OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2017/2335
OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2017/2335
ze dne 23. listopadu 2017
o postupech pro shromažďování podrobných údajů o úvěrech a o úvěrovém riziku (ECB/2017/38)
raDa GUVErNÉrŮ EVrOPSKÉ CENTrÁLNÍ BaNKY,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 2 a 5 této smlouvy,
s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na články 5.1, 12.1 a 14.3 tohoto statutu,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Evropský systém centrálních bank (ESCB) zřizuje společnou databázi podrobných analytických údajů o úvěrech (dále jen „anaCredit“), která obsahuje údaje o úvěrech ze všech členských států, jejichž měnou je euro. anaCredit podpoří Eurosystém, ESCB a Evropskou radu pro systémová rizika (ESrB) při plnění jejich úkolů včetně analýzy měnové politiky a operací měnové politiky, řízení rizik, sledování finanční stability, jakož i makroobezřetnostní politiky a výzkumu a bankovního dohledu.
(2) Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) (1) stanoví, že zpravodajské jednotky, které jsou rezidenty zpravodajského členského státu, jsou povinny vykazovat údaje o úvěrech a referenční údaje o protistranách národní centrální bance tohoto členského státu. Národní centrální banky zpravodajských členských států jsou povinny tyto údaje předávat Evropské centrální bance (ECB). Je tedy nezbytné vymezit postupy pro předávání těchto údajů v souladu s požadavky podle nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13). Zejména je nezbytné, aby národní centrální banky včas poskytovaly referenční údaje o protistranách a, přichází-li to v úvahu, registrovaly protistrany do databáze rejstříku institucí a přidružených osob (Register of Institutions and Affiliates Database – rIaD), ústředního rejstříku, který uchovává atributy jednotlivých organizačních jednotek,
jakož i různé druhy vztahů mezi těmito jednotkami, které mimo jiné odkazem na různé definice v umožňují včasné odvození skupinových struktur.
rIaD
(3) Kromě toho je třeba národním centrálním bankám jednoznačně přidělit odpovědnost v oblasti vykazování údajů o úvěrech a referenčních údajů o protistranách týkajících se sledovaných jednotek, které jsou zahraničními pobočkami ve zpravodajském členském státě, do ECB s cílem snížit dvojí vykazování, a tím zajistit, aby byly v celém průběhu tvorby statistiky uplatňovány efektivní a účinné statistické postupy.
(4) anaCredit může rovněž obsahovat údaje o úvěrech z členských států, jejichž měnou není euro, avšak které se rozhodnou, že se stanou zpravodajským členským státem, tím, že do svého vnitrostátního práva převezmou ustanovení nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) nebo že příslušnou zpravodajskou povinnost uloží jinak v souladu se svým vnitrostátním právem. Tyto členské státy mohou do svého vnitrostátního práva převzít rovněž ustanovení těchto obecných zásad nebo jinak zavést opatření v souladu s vnitrostátním právem, aby zajistily, že splní příslušné povinnosti předávat údaje do ECB harmonizovaným způsobem.
(5) Podle článku 24 obecných zásad ECB/2014/15 (2) národní centrální banky zasílají a uchovávají všechny referenční údaje, které popisují institucionální jednotky, případně právní jednotky a které jsou zapotřebí pro statistické účely, prostřednictvím rIaD. Údaje z rIaD se rovněž používají při přípravě oficiálních seznamů měnových finančních institucí, investičních fondů, účelových finančních společností, institucí významných pro statistiku platebního styku a pojišťovacích společností.
(6)
rIaD
by měl být rejstříkem referenčních údajů o všech protistranách ve smyslu nařízení (EU) 2016/867
(ECB/2016/13). Předpokladem pro správné fungování anaCredit je jedinečná identifikace všech protistran.
(1) Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2016/867 ze dne 18. května 2016 o shromažďování podrobných údajů o úvěrech a o úvěrovém riziku (ECB/2016/13) (Úř. věst. L 144, 1.6.2016, s. 44).
(2) Obecné zásady ECB/2014/15 ze dne 4. dubna 2014 o měnové a finanční statistice (Úř. věst. L 340, 26.11.2014, s. 1).
(7) Je třeba vymezit rozsah údajů, které mají být poskytovány v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13), podle něhož národní centrální banky mohou zavést zpětné vazby nebo zlepšit stávající zpětné vazby vůči zpravodajským jednotkám za použití dílčího souboru údajů o úvěrech shromážděných podle uvedeného nařízení. Tyto zpětné vazby poskytují zpravodajským jednotkám širší základ pro posouzení úvěrové způsobilosti, a to zejména přeshraničních dlužníků, a napomáhají při zlepšování řízení rizik úvěrových institucí a jiných věřitelů. Zpětná vazba může zvýšit příspěvek ESCB k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi a stabilitu finančního systému.
(8) ECB by ve spolupráci s národními centrálními bankami zpravodajských členských států měla v následné fázi zavést právní rámec, který podrobně vymezí rozsah a provádění zpětné vazby. Tento právní rámec by neměl národním centrálním bankám zabraňovat v tom, aby si s příslušnými zpravodajskými jednotkami vyměňovaly referenční údaje o protistraně, má-li se za to, že je to nezbytné ke zlepšení účinnosti a konzistentnosti zpravo dajského postupu a že to přispívá ke zlepšení kvality referenčních údajů o protistranách uložených v rIaD.
(9) Je třeba zavést postup pro účinné provádění technických změn příloh těchto obecných zásad za předpokladu, že takové změny nezmění základní koncepční rámec, ani neovlivní zpravodajskou zátěž. Při uplatňování tohoto postupu by měl být brán ohled na stanoviska Výboru pro statistiku ESCB. Národní centrální banky a jiné výbory ESCB mohou tyto technické změny příloh navrhovat prostřednictvím Výboru pro statistiku,
PŘIJaLa TYTO OBECNÉ ZÁSaDY:
KaPITOLa I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Oblast působnosti
Tyto obecné zásady stanoví podrobnosti o povinnostech národních centrálních bank předávat ECB údaje o úvěrech a referenční údaje o protistranách shromážděné podle nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13), včetně povinnosti národních centrálních bank registrovat protistrany v rIaD, a o postupech pro přenos těchto údajů.
Článek 2
Definice
Výrazy použité v těchto obecných zásadách mají stejný význam jako v nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13). Pro účely těchto obecných zásad se použijí rovněž tyto definice:
1) „údaji o úvěrech“ se rozumějí podrobné údaje o úvěrech a o úvěrovém riziku;
2) „zahraniční pobočkou ve zpravodajském členském státě“ se rozumí zahraniční pobočka, která je rezidentem ve zpravodajském členském státě a která je právně závislou součástí úvěrové instituce, která je rezidentem v jiném zpravodajském členském státě;
3) „ústředím podniku“ se rozumí právní subjekt, jehož právně závislou částí je zahraniční pobočka;
4) „domácí národní centrální bankou“ se rozumí národní centrální banka zpravodajského členského státu, v němž je rezidentem úvěrová instituce, jejíž právně závislou součástí je zahraniční pobočka;
5) „hostitelskou národní centrální bankou“ se rozumí národní centrální banka zpravodajského členského státu, v němž je zahraniční pobočka rezidentem;
6) „kódem
rIaD“
se rozumí jedinečný identifikační kód protistrany pro všechny protistrany při vykazování
z národních centrálních bank do ECB;
7) „příslušnou národní centrální bankou“ se pro účely vymezení funkcí a povinností v oblasti referenčních údajů o protistranách rozumí národní centrální banka zpravodajského členského státu, v němž je protistrana rezidentem. ECB se považuje za příslušnou národní centrální banku pro protistrany, které nejsou rezidenty zpravodajského členského státu;
8) „původcovskou národní centrální bankou“ se pro účely vymezení funkcí a povinností v oblasti referenčních údajů o protistranách rozumí národní centrální banka zpravodajského členského státu, která ECB vykazuje referenční údaje o protistranách, které jsou rezidenty v jiném členském státě;
9) „výstupními údaji“ se rozumějí údaje, které ECB vytvořila v rámci údajů o úvěrech a referenčních údajů o protistranách;
10) „řízením kvality údajů“ se rozumí zajišťování, ověřování a udržování kvality výstupních údajů pomocí užívání a aplikace cílů řízení kvality údajů, ukazatelů řízení kvality údajů a prahových hodnot řízení kvality údajů;
11) „cílem řízení kvality údajů“ se rozumí kritéria pro hodnocení kvality výstupních údajů;
12) „ukazatelem řízení kvality údajů“ se rozumí statistický ukazatel, který měří, do jaké míry bylo dosaženo určitého cíle řízení kvality údajů;
13) „prahovou hodnotou řízení kvality údajů“ se rozumí minimální úroveň ověřování, které je třeba provést s cílem splnit požadavky rámce řízení kvality údajů ve vztahu k cíli řízení kvality údajů.
KaPITOLa II
ZPRAVODAJSKÉ POVINNOSTI NÁRODNÍCH CENTRÁLNÍCH BANK V OBLASTI ÚDAJŮ O ÚVĚRECH A REFERENČNÍCH ÚDAJŮ O PROTISTRANÁCH
Článek 3
Všeobecná zpravodajská povinnost národních centrálních bank v oblasti údajů o úvěrech a referenčních údajů o protistranách
Národní centrální banky sestavují a vykazují ECB údaje o úvěrech a referenční údaje o protistranách v souladu se schématy vymezenými v přílohách I až IV nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) s výhradou práv národních centrálních bank udělovat výjimky nebo umožnit sníženou periodicitu vykazování v souladu s článkem 16 nařízení uvedeného nařízení.
Článek 4
Zvláštní zpravodajská povinnost národních centrálních bank, periodicita a lhůty
1. Národní centrální banky předávají ECB údaje o úvěrech a referenční údaje o protistranách shromážděné v souladu s nařízením (EU) 2016/867 (ECB/2016/13), jak je uvedeno v čl. 13 odst. 4 až 8 uvedeného nařízení.
2. Národní centrální banky identifikují každý atribut údajů o úvěrech, který se:
a) neuplatňuje: jedná se o atribut údajů, který se neuplatňuje v případě nástroje, zajištění nebo protistrany, k nimž se vztahuje, nebo
b) nevyžaduje: jedná se o atribut údajů, který je buď výslovně specifikován jako informace, která se nemusí vykazovat v souladu s nařízením (EU) 2016/867 (ECB/2016/13), nebo který se národní centrální banka rozhodla neshro mažďovat v souladu s uvedeným nařízením.
3. Národní centrální banky zajistí, aby ke každému referenčnímu datu pro vykazování byly všechny příslušné protistrany registrovány v rIaD a aby měly referenční údaje o protistranách, které jsou platné k referenčnímu datu pro vykazování. I když pro údaje o úvěrech i referenční údaje o protistranách platí stejné datum přenosu v souladu s čl. 13 odst. 8 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13), národní centrální banky vyvinou přiměřené úsilí, aby referenční údaje o protistranách poskytly, případně aby protistranu v rIaD zaregistrovaly alespoň jeden den před přenosem příslušných údajů o úvěrech.
Článek 5
Skutečný soubor zpravodajských jednotek
1. Národní centrální banky určí a přezkoumají skutečný soubor zpravodajských jednotek na základě těchto skutečností:
a) definice „skutečného souboru zpravodajských jednotek“ v článku 3 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13);
b) výjimek udělených národními centrálními bankami podle článku 16 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) s ohledem na celkový zůstatek úvěrů poskytnutých všem sektorům, který byl národním centrálním bankám vykázán ke konci prosince předchozího kalendářního roku podle nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) (1);
c) informací, které zpravodajské jednotky národní centrální bance poskytly a které se týkají fúze, rozdělení nebo reorganizace, která by mohla ovlivnit plnění jejich statistické zpravodajské povinnosti;
d) všech ujednání, která příslušné národní centrální banky uzavřely s cílem zamezit dvojímu vykazování zahraničních poboček v souladu s čl. 6 odst. 3 a čl. 16 odst. 3 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13);
e) všech ujednání, která příslušné národní centrální banky uzavřely za účelem rozdělení odpovědnosti ve vztahu k zahraničním pobočkám ve zpravodajském členském státě v souladu s článkem 6 těchto obecných zásad.
2. aniž by bylo dotčeno zahrnutí nových zpravodajských jednotek usazených ve zpravodajských členských státech do
skutečného souboru zpravodajských jednotek po prvním vykazování podle nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13), národní centrální banky kontrolují plnění podmínek pro udělení nebo zrušení výjimky, které jsou stanoveny v článku 16 nařízení. Národní centrální banky tuto kontrolu provádějí v prvním čtvrtletí každého roku, přičemž vycházejí ze stavu skutečného souboru zpravodajských jednotek v prosinci předcházejícího roku. Národní centrální banky mohou rozhodnout, že tuto kontrolu odloží na první čtvrtletí roku 2021.
3. Národní centrální banky zajistí, aby ke každému referenčnímu datu pro vykazování byly v rIaD registrovány tyto protistrany:
a) zpravodajské jednotky v souladu s čl. 1 bodem 8 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13), které jsou rezidenty stejného zpravodajského členského státu jako národní centrální banka;
b) sledované jednotky, které jsou zahraničními pobočkami zpravodajských jednotek ve smyslu čl. 1 bodu 9 písm. a) nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13);
c) ústředí podniků sledovaných jednotek ve smyslu písmene b).
Národní centrální banky zaregistrují tyto protistrany, jakmile splní kritéria pro to, aby se staly: i) zpravodajskou jednotkou, ii) sledovanou jednotkou, nebo iii) ústředím podniku sledované jednotky, vždy však před prvním referenčním datem pro vykazování, od kterého tato kritéria splňují.
4. Národní centrální banky zajistí, aby ke každému referenčnímu datu pro vykazování byly o každé sledované jednotce v rIaD zaznamenány tyto skutečnosti:
a) vztah mezi sledovanou jednotkou a právním subjektem, jehož součástí je sledovaná jednotka;
b) referenční datum, ke kterému sledované jednotky vykazují informace do anaCredit;
c) všechny platné výjimky, u nichž se uvede, zda:
i) výjimka byla udělena v souladu s čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13);
ii) výjimka platí pro celou zpravodajskou povinnost či její část, jak je uvedeno v čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13), nebo
iii) výjimka byla udělena zahraničním pobočkám na základě ujednání mezi příslušnými národními centrálními bankami s cílem zabránit dvojímu vykazování v souladu s čl. 6 odst. 3 a čl. 16 odst. 3 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13);
d) potvrzení, zda národní centrální banka rozhodla o tom, že nebude shromažďovat informace podle čl. 6 odst. 4 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13);
e) potvrzení, zda se uplatňuje povinnost vykazovat údaje o úvěrech pouze čtvrtletně v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13), a
f) potvrzení, zda je sledovaná jednotka povinna vykazovat údaje o riziku protistrany pouze čtvrtletně podle vzoru 2 v příloze I nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13).
5. Domácí národní centrální banka do rIaD zaznamená rozhodnutí neshromažďovat atributy údajů o zahraniční pobočce, které jsou uvedeny ve vzoru 1 v příloze I nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13), či shromažďovat pouze jejich část od právního subjektu, jehož je zahraniční pobočka součástí, pokud jsou tyto nástroje drženy či obsluhovány zahraniční pobočkou, která je rezidentem v jiném zpravodajském členském státě, v souladu s čl. 6 odst. 3 písm. a) uvedeného nařízení.
(1) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 ze dne 24. září 2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2013/33) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 1).
6. Hostitelská národní centrální banka do rIaD zaznamená rozhodnutí neshromažďovat atributy údajů uvedené ve vzoru 2 v příloze I nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13), či shromažďovat pouze jejich část od zahraniční pobočky, která je částí právního subjektu, jenž je rezidentem v jiném zpravodajském členském státě, v souladu s čl. 6 odst. 3 písm. b) uvedeného nařízení.
7. Příslušná národní centrální banka ECB informuje o postupech, které jsou podle článku 15 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) plánovány za účelem plnění statistické zpravodajské povinnosti vymezené v uvedeném nařízení v případě fúze, rozdělení nebo reorganizace jedné či více zpravodajských jednotek, jež by mohla ovlivnit plnění statistické zpravodajské povinnosti ze strany těchto zpravodajských jednotek.
Článek 6
Rozdělení odpovědnosti za zahraniční pobočky ve zpravodajském členském státě
1. Jsou-li právní subjekt a kterákoli z jeho zahraničních poboček rezidenty různých zpravodajských členských států, národní centrální banky vyvinou přiměřené úsilí, aby zabránily dvojímu vykazování stejných údajů v souladu s čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) tím, že budou koordinovat shromažďování atributů údajů uvedených ve vzorech 1 a 2 v příloze I uvedeného nařízení od příslušné zpravodajské jednotky a jejích zahraničních poboček.
2. Příloha II těchto obecných zásad vymezuje přidělení odpovědnosti národním centrálním bankám, které vykazují ECB údaje o úvěrech a referenční údaje o protistranách týkající se zahraničních poboček ve zpravodajském členském státě, přičemž se zohlední výjimky udělené zpravodajským jednotkám.
3. Domácí národní centrální banka a hostitelská národní centrální banka, které jsou zapojeny do shromažďování údajů od zahraniční pobočky ve zpravodajském členském státě, se mohou dohodnout na jiném rozdělení odpovědnosti za vykazování údajů o úvěrech a referenčních údajů o protistranách do ECB, které s výhradou odstavce 4 nahradí rozdělení odpovědnosti uvedené v příloze II těchto obecných zásad. V souladu s tímto ujednáním domácí národní centrální banka nebo hostitelská národní centrální banka informují ECB a zaznamenají v rIaD tyto informace:
a) národní centrální banku odpovědnou za přenos informací, které jsou vymezeny ve vzoru 1 v příloze I nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13), do ECB a
b) národní centrální banku odpovědnou za přenos informací, které jsou vymezeny ve vzoru 2 v příloze I nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13), do ECB.
Obě národní centrální banky v rIaD zaznamenají odpovídající referenční údaje o protistranách.
4. Ujednání o nahrazení úpravy spočívající v rozdělení odpovědnosti za předávání vzorů 1 a 2 v příloze I nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) nesmí vést k tomu, že ECB bude předáváno méně údajů o úvěrech ve srovnání s úpravou uvedenou v příloze II; tím není dotčeno rozhodnutí národní centrální banky neshromažďovat určité atributy údajů v souladu s článkem 7 uvedeného nařízení.
5. Existuje-li mezi dvěma příslušnými národními centrálními bankami ujednání podle čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13), které vede k tomu, že všechny údaje (vzor 1 a 2) od zahraniční pobočky ve zpravodajském členském státě shromažďuje a do ECB předává jen jedna z těchto národních centrálních bank, potom:
a) národní centrální banka, která do ECB údaje nepředává, může rozhodnout, že s cílem zabránit dvojímu vykazování nebude od této zahraniční pobočky ve zpravodajském členském státě shromažďovat žádné údaje v souladu s čl. 8 odst. 5 a čl. 16 odst. 3 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13), a
b) ECB zašle údaje, které jí byly v souvislosti se zahraniční pobočkou ve zpravodajském členském státě předány, národní centrální bance, která údaje do ECB nepředává, k použití podle čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13).
Článek 7
Přechodná ustanovení pro přenos údajů o úvěrech a referenčních údajů o protistranách
1. Pokud národní centrální banky využijí svého práva v souladu s článkem 19 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) odložit první přenos údajů o úvěrech, které se týkají všech referenčních dat pro vykazování před
1. únorem 2019, do ECB, musí k prvnímu přenosu dojít nejpozději 31. března 2019.
2. aniž by byl dotčen čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13), pokud národní centrální banka využije
přechodné ustanovení pro údaje o úvěrech podle odstavce 1, může odložit první přenos referenčních údajů o protistranách do ECB, pokud tyto údaje do ECB předá šest měsíců před prvním vykázáním údajů o úvěrech, nejpozději však 30. září 2018.
3. aniž je dotčen článek 19 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13), národní centrální banky zaznamenají do rIaD
své rozhodnutí odložit první přenos údajů o úvěrech do ECB do 30. června 2018. Pokud národní centrální banky potřebují odložit první přenos, lze tyto informace aktualizovat před prvním vykazováním údajů o úvěrech a referenčních údajů o protistranách.
4. Pokud se týká prvního vykazování měsíčních a čtvrtletních údajů o úvěrech, národní centrální banky do
31. března 2018 ECB informují o příslušném zvoleném skutečném souboru zpravodajských jednotek tak, že tyto informace zaznamenají v rIaD.
XxXXXXXx XXX
ZVLÁŠTNÍ ZPRAVODAJSKÁ POVINNOST VE VZTAHU K REFERENČNÍM ÚDAJŮM O PROTISTRANÁCH V RIAD
Článek 8
Identifikace protistran v RIAD
1. Národní centrální banky identifikují každou protistranu, jejíž údaje vykazují, ať už je rezidentem či nerezidentem, jedinečným kódem rIaD s ohledem na podmínky uvedené v těchto obecných zásadách.
2. Národní centrální banky přijmou veškerá možná opatření pro správnou identifikaci příslušných protistran v rIaD a označují tyto protistrany pomocí příslušného kódu rIaD bez ohledu na zemi, jejímiž jsou rezidenty. To platí též, pokud národní centrální banka používá pro účely shromažďování údajů o úvěrech a referenčních údajů o protistranách a jejich předávání do ECB jen vzor 2 v příloze I nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13), zatímco jiná národní centrální banka používá ke shromažďování a předávání údajů týkajících se téže protistrany vzor 1 v příloze I uvedeného nařízení, a pokud byly zpravodajským jednotkám uděleny částečné výjimky.
3. Národní centrální banky používají správné kódy rIaD, aby byly všechny protistrany v průběhu času označovány konzistentně, a v případě změn tyto kódy včas aktualizují, např. když příslušná národní centrální banka zasáhne a nahradí dočasný kód oficiálním kódem rIaD.
4. Národní centrální banky mohou požadovat, aby zpravodajské jednotky používaly zvláštní soubor identifikačních kódů protistran. Příloha IV nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) stanoví, že příslušná národní centrální banka může zpravodajským jednotkám povolit, aby k označení protistran při primárním přenosu použily specifický identifikační kód protistrany. Národní centrální banka, která ke shromažďování údajů o úvěrech a referenčních údajů o protistranách používá vzor 1 v příloze I nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13), v tomto případě přiřadí různé identifikační kódy protistran, které zpravodajské jednotky používají k označení téže protistrany, k odpovídajícímu kódu rIaD, jenž se použije při sekundárním přenosu.
5. Národní centrální banky zajistí, aby všechny protistrany, které jsou spojeny s nástroji vykazovanými do anaCredit, bez ohledu na postavení protistrany a zemi, v níž je rezidentem, byly k příslušnému referenčnímu datu pro vykazování registrovány v rIaD. Národní centrální banky vyvinou přiměřené úsilí, aby zaregistrovaly novou protistranu v rIaD alespoň jeden den před tím, než ECB předají údaje o úvěrech týkající se nástrojů, s nimiž je tato protistrana spojena.
Článek 9
Přenos referenčních údajů o protistranách do RIAD
1. Národní centrální banky vykazují ECB referenční údaje o protistranách v souladu se souborem referenčních údajů o protistranách uvedeným ve vzoru 1 v příloze I a v tabulkách 2 a 3 v příloze III nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13).
2. Národní centrální banky mohou získat referenční údaje o protistranách, včetně identifikačních kódů, od příslušných zpravodajských jednotek nebo na základě dohod o spolupráci s národními statistickými úřady, vnitrostátními příslušnými orgány a jinými vnitrostátními orgány za předpokladu, že tyto informace lze použít pro účely vymezené v nařízení rady (ES) č. 2533/98 (1).
3. Národní centrální banky aktualizují referenční údaje o protistranách, které předávají ECB, jakmile se dozvědí o změně jednoho nebo více atributů údajů. To platí jak pro rezidentské, tak nerezidentské protistrany.
(1) Nařízení rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8).
4. I když národní centrální banky mohou rozhodnout, že nebudou od jednotlivých zpravodajských jednotek shromažďovat určité referenční údaje o protistranách, např. když je atribut v tabulkách 2 a 3 v příloze III nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) označen jako „N“, podle čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) národní centrální banky do rIaD vždy vykazují identifikační kód právního subjektu (Legal Entity Identifier – LEI), bez ohledu na postavení protistrany a zemi, jejímž je rezidentem. Pokud LEI nebyl protistraně přidělen, vykazují národní centrální banky vnitrostátní identifikační kód ze seznamu národních identifikačních kódů, který je zveřejněn na internetových stránkách ECB jako příloha dokumentu AnaCredit Reporting Manual.
5. Kromě povinných identifikačních kódů subjektů, které jsou požadovány podle nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13), národní centrální banky do rIaD vykazují jakýkoli jiný národní identifikační kód, který je pro danou protistranu k dispozici, za předpokladu, že tyto informace lze použít v souladu s režimem utajení podle nařízení (ES) č. 2533/98.
6. Národní centrální banky nejsou povinny do
rIaD
vykazovat referenční údaje o protistraně, pokud je tato
protistrana na seznamu mezinárodních organizací, který je zveřejněn na internetových stránkách ECB jako příloha k dokumentu AnaCredit Reporting Manual a který ECB ve spolupráci s národními centrálními bankami pravidelně
aktualizuje. V těchto případech použijí národní centrální banky jen správný kód
rIaD
k identifikaci mezinárodní
organizace při přenosu údajů o úvěrech do ECB. To platí i pro protistrany, které jsou na seznamu měnových finančních institucí, s výjimkou případů, kdy protistrana vystupuje jako dlužník – v těchto případech národní centrální banky postupují v souladu s obecnými požadavky na vykazování referenčních údajů o protistraně.
Článek 10
Odpovědnost národních centrálních bank za identifikaci rezidentských protistran, které jsou registrovány v RIAD
1. Národní centrální banky jsou odpovědné za jedinečnou identifikaci všech rezidentských protistran v rIaD
a přijmou veškerá možná opatření, aby zabránily tomu, že dva nebo více odlišných záznamů v rIaD odkazují na stejnou rezidentskou protistranu.
2. Podrobné informace o opatřeních, která musí národní centrální banky přijmout k zajištění jedinečné identifikace protistran v rIaD a řízení jejich referenčních údajů, jsou uvedeny v příloze I.
3. Když je rezidentská protistrana zaregistrována v
rIaD
s dočasným kódem
rIaD,
posoudí příslušná národní
centrální banka nejpozději do posledního pracovního dne druhého měsíce následujícího po dni, kdy od centrální identi fikační služby obdrží seznam možných duplicitních záznamů, zda se v případě nové dočasné protistrany jedná o duplicitní záznam existující rezidentské protistrany nebo o skutečně novou protistranu. V prvním případě, tj. existuje- li shoda, příslušná národní centrální banka vybere z předloženého seznamu preferovanou shodu, a zneplatní („zmrazí“) tak novou dočasnou protistranu ve prospěch příslušné existující rezidentské protistrany („živá“ protistrana). V druhém případě, tj. neexistuje-li shoda, příslušná národní centrální banka přidělí nové dočasné protistraně oficiální kód rIaD.
4. Při odstraňování duplicity národní centrální banky nejprve řeší případy, které se týkají nových dočasných rezidentských protistran, jež mají podle údajů o úvěrech, které byly vykázány ECB, největší expozice.
5. Národní centrální banky použijí veškeré dostupné informace na vnitrostátní úrovni, aby v co největší míře zajistily úplnost, správnost a aktuálnost referenčních informací o rezidentských protistranách, které jsou registrovány v rIaD. Národní centrální banky za tímto účelem vyhodnotí všechny spolehlivé zdroje informací, za předpokladu, že lze tyto informace použít v souladu s režimem utajení stanoveným v nařízení (ES) č. 2533/98, tak aby byly do rIaD vkládány nejlepší možné referenční informace o všech příslušných protistranách.
6. V případě protistran, které jsou rezidenty v zemi, v níž není příslušná národní centrální banka, která by poskytla referenční údaje o protistranách, zajistí jedinečnou identifikaci a referenční údaje o těchto protistranách ECB s vynaložením přiměřeného úsilí a na základě dostupných informací, přičemž přijme opatření, která má podle přílohy I těchto obecných zásad přijmout „příslušná národní centrální banka / ECB“. ECB přitom nejprve řeší případy týkající se protistran, které mají podle informací dostupných v anaCredit největší expozice.
7. Pro každou protistranu rIaD vypočítá autoritativní záznam každého atributu údajů podle předem stanovených slučovacích pravidel, přičemž udělí prioritu všem potenciálním zdrojům. Pokud se standardní slučovací pravidla (pořadí všech potenciálních zdrojů), která byla stanovena ECB, nepovažují za vhodná, národní centrální banky stanoví a písemně oznámí ECB slučovací pravidla, která se budou v rIaD uplatňovat k výpočtu autoritativního záznamu referenčních údajů všech rezidentských protistran. Příslušná národní centrální banka může stanovit jinou metodu pro každý atribut referenčních údajů o protistranách a může tuto metodu průběžně měnit, pokud to považuje za vhodné.
8. Národní centrální banky zajistí, aby seznam národních identifikačních kódů a seznam právních forem, které jsou zveřejněny jako příloha dokumentu AnaCredit Reporting Manual na internetových stránkách ECB, byly pro příslušný členský stát aktuální. Národní centrální banky ECB včas písemně informují o jakékoli změně, kterou považují za nezbytnou.
KaPITOLa IV
POSTUPY A STANDARDY PRO PŘENOS DO RIAD
Článek 11
Přidělení kódu RIAD
1. Při první registraci v rIaD národní centrální banky přidělí každé rezidentské protistraně oficiální kód rIaD a nerezidentským protistranám dočasný kód rIaD v požadovaném formátu.
2. Národní centrální banky zajistí, aby kódy rIaD, které přidělí protistranám, ať již rezidentům nebo nerezidentům, byly výlučné, tj. aby nebyly spojeny s více než jednou protistranou a v průběhu času se neměnily.
3. Národní centrální banky odpovídají za přidělení oficiálního kódu rIaD všem rezidentským protistranám, které původcovská národní centrální banka nebo ECB původně zaregistrovala v rIaD s dočasným kódem rIaD.
4. ECB informuje národní centrální banky zpravodajských členských států, pokud se změní kód rIaD protistrany, bez ohledu na zemi, v níž je rezidentem. Národní centrální banky používají aktuální kód rIaD pro všechny protistrany ode dne, kdy jsou předávány následující příslušné údaje o úvěrech a referenční údaje o protistranách.
Článek 12
Standardy přenosu v souvislosti s RIAD
1. Národní centrální banky předávají ECB referenční údaje o protistranách prostřednictvím rIaD. Každé pravidelné vložení informací se uskutečňuje prostřednictvím přenosu souboru s použitím standardního mechanismu ESCB. V případě malého objemu dat mohou národní centrální banky případně zpracovat zprávy o potvrzení přijetí nebo aktualizovat atributy online.
2. S cílem minimalizovat provozní chyby a zajistit přesnost a soulad aktualizací vykazovaných do rIaD provádějí národní centrální banky před předáním údajů do ECB kontroly platnosti, které odpovídají příslušným specifikacím výměny dat.
Článek 13
Potvrzení o přijetí a potvrzení chyby
1. Po přijetí aktualizací ECB okamžitě provede kontroly k ověření kvality poskytnutých informací.
2. V souladu s čl. 24 odst. 5 obecných zásad ECB/2014/15 poskytne ECB národním centrálním bankám:
a) potvrzení o přijetí, které obsahuje souhrnné údaje o aktualizacích, jež byly zpracovány a úspěšně provedeny v příslušném souboru údajů, a/nebo
b) potvrzení chyby, které obsahuje podrobné údaje o aktualizacích a kontrolách platnosti, jež byly neúspěšné.
3. Národní centrální banky přijmou opatření k zajištění bezodkladného přenosu opravených údajů.
Článek 14
První přenos referenčních údajů o protistranách do RIAD
1. Národní centrální banky předají ECB první soubor referenčních údajů o protistranách nejpozději šest měsíců před prvním přenosem údajů o úvěrech v souladu s čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) a vynaloží přiměřené úsilí, aby tak učinily před příslušnou lhůtou stanovenou v čl. 7 odst. 2 těchto obecných zásad.
2. Pokud jde o obsah prvního přenosu referenčních údajů o protistranách podle odstavce 1, národní centrální banky předají alespoň referenční údaje o protistranách, které lze na základě dostupných informací přiměřeně posuzovat za relevantní.
3. Na první přenos referenčních údajů o protistranách do ECB podle odstavce 1 se uplatňují stejné minimální společné standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy uvedené v příloze V nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13).
4. Přichází-li to v úvahu, první soubor referenčních údajů o protistranách, které národní centrální banky vykazují, zahrnuje tyto atributy údajů:
a) identifikační kód protistrany (kód rIaD);
b) LEI;
c) není-li LEI k dispozici, národní identifikační kód ze seznamu národních identifikačních kódů, který je zveřejněn na internetových stránkách ECB; národní identifikační kód sestává ze dvou odlišných proměnných, tj. druhu identifi kátoru (případně jeho popisu) a příslušného kódu (ledaže je druh identifikátoru „neuplatňuje se“);
d) název;
e) adresa: země;
f) adresa: město/obec;
g) adresa: ulice;
h) právní forma;
i) institucionální sektor.
5. Skutečný seznam atributů referenčních údajů, které národní centrální banky poskytnou za každou protistranu při prvním přenosu referenčních údajů o protistranách do rIaD, se může lišit v závislosti na použitelnosti jednotlivých atributů na konkrétní postavení a kategorii protistrany, jak je uvedeno v tabulkách 2 a 3 v příloze III nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13).
KaPITOLa V
SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ O ÚVĚRECH A REFERENČNÍCH ÚDAJŮ O PROTISTRANÁCH NÁRODNÍMI CENTRÁLNÍMI BANKAMI
Článek 15
Výjimky a snížená periodicita vykazování
1. Pro účely čl. 16 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) při výpočtu celkové nesplacené částky úvěrů všem sektorům, které v souladu s nařízením (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) vykázaly všechny zpravodajské jednotky, jež jsou rezidenty ve zpravodajském členském státě, národní centrální banky zohlední jen celkovou nesplacenou částku úvěrů všech zpravodajských jednotek, které jsou zachyceny ve skutečném souboru zpravodajských jednotek ve smyslu čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13), včetně celkové nesplacené částky úvěrů všech zpravodajských jednotek, kterým byla udělena výjimka. aby se předešlo pochybnostem, národní centrální banka nevezme v úvahu celkovou nesplacenou částku úvěrů zahraničních poboček, které nejsou rezidenty zpravodajského členského státu této národní centrální banky.
2. Pro účely čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) národní centrální banky v případě, že umožní malým zpravodajským jednotkám, aby vykazovaly údaje o úvěrech týkající se referenčních dat pro vykazování před
1. lednem 2021 čtvrtletně namísto měsíčně, zohlední společný příspěvek:
a) malých zpravodajských jednotek, kterým byla udělena výjimka podle čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13), a
b) zpravodajských jednotek, které splňují podmínky pro čtvrtletní vykazování podle čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13),
do celkové nesplacené částky úvěrů, které v souladu s nařízením (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) vykázaly všechny zpravodajské jednotky, které jsou rezidenty ve zpravodajském členském státě, a zajistí, aby tento společný příspěvek nepřesáhl 4 %.
3. Podle čl. 6 odst. 3 a čl. 16 odst. 3 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) může příslušná národní centrální banka udělit výjimky zpravodajským jednotkám, které jsou zahraničními pobočkami ve zpravodajském členském státě, pokud národní centrální banky údaje získají z jiných zdrojů, které mají kvalitu a včasnost vyžadovanou podle čl. 14 odst. 3 uvedeného nařízení. Právo národních centrálních bank udělit tyto výjimky se uplatňuje v koordinaci s příslušnými národními centrálními bankami na základě ujednání k zamezení dvojího vykazování v souladu s článkem 6 těchto
obecných zásad. aby se zabránilo pochybnostem, zpravodajská jednotka, které byla udělena výjimka podle čl. 16
odst. 3, se nepovažuje za malou zpravodajskou jednotku, které byla udělena výjimka podle čl. 16 odst. 1, ani za malou zpravodajskou jednotku, která může vykazovat čtvrtletně nebo měsíčně podle čl. 16 odst. 2.
4. Při výkonu svých pravomocí podle čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) může příslušná národní centrální banka udělit výjimky malým zpravodajským jednotkám, které se vztahují na některé nebo všechny zpravodajské povinnosti včetně těch, které se týkají výhradně konkrétních sledovaných jednotek, jež jsou součástí zpravodajské jednotky, která je právním subjektem.
Článek 16
Spolupráce s příslušnými orgány
1. Pokud lze veškeré údaje uvedené v nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) nebo jejich část získat od jiných příslušných orgánů než národních centrálních bank a tyto údaje lze použít v rozsahu a pro účely vymezené v nařízení (ES) č. 2533/98, mohou národní centrální banky zavést vhodné mechanismy spolupráce s těmito orgány s cílem zajistit stálou strukturu pro získávání těchto údajů.
2. Před tím, než předají údaje uvedené v odstavci 1 do ECB, národní centrální banky zajistí, že tyto údaje splňují požadavky uvedené v nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13).
KaPITOLa VI
ŘÍZENÍ KVALITY ÚDAJŮ
Článek 17
Standardy přenosu pomocí ESCB-Net
1. Pro elektronický přenos údajů o úvěrech a referenčních údajů o protistranách, které ECB požaduje, používají národní centrální banky ESCB-Net, kterou poskytuje ESCB. Národní centrální banky poskytují tyto údaje ECB v souladu se standardy výkaznictví SDMX (1), které jsou stanoveny v samostatném dokumentu.
2. S předchozím souhlasem ECB mohou národní centrální banky k přenosu údajů o úvěrech a referenčních údajů o protistranách použít jiné prostředky.
1. aniž
Článek 18
Řízení kvality údajů
jsou dotčena práva ECB na ověřování informací podle nařízení (ES) č. 2533/98 a (EU) 2016/867
(ECB/2016/13), národní centrální banky sledují a zajišťují kvalitu a spolehlivost údajů o úvěrech a referenčních údajů o protistranách poskytovaných ECB a v rámci celkového řízení kvality údajů úzce spolupracují s ECB.
2. Národní centrální banky stanoví podmínky pro odmítnutí údajů, které obdrží od zpravodajských jednotek.
3. Národní centrální banky monitorují sledované zpravodajské jednotky, jejichž informace byly odmítnuty, jakož i dosažený pokrok mezi jednotlivými vykazovacími obdobími. Národní centrální banky informují ECB o výsledcích tohoto monitorování.
4. Národní centrální banky zajišťují, ověřují a udržují kvalitu údajů o úvěrech a referenčních údajů o protistranách s cílem zabezpečit: i) kvalitu agregovaných výstupních údajů, ii) soulad údajů o úvěrech a referenčních údajů o protistranách a iii) soulad s jinými statistikami. Před předáním údajů o úvěrech a referenčních údajů o protistranách ECB národní centrální banky zejména ověří, že:
a) soubory předávané ECB splňují technické specifikace pro přenos do ECB;
b) každý záznam je jedinečným způsobem identifikován;
c) identifikační kód smlouvy je jedinečný pro každou smlouvu, z níž vyplývá úvěrové riziko pro tutéž sledovanou jednotku, a že tento identifikační kód není znovu použit k identifikaci jiné smlouvy s toutéž sledovanou jednotkou;
d) každý identifikační kód nástroje je jedinečný pro každou smlouvu sledované jednotky a že tento identifikační kód není znovu použit k identifikaci jiného nástroje v souvislosti se stejnou smlouvou a sledovanou jednotkou;
e) identifikační kód zajištění je jedinečný pro každé zajištění přijaté toutéž sledovanou jednotkou a že tento identifikační kód není znovu použit k identifikaci jiného zajištění téže sledované jednotky;
(1) Statistical Data and Metadata eXchange.
f) údaje o úvěrech a referenční údaje o protistranách, které jsou předávány, jsou úplné a konzistentní;
g) všechny protistrany jsou spojeny s nástroji, které jsou registrovány v systému rIaD, a označeny odpovídajícím identi fikačním kódem protistrany (kód rIaD) na základě informací, které poskytly zpravodajské jednotky.
5. Národní centrální banky, které předávají vzor 1 nebo vzor 2 v příloze I nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13), před přenosem údajů o úvěrech do ECB ověří a zajistí, že pro každý nástroj, který se vykazuje za každou protistranu, která je s nástrojem spojena, jsou v rIaD zaznamenány požadované referenční údaje o protistranách pro všechny protistrany.
6. Údaje o úvěrech a referenční údaje o protistranách předávané národními centrálními bankami musí být v souladu s údaji, které jsou uloženy v národních databázích v důsledku jakýchkoli činností spojených s řízením kvality údajů na vnitrostátní úrovni.
7. Pokud dvě národní centrální banky předávají ECB údaje o úvěrech za sledované jednotky, které jsou zahraničními pobočkami ve zpravodajském členském státě, v souladu s článkem 6, každá národní centrální banka odpovídá za kvalitu údajů, jež vykazuje. Pokud se dvě národní centrální banky dohodnou, že budou sdílet odpovědnost za sekundární vykazování, jsou příslušné národní centrální banky povinny zajistit, aby údaje o úvěrech a referenční údaje o protistranách vykazované jednou centrální bankou byly v souladu s údaji o úvěrech a referenčními údaji o protistranách vykazovanými druhou národní centrální bankou. Za tímto účelem ECB poté, co budou informace vloženy do anaCredit, zašle příslušným národním centrálním bankám poskytnuté informace s cílem zajistit, aby byly údaje o úvěrech a referenční údaje o protistranách vykázané každé z nich konzistentní.
8. Národní centrální banky ověří soulad a přesnost údajů o úvěrech a referenčních údajů o protistranách tím, že je porovnají s jinými soubory údajů, které jsou shromažďovány na národní úrovni v souladu s vnitrostátním nebo unijním právem, jakmile jsou k dispozici. Národní centrální banky zohlední rozdíly v metodice a termínech, pokud jde o soubory údajů použité k hodnocení kvality údajů v anaCredit.
9. Při každém přenosu údajů o úvěrech ve vztahu k sledované jednotce, referenčnímu datu pro vykazování a druhu vykazování, tj. atributy měsíčních údajů ve vzorech 1 a 2 v příloze I nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) a atributy čtvrtletních údajů ve vzoru 2 v příloze I uvedeného nařízení, zasílá anaCredit národní centrální bance, která předala informace, automaticky zprávu o potvrzení přijetí s informací, zda byl soubor systémem vložen nebo odmítnut. V případě odmítnutí zpráva uvede důvod odmítnutí.
10. ECB vyhodnotí údaje o úvěrech a referenční údaje o protistranách za použití souboru kontrol platnosti v úzké spolupráci s národními centrálními bankami. Toto hodnocení se provádí včas. ECB a národní centrální banky mohou činnost v oblasti řízení kvality údajů vzájemně koordinovat, přičemž zohlední významnost nesrovnalostí mezi ukazateli řízení kvality údajů a cíli řízení kvality údajů na vnitrostátní úrovni i na úrovni eurozóny.
11. Při každém přenosu údajů o úvěrech ve vztahu k sledované jednotce, referenčnímu datu pro vykazování a druhu vykazování, které jsou vloženy do anaCredit, zasílá anaCredit automaticky zprávu o potvrzení přijetí s výsledky kontrol platnosti. Tato zpráva podrobně uvede údaje, které nevyhověly kontrolám platnosti anaCredit, a kontrolu platnosti, která vyvolala chybu.
12. Pokud je sledovaná jednotka zahraniční pobočkou ve zpravodajském členském státě a informace za sledovanou jednotku vykazují dvě národní centrální banky:
a) jsou zprávy uvedené v odstavci 11 zasílány těmto dvěma příslušným národním centrálním bankám a
b) každá národní centrální banka odpovídá za kvalitu informací uvedených ve vzoru. Každá národní centrální banka zejména odpovídá za kontroly platnosti, kterými ověřuje soulad a integritu informací vykázaných ve vzorech 1 a 2 v příloze I nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13). Za tímto účelem každá národní centrální banka zajistí správnost informací vykázaných ve vzoru, za který odpovídá.
13. Národní centrální banky zavedou a monitorují nezbytné mechanismy, které zpravodajským jednotkám umožní revidovat a opravit jakékoli vykázané údaje o úvěrech a referenční údaje o protistranách, které nevyhověly kontrolám platnosti anaCredit, tak aby národní centrální banky mohly bezodkladně předložit dostupné opravy.
14. S cílem sledovat uplatňování vhodných postupů pro shromažďování, ověřování, zpracovávání a šíření informací, které zajišťují kvalitu shromažďovaných údajů, předloží ECB a národní centrální banky radě guvernérů jednou za dva roky zprávu o kvalitě. Zprávy o kvalitě se týkají údajů o úvěrech i referenčních údajů o protistranách a poskytují též informace o metodách a postupech, které národní centrální banky zavedly za účelem jednoznačné identifikace rezidentských protistran. První zpráva o kvalitě bude vypracována v prosinci 2020, přičemž referenčním datem pro vykazování bude září 2020.
Článek 19
Postup při revizích
1. Národní centrální banky předávají ECB veškeré opravy, které obdržely od zpravodajských jednotek, jakmile je zpracují.
2. Národní centrální banky uzavřou dohody se zpravodajskými jednotkami, které umožní, aby opravy údajů, které byly ve zprávě o potvrzení přijetí ve smyslu čl. 18 odst. 11 označeny jako údaje, které nevyhověly kontrolám platnosti anaCredit, mohly být předány bezodkladně a nejpozději k příštímu datu, ke kterému mají být poskytnuty informace týkající se dané sledované jednotky.
3. Národní centrální banky předávají opravy kdykoli po referenčním datu pro vykazování.
4. Národní centrální banky předávají případné opravy za všechna referenční období.
5. ECB opravy po přijetí od národních centrálních bank neprodleně automaticky zpracuje a uloží ve sdílené databázi. Po dalším zpracování oprav informuje ECB příslušné národní centrální banky o výsledku dodatečného hodnocení kvality.
KaPITOLa VII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 20
Zjednodušený postup provádění změn
S přihlédnutím ke stanovisku Výboru pro statistiku může Výkonná rada ECB provádět jakékoli technické změny příloh těchto obecných zásad za předpokladu, že takové změny nezmění základní koncepční rámec, ani neovlivní zpravodajské zatížení zpravodajských jednotek nebo národních centrálních bank. Výkonná rada o všech těchto změnách bez zbytečného odkladu informuje radu guvernérů.
Článek 21
Nabytí účinku
Tyto obecné zásady nabývají účinku dnem oznámení národním centrálním bankám členských států, jejichž měnou je euro.
Článek 22
Určení
Tyto obecné zásady jsou určeny všem centrálním bankám Eurosystému.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 23. listopadu 2017.
Za Xxxx guvernérů ECB prezident ECB Xxxxx XxxXXX
PŘÍLOHA I
Identifikace protistran a řízení jejich referenčních údajů v databázi rejstříku institucí a přidružených osob (Register of Institutions and Affiliates Database – RIAD)
1. Obecné předpoklady, na nichž se zakládá diagram průběhu procesu
1.1. Předpokládá se, že všechny národní centrální banky vedou národní referenční soubor údajů, ve kterém jsou protistrany (rezidenti i nerezidenti) jedinečně identifikovány, a že na vnitrostátní úrovni neexistuje duplicita (tj. protistrany mají jedinečný a výlučný interní identifikační kód národní centrální banky). To znamená, že i když jednotlivé zpravodajské jednotky v témže členském státě mohou při komunikaci s příslušnou národní centrální bankou označovat určitou protistranu různými identifikačními kódy protistran, národní centrální banka nakonec zajistí, aby byly všechny tyto identifikační kódy spojeny se skutečnou jedinečnou protistranou.
1.2. Je-li to zapotřebí, aby se zabránilo duplicitě (např. když je stejná protistrana v národním referenčním souboru údajů registrována dvakrát), národní centrální banka přiřadí identifikační kódy protistrany, které zpravodajské jednotky používají při vykazování do národní centrální banky, k jedinečným interním identifikačním kódům národní centrální banky. Při přenosu informací do RIAD a AnaCredit národní centrální banky nakonec případně přiřadí tyto interní identifikační kódy národní centrální banky k jedinečnému kódu RIAD.
2. Poznámky k diagramu:
2.1. „Známá“ protistrana je protistrana, která je již registrována v RIAD a jejíž kód RIAD původcovská národní centrální banka zná.
2.2. Novou protistranu lze v RIAD registrovat, jen pokud je poskytnut nezbytný minimální soubor atributů referenčních údajů („platný záznam“) v souladu s požadavky RIAD.
2.3. RIAD neumožňuje registraci nové protistrany se stejnými identifikačními kódy (LEI a/nebo národní identifikační kód), jaké má existující protistrana.
2.4. Každá národní centrální banka může rozhodnout, že určí, zda je domácí protistrana, kterou zaregistrovala jiná národní centrální banka, duplicitním záznamem existující protistrany, též mimo centrální identifikační službu, např. pro tyto účely použije vlastní interní postup (algoritmus pro určování shody).
2.5. Centrální identifikační služba je funkcí RIAD, která vyhledává možné duplicitní záznamy mezi existujícími protistranami, které jsou rezidenty stejné země, prostřednictvím speciálního „nástroje k určování shody“, vždy když je nová protistrana v systému registrována s dočasným kódem RIAD. Protistrany, které mají být pomocí tohoto nástroje zpracovány, jsou zařazeny do „vstupní řady“; výsledek určování shody se pak shromažďuje ve „výstupní řadě“ a prostřednictvím specializovaného automatizovaného zpětného toku předává příslušné národní centrální bance ke konečnému posouzení.
2.6. Příslušná národní centrální banka vyhodnotí seznam potenciálních duplicitních záznamů, který obdržela z RIAD, a pro každou protistranu s dočasným kódem RIAD vybere ze seznamu preferovaného kandidáta (shoda) nebo rozhodne, že nakonec ze seznamu nevybere žádnou možnost (žádná shoda).
2.7. „Deduplikace“ protistrany je proces, kterým příslušná národní centrální banka po úspěšném určení shody mezi dvěma protistranami registrovanými v RIAD rozhodne, která protistrana bude zneplatněna („zmrazená protistrana“) a která bude vedena v systému („živá protistrana“).
PŘÍLOHA II
Rozdělení odpovědnosti za zahraniční pobočky ve zpravodajském členském státě
Tabulka stanoví rozdělení odpovědnosti mezi národní centrální banky za vykazování ECB, pokud jde o údaje o úvěrech a referenční údaje o protistranách týkající se sledovaných jednotek, které jsou zahraničními pobočkami zpravodajského členského státu, na základě informací o výjimkách, které byly uděleny zpravodajským jednotkám.
Rozdělení odpovědnosti za zahraniční pobočky zpravodajského členského státu
Zpravodajské jednotky, které vykazují domácí národní centrální bance
jen T2
Žádná výjimka Shromažďují
Čtvrtletní vykazování
Částečná výjimka Úplná výjimka
Žádná výjimka Domácí národní
centrální banka: T1&T2
Hostitelská ná rodní centrální banka: T1&T2
Hostitelská ná rodní centrální banka: T1&T2
Hostitelská ná rodní centrální banka: T1&T2
Hostitelská ná rodní centrální banka: T1&T2
Zpravodajské jednotky, které vykazují hostitelské národní centrální bance
Shromažďují jen T1
Čtvrtletní vykazování
Domácí národní centrální banka: T1&T2
Domácí národní centrální banka: T1&T2
Hostitelská ná rodní centrální banka: T1
Domácí národní centrální banka: T2
T1 se poža duje (2)
Domácí národní centrální banka: T1&T2
T2 se poža duje (1)
Hostitelská ná rodní centrální banka: T1&T2
Domácí národní centrální banka: T1&T2 (Q)
T2 se poža duje (1)
Hostitelská ná rodní centrální banka: T1&T2
Hostitelská ná rodní centrální banka:
T1&T2 (Q)
T2 se poža duje (1)
Hostitelská ná rodní centrální banka: T1&T2
Hostitelská ná rodní centrální banka:
T1&T2 (Q)
Částečná
výjimka
Domácí národní
centrální banka: T1&T2
T1 se poža
duje (2)
Domácí národní centrální banka: T1&T2
Domácí národní — —
centrální banka: T1&T2 (Q)
Úplná výjimka Domácí národní
centrální banka:
T1&T2
(1) Pokud domácí národní centrální banka
T1 se poža duje (2)
Domácí národní centrální banka: T1&T2
Domácí národní — — centrální banka:
T1&T2 (Q)
a) udělí výjimku v souladu s čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) nebo
b) umožní vykazovat údaje čtvrtletně v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) a hostitelská národní centrální banka
c) neudělí výjimku v souladu s čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) a
d) neumožní vykazovat údaje čtvrtletně v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13),
pak hostitelská národní centrální banka nemůže v souladu s čl. 6 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) rozhodnout, že nebude shromažďovat žádné atributy údajů uvedené ve vzoru 2 nebo že bude shromažďovat pouze jejich část, a předá ECB vzory 1 a 2.
(2) Pokud hostitelská národní centrální banka
a) udělí výjimku v souladu s čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) nebo
b) umožní vykazovat údaje čtvrtletně v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) a domácí národní centrální banka
c) neudělí výjimku v souladu s čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) a
d) neumožní vykazovat údaje čtvrtletně v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13),
pak domácí národní centrální banka nemůže v souladu s čl. 6 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) rozhodnout, že nebude shromažďovat žádné atributy údajů uvedené ve vzoru 1 nebo že bude shromažďovat pouze jejich část, a předá ECB vzory 1 a 2.
Poznámka:
i) T1: znamená vzor 1 ve smyslu přílohy I nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13).
ii) T2: znamená vzor 2 ve smyslu přílohy I nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13).