ÚZEMNÍ PLÁN
ÚZEMNÍ PLÁN
BUDIŠOVA NAD BUDIŠOVKOU
II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
URBANISTICKÉ STŘEDISKO OSTRAVA, s.r.o.
2020
OBSAH ÚP BUDIŠOVA NAD BUDIŠOVKOU
I. ÚP BUDIŠOVA NAD BUDIŠOVKOU
I.A. TEXTOVÁ ČÁST (včetně doplňujících tabulek a schémat)
I.B. GRAFICKÁ ČÁST
I.B.a) Výkres základního členění území 1 : 5 000
I.B.b) Hlavní výkres 1 : 5 000
I.B.b.1) Hlavní výkres – Urbanistická koncepce
I.B.b.2) Koncepce dopravy a technické infrastruktury
I.B.c) Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 : 5 000
II. ODŮVODNĚNÍ ÚP BUDIŠOVA NAD BUDIŠOVKOU
II.A. TEXTOVÁ ČÁST (včetně doplňujících tabulek a schémat)
II.B. GRAFICKÁ ČÁST
II.B.a) Koordinační výkres 1 : 5 000
II.B.b) Výkres širších vztahů 1 : 100 000
II.B.c) Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1 : 5 000
II.B.d) Doplňující výkresy 1 : 5 000
II.B.d.1) Výkres dopravy
II.B.d.2) Výkres vodního hospodářství
II.B.d.3) Výkres energetiky, spojů
III. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Obsah textové části strana:
II. ODŮVODNĚNÍ ÚP BUDIŠOVA NAD BUDIŠOVKOU
II.A. ODŮVODNĚNÍ ÚP BUDIŠOVA NAD BUDIŠOVKOU – TEXTOVÁ ČÁST
II.A.a) POSTUP POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 1
II.A.b) SOULAD NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE
A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM 6
A.b.1) VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE 6
A.b.2) VYHODNOCENÍ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM 11
II.A.c) SOULAD S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY
NA OCHRANU ARCHITEKTOONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ
A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ 19
II.A.d) SOULAD S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ 20
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ,
POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ 21
A.e.1) NÁVRH VYHODNOCENÍ STANOVISEK PODANÝCH V RÁMCI SPOLEČNÉHO JEDNÁNÍ O NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKOU A VYHODNOCENÍ VLIVŮ
ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 22
A.e.2) NÁVRH VYHODNOCENÍ STANOVISEK PODANÝCH V RÁMCI VEŘEJNÉHO PROJEDNÁNÍ O NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKOU A VYHODNOCENÍ VLIVŮ
ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 41
A.e.3) NÁVRH VYHODNOCENÍ STANOVISEK PODANÝCH V RÁMCI OPAKOVANÉHO VEŘEJNÉHO PROJEDNÁNÍ O NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKOU
A VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 53
II.A.f) ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ
VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 55
A.f.1) SHRNUTÍ VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 55
A.f.2) VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK 55
II.A.g) STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 K NÁVRHU KONCEPCE
PODLE §10g ZÁKONA O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 57
II.A.h) SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY
ZOHLEDNĚNY NEBYLY 61
II.A.i) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY 62
A.i.1) VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ 62
A.i.2) ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT 63
A.i.3) URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ URBANISTICKÉ KOMPOZICE, VYMEZENÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ, ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY
A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ 78
A.i.4) KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ 82
A.i.5) KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ, PLOCH ZMĚN V KRAJINĚ A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOSTI KRAJINY, PROTIEROZNÍCH OPATŘENÍ, OCHRANY PŘED POVODNĚMI, REKREACE,
DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN A PODOBNĚ 107
A.i.6) STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ 125
A.i.7) VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU
A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT 128
A.i.8) VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNNÝCH PROSTRANSTVÍ,
PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO 132
A.i.9) STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA 133
A.i.10) VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ 134
A.i.11) VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ
PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI 135
A.i.12) VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ
O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE 136
A.i.13) VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ
O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU 137
A.i.14) STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) 138
A.i.15) VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB 139
II.A.j) VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH 140
II.A.k) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ
Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ 142
A.k.1) POSTAVENÍ MĚSTA BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKOU V RÁMCI KONCEPCE OSÍDLENÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 142
A.k.2) ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VAZBY 143
A.k.3) VAZBY OBCE NA VEŘEJNOU TECHNICKOU INFRASTRUKTURU 143
II.A.l) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ, POŽADAVKŮ NA ÚPRAVU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU BUDIŠOVA NAD BUDIŠOVKOU VYPLÝVAJÍCÍ Z PROJEDNÁNÍ
DLE § 50 STAVEBNÍHO ZÁKONA A DOHODOVACÍCH JEDNÁNÍ S DOTČENÝMI ORGÁNY
A VYHODNOCENÍ PROJEDNÁNÍ DLE § 52 STAVEBNÍHO ZÁKONA 144
A.l.1) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ 144
A.l.2) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ PRO ÚPRAVU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU VYPLÝVAJÍCÍ Z VEŘEJNÉHO PROJEDNÁNÍ DLE § 50 STAVEBNÍHO ZÁKONA
A DOHODOVACÍCH JEDNÁNÍ S DOTČENÝMI ORGÁNY A VYHODNOCENÍ PROJEDNÁNÍ
DLE § 52 STAVEBNÍHO ZÁKONA 176
A.l.3) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ÚPRAVU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU
PRO OPAKOVANÉ VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ 183
II.A.m) VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE, S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ 189
II.A.n) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ
NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 190
A.n.1) ÚVOD, PODKLADY 190
A.n.2) KVALITA ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ 190
A.n.3) ZÁBOR PŮDY PODLE NÁVRHU ÚP 191
A.n.4) ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ PRO ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY 191
A.n.5) POSOUZENÍ ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ 191
A.n.6) DOPAD NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 193
II.A.o) ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH UPLATNĚNÝCH K NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU BUDIŠOVA NAD BUDIŠOVKOU A VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU
NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 197
II.A.p) VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK 205
A.p.1) NÁVRH VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK PODANÝCH V RÁMCI SPOLEČNÉHO JEDNÁNÍ O NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKOU A VYHODNOCENÍ VLIVŮ
ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 205
A.p.2) NÁVRH VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK PODANÝCH V RÁMCI VEŘEJNÉHO PROJEDNÁNÍ O NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKOU
A VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 215
A.p.3) NÁVRH VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK PODANÝCH V RÁMCI OPAKOVANÉHO VEŘEJNÉHO PROJEDNÁNÍ O NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKOU
A VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 219
II. ODŮVODNĚNÍ ÚP BUDIŠOVA NAD BUDIŠOVKOU
II.A. ODŮVODNĚNÍ ÚP BUDIŠOVA NAD BUDIŠOVKOU – TEXTOVÁ ČÁST
II.A.a) POSTUP POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
Pořízení nového územního plánu Budišova nad Budišovkou schválilo na svém 3. zasedání konaném dne 11. 2. 2015 Zastupitelstvo města Budišov nad Budišovkou usnesením č. 8.
Městský úřad Vítkov, odbor výstavby a územního plánování, jako úřad územního plánování příslušný podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) a pořizovatel územního plánu Budišova nad Budišovkou, zpracoval v souladu s ustanovením § 47 odst. 1 stavebního zákona a v souladu s ustanovením § 11 odst. 2 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a přílohou č. 6 k této vyhlášce, návrh zadání územního plánu Budišova nad Budišovkou. Návrh zadání pořizovatel zpracoval ve spolupráci s určeným zastupitelem, kterým byl schválen na 6. zasedání zastupitelstva města Budišov nad Budišovkou usnesením č. 10 Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxx.
Projednání Návrhu zadání územního plánu Budišov nad Budišovkou bylo řádně zahájeno veřejnou vyhláškou ze dne 30. 10. 2015 spis.zn. Výst. 1352/2015/Or a č.j. MUVI 31381/2015. Xxxxxxx vyhláška byla na úřední desku města Vítkova vyvěšena dne 2. 11. 2015 a sejmuta dne 3. 12. 2015; na úřední desce města Budišov nad Budišovkou vyvěšena dne 2. 11. 2015 a sejmuta dne 3. 12. 2015. Do návrhu zadání bylo možno nahlédnout ode dne vyvěšení po celou dobu projednávání.
Do 30-ti dnů ode dne vyvěšení na úřední desce o projednávání návrhu zadání mohl každý uplatnit u pořizovatele své připomínky. Dotčeným orgánům, krajskému úřadu a sousedním obcím bylo oznámení
o zahájení projednávání zasláno jednotlivě a tito mohli uplatňovat své požadavky na obsah územního plánu do 30-ti dnů od obdržení návrhu zadání.
V rámci projednávání bylo doručeno 8 stanovisek dotčených orgánů, 2 koordinovaná stanoviska, 6 připomínek ostatních orgánů. Požadavky krajského úřadu a dotčených orgánů byly v zadání splněny v plném rozsahu. Požadavky sousedních obcí nebyly podány.
V rámci projednávání návrhu zadání dospěl krajský úřad dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, že předložený návrh nemůže mít samostatně nebo ve spojení s jinými záměry významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit, stanovených nařízením vlády č. 318/2013 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, nebo ptačích oblastí. Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, krajský úřad stanovil, že územní plán Budišova nad Budišovkou je nutno posoudit podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Součástí územního plánu bude tedy Vyhodnocení vlivů územního plánu Budišova nad Budišovkou na udržitelný rozvoj území.
Na základě výsledků projednání návrhu zadání upravil pořizovatel ve spolupráci s určených zastupitelem čistopis zadání, které předložil zastupitelstvu ke schválení.
Zadání pro zpracování Návrhu územního plánu Budišova nad Budišovkou bylo schváleno orgánem územního plánování, Zastupitelstvem města Budišov nad Budišovkou na jeho 8. Jednání konaném dne
16. 12. 2015 usnesením č. 8.
Město na základě výběrového řízení uzavřela smlouvu o dílo se zpracovatelem územního plánu Budišova nad Budišovkou, Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o., IČ.00562963 zastoupeného Ing. arch. Xxxxxx Xxxxxxxxx. Návrh územního plánu Budišova nad Budišovkou byl zpracován a předán k dalšímu projednávání v lednu 2018.
Dle ustanovení § 50 odst. 2 stavebního zákona oznámil Městský úřad Vítkov, odbor výstavby, územního plánování a životního prostředí, jako pořizovatel územního plánu města Budišov nad Budišovkou, konání společného jednání na den 29. května 2018 do zasedací místnosti rady Městského úřadu Vítkov.
Oznámení o konání společného jednání o Návrhu územního plánu Budišova nad Budišovkou a Vyhodnocení vlivů územního plánu Budišova nad Budišovkou na udržitelný rozvoj území bylo oznámeno
městu Budišov nad Budišovkou, dotčeným orgánům, sousedním obcím, ostatním orgánům a krajskému úřadu jednotlivě. Dále bylo konání společného jednání oznámeno veřejnou vyhláškou. Xxxxxxx vyhláška byla na úřední desce města Budišova nad Budišovkou vyvěšena dne 7. 5. 2018 a sejmuto 28. 6. 2018; na úřední
desce města Vítkova byla vyvěšena dne 9. 5. 2018 a sejmuta 29. 6. 2018.
Dle ustanovení § 50 odst. 2 stavebního zákona mohly dotčené orgány a krajský úřad uplatnit svá stanoviska do 30 dnů ode dne společného jednání, sousední obce mohly uplatnit své připomínky do 30 dnů ode dne společného jednání. Dotčené orgány byly upozorněny, že doloží-li nejpozději při společném jednání závažné důvody, lhůta pro uplatnění stanoviska se prodlužuje nejdéle o 30 dnů a k později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. Dle ustanovení § 50 odst. 3 mohl každý do 30-ti dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky uplatnit u pořizovatele písemné připomínky. Návrh územního plánu Budišova nad Budišovkou byl k nahlédnutí na Městském úřadě ve Vítkově, odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí a na městském úřadě v Budišově nad Budišovkou. Rovněž byl k nahlédnutí v elektronické podobě na webových stránkách města Vítkova a webových stránkách Města Budišova nad Budišovkou.
Společného jednání proběhlo bez účasti dotčených orgánů. Dotčené orgány využily možnosti nahlížení do územního plánu ve lhůtě uvedené oznámením o společném jednání, v místech k tomu určených, nevyužily prodloužení lhůty k uplatnění stanovisek.
V rámci společného jednání o Návrhu územního plánu Budišova nad Budišovkou a Vyhodnocení vlivů územního plánu Budišova nad Budišovkou na udržitelný rozvoj území bylo uplatněno 8 stanovisek dotčených orgánů, 2 koordinovaná stanoviska, 5 připomínek ostatních orgánů a 10 dalších připomínek.
Ze stanovisek nevyplynul žádný rozpor mezi orgány podle stavebního zákona a dotčenými orgány, ani mezi dotčenými orgány navzájem. Stanoviska dotčených orgánů byla s návrhem územního plánu souhlasná, případné další požadavky byly do územního plánu zapracovány. V rámci koordinovaného stanoviska Městského úřadu ve Vítkově, vydal orgán státní památkové péče závazné stanovisko s podmínkou. Orgán státní památkové péče byl požádán opatřením ze dne 3. 6. 2019 pod č.j. MUVI 13990/2019 o přehodnocení stanoviska. Městský úřad Vítkov, odbor výstavby, územního plánování a životního prostředí, jako příslušný orgán státní památkové péče na základě dohody své stanovisko přehodnotil a vydal nové kladné stanovisko.
Po společném jednání byl návrh předložen dle ustanovení § 50 odst. 7 stavebního zákona krajskému úřadu k posouzení z hlediska zajištění koordinace využívání území a s ohledem na širší vztahy v souladu s politikou územního rozvoje a v souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem.
Stanovisko k návrhu územního plánu Budišova nad Budišovkou bylo vydáno dne 31. 1. 2019 pod č.j. MSK 18754/2019.
Krajský úřad prověřil územní plán z hlediska souladu se ZÚR MSK a konstatoval, že předložený návrh není s krajskou dokumentací v souladu. Krajský úřad upozornil, že dne 21. 11. 2018 nabyla účinnosti aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, která není územním plánem zohledněna. Krajský úřad upozornil na nezbytnou úpravu před zahájením veřejného projednání.
Návrh byl rovněž předložen dle ustanovení § 50 odst. 5 stavebního zákona krajskému úřadu k návrhu koncepce podle ustanovení § 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Stanovisko bylo vydáno dne 29. 1. 2019 pod č.j. MSK 2104/2019. Stanovisko bylo souhlasné bez uplatnění požadavků k zajištění minimálních dopadů koncepce na životní prostředí. Na základě vyhodnocení krajský úřad konstatoval, že posuzovaný územní plán nebude mít významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí.
Po společném jednání vyhodnotil pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem výsledky projednání návrhu územního plánu a zpracoval pokyny pro úpravu návrhu Územního plánu Budišova nad Budišovkou. Na základě vyhodnocení pořizovatel zajistil upravení návrhu.
Oznámení o zahájení řízení o územním plánu a místě a době konání veřejného projednání bylo oznámeno veřejnou vyhláškou ze dne 5. 5. 2020 pod č.j. MUVI 9615/2020. Město, pro kterou je územní plán pořizován, dotčené orgány, sousední obce a krajský úřad byly přizvány jednotlivě.
Nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání mohl každý uplatnit své připomínky, dotčené osoby námitky, dotčené orgány a krajský úřad stanoviska k částem řešení, které byly od společného jednání změněny. Dotčenými osobami se rozumí vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti.
V rámci veřejného projednání bylo uplatněno 7 stanovisek dotčených orgánů a 2 koordinovaná stanoviska; 2 připomínky ostatních orgánů a 3 námitky osob dotčených návrhem územního plánu Budišov nad Budišovkou.
Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotil výsledky projednání, zpracoval s ohledem na veřejné zájmy návrhy rozhodnutí o námitkách a návrhy vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního plánu. Návrhy byly zaslány dotčených orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu s výzvou, aby ve lhůtě do 30-ti dnů od obdržení uplatnily stanovisko.
Krajskému úřadu MSK byla dne 14. 8. 2020 pod č.j. MUVI zaslána žádost o potvrzení odstranění nedostatků v návrhu územního plánu Budišov nad Budišovkou na základě jeho konstatování při společném jednání, že návrh není v souladu se ZÚR MSK. Souhlasné stanovisko s potvrzením, že byly odstraněny nedostatky návrhu ÚP, vydal Krajský úřad MSK, odbor územního plánování a stavebního řádu, dne 17. 8. 2020 pod č.j. MSK 103327/2020.
Na základě vyhodnocení připomínek, stanovisek a námitek došlo k úpravě územního plánu. Jelikož se jednalo o podstatnou úpravu návrhu územního plánu, pořizovatel si rovněž vyžádal dne 25. 8. 2020 pod č.j. MUVI 19542/2020 stanovisko krajského úřadu jako příslušného orgánu ochrany přírody podle
§ 45i zákona o ochraně přírody a krajiny.
Upravený návrh byl projednán na opakovaném veřejném projednání.
Oznámení o konání opakovaného veřejného projednání bylo oznámeno veřejnou vyhláškou ze dne 12.10.2020 pod č.j. MUVI 23375/2020. K opakovanému veřejnému projednání byly přizvány jednotlivě dotčen orgáy, sousední obce, krajský úřad a město, pro kterou je územní plán pořizován. Do 7-mi dnů ode dne opakovaného veřejného projednání mohl každý uplatnit připomínky, dotčené orgány a krajský úřad svá stanoviska k návrhu územní plánu a to pouze v rozsahu provedených úprav.
Dotčené osoby, kterými jsou vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti, mohly uplatnit rovněž své námitky pouze v rozsahu provedených úprav po veřejném projednání. V rámci opakovaného veřejného projednání byly uplatněny 3 stanoviska dotčených orgánů, 1 koordinované stanovisko, 1 připomínka ostatních orgánů.
Pořizovatel vyhodnotil výsledky projednání. Uplatněné stanoviska a připomínky byly souhlasné, další požadavky na zapracování byly vyhodnoceny jako již splněné v rámci úprav po veřejném projednání.
Územní plán byl předán zastupitelstvu k vydání.
Výchozím podkladem pro zpracování ÚP Budišova nad Budišovkou je Zadání ÚP Budišova nad Budišovkou, schválené Zastupitelstvem města Budišova nad Budišovkou usnesením č. 8 z jeho 8. zasedání, konaného dne 16. 12. 2015.
Cílem pořízení ÚP Budišova nad Budišovkou je přizpůsobení územně plánovací dokumentace současným potřebám a záměrům obce s přihlédnutím k požadavkům fyzických a právnických osob na základě jejich individuálních žádostí na změnu ÚP, v souladu s cíli a úkoly územního plánování formulovanými v hlavě I, § 18 a § 19 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, včetně návrhu chybějící dopravní a technické infrastruktury pro navrženou výstavbu.
Řešeným územím ÚP Budišova nad Budišovkou je celé správní území města Budišova nad Budišovkou (kód obce: 506460) zahrnující katastrální území:
- Budišov nad Budišovkou (kód k.ú.: 615501)
- Guntramovice (kód k.ú.: 615510)
- Lesy (kód k.ú.: 615544)
- Nové Oldřůvky (kód k.ú.: 798371)
- Podlesí nad Odrou (kód k.ú.: 723916)
- Staré Oldřůvky (kód k.ú.: 754625).
Při řešení Územního plánu (ÚP) Budišova nad Budišovkou se vycházelo z Územního plánu (ÚPN) města Budišova nad Budišovkou schváleného 14. 2. 2002 a z jeho schválené Změny č. 1 vydané 5. 1. 2012 a schválené Změny č. 3 vydané 8. 2. 2012, z Politiky územního rozvoje ČR (její aktualizace č. 1 z r. 2015), ze schválených Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, územních plánů sousedních obcí, z koncepčních materiálů Moravskoslezského kraje a z ÚAP pro SO ORP Vítkov, jejich posední aktualizace č. 4 z r. 2016.
Mapovým podkladem pro zpracování návrhu ÚP Budišova nad Budišovkou je aktuální digitální katastrální mapa doplněná o výškopis digitalizovaný z rastrového výškopisného podkladu Státní mapy 1 : 5 000 - odvozené.
Návrh Územního plánu Budišova nad Budišovkou bude zpracován v etapách (dílčích fázích):
• V rámci podkladů pro zpracování Zadání ÚP Budišova nad Budišovkou byly zpracovány doplňující průzkumy a rozbory (včetně podkladů pro návrh zadání ÚP Budišova nad Budišovkou).
• V první etapě byl zhotoven tento návrh ÚP Budišova nad Budišovkou, který byl projednán v rámci společného jednání.
• Ve druhé etapě je, po vyhodnocení stanovisek a připomínek k návrhu ÚP Xxxxxxxx nad Budišovkou, shrnutém v pokynech pro úpravu návrhu po společném jednání, zpracovaných pořizovatelem, a po kladném stanovisku nadřízeného orgánu návrh ÚP Budišova nad Budišovkou byl upraven a předložen k veřejnému projednání.
• Ve třetí etapě byl, po vyhodnocení námitek, stanovisek a připomínek k návrhu ÚP Xxxxxxxx nad Budišovkou, shrnutém v pokynech pro úpravu návrhu ÚP, zpracovaných pořizovatelem po veřejném projednání, návrh ÚP Budišova nad Budišovkou upraven a předložen k opakovanému veřejnému projednání.
• Ve čtvrté etapě byl, po vyhodnocení námitek, stanovisek a připomínek k návrhu ÚP Xxxxxxxx nad Budišovkou, shrnutém v pokynech pro úpravu návrhu ÚP, zpracovaných pořizovatelem po opakovaném veřejném projednání, návrh ÚP Budišova nad Budišovkou upraven a předložen zastupitelstvu k projednání, schválení a vydání opatřením obecné povahy.
• V páté etapě bylo zpracováno vyhotovení schváleného a vydaného ÚP (čistopis).
Návrh ÚP Budišova nad Budišovkou je zhotoven v rozsahu schváleného zadání a v rozsahu požadovaném stavebním zákonem a jeho prováděcími vyhláškami.
Aktualizace současného stavu byla provedena k 31. 12. 2019 na základě aktuální katastrální mapy a podkladů zajištěných ve spolupráci s pořizovatelem a obcí.
Při zpracování územního plánu byly použity, koordinovány a akceptovány zpracované koncepční rozvojové materiály Moravskoslezského kraje:
ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ
• Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje vydané Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 22. 12. 2010
xxxx://xxxxxxx-xxxxxx.xx-xxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxx_0000.xxxx
• Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje
xxxx://xxxxxxx-xxxxxx.xx-xxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxx_0000.xxxx
DOPRAVA
• Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje schválena usnesením zastupitelstva kraje č. 17/1486 dne 26. dubna 2007
Dopravní projektování, spol. s r.o., Xxxxxxxxx 1194/12, 702 00 Ostrava xxxx://xxxxxxx-xxxxxx.xx-xxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxx_00.xxxx
Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje schválena usnesením zastupitelstva kraje č. 24/2096 dne 26. června 2008
xxxx://xxxxxxx-xxxxxx.xx-xxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxx_00.xxxx
PŘÍRODA A KRAJINA
• Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny schválena usnesením zastupitelstva kraje č. 5/298/1 dne 23. 6. 2005
xxxx://xxxx.xx-xxxxxxxxxxxxxxx.xx/xx/xxxxxx/xxxxxxxx/xxxxxxxx-xxxxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxx-x-xxxxxxx- 10/
• Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje schválen zastupitelstvem v září 2004 včetně Aktualizací rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje (2008, 2009, 2010)
xxxx://xxxx.xx-xxxxxxxxxxxxxxx.xx/xx/xxxxxx/xxxxxxxx/xxxx-xxxxxxx-xxxxxxxx-x-xxxxxxxxxx- uzemimoravskoslezskeho-kraje-8/
• Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje
schválen usnesením zastupitelstva kraje č. 25/1120/1 dne 30. 9. 2004 včetně Změny Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (OZV č. 3/2010 ze dne 23. 6. 2010,) xxxx://xxxx.xx-xxxxxxxxxxxxxxx.xx/xx/xxxxxx/xxxxxxxx/xxxx-xxxxxxxxxx- hospodarstvimoravskoslezskeho-kraje-11/
• Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje nařízení Moravskoslezského kraje č. 1/2009 nabylo účinnosti dne 30. dubna 2009
xxxx://xxxx.xx-xxxxxxxxxxxxxxx.xx/xx/xxxxxxx/xxxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxx-xx-xxxxxxxx-xxxxxxx- ovzdusimoravskoslezskeho-kraje-37/
• Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje vzato na vědomí radou kraje dne 20. 5. 2004 včetně Vyhodnocení naplňování Územní energetické koncepce (říjen 2009)
xxxx://xxxx.xx-xxxxxxxxxxxxxxx.xx/xx/xxxxxx/xxxxxxxx/xxxxxx-xxxxxxxxxxx- koncepcemoravskoslezskeho-kraje-12/
• Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje Ekotoxa Opava, s.r.o. xxxx://xxxx.xx-xxxxxxxxxxxxxxx.xx/xx/xxxxxx/xxxxxxxx/xxxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxxxxxx-x- venkovamoravskoslezskeho-kraje-7/
• Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje vydán nařízením Moravskoslezského kraje č. 1/2009 ze dne 30. 4. 2009
xxxx://xxxx.xx-xxxxxxxxxxxxxxx.xx/xx/xxxxxxx/xxxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxx-xx-xxxxxxxx-xxxxxxx- ovzdusimoravskoslezskeho-kraje-37/
• Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje vydán nařízením Moravskoslezského kraje č. 1/2004 ze dne 14. 8. 2004 včetně Aktualizace programu snižování emisí Moravskoslezského kraje (2010)
xxxx://xxxx.xx-xxxxxxxxxxxxxxx.xx/xx/xxxxxxx/xxxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxxxx- emisimoravskoslezskeho-kraje-35/
• Plán oblasti povodí Odry schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 14.10.2009, závazná část vydána nařízením MSK č. 1/2010 ze dne 2. 6. 2010
xxxx://xxx.xxx.xx/xxxx-xxxxxxx-xxxxxx-Xxxx/
• Plán oblasti povodí Moravy pro správní obvod Moravskoslezského kraje závazná část vydána nařízením MSK č. 1/2010 ze dne 2. 6. 2010
xxxx://xxx.xxx.xx/xxx/0000/xxxxxx/xxx/xxxxx.xxxx
• Akční plány ke strategickým hlukovým mapám
xxxx://xxxx.xx-xxxxxxxxxxxxxxx.xx/xx/xxxxxx/xxxxxxxx/xxxxx-xxxxx-xx-xxxxxxxxxxxx-xxxxxxxx- mapam-1583/
REGIONÁLNÍ ROZVOJ
• Strategie rozvoje kraje na léta 2009—2016
Agentura pro regionální rozvoj, a.s., Na Jízdárně 7, 702 00 Ostrava xxxx://xxxxxxx-xxxxxx.xx-xxxxxxxxxxxxxxx.xx/xx_0000.xxxx
• Program rozvoje Moravskoslezského kraje na období 2010-2012
Agentura pro regionální rozvoj, a.s., Na Xxxxxxxx 0, 000 00 Xxxxxxx
xxxx://xxxxxxx-xxxxxx.xx-xxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxx_xxxxx/xxx_0000-0000.xxx
• Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009– 2013
Agentura pro regionální rozvoj, a.s., Na Jízdárně 7, 702 00 Ostrava xxxx://xxxxxxx-xxxxxx.xx-xxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxx/xxxxx_xxxxxxxxx.xxx
SOCIÁLNÍ PÉČE
• Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2010 – 2014
schválen usnesením zastupitelstva kraje č. 13/1209 dne 22. 9. 2010 xxxx://xxxxxxx-xxxxxx.xx-xxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxx/xxxxx_0000-0000.xxx
Další případné podklady jsou popsány v příslušných kapitolách textové části odůvodnění.
• Konzultace s ČEZ Distribuce, a.s., Rozvoj Morava, pracoviště Ostrava.
II.A.b) SOULAD NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
II.A.b) SOULAD NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
A.b.1) VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE
Základní vymezení republikových priorit, rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí dotýkající se řešeného území je provedeno v Politice územního rozvoje (PÚR) České republiky (ČR), ve znění Aktualizace č. 1 schválené Usnesením Vlády České republiky č. 276 ze dne 15. 4. 2015 o Aktualizaci č. 1 Politiky územního rozvoje České republiky. Aktualizace č. 2 Politiky územního rozvoje České republiky, schválená usnesením Vlády ČR č. 629 ze dne 2. 9. 2019 a Aktualizace č. 3 Politiky územního rozvoje České republiky, schválená usnesením Vlády ČR č. 630 ze dne 2. 9. 2019 se území Budišova nad Budišovkou netýkají.
PÚR ČR definuje republikové priority územního plánování, které jsou dále rozpracovány a upřesněny v Zásadách územního rozvoje (ZÚR) Moravskoslezského kraje (MSK) a respektovány v ÚP Budišova nad Budišovkou. Základní vymezení republikových priorit, rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí dotýkající se řešeného území je provedeno v Politice územního rozvoje (PÚR) České republiky (ČR).
PÚR ČR, ve znění Aktualizace č. 1, schválené usnesením Vlády České republiky č. 276 ze dne
15. dubna 2015, definuje republikové priority územního plánování.
2 REPUBLIKOVÉ PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
2.1 Východiska
(10) Republikové priority v mezinárodních, přeshraničních a republikových souvislostech s cílem dalšího rozvoje území stanovují rámce k vytváření vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území (udržitelný rozvoj území).
(11) Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území (dále též
„republikové priority“) podle § 31 stavebního zákona určují požadavky na konkretizaci obecně formulovaných cílů a úkolů územního plánování a určují strategii a základní podmínky pro jejich naplňování v územně plánovací činnosti krajů a obcí a při tvorbě resortních koncepcí s důsledky pro území.
(12) Republikové priority v souladu s charakterem území ČR, strukturou jeho osídlení a účelem PÚR ČR jako nástroje územního plánování, zohledňují požadavky na udržitelný rozvoj území a územní soudržnost, vyjádřené v dokumentech mezinárodních organizací, kterých je ČR členem.
2.2 Republikové priority a způsob jejich respektování v ÚP Budišova nad Budišovkou:
(14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty.
Koncepce řešení obsažená v ÚP Budišova nad Budišovkou chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, když respektuje strukturu historického jádra obce a v maximální míře i sídelní a krajinnou zeleň.
Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů.
Návrhem dostavby a přestavby obce i jejich okrajových částí brání upadání venkovské krajiny.
(14a) Při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny. ÚP zachovává nejhodnotnější ucelené plochy zemědělské půdy, její zábor redukuje na nejnižší míru a zachovává
II.A.b) SOULAD NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
a umožňuje rozvoj stávajících areálů zemědělské výroby jako základny pro obhospodařování zemědělské krajiny a zachování její ekologické funkce.
(15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně.
ÚP nenavrhuje z hlediska kategorizace bytové výstavby monofunkční a prostorově uzavřené obytné celky a tím předchází při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel.
(16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR.
ÚP je řešen komplexně při respektování zejména přírodních hodnot území, respektuje názory obyvatel obce. Budišov nad Budišovkou není součástí, ani bezprostředně nesousedí s rozvojovými nebo specifickými oblastmi a rozvojovými osami republikového významu vymezenými v PÚR ČR.
(16a) Při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území, zejména měst a regionů, který představuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odvětvových a časových hledisek.
ÚP koordinuje rozvoj obce se sousedními obcemi, Budišov nad Budišovkou je poměrně osamoceným městem vzdáleným od městských regionů a nevyžaduje tedy bezprostřední koordinaci z hledisek prostorových, odvětvových i časových.
(17) Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí zejména v hospodářsky problémových regionech a napomoci tak řešení problémů v těchto územích.
Území Budišova nad Budišovkou je situováno v v poměrně značné vzdálenosti od větších měst s dostatečnou nabídkou pracovních příležitostí, proto ÚP nabízí v souvislosti s nabídkou ploch pro bydlení, rovněž určitou nabídku ploch pro rozvoj výrobních a jiných hospodářských aktivit, zejména možnost využití stávajících ploch výroby a skladování.
(18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost.
Budišov nad Budišovkou je poměrně malým městem situovaným na jihozápadním okraji okresu Opava od něhož je již poměrně hodně vzdálen (cca 31 km, 35 min. jízdy autem), představuje západní část spádového území ORP Vítkov, od města Vitkov je vzdálen cca 10 km. Dalším větším sídlem vzdáleným cca 16 km je město Moravský Beroun v Oliomouckém kraji. Rozvoj těchto měst, ačkoliv jsou poměrně obtížně dostupné, podmiňuje rovněž i růst konkurenceschopnosti Budišovska jako navazující venkovské oblasti.
(19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území.
ÚP návrhem regulace využití ploch s rozdílným způsobem využití vytváří předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (zejména zemědělského původu). Tím přispívá k hospodárnému využívání zastavěného území a zajišťuje tak ochranu nezastavěného území a zachování zeleně, včetně minimalizace její fragmentace a omezuje negativní důsledky suburbanizace.
(20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany
II.A.b) SOULAD NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů.
ÚP neobsahuje rozvojové záměry, kromě záměru výstavby větrných elektráren, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, které by vyvolávaly potřebu kompenzačních opatření. ÚP respektuje ochranu biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, záměry v něm obsažené nezasahují do zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství. Zemědělský a lesní půdní fond je zabírán pouze v nezbytně nutném rozsahu. ÚP upřesňuje a stabilizuje prvky ÚSES a tím vytváří územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. ÚP vytváří podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytváří podmínky pro využití přírodních zdrojů.
(20a) Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny.
ÚP vytváří územní podmínky pro zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy i pro člověka a nenavrhuje srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny.
(21) Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny.
ÚP nenavrhuje k zastavění pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně, které navazují na volnou krajinu, způsobilou pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny.
(22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo).
ÚP navrhuje a vytváří územní podmínky pro rozvoj všech těchto forem turistiky, pro které je území Budišova nad Budišovkou a její okolí vhodné.
(23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Zmírňovat vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní železniční a silniční dopravy, mimo jiné i prostřednictvím obchvatů městských oblastí, nebo zajistit ochranu jinými vhodnými opatřeními v území. Zároveň však vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od vymezených koridorů pro nové úseky dálnic, silnic I. třídy a železnic, a tímto způsobem důsledně předcházet zneprůchodnění území pro dopravní stavby i možnému nežádoucímu působení negativních účinků provozu dopravy na veřejné zdraví obyvatel (bez nutnosti budování nákladných technických opatření na eliminaci těchto účinků).
ÚP respektuje záměry na rozvoj dopravní a technické infrastruktury převzaté ze ZÚR Moravskoslezského kraje, tyto upřesňuje s ohledem na zachování prostupnosti krajiny a minimalizace rozsahu fragmentace krajiny. Využití fragmentů krajiny vzniklých po realizaci těchto záměrů je navrženo s ohledem na zajištění území proti nepříznivým účinkům silniční dopravy na životní prostředí.
(24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví,
II.A.b) SOULAD NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby je třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou).
ÚP návrhem úprav na komunikační síti vytváří územní podmínky pro zlepšování dostupnosti území, rozšiřování a zkvalitňování dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví. ÚP navrhuje územní podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytváří v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. cyklistickou).
(24a) Na územích, kde dochází dlouhodobě k překračování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví, je nutné předcházet dalšímu významnému zhoršování stavu. Vhodným uspořádáním ploch v území obcí vytvářet podmínky pro minimalizaci negativních vlivů koncentrované výrobní činnosti na bydlení. Vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od průmyslových nebo zemědělských areálů.
ÚP nenavrhuje novou výstavbu objektů hygienické ochrany (bydlení, vybrané druhy občanského vybavení apod.) na územích, kde dochází dlouhodobě k překračování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limitů a vhodným uspořádáním ploch vytváří podmínky pro minimalizaci negativních vlivů koncentrované výrobní činnosti na bydlení. Navrhuje plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od průmyslových nebo zemědělských provozů.
(25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze, sucho atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod.
ÚP nenavrhuje novou výstavbu do ploch záplavových území a do poddolovaných území (území sesuvů se na území obce dle dostupných podkladů nenacházejí), ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní.
V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod v zastavěných územích a zastavitelných plochách jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní.
ÚP navrhuje zásady a vytváří podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod zejména v zastavěných územích a zastavitelných plochách.
(26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod.
ÚP nenavrhuje zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťuje do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech, kdy jiné technické řešení není možné nebo by bylo ekonomicky neúměrně riziku náročné.
(27) Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami.
ÚP vytváří podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporuje její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytváří rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti města tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře Budišova nad Budišovkou zlepšovaly i podmínky pro rozvoj jeho integrovaných částí a dalších okolních obcí.
Při řešení problémů udržitelného rozvoje území využívat regionálních seskupení (klastrů) k dialogu všech partnerů, na které mají změny v území dopad a kteří mohou posilovat atraktivitu území investicemi ve prospěch územního rozvoje.
II.A.b) SOULAD NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech.
ÚP stanovuje podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní silniční, dopravy, včetně efektivní dopravní sítě pro spojení obce s významnými městy regionu a s přilehlými venkovskými oblastmi.
(28) Pro zajištění kvality života obyvatel zohledněňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních městských prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností.
ÚP vytváří územní předpoklady pro zajištění kvality života ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně zajištění nároků na veřejnou infrastrukturu, ochranu kvalitních veřejných prostorů a veřejné infrastruktury.
(29) Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní integrované systémy veřejné dopravy nebo městskou hromadnou dopravu, umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest, včetně doprovodné zeleně v místech, kde je to vhodné.
ÚP vytváří územní předpoklady pro zajištění návaznosti veřejné silniční dopravy v prostorech možných přestupů, vymezuje plochy a koridory umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí a vytváří územní podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest.
(30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti.
ÚP vytváří územní předpoklady pro zajištění řádného fungování systémů vodního hospodářství návrhem chybějící vodovodní a kanalizační sítě.
(31) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi.
ÚP vytváří územní předpoklady pro rozvoj obnovitelných energetických zdrojů (větrných a vodních elektráren) šetrných k životnímu prostředí.
(32) Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby.
Budišov nad Budišovkou je městem bez vyloučených lokalit s poměrně kvalitním bytovým fondem, z těchto důvodů nejsou v ÚP navrženy k přestavbě plochy bytového fondu.
Z PÚR ČR je patrné, že město Budišov nad Budišovkou není zařazeno do rozvojovvých oblastí ani do rozvojových os republikového významu. Do území obce rovněž nezasahují koridory a plochy dopravní ani technické infrastruktury, rovněž se území obce nedotýkají související rozvojové záměry.
II.A.b) SOULAD NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
A.b.2) VYHODNOCENÍ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
Územně plánovací dokumentací vydanou krajem jsou pro řešené území Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dále jen „ZÚR MSK“), které byly vydány Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 22. 12. 2010 usnesením č. 56/1426, účinnosti nabyly dne 4. 2. 2011 a Aktualizace č. 1 ZÚR MSK vydaná Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje formou opatření obecné povahy dne 13. 9. 2018 usnesením č. 9/957, účinnosti nabyla dne 21. 11. 2018.
ZÚR Moravskoslezského kraje upřesňují priority územního plánování a další plochy a koridory stanovené Politikou územního rozvoje ČR pro zajištění udržitelného rozvoje území na území Moravskoslezského kraje a stanovují tyto priority, úkoly a limity týkající se ÚP Budišova nad Budišovkou. V rámci:
A. PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
1. Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje ve znění své aktualizace 1 stanovují priority územního plánování pro dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro hospodářský rozvoj, sociální soudržnost obyvatel a příznivé životní prostředí kraje. Priority uvedené v článcích 2. až 18a. jsou základním východiskem pro zpracování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů na úrovni kraje i obcí a pro rozhodování o změnách v území.
Z nich se území Budišova nad Budišovkou týkají body:
3. Zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení západní části kraje (ORP Krnov, ORP Bruntál, ORP Rýmařov, ORP Vítkov) s krajským městem a s přilehlým územím ČR (Olomoucký kraj) a Polska.
ÚP Budišova nad Budišovkou umožňuje modernizaci stávající silniční a železniční sítě a tím zlepšování dopravního propojení s krajským městem a s přilehlým územím ČR (Olomoucký kraj).
5. Vytvoření podmínek pro:
⇒ rozvoj polycentrické sídelní struktury podporou kooperačních vazeb spádových obcí;
⇒ rozvoj rezidenční, výrobní a obslužné funkce spádových obcí.
Realizací záměrů obsažených v ÚP Budišova nad Budišovkou, zejména v oblasti bydlení, dojde k rozvoji polycentrické sídelní struktury Vítkovska, vzhledem k tomu, že v rámci území obce Budišova nad Budišovkou lze realizovat určitý podíl bydlení v rodinných domech a i nadále poskytovat pro obyvatele Budišova nad Budišovkou určitý podíl pracovních příležitostí.
6. V rámci územního rozvoje sídel:
⇒ preferovat efektivní využívání zastavěného území (tj. přednostní využití nezastavěných ploch v zastavěném území a ploch určených k asanaci, změnu využití objektů a areálů původní zástavby v rámci zastavěného území) před vymezováním nových ploch ve volné krajině;
⇒ nové rozvojové plochy nevymezovat v lokalitách, kde by jejich zastavění vedlo ke srůstání sídel a zvýšení neprůchodnosti území
⇒ nové plochy pro obytnou zástavbu vymezovat v dostatečném odstupu od koridorů vymezených pro umístění nových úseků dálnic, silnic I. třídy a železnic;
⇒ preferovat lokality mimo stanovená záplavová území.
ÚP Budišova nad Budišovkou navrhuje pro výstavbu přednostně rezervy v zastavěném území, případné nové zastavitelné plochy navrhuje do ploch proluk nebo na plochách na zastavěné území navazujících, nenavrhuje nové zastavitelné plochy do míst, kde by to vedlo ke srůstání sídel nebo do záplavových území. Koridory vymezené pro umístění nových úseků dálnic, silnic
I. třídy a železnic nejsou v řešeném území vymezeny.
7. Ochrana a zkvalitňování obytné funkce sídel a jejich rekreačního zázemí; rozvoj obytné funkce řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou. Podporovat rozvoj systémů odvádění a čištění odpadních vod.
Součástí ÚP Budišova nad Budišovkou je návrh nových zastavitelných ploch zejména pro bydlení s doplnění potřebné veřejné infrastruktury včetně systémů pro odvádění a čištění odpadních vod.
II.A.b) SOULAD NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
7a. Podporovat rozvoj systémů odvádění a čištění povrchových vod, včetně vytváření podmínek pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativu k umělé akumulaci vod.
Součástí ÚP Budišova nad Budišovkou je návrh opatření pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území.
8. Rozvoj rekreace a cestovního ruchu na území Slezských Beskyd, Moravských Beskyd Oderských vrchů, Nízkého a Hrubého Jeseníku a Zlatohorské vrchoviny; vytváření podmínek pro využívání přírodních a kulturně historických hodnot daného území jako atraktivit cestovního ruchu při respektování jejich nezbytné ochrany.
Součástí návrhu ÚP Budišova nad Budišovkou je návrh ploch pro sportovně rekreační zařízení, zároveň záměry obsažené v ÚP nepředstavují překážky pro rozvoj atraktivity obce v oblasti cestovního ruchu.
10. Vytváření územních podmínek pro rozvoj integrované hromadné dopravy.
Součástí návrhu ÚP Budišova nad Budišovkou je stanovení podmínek pro rozvoj hromadné dopravy.
11. Vytváření územních podmínek pro rozvoj udržitelných druhů dopravy (pěší dopravy a cyklodopravy) v návaznosti na ostatní dopravní systémy kraje; podpora rozvoje systému pěších a cyklistických tras s vazbou na přilehlé území ČR, Slovenska a Polska.
Součástí návrhu ÚP Budišova nad Budišovkou je návrh hlavních pěších a cyklistických tras a stezek a stanovení podmínek pro rozvoj pěší turistiky, cyklistiky a hipoturistiky.
13. Stabilizace a postupné zlepšování stavu složek životního prostředí především v centrální a východní části kraje. Vytváření podmínek pro postupné snižování zátěže obytného podmínky pro výsadbu zeleně, přednostně v oblastech s dlouhodobě zhoršenou kvalitou ovzduší.
ÚP Budišova nad Budišovkou stanovuje podmínky pro postupné zlepšování stavu složek životního prostředí a postupné snižování zátěže obytného a rekreačního území hlukem a emisemi z dopravy.
14. Ochrana přírodních, kulturních a civilizačních hodnot směřující k udržení a zachování nejvýraznějších jevů a znaků, které vystihují jedinečnost a nezaměnitelnost charakteru území.
Území Budišova nad Budišovkou se nenachází v CHKO ani není součástí prvků systému NATURA 2000 ani se zde nevyskytují registrované významné krajinné prvky. Budišov nad Budišovkou je součástí Přírodního parku Moravice. Součástí návrhu územního plánu je vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA), v němž jsou, mimo jiné, stanoveny zásady ochrany Přírodního parku Moravice, pohledového obrazu významných krajinných horizontů a významných krajinných, resp. kulturně historických dominant;
15. Preventivní ochrana území před současnými i předvídatelnými bezpečnostními hrozbami přírodního a antropogenního charakteru s cílem minimalizovat negativní dopady možných mimořádných událostí a krizových situací na chráněné zájmy na území kraje, přičemž za chráněné zájmy jsou považovány především životy a zdraví osob, životní prostředí a majetek.
Územní plán respektuje stanovené záplavové území Budišovky a Moravice (zejména její aktivní zónu) a nenavrhuje do nich novou výstavbu a umožňuje v rámci regulativů realizaci protipovodňových opatření;
16. Respektování zájmů obrany státu.
16a. Respektování zájmů ochrany obyvatelstva za účelem předcházení vzniku mimořádných událostí a krizových situací a zajištění připravenosti na jejich řešení.
Zadání územního plánu neobsahovalo konkrétní požadavky vyplývající ze zájmů obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku.
C. SPECIFICKÉ OBLASTI
Město Budišov nad Budišovkou je součástí oblasti nadmístního významu:
SOB - N2 Budišovsko – Vítkovsko
ÚP respektuje:
II.A.b) SOULAD NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
Požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území
týkající se území Budišova nad Budišovkou:
⇒ Zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení se sousedními rozvojovými oblastmi a osami Moravskoslezského a Olomouckého kraje (OB 2 Metropolitní rozvojová oblast Ostrava, OB 8 Olomouc, republiková rozvojová osa OS10).
⇒ Nové ekonomické aktivity v rámci vymezené oblasti umisťovat ve vazbě na hlavní sídelní centra.
⇒ Zkvalitnění a rozvoj technické infrastruktury, občanského vybavení a podpora dalších opatření k posílení stability osídlení, zejména ve spádových sídelních centrech (Vítkov, Budišov n. Budišovkou).
⇒ Podpora využití rekreačního potenciálu území (pěší turistika, cykloturistika, běžecké lyžování, poznávací turistika, lázeňství).
⇒ Podpora využití rekreačního potenciálu území (pěší turistika, cykloturistika, běžecké lyžování, poznávací turistika, lázeňství - obnova areálu Jánských koupelí).
⇒ Podpora zkvalitnění funkčních a prostorových vazeb s rozvojovou oblastí republikového významu OB8 Olomouc v ose Budišov n. Budišovkou (- Moravský Beroun – Šternberk – Olomouc) a rozvojovou osou OS 10.
Úkoly pro územní plánování
týkající se území Budišova nad Budišovkou:
⇒ Při zpřesňování ploch a koridorů nadmístního významu, včetně územních rezerv a vymezení skladebných částí ÚSES koordinovat vazby a souvislosti s přilehlým územím Olomouckého kraje.
D. PLOCHY A KORIDORY VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, ÚSES, ÚZEMNÍ REZERVY
ÚP respektuje a upřesňuje plochy a koridory veřejné infrastruktury v oblasti:
D.III. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
D.III.2 Protipovodňová ochrana
PLOCHY A KORIDORY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU
Ostatní plochy a koridory mezinárodního a republikového významu
ÚZEMNÍ REZERVY
ZÚR MSK stanovují pro tyto plochy společné obecné požadavky na využití území, požadavky na prověření jeho budoucího využití a úkoly pro územní plánování:
Požadavky na využití území
⇒ Územně chránit lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod pro snížení nepříznivých účinků povodní a sucha.
Požadavky na prověření budoucího využití
⇒ Zajištění protipovodňové ochrany sídel níže na povodí.
⇒ Vytvoření rezerv pro případ poklesů vydatnosti stávajících zdrojů pitné a užitkové vody.
⇒ Minimalizace vlivů na stávající funkce a hodnoty území. Úkoly pro územní plánování
⇒ V ÚP dotčených obcí upřesnit vymezení předmětných ploch.
označení zákresu | zdrojová ÚPD VÚC | název stavby+charakteristika | katastrální území |
AV505 | Beskydy okr. Opava | Vodní nádrž Spálov na Odře | Staré Oldřůvky |
II.A.b) SOULAD NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
D.IV. PLOCHY A KORIDORY PRO ÚSES
V rámci návrhu ÚP Budišova nad Budišovkou jsou respektovány plochy a koridory regionálního ÚSES vymezené v ZÚR Moravskoslezského kraje. V rámci zpracování ÚP Budišova nad Budišovkou jsou aktualizovány a upřesněny:
ZÚR vymezují níže uvedené plochy a koridory pro ÚSES nadregionální a regionální úrovně. Biokoridory jsou vymezeny „osou“, která určuje směr propojení, a definovány jako pás území o šířce 600 m (tj. 300 m na každou stranu od osy) v jehož rámci bylo v rámci ÚP obce provedeno zpřesnění vymezení:
Nadregionální ÚSES - biokoridory
Kód (ZÚR MSK) | Kód (dle ÚTP ÚSES) | Základní charakteristika |
K103 | K103 | Směřuje přes pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje z NRBC 65 Slunečná do vojenského újezdu Libavá v Olomouckém kraji. Směrná lokalizace trasy, na území Olomouckého kraje převzatá z návrhu Zásad územního rozvoje, vyplývá z celkově poměrně značné variability možností trasování. |
Nadregionální ÚSES – vložená regionální biocentra
Kód, název (dle ZÚR MSK) | Kód, název (dle ÚTP ÚSES) | Cílové ekosystémy |
114 Červená hora | 1556 Červená hora | mezofilní bučinné |
Regionální ÚSES – regionální biocentra
Kód, název (dle ZÚR MSK) | Kód, název (dle ÚTP ÚSES) | Cílové ekosystémy |
253 Údolí Lobníku | 1933 Nad přehradou | mezofilní bučinné |
278 Zlodějský chodník | 407 Zlodějský chodník | mezofilní bučinné |
Regionální ÚSES - Biokoridory
Ozn. VPO | Kód (dle ÚTP ÚSES) | Cílové ekosystémy |
519 | RK 928 | mezofilní bučinné |
625 | RK 927 | mezofilní bučinné |
Tyto plochy a koridory je zároveň zařazeny mezi veřejně prospěšná opatření v kapitole G. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ v ZÚR Moravskoslezského kraje.
E. UPŘESNĚNÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE PŘÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ
ZÚR MSK upřesňují územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje pro vymezené přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území. Budišov nad Budišovkou není zařazen do území s vymezenými přírodními, kulturními a civilizačními hodnotami. Pro celé správní území Moravskoslezského kraje však platí:
- Vybavení území technickou infrastrukturou a její kvalitativní úroveň.
- Dostupnost krátkodobé i dlouhodobé rekreace v kvalitním přírodním prostředí.
II.A.b) SOULAD NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
Pro celé území kraje jsou stanoveny následující obecné úkoly pro územní plánování a požadavky na využití území:
- Vytvářet územní podmínky pro zachování vizuálního vlivu vymezených přírodních, kulturních a civilizačních hodnot. Vymezovat plochy pro výrazově konkurenční záměry jen ve výjimečných a zvláště odůvodněných případech a ve veřejném zájmu.
- Při upřesňování ploch a koridorů staveb dopravní a technické infrastruktury minimalizovat riziko narušení vymezených hodnot a jejich vizuálního vlivu v závislosti na konkrétních terénních podmínkách vhodným vymezením koridoru trasy a lokalizací staveb.
F. STANOVENÍ CÍLOVÝCH KVALIT KRAJIN VČETNĚ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO JEJICH ZACHOVÁNÍ NEBO DOSAŽENÍ
ZÚR MSK vymezují typy krajin jako jednotlivé specifické krajiny a jako dílčí skladebné části oblastí specifických krajin. Pro každou specifickou krajinu ZÚR MSK stanovují charakteristické znaky a cílové kvality včetně podmínek pro jejich zachování nebo dosažení.
Společnými podmínkami k dosažení cílových kvalit krajiny ve specifických krajinách, na jejichž území leží vymezené kumulované přírodní, kulturní a civilizační hodnoty nadmístního významu, jsou:
⇒ Dbát na zachování vizuálního vlivu přírodních a kulturních dominant v krajinných panoramatech i v dílčích scenériích, minimalizovat narušení pohledové siluety vymezených hodnot v krajinných panoramatech konkurenčními stavbami.
⇒ Respektovat „genius loci“ území kumulovaných přírodních, kulturních a civilizačních hodnot.
ZÚR MSK vymezují přechodová pásma (PPM) jako území, ve kterém dochází k postupné změně kvalit sousedících specifických krajin.
Společnými podmínkami k dosažení cílových kvalit krajiny ve vymezených přechodových pásmech jsou:
⇒ Uplatňování cílových kvalit sousedních specifických krajin.
⇒ Uplatňování podmínek k dosažení cílových kvalit sousedních specifických krajin v závislosti na charakteru záměru a jeho umístění.
F.I VYMEZENÍ OBLASTÍ SPECIFICKÝCH KRAJIN A JEDNOTLIVÝCH SPECIFICKÝCH KRAJIN
Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje, ve znění Aktualizace č. 1 (dále jen ZÚR MSK) dále vymezují typy krajin jako jednotlivé specifické krajiny a jako dílčí skladebné části oblastí specifických krajin. Pro každou specifickou krajinu ZÚR MSK stanovují charakteristické znaky a cílové kvality včetně podmínek pro jejich zachování nebo dosažení.
Území Budišova nad Budišovkou spadá do oblasti specifických krajin Nízkého Jeseníku (B), většina správního území do specifické krajiny Budišov – Vítkov (B-08), severní část správního území do specifické krajiny Slezská Harta (B-05) a jihovýchodní výběžek správního území (Nové Oldřůvky) do specifické krajiny Oderské vrchy (B-11).
II.A.b) SOULAD NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
Výřez výkresu A.3 - Výkres krajin, pro které se stanovují cílové kvality ZÚR Moravskoslezského kraje
Charakteristické znaky krajiny Budišov – Vítkov (B-08):
- Jemně členitá kulturní zemědělská krajina náhorní polohy členěná lesními porosty a údolím Budišovky na měřítkově menší prostory, ohraničená okraji lesnatých hran údolí Moravice a okraji Oderských vrchů.
- Dochované fragmenty historických krajinářských úprav v k.ú. Budišov nad Budišovkou, Podlesí.
- Přírodní dominanty Červená hora (749 m n. m.), Mlžný kopec (685 m n. m.). Cílové kvality
CÍLOVÁ KVALITA (CK) | PLATNOST CK V RÁMCI SPECIFICKÉ KRAJINY |
Krajina se zachovanými fragmenty historických krajinných úprav (stop členění plužiny). | K.ú. Budišov nad Budišovkou, Podlesí. |
Krajina se zachovanými kulturními dominantami kostelů ve struktuře zástavby a ve vizuální scéně. | Okruh viditelnosti lokálních dominant v Budišově nad Budišovkou, Čermné ve Slezsku, Svatoňovicích. |
Podmínky pro zachování a dosažení cílových charakteristik:
- Zachovat dosavadní strukturu osídlení s převahou venkovských sídel a s přirozenými spádovými centry Vítkov a Budišov nad Budišovkou.
ÚP respektuje stávající sídelní strukturu, kdy další urbanistický rozvoj soustřeďuje zejména do spádového centra Budišova nad Budišovkou ale podporuje i rozvoj venkovských sídel.
- Chránit liniové, solitérní a skupinové vegetační prvky historických krajinných struktur před necitlivou urbanizací a hospodářskou činností.
Nové plochy pro výstavbu respektují stávající zeleň a historické krajinné struktury.
- Chránit siluety kulturních dominant v Budišově nad Budišovkou, Čermné ve Slezsku, Svatoňovicích před snížením jejich vizuálního významu v krajinné scéně.
ÚP respektuje stávající kulturní dominanty a do jejich blízkosti ani do krajinných horizontů nenavrhuje zástavbu nové objekty, které by jejich dominantní postavení v siluetě města narušovaly.
II.A.b) SOULAD NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
Charakteristické znaky krajiny Slezská Harta (B-05) (týkající se území Budišova nad Budišovkou):
- Zemědělská vrchovinná krajina většího měřítka rozčleněná menšími lesními celky s přítomností četných kulturních hodnot.
Cílové kvality (týkající se území Budišova nad Budišovkou)
CÍLOVÁ KVALITA (CK) | PLATNOST CK V RÁMCI SPECIFICKÉ KRAJINY |
Zemědělská vrchovinná krajina většího měřítka rozčleněná menšími lesními celky a doplněnými strukturami rozptýlené nelesní zeleně. | Celé území specifické krajiny B-05. |
Podmínky pro zachování a dosažení cílových charakteristik (týkající se území Budišova nad Budišovkou):
- Zachovat dosavadní strukturu osídlení s převahou sídel venkovského charakteru.
ÚP respektuje stávající sídelní strukturu, kdy další urbanistický rozvoj soustřeďuje zejména do spádového centra Budišova nad Budišovkou ale podporuje i rozvoj venkovských sídel.
- Při rozvoji rekreační funkce zajistit ochranu významných znaků a ostatních přírodních a kulturně historických hodnot této specifické krajiny.
Nové plochy pro výstavbu respektují přírodní a kulturně historické hodnoty krajiny.
- Obnova a funkční posílení prvků nelesní rozptýlené zeleně jako struktur prostorového členění krajiny s funkcí prvků ÚSES.
Nové plochy pro výstavbu respektují prvky krajinné zeleně a prvky ÚSES.
- Při rozvoji rekreační funkce zajistit ochranu charakteristických znaků a ostatních přírodních hodnot této specifické krajiny.
Nové plochy pro výstavbu respektují znaky a ostatní přírodní hodnoty krajiny.
- Chránit siluety kulturních dominant v uvedených venkovských sídlech před snížením jejich vizuálního významu v krajinné scéně.
Nové plochy pro výstavbu respektují stávající kulturní dominanty venkovských sídel.
Charakteristické znaky krajiny Oderské vrchy (B-11) (týkající se území Budišova nad Budišovkou):
- Údolími vodotečí a zelenými koridory přítoků Odry rozčleněné území Oderských vrchů s průhledy do prostoru Oderské brány a na siluety Beskyd.
- Výrazné údolí středního toku Odry s Odersku kotlinou v lesnatém rámci. Cílové kvality (týkající se území Budišova nad Budišovkou)
CÍLOVÁ KVALITA (CK) | PLATNOST CK V RÁMCI SPECIFICKÉ KRAJINY |
Krajina údolí řeky Odry se zachovanými lužními lesy, nivami a smíšenými lesy ve svazích. | K.ú. Odry, Veselí u Oder, Dobešov, Loučky n. O., Jakubčovice n. O., Heřmanice u O., Heřmánky n. O., Spálov, Luboměř, Klokočůvek, Kamenka, Klokočov u Vítkova, Černá ve Slezsku (část), Vítkov (část) |
Podmínky pro zachování a dosažení cílových charakteristik (týkající se území Budišova nad Budišovkou):
- Zachovat dosavadní strukturu osídlení s převahou sídel venkovského charakteru.
ÚP respektuje stávající sídelní strukturu, kdy další urbanistický rozvoj soustřeďuje zejména do spádového centra Budišova nad Budišovkou ale podporuje i rozvoj venkovských sídel.
- Vyloučit či omezit zásahy (rekreační funkce, stavební činnost včetně staveb technické a dopravní infrastruktury) do niv a porostů lužních lesů.
II.A.b) SOULAD NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
ÚP respektuje nivy a porosty lužních lesů a nenavrhuje do nich novou výstavbu.
Vymezená přechodová pásma PP19, PP20 a PP24 vymezují území, pro která platí podmínky stanovené pro sousední krajiny B-08 a B-05.
V kapitole H.II. „DALŠÍ POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ V ÚPD OBCÍ“ jsou obsaženy požadavky na vzájemnou koordinaci při vymezování ploch a koridorů dotčených obcí a na koordinaci územně plánovací činnosti. Území města Budišova nad Budišovkou se týká požadavek koordinovat VTL plynovod Dvorce – Budišov nad Budišovkou.
II.A.c) SOULAD S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTOONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
II.A.c) SOULAD S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTOONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
ÚP Budišova nad Budišovkou je zpracován v souladu s cíli a úkoly územního plánování se zachováním principů udržitelného rozvoje a je navržen za účelem zvýšení civilizačních a kulturních hodnot území. koordinuje soukromé zájmy s veřejnými a rozvíjí hodnoty území s ohledem na stávající charakter území, čímž povede ke zlepšení hospodářského rozvoje obce, která se vyznačuje vysokou mírou nezaměstnanosti. Posílení hospodářského rozvoje se projeví zvýšením pracovních příležitosti a následně zlepšením soudržnosti obyvatel.
Vymezení nových ploch pro rozvoj bydlení, komerčních ploch a drobné nebo průmyslové výroby a zemědělské výroby v kombinaci s agroturistikou je navrženo v přímé návazností na nově vymezené zastavěné území dle § 58 stavebního zákona a to za účelem minimalizace zásahu do nezastavěného území. Vymezení zastavěného území bylo podloženo průzkumy v terénu, kterým byl prověřován skutečný stav objektů a staveb v území. Díky novému vymezení zastavěného území by mělo dojít k tomu, že vlastníci v tomto území budou moci realizovat doplňkovou zástavbu, případně řešit bytovou situaci rodinných příslušníků aniž by docházelo k dalšímu ukrajování volné krajiny.
V souladu s požadavky na řešení vyplývající z rozboru trvale udržitelného rozvoje, zpracovaného v rámci Územně analytických podkladů, její poslední aktualizace z roku 2016 (dále jen „ÚAP“), bylo do územního plánu zapracováno nové vymezení územních systémů ekologické stability, odstraňující zjištěné nedostatky (nedodržení minimálních prostorových parametrů místních biocenter a zasahující v minimálně nezbytné míře do vlastnických práv vlastníků). Nově jsou dohodnuty a zapracovány do územního plánu podmínky ochrany krajinného rázu. Dále byla na základě ÚAP ujasněna urbanistická koncepce města a stanoveny hlavní rozvojové směry. Pro novou zástavbu jsou navrhovány plochy zejména v návaznosti na centrální část Budišova nad Budišovkou a jeho integrovaných sídel, kde je předpoklad efektivního využití vynaložených investic do dopravní a technické infrastruktury. Nová výstavba se negativně neprojeví na urbanisticky i architektonicky cenných částech obce, které se nacházejí v jeho centrální části (zejména objektu zámku a jeho parku). Pro nevyužívané a zdevastované bývalé zemědělské areály byla navržena vhodná přeměna těchto území typu brownfield k podnikatelským účelům úpravou regulativů a změnou funkčního využití území. Zároveň došlo k celkové úpravě regulativů, tak aby obsahovaly urbanistické, architektonické a estetické požadavky s ohledem na aktuální potřeby rozvoje obce.
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
II.A.d) SOULAD S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
Územní plán Budišova nad Budišovkou je zpracován v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívaní území, ve znění pozdějších předpisů.
Územní plán Budišova nad Budišovkou stanoví, v souladu s ust. § 43 odst. 1 stavebního zákona, základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezuje zastavěné území, zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití (plocha přestavby a dostavby bývalého zemědělského areálu), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů.
Územní plán dle § 43 odst. 3 stavebního zákona v souvislostech a podrobnostech území zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací a s politikou územního rozvoje - viz kap. A.b) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, tohoto odůvodnění.
Dle ust. § 43 odst. 4 stavebního zákona je územní plán pořízen pro celé území města Budišov nad Budišovkou, které tvoří k.ú. (v závorce identifikační číslo (IČÚTJ)):
Budišov nad Budišovkou (615501) Guntramovice (615510)
Lesy (615544)
Nové Oldřůvky (798371) Nové Oldřůvky I (930555) Podlesí nad Odrou (723916) Staré Oldřůvky (754625)
V souladu s ust. § 44 písm. a) stavebního zákona rozhodlo o pořízení územního plánu z vlastního podnětu Zastupitelstvo města Budišov nad Budišovkou svým usnesením č. 8.b) ze svého 3. zasedání, konaného dne 11. 2. 2015. Zadání ÚP Budišova nad Budišovkou schválilo Zastupitelstvo města Budišov nad Budišovkou usnesením č. 8 ze svého 8. zasedání, konaného dne 16. 12. 2015.
Pověřeným zastupitelem, spolupracujícím s pořizovatelem na pořízení územního plánu Budišova nad Budišovkou byl zastupitelstvem určen starosta města (v současné době Ing. Patrik Schramm).
Pořizovatelem územního plánu je paní Ivana Oršová, zaměstnankyně odboru výstavby a územního plánování Městského úřadu Vítkov, oprávněná osoba pro výkon územně plánovací činnosti v souladu s ustanovením § 24. Územní plán byl zpracován zodpovědným projektantem Ing. arch. Petrem Gajduškem - autorizovaným architektem – ČKA 00969, tj. byl zpracován osobou oprávněnou k vybrané činnosti ve výstavbě v souladu s ustanovením § 158 odst. 1a § 159 stavebního zákona.
Vyhodnocení splnění požadavků dle §§ 47 až 54 stavebního zákona je obsaženo v kap. II.A.a) Postup pořízení územního plánu, tohoto odůvodnění.
Obsah územního plánu odpovídá příloze č. 7 k vyhl.č. 500/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Plochy s rozdílným způsobem využití byly v územním plánu vymezeny v souladu s ustanoveními
§§ 4 až 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dále byly, s využitím § 3 odst. 4
vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v územním plánu s ohledem na specifické podmínky a charakter území, navrženy další plochy s rozdílným způsobem využití, než je stanoveno v § 4 až 19 vyhlášky (plochy zeleně) a některé plochy s rozdílným způsobem využití vymezené v souladu s ustanoveními §§ 4 až 19 byly dále podrobněji členěny. Podrobnější členění ploch a plochy vymezené nad rámec vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů jsou definovány a odůvodněny části v kap. A.i.6) tohoto odůvodnění.
Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že Územní plán Budišova nad Budišovkou je zpracován v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcích vyhlášek č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění, a č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
Územní plán Budišova nad Budišovkou je zpracován v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů, které se vztahují (týkají) území města Budišov nad Budišovkou. Jsou to zejména:
- zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (památkový zákon), ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 100/201 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;
- vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů;
- vyhláška MŽP č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registrace;
- zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon);
- vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany;
- zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů;
- zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů;
- nařízení vlády č. 82/1999 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod;
- nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech;
- nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování hodnocení stavu jakosti těchto vod;
- vyhláška MZe č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků;
- nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech;
- zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů;
- vyhláška MŽP č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší;
- nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, ve znění pozdějších předpisů;
- nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací;
- zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů;
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
- zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů;
- vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF;
- vyhláška č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci;
- zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
Plnění výše uvedených právních předpisů je komentováno v příslušných kapitolách tohoto odůvodnění a komentář, případně zdůvodnění jejich plnění je obsahem vyhodnocení souladu návrhu ÚP Budišova nad Budišovkou se stanovisky dotčených orgánů společně s případným komentářem a výsledkem řešení rozporů je součástí kapitoly II.A.l) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ, POŽADAVKŮ NA ÚPRAVU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU BUDIŠOVA NAD BUDIŠOVKOU VYPLÝVAJÍCÍ Z PROJEDNÁNÍ DLE § 50 STAVEBNÍHO ZÁKONA A DOHODOVACÍCH JEDNÁNÍ S DOTČENÝMI ORGÁNY A VYHODNOCENÍ PROJEDNÁNÍ DLE § 52 STAVEBNÍHO ZÁKONA.
A.e.1) NÁVRH VYHODNOCENÍ STANOVISEK PODANÝCH V RÁMCI SPOLEČNÉHO JEDNÁNÍ O NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKOU A VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Návrh územního plánu Budišov nad Budišovkou včetně vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území byl v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 stavebního zákona zaslán jednotlivě níže uvedeným sousedním obcím, dotčeným orgánům, ostatním orgánům a krajskému úřadu:
Sousední obce:
Obec Kružberk, sídlo: Kružberk č.p. 84, 747 86 Kružberk
Obec Svatoňovice, sídlo: Svatoňovice č.p. 70, 747 87 Budišov nad Budišovkou Obec Čermná ve Slezsku, sídlo: Čermná ve Slezsku č.p. 81, 749 01 Vítkov 1 Obec Jakartovice, sídlo: Jakartovice č.p. 89, 747 53 Jakartovice
Obec Dvorce, sídlo: Náměstí č.p. 13, 793 68 Dvorce u Bruntálu Obec Bílčice, sídlo: Bílčice č.p. 61, 793 68 Dvorce u Bruntálu Město Bruntál, sídlo: Nádražní č.p. 994/20, 792 01 Bruntál 1
Město Moravský Beroun, sídlo: náměstí 9. května č.p. 4, 793 05 Moravský Beroun Město Libavá, sídlo: Berounská č.p. 41, 783 07 Město Libavá
Město Vítkov, náměstí Jana Zajíce č.p. 7, 749 01 Vítkov 1
Ostatní orgány:
Česká geologická služba – Geofond, Kostelní č.p. 26, Holešovice, 170 06 Praha 7 ČEZ Distribuce, a.s., sídlo: Teplická č.p. 874/8, Děčín IV-Podmokly, 405 02 Děčín 2 ČEZ ICT Services, a.s., sídlo: Duhová č.p. 1531/3, 140 00 Praha 4-Michle GridServices, s.r.o., sídlo: Plynárenská č.p. 499/1, Zábrdovice, 602 00 Brno 2
O2 Czech Republic, a.s., sídlo: Za Brumlovkou č.p. 266/2, 140 00 Praha 4-Michle SmVaK Ostrava, a.s., sídlo: 28. října č.p. 1235/169, Mariánské Hory, 709 00 Ostrava 9 Vodafone Czech Republic, a.s., sídlo: Junkových č.p. 2802/2, 155 00 Praha 5
T-Mobile Czech Republic, a.s., sídlo: Tomíčkova č.p. 2144/1, Chodov, 148 00 Praha 414
Lesy České republiky, s.p., sídlo: Přemyslova č.p. 1106/19, Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové 8
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
Lesy ČR republiky, s.p., Oblastní správa toků F-M, sídlo: Fügnerova č.p. 55/7, Pod Cvilínem, 794 01 Krnov 1
Lesy České republiky, s.p., lesní správa Vítkov, sídlo: Opavská č.p. 97, 749 01 Vítkov 1
Lesy ČR, s.p. - Správa toků, Oblast povodí Odry se sídlem ve Frýdku-Místku, sídlo: Nádražní č.p. 2811, Frýdek, 738 01 Frýdek-Místek 1
Povodí Odry, státní podnik, sídlo: Varenská 3101/49, Ostrava 2, 702 00
Správa silnic Moravskoslezského kraje, příspěvková organizace, sídlo: Joži Davida č.p. 2, 747 06 Opava 6
Dotčené orgány:
Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, sídlo: Na Bělidle č.p. 724/7, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava 2
Krajská veterinární správa Státní veterinární správa pro Moravskoslezský kraj, sídlo: Na Obvodu č.p. 51, 703 00 Ostrava - Vítkovice
Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, územní odbor Opava, sídlo: Výškovická č.p. 2995/40, Zábřeh, 700 30 Ostrava 30
Ministerstvo dopravy, sídlo: nábřeží Ludvíka Svobody č.p. 1222/12, 110 00 Praha 1-Nové Město Ministerstvo zemědělství, sídlo: Těšnov č.p. 2065/17, 117 05 Praha 1-Nové Město
Ministerstvo životního prostředí, sídlo: Vršovická č.p. 1442/65, 100 00 Praha 10-Vršovice
Obvodní báňský úřad pro území krajů Moravskoslezský a Olomoucký, sídlo: Veleslavínova č.p. 1598/18, Moravská Ostrava a Přívoz, 702 00 Ostrava 2
Státní energetická inspekce, územní inspektorát pro Moravskoslezský kraj, sídlo: Provozní č.p. 1, Třebovice, 722 00 Ostrava 22
Ministerstvo obrany, Sekce ekonomická a majetková MO, odbor ochrany územních zájmů, oddělení ochrany územních zájmů Brno, sídlo: Svatoplukova č.p. 2687/84, Brno-Židenice, 615 00 Brno 15
Ministerstvo průmyslu a obchodu, sídlo: Na Františku č.p. 1039/32, 110 00 Praha 1-Staré Město
Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Moravskoslezský kraj, sídlo: Libušina č.p. 502/5, Moravská Ostrava a Přívoz, 702 00 Ostrava 2
Újezdní úřad vojenského újezdu Libavá, sídlo: Náměstí č.p. 2, Město Libavá, 783 07 Šternberk 1
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Odbor územního plánování a stavebního řádu, sídlo: 28. října č.p. 2771/117, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava 2
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, sídlo: 28. října č.p. 2771/117, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava 2
Odbor životního prostředí a zemědělství:
- orgán ochrany přírody a krajiny
- orgán státní památkové péče
- orgán státní správy lesů
- vodoprávní úřad
- orgán ochrany zemědělského půdního fondu
- orgán ochrany ovzduší
Odbor dopravy a chytrého regionu:
- silniční správní úřad
Městský úřad Vítkov, náměstí Jana Zajíce č.p. 7, 749 01 Vítkov 1 Odbor výstavby, územního plánování a životního prostředí:
- orgán státní památkové péče
- orgán státní správy lesů
- vodoprávní úřad
- orgán ochrany přírody a krajiny
- orgán státní správy odpadového hospodářství Odbor služeb:
- silniční správní úřad
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
Krajský úřad Moravskoslezského kraje:
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, 28. října 117, 702 18 Ostrava
- Stanovisko Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, územního odboru Opava, ze dne 16.5.2018 pod č.j. HSOS-4566-2/2018:
Na základě posouzení dané dokumentace vydává Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje v souladu s ustanovením § 4 odst. 2 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, souhlasné stanovisko.
Odůvodnění: Posouzená dokumentace splňuje obsahové náležitosti uvedené ve vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb., ve vztahu k civilní ochraně a ochraně obyvatelstva. Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje nepožaduje splnění požadavků civilní ochrany k územnímu plánu podle § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva (dále jen „vyhláška č. 380/2002 Sb.,“). V řešeném území není potřeba zapracovat do textové a grafické části Územního plánu Budišov nad Budišovkou návrh ploch pro potřeby ochrana obyvatelstva. Návrh ploch v řešeném území u potřeb civilní ochrany pod body c) až i), které odpovídají § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., není nutno řešit, protože nejsou v území požadovány s ohledem na organizačně – technický způsob uplatňování těchto potřeb, jenž je stanoven v Havarijním plánu Moravskoslezského kraje, který je zpracován na základě zákona o IZS.
Vyhodnocení stanoviska:
Stanovisko je zohledněno.
Odůvodnění:
Hasičský záchranný sbor vydal souhlasné stanovisko bez dalších připomínek a podmínek.
- Stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 15.5.2018 pod zn. MPO 32894/2018:
Z hlediska působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu ve věci využívání nerostného bohatství a ve smyslu ustanovení § 15 odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „horní zákon“), uplatňuje k výše uvedené územně plánovací dokumentaci podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb.,
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, následující stanovisko.
S Návrhem Územního plánu Budišov nad Budišovkou (dále jen „návrh územního plánu“) souhlasíme s podmínkou, že text odůvodnění návrhu územního plánu bude v bodě „i.2.2) GEOMORFOLOGICKÉ A GEOLOGICKÉ PODMÍNKY ÚZEMÍ“, který v současném návrhu územního plánu zní „Na území obce se nenachází výhradní ložiska nerostných surovin“, bude nahrazen textem (popř. vložením obdobné tabulky, jaká je u nevýhradního ložiska) „Na území obce se nachází výhradní ložisko Nové Oldřůvky (ID: 3237900) kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu se stanoveným chráněným ložiskovým územím Nové Oldřůvky (ID: 23790000).
Odůvodnění: Návrh územního plánu respektuje ochranu a využití nerostného bohatství v řešeném území. V textové části však ve výčtu nerostných surovin, které se nachází ve správním území obce, není uvedeno výhradní ložisko nevyhrazeného nerostu kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Nové Oldřůvky. Podle ustanovení § 43a odst. 1 horního zákona „ložiska nevyhrazených nerostů, o nichž bylo rozhodnuto příslušnými orgány státní správy, že jsou vhodná pro potřeby a rozvoj národního hospodářství podle dosavadních předpisů, se považují nadále za výhradní ložiska podle tohoto zákona“. Z tohoto důvodu je výše uvedené ložisko považováno za výhradní.
Nevýhradní ložiska nerostu stavební kámen Guntramovice – Zlatí Lípa (ID: 3131500) a nerostu kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Staré Oldřůvky (ID: 3232500) jsou podle ustanovení § 7 horního zákona součástí pozemku.
Vyhodnocení stanoviska:
Stanovisko bude zohledněno.
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
Odůvodnění:
Požadovaný text bude do textové části odůvodnění A.i.2) ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT, pod bodem i.2.2) GEOMORFOLOGICKÉ
A GEOLOGICKÉ PODMÍNKY ÚZEMÍ (str. 38) zapracován.
- Stanovisko Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě ze dne 27.6.2018 pod spis.zn. S-KHSMS 23855/2018/OP/HOK:
S návrhem územního plánu Budišov nad Budišovkou a s vyhodnocením jeho vlivů na udržitelný rozvoj území souhlasí s připomínkou, aby na nových plochách pro bydlení, které jsou situovány v blízkosti železniční dráhy, výroby – lehký průmysl a smíšené výrobní, a budou tak ovlivňovány negativními vlivy z těchto provozů, byly umístěny pouze stavby, které stavebně technickým stavem zajistí dodržení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru, chráněném venkovním prostoru staveb a vnitřním prostoru staveb dle § 11 a § 12 nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
Vyhodnocení stanoviska:
Stanovisko je zohledněno.
Odůvodnění:
V obecně závazných podmínkách pro využití území návrhové textové části územního plánu je uvedena podmínka, že stavby pro bydlení lze v ochranném pásmu pozemní komunikace nebo dráhy umístit jen za podmínky, že budou navržena a realizována účinná opatření, která sníží emise hluku a vibrací uvnitř budov pod přípustné hodnoty, stanovení platnými právními předpisy. V této podmínce byly doplněny i plochy pro výrobu.
V případě výstavby bude v rámci konkrétního řízení dbáno na dodržení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb.
- Stanovisko Ministerstva obrany ČR, sekce nakládání s majetkem, odbor ochrany územních zájmů, Brno, ze dne 15.5.2018 pod spis.zn. 83112/2018-1150-OÚZ-BR; MO 136968/2018-1150.
Ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 stavebního zákona a dle § 4 odst. 2 písm. b) stavebního zákona vydává Ministerstva obrany ČR stanovisko, jehož obsah je závazný pro opatření obecné povahy dle stavebního zákona, ve kterém ve veřejném zájmu žádá o zapracování limitů a zájmů MO-ČR do návrhu územně plánovací dokumentace před veřejným projednáním.
- Zájmové území Ministerstva obrany pro nadzemní stavby, které je nutno respektovat podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dle ÚAP jev 82a)
Zájmové území je rozčleněno výškově následujícím způsobem:
Zájmové území Ministerstva obrany pro nadzemní výstavby nepřesahující 150 m nad terénem ( v tomto vymezeném území lze umístit a povolit nadzemní výstavbu přesahující m n.t. jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany).
Zájmové území ministerstva obrany pro nadzemní výstavbu přesahující 200 m nad terénem (v tomto vymezeném území lze umístit a povolit nadzemní výstavbu přesahující 200 m
n.t. jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany).
- Vzdušný prostor Ministerstva obrany, který je nutno respektovat podle ustanovení § 41 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.,
o územním plánování a stavebním řádu (dle ÚAP jev 102a).
V tomto vymezeném území – vzdušném prostoru pro létání v malých a přízemních výškách lze vydat územní rozhodnutí a povolit výstavbu vysílačů, výškových staveb, staveb tvořících dominanty v terénu, větrných elektráren, speciálních staveb, zejména staveb s vertikální ochranou (např. střelnice, nádrže plynu, trhací jámy), venkovního vedení VN a VNN, rozšíření stávajících nebo povolení nových těžebních prostorů jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany. Ve vzdušném prostoru vyhlášeném od země je nutno posoudit také výsadbu vzrostlé zeleně. Výstavba a výsadba může být výškově omezena nebo zakázána.
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
- Zájmové území vojenského újezdu Libavá v šířce 1000m kopírující jeho hranici, které je nutno respektovat podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dle ÚAP jev 108)
V tomto vymezeném území lze umístit a povolit stavbu jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany.
- Zájmové území objektu Hadinka, které je nutno respektovat podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dle ÚAP jev 107).
Zájmové území Ministerstva obrany je území ve vzdálenosti 50m od hranice areálu, který je situován v katastrálním území Hadinka. V tomto vymezeném území lze umístit a povolit stavbu jen na základě stanoviska Ministerstva obrany.
- Na celém správním území je zájem Ministerstva obrany posuzován z hlediska povolování níže uvedených druhů staveb podle ustanovení § 175 zákona č. 183/2006 Sb., (dle ÚAP jev 119).
Na celém správním území umístit a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany:
- výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I. II. a III. třídy
- výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů
- výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení
- výstavba vedení VN a VVN
- výstavba větrných elektráren
- výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice……)
- výstavba objektů a zařízení vysokých 30m a více nad terénem
- výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky)
- výstavba objektů tvořících dominanty v území (např. rozhledny)
Vzhledem k tomu, že tento zájem se dotýká celého správního území, zapracujte do grafické části např. formou následující textové poznámky pod legendu koordinačního výkresu:
„Celé správní území je zájmovým územím Ministerstva obrany z hlediska povolování vyjmenovaných druhů staveb“.
Ministerstvo obrany ČR požaduje respektovat výše uvedená vymezená území a zapracovat do textové části návrhu územního plánu do Odůvodnění, kapitoly Zvláštní zájmy Ministerstva obrany ČR a do grafické části – koordinačního výkresu.
Vyhodnocení stanoviska:
Stanovisko bude zohledněno.
Odůvodnění:
Veškeré požadavky budou zapracovány do textových i grafických částí územního plánu.
- Stanovisko Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Moravskoslezský kraj, pobočka Opava, ze dne 19.6.2018 pod zn. SPU 292984/2018:
Přestože byla orgánu ÚP dopisem z 1. 8. 2016 č.j. SPU 586622/2015 (viz příloha) zaslána část schváleného návrhu pozemkových úprav týkající se PSZ pro k.ú. Staré Oldřůvky a k.ú. Budišov nad Budišovkou, nejsou tyto plány zohledněny ve vystaveném návrhu ÚP, proto žádáme, aby tento stav byl napraven a PSZ ze schválených KoPÚ zapracovány do textové i mapové části návrhu (cestní síť do dopravní infrastruktury, protierozní opatření, vodohospodářská/protipovodňová opatření, opatření pro tvorbu a ochranu přírody), jak již bylo uvedeno i v textu Návrhu zadání……“zapracovat do ÚP výsledky poz. úprav“. Mimo uvedené doplňujeme, že podklady – výstupy PSZ k poz. úpravě v k.ú. Podlesí nad Odrou společně s k.ú. Větřkovice byly předány do ÚAP ORP Vítkov dopisem č.j. SPÚ 139184/2013 ze dne 3. 4. 2013 a tyto je rovněž třeba do návrhu zapracovat.
Důležité je to prioritně proto, že v současné době probíhá zpracování společné realizační projektové dokumentace zastupitelstvem Města Budišov nad Budišovkou vybrané prioritní prvky právě těchto PSZ (plánů společných zařízení).
Pro k.ú. Budišov nad Budišovkou, Staré Oldřůvky a k.ú. Podlesí bude projektant před zahájením stav. Řízení žádat příslušný orgán ÚP o potvrzení souladu s ÚPD.
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
Vyhodnocení stanoviska:
Stanovisko bude zohledněno.
Odůvodnění:
Do územního plánu, do textové i grafické části budou zapracovány prvky schválených komplexních pozemkových úprav, a to především cestní síť, protierozní opatření, vodohospodářská – protipovodňová opatření a ostatní prvky, které mohou být součástí územně plánovací dokumentace.
- Stanovisko Ministerstva životního prostředí, odboru výkonu státní správy IX, ze dne 28.6.2018 pod č.j. MZP/2018/580/661,41248:
Ministerstvo jako dotčený orgán podle § 50 odst. 2 stavebního zákon, § 15 odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon),ve znění pozdějších předpisů, a § 13 odst. 2 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o geologických pracích“), sděluje po prostudování návrhu, že v textové části (odůvodnění) chybí uvést chráněné ložiskové území Nové Oldřůvky a výhradní ložisko Nové Oldřůvky. V grafické části (koordinační výkres) chybí zakreslit výhradní ložisko Nové Oldřůvky a poddolované území č. 4432 podle aktuálních údajů České geologické služby (viz. www.geology.cz
– mapové aplikace – územní plánování – údaje o území).
Odůvodnění: Oprávněnost požadavků na zpracování výše uvedených území do územně plánovací dokumentace (dále jen „ÚPD“) a povinnost úřadů územního plánování a zpracovatelů ÚPD řídit se jimi v příslušné ÚPD je stanovena v § 15 odst. 1 horního zákona a § 13 odst. 1 zákona
o geologických pracích.
Vyhodnocení stanoviska:
Stanovisko bude zohledněno.
Odůvodnění:
Požadavek na zapracování chybějících údajů do textové a grafické části bude akceptován a údaje budou doplněny.
- Stanovisko Krajské veterinární správy Státní veterinární správy pro Moravskoslezský kraj, ze dne 30.5.2018 pod č.j. SVS/2018/063715-T:
Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Moravskoslezský kraj jako věcně a místně příslušný správní orgán podle § 47 odst. 4, 7 a § 49 odst. 1 písm. j) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákona), ve znění pozdějších předpisů, vydává toto stanovisko, které bylo vyžádáno pro projednání „Návrhu Územního plánu Budišov nad Budišovkou a Vyhodnocení předpokládaných vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území“.
Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Moravskoslezský kraj s předloženým
„Návrhem Územního plánu Budišov nad Budišovkou a Vyhodnocení předpokládaných vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území“ souhlasí.
Odůvodnění: Toto stanovisko bylo vydáno na základě prostudování „Návrhu Územního plánu Budišov nad Budišovkou a Vyhodnocení předpokládaných vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území“ a skutečnosti, že v předloženém návrhu není řešena problematika zemědělské prvovýroby ani zpracování nebo manipulace s vedlejšími živočišnými produkty, které jsou řešeny zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), jak vyplývá z pozdějších změn.
Vyhodnocení stanoviska:
Stanovisko je zohledněno.
Odůvodnění:
Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Moravskoslezský kraj vydala souhlasné stanovisko bez dalších připomínek a podmínek.
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
- Stanovisko Obvodního báňského úřadu pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého, ze dne 1.6.2018 pod č.j. SBS 14306/2018/OBÚ-05:
Obvodní báňský úřad pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého (dále také OBÚ), s působností k vykonávání vrchního dozoru státní báňské správy podle ustanovení § 38 odst. 1 písm. b) zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů a věcně příslušný podle ustanovení
§ 29 odst. 3 zákona č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, ověřil, že v k. ú. Budišov nad Budišovkou není situován žádný dobývací prostor vedený v registru OBÚ. OBÚ proto neuplatňuje žádné omezující podmínky k ochraně zájmů, zabezpečující ochranu a využití nerostného bohatství.
V k. ú. Budišov nad Budišovkou je situováno chráněné ložiskové území (dále také CHLÚ).
Evidenci CHLÚ vede podle ustanovení § 29 odst. 2 horního zákona Ministerstvo životního prostředí ČR, odbor výkonu státní správy IX, pracoviště Čs. legií 5, Ostrava, PSČ 702 00, které také uplatňuje podmínky z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství. K případnému potvrzení uvedené skutečnosti je nutné vyžádat si vyjádření ministerstva.
Vyhodnocení stanoviska:
Stanovisko bude zohledněno.
Odůvodnění:
Stejný požadavek vzneslo ve svém stanovisku Ministerstvo životního prostředí ČR, odbor výkonu státní správy IX. Požadované údaje budou do územního plánu zapracovány.
- Stanovisko Městského úřadu Vítkov, odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí, státní správy lesů v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 2.7.2018 pod spis.zn. OVÚPŽP/1695/2018/Pa:
Veřejné zájmy, které dotčený orgán hájí podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou záměrem dotčeny. Záměr je možné uskutečnit za těchto podmínek:
−Požadujeme, aby návrhy trvalých záborů (odnětí) pozemků určených k plnění funkcí lesa – plochy Z1.16-OX a Z5.1-OS byly zdůvodněny ve smyslu § 14 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon. Plocha Z1.19-DS byla převzata z platného územního plánu, k této ploše nemáme připomínky.
−Doporučujeme stanovení limitu „stavební čára minimálně ve vzdálenosti 30 m od okraje pozemků určených k plnění funkce lesa“.
Odůvodnění:
Projektanti nebo pořizovatelé územně plánovací dokumentace, jsou povinni dbát zachování lesa a řídit se přitom ustanoveními tohoto zákona. Jsou povinni navrhnout a zdůvodnit taková řešení, která jsou z hlediska zachování lesa, ochrany životního prostředí a ostatních celospolečenských zájmů nejvhodnější; přitom jsou povinni provést vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení, navrhnout alternativní řešení, způsob následné rekultivace a uspořádání území po dokončení stavby.
Umisťování staveb, zejména pro bydlení, rekreaci, sport, v blízkosti lesa je nevhodné, neboť i praxe ukazuje, že majitelé starších staveb, které byly umístěny blízko lesa, dnes po čase, kdy stromy vyrostly a ohrožují svým případným pádem stavby, požadují kácení těchto stromů. Vlastníci staveb se v takových situacích cítí být ohrožení, na životě, zdraví a majetku, ze strany lesa. Lesní dřeviny v mýtním věku, v předmětném území, dorůstají do výšky cca 30m. Stromy rostoucí v okrajích lesních porostů vytvářejí tzv. porostní plášť, který odolává většině bořivých větrů. Odkácením těchto okrajových stromů se lesní porost "otevírá" a je snadněji rozvracen a poškozován větrem. Vlastníci lesa mají v mnoha případech hospodářský záměr pokračovat v pěstování lesních porostů další desítky let. Mnohdy ohrožují stavby i stromy v předmýtním věku.
V odůvodnění územního plánu - II.A, str. 150, se v navrhovaném území mj. počítá se zalesňováním nelesních pozemků, na ploše více jak 4 ha.
Vyhodnocení stanoviska:
Stanovisko bude zohledněno.
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
Odůvodnění:
Plocha Z1.16 byla vymezena za účelem výstavby rozhledny. Plocha Z5.1 byla vymezena pro turistickou odpočívku s tělovýchovnými prvky pro děti a dospělé. Zábory lesních pozemků a přesný účel vynětí, včetně odůvodnění nemožnosti umístění mimo tyto plochy, bude v textových částech odůvodněna.
- Stanovisko Městského úřadu Vítkov, odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí, orgánu státní památkové péče, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 2.7.2018 pod spis.zn. OVÚPŽP/1695/2018/Pa:
Veřejné zájmy, které dotčený orgán hájí podle § 29 odst. 2 písm. c) zákona č. 20/1987 Sb.,
o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, jsou záměrem dotčeny. Záměr je možné uskutečnit za těchto podmínek:
1. Archeologické naleziště UANI u hradu Vikštějn (poř. č. SAS 15-33-10/1) v grafickém zpracování ÚP, umístit do správné pozice dle platných mapových podkladů – k d dispozici na isad.npu.cz.
2. V textové části =UP doplnit území s archeologickými nálezy o lokalitu UAN II – Staré Oldřůvky.
3. Plocha Z4.4 ve starých Oldřůvkách - neumožnit zástavbu plochy.
4. V koordinačním výkresu zaznačit architektonicky a historicky hodnotné objekty.
Dopisem ze dne 14. 5. 2018 požádal MěÚ Vítkov o písemné odborné vyjádření Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, v souladu s ustanovením § 32, odst. 2, písm. f) a §29 odst. 2 c) a odst. 3. Odborná organizace se vyjádřila dopisem ze dne 30. 5. 2018, zn. NPÚ- 381/37902/2018. Předložený návrh je dle NPÚ akceptovatelný za uvedených podmínek.
Kulturními hodnotami řešeného území chráněnými památkovým zákonem jsou:
- plošně památkově chráněné území - Městská památkové zóna Budišov nad Budišovkou
- nemovité kulturní památky vedené v Ústředním seznamu nemovitých památek ČR
- území s archeologickými nálezy, kterým je v tomto případě celé řešené území Odůvodnění:
Ad1/ a 2/ Požadujeme správnost a soulad údajů o památkových hodnotách v textové i grafické části územního plánu.
Ad3/ Plocha s označením Z4.4 - zástavba smíšená obytná vesnická, je navržena v přímém sousedství kulturní památky kostela Navštívení Panny Marie. Plocha nebyla nikdy v minulosti zastavěna. Vždy se jednalo o zahradu, trvalý travní porost. Urbanistická struktura vesnice je relativně dobře dochována a z hlediska historického památkového urbanismu je žádoucí, aby případná nová zástavba stávající strukturu respektovala a přizpůsobila se jí. Výstavbou za kostelem by vznikla zástavba v tzv. druhé linii. Drobné projekty, které nebyly situovány přímo do ulice, ale dál na pozemcích sloužily pouze jako hospodářské objekty. Zástavba na ploše v přímé návaznosti na kostel se hřbitovem je z pohledu památkové péče negativním zásahem do prostředí kulturní památky, do blízkých i dálkových pohledů, i do dochovaného historického urbanismu vesnice.
Ad4/ V rámci vyjádření k zadání územního plánu orgány památkové péče požadovaly do návrhu zapracovat také architektonické hodnotné objekty. Architektonicky a historicky hodnotné objekty, i ty, které nejsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek, jsou důležitými hodnotami území, mj. dle platného památkového i stavebního zákona. Do koordinačního výkresu proto požadujeme doplnit tyto objekty grafickou značkou. Jedná se například o drobné sakrální památky - kříže, kapličky, pomníky nebo pietní místa, památné stromy, atd.
Vyhodnocení stanoviska:
Stanovisko bude zohledněno. S dotčeným orgánem byla na základě žádosti o přehodnocení stanoviska uzavřena dohoda.
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
Odůvodnění:
Ad1/Archeologické naleziště i zřícenina hradu je v grafické i textové části uvedena. Umístění archeologického naleziště UANI u zříceniny Vildštejn bude prověřeno a v případě zákresu ve špatném místě bude upravena.
Ad2/ Do textové části bude archeologické naleziště II. kategorie Staré Oldřůvky doplněno. Bude prověřena správnost a soulad údajů v grafické části a textových částech, v případě nejasností bude vše doplněno.
Ad3/ Plocha Z4.4. k.ú. Staré Oldřůvky byla vymezena za účelem výstavby rodinného domu na základě požadavku budoucího stavebníka. Územní plán ve svých obecně závazných podmínkách uvádí, že v ochranném pásmu hřbitova, smutečních, obřadních síní a kostelů se nepřipouští stavby a provozy, s rušivým účinkem na okolí a pietu místa (např. hlukem, hudební produkcí, jako jsou restaurace, herny apod.). Kostel Navštívení Panny Marie a hřbitov bohužel nemá v současné době ochranné pásmo stanoveno. Lze však konstatovat, že výstavbou rodinného domu nedojde k negativnímu ovlivnění a rušení tohoto místa.
Výstavbou rodinného domu, který bude respektovat tradiční venkovskou zástavbu, nedojde k negativnímu ovlivnění dané lokality. Obec Staré Oldřůvky nemá dánu jednotnou strukturu sídla, jednotný historický urbanismus obce. V obci se nacházejí rovněž bytové domy, objekty s rovnými střechami, objekty moderního rázu. V obci nelze ani identifikovat historické centrum obce, formu jeho založení, orientaci hřebene střech.
Situování pozemku bezprostředně navazuje na zastavěné území, pozemek má připojení na místní komunikaci, možnost napojení na sítě technické infrastruktury.
Územním plánem je možno stanovit podmínku pro výsadbu ochranné zeleně kolem ohradní zdi, umístění rodinného domu v dostatečné vzdálenosti od ohradní zdi a situování klidové části objektu na opačnou stranu od hřbitova, aby nedocházelo k rušení pietního místa. Regulační podmínky pro uvedenou plochu mohou umožnit citlivou úpravu obytných a hospodářských budov včetně zachování rozsahu zahrad a sadů, popřípadě doporučit podmínky pro další stupeň projektové dokumentace.
Ad4/ Požadavky orgánu státní památkové péče uvedené v zadání územního plánu byly respektovány a zapracovány do územního plánu tak, jak byly požadovány.
- Navazující stanovisko Městského úřadu Vítkov, odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí, orgánu státní památkové péče, ze dne 17.7.2019 pod spis.zn. OVÚPŽP/2119/2019/Pa:
Městský úřad Vítkov - odbor výstavby a územního plánování, jako příslušný orgán státní památkové péče podle § 29 odst. 1 a 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „památkový zákon“) na základě této žádosti dle § 4 odst. 4 stavebního zákona přehodnotil své stanovisko a vydává následující:
Veřejné zájmy, které dotčený orgán hájí podle § 29 odst. 2 písm. c) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, jsou záměrem dotčeny.
V koordinovaném stanovisku k Návrhu Územního plánu Budišov nad Budišovkou (č. j. MUVI 18189/2018, ze dne 2. 7. 2018) byla stanovena orgánem památkové péče podmínka č. 3: Plocha Z4.4 ve starých Oldřůvkách - neumožnit zástavbu plochy, s odůvodněním podmínky: Plocha s označením Z4.4 - zástavba smíšená obytná vesnická, je navržena v přímém sousedství kulturní památky kostela Navštívení Panny Marie. Plocha nebyla nikdy v minulosti zastavěna. Vždy se jednalo o zahradu, trvalý travní porost. Urbanistická struktura vesnice je relativně dobře dochována a z hlediska historického památkového urbanismu je žádoucí, aby případná nová zástavba stávající strukturu respektovala a přizpůsobila se jí. Výstavbou za kostelem by vznikla zástavba v tzv. druhé linii. Drobné projekty, které nebyly situovány přímo do ulice, ale dál na pozemcích sloužily pouze jako hospodářské objekty. Zástavba na ploše v přímé návaznosti na kostel se hřbitovem je z pohledu památkové péče negativním zásahem do prostředí kulturní památky, do blízkých i dálkových pohledů, i do dochovaného historického urbanismu vesnice.
Dopisem ze dne 20. 6. 2019 požádal MěÚ Vítkov o písemné odborné vyjádření Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě (dále jen „odborná organizace“) v souladu s ustanovením § 32, odst. 2, písm. f) a §29 odst. 2 c) a odst. 3. Odborná organizace se vyjádřila
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
dopisem ze dne 9. 7. 2019, zn. NPÚ-381/49330/2018. Umožnění zástavby v rámci návrhu ÚP je dle odborné organizace možné, při respektování piety místa a minimální míry ovlivnění pohledů na kostel.
Odůvodnění:
Obec Staré Oldřůvky není plošně památkově chráněna (památková rezervace, památková zóna), kolem kulturní památky kostela není vymezeno ochranné pásmo. Původní podmínka – neumožnit zástavbu na parcele sousedící s kostelem a hřbitovem – vycházela ze studia historického i současného stavu obce, z výkladu urbanistické situace, se snahou o nedegradování poměrně dobře zachované volně rostlé struktury zástavby. Zároveň je nutno si uvědomit, že ačkoli není kolem kostela vymezeno ochranné pásmo, jedná se o nejvýznamnější historický objekt obce, zobrazovaný jakožto jeho ikona při prezentaci obce, a to z blízkých i dálkových pohledů, do kterých nově navrhovaný objekt vstoupí.
Výstavbu objektu rodinného domu na předmětné parcele nelze z pohledu památkové péče z výše uvedených důvodů neakceptovat. Doporučujeme však stanovení podmínek pro výstavbu objektu tak, aby byly v co nejmenší míře ovlivněny blízké i dálkové pohledy na kostel a pieta přilehlého hřbitova. Jedná se především o citlivé umístění na pozemku v reakci na historickou i stávající urbanistickou strukturu, výsadbu ochranné zeleně v blízkosti hřbitovní zdi, adekvátní hmotové, materiálové a barevné řešení objektu v reakci na zdejší zvyklosti, na okolní zástavbu, historické formy (lze pojednat v současných architektonických prostředky). Nedílnou součástí parcely bude oplocení, které by mělo volbou formy a materiálu citlivě navazovat na hřbitovní zeď.
Územním plánem je možno stanovit podmínku pro výsadbu ochranné zeleně kolem ohradní zdi, umístění rodinného domu v dostatečné vzdálenosti od ohradní zdi a situování klidové části objektu na opačnou stranu od hřbitova, aby nedocházelo k rušení pietního místa. Regulační podmínky pro uvedenou plochu mohou umožnit citlivou úpravu obytných a hospodářských budov včetně zachování rozsahu zahrad a sadů, popřípadě doporučit podmínky pro další stupeň projektové dokumentace.
Urbanistická situace:
Struktura obce Staré Oldřůvky je relativně dobře historicky dochována. Obec se vyvíjela přirozeně, rostlým organickým způsobem, a to podél cesty a vodního toku. Vývoj obce, respektive jeho historickou podobu lze vyčíst a definovat ze stabilního katastru a indikační skici z 19. století. Tento typ obce nazýváme lánovou vsí. To znamená, že půdorys vsi je tvořen jednotlivými, zpravidla volně řazenými usedlostmi, přičemž na jednu usedlost navazuje vždy jeden pás půdy – lán. V daném případě se jedná o lánovou ves lineární – usedlosti jsou řazeny do dlouhých řad kolmo k vodoteči a komunikaci. Kolem vodoteče a komunikace byl širší volný pás, místy s rozdrobenou zástavbou, především pak se zahradami, stromy, zelení. Tento prostor lze považovat za centrální (lineární) prostranství připomínající náves (zřejmě uvolněno z důvodu rozlévání vodního toku). Vazba na lány
pak definuje předmětnou obec na tzv. lesní lánovou ves. Funkční rozložení jednotlivých usedlostí s lány bylo tradiční – usedlost, zahrada, lán – s respektováním okolního terénu. Usedlosti, respektive dvory, jsou v mnoha případech patrny do dnešních dní, a to jak dvory paralelní, tak trojstranné, přičemž objekty nejblíže ke komunikaci byly povětšinou štítově orientovány a propojeny ohrazením s vjezdovou branou. Funkčně nemá obec centrální prostor do dnešních dní, odedávna je obslužnost (hospoda, obchod, kostel, atd.) rozptýlena po celé délce obce (jedna z charakteristik lesních lánových vsí, neexistuje jedno centrum, ale množství lokálních center).
Prostor kolem kostela lze vnímat jako lokální centrum sakrální (kostel, kříže, kapličky), jakousi akropolis obce, duchovní a pietní místo.
Upozornění:
Upozorňujeme, že celé dotčené území je nutné chápat jako území s archeologickými nálezy. Z tohoto důvodu je nutné dle ustanovení odst. 2, § 22, zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, ohlásit písemně s dostatečným časovým předstihem zahájení výkopových prací Archeologickému ústavu Akademie věd ČR a následně umožnit některé z oprávněných organizací provedení záchranného archeologického výzkumu. Obdobně je třeba postupovat, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů. Informace o archeologických datech (Státní archeologický
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
seznam ČR), resp. konkrétních kategoriích jednotlivých území s archeologickými nálezy, je možné získat z veřejné části informačního systému přístupného z webových stránek NPÚ, na adrese http://isad.npu.cz.
Situování pozemku bezprostředně navazuje na zastavěné území, pozemek má připojení na místní komunikaci, možnost napojení na sítě technické infrastruktury.
Vyhodnocení stanoviska:
Stanovisko bude zohledněno. Budou upraveny regulační podmínky uvedené plochy určené pro zástavbu rodinného domu tak, aby byly co v nejmenší míře narušovány pohledy na kostel a nedocházelo k rušení pietního místa.
Odůvodnění:
Územním plánem budou stanoveny podmínky pro výsadbu ochranné zeleně kolem ohradní zdi, umístění rodinného domu v dostatečné vzdálenosti od ohradní zdi a situování klidové části objektu na opačnou stranu od hřbitova, aby nedocházelo k rušení pietního místa. Regulační podmínky pro uvedenou plochu mohou dále umožnit citlivou úpravu obytných a hospodářských budov včetně zachování rozsahu zahrad a sadů, popřípadě doporučit podmínky pro další stupeň projektové dokumentace.
- Stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru životního prostředí a zemědělství, jako orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 13. 6. 2018 pod č.j. MSK 70029/2018:
Krajský úřad, jako správní orgán ochrany zemědělského půdního fondu dle § 17a zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o ochraně zemědělského půdního fondu"), posoudil předložený návrh územního plánu, a to z hlediska zásad ochrany zemědělské půdy vymezených § 4 a § 5 uvedeného zákona. Na základě uvedených ustanovení krajský úřad konstatuje, že s předloženým návrhem nesouhlasí.
Odůvodnění:
Krajský úřad nesouhlasí s předloženým návrhem z důvodu vymezení zastavitelných ploch Z 1.25, Z1.26, Z2.5, Z2.6, Z4.5, Z4.11, přičemž své stanovisko odůvodňuje následovně:
Při zpracování územního plánu je nutno postupovat v souladu s § 5 odst. 1 a 2 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, aby byla zajištěna ochrana zemědělské půdy. Pořizovatelé a projektanti územně plánovací dokumentace jsou povinni řídit se zásadami této ochrany dle § 4 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením. Obsah vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územně plánovací dokumentace na zemědělský půdní fond je vymezen výše uvedeným zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu a tuto problematiku dosud upravuje i příloha č. 3 vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Kritéria vyhodnocení pro účely odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu stanoví metodický pokyn ministerstva životního prostředí č. OOLP/1067/96 k odnímání ze zemědělského půdního fondu podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.
Podle ust. § 4 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu je nutno pro nezemědělské účely použít především nezemědělskou půdu, zejména nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků staveb mimo toto území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Musí-li v nezbytných případech dojít k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, je nutné postupovat v souladu se zásadami definovanými v § 4 odst. 1 písm. a) – f) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.
Část navržených zastavitelných ploch představují plochy, které jsou již obsaženy v platném územním plánu a které je tedy možno v zájmu kontinuity rozvoje řešeného území i nadále respektovat. V rámci části nově vymezovaných zastavitelných ploch, které nemají oporu ve stávající územně plánovací dokumentaci, je navrhován zábor půd II. třídy ochrany: Z 1.25, Z1.26, Z2.5, Z2.6, Z4.5, Z4.11. Dle současně platné výše citované právní úpravy lze zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad veřejným
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
zájmem ochrany zemědělského půdního fondu. U nově navrhovaných zastavitelných ploch nezbytné řádně odůvodnit jejich nezbytnou potřebu.
Vyhodnocení stanoviska:
S orgánem ochrany zemědělského půdního fondu byla uzavřena dohoda a výsledky dohody byly v územním plánu zohledněny.
Odůvodnění:
S orgánem ochrany zemědělského půdního fondu proběhlo dohodovací jednání a byla zaslána žádost o přehodnocení stanoviska dne 29.10.2018 pod č.j. MUVI 29462/2018 s tímto odůvodněním:
Všechny návrhové plochy byly prověřeny a budou k veřejnému projednání upraveny. Při řešení územního plánu Budišov nad Budišovkou se vycházelo z platného územního plánu města a jeho schválených změn č. 1 a 3. Do územního plánu byly rovněž zapracovány komplexní pozemkové úpravy Budišova nad Budišovkou a Starých Oldřůvek.
Celkový zábor pozemků II. třídy ochrany ve všech katastrálních území byl navržen o rozloze 2,09 ha.
Plocha Z 1.25 k.ú. Budišov nad Budišovkou:
Jedná se o navrhovanou účelovou komunikaci pro lokální dopravní spojení Budišov nad Budišovkou s obcí Svatoňovice. Tato účelová komunikace je zahrnuta do komplexních pozemkových úprav ve Svatoňovicích. Jedná se v podstatě o již užívanou účelovou komunikaci mezi Budišovem a Svatoňovicema vedenou podél železniční tratě a užívanou pro zemědělskou techniku (viz.ortofotomapa).
Plocha Z 1.26 k.ú. Budišov nad Budišovkou:
Plocha Z.1.26 bude z návrhových ploch odstraněna.
Původní požadavek investora zněl v rámci projednávání návrhu zadání prověřit možnost zařazení pozemku parc.č. 922/2 a 922/7 (po digitalizaci území se jedná o pozemky parc.č. 4571 a 4577 k.ú. Budišov nad Budišovkou) do ploch pro výrobu za účelem rozšíření technického zázemí dolu a možnosti zajištění zpracování vytěžené břidlice. Tyto pozemky se však nacházely na půdě II. třídy ochrany pod kódem 7.58.00. Zpracovatel územně plánovací dokumentace na základě prověření plochu navrhl jako navazující na zastavěné území obce a stávající plochy pro výrobu. Plocha je částečně umístěna na půdě IV. a V. třídy ochrany, a částečně na půdě II. třídy ochrany. Vlastníkem pozemků není investor, výstavba na vlastních pozemcích však byla záměrem investora. Umístění plochy Z 1.26 v dané lokalitě není vhodné ani z důvodu existence návrhové plochy pro lokální biokoridor, která přímo navazuje na plochu pro výrobu, proto bude z návrhových ploch vyjmuta.
Plocha Z 2.5 a Z 2.6 k.ú. Guntramovice:
Tyto plochy jsou navrženy jako plochy smíšené obytné vesnické, které se nacházejí v zastavěném území obce. Zpracovatel při vymezování těchto ploch vycházel především z ustanovení § 18 odst. 4 stavebního zákona, kdy vymezil volné pozemky vhodné k zástavbě v zastavěném území obce a splnil podmínku hospodárného využívání zastavěného území. Plochy jsou velmi vhodné k zástavbě, jsou situované mezi stávajícími plochami pro bydlení, mají velmi vhodné napojení na místní komunikace a na sítě technické infrastruktury.
Plocha Z 4.5 a Z 4.11 k.ú. Staré Oldřůvky:
V oblasti Budišovska dochází každoročně k výraznému poklesu obyvatel, což ovlivňují ve značné míře nepříznivé hospodářské podmínky v území. Územním plánem je sice navržen převis nabídky ploch pro bytovou výstavbu, tato se však týká především katastrálního území Budišov nad Budišovkou. V obci Staré Oldřůvky byly plochy navrženy dle požadavků jednotlivých vlastníků pozemků. Plocha Z 4.5. ve Starých Oldřůvkách je vymezena jako plocha smíšená obytná vesnická na základě požadavku vlastníka pozemku za účelem výstavby rodinného domu. Plocha bezprostředně navazuje na zastavěné území obce, je nutné k ní však vymezit rovněž plochu veřejného prostranství Z 4.11. Plocha se částečně nachází na půdě IV. třídy ochrany a částečně na půdě II. třídy ochrany pod kódem 8.35.51, což jsou však půdy produkčně málo významné se základní cenou 3,51 Kč. Půda II. třídy ochrany se nachází i na další části obce Staré Oldřůvky v zastavěném území. Tyto půdy jsou však velmi málo produkční, strukturou spíše kamenité. Této skutečnosti rovněž přispívá i skutečnost, že se na území obce Staré Oldřůvky nachází poddolované
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
území, kde byla v minulosti provozována těžba kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu. Záborem zemědělské půdy II. třídy ochrany o celkové rozloze 0,40 ha v k.ú. Starých Oldřůvkách bude nadále zajištěna možnost zemědělské výroby a ochrana životního prostředí.
- Navazující stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru životního prostředí a zemědělství, orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, ze dne 30.11.2015 pod č.j. MSK 127300/2015:
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále též „krajský úřad“), obdržel Vaši žádost č.j. MUVI 29462/2018 ze dne 29. 10. 2018 o změnu koordinovaného stanoviska krajského úřadu, vedeného pod č.j. MSK 70029/2018, ze dne 13. 6. 2018 (dále též jen
„koordinované stanovisko“), vydaného k návrhu územního plánu Budišov nad Budišovkou, a to z hlediska závěrů přijatých dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o ochraně zemědělského půdního fondu“).
Uvedeným stanoviskem krajský úřad, jako dotčený správní orgán ochrany zemědělského půdního fondu, příslušný ve smyslu postupů vymezených § 17a písm. a) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o ochraně zemědělského půdního fondu“), nesouhlasil v části 7. se záměry změn funkčního využití území na pozemcích náležících zemědělskému půdnímu fondu, a to v případě ploch ozn. Z 1.25, Z1.26, Z2.5, Z2.6, Z4.5, Z4.11, přičemž zdůraznil nezbytnost náležitého vyhodnocení předloženého návrhu, především z hlediska postupů daných § 4 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Současně je zde zmiňován postup, dle metodického pokynu MŽP OOLP/1067/96 s tím, že uvedené lokality jsou zařazeny do II. třídy ochrany, což je možno vyhodnotit jako zemědělskou půdu s nadprůměrnou produkční schopností, tedy půdu vysoce chráněnou a jen podmíněně odnímatelnou.
S ohledem na předchozí nesouhlas s předloženým návrhem obdržel zdejší správní orgán Vaši žádost o přehodnocení předmětného stanoviska. Krajský úřad dospěl k výše uvedenému závěru na základě následujícího rozboru a detailního posouzení jednotlivých lokalit:
Plocha ozn. Z 1.25 v kat. území Budišov nad Budišovkou bude v návrhu ponechána, jedná se o účelovou (využívanou) komunikaci pro lokální dopravní spojení Budišov nad Budišovkou – Svatoňovice, zahrnutou rovněž do pozemkových úprav.
Plocha Z 1.26 v kat. území Budišov nad Budišovkou bude z návrhu vyčleněna z důvodů zařazení do II. třídy ochrany a kolizi se zájmy ochrany přírody a krajiny, přičemž pořizovatel vyhodnotil toto řešení jako nevhodné.
Plochy Z 2.5 a Z 2.6 v kat. území Guntramovice budou v návrhu ponechány, nacházejí se v zastavěném území a jsou situované mezi stávajícími plochami pro bydlení a dobrou návazností na dopravní a technickou infrastrukturu.
Plochy Z4.5 a Z4.11 kat. Území Staré Oldřůvky budou z návrhu vyčleněny, v případě plochy ozn. Z 4.5 se jedná se o požadavek o výměře 0,82 ha (z toho 0,37 zemědělská půda zařazená do II. třídy ochrany), dle předložených podkladů za účelem výstavby rodinného domu. Požadavek je v rozporu s postupy vymezenými § 4 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, zejména se zde jedná o zemědělskou půdu z části požívající zvýšené ochrany (§ 4 odst. 3 uvedeného zákona). Pokud se týká již vymezeného § 4 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu je nutno konstatovat, že zájmem ochrany zemědělského půdního fondu je odnímat tuto půdu přednostně v zastavitelných plochách, dbát kvalitativních ukazatelů, co nejméně narušovat organizaci tohoto půdního fondu (omezovat zástavbu do nedotčené zem. krajiny), a současně dbát jen nejnutnějších a skutečně potřebných výměr. Návrh v tomto směru neprokázal nezbytnost navrhovaného řešení s ohledem na uváděný záměr realizace rodinného domu a požadovanou výměru, jakožto i veřejný zájem výrazně převyšující zájem ochrany zemědělského půdního fondu. Pokud se týká plochy ozn. Z4.11 jedná se o komunikaci navrženou k výše uvedené ploše, jejíž účel je spjat s tímto záměrem.
Krajský úřad důsledně posuzoval předložené podklady, a to po předchozí součinnosti s pořizovatelem územního plánu, přičemž lze konstatovat, že se jedná o správní území, s výskytem kvalitativně lepší zemědělské půdy. Jedná tedy o území, kdy požadavky, předpokládající odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu vyžadují výše uvedené úpravy, provedené tak,
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
že odpovídají postupům vymezeným § 5 odst. 1 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, tedy postupům výhodným i z hlediska sledované ochrany zemědělské půdy. Z hlediska metodického pokynu MŽP OOLP/1067/96 lze konstatovat, že zde dochází k rozšíření požadavků pro zástavbu, přičemž je zde patrna snaha zachovat rovněž nedotčené plochy zemědělské půdy. Krajský úřad k požadavkům rozšíření ploch, pro jiné než zemědělské využití, současně zdůrazňuje, že v případě dalších změn územního plánu přihlédne ke stávajícímu využití těchto ploch určených pro zástavbu tak, aby bylo možno prokázat oprávněnost případné snahy o další rozšíření této zástavby. Po zvážení předložených argumentů s přihlédnutím ke kvalitativnímu i kvantitativnímu vyhodnocení předmětných lokalit, a také vyhodnocení vztahujícímu se k současné územní plánovací dokumentaci, dospěl krajský úřad k závěru umožnit částečně realizaci stavebních aktivit v tomto území, a to za předpokladu respektování výše přijatého řešení.
Tímto postupem, přijatým na základě výše uvedeného posouzení předloženého návrhu územního plánu a přijatých úprav, je možno z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu přehodnotit vyjádření bodu 7 koordinovaného stanoviska ze dne 13. 6. 2018, vedeného pod č.j. MSK 70029/2018, a to tak, že krajský úřad, za předpokladu provedení těchto úprav s návrhem souhlasí. Ostatní vyjádření, uvedená v koordinovaném stanovisku, nejsou, závěrem přijatým z uvedených hledisek ochrany zemědělského půdního fondu, dotčena.
Vyhodnocení stanoviska:
Stanovisko bude na základě dohody zohledněno v plném rozsahu a územní plán bude upraven v textových i grafických částech dle dohody a níže uvedených pokynů.
Odůvodnění:
Plocha Z 1.25 k.ú. Budišov nad Budišovkou bude v návrhu ponechána. Plocha Z 1.26 k.ú. Budišov nad Budišovkou bude z návrhu vyčleněna. Plocha Z 2.5 a plocha Z 2.6 k.ú. Guntramovice budou v návrhu ponechány. Plocha Z 4.5 a plocha Z 4.11 k.ú. Staré Oldřůvky budou z návrhu vyčleněny.
Souhlasná stanoviska bez připomínek:
- Stanovisko Městského úřadu Vítkov, odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí, jako orgánu ochrany přírody, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 2.7.2018 pod spis.zn. OVÚPŽP/1695/2018/Pa a č.j. MUVI 18189/2018.
- Stanovisko Městského úřadu Vítkov, odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí, jako orgánu odpadového hospodářství, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 2.7.2018 pod spis.zn. OVÚPŽP/1695/2018/Pa a č.j. MUVI 18189/2018.
- Stanovisko Městského úřadu Vítkov, odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí, vodoprávního úřadu, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 2.7.2018 pod spis.zn. OVÚPŽP/1695/2018/Pa a č.j. MUVI 18189/2018. Návrh zásobování vodou a odvádění odpadních vod je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje.
- Stanovisko Městského úřadu Vítkov, odboru služeb, jako silničního správního úřadu, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 2.7.2018 pod spis.zn. OVÚPŽP/1695/2018/Pa a č.j. MUVI 18189/2018.
- Stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru kultury a památkové péče, jako orgán státní památkové péče, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 13.6.2018 pod č.j. MSK 70029/2018 - není dotčeným orgánem.
- Stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru dopravy, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 13.6.2018 pod č.j. MSK 70029/2018 – krajský úřad není dotčeným správním orgánem z hlediska řešení silnic II. a III. třídy.
- Stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru životního prostředí a zemědělství, dle zákona o lesích, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 13.6.2018 pod č.j. MSK 70029/2018 – veřejné zájmy nejsou dotčeny.
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
- Stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru životního prostředí a zemědělství, jako dotčeného orgánu podle vodního zákona, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 13.6.2018 pod č.j. MSK 70029/2018 – veřejné zájmy nejsou dotčeny.
- Stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru životního prostředí a zemědělství, jako dotčeného orgánu dle zákona o odpadech, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 13.6.2018 pod č.j. MSK 70029/2018 – není dotčeným orgánem.
- Stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru životního prostředí a zemědělství, jako dotčeného orgánu o ochraně přírody a krajiny, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 13.6.2018 pod č.j. MSK 70029/2018 – souhlasí s předloženým návrhem ÚP Budišov nad Budišovkou.
- Stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru životního prostředí a zemědělství, z hlediska ochrany ovzduší, uplatněné v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 13.6.2018 pod č.j. MSK 70029/2018 – souhlas s územně plánovací dokumentací.
- Stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru životního prostředí a zemědělství, o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami, uplatněné v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 13.6.2018 pod č.j. MSK 70029/2018 – veřejné zájmy nejsou záměrem dotčeny.
- Stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru životního prostředí a zemědělství, z hlediska zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon
o posuzování vlivů na životní prostředí), uplatněné v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 13.6.2018 pod č.j. MSK 70029/2018 – stanovisko bude vydáno v souladu s § 50 odst. 5 stavebního zákona následně, po obdržení stanovisek, připomínek a konzultací.
- Stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru územního plánování, stavebního řádu a kultury, dle ustanovení § 50 odst. 7 zákona č. 183/2006 Sb., ze dne 31.1.2019 pod č.j. MSK 18754/2019:
Návrh ÚP vymezuje v největší míře zastavitelné plochy pro bydlení, a to jak v „městské“ části Budišova nad Budišovkou (plochy bydlení individuální), tak v menším rozsahu v místních částech Guntramovice, Podlesí n. O., Staré Oldřůvky (vše plochy smíšené obytné – vesnické). Dále jsou návrhem ÚP vymezeny zastavitelné plochy výroby a skladování, dopravní infrastruktury, občanského vybavení a veřejných prostranství. Návrh ÚP vymezuje územní rezervu pro bydlení pro případný další rozvoj města Budišov nad Budišovkou. Většina z uvedených zastavitelných ploch jsou vymezeny uvnitř správního území města a v návaznosti na zastavěná území, výjimku tvoří plochy občanského vybavení (pro koupaliště a dále plocha pro turistickou odpočívku) a ploch pro umístění rozhledny, které jsou vymezeny bez uvedené návaznosti.
Návrh ÚP dále vymezuje koridor pro vedení VTL plynovodu. Trasa vychází z města Budišov nad Budišovkou a směřuje západním směrem, kde se rozdvojuje. Koridor se u místní části Guntramovice stáčí na sever a směřuje k sousední obci Dvorce, na jejímž území navazuje a pokračuje v souladu s krajskou dokumentací dále na sever. Část koridoru (P2, vedoucí od místa odklonu trasy P1 na sever) směřuje na území obce Norberčany (trasa s drobnými odchylkami přebírá průběh dle stávající platné územně plánovací dokumentace města) v Olomouckém kraji, kde navazuje na trasu vymezenou v Územním plánu Norberčany.
Návrh ÚP vymezuje územní systémy ekologické stability tak, aby tvořily vzájemně propojený systém. Vedení ÚSES navazuje na trasy v územním plánu sousední obcí Norberčany, Dvorce, Bílčice Jakartovice a Svatoňovice.
Krajský úřad upozorňuje na přesah v podobě drobného vybočení u místního biokoridoru LBK L48 přes hranice obce Svatoňovice, který není v současně platné územně plánovací dokumentaci uvedené obce znázorněn. Dle informací pořizovatele bude tento přesah na území obce Svatoňovice řešen při pořízení nového územního plánu obce. Další záměry v území, které přesahují hranice správního území města Budišov nad Budišovkou, tvoří v návrhu ÚP doplnění tras pro cyklisty (včetně uvedené koordinace cyklotras nadmístního záměru „Střecha Evropy“ dle ZÚR MSK). Územím probíhají také lyžařské běžecké trasy, které jsou uvedeny jako záměry nevyžadující vymezení funkčních ploch a jejich realizace je obecně přípustná ve stanoveném funkčním využití ploch s rozdílným způsobem využití.
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
Z hlediska koordinace využívání území s ohledem na širší vztahy nemá krajský úřad k návrhu změny ÚP připomínek.
Návrh ÚP je v souladu s Politikou územního rozvoje ČR ve znění 1. aktualizace (dále jen „PÚR ČR“). PÚR ČR stanoví republikové priority ČR, které jsou závazné jak pro územně plánovací dokumentace, tak pro rozhodování o změnách v území. Krajský úřad posoudil předložený návrh ÚP z hlediska souladu s prioritami a neshledal nesoulad s nadřazenou dokumentací. PÚR ČR nevymezuje pro území, ve kterém se nachází město Budišov nad Budišovkou, žádný záměr republikového významu.
Krajský úřad dále prověřil návrh ÚP z hlediska souladu se ZÚR MSK a dospěl k závěru, že předložený návrh ÚP není s krajskou dokumentací v souladu.
Pro území města Budišov nad Budišovkou vyplývají ze ZÚR MSK záměry nadmístního ÚSES K103MB, 278, 114, 253, 519 a 625, na území města dále zasahuje územní rezerva AV505 pro Vodní nádrž Spálov na Odře. Záměry D48, D49, 278 a 518, Střecha Evropy a P19 VTL plynovod Dvorce – Budišov nad Budišovkou. Uvedené záměry (včetně územní rezervy) jsou v návrhu ÚP vymezeny s ohledem na měřítko posuzovaných dokumentací v koridorech a rozměrech stanovených ZÚR MSK a zkoordinovány tak, aby navazovaly na trasy na území sousedních obcí (uvedené platí také pro záměry, které nejsou zachyceny v grafické části ZÚR MSK).
Návrh ÚP vymezuje zastavitelnou plochu Z5.1 OS – občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení u hranice územní rezervy (uvnitř rezervy) AV505 pro vodní nádrž Spálov. Dle textové („výrokové“) části návrhu ÚP, kapitoly „I.A.d) Koncepce veřejné infrastruktury“, je plocha určena pro turistickou odpočívku s tělovýchovnými prvky pro děti i dospělé. S ohledem na rozměr plochy (0,13 hektaru) a podrobnější určení funkčního využití plochu krajský úřad neshledává zastavitelnou plochu Z5.1 ve smyslu ust. § 36 odst. 1 stavebního zákona v rozporu se ZÚR MSK.
Podle kapitoly „C. Specifické oblasti“ ZÚR MSK se území města Budišov nad Budišovkou nachází ve specifické oblasti SOB – N2 Budišovsko – Vítkovsko. Relevantní požadavky na využití území stanoví umisťovaní nových ekonomických aktivit v rámci vymezené oblasti ve vazbě na sídelní centra (návrhové plochy výroby, rozšiřující stávající plochy, jsou vymezeny na okraji zastavěného území města Budišov nad Budišovkou), zkvalitnění a rozvoj technické infrastruktury, občanského vybavení (jsou navrženy místní a obslužné komunikace, rozšíření sítě technické infrastruktury), podporu využití rekreačního potenciálu území (návrh ÚP umožňuje a vymezuje trasy pro cyklodopravu, běžecké lyžařské trasy apod.). Dalším z požadavku je podpora zkvalitnění funkčních a prostorových vazeb s rozvojovou oblastí OB8 Olomouc. Tyto vazby existují v případě města Budišov nad Budišovkou v omezené míře, z jižní strany přiléhá k území města vojenský újezd Libavá, kdy hlavní vazbu na tuto část území Olomouckého kraje představuje stávající silnice II. třídy do města Libavá. Úkolem pro územní plánování, vyplývající z uvedené kapitoly, je koordinace vazem při zpřesňování ploch a koridorů nadmístního významu. Krajský úřad konstatuje, že jak trasa nadmístního ÚSES K103MB, tak koridor pro VTL plynovod navazují na trasy vymezené na území sousední obce Norberčany.
Kapitola „E. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany…“ ZÚR MSK stanovují kritéria a podmínky pro rozhodování v území vymezených hodnot. Hodnoty jsou v kapitole vymezeny v tabelárním výčtu s obsahem dotčených obcí a katastrálních území pro jednotlivé části území Moravskoslezského kraje. S ohledem na skutečnost, že se ani v jedné z uvedených částí kraje město Budišov nad Budišovkou nenachází, neaplikují se na návrhu ÚP ani kritéria a podmínky na takto stanovená území, uvedené v bodě 75. kapitoly E. ZÚR MSK.
Území řešené návrhem ÚP se dle kapitoly „F. Stanovení cílových kvalit krajin…“ nachází v krajinné oblasti B – oblasti specifických krajin Nízkého Jeseníku. Krajinné oblasti se v ZÚR MSK dále dělí na typy krajin, mezi kterými probíhají přechodová pásma, znázorněné v grafické části – výkresu „A.3 Typy krajin“. Dle textové části ZÚR MSK se na návrh ÚP vztahují typy krajin B-05, B-08 a B-11, přechodová pásma PP19, PP20 a PP24. Samotná přechodová pásma zahrnují shodně typy krajin B-05 a B-08, které se na návrh ÚP vztahují také samostatně.
Typy krajin dle ZÚR MSK stanoví cílové kvality krajin a podmínky pro jejich dosažení a zachování. Z krajiny B-05 vyplývá ve vztahu k cílové kvalitě podmínka nepřipustit umisťování záměrů, jejichž prostorové parametry narušují významné znaky krajiny. Návrh ÚP vymezuje plochu Z1.16 specifického občanského vybavení pro výstavbu rozhledny, která se nachází v přechodovém pásmu
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
PP24, podle osy oddělující typy krajin v krajině B-08 (v místě severně od souvisle zastavěného území města Budišov nad Budišovkou). S ohledem na umístění plochy nedochází k ovlivnění území spadajícího do krajiny B-05, vymezeného primárně v okolí vodní nádrže Slezská Harta. V severní části území, která spadá do krajiny B-05 a je tvořena převážně pozemky lesa, nejsou vymezovány nové zastavitelné plochy; ani další podmínky krajiny B-05 (ochrana významných znaků krajiny, zachování krajinných struktur) nejsou návrhem ÚP dotčeny.
Podstatná část správního území města spadá do typu krajiny B-08, která zahrnuje jak samotné město tak všechny místní části. Kvalitami krajin jsou ZÚR MSK stanoveny fragmenty krajinných úprav (plužiny) a kulturní dominantní kostely ve struktuře zástavby a vizuální scéně. V místech, kde se nacházejí plužiny (k. ú. Podlesí nad Odrou, k. ú. Budišov nad Budišovkou) jsou zastavitelné plochy vymezeny v návaznosti na zastavěné území (kromě ploch občanské vybavenosti pro koupaliště a dále pro sportovní zařízení) a do fragmentů historických krajinných úprav nezasahují, což je zřejmé z grafické části návrhu ÚP. Ochrana vegetačních prvků před necitlivou urbanizací je podložena způsobem vymezení zastavitelných ploch, které v naprosté většině navazují na zastavěné území a ty, které jsou vymezeny samostatně, nejsou určeny pro funkcí bydlení či hospodářskou činnost (plochy pro rekreaci, podporu turistického ruchu) a nejsou takového rozsahu, který by znamenal rozpor s uvedenou podmínkou ochrany.
Pro zajištění ochrany siluet kulturních dominant v Budišově nad Budišovkou obsahuje návrh ÚP prostorovou regulaci pro různé druhy ploch v souvisle zastavěných územích města a místních částí. Nejvyšší maximální výška zástavby je stanovena pro plochy BH – bydlení hromadné v bytových domech na 4 nadzemní podlaží. Návrh ÚP však nové zastavitelné plochy pro hromadné bydlení nevymezuje, nedochází k rozvoji vyšší zástavby, regulativy jsou vztaženy k již zastavěným plochám. Ostatní plochy pro bydlení, které se nachází v návrhu ÚP, stanoví výšku zástavby 2 nadzemní podlaží, plochy občanského vybavení 3 nadzemní podlaží. Jedná se o omezení, které neumožňuje realizaci výškové zástavby narušující kulturní dominanty v zastavěných částech území města Budišov nad Budišovkou.
Východní výběžek území města Budišov nad Budišovkou spadá dle ZÚR MSK do krajny B-11. S ohledem na skutečnost, že se na území kromě výše uvedené zastavitelné plochy Z5.1 nevymezují další zastavitelné plochy, nejsou dotčeny podmínky na zachování struktury osídlení a zásahy do niv a lužních porostů lužních lesů a ochrany siluet kulturních dominant v krajině lze považovat za minimální až prakticky nulový.
Z textové části ZÚR MSK vyplývá pro město Budišov nad Budišovkou záměr nazvaný „Revitalizace vodního toku Rychtářský potok v délce 4,1 km – nevhodná morfologie vodního toku. Staničení toku do km 1,1 do km 5,2.“. Krajský úřad v rámci posouzení přeloženého návrhu ÚP zjistil, že uvedený záměr není obsažen ve výrokové části návrhu i přes skutečnost, že v odůvodnění je v kapitole „4.2.1.3) Vodní režim“ se uvádí, citujeme: „Dle Plánu oblasti povodí….., je v úseku říčního km 1,1 – 5,2 navržena revitalizace Rychtářského potoka. Revitalizace se má týkat přibližně 2,15 km délky … … Na základě požadavku Povodí Odry, s. p. Ostrava je tato revitalizace zařazena do ÚP jako veřejně prospěšné opatření“. V odůvodnění návrhu ÚP je dále uvedeno, že s ohledem na měřítko územního plánu není graficky vyznačen ve výkresové části návrhu ÚP, což krajský úřad akceptuje. V souvislosti s uvedeným je potřeba upozornit, že text odůvodnění návrhu ÚP uvádí jiný rozsah záměru, než jak je upraven v ZÚR MSK (2,15 km oproti 4,1 km).
Jak krajský úřad zjistil, projednávání návrhu Územního plánu Budišov nad Budišovkou bylo zahájeno oznámením č. j. MUVI 12568/2018 ze dne 7. 5. 2018, tedy před nabytím účinnosti aktualizace č. 1 Zásad územního. Předložený návrh ÚP této skutečnosti odpovídá a aktualizovanou podobu ZÚR MSK nereflektuje, protože k úpravě návrhu územního plánu dochází dle ust. § 51 odst. 1 a § 52 odst. 1 stavebního zákona až po ukončení společného jednání, tedy ve fázi, do které posuzovaný návrh ÚP prozatím nedospěl (ukončené souhlasným stanoviskem krajského úřadu k návrhu územního plánu dle ust. § 50 odst. 7, resp. 8 stavebního zákona).
Současně však platí, že krajský úřad nemůže vydat souhlasné stanovisko dle uvedeného ustanovení, pokud existuje a setrvává nesoulad územního plánu s nadřazenou územně plánovací dokumentací, byť vydanou až v průběhu jedné z etap jeho pořízení. V případě návrhu ÚP se jedná
o nezapracování revitalizace Rychtářského potoka, jak je uvedeno výše, do „výrokové“ části ÚP, včetně uvedení záměru jako veřejně prospěšného opatření (tedy kromě nesouladu s krajskou dokumentací existuje také vnitřní rozpor návrhu ÚP mezi jednotlivými textovými částmi).
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
Závěr – stanovisko krajského úřadu dle ust. § 50 odst. 7 stavebního zákona
Návrh územního plánu Budišov nad Budišovkou byl posouzen v souladu s ustanovením § 50 odst. 7 stavebního zákona, není v rozporu s politikou územního rozvoje ČR a nenarušuje využívání území, zejména s ohledem na širší vztahy v území. Návrh změny ÚP není v souladu se ZÚR MSK, neobsahuje záměr „Revitalizace vodního toku Rychtářský potok v délce 4,1 km – nevhodná morfologie vodního toku. Staničení toku do km 1,1 do km 5,2.“, který ZÚR MSK ve znění aktualizace nově upravují.
Krajský úřad upozorňuje, že dne 21. 11. 2018 nabyla účinnosti aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, která není návrhem ÚP zohledněna. Krajský úřad považuje za nezbytné provést úpravu návrhu ÚP nejpozději před zahájením veřejného projednání návrhu ÚP tak, aby uvedenou skutečnost návrh územního plánu zohlednil.
Vyhodnocení stanoviska:
Stanovisko bude zohledněno v plném rozsahu a veškeré textové i grafické části budou upraveny.
Odůvodnění:
Veškeré textové i grafické části budou prověřeny a dány do souladu se Zásadami územního rozvoje MSK včetně její Aktualizace č. 1. Tyto úpravy budou provedeny na základě pokynů pořizovatele ještě před zahájením veřejného projednání. Před zahájením veřejného projednání bude rovněž požádán Krajský úřad, jako nadřízení orgán o potvrzení odstranění nedostatků.
- Stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru životního prostředí a zemědělství, dle ustanovení
§ 50 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., ze dne 29.1.2019 pod č.j. MSK 2104/2019:
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále jen „krajský úřad“), jako příslušný úřad ve smyslu § 22 písm. d) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, postupy dle § 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a v souladu s § 50 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále „stavební zákon“), vydává, k návrhu územního plánu (ÚP) Budišov nad Budišovkou, jehož součástí je tzv. „SEA vyhodnocení“ - vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon č. 100/2001 Sb, souhlasné stanovisko bez uplatnění požadavků k zajištění minimálních dopadů koncepce na životní prostředí.
Odůvodnění:
Krajský úřad obdržel dne 07.05.2018 oznámení o společném jednání o návrhu územního plánu spolu s výzvou k uplatnění stanoviska k návrhu předmětného územního plánu, jehož součástí je SEA vyhodnocení. Předkladatelem je Městský úřad Vítkov. Společné jednání o návrhu územně plánovací dokumentace, včetně SEA vyhodnocení, se konalo dne 29.05.2018 na Městském úřadu ve Vítkově. Následně vydal krajský úřad k návrhu ÚP Budišov nad Budišovkou koordinované stanovisko č. j. MSK 70029/2018 ze dne 13.06.2018.
V souladu s § 50 odst. 5 stavebního zákona krajský úřad obdržel dne 04.01.2019 žádost o stanovisko k návrhu ÚP Budišov nad Budišovkou dle § 10g zákona č. 100/2001 Sb., spolu s podklady pro vydání tohoto stanoviska (návrhu ÚP Budišov nad Budišovkou, stanoviska a připomínky uplatněná v rámci společného jednání dle ust. § 50 odst. 2 stavebního zákona).
Krajský úřad vydává stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí územně plánovací dokumentace na základě návrhu řešení územně plánovací dokumentace pro společné jednání, vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území, vyhodnocení vlivů územního plánu Budišov nad Budišovkou na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. (prosinec 2017) a stanovisek dotčených orgánů a vyjádření uplatněných v rámci projednání návrhu ÚP Budišov nad Budišovkou.
Dle předložených podkladů ÚP stanoví lokality a podmínky pro možný rozvoj území se zohledněním přírodního rázu území a okolního prostředí. ÚP nově navrhuje zastavitelné plochy s funkčním využití plochy BI – bydlení individuální - v rodinných domech – městské a příměstské, OX – občanské vybavení – specifických forem, SV – smíšené obytné – vesnické, OS – občanské vybavení –
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
tělovýchovní a sportovní zařízení, OK – komerční zařízení, VD – výroba a skladování – drobná výroba a výrobní služby, VZ – výroba a skladování – zemědělská a lesnická, DS – dopravní infrastruktura – silniční a PZ – veřejná prostranství – s převahou nezpevněných ploch. Dále jsou uvedeny dvě plochy přestavby s funkčním využitím BI – bydlení – individuální v rodinných domech – městské a příměstské.
Návrh je zpracován invariantně.
Krajský úřad konstatuje, že SEA vyhodnocení (Ing. Jarmila Paciorková) bylo provedeno v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb. a zpracováno přiměřeně v rozsahu přílohy ke stavebnímu zákonu.
Ze SEA vyhodnocení vyplývá:
Každá plocha je hodnocena samostatně vzhledem k jejich lokalizaci a z hlediska jejich případného vlivu na jednotlivé složky životní prostředí. Navržené plochy jsou převážně situovány na zemědělských plochách všech tříd ochrany, což odpovídá územnímu typu obce Budišov nad Budišovkou. Celkový zábor zemědělské půdy činí 23,10 ha z celkového záboru 28,59 ha. Nové zastavitelné plochy jsou navrženy převážně v návaznosti na zastavěné území v jeho prolukách nebo na plochách s ním sousedících. Pro plochy bydlení individuální – v rodinných domech – městské a příměstské (BI) je navržen zábor 12,38 ha a pro plochy smíšené obytní – vesnické (SV) je navržen zábor 5,59 ha. Jedná se o plochy doplňující stávající zástavbu obce. Značná část navržených zastavitelných ploch jsou již obsaženy v platném územním plánu. V V. třídě ochrany je navrženo 4,49 ha, ve IV. třídě ochrany je navrženo 9,46 ha, částečně ve III. třídě ochrany je navrženo 6,61 ha, v II. třídě ochrany je navrženo 2,09 ha a v I. třídě ochrany je navrženo 0,45 ha. Územním plánem jsou dotčeny pozemky určené k plnění funkce lesa s předpokládaným trvalým záborem 0,61 ha. Územní plán zachovává stávající koncepci zásobování vodou. Navrženo je rozšíření veřejného vodovodu do zatím nezásobených částí Guntramovic, Podlesí a Starých Oldřůvek a do nově navržených zastavitelných lokalit. Územní plán respektuje stávající trasy vodních toků, nenavrhuje žádné soustavné úpravy toků ani jejich zatrubňování, zachovává stávající vodní nádrže a jejich funkce. V závěru SEA vyhodnocení zpracovatelka uvádí, že vzhledem k současnému stavu znalostí navrhovaných ploch v rámci územního plánu Budišov nad Budišovkou je možné konstatovat na základě zjištěných údajů a závěrů, že nebyly shledány takové předpokládané vlivy, které by realizaci změny využití pozemků a navazujících ploch bránily nebo ji výrazně omezovaly. Konkrétní budoucí vlivy a jejich dopady je možno posoudit v jednotlivých případech, jeví se však jako málo pravděpodobné, že by zde byla navržena aktivita s výrazným negativním dopadem na kteroukoliv ze složek životního prostředí. Všechny vlivy je možné opatřeními v rámci přípravy stavby řešit technickými opatřeními a projekčním řešením. Pro žádnou z ploch nejsou navrhována opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci vlivů na životní prostředí nad rámec obecně platných předpisů.
Pouze u plochy Z1.15 zpracovatelka SEA vyhodnocení doporučuje zvážit nezbytnost této plochy, případně prověřit a stanovit pro tento objekt další podmínky pro zabezpečení zdravých životních podmínek pro tento objekt bydlení (stavební řešení, hluk). Funkční využití této plochy je určeno pro bydlení – individuální v rodinných domech – městské a příměstské (BI), celková výměra zastavitelného území je 0,18 ha, což je totožné i se záborem zemědělského půdního fondu. Plocha je situována u trasy železnice, východně od zemědělského areálu a navazuje na stávající zástavbu. K tomuto krajský úřad konstatuje, že se ztotožňuje s návrhem zpracovatelky SEA vyhodnocení a doporučuje zvážit nezbytnost této plochy.
V rámci SEA vyhodnocení nebyl konstatován významný negativní vliv na území sousedního státu, a proto není postupováno dle ust. § 50 odst. 4 stavebního zákona.
V rámci společného jednání o návrhu ÚP Budišov nad Budišovkou byly podány stanoviska a připomínky, které byly zejména souhlasné, některé obsahovaly podmínky anebo doplňující či zpřesňující informace, stanoviska bez zásadních připomínek, případně s požadavky, které nemají vliv na výsledky posouzení vlivů ÚP na životní prostředí a nesouhlasná stanoviska. Nesouhlasné stanoviska byla vyřešena buď v rámci navazujících řízeních, popř. budou respektována. K podmínkám uplatněným ve stanoviscích dotčených orgánů krajský úřad dále upozorňuje, že zastupitelstvo obce je při schvalování vázáno těmito stanovisky, případně výsledkem řešení rozporů (§ 51 odst. 2 stavebního zákona).
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
Na základě stanoviska příslušného orgánu ochrany přírody (č. j. MSK 140633/2015 ze dne 11.11.2015, kterým je v tomto případě krajský úřad, posuzovaný územní plán nebude mít významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí.
Vyhodnocení stanoviska:
Stanovisko bude zohledněno.
Odůvodnění:
V závěru SEA vyhodnocení bylo uvedeno, že vzhledem k současnému stavu znalostí navrhovaných ploch v rámci územního plánu Budišov nad Budišovkou bylo možné konstatovat, že nebyly shledány takové předpokládané vlivy, které by realizaci změny využití pozemků a navazujících ploch bránily nebo výrazně omezovaly. Konkrétní budoucí vlivy budou posouzeny v konkrétních případech v rámci povolení a přípravy stavby, které je možné rovněž řešit technickými opatřeními a projekčním řešením.
Na základě společného jednání a vypořádání stanovisek a připomínek bude rovněž provedena mírná redukce ploch a snížení záborů zemědělských pozemků.
Plocha Z 1.15 bude v návrhu ponechána. Žadatelem o vymezení této plochy pro bydlení za účelem výstavby rodinného domu je vlastních okolních pastvin včetně zemědělského areálu. Jedná se o zemědělského podnikatele, který se zabývá živočišnou a rostlinnou výrobou. Plocha bude tedy ponechána v návrhu, budou však dopracovány podmínky plochy pro zabezpečení zdravých životních podmínek z důvodu existence trasy železnice.
A.e.2) NÁVRH VYHODNOCENÍ STANOVISEK PODANÝCH V RÁMCI VEŘEJNÉHO PROJEDNÁNÍ O NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKOU A VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Oznámení o konání veřejného projednání o Návrhu územního plánu Budišov nad Budišovkou včetně vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území byl v souladu s ustanovením § 52 odst. 1 stavebního zákona zaslán jednotlivě níže uvedeným sousedním obcím, dotčeným orgánům, ostatním orgánům a krajskému úřadu:
Sousední obce:
Obec Kružberk, IDDS: 6zjaxp7, sídlo: Kružberk č.p. 84, 747 86 Kružberk
Obec Svatoňovice, IDDS: 48maxue, sídlo: Svatoňovice č.p. 70, 747 87 Budišov nad Budišovkou Obec Čermná ve Slezsku, IDDS: dhjbmp9, sídlo: Čermná ve Slezsku č.p. 81, 749 01 Vítkov 1 Obec Jakartovice, IDDS: jj2b4fh, sídlo: Jakartovice č.p. 89, 747 53 Jakartovice
Město Bruntál, IDDS: c9vbr2k, sídlo: Nádražní č.p. 994/20, 792 01 Bruntál 1
Město Moravský Beroun, IDDS: 3jpbtgj, sídlo: náměstí 9. května č.p. 4, 793 05 Moravský Beroun Obec Město Libavá, IDDS: hsifeu7, sídlo: Berounská č.p. 41, 783 07 Město Libavá
Město Vítkov, náměstí Jana Zajíce č.p. 7, 749 01 Vítkov 1
Obec Dvorce, IDDS: ztqbehe, sídlo: Náměstí č.p. 13, 793 68 Dvorce u Bruntálu Obec Bílčice, IDDS: h9kbwpa, sídlo: Bílčice č.p. 61, 793 68 Dvorce u Bruntálu
Dotčené orgány:
Ministerstvo životního prostředí, IDDS: 9gsaax4,
sídlo: Vršovická č.p. 1442/65, 100 00 Praha 10 - Vršovice
Ministerstvo dopravy, IDDS: n75aau3,
sídlo: nábřeží Ludvíka Svobody č.p. 1222/12, 110 00 Praha 1 - Nové Město
Ministerstvo obrany, odbor ochrany územních zájmů, IDDS: hjyaavk, sídlo: Tychonova č.p. 221/1, 160 00 Praha 6-Hradčany
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
Ministerstvo zemědělství, IDDS: yphaax8, sídlo: Těšnov č.p. 2065/17, 117 05 Praha 1-Nové Město Ministerstvo průmyslu a obchodu, IDDS: bxtaaw4,
sídlo: Na Františku č.p. 1039/32, 110 00 Praha 1 - Staré Město
Státní Energetická Inspekce, územní inspektorát pro Moravskoslezský kraj, IDDS: hq2aev4, sídlo: Provozní č.p. 1, Třebovice, 722 00 Ostrava 22
Obvodní báňský úřad pro území krajů Moravskoslezský a Olomoucký, IDDS: da5adv2, sídlo: Veleslavínova č.p. 1598/18, Moravská Ostrava a Přívoz, 702 00 Ostrava 2
Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, územní pracoviště Opava, IDDS: w8pai4f, sídlo: Na Bělidle č.p. 724/7, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava 2
Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, územní odbor Opava, IDDS: spdaive, sídlo: Výškovická č.p. 2995/40, Zábřeh, 700 30 Ostrava 30
Krajská veterinární správa Státní veterinární správa pro Moravskoslezský kraj, IDDS: d2vairv, sídlo: Na Obvodu č.p. 51, 703 00 Ostrava - Vítkovice
Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Moravskoslezský kraj, IDDS: z49per3, sídlo: Libušina č.p. 502/5, Moravská Ostrava a Přívoz, 702 00 Ostrava 2
Újezdní úřad vojenského újezdu Libavá, IDDS: gibb3m2, sídlo: Náměstí č.p. 2,Město Libavá,783 07 Šternberk 1
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, IDDS: 8x6bxsd,
sídlo: 28. října č.p. 2771/117, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava 2
- odbor územního plánování a stavebního řádu
- odbor kultury a památkové péče
- odbor životního prostředí a zemědělství
• orgán ochrany přírody a krajiny
• orgán státní správy lesů
• vodoprávní úřad
• orgán ochrany zemědělského půdního fondu
• orgán ochrany ovzduší a integrované prevence
- odbor dopravy a chytrého regionu
Městský úřad Vítkov, sídlo: náměstí Jana Zajíce č.p. 7, 749 01 Vítkov 1
- odbor výstavby, územního plánování a životního prostředí,
• orgán státní památkové péče
• orgán státní správy lesů
• vodoprávní úřad
• orgán ochrany přírody a krajiny
• orgán státní správy odpadového hospodářství
- odbor služeb, silniční správní úřad
Ostatní orgány:
ČEZ ICT Services, a. s., IDDS: zbsdk9i, sídlo: Duhová č.p. 1531/3, 140 00 Praha 4-Michle GridServices, s.r.o., IDDS: jnnyjs6, sídlo: Plynárenská č.p. 499/1, Zábrdovice, 602 00 Brno 2
CETIN a.s., IDDS: qa7425t, sídlo: Českomoravská č.p. 2510/19, 190 00 Praha 9-Libeň Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s., IDDS: 4xff9pv,
sídlo: 28. října č.p. 1235/169, Mariánské Hory, 709 00 Ostrava 9
Vodafone Czech Republic a.s., IDDS: 29acihr, sídlo: Junkových č.p. 2802/2, 155 00 Praha 5 Lesy České republiky, s.p., IDDS: e8jcfsn,
sídlo: Přemyslova č.p. 1106/19, Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové 8
Lesy ČR republiky s.p., Oblastní správa toků F-M, IDDS: e8jcfsn, sídlo: Fügnerova č.p. 55/7, Pod Cvilínem, 794 01 Krnov 1
Česká geologická služba, Správa oblastních geologů, IDDS: siyhmun, sídlo: Klárov č.p. 131/3, Praha 1-Malá Strana, 118 00 Praha 011
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
Oprávněný investor:
ČEZ Distribuce, a. s., IDDS: v95uqfy, sídlo: Teplická č.p. 874/8, Děčín IV-Podmokly, 405 02 Děčín 2 GasNet, s.r.o., IDDS: rdxzhzt, sídlo: Klíšská č.p. 940/96, Klíše, 400 01 Ústí nad Labem 1
České dráhy, a.s., IDDS: e52cdsf,
sídlo: nábřeží Ludvíka Svobody č.p. 1222/12, 110 00 Praha 1-Nové Město
Povodí Odry, státní podnik, závod 1 - Opava, IDDS: wwit8gq,
sídlo: Varenská č.p. 3101/49, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava 2
Správa silnic Moravskoslezského kraje, příspěvková organizace, IDDS: jytk8nr, sídlo: Joži Davida č.p. 2, 747 06 Opava 6
T-Mobile Czech Republic a.s., IDDS: ygwch5i,
sídlo: Tomíčkova č.p. 2144/1, Chodov, 148 00 Praha 414
- Stanovisko Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, jako dotčeného orgánu dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 8.6.2020 pod spis.zn. MSK 56647/2020:
Krajský úřad, jako dotčený orgán podle § 22 odst. D) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, bere na vědomí části řešení návrhu ÚP Budišov nad Budišovkou, které byly od společného jednání změněny. Případnou podstatnou úpravu územního plánu krajský úřad příslušný úřad posoudí na základě § 53 odst. 2 stavebního zákona.
Odůvodnění:
Krajský úřad konstatuje, že ÚP Budišov nad Budišovkou byl posouzen dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a pod č.j. MSK 2104/2019 ze dne 29.1.2019, bylo vydáno souhlasné stanovisko bez uplatnění požadavků k zajištění minimálních dopadů koncepce na životní prostředí nad rámec návrhu ÚP.
Vyhodnocení stanoviska:
Stanovisko bude zohledněno.
Odůvodnění:
Na základě veřejného projednání dojde k drobným úpravám textových částí a grafických částí na základě požadavků dotčených orgánů. V rámci veřejného projednání byly uplatněny 2 námitky vlastníků pozemků dotčených návrhem územního plánu, na základě kterých dojde k vymezení dvou návrhových ploch, z nichž jedna se nachází v zastavěném území vedená v katastru nemovitostí jako zbořeniště. Druhá plocha bezprostředně navazuje na zastavěné území, k pozemku je stávající příjezd po místní komunikaci, pozemek je veden v katastru nemovitostí jako ostatní plocha.
Pořizovatel na základě vyhodnocení posoudil, že se jedná o podstatnou úpravu územního plánu a krajskému úřadu bude zaslána žádost o posouzení dle § 53 odst. 2 stavebního zákona.
- Stanovisko Ministerstva životního prostředí, odboru výkonu státní správy IX, ze dne 8.6.2020 pod č.j. MZP/2020/580/455:
Ministerstvo jako dotčený orgán podle § 52 odst. 3 stavebního zákona, § 15 odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů o projednávání výše uvedeného návrhu.
Ministerstvo jako dotčený orgán podle § 52 odst. 3 stavebního zákona, § 15 odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a § 13 odst. 2 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o geologických pracích“), sděluje po prostudování upraveného návrhu, že v grafické části (koordinační výkres) chybí zakreslit výhradní ložisko Nové Oldřůvky a poddolované území č. 4432 podle aktuálních údajů České geologické služby (viz www.geology.cz – mapové aplikace – územní plánování – údaje o území).
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
Odůvodnění:
Oprávněnost požadavku na zapracování výše uvedených území do územně plánovací dokumentace (dále jen „ÚPD“) a povinnost úřadů územního plánování a zpracovatelů ÚPD řídit se jimi v příslušné ÚPD je stanovena v § 15 odst. 1 horního zákona a § 13 odst. 1 zákona o geologických pracích.
Vyhodnocení stanoviska:
Stanovisko bude zohledněno.
Odůvodnění:
Výhradní ložiska a poddolovaná území byla do územního plánu převzata z územně analytických podkladů. Na základě připomínky v rámci společného jednání byly textové i grafické části doplněny. Územně analytické podklady však dle zjištění nebyly zcela úplné. V současné době byly prověřeny data v územně analytických podkladech a podána žádost České geologické službě na jejich aktualizaci. Správná a aktuální data budou do grafické části dopracována.
- Stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 4.6.2020 pod zn. MPO 151122/2020:
Z hlediska působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu ve věci využívání nerostného bohatství a ve smyslu ustanovení § 15 odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „horní zákon“), vydáváme k výše uvedené územně plánovací dokumentaci podle ustanovení § 52 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, následující stanovisko.
S upraveným a posouzeným návrhem Územního plánu Budišov nad Budišovkou (dále též „návrh územního plánu“) souhlasíme s podmínkami:
1. Před nabytím účinnosti Územního plánu Budišov nad Budišovkou bude v Surovinovém informačním systému České geologické služby zaevidováno ložisko nevyhrazeného nerostu štípatelných jílovitých břidlic, které se má dle podkapitoly „I.5.7) VYMEZENÍ PLOCH PRO DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ“ odůvodnění územního plánu nacházet při jihozápadním okraji zastavěného území obce.
2. České geologické službě budou zaslány všechny podklady a rozhodnutí související s činností prováděnou hornickým způsobem v ploše vyznačené v koordinačním výkrese jako plocha těžby nerostů – nezastavitelná (NT).
3. Při splnění podmínek č. 1 a 2. Bude hranice předmětného ložiska nevyhrazeného nerostu štípatelných jílovitých břidlic vyznačena v souladu se Surovinovým informačním systémem České geologické služby rovněž v koordinačním výkrese, kde je v návrhu územního plánu vyznačena plocha těžby nerostů – nezastavitelná (NT).
4. Po provedení zaevidování ložiska nevyhrazených nerostů Českou geologickou službou bude v návrhu územního plánu (textové části i odůvodnění) doplněn výčet ložisek nerostných surovin
o uvedené ložisko.
5. Podkapitoly „e.6) VYMEZENÍ PLOCH PRO DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ“ textové části návrhu územního plánu a „I.5.7) VYMEZENÍ PLOCH PRO DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ“ odůvodnění návrhu územního plánu budou upraveny tak, aby v nich bylo akceptováno zaevidované ložisko nevyhrazeného nerostu.
Odůvodnění:
Koordinační výkres návrhu územního plánu vymezuje v jihozápadním okraji zastavěného území obce plochu těžby nerostů – nezastavěné území (NT), ačkoliv v uvedeném místě není evidováno žádné ložisko. Podle ustanovení § 29 odst. 1 horního zákona, vede evidenci o výhradním ložisku Ministerstvo životního prostředí (dále též „MŽP“). Na základě pověření MŽP ve smyslu ustanovení § 17 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, shromažďuje, zpracovává a poskytuje údaje o geologickém složení území, ochraně a využití přírodních nerostných zdrojů a zdrojů podzemních vod a o geologických rizicích Česká geologická služba. S ohledem na výše uvedené požadujeme, aby pořizovatel splnil podmínky Ministerstva průmyslu a obchodu ve spolupráci s Českou geologickou službou a organizací, která na uvedené ploše NT provádí činnost prováděnou hornickým způsobem, před nabytím účinnosti návrhu územního plánu.
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
Podmínka Ministerstva průmyslu a obchodu stanovena ve stanovisku vydaném po společném jednání pod č.j. MPO 32894/2018 ze dne 15. května 2018 byla pořizovatele splněna a zapracována v textové části i v odůvodnění územního plánu.
Vyhodnocení stanoviska:
Stanovisko bude zohledněno.
Odůvodnění:
Na základě předložených aktuálních dat České geologické služby budou tyto informace doplněny.
- Doplnění stanoviska Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 10.6.2020 pod zn. MPO 324560/2020:
Z hlediska působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu ve věci využívání nerostného bohatství a ve smyslu ustanovení § 15 odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „horní zákon“), a podle ustanovení § 52 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, doplňujeme naše stanovisko k Návrhu Územního plánu Budišov nad Budišovkou č.j. MPO 151122/2020 ze dne 4. června 2020.
Podmínky v závazné části se doplňují:
6. požadujeme doplnit textovou část územního plánu:
Kap.I.Ab)-10 Předmět ochrany – doplnit chráněné ložiskové území CHLÚ 23790000 Nové Oldřůvky Kap.I.A.f.3) Obecně závazné podmínky pro využití – doporučujeme doplnit – „V chráněném
ložiskovém území se nesmí umisťovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska a které by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska (§ 16 odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb.,).“
7. požadujeme doplnit odůvodnění územního plánu:
II.A.e) Soulad s požadavky….. – V přehledu právních předpisů by měl být také zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů, zvláště s ohledem na § 13 odst. 1 zákona č. 62/1988 Sb., podle kterého „orgány územního plánování a stavební úřady vycházejí při své činnosti z výsledků geologických prací s cílem zajistit v co největší míře zejména ochranu zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů a zdrojů podzemních vod a vytvářet podmínky pro jejich hospodárné využití.“, tedy i nevyhrazených nerostů.
Kap.II.A.i.2.2 Geomorfologické a geologické podmínky území – doplnit údaje o geologické stavbě, jak je uvedeno v nadpisu. Do přehledu nevýhradních ložisek (správně má být ložisek nevyhrazených nerostů) je nutno doplnit ložisko kamene pro hrubnou a ušlechtilou výrobu (KA) D 3270400 Budišov nad Budišovkou – Šárka, jehož část je vedena v plochách určených k dobývání (NT).
8. doplnění Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí:
Kap.3.1.2. – Geologické poměry. – Nutno opravit zavádějící informaci, že na území obce se nenachází ložiska nerostných surovin.
Kap.4.1 – Zábor ZPF – v přehledu není počítáno s plochou určenou k dobývání, která je dočasně vyjmuta ze ZPF.
Vyhodnocení stanoviska:
Stanovisko bude zohledněno.
Odůvodnění:
Bod 6 – chráněné ložiskové území bude doplněno; text do obecně závazných podmínek bude doplněn.
Bod 7 – zákon č. 62/1988 bude do požadované části doplněn. Textová část odůvodnění bude doplněna dle požadavků předložených Českou geologickou službou v rámci veřejného projednání.
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
Bod 8 – geologické poměry budou doplněny. Bude prověřeno zařazení pozemku parc.č. 4047 (trvalý travní porost) k.ú. Budišov nad Budišovkou do vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond.
- Stanovisko Ministerstva obrany ČR, sekce nakládání s majetkem, odbor ochrany územních zájmů, Brno, ze dne 10.6.2020 pod spis.zn. 100950/2020-1150-OÚZ-BR; MO 169084/2020-1150.
Odbor ochrany územních zájmů a státního odborného dozoru. Sekce nakládání s majetkem, Ministerstvo obrany, v souladu se zmocněním v § 6 odst. 1 písmeno h) zákona č. 222/1999 Sb.,
o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zajišťování obrany ČR“) a zmocněním v § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), jako věcně a místně příslušné ve smyslu zákona o zajišťování obrany ČR, vydává ve smyslu § 52 odst. 3 stavebního zákona a dle § 4 odst.
2 písm. b) stavebního zákona stanovisko, jehož obsah je závazný pro opatření obecné povahy dle stavebního zákona.
I. souhlasí s částmi řešení, které byly od společného jednání změněny. Navržené změny nejsou v rozporu se zájmy Ministerstva obrany ČR.
II. uplatňuje připomínku
- Zájmové území Ministerstva obrany pro nadzemní stavby, které je nutno respektovat
podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu
(dle ÚAP jev 82a).
Zájmové území je rozčleněno výškově následujícím způsobem:
Zájmové území Ministerstva obrany pro nadzemní výstavbu přesahující 150 m nad terénem (v tomto vymezeném území lze umístit a povolit nadzemní výstavbu přesahující 150 m n.t. jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany).
Zájmové území ministerstva obrany pro nadzemní výstavbu přesahující 200 m nad terénem (v tomto vymezeném území lze umístit a povolit nadzemní výstavbu přesahující 200 m n.t. jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany).
Výše uvedený limit byl zapracován v textové a grafické části dle uplatnění závazného stanoviska 83112/2018-1150-OÚZ-BR.
- Vzdušný prostor Ministerstva obrany, který je nutno respektovat podle ustanovení § 41 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č.455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.
o územním plánování a stavebním řádu (dle ÚAP jev 102a).
V tomto vymezeném území - vzdušném prostoru pro létání v malých a přízemních výškách lze vydat územní rozhodnutí a povolit výstavbu vysílačů, výškových staveb, staveb tvořících dominanty v terénu, větrných elektráren, speciálních staveb, zejména staveb s vertikální ochranou (např. střelnice, nádrže plynu, trhací jámy), venkovního vedení VN a VNN, rozšíření stávajících nebo povolení nových těžebních prostorů jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany. Ve vzdušném prostoru vyhlášeném od země je nutno posoudit také výsadbu vzrostlé zeleně. Výstavba a výsadba může být výškově omezena nebo zakázána.
Výše uvedený limit byl zapracován do textové části ÚP dle uplatnění závazného stanoviska 83112/2018-1150-OÚZ-BR.
V grafické části v koordinačním výkrese v legendě nahraďte textovou poznámku:
OCHRANNÉ PÁSMO OBJEKTŮ OBRANY STÁTU na VZDUŠNÝ PROSTOR MINISTERSTVA OBRANY
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
- Zájmové území vojenského újezdu Libavá v šířce 1000 m kopírující jeho hranici, které je nutno respektovat podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (dle ÚAP jev 108).
V tomto vymezeném území lze umístit a povolit stavbu jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany.
Výše uvedený limit byl zapracován do textové části ÚP dle uplatnění závazného stanoviska 83112/2018-1150-OÚZ-BR.
V grafické části v koordinačním výkrese v legendě nahraďte textovou poznámku:
OCHRANNÉ PÁSMO VOJENSKÉHO ÚJEZDU na ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU LIBAVÁ
Linii zájmového území VVP Libavá v koordinačním výkrese zapracujte dle aktuálních předaných dat.
- Zájmové území objektu Hadinka, které je nutno respektovat podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (dle ÚAP jev 107).
Zájmové území Ministerstva obrany je území ve vzdálenosti 50 m od hranice areálu, který je situován v katastrálním území Hadinka. V tomto vymezeném území lze umístit a povolit stavbu jen na základě stanoviska Ministerstva obrany.
Výše uvedený limit byl zapracován do textové části ÚP dle uplatnění závazného stanoviska 83112/2018-1150-OÚZ-BR.
Linii zájmového vojenského území objektu Hadinka zapracujte do koordinačního výkresu a zapracujte do legendy koordinačního výkresu.
- Na celém správním území je zájem Ministerstva obrany posuzován z hlediska povolování níže uvedených druhů staveb podle ustanovení § 175 zákona č. 183/2006 Sb. (dle ÚAP jev 119).
Na celém správním území umístit a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany:
- výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I. II. a III. třídy
- výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů
- výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení
- výstavba vedení VN a VVN
- výstavba větrných elektráren
- výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice….)
- výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem
- výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky)
- výstavba objektů tvořících dominanty v území (např. rozhledny)
Vzhledem k tomu, že tento zájem se dotýká celého správního území, zapracujte do grafické části např. formou následující textové poznámky pod legendu koordinačního výkresu: „Celé správní území je zájmovým územím Ministerstva obrany z hlediska povolování vyjmenovaných druhů staveb“.
V grafické části v koordinačním výkrese v legendě u titulku SPECIFICKÁ OCHRANA ÚZEMÍ vyrušte text ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ MINISTERSTVA OBRANY.
V grafické části v koordinačním výkrese v legendě nahraďte textovou poznámku:
OBJEKTY OBRANY STÁTU na VOJENSKÝ ÚJEZD LIBAVÁ
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
Odůvodnění:
Ministerstvo obrany v souladu se zmocněním v § 6 odst. 1 písmeno h) zákona o zajišťování obrany ČR a zmocněním v § 175 odst. 1 stavebního zákona provedlo po obdržení oznámení pořizovatele územně plánovací dokumentace (dále jen „ÚPD“) vyhodnocení výše uvedeného návrhu z pozice dotčeného orgánu.
Ad I - Vzhledem k tomu, že Ministerstvo obrany u částí řešení, které byly od společného jednání změněny, neshledalo rozpor s jeho zájmy na zajišťování obrany a bezpečnosti státu, souhlasí s předloženou ÚPD.
Ad II - Ministerstvo obrany požadovalo zapracování jeho výše uvedeného vymezeného území v rámci vyjádření k návrhu zadání ÚPD a dále v rámci vydaného stanoviska k návrhu ÚPD při společném projednání. Vzhledem k tomu, že toto zapracování uvedeného vymezeného území MO nebylo pořizovatelem respektováno a s MO projednáno, Ministerstvo obrany opětovně důrazně požaduje nápravu v zájmu deklarace správnosti vydaného právního stavu (úplného znění) ÚPD obce. Uplatněné zájmy Ministerstva obrany tvoří neopomenutelné limity v území nadregionálního významu a jejich respektování a zapracování do ÚPD je požadováno ve veřejném zájmu pro zajištění obrany a bezpečnosti státu.
Ministerstvo obrany žádá pořizovatele o důsledné vypořádání uplatněné připomínky ve smyslu dopracování vymezených území Ministerstva obrany do příslušných částí ÚPD. Jedná se o deklaraci stávajících strategicky důležitých limitů v území v části Odůvodnění, která je uplatněna ve veřejném zájmu na zajištění obrany a bezpečnosti státu a neovlivňuje urbanistickou koncepci předložené ÚPD obce.
Vyhodnocení stanoviska:
Stanovisko bude zohledněno.
Odůvodnění
V koordinačním výkrese v legendě budou opravy názvy limitů.
V rámci aktualizace územně analytických podkladů byly předány aktuální data Ministerstva obrany, linie zájmového území VVP Libavá bude dle těchto dat upravena. Rovněž bude doplněno zájmové území objektu Hadinka, včetně zapracování do legendy.
Textová poznámka pod legendou koordinačního výkresu „Celé správní území je zájmovým územím Ministerstva obrany z hlediska povolování vyjmenovaných druhů staveb“ byla již součástí koordinačního výkresu v rámci veřejného projednávání.
Požadavky uplatněné v rámci společného jednání byly řádně zapracovány do textových i grafických částí územního plánu. Jelikož v rámci aktualizace územně analytických podkladů a předání aktuálních dat došlo ke zjištění nových skutečností, v rámci zapracování dat do územně analytických podkladů, které jsou nezbytnou částí pro zapracování limitů v území, budou nepřesnosti narovnány a doplněny.
- Stanovisko Městského úřadu Vítkov, odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí, státní správy lesů v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 17.6.2020 pod spis.zn. OVÚPŽP/1185/2020/Jv a č.j. MUVI 13405/2020:
K předmětnému návrhu ÚP Budišova nad Budišovkou nemáme jako příslušný orgán státní správy lesů připomínky. Zjištěné nedostatky a příslušnost nadřízeného orgánu státní správy lesů uvádíme v upozornění.
Upozornění:
Plocha č. Z1.16-OX, o výměře 0,02 ha, využití pro občanskou vybavenost specifických forem.
V hodnocení vlivu předmětného ÚP na životní prostředí není návrh popsán a odůvodněn.
- požadujeme odůvodnění návrhu, ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 lesního zákona č. 289/1995 Sb., Má se jednat o plochu pro výstavbu rozhledny.
Plocha č. Z5.1-OS o výměře 0,10ha, využití pro občanskou vybavenost – tělovýchovné a sportovní zařízení. Opuštěný povrchový lom – plánuje se vybudování zázemí podzemního muzea s rekreačně
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
relaxačním objektem. (K umisťování rekreačních a sportovních staveb na pozemky určené k plnění funkční lesa je příslušný krajský úřad, k vydání stanoviska, k Návrhům ÚP).
K provádění změn kategorií lesa je příslušný krajský úřad. Vyhodnocení stanoviska:
Stanovisko bude zohledněno.
Odůvodnění:
K ploše Z1.16-OX bude doplněno odůvodnění a bližší popis plochy.
- Stanovisko Městského úřadu Vítkov, odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí, orgánu státní památkové péče, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 17.6.2020 pod spis.zn. OVÚPŽP/1185/2020/Jv a č.j. MUVI 13405/2020:
Dotčený orgán vydává souhlasné závazné stanovisko s podmínkami: Do grafické i textové části doplnit:
Archeologické naleziště UAN I – zřícenina hradu Vildštejn (ID SAS: 15458) a kulturní památku zřícenina hradu Vildštejn (rejstr. Č. 21243/8-1350) umístit v grafické části ÚP (koordinačním výkresu) do správné pozice dle platných mapových podkladů, k dispozici mapové aplikace ÚAP na stránkách NPÚ.
V grafické části ÚP (koordinačním výkresu) a textové části ÚP doplnit území s archeologickými nálezy o lokalitu UAN I Nové Oldřůvky – zaniklá vesnice (ID SAS: 34833).
Odůvodnění:
Posuzovaný Návrh územního plánu Budišov nad Budišovkou a vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území se dotýká zájmů památkové péče.
Dopisem ze dne 6. 5. 2020 požádal MěÚ Vítkov o písemné odborné vyjádření Národní
památkový ústav (dále jen NPÚ), územní odborné pracoviště v Ostravě, v souladu s §32 odst. 2., písm. f a § 29, odst. 3 památkového zákona. Odborná organizace se vyjádřila dopisem ze dne 8. 6. 2020, zn. NPÚ-381/34689/2020. Národní památkový ústav na základě prostudování předložených podkladů a znalosti situace stanovuje následující požadavky pro zpracování návrhu Územního plánu Budišov nad Budišovkou:
1) Archeologické naleziště UAN I - zřícenina hradu Vildštejn (ID SAS: 15458) a kulturní památku zřícenina hradu Vildštejn (rejst. č. 21243/8-1350) umístit v grafické části ÚP (koordinačním výkresu) do správné pozice dle platných mapových podkladů, k dispozici k mapové aplikace ÚAP na stránkách NPÚ. Ve skutečnosti je totiž tato kulturní památka situována v ploše archeologického naleziště.
2) V textové části ÚP doplnit území s archeologickými nálezy o lokalitu UAN II - středověké a novověké jádro obce Staré Oldřůvky (ID SAS: 15474).
3) V grafické části ÚP (koordinačním výkresu) a textové části ÚP doplnit území s archeologickými nálezy o lokalitu UAN I - Nové Oldřůvky - zaniklá vesnice (ID SAS: 34833).
4) V koordinačním výkresu zaznačit architektonicky a historicky hodnotné objekty.
Návrh územního plánu Budišova nad Budišovkou byl posouzen orgánem památkové péče, který rovněž vyhodnotil podmínky odborné organizace:
Ad 1) Zákres archeologického naleziště UAN I u zříceniny hradu Vildštejn byl převzat z ÚAP. Převzaté zákresy se ovšem neshodují s ÚAP na stránkách geoportálu NPÚ. Doporučujeme zakreslit dle skutečného stavu.
Ad 2) Archeologické naleziště II. stupně Staré Oldřůvky bylo do příslušné části odůvodnění doplněno.
Ad 3) Území s archeologickými nálezy UAN I - Nové Oldřůvky - zaniklá vesnice (ID SAS: 34833) je limitem v území, který vznikl během projednávání návrhu Územního plánu Budišova nad Budišovkou, proto nebyl součástí požadavků a připomínek v předešlých vyjádřeních. Přesto by bylo vhodné jej zaznačit do územního plánu, aby se shodoval s ÚAP.
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
Ad 4) Požadavky orgánu státní památkové péče uvedené v návrhu územního plánu byly respektovány a zapracovány do územního plánu tak, jak byly požadovány. V současnosti neexistuje ucelený seznam všech architektonicky a historicky hodnotných objektů, které nejsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek.
Vyhodnocení stanoviska:
Stanovisko bude zohledněno.
Odůvodnění:
Do textových částí budou uvedené informace doplněny. Veškeré data, plochy, naleziště a území jsou v grafické části územního plánu zakresleny dle aktuálních dat z územně analytických podkladů, které poskytuje pořizovatel. V současné době byla podána žádost na NPÚ o zaslání aktuálních dat do ÚAP z geoportálu NPÚ. Po obdržení těchto dat budou uvedené informace opraveny a doplněny i v grafických částech.
- Stanovisko Městského úřadu Vítkov, odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí, orgánu ochrany přírody a krajiny, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 17.6.2020 pod spis.zn. OVÚPŽP/1185/2020/Jv a č.j. MUVI 13405/2020:
Dotčený orgán vydává souhlasné stanovisko s podmínkou:
Do textové a výkresové části územního plánu požaduje orgán ochrany přírody doplnit ochranná pásma památných stromů dle § 46 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb.,
100212 Guntramovický dub 1
- Základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí.
- Při revizi vyhlášených památných stromů v roce 2009-2010 byl obvod kmene ve výčetní výšce naměřen 6,47 m, ochranné pásmo je kruh o poloměru 20,6 m, přičemž strom je středem tohoto kruhu.
100207 Guntramovický dub 2
- Základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí.
- Při revizi vyhlášených památných stromů v roce 2009-2010 byl obvod kmene ve výčetní výšce naměřen 5,93 m, ochranné pásmo je kruh o poloměru 18,9 m, přičemž strom je středem tohoto kruhu.
105366 Markétčina lípa
- Základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí.
- Obvod kmene ve výčetní výšce naměřen 4,15 m, ochranné pásmo je kruh o poloměru 13,2 m, přičemž strom je středem tohoto kruhu.
100194 Zlatá lípa
- Ochranné pásmo vymezeno orgánem ochrany přírody ve tvaru kruhu o poloměru 11 m, přičemž strom je středem tohoto kruhu.
Po doplnění požadovaných údajů lze konstatovat, že návrh územního plánu Budišova nad Budišovkou a Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území není v rozporu s ochranou zájmů podle zákona č. 114/1992 Sb., které jsou v působnosti Městského úřadu Vítkov.
Vyhodnocení stanoviska:
Stanovisko bude zohledněno.
Odůvodnění:
Ochranná pásma památných stromů budou doplněna do grafické i textové části.
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
Souhlasná stanoviska bez připomínek:
- Stanovisko Krajské veterinární správy Státní veterinární správy pro Moravskoslezský kraj, ze dne 26.5.2020 pod č.j. SVS/2020/060756-T.
- Stanovisko Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, ze dne 18.5.2020 pod č.j. KHSMS 21324/2020/OP/HOK.
- Stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru kultury a památkové péče, jako orgán státní památkové péče, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 8.6.2020 pod č.j. MSK 56647/2020 – souhlasí s návrhem ÚP Budišov nad Budišovkou.
- Stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru dopravy, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 8.6.2020 pod č.j. MSK 56647/2020 – veřejné zájmy nejsou dotčeny.
- Stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru životního prostředí a zemědělství, dle zákona o lesích, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 8.6.2020 pod č.j. MSK 56647/2020 – veřejné zájmy nejsou dotčeny.
- Stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru životního prostředí a zemědělství, jako dotčeného orgánu podle vodního zákona, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 8.6.2020 pod č.j. MSK 56647/2020 – veřejné zájmy nejsou dotčeny.
- Stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru životního prostředí a zemědělství, jako dotčeného orgánu dle zákona o odpadech, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 8.6.2020 pod č.j. MSK 56647/2020 – není dotčeným orgánem a stanovisko nevydává.
- Stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru životního prostředí a zemědělství, jako dotčeného orgánu dle zákona o ochraně přírody a krajiny, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 8.6.2020 pod č.j. MSK 56647/2020 – veřejné zájmy nejsou návrhem ÚP Budišov nad Budišovkou v etapě veřejného projednání dotčeny.
- Stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru životního prostředí a zemědělství, jako orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 8.6.2020 pod č.j. MSK 56647/2020 – s předloženým návrhem souhlasí.
- Stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru životního prostředí a zemědělství, jako orgánu ochrany ovzduší, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 8.6.2020 pod č.j. MSK 56647/2020 – souhlasí s územně plánovací dokumentací.
- Stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru životního prostředí a zemědělství, jako dotčeného orgánu dle zákona o prevenci závažných havárií , v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 8.6.2020 pod č.j. MSK 56647/2020 – veřejné zájmy nejsou návrhem ÚP Budišov nad Budišovkou dotčeny.
- Stanovisko Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, územního odboru Opava, ze dne 17.6.2020 pod č.j. HSOS-3972-2/2020.
- Stanovisko Městského úřadu Vítkov, odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí, jako orgánu odpadového hospodářství, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 17.6.2020 pod spis.zn. OVÚPŽP/1185/2020/Jv a č.j. MUVI 13405/2020 – nemá k záměru připomínky.
- Stanovisko Městského úřadu Vítkov, odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí, vodoprávního úřadu, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 17.6.2020 pod spis.zn. OVÚPŽP/1185/2020/Jv a č.j. MUVI 13405/2020 – nemá k návrhu připomínky.
- Stanovisko Městského úřadu Vítkov, odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí, odboru služeb, jako silničního správního úřadu, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 17.6.2020 pod spis.zn. OVÚPŽP/1185/2020/Jv a č.j. MUVI 13405/2020 – nemá připomínky.
- Stanovisko Městského úřadu Vítkov, odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí, orgánu ochrany ovzduší, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 17.6.2020 pod spis.zn. OVÚPŽP/1185/2020/Jv a č.j. MUVI 13405/2020 – veřejné zájmy nejsou dotčeny.
- Stanovisko Městského úřadu Vítkov, odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí, orgán ochrany zemědělského půdního fondu, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 17.6.2020 pod spis.zn. OVÚPŽP/1185/2020/Jv a č.j. MUVI 13405/2020 – stanovisko uplatňuje krajský úřad.
Na základě stanoviska Krajského úřadu MSK, odboru územního plánování a stavebního řádu, dle ustanovení § 50 odst. 7 stavebního zákona, ze dne 31.1.2019 pod č.j. MSK 18754/2019, kde krajský úřad uvedl, že návrh územního plánu není v souladu se ZÚR MSK, požádal pořizovatel dne 14.8.2020
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
pod č.j. MUVI 18654/2020 krajský úřad o potvrzení odstranění nedostatků v Návrhu územního plánu Budišov nad Budišovkou.
- Navazující stanovisko Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, dle ustanovení § 50 odst. 8 stavebního zákona, ze dne 17.8.2020 pod spis.zn. MSK:
Podáním doručeným nám dne 4. 1. 2019 jste v souladu s ustanovením § 50 odst. 7 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), požádali Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu o posouzení návrhu Územního plánu Budišov nad Budišovkou (dále jen „návrh ÚP“). Krajský úřad vydal k návrhu ÚP pod č. j. MSK 18754/2019 ze dne 31. 1. 2019 nesouhlasné stanovisko. Důvodem pro nevydání souhlasu bylo nezohlednění vydané Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dále jen „ZÚR MSK“) a rozdílná úprava záměru „Revitalizace vodního toku Rychtářský potok v délce 4,1 km – nevhodná morfologie vodního toku. Staničení toku do km 1,1 do km 5,2“.
Krajský úřad obdržel dne 14. 8. 2020 žádost o potvrzení o odstranění nedostatku dle ust. § 50 odst. 8 stavebního zákona. Jak vyplývá ze současného podání, jehož součástí jsou doplněná grafická část a obě textové části (návrh, odůvodnění) návrhu ÚP, požadovaný záměr byl do pořizovaného územního plánu zapracován. Na základě žádosti Povodí Odry s. p. je revitalizace zakreslena a vymezena jako veřejně prospěšné opatření VPO1.
Krajský úřad současně prověřil, zda byla v návrhu ÚP zohledněna vydaná aktualizace č. 1 krajské územně plánovací dokumentace a zjistil, že upravené části návrhu ÚP aktualizaci reflektují (zejména v oblasti kapitol E. a F. ZÚR MSK).
Touto úpravou návrhu ÚP byl odstraněn důvod pro vydání předchozího nesouhlasné stanoviska krajského úřadu dle ust. § 50 odst. 7 stavebního zákona. Krajský úřad konstatuje, že návrh ÚP po doplnění a provedených úpravách již nadále není v rozporu se ZÚR MSK.
Závěr – stanovisko krajského úřadu dle ust. § 50 odst. 8) stavebního zákona
Návrh Územního plánu Budišov nad Budišovkou byl posouzen v souladu s ustanovením § 50 odst. 8 stavebního zákona, zda a jak byly odstraněny nedostatky návrhu ÚP, uvedené v předchozím stanovisku krajského úřadu. Krajský zjistil, že návrh ÚP obsahuje záměr „Revitalizace vodního toku Rychtářský potok v délce 4,1 km – nevhodná morfologie vodního toku. Staničení toku do km 1,1 do km 5,2.“ dle znění ZÚR MSK a reflektuje aktuální platné znění ZÚR MSK. Krajský úřad s ohledem na uvedené potvrzuje odstranění nedostatků návrhu ÚP dle ust. § 50 odst. 8 stavebního zákona.
Vyhodnocení stanoviska:_
Souhlasně stanovisko s potvrzením odstranění nedostatků.
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
A.e.3) NÁVRH VYHODNOCENÍ STANOVISEK PODANÝCH V RÁMCI OPAKOVANÉHO VEŘEJNÉHO PROJEDNÁNÍ O NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKOU A VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
- Stanovisko Ministerstva obrany ČR, sekce nakládání s majetkem, odbor ochrany územních zájmů, Brno, ze dne 27.10.2020 pod spis.zn. 105237/2020-1150-OÚZ-BR; MO 311233/2020- 1150.
Odbor ochrany územních zájmů a státního odborného dozoru. Sekce nakládání s majetkem, Ministerstvo obrany, v souladu se zmocněním v § 6 odst. 1 písmeno h) zákona č. 222/1999 Sb.,
o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zajišťování obrany ČR“) a zmocněním v § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), jako věcně a místně příslušné ve smyslu zákona o zajišťování obrany ČR, vydává ve smyslu § 52 odst. 3 stavebního zákona a dle § 4 odst.
2 písm. b) stavebního zákona stanovisko, jehož obsah je závazný pro opatření obecné povahy dle stavebního zákona.
Ministerstvo obrany uplatňuje připomínku:
- Zájmové území vojenského újezdu Libavá v šířce 1000m kopírující jeho hranici, které je nutno respektovat dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (jev ÚAP 108).
− V tomto vymezeném území lze umístit a povolit stavbu jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany.
Do koordinačního výkresu je nutno zapracovat linii zájmového území vojenského újezdu Libavá dle aktuálních předaných dat.
Odůvodnění:
Ministerstvo obrany v souladu se zmocněním v § 6 odst. 1 písmeno h) zákona o zajišťování obrany ČR a zmocněním v § 175 odst. 1 stavebního zákona provedlo po obdržení oznámení pořizovatele územně plánovací dokumentace (dále jen „ÚPD“) vyhodnocení výše uvedeného návrhu z pozice dotčeného orgánu.
Ministerstvo obrany požadovalo zapracování vymezených území v rámci vyjádření k návrhu zadání ÚPD, dále v rámci vydaného stanoviska k návrhu ÚPD při společném projednání a dále při veřejném projednání. Vzhledem k tomu, část požadavku nebyla zapracována, Ministerstvo obrany opětovně požaduje zapracovat do koordinačního výkresu linii zájmového území vojenského újezdu Libavá dle aktuálních předaných dat. Uplatněné zájmy Ministerstva obrany tvoří neopomenutelné limity v území nadregionálního významu a jejich respektování a zapracování do ÚPD je požadováno ve veřejném zájmu pro zajištění obrany a bezpečnosti státu.
Vyhodnocení stanoviska:
Stanovisko bylo zohledněno a všechny požadované informace jsou součástí textových a grafických částí územního plánu.
Odůvodnění
V koordinačním výkrese je zájmové území vojenského újezdu Libavá v šířce 1000m zakresleno dle aktuálních dat ÚAP. Rovněž podmínka, že v tomto území lze umístit a povolit stavbu jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, je uvedena v textové části odůvodnění územního plánu, v části i.7.3.) Stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu.
Souhlasná stanoviska bez dalších požadavků a připomínek:
- Stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 13.10.2020 pod zn. MPO 592046/2020.
- Stanovisko Krajské veterinární správy, Státní veterinární správy pro Moravskoslezský kraj, ze dne 2.11.2020 pod č.j. SVS/2020/125494-T.
II.A.e) SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
- Stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru kultury a památkové péče, jako orgán státní památkové péče, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 12.11.2020 pod č.j. MSK 128477/2020 – souhlasí s návrhem ÚP Budišov nad Budišovkou.
- Stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru dopravy, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 12.11.2020 pod č.j. MSK 128477/2020 – veřejné zájmy nejsou dotčeny.
- Stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru životního prostředí a zemědělství, dle zákona o lesích, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 12.11.2020 pod č.j. MSK 128477/2020 – veřejné zájmy nejsou dotčeny.
- Stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru životního prostředí a zemědělství, jako dotčeného orgánu podle vodního zákona, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 12.11.2020 pod č.j. MSK 128477/2020 – veřejné zájmy nejsou dotčeny.
- Stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru životního prostředí a zemědělství, jako dotčeného orgánu dle zákona o odpadech, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 12.11.2020 pod č.j. MSK 128477/2020 – není dotčeným orgánem a stanovisko nevydává.
- Stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru životního prostředí a zemědělství, jako dotčeného orgánu dle zákona o ochraně přírody a krajiny, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 12.11.2020 pod č.j. MSK 128477/2020 – veřejné zájmy nejsou návrhem ÚP Budišov nad Budišovkou v etapě veřejného projednání dotčeny.
- Stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru životního prostředí a zemědělství, jako orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 12.11.2020 pod č.j. MSK 128477/2020 – s předloženým návrhem souhlasí.
- Stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru životního prostředí a zemědělství, jako orgánu ochrany ovzduší, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 12.11.2020 pod č.j. MSK 128477/2020 – souhlasí s územně plánovací dokumentací.
- Stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru životního prostředí a zemědělství, jako dotčeného orgánu dle zákona o prevenci závažných havárií , v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 12.11.2020 pod č.j. MSK 128477/2020 – veřejné zájmy nejsou návrhem ÚP Budišov nad Budišovkou dotčeny.
- Stanovisko Krajského úřadu MSK, odboru životního prostředí a zemědělství, jako dotčeného orgánu dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých zákonů, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 12.11.2020 pod č.j. MSK 128477/2020 – bere na vědomí části řešení návrhu územního plánu Budišov nad Budišovkou, které byly změněny.
- Stanovisko Městského úřadu Vítkov, odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí, jako orgánu ochrany přírody a krajiny, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 19.11.2020 pod č.j. MUVI 26527/2020 – souhlasné závazné stanovisko.
- Stanovisko Městského úřadu Vítkov, odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí, jako orgánu odpadového hospodářství, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 19.11.2020 pod č.j. MUVI 26527/2020 – souhlasné závazné stanovisko.
- Stanovisko Městského úřadu Vítkov, odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí, jako orgánu státní správy lesů, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 19.11.2020 pod č.j. MUVI 26527/2020 – souhlasné závazné stanovisko.
- Stanovisko Městského úřadu Vítkov, odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí, jako vodoprávního úřadu, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 19.11.2020 pod č.j. MUVI 26527/2020 – souhlasné závazné stanovisko.
- Stanovisko Městského úřadu Vítkov, odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí, jako orgánu ochrany přírody a krajiny, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 19.11.2020 pod č.j. MUVI 26527/2020 – souhlasné závazné stanovisko.
- Stanovisko Městského úřadu Vítkov, odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí, jako silničního správního orgánu, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 19.11.2020 pod č.j. MUVI 26527/2020 – souhlasné závazné stanovisko.
- Stanovisko Městského úřadu Vítkov, odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí, jako orgánu státní památkové péče, v rámci koordinovaného stanoviska ze dne 19.11.2020 pod č.j. MUVI 26527/2020 – souhlasné závazné stanovisko.
- Stanovisko Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě ze dne 19.11.2020 pod spis.zn. S-KHSMS 51988/2020/OP/HOK – souhlasné stanovisko.
II.A.f) ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
A.f.1) SHRNUTÍ VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Důvodem pro pořízení nového územního plánu jsou jednak požadavky obce a občanů na možnost realizace záměrů, které dle platného územního plánu nejsou možné, jednak splnění povinností vyplývajících z platného stavebního zákona, § 188 odst. 1. Součástí návrhu ÚP je prověření záměrů na území obce vyplývajících z nadřazených územně plánovacích dokumentací.
Předmětný územní plán Budišova nad Budišovkou vymezuje nové zastavitelné plochy a vyhodnocuje vlivy případné realizace výstavby na těchto plochách a dalších opatření navržených na řešeném území na životní prostředí.
Pro zjištění, zda může mít realizace navrhovaných aktivit závažné vlivy na životní prostředí, bylo provedeno vyhodnocení těchto navrhovaných aktivit, resp. způsobů využití území a cílů vzhledem k jednotlivým složkám životního prostředí. Základním východiskem je skutečnost, že při realizaci jakéhokoliv záměru budou dodrženy všechny povinnosti dané platnými právními předpisy.
Na základě komplexního zhodnocení všech dostupných údajů uvedených v tomto posouzení je provedeno zhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí. S přihlédnutím ke všem souvisejícím skutečnostem lze konstatovat, že navrhovaný územní plán Budišova nad Budišovkou nebude znamenat nepříznivé ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí a lze jej doporučit.
A.f.2) VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK
Adekvátní hodnocení vyváženosti podmínek území je nezbytným východiskem pro naplnění optimální urbanistické koncepce rozvoje území. Dostupné podklady mají z tohoto pohledu jak rozdílnou podrobnost, tak i míru aktuálnosti. Proto je dále provedeno shrnutí těchto podkladů a jejich doplnění, zejména upřesněné aktuální vyhodnocení podmínek území na základě doplněných průzkumů a rozborů.
V prvé řadě je možné provést srovnání v rámci ÚAP ORP Vítkov (rozpracovaná aktualizace z r. 2016 a eventuálně starší aktualizace z r. 2014, 2012, 2010). Toto hodnocení je uvedeno v následující tabulce.
Tab. Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj
(obec Budišov n.B., ÚAP SO ORP Vítkov - aktualizace r. 2016, metodika MMR pro ÚAP)
Výsledné hodnocení –aktualizace | Pilíř-životní prostředí | Pilíř-hospodářské podmínky území | Pilíř-soudržnost společenství obyvatel území | výsledná kategorie |
metodika MMR r. 2016 | - | - | - | 4 |
metodika MMR r. 2014 | + | - | - | 3a |
Rozsáhlým dokumentem pro hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje dotýkající se řešeného území jsou ÚAP Moravskoslezského kraje (aktualizace r. 2017, a další předchozí roky). K hodnocení je zde použita základní 7 stupňová škála, hodnotící převahu silných nebo slabých stránek pilířů udržitelného rozvoje (životního prostředí, hospodářských podmínek, soudržnosti obyvatel území). Výhodou je zejména porovnatelnost hodnocení za celý kraj a i šířka použité stupnice. Hodnocení jednotlivých pilířů, včetně srovnatelného hodnocení SO ORP Vítkov a vlastního územního plánu, přináší následující tabulka:
Tab. Hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje dotýkající se řešeného území
(stupnice hodnocení: 1-nejlepší, 7- nejhorší)
Území plán r. | ÚAP SO ORP Vítkov r. | ÚAP MS kraje | |||||
aktualizace r. | |||||||
Pilíř - rok | 2017 | 2016 | 2014 | 2017 | 2015 | 2011 | 2009 |
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ | 2 | 5 | 4 | 2 | 2 | 2 | 2 |
HOSPODÁŘSKÝ | 6 | 5 | 5 | 6 | 6 | 5 | 6 |
SOUDRŽNOSTI | 5 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 |
Obecně by mělo platit, že menší vzájemné rozdíly s výsledným hodnocením územního plánu vykazuje hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje v rámci SO ORP Vítkov než v rámci ÚAP MSK.
U hodnocení hospodářského pilíře území je patrné, že příčiny současného stavu jsou hluboké, mírné absolutní zlepšení nezaměstnanosti v širším regionu (v posledním období) je dáno příznivým makroekonomickým vývoje v ČR, nikoliv úspěšnou regionální politikou státu v širším regionu (viz nepříznivá situace sousedního okresu Bruntál s nejvyšší nezaměstnaností v ČR, hrozící problémy s útlumem těžby uhlí na Ostravsku).
Při hodnocení podmínek soudržnosti obyvatel území – které byly v ÚAP MSK i SO ORP Vítkov dlouhodobě hodnoceny, jako velmi špatné, jsou hodnoceny vlastním územním plánem „pozitivněji“ – jako podprůměrné, v úvahu je brána i rekreační atraktivita a rostoucí zájmem o bydlení v „přírodním“ prostředí, rostoucí hybnost obyvatel a možnosti dojíždění za prací.
Vlastní hodnocení podmínek životního prostředí – dobré, je nutno vnímat zejména s ohledem na příznivé podmínky regionu, širšího vnímání kvalitního přírodního okolí řešeného území. Výsledné hodnocení územního plánu je mírně horší ve srovnání s ÚAP SO ORP Vítkov z r. 2014 a zejména v roce 2016.
Řešené území vykazuje z hlediska udržitelnosti rozvoje území špatný stav hospodářských podmínek území a mírně nepříznivé podmínky soudržnosti obyvatel. S ohledem na funkci obce ve struktuře osídlení (širší vazby) a zejména pak přírodní podmínky území (rekreační atraktivita, zejména jižní části obce) je předpokladem udržitelnosti rozvoje řešeného území zlepšení hospodářských podmínek a přednostní rozvoj obytných, rekreačních a obslužných funkcí (optimální využití rekreačního potenciálu menších sídel), při minimalizaci negativních dopadů v oblasti životního prostředí. Rozvoj funkcí řešeného území s ohledem na širší region je předpokladem jeho optimálního rozvoje.
II.A.g) STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 K NÁVRHU KONCEPCE PODLE §10g ZÁKONA O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
II.A.g) STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 K NÁVRHU KONCEPCE PODLE §10g ZÁKONA O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále jen „krajský úřad“), jako příslušný úřad ve smyslu § 22 písm. d) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, postupy dle § 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a v souladu s § 50 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále „stavební zákon“),
vydává, k návrhu územního plánu (ÚP) Budišov nad Budišovkou, jehož součástí je tzv. „SEA vyhodnocení“ - vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon č. 100/2001 Sb, souhlasné stanovisko bez uplatnění požadavků k zajištění minimálních dopadů koncepce na životní prostředí.
Odůvodnění:
Krajský úřad obdržel dne 07.05.2018 oznámení o společném jednání o návrhu územního plánu spolu s výzvou k uplatnění stanoviska k návrhu předmětného územního plánu, jehož součástí je SEA vyhodnocení. Předkladatelem je Městský úřad Vítkov. Společné jednání o návrhu územně plánovací dokumentace, včetně SEA vyhodnocení, se konalo dne 29.05.2018 na Městském úřadu ve Vítkově. Následně vydal krajský úřad k návrhu ÚP Budišov nad Budišovkou koordinované stanovisko č. j. MSK 70029/2018 ze dne 13.06.2018.
V souladu s § 50 odst. 5 stavebního zákona krajský úřad obdržel dne 04.01.2019 žádost
o stanovisko k návrhu ÚP Budišov nad Budišovkou dle § 10g zákona č. 100/2001 Sb., spolu s podklady pro vydání tohoto stanoviska (návrhu ÚP Budišov nad Budišovkou, stanoviska a připomínky uplatněná v rámci společného jednání dle ust. § 50 odst. 2 stavebního zákona).
Krajský úřad vydává stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí územně plánovací dokumentace na základě návrhu řešení územně plánovací dokumentace pro společné jednání, vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území, vyhodnocení vlivů územního plánu Budišov nad Budišovkou na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. (prosinec 2017) a stanovisek dotčených orgánů a vyjádření uplatněných v rámci projednání návrhu ÚP Budišov nad Budišovkou.
Dle předložených podkladů ÚP stanoví lokality a podmínky pro možný rozvoj území se zohledněním přírodního rázu území a okolního prostředí. ÚP nově navrhuje zastavitelné plochy s funkčním využití plochy BI – bydlení individuální - v rodinných domech – městské a příměstské, OX – občanské vybavení – specifických forem, SV – smíšené obytné – vesnické, OS – občanské vybavení – tělovýchovní a sportovní zařízení, OK – komerční zařízení, VD – výroba a skladování – drobná výroba a výrobní služby, VZ – výroba a skladování – zemědělská a lesnická, DS – dopravní infrastruktura – silniční a PZ – veřejná prostranství – s převahou nezpevněných ploch. Dále jsou uvedeny dvě plochy přestavby s funkčním využitím BI – bydlení
– individuální v rodinných domech – městské a příměstské.
Návrh je zpracován invariantně.
Krajský úřad konstatuje, že SEA vyhodnocení (Ing. Jarmila Paciorková) bylo provedeno v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb. a zpracováno přiměřeně v rozsahu přílohy ke stavebnímu zákonu.
Ze SEA vyhodnocení vyplývá:
Každá plocha je hodnocena samostatně vzhledem k jejich lokalizaci a z hlediska jejich případného vlivu na jednotlivé složky životní prostředí. Navržené plochy jsou převážně situovány na zemědělských plochách všech tříd ochrany, což odpovídá územnímu typu obce Budišov nad Budišovkou. Celkový zábor zemědělské půdy činí 23,10 ha z celkového záboru 28,59 ha. Nové zastavitelné plochy jsou navrženy převážně v návaznosti na zastavěné území v jeho prolukách nebo na plochách s ním sousedících. Pro plochy bydlení individuální – v rodinných domech – městské a příměstské (BI) je navržen zábor 12,38 ha a pro plochy smíšené obytní – vesnické (SV) je navržen zábor 5,59 ha. Jedná se o plochy doplňující stávající zástavbu obce. Značná část navržených zastavitelných ploch jsou již obsaženy v platném územním plánu. V V. třídě ochrany je navrženo 4,49 ha, ve IV. třídě ochrany je navrženo 9,46 ha, částečně ve III. třídě ochrany je navrženo 6,61 ha, v II. třídě ochrany je navrženo 2,09 ha a v I. třídě ochrany je navrženo 0,45 ha.
II.A.g) STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 K NÁVRHU KONCEPCE PODLE §10g ZÁKONA O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Územním plánem jsou dotčeny pozemky určené k plnění funkce lesa s předpokládaným trvalým záborem 0,61 ha. Územní plán zachovává stávající koncepci zásobování vodou. Navrženo je rozšíření veřejného vodovodu do zatím nezásobených částí Guntramovic, Podlesí a Starých Oldřůvek a do nově navržených zastavitelných lokalit. Územní plán respektuje stávající trasy vodních toků, nenavrhuje žádné soustavné úpravy toků ani jejich zatrubňování, zachovává stávající vodní nádrže a jejich funkce. V závěru SEA vyhodnocení zpracovatelka uvádí, že vzhledem k současnému stavu znalostí navrhovaných ploch v rámci územního plánu Budišov nad Budišovkou je možné konstatovat na základě zjištěných údajů a závěrů, že nebyly shledány takové předpokládané vlivy, které by realizaci změny využití pozemků a navazujících ploch bránily nebo ji výrazně omezovaly. Konkrétní budoucí vlivy a jejich dopady je možno posoudit v jednotlivých případech, jeví se však jako málo pravděpodobné, že by zde byla navržena aktivita s výrazným negativním dopadem na kteroukoliv ze složek životního prostředí. Všechny vlivy je možné opatřeními v rámci přípravy stavby řešit technickými opatřeními a projekčním řešením. Pro žádnou z ploch nejsou navrhována opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci vlivů na životní prostředí nad rámec obecně platných předpisů.
Pouze u plochy Z1.15 zpracovatelka SEA vyhodnocení doporučuje zvážit nezbytnost této plochy, případně prověřit a stanovit pro tento objekt další podmínky pro zabezpečení zdravých životních podmínek pro tento objekt bydlení (stavební řešení, hluk). Funkční využití této plochy je určeno pro bydlení – individuální v rodinných domech – městské a příměstské (BI), celková výměra zastavitelného území je 0,18 ha, což je totožné i se záborem zemědělského půdního fondu. Plocha je situována u trasy železnice, východně od zemědělského areálu a navazuje na stávající zástavbu. K tomuto krajský úřad konstatuje, že se ztotožňuje s návrhem zpracovatelky SEA vyhodnocení a doporučuje zvážit nezbytnost této plochy.
V rámci SEA vyhodnocení nebyl konstatován významný negativní vliv na území sousedního státu, a proto není postupováno dle ust. § 50 odst. 4 stavebního zákona.
V rámci společného jednání o návrhu ÚP Budišov nad Budišovkou byly podány stanoviska a připomínky, které byly zejména souhlasné, některé obsahovaly podmínky anebo doplňující či zpřesňující informace, stanoviska bez zásadních připomínek, případně s požadavky, které nemají vliv na výsledky posouzení vlivů ÚP na životní prostředí a nesouhlasná stanoviska. Nesouhlasné stanoviska byla vyřešena buď v rámci navazujících řízeních, popř. budou respektována. K podmínkám uplatněným ve stanoviscích dotčených orgánů krajský úřad dále upozorňuje, že zastupitelstvo obce je při schvalování vázáno těmito stanovisky, případně výsledkem řešení rozporů (§ 51 odst. 2 stavebního zákona).
Na základě stanoviska příslušného orgánu ochrany přírody (č. j. MSK 140633/2015 ze dne 11.11.2015, kterým je v tomto případě krajský úřad, posuzovaný územní plán nebude mít významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí.
Na základě veřejného projednání o Návrhu územního plánu Budišov nad Budišovkou dojde k podstatné úpravě územního plánu. Městský úřad Vítkov – odbor výstavby, územního plánování a životního prostředí, požádal dne 25.8.2020 pod č.j. MUVI 19542/2020 Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, jako příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny o vydání stanoviska, zda má být upravený návrh posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, popřípadě stanovení podrobnějších požadavků podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, jako příslušný orgán ochrany přírody a krajiny, vydal dne 23.9.2020 pod č.j. MSK 106836/2020 stanovisko:
Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů
Krajský úřad, příslušný podle ust. § 20 písm. b) a § 22 písm. d) zákona č. 100/2001 Sb.,
o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, na základě ust. § 10i odst. 2 zákona a kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona, nepožaduje zpracovat nové vyhodnocení vlivů upraveného návrhu ÚP Budišov nad Budišovkou na životní prostředí.
II.A.g) STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 K NÁVRHU KONCEPCE PODLE §10g ZÁKONA O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů
Krajský úřad, příslušný podle ust. § 20 písm. b) a § 22 písm. d) zákona č. 100/2001 Sb.,
o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, na základě ust. § 10i odst. 2 zákona a kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona, nepožaduje zpracovat nové vyhodnocení vlivů upraveného návrhu ÚP Budišov nad Budišovkou na životní prostředí.
Odůvodnění:
Krajský úřad k návrhu ÚP Budišov nad Budišovkou vydal z hlediska zákona č. 100/2001 Sb.,
o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů dne 29.01.2019 pod č. j.: MSK 2104/2019 souhlasné stanovisko bez uplatnění požadavků k zajištění minimálních dopadů koncepce na životní prostředí. Toto stanovisko bylo vydáno na základě návrhu řešení územně plánovací dokumentace pro společné jednání, vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území, vyhodnocení vlivů územního plánu Budišov nad Budišovkou na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. (prosinec 2017) a stanovisek dotčených orgánů a vyjádření uplatněných v rámci projednání návrhu ÚP Budišov nad Budišovkou. Toto stanovisko zůstává i nadále v platnosti.
Krajský úřad vydal uvedené stanovisko dle § 53 odst. 2 stavebního zákona na základě podkladů předložených spolu s žádostí o vydání tohoto stanoviska, tedy na základě popisu navrhované úpravy.
Krajský úřad konstatuje, že z výše uvedeného je patrné, že v územním plánu nebudou navrhovány plochy či koridory s významnými negativními vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví, proto nebyl uplatněn požadavek na zpracování nového vyhodnocení vlivů úprav územního plánu na životní prostředí. Příslušný úřad neshledal žádnou z charakteristik vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví, ani charakteristiku dotčeného území, zejména s ohledem na pravděpodobnost, dobu trvání, četnost a vratnost vlivů, kumulativní a synergickou povahu vlivů, důležitost a zranitelnost oblasti, za významnou do té míry, aby bylo nutné tyto vlivy posoudit podle zákona. Závažnost a rozsah vlivů lze vyloučit, jelikož nebyly identifikovány žádné jako významné. Rizika pro životní prostředí a veřejné zdraví z provedení koncepce nejsou významná. Nebyly identifikovány významné střety se zvláštními přírodními charakteristikami území nebo kulturním dědictvím. Rozsah úprav koncepce odpovídá míře urbanizace řešeného území, nebudou překročeny normy kvality životního prostředí. Přeshraniční povahu vlivů provedení koncepce lze vyloučit. Není stanoven požadavek na variantní řešení.
Krajský úřad dále přihlédl ke skutečnosti, že příslušný orgán ochrany přírody - krajský úřad, ve svém stanovisku (viz níže) vyloučil významný vliv na předměty ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí.
Upozornění:
Tímto stanoviskem není dotčena povinnost, v rámci řízení následujících po schválení územního plánu, jednotlivé záměry posoudit v rámci procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA) dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, pokud tyto záměry budou naplňovat některá z ustanovení § 4 uvedeného zákona.
Z hlediska zájmů, které hájí krajský úřad podle § 77a odst. 4 písm. n) zákona č. 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
Krajský úřad, příslušný podle § 77a odst. 4 písm. n) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“), posouzením podstatné úpravy návrhu ÚP města Budišov nad Budišovkou, upraveného po veřejném projednání (dále jen
„koncepce“) podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny dospěl k závěru, že předložená koncepce nemůže mít samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry významný vliv na předměty ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit (stanovených nařízením vlády č. 318/2013 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění pozdějších předpisů), nebo ptačích oblasti.
Odůvodnění:
Krajský úřad podle § 77a odst. 4 písm. n) zákona o ochraně přírody a krajiny vydává stanovisko ke koncepcím nebo záměrům podle §45i odst. 1 téhož zákona, ukládá kompenzační opatření a informuje
II.A.g) STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 K NÁVRHU KONCEPCE PODLE §10g ZÁKONA O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
o kompenzačních opatřeních Ministerstvo životního prostředí. Na části území řešeného koncepcí, konkrétně v k. ú. Nové Oldřůvky se nachází ptačí oblast (PO) Libavá (kód lokality CZ0711019), vymezená k ochraně populace chřástala polního (Crex crex) a jeho biotopu. Krajský úřad konstatuje, že koncepcí nedojde k významnému ovlivnění předmětů ochrany a celistvosti evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Z charakteru koncepce je zřejmé, že nebude působit ani dálkově na tyto lokality.
Krajský úřad při posouzení vycházel z národního seznamu evropsky významných lokalit, který je stanoven nařízením vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, ve znění pozdějších předpisů a z nařízení vlády, kterými jsou ve smyslu § 45e zákona o ochraně přírody a krajiny stanoveny ptačí oblasti.
Závěr:
Krajský úřad posoudil úpravu návrhu ÚP Budišov nad Budišovkou ve smyslu § 53 odst. 2 stavebního zákona a na základě jednotlivých ustanovení zvláštních zákonů, na základě nichž je příslušný vydat stanovisko k územně plánovací dokumentaci. Krajský úřad vydal stanovisko dle § 53 odst. 2 stavebního zákona na základě podkladů předložených spolu s žádostí o vydání tohoto stanoviska tj. návrhu vyhodnocení připomínek a návrhu rozhodnutí o námitkách.
II.A.h) SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU ZOHLEDNĚNO
II.A.h) SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY
Vyhodnocení stanoviska:
Stanovisko je zohledněno. Odůvodnění:
V závěru SEA vyhodnocení bylo uvedeno, že vzhledem k současnému stavu znalostí navrhovaných ploch v rámci územního plánu Budišov nad Budišovkou bylo možné konstatovat, že nebyly shledány takové předpokládané vlivy, které by realizaci změny využití pozemků a navazujících ploch bránily nebo výrazně omezovaly. Konkrétní budoucí vlivy budou posouzeny v konkrétních případech v rámci povolení a přípravy stavby, které je možné rovněž řešit technickými opatřeními a projekčním řešením.
Na základě společného jednání a vypořádání stanovisek a připomínek bude rovněž provedena mírná redukce ploch a snížení záborů zemědělských pozemků.
Plocha Z 1.15 bude v návrhu ponechána. Žadatelem o vymezení této plochy pro bydlení za účelem výstavby rodinného domu je vlastník okolních pastvin včetně zemědělského areálu. Jedná se o zemědělského podnikatele, který se zabývá živočišnou a rostlinnou výrobou. Plocha bude tedy ponechána v návrhu, budou však dopracovány podmínky plochy pro zabezpečení zdravých životních podmínek z důvodu existence trasy železnice.
II.A.i) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY
A.i.1) VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
II.A.i) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY
A.i.1) VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
V rámci návrhu ÚP Budišova nad Budišovkou byla vymezena hranice zastavěného území podle aktuální katastrální mapy, na základě doplňujících průzkumů v terénu, podle ortofotomapy a podle podkladů dodaných pořizovatelem a stavebním úřadem. Zastavěné území bylo v rámci ÚP Budišova nad Budišovkou aktualizováno k datu 31. 12. 2019.
Zastavěné území Budišova nad Budišovkou je vymezeno ve výkresech:
I.B.a) Výkres základního členění území,
I.B.b) Hlavní výkres,
II.B.a) Koordinační výkres.
II.A.i) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY
A.i.2) ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT
A.i.2) ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT
i.2.1) SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY ROZVOJE OBCE
2.1.1 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY
Soudržnost společenství obyvatel území, jako jeden z tří hlavních pilířů - předpokladů udržitelného rozvoje území, odráží především sociodemografické podmínky území. Obyvatelstvo, jeho bydlení, zaměstnanost (podmínky pro hospodářský rozvoj území) tvoří vzájemně propojený systém osídlení, který postupně reaguje na vnitřní i vnější změny. Setrvačnost těchto procesů je značná. Pro většinu malých sídel přitom platí, že vliv okolních regionů (především pohybu za prací) na jejich vývoj je velmi významný.
Zaměstnanosti (především v měřítku regionů pohybu za prací) je přikládán obvykle největší význam pro rozvoj sídel (dlouhodobý vývoj počtu obyvatel). Dále následují většinou dopravní poloha, vybavenost sídla, kvalita rekreačního a obytného prostředí a další faktory. V řešeném území je tímto faktorem jednoznačně zaměstnanost a jeho poloha (dopravní dostupnost), rekreační funkce se rozvíjí pomalu.
Hlavním cílem této části územního plánu je stanovení reálné prognózy vývoje počtu obyvatel ve střednědobém období a odvození rozsahu nové bytové výstavby včetně její redukce s ohledem na očekávanou koupěschopnou poptávku po bydlení v obci, regionu. Z této prognózy je vycházeno i při bilanci přiměřeného návrhu nových ploch pro zástavbu, návrhu technického vybavení a posuzování vybavenosti obce. Součástí kapitoly je informace o širších demografických a sociálně ekonomických souvislostech a faktorech – např. vývoji věkové struktury obyvatel, druhého bydlení, působících v řešeném území, promítajících se i do přijaté koncepce rozvoje území.
Požadavek vyhodnocení potřeby zastavitelných ploch vychází především z konkrétního textu stavebního zákona – znění § 55 odst. 4 stavebního zákona: „Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.“ Uvedený paragraf hovoří o změně územního plánu, je však logické, že ani výchozí návrh zastavitelných ploch územního plánu by neměl být proveden bez zdůvodnění a výhledové bilance vývoje počtu obyvatel a bytů pro období předpokládané platnosti územního plánu. Podobně i návrh technické infrastruktury, zejména u větších obcí by měl být bilancován v rámci výhledů vývoje počtu obyvatel obce (nepřímo je tento požadavek obsažen v paragrafech stavebního zákona znění
§ 18(odstavec 4)- „Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území“ a §19 (odstavec 1, bod j) stavebního zákona. Dále pak i znění § 53 (odst.5, bod f) konstatuje, že součástí odůvodnění územního plánu, zpracovaného pořizovatelem je vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch.
U řešeného území se projevují na jeho demografickém vývoji především:
- Odlehlá poloha obce, v členité krajině vrchoviny se značnou nadmořskou výškou sídel.
- Již na konci 19. století docházelo v řešeném území k výraznému poklesu počtu obyvatel, zejména pod tlakem nepříznivých hospodářských podmínek, pokles pokračoval i po I. světové válce. Důsledky druhé světové války pak znamenaly zásadní změnu populace a výrazný pokles počtu obyvatel.
- Ekonomicky nepříznivý vývoj regionu od poloviny 19. století, prohloubený problémy transformace zemědělské výroby po r. 1990 a vysokou nezaměstnaností v současnosti (mikroregion Vítkovska)
V posledních letech dochází v řešeném území k dalšímu tlaku na pokles počtu obyvatel se značnými výkyvy v jednotlivých letech. Příčinou změn počtu obyvatel v řešeném území v posledních letech je zejména záporné saldo migrace .
Vybrané údaje o dlouhodobém vývoji počtu obyvatel v řešeném území (od r. 1869 - prvního moderního sčítání) poskytuje následující tabulka. V poznámkách k tabulce jsou uvedeny i změny v definici počtu obyvatel a domů (z přísně formálního hlediska jsou data v delších časových řadách nesrovnatelná). Zajímavé je i srovnání celkového počtu domů a obyvatel, zalidněnost domů klesla z dlouhodobého hlediska na 1/2 původních hodnot.
Tab. č. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v řešeném území
Sčítání v roce | Počet obyvatel [1] | Počet domů [2] | Obyvatel/dům |
1869 | 5911 | 727 | 8,13 |
1880 | 6562 | 798 | 8,22 |
1890 | 6905 | 778 | 8,88 |
1900 | 6882 | 797 | 8,63 |
1910 | 7253 | 1004 | 7,22 |
1921 | 6974 | 1056 | 6,60 |
1930 | 6738 | 1094 | 6,16 |
1950 | 3306 | 967 | 3,42 |
1961 | 3457 | 676 | 5,11 |
1970 | 3430 | 623 | 5,51 |
1980 | 3513 | 565 | 6,22 |
1991 | 3340 | 655 | 5,10 |
2001 | 3233 | 675 | 4,79 |
2011 | 2938 | 691 | 4,25 |
Poznámky: |
[1] 1869 - obyvatelstvo přítomné civilní |
1880 až 1950 - obyvatelstvo přítomné |
1961 až 1991 - obyvatelstvo bydlící (tj. hlášené v obci k trvalému pobytu) |
2001 - obyvatelstvo bydlící (osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem) |
2011 – obyvatelstvo podle obvyklého bydliště |
[2] 1869 až 1950 - celkový počet domů |
1961 až 1980 - počet domů trvale obydlených |
1991, 2001, 2011 - celkový počet domů (bez rekreačních objektů) |
Tab. č. Vývoj počtu obyvatel v řešeném území od r. 2001 (zdroj: ČSÚ)
Rok | stav 1.1. | Narození | Zemřelí | Přistěhovalí | Vystěhovalí | Přirozená měna = narození- zemřelí | Saldo migrace | Změna celkem |
2001 | 3 230 | 42 | 35 | 40 | 49 | 7 | -9 | -2 |
2002 | 3 228 | 28 | 47 | 46 | 56 | -19 | -10 | -29 |
2003 | 3 199 | 32 | 39 | 33 | 66 | -7 | -33 | -40 |
2004 | 3 159 | 28 | 34 | 47 | 51 | -6 | -4 | -10 |
2005 | 3 149 | 30 | 20 | 46 | 63 | 10 | -17 | -7 |
2006 | 3 142 | 46 | 31 | 47 | 69 | 15 | -22 | -7 |
2007 | 3 135 | 30 | 30 | 40 | 67 | - | -27 | -27 |
2008 | 3 108 | 30 | 44 | 67 | 60 | -14 | 7 | -7 |
2009 | 3 101 | 30 | 39 | 51 | 78 | -9 | -27 | -36 |
2010 | 3 065 | 39 | 37 | 60 | 85 | 2 | -25 | -23 |
2011 | 3 053 | 27 | 30 | 46 | 60 | -3 | -14 | -17 |
2012 | 3 036 | 39 | 40 | 59 | 80 | -1 | -21 | -22 |
2013 | 3 014 | 34 | 42 | 67 | 79 | -8 | -12 | -20 |
2014 | 2 994 | 27 | 34 | 51 | 86 | -7 | -35 | -42 |
2015 | 2 952 | 35 | 44 | 57 | 89 | -9 | -32 | -41 |
2016 | 2 911 | 33 | 52 | 87 | 73 | -19 | 14 | -5 |
2017 | 2 906 | |||||||
Průměr | 33 | 37 | 54 | 72 | -4 | -18 | -22 | |
Oprava s ohledem na výsledky sčítání v r. 2011 = 11 osob (viz. stav k 1.1. a změna celkem r. 2010) | ||||||||
Podíl obyvatel v předproduktivním věku (dětí 0–14 let) byl v Budišově n.B. (v r. 2011) 14,9%, tj. velmi mírně vyšší, než průměr MS kraje, který byl prakticky shodný s průměrem ČR. Podíl osob v poproduktivním věku (nad 65 a více) byl velmi mírně vyšší, při srovnatelném průměru MS kraje 15,7 % a ČR 15,8%. Věková struktura se ve srovnání s jinými obcemi vyvíjí příznivě, počet dětí (437 v r. 2011) do roku 2015 zůstal podobný (445). Počet obyvatel na 65 let ve stejném období vzrostl ze 473 na 538. V úvahu je nezbytné brát i rozsah populace, předpovědi vývoje věkové struktury jsou ztížené migrací, další stárnutí populace (zejména pokles počtu dětí) je však nejpravděpodobnějším dlouhodobým trendem.
Tab. Počet obyvatel a věková struktura - srovnání s ČR
(zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 – definitivní výsledky podle obvyklého bydliště, vlastní výpočty)
Celkem obyvatel | Muži | Ženy | 0-14 let | 15-64 let | 65+let | ||
Budišov n.B. | počet | 2 938 | 1 466 | 1 472 | 437 | 2 014 | 473 |
% | 100,0% | 49,9% | 50,1% | 14,9% | 68,6% | 16,1% | |
Moravskoslezský kraj | počet | 1 205 834 | 586 489 | 619 345 | 173 493 | 839 584 | 188 956 |
% | 100,0% | 48,6% | 51,4% | 14,4% | 69,6% | 15,7% | |
ČR | počet | 10 436 560 | 5 109 766 | 5 326 794 | 1 488 928 | 7 267169 | 1 644 836 |
% | 100% | 49,0% | 51,0% | 14,3% | 69,6% | 15,8% |
Pro období do r. 2030 - 2032 je možno předpokládat v řešeném území další mírný pokles na úroveň cca 2 800 bydlících obyvatel (mírně optimistická prognóza – nepodvazující vývoj města). Vývoj je podmíněný zvýšením nabídky ploch pro bydlení a bytovou výstavbou, růstem atraktivity bydlení v řešeném území a především zlepšení nabídky pracovních míst, v obci i regionu, dále i zkvalitnění obslužné a přiměřeným rozvojem rekreační funkce v okolí řešeného území.
2.1.2 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY
Hospodářské podmínky území obcí, regionu jsou obvykle rozhodujícím faktorem pro další vývoj jednotlivých sídel – obcí. To jednoznačně platí v řešeném území, přitom vazba na větší města v okolí (Opava, Vítkov) je ztížená dopravní dostupností. Možnosti rozvoje podnikání v řešeném území jsou dané zejména přírodními podmínkami, rozvoj rekreace je však stále spíše omezený na individuální rekreaci. V regionu Vítkovska chybí výraznější póly ekonomického rozvoje, bariéru představuje vojenský prostor, problémem je i struktura pracovních sil (v minulosti vázaných především na zemědělství). Nízká mzdová úroveň dále prohlubuje sociálně ekonomické problémy (promítá se negativně do soudržnosti obyvatel území).
Od ledna 2013 se přechází v ČR na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti s názvem podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento ukazatel nahrazuje doposud zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřuje všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám (jejichž aktuální počet byl znám pouze v době sčítání). Nový ukazatel je z metodického hlediska vhodnější, s původním ukazatelem je však nesrovnatelný. V následující tabulce je podíl nezaměstnaných dopočten i pro sčítání v r. 2011.
Tab. Ekonomická aktivita obyvatel a nezaměstnanost - srovnání s krajem a ČR
(zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 definitivní výsledky, vlastní výpočty)
Obyvatel 15-64 let | Ekonomicky aktivní celkem | Ekonomicky aktivní - zaměstnaní | Nezaměstnaní – % podíl nezaměstnaných | ||
Budišov n.B. | Počet | 2 014 | 1 301 | 1 046 | 255 |
Podíl | 100,0% | 64,6% | 51,9% | 12,7% | |
MS kraj | Počet | 839 584 | 575 689 | 504 301 | 71 388 |
Podíl | 100,0% | 68,6% | 60,1% | 8,5% | |
ČR | Počet | 7 267169 | 5 080 573 | 4 580 714 | 499 859 |
Podíl | 100,0% | 69,9% | 63,0% | 6,9% |
Tab. Volná pracovní místa a nezaměstnanost v mikroregion - srovnání s okresy, krajem a ČR
(zdroj: ČSÚ, MPSV, vlastní výpočty, leden 2016)
Mikroregion-okres (kraj - ČR) | Dosažitelní uchazeči 15-64 let | Podíl nezaměstnaných osob | Volná místa | Uchazečů/místo |
Vítkovsko | 1 063 | 11,6% | 71 | 15,0 |
Bruntál | 7 419 | 11,7% | 532 | 13,9 |
Frýdek-Místek | 8 201 | 5,7% | 1 522 | 5,4 |
Karviná | 19 085 | 11,1% | 980 | 19,5 |
Nový Jičín | 5 412 | 5,3% | 2 287 | 2,4 |
Opava | 8 581 | 7,2% | 1 210 | 7,1 |
Ostrava-město | 22 219 | 10,2% | 3 846 | 5,8 |
Moravskoslezský kraj | 70 917 | 8,7% | 10 377 | 6,8 |
ČR | 450 703 | 6,4% | 107 788 | 4,2 |
V samotném řešeném území vykazuje nezaměstnanost dlouhodobě vysokou až velmi vysokou úroveň z hlediska ČR, kraje i regionu. Podle údajů z roku 2016 bylo v Budišově n. Budišovkou 254 nezaměstnaných, při podílu nezaměstnaných 10,7%. V obci bylo méně než 10 volných pracovních míst.
Za prací vyjíždělo v r. 2011 celkem 196 osob (mimo obec). Dojížďka do obce byla 93 osob. Saldo pohybu za prací je dlouhodobě záporné, tj. obvyklé pro obce podobné velikosti a polohy. Celkový počet pracovních míst (včetně fyzických osob) v řešeném území je možné v současnosti odhadovat na cca 1 180 míst (z toho cca 1 060 pracovních míst zaměstnanců, údaj MF ČR k 1. 12. 2016).
Tab. Struktura zaměstnanosti v řešeném území (zdroj: RIS, r. 2015)
Podnikatelé - fyzické osoby - počet subjektů | 401 |
Svobodná povolání - počet subjektů | 26 |
Ostatní právní formy - počet subjektů | 73 |
Počet subjektů bez zaměstnanců | 156 |
Počet subjektů s 1-9 zaměstnanci- mikropodniky | 22 |
Počet subjektů s 10-49 zaměstnanci - malé podniky | 11 |
Počet subjektů s 50-249 zaměstnanci - střední podniky | 0 |
Počet subjektů s >249 zaměstnanci - velké podniky | 1 |
Tab. Nezaměstnanost - vývoj v řešeném území a širší srovnání (zdroj: ČSÚ)
2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | |
Počet obyvatel | 3 014 | 2 994 | 2 952 | 2 911 | 2 906 |
Podíl nezaměstnaných osob dosažitelných (%) | . | 14,7% | 14,5% | 13,4% | 10,7% |
Počet uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce - dosažitelní | . | 299 | 286 | 264 | 207 |
Počet uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce | . | 302 | 289 | 267 | 214 |
Srovnání podílu nezaměstnaných | |||||
Podíl nezaměstnaných osob dosažitelných (%) - ČR | 8,2% | 7,4% | 6,1% | 5,1% | |
Podíl nezaměstnaných osob dosažitelných (%) Moravskoslezský kraj | 10,5% | 9,6% | 8,3% | 7,2% |
Vysoká míra nezaměstnanosti v regionu pohybu za prací (Vítkovsko, ale i blízké okolí Moravského Berouna) do značné míry i přímo v řešeném území je omezujícím faktorem dlouhodobého rozvoje řešeného území. Region Vítkovska patří z hlediska dlouhodobé úrovně nezaměstnanosti k výrazně postiženým územím v rámci Moravskoslezského kraje, nadprůměrně při srovnání celé České republiky. Podpora zaměstnanosti v řešeném území (zlepšení nabídky ploch pro podnikání, ale i infrastruktury) je tak prvořadým úkolem nezbytným pro jeho další rozvoj.
2.1.3 BYDLENÍ
V řešeném území bylo na začátku r. 2017 celkem 1 300 bytů (z toho 1 030 v části Budišov n.B.) a 115 individuálních rekreačních objektů, z celkového počtu bytů je cca 1100 obydlených (korigováno podle RSO-ČSÚ, skutečnost ve smyslu definice obvykle obydlených bytů je zřejmě velmi mírně nižší, viz údaje z roku 2011 a pokles počtu obyvatel). Podle sčítání v r. 2011 bylo v obci celkem 1 307 bytů, z toho 213 neobydlených bytů a 1 094 obvykle obydlených bytů (podle definitivních údajů sčítání).
Předběžné výsledky sčítání z roku 2011 přinesly pouze údaje o trvale obydlených bytech, kde je hlášena minimálně 1 trvale bydlící osoba. Počet těchto trvale obydlených bytů nezahrnuje všechny (obvykle) obydlené byty. Zpřesnění přinesly pak definitivní výsledky sčítání, které i s ohledem na metodiku Evropské unie přechází k evidenci obvykle obydlených bytů (hlavního = prvního bydlení). Počet obvykle obydlených bytů (první bydlení) a počet jednotek druhého bydlení pro rok 2016 byl odhadnut na základě nové bytové výstavby, odhadu odpadu bytů, ale i evidence RSO (registru sčítacích obvodů, ČSÚ).
Je možné předpokládat, že i velká část bytů ve vykazovaných neobydlených bytech slouží k široce definovanému druhému bydlení. Celkově je v řešeném území cca 320 jednotek druhého bydlení (obyvatelných neobydlených bytů a objektů individuální rekreace, bez započtení zahradních chatek). Podíl jednotek druhého bydlení je zde vysoký, odráží značný rekreační potenciál území obce.
Tab. Byty v řešeném území (sčítání r. 2011)
(zdroj: ČSÚ, definitivní výsledky podle obvyklého bydliště)
Byty | Byty celkem | z toho | Počet osob | ||
v rodinných domech | v bytových domech | celkem | z toho v rodinných domech | ||
Byty celkem | 1 307 | 676 | 617 | 2 799 | 1 392 |
obydlené | 1 094 | 525 | 559 | 2 799 | 1 392 |
z toho právní důvod užívání bytu: | |||||
ve vlastním domě | 429 | 409 | 19 | 1 198 | 1 145 |
v osobním vlastnictví | 215 | - | 215 | 518 | - |
nájemní | 263 | 29 | 228 | 690 | 68 |
družstevní | 52 | - | 52 | 111 | - |
z toho v domech s materiálem nosných zdí: | |||||
z kamene, cihel, tvárnic | 727 | 488 | 232 | 1 971 | 1 310 |
ze stěnových panelů | 330 | 3 | 327 | 750 | 7 |
neobydlené | 213 | 151 | 58 | x | x |
z toho důvod neobydlenosti: | |||||
změna uživatele | 7 | 4 | 3 | x | x |
slouží k rekreaci | 120 | 114 | 5 | x | x |
přestavba | 7 | 5 | 2 | x | x |
nezpůsobilé k bydlení | 6 | 3 | 3 | x | x |
Po r. 2001 je průměrný rozsah bytové výstavby v řešeném území velmi malý, ročně se dokončuje cca 1 - 2 byty, intenzita bytové výstavby je dlouhodobě na 15% průměru ČR. Bytová výstavba je realizována nerovnoměrně, podobně jako v jiných obcích této velikosti.
Tab. Nová bytová výstavba v posledních letech (zdroj: ČSÚ)
Rok | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 |
Dokončené byty | 3 | 1 | 6 | 0 | 1 | 2 | 1 | 0 | 0 | 1 |
Rok | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 |
Dokončené byty | 2 | 0 | 1 | 1 | 3 | 0 | 1 | 2 | 2 | 2 |
Potřeba nových bytů během návrhového období bude záviset na následujících skutečnostech:
- Na velikosti odpadu bytů, přitom vlastní demolice obvykle tvoří pouze malou část odpadu bytů. Většina odpadu vzniká většinou formálně, v rámci rekonstrukce a modernizace bytů nebo z jiných důvodů (vynětí z bytového fondu pro podnikání, faktické slučování bytů - především v rodinných domech, využitím bytů pro druhé bydlení - rekreaci apod.). Odpad bytů je odhadován až na cca 0,5% z výchozího počtu obydlených bytů ročně, je to výrazně nižší hodnota než v minulosti obvyklé 1% z výchozího počtu bytů ročně, na druhé straně však vyšší, což vyplývá z tlaku na rekreační transformaci obce. Celkově se bude jednat o cca 40 - 50 bytů do roku 2030.
- V řešeném území dojde k růstu počtu cenzových domácností i při eventuální stagnaci počtu obyvatel, především díky dalšímu poklesu jejich průměrné velikosti (růstu podílu jednočlenných domácností starších osob, ale i mladých samostatně žijících jednotlivců apod.). Omezený tlak na potřebu nových bytů bude vykonávat i soužití cenzových domácností. Soužití cenzových domácností má i mnohé kladné stránky, např. snížení potřeb sociálně zdravotní péče, posílení sociální kooperativnosti obyvatel apod. Z uvedeného hlediska vznikne potřeba cca 50 bytů do r. 2030.
Pro zajištění stagnace počtu obyvatel (součet předchozích dvou položek) v řešeném území existuje bilancovaná potřeba celkem cca 100 bytů (v zásadě v souladu s podkladem Analýza socioekonomického vývoje Moravskoslezského kraje a odhad potřeby bytů, r. 2013), což však vzhledem k rekreační atraktivitě je nezbytné korigovat o vliv očekávané změny počtu obyvatel (očekávaného mírného poklesu) a místních specifik (nízké kupní síle obyvatel).
- Změna počtu obyvatel, tj. očekávaný pokles o cca 80 obyvatel do r. 2030 vyvolá snížení potřeby, značná rekreační atraktivita způsobuje, že tyto „uvolněné“ byty (rodinné domy) budou sloužit ke druhému (rekreačnímu bydlení). Tomuto procesu nelze nijak zabránit. Tento faktor je nutno zvážit, je velmi těžko odhadnutelný.
Na základě odborného odhadu je předpokládána realizace max. 50 nových bytů do r. 2030. Potřeba ploch je odhadnuta pro cca 40 rodinných domů po dobu předpokládané platnosti územního plánu. U části nových bytů (max. 1/4 bytů v rodinných domcích) lze jejich získání očekávat mimo plochy vymezené v rámci ÚPD, tj. bez nároku na nové plochy s inženýrskými sítěmi. Potencionální možnosti získání nových bytů intenzifikací využití stávajícího stavebního fondu (nástavbami, vestavbami, změnami využití stavby) a bez nároku na plochy (přístavbami, zahuštěním současné zástavby apod.) byly v řešeném území do značné míry vyčerpány.
Zda bude nová výstavba na navržených plochách realizována, závisí na skutečné dostupnosti pozemků, jejich ceně, na celkové ekonomické situaci, zájmu komerčních investorů apod. Míra nejistoty odborného odhadu je v řešeném území velmi vysoká.
Převis nabídky ploch pro novou bytovou výstavbu ve výši min. 50% je žádoucí s ohledem na skutečnosti:
• Velikost a nestabilitu vývoje v obci, obecně ztěžující prognózy, jejich přesnost.
• Brzdí růst cen pozemků v řešeném území nad obvyklou úroveň a přispívá k optimálnímu fungování trhu s pozemky pro bydlení v obci, zájem o bydlení v obci je průměrný.
• Nízká připravenost stavebních pozemků k zástavbě a nákladnost této přípravy ve srovnání s cenami těchto pozemků.
• Tradice poměrně velkých pozemků pro rodinné domy.
• Účinnost ekonomických nástrojů ovlivňujících urbanistickou efektivnost využití území je nízká (např. daně z nemovitostí), stavební pozemky se v podmínkách nízké výnosnosti jiných aktiv stávají samy o sobě dlouhodobou investicí, často nejsou nabízeny k prodeji, situace na trhu je do značné míry blokována. Značná část pozemků je blokována pro „rodinné příslušníky apod.“, není určena pro prodej v nejbližších letech.
• Rostoucí trend spekulace s pozemky v důsledku malé výnosnosti jiných aktiv, hrozby nulových a záporných úroků.
Tab. Bilance vývoje počtu obyvatel a bytů v řešeném území
obec-část obce | obyvatel | obydlených bytů | úbytek bytů | ||
Rok | 2017 | 2032 | 2017 | 2032 | do r. 2032 |
řešené území | 2910 | 2800 | 1100 | 1110 | 40 |
obec-část obce | nových bytů do r. 2032 | druhé bydlení | ||||
v bytových domech (BD) | v rodinných domech (RD) | plocha [ha] | obytných jednotek | |||
BD | RD | r. 2017 | r. 2032 | |||
řešené území | (0) | 50 | 20,44 | 320 | 350 | |
řešené území | 0 | (40) | ||||
Údaje v závorkách odpovídají očekávanému počtu bytů realizovaných na nových plochách vymezených v územním plánu obce jako návrhové. V obci je cca 550 bytů v bytových domech, jejich počet
mírně poklesne. Nárůst druhého bydlení bude realizován zejména formou odpadu obydlených bytů, nikoliv novou výstavbou individuálních rekreačních objektů.
i.2.2) GEOMORFOLOGICKÉ A GEOLOGICKÉ PODMÍNKY ÚZEMÍ
Z regionálně-geologického hlediska je zájmové území budováno horninami Nízkého Jeseníku karbonského stáří. Jedná se o flyšové sedimenty moravického souvrství: prachovce, prachovité a jílovité břidlice s polohami jemnozrnných drob, které se střídají se středno- až hrubozrnnými drobami. V zářezech a při úpatí svahů se ukládaly písčitohlinité až hlinitopísčité svahové a splachové sedimenty halocenního stáří. V zářezech toků se ukládají nejmladší nivní sedimenty.
Tvary reliéfu významně ovlivňují možnosti využití území, jeho zástavby. Ovlivňují např. náklady na budování technické infrastruktury, náklady na její údržbu (zejména v zimě) a následně i možnosti využití. Nadmořská výška zastavěných části řešeného území kolísá (od 749 m.n.m. Červená hora) na západní hranici obce, po cca 430 m n.m., tok Moravice u Kružberské přehrady).
Vlastní zastavěné území sídel je většinou mírně členité, zástavba se rozkládá zejména podél říčky místních vodotečí (Budišovky, Podleský potok a Oldřůvka) v nadmořské výšce 480 - 600 m n.m (nejvýše položené jsou Horní Guntramovice a Podlesí, vlastní Budišovice n. B. leží v nadmořské výšce kolem 510 m n.m.), v údolích s malými vrstvami sedimentů, většinou překrytých hlínami.
Členitý reliéf severní a zejména jižních okrajových částí řešeného území vytváří atraktivní podmínky pro rozvoj rekreace. Vlastní geologické podmínky výrazněji neovlivňují využití řešeného území, i přes existenci starých důlních děl a zbytků po težbě, zejména břidlice.
Do západní části řešeného území zasahuje významná geologická lokalita č. 3901 Stará Libavá – Červená hora (http://lokality.geology.cz/3901). Jedná se o lokalitu vědecky i turisticky zajímavou dokumentující sopečnou činnost v období pliopleistocénu.
Řešené území se z hlediska geomorfologického členění nachází v následujících geomorfologických jednotkách Hercynského systému:
provincie: Česká vysočina
subprovincie: Krkonošsko-jesenická soustava oblast: Jesenická oblast
celek: Nízký Jeseník
podcelek: Vítkovská vrchovina
okrsek: Heřmanická vrchovina (východ řešeného území) podcelek: Domašovská vrchovina
okrsek: Červonohorská vrchovina (jihozápad)
okrsek: Libavská vrchovina (většina řešeného území)
Na území obce se (podle registru Geofondu ČR) nachází výhradní ložisko Nové Oldřůvky (ID: 3237900) – kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu se stanoveným chráněným ložiskovým územím Nové Oldřůvky (ID: 23790000).
Chráněná ložisková území:
ID název, lokalita surovina
23790000 Nové Oldřůvky kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, stavební
kámen, lehčené kamenivo (expandit, perlit) Výhradní ložiska nerostných surovin:
ID | název, lokalita surovina | nerost | těžba/organizace |
3237900 | Nové Oldřůvky stavební kámen, lehčené kamenivo (expandit, perlit), kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu | jílovitá břidlice břidlice | dřívější hlubinná GEOVA, s.r.o. |
Na území obce se dále nacházejí nebo do něho zasahují (podle registru Geofondu ČR) ložiska
nevýhrazených nerostů:
ID název, lokalita surovina nerost těžba
3131500 | Guntramovice - Zlatá Lípa | stavební kámen | čedič, bazanit dřívější povrchová |
3252500 | Staré Oldřůvky | kámen pro hrubou | jílovitá břidlice dřívější hlubinná |
a ušlechtilou | |||
kamenickou výrobu | |||
3270400 | Budišov n/Budišovkou-Šárka | kámen pro hrubou | |
a ušlechtilou výrobu |
Poddolované územní plochy zasahující do území obce představují místa, na nichž byla v minulosti provozována těžba kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu (v případě ID 4409 bituminózní břidlice (jílovec) - polymetalických rud), území, na nichž mohou vznikat propady nebo jiná nebezpečí vyplývající z existence podzemních prostor. Na území obce se nachází nebo do něj zasahují poddolovaná územní (podle registru Geofondu ČR):
klíč | název, lokalita | stáří | projevy | rozsah poddolování |
4409 | Staré Oldřůvky 1 | do 19. stol. | propadliny | ojedinělý |
4420 | Svatoňovice 1 | před i po r.1945 | haldy, propadliny, otevřená ústí | systém |
4432 | Nové oldřůvky | před i po r.1945 | - | ojedinělý |
4434 | Čermná ve Sl. 1-N. Oldřůvky | před i po r.1945 | haldy, propadliny, otevřená ústí | ojedinělý |
5423 | Lesy | neznámé | drobné | ojedinělý |
5437 | Lesy 2 | neznámé | - | ojedinělý |
5438 | Staré Oldřůvky 3 | před i po r.1945 | - | ojedinělý |
5743 | Guntramovice | neznámé | - | ojedinělý |
5759 | Budišov n/B - štola Homole | neznámé | - | ojedinělý, |
která jsou vymezena jako polygony zahrnující plochy se známým nebo předpokládaným výskytem hlubinných důlních děl. Důlní díla jsou uvnitř plochy rozložena nepravidelně, v různých hloubkách a mohou zde být i zcela nepoddolované úseky. Možné postižení terénu hornickou činností je tedy většinou podstatně menší než je rozsah zákresu. Jedná se o poddolovaná území po těžbě kamene, ojedinělá díla projevující se haldami. Nová stavba se do poddolovaného území nenavrhuje. Do poddolovaného území se ÚP nenavrhuje nová výstavba, při zakládání staveb a komunikací na povrchu těchto poddolovaných území lze stavět pouze dle normy ČSN 730039 „Navrhování objektů na poddolovaném území“. V případě kontaktu s tzv. hlavními důlními díly poddolovaného území je nutné žádat o povolení prací MŽP.
Česká geologická služba doporučuje, v rámci respektování kulturních a historických hodnot (plužiny, kamenice, zídky) respektovat také pozůstatky po těžbě břidlice (ústí štol, jámy, odvaly, kamenné zídky) v jihozápadní části obce, které jsou významným a charakteristickým prvkem zdejší krajiny. ÚP Budišova nad Budišovkou tyto prvky, které jsou významným a charakteristickým prvkem zdejší krajiny respektuje.
Na území obce se, podle aktuálních podkladů České geologické služby – GEOFOND, nenacházejí sesuvná území.
i.2.3) RADONOVÝ INDEX GEOLOGICKÉHO PODLOŽÍ
Geologické podloží České republiky je z více než ze dvou třetin tvořeno metamorfovanými a magmatickými horninami. Z toho vyplývá, že radonu pocházejícímu z geologického podloží a odtud pronikajícímu do objektů je nutno věnovat zvýšenou pozornost.
Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy, a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. Rovněž zdroje pitné vody jsou v současnosti sledovány z hlediska koncentrace radonu, a proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloží.
Koncentrace uranu v jednotlivých typech hornin se velmi liší. Obecně lze říci, že v usazených, sedimentárních horninách se setkáváme s nižšími koncentracemi uranu než v horninách přeměněných, metamorfovaných tlakem a teplotou během dlouhé geologické historie jejich vzniku. Nejvyšší koncentrace uranu jsou obvyklé ve vyvřelých, magmatických horninách, jako jsou např. žuly, protože primárně již v době
svého vzniku byly obohaceny uranem. Sedimentární horniny, které vznikají usazením starších metamorfovaných a magmatických hornin jsou však tvořeny minerály z těchto hornin pocházejících a proto nelze vyloučit, že při jejich vzniku došlo k lokálnímu nahromadění minerálů s vyšším obsahem uranu. S tím souvisejí také hodnoty objemové aktivity radonu v těchto typech hornin.
Orientační zatřídění větších území do kategorie radonového indexu lze provést na základě údajů z odvozených map radonového indexu. Podklad mapy vyjadřuje radonové riziko klasifikováno třemi základními kategoriemi (nízké, střední a vysoké riziko) a jednou přechodnou kategorií (nízké až středí riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty).
Dle mapy radonového indexu (viz přílohu), lze konstatovat, že ve správním území města Budišov nad Budišovkou převládá kategorie středního radonového indexu, která se prolíná hlavně podél vodních toků s kategorie přechodového radonového indexu, na západním okraji zastavěného území města byla naměřena vysoká kategorie radonového indexu geologického podloží. Podloží horniny klasifikované přechodným indexem mají sice vyšší objemovou aktivitu radonu než horniny klasifikované nízkým indexem, ale radon díky nižší propustnosti a přítomnosti jílovitého pokryvu méně proniká do objektu.
Mapy radonového indexu neslouží pro stanovení radonového indexu na stavebním pozemku ve smyslu vyhlášky č. 307/2002 Sb. (Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o radiační ochraně).
Při používání Odvozené mapy radonového rizika je třeba dbát následujícího upozornění:
1. Kategorie radonového rizika, vyznačené v mapě, se týkají radonu pocházejícího z geologického podloží. I když existuje závislost mezi objemovými aktivitami radonu v půdě a uvnitř objektu, je nutno si uvědomit, že zdrojem radonového rizika uvnitř objektu mohou být i stavební materiály, které nemají žádný vztah k lokální geologické situaci.
2. Rozdělení území do kategorií radonového rizika má pravděpodobnostní charakter. Je to způsobeno především vysokou plošnou variabilitou objemových aktivit radonu, závislou na řadě geologických i negeologických faktorů.
3. Při stanovení kategorie přímým měřením objemové aktivity radonu v půdním vzduchu je respektováno zařazení plochy podle největších zjištěných hodnot. Vyšší kategorie je stanovena i v případech geologické predispozice území k akumulaci radonu (např. materiál říčních teras a s vysokým podílem valounů granitoidů, propustný pokryv na přirozeně radioaktivních horninách).
4. Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách vyžaduje přímé měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku. Údaje z mapy slouží k vymezení rizikových oblastí, nikoliv však jako přímý a jediný podklad pro detailní interpretaci radonového rizika na jednotlivých stavebních plochách.
VÝŘEZ MAPY RADONOVÉHO INDEXU GEOLOGICKÉHO PODLOŽÍ
Legenda
Převažující kategorie radonového geologického položí: Plochy měření radonového indexu geologického podloží
Podle databáze ČGÚ a Asociace Radonové Riziko:
nízká přechodná (nehomogenní kvartérní sedimenty) střední vysoká
nízká kategorie
střední kategorie vysoká kategorie
kontury geologických jednotek (čísla uvnitř jednotek odpovídají litologickému typu)
tektonika (zvýšený radonový index)
i.2.4) KLIMATICKÉ PODMÍNKY
Většina řešeného území leží v mírně teplé klimatické oblastí MT 3. Léto je zde kratší, mírné, zima mírně chladná, s menším množstvím sněhu, výrazně v závislosti na nadmořské výšce. Vyšší jihozápadní část náleží k chladné oblasti CH 7, s velmi krátkým a chladnějším létem. Roční úhrn srážek na této závětrné straně Hrubého Jeseníku je spíše podprůměrný.
VYBRANÉ KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY MÍRNĚ TEPLÉ OBLASTI MT 7:
CH 7 | MT 3 | |
Počet letních dnů: | 10 – 30 | 20-30 |
Počet mrazivých dnů: | 140 – 160 | 130-160 |
Průměrná teplota v lednu: | -3 až -4°C | -3 až -4 |
Průměrná teplota v červenci: | 15 – 16°C | 16 – 17°C |
Srážkový úhrn ve vegetačním období: | 500 – 600 mm | 350 – 450 mm |
Srážkový úhrn v zimním období: | 350 – 400 mm | 250 – 300 mm |
Počet dnů se sněhovou pokrývkou: | 100-120 | 60-100 |
i.2.5) ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ
Znečištění ovzduší je obvykle nejvýraznějším problémem území obcí a jednotlivých sídel z hlediska ochrany životního prostředí. Pouze omezený vliv na kvalitu ovzduší v obci mají většinou velké zdroje znečištění v širším regionu (např. v Opavě, na Ostravsku, ale i v Polsku). V řešeném území mají rozhodující vliv na čistotu ovzduší zejména malé místní zdroje znečištění a lokálně i místní doprava. Situaci příznivě ovlivňuje plynofikace velké části obce. Obecně nepříznivě působí zejména nestabilní cenová (dotační) politika v oblasti paliv.
Při použití dřeva a uhlí pro vytápění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dioxinů a výraznému nárůstu znečištění. Možnosti omezení negativních vlivů dopravy jsou na úrovni obcí poměrně omezené (kvalitní údržba komunikací, prašných ploch, organizace dopravy) a často finančně náročné (zkvalitnění a přeložky komunikací apod.).
V průběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné snížení koncentrací škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisí vypouštěných ze stacionárních zdrojů. V posledních letech však dochází ke změně těchto obecných trendů.
V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. V současnosti je k dispozici Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje (nařízení č.1/2009 MSK a aktualizace z roku 2012), který je formulován jako "nadstavba" Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje. Primárním cílem je dosáhnout doporučených hodnot emisních stropů stanovených pro Moravskoslezský kraj. Na tento program by měly navazovat i místní programy snižování emisí znečišťujících látek na úrovni obcí. V roce 2016 byl vydán strategický dokument Program zlepšování kvality ovzduší – zóna Moravskoslezsko CZ 08Z, který zahrnuje i SO ORP Vítkov. Program definuje řadu cílů (zaměřených zejména na ochranu zdraví obyvatel), jde zejména o následující úkoly – prioritní výstavby obchvatů, podpora cyklistické dopravy, omezení prašnosti výsadbou liniové zeleně, zpevnění povrchu nezpevněných komunikací.
Nejbližší stanice, na kterých se pravidelně monitorují imisní situace, se nacházejí v poměrně velké vzdálenosti, stanice Opava není pro řešené území reprezantativní. Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2004 – 2015 nepatří většina řešeného území k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, tj. nedochází zde
k překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí. Údaje jsou od r. 2005 nově publikované za spádové obvody stavebních úřadů. Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon č.86/2002 Sb.,
o ochraně ovzduší. Situace v jednotlivých letech závisí do značné míry na průběhu počasí, provětrávání území – „nejhorší“ situace je ve vlastním Budišově n. B..
S ohledem na širší vývoj a stávající situaci z hlediska kvality ovzduší je nezbytné využít existujících možností udržení a eventuálně i dalšího zlepšení kvality ovzduší v řešeném území. Zejména přiměřeně posuzovat povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší a území dotčených územních celků, dále v rámci řešeného území optimalizovat řešení dopravy a údržby zpevněných ploch (omezení zdrojů prašnosti, výsadba ochranné zeleně). Novou bytovou výstavbu lokalizovat mimo inverzní a málo provětrávané sníženiny, lokality.
i.2.6) ZNEČIŠTĚNÍ VOD
Hodnocení jakosti vod se provádí dle ČSN 757221 Jakost vod – klasifikace jakosti povrchových vod. V katastrálním území Budišova nad Budišovkou měření jakosti vod sleduje Povodím Odry, s.p. pouze na toku Budišovka a Moravice.
Celkově podle vybraných ukazatelů byla ve "Zprávě o jakosti vody v tocích za rok 2014" kvalita vody:
- v Budišovce byla sledována v profilu svého ústí, kde je voda podle vybraných ukazatelů celkově klasifikována III. třídou jako znečištěná, a to vlivem vyššího obsahu celkového fosforu a odganického znečištění podle CHSKCr. Organické znečištění podle BSK5 a dusičnanový dusík jsou na úrovni II. třídy jakosti a voda nevykazuje žádné znečištění amoniakálním dusíkem (I. tř.). Stejně tak je I. tř. hodnocena většina ostatních sledovaných ukazatelů. Obsah termotolerantních koliformních bakterií ve vodě odpovídá III. jakostní třídě.
- v Moravici byla sledována celkem v 6 profilech, pro Budišov nad Budišovkou jsou relevantní údaje z profilu Kružberk. Celkově podle vybraných ukazatelů je, podle vydané Povodím Odry v r. 2015, voda v tomto profilu klasifikována výslednou II. třídou jakosti. Po stránce
organického znečištění (BSK5, CHSKCr) je voda v tomto profilu relativně čistá, odpovídá
I. až II. třídě jakosti. Voda nevykazuje žádné zatížení amoniakálním a dusičnanovým dusíkem (I. tř.). Nízký je také obsah celkového fosforu (I. nebo II. tř.). Sledovaný saprobní index makrozoobentosu řadí vodu do I. nebo II. třídy jakosti vody. Co se týče ostatních fyzikálních a chemických ukazatelů a sledovaných kovů ve vodě, je řeka Moravice jako čistá, hodnocena I. jakostní třídou, s ojediněle mírně zvýšeným ukazetelem CHSKMn (II. tř.) a obsahem nerozpuštěných látek (III. tř.). Podle biologických ukazatelů je voda v celém toku čistá, hodnocena I. třídou jakosti.
.
A.i.3) URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ URBANISTICKÉ KOMPOZICE, VYMEZENÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ, ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ
i.3.1) ZÁKLADNÍ URBANISTICKÁ KONCEPCE
Pro stanovení urbanistické koncepce obce, podmínek udržitelného rozvoje v územním plánu jsou rozhodující přírodní, urbanistické, hospodářské, územně správní a historické podmínky a poměry, ve kterých město Budišov nad Budišovkou, jako sídelní útvar vzniklo a za kterých existuje a dále se bude vyvíjet. Tyto podmínky a poměry a z nich vyvozené koncepce rozvoje území, ochrany a rozvoje hodnot v území jsou závazným východiskem pro rozhodování o změnách ve využití území.
Hlavní cíle koncepce ÚP Budišova nad Budišovkou z hlediska rozvoje obce vycházejí ze Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, které jsou zpřesněny podle potřeb a požadavků v rámci správního území města Budišov nad Budišovkou a v podrobnostech územního plánu:
− zachovat strukturu zástavby města a integrovaných částí (sídel) a citlivě ji doplnit při zachování tradičního vnějšího i vnitřního výrazu sídla
− vyloučit nekoncepční formy využívání zastavitelného území
− zajistit dobudování veřejné technické a dopravní infrastruktury
− vymezit plochy pro chybějící skladebné části ÚSES
− vytvořit územní podmínky pro rozvoj bydlení a občanského vybavení
− vytvořit územní podmínky pro rozvoj pracovních příležitostí.
Pro zajištění rozvoje území obce při zachování jeho přírodních funkcí, charakteru a hodnot území, je nutno v ÚP Budišova nad Budišovkou při vymezování zastavitelných ploch, plochy přestavby respektovat:
- plochy a koridory vymezené pro veřejně prospěšná opatření na zachování přírodních funkcí krajiny:
- plochy pro veřejně prospěšná opatření systému ekologické stability území:
- vymezené prvky územního systému ekologické stability:
- nadregionální úrovně:
- biocentra a biokoridory v jihozápadní části území Budišova n. Budišovkou.
- nadregionální složený biokoridor (K103), mezofilní bučinný, který je v řešeném území tvořen jednoduchými nadregionálními biokoridory N1, N3, N5, N7A, N7B, vloženým regionálním biocentrem N2 (č. 114 Červená hora), mezofilním bučinným, a vloženými lokálními biocentry N4, N6.
- regionální úrovně:
- biocentra a biokoridory podél severní části východní hranice řešeného území.
- složený regionálním biokoridor (519), který je složen z jednoduchých regionálních biokoridorů R1, R3, R5, vložených lokálních biocenter R2, R4.
- regionální biocentrum R6 (č. 253 Údolí Lobníku), mezofilní bučinné.
- složený regionální biokoridor (625), který je složen z jednoduchých regionálních biokoridorů R7, R9, R11, R13, R15, vložených lokálních biocenter R8, R10, R12, R14.
- část regionálního biocentra R16 (č. 278 Zlodějský chodník), mezofilního bučinného
- lokální úrovně:
- lokální biocentra a lokální biokoridory (převaha lokálního ÚSES je lesní, část biokoridorů a biocenter jsou luční nebo vodní nebo kombinovaná):
- L1 až L6 – od regionálního biocentra R16 přes k. ú. Lesy do regionálního biocentra R6, s propojením L7 na RBK 625;
- L8 až L13 – proti toku Lobníku do Bílčic, převážně vlhkými obohacenými stanovišti s propojením LBK L14 na předchozí trasu;
- L15 až L29 – trasa z předchozího jižním směrem do RBC N2, a s dalším napojením do údolnice Lobníku a Bílčic prostřednictvím LBK L30 z LBC L16;
- L31 až L41 – trasa z RBC Údolí Lobníku ve směru do Dvorů;
- L42, L43 propojení prvků ÚSES ve Dvorcích přes území Budišova n B;
- L44 až L62 – trasa z RBC Údolí Lobníku východním a jižním okrajem území Budišova n. B. do RBC N2 Červená Hora, a dalším připojením L70 až L72 na RBK 519;
- L63 až L69 – trasa vybíhající z předchozí trasy nivou Budišovky do území Vítkova;
- L73 až L77 – trasa vybíhající z předchozí vedená západně od Podlesí, dále po toku Rychtářského potoka a proti toku Lužního potoka do LBC L35;
- L78 až L80 – proti toku Budišovky z LBC L32- vodní, nivní lesní nad Budišovem nad Budišovkou do LBC L21;
- L81 až L83 – napojení z nadregionálního biokoridoru K 103 do území Dvorů;
- L84, L85 – napojení lokální úrovně do území Norberčan – veden po lesních pozemcích, z vloženého regionálního biocentra N2-RBC (místo zrušeného biokoridoru v okraji lesních pozemků a přes celky zemědělských půd).
- Podmínky ochrany Přírodního parku Moravice.
- Památné stromy:
- 105366 Markétčina lípa
Základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. Obvod kmene ve výčetní výšce naměřen 4,15 m, ochranné pásmo je kruh o poloměru 13,2 m, přičemž strom je středem tohoto kruhu.
- 100212 Guntramovický dub 1
Základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. Při revizi vyhlášených památných stromů v roce 2009- 2010 byl obvod kmene ve výčetní výšce naměřen 6,47 m, ochranné pásmo je kruh o poloměru 20,6 m, přičemž strom je středem tohoto kruhu.
- 100207 Guntramovický dub 2
Základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. Při revizi vyhlášených památných stromů v roce 2009- 2010 byl obvod kmene ve výčetní výšce naměřen 5,93 m, ochranné pásmo je kruh o poloměru 18,9 m, přičemž strom je středem tohoto kruhu.
- 100194 Zlatá lípa
Ochranné pásmo vymezeno orgánem ochrany přírody ve tvaru kruhu o poloměru 11 m, přičemž strom je středem tohoto kruhu.
- Významné krajinné prvky dle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
- Ochrana krajinného rázu: oblastí krajinného rázu:
Nízký Jeseník
typy krajin:
- krajiny lesní - zahrnující severní část Budišova nad Budišovkou,
- Krajiny leso-luční - zahrnující jižní a západní část Budišova nad Budišovkou,
- krajiny zemědělské harmonické - zahrnující zbývající část Budišova nad Budišovkou, včetně zastavěného území města.
upřesněná v územní studii „Cílové charakteristiky krajiny Moravskoslezského kraje“ pro oblast specifických krajin Nízkého Jeseníku (B) a konkrétně pro oblast B-08 Budišov - Vítkov a zapracovaná v rámci Aktualizace č. 1 do ZÚR Moravskoslezského kraje.
- Urbanistické hodnoty:
- Centrum města - zejména území městské památkové zóny, které reprezentuje stavebně historicky dochované území města plnící roli společenského centra města.
- Kulturní a civilizační hodnoty:
- Městská památková zóna Budišov nad Budišovkou navržená k zajištění památkové ochrany zóny a jejího historického prostředí.
- nemovité kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ve správním území města Budišov nad Budišovkou:
číslo rejstříku | památka | ulice, náměstí umístění |
21243 / 8-1350 | Zámek Vildštejn, zřícenina a archeologické stopy | SZ od Budišova v městském lese |
32534 / 8-1344 | Kostel Nanebevzetí P. Marie s farou | Halaškovo nám. |
16281 / 8-1341 | Hřbitov | Hřbitovní ul. |
16747 / 8-1342 | Krucifix | Berounská, Horská ul. |
16295 / 8-1346 | Socha Panny Marie | Halaškovo nám. |
41446 / 8-1347 | Pomník Rudé armády | park u sanatoria |
46961 / 8-1340 | Silniční kamenný most | přes řeku Budišovku se sochou sv. J. Nepomuckého |
45619 / 8-1349 | Městský dům čp. 25 | Berounská ul. |
27257 / 8-2538 | Vodní mlýn čp. 230 | Na mlýnské strouze |
Bývalá fara | Dolní Guntramovice 31 | |
Kostel svatého Jakuba Většího | Dolní Guntramovice, ves | |
Smírčí kříž | Podlesí ve svahu ve středu vsi | |
Kostel Navštívení Panny Marie |
- památky místního významu neevidované (pomníky, kapličky, kříže a boží muka v krajině)
− celé území Budišova nad Budišovkou je územím s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči:
- Na území Budišova nad Budišovkou se dle Národního památkového ústavu – ústředního pracoviště vyskytují území s archeologickými nálezy (UAN) dle Státního archeologického seznamu České republiky (SAS ČR) v kategori:
- I. kategorie - v areálu zříceniny zámku Vildštejn
- zaniklá vesnice Nové Oldřůvky
- II. kategorie - historické jádro Budišova nad Budišovkou
- historické jádro Dolních Guntramovic
- archeologické naleziště II. stupně Staré Oldřůvky
- III. kategorie - zbytek správního území města
Územním plánem nejsou dotčeny podmínky ochrany civilizačních a přírodních hodnot území, stanovených zákonem (např. ochrana přírody, ochrana významných krajinných prvků, ochrana kulturních památek, aj.).
Územní plán respektuje postavení města Budišova nad Budišovkou jako stabilizovaného městského sídla v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) Vítkov, které je součástí přirozeného spádového obvodu města Vítkova s vazbami na Opavu, s převažujícími funkcemi obytnou, obslužnou, výrobní, dopravní a rekreační.
Pro zajištění urbanistické koncepce jsou v územním plánu vymezeny:
- zastavitelné plochy a plochy přestavby,
- plochy sídelní zeleně,
- koridory veřejné technické a dopravní infrastruktury a
- plochy územních rezerv.
Pro zajištění záměrů urbanistické koncepce se stanoví zásady pro změny ve využití území:
- zastavitelné plochy a plochy přestavby (plochy dostavby) se tímto územním plánem stanoví jako plochy zastavěné nebo zastavitelné,
- plochy územních rezerv jsou nezastavěným územím, jejichž využití se podmiňuje změnou ÚP, kterou se tyto plochy stanoví jako ploch zastavitelné,
- stanovení přípustnosti umisťování staveb a zařízení a činností v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využívání, navrženému vymezení ploch s rozdílným způsobem využívání musí odpovídat způsob jejich užívání a zejména účel umisťovaných a povolovaných staveb, včetně jejich úprav a změn v jejich využívání. Stavby a zařízení, které neodpovídají vymezení funkčních ploch s rozdílným způsobem využití, nesmí být na jejich území umisťovány,
- při posuzování přípustnosti jsou rozhodujícím kritériem výlučně hlediska urbanistická a hlediska ochrany životního prostředí, přírody a krajiny,
- dosavadní způsob využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využívání, který neodpovídá vymezenému funkčnímu využití dle územního plánu se připouští, neodporuje-li veřejnému zájmu stanovenému zákonem,
- stavby a zařízení technického vybavení pro obsluhu jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využívání se připouští jen tehdy, nebudou–li mít negativní vliv na jejich základní funkci nad přípustnou míru, vyplývající z platných právních předpisů a technických norem (provozní, hygienické apod.),
- umisťování a povolování parkovišť a odstavných ploch pro osobní vozidla se připouští ve všech zastavěných a zastavitelných plochách s rozdílným způsobem využívání, pokud nebudou mít negativní vliv na základní (převládající) funkci území nad přípustnou míru, vyplývající z platných právních předpisů a technických norem,
- nové stavby se připouští umisťovat jen v zastavěném území a zastavitelných plochách, za podmínek stanovených pro využívání ploch s rozdílným způsobem využívání (regulativů) stanovených v územním plánu. V nezastavěném území se připouští umísťovat stavby pouze za podmínek stanovených pro využívání ploch s rozdílným způsobem využívání (regulativů) stanovených v územním plánu.
Zastavitelné plochy, plochy přestaveb a dostaveb jsou územním plánem navrženy zejména v prolukách zástavby a na pozemcích navazujících na zastavěné území. Jejich vymezení je patrné z grafické části dokumentace a jejich přehled, charakteristika a výměry bilance jsou obsaženy v tabulkách I.A.c.1) a I.A.c.2) výroku ÚP Budišova nad Budišovkou.
A.i.4) KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ
i.4.1) DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
4.1.1) POZEMNÍ KOMUNIKACE
Řešeným územím procházejí silnice:
II/443 Město Libavá – Budišov nad Budišovkou, Podlesí – Budišov nad Budišovkou – Svatoňovice – Staré Těchanovice – Melč – Mikolajice – Štáblovice – Uhlířov – Otice – Opava
III/4405 Stará Libavá – Horní Guntramovice – Dolní Guntramovice – Budišov nad Budišovkou
III/4407 Dvorce – Guntramovice
III/4413 Podlesí – průjezdná
III/44325 Budišov nad Budišovkou – Staré Oldřůvky
Silnice II/443 Město Libavá – Budišov nad Budišovkou, Podlesí – Budišov nad Budišovkou – Svatoňovice – Staré Těchanovice – Zálužné – Melč – Mikolajice – Štáblovice – Uhlířov
– Otice – Opava-Předměstí (I/46)
Silnice II/443 prochází řešeným územím v severojižním směru. Z hlediska širších dopravních vazeb jde o komunikaci regionálního charakteru, která kromě místní dopravy umožňuje rovněž dopravní přístup přilehlých obcí na nadřazený tah silnice I/46 a jejich přímé spojení s centrem regionu – Opavou. V zastavěném území Budišova nad Budišovkou a Podlesí zajišťuje silnice II/443 rovněž přímou dopravní obsluhu přilehlé zástavby.
Z urbanisticko-dopravního hlediska lze stávající průtah silnice II/443 zastavěným územím Budišova nad Budišovkou označit jako sběrnou komunikaci funkční skupiny B (místní komunikace II. třídy) s šířkovým uspořádáním odpovídajícím dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii umožňující i přímou obslužnou funkci.
Trasa silnice II/443 je v řešeném území územně stabilizovaná, předpokládá se pouze rekonstrukce jejího úseku mezi Budišovem nad Budišovkou a Podlesím. Tato stavba je zahrnuta rovněž do „Bílé knihy“ SSMSK (aktualizace prosinec 2016) pod kódem OP/S/117 „Rekonstrukce komunikace II/443 Podlesí – Budišov n.B“.
Silnice III/4405 Stará Libavá – Horní Guntramovice – Dolní Guntramovice – Budišov nad Budišovkou
Silnice III/4405 prochází řešeným územím v západovýchodním směru. Je spojovací komunikací mezi silnicí II/443 v Budišově nad Budišovkou a silnicí II/440 ve Staré Libavé. Současně zajišťuje přímou obsluhu přilehlé zástavby, a to jak v Budišově nad Budišovkou, tak v Guntramovicích, kde plní funkci páteřní komunikace zastavěného území této místní části.
V Budišově nad Budišovkou má silnice III/4405 v úseku od napojení na silnici II/443 (ul. Generála Svobody) po křižovatku s ulicemi Mlýnská strouha, Komenského a Mírových letnic nevyhovující šířkové uspořádání. Komunikace je dále nedostatečně odvodněna, s četnými poruchami. Z tohoto důvodu je plánována směrová a výšková úprava komunikace s odvodněním. Stavba je zahrnuta do „Bílé knihy“ SSMSK (aktualizace prosinec 2016) pod kódem OP/S/151 „Silnice III/4405, směrová úprava ul. Berounské v Budišově nad Budišovkou“. Uvedené úpravy silnice III/4405 v Budišově nad Budišovkou jsou zahrnuty rovněž v „Urbanistické studii s regulačními prvky Halaškovo náměstí a náměstí Republiky v Budišově nad Budišovkou“ (Architektonická kancelář MAURA, 06/21014), která kromě jiného navrhuje odstranění stávajícího středového pásu zeleně, přeložení silnice do centrální polohy a využití volného prostoru pro realizaci podélných parkovacích stání podél komunikace. V dalším průchodu řešeným územím je trasa silnice III/4405 územně stabilizovaná a v územním plánu nejsou navrhovány její další úpravy.
Z urbanisticko-dopravního hlediska lze stávající průtah silnice III/4405 zastavěným územím Budišova nad Budišovkou a Guntramovic označit jako obslužnou komunikaci funkční skupiny C (místní komunikace III. třídy) s šířkovým uspořádáním odpovídajícím dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii.
Silnice III/4407 Dvorce – Guntramovice
Silnice III/4407 je lokální dopravní spojnicí mezi Guntramovicemi a Dvorci (severojižní směr).
Prochází v krátkém úseku západním okrajem řešeného území, mimo zastavěné území Guntramovic.
Trasa silnice III/4407 je v řešeném území stabilizovaná a v územním plánu nejsou navrhovány její
úpravy.
Silnice III/4413 Podlesí – průjezdná
Silnice III/4413 je páteřní komunikací východní části místní části Budišova nad Budišovkou – Podlesí. Je ukončena v blízkosti hranice Vojenského újezdu Libavá. Má charakter místní komunikace.
Z urbanisticko-dopravního hlediska lze stávající průtah silnice III/4413 zastavěným územím Podlesí označit jako obslužnou komunikaci funkční skupiny C (místní komunikace III. třídy) s šířkovým uspořádáním odpovídajícím dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii.
Trasa silnice III/4413 je v řešeném území stabilizovaná a v územním plánu nejsou navrhovány její
úpravy.
Silnice III/44325 Budišov nad Budišovkou – Staré Oldřůvky
Silnice III/44325 spojuje Budišov nad Budišovkou s místní částí Staré Oldřůvky. Je páteřní komunikací Starých Oldřůvek, kde zajišťuje přímou obsluhu přilehlé zástavby a má charakter místní komunikace. Je ukončena na hranici Vojenského újezdu Libavá.
Z urbanisticko-dopravního hlediska lze stávající průtah silnice III/44325 zastavěným územím Starých Oldřůvek označit jako obslužnou komunikaci funkční skupiny C (místní komunikace III. třídy) s šířkovým uspořádáním odpovídajícím dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii.
Trasa silnice III/44325 je v řešeném území stabilizovaná a v územním plánu nejsou navrhovány její úpravy. Jsou plánovány pouze opravy dvou úseků této silnice, které jsou rovněž zahrnuty do „Bílé knihy“ SSMSK (aktualizace prosinec 2016) pod kódovým označením OP/S/120b „Oprava silnice III/44325 Budišov
n.B. – Staré Oldřůvky, km 0,800-1,800“ a OP/S/120120d „Oprava silnice III/44325 Budišov n.B. – Staré Oldřůvky, km 4,384-7,060“.
Případné rekonstrukce a modernizace uvedených silnic budou realizovány ve vymezených plochách dopravní infrastruktury – silniční DS, s případnými dílčími přesahy do okolních přilehlých ploch. Odstranění drobných lokálních závad (nedostatečná šířka vozovky, technický stav komunikace, úprava napojení podružných komunikací, uvolnění rozhledových polí křižovatek, apod.), vybudování chodníků, pásů/pruhů pro cyklisty bude realizováno dle místní potřeby v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití.
Dopravní prognóza intenzit silničního provozu
V rámci celostátních profilových sčítání dopravních intenzit na dálniční a silniční síti ČR, prováděných v pětiletých cyklech Ředitelstvím silnic a dálnic Praha, je zjišťováno dopravní zatížení silniční sítě za 24 hodin průměrného dne v roce. V řešeném území bylo sčítání prováděno na silnicích II/443 a III/4405.
Pro období do r. 2030 je stanovena prognóza zatížení podle růstových indexů (ŘSD), a to z výchozího zatížení v r. 2016 (předběžné výsledky z 04/2017). V následující tabulce je podán přehled o dopravním zatížení sčítaných úseků na uvedených silnicích.
Výsledky sčítání dopravy na komunikační síti v řešeném území
Stan. č. | Sil. č. | Rok | T (těžká motorová vozidla a přívěsy) | O (osobní a dodávkové automobily) | M (jednostopá motorová vozidla) | voz./24 hod. (součet všech motorových vozidel a přívěsů) |
7-2910 | II/443 | 2010 | 291 | 1366 | 21 | 1678 |
2016 | 331 | 1780 | 14 | 2125 | ||
2030 | 350 | 2036 | 14 | 2400 | ||
7-3580 | II/443 | 2010 | 69 | 204 | 9 | 282 |
2016 | 100 | 569 | 12 | 681 | ||
2030 | 106 | 651 | 12 | 769 | ||
7-3581 | II/443 | 2010 | 108 | 440 | 4 | 552 |
2016 | 100 | 569 | 12 | 681 | ||
2030 | 106 | 651 | 12 | 769 | ||
7-4960 | III/4405 | 2010 | 183 | 563 | 8 | 754 |
2016 | 168 | 488 | 1 | 657 | ||
2030 | 177 | 558 | 1 | 736 | ||
7-4961 | III/4405 | 2010 | 248 | 1029 | 55 | 1332 |
2016 | 253 | 1438 | 20 | 1711 | ||
2030 | 267 | 1645 | 20 | 1932 | ||
7-5470 | III/4405 | 2010 | 183 | 563 | 8 | 754 |
2016 | 168 | 488 | 1 | 657 | ||
2030 | 177 | 558 | 1 | 736 | ||
7-5477 | III/4405 | 2010 | 183 | 563 | 8 | 754 |
2016 | 168 | 488 | 1 | 657 | ||
2030 | 177 | 558 | 1 | 736 |
Dopravní zatížení silnic II/443 a III/4405 nedosáhne k r. 2030 (dle orientačně provedené prognózy) limitních hodnot pro stávající šířkové uspořádání komunikací. Lze tedy konstatovat, že stávající kategorie uvedených silnic jsou vyhovující.
Místní komunikace
Síť místních komunikací v zastavěném území zajišťuje obsluhu veškeré zástavby, která není obsloužena přímo ze silničních průtahů. Jde o dvoupruhové a jednopruhové úseky s nehomogenní šířkou vozovky a různou povrchovou úpravou (dlažba, živičný povrch, obalované kamenivo, beton apod.). Na území Budišova nad Budišovkou se nacházejí místní komunikace obslužného charakteru funkční skupiny C (místní komunikace III. třídy).
U stávajících místních komunikací je nutno průběžně zkvalitňovat parametry místních komunikací, tj. jejich šířkové, směrové a výškové vedení, rozhledová pole a povrchy vozovek. Stávající jednopruhové komunikace bez příslušného vybavení požadovaného dle ČSN 73 6101 a vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) by bylo vhodné doplnit výhybnami, případně je šířkově homogenizovat na jednotné jednopruhové nebo dvoupruhové kategorie.
Navržené trasy místních komunikací zahrnují úseky nezbytně nutné pro zajištění dopravní obsluhy stávajících nebo navržených zastavitelných ploch. Navrhuje se:
Budišov nad Budišovkou
- místní komunikace pro dopravní přístup k navrženým zastavitelným plochám č. Z1.5, Z1.6, Z1.30 a plochám rezervy č. R1; pro její realizaci je vymezena plocha veřejného prostranství PV – zastavitelná plocha č. Z20;
- místní komunikace pro dopravní obsluhu navržené zastavitelné plochy č. Z1.9; pro její realizaci je vymezena plocha veřejného prostranství PV – zastavitelná plocha č. Z21;
- místní komunikace pro dopravní obsluhu navržené zastavitelné plochy č. Z1.10; pro její realizaci je vymezena plocha veřejného prostranství PV – zastavitelná plocha č. Z22;
- místní komunikace pro dopravní přístup k navrženým zastavitelným plochám č. Z1.11-Z1.14 a Z1.32, pro její realizaci je vymezena plocha veřejného prostranství PV – zastavitelná plocha č. Z1.23;
- místní komunikace pro dopravní přístup k navrženým zastavitelným plochám č. Z1.1 a Z1.2; pro její realizaci je vymezena plocha veřejného prostranství PV – zastavitelná plocha č. Z1.24;
Podlesí
- místní komunikace pro dopravní přístup k navrženým zastavitelným plochám č. Z3.3 a Z3.4; pro jejich realizaci nejsou vymezeny nové plochy veřejných prostranství PV, komunikace jsou vymezeny na stávajících plochách veřejných prostranství PV;
Staré Oldřůvky
- místní komunikace pro dopravní obsluhu navržené zastavitelné plochy č. Z4.2; pro její realizaci je vymezena plocha veřejného prostranství PV – zastavitelná plocha č. Z4.10;
- místní komunikace pro dopravní obsluhu navržené zastavitelné plochy č. Z4.9; pro její realizaci je vymezena plocha veřejného prostranství PV – zastavitelná plocha č. Z4.12;
Veškeré nové trasy, křižovatky, křížení a sjezdy na síti pozemních komunikací budou řešeny v souladu se zásadami uvedenými v ČSN 73 6101, ČSN 73 6102 a ČSN 73 6110.
U nově realizovaných i upravovaných úseků stávajících místních komunikací budou respektovány minimální šířky přilehlých veřejných prostranství dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, v odůvodněných případech ve stísněných poměrech bude respektována alespoň šířka prostoru místní komunikace stanoveného dle ČSN 73 6110. Tyto prostory je nutno důsledně hájit pro případné budoucí vedení chodníků, šířkové úpravy vozovky, realizaci výhyben, realizaci pásů nebo pruhů pro cyklisty, event. pro vedení sítí technické infrastruktury.
Při realizaci komunikací musí být respektovány normy ČSN pro požární bezpečnost staveb (73 0802, 73 0804 a 73 0833).
Navržené místní komunikace budou z hlediska urbanisticko-dopravního zařazeny do sítě místních komunikací III. třídy (obslužných komunikací funkční skupiny C dle ČSN 73 6110).
Účelové komunikace
Stávající účelové komunikace slouží ke zpřístupnění polních a lesních pozemků, případně zástavby situované mimo dosah místních komunikací a silničních průtahů. Navazují na síť místních komunikací i na silniční průtahy. Předpokládá se nutná údržba a úpravy vybavení stávajících účelových komunikací (propustky, mosty, apod.).
Nové úseky veřejně přístupných účelových komunikací jsou v územním plánu navrženy jednak dle zpracovaných Komplexních pozemkových úprav (mimo zastavěné území), jednak pro zajištění dopravní dostupnosti rozvojových ploch. Navrhuje se:
- účelová komunikace pro lokální dopravní spojení Budišova nad Budišovkou s obcí Svatoňovice; pro její realizaci je vymezena plocha veřejného prostranství PV – zastavitelná plocha č. Z1.25;
- účelová komunikace ke stávajícímu lyžařskému areálu v Guntramovicích; pro její realizaci nejsou vymezeny nové plochy veřejných prostranství PV, je navržena rekonstrukce komunikace v rámci stávajících ploch veřejných prostranství PV;
- účelová komunikace ve Starých Oldřůvkách pro dopravní obsluhu navržené zastavitelné plochy č. Z4.5 pro její realizaci je vymezena plocha veřejného prostranství PV – zastavitelná plocha č. Z4.11.
V území, pro které jsou zpracovány komplexní pozemkové úpravy, je nutno respektovat navrženou síť polních cest, respektující nové uspořádání vlastnických vztahů, potřeby protierozní ochrany půdy, zpřístupnění lesních pozemků a požadavky na tvorbu a ochranu krajiny, životního prostředí nebo investiční výstavbu v daném katastrálním území.
Zpřístupnění i drobných zemědělsky obhospodařovaných pozemků je nutno provést napojením na stávající síť komunikací účelových, nikoli přímo na silniční síť.
Obslužná zařízení silnic
V Budišově nad Budišovkou se u místní komunikace (ul. Dukelská) v severovýchodní části města nachází stávající čerpací stanice pohonných hmot.
V centrální části Budišova nad Budišovkou je u silnice III/4405 situováno autobusové nádraží. Jeho plocha je s ohledem na počet projíždějících spojů dostatečná. Plánovány jsou pouze jeho stavební úpravy.
V řešeném území se dále nachází zastávky autobusové hromadné dopravy. Vesměs jsou jednostranně vybaveny přístřeškem pro cestující, bez zastávkových pruhů. Jejich rozmístění s označením je uvedeno v grafických přílohách.
Nová obslužná zařízení silnic nejsou v územním plánu navržena.
4.1.2) DOPRAVA DRÁŽNÍ
Řešeným územím prochází regionální jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať č. 276 Suchdol nad Odrou – Budišov nad Budišovkou, která prochází podél jižní části zastavěného území Budišova nad Budišovkou. Na této trati leží železniční stanice Budišov nad Budišovkou, která je koncovou stanicí. Trať má pro řešené území zásadní význam, a to zejména vzhledem k jejímu napojení na celostátní trať č. 270 Bohumín – Suchdol nad Odrou – Praha v železniční stanici Suchdol nad Odrou.
Trať č. 276 je územně stabilizovaná a v územním plánu nejsou navrženy její úpravy. V souladu se záměry na rozvoj dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje je v delším časovém horizontu sledována optimalizace této železniční trati.
Z železniční trati č. 276 původně odbočovaly v Budišově nad Budišovkou dvě železniční vlečky (pro závody Linaset a Stavomontáže), které však byly v r. 2000 zrušeny.
4.1.3) PROVOZ CHODCŮ A CYKLISTŮ, BĚŽECKÉ TRASY, HIPOSTEZKY
Součástí komunikační sítě v řešeném území jsou i komunikace pro chodce – chodníky a pěší stezky. Samostatné komunikace pro pěší – chodníky – se nacházejí zejména podél silničních průtahů a některých místních komunikací v zastavěné části Budišova nad Budišovkou. V místní části Staré Oldřůvky je vybudován krátký úsek chodníku v centrální části obce. V Guntramovicích a Podlesí se chodníky nenachází. Chodci využívají zpevněné i nezpevněné části krajnic silnic, místních a účelových komunikací.
Dopravní řešení územního plánu navrhuje realizovat nové chodníky podél komunikací dle místní potřeby, a to v rámci prostorů místních komunikací a v souladu se zásadami stanovenými dle ČSN 73 6110. V zásadě se předpokládá, že chodníky jsou nebo budou realizovány v prostorech místních komunikací jako jejich součást (včetně silničních průtahů) a proto nejsou vyznačeny v grafické části územního plánu.
Pro pěší turistiku jsou v řešeném území vyznačeny následující turistické trasy:
červená č. 0606 Rýmařov – Strálecký potok – Stránské – Nad Kněžpolem – Ryžoviště – Dětřichov nad Bystřicí – Nové Valteřice – Křišťanovice – Dvorce – Budišov nad Budišovkou;
červená č. 0610 Budišov nad Budišovkou – Kružberk – Jánské Koupele – Zálužné – Podhradí – Žimrovice – Hradec nad Moravicí, zámek;
modrá č. 2230 Štáblovice – Lipina – Nový Dvůr – Filipovice – Žabí údolí – Radkov – Dubová – Vikštejn, zříc., rozc. – Podhradí – Vítkov – Klokočov – Klokočůvek – Spálovský mlýn, rozc. – Trojmezí – Hadinka, koupaliště – Čermenský mlýn – Údolí Budišovky – Budišov nad Budišovkou – Podlesí – Červená hora, rozc. – Zlatá lípa, rozc. – Horní Guntramovice – Guntramovice, bus – Bučina, rozc.;
modrá (místní značení) okruh Budišov nad Budišovkou, ATC – Bažantnice – Budišov nad Budišovkou, ATC;
žlutá Horní Guntramovice, bus – Kaple sv. Jana Nepomuckého (Cesta Česko-německého porozumění).
V územním plánu je navržen nový úsek turistické trasy, který je veden k navržené rozhledně Kopřivná.
Řešeným územím prochází naučná stezka Břidlicová stezka. Břidlicová stezka je veřejně přístupná přírodní expozice. Měří přibližně 50 km a je rozdělena na pět vzájemně propojených tras a okruhů označených jako trasy A až E. Trasy spojují další naučné stezky a turistické cíle v Krajině břidlice. Stezka je určena pěším turistům i cyklistům. Plánována je její revitalizace.
Nové naučné stezky nejsou v územním plánu navrženy.
Pro běžný cyklistický provoz jsou v Budišově nad Budišovkou využívány všechny komunikace.
Pro cykloturistiku jsou v řešeném území vyznačeny dvě stávající cykloturistické trasy:
6144 Jiříkov – Kněžpole – Arnoltice – Dětřichov nad Bystřicí – Ondrášov – Moravský Beroun – Stará Libavá – Guntramovice – Budišov nad Budišovkou;
6146 Břidličná – Ryžoviště – Lomnice – Křišťanovice – Dvorce – Budišov nad Budišovkou – Kružberk, přehrada (hráz).
V souladu se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje je v územním plánu navržena trasa cyklostezky „Střecha Evropy“ státní hranice ČR/Polsko – Krnov – Slezská Harta – Budišov nad Budišovkou – Odry (-Hranice), část z Hranic do Budišova nad Budišovkou (Cyklostezka Střecha Evropy, DÚR, Dopravní projektování spol. s r.o., 10/2009). Řešeným územím prochází část jejího úseku 22 a 25 a celý úsek 26. Trasa je vedena od hranice k.ú. po stávající účelové komunikaci od břidlicového dolu až k silnici III/44325, po které pokračuje do centra Budišova nad Budišovkou, kde se napojí na stávající místní komunikace a končí u Muzea Břidlice. Celá trasa je vedena po stávající komunikační síti, u které je předpokládána pouze úprava povrchu.
V územním plánu jsou dále v řešeném území navrženy nové cyklotrasy, vedené v trasách stávajících komunikací (silničních průtahů, místních a účelových komunikací):
C1 hranice s k.ú. Dvorce – bývalá obec Lesy – západní okraj vodní nádrže Kružberk – napojení na stávající cyklotrasu 6146
C2 rozcesti Pod haldama (napojení na stávající cyklotrasu 6146) – hranice s k.ú. Svatoňovice (v trase červené turistické trasy)
C3 Bučina, rozc. – Guntramovice, bus (spojka mezi cyklotrasami 6144 a 6146, v trase modré turistické trasy)
C4 Guntramovice, bus – Podlesí, okraj – Podlesí (křižovatka silnic II/443 a III/4413)
C5 Podlesí (křižovatka silnic II/443 a III/4413) - hranice s k.ú. Rudoltovice (v trase silnice II/443)
C6 Podlesí (křižovatka silnic II/443 a III/4413) – Staré Oldřůvky – Čermenský Mlýn
C7 Budišov nad Budišovkou (ČOV) – Svatoňovice.
Na silničních průtazích je doporučeno dle prostorových možností vymezit pásy nebo pruhy pro cyklisty. Dále je navrženo upravit dotčené lesní a polní cesty, po kterých jsou vedeny stávající trasy, a to včetně jejich vybavení (propustky, mosty apod.) a vybavit cykloturistické trasy odpočívkami a informačními tabulemi.
Řešeným územím prochází upravované lyžařské běžecké trasy – dva běžecké okruhy v okolí Guntramovic:
5A Dolní stanice vleku SKI areálu v Horních Guntramovicích – Červená hora – Červený kopec – Dolní stanice vleku (8 km)
5B Dolní stanice vleku – Červený kopec – Pekelný vrch – Dvorce – Zadní pole – Stráž – Dolní stanice vleku (14 km)
Nové lyžařské běžecké trasy nejsou v územním plánu navrženy.
V územním plánu není vymezeno vedení hipotras a hipostezek Jejich realizace je vzhledem k jejich přírodnímu charakteru (zpravidla nejsou vymezovány stavebními úpravami), připuštěna ve všech funkčních plochách dle územně-technických podmínek v souladu s podmínkami stanovenými pro využití ploch s rozdílným způsobem využití.
4.1.4) DOPRAVA STATICKÁ – PARKOVÁNÍ A ODSTAVOVÁNÍ VOZIDEL
Odstavování a garážování osobních automobilů obyvatel rodinných domů se předpokládá na vlastních pozemcích. Pro případné parkování a odstavování vozidel obyvatel rodinných domů mimo vlastní pozemky mohou být tyto kapacity realizovány i v přilehlých prostorech místních komunikací, a to za předpokladu dodržení příslušných předpisů a ustanovení (zajištění průjezdnosti vozidel, dodržení bezpečnostních odstupů).
Pro odstavování vozidel obyvatel bytových domů slouží v Budišově nad Budišovkou 125 odstavných stání v boxových garážích, 35 odstavných stání vestavěných do bytových domů a cca 60 odstavných stání na terénu před bytovými domy. Ve Starých Oldřůvkách se nachází 5 odstavných stání v boxových garážích u bytového domu. V Guntramovicích a Podlesí se vymezená odstavná stání nenachází.
V rámci regenerace sídliště v Budišově nad Budišovkou je navrženo doplnění stávajících odstavných stání na terénu o dalších cca 60 stání. Další nová odstavná stání nejsou v územním plánu v řešeném území navržena. Případné potřebné odstavné plochy je možno realizovat v rámci zastavěných a zastavitelných ploch dle místní potřeby v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, a to nejlépe v blízkosti bytových domů.
Pro parkování osobních automobilů návštěvníků zařízení občanské vybavenosti se v Budišově nad Budišovkou nachází na účelově zřízených plochách cca 150 stání pro osobní automobily, a to v blízkosti objektů občanské vybavenosti (náměstí, sportovní hala, smuteční síň, městský úřad, kostel, autokemp). K parkování se dále ve městě používají i některé nezpevněné a nevyznačené plochy. Do výčtu nejsou zahrnuty parkovací kapacity malého rozsahu a parkovací místa, která nejsou řádně vyznačena dopravním značením (např. tolerované parkování na jízdních pruzích apod.). V místních části Guntramovice se nachází u silnice III/4405 parkovací plocha s kapacitou cca 20 stání pro potřeby Ski areálu Horní Guntramovice. V místních částech Podlesí a Staré Oldřůvky se významnější parkovací plochy nenachází.
V územním plánu jsou navrženy nové parkovací plochy u silnice III/4405 v centrální části Budišova nad Budišovku. Je navrženo odstranění stávajícího středového pásu zeleně, přeložení silnice do centrální polohy a využití volného prostoru pro realizaci podélných parkovacích stání podél komunikace. Uvedené úpravy silnice III/4405 v Budišově nad Budišovkou jsou zahrnuty v „Urbanistické studii s regulačními prvky Halaškovo náměstí a náměstí Republiky v Budišově nad Budišovkou“ (Architektonická kancelář MAURA, 06/21014).
Případné další kapacity, odpovídající stupni automobilizace 1 : 2,5, mohou být vybudovány v rámci příslušných zastavěných a zastavitelných ploch v souladu s podmínkami pro jejich využití bez přesného vymezení v grafické části územního plánu. Parkovací plochy budou tedy realizovány dle aktuální a konkrétní potřeby jednotlivých druhů občanské vybavenosti.
− Parkovací nároky ploch výroby a skladování nejsou v bilanci uváděny a musí být řešeny v rámci vlastních pozemků.
4.1.5) HROMADNÁ DOPRAVA OSOB
Hromadná doprava osob je zajišťována pravidelnou dálkovou a příměstskou autobusovou dopravou, kterou provozuje TQM-holding s.r.o. a ARRIVA MORAVA a.s. a železniční dopravou, kterou provozují České dráhy, a.s.
V řešeném území se nachází 8 stávajících autobusových zastávek: Budišov nad Budišovkou, Guntramovice, hor. konec; Budišov nad Budišovkou, Guntramovice, střed; Budišov nad Budišovkou, U Rybníka; Budišov nad Budišovkou, Podlesí, točna; Budišov nad Budišovkou, Podlesí, střed; Budišov
nad Budišovkou, St. Oldřůvky, hor. konec; Budišov nad Budišovkou, St. Oldřůvky, střed; Budišov nad Budišovkou, St. Oldřůvky, točna a autobusové nádraží v Budišově nad Budišovkou.
Hromadné dopravě osob po železnici slouží železniční stanice Budišov nad Budišovkou, která je koncovou železniční stanicí na železniční trati č. 276.
V územním plánu je navrženo zachovat stávající systém hromadné dopravy (autobusová a železniční doprava), změny v systému hromadné dopravy osob se v územním plánu nenavrhují. Stávající autobusové zastávky budou vybaveny řádnými autobusovými zálivy, nástupišti a přístřešky pro cestující. Tato zařízení budou realizována v rámci příslušných ploch (silniční dopravy nebo ploch veřejných prostranství, případně jiných vhodných ploch v rámci podmínek pro jejich využívání). Plánovány jsou stavební úpravy autobusové čekárny a nádraží v Budišově nad Budišovkou. V Koordinačním výkrese je pro orientaci znázorněna obalová křivka izochron dostupnosti na autobusové zastávky (vzhledem k charakteru území stanovena na 500 m), která prokazuje, že rozmístění a počet zastávek je vyhovující.
4.1.6) OCHRANNÁ DOPRAVNÍ PÁSMA, OCHRANA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI ÚČINKY HLUKU A VIBRACÍ
V řešeném území je nutno respektovat:
silniční ochranná pásma:
− k ochraně silnic II. a III. třídy slouží mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo podle zákona č.13/1997 sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky
rozhledová pole křižovatek:
- na křižovatkách je nutno respektovat rozhledová pole stanovená alespoň v minimálních hodnotách dle ČSN 73 6102
− ochranná pásma dráhy:
- k ochraně železniční trati č. 276 bude respektováno ochranné pásmo dráhy podle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, které tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy;
Dále je v řešeném území nutno zajistit ochranu před nepříznivými účinky hluku a vibrací. V plochách situovaných v bezprostřední blízkosti silničních komunikací je možné umisťovat pouze takové stavby, u kterých budou provedena preventivní opatření pro zajištění přípustného hygienického zatížení externalitami dopravy nebo stavby, jejichž funkce nevyvolá potřebu provedení těchto preventivních opatření.
V silničních ochranných pásmech je realizace staveb pro bydlení a rekreaci nebo pro občanské vybavení pro vzdělávání a výchovu, pro sociální služby a pro zdravotní služby přípustná pouze při prokázání nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech staveb a venkovních prostorech.
i.4.2) TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
4.2.1) VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
4.2.1.1) ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
a) Popis současného stavu Budišov nad Budišovkou
Město Budišov nad Budišovkou má vodovod v majetku a provozování SmVaK Ostrava a.s. – PVS Opava, který je součástí skupinového vodovodu (SV) „Vítkov-Budišov-(Libavá)-Melč“, napojeného na centrální zdroj vody Ostravský oblastní vodovod – ÚV Podhradí. Z řídících zemních vodojemů ve Vítkově, do kterých je čerpána voda z této ÚV, je čerpací stanicí Vítkov-Budišov dodávána voda výtlačným řadem do zemních vodojemů Budišov (2x400, 650 m3; 568,5 – 573,3 m n.m.), které slouží jako řídící pro dodávku vody do západní části SV – město Budišov n/B, vč. místních částí Podlesí a severní části SV – obce Kružberk, Staré Těchanovice, Nové Lublice, Moravice, Lhotka u Litultovic, Melč, Mikolajice a Radkov. Dlouhodobá dodávka vody pro Libavou byla v roce 2017 trvale zrušena.
Budišov nad Budišovkou je rozdělen na dvě tlaková pásma. Do vodovodní sítě http je z těchto vodojemů voda přiváděna gravitací samostatným zásobním řadem a byla do ní v nedávné minulosti přes zemní vodojem Budišov 250 m3 dodávána voda taky z místního zdroje podzemní vody. Oba objekty jsou již odstaveny mimo provoz. Z uvedených vodojemů je dále gravitačně přiváděna samostatným přiváděcích /zásobním řadem voda do zrychlovací čerpací stanice Budišov a přes redukční šachtu je napojena vodovodní síť DTP. Touto čerpací stanicí je čerpána voda výtlačným řadem do Podlesí (místní část Budišova). Do obcí severní části SV je z uvedených řídících akumulací Budišova dodávána voda gravitací samostatným přiváděcím řadem do zrychlovací čerpací stanice Kružberk, ze které je čerpána do zemního vodojemu Nové Lublice a z něj je gravitačně dodávána přiváděcím/zásobním po trase do výše uvedených obcí severní části SV.
Vodovodní síť napojená na původní zrušený místní zdroj byla uvedena do provozu v r. 1913, zbývající část sítě byla uvedena do provozu v r. 1976. Na vodovodní síť DN 80 až DN 250 je napojeno 89 % trvale bydlících obyvatel Budišova n.B., vč. místní části Podlesí. V roce 2016 bylo dle údajů SmVak Ostrava
a.s. fakturováno celkem 98 131 m3 vody (bez Libavé), při průměrné denní spotřebě 268 m3/d. Technický stav trubního vedení je dobrý.
Guntramovice
V této integrované části Budišova n. B. není vybudován veřejný vodovod, zásobení vodou je zajišťováno individuálně z domovních studní. Kvalita vody je dle PRVKÚK velmi dobrá a splňuje požadavky normy ČSN 75 71 11.
Podlesí
V této integrované části Budišova n.B. je vybudován veřejný vodovod. Je na něj napojena zhruba 95 % trvale bydlících obyvatel. Zdrojem pitné vody jsou VDJ v Budišově n. B., ze kterých přes ZČS vede voda do Podlesí. Vodovod je rozdělen na dvě tlaková pásma – dolní tlakové pásmo (DTP) je zásobeno z hlavního zásobního řadu SV odbočkou DN 100; do horního tlakového pásma (http) je voda dodávána z DTP přes automatickou tlakovou stanici s objemem 50 m3 (611,25 – 613,25 m n.m.). Vodovodní síť byla uvedena do provozu v roce 1980 a je v majetku SmVaK Ostrava, a.s. Dokumentace vodovodu je neúplná a je pouze v mapách. Dle údajů SmVaK Ostrava a.s. bylo v roce 2016 fakturováno celkem 5 943 m3 vody, při průměrné denní potřebě 16 m3/d. Vodovodní síť byla uvedena do provozu v r. 1980. Technický stav vodovodu je dobrý.
studní.
Staré Oldřůvky
V sídle není vybudován veřejný vodovod, zásobování vodou je zajišťováno individuálně z domovních
a) Výpočet potřeby vody pro návrhové období
Výpočet potřeby vody pro výhled do r. 2030 je orientačně proveden na základě údajů obsažených v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje, ve směrnici č. 9 z roku 1973 a v příloze č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
Budišov nad Budišovkou
V orientačním výpočtu potřeby vody je počítáno se 100% napojením obyvatel řešeného území a odhadem 2 400 obyvatel v r. 2030.
bytový fond – trvale bydlících 2 400 obyv. x 120 l/os/den = 288 000 l/den = 288 m3/den
vybavenost základní 2 400 obyv. x 70 l/os/den = 168 000 l/den = 168 m3/den Qp = 456 m3/den = 5,28 l/s
Qm = Qp x kd kd = 1,35
Qm = 616 m3/den = 7,125 l/s
Guntramovice
V orientačním výpočtu potřeby vody je počítáno se 100% napojením obyvatel řešeného území a odhadem 160 obyvatel v r. 2030.
bytový fond – trvale bydlících 160 obyv. x 120 l/os/den = 19 200 l/den = 19,2 m3/den vybavenost základní 160 obyv. x 70 l/os/den = 11 200 l/den = 11,2 m3/den Qp = 30,4 m3/den = 0,35 l/s
Qm = Qp x kd kd = 1,35
Qm = 41 m3/den = 0,47 l/s
Podlesí
V této části obce se v návrhovém období s rozšířením vodvodní sítě neuvažuje, z toho důvodu je výpočet potřeby vody bezpředmětný.
Guntramovice
V orientačním výpočtu potřeby vody je počítáno se 100% napojením obyvatel řešeného území a odhadem 160 obyvatel v r. 2030.
bytový fond – trvale bydlících 160 obyv. x 120 l/os/den = 19 200 l/den = 19,2 m3/den vybavenost základní 160 obyv. x 70 l/os/den = 11 200 l/den = 11,2 m3/den Qp = 30,4 m3/den = 0,35 l/s
Qm = Qp x kd kd = 1,35
Qm = 41 m3/den = 0,47 l/s
Na vodovodní síť obce Budišova nad Budišovkou je navrženo napojit i navržené plochy výroby a skladování. Stanovení potřeby pitné vody není v době zpracování územního plánu možné, protože není známo, jaká výroba se bude v navržených plochách nacházet. Pro výpočet byly použity rezervy ve stávajícím vodojemu a max. spotřeby je nutno brát jako limitní.
Územní plán předpokládá maximální potřebu vody v Budišově n.B. a v jeho integrovaných částech napojených podle návrhu ÚP na veřejný vodovod pro bytový fond (trvale bydlící obyvatele) a základní vybavenost ve výši Qm = 698 m3/den, tj. 8,07 l/s. Akumulace pitné vody je zajištěna ve vodojemu Budišov
n.B. 650 m3 a 250 m3, celkem 900 m3. Dle orientačního výpočtu jsou stávající akumulace pitné vody dostačující. Dle ČSN 73 6650 se má využitelný objem vodojemů rovnat 60% maximální denní potřeby (to je 418,8 m3/den). Stávající akumulace vody v Budišově n.B. představuje 100% rezervu pro napojení objektů výroby a služeb, případně dalších objektů (rekreace a pod.).
c) Návrh řešení
Územní plán předpokládá zachování stávající koncepce zásobování vodou. Navrženo je rozšíření veřejného vodovodu do zatím nezásobených částí Guntramovic, Podlesí a Starých Oldřůvek a do lokalit nově navržených k zástavbě v Budišově n.B.
Potřeba pitné vody je stanovena pro návrhové období územního plánu do roku 2030 pro mírně klesající počet trvale bydlících obyvatel a mírně rostoucí počet rekreantů se uvažuje se specifickou potřebou
ve výši 120 litrů na osobu a den a s připojením téměř všech staveb na veřejný vodovod. Potřeba vody pro základní občanskou a technickou vybavenost obce se pro Budišov uvažuje ve výši 70 l na osobu a den.
V Budišově nad Budišovkou je navrženo vybudovat hlavní zásobní vodovodní řad DN 100 pro plánovanou zástavbu v severní části sídla. Výstavbou tohoto řadu se zároveň zlepší možnost dodávky vody do střední a západní části sídla a usnadní se možnost případné odstávky a rekonstrukce zastaralých a poruchových částí vodovodní sítě. V souvislosti se zřízením tohoto vodovodního řadu je navrženo přemístit vodoměrnou šachtu pro zemědělský areál severním směrem, pro případní rozpojení systémů LSV – místní zdroje přemístit pásmové šoupátko a nově navržený řad propojit se stávajícími uličními řady, jak je patrné z grafických příloh. Další rozšíření veřejného vodovodu je navrženo pro plánovanou zástavbu ve východní části sídla. Celkem na navrženo vybudovat cca 3 500 m řadů (DN 100, DN 80 a DN 50). Vodovody větších dimenzí, které budou zároveň plnit funkci požárního vodovodu, je nutno zokruhovat, aby byla zajištěna dostatečná cirkulace vody v potrubí s ohledem na zajištění kvality pitné vody pro obyvatelstvo dle ČSN 75 7111. Pro stavby mimo dosah požárního vodovodu dle ČSN 73 0873 (např. pro RD dále než 200 m od hydrantu na řadu DN 80) je nutno zajistit jiný zdroj požární vody.
Podle PRVKÚK je v návrhu investic rozšíření akumulace v Budišově n.B. (předpokládané rozšíření 650 - 800 m3). Tento záměr je nutno přehodnotit s ohledem na snižování potřeb vody a odstavení ÚV Kružberk.
V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude nutno zásobovat obyvatelstvo Budišova nad Budišovkou z cisteren. Při spotřebě 10 litrů vody na obyvatele a den bude třeba do města dodat 27,9 m3/den pitné vody.
V Guntramovicích je v souladu s PRVKÚK vyznačena možnost výstavby veřejného vodovodu, která předpokládá vybudování čerpací stanice s kapacitou Q = 2 l/s, h = 60 m u stávajícího vodojemu Budišov n.B. 250 m3, přívodního řadu DN 80 délky cca 1 km, zemního vodojemu Guntramovice 50 až 100 m3 (max. hl. 620 m n.m.) a zásobovací sítě DN 80 až DN 50 délky cca 4 300 m. Vodovod bude možno zásobit z místních zdrojů pro Budišov, v případě jejich odstavení z LSV přes Budišov. Vzhledem k investiční náročnosti stavby a počtu zásobených obyvatel se v současné ekonomické situaci nejeví výstavba vodovodu jako příliš reálná a pro případnou výstavbu nových rodinných domů či objektů individuální rekreace bude nutno zřizovat vlastní studny.
V Guntramovicích je navrženo zasněžování lyžařského svahu. Užitkovou vodu na zasněžování je navrženo čerpat z rybníku v centrální části obce do akumulační vodní nádrže pod sjezdovkou a odtud přes čerpací stanici ji výtlakem rozvést podél sjezdové trati až k horní stanici vleku o celkové délce cca 1 200 m.
V Podlesí je podle PRVKÚK stávající systém zásobování pitnou vodou vyhovující i do budoucna. S rozšířením vodovodní sítě se do budoucna v současné době neuvažuje. Zásobení všech zde navržených ploch pitnou vodou lze zajistit buď přípojkami na stávající vodovodní řady nebo zde lze předpokládat spíše zřizování individuálních domovních studní.
Ve Starých Oldřůvkách je podle PRVKÚK navržen veřejný vodovod, jehož zdrojem vody bude zatopená šachta bývalého břidlicového dolu na pozemku, který je v majetku města Budišov nad Budišovkou. Vodní zdroj má hloubku 60 m. Ustálená hladina je v hloubce 17,7 m od úrovně terénu. Z vodního zdroje bude voda přiváděna do vodojemu 50 m3 potrubím DN 63. Přívodní potrubí bude osazeno vodoměrem, který ovládá dávkování automatického chlorovacího zařízení. Je navržen vodovodní řad DN 100 a DN 80 mm o celkové délce cca 3 800 m.
Ochranná pásma vodovodních řádů jsou stanovena dle zákona č. 274/2001 Sb.,o vodovodech akanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to kolem vodovodních řadů do DN 500 včetně 1,5 m u vodovodních řadů DN 200, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti výše uvedené se zvyšují o 1,0 m od vnějšího líce potrubí.
4.2.1.2) LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD
a) Popis současného stavu Budišov nad Budišovkou
Ve městě (městské části) Budišov n.B. je vybudovaná veřejná kanalizace, která je ve správě SmVaK Ostrava, a.s., oblast Opava. Jedná se převážně o nesoustavnou síť jednotné kanalizace ukončení centrální ČOV. Recipient Budišovka protéká napříč územím města ve směru západ-východ a odvádí povrchové dešťové vody z intravilánu. Při zpracování pasportu stávající kanalizace bylo zaměřeno celkem 30 samostatných výustí do řeky a jejích přítoků. Dle pasportu stokové sítě celková délka stávající veřejné kanalizace je cca 8 400 m. Celkem na veřejnou kanalizaci je napojeno cca 70 % obytné zástavby města. K částečnému předčištění odpadních vod dochází v žumpách či septicích, případně domovních ČOV (různého stáří a technického stavu), které nejsou napojeny na stávající kanalizační systém. V lokalitě ulice
G. Svobody v prostoru mezi ul. Dukelská a Na Úbočí, není splašková kanalizace vyústěná na ČOV a odpadní vody odtékají do zatrubněného vodního toku.
Lokalita panelové zástavby ve východní části města, ve které je vybudována splašková kanalizace oddílné soustavy, původně ukončená na mechanicko-biologické ČOV byla napojena na nově vybudovanou centrální ČOV. V rámci výstavby kanalizace a ČOV v letech 2004-2006 byla provedena výstavba kmenového sběrače A, stoky AK, AK-1, AD a O. Celková délka kanalizace 3 034 m. Profily jednotlivých kanalizačních stok se pohybují v rozmezí DN 250 mm až DN 800 mm. Součástí stavby bylo přepojení stávajících kanalizačních stok v trase nové kanalizace na vybudovaný sběrač A. Na trase kanalizace je vybudováno 8 ks odlehčovacích komor. Odpadní vody jsou na čistírnu přiváděny jednotnou kanalizační sítí. Neodlehčené (splaškové vody) odtékají potrubím DN 500 do objektu hrubého předčištění a pak do objektu budovy ČOV. Odlehčované vody přepadají přes přepadovou hranu do obtokové stoky DN 500. Vlastní technické řešení ČOV je podřízeno technologické funkci a složitým základovým poměrům v lokalitě výstavby. Z toho důvodu bylo provedeno technické řešení, které splňuje podmínky rozšíření ČOV v II. etapě výstavby bez nutných velkých stavebních zásahů do konstrukce ČOV. Jedná se o tradiční řešení, kdy ČOV je vybudována jako soustava kruhových nádrží. ČOV je mechanicko-biologická s nitrifikací a denitrifikací a aerobní stabilizací kalu. Vyčištěná voda je vypouštěna do recipientu, kterým je vodní tok Budišovka. Dále jsou na katastru města 2 malé ČOV a to mimo zastavěnou část obce.
Guntramovice, Podlesí, Staré Oldřůvky
Místní části Guntramovice, Podlesí a Staré Oldřůvky nemají v součastné době vybudovanou žádnou kanalizaci. Čistění odpadních vod z jednotlivých objektů je zajištěno v septicích či žumpách, ty mají přepady zaústěny do povrchových příkopů případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do recipientu.
b) Návrh řešení
Soustavnou veřejnou kanalizaci je navrženo rozšířit pouze v Budišově. Je zde navrženo rozšíření stávající uliční kanalizační sítě s cílem odkanalizování 100 % zájmového území a dobudování kanaliačních řadů pro navrženou zástavbu o celkové délce cca 4 100 m kanalizačních stok.
V ostatních částech řešeného území – v Guntramovicích, v Podlesí a ve Starých Oldřůvkách není uvažováno s výstavbou soustavné veřejné kanalizace. Likvidace odpadních vod ze stávajících staveb zde bude nadále zajišťována pomocí stávajících žumpách či domovních ČOV, při rekonstrukci či výstavbě nových staveb je navrženo zřizovat pro trvale obydlené stavby a pro větší producenty odpadních vod (ubytovací zařízení apod.) lokální domovní ČOV, pro objekty individuální rekreace bezodtoké žumpy s vývozem na ČOV. Využít lze též stávající domovní ČOV jako mechanický stupeň čištění s následným dočištěním na zemních filtrech.
Odpadní vody ze zemědělské živočišné výroby (kejdu) je navrženo akumulovat v nepropustných bezodtokých jímkách a vyvážet na vhodné zemědělské pozemky mimo ochranná pásma vodních zdrojů.
Pro kanalizační stoky je stanoveno ochranné pásmo dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to kolem kanalizačních do DN 500 včetně 1,5 m a nad DN 500 2,5 m od vnějšího líce potrubí a u kanalizačních stok DN 200, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti výše uvedené zvyšují o 1,0 m od vnějšího líce potrubí.