Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb a posouzení žádosti o dotaci ze státního rozpočtu v oblasti podpory poskytování sociálních služeb s nadregionální či celostátní...
Příloha č. 1 k Příkazu ministryně č. 51/2019
Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb a posouzení žádosti o dotaci ze státního rozpočtu v oblasti podpory poskytování sociálních služeb s nadregionální či celostátní působností pro rok 2020
I. Úvodní ustanovení
1. Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen “MPSV”) v návaznosti na § 104 zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“) a na zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“) stanovuje pro účely dotačního řízení a pro účely posouzení žádosti o dotaci ze státního rozpočtu poskytovatelů sociálních služeb v oblasti podpory poskytování sociálních služeb a požadavku na dotaci následující Metodiku Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb v oblasti podpory poskytování sociálních služeb a posouzení žádostí o dotaci ze státního rozpočtu v oblasti podpory poskytování sociálních služeb (dále jen “Metodika”).
2. Metodika upravuje pravidla a podmínky pro poskytnutí dotace, postup pro podání žádosti, pravidla a postup pro posouzení žádosti, hodnocení rozpočtu, požadavku na dotaci, stanovení maximální výše dotace. Metodika dále obsahuje pokyn pro stanovení optimální a reálné výše dotace a stanovuje kompetence a role MPSV a postup stanovení výše dotace, pravidla a podmínky pro čerpání, kontrolu a finanční vypořádání dotace.
3. Celkový objem finančních prostředků určených na podporu poskytování sociálních služeb je dán objemem prostředků, který bude na tyto účely pro příslušný rok vyčleněn ve státním rozpočtu v kapitole MPSV.
4. Cílem MPSV je v rámci dotačního řízení vyloučení střetu zájmů, rovný a jednotný přístup ke všem poskytovatelům sociálních služeb a transparentní dotační systém, který primárně podporuje ty sociální služby, jež umožňují co nejdelší možné setrvání jejich uživatelů v domácím prostředí či místní komunitě.
5. Základní principy dotačního řízení, které vycházejí z dlouhodobých priorit resortu pro oblast sociálních služeb, jsou následující:
• vyloučení střetu zájmů,
• rovný přístup ke všem poskytovatelům sociálních služeb bez ohledu na jejich právní formu,
• výpočet finanční podpory stanovený jednotným nediskriminujícím způsobem (objektivizovaným výpočtem) pro všechny poskytovatele sociálních služeb bez ohledu na jejich právní formu.
6. Finanční podpora na sociální služby musí být poskytnuta v souladu s Rozhodnutím Evropské komise ze dne 20. prosince 2011, č. 2012/21/EU, o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (dále jen „SOHZ“).
7. Priority dotačního řízení vyhlašuje pro příslušný dotační rok MPSV (odbor sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení) v rámci „Výzvy pro podávání žádostí o dotaci ze státního rozpočtu pro služby s nadregionální či celostátní působností“. V prioritách dotačního řízení může být stanovena podpora těm sociálním službám, které např. zajišťují péči o specifické cílové skupiny nebo ojedinělé druhy sociálních služeb (např. služby pro osoby s poruchou autistického spektra) či je třeba zvláštního zacházení, například
v kontextu jiných zdrojů financování, které nejsou zajištěny kontinuálně (např. služby sociální prevence, které jsou částečně financovány ze zdrojů strukturálních fondů Evropské unie, především z Evropského sociálního fondu).
II. Zaměření podpory, účel dotace
1. Dotace ze státního rozpočtu (kapitoly MPSV) se poskytuje k financování běžných výdajů, které souvisejí s poskytováním sociálních služeb poskytovatelům sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru1.
2. Mezi stěžejní činnosti poskytovatele sociálních služeb u některých druhů sociálních služeb dle § 36 zákona o sociálních službách patří i poskytování ošetřovatelské a rehabilitační péče. Financování těchto úkonů je však zajištěno ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění, resp. fondů zdravotních pojišťoven a nelze na ně využít prostředky dotace.
III. Definice programu podpory
1. V rámci tohoto programu bude podporováno výhradně poskytování takových sociálních služeb, které jsou prováděny v národním měřítku a které jsou zaměřeny na cílovou skupinu uživatelů služby (na okruh osob, kterým je sociální služba určena), u nichž riziko sociálního vyloučení nemá jen regionální charakter, ale dopadá na celou společnost nebo se jedná o specifickou cílovou skupinu případně ojedinělý způsob péče.
2. Podmínky pro vstup sociálních služeb do tohoto programu podpory jsou uvedeny v Příloze č. 4 Kritéria pro vstup do programu podpory služeb s nadregionální či celostátní působností (PpB) Ministerstva práce a sociálních věcí.
3. V rámci vyhlášeného programu podpory nebudou podporovány ty druhy sociálních služeb nebo daná kapacita, jejichž dostupnost je zajištěna na území příslušného kraje, v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb kraje, tzv. projekty přímého přidělení, které jsou podporovány v rámci Operačního programu zaměstnanost, resp. pouze ta část, která je podpořena z Operačního programu zaměstnanost, případně z jiných zdrojů EU/EHS.
4. Výjimku tvoří ty druhy sociálních služeb podporované v rámci individuálních projektů za předpokladu, že do individuálního projektu není zahrnuta celá cílová skupina uživatelů příslušné sociální služby případně celá kapacita dané sociální služby. V tomto případě lze podat žádost o dotaci na sociální službu, a to pouze pro cílovou skupinu uživatelů, která není podpořena v rámci individuálního projektu kraje nebo hl. města Prahy.
5. V případě, že služba podpořená v rámci tohoto dotačního programu získá/la na rok, na který je dotace poskytována plnou nebo částečnou podporu z ESF prostřednictvím grantového projektu nebo individuálního projektu bude dotace přidělená na službu z kapitoly MPSV krácena o alikvotní částku. Pro výpočet krácení bude použit poměr dvanáctin a podíl okamžité kapacity služby financovaný z ESF.
Posouzení, zda sociální služba splňuje/nesplňuje výše uvedené body provádí odbor sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení.
IV. Vymezení některých pojmů
1. Dotací se rozumí peněžní prostředky státního rozpočtu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel.
1 § 85 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
2. Poskytovatelem sociální služby se rozumí fyzická nebo právnická osoba, které bylo vydáno rozhodnutí o registraci, a právnická a fyzická osoba uvedená v § 84 odst. 5 zákona o sociálních službách (poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních ústavní péče).
3. Žadatelem se rozumí ten poskytovatel sociální služby, který splňuje podmínky pro podání žádosti a podáním žádosti se uchází o dotaci ze státního rozpočtu na podporu poskytování sociální služby.
4. Poskytovatelem dotace ze státního rozpočtu (dále jen “poskytovatel dotace”) se rozumí MPSV, které poskytuje finanční prostředky ze státního rozpočtu, vyhlašuje a určuje podmínky pro jejich poskytování a rozhoduje o účelu jejich vynakládání. V jeho rámci plní příslušné úkoly a funkce odbor sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení MPSV.
5. Příjemcem dotace se rozumí poskytovatel sociální služby, v jehož prospěch bylo o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu poskytovatelem dotace rozhodnuto.
6. Žádostí o dotaci ze státního rozpočtu se rozumí žádost poskytovatele sociálních služeb o dotaci ze státního rozpočtu v oblasti podpory poskytování sociálních služeb, kterou poskytovatel sociálních služeb podává prostřednictvím tomu určené webové aplikace, přičemž k tomu, aby byla žádost způsobilá posouzení, musí být vyplněny všechny k tomu určené části žádosti.
7. Hodnotitelem ministerstva se rozumí kompetentní pracovník, který disponuje věcnými a hlubokými znalostmi o průběhu poskytování sociálních služeb, má adekvátní znalosti
o financování sociálních služeb a ekonomických aspektech poskytování sociálních služeb a musí být seznámen s obsahem této metodiky, podle jejíchž ustanovení při hodnocení postupuje. Dále je v textu použit pouze pojem „hodnotitel“.
8. Maximálním návrhem podpory se rozumí výše možné podpory po odečtení všech neuznatelných nebo nadhodnocených položek požadavku o dotaci.
9. Optimálním návrhem podpory se rozumí výše podpory, kterou hodnotitel považuje za optimální bez ohledu na disponibilní částku finančních prostředků, jež je určena pro daný program podpory, a to v souvislosti s efektivitou, účelností a hospodárností požadavku na dotaci ze státního rozpočtu a dalšími informacemi, kterými hodnotitel disponuje.
10. Výpočtem reálného návrhu podpory se rozumí výše podpory stanovená na základě údajů vyplněných žadatelem v žádosti o dotaci ze státního rozpočtu a s ohledem na disponibilní prostředky.
11. Kritérii hodnocení se rozumí soubor kritérií, který je uveden v Příloze č. 5.
12. Rozhodnutím o poskytnutí dotace se rozumí rozhodnutí MPSV o poskytnutí dotace z kapitoly MPSV státního rozpočtu poskytovateli sociální služby na podporu poskytování sociálních služeb, které je vydáno v souladu s § 14 odst. 4), odst. 5) a §14m zákona o rozpočtových pravidlech.
13. Neoprávněným použitím peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu se rozumí jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty; dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity.
14. Zadržením peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu se rozumí porušení povinnosti vrácení prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu ve stanoveném termínu.
15. Finančním vypořádáním se rozumí přehled o čerpání a použití prostředků a vrácení nepoužitých prostředků do státního rozpočtu. Finanční vypořádaní dotace příjemce dotace provádí v souladu s vyhláškou č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem
(vyhláška o finančním vypořádání). Příjemce dotace provádí finanční vypořádání dotace podle § 9 této vyhlášky.
16. Vyrovnávací platba je definována jako celková výše prostředků z veřejných rozpočtů, kterou konkrétní služba potřebuje k dokrytí svých provozních potřeb. Je vypočtena jako rozdíl vypočtených místně obvyklých nákladů a výnosů se započtením přiměřeného zisku.
17. Vypočtená výše vyrovnávací platby je pro daného poskytovatele sociálních služeb a daný rok hodnotou maximální výše podpory. Skutečná výše vyrovnávací platby se stanovuje na základě reálně vykázaných výnosů a nákladů daného poskytovatele sociálních služeb. Mechanismus výpočtu vyrovnávací platby na příslušnou sociální službu bude uveden v Pověření MPSV k poskytování SOHZ (dále jen „Pověření“).
18. Pověřením k poskytování služeb v obecném hospodářském zájmu (SOHZ) se rozumí právní akt, který vydává MPSV poskytovatelům sociálních služeb na sociální služby, které byly zařazeny do tohoto dotačního programu, a to vždy na jeden kalendářní rok, není-li stanoveno jinak.
V. Všeobecné podmínky pro poskytnutí dotace ze státního rozpočtu
1. Na dotaci ze státního rozpočtu není právní nárok. Dotace jsou poskytovány na základě „Díl 2 Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu a řízení o jejich odnětí“ zákona o rozpočtových pravidlech.
2. O dotaci může požádat a dotaci lze poskytnout pouze poskytovateli sociální služby, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb (§ 85 odst. 1 zákona o sociálních službách). Žádost nelze podat a dotaci nelze poskytnout v případě, že organizace není zapsána v registru poskytovatelů sociálních služeb.
3. Podmínkou poskytnutí dotace je realizace jím poskytovaných sociálních služeb na území České republiky. Uvedené subjekty musí vykonávat činnost v oblasti poskytování sociálních služeb určenou osobám, které se nacházejí v nepříznivé sociální situaci (viz okruh oprávněných osob podle § 4 zákona o sociálních službách).
5. Dotace je poskytována bezhotovostně na účet žadatele zřízený u peněžního ústavu.
6. Dotace je poskytována žadatelům na základě žádosti poskytovatele sociální služby
o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu. Žádost musí být zpracována a podána prostřednictvím internetové aplikace určené MPSV.
7. Dotace ze státního rozpočtu se poskytovateli sociální služby poskytuje jen na úhradu nezbytně nutných nákladů provozované sociální služby.
8. Poskytovatel sociální služby nesmí z poskytnuté dotace ze státního rozpočtu poskytovat finanční prostředky jiným právnickým nebo fyzickým osobám, pokud se nejedná o úhradu spojenou s realizací činností, na které byly prostředky uvolněny.
10. Dotace ze státního rozpočtu se neposkytuje na zajištění fakultativních činností (§ 35 odst. 4 zákona o sociálních službách). V žádosti v rozpočtu služby žadatel uvádí pouze náklady související s poskytováním sociálních služeb.
Z poskytnuté dotace nelze hradit (tzv. neuznatelné náklady/výdaje):
a) výdaje nesouvisející s poskytováním sociálních služeb,
b) výdaje na zdravotní péči poskytovanou podle § 36 zákona o sociálních službách, případně jiné zdravotní úkony běžně hrazené z veřejného zdravotního pojištění,
c) výdaje na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku; dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí majetek, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a vstupní cena vyšší než 40 000 Kč, dlouhodobým nehmotným majetkem se rozumí majetek, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a vstupní cena vyšší než 60 000 Kč,
d) odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, rezervy, náklady příštích období a opravné položky provozních nákladů,
e) plnění sociálního charakteru poskytovaná zaměstnancům v případech, kdy na tato plnění nevzniká nárok podle právních předpisů, například příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření a životní pojištění, dary k životním jubileím a pracovním výročím, příspěvky na rekreaci,
f) výdaje na finanční leasing, s výjimkou finančního leasingu motorového vozidla využívaného v rámci poskytování sociální služby,
g) daně a poplatky nesouvisející s poskytováním základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb,
h) daň z přidané hodnoty, o jejíž vrácení lze podle jiného právního předpisu2 požádat,
i) smluvní pokuty, úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále, odpisy nedobytných pohledávek, úroky (s výjimkou předfinancování soc. služeb), kursové ztráty, dary, manka a škody, tvorbu fondů, úbytek cenných papírů a podílů v případě jejich prodeje, úroky z prodlení podle smlouvy o úvěru, výdaje spojené se získáním bankovních záruk a obdobné bankovní výlohy, jakož i depozitní poplatky,
j) výdaje, které nelze účetně doložit, a
k) výdaje překračující limitní částky, které MPSV může stanovit pro jednotlivé položky uznatelných nákladů.
V případě nejasnosti, zda se jedná o náklad/výdaj neuznatelný, dává závazné písemné stanovisko poskytovatel dotace, tj. ředitel odboru sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení MPSV.
11. Z poskytnuté dotace lze hradit (tzv. uznatelné náklady/výdaje), které souvisí s poskytováním sociálních služeb a jejich výše nepřesahuje obvyklou výši v daném místě a čase:
a) osobní náklady – včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění, které hradí zaměstnavatel za své zaměstnance, a dalších osobních nákladů, které je zaměstnavatel za zaměstnance podle platných předpisů povinen odvádět3.
Jedná se o náklady na zaměstnance zajišťující činnost zařízení sociální služby či poskytování sociální služby (např. vedoucí pracovníci, administrativní – např. sekretářka, účetní a provozní pracovníci – např. kuchaři, pradleny, uklízeči atd.) a náklady na zaměstnance, kteří vykonávají odbornou činnost v sociálních službách podle §115 odst. 1 písm. a) až e) zákona o sociálních službách4, přičemž tyto výdaje
2 Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
3 Např. dle vyhlášky Ministerstva financí ČR č.114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů; zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
4 Sociální pracovníci, pracovníci v sociálních službách, pedagogičtí pracovníci, manželští a rodinní poradci a další odborní pracovníci, kteří přímo poskytují sociální služby.
musí odpovídat nominálním5 mzdám, event. platům a zákonným odvodům na sociální a zdravotní pojištění hrazeným zaměstnavatelem a nesmí přesáhnout obvyklou výši v daném místě a čase6.
Dále lze hradit výdaje související se vstupní lékařskou prohlídkou u zaměstnanců, se kterými poskytovatel sociálních služeb uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah a výstupní lékařskou prohlídku, kterou je poskytovatel sociálních služeb povinen zajistit dle jiných právních předpisů7, náklady na povinné úrazové pojištění zaměstnanců dle jiného právního předpisu8.
Předchozí odstavce platí obdobně v případě pracovníků zaměstnaných na základě dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce.
b) provozní náklady, které jsou nezbytné pro poskytování sociální služby v rozsahu stanoveném podle bodu 9 a které jsou identifikovatelné, účetně evidované, ověřitelné, podložené originálními dokumenty a uvedené v rozpočtu schválené žádosti a jejich výše nepřesahuje obvyklou výši v daném místě a čase:
• nákup drobného dlouhodobého hmotného majetku s dobou použitelnosti více než 1 rok, o kterém účetní jednotka rozhodla, že jej nebude účtovat
na účtech dlouhodobého majetku (účtová třída 0) do povinné stanovené částky 40 000 Kč,
• nákup drobného dlouhodobého nehmotného majetku s dobou použitelnosti více než 1 rok, o kterém účetní jednotka rozhodla, že jej nebude účtovat na účtech dlouhodobého majetku (účtová třída 0) do povinné stanovené částky 60 000 Kč,
• spotřebované nákupy (spotřeba materiálu – kancelářské potřeby, pohonné hmoty, potraviny a poskytnutí stravy určené pro uživatele sociálních služeb
v krizových situacích (nejedná se tedy o stravu poskytovanou v rámci základních činností), nebo pomoc při zajištění stravy, čisticí prostředky apod.),
• služby:
o energie,
o telefony, internet, poštovné, ostatní spoje, poplatky za vedení běžného účtu bankou,
o nájemné,
o právní a ekonomické služby,
o opravy a udržování; v případě osobního vozidla, používaného výhradně pro účely terénní sociální služby, nezbytné náklady související s provozem vozidla jako povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, silniční daň, povinná výbava vozidla,
o školení a kurzy v oblasti dalšího vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách zaměřené na obnovení, upevnění a doplnění kvalifikace a v oblasti vzdělávání vedoucích pracovníků podle zákona o sociálních službách, dále školení zaměstnanců zaměřené na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a požární ochranu, které je poskytovatel sociálních služeb povinen zabezpečit dle jiných právních předpisů9,
o cestovní náhrady v souvislosti s poskytováním sociální služby, případně v souvislosti s účastí zaměstnanců poskytovatele sociální služby na školeních a kurzech podle předchozího bodu (výdaje na pracovní cesty zahrnují jízdní výdaje, výdaje na ubytování, stravné a nutné vedlejší výdaje zaměstnanců poskytovatele sociální služby za předpokladu, že náhrady vyplacené
5 Nominální (hrubá) mzda, plat nebo odměna z dohody – je podílem součtu mezd nebo platů a odměn z dohody, náhrad mezd, platů nebo odměn z dohody a odměn za pracovní pohotovost, na které zaměstnanci vzniklo právo, před provedením srážek a přepočteného počtu zaměstnanců připadající na jeden měsíc.
6 V případě příspěvkových organizací se výše těchto nákladů řídí příslušným právním předpisem upravující platy v těchto organizacích, část šestá hlava III zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
7 Zákon č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.
8 Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
9 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
zaměstnancům jsou stanoveny v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů),
o ostatní náklady, pokud souvisejí s poskytováním sociálních služeb.
• Náklady na předfinancování sociální služby (související úrok a poplatky) v případě, že si poskytovatel sociálních služeb byl nucen vzít překlenovací či jiný typ úvěru jako předfinancování sociální služby do doby než fyzicky obdrží
prostředky ze státního rozpočtu.
12. Poskytnutou dotaci lze použít od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020.
13. Financování sociálních služeb je vícezdrojové. Při stanovení výše dotace se zohledňuje úhrada ze strany uživatelů za základní činnosti sociální služby (pozn. pouze v případě sociálních služeb poskytovaných za úhradu od uživatelů sociální služby podle zákona
o sociálních službách), úhrada ze zdravotního pojištění za poskytovanou zdravotní péči v případě služeb uvedených v §36 zákona o sociálních službách a výše finančních transferů poskytovaných z rozpočtů samospráv a dalších zdrojů (mimo výše uvedených úhrad). Způsob zohlednění úhrad od uživatelů, úhrad ze zdravotního pojištění a transferů poskytovaných z rozpočtů samospráv a dalších zdrojů při stanovení výše dotace určí poskytovatel dotace při vyhlášení dotačního řízení pro příslušný rok.
VI. Žádost poskytovatele sociální služby o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu
1. Dotace ze státního rozpočtu na příslušný kalendářní rok se poskytuje na základě žádosti poskytovatele sociální služby o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu (dále jen „žádost“). Žádost poskytovatel sociální služby vyplní a podá prostřednictvím internetové aplikace MPSV.
2. Žádost se vyplňuje a podává pouze prostřednictvím internetové aplikace v elektronické podobě (nikoliv v tištěné) a bude opatřena elektronickým podpisem oprávněné osoby, tj. buď statutárním orgánem či osobou tímto orgánem pověřenou k podání žádosti.
3. Žádosti jsou poskytovatelem dotace přijímány ve dvou termínech dotačního řízení. Jedná se o termín řádný a mimořádný. Mimořádný termín pro podávání žádostí je určen pro žadatele, kteří poskytují nově registrované sociální služby (popř. služby nově zapsané v registru poskytovatelů sociálních služeb) nebo služby, u nichž došlo ke změnám v registraci (rozšíření kapacit, registrace nové formy služby) nebo pro žadatele, kteří ze závažného důvodu nemohli žádost zpracovat a podat v řádném termínu.
Pokud bude v mimořádném termínu dotačního řízení podána taková žádost, která neodráží výše uvedené změny registrace, bude tato žádost z dotačního řízení vyřazena. O vyhlášení mimořádného termínu rozhoduje ministr práce a sociálních věcí. Mimořádný termín nemusí být v roce 2020 vyhlášen.
4. Každý poskytovatel sociální služby podává v jednom termínu pouze jednu žádost.
5. Žádost obsahuje údaje dle § 14 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech, resp. se jedná o následující údaje:
a) identifikační údaje o dotačním programu, resp. výzvy,
b) výše požadované částky,
c) identifikační údaje o předkládající organizaci – poskytovateli sociální služby (název organizace, adresu organizace, telefon, e-mail, formu právní subjektivity, IČ, informaci
o tom, zda je organizace plátcem DPH, statutární orgán, uvedení kontaktní osoby, číslo účtu a označení banky, u které je účet veden),
d) údaje o poskytované sociální službě, na kterou je požadována dotace ze státního rozpočtu (účel, na který je žádáno):
• číslo registrace sociální služby – identifikátor,
• název sociální služby,
• druh a skupina sociální služby,
• forma poskytování sociální služby
• cílová skupina uživatelů sociální služby,
• věková struktura uživatelů sociální služby,
• struktura uživatelů služeb sociální péče z hlediska jejich zařazení podle stupňů závislosti,
• místo poskytování sociální služby,
• působnost sociální služby,
• období poskytování sociální služby,
• kapacita sociální služby,
• personální zajištění poskytované sociální služby ve struktuře podle zákona
o sociálních službách a v členění – pracovní smlouvy, dohody o provedení práce,
dohody o pracovní činnosti,
• rozpočet sociální služby – plán na rok, na který je žádána dotace,
• zdroje financování sociální služby,
e) čestné prohlášení (prohlášení ohledně pravdivosti informací uvedených v žádosti, prohlášení ve vztahu k části V bodu 4 této metodiky).
6. Poskytovatel sociální služby je povinen v žádosti řádně vyplnit všechny povinné údaje a také doplnit komentáře u jednotlivých položek rozpočtu. Údaje, které jsou již uvedeny v registru poskytovatelů sociálních služeb, poskytovatel sociální služby v žádosti nevyplňuje, tyto údaje jsou v žádosti automaticky předepsány z registru poskytovatelů sociálních služeb prostřednictvím internetové aplikace.
7. Informace k vyplňování žádosti jsou uvedeny v příslušném návodu internetové aplikace.
8. Žádost pro příslušný rok lze v internetové aplikaci vyplnit a podat na příslušnou sociální službu určenou číslem registrace sociální služby (identifikátorem) pouze jedenkrát, a to v termínu uvedeném při vyhlášení dotačního řízení na příslušný rok. Mimo tento termín nelze žádost vyplnit a podat.
9. Žádost vyplněná a podaná jiným způsobem než prostřednictvím internetové aplikace nebude zařazena do dotačního řízení MPSV pro příslušný rok.
10. Podání žádosti nelze považovat za příslib poskytnutí dotace na příslušný rok.
11. Informace týkající se obsahu žádosti a uznatelných nákladů lze v průběhu zpracování žádosti získat buď prostřednictvím e-mailové adresy MPSV xxxxxxxxxxxxx@xxxx.xx. Informace k používání internetové aplikace jsou zajištěny výhradně dodavatelem aplikace prostřednictvím jeho technické podpory. Kontakty na technickou podporu jsou zveřejněny na webových stránkách MPSV při vyhlášení dotačního řízení na příslušný rok.
VII. Hodnocení žádosti poskytovatele sociální služby o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu a stanovení návrhu výše dotace
1. Hodnocení žádostí a návrh výše dotace provádí zaměstnanci odboru sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení MPSV (dále „hodnotitelé “).
2. Hodnocení je prováděno samostatně v případě každé jednotlivé sociální služby, na kterou je v rámci žádosti požadována dotace pro příslušný rok, přímo v internetové aplikaci.
3. Trpí-li žádost o poskytnutí dotace vadami, vyzve MPSV žadatele o dotaci k odstranění vad; k tomu mu poskytne přiměřenou lhůtu.
4. Neodstraní-li žadatel o dotaci vady ve stanovené lhůtě MPSV řízení o poskytnutí dotace zastaví.
5. Obecná východiska pro poskytnutí dotace:
a) dotaci lze poskytnout pouze na sociální službu, na kterou má poskytovatel sociálních služeb oprávnění k poskytování (registraci) – § 78 a následující ustanovení zákona o sociálních službách,
b) v případě sociálních služeb poskytovaných ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (§ 52 zákona o sociálních službách) lze dotaci poskytnout pouze v případě zápisu služby v registru poskytovatelů sociálních služeb (§ 85 odst. 1 zákona o sociálních službách),
6. Hodnotitelé ministerstva hodnotí žádost o dotaci v souladu s Přílohou č. 5 a principy dotačního řízení, kterými jsou:
a) vyloučení střetu zájmů – hodnotitel zejména nesmí mít pracovně právní ani jiný obdobný vztah k poskytovateli sociální služby, jehož žádost o dotaci hodnotí;
b) rovnost kritérií hodnocení pro všechny poskytovatele sociálních služeb v daném druhu sociální služby;
c) optimální návrhy dotace jsou stanoveny v souladu s metodikou a s prioritami pro financování sociálních služeb.
7. Poskytovatel dotace usnesením řízení zastaví v případě, že:
a) žádost nebyla podána ve lhůtě stanovené výzvou k podání žádosti,
b) žadatel neodpovídá okruhu oprávněných žadatelů o dotaci uvedenému ve výzvě k podání žádosti,
c) žádost trpí vadami a výzva k podání žádosti nepřipouští možnost jejich odstranění podle
§ 14k odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech.
VIII. Návrh výše dotace
1. Návrh výše dotace na sociální službu je zpracován na základě:
a. posouzení žádosti,
b. kritérií hodnocení uvedené v Příloze č. 5,
c. celkového ročního objemu finančních prostředků rozpočtovaných pro tento program podpory ve státním rozpočtu, kapitole MPSV.
2. Po zhodnocení všech žádostí hodnotiteli, MPSV zveřejní na internetové stránce xxx.xxxx.xx, v části Dotace na poskytování sociálních služeb pro rok 2020, přehled vymezených neuznatelných a nadhodnocených položek rozpočtu za jednotlivé služby. Bližší specifikaci položek nalezne Žadatel v systému OKslužby-poskytovatel.
3. V případě, že Žadatel nesouhlasí s takto vymezenými neuznatelnými a nadhodnocenými položkami rozpočtu, má možnost ve lhůtě 5 pracovních dní od data zveřejnění přehledu podat připomínky elektronickou formou na formuláři zveřejněném MPSV.
IX. Výpočet finanční podpory
1. Pro účely stanovení optimálního návrhu finanční podpory poskytovatelům sociálních služeb platí následující:
a) Žadatel, který v rámci své žádosti předkládá transparentní a ověřitelný způsob výpočtu optimálního návrhu finanční podpory poskytovatelům sociálních služeb odsouhlasený MPSV (výpočet finanční podpory stanovený jednotným nediskriminujícím způsobem, objektivizovaným výpočtem pro všechny poskytovatele sociálních služeb bez ohledu na jejich právní formu), je povinen tento způsob využít.
b) Žadatel, který v rámci své žádosti nepředloží transparentní a ověřitelný způsob výpočtu optimálního návrhu finanční podpory poskytovatelům sociálních služeb, či jím předložený postup nebude splňovat podmínky stanovené v písmenu a), využije při výpočtu optimálního návrhu finanční podpory služeb následující postup:
2. Pro účely stanovení výpočtu finanční podpory služeb jsou sociální služby rozděleny do 4 skupin, na které je aplikován stejný mechanismus výpočtu.
1. služby sociální prevence a odborného sociálního poradenství – ambulantní a terénní forma služby (nezahrnují se úhrady od uživatelů),
2. služby sociální péče – ambulantní a terénní forma služby (v rámci této skupiny je samostatně řešena obdobným mechanismem výpočtu služba tísňové péče),
3. služby sociální prevence – pobytová a ambulantní forma služby s lůžkovou kapacitou,
4. služby sociální péče – pobytová forma služby.
⇒ Vzhledem k tomu, že je nadále zachován systém vícezdrojového financování služeb a dosud existuje různá míra podpory služeb z dalších zdrojů, je vždy nutné respektovat následující:
✓ vypočtená hodnota finanční podpory je stanovena jako maximální – optimální hodnota podpory služby bez ohledu na výši disponibilních zdrojů státního rozpočtu,
✓ reálná výše finanční podpory služby je stanovena s ohledem na výši disponibilních zdrojů státního rozpočtu,
✓ reálná výše finanční podpory služby nesmí překročit výši požadavku
uvedeného v žádosti poskytovatele sociální služby o finanční podporu.
Základní vymezení pro skupinu 1 a 2:
Při výpočtu se do úvazků pracovníků zahrnují pracovníci pracující u poskytovatele sociálních služeb ve službě na pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti a dohodu o provedení práce. V případě dohody o provedení práce se přepočítá prováděná práce v hodinách na její odpovídající hodnotu v úvazcích10. Je-li pracovník zajišťován mimo pracovní poměr na základě obchodní smlouvy (nákupem služby, dodavatelsky), je taktéž nezbytné přepočítat počet hodin zajištěných služeb na odpovídající hodnotu úvazku11.
Při výpočtu se zahrnují úvazky všech pracovníků, na které se o finanční podporu žádá.
Obvyklé náklady zahrnují pouze náklady na základní činnosti služby poskytované s působností pouze v rámci kraje a zahrnují jak osobní, tak provozní náklady (režie) služby.
Mezi pracovníky v přímé péči jsou zahrnuti odborní pracovníci uvedení v § 115 odst. 1 písm.
a) až e) zákona o sociálních službách12.
Mezi ostatní pracovníky jsou zahrnuti – vedoucí pracovníci (vedoucí organizace, vedoucí služby, ostatní vedoucí pracovníci), administrativní pracovníci (sekretářské a asistenční pozice, účetní, ostatní administrativní pracovníci), obslužný personál (údržba, úklid, apod.). Činnost ostatních pracovníků musí souviset s poskytováním základních činností sociální služby13.
Personální zajištění služby, přiměřenost a adekvátnost úvazků pracovníků v přímé péči a ostatních pracovníků je předmětem věcného hodnocení žádosti.
Předpokládaný podíl spolufinancování služby z jiných zdrojů je stanoven v rámci výzvy kraje pro poskytovatele sociálních služeb s ohledem na možnosti financování jednotlivých druhů služeb z jiných veřejných zdrojů (státních a samosprávných). Do jiných zdrojů se započítávají veškeré ostatní zdroje financování služby, tj. zejména se jedná o prostředky z rozpočtů samospráv14.
10 V případě dohod o provedení práce (DPP) – počet hodin práce na DPP v roce, na který je žádána podpora, se přepočítá na odpovídající hodnotu úvazku (např. rodinný poradce má vykonat práci na DPP v rozsahu 250 hodin v průběhu r. 2020, odpovídající výše úvazku je 0,120, tj. 250 hodin/2096 hodin (fond pracovní doby pro rok 2020 v případě 8 hodinové pracovní doby).
11 Tento přepočet musí být organizace – poskytovatel sociální služby schopen jednoznačně doložit.
12 V sociálních službách vykonávají odbornou činnost - a) sociální pracovníci, b) pracovníci v sociálních službách, c) zdravotničtí pracovníci, d) pedagogičtí pracovníci, e) manželští a rodinní poradci a další odborní pracovníci, kteří přímo poskytují sociální služby.
Mezi pracovníky v přímé péči jsou zahrnuti i zdravotničtí pracovníci, neboť hrazení nákladů na tyto pracovníky nespadá pod
§ 36 zákona o sociálních službách. Zároveň podíl úvazků zdravotnických pracovníků v případě této skupiny služeb je zanedbatelný.
13 Viz např. číselník pracovních pozic pro účely vykazování dat o poskytovaných sociálních službách – Metodický pokyn MPSV č. 2/2011 a výkazy sociálních služeb.
14 Významnou roli ve spolufinancování služeb hrají zejména prostředky z obecních samospráv, které jsou součástí stanoveného podílu spolufinancování služeb z jiných zdrojů. V rámci povinného podílu spolufinancování služeb je tedy nezbytné zohlednit i výši podílu obecních samospráv na financování služeb.
Výpočet finanční podpory (FP) na služby sociální prevence a odborné sociální poradenství – ambulantní a terénní forma služby (nezahrnují se úhrady od uživatelů)
⇒ Druhy služeb:
✓ odborné sociální poradenství,
✓ raná péče,
✓ telefonická krizová pomoc,
✓ tlumočnické služby,
✓ krizová pomoc,
✓ sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi,
✓ sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením,
✓ terénní programy,
✓ kontaktní centra,
✓ nízkoprahová denní centra
✓ nízkoprahová zařízení pro děti a mládež,
✓ intervenční centra,
✓ služby následné péče – pouze v případě ambulantní formy služby,
✓ sociálně terapeutické dílny,
✓ sociální rehabilitace – pouze v případě terénní a ambulantní formy služby.
⇒ Výpočet finanční podpory u této skupiny služeb se použije i v případě, kdy je součástí krizové pomoci a intervenčního centra pobytová forma služby.
⇒ V případě nízkoprahových denních center a sociálně terapeutických dílen není předmětem finanční podpory poskytnutí stravy (úhrada za poskytnutí stravy není zohledňována do předpokládaných výnosů služby a na uhrazení nákladů služby
související s poskytnutím stravy nelze dotaci použít).
Výpočet finanční podpory:
FP je stanovena jako rozdíl celkových obvyklých (průměrných) nákladů na úvazek pracovníka a povinného podílu spolufinancování služby (zejména z rozpočtů samospráv a dalších veřejných zdrojů).
Výpočet finanční podpory na uvedené druhy služeb sociální prevence a odborné sociální poradenství (kdy se ve výpočtu nezahrnují úhrady od uživatelů služby):
FPS = (FP * U * M) – (a * FP * U * M)
FPS = finanční podpora na 1 úvazek pracovníka – povinný podíl spolufinancování služby
FPS – finanční podpora na příslušný druh sociální služby,
U – celkové plánované úvazky pracovníků uvedené v žádosti o finanční podporu na příslušný rok (zaměstnanci pracující na pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti, dohody
o provedení práce a na obchodní smlouvy),
FP – stanovená hodnota platby na 1 úvazek pracovníka měsíčně pro jednotlivé druhy služeb, která odpovídá celkovým obvyklým (průměrným) měsíčním nákladům na jednotlivé druhy služeb (hodnota bude pro příslušný rok upravována - upřesňována s ohledem na výstupy analýz nákladovosti jednotlivých druhů služeb),
M – počet měsíců poskytování sociální služby v roce, je-li služba v příslušném kalendářním roce poskytována od ledna do prosince, pak hodnota je 12,
a – stanovený podíl spolufinancování služby z jiných zdrojů, kde koeficient a nabývá hodnot v intervalu <0; 1).
Doporučení ke stanovení hodnot ve výpočtu finanční podpory
S ohledem na skutečnost, že:
- existují velké rozdíly ve službách (jak mezi jednotlivými druhy služeb, tak mezi jednotlivými službami stejného druhu) ve výši průměrných celkových nákladů v přepočtu na 1 úvazek pracovníka
- a v rámci vypočtených hodnot není zohledněna intenzita práce vůči klientovi s ohledem na druh služby (např. druh služby krizová pomoc).
MPSV stanovuje při výpočtu podpory:
✓ jednotnou výši finanční podpory na úvazek pracovníka měsíčně, a to v intervalu 40 až 80 tis. Kč měsíčně jako zprůměrovanou hodnotu na úvazek pracovníka bez ohledu na pracovní zařazení, přičemž tato částka zahrnuje veškeré náklady (osobní a provozní) na poskytování služby.
V případě, že v průběhu dotačního roku dojde k takové změně legislativních předpisů, která významně ovlivní výši nákladů služby, anebo dojde k nepředvídatelnému výpadku významného zdroje financování, který by ohrozil poskytování služby v potřebném rozsahu, lze, v těchto případech, překročit stanovenou horní hranici FP 140% (jestliže výše uvedené znamená zároveň překročení výše požadavku na dotaci deklarovaného v žádosti o dotaci, lze tuto situaci řešit pouze podáním nové žádosti o dotaci v rámci nově vyhlášeného dotačního řízení).
Výpočet finanční podpory (FP) - služby sociální péče – ambulantní a terénní forma služby
Druhy služeb:
✓ osobní asistence,
✓ pečovatelská služba,
✓ průvodcovské a předčitatelské služby,
✓ podpora samostatného bydlení,
✓ odlehčovací služby – pouze ambulantní a terénní forma,
✓ centra denních služeb,
✓ denní stacionáře.
Výpočet finanční podpory:
FP je stanovena jako rozdíl celkových obvyklých (průměrných) nákladů na úvazek pracovníka a těchto příjmů (zdrojů):
- úhrady od uživatelů služby a
- povinný podíl spolufinancování služby (zejména z rozpočtů samospráv).
Ambulantní a terénní služby sociální péče jsou poskytovány za částečnou úhradu od uživatelů služby, proto v případě výše uvedených druhů služeb je nutné ve výpočtu zohlednit obvyklé (průměrné) úhrady od uživatelů služby.
Obvyklé náklady zahrnují pouze náklady na základní činnosti služby poskytované s působností pouze v rámci kraje a zahrnují jak osobní, tak provozní náklady (režie) služby.
Obvyklá (průměrná) úhrada od uživatelů služby se vypočte podle následujícího vzorce - celkové úvazky pracovníků v přímé péči15 * (maximální) hodinová sazba za základní činnosti služby stanovená prováděcí vyhláškou k zákonu o sociálních službách16 * počet hodin výkonu služby na 1 úvazek pracovníka v přímé péči.
Počet hodin výkonu služby na 1 úvazek pracovníka v přímé péči:
⮚ je stanoven paušální částkou pro jednotlivé druhy služeb17.
V rámci výše FP se zohledňuje nízký výběr úhrady od uživatelů služby v konkrétních případech.
Výpočet finanční podpory na uvedené druhy služeb sociální péče – ambulantní a terénní forma:
FPS = (FP * U * M) – (UPPP * S * H) – (a * FP * U * M )
FPS = finanční podpora na 1 úvazek pracovníka – úhrada od uživatelů služby – povinný podíl spolufinancování služby
FPS – finanční podpora na příslušný druh sociální služby
U – celkové plánované úvazky pracovníků uvedené v žádosti o finanční podporu na příslušný rok (zaměstnanci pracující na pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti, dohody
o provedení práce a na obchodní smlouvy),
UPPP – plánované úvazky pracovníků v přímé péči ze žádosti o finanční podporu pro příslušný rok (v případě pečovatelské služby a osobní asistence pouze pracovníci v sociálních službách)
15 V případě služeb – pečovatelská služba, osobní asistence – se při výpočtu úhrady zahrnují pouze pracovníci v sociálních službách.
16 Zde se na přechodnou dobu, tj. pro první 2 až 3 roky zvolí u některých druhů služeb varianta stanovení nižší hodinové sazby úhrady od uživatelů služeb v Kč, v rámci stanoveného rozpětí úhrady, která je stanovena prováděcí vyhláškou k zákonu o sociálních službách, a to z důvodu nízkého výběru úhrady od uživatelů služeb.
17 Rok 2020 má 2096 pracovních hodin (s placenými svátky) – za předpokladu, že 60 % fondu pracovní doby věnuje pracovník pracující na celý úvazek přímo klientovi, pak tento údaj představuje 1258 hodin ().
FP – stanovená hodnota finanční podpory na 1 úvazek pracovníka měsíčně pro jednotlivé druhy služeb, která odpovídá celkovým obvyklým (průměrným) měsíčním nákladům na jednotlivé druhy služeb (hodnota bude pro příslušný rok upravována - upřesňována s ohledem na výstupy analýz nákladovosti jednotlivých druhů služeb)
M – počet měsíců poskytování sociální služby v roce, je-li služba v příslušném kalendářním roce poskytována od ledna do prosince, pak hodnota je 12
S – maximální hodinová sazba v Kč za zajištění základních činnosti služby stanovená prováděcí vyhláškou k zákonu o sociálních službách pro jednotlivé druhy služeb – dle aktuální platné vyhlášky je 130,-Kč/hodina (v případě služeb odlehčovací služby, denní stacionáře, centra denních služeb, pečovatelská služba – není předmětem finanční podpory poskytnutí stravy)
Varianta stanovení sazby S pro přechodné období - první 2 až 3 roky stanovit (minimální) hodinovou sazbu v Kč do výše maximální sazby, tj. v intervalu 80 Kč až 130 Kč.
H – celkový stanovený/plánovaný počet hodin výkonu služby na 1 úvazek pracovníka v přímé péči za dané období (rok, na který je FP poskytována, stanoveno vzhledem k provozní době služby a fondu pracovní doby).
Příklad stanovení vzhledem k fondu pracovní doby:
Rok 2020 má 2096 pracovních hodin (fond pracovní doby – 8 hodinová pracovní doba, 5 dní v týdnu).
Předpokládaný podíl výkonu přímé práce pracovníka na celkovém fondu pracovní doby doporučujeme stanovit pro první roky podpory služeb ve výši 60% (následně tento podíl zvyšovat).
Celkový stanovený počet hodin výkonu služby na 1 úvazek pracovníka v přímé péči za dané období = 0,6 * 2088 = 1258 (zaokrouhlíme na 1 260 hodin ročně, tj. 105 hodin měsíčně).
a – stanovený podíl spolufinancování služby z jiných zdrojů, kde koeficient a nabývá hodnot v intervalu <0; 1).
Doporučení ke stanovení hodnot ve výpočtu finanční podpory S ohledem na skutečnost, že:
- existují velké rozdíly ve službách (jak mezi jednotlivými druhy služeb, tak mezi jednotlivými službami stejného druhu) ve výši průměrných celkových nákladů v přepočtu na 1 úvazek pracovníka
- a v rámci vypočtených hodnot není zohledněna intenzita práce vůči klientovi s ohledem na druh služby,
MPSV stanovuje v rámci výpočtu podpory služeb u jednotlivých druhů služeb jednotnou výši finanční podpory na úvazek pracovníka měsíčně (navrhujeme pro jednotnost stanovení těchto ukazatelů v rámci Výzvy MPSV pro kraje na podání žádostí o dotaci), a to v intervalu 40 až 80 tis. Kč měsíčně jako zprůměrovanou hodnotu na úvazek pracovníka bez ohledu na pracovní zařazení, přičemž tato částka bude zahrnovat veškeré náklady na poskytování služby (na dolní hranici intervalu se budou pohybovat zejména centra denních služeb, odlehčovací služby, pečovatelská služba, průvodcovské a předčitatelské služby, na horní hranici intervalu pak osobní asistence a zejména denní stacionáře).
V případě, že v průběhu dotačního roku dojde k takové změně legislativních předpisů, která významně ovlivní výši nákladů služby, anebo dojde k nepředvídatelnému výpadku významného zdroje financování, který by ohrozil poskytování služby v potřebném rozsahu, lze, v těchto případech, překročit stanovenou horní hranici FP 140% (jestliže výše uvedené znamená zároveň překročení výše požadavku na dotaci deklarovaného v žádosti o dotaci, lze tuto situaci řešit pouze podáním nové žádosti o dotaci v rámci nově vyhlášeného dotačního řízení).
Výpočet finanční podpory (FP) – tísňová péče
V případě služby tísňová péče je finanční podpora stanovena individuálně, a to s ohledem na skutečnost, že na rozdíl od služeb uvedených výše je podle prováděcí vyhlášky MPSV k zákonu o sociálních službách č. 505/2006 Sb. maximální sazba úhrady od uživatelů za službu stanovena ve výši skutečných nákladů na provoz technických komunikačních prostředků.
V případě tohoto druhu služby je zároveň specificky stanoveno, že finanční podpora je určena zejména na úhradu osobních nákladů pracovníků poskytujících základní činnosti služby tísňové péče a popř. část provozních nákladů služby, která však nesouvisí s pořízením popř. pronájmem zařízení pro tísňovou péči, včetně montáže, aktivace, servisu, údržby, oprav a deaktivace zařízení.
Výpočet finanční podpory:
FP je stanovena jako rozdíl celkových obvyklých (průměrných) nákladů na úvazek pracovníka a těchto příjmů (zdrojů):
- úhrady od uživatelů služby a
- povinný podíl spolufinancování služby (zejména z rozpočtů samospráv).
Obvyklé náklady zahrnují pouze náklady na základní činnosti služby poskytované s působností pouze v rámci kraje a zahrnují jak osobní, tak provozní náklady (režie) služby.
Ve výpočtu finanční podpory je nezbytné zohlednit obvyklou (průměrnou) úhradu od uživatelů služby.
Obvyklá (průměrná) úhrada od uživatelů služby se vypočte na základě plánovaného počtu uživatelů služby uvedeného v žádosti o poskytnutí finanční podpory na příslušný rok a obvyklé (průměrné) sazby úhrady stanovené na 1 uživatele služby tísňové péče.
Plánovaný počet uživatelů služby a jeho meziroční změny jsou předmětem věcného hodnocení žádosti.
V rámci výše FP se nezohledňuje nízký výběr úhrady od uživatelů služby v konkrétních případech.
Výpočet finanční podpory u tísňové péče:
FPS = (FP * U * M ) – (S * K * M) – (a * FP * U * M)
FPS = finanční podpora na 1 úvazek pracovníka – úhrada od uživatelů služby – povinný podíl spolufinancování služby
FPS – finanční podpora pro službu tísňové péče
U – celkové plánované úvazky pracovníků uvedené v žádosti o finanční podporu na příslušný rok (zaměstnanci pracující na pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti, dohody
o provedení práce a na obchodní smlouvy),
FP – stanovená hodnota finanční podpory na 1 úvazek pracovníka měsíčně, která odpovídá celkovým obvyklým (průměrným) měsíčním nákladům na tísňovou péči (hodnota bude pro příslušný rok upravována - upřesňována s ohledem na výstupy analýz nákladovosti služeb)
M – počet měsíců poskytování sociální služby v roce, je-li služba v příslušném kalendářním roce poskytována od ledna do prosince, pak hodnota je 12
S – je stanovená měsíční sazba úhrady v Kč na 1 klienta (uživatele) za základní činnosti služby
K – celkový počet klientů (uživatelů) služby, plánovaný pro příslušný rok poskytovatelem sociální služby v rámci žádosti o finanční podporu
a – stanovený podíl spolufinancování služby z jiných zdrojů, kde koeficient a nabývá hodnot v intervalu <0; 1).
V případě, že v průběhu dotačního roku dojde k takové změně legislativních předpisů, která významně ovlivní výši nákladů služby, anebo dojde k nepředvídatelnému výpadku významného zdroje financování, který by ohrozil poskytování služby v potřebném rozsahu, lze, v těchto případech, překročit stanovenou horní hranici FP 140% (jestliže výše uvedené znamená zároveň překročení výše požadavku na dotaci deklarovaného v žádosti o dotaci, lze tuto situaci řešit pouze podáním nové žádosti o dotaci v rámci nově vyhlášeného dotačního řízení).
Výpočet finanční podpory (FP) - služby sociální prevence – pobytová a ambulantní18 forma služby s lůžkovou kapacitou
⇒ Druhy služeb:
Pobytové formy služby:
✓ azylové domy,
✓ domy na půl cesty,
✓ služby následné péče (pouze pobytová forma),
✓ terapeutické komunity,
✓ sociální rehabilitace (pouze pobytová forma),
Ambulantní služby:
✓ noclehárny.
18 Ambulantní forma služby - týká se pouze nocleháren.
Výpočet finanční podpory:
FP je stanovena na lůžko se zohledněním těchto příjmů (zdrojů):
- úhrady od uživatelů služby,
- povinné spolufinancování služby z jiných zdrojů (zejména z rozpočtů samospráv).
Pobytové služby sociální prevence jsou poskytovány za částečnou úhradu od uživatelů služby, proto v případě výše uvedených druhů služeb je FP stanovena jako rozdíl celkových obvyklých (průměrných) nákladů na lůžko a obvyklé (průměrné) úhrady od uživatelů služby.
Obvyklé náklady zahrnují pouze náklady na základní činnosti služby poskytované s působností pouze v rámci kraje a zahrnují jak osobní, tak provozní náklady (režie) služby.
Obvyklá (průměrná) úhrada od uživatelů služby je určena na základě maximálních hodnot stanovených prováděcí vyhláškou k zákonu o sociálních službách za pobyt a případně stravu u jednotlivých druhů služeb. V případě nocleháren je obvyklá (průměrná) výše úhrady od uživatelů služby stanovena na základě hodnot obvykle stanovených poskytovateli sociálních služeb a zahrnuje úhradu za pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu a poskytnutí přenocování.
Úhrada je stanovena jako průměrná hodnota na 1 lůžko/den (v případě nocleháren fakticky za 1 lůžko/noc).
V rámci výše FP se nezohledňuje nízký výběr úhrady od uživatelů služby v konkrétních případech.
Výpočet finanční podpory na uvedené druhy služeb sociální prevence – služby s lůžkovou kapacitou:
FPS = (FP * L) – (SU* L) – a * (FP * L)
FPS = finanční podpora na lůžko – úhrada od uživatelů služby na lůžko – povinný podíl spolufinancování služby
FPS – finanční podpora na příslušný druh sociální služby
FP – stanovená hodnota finanční podpory na 1 lůžko/den pro jednotlivé druhy služeb, která odpovídá celkovým obvyklým (průměrným) nákladům na 1 lůžko/den (hodnota bude pro příslušný rok upravována - upřesňována s ohledem na výstupy analýz nákladovosti jednotlivých druhů služeb)
SU – stanovená obvyklá sazba úhrady od uživatelů služby na 1 lůžko/den pro jednotlivé druhy služeb - obvyklá sazba úhrady je stanovena s ohledem na maximální sazby stanovené prováděcí vyhláškou k zákonu o sociálních službách a na základě obvyklé obsazenosti lůžek uživateli (odpovídá minimální stanovené úhradě), v případě nocleháren je obvyklá sazba úhrady stanovena s ohledem na sazby úhrady stanovené poskytovateli sociálních služeb v kraji, přičemž hodnota bude pro příslušný rok upravována - upřesňována s ohledem na výstupy analýz nákladovosti jednotlivých druhů služeb
L – celkový plánovaný počet lůžkodnů (údaj uvedený v žádosti o finanční podporu služby, stanoven na základě počtu registrovaných lůžek a plánované doby poskytování služby v příslušném roce)
a – stanovený podíl spolufinancování služby z jiných zdrojů, kde koeficient a nabývá hodnot v intervalu <0; 1).
V případě, že v průběhu dotačního roku dojde k takové změně legislativních předpisů, která významně ovlivní výši nákladů služby, anebo dojde k nepředvídatelnému výpadku významného zdroje financování, který by ohrozil poskytování služby v potřebném rozsahu, lze, v těchto případech, překročit stanovenou horní hranici FP 140% (jestliže výše uvedené znamená zároveň překročení výše požadavku na dotaci deklarovaného v žádosti o dotaci, lze tuto situaci řešit pouze podáním nové žádosti o dotaci v rámci nově vyhlášeného dotačního řízení).
Výpočet finanční podpory (FP) - služby sociální péče – pobytová forma služby
⇒ Druhy služeb:
✓ odlehčovací služby,
✓ týdenní stacionáře,
✓ domovy pro osoby se zdravotním postižením,
✓ domovy pro seniory,
✓ domovy se zvláštním režimem,
✓ chráněné bydlení,
✓ sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče.
Výpočet finanční podpory:
FP je stanovena na lůžko se zohledněním těchto příjmů (zdrojů):
- úhrady od uživatelů služby,
- úhrady za poskytovanou zdravotní péči z veřejného zdravotního pojištění,
- povinné spolufinancování služby z jiných zdrojů (zejména z rozpočtů samospráv).
Pobytové služby sociální péče jsou poskytovány za částečnou úhradu od uživatelů služby, proto v případě výše uvedených druhů služeb je FP stanovena jako rozdíl celkových obvyklých (průměrných) nákladů na lůžko, obvyklé (průměrné) úhrady od uživatelů služby a povinného podílu spolufinancování služby z jiných zdrojů. Pokud je uživatelům služby poskytována zdravotní péče (ošetřovatelská a rehabilitační péče) podle § 36 zákona
o sociálních službách, a to prostřednictvím vlastních zaměstnanců zařízení, zohledňují se i obvyklé (průměrné) úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
Předpokládané složení uživatelů podle stupňů závislosti příspěvku na péči, které je uvedeno poskytovatelem sociální služby v žádosti o finanční podporu, je předmětem věcného hodnocení žádosti, a to zejména s ohledem na jeho složení za předchozí roky.
Obvyklé náklady zahrnují pouze náklady na základní činnosti služby poskytované s působností pouze v rámci daného kraje a zahrnují jak osobní, tak provozní náklady (režie) služby.
Obvyklá (průměrná) úhrada od uživatelů služby je určena v rámci maximálních hodnot stanovených prováděcí vyhláškou k zákonu o sociálních službách za péči, pobyt a stravu u jednotlivých druhů služeb. Je stanovena jako průměrná hodnota na 1 lůžko/den.
Obvyklé příjmy od zdravotních pojišťoven se odečítají v případě služeb - domovy pro osoby se zdravotním postižením, týdenní stacionáře, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, je-li zdravotní péče zajišťována vlastními zaměstnanci poskytovatele sociální služby (je-li zdravotní péče poskytovatelem sociálních služeb zajišťována např. zabezpečením externího dodavatele apod., příjmy od zdravotních pojišťoven se nezohledňují).
Obvyklé příjmy od zdravotních pojišťoven jsou určeny jako průměrná hodnota v návaznosti na počet lůžek a strukturu uživatelů služby podle stupňů závislosti pro účely příspěvku na péči (zohledňují se pouze v případě uživatelů ve stupni III. nebo IV. příspěvku na péči.
V rámci výše FP se nezohledňuje nízký výběr úhrady od uživatelů služby a plateb z veřejného zdravotního pojištění v konkrétních případech.
Povinný podíl spolufinancování služby z jiných zdrojů19 je navrhován stanovit jednotným procentem pro všechny služby. Do jiných zdrojů se započítávají veškeré ostatní zdroje nad rámec úhrad od uživatelů služby, plateb z veřejného zdravotního pojištění (pouze u výše uvedených 4 druhů služeb). Tj. zejména se jedná o prostředky z rozpočtů samospráv.
Výpočet finanční podpory na uvedené druhy služeb sociální péče – pobytová forma:
Pro domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, pro domovy se zvláštním režimem a týdenní stacionáře:
FPS = (FP * L) – (SU* L) – (SZ* LU) – a * (FP * L)
FPS = finanční podpora na lůžko se zohledněním struktury uživatelů služby – úhrada od uživatelů služby na lůžko – úhrada ze zdravotního pojištění na lůžko – povinný podíl spolufinancování služby
Pro odlehčovací služby, chráněné bydlení, sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče:
FPS = (FP * L) – (SU* L) – a * (FP * L)
DS = finanční podpora na lůžko se zohledněním struktury uživatelů služby – úhrada od uživatelů služby na lůžko – povinný podíl spolufinancování služby
FPS – finanční podpora na příslušný druh sociální služby
FP – stanovená hodnota finanční podpory na 1 lůžko/den pro jednotlivé druhy služeb, která odpovídá celkovým obvyklým (průměrným) nákladům na 1 lůžko/den (hodnota bude pro příslušný rok upravována - upřesňována s ohledem na výstupy analýz nákladovosti jednotlivých druhů služeb)
SU – stanovená sazba úhrady od uživatelů služby na 1 lůžko/den pro jednotlivé druhy služeb (hodnota bude pro příslušný rok upravována - upřesňována s ohledem na výstupy analýz nákladovosti jednotlivých druhů služeb)
SZ - stanovená sazba úhrady z veřejného zdravotního pojištění na 1 lůžko/den se zohledněním stupně závislosti uživatelů služby (pouze u 4 druhů služeb) - (hodnota bude pro příslušný rok
19 Významnou roli ve spolufinancování služeb hrají zejména prostředky z obecních samospráv, které jsou součástí stanoveného podílu spolufinancování služeb z jiných zdrojů. V rámci povinného podílu spolufinancování služeb je tedy nezbytné zohlednit i výši podílu obecních samospráv na financování služeb.
upravována - upřesňována s ohledem na výstupy analýz nákladovosti jednotlivých druhů služeb)
L – celkový plánovaný počet lůžkodnů (údaj uvedený v žádosti o finanční podporu, stanoven na základě počtu registrovaných lůžek a plánované doby poskytování služby v příslušném roce, je-li služba v roce poskytována od 1. ledna do 31. prosince, pak plánovaný počet lůžkodnů se rovná počet lůžek krát 365 kalendářních dnů)
LU – celkový plánovaný počet lůžkodnů obsazených uživateli ve III. a IV. stupni závislosti příspěvku na péči
a – stanovený podíl spolufinancování služby z jiných zdrojů, kde koeficient a nabývá hodnot v intervalu <0; 1).
V případě, že v průběhu dotačního roku dojde k takové změně legislativních předpisů, která významně ovlivní výši nákladů služby, anebo dojde k nepředvídatelnému výpadku významného zdroje financování, který by ohrozil poskytování služby v potřebném rozsahu, lze, v těchto případech, překročit stanovenou horní hranici FP 140% (jestliže výše uvedené znamená zároveň překročení výše požadavku na dotaci deklarovaného v žádosti o dotaci, lze tuto situaci řešit pouze podáním nové žádosti o dotaci v rámci nově vyhlášeného dotačního řízení).
X. Projednání návrhu výše dotace a schválení dotace
1. Žádosti o dotaci projednává a posuzuje, po zhodnocení hodnotitele, Dotační komise MPSV pro poskytování neinvestičních dotací ze státního rozpočtu v oblasti sociálních služeb (dále jen „dotační komise“)20. Členy dotační komise jsou zástupci MPSV, dále pak např. Ministerstva zdravotnictví ČR, Ministerstva financí ČR, Úřadu vlády ČR, Komise pro sociální záležitosti Asociace krajů ČR, zástupce Svazu měst a obcí ČR, Unie zaměstnavatelských svazů ČR, Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Dotační komise navrhuje konečné výše dotací jednotlivým poskytovatelům sociálních služeb, a to v souladu s výsledky jednání a s ohledem na schválení státního rozpočtu pro příslušný rok.
3. Výsledky dotačního řízení budou zveřejněny na internetových stránkách MPSV xxxx://xxx.xxxx.xx (položka sociální služby) do 15 pracovních dnů po schválení výše dotace (viz předcházející bod 2).
20 Dotační komise MPSV pro poskytování neinvestičních dotací ze státního rozpočtu byla zřízena příslušným příkazem ministra 5/2018 „Statut a Jednací řád Dotační komise Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování neinvestičních dotací ze státního rozpočtu v oblasti sociálních služeb“. Tento příkaz ministra stanovuje i zastoupení jednotlivých institucí a organizací v této komisi.
XI. Vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace
1. Poskytovatel sociální služby je povinen písemně informovat příslušný odbor MPSV o změnách údajů, které mají vliv na vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace, uváděných v žádosti, ke kterým dojde, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala.
2. Po schválení státního rozpočtu pro daný rok a vyčlenění objemu účelových finančních prostředků pro oblast poskytování sociálních služeb vydá MPSV, na základě hodnotícího procesu a schválení výše dotace, písemné rozhodnutí o poskytnutí dotace. Rozhodnutí o poskytnutí dotace vydává příslušný odbor MPSV, svým podpisem ho stvrzuje příslušný náměstek pro řízení sekce MPSV nebo příslušný ředitel odboru MPSV.
3. Rozhodnutí o poskytnutí dotace obsahuje údaje podle § 14 odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech. Vzor rozhodnutí o poskytnutí dotace je uveden v Příloze č. 1 k této metodice. Součástí rozhodnutí o poskytnutí dotace je „prohlášení příjemce dotace“, které podpisuje statutární zástupce organizace (nebo jím pověřená osoba).
4. Dotace ze státního rozpočtu je poskytována na stanovený účel vymezený v rozhodnutí o poskytnutí dotace.
5. Dotace ze státního rozpočtu se poskytuje převodem z účtu poskytovatele dotace (MPSV) na běžný účet příjemce dotace (poskytovatele sociální služby). Rozhodnutí o poskytnutí dotace je vydáváno vůči poskytovateli sociální služby a poskytnutá dotace je členěna na jím poskytované sociální služby.
6. Přidělená dotace je MPSV vyplácena ve splátkách na běžné účty poskytovatelů sociálních služeb platebním poukazem, a to v souladu s případnými regulačními opatřeními ve státním rozpočtu.
7. Výše a termíny splátek:
Pro řádné kolo dotačního řízení:
⮚ 1. splátka je vyplácena ve výši 60% poskytnuté dotace po vydání tohoto Rozhodnutí a podpisu „prohlášení příjemce dotace“, nejpozději však do 31. března roku, na který je dotace poskytnuta,
⮚ 2. splátka je vyplácena ve výši 40% poskytnuté dotace do 30. června roku, na který je dotace poskytnuta,
Pro mimořádné kolo dotačního řízení:
⮚ dotace je vyplacena jednorázově ve výši 100% po vydání tohoto Rozhodnutí a podpisu „prohlášení příjemce dotace“, nejpozději však do 30. září roku, na který je dotace poskytnuta.
MPSV si vyhrazuje právo změnit výši a termíny výplaty jednotlivých splátek dotace. Vydáním rozhodnutí s vyšším pořadovým číslem se může změnit procentní poměr jednotlivých splátek dotace.
8. Vznikne-li při uvolňování splátek dotace v průběhu kalendářního roku odůvodněné podezření na porušení rozpočtové kázně ve smyslu zákona o rozpočtových pravidlech, je příslušný odbor MPSV oprávněn příjemci dotace pozastavit poskytnutí dalších finančních prostředků dotace. Tato skutečnost bude příjemci dotace oznámena dopisem ředitele příslušného odboru MPSV, a to neprodleně po vzniku podezření na porušení rozpočtové kázně. V případě, že žadatel vysvětlí porušení rozpočtové kázně, budou pozastavené splátky dotace žadateli následně uvolněny.
9. Pokud poskytovateli sociální služby byla na příslušný rok přidělena dotace od MPSV ve výši 4 mil. Kč a více, předloží do 31. srpna následujícího roku příslušnému odboru MPSV 1x zprávu auditora21 a to buď jako originální dokument nebo ověřenou kopii, kterou písemně zašle na adresu Poskytovatele dotace, odboru sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení.
10. Zpráva auditora bude vyhotovena v souladu s Mezinárodním standardem pro ověřovací zakázky ISAE 3000 týkající se ověřovací zakázky, která není auditem ani prověrkou historických finančních operací a bude minimálně obsahovat náležitosti stanovené ve standardu ISAE 3000:
- Název zprávy,
- Identifikace příjemce,
- Identifikace auditora
- Určení předmětu ověření,
- Přehled a rozsah provedených prací, určení kritérií
- Popis odpovědnosti auditora a účetní jednotky,
- Prohlášení o použití standardů,
- Závěr auditora,
- Případná omezení použití zprávy,
- Datum vydání zprávy.
Auditor provede ověření, které poskytuje přiměřenou jistotu o tom, zda byly ve všech významných ohledech splněny podmínky použití dotace uvedené v metodice a Rozhodnutí a ve zprávě vymezí, které podmínky stanovené metodikou a Rozhodnutím byly předmětem ověřování, zejména se zaměří na:
- ověření vedení oddělené evidence příjmů a výdajů (výnosů a nákladů) spojených s poskytováním příslušné sociální služby v účetnictví příjemce dotace včetně vedení analytické evidence všech případů vztahujících se k poskytnuté dotaci,
- ověření, že byly vůči dotaci zaúčtovány pouze uznatelné náklady/výdaje,
- ověření, že byly příjemcem dotace zadány veřejné zakázky v souladu s Rozhodnutím a se zákonem č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,
- ověření, že příjemce dotace splnil účel dotace uvedený v Rozhodnutí,
- ověření, že příjemcem dotace byly dodrženy ostatní relevantní podmínky uvedené v Rozhodnutí.
Závěr auditora ve zprávě bude s ohledem na ověření poskytující přiměřenou jistotu formulován pozitivní formou.
11. V případě, že příjemce dotace nedodá zprávu auditora ve stanoveném termínu, může být tato skutečnost důvodem pro neposkytnutí dotace. Sankce za nedodržení termínu předložení zprávy auditora dále stanoví rozhodnutí o poskytnutí dotace.
12. Příjemce dotace souhlasí se zveřejněním žádosti o dotaci, svého názvu, jména, adresy a výše požadavku na dotaci, rozpočtu služby a dotace způsobem stanoveným poskytovatelem dotace.
XII. Sledování, kontrola a finanční vypořádání dotace
1. Příjemce dotace, poskytovatel sociální služby odpovídá za hospodárné a efektivní použití dotace v souladu s účelem, na který byla dotace poskytnuta.
21 Auditorem, kterému bylo vydáno rozhodnutí o oprávnění provádět auditorskou činnost vydané Komorou auditorů České republiky a je oprávněn vykonávat auditorskou činnost dle zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2. Při čerpání dotace je příjemce dotace povinen postupovat v souladu s údaji v žádosti, která je na příslušný rok podpořena, a dodržet skutečnosti mající vliv na poskytování sociálních služeb, které jsou uvedeny v této žádosti.
3. Příjemce dotace je povinen odděleně účtovat o veškerých příjmech a výdajích, respektive výnosech a nákladech vzniklých při poskytování sociální služby a vést účetnictví v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Příjemce je povinen své příjmy a výdaje (výnosy a náklady) mít vedeny transparentně s jednoznačnou vazbou ke konkrétní sociální službě – identifikátoru služby (např. analytické účty, účetní střediska, zakázky).
Příjemce má povinnost22 vést příjmy a výdaje (výnosy a náklady) spojené s poskytováním příslušné sociální služby v účetnictví příjemce (poskytovatele sociální služby) odděleně od příjmů a výdajů spojených s jinými službami či činnostmi organizace.
Povinnost odděleného účtování se vztahuje na sociální službu poskytovanou v rozsahu základních činností, tj. nejsou zahrnovány případné fakultativní služby, pokud je organizace v rámci služby zajišťuje.
Povinnost odděleného účtování se vztahuje na veškeré položky související se sociální službou a nikoli pouze na položky související s poskytnutou dotací na příslušnou sociální službu.
4. Příjemce dotace je povinen vést analytickou účetní evidenci všech účetních případů vztahujících se k poskytnuté dotaci. Příjemce dotace je povinen jednotlivé originály účetních dokladů označit tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o výdaj hrazený na základě příslušného rozhodnutí o poskytnutí dotace (např. evidenční číslo žádosti, číslo registrace sociální služby – identifikátor).
5. Příjemce dotace je povinen písemně informovat odbor sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení MPSV o následujících změnách údajů uváděných v žádosti, a to nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala:
a) změny v kontaktních údajích (změna kontaktní osoby, telefonického spojení, e-mailové adresy),
b) změny v položkovém čerpání dotace,
c) změna bankovního účtu příjemce dotace,
d) změny v souvislosti se změnou (změna rozhodnutí o registraci) či zrušením registrace sociální služby
e) jakoukoliv změnu ve vztahu k poskytovatelům veřejných prostředků, z důvodu vyloučení možného rizika zneužití poskytnuté dotace (včetně např. změny kapacity služby, výpadku jiných zdrojů financování apod.).
Vzor Formuláře pro oznámení změn příjemcem dotace je uveden v Příloze č. 2 k této metodice.
6. Příjemce dotace je povinen na písemnou žádost MPSV bezodkladně písemně poskytnout požadované doplňující informace související s poskytovanými sociálními službami.
7. Příjemce dotace je povinen řádně uchovávat veškeré dokumenty související s poskytováním služby a prokazující čerpání poskytnutých finančních prostředků na realizaci služby po dobu 10 let od ukončení financování této služby způsobem, který je v souladu s platnými právními předpisy České republiky.
8. Při výběru dodavatelů na zajištění dodávek a služeb je příjemce dotace povinen přiměřeně postupovat v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
22 Tato povinnost vyplývá přímo z článku 5 bodu 9 Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011, č. 2012/21/EU, o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu.
9. Pro kontrolu dodržování podmínek čerpání dotace ze státního rozpočtu a uplatnění sankcí při neoprávněném použití nebo zadržení dotace se postupuje podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a § 14e a 14f zákona o rozpočtových pravidlech.
10. Příjemce dotace je povinen v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) a v souladu s dalšími právními předpisy České republiky umožnit výkon kontroly všech dokladů vztahujících se k poskytnuté dotaci ze státního rozpočtu na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace podle zákona o rozpočtových pravidlech a poskytnout součinnost všem osobám oprávněným k provádění kontroly, příp. jejich zmocněncům. Těmito oprávněnými osobami jsou zaměstnanci MPSV a jimi pověřené osoby, územní finanční orgány, Ministerstvo financí ČR, Nejvyšší kontrolní úřad, případně další orgány oprávněné k výkonu kontroly.
11. Příjemce dotace je povinen realizovat nápravná opatření, která mu byla uložena na základě prováděných kontrol, a to v požadovaném termínu, rozsahu a kvalitě a v souladu s § 18 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů, a informovat o splnění nápravných opatření toho, kdo tato nápravná opatření uložil.
12. Poskytovatel dotace v rozhodnutí o poskytnutí dotace vymezí, které podmínky stanovené v rozhodnutí o poskytnutí dotace se v souladu s § 14 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech považují za podmínky méně závažné nebo která nesplnění podmínek jsou méně závažná, například nepodstatné nedodržení některých lhůt. V těchto případech odvod za porušení těchto podmínek činí až 0,3% z poskytnuté částky za každý započatý kalendářní měsíc maximálně však do 3% z celkové částky, avšak odvod za porušení rozpočtové kázně nemůže být vyšší než částka dotace vyplacená ke dni porušení rozpočtové kázně (§ 44a odst. 4 písm. a) zákona o rozpočtových pravidlech).
U všech porušení podmínek Rozhodnutí bude poskytovatel dotace postupovat dle §14 e, případně 14 f zákona č. 218/2000 Sb,o rozpočtových pravidlech. V případě úplného splnění podmínek dle výzvy k opatření k nápravě zaslané poskytovatelem dotace příjemci dotace bude aktivována fikce neporušení rozpočtové kázně ve smyslu ustanovení §14f odst. 2 rozpočtových pravidel, v případě neúplného splnění či nesplnění podmínek zaslané výzvy k opatření k nápravě poskytovatelem dotace příjemci dotace bude odeslán na příslušný finanční úřad podnět k zahájení řízení o uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně.
Porušení ostatních pravidel a podmínek uvedených v rozhodnutí o poskytnutí dotace je posuzováno podle § 44a odst. 4 písm. zákona o rozpočtových pravidlech (odvod ve výši porušení a penále od jednoho promile až do výše poskytnuté dotace).
13. Podle § 15 zákona o rozpočtových pravidlech může být zahájeno řízení o odnětí dotace, došlo-li po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace:
(1) Řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci může být zahájeno, došlo-li po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci.
a. k vázání prostředků státního rozpočtu,
b. ke zjištění, že údaje, na jejichž základě byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, byly neúplné nebo nepravdivé,
c. ke zjištění, že rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo právem Evropské unie, nebo
d. ke zjištění, že nemůže být splněn řádně nebo včas účel, na který byla dotace poskytnuta, pokud již nedošlo k porušení rozpočtové kázně,
e. k vydání rozhodnutí Evropské komise o navrácení nebo o prozatímním navrácení veřejné podpory,
f. ke zjištění, že byl umožněn výkon nelegální práce; odejmout je možné prostředky poskytnuté v období až 12 měsíců před zjištěním.
(2) Na řízení podle odstavce 1 se vztahují obecné předpisy o správním řízení.
(3) Bylo-li rozhodnuto o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) a c), není možné uložit vrácení dotace nebo její části nebo předčasné vrácení návratné finanční výpomoci nebo její části, která již byla příjemci z účtu státního rozpočtu odeslána.
14. Rozhodnutí o odnětí dotace ze státního rozpočtu vydává odbor sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení MPSV, svým podpisem ho stvrzuje odpovědná osoba MPSV. Proti rozhodnutí o odnětí dotace ze státního rozpočtu lze podat rozklad.
15. Příjemce dotace je povinen provést finanční vypořádání poskytnuté dotace v souladu s vyhláškou č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání).
Finanční vypořádání dotace zpracuje příjemce dotace za období týkající se celého roku, na který je dotace poskytnuta, nejpozději k 31. prosinci roku, na který je dotace poskytnuta, včetně zahrnutí souvisejících nákladů, které budou proplaceny do 31. ledna roku následujícího po roce, na který byla dotace poskytnuta23).
Příjemce dotace předloží v souladu s § 9 vyhlášky č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání) do 15. února 2021 příslušnému odboru MPSV podklady pro finanční vypořádání dotace na tiskopisu, jehož vzor je uveden v Příloze č. 6 (část A tiskopisu; Finanční vypořádání dotací a návratných finančních výpomocí s výjimkou dotací na projekty spolufinancované z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů) této vyhlášky.
K podkladům příjemce dotace přiloží komentář a současně převede na účet cizích prostředků poskytovatele dotace (MPSV) případnou vratku dotace (číslo tohoto účtu je 6015-2229001/0710).
Jednotlivým titulem (viz vzor tiskopis tabulky dle vyhlášky č. 367/2015 Sb.) se rozumí sociální služba, na kterou byla dotace poskytnuta. V těch případech, kdy v rámci jednoho rozhodnutí o poskytnutí dotace je dotace poskytována na více sociálních služeb, budou v tabulce údaje o poskytnuté dotaci vyplněny samostatně za každou jednotlivou sociální službu, na kterou byla dotace ze státního rozpočtu poskytnuta.
Komentář dle písm. b) obsahuje prohlášení o dodržení podmínek stanovených Rozhodnutím o poskytnutí dotace a dále je zaměřen zejména na zdůvodnění výše případné vratky dotace (vratky v průběhu roku, vratky při finančním vypořádání dotace) a na specifikaci čerpání dotace podle jednotlivých nákladových položek a uvedení skutečných zdrojů financování sociální služby.
Zpracovaný podklad pro finanční vypořádání dotace bude podepsán statutárním zástupcem příjemce dotace nebo jím pověřenou osobou.
Komentář - Tabulka finančního vypořádání poskytnuté dotace MPSV pro rok 20XX na sociální službu:
VÝNOSY (ZDROJE) SLUŽBY za rok 20XX - SKUTEČNOST
23) § 3 odst. 1) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
Výnosy (zdroje) | Plán (dle žádosti) | Skutečnost | Komentář |
Dotace od MPSV | |||
Příspěvky od Úřadů práce České republiky | |||
Dotace od obcí | |||
Příspěvek od zřizovatele - obce | |||
Příspěvek do zřizovatele - kraje | |||
Dotace od krajů | |||
Úhrady od uživatelů služby | |||
Fondy zdravotních pojišťoven | |||
Resorty státní správy celkem | |||
Strukturální fondy | |||
Jiné zdroje | |||
Celkem | 0 | 0 |
16. V případě rozhodnutí o zrušení registrace příslušné sociální služby podle § 82 odstavce 3 zákona o sociálních službách v průběhu roku, na který byla dotace poskytnuta, je příjemce dotace povinen do 30 kalendářních dnů ode dne ukončení poskytování sociální služby, který je uveden v rozhodnutí o zrušení registrace, vrátit v tomtéž roce vyplacenou a nevyčerpanou část dotace na účet, z něhož byla dotace vyplacena, pokud tak lze učinit do 31. prosince příslušného roku, nebo na depozitní účet poskytovatele dotace. V případě, že příjemce dotace nevrátí poskytnuté finanční prostředky ve stanovené lhůtě, zahájí MPSV další kroky k vymáhání těchto prostředků (např. postoupení příslušnému finančnímu orgánu).
XIII. Ostatní ustanovení
1. Evidence a archivace dokumentů
Subjekty podílející se na realizaci dotačního řízení jsou povinny řádně evidovat a uchovávat veškeré dokumenty související s realizací a prokazující čerpání finančních prostředků po dobu nejméně 10 let od ukončení financování služby způsobem, který je v souladu s platnými právními předpisy České republiky.
XIV. Obecná ustanovení o financování sociálních služeb coby služeb v obecném
hospodářském zájmu
1. MPSV upozorňuje poskytovatele sociálních služeb, že prostředky poskytnuté formou dotace ze státního rozpočtu na podporu poskytování sociálních služeb na základě této Metodiky představují pouze dílčí část vyrovnávací platby.
2. V souvislosti se zaváděním institutu vyrovnávací platby jsou předkládána níže uvedená obecná ustanovení.
A. Obecná ustanovení
1. Sociální služby, které budou podpořeny v rámci dotačního řízení z dotace MPSV jsou považovány za služby obecného hospodářského zájmu coby pojmu evropského práva.
2. Sociální služby budou financovány formou vyrovnávací platby, upravené Rozhodnutím Komise č. 2012/21/EU ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy
o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (dále jen „Rozhodnutí č. 2012/21/EU“).
3. Řízení k poskytnutí finanční podpory musí být nastaveno v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a dalšími právními předpisy ČR.
4. MPSV provede řízení k poskytnutí vyrovnávací platby způsobem, který:
- zajistí rovný přístup ke všem poskytovatelům sociální služby bez ohledu na jejich právní formu;
- zajistí výpočet vyrovnávací platby jednotným nediskriminujícím způsobem (objektivizovaným výpočtem) pro všechny poskytovatele sociálních služeb bez ohledu na jejich právní formu (blíže viz část 4 a 5 tohoto dokumentu).
5. Poskytovatel sociální služby musí být pověřen MPSV k poskytování služeb obecného hospodářského zájmu (sociální služby) v souladu s Rozhodnutím č. 2012/21/EU (dále jen
„Pověření“). Poskytovatel sociální služby musí být pověřen k poskytování příslušné sociální služby alespoň po dobu podpory sociální služby v daném dotačním roce. Maximální doba Pověření nesmí přesáhnout 10 let.
6. Náležitosti Pověření jsou stanoveny v článku 4 Rozhodnutí č.2012/21/EU.
7. V rámci dotačního řízení je vyrovnávací platba poskytována na sociální služby zařazené do programu podpory služeb s nadregionální či celostátní působností (PpB) Ministerstva práce a sociálních věcí maximálně v rozsahu stanoveném v Pověření.
B. Povinné Přílohy žádosti – doplnění pro potřeby financování sociálních služeb coby služeb v obecném hospodářském zájmu
Žadatel přiloží k žádosti vyplněnou Přílohu č. 3 Metodiky– „Rozdělení nákladů a dotace dle druhu a formy sociální služby PpB“. V této Příloze žadatel vyplní údaje za všechny služby, na které žádá od MPSV podporu a přiloží tuto Přílohu jako soubor ve formátu xls. ke své žádosti v rámci internetové aplikace. Příloha „Rozdělení nákladů a dotace dle druhu a formy sociální služby PpB“ bude ke stažení na stránkách MPSV.
C. Další náležitosti
1. MPSV je povinno provádět pravidelné kontroly ve smyslu článku 6 odstavce 1 Rozhodnutí č.2012/21/EU. Tyto kontroly provádí v souladu s platnou legislativou, zejména se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon
o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů.
2. V případě nadměrné vyrovnávací platby MPSV postupuje v souladu s článkem 6 odstavcem 2 Rozhodnutí č.2012/21/EU. Poskytovatel sociální služby je povinen vrátit na účet MPSV (poskytovateli vyrovnávací platby) nadměrně vyplacenou částku. Pokud nadměrně vyplacená částka nepřesahuje 10 % průměrné roční vyrovnávací platby, lze tuto
nadměrnou částku převést do dalšího období a odečíst ji od vyrovnávací platby splatné v daném období. Toto je třeba stanovit v rámci příslušného právního aktu.
3. Za nadměrné vyrovnání se považuje:
a) nezajistí-li poskytovatel sociální služby rozsah služby stanovený v Pověření a/nebo v právním aktu o poskytnutí vyrovnávací platby, a to ani v minimálním rozsahu,
b) výše rozdílu mezi náklady a výnosy, se zohledněním případného přiměřeného zisku, za předpokladu, že poskytovatel finančních prostředků neumožní převedení finančních prostředků vyrovnávací platby do dalšího roku (max. 10 % vyrovnávací platby) nebo na tvorbu rezerv (příspěvkové organizace).
4. MPSV (poskytovatel dotace) si vyhrazuje právo vyžádat si kdykoliv v průběhu realizace projektu další dokumenty a informace k poskytovaným sociálním službám.
XV. Přílohy k metodice
Příloha č. 1 Vzor Rozhodnutí o poskytnutí dotace
Příloha č. 2 Formulář pro oznámení změn příjemcem dotace
Příloha č. 3 Rozdělení nákladů a dotace dle druhu a formy sociální služby
XVI. Závěrečná ustanovení
Tato metodika nabývá účinnosti dnem XX. XX. 2019.
Příloha č. 1 k Metodice
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ
Odbor sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení Na Poříčním právu 1
128 01 Praha 2
vydává podle § 14 odst. 4 a §14m zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů,
a podle § 104 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
ROZHODNUTÍ č. «Rozhodnutí»
o poskytnutí dotace z kapitoly 313 – MPSV státního rozpočtu na rok 2020
Na základě žádosti poskytovatele sociální služby o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu (dále jen „žádost“) rozhodlo Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „poskytovatel dotace“) o poskytnutí dotace na poskytování sociálních služeb, které jsou uvedeny v žádosti evidenční číslo «evidenční_číslo» takto:
ČÁST I
OBECNÉ VYMEZENÍ DOTACE
1. Specifikace příjemce dotace
V souladu s podmínkami pro poskytování dotací stanovenými v Metodice Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb a posouzení žádosti o dotaci ze státního rozpočtu v oblasti podpory poskytování sociálních služeb s nadregionální či celostátní působností pro rok 2020, se poskytuje dotace příjemci:
«Nazev» IČ: «IČO»
«Ulice_cpco»
«Obec» PSČ: «PSČ»
Statutární orgán: «statutarni_zastupce» Bankovní účet: «banka_slouceno»
2. Výše dotace
Dotace se poskytuje v celkové maximální výši «dotace_celkem»,-Kč. Rozpis poskytnuté dotace na jednotlivé sociální služby je uveden v Příloze k tomuto Rozhodnutí.
3. Účel dotace
Dotace je určena na poskytování sociální služby/sociálních služeb uvedené/uvedených v Příloze k tomuto Rozhodnutí v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“).
4. Lhůta, v níž má být dosaženo účelu
Účelu dotace musí být dosaženo ve lhůtě: ode dne počátku poskytování příslušné sociální služby v roce 2020 do 31. 12. 2020.
ČÁST II
PRÁVNÍ RÁMEC PRO POSKYTNUTÍ DOTACE Z KAPITOLY MPSV STÁTNÍHO ROZPOČTU NA SPOLUFINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
Na poskytnutí dotace ze státního rozpočtu není právní nárok. Dotace je poskytována na základě zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“) a v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
Právní vztahy související s poskytnutím dotace se dále řídí zejména zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, vyhláškou č. 367/2015 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem, a rovněž dalšími souvisejícími právními předpisy České republiky.
Pravidla a podmínky pro čerpání, kontrolu a finanční vypořádání dotace jsou stanovena v Metodice Ministerstva práce a sociálních věcí ČR pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb v oblasti podpory poskytování sociálních služeb (dále jen „Metodika“). Tato je pro příjemce dotace závazná a je volně přístupná na webových stránkách xxx.xxxx.xx.
ČÁST III POVINNOSTI PŘÍJEMCE DOTACE
1. Příjemce dotace je povinen splnit účel dotace uvedený v části I, bodě 3 tohoto Rozhodnutí. Tato účelovost (zvláště u finančních prostředků vyplacených v hotovosti) musí být doložena dalším dokladem (např. paragon, jízdenky, faktury, apod.).
2. Příjemce dotace odpovídá za hospodárné a efektivní použití dotace v souladu s účelem, na který byla dotace poskytnuta.
3. Příjemce dotace je povinen dotaci ze státního rozpočtu použít pouze na úhradu nákladů na poskytování sociální služby/sociálních služeb, uvedené/uvedených v části I, bodě 3 tohoto Rozhodnutí a v Příloze č. 1 k tomuto Rozhodnutí (rozpis poskytnuté dotace na jednotlivé sociální služby), v rozsahu stanoveném základními činnostmi pro příslušný druh sociální služby zákonem o sociálních službách, a ve lhůtě uvedené v části I, bodu 4 tohoto Rozhodnutí. Dotace ze státního rozpočtu se neposkytuje na zajištění fakultativních činností (§ 35 odst. 4 zákona o sociálních službách).
4. Při čerpání dotace je příjemce dotace povinen postupovat v souladu s údaji uvedenými v žádosti a dodržet skutečnosti mající vliv na poskytování sociálních služeb, které jsou uvedeny v této žádosti a které jsou pro rok 2020 podpořeny.
5. Příjemce dotace je povinen čerpat dotaci pouze na úhradu uznatelných nákladů/výdajů, které jsou definovány v části V, bodě 11 metodiky.
6. Z poskytnuté dotace příjemce dotace nesmí hradit výdaje (tzv. neuznatelné náklady/výdaje), které jsou definovány v části V, bodě 10 metodiky.
7. Příjemce dotace je povinen vést přidělenou dotaci v účetnictví odděleně a vést účetnictví v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Příjemce dotace je povinen jednotlivé originály účetních dokladů označit tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o výdaj hrazený na základě tohoto Rozhodnutí.
8. Příjemce dotace je povinen vést analytickou účetní evidenci všech účetních případů vztahujících se k poskytnuté dotaci.
9. V případě rozhodnutí o zrušení registrace příslušné sociální služby podle § 82 odstavce 3 zákona o sociálních službách v průběhu roku, na který byla dotace poskytnuta, je příjemce dotace povinen do 30 kalendářních dnů ode dne ukončení poskytování sociální služby, který je uveden v rozhodnutí o zrušení registrace, vrátit v tomtéž roce vyplacenou a nevyčerpanou část dotace na účet, z něhož byla dotace vyplacena, pokud tak lze učinit do 31. prosince příslušného roku, nebo na depozitní účet poskytovatele dotace. V případě, že příjemce dotace nevrátí poskytnuté finanční prostředky ve stanovené lhůtě, zahájí poskytovatel dotace další kroky k vymáhání těchto prostředků.
10. Při čerpání dotace je příjemce dotace povinen zajistit, aby na stejnou činnost/stejný výdaj nedocházelo k duplicitnímu čerpání finančních prostředků z více zdrojů se stejným účelem.
11. V případě, že během roku, na který byla dotace poskytnuta, příjemce dotace obdrží finanční prostředky na poskytování sociální služby ze státního rozpočtu od jiného ústředního orgánu nebo finanční prostředky z Evropského sociálního fondu, je povinen tuto skutečnost oznámit poskytovateli dotace a uvést veškeré údaje o výši a účelu poskytnuté podpory (dotace), a to nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy příjemce obdrží rozhodnutí o přidělení této podpory (dotace).
12. V případě, že během roku, na který byla dotace poskytnuta, je vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace na projekt v rámci Operačního programu Zaměstnanost nebo Operační program Praha – pól růstu ČR případně jiného operačního programu EU/EHS, v rámci kterého je financována sociální služba uvedená v Příloze k tomuto Rozhodnutí, nebo příjemce dotace uzavře smlouvu s krajem nebo hlavním městem Prahou k financování sociální služby uvedené v části I, bodě 3 tohoto Rozhodnutí v rámci individuálního projektu podporovaného z uvedených operačních programů, je příjemce dotace povinen vrátit alikvotní část vyplacené dotace na účet, z něhož byla dotace poskytnuta a provést finanční vypořádání dotace dle bodu 18, a to do 30 kalendářních dnů ode vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo uzavření smlouvy.
13. Příjemce dotace je povinen písemně informovat poskytovatele dotace o následujících změnách údajů uváděných v žádosti, a to nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala:
a) změny v kontaktních údajích (změna kontaktní osoby, telefonického spojení, e-mailové adresy),
b) změny v položkovém čerpání dotace,
c) změna bankovního účtu příjemce dotace,
d) změny v souvislosti se změnou (změna rozhodnutí o registraci) či zrušením registrace sociální služby,
e) jakoukoliv změnu ve vztahu k poskytovatelům veřejných prostředků, z důvodu vyloučení možného rizika zneužití poskytnuté dotace (včetně např. změny kapacity služby, výpadku jiných zdrojů financování apod.).
14. Příjemce dotace je povinen poskytovateli dotace oznámit do 10 pracovních dnů svůj zánik, transformaci a sloučení. Současně je povinen přednostně vypořádat podle pokynů poskytovatele dotace vztahy se státním rozpočtem týkající se dotace.
15. Příjemce dotace je povinen na žádost poskytovatele dotace bezodkladně písemně poskytnout požadované doplňující informace související s poskytovanými sociálními službami.
16. Příjemce dotace je povinen řádně uchovávat veškeré dokumenty související s poskytováním služby a prokazující čerpání poskytnuté dotace na službu po dobu 10 let od ukončení financování této služby způsobem, který je v souladu s platnými právními předpisy České republiky.
17. Při výběru dodavatelů na zajištění dodávek a služeb je příjemce dotace povinen postupovat v souladu se zákonem č.134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
18. Příjemce dotace je povinen provést finanční vypořádání poskytnuté dotace v souladu s vyhláškou č. 367/2015 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem.
Finanční vypořádání dotace zpracuje příjemce dotace za období týkající se celého roku 2020 nejpozději k 31. prosinci 2020, včetně zahrnutí souvisejících nákladů, které budou proplaceny do 31. ledna 2021.
V případě programu podpory sociálních služeb, které mají celostátní či nadregionální charakter podle § 104 odst. 3 písm. a) zákona o sociálních službách):
a) Příjemce dotace předloží v souladu s § 9 vyhlášky č. 367/2015 Sb. do 15. 2. 2021 odboru sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení MPSV podklady pro finanční vypořádání dotace na tiskopisu, jejíž vzor je uveden v Příloze č. 3, část A vyhlášky č. 367/2015 Sb.;
b) k podkladům příjemce dotace přiloží komentář a současně převede na účet cizích prostředků poskytovatele dotace (MPSV) případnou vratku dotace (číslo tohoto účtu je 6015-2229001/0710).
Jednotlivým titulem (viz vzor tiskopis tabulky dle vyhlášky č. 367/2015 Sb.) se rozumí sociální služba, na kterou byla dotace poskytnuta. V těch případech, kdy v rámci jednoho rozhodnutí o poskytnutí dotace je dotace poskytována na více sociálních služeb, budou v tabulce údaje o poskytnuté dotaci vyplněny samostatně za každou jednotlivou sociální službu, na kterou byla dotace ze státního rozpočtu poskytnuta.
Komentář dle písm. b) obsahuje prohlášení o dodržení podmínek stanovených Rozhodnutím o poskytnutí dotace a dále je zaměřen zejména na zdůvodnění výše případné vratky dotace (vratky v průběhu roku, vratky při finančním vypořádání dotace) a na specifikaci čerpání dotace podle jednotlivých nákladových položek.
Zpracovaný podklad pro finanční vypořádání dotace bude podepsán statutárním zástupcem příjemce dotace nebo jím pověřenou osobou.
Při nedodržení uvedené povinnosti sebude poskytovatel dotace postupovat dle §14 e, případně 14 f zákona č. 218/2000 Sb, o rozpočtových pravidlech. V případě úplného splnění podmínek dle výzvy k opatření k nápravě zaslané poskytovatelem dotace příjemci dotace bude aktivována fikce neporušení rozpočtové kázně ve smyslu ustanovení §14f odst. 2 rozpočtových pravidel, v případě neúplného splnění či nesplnění podmínek zaslané výzvy k opatření k nápravě poskytovatelem dotace příjemci dotace bude odeslán na
příslušný finanční úřad podnět k zahájení řízení o uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně.
.
19. Pokud příjemci dotace byla v roce 2020 přidělena dotace poskytovatelem dotace ve výši 4 mil. Kč a více (viz část I tohoto Rozhodnutí), předloží do 31. srpna 2021 poskytovateli dotace 1x zprávu auditora24 a to buď jako originální dokument nebo ověřenou kopii.
20. Zpráva auditora bude vyhotovena v souladu s Mezinárodním standardem pro ověřovací zakázky ISAE 3000 týkající se ověřovací zakázky, která není auditem ani prověrkou historických finančních operací a bude minimálně obsahovat náležitosti stanovené ve standardu ISAE 3000:
- Název zprávy,
- Identifikace příjemce,
- Identifikace auditora
- Určení předmětu ověření,
- Přehled a rozsah provedených prací, určení kritérií
- Popis odpovědnosti auditora a účetní jednotky,
- Prohlášení o použití standardů,
- Závěr auditora,
- Případná omezení použití zprávy,
- Datum vydání zprávy.
Auditor provede ověření, které poskytuje přiměřenou jistotu o tom, zda byly ve všech významných ohledech splněny podmínky použití dotace uvedené v metodice a Rozhodnutí a ve zprávě vymezí, které podmínky stanovené metodikou a Rozhodnutím byly předmětem ověřování, zejména se zaměří na:
- ověření vedení oddělené evidence příjmů a výdajů (výnosů a nákladů) spojených s poskytováním příslušné sociální služby v účetnictví příjemce dotace včetně vedení analytické evidence všech případů vztahujících se k poskytnuté dotaci,
- ověření, že byly vůči dotaci zaúčtovány pouze uznatelné náklady/výdaje,
- ověření, že byly příjemcem dotace zadány veřejné zakázky v souladu s Rozhodnutím a se zákonem č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,
- ověření, že příjemce dotace splnil účel dotace uvedený v Rozhodnutí,
- ověření, že příjemcem dotace byly dodrženy ostatní relevantní podmínky uvedené v Rozhodnutí.
Závěr auditora ve zprávě bude s ohledem na ověření poskytující přiměřenou jistotu formulován pozitivní formou.
21. V případě, že příjemce dotace nedodá zprávu auditora ve stanoveném termínu, může být tato skutečnost důvodem pro neposkytnutí dotace. Sankce za nedodržení termínu předložení výroku nebo vyjádření auditora dále stanoví část V tohoto Rozhodnutí.
22. Pro kontrolu dodržování podmínek čerpání dotace ze státního rozpočtu a uplatnění sankcí při neoprávněném použití nebo zadržení dotace se postupuje podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a § 14 e, § 14 f a § 44a zákona o rozpočtových pravidlech.
23. Příjemce dotace je povinen v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění
24 Auditorem, kterému bylo vydáno rozhodnutí o oprávnění provádět auditorskou činnost vydané Komorou auditorů České republiky a je oprávněn vykonávat auditorskou činnost dle zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
pozdějších předpisů, a v souladu s dalšími právními předpisy České republiky umožnit výkon kontroly všech dokladů vztahujících se k poskytnuté dotaci ze státního rozpočtu na základě rozhodnutí a poskytnout součinnost všem osobám oprávněným k provádění kontroly, příp. jejich zmocněncům. Těmito oprávněnými osobami jsou zaměstnanci odboru sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení MPSV a jimi pověřené osoby, zaměstnanci příslušného krajského úřadu a jimi pověřené osoby, územní finanční orgány, Ministerstvo financí ČR, Nejvyšší kontrolní úřad, případně další orgány oprávněné k výkonu kontroly.
24. Příjemce dotace je povinen realizovat nápravná opatření, která mu byla uložena na základě prováděných kontrol, a to v požadovaném termínu, rozsahu a kvalitě a v souladu s § 18 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a informovat o splnění nápravných opatření toho, kdo tato nápravná opatření uložil.
ČÁST IV
PLATEBNÍ PODMÍNKY
1. Přidělená dotace je poskytovatelem dotace vyplácena ve splátkách na běžný účet příjemce dotace platebním poukazem, a to v souladu s případnými regulačními opatřeními ve státním rozpočtu.
2. Výše a termíny splátek:
Pro řádné kolo dotačního řízení:
• 1. splátka je vyplácena ve výši 60% poskytnuté dotace po vydání tohoto Rozhodnutí a podpisu „prohlášení příjemce dotace“, nejpozději však do 31. března roku, na který je dotace poskytnuta,
• 2. splátka je vyplácena ve výši 40% poskytnuté dotace do 30. června roku, na který je dotace poskytnuta,
Pro mimořádné kolo dotačního řízení:
• dotace je vyplacena jednorázově ve výši 100% po vydání tohoto Rozhodnutí a podpisu
„prohlášení příjemce dotace“, nejpozději však do 30. září roku, na který je dotace
poskytnuta.
3. MPSV si vyhrazuje právo změnit výši a termíny výplaty jednotlivých splátek dotace.
4. Vydáním rozhodnutí s vyšším pořadovým číslem se může změnit procentní poměr jednotlivých splátek dotace.
ČÁST V SANKCE
1. Vznikne-li při uvolňování splátek dotace v průběhu kalendářního roku podezření na porušení rozpočtové kázně ve smyslu zákona o rozpočtových pravidlech je poskytovatel dotace oprávněn příjemci dotace pozastavit poskytnutí další splátky dotace. Tato skutečnost bude příjemci dotace oznámena dopisem ředitele odboru sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení, a to neprodleně po vzniku podezření na porušení rozpočtové kázně. V případě, že žadatel vysvětlí porušení rozpočtové kázně, budou pozastavené splátky dotace žadateli následně uvolněny.
2. V případě, že kontrolní orgán zjistí v průběhu roku, na který byla dotace poskytnuta, že příjemce dotace neplní povinnosti, které toto Rozhodnutí stanoví, je příjemce dotace povinen vrátit finanční prostředky, které neoprávněně použil do státního rozpočtu ČR podle
§ 44a zákona o rozpočtových pravidlech.
3. V souladu s § 14 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech se za méně závažné podmínky považují povinnosti stanovené v části III, bodech 4, 11, 12, 14, 20, 24 a za méně závažné nesplnění podmínek považuje nedodržení lhůt stanovených v části III, bodech 9, 12, 13, 14, 15, 18, a 19 tohoto Rozhodnutí.
V těchto případech odvod za porušení rozpočtové kázně činí 0,3 % z poskytnuté částky za každý započatý kalendářní měsíc maximálně však do 3% z celkové částky dotace (§ 44a odst. 4 písm. a) zákona o rozpočtových pravidlech).
Porušení ostatních povinností stanovených v části III tohoto Rozhodnutí (mimo bodu 16) je posuzováno podle § 44a odst. 4 písm. zákona o rozpočtových pravidlech (odvod ve výši porušení a penále od jednoho promile až do výše poskytnuté dotace).
V případě, že dojde k porušení povinnosti stanovené v části III, bodě 16 nejedná se
o porušení rozpočtové kázně ve smyslu rozpočtových pravidel.
ČÁST VI ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
1. Příjemce dotace souhlasí se zveřejněním žádosti o dotaci, svého názvu, jména, adresy a výše požadavku na dotaci, rozpočtu sociální služby a dotace způsobem stanoveným poskytovatelem dotace.
2. Rozhodnutí se vyhotovuje ve dvou stejnopisech, z nichž každá ze stran tohoto vztahu obdrží po jednom vyhotovení.
3. Toto Rozhodnutí se nahrazuje vydáním Rozhodnutí s vyšším pořadovým číslem.
4. Nedílnou součástí tohoto Rozhodnutí jsou Přílohy. Příloha č. 1 – rozpis poskytnuté dotace na jednotlivé sociální služby, která obsahuje tyto údaje ke každé sociální službě, na kterou je dotace poskytnuta – název sociální služby, druh sociální služby, číslo registrace sociální služby – identifikátor. Příloha č. 2 - vyčíslení neuznatelných a nadhodnocených nákladů na jednotlivé sociální služby.
ČÁST VII POUČENÍ
1. Za podmínek stanovených v § 15 rozpočtových pravidel může být zahájeno řízení o odnětí dotace. Na řízení o odnětí dotace se vztahují obecné předpisy o správním řízení.
Bankovní spojení: 2229001/0710 Odbor MPSV
Za organizační složku státu:
náměstkyně/náměstek pro řízení sekce V Praze, dne XX. XX. 2020
Podpis, razítko: ………………………………………….
Příloha č. 2 k Metodice
Hlášení změn dle části XII, bodu 5, písm. a), c), d), e) Metodiky
Evidenční číslo žádosti: | |
Název programu podpory: | |
Název příjemce dotace: | |
IČ příjemce dotace: | |
Kontaktní osoba (ekonom, účetní apod.) a kontakt na tuto osobu: | |
Název služby/služeb, kterých se změna týká: | |
Číslo registrace (Identifikátor) služby/služeb: | |
Popis změny: | |
Datum, podpis a razítko statutárního orgánu organizace: | |
Hlášení změn v položkovém čerpání dotace na sociální službu dle části XII bod 5b) Metodiky
Název organizace:
IČ:
Název služby: Registrační číslo služby:
Druh finančních prostředků | Účtová skupina | Poskytnutá dotace MPSV na základě Rozhodnutí | Požadavek na položkové čerpání dotace dle žádosti | Aktualizované položkové čerpání dotace |
CELKOVÝ OBJEM NEINVESTIČNÍCH FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ | ||||
z toho 1) OSOBNÍ NÁKLADY CELKEM | ||||
1.1. Pracovní smlouvy | 52 | |||
1.2. Dohody o pracovní činnosti | 52 | |||
1.3. Dohody o provedení práce | 52 | |||
1.4. Jiné osobní náklady | 52 | |||
z toho 2) PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM | ||||
2.1. Dlouhodobý majetek | ||||
2.1.1. Dlouhodobý nehmotný majetek do 60 tis. Kč | 51 | |||
2.1.2. Dlouhodobý hmotný majetek do 40 tis. Kč | 50 | |||
2.2. Potraviny | 50 | |||
2.3. Kancelářské potřeby | 50 | |||
2.4. Pohonné hmoty | 50 | |||
2.5. Jiné spotřebované nákupy | 50 | |||
2.6. Služby | ||||
2.6.1. Energie | 50 | |||
2.6.2. Telefony, internet, poštovné, ostatní spoje | 51 | |||
2.6.3. Nájemné | 51 | |||
2.6.4. Právní a ekonomické služby | 51 | |||
2.6.5. Školení a kurzy | 51 | |||
2.6.6. Opravy a udržování | 51 |
39
2.6.7. Xxxxxxxx xxxxxxx | 00 | |||
2.6.8. Pracovníci v přímé péči (mimo prac. poměr, DPP, DPČ) | 51 | |||
2.6.9. Ostatní pracovníci (mimo prac. poměr, DPP, DPČ) | 51 | |||
2.6.10. Jiné | 51 | |||
2.7. Odpisy | 55 | xxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxx | |
2.8. Ostatní náklady | 54 |
Datum: …………………
Jméno statutárního zástupce: …………………………………...
Podpis statutárního zástupce: ……………………………………
40
Příloha č. 3 k Metodice
Rozdělení nákladů a dotace dle druhu a formy sociální služby - seznam sociálních služeb příjemce dotace
Evidenční číslo žádosti: | |
Název příjemce dotace: | |
IČ příjemce dotace: |
název sociální služby (v případě potřeby přidejte řádky) | registrační číslo sociální služby (identifikátor) | druh sociální služby | forma poskytování sociální služby | plánované celkové náklady služby | požadovaná výše dotace | údaje pro všechny přepočtené úvazky | údaje pro přepočtené úvazky v přímé péči | |||
plánované celkové náklady | požadovaná výše dotace | počet úvazků | plánované celkové náklady | počet úvazků | ||||||
* P | ||||||||||
** A, T, AT označte tučně (Ctrl+B) jednu z uvedených možností | ||||||||||
* P | ||||||||||
** A, T, AT označte tučně (Ctrl+B) jednu z uvedených možností | ||||||||||
* P | ||||||||||
** A, T, AT označte tučně (Ctrl+B) jednu z uvedených možností | ||||||||||
* P | ||||||||||
** A, T, AT označte tučně (Ctrl+B) jednu z uvedených možností | ||||||||||
* P | ||||||||||
** A, T, AT označte tučně (Ctrl+B) jednu z uvedených možností | ||||||||||
CELKEM | 0 | 0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | |||
41
42