Contract
1 PŮSOBNOST NOVÉHO ZÁKONA VE SROVNÁNÍ S PŘEDCHÁZEJÍCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVOU
ǴÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje
a) pravidla pro zadávání veřejných zakázek, včetně zvláštních postupů předcházejících jejich zadání,
b) povinnosti dodavatelů při zadávání veřejných zakázek a při zvlášt- ních postupech předcházejících jejich zadání,
c) uveřejňování informací o veřejných zakázkách,
d) zvláštní podmínky fakturace za plnění veřejných zakázek,
e) zvláštní důvody pro ukončení závazků ze smluv na veřejné zakázky,
f) informační systém o veřejných zakázkách,
g) systém kvalifikovaných dodavatelů,
h) systém certifikovaných dodavatelů,
i) dozor nad dodržováním tohoto zákona.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o za- dávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, ener- getiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ ES a 2004/18/ES.
Směrnice Rady ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních před- pisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodáv- ky a stavební práce (89/665/EHS).
Směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správ- ních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energe- tiky, dopravy a telekomunikací.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/665/EHS a 92/13/EHS, pokud jde o zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/55/EU ze dne 16. dubna 2014 o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek.
Komentář:
Pĭedmětem nového zákona o zadávání veĭejných zakázek č. 134/2016 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. 10. 2016, je jak problematika zadávání veĭejných zakázek, tak i koncesí, které byly v pĭedcházející právní úpravě regulovány sa- mostatným zákonem.
Pĭijetí nové úpravy veĭejných zakázek pĭedcházela legislativní činnost v rám- ci Evropské unie. Dne 28. 3. 2014 byly v Úĭedním věstníku EU uveĭejněny tĭi nové směrnice o zadávání veĭejných zakázek, které měly být transponovány do českého vnitrostátního práva ve lhůtě do 18. 4. 2016. Jedná se o tyto směrnice:
• směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. 2. 2014 o zadávání veĭejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES,
• směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. 2. 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodáĭství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES,
• směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. 2. 2014 o udělování koncesí.
Tyto směrnice jsou v různých jazykových verzích dostupné na xxxx://xxx-xxx. xxxxxx.xx/xxxxx-xxxxxxx/XX/XXX/?.
S ohledem na lhůtu stanovenou pro transpozici pĭíslušných evropských pĭed- pisů do vnitrostátního právního ĭádu se plánovalo, že nový zákon o zadávání veĭejných zakázek měl být účinný k 1. 4. 2016.1)
1) Podrobněji viz Stanovisko k domnělé nejasnosti platnosti a účinnosti nového zákona o zadávání veřejných zakázek [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2016. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxx-xx.xx/xx/Xxxxxxxxx/Xxxxxxxxxx-x-xxxxxxx-xxxxxxxxxx-
Nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ke dni
30. 9. 2016 zrušil předcházející zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných za- kázkách.
Společně s novým zákonem o zadávání veĭejných zakázek byl pĭijat zákon č. 135/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s pĭijetím zákona o zadávání veĭejných zakázek, účinný od 1. 10. 2016.
Co se týče podmínek a postupu veĭejného zadavatele pĭi uzavírání koncesních smluv v rámci spolupráce mezi veĭejnými zadavateli a jinými subjekty, používal se od 1. 7. 2006 do 30. 9. 2016 zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním ĭízení (koncesní zákon).
Dne 31. 5. 2016 byly ve Sbírce zákonů publikovány tĭi prováděcí pĭedpisy k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veĭejných zakázek, které nabyly účinnosti dnem 1. 10. 2016. Jedná se o tyto pĭedpisy:
• vyhláška č. 168/2016 Sb., o uveĭejňování formuláĭů pro účely zákona o zadá- vání veĭejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele,
• vyhláška č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veĭejné zakáz- ky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr,
• vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů ĭízení o pĭe- zkoumání úkonů zadavatele pĭi zadávání veĭejných zakázek.
Dne 8. 6. 2016 byly ve Sbírce zákonů publikovány další dva prováděcí pĭed- pisy k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veĭejných zakázek, které nabyly účin- nosti dnem 1. 10. 2016:
• naĭízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veĭejných zakázek,
• naĭízení vlády č. 173/2016 Sb., o stanovení závazných zadávacích podmínek pro veĭejné zakázky na poĭízení silničních vozidel.
Dne 3. 8. 2016 byla ve Sbírce zákonů publikována vyhláška č. 248/2016 Sb., o náležitostech obsahu žádosti o pĭedchozí stanovisko k uzavĭení smlouvy a ke změně závazku ze smlouvy podle § 186 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.,
platnosti-a-ucinnosti-noveho-zakona-o [cit. 2016-05-06].: „Do nabytí účinnosti tohoto nového zákona bude národní úprava ‚více pĭísná‘ než nová úprava, ale také nový zákon, jak už bylo ĭečeno, bude opět pĭísnější než nové zadávací směrnice. V období do naby- tí účinnosti nového zákona se tedy budou veřejné zakázky zahajovat a zadávat v režimu zákona č. 137/2006 Sb. Nicméně pokud se prokáže, že konkrétní pravidlo nebo postup zadavatele je v rozporu s evropskými směrnicemi, lze se domáhat přímé účinnosti směrnic, to ale v žádném pĭípadě neznamená, že celý zákon je se směrnicemi v rozporu. Ani z pĭípadného rozporu u jednotlivého pravidla nelze dovozovat neúčinnost zákona jako celku.“
o zadávání veĭejných zakázek. Tato vyhláška se týká vydávání stanovisek Minis- terstva financí ČR k uzavírání smluv na koncese na stavební práce a služby a dále jejich následné změny, pokud se navrhovaná změna závazku týká vlivu na výši finančních závazků veĭejného zadavatele.
Dne 8. 8. 2016 byl ve Sbírce zákonů publikován další prováděcí pĭedpis k zá- konu č. 134/2016 Sb., o zadávání veĭejných zakázek, který nabyl účinnosti rov- něž dnem 1. 10. 2016. Jedná se o vyhlášku č. 260/2016 Sb., o stanovení podrob- nějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů pĭi zadávání veĭejných zakázek a certifikátu shody.
Novely zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veĭejných zakázek, jsou k 29. 7.
2017 tyto:
• zákon č. 147/2017 Sb. účinný od 22. 5. 2017,
• zákon č. 183/2017 Sb. účinný od 1. 7. 2017,
• zákon č. 368/2016 Sb. účinný od 1. 1. 2018.
Dále bylo vydáno Sdělení RS03/2016 o opravě tiskové chyby v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veĭejných zakázek, účinné od 3. 10. 2016.
Seznam metodik a stanovisek k novému zákonu je v závěru této pu- blikace.
Praktická systematika zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
Podlimitní režim (§ 52 až 54 z. z. v. z.)
• zjednodušené podlimitní řízení (§ 53 z. z. v. z.)
Nadlimitní režim (§ 55 až 128 z. z. v. z.)
• volba druhu zadávacího řízení (§ 55 až 72 z. z. v. z.)
• technické podmínky (§ 89 až 95 z. z. v. z.)
• zadávací podmínky v nadlimitním režimu (§ 73 až 106 z. z. v. z.) x zá- kladní ustanovení o zadávacích řízeních (§ 33 až 51 z. z. v. z.)
• průběh řízení po podání nabídek (§ 107 až 113 z. z. v. z.)
• hodnocení nabídek (§ 114 až 121 z. z. v. z.)
• výběr dodavatele (§ 122 a § 123 z. z. v. z.) x základní ustanovení o za- dávacích řízeních – oznámení o výběru (§ 50 z. z. v. z.) anebo vyloučení účastníka ze zadávacího řízení (§ 48 z. z. v. z.)
• uzavření smlouvy (§ 124 až 126 z. z. v. z.) nebo zrušení zadávacího říze- ní (§ 127, § 128 z. z. v. z.) x základní ustanovení o zadávacích řízeních – ukončení zadávacího řízení (§ 51 z. z. v. z.)
Zjednodušený režim (§ 129 z. z. v. z.)
PŘEDCHÁZEJÍCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA:
Zákon č. 137/2006 Sb., o veĭejných zakázkách, nabyl účinnosti dne 1. 7. 2006 a nahradil právní úpravu o veĭejných zakázkách v zákoně č. 40/2004 Sb., o veĭej- ných zakázkách.
V České republice upravoval veĭejné zadávání jako první zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veĭejných zakázek, který pozbyl účinnosti dne 30. 4. 2004.
2 ZADAVATEL
§ 4
Zadavatel
(1) Veřejným zadavatelem je
a) Ǵeská republika; v případě Ǵeské republiky se organizační složky stá- tu2) považují za samostatné zadavatele,
b) Ǵeská národní banka,
c) státní příspěvková organizace,
d) územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace,
e) jiná právnická osoba, pokud 1. byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a 2. jiný veřejný zadavatel ji převážně finan- cuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.
(2) Zadavatelem je osoba, která k úhradě nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky použije více než 200 000 000 Kč, nebo více než 50 % pe- něžních prostředků, poskytnutých z
a) rozpočtu veřejného zadavatele,
b) rozpočtu Evropské unie nebo veřejného rozpočtu cizího státu s vý- jimkou případů, kdy je veřejná zakázka plněna mimo území Evropské unie.
(3) Při zadávání sektorových veřejných zakázek podle § 151, včetně sektorových koncesí podle § 176 odst. 3, je zadavatelem také osoba uve- dená v § 151 odst. 2.
(4) Pokud zadavatel podle odstavců 1 až 3 zahájí zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat tento zákon.
(5) Za zadavatele se považuje také jiná osoba, která zahájila zadávací řízení, ačkoliv k tomu nebyla povinna, a to ve vztahu k tomuto zadávací- mu řízení a do jeho ukončení.
2) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku Ǵeské republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
§ 7
Společné zadávání
(1) Zadavatelé mohou veřejnou zakázku zadat společně. Zadavatel může veřejnou zakázku zadat také společně s osobou, která nemá po- vinnost postupovat podle tohoto zákona.
(2) Před zahájením zadávacího řízení uzavřou osoby, které se budou účastnit společného zadávání, písemnou smlouvu, která upraví jejich vzájemná práva a povinnosti související se zadávacím řízením a stanoví způsob jednání vůči třetím osobám.
(3) Za dodržení tohoto zákona odpovídají při společném zadávání zúčastnění zadavatelé společně s výjimkou úkonů, které provádí zúčast- něný zadavatel pouze svým jménem a na svůj účet.
§ 8
Společné zadávání za účasti zadavatelů z různých členských států
(1) Zadává-li veřejnou zakázku více zadavatelů společně a alespoň jedna z těchto osob je zadavatelem podle práva jiného členského státu, je rozhodným právem pro zadávání veřejné zakázky a jeho přezkum právo Ǵeské republiky nebo právo takového členského státu. Rozhodné právo se určí
a) mezinárodní smlouvou, nebo
b) dohodou osob zúčastněných na společném zadávání, nepostupuje-li se podle písmene a).
(2) Zadává-li veřejnou zakázku osoba, kterou založil nebo zřídil za- davatel společně se zadavatelem se sídlem v jiném členském státě, do- hodnou se tito zadavatelé, že rozhodným právem pro zadávání veřejné zakázky a jeho přezkum je právo členského státu, ve kterém takto zalo- žená nebo zřízená osoba
a) má sídlo, nebo
b) vykonává svou činnost.
§ 9
Centrální zadavatel
(1) Centrálním zadavatelem je zadavatel podle § 4 odst. 1 nebo 3 anebo zadavatel podle práva jiného členského státu, který provádí cen- tralizované zadávání spočívající v tom, že provádí zadávací řízení nebo zvláštní postupy podle části šesté, v nichž
a) pořizuje dodávky či služby, které následně přenechá jednomu nebo více zadavatelům za cenu nikoliv vyšší, než za kterou byly pořízeny, nebo
b) jiný zadavatel nebo zadavatelé pořizují dodávky, služby nebo stavební práce.
(2) Za dodržení tohoto zákona odpovídá při centralizovaném zadá- vání centrální zadavatel. Zadavatel však odpovídá za dodržení tohoto zákona, pokud samostatně zadává veřejné zakázky
a) v rámci dynamického nákupního systému provozovaného centrálním zadavatelem, nebo
b) na základě rámcové dohody uzavřené v rámci centralizovaného zadá- vání.
(3) Okruh zadavatelů, pro které je centralizované zadávání provádě- no, musí být vymezen v zadávací dokumentaci, a to jejich výčtem nebo jiným způsobem, který umožní účastníkům zadávacího řízení jejich identifikaci; to neplatí pro zadávací řízení, kterým se zavádí dynamický nákupní systém.
(4) Centrální zadavatel a zadavatel, pro něhož má být centralizované zadávání provedeno, jsou povinni nejpozději do okamžiku zadání veřej- né zakázky uzavřít písemnou smlouvu, v níž upraví svá vzájemná práva a povinnosti v souvislosti s centralizovaným zadáváním; tím není dotčen
§ 132 odst. 2. Tato smlouva může zahrnovat i další služby poskytované centrálním zadavatelem spojené se zadáváním veřejných zakázek.
(5) Provádí-li centrální zadavatel centralizované zadávání výlučně sektorových veřejných zakázek, postupuje podle ustanovení tohoto zá- kona, která upravují sektorové veřejné zakázky.
(6) Centrální zadavatel může pořizovat v rámci centralizovaného za- dávání dodávky, služby nebo stavební práce i pro sebe.
(7) Je-li centrální zadavatel zadavatelem podle práva jiného členské- ho státu, je rozhodným právem pro zadávání veřejné zakázky zadávané centrálním zadavatelem a jeho přezkum právo členského státu, ve kte- rém má sídlo.
§ 10
Zákaz spolupráce nebo volby práva
(1) Postup podle § 8 nebo 9 není možný v případě koncesí podle § 174. V případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti podle
§ 187 nelze postupovat podle § 8. Volba jiného práva členského státu po- dle § 8 nebo centrální zadávání podle § 9 není možná také, pokud by měla takto zadávaná veřejná zakázka být zadávána postupem pro sektorovou veřejnou zakázku, ačkoliv se o sektorovou veřejnou zakázku podle části sedmé nejedná.
(2) Prostřednictvím spolupráce zadavatele při zadávání veřejné za- kázky se zadavatel nesmí vyhýbat dodržování jiných právních předpisů.
§ 11
Vertikální spolupráce
(1) Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kte- rou uzavírá veřejný zadavatel s jinou právnickou osobou jako dodavate- lem, pokud
a) sám nebo společně s jinými veřejnými zadavateli ovládá tuto osobu obdobně jako své vnitřní organizační jednotky,
b) v takto ovládané osobě nemá majetkovou účast jiná osoba než ovlá- dající veřejný zadavatel nebo ovládající veřejní zadavatelé a
c) více než 80 % celkové činnosti takto ovládané osoby je prováděno při plnění úkolů, které jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavate- lem nebo ovládajícími veřejnými zadavateli nebo jinými právnickými osobami, které ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé rovněž ovládají jako své vnitřní organizační jednotky.
(2) Veřejný zadavatel ovládá právnickou osobu obdobně jako své vnitř- ní organizační jednotky, pokud má rozhodující vliv na strategické cíle i vý- znamná rozhodnutí takto ovládané právnické osoby. K takovému ovládání může docházet i ze strany jiné právnické osoby, která je sama týmž veřej- ným zadavatelem ovládána obdobně jako jeho vnitřní organizační jednotka.
(3) Veřejní zadavatelé společně ovládají právnickou osobu podle od- stavce 1 písm. a), pokud
a) orgány s rozhodovacím oprávněním takto ovládané právnické osoby jsou složeny nebo ustaveny na základě jednání ve shodě všech společ- ně ovládajících veřejných zadavatelů,
b) ovládající veřejní zadavatelé mají společně rozhodující vliv na strate- gické cíle a významná rozhodnutí takto ovládané právnické osoby a
c) takto ovládaná právnická osoba nesleduje žádné zájmy, které jsou v rozporu se zájmy ovládajících veřejných zadavatelů.
(4) Za zadání veřejné zakázky se nepovažují případy, kdy právnická osoba ovládaná podle odstavce 1 písm. a) uzavře smlouvu s dodavatelem, v němž nemá přímou majetkovou účast žádná soukromá osoba a který je
a) veřejným zadavatelem, který ji ovládá, nebo
b) jinou právnickou osobou ovládanou veřejným zadavatelem podle xxx- xxxx x).
(5) Pro účely odstavce 4 se soukromou osobou rozumí jiná osoba než stát, veřejnoprávní korporace, jiná právnická osoba zřízená zákonem nebo právnická osoba, v níž mají účast pouze stát, veřejnoprávní korpo- race nebo jiná právnická osoba zřízená zákonem.
(6) Odstavce 1 až 5 se použijí obdobně i pro zadavatele podle § 4 odst. 2.
§ 12
Horizontální spolupráce
Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy výlučně mezi veřejnými zadavateli, pokud
a) tato smlouva zakládá nebo provádí spolupráci mezi veřejnými za- davateli za účelem dosahování jejich společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat,
b) se spolupráce podle písmene a) řídí pouze ohledy souvisejícími s ve- řejným zájmem a
c) každý z těchto veřejných zadavatelů vykonává na trhu méně než 20 % svých činností, kterých se spolupráce podle písmene a) týká.
§ 13
Podíl činnosti
(1) Pro určení podílu činností podle § 11 odst. 1 písm. c) nebo § 12 písm. c) se bere v úvahu průměrný obrat, pokud je činnost, která je před- mětem smlouvy, hrazena jejími příjemci v plné výši. Není-li možno ur- čit tento obrat, použijí se jako základ pro výpočet v případě vertikální
spolupráce celkové náklady právnické osoby a v případě horizontální spolupráce náklady vzniklé v souvislosti s činností, kterých se tato spo- lupráce týká.
(2) Podíl činností se vypočítá v souhrnu za 3 účetní období předchá- zející účetnímu období, ve kterém došlo k uzavření smlouvy. Vznikla-li nebo zahájila-li právnická osoba příslušnou činnost později nebo došlo k reorganizaci jejích činností, postačí, že dosažení podmínek podle od- stavce 1 je věrohodné, zejména na základě plánů činnosti.
§ 17
Provozní jednotky
(1) Zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky za všechny své provozní jednotky.
(2) Jde-li však o provozní jednotku s funkční samostatností při zadá- vání veřejných zakázek nebo některých jejich kategorií, může se před- pokládaná hodnota veřejné zakázky stanovit na úrovni této jednotky.
Komentář:
Zadavatelem podle § 4 z. z. v. z. se rozumí jednak veĭejný zadavatel podle odst. 1, dále osoby podle odst. 2 (někteĭí pĭíjemci dotací), osoby podle odst. 3 (v pĭechozí úpravě nazývaní „sektoroví zadavatelé“) a osoby podle odst. 4 a 5 (za- davatelé, kteĭí zahájí zadávací ĭízení, i když k tomu nebyli povinni, a osoby, které neměly povinnost zadávat zakázku v zadávacím ĭízení).
Dochází k terminologickým změnám a ke zpĭesnění okruhu osob, které se ĭídí novým zákonem.
Oproti pĭedchozí právní úpravě již není nadále používán výraz „sdružení za- davatelů“, nová úprava obsahuje tzv. společné zadávání (§ 7 a násl. z. z. v. z.), a to buď s osobou, která nemá povinnost postupovat podle zákona o zadávání veĭejných zakázek, anebo ve spojení se zadavatelem se sídlem v jiném členském státě. Rozhodné právo se určí mezinárodní smlouvou nebo dohodou.
V dalším pĭípadě společného zadávání, kdy zakázku zadává osoba, kterou za- ložil nebo zĭídil zadavatel společně se zadavatelem se sídlem v jiném členském státě, se rozhodné právo pro zadání veĭejné zakázky a pĭípadný pĭezkum určí podle sídla založené nebo zĭízené osoby anebo podle místa, kde vykonává tato osoba svou činnost.
V nové právní úpravě zůstává centrální zadavatel (§ 9 z. z. v. z.), kterým je zadavatel podle § 4 odst. 1 nebo 3 z. z. v. z. anebo zadavatel podle práva jiného
členského státu, který provádí centralizované zadávání spočívající v tom, že pro- vádí zadávací ĭízení nebo zvláštní postupy podle části šesté, v nichž
a) poĭizuje dodávky či služby, které následně pĭenechá jednomu nebo více zada- vatelům za cenu nikoliv vyšší, než za kterou byly poĭízeny, nebo
b) jiný zadavatel nebo zadavatelé poĭizují dodávky, služby nebo stavební práce.
Nový zákon zavádí pojmy tzv. vertikální (§ 11 z. z. v. z.) a horizontální spolupráce (§ 12 z. z. v. z.).
Z aplikace pravidel pro veĭejné zadávání dochází k vyjmutí tzv. spolupráce mezi zadavateli na úrovni vertikální (v pĭedchozí úpravě známá jako tzv. in-hou- se), kdy za zadání veĭejné zakázky se nepovažuje uzavĭení smlouvy, kterou uzaví- rá veĭejný zadavatel s jinou právnickou osobou jako dodavatelem, pokud
a) sám nebo společně s jinými veĭejnými zadavateli ovládá tuto osobu obdobně jako své vnitĭní organizační jednotky,
b) v takto ovládané osobě nemá majetkovou účast jiná osoba než ovládající ve- ĭejný zadavatel nebo ovládající veĭejní zadavatelé a
c) více než 80 % celkové činnosti takto ovládané osoby je prováděno pĭi plnění úkolů, které jí byly svěĭeny ovládajícím veĭejným zadavatelem nebo ovládají- cími veĭejnými zadavateli nebo jinými právnickými osobami, které ovládající veĭejný zadavatel nebo veĭejní zadavatelé rovněž ovládají jako své vnitĭní organizační jednotky.
Horizontální spolupráce je v novém zákoně definována (stejně jako vertikální spolupráce) negativně, tzn. za zadání veĭejné zakázky se nepovažuje uzavĭení smlouvy výlučně mezi veĭejnými zadavateli, pokud
a) tato smlouva zakládá nebo provádí spolupráci mezi veĭejnými zadavateli za účelem dosahování jejich společných cílů směĭujících k zajišíování veĭejných potĭeb, které mají tito veĭejní zadavatelé zajišíovat,
b) se spolupráce podle písmene a) ĭídí pouze ohledy souvisejícími s veĭejným zájmem a
c) každý z těchto veĭejných zadavatelů vykonává na trhu méně než 20 % svých činností, kterých se spolupráce podle písmene a) týká.
Nově jsou v zákoně upraveny tzv. provozní jednotky (napĭ. fakulty vysoké
školy), které mohou zadávat veĭejné zakázky samostatně za podmínek stanove- ných v § 17 z. z. v. z. (podrobněji viz kapitolu Pĭedpokládaná hodnota veĭejné zakázky).
ROZHODOVACÍ PRAXE:
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2016, č. j. 4 Afs 167/2016-47: „… instituty porušení rozpočtové kázně a správního delik- tu mají různý obsah, závěr o tom, že nedošlo ke spáchání správního deliktu, bez dalšího neovlivňuje závěr o porušení zákona o veĭejných zakázkách, respektive o porušení rozpočtové kázně. … Podle Nejvyššího správního soudu je tedy zĭej- mé, že auditní orgán byl oprávněn prověĭit, zda stěžovatel pĭi zadávání veĭejné zakázky postupoval v souladu se zákonem o veĭejných zakázkách. Na tom nemů- že nic změnit, že právní ĭád ukládá rovněž jinému orgánu, tj. Úĭadu pro ochranu hospodáĭské soutěže, aby, pro jiné účely, posuzoval soulad zadávacího ĭízení se zákonem o veĭejných zakázkách.“
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 5. 2016, č. j.
4 Afs 9/2016-33: „Žalovaný totiž důvodně stěžovateli vytknul celkem tĭi po- rušení jeho povinností v souvislosti se smlouvou o poskytnutí dotace ze dne
4. 9. 2008 – a to výše popsané porušení ustanovení § 23 odst. 7 písm. a) z. v. z. z důvodu uzavĭení dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo, ĭádné a včasné neoznámení této změny a navýšení jednotkové ceny stavebních prací u veĭejného osvětle- ní. Za takto zjištěného stavu nelze jedno dílčí zjištění abstrahovat od ostatních a poukazovat pouze na to, že na základě tohoto dílčího pochybení fakticky došlo k úspoĭe veĭejných prostĭedků, neboí je tím pĭehlížen celý komplex jednání, kte- ré bylo stěžovateli důvodně vytknuto. Nelze tedy usuzovat, že odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 2 935 589 Kč je nezákonný jen proto, že došlo k úspoĭe veĭejných prostĭedků ve výši 1 930 131 Kč, pokud je stěžovateli vytýkáno další jednání v rozporu s podmínkami poskytnuté dotace.“
K odebrání již vyplacené dotace viz dále rozhodnutí Nejvyššího správ- ního soudu ze dne 26. 10. 2016, č. j. 1 Afs 117/2016-27, a dále ze dne 4. 1. 2017, č. j. 9 Afs 182/2016-41.