Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Obor Právo a podnikání Katedra obchodního práva

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Smlouva o dílo, splnění, odevzdání, převzetí

Xxxxx Xxxxxxxxxxx 2010

„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Xxxxxxx o dílo, splnění, odevzdání, převzetí zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury“.

Poděkování

Velmi ráda bych tímto poděkovala především svým rodičům kteří mi byli velkou podporou a xxx. JUDr. Xxxxx Xxxxxxx, CSc., vedoucímu bakalářské práce, za cenné rady, které mi pomohly při zpracování této práce.

OBSAH

Úvod 6

1 Základní charakteristika smlouvy o dílo 7

1.1 Forma smlouvy o dílo 8

1.2 Vznik smlouvy 10

1.3 Závěrečné poznámky 11

2 Podstatné části smlouvy 12

2.1 Určení smluvních stran 13

2.1.1 Některá práva a povinnosti zhotovitele a objednatele díla 15

2.1.1.1 Práva a povinnosti zhotovitele 15

2.1.1.2 Práva a povinnosti objednatele 16

2.2 Provedení díla 16

2.2.1 Věci určené k provedení díla 16

2.2.2 Způsob provádění díla 18

2.2.3 Vlastnické právo ke zhotovení věci 20

2.3 Vymezení díla, předmět díla 21

2.3.1 Vymezení pojmu dílo 21

2.4 Zaplacení kupní ceny za provedení díla 24

2.4.1 Určení ceny 24

2.5 Závěrečné poznámky 27

3 Splnění díla jeho provedením a jeho předání a převzetí 28

3.1 Místo a způsob předání díla 28

3.2 Vady díla 30

3.2.1 Xxxxxxxx odpovědnosti za vady 32

3.2.2 Záruka 32

3.2.3 Uplatňování práv z odpovědnosti za vady 32

3.2.4 Nároky z vad díla 33

3.3 Závěrečné poznámky 34

4 Srovnání české právní úpravy smlouvy o dílo s úpravou německou 36

4.1 Závěrečné poznámky 37

Závěr 38

Resumé 40

Použitá literatura 42

ÚVOD

Ve své bakalářské práci se věnuji otázce smlouvy o dílo v režimu obchodního práva. Dala jsem si za cíl podat srozumitelný výklad právní úpravy tohoto typu smlouvy v obchodním zákoníku uvedením její základní charakteristiky a jelikož tato smlouva tvoří společně se smlouvou kupní dvojici nejvíce frekventovaných smluvních typů, tak i uvedení rozlišujících kritérií, kterými se smlouva o dílo ke smlouvě kupní upravené v obchodním zákoníku vymezuje.

V návaznosti na zadání bakalářské práce bych se chtěla obšírněji věnovat otázkám podstatných částí smlouvy a splnění díla jeho provedením a jeho předání a převzetí. Rovněž se budu snažit zachytit některé složitosti, jež vznikají zejména při uzavírání smlouvy o dílo k provedení výstavby a v průběhu práce doporučovat určité návody a postupy k upřesnění těch rámcových ustanovení obchodního zákoníku, jež by ve smlouvě o dílo měly být podle mého názoru upraveny zcela přesně. Tím mám na mysli např. poznámky a doporučení ohledně písemné formy smlouvy o dílo stejně jako jejich písemných dodatků, ujednání o ceně, otázky nastavení parametrů pro předání a převzetí dokončeného díla apod.

Charakteristika smlouvy o dílo, tj. její forma a vznik, tvoří první ze čtyř základních částí této práce. Ve druhé části se budu zabývat podstatnými náležitostmi smlouvy. V souladu se zadáním budou stránky třetí části, věnované otázkám splnění díla jeho provedením a jeho předáním a převzetím, nejvýznamnějším oddílem mé bakalářské práce. Závěrečná část pojednává o základním srovnání české právní úpravy s úpravou německou se zaměřením na podstatné skutečnosti, které německou úpravu od české odlišují.

K vytvoření mé práce budu využívat různé publikace, komentované zákony, soudní judikaturu, učebnice obchodního práva a především obchodní zákoník.

Přála bych si, aby moje práce byla použitelná i v praxi a abych poznatky, které při sepisování této mojí práce získám, mohla využít i při samotném sepisu smlouvy o dílo.

V závěru práce se pokusím o závěrečné návrhy pro praktické využití mých poznatků i návrhy de lege ferenda.

1 Základní charakteristika smlouvy o dílo

Smlouva o dílo je typickou obchodní smlouvou, kterou upravuje samostatně zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ObchZ). Patří společně se smlouvou kupní k nejčastěji uzavíraným smluvním typům. Oba smluvní typy na sebe velmi úzce navazují a v některých případech, jde-li o zhotovení věci, se do konce zčásti překrývají. Proto také obchodní zákoník v ustanovení § 410 upravuje rozlišovací kriterium pro použití toho či onoho z obou smluvních typů v konkrétním vztahu. Kupní smlouvu řeší obchodní zákoník komplexně. Smlouva o dílo takového komplexního řešení nemá, proto v některých případech odkazuje na obdobné či přiměřené použití některého z ustanovení smlouvy kupní. Smlouvu o dílo upravují §§ 536 až 565 obchodního zákoníku v dílu IX, hlavy II a III. Smlouvu o dílo řadíme mezi „obchody relativní“, tzn., že při jejich obecném užití půjde o závazkový vztah mezi podnikateli a že při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti, jak toto upravuje § 261 odst. 1 obchodního zákoníku.1

Posouzení toho, zda se konkrétní závazkový vztah založený smlouvou o dílu týká podnikatelské činnosti, bude vycházet zejména z předmětu smlouvy. Je např. možné, že podnikatel, který si nechává postavit rodinný domek pro svoji potřebu, podnikatelský záměr nesleduje, přesto obchodní zákoník v § 262 odst. 1 umožňuje, aby strany smlouvy ujednaly, že jejich závazkový vztah, uzavřený jako smlouva o dílo, který by se jinak jeho úpravou neřídil, bude pod tuto úpravu spadat. Takto učiněná dohoda však musí mít písemnou formu. V opačném případě by se totiž takovýto vztah řídil občanským zákoníkem.

Podle § 536 obchodního zákoníku lze smlouvu o dílo definovat jako smlouvu, kterou se zhotovitel zavazuje k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení kupní ceny za jeho provedení. Dílem se přitom rozumí zhotovení věcí, montáž určité věci, její oprava, popř. úprava, údržba, nebo „určitá činnost, která má hmotně zachycený výsledek (předmět díla)“.2

1 XXXXX, X. Smluvní obchodní právo, kontrakty. 4. aktual. a rozšíř. vyd. Brno: Nakladatelství Masarykova univerzita, 2009, s. 233.

2 PLÍVA, S. Obchodní závazkové vztahy. 2. aktual. vyd. Praha : Nakladatelství ASPI, a.s., 2009. s. 232.

Jak bylo již výše zmíněno, obchodní smlouva o dílo je relativní obchodní smlouvou. Tento název sice neužívá, je však vhodný v případě, že je třeba ji odlišit od smlouvy o dílo upravené občanským zákoníkem.3

Právní úprava smlouvy o dílo podle obchodního zákoníku vůči právní úpravě provedené občanským zákoníkem je úpravou lex specialis, což znamená, že ustanovení obchodního zákoníku se v obchodně-závazkovém vztahu použijí přednostně před úpravou podle občanského zákoníku, který má povahu lex generalis. Současně však platí, že nelze-li některé otázky obchodně-závazkového vztahu podřadit pod ustanovení obchodního zákoníku, vyřeší se tyto podle předpisů práva občanského. Nelze-li je však vyřešit ani tímto způsobem, je na místě postupovat podle obchodních zvyklostí nebo zásad, na kterých obchodní zákoník spočívá.

Jak je uvedeno výše, zhotovení věcí spadá pod režim smlouvy o dílo pouze tehdy, jestliže se neřídí úpravou kupní smlouvy. Pro určení, pod který ze smluvních typů bude v konkrétním případě zhotovení věcí spadat, stanoví obchodní zákoník některá rozlišovací kriteria. Základním rozlišovacím kriteriem je, který z účastníků smlouvy opatří potřebný materiál k vyrobení věci, která je předmětem plnění ze smlouvy. Ustanovení § 410 odst. 1 ObchZ stanoví o dodání zboží, jež má být teprve vyrobeno, že se považuje za smlouvu kupní.

Jestliže má však materiál k výrobě dodat podle ujednání ve smlouvě alespoň z větší části ten, pro kterého má být zboží vyrobeno, jedná se o smlouvu o dílo.

Zhotovení stavby je vždy dílem bez ohledu na to, která ze stran poskytuje materiál k tomu potřebný. Kupní smlouvu lze použít pouze pro zboží, které je věcí movitou. Stavba, která se považuje za nemovitost, se tak z možnosti použití kupní smlouvy vylučuje a spadá tak pod režim smlouvy o dílo, kterou obecně užíváme pro zhotovení jak věcí movitých, tak nemovitostí.

1. 1 Forma smlouvy o dílo

„Současná právní úprava klade podstatně větší nároky na tvůrčí činnosti při sestavování smlouvy.“4

Xxxxxxx o dílo nemá předepsanou formu. Písemná forma je vyžadována pouze v případě, kdy alespoň jeden z účastníku projeví zájem smlouvu písemně uzavřít.

3 XXXXX, X. Obchodní kontrakty II. díl. Praha : Nakladatelství PROSPEKTRUM, 1994. s. 478.

4 ČÁP, X. Xxxxxxx vztahy ve výstavbě. Praha: Nakladatelství SEVT, 1992. s. 124.

Z obsahu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že smlouva o dílo může být uzavřena i jen z části písemně a z části ústně. Zákonodárce tedy ponechává zcela na rozhodnutí smluvních stran, jakou formu smlouvy o dílo zvolí. 5

Smlouvu o dílo lze uzavřít i konkludentně.

Soudím, že u smluv ve výstavbě lze písemné uzavření smlouvy jen doporučit. Tyto smluvní vztahy bývají dosti složité se značným rozsahem ujednání, která je upravují. Je proto praktické smlouvu o dílo zpracovat v písemné formě a tím vyloučit pochybnosti o vzájemných právech a povinnostech účastníků a předejít takto případným pozdějším sporům.

„U smlouvy o dílo ve výstavbě je obvyklé uzavírat ji na jedné listině, tj. tak, že jeden z účastníků zpracuje návrh smlouvy a zašle jej v potřebném počtu vyhotovení druhému účastníkovi. Ten, pokud s návrhem souhlasí, smlouvu podepíše a dohodnutý počet vyhotovení vrátí navrhovateli.“6

Souhlasím z názorem, že ústní sjednání smlouvy o dílo má své praktické místo jen v případech, kde nestojí za to, aby se na ně plýtvalo papírem (resp. časem potřebným na zhotovení písemného dokumentu).7

Ke zmenšení případných nejasností nelze než písemnou formu doporučit. Stejně tak důležité je vést písemná ujednání o každé změně smlouvy o dílo a to nejen z důvodu právní jistoty. Jestliže smluvní strany chtějí měnit písemně uzavřenou smlouvu pouze písemně, musí toto ujednání včlenit do smlouvy. V opačném případě, jak připomíná autor příspěvku Xxxxxxx o dílo X. Xxxxx v publikaci Právní rádce lze s ohledem na ustanovení § 272 ObchZ měnit písemně uzavřenou smlouvu jiným způsobem. Jak uvádí X. Xxxxxx ve svém díle Smlova o dílo podle obchodního zákoníku, je smyslem uzavření smlouvy o dílo v písemné podobě stvrdit „černé na bílém“, na čem se strany smlouvy dohodly a jakými pravidly se jejich vztah založený smlouvou o dílo bude řídit.8

5 Rozsudek nejvyššího soudu ČR ze dne 28.8.2001, sp. zn. 29 Odo 14/2001.

6 XXXXXXXXX , X. Stavební právo díl II.: Stavební právo soukromé. Praha: Nakladatelství POLYGON, 2000. s. 117.

7 XXXX, P., XXXXXX, X. Jak uzavírat obchodní smlouvy. 2. vyd. Praha: Nakladatelství LINDE, 2003. s. 164.

8 XXXXXX, X. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku. Praha: Nakladatelství LINDE, 2003. s. 50.

1. 2 Vznik smlouvy

Ze samotné povahy smlouvy vyplývá, že nevzniká naráz, ale rozloženě, a že smluvní konsensus nastane v okamžiku, kdy se projevy vůle navrhovatele a příjemce setkají.9

Nabídka, která má být návrhem uzavření smlouvy, může být učiněna jak ústně, tak písemnou formou. Vždy však musí být učiněna tak, že je z této čitelná snaha smlouvu uzavřít. Návrh působí svými právními účinky od okamžiku, kdy nabídka dojde adresátovi. Do doby doručení adresátovi však může být odvolána. Učiněný návrh může být neodvolatelný, musí být však takto označen navrhovatelem. Neodvolatelný je rovněž v případě, kdy navrhovatel stanoví lhůtu k případné akceptaci bez toho, že by zpětvzetí návrhu během akceptační lhůty pro sebe vyhradil.

„U rozsáhlejších a složitějších smluv na dodávky pro stavby se nejčastěji uplatní třístupňový způsob kontraktace, tj. objednatel vyzve zhotovitele k podání návrhu smlouvy (poptávka), zhotovitel vypracuje návrh smlouvy a objednatel jej přijme.“10

Větší stavební zakázky jsou v současné době z velké části nasmlouvány až na základě výběrového řízení podle zákona č. 199/1994 Sb. o zadávání veřejných zakázek v platném znění. Smyslem tohoto konání je vybrat na základě předem stanovených kritérií nejvýhodnější nabídku a minimalizovat nejrůznější postranní zájmové vlivy při výběru zakázky.

Zadáváním veřejných zakázek se rozumí závazný postup zadavatelů veřejných zakázek, směřujících k uzavření smlouvy k jejich provedení. Veřejnou zakázkou se přitom rozumí úplatná smlouva uzavřená mezi zadavatelem a vybraných uchazečem. Veřejné zakázky jsou zadávány jako veřejná obchodní soutěž, výzva více zájemcům, jako zjednodušené zadání, přímé zadání nebo výzva jedinému zájemci. Způsob zadávání veřejných zakázek vymezuje přesně zákonná úprava.

9 XXXX, P., XXXXXX, X. Jak uzavírat obchodní smlouvy. 2. vyd. Praha: Nakladatelství LINDE, 2003. s. 153.

10 ČÁP, X. Xxxxxxx vztahy ve výstavbě. Praha: Nakladatelství SEVT, 1992. s. 129.

1. 3 Závěrečné poznámky

Při uzavírání smlouvy o dílo je třeba dbát toho, abychom ustanovení, týkající se jiného typu smlouvy, např. smlouvy kupní, nepoužili pro úpravu smlouvy o dílo. I když pro určení typu smlouvy je rozhodující její obsah, nikoliv její název, je třeba v návaznosti na účel smlouvy vždy pečlivě zvažovat, o který smluvní typ se bude v konkrétním případě jednat.

Účastníkům smlouvy o dílo lze jen doporučit, aby smlouvu o dílo uzavírali písemně a písemnou formu volili i pro případné změny a doplňky.

2 Podstatné části smlouvy

Za podstatné části smlouvy považujeme takové části smlouvy, o kterých se musí účastníci dohodnout, aby smlouva platně vznikla. Jestliže ve smlouvě o dílo některá z podstatných částí chybí, způsobuje to neplatnost smlouvy. Domnívám se tedy, že otázce podstatných náležitostí smlouvy je tedy třeba věnovat při sepisování smlouvy náležitou pozornost.

„ Podstatnými částmi smlouvy o dílo jsou:

- závazek zhotovitele provést dílo

- Vymezení díla (činnosti) popř. předmětu díla (hmotného výsledku této činnosti)

- Závazek objednatele zaplatit cenu za provedení díla

- Určení ceny nebo způsobu jejího určení, pokud z jednání o uzavření smlouvy nevyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení.“11

V případě, že není ve smlouvě cena stanovena, určuje se podle ustanovení § 546 odst. 1 obchodního zákoníku, tj. jako cena, která v době uzavření smlouvy obvykle platí za srovnatelné dílo prováděné za obdobných podmínek. Stanovení ceny však není vůbec jednoduché.

Abychom předešli zbytečným sporům a průtahům byť např. se znaleckými posudky, soudím, že je velice vhodné, aby byl způsob jejího určení přesně uveden, např. podle výkazů odpracovaných hodin doložením skutečně vynaložených nákladů apod.

„Aniž by to bylo v obchodním zákoníku výslovně uvedeno, je nutno za podstatnou náležitost smlouvy o dílo považovat i určení účastníků smlouvy, neboť bez tohoto určení nelze smlouvu platně uzavřít.“12

Naproti tomu však mezi podstatné části smlouvy nepatří stanovení času nebo doby splnění díla, což nepovažuji za příliš výhodné. Absence takovéhoto ujednání může mezi účastníky založit řadu problémů.

Smlouvu o dílo lze tedy uzavřít aniž se její účastníci dohodnou na době plnění. V takovém případě je doba plnění stanovena v § 577 odst. 1 ObchZ tak, že zhotovitel

11 PLÍVA, S. Obchodní závazkové vztahy. 2. aktual. vyd. Praha : Nakladatelství ASPI, a.s., 2009. s. 233.

12 XXXXXXXXX , X. Stavební právo díl II.: Stavební právo soukromé. Praha: Nakladatelství POLYGON, 2000. s . 117.

je xxxxxxx provést dílo v době přiměřené k jeho povaze. Z obsahu shora citovaného ustanovení ObchZ rovněž vyplývá určitá výhoda pro zhotovitele, který může provést dílo před sjednanou dobou, naproti tomu objednatel není oprávněn dřívější plnění po zhotoviteli vyžadovat. Je tedy pochopitelné, že ujednání o termínu např. předání staveniště, zahájení výstavby, dokončení a předání stavby atd. prospěje ve svých důsledcích oběma účastníkům smlouvy a přispěje k jejich právní jistotě.

V praxi se doba plnění určuje ve smlouvě určením konkrétního dne nebo stanovením období pro plnění nebo koncem lhůty, do kdy má být plněno, eventuelně na vzniku určité události.

Je-li doba plnění ve vazbě na určitou událost (např. zajištění úvěru) závislá na činnosti objednatele, je účelné tuto skutečnost ve smlouvě přesně podchytit co do stanovení nejzažší možné doby, do které objednatel tuto činnost úspěšně uzavře.

2. 1 Určení smluvních stran

Mezi základní podstatné náležitosti smlouvy o dílo patří bezesporu určení smluvních stran. Přesné označení subjektů smlouvy, jak tyto uvádí obchodní zákoník je zhotovitel na straně jedné a objednatel na straně druhé. Xxxx také spolu smlouvu uzavírají, což stvrzují svými podpisy.

Za objednatele je třeba považovat osobu, která si provedení díla objednává, za zhotovitele pak osobu, která bude dílo provádět. Ve stavební praxi se subjekty oprávněné k uzavření smlouvy o dílo obvykle nazývají investor a dodavatel. Mluví se o nich, jako o účastnících výstavby. Považuji za praktické pokud jsou ve smlouvě uvedeny i další osoby, které mohou za investora i dodavatele uzavírat různé dodatky, případně jednat v technických nebo právních otázkách.

Investorem (objednatelem) je tedy osoba, která pro sebe nebo pro jiného připravuje a zajišťuje stavbu 13 a dodavatelem (zhotovitelem) pak osoba, která se zavazuje k provedení stavby v souladu s uzavřenou smlouvou o dílo. Dodavatel může uzavírat i další smlouvy se subdodavateli, jejichž plnění potřebuje tam, kde k provedení určitého úkolu jeho odbornost nestačí a kde k řádnému splnění svých závazků potřebuje plnění jiného odborníka. „Podmínky subdodávky je z hlediska

13 XXXXX X., XXXXXX P. Nové stavební právo. Brno: Nakladatelství Masarykova univerzita, 2007. s. 220.

zhotovitele nejvhodnější smluvně upravit tak, aby se xxxxxxxxx s podmínkami plnění ze smlouvy s objednatelem. V případě, že by objednatel měl ze smlouvy se zhotovitelem získat ohledně plnění, které bude zhotovitel dodávat pomocí subdodavatele, práva, která vedou na zhotovitele větší nároky než na subdodavatele je pro zhotovitele aktuální řešení případných rizik plynoucích z této situace (např. rozdílů v záručních dobách) při sjednání ceny.“14

Provádění díla s pomocí subdodávek však nemá žádný vliv na odpovědnosti zhotovitele k objednateli za výsledek. „Jestliže účastníci smlouvy o dílo uzavřené podle obchodního zákoníku sjednali smluvní pokutu za zaviněné porušení povinnosti, lze zhotoviteli přičítat i zaviněné porušení povinnosti tím, koho pověřil provedením díla (subdodavatele), nebylo-li dohodnuto jinak“ .15

Jsem názoru, že účastníci smlouvy by měli být pokud možno co nejdetailněji označeni, a to prostřednictvím identifikačních údajů.

Podle §13a obchodního zákoníku je každý podnikatel povinen na všech objednávkách, obchodních dopisech a fakturách uvádět údaje o své firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle. Podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku též údaj o tomto zápisu, včetně spisové značky, a podnikatelé nezapsaní v obchodním rejstříku též údaj o zápisu do jiné evidence, v níž jsou zapsáni.

Při uzavírání vlastní smlouvy o dílo považuji za naprosto nezbytné ověřit údaje o účastnících z aktuálního výpisu z obchodního nebo živnostenského rejstříku, stejně jako rozsah oprávnění toho, kdo za podnikatele jedná, čímž předejdeme riziku neplatně uzavřené smlouvy. Stejně tak doporučuji, aby v případě, že jeden z účastníků jedná na základě plné moci bylo ověřeno, že podpisem smlouvy o dílo nepřekročil rozsah uděleného zmocnění, a že plnou moc podepsal ten, kdo k takovémuto úkonu je podle výpisu z obchodního či živnostenského výpisu oprávněn.

Ve smlouvě o dílo, která by se uzavírala k provedení výstavby by neměly chybět také základní údaje o stavbě, to je název stavby, místo stavby a její charakteristika a rovněž také údaj o tom, zda byl již vydán příslušný stavební souhlas. Kromě výše zmíněných údajů by smlouva k realizaci výstavby měla v souladu se

14 Xxxxx, Xxxxxx. Splnění závazku zhotovitele ze smlouvy o dílo. Časopis pro právní vědu a praxi.

2006, roč. 14, č. 1 , s. 59.

15 Rozsudek nejvyššího soudu ČR ze dne 14.11.2001, sp. zn. 29 Odo 50/2001.

zápisem v obchodním či živnostenském rejstříku jasně uvést, kdo je statutárním orgánem účastníka smlouvy o dílo, komu je svěřen např. technický dozor, kdo je oprávněn k podepisování eventuálních dodatků smlouvy, kdo bude podepisovat stavební deník a kdo je oprávněn předat, resp. převzít dokončené dílo. Za praktické je třeba považovat i uvedení projektanta stavby nebo i smluvního dodavatele technologické části stavby.

V praxi bývá běžné, že smlouva označuje za účastníky smlouvy neexistující subjekty, resp. subjekty, jejichž obchodní označení odporuje zápisu v živnostenském resp. v obchodním rejstříku. Jako příklad lze uvést situaci, kdy podnikatel, fyzická osoba je ve smlouvě označen jako „Stavitelství Xxxxx“, zastoupený Xxxxx Xxxxxx nebo kdy u právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku chybí právní forma, tedy označení, že se jedná o společnost s ručením omezeným, veřejnou obchodní společnost apod. Takováto vada může způsobit neplatné uzavření smlouvy.

2. 1. 1 Některá práva a povinnosti zhotovitele a objednatele díla

Obecně má zhotovitel povinnost provést dílo vymezené ve smlouvě a objednatel povinnost řádně provedené dílo od zhotovitele převzít. Pro obě smluvní strany však ze smlouvy vyplývá i řada dalších povinností a oprávnění, která vyplývají z kogentních nebo dispozitivních ustanoveních zákona.

2. 1 .1. 1 Práva a povinnosti zhotovitele

S výše zmíněnou povinností zhotovitele dílo provést souvisí spousta jeho dalších povinností, jež vyplývají z ustanovení obchodního zákoníku, jako například provést dílo na svůj náklad a nebezpečí, provést dílo ve sjednané době, postupovat při provádění díla samostatně v souladu s pokyny objednatele díla (§ 537 ObchZ), postupovat s odbornou péčí (§ 551 ObchZ), opatřit věci k provedení díla (§ 539 ObchZ), být skladovatelem ohledně věcí, které pro zhotovení díla opatřil objednatel (§ 540 ObchZ), upozornit objednatele na nevhodnou povahu převzatých věcí od objednatele (§ 551 ObchZ), umožnit objednateli kontrolu provádění díla (§ 550 ObchZ), pozvat objednatele k účasti na dohodnutých zkouškách (§ 555 ObZ), řádně ukončit provedení díla (§ 554 ObchZ), předat řádně provedený předmět díla včetně

dokladů, které jsou nutné k užívání těch věcí, které zhotovitel opatřil k provedení celého díla nutných k užívání v dohodnuté době a dohodnutém místě (§§ 417, 541, 554 ObchZ) nebo nést v souladu s ustanoveními zákona odpovědnost za vady díla (§ 560 ObchZ).

Naproti výše uvedeným povinnostem, má však zhotovitel i řadu oprávnění, jako např. provést a odevzdat dílo ještě před sjednanou dobou (§ 537 ObchZ), pověřit prováděním díla jinou osobu (§ 538 ObchZ), přerušit provádění díla, pokud se vyskytly skryté překážky a zhotovitel je oznámil objednateli (§ 552 ObchZ) nebo odstoupit od smlouvy v případech, kdy to zákon, nebo uzavřená smlouva o dílo připouští.

2. 1. 1. 2 Práva a povinnosti objednatele

I objednateli náleží řada oprávnění a povinností. Základní povinností objednatele je zaplatit cenu za provedené dílo. Mezi další povinnosti patří např. povinnost předat zhotoviteli věci potřebné k provedení díla (§ 539 ObchZ), uhradit zhotoviteli cenu věcí, které opatřil, ač je měl opatřit sám (§ 539 ObchZ), podepsat zápis o výsledku provedení dohodnutých zkoušek (§ 555 ObchZ), provedené dílo převzít (§ 537 ObchZ), nebo předmět díla prohlédnout (§ 562 ObchZ). Naproti svým povinnostem je objednatel např. oprávněn ke kontrole provádění díla (§ 550 ObchZ), požadovat nároky vzniklé z titulu vad díla (§ 560 ObchZ) nebo obdobně jako u zhotovitele odstoupit od smlouvy v těch případech, kdy to zákon či smlouva připouští, nebo po řádném ukončení a předání předmětu díla toto nerušeně užívat.

2. 2 Provedení díla

2. 2. 1 Věci určené k provedení díla

Obchodní zákoník neurčuje, který z účastníků smlouvy o dílo je povinen opatřit věci potřebné k provedení díla. Toto určení ponechává na dohodě účastníků smlouvy. Pouze pro případ, že by účastníci takové ujednání opomenuli, stanoví občanský zákoník, že je povinností zhotovitele potřebný materiál zajistil.

Jestliže se objednatel smluvně zavázal k opatření věcí potřebných k provedení díla nebo jeho části, avšak opomenul dohodnout další podmínky jejich předání, je podle § 539 odst. 1 ObchZ povinen předat tyto věci zhotoviteli bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. Cena těchto věcí není většinou součástí ujednání o ceně díla, principielně však vyloučena není. “Obchodní zákoník pro případ, že není ve smlouvě jednoznačně stanoveno, zda je cena díla stanovena se zahrnutím věcí opatřených objednatelem či nikoliv, anebo není-li takové ujednání jasné, upravuje domněnku, že se cena nesnižuje o cenu věcí, které opatřil k provedení díla objednatel.“16

Ujednání o tom, že věci ke zhotovení díla dodá objednatel není ve stavebnictví nic neobvyklého. Výjimku tvoří případy, kdy určité komponenty objednatel sám vyrábí nebo kdy určité věci zajistí výhodnějším způsobem.

Pokud objednatel neopatří k provedení díla věci, k jejichž opatření se zavázal, včas, je na rozhodnutí zhotovitele, zda poskytne objednateli přiměřenou dobu k dodatečnému opatření věcí s tím, že po uplynutí takto sjednané doby opatří potřebné věci na náklad zhotovitele sám nebo zda provádění díla přeruší do doby, kdy objednatel věci opatří, popřípadě zda využije své možnosti dané mu § 345 a násl. ObchZ a od smlouvy odstoupí. Možnost, že zhotovitel opatří pro prodlení objednatele věci sám, je jeho právem, nikoliv povinností. V případě, že zhotovitel opatřil tyto věci pro prodlení objednatele sám, má nárok na brzké zaplacení zajištěných věcí, stejně jako nákladů, které mu takto vzniky.

Obchodní zákoník v § 543 odst. 1 stanoví, že věci které objednatel opatřil k provedení díla, zůstávají jeho vlastnictvím až do doby jejich zpracování, kdy se stanou předmětem díla. Po celou tuto dobu také nese nebezpečí škody na těchto věcech.

Za věci, které zhotovitel převzal od objednatele za účelem jejich zpracování při provádění díla, odpovídá jako skladovatel. Po dokončení díla má zhotovitel povinnost zbylé věci objednateli vrátit.

16 XXXXXXXXX , X. Stavební právo díl II.: Stavební právo soukromé. Praha: Nakladatelství POLYGON, 2000. s . 123.

2. 2. 2 Způsob provádění díla

Při provádění díla postupuje zhotovitel samostatně, neboť nese nebezpečí zvolení nesprávného postupu při provádění díla. Není tedy vázán pokyny objednavatele, ledaže se k tomuto ve smlouvě o dílo zavázal (§ 537, odst. 3 ObchZ). V tomto případě má zhotovitel upozorňovací povinnost ve vztahu k objednavateli na zřejmou nesprávnost jeho instrukcí a pokynů a pokud na těchto objednatel trvá, má toto vliv na jeho odpovědnost za případné vady díla. Jsem názoru, že upozorňovací povinnost by neměla být řešena pouze formálně, neboť z upozornění by mělo být zcela zřejmé v čem spočívá nesprávný pokyn objednatele a co tento v případě jeho splnění může s výsledkem díla způsobit. Navíc písemně zachycené zcela konkrétní upozornění, nejlépe potvrzeného objednatelem, je pro případ sporu velmi významným důkazem.

Zhotovitel může pověřit provedením díla jinou osobu, jestliže to nevylučuje povaha díla nebo jestli to nevylučuje smlouva.

Problematika subdodávek je řešena v § 538 ObchZ. Tyto jsou zcela běžné zejména ve stavebnictví. Případ, že z povahy díla, či ze smlouvy vyplývá, že dílo musí zhotovitel provést osobně, je ve výstavbě spíše výjimkou.

V ustanovení § 537 odst. 1 ObchZ je určeno, že zhotovitel je povinen provádět dílo na své nebezpečí, tzn. že nese veškerá nebezpečí s provedením díla. Tímto nebezpečím je zejména nebezpečí vzniku škody na zhotovené věci. Může však jíž i o další nebezpečí, jako např. nebezpečí ztráty, zničení nebo poškození materiálu pro připravené dílo nebo nebezpečí způsobení škody třetí osobou při realizaci díla apod.

Podle § 542 odst. 1 ObchZ nese nebezpečí škody na zhotovené věcí objednatel pokud se věc zhotovuje u něj nebo na jeho pozemku nebo na pozemku, který sice nevlastní, avšak jej opatřil pro zhotovení věci. Účastníci smlouvy si však mohou dohodnout režim odpovědnosti zcela odlišný. Nedohodnou-li se účastníci smlouvy jinak, nese nebezpečí škody, která vznikne na tvořící se stavbě, objednatel . Pouze v případě, kdy zhotovitel provádí stavbu pro objednatele na svém pozemku, ponese nebezpečí škody na takové stavbě. S otázkou nesení odpovědnosti za vznik škody na zhotovení věci souvisí otázka střežení staveniště. Nese-li nebezpečí škody na budoucí věci objednatel, je jeho věcí, aby svoji stavbu střežil. Xxxxxxxxxx pak střeží pouze svoje věci a stroje a věci které převzal od objednatele k zabudování. Z ustanovení §

554 odst. 5 v návaznosti na § 461 ObchZ lze dovodit, že objednatel, který nese nebezpečí na stavbě, bude povinen zaplatit cenu stavby bez ohledu na to, že došlo k jejímu znehodnocení či zničení. To neplatí pouze v případě, že za takto vzniklou škodu odpovídá zhotovitel pro zanedbání svých povinností. V případě, kdy nebezpečí škody nese zhotovitel, přechází toto nebezpečí na objednatele spolu s přechodem vlastnického práva. Pokud není dohodnuto jinak, určuje obchodní zákoník, že nebezpečí škody na věci, která je předmětem údržby, opravy nebo úpravy nese objednatel. Za takovouto věc odpovídá zhotovitel pouze jako skladovatel. Z tohoto plyne, že odpovídá za škodu, která vznikla po převzetí této věci, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit při vynaložení odborné péče. Neodpovídá však za škodu, kterou způsobil objednatel nebo která vznikla z přirozené povahy věci nebo vadným obalem, na jehož nevhodnost při převzetí věci objednatele upozornil. Rovněž zde platí o upozorňovací povinnosti v celém rozsahu to, co jsem uvedla shora.

Již v průběhu provádění díla je objednatel oprávněn provádět kontrolu realizace díla, a to bez ohledu na to, zda se dílo provádí u objednatele či zhotovitele. Důležité je to především u stavebních prací, kdy objednatel kontroluje, zda zhotovitel dodržuje pravidla, která si ve smlouvě dohodli nebo která plynou z jiných norem, popř. obchodních zvyklostí. Skutečnost, že objednatel vykonal kontrolu a nezjistil při ní žádné závady, nemá vliv na odpovědnost zhotovitele za případné vady díla, neboť zhotovitel provádí dílo na vlastní nebezpečí.17 Zjištění objednatele, že při realizaci díla porušuje zhotovitel své povinnosti, má většinou za následek vytčení nedostatků a stanovení lhůty k nápravě. Tato lhůta musí být přiměřená. Jestliže chybný postup při provádění díla zhotovitelem by mohl vyústit v podstatné porušení smlouvy, je objednatel oprávněn, nikoliv povinen, od smlouvy odstoupit, a to za podmínek § 550 ObchZ. Povinnosti o rozporu, s nimiž zhotovitel dílo provádí, musí být někde specifikovány, musí z něčeho vyplývat. Buď ze smlouvy samotné nebo z obecně závazných předpisů (třeba požárních či bezpečnosti práce, existuje řada předpisů o tom, jak mají být prováděny stavby) nebo i z norem a obchodních zvyklostí, jichž se obecně závazný předpis nebo smlouva dovolává.18 Rovněž je věcí zhotovitele, aby řádně a s odbornou péči překontroloval věci a udělené pokyny k provedení díla a v případě, že zjistí jejich nevhodnost, aby na ně objednatele upozornil. Opomenutí

17 XXXXX, X. Obchodní kontrakty II. díl. Praha : Nakladatelství PROSPEKTRUM, 1994. s. 480.

18 XXXXXX, X. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku. Praha: Nakladatelství LINDE, 2003. s. 67.

tohoto upozornění na vadu předaných věcí či nevhodných pokynů k provedení díla je v končeném důsledku nevyviní z odpovědnosti za vady díla, které byly těmito předanými věcmi nebo nevhodnými pokyny způsobeny. Stejnou upozorňovací povinnost má zhotovitel i v případě v tzv. skrytých překážek, které znemožňují dohodnutým způsobem dohodnuté dílo provést. U stavebních prací to mohou být nevhodné půdní nebo geologické podmínky. Zpravidla vedou k přerušení díla a ke sjednání dohody o jeho změně.

„V průběhu realizace konkrétní investiční akce mohou nastat mimořádné události, které právo, jímž se kontrakt řídí, a dále podmínky smlouvy výslovně charakterizují jako případy, kdy obě smluvní strany se zbavuji povinnosti nést nepříznivé důsledky, tzv. případy vyšší moci. Nelze totiž vyloučit vznik živelných katastrof, válek , revolucí a jiných zcela mimořádných a nepředvídatelných událostí, které mohou podstatně změnit výchozí podmínky za nichž byla smlouva uzavírána. V této souvislosti se ve smlouvě sjednávají tzv. doložky vyšší moci, případně tzv. klauzule vylučující odpovědnost. V našem obchodním zákoníku jsou okolnosti vylučující odpovědnost definovány v ust. §374, a to v souladu mezinárodními unifikovanými normami.“19

2. 2. 3 Vlastnické právo ke zhotovení věci

Obchodní zákoník řeší v ustanovení § 542 vznik vlastnického práva ke zhotovené věci tak, že jeho vznik ke zhotovené věci se řídí místem, kde se věc zhotovuje. Jestli-že se tedy stavba provádí na pozemku objednatele, je vlastníkem stavby od samého počátku objednatel. Vlastnické právo ke zhotovené věci nabývá tedy jako první vlastník. V ostatních případech je vlastníkem díla až do jeho předání zhotovitel. Dohoda účastníků smlouvy však může řešit přechod vlastnictví odchylně. Nabytí vlastnictví může být dohodnuto na dobu dřívější, ale třeba i pozdější, když kupříkladu se nabytí vlastnictví váže na úplné zaplacení ceny díla (tzv. výhrada vlastnického práva).

Pro vznik vlastnického práva ke stavbě je nerozhodné, kdo z účastníků opatřil materiál pro její postavení. Pokud takový materiál pořídil zhotovitel, je jeho

19 Xxxx, Xxx. Když nezbývá, než plnění smlouvy přerušit. Právní rádce : měsíčník Hospodářských novin. 1999, roč. 7, č. 1, s. 10.

vlastníkem, ne však stavby a to do doby, kdy se zabuduje do stavby a stane se jejich součástí. Okamžikem, kdy je materiál zabudován, přechází vlastnické právo k tomuto materiálu na objednatele.

Ve smyslu zákonné úpravy se stává objednatel vlastníkem stavby budované na jeho pozemku i v případě, kdy zhotovitel použil ke stavbě materiál, ke kterému sám neměl vlastnické právo. Jde o takové případy, kdy zhotovitel, který na stavbu přivezl např. okna k zabudování není jejich vlastníkem, protože tyto dosud v truhlářské dílně nezaplatil. Vlastnické právo ke stavbě, kterou zhotovitel upravuje, opravuje nebo montuje na něj nepřechází. Objednatel je stále vlastníkem stavby, jakož i věcí , které se staly součástí věci opravované. V návaznosti na vlastnické právo ke zhotovené věci řeší obchodní zákoník i situaci, kdy dojde k zániku závazku provést dílo před jeho splněním. Protože zákonná úpravu § 544 obchodního zákoníku je poměrně nejasná, soudím, že je nanejvýš vhodné vyřešit tento případ ve smlouvě o dílo. Vypořádání účastníků v případě zániků závazků ze smlouvy o dílo rozlišuje obchodní zákoník nejen ve vztahu k vlastnickému právu, ale i ve vztahu k tomu, zda za zánik závazku je odpovědný objednatel, či někdo třetí.

V případě, kdy vlastníkem stavby je zhotovitel platí:

- zanikne-li závazek provést dílo na straně zhotovitele, může objednatel požadovat vrácení věcí, které zhotoviteli předal k provedení díla. Není-li to možné, může žádat jejich zaplacení. Tím není dotčeno právo k náhradě škody.

- závazek provést dílo vzniklo na straně objednatele. Zde může žádat objednatel pouze to, oč se zhotovitel obohatil.

Pro případ, že vlastníkem stavby je objednatel, platí:

- zanikne-li závazek provést dílo z důvodu, za které není odpovědný objednatel, a však zhotovenou věc nelze vzhledem k její povaze předat nebo vrátit zhotoviteli, je povinností objednatele zaplatit zhotoviteli to, oč se obohatil, tedy např. hodnotu rozestavěné stavby po odečtení ceny materiálu, který objednatel dodal.

- jestliže závazek provést dílo zanikl z důvodu, za který je odpovědný objednatel, může zhotovitel žádat úhradu ceny věcí, které účelně vynaložil, a které se po zabudování staly součástí zabudovaného díla. To neplatí, jestliže závazek provést dílo zanikl proto, že zhotovitel odstoupil od smlouvy pro prodlení objednatele a objednatel neprokázal existenci okolností vylučujících odpovědnost. V takovém případě může zhotovitel požadovat zaplacení ceny

díla po odečtení toho, co ušetřil tím, že dílo neprovedl v celém rozsahu (§ 548 odst. 2 ObchZ).

2. 3 Vymezení díla, předmět díla

Předmětem smlouvy o dílo je zhotovení předmětného díla, jak je specifikováno ve smlouvě.

Předmět smlouvy o dílo ve výstavbě by měl být ve smluvních ujednáních přesný. Je-li v době uzavření smlouvy k dispozici již realizační projekt stavby včetně technické zprávy, lze předmět díla konkretizovat velmi přesně, např. tak, že zhotovitel se zaváže provádět dílo (stavbu) v souladu s projektem a stavebním souhlasem a že výsledkem bude stavba odpovídající popisu uvedenému v technické zprávě projektu. V praxi bývá běžné, že smlouvy o výstavbě odkazují na předpisy, které již v době uzavírání smlouvy nejsou předpisy platnými, nicméně účastníci smlouvy se chtějí takovýmito normami řídit. Je proto třeba, aby vlastní smlouva obsahovala odkaz na zrušený právní předpis a účastníci by měli zřetelně projevit vůli, že se jeho obsahem hodlají řídit. Doporučuji, aby ve smlouvě byly předpisy nebo jejich části, které jsou sice zrušeny, ale kterými se chtějí účastníci řídit přesně vymezeny tak, aby nebyly zaměnitelné. Zmíněné ujednání může být učiněno např. v souvislosti s fakturací, použitím technických norem atd.

2. 3. 1 Vymezení pojmu dílo

Podle § 536 odst. 2 obchodního zákoníku se dílem rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci („montáží rozumíme podle obchodních zvyklostí uložení, uchycení a sestavení včetně seřízení a propojení i zkoušek kvality montáže“20), její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti ( např. zpracování software na zakázku). Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Takto široce pojmenované vymezení smlouvy o dílo zahrnuje pod její pojem např. jednoduchou opravu hodin přes vypracování znaleckého posudku až po smlouvy o výstavbě stavebních komplexů.

20 XXXXX, X. Obchodně právní smlouvy. 5.aktual. vyd. Brno: Nakladatelství Masarykova univerzita, 2004. s. 142.

Uzavřením smlouvy o dílo, kterou se zhotovitel zaváže provést pro objednatele stavbu vzniká zhotoviteli povinnost tuto stavbu provést způsobem a za podmínek dohodnutých ve smlouvě a objednateli vzniká povinnost zaplatit zhotoviteli cenu díla ve výši a způsobem uvedeným ve smlouvě.

„Když byste se někoho zeptali: „co je to stavba?“ asi by se xxxxxxx.Xx ví přece každý. Nejeden z nás se totiž nějakým způsobem účastníkem stavebního procesu stal. Ať už aktivně či pasivně. Ale je tomu stou znalostí a především výkladem pojmu stavba opravdu tak jednoduché? Žádná zákonná norma nepřinášela definici, natož pak přesnou.“21

Xxxxxxx se rozumí stavební dílo bez zřetele na jeho stavebně-technické provedení, účel a dobu trvání22. Stavba může být jak nemovitostí, tak věcí movitou. Nemovitosti jsou definovány v § 119 OZ jako stavby pevně spojené se zemí pevným základem. Naproti tomu např. fóliovníky, různé stánky, plechové garáže apod., které jsou podle stavebních předpisů rovněž stavbami, nejsou nemovitostmi, neboť nemají základ pevně spojený se zemí.

Jak uvádí X. Xxxxx ve své publikaci Smluvní obchodní právo, kontrakty, stavbou ve smyslu obchodního zákoníku přitom můžeme rozumět úpravu pozemků, budovy, inženýrské sítě, stavební objekty, technologická zařízení spojená svými základy se zemí apod.23

Dílem může být tedy zhotovení určité věci, ovšem pouze za podmínky, že nespadá pod režim kupní smlouvy. Je tedy nutné věnovat pozornost zásadním kritériím, jimiž se smlouva o dílo od smlouvy kupní odlišuje. „Pokud podstatnou část věci opatřil objednatel, jedná se o smlouvu o dílo. Je-li podstatná část věci opatřena prodávajícím, jde o smlouvu kupní.“24 X. Xxxxxx považoval za nejpřiměřenější třídící hledisko okolnost, že smlouvou o dílo je vyvolán pracovní proces, tedy že smlouvou se zhotovení díla iniciuje.25

21 Xxxx, Xxxxxx. Co je to stavba? Stavitel : měsíčník Hospodářských novin. 2006, roč. 14, č. 4, s. 46.

22 XXXXX, X. Obchodně právní smlouvy. 5.aktual. vyd. Brno: Nakladatelství Masarykova univerzita, 2004. s. 145.

23 XXXXX, X. Smluvní obchodní právo, kontrakty. 4. aktual. a rozšíř. vyd. Brno : Nakladatelství Masarykova univerzita, 2009, s. 235.

24 XXXXXX, X., XXXXXXX, X., XXXXX, X. et al. Nástin obchodního práva II: Obchodní závazkové vztahy Cenné papíry. Brno: Nakladatelství Masarykova univerzita, 2009. s. 46.

25 XXXXXX, X. Xxxxx občanské III : Právo obligační, Praha: Knihovna sborníků věd právních a státních, 1947. s.262..

Myslím si, a z uvedeného je zřejmé, že je nutné porozumět tomu, co pojem dílo představuje, neboť jen činnost, která je tímto pojmem definována, může byt předmětem smlouvy o dílo.

2. 4 Zaplacení kupní ceny za provedení díla

2. 4. 1 Určení ceny

Jednou z podmínek platnosti smlouvy o dílo je, že si její účastníci musí ve smlouvě sjednat cenu nebo způsob jejího určení nebo musí z jednání o smlouvě vyplývat vůle účastníků uzavřít smlouvu i bez dohody o ceně.26 Obchodní zákoník nepředepisuje jakým způsobem mají účastnící k určení ceny dospět.

Cena za dílo může být ve smlouvě stanovena následujícím způsobem, a to :

- přesným stanovením ceny

- odkazem na pozdější stanovení ceny

- odkazem na obvyklou cenu

Podle mého názoru by měli účastníci smluvního vztahu věnovat otázce ceny maximální pozornost. V otázce později stanovené ceny a nebo obvyklé ceny za dílo může dojít k řadě komplikací v případě, kdy není ani dohodnuto, jakým způsobem nebo na základě jakých podkladů se později stanovená cena určí a co v případě, bude- li mít k této zhotovitel výhrady. Ještě složitější to může být u obvyklé ceny za dílo, kde se zřejmě smluvní strany nevyhnou možná i několika znaleckých posudků, jejichž závěry se mohou v reálné situaci rozcházet.

Přesné stanovení ceny znamená, že cena je stanovena přesně a je zpravidla navržena zhotovitelem na základě jím provedené kalkulace. Pevně stanovená cena znamená, že nemůže být změněna jinak, než dohodou účastníků smluvního vztahu a to ani v případě, že zhotovitel měl na zhotovení díla vyšší náklady než původně kalkuloval. Naproti tomu objednatel je povinen zaplatit stanovenou cenu i v případě, že konečná cena díla se ukáže nižší jak cena původně kalkulovaná.

Později stanovená cena je odrazem skutečnosti, že nejde dopředu provést řádnou kalkulaci díla, neboť nelze určit rozsah prací, které budou provedeny. Příkladem mohou být různé opravy nebo rekonstrukce.

26 Rozsudek nejvyššího soudu ČR ze dne 28.3.2007, sp. zn. 32Odo 1403/2005.

Obvyklá cena za dílo musí být objednavatelem zaplacena v případě, kdy účastníci uzavřeli platně smlouvu o dílo bez ujednání o ceně. Cena se bude posuzovat podle srovnatelného díla zhotoveného za obdobných obchodních podmínek. Nejedná se ovšem o případ, kdy strany cenu díla ujednat opomenuly.

Cena může být ve smlouvě o dílo stanovena na základě rozpočtu, který podle obchodního zákoníku nemá vliv na výši ceny. Tento způsob sjednávání ceny je obvyklý ve výstavbě, kdy se dodávky uskutečňují na podkladě projektové dokumentace, jejíž je rozpočet součástí.

V těchto případech je možné za určitých podmínek rozpočet překročit „Pokud se cena stanoví určitou částkou na základě rozpočtu, který je do uzavření smlouvy znám, platí cena uvedenou touto částkou ve smlouvě, ne cena, vyplývající z rozpočtu“27 § 547 ObchZ pak uvádí, že byla-li cena určena na základě rozpočtu, ohledně něhož ze smlouvy vyplývá, že se nezaručuje jeho úplnost, může se zhotovitel domáhat přiměřeného zvýšení ceny, objeví- li se při provádění díla potřeba činností do rozpočtu nezahrnutých, pokud tyto činnosti byly nepředvídatelné v době uzavření smlouvy. Byla-li cena určena na základě rozpočtu, který je ve smlouvě označen jako nezávazný, může se zhotovitel domáhat, aby bylo určeno zvýšení odměny o částku, o níž náklady účelně vynaložené zhotovitelem nevyhnutelně převýší náklady zahrnuté do rozpočtu. Zhotovitel je povinen překročení rozpočtové částky i výši překročení objednateli bez zbytečného odkladu oznámit, neučiní-li tak, jeho nárok zanikne. Pokud nebude objednatel se zvýšením ceny souhlasit, musí se zhotovitel obrátit na soud. V případě, že požadované převýšení činí více než 10%, může objednatel bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Musí však zhotoviteli zaplatit část ceny odpovídající rozsahu částečného provedení díla podle rozpočtu.

V praxi se ve smlouvách o dílo za stavební práce často odkazuje na projekt. Ten se však v průběhu realizace často mění a dochází tak k jeho změnám. Je proto problém dohodnout, že dokončené dílo bude přesně odpovídat projektu. Doporučuji proto dosáhnout dohody o tom, že zhotovitel se zavazuje k realizaci dohodnutého díla v souladu s projektem a stavebním souhlasem tak, aby výsledek, tedy dokončené dílo odpovídalo popisu v technické zprávě projektu. V tomto případě potom dosáhneme stavu, kdy o skutečném předmětu díla nelze vést dodatečně zpochybňující diskuze.

Zákon však připouští, že smlouva může být uzavřená i bez určení ceny v případě, že strany výslovně ve smlouvě projeví vůli takovou smlouvu uzavřít, což pro výstavbu ovšem nebývá typické. Pro případ vzniku smlouvy bez dohody o ceně je nutné zvážit možné důsledky. Dodatečné stanovení ceny, která se obvykle platí za srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy v případě stavby, by mohlo být velmi nesnadné a v případě pohybu cenových hladin materiálu a energií směrem nahoru pro zhotovitele ne příliš výhodné.

Je-li sjednána „pevná cena“, pak se může stát, že zhotovitel případně nedosáhne předpokládaného kladného hospodářského výsledku. Naopak, při některých příznivých skutečnostech tomu může být naopak.28

Cena ve smlouvě je ovšem cenou danou, změnitelnou pouze dohodou obou stran smlouvy.

Zákon nevylučuje možnost, aby bylo ve smlouvě sjednáno, kdy je objednatel povinen zhotoviteli cenu zaplatit. Lze tedy dohodnout, aby placení bylo provedeno převodem, po částech apod. Pokud smlouva neobsahuje žádné takové ujednání, potom platí, že zhotoviteli vzniká nárok na zaplacení ceny provedením díla, tzn. dílo musí být řádně ukončené, tudíž bez vad. V opačném případě nejde o dílo řádně ukončené a zhotovitelův závazek nezaniká a tedy nevzniká ani nárok na jeho zaplacení.

Jestliže se strany po uzavření smlouvy dohodnou na omezení rozsahu díla nebo na změně díla, měli by se současně dohodnout na změně výše ceny. Pokud tak neučiní, postupuje se podle § 549 ObchZ.

„Při dohodě o ceně je kromě obchodního zákoníku určující i zákon o cenách a další předpisy. Obecně jsou však ceny, a to i ve výstavbě, volnými cenami.“29

Je vhodné, aby si strany ve smlouvě dohodly otázky fakturování a placení na které obchodní zákoník ve svých ustanoveních nepamatuje (kromě §13a a 369a)

„Ve smlouvách o stavebním díle je obvyklé, že se dohodne tzv. pozastávka, či zádržné, dohodne se tedy splatnost části ceny až po uplynutí záruční doby. To se dělá proto, aby si objednatel mohl proti doposud nezaplacené části ceny započíst svůj nárok na slevu z ceny díla a na peněžní sankce.“30 Strany při této dohodě potom

28 XXXXX X., XXXXXX P. Nové stavební právo. Brno: Nakladatelství Masarykova univerzita, 2007. s. 242.

29 XXXXX X., XXXXXX P. Nové stavební právo. Brno: Nakladatelství Masarykova univerzita, 2007.

s. 246.

předpokládají, že si objednatel nechá za slevu z ceny díla drobné vady odstranit sám nebo tyto odstraní vlastními silami.

Ve stavební praxi bývají velkým nešvarem tzv. vícepráce. Jde o to, že objednatel požaduje kromě vlastního plnění předmětu díla, „ když už jsou na stavbě dělníci a stroje“, mimo rámec smlouvy provedení ještě nějakých věcí navíc a navíc zadarmo. Takový požadavek s původní smlouvou o dílo vůbec nesouvisí a znamená nový návrh smlouvy o dílo s nárokem na zaplacení ceny za takto provedené dílo.

Podle ustanovení §537 ObchZ je zhotovitel povinen provést dílo na svůj náklad. Jelikož ale zhotovitel v případě rozsáhlejších děl, nemusí disponovat tolika finančními prostředky potřebných k provedení díla, může vyžadovat ve smlouvě o dílo závazek objednatele k placení záloh. Kde však ale objednatel bere záruku, že ač uhradí zálohy bude dílo provedeno řádně a včas? Podobnou otázku si ale může položit i zhotovitel. Kde vezme záruku že po dokončení díla mu objednatel uhradil dohodnutou cenu v dohodnuté době? Soudím, že je tedy vhodné do smlouvy včlenit taková ustanovení, která by vyhovovala oběma stranám. Např. složit předpokládanou cenu za dílo třetí osobě, k níž mají obě strany důvěru nebo zajistit úhradu ceny za dílo nějakou zárukou či zástavou.

2. 5 Závěrečné poznámky

Doporučuji, aby smlouva o dílo, která je sepsána písemně obsahovala ujednání o tom, že tuto lze změnit opět jenom písemně. Při sepisování smlouvy doporučuji pečlivost, zejména pokud jde o podstatné části smlouvy, abychom tak vyloučili možnost prohlášení smlouvy za neplatnou. Náležitou pozornost je třeba věnovat ujednání o ceně díla. Vůbec nedoporučuji uzavření smlouvy bez určení ceny, neboť její dodatečné určení jako ceny obvyklé znamená značné komplikace.

Pokud smlouva o dílo obsahuje i závazek zhotovitele k součinnosti, je třeba jeho závazky uvádět zcela konkrétně včetně časového rozvrhu.

Zvláštní pozornost doporučuji věnovat vymezení předmětu díla, který je třeba konkretizovat velmi přesně a to nejen s ohledem na účel díla, ale i jeho další technické požadavky.

Při určení smluvních stran doporučuji postupovat v souladu s § 13a ObchZ a údaje ověřovat se zápisem v obchodním nebo živnostenském rejstříku.

3 Splnění díla jeho provedením a jeho předání a převzetí

Xxxxxxxxxx splní svou povinnost provést dílo jeho řádným dokončením a předáním předmětu díla objednateli. Řádné ukončení díla reprezentuje dvě povinnosti zhotovitele. V prvém případě je to povinnost k náležitému postupu při provádění díla. Za druhé jde o dokončení díla. Nebylo-li zhotovitelem dílo předáno objednateli, nebylo ve smyslu § 554 odst. 1 ObchZ provedeno.31

3. 1 Místo a způsob předání díla

Místo a způsob předání díla je třeba ve smlouvě dohodnout. Pokud je zhotovitel povinen objednavatele k převzetí díla vyzvat, tzn. včas objednateli oznámit místo předání díla, doporučuji smluvním stranám, aby ujednaly písemnou formu výzvy a dohodly i s jakým předstihem je nutno tuto výzvu učinit, stejně jako adresu, na kterou má být tato odeslána. Pro případ, že místo předání dohodnuto není, postupuje se podle § 554 a násl. ObchZ, a to předáním prvnímu dopravci, který má uskutečnit přepravu do místa určení v jiných případech, kde se mělo dílo provádět, jindy v místě, kde má zhotovitel sídlo nebo místo podnikání, popř. bydliště, jestliže toto objednateli včas předem oznámí.

Domněnka předání díla platí rovněž v případě, kdy zhotovitel umožní objednateli s dokončeným dílem nakládat v místě předání. Aby však šlo o platný úkon předání, musí být dílo řádně dokončeno. Za příklad lze uvést situaci, kdy zhotovitel umožní objednateli užívání stavby, která byla předmětem díla a ke které byl udělen kolaudační souhlas a kde zúčastnění proti kolaudaci ničeho nenamítali.

Jestliže k řádnému předání provedeného díla má dojít po provedení dohodnutých zkoušek, považuje se provedené dílo za dokončené teprve ve chvíli, když tyto zkoušky byly úspěšně provedeny. 32 Zákon ukládá zachytit výsledek provedených zkoušek v zápise o jejich průběhu.

Protože obchodní zákoník neukládá zhotoviteli, aby prokazoval kvalitu díla provedením zkoušek,soudím, že je vhodné doporučit, aby se na tomto smluvní strany

31 Rozsudek nejvyššího soudu ČR ze dne 30.1.2007, sp. zn. 32 Odo 1250/2005.

32 XXXXXX, X. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku. Praha: Nakladatelství LINDE, 2003. s. 73.

ve smlouvě dohodly. U děl ve výstavbě, u kterých je součástí i technologické zařízení, je takováto dohoda běžně součástí smlouvy. Dohodě o provedení zkoušek je proto třeba věnovat značnou pozornost. Smluvním stranám předně doporučuji, aby ve smlouvě co nejpřesněji dohodly podmínky úspěšnosti zkoušek, tzn. jaké vlastnosti předmětu díla musí zhotovitel při zkouškách prokázat, aby tato mohla být prohlášena za úspěšnou. Dále je třeba i dohody o tom, kdo zajistí podmínky k jejímu provedení, tedy např. dostatek vody, plynu, materiálu, pracovních sil apod. a také, jak budou zkoušky hrazeny. Výsledek zkoušek se uvede v zápise, který smluvní strany podepíší. Tento zápis je v případě sporu významným důkazným prostředkem v podstatě pro kteroukoliv smluvní stranu.

Zvláštní podmínky platí pro díla výsledkem kterých jsou nehmotné statky. Spočívá-li dílo v jiné činnosti, než zhotovení věci, montáži, údržbě, opravě nebo úpravě věci, stanoví §§ 556 a 559 ObchZ pro předání díla objednateli některé zvláštní podmínky. Takovou jinou činností je např. vytvoření projektu. Předmětem takových děl je tzv. nehmotný statek (projekt). Pro tato díla stanoví obchodní zákoník v § 558 obecnou povinnost zhotovitele postupovat při provádění díla s odbornou péčí tak, aby dosáhl hmotně zachyceného výsledku určeného ve smlouvě a tento výsledek předal objednateli. Rysem nehmotného statku je, že se dá vyhotovit v neomezeném množství. Kromě vyhotovení pro objednatele může zhotovitel provést např. software pro sebe. Stejně tak může postupovat i objednatel.

Jestliže je předmět díla chráněn autorským, průmyslovým, či jiným obdobným právem platí pro něj bez jakýchkoliv omezení příslušná ustanovení těchto zákonů. Pro chráněné předměty díla pak platí, že tyto může objednatel užívat pouze pro sjednaný účel ve smlouvě. K jiným účelům potřebuje souhlas zhotovitele.

Jestliže předmět díla není chráněn právy, jak uvedeno shora, řeší jeho užití zejména smlouva. Pro případ, že účastníci smlouvy o dílo ve smlouvě otázku možnosti zhotovitele poskytnout předmět díla i třetí osobě neřeší, určuje tuto možnost

§ 557 ObchZ tak, že zhotovitel může předmět díla poskytnout i třetím osobám, jestli- že do není vzhledem k povaze díla v rozporu se zájmy objednatele. V praxi se tato otázka bude muset řešit případ od případu. Objednatel pak může bez jakýchkoliv omezení, nečiní-li tak smlouva, nechráněný předmět díla užívat nejen jakýmkoliv způsobem, ale poskytnout jej i dalším osobám.

Samotné převzetí díla však neznamená, že dílo nemá žádné vady, neboť lze převzít i dílo s vadami, které více či méně znemožňují jeho řádné užívání. Ve

výstavbě je dosti obvyklé, že přímo do smlouvy o dílo se zapracuje povinnost objednatele převzít dílo nebo jeho část i tehdy, vykazuje-li vady, které samy o sobě nebo ve spojení s dalšími vadami neznemožňují jeho řádné užívání. Domnívám se, že je na místě doporučit smluvním stranám, aby využily možnosti taxativně vyjmenovat ve smlouvě, které vady považují za vady drobné a které tudíž nebrání předání díla zhotovitelem i při existenci těchto drobných vad.

Při předání stavby je nanejvýš vhodné o jejím předání pořídit zápis, a to i v případě, že druhý z účastníků o toto zájem nemá. Právo požádat o sepsání zápisu je právem kteréhokoliv z účastníků smluvního vztahu. Do protokolu pak uvedou účastníci svá stanoviska, byť tato jsou v návaznosti na zjištěný reálný stav předávané věci mnohdy rozdílné. Strany smlouvy se mohou rovněž dohodnout, že posouzení věci, zda dílo bylo provedeno řádně, svěří nestranné osobě. „Ujednání o zápisu a jeho obsahu ve smlouvě, zejména ve výstavbě, lze jen doporučit. Rovněž můžeme doporučit ujednání o tom, co strany považují za řádné ukončení díla a podrobnosti předání; jak bude probíhat přejímka, kdo přejímací řízení svolá v jaké lhůtě předem a podobně.“33 Zákon rovněž ukládá objednateli, aby předmět díla prohlédl nebo nechal prohlédnout co nejdříve po předání (§ 562 odst. 1 ObchZ) a případně zjištěné vady

oznámil zhotoviteli.

I když zákon rozlišuje mezi vadami, jež jsou zjevné a vadami skrytými, použité termíny výslovně neužívá. Stanoví pouze, kdy začíná objednateli běžet lhůta k oznámení zhotoviteli o zjištěných vadách. U zjevných vad, popř. při provedení zkoušek, běží lhůta k oznámení zhotoviteli od uskutečnění prohlídky, popř. provedení zkoušky. Skryté vady musí být zhotoviteli oznámeny bez zbytečného odkladu poté, kdy byli objednatelem zjištěny při vynaložení odborné péče nejdéle do dvou let od předání díla, reps. pěti let u díla, které se týká stavby. U vad, na nichž se vztahuje záruka, platí místo této lhůty dvou a pěti let záruční doba.

3.2. Vady díla

Vznik nároku na zaplacení ceny díla, není-li ve smlouvě sjednáno něco jiného, je podle § 548 odst. 1 ObchZ vázán na okamžik provedení díla, xxxxxxx na jeho faktické předání, je-li dílo vadné.

33 Xxxxx, Xxxxx. Vlastnictví, cena a způsob provádění díla. Bulletin advokacie. 2003, č. 6- 7, s. 81.

Pokud mělo předané dílo vady, je zřejmé, že zhotovitel nesplnil svoji povinnost provést dílo jeho řádným ukončením a předáním. Dílo, které je vadné, nelze totiž ve smyslu § 554 odst. 1 ObchZ považovat za dílo provedené.

Vada díla znamená, že dílo neodpovídá výsledku uvedenému ve smlouvě. Pokud má tedy dílo vady, nemohl závazek k jeho zhotovení zaniknout. To platí i v případě, že objednatel dílo převzal, resp. neodmítl jeho převzetí z důvodu vad. Platí, že vadu musí mít dílo v tom okamžiku, kdy je objednateli předáváno, i když se tato vada může projevit až později.

V případě, kdy dílo trpí vadou, je podstatné vědět, zda takováto vada je podstatným či nepodstatným porušením uzavřené smlouvy. Při podstatném porušení smlouvy dává totiž zákon objednateli možnost od smlouvy odstoupit. V případě, že objednatel tohoto svého práva nevyužije nebo využít nechce, může požadovat buďto přiměřenou slevu z ceny díla nebo odstranění vad, je-li to možné. Nevylučuje se ani provedení náhradního díla.

Pro případ, kdy dílo spočívá ve zhotovení věci, odkazuje obchodní zákoník na obdobné použití ustanovení upravujících podmínky a důsledky vadného plnění z kupní smlouvy (§ 420 ObchZ). Pro právní vady díla pak obchodní zákoník stanoví přiměřené užití některých ustanovení o právních vadách zboží z úpravy kupní smlouvy. Ustanovení § 560 ObchZ je jediným vymezením vadného plnění ze smlouvy o dílo pouze v případech, kdy je dílem oprava, úprava nebo údržba věci nebo její montáž a dále v případech, kdy dílem je jiná činnost zakončená hmotně zachyceným výsledkem. V případě, kdy dílem je stavba, použije pro určení, zda jde o vadné plnění nejen obecné ustanovení § 560 odst. 1 ObchZ, ale i příslušná ustanovení úpravy kupní smlouvy. Podle § 420 ObchZ platí pro stavbu, že zhotovitel je povinen provést stavbu v rozsahu, jakosti a provedení, které určuje smlouva. V praxi smlouva určuje rozsah, jakost a provedení odkazem na projekt stavby. Projekt však nemůže určit jakost a provedení stavby do všech podrobností. Při zpracování projektu se vychází z toho, že pokud nejde o nějakou zvláštní jakost či provedení, je povinností zhotovitele provést dílo v jakosti a provedení, která jsou obvyklé. Z této skutečnosti je třeba vycházet i při uplatňování práv z odpovědnosti za vadu. To však neplatí pro tzv. nedodělky, což jsou většinou nedokončené úpravy díla. V tomto případě jde o vadu množství.

Jestliže smlouva jakost či provedení díla nezmiňuje, což je ve stavebnictví spíše výjimka, stanoví § 420, odst. 2 ObchZ, že zhotovitel je povinen provést dílo tak,

aby jeho předmět měl jakost a provedení, které se hodí pro účel stanovený ve smlouvě, jestliže smlouva podobný účel nezmiňuje, pak pro účel, ke kterému se předmět díla zpravidla užívá. Vadným plněním je i provedení díla v menším, než sjednaném rozsahu, v provedení jiného díla, než určuje smlouva a podobně.

Smluvním stranám lze jen doporučit, aby se otázce jakosti díla věnovaly s náležitou pečlivostí a dopředu určily způsob odstranění rozporů, které mohou vzniknout, kdy jejich názor na jakost díla bude rozdílný. Domnívám se, že je vhodné například ujednat, že v případě neshody o jakosti díla se budou účastníci řídit závěry znaleckého posudku, který pro tyto účely nechají zpracovat soudním znalcem z oboru.

3. 2. 1 Podmínky odpovědnosti za vady

Za závady, které má dílo v době předání předmětu objednateli, odpovídá zhotovitel. Jestliže na objednatele přešlo nebezpečí škody později, např. pro prodlení zhotovitele, odpovídá zhotovitel za vady, které má dílo v okamžiku přechodu nebezpečí škody. Zhotovitel odpovídá i za vady, které vzniky až po předání předmětu díla, pokud si to způsobil porušením svých povinností např. poskytnutím špatného návodu k obsluze. Důkazní břemeno nese v obou případech objednatel.

3. 2. 2 Záruka

Prohlášení o záruce znamená, že zhotovitel přijímá závazek, že dokončené a předané dílo bude minimálně po záruční dobu způsobilé pro smluvené použití nebo pro obvyklé použití takovéhoto díla.

Záruční lhůta, týkající se díla, je-li sjednána, počíná běžet předáním díla. Pro záruku za jakost díla platí přiměřené ustanovení o kupní smlouvě.

3. 2. 3 Uplatňování práv z odpovědnosti za vady

V souvislosti s uplatňováním práv z odpovědnosti za vady ukládá obchodní zákoník, jak uvedeno shora provedení tzv. povinné prohlídky. Porušením této povinnosti postihuje zákon ztrátou možnosti domoci se práva z odpovědnosti za vady,

které jsou zjistitelné již při samotné prohlídce (vady zjevné). Tyto musí být neprodleně uplatněny u zhotovitele.

Vady, které nelze při prohlídce zjistit, jsou vady skryté. Tyto musí objednatel reklamovat u zhotovitele bez zbytečného odkladu poté, co je zjistil nebo mohl zjistit při vynaložené odborné péče, nejpozději však do dvou let od předání díla a u staveb do pěti let od jejich předání. Včasné neuplatnění práva z odpovědnosti za vady u zhotovitele znamená, že ani soud, po vznesené námitce o pozdním uplatnění nebo neuplatnění práva z odpovědnosti za vady, nemůže toto právo přiznat. Pozdní oznámení vad díla rovněž znamená pro objednatele ztrátu práva platně odstoupit od uzavřené smlouvy.

3. 2. 4 Nároky z vad díla

Pro nároky z vad díla platí přiměřeně úpravy nároků z vad zboží z úpravy kupní smlouvy. Pro účely uspokojení práv z odpovědnosti za vady díla je rozlišujícím kritériem, zda jde o případ, kdy vadným plněním je smlouva o dílo porušena podstatným způsobem nebo naopak smlouva o dílo je porušena vadným plněním pouze nepatrně. Za podstatné porušení smlouvy se považuje vadné plnění ze smlouvy o dílo tehdy, jestliže zhotovitel v době uzavření smlouvy věděl, že při takovém porušení smlouvy nebude mít objednatel zájem na splnění povinností ze smlouvy o dílo. Podstatném porušením smlouvy bude tedy např. to, že předmět díla nelze použít pro účel, pro který má být používán. Účastníci mohou již ve smlouvě předem dohodnout, které vady budou považovat za podstatné porušení smlouvy. V případech pochybností, zda vadné plnění je podstatným porušením smlouvy, určuje obchodní zákoník domněnku, že vadné plnění je pouze nepodstatným plněním.

Jestli-že vadné plnění je podstatným porušením smlouvy, může objednatel v rámci svých práv

- požadovat odstranění vady,

- požadovat přiměřenou slevu,

- odstoupit od uzavřené smlouvy.

Způsob odstranění vady závisí na objednateli. Může zvolit provedení náhradního díla, odstranění nedodělků, odstranění právních vad, opravu. Objednatel musí své rozhodnutí o volbě učinit včas bez zbytečného odkladu. Jednou provedenou

volbu nemůže bez souhlasu zhotovitele změnit. To neplatí, ukáže-li se, že zvolený způsob odstranění vady není možný, neboť vada je neodstranitelná nebo že by opravou vznikly nepřiměřené náklady.

Jestliže zhotovitel přes požadavek objednatele vadu díla v přiměřené lhůtě neodstraní, může objednatel od smlouvy odstoupit nebo požadovat přiměřenou slevu. Pokud objednatel neoznámil zhotoviteli včas zvolený způsob odstranění vady, má již jen práva jak při nepodstatném porušení smlouvy, což znamená, že nemůže odstoupit od smlouvy. Vedle práva zodpovědnosti za vady může objednatel uplatňovat i náhradu škody vzniklé jako důsledek vadného plnění event. sjednanou smluvní pokutu.

I při nepodstatném porušení smlouvy musí objednatel včas zvolit způsob vypořádání práv z odpovědnosti za vady a rovněž nemůže měnit zvolený způsob bez souhlasu zhotovitele.

Obchodní zákoník stanoví, že pokud objednatel neuplatní právo na slevu z ceny nebo neodstoupí od smlouvy pro prodlení z odstraněním vad, musí zhotovitel odstranit nedodělky a právní vady díla. Ostatní vady je povinen vypořádat způsobem podle své volby. Opravu náhradním provedením díla lze uskutečnit za předpokladu vrácení původního díla. Jestliže zhotovitel poskytl nové bezvadné plnění, má právo aby vadné plnění bylo vráceno. Není-li vrácení možné, nelze způsob vypořádání práv z odpovědnosti za vady zvolit. Ve výstavbě tento způsob není zpravidla možný. Pro zjištění výše slevy z ceny díla stanoví obchodní zákoník v § 439, že sleva odpovídá rozdílu mezi hodnotou díla bez vady a vadného díla. Pro určení výše těchto hodnot je rozhodující doba plnění.

3. 3 Závěrečné poznámky

Protože zhotovitel splní svůj závazek řádným ukončením díla, doporučuji, aby si smluvní strany dohodly, co považují za řádně splněné dílo, případně jaké drobné vady či nedodělky nebudou při převzetí díla bránit jeho předání a převzetí. Pro případ, že dílo má být předáno na výzvu objednatele, je vhodné smluvně upravit, jakým způsobem bude tato výzva učiněna, v jakém časovém předstihu a na kterou adresu bude směřovat.

Rovněž doporučuji, aby nároky z vad, zejména pokud jde o termíny pro odstraňování, byly ujednány přesně a jejich plnění, resp. neplnění bylo sankcionováno, což by mělo zhotovitele motivovat k včasnému odstraňování vad a případných nedodělků.

4 Srovnání české právní úpravy smlouvy o dílo s úpravou německou

Německá právní úprava smlouvy o dílo pro vztahy občanskoprávní, ale i obchodní je upravena v občanském zákoníku (dále BGB). Jde o typickou oboustrannou smlouvu.34

Vymezuje se, jako smlouva, kterou se zhotovitel zavazuje ke zhotovení díla a objednatel se zavazuje k zaplacení dohodnuté odměny. Předmětem smlouvy o dílo může být jeho zhotovení nebo změna věci, tak i jiný výsledek dosažitelný odvedenou prací nebo poskytnutím služby.

Ustanovení BGB, které závazkové vztahy upravují, mají dispozitivní charakter, výjimku tvoří kogentní ustanovení mající za cíl ochránit některá konkrétní práva jedné ze stran smlouvy nebo třetích osob.

Xxxxxxx o dílo se stejně jako v české právní úpravě vymezuje k právní úpravě kupní smlouvy z hlediska charakteru svého předmětu. V případech smlouvy, kde je dodána movitá věc, která má být vyrobena nebo vytvořena se aplikují ustanoveními o koupi, přičemž zde není podstatné, kdo je dodavatelem materiálu ke zhotovení, zda objednatel nebo zhotovitel. Pokud věc, která má být vyrobena či vytvořena je věcí nezastupitelnou, použijí se kromě ustanovení kupní smlouvy i ustanovení smlouvy o dílo v částech týkajících se výpovědí zhotovitele, výpovědi objednatele, rozpočtu díla, součinnosti objednatele a odpovědnosti objednatele za dodaný materiál.

Podle BGB nemusí být pro platnost smlouvy splněna podmínka o sjednání ceny díla a nemusí být ani určeno, jak se k této dospěje.

Jestliže je smlouva uzavřena bez určení ceny, platí domněnka zaplacení dohodnuté ceny, jestliže lze předpokládat zhotovení díla za odměnu.

Zhotovitel může požadovat, aby dílo bylo placeno ve splátkách. Tento návrh je však spojen s povinností zhotovitele převést vlastnictví k částem díla, materiálu nebo dílům, jestliže je objednateli poskytnuta záruka tohoto převodu.

Stejně jako v české právní úpravě musí být dílo zpracováno tak, že netrpí věcnými ani právními vadami. Objednatel má právo na odstranění vad a nedodělků, případně vyrobení nového díla. Odstranění vad může být odmítnuto pouze v případě,

34 FESSL, X. Xxxxx smlouva a smlouva o dílo podle německého práva. Krnov: Nakladatelství KONZULEX-XXXXXX, 1993. s. 49.

kdy je to realizovatelné jen s nepřiměřenými náklady. Při výrobě nového díla je zhotovitel oprávněn žádat vrácení původního díla.

Jestliže zhotovitel vady neodstraní v přiměřené lhůtě, může tak učinit objednatel na náklady zhotovitele, navíc je oprávněn požadovat zálohu k provedení opravy.

U promlčecích lhůt je v německé úpravě upravena vedle dvouleté lhůty, kdy se promlčují vady z vad díla u opravy, výroby, údržby nebo změně nějaké věci u poskytnutí plánovacích nebo kontrolních služeb k těmto účelům, resp. pětileté lhůty u stavebního díla a díla, jehož výsledek spočívá v poskytnutí plánovacích nebo kontrolních služeb pro účely stavebního díla, obecná tříletá promlčecí doba pro ostatní případy.

Nebezpečí škody na věci nese vždy až do převzetí díla zhotovitel. V případě prodlení s převzetím díla zhotovitelem, přechází nebezpečí škody na něj.

Objednatel může až do ukončení díla smlouvu vypovědět. Zákon však stanoví způsob, jakým způsobem se musí objednatel se zhotovitelem vypořádat.

4. 1 Závěrečné poznámky

Německá úprava závazkových vztahů, která je důležitá pro řadu podnikatelů, kteří mají intenzívní hospodářské styky s Německem vykazuje některé odlišnosti od úpravy v českém právním řádu. V tomto přehledu jsem se snažila nastínit alespoň některé z nich.

ZÁVĚR

Mým cílem při sepisování této bakalářské práce bylo dosáhnout srozumitelného výkladu stávají právní úpravy smlouvy o dílo v obchodním zákoníku.

Práce se skládá ze čtyř částí. První tvoří charakteristiku smlouvy o dílo, ve druhé se zabývám jejími podstatnými částmi. Tato část společně s částí třetí nazvanou splnění díla jeho předáním a převzetím tvoří s ohledem na zadání bakalářské práce její nejvýznamnější oddíl. V návaznosti na skutečnost, že Spolková republika Německo je největším obchodním partnerem České republiky, věnuji se stručně ve čtvrté části práce otázce úpravy smlouvy o dílo v německém právním řádu, resp. odlišnostem vůči české právní úpravě.

S použitím zákona a literatury jsem se snažila poskytnout budoucím účastníkům smlouvy o dílo několik rad a doporučení, které by pro ně mohly být při uzavírání smlouvy užitečné. Tyto uvádím stručně v následujících odstavcích:

- Pokud se sjednává smlouva o dílo většího rozsahu, je na místě trvat na uzavření smlouvy v písemné formě. Písemná forma by měla být dohodnuta i pro její případné změny formou dodatku.

De lege ferenda navrhuji vypustit § 272 odst. 2 ObchZ v důsledku čehož by nastoupila úprava podle občanského zákoníku, jež upravuje možnost měnit písemně uzavřenou smlouvu zase a jenom písemnou formou.

- Náležitou pozornost doporučuji věnovat identifikaci smluvních stran. Při jejich vymezení je vždy na místě postup podle § 13a ObchZ. Na místě je vždy kontrola s údaji ze zápisu v obchodním či živnostenském rejstříku toho kterého z účastníků smlouvy.

- Zvláštní pozornost doporučuji věnovat kontrole toho, aby vznikající smlouva o dílo neopomenula některou z podstatných náležitostí smlouvy, což by ve svých důsledcích vedlo k její neplatnosti a zmaření práce, kterou jsme tomuto smluvnímu dokumentu věnovali.

- Snad největší pozornost je třeba věnovat přesnému vymezení předmětu díla, neboť právě jeho přesné vymezení bude určující při rozhodování o tom, zda došlo k jeho řádnému splnění. Je proto nanejvýš vhodné, aby účastníci smlouvy parametry budoucího díla předem znaly a tyto smluvně zajistily.

- Stranám smlouvy dále doporučuji, aby nespoléhaly na výklad pojmů v obchodních vztazích pouze z pohledu obchodních zvyklostí, ale aby využily

možnosti dané jim zákonem a pojmy, které nejsou definovány kogentními ustanoveními ObchZ sami pro sebe ve smlouvě zdefinovaly a najisto tak postavily, že s jejich významem jsou srozuměny.

- V souladu s doporučením ve své práci navrhuji budoucím smluvním stranám zabývat se ve smlouvě o dílo i otázkou provedení zkoušek, má-li být předmět smlouvy tento podroben. Smlouva by tedy neměla opomenout místo a čas zkoušek, osoby, které budou těmto zkouškám přítomny, osoby, které tyto zkoušky provedou, kdo a v jaké míře zajistí podmínky jejich realizace a kdo ponese náklady s těmito spojené, náležitosti zápisu, které se o zkoušce provedou.

- V návaznosti na předchozí bod doporučuji smluvním stranám zakomponovat do smlouvy ujednání o tom, jaké vlastnosti má dokončené dílo ještě mít, aby je bylo možno ještě považovat za řádně splněné.

- Ve smlouvě o dílo je rovněž vhodné pamatovat i na otázku vzájemné součinnosti smluvních stran. To znamená, co který z účastníků učiní ke zdárnému splnění a předání dohodnutého díla. Pokud má jedna ze stran povinnost předat druhé straně například projektovou dokumentaci, stavební souhlas, zařízení staveniště apod., doporučuji ve smlouvě dohodnout, kdy a jakým způsobem se tak stane, popřípadě jaké důsledky bude mít nesplnění těchto závazků.

- S ohledem na specifické potřeby v oblasti výstavby bych uvítala doplnění de

lege ferenda ObchZ o nový typ smlouvy o dílo při výstavbě, který by podchytil a zohlednil existující specifika právě této podnikatelské činnosti.

Jak jsem již výše uvedla, neměla by být smlouva o dílo pouze formálním aktem smluvních stran a k jejich obsahu by mělo být přistoupeno s plnou vážností.

Myslím, že jsem v celku přesně popsala stěžejní místa smlouvy o dílo a učinila doporučení, kde mají účastníci smlouvy využít práva k tomu, aby své právní poměry ošetřily smluvně tak, aby nebyly předmětem budoucích sporů. Seznámení se s odbornou literaturou publikovanými odbornými články a nakonec i komentovanými zákony a soudní judikaturou mi byly, domnívám se, dobrou průpravou k samostatnému jednání ohledně uzavření smlouvy o dílo v mém budoucím zaměstnání, což nakonec bylo smyslem, proč jsem si toto pracovní zadání zvolila.

RESUMÉ

Das Thema meiner Bachalorarbeit war „Werkvertrag, Erfüllung, Ablieferung, Abnahme.“

Ich stellte mir das Ziel fest, die verständliche Darstellung der rechtlichen Ausgestaltung dieses Types des Vertags im Handelsgesetzbuch (weiter nur HGB) zu erstatten.

In meiner Arbeit wollte ich nicht nur die Grundkennlinie des Werkvertrages nach dem HGB beschreiben, sondern auch wollte ich auf die Abgrenzungskriterien vor allem mit Kaufvertrag hindeuten. Mein Xxxxxx war, dass es so durch verständliche Art vorkam, die nicht nur belehrent ist, sondern auch ist in der täglichen Praxis benutzbar.

Meine Arbeit besteht aus vier Grundteilen. Im ersten Teil beschreibe ich die Grundkennlinie des Werkvertrages und die Kernpunkte des Vertrags. Der dritte Teil der Arbeit trägt Name „Erfüllung des Werks durch ihre Ausführung und ihre Übergabe und Abnahme.“ Ich machte auch einige Empfehlungen, die wenn von Vertragsteinehmeren akzeptiert wurden, ihre Interessen besser zu beschützen. Sie führen auch zu ihrer gröβeren rechtlichen Sicherheit. Im Hinblick auf die Vergebung der Bachalorarbeit beschäftigte ich mich auch mit komplizierter Regelung, die bei Schlieβung des Werkvertrags für Bauausführung entsteht und ich hebe manche Besondereheiten auf, die nach meiner Meinung die Einzelreglung im HGB haben sollen. Mit Rücksicht darauf, dass viele unsere Wirtschaftsbetriebe die engen Geschäftsbeziehungen mit Deutschland haben, beschäftigte ich mich auch mit Frage der Reglung des Werkvertrags in der deutschen Rechtsordnung. Ich zeigte auf die bestimmten Verschiedenheiten gegenüber der tschechischen rechtlichen Ausgestaltung.

Meine Empfehlungen, die ich zum Ende meiner Arbeit tat, sollen den Werkvertragsteilnehmeren helfen, Unterlassungen auszuweichen.

Der Werkvertrag sollte nur keiner formale Akt der Kontrahenten und zu ihrem Inhalt sollte man mit der vollen Achtung herangehen.

Ich glaube, dass ich die Angelpunkte des Werkvertrags ganz genau beschrieb und Empfehlungen tat, wo die Vertragsteinehmer des Rechts dazu ausgenüzt sollten, damit ihre rechtliche Verhältnisse so vertraglich decken, damit sie als die nächste Prozesssache nicht waren.

Das Bekanntmachen mit Fachliteratur, Fachartikeln und zu Ende auch mit komentierten Gesetzten und Gerichtsjudikatur waren mir einer guten Vorbereitung zu selbständigen Handlung über die Werkvetragsschlieβung in meinem künftigen Beruf. Das war übrigens der Sinn, warum ich diese Arbeitaufgabe auswählte.

Meiner Bemühung war, dass ich Kentnisse, die ich beim Schreiben dieser Arbeit gewann, auch bei der eigenen Abfassung des Werkvertrags ausnützen kann.

POUŽITÁ LITERATURA

Monografie

1. XXXXXX, X., XXXXXXX, X., XXXXX, X. et al. Nástin obchodního práva II: Obchodní závazkové vztahy Cenné papíry. Brno: Nakladatelství Masarykova univerzita, 2009.

2. XXXXXX, X., XXXXX, X., XXXXX, X. et al. Kurs obchodního práva: Obchodní závazky. 4. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Xxxx, 2007.

3. ČÁP, X. Xxxxxxx vztahy ve výstavbě. Praha: Nakladatelství SEVT, 1992.

4. FESSL, X. Xxxxx smlouva a smlouva o dílo podle německého práva. Krnov: Nakladatelství KONZULEX-XXXXXX, 1993.

5. XXXX, P., XXXXXX, X. Jak uzavírat obchodní smlouvy. 2. vydání. Praha: Nakladatelství LINDE, 2003.

6. XXXXX, Obchodní kontrakty, díl II. Praha: Nakladatelství PROSPEKTRUM, 1994.

7. XXXXXX, X. Xxxxx občanské III : Právo obligační, Praha: Knihovna sborníků věd právních a státních, 1947.

8. XXXXX, X. Obchodně právní smlouvy. 5.aktualizované vydání Brno: Nakladatelství Masarykova univerzita, 2004.

9. XXXXX X., XXXXXX P. Nové stavební právo. Brno: Nakladatelství Masarykova univerzita, 2007.

10 XXXXX, X. Smluvní obchodní právo, kontrakty. 4. aktualizované a rozšířené vydání. Brno: Nakladatelství Masarykova univerzita, 2009.

11. XXXXX, S. Obchodní závazkové vztahy. 2. aktualizované vydání. Praha : Nakladatelství ASPI, a.s., 2009.

12. XXXXXX, X. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku. Praha: Nakladatelství LINDE, 2003.

13. XXXXXXXXX , X. Stavební právo díl II.: Stavební právo soukromé. Praha: Nakladatelství POLYGON, 2000.

14. Xxxxxxxxx, I., Xxxxx, S., Xxxxx, M. at al. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vydání, Praha: C.H. Xxxx, 2009.

Použité judikáty:

1. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.8.2001, sp. zn. 29 Odo 14/2001

2. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14.11.2001, sp. zn. 29 Odo 50/2001

3. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.3.2007, sp. zn. 32Odo 1403/2005

4. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.1.2007, sp. zn. 32 Odo 1250/2005

Časopisecká literatura:

1. Xxxxx, Xxxxxx. Splnění závazku zhotovitele ze smlouvy o dílo. Časopis pro právní vědu a praxi. 2006, roč. 14, č. 1 , s. 59-63. ISSN 1210-9126.

2. Xxxx, Xxx. Když nezbývá, než plnění smlouvy přerušit. Právní rádce : měsíčník Hospodářských novin. 1999, roč. 7, č. 1, s. 9-11. ISSN 4210-4817.

3. Xxxx, Xxxxxx. Co je to stavba? Stavitel : měsíčník Hospodářských novin. 2006, roč. 14, č. 4, s. 46-49. ISSN 1210-4825.

4. Xxxxx, Xxxxx. Vlastnictví, Xxxx a způsob provádění díla. Bulletin advokacie.

2003, č. 6- 7, s 74-82. ISSN 1210-6348.

5. Xxxxx, Xxxxx. Smlouva o dílo. Právní rádce: měsíčník Hospodářských novin. 2005, roč. 13, č. 10, s. 1-16. ISSN 1210-4825.

Právní předpisy:

1. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

2. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

3. Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek