Informace zákazníkům společnosti Fichtner s.r.o
Informace zákazníkům společnosti Xxxxxxxx s.r.o
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“) ukládá společnosti Xxxxxxxx, s.r.o., jako investičnímu zprostředkovateli, poskytovat svým zákazníkům a potenciálním zákazníkům před uzavřením smlouvy o poskytnutí investičních služeb resp. před poskytnutím investiční služby informace uvedené dále.
I. Informace o Společnosti a investičních službách, které poskytuje
Vaším smluvním partnerem bude společnost Fichtner s.r.o., IČO: 26805383, se sídlem Xxxxx Xxxxxxx 0000/0, 000 00 Xxxxx 0, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. C 115877 („Společnost“). Další kontaktní údaje Společnosti naleznete ve smlouvě a na webových stránkách Společnosti xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxx.
Společnost je držitelem registrace investičního zprostředkovatele č. j. 43/R/642/2003/1 ze dne 20. 6. 2003. Dohled nad výkonem činnosti Společnosti má Česká národní banka se sídlem Xx Xxxxxxx 00, 000 00 Xxxxx 0 (dále jen „ČNB“). Společnost je oprávněna poskytovat tyto hlavní investiční služby
- přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů a
- investiční poradenství týkající se investičních nástrojů,
Společnost od zákazníků přijímá pokyny a zákazníkům poskytuje investiční poradenství ve vztahu k investičním cenným papírům uvedeným v § 3 odst. 2 písm. a) v rozsahu podle § 29 odst. 3 Zákona o podnikání na kapitálovém trhu, cenným papírům kolektivního investování uvedeným v § 3 odst. 2 písm. b) v rozsahu podle § 29 odst. 3 Zákona o podnikání na kapitálovém trhu.
Společnost pokyny zákazníků předává obchodníkům s cennými papíry popř. jiným osobám (např. investičním společnostem), se kterými Společnost spolupracuje a které na základě vlastního smluvního vztahu se zákazníkem, jehož uzavření Společnost zákazníkovi zprostředkuje, předané pokyny na účet zákazníků provádějí (dále jen „provádějící obchodník“). Seznam provádějících obchodníků Společnost uveřejňuje na svých internetových stránkách.
Investiční poradenství Společnost poskytuje buď jednorázově, kdy vytvoří investiční plán, který zahrnuje seznam investičních nástrojů vhodných pro klienta s ohledem na jeho odborné znalosti a zkušenosti v oblasti investic, finanční zázemí a investiční cíle, zejména jeho toleranci k riziku a schopnosti nést ztráty (dále jen „investiční plán“), nebo průběžně, kdy klientovi poskytuje investiční poradenství průběžně, přičemž vychází z aktualizací investičního plánu podle měnících se odborných znalostí a zkušeností klienta v oblasti investic, změn klientova finančního zázemí a investičních cílů, zejména jeho toleranci k riziku a schopnosti nést ztráty, a z vývoje na kapitálových trzích.
Společnost nepřijímá ani nedrží a nemá ve své moci peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků. Při poskytování investičních služeb Společnost podléhá dohledu ČNB.
II. Komunikace se Společností
Kontaktní údaje Společnosti jsou následující:
adresa: Xxxxx Xxxxxxx 0000/0, 000 00 Xxxxx 0
telefon: 000 000 000
internetové stránky: xxx.xxxxxxxx.xx Společnost zastupují jednatelé a zaměstnanci.
Komunikace mezi zákazníkem a Společností včetně předávání pokynů probíhá zejména prostřednictvím speciálního webového rozhraní přístupného z internetových stránek Společnosti (dále jen „digitální platforma“) nebo e-mailu. Veškeré informace Společnost poskytuje zákazníkovi na základě jeho předchozího souhlasu uděleného ve smlouvě v elektronické podobě ve formátu PDF, který umožňuje zákazníkovi uchování informací a jejich následnou reprodukci v nezměněné podobě.
Komunikace se Společností a poskytování informací zákazníkovi probíhá v českém jazyce a jde-li o informace
(dokumenty), které nejsou dostupné v českém jazyce, a souhlasil-li s tím zákazník, v jazyce anglickém.
Společnost poskytuje zákazníkům informace o poskytovaných investičních službách v rozsahu, četnosti a termínech upravených Zákonem a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 ze dne 25. dubna 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (dále jen „Nařízení“). Tyto informace Společnost poskytuje mimo jiné prostřednictvím tohoto dokumentu.
III. Investiční nástroje, investiční strategie a možná rizika
Společnost poskytuje investiční služby ve vztahu k těmto investičním nástrojům:
i) investiční cenné papíry uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) v rozsahu podle § 29 odst. 3 Zákona o podnikání na kapitálovém trhu,
ii) cenné papíry kolektivního investování, kterými se rozumí cenné papíry vydávané investičními fondy (uvedené v § 3 odst. 2 písm. b) v rozsahu podle § 29 odst. 3 Zákona o podnikání na kapitálovém trhu).
Investiční služby Společnosti se vztahují zejména k cenným papírům kolektivního investování, především cenným papírům vydávaným ETF. ETF jsou subjekty kolektivního investování (investiční fondy), které vydávají cenné papíry, jež jsou přijaty k obchodovaní na regulovaném trhu. Cenné papíry kolektivního investování jsou cenné papíry vydávané investičními fondy, které představují podíl na investičním fondu nebo na jmění (souhrnu majetku a dluhů) tvořícím investiční fond.
Investiční fondy oproti vydaným cenným papírům kolektivního investování shromažďují od investorů peněžní prostředky nebo jiná aktiva a tyto prostředky investují na principu rozložení rizik mezi více aktiv nebo více druhů aktiv podle určité investiční strategie s následnou správou těchto investic. Základním dokumentem, kterým je určena investiční strategie investičního fondu, je statut nebo srovnatelný dokument. Každý investor do cenných papírů kolektivního investování by se měl předem seznámit se statutem investičního fondu a s tzv. sdělením klíčových
informací nebo srovnatelným dokumentem, byl-li vytvořen. Sdělení klíčových informací obsahuje stručné základní charakteristiky investičního fondu nezbytné pro pochopení povahy a rizik spojených s investováním do tohoto fondu. Hodnota a výkonnost cenného papíru kolektivního investování se odvíjí od hodnoty jmění investičního fondu, který jej vydal. Ta podléhá vlivům v závislosti na druhu aktiv, do kterého investiční fond investuje. Podle druhu aktiv, na které se zaměřuje investiční strategie fondu, se rozlišují fondy peněžního trhu, fondy dluhopisové, fondy akciové, fondy smíšené, fondy fondů či fondy nemovitostní. Citlivost hodnoty jmění investičního fondu a jím vydaného cenného papíru na změny hodnot určitého aktiva či určitého druhu aktiv závisí na tom, jak velký podíl majetku fondu tvoří dané aktivum či druh aktiv. Tento je omezen limity uvedenými ve statutu.
Investor do cenného papíru kolektivního investování by měl předem zvážit strukturu aktiv, do nichž může investiční fond investovat, a zvážit rizika plynoucí z jednotlivých druhů těchto aktiv. Rizika jsou popsána ve statutu investičního fondu a ve sdělení klíčových informací, bylo-li vytvořeno.
Před rozhodnutím investovat do investičních nástrojů by investoři měli věnovat pozornost rizikovým faktorům, které jsou uvedeny níže.
Hodnota investičních nástrojů a výnosy z nich plynoucí mohou v čase klesat i stoupat. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Není vyloučeno, že investor nezíská zpět celou investovanou částku. Investici by proto měly realizovat pouze ty osoby, které jsou schopny případnou ztrátu finančně unést, a to po uvážení všech rizik spojených s investicí.
Investiční strategie jsou blíže popsány v Metodice práce s klientem, která je k dispozici na webových stránkách Společnosti.
Rizika spojená s investováním do cenných papírů a do cenných papírů kolektivního investování
Ve Xxxxxxxx s.r.o. nechápeme rizika spojená s investováním pouze na úrovni jednotlivých produktů. Investování je komplexní činností a proto je třeba komplexně přistupovat i k riziku – jedné z proměnných Vašeho investičního rozhodování.
Proto jsme si vytvořili standardizovaný postup, jak společně s klienty riziko řídíme. Jedná se o nekonečný koloběh následujících částí naší společné práce:
1. Tvorba investičního plánu
2. Kontrola emocí
3. Určení alokace
4. Dodržování diverzifikace
5. Výběr produktů
Plán
S prvním druhem rizika se klient může potkat ještě dříve, než začne investovat. Jedná se o riziko absence investičního cíle. Jinými slovy řečeno klient neví, proč investuje, jaké jsou jeho investiční cíle. Takové portfolio je pak náhodným složením finančních a investičních produktů bez důrazu na dlouhodobou koncepci.
Tomuto druhu rizika se vyhýbáme vytvořením investičního plánu, v němž si stanovíme jasné investiční cíle – co klient potřebuje, kdy a kolik to bude stát. Správný investiční plán pak eliminuje riziko špatně definovaného investičního horizontu a odpovídá na otázku, jak bychom měli rozložit naše finanční prostředky mezi třídy aktiv, abychom vymezených cílů a met dosáhli.
Všechny následující kroky – kontrola emocí, správná alokace, důraz na diverzifikaci i metodický výběr produktů provádíme z toho důvodu, abychom se vyhnuli riziku nenaplnění investičního plánu.
Emoce
Prvním předpokladem pro vyhnutí se riziku nenaplnění investičního plánu je kontrola emocí. To, že jsme si pečlivě vytvořili investiční plán, ještě nutně neznamená, že se jím zvládneme v reálných situacích řídit. Riziko emotivního rozhodnutí nás může dohnat kdykoliv. A plán je stále jen souborem informací na papíře, které můžeme v důležitých a vypjatých momentech obejít, takže se ke stanoveným cílům nedopracujeme. Proto je důležité, abychom byli disciplinovaní a odhodlaní se plánu držet, dokud to bude možné.
Většina investorů dělá 2 zásadní chyby:
1. Podstupují riziko, kdy dělají něco, čemu nerozumí. Investování není atomová věda, ale je třeba znát pár zásad a základních souvislostí ze světa investic, které přímo ovlivňují Vaše investice. Je to cesta jak rozumět tomu, co s Vašimi penězi děje a vyhnout se tak emotivním rozhodnutím. Právě proto je základní vzdělání a pravidelný informační servis základním stavebním kamenem spolupráce mezi klientem a společností Xxxxxxxx s.r.o.. Pokud se někdy dostanete do situace, kdy našim návrhům nerozumíte, neváhejte se nás zeptat!
2. Investice nakupují v okamžiku, kdy jsou tyto investice nejvíce populární. A naopak se nezkušení investoři investic zbavují (prodávají), když jsou ceny nízké nebo je na trhu vyšší kolísavost a daná investice se může dočasně stát nepopulární. Jsou tak ovlivněni rizikem špatného načasování obchodu.
Typické chování mnoha nezkušených investorů je popsáno na tomto grafu:
Abychom se nevhodnému investičnímu chování vyhnuli, máme jasnou metodiku, jak provádíme nákupy investic. Neumíme odhadovat pohyby trhu a proto větší nákupy provádíme na několik částí v čase. Víme, co dělat, když jsou ceny nízké nebo naopak vysoké. Tématu se věnujeme také na webinářích.
Alokace
Dalším druhem rizika je riziko špatné alokace. Strategická alokace znamená rozdělení Vašeho investičního majetku mezi základní různé třídy aktiv. Pokud již zvládnete kontrolovat své emoce, alokace udělá 92% Vašeho investičního úspěchu. Primárním vstupem pro tvorbu správné alokace je v našem případě kvalitně zpracovaný plán, protože alokace je tvořena tak, aby byly splněny investiční cíle. Taktickou alokací potom reagujeme na aktuální situaci na trhu, kdy se jedná o úpravy jednotlivých vah portfolia nejčastěji na základě ocenění daného trhu.
Důsledným dodržováním z plánu vycházející alokace se následně vyhýbáme také riziku přeskakování mezi třídami aktiv. To se děje díky emocionálním reakcím na různé mediální i jiné podněty, díky kterým investoři mění zbrkle a bezdůvodně alokaci v průběhu investičního horizontu.
Dalším rizikem je inflace neboli ztráta hodnoty peněz v čase. V dnešní době nízké inflace na tohoto „tichého zabijáka“ peněz nikdo moc nemyslí. Jako finanční profesionálové ale víme, že mnohem více než výkyvů cen akcií je potřeba bát se právě inflace. Vždyť pokud by se inflace jenom vrátila na své dlouhodobé průměry ve výši 3% ročně, tak byste namísto 500 000 Kč ročních výdajů mohli za 20 let potřebovat na stejnou životní úroveň již 900 000 Kč ročně.
Abychom se výše uvedeným rizikům vyhnuli, pečujeme o vaše peníze pomocí základních pravidel investiční strategie Wealth Protection. Strategie Wealth Protection vyhovuje investorům, pro které je důležitá ochrana (vy)budovaného majetku před ztrátou jeho hodnoty a dlouhodobý trvale udržitelný
nadinflační výnos. Naopak méně vyhovuje investorům, kteří hledají nejvyšší dosažitelný výnos i za cenu rizika ztráty významné části vstupní hodnoty investice.
Investiční strategii Wealth Protection chrakterizují následující klíčové principy:
1. Dlouhodobá ochrana reálné hodnoty aktiv před poklesem způsobeným inflací a/nebo poklesem vlastní hodnoty
aktiv
2. Preference investičních řešení zajišťujících dlouhodobou stabilitu výnosu a hodnoty aktiv před řešením s nejvyšším výnosem a vysokou volatalitou (tomuto bodu se dále budeme věnovat v kapitole Diverzifikace)
Důležitým poznatkem strategie Wealth Protection je také to, že se snažíme k investičním cílům dojít nejbezpečnější možnou cestou.
Diverzifikace
Když už máme určenou strategii dosažení investičních cílů a tím pádem víme, do jakých tříd aktiv budeme peníze posílat, je na čase vybrat taková řešení, abychom si vyhnuli těm rizikům, kterým je možnost se pomocí diverzifikace (výběru různorodých řešení) vyhnout. Jinak řečeno ani v rámci dané třídy aktiv nesázíme vše na jednu kartu.
Diverzifikujeme dle různých kritérií a tím pádem snižujeme příslušná rizika:
1. Dle regionů – rozdělení mezi jednotlivé regiony tak, abychom se vyhnuli regionálnímu i politickému riziku. Nesázíme na jednu oblast, na vývoj určitého trhu. I díky principům strategie Wealth Protection investujeme do největších a nejvyspělejších trhů světa a vyhýbáme se malým a nestabilním trhům.
2. Dle sektorů - rozdělení mezi jednotlivé regiony tak, abychom se vyhnuli sektorovému riziku. Stejně jako u regionálního rizika se nesnažíme předpovídat vývoj jednotlivých sektorů ekonomiky a investujeme napříč celým trhem.
3. Dle měn – investice mohou být často nakupovány v různých měnách a tím pádem zde hrozí měnové riziko. Nesnažíme se předpovídat pohyby a měn a proto nesázíme na jednu určitou měnu. Vždy se snažíme investice rozkládat mezi hlavní světové měny a referenční měnu investora.
4. Dle likvidity – riziko omezené likvidity spočívá v omezené možnosti přeměnit danou investici na hotovost.
5. Dle splatnosti – týká se primárně dluhopisových investic, kdy vybíráme dluhopisy z různou délkou splatnosti. Většinou určeno aktuální taktickou alokací dle tržních ukazatelů.
6. Dle bonity – dle tohoto kritéria diverzifikujeme z toho důvodu, abychom snížili riziko dostání svým závazkům (společnost bude schopna plnit to, k čemu se zavázala) a riziko právní.
U dluhopisů mluvíme o situaci, kdy dlužník nebude moci zcela nebo zčásti dostát svým závazkům z dluhopisu, například z důvodu platební neschopnosti. Vodítkem pro posouzení bonity dlužníka může být takzvaný rating (posouzení bonity dlužníka nezávislou ratingovou agenturou. Rating „AAA“ nebo „Aaa“ znamená nejlepší bonitu; čím horší je rating, (např. rating B nebo C), tím vyšší je riziko bonity a tím vyšší bude pravděpodobně i úročení cenného papíru, které je vyváženo zvýšeným rizikem ztráty dlužníka. Ratingový stupen BBB nebo lepší se označují jako "Investiční stupeň" (Investment grade).
7. Dle správce – snažíme se také diverzifikovat mezi různé správce a to z důvodu snížení rizika selhání správce. K selhání správce může dojít buď krachem z důvodu špatné finanční situace nebo i z politických důvodů. Proto vybíráme správce působící na vyspělích trzích s dostatečnou finanční sílou, jak je pospáno níže.
8. Dle produktů – abychom zmírnili riziko ztráty investovaných prostředků, dbáme také na diverzifikace dle produktů primárně v návaznosti na metodiku výběru daného produktu.
Produkty
Fondy kolektivního investování a TZV. ETF („Exchange traded funds)
Podílové fondy jsou nástroje kolektivního investování. Fungují na principu vydávání podílového listu, který představuje vlastnictví určitého podílu majetku fondu. Majetek podílníka a majetek správce je přísně oddělen, což eliminuje riziko „vytunelování“.
Základní rozdělení fondů provádíme dle typu aktiva, do kterého fond investuje. Jedná se o fond peněžního trhu, dluhopisové, akciové a alternativní fondy (nemovitosti, komodity a jiná investiční aktiva). Pokud je fond smíchán z různých druhů aktiv, jedná se o fond smíšený. Pokud fond investuje do jiných fondů, jedná se o tzv. fond fondů.
Exchange Traded Funds (ETF) neboli burzovně obchodovatelné fondy fungují na podobném principu jako výše uvedené podílové fondy s tím rozdílem, že jejich podíly jsou ve formě akcií obchodovány na burze. ETF mají také podkladová aktiva - zpravidla tvoří koš cenných papírů (např. akciový koš). Zpravidla jsou pasivně řízené (indexové) a proto podkladová aktiva reflektují skladbu určitého indexu, např. MSCI World, Dow Xxxxx ši S&P 500.
Výnos
Výnos fondu je určen vývojem ceny aktiv, které má ve svém portfoliu. Fond má následně dvě základní možnosti, jak s výnosem naložit. Pokud se jedná o akumulační druh fondu, tak jsou všechny výnosy podkladových aktiv reinvestovány zpět do portfolia fondu. Pokud se jedná o distribuční druh fondu, pak jsou výnosy vypláceny podílníkům na základě vyhlášené dividendy.
Aktuální cena podílového listu či akcie ETF je pak určena oceněním jednotlivých aktiv fondu vždy k danému datu (ocenění denní, týdenní, měsíční, atd.). A za tuto aktuální hodnotu podílového listu je možno podíly ve fondu nakupovat nebo prodávat. Pokud se aktivům ve fondu nedaří a jejich cena klesá, je zde riziko ztráty investovaných prostředků. Toto riziko se dá snižovat na straně klienta i na straně poradce.
Na straně poradce Xxxxxxxx s.r.o. je riziko ztráty investovaných prostředků snižováno dodržováním metodiky pro výběr fondů a ETF. Prvním sítem pro snížení tohoto rizika je již v kroku diverzifikace, kdy vyloučíme pro nás neadekvátní druhově, regionálně a sektorově zaměřené fondy. Následně hodnotíme mj. tato kritéria:
1. Velikost správce - doporučujeme co největší správce fondů, protože nás zajímá, kdo se stará o váš majetek a změnšíme tak riziko selhání správce. Ukazuje to, jaké má zkušenosti se správou majetku a jak důležitý byznys je správa majetku pro jeho podnikání.
2. Velikost fondu - U daného správce vám doporučujeme velké fondy pro správce samotného, bude jim věnovat větší pozornost. Velké fondy mohou dosahovat úspor z rozsahu a díky svému objemu mohou mít nižší náklady. Velké fondy znamenají pro svého správce velký zdroj příjmů, proto jim věnuje patřičnou péči. Tímto kritériem snižujeme riziko sloučení, uzavření a selhání fondu.
3. Rating – Používáme kritérium společnosti Mornigstar ve formě přidělovaných hvězdiček, které představují stabilitu výnosu na jednotlivých horizontech.
4. Doba působení portfolimanažera – U aktivně řízených fondů upřednostňujeme ty fondy, které mají stabilního manažera. Pokud se totiž vystřídá manager fondu, nemůžeme použít pro hodnocení fondu jeho minulé výnosy. Tímto krokem snižujeme riziko změny a nekonzistence investiční strategie.
5. Nákladovost – riziko nadměrných nákladů je pro nás důležité z toho důvodu, že přímo ovlivňuje dlouhodobou výkonnost fondu. Snažíme se tedy vyhýbat zbytečně drahým fondům.
Na straně klienta pak riziko ztráty investovaných prostředků snižujeme kontrolováním emocí, protože pokud jsou dodrženy výše uvedené zásady plánování, alokace a diverzifikace, pak právě emoce jsou nejčastějším důvodem ztráty investovaných prostředků.
Daňové dopady
Danění výnosů je spíše než rizikem faktem, který k investování patří. Výnos ovlivňuje nejvíce daň z kapitálových výnosů, které je možné se vyhnout při splnění tzv. časového testu (předepsaná délka držby cenného papíru dle platné legislativy). Vezměte na vědomí, že výplaty výnosů a obdobné platby ze zahraničních investičních fondů mohou podléhat odlišným daňovým předpisům.
Dluhopisy
Dluhopisy (výnosové cenné papíry) jsou cenné papíry, u nichž se emitent (dlužník) zavazuje vůči vlastníkovi cenného papíru (věřiteli, kupujícímu), že příslušnou částku získaného kapitálu vyplatí nazpět v souladu s podmínkami dluhopisu s dohodnutým úrokem.
Výnos
Výnos z investice do dluhopisů se skládá ze dvou hlavních částí:
1. Výplaty úroku – jedná se o smluvně dohodnutou podmínku o pevném či variabilním úroku
2. Zisků/ztrát z kurzu (ceny) dluhopisů – jedná se o aktuální tržní cenu, která je určena nabídkou a poptávkou daného dluhopisu na trhu. Kurz je velmi často ovlivněn psychologií investorů, vnímáním a interpretací výsledků společnosti, změnou bonity dlužníka a reálnými hospodářskými výsledky i ekonomickým prostředím. Špatná kontrola emocí a pochopení výše uvedených souvislostí pak zvyšuje riziko kurzových ztrát. Pokud je dluhopis držen až do konečného data splatnosti, obdržíte při konečné splatnosti výnos dle podmínek dluhopisu. V této souvislosti věnujte pozornost riziku možného předčasného splacení dluhopisu ze strany emitenta, pokud to podmínky dluhopisu připouštějí.
Při prodeji dluhopisu před konečným datem splatnosti obdržíte tržní hodnotu (kurz). Ten se řídí podle nabídky a poptávky, které mimo jiné závisí na aktuální úrokové hladině. Například u pevně úročených dluhopisů dojde k poklesu kurzu, pokud vzrostou úroky pro obdobné lhůty splatnosti a naopak dluhopis nabude na hodnotě, pokud úroky pro obdobné lhůty splatnosti poklesnou.
Míra změny kurzu dluhopisu v reakci na změnu úrokové hladiny je popsána ukazatelem „durace“ (Duration). Durace závisí na době zbývající do konečného data splatnosti dluhopisu. Čím je durace vyšší, tím silněji se projeví změny obecné úrokové úrovně na kurz a to jak v kladném, tak v záporném smyslu.
Výnos lze proto určit dopředu pouze za předpokladu, že investor bude dluhopis držet až do konečné splatnosti. Při pohyblivém úročení dluhopisu není možné předem výnos uvést. Jako srovnávací/referenční hodnota pro výnos se používá ukazatel výnos do doby splatnosti (YTM), který se vypočítává podle mezinárodně obvyklých pravidel. Pokud dluhopis nabízí oproti jiným dluhopisům se srovnatelnou lhůtou podstatně vyšší výnosnost, musí to mít zvláštní důvody, například zvýšené riziko bonity.
Při prodeji před konečným datem splatnosti je nejistá dosažitelná prodejní cena, výnos proto může být vyšší nebo nižší než původně vypočítaná výnosnost. Při výpočtu výnosu musí být také zohledněny náklady spojené s prodejem.
Cílový trh investičního nástroje
Investiční nástroje, které Společnost nabízí nebo doporučuje zákazníkům, mají určen cílový trh. Cílovým trhem je okruh zákazníků, kteří mají určité společné charakteristiky, jimž daný investiční nástroj vyhovuje. Cílový trh se stanoví na základě 5 kategorií charakteristik zákazníků:
a) kategorie cílových zákazníků (neprofesionální, profesionální nebo způsobilá protistrana),
b) znalostí a zkušeností cílových zákazníků,
c) finanční situace cílových zákazníků se zaměřením na schopnost nést ztráty,
d) riziková tolerance cílových zákazníků a slučitelnost poměru rizika a výnosů produktu s cílovým trhem a
e) cílů a potřeb cílových zákazníků.
Cílovým trhem mohou být například neprofesionální zákazníci s malými odbornými znalostmi a zkušenostmi v oblasti investic, jejichž finanční zázemí neumožňuje nést významný pokles investice, mají dlouhodobý investiční horizont a investují jednorázově vetší finanční částku.
Současně s nabídkou nebo doporučením investičního nástroje Společnost sdělí zákazníkovi, pro jaký cílový trh je investiční nástroj určen a zda zákazník patří do tohoto cílového trhu. K posouzení, zda je investiční nástroj slučitelný s potřebami, charakteristikami a cíli cílového trhu, do něhož zákazník patří, Společnosti vychází z informací od zákazníka o jeho odborných znalostech a zkušenostech, jeho finančním zázemí a investičních cílech získaných dle postupů v Metodice práce s klientem a z investičního dotazníku.
Zákazník může investovat i do investičního nástroje, jehož cílový trh neodpovídá cílovému trhu, do něhož zákazník patří, nebo jehož negativní cílový trh odpovídá cílovému trhu, do něhož zákazník patří. Takovou investici může Společnost zákazníkovi při poskytování investičního poradenství také doporučit, jestliže je na základě vyhodnocení investičního dotazníku a Metodiky práce s klientem pro zákazníka vhodná.
IV. Poskytování investičního poradenství
Investiční poradenství Společnost poskytuje zákazníkům výlučně jako nezávislé. Společnost si v souvislosti s poskytováním nezávislého investičního poradenství nesmí ponechat žádnou úplatu nebo jinou peněžitou výhodu od třetí osoby, s výjimkou úplaty či peněžité výhody od zákazníka nebo osoby jednající jeho jménem, ani nesmí přijmout nepeněžitou výhodu s výjimkou menší nepeněžité výhody splňující podmínky uvedené v části VII. těchto informací.
Investiční poradenství poskytované Společností je založeno na rozsáhlé analýze různých druhů investičních nástrojů, které zahrnuje investiční cenné papíry (akcie, dluhopisy a obdobné cenné papíry), cenné papíry kolektivního investování, nástroje peněžního trhu a deriváty vydávané širokým spektrem emitentů z pohledu hospodářského odvětví, geografického zaměření a velikosti emitenta i likvidity a měny investice. Při poskytování investičního poradenství Společnost akcentuje cenné papíry vydávané nízkonákladovými ETF s ohledem na diverzifikaci rizik na úrovni ETF, správu ETF profesionálními správci, relativně nižší náklady i likviditu investic do ETF obchodovaných na regulovaných trzích.
Spektrum investičních nástrojů, které Společnost za účelem poskytování investičního poradenství analyticky pokrývá, Společnost zpřístupňuje zákazníkům v digitální platformě či na webových stránkách. Analýza nezahrnuje investiční nástroje vydané nebo vytvořené osobami s úzkým propojením nebo s úzkými právními či ekonomickými vztahy se Společností, žádné takové investiční nástroje Společnost zákazníkům v rámci investičního poradenství nenabízí.
Při poskytování investičního poradenství Společnost poskytuje zákazníkovi v digitální platformě prohlášení o vhodnosti, které obsahuje souhrn poskytnutého poradenství a prohlášení o tom, jak poskytnuté investiční poradenství vyhovuje preferencím, cílům a dalším charakteristikám zákazníka, který je neprofesionálním zákazníkem, a zda bude u doporučených investičních nástrojů potřebné, aby neprofesionální zákazník požadoval či se Společností sjednal pravidelný přezkum vhodnosti.
Zaváže-li se k tomu Společnost ve smlouvě se zákazníkem nebo požádá-li ji o to zákazník, Společnost za úplatu provádí také pravidelný přezkum vhodnosti doporučených investičních nástrojů pro zákazníka. Přezkum provádí jednou za tři roky nebo v případě závažné změny okolností. Přezkum se provede na základě aktualizace informací od zákazníka o jeho odborných znalostech a zkušenostech v oblasti investic, jeho finančním zázemí a investičních cílech (formou nového sběru dat dle Xxxxxxxx práce s klientem a vyplněním investičního dotazníku) a vyhodnocení těchto informací. Po provedení pravidelného přezkumu Společnost poskytne zákazníkovi novou zprávu o vhodnosti.
V. Obsah smlouvy a smluvních podmínek
Smlouva, na jejímž základě budou poskytovány zákazníkovi investiční služby, spolu s obchodními podmínkami vymezuje úplný obsah smluvního vztahu mezi Společností a zákazníkem a jejich práva a povinnosti.
Smlouvu Společnost uzavírá se zákazníkem osobně nebo distančně. Zákazníkovi je předem na webových stránkách společnosti nebo v digitální platformě zpřístupněn spolu s obchodními podmínkami návrh smlouvy podepsaný za Společnost. Zákazník se tak může seznámit s úplným obsahem návrhu smlouvy a obchodních podmínek a je ponecháno na jeho rozhodnutí, zda smlouvu uzavře. Rozhodne-li se smlouvu uzavřít, zákazník v digitálním poradenství provede její odsouhlasení, v osobním poradenství návrh smlouvy vytiskne, podepíše a odešle jej Společnosti naskenovaný e- mailem nebo vytištěný poštou. Je oprávněn si rovněž ponechat vyhotovení smlouvy. Uzavření smlouvy Společnost následně zákazníkovi potvrdí e-mailem či oznámením v digitální platformě.
VI. Informace o nákladech
Za poskytnutí investičního poradenství platí zákazník Společnost odměnu uvedenou v ceníku, který Společnost poskytne zákazníkovi před uzavřením smlouvy spolu s návrhem smlouvy. Ceník je rovněž uveřejněn na internetových stránkách Společnosti. Odměna za poskytnutí investičního poradenství je stanovena jako jednorázová, je-li poskytnuto jednorázové poradenství ve formě tvorby investičního plánu, anebo pravidelná, je-li poskytováno průběžné investiční poradenství. Jednorázová odměna je stanovena pevnou částkou uvedenou v ceníku. Pravidelná odměna se stanoví sazbou uvedenou v ceníku ze základu, kterým je hodnota zákazníkových investic realizovaných prostřednictvím Společnosti nebo výše zisku realizovaného z těchto investic.
Zákazník zpravidla hradí v souvislosti s provedením pokynu předaného Společností provádějícímu obchodníkovi odměnu provádějícímu obchodníkovi, a to ve výši sjednané ve smlouvě, kterou zákazník uzavřel s provádějícím obchodníkem (např. prostřednictvím Společnosti). Zprostředkovává-li Společnost zákazníkovi uzavření smlouvy s provádějícím obchodníkem, poskytne zákazníkovi prostřednictvím svých internetových stránek nebo v digitální platformě před její uzavřením vedle obsahu smlouvy a smluvních podmínek také ceník služeb provádějícího obchodníka podle takové smlouvy. Poskytuje-li Společnost zákazníkovi investiční službu přijetí a předání pokynu, poskytne zákazníkovi prostřednictvím svých internetových stránek nebo v digitální platformě před jejím poskytnutím také ceník služeb provádějícího obchodníka.
Zákazníkům, se kterými měla Společnost v průběhu kalendářního roku trvalý smluvní vztah (např. poskytovala-li mu službu průběžného investičního poradenství nebo přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů), poskytuje zákazníkovi zpětně informaci o všech nákladech a poplatcích spojených v kalendářním roce s investiční službou, kterou zákazníkovi poskytla, a investičními nástroji, které zákazníkovi doporučila či nabídla.
V souvislosti s poskytovanou investiční službou mohou zákazníkovi vznikat další náklady, včetně daní, které Společnost neplatí a ani je zákazníkovi neúčtuje.
VII. Předcházení a řízení střetů zájmů, pobídky
Společnost v souladu se Zákonem zjišťuje a řídí střety zájmů mezi Společností, včetně vedoucích osob a zaměstnanců Společnosti, a jejími zákazníky a mezi zákazníky Společnosti navzájem. To se vztahuje na potenciální zákazníky obdobně.
K řízení a předcházení střetu zájmů Společnost zejména organizačně odděluje činnosti s rizikem střetu zájmů, stanoví zákaz výměny informací, se kterými je spojeno nebezpečí střetu zájmů, má zavedena pravidla vnitřní kontroly, navzájem nezávisle odměňuje osoby vykonávající činnosti, ze kterých může vzniknout střet zájmů a stanoví pravidla pro osobní obchody osob se zvláštním vztahem ke Společnosti.
Nelze-li přes přijatá opatření zamezit nepříznivému vlivu střetu zájmů na zájmy zákazníka, sdělí Společnost před poskytnutím investiční služby zákazníkovi informace o povaze nebo zdroji střetu zájmů, které zákazníkovi umožní vzít řádně v úvahu střet zájmů.
Podrobnější informace týkající se zjišťování a řízení střetu zájmů poskytne Společnost zákazníkovi na požádání.
Společnost si v souvislosti s poskytováním nezávislého investičního poradenství nesmí ponechat žádnou úplatu nebo jinou peněžitou výhodu, ani nesmí přijmout nepeněžitou výhodu s výjimkou menší nepeněžité výhody, která může přispět ke zlepšení kvality poskytované služby, kterou nelze považovat za výhodu vedoucí k porušení povinnosti Společnosti jednat v nejlepším zájmu zákazníka a o které je zákazník informován. Společnost v souvislosti s poskytováním nezávislého investičního poradenství nepřijímá žádné úplaty ani jiné peněžité nebo nepeněžité výhody
(dále jen „pobídka“). Pobídkou není úplata nebo jiná peněžitá nebo nepeněžitá výhoda přijatá od zákazníka nebo od osoby jednající na jeho účet nebo poskytnutá zákazníkovi nebo osobě jednající na jeho účet.
Při poskytování jiných investičních služeb, než nezávislého investičního poradenství Společnost nesmí přijmout nebo poskytnout takovou pobídku, která může vést k porušení jeho povinnosti jednat kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků nebo povinnosti řídit střety zájmů při výkonu činnosti investičního zprostředkovatele. Jiné pobídky může Společnost přijmout nebo poskytnout. Společnost v některých případech při poskytování jiných investičních služeb, než nezávislého investičního poradenství přijímá od třetích osob pobídky spočívající v podílu na tzv. manažerském poplatku, který tyto třetí osoby dostávají za obhospodařování majetku investičních fondů, do kterých investují zákazníci Společnosti. Pobídka, která je Společnosti vyplácena, je určena smlouvou mezi Společností a příslušnou třetí osobou a činí maximálně 30 % manažerského poplatku (poplatku za obhospodařování) investičního fondu. Společnost dále v některých případech přijímá od třetích osob pobídku spočívající v podílu na vstupním poplatku při nákupu investičního nástroje zákazníkem Společnosti, přičemž výše tohoto podílu může činit až 100 % ze vstupního poplatku.
Podrobnější informace o pobídkách poskytne Společnost zákazníkům na požádání.
VIII. Vyřizování reklamací a stížností
Zákazník je oprávněn se obrátit se svou stížností na ČNB. Má rovněž možnost domáhat se svých práv soudní cestou. Zákazník, který je spotřebitelem, je oprávněn se v případě sporu se Společností obrátit také na subjekt mimosoudního řešení sporů, kterým je finanční arbitr (xxx.xxxxxxxxx.xx).
Společnost není účastníkem záručního systému zabezpečovaného Garančním fondem obchodníků s cennými papíry (dále jen „GFO“).
IX. Kategorizace zákazníků
Za účelem zajištění odpovídající úrovně ochrany při poskytování investičních služeb Společnost v souladu se Zákonem a Nařízením řadí své zákazníky do jedné z těchto kategorií zákazníků:
a) neprofesionální zákazník,
b) profesionální zákazník, nebo
c) způsobilá protistrana.
O svém zařazení je každý ze zákazníků Společnost informován písemně v návrhu smlouvy, na jejímž základě Společnost poskytne zákazníkovi investiční službu.
Neprofesionálním zákazníkem se rozumí zákazník, kterého Společnost neřadí mezi profesionální zákazníky nebo
způsobilé protistrany.
Za profesionálního zákazníka se považuje osoba uvedená v § 2a odst. 2 nebo § 2b odst. 1 Zákona. Za způsobilou protistranu se považuje osoba uvedená v § 2a odst. 1 Zákona.
Pro každou z kategorií zákazníků Zákon stanoví různou míru plnění povinností, které směřují k ochraně zákazníka vůči rizikům vyplývajícím z investování na finančních trzích, například v oblasti informování zákazníka nebo vyžadování informací od zákazníka. Nejvyšší úroveň ochrany Zákon poskytuje neprofesionálním zákazníkům.
Zákazník má za podmínek upravených Zákonem právo požádat Společnost o změnu svého zařazení. Se změnou jsou spojeny změny v ochraně zákazníka včetně rozsahu informačních a dalších povinností Společnosti vůči zákazníkovi. O změně zařazení informuje Společnost zákazníka písemně.
V Praze dne 6. 5. 2019