Metodický návod

Zákon o registru smluv byl přijat jako zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), na konci roku 2015. Jeho účinnost je dělená. Většina ustanovení nabyde účinnosti k 1. červenci 2016, ustanovení o následcích uveřejnění smlouvy (§ 6) a zrušení smlouvy (§ 7) nabydou účinnosti o rok později, tedy k 1. červenci 2017.

Zákon o registru smluv stanoví povinnost k uveřejňování soukromoprávních smluv a smluv o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejichž alespoň jednou stranou je některý z okruhu vymezených subjektů (§ 2 odst. 1 – povinné subjekty). Soukromoprávní smlouvu je myšlena smlouva uzavřená podle občanského práva. Zákon stanoví velké množství výjimek z povinnosti uveřejňování.

Ministerstvo vnitra je správcem registru smluv, který je informačním systémem veřejné správy a slouží k uveřejňování smluv. Registr smluv je přístupný způsobem umožňujícím bezplatný dálkový přístup. Registr smluv je evidenčním nástrojem a nezakládá materiální publicitu; není proto možné jakoukoliv smlouvu uveřejněnou v registru smluv brát jako účinnou bez dalšího, neboť taková smlouva může trpět vadami, pro které nemůže být považována za uzavřenou – uveřejněním v registru smluv se takové vady nezhojí.

V registru smluv jsou smlouvy uveřejňovány tak, že povinný subjekt nebo smluvní strana zašle správci registru smluv do jeho datové schránky datovou zprávu s elektronickým obrazem textového obsahu smlouvy společně s metadaty smlouvy, a to prostřednictvím elektronického formuláře, který je uveřejněn na Portálu veřejné správy. Při správném nastavení spisové služby je možné tyto činnosti vykonávat přímo ze spisové služby, případně z jiné aplikace typu ekonomický systém apod. Smlouva a její metadata jsou následně po doručení do datové schránky správce registru smluv bezodkladně automatizovaně uveřejněny v registru smluv. Veškerá komunikace se děje skrze datové schránky.

Není-li smlouva, na kterou se povinnost k uveřejnění v registru smluv vztahuje, uveřejněna, nenabývá účinnosti, neboť smlouva, která musí být uveřejněna v registru smluv, nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění v registru smluv. Není-li taková

smlouva uveřejněna ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku. (Tato pravidla budou platit až od 1. července 2017). Zákon o registru smluv tímto do značné míry reglementuje smluvní vztahy, když smlouva je sice mezi stranami uzavřena, avšak veřejné právo do tohoto vztahu ingeruje tím, že smlouva se považuje za účinnou nejdříve ke dni uveřejnění v registru smluv. Zákon o registru smluv je speciálním právním předpisem ve vztahu k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Zákon o registru smluv obsahuje autoregulační mechanismy; v případě neuveřejnění smlouvy, na kterou se povinnost k uveřejnění vztahuje, nenastane účinnost takové smlouvy, popř. se taková smlouva bude dokonce považovat za zrušenou od počátku. Neuveřejnění smlouvy ale není správním deliktem s možností udělení sankce podle zákona o registru smluv.

III. Registr smluv

Registr smluv je informačním systémem veřejné správy. Slouží k uveřejňování smluv podle zákona o registru smluv. Správcem registru smluv je Ministerstvo vnitra. Registr smluv je přístupný způsobem umožňujícím bezplatný dálkový přístup, čili za přístup do registru smluv a ani za uveřejňování v něm nebudou vybírány žádné poplatky, avšak je třeba mít na paměti, že internetové připojení není zdarma. Ministerstvo vnitra jako správce registru smluv neodpovídá za správnost smluv a metadat uveřejněných prostřednictvím registru smluv. Je tak na tom, kdo smlouvu správci registru smluv k uveřejnění zasílá (anebo na tom, kdo je jejím původcem v případě uveřejňování v zastoupení), aby zejm. zajistil či zkontroloval, zda je smlouva ve správném formátu (vysvětlení v kapitole IV. písm. b.), zda jsou správně vyplněna metadata (vysvětlení v kapitole VI. písm. a.) a zda je správně provedeno znečitelnění obsahu, který se v registru smluv neuveřejňuje (vysvětlení v kapitole VII.)

Již před nabytím účinnosti zákona o registru smluv bylo možné na Portálu veřejné správy uveřejňovat uzavřené smlouvy. Toto původní řešení (rejstřík smluv), které je dosud v provozu v rámci Portálu veřejné správy nesplňuje požadavky zákona o registru smluv, proto přestává k datu účinnosti zákona o registru smluv přijímat dokumenty ke zveřejnění. Obsah tohoto rejstříku smluv, který byl přejmenován na „Zveřejněné smlouvy“, zůstane veřejně dostupný na původním místě.

Rejstřík smluv je dostupný zde xxxxx://xxxxxx.xxx.xx/xxxxxx/xxxxx/xxxxxxxxx/xxxx/00000/.

a. popis aplikačního rozhraní Informačního systému registru smluv

Následující text obsahuje informace, které jsou platné k datu zveřejnění tohoto metodického návodu. Do doby spuštění Informačního systému registru smluv bude ještě aplikační rozhraní systému testováno a nelze vyloučit, že dojde k malým úpravám jeho popisu.

Komunikační kanál

Všechny pokyny je nutné zasílat v předepsaném formátu jako XML přílohu datové zprávy do datové schránky Registru smluv (whbt3kp). Šablony jednotlivých pokynů v XSD formátu jsou součástí popisu aplikačního rozhraní, který si můžete stáhnout zde.

Jednou datovou zprávou je možné zaslat právě jeden pokyn k provedení operace. V příloze datové zprávy může být tedy právě jedna příloha předepsaného typu XML. Očekává se, že XML zprávy bude vloženo s typem dmFileMetaType = main. Další přílohy smlouvy budou vloženy s typem dmFileMetaType = enclosure.

Pokud v příloze datové zprávy typu main nebude nalezeno žádné XML odpovídající názvem jedné z definovaných operací, bude celý pokyn odmítnut jako neznámý.

Pokud odesílatel vloží do datové zprávy další přílohy, které nejsou uvedeny v XML zprávy (např. průvodní dopis v PDF nebo cokoli dalšího), ISRS bude další přílohy ignorovat.

Pokud odesílatel nevloží do datové zprávy všechny přílohy, které jsou uvedeny v XML zprávy, bude zpráva zamítnuta s chybovou odpovědí.

Rozhraní pro odeslání datových zpráv

K odeslání datové zprávy obsahující pokyn ke zveřejnění smlouvy či jiné povolené operace využijte buď elektronický formulář, který bude zveřejněný na Portálu veřejné správy, nebo odešlete datovou zprávu pomocí aplikačního rozhraní Informačního systému datových schránek, které je popsáno v Provozním řádu ISDS.

Typy operací

Rozhraní Registru smluv je připraveno na příjem následujících pokynů:

1. Zveřejnění záznamu

2. Modifikace záznamu

3. Přidání přílohy

4. Znepřístupnění záznamu

5. Zmocnění k publikaci

6. Zrušení zmocnění k publikaci

Potvrzení o provedení operace (např. zveřejnění)

ISRS na každý přijatý pokyn k provedení operace odpoví datovou zprávou, obsahující strojově čitelné potvrzení o provedení či odmítnutí operace z důvodů chyb ve vstupních údajích. V případě pokynu ke zveřejnění smlouvy budou součástí odpovědi všechna metadata záznamu + identifikátor záznamu, jeho kontrolní součet (hash) a kryptografické prvky zajišťující integritu a původ dat (elektronická značka + časové razítko).

Potvrzení o zveřejnění smlouvy bude zasíláno navíc i všem uvedeným smluvním stranám do jejich datových schránek (za předpokladu, že metadata smlouvy obsahovaly identifikátory datových schránek protistran) a navíc volitelně emailem na adresu uvedenou v pokynu.

Na datové zprávy, které nemají očekávanou strukturu a byly zřejmě zaslány do datové schránky Registru smluv omylem, nebude ISRS vůbec reagovat. Takové zprávy budou předány do spisové služby Ministerstva vnitra a dále zpracovávány standardně, jako by byly adresovány do hlavní schránky Ministerstva vnitra.

Metadata záznamu

Detailní popis datové struktury metadat záznamu smlouvy je uveden v popisu aplikačního rozhraní ISRS. Většina datových polí je nicméně nepovinná. S ohledem na platné znění zákona jsou povinnými metadaty záznamu jen tato pole:

1. identifikace smluvních stran,

2. vymezení předmětu smlouvy,

3. cena, a pokud ji smlouva neobsahuje, hodnota předmětu smlouvy, lze-li ji určit; nelze-li určit ani hodnotu předmětu smlouvy, pak se toto pole nevyplní a stává se tedy de facto nepovinným,

4. datum uzavření smlouvy.

Některé subjekty [§ 2 odst. 1 písm. e), k), l) a n] mohou z uveřejnění vyloučit metadata o identifikaci smluvních stran a ceně, jsou-li obchodním tajemstvím a tato metadata se pak také stávají de facto nepovinnými.

V metadatech lze dále, tedy nepovinně, uvést hodnotu smlouvy v jiné měně, hodnotu bez DPH, sazbu DPH, rozlišení plátce / příjemce, organizační složku povinného subjektu a vazbu na jiný záznam. Smluvních stran může být jedna či více.

Povolené přílohy

Smlouvy jako takové – tedy dle dikce zákona „elektronický obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu“ - budou zasílány spolu s pokynem k zveřejnění jako další přílohy v datové zprávě. Povolenými formáty přílohy budou tyto formáty:

Název formátu	Přípona
Portable Document Format	.pdf
Word 97-2003	.doc
Office Open XML	.docx
Rich Text Format	.rtf
OpenDocument Text	.odt
Plain Text	.txt

Nezávadnost a integritu příloh bude kontrolovat Informační systém datových schránek. Pokud obsah přílohy bude obsahovat škodlivý kód, bude celá datová zpráva odmítnuta rovnou v Informačním systému datových schránek. Stejně tak v případě, kdy vnitřní struktura přílohy nebude v souladu s nastavenou příponou a mime-typem.

IV. Uveřejňované dokumenty

Prostřednictvím registru smluv se povinně uveřejňují soukromoprávní smlouvy a smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, v případě, že alespoň jednou ze stran smlouvy je v zákoně o registru smluv vymezený povinný subjekt (§ 2 odst. 1) a na uveřejnění smlouvy jako takové, povinný subjekt anebo druhou smluví stranu, nedopadá některá z výjimek stanovená zákonem o registru smluv nebo jiným právním předpisem. Soukromoprávními smlouvami jsou myšleny smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku v rámci soukromého smluvního práva, tedy dvoustranné nebo vícestranné projevy vůle zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Smlouva

o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci musí mít taktéž charakter smlouvy a v registru smluv se tak neuveřejní např. rozhodnutí o poskytnutí dotace.

Smlouva uveřejněná v registru smluv obdrží svůj unikátní identifikátor (ID smlouvy), který je využitelný např. pro hledání smlouvy v registru smluv, pro její editaci anebo jinou činnost se záznamem (přidání přílohy, znepřístupnění záznamu apod.).

Společně se smlouvou se v registru smluv uveřejní i její přílohy. I příloha musí být uveřejněna v otevřeném formátu, je-li uveřejňována jako samostatný dokument. Vzhledem k tomu, že může obsahovat grafickou část, nemusí být ve strojově čitelném formátu. To stejné platí i pro přílohu smlouvy, která je společně s textem smlouvy obsažena v jednom dokumentu; pak se na grafickou část smlouvy (buď přílohu, nebo i grafickou část mimo přílohu) nevztahuje požadavek na strojovou čitelnost. Bude-li příloha uveřejňována k již uveřejněné smlouvě, musí být provázána s ID záznamem smlouvy, ke které je uveřejňována, což je realizováno prostřednictvím formuláře.

Smlouva, která musí být uveřejněna v registru smluv, musí být uzavřena písemně. Povinnost písemné formy smlouvy je tak dána i tam, kde občanský zákoník nebo jiný právní předpis písemnou formu právního jednání nevyžadují; jedná se tedy o zásah do zásady bezformálnosti právního jednání. Písemná forma je podle občanského zákoníku zachována i při právním jednání učiněném elektronicky, při něm se obecně pro účely soukromého práva nevyžaduje použití uznávaného nebo kvalifikovaného elektronického podpisu. Aby byl naplněn požadavek písemné formy smlouvy, je nezbytné, aby nabídka i její akceptace byly písemné.

V registru smluv se uveřejňují smlouvy uzavřené po 1. červenci 2016. Smlouvy uzavřené před tímto dnem se v registru smluv neuveřejňují. Z tohoto pravidla existuje výjimka, podle které se uveřejní také smlouva uzavřená před 1. červencem 2016, pokud je uzavřena dohoda, kterou se tato smlouva doplňuje, mění, nahrazuje nebo ruší (viz tato kapitola písm. a.).

Registr smluv je zřízen zejména pro účely evidování uzavřených smluv. Není možné z něj zjistit, zda je uveřejněná smlouva platná či nikoliv, neboť uveřejněná smlouva mohla být např. vypovězena, a vzhledem k tomu, že výpověď (jednostranné právní jednání) není dodatkem smlouvy a v registru smluv se tak neuveřejní. Registr smluv tedy není nástrojem pro přehled o aktuálním stavu a podobě uzavřených smluv. V registru smluv se toliko uveřejňují ty dokumenty, o kterých tak stanoví zákon, tedy soukromoprávní smlouvy a smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci. Jakékoliv dokumenty, které lze pod tuto klasifikaci podřadit a na které se nevztahuje některá z výjimek stanovených jak zákonem o registru smluv, tak potažmo jinými zákony, se v registru smluv uveřejní. Nejběžnější výjimkou pro smlouvy, které se v registru smluv na základě její aplikace neuveřejňují, bude pravděpodobně limit 50.000 Kč. Smlouvy s výší hodnoty předmětu 50.000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo nižší se v registru smluv neuveřejňují (viz kapitola VII. písm. a. bod 9.).

Zákon o registru smluv upravuje i problematiku uveřejňování smluv pro účely zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když stanoví, že uveřejněním smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění v registru smluv, právě v registru smluv, je splněna povinnost tuto smlouvu uveřejnit podle zákona o veřejných zakázkách. Pozor ale, toto pravidlo neplatí naopak; uveřejněním smlouvy na profilu zadavatele podle zákona o veřejných zakázkách není splněna povinnost uveřejnit smlouvu v registru smluv a na takovou smlouvu se plně vztahují sankční ustanovení zákona o registru smluv upravující neuveřejnění smlouvy. Nový právní předpis upravující právo veřejných zakázek, zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, stanoví, že veřejný zadavatel nemusí uveřejňovat na profilu zadavatele smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu; tímto jiným právním předpisem je mimo jiné zákon o registru smluv. Uveřejnění smlouvy v registru smluv má účinky uveřejnění i pro účely

1. zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, jde-li o smlouvu, která má být zveřejněna podle jeho § 10d,

2. zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů, jde-li o smlouvu, o níž mají být informace veřejně přístupné prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací,

3. zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, jde-li o smlouvu, o níž mají být informace veřejně přístupné prostřednictvím rejstříku koncesních smluv,

4. zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, jde-li o kolektivní smlouvu vyššího stupně, která má být zpřístupněna Ministerstvem práce a sociálních věcí na jeho internetových stránkách; povinnost oznámit uložení takové kolektivní smlouvy ve Sbírce zákonů tím není dotčena,

5. a tedy již zmiňovaného zákona o veřejných zakázkách.

Pozor ale, obdobně jako u zákona o veřejných zakázkách, ani u bodů 1. až 4. neplatí pravidlo o uveřejnění v registru smluv obousměrně, a tak není povinnost uveřejnění smlouvy v registru smluv splněna uveřejněním smlouvy podle výše vyjmenovaných zákonů mimo registr smluv.

Doporučujeme, aby ve smlouvách bylo přítomno ustanovení o tom, která smluvní strana zašle smlouvu správci registru smluv k uveřejnění, neboť toto právo svědčí všem smluvním stranám.

V registru smluv se neuveřejňují veřejnoprávní smlouvy uzavřené podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

a. dodatky smluv

V registru smluv se uveřejňují taktéž dodatky smluv uveřejněných v registru smluv. Zákon o registru smluv explicitně upravuje uveřejnění dodatku k smlouvě uzavřené před nabytím účinnosti zákona o registru smluv; takový dodatek smlouvy se v registru smluv uveřejní spolu se smlouvou, ke které je uzavírán. Xxxxxxx se uveřejní společně se svými metadaty, nikoliv metadaty původní smlouvy. Na tuto původní smlouvu nedopadají negativní sankce v případě nedodržení otevřeného a strojově čitelného formátu. Dodatky uzavřené po nabytí účinnosti zákona o registru smluv zákon explicitně neřeší. Lze tvrdit, že se uveřejní všechny dodatky uveřejněné smlouvy, neboť sdílí její osud, jsou její součástí. Bude-li se tedy jednat o dodatek ke smlouvě, která je již v registru smluv uveřejněna, pak se uveřejní k této uveřejněné smlouvě, a to na základě spárování s jedinečným ID uveřejněné smlouvy skrze vyplnění příslušné položky ve formuláři. Nastane-li situace, kdy bude uzavřen dodatek ke smlouvě, která v registru smluv uveřejněna není, avšak dodatek sám o sobě samostatně bude splňovat podmínky pro uveřejnění v registru smluv, uveřejní se takový dodatek v registru smluv; zákon o registru smluv to sice výslovně neupravuje, ale takový dodatek by měl být vzhledem ke smyslu a účelu zákona uveřejněn i s původní smlouvou, na tu se ale nevztahují případné sankce za nedodržení otevřenosti a strojové čitelnosti formátu smlouvy.

Na tomto místě musíme upozornit na skutečnost, že vzhledem k tomu, že zákon o registru smluv zcela jasný návod na uveřejňování dodatků smluv neposkytuje, je možný i takový výklad, podle kterého se v registru smluv k již uveřejněné smlouvě (dodatky k neuveřejněným smlouvám uzavřeným před účinností zákona jsou řešeny v § 8 odst. 3, viz předchozí odstavec) uveřejní pouze takový dodatek, který sám o sobě splňuje podmínky pro uveřejnění. Neboli ke každému dodatku se provede jakýsi test potenciálu uveřejnění a zjistí-li se, že dodatek se sám o sobě uveřejnit v registru smluv má, pak se v registru smluv uveřejní; dodatek, který by se sám o sobě uveřejnit nemusel, by se pak v registru smluv neuveřejnil. Vzhledem ke smyslu a účelu zákona a skutečnosti, že dodatky tvoří součást smlouvy a sdílí její osud, doporučujeme v registru smluv uveřejňovat všechny dodatky přijaté k uveřejněné smlouvě, a to bez ohledu na to, zda by samy o sobě v registru být uveřejněny nemusely.

Doporučujeme při uveřejňování dodatku uvádět správné ID smlouvy, ke které je dodatek uzavírán. Bez uvedení ID smlouvy nedojde k propojení záznamu smlouvy a jejího dodatku, což není skutečnost, která by měla právní důsledky, avšak bude snižovat uživatelský komfort při vyhledávání záznamů.

b. objednávky

Velmi častým tématem, s kterým jsme konfrontováni, je uveřejňování objednávek s hodnotou předmětu přesahující 50.000 Kč bez daně z přidané hodnoty v registru smluv. V praxi totiž velmi často dochází k aplikaci § 1744 občanského zákoníku, podle kterého s přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé, může osoba, které je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění; přijetí nabídky je účinné v okamžiku, kdy k jednání došlo, došlo-li k němu včas. V takovém případě je objednávka přijata konkludentně a nevzniká písemná smlouva. Podle zákona o registru smluv musí být smlouva, na kterou se vztahuje povinnost k uveřejnění v registru smluv, uzavřena písemně; je tedy nezbytné ji uzavřít jinak, než konkludentním přijetím objednávky. Aby byla smlouva uzavřena písemně, musí být jak objednávka, tak i její akceptace písemné. Aby tedy byla zachována písemná forma smlouvy, musí být objednávka přijata písemně; postačí např. odpověď emailem, že objednávka je akceptována. V registru smluv se pak uveřejní objednávka i toto její potvrzení. Další možností je podepsání objednávky ze strany toho, komu byla učiněna. I v takovém případě bude smlouva uzavřena písemně a bude naplněn požadavek zákona o registru smluv na písemnou formu smlouvy. V registru smluv se pak uveřejní objednávka v otevřeném a strojově čitelném formátu, tedy ta bez podpisu toho, komu byla učiněna.

Povinnosti k uveřejnění smlouvy v registru smluv se není možné vyhnout konkludentním přijetí objednávky, na základě čehož nevznikne písemná smlouva (viz předchozí odstavec), a tvrzením, že pak se tedy v registru smluv taková smlouva neuveřejní, neboť není písemná. Zákon o registru smluv stanoví, jaké smlouvy se v registru smluv uveřejňují a navíc ještě stanoví povinnost k jejich písemné formě, kterou je potřeba dodržet; není-li smlouva písemná, neznamená to, že se v registru smluv nemusí uveřejnit, ale že musí být uzavřena v písemné formě (samozřejmě je-li to smlouva, která se v registru smluv uveřejňuje povinně).

Rozumíme, že s požadavkem zákona o registru smluv na písemnou formu smlouvy může být zprvu spojena celá řada komplikací, věříme ale, že v praxi se najdou taková řešení, na základě kterých nebudou v případě realizace plnění prostřednictvím objednávek povinné subjekty administrativně nadbytečně zatíženy a bude dodržen požadavek písemné formy smlouvy, a to i v kontextu toho, že od 1. července 2017 nabyde smlouva, která se povinně uveřejňuje v registru smluv, účinnosti nejdříve dnem uveřejnění. Najdete-li jiná řešení, než ta výše popsaná, napište nám prosím. Rádi o Váš přístup obohatíme i ostatní.

Na smlouvy vzniklé přijetím objednávky s hodnotou předmětu 50.000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nižší se zákon o registru smluv nevztahuje; takové smlouvy se v registru smluv uveřejňovat nemusí a nemusí být ani uzavřeny písemně.

c. rámcové smlouvy

V registru smluv se povinně uveřejňují i rámcové smlouvy v případě, že splňují podmínky stanovené zákonem o registru smluv pro uveřejnění. Realizační dohody uzavřené na základě rámcové smlouvy se v registru smluv povinně uveřejní, splňují-li samy o sobě podmínky pro uveřejnění v registru smluv. Rámcovou smlouvu je možné naformulovat tak, aby realizační dohody uzavřené na jejím základě byly považovány za faktická plnění, pak se v registru smluv neuveřejňují.

Rámcové smlouvy uzavřené před 1. červencem 2016 se v registru smluv neuveřejňují. V případě, že realizační dohoda uzavřená na základě této rámcové smlouvy musí být v registru smluv uveřejněna (viz předchozí odstavec), pak doporučujeme vzhledem ke smyslu a účelu zákona uveřejnit i rámcovou smlouvu.

d. formáty smluv

Pro správné uveřejnění smlouvy v registru smluv je nezbytné splnit požadavky na formát uveřejňované smlouvy, neboť smlouva uveřejněná v nesprávném formátu se podle zákona o registru smluv nepovažuje za uveřejněnou prostřednictvím registru smluv. V registru smluv se uveřejňuje elektronický obraz textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu. V registru smluv se tedy vlastně nemusí uveřejňovat ty konkrétní

smlouvy, které byly např. vytištěny a na jednání podepsány, ale jejich elektronické obrazy, tedy ta verze smlouvy, která je v počítači předtím, než byla vytisknuta, samozřejmě po zohlednění znečitelnění těch informací, které se v registru smluv neuveřejňují.

Co je otevřeným a strojově čitelným formátem je definováno v zákoně o svobodném přístupu k informacím. Otevřeným formátem je formát datového souboru, který není závislý na konkrétním technickém a programovém vybavení a je zpřístupněn veřejnosti bez jakéhokoli omezení, které by znemožňovalo využití informací obsažených v datovém souboru. Požadavek otevřeného formátu je splněn, jsou-li data ve formátu, jehož vnitřní struktura je veřejně a bez omezení zdokumentována. Povolené formáty jsou uvedeny v kapitole III. této metodiky. Strojově čitelným formátem je formát datového souboru s takovou strukturou, která umožňuje programovému vybavení snadno nalézt, rozpoznat a získat z tohoto datového souboru konkrétní informace, včetně jednotlivých údajů a jejich vnitřní struktury. Požadavek strojově čitelného formátu je splněn, jsou-li data ve formátu, který je strukturován takovým způsobem, že pomocí programové aplikace z nich lze získat žádané údaje. Požadavek splní jakýkoli počítačový formát, který obsahuje textový obsah smlouvy, tedy nikoli naskenovaný obrázek smlouvy. Např. formát PDF je přípustný, pokud bude obsahovat textovou vrstvu.

Vzhledem k tomu, že správci registru smluv jsou smlouvy k uveřejnění zasílány do datové schránky, je taktéž nezbytné dodržet maximální velikost datové zprávy (20 MB) a přípustné textové formáty datové zprávy dodávané do datové schránky stanovené vyhláškou č. 194/2009 Sb.

S ohledem na shora uvedené je možné konstatovat, že není nezbytné právě tu smlouvu, která byla podepsána, skenovat, neboť neměl-li by takový scan strojově čitelnou vrstvu, byl by takový dokument z hlediska požadavků zákona o registru smluv nepovoleným formátem a taková smlouva by nebyla považována za uveřejněnou v registru smluv. Není třeba si dělat starosti s podpisy či razítky na smlouvě, neboť ty být ve smlouvě, která bude uveřejněna v registru smluv, nemusí.

Pro správné dodržení formátu smlouvy, jakož i pro jiné náležitosti, je jistě nezbytné optimální nastavení správy dokumentu uvnitř subjektu, a to tak, aby v registru smluv byla

opravdu uveřejňována ta smlouva, která byla podepsána (samozřejmě po znečitelnění příslušných informací) a v předepsaném formátu.

V. Povinné subjekty

V registru smluv se uveřejňují smlouvy, kde alespoň jednou stranou smlouvy je subjekt uvedený v § 2 odst. 1 zákona o registru smluv (povinný subjekt). Mezi povinné subjekty se neřadí právnické osoby založené podle jiného než české práva působící převážně mimo území České republiky. Právní úprava zákona o registru smluv samozřejmě dopadá nikoliv toliko na povinné subjekty, ale i na jejich smluvní partnery, kteří jsou stranou smlouvy. Povinnými subjekty podle § 2 odst. 1 zákona o registru smluv jsou

1. Česká republika

Podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, se při zohlednění výjimky stanovené v § 3 odst. 2 písm. f) zákona o registru smluv jedná zejména o ministerstva a jiné správní úřady, soudy a státní zastupitelství, Úřad vlády České republiky, Akademii věd České republiky, Grantovou agenturu České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví jiný právní předpis.

2. územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy

Povinnost nedopadá na obce, které nevykonávají rozšířenou působnost. Na základě výjimky stanovené v § 3 odst. 2 písm. l) zákona o registru smluv se v registru smluv neuveřejňují smlouvy, kde jednou smluvní stranou je obec, která nevykonává rozšířenou působnost, příspěvková organizace touto obcí zřízená nebo právnická osoba, v níž má taková obec sama nebo s jinými takovými obcemi většinovou účast. Povinnost k uveřejňování smluv v registru smluv tak nedopadá na obce s pověřeným obecním úřadem a základní obce a jimi zřízené příspěvkové organizace a právnické osoby, ve kterých mají tyto typy obcí většinovou majetkovou účast.

3. státní příspěvková organizace

Právní úprava státních příspěvkových organizací je stanovena v zákoně č. 218/2000 Sb.,

o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

4. státní fond

Právnické osoby sdružující majetek k určitému účelu. Například Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond životního prostředí atd.

5. veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola

Právní úprava veřejných institucí je stanovena v zákoně č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů.

6. dobrovolný svazek obcí

Jejich postavení upravuje zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

7. regionální rada regionu soudržnosti

Jejich postavení a působnost upravuje zejména zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.

8. příspěvková organizace územního samosprávného celku

Jedná se o příspěvkové organizace zřízené podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

9. ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem

Ústav je právnická osoba ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Právní úprava je stanovena v občanském zákoníku.

10. obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem

Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byl zrušen občanským zákoníkem, avšak práva a povinnosti obecně prospěšných společností se i nadále řídí zákonem o obecně prospěšných společnostech.

11. státní podnik nebo národní podnik

Základ úpravy je stanoven v zákoně č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.

12. zdravotní pojišťovna

Jedná se zejm. o tyto subjekty. Všeobecná zdravotní pojišťovna, Vojenská zdravotní pojišťovna, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Oborová zdravotní poj. zam. bank, poj. a stav., Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra, Revírní bratrská pokladna, zdrav. pojišťovna.

13. Český rozhlas

Jeho postavení je upraveno v zákoně č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.

14. Česká televize

Její postavení je upraveno v zákoně č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.

15. právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby

Právnické osoby, ve kterých je majetková účast uvedeného veřejnoprávního subjektu přítomna přímo i skrze jiné právnické osoby.

VI. Způsob uveřejnění

Za uveřejnění smlouvy v registru smluv se považuje vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy do registru smluv. Tento elektronický obraz textového obsahu smlouvy musí být v otevřeném a strojově čitelném formátu a zaslán k uveřejnění musí být včetně metadat smlouvy.

Smlouvy se v registru smluv uveřejňují jakýmsi dvoustupňovým postupem. Prvním z nich je zaslání smlouvy správci registru smluv. Toto zaslání smlouvy provede povinný subjekt nebo druhá smluvní strana. Právo k zaslání smlouvy do registru smluv totiž svědčí oběma anebo všem stranám smlouvy, je-li jich více. Smluvně se strany mohou dohodnout, že zaslání provede jedena z nich. Doporučujeme, aby si strany sjednaly, jaká z nich smlouvu k uveřejnění správci registru smluv zašle. Pošlou-li smlouvu oba, nic se neděje, právní účinky nastanou k okamžiku uveřejnění první verze smlouvy. Problémem ale bude, že takto uveřejněné záznamy nebudou skrze ID záznamu provázány, neboť ID záznamu je přidělováno až při uveřejnění smlouvy v registru smluv; tato neprovázanost záznamů však nemá právní dopad pro subjekty, které smlouvu uveřejňují.

Zaslat správci registru smluv smlouvu k uveřejnění může také subjekt odlišný od povinného subjektu nebo druhé smluvní strany, a to v zastoupení. Zákon o registru smluv neobsahuje úpravu, která by zapovídala zasílání smluv v zastoupení a je tedy nutné vycházet z obecných principů smluvního zastoupení. Podle těch je možné se na základě ujednání mezi stranami nechat pro účely zasílání smluv správci registru smluv k uveřejnění zastoupit. Pro účely nastavení či zrušení možnosti zasílání smluv v zastoupení je též na portálu veřejné správy vystaven elektronický formulář.

Správce registru smluv není za uveřejňování v registru smluv od povinných subjektů nebo smluvních stran oprávněn vybírat žádné správní poplatky nebo jiné úhrady a uveřejňování v registru smluv je tak pro povinné subjekty nebo jejich smluvní partnery zdarma.

Povinný subjekt nebo druhá smluvní strana musí smlouvu zaslat správci registru smluv nejpozději do 30 dnů od jejího uzavření, a to i v případě, že smlouvá má nabýt účinnosti až v období po uplynutí těchto 30 dnů. Je samozřejmě možné, že smlouva má nabýt účinnosti až později v budoucnu a strany smlouvy nechtějí, aby její obsah byl veřejně znám. Zákon

o registru smluv ale na toto odpověď nedává a je nutno ji hledat prostřednictvím jiného řešení, např. uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí, kde ty části, které prozatím nemají být veřejně známy, nebudou přítomny. Tato lhůta 30 dnů k zaslání smlouvy správci registru smluv nemá žádné bezprostřední sankční ani jiné následky. Povinné subjekty nebo jejich smluvní partneři však musí ve lhůtě 30 dnů od uzavření smlouvy zaslat smlouvu správci registru smluv, aby dodržely tuto zákonem stanovenou povinnost. Z případného nekonání či opomenutí této povinnosti však ze zákona o registru smluv neplynou žádné negativní důsledky vztahující se bezprostředně k této lhůtě. Nutné je mít ale stále na paměti, že pro smlouvu uzavřenou 1. července 2017 nebo později platí, že není-li uveřejněna v registru smluv, není účinná, což je ale v tomto případě trochu jiná kategorie, která se bezprostředně nedotýká oné lhůty 30 dnů. Sankcí za neuveřejnění smlouvy v registru smluv je samozřejmě neúčinnost, potažmo zrušení smlouvy, avšak lhůta 30 dnů pro zaslání smlouvy správci registru smluv k uveřejnění nemá žádný další význam ani vazbu na jiné skutečnosti.

Smlouva je správci registru smluv k uveřejnění v registru smluv zasílána do datové schránky správce registru smluv. Zasílání smlouvy se provádí prostřednictvím elektronického formuláře, který je uveřejněn na Portálu veřejné správy. V praxi je pro zveřejnění třeba buď vyplnit uvedený elektronický formulář na Portálu veřejné správy anebo smlouvu spolu s metadaty odeslat v předepsaném formátu do speciální datové schránky správce registru smluv zřízené pro tento účel. Uživatel, který využije elektronický formulář v prostředí Portálu veřejné správy, ke zveřejnění nepotřebuje nic více, než běžný kancelářský počítač s připojením k internetu a své přístupové údaje k datové schránce, ze které bude formulář odeslán. Smlouvu je správci registru smluv také možné zasílat z jiných aplikací, které komunikují datovou schránkou a využívají formulář.

Druhým krokem uveřejnění smlouvy v registru smluv je uveřejnění zaslané smlouvy v registru smluv správcem registru smluv. Tento krok se děje automatizovaně a smlouvy jsou v registru smluv uveřejňovány informačním systémem bezodkladně po jejich doručení (během cca 15 minut). Správce registru smluv automatizovaně potvrdí uveřejnění smlouvy, a to potvrzením, které zašle do datové schránky, ze které mu byla smlouvy zaslána. Na tomto místě je potřeba zopakovat, že správce registru smluv neodpovídá za správnost smluv a metadat, čili potvrzení uveřejnění není potvrzením toho, že byly splněny všechny náležitosti, které jsou na smlouvy a metadata kladeny, např. správná

anonymizace osobních údajů a znečitelnění obchodního tajemství apod., ale toliko potvrzením skutečnosti, že zaslaná smlouva a metadata byly uveřejněny. Zákon o registru smluv výslovně uvádí, že znečitelnění příslušných skutečností ve smlouvách nebo metadatech provede ten, kdo smlouvu k uveřejnění zasílá. Tím samozřejmě není vyloučeno, že znečitelněním může být pověřen nějaký třetí subjekt. Potvrzení o uveřejnění smlouvy není ani potvrzením skutečnosti, že smlouva vznikla a že je platně uzavřena, neboť samotná smlouva či proces jejího uzavírání může trpět vadami, pro které se má za to, že smlouva ani nevznikla. Tyto vady nelze zhojit uveřejněním smlouvy v registru smluv, neboť ten má toliko evidenční a informační charakter a nezakládá materiální publicitu jako např. katastr nemovitostí.

Ve formuláři je možné zadat emailovou adresu, na kterou přijde notifikace o uveřejnění smlouvy, což je praktický nástroj jak pro informování smluvního partnera, tak pro informování osob uvnitř velké organizace.

Uveřejněná smlouva nebo metadata mohou být po uveřejnění opraveny. Při takovém opravování se postupuje obdobně jako při uveřejňování smlouvy. Původní smlouva nebo metadata zůstávají v registru smluv uchovány. Opravou nelze zhojit exces v podobě uveřejnění jiného dokumentu, než uzavřené smlouvy (odesílatel např. zašle jiný dokument než smlouvu) – v takovém případě by bylo nezbytné smlouvu uveřejnit znovu s účinky uveřejnění k času nového uveřejnění. Vzhledem k technickým možnostem identifikace a autentizace uživatele, který smlouvu v registru smluv uveřejnil, není možné provést opravu záznamu, který nebyl učiněn datovou schránkou, kterou se oprava realizuje, neboli konkrétní datovou schránkou lze měnit pouze ten záznam, který byl vytvořen touto konkrétní datovou schránkou. Není tak možné opravovat záznam, který provedl smluvní partner, na jeho opravě je nutné se s ním domluvit.

Jak bylo uvedeno výše, za uveřejněnou se považuje toliko smlouva v otevřeném a strojově čitelném formátu společně s povinnými metadaty. Aby byla smlouva považována za uveřejněnou v registru smluv v právním smyslu, musí být v předepsaném formátu se správně uvedenými metadaty. Může tedy nastat situace, kdy smlouva fakticky v registru smluv uveřejněna bude, avšak pro nedostatečnosti jejího formátu nebo metadat nebude na základě zákona o registru smluv považována za uveřejněnou v registru smluv, samozřejmě se všemi negativními dopady z tohoto plynoucími.

Zákon o registru smluv se použije bez ohledu na právo, které je podle mezinárodního práva soukromého pro smlouvu právem rozhodným.

a. metadata

Společně se smlouvou se v registru smluv povinně uveřejňují i její metada. Metadata jsou obecně vzato data obsahující informace o jiných datech. Tento pojem je zákonem o svobodném přístupu k informacím vymezen jako data popisující souvislosti, obsah a strukturu zaznamenaných informací a jejich správu v průběhu času. V kontextu zákona

o registru smluv jsou metadata údaje týkající se uveřejňované smlouvy, které musí být zveřejněny spolu s touto smlouvou. Podle zákona o registru smluv se tedy prostřednictvím registru smluv neuveřejňují jen smlouvy, ale i metadata o těchto smlouvách. Metadata zasílá společně se smlouvou správci registru smluv ten, kdo k uveřejnění zasílá smlouvu, a to prostřednictvím formuláře, ve kterém jsou metadata vyplňována (anebo prostřednictvím jiné služby komunikující s registrem smluv prostřednictvím datových schránek, např. spisovou službou). Bez uveřejnění povinných metadat se smlouva nepovažuje za uveřejněnou podle zákona o registru smluv se všemi negativními následky, které zákon s neuveřejněním spojuje, jako je neúčinnost smlouvy nebo její zrušení. Metadata jsou tak vedle požadavku na otevřený a strojově čitelný formát klíčovou skutečností pro aplikaci zákona o registru smluv, neboť s jejich neuveřejněním zákon o registru smluv spojuje fikci neuveřejnění smlouvy v registru smluv. Povinnými metadaty jsou identifikace smluvních stran, vymezení předmětu smlouvy a datum uzavření smlouvy. Povinným metadatem je také cena, a pokud jí smlouva neobsahuje, tak hodnota předmětu smlouvy, lze-li určit.

1. identifikace smluvních stran

Uvedou se základní údaje o smluvních stranách. Smluvní strany budou povinně označeny uvedením svého názvu. Ten, kdo matadata vyplňuje, uvede svůj název a název své smluvní strany. Další údaje identifikující smluvní strany nebudou muset být obligatorně vyplněny a jsou jimi – identifikátor datové schránky, útvar, odbor nebo organizační složka, identifikační číslo, adresa. Informačním systém registru smluv nebude prohledávat smlouvy a automaticky metadata vyplňovat, je potřeba je vyplnit ručně. Některé skutečnosti budou vyplněny samy, bude-li např. vyplněno identifikační

číslo smluvní strany, inteligentní formulář sám doplní název subjektu a další údaje. V případě vícestranných smluv bude samozřejmě možné doplnit metadata více smluvních stran. Metadata identifikace smluvních stran nemusí subjekty uvedené v § 2 odst. 1 písm. e), k), l) nebo n) vyplňovat vždy, neboť zákon o registru smluv stanoví, že se nevyplní, jsou-li obchodním tajemstvím.

Bude-li smluvní stranou fyzická osoba jednající v rámci své podnikatelské činnosti, pak se vyplní název, pod kterým podniká, popř. nepovinné údaje uvedené výše. Je-li smluvní stranou fyzická osoba, která nejedná v rámci podnikatelské činnosti, pak se vyplní její osobní údaje v rozsahu, ve kterém jsou uvedeny ve smlouvě; u těchto fyzických osob je nutné vycházet z požadavků stanovených zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, na nezbytnost a účelnost zpracování a měly by být uvedeny toliko ty údaje, které jsou nezbytné pro identifikaci dané osoby pro účely zákona o registru smluv.

2. vymezení předmětu smlouvy

Je žádoucí, aby byl uveden smluvní typ (kupní, darovací, nájemní,…) a nepřímý předmět smlouvy, tedy to, na co konkrétně je smlouva zaměřena (kuřata, košťata, koťata, garáž,…).

3. cena, a pokud ji smlouva neobsahuje, tak hodnota předmětu smlouvy, lze-li ji určit

Uvede se cena, která je ve smlouvě uvedena. Cena se vyplňuje v měně, ve které je smlouva uzavřena, čili není nezbytné ji přepočítávat na tuzemskou měnu. Není-li mezi stranami cena sjednána, uvede se hodnota předmětu smlouvy. Hodnotu předmětu smlouvy je možné určit odhadem anebo znaleckým posudkem. U smluv s opakujícím plněním na dobu neurčitou je možné hodnotu předmětu plnění určit na základě použití analogie zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů, kdy cílovou hodnotou by mělo být plnění za dobu pěti let. Toto pole není povinné, a to vzhledem k tomu, že neobsahuje-li smlouva cenu a nelze-li určit hodnotu předmětu smlouvy, pak se tato metadata podle zákona o registru smluv nevyplňují. Tato metadata je možné nevyplňovat taktéž z důvodu ochrany obchodního tajemství [platí opět pro subjekty uvedené v § 2 odst. 1 písm. e), k), l) nebo n)].

4. datum uzavření smlouvy

Uvede se den, měsíc a rok, ke kterému byla smlouva uzavřena.

VII. Výjimky z povinnosti uveřejnění

a. obecné výjimky stanovené přímo zákonem o registru smluv

Zákon o registru smluv upravuje celou řadu výjimek z povinnosti uveřejnění smluv v registru smluv. Povinnost uveřejňovat smlouvy se nevztahuje na:

1. Xxxxxxx s fyzickou osobou, která jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti. Z povinnosti uveřejnění v registru smluv jsou vyloučeny smlouvy uzavřené s fyzickými osobami, které jednají mimo rámce své podnikatelské činnosti. Tuto výjimku nelze chápat tak, že se vztahuje toliko na smlouvy s fyzickými osobami, které jsou podnikateli, avšak zrovna jednají mimo rámec této podnikatelské činnosti. Dopadá na i na smlouvy s osobami, které podnikateli vůbec nejsou. Na toto pravidlo dopadá výjimka (výjimka z výjimky), a to ta, že se uveřejní smlouva s fyzickou osobou jednající mimo rámec její podnikatelské činnosti, jde-li o převod vlastnického práva povinného subjektu k hmotné nemovité věci. V případě převodu nemovité věci opačným směrem, tedy půjde-li o převod vlastnického práva od fyzické osoby jednající mimo rámec její podnikatelské činnosti povinnému subjektu, pak se taková smlouvy uveřejní. Od uveřejnění v registru smluv je tak touto výjimkou osvobozena většina smluv s fyzickými osobami, tedy např. i pracovní smlouvy uzavřené podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, kromě smluv

o převodu vlastnického práva k nemovité věci v případě převodu od povinného subjektu.

2. Technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet. Zákonodárce zde použil neurčité právní pojmy a pojmy, které je možné vykládat podle jiných právních předpisů např. z oblasti stavebního práva nebo práva veřejných zakázek. Nelze obecně určit, co přesně spadá pod tyto kategorie, vždy je potřeba vážit každou situaci zvlášť a je-li vyhodnoceno, že příslušný dokument spadá pod tuto výjimku, pak se v registru smluv neuveřejní.

3. Xxxxxxx, která se týká činnosti zpravodajských služeb a Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo činnosti orgánů činných v trestním řízení při předcházení

trestné činnosti, vyhledávání nebo odhalování trestné činnosti nebo stíhání trestných činů nebo zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky. Jedná se o obecnou výjimku na smlouvy týkající se činnosti uvedených subjektů. Vzhledem k tomu, že se má jednat o činnosti těchto subjektů, pak si lze představit poměrně širokou aplikaci této výjimky.

4. Smlouvu, jejíž plnění je prováděno převážně mimo území České republiky. Bude-li smlouva vzhledem k subjektu, kterým byla uzavřena, podléhat právní úpravě zákona

o registru smluv, ale plnění z této smlouvy bude probíhat z větší části mimo naše území, smlouva se v registru smluv uveřejňovat nemusí. Samozřejmě bude záležet na praktickém usouzení toho, z jaké části je plněno mimo naše území. Nelze definovat obecný závěr, podle kterého se taková skutečnost dá určit, je potřeba vždy vážit, zda je plnění ze smlouvy vždy realizováno mimo naše území.

5. Smlouvu uzavřenou adhezním způsobem, jejíž smluvní stranou je veřejná výzkumná instituce, veřejná vysoká škola, státní podnik nebo národní podnik, zdravotní pojišťovna nebo právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby, s výjimkou smluv uzavřených na základě zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách [tedy subjekty uvedené v § 2 odst. 1 písm. e), k), l) n)]. Zákon o registru smluv tedy upravuje výjimku z povinnosti uveřejnění smluv, které byly uvedenými subjekty uzavřeny adhezním způsobem. Problematika smluv uzavíraných adhezním způsobem je upravena zejm. v § 1798 a násl. občanského zákoníku. Ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit. Použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem. Pojmovými znaky adhezních smluv je tak vztah slabší a silnější strany a možnost či nemožnost obsah základních podmínek smlouvy ovlivnit. Opět se nedá paušálně říct, jaké smlouvy jsou smlouvami adhezními, a je třeba vždy zkoumat jednotlivý vztah.

6. Smlouvy, objednávky a faktury, které se týkají činnosti orgánů, jejich členů a organizačních složek státu (Poslanecká sněmovna, Senát, Kancelář prezidenta republiky, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář veřejného ochránce práv) uvedených v § 8 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), a činnosti správců jejich kapitol. Jedná se o výjimku pro vrcholné ústavní subjekty. Trochu nešťastně zbyla v textu této výjimky slova „objednávky“ a „faktury“, což by mohlo implikovat závěr, že objednávky a faktury se v registru smluv uveřejňují spolu s písemně uzavřenou smlouvou; tak to rozhodně není a jedná se toliko o jazykovou nedokonalost tohoto ustanovení. Uveřejňování objednávek, které tvoří text písemné smlouvy, je řešeno v kapitole IV. písm. b., pro účely výkladu této výjimky je ale potřeba zdůraznit, že slova „objednávky“ a „faktury“ nemají vztah k výkladu jiných ustanovení zákona

o registru smluv, zejm. k § 1 a 2 odst. 1.

7. Smlouvu uzavřenou na komoditní burze, na regulovaném trhu nebo evropském regulovaném trhu, v dražbě nebo v aukci anebo jiným obdobným postupem, s nímž je spojen zvláštní způsob přechodu nebo převodu vlastnického práva.

8. Smlouvu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je akciová společnost, jejíž cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo evropském regulovaném trhu, jde-li o akciovou společnost, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby.

9. Xxxxxxx, jestliže výše hodnoty jejího předmětu je 50 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo nižší. Jedním z cílů zákona je, aby byly v registru smluv uveřejňovány v zásadě všechny soukromoprávní smlouvy, smlouvy o poskytnutí dotací nebo návratné finanční výpomoci, jestliže výše hodnoty předmětu těchto smluv je vyšší než 50 000 Kč bez daně z přidané hodnoty. I darovací smlouva v případě, že hodnota jejího předmětu plnění přesáhne tuto částku, musí být uveřejněna v registru smluv, přestože se jedná o bezúplatný převod práva; klíčovým prvkem pro určení této výjimky totiž není výše úplaty, ale hodnota předmětu plnění. Jsme si vědomi toho, že v praxi toto může přinášet řadu problému zejm. s odhadem ceny předmětu plnění u bezúplatných převodů práva, nicméně zákon o registru smluv je v tomto docela

striktní. Hodnotu předmětu plnění doporučujeme odhadnout nebo určit znaleckým posudkem. Samozřejmě platí, že v pochybnostech je lepší smlouvu v registru smluv uveřejnit. Smlouvu je určitě lepší uveřejnit i v případě, kdy by odhad či dokonce znalecký posudek měl být finančně nebo administrativně náročný; bude-li totiž jediným určujícím prvkem úvahy nad uveřejněním či neuveřejněním smlouvy cena, pak se bude jednat o smlouvu, která by musela být poskytnuta na žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím, který žádnou cenovou hranici neupravuje, čili by se jednalo o smlouvu zveřejnitelnou; v takovém případě je tedy racionálnější upřednostnit uveřejnění smlouvy před složitým určováním hodnotu předmětu smlouvy. U smluv na dobu určitou s opakujícím plněním se hodnota předmětu smlouvy vypočítá jako součet všech plnění, potažmo hodnoty plnění, za dobu, na kterou je smlouva uzavřena. U smluv na dobu neurčitou s opakujícím plněním lze pro určení hodnoty předmětu smlouvy použít analogii zákona č. 151/1997 Sb.,

o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů, kdy hodnotou předmětu bude součet všech plnění, potažmo hodnoty plnění, za dobu pěti let. Doporučujeme také uveřejnit smlouvu, u které není přesně známo, kdy (např. na základě faktického plnění rozloženého v čase) dojde k přesažení hodnoty jejího předmětu částku 50.000 Kč bez daně z přidané hodnoty, anebo není zcela zjevné, zda k takovému přesahu vůbec dojde; v případě uveřejnění takových smluv nebude nutné sledovat a počítat plnění a lze se vyvarovat chybě v podobě neuveřejnění smlouvy, která se stala povinně uveřejnitelnou až v čase.

10. Xxxxxxx, která je uzavřena s autorem nebo výkonným umělcem v souvislosti s autorským dílem nebo uměleckým výkonem. Jedná se o výjimku pro smlouvy z oblasti práv k nehmotným statkům.

11. Xxxxxxx o poskytování a úhradě zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a smlouvu o úhradě léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování podle antigenního složení očkovacích látek stanoveného Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, které jsou uveřejňovány podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.

12. Smlouvu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je obec, která nevykonává rozšířenou působnost, příspěvková organizace touto obcí zřízená nebo právnická

osoba, v níž má taková obec sama nebo s jinými takovými obcemi většinovou účast. Povinnost k uveřejňování smluv v registru smluv tak nedopadá na obce I. a II. (s pověřeným obecním úřadem) typu.

b. zákon o svobodném přístupu k informacím

Zákon o registru smluv stanoví, že se prostřednictvím registru smluv neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím. Ty skutečnosti, které se neposkytují podle zákona o svobodném přístupu k informacím, se tedy neuveřejňují ani prostřednictvím registru smluv. Jedná se zejména o

1. utajované informace

2. osobní údaje

3. informace chráněné právem k nehmotným statkům

4. informace o majetkových poměrech

5. obchodní tajemství

6. informace, které se neposkytují podle § 11 zákona o svobodném přístupu k informacím

Ty skutečnosti, které se neposkytují podle zákona o svobodném přístupu k informacím, je nezbytné před odesláním smlouvy do registru smluv znečitelnit. Povinnost takové znečitelnění provést je stanovena tomu, kdo smlouvu k uveřejnění v registru smluv zasílá. Jedná se o poměrně sofistikovanou správu dokumentu, který je nezbytné projít a prostudovat a výše uvedené skutečnosti ze smlouvy vymazat nebo znečitelnit. Praktické znečitelnění doporučujeme provést přímo v textovém editoru, kde se příslušné části smlouvy vymažou a na jejich místech je uvedou např. křížky. Tato činnost nemusí probíhat až po uzavření smlouvy, ale již v průběhu vyjednávání o smlouvě. Skutečnost, že smlouva musí být uveřejněna, dopadá i na smluvního partnera, čili, je-li text smlouvy navrhován z jeho strany, je dobré jej vést k tomu, že pro naplnění zákonné povinnosti je nezbytné některé údaje znečitelnit.

Text smlouvy uveřejněný v registru smluv tedy nemusí zcela přesně odpovídat textu smlouvy, která je uzavřena, neboť se při uveřejnění smlouvy může pro verzi pro uveřejnění

uplatnit celá řada zákonných výjimek, na základě kterých bude de facto text smlouvy znečitelněním jejích částí pozměněn.

Mezi nejtypičtější informace, které se ve smlouvě znečitelní z důvodu aplikace zákona o svobodném přístupu k informacím, budou patřit osobní údaje, obchodní tajemství (to má svou výjimku i v zákoně o registru smluv) a utajované informace (do jisté míry mají také svou výjimku v zákoně o registru smluv). Další výjimky, na základě se některé informace uvedené ve smlouvách neposkytují, jsou např. zvláštní skutečnosti ve smyslu krizového zákona nebo bankoví tajemství podle zákona o bankách.

V problematice aplikace zákona o svobodném přístupu k informacím si dovolujeme taktéž odkázat na metodické doporučení k postupu povinných subjektů podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, které se věnuje poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

xxxx://xxx.xxxx.xx/xxx0/xxxxxx/xxxxx-xxxxxxx-xxxxxx-xxxxxx-x- kontroly.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d

c. obchodní tajemství

Zákon o svobodném přístupu k informacím upravuje ve svém § 9 problematiku ochrany obchodního tajemství; podle tohoto ustanovení, pokud je požadovaná informace obchodním tajemstvím, povinný subjekt ji neposkytne. Zákon o registru smluv taktéž upravuje znečitelnění obchodního tajemství obsaženého ve smlouvách (§ 5 odst. 8). V této problematice je samozřejmě nutné obecně vycházet zejm. z právní úpravy občanského zákoníku (§ 504), podle kterého obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení. Tyto znaky musí být splněny kumulativně. Obchodní tajemství musí objektivně splňovat občanským zákoníkem definované znaky, nepostačí, že strany prohlásí, že nějaké skutečnost jsou obchodním tajemstvím. Průlom do ochrany obchodního tajemství je upraven § 9 odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím, podle kterého používá-li se veřejných prostředků, nepovažuje se poskytnutí informace o rozsahu a příjemci těchto prostředků za porušení obchodního tajemství; na základě tohoto ustanovení a příslušné judikatury (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9.12.20014 č.j. 7

A 118/2002 – 37) nelze v případě veřejných prostředků chránit jako obchodní tajemství objem a účel jejich využití a jejich příjemce. Jak bylo uvedeno, obchodní tajemství je obchodním tajemstvím, splňuje-li pojmové znaky uvedené v občanském zákoníku a jeho vlastník projevil vůli jej utajovat. Autoritativně může tvrzení o tom, že něco je obchodním tajemstvím, potvrdit nebo vyvrátit v konkrétním případě pouze soud. Do ochrany obchodního tajemství existuje průlom skrze veřejné prostředky.

Kromě znečitelnění obchodního tajemství přímo ve smlouvě je možné z uveřejnění vyloučit i metadata, která jsou obchodním tajemstvím. Jedná se konkrétně o identifikaci smluvních stran a cenu popř. hodnotu předmětu smlouvy. Toto oprávnění k vyloučení těchto metadat nesvědčí všem povinným subjektům, ale toliko veřejné výzkumné instituci nebo veřejné vysoké škole, státnímu podniku nebo národnímu podniku, zdravotní pojišťovně a právnické osobě, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby [subjekty uvedené v § 2 odst. 1 písm. e), k), l) a n)].

d. osobní údaje

Zákon o registru smluv neobsahuje úpravu týkající se osobních údajů a váže se ve svém

§ 3 odst. 1 na právní předpisy upravující svobodný přístup k informacím (na zákon

o svobodném přístupu k informacím, který svůj vztah k osobním údajům vymezuje zejména ve svém § 8a). Je proto nutné vycházet z obecné úpravy ochrany osobních údajů stanovené zejména zákonem o ochraně osobních údajů. Podle té lze zveřejnit osobní údaje fyzické osoby jen na základě některého z právních titulů vymezených v § 5 odst. 2 zákona

o ochraně osobních údajů. Zveřejnit je tak možné zejména nezbytné identifikační údaje veřejně činných osob, funkcionářů či zaměstnanců veřejné správy, pokud tyto údaje vypovídají o jejich veřejné či úřední činnosti, např. sjednávání smluv či realizace smluvního vztahu jménem povinného subjektu, nebo údaje, které jsou již veřejně dostupné, např. v obchodním či živnostenském rejstříku. Pokud ke zveřejnění údajů žádný zákonný důvod neexistuje, je nezbytné je v dané smlouvě anonymizovat. V opačném případě by se totiž jednalo o nezákonné zpracování, zveřejnění, osobních údajů, za které může být Úřadem pro ochranu osobních údajů odpovědnému subjektu uložena finanční sankce.

Ve výjimečných případech lze uvažovat i o souhlasu dotčené osoby s takovýmto zpracováním jejích údajů. Souhlas fyzické osoby k takovému zpracování osobních údajů lze samozřejmě získat, avšak takovému souhlasu nesmí scházet prvek dobrovolnosti a svobodné vůle a nelze takovým souhlasem např. podmiňovat úspěch v soutěži anebo vyloučení uchazeče pro absenci takového souhlasu. Nebudou se anonymizovat údaje o identifikaci smluvních stran, které se povinně vyplňují jako metadata, bude-li smluvní stranou fyzická osoba jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti. Takové zpracování osobních údajů nevyžaduje souhlas subjektu údajů, neboť se jedná

o zpracování osobních údajů na základě zákona. Je ale potřeba zopakovat, že jako metadata se vyplní osobní údaje v rozsahu, ve kterém jsou uvedeny ve smlouvě; u fyzických osob je nutné vycházet z požadavků stanovených zákonem o ochraně osobních údajů na nezbytnost a účelnost zpracování a měly by být uvedeny toliko ty údaje, které jsou nezbytné pro identifikaci dané osoby pro účely zákona o registru smluv.

Ministerstvo vnitra jako správce registru smluv neodpovídá za správnost smluv a metadat uveřejněných prostřednictvím registru smluv. Za případné porušení jiných právních předpisů způsobené uveřejněním smlouvy při nedodržení zákonných povinností, tedy zejména výjimek z uveřejnění, odpovídá primárně ten, kdo takovou smlouvu správci registru smluv k uveřejnění odeslal (nebo jiný subjekt, záleží na vnitřních pravidlech subjektu, který smlouvu uveřejňuje, a případném uveřejnění v zastoupení). Zákon

o registru smluv dokonce explicitně stanoví, že smlouvu znečitelní ten, kdo ji posílá správci registru smluv k uveřejnění, tím není samozřejmě dotčeno právo toho, kdo smlouvu posílá, pověřit znečitelněním jinou osobu.

K praktickému využití překládáme typizovaný seznam údajů obsažených ve smlouvách určených k anonymizaci:

Vzor hlavičky smlouvy s komentářem k anonymizaci

Údaj	Anonymi- zace A/N	Komentář

Obchodní firma	N	Vždy dostupné z veřejných zdrojů (OR, ARES….)
Jednající/Zastoupená	N	Dostupné z veřejných zdrojů (OR – jednatel, prokurista), popř. bez újmy na právu na soukromí
Alt. 1: Sídlo (PO)	N	Vždy dostupné z veřejných zdrojů (OR, XXXX….)
Alt. 1: Sídlo FOP	A	Anonymizovat, pokud je adresa sídla shodná s místem trvalého či faktického pobytu – nelze zajistit bez přístupu

		k ROB či ISEO – anonymizovat vždy
Bydliště FO	A	U příjemců veřejných prostředků lze dle zákona o svobodném přístupu k informacím uvést obec bydliště (a rok narození). Co je veřejnými prostředky, je stanoveno v zákoně o finanční kontrole.
IČO	N	Vždy dostupné z veřejných zdrojů (OR, XXXX….)
DIČ	N	Vždy dostupné z veřejných zdrojů (ARES….) popř. odvoditelné od IČO
Číslo účtu	A	Anonymizovat, byť je informace dostupná z registru účtů (plátce a neplátce DPH) - pro zjednodušení a sjednocení nepublikovat vůbec
Osoba oprávněná jednat za dodavatele ve věcech smluvních / technických	A N (v případě zaměstnance, který není členem statutárního orgánu, není- li k tomu právní titul)	U osoby jednající za povinný subjekt lze zveřejnit, protože se jedná o informace vypovídající o veřejné či úřední činnosti a zásah do soukromí je minimální. U zaměstnance dodavatele, pokud není členem statutárního orgánu, k tomu obvykle neexistuje právní titul (v úvahu přichází pouze souhlas, zákon o svobodném přístupu k informacím a zákon o ochraně osobních údajů tomu brání).
Telefon	A	Není přípustné publikovat, může vést k poškození práv osoby (stalking, …), např. mobilní čísla jsou zpravidla neveřejná
Email	A	Není přípustné publikovat, může vést k poškození práv osoby (spamming, …), např. emaily jsou zpravidla neveřejné
Identifikátor datové schránky	N	Bez újmy na právu na soukromí, veřejně dostupný údaj.

Vlastní text

Kontextově vyhledané údaje sub hlavička určené

k anonymizaci

Týká se pouze dat, která byla anonymizovaná v hlavičce. Zavést v hlavičce zkratky, nezbytné údaje soustředit do jedné části smlouvy a tu anonymizovat?

Obchodní tajemství

A (ručně – popisem či vektorově)

Vždy omezené, rozsah je

a) Určen ad hoc publikujícím subjektem

b) Obsažen pouze v části textu nazvaném „Obchodní tajemství“ či jinak podobně

c) Kontextově vyhledáno a manuálně anonymizováno

Podpisová doložka

Podpis jednajících

osob

Vždy anonymizováno – obdobně podpisové vzory v OR jsou

v neveřejné části (nepublikované)

VIII. Následky uveřejnění, zrušení smlouvy a její oprava

Ustanovení zákona o registru smluv, která upravují následky uveřejnění smluv, budou účinná až od 1. července 2017.

Smlouva, která má být povinně uveřejněna v registru smluv, nabyde účinnosti nejdříve dnem uveřejnění. Zákon o registru smluv je speciálním právním předpisem k občanskému zákoníku a u smluv povinně uveřejňovaných v registru smluv je tedy nutné brát v patrnosti, že účinnosti tyto smlouvy nabývají nejdříve dnem uveřejnění v registru smluv. Plnění z neúčinných smluv a následná náprava takového vztahu bude řešena v samostatné metodice, která se bude věnovat dopadům do soukromého práva.

Smlouva, jejíž metadata neobsahují povinné náležitosti, nebo která není v požadovaném, otevřeném a strojově čitelném formátu, se nepovažuje za uveřejněnou prostřednictvím registru smluv. Zákon o registru smluv spojuje nesplnění některých skutečností s fikcí neuveřejnění v registru smluv a tyto skutečnosti lze považovat za nejdůležitější pro řádnou aplikaci zákona o registru smluv. Jedná se tedy o dodržení formátu smlouvy, který musí být otevřený a strojově čitelný (viz kapitola IV. písm. d.) a vyplnění povinných metadat (viz kapitola VI. písm. a.).

Nezávisle na čase uveřejnění nabyde účinnosti smlouva, která je uzavřena za účelem odvrácení nebo zmírnění újmy hrozící bezprostředně v souvislosti s mimořádnou událostí ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí. V takových situacích taková smlouva být uveřejněna v registru smluv musí, ale její účinnost se neváže na uveřejnění v registru smluv.

Zákon o registru smluv upravuje konstrukci, na základě které se považují za od počátku zrušené všechny smlouvy, na které se vztahuje povinnost uveřejnění v registru smluv a které v tomto registru nebyly uveřejněny ani do tří měsíců ode dne jejich uzavření. I pokud má účinnost smlouvy nastat později, je nezbytné dodržet zákonnou povinnost k zaslání smlouvy správci registru smluv k uveřejnění bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy, a vyhnout se tak negativnímu následku v podobě neúčinnosti potažmo zrušení smlouvy. Náprava vztahu, ve kterém bylo plněno ze zrušené

smlouvy, bude řešena v samostatné metodice, která se bude věnovat dopadům do soukromého práva.

V některých případech nesprávného uveřejnění pouze části smlouvy anebo nesprávného vyloučení metadat z důvodu ochrany obchodního tajemství se smlouva za zrušenou od počátku nepovažuje (beneficium). Konkrétně se jedná o případy, kdy bude provedena oprava tak, že bude dosaženo uveřejnění souladného se zákonem o registru smluv, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se povinný subjekt nebo jeho smluvní partner dozvědí o nesprávném uveřejnění, ač byli doposud v dobré víře, že uveřejnění provedli správné. Dalším obdobným případem je oprava do 30 dnů ode dne, kdy bylo doručeno rozhodnutí nadřízeného orgánu nebo soudu, na jehož základě má být neuveřejněná část smlouvy anebo dotčená metadata poskytnuta. Opravu jiných metadat, než těch vyloučených z důvodu ochrany obchodního tajemství, je možné provést pouze ve lhůtě 3 měsíců od dne uzavření smlouvy, což neplatí pro opravu chyb v psaní nebo v počtech. Na tomto místě musíme upozornit, že text zákona o registru smluv upravující beneficium v podobě nezrušení smlouvy pro výše uvedené případy (§ 7 odst. 2 a 3) lze vykládat i tak, že vedle popsaného pravidla pro opravu metadat, která jsou obchodním tajemstvím, platí toto beneficium toliko pro případy neuveřejnění části smlouvy z důvodu ochrany obchodního tajemství; nikoliv tedy pro případy neuveřejnění části smlouvy pro aplikaci jiné výjimky z uveřejnění v registru smluv (osobní údaje atd.), ale pouze pro obchodní tajemství. Vzhledem k dvěma možným výkladům, tedy 1. uveřejnění části smlouvy pro aplikaci jakékoliv výjimky nebo 2. uveřejnění části smlouvy pro aplikaci toliko výjimky obchodního tajemství, doporučujeme při aplikaci výjimek a provádění znečitelnění obsahu smluv postupovat velmi obezřetně, neboť není zcela zřejmé, že v případě soudního sporu by soud došel k závěru, že beneficium lze použít při aplikaci jakékoliv výjimky; pro nesprávnou aplikaci jiné výjimky než obchodního tajemství by soud mohl dospět k závěru, že smlouva se nepovažuje za uveřejněnou v registru smluv, platí tedy, že je zrušena od počátku a není možné využít beneficium v podobě lhůty 30 dnů pro nápravu.

IX. Procesní řízení

Vzhledem k jisté administrativní náročnosti problematiky je v závislosti na velikosti organizace nezbytné přijmout takové změny vnitřních předpisů, na základě kterých bude docházet k hladké realizaci povinností vyplývajících ze zákona o registru smluv. K tomuto můžou posloužit informace v následující tabulce.

Procesní implementace zákona č. 340/2015 Sb. o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (o registru smluv)

• Vytvoření a přijetí interní normy (směrnice starosty nebo nařízení tajemníka v prostředí municipalit, interní normy v prostředí státní správy – ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy) pro implementaci zákona č. 340/2015 Sb.

• Obsah interní normy

1. preambule

2. předmět úpravy

3. obecná ustanovení a základní pojmy

4. výjimky ze zákona

5. technická specifikace

6. postupy v organizaci – organizačně (který odbor bude implementaci procesně zajištovat)

7. odpovědnost za implementaci zákona

8. závěrečné ustanovení

9. přílohy: Metodický návod k aplikaci zákona o registru smluv Ministerstva vnitra

Personální implementace zákona č. 340/2015 Sb. o registru smluv

• Interní norma by měla obsahovat samostatný článek (postup v organizaci).

• Rozhodnout, který organizační útvar bude zákon zajišťovat (nutné, aby toto rozhodnutí stanovil v prostředí municipalit tajemník nebo ředitel krajského úřadu, v prostředí státní správy státní tajemník)

• Rozhodnout o kontrolním mechanismu v rámci organizace pro plnění tohoto zákona (např. interní auditor)

• tajemník, ředitel úřadu a státní tajemník jsou gestoři za procesní a personální implementaci

• vedoucí/ředitel legislativně-právního odboru jsou gestoři po věcné stránce

• Doporučení:

⮚ doplnění organizačního řádu

⮚ doplnění pracovních náplní zaměstnanců zodpovědných za registr smluv

⮚ proškolení určených zaměstnanců (nutná znalost nejen zákona č. 340/2015 Sb., ale i zákona č. 101/2000 Sb., OZ a zákona č. 106/1999 Sb. v platném znění)

X. Procesní model zákona o registru smluv pro ilustraci

Document Metadata

Table of Contents

Metodický návod

Document Metadata