Úvodní ustanovení

VI.

Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Tento zákon upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb (dále jen „zboží“) proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení (dále jen

„narušení“)

a) dohodami soutěžitelů (§ 3 odst. 1),

b) zneužitím dominantního postavení soutěžitelů,

c) spojením soutěžitelů, nebo

d) orgány státní správy při výkonu státní správy, orgány územní samosprávy při výkonu samosprávy a při přeneseném výkonu státní správy a orgány zájmové samosprávy při přeneseném výkonu státní správy (dále jen „orgány veřejné správy“).

(2) Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie23) a dále upravuje postup při aplikaci článků 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) orgány České republiky a některé otázky jejich součinnosti s Evropskou komisí1) (dále jen

„Komise“) a s orgány ostatních členských států Evropské unie při postupu podle Nařízení Rady (ES) o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy1a) (dále jen „Nařízení“) a Nařízení rady (ES) o kontrole spojování podniků1b) (dále jen „Nařízení o fúzích“).

(3) Na soutěžitele, kteří na základě zvláštního zákona nebo na základě rozhodnutí vydaného podle zvláštního zákona poskytují služby obecného hospodářského významu,1c) se tento zákon vztahuje, jen pokud jeho uplatnění neznemožní poskytování těchto služeb.

(4) Tento zákon se použije obdobně i na řízení ve věcech soutěžitelů, jejichž jednání by mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy Evropské unie podle článků 101 a 102 Smlouvy.

(5) Tento zákon se vztahuje i na jednání soutěžitelů, k němuž došlo v cizině, které narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž na území České republiky.

(6) Tento zákon se nevztahuje na jednání podle odstavce 1, jejichž účinky se projevují výlučně na zahraničním trhu, pokud z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nevyplývá něco jiného.

(7) Tento zákon se dále nevztahuje na ochranu hospodářské soutěže proti nekalé soutěži2).

23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1 ze dne 11. prosince 2018

o posílení postavení orgánů pro hospodářskou soutěž v členských státech tak, aby mohly účinněji prosazovat pravidla, a o zajištění řádného fungování vnitřního trhu.

§ 2

Vymezení některých pojmů

(1) Soutěžiteli podle tohoto zákona se rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.

(2) Relevantním trhem je trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.

(3) Sdělením výhrad se pro účely tohoto zákona rozumí písemné vyrozumění účastníkům řízení o možném narušení hospodářské soutěže, v němž Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) sdělí popis skutku, označí důkazy, sdělí právní kvalifikaci skutku a správní trest, který hodlá uložit.

§ 3

(1) Dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen „dohody“), jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, jsou zakázané a neplatné,4) pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku. Dohody, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, nejsou považovány za zakázané.

(2) Z dohod zakázaných podle odstavce 1 jsou zakázány zejména dohody, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže proto, že obsahují ujednání o

a) přímém nebo nepřímém určení cen, popřípadě o jiných obchodních podmínkách,

b) omezení nebo kontrole výroby, odbytu, výzkumu a vývoje nebo investic,

c) rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů,

d) tom, že uzavření smlouvy bude vázáno na přijetí dalšího plnění, které věcně ani podle obchodních zvyklostí a zásad poctivého obchodního styku s předmětem smlouvy nesouvisí,

e) uplatnění rozdílných podmínek vůči jednotlivým soutěžitelům při shodném nebo srovnatelném plnění, jimiž jsou někteří soutěžitelé v hospodářské soutěži znevýhodněni,

f) tom, že účastníci dohody nebudou obchodovat či jinak hospodářsky spolupracovat se soutěžiteli, kteří nejsou účastníky dohody, anebo jim budou jinak působit újmu (skupinový bojkot).

(3) Týká-li se důvod zákazu jen části dohody, je zakázána a neplatná jen tato část. Pokud však z povahy dohody, jejího obsahu, účelu nebo z okolností, za nichž k ní došlo, vyplývá, že ji nelze od ostatního obsahu oddělit, je zakázaná a neplatná celá dohoda.

(4) Zákaz podle odstavce 1 se nevztahuje na dohody, které

a) přispějí ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického či hospodářského rozvoje a vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích,

b) neuloží soutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení cílů podle písmene a),

c) neumožní soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohody.

§ 7

(1) Zjistí-li Úřad v řízení ve věcech podle § 3 až 5, že byla uzavřena zakázaná dohoda, tuto skutečnost v rozhodnutí uvede a tímto rozhodnutím plnění dohody do budoucna zakáže.

(2) Namísto rozhodnutí podle odstavce 1 Úřad rozhodne o zastavení řízení za podmínky, že účastníci řízení Úřadu společně navrhli závazky ve prospěch obnovení účinné hospodářské soutěže, které jsou dostatečné pro ochranu hospodářské soutěže a jejichž splněním se odstraní závadný stav, a že zakázaná dohoda neměla za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. V takovém rozhodnutí může Úřad rovněž stanovit podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků. Jestliže Úřad neshledá navržené závazky dostatečnými, důvody písemně sdělí účastníkům a pokračuje v řízení.

(2) Namísto rozhodnutí podle odstavce 1 Úřad může rozhodnout o zastavení řízení za podmínky, že účastníci řízení Úřadu společně navrhli závazky ve prospěch zachování účinné hospodářské soutěže, jejichž splněním se odstraní obavy z jejího možného narušení. V takovém rozhodnutí může Úřad rovněž stanovit podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků. Závazky nelze navrhnout v řízení ve věci uzavření utajované horizontální dohody nebo jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže.

(3) Závazky podle odstavce 2 mohou účastníci řízení písemně navrhnout Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jim Úřad doručil písemné vyrozumění, v němž Úřad sdělí základní skutkové okolnosti případu, jejich právní hodnocení a odkazy na hlavní důkazy o nich, obsažené ve správním spise (dále jen „sdělení výhrad“) sdělení výhrad; k pozdějším návrhům přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele. Účastníci řízení jsou svým návrhem vázáni vůči Úřadu i mezi sebou navzájem, popřípadě vůči třetím osobám, a od podání návrhu do rozhodnutí Úřadu podle odstavce 2 nesmějí dohodu podle jejího původního znění plnit.

(4) Po zastavení řízení nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 2 může Úřad znovu zahájit řízení podle odstavce 1, jestliže

a) se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí podle odstavce 2 rozhodné,

b) soutěžitelé jednají v rozporu se svými závazky podle odstavce 2, nebo

c) rozhodnutí podle odstavce 2 bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů a informací.

§ 11

(1) Zneužívání dominantního postavení na újmu jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů je zakázáno. Zneužitím dominantního postavení je zejména

a) přímé nebo nepřímé vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách s jinými účastníky trhu, zvláště vynucování plnění, jež je v době uzavření smlouvy v nápadném nepoměru k poskytovanému protiplnění,

b) vázání souhlasu s uzavřením smlouvy na podmínku, že druhá smluvní strana odebere i další plnění, které s požadovaným předmětem smlouvy věcně ani podle obchodních zvyklostí nesouvisí,

c) uplatňování rozdílných podmínek při shodném nebo srovnatelném plnění vůči jednotlivým účastníkům trhu, jimiž jsou tito účastníci v hospodářské soutěži znevýhodňováni,

d) zastavení nebo omezení výroby, odbytu nebo výzkumu a vývoje na úkor spotřebitelů,

e) dlouhodobé nabízení a prodej zboží za nepřiměřeně nízké ceny, které má nebo může mít za následek narušení hospodářské soutěže,

f) odmítnutí poskytnout jiným soutěžitelům za přiměřenou úhradu přístup k vlastním přenosovým sítím nebo obdobným rozvodným a jiným infrastrukturním zařízením, které soutěžitel v dominantním postavení vlastní nebo využívá na základě jiného právního důvodu, pokud jiní soutěžitelé z právních nebo jiných důvodů nemohou bez spoluužívání takového zařízení působit na stejném trhu jako dominantní soutěžitelé, kteří přitom neprokáží, že takové spoluužívání není z provozních nebo jiných důvodů možné anebo je od nich nelze spravedlivě požadovat; totéž přiměřeně platí pro odmítnutí přístupu jiným soutěžitelům za přiměřenou úhradu k využití duševního vlastnictví nebo přístupu k sítím, které soutěžitel v dominantním postavení vlastní nebo využívá na základě jiného právního důvodu, pokud je takové využití nezbytné pro účast v hospodářské soutěži na stejném trhu jako dominantní soutěžitelé nebo na jiném trhu.

(2) Zjistí-li Úřad v řízení ve věcech podle odstavce 1, že došlo k zneužití dominantního postavení, tuto skutečnost v rozhodnutí uvede a tímto rozhodnutím takové jednání do budoucna zakáže.

(3) Namísto rozhodnutí podle odstavce 2 Úřad rozhodne o zastavení řízení za podmínky, že účastníci řízení Úřadu společně navrhli závazky ve prospěch obnovení účinné hospodářské soutěže, které jsou dostatečné pro ochranu hospodářské soutěže a jejichž splněním se odstraní závadný stav, a že zneužití dominantního postavení nemělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. V takovém rozhodnutí může Úřad rovněž stanovit podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků. Jestliže Úřad neshledá navržené závazky dostatečnými, důvody písemně sdělí účastníkům a pokračuje v řízení.

(3) Namísto rozhodnutí podle odstavce 2 Úřad může rozhodnout o zastavení řízení za podmínky, že účastníci řízení Úřadu společně navrhli závazky ve prospěch zachování účinné hospodářské soutěže, jejichž splněním se odstraní obavy z jejího možného narušení. V takovém rozhodnutí může Úřad rovněž stanovit podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků.

(4) Závazky podle odstavce 3 mohou účastníci řízení písemně navrhnout Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jim Úřad doručil sdělení výhrad; k pozdějším návrhům přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele. Účastníci řízení jsou svým návrhem vázáni vůči Úřadu i mezi sebou navzájem, popřípadě vůči třetím osobám, a od podání návrhu do rozhodnutí Úřadu podle odstavce 3 nesmějí postupovat způsobem, který je předmětem výhrad Úřadu.

(5) Po zastavení řízení nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 3 může Úřad znovu zahájit řízení a vydat rozhodnutí podle odstavce 2, jestliže

a) se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí podle odstavce 3 rozhodné,

b) soutěžitelé jednají v rozporu se závazky podle odstavce 3, nebo

c) rozhodnutí podle odstavce 3 bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů a informací.

§ 13

Spojení soutěžitelů podléhající povolení Úřadu Spojení soutěžitelů podléhá povolení Úřadu, jestliže:

a) celkový čistý obrat všech spojujících se soutěžitelů dosažený za poslední ukončené účetní období na trhu České republiky je vyšší než 1,5 miliardy Kč a alespoň dva ze spojujících se soutěžitelů dosáhli každý za poslední ukončené účetní období na trhu České republiky čistého obratu vyššího než 250 milionů Kč, nebo

b) čistý obrat dosažený za poslední ukončené účetní období na trhu České republiky

1. v případě spojení podle § 12 odst. 1 alespoň jedním z účastníků fúze,

2. v případě spojení podle § 12 odst. 2 soutěžitelem nebo jeho části, nad nímž je získávána kontrola, nebo

3. v případě spojení podle § 12 odst. 5 alespoň jedním ze soutěžitelů zakládajících společně kontrolovaného soutěžitele

je vyšší než 1 500 000 000 Kč a zároveň celosvětový čistý obrat dosažený za poslední

ukončené účetní období dalším spojujícím se soutěžitelem je vyšší než 1 500 000 000 Kč.

§ 19a

(1) Orgán veřejné správy nesmí při výkonu veřejné moci bez ospravedlnitelných důvodů narušit hospodářskou soutěž zejména tím, že

a) zvýhodní určitého soutěžitele nebo skupinu soutěžitelů,

b) vyloučí určitého soutěžitele nebo skupinu soutěžitelů z hospodářské soutěže, nebo

c) vyloučí soutěž na relevantním trhu.

(2) Úřad nevykonává dozor nad činností orgánů veřejné správy podle odstavce 1, která

je

a) prováděna ve formě rozhodnutí nebo jiných úkonů podle správního řádu nebo daňového řádu, nebo

b) poskytováním veřejné podpory, včetně podpory malého rozsahu22).

(3) Zjistí-li Úřad v řízení ve věcech podle odstavce 1, že došlo k narušení hospodářské soutěže, tuto skutečnost v rozhodnutí uvede.

(4) Namísto rozhodnutí podle odstavce 3 Úřad může rozhodnout o zastavení řízení za podmínky, že orgán veřejné správy Úřadu navrhl závazky ve prospěch zachování účinné hospodářské soutěže, jejichž splněním se odstraní obavy z jejího možného narušení. V takovém rozhodnutí může Úřad rovněž stanovit podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků.

(5) Závazky podle odstavce 4 může orgán veřejné správy písemně navrhnout Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu Úřad doručil sdělení výhrad; k pozdějšímu návrhu přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele. Orgán veřejné správy je svým návrhem vázán vůči Úřadu, popřípadě vůči třetím osobám, a od podání návrhu do rozhodnutí Úřadu podle odstavce 4 nesmí postupovat způsobem, který je předmětem výhrad Úřadu.

(6) Po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 4 může Úřad znovu zahájit řízení a vydat rozhodnutí podle odstavce 3, jestliže

a) se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí podle odstavce 4 rozhodné,

b) orgán veřejné správy jedná v rozporu se závazky podle odstavce 4, nebo

c) rozhodnutí podle odstavce 4 bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů a informací.

(47) Pokud se narušení hospodářské soutěže dopustí orgán územní samosprávy při výkonu samosprávy nebo při přeneseném výkonu státní správy, zašle Úřad orgánu příslušnému k výkonu dozoru podle zvláštního právního předpisu19a) pravomocné rozhodnutí podle odstavce 3 a na jeho žádost mu postoupí i správní spis.

§ 20

Působnost

(1) Působnost Úřadu je upravena zvláštním právním předpisem.14) Úřad kromě pravomocí podle jiných ustanovení tohoto zákona

a) vykonává dozor nad tím, zda a jakým způsobem soutěžitelé plní povinnosti vyplývající pro ně z tohoto zákona nebo z rozhodnutí Úřadu vydaných na základě tohoto zákona,

b) vykonává dozor nad tím, zda orgány veřejné správy nenarušují hospodářskou soutěž,

c) zveřejňuje návrhy na povolení spojení soutěžitelů a svá pravomocná rozhodnutí.,

d) zveřejňuje svá pravomocná rozhodnutí.

(2) V případech, kdy situace na jednotlivých trzích naznačuje, že hospodářská soutěž je narušena, provádí Úřad na takových trzích šetření soutěžních podmínek (dále jen „sektorová šetření“) a navrhuje opatření k jejich zlepšení, zejména vydává zprávy, jejichž obsahem jsou doporučení ke zlepšení soutěžních podmínek.

(3) Při výkonu dozoru podle odstavce 1 písm. a) nebo b) a při provádění sektorových šetření podle odstavce 2 postupuje Úřad přiměřeně podle § 21e, 21f a 21g a může zahájit řízení z moci úřední.

(4) Je-li zjištěno porušení povinností stanovených v § 3 odst. 1, § 11 odst. 1, § 18 odst. 1 nebo § 19a odst. 1, může Úřad uložit opatření k nápravě, jejichž účelem je obnovení účinné hospodářské soutěže na trhu, a stanovit přiměřenou lhůtu k jejich splnění. Uložení opatření k nápravě nevylučuje souběžné uložení pokuty podle § 22 odst. 1 písm. b), c) nebo d), § 22a odst. 1 písm. b), c) nebo d) anebo § 22aa odst. 1 písm. b).

(5) Úřad může na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, poskytnout soutěžnímu úřadu orgánu dožadujícího státu na jeho žádost podklady a informace, včetně informací, které obsahují obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství, za účelem prosazování soutěžního práva v dožadujícím státě, za podmínky, že úroveň ochrany takových informací je v dožadujícím státě srovnatelná s ochranou v České republice.

(6) Úřad vydává výroční zprávu o své činnosti podle tohoto zákona, informuje o ní vládu a Parlament a vhodným způsobem ji zveřejňuje. Výroční zpráva obsahuje zejména informace o počtu zahájených a ukončených správních řízení, jmenování a odvolání předsedy a místopředsedů a výši zdrojů včetně změn oproti předchozímu období.

§ 20a

(1) Úřad má pravomoc aplikovat články 101 a 102 Smlouvy v jednotlivých případech, pokud by jednání soutěžitelů mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy ve smyslu čl. 101 nebo 102 Smlouvy. Za tímto účelem je oprávněn

a) požadovat zastavení protiprávního jednání,

b) nařizovat předběžná opatření,

c) přijímat závazky,

d) ukládat pokuty.

(2) Úřad může rozhodnutím jednotlivému soutěžiteli výhodu unijní blokové výjimky odejmout, pokud dohody mají v konkrétním případě dopady neslučitelné s čl. 101 odst. 3

Smlouvy na území České republiky nebo na jeho část, která má všechny charakteristiky odděleného geografického trhu.

(3) Úřad je dále oprávněn

a) požádat Komisi o poskytnutí kopií dokumentů nutných pro posouzení případu,

b) konzultovat s Komisí jakýkoli případ, při němž se používá právo Evropské unie,

c) vzájemně si poskytovat s Komisí a ostatními soutěžními úřady orgány jiných členských států a užívat jako důkazy jakékoli faktické nebo právní skutečnosti, včetně důvěrných informací,

d) požádat Komisi o zahrnutí do pořadu jednání Poradního výboru pro restriktivní praktiky případ, jímž se zabývá,

e) d) předkládat soudům vyjádření k otázkám týkajícím se používání článku 101 nebo 102 Smlouvy a požádat příslušný soud o zaslání jakýchkoli dokumentů nutných pro posouzení případu,

f) e) provádět šetření na základě žádosti soutěžního úřadu orgánu jiného členského státu,

g) f) předkládat svá stanoviska k řízením, která Komise provádí podle Nařízení o fúzích,

h) g) vydávat rozhodnutí v případech, kdy nařízení Evropské unie, přijatá v souladu s články 103 až 106 Smlouvy, opravňují Úřad k přijetí rozhodnutí,

i) h) přijímat opatření k nápravě, jejichž podmínky a podrobnosti určila Komise a kdy zmocnila členský stát k přijetí potřebného opatření k nápravě podle článku 105 odst. 2 Smlouvy.

(4) Úřad je povinen

a) poskytnout Komisi veškeré nezbytné informace, aby mohla provádět úkony svěřené jí Nařízením a Nařízením o fúzích,

b) poskytnout Komisi nezbytnou pomoc v případě neumožnění nebo ztěžování šetření podle Nařízení nebo podle Nařízení o fúzích soutěžitelem,

c) písemně informovat Komisi a soutěžní úřady ostatních orgány jiných členských států

o zahájení řízení na základě článku 101 nebo 102 Smlouvy,

d) nejméně 30 dnů před vydáním rozhodnutí podle odstavce 1 zaslat Komisi shrnutí případu, předpokládaného rozhodnutí a jiných dokumentů nezbytných k posouzení případu; tyto informace mohou být rovněž dány k dispozici soutěžním úřadům ostatních orgánům jiných členských států,

e) jmenovat zástupce do Poradního výboru pro restriktivní praktiky, do Poradního výboru pro spojení,

f) e) provést na žádost Komise šetření, které považují za nezbytné.

(5) Při postupu podle Nařízení o fúzích je Úřad oprávněn

a) vyjádřit se k návrhu na postoupení případu před jeho oznámením14a),

b) požádat Komisi o postoupení případu14b),

c) za podmínek stanovených Nařízením o fúzích14c) požádat Komisi o posouzení případu,

d) rozhodnout o případu postoupeném Komisí14d).

§ 21

Zahájení řízení

(1) Řízení o povolení spojení a řízení o povolení výjimky ze zákazu uskutečňování spojení se zahajují na základě návrhu; ostatní řízení podle tohoto zákona se zahajují z moci úřední.

(2) Úřad může po předběžném prošetření věci podle § 20 odst. 1 písm. a) nebo b) řízení z moci úřední nezahájit, není-li na jeho vedení veřejný zájem s ohledem na nízkou míru škodlivého účinku jednání na hospodářskou soutěž; přihlédne přitom zejména k. Přihlédne přitom zejména k míře škodlivého účinku jednání na hospodářskou soutěž, povaze jednání a způsobu jeho provedení, významu dotčeného trhu a počtu dotčených spotřebitelů. O nezahájení řízení Úřad učiní písemný záznam, v němž uvede, proč řízení nezahájil.

§ 21b

Sdělení výhrad Seznámení s podklady rozhodnutí

Ve sdělení výhrad Úřad informuje účastníky řízení rovněž o výši pokuty, kterou hodlá účastníkům řízení uložit. Po sdělení výhrad Úřad umožní účastníkům řízení seznámit se s podklady rozhodnutí a stanoví přiměřenou lhůtu, ve které mohou účastníci řízení navrhnout doplnění dokazování; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dní. K později uvedeným skutečnostem a důkazům se nepřihlíží; to neplatí, jde-li o skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve.

§ 21ba Utajení identity

(1) Identita podatele podnětu, který poskytne Úřadu podklady a informace, může být utajena, jestliže je dáno důvodné podezření, že by bez jejího utajení mohly být ohroženy nebo poškozeny jeho oprávněné zájmy a o utajení identity sám požádá současně s poskytnutím těchto informací.

(2) Úřad postupuje při své činnosti tak, aby nezmařil účel utajení identity podatele podnětu.

(3) Utajení identity se nevztahuje na orgán veřejné moci, stát, územní samosprávný celek, právnickou osobu veřejného práva nebo jejich sdružení.

§ 21c

Zvláštní ustanovení o spisu a nahlížení do něj

(1) Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny ty jeho části, které obsahují obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství; spis musí zahrnovat vedle listin obsahujících

takové tajemství i listiny, ze kterých bylo toto tajemství odstraněno, případně dostatečně podrobný výpis, který tajemství neobsahuje.

(2) Na žádost Úřadu je osoba, které ochrana obchodního, bankovního nebo jiného obdobného zákonem chráněného tajemství svědčí, povinna vedle listin obsahujících takové tajemství předložit i listiny, ze kterých bylo toto tajemství odstraněno, případně pořídit z takových listin dostatečně podrobný výpis, který tajemství neobsahuje; pokud tak neučiní, má se za to, že jí předložené listiny obchodní, bankovní ani jiné obdobné zákonem chráněné tajemství neobsahují.

(3) V řízeních o porušení povinnosti nebo zákazu podle § 3 odst. 1, § 11 odst. 1, § 18 odst. 1 nebo § 19a odst. 1 může po sdělení výhrad účastník řízení nebo jeho zástupce nahlížet do těch částí spisu, které obsahují obchodní, bankovní nebo obdobným způsobem chráněné tajemství a kterými byl nebo bude prováděn důkaz, a to za předpokladu, že jsou předem seznámeni s následky porušení povinnosti mlčenlivosti o těchto skutečnostech a že o poučení je sepsán protokol, který podepíší. Ustanovení § 38 odst. 4 správního řádu se nepoužije.

(4) Žádost o upuštění od uložení pokuty a žádost o snížení pokuty podle § 22ba odst. 5 shovívavost, žádost o snížení pokuty narovnáním, protokoly procesu narovnání, jakož i další podklady a informace, které byly v souvislosti s nimi Úřadu předloženy, se až do sdělení výhrad uchovávají mimo spis. To platí i pro výzvy a sdělení Úřadu, které Úřad žadatelům v souvislosti s jejich žádostí zaslal.

(5) Z nahlížení do spisu jsou dále vyloučeny ty jeho části, které obsahují žádost o upuštění od uložení pokuty nebo žádost o snížení pokuty podle § 22ba odst. 5 anebo žádost o snížení pokuty podle § 22ba odst. 6 (dále jen „žádost o neuložení nebo snížení pokuty“) shovívavost nebo žádost o snížení pokuty narovnáním, jakož i další podklady a informace, které byly žadatelem vypracovány pro účely podání této žádosti a v souvislosti s ní Úřadu předloženy; to platí i pro výzvy a sdělení Úřadu, které Úřad žadatelům v souvislosti s jejich žádostí zaslal. Do těchto částí spisu může za podmínek stanovených v odstavci 1 3 nahlížet pouze účastník řízení nebo jeho zástupce; § 38 odst. 4 správního řádu se nepoužije.

(6) Z nahlížení do spisu jsou do vydání sdělení výhrad vyloučeny žádost o utajení identity, podklady a informace, které poskytla osoba, jejíž identita byla utajena, jakož i výzvy a sdělení, které Úřad v souvislosti s žádostí o utajení identity zaslal. Úřad umožní po vydání sdělení výhrad osobám oprávněným k nahlížení do spisu seznámit se s dokumenty podle věty první pouze v podobě, která nezmaří účel utajení identity osoby.

§ 21ca

Zpřístupnění informací obsažených ve spise

(1) Žádosti o neuložení nebo snížení pokuty Žádost o shovívavost a žádost o snížení pokuty narovnáním jsou důvěrnými informacemi. Úřad tyto informace nezpřístupňuje, s výjimkou zpřístupnění soudu pro účely přezkumu činnosti Úřadu ve správním soudnictví; to neplatí pro žádost o snížení pokuty podle § 22ba odst. 6 narovnáním, která byla žadatelem vzata zpět.

(2) Podklady a informace, které byly vypracovány a předloženy pro účely probíhajícího správního řízení ve věci ochrany hospodářské soutěže nebo výkonu dozoru Úřadu podle § 20 odst. 1, jakož i podklady a informace vypracované Úřadem pro tyto účely, je možno zpřístupnit orgánům činným v trestním řízení po sdělení výhrad a ostatním orgánům veřejné moci až po ukončení šetření nebo nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu o ukončení správního řízení; to neplatí pro přezkum činnosti Úřadu ve správním soudnictví.

(3) Požádá-li soud Úřad o zpřístupnění žádosti o neuložení nebo snížení pokuty shovívavost a žádosti o snížení pokuty narovnáním pro ověření, zda její obsah odůvodňuje její nezpřístupnění, umožní Úřad prostřednictvím jím pověřené osoby soudu, aby do ní nahlédl; o tom vyhotoví Úřadem pověřená osoba protokol obsahující rovněž závěr soudu ohledně obsahu žádosti a důvodnosti jejího nezpřístupnění.

§ 21d Důkazní břemeno

(1) Pokud účastníci řízení ve věci zakázaných dohod tvrdí, že se na ně vztahuje výjimka podle § 3 odst. 4 nebo § 4, jsou povinni navrhnout důkazy k prokázání, že podmínky pro použití takové výjimky jsou splněny. Pokud účastníci takové důkazy neoznačí, může Úřad pokládat za prokázané, že tyto podmínky splněny nejsou.

(2) Pokud účastníci řízení navrhnou závazky podle § 7 odst. 2 nebo § 11 odst. 3 anebo

§ 17 odst. 4, jsou povinni navrhnout důkazy k prokázání, že splnění těchto závazků je dostatečné k obnovení, případně zachování účinné hospodářské soutěže. Pokud účastníci takové důkazy neoznačí, není Úřad povinen dokazovat, že tyto závazky nejsou dostatečné k obnovení, případně zachování účinné hospodářské soutěže.

(32) Pokud jej k tomu Úřad vyzve, je účastník řízení povinen navrhnout důkazy k prokázání plnění závazků podle § 7 odst. 2 nebo § 11 odst. 3 anebo § 17 odst. 4, opatření uložených podle § 18 odst. 5 a opatření k nápravě podle § 20 odst. 4. Pokud účastníci takové důkazy neoznačí, může Úřad pokládat za prokázané, že takové závazky a opatření plněny nebyly.

§ 21f

Šetření na místě v obchodních prostorách

(1) Soutěžitelé jsou povinni podrobit se šetření Úřadu na pozemcích a ve všech objektech, místnostech a dopravních prostředcích, které užívají při své činnosti v hospodářské soutěži (dále jen „obchodní prostory“).

(2) V rámci šetření jsou zaměstnanci Úřadu, případně další Úřadem pověřené osoby, oprávněni

a) vstupovat do obchodních prostor soutěžitelů, u kterých šetření probíhá,

b) ověřit, zda se v případě dokumentů a záznamů jedná o obchodní záznamy,

c) nahlížet do obchodních záznamů, které se v obchodních prostorách nacházejí nebo jsou z nich přístupné, bez ohledu na to, v jaké formě jsou uloženy,

d) kopírovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z obchodních záznamů,

e) pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení šetření,

f) požadovat od soutěžitele a osob v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k němu, případně osob, které soutěžitel pověřil vykonávat v jeho prospěch určité činnosti, v nezbytném rozsahu součinnost nezbytnou k provedení šetření, jakož i vysvětlení k obchodním záznamům.

(3) Soutěžitel je povinen poskytnout Úřadu při provádění šetření nezbytnou součinnost k výkonu jeho oprávnění podle odstavce 2 a výkon těchto oprávnění strpět.

(4) Za účelem šetření v obchodních prostorách jsou zaměstnanci Úřadu oprávněni zjednat si do těchto prostor přístup, otevřít uzavřené skříně nebo schránky, popřípadě si jiným způsobem zjednat přístup k obchodním záznamům. Každý, v jehož objektu se takové obchodní prostory nalézají, je povinen strpět šetření v těchto prostorách; nesplní-li tuto povinnost, jsou zaměstnanci Úřadu oprávněni zjednat si k nim přístup.

(5) Šetření se provádí na základě písemného pověření vystaveného předsedou Úřadu nebo jinou osobou k tomu oprávněnou podle vnitřních předpisů Úřadu. Pověření musí obsahovat zejména jméno, popřípadě jména, příjmení, funkci a podpis osoby oprávněné k jeho vystavení, datum vyhotovení a otisk úředního razítka, dále právní ustanovení, podle kterého má být šetření provedeno, označení obchodních prostor soutěžitele, v nichž soutěžitele, v jehož obchodních prostorách má být šetření provedeno, předmět šetření a datum jeho zahájení, jakož i jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnanců Úřadu, případně dalších Úřadem pověřených osob, které mají šetření provést.

(6) Před zahájením šetření sdělí Úřad soutěžiteli, v jehož obchodních prostorách má šetření na místě proběhnout, právní důvod a účel šetření a poučí ho o jeho právech a povinnostech podle tohoto zákona, včetně možnosti uložení pokuty.

(7) Proti šetření v obchodních prostorách soutěžitelů lze podat žalobu.

(8) Odstavce 1 až 7 se použijí obdobně i pro šetření v prostorách orgánů veřejné správy.

§ 21g

Šetření na místě v jiných než obchodních prostorách

(1) Je-li důvodné podezření, že se obchodní záznamy nacházejí v jiných než obchodních prostorách, včetně bytů fyzických osob, které jsou statutárními orgány soutěžitele nebo jejich členy nebo jsou k soutěžiteli v pracovněprávním nebo obdobném vztahu (dále jen „jiné než

obchodní prostory“), může šetření s předchozím souhlasem soudu probíhat i v takových prostorách.

(2) Ustanovení o šetření na místě v obchodních prostorách se užijí obdobně, vyjma ustanovení § 21f odst. 2 písm. e) a odst. 8.

§ 21h

Řízení s unijním prvkem

(1) Pokud Úřad zahájí řízení o porušení článku 101 nebo 102 Smlouvy, postupuje při vedení řízení a provádění šetření podle ustanovení hlavy VI tohoto zákona a při rozhodování podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 2 až 5.

(2) Pokud Úřad provádí šetření podle čl. 20 odst. 6, čl. 21 odst. 4, čl. 22 odst. 1 nebo 2 Nařízení anebo čl. 12 odst. 1 nebo čl. 13 odst. 6 Nařízení o fúzích, postupuje podle hlav VI a VII tohoto zákona.

(3) Pokud Úřad zahájil řízení o porušení článku 101 nebo 102 Smlouvy a ve stejné věci zahájí Komise řízení za účelem přijetí rozhodnutí podle hlavy III Nařízení, Úřad řízení zastaví.

(4) Pokud Úřad zahájil řízení o porušení článku 101 nebo 102 Smlouvy a stejnou věcí se již zabývá nebo se začal zabývat soutěžní úřad orgán jiného členského státu, může Úřad řízení zastavit nebo až do rozhodnutí takového soutěžního úřadu orgánu přerušit.

(5) Při ukládání pokut a opatření k nápravě v šetřeních nebo řízeních podle odstavců 1 a 2 postupuje Úřad podle § 20 odst. 4 a podle hlavy VII tohoto zákona.

(6) Rozhodne-li Komise o provedení šetření podle čl. 21 Nařízení, podá Komise nebo Úřad u soudu návrh na zahájení řízení ve věcech ochrany hospodářské soutěže.

§ 22

Přestupky

(1) Fyzická osoba se jako soutěžitel dopustí přestupku tím, že

a) poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle § 21f odst. 2 písm. e),

b) uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1,

c) rozporu s § 11 odst. 1 zneužije své dominantní postavení,

d) uskutečňuje spojení v rozporu s § 18 odst. 1,

e) nesplní závazek podle § 7 odst. 2, § 11 odst. 3 nebo § 17 odst. 4 anebo nesplní opatření podle

§ 18 odst. 5,

f) nesplní opatření k nápravě uložené Úřadem podle § 20 odst. 4 nebo jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu, nebo

g) neposkytne Úřadu úplné, správné nebo pravdivé obchodní záznamy podle § 21e odst. 1,

h) g) neposkytne Úřadu nezbytnou součinnost při šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách nebo poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 3, nebo.

i) poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 4.

(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) neposkytne Úřadu úplné, správné nebo pravdivé obchodní záznamy podle § 21e odst. 1, nebo

b) poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 4.

(23) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), g), h) nebo i) nebo g) anebo podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 300 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), e) nebo f) pokutu do 10 000 000 Kč, není-li dále stanoveno, že za přestupek podle odstavce 1 písm. b) se pokuta neuloží.

§ 22a

Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako soutěžitel dopustí přestupku tím,

že

a) poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle § 21f odst. 2 písm. e),

b) uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1,

c) v rozporu s § 11 odst. 1 zneužije své dominantní postavení,

d) uskutečňuje spojení v rozporu s § 18 odst. 1,

e) nesplní závazek podle § 7 odst. 2, § 11 odst. 3 nebo § 17 odst. 4 anebo nesplní opatření podle

§ 18 odst. 5,

f) nesplní opatření k nápravě uložené úřadem podle § 20 odst. 4 nebo jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu, nebo

g) neposkytne Úřadu úplné, správné nebo pravdivé obchodní záznamy podle § 21e odst. 1,

h) g) neposkytne Úřadu nezbytnou součinnost při šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách nebo poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 3, nebo.

i) poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 4.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) neposkytne Úřadu úplné, správné nebo pravdivé obchodní záznamy podle § 21e odst. 1, nebo

b) poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 4.

(23) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), g), h) nebo i) nebo g) se uloží pokuta do 300 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období, za přestupek podle odstavce 2 se uloží pokuta do 300 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého touto osobou za poslední ukončené účetní období a za přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), e) nebo f) se uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období, není-li dále stanoveno, že za přestupek podle odstavce 1 písm. b) se pokuta neuloží. Sazba pokuty se nestanoví z obratu soutěžitele, pokud by tak nebylo dosaženo účelu uložení pokuty.

(3) Je-li pokuta podle odstavce 2 ukládána sdružení soutěžitelů, může být uložena až do výše 10 % z úhrnu čistých obratů dosažených za poslední ukončené účetní období jeho členy. Každý člen sdružení ručí za zaplacení takto uložené pokuty do výše 10 % ze svého čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období.

(4) Dopustí-li se téhož přestupku více osob, které tvoří jednoho soutěžitele, odpovídají společně a nerozdílně.

(5) Je-li pokuta podle odstavce 3 ukládána sdružení soutěžitelů, může být uložena až do výše 10 % z úhrnu čistých obratů dosažených za poslední ukončené účetní období jeho členy. Není-li pokuta zaplacena v plné výši, každý člen sdružení, který byl zastoupen v rozhodovacím orgánu sdružení, ručí za zaplacení uložené pokuty do výše 10 % ze svého čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období. Není-li přesto pokuta zaplacena v plné výši, ručí následně za zaplacení pokuty každý, kdo byl členem sdružení, do výše 10 % ze svého čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období. Za pokutu neručí člen sdružení, který nebyl jeho členem v době páchání přestupku nebo který prokáže, že rozhodnutí sdružení vedoucí k narušení hospodářské soutěže neprovedl, a před zahájením správního řízení o tomto rozhodnutí nevěděl nebo ho odmítl.

(46) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek může Úřad spolu s pokutou podle odstavce 2 3 uložit zákaz plnění veřejných zakázek na dobu nejdéle 3 let. Soutěžiteli, kterému byla snížena pokuta podle § 22bb, lze uložit zákaz plnění veřejných zakázek na dobu nejdéle 1 roku. Tento zákaz nelze uložit soutěžiteli, u kterého bylo upuštěno od uložení pokuty podle § 22ba odst. 1 písm. a) nebo kterému byla pokuta snížena podle § 22ba odst. 1 písm. b).

(57) Zákazem plnění veřejných zakázek se rozumí zákaz účasti v zadávacím řízení, zákaz podání žádosti o účast v dynamickém nákupním systému a zákaz uzavřít smlouvu na plnění veřejných zakázek malého rozsahu. Běh doby, na kterou se zákaz plnění veřejných zakázek ukládá, začíná dnem, kdy rozhodnutí, kterým byl uložen zákaz plnění veřejných zakázek, nabylo právní moci.

(68) Úřad vede veřejný rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek, do kterého se zapisují identifikační údaje právnické nebo podnikající fyzické osoby, které byl uložen zákaz

plnění veřejných zakázek, den, od kterého výkon tohoto zákazu začíná, a den, kdy končí, identifikace rozhodnutí ukládajícího zákaz plnění veřejných zakázek. Rejstřík se zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 22aa

Přestupky orgánů veřejné správy

(1) Orgán veřejné správy se dopustí přestupku tím, že

a) poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle § 21f odst. 2 písm. e),

b) v rozporu s § 19a odst. 1 naruší hospodářskou soutěž,

c) nesplní závazek podle § 19a odst. 4,

cd) nesplní opatření k nápravě uložené rozhodnutím Úřadu podle § 20 odst. 4 nebo jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu,

de) neposkytne Úřadu úplné, správné nebo pravdivé obchodní záznamy podle § 21e odst. 1,

ef) neposkytne Úřadu nezbytnou součinnost při šetření na místě nebo poruší povinnost strpět šetření na místě podle § 21f odst. 3, nebo

fg) poruší povinnost strpět šetření na místě podle § 21f odst. 4.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), d), e) nebo f) e), f) nebo g) se uloží pokuta do 300 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c), c) nebo d) pokuta do 10 000 000 Kč.

§ 22b

Společná ustanovení k přestupkům

(1) Při určení výměry pokuty právnické osobě nebo orgánu veřejné správy a při ukládání a určení délky zákazu plnění veřejných zakázek se přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále se přihlédne k jednání právnické osoby nebo orgánu veřejné správy v průběhu řízení před Úřadem a jejich snaze odstranit škodlivé následky přestupku.

(2) Na odpovědnost podnikající fyzické osoby za přestupek se použijí obdobně ustanovení § 20 a 21 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, s výjimkou § 20 odst. 1 a 2, § 20 odst. 4 písm. a) a b) a § 20 odst. 5.

(3) Při výměře pokuty právnímu nástupci právnické osoby se přihlédne též k tomu, v jakém rozsahu přešly na právního nástupce výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného přestupku, a k tomu, pokračuje-li některý z právních nástupců v činnosti, při které byl přestupek spáchán.

(4) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.

(5) Společné řízení, ve kterém mají být projednány přestupky více podezřelých, je zahájeno doručením oznámení o zahájení řízení prvnímu z nich.

(6) Úřad může přestupky, které mají být podle zákona projednány ve společném řízení, projednat samostatně, jestliže při ukládání správních trestů přihlédne k správním trestům uloženým za tyto přestupky v samostatných řízeních.

(7) Alespoň jedna oprávněná úřední osoba podílející se na řízení o přestupku vedeném Úřadem v každém stupni musí mít vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice. Ustanovení zákona upravujícího řízení o přestupcích, která se týkají požadavků na vzdělání oprávněných úředních osob, se na řízení o přestupcích, k jejichž projednání je příslušný Úřad podle tohoto zákona, nepoužijí.

(8) Na postup Úřadu podle tohoto zákona se ustanovení § 13 odst. 2 a 3, § 16, 17, § 20 odst. 5, § 24 až 27, § 29 písm. c), § 35 písm. a) a d), § 36, 37, § 39 písm. b), § 42, 43, 45, 48, 49, § 51 písm. b), § 53, 54, § 68 písm. b) a c), § 70, 71, § 76 odst. 1 písm. i) a l), § 76 odst. 5,

§ 78 odst. 2 věty třetí, § 78 odst. 3, § 80 odst. 2 a 3, § 81, § 82 odst. 1, § 85 odst. 3, § 87, § 89

až 92, § 93 odst. 1 písm. g) a h), § 93 odst. 3, § 94, § 95 odst. 3, § 96 odst. 1 písm. b), § 96 odst.

2 a 3, § 98 odst. 2, § 99 odst. 2 a § 101 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich nepoužijí.

(9) Pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je s ním zahájeno řízení o pokračujícím, trvajícím nebo hromadném přestupku spočívajícím v narušení hospodářské soutěže, i po zahájení tohoto řízení, považuje se toto jednání až do sdělení výhrad za jeden skutek.

(10) Osoba dotčená jednáním podezřelého se o odložení věci nevyrozumí.

§ 22ba

Upuštění od uložení pokuty a snížení pokuty

(1) Jestliže Úřad uzná soutěžitele vinným z přestupku podle § 22 odst. 1 písm. b) nebo podle § 22a odst. 1 písm. b),

a) upustí od uložení pokuty, pokud soutěžitel

1. jako první ze všech soutěžitelů předloží Úřadu informace a podklady o utajované horizontální dohodě, které Úřad dosud nezískal a které odůvodňují provedení cíleného šetření na místě podle § 21f nebo § 21g anebo prokazují existenci takové dohody podle tohoto zákona,

2. přizná účast na této dohodě,

3. nečiní nátlak na ostatní soutěžitele, aby se této dohody účastnili, a

4. ve správním řízení aktivně napomáhá objasnění případu, zejména poskytne Úřadu všechny jemu dostupné podklady a informace o této dohodě, nebo

b) sníží pokutu, o jejíž výši informoval účastníky řízení ve sdělení výhrad, až o 50 %, pokud soutěžitel předloží Úřadu informace a podklady o utajované horizontální dohodě, které mají významnou přidanou důkazní hodnotu ve vztahu k důkazní hodnotě podkladů a informací Úřadem dosud získaných, a splní předpoklady podle písmene a) bodů 2 až 4; přihlédne při tom k pořadí soutěžitelů, k době, kdy Úřadu informace a podklady o utajované horizontální

dohodě předloží, a k míře, v jaké informace a podklady posilují svou povahou nebo podrobností možnost Úřadu prokázat utajovanou horizontální dohodu.

(2) Jestliže Úřad uzná soutěžitele vinným z přestupku podle § 22 odst. 1 písm. b), c) nebo d) nebo podle § 22a odst. 1 písm. b), c) nebo d), tak sníží pokutu, o jejíž výši informoval účastníky řízení ve sdělení výhrad, o 20 %, pokud se soutěžitel ke spáchání přestupku přiznal a pokud má Úřad za to, že s ohledem na povahu a závažnost přestupku je takový postih dostatečný.

(3) Upustí-li Úřad od uložení pokuty podle odstavce 1 písm. a) nebo sníží-li pokutu podle odstavce 1 písm. b) nebo podle odstavce 2, nelze témuž soutěžiteli uložit zákaz plnění veřejných zakázek.

(4) Upustit od uložení pokuty podle odstavce 1 písm. a) nebo snížit pokutu podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 lze jen na základě žádosti podané soutěžitelem.

(5) Žádost o upuštění od uložení pokuty podle odstavce 1 písm. a) musí být podána nejpozději do dne, kdy bylo soutěžiteli doručeno sdělení výhrad podle § 21b. Žádost o snížení pokuty podle odstavce 1 písm. b) musí být podána nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy bylo soutěžiteli doručeno sdělení výhrad podle § 21b. Uvedené žádosti lze vzít zpět do 15 dnů ode dne uplynutí lhůty pro jejich podání. K žádosti, která byla vzata zpět, a k podkladům a informacím k ní přiloženým se v řízení nepřihlíží.

(6) Žádost o snížení pokuty podle odstavce 2 musí být podána nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy bylo soutěžiteli doručeno sdělení výhrad podle § 21b.

(7) Žádost, která byla podána později, než je stanoveno v odstavci 5 nebo 6, Úřad projedná jen v případech hodných zvláštního zřetele.

(8) Jestliže Úřad uzná orgán veřejné správy vinným z přestupku podle § 22aa odst. 1 písm. b), sníží pokutu, o jejíž výši informoval účastníky řízení ve sdělení výhrad, o 20 %, pokud se orgán veřejné správy ke spáchání přestupku přiznal a pokud má Úřad za to, že s ohledem na povahu a závažnost přestupku je takový postih dostatečný. Odstavce 4, 6 a 7 se na postup orgánu veřejné správy při podávání žádosti o snížení pokuty užijí obdobně.

§ 22ba Shovívavost

(1) Jestliže Úřad uzná soutěžitele vinným z přestupku podle § 22 odst. 1 písm. b) nebo podle § 22a odst. 1 písm. b),

a) upustí od uložení pokuty, pokud soutěžitel

1. jako první ze všech soutěžitelů předloží Úřadu informace a podklady o utajované dohodě nebo jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže (dále jen „utajovaná dohoda“), které Úřad dosud nezískal a které odůvodňují provedení cíleného šetření na místě anebo prokazují existenci utajované dohody podle tohoto zákona,

2. přizná účast na utajované dohodě,

3. nečinil nátlak na ostatní soutěžitele, aby se utajované dohody účastnili a

4. poskytne Úřadu všechny jemu dostupné podklady a informace o utajované dohodě, nebo

b) sníží pokutu, o jejíž výši informoval účastníky řízení ve sdělení výhrad, až o 50 %, pokud soutěžitel předloží Úřadu informace a podklady o utajované dohodě, které mají významnou přidanou důkazní hodnotu ve vztahu k důkazní hodnotě podkladů a informací Úřadem dosud získaných, a splní podmínky podle písmene a) bodů 2 a 4; přihlédne při tom k pořadí soutěžitelů, k době, kdy předloží Úřadu informace a podklady o utajované dohodě, a k míře, v jaké informace a podklady posilují svou povahou nebo podrobností možnost Úřadu prokázat utajovanou dohodu.

(2) Upustit od uložení pokuty nebo snížit pokutu lze jen na základě žádosti o shovívavost podané soutěžitelem, který

a) ukončil účast v utajované dohodě,

b) aktivně napomáhá objasnění případu,

c) neničí, nepadělá nebo nezatajuje důkazy nebo důležité informace, a to ani v době, kdy zvažoval podání žádosti o shovívavost a

d) bez svolení Úřadu nezveřejní žádné informace o podání žádosti o shovívavost nebo o jejím obsahu dříve, než Úřad vydá v této věci sdělení výhrad, ledaže tak učiní u jiných orgánů pro ochranu hospodářské soutěže.

(3) Úřad může soutěžiteli rezervovat pořadí za účelem shromáždění informací a podkladů nezbytných pro podání žádosti o upuštění od uložení pokuty stanovením lhůty pro její podání. Informace a podklady podané ve stanovené lhůtě budou považovány za podané k okamžiku podání žádosti o rezervaci pořadí.

(4) Soutěžiteli je na základě souhrnné žádosti rezervováno pořadí pro podání žádosti o shovívavost. Souhrnnou žádost lze podat, pokud soutěžitel podal v téže věci žádost o shovívavost nebo žádost o rezervaci pořadí u Komise a v žádosti popsaným jednáním jsou dotčena území více než 3 členských států. Jestliže souhrnná žádost obsahuje náležitosti podle odstavce 8 a Úřad neeviduje v téže věci žádnou jinou žádost, informuje o tom žadatele. Úřad je oprávněn vyzvat soutěžitele k doplnění skutečností obsažených v souhrnné žádosti.

(5) Hodlá-li Úřad zahájit ve věci podle odstavce 4 řízení o přestupku, vyzve soutěžitele k podání žádosti o shovívavost v přiměřené lhůtě. Tato žádost bude považována za podanou k okamžiku podání rezervace pořadí souhrnnou žádostí, pokud je podána ve lhůtě podle věty první a v téže věci jako žádost podaná u Komise.

(6) Žádost o upuštění od uložení pokuty musí být podána nejpozději do dne, kdy bylo soutěžiteli doručeno sdělení výhrad. Žádost o snížení pokuty musí být podána nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy bylo soutěžiteli doručeno sdělení výhrad. Žádost

o shovívavost, která byla podána později, se projedná jen v případech hodných zvláštního zřetele.

(7) Žádost o shovívavost lze vzít zpět do 15 dnů ode dne uplynutí lhůty pro její podání. K žádosti o shovívavost, která byla vzata zpět, a k podkladům a informacím k ní přiloženým se v řízení o přestupku nepřihlíží.

(8) Žádost o shovívavost, žádost o rezervaci pořadí a souhrnná žádost obsahují vedle obecných náležitostí stanovených správním řádem identifikační údaje soutěžitelů a popis skutku. Rozsah identifikačních údajů soutěžitelů a popis skutku stanoví prováděcí právní předpis.

§ 22bb Narovnání

(1) Po zahájení řízení o narušení hospodářské soutěže může Úřad za účelem dosažení procesních úspor zahájit proces narovnání, jestliže účastník řízení ve lhůtě stanovené Úřadem písemně sdělí, že vstoupí do procesu narovnání; ke sdělení učiněnému po lhůtě Úřad nemusí přihlédnout.

(2) V rámci procesu narovnání může účastník řízení podat žádost o snížení pokuty narovnáním, ve které přizná narušení hospodářské soutěže, o němž byl informován ve sdělení výhrad. Žádost musí být podána nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy bylo účastníku řízení doručeno sdělení výhrad. Žádost, která byla podána později, se projedná jen v případech hodných zvláštního zřetele.

(3) Ústní jednání v rámci procesu narovnání je vedeno s každým účastníkem řízení samostatně.

(4) Úřad může kdykoliv proces narovnání ukončit zcela nebo ve vztahu k jednomu či více účastníkům řízení, má-li za to, že dosažení procesních úspor nelze očekávat nebo s ohledem na povahu a závažnost narušení hospodářské soutěže. Nepodá-li účastník řízení žádost podle odstavce 2, je proces narovnání s tímto účastníkem řízení ukončen.

(5) Jestliže Úřad uzná účastníka řízení vinným z narušení hospodářské soutěže, sníží na základě žádosti podle odstavce 2 pokutu, o jejíž výši informoval účastníka řízení ve sdělení výhrad, o 10 až 20 %. Přihlédne se k míře dosažených procesních úspor, zejména ke složitosti řízení, délce jeho vedení a spolupráci účastníka řízení v rámci procesu narovnání.

§ 22c Pořádková pokuta

(1) Za nesplnění povinnosti podle § 21e odst. 2 lze uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

(1) Pořádkovou pokutu lze uložit tomu, kdo ztěžuje postup Úřadu tím, že

a) neposkytne na písemnou výzvu ve stanovené lhůtě obchodní záznamy, nebo

b) se bez náležité omluvy nedostaví na předvolání.

(2) Vyžaduje-li to zajištění průběhu a účelu řízení, lze pořádkovou pokutu uložit soutěžiteli, který poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 3.

(3) Pořádkovou pokutu lze uložit až do výše 300 000 Kč nebo 10 % z průměrného denního čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období za každý den nesplnění povinnosti. Sazba pokuty se nestanoví z obratu soutěžitele, pokud by tak nebylo dosaženo účelu uložení pokuty.

(24) Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně. Celková výše opakovaně ukládaných pokut nesmí přesáhnout 1 000 000 Kč 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

§ 22d

Exekuce na nepeněžitá plnění ukládáním donucovacích pokut

(1) Při provádění exekuce na nepeněžitá plnění ukládáním donucovacích pokut lze uložit donucovací pokutu do výše 300 000 Kč nebo 10 % z průměrného denního čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období za každý den nesplnění povinnosti. Sazba pokuty se nestanoví z obratu soutěžitele, pokud by tak nebylo dosaženo účelu uložení pokuty.

(2) Donucovací pokutu lze uložit i opakovaně. Celková výše opakovaně ukládaných donucovacích pokut nesmí přesáhnout 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

§ 23

Promlčecí doba, stavení a přerušení promlčecí doby

(1) Promlčecí doba podle tohoto zákona činí 10 let.

(2) Promlčecí doba za porušení pečetě umístěné podle § 21f odst. 2 písm. e), neposkytnutí úplných, správných nebo pravdivých obchodních záznamů podle § 21e odst. 1, neposkytnutí nezbytné součinnosti při šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách nebo za porušení povinnosti strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 3 a za porušení povinnosti strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 4 činí 3 roky. Ustanovení odstavce 4 písm. d) se nepoužije.

(3) Do promlčecí doby se nezapočítává dále doba řízení vedeného v souvislosti s řízením ve věci přestupku před soudem ve správním soudnictví nebo doba řízení vedeného pro stejné jednání před Komisí anebo před soutěžním orgánem jiného členského státu.

(4) Promlčecí doba se přerušuje

a) oznámením o zahájení řízení o přestupku,

b) vydáním sdělení výhrad,

c) vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným,

d) okamžikem předání věci Komisí nebo orgánem pro hospodářskou soutěž členského státu

soutěžním orgánem jiného členského státu Úřadu.

(5) Přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová.

(6) Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím 14 let od jeho spáchání a odpovědnost za přestupky podle odstavce 2 zanikne nejpozději uplynutím 6 let od jejich spáchání. Tato doba se prodlužuje o dobu podle odstavce 3.

Hlava IX

Mezinárodní spolupráce

Díl 1

Obecná ustanovení

§ 24a Působnost

(1) Úřad je orgánem odpovědným za provádění mezinárodní spolupráce při uplatňování článků 101 a 102 Smlouvy podle tohoto zákona.

(2) Na základě žádosti o mezinárodní spolupráci předané Úřadem vymáhá nedoplatky na pokutě uložené v žádajícím členském státě Celní úřad (dále jen „správce placení nedoplatku na pokutě“). Místně příslušným je Celní úřad pro Jihomoravský kraj.

§ 24b

Spolupráce mezi orgány a mlčenlivost

(1) Úřad a orgány Celní správy České republiky navzájem spolupracují a vyměňují si bezodkladně informace potřebné k provádění mezinárodní spolupráce.

(2) Poskytnutí údajů souvisejících s poskytováním mezinárodní spolupráce Úřadu nebo soutěžnímu orgánu jiného členského státu není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.

§ 24c

Žádost o mezinárodní spolupráci

(1) Mezinárodní spolupráce se poskytuje na základě žádosti o mezinárodní spolupráci, a to formou žádosti o doručení písemnosti nebo žádosti o vymáhání nedoplatku na pokutě.

(2) Žádost o mezinárodní spolupráci obsahuje identifikační údaje soutěžitelů a informace potřebné k zajištění doručování písemnosti nebo vymáhání nedoplatku na

pokutě. Rozsah identifikačních údajů soutěžitelů a informací podle věty první stanoví prováděcí právní předpis.

(3) K žádosti o mezinárodní spolupráci se přiloží písemnost, která má být doručena, nebo rozhodnutí, na základě kterého má být vymáháno.

§ 24d

Jazyk komunikace

(1) Úřad zašle žádost o mezinárodní spolupráci v jednacím jazyce dožádaného členského státu nebo v jazyce, který byl mezi Úřadem a soutěžním orgánem dožádaného členského státu dohodnut jako jazyk komunikace.

(2) Vyplývá-li z právního řádu dožádaného členského státu požadavek na překlad písemnosti, která má být doručena, nebo rozhodnutí, na základě kterého má být vymáháno, a pokud se Úřad nedohodne se soutěžním orgánem tohoto členského státu jinak, přiloží Úřad k žádosti o mezinárodní spolupráci také překlad této písemnosti nebo tohoto rozhodnutí do jednacího jazyka tohoto členského státu.

(3) Úřad se může dohodnout se soutěžním orgánem žádajícího členského státu, že žádost o mezinárodní spolupráci, písemnost, která má být doručena, nebo rozhodnutí, na základě kterého má být vymáháno, mohou být Úřadu předány v jiném než českém jazyce.

§ 24e

Podmínky odmítnutí žádosti o mezinárodní spolupráci

(1) Úřad odmítne žádost o mezinárodní spolupráci, pokud

a) nemá náležitosti podle § 24c odst. 2 a 3,

b) jde o žádost o mezinárodní spolupráci při vymáhání nedoplatku na pokutě a rozhodnutí přiložené k žádosti o mezinárodní spolupráci není konečné, nebo

c) by poskytnutí mezinárodní spolupráce mohlo zjevně ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost České republiky.

(2) Úřad může odmítnout žádost o mezinárodní spolupráci, pokud

a) jde o žádost o mezinárodní spolupráci při vymáhání nedoplatku na pokutě a

1. soutěžitel, od něhož lze nedoplatek na pokutě vymáhat, disponuje v žádajícím členském státě dostatečným majetkem, který by mohl postačovat k uhrazení tohoto nedoplatku, nebo

2. soutěžní orgán žádajícího členského státu nevynaložil přiměřené úsilí ke zjištění údajů podle bodu 1, nebo

b) jde o žádost o mezinárodní spolupráci při doručování písemnosti a nejedná se

o rozhodnutí nebo jiné písemnosti týkající se uplatňování článků 101 nebo 102 Smlouvy.

(3) Zjistí-li orgán veřejné moci provádějící úkon při mezinárodní spolupráci, že jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti o mezinárodní spolupráci podle odstavce 1, oznámí

tuto skutečnost Úřadu spolu s podklady, které jej k tomuto závěru vedly, a odloží provádění těchto úkonů do dne, kdy mu Úřad oznámí, že žádost o mezinárodní spolupráci podle odstavce 1 neodmítne.

(4) V případě, že Úřad shledá, že existují důvody pro odmítnutí žádosti o mezinárodní spolupráci, může požádat soutěžní orgán žádajícího členského státu

o doplňující informace.

(5) Odmítne-li Úřad žádost o mezinárodní spolupráci, sdělí tuto skutečnost soutěžnímu orgánu žádajícího členského státu. Jde-li o odmítnutí podle odstavce 1 písm. c), doloží Úřad tomuto orgánu skutečnosti, které ho k odmítnutí žádosti o mezinárodní spolupráci vedou, a to v rozsahu, který není způsobilý ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost České republiky.

§ 24f

Omezení posouzení zákonnosti

Orgánu veřejné moci nepřísluší posouzení zákonnosti

a) žádosti o mezinárodní spolupráci zaslané soutěžním orgánem jiného členského státu,

b) doručení písemnosti učiněného v jiném členském státě na základě žádosti o doručení písemnosti,

c) vymáhání učiněného v dožádaném členském státě na základě žádosti o vymáhání nedoplatku na pokutě,

d) písemnosti vydané orgánem žádajícího členského státu, která má být doručena v České republice, nebo

e) rozhodnutí, na základě kterého má být vymáháno v České republice, vydaného soutěžním orgánem jiného členského státu.

§ 24g

Nedoplatek na pokutě

Nedoplatkem na pokutě se pro účely tohoto zákona rozumí nedoplatek na pokutě, pořádkové pokutě nebo donucovací pokutě uložených podle tohoto zákona nebo nedoplatek na obdobné pokutě uložené podle právního řádu jiného členského státu.

Díl 2

Mezinárodní spolupráce při doručování písemnosti

§ 24h

Doručování písemnosti do jiného státu

Úřad může dožádat soutěžní orgán jiného členského státu o doručení rozhodnutí nebo jiné písemnosti týkajících se uplatňování článků 101 nebo 102 Smlouvy.

§ 24i

Doručování písemnosti z jiného státu

Na základě žádosti o doručení písemnosti zaslané soutěžním orgánem jiného členského státu zajistí Úřad její doručení v souladu se správním řádem.

§ 24j Náklady

(1) Na žádost soutěžního orgánu dožádaného členského státu uhradí Úřad přiměřené náklady vzniklé v souvislosti s doručováním písemnosti v tomto členském státě.

(2) Úřad může požádat soutěžní orgán žádajícího členského státu o úhradu nákladů spojených s doručováním písemnosti.

Díl 3

Mezinárodní spolupráce při vymáhání nedoplatku na pokutě

Oddíl 1

Vymáhání nedoplatku na pokutě v jiném členském státě

§ 24k

Vymáhání nedoplatku na pokutě

Úřad může dožádat soutěžní orgán jiného členského státu o vymožení nedoplatku na pokutě, která byla uložena při uplatňování článků 101 nebo 102 Smlouvy.

§ 24l Směnné kurzy

(1) Částka vymožená v jiném členském státě se považuje za zaplacenou dnem ukončení mezinárodní spolupráce při vymáhání nedoplatku na pokutě v tomto členském státě. Je-li tato částka v cizí měně, eviduje se pro účely jejího placení přepočtená na českou měnu podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou platného pro den právní moci rozhodnutí uvedeného v žádosti o mezinárodní spolupráci.

(2) K částce převedené orgánem jiného členského státu v cizí měně a připsané na účet správce placení nedoplatku na pokutě v české měně se pro účely placení nedoplatku na pokutě nepřihlíží. Tato částka je příjmem státního rozpočtu, a to i v části odpovídající kladnému kurzovému rozdílu mezi částkou podle odstavce 1 a částkou připsanou na účet v české měně.

§ 24m

Exekuční náklady

(1) Na žádost soutěžního orgánu dožádaného členského státu uhradí Úřad exekuční náklady vzniklé při vymáhání nedoplatku na pokutě. Ustanovení daňového řádu o exekučních nákladech nejsou dotčena.

(2) Náklady podle odstavce 1 jsou také exekučními náklady podle daňového řádu.

(3) Je-li zajištěna vzájemnost, může Úřad uhradit exekuční náklady podle odstavce 1 v paušální výši podle právního řádu dožádaného členského státu.

Oddíl 2

Vymáhání nedoplatku na pokutě z jiného členského státu

§ 24n

Užití daňového řádu

(1) Při správě placení nedoplatku na pokutě z jiného členského státu se postupuje podle daňového řádu v rámci dělené správy. Okamžik počátku, běh a délka lhůty pro placení nedoplatku na pokutě se řídí právním řádem žádajícího členského státu.

(2) Na vymoženou částku nedoplatku na pokutě z jiného členského státu se pro účely tohoto zákona hledí jako na příjem veřejného rozpočtu.

§ 24o

Titul pro vymáhání nedoplatku na pokutě

Žádost o mezinárodní spolupráci je jediným titulem pro vymáhání pohledávky na pokutě v České republice na základě dožádání jiného členského státu.

§ 24p Směnné kurzy

Výše nedoplatku na pokutě v cizí měně se pro účely tohoto zákona přepočte na českou měnu podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou platného pro den právní moci rozhodnutí uvedeného v žádosti o mezinárodní spolupráci.

§ 24q Exekuční náklady

(1) Nejsou-li z výtěžku exekuce uhrazeny exekuční náklady, může Úřad požádat soutěžní orgán žádajícího členského státu o uhrazení těchto exekučních nákladů.

(2) Exekuční náklady uhrazené podle odstavce 1 se použijí na úhradu exekučních nákladů stanovených dlužníkovi podle daňového řádu.

§ 25

Převod vymožené částky

Vymoženou částku nedoplatku na pokutě, popřípadě jeho vymoženou část, sníženou o exekuční náklady, převede správce placení nedoplatku na pokutě na účet určený soutěžním orgánem žádajícího členského státu.

§ 26

nadpis vypuštěn Zmocňovací ustanovení

(1) Úřad stanoví vyhláškou podrobnosti odůvodnění a dokladů osvědčujících skutečnosti rozhodné pro spojení podle § 15 odst. 3 písm. b) a § 16a odst. 1.

(2) Úřad může vyhláškou podle § 4 odst. 2 povolit blokovou výjimku ze zákazu dohod podle § 3 odst. 1

(3) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 22ba odst. 8 a § 24c odst. 2.

Poznámky pod čarou:

1) Čl. 17 a násl. Smlouvy o Evropské unii.

1a) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy.

1b) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků.

1c) Například zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), § 23 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb., § 9 zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.

2) § 2976 občanského zákoníku.

14) Zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 187/1999 Sb.

14a) Čl. 4 odst. 4 a 5 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

14b) Čl. 9 odst. 2 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004. 14c) Čl. 22 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004. 14d) Čl. 9 odst. 3 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

19a)Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

22) Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů.

Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

§ 1

(1) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") je ústředním orgánem státní správy pro podporu a ochranu hospodářské soutěže proti jejímu nedovolenému omezování. Úřad při výkonu své působnosti postupuje nezávisle a nestranně, nepřijímá pokyny od orgánů veřejné moci a dalších osob.

(2) Sídlem Úřadu je Brno.

(3) V čele Úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává na návrh vlády prezident republiky. Nikdo nemůže být jmenován do funkce předsedy Úřadu více než dvakrát. Předseda Úřadu se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě.

(4) S funkcí předsedy Úřadu je neslučitelné členství v politické straně nebo v politickém

hnutí.

(4) S výkonem funkce předsedy Úřadu je neslučitelná funkce prezidenta republiky,

člena vlády, prezidenta, viceprezidenta nebo člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, poslance nebo senátora, poslance Evropského parlamentu, soudce, státního zástupce, jakákoli jiná funkce ve veřejné správě nebo členství v politické straně nebo v politickém hnutí.

(5) Předseda Úřadu nesmí zastávat jinou placenou funkci a vykonávat jakoukoli výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost Úřadu nebo neohrožuje důvěru v jeho nezávislost a nestrannost.

(6) Předsedou Úřadu může být jmenována osoba, jejíž znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která

a) je státním občanem České republiky,

b) je plně svéprávná,

c) je bezúhonná,

d) má ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu,

e) má nejméně 10 let praxe v oblasti práva nebo ekonomie, a

f) dosáhla věku 40 let.

(7) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, která byla pravomocně odsouzena pro

a) trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

b) trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem veřejné správy.

(58) Funkční období předsedy Úřadu je 6 let. (6) Předseda Úřadu se může své funkce vzdát.

(79) Výkon funkce Funkce předsedy Úřadu končí zaniká

a) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně vyhotoveného rozhodnutí

o odvolání z funkce nebo písemně učiněného vzdání se funkce anebo pozdějším dnem uvedeným v doručeném rozhodnutí o odvolání nebo vzdání se funkce,

b) uplynutím jeho funkčního období,

c) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jímž byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena, nebo smrtí nebo prohlášením za mrtvého,

d) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl odsouzen pro úmyslný trestný čin dnem, kdy přestal splňovat některou z podmínek pro jmenování podle odstavce 6 písm. a) až d), nebo

e) dnem, kdy se ujal funkce neslučitelné s výkonem funkce předsedy Úřadu.

(810) Předsedu Úřadu lze odvolat z funkce, jen

a) nevykonává-li funkci po dobu delší než 6 měsíců, nebo

b) narušuje-li závažným způsobem důstojnost své funkce anebo narušuje-li nezávislost a nestrannost Úřadu.

(911) Předseda úřadu Úřadu má nárok na plat, náhradu výdajů, naturální plnění, a nezůstane-li zaměstnancem Úřadu, i na odchodné jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu.

(10) Předsedu zastupují 3 místopředsedové, které jmenuje a odvolává předseda, přičemž určí pořadí jejich zastupování. Místopředsedové dále plní úkoly podle rozhodnutí předsedy. Místopředseda má nárok na plat, náhradu výdajů, naturální plnění, a nezůstane-li zaměstnancem Úřadu, i na odchodné jako viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu.

(1112) Předseda Úřadu a místopředseda jsou oprávněni je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.

§ 1a

(1) Předsedu Úřadu zastupují 3 místopředsedové, které jmenuje a odvolává předseda, přičemž určí pořadí jeho zastupování. Místopředseda plní úkoly podle rozhodnutí předsedy Úřadu.

(2) Místopředseda má nárok na plat, náhradu výdajů, naturální plnění, a nezůstane-li zaměstnancem Úřadu, i na odchodné jako viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu.

(3) Neslučitelnost výkonu funkce místopředsedy se řídí obdobně § 1 odst. 4.

(4) Místopředsedou může být jmenována osoba, která splňuje podmínky podle § 1 odst. 6 písm. a) až d), a která

a) má nejméně 7 let praxe v oblasti práva nebo ekonomie, a

b) dosáhla věku 35 let.

(5) Funkční období místopředsedy je 6 let.

(6) Pro zánik funkce místopředsedy se použijí ustanovení tohoto zákona o zániku funkce předsedy Úřadu obdobně.

(7) Místopředsedu lze odvolat z funkce, pokud

a) narušuje závažným způsobem důstojnost své funkce anebo narušuje nezávislost a nestrannost Úřadu, nebo

b) porušil povinnost vyplývající z jeho funkce zvlášť hrubým způsobem.

(8) Místopředseda je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.

§ 2

Úřad:

a) vytváří podmínky pro podporu a ochranu hospodářské soutěže,

b) vykonává dohled dozor při zadávání veřejných zakázek,

c) vykonává další působnosti stanovené zvláštními zákony a přímo použitelnými předpisy Evropské unie.