MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA
Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet informačních studií a knihovnictví
Xx. Xxxxx Xxxxxxx
Vliv Kolektivní licenční smlouvy z roku 2004 na provoz městských hudebních knihoven: výzkum ve vybraných knihovnách
Diplomová práce
Vedoucí práce: Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxx 2011
Bibliografický záznam
XXXXXXX, Xxxxx. Vliv Kolektivní licenční smlouvy z roku 2004 na provoz městských hudebních knihoven: výzkum ve vybraných knihovnách. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2011. 85 s. Vedoucí diplomové práce Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxx
Anotace
Diplomová práce „Vliv Kolektivní licenční smlouvy z roku 2004 na provoz městských hudebních knihoven : výzkum ve vybraných knihovnách“ se zabývá problematikou podpisu Kolektivní licenční smlouvy z roku 2004 a jejího následného vlivu na provoz městských hudebních knihoven. Teoretická část věnovaná definici teoretických pojmů a východisek popisuje kolektivní správu autorských práv v souvislosti s městskými hudebními knihovnami a oficiálními dokumenty, které byly v této souvislosti vydány. Metodická část popisuje zvolený metodologický přístup – kombinaci dominantní kvantitativní výzkumné strategie a navazující kvalitativní výzkumné strategie. Pro výzkum byly použity techniky kvantitativního dotazování prostřednictvím dotazníku a následně pak kvalitativního dotazování prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru. Prakticky orientovaná část předkládané diplomové práce potom představuje analýzu získaných kvantitativních a kvalitativních dat a v příslušných podkapitolách shrnuje výzkumná zjištění.
Annotation
The final thesis “Effect of Collective Licensing Agreement from 2004 on the Operation of Municipal Music Libraries: Research in Selected Libraries” deals with the problems of signing the Collective Licensing Agreement in 2004 and its subsequent influence on the operation of municipal music libraries. The theoretical part covers the definition of theoretical terms and concepts and characterizes collective management of copyrights in relation to the municipal music libraries and official documents published in relation to the topic. The methodical part describes the chosen methodological approach – a combination of dominant quantitative research strategy and follow-up qualitative research strategy. The techniques of quantitative questionnaire survey followed by a qualitative semi-structured interview were used for the research. The practically oriented part of the thesis includes the analysis of quantitative and qualitative data and summarizes the research findings.
Klíčová slova
Hudební knihovny, kolektivní správa autorských práv, kolektivní licenční smlouva, kvantitativní výzkum, kvalitativní výzkum
Keywords
Music Library, The collective management of copyright, A collective licensing agreement, Quantitative research, Qualitative research
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval/a samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.
……………………………………………..
Podpis autora práce
Poděkování
Ráda bych poděkovala Xxx. Xxxxx Xxxxxxxx za cenné rady, připomínky a odbornou pomoc
u kvantitativního i kvalitativního výzkumu
2. Kolektivní správa autorských práv 9
3. Půjčování zvukových dokumentů 15
3.1 Půjčování zvukových dokumentů v ČR a ostatních státech EU 15
3.2 Ustanovení v letech 1994 - 2003 16
3.3 Kolektivní licenční smlouva 17
3.3.1 Důsledky podpisu Kolektivní licenční smlouvy 17
3.4 Novela autorského zákona 19
4. Městská hudební knihovna 21
5.1 Kvantitativní výzkumná strategie 23
5.1.3 Metoda a technika sběru dat 27
5.2 Kvalitativní výzkumná strategie 28
5.2.1 Výzkumná metoda a technika sběru dat 29
5.2.2 Výběr výzkumných jednotek 32
5.2.3 Operacionalizace výzkumných otázek 33
6.1 Analýza kvantitativních dat 37
6.1.1 Analýza získaných statistických údajů 38
6.1.2 Analýza dat získaných dotazníkovým šetřením 43
6.1.3 Závěry kvantitativního šetření 45
6.2 Analýza a interpretace kvalitativních dat 47
6.2.1 Podpis Kolektivní licenční smlouvy a snížení počtu výpůjček 48
6.2.2 Podpis Kolektivní licenční smlouvy a pokles příjmů z výpůjček 49
6.2.3 Kroky vedoucí ke zvýšení návštěvnosti 51
6.2.4 Podpis Kolektivní licenční smlouvy a kontrola jejího dodržování ze strany kolektivních správců autorských práv 54
6.2.5 Závěry kvalitativního šetření 56
Příloha č. 1: Scénář rozhovoru 65
Příloha č. 2: Otázka A – Finanční příjem 66
Příloha č. 3: Otázka B – Technické vybavení 68
Příloha č. 4: Otázka C – Kontrola kolektivních správců 70
Příloha č. 5: Statistické údaje knihoven s poklesem výpůjček v roce 2004 72
Příloha č. 6: Statistické údaje knihoven se zvýšením výpůjček v roce 2004 77
Téma své magisterské diplomové práce jsem zvolila z důvodu změn, které přinesla Kolektivní licenční smlouva1 z roku 2004. Myslím si, že se tyto změny zásadně projevily na provozu městských hudebních knihoven. Jednou z hlavních změn, kterou smlouva přinesla, je půjčování zvukových záznamů absenčně až po devíti měsících od jejich nákupu, resp. vydání. Do té doby se mohly nové zvukové záznamy půjčovat ihned i absenčně. Myslím si, že hlavně toto opatření mnoho uživatelů odradilo a ztížilo tím provoz městských hudebních knihoven. Dalším bodem smlouvy, který dle mého názoru ovlivnil provoz městských hudebních knihoven, je ustanovení, že pokud knihovny vybírají od svých uživatelů poplatky za půjčování zvukových záznamů, odvádějí kolektivním správcům 40% z celkové částky, kterou za dané období vybraly od registrovaných uživatelů. I to mělo podle mého názoru zásadní vliv na provoz městských hudebních knihoven. První smlouvu, která byla zaměřena na půjčování zvukových (ne však zvukově obrazových) dokumentů v knihovnách, uzavřel v roce 1994 Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) a kolektivní správci autorských práv (KS). Před touto smlouvou se zvukové ani zvukově obrazové dokumenty nemohly půjčovat bez svolení držitele autorských práv, a až pozdější předpisy umožnily, že knihovny autorovo svolení k užití díla nepotřebují a nejsou povinny hradit odměnu. Tato smlouva vymezila hlavní pravidla pro půjčování zvukových dokumentů v knihovnách zastupovaných SKIP a umožňovala půjčovat zvukové dokumenty, jako jsou gramofonové desky, magnetofonové pásky či kompaktní disky zachycující autorská díla hudební, dramatická, hudebně dramatická, umělecké výkony výkonných umělců nebo jiné zvuky pro osobní potřebu uživatelů. Zvukové dokumenty se půjčovaly bezplatně, nebo za tzv. manipulační poplatek - za půjčování zvukových dokumentů v knihovnách odváděl stát paušální částku 20 000 Kč jako odměnu autorům, výkonným umělcům a výrobcům zvukových nosičů.
Po schválení knihovního zákona v roce 2001 se tato smlouva stala neplatnou, protože zákon zmocnil k zastupování knihoven nikoli SKIP, ale Národní knihovnu České republiky. Po dlouhých jednáních a dohadech vznikla v roce 2004 Kolektivní licenční smlouva o půjčování zvukových záznamů zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky. Vzhledem k uvedeným skutečnostem jsem zvolila za cíl magisterské práce zjistit, jaký vliv měla Kolektivní licenční smlouva z roku 2004 na provoz městských hudebních knihoven. V minulosti nebyl ještě podobný výzkum proveden, proto bych ráda poukázala na důsledky změn, které přinesla Kolektivní licenční smlouva.
1 Celým názvem: Kolektivní licenční smlouva o půjčování zvukových záznamů zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky.
Domnívám se, že výzkum by mohl být pro knihovnický obor přínosný. K výsledkům by se dalo přihlédnout a případně je i využít při tvorbě případných dalších legislativních opatření.
První část magisterské práce je zaměřena teoreticky a rozebírá a popisuje zákonné ukotvení před vznikem Kolektivní licenční smlouvy i po něm. Dále jsou charakterizovány změny, které Kolektivní licenční smlouva přinesla. V druhé části jsou popsány výzkumné metody, technika sběru dat, jednotky poznávání a jednotky zjišťování. Ve třetí analytické části jsou analyzována získaná data. V závěrečné části práce jsou zodpovězeny hypotézy i hlavní výzkumná otázka rozebrány závěry, které přinesl výzkum.
2. Kolektivní správa autorských práv
Následující kapitola je zaměřena na popis kolektivní správy autorských práv a dále pak na povinně kolektivně spravovaná práva. V podkapitole jsou pak zmíněny ochranné organizace v České republice. Popisuji zde pravidla výběru ochranných organizací v České republice i jednotlivé organizace. V následujících podkapitolách jsou podrobněji popsány organizace, které uzavřeli v roce 2004 Kolektivní licenční smlouvu2 s Národní knihovnou České republiky.
Kolektivní správou se rozumí zastupování většího počtu osob. Autor díla, výkonný umělec i výrobce zvukového či zvukově obrazového dokumentu nebo nakladatel mají exkluzivní právo na své dílo a mohou s ním nakládat dle vlastního úsudku. U autorů a výkonných umělců se jedná i o práva osobní, ale jinak jde hlavně o práva majetková. To v praxi znamená právo dílo užít a právo na odměnu za jeho užití. Účelem kolektivní správy je uplatňování a ochrana autorských práv a také umožnění zpřístupnění předmětů těchto práv veřejnosti.
Povinně kolektivně spravovanými právy jsou právo na odměnu za:
⮚ užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vydaný k obchodním účelům
⮚ užití zvukového záznamu, vydaného k obchodním účelům
⮚ zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu
⮚ zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby
⮚ opětovný prodej originálu díla uměleckého
⮚ půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla3
Dále se pak jedná o právo na přiměřenou odměnu za pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla či výkonu výkonného umělce zaznamenaného na zvukový nebo
2 Celým názvem : Kolektivní licenční smlouva o půjčování zvukových záznamů zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky.
3 XxxxxxxxXxxx.xx : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 27.7.2009 [cit. 2010-10-25]. Autorské právo - práva související s právem autorským . Dostupné z WWW:
<xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xx/xx/xxxxxx/xxxxxxxxx-x-xxxxxxxx-xxxxxxx/xxxxxxxx-xxxxx-xxxxx-xxxxxxxxxxx- opu/1000818/51245/>.
zvukově obrazový záznam a právo na užití kabelovým přenosem děl, živých výkonů a výkonů zaznamenaných na zvukový nebo na zvukově obrazový záznam .4
2.1 Ochranné organizace
Kolektivní správu autorských práv, ve smyslu výše uvedené definice, mohou vykonávat pouze organizace pověřené Ministerstvem kultury ČR dle autorského zákona č. 121/2000 Sb.§ 98
„§ 98 Oprávnění k výkonu kolektivní správy
(1) O udělení oprávnění k výkonu kolektivní správy (dále jen "oprávnění") rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti.
(2) Žádost musí obsahovat
a) název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a označení statutárního orgánu žadatele, jméno, příjmení a trvalý pobyt osoby, která je statutárním orgánem, nebo osob, které jsou jeho členy, a způsob jednání jménem žadatele,
b) vymezení práv, která mají být kolektivně spravována,
c) vymezení předmětů práv podle písmene b), a pokud jde o díla, tak i vymezení jejich druhu.
(3) K žádosti podle odstavce 2 musí žadatel přiložit
a) doklad osvědčující skutečnosti podle odstavce 2 písm. a) a podle § 97 odst. 2,
b) vzorový návrh smlouvy s nositeli práv při zastupování při výkonu kolektivní správy,
c) návrh rozúčtovacího řádu obsahující způsob rozdělování a pravidla pro výplatu vybraných odměn, vylučující svévolný postup při jejich rozdělování a přihlížející k uplatnění zásady podpory kulturně významných děl a výkonů,
d) jmenný seznam nositelů práv, kteří projevili zájem o kolektivní správu svých práv žadatelem, s uvedením jejich místa trvalého pobytu nebo, jde-li o cizince, místa jejich pobytu, státního občanství, jejich zveřejněných předmětů ochrany v rozsahu odpovídajícím účelu řízení a s podpisy těchto nositelů práv,
e) jmenný seznam členů žadatele, kteří jsou nositeli práv, která mají být kolektivně spravována, s uvedením jejich místa trvalého pobytu nebo, jde-li o cizince, místa jejich pobytu, státního občanství, jejich zveřejněných předmětů ochrany v rozsahu odpovídajícím účelu řízení a s podpisy těchto nositelů práv,f) odhad předpokládané výnosnosti kolektivně spravovaných práv a odhad nákladů na výkon kolektivní správy,
g) návrh výše odměn pro jednotlivé způsoby užití předmětů ochrany.
(4) Účastníkem řízení o udělení oprávnění je ten, kdo o oprávnění žádá.
(5) O žádosti o udělení oprávnění rozhodne ministerstvo do 90 dnů ode dne podání žádosti. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji ministr přiměřeně prodloužit. O tomto prodloužení ministerstvo účastníka bez zbytečného odkladu vyrozumí. Ministerstvo v řízení o udělení oprávnění přihlíží zejména k tomu, zda lze předpokládat, že žadatel je způsobilý k řádnému
4 Tamtéž
a účelnému výkonu kolektivní správy.
(6) Ministerstvo udělí oprávnění žadateli,
a) jehož žádost o udělení oprávnění splňuje náležitosti podle odstavců 2 a 3,
b) který žádá o oprávnění k zastupování při výkonu takových práv, kdy kolektivní výkon je účelný,
c) jestliže pro výkon téhož práva ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a pokud jde o díla, pro výkon téhož práva k témuž druhu díla, nemá oprávnění již jiná osoba, a
d) který splňuje předpoklady pro zajištění řádného výkonu kolektivní správy.
(7) Ministerstvo může udělit oprávnění k vybírání odměn pro všechny autory anebo pro všechny nositele práv souvisejících s právem autorským podle § 25 a § 37 odst. 2 jen jednomu žadateli; v takovém případě oprávnění jiného kolektivního správce zahrnuje jen rozdělování takto vybraných odměn autorům anebo nositelům práv souvisejících s právem autorským jím zastupovaným.
(8) Výrokovou část rozhodnutí, kterým bylo uděleno oprávnění, spolu s údajem o dni nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup bezodkladně, nejpozději však do 30 dnů ode dne nabytí právní moci.
(9) Rozhodování o udělení oprávnění se řídí obecnými předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak.“5
V současnosti jsou to tyto organizace:
OSA – Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním (xxx.xxx.xx), DILIA, divadelní a literární, audiovizuální agentura (xxx.xxxxx.xx),
INTEGRAM, nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů (xxx.xxxxxxxx.xx),
Občanské sdružení GESTOR – ochranný svaz autorský (xxx.xxxxxx.xx)
Poskytuje autorům kolektivní správu práva na odměnu při opětném prodeji originálu výtvarného díla. Originálem díla uměleckého může pro tyto účely být originální obraz, kresba, malba, koláž, tapiserie, rytina, litografie či jiná grafika, socha, keramika, autorský šperk, fotografie nebo autorská rozmnoženina, která je považována za originál. Právo na odměnu pro autora se nevztahuje na rukopisy spisovatelů a skladatelů a díla architektonická.6
5 Sbírka zákonů [online]. c2010 [cit. 2010-11-25]. Autorský zákon paragraf § 98. Dostupné z WWW:
<xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xxxx/xxxxxxxx-xxxxx/xxxxxxxxx-x-xxxxxx-xxxxxxxxxx-xxxxxx.xxxx>.
6 XXXXX, Xxxxx. Gestor : ochranný svaz autorský [online]. c2008 [cit. 2010-11-25]. Úvodní stránka. Dostupné z WWW: <xxxx://xxx.xxxxxx.xx/xx/xxxxxx-xxxxxxx/>.
Občanské sdružení, které kolektivně spravuje autorská práva pro autory výtvarného a architektonického oboru, ale také obrazových složek audiovizuálních děl.
OAZA – Ochranná asociace zvukařů – autorů (xxx.xxxx.xx)
Občanské sdružení zastupující kolektivní správu práv osob, kterým náleží majetkové právo autorské k dílům mistrů zvuku.
V následující podkapitolách zmíním podrobněji pouze tři7, které uzavřely Kolektivní licenční smlouvu s Národní knihovnou v roce 2004.
DILIA je divadelní, literární, audiovizuální agentura, které byla založena v roce 1949. Zároveň je to i občanské sdružení autorů a dalších nositelů autorských práv. Hlavním předmětem její činnosti je zajišťování ochrany autorských práv. Základní činnosti DILIA se dělí na kolektivní správu práv a agenturu.
DILIA vykonává kolektivní správu autorských práv a práv souvisejících s právy autorskými dle oprávnění udělených Ministerstvem kultury ČR a v souladu s autorským zákonem. V praxi tato činnost představuje např. uzavírání smluv o zastupování autorských práv při výkonu kolektivní správy; uzavírání hromadných smluv s provozovateli kabelových televizí, s televizními a rozhlasovými stanicemi, s dovozci a výrobci kopírovacích zařízení a s provozovateli kopírovacích služeb; uzavírání recipročních smluv se zahraničními ochrannými organizacemi a rozúčtování odměn a náhrad nositelům autorských práv.
DILIA dále vykonává agenturní činnost, při které zprostředkovává uzavírání licenčních smluv na užití děl českých a zahraničních autorů. Zaměřuje se především na oblast divadla, literatury, médií a jiných druhů užití autorských děl.8
7 Ochranný svaz autorská (OSA) je na základě svého statutu, smluv o zastupování autorských práv uzavřených s českými hudebními autory (skladateli, textaři), jakožto i s dalšími nositeli hudebních autorských práv (dědici, právními zástupci a hudebními nakladateli) a na základě smluv uzavřených s partnerskými kolektivními správci v zahraničí oprávněn udělovat oprávnění k užití hudebních děl tuzemských a zahraničních kromě jiného též při půjčování zvukových záznamů chráněných děl a vybírat autorské odměny.
DILIA je na základě svého statutu, smluv o zastupování autorských práv uzavřených s autory literárních, dramatických a hudebně dramatických děl a na základě smluv uzavřených s obdobnými partnerskými zahraničními kolektivními správci k provedení autorského zákona oprávněna vybírat autorské odměny a udílet oprávnění k užití děl kromě jiného též půjčováním jejich zvukových záznamů.
INTERGRAM je na základě svého statutu, kolektivního členství IFPI ČR (národní skupina Mezinárodní Federace Fonografického průmyslu, profesní sdružení výrobců zvukových nosičů) a profesních organizací výkonných umělců, individuálního členství výkonných umělců a výrobců a individuálních smluv o zastupování jejich práv, dohod se zahraničními kolektivními správci a mezinárodních smluv oprávněn kromě jiného udělovat oprávnění také k užití uměleckých výkonů a zvukových záznamů jejich půjčováním a vybírat pro ně odměny.
2.1.2 INTERGRAM
Intergram je nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů založena v roce 1990. Od roku 2001 je hlavním předmětem činnosti Intergramu kolektivní správa jmenovaných subjektů. Oprávnění k výkonu kolektivní správy udělilo Ministerstvo kultury za podmínek, které stanovuje autorský zákon. Ministerstvo kultury zároveň také dohlíží na činnost kolektivních správců.
Příjmy kolektivního správce jsou naplňovány speciální daní zvanou autorské poplatky, které platí hotely, hudební kluby, televizní a rozhlasové stanice, knihovny, ale i ostatní lidé. Intergram zastupuje 12274 umělců a výrobců audiovizuálních záznamů ve věci vybírání autorských poplatků. Dále se zabývá hledáním dalších plátců poplatků, právní pomocí pro zastupované a vyhlašováním ocenění pro umělce v důchodu.
Intergram je nezisková, nevýdělečná organizace. Veškeré odměny, které vybere, jsou příjmem výkonných umělců a výrobců, jejichž práva zastupuje. Vybrané odměny se dále dělí na identifikovatelné příjmy (zde lze přesně stanovit konkrétní výkonné umělce a výrobce) a neidentifikovatelné (zde nelze nositele práv přesně určit).Odměny se vyplácí jednou do roka.
2.2.3 OSA
OSA je zkratkou pro Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním. Navazuje na Lidové družstvo autorů, které vzniklo v roce 1919 a fungovalo na družstevních principech. „Hlavním předmětem činnosti OSA jako neziskové organizace je kolektivní správa majetkových autorských práv k dílum hudebním s textem či bez textu a k jiným autorským dílum ve smyslu autorského zákona, zpřístupňování těchto děl veřejnosti a činnosti související, na základě oprávnění uděleného ministerstvem kultury ČR podle platného autorského zákona nebo na základě pověření uděleného OSA jiným kolektivním správcem.“9 Svaz vybírá autorské poplatky za produkci hudby na tanečních zábavách, koncertech, v restauracích a obchodech, v knihovnách, za prodej CD, DVD, flash pamětí,
8 Dilia : divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. c2010 [cit. 2010-11-25]. O nás. Dostupné z WWW: <xxxx://xxx.xxxxx.xx/x-xxx>.
9 OSA : ochranný svaz autorský [online]. c2010 [cit. 2010-11-25]. OSA - Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o. s. Dostupné z WWW: <xxxx://xxx.xxx.xx/xxxx%X0%XX-xxxx/xxx-xxxx/x- n%C3%A1s.aspx>.
provozování kin, zasílání vyzváněcích tónů na mobil a mnoho dalšího. Ty následně přerozděluje skladatelům, textařům a nakladatelům.
OSA také spolupracuje s partnerskými zahraničními organizacemi a uzavírá s nimi smlouvy o vzájemné ochraně autorských práv. Tím zajišťuje ochranu práv českých autorů v zahraničí a naopak. Jsou to Mezinárodní konfederace ochranných autorských společností CISAC (The International Confederation of Authors and Composers Societies)10 a Mezinárodní organizace pro ochranu práv k mechanickým záznamům děl BIEM (Bureau International des Sociétés Gérant les Droits d'Enregistrement et de Reproduction Mécanique).11
10 Cisac [online]. c2008 [cit. 2010-11-25]. Dostupné z WWW:
<xxxx://xxx.xxxxx.xxx/XxxxxXxxxxx/xxxxxxxx.xx?xxxxxxxxxxxxxXxxxxxxxxxxx>.
11 Xxxx.xxx [online]. c2010 [cit. 2010-10-25]. Dostupné z WWW: <xxxx://xxx.xxxx.xxx/>.
3. Půjčování zvukových dokumentů
V České republice vytváří fondy zvukových dokumentů a zpřístupňuje je veřejnosti 28212 knihoven. V této kapitole bych ráda nastínila půjčování zvukových dokumentů v České republice v minulosti a v současné době. Také bych ráda poukázala na dokumenty, které tento vývoj ovlivnily a charakterizovala zásadní změny, které přinesly. Nejprve krátce nastíním situaci v Evropské unii. V následujících podkapitolách se zaměřím na ustanovení v České republice, která platila do roku 2004. Poté popíši vznik Kolektivní licenční smlouvy roku 200413 a také důsledky, které její podpis způsobil. V poslední podkapitole nastíním i vznikající novelu autorského zákona.
3.1 Půjčování zvukových dokumentů v ČR a ostatních státech EU
V ostatních zemí Evropské unie je situace ohledně půjčování zvukových dokumentů odlišná než v České republice. Veřejné knihovny v těchto zemích umožňují půjčování nosičů zvuku nejen prezenčně, ale také absenčně. Umožňuje jim to Směrnice č. 92/100 z 19.11. 1992, o právu na pronájem a půjčování. Knihovny jsou nabádány, aby do svých fondů a služeb zahrnuly všechny nové typy médií. Úkolem vlády jednotlivých zemí, je vytvářet přiměřené podmínky pro rozvoj činnosti knihoven. Jde vlastně o naplňování rovného přístupu občanů k informačním zdrojům za účelem vzdělávání.
Situace v České republice je rozdílná a nemá v celoevropském kontextu obdobu. Vytváří se tak nerovné prostředí pro občany České republiky oproti ostatním státům Evropské unie a to v přístupu k informacím, ke vzdělávání i kulturním hodnotám.14
12 XXXX, Xxx. Informace pro knihovny : Knihovnický institut NK ČR [online]. 22.11.2010 [cit. 2010-11-25]. Seznam knihoven, které půjčují nebo shromažďují zvukové záznamy. Dostupné z WWW:
<xxxx://xxxxxxxxx.xxx.xx/xxxxxxx.xxx0?xxxxx00_Xxx/00_XxxXxx/XxxxXxxxXxxx00.xxx>.
13 Celým názvem: Kolektivní licenční smlouva o půjčování zvukových záznamů zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky.
14 XXXXXXX, Xxx. Informace pro knihovny : Knihovnický institut NK ČR [online]. 5.3.2004 [cit. 2010-11-25]. Půjčování zvukových a zvukově obrazových dokumentů v evropských knihovnách . Dostupné z WWW:
<xxxx://xxxxxxxxx.xxx.xx/xxxxx.xxx0?xxxxx00_Xx/Xxxxxxxxx.xxx>.
3.2 Ustanovení v letech 1994 - 2003
První smlouvu (Smlouva o půjčování zvukových dokumentů (fonogramů) zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky), která byla zaměřena na půjčování zvukových (ne však zvukově obrazových) dokumentů v knihovnách, uzavřel v roce 1994 Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) a kolektivní správci autorských práv (KS). Do té doby neplatila žádná omezení stejně jako u knih a časopisů. Uvedená smlouva přinesla určitá omezení. V roce 1997 byla tato smlouva novelizována a stanovila principy v oblasti půjčování zvukových dokumentů. Před touto smlouvou se nemohly zvukové dokumenty bez svolení držitele autorských práv půjčovat. Pozdější předpisy vyplývající z této smlouvy umožnily, že knihovny autorovo svolení k užití díla nepotřebují a odměnu nejsou povinny hradit. Tato smlouva vymezila hlavní pravidla pro půjčování zvukových dokumentů v knihovnách zastupovaných SKIP. Umožňovala půjčovat zvukové dokumenty, jako jsou gramofonové desky, magnetofonové pásky, kompaktní disky zachycující autorská díla hudební, dramatická, hudebně dramatická, umělecké výkony výkonných umělců nebo jiné zvuky pro osobní potřebu uživatelů.15Tento souhlas se u absenčního půjčování vztahoval na zvukové dokumenty, od jejichž nabytí knihovnou nebo informačním střediskem uplynuly tři měsíce. Zvukové dokumenty se půjčovaly bezplatně, nebo za tzv. manipulační poplatek, jehož výši si knihovna stanovila sama. Za půjčování zvukových dokumentů v knihovnách odváděl stát paušální částkou 20 000 Kč odměnu autorům, výkonným umělcům a výrobcům zvukových nosičů. Částka byla každý rok zvýšena o oficiální míru inflace. Paušální částka za odměny byla stanovena víceméně symbolicky a dosáhla za rok 2002 hodnoty 28 000 Kč.
V kontextu přijetí nového autorského zákona 121/2000 Sb.došlo mezi KS a SKIP k ústní dohodě o tom, že novelizovaná smlouva o půjčování zvukových dokumentů z roku 1997 bude platit až do přijetí nového knihovního zákona. Po schválení knihovního zákona 257/2001 Sb. v roce 2002 se tato smlouva stala neplatnou, protože zákon zmocnil Národní knihovnu České republiky k zastupování knihoven a ne SKIP. Kolektivní správci autorských práv požadovali omezit nebo zcela zastavit absenční půjčování zvukových dokumentů v knihovnách, kvůli nelegálnímu kopírování zvukových nosičů, které se začalo velmi rozmáhat. Dále požadovali odměnu pro nositele práv ve výši 30 Kč za CD, 20 Kč za audiokazety a 10 Kč pro gramodesky. Žádali také, aby smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a výše odměny mohla být upravena pouze v případě, že míra inflace v České
15 XXXXXXX, Xxx. Půjčování zvukových dokumentů v knihovnách : Vyjednávání o smlouvě o podmínkách půjčování zvukových dokumentů v knihovnách ČR. Národní knihovna : Knihovnická revue [online]. 2003, roč. 14, č. 2 [cit. 2009-12-07], s. 87-88. Dostupný z WWW: <xxxx://xxxx.xxx.xx/xxxx/xxx/0000/0000000.xxx>. ISSN 1214-0678.
republice překročí 10 procent.16 Zástupci knihoven s těmito podmínkami nesouhlasili a apelovali na možnost absenčního půjčování zvukových dokumentů v knihovnách stejně jako je tomu v jiných státech Evropské unie.17 Výsledkem dlouhých dohad byl v roce 2003 souhlas Ministerstva kultury ČR, že bude paušálně hradit kolektivním správcům platby za půjčování zvukových dokumentů ze státního rozpočtu ve větší výši.
3.3 Kolektivní licenční smlouva
Dne 2. ledna 2004 byla uzavřena Kolektivní licenční smlouva o půjčování zvukových záznamů zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky mezi Národní knihovnou ČR a kolektivními správci autorských práv (OSA, DILIA a INTERGRAM). Díky této smlouvě byla udělena knihovnám licence pro půjčování zvukových dokumentů. Tato smlouva nahradila smlouvu, kterou pro tuto oblast uzavřel v roce 1994 Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP). Nová licenční smlouva byla výsledkem více než ročního složitého vyjednávání a podstatným způsobem změnila podmínky, za jakých mohou knihovny půjčovat zvukové záznamy.
3.3.1 Důsledky podpisu Kolektivní licenční smlouvy
Knihovny i kolektivní správci museli přistoupit na mnoho kompromisů a výsledkem byla nová Kolektivní licenční smlouva o půjčování zvukových záznamů zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky z roku 2004, která přinesla zásadní změny:
⮚ Smlouva se vztahuje na knihovny, které jsou evidovány Ministerstvem kultury ČR dle knihovního zákona.
⮚ Půjčování zvukových záznamů absenčně je možné až po uplynutí devíti měsíců od jejich nákupu, resp. vydání. Tato omezení se nevztahují na případy:
1. smlouvy o výpůjčce s registrovaným uživatelem, který je zdravotně postižen a výpůjčka souvisí s jeho postižením (např. zvukové knihy apod.), viz. ust. § 38 odst. 2 zákona 121/2000 Sb.,
16 XXXXXXX, Xxx. Půjčování zvukových dokumentů v knihovnách : Vyjednávání o smlouvě o podmínkách půjčování zvukových dokumentů v knihovnách ČR. Národní knihovna : Knihovnická revue [online]. 2003, roč. 14, č. 2 [cit. 2009-12-07], s. 87-88. Dostupný z WWW: <xxxx://xxxx.xxx.xx/xxxx/xxx/0000/0000000.xxx>. ISSN 1214-0678.
17 XXXXXXX, Xxx. Informace pro knihovny : Knihovnický institut NK ČR [online]. 5.3.2004 [cit. 2010-11-25]. Půjčování zvukových a zvukově obrazových dokumentů v evropských knihovnách . Dostupné z WWW:
<xxxx://xxxxxxxxx.xxx.xx/xxxxx.xxx0?xxxxx00_Xx/Xxxxxxxxx.xxx>.
2. půjčování zvukových záznamů, které spolu s tištěným dokumentem tvoří dohromady nerozlučný celek,
3. výpůjček registrovaných uživatelů - pedagogů,
4. výpůjček registrovaných uživatelů - studentů hudebních škol v knihovnách hudebních škol vyjmenovaných v příloze č. 1 této smlouvy.
⮚ Za bezplatné půjčování zvukových záznamů hradí stát prostřednictvím Národní knihovny České republiky odměnu kolektivním správcům ve výši 5 mil. Kč za každý kalendářní rok trvání smlouvy.
⮚ Pokud knihovny vybírají od svých uživatelů poplatky za půjčování zvukových záznamů, odvádějí kolektivním správcům 40 % z celkové částky, kterou za dané období vybraly od registrovaných uživatelů.
⮚ Do této částky se nezapočítává:
1. úhrada nákladů vynaložených na administrativní úkony spojené s registrací vypůjčitelů knihovny,
2. platba za rezervaci zvukového nosiče pro vypůjčitele, pokud výše této platby nepřevyšuje obvyklou platbu za rezervaci ostatních druhů dokumentů knihovního fondu knihovny,
3. náhrada škody a platba související s likvidací škody způsobené vypůjčitelem na půjčeném zvukovém nosiči,
4. smluvní pokuta zajišťující včasné a řádné vrácení nosiče zvukového záznamu. Knihovna je povinna v rámci smluvní pokuty vybrat od vypůjčitele úhradu svých vynaložených nákladů za období, o které byla lhůta překročena, a z této úhrady zaplatit odměnu ve výši 40%.
⮚ Knihovny při prezenčním půjčování zvukových záznamů nesmí ve svých prostorách a ani mimo ně poskytnout uživatelům technická zařízení, která by umožňovala rozmnožování chráněných děl.
⮚ Kolektivní správci práv mají právo na kontrolu dodržování licenční smlouvy v jednotlivých knihovnách.
⮚ Kontrola plnění kolektivní licenční smlouvy :
1. Knihovny umožní kolektivním správcům řádný výkon kolektivní správy a za tím účelem jim umožní provádět kontrolu všech písemností, dokladů a materiálů, které přímo souvisejí s půjčováním užitím zvukových záznamů knihovnami. Obě strany smlouvy se zavazují přitom respektovat přísl. ustanovení zák. o ochraně osobních údajů č. 101/2000 Sb.
2. Knihovny jsou povinny kolektivním správcům poskytnout nezbytnou součinnost, kterou po nich lze rozumně požadovat. Zejména:
3. Knihovny pro účely kontroly předloží veškeré doklady vztahujících se k předmětu této smlouvy, zejména knihovní řád, doklady o počtu absenčních výpůjček a účtování úhrad nákladů za půjčování zvukových záznamů.
4. Knihovny umožní vstup pověřeného zástupce kolektivních správců do prostor, ve kterých dochází k užití podle této smlouvy, a umožní kontrolu všech zvukových záznamů a to i těch, které se nacházejí v knihovně a nejsou dosud určeny k půjčování.
5. Kolektivní správci se zavazují, že vybaví pracovníka pověřeného kontrolou zvláštním zmocněním, které bude obsahovat jeho jméno a rozsah pověření a bude podepsáno ředitelem/ předsedkyní představenstva kolektivního správce. Kontrolní zjištění použijí kolektivní správci výlučně pro účely sledované touto smlouvou.
6. O proběhlé kontrole, zejména o shledání či neshledání závad, kontrolující osoba vyhotoví bez zbytečného odkladu zápis, který předá zapsané knihovně, v níž prováděla kontrolu.
Kolektivní správci jsou povinni provádět kontrolu tak, aby při ní co možno nejméně narušili běžný provoz kontrolované knihovny
7. Pro případ, že knihovna, u níž kontrola shledala závady, vytknuté závady v uložené lhůtě neodstraní sama, kolektivní správci po projednání této věci s Národní knihovnou a danou knihovnou mohou v případě opakovaného hrubého porušování autorského zákona nebo této smlouvy jednostranně s účinky vůči této knihovně odejmout souhlas s půjčováním zvukových záznamů.18
Knihovny ve svém zájmu usilovaly o co nejlepší podmínky pro půjčování zvukových záznamů. Kolektivní správci se snažili aby bylo co nejvíce zamezeno poškozování autorských práv nelegálním kopírováním a usilovali i o vyšší odměny za užití autorských děl pro držitele autorský práv.
3.4 Novela autorského zákona
Novela č. 216/2006 Sb., kterou se mění autorský zákon č. 121/2000 Sb. upravuje autorská práva autorů k jejich dílům a práva s nimi související. V oblasti hudebních knihoven přinesla změnu v tom, že zakazuje kopírování notových záznamů a to i pro osobní potřebu. Dále zakazuje kopírovat normy, zhotovovat digitální kopie či poskytovat
18 XXXXXXX, Xxx. Informace pro knihovny : Knihovnický institut NK ČR [online]. 8.3.2004 [cit. 2010-11-25]. Nové podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách. Dostupné z WWW:
<xxxx://xxxxxxxxx.xxx.xx/xxxxx.xxx0?xxxxx00_Xxx/00_XxxXxx/XxxxXxxxXxxx.xxx>.
kopii ze skeneru. Knihovna také nesmí zpřístupnit uživatelům žádné zařízení, kde by si mohli zhotovit kopii počítačového programu.
V současné době se chystá nová novela autorského zákona, jejíž návrh19 unikl na veřejnost. Pokud by novela prošla v takovém znění, jaký je návrh, postihne každou knihovnu, která poskytuje reprografické služby. V současné době odvádí knihovny 70% z celkového počtu zhotovených kopií při sazbě 0,20 za černobílou kopii a 0,40 za barevnou kopii. V návrhu připravované novely by se tato skutečnost změnila tak, že by se odváděl měsíční paušální poplatek společnosti DILIA (občanské sdružení autorů a dalších nositelů autorských práv) za každou kopírku, tiskárnu a skener v knihovně, na kterých knihovna poskytuje uživateli placené kopie. Na tento model by zřejmě nejvíce doplatily malé obecní a městské knihovny, kde není používání reprogafických služeb příliš časté a na základě nové novely by mohly tyto služby přestat poskytovat, což by mělo negativní dopad na uživatele knihovny.
Pro vysílání přes internet by měla platit stejná pravidla jako pro rozhlas a televizi, což by mělo vliv na vysílání internetových rádií. Novela by v připravovaném znění ovlivnila také uživatele Creative Commons, kteří by museli při vysílání prokazovat Ochrannému svazu autorskému pro práva k dílům hudebním (OSA) udělení licence. Návrh také uvádí, že platby za díla, u kterých není znám autor, by obdrželi sdružení OSA a DILIA.
Projednávání nové novely autorského zákona se s nástupem nové vlády posunulo a podle nového legislativního plánu by měl být návrh novely autorského zákona předložen vládě v prvním čtvrtletí roku 2012 a jeho účinnost se očekává od července roku 2013.
19 Česká pirátská strana [online]. c2010 [cit. 2010-11-25]. PRACOVNÍ NÁVRH MK na novelizaci autorského zákona - 2010. Dostupné z WWW:
<xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxxx/_xxxxx/xxx:xxxxxxxxxx.xxx>.
4. Městská hudební knihovna
V následující kapitole se pokusím popsat specifika a funkci městských hudebních knihoven. Zmíním i specifičnost práce knihovníka v této oblasti. V závěru kapitoly nastíním také provoz běžných městských hudebních knihoven.
Hudební knihovny a hudební oddělení začala vznikat v městských knihovnách důsledkem tématické a druhové specializace fondů knihoven. Hudební knihovny získávají, zpracovávají, uchovávají a zpřístupňují materiál, který zpravidla není zařazen do univerzálního fondu knihoven, jak bude dále rozvedeno. Fond hudebních knihoven je opravdu odlišný a speciální. Většinou obsahuje všeobecnou hudební literaturu, zvukové nahrávky a notové záznamy. Také typy hudebních knihoven jsou velmi rozmanité. Většina městských knihoven má obvykle ve své struktuře zakotveno samostatné hudební oddělení, které často bývá označováno jako „knihovna v knihovně“.
Hudební oddělení městských knihoven mají většinou příruční knihovny s muzikologickou literaturou v různých světových jazycích, nabídku hudebních periodik a snaží se i o přístupnost elektronických zdrojů. Samozřejmě také slouží jako fonotéky - zpřístupňují zvukové a zvukově obrazové dokumenty a také realizují vlastní akvizici speciálních dokumentů pro potřebu svých fondů a tento hudební materiál samozřejmě také evidují a katalogizují, protože lístkové či elektronické katalogy jsou jedním z hlavních zdrojů informací pro hudební knihovny a jejich uživatele. Každé hudební oddělení má svá specifika. Záleží na zaměření fondu, typu dokumentů, ale i typu uživatelů, kteří oddělení navštěvují. Většinou shromažďují hudební materiály různých stylů směrů a žánrů. Uživateli bývají studenti nejen hudebních škol, ale i muzikologové a také širší veřejnost.
Práce knihovníka s uživatelem v hudebních knihovnách je specializovaná, je intenzivnější a náročnější než v jiných oblastech knihovnické praxe. Práce se speciálním fondem vyžaduje znalosti knihovníka v oblasti hudební i knihovnické, a to na úrovni akvizice dokumentů, poskytování informačních a výpůjčních služeb i katalogizace. Důležité je i konkrétní navedení uživatele ze strany knihovníka a pomoc s efektivním využitím informačního aparátu v knihovně. Proto se jednou až dvakrát do roka konají hudebně-knihovnické semináře, které se zaměřují na oblast hudebních knihoven. Bývají zaměřené na autorské právo, zpracování speciálních druhů dokumentů, na práci s elektronickými informačními zdroji a na prohloubení hudebního vzdělání knihovníků.20
20 XXXXXXXX, Xxxxxx. Co by měl umět a znát pracovník hudebního oddělení veřejné knihovny. Národní knihovna - knihovnická revue [online]. 2000, roč. 11, č. 5-6, [cit. 2010-07-20]. Dostupný z WWW:
<xxxx://xxxx.xxx.xx/xxxx/Xxxx0000-0/0000-0000.xxxx>. ISSN 1214-0678.
Uživatelem v městských hudebních knihovnách bývá většinou široká veřejnost. Obyvatelé města si chodí do knihovny půjčovat zvukové dokumenty a to většinou bezplatně nebo za poplatek, který určují stanovy dané knihovny. Provoz tedy vypadá tak, že si uživatelé půjčují zvukové dokumenty absenčně domů, nebo je poslouchají přímo v knihovně na zařízeních vymezených k tomuto účelu knihovnou. Dále studují muzikologickou literaturu, hudební periodika nebo nahlíží do notových záznamů, pokud má knihovna nějaké k dispozici. Některé městské hudební knihovny pořádají pro své uživatele různé akce. Bývají to různé přednášky, besedy s významnými osobnostmi nebo koncerty. Využívají i hudební materiály ze svých fondů k přípravě výstav a katalogů s hudební tématikou.
5. Metodika
Následující kapitola představuje výzkumnou strategii, zásady a výzkumné metody, jež jsem použila při sběru dat.
V první podkapitole představím kvantitativní výzkumnou strategii, která by nejvhodněji pomohla zodpovědět hlavní výzkumnou otázku : Jaký vliv měla kolektivní licenční smlouva z roku 2004 na provoz městských hudebních knihoven? Pokusím se tedy vyzkoumat, zda kolektivní licenční smlouva z roku 2004 ovlivnila provoz městských hudebních knihoven. Prezentuji zde metodu a techniku sběru dat a zdůvodním volbu výzkumných jednotek a respondentů.
Ve druhé podkapitole představím kvalitativní výzkumnou strategii, kterou jsem zvolila z důvodu podrobnějšího prozkoumání daného problému. Kvalitativní výzkumná strategie bude navazovat na výsledky, které přinese kvantitativní šetření, aby na sebe výzkum plynule navazoval. Podkapitola bude dále obsahovat výběr jednotek zjišťování a jednotek dotazování a také metodu a techniku sběru kvalitativních dat. Zjištěná kvalitativní data budu poté v samostatné kapitole podrobně analyzovat.
5.1 Kvantitativní výzkumná strategie
Stěžejní výzkumnou strategií mého výzkumu, která mi dopomůže zodpovědět mou hlavní výzkumnou otázku: - Jaký vliv měla kolektivní licenční smlouva z roku 2004 na provoz městských hudebních knihoven? - je kvantitativní výzkumná strategie.
„Kvantitativní přístup, stručně vzato, předpokládá, že fenomény sociálního světa (různé jeho aspekty, objekty, procesy ad.), které činí předmětem zkoumání, jsou svým způsobem měřitelné, či minimálně nějak tříditelné, uspořádatelné. Informace o nich získávané v jisté kvantifikovatelné a co nejvíce porovnatelné podobě. Pak je analyzuje statistickým metodami se záměrem ověřit platnost představ o výskytu nějakých charakteristik zkoumaných fenoménů, případně o vzájemných vztazích těchto charakteristik, také o jejich vztazích k dalším objektům a jejich vlastnostem apod.“21
Kvantitativní výzkumná strategie využívá metodu dedukce – nejprve formuluje vztahy a poté sbírá data, aby mohl být teoretický či praktický problém převeden do podoby hypotéz. Jako objekt zkoumání jsem si vybrala městské hudební knihovny, které jsou
21 XXXXXXX, Xxxx. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2009. 192 s. ISBN 978-80-247-3006-6.
evidovány v seznamu Národní knihovny České republiky jako knihovny, které půjčují nebo shromažďují zvukové záznamy.22 Vynechala jsem pouze vědecké a fakultní knihovny, protože můj výzkum je zaměřený na městské hudební knihovny.
Základním předpokladem úspěšného výzkumu je správné vymezení výzkumného problému a hlavně také jeho přesná formulace. Problém můžeme vyjádřit buď v podobě tázací věty nebo také výroku. Důležité je, aby výrok nebo tázací věta předpokládali vztah mezi dvěma a více proměnnými.23 Moje hlavní výzkumná otázka a tedy i výzkumný problém je:
Jaký vliv měla kolektivní licenční smlouva z roku 2004 na provoz městských hudebních knihoven?
Z teoretické části své práce jsem si zformulovala pět hypotéz, které by mi měly pomoci zodpovědět hlavní výzkumnou otázku. Jednotlivé hypotézy nyní popíši.
Při formulaci první hypotézy, stejně jako u ostatních hypotéz, jsem vycházela z teoretické části své práce. Jedním z důsledků podepsání Kolektivní licenční smlouvy je fakt, že se zvukové dokumenty mohou půjčovat absenčně až po devíti měsících od zakoupení resp. vydání díla. Před podpisem Kolektivní licenční smlouvy se zvukové dokumenty mohly půjčovat absenčně již po třech měsících od zakoupení resp. vydání díla. Domnívám se, že tento fakt mohl výrazně ovlivnit počet výpůjček v městských hudebních knihovnách a proto jsem si zformulovala následující hypotézu:
H1: Podpis kolektivní licenční smlouvy zapříčinil snížení počtu výpůjček v městských hudebních knihovnách.
Platnost této hypotézy budu testovat v rámci kvantitativního šetření. Jako metodu zkoumání jsem zvolila srovnání získaných statistických údajů.
Druhá hypotéza vznikla na základě dalšího z možných důsledků podpisu Kolektivní licenční smlouvy popsaných v kapitole 3.3.1 Důsledky podpisu Kolektivní licenční smlouvy. Pokud knihovny vybírají od svých uživatelů poplatky za půjčování zvukových záznamů, odvádějí kolektivním správcům 40 % z celkové částky, kterou za
22 XXXX, Xxx. Xxxxxxxxx.xxx.xx [online]. 22.11.2010 [cit. 2010-11-25]. Seznam knihoven, které půjčují nebo shromažďují zvukové záznamy. Dostupné z WWW:
<xxxx://xxxxxxxxx.xxx.xx/xxxxxxx.xxx0?xxxxx00_Xxx/00_XxxXxx/XxxxXxxxXxxx00.xxx>.
23 XXXXXX, Xxxxxxxx . Jak se vyrábí sociologická znalost : Příručka pro uživatele. 3. vydání. Praha : Karolinum, 2002. 374 s. ISBN 80-246-0139-7.
dané období vybraly od registrovaných uživatelů. Předpokládám, že tato skutečnost vedla ke snížení rozpočtu knihovny, a to hlavně v důsledku snížení finančního příjmu za půjčování zvukových dokumentů, který klesl také tím, že se snížil počet výpůjček. Na základě této úvahy jsem si zformulovala následující hypotézu:
H2: Z důvodu odvádění části financí za půjčování zvukových dokumentů kolektivním správcům klesl finanční příjem z výpůjček zvukových dokumentů.
Pro testování platnosti této hypotézy jsem zvolila výzkumnou metodu dotazování a techniku sběru da formou dotazníkového šetření.
Při formulování další hypotézy jsem vycházela z předpokladu, že část čtenářů navštěvovala knihovnu převážně kvůli půjčování zvukových dokumentů. Po podpisu Kolektivní licenční smlouvy bylo možné absenční vypůjčení zvukových dokumentů až po devíti měsících od jejich nákupu resp. vydání ( před podpisem smlouvy to byly tři měsíce), což mohlo vést i k tomu, že někteří čtenáři přestali knihovnu navštěvovat. Z výše uvedených faktů se nabízí další hypotéza :
H3: Podpis kolektivní licenční smlouvy snížil počet registrovaných čtenářů.
Platnost této hypotézy budu testovat v rámci kvantitativního šetření. Jako metodu zkoumání jsem zvolila srovnání získaných statistických údajů.
Čtvrtá hypotéza vychází opět z jednoho z důsledků podepsání Kolektivní licenční smlouvy.24 Kolektivní licenční smlouva stanovila, že knihovny při prezenčním půjčování zvukových záznamů nesmí ve svých prostorách ani mimo ně poskytnout uživatelům technická zařízení, která by umožňovala rozmnožování chráněných děl. Domnívám se, že před podpisem smlouvy patřila ke standardnímu vybavení počítačů i kopírovací zařízení, která musely knihovny odinstalovat nebo jinak zamezit uživatelům v jejich používání. Z tohoto přesvědčení vychází další hypotéza:
H4: Podpis kolektivní licenční smlouvy změnil technické vybavení knihoven.
Pro testování platnosti této hypotézy jsem zvolila výzkumnou metodu dotazování a techniku sběru dat formou dotazníkového šetření.
24 Viz kapitola 3.3.1 Důsledky podpisu Kolektivní licenční smlouvy
Posledním z důsledků podpisu Kolektivní licenční smlouvy, které popisuji v kapitole 3.3.1 je, že kolektivní správci práv mají právo na kontrolu dodržování licenční smlouvy v jednotlivých knihovnách. Předpokládám tedy, že zástupci kolektivních správců (OSA, DILIA, INTRERGRAM) kontrolují dodržování licenční smlouvy v jednotlivých knihovnách. Z toho plyne moje hypotéza:
H5: Kolektvní správci kontrolují v knihovnách dodržování kolektivní licenční smlouvy.
Pro testování platnosti této hypotézy jsem zvolila výzkumnou metodu dotazování a techniku sběru dat formou dotazníkového šetření. Při výzkumu se budu snažit testovat nejen tuto hypotézu, ale také zjistit, jak probíhají kontroly.
Můj výzkum se týká městských hudebních knihoven a také jejich uživatelů. Zaměřila jsem se pouze na městské hudební knihovny a vynechala jsem vědecké knihovny a fakultní knihovny, protože jejich uživatelé mají jiná specifika než v městských hudebních knihovnách, kde jsou uživatelé řadovými občany, proto tedy uvedené omezení výběru na městské hudební knihovny. Za tímto výběrem také stála chystaná novela autorského zákona, která je v současné době předmětem jednání na půdě parlamentu. Změny, které tato novela přináší25 by zřejmě nejvíce ovlivnily právě městské a obecní knihovny.
Všechny městské hudební knihovny z České republiky posílají každoročně své statistiky do Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu. Abych získala adekvátní počet dat a tedy i reprezentativní vzorek pro svůj výzkum, požádala jsem Národní informační a poradenské středisko pro kulturu o poskytnutí těchto dat. Aby bylo ve statistických datech patrné, zda proběhla v roce 2004 nějaká změna, zvolila jsem statistiky z let 2000 – 2009, tedy tři roky před podpisem smlouvy a šest let po podpisu smlouvy. Bohužel jsem získala pouze sumární údaje za celou Českou republiku, protože statistiky z výkazů jednotlivých knihoven podléhají ochraně podle zákona o státní statistické službě č. 89/1995 Sb. Doufala jsem, že díky zákonu o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb. nebude problém tato data získat. To se však ukázalo jako nemožné, proto jsem se rozhodla vyhledat kontakty na jednotlivé městské hudební knihovny a oslovit je osobně. Pro první výběr mi posloužil seznam Národní knihovny České republiky, které vede na svých webových stránkách seznam knihoven, jež půjčují nebo shromažďují zvukové záznamy. Jak už jsem uvedla, ze seznamu jsem vyřadila
25 Viz kapitola 3.4 Novela autorského zákona
vědecké a fakultní knihovny a zaměřila se na městské knihovny. Seznam obsahuje celkem
282 knihoven, které půjčují a shromažďují zvukové dokumenty, vyloučila jsem 98 vědeckých a fakultních knihoven. Zbylý počet, tedy 193 knihoven je můj výběrový soubor.
5.1.3 Metoda a technika sběru dat
Platnost zkoumaných hypotéz budu testovat v rámci kvantitativního šetření, které je stěžejním metodologickým přístupem výzkumu. Jako metodu zkoumání jsem zvolila srovnání získaných statistických údajů a to u první hypotézy: Podpis kolektivní licenční smlouvy zapříčinil snížení počtu výpůjček v městských hudebních knihovnách a třetí hypotézy : Podpis kolektivní licenční smlouvy snížil počet registrovaných čtenářů. Zjistila jsem, že městské hudební knihovny každoročně zasílají statistiky výpůjček a statistiky registrovaných čtenářů do Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu. Oslovila jsem tedy toto středisko, zda mi mohou poskytnout výše uvedená statistická data za období let 2000 - 2009. Bohužel mi mohli poskytnout pouze sumární údaje za celou republiku, neboť údaje z výkazů za jednotlivé knihovny podléhají ochraně podle zák. č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, a nelze je bez souhlasu jednotlivých knihoven poskytovat. Může je však zpřístupnit sama knihovna. Proto jsem oslovila elektronickou formou jednotlivé knihovny, které dle seznamu Národní knihovny České republiky půjčují nebo shromažďují zvukové záznamy26.
Pro testování platnosti hypotéz H2 („se sníženým počtem výpůjček klesl i finanční příjem z výpůjček zvukových dokumentů“), H4 („podpis kolektivní licenční smlouvy změnil technické vybavení knihoven“) a H5 („kolektivní správci kontrolují v knihovnách dodržování kolektivní licenční smlouvy“) jsem zvolila výzkumnou metodu dotazování a jako techniku sběru dat si vybrala dotazníkové šetření. S žádostí o statistická data jsem proto respondentům zaslala i krátký dotazník, který dopomůže prověřit uvedené hypotézy.
5.1.4 Operacionalizace
V následující podkapitole se pokusím osvětlit, jakým způsobem vznikaly otázky pro dotazníkové šetření. Touto výzkumnou technikou jsem se rozhodla, jak je výše uvedeno, testovat hypotézy H2 („se sníženým počtem výpůjček klesl i finanční příjem z výpůjček zvukových dokumentů“), H4 („podpis kolektivní licenční smlouvy změnil technické vybavení knihoven“) a H5 („kolektivní správci kontrolují v knihovnách dodržování kolektivní licenční smlouvy“). Hypotéza H2 bude testována prostřednictvím
26 XXXX, Xxx. Informace pro knihovny : Knihovnický institut NK ČR [online]. 22.11.2010 [cit. 2010-11-25]. Seznam knihoven, které půjčují nebo shromažďují zvukové záznamy. Dostupné z WWW:
<xxxx://xxxxxxxxx.xxx.xx/xxxxxxx.xxx0?xxxxx00_Xxx/00_XxxXxx/XxxxXxxxXxxx00.xxx>.
otázky níže označené jako A. Platnost hypotézy H4 prověříme prostřednictvím otázky označené jako B a konečně platnost hypotézy H5 vyvrátíme či podpoříme na základě odpovědí k otázce označené jako C.
A) Snížil se Vaší knihovně finanční příjem za půjčování zvukových dokumentů po podepsaní kolektivní licenční smlouvy z roku 2004 (dále jen KLS)?
1) Ano
2) Ne
B) Museli jste v souvislosti s podepsáním KLS změnit technické vybavení hudební knihovny?
1) Ano
2) Ne
3) Pokud ano, jakým způsobem? (krátce popište)
C) Kontrolují ve Vaší hudební knihovně tzv. kolektivní správci (zástupci OSA, DILIA, INTERGRAM) dodržování KLS?
1) Ano
2) Ne
3) Pokud ano, jakým způsobem Vás kontrolují? Osobní kontroly? Musíte vydávat nějaké zprávy? (krátce popište)
5.2 Kvalitativní výzkumná strategie
V této podkapitole prezentuji kvalitativní výzkumnou strategii, kterou považuji za doplňující metodu vhodnou pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky. Kvalitativním výzkumem navazuji na kvantitativní šetření nastíněné v předchozí kapitole (kap. 5.1). Představím zde metodu i techniku sběru dat a odůvodním také výběr výzkumných jednotek
– jednotek zjišťování a jednotek dotazování. V závěrečné podkapitole pak provedu operacionalizaci dílčích výzkumných otázek, jež vyplývají částečně ze závěrů, které přineslo kvantitativní šetření. Operacionalizace (respektive konceptualizace) dílčích výzkumných otázek mi dopomůže sestavit scénář polostrukturovaného rozhovoru. Dříve, než k tomu přistoupím, považuji za vhodné zopakovat hlavní výzkumnou otázku: Jaký vliv měla Kolektivní licenční smlouva z roku 2004 na provoz městských hudebních knihoven? Pokusím se tedy „zjistit“, zda a jakým způsobem ovlivnila Kolektivní licenční smlouva provoz městských hudebních knihoven. Předmětem výzkumu jsou osobní zkušenosti respondentů a jejich vlastní názor na zkoumaná fakta.
„Hlavním cílem kvalitativního výzkumu je přispět k pochopení celkového kontextu a emočních a psychosociálních aspektů určitého typu lidského chování. Spíše než hledáním kvantitativních vztahů mezi proměnnými, nebo zjišťováním, kolikrát a jak často se daný jev (např. zneužití drog) vyskytuje, se kvalitativní výzkum zabývá otázkami proč a jak.“27 Tento metodologický přístup jsem zvolila, neboť se ve své práci snažím porozumět souvislostem problematiky podpisu Kolektivní licenční smlouvy28 jeho vlivu na provoz městských hudebních knihoven. Dotazování a pozorování jsou dvě zásadní metody v kvalitativním výzkumu. Nejvhodnější technikou pro můj výzkum je polostrukturovaný rozhovor, protože mým výzkumným záměrem jsou subjektivní odpovědi respondentů vybrané městské hudební knihovny. Ráda bych pochopila, jaký význam přisuzují zkoumaným jevům. Existují různé druhy kvalitativního rozhovoru. Pro svůj výzkum jsem zvolila techniku polostrukturovaného rozhovoru neboli interview, tj. rozhovor za pomoci návodu. Otázky musí být neutrální, otevřené a jasné, aby mohli respondenti vyjádřit svůj názor a zároveň musí být rozhovor veden tak, abych získala informačně hodnotné odpovědi. Z důvodu ověření dat z předchozího kvantitativního šetření, jsem zvolila čtyři městské hudební knihovny, kde kvantitativní šetření přineslo nejrozmanitější výsledky. Vybrané hudební knihovny představují jednotku zkoumání. Jednotky zjišťování reprezentují pracovníci jednotlivých městských hudebních knihoven. Rozhovor jsem se rozhodla provést s vedoucí hudebního oddělení, protože se domnívám, že má o dané problematice největší přehled.
5.2.1 Výzkumná metoda a technika sběru dat
Pro výše nastíněný výzkumný záměr, který má být veden jako kvalitativní výzkumné šetření, se nabízí dvě stěžejní metody, a to dotazování a pozorování. Rozhovor, neboli interview, je technika poměrně hojně využívaná na výzkumné půdě řady oborů, psychologie, antropologie, pedagogiky, etnografie, sociologie, sociální psychologie, andragogiky ad. V nich se aplikuje jak při kvalitativních, tak při kvantitativních přístupech. Rozdíl je v tom, že rozhovory v kvalitativním zkoumání provádí většinou jedna jediná osoba, zatímco při kvantitativních šetření se do sběru dat běžně zapojuje skupina adekvátně vyškolených tazatelů. Dotazovaným osobám se říká respondenti, nebo také, často v kvalitativním zkoumání informátoři či informanti. V kvalitativních přístupech existuje
27 XXXXXX, Xxxx. Použití kvalitativních výzkumných metod při postupech rychlého posuzování (Rapid
Assessment) zneužívání drog ve společnosti. 1. vydání. Boskovice : Albert, 1999. 64 s. ISBN 80-85834-78-2
s. 8
28 Celým názvem: Kolektivní licenční smlouva o půjčování zvukových záznamů zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky.
mnoho aplikačních variant interview. V kvalitativním zkoumání se nejčastěji můžeme setkat s následujícími druhy rozhovorů:29
Volný rozhovor (též neformální, nestrukturovaný) prezentuje relativně nejvyšší stupeň volnosti při dotazování. Otázky nejsou předem dány, vznikají během přirozené komunikace s informantem, takže někdy ani nemusí vědět, že je objektem výzkumného zájmu. Rozhovor reflektuje osobnost i aktuální situaci informanta a nespornou výhodou je tu míra spontaneity výpovědi, přinášející dosti konkrétní a často „hlubinné“ údaje. Na druhé straně klade značné nároky na schopnosti tazatele tuto zcela nestandardizovanou situaci optimálně zvládat.
Polostrukturovaný rozhovor (též rozhovor pomocí návodu, částečně řízený aj.) se vyznačuje tím, že má připraven soubor témat/otázek, který bude jeho předmětem, aniž by bylo předem striktně stanoveno jejich pořadí. Mnohdy může tazatel formulace pokládaných otázek částečě modifikovat, nezbytné ale je, aby byly pobrány všechny. Polostrukturovaná varianta interview v zásadě kombinuje výhody a minimalizuje nevýhody obou krajních forem rozhovoru, tj. volného a strukturovaného. Rámcově řečeno, jistá volnost se jeví jako vhodá k vytvoření přirozenějšího kontaktu tazatele s informantem, do jisté míry se dají akceptovat jeho osobnostní specifika, komunikace může lehčeji plynout atp.
Třetím aplikačním typem interview je rozhovor strukturovaný (též řízený, strukturovaný s otevřenými otázkami ad.). Jeho podobu nejlépe vystihuje poslední pojmenování – jde o rozhovor, v němž jsou již určeny jak otázky, které je třeba položit, tak jejich pořadí. Jsou to většinou otázky volné, často ovšem v předem určené a tedy závazné formulaci. Jak plyne z předchozího, jistou nevýhodou zde je, že tento stupeň formalizace brání, aby rozhovor proběhl v přirozené komunikační atmosféře, byly akceptovány zvláštnosti informanta a případně také získána bohatší paleta údajů.30
V kvalitativním šetření je velice důležitá i metoda pozorování a její promyšlené používání. Často nejde jen o vizuální vnímání, ale tak o vnímání sluchové a čichové a v neposlední řadě i pocitové vjemy. Pozorování nám také umožní naše šetření doplnit o popis prostředí (např. vybavení knihovny, příjemnost prostředí, velikost prostor atd.) Výzkumné pozorování můžeme rozdělit do několika kategorií. A to na skryté nebo otevřené pozorování, zúčastněné (participantní) nebo nezúčastněné (neparticipantní) pozorování a strukturované či nestrukturované pozorování. Záleží také zda jde o pozorování v umělé či přirozené situaci a zda pozorujeme sebe samého nebo někoho jiného.31 Důležitá je také role výzkumníka :
29 XXXXXXX, Xxxx. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2009. 192 s. ISBN 978-80-247-3006-6.
30 XXXXXXX, Xxxx. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2009. 192 s. ISBN 978-80-247-3006-6 s. 110-112
31 XXXXX, Xxx. Kvalitativní výzkum : Základní teorie, metody a aplikace. 2. aktualizované vydání. Praha : Portál, 2008. 407 s. ISBN 978-80-7367-485-4.
Úplný účastník se stává rovnoprávným členem skupiny a tráví se skupinou většinu času. Členy skupiny neinformuje o své pravé totožnosti. Například pracuje ve škole, kterou zkoumá jako učitel.
Účastník jako pzorovatel přijímá roli rovnoprávného člena skupiny, ale účastníci jsou si vědomi jeho totožnosti. V předchozím příkladu by to znamenalo, že učitel informuje ostatní, že provádí výzkum na dané téma.
Pozorovatel jako účastník funguje spíše jako tazatel. Provádí pozorování, ale málo se zúčastňuje dění ve skupině. Jako v předchozím případě si jsou ostatní vědomi jeho totožnosti. Například výzkmník si domuví přístup na nějakou schůzi škoy nebo do určité třídy a krátkou dobu provádí pozorování nebo uskuteční několik rozhovorů. Ve srování s předchozími rolemi má výzkumník menší šanci hlouběji proniknout ke zkušenostem jedinců ve skupině.
Úplný pozorovatel přijímá roli vnějšího pozorovatele. Lidé obvykle při tomto způsobu nevědí, že jsou pozorováni. Výhoda tohoto způsobu spočívá v tom, že neovlivňuje chování členů skupiny. Na druhé sraně roli úplného pozorovatele lze převzít pouze a veřejných místech, ne v uzavřených komunitách.32
Při svém výzkumu jistě využiji i metodu pozorování. Přijmu roli úplného pozorovatele, protože městské hudební knihovny jsou veřejným místem a moje pozorování tedy nebude nikomu nápadné či podezřelé. Navíc budu mít v jednotlivých knihovnách dohodnutý termín, kdy provedu rozhovor. Zaměřím se na prostřeí knihovny, její vybavení, zda funguje pouze jako půjčovna CD, nebo její fond obsahuje i hudebniny, hudební literaturu či časopisy, ale také na chování zaměstnanců. Pozorování může potvrdit i doplnit výsledky získané pomocí interview.
Z hlediska výše uvedených definic jednotlivých výzkumných metod a technik jsem jako nejvhodnější pro můj výzkumný záměr zvolila polostrukturovaný rozhovor, který bývá v literatuře také označován jako „polouzavřené“ interview nebo „rozhovor pomocí návodu“ či „rozhovor podle scénáře“. Ať už užíváme jakékoliv označení, podstatné jsou výhody, které tato výzkumná technika přináší. Polostrukturované interview jako technika na půl cesty mezi uzavřeným a otevřeným rozhovorem v sobě vzácně zahrnuje výhody obojího. Výzkumníkem předchystaný scénář rozhovoru shrnuje základní témata či rámcové otázky, které by neměly být při interview s respondetem opomenuty. Zároveň je však rozhovor veden pouze rámcově dle scénáře a výzkumník by měl dostatečně citlivě vnímat dotazovaného a pobízet jej k vnášení nových, nezamýšlených, avšak s předmětem výzkumu souvisejících, témat. Obojí vyžaduje, aby si výzkumník osvojil určité dovednosti potřebné pro vedení výzkumného rozhovoru. Cílem takto vedeného rozhovoru, který i já ve svém
32 XXXXX, Xxx. Kvalitativní výzkum : Základní teorie, metody a aplikace. 2. aktualizované vydání. Praha : Portál, 2008. 407 s. ISBN 978-80-7367-485-4 s. 191-192
výzkumu sleduji, jsou subjektivní výpovědi a názory respondentů vybraných městských hudebních knihoven. Takto získané informace mi, jak doufám, umožní pochopit, jak zkoumané jevy vnímají a jaký význam jim přisuzují.
5.2.2 Výběr výzkumných jednotek
Z důvodu ověření dat z předchozího kvantitativního šetření jsem jako jednotku zkoumání zvolila dvě knihovny, kde po roce 2004 – tedy v roce, kdy kolektivní licenční smlouva nabyla účinnosti – začal počet výpůjček i návštěvníků klesat. Konkrétně se jedná o Knihovnu Xxxxxx Xxxxxx v Brně a Městskou knihovnu Jindřichův Hradec. Dále jsem pro kvalitativní šetření vybrala dvě knihovny, kde po roce 2004 začal počet výpůjček i návštěvníků stoupat ( konkrétně Městská knihovna Čáslav a Městská knihovna Kuřim) Při výběru jsem vycházela ze získaných kvantitativních dat. Knihovnu Xxxxxx Xxxxxx v Brně a Městskou knihovnu v Jindřichově Hradci jsem vybrala protože zde poklesl počet výpůjček po roce 2004 téměř o polovinu a klesal i nadále. Městskou knihovnu v Čáslavi jsem zvolila proto, že zde se naopak počet výpůjček po roce 2004 zvýšil téměř o polovinu a stoupal i nadále. Stejně tak v Městské knihovně v Kuřimi začal po roce 2004 stoupat počet výpůjček a stoupá nadále. Zlom zde nebyl natolik markantní jako u předchozích výzkumných jednotek, avšak lze jej považovat za dostatečně patrný. Protože žiji v Pelhřimově a jsem odkázána pouze na prostředky hromadné dopravy, volila jsem výkumné jednotky i z hlediska logistické dostupnosti. Záměrně jsem zvolila knihovny, které jsou v různě velkých městech a velikost jejich fondu je také rozdílná.
Knihovna Xxxxxx Xxxxxx v Brně má samostatné velké hudební oddělení, které vzniklov roce 2001. V současné době nabízí uživatelům rozsáhlý tištěný i zvukový fond : 37 500 AV médií (CD, DVD, VHS, LP, MC) všech žánrů (vážná, jazzová, populární, filmová, lidová hudba i mluvené slovo), 8 500 kusů hudebnin všech žánrů, 3 400 knih o hudbě, 15 titulů hudebních časopisů.33
Městská knihovna v Jindřichově Hradci má také samostatné hudební oddělení. V současnosti nabízí uživatelům 5847 kompaktních disků, 116 magnetofonových kazet s převážně mluveným slovem a 2 periodika s hudební tématikou. Hudební oddělení zde slouží převážně jako půjčovna kompaktních disků, hudební literaturu mají zařazenou ve fondu dospělého oddělení.34
V městské knihovně v Čáslavi mají hudební oddělení spojené se studovnou. Uživatelé zde najdou příruční knihovnu s encyklopediemi a slovníky, regionální literaturu,
33 Knihovna Xxxxxx Xxxxxx v Brně [online]. c2009-2010 [cit. 2010-11-25]. Hudební knihovna. Dostupné z WWW: <xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxxx-xxxxxx>.
34 Městská knihovna Jindřichův Hradec [online]. c2005 [cit. 2010-11-25]. Hudební oddělení. Dostupné z WWW: <xxxx://xxx.xxxx-xx.xx/xxxxx.xxx?xxxxxxxxxxxxxxx>.
Čáslavské noviny od roku 1991, denní tisk, CD hudební a s mluveným slovem, edno poslechové místo se sluchátky a dvě internetová místa s barevnou tiskárnou a scanerem. Hudebniny zde nenabízí a ani v oddělení pro dospělé.35
Městská knihovna v Kuřimi nemá samostatné hudební oddělení a zvukové dokumenty půjčuje v oddělení pro dospělé. Knihovna začala s půjčováním zvukových dokumentů v roce 1999. V současné době tvoří její fond 465 zvukových dokumentů. Xxxxxxxxx zde nenabízí a hudební literatura se půjčuje také v oddělení pro dospělé.36
Podíváme-li se na velikost měst, kde sídlí vybrané městské hudební knihovny, pak lze říci, že Jindřichův Hradec je víceméně srovnatelný s Brnem a Čáslav je víceméně srovnatelná s Kuřimí.
Jednotku zjišťování reprezentují pracovníci jednotlivých vybraných městských hudebních knihoven či hudebních odděleních. Abych získala hodnotné informace, jež by mi dopomohly zodpovědět hlavní výzkumnou otázku, soustředila jsem se při výběru konkrétních osob – respondentů na vedoucí pracovníky, resp. na vedoucí hudebního oddělení, případně na vedoucí knihovny, pokud knihovna nemá samostatné hudební oddělení. Domnívám se totiž, že mají o dané problematice největší přehled.
5.2.3 Operacionalizace výzkumných otázek
Operacionalizace znázorňuje postup hledání empiricky zkoumatelných ukazatelů vymezeného zkoumaného jevu. V kvantitativním šetření jsem vymezila pět hypotéz, které mě dovedly k následnému kvalitativnímu šetření. Kvalitativními metodami bych ráda ověřila platnost zjištěných výsledků, jimž bych na základě získaných kvalitativních dat dodala širší kontext – výzkumný problém hodlám prověřit podrobněji a konkrétněji, více do hloubky.
Jak jsem uvedla v předchozí kapitole (kap. 5.2.1 ), jako nejvhodnější metodu a techniku sběru dat jsem zvolila polostrukturovaný rozhovor. Pomocí tohoto typu rozhovoru se pokusím zjistit, zda po roce 2004 přestali či naopak začali více navštěvovat uživatelé, kteří navštěvovali knihovnu hlavně z důvodu půjčování zvukových dokumentů. Zda začala knihovna po tomto roce nějakým způsobem měnit svůj program (např. pořádání více akcí, besed či přednášek na hudební témata,rozšíření fondu), interiér (např. technické vybavení, zvětšení prostoru, více nových možností), ceny služeb (zlevnění či zdražení). Také bych ráda zjistila, zda knihovny navštěvují nebo nějakým způsobem kontrolují zástuci kolektivnbích správců (OSA, DILIA, INTERGRAM), jak tyto kontroly probíhají a jaké z
35 Knihovna Čáslav [online]. 4.11.2010 [cit. 2010-11-25]. Studovna, čítárna, CD, internet. Dostupné z WWW:
<xxxx://xxx.xxxx.xx/Xxxxxxxx/xxxxxxxx.xxx>.
36 Městská knihovna Kuřim [online]. c2010 [cit. 2010-11-25]. Dostupné z WWW: <xxxx://xxx.xxxxxxx.xx/>.
nich mají pocity. Dále bych ráda zjistla jejich názor na přiravovanou novelu autorského zákona, která by mohla nabít planosti od poloviny roku 2013.
Nyní se pokusím zformulovat dílčí výzkumné otázky vycházející z dříve stanovených hypotéz, které budou operacionalizovány do podoby rámcových otázek představujících scénář kvalitativních polostrukturovaných rozhovorů s vybranými respondenty.
Hypotézu H1 (Podpis kolektivní licenční smlouvy zapříčinil snížení počtu výpůjček v městských hudebních knihovnách.) lze pro účely kvalitativního výzkumného šetření vyjádřit dílčí výzkumnou otázkou
DVO 1: Zda podpis kolektivní licenční smlouvy zapříčinil snížení či zvýšení počtu výpůjček?
Prostřednictvím odpovědí respondentů jednotlivých městských hudebních knihoven se tedy pokusím zjistit, zda podle jejich názoru podpis Kolektivní licenční smlouvy skutečně zapříčinil snížení či zvýšení počtu výpůjček ve vybraných knihovnách. K získání odpovědi na tuto první dílčí výzkumnou otázku lze využít následujících otázek, které budou kladeny respondentům:
⮚ V rámci kvantitativního jsem zjistila, že se ve Vaší hudební knihovně v roce 2004 statisticky významně snížil/zvýšil počet výpůjček zvukových dokumentů. Co byste řekl/a, že bylo toho příčinou?
⮚ Snížil se nebo naopak zvýšil (jak se změnil) se ve Vaší knihovně počet výpůjček zvukových dokumentů v roce 2004?
⮚ Co bylo dle Xxxxxx názoru hlavním důvodem snížení/zvýšení výpůjček v tomto roce?
Hypotézu H2 (Z důvodu odvádění části financí za půjčování zvukových dokumentů kolektivním správcům klesl finanční příjem z výpůjček zvukových dokumentů) lze pro účely kvalitativního výzkumného šetření vyjádřit dílčí výzkumnou otázkou
DVO2: Zda v důsledku podpisu Kolektivní licenční smlouvy klesl městským hudebním knihovnám příjem z výpůjček zvukových dokumentů?
Z odpovědí dotazovaných se pokusím zjistit, zda to, že museli začít odvádět 40% z celkové částky vybrané na půjčování zvukových dokumentů ovlivnilo finanční rozpočet jednotlivých knihoven. Dále se pokusím zjistit, zda a jakým způsobem případné ztráty
kompenzovali a jestli to mělo vliv na uživatele knihovny. Proto použiji v rozhovoru následující otázky :
⮚ Změnil se nějak Xxx příjem za půjčování zvukových dokumentů v roce 2004 a dál? Jak – zvýšil/snížil?
⮚ Ovlivnila tato skutečnost nějak zásadně rozpočet Vaší knihovny?
⮚ Byly nutné případné kompenzace těchto ztrát? Kde jste hledali prostředky? Museli jste zvýšit poplatky za pokuty, registraci atd.?
⮚ Myslíte si, že tyto ztráty měly vliv na uživatele Vaší knihovny? Jaký?
Hypotézu H3 (Podpis kolektivní licenční smlouvy snížil počet registrovaných čtenářů) lze pro účely kvalitativního výzkumného šetření vyjádřit dílčí výzkumnou otázkou
DVO3: Zda a jaké kroky městské hudební knihovny po podpisu Kolektivní licenční smlouvy podnikly za účelem zvýšení návštěvnosti?
Pomocí odpovědí respondentů se pokusím zjistit, zda se v jejich městské hudební knihovně snížil počet návštěvníků. Pokusím se také zjistit, zda začali pořádat více doplňkových akcí, aby udrželi návštěvnost. Pokusím se to zjistit pomocí následujících otázek :
⮚ Přiměla Vás nová Kolektivní licenční smlouva učinit určité kroky ke zvýšení zájmu čtenářů? Jaké? Buďte prosím konkrétní.
⮚ Rozšířili jste nebo nějakým způsobem změnili po roce 2004 fond Vašeho hudebního oddělení?
⮚ Obrací se na Vás uživatelé s požadavky na rozšíření fondu? Co požadují nejvíce?
⮚ Spolupracujete s uživateli při výběru zvukovýcho dokumentů, hudební literatury a časopisů?
⮚ Pořádáte nějaké zajímavé besedy či jiné akce?
Hypotézu H5 (Kolektvní správci kontrolují v knihovnách dodržování kolektivní licenční smlouvy), jejíž platnost jsem testovala pomocí kvanitativních metod, lze pro účely kvalitativního šetření vyjádřit dílčí výzkumnou otázkou
DVO4: Zda a jakým způsobem po podpisu Kolektivní licenční smlouvy probíhají kontroly ze strany kolektivních správců autorských práv?
Z odpovědí respondentů se pokusím zjistit, zda kolektivní správci (OSA, DILIA, INTERGRAM) provádějí v jednolivých knihovnách kontroly, které jim ukládá Kolektivní licenční smlouva a jakým způsobem tyto kontroly probíhají. Dále se pokusím zjitit názor jednotlivých knihoven na připravovanou novelu autorského zákona. Pokusím se to zjistit pomocí těchto otázek :
⮚ Byla u Vás někdy po roce 2004 kontrola ze strany kol. Správců (osa...)? Jak často chodí? Chodí osobně? Jak kontrola probíhá? Co ji musíte předkládat? Jak často?
⮚ Navštívil Vaší knihovnu osobně zástupce OSA, DILIA či INTERGRAMU? Jak probíhala kontrola?
⮚ Kontrolují Vaší knihovnu jiným způsobem než osobně?
⮚ Co si myslíte o připravované novele autorského zákona?
Uvedené otázky budou shrnuty do souboru, který se stane scénářem polostrukturovaných kvalitativních rozhovorů37 s pracovníky vybraných městských hudebních knihoven. Na tomto místě považuji za vhodné zdůraznit zásady vedení polostrukturovaných kvalitativních rozhovorů.
Návod k rozhovoru představuje seznam otázek nebo témat, jež je nutné v rámci interview probrat. Tento návod má zajistit, že se skutečně dostane na všechna pro tazatele zejímavá témata. Je na tazateli, jakým způsobem a v jakém pořadí získá informace, které osvětlí daný problém. Zůstává mu i volnost přizpůsobovat formulaceotázek podle situace. Rozhovor s návodem dává tazateli možnost co nejvýhodněji využít čas k interview. Současně umožňuje provést rozhovory s několika lidmi strukturovaněji aulehčuje jejich srovnání. Pomáhá udržet zaměření rozhovoru, ale dovoluje dotazovanému zároveň uplatnit vlastní perspektivy a zkušenosti.38
37 souhrnně jej uvádím v příloze č. 1
38 XXXXX, Xxx. Kvalitativní výzkum : Základní teorie, metody a aplikace. 2. aktualizované vydání. Praha : Portál, 2008. 407 s. ISBN 978-80-7367-485-4 s. 174
6. Analýza dat
Již z názvu této kapitoly vyplývá, že bude zaměřena na analýzu získaných dat. Konkrétně pak na analýzu dat, které přineslo kvantitativní šetření. V rámci kvantitativního šetření jsem nejdříve analyzovala statistické údaje týkající se výpůjček a návštěvnosti a následně pak údaje, které přineslo kvalitativní šetření. V rámci navazujícího kvalitativního výzkumu jsem analyzovala a interpretovala odpovědi jednotlivých respondentů, které přinesly polostrukturované rozhovory.
6.1 Analýza kvantitativních dat
V této podkapitole se pokusím shrnout a interpretovat získaná kvantitativní data. V samostatných podkapitolách budu analyzovat zvlášť získané statistické údaje a zvlášť odpovědi na otázky z dotazníku, které jsem získala z jednotlivých knihoven. Pokusím se zde potvrdit či vyvrátit stanovené hypotézy respektive shrnout a interpretovat získané informace. Pro větší přehlednost jsou získané údaje znázorněny v doprovodných tabulkách a grafech..39
Ze 193 oslovených městských hudebních knihoven jsem obdržela odpověď od 98 z nich, což je zhruba polovina z dostupného počtu městských hudebních knihoven (konkrétně 50,78%), tedy polovina celkové „populace“. Tento počet lze tedy považovat za dostatečně reprezentativní natolik, aby získané údaje bylo možné považovat za dostatečně spolehlivé – reliabilní.
Knihovny jsem oslovila elektronickou formou dvakrát, respektive dvokolově. Nejprve všechny a po týdnu ještě jednou ty, od kterých jsem nezískala žádnou odpověď. Velkým překvapením pro mě bylo, že mi 47 knihoven ( tj. 47,96% z celkového počtu získaných odpovědí) byla zaslána negativní odpověď - tedy že nepůjčují ani neshromažďují zvukové dokumenty. Přitom jsou evidovány v již zmíněném seznamu Národní knihovny České Republiky, který byl naposledy aktualizován 9.11.2010. Měly by tedy zvukové dokumenty půjčovat či shromažďovat. Některé z knihoven uvádí, že již několikrát bez úspěchu žádaly o vymazání ze seznamu. Jiné uvádí, že všechny zvukové dokumenty vyřadily k 31.12.2004, což dost možná ovlivnila právě nová kolektivní licenční smlouva. Malá část knihoven uvádí, že půjčují pouze několik zvukových knih, které jsou k dispozici nevidomým a zrakově postiženým návštěvníkům. Většina ovšem uvádí, že nemají hudební oddělení a zvukové dokumenty ani nepůjčují ani neshromažďují.
39 Viz příloha č. 2, 3, 4
6.1.1 Analýza získaných statistických údajů
Statistická data mi poskytlo 39 městských hudebních knihoven, protože 12 z knihoven mi odpovědělo pouze na dotazník a statistická data mi neposkytly.
Pokud jde o skupinu knihoven, která zaslala statistická data (konkrétně 39 knihoven, tedy 39,8% z celkového počtu získaných odpovědí), 13 z těchto knihoven ( tj. 33,33 % z celkového počtu získaných statistických údajů) otevřelo hudební oddělení až po roce 2004, nebo právě v toto roce, a nebo mi poskytla data až od tohoto roku. Nelze tedy zjistit, zda Kolektivní licenční smlouva ovlivnila výpůjčky a návštěvnost. Ze statistických údajů, které mi knihovny poskytly40, jsem zjistila, že 11 knihoven ( tj. 28,21% z celkového počtu získaných statistických dat) zaznamenalo v roce 2004 nárůst výpůjček i návštěvníků. Naopak v 15 knihovnách ( tj. 38,46% z celkového počtu získaných statistických dat) zaznamenali od roku 2004 pokles výpůjček i návštěvníků.
Nyní podrobněji rozeberu jednotlivá statistická data, která mi knihovny poskytly. V městské knihovně v Rakovníku zaznamenali v roce 2004 pokles návštěvníků i výpůjček. Snižování však probíhá konstantně každý rok a není zde zcela jasné zda měl rok 2004 rozhodující vliv na toto snižování.
V hudebním oddělení v Litoměřicích překvapivě zaznamenali v roce 2004 největší počet výpůjček za celou dobu svého působení a naopak třetí nejnižší počet návštěvníků. Od roku 2004 se počet návštěvníků i výpůjček snižuje. V současné době uvažují o přebudování hudebního oddělení na multifunkční oddělení, kde by bylo co nejvíce počítačů, informací a technického vybavení.
V roce 2004 se velice snížil počet výpůjček v hudebním oddělení v Teplicích. Knihovnice mi vysvětlila, že v letech 2002 – 200341 vypuklo vzhledem k ohlašovanému zákazu půjčování zvukových dokumentů malé šílenství a lidé si chodili zvukové dokumenty půjčovat i několikrát týdně, takže statistická data z těchto let nejsou podle jejích slov úplně v „normálu“. Pro tento výzkum je tato informace podstatná proto, že potvrzuje orientaci chování návštěvníků městské hudební knihovny dle informací týkajících se půjčování zvukových dokumentů a potažmo tedy i dle nových opatření, které přinesla Kolektivní licenční smlouva. Od roku 2004 v hudebním oddělení městské knihovny v Teplicích výpůjčky i návštěvnost klesají. V posledních letech se výpůjčky trochu zvedají, ale to knihovnice připisuje faktu, že nakoupili filmy na DVD.
40 Viz příloha
41 Kolektivní licenční smlouva již byla předmětem jednání mezi Národn knihovnou a kolektivními správci.
V městské knihovně ve Vsetíně mají hudební oddělení až od roku 2004. Nelze tedy zjistit, zda měla Kolektivní licenční smlouva vliv na její provoz. Zajímavé je, že se v knihovně od roku 2008 ztrojnásobily výpůjčky.
Městská knihovna ve Svitavách zřídila hudební úsek až v roce 2008, proto také nelze zjistit, zda měla Kolektivní licenční smlouva vliv na její provoz.
V městské knihovně v Kuřimi počet výpůjček zvukových dokumentů konstantně každý rok stoupá. Zdá se, že rok 2004 neměl zásadní vliv na výpůjčky, ale na návštěvnost ano, protože počet návštěv začal od roku 2004 klesat. O polovinu větší nárůst výpůjček zaznamenali v roce 2007, kdy zde přestali vybírat poplatky za půjčování zvukových dokumentů a začal a se zvyšovat i návštěvnost. Ředitelka knihovny dále uvádí, že je jejich knihovna sice vybavena kvalitním gramofonem na přehrávání LP, dále přehrávači CD a sluchátky , ale o poslechové možnosti v knihovně nebyl zájem a v současnosti již knihovna tuto službu nenabízí.
V knihovně Xxxxxx Xxxxxx Xxxxxx ve Žďáru nad Sázavou mají hudební a zvukovou knihovnu až od roku 2007, nelze tedy zjistit, zda zde Kolektivní licenční smlouva ovlivnila provoz.
V hudebním oddělení v Břeclavi zaznamenali v roce 2004 markantní pokles výpůjček i návštěvníků. Zdá se tedy, že podpis Kolektivní licenční smlouvy provoz v této knihovně ovlivnil. V roce 2002 měli největší počet výpůjček i návštěvníků, což bylo podle slov zdejších pracovníků způsobeno hlavně tím, že se začaly objevovat zprávy o nové licenční smlouvě a návštěvníci si půjčovali zvukové dokumenty i několikrát týdně, stejně jako v knihovně v Teplicích. Od dubna roku 2004 navíc zvýšili poplatky za půjčování zvukových dokumentu z 15 Kč na 20 Kč. V roce 2007 zrušili poplatky za půjčování zvukových dokumentů a od roku 2008 začali půjčovat zvukové dokumenty na týden místo na čtyři dny, jako tomu bylo dosud. I přes chvilkové navýšení výpůjček začaly tyto opět klesat a knihovna v polovině roku 2009 zrušila hudební oddělení a přesunula půjčování zvukových dokumentů do čítárny.
Městská knihovna v Turnově mi sice poskytla statistická data, ovšem nelze z nich usuzovat, zda byl rok 2004 nějakým způsobem rozhodující, protože do roku 2004 zde zaznamenávali data za jednotlivé tituly i počty nosičů a od roku 2005 zaznamenávají data pouze za jednotlivé tituly s tím, že retrokatalogizace probíhá postupně dodnes.
Pro hudebním oddělení v Pelhřimově neznamenal rok 2004 žádný velký zvrat. Výpůjčky i návštěvnost si zde drží konstantní hodnoty a poklesy ani nárůsty nejsou nijak statisticky významné.
V hudebním oddělení v Rychnově u Jablonce nad Nisou počet uživatelů stoupal od roku 2000 konstantně. Počet výpůjček byl v roce 2004 nejvyšší a poté začal klesat. Místní knihovnice uvedla, že pro jejich knihovnu bylo podstatné devítiměsíční omezení pro půjčování nových zvukových dokumentů a dokonce uvažovali o zrušení hudebního oddělení.
V městské knihovně v Přerově otevřeli hudební oddělení v září roku 2003. V roce 2004 uvádí velký počet výpůjček, který se začal od následujícího roku rapidně snižovat stejně jako počet uživatelů. Počet výpůjček se začal znovu zvyšovat od roku 2007, kdy zrušili poplatky za půjčování zvukových dokumentů, které do té doby činily 30 Kč.
V hudebním oddělení ve Strakonicích bylo v roce 2003 část roku z důvodu stěhování zavřeno. I přes to zde byl počet výpůjček v roce 2004 mnohem větší než v předchozích letech. Počet návštěvníků si udržoval vcelku stejné hodnoty a klesat začal až v posledních letech.
Městská knihovna v Havířově zaznamenala v roce 2004 větší pokles výpůjček i návštěvníků. V roce 2006 zde začali výpůjčky i návštěvnost výrazně stoupat, je tedy možné, že knihovna zavedla nějaká zásadní opatření. Je tedy možné, že začali půjčovat zvukové dokumenty zdarma.
V městské knihovně v Hulíně mají statistiky výpůjček zvukových dokumentů vedené až od roku 2004. Nelze tedy zjistit, zda měl podpis Kolektivní licenční smlouvy vliv na provoz této knihovny. Ale z poskytnutých statistických údajů lze vyčíst, že zde výpůjčky zvukových dokumentů rok od roku výrazně klesají.
V městské knihovně v Bystřici pod Hostýnem začaly výpůjčky zvukových dokumentů od roku 2004 postupně klesat. Počet uživatelů nelze zjistit, protože mi knihovna potřebná data neposkytla.
Hudební oddělení krajské knihovny v Karlových Varech zaznamenalo v roce 2004 rapidní pokles výpůjček zvukových dokumentů i návštěvníků. Hodnoty se začaly znovu zvyšovat až v roce 2006.
Městská knihovna v Uherském Hradišti půjčuje zvukové dokumenty až od roku 2005 a nelze tedy zjistit, jaký vliv na počet návštěvníků a výpůjček měla v roce 2004 v platnost vstoupivší Kolektivní licenční smlouva.
V městské knihovně v Kroměříži zaznamenali v roce 2004 větší pokles výpůjček i návštěv. Tento pokles trval až do roku 2008, kdy se začaly výpůjčky i návštěvnost opět zvyšovat. Tato skutečnost byla možná zapříčiněna tím, že knihovna přebudovala hudební
oddělení a multimediální oddělení, které je pro uživatele zajímavější a nabízí více možností.
V městské knihovně v Rokycanech, Ostrově a Dvoře Králové nad Labem začali půjčovat zvukové dokumenty až po roce 2004 a nelze tedy zjistit, zda zde měl popis Kolektivní licenční smlouvy nějaký vliv.
V městské knihovně v Domažlicích zaznamenali v roce 2004 velký nárůst výpůjček zvukových dokumentů oproti dvěma předešlým rokům. Poté došlo ke snížení a výpůjčky začaly opět stoupat až v roce 2007. Počet čtenářů si po celou dobu zachovává konstantní hodnoty a nedošlo zde k výrazným změnám.
Hudební oddělení městské knihovny v Pacově zaznamenalo v roce 2004 nepatrný pokles výpůjček. Velký pokles výpůjček nastal až v roce 2006, což mi vedoucí hudebního úseku vysvětlila tím, že přestali půjčovat gramodesky a CD nenakupují vůbec, pouze ta, která jsou součástí knih. Počet uživatelů zůstává neměnný.
Městská knihovna v Xxxxxxxxxxx Hradci zaznamenala v roce 2004 pokles výpůjček zvukových dokumentů téměř na polovinu a poklesl i počet uživatelů. Je vysoce pravděpodobné, že klesající počet výpůjček byl ovlivněn v platnost vstoupivší Kolektivní licenční smlouvou, respektive jejími přísnějšími pravidly.
V městské knihovně v Orlové zaznamenaly od roku 2004 naopak nárůst výpůjček, který poklesl až v roce 2009. Počet uživatelů má stálé hodnoty.
Obdobnou situaci zaznamenali i v městské knihovně v Čáslavi. Zde také začaly od roku 2004 výpůjčky stoupat. Největší počet výpůjček pak zaznamenali letech 2005-2006, kdy bylo hudební oddělení zrekonstruováno a otevřela se nová knihovna. Počet návštěvníků zůstává od té doby ustálený.
Městská knihovna v Lounech zaznamenala v roce 2004 markantní nárůst výpůjček zvukových dokumentů a to téměř o polovinu. Počet čtenářů začal od roku 2004 pozvolna klesat.
V městské knihovně ve Volyni začal od roku 2004 klesat jak počet návštěvníků, tak počet výpůjček. Zdejší knihovnice dodává, že pokles může být způsoben i tím, že dlouhá léta již nemohou zvukové dokumenty nakupovat. Patrně z finančníchdůvodů.
Městská knihovna v Sázavě zaznamenala v roce 2004 nárůst výpůjček oproti roku 2003. Ovšem oproti letům 2000, 2001 a 2002, počet výpůjček v roce 2004 poklesl. Počet uživatelů se snižuje od roku 2005.
V knihovně Xxxxxx Xxxxxx v Brně zaznamenaly od roku 2004 velký pokles výpůjček zvukových dokumentů, který se snižuje i nadále. Snížil se i počet uživatelů avšak ne stejně výrazně a nyní je počet uživatelů ustálený.
Hudební oddělení městské knihovny v Benešově také zaznamenalo od roku 2004 pokles výpůjček zvukových dokumentů, ovšem ne tolik výrazný. Hodnoty počtu uživatelů jsou konstantní.
Z městské knihovny v Opavě mi mohli poskytnout pouze statistická data od roku 2007, protože se v té době hudební oddělení sloučilo s mediatékou a předešlé údaje se nepodařilo vyfiltrovat. Zde tedy také nelze posoudit, zda byl počet výpůjček a návštěvníků v průběhu let ovlivněn přísnějšími pravidly půjčování zvukových dokumentů, která přinesla Kolektivní licenční smlouva.
Městská knihovna v Jablonci nad Nisou zaznamenala po roce 2004 pokles výpůjček i registrovaných čtenářů a od tohoto roku hodnoty stále klesají.
V hudebním oddělení ve Frýdku Místku začaly statistiky výpůjček i návštěvnost čtenářů po roce 2004 klesat. Výpůjčky zaznamenaly nárůst v roce 2006, což mi místní knihovník zdůvodnil tím, že v tomto roce přestali vybírat poplatky zapůjčování zvukových dokumentů.
V oddělení hudby a umění v městské knihovně v Českém Těšíně v roce 2004 markantně poklesly výpůjčky zvukových dokumentů i počet registrovaných čtenářů. V roce 2006 zde zaznamenali pozvolný nárůst výpůjček, ovšem počet registrovaných čtenářů se stále snižuje.
V Hradci Králové mají hudební oddělení od roku 2004 a nelze tedy posoudit, zda jejich statistiky ovlivnila Kolektivní licenční smlouva. Statistické údaje o počtu výpůjček i návštěvnosti vykazují konstantní hodnoty.
Většina knihoven uváděla, že pokles výpůjček zavinila hlavně rozšířenost stahování hudby z internetu a devíti měsíční lhůta pro absenční půjčování.Téměř všechny knihovny přestaly vybírat poplatky za půjčování zvukových dokumentů, aby návštěvnost a výpůjčky zvýšily. Naopak mě překvapilo, že 8 knihoven zaznamenalo v roce 2004 nárůst výpůjček. Moje hypotézy (H1 : Podpis kolektivní licenční smlouvy zapříčinil snížení počtu výpůjček v městských hudebních knihovnách. H3 : Podpis kolektivní licenční smlouvy snížil počet registrovaných čtenářů.) se tedy potvrdily pouze z části. Zajímavé bude následné kvalitativní šetření, které mé hypotézy prověří podrobněji. Pro rozmanitost navštívím dvě knihovny, kde zaznamenaly velký pokles výpůjček i návštěvníků a dvě knihovny, kde zaznamenaly naopak nárůst výpůjček i návštěvníků v roce 2004 a pokusím se zjistit, zda pokles či nárůst ovlivnil podpis Kolektivní licenční smlouvy.
6.1.2 Analýza dat získaných dotazníkovým šetřením
Jak jsem výše uvedla, se žádostí o statistická data jsem oslovené pracovníky vybraných městských hudebních knihoven také žádala o vyjádření k několika otázkám vcelku stručného dotazníku. Na dotazník mi odpovědělo 47 (tj. 47,96% z celkového počtu získaných odpovědí) oslovených městských hudebních knihoven. Nyní se pokusím shrnout a analyzovat jejich odpovědi na jednotlivé otázky.
Otázka č. 1: Snížil se Vaší knihovně finanční příjem za půjčování zvukových dokumentů po podepsaní kolektivní licenční smlouvy z roku 2004?
Jednou z novinek, které přinesla Kolektivní licenční smlouva, bylo také to ,že pokud knihovna vybírá od svých uživatelů poplatky za půjčování zvukových dokumentů, musí odvádět kolektivním správcům 40% z celkové částky, kterou za dané období vybrala od registrovaných uživatelů. Předpokládala jsem, že toto usnesení ovlivnilo finanční příjem v jednotlivých knihovnách a to tak, že se příjem snížil. Můj předpoklad se potvrdil pouze částečně. Z celkového počtu zpětně získaných dotazníků 25 ( tj. 53,2% z celkového počtu zpětně získaných otazníků ) městských hudebních knihoven odpovědělo kladně, 19 ( tj. 40,43% z celkového počtu zpětně získaných dotazníků) záporně a 3 ( tj. 6,38% z celkového počtu zpětně získaných dotazníků) na tuto otázku neodpověděly vůbec. Většina z knihoven, které odpověděly kladně, uvádí, že začaly půjčovat zvukové dokumenty zdarma a poplatky tedy zrušily. Učinily tak buď hned v roce 2004, kdy začala Kolektivní licenční smlouva platit , nebo k tomu byly novou situací donuceni v pozdějších letech. Knihovny, které odpověděly na první otázku záporně, většinou uváděly, že poplatky za zvukové dokumenty nevybíraly ani před podpisem Kolektivní licenční smlouvy, proto se jich novinka v odvádění 40% z celkové částky nikterak nedotkla. Moje druhá hypotéza (H2 : Z důvodu odvádění části financí za půjčování zvukových dokumentů kolektivním správcům klesl finanční příjem z výpůjček zvukových dokumentů.) se tedy víceméně potvrdila.
25 | 19 | |
20 | ||
15 | ||
10 | 3 | |
5 |
Otázka A - finanční příjem
25
0
ANO
NE
Neodpověděl
Otázka č. 2: Museli jste v souvislosti s podepsáním Kolektivní liceční smlouvy změnit technické vybavení hudební knihovny?
Kolektivní licenční smlouva nově stanovila, že knihovny při prezenčním půjčování zvukových záznamů nesmí ve svých prostorách a ani mimo ně poskytnout uživatelům technická zařízení, která by umožňovala rozmnožování chráněných děl. Domnívala jsem se, že v roce 2004 bylo standardní výbavou počítačů také zařízení pro kopírování CD nosičů, proto dle mých předpokladů byly knihovny novým pravidlem donuceny toto zařízení odstranit nebo jinak zamezit v jeho užívání. Z celkového počtu získaných odpovědí na výše uvedenou otázku č. 2 odpověděla 1 ( tj. 2,13% z celkového počtu zpětně získaných dotazníků) z knihoven kladně, 44 ( tj. 93,62% z celkového počtu získaných dotazníků) negativně a 2 ( tj. 4,26% z celkového počtu zpětně získaných dotazníků) knihovny neodpověděly vůbec. Knihovna, která odpověděla kladně, uvedla, že přebudovala hudební oddělaní na multimediální, tedy takové, které nabízí více možností. Moje čtvrtá hypotéza, předpokládající, že podpis kolektivní licenční smlouvy změnil technické vybavení knihoven (H4), se tedy na základě získaných dat nepotvrdila.
Otázka B - Technické vybavení
44
50
40
30
20
10
0
1
2
ANO NE Neodpověděl
Otázka č. 3: Kontrolují ve Vaší hudební knihovně tzv. kolektivní správci (zástupci OSA, DILIA, INTERGRAM) dodržování Kolektivní licenční smlouvy?
Otázka C - Kontrola kolektivních správců
41
1
Neodpověděl
Další z novinek, kterou do městských hudebních knihoven kolektivní licenční smlouva přinesla, bylo také to, že kolektivní správci mají právo na kontrolu dodržování kolektivní licenční smlouvy v jednotlivých hudebních knihovnách. Vzhledem k tomu, že Kolektivní licenční smlouva platí již téměř sedm let, jsem předpokládala, že zástupci kolektivních správců (OSA, DILIA, INTERGRAM) provádějí v jednotlivých knihovnách pravidelné či namátkové kontroly. Z celkového počtu získaných odpovědí 5 ( tj.10,64% z celkového počtu zpětně získaných dotazníků) městských hudebních knihoven odpovědělo kladně, 41 ( tj. 87,23% z celkového počtu zpětně získaných dotazníků) záporně a 1 ( tj. 2,13% z celkového počtu zpětně získaných dotazníků) na tuto otázku neodpověděla vůbec. Knihovny, které opověděly kladně uvádějí, že kontroly probíhají každoročním výkazem finančních příjmů a statistik a občasnými dotazníky od OSA, DILIA a INTERGRAM. Pouze 2 knihovny uvádí, že u nich proběhla osobní kontrola kolektivních správců. Moje pátá hypotéza (H5 : Kolektvní správci kontrolují v knihovnách dodržování kolektivní licenční smlouvy.) se tedy na základě získaných dat zcela nepotvrdila.
50 | ||
40 | ||
30 | ||
20 | 5 | |
10 | ||
0 | ANO | NE |
6.1.3 Závěry kvantitativního šetření
V rámci kvantitativního šetření jsem se snažila ověřit pět hypotéz, které jsem si zvolila na začátku. U první hypotézy (H1: Podpis kolektivní licenční smlouvy zapříčinil snížení počtu výpůjček v městských hudebních knihovnách.) jsem jako metodu zkoumání zvolila srovnání získaných statistických údajů. Hypotéza se víceméně potvrdila. Z celkového počtu 39 získaných statistických dat 15 městských hudebních knihoven (tj. 38,46% z celkového počtu získaných statistických údajů) zaznamenalo po roce 2004 pokles výpůjček, v některých případech i velice markantní. Některé z knihoven ke statistickým údajům dodaly, že hlavní důvod poklesu výpůjček spatřují v rozšířenosti stahování hudby z internetu a také v devítiměsíční odkladné lhůtě absenčního půjčování, kterou přinesla nová
Kolektivní licenční smlouva z roku 2004. U 13 městských hudebních knihoven ( tj. 33,33% celkového počtu získaných statistických údajů) nebylo možno posoudit, zda výpůjčky ovlivnil podpis Kolektivní licenční smlouvy z roku 2004, protože tyto knihovny začaly zvukové dokumenty půjčovat až v roce v roce 2004 nebo ještě v pozdějších letech. Velkým překvapením pro mě bylo, že v 11ti městských hudebních knihovnách ( tj. 28,21% z celkového počtu získaných statistických údajů) zaznamenali po roce 2004 nárůst výpůjček. Ze statistik jsem však vyčetla, že většina z těchto knihoven otevřela v tomto roce knihovnu po rekonstrukci nebo se přestěhovala do větších prostor. Závěrem lze tedy říci, že na základě analýzy získaných statistických údajů se první hypotéza víceméně potvrdila. Lze tedy kontstatovat, že podpis Kolektivní licenční smlouvy s velkou pravděpodobností zapříčinil snížení počtu výpůjček v městksých hudebních knihovnách.
U druhé hypotézy (H2: Z důvodu odvádění části financí za půjčování zvukových dokumentů kolektivním správcům klesl finanční příjem z výpůjček zvukových dokumentů.) jsem zvolila výzkumnou metodu dotazování a jako techniku sběru dat si vybrala dotazníkové šetření. Na dotazník odpovědělo 47 městských hudebních knihoven (tj. 47,96% z celkového počtu získaných odpovědí). Z tohoto počtu pak 25 knihoven ( tj. 53,2% z celkového počtu zpětně získaných otazníků ) potvrdilo, že jim po roce 2004 klesl finanční příjem z výpůjček zvukových dokumentů. Většina knihoven dodala, že zde byli nuceni s rokem 2004 přejít na bezplatné půjčování zvukových dokumentů a nebo tak učinili v dalších letech. Naopak 19 městských hudebních knihoven ( tj. 40,43% z celkového počtu zpětně získaných dotazníků) nezaznamenalo pokles příjmů za půjčování zvukových dokumentů Většina knihoven dodala, že půjčovali zvukové dokumenty zdarma i před rokem 2004, takže podpis Kolektivní licenční smlouvy neměl na jejich příjmy z výpůjček zvukových dokumentů de facto žádný vliv. Tento fakt však neodporuje uvedené hypotéze, jejíž platnost se potvrdila ve více než 50% případů. Závěrem lze tedy na základě analýzy získaných statistických údajů konstatovat, že v souvislosti s povinností odvádět část příspěvků za půjčování zvukových dokumentů kolektivním správcům klesl městským hudebním knihovnám příjem z výpůjček zvukových dokumentů.
Srovnání získaných statistických údajů jsem jako metodu zkoumání zvolila také u třetí hypotézy (H3: Podpis kolektivní licenční smlouvy snížil počet registrovaných čtenářů.) Výsledky byly stejné jako u první hypotézy, tedy u 15ti městských hudebních knihoven zaznamenali pokles návštěvnosti a u 11ti knihoven naopak nárůst návštěvnosti. S poklesem výpůjček poklesl i počet návštěvníků městských hudebních knihoven. Pracovníci z oslovených městských hudebních knihoven opět vidí hlavní důvod poklesu v rozšíření stahování hudby z internetu a devítiměsíční lhůtu pro absenční půjčování.
Výzkumnou metodu dotazování a techniku sběru dat dotazníkové šetření jsem zvolila u čtvrté hypotézy (H4: Podpis kolektivní licenční smlouvy změnil technické
vybavení knihoven.) Tato hypotéza se mi nepotvrdila. Z dotazníkového šetření jsem zjistila, že pouze 1 městská hudební knihovna (tj. 2,13% z celkového počtu zpětně získaných dotazníků) přebudovala hudební oddělení na multimediální a tím tedy změnila technické vybavení. Dále jsem tedy zjistila, že 44 městských hudebních knihoven (tj. 93,62% z celkového počtu získaných dotazníků) nemuselo měnit technické vybavení vůbec a 2 knihovny (tj. 4, 26% z celkového počtu zpětně získaných dotazníků) se k této problematice nevyjádřily.
Také u páté hypotézy (H5: Kolektivní správci kontrolují v knihovnách dodržování kolektivní licenční smlouvy.) jsem jako výzkumnou metodu zvolila dotazování a jako techniku sběru dat dotazníkové šetření. Ani tato hypotéza se mi úplně nepotvrdila, a proto jsem se jí v pokusila podrobněji ověřit v následném kvalitativním šetření. Pouze 5 městských hudebních knihoven (tj. 10,64% z celkového počtu zpětně získaných dotazníků) uvedlo, že u nich pobíhají pravidelné kontroly kolektivních správců autorských práv (OSA, DILIA, INTERGRAM), a to ve formě výkazů, finančních zpráv a statistik a také vyplňováním občasných dotazníků. Pouze 2 městské hudební knihovny (4,25% z celkového počtu zpětně získaných dotazníků) uvedly, že je navštívila osobní kontrola. Překvapivě 41 městských hudebních knihoven (tj. 87,23% z celkového počtu zpětně získaných dotazníků) nezaznamenala kontrolu ze strany kolektivních správců. Shrnu-li uvedené údaje od pracovníků z oslovených městských hudebních knihoven, nelze jednoznačně konstatovat, že kolektivní správci kontrolují v knihovnách dodržování Kolektivní licenční smlouvy.
6.2 Analýza a interpretace kvalitativních dat
V této kapitole se pokusím analyzovat data, která jsem získala v rámci kvalitativního šetření. Prostřednictvím dílčích výzkumných otázek se pokusím najít odpověď na hlavní výzkumnou otázku: Jaký vliv měla Kolektivní licenční smlouva z roku 2004 na provoz městských hudebních knihoven? Výzkumem jsem se pokusila zmapovat, zda Kolektivní licenční smlouva ovlivnila provoz městských hudebních knihoven. Výsledky mají význam nejen pro samotné pracovníky v městských hudebních knihovnách, ale také pro celou oblast knihovnictví a různé jiné instituce spjaté s touto problematikou. Tento výzkum může být dále využit jako podkladová studie pro další zkoumání v této oblasti a může být i užitečným podkladem pro připravovanou novelu autorského zákona či případně pro další oficiální dokumenty upravující oblast autorského práva.
V následujících podkapitolách budu analyzovat data podle vymezených dílčích výzkumných otázek. Každé dílčí výzkumné otázce věnuji jednu podkapitolu. Pokusím se shrnout odpovědi na tyto otázky obohacené o citace z provedených rozhovorů.
6.2.1 Podpis Kolektivní licenční smlouvy a snížení počtu výpůjček
V rámci kvantitativního šetření jsem zjistila, že v knihovně Xxxxxx Xxxxxx v Brně a v Městské knihovně Jindřichův Hradec se nížil po roce 2004 počet výpůjček. Jako příčinu uvedla vedoucí hudebního oddělení v Brně přísun nových technologií - „Já si myslím osobně, že se jedná o přísun nových technologií, takže ta cédéčka celkově ubývají, jsou hlavně dostupná na internetu, takže si myslím, že to je hlavní důvod. Jiné xxxxxxxx, jiná
možnost k sehnání si zvukových dokumentů.“ Knihovnice z hudebního oddělení v
Xxxxxxxxxxx Hradci vidí hlavní příčinu v devíti měsíční odkladné lhůtě42 a následně pak vývoj technologií - „No tak ta devítiměsíční odkladní lhůta. No to hlavně Postupně se k
tomu přidávalo, že lidi měli doma internet, na trh se dostali MP3 a že doma měli počítače s vypalovačkama a tak dále.“ V Městské knihovně Čáslav a v Městské knihovně Kuřim jsem v rámci analýzy statistických dat naopak zjistila, že se počet výpůjček po roce 2004 zvýšil. Zástupkyně ředitelky městské knihovny v Čáslavi se domnívá, že hlavní příčinou bylo nové otevření knihovny po rekonstrukci - „Příčinou byla nově otevřená knihovna po rekonstrukci, kdy se celkově zvýšil počet čtenářů, vyšší počet výpůjček. Ta knihovna byla nová, atraktivní pro uživatele, takže tam vlastně došlo i k tomu, že se zvýšil počet výpůjček.“ Ředitelka městské knihovny v Kuřimi vidí hlavní příčinu v tom, že to půjčování zvukových dokumentů byla v jejich knihovně celkem nová služba pro uživatele - „Nová služba, poprvé jsme půjčovali CD v roce 2003 a začínali jsme také s nákupem, nebyl tedy příliš velký výběr“
Na otázku, jak se změnil počet výpůjček zvukových dokumentů po roce 2004, uvedla vedoucí hudebního oddělení v Brně že stále klesá a to až do současnosti - „Klesá rok od roku, a je to docela podstatné číslo. Většinou se drží tak na 70% výpůjček toho předešlého roku. To znamená, třeba roku 2008, tak roku 2009 okolo těch 70% nižší. Teď to tak vypadá, že to zase tak bude. Takže tomu bude pořád takhle.“ Knihovnice z hudebního oddělení v Jindřichově Hradci mě odkázala na statistiky, které mi poskytla rámci kvantitativního šetření, a z nich je možné vyčíst, že počet výpůjček zvukových dokumentů zde od roku 2004 klesá. Zástupkyně ředitelky v městské knihovně v Čáslavi i ředitelka městské knihovny v Kuřimi uvedly, že počet výpůjček po roce 2004 stoupnul.
Jako důvod snížení počtu výpůjček spatřuje vedoucí hudebního oddělení v Brně nejen přísun nových technologií, ale také hodnoty, kvality a skladování zvukových dokumentů - „Co se týká cédéček, tak ta kvalita je horší, než na LP deskách. A co se týká stahování hudby na internetu, tak ta kvalita je ještě horší. Takže uživatelům nejde o kvalitu, ale v podstatě jde o to, že ta dostupnost je jednodušší A setkávám se s tím názorem i od
42 Devítiměsíční odkladnou lhůtu stanovila Kolekivní licenční smlouva z roku 2004.
lidí. Takže, proč bych měl cédéčko, cédéčko mi zabere místo, a když to mám někde stažené, třeba na MP3, tak už se to potom i lépe skladuje.“ Knihovnice z hudebního oddělení v Jindřichově Hradci uvedla, že důvody jsou stejné jako příčiny, tedy devítiměsíční odkladná lhůta rozvoj nových technologií. Jako důvod zvýšení počtu výpůjček uvádí zástupkyně ředitelky v městské knihovně v Čáslavi nové otevření po rekonstrukci - „Jako ty nový čtenáři, spousta lidí, měli jsme den otevřených dveří. Bylo to prostě nové, atraktivní tím, jak se přestěhovala. Vzniklo úplně nové oddělení s půjčovnou cédéček, takže je toho hodně. Nevidím jiný důvod.“ Ředitelka městské knihovny v Kuřimi spatřuje důvod zvýšení výpůjček v nákupu zajímavých titulů a také cen CD v obchodech.
6.2.2 Podpis Kolektivní licenční smlouvy a pokles příjmů z výpůjček
Na otázku, zda se nějakým způsobem změnil příjem za půjčování zvukových dokumentů, odpověděla vedoucí hudebního oddělení v Brně kladně. Konkrétně se snižuje -
„My vybíráme momentálně 20 Kč za jedno cédéčko na týden. S tím, že před tím to bylo 30 Kč. K té změně došlo myslím někdy v dubnu roku 2009 nebo 2008, teď se mi to plete. Už přesně nevím, ale myslím že v roce 2009. V podstatě ten příjem se snižuje, takže to se odvíjí od toho, že se tím nejen snížil ten poplatek, ale také tím, že se půjčujou méně cédéčka“ I knihovnice z hudebního oddělení v Jindřichově Hradci uvedla, že se příjem za půjčování zvukových dokumentů snížil - „ No pochopitelně, když se míň půjčuje, tak se i ten příjem je logicky menší. Vybírali jsme úplně zpočátku 10 Kč, pak jsme to zvedli na 30 Kč, a pak jsme to zase stáhli pro změnu na 20 Kč. Tak teď uvažujeme, že to bude úplně zadarmo, po Novém roce.“ Zástupkyně ředitelky v městské knihovně v Čáslavi, uvedla, že od roku 2004 začali půjčovat zvukové dokumenty zdarma - „My půjčujeme zdarma. Takže od toho roku, teď přesně nevím, který rok to byl, kdy jsme přestali vybírat, jak se změnily podmínky s OSOU43. Byly dvě možnosti – buď nevybírat vůbec, a nebo vybírat a odvádět OSE část poplatku. Takže my jsme se rozhodli pro to půjčování zdarma. Protože nám to spíše odpovídalo liteře zákona.“ Ředitelka v městské knihovně v Kuřimi uvádí, že se jejich příjem za půjčování zvukových dokumentů nezměnil - „příjem za půjčování CD (10,-- Kč na týden) nijak neovlivnil náš rozpočet. Získané prostředky byly odváděny zřizovateli (Město Kuřim) jako příjem knihovny (kromě jiných poplatků). Od roku 2007 (po rekonstrukci knihovny) poskytujeme výpůjčky bezplatně a také se výpůjčky prudce zvýšily téměř o 100 %“
K otázce, zda snížení příjmu za půjčování zvukových dokumentů ovlivnilo nějak zásadně rozpočet knihovny, odpověděla vedoucí hudebního oddělení v Brně kladně, ale dodala, že tržby jsou zatím stále dostačující - „No tak určitě. Tak my jsme knihovna
43 Rok 2004 – podpis Kolektivní licenční smlouvy s kolektivními správci autorských práv
městská, která spadá pod magistrát města Brna, takže to, že se to snížilo, samozřejmě nějakou roli hraje. Ale pořád to množství peněz, které se vybere, z toho se ještě odvádí 60% dál, takže těch 30% jakoby zůstává v knihovně. Pořád je to nezanedbatelná částka, která v tom rozpočtu knihovny hraje nějakým způsobem roli, takže kdybychom ještě přešli na snižování, nebo úplné půjčování třeba zdarma, tak pořád ty tržby jsou takové, že to tu knihovnu stále nějakým způsobem drží.“ Knihovnice z hudebního oddělení městské knihovny v Jindřichově Hradci uvedla, že šlo o částečné ovlivnění rozpočtu, které bylo kompenzováno nižším nákupem zvukových dokumentů - „No tak, fungovalo to zpočátku tak, že to, co jsem si vydělala, tak mi bylo dáno. Protože když jsme začínali, tak těch cédéček tady bylo málo, takže jsem křičela každý rok, že mám málo peněz. Takže to, co jsem si vydělala, tak valnou většinu toho jsem dostala nazpět. Ale teď už řekněme těch cédéček tady máme přes šest tisíc, nebo okolo šesti tisíc. Takže teď už nekřičím tak intenzivně, že mám málo peněz, a že chci víc. Protože za A) vidím ten zájem o to, a za B) už je z čeho vybírat.“ I zástupkyně ředitelky v městské knihovně v Čáslavi uvedla, že šlo pouze o částečné ovlivnění rozpočtu, které i zde kompenzovali snížením výdajů na nákup dalších nových CD - „Zásadně ne. Jednalo se asi o 30 tisíc ročně. Prostě jsme s tím museli počítat, ale je pravda, že jsme museli snížit prostředky na nákup cédéček o něco, dejme tomu o 10 tisíc.“ Ředitelka městské knihovny v Kuřimi odpověděla na tuto otázku záporně, protože půjčovali a půjčují zvukové dokumenty zdarma, tak se jejich příjem za půjčování zvukových dokumentů nezměnil, neovlivnila tato skutečnost ani rozpočet.
Další otázka zněla, zda byly nutné kompenzace finančních ztrát a kde případně hledaly knihovny prostředky. Vedoucí hudebního oddělní v Brně zodpověděla tuto otázku záporně - „Zatím ne, ale asi to k tomu spěje.“ A doufá, že nebude nutné hledat prostředky na kompenzaci ztrát - „... je to velká knihovna, tak by to měla pořád nějakým způsobem uhradit. Že by to nějakým způsobem snesla. Pořád v to doufám a myslím si, že to tak bude.“ Knihovnice z hudebního oddělení v Jindřichově Hradci uvedla, že se snížil finanční rozpočet jejího oddělení a je tedy nucena vyjít s tím, co dostane - „No tak rozpočet rozděluje paní řiditelka. Jako určitě jsem dostávala víc, teď už dostávám podstatně míň.. Vím, že byly i roky, kdy jsem dostávala 250 tisíc na rok. Teď jsem dostala už 110 tisíc, ale vypadá to, že dostanu ještě míň. Příští rok stoprocentně. Uvidíme.“ Zástupkyně ředitelky v městské knihovně v Čáslavi uvedla, že kompenzace řešili přesunem rozpočtu - „No jako v rozpočtu dochází celkově vždycky k nějakým přesunům ... ale s rozpočtem jsme až zas takový problémy neměli, takže jsme to třeba přesunuli, já nevím, do prostředků na literární besedy, nebo podobně. Nebyl problém udělat přesun rozpočtu a překompenzovat to.“ Ředitelka v městské knihovně v Kuřimi zodpověděla tuto otázku záporně, tudíž nemuseli ztráty nijak kompenzovat.
Pokud jde o zvyšování poplatků za registraci či pokuty, zůstávají v hudebním oddělení v Brně stále stejné. Podobně je tomu i v hudebním oddělení v Jindřichově Hradci zůstávají stále stejné a tamní knihovnice se domnívá, že jsou dostačující - „... lidé, co si chodí půjčovat, jsou poměrně disciplinovaní a poměrně se hlídají s tím vracením. A i tak si myslím, že když to vlastně přešvihnou o jeden den, tak zaplatí 20 Kč u každého cédéčka, jako za nový započatý týden, a k tomu ještě samotná sankce 15 Kč. Takže oni ví, že když mají třeba 2 cédéčka a přijdou o den později, tak že zaplatí už vlastně 20 a 15 Kč k tomu, že se jim to nevyplatí.“ V městské knihovně v Čáslavi a v městské knihovně v Kuřimi také nemuseli poplatky zvyšovat.
V další otázce jsem se pokoušela zjistit, zda finanční ztráty ovlivnily uživatele jednotlivých knihoven. Zda například museli snížit nákup novinek, nebo zvýšit poplatky a různá jiná opatření, která by měla negativní vliv na uživatele. Vedoucí hudebního oddělení v Brně si myslí, že u nich v hudebním oddělení ne. Knihovnice z hudebního oddělení v Xxxxxxxxxxx Hradci si také myslí, že finanční ztráty uživatele jejich oddělení neovlivnili, naopak se snaží orentovat nákup nových zvukových dokumentů do fondu tak, aby měl trvalejší hodnotu - „ Já to teď hodně orientuji na mluvené slovo. To bych řekla, že nás zachraňuje ... zájem je paradoxně větší o to mluvené slovo, než o tu hudbu.“ V městské knihovně v Čáslavi také nevidí vliv ztrát na uživatele jako rozhodující. Tamní knihovnice to spíše přičítá vývoji technologií a tím pádem i změny uživatelů v knihovně - „Já si myslím, že potom to následovné snížení počtu uživatelů i výpůjček souviselo s tím rozvojem techniky. My jsme měli jeden čas nejvyšší část uživatelů studenty, no a ty později přešli na to, že si to stahují z internetu. Takže tam vidím ten propad, že to pak šlo dolů, ty výpůjčky. Takže se nám trošku změnila ta klientela od studentů spíš k těm starším uživatelům. Tak od těch 30 a výš, a studenti už si téměř cédéčka nepůjčují.“ Ani v městské knihovně v Kuřimi neměly finanční ztráty na uživatele jejich hudebního oddělení dle slov tamní knihovnice žádný dopad.
6.2.3 Kroky vedoucí ke zvýšení návštěvnosti
Na otázku, zda knihovny přiměla nová Kolektivní licenční smlouva učinit nějaké kroky ke zvýšení zájmu čtenářů a případně jaké, odpověděla vedoucí hudebního oddělení v Brně kladně. Nicméně konkrétní kroky neuvedla, pouze se pozastavila nad zákazem kopírování hudebnin - „Já jsem v té době tady nebyla, takže nevím, jak to tady probíhalo předtím, ale myslím si, že tady žádné nějaké změny extrémní nebyly. Že to v podstatě zůstává na stejné bázi. Možná jediný problém je, nebo co myslím, že docela nepříjemné pro nás je, co se týče hudebnin, že se nedají kopírovat. Což si myslím, proč by ne, když třeba na internetu jsou dostupné noty, a nemusí je nikdo nikde vyhledávat v knihovně.“ Také v Xxxxxxxxxxx Hradci odpověděla kladně, tedy že byli nuceni podnikonout určité kroky a
uvedla i konkrétní příklad - „No tak pochopitelně. Třeba podbízet tím stylem, že jsem si tady pořídila tenhle regál, aby tu mohli listovat, protože do té doby jsem měla cédéčka takhle za zády. A měla jsem dojem, že když jim to šoupnu takhle přímo pod nos, že je spíš něco napadne si půjčit, než když budou listovat jen támhle v seznamu“ I v hudebním oddělení v Čáslavi odpověděla zástupkyně ředitelky kladně a zájem se snaží zvýšit propagací - „Snažíme se víc propagovat cédéčka. Jestli jste si všimla tam na nástěnce, že třeba kopíruji obálky. Nevím teda, jestli to není v rozporu s autorskými právy, ale snažíme se propagovat články novin, ale jestli je to účinné nebo ne, těžko říct.“ Ředitelka městské knihovny v Kuřimi odpověděla záporně, tedy že nebili nuceni podnikout konkrétní kroky. Pozastavila se však nad devítiměsíční odkladnou lhůtou, kterou Kolektivní licenční smlouva z roku 2004 přinesla - „Osobně se domnívám, že je to naprosto nesmyslný požadavek autorských svazů a nemá žádné opodstatnění v tom, jestli se bude CD lépe prodávat, když nebude v knihovně 9 měsíců k dispozici.“
Co se týká rozšiřování fondu knihovny po roce 2004, tak v hudebním oddělení v Brně zůstává tempo a způsob rozšiřování fondu stejné, pouze se zaměřili na trvalejší žánry
- „No v podstatě pořád zůstáváme ve stejné bázi toho nákupu. Takže hudebniny, cédéčka, pak tam jsou knihy o hudbě U nás je vlastně problém s knížkami, že je nevybíráme my. To
nám přichází z katalogizace ... ale co se týče hudebnin, a to spíše v posledních letech, protože to dříve nebyly takové problémy to se týká trvalé hodnoty … přecházíme k tomu,
o čem si myslíme, že by mělo trvalejší hodnotu. Protože některé věci se zas tak moc nepůjčují, nebo je to dobová záležitost. S tím, že pro nás je samozřejmě nepříjemné devíti měsíční embargo na půjčování novinek. Protože jakmile máme novinku, která se nedá půjčovat, tak po devíti měsících už jí má skoro každý.“ V Jindřichově Hradci knihovnice uvedla, že fond rozšiřují neustále. V městské knihovně v Čáslavi fond rozšířili a zaměřují se rovněž na zvukové dokumenty, které mají trvalejší hodnotu - „Rozhodně. Přiklonili jsme se k tomu výběru od těch alb určených pro mladé lidi, spíš k těm Best of výběrům, čili k tomu, co má stálejší hodnotu. Taky jsme začali zhruba 2 roky zpátky nakupovat mluvené slovo. Vidím tu cestu, že to budou prostě alba, výběry toho nejlepšího, a ne, že to budou nějací interpreti, co se objeví v hitparádě a za rok už o nich nikdo nebude nic vědět. To jsme dělali ze začátku, protože jsme chtěli těm studentům vyhovět, ale teď už tedy určitě ne.“ I v městské knihovně v Kuřimi se zaměřili více na mluvené slovo - „fond hudebních nosičů se rozšiřuje každoročně, zvukové dokumenty nakupujeme pravidelně každé čtvrtletí, za rok asi za 20.000,--. V současné době je ale spíše než o hudební nosiče zájem o mluvené slovo.“
K otázce požadavků uživatelů k rozšíření fondu uvedla vedoucí hudebního oddělení v Brně, že občas přicházejí s konkrétními požadavky a že se jim knihovna snaží vyjít vstříc - „Spíše přicházejí s konkrétními návrhy na nákup. Takže jsme tady třeba měli
návrhy na nákup, co se týká třeba cédéček kompletního vydání klavírních skladeb Suka, kdy opravdu nás upozornil čtenář, my tady ten kompletní díl neměli. Takže ten čtenář přišel, že to ví, že to takhle vyšlo, tak jsme to pořídili. Nebo některé jiné konkrétní návrhy. Nic obecnějšího, nic konkrétnějšího. Takže my se snažíme vycházet vstříc čtenářům.“ V městské knihovně v Jindřichově Hradci mají uživatelé možnost vznášet požadavky na rozšíření fondu, ale tuto službu moc nevyužívají - „Mají možnost. Nabízíme jim to na internetu, kde mají formulář, tam se můžou nějakým způsobem vyjádřit k tomu, co tady chtějí. Slovně jim to nabízím také, ale moc těch lidí tu iniciativu nevyvíjí.“ I v městské knihovně v Čáslavi se snaží uživatelům při rozšiřování fondu vyhovět - „Dělali jsme čtenářskou anketu, kde jsme se dotazovali, co třeba jim chybí v tom fondu hudebních cédéček, ale bylo to tak rozmanité, že těžko vyhovět. Občas se třeba zamyslím nad tím, když se mi dotazy opakují, jestli bych toho interpreta měla koupit a třeba ho koupím. Stane se to. Nebo nějaký žánr. Já nevím, třeba vánoční písničky, mi někdo řekne: ,,Vy toho moc nemáte“ nebo ,,Tady nemáte tohle“, tak se nad tím zamyslím a prostě buďto to koupím, nebo ne, ale beru to v potaz, určitě.“ V městské knihovně v Kuřimi se obrací uživatelé s požadavky na rozšíření fondu pouze zřídka - „Velmi zřídka. Pokud požadují určitý titul, který je možné ještě získat, snažíme se jim vyhovět (podobně postupujeme u knižních titulů)“
Na otázku, zda spolupracují s uživateli při výběru zvukových dokumentů, hudební literatury a časopisů, odpověděla vedoucí hudebního oddělení v Brně, že se snaží uživatelům vyhovět - „V podstatě se snažíme, ale jako, není to tak, že by jsme cíleně je oslovovali, ale spíše oslovují oni nás, a tím pádem spolupracujeme, snažíme se jim vyhovět.“ V městské knihovně v Jindřichově Hradci uvedla knihovnice, že spolupracují v rámci výběru časopisů - „Časopisů ano. Ty tady máme. Máme tady report, ale to je taky.. čekala bych, že když je to zadarmo, a k tomu většinou i ty cédéčka nebo dévédéčka, že si to budou půjčovat víc, ale až tolik ne, no.“ V městské knihovně v Čáslavi uvedla zástupkyně ředitelky, že hudebniny nemají a museli zrušit i časopisy - „Hudebniny nenakupujeme vůbec, jako noty. Časopisy jsme brali, ale finanční situace nás donutila snížit počet časopisů, takže to byl jeden z těch, který se zrušili.“ Ředitelka městské knihovny v Kuřimi uvedla, že v tomto případě to není v jejich knihovně běžné.
Ohledně pořádání zajímavých besed či akcí pro uživatele knihovny, uvedla vedoucí hudebního oddělení v Brně pestrou škálu akcí, které pořádají - „Máme tady teď docela přehledně rozšířenou, nebo jí připravujeme, besedu o Beatles. Máme tady besedy pro děti. Máme tady širokou škálu od mateřských škol až po střední školy. Máme tady specialisty na střední školy, takže ty pořady jsou kvalitní, a teď se to rozšířilo hodně, a pořádání besed hodně stoupá. Stoupají i příjemné reakce od pedagogů a od dětí. Děláme i hudební besedy pro seniory. Potom také v rámci Malého divadla hudby, o tom jste možná už slyšela,
pořádáme pro veřejnost přednášky, a také někdy i hudební vystoupení, třeba z konzervatoře a podobně. Takže v tomhle ohledu jsme docela vytížení.“ Také v hudebním oddělení v Jindřichově Hradci pořádají besedy a různé akce převážně pro seniory - „No, občas spolupracujeme tady s klubem seniorů. Udělala jsem pár besed s hudební tématikou, zaměřenou třeba na Xxx Xxxxxxxxxx, ale protože jsem hodně vytížená, tak teďka tady máme cyklus o literatuře. Literatura v hudbě, který dělá někdo jiný, než já. No, to je zaměřený na velikány vážné hudby – Xxxxxxx, Xxxxxx, a ne jenom český teda, no. A teď jsme ještě uvažovali o tom, že bych třeba těm seniorům pouštěla nějaký ty audioknihy. Řešili jsme zpočátku problém s veřejnou produkcí, s autorskými právy a tak dále. Ale začali jsme platit poplatky intergramu, takže i tohle by mělo být ošetřeno, tak až projeví větší zájem, tak už by jsme mohli pouštět i tohleto. Že by si sem přišli, protože těm seniorům pochopitelně nevyhovuje, když je posadím do boxu a dám jim na uši sluchátka. Tomu se brání.. Oni se tady chtějí pohodlně posadit do křesílka a poslouchat.“ I v městské knihovně v Čáslavi pořádají přednášky - „Tak měli jsme třeba přednášku ,,Pohádka v hudbě, hudba v pohádce“. To bylo jedno z mála hudebních témat, ale máme univerzitu volného času, a tam celý jeden semestr byl věnován třeba regionálním skladatelům.“ Též v městské knihovně v Kuřimi pořádají pestrou paletu různých akcí - „Besedy pořádá knihovna každý měsíc. Nabídky jsou pravidelně na webu knihovny. Kromě besed pořádáme počítačové kurzy, výtvarné dílničky, veřejné pohádkové čtení aj. Protože jako jedni z mála máme přímo oddělení kultury, pořádáme také divadla,
koncerty vážné i populární hudby.“
Na otázku, zda byla u dotazovaných v knihovně po roce 2004 kontrola ze strany kolektivních správců autorských práv, odpověděly všechny respondentky negativně. Pouze knihovnice z hudebního oddělení v Jindřichově Hradci uvedla, že neví. Tudíž i na další navazující otázku, jak probíhají kontroly, odpověděly respondentky také negativně.
K otázce, zda musí knihovny kolektivním správcům něco předkládat a jak často, sdělila vedoucí hudebního oddělení v Brně, že posílají čtvrtletně statistická data - „Je to jednou za čtvrt roku, a tam se jedná o výpisy právě z výpůjček a tak podobně. A to by vám spíš řekla ekonomka … jedná se vlastně o to, že se každý čtvrt roku odvádí tady tyhle ty statistické data.“ Knihovnice z hudebního oddělení v Jindřichově Hradci uvedla, že odvádí čtvrtletně příjmy za půjčování CD - „No to posíláme, protože vybíráme za cédéčka, tak jednou čtvrtletně odvedu kolegyni příjmy ... Papír, souhrn toho, co jsme vydělali za to čtvrtletí a ona posílá nějaká procenta dál“ Dodala, že žádnou jinou kontrolu
nezaznamenala, ale podmínky Kolektivní licenční smlouvy z roku 2004 dodržují - „Ne, to jsme neměli. Ale samozřejmě devítiměsíční lhůtu dodržujeme.“ Zástupkyně ředitelky v městské knihovně v Čáslavi uvedla, že nic předkládat nemusejí - „Nemusíme, nikdo po nás nic nechce.“ Dodala, že pouze v databázi ověřují, zda jsou evidovány jako knihovna, která půjčuje či shromažďuje zvukové dokumenty44 - „Musíme se každoročně dívat do databáze, jestli jsme v databázi těch organizací, které půjčují hudební dokumenty. Takže si každý rok jenom ověříme, jestli tam jsou správné kontaktní údaje.“ Ředitelka městské knihovny v Kuřimi se k této otázce nevyjádřila.
K poslední otázce, co si respondentky myslí o připravované novele autorského zákona, vyjádřila vedoucí hudebního oddělení v Brně problém devítiměsíčního embarga na absenční půjčování zvukových dokumentů a střet zájmů ohledně zákazu kopírování hudebnin - „Já jsem slyšela, že jsou tam pořád boje o to embargo devítiměsíční, aby nebylo, což nevím, jestli to vůbec projde, to si myslím, že to bude průchozí. Ale třeba ty hudebniny, kopírování hudebních dat, takže to bych byla ráda, kdyby to bylo … Já třeba, když jsem se koukala na ty hudebniny, jak vlastně si je nemůžete okopírovat, na jednu stranu nesmysl, ale zase na druhou stranu zase ta práva z druhé strany, že když si to člověk nemůže okopírovat, tak si to koupí nebo půjčí. Že se tam přou různé zájmy.“ Knihovnice z hudebního oddělení v Jindřichově Hradci uvedla, že danou problematiku nemá příliš nastudovanou, ale že ví, že se malé knihovny brání a že samozřejmě stojí za knihovníky -
„Co vím, tak se ty menší knihovny brání. No tak samozřejmě stojím za knihovníkama.“ Zástupkyně ředitelky v městské knihovně v Čáslavi uvedla, že dokument ohledně připravované novely autorského zákona nečetla, ale doufá, že nenastane ještě větší zhoršení podmínek ohledně devítiměsíčního embarga na absenční půjčování zvukových dokumentů a dodala, jaký toto devítiměsíční embargo mělo vliv právě na jejich knihovnu - „Slyšela jsem o ní, ale neměla jsem ten dokument vůbec v ruce, takže netuším. Hlavně doufám, že tam nenastane ještě nějaké zhoršení podmínek, co se týká toho devítiměsíčního embarga, který by nám hodně, ale hodně odvedlo právě ty uživatele. Protože to moratorium bylo původně tříměsíční, teď je devítiměsíční a to je katastrofa. Já jako nevím, proč by měl někdo čekat devět měsíců, aby si něco mohl půjčit v knihovně, když si to může zdarma stáhnout z internetu. To je úplně postavený na hlavu. Já myslím, že přes knihovny k ose určitě peníze neutíkaj, to rozhodně xx.Xx se týče těch zvukových dokumentů a tý smlouvy, tak já vůbec nevím, jestli se tam ty podmínky nějak změní, nebo ne, protože už teď mi přijdou jako hodně nevýhodné pro knihovny, protože když začalo těch devět měsíců, tak to bylo okamžitě znát na tom půjčování. A já jsem to pak udělala tak, že jsem ty nový cédéčka
xxx xxxxxxxxxx. Proč by mi tu měly devět měsíců ležet? Já jsem je koupila až v momentě, kdy jsem věděla, že teď ho koupím a třeba za měsíc ho už můžu půjčit. Ale ne teda jako čerstvý, aby mi tady takhle leželo. Já nemám zájemce, který by si sem přišli, vzali si sluchátka, to mají ty velké knihovny ve městech, ale to tady by absolutně nikdo nevyužíval. Nesetkávám se s tím vůbec. Máme sice sluchátka, máme přehrávač, ale prostě nezájem. Co to jako mladý lidi poslouchají do sluchátek, tak to mají úplně jinak pojednaný. To je techniky úplně někde jinde. Teď třeba hodně cédéček vychází před vánocema. No a to je právě to, že ty lidi to třeba nakoupí jako dárky. A za devět měsíců po vánocích, když už jsou starý, tak už je to.“ Ředitelka v městské knihovně v Kuřimi uvedla, že také neměla možnost dokument prostudovat, nicméně dodala, že by se jejich knihovny dotkla platba za každou tiskárnu a také problematika svobodných licencí - „Platba za každou tiskárnu je pro knihovnu nemožná, přestaly bychom zřejmě zcela poskytovat tiskové služby. A bude se nás týkat i problematika svobodných licencí.“
6.2.5 Závěry kvalitativního šetření
Z analýzy rozhovorů v hudebním oddělení knihovny Xxxxxx Xxxxxx v Brně vyplývá, že pokles výpůjček zapříčinil hlavně rozvoj nových technologií a dostupnost hudby na internetu. Na základě doplňujícího kvalitativního šetření tedy nelze jasně říci, že pokles výpůjček zapříčinil podpis Kolektivní licenční smlouvy v roce 2004. Výpůjčky se zde začaly od roku 2004 snižovat, ale zásadní vliv na rozpočet to nemělo, protože Knihovna Xxxxxx Xxxxxx v Brně je poměrně velkou knihovnou, která spadá pod magistrát města, a množství peněz, které za výpůjčky vybere je stále dostačující na provoz knihovny. Z rozhovoru dále vyplynulo, že nebylo nutné ani přistoupit ke kompenzacím snížení příjmu, ani ke zvyšování poplatků za registraci či prodlení a tyto ztráty tedy neměly vliv na uživatele hudebního oddělení. Po podpisu Kolektivní licenční smlouvy se sice finanční příjem snížil, ale knihovnu to nijak zásadně nepoznamenalo. Nebylo nutné ani zásadní rozšiřování fondu. Hudební oddělení spolupracuje s uživateli ohledně výběru zvukových dokumentů a snaží se jim vyjít vstříc. Z důvodu devítiměsíční odkladné lhůty absenčního půjčování se spíše zaměřili na zvukové dokumenty, které mají trvalejší hodnotu a pro uživatele pořádají mnoho zajímavých akcí a besed. Lze tedy konstatovat, že knihovna podnikla kroky ke zvýšení návštěvnosti po podpisu Kolektivní licenční smlouvy v roce 2004. Ze strany kolektivních správců autorských práv (OSA, DILIA, INTERGRAM) v hudebním oddělení knihovny Xxxxxx Xxxxxx v Brně nezaznamenali osobní kontrolu, pouze jednou za čtvrt roku vykazují statistické údaje a odvádí 40% z celkové částky vybrané za půjčování zvukových dokumentů. Uvítali by, kdyby nová novela autorského zákona přinesla zrušení zákazu kopírování hudebnin a také nějakým způsobem vyřešila devítiměsíční embargo na absenční půjčování zvukových dokumentů. Doplňující metodou
mého výzkumu je také metoda pozorování. V rámci rozhovoru jsem měla možnost navštívit hudební oddělení v knihovně Xxxxxx Xxxxxx v Brně. Atmosféra v hudebním oddělení je velice příjemná. Hudební oddělení je prostorné a má ve svém fondu, jenž je poměrně obsáhlý, zařazeny jak zvukové dokumenty, tak hudebniny a literaturu a časopisy s hudební tématikou. Uživatelé vypadali spokojeně a knihovnice i vedoucí hudebního oddělení působily velmi sympaticky.
V hudebním oddělení v Městské knihovně v Xxxxxxxxxxx Hradci vidí příčinu poklesu výpůjček po roce 2004 hlavně v devítiměsíční odkladné lhůtě absenčního půjčování a také rozvoji nových technologií. Na základě toho lze říci, že podpis Kolektivní licenční smlouvy zde ovlivnil pokles výpůjček, což podporuje závěry z analýzy statistických dat a dotazníkového šetření a tedy i platnost hypotézy H1. Protože zde klesl počet výpůjček zvukových dokumentů, snížil se finanční příjem za půjčování. V současné době knihovna uvažuje, že přejde na bezplatné půjčování zvukových dokumentů. Snížení financí kompenzuje knihovna nižším nákupem zvukových dokumentů, nebylo třeba zvyšovat poplatky za registraci ani za prodlení. Zásadní vliv tyto finanční ztráty na uživatele neměli. Můžeme tedy konstatovat, že zde v důsledku podpisu Kolektivní licenční smlouvy klesl příjem z výpůjček zvukových dokumentů. Za účelem zvýšení zájmu čtenářů zde byli nuceni po roce 2004 podniknout několik kroků. V hudebním oddělení ulehčili uživatelům přístupnost ke zvukovým dokumentům, spolupracují s uživateli při výběru zvukových dokumentů a časopisů s hudební tématikou, zaměřili se více na mluvené slovo a pořádají besedy a akce, převážně pro seniory. Ani v městské Knihovně v Jindřichově Hradci neproběhla osobní kontrola ze strany kolektivních správců autorských práv, pouze každé čtvrtletí odvádějí 40% z příjmů za půjčování zvukových dokumentů. V připravované novele autorského zákona zastávají názor knihovníků. I zde jsem měla v rámci výzkumu možnost uplatnit metodu pozorování. Hudební oddělení v městské knihovně v Jindřichově Hradci je menší, než třeba v Brně a slouží zde pouze jako půjčovna zvukových dokumentů a nabízí pouze dva časopisy s hudební tématikou. Xxxxxxxxx nemají a literaturu s hudební tématikou mají řazenou v čtenářském dospělém oddělení. Hudební oddělení je zde vlastně jedna místnost vybavená dvěma počítači, přehrávačem, sluchátky a pohodlným nábytkem. Uživatelé mají možnost prohlédnout nově koupené zvukové dokumenty v jedné z poliček, zbytek zvukových dokumentů má knihovnice v regálech a svým pultem. Přesto atmosféra působila příjemně a knihovnice působyla sympaticky.
Příčinou zvýšení výpůjček po roce 2004 bylo v Městské knihovně v Čáslavi nové otevření ve zrekonstruované budově. V kvantitativním šetření zjištěné zvýšení výpůjček proto nelze klást do souvislosti s podpisem Kolektivní licenční smlouvy. Zároveň, jak již bylo uvedeno, toto zjištění neodporuje hypotéze H1. Naopak, lze říci, že zvýšení počtu výpůjček zde bylo způsobeno specifickou situací. Od roku 2004 zde začali půjčovat
zvukové dokumenty zdarma, což sice částečně rozpočet snížilo, ale nemělo to zásadní vliv na celkové příjmy. Pouze museli částečně snížit náklady na nákup zvukových dokumentů. Ztráty zde byly kompenzovány přesunem rozpočtu, nebylo tedy nutné zvyšovat poplatky za registraci a prodlení a na uživatele tyto ztráty tedy také neměly výrazný vliv. Aby se v Čáslavi zvýšil zájem uživatelů, snaží se v místní knihovně více propagovat zvukové dokumenty a zaměřili se na nákup takových, které mají trvalejší hodnotu a na mluvené slovo. S uživateli spolupracují při výběru zvukových dokumentů a snaží se jim vyjít vstříc. Také pro ně pořádají různé přednášky. Ani v Městské knihovně v Čáslavi neproběhla osobní kontrola ze strany kolektivních správců autorských práv a jelikož nevybírají poplatky za půjčování zvukových dokumentů, nepředkládají kolektivním správcům ani žádné zprávy a výkazy. Doufají, že v připravované novele autorského zákona nedojde ještě ke zhoršení podmínek devítiměsíčního absenčního půjčování zvukových dokumentů a uvítali by, kdyby odkladná lhůta absenčního půjčování byla opět tři měsíce, jako tomu bylo před podpisem Kolektivní licenční smlouvy. Také v Městské knihovně v Čáslavi jsem měla možnost uplatnit metodu pozorování. Knihovna má jen malé hudební oddělení (mnohem menší než v Jindřichově Hradci), které slouží zároveň jako studovna. Uživatelům nabízí pouze zvukové dokumenty a hudebniny ani časopisy s hudební tématikou nemají, hudební literatura je řazena ve čtenářském dospělém oddělení. Prostředí je zde velice příjemné a útulné a zástupkyně ředitelky, která zde pracuje, je velice erudovaná a sympatická paní.
Důvodem zvýšení počtu výpůjček zvukových dokumentů v Městské knihovně v Kuřimi byl větší výběr zvukových dokumentů. Zvukové dokumenty zde začaly půjčovat v roce 2003 zpočátku zde byl omezený výběr. Zvýšení počtu výpůjček po roce 2004 tedy opět nelze přímo klást do souvislosti s podpisem Kolektivní licenční smlouvy. Ani příjmy se po roce 2004 nezměnily, tudíž nebylo nutné ani přistoupit k nějakým kompenzacím a nijak to neovlivnilo ani uživatele. V důsledku devítiměsíční odkladné lhůty absenčního půjčování se zde zaměřili více na nákup mluveného slova, o které je dle jejich slov větší zájem. Spolupracují s uživateli při výběru zvukových dokumentů a s snaží se jim vyhovět. Také pořádají pestrou škálu besed a akcí pro uživatele. Z výzkumného rozhovoru vyplynulo, že zde neproběhla osobní kontrola ze strany kolektivních správců autorských práv a ani nevykazují žádné zprávy. Pokud by chystaná novela autorského zákona prošla v připravovaném znění, museli by zde přestat poskytovat tiskové služby a dotkla by se jich také problematika svobodných licencí. V městské knihovně v Kuřimi jsem neměla možnost uplatnit metodu pozorování, protože rozhovor z časové vytíženosti paní ředitelky proběhl pouze elektronickou formou. Nicméně z webových stránek lze zjistit, že půjčují pouze několik set zvukových dokumentů, které půjčují v rámci čtenářského dospělého oddělení. Samostatné hudební oddělení nemají.
Závěr
Hlavním cílem mé závěrečné diplomové práce, který jsem si na počátku vymezila,
bylo hledání odpovědi na hlavní výzkumnou otázku, která zároveň představuje poznávací cíl této práce. Hlavní výzkumná otázka zní: Jaký vliv měla Kolektivní licenční smlouva z roku 2004 na provoz městských hudebních knihoven? Na základě provedeného kvantitativního a následného kvalitativního šetření a analýzy získaných dat a informací jsem dospěla k následujícím závěrům.
Ukázalo se, že podpis Kolektivní licenční smlouvy45 v roce 2004 měl výrazný vliv na provoz městských hudebních knihoven. Největší vliv měla devítiměsíční odkladná lhůta absenčního půjčování zvukových dokumentů, díky které se snížil počet výpůjček i návštěvníků jednotlivých městských hudebních knihoven. Další skutečností, která podpořila snižování výpůjček i návštěvnosti, byl rychlý vývoj technologií a stahování hudby z internetu. Odvádění 40% z celkové částky vybrané za půjčování zvukových dokumentů kolektivním správcům autorských práv (OSA, DILIA, INTERGRAM) snížilo finanční příjmy městských hudebních knihoven, které byly ve většině případů kompenzovány snížením výdajů na nákup nových zvukových dokumentů. Aby knihovny zvýšili zájem uživatelů, pořádají různá tematické besedy a akce. Některé knihovny v souvislosti s uvedenými skutečnostmi dokonce zvažují, že půjčování zvukových dokumentů zruší, anebo se stále více zaměřují na zvukové dokumenty s trvalejší hodnotou. Zástupci kolektivních správců autorských práv žádné hloubkové kontroly v městských hudebních knihovnách neprovádějí, ovšem knihovny jim čtvrtletně posílají výkazy a odvádí část financí, pokud půjčují zvukové dokumenty za poplatek.
Závěrem bych ráda zrevidovala další uvedené cíle mé závěrečné diplomové práce. I s odstupem času a po realizaci výzkumných šetření se stále domnívám, že mé závěry mohou být užitečné nejen pro pracovníky v městských hudebních knihovnách jako inspirace či popud k zamyšlení, ale i pro celou oblast knihovnických a informačních služeb. Závěry tohoto výzkumu by také mohly posloužit k dalším studiím, ať už se budou zabývat novelou autorského zákona a jejího dopadu na provoz hudebních knihoven, nebo jinými závaznými dokumenty, které se by se dotýkaly problematiky autorského práva a půjčování audiovizuálních děl.
45 Celým názvem : Kolektivní licenční smlouva o půjčování zvukových záznamů zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky.
Seznam použitých zdrojů
1) XXXXX, Xxxxxxx. Informace pro knihovny : Knihovnický institut NK ČR [online]. 13.12.2002 [cit. 2010-11-27]. Stanovisko k požadavku kolektivních správců na zákaz absenčního půjčování zvukových dokumentů v knihovnách. Dostupné z WWW:
<xxxx://xxxxxxxxx.xxx.xx/xxxxx.xxx0?xxxxx00_Xx/XxxxXxx.xxx>. .
2) XXXXXX, Xxxx. Použití kvalitativních výzkumných metod při postupech rychlého posuzování (Rapid Assessment) zneužívání drog ve společnosti. 1. vydání. Boskovice : Albert, 1999. 64 s. ISBN 80-85834-78-2.
3) XXXXXX , Xxx. Novela autorského zákona č. 216/2006 Sb. - obecně ve vztahu ke kolektivní správě ke knihovnám. [online]. 2006 [cit. 2009-05-12]. Dostupný z WWW:
<http://xxx.xxx.xx/o_knihovnach/SKIP/KeStazeni/ZamSekce/knihovny_revize_% 20190606.pdf>.
4) XXXXXXXX, Xxx . Knihovny kraje Vysočina v Roce české hudby . Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2004, roč. 4, č. 4, [cit. 2010-09-27]. Dostupný z WWW:
<xxxx://xxx.xxxxxxxxxx.xx/xxxxxx.xxxx?xxx000&xxxx0&xxxxx0>. ISSN 1213-8231.
5) Xxxx.xxx [online]. c2010 [cit. 2010-10-25]. Dostupné z WWW:
<xxxx://xxx.xxxx.xxx/>.
6) XxxxxxxxXxxx.xx : Oficiální portá pro podnikání a export [online]. 27.7.2009 [cit. 2010-10-25]. Autorské právo - práva související s právem autorským . Dostupné z WWW:
<xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xx/xx/xxxxxx/xxxxxxxxx-x-xxxxxxxx-xxxxxxx/xxxxxxxx-xxxxx- prava-souvisejici-opu/1000818/51245/>.
7) CELBOVÁ, Xxxxxxx. Seminář hudebních knihoven v Hradci Králové. Ikaros
[online]. 1998, roč. 2, č. 8, [cit. 2010-09-23]. Dostupný z WWW:
<xxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxxx/0000>. ISSN 1212-5075.
8) Cisac [online]. c2008 [cit. 2010-11-25]. Dostupné z WWW:
<xxxx://xxx.xxxxx.xxx/XxxxxXxxxxx/xxxxxxxx.xx?xxxxxxxxxxxxxXxxxxxxxxxxx>.
9) ČERNÁ, Xxxxxx, XXXXXXXXX, Xxxx. Služby knihoven a informačních středisek.
Lektoroval Xxxx Xxxxxx. 1. vyd. Praha : Univerzita Karlova, 1993. 98 s.
10) Česká pirátská strana [online]. c2010 [cit. 2010-11-25]. PRACOVNÍ NÁVRH MK na novelizaci autorského zákona - 2010. Dostupné z WWW:
<xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxxx/_xxxxx/xxx:xxxxxxxxxx.xxx>.
11) Dilia : divadelní, literární, audiovizuální agentura, občanské sdružení [online]. c2010 [cit. 2010-11-25]. O nás. Dostupné z WWW: <xxxx://xxx.xxxxx.xx/x-xxx>.
12) XXXXXX, Xxxxxxxx . Jak se vyrábí sociologická znalost : Příručka pro uživatele. 3. vydání. Praha : Karolinum, 2002. 374 s. ISBN 80-246-0139-7.
13) XXXXXXXXXX, Xxxx . A manual for the performance library. 1st edition. Xxxxxx : Scarecrow Press, 2006. 171 s. MLA Basic Manual Series; sv. 6. ISBN 0-8108- 5871-1 .
14) XXXXX, Xxx. Kvalitativní výzkum : Základní metody a aplikace. 1. vyd. Praha : Portál, 2005. 408 s. ISBN 80-7367-040-2.
15) XXXX, Xxx. Informace pro knihovny : Knihovnický institut NK ČR [online]. 22.11.2010 [cit. 2010-11-25]. Seznam knihoven, které půjčují nebo shromažďují zvukové záznamy. Dostupné z WWW:
<xxxx://xxxxxxxxx.xxx.xx/xxxxxxx.xxx0?xxxxx00_Xxx/00_XxxXxx/XxxxXxxxXxxx00.xxx>.
16) HOREJSKOVÁ, Xxxxxxxxx. Zkušenosti s půjčováním zvukových dokumentů . Národní knihovna - knihovnická revue [online]. 2001, roč. 12, č. 2, [cit. 2010-10-27]. Dostupný z WWW: <xxxx://xxxxxxxx.xxx.xx/XXXX0000/0000000.xxxx>. ISSN 1214-0678.
17) XXXX, Xxxxxx. Elektronická hudební knihovna . Čtenář : měsíčník pro knihovny
[online]. 2008, roč. 60, č. 0708, [cit. 2010-11-27]. Dostupný z WWW:
<xxxx://xxxxxx.xxxxx.xx/xxxxxx/0000-xxx-00/0000-0000.xxx>.
18) XXXX, Xxxxxx. Využití elektronických informačních zdrojů jako doplněk zdrojů klasických v hudební knihovně. Ikaros [online]. 2002, roč. 6, č. 12, [cit. 2010-09-15]. Dostupný z WWW: <xxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxxx/0000>. ISSN 1212-5075.
19) XXXXX, Xxxxxx. Co je a co znamená IAML. Národní knihovna : knihovnická revue [online].2002, roč. 13, č. 4 [cit. 2009-05-12]. Dostupný z WWW: < xxxx://xxxx.xxx.xx/xxxx/XXXX0000/0000000.xxxx >.
20) IAML – International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres [online]. [cit. 2009-05-12]. Dostupný z WWW :
<xxxx://xxx.xxxx.xxxx>
21) Informace pro knihovny : Knihovnický institut NK ČR [online]. 23.4.2003 [cit. 2010-09-25]. Informace z jednání zástupců knihoven a kolektivních správců autorských
práv (KS) k podmínkám absenčního půjčování zvukových dokumentů v knihovnách konaného dne 14. 4. 2003 na Ministerstvu kultury. Dostupné z WWW:
<xxxx://xxxxxxxxx.xxx.xx/xxxxx.xxx0?xxxxx00_Xx/XxxxXxxx00.xxx>.
22) Informace pro knihovny : Knihovnický institut NK ČR [online]. 11.11.2008 [cit. 2010-10-01]. Nejčastěji kladené otázky k půjčování zvukových záznamů. Dostupné z WWW:
<xxxx://xxxxxxxxx.xxx.xx/xxxxx.xxx0?xxxxx00_Xxx/00_XxxXxx/XxxxXxxxXXX.xxx>.
23) XXXXX, Xxxxxx ; KORDÍK, Xxxxx; XXXXXXXXXX, Xxxxxx . Elektronické informační zdroje v oblasti hudby (odborné bibliografické a pramenné databáze). Ikaros [online]. 2002, roč. 6, č. 12, [cit. 2010-08-10]. Dostupný z WWW:
<xxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxxx/0000>. ISSN 1212-5075.
24) Knihovna Čáslav [online]. 4.11.2010 [cit. 2010-11-25]. Studovna, čítárna, CD, internet. Dostupné z WWW: <xxxx://xxx.xxxx.xx/Xxxxxxxx/xxxxxxxx.xxx>.
25) Knihovna Xxxxxx Xxxxxx v Brně [online]. c2009-2010 [cit. 2010-11-25]. Hudební knihovna. Dostupné z WWW: <xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxxx-xxxxxx>.
26) Městská knihovna Jindřichův Hradec [online]. c2005 [cit. 2010-11-25]. Hudební oddělení. Dostupné z WWW: <xxxx://xxx.xxxx-xx.xx/xxxxx.xxx?xxxxxxxxxxxxxxx>.
27) Městská knihovna Kuřim [online]. c2010 [cit. 2010-11-25]. Dostupné z WWW:
<xxxx://xxx.xxxxxxx.xx/>.
28) XXXXXX, Xxxxx. Hudební knihovnictví. Knihovní obzor : Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci [online]. 2000, č. 2, [cit. 2010-09-10]. Dostupný z WWW:
<xxxx://xxx.xxxx.xx/xx/xxxxxxxxx/xxxxxxxx-xxxxx/xx-0000-0/xxxxxx/xxxxxxx- knihovnictvi/>. ISSN 1214-6498.
29) XXXXX, Xxxxx. Gestor : ochranný svaz autorský [online]. c2008 [cit. 2010-11-25]. Úvodní stránka. Dostupné z WWW: <xxxx://xxx.xxxxxx.xx/xx/xxxxxx-xxxxxxx/>.
30) OSA : ochranný svaz autorský [online]. c2010 [cit. 2010-11-25]. OSA - Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o. s. Dostupné z WWW:
<xxxx://xxx.xxx.xx/xxxx%X0%XX-xxxx/xxx-xxxx/x-x%X0%X0x.xxxx>.
31) XXXXXXX, Xxxx. Právo IT [online]. 25.09.2006 [cit. 2010-10-27]. Dopady novely autorského zákona na oblast ICT. Dostupné z WWW:
<xxxx://xxx.xxxxxxx.xx/xxxxxxx/xxxxxx-xxxxxx-xxxxxxxxxx-xxxxxx-xx-xxxxxx-xxx>.
32) XXXXXXXXXX, Xxxxxx, XXXXXXXX, Zoja. Ze života hudebních knihoven.
Ikaros [online]. 2008, roč. 12, č. 12 [cit. 2009-05-12]. Dostupný z WWW:
<xxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxxx/0000>. ISSN 1212-5075.
33) XXXXXXXXX, Xxxxxx. Studený seminář hudebních knihoven v Hradci Králové.
Ikaros [online]. 2002, roč. 6, č. 12, [cit. 2010-09-19]. Dostupný z WWW:
<xxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxxx/0000>. ISSN 1212-5075.
34) XXXXXXXXX, Xxxxxx; XXXXX, Xxxxxx. Veřejné hudební knihovny v Hradci Králové již potřetí. Národní knihovna - knihovnická revue [online]. 2000, roč. 11, č. 5-6, [cit. 2010-10-27]. Dostupný z WWW: <xxxx://xxxx.xxx.xx/xxxx/Xxxx0000-0/0000- 6238.html>. ISSN 1214-0678.
35) XXXXX, Xxxxx X. Základy kvantitativního šetření. Redaktor Xxxxxx Xxxxx; přeložil Xxx Xxxxx; technická redaktorka Xxxxxxxx Xxxxx. 1. vyd. Praha : Portál, 2008. 152 s. ISBN 978-80-7367-381-9.
36) XXXXXXX, Xxxx. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. 1. Praha : Grada Publishing, 2009. 192 s. ISBN 978-80-247-3006-6.
37) XXXXXXX, Xxx. Informace pro knihovny : Knihovnický institut NK ČR [online]. 8.3.2004 [cit. 2010-11-25]. Nové podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách. Dostupné z WWW:
<xxxx://xxxxxxxxx.xxx.xx/xxxxx.xxx0?xxxxx00_Xxx/00_XxxXxx/XxxxXxxxXxxx.xxx>.
38) XXXXXXX, Vít; XXXXXX, Xxxxxxx. Informace pro knihovny : Knihovnický institut NK ČR [online]. 5.3.2004 [cit. 2010-10-25]. Půjčování zvukových a zvukově obrazových dokumentů v evropských knihovnách . Dostupné z WWW:
<xxxx://xxxxxxxxx.xxx.xx/xxxxx.xxx0?xxxxx00_Xx/Xxxxxxxxx.xxx>.
39) XXXXX, Xxxxx. Informace pro knihovny : Knihovnický institut NK ČR [online]. 6.
2. 2007 [cit. 2010-09-15]. K některým otázkám výkladu autorského zákona č. 121/2000. Dostupné z WWW:
<xxxx://xxxxxxxxx.xxx.xx/xxxxx.xxx0?xxxxx00_Xxx/00_XxxXxx/XXX.xxx>.
40) Sbírka zákonů [online]. c2010 [cit. 2010-11-25]. Autorský zákon paragraf § 98. Dostupné z WWW: <xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xxxx/xxxxxxxx-xxxxx/xxxxxxxxx-x-xxxxxx- kolektivni-spravy.html>.
41) XXXXXXXX, Xxxxxx. Co by měl umět a znát pracovník hudebního oddělení veřejné knihovny. Národní knihovna - knihovnická revue [online]. 2000, roč. 11, č. 5-6, [cit. 2010-07-20]. Dostupný z WWW: <xxxx://xxxx.xxx.xx/xxxx/Xxxx0000-0/0000-0000.xxxx>. ISSN 1214-0678.
42) XXXXXXXX, Xxxxxx. Další seminář hudebních knihoven. Národní knihovna - knihovnická revue [online]. 2002, roč. 13, č. 4, [cit. 2010-09-27]. Dostupný z WWW:
<xxxx://xxxxxxxx.xxx.xx/Xxxx0000/0000000.xxxx>. ISSN 1214-0678.
Příloha č. 1: Scénář rozhovoru
Scénář rozhovoru
V rámci kvantitativního šetřeni jsem zjistila, že se ve Vaší knihovně v roce 2004 statisticky snížil/zvýšil počet výpůjček zvukových xxxxxxxxx.Xx byste řekla, že toho bylo příčinou?
Jak se změnil ve Vaší knihovně počet výpůjček zvukových dokumentů v roce 2004? Co bylo dle Xxxxxx názoru hlavním důvodem snížení/zvýšení výpůjček v tomto roce?
Změnil se nějak Xxx příjem za půjčování zvukových dokumentů v roce 2004 a dal? Jak? Zvýšil?Snížil?
Ovlivnila tato skutečnost nějak zásadně rozpočet Vaší knihovny?
Byly nutné případné kompenzace těchto ztrát? Kde jste hledali prostředky? Museli jste zvýšit poplatky za pokuty, registraci atd.?
Myslíte si, že tyto ztráty měly vliv na uživatele Vaší knihovny? Jaký?
Přiměla Vás nová Kolektivní licenční smlouva učinit určité kroky ke zvýšeni zajmu čtenářů? Jaké?Buďte prosím konkrétní.
Rozšířili jste nebo nějakým způsobem změnili po roce 2004 fond Vašeho hudebního oddělení? Obrací se na Vás uživatelé s požadavky na rozšíření fondu? Co požadují nejvíce?
Spolupracujete s uživateli při výběru zvukových dokumentů, hudební literatury a časopisů? Pořádáte nějaké zajímavé besedy či jiné akce?.
Byla u Vás po roce 2004 kontrola ze strany kolektivních správců autorských práv (OSA, DILIA, INTERGRAM)?
Jak často chodí? Jak kontrola probíhá? Chodí osobně? Co jim musíte předkládat? Jak často?
Kontrolují Vaší knihovnu jiným způsobem než osobně? Co si myslíte o připravované novele autorského zákona?
66
Příloha č. 2: Otázka A – Finanční příjem
ANO | NE | Neodpověděl | |
R ož nov pod R adohš těm | 0 | 1 | 0 |
Nový J ič ín | 0 | 1 | 0 |
L iberec | 1 | 0 | 0 |
K utná Hora | 1 | 0 | 0 |
S větlá nad S áz avou | 1 | 0 | 0 |
R os ice | 0 | 1 | 0 |
F rýdek Mís tek | 1 | 0 | 0 |
R akovník | 1 | 0 | 0 |
L itoměřice | 1 | 0 | 0 |
Teplice | 1 | 0 | 0 |
K ras lic e | 0 | 1 | 0 |
Vs etín | 0 | 1 | 0 |
S vitavy | 0 | 1 | 0 |
K uřim | 0 | 0 | 1 |
Žďár nad S áz avou | 1 | 0 | 0 |
Břeclav | 1 | 0 | 0 |
Turnov | 0 | 1 | 0 |
P elhřimov | 1 | 0 | 0 |
R ychnov u J ablonce nad Nis ou | 1 | 0 | 0 |
P řerov | 1 | 0 | 0 |
S trakonice | 1 | 0 | 0 |
Havířov | 0 | 1 | 0 |
Hulín | 0 | 1 | 0 |
Bys třic e pod Hos týnem | 0 | 1 | 0 |
K ralovy Vary | 1 | 0 | 0 |
Uhers ké Hradiš tě | 0 | 1 | 0 |
K roměříž | 1 | 0 | 0 |
R okycany | 0 | 1 | 0 |
O s trov | 0 | 1 | 0 |
Dvůr K rálové nad Labem | 0 | 1 | 0 |
Domaž lic e | 1 | 0 | 0 |
P acov | 1 | 0 | 0 |
J inřichův Hradec | 1 | 0 | 0 |
O rlová | 0 | 1 | 0 |
O lomouc | 1 | 0 | 0 |
Č ás lav | 1 | 0 | 0 |
Louny | 0 | 1 | 0 |
Volyně | 0 | 1 | 0 |
Valaš s ké Mez iříč í | 1 | 0 | 0 |
Brno | 1 | 0 | 0 |
P raha | 0 | 0 | 1 |
S áz ava | 0 | 0 | 1 |
Xxxxx ov | 1 | 0 | 0 |
O pava | 1 | 0 | 0 |
J ablonec nad Nis ou | 0 | 1 | 0 |
K latovy | 1 | 0 | 0 |
Č es ký Těš ín | 0 | 1 | 0 |
C elkem | 25 | 19 | 3 |
Otázka A - finanční příjem
25
25
19
20
15
10
3
5
0
ANO
NE
Neodpověděl
67
68
Příloha č. 3: Otázka B – Technické vybavení
ANO | NE | Neodpověděl | |
R ož nov pod R adhoš těm | 0 | 1 | 0 |
Nový J ič ín | 0 | 1 | 0 |
L iberec | 0 | 1 | 0 |
K utná Hora | 0 | 1 | 0 |
S větlá nad S áz avou | 0 | 1 | 0 |
R os ice | 0 | 1 | 0 |
F rýdek Mís tek | 0 | 1 | 0 |
R akovník | 0 | 1 | 0 |
L itoměřice | 0 | 1 | 0 |
Teplice | 0 | 0 | 1 |
K ras lic e | 0 | 1 | 0 |
Vs etín | 0 | 1 | 0 |
S vitavy | 0 | 1 | 0 |
K uřim | 0 | 1 | 0 |
Žďár nad S áz avou | 0 | 1 | 0 |
Břeclav | 0 | 1 | 0 |
Turnov | 0 | 1 | 0 |
P elhřimov | 0 | 1 | 0 |
R ychnov u J ablonce nad Nis ou | 0 | 1 | 0 |
P řerov | 0 | 1 | 0 |
S trakonice | 0 | 1 | 0 |
Havířov | 0 | 1 | 0 |
Hulín | 0 | 1 | 0 |
Bys třice pod Hos týnem | 0 | 1 | 0 |
K arlovy Vary | 0 | 1 | 0 |
Uhers ké Hradiš tě | 0 | 1 | 0 |
K roměříž | 1 | 0 | 0 |
R okycany | 0 | 1 | 0 |
O s trov | 0 | 1 | 0 |
Dvůr K rálové nad Labem | 0 | 1 | 0 |
Domaž lic e | 0 | 1 | 0 |
P acov | 0 | 1 | 0 |
J indřichův Hradec | 0 | 1 | 0 |
O rlová | 0 | 1 | 0 |
O lomouc | 0 | 1 | 0 |
Č ás lav | 0 | 1 | 0 |
Louny | 0 | 1 | 0 |
Volyně | 0 | 1 | 0 |
Valaš s ké Mez iříč í | 0 | 1 | 0 |
Brno | 0 | 1 | 0 |
P raha | 0 | 1 | 0 |
S áz ava | 0 | 0 | 1 |
Xxxxx ov | 0 | 1 | 0 |
O pava | 0 | 1 | 0 |
J ablonec nad Nis ou | 0 | 1 | 0 |
K latovy | 0 | 1 | 0 |
Č es ký Těš ín | 0 | 1 | 0 |
C elkem | 1 | 44 | 2 |
Otázka B - Technické vybavení
44
50
40
30
20
10
1
2
0
ANO
NE
Neodpověděl
69
70
Příloha č. 4: Otázka C – Kontrola kolektivních správců
ANO | NE | Neodpověděl | |
R ož nov pod R adhoš těm | 0 | 1 | 0 |
Nový J ič ín | 0 | 1 | 0 |
L iberec | 0 | 1 | 0 |
K utná Hora | 0 | 1 | 0 |
S větlá nad S áz avou | 0 | 1 | 0 |
R os ice | 0 | 1 | 0 |
F rýdek Mís tek | 0 | 1 | 0 |
R akovník | 0 | 1 | 0 |
L itoměřice | 0 | 1 | 0 |
Teplice | 0 | 0 | 1 |
K ras lic e | 0 | 1 | 0 |
Vs etín | 0 | 1 | 0 |
S vitavy | 0 | 1 | 0 |
K uřim | 0 | 1 | 0 |
Žďár nad S áz avou | 0 | 1 | 0 |
Břeclav | 0 | 1 | 0 |
Turnov | 1 | 0 | 0 |
P elhřimov | 0 | 1 | 0 |
R ychnov u J ablonce nad Nis ou | 0 | 1 | 0 |
P řerov | 0 | 1 | 0 |
S trakonice | 0 | 1 | 0 |
Havířov | 1 | 0 | 0 |
Hulín | 0 | 1 | 0 |
Bys třic e pod Hos týnem | 0 | 1 | 0 |
K arlovy Vary | 0 | 1 | 0 |
Uhers ké Hradiš tě | 0 | 1 | 0 |
K roměříž | 0 | 1 | 0 |
R okycany | 0 | 1 | 0 |
O s trov | 0 | 1 | 0 |
Dvůr K rálové nad Labem | 0 | 1 | 0 |
Domaž lic e | 0 | 1 | 0 |
P acov | 0 | 1 | 0 |
J indřichův Hradec | 0 | 1 | 0 |
O rlová | 0 | 1 | 0 |
O lomouc | 0 | 1 | 0 |
Č ás lav | 0 | 1 | 0 |
Louny | 0 | 1 | 0 |
Volyně | 0 | 1 | 0 |
Valaš s ké Mez iříč í | 0 | 1 | 0 |
Brno | 1 | 0 | 0 |
P raha | 0 | 1 | 0 |
S áz ava | 0 | 1 | 0 |
Xxxxx ov | 0 | 1 | 0 |
O pava | 1 | 0 | 0 |
J ablonec nad Nis ou | 0 | 1 | 0 |
K latovy | 0 | 1 | 0 |
Č es ký Těš ín | 1 | 0 | 0 |
C elkem | 5 | 41 | 1 |
Otázka C - Kontrola kolektivních správců
50
41
40
30
20
5
10
1
0
ANO
NE
Neodpověděl
Příloha č. 5: Statistické údaje knihoven s poklesem výpůjček v roce 2004
Rakovník
Rok | Výpůjčky | Čtenáři |
2000 | 33 540 | 1468 |
2001 | 31 887 | 1169 |
2002 | 30 992 | 1078 |
2003 | 27 097 | 912 |
2004 | 23 097 | 856 |
2005 | 21 572 | 707 |
2006 | 19 871 | 608 |
2007 | 15 648 | 452 |
2008 | 11 755 | 353 |
2009 | 10 129 | 299 |
Teplice
Rok | Výpůjčky | Čtenáři |
2002 | 20 533 | 7 327 |
2003 | 22 565 | 7 343 |
2004 | 14 950 | 4 448 |
2005 | 12 491 | 3 397 |
2006 | 11 222 | 3 275 |
2007 | 13 450 | 3 762 |
2008 | 13 531 | 3 925 |
2009 | 14 317 | 3 948 |
Břeclav
Rok | Výpůjčky | Čtenáři |
2000 | 15 969 | 1277 |
2001 | 22 156 | 1361 |
2002 | 26 481 | 1452 |
2003 | 22 038 | 1206 |
2004 | 10 670 | 801 |
2005 | 8 799 | 683 |
2006 | 7 022 | 541 |
2007 | 13 966 | - (neevidují se) |
2008 | 10 592 | - |
2009 | 7 393 | - |
Havířov
Rok | Výpůjčky | Čtenáři |
2001 | 29482 | 9122 |
2002 | 31381 | 10304 |
2003 | 28244 | 8792 |
2004 | 23599 | 6674 |
2005 | 23808 | 6414 |
2006 | 34567 | 7529 |
2007 | 31223 | 9001 |
2008 | 29560 | 9262 |
2009 | 22294 | 9154 |
Bystřice pod Hostýnem
Rok | Výpůjčky | Čtenáři |
2000 | 1612 | |
2001 | 1443 | |
2002 | 2622 | |
2003 | 3117 | |
2004 | 2422 | |
2005 | 2042 | |
2006 | 1182 | |
2007 | 706 | |
2008 | 649 | |
2009 | 853 |
Karlovy Vary
Rok | Výpůjčky | Čtenáři |
2000 | 29321 | 7345 |
2001 | 36688 | 8409 |
2002 | 35956 | 8917 |
2003 | 40831 | 9786 |
2004 | 24063 | 6875 |
2005 | 16650 | 6195 |
2006 | 31921 | 12150 |
2007 | 33595 | 13517 |
2008 | 34254 | 14312 |
2009 | 29993 | 12782 |
Kroměříž
Rok | Výpůjčky | Čtenáři |
2003 | 26 640 | 15 314 |
2004 | 18 882 | 13 636 |
2005 | 14 604 | 8 542 |
2006 | 9 887 | 6 990 |
2007 | 7 462 | 5 742 |
2008 | 10 647 | 6 886 |
2009 | 24 813 | 10 172 |
Pacov
Rok | Výpůjčky | Čtenáři |
2000 | 1160 | 731 |
2001 | 1343 | 708 |
2002 | 963 | 688 |
2003 | 1639 | 763 |
2004 | 1447 | 784 |
2005 | 1326 | 730 |
2006 | 562 | 720 |
2007 | 609 | 766 |
2008 | 429 | 806 |
2009 | 291 | 801 |
Jindřichův Hradec
Rok | Výpůjčky | Čtenáři |
2002 | 16709 | 820 |
2003 | 16157 | 865 |
2004 | 8200 | 800 |
2005 | 8223 | 677 |
2006 | 8591 | 589 |
2007 | 6993 | 520 |
2008 | 4626 | 393 |
2009 | 3643 | 332 |
Volyně
Rok | Výpůjčky | Čtenáři |
2000 | 2317 | 1482 |
2001 | 1928 | 1465 |
0000 | 0000 | 0000 |
2003 | 758 | 1278 |
2004 | 533 | 1185 |
2005 | 458 | 1112 |
2006 | 503 | 1037 |
2007 | 376 | 935 |
2008 | 301 | 942 |
2009 | 332 | 898 |
Brno
Rok | Výpůjčky | Čtenáři |
2000 | 224841 | 42357 |
2001 | 78131 -stěhování provozu – 4 měsíce zavřeno | 41254 |
2002 | 332501 | 46956 |
2003 | 340618 | 42719 |
2004 | 207161 | 40958 |
2005 | 141801 | 39537 |
2006 | 102005 | 38557 |
2007 | 70944 | 38267 |
2008 | 51114 | 39787 |
2009 | 41862 | 40393 |
Benešov
Rok | Výpůjčky | Čtenáři |
2001 | 815 | 146 |
2002 | 3076 | 295 |
2003 | 4340 | 391 |
2004 | 3552 | 440 |
2005 | 3058 | 398 |
2006 | 2403 | 334 |
2007 | 2010 | 449 |
2008 | 1549 | 458 |
2009 | 943 | 355 |
Jablonec nd Nisou
Rok | Výpůjčky | Čtenáři |
2003 | 1495 | 1254 |
2004 | 1005 | 2236 |
2005 | 670 | 1926 |
2006 | 744 | 3002 |
2007 | 861 | 7295 |
2008 | 895 | 7493 |
2009 | 518 | 8130 |
Frýdek Místek
Rok | Výpůjčky | Čtenáři |
2000 | 2001 | 389 |
2001 | 6851 | 802 |
0000 | 0000 | 0000 |
2003 | 15118 | 1116 |
2004 | 12527 | 1038 |
2005 | 12818 | 1005 |
2006 | 21091 | 1234 |
2007 | 30247 | 1118 |
2008 | 24672 | 929 |
2009 | 22726 | 812 |
Český Těšín
Rok | Výpůjčky | Čtenáři |
2000 | 17471 | 469 |
2001 | 20157 | 468 |
2002 | 19493 | 246 |
2003 | 17488 | 221 |
2004 | 7172 | 122 |
2005 | 5450 | 69 |
2006 | 10380 | 101 |
2007 | 16167 | 84 |
2008 | 19070 | 70 |
2009 | 12767 | 59 |
Příloha č. 6: Statistické údaje knihoven se zvýšením výpůjček v roce 2004
Litoměřice
Rok | Výpůjčky | Čtenáři |
2000 | 9 498 | 8 308 |
2001 | 7 876 | 5 735 |
2002 | 9 266 | 6 805 |
2003 | 9 050 | 5 900 |
2004 | 10 144 | 5 709 |
2005 | 8 547 | 7 531 |
2006 | 6 661 | 7 123 |
2007 | 5 425 | 6 318 |
2008 | 4 153 | 5 115 |
2009 | 5 255 | 4 817 |
Kuřim
Rok | Výpůjčky | Čtenáři |
2001 | 129 | 1069 |
2002 | 390 | 1283 |
2003 | 487 | 1441 |
2004 | 533 | 973 |
2005 | 609 | 960 |
2006 | 490 | 695 |
2007 | 1059 | 910 |
2008 | 1466 | 1084 |
2009 | 1089 | 1043 |
Pelhřimov
Rok | Výpůjčky | Čtenáři |
2000 | 5647 | 432 |
2001 | 8207 | 367 |
2002 | 9082 | 400 |
2003 | 9269 | 391 |
2004 | 9335 | 358 |
2005 | 9411 | 322 |
2006 | 7325 | 282 |
2007 | 10076 | 292 |
2008 | 9593 | 255 |
2009 | 11056 | 348 |
Rychnov u Jablonce nad Nisou
Rok | Výpůjčky | Čtenáři |
2000 | 1439 | 357 |
2001 | 2231 | 379 |
2002 | 2801 | 448 |
2003 | 3449 | 457 |
2004 | 3670 | 499 |
2005 | 2723 | 538 |
2006 | 1939 | 558 |
2007 | 1760 | 577 |
2008 | 760 | 576 |
2009 | 616 | 608 |
Přerov
Rok | Výpůjčky | Čtenáři |
2003 | 3126 | 606 |
2004 | 8806 | 448 |
2005 | 3574 | 200 |
2006 | 4477 | 238 |
2007 | 10113 | 279 |
2008 | 9625 | 251 |
2009 | 10011 | 236 |
Strakonice
Rok | Výpůjčky | Čtenáři |
2000 | 3836 | 2721 |
2001 | 3474 | 2608 |
2002 | 4764 | 3534 |
2003 | 3008 | 2078 |
2004 | 7870 | 3987 |
2005 | 6945 | 4043 |
2006 | 7514 | 5000 |
2007 | 5179 | 3208 |
2008 | 5459 | 2738 |
2009 | 4544 | 2316 |
Domažlice
Rok | Výpůjčky | Čtenáři |
2000 | 57 | 2156 |
2001 | 285 | 2594 |
2002 | 10 | 2880 |
2003 | 47 | 2937 |
2004 | 225 | 3019 |
2005 | 104 | 2910 |
2006 | 145 | 2771 |
2007 | 269 | 2747 |
2008 | 389 | 2740 |
2009 | 378 | 2689 |
Orlová
Rok | Výpůjčky | Čtenáři |
2003 | 2725 | 5024 |
2004 | 6142 | 4953 |
2005 | 9270 | 4444 |
2006 | 10172 | 4551 |
2007 | 7758 | 4419 |
2008 | 7293 | 4076 |
2009 | 5842 | 3883 |
Čáslav
Rok | Výpůjčky | Čtenáři |
2000 | 1525 | 1805 |
2001 | 1550 | 1814 |
0000 | 0000 | 0000 |
0000 | 0000 | 0000 |
2004 | 1918 | 1998 |
2005 | 3859 | 2114 |
2006 | 2439 | 2117 |
2007 | 1962 | 2165 |
2008 | 1441 | 1817 |
2009 | 1012 | 1943 |
Louny
Rok | Výpůjčky | Čtenáři |
2001 | 6 624 | 235 |
2002 | 11595 | 273 |
2003 | 9990 | 309 |
2004 | 18115 | 288 |
2005 | 19695 | 237 |
2006 | 18114 | 250 |
2007 | 13662 | 205 |
2008 | 19874 | 373 |
2009 | 25198 | 596 |
Sázava
Rok | Výpůjčky | Čtenáři |
2000 | 1218 | 64 |
2001 | 1241 | 55 |
2002 | 1139 | 65 |
2003 | 713 | 43 |
2004 | 1088 | 51 |
2005 | 1336 | 38 |
2006 | 1230 | 37 |
2007 | 803 | 37 |
2008 | 395 | 12 |
2009 | 522 | 14 |