DŮVODOVÁ ZPRÁVA

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

SOUVISLOSTI NÁVRHU

1.1. Odůvodnění a cíle návrhu

Derivátové smlouvy jsou klíčovým nástrojem evropských bank a podniků pro řízení jejich rizik, ať už se týkají změn v úrokových sazbách, kolísání měny nebo selhání podnikatelské protistrany. Neprůhledné trhy s deriváty však rovněž působily jako nevítaný kanál přenosu závažných obtíží. Xxxx s deriváty se musí proto regulovat a musí se nad nimi vykonávat účinný dohled za účelem zajištění finanční stability.

S ohledem na globální charakter trhů s deriváty a v souladu s Pittsburskou dohodou G20 z roku 2009¹ s cílem snížit systémové riziko spojené s rozsáhlým používáním derivátů přijala Evropská unie v roce 2012 nařízení o infrastruktuře evropských trhů (EMIR – European Market Infrastructure Regulation).² Jako klíčový pilíř nařízení EMIR se musí standardizované mimoburzovní (OTC – over-the-counter) derivátové smlouvy zúčtovávat prostřednictvím ústřední protistrany (CCP – Central Counterparty). Ústřední protistrana je infrastruktura trhů, která snižuje systémové riziko a zvyšuje finanční stabilitu tím, že se nachází mezi dvěma protistranami derivátové smlouvy (tj. funguje jako kupující vůči prodávajícímu a jako prodávající vůči kupujícímu rizika), čímž snižuje riziko pro oba. Nařízení EMIR zavádí také přísné požadavky na obezřetnostní jednání a organizační a obchodní činnost pro ústřední protistrany a stanoví opatření pro obezřetnostní dohled nad nimi, aby se minimalizovalo jakékoli riziko pro uživatele ústřední protistrany a podpořila systémová stabilita.

Od roku 2012, kdy bylo přijato nařízení EMIR, se centrální clearing značně rozšířil a ústřední protistrany se čím dál tím víc koncentrují a integrují v celé EU a se třetími zeměmi.

Současný návrh zajišťuje, aby požadavky na dohled držely krok s tímto vývojem. Navrhuje se, aby EU zajistila pro svou unii kapitálových trhů efektivnější a důslednější systém dohledu nad ústředními protistranami, v zájmu další integrace trhu, finanční stability a rovných podmínek.

Od přijetí nařízení EMIR význam ústředních protistran rostl a v příštích letech se bude dál zvyšovat

Během pěti let od přijetí nařízení EMIR se objem činnosti ústředních protistran – v EU a globálně – rychle zvyšoval, pokud jde o sféru působnosti i rozsah. Je to znak toho, že právní předpisy fungují a plní svůj účel.

Na konci června 2016 clearing kolem 62 % celkové hodnoty OTC derivátových smluv a kategorií aktiv (úrokové sazby, úvěrové selhání, měna atd.) prováděly centrálně ústřední protistrany³, což odpovídá částce 337 bilionů USD. Kolem 97 % (328 bilionů USD) ze všech derivátových smluv, jejichž clearing se prováděl centrálně, jsou úrokové deriváty.

Na konci roku 2015 se clearing přibližně 60 % všech OTC úrokových derivátů prováděl centrálně, zatímco odpovídající číslo koncem roku 2009 bylo 36 %⁴. Clearing prováděný centrálně podobně nabyl na významu na trhu úvěrových derivátů (tzv. CDS), přičemž podíl neuhrazených úvěrových derivátů, jejichž clearing provedly ústřední protistrany, se neustále zvyšuje od doby, kdy byly tyto údaje poprvé oznámeny, tj. 37 % na konci června 2016, zatímco na konci června 2010 to činilo 10 %⁵.

Rychle rostoucí úloha ústředních protistran v globálním finančním systému odráží nejenom zavedení povinností centrálního clearingu v různých kategoriích aktiv⁶, ale také zvyšující se dobrovolné používání centrálního clearingu zásluhou rostoucí informovanosti o přínosech centrálního clearingu mezi účastníky trhu (povinnosti clearingu se uplatňovaly teprve od června 2016)⁷. V nařízení EMIR se požaduje, aby se clearing určitých úrokových a úvěrových derivátů prováděl centrálně v souladu s podobnými požadavky v jiných zemích G20⁸. Pravidla o kapitálu bank se změnila, aby se stimuloval centrální clearing a aby se bilaterální clearing stal relativně dražší⁹, i když na bilaterální transakce se od března 2017 vztahují další požadavky na kolaterál¹⁰.

Činnost ústředních protistran se má v následujících letech dále rozšiřovat. Povinné závazky clearingu jsou pravděpodobně pro doplňující kategorie aktiv¹¹ a pobídky ke snížení rizik a nákladů zřejmě povedou dokonce ještě víc k dobrovolnému clearingu. Návrh na účelově zaměřenou změnu nařízení EMIR z května 2017 s cílem zvýšit jeho efektivnost a proporcionalitu posílí tento trend vytvořením dalších pobídek pro ústřední protistrany, aby protistranám poskytovaly centrální clearing derivátů.¹² A nakonec prohloubení kapitálových trhů a více integrované kapitálové trhy jako výsledek unie kapitálových trhů (CMU – Capital Markets Union) ještě dále zvýší potřebu přeshraničního clearingu v EU, čímž se zvyšuje význam a vzájemná provázanost ústředních protistran s finančním systémem.

Zvýšení úlohy ústředních protistran vyvolává obavy, pokud jde o potřebu zpřísnit požadavky na dohled na základě nařízení EMIR, s přihlédnutím rovněž ke zřízení unie kapitálových trhů.

Rostoucí význam ústředních protistran ve finančním systému a související koncentrace úvěrového rizika v těchto infrastrukturách vyvolaly pozornost vlád, regulačních orgánů, orgánů dohledu, centrálních bank a účastníků trhu.

Zatímco škála a rozsah transakcí, jejichž clearing se prováděl centrálně, se rozšířily, počet ústředních protistran zůstal relativně omezený. V EU je v současné době zřízeno 17 ústředních protistran, z nichž všechny jsou na základě nařízení EMIR oprávněny poskytovat svoje služby v rámci Unie – i když ne všechny ústřední protistrany jsou oprávněny provádět clearing všech kategorií aktiv (např. clearing úvěrových derivátů provádějí pouze dvě ústřední protistrany a clearing inflačních derivátů provádějí také jenom dvě ústřední protistrany¹³).¹⁴ Dalších 28 ústředních protistran ze třetích zemí bylo uznáno na základě ustanovení nařízení EMIR týkajících se rovnocennosti, což jim umožňuje poskytovat služby v EU.¹⁵ Clearingové trhy se tedy integrují v EU a jsou vysoce koncentrované v některých kategoriích aktiv. Jsou rovněž značně vzájemně propojeny.¹⁶

Zatímco zvýšený clearing prostřednictvím náležitě regulovaných ústředních protistran, nad nimiž se vykonává dohled, celkově posiluje systémovou stabilitu, koncentrace rizika způsobuje, že selhání ústřední protistrany je sice málo pravděpodobné, ale má mimořádně velký dopad. Vzhledem k centrálnosti ústředních protistran ve vztahu k finančnímu systému, zvyšující se systémový význam ústředních protistran vyvolává obavy. Ústřední protistrany se samy o sobě staly zdrojem makroobezřetnostního rizika, jelikož jejich selhání by mohlo způsobit značné narušení finančního systému a mělo by systémové dopady. Například nekontrolované ukončení a uzavření smluv velkého rozsahu, u nichž ústřední protistrany provedly clearing, by mohlo vést k narušením likvidity a kolaterálu na celém trhu, která by způsobila nestabilitu na základním trhu s aktivy a v širším finančním systému. Podobně jako jiní finanční zprostředkovatelé jsou i ústřední protistrany potenciálně náchylné k „útokům (runs)“ kvůli členům clearingového systému, kteří ztrácejí důvěru v platební schopnost ústřední protistrany. Mohlo by to ústřední protistraně způsobit šok likvidity, neboť se snaží plnit své povinnosti týkající se vrácení hlavního zajištění (tj. počáteční marži). Dopad selhání ústřední protistrany kvůli zvýšené koncentraci rizika by byl zesílen rostoucím vzájemným propojením mezi ústředními protistranami, a to jak přímo, tak i nepřímo, prostřednictvím jejich členů (většinou velké světové banky) a klientů.

Jako reakci, a v souladu s konsensem G20¹⁷, Komise přijala v listopadu 2016 návrh nařízení o ozdravení a řešení krize ústředních protistran¹⁸. Cílem návrhu je zajistit, aby orgány byly náležitě připraveny řešit selhání ústřední protistrany a zabezpečit finanční stabilitu a omezení nákladů daňových poplatníků. Návrh na ozdravení a řešení krize ústředních protistran přesměroval pozornost na požadavky dohledu pro ústřední protistrany EU a ze třetích zemí zahrnutých do nařízení EMIR a na rozsah, v jakém se tato opatření mohou více zefektivnit pět let po přijetí uvedeného nařízení. Tento návrh nyní projednává Evropský parlament a Rada. Tato pokračující pracovní oblast musí být koordinována a musí být v souladu se současným návrhem.

Požadavky na dohled nad ústředními protistranami EU

Podle nařízení EMIR dohled nad ústředními protistranami EU vykonávají kolegia vnitrostátních orgánů dohledu, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), příslušní členové Evropského systému centrálních bank (ESCB) a jiné příslušné orgány (např. orgány dohledu nad největšími členy clearingového systému, orgány dohledu nad některými obchodními systémy a centrálními depozitáři cenných papírů). Tato kolegia mohou zahrnovat až 20 členských orgánů a opírají se o koordinaci prováděnou orgánem domovské země. Tato opatření vyvolávají určité obavy vzhledem k současnému stavu integrace na trhu, která se musí odrazit v požadavcích na dohled. Je to důležité rovněž proto, aby se pokročilo v unii kapitálových trhů.

Za prvé, rostoucí koncentrace clearingových služeb v omezeném počtu ústředních protistran a z toho vyplývající zvýšení přeshraniční činnosti má za následek, že ústřední protistrany v malém počtu jednotlivých členských států jsou čím dál tím důležitější pro finanční systém EU jako celek. V kontrastu s tímto trendem se musí znovu posoudit současné požadavky na dohled, které se opírají hlavně o orgán domovské země (např. orgán domovské země má konečnou odpovědnost za důležitá rozhodnutí, jako je rozšíření povolování nebo schvalování outsourcingu a dohod o interoperabilitě).

Za druhé, odlišnost postupů dohledu nad ústředními protistranami (např. různé podmínky pro schvalování nebo postupy validace modelu) v celé EU může pro ústřední protistrany vytvářet rizika regulatorní a dohledové arbitráže a nepřímo pro členy nebo klienty jejich clearingového systému. Komise ve svém sdělení o unii kapitálových trhů ze září 2016¹⁹ a ve veřejné konzultaci o činnosti evropských orgánů dohledu²⁰ upozornila na tato vznikající rizika a potřebu většího sbližování dohledu, a v obou případech byly zdůrazněny výzvy kladené nesourodými postupy dohledu.

Za třetí, úloha centrálních bank – jako emitentů měny – není náležitě odražena v kolegiích ústředních protistran. Ačkoli se mandáty centrálních bank a orgánů dohledu mohou překrývat (zejména v takových oblastech, jako je interoperabilita, kontrola rizik likvidity apod.), existuje možnost nesouladu, když činnosti dohledu ovlivňují klíčové povinnosti centrálních bank v takových oblastech, jako je cenová stabilita, měnová politika a platební systémy. V krizových situacích mohou jejich nesoulady zvýšit rizika finanční stability, pokud rozdělení odpovědností mezi orgány zůstane nejasné.

Požadavky na dohled nad ústředními protistranami ze třetích zemí

V současné době clearing značného množství finančních nástrojů vedených v měnách členských států provádějí uznané protistrany ze třetích zemí. Například nesplacená pomyslná hodnota na chicagské obchodní burze CME (Chicago Mercantile Exchange) v USA je 1,8 bilionu u úrokových derivátů vedených v EUR a 348 miliard u úrokových derivátů vedených v SEK. To rovněž vyvolává řadu obav.

Za prvé, uplatňování systému rovnocennosti a uznávání podle nařízení EMIR ukázalo určité nedostatky, především co se týče soustavného dohledu. Zejména poté, co byla uznána ústřední protistrana ze třetí země, narážel orgán ESMA na obtíže v přístupu k informacím od ústřední protistrany při vykonávání kontrol ústřední protistrany na místě a ve výměně informací s příslušnými regulačními orgány, orgány dohledu a centrálními bankami EU. V důsledku toho existuje riziko, že postupy ústředních protistran ze třetích zemí a/nebo přizpůsobení se modelům řízení rizik probíhají nezjištěné a/nebo nevyřešené, což může mít závažné důsledky pro finanční stabilitu subjektů EU.

Za druhé, potenciál nesouladů mezi cíli orgánů dohledu a centrálních bank v rámci kolegií nabývá další dimenzi v souvislosti s ústředními protistranami ze třetích zemí, kde jsou zapojeny orgány mimo EU.

Za třetí, existuje riziko, že by změny pravidel a/nebo regulačního rámce ústřední protistrany ve třetí zemí mohly mít negativní vliv na výsledky regulace nebo dohledu, což by vedlo k nerovným podmínkám mezi ústředními protistranami EU a ze třetích zemí a vytvořilo by prostor pro regulatorní nebo dohledovou arbitráž. V současné době neexistuje žádný mechanismus k zajištění, aby EU byla automaticky informována o takových změnách a mohla přijímat příslušná opatření.

Tyto obavy se pravděpodobně značně zvýší v příštích letech, neboť globální charakter kapitálových trhů znamená, že role, kterou hrají ústřední protistrany ze třetích zemí se má začít rozšiřovat. Kromě 28 ústředních protistran ze třetích zemí, které už orgán ESMA uznal, požádalo o uznání²¹ dalších 12 ústředních protistran z 10 jurisdikci, jež čekají na rozhodnutí Komise o rovnocennosti jejich regulačních režimů a režimů dohledu.

Kromě toho clearing značného objemu transakcí derivátů vedených v EUR (a jiných transakcí, na něž se vztahuje povinnost clearingu EU) provádějí v současné době ústřední protistrany, které se nacházejí ve Spojeném království. Když Spojené království vystoupí z EU, dojde kvůli tomu k určitému posunu v poměru těchto transakcí, jejichž clearing se provádí v ústředních protistranách mimo jurisdikci EU, což zvyšuje obavy uvedené výše. Znamená to značné výzvy pro zabezpečení finanční stability v EU, která se musí řešit.

Vzhledem k těmto aspektům přijala Komise dne 4. května 2017 sdělení o reakci na výzvy týkající se důležitých infrastruktur finančních trhů a dalšího rozvoje unie kapitálových trhů²². Ve sdělení bylo uvedeno, že „budou potřebné další změny [nařízení EMIR], aby se zlepšil současný rámec, který zabezpečuje finanční stabilitu a podporuje další rozvoj a prohloubení unie kapitálových trhů (CMU)“.

Potřeba zlepšit současné požadavky na dohled

Jelikož prostředí clearingu se neustále vyvíjí, musí být opatření pro předcházení krizím a řízení ústředních protistran co nejefektivnější. Nařízení EMIR a návrh Komise týkající se nařízení o ozdravení a řešení krize ústředních protistran jsou v tomto ohledu důležité kroky. Pět let po přijetí nařízení EMIR však rostoucí rozsah, složitost a přeshraniční dimenze clearingu v EU a celosvětově zdůraznily nedostatky v požadavcích na dohled nad ústředními protistranami EU a ze třetích zemí. V současném návrhu se proto uvádějí konkrétní změny nařízení EMIR a nařízení o orgánu ESMA²³, zejména za účelem stanovení jasných a ucelených požadavků na dohled nad nad ústředními protistranami EU i ze třetích zemí.

Ve zprávě o posouzení dopadů připojené k tomuto návrhu se posuzují náklady a přínosy těchto změn. Návrh uvádí řadu možností s cílem zvýšit dohled nad ústředními protistranami na úrovni EU, zapojit další emisní centrální banky do dohledu nad ústředními protistranami a posílit schopnost EU monitorovat, určovat a snižovat rizika ústředních protistran ze třetích zemí.

Posouzení dopadů poskytuje úplné důkazy, že navržené změny účinně přispívají k posílení celkové stability finančního systému EU a dále snižují už i tak malou (ale s mimořádně velkým dopadem) pravděpodobnost rizika selhání ústředních protistran a současně udržují náklady účastníků trhu na minimu. Navržené změny přispívají také k dalšímu rozvoji a prohloubení unie kapitálových trhů v souladu s politickými prioritami Komise.

1.2. Xxxxxx s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tento návrh se týká řady jiných politik a probíhajících iniciativ EU, s nimiž je souladu, a jejichž cílem je: i) řešit systémový význam ústředních protistran; ii) podporovat používání centrálního clearingu a iii) zvýšit účinnost a efektivnost dohledu na úrovni EU jak v rámci EU, tak i mimo EU.

Za prvé, tento návrh je v souladu s návrhem Komise²⁴ týkajícím se nařízení o ozdravení a řešení krize ústředních protistran, které bylo přijato v listopadu 2016. Návrh se snaží zabezpečit, aby orgány EU a vnitrostátní orgány byly náležitě připraveny řešit selhání ústřední protistrany, zachovat finanční stabilitu a zamezit nákladům spojeným s restrukturalizací a řešením krize selhávajících ústředních protistran, které dopadají na daňové poplatníky. Cílem návrhu Komise je zajistit, aby v nepravděpodobném scénáři, kdy ústřední protistrany čelí vážným finančním problémům nebo selhání, byly zachovány důležité funkce ústředních protistran a aby se současně udržela finanční stabilita a pomohlo zamezit tomu, aby náklady spojené s restrukturalizací a řešením krize selhávajících ústředních protistran dopadly na daňové poplatníky. Opatření pro řízení krizí za účelem ozdravení a řešení krize ústředních protistran zahrnutá do tohoto návrhu jsou založena na existenci opatření nejvyšší kvality pro zamezení krizím (tj. pro regulaci ústředních protistran a dohled nad nimi) v souladu s nařízením EMIR. Dalším zvýšením dohledu nad ústředními protistranami podle nařízení EMIR by se měla dále snížit pravděpodobnost, ačkoli malá, že bude potřebné použít opatření pro ozdravení a řešení krize. Bude rovněž potřebné, aby přizpůsobení a zvýšení dohledu předložené v tomto návrhu bylo náležitě odraženo v projednávaném legislativním návrhu na ozdravení a řešení krize ústředních protistran. Je možné, že budou potřebné účelově zaměřené úpravy, aby se zohlednila nová úloha výkonného zasedání pro ústřední protistrany v kolegiích podle nařízení EMIR a potom i v kolegiích pro řešení krize.

Za druhé, tento návrh souvisí s návrhem Komise²⁵ na změnu nařízení o kapitálových požadavcích (CRR)²⁶ přijatého v listopadu 2016. Návrh se snaží vyloučit z výpočtu prahových hodnot pákového poměru počáteční marže pro transakce derivátů, jejichž clearing se provádí centrálně, a které obdrželi členové clearingového systému v hotovosti od svých klientů, a jež přešly na ústřední protistrany. Usnadní to proto přístup ke clearingu – jelikož se sníží kapitálové požadavky na poskytování služeb nebo nepřímých clearingových služeb klientům – naproti tomu se zvýší význam ústředních protistran v rámci finančního systému.

Za třetí, tento návrh doplňuje návrh Komise na cílené změny nařízení EMIR²⁷ přijaté v květnu 2017. Návrh se snaží zjednodušit některé požadavky nařízení EMIR a upravit je v zájmu jejich větší úměrnosti, aby se snížily nadměrné náklady pro účastníky trhu, aniž by se ohrozila finanční stabilita. Tento návrh by měl proto poskytnout další pobídky pro účastníky trhu, aby používali centrální clearing – který dále zvyšuje význam ústředních protistran v rámci finančního systému.

Za čtvrté, tento návrh je v souladu s konzultacemi z března 2017 zahájenými Komisí o činnosti evropských orgánů xxxxxxx⁰⁰ za účelem posílení a zvýšení jejich efektivnosti a účinnosti.

Za páté, je v souladu se zkušenostmi z uplatňování a prosazování předpisů třetích zemí ve finančních právních předpisech EU, jak je to uvedeno v pracovním dokumentu útvarů Komise o rovnocennosti²⁹. Pracovní dokument útvarů Komise poskytuje věcný přehled postupu rovnocennosti se třetími zeměmi v oblasti finančních služeb EU. Uvádí zkušenosti v uplatňování a prosazování předpisů třetích zemí ve finančních právních předpisech EU. Představuje rovněž klíčové aspekty rovnocennosti (např. uplatňování pravomocí, hodnocení, následné sledování) a poskytuje více jasnosti, jak se k těmto úkolům přistupuje v praxi.

Za šesté, tento návrh je v souladu s prací probíhající na mezinárodní úrovni v rámci Rady pro finanční stabilitu (FSB), která se snaží, kromě jiného: i) podporovat používání centrálního clearingu a přeshraničních ujednání mezi jurisdikcemi, aby se zvýšila stabilita trhu s OTC deriváty; ii) dosáhnout důsledného uplatňování zásad pro infrastrukturu finančních trhů (PFMI – Principles for Financial Markets Infrastructure), které zpracoval výbor pro infrastrukturu plateb a trhů (CPMI – Committee on Payments and Markets Infrastructure) a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (MOKCP); iii) vykonávat dohled nad prováděním reforem G20 týkajících se trhů s deriváty (prostřednictvím pracovní skupiny FSB pro OTC deriváty) a iv) zpracovat další pokyny o řešení krize ústředních protistran (skupina FSB pro řešení krize).

1.3. Xxxxxx s ostatními politikami Unie

Tento návrh také souvisí a je v souladu se soustavným úsilím Komise vyvíjeným s cílem dále rozvíjet unii kapitálových trhů. Potřeba dále rozvíjet a integrovat kapitálové trhy EU byla zdůrazněna ve sdělení o unii kapitálových trhů ze září 2016.³⁰ Další sbližování dohledu nad ústředními protistranami na úrovni EU může podpořit rozvoj hlubších a lépe integrovaných kapitálových trhů, neboť efektivnější a odolné ústřední protistrany jsou klíčovým prvkem dobře fungující unie kapitálových trhů. Aby se tak stalo, sdělení o hodnocení CMU v polovině období³¹, které Komise přijala dne 8. června 2017, vyzývá k posílení pravomocí orgánu ESMA s cílem podpořit efektivnost důkladného dohledu v rámci EU a mimo ní. A naopak, jako výsledek, vznik větších a více likvidních finančních trhů vyplývajících z CMU povede dokonce k více transakcím, jejichž clearing se provádí prostřednictvím ústředních protistran, a zvýší jejich systémovou důležitost. Vzhledem k potenciálu zvýšených objemů a také současným možnostem regulatorních a dohledových arbitráží jsou potřebná další zlepšení rámce dohledu, aby se zabezpečila silná a stabilní unie CMU.

Návrh je kromě toho v souladu s diskusním dokumentem Komise o prohloubení hospodářské a měnové unie přijatým dne 31. května 2017³². Diskusní dokument zejména vysvětluje, že dokončení skutečné finanční unie je důležité pro efektivní a stabilní hospodářskou a měnovou unii. Podle uvedeného dokumentu to znamená pokročit dál s prvky, které jsou již na stole, včetně realizace CMU. Návrh pomůže podpořit rozvoj hlubších integrovaných kapitálových trhů zabezpečením dalšího sbližování dohledu nad ústředními protistranami na úrovni EU.

Řešením nově vznikajících hrozeb pro plynulé fungování finančního systému návrh rovněž zajišťuje, že finanční trhy mohou nadále hrát svou roli v přispívání k udržitelnému, dlouhodobému růstu s cílem prohloubit vnitřní trh v zájmu spotřebitelů a podniků, jako součást úsilí Komise zaměřených na podporu investic, růstu a zaměstnanosti.

2. PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

2.1. Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je článek 114 Smlouvy o fungování EU, který je právním základem pro nařízení EMIR a nařízení o orgánu ESMA. Analýza provedena jako součást zprávy o posouzení dopadů určuje prvky nařízení EMIR, které se musí změnit, aby se posílila celková stabilita finančního systému EU a dále snížila už i tak malá (ale s mimořádně velkým dopadem) pravděpodobnost rizika selhání ústředních protistran, a aby se současně udržely náklady účastníků trhu na minimu. Pouze spoluzákonodárci mají pravomoc dělat potřebné změny. Změny nařízení o orgánu ESMA jsou potřebné, aby se vytvořilo výkonné zasedání pro ústřední protistrany, kterému jsou svěřeny důležité úkoly podle nařízení EMIR.

2.2. Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Nařízení EMIR je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. Stanovuje rámec dohledu, který se vztahuje jak na ústřední protistrany usazené v EU, tak i na ústřední protistrany ze třetích zemí, které poskytují clearingové služby členům clearingového systému nebo obchodním systémům usazeným v EU. Podle nařízení EMIR členský stát usazení ústřední protistrany hraje hlavní roli v požadavcích na dohled. Členské státy a vnitrostátní orgány dohledu však nemohou jednostranně řešit systémová rizika, která přinášejí vysoce integrované a vzájemně propojené ústřední protistrany, jež pracují na přeshraničním základě mimo působnosti vnitrostátních jurisdikcí. Členské státy kromě toho nemohou snížit vlastní rizika vyplývající z odlišných vnitrostátních postupů dohledu. Členské státy a vnitrostátní orgány nemohou samy řešit vlastní systémová rizika, která mohou ústřední protistrany ze třetích zemí představovat pro finanční stabilitu EU jako celku.

Cíle nařízení EMIR – zvýšit bezpečnost a efektivnost ústředních protistran stanovením jednotných požadavků na provádění jejich činností – nemohou být uspokojivě dosaženy jednotlivými členskými státy, a proto mohou být z důvodů rozsahu činností lépe dosaženy na úrovni EU v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o fungování EU.

2.3. Proporcionalita

Návrh se snaží zajistit, aby požadavky nařízení EMIR na dohled úměrněji a efektivněji plnily cíl snížení systémového rizika na trzích s deriváty za minimální náklady pro účastníky trhu. Návrh stanoví jednodušší rámec pro dohled nad ústředními protistranami povolenými na úrovni EU s vysvětlenými úlohami a povinnostmi pro veškeré zapojené různé vnitrostátní orgány a instituce a orgány a instituce EU. Přehodnocením požadavků na dohled přispívá návrh k řešení zvyšujícího se přeshraničního systémového charakteru ústředních protistran a současně zachovává fiskální odpovědnosti orgánu členského státu usazení. Kromě toho návrh zavádí přístup umožňující ústředním protistranám ze třetích zemí dodržovat požadavky nařízení EMIR plněním jejich vlastních vnitrostátních srovnatelných pravidel, která umožňují přiměřený přístup zaměřený na systémovou důležitost ústředních protistran ze třetích zemí pro trhy EU. Návrh současně nepřekračuje rámec toho, co je nutné pro dosažení cíle nařízení EMIR týkajícího se snížení systémového rizika stanovením transparentních a objektivních kritérií pro zjišťování, sledování a snižování rizik ústředních protistran ze třetích zemí za účelem finanční stability EU. Návrh proto přímo přispívá k tomu, aby požadavky nařízení EMIR na dohled byly celkově úměrnější. Návrh podobně zavádí pouze cílené změny nařízení ESMA, které nepřekračují rámec toho, co je nezbytné, aby orgán ESMA mohl plnit úkoly obsažené v nařízení EMIR.

2.4. Volba nástroje

XXXX i právní akt, jimž se zřizuje orgán ESMA, jsou nařízení, a proto se musí změnit právním nástrojem stejné povahy.

3. VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACE SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

3.1. Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Zpráva o posouzení dopadů připojená k tomuto návrhu poskytuje analýzu, do jaké míry existující požadavky nařízení EMIR na dohled nad ústředními protistranami usazenými v EU a mimo EU plnily cíl zajistit rovné podmínky pro efektivní a účinné poskytování služeb ústředních protistran a současně být ucelené, relevantní a poskytovat přidanou hodnotu EU. Analýza také odráží výsledek dvou srovnávacích hodnocení fungování kolegií dohledu podle nařízení EMIR provedených orgánem ESMA v letech 2015³³ a 2016³⁴. Analýza je kromě toho založena na příspěvku orgánu ESMA, v němž se hodnotila současná rovnocennost třetích zemí podle nařízení EMIR a režim uznávání jako součást zprávy zpracované pro Komisi v souvislosti s přezkumem nařízení EMIR³⁵.

Pokud jde o efektivnost požadavků nařízení EMIR na dohled, které se vztahují na ústřední protistrany usazené v EU, praktické zkušenosti ukazují, že spolupráce mezi členy kolegia v jejich současné struktuře umožnila, aby byly vyjádřeny názory orgánů dohledu nad různými subjekty zapojenými do centrálního clearingu, a tím přispěla k cílům sbližování dohledu a rovných podmínek ústředních protistran usazených v EU. Existují však obavy o soulad dohledu nad ústředními protistranami ve všech členských státech, který předpokládá možnost efektivnějšího přístupu k přeshraničnímu dohledu nad ústředními protistranami. Zejména stupeň spolupráce mezi členy kolegií se podstatně liší v závislosti na roli kolegia v rozhodovacím procesu. Zatímco během procesu povolování „orgán ESMA zaznamenal, že kolegia ústředních protistran obecně usnadňují obousměrnou spolupráci: na jedné straně předsednictví příslušných vnitrostátních orgánů dostalo dobrý a konstruktivní příspěvek od členů kolegia, který podpořil jejich hodnocení rizik; na druhé straně získali členové kolegia informace, které potřebovali, aby hlasovali o přijetí společného stanoviska.“³⁶, vyskytuje se snížená úroveň spolupráce, pokud takové stanovisko není potřebné. Orgán ESMA tudíž vidí „riziko, že po povolení se kolegia ústředních protistran mohou stát jednoduše spíše mechanismem pro výměnu informací než účinným nástrojem dohledu.“ Kromě toho v úvodních poznámkách se tvrdí, že i) jednotliví členové kolegia se v různém rozsahu zúčastňují diskusí kolegia; a ii) přístupy příslušných vnitrostátních orgánů k dohledu se do značné míry liší dokonce i v případech, které se týkají srovnatelných ústředních protistran. Společné šablony poskytnuté orgánem ESMA na podporu sbližování dohledu mezi příslušnými vnitrostátními orgány tento problém nevyřešily, jelikož příslušné vnitrostátní orgány uplatňují svou pravomoc odlišně. Existuje proto prostor pro zlepšení, aby se pomohlo posílit soulad dohledu nad ústředními protistranami na úrovni EU, zlepšit rovné podmínky v EU a dosáhnout efektivnějšího sbližování dohledu.

Pokud jde o efektivnost dohledu nad ústředními protistranami ze třetích zemí, současné požadavky umožnily orgánu ESMA uznat 28 ústředních protistran ze třetích zemí za účelem poskytování clearingových služeb pro protistrany EU. Je to v souladu s cíli G20 podporovat přeshraniční ujednání. Většina respondentů v konzultacích o nařízení EMIR (většinou společnosti z finančního sektoru a sdružení z odvětví) měla současně za to, že režim rovnocennosti podle nařízení EMIR ve skutečnosti vytvořil pro ústřední protistrany ze třetích zemí situaci, kdy požadavky na ústřední protistrany usazené v EU jsou možná přísnější než pro ústřední protistrany ze třetích zemí, což vede k nerovným podmínkám a poškozuje ústřední protistrany usazené v EU. Orgán ESMA také zdůraznil, že přístup nařízení EMIR k ústředním protistranám ze třetích zemí je mimořádně pružný a plně se spoléhá na pravidla třetích stran a jejich požadavky na dohled, zatímco většina jurisdikcí třetích zemí považuje ústřední protistrany ze třetích zemí za systémově důležité infrastruktury a uplatňuje vůči nim důkladnější kontrolu. Orgán ESMA tvrdil, že současný přístup nařízení EMIR by sice mohl být modelem z hlediska vzájemné důvěry, ale pokud EU zůstane jedinou jurisdikcí, která se značně spoléhá na pravidla a orgány třetích zemí, mohlo by ji to vystavit riziku a nepřineslo by to prospěch ústředním protistranám usazeným v EU.

Pokud jde o účinnost, většina respondentů v konzultaci o nařízení EMIR podpořila cíl zajištění rovných podmínek mezi ústředními protistranami usazenými v EU podporou jednotného uplatňování nařízení EMIR. Současně poukázala na délku schvalovacích postupů a zdůraznila, že v některých případech by příslušné vnitrostátní orgány mohly odložit termín schválení na neurčito a způsobit právní nejistotu. Někteří respondenti rovněž zdůraznili potřebu větší transparentnosti ve fungování kolegií nejenom pro ústřední protistrany za účelem schválení a rozšíření postupů služeb, ale také pro uživatele ústředních protistran, aby mohli získat větší náhled do postupu povolování a jeho důsledků. Kromě toho některé orgány, účastníci z odvětví a provozovatelé tržních infrastruktur požádali o větší jasnost v postupu a lhůtě povolování a rozšiřování služeb poskytovaných ústředními protistranami. Respondenti navrhovali, že by se v nařízení EMIR měly objasnit způsoby postupu kolegia, zejména úlohy a povinnosti různých členů kolegia. Existuje proto prostor pro zlepšení, zejména pro jednodušší dohled nad ústředními protistranami usazenými v EU. Mohlo by to přispět k účinnější spolupráci mezi vnitrostátními orgány dohledu a orgány dohledu EU a zamezit tak duplicitě úkolů dohledu a snížit odpovídající vyčlenění času a přidělení zdrojů.

Pokud jde o současné režimy dohledu nad ústředními protistranami ze třetích zemí, průmyslová sdružení, která reagovala na konzultaci o nařízení EMIR, uvedla, že Komisi trvá příliš dlouho, než provede hodnocení rovnocennosti. Orgán ESMA rovněž vznesl řadu obav o efektivnost postupu uznávání ústředních protistran ze třetích zemí. Za prvé, tvrdil, že postup je nepružný a obtížný, jak prokázal omezený počet rozhodnutí o uznání přijatých v roce 2015. Za druhé, poukázal na to, že uznávání ústředních protistran ze třetích zemí způsobuje orgánu ESMA značnou administrativní zátěž.

Pokud jde o relevanci, požadavky nařízení EMIR na dohled zůstávají nedílnou součástí mezinárodního úsilí zaměřeného na zvýšení stability globálního trhu s OTC deriváty a současně usnadňují přeshraniční ochranná opatření mezi jurisdikcemi. Požadavky nařízení EMIR na dohled rovněž zajišťují, že finanční trhy mohou nadále hrát svou roli v přispívání k udržitelnému, dlouhodobému růstu s cílem prohloubit vnitřní trh v zájmu spotřebitelů a podniků, jako součást úsilí Komise zaměřených na podporu investic, růstu a zaměstnanosti.

Jak je popsáno v oddílu 2.4 zprávy o posouzení dopadů připojené k tomuto návrhu, požadavky nařízení EMIR na dohled jsou v souladu s ostatními právními předpisy EU, jejichž cílem je i) řešit systémový význam ústředních protistran; ii) podporovat používání centrálního clearingu a iii) zvýšit účinnost a efektivnost dohledu na úrovni EU jak v rámci EU, tak i mimo EU.

A nakonec z hlediska přidané hodnoty EU požadavky nařízení EMIR na dohled zaplnily mezeru zavedením nového mechanismu, který usnadňuje sbližování dohledu na úrovni EU za účelem řešení systémových rizik ústředních protistran, které poskytují clearingové služby protistranám EU.

3.2. Konzultace se zúčastněnými stranami

Tento návrh vychází z několika veřejných konzultací.

Za prvé, zohledňuje názory zúčastněných stran a veřejných orgánů po zveřejnění sdělení Komise o reakci na výzvy týkající se důležitých infrastruktur finančních trhů a dalšího rozvoje CMU ze dne 4. května 2017³⁷. Ve sdělení se mělo za to, že vzhledem k výzvám v oblasti clearingu derivátů budou nutné další změny, aby se zajistila finanční stabilita a bezpečnost a spolehlivost ústředních protistran, které jsou systémově důležité pro finanční trhy v celé EU, a podpořil další rozvoj CMU.

Za druhé, návrh se opírá o připomínky specifické pro nařízení EMIR a dohled nad ústředními protistranami jako součásti konzultace o činnostech evropských orgánů dohledu, která proběhla od 21. března do 17. května 2017. Cílem konzultace bylo vytvořit jasnější přehled o oblastech, kde se má efektivnost a účinnost evropských orgánů dohledu posílit a zvýšit³⁸.

Za třetí, v návrhu se připomínky zaměřené na sbližování dohledu považují za součást konzultace o srovnávacím hodnocení CMU v polovině období, která proběhla od 20. ledna 2017 do 17. března 2017³⁹. V konzultaci se shromažďovaly názory zúčastněných stran na to, jak lze aktualizovat a doplnit současný program CMU, aby představoval pevný politický rámec pro rozvoj kapitálových trhů. Konzultace přinesla 178 odpovědí.

Za čtvrté, návrh zohledňuje příspěvky specifické pro požadavky nařízení EMIR na dohled jako součástí konzultace o přezkumu nařízení EMIR, která byla zahájena od května do srpna 2015. Konzultace přinesla více než 170 příspěvků od široké škály zúčastněných stran a veřejných orgánů⁴⁰.

Respondenti obecně uváděli, že současné požadavky nařízení EMIR na dohled pomáhají zvyšovat bezpečnost a spolehlivost ústředních protistran usazených v EU, s celkovou podporou role, kterou plní kolegia orgánů dohledu. Respondenti také zdůraznili, že většina požadavků nařízení EMIR se začala uplatňovat pouze v poslední době a že by proto bylo předčasné posuzovat celkové přepracování existující struktury dohledu. Respondenti, a zejména veřejné orgány, zdůraznili, že s ohledem na různé typy ústředních protistran, které v současné době fungují (místní versus přeshraniční), měly by se do dohledu aktivně zapojit ještě i příslušné vnitrostátní orgány Mnozí respondenti však poukázali na to, že činnosti ústředních protistran mají přeshraniční systémovou důležitost, která zdůrazňuje potřebu zamezit provádění dohledu pouze na vnitrostátní úrovni. Většina respondentů vyjádřila podporu většího sbližování dohledu nad ústředními protistranami na úrovni EU a uvedla, že současný režim je roztříštěný a neefektivní. Zvýšenou přeshraniční činnost, systémový význam ústředních protistran a přístup k likviditě v eurozóně uváděli respondenti jako faktory, proč by se měly rozšířit pravomoci dohledu na úrovni EU. Nicméně když respondenti posuzovali jakékoli rozšíření přímých pravomocí dohledu nad ústředními protistranami EU a ze třetích zemí na úrovni EU, upozorňovali na to, že takové rozšíření by mělo být v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality, zejména proto, že žádná struktura EU by neměla dostatek zdrojů, aby se postarala o selhávající ústřední protistranu bez ohledu na to, jak je riziko takového případu omezené. A nakonec řada respondentů, včetně orgánu ESMA⁴¹, zdůraznila potřebu zlepšit současný rámec, pokud jde o ústřední protistrany ze třetích zemí.

3.3. Posouzení dopadů

Komise provedla posouzení dopadů příslušných alternativ politiky. Možnosti politiky byly hodnoceny podle klíčových cílů zajištění bezpečnosti a efektivnosti ústředních protistran, které jsou systémově důležité pro trhy EU a zvýšení finanční stability v EU, aniž by se nevhodně tříštil globální systém.

Zprávu o posouzení dopadů schválil Výbor pro kontrolu regulace dne 2. června 2017. Výboru pro kontrolu regulace byla předložena dne 22. května a ten vydal řadu doporučení pro zlepšení písemným postupem. Posouzení dopadů bylo tedy dne 30. května předloženo Výboru pro kontrolu regulace. Změny začleněné do posouzení dopadů, aby se zohlednila doporučení Výboru pro kontrolu regulace, byly tyto:

1. Konkrétní systémová rizika spojena s vystoupením Spojeného království z EU: další popis změn týkajících se vystoupení Spojeného království z EU v oddílu o základním scénáři jako součásti kapitoly o možnostech politiky.

2. Upřednostňovaná možnost politiky pro snížení rizik ústředních protistran ze třetích zemí: podrobnější popis, jak by možnost 3 týkající se dohledu založeného na kritériích nebo prahových hodnotách fungovala v praxi v případě ústředních protistran ze třetích zemí, v závislosti na rizikách, která by představovala pro EU.

3. Dopad upřednostňovaných možnosti politiky na systémová rizika: podrobný popis úlohy emisních centrálních bank, pokud jde o ústřední protistrany z EU a mimo EU. Objasnění, že kompromis mezi dohledovou zátěží a finanční stabilitou by byl úměrný expozici EU vůči rizikům ústředních protistran ze třetích zemí. Vysvětlení, že cílená politika umístění by snížila náklady na minimum.

4. Další otázky: i) objasnění toho, jak by fungoval rozhodovací proces na výkonném zasedání ve srovnání s rozhodovacím procesem současných kolegií; ii) definice operačních cílů v kapitole o dohledu a hodnocení; a iii) další vysvětlení, proč není oficiální hodnocení ústředních protistran z EU přílohou zprávy o posouzení dopadů.

Možnosti zvažované v posouzení dopadů se týkají cílených změn požadavků nařízení EMIR na dohled, které se vztahují jak na ústřední protistrany usazené v EU, tak i na ústřední protistrany ze třetích zemí, které poskytují, nebo chtějí poskytovat své služby protistranám z EU. Při hledání způsobu, jak žádoucích cílů dosáhnout, bylo určeno několik upřednostňovaných možností politiky:

• Aby se zvýšil dohled nad ústředními protistranami usazenými v EU, měly by se současné požadavky na dohled zjednodušit a dále centralizovat vytvořením evropského mechanismu dohledu, který zajišťuje náležité zapojení vnitrostátních orgánů, emisních centrálních bank a orgánu ESMA v rámci jejich působnosti. Pomohlo by to zlepšit soudržnost požadavků na dohled nad ústředními protistranami usazenými v EU podporou rovných podmínek mezi evropskými ústředními protistranami a jednotnost v uplatňování nařízení EMIR v celé EU se současným zabezpečením, aby konkrétní odpovědnost v oblasti dohledu a související vnitrostátní fiskální odpovědnost zůstaly v náležitém souladu. Přispěje to k nižším nákladům na institucionální úrovni zamezením překrývání dohledu mezi orgány i dohledu nad ústředními protistranami zjednodušením jejich rámce dohledu a omezením rizika duplicity dohledu.

• Aby se zvýšily požadavky na dohled v rámci EU určené ke snížení rizik spojených s ústředními protistranami ze třetích zemí, ve zprávě o posouzení dopadů se má za to, že ústřední protistrany ze třetích zemí by mohly podléhat „klouzavé stupnici“ dalších požadavků orgánu ESMA a příslušných emisních centrálních bank na dohled na základě objektivních kritérií nebo prahových hodnot. Stupeň intenzity dohledu EU by byl úměrný a závisel by na rizikách, které by ústřední protistrany ze třetích zemí představovaly pro EU. Mohla by se stanovit různá kritéria nebo prahové hodnoty: ve vztahu k ústředním protistranám s nízkým dopadem (ústřední protistrany tier 1) by se v podstatě průběžně uplatňoval režim rovnocennosti a uznávání podle nařízení EMIR, zatímco ústřední protistrany se středním až vysokým dopadem (ústřední protistrany tier 2) by podléhaly klouzavé stupnici dalších požadavků na dohled, včetně povolení EU a stanovení požadavků pro veškeré ústřední protistrany ze třetích zemí na konci spektra, které by představovaly značné riziko pro EU a pro stabilitu jejího finančního systému.

• Tato postupná klouzavá stupnice požadavků na dohled umožní přiměřený a vyvážený dohled nad ústředními protistranami ze třetích zemí a odpovídající snížení jakéhokoli souvisejícího systémového rizika, aniž by se nevhodně tříštil globální systém a vznikaly nadměrné náklady pro účastníky trhu. Pomůže to zvýšit mechanismy pro orgány dohledu EU a ústřední úřady vyšetřování s cílem řešit rizika ústředních protistran ze třetích zemí a současně zajistit rovné podmínky mezi ústředními protistranami usazenými v EU a ústředními protistranami ze třetích zemí a poskytnout lepší soustavné prosazování právních předpisů a jejich dodržování ústředními protistranami ze třetích zemí. I když tato možnost může vyvolat určité dodatečné náklady na institucionální úrovni a pro ústřední protistrany ze třetích zemí a nakonec pro účastníky trhu, tyto náklady se musí vážit ve srovnání se zisky ve snižování systémového rizika, ačkoli přesné peněžní přínosy snížení systémového rizika je obtížné předem kvantifikovat.

Cílem balíčku navržených možností je stanovit jasné a ucelené požadavky na dohled nad ústředními protistranami usazenými v EU a ve třetích zemích.

Ve zprávě o posouzení dopadů se také zvažují celkové náklady a přínosy upřednostňovaných možností s cílem posoudit náklady na dodržování předpisů a zátěž kladenou na účastníky trhu. V dalším oddílu se uvádí očekávaný dopad navrhovaných opatření.

3.4. Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Zatímco nařízení EMIR sleduje obecný cíl snížení systémového rizika zvýšením bezpečnosti a efektivnosti ústředních protistran, cílem současné iniciativy je učinit dohled nad ústředními protistranami efektivnější a účinnější, a dodržováním přiměřeného postupu založeného na důkladném hodnocení rizik snížit regulační zátěž a zátěž dodržování předpisů účastníků trhu. To je zcela v souladu s programem Komise pro zlepšování právní úpravy.

Tato iniciativa posílí požadavky na dohled nad ústředními protistranami stanovenými v EU (jako reakce na jejich rostoucí rozsah, integraci, koncentraci a vzájemnou propojenost) a umožní orgánům EU lépe sledovat a snižovat riziko spojené s expozicí EU vůči ústředním protistranám ze třetích zemí. Pomůže to dokonce dále snížit už i tak malou pravděpodobnost (ale s mimořádně velkým dopadem) rizika selhání ústřední protistrany a posílit celkovou stabilitu finančního systému EU jako celku. Posílený rámec dohledu zlepší celkovou právní a ekonomickou jistotu. I když mohou vzniknout počáteční hospodářské náklady spojené s rámcem, finanční krize v letech 2007–2008 poskytují rozsáhlé empirické důkazy přínosu prevence krize prostřednictvím co nejefektivnějších požadavků na dohled.

Odhadované náklady týkající se upřednostňovaných možností představují omezení, neboť oba problémy se zabývají dohledem nad ústředními protistranami. I když dodatečné náklady nebo restrukturalizace nákladů pro EU a vnitrostátní orgány (např. dodatečné zdroje a úkoly) lze kvantifikovat, dopad pro účastníky trhu je méně přímý a byl by založen na hypotézách, které by ho zpochybnily. Kromě toho, jelikož upřednostňovaná možnost pro ústřední protistrany ze třetích zemí je založena na klouzavé stupnici požadavků na dohled, související náklady by byly specifické pro ústřední protistranu a závisely by na tom, jaký dopad na EU mají činnosti ústředních protistran, nad nimiž se vykonává dohled, nebo které jsou uznané. Je však možné určit zdroj potenciálních nákladů nebo efektivnost pro účastníky trhu.

Potenciál pro regulační zjednodušení a snížení nákladů

Cílem této iniciativy je zjednodušit rámec dohledu nad ústředními protistranami usazenými v EU a posílit dohled nad ústředními protistranami ze třetích zemí. Centralizováním práce na dohledu na úrovní EU uvnitř evropského mechanismu dohledu odstraňuje tato iniciativa duplicitu úkolů mezi vnitrostátními orgány. Mělo by to vytvořit úspory z rozsahu na úrovni EU a snížit potřebu vyčleněných zdrojů na vnitrostátní úrovni.

Co se týče účastníků trhu, ústřední protistrany by měly mít přínos většinou ze snížení administrativní zátěže s jednotným místem přeshraničního dohledu na úrovni EU.

Dopad na účastníky trhu (včetně malých a středních podniků)

Pokud jde o dohled nad ústředními protistranami usazenými v EU, na základě upřednostňované možnosti se neočekává, že navržené změny budou mít značný dopad na náklady clearingu, ať už na členy clearingového systému nebo jeho členy a nepřímé klienty. Za účelem financování evropského mechanismu mohou být ústřední protistrany požádány, aby platily poplatky za dohled. Ty by však byly úměrné jejich činnosti a představovaly by pouze nepatrný zlomek jejich obratu. Jelikož se tyto náklady mohou přednášet na trh, představovaly by pouze minimální náklady na přizpůsobení.

Co se týče dohledu nad ústředními protistranami ze třetích zemí, na základě upřednostňované možnosti by náklady vznikaly většinou v případě, že podnět k povolení a založení pobočky v EU je součástí klouzavé stupnice požadavků na dohled. S výjimkou místního požadavku by situace ústředních protistran tier 1 a tier 2 byla podobná situaci ústředních protistran usazených v EU s omezenými poplatky za dohled pro financování evropského mechanismu. Vyvolalo by to pouze omezené dodatečné náklady pro účastníky trhu.

Bude potřebný základní počet zaměstnanců za účelem ustavení evropského mechanismu dohledu a jeho uvedení v činnost, kteří budou plnit každodenní úkoly dohledu nad 17 ústředními protistranami usazenými v současné době v EU. Za předpokladu, že všechny ústřední protistrany ze třetích zemí, které požádaly o uznání, budou nakonec uznány, znamenalo by to vykonávání dohledu přibližně nad 40 ústředními protistranami ze třetích zemí na základě pravomoci výkonného zasedání – buď nepřímo prostřednictvím sledování a výměny informací (tj. ústřední protistrany tier 1), nebo navíc k tomu ještě prostřednictvím přímějšího dohledu nad ústředními protistranami tier 2, které představují potenciálně závažnější rizika.

S přihlédnutím k počtu ústředních protistran ze třetích zemí, nad kterými se má vykonávat dohled buď nepřímo, nebo přímo, k typu a složitosti úkolů, které se mají příslušně plnit v případě ústředních protistran tier 1 a tier 2, se počet potřebných zaměstnanců na plný pracovní úvazek odhaduje přibližně na 49. Celkově by dodatečné náklady týkající se upřednostňovaných možností dohledu nad ústředními protistranami měly činit přibližně 7 milionů EUR ročně.

Kromě nákladů spojených s dohledem by se většina nákladů, které vzniknou protistranám clearingu (členové clearingového systému a jejich klienti), vztahovala na zavedení požadavku EU na povolování a zakládání poboček pro systémově významné ústřední protistrany tier 2. Tyto náklady by byly ovlivněny právními a provozními aspekty, a pokud nejsou patřičně vyváženy, tak rovněž roztříštěností trhu a souvisejícími důsledky na likviditu trhu a ceny realizace. Kladné nebo záporné úpravy míry efektivnosti by značně závisely na schopnosti účastníků trhu nahradit ústřední protistrany ze třetích zemí ústředními protistranami usazenými v EU. Hybné síly těchto nákladů jsou podrobně uvedeny v oddílu 5.3 zprávy o posouzení dopadů připojené k tomuto návrhu.

Kromě toho politika umístění, která by nebyla přizpůsobená systémovému riziku ústřední protistrany třetí země, definovaná podle objektivních kritérií, by mohla mít dopad na náklady clearingu, přístup klientů členů clearingového systému k nepřímému clearingu (včetně nefinančních protistran a malých finančních protistran), a proto obecně i na schopnost chránit protistrany EU proti rizikům.

Nicméně se to musí porovnat s přínosy spojenými s lepším předcházením krizi. Podniky, malé a střední podniky a mikropodniky budou mít celkově přínos ze zvýšené stability ústředních protistran a kontinuity jejich klíčových důležitých funkcí, pokud by v budoucnosti došlo ke krizi, která by vedla k jejich nesnázím nebo selhání. Pravděpodobnost vzniku takové krize by se měla dále snížit zvýšenou schopností příslušných orgánů v EU předcházet vytváření systémového rizika v rámci ústředních protistran EU a snižovat přenos nežádoucích finančních problémů prostřednictvím ústředních protistran ze třetích zemí. Jako výsledek by se také snížil potenciál negativní řetězové reakce krize postihující finanční sektor – např. menší ochota a/nebo schopnost bankovního sektoru poskytovat finanční prostředky do reálné ekonomiky, recese apod. – která má tendenci těžkého dopadu na malé a střední podniky, a jejich schopnost zajistit financování by byla také snížena.

Kromě toho objasněním požadavků na dohled ústředním protistranám EU i ze třetích zemí a ve spojení s nedávným úsilím Komise o zvýšení účelnosti a účinnosti nařízení EMIR s cílem snížit nadměrné náklady menších protistran by návrh měl pomoci dále podpořit používání centrálního clearingu a usnadnit přístup malých a středních podniků k finančním nástrojům, buď zajištěním jejich transakcí, nebo investováním. Návrh proto dále usnadní přeshraniční transakce v EU a podpoří efektivní a konkurenceschopný trh ústředních protistran EU a tím přispěje k cílům CMU.

Dopad na rozpočet EU

Předpokládané změny pro dohled nad ústředními protistranami EU by celkově neměly žádný dopad na rozpočet EU, jelikož jakékoli dodatečné náklady, jako jsou mimořádné zdroje pro evropský mechanismus, by byly pokryty z poplatků za dohled vybíraných od ústředních protistran. Tyto změny by však nakonec měly přinést prospěch všem účastníkům trhu a členským státům, neboť jejich výsledkem by měl být bezpečnější clearingový trh v EU. Další úvahy o finančním dopadu posílení dohledu nad ústředními protistranami usazenými v EU jsou uvedeny v následujících oddílech.

Podobně změny předpokládané s cílem snížit rizika, která představují ústřední protistrany ze třetích zemí, by rovněž neměly žádný dopad na rozpočet EU, protože jakékoli dodatečné zdroje pro evropský mechanismus by byly také financovány z výběru poplatků za dohled od ústředních protistran ze třetích zemí. Bylo by to však výhodné pro EU, jelikož by se tím snížila pravděpodobnost importování rizik finanční stability dovnitř EU a zajistilo, aby protistrany EU, které uskutečňují transakce s ústředními protistranami ze třetích zemí, pracovaly v bezpečném prostředí, čímž by se podpořily silné a stabilní globální trhy.

3.5. Základní práva

EU se zavazuje dodržovat vysokou úroveň ochrany základních práv a je signatářem široké škály úmluv o lidských právech. V této souvislosti není pravděpodobné, že by tento návrh měl přímý dopad na tato práva podle hlavních úmluv OSN o lidských právech, Listiny základních práv Evropské unie, která tvoří nedílnou součást smluv EU, a Evropské úmluvy o lidských právech.

4. DOPADY NA ROZPOČET

Neočekává se, že předpokládané změny za účelem zvýšení dohledu nad ústředními protistranami EU a snížení rizik vyvolávaných ústředními protistranami ze třetích zemí budou mít dopad na rozpočet EU.

Případné dodatečné úkoly vyplývající pro orgán ESMA, jako je zpracování registrace ústředních protistran ze třetích zemí a soustavný dohled nad nimi, by mohly vést k potřebě zvýšit plánované zdroje orgánu ESMA. Jakékoli dodatečné náklady pro rozpočet EU by však byly sníženy prostřednictvím systémů ke zvýšení financování evropského mechanismu, jako je výběr poplatků od ústředních protistran usazených v EU a ze třetích zemí, nad kterými by se přímo vykonával dohled.

Finanční a rozpočtové důsledky návrhu jsou uvedeny v legislativním finančním výkazu připojeném k tomuto návrhu.

5. JINÉ PRVKY

5.1. Prováděcí plány a monitorování, hodnocení a oznamování

Návrh obsahuje požadavek stanovující, že by se mělo provádět hodnocení nařízení EMIR v plném rozsahu se zvláštním zaměřením na efektivnost a účinnost navrhovaných požadavků na dohled v plnění původního cíle nařízení EMIR zvýšit finanční stabilitu. V hodnocení by se tedy měli posoudit veškeré aspekty nařízení EMIR, ale zejména tyto:

• počet ústředních protistran, u nichž bylo zahájeno ozdravení nebo řešení krize;

• kolikrát příslušné vnitrostátní orgány použily mechanismus řešení sporů;

• počet kontrol ústředních protistran ze třetích zemí na místě;

• počet uznaných ústředních protistran ze třetích zemí;

• počet porušení podmínek rovnocennosti a/nebo uznání ústředními protistranami ze třetích zemí;

• odhadované náklady pro protistrany EU.

V zásadě by se toto hodnocení mělo provádět nejméně pět let po uplatnění těchto změn.

Hodnocení by se mělo snažit získat příspěvek od všech příslušných zúčastněných stran, ale zejména od ústředních protistran, členů clearingového systému, nefinančních protistran, malých finančních protistran a obecně od klientů a nepřímých klientů členů clearingového systému. Příspěvek by se mohl požadovat také od orgánu ESMA a od vnitrostátních orgánů a centrálních bank. Statistické údaje pro analýzu by se měly vyžádat od orgánu ESMA.

5.2. Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

5.2.1. Vytvoření výkonného zasedání pro ústřední protistrany v rámci rady orgánů dohledu ESMA

Změny za účelem upřesnění vztahu mezi výkonným zasedáním pro ústřední protistrany a radou orgánů dohledu ESMA (nařízení o orgánu ESMA, články 4, 6, 40, 42, 43)

Čl. 1 odst. 1 vkládá nový odstavec 4 do článku 4 nařízení o orgánu ESMA s cílem poskytnout definici ústřední protistrany v souladu s definicí v nařízení EMIR.

Čl. 1 odst. 2 vkládá nový bod 1a do článku 6 nařízení o orgánu ESMA za účelem zřízení rady orgánů dohledu na výkonném zasedání (výkonné zasedání pro ústřední protistrany) v rámci orgánu ESMA v oblasti dohledu nad ústředními protistranami Unie a ze třetích zemí.

Čl. 1 odst. 4 vkládá nové písmeno f) do čl. 40 odst. 1 nařízení o orgánu ESMA, aby se stanovilo, že předseda a dva ředitelé výkonného zasedání pro ústřední protistrany jsou členové rady orgánů dohledu ESMA bez hlasovacího práva.

Čl. 1 odst. 5 mění první pododstavec článku 42 nařízení o orgánu ESMA, aby se stanovilo, že předsedající, členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem, předseda a dva ředitelé výkonného zasedání pro ústřední protistrany jednají nezávisle a objektivně v zájmu Unie.

Čl. 1 odst. 6 mění čl. 43 odst. 1 nařízení o orgánu ESMA, aby byl vyznačen rozdíl mezi úkoly rady orgánů dohledu a úkoly výkonného zasedání pro ústřední protistrany. Čl. 1 odst. 6 také nahrazuje čl. 43 odst. 8 nařízení o orgánu ESMA, aby se doplnilo, že rada orgánů dohledu uplatňuje svou pravomoc ve vztahu k výkonnému řediteli v dohodě s výkonným zasedáním pro ústřední protistrany.

Změny s ohledem na vytvoření organizace výkonného zasedání pro ústřední protistrany (nařízení o orgánu ESMA, nové články 44a až 44c)

S cílem určit, jak bude rada orgánů dohledu na výkonném zasedání (výkonné zasedání pro ústřední protistrany) organizována v rámci orgánu ESMA, čl. 1 odst. 7 vkládá nové články 44a, 44b a 44c jako součást nového oddílu 1A v kapitole III nařízení o orgánu ESMA. V novém oddílu 1A se stanoví složení výkonného zasedání pro ústřední protistrany, jeho úkoly a rozhodovací pravomoci, aby se zabezpečil jednotný přístup k dohledu v celé EU, příslušná úroveň odborných znalostí a také rychlý a efektivní rozhodovací proces ve vztahu k dohledu nad ústředními protistranami.

V novém článku 44a se stanoví, že rada orgánů dohledu na svém výkonném zasedání pro ústřední protistrany se skládá ze: i) stálých členů, včetně nezávislého předsedy a dvou ředitelů, kteří mají hlasovací právo, a zástupce ECB a Komise, kteří nemají hlasovací právo; a ii) členů specifických pro každou ústřední protistranu, včetně zástupce příslušného orgánu členského státu, v němž je ústřední protistrana usazena, který má hlasovací právo, a zástupce příslušných emisních centrálních bank, kteří nemají hlasovací právo. Stálí členové se účastní všech výkonných zasedání pro ústřední protistrany. Členové specifičtí pro ústřední protistranu se účastní, když je to nutné a vhodné pro ústřední protistrany, nad kterými vykonávají dohled. Předseda může jako pozorovatele pozvat také jiné členy současného kolegia orgánů dohledu podle článku 18 nařízení EMIR a zástupce orgánů ústředních protistran ze třetích zemí uznaných orgánem ESMA, aby se zajistilo, že výkonné zasedání pro ústřední protistrany dostatečně zohlední názory jiných příslušných orgánů. Přítomnost nezávislých stálých členů a členů specifických pro ústřední protistrany zajistí, aby rozhodnutí přijatá v rámci výkonného zasedání pro ústřední protistrany byla důsledná, vhodná a přiměřená v celé EU a aby příslušné vnitrostátní orgány, emisní centrální banky a pozorovatelé byli zapojeni do rozhodování o otázkách týkajících se ústřední protistrany usazené v určitém členském státě. Když se rozhoduje o ústřední protistraně ze třetí země, měli by se rozhodovacího procesu účastnit pouze stálí členové výkonného zasedání pro ústřední protistrany a příslušné emisní centrální banky, které jsou emitenty měn Unie.

Nový článek 44b stanoví, že výkonné zasedání pro ústřední protistrany zpracuje seznam konkrétních úkolů, které jsou mu uloženy podle nařízení EMIR, aby se zajistilo řádné fungování vnitřního trhu a také finanční stabilita Unie a členských států. Odkazy na orgán ESMA ve změnách nařízení EMIR v tomto návrhu se proto vztahují na výkonné zasedání pro ústřední protistrany, není-li stanoveno jinak. Rovněž stanoví, že výkonné zasedání pro ústřední protistrany má vyčleněné zaměstnance a příslušné zdroje, aby se zaručila jeho autonomie, nezávislost a náležité fungování.

V novém článku 44c se stanoví, že s cílem zaručit rychlý a efektivní rozhodovací proces, přijímá výkonné zasedání pro ústřední protistrany rozhodnutí prostou většinou svých členů v souladu s hlasovacími právy stanovenými podle nového čl. 44a odst. 1, a že předseda má v případě nerozhodného výsledku rozhodující hlas.

Změny za účelem stanovení odpovědnosti a nezávislosti členů výkonného zasedání pro ústřední protistrany (nařízení o orgánu ESMA, nové články 48a, 49 a 50)

Čl. 1 odst. 8 nahrazuje název oddílu 3 kapitoly III nařízení o orgánu ESMA, aby se stanovily požadavky, které se vztahují na předsedu a dva ředitele výkonného zasedání pro ústřední protistrany.

Čl. 1 odst. 9 vkládá nový článek 48a, aby se zajistilo jmenování a úkoly předsedy a ředitelů výkonného zasedání pro ústřední protistrany. V čl. 48a odst. 2 se stanoví, že předseda a dva ředitelé jsou jmenováni na základě zásluh, schopností, znalostí clearingu, otázek po uzavření obchodu a finančních otázek a zkušeností týkajících se dohledu nad ústředními protistranami a jejich regulace, aby se zajistila odpovídající úroveň odborných znalostí na základě otevřeného výběrového řízení. V čl. 48a odst. 4 se stanoví, že Xxxxxx předloží návrh na jmenování kandidátů Evropskému parlamentu ke schválení. Po schválení Evropským parlamentem příjme Rada prováděcí rozhodnutí o jmenování předsedy a dvou ředitelů. Zapojení spoluzákonodárců do postupu jmenování zabezpečí transparentnost a demokratickou kontrolu. Kromě toho se v čl. 48a odst. 5 stanoví, že Xxxx může na návrh Komise schválený Evropským parlamentem přijmout prováděcí akt, aby mohli být předseda nebo ředitelé za určitých okolností odvoláni, aby se zodpovídali Evropskému parlamentu a Radě, a aby se zaručila práva orgánů Unie.

Čl. 1 odst. 10 mění článek 49 nařízení o orgánu ESMA, aby se stanovilo, že předseda a ředitelé výkonného zasedání pro ústřední protistrany jednají nezávisle a objektivně v zájmu Unie.

Čl. 1 odst. 11 mění článek 50 nařízení o orgánu ESMA s cílem zajistit, že v zájmu zabezpečení demokratické odpovědnosti může Evropský parlament a Rada pozvat předsedu výkonného zasedání pro ústřední protistrany, aby učinil prohlášení, když to bude potřebné. Kromě toho se od předsedy výkonného zasedání pro ústřední protistrany požaduje, aby Evropskému parlamentu předložil na požádání písemnou zprávu o hlavních činnostech výkonného zasedání pro ústřední protistrany a oznamoval ad hoc všechny relevantní informace vyžadované Evropským parlamentem.

Změny za účelem určení vzájemné součinnosti mezi výkonným zasedáním pro ústřední protistrany a úkoly výkonného ředitele orgánu ESMA, stanovení rozpočtu a ochrany služebního tajemství (nařízení o orgánu ESMA, články 53, 63 a 70)

V čl. 1 odst. 12 se mění článek 53 nařízení o orgánu ESMA, aby se určila vzájemná součinnost mezi výkonným zasedáním pro ústřední protistrany a úkoly výkonného ředitele orgánu ESMA. V čl. 1 odst. 12 písm. a) se mění čl. 53 odst. 2, aby se stanovilo, že výkonný ředitel zohlední pokyny výkonného zasedání pro ústřední protistrany o provádění ročního pracovního programu orgánu ESMA pod kontrolou správní rady. V čl. 1 odst. 12 písm. b) se mění čl. 53 odst. 4, aby se stanovilo, že výkonný ředitel získá od výkonného zasedání pro ústřední protistrany schválení úkolů spadajících do oblasti jeho působnosti, když vypracovává víceletý pracovní program, a to před jeho zasláním správní radě. V čl. 1 odst. 12 se mění čl. 53 odst. 7 tak, že se od výkonného ředitele vyžaduje, aby získal od výkonného zasedání pro ústřední protistrany schválení úkolů spadajících do oblasti jeho působnosti, když vypracovává návrh zprávy o činnosti orgánu ESMA, a to před jejím zasláním správní radě.

V čl. 1 odst. 13 se vkládá nový odstavec 1a do článku 63 nařízení o orgánu ESMA, aby se stanovilo, že výdaje a poplatky týkající se úkolů výkonného zasedání pro ústřední protistrany musí být samostatně identifikovatelné v rámci odhadu orgánu ESMA. Výkonné zasedání pro ústřední protistrany schválí návrh těchto výdajů a poplatků vypracovaný výkonným ředitelem před přijetím odhadu.

V čl. 1 odst. 14 se mění čl. 70 odst. 1 v nařízení o orgánu ESMA, aby se stanovilo, že na členy výkonného zasedání pro ústřední protistrany se vztahují požadavky zachovávání služebního tajemství podle článku 339 SFEU a příslušná ustanovení právních předpisů Unie, a to i když už jejich povinnosti skončily.

Změny s cílem zvýšit schopnost ESMA získávat informace (nařízení ESMA, článek 35)

V čl. 1 odst. 3 se nahrazuje čl. 35 odst. 6 nařízení o orgánu ESMA, aby se stanovilo, že pokud nejsou k dispozici úplné informace od příslušných orgánů nebo jiných subjektů v členském státě, může orgán ESMA požádat o informace přímo od povolené nebo uznané ústřední protistrany, povoleného centrálního depozitáře cenných papírů a povoleného obchodního systému. O takové žádosti informuje orgán ESMA příslušné orgány.

5.2.2. Dohled nad ústředními protistranami usazenými v Unii

Změny podmínek a postupů schvalování ústřední protistrany usazené v EU (články 17, 18, 19, 20 a 21 nařízení EMIR)

Postupy pro vydávání povolení a zamítnutí žádosti o povolení

V čl. 2 odst. 2 se mění čl. 17 odst. 3 nařízení EMIR tak, aby příslušné orgány posuzovaly úplnost žádosti ústřední protistrany v konzultaci s orgánem ESMA a aby orgán ESMA a kolegium byly informovány o doplňujících informacích, které příslušný orgán obdržel k žádosti.

Předseda a složení kolegia

V čl. 2 odst. se 3 mění článek 18 nařízení EMIR, aby se vysvětlilo rozdělení odpovědností mezi orgány v rámci kolegia. V novém čl. 18 odst. 1 se stanoví, že kolegiu předsedá a řídí ho předseda výkonného zasedání pro ústřední protistrany. V novém čl. 12 odst. 2 písm. b) nařízení EMIR se stanoví, že namísto orgánu ESMA se kolegia zúčastňují stálí členové výkonného zasedání pro ústřední protistrany. V novém čl. 18 odst. 2 písm. c) nařízení EMIR se v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 Evropská centrální banka případně doplňuje k příslušným orgánům odpovědným za dohled nad členy clearingového systému ústřední protistrany usazenými ve třech členských státech, které během jednoho roku poskytly největší souhrnné příspěvky do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany uvedeného v článku 42.

Stanovisko kolegia

V čl. 2 odst. 4 se mění čl. 19 odst. 3 nařízení EMIR, pokud jde o hlasovací práva členů kolegia, aby se stanovilo, že každý stálý člen výkonného zasedání pro ústřední protistrany má jeden hlas, s výjimkou zástupce Komise, který nemá hlasovací právo.

Odnětí povolení

V čl. 2 odst. 5 se mění čl. 20 odst. 6 nařízení EMIR, aby se zajistilo, že příslušné orgány ústřední protistrany zašlou orgánu ESMA a členům kolegia svůj plně odůvodněný návrh rozhodnutí o odnětí povolení.

Přezkum a hodnocení

V čl. 12 odst. 6 písm. a) a b) se nahrazuje čl. 21 odst. 1 a 3 nařízení EMIR týkající se přezkumu a hodnocení schválených ústředních protistran. V novém čl. 21 odst. 1 se stanoví, že příslušné orgány vykonávají přezkum a hodnocení, týkající se dodržování nařízení EMIR ústřední protistranou, ve spolupráci s orgánem ESMA. V novém čl. 21 odst. 3 se stanoví, že orgán ESMA určí četnost a hloubku tohoto přezkumu a hodnocení, a zajišťuje, že zaměstnanci orgánu ESMA by se měli přizvat k účasti na všech kontrolách na místě. V uvedeném článku se od příslušného orgánu také požaduje, aby orgánu ESMA zaslal veškeré informace, které obdrží od ústřední protistrany, a aby si vyžádal všechny informace, jež potřebuje orgán ESMA, a které nemůže poskytnout příslušná ústřední protistrana.

Změny týkající se povolování ústředních protistran usazených v EU a dohledu nad nimi (nařízení EMIR, nové články 21a, 21b a 21c)

V čl. 2 odst. 7 se do nařízení EMIR vkládají nové články 21a, 21b a 21c, aby se určila nová úloha výkonného zasedání pro ústřední protistrany týkající se povolování ústředních protistran a dohledu nad nimi a vysvětlilo rozdělení odpovědností mezi orgány.

Ačkoli příslušné vnitrostátní orgány nadále plní své současné povinnosti dohledu podle nařízení EMIR, u některých rozhodnutí se vyžaduje předchozí souhlas orgánu ESMA, případně příslušných emisních centrálních bank, aby se podpořilo sbližování dohledu nad ústředními protistranami v celé Unii. V novém článku 21a se stanoví, že příslušné orgány vypracují konečný návrh rozhodnutí a předloží ho orgánu ESMA k odsouhlasení předem, pokud jde o rozhodnutí týkající se přístupu k ústřední protistraně, přístupu k obchodnímu systému, povolení ústřední protistrany, rozšíření činností a služeb ústřední protistrany, kapitálových požadavků, odnětí povolení, přezkumu a hodnocení, akcionářů a členů s kvalifikovanou účastí, informací pro příslušné orgány, přezkumu modelů, stresového testování, zpětného testování a schvalování dohod o interoperabilitě. Veškerá ostatní rozhodnutí týkající se uplatňování článku 22 v souvislosti s požadavky stanovenými pro ústřední protistrany a dohody o interoperabilitě v hlavách IV a V nařízení EMIR podléhají také předchozímu souhlasu orgánu ESMA. Navrhne-li orgán ESMA změny některého konečného návrhu rozhodnutí příslušného orgánu, taková rozhodnutí se přijmou pouze tehdy, když byla změněna podle požadavku orgánu ESMA. Pokud má orgán ESMA připomínky k některému konečnému návrhu rozhodnutí příslušného orgánu, taková rozhodnutí se nepřijmou. V novém článku 21a se také zavádí mechanismus řešení sporů v případě neshody mezi orgánem ESMA a příslušnými vnitrostátními orgány. Nesouhlasí-li příslušný orgán se změnami nebo připomínkami orgánu ESMA k některému konečnému návrhu rozhodnutí příslušného orgánu, záležitost se postoupí ke konečnému rozhodnutí radě pro orgány dohledu orgánu ESMA. A nakonec se v novém článku 21a stanoví, že orgánu ESMA může přijmout jednotlivé rozhodnutí o účastníkovi finančního trhu, pokud příslušné vnitrostátní orgány odmítnou stanovisko nebo žádosti od orgánu ESMA.

Podobně se předchozí souhlas příslušných emisních centrálních bank vyžaduje u některých rozhodnutí předpokládaných příslušnými vnitrostátními orgány, a to z důvodu potenciálních rizik, kterým by kvůli špatnému fungování ústřední protistrany mohlo být vystaveno vymezení a provádění měnové politiky Unie a podpora plynulého fungování platebních systémů. Ačkoli se mandáty centrálních bank a orgánů dohledu mohou překrývat, existuje možnost nesouladu, když jsou klíčové odpovědnosti centrálních bank v takových oblastech, jako je cenová stabilita, měnová politika a platební systémy, ovlivňovány činnostmi dohledu. V novém článku 21b se stanoví úkoly příslušné emisní centrální banky, aby se určilo rozdělení odpovědností mezi orgány, zejména když se to týká mechanismů plateb a vypořádání a souvisejícího rizika likvidity. Postupy řízení transakcí vedených v měně emitované emisní centrální bankou. V novém článku 21b se stanoví, že příslušné orgány musí obdržet souhlas příslušných emisních centrálních bank pro rozhodnutí týkající se povolení ústřední protistrany, rozšíření činností a služeb ústřední protistrany, odnětí povolení, maržových požadavků, kontroly rizika likvidity, požadavků na kolaterál, vypořádání a schválení dohod o interoperabilitě.

V případě, že příslušná emisní centrální banka vznese připomínky k návrhu rozhodnutí příslušného orgánu v této oblasti, taková rozhodnutí se nepřijmou. Pokud příslušná emisní centrální banka navrhne změny návrhu rozhodnutí příslušného orgánu v této oblasti, taková rozhodnutí se přijmou pouze s těmito změnami.

V novém článku 21c se stanoví, že ústřední protistrany usazené v členských státech i ve třetích zemích platí poplatky za úkoly v oblasti dohledu a administrativní úkoly orgánu ESMA týkající se i) žádostí o povolení uvedené v článku 17, ii) žádostí o uznání podle článku 25 a iii) ročních poplatků souvisejících s úkoly spadajícími do oblasti působnosti orgánu ESMA. Komise v aktu v přenesené pravomoci dále přesněji stanoví typy poplatků, úkony, za něž se poplatky vybírají, výši poplatků a způsob, jakým je budou hradit povolené a žádající ústřední protistrany Unie, uznané ústřední protistrany ze třetích zemí, které nejsou systémově významné (ústřední protistrany tier 1) a uznané ústřední protistrany, které jsou, nebo pravděpodobně budou systémově významné pro finanční stabilitu Unie nebo pro jednoho či více jejich členských států (ústřední protistrany tier 2). Tyto poplatky za dohled umožní financovat úkoly výkonného zasedání pro ústřední protistrany a orgánu ESMA dají možnost plnit jeho povinnosti.

Změny týkající se spolupráce mezi orgány (nařízení EMIR, článek 24).

V čl. 2 odst. 8 se mění článek 24 nařízení EMIR, aby se doplnily potenciálně nepříznivé účinky na transmisi měnové politiky, plynulé fungování platebních systémů a na mimořádné situace, o nichž příslušný orgán ústřední protistrany nebo jakýkoli jiný orgán bez zbytečného odkladu informuje orgán ESMA, kolegium, příslušné členy Evropského systému centrálních bank (ESCB) a další příslušné orgány.

5.2.3. Ústřední protistrany ze třetích zemí

Během pěti let od přijetí nařízení EMIR se objem činnosti ústředních protistran – v EU a globálně – rychle zvyšoval, pokud jde o sféru působnosti a rozsah. Centrální clearing nabyl na významu v případě úrokových a úvěrových derivátů. Rychle rozšiřující se role ústředních protistran v globálním finančním systému odráží nejenom zavedení povinnosti centrálního clearingu v různých kategoriích aktiv, ale i zvýšené dobrovolné používání centrálního clearingu zásluhou rostoucí informovanosti o přínosech centrálního clearingu mezi účastníky trhu. V nařízení EMIR se už požaduje, aby se clearing určitých úrokových derivátů a swapů úvěrového selhání prováděl centrálně v souladu s podobnými požadavky v jiných zemích G20. Pravidla o kapitálu bank se rovněž změnila, aby se stimuloval centrální clearing a aby se bilaterální clearing stal relativně dražší možností, i když na bilaterální transakce se od března 2017 vztahují další požadavky na zajištění. V důsledku toho se clearing zvýšil, ale koncentruje se teď v relativně omezeném počtu globálních ústředních protistran.

V současné době bylo 28 ústředních protistran ze třetích zemí uznáno na základě ustanovení nařízení EMIR o rovnocennosti. O uznání požádalo dalších 12 ústředních protistran z 10 jurisdikci, které čekají na rozhodnutí Komise o rovnocennosti jejich regulačních režimů a režimů dohledu.

Změny s ohledem na zlepšené uplatňování rovnocennosti režimů ústředních protistran ze třetích zemí (nařízení EMIR, čl. 25 odst. 6)

Komise bude i nadále rozhodnutími o rovnocennosti určovat, že právní a dohledové rámce třetích zemí splňují požadavky podle nařízení EMIR, aby se umožnilo uznávání ústředních protistran se sídlem v těchto třetích zemích. Tento návrh potvrzuje, že Xxxxxx může stanovit další podmínky pro určení rovnocennosti. V čl. 2 odst. 9 písm. e) se do nařízení EMIR vkládají nové odstavce 6a a 6b, aby Komise mohla v případě potřeby prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci určit kritéria, která se mají použít v jejím posouzení týkajícím se poskytnutí rovnocennosti pro režimy ústředních protistran ze třetích zemí. V novém odstavci 6b čl. 25 odst. 6 nařízení EMIR se orgánu ESMA ukládá sledovat vývoj regulace a dohledu v režimech ústředních protistran ze třetích zemí, které Komise považovala za rovnocenné.

Změny týkající se uznávání ústředních protistran ze třetích zemí (čl. 6 odst. 2, nový čl. 25 odst. 2a, 2b a 2c a nový článek 25a nařízení EMIR)

Zvýšená transparentnost

V zájmu zvýšení transparentnosti pro zúčastněné strany a veřejnost jako celek se nařízení EMIR mění, aby se vysvětlila registrace ústředních protistran poskytnutím více informací ve veřejném rejstříku orgánu ESMA (v čl. 2 odst. 1 se mění čl. 6 odst. 2 písm. b)).

Pro uznané ústřední protistrany ze třetích zemí nebyly v návrhu zavedeny žádné další požadavky.

Klasifikace ústředních protistran ze třetích zemí, které nejsou systémově významné (tier 1), a které jsou systémově významné (tier 2)

Vzhledem ke globálnímu zvýšení clearingu a koncentraci rizika v omezeném počtu globálních ústředních protistran se musí zavést rozlišování podle typu ústřední protistrany ze třetí země uznané podle nařízení EMIR. V tomto návrhu se proto požaduje, že když orgán ESMA posuzuje žádost o uznání, musí zvážit stupeň systémového rizika, které představuje ústřední protistrana ze třetí země. Aby se toho dosáhlo a aby se zavedlo přiměřené uplatňování požadavků, musí se rozlišovat mezi ústředními protistranami s malým rizikem a těmi, které jsou, nebo budou systémově významné pro Unii nebo pro jeden či více jejich členských států. Odráží to skutečnost, že ne všechny ústřední protistrany ze třetích zemí jsou stejně systémově významné. Bude to záviset na jejich rozsahu a typu vypořádaných transakci a také na objemu jejich clearingové činnosti. Například relativně malá ústřední protistrana ze třetí země, která provádí clearing pouze omezeného počtu smluv denominovaných například v místní měně, bude objektivně vyvolávat menší obavy a představovat menší riziko pro finanční systém Unie než ústřední protistrana ze třetí země, která provádí clearing značného počtu smluv denominovaných v měně Unie.

Proto se navrhuje, aby orgán ESMA měl pravomoc rozlišovat mezi ústředními protistranami, které jsou nebo pravděpodobně budou systémově významné, a těmi, které nejsou systémově významné. Ústřední protistrany ze třetích zemí, u nichž orgán ESMA určil, že nejsou nebo pravděpodobně nebudou systémově významné pro Unii a členské státy, se označují jako „tier 1“ (v čl. 29 odst. 9 písm. a) se vkládá písmeno e) do čl. 25 odst. 2 nařízení EMIR). Na tyto ústřední protistrany tier 1 se budou i nadále vztahovat současné požadavky a podmínky pro rozhodnutí o rovnocennosti třetí země přijímaná Komisí, která orgánu ESMA umožňují uznávat jednotlivé ústřední protistrany ze třetích zemí. Orgánu ESMA budou rovněž uloženy nové úkoly týkající se dohledu nad těmito uznanými ústředními protistranami tier 1.

Na rozdíl od ústředních protistran tier 1 bude orgán ESMA schopen určit odlišnou kategorii ústředních protistran ze třetích zemí, které se považují za systémově významné, nebo se v blízké budoucnosti pravděpodobně stanou systémově významné pro finanční a ekonomickou stabilitu Unie a členských států (tzv. „ústřední protistrany tier 2“). Je to stanoveno v čl. 2 odst. 9 písm. c), který vkládá nový odstavec 2a do článku 25 nařízení EMIR.

Aby orgán ESMA určil, zda je ústřední protistrana ze třetí země ústřední protistranou „tier 2“, jsou stanovena tato čtyři objektivní kritéria (nový čl. 25 odst. 2a):

i) povaha, rozsah a složitost obchodní činnosti ústřední protistrany ze třetí země;

ii) dopad, jaký by mělo selhání nebo narušení ústřední protistrany ze třetí země na rozhodující trhy, finanční instituce nebo širší finanční systém a na finanční stabilitu EU;

iii) struktura členství clearingového systému ústředních protistran ze třetích zemí a

iv) vztah, vzájemná závislost nebo jiná vzájemná interakce ústřední protistrany ze třetí země s infrastrukturami jiných finančních trhů.

Tato kritéria bude muset Komise dále upřesnit v aktu v přenesené pravomoci (druhý pododstavec čl. 25 odst. 25a), a to do šesti měsíců od přijetí nařízení.

Určení orgánu ESMA, že ústřední protistrana ze třetí země je tier 2, má za následek, že tato ústřední protistrana může být uznána a povolena pro poskytování clearingových služeb nebo pro činnost v Unii, pouze když splňuje ještě další podmínky. Tyto podmínky jsou nezbytné, aby se zohlednily další obavy, které vznikají ve vztahu k finanční stabilitě Unie a jednoho nebo více členských států. Ústřední protistrany, které už byly uznány na základě současného režimu nařízení EMIR, budou dále uznány jako ústřední protistrany „tier 1“, dokud orgán ESMA neurčí, že tyto ústřední protistrany za třetích zemí jsou ústřední protistrany „tier 2“.

Přiměřené požadavky na ústřední protistrany ze třetích zemí, které mají systémový význam – tier 2

Doplňující požadavky, které musí splnit ústřední protistrany ze třetích zemí, jež mají systémový význam, jsou čtyři (viz čl. 2 odst. 9 písm. b)):

i) soustavné dodržování příslušných a nezbytných obezřetnostních požadavků na ústřední protistrany EU. Tyto požadavky se týkají kapitálových požadavků, požadavků na vnitřní řízení organizace, řízení obchodní činnosti, marží, fondu pro riziko selhání, finančních zdrojů, likvidity, investicí, stresových testů, vypořádání a interoperability. V současné době jsou uvedeny v článku 16 a hlavách IV a V nařízení EMIR;

ii) písemné potvrzení – do 180 dní – od příslušných emisních centrálních bank EU, že ústřední protistrana ze třetí země splňuje všechny jimi stanovené požadavky. Tyto doplňující požadavky by centrální banky uložily v rámci plnění úkolů své měnové politiky. Například by mohly začlenit další požadavky za účelem řešení rizik likvidity, mechanismy plateb nebo vypořádání v Unii či členských státech. Přesněji řečeno, mohly by se týkat schopnosti a konkrétního typu kolaterálu drženého v rámci ústřední protistrany, úrovně jakýchkoli snížení hodnoty („haircuts“) vztahujících se na kolaterál, investiční politiky nebo vyloučení kolaterálu, dostupnosti ujednání týkajících se likvidity mezi zapojenými centrálními bankami, potenciálního dopadu činností ústřední protistrany a důsledků jejího případného narušení nebo selhání pro finanční systém a stabilitu Unie;

iii) aby se orgánu ESMA umožnilo uplatňovat jeho nové povinnosti dohledu, musí ústřední protistrana ze třetí země písemně souhlasit, že orgán ESMA může mít na požádání přístup ke všem informacím, které má ústřední protistrana, a ke všem jejím provozním prostorám. Přirozeně musí být možné toto vynucovat ve třetí zemi a mělo by být k dispozici právní stanovisko potvrzující, že tomu tak je;

iv) ústřední protistrana ze třetí země by měla mít veškeré potřebné postupy a opatření, aby byla schopna dodržet výše uvedenou první a třetí podmínku.

Jelikož se výše uvedené požadavky musí uplatňovat přiměřeně, návrh zavádí systém, podle něhož se ústřední protistrana ze třetí země může dále opírat o pravidla a požadavky své vlastní země. Tento nový systém srovnatelného souladu – který odpovídá normám Rady pro finanční stabilitu (FSB) a odráží podobný systém uplatňovaný orgány USA – se opírá o jednoduchý postup, podle kterého ústřední protistrana ze třetí země může orgán ESMA požádat, aby srovnal požadavky nařízení EMIR a normy EU pro dohled nad ústřední protistranou s požadavky a normami třetí země. V rámci srovnávání může orgán ESMA určit, že uplatňování některých nebo všech zavedených požadavků a také odpovídající vynucování dohledu v této třetí zemi poskytuje srovnatelný výsledek s uplatňováním nařízení EMIR a může upustit od uplatňování příslušného ustanovení nařízení EMIR. Tento přístup podstatně sníží zátěž vyplývající z dvojího uplatňování pravidel a požadavků. Komise bude požádána, aby přijala akt v přenesené pravomoci s cílem upřesnit podrobnosti posouzení, které orgán ESMA provádí (nový článek 25a).

Avšak vzhledem k rostoucí koncentraci clearingových služeb v omezeném počtu globálních ústředních protistran a zvyšujícímu se riziku, které vyvolává tato koncentrace, mohou být některé ústřední protistrany specificky podstatně systémově významné pro finanční systém EU. Proto když orgán ESMA určuje, zda ústřední protistrana ze třetí země je nebo se pravděpodobně stane systémově významnou, může také v dohodě s příslušnými centrálními bankami EU určit, že rizika, která představuje tento subjekt pro finanční stabilitu Unie nebo pro jeden či více členských států, jsou takového rozsahu, že dokonce ani systém úplného uplatňování nařízení EMIR vůči této ústřední protistraně ze třetí země nestačí k tomu, aby se taková rizika dostatečně snížila, a proto by neměla být uznána. Stanoví-li se, že problémy zabezpečení finanční stability v EU nelze řešit postupem uznávání ústředních protistran ze třetích zemí, navrhuje se, aby orgán ESMA v dohodě s příslušnými centrálními bankami EU měl pravomoc doporučit Komisi, že by tato ústřední protistrana neměla být uznána. Na základě toho je Xxxxxx oprávněna přijmout rozhodnutí, aby tato ústřední protistrana nebyla uznána, a pokud chce poskytovat clearingové služby v Unii, měla by být povolena a usazena v jednom z členských států (nový čl. 25 odst. 2c)).

Změny za účelem posílení soustavného dohledu nad ústředními protistranami ze třetích zemí po jejich uznání (čl. 25 odst. 5, 6 a 7, nové články 25b až 25m nařízení EMIR)

Dohled orgánu ESMA nad ústředními protistranami ze třetích zemí

S cílem reagovat na nedostatky v uplatňování systému rovnocennosti a uznávání dohledu nad ústředními protistranami ze třetích zemí podle nařízení EMIR se navrhuje zvýšit pravomoci orgánu ESMA. Zajistí se to tím, že se budou řešit potíže v přístupu orgánu ESMA k informacím od ústřední protistrany, ve vykonávání kontrol ústřední protistrany na místě a ve výměně informací s příslušnými regulačními orgány, orgány dohledu a centrálními bankami EU. Minimalizuje se tím riziko, že by postupy ústředních protistran a/nebo změny modelů řízení rizik probíhaly nezjištěně, což může mít závažné důsledky pro finanční stabilitu subjektů EU. Za druhé, bude to reakce na potenciál nesouladů mezi cíli orgánů dohledu a centrálních bank v rámci kolegií v souvislosti s ústředními protistranami ze třetích zemí, kde jsou zapojeny orgány mimo EU. A nakonec se řeší riziko těchto změn pravidel ústřední protistrany a/nebo regulačního rámce v třetí zemi, které by mohly negativně ovlivnit regulační výsledky nebo výsledky dohledu. To znamená, že budou zajištěny rovné podmínky mezi ústředními protistranami EU a ze třetích zemí a odstraní se příležitost pro regulatorní nebo dohledovou arbitráž. Nové povinnosti orgánu ESMA spočívající ve vykonávání dohledu nad uznanými ústředními protistranami tier 1 a tier 2 jsou stanoveny v novém článku 25b (viz níže).

Posílené uplatňování současného režimu uznávání

Čl. 2 odst. 9 písm. c) nahrazuje čl. 25 odst. 5 nařízení EMIR s cílem stanovit, že orgán ESMA musí nejméně jednou za každé dva roky přezkoumat uznání ústřední protistrany ze třetí země, která rozšířila své činnosti a služby v Unii. Ustanovení týkající se odnětí uznání ústřední protistrany ze třetí země se přesunula do nových článků 25m a 25n (viz níže).

Čl. 2 odst. 9 písm. f) nahrazuje první větu čl. 25 odst. 7 nařízení EMIR, aby se stanovilo, že dohody o spolupráci mezi orgánem ESMA a příslušnými orgány o režimech rovnocennosti ústřední protistrany ze třetí země musí být v praxi účinné.

V čl. 2 odst. 9 písm. g) se mění čl. 25 odst. 7 písm. d), aby se stanovilo, že postupy týkající se koordinace činností dohledu by měly zahrnovat dohodu orgánů třetích zemí s cílem umožnit šetření a kontroly na místě v souladu s články 25d a 25e tohoto návrhu. V písmenu g) se také vkládá nové písmeno e) do čl. 25 odst. 7, v němž se stanoví, že dohody o spolupráci mezi orgánem ESMA a příslušnými orgány o režimech rovnocennosti ústřední protistrany ze třetí země musí určovat postupy potřebné pro účinné sledování vývoje regulace a dohledu ve třetí zemi.⁴²

Nová úloha orgánu ESMA a příslušných emisních centrálních bank v dohledu nad uznanými ústředními protistranami ze třetích zemí

V čl. 2 odst. 10 se vkládají nové články 25b až 25n do nařízení EMIR, aby se orgánu ESMA poskytly nové pravomoci vykonávat dohled nad uznanými ústředními protistranami ze třetích zemí stupně tier 1 a tier 2 s cílem posílit sledování a vynucování soustavného dodržování požadavků nařízení EMIR ústředními protistranami ze třetích zemí. Stanoví se v něm rovněž zapojení příslušných emisních centrálních bank do uznávání ústředních protistran ze třetích zemí a dohledu nad nimi ve vztahu k finančním nástrojům vedeným v měnách Unie, jejichž clearing se ve značné míře provádí v ústředních protistranách, které se nacházejí mimo Unii, aby se snížila rizika pro vnitřní trh Unie a finanční stabilitu Unie nebo pro jeden či více jejich členských států.

V novém článku 25b se orgánu ESMA poskytují nové pravomoci, aby se zajistil trvalý soulad ústředních protistran ze třetích zemí stupně tier 1 a tier 2.

V novém odstavci 1 článku 25b se stanoví, že orgán ESMA odpovídá za soustavný dohled nad trvalým dodržováním obezřetnostních požadavků ústředními protistranami tier 2 stanovených v článku 16 a hlavách IV a V nařízení EMIR. Orgán ESMA bude kromě toho nejméně jednou ročně od každé ústřední protistrany tier 2 vyžadovat potvrzení, že splňuje všechny ostatní doplňující požadavky na dohled stanovené v čl. 25 odst. 2b v souladu s druhým pododstavcem čl. 25b odst. 1. Pokud se příslušné emisní centrální banky domnívají, že ústřední protistrana tier 2 už nesplňuje podmínky stanovené v čl. 25 odst. 2b písm. b), oznámí to neprodleně také orgánu ESMA.

V novém čl. 25b odst. 2 se stanoví, že orgán ESMA získá souhlas příslušných emisních centrálních bank před přijetím rozhodnutí týkajících se maržových požadavků, kontrol rizik likvidity, požadavků na kolaterál, vypořádání a schválení dohod o interoperabilitě. V případě, že příslušné emisní centrální banky vznesou připomínky k návrhu rozhodnutí, orgán ESMA ho nepřijme. Pokud příslušné emisní centrální banky navrhnou změny návrhu rozhodnutí, orgán ESMA ho může přijmout pouze s těmito změnami.

V novém čl. 25b odst. 3 se stanoví, že orgán ESMA provádí posouzení odolnosti uznaných ústředních protistran vůči nepříznivým tržním podmínkám v souladu se společnými metodikami stanovenými v čl. 32 odst. 2 nařízení o orgánu ESMA.

V novém článku 25c se stanoví, že žádost nebo rozhodnutí orgánu ESMA může vyžadovat, aby ústřední protistrana ze třetí země a příslušné třetí strany poskytly veškeré potřebné informace s cílem umožnit orgánu ESMA plnit jeho povinnosti podle nařízení EMIR.

V novém článku 25d se stanoví, že rozhodnutí orgánu ESMA může vyžadovat, aby ústřední protistrana ze třetí země tier 2 byla podrobena obecným šetřením.

V novém článku 25e se stanoví, že rozhodnutí orgánu ESMA může vyžadovat, aby ústřední protistrana ze třetí země tier 2 byla podrobena kontrolám na místě. Orgán ESMA by měl příslušné orgány třetí země informovat o svém záměru uskutečnit kontrolu na místě. Tyto orgány se mohou kontrol také účastnit. K účasti na těchto kontrolách na místě se vyzvou emisní centrální banky.

V nových článcích 25f a 25i se stanoví procesní pravidla, včetně respektování práva na obhajobu, v případě závažných náznaků, že ústřední protistrany ze třetích zemí se dopouštějí případného porušení v poskytování všech nezbytných informací nebo v podrobení se obecným šetřením a kontrolám na místě. Čl. 2 odst. 13 vkládá novou přílohu III nařízení EMIR, v níž se uvádí seznam případných porušení, kterých se dopustila ústřední protistrana ze třetí země, včetně: i) porušení týkajících se kapitálových požadavků; ii) porušení týkajících se organizačních požadavků nebo konfliktů zájmu; iii) porušení týkajících se provozních požadavků; iv) porušení týkajících se transparentnosti a dostupnosti informací; a v) porušení týkajících se překážek pro činnosti dohledu.

V novém článku 25g se stanoví pokuty v případě zjištění porušení, kterých se dopustila ústřední protistrana ze třetí země. Čl. 2 odst. 13 vkládá novou přílohu IV nařízení EMIR, v níž se uvádí seznam přitěžujících a polehčujících faktorů některých případných porušení, kterých se dopustila ústřední protistrana ze třetí země.

V novém článku 25h se stanoví účinné a přiměřené penále ukládané rozhodnutím orgánu ESMA ústředním protistranám ze třetích zemí v určitých situacích. Pokuty lze ukládat za účelem ukončení porušování, poskytnutí informací nebo podrobení se šetřením nebo kontrolám.

V novém článku 25j se stanoví, že orgán ESMA za určitých podmínek zveřejní každý případ, kdy byla ústředním protistranám ze třetích zemí uložena pokuta nebo penále.

V novém článku 25k se stanoví, že Soudní dvůr přezkoumá každé rozhodnutí orgánu ESMA o uložení pokuty nebo penále

V novém článku 251 se Komise opravňuje přijímat akty v přenesené pravomoci, aby se zohlednil vývoj na finančních trzích týkající se opatření za účelem změny přílohy IV nařízení EMIR.

V novém článku 25m nařízení EMIR se stanoví, že orgán ESMA částečně nebo úplně zruší rozhodnutí o uznání ústřední protistrany ze třetí země, jsou-li splněny určité podmínky.

V novém článku 25n se stanoví, že orgán ESMA příjme jedno nebo více rozhodnutí, když zjistí, že ústřední protistrana ze třetí země tier 2 se dopustila porušení, včetně požadavku, aby ústřední protistrana porušování ukončila, pokut, veřejných oznámení a zrušení uznání této ústřední protistrany.

5.2.4. Obezřetnostní požadavky vztahující se na ústřední protistrany

Změny týkající se validace modelů a parametrů (článek 49 nařízení EMIR)

V článku 49 se dosud kromě nezávislé validace, kterou má získat ústřední protistrana, požadovaly dvě oddělené validace provedené příslušným vnitrostátním orgánem a orgánem ESMA týkající se podstatných změn modelů a parametrů přijatých k výpočtu maržových požadavků ústřední protistrany, příspěvků do fondu pro riziko selhání, požadavků na kolaterál a jiných mechanismů kontroly rizik. V čl. 2 odst. 11 písm. b) se do článku 49 nařízení EMIR vkládají nové odstavce 1a, 1b, 1c, 1d, 1e a 1f, aby se objasnily podmínky, za kterých může ústřední protistrana získat validaci podstatných změn svých přijatých modelů a parametrů. Podle odstavce 1a je validace příslušných vnitrostátních orgánů dostačující, protože čl. 2 odst. 7 zavádí v nařízení XXXX xxxx článek 21a, v němž se požaduje předem souhlas orgán ESMA s rozhodnutím příslušných vnitrostátních orgánů o validaci podle článku 49 nařízení EMIR. Zvláštní validace orgánem ESMA tedy už není potřebná. Když ústřední protistrana plánuje přijmout podstatnou změnu modelů a parametrů, požádá příslušný orgán o validaci této změny. Příslušný orgán v konzultací s orgánem ESMA provede posouzení rizika ústřední protistrany a předloží zprávu kolegiu, které potom přijme většinové stanovisko. Po přijetí tohoto stanoviska příslušný orgán informuje ústřední protistranu, zda byla validace udělena nebo zamítnuta. Kromě toho nové odstavce poskytují právní základ pro předběžné přijetí podstatné změny modelů a parametrů v případě potřeby.

V čl. 2 odst. 11 písm. a) se patřičně mění čl. 49 odst. 1 nařízení EMIR a ruší požadavek na dvě validace. Přijaté modely a parametry jsou i nadále podmíněné stanoviskem kolegia v souladu s postupem vymezeným v tomto článku. V posledním pododstavci změněného čl. 49 odst. 1 se stanoví, že orgán ESMA předá informace o výsledcích stresových testů nejenom evropským orgánům dohledu, ale také Evropskému systému centrálních bank a Jednotnému výboru pro řešení krizí, aby mohly posoudit expozici finančních podniků vůči selhání ústředních protistran.

5.2.5. Přechodná ustanovení

Změny za účelem stanovení přechodných opatření s cílem umožnit přezkum přijatých rozhodnutí o uznání před jejich vstupem v platnost (článek 89 nařízení EMIR)

V čl. 2 odst. 12 se do článku 89 vkládá nový odstavec, v němž se stanoví některá přechodná opatření s cílem zajistit, aby se nová ustanovení čl. 25 odst. 2 písm. e) a čl. 25 odst. 2a uplatňovala ode dne, kdy vstoupí v platnost akt v přenesené pravomoci, který stanoví kritéria pro určení ústřední protistrany tier 2 a je uveden v druhém pododstavci čl. 25 odst. 2a. Čl. 2 odst. 12 rovněž stanoví, aby orgán ESMA přezkoumal rozhodnutí o uznání ústředních protistran ze třetích zemí přijatá před vstupem tohoto návrhu v platnost. V novém ustanovení se uvádí, že se tento přezkum uskuteční do 12 měsíců od vstupu v platnost aktu v přenesené pravomoci, jenž upřesní kritéria pro určení toho, zda ústřední protistrana ze třetí země je nebo se pravděpodobně stane systémově významnou pro finanční stabilitu Unie nebo pro jeden či více členských států.

2017/0136 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) a nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o postupy a orgány zapojené do povolování ústředních protistran a požadavky na uznávání ústředních protistran ze třetích zemí

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky⁴³,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru⁴⁴,

v souladu s řádným legislativním postupem⁴⁵,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012⁴⁶ se požaduje, aby se clearing standardizovaných OTC derivátových smluv prováděl prostřednictvím ústřední protistrany v souladu s podobnými požadavky v jiných zemích G20. Nařízení zavádí také přísné požadavky na obezřetnostní jednání a organizační a obchodní činnost pro ústřední protistrany a stanoví opatření pro obezřetnostní dohled nad nimi, aby se minimalizovala rizika pro uživatele ústřední protistrany a podpořila systémová stabilita.

(2) Od přijetí nařízení (EU) č. 648/2012 objem činnosti ústředních protistran v Unii a globálně rychle rostl, pokud jde o sféru působnosti a rozsah. Rozšiřování činnosti ústředních protistran má v nadcházejících letech pokračovat se zavedením dalších povinností clearingu a zvyšováním dobrovolného clearingu prováděného protistranami, které nepodléhají povinnosti clearingu. Návrh Komise ze dne 4. května 2017⁴⁷ na cílenou změnu nařízení (EU) 648/2012 za účelem zvýšení jeho efektivnosti a proporcionality vytvoří další pobídky pro ústřední protistrany, aby poskytovaly centrální clearing derivátů pro protistrany, a usnadní přístup ke clearingu pro malé finanční a nefinanční protistrany. Prohloubení kapitálových trhů a více integrované kapitálové trhy vyplývající z unie kapitálových trhů (CMU) ještě dále zvýší potřebu přeshraničního clearingu v Unii, čímž dále posílí význam a vzájemnou provázanost ústředních protistran s finančním systémem.

(3) Počet ústředních protistran usazených v současné době v Unii a schválených podle nařízení (EU) č. 648/2012 zůstává relativně nízký: v červnu 2017 to bylo 17 ústředních protistran. 28 ústředních protistran ze třetích zemí bylo uznáno podle ustanovení uvedeného nařízení o rovnocennosti, což jim umožnilo také poskytovat služby pro členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii⁴⁸. Clearingové trhy jsou dobře integrované v rámci celé Unie, jsou však vysoce koncentrované v některých kategoriích aktiv a značně vzájemně propojené. Koncentrace rizika způsobuje, že selhání ústřední protistrany je sice málo pravděpodobné, ale potenciálně má mimořádně velký dopad. V souladu s konsensem G20 Komise přijala v listopadu 2016 návrh nařízení o ozdravení a řešení krize ústředních protistran⁴⁹ s cílem zabezpečit, aby orgány byly náležitě připraveny řešit selhávající ústřední protistranu, zajištění finanční stability a omezení nákladů daňových poplatníků.

(4) Bez ohledu na tento legislativní návrh a vzhledem k rostoucímu objemu, složitosti a přeshraniční dimenzi clearingu v Unii a globálně, by se požadavky na dohled nad ústředními protistranami Unie a ze třetích zemí měly revidovat. Řešením zjištěných problémů ve včasném stadiu a stanovením jasných a ucelených požadavků na dohled nad ústředními protistranami Unie a ze třetích zemí by se posílila celková stabilita finančního systému Unie a ještě dál by se mělo snížit potenciální riziko selhání ústředních protistran.

(5) S ohledem na tyto aspekty Komise přijala dne 4. května 2017 sdělení o reakci na výzvy týkající se důležitých infrastruktur finančních trhů a dalšího rozvoje unie kapitálových trhů⁵⁰, v němž se uvádí, že jsou potřebné další změny nařízení (EU) č. 648/2012, aby se zlepšil současný rámec, který zajišťuje finanční stabilitu a podporuje další rozvoj a prohloubení CMU.

(6) Požadavky na dohled podle nařízení (EU) č. 648/2012 se opírají většinou o orgán domovské země. Ústřední protistrany usazené v Unii v současné době povolují a dohled nad nimi vykonávají kolegia vnitrostátních orgánů dohledu, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), příslušní členové Evropského systému centrálních bank (ESCB) a jiné příslušné orgány. Kolegia se opírají o koordinaci a výměnu informací uskutečňovanou příslušnými vnitrostátními orgány, které mají odpovědnost za prosazování ustanovení uvedených v nařízení (EU) č. 648/2012. Odlišnost postupů dohledu nad ústředními protistranami v celé Unii může vytvářet riziko regulatorní a dohledové arbitráže, která ohrožuje finanční stabilitu a umožňuje nezdravou hospodářskou soutěž. Komise ve svém sdělení o unii kapitálových trhů ze září 2016⁵¹ a ve veřejné konzultaci o činnosti evropských orgánů dohledu⁵² upozornila na tato vznikající rizika a potřebu většího sbližování dohledu.

(7) Základní úkoly, které se mají plnit prostřednictvím ESCB, zahrnují vymezení a provádění měnové politiky Unie a podporu plynulého fungování platebních systémů. Bezpečné a efektivní infrastruktury finančních trhů, zejména clearingových systémů, jsou důležité pro plnění těchto základních úkolů a sledování hlavního cíle ESCB týkajícího se zachování cenové stability. Příslušní členové ESCB, jako jsou emisní centrální banky emitující měny finančních nástrojů, jejichž clearing provádějí ústřední protistrany, by měly být zapojeny do dohledu nad ústředními protistranami z důvodu potenciálních rizik toho, že by špatné fungování ústřední protistrany mohlo bránit plnění těchto základních úkolů ovlivňujících nástroje a protistrany, které se používají k transmisi měnové politiky. Proto by emisní centrální banky měly být zapojeny do posuzování řízení rizika ústřední protistrany. Kromě toho, ačkoli se mandáty centrálních bank a orgánů dohledu mohou překrývat, existuje možnost nesouladu, když mají činnosti dohledu dopad na klíčové povinnosti centrálních bank v takových oblastech, jako je cenová stabilita, měnová politika a platební systémy. V krizových situacích mohou takové nesoulady zvýšit rizika finanční stability, pokud rozdělení odpovědností mezi orgány zůstane nejasné.

(8) Smlouvy zřídily hospodářskou a měnovou unii, jejíž měnou je euro, a Evropskou centrální banku (ECB) jako orgán Unie pro tyto účely. Ve smlouvách se také stanoví, že systém ESCB je řízen rozhodovacími orgány ECB a pouze ECB může schvalovat emisi eura. Měla by se proto potvrdit specifická úloha ECB v rámci ESCB jako centrální banky pro emisi jednotné měny Unie.

(9) S ohledem na globální povahu finančních trhů a potřebu řešit nesrovnalosti v dohledu nad ústředními protistranami Unie a ze třetích zemí by se měla zvýšit schopnost orgánu ESMA podpořit sbližování dohledu nad ústředními protistranami. S cílem svěřit orgánu ESMA nové úlohy a odpovědnosti by se mělo změnit nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy)⁵³.

(10) V rámci rady orgánů dohledu orgánu ESMA by se mělo ustavit zvláštní výkonné zasedání („výkonné zasedání pro ústřední protistrany“), které by se obecně zabývalo úkoly týkajícími se ústředních protistran, a zejména by vykonávalo dohled nad ústředními protistranami Unie a ze třetích zemí. V zájmu zajištění plynulého zřízení výkonného zasedání pro ústřední protistrany je potřebné objasnit jeho vzájemnou součinnost s radou orgánů dohledu orgánu ESMA, jeho uspořádání a úkoly, které by mělo plnit.

(11) Za účelem zajištění uceleného přístupu k dohledu a určení mandátů příslušných orgánů zapojených do dohledu nad ústředními protistranami by se výkonné zasedání pro ústřední protistrany mělo skládat ze stálých členů a členů specifických pro ústřední protistrany. Mezi stálé členy by měl patřit předseda výkonného zasedání pro ústřední protistrany a dva nezávislí ředitelé, kteří by měli jednat nezávisle a objektivně v zájmu Unie jako celku. Komise a ECB by měly také jmenovat stálé členy. Členové specifičtí pro každou protistranu by měli zahrnovat zástupce příslušných vnitrostátních orgánů členských států, v nichž je ústřední protistrana usazena, jmenovaného v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012, a zástupce příslušných emisních centrálních bank. Předseda výkonného zasedání pro ústřední protistrany by měl mít možnost jako pozorovatele pozvat členy současného kolegia orgánů dohledu a také zástupce orgánů ústředních protistran ze třetích zemí uznaných orgánem ESMA, aby se zajistilo, že výkonné zasedání pro ústřední protistrany zohlední názory jiných příslušných orgánů. Zatímco stálí členové by se měli zúčastňovat všech výkonných zasedání pro ústřední protistrany, členové specifičtí pro ústřední protistrany a pozorovatelé by se měli účastnit, pouze když je to potřebné a vhodné pro ústřední protistrany, nad nimiž se vykonává dohled. Přítomnost nezávislých stálých členů a členů specifických pro ústřední protistrany by měla zajistit, aby rozhodnutí přijatá na výkonném zasedání pro ústřední protistrany byla důsledná, vhodná a přiměřená v celé Unii a aby do rozhodování o otázkách týkajících se ústřední protistrany usazené v určitém členském státě byly zapojeny příslušné vnitrostátní orgány, emisní centrální banky a pozorovatelé.

(12) Když se rozhoduje o otázkách týkajících se ústřední protistrany usazené v určitém členském státě, mělo by se svolat výkonné zasedání pro ústřední protistrany a zajistit, aby jeho stálí členové a odpovídající členové zastupující příslušné vnitrostátní orgány jmenovaní členskými státy v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012 byli zapojeni do rozhodovacího procesu stejně jako pozorovatelé jmenovaní příslušnými emisními centrálními bankami. Když se rozhoduje o ústřední protistraně ze třetí země, měli by se rozhodovacího procesu zúčastnit pouze stálí členové, příslušné emisní centrální banky a příslušní pozorovatelé výkonného zasedání pro ústřední protistrany.

(13) S cílem zajistit náležitý, efektivní a rychlý rozhodovací proces by předseda, dva ředitelé výkonného zasedání pro ústřední protistrany a zástupce příslušného orgánu členského státu, kde je ústřední protistrana usazena, měli mít hlasovací práva. Zástupci ECB, Komise a příslušných centrálních bank a rovněž pozorovatelé by neměli mít hlasovací práva. Výkonné zasedání pro ústřední protistrany by mělo přijímat rozhodnutí prostou většinou svých členů a v případě nerozhodného výsledku by předseda měl mít rozhodující hlas.

(14) Výkonné zasedání pro ústřední protistrany by mělo odpovídat za konkrétní úkoly, které jsou mu uloženy podle nařízení (EU) č. 648/2012, aby se zajistilo řádné fungování vnitřního trhu a také finanční stabilita Unie a jejich členských států.

(15) V zájmu zajištění efektivního dohledu by výkonné zasedání pro ústřední protistrany mělo mít vyčleněné zaměstnance a příslušné zdroje, aby se zaručila jeho autonomie, nezávislost a náležité fungování, pokud jde o jeho úkoly. Dopad na rozpočet se musí posoudit ve stanovisku orgánu ESMA v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010.

(16) Aby se zajistila odpovídající úroveň odborných znalostí a odpovědnosti, měli by být předseda a dva ředitelé výkonného zasedání pro ústřední protistrany jmenováni na základě zásluh, schopností, znalostí clearingu, otázek po uzavření obchodu a finančních otázek a také zkušeností týkajících se dohledu nad ústředními protistranami a jejich regulace. Měli by být vybráni na základě otevřeného výběrového řízení. Návrh na jmenování kandidátů by Komise měla předložit Evropskému parlamentu ke schválení. Po schválení tohoto návrhu Evropským parlamentem by Rada měla přijmout prováděcí rozhodnutí.

(17) Aby se zajistila transparentnost a demokratická kontrola a také zaručila práva orgánů Unie, předseda a dva ředitelé výkonného zasedání pro ústřední protistrany by se měli zodpovídat Evropskému parlamentu a Radě za každé rozhodnutí přijaté na základě tohoto nařízení.

(18) Předseda a dva ředitelé výkonného zasedání pro ústřední protistrany by měli jednat nezávisle a objektivně v zájmu Unie. Měli by zajistit, aby se náležitě vzalo v úvahu řádné fungování vnitřního trhu a také finanční stabilita v každém členském státě a v Unii.

(19) S cílem podpořit soulad dohledu nad ústředními protistranami Unie a ze třetích zemí v celé Unii by předseda výkonného zasedání pro ústřední protistrany měl předsedat kolegiím a řídit je a stálí členové výkonného zasedání pro ústřední protistrany by se jich měli účastnit. ECB by se případně a v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 měla rovněž připojit ke kolegiím, aby mohla vykonávat svůj mandát v souladu s článkem 127 Smlouvy o fungování EU.

(20) V zájmu zajištění náležitého a efektivního rozhodovacího procesu by každý stálý člen výkonného zasedání pro ústřední protistrany měl mít v kolegiích jeden hlas, s výjimkou zástupce Komise, který by neměl mít hlasovací právo. Současní členové kolegií by měli i nadále uplatňovat svá platná hlasovací práva.

(21) I když příslušné vnitrostátní orgány dál vykonávají své současné povinnosti dohledu podle nařízení (EU) č. 648/2012, pro některá rozhodnutí by byl potřebný předcházející souhlas orgánu ESMA, aby se podpořil soulad dohledu nad ústředními protistranami v celé Unii. Pro případy sporu mezi orgánem ESMA a příslušnými vnitrostátními orgány je zaveden zvláštní mechanismus. Podobně je potřebné lépe vyjádřit mandáty emisních centrálních bank týkající jejich povinností v oblasti měnové politiky, a to z důvodu potenciálních rizik, kterým by kvůli špatnému fungování ústřední protistrany mohlo být vystaveno provádění měnové politiky Unie a podpora plynulého fungování platebních systémů. Proto by se měl vyžadovat předchozí souhlas příslušných emisních centrálních bank s některými rozhodnutími, která předpokládají příslušné vnitrostátní orgány, zejména když se vztahují na mechanismy ústřední protistrany týkající se plateb a vypořádání a souvisejících postupů řízení rizika likvidity u transakcí vedených v měně emisní centrální banky.

(22) Aby orgán ESMA mohl efektivně plnit své úkoly týkající se ústředních protistran, měly by ústřední protistrany Unie i ze třetích zemí platit poplatky za úkoly dohledu a administrativní úkoly orgánu ESMA. Tyto poplatky by měly pokrýt žádosti o povolení ústředních protistran Unie, žádosti o uznání ústředních protistran ze třetích zemí a roční poplatky spojené s úkoly, které spadají do oblasti působnosti orgánu ESMA. Komise by v aktu v přenesené pravomoci měla upřesnit typy poplatků, úkony, za něž se poplatky vybírají, výši poplatků a způsob, jakým je mají hradit schválené ústřední protistrany Unie, ústřední protistrany Unie, které žádají o schválení, a uznané ústřední protistrany ze třetích zemí.

(23) Revizi vyžadují také požadavky tohoto nařízení na dohled nad ústředními protistranami ze třetích zemí, které poskytují clearingové služby v rámci Unie. Musí se zlepšit přístup k informacím, schopnost vykonávat kontroly na místě a možnost vyměňovat si informace o ústředních protistranách ze třetích zemí mezi příslušnými orgány Unie a členských států, aby se zamezilo závažným důsledkům v oblasti finanční stability pro subjekty Unie. Existuje také riziko, že změny pravidel ústředních protistran ze třetích zemí nebo regulačního rámce třetích zemí nebude možné zohlednit a mohly by negativně ovlivnit regulační výsledky nebo výsledky dohledu, což by vedlo k nerovným podmínkám mezi ústředními protistranami Unií a ze třetích zemí.

(24) Clearing značného množství finančních nástrojů denominovaných v měnách členských států provádějí uznané protistrany ze třetích zemí. Tento objem se podstatně zvýší, až Spojené království vystoupí z Unie a ústřední protistrany, které jsou v něm usazeny, se již nebudou řídit požadavky tohoto nařízení. Ujednání o spolupráci sjednaná v kolegiích orgánů dohledu již nebudou podléhat ochranným opatřením a postupům tohoto nařízení, včetně Soudního dvora Evropské unie. Z toho vyplývají značné výzvy pro orgány Unie a členských států týkající se zajištění finanční stability.

(25) Komise by jako součást svého závazku týkajícího se integrovaných finančních trhů měla prostřednictvím rozhodnutí o rovnocennosti i nadále určovat, zda právní a dohledové rámce třetích zemí splňují požadavky nařízení (EU) č. 648/2012. Aby se zvýšilo uplatňování současného režimu rovnocennosti ve vztahu k ústředním protistranám, Komise by v případě potřeby měla být schopna stanovit další kritéria pro hodnocení rovnocennosti režimů ústředních protistran ze třetích zemí. Je rovněž nutné zmocnit orgán ESMA k vykonávání dohledu nad vývojem regulace a dohledu v těch režimech ústředních protistran ze třetích zemí, které Komise považovala za rovnocenné. Je to v zájmu zajištění, aby třetí země i nadále plnily kritéria rovnocennosti a veškeré specifické podmínky stanovené pro jejich používání. Orgán ESMA by měl Komisi podávat důvěrné zprávy o svých zjištěních.

(26) Komise může v současné době kdykoli změnit, pozastavit, přezkoumat nebo zrušit rozhodnutí o rovnocennosti, zejména když ve třetí zemi dochází k vývoji, který má zásadní dopad na prvky posuzované v souladu s požadavky na rovnocennost podle tohoto nařízení. Pokud už příslušné orgány třetí země nespolupracují v dobré víře s orgánem ESMA nebo jinými orgány dohledu Unie, nebo trvale neplní platné požadavky rovnocennosti, Komise také může kromě jiného orgán třetí země na to upozornit, nebo zveřejnit zvláštní doporučení. Rozhodne-li Komise kdykoli zrušit rovnocennost třetí země, může pozdržet datum uplatňování tohoto rozhodnutí za účelem řešení rizik pro finanční stabilitu nebo narušení trhu. Kromě toho u těch pravomocí, které jsou už v současné době k dispozici, by Komise měla mít možnost také stanovit specifické podmínky k zajištění toho, aby třetí země, na níž se rozhodnutí o rovnocennosti vztahuje, nadále trvale plnila kritéria rovnocennosti. Komise by rovněž měla mít možnost stanovit podmínky zajišťující, aby orgán ESMA mohl efektivně vykonávat své povinnosti ve vztahu k ústředním protistranám ze třetích zemí uznaným podle tohoto nařízení nebo ve vztahu ke sledování vývoje regulace a dohledu ve třetích zemích, které jsou důležité pro přijatá rozhodnutí o rovnocennosti.

(27) Se zřetelem na rostoucí přeshraniční dimenzi ústředních protistran a vzájemná propojení ve finančním systému Unie je potřebné zvýšit schopnost Unie určovat, sledovat a snižovat potenciální rizika spojená s ústředními protistranami ze třetích zemí. Úloha orgánu ESMA by se proto měla zvýšit v zájmu efektivního dohledu nad ústředními protistranami ze třetích zemí, které žádají o uznání za účelem poskytování clearingových služeb v Unii. Mělo by se rovněž zlepšit zapojení emisních centrálních bank Unie aktivních v oblasti jimi emitovaných měn do uznávání ústředních protistran ze třetích zemí a dohledu nad nimi. S emisními centrálními bankami Unie by se proto měly konzultovat některé aspekty ovlivňující jejich povinnosti v oblasti měnové politiky, pokud jde o finanční nástroje vedené v měnách Unie, jejichž clearing ve značném rozsahu provádějí ústřední protistrany, které se nacházejí mimo Unii.

(28) Jakmile Komise určí právní rámec a rámec dohledu třetí země jako rovnocenný s rámcem Unie, v postupu uznávání ústředních protistran ze třetích zemí by se měla zohlednit rizika, která tyto ústřední protistrany představují pro finanční stabilitu Unie nebo pro členský stát.

(29) Při posuzování žádosti ústřední protistrany ze třetí země o uznání by měl orgán ESMA vyhodnotit stupeň systémového rizika, který ústřední protistrana představuje pro finanční stabilitu Unie, na základě objektivních a transparentních kritérií stanovených v tomto nařízení. Tato kritéria by se měla dále upřesnit v aktu Komise v přenesené pravomoci.

(30) Ústřední protistrany, které nejsou systémově významné pro finanční stabilitu Unie nebo pro jeden či více členských států, by se měly považovat za ústřední protistrany „tier 1“. Ústřední protistrany, které jsou, nebo se pravděpodobně stanou systémově významné pro finanční stabilitu Unie nebo pro jeden či více členských států, by se měly považovat za ústřední protistrany „tier 2“. Určí-li orgán ESMA, že ústřední protistrana není systémově významná pro finanční stabilitu Unie, měly by se na ni vztahovat existující podmínky uznávání podle nařízení (EU) č. 648/2012. Pokud orgán ESMA určí, že ústřední protistrana je systémově významná, měly by se stanovit doplňující požadavky úměrné stupni rizika, které tato ústřední protistrana představuje. Orgán ESMA by měl uznat pouze takovou ústřední protistranu, která tyto požadavky splňuje.

(31) Doplňující požadavky by měly zahrnovat určité obezřetnostní požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 648/2012, jejichž cílem je zvýšit bezpečnost a efektivnost ústřední protistrany. Orgán ESMA by měl mít přímou odpovědnost za zabezpečení toho, že daná systémově významná ústřední protistrana ze třetí země tyto požadavky splňuje. Související požadavky by měly orgánu ESMA rovněž umožnit vykonávat nad touto ústřední protistranou úplný a efektivní dohled.

(32) Aby se zajistilo náležité zapojení emisních centrálních bank, systémově významná ústřední protistrana ze třetí země by měla rovněž splňovat veškeré doplňující požadavky, které emisní centrální banky považují za potřebné. Emisní centrální banky by měly co nejdříve, v každém případě však do 180 dní od podání žádosti ústřední protistrany orgánu ESMA, poskytnout orgánu ESMA potvrzení, že ústřední protistrana splňuje nebo nesplňuje doplňující požadavky.

(33) Stupeň rizika, které představuje systémově významná ústřední protistrana pro finanční systém a stabilitu Unie, se liší. Požadavky na systémově významné ústřední protistrany by se proto měly uplatňovat úměrně rizikům, které ústřední protistrana představuje pro Unii. Dospěje-li orgán ESMA a příslušné emisní centrální banky k závěru, že ústřední protistrana ze třetí země je tak systémové významná, že dodatečné požadavky nezajistí finanční stabilitu Unie, měl by mít orgán ESMA možnost doporučit Komisi, aby tato ústřední protistrana nebyla uznána. Komise by měla mít možnost přijmout prováděcí akt stanovící, že ústřední protistrana ze třetí země by měla být usazena v Unii a jako taková by měla být povolena k poskytování clearingových služeb v Unii.

(34) Orgán ESMA by měl pravidelně přezkoumávat uznávání ústředních protistran ze třetích zemí a také jejich klasifikaci jako ústřední protistrany tier 1 nebo tier 2. V tomto ohledu by orgán ESMA měl kromě jiného posoudit změny v povaze, rozsahu a složitosti obchodní činnosti ústřední protistrany ze třetí země. Takový přezkum by se měl uskutečnit nejméně každé dva roky a v případě potřeby častěji.

(35) Orgán ESMA by měl být schopen zohlednit rozsah, v jakém soulad systémově významné ústřední protistrany ze třetí země s požadavky platnými v dotčené třetí zemi lze srovnat se souladem této ústřední protistrany s požadavky nařízení (EU) č. 648/2012. Komise by měla přijmout akt v přenesené pravomoci upřesňující další způsoby a podmínky posuzování takového srovnatelného souladu.

(36) Orgán ESMA by měl mít pravomoci potřebné pro vykonávání dohledu nad ústředními protistranami ze třetích zemí, aby se zabezpečil jejich trvalý soulad s požadavky nařízení (EU) č. 648/2012. V některých oblastech by rozhodnutí orgánu ESMA měla být podmíněna předchozím souhlasem příslušných emisních centrálních bank.

(37) Orgán ESMA by měl mít rovněž možnost ukládat ústředním protistranám ze třetích zemí pokuty, zjistí-li, že se úmyslně nebo z nedbalosti dopustily porušení toto nařízení poskytnutím nesprávných nebo zavádějících informací orgánu ESMA. Kromě toho by orgán ESMA měl mít rovněž možnost ukládat systémově významným ústředním protistranám pokuty, zjistí-li, že se úmyslně nebo z nedbalosti dopustily porušení dodatečných požadavků, které se na ně vztahují v tomto nařízení.

(38) Orgán ESMA by měl mít možnost ukládat penále s cílem přimět ústřední protistrany ze třetích zemí, aby ukončily porušování povinnosti, aby předložily úplné a správné informace, které si orgán ESMA vyžádal, nebo aby se podrobily šetření nebo kontrole na místě.

(39) Orgán ESMA by měl mít možnost ukládat ústředním protistranám tier 1 i tier 2 pokuty, zjistí-li, že se úmyslně nebo z nedbalosti dopustily porušení tohoto nařízení poskytnutím nesprávných nebo zavádějících informací orgánu ESMA. Kromě toho by orgán ESMA měl mít možnost ukládat pokuty ústředním protistranám tier 2, zjistí-li, že se úmyslně nebo z nedbalosti dopustily porušení dodatečných požadavků, které se na ně vztahují v tomto nařízení.

(40) Pokuty by se měly ukládat podle míry závažnosti porušení povinnosti. Druhy porušení povinnosti by se měly rozdělit do různých skupin, pro něž by byla stanovena konkrétní pokuta. Při stanovení pokuty odpovídající konkrétnímu porušení povinnosti by měl orgán ESMA postupovat ve dvou krocích: stanovit základní výši pokuty a případně upravit tuto základní částku použitím určitých koeficientů. Základní částka by se měla stanovit s přihlédnutím k ročnímu obratu dotyčných ústředních protistran ze třetích zemí a tato částka by se měla zvýšit nebo snížit použitím odpovídajících koeficientů v souladu s tímto nařízením.

(41) Aby měl orgán ESMA k dispozici nezbytné nástroje k rozhodnutí o pokutě přiměřené závažnosti porušení povinnosti, kterého se ústřední protistrana ze třetí země dopustila, a mohl zohlednit okolnosti, za nichž k tomuto porušení došlo, mělo by toto nařízení stanovit koeficienty spojené s přitěžujícími nebo polehčujícími okolnostmi.

(42) Rozhodnutí uložit pokuty nebo penále by mělo být založeno na nezávislém šetření.

(43) Před rozhodnutím o uložení pokuty nebo penále by orgán ESMA měl účastníkům řízení poskytnout příležitost vyjádřit se k dané záležitosti, aby bylo respektováno jejich právo na obhajobu.

(44) Orgán ESMA by neměl ukládat pokuty nebo penále v případech, kdy stejné skutečnosti nebo skutečnosti, jež jsou v podstatě totožné, vedly v rámci trestního řízení podle vnitrostátních právních předpisů k osvobozujícímu nebo odsuzujícímu rozhodnutí, které již nabylo právní moci.

(45) Rozhodnutí orgánu ESMA o uložení pokuty a penále by měla být vykonatelná, přičemž jejich výkon by se měl řídit předpisy občanského procesního práva státu, na jehož území se provádí. Předpisy občanského procesního práva by neměly zahrnovat trestní procesní předpisy, mohly by však zahrnovat správní procesní předpisy.

(46) Jestliže se ústřední protistrana tier 2 dopustí porušení povinnosti, měl by být orgán ESMA oprávněn uplatnit řadu opatření v oblasti dohledu, která zahrnují vyzvání ústřední protistrany tier 2, aby porušování povinnosti ukončila, a jako krajní opatření zrušit uznání, pokud ústřední protistrana tier 2 závažným způsobem nebo opakovaně porušila toto nařízení. Opatření v oblasti dohledu by orgán ESMA měl uplatňovat s přihlédnutím k povaze a závažnosti porušení povinnosti a měl by přitom ctít zásadu proporcionality. Před přijetím rozhodnutí o opatřeních v oblasti dohledu by orgán ESMA měl účastníkům řízení poskytnout příležitost se k dané záležitosti vyjádřit, aby bylo respektováno jejich právo na obhajobu.

(47) Validace podstatných změn modelů a parametrů přijatých pro výpočet maržových požadavků, příspěvků do fondu pro riziko selhání, požadavků na kolaterál a jiných mechanismů kontroly rizik ústřední protistrany, by měla být sladěna s novým požadavkem na předchozí souhlas orgánu ESMA s některými rozhodnutími příslušného vnitrostátního orgánu, pokud jde o ústřední protistrany usazené v Unii. Aby se zjednodušil postup validace modelů, jedna validace provedená příslušnými vnitrostátními orgány, která je podmíněna předchozím souhlasem orgánu ESMA, by měla nahradit dvě validace, které příslušné vnitrostátní orgány a orgán ESMA musí provést nezávisle. Kromě toho by se měla objasnit vzájemná součinnost této validace a rozhodnutí kolegia. V případě potřeby by mělo být možné předběžně přijmout podstatnou změnu těchto modelů nebo parametrů, zejména pokud je jejich rychlá změna nezbytná k zajištění spolehlivosti hodnocení rizik ústřední protistrany.

(48) Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o přesnější stanovení typu poplatků, úkonů, za něž se poplatky vybírají, výši poplatků a způsob jejich úhrady, upřesnění podmínek, za kterých se stanoví kritéria pro určení toho, zda ústřední protistrana ze třetí země je, nebo se pravděpodobně stane systémově významnou pro finanční stabilitu Unie nebo pro jeden či více členských států, přesnější stanovení kritérií používaných v posouzení rovnocennosti třetích zemí, stanovení toho, jak a za jakých podmínek musí ústřední protistrany ze třetích zemí dodržovat některé požadavky, další procesní pravidla pro ukládání pokut nebo penále, včetně ustanovení o právu na obhajobu, o lhůtách a o výběru pokut nebo penále a o promlčecích lhůtách týkajících se ukládání a vymáhání penále nebo pokut a opatření, jimiž se mění příloha IV s cílem zohlednit vývoj na finančních trzích.

(49) Aby se zajistily jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, zejména s ohledem na uznávání ústředních protistran ze třetích zemí a rovnocennost právních rámců třetích zemí, měly by se na Komisi přenést prováděcí pravomoci.

(50) Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zvýšení bezpečnosti a efektivnosti ústředních protistran stanovením jednotných požadavků na jejich činnost, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale z důvodu jejich rozsahu a účinků jich může být lépe dosaženo spíše na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(51) Uplatňování pravomoci orgánu ESMA uznat ústřední protistranu třetí země jako ústřední protistranu tier 1 nebo tier 2 by se mělo odložit, dokud nebudou přesněji stanovena kritéria pro posouzení toho, zda ústřední protistrana ze třetí země je nebo není nebo se pravděpodobně stane systémově významnou pro finanční systém EU nebo pro jeden či více členských států.

(52) Nařízení (EU) č. 1095/2010 a nařízení (EU) č. 648/2012 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) č. 1095/2010

Nařízení (EU) č. 1095/2010 se mění takto:

1. V článku 4 se vkládá tento bod 4, který zní:

„(4) „ústřední protistranou“ rozumí ústřední protistrana ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) č. 648/2012.“

2. V článku 6 se vkládá nový bod (1a), který zní:

„(1a) rada orgánů dohledu na výkonném zasedání pro ústřední protistrany (výkonné zasedání pro ústřední protistrany), která plní úkoly stanovené článkem 44b“;

3. V článku 35 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„6. Pokud nejsou k dispozici úplné či pravdivé informace, nebo nejsou poskytnuty včas v souladu s odstavci 1 či 5, může orgán na základě řádně odůvodněné žádosti požadovat informace přímo od:

a) povolené nebo uznané ústřední protistrany v souladu s články 14 nebo 25 nařízení (EU) č. 648/2012;

b) centrálního depozitáře cenných papírů schváleného v souladu s nařízením (EU) č. 909/2014;

c) regulovaného trhu v souladu s čl. 4 odst. 1 bodem 14 směrnice 2004/39/ES;

d) mnohostranného obchodního systému v souladu s čl. 4 odst. 1 bodem 22 směrnice 2014/65/EU;

e) organizovaného obchodního systému v souladu s čl. 4 odst. 1 bodem 23 směrnice 2014/65/EU.

Adresáti této žádosti poskytnou orgánu ihned a bez zbytečného odkladu srozumitelné, pravdivé a úplné informace.

Orgán informuje dotyčné příslušné orgány o žádostech podle tohoto odstavce a odstavce 5.

Na žádost orgánu jsou příslušné orgány při získávání těchto informací nápomocny.“

4. V čl. 40 odst. 1 se doplňuje nové písmeno f), které zní:

„f) stálí členové výkonného zasedání pro ústřední protistrany uvedení v čl. 44a odst. 1 písm. a) bodu i), kteří nemají hlasovací právo.“

5. V článku 42 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Při provádění úkolů stanovených tímto nařízením vystupují předseda, stálí členové s hlasovacím právem a členové s hlasovacím právem specifičtí pro každou ústřední protistranu výkonného zasedání pro ústřední protistrany uvedení v čl. 44a odst. 1 písm. a) bodu i) a členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.“

6. Článek 43 se mění takto:

a) Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Rada orgánů dohledu udává směr pro práci orgánu. Odpovídá za úkoly uvedené v kapitole II, kromě těch, za které je odpovědné výkonné zasedání pro ústřední protistrany podle čl. 44b odst. 1.“

b) Odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8. Rada orgánů dohledu uplatňuje kárné pravomoci vůči předsedovi a může ho odvolat z funkce v souladu s čl. 48 odst. 5. Rada orgánů dohledu v dohodě s výkonným zasedáním pro ústřední protistrany uplatňuje kárné pravomoci vůči výkonnému řediteli a může ho odvolat z funkce v souladu s čl. 51 odst. 5.“

7. V kapitole III se vkládá oddíl 1A, který zní:

„Oddíl 1A Výkonné zasedání pro ústřední protistrany

Článek 44a

Složení

1. Výkonné zasedání pro ústřední protistrany se skládá z:

a) těchto stálých členů:

i) předseda a dva ředitelé jmenovaní v souladu s článkem 48a, kteří mají hlasovací právo;

ii) zástupce ECB, který nemá hlasovací právo;

iii) zástupce Komise, který nemá hlasovací právo;

b) těchto nestálých členů specifických pro každou ústřední protistranu:

i) zástupce příslušného orgánu pro každou ústřední protistranu usazenou v Unii, ve vztahu k níž je svoláno výkonné zasedání pro ústřední protistrany, který má hlasovací právo;

ii) zástupce každé příslušné emisní centrální banky uvedené v čl. 18 odst. 2 písm. h) nařízení (EU) č. 648/2012 pro každou ústřední protistranu usazenou v Unii, ve vztahu k níž je svoláno výkonné zasedání pro ústřední protistrany, který nemá hlasovací právo.

Je-li to vhodné a potřebné, může předseda na výkonné zasedání pro ústřední protistrany přizvat jako pozorovatele:

a) jiné členy kolegia příslušné ústřední protistrany uvedené v čl. 18 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 na výkonné zasedání pro ústřední protistrany;

b) orgány ústředních protistran ze třetích zemí uznané orgánem ESMA podle článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012.

Výkonné zasedání pro ústřední protistrany svolává jeho předseda z vlastní iniciativy nebo na žádost kteréhokoli jeho člena.

Nevztahuje-li se úkol výkonného zasedání pro ústřední protistrany na konkrétní ústřední protistranu Unie, skládá se pouze ze stálých členů uvedených v písmenu a) a případně z emisních centrálních bank uvedených v písm. b) bodu ii).

Článek 44b

Úkoly a pravomoci výkonného zasedání pro ústřední protistrany

1. Výkonné zasedání pro ústřední protistrany odpovídá za:

„-a) přijímání rozhodnutí a opatření v záležitostech ústředních protistran ve vztahu k článkům 17, 19, 29, 29a 30 tohoto nařízení;“

a) poskytnutí souhlasu uvedeného v čl. 21a odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012;

b) uznávání ústředních protistran ze třetích zemí a dohled nad nimi v souladu s článkem 25 nařízení (EU) č. 648/2012, sledování vývoje regulace a dohledu ve třetích zemích podle kapitoly 2 hlavy II nařízení (EU) č. 648/2012; a

c) úkoly uvedené v prvním pododstavci čl. 5 odst. 1, prvním pododstavci čl. 9 odst. 3, čl. 9 odst. 4, čl. 17 odst. 2 a 3, čl. 18 odst. 1, čl. 20 odst. 2, čl. 20 odst. 6, článcích 21c, 23, 24, čl. 29 odst. 3, čl. 38 odst. 5, čl. 48 odst. 3, čl. 49 odst. 1 a čl. 54 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012.

2. Výkonné zasedání pro ústřední protistrany má k plnění svých úkolů vyčleněné zaměstnance a odpovídající zdroje poskytované orgánem ESMA.

3. Výkonné zasedání pro ústřední protistrany informuje o svých rozhodnutích radu orgánů dohledu.

Článek 44c

Rozhodování

Výkonné zasedání pro ústřední protistrany přijímá rozhodnutí prostou většinou hlasů svých členů. Předseda má rozhodující hlas.“

8. Název oddílu 3 kapitoly III se nahrazuje tímto:

„Předsedající, předseda a ředitelé“

9. Vkládá se nový článek 48a, který zní:

„Článek 48a

Jmenování a úkoly předsedy a ředitelů výkonného zasedání pro ústřední protistrany

1. Odchylně od čl. 48 odst. 1 zastupuje orgán v úkolech a pravomocích uvedených v čl. 44b odst. 1 předseda výkonného zasedání pro ústřední protistrany.

Předseda výkonného zasedání pro ústřední protistrany odpovídá za přípravu práce výkonného zasedání pro ústřední protistrany a těmto zasedáním předsedá.

2. Předseda výkonného pro zasedání ústřední protistrany a ředitelé uvedení v čl. 44a odst. 1 písm. a) bodu i) jsou zaměstnanci na plný úvazek a nezávislí odborníci. Jsou jmenováni na základě zásluh, schopností, znalostí clearingu a otázek po uzavření obchodu a finančních otázek a zkušeností týkajících se dohledu nad ústředními protistranami a jejich regulace. Vybírají se na základě otevřeného výběrového řízení organizovaného Komisí, které respektuje zásady vyváženého zastoupení mužů a žen, zkušenosti a kvalifikaci.

3. Funkční období předsedy výkonného zasedání pro ústřední protistrany a ředitelů uvedených v čl. 44a odst. 1 písm. a) bodu i) je pět let a může se jednou prodloužit.

Předseda výkonného zasedání pro ústřední protistrany a ředitelé uvedení v čl. 44a odst. 1 písm. a) bodu i) nezastávají žádnou funkci na vnitrostátní úrovni, na úrovni EU nebo na mezinárodní úrovni.

4. Komise poskytne Evropskému parlamentu užší seznam kandidátů na funkci předsedy a ředitelů uvedených v čl. 44a odst. 1 písm. a) bodu i) a o užším seznamu informují Xxxx.

Komise předloží návrh na jmenování předsedy výkonného zasedání pro ústředních protistran a ředitelů uvedených v čl. 44a odst. 1 písm. a) bodu i) Evropskému parlamentu ke schválení. Po schválení uvedeného návrhu Rada příjme prováděcí rozhodnutí o jmenování předsedy výkonného zasedání pro ústřední protistrany a ředitelů uvedených v čl. 44a odst. 1 písm. a) bodu i). Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.

5. Pokud předseda výkonného zasedání pro ústřední protistrany nebo ředitelé uvedení v čl. 44a odst. 1 písm. a) bodu i) již nesplňují podmínky požadované pro plnění jejich povinností podle odstavce 2, nebo byli shledáni vinnými ze závažného pochybení, může Rada na návrh Komise schválený Evropským parlamentem přijmout prováděcí rozhodnutí o jejich zbavení funkce. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.

Evropský parlament nebo Rada mohou Komisi oznámit, že považují podmínky pro zbavení předsedy výkonného zasedání pro ústřední protistrany a ředitelů uvedených v čl. 44a odst. 1 písm. a) bodu i) funkce za splněné, a Komise na toto oznámení zareaguje.“

10. Článek 49 se nahrazuje tímto:

„Aniž je dotčena úloha rady orgánů dohledu ve vztahu k úkolům předsedy výkonného zasedání pro ústřední protistrany a ředitelů uvedených v čl. 44a odst. 1 písm. a) bodu i), předsedající nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Členské státy, orgány či instituce Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat předsedu výkonného zasedání pro ústřední protistrany a ředitele uvedené v čl. 44a odst. 1 písm. a) xxxx x) nebo předsedajícího při plnění jeho úkolů.

V souladu se služebním řádem podle článku 68 jsou předsedající, předseda výkonného zasedání pro ústřední protistrany a ředitelé uvedení v čl. 44a odst. 1 písm. a) bodu i) po skončení svého funkčního období nadále povinni při přijímání určitých funkcí nebo výhod jednat čestně a uvážlivě.“

11. Článek 50 se nahrazuje tímto:

„1. Evropský parlament a Rada mohou vyzvat předsedajícího nebo jeho náhradníka, či předsedu výkonného zasedání pro ústřední protistrany, aby vystoupili s prohlášením, přičemž se plně respektuje jejich nezávislost. Předsedající nebo předseda vystoupí před Evropským parlamentem s prohlášením a zodpoví veškeré otázky poslanců Parlamentu, kdykoli je o to požádán.

2. Předsedající nebo předseda výkonného zasedání pro ústřední protistrany předkládá Evropskému parlamentu na jeho žádost písemnou zprávu o hlavních činnostech rady pro dohled a výkonného zasedání pro ústřední protistrany, a to nejméně 15 dní před svým vystoupením s prohlášením podle odstavce 1.

3. Kromě informací uvedených v článcích 11 až 18 a článcích 20 a 33 předsedající podává zprávu, která obsahuje veškeré relevantní informace, o něž Evropský parlament požádá případ od případu.

Kromě informací uvedených v článku 33 předseda výkonného zasedání pro ústřední protistrany podává zprávu, která obsahuje veškeré relevantní informace, o něž Evropský parlament požádá případ od případu.“

12. Článek 53 se mění takto:

a) Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Výkonný ředitel je odpovědný za provádění ročního pracovního programu orgánu pod vedením rady orgánů dohledu a výkonného zasedání pro ústřední protistrany a pod dohledem správní rady.“

b) Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Výkonný ředitel vypracuje víceletý pracovní program uvedený v čl. 47 odst. 2. Pro úkoly a pravomoci uvedené v čl. 44b odst. 1 výkonný ředitel získá před jeho předložením správní radě souhlas výkonného zasedání pro ústřední protistrany.“

c) Odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7. Výkonný ředitel každý rok vypracuje návrh zprávy, která obsahuje část týkající se činnosti orgánu v oblasti regulace a dohledu a část týkající se finančních a správních záležitostí.

Pro úkoly a pravomoci uvedené v čl. 44b odst. 1 výkonný ředitel získá před jejím předložením správní radě souhlas výkonného zasedání pro ústřední protistrany.“

13. V článku 63 se vkládá nový odstavec 1a, který zní:

„1a. Výdaje a poplatky orgánu ESMA týkající se úkolů a pravomocí uvedených v čl. 44b odst. 1 jsou samostatně identifikovatelné v rámci odhadu uvedeného v odstavci 1. Návrh vypracovaný výkonným ředitelem týkající se uvedených výdajů a poplatků schvaluje před přijetím odhadu výkonné zasedání pro ústřední protistrany.

Roční účetní závěrky orgánu ESMA zpracované a zveřejněné v souladu s čl. 64 odst. 6 obsahují příjmy a výdaje spojené s úkoly uvedenými v čl. 44b odst. 1.“

14. V článku 70 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Na členy rady orgánů dohledu, výkonné zasedání pro ústřední protistrany a správní radu, výkonného ředitele a zaměstnance orgánu, včetně úředníků dočasně přidělených z členských států a všech dalších osob plnících úkoly pro orgán na smluvním základě, se vztahuje povinnost zachovávat služební tajemství podle článku 339 Smlouvy o fungování EU a příslušných ustanovení právních předpisů Unie, i po skončení jejich funkcí.“

15. V článku 76 se vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a Do doby, než předseda výkonného zasedání pro ústřední protistrany a ředitelé výkonného zasedání pro ústřední protistrany uvedení v čl. 44a odst. 1 nastoupí do funkce po jejich jmenování v souladu s článkem 48a, vykonává funkce výkonného zasedání pro ústřední protistrany rada orgánů dohledu.“

Článek 2

Změny nařízení (EU) č. 648/2012

Nařízení (EU) č. 648/2012 se mění takto:

1. V čl. 6 odst. 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) ústřední protistrany, které jsou povoleny v souladu s článkem 17 nebo uznány v souladu s článkem 25, a datum povolení nebo uznání, s uvedením toho, že ústřední protistrany jsou schváleny nebo uznány pro účel povinností clearingu.“

2. V článku 17 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Do 30 pracovních dnů od obdržení žádosti příslušný orgán v konzultaci s orgánem ESMA posoudí, zda je žádost úplná. Není-li žádost úplná, stanoví příslušný orgán lhůtu, v níž musí žádající ústřední protistrana poskytnout doplňující informace. Po obdržení doplňujících informací je příslušný orgán neprodleně předá orgánu ESMA a kolegiu zřízenému v souladu s čl. 18 odst. 1. Shledá-li příslušný orgán v konzultaci s organem ESMA žádost jako úplnou, oznámí to žádající ústřední protistraně a členům kolegia.“

3. Článek 18 se mění takto:

a) Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Do 30 kalendářních dnů od podání úplné žádosti v souladu s článkem 17 zřídí příslušný orgán ústřední protistrany kolegium s cílem usnadnit plnění úkolů uvedených v článcích 15, 17, 49, 51 a 54.

Předseda výkonného zasedání pro ústřední protistrany uvedený v článku 48a nařízení (EU) č. 1095/2010 kolegiu předsedá a řídí je.“

b) V odstavci 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

a) stálých členů výkonného zasedání pro ústřední protistrany uvedených v článku 44a nařízení (EU) č. 1095/2010;“

c) V odstavci 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c) příslušných orgánů odpovědných za dohled nad členy clearingového systému ústřední protistrany usazených ve třech členských státech, které během jednoho roku poskytly největší souhrnné příspěvky do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany uvedeného v článku 42, případně včetně ECB v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013.⁵⁴

4. V článku 19 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Většinové stanovisko kolegia se přijímá prostou většinou hlasů jeho členů.

V kolegiích, jež nemají více než dvanáct členů, má každý hlasující člen jeden hlas a hlasovat mohou nejvýše dva členové kolegia z téhož členského státu. V kolegiích, jež mají více než dvanáct členů, má každý hlasující člen jeden hlas a hlasovat mohou nejvýše tři členové z téhož členského státu.

Je-li členem kolegia ECB podle čl. 18 odst. 2 písm. a), c) a h), má tento počet hlasů:

i) maximálně dva hlasy v kolegiích, jež nemají více než dvanáct členů;

ii) maximálně tři hlasy v kolegiích, jež mají více než dvanáct členů.

Zástupce Komise nemá hlasovací právo. Ostatní stálí členové výkonného zasedání pro ústřední protistrany mají každý po jednom hlasu.“

5. V článku 20 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„6. Příslušný orgán ústřední protistrany zašle orgánu ESMA a členům kolegia návrh svého řádně odůvodněného rozhodnutí, které zohlední připomínky členů kolegia.“

6. Článek 21 se mění takto:

a) Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Aniž je dotčena úloha kolegia, příslušné orgány uvedené v článku 22 ve spolupráci s orgánem ESMA přezkoumají opatření, strategie, postupy a mechanismy, které ústřední protistrany zavedly ke splnění tohoto nařízení, a vyhodnotí rizika, kterým ústřední protistrany jsou nebo mohou být vystaveny.“

b) Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Orgán ESMA stanoví četnost a intenzitu přezkumu a vyhodnocení uvedených v odstavci 1 s přihlédnutím k objemu, systémovému významu, povaze, rozsahu a složitosti činností dotčených ústředních protistran. Přezkum a vyhodnocení se aktualizují nejméně jednou ročně.

Ústřední protistrany podléhají kontrolám na místě. K účasti na těchto kontrolách na místě se přizvou pracovníci orgánu ESMA.

Příslušný orgán předá orgánu ESMA veškeré informace obdržené od ústředních protistran a od příslušné ústřední protistrany si vyžádá všechny informace, které orgán ESMA požaduje a které sám nemůže poskytnout.“

7. V kapitole 2 hlavy III se vkládají nové články 21a, 21b a 21c, které znějí:

„Článek 21a

Vypracování návrhu rozhodnutí

1. Příslušné orgány vypracují a orgánu ESMA předloží k odsouhlasení návrh rozhodnutí před přijetím jakéhokoli z těchto rozhodnutí:

a) rozhodnutí přijatá podle článků 7, 8, 14, 15, 16, 20, 21, 30, 31, 35, 49 a 54 tohoto nařízení a článků 35 a 36 nařízení (EU) č. 600/2014;

b) všechna rozhodnutí přijatá v rámci plnění svých povinností vyplývajících z požadavků stanovených v článku 16 a hlavách IV a V.

2. Příslušné orgány vypracují a předloží návrh rozhodnutí emisním centrálním bankám uvedeným v čl. 18 odst. 2 písm. h) před přijetím jakýchkoli rozhodnutí podle článků 14, 15, 20, 44, 46, 50 a 54.

Příslušné orgány v souladu s čl. 21 písm. b) získají souhlas emisních centrálních bank uvedených v prvním pododstavci, pokud jde o jakýkoli aspekt těchto rozhodnutí, který se týká plnění jejich úkolů měnové politiky.

3. Orgán ESMA postoupí příslušným orgánům veškeré příslušné informace, jejichž výsledkem může být přijetí rozhodnutí uvedené v odstavci 1, a které si může vyžadovat zvláštní opatření dohledu, včetně odnětí povolení. Příslušné orgány informují orgán ESMA o jakémkoli následném opatření nebo nepřijetí opatření.

4. Pro účely odstavce 1 se souhlas orgánu ESMA považuje za udělený, pokud nenavrhne změny návrhu rozhodnutí, nebo proti němu nevznese připomínky, nejpozději do 15 kalendářních dní po oznámení takového rozhodnutí. Navrhne-li orgán ESMA změny návrhu rozhodnutí nebo proti němu vznese připomínky, poskytne písemně úplné a podrobné důvody.

5. Jestliže orgán ESMA navrhuje změny, příslušný orgán může přijmout rozhodnutí pouze se změnami orgánu ESMA.

Pokud má orgán ESMA připomínky ke konečnému návrhu rozhodnutí, příslušný orgán ho nepřijme.

6. Nesouhlasí-li příslušný orgán s navrhovanou změnou nebo s připomínkou orgánu ESMA, může radě orgánů dohledu uvedené v čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 1095/2010 do pěti dnů předložit odůvodněnou žádost o posouzení této připomínky nebo změny. Rada orgánu dohledu námitky nebo změny orgánu ESMA buď schválí, nebo zamítne do deseti dní od podání uvedené žádosti a příslušně se uplatní odstavec 5.

7. Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, může orgán ESMA přijmout rozhodnutí určené účastníkovi finančního trhu, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jeho povinností podle právních předpisů Unie, včetně ukončení jakéhokoli postupu v těchto případech:

a) pokud příslušný orgán nedodrží ustanovení odstavce 5 v případě námitky nebo změn orgánu ESMA týkajících se konečného návrhu rozhodnutí;

b) pokud příslušný orgán v návaznosti na žádost orgánu ESMA v souladu s odstavcem 5 neučiní v přiměřené lhůtě příslušná opatření a toto nesplnění povede k tomu, že účastník finančního trhu poruší příslušné požadavky hlav IV a V tohoto nařízení.

Rozhodnutí přijatá podle prvního podstavce mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými příslušnými orgány v téže záležitosti.

Článek 21b

Souhlas emisní centrální banky

1. Souhlas uvedený v čl. 21a odst. 2 se považuje za udělený, pokud emisní centrální banka nejpozději do 15 dní po jeho předložení nenavrhne změny návrhu rozhodnutí nebo proti němu nevznese připomínky. Navrhne-li emisní centrální banka změny návrhu rozhodnutí nebo proti němu vznese připomínky, poskytne písemně úplné a podrobné důvody.

Jestliže orgán ESMA navrhl změny návrhu rozhodnutí podle čl. 21a odst. 4, které se mají přijmout podle článků 14, 15, 20 a 54, předloží je rovněž emisní centrální bance. V tomto případě se lhůta uvedená v prvním pododstavci prodlouží o pět dnů.

2. Pokud emisní centrální banka navrhne změny, příslušný orgán může přijmout rozhodnutí pouze s těmito změnami emisní centrální banky.

Vznese-li emisní centrální banka připomínky k návrhu rozhodnutí, příslušný orgán toto rozhodnutí nepřijme.

Článek 21c

Poplatky

1. Ústřední protistrany platí tyto poplatky:

a) poplatky spojené s žádostmi o povolení uvedené v článku 17;

a) poplatky spojené s žádostmi o uznání podle článku 25;

c) roční poplatky spojené s úkoly orgánu ESMA v souladu s tímto nařízením.

2. Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82, kterým upřesní typ poplatků, úkony, za něž se poplatky vybírají, výši poplatků a způsob jejich úhrady těmito subjekty:

a) ústřední protistrany usazené v Unii, které jsou povoleny, nebo žádají o povolení;

b) ústřední protistrana usazená ve třetí zemi, která je uznána v souladu s čl. 25 odst. 2;

c) ústřední protistrana usazená ve třetí zemi, která je uznána v souladu s čl. 25 odst. 2b.“

8. Článek 24 se nahrazuje tímto:

„Příslušný orgán ústřední protistrany nebo jakýkoli jiný relevantní orgán bez zbytečného odkladu informuje orgán ESMA, kolegium, příslušné členy ESCB a jiné relevantní orgány o jakékoli naléhavé situaci spojené s ústřední protistranou, včetně vývoje na finančních trzích, která může mít nepříznivý dopad na tržní likviditu, transmisi měnové politiky, plynulé fungování platebních systémů a stabilitu finančního systému ve kterémkoli členském státě, kde jsou ústřední protistrana nebo některý z členů jejího clearingového systému usazeny.“

9. Článek 25 se mění takto:

a) V článku 2 se doplňuje nové písmeno e), které zní:

„e) bylo určeno, že ústřední protistrana není systémově významná, případně že není pravděpodobné, že by se systémově významnou stala (ústřední protistrana tier 1), v souladu s odstavcem 2a.“

b) Vkládají se nové odstavce 2a, 2b a 2c, které znějí:

„2a. Orgán ESMA určí, zda ústřední protistrana je, nebo se pravděpodobně stane systémově významnou pro finanční stabilitu Unie nebo pro jeden či více jejich členských států (ústřední protistrana tier 2) s přihlédnutím ke všem těmto kritériím:

a) povaha, rozsah a složitost obchodní činnosti ústřední protistrany, včetně hodnoty transakcí, u nichž daná ústřední protistrana provádí clearing, a to agregovaně a v každé měně Unie, nebo celková expozice ústřední protistrany zapojené do činnosti clearingu vůči jejím protistranám;

b) dopad, který by selhání nebo narušení ústřední protistrany mělo na finanční trhy, finanční instituce, na širší finanční systém, finanční stabilitu Unie nebo na jeden či více členských států;

c) struktura členství clearingového systému ústřední protistrany;

d) vztah, vzájemná závislost nebo jiné interakce ústřední protistrany s jinými infrastrukturami finančních trhů, jinými finančními institucemi a širším finančním systémem.

Komise do [šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82, v němž upřesní kritéria stanovená v prvním pododstavci.

2b. Určí-li orgán ESMA v souladu s odstavcem 2a, že ústřední protistrana je, nebo se pravděpodobně stane systémově významnou (ústřední protistrana tier 2), může ji uznat, pouze když kromě podmínek uvedených v čl. 25 odst. 2 písm. a), b) c) a d) jsou splněny ještě tyto podmínky:

a) ústřední protistrana v okamžiku uznání a poté průběžně splňuje požadavky stanovené v článku 16 a v hlavách IV a V. Orgán ESMA v souladu s čl. 25a odst. 2 přihlédne k rozsahu, v jakém ústřední protistrana tyto požadavky splňuje dodržováním porovnatelných požadavků platných ve třetí zemi;

b) v návaznosti na konzultaci podle odst. 3 písm. f) v něm uvedené emisní centrální banky vydaly orgánu ESMA do 180 dní od podání žádosti písemné potvrzení, že ústřední protistrana splňuje veškeré požadavky kladené emisními centrálními bankami při plnění úkolů jejich měnové politiky. Pokud příslušná emisní centrální banka neposkytla orgánu ESMA ve stanovené lhůtě písemnou odpověď, může orgán ESMA považovat tento požadavek za splněný;

c) ústřední protistrana dala orgánu ESMA bezvýhradný písemný souhlas podepsaný právním zástupcem ústřední protistrany s tím, že do 72 hodin od doručení žádosti orgánem ESMA poskytne kdykoliv veškeré dokumenty, záznamy, informace a údaje, které má v držení, a že orgán ESMA může vstoupit do všech provozních prostor ústřední protistrany, a poskytne také odůvodněné právní stanovisko nezávislého právního odborníka potvrzující, že daný souhlas je platný a vykonatelný podle příslušných právních předpisů;

d) ústřední protistrana zavedla veškerá nezbytná opatření a postupy, které zajišťují účinné plnění požadavků stanovených v písmenech a) a c);

e) Komise nepřijala prováděcí akt v souladu s odstavcem 2c;

2c. Orgán ESMA v dohodě s příslušnými emisními centrálními bankami a úměrně k míře systémového významu ústřední protistrany v souladu s odstavcem 2a může učinit závěr, že ústřední protistrana je tak systémově významná, že splnění podmínek stanovených v odstavci 2b dostatečně nezajišťuje finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více členských států, a neměla by být proto uznána. V takovém případě orgán ESMA doporučí, aby Xxxxxx přijala prováděcí akt, který potvrdí, že dotyčná ústřední protistrana by neměla být uznána v souladu s odstavcem 2b.

Po předložení doporučení podle prvního pododstavce může Komise přijmout prováděcí akt prohlašující, že dotyčná ústřední protistrana není uznána podle odstavce 2b a že může v Unii poskytovat clearingové služby, pouze pokud dostane povolení v souladu s článkem 14.“

c) Odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Orgán ESMA po konzultaci s orgány a subjekty uvedenými v odstavci 3 přezkoumá uznání ústřední protistrany usazené v třetí zemi, pokud rozšířila své činnosti a služby v Unii, v každém případě však nejméně každé dva roky. Tento přezkum se provede v souladu s odstavci 2, 3 a 4.“

d) Odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Komise může přijmout prováděcí akt podle článku 5 nařízení (EU) č. 182/2011, v němž se stanoví:

a) že právní požadavky a požadavky dohledu třetí země zajišťují, aby ústřední protistrana uznaná v této třetí zemi trvale plnila právně závazné požadavky, které jsou rovnocenné s požadavky stanovenými v hlavě IV tohoto nařízení;

b) že tyto ústřední protistrany podléhají v uvedené třetí zemi průběžnému účinnému dohledu a vynucování;

c) že právní rámec uvedené třetí země poskytuje účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran povolených podle právních režimů třetích zemí.

Komise může uplatňování prováděcího aktu uvedeného v prvním pododstavci podmínit průběžným účinným plněním každého požadavku v něm stanoveného třetí zemí a schopností orgánu ESMA efektivně plnit své úkoly ve vztahu k ústředním protistranám ze třetích zemí uznaným podle odstavců 2 a 2b nebo ve vztahu ke sledování uvedenému v odstavci 6b, včetně způsobu sjednávání a provádění ujednání o spolupráci uvedených v odstavci 7.“

e) Vkládají se nové odstavce 6a a 6b, které znějí:

„6a. Komise může přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82, v němž se upřesní kritéria uvedená v odst. 6 písm. a), b) a c).

6b. Orgán ESMA sleduje vývoj regulace a dohledu ve třetích zemích, pro které byly přijaty prováděcí akty podle odstavce 6.

Zjistí-li orgán ESMA v uvedených třetích zemích vývoj v oblasti regulace nebo dohledu, jenž může ovlivnit finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejich členských států, neprodleně a důvěrně o tom informuje Komisi.

Orgán ESMA předkládá Komisi každý rok důvěrnou zprávu o vývoji regulace a dohledu ve třetích zemích uvedených v prvním pododstavci.“

f) V odstavci 7 se první věta nahrazuje tímto:

„7. Orgán ESMA uzavře s relevantními příslušnými orgány třetích zemí, jejichž právní a dohledové rámce byly v souladu s odstavcem 6 uznány jako rovnocenné tomuto nařízení, ujednání o účinné spolupráci.“

g) V odstavci 7 se doplňuje nové písmeno e), které zní:

„d) postupy týkající se koordinace činností dohledu, včetně dohody orgánů třetích zemí o umožnění šetření a kontrol na místě v souladu s články 25d a 25e;

e) postupy nezbytné pro efektivní sledování vývoje regulace a dohledu ve třetích zemích.“

10. Doplňují se články 25a, 25b, 25c, 25d, 25e, 25f, 25g, 25h, 25i, 25j, 25k, 25l, 25m, 25m, které znějí:

„Článek 25a
Srovnatelný soulad

1. Ústřední protistrana uvedená v čl. 25 odst. 2b písm. a) může orgánu ESMA předložit odůvodněnou žádost, aby posoudil její srovnatelný soulad s požadavky uvedenými v čl. 25 odst. 2b písm. a) a stanovenými v článku 16 a hlavách IV a V.

2. Žádost uvedená v odstavci 1 poskytuje skutkový základ pro zjištění srovnatelnosti a důvody, proč dodržování požadavků platných v třetí zemi splňuje požadavky stanovené v článku 16 a hlavách IV a V.

3. V zájmu zajištění toho, aby posouzení uvedené v odstavci 1 účinně vyjadřovalo regulační cíle požadavků stanovených v článku 16 a hlavách IV a V a zájmy Unie jako celku, Komise přijme akt v přenesené pravomoci, v němž upřesní:

a) minimální prvky posuzované pro účely odstavce 1;

b) způsoby a podmínky uskutečnění posouzení.

Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v prvním pododstavci v souladu s článkem 82.

Článek 25b

Soustavné dodržování podmínek pro uznání

1. Orgán ESMA odpovídá za plnění povinností vyplývajících z tohoto nařízení pro soustavný dohled nad tím, jak uznané ústřední protistrany tier 2 plní požadavky uvedené v čl. 25 odst. 2b písm. a).

Orgán ESMA nejméně jednou ročně požádá od každé ústřední protistrany tier 2 o potvrzení toho, že požadavky uvedené v čl. 25 odst. 2b písm. a), b), c), d) a e) jsou průběžně plněny.

Pokud se emisní centrální banka uvedená v čl. 18 odst. 2 písm. h) domnívá, že určitá ústřední protistrana tier 2 podmínku uvedenou v čl. 25 odst. 2b písm. b) již nesplňuje, neprodleně to oznámí orgánu ESMA.

2. Orgán ESMA před přijetím jakéhokoli rozhodnutí podle článků 41, 44, 46, 50 a 54 vypracuje a předloží návrh rozhodnutí emisní centrální bance, která emituje příslušnou měnu uvedenou v čl. 18 odst. 2 písm. h).

Orgán ESMA v souladu s tímto odstavcem získá souhlas příslušné emisní centrální banky, pokud jde o jakýkoli aspekt těchto rozhodnutí, který se týká plnění úkolů její měnové politiky. Souhlas emisní centrální banky uvedený v druhém pododstavci se považuje za udělený, pokud nenavrhne změny návrhu rozhodnutí, nebo proti němu nevznese připomínky, do 15 kalendářních dní poté, co jí byl návrh rozhodnutí oznámen. Navrhne-li emisní centrální banka změny návrhu rozhodnutí nebo proti němu vznese připomínky, poskytne písemně úplné a podrobné důvody.

Vznese-li emisní centrální banka připomínky k návrhu rozhodnutí, orgán ESMA toto rozhodnutí nepřijme. Pokud emisní centrální banka navrhne změny, orgán ESMA může přijmout rozhodnutí pouze s těmito změnami emisní centrální banky.

3. Orgán ESMA provádí posuzování odolnosti uznaných ústředních protistran vůči nepříznivému tržnímu vývoji v souladu s čl. 32 odst. 2 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 25c

Žádost o poskytnutí informací

1. Orgán ESMA si může prostou žádostí nebo rozhodnutím vyžádat od uznaných ústředních protistran a spřízněných třetích osob, které tyto ústřední protistrany využívají v rámci outsourcingu provozních funkcí nebo činnosti, poskytnutí veškerých informací, které jsou nezbytné pro plnění povinností orgánu ESMA podle tohoto nařízení.

2. V případě prosté žádosti o informace podle odstavce 1 orgán ESMA:

a) odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b) uvede účel žádosti;

c) uvede požadované informace;

d) uvede lhůtu pro poskytnutí informací;

e) upozorní osobu, od níž informace žádá, že nemá povinnost informace poskytnout, avšak rozhodne-li se na žádost dobrovolně odpovědět, nesmějí být poskytnuté informace nepravdivé nebo zavádějící;

f) upozorní na pokutu stanovenou v článku 25g ve spojení s oddílem V písm. a) přílohy III, jestliže jsou odpovědi na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící.

3. Požaduje-li poskytnutí informací podle odstavce 1 na základě rozhodnutí, orgán ESMA:

a) odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b) uvede účel žádosti;

c) uvede požadované informace;

d) uvede lhůtu pro poskytnutí informací;

e) upozorní na penále stanovená v článku 25h, jestliže jsou poskytnuté informace neúplné;

f) upozorní na pokutu stanovenou v článku 25g ve spojení s oddílem V písm. a) přílohy III, jestliže jsou odpovědi na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící; a

g) upozorní na možnost odvolat se proti rozhodnutí k odvolacímu senátu orgánu ESMA a nechat rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v souladu s články 60 a 61 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4. Požadované informace poskytují osoby uvedené v odstavci 1 nebo jejich zástupci a v případě osob nebo sdružení bez právní subjektivity osoby zmocněné je zastupovat podle zákona nebo podle stanov. Řádně zmocnění právní zástupci mohou sdělit informace za své klienty. Ti však zůstávají plně odpovědní v případě, že jsou poskytnuté informace neúplné, nesprávné nebo zavádějící.

5. Orgán ESMA zašle neprodleně kopii prosté žádosti nebo svého rozhodnutí relevantnímu příslušnému orgánu třetí země, na jehož území mají bydliště nebo jsou usazeny osoby uvedené v odstavci 1, jichž se žádost o informace týká.

Článek 25d

Obecná šetření

1. Za účelem plnění povinností podle tohoto nařízení může orgán ESMA provádět nezbytná šetření ústředních protistran tier 2. Za tímto účelem jsou úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené zmocněni:

a) zkoumat jakékoli záznamy, údaje, postupy a jakékoli jiné materiály, které mají význam pro plnění jeho úkolů, a to bez ohledu na nosič, na němž jsou uchovávány;

b) pořizovat nebo získávat ověřené kopie takových záznamů, údajů, postupů a jiných materiálů nebo výpisy z nich;

c) předvolat ústřední protistranu tier 2 nebo její zástupce či zaměstnance a požádat je o ústní nebo písemné vysvětlení skutečností nebo o dokumenty, které se týkají předmětu a účelu kontroly, a odpovědi zaznamenat;

d) vyslechnout jakoukoli jinou fyzickou nebo právnickou osobu, která s tím souhlasí, za účelem získání informací souvisejících s předmětem šetření;

e) požadovat výpisy telefonních hovorů a datových přenosů.

2. Úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené pro účely šetření podle odstavce 1 vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel šetření. V tomto pověření jsou také uvedena penále stanovená v článku 25h, jestliže požadované záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné materiály či odpovědi ústředních protistran tier 2 na položené otázky nejsou poskytnuty, nebo jsou neúplné, a pokuty stanovené v článku 25g ve spojení s oddílem V písm. b) přílohy III, jestliže jsou odpovědi ústředních protistran tier 2 na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící.

3. Ústřední protistrany tier 2 jsou povinny se podrobit šetřením zahájeným na základě rozhodnutí orgánu ESMA. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel šetření, penále stanovená v článku 25h, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1095/2010, a právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem.

4. Orgán ESMA před oznámením šetření ústřední protistraně tier 2 informuje relevantní příslušný orgán třetí země, na jejímž území má šetření probíhat, o šetření a o totožnosti pověřených osob. Úředníci dotčeného příslušného orgánu třetí země mohou na žádost orgánu ESMA těmto pověřeným osobám poskytovat součinnost při plnění jejich povinností. Úředníci dotčeného příslušného orgánu třetí země se mohou šetření také účastnit. Šetření v souladu s tímto článkem se provádějí za předpokladu, že proti nim příslušný orgán třetí země nevznese námitky.

5. Jestliže jakýkoli požadavek uvedený v odstavci 1 vyžaduje podle použitelných vnitrostátních předpisů povolení soudního orgánu, musí být o takové povolení požádáno. O toto povolení lze rovněž požádat jako o předběžné opatření.

Článek 25e

Kontroly na místě

1. Za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení může orgán ESMA provádět veškeré nezbytné kontroly ústředních protistran tier 2 na místě ve všech provozních prostorech. K účasti na těchto kontrolách na místě se vyzve příslušná emisní centrální banka.

2. Úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě smějí vstupovat do všech provozních prostor či na pozemky právnických osob, kterých se rozhodnutí o šetření přijaté orgánem ESMA týká, a mají veškeré pravomoci stanovené v čl. 25d odst. 1. Zároveň jsou oprávněni zapečetit jakékoli provozní prostory a účetní knihy nebo záznamy na dobu a v rozsahu, které jsou pro kontrolu nezbytné.

3. S dostatečným předstihem před kontrolou informuje orgán ESMA o kontrole relevantní příslušný orgán třetí země, na jejíž území má probíhat. Vyžaduje-li to řádné provedení a efektivita kontroly, může orgán ESMA po informování relevantního příslušného orgánu třetí země provést kontrolu na místě bez předchozího ohlášení ústřední protistraně. Kontroly v souladu s tímto článkem se provádějí za předpokladu, že příslušný orgán třetí země potvrdil, že proti nim nemá námitky.

Úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel kontroly a také penále stanovená v článku 25h pro případ, že se dotyčné osoby kontrole nepodrobí.

4. Ústřední protistrany tier 2 se podrobí kontrolám na místě nařízeným na základě rozhodnutí orgánu ESMA. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel kontroly, datum, kdy má být kontrola zahájena, penále stanovená v článku 25h, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1095/2010, a dále právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem.

5. Úředníci příslušného orgánu třetí země, na jejímž území má kontrola probíhat, jakož i osoby tímto orgánem pověřené nebo jmenované, mohou na žádost orgánu ESMA poskytovat aktivní součinnost jeho úředníkům i dalším osobám jím pověřeným. Úředníci příslušného orgánu třetí země se mohou kontroly na místě také účastnit.

6. Orgán ESMA může rovněž požádat, aby příslušné orgány třetí země provedly jeho jménem určité vyšetřovací úkoly a kontroly na místě podle tohoto článku a čl. 25d odst. 1.

7. Pokud úředníci a jiné doprovázející osoby pověřené orgánem ESMA zjistí, že určitá osoba odmítá kontrolu nařízenou podle tohoto článku, dotyčný příslušný orgán třetí země jim může poskytnout nezbytnou pomoc a podle potřeby požádá o pomoc policii nebo rovnocenný donucovací orgán, který jim provedení kontroly na místě umožní.

8. Pokud kontrola na místě podle odstavce 1 nebo pomoc podle odstavce 7 vyžaduje podle použitelných vnitrostátních právních předpisů povolení soudního orgánu, musí být o takové povolení požádáno. O toto povolení lze rovněž požádat jako o předběžné opatření.

Článek 25f

Procesní pravidla pro přijímání opatření v oblasti dohledu a ukládání pokut

1. Zjistí-li orgán ESMA při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat jeden či více případů porušení povinnosti uvedených v příloze III, jmenuje v rámci orgánu ESMA nezávislého vyšetřujícího úředníka, aby věc vyšetřil. Jmenovaný úředník se nesmí účastnit ani se nesměl přímo či nepřímo účastnit postupu uznání dotčené ústřední protistrany nebo dohledu nad ní a své funkce plní nezávisle na orgánu ESMA.

2. Vyšetřující úředník vyšetří údajná porušení povinnosti, přičemž vezme v úvahu veškeré připomínky vyšetřovaných osob, a kompletní spis se svým nálezem předá orgánu ESMA.

Za účelem plnění svých úkolů může vyšetřující úředník využívat pravomoc k tomu, aby si vyžádal informace podle článku 25c a provedl šetření a kontroly na místě podle článků 25d a 25e. Při uplatňování těchto pravomocí jedná vyšetřující úředník v souladu s čl. 25c odst. 4.

Při plnění svých úkolů má vyšetřující úředník přístup ke všem dokumentům a informacím, které orgán ESMA shromáždil v rámci své činnosti.

3. Jakmile vyšetřující úředník vyšetřování dokončí a předtím, než spis se svým nálezem předá orgánu ESMA, poskytne vyšetřovaným osobám příležitost se k vyšetřovaným záležitostem vyjádřit. Svůj nález zakládá pouze na skutečnostech, ke kterým měly dotyčné osoby příležitost se vyjádřit.

V průběhu vyšetřování podle tohoto článku je plně respektováno právo dotčených osob na obhajobu.

4. Při předání spisu s nálezem orgánu ESMA o tom vyšetřující úředník uvědomí vyšetřované osoby. Ty mají právo do spisu nahlížet s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace, které se týkají třetích osob.

5. Na základě spisu obsahujícího nález vyšetřujícího úředníka, a pokud o to dotyčné osoby požádají, po vyslechnutí vyšetřovaných osob v souladu s článkem 25i orgán ESMA rozhodne, zda se vyšetřované osoby dopustily jednoho či více porušení povinnosti uvedených v příloze III, a je-li tomu tak, přijme opatření v oblasti dohledu podle článku 25n a uloží pokutu podle článku 25g.

6. Vyšetřující úředník se jednání orgánu ESMA neúčastní ani do jeho rozhodování jinak nezasahuje.

7. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82, v nichž upřesní procesní pravidla pro výkon pravomoci ukládat pokuty nebo penále, včetně ustanovení o právu na obhajobu, ustanovení o lhůtách a o výběru pokut nebo penále a promlčecích lhůtách týkajících se ukládání a výkonu sankcí.

8. Zjistí-li orgán ESMA při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat trestný čin, postoupí věc příslušným orgánům k vyšetření a případnému trestnímu řízení. Orgán ESMA kromě toho neuloží pokuty nebo penále v případech, kdy stejné skutečnosti nebo skutečnosti, jež jsou v podstatě totožné, vedly v rámci trestního řízení podle vnitrostátních právních předpisů k osvobozujícímu nebo odsuzujícímu rozhodnutí, které již nabylo právní moci.

Článek 25g

Pokuty

1. Pokud v souladu s čl. 25f odst. 5 orgán ESMA zjistí, že se ústřední protistrana úmyslně nebo z nedbalosti dopustila některého z porušení povinnosti uvedených v příloze III, přijme rozhodnutí o uložení pokuty podle odstavce 2 tohoto článku.

Porušení povinnosti ústřední protistranou se považuje za úmyslné, pokud orgán ESMA zjistí objektivní skutečnosti, které prokazují, že ústřední protistrana či její vrcholné vedení jednaly úmyslně s cílem porušit povinnost.

2. Základní výše pokut uvedených v odstavci 1 činí až dvojnásobek zisku, jehož bylo dosaženo v důsledku porušení předpisů, nebo ztráty, které bylo v důsledku porušení předpisů zabráněno, jestliže je lze určit, nebo až 10 % celkového ročního obratu právnické osoby v předchozím hospodářském roce podle definice v příslušných právních předpisech Unie.

3. Základní výše pokuty stanovené v odstavci 2 se v případě potřeby upraví s ohledem na přitěžující nebo polehčující okolnosti podle příslušných koeficientů uvedených v příloze IV.

Příslušné přitěžující koeficienty se na základní výši pokuty použijí jeden po druhém. Je-li použitelný více než jeden přitěžující koeficient, k základní výši pokuty se postupně přičte každý rozdíl mezi základní výší a částkou, která je výsledkem uplatnění jednotlivých přitěžujících koeficientů.

Příslušné polehčující koeficienty se na základní výši pokuty použijí jeden po druhém. Je-li použitelný více než jeden polehčující koeficient, od základní výše pokuty se postupně odečte každý rozdíl mezi základní výší a částkou, která je výsledkem uplatnění jednotlivých polehčujících koeficientů.

4. Bez ohledu na odstavce 2 a 3 výše pokuty nepřekročí 20 % ročního obratu dotyčné ústřední protistrany za předchozí hospodářský rok, avšak pokud ústřední protistrana získala z porušení povinností přímo či nepřímo finanční prospěch, je výše pokuty rovna přinejmenším tomuto finančnímu prospěchu.

Jestliže se ústřední protistrana svým jednáním nebo opomenutím dopustila více než jednoho z porušení povinnosti uvedených v příloze III, uplatní se pouze nejvyšší z pokut vypočtených podle odstavců 2 a 3 vztahující se k jednomu z těchto porušení.

Článek 25h

Penále

1. Orgán ESMA rozhodnutím uloží penále s cílem přimět:

a) ústřední protistranu tier 2, aby v souladu s rozhodnutím přijatým podle čl. 25n odst. 1 písm. a) ukončila porušování právních předpisů;

b) osobu uvedenou v čl. 25c odst. 1, aby poskytla úplné informace, o které byla požádána na základě rozhodnutí podle článku 25c;

c) ústřední protistranu tier 2:

i) aby se podrobila šetření, a zejména předložila úplné záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné požadované materiály a doplnila a opravila další informace poskytnuté v šetření zahájeném na základě rozhodnutí podle článku 25d; nebo

ii) aby se podrobila kontrole na místě nařízené rozhodnutím podle článku 25e.

2. Penále musí být účinné a přiměřené. Penále se ukládá za každý den prodlení.

3. Bez ohledu na odstavec 2 činí výše penále 3 % průměrného denního obratu v předchozím hospodářském roce nebo v případě fyzických osob 2 % průměrného denního příjmu v předchozím kalendářním roce. Penále se vypočítá ode dne určeného v rozhodnutí, kterým se ukládá.

4. Penále lze uložit na dobu, která nepřesáhne šest měsíců ode dne oznámení rozhodnutí orgánu ESMA. Po skončení této doby orgán ESMA opatření přezkoumá.

Článek 25i

Vyjádření účastníků řízení

1. Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o uložení pokuty nebo penále podle článků 25g a 25h poskytne orgán ESMA účastníkům řízení příležitost vyjádřit se k jeho zjištěním. Orgán ESMA založí svá rozhodnutí pouze na zjištěních, ke kterým měli účastníci řízení příležitost se vyjádřit.

2. V průběhu řízení musí být plně respektováno právo účastníků řízení na obhajobu. Mají právo nahlížet do spisů orgánu ESMA, s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich obchodního tajemství. Právo na přístup ke spisu se nevztahuje na důvěrné informace ani na interní přípravné dokumenty orgánu ESMA.

Článek 25j

Zveřejňování, povaha, vynucování a alokace pokut a penále

1. Orgán ESMA zveřejní každou pokutu a penále uložené podle článků 25g a 25h s výjimkou případů, kdy by jejich zveřejnění vážně ohrozilo finanční trhy nebo způsobilo zúčastněným subjektům nepřiměřenou škodu. Tyto zveřejněné informace nesmějí obsahovat osobní údaje ve smyslu nařízení (ES) č. 45/2001.

2. Pokuty a penále uložené podle článků 25g a 25h jsou správní povahy.

3. Rozhodne-li se orgán ESMA neuložit žádné pokuty nebo penále, uvědomí o tom Evropský parlament, Xxxx, Komisi a relevantní příslušné orgány třetích zemí a uvede důvody svého rozhodnutí.

4. Pokuty a penále uložené podle článků 25g a 25h jsou vynutitelné.

Vynucování se řídí platnými předpisy občanského procesního práva členského státu nebo třetí země, na jehož území se provádí.

5. Pokuty a penále jsou příjmem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

Článek 25k

Přezkum Soudním dvorem

Soudní dvůr má neomezenou pravomoc přezkoumávat rozhodnutí, jimiž orgán ESMA uložil pokutu nebo penále. Uloženou pokutu nebo penále může zrušit, snížit nebo zvýšit.

Článek 25l

Změna přílohy IV

S cílem zohlednit vývoj na finančních trzích je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 82 týkající se opatření ke změně přílohy IV.

Článek 25m

Odnětí uznání

1. Aniž je dotčen článek 25n a při dodržení následujících odstavců orgán ESMA zruší rozhodnutí o uznání přijaté v souladu s článkem 25, pokud dotčená ústřední protistrana:

a) nevyužije uznání v průběhu šesti měsíců, výslovně se vzdá povolení, nebo déle než šest měsíců nevykonávala obchodní činnost;

b) získala uznání na základě nepravdivých prohlášení nebo jinými nedovolenými prostředky;

c) již nesplňuje podmínky pro uznání podle čl. 25 odst. 2b;

d) prováděcí akt uvedený v čl. 25 odst. 6 byl zrušen nebo pozastaven, nebo kterákoli z připojených podmínek již není splněna.

Orgán ESMA může odnětí uznání omezit na konkrétní službu, činnost nebo kategorii finančních nástrojů.

Při stanovení data vstupu rozhodnutí o odnětí uznání v platnost se orgán ESMA vynasnaží minimalizovat narušení trhu.

2. Pokud se orgán ESMA domnívá, že kritérium uvedené v písm. c) prvního pododstavce je ve vztahu k určité ústřední protistraně splněno, informuje o tom před zrušením rozhodnutí o uznání tuto ústřední protistranu a příslušné orgány třetích zemí a požádá, aby byla ve lhůtě nejvýše tří měsíců přijata vhodná opatření k nápravě situace.

Stanoví-li orgán ESMA, že nápravná opatření učiněná ve stanovené lhůtě nebo přijatá opatření nejsou odpovídající, zruší rozhodnutí o uznání.

3. Rozhodnutí odejmout uznání uznané ústřední protistrany oznámí orgán ESMA neprodleně relevantnímu příslušnému orgánu třetí země.

4. Každý z orgánů uvedených v čl. 25 odst. 3, jenž se domnívá, že byla splněna některá z podmínek uvedených v odstavci 1, může požádat orgán ESMA, aby posoudil, zda jsou splněny podmínky pro odnětí uznání dotyčné uznané ústřední protistrany. Pokud orgán ESMA rozhodne, že registraci dotyčné uznané ústřední protistrany nezruší, své rozhodnutí žádajícímu orgánu řádně odůvodní.

Článek 25n

Opatření v oblasti dohledu

1. Pokud orgán ESMA v souladu s čl. 25f odst. 5 zjistí, že se ústřední protistrana tier 2 dopustila některého z porušení povinnosti uvedených v příloze III, přijme jedno nebo více z těchto rozhodnutí, kterým:

a) nařídí ústřední protistraně porušování povinnosti ukončit;

b) uloží pokuty podle článku 25g;

c) vydá veřejná oznámení;

d) zruší uznání ústřední protistrany podle článku 25m.

2. Při přijímání rozhodnutí uvedených v odstavci 1 orgán ESMA zohlední povahu a závažnost porušení povinnosti, přičemž vezme v úvahu tato kritéria:

a) trvání a četnost porušení povinnosti;

b) zda porušení povinnosti odhalilo závažné nebo systémové nedostatky v postupech ústřední protistrany nebo v jejích systémech řízení či vnitřních kontrolách;

c) zda byl spáchán nebo umožněn trestný čin finanční povahy, či zda takový trestný čin jinak souvisí s uvedeným porušením povinnosti;

d) zda k porušení povinnosti došlo úmyslně nebo z nedbalosti.

3. Orgán ESMA oznámí veškerá rozhodnutí přijatá podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu dotyčné ústřední protistraně a sdělí je relevantním příslušným orgánům třetích zemí a Komisi. Veškerá tato rozhodnutí zveřejní na svých internetových stránkách do deseti pracovních dnů ode dne jejich přijetí.

Při zveřejnění svého rozhodnutí podle prvního pododstavce orgán ESMA rovněž zveřejní, že dotyčná ústřední protistrana má právo se proti tomuto rozhodnutí odvolat, případně skutečnost, že takové odvolání bylo podáno, spolu s upřesněním, že takové odvolání nemá odkladný účinek, jakož i skutečnost, že odvolací senát orgánu ESMA může pozastavit uplatňování napadeného rozhodnutí v souladu s čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010.“

11. Článek 49 se mění takto:

a) Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Ústřední protistrana pravidelně přezkoumává modely a parametry přijaté k výpočtu svých maržových požadavků, příspěvků do fondu pro riziko selhání, požadavků na kolaterál a jiných mechanismů kontroly rizik. Tyto modely podrobuje důsledným a častým stresovým testům k posouzení jejich odolnosti v mimořádných, ale možných tržních podmínkách a provádí zpětné testy k posouzení spolehlivosti přijaté metodiky. Ústřední protistrana získá nezávislé ověření, informuje o výsledcích provedených testů svůj příslušný orgán a orgán ESMA a před přijetím jakékoli významné změny modelů a parametrů získá souhlas příslušného orgánu v souladu s odstavcem 1a.

Přijaté modely a parametry a veškeré jejich podstatné změny podléhají stanovisku kolegia podle následujících odstavců.

Orgán ESMA zajistí, aby byly informace o výsledcích stresových testů předány evropským orgánům dohledu, systému ESCB a Jednotnému výboru pro řešení krizí, aby mohly posoudit expozici finančních podniků vůči selhání ústředních protistran.“

b) Vkládají se nové odstavce 1a, 1b, 1c, 1d, 1e a 1f, které znějí:

„1a. Když ústřední protistrana plánuje přijmout podstatnou změnu modelů a parametrů uvedených v odstavci 1, požádá příslušný orgán o validaci této změny. Ústřední protistrana připojí ke své žádosti nezávislou validaci plánované změny.

1b. Příslušný orgán do 30 pracovních dní od obdržení žádosti provede v konzultaci s orgánem ESMA posouzení rizik ústřední protistrany a předloží zprávu kolegiu zřízenému v souladu s článkem 18.

1c. Kolegium do 15 pracovních dní od obdržení zprávy uvedené v odstavci 1b přijme většinové stanovisko v souladu s čl. 19 odst. 3.

1d. Do 60 pracovních dnů od obdržení žádosti uvedené v odstavci 1a příslušný orgán písemně a s řádným odůvodněním vyrozumí ústřední protistranu o tom, zda jí byla validace udělena, či zda byla zamítnuta.

1e. Ústřední protistrana nesmí přijmout žádnou podstatnou změnu modelů a parametrů uvedených v odstavci 1 před získáním validace uvedené v odstavci 5. Příslušný orgán ústřední protistrany může v dohodě s orgánem ESMA povolit prozatímní přijetí podstatné změny uvedených modelů nebo parametrů před její validací, je-li náležitě odůvodněna.

12. V článku 89 se doplňují nové odstavce, které znějí:

„3a. Orgán ESMA neuplatňuje své pravomoci podle čl. 25 odst. 2a, 2b a 2c do [vložte datum vstupu v platnost aktu v přenesené pravomoci, který je uveden v druhém pododstavci odst. 3 uvedeného článku ]

3b. Orgán ESMA přezkoumá rozhodnutí o uznání přijatá podle čl. 25 odst. 1 před [datem vstupu tohoto nařízení v platnost] do 12 měsíců od data vstupu v platnost aktu v přenesené pravomoci uvedeného v druhém pododstavci čl. 25 odst. 2a v souladu s čl. 25 odst. 5.“

13. Znění uvedená v příloze tohoto nařízení se doplňují jako přílohy III a IV.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda / předsedkyně

LEGISLTIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1. Název návrhu/podnětu

1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3. Povaha návrhu/podnětu

1.4. Cíle

1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6. Doba trvání akce a finanční dopad

1.7. Předpokládaný způsob řízení

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2. Systém řízení a kontroly

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2. Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4. Xxxxxx se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5. Příspěvky třetích stran

3.3. Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLTIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1. Název návrhu/podnětu

1.2. Příslušné oblasti politik

1.3. Povaha návrhu/podnětu

1.4. Cíle

1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6. Doba trvání akce a finanční dopad

1.7. Předpokládaný způsob řízení

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2. Systém řízení a kontroly

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2. Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4. Xxxxxx se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5. Příspěvky třetích stran

3.3. Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLTIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1. Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) a nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o postupy a orgány zapojené do povolování ústředních protistran a požadavky na uznávání ústředních protistran ze třetích zemí.

1.2. Příslušné oblasti politik

Vnitřní trh – finanční trhy

1.3. Povaha návrhu/podnětu

X Návrh/podnět se týká nové akce

 Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu/přípravné akci⁵⁵

 Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

 Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4. Cíle

1.4.1. Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Přispět k hlubšímu a spravedlivějšímu vnitřnímu trhu.

1.4.2. Specifické cíle

Specifický cíl č.

2.5 Finanční regulační rámec se hodnotí, patřičně uplatňuje a prosazuje v celé EU.

2.6 Finanční instituce mohou absorbovat ztráty a likviditní šoky, infrastruktury finančních trhů jsou stabilní a efektivně fungují a strukturální a cyklické makroobezřetnostní rizika se aktivně řeší.

1.4.3. Očekávané výsledky a dopad

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce/cílové skupiny.

Zvýšený dohled nad ústředními protistranami na úrovni EU.

Větší zapojení emisních centrálních bank do dohledu nad ústředními protistranami.

Lepší schopnost EU monitorovat, určovat a snižovat rizika ústředních protistran ze třetích zemí.

1.4.4. Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Možné ukazatele:

• počet ústředních protistran, u nichž bylo zahájeno ozdravení nebo řešení krize;

• kolikrát příslušné vnitrostátní orgány použily mechanismus řešení sporů;

• počet kontrol ústředních protistran ze třetích zemí na místě;

• počet uznaných ústředních protistran ze třetích zemí;

• kolikrát ústřední protistrany ze třetích zemí porušily podmínky rovnocennosti a/nebo uznání;

• odhadované náklady pro protistrany EU.

1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Od přijetí nařízení EMIR se objem činnosti ústředních protistran – v EU a globálně – rychle zvyšoval, pokud jde o sféru působnosti a rozsah. Toto rozšiřování činnosti ústředních protistran bude v příštích letech pravděpodobně pokračovat, jelikož jsou zavedeny další clearingové povinnosti, a pobídky ke snižování rizik a nákladů vedou k dalšímu dobrovolnému clearingu. Počet ústředních protistran však zůstal relativně omezený. Clearingové trhy se tedy integrují v EU a jsou vysoce koncentrované v některých kategoriích aktiv. Jsou rovněž velmi vzájemně propojené.

Podle nařízení EMIR dohled nad ústředními protistranami EU vykonávají kolegia vnitrostátních orgánů dohledu, orgán ESMA, příslušní členové Evropského systému centrálních bank (ESCB) a jiné příslušné orgány. Tyto mechanismy vyvolávají určité obavy: ústřední protistrany v jednotlivých členských státech jsou čím dál tím důležitější pro finanční systém EU jako celek; odlišné postupy dohledu mohou vytvářet riziko regulatorní a dohledové arbitráže; a úloha centrálních bank se v kolegiích ústředních protistran náležitě neodráží. Ústřední protistrany ze třetích zemí však provádějí clearing značného množství nástrojů vedených v měnách EU. Vytváří to problémy týkající se: nedostatků v systému rovnocennosti a uznávání podle nařízení EMIR, pokud jde o průběžný dohled; potenciálního nesouladu mezi cíli dohledu a centrálních bank; a mechanismu průběžného sledování pravidel třetích zemí.

Návrh by měl tyto výzvy řešit.

1.5.2. Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotu ze zapojení Unie“ rozumí hodnota vyplývající ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by se jinak vytvořila činností samotných členských států.

Důvody pro opatření na evropské úrovni (ex-ante):

Nařízení EMIR stanovuje rámec dohledu, který se vztahuje jak na ústřední protistrany usazené v EU, tak i na ústřední protistrany ze třetích zemí, které poskytují clearingové služby členům clearingového systému nebo obchodním systémům usazeným v EU. Podle nařízení EMIR členský stát usazení ústřední protistrany hraje hlavní roli v požadavcích na dohled. Členské státy a vnitrostátní orgány dohledu však nemohou jednostranně řešit systémová rizika, která přinášejí vysoce integrované a vzájemně propojené ústřední protistrany, jež pracují na přeshraničním základě mimo působnosti vnitrostátních jurisdikcí. Členské státy kromě toho nemohou snížit vlastní rizika vyplývající z odlišných vnitrostátních postupů dohledu. Členské státy a vnitrostátní orgány nemohou samy řešit systémová rizika, která mohou ústřední protistrany ze třetích zemí představovat pro finanční stabilitu EU jako celku.

Očekávaná generovaná přidaná hodnota Unie (ex-post):

Návrh by měl zlepšit soudržnost a dále posílit požadavky na dohled nad ústředními protistranami usazenými v EU a umožnit orgánům EU lépe sledovat a snižovat riziko týkající se expozice EU vůči ústředním protistranám ze třetích zemí. Pomůže to dokonce dále snížit riziko už i tak malé pravděpodobnosti (ale s mimořádně velkým dopadem) rizika selhání ústřední protistrany a posílit celkovou stabilitu finančního systému EU jako celku. Zvýšený rámec dohledu zlepší celkovou právní a ekonomickou jistotu.

1.5.3. Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Návrh vychází ze zkušenosti s nařízením EMIR v minulosti, zejména pokud jde o fungování režimu dohledu EU nad ústředními protistranami a současný rámec rovnocennosti pro ústřední protistrany ze třetích zemí s cílem stanovit v případě potřeby požadavky na příslušných úrovních. Další informace viz oddíl 1.5.1.

1.5.4. Soulad a možná synergie s jinými příslušnými nástroji

Cíle iniciativy jsou v souladu s řadou jiných politik a probíhajících iniciativ EU, jejichž cílem je: i) řešit systémový význam ústředních protistran; ii) rozvíjet CMU; iii) zvýšit účinnost a efektivnost dohledu na úrovni EU jak v rámci EU, tak i mimo EU a iv) dále podporovat používání centrálního clearingu.

Za prvé, tento návrh je v souladu s návrhem Komise⁵⁶ týkajícím se nařízení o ozdravení a řešení krize ústředních protistran, které bylo přijato v listopadu 2016. Návrh se snaží zabezpečit, aby orgány EU a vnitrostátní orgány byly náležitě připraveny řešit selhání ústřední protistrany, zachovat finanční stabilitu a zamezit nákladům spojeným s restrukturalizací a řešením krize selhávajících ústředních protistran, která dopadá na daňové poplatníky. Cílem návrhu Komise je zajistit, aby v nepravděpodobném scénáři, kdy ústřední protistrany čelí vážným finančním problémům nebo selhání, byly zachovány důležité funkce ústředních protistran a aby se současně udržela finanční stabilita a pomohlo zamezit tomu, aby náklady spojené s restrukturalizací a řešením krize selhávajících ústředních protistran dopadly na daňové poplatníky. Opatření pro řízení krizí za účelem ozdravení a řešení krize ústředních protistran zahrnutá do tohoto návrhu jsou založena na existenci opatření nejvyšší kvality pro zamezení krizím (tj. pro regulaci ústředních protistran a dohled nad nimi) v souladu s nařízením EMIR. Dalším zvýšením dohledu nad ústředními protistranami podle nařízení EMIR by se dále měla snížit pravděpodobnost, ačkoli malá, že bude potřebné použít opatření pro ozdravení a řešení krize.

Za druhé, je v souladu s neustále vyvíjenými úsilími Komise dále rozvíjet unii kapitálových trhů („CMU“). Další sbližování dohledu nad ústředními protistranami na úrovni EU může podpořit rozvoj hlubších a lépe integrovaných kapitálových trhů, neboť efektivnější a odolné ústřední protistrany jsou klíčovým prvkem dobře fungující unie kapitálových trhů. Potřeba dále rozvíjet a integrovat kapitálové trhy EU byla zdůrazněna ve sdělení o unii kapitálových trhů ze září 2016⁵⁷. A naopak, vznik větších a více likvidních finančních trhů představovaných unií CMU povede dokonce k více transakcím, jejichž clearing se provádí prostřednictvím ústředních protistran, a zvýší systémovou důležitost ústředních protistran. Vzhledem k potenciálu zvýšených objemů a také současným příležitostem regulatorních a dohledových arbitráží jsou potřebná další zlepšení rámce dohledu, aby se zabezpečila silná a stabilní unie CMU.

Za třetí, je v souladu s konzultacemi z března 2017 zahájenými Komisí o činnosti evropských orgánů dohledu⁵⁸, za účelem zvýšení a zlepšení jejich efektivnosti a účinnosti.

Za čtvrté, je v souladu se zkušenostmi GŘ FISMA z uplatňování a prosazování předpisů třetích zemí ve finančních právních předpisech EU, jak je to uvedeno v pracovním dokumentu útvarů Komise o rovnocennosti^59. Pracovní dokument útvarů Komise poskytuje věcný přehled postupu rovnocennosti se třetími zeměmi v oblasti finančních služeb EU. Uvádí zkušenosti GŘ FISMA v uplatňování a prosazování předpisů třetích zemí ve finančních právních předpisech EU. Představuje rovněž klíčové aspekty rovnocennosti (např. uplatňování pravomocí, hodnocení, následné sledování) a poskytuje více jasnosti, jak GŘ FISMA přistupuje k těmto úkolům v praxi.

Za páté, je v souladu s návrhem Komise⁶⁰ na změnu nařízení o kapitálových požadavcích (CRR)⁶¹ přijatým v listopadu 2016. Návrh se snaží vyloučit z výpočtu prahových hodnot pákového poměru počáteční marže pro transakce derivátů, jejichž clearing se provádí centrálně, a které obdrželi členové clearingového systému v hotovosti od svých klientů a které přešly na ústřední protistrany. Usnadní to proto přístup ke clearingu – jelikož se sníží kapitálové požadavky na poskytování služeb nebo nepřímých clearingových služeb klientům – naproti tomu se zvýší význam ústředních protistran v rámci finančního systému.

1.6. Doba trvání akce a finanční dopad

 Časově omezený návrh/podnět

•  Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

•  Finanční dopad od RRRR do RRRR

X Časově neomezený návrh/podnět

• Provádění s obdobím zavádění od vstupu nařízení v platnost do 2 let po vstupu nařízení v platnost,

• poté plné fungování.

1.7. Předpokládaný způsob řízení⁶²

 Přímé řízení Komisí

•  prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

•  prostřednictvím výkonných agentur

 Sdílené řízení s členskými státy

X Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

•  třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

•  mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

•  EIB a Evropský investiční fond;

•  subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

•  veřejnoprávní subjekty;

•  soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

•  soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

•  osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

• Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Nejsou údaje

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Uveďte četnost a podmínky.

V souladu s již existujícími opatřeními zpracovává orgán ESMA pravidelné zprávy o své činnosti (včetně podávání interních zpráv vrcholnému vedení, podávání zpráv správní radě, podávání zpráv radě orgánům dohledu o činnosti každých šest měsíců a zpracování výroční zprávy) a podrobuje se auditům využívání zdrojů, které vykonává Účetní dvůr a útvar interního auditu. Sledování a podávání zpráv o současných navrhovaných opatřeních bude v souladu se stejnými už existujícími požadavky.

2.2. Systém řízení a kontroly

2.2.1. Zjištěná rizika

Pokud jde o právní, ekonomické, efektivní a účinné využití prostředků na základě návrhu, očekává se, že návrh nepřinese nová rizika, která by ještě nebyla kryta stávajícím rámcem pro vnitřní kontrolu.

2.2.2. Informace týkající se vytvořeného vnitřního kontrolního systému

Systémy řízení a kontroly stanovené v nařízení o orgánu ESMA jsou již zavedeny. Orgán ESMA úzce spolupracuje s útvarem interního auditu Komise za účelem zabezpečení, aby se ve všech oblastech vnitřních kontrol plnily příslušné standardy. Tyto požadavky se budou vztahovat i na roli orgánu ESMA podle současného návrhu. Výroční zprávy interního auditora o interním auditu se zasílají Komisi, Parlamentu a Radě.

2.2.3. Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

Nejsou údaje

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Uveďte existující nebo předpokládaná preventivní a ochranná opatření

Pro účely boje proti podvodům, korupci a jakékoli jiné protiprávní činnosti se na orgán ESMA vztahují bez omezení ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (XXXX).

Orgán ESMA přistoupí k interinstitucionální dohodě uzavřené dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o interním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (XXXX) a neprodleně přijme odpovídající ustanovení platná pro všechny své pracovníky.

Rozhodnutí o financování a z nich plynoucí dohody a prováděcí nástroje výslovně stanoví, že Účetní dvůr a Evropský úřad pro boj proti podvodům mohou v případě potřeby provádět šetření na místě u příjemců finančních prostředků poskytovaných orgánem ESMA a u zaměstnanců odpovědných za jejich přidělování.

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

• Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	Číslo […][Okruh………………………...……………]	RP/NRP63	ze zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO)64	z kandidátských zemí65	ze třetích zemí	ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení
1a	12.02 06 ESMA	RP	ANO	NE	NE	NE

3.2. Odhadovaný dopad na výdaje

Tato legislativní iniciativa bude mít následující dopady na výdaje:

1. Nábor 47 nových dočasných zaměstnanců v orgánu ESMA (od srpna 2018). Více informací o jeho roli a způsobech, jak byly vypočteny jeho náklady, viz příloha.

2. Náklady na tyto nové dočasné zaměstnance budou plně hrazeny z poplatků vybíraných od odvětví (žádný dopad na rozpočet EU). Avšak za předpokladu, že návrh bude přijat a vstoupí v platnost v polovině roku 2018, skutečnost, že Komise by musela připravit akt v přenesené pravomoci, který stanoví druh poplatků, úkony, za které se platí poplatky, výši poplatků a způsob, jakým se budou platit, bude mít za následek, že k vybírání poplatků nedojde dříve než přinejlepším v polovině roku 2019. Protože však orgánu ESMA mohou vzniknout náklady podle nařízení od jeho vstupu v platnost, je nutné obdržet další rozpočtové prostředky od EU v letech 2018 a 2019, aby se pokrylo alespoň prvních 12 měsíců činnosti po vstupu nařízení v platnost.

Poplatky, které se mají vybírat, pokryjí také náklady vzniklé od roku 2018, což orgánu ESMA umožní nejpozději v roce 2020 vrátit zálohu poskytnutou Evropskou unií.

Dodatečný rozpočet by měl pocházet ze souhrnného rozpočtu, neboť rozpočet GŘ FISMA nemůže takovou částku pokrýt.

3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

Milion EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce Xxxxx Xxxxx 1a Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

GŘ: FISMA				Rok 2018	Rok 2019	Rok 2020	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)			CELKEM
 Operační prostředky
12.02 06	Závazky		(0)	0 000 000	7 788 789
	Platby		(0)	0 000 000	7 788 789
Číslo rozpočtové položky	Závazky		(1a)
	Platby		(2a)
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy66
Číslo rozpočtové položky			(3)
Prostředky pro GŘ FISMA CELKEM	Závazky		=1+1a +3	4 310 555	7 788 789
	Platby		=2+2a +3	4 310 555	7 788 789

 Operační prostředky CELKEM	Závazky	(4)
	Platby	(5)
 Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)
Prostředky v OKRUHU <….> víceletého finančního rámce CELKEM	Závazky	=4+ 6
	Platby	=5+ 6

Okruh víceletého finančního rámce 5 „Správní výdaje“

Milion EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

			Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)			CELKEM
GŘ: <…….>
 Lidské zdroje
 Jiné správní výdaje
GŘ<…….>CELKEM	Prostředky

Prostředky na OKRUH 5 víceletého finančního rámce CELKEM (Závazky celkem = platby celkem)

Milion EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

			Rok N67	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)			CELKEM
Prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce CELKEM	Závazky
	Platby

3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

•  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

•  Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je to vysvětleno níže:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy 

Rok N

Rok N+1

Rok N+2

Rok N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

VÝSTUPY

Druh68

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet celkem

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL č. 169...

- Výstup

- Výstup

- Výstup

Mezisoučet pro specifický cíl č. 1

SPECIFICKÝ CÍL č. 2...

- Výstup

Mezisoučet pro specifický cíl č. 2

NÁKLADY CELKEM

3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1. Shrnutí

•  Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

•  Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je to vysvětleno níže:

Milion EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok N⁷⁰ Rok N+1 Rok N+2 Rok N+3 Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

Ostatní správní výdaje

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce

Mimo OKRUH 5⁷¹ víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

Jiné výdaje správní povahy

Mezisoučet mimo OKRUHU 5 víceletého finančního rámce

CELKEM

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2. Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

•  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

• X Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

			Rok 2018	Rok 2019	Rok 2020	Rok 2021	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
	 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
	XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupení Komise)
	XX 01 01 02 (při delegacích)
	XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)
	10 01 05 01 (v přímém výzkumu)
 Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)72
	XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z „celkového rámce")
	XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)
	XX 01 04 rr 73	- v ústředí
		- při delegacích
	XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP – v nepřímém výzkumu)
	10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP – v přímém výzkumu)
	Xxxx xxxxxxxxxx položky (upřesněte)
	CELKEM

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci	Nepoužije se
Externí pracovníci	Nepoužije se

3.2.4. Xxxxxx se stávajícím víceletým finančním rámcem

•  Návrh/podnět je v souladu se současným víceletým finančním rámcem.

• X Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

Je potřebná úprava rozpočtové položky 12.02.06 orgánu ESMA. I když předpokládané plné částky (podrobnosti viz příloha) budou pokryty poplatky od ústředních protistran EU a ze třetích zemí, bude potřebná záloha z rozpočtu EU na pokrytí nákladů vzniklých během nejméně prvních 6 měsíců činnosti (tj. rozpočet na rok 2018) a maximálně na prvních 12 měsíců činnosti.

Po přijetí návrhu bude Komise požádána, aby přijala akt v přenesené pravomoci, v němž se stanoví podrobná metodika pro výpočet a vybírání poplatků od ústředních protistran EU a ze třetích zemí. Potom to bude vyžadovat, aby Evropský parlament a Rada nevznesly žádné připomínky, a zveřejnění aktu v úředním věstníku dřív, než se poplatky budou moci začít vybírat. Nicméně tyto náklady by se časem měly vrátit.

•  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

[…]

3.2.5. Příspěvky třetích stran

• Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran

• Návrh/podnět počítá se spolufinancováním odhadnutým níže:

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

	Rok 2018	Rok 2019	Rok 2020	Rok 2021	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)			Celkem
Upřesněte spolufinancující subjekt:
Spolufinancované prostředky CELKEM

Odhadovaný dopad na příjmy

•  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

•  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

•  na vlastní zdroje

•  na různé příjmy

Milion EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rozpočtová položka přijmu:	Prostředky, které jsou k dispozici na běžný finanční rok	Dopad návrhu/podnětu74
		Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
Článek ………….

U „účelově vázaných“ různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

[…]

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[…]

Příloha legislativního finančního výkazu k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) a nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o postupy a orgány zapojené do povolování ústředních protistran a požadavky na uznávání ústředních protistran ze třetích zemí.

Náklady související s úkoly, které má vykonávat orgán ESMA, byly odhadnuty pro výdaje na zaměstnance v souladu s klasifikací nákladů v návrhu rozpočtu orgánu ESMA na rok 2018. Tyto odhady se nicméně možná budou muset upravit, pokud by se mělo změnit financování evropských orgánů dohledu v návrhu Komise na jejich přezkum.

Další úkoly

Návrh Komise obsahuje ustanovení, v nichž se orgánu ESMA ukládají nové nebo rozšířené úkoly. Za prvé, od orgánu ESMA se bude vyžadovat, aby úkoly dohledu nad ústředními protistranami ze třetích zemí plnil v širším rozsahu. V případě ústředních protistran „tier 1“ by to znamenalo intenzivnější sledování procesu uznávání, případně včetně kontrol na místě, a přímá setkání s ústředními protistranami. V případě ústředních protistran „tier 2“ by to mělo de facto za následek dohled nad ústředními protistranami ze třetích zemí. Samotný orgán ESMA by musel mít potřebné zdroje, aby vykonával takovou činnost dohledu. Za druhé, pracovníci nově zřízeného výkonného zasedání pro ústřední protistrany budou financováni z rozpočtu orgánu ESMA, zejména stálí členové výkonného zasedání pro ústřední protistrany. Za třetí, orgán ESMA bude mít vlastní dodatečné úkoly podporující práci nově zřízeného výkonného zasedání pro ústřední protistrany, které přispějí ke sblížení postupů dohledu v celé EU. A nakonec návrh obsahuje ustanovení, jež orgánu ESMA ukládají, aby vypracoval odborné pokyny pro přípravu různých aktů Komise v přenesené pravomoci, které by měly zajistit, aby se ustanovení vysoce odborné povahy důsledně uplatňovala v rámci celé EU. Nelze vyloučit, že na základě existujících pravomocí v nařízení EMIR by mohly být navrženy změny existujících regulačních technických norem nebo prováděcích technických norem, aby se odrazily změny v tomto návrhu (tj. existující regulační technická norma o kolegiích). Kromě toho orgán ESMA možná bude muset s příslušnými orgány třetích zemí znovu sjednat ujednání o spolupráci.

Výkonné zasedání pro ústřední protistrany bude mít pět stálých členů. Hlavními úkoly výkonného zasedání pro ústřední protistrany bude přezkum a schválení (či zamítnutí) rozhodnutí příslušných vnitrostátních orgánů v oblasti dohledu týkající se některých požadavků podle nařízení EMIR, zejména povolování, odnětí povolení, obezřetnostní požadavky na ústřední protistrany a dohody o interoperabilitě. Bude to vyžadovat odbornou analýzu a pochopení rozhodnutí předkládaných výkonnému zasedání pro ústřední protistrany k vyjádření, posouzení rizik a přínosů rozhodnutí a také potřebnou koordinaci a dialog s emisní centrální bankou a příslušnými vnitrostátními orgány, zejména s orgány v existujícím kolegiu EMIR.

Pokud jde o načasování, předpokládá se, že nařízení vstoupí v platnost v polovině roku 2018. Dodatečné zdroje orgánu ESMA jsou tudíž vyžadovány až od poloviny roku 2018. Pokud jde o povahu stanovisek, úspěšné a včasné zajištění vytvoření nového výkonného zasedání pro ústřední protistrany a uplatňování nového rámce dohledu nad ústředními protistranami EU a ze třetích zemí bude vyžadovat přidělení dodatečných zdrojů na úkoly dohledu nad ústředními protistranami, které pozůstávají kromě jiného z: každodenního kontaktu (fyzická setkání, svolání konferencí apod.) s vedením ústředních protistran, dodržování předpisů, právního řízení, řízení IT a rizik, finančních, obchodních a provozních týmů; posouzení modelů rizik, souboru pravidel a postupů ústředních protistran, jmenování rady a výkonných pracovníků, externě zajišťovaných služeb, rozšíření činností a služeb, řešení IT, kapitálové přiměřenosti, akcionářů / vlastnické struktury ústředních protistran a dohod o interoperabilitě; přezkumu interních auditů; komplexního hodnocení rizik; vydání doporučení a krizového řízení. Od pracovníků se bude vyžadovat, aby plnili tyto úkoly: analýza a modelování rizik; právní analýza a podpora; bilaterální a multilaterální setkání se zúčastněnými stranami, zejména s ústředními protistranami a obchodními systémy a také s ostatními regulačními orgány nebo orgány dohledu jak ve vnitrostátním, tak i v mezinárodním rámci, což si vyžaduje časté cestování. V případě ústředních protistran ze třetích zemí budou rovněž potřební pracovníci za účelem plnění nových úkolů, včetně sledování průběžného dodržování požadavků nařízení EMIR uznanými ústředními protistranami ze třetích zemí prostřednictvím žádostí o informace, dotazníků a kontrol na místě. Orgán ESMA bude muset také určit, zda žadatel a uznané ústřední protistrany ze třetích zemí jsou systémově významné pro finanční stabilitu EU a členských států. V případě ústředních protistran ze třetích zemí považovaných za systémově významné (ústřední protistrany tier 2) bude muset orgán ESMA sledovat, jak dodržují doplňující požadavky. A nakonec bude muset orgán ESMA zpracovat nástroje pro posuzování srovnatelného souladu. Bude to zahrnovat značnou výměnu informací s orgány třetích zemí i ústředními protistranami a zpracovávání velkého množství údajů získaných pomocí dotazníků a analyzovaných pracovníky orgánu ESMA. Celkově práce vyžaduje bilaterální a multilaterální setkávání se zúčastněnými stranami, zejména s ústředními protistranami a jinými regulačními orgány / orgány dohledu, vytvoření a řízení výkonného zasedání pro ústřední protistrany složeného z orgánů dohledu členských států; projednávání mezinárodních memorand o porozumění / dohod o spolupráci; zajišťování odborných analýz a zpracovávání dokumentů pro výkonné zasedání pro ústřední protistrany (tj. kontroly na místě, analýza modelů rizik atd.).

Požadovaná práce úzce souvisí s existující prací vykonávané orgánem ESMA podle nařízení EMIR a bude z ní vycházet, pokud jde o uznávání ústředních protistran ze třetích zemí a současnou roli orgánu ESMA v dohledu nad ústředními protistranami EU prostřednictvím kolegií. Dosud bylo uznáno 28 ústředních protistran ze třetích zemí a 17 ústředních protistran EU bylo povoleno podle nařízení EMIR. Dalších 12 ústředních protistran ze třetích zemí požádalo o uznání, ale zatím jim nebylo poskytnuto, protože Komise ještě nepřijala rozhodnutí o rovnocennosti jejich vnitrostátního právního prostředí.

Lidské zdroje

Za předpokladu, že všechny ústřední protistrany ze třetích zemí, které požádaly o uznání, budou nakonec uznány, znamenalo by to přibližně 40 ústředních protistran ze třetích zemí v kompetenci orgánu ESMA – buď nepřímo prostřednictvím sledování a výměny informací (tj. ústřední protistrany tier 1, které nejsou systémově významné), nebo prostřednictvím přímějšího dohledu nad ústředními protistranami tier 2, které představují potenciálně závažnější rizika. Vzhledem k možnému negativnímu dopadu, který ústřední protistrany představují pro finanční stabilitu a nepřímo pro reálnou ekonomiku, je důležité, aby byly pro předmětné úkoly vyčleněny odpovídající zdroje.

S přihlédnutím k počtu ústředních protistran ze třetích zemí, nad kterými se má vykonávat dohled buď nepřímo, nebo přímo, k typu a složitosti úkolů, které má orgán ESMA plnit ve vztahu k ústředním protistranám tier 1, respektive tier 2, se počet pracovníků potřebných na plný pracovní úvazek odhaduje přibližně na 45. Vzhledem ke specializovanému a odbornému charakteru práce a potenciálním výzvám v rychlém náboru zkušených pracovníků se předpokládá, že na začátku bude potřebných více národních odborníků pro plnění nezbytných úkolů. Jak se bude počet pracovníků zvyšovat a jak budou pracovníci nabývat zkušenosti, počet potřebných národních odborníků by se měl odpovídajícím způsobem snižovat.

Bude potřebný základní počet pracovníků za účelem ustavení výkonného zasedání pro ústřední protistrany a jeho uvedení v činnost. Po zřízení a uvedení v činnost a ve spojení s existujícími pracovníky orgánu ESMA, kteří se zabývají každodenními úkoly kolegií EMIR apod., by se měl počet potřebných nových pracovníků snižovat.

A nakonec bude orgán ESMA potřebovat řadu pracovníků kategorie AST, aby pomohli organizovat výkonné zasedání pro ústřední protistrany a aby také zajišťovali nábor potřebných pracovníků.

Pracovníci orgánu ESMA	2018	2019	2020
Kategorie AD	20	27	36
Ústřední protistrany ze třetích zemí	25	35	35
Ústřední protistrany EU	10	5	5
VNO	10	12	13
Ústřední protistrany ze třetích zemí	15	10	10
Ústřední protistrany EU	0	0	0
Kategorie AST	0	1	2
ZAMĚSTNANCI CELKEM	30	40	49

Kromě dodatečných pracovníků, které potřebuje orgán ESMA, jsou potřební tři stálí členové (předseda a dva další stálí členové) výkonného zasedání EU. Budou rovněž placeni z rozpočtu orgánu ESMA. Tito členové by měli být zkušení a mít plat odpovídající jejich úrovni.

Nevyhnutelné náklady vzniknou také v souvislosti s náborem uvedených dodatečných pracovníků (náklady na cestovné, ubytování, lékařské prohlídky, uvedení do funkce a jiné příspěvky, náklady na stěhování atd.), které se odhadují na 12 700 EUR.

Předpoklady ve výpočtu osobních nákladů

• Předpokládá se, že dodatečná pracovní místa zaujmou dočasní zaměstnanci funkční skupiny a platové třídy AD7.

• Průměrné mzdové náklady u různých kategorií zaměstnanců vycházejí z pokynů GŘ BUDG;

• Opravný koeficient mzdy činí v případě Paříže 1,138.

Jiné potřebné zdroje

Předpokládané značné zvýšení počtu pracovníků orgánu ESMA bude mít nevyhnutelné důsledky pro jeho infrastrukturu.

Za prvé bude muset získat další kancelářské prostory. To je možné buď rozšířením existujících kancelářských prostor, nebo získáním nové budovy. Náklady na další kancelářské prostory se odhadují na 1,057 mil. EUR za rok na nájem a 600 000 EUR činí náklady na vybavení a bezpečnost.

Za druhé, klíčový nový úkol vyplývá z dohledu nad ústředními protistranami ze třetích zemí uznanými v EU. Je pravděpodobné, že proto bude nezbytná řada služebních cest jak do třetích zemí, tak i v rámci EU, a také četná zasedání. Náklady na služební cesty se odhadují na 12 000 EUR za měsíc pro 20 pracovníků nebo 240 000 EUR za rok.

Za třetí, vznikne také řada ostatních nákladů, například noví pracovníci budou potřebovat určitý stupeň odborné přípravy a možná budou potřebné dodatečné zdroje na vývoj nových nástrojů IT nebo na rozšíření existujících projektů IT.

Příjmy

Návrh rovněž předpokládá, že dodatečné náklady vzniklé orgánu ESMA budou z velké části pokryty z poplatků vybíraných od ústředních protistran. Náklady spojené s uznáváním ústředních protistran ze třetích zemí a průběžným dohledem nad nimi budou odrážet to, zda se považují za ústřední protistrany tier 1 nebo tier 2, a budou úměrné skutečným nákladům, jež budou orgánu ESMA vznikat.

	Výpočet	2018	2019	2020	CELKEM
Výdaje na pracovníky orgánu ESMA		20 dočasných zaměstnanců + 10 VNO	28 dočasných zaměstnanců + 12 VNO	36 dočasných zaměstnanců + 13 VNO
Platy a příspěvky
Dočasní zaměstnanci (kategorie AD a AST)	= (30x138 000)x1.138 v roce 2018	1 570 440	4 397 232	5 653 584	11 621 256
VNO	= (15x78 000)x1.139 v roce 2018	443 820	1 065 168	1 153 932	2 662 920
Náklady související s náborem	= 30x12 700	38 100	127 000	114 300	622 300
Výdaje na služební cesty	= 20 x 12 x 1 000	120 000	240 000	240 000	600 000
Výkonné zasedání pro ústřední protistrany
Platy a příspěvky	=(21 990x12)x1.138 + 2x(21 323x12)x1.138	441 335	882 669	882 669	2 206 673
Výdaje na služební cesty	= 3x12x2 500	45 000	90 000	90 000	225 000
Náklady související s náborem	= 3x12 700	38 100			38 100
Náklady na nájem	=1554 m²x680	528 360	1 056 720	1 056 720	2 641 800
Náklady na vybavení	odhadované na 600 000 EUR	600 000			600 000
Ostatní náklady (odborná příprava, nástroje IT atd....)	Odhadované na 2 500 EUR na osobu v 1. roce, následně 1 000 EUR	142 500	57 000	57 000	256 500
CELKEM		4 310 555	7 915 789	9 248 205	21 474 549
PŘÍJMY		2018	2019	2020	CELKEM
Poplatky ústředních protistran	=25 zaměstnanců kategorie AD + 15 VNO v roce 2018 a 35 zaměstnanců kategorie AD + 10 VNO poté + kontrolní výkonné zasedání + související náklady	4 310 555	7 915 789	9 248 205	21 474 549
CELKEM		4 310 555	7 915 789	9 248 205	21 474 549

1xxxx://xxx.x00.xxxxxxxx.xx/0000/0000xxxxxxxxxx0000.xxxx

2Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů. K dispozici na adrese xxxx://xxx-xxx.xxxxxx.xx/xxxxx-xxxxxxx/XX/XXX/XXX/?xxxxXXXXX:00000X0000-00000000&xxxx0000000000000&xxxxxXX

3Zveřejněné statistické údaje BIS, OTC derivatives statistics at end-June 2016 (statistiky týkající se OTC derivátů ke konci června 2016), listopad 2016.

4Viz xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxx-xxxxxxx_XXXX-00-0000_xx.xxx, listopad 2016.

5Zveřejněné statistické údaje BIS, statistiky týkající se OTC derivátů ke konci června 2016), listopad 2016.

6FSB, Reforma trhu s OTC deriváty, Jedenáctá zpráva o pokroku v provádění reformy, srpen 2016. Další podrobnosti viz zejména oddíl 3.2.1 o centrálním clearingu standardizovaných transakcí a také dodatky C a I.

7xxxxx://xxx.xxx.xx/XxX-Xxxxx/Xxxxxxxx/Xxxxxxxxx/Xxxxxxxxxxxxxxxxxx/Xxxxxxxxxxxxxxxxxx-Xxxxxxx_000000.xxxx

8V souladu s nařízením EMIR dostal Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) za úkol vypracovat technické standardy stanovující kategorii OTC derivátů, na něž by se měla vztahovat povinnost clearingu. Orgán ESMA také udržuje veřejný rejstřík povinnosti clearingu. Další podrobnosti o povinnostech clearingu viz str. 8–10 veřejného rejstříku:

xxxxx://xxx.xxxx.xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxxx/xxxxx/xxxxxxx/xxxxxx_xxxxxxxx_xxx_xxx_xxxxxxxx_xxxxxxxxxx_xxxxx_xxxx.xxx

9Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na vlastní finanční prostředky a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na zveřejňování informací a podávání zpráv, a nařízení (EU) č. 648/2012.

10Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251 ze dne 4. října 2016, Úř. věst. L 340, 15.12.2016, s. 9.

11Orgán ESMA analyzoval několik kategorií úrokových, úvěrových, kapitálových a devizových OTC derivátů a některé z nich navrhl pro povinnost clearingu. Jak je uvedeno v následující tabulce, orgán ESMA by mohl v budoucnosti posoudit další povinnosti clearingu, včetně například „Derivátů podobných jako kapitálové/flexibilních kapitálových derivátů a rozdílových smluv – CFD (contracts for difference ) a tzv. „ForEx non-deliverable forward (NDF)“.

12Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o povinnost clearingu a její pozastavení, požadavky na oznamování, techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, registraci registrů obchodních údajů, dohled nad těmito registry a požadavky na ně.

13Viz orgán ESMA, Zpráva o stresovém testu ústředních protistran v rámci celé EU z roku 2015, 29. dubna 2016, 2016/658 a související graf v oddílu 3.1 posouzení dopadů připojeném k tomuto návrhu.

14Viz úplný seznam ústředních protistran usazených v Unii uvedený v tabulce 3 oddílu 2.3 posouzení dopadů připojeného k tomuto návrhu.

15V souladu s nařízením EMIR poskytuje orgán ESMA seznam ústředních protistran ze třetích zemí, které byly uznány pro poskytování služeb a činností v Unii. Ústřední protistrany ze třetích zemí jsou usazeny v 15 zemích, na které se vztahují rozhodnutí o rovnocennosti ústředních protistran přijatá Komisí, včetně Austrálie, Hongkongu, Singapuru, Japonska, Kanady, Švýcarska, Jižní Koreje, Mexika, Jihoafrické republiky, Komise USA pro obchodování s komoditními futures (CFTS – Commodity Futures Trading Commission), Brazílie, Spojených arabských emirátů, Mezinárodního finančního centra v Dubaji (DIFC – Dubai International Financial Centre), Indie a Nového Zélandu.

16Viz oddíl 2.3 posouzení dopadů připojeného k tomuto návrhu.

17Na summitu v Cannes v listopadu 2011; hlavy států a předsedové vlád G20 schválili „Klíčové atributy účinných režimů řešení problémů pro finanční instituce“ („klíčové atributy“ nebo KA) Rady pro finanční stabilitu (FSB) jako „novou mezinárodní normu pro režimy řešení krize“. Viz komuniké ze summitu vedoucích představitelů G20 – Cannes – 3.– 4. listopadu 2011, bod 13.

18Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012 a (EU) 2015/2365. COM(2016) 856 final.

19Sdělení o „stavu Unie v roce 2016: Dokončení unie kapitálových trhů – Komise urychluje reformy; 14. září 2016; IP/16/3001.

20Veřejná konzultace o činnosti evropských orgánů dohledu: 21. 3. 2017 – 16. 5. 2017.

21V souladu s orientačním seznamem orgánu ESMA týkajícím se ústředních protistran ze třetích zemí, které požádaly o uznání podle článku 25 nařízení EMIR.

22Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropské centrální bance o reakci na výzvy týkající se důležitých infrastruktur finančních trhů a dalšího rozvoje unie kapitálových trhů, Brusel, COM(2017) 225 final, 4.5.2017.

23Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES, Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84–119.

24Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012 a (EU) 2015/2365.

25Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na vlastní finanční prostředky a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na zveřejňování informací a podávání zpráv, a nařízení (EU) č. 648/2012.

26Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky.

27Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o povinnost clearingu, zproštění povinnosti clearingu, požadavky na podávání zpráv, metody snižování rizik pro OTC derivátové smlouvy, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, registraci a dohled nad registry obchodních údajů a požadavky na registry obchodních údajů.

28„Veřejná konzultace o činnosti evropských orgánů dohledu“, 21. 3. 2017, k dispozici na adrese: xxxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxx/xxxxxxx-xxxxxxxxxxxxx-0000-xxxx-xxxxxxxxxx_xx

29„Rozhodnutí EU o rovnocennosti v politice finančních služeb: posouzení“, 27.2.2017, SWD(2017) 102 final, k dispozici na adrese:

xxxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxx/xxxxx/xxxx/xxxxx/xx-xxxxxxxxxxx-xxxxxxxxx-xxxxxxxxxx-00000000_xx.xxx

30„Unie kapitálových trhů – urychlení reforem“, COM(2016) 601 final, 14.9.2016, dostupné na adrese:

xxxx://xxx-xxx.xxxxxx.xx/xxxxx-xxxxxxx/XX/XXX/?xxxx0000000000000&xxxxXXXXX:00000XX0000

31Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o hodnocení akčního plánu unie kapitálových trhů v polovině období, COM(2017) 292 final, 8.6.2017, dostupné na adrese: xxxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxx/xxxxx/xxxx/xxxxx/xxxxxxxxxxxxx-xxx-xxx-xxxx-xxxxxx-xxxx0000_xx.xxx

32Diskusní dokument o prohloubení hospodářské a měnové unie, Evropská komise, 31. května 2017, k dispozici na adrese: xxxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxx/xxxxx/xxxx-xxxxxxxxx/xxxxx/xxxxxxxxxx-xxxxx-xxx_xx_0.xxx

33Přezkum ESMA týkající se kolegií ústředních protistran podle nařízení EMIR, leden 2015

xxxxx://xxx.xxxx.xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxxx/xxxxx/xxxxxxx/0000/00/0000-00-_xxxxxx_xx_xxxx_xxxxxx_xx_xxx_xxxxxxxx.xxx

34Orgán ESMA, srovnávací hodnocení podle článku 21 nařízení EMIR, činnosti dohledu nad požadavky na marže a záruky ústředních protistran, 22. prosince 2016, ESMA/2016/1683 (srovnávací hodnocení orgánu ESMA z roku 2016)

xxxxx://xxx.xxxx.xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxxx/xxxxx/xxxxxxx/0000-0000_xxx_xxxx_xxxxxx_xxxxxx.xxx

35Orgán ESMA, zpráva č. 4 o přezkumu nařízení EMIR, příspěvek orgánu ESMA jako součást konzultace Komise o přezkumu nařízení EMIR. 13. srpna 2015, ESMA/2015/1254

xxxxx://xxx.xxxx.xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxxx/xxxxx/xxxxxxx/0000/00/xxxx-0000-0000_-_xxxx_xxxxxx_xxxxxx_xx.0_xx_xxxxx_xxxxxx.xxx

36Srovnávací hodnocení orgánu ESMA z roku 2015, s. 16, bod 30.

37Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropské centrální bance o reakci na výzvy týkající se důležitých infrastruktur finančních trhů a dalšího rozvoje unie kapitálových trhů, Brusel, COM(2017) 225 final, 4.5.2017.

38Konzultace a příslušná zpětná vazba je k dispozici na adrese:

xxxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxx/xxxxxxx-xxxxxxxxxxxxx-0000-xxxx-xxxxxxxxxx_xx

39Odkaz na konzultaci je k dispozici na adrese: xxxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxx/xxxxxxx-xxxxxxxxxxxxx-0000-xxx-xxx-xxxx-xxxxxx_xx

40Odkaz na konzultaci a shrnutí odpovědí je k dispozici na adrese: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxx/xxxxxxxxxxxxx/0000/xxxx-xxxxxxxx/xxxxx_xx.xxx

41Viz zpráva o přezkumu nařízení EMIR č. 4 ze dne 13. srpna 2015 jako součást konzultace Komise o přezkumu nařízení EMIR, str. 19–21, k dispozici na adrese:

xxxxx://xxx.xxxx.xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxxx/xxxxx/xxxxxxx/0000/00/xxxx-0000-0000_-_xxxx_xxxxxx_xxxxxx_xx.0_xx_xxxxx_xxxxxx.xxx

42Viz také pracovní dokument útvarů Komise „Rozhodnutí EU o rovnocennosti v politice finančních služeb: posouzení“, SWD(2017) 102 final, 27.2.2017.

43Úř. věst. C […], […], s. […].

44Úř. věst. C, , s. .

45Stanovisko Evropského parlamentu ze dne... (Úř. věst...) a rozhodnutí Rady ze dne...

46Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

47 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o povinnost clearingu a její pozastavení, požadavky na oznamování, techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, registraci registrů obchodních údajů, dohled nad těmito registry a požadavky na ně, COM/2017/0208 final.

48 V souladu s nařízením (EU) č. 648/2012 poskytuje orgán ESMA seznam ústředních stran ze třetích zemí, jež byly uznány pro účely nabízení služeb a činností v Unii. Ústřední protistrany ze třetích zemí jsou usazeny v 15 zemích, na které se vztahují rozhodnutí o rovnocennosti ústředních protistran přijatá Komisí, včetně Austrálie, Hongkongu, Singapuru, Japonska, Kanady, Švýcarska, Jižní Koreje, Mexika, Jihoafrické republiky, Komise USA pro obchodování s komoditními futures (CFTS – Commodity Futures Trading Commission), Brazílie, Spojených arabských emirátů, Mezinárodního finančního centra v Dubaji (DIFC – Dubai International Financial Centre), Indie a Nového Zélandu.

49 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012 a (EU) 2015/2365. COM(2016) 856 final.

50 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropské centrální bance o reakci na výzvy týkající se důležitých infrastruktur finančních trhů a dalšího rozvoje unie kapitálových trhů, Brusel, 4.5.2017, COM(2017) 225 final.

51 Sdělení o „stavu Unie v roce 2016: Dokončení unie kapitálových trhů – Komise urychluje reformy“, 14. září 2016.

52 Veřejná konzultace o činnosti evropských orgánů dohledu; 21. 3. 2017 – 16. 5. 2017.

53Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

54 Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi, Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63.“

55Ve smyslu čl. 54 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

56Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o rámci ozdravení a řešení krize ústředních protistran, kterým se mění nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012 a (EU) 2015/2365.

57„Unie kapitálových trhů – urychlení reformy“, COM(2016) 601 final, 14.9.2016, dostupné na

xxxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxxxx/xxxxxx/xxx/0/0000/XX/0-0000-000-XX-X0-0.XXX

58„Veřejná konzultace o činnosti evropských orgánů dohledu“, 21. 3. 2017, k dispozici na xxxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxx/xxxxxxx-xxxxxxxxxxxxx-0000-xxxx-xxxxxxxxxx_xx

59„Rozhodnutí EU o rovnocennosti v politice finančních služeb: hodnocení“, 27.2.2017, SWD(2017) 102 final, k dispozici na

xxxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxx/xxxxx/xxxx/xxxxx/xx-xxxxxxxxxxx-xxxxxxxxx-xxxxxxxxxx-00000000_xx.xxx

60Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na vlastní finanční prostředky a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na zveřejňování informací a podávání zpráv, a nařízení (EU) č. 648/2012.

61Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky.

62Podrobnosti o předpokládaném způsobu řízení a odkazy na finanční nařízení je na internetové stránce BudgWeb: xxxxx://xxxxxxxxxxx.xx.xxxxxx.xx/xxxxxxx/XX/xxx/xxxxxxxxx/Xxxxx/xxxxxxxxx.xxxx

63RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

64ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

65Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

66Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (dřívější rozpočtové položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

67Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

68Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např.: počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

69Jak je uvedeno v bodu 1.4.2. „Specifické cíle...“

70Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

71Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (dřívější rozpočtové položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

72SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce;; MOD = mladý odborník při delegaci.

73Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

74Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.

CS CS