DOHODA,

DOHODA,

kterou se podruhé mění Xxxxxx o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000 a poprvé pozměněná v Lucemburku dne

25. června 2005.

JEHO VELIČENSTVO KRÁL BELGIČANŮ, PREZIDENT BULHARSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT ČESKÉ REPUBLIKY,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA DÁNSKA, PREZIDENT SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO, PREZIDENT ESTONSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTKA IRSKA,

PREZIDENT ŘECKÉ REPUBLIKY,

JEHO VELIČENSTVO KRÁL ŠPANĚLSKA, PREZIDENT FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT ITALSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT KYPERSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT LOTYŠSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTKA LITEVSKÉ REPUBLIKY,

JEHO KRÁLOVSKÁ VÝSOST VELKOVÉVODA LUCEMBURSKA, PREZIDENT MAĎARSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT REPUBLIKY MALTA,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA NIZOZEMSKA, SPOLKOVÝ PREZIDENT RAKOUSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT POLSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT PORTUGALSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT RUMUNSKA,

PREZIDENT REPUBLIKY SLOVINSKO, PREZIDENT SLOVENSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTKA FINSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDA ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

smluvní strany Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „členské státy“), a

Evropská unie (dále jen „Unie“ nebo „EU“) na straně jedné a

PREZIDENT ANGOLSKÉ REPUBLIKY,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA ANTIGUY A BARBUDY, HLAVA STÁTU BAHAMSKÉ SPOLEČENSTVÍ,

HLAVA STÁTU BARBADOS,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA BELIZE, PREZIDENT BENINSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT BOTSWANSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT BURKINY FASO, PREZIDENT BURUNDSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT KAMERUNSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT KAPVERDSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT STŘEDOAFRICKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT KOMORSKÉHO SVAZU,

PREZIDENT DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY KONGO, PREZIDENT KONŽSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDA COOKOVÝCH OSTROVŮ,

PREZIDENT REPUBLIKY POBŘEŽÍ SLONOVINY, PREZIDENT DŽIBUTSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDA DOMINICKÉHO SPOLEČENSTVÍ, PREZIDENT DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT STÁTU ERITREA,

PREZIDENT ETIOPSKÉ FEDERATIVNÍ DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT REPUBLIKY FIDŽIJSKÉ OSTROVY,

PREZIDENT GABONSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT A HLAVA STÁTU GAMBIJSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT GHANSKÉ REPUBLIKY,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA GRENADY, PREZIDENT GUINEJSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT REPUBLIKY GUINEY-BISSAU, PREZIDENT GUYANSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT HAITSKÉ REPUBLIKY,

HLAVA STÁTU JAMAJKA, PREZIDENT KEŇSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT KIRIBATSKÉ REPUBLIKY,

JEHO VELIČENSTVO KRÁL LESOTHSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, PREZIDENTKA LIBERIJSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT MADAGASKARSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT MALAWSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT MALIJSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDA XXXXXXXXXXXXX OSTROVŮ, PREZIDENT MAURITÁNSKÉ ISLÁMSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT MAURICIJSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDA FEDERATIVNÍCH STÁTŮ MIKRONÉSIE, PREZIDENT MOZAMBICKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT NAMIBIJSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDA NAURSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT NIGERSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT NIGERIJSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY, VLÁDA NIUE,

VLÁDA PALAUSKÉ REPUBLIKY,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA NEZÁVISLÉHO STÁTU PAPUA-NOVÁ GUINEA, PREZIDENT REPUBLIKY RWANDA,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA SV. KRYŠTOFA A NEVISE,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA SV. XXXXX,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA SV. VINCENTA A GRENADIN, HLAVA NEZÁVISLÉHO STÁTU SAMOA,

PREZIDENT DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY SV. XXXXX A PRINCŮV OSTROV, PREZIDENT SENEGALSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT SEYCHELSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT REPUBLIKY SIERRA LEONE,

JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA XXXXXXXXXXXXX OSTROVŮ, PREZIDENT JIHOAFRICKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT SURINAMSKÉ REPUBLIKY,

JEHO VELIČENSTVO KRÁL SVAZIJSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, PREZIDENT SJEDNOCENÉ REPUBLIKY TANZANIE, PREZIDENT ČADSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENT DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY VÝCHODNÍ TIMOR, PREZIDENT TOŽSKÉ REPUBLIKY,

JEHO VELIČENSTVO KRÁL XXXXX,

PREZIDENT REPUBLIKY TRINIDAD A TOBAGO, JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA TUVALU, PREZIDENT UGANDSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDA VANUATSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT ZAMBIJSKÉ REPUBLIKY, VLÁDA ZIMBABWSKÉ REPUBLIKY,

jejichž státy jsou dále uváděny jako „státy AKT“, na straně druhé,

S OHLEDEM NA Smlouvu o fungování Evropské unie na jedné straně a na dohodu z Georgetownu o založení skupiny afric­ kých, karibských a tichomořských (AKT) států na straně druhé,

S OHLEDEM NA Dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Ev­ ropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 a poprvé po­ změněnou v Lucemburku dne 25. června 2005 (dále jen „dohoda z Cotonou“),

MAJÍCE NA VĚDOMÍ, že čl. 95 odst.1 dohody z Cotonou stanoví, že dohoda byla uzavřena na dobu dvaceti let počínající dnem 1. března 2000,

MAJÍCE NA VĚDOMÍ, že dohoda pozměňující poprvé dohodu z Cotonou byla podepsána v Lucemburku dne 25. června 2005 a vstoupila v platnost dne 1. července 2008,

SE ROZHODLI podepsat tuto dohodu, kterou se podruhé mění dohoda z Cotonou, a za tímto účelem jmenovali jako své zplnomocněné zástupce:

ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE BELGIČANŮ, ZA PREZIDENTA BULHARSKÉ REPUBLIKY, ZA PREZIDENTA ČESKÉ REPUBLIKY,

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU DÁNSKA,

ZA PREZIDENTA SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO, ZA PREZIDENTA ESTONSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTKU IRSKA,

ZA PREZIDENTA ŘECKÉ REPUBLIKY,

ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE ŠPANĚLSKA, ZA PREZIDENTA FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY, ZA PREZIDENTA ITALSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA KYPERSKÉ REPUBLIKY, ZA PREZIDENTA LOTYŠSKÉ REPUBLIKY, ZA PREZIDENTKU LITEVSKÉ REPUBLIKY,

ZA JEHO KRÁLOVSKOU VÝSOST VELKOVÉVODU LUCEMBURSKA, ZA PREZIDENTA MAĎARSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA REPUBLIKY MALTA,

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU NIZOZEMSKA,

ZA SPOLKOVÉHO PREZIDENTA RAKOUSKÉ REPUBLIKY, ZA PREZIDENTA POLSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA PORTUGALSKÉ REPUBLIKY, ZA PREZIDENTA RUMUNSKA,

ZA PREZIDENTA REPUBLIKY SLOVINSKO, ZA PREZIDENTA SLOVENSKÉ REPUBLIKY, ZA PREZIDENTKU FINSKÉ REPUBLIKY,

ZA VLÁDU ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA, ZA EVROPSKOU UNII,

ZA PREZIDENTA ANGOLSKÉ REPUBLIKY,

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU ANTIGUY A BARBUDY, ZA HLAVU STÁTU BAHAMSKÉ SPOLEČENSTVÍ,

ZA HLAVU STÁTU BARBADOS,

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU BELIZE, ZA PREZIDENTA BENINSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA BOTSWANSKÉ REPUBLIKY, ZA PREZIDENTA BURKINY FASO,

ZA PREZIDENTA BURUNDSKÉ REPUBLIKY, ZA PREZIDENTA KAMERUNSKÉ REPUBLIKY, ZA PREZIDENTA KAPVERDSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA STŘEDOAFRICKÉ REPUBLIKY, ZA PREZIDENTA KOMORSKÉHO SVAZU,

ZA PREZIDENTA DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY KONGO, ZA PREZIDENTA KONŽSKÉ REPUBLIKY,

ZA VLÁDU XXXXXXXXX OSTROVŮ,

ZA PREZIDENTA REPUBLIKY POBŘEŽÍ SLONOVINY, ZA PREZIDENTA DŽIBUTSKÉ REPUBLIKY,

ZA VLÁDU DOMINICKÉHO SPOLEČENSTVÍ, ZA PREZIDENTA DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY, ZA PREZIDENTA STÁTU ERITREA,

ZA PREZIDENTA ETIOPSKÉ FEDERATIVNÍ DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY, ZA PREZIDENTA REPUBLIKY FIDŽIJSKÉ OSTROVY,

ZA PREZIDENTA GABONSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA A HLAVU STÁTU GAMBIJSKÉ REPUBLIKY, ZA PREZIDENTA GHANSKÉ REPUBLIKY,

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU GRENADY, ZA PREZIDENTA GUINEJSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA REPUBLIKY GUINEY-BISSAU, ZA PREZIDENTA GUYANSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA HAITSKÉ REPUBLIKY, ZA HLAVU STÁTU JAMAJKA,

ZA PREZIDENTA KEŇSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA KIRIBATSKÉ REPUBLIKY,

ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE LESOTHSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, ZA PREZIDENTKU LIBERIJSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA MADAGASKARSKÉ REPUBLIKY, ZA PREZIDENTA MALAWSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA MALIJSKÉ REPUBLIKY, ZA VLÁDU XXXXXXXXXXXXX OSTROVŮ,

ZA PREZIDENTA MAURITÁNSKÉ ISLÁMSKÉ REPUBLIKY, ZA PREZIDENTA MAURICIJSKÉ REPUBLIKY,

ZA VLÁDU FEDERATIVNÍCH STÁTŮ MIKRONÉSIE, ZA PREZIDENTA MOZAMBICKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA NAMIBIJSKÉ REPUBLIKY, ZA VLÁDU NAURSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA NIGERSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA NIGERIJSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY, ZA VLÁDA NIUE,

ZA VLÁDU PALAUSKÉ REPUBLIKY,

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU NEZÁVISLÉHO STÁTU PAPUA-NOVÁ GUINEA, ZA PREZIDENTA REPUBLIKY RWANDA,

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU SV. KRYŠTOFA A NEVISE, ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU SV. XXXXX,

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU SV. XXXXXXXX A GRENADIN, ZA HLAVU NEZÁVISLÉHO STÁTU SAMOA,

ZA PREZIDENTA DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY SV. XXXXX A PRINCŮV OSTROV, ZA PREZIDENTA SENEGALSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA SEYCHELSKÉ REPUBLIKY, ZA PREZIDENTA REPUBLIKY SIERRA LEONE,

ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU ŠALAMOUNOVÝCH OSTROVŮ, ZA PREZIDENTA JIHOAFRICKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA SURINAMSKÉ REPUBLIKY,

ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE SVAZIJSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, ZA PREZIDENTA SJEDNOCENÉ REPUBLIKY TANZANIE,

ZA PREZIDENTA ČADSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY VÝCHODNÍ TIMOR, ZA PREZIDENTA TOŽSKÉ REPUBLIKY,

ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE XXXXX,

ZA PREZIDENTA REPUBLIKY TRINIDAD A TOBAGO, ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU TUVALU,

ZA PREZIDENTA UGANDSKÉ REPUBLIKY, ZA VLÁDU VANUATSKÉ REPUBLIKY,

ZA PREZIDENTA ZAMBIJSKÉ REPUBLIKY, ZA VLÁDU ZIMBABWSKÉ REPUBLIKY,

KTEŘÍ se po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě, DOHODLI TAKTO:

Jediný článek

Dohoda z Cotonou se v souladu s postupem podle svého článku 95 mění takto:

A. PREAMBULE

1. Jedenáctý bod preambule, který začíná slovy: „PŘIPOMÍNA­ JÍCE prohlášení hlav států a vlád zemí AKT z Libreville a San­ to Dominga …“, se nahrazuje tímto:

„PŘIPOMÍNAJÍCE prohlášení hlav států a předsedů vlád států AKT z následných vrcholných schůzek;“.

2. Dvanáctý bod preambule, který začíná slovy: „MAJÍCE NA VĚDOMÍ, že rozvojové cíle tisíciletí …“, se nahrazuje tímto:

„MAJÍCE NA VĚDOMÍ, že rozvojové cíle tisíciletí vycházejí­ cí z prohlášení přijatého Valným shromážděním Organiza­ ce spojených národů v roce 2000 u příležitosti Summitu tisíciletí, zejména vymýcení extrémní chudoby a hladu, a rovněž rozvojové cíle a zásady dohodnuté na konferencích Organizace spojených národů poskytují jasnou vizi a musí být oporou spolupráce AKT-EU v rámci této dohody; uznávajíce, že EU a státy AKT musí společně usilovat o urychlení pokroku při plnění rozvojových cílů tisíciletí;“.

3. Za dvanáctý bod preambule, který začíná slovy: „MAJÍCE NA VĚDOMÍ, že rozvojové cíle tisíciletí …“ se doplňuje nový bod preambule, který zní:

„ZTOTOŽŇUJÍCE SE s programem efektivní pomoci, za­ hájeným na fóru v Římě, potvrzeným v Paříži a dále rozvi­ nutým v akčním programu z Akkry;“.

4. Třináctý bod preambule, který začíná slovy: „Se zvláštním zřetelem k slibům vyhlášeným …“, se nahrazuje tímto:

„VĚNUJÍCE zvláštní pozornost příslibům učiněným a cílům schváleným na významných konferencích OSN a dalších mezinárodních konferencích a uznávajíce potřebu podnik­ nout další kroky pro dosažení cílů a provádění akčních pro­ gramů, jež byly na těchto fórech vypracovány;“.

5. Za třináctý bod preambule, který začíná slovy: „Se zvláštním zřetelem k slibům vyhlášeným …“, se doplňuje bod nový, který zní:

„VĚDOMY SI významných celosvětových ekologických pro­ blémů, jež přináší změna klimatu, a hluboce znepokojeny tím, že nejzranitelnější obyvatelstvo žije v rozvojových ze­ mích, především v nejméně rozvinutých zemích a v malých ostrovních státech AKT, kde jsou životní podmínky a udrži­ telný rozvoj ohrožovány jevy spojenými s klimatem, jako je zvyšování hladiny moří, eroze pobřeží, povodně, sucha a desertifikace;“.

B. ZNĚNÍ ČLÁNKŮ DOHODY Z COTONOU

1. Článek 1 se mění takto:

a) Třetí odstavec se nahrazuje tímto:

„Tyto cíle a mezinárodní závazky stran, včetně rozvojo­ vých cílů tisíciletí, jsou zdrojem všech rozvojových stra­ tegií a dosahuje se jich prostřednictvím integrovaného přístupu, současně s ohledem na politické, hospodářské, sociální, kulturní a environmentální aspekty rozvoje. Partnerství poskytuje souvislý podpůrný rámec pro roz­ vojové strategie, přijaté každým státem AKT.“

b) Čtvrtý odstavec se nahrazuje tímto:

„Součástí tohoto rámce je udržení ekonomického růstu, rozvoj soukromého sektoru, zvýšení zaměstnanosti a zlepšení přístupu k výrobním prostředkům. Podporu­ je se úcta k právům jednotlivce a uspokojování základ­ ních potřeb, povzbuzování sociálního rozvoje a podmínek rovného rozdělování plodů růstu. Povzbu­ zují a podporují se regionální a subregionální integrační procesy, které napomáhají integraci zemí AKT do svě­ tového hospodářství v oblasti obchodu a soukromých investic. Nedílnou součástí tohoto přístupu je budování

kapacit účastníků v oblasti rozvoje a zlepšování institu­ cionálního rámce nutného pro sociální soudržnost, pro fungování demokratické společnosti a tržního hospo­ dářství a pro zrod aktivní a organizované občanské spo­ lečnosti. Systematická pozornost se věnuje situaci žen a otázkám rovnosti mužů a žen ve všech oblastech - po­ litické, ekonomické a sociální. Zásady udržitelného roz­ voje přírodních zdrojů a životního prostředí, včetně změny klimatu, se uplatňují a integrují na všech úrov­ ních partnerství.“

2. Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Hlavn í zásady

Spolupráce AKT-ES, založená na právně závazném systému a existenci společných orgánů, se řídí mezinárodně schváleným programem efektivní pomoci týkajícím se vlast­ nictví, sbližování, harmonizace, řízení pomoci zaměřeného na výsledky a vzájemné odpovědnosti, uskutečňovaným v souladu s těmito hlavními zásadami:

— rovnost partnerů a vlastnictví v rozvojových strategiích: pro účely provádění cílů partnerství určují státy AKT rozvojové strategie pro své ekonomiky a společnosti s veškerou svrchovaností a s náležitým zřetelem k pod­ statným a základním prvkům uvedeným v článku 9; partnerství podporuje vlastnictví dotyčných zemí a oby­ vatel v rozvojových strategiích; rozvojoví partneři EU uvedou své programy do souladu s těmito strategiemi,

— účast: kromě ústřední vlády jako hlavního partnera je partnerství otevřeno parlamentům a místním orgánům států AKT, jakož i různým ostatním účastníkům s cílem podpořit integraci všech složek společnosti, včetně sou­ kromého sektoru a organizací občanské společnosti, do hlavního proudu politického, hospodářského a spole­ čenského života,

— klíčová úloha dialogu a plnění vzájemných závazků a odpovědnost: závazky přijaté stranami v rámci jejich dialogu jsou ústředním bodem jejich vztahů partnerství a spolupráce; strany úzce spolupracují při určování a provádění potřebných procesů sbližování a harmoni­ zace mezi dárci s cílem zajistit v těchto procesech klíčo­ vou úlohu států AKT,

— diferenciace a regionalizace: dohody o spolupráci a pri­ ority spolupráce se liší podle úrovně rozvoje partnera, jeho potřeb, výsledků a dlouhodobé rozvojové strategie. Nejméně rozvinutým zemím se poskytuje zvláštní za­ cházení. Přihlédne se ke zranitelnosti vnitrozemských a ostrovních států. Zvláštní důraz se klade na regionální integraci, a to i na kontinentální úrovni.“

3. Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Ob ecn ý přístup

Státy AKT určují rozvojové zásady, strategie a modely svých ekonomik a společností s veškerou svrchovaností. Se Spole­ čenstvím zakládají programy spolupráce podle této dohody. Strany však uznávají doplňkovou úlohu nestátních účastní­ ků, národních parlamentů států AKT a místních decentrali­ zovaných orgánů a jejich potenciál přispět k procesu rozvoje, především na státní a regionální úrovni. Za tímto účelem a za podmínek stanovených v této dohodě – nestátní účastníci, národní parlamenty států AKT a místní decentralizované orgány tam, kde je to vhodné:

— jsou zapojeni a informováni o konzultacích týkajících se politik a strategií spolupráce, o prioritách spolupráce, zejména v oblastech, které se jich týkají nebo je přímo ovlivňují, a o politickém dialogu,

— obdrží podporu v oblasti budování kapacit v kritických oblastech s cílem jednak posílit kapacity těchto účastní­ ků, zejména pokud jde o organizaci a zastupování a zři­ zování konzultačních mechanismů zahrnujících komunikační kanály a dialog, a jednak podpořit strate­ gická spojenectví.

Tam, kde je to vhodné, nestátní účastníci a místní decentra­ lizované orgány:

— obdrží finanční prostředky za podmínek stanovených v této dohodě s cílem podpořit místní rozvojové procesy,

— jsou zapojeni do provádění projektů a programů spolu­ práce v oblastech, které se jich týkají nebo ve kterých mají tito účastníci komparativní výhodu.“

4. Článek 6 se mění takto:

a) Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. K účastníkům spolupráce patří:

a) státní (místní, regionální a celostátní) účastníci, včetně národních parlamentů států AKT;

b) regionální organizace států AKT a Africká unie; Pro účely této dohody zahrnuje pojem ‚regionální orga­ nizace či úroveň‘ také subregionální organizace či úrovně;

c) nestátní účastníci:

— soukromý sektor,

— hospodářští a sociální partneři, včetně odbo­ rových organizací,

— občanská společnost ve všech svých podobách podle vnitrostátní charakteristiky.“

b) V odstavci 2 se slova „nevládních účastníků“ nahrazují slovy „nestátních účastníků“.

5. Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Politick ý dialog

1. Strany se pravidelně účastní komplexního, vyváženého a hlubokého politického dialogu vedoucího k závazkům na obou stranách.

2. Cílem tohoto dialogu je výměna informací, podpora vzájemného porozumění a usnadnění zavádění dohodnutých priorit a společných agend, zejména uznáváním existujících vazeb mezi různými aspekty vztahů mezi stranami a různý­ mi oblastmi spolupráce stanovenými v této dohodě. Dialog usnadňuje konzultace mezi stranami a posiluje jejich spolu­ práci na mezinárodních fórech a dále prosazuje a podporuje systém účinného multilateralismu. Cíle dialogu rovněž zahr­ nují předcházení vzniku situací, ve kterých by jedna strana mohla považovat za nutné využít konzultační postupy podle článků 96 a 97.

3. Dialog zahrnuje veškeré cíle stanovené v této dohodě, stejně jako otázky společného, obecného nebo regionálního zájmu včetně záležitostí týkajících se regionální a kontinen­ tální integrace. Prostřednictvím dialogu strany přispívají k míru, bezpečnosti a stabilitě a podporují stabilní a demo­ kratické politické prostředí. Dialog zahrnuje strategie spolu­ práce, včetně programu účinnosti pomoci, stejně jako globální a odvětvové politiky, zahrnující i životní prostředí, změnu klimatu, rovnost mužů a žen, migraci a otázky sou­ visející s kulturním dědictvím. Zabývá se rovněž globálními a odvětvovými politikami obou stran, jež by mohly ovlivnit plnění cílů rozvojové spolupráce.

4. Dialog se mimo jiné zaměřuje na specifické politické problémy společného zájmu nebo obecného významu pro dosažení cílů této dohody, jako je obchod se zbraněmi, nad­ měrné vojenské výdaje, drogy, organizovaný zločin, dětská práce nebo jakákoli diskriminace, založená například na rase, barvě pleti, pohlaví, jazyku, náboženském vyznání, politic­ kých či jiných názorech, národním nebo sociálním původu, majetku, rodu nebo jiném postavení. Dialog rovněž zahrnuje pravidelné posouzení vývoje dodržování lidských práv, demokratických zásad, právního státu a řádné správy věcí veřejných.

5. Vedoucí úlohu v tomto dialogu hrají široce založené politiky na podporu míru a předcházení, zvládání a řešení násilných konfliktů, jakož i potřeba brát při vymezování prioritních oblastí spolupráce plně v úvahu cíle, jimiž jsou mír a demokratická stabilita. V této souvislosti se tam, kde je to vhodné, do dialogu plně zapojí příslušné regionální orga­ nizace států AKT a Africká unie.

6. Dialog je veden pružně. Dialog je podle potřeby for­ mální nebo neformální a je veden uvnitř nebo vně institu­ cionálního rámce včetně skupiny AKT, Společného parlamentního shromáždění, ve vhodném formátu a na vhodné úrovni včetně úrovně vnitrostátní, regionální, konti­ nentální nebo úrovně celé skupiny AKT.

7. K tomuto dialogu se přidružují regionální organizace a zástupci organizací občanské společnosti a dále tam, kde je to vhodné, národní parlamenty států AKT.

8. Za účelem předcházení vzniku situací, v nichž by jed­ na strana mohla považovat za nezbytné využít konzultační postup podle článku 96, je případně dialog zahrnující pod­ statné prvky systematický a formalizovaný v souladu s po­ stupy uvedenými v příloze VII.“

6. Článek 9 se mění takto:

a) V odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Řádná správa věcí veřejných, která je základem partner­ ství AKT-EU, je základem domácích a mezinárodních politik stran a představuje základní prvek této dohody. Strany se dohodly, že vážné případy korupce včetně úplatkářství vedoucího k takové korupci představují po­ rušení tohoto prvku, jak je uvedeno v článku 97.“

b) V odstavci 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Zásady, na nichž stojí podstatné prvky a základní prvek, jak je vymezuje tento článek, se vztahují stejným způso­ xxx na všechny státy AKT na jedné straně a na Evrop­ skou unii a její členské státy na straně druhé.“

7. Článek 10 se mění takto:

a) V odstavci 1 se druhá odrážka nahrazuje tímto:

„— větší zapojení národních parlamentů států AKT, místních decentralizovaných orgánů tam, kde je to vhodné, a aktivní a organizované občanské společ­ nosti a soukromého sektoru.“

b) V odstavci 2 se slova „tržního hospodářství“ nahrazují slovy „sociálního tržního hospodářství“.

8. Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Politik a b udován í míru, předcházen í k on flik tům a jejich řešen í, reak ce n a n estab iln í situace

1. Strany uznávají, že bez rozvoje a bez snižování chudo­ by nemůže být dosaženo udržitelného míru a bezpečnosti, a že bez míru a bezpečnosti nemůže být dosaženo udržitel­ ného rozvoje. V rámci partnerství strany sledují aktivní, kom­ plexní a integrovanou politiku zaměřenou na budování míru a předcházení konfliktům a jejich řešení a na bezpečnost obyvatel a zabývají se nestabilními situacemi. Tato politika se zakládá na zásadě vlastní odpovědnosti a soustřeďuje se ze­ jména na budování vnitrostátních, regionálních a kontinen­ tálních kapacit a na předcházení násilným konfliktům v raném stadiu cíleným řešením jejich základních příčin, včetně chudoby, a vhodnou kombinací veškerých dostup­ ných nástrojů.

Strany uznávají, že je nutné se zabývat novými či zhoršují­ cími se bezpečnostními hrozbami, jako je organizovaný zlo­ čin, pirátství a nelegální obchod, zejména s lidmi, drogami a zbraněmi. Je třeba rovněž zohlednit následky celosvětových problémů, jako jsou otřesy na mezinárodních finančních tr­ xxxx, změna klimatu a pandemie.

Strany zdůrazňují význam úlohy regionálních organizací při budování míru a předcházení konfliktům a jejich řešení a v boji s novými či zhoršujícími se bezpečnostními hroz­ bami v Africe, a zásadní význam Africké unie v této oblasti.

2. Vzájemná závislost bezpečnosti a rozvoje zahrnuje čin­ nosti v oblasti budování míru, předcházení konfliktům a je­ jich řešení, jež kombinují krátkodobý a dlouhodobý přístup; tyto činnosti zahrnují oblast zvládání krizí a přesahují ji. Čin­ nosti v oblasti boje s novými či zhoršujícími se bezpečnost­ ními hrozbami podporují mimo jiné vymáhání práva, včetně spolupráce při hraničních kontrolách, zvyšování bezpečnos­ ti mezinárodního dodavatelského řetězce a zlepšování bez­ pečnostních záruk letecké, námořní a pozemní dopravy.

Činnosti v oblasti budování míru, předcházení konfliktům a jejich řešení zahrnují zejména podporu vyvažování politic­ kých, hospodářských, sociálních a kulturních příležitostí mezi všemi segmenty společnosti, posilování demokratické legitimity a účinnosti správy věcí veřejných, zřizování účin­ ných mechanismů mírového řešení skupinových zájmů, ak­ tivního zapojení žen, překonávání hranic mezi různými segmenty společnosti, stejně jako podporu aktivní a organi­ zované občanské společnosti. V tomto ohledu se věnuje ob­ zvláštní pozornost vývoji systémů včasného varování a mechanismů budování míru, jež přispějí k předcházení konfliktů.

3. Příslušné činnosti rovněž mimo jiné zahrnují podporu snah o zprostředkování, vyjednávání a usmiřování, účinnou regionální správu sdílených vzácných přírodních zdrojů, de­ mobilizace a opětovného začlenění bývalých bojovníků do společnosti a řešení problému dětských vojáků a násilí pácha­ ného na ženách a dětech. Budou přijata vhodná opatření pro stanovení rozumných limitů vojenských výdajů a obchodu se zbraněmi, včetně podpory používání dohodnutých norem a kodexů chování, stejně jako pro boj s činnostmi, jež jsou zdrojem konfliktů.

3a. Zvláštní důraz se klade na boj proti protipěchotním minám a zbytkům vojenských výbušnin a také na řešení ne­ dovolené výroby, přepravy, šíření a hromadění ručních pal­ ných zbraní a lehkých zbraní a nábojů do nich, včetně jejich

nekontrolovaného šíření a nedostatečně zabezpečených a špatně spravovaných zásob a skladů.

Strany se dohodly, že budou koordinovat, sledovat a plně uplatňovat své závazky v rámci všech příslušných meziná­ rodních úmluv a nástrojů a za tímto účelem se zavazují spo­ lupracovat na vnitrostátní, regionální a kontinentální úrovni.

3b. Strany se rovněž zavazují spolupracovat při předchá­ zení žoldnéřským aktivitám v souladu se svými závazky v rámci všech příslušných mezinárodních úmluv a nástrojů a svých příslušných právních předpisů.

4. Strany si vyměňují informace a usnadňují preventivní opatření tak, aby se nestabilní situace řešily strategickým a účinným způsobem, a využívají při tom soudržným způ­ sobem diplomatické, bezpečnostní a rozvojové nástroje. Do­ hodnou se na způsobech, jak nejlépe posílit schopnosti států plnit své základní funkce a stimulovat politickou vůli k re­ formě při současném respektování zásady vlastní odpověd­ nosti. Za nestabilních situací je obzvláště důležitý politický dialog, který bude dále rozvíjen a posilován.

5. V situacích násilných konfliktů činí strany veškeré vhodné kroky k tomu, aby zabránily nárůstu násilí, omezily jeho územní rozšíření a usnadnily mírové řešení stávajících sporů. Zvláštní pozornost je věnována zajištění toho, aby fi­ nanční zdroje pro spolupráci byly užívány v souladu se zá­ sadami a cíli partnerství a aby se předcházelo zneužívání prostředků pro válečné účely.

6. V situacích po skončení konfliktu strany přijmou veš­ kerá vhodná opatření ke stabilizaci situace v období pře­ chodu tak, aby byl usnadněn návrat k nenásilné, stabilní a demokratické situaci. Strany zajistí vytvoření všech nezbyt­ ných vazeb mezi krizovými opatřeními, rehabilitací a rozvo­ jovou spoluprací.

7. Při podpoře posilování míru a mezinárodní spravedl­ nosti strany znovu potvrzují své odhodlání:

— sdílet zkušenosti při přijímání právních úprav potřeb­ ných pro umožnění ratifikace a provádění Římského sta­ tutu Mezinárodního trestního soudu a

— bojovat proti mezinárodnímu zločinu v souladu s mezi­ národním právem, s patřičným ohledem na Římský statut.

Strany usilují o přijetí kroků směřujících k ratifikaci a pro­ vádění Římského statutu a souvisejících nástrojů.“

9. Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

Soudržn ost politik Xxxxxxxx ství a je ji c h dopad n a prováděn í této dohody

Strany se zavázaly zabývat se soudržností politik ve prospěch rozvoje cílenějším a strategičtějším způsobem více zaměře­ ným na partnerství, zahrnujícím zesílení dialogu o otázkách soudržnosti politik ve prospěch rozvoje. Evropská unie uzná­ vá, že rozvojové priority států AKT mohou být v souladu s cí­ li této dohody podporovány také dalšími politikami Unie kromě rozvojové politiky. Evropská unie proto za účelem pl­ nění cílů této dohody zvýší soudržnost těchto politik.

Aniž je dotčen článek 96, v případě, že Společenství hodlá při výkonu svých pravomocí přijmout opatření, které by mohlo mít vliv na zájmy států AKT, pokud jde o cíle této dohody, skupině AKT své záměry včas oznámí. Za tímto účelem Ko­ mise pravidelně informuje sekretariát skupiny AKT o pláno­ vaných návrzích a současně oznámí svůj návrh takových opatření. Tam, kde je to nezbytné, může být rovněž z pod­ nětu států AKT vznesena žádost o informace.

Na žádost těchto států se budou neprodleně konat konzulta­ ce tak, aby bylo možné před přijetím jakéhokoli konečného rozhodnutí vzít v úvahu jejich obavy ohledně dopadu těchto opatření.

Kromě toho mohou po ukončení těchto konzultací státy AKT a skupina AKT co nejdříve písemně oznámit Xxxxxxxxx ství své případné obavy a předložit návrhy změn, jimiž by bylo možné jejich obavy odstranit.

Pokud Společenství návrhy států AKT nepřijme, co nejdříve je informuje s uvedením důvodů.

Skupina AKT rovněž obdrží přiměřené informace o vstupu takových rozhodnutí v platnost, a to předem, kdykoli to bude možné.“

10. Článek 14 se nahrazuje tímto:

„Článek 14

Společn é org án y

1. Společnými orgány této dohody jsou Rada ministrů, Výbor velvyslanců a Společné parlamentní shromáždění.

2. Aniž jsou dotčena příslušná ustanovení stávajících či budoucích dohod o hospodářském partnerství, vynasnaží se

společné orgány a orgány ustavené v rámci dohod o hospo­ dářském partnerství zajistit koordinaci, soudržnost a do­ plňkovost, jakož i výměnu informací.“

11. Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 14a

Setk án í hlav států a předsedů vlád

Strany se setkávají na úrovni hlav států a předsedů vlád, a to na základě společné dohody a v odpovídajícím složení.“

12. Článek 15 se mění takto:

a) V odstavci 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Rada ministrů se zpravidla schází z podnětu předsedy jednou ročně a kdykoli je to nezbytné v podobě a geog­ rafickém složení odpovídajícím problémům, které mají být řešeny. Tato setkání umožní vedení konzultací na vysoké úrovni o záležitostech, jež jsou pro strany ob­ zvláště důležité, a doplní tak činnost smíšeného minis­ terského výboru pro obchod podle článku 38 a Výboru pro rozvojovou finanční spolupráci AKT-ES podle člán­ ku 83, jež slouží k přípravě každoročních setkání Rady ministrů.“

b) V odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Rada ministrů může v průběhu pravidelných každoroč­ ních setkání nebo písemným postupem přijímat rozhod­ nutí závazná pro strany, rámcová usnesení, doporučení a stanoviska. Rada předkládá každý rok Společnému pa­ rlamentnímu shromáždění zprávu o provádění této do­ hody. Přezkoumává a bere v úvahu usnesení a doporučení přijatá Společným parlamentním shromážděním.“

13. Článek 17 se mění takto:

a) Odstavec 2 se mění takto:

i) Třetí a čtvrtá odrážka nahrazují tímto:

„— projednávat otázky související s rozvojem a s partnerstvím AKT-EU, včetně dohod o ho­ spodářském partnerství, dalších obchodních dohod, Evropského rozvojového fondu a stra­ tegických dokumentů o zemích a regionech. Za tímto účelem Komise předá tyto strategické do­ kumenty pro informaci Společnému parla­ mentnímu shromáždění,

— projednávat výroční zprávu Rady ministrů o provádění této dohody a přijímat usnesení a vydávat doporučení pro Xxxx ministrů za účelem dosažení cílů této dohody,“.

ii) Doplňuje se nová odrážka, která zní:

„— prosazovat institucionální rozvoj a budování kapacit národních parlamentů v souladu s čl. 33 odst. 1 této dohody.“

b) Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Společné parlamentní shromáždění se schází dvakrát ročně na plenárním zasedání, střídavě v Evrop­ ské unii a v jednom ze států AKT. S cílem posílit regio­ nální integraci a podpořit spolupráci mezi národními parlamenty se sjednávají schůzky mezi členy parlamentů z EU a AKT na regionální úrovni.

Tyto schůzky na regionální úrovni se organizují v sou­ ladu s cíli stanovenými v čl. 14 odst. 2 této dohody.“

14. V článku 19 se na odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Spolupráce vychází ze závěrů konferencí OSN a ze zá­ měrů, cílů a akčních programů sjednaných na mezinárodní úrovni a z jejich pokračování, jakožto základu pro zásady rozvoje. Spolupráce rovněž vychází z cílů mezinárodní roz­ vojové spolupráce a přikládá zvláštní význam realizaci kvali­ tativních a kvantitativních ukazatelů pokroku. Strany společně usilují o urychlení pokroku při plnění rozvojových cílů tisíciletí.“

15. Článek 20 se mění takto:

a) Odstavec 1 se mění takto:

i) úvodní věty se nahrazují tímto:

„1. Cíle rozvojové spolupráce AKT-ES se usku­ tečňují pomocí integrovaných strategií, které zahr­ nují hospodářské, sociální, kulturní, environmentální a institucionální prvky, které musí být v místním vlastnictví. Spolupráce tak poskytuje soudržný rámec podpory vlastních rozvojových strategií AKT a zajišťuje doplňkovost a interakci

mezi různými prvky, zejména na vnitrostátní a re­ gionální úrovni a mezi nimi. V tomto kontextu a v rámci rozvojových politik a reforem pro­ váděných státy AKT se strategie spolupráce AKT-ES na národní, případně regionální úrovni zaměřují na:“.

ii) Písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a) dosahování rychlého a udržovaného hospodář­ ského růstu, který vytváří pracovní místa, roz­ voj soukromého sektoru, zvyšování zaměstnanosti, zlepšování přístupu k výrob­ ním hospodářským činnostem a zdrojům;“.

iii) V odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„aa) podporu regionální spolupráce a integrace;“.

b) Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Systematická pozornost se věnuje těmto tematic­ kým nebo průřezovým tématům s cílem integrovat je do všech oblastí spolupráce: lidská práva, rovnost mužů a žen, demokracie, řádná správa věcí veřejných, udrži­ telnost životního prostředí, změna klimatu, přenosné a nepřenosné choroby a institucionální rozvoj a bu­ dování kapacit. Tyto oblasti jsou rovněž způsobilé pro podporu Společenství.“

16. Článek 21 se mění takto:

a) V odstavci 1 se v úvodní větě slova „pro soukromé in­ vestice“ nahrazují slovy „pro investice“.

b) Netýká se českého znění.

c) Odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Podpora investic a rozvoje soukromého sektoru integruje akce a iniciativy na makroekonomické, mezoe­ konomické a mikroekonomické úrovni a pomáhá při hledání inovativních mechanismů financování, včetně kombinování a posilování potenciálu veřejných a sou­ kromých zdrojů pro financování rozvoje.“

d) Doplňuje se nový odstavec, který zní:

„6. Spolupráce podporuje investice veřejného sekto­ ru do základní infrastruktury, zaměřené na rozvoj sou­ kromého sektoru, hospodářský růst a vymýcení chudoby.“

17. V čl. 22 odst. 1 se úvodní věta v písmeni b) nahrazuje tímto:

„b) strukturální politiky zaměřené na posílení úlohy růz­ ných účastníků, zejména soukromého sektoru, a ke zlep­ šení prostředí pro zvýšenou mobilizaci domácích zdrojů a růst obchodu, investic a zaměstnanosti, jakož i na:“.

18. Článek 23 se nahrazuje tímto:

„Článek 23

Rozvoj hospodářsk ého odvětví

Spolupráce podporuje udržitelnou politiku a institucionální reformy a investice nutné pro spravedlivý přístup k hospo­ dářským činnostem a výrobním prostředkům, zejména:

a) rozvoj systémů školení, které napomáhají zvyšovat produktivitu ve formálních i neformálních sektorech;

b) kapitál, úvěry, půdu, zejména pokud jde o vlastnická práva a užívání;

c) rozvoj strategií venkova zaměřených na vybudování rámce pro participační decentralizované plánování a rozdělování a řízení zdrojů;

d) rozvoj strategií zaměřených na zvyšování zemědělské produkce a produktivity ve státech AKT, zejména zajiš­ těním potřebného financování výzkumu, vstupů a slu­ žeb v zemědělství a podpůrné infrastruktury ve venkovských oblastech, a snižováním a řízením rizik. Podpora zahrnuje veřejné a soukromé investice do ze­ mědělství, podporu tvorby zemědělských politik a stra­ tegií, posilování organizací v zemědělství a soukromém sektoru, řízení přírodních zdrojů a rozvoj a fungování zemědělských trhů. Strategie zemědělské produkce po­ sílí vnitrostátní a regionální politiky bezpečnosti potra­ vin a regionální integraci. V této souvislosti spolupráce podpoří úsilí AKT zvýšit konkurenceschopnost vývoz­ ních komodit a přizpůsobit své strategie vývozu komo­ dit vývoji obchodních podmínek.

e) udržitelný rozvoj vodních zdrojů, založený na integro­ vaných zásadách řízení vodních zdrojů, zajišťující spra­ vedlivé a udržitelné rozdělení společných vodních zdrojů mezi různé uživatele;

f) udržitelný rozvoj rybolovu a akvakultury, který zahrnuje vnitrozemský rybolov i mořské zdroje v rámci výluč­ ných hospodářských zón států AKT.

g) hospodářská a technologická infrastruktura a služby včetně dopravy, telekomunikačních systémů, sdělo­ vacích služeb a rozvoje informační společnosti;

h) rozvoj konkurenceschopných odvětví průmyslu, těžby a energetiky, při povzbuzování účasti a rozvoje soukro­ mého sektoru;

i) rozvoj obchodu, včetně podpory poctivého obchodu;

j) rozvoj podnikání, financí a bankovnictví a jiných sekto­ rů služeb;

k) rozvoj cestovního ruchu;

l) rozvoj vědecké, technologické a výzkumné infrastruktu­ ry a služeb; včetně zlepšování, přenosu a vstřebávání nových technologií;

m) posilování kapacit ve výrobních oblastech, zejména ve veřejném a soukromém sektoru;

n) podpora tradičních vědomostí a

o) rozvoj a provádění konkrétních strategií přizpůsobení zabývajících se důsledky eroze preferencí, případně včetně činností uvedených výše v bodech a) až n).“

19. Doplňuje se nový článek, který zní:

„Článek 23a

Ryb olov

Protože se uznává skutečnost, že rybolov a akvakultura hrají v zemích AKT zásadní úlohu, mají pozitivní vliv na vytvá­ ření pracovních míst, tvorbu příjmů, bezpečnost potravin a životní podmínky venkovských a pobřežních komunit, a tím snižují chudobu, zaměří se spolupráce na další rozvoj odvětví rybolovu a akvakultury v zemích AKT tak, aby došlo k udržitelnému zvýšení souvisejících sociálních a hospodář­ ských výhod.

Programy a činnosti spolupráce podpoří mimo jiné rozvoj a provádění udržitelných strategií rozvoje a plánů řízení od­ větví rybolovu a akvakultury v zemích a regionech AKT; za­ členění rybolovu a akvakultury do vnitrostátních a regionálních rozvojových strategií; rozvoj infrastruktury a technického know-how potřebných pro to, aby mohly země AKT získat ze svého rybolovu a akvakultury nejvyšší možnou udržitelnou hodnotu; budování kapacit zemí AKT na překonání vnějších problémů, jež jim brání plně využívat jejich rybolovné zdroje; a podpora a rozvoj společných pod­ niků pro investice do odvětví rybolovu a akvakultury v ze­ mích AKT. Jakákoli dohoda o rybolovu, která bude sjednávaná mezi Společenstvím a státy AKT, musí být kon­ zistentní s rozvojovými strategiemi v této oblasti.

Na základě společné dohody a s cílem rozvíjet, zlepšovat nebo posilovat rozvojovou spolupráci mezi EU a AKT pro udržitelný rybolov a akvakulturu se mohou konat konzulta­ ce na vysoké úrovni, včetně ministerské úrovně.“

20. V čl. 25 odst. 1 se písmena a) a b) nahrazují tímto:

„a) zlepšování vzdělávání a odborné přípravy na všech úrov­ ních, úsilí o dosažení uznávání vysokoškolských kvalifi­ kací, vytvoření systémů pro zajištění kvality vzdělávání, včetně vzdělávání a odborné přípravy probíhajících on- line nebo nekonvenčními metodami, a budování tech­ nických kapacit a dovedností;

b) zlepšování systémů zdravotnictví, zejména zajištění rov­ ného přístupu ke komplexní a kvalitní zdravotní péče a zlepšování výživy, odstranění hladu a podvýživy, za­ jištění přiměřených dodávek a bezpečnosti potravin, a to mimo jiné prostřednictvím podpory bezpečnostních sítí;“.

21. Článek 27 se mění takto:

a) Xxxxxx se nahrazuje tímto:

„Kultura a vzdělávání“.

b) Písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c) uznání, zachování a podporu hodnoty kulturního dědictví; podporu rozvoje kapacit v tomto sektoru;“.

c) Doplňují se nová písmena, která znějí:

„e) uznání a podporu úlohy účastníků a sítí v oblasti kultury a jejich příspěvku k udržitelnému rozvoji;

f) podporu kulturního rozměru vzdělávání a účasti mládeže na kulturních aktivitách.“

22. Články 28, 29 a 30 se nahrazují tímto:

„Článek 28

Ob ecn ý přístup

1. Spolupráce AKT a EU poskytuje účinnou pomoc při pl­ nění cílů a priorit, jež si státy AKT stanovily v rámci regio­ nální spolupráce a integrace.

2. V souladu s obecnými cíli uvedenými v článcích 1 a 20 se spolupráce mezi AKT a EU zaměřuje na:

a) podporu míru a stability, jakož i předcházení a řešení konfliktů;

b) posilování hospodářského rozvoje a zlepšování hospo­ dářské spolupráce prostřednictvím budování rozsáh­ lejších trhů, volného pohybu osob, zboží, služeb, kapitálu, pracovních sil a technologií mezi zeměmi AKT, urychlené diverzifikace ekonomik států AKT, podpory a rozšíření obchodování mezi zeměmi AKT a třetími ze­ měmi a postupného začleňování států AKT do svě­ tového hospodářství;

c) podporu překonávání problémů nadnárodního rozmě­ ru souvisejících s udržitelným rozvojem, mimo jiné po­ mocí koordinace a harmonizace politik regionální spolupráce.

3. Za podmínek stanovených v článku 58 spolupráce rov­ něž podporuje meziregionální spolupráci a spolupráci v rámci AKT, zahrnující například:

a) jednu či více regionálních organizací AKT, včetně těch na kontinentální úrovni;

b) evropské zámořské země a území a nejvzdálenější regiony;

c) rozvojové země, které nepatří mezi AKT.

Článek 29

Spolupráce AK T a E U při podpoře reg ion áln í spolupráce a in teg race

1. V oblasti stability, míru a předcházení konfliktům se spolupráce zaměřuje na:

a) podporu a rozvoj regionálního politického dialogu v ob­ lastech předcházení konfliktům a jejich řešení; lidská práva a demokratizaci; výměny, síťové spolupráce a pod­ poru mobility mezi různými účastníky rozvoje, zejména v občanské společnosti;

b) podporu regionálních iniciativ a politik v bezpečnost­ ních otázkách, zahrnujících kontrolu zbraní, boj proti drogám, organizovanému zločinu, praní peněz, úplat­ kářství a korupci.

2. V oblasti regionální hospodářské integrace spolupráce podporuje:

a) účast nejméně rozvinutých zemí ze států AKT na bu­ dování regionálních trhů a jejich společném využívání;

b) provádění odvětvových hospodářských reformních po­ litik na regionální úrovni;

c) liberalizaci obchodu a plateb;

d) zahraniční i domácí přeshraniční investice a jiné regio­ nální nebo subregionální iniciativy hospodářské integrace;

e) zmírňování následků čistých přechodných nákladů re­ gionální integrace na rozpočtové příjmy a platební bilanci;

f) infrastrukturu, zejména dopravy a spojů a jejich bezpeč­ nosti a služeb, včetně rozvoje regionálních příležitostí v oblasti informačních a komunikačních technologií.

3. V oblasti regionálních politik udržitelného rozvoje podporuje spolupráce priority regionů AKT, zejména:

a) životní prostředí a udržitelné řízení přírodních zdrojů, včetně vody a energie, a řešení změny klimatu;

b) bezpečnost potravin a zemědělství;

c) zdravotnictví, vzdělávání a odbornou přípravu;

d) výzkum a technologický rozvoj a

e) regionální iniciativy pro připravenost na katastrofy, zmírňování jejich následků a obnovu po katastrofách.

Článek 30

Budován í k apacit n a podporu reg ion áln í spolupráce a in teg race v AK T

Spolupráce za účelem dosažení účinnosti a efektivity re­ gionálních politik rozvíjí a posiluje kapacity:

a) regionálních integračních institucí a organizací, jež zří­ dily státy AKT, a regionálních integračních institucí a or­ ganizací, jichž se státy AKT účastní, které podporují regionální spolupráci a integraci;

b) národních vlád a parlamentů v záležitostech regionální integrace;

c) nestátních subjektů včetně soukromého sektoru.“

23. Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 31a

HI V/AI DS

Spolupráce podporuje snahy států AKT rozvinout a posílit všechny odvětvové politiky a programy zaměřené na to, jak vyřešit pandemii HIV/AIDS a zabránit jí v omezování rozvo­ je. Podporuje snahy států AKT o urychlené dosažení a udr­ žení všeobecné dostupnosti prevence HIV/AIDS, léčby, péče a podpory a zaměřuje se zejména na:

a) podporu vývoje a provádění souhrnných odvětvových strategií a plánů týkajících se HIV/AIDS jakožto priorit­ ní složky národních a regionálních rozvojových plánů;

b) zapojení všech souvisejících rozvojových odvětví do re­ akcí států na HIV/AIDS a zajištění široké mobilizace účastníků na všech úrovních;

c) zlepšování systémů zdravotnictví a řešení nedostatku lidských zdrojů ve zdravotnictví jako základu pro zajiš­ tění všeobecné dostupnosti a účinné integrace prevence HIV/AIDS, léčby a péče a jiné zdravotní péče;

d) řešení otázky nerovného postavení mužů a žen, násilí a zneužívání páchaného na základě pohlaví jakožto sti­ mulů pandemie HIV/AIDS, dále zvýšení úsilí o zabezpe­ čení práv žen a dívek, vytváření účinných programů a služeb pro ženy a dívky, které se týkají HIV/AIDS a zohledňují genderové aspekty, mimo jiné i sexuální a reprodukční zdraví, a úsilí o podporu plného zapojení žen do plánování a rozhodování v oblasti strategií a pro­ gramů zaměřených na HIV/AIDS;

e) vyvinout podpůrné právní a politické rámce a odstranit represivní zákony, politiky, praxe, stigmata a diskrimi­ naci, jež narušují lidská práva, zvyšují zranitelnost vůči HIV/AIDS a omezují dostupnost prevence HIV/AIDS, léčby, péče a podpory v této nemoci včetně léků, komo­ dit a služeb pro osoby nakažené HIV/AIDS a nejohrože­ nější skupiny obyvatel;

f) zvýšení rozsahu přístupnosti souvislé prevence HIV/AIDS založené na důkazech, jež se zabývá místní­ mi stimuly epidemie a specifickými potřebami žen, mla­ dých lidí a nejohroženějších skupin obyvatel, a

g) zajištění všeobecného a spolehlivého přístupu k bezpeč­ ným, kvalitním a cenově dostupným lékům a zdravot­ nickým pomůckám, včetně zboží z oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví.“

24. Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 32a

Změn a k limatu

Strany uznávají, že změna klimatu přináší významné ekolo­ gické problémy po celém světě a představuje hrozbu dosa­ žení rozvojových cílů tisíciletí, takže její zvládání vyžaduje odpovídající, předvídatelnou a včasnou finanční podporu. Z těchto důvodů, a v souladu s ustanoveními článku 32, a ze­ jména odst. 2 písm. a) tohoto článku, spolupráce:

a) uznává ohrožení států AKT, jež především pro malé ostrovy a státy AKT nacházející se v malé nadmořské výšce představují jevy spojené s klimatem, jako jsou ero­ ze pobřeží, cyklony, povodně a ekologicky motivované přesídlování obyvatel, a zejména pro nejméně rozvinuté a vnitrozemské státy AKT vzrůstající rozsah povodní, sucha, odlesňování a desertifikace;

b) posiluje a podporuje politiky a programy na zmírnění a přizpůsobení následkům a hrozbám změny klimatu, mimo jiné prostřednictvím institucionálního rozvoje a budování kapacit;

c) zvyšuje kapacitu států AKT v rozvoji celosvětového trhu s uhlíkem a jejich účasti na něm a

d) je zaměřena na tyto činnosti:

i) na integraci změny klimatu do rozvojových strate­ gií a do snah o snižování chudoby,

ii) na zvyšování politického významu, jejž má změna klimatu v rozvojové spolupráci, mimo jiné vhod­ ným politickým dialogem,

iii) na pomoc státům AKT při přizpůsobování změně klimatu v příslušných odvětvích, jako je zeměděl­ ství, vodohospodářství a vodní infrastruktura, na­ příklad pomocí transferů a přijímání vhodných a ekologických technologií,

iv) na podporu snižování rizik katastrof, což odráží skutečnost, že se změnou klimatu je spojeno stále více katastrof,

v) na poskytování finanční a technické podpory pro činnosti států AKT na zmírňovánídopadů v souladu s cíli snižování chudoby a udržitelného rozvoje, mimo jiné pomocí snižování emisí z odlesňování a poškozování lesů a snižování emisí v zemědělství,

vi) na zlepšení kvality informací a předpovědí o počasí a klimatu a systémů včasného varování a

vii) na podporu obnovitelných zdrojů energie a nízkou­ hlíkových technologií, jež prospívají udržitelnému rozvoji.“

25. V čl. 33 odst. 3 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c) zlepšování a posilování správy veřejných financí a fiskál­ ního řízení s cílem rozvinout hospodářské aktivity v ze­ mích AKT a zvýšit jejich daňové příjmy, a přitom plně respektovat svrchovanost států AKT v této oblasti.

Opatření mohou zahrnovat:

i) zvyšování kapacit pro řízení domácích příjmů, včetně budování účinného, účelného a udržitelné­ ho daňového systému,

ii) podporu účasti v mezinárodních strukturách a pro­ cesech daňové spolupráce za účelem usnadnění dal­ šího rozvoje mezinárodních norem a skutečné shody s nimi,

iii) podporu uplatňování osvědčených mezinárodních postupů v daňových záležitostech, včetně zásady transparentnosti a výměny informací, v těch státech AKT, které se je zavázaly dodržovat.“

26. V článku 34 se odstavce 2 až 4 nahrazují tímto:

„2. Konečným cílem hospodářské a obchodní spolupráce je umožnit státům AKT plné uplatnění v mezinárodním ob­ chodu. V tomto ohledu se zvláštní pozornost věnuje potřebě států AKT aktivně se účastnit mnohostranných obchodních jednání. Při současné úrovni rozvoje zemí AKT je hospodář­ ská a obchodní spolupráce zaměřena na to, aby státy AKT mohly zvládnout výzvu globalizace a postupně se přizpůso­ bit novým podmínkám mezinárodního obchodu a tím usnadnit svůj přechod k liberalizovanému světovému hospo­ dářství. V této souvislosti je třeba věnovat bedlivou pozor­ nost zranitelnosti mnoha zemí AKT v důsledku jejich závislosti na komoditách nebo jen několika klíčových pro­ duktech, včetně zemědělsko-průmyslových produktů s při­ danou hodnotou, a riziku eroze preferencí.

3. Za tímto účelem se hospodářská a obchodní spoluprá­ ce zaměřuje prostřednictvím vnitrostátních a regionálních rozvojových strategií podle hlavy I na zvyšování výrobních, dodavatelských a obchodních kapacit zemí států AKT, stejně jako jejich schopnosti přilákat investice. Dále se zaměřuje na vytváření nové obchodní dynamiky mezi stranami, posilová­ ní obchodních a investičních politik států AKT, snižování je­ jich závislosti na komoditách, podporu diverzifikovanějšího hospodářství a zlepšování kapacit států AKT pro zvládnutí veškerých problémů spojených s obchodem.

4. Hospodářská a obchodní spolupráce je prováděna v pl­ ném souladu s ustanoveními Světové obchodní organizace (WTO), včetně zvláštního a diferencovaného zacházení, s ohledem na vzájemné zájmy stran a jejich příslušné úrovně rozvoje Rovněž se zcela souladu s mnohostrannými závazky zabývá následky eroze preferencí.“

27. V článku 35 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1. Hospodářská a obchodní spolupráce je založena na spolehlivém, pevném a strategickém partnerství. Dále je za­ ložena na komplexním přístupu, vybudovaném na kladech a výsledcích předchozích úmluv AKT-ES.

2. Hospodářská a obchodní spolupráce je budována na re­ gionálních integračních iniciativách států AKT. Spolupráce při podpoře regionální spolupráce a integrace, jak je vyme­ zuje hlava I, a hospodářská a obchodní spolupráce se vzájem­ ně posilují. Hospodářská a obchodní spolupráce se zabývá zejména řešením nabídkových a poptávkových omezení, zvláště propojenosti infrastruktury, diverzifikace ekonomik

a opatřeními pro rozvoj obchodu jakožto prostředky zvyšo­ vání konkurenceschopnosti států AKT. Odpovídající opatření tudíž budou mít příslušnou důležitost v rámci rozvojových strategií států a regionů AKT, které Společenství podporuje, zejména prostřednictvím zajištění pomoci na podporu obchodu.“

28. Články 36 a 37 se nahrazují tímto:

„Článek 36

Formy

1. S ohledem na výše uvedené cíle a zásady se strany do­ hodly přijmout veškerá nezbytná opatření, aby zajistily uza­ vření nových dohod o hospodářském partnerství, slučitelných s pravidly Světové obchodní organizace (WTO), odstraňující postupně překážky jejich vzájemného obchodu a zlepšující spolupráci ve všech oblastech souvisejících s obchodem.

2. Jakožto rozvojové nástroje mají dohody o hospodář­ ském partnerství za cíl podpořit hladkou a postupnou inte­ graci států AKT do světové ekonomiky, zejména plným využitím potenciálu regionální integrace a obchodu mezi již­ ními zeměmi (Jih–Jih).

3. Strany se dohodly, že tato nová obchodní opatření se budou zavádět postupně.

Článek 37

Postupy

1. Během vyjednávání dohod o hospodářském partnerství je v souladu s ustanoveními hlavy I a článku 35 zajištěno bu­ dování kapacit ve veřejném a soukromém sektoru států AKT, včetně opatření ke zvyšování konkurenceschopnosti, k posi­ lování regionálních organizací a k podpoře regionálních in­ iciativ obchodní integrace tam, kde je to vhodné, s pomocí při úpravách rozpočtu a fiskální reformě, jakož i k moderni­ zaci a rozvoji infrastruktury a podpoře investic.

2. Strany pravidelně přezkoumávají pokrok v jednání, jak to předpokládá článek 38.

3. Jednání o dohodách o hospodářském partnerství bu­ dou pokračovat se zeměmi AKT, které je dle své úvahy bu­ dou schopny vést na úrovni, kterou považují za vhodnou, a v souladu s postupy dohodnutými skupinou AKT za úče­ lem podpory procesů regionální integrace v rámci AKT.

4. Jednání o dohodách o hospodářském partnerství se za­ měří zejména na stanovení harmonogramu postupného od­ straňování překážek obchodu mezi stranami v souladu s příslušnými pravidly WTO. Na straně Společenství se libe­ ralizace obchodu zakládá na acquis a zaměřuje se na zlepšo­ vání současného přístupu na trh pro země AKT, mimo jiné přezkumem pravidel původu. Jednání berou v úvahu úroveň rozvoje a společensko-ekonomický dopad obchodních opa­ tření na země AKT a jejich schopnost přizpůsobit se a upra­ vit svá hospodářství podle procesu liberalizace. Jednání budou proto co nejpružnější při stanovení doby trvání do­ statečného přechodného období, konečného zahrnutí pro­ duktů, vezmou v úvahu citlivá odvětví a stupeň asymetrie v rámci časového plánu pro odstranění cel, při zachování souladu s aktuálně platnými pravidly WTO.

5. Strany úzce spolupracují v rámci WTO s cílem vysvět­ lit a odůvodnit dosažených ujednání, zejména s ohledem na stupeň možné pružnosti.

6. Strany nadále projednávají, jakým způsobem zjedno­ dušit a přezkoumat pravidla původu, včetně ustanovení o ku­ mulaci, jež se vztahují na jejich vývozy.

7. Jakmile státy AKT uzavřou dohodu o hospodářském partnerství, mohou k ní státy, jež nejsou stranami dané do­ hody, kdykoli přistoupit.

8. V kontextu spolupráce AKT a EU při podpoře regionál­ ní spolupráce a integrace, jak ji uvádí hlava I a v souladu s článkem 25, strany věnují obzvláštní pozornost potřebám, jež vznikly v důsledku provádění dohod o hospodářském partnerství. Použijí se zásady uvedené v článku 1 přílohy IV k této dohodě. Za tímto účelem strany schvalují využití stávajících nebo nových regionálních mechanismů financo­ vání, jež mohou nasměrovat zdroje z víceletých finančních rámců spolupráce a další zdroje.“

29. Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 37a

Jin é ob chodn í dohody

1. Vzhledem k současným trendům obchodní politiky, zaměřeným na větší liberalizaci obchodu, se EU a státy AKT mohou účastnit vyjednávání a provádění dohod vedoucích k další liberalizaci mnohostranného a dvoustranného obcho­ du. Liberalizace může vést k erozi preferencí poskytnutých státům AKT a ovlivnit jejich soutěžní postavení na trhu EU i jejich rozvojové úsilí, které EU hodlá podporovat.

2. V souladu s cíli hospodářské a obchodní spolupráce se EU vynasnaží provádět nadále opatření, jež mají pomoci zvládnout případné negativní dopady liberalizace, aby mohl být pokud možno co nejdéle zachován významný preferenč­ ní přístup států AKT v rámci mnohostranného obchodu, a zajistit, aby bylo jakékoli nevyhnutelné omezení preferencí rozloženo na co nejdelší období.“

30. V článku 38 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Ministerský výbor pro obchod projednává veškeré zá­ ležitosti související s obchodem, jež se týkají států AKT, a ze­ jména pravidelně sleduje jednání o dohodách o hospodářském partnerství a jejich provádění. Věnuje zvlášt­ ní pozornost aktuálním mnohostranným obchodním jed­ náním a přezkoumává dopad iniciativ širší liberalizace na obchod AKT-ES a rozvoj ekonomik AKT. S cílem zvýšit vý­ hody obchodních dohod AKT-ES vydává výbor zprávy a ne­ zbytná doporučení Radě ministrů, jež se týkají také veškerých podpůrných opatření.“

31. Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 38a

K on zultace

1. V případě, že by nová opatření nebo opatření stanove­ ná v programech přijatých Společenstvím pro sbližování právních a správních předpisů s cílem usnadnit obchod moh­ la ovlivnit zájmy jednoho nebo více států AKT, informuje o tom Společenství před přijetím těchto opatření sekretariát skupiny AKT a příslušné státy AKT.

2. Aby Společenství mohlo přihlédnout k zájmům skupi­ ny AKT, budou se na její žádost konat konzultace podle usta­ novení článku 12 této dohody tak, aby mohlo být dosaženo uspokojivého řešení.

3. V případě, že stávající pravidla nebo předpisy Společen­ ství přijaté s cílem usnadnit obchod ovlivní zájmy jednoho nebo více států AKT, nebo v případě, že tyto zájmy jsou ovlivněny výkladem, používáním či prováděním takových pravidel nebo předpisů, budou se v souladu s ustanoveními článku 12 na žádost příslušných států AKT konat konzultace s cílem dosáhnout uspokojivého řešení.

4. Za účelem nalezení uspokojivého řešení mohou strany rovněž upozornit smíšený ministerský výbor pro obchod na jakékoli jiné problémy týkající se obchodu, které by případně mohly vzniknout v důsledku opatření přijatých nebo pláno­ vaných členskými státy Evropské unie.

5. Aby byla zajištěna efektivnost konzultací, strany se o těchto opatřeních vzájemně informují.

6. Strany se dohodly, že konzultace a poskytování infor­ mací v rámci orgánů dohody o hospodářském partnerství tý­ kající se záležitostí, které spadají do oblasti působnosti takových dohod, rovněž splňuje ustanovení tohoto článku a článku 12, pokud všechny potenciálně zasažené státy AKT podepsaly dohodu o hospodářském partnerství, v jejímž rámci byly tyto konzultace vedeny nebo tyto informace poskytnuty.“

32. V článku 41 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5. Společenství podporuje prostřednictvím národních a regionálních rozvojových strategií, jak je vymezuje hlava I a v souladu s článkem 35, snahy států AKT posílit ka­ pacity pro poskytování služeb. Zvláštní pozornost je věno­ vána službám souvisejícím s pracovními silami, podnikáním, distribucí, financemi, cestovním ruchem, kulturou a výstav­ bou a souvisejícími inženýrskými službami, v zájmu zvýšení jejich konkurenceschopnosti a tím i zvýšení jejich hodnoty a objemu jejich obchodu zbožím a službami.“

33. V článku 42 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4. Společenství v zájmu zvýšení účasti subjektů ze států AKT v mezinárodních přepravních službách podporuje pro­ střednictvím národních a regionálních rozvojových strategií, jak je vymezuje hlava I a v souladu s článkem 35, snahy států AKT rozvíjet a povzbuzovat nákladově účinné a účelné služby námořní dopravy ve státech AKT.“

34. V článku 43 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5. Strany se rovněž dohodly na urychlení vzájemné spo­ lupráce v oblasti informačních a komunikačních technologií a informační společnosti. Tato spolupráce prostřednictvím národních a regionálních rozvojových strategií, jak je vyme­ zuje hlava I a v souladu s článkem 35, se zejména zaměří na vyšší slučitelnost a harmonizaci komunikačních systémů na vnitrostátní, regionální a mezinárodní úrovni a jejich přizpů­ sobení novým technologiím.“

35. V článku 44 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Prostřednictvím národních a regionálních rozvojových strategií, jak je vymezuje hlava I a v souladu s článkem 35, Společenství podporuje úsilí států AKT posílit své kapacity pro zvládnutí všech oblastí souvisejících s obchodem, pří­ padně i včetně zlepšování a podpory institucionálního rámce.“

36. V článku 45 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Strany se rovněž dohodly, že s přihlédnutím k formu­ lování a podpoře účinných politik hospodářské soutěže ze­ sílí spolupráci v této oblasti s příslušnými vnitrostátními agenturami pro hospodářskou soutěž, které postupně zajiš­ ťují účinné vymáhání pravidel hospodářské soutěže ze strany soukromých i státních podniků. Spolupráce v této oblasti za­ hrnuje zejména, prostřednictvím národních a regionálních rozvojových strategií, jak je vymezuje hlava I a v souladu s článkem 35, pomoc při navrhování příslušného právního rámce a jeho správního prosazování se zvláštním ohledem na zvláštní postavení nejméně rozvinutých zemí.“

37. V článku 46 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„6. Strany se dále dohodly na posílení své spolupráce v této oblasti. Na vyžádání, za vzájemně dohodnutých pod­ mínek a prostřednictvím národních a regionálních rozvojo­ vých strategií, jak je vymezuje hlava I a v souladu s článkem 35, se spolupráce mimo jiné rozšíří na tyto oblas­ ti: příprava právních předpisů na ochranu a vymáhání práv duševního vlastnictví, předcházení zneužívání těchto práv je­ jich držiteli a porušování těchto práv soutěžiteli, zřízení a po­ sílení státních a regionálních úřadů a jiných agentur včetně podpory regionálních organizací duševního vlastnictví zapo­ jených do vymáhání a ochrany práv, včetně odborné pří­ pravy personálu.“

38. V čl. 47 odst. 2 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„2. Spolupráce při normalizaci a certifikaci prostřednic­ tvím národních a regionálních rozvojových strategií, jak je vymezuje hlava I a v souladu s článkem 35, se zaměří na pod­ poru systémů slučitelných mezi stranami a zejména zahrnuje:“.

39. V článku 48 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Strany se dohodly, že posílí svou spolupráci prostřed­ nictvím národních a regionálních rozvojových strategií, jak je vymezuje hlava I a v souladu s článkem 35, v zájmu posílení kapacit státního a soukromého sektoru v zemích AKT v této oblasti.“

40. Článek 49 se mění takto:

a) Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Strany znovu potvrzují svůj závazek podporovat rozvoj mezinárodního obchodu tak, aby zajistily udrži­ telnou a zdravou péči o životní prostředí v souladu s me­ zinárodními úmluvami a závazky v této oblasti a s přihlédnutím k jejich příslušné úrovni rozvoje. Stra­ ny se dohodly, že by při navrhování a provádění opa­ tření, která se týkají životního prostředí, měly přihlížet ke zvláštním potřebám a požadavkům států AKT, včetně těch, jež souvisejí s ustanoveními článku 32a.“

b) Doplňuje nový odstavec, který zní:

„3. Strany souhlasí s tím, že by environmentální opa­ tření neměla být využívána k ochranářským účelům.“

41. V článku 50 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Strany se dohodly, že pracovněprávní normy by ne­ měly být užívány k ochranářským účelům.“

42. V článku 51 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Spolupráce se zaměřuje prostřednictvím národních a regionálních rozvojových strategií, jak je vymezuje hlava I a v souladu s článkem 35, zejména na zlepšování institucionálních a technických kapacit v této oblasti, na za­ vádění systémů včasné výstrahy pro vzájemnou informova­ nost o nebezpečných výrobcích, na výměnu informací a zkušeností ohledně zřizování a provádění následného trž­ ního dozoru nad výrobky a bezpečností výrobků, na zlepšo­ vání informovanosti spotřebitelů o cenách, charakteristikách nabízených výrobků a služeb, na podporu rozvoje nezávis­ lých sdružení spotřebitelů a kontaktů mezi zástupci zájmů spotřebitelů, na zvyšování slučitelnosti spotřebitelských po­ litik a systémů, na oznamování vynucování práva a podpo­ rování spolupráce při šetření škodlivých nebo nekalých obchodních postupů a na uplatňování zákazů vývozu v ob­ chodu mezi stranami ohledně zboží a služeb, jejichž uvádění na trh bylo v zemi jejich produkce zakázáno.“

43. V článku 56 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Spolupráce při financování rozvoje se provádí na zá­ kladě rozvojových cílů, strategií a priorit stanovených státy AKT a je s nimi v souladu, a to na státní a regionální úrovni i na úrovni AKT. Přihlíží se k zeměpisným, sociálním a kul­ turním rysům jednotlivých států i k jejich konkrétnímu po­ tenciálu. Spolupráce se řídí mezinárodně schváleným programem efektivní pomoci a je založena na vlastnictví, sbližování, koordinaci a harmonizaci dárců, řízení zaměře­ ném na výsledky a vzájemné odpovědnosti. Spolupráce především:

a) podporuje místní vlastnictví na všech úrovních rozvo­ jového procesu;

b) odráží partnerství založené na vzájemných právech a povinnostech;

c) zdůrazňuje význam předvídatelnosti a bezpečnosti toků prostředků, poskytovaných trvale za vysoce liberálních podmínek;

d) je pružná a přiměřená situaci v každém státě AKT a při­ způsobená konkrétní povaze dotyčného projektu nebo programu a

e) zajišťuje účinnost, koordinaci a konzistenci.“

44. Článek 58 se mění takto:

a) v odstavci 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) regionální nebo mezistátní orgány, k nimž patří je­ den nebo více států AKT, včetně Africké unie nebo jiných orgánů, jejichž členy jsou i státy, které nepa­ tří ke státům AKT, a které jsou těmito státy AKT zmocněny a“

b) Odstavec 2 se mění takto:

i) Písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d) finanční zprostředkovatelé AKT nebo Spole­ čenství, kteří poskytují, podporují a financují soukromé nebo veřejné investice ve státech AKT;“.

ii) Písmeno f) se nahrazuje tímto:

„f) rozvojové země, které nejsou součástí skupiny AKT, pokud se podílí na společné iniciativě nebo regionální organizaci se státy AKT v sou­ ladu s článkem 6 přílohy IV této dohody.“

45. Článek 60 se mění takto:

a) Písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c) zmírnění nepříznivých krátkodobých následků vli­ vů vnějších otřesů na hospodářské a sociální refor­ my a politiky, včetně nestability příjmů z vývozu;“.

b) Písmeno g) se nahrazuje tímto:

„g) humanitární pomoc a pomoc při mimořádných událostech včetně pomoci uprchlíkům a vysídleným osobám, zásahů v krizových situacích nebo situa­ cích následujících po krizi, spojujících krátkodobé úlevy a obnovu s dlouhodobým vývojem, a připra­ venosti na katastrofy.“

46. Článek 61 se mění takto:

a) Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Přímá rozpočtová pomoc na podporu makroeko­ nomických nebo odvětvových reforem se poskytuje v případě, že:

a) jsou zavedeny nebo se uplatňují dobře definované národní strategie či odvětvové strategie, zaměřené na snižování chudoby;

b) existuje nebo se zavádí dobře definovaná makroe­ konomická nebo odvětvová politika zaměřená na stabilitu, vytvořená samotnou zemí a kladně hod­ nocená jejími hlavními dárci, případně i příslušnými mezinárodními finančními institucemi;

c) řízení veřejných financí je dostatečně transparentní, odpovědné a efektivní.

Společenství harmonizuje systémy a postupy specifické pro každou zemi AKT, spolu danou partnerskou zemí bude kontrolovat její rozpočtovou podporu a bude pod­ porovat úsilí partnerských zemí o zvýšení vnitrostátní odpovědnosti, parlamentního dohledu, auditorské kapa­ city a přístupu veřejnosti k informacím.“

b) Odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. V rámci dohody budou pro financování projektů, programů a jiných forem činností přispívajících k dosa­ žení cílů této dohody využívány prostředky vyčleněné v rámci víceletého finančního rámce spolupráce, vlastní prostředky Evropské investiční banky (dále jen ‚banka‘), a tam, kde to bude vhodné, jiné prostředky čerpané z rozpočtu Evropského společenství.“

47. V článku 66 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. S cílem zmírnit břemeno zadluženosti států AKT a problémy jejich platební bilance se strany dohodly využít prostředky stanovené v rámci víceletého finančního rámce spolupráce podle této dohody k přispění na iniciativy pro promíjení dluhů ve prospěch států AKT, schválené na mezi­ národní úrovni. Společenství se dále zavazuje přezkoumat, jak by pro podporu mezinárodně schválených iniciativ pro promíjení dluhů bylo možné v dlouhodobém výhledu mobi­ lizovat jiné zdroje Společenství.“

48. V článku 67 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Víceletý finanční rámec spolupráce podle této dohody stanoví podporu pro makroekonomické a odvětvové refor­ my prováděné státy AKT. V tomto rámci strany zajišťují, aby úprava byla ekonomicky životaschopná a sociálně a politic­ ky únosná. Podpora se poskytuje v rámci společného hodno­ cení Společenství a dotyčného státu AKT ohledně prováděných nebo plánovaných reformních opatření na makroekonomické nebo odvětvové úrovni a umožňuje cel­ kové hodnocení reformních snah. Společné posouzení se po­ kud možno harmonizuje s režimy určenými pro jednotlivé země a na základě dosažených výsledků bude prováděna kontrola podpory. Důležitým rysem podpůrných programů je rychlá výplata.“

49. Nadpis kapitoly 3 v hlavě II části 4 se nahrazuje tímto:

„KAPITOLA 3

Podpora v případě vnějších otřesů“.

50. Článek 68 se nahrazuje tímto:

„Článek 68

1. Strany uznávají, že makroekonomická nestabilita způ­ sobená vnějšími otřesy může nepříznivě ovlivňovat rozvoj států AKT a ohrožovat plnění jejich rozvojových potřeb. Pro­ to se v rámci víceletého finančního rámce spolupráce podle této dohody zavádí systém dodatečné podpory s cílem zmír­ nit krátkodobé nepříznivé důsledky vnějších otřesů, včetně vlivů na příjmy z vývozu.

2. Účelem této podpory je ochrana sociálních a hospodář­ ských reforem a politik, které by mohly být negativně ovliv­ něny v důsledku poklesu příjmů, a náprava krátkodobých nepříznivých důsledků takových otřesů.

3. Při přidělování prostředků se bere v úvahu extrémní zá­ vislost ekonomik států AKT na vývozu, zejména v zeměděl­ ském a těžebním odvětví. V tomto ohledu se poskytuje příznivější zacházení nejméně rozvinutým, vnitrozemským a ostrovním státům AKT a státům AKT, v nichž došlo ke konfliktu nebo k přírodní pohromě.

4. Dodatečné prostředky se poskytují v souladu se speci­ fickými postupy podpůrného mechanismu, jak je uvedeno v příloze II o podmínkách financování.

5. Společenství rovněž poskytuje podporu tržním pojist­ ným programům navrženým pro státy AKT, které se chtějí chránit proti krátkodobým následkům vnějších otřesů.“

51. Nadpis kapitoly 6 v hlavě II části 4 se nahrazuje tímto:

„KAPITOLA 6

Humanitární pomoc, pomoc při mimořádných událostech a následná pomoc“.

52. Článek 72 se nahrazuje tímto:

„Článek 72

Ob ecn é zásady

1. V krizových situacích se poskytuje humanitární po­ moc, pomoc při mimořádných událostech a následná po­ moc. Humanitární pomoc a pomoc při mimořádných událostech jsou zaměřeny na záchranu a ochranu životů a předcházení lidskému utrpení a úlevu od něj, kdekoli je to potřebné. Následná pomoc při mimořádných událostech se zaměřuje na obnovu a spojuje krátkodobé úlevy s programy dlouhodobějšího rozvoje.

2. Krizové situace včetně dlouhodobé strukturální nesta­ bility nebo oslabení představují ohrožení veřejného pořádku či bezpečnosti jednotlivců a mohou vyústit v ozbrojený konf­ likt nebo destabilizovat zemi. Krizové situace mohou rovněž vznikat v důsledku přírodních katastrof, krizí způsobených člověkem, jako jsou války a jiné konflikty, nebo mimořád­ ných okolností se srovnatelnými dopady, jež mohou být spo­ jené i se změnou klimatu, zhoršováním životního prostředí, přístupem k energiím a přírodním zdrojům nebo extrémní chudobou.

3. Humanitární pomoc, pomoc při mimořádných událos­ tech a následná pomoc se poskytují po dobu nezbytně nut­ nou k vyřešení potřeb obětí vyplývajících z těchto situací, spojuje se v nich tedy úleva, obnova a rozvoj.

4. Humanitární pomoc se poskytuje výhradně podle po­ třeb a zájmů obětí krizí a v souladu se zásadami mezinárod­ ního humanitárního práva a s ohledem na zásady lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti. Zejména se poskytuje bez diskriminace mezi oběťmi na základě rasy, etnického pů­ vodu, náboženství, pohlaví, věku, státní nebo politické pří­ slušnosti, a zaručuje se volný přístup k obětem a jejich ochrana, stejně jako bezpečnost humanitárních pracovníků a zařízení.

5. Humanitární pomoc, pomoc při mimořádných událos­ tech a následná pomoc se tam, kde tato pomoc nemůže být poskytnuta z rozpočtu EU, financují z víceletého finančního rámce spolupráce podle této dohody. Poskytování humani­ tární pomoci, pomoci při mimořádných událostech a násled­ né pomoci probíhá podle zásad doplňkovosti a koordinace s úsilím členských států a v souladu s osvědčenými postupy v oblasti účinnosti pomoci.“

53. Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 72a

Cíl

1. Cílem humanitární pomoci a pomoci při mimořádných událostech je:

a) chránit lidské životy v krizových situacích a situacích těsně po krizi;

b) všemi dostupnými logistickými prostředky přispět k fi­ nancování a poskytování humanitární pomoci a k pří­ mému přístupu zamýšlených příjemců k této pomoci;

c) provádět krátkodobou obnovu a rekonstrukci, aby moh­ ly oběti využívat alespoň minimální sociálně- hospodářské integrace a aby byly co nejdříve vytvořeny podmínky pro obnovu rozvoje na základě dlouhodo­ bých cílů stanovených státy AKT a postiženými regiony;

d) řešit potřeby plynoucí z vysídlení obyvatel (uprchlíci, vy­ sídlené osoby a navrátilci) po přírodní nebo člověkem zaviněné katastrofě s cílem plnit po nezbytně dlouhou dobu veškeré potřeby uprchlíků a vysídlených osob (ať se nacházejí kdekoli) a usnadnit opatření pro jejich do­ brovolné navracení a opětovnou integraci v zemi jejich původu a

e) pomoci příslušnému státu či regionu AKT vybudovat krátkodobé mechanismy předcházení katastrofám a při­ pravenosti na ně, včetně systémů pro předpovědi a včas­ né varování, s cílem zmenšit následky katastrof.

2. Pomoc může být poskytnuta státům či regionům AKT, které přijímají uprchlíky nebo navrátilce, pro řešení jejich okamžitých potřeb nezahrnutých do pomoci při mimořád­ ných událostech.

3. Následná pomoc při mimořádných událostech se za­ měřuje na fyzickou a sociální obnovu podle důsledků kon­ krétní krize a může být poskytnuta proto, aby spojila krátkodobé úlevy a obnovu s příslušnými programy dlouho­ dobějšího rozvoje financovanými z národních či regionálních indikativních programů nebo z programu v rámci AKT. Ta­ kovéto zásahy musí být nezbytně nutné pro přechod z nou­ zové do rozvojové fáze, musí podporovat opětovnou sociálně-hospodářskou integraci postižených skupin obyva­ tel, co nejvíce odstraňovat příčiny krize a posilovat instituce a vlastnictví místních a vnitrostátních účastníků v jejich úlo­ ze formulování politiky udržitelného rozvoje pro dotyčný stát AKT.

4. V případě potřeby se krátkodobé mechanismy předchá­ zení katastrofám a připravenosti na ně podle odst. 1 písm. e) koordinují s dalšími existujícími mechanismy předcházení katastrofám a připravenosti na ně.

Vytváření a posilování mechanismů snižování a řízení rizik na národní a regionální úrovni a na úrovni AKT pomůže stá­ tům AKT při budování odolnosti vůči dopadům katastrof. Všechny s tím spojené činnosti se mohou provádět ve spo­ lupráci s regionálními a mezinárodními organizacemi a pro­ gramy, jež již prokázaly svou účinnosti při snižování rizik katastrof.“

54. Článek 73 se nahrazuje tímto:

„Článek 73

Prováděn í

1. Operace pomoci se provádějí buď na žádost státu nebo regionu AKT postiženého krizovou situací, nebo z iniciativy Komise, případně na doporučení mezinárodních organizací nebo místních či mezinárodních nestátních organizací.

2. Společenství přijme přiměřené kroky k usnadnění rych­ lého zásahu nutného pro splnění okamžitých potřeb, pro něž je třeba pomoc. Tato pomoc je spravována a prováděna podle postupů umožňujících rychlé, pružné a efektivní fungování.

3. Je třeba zdůraznit rozvojovou povahu pomoci posky­ tované v souladu s touto kapitolou, jež může být na žádost dotyčného státu či regionu výjimečně využita společně s indi­ kativním programem.“

55. V článku 76 odst. 1 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d) půjčky z vlastních prostředků banky a z investičního ná­ stroje, jejichž podmínky upravuje příloha II k této do­ hodě. Tyto půjčky mohou být rovněž využity pro financování veřejných investic do základní infrastruktury.“

56. V čl. 95 odst. 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„3. Společenství a členské státy na jedné straně a státy AKT na straně druhé oznámí druhé straně nejpozději 12 mě­ síců před uplynutím každého pětiletého období přezkum ustanovení, který chtějí provést s ohledem na možnou změ­ nu dohody. Bez ohledu na toto časové omezení, pokud jed­ na strana požádá o přezkum kteréhokoli ustanovení dohody, druhá strana má lhůtu dvou měsíců na žádost o rozšíření

57. V článku 100 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Tato dohoda, sepsaná ve dvojím vyhotovení v jazyce anglic­ kém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugal­ ském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španěl­ ském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložena v archivech generálního sekretariátu Rady Evropské unie a sekretariátu států AKT, které předají její ověřený opis vládě každého ze signatářských států.“

C. PŘÍLOHY

1. Xxxxxxx XX ve znění rozhodnutí Smíšené rady č. 1/2009 ze dne

29. května 2009 (1) se mění takto:

a) Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

1. Tato kapitola stanoví podmínky financování sou­ visející s operacemi investičního nástroje (dále jen ‚nást­ roj‘), půjčkami z vlastních zdrojů Evropské investiční banky (dále jen ‚banka‘) a se zvláštními operacemi. Tyto zdroje lze směrovat ke způsobilým podnikům přímo či nepřímo, prostřednictvím způsobilých investičních fon­ dů nebo finančních zprostředkovatelů.

2. Finanční prostředky pro úrokové subvence podle této přílohy budou zpřístupněny z přídělu úrokových subvencí vymezeného v příloze Ib odst. 2 písm. c) této dohody.

3. Úrokové subvence je možné kapitalizovat nebo použít ve formě grantů. Částka úrokové subvence vy­ počtená na základě její hodnoty v době čerpání půjčky se účtuje na vrub přídělu úrokové subvence vymezené­ ho v příloze Ib odst. 2 písm. c) a vyplácí se přímo bance. Až 10 % přídělu pro úrokové subvence lze použít také na podporu projektové technické pomoci v zemích AKT.

4. Těmito podmínkami nejsou dotčeny podmínky, které budou případně uloženy zemím AKT podléhajícím omezujícím podmínkám pro poskytování půjček v rámci iniciativy pro silně zadlužené chudé země nebo jiného mezinárodně dohodnutého rámce udržitelného zadlužení. Když tedy tyto rámce budou vyžadovat sní­ žení úrokové sazby půjčky o více než 3 %, což umožňu­ jí články 2 a 4 této kapitoly, banka se vynasnaží snížit

přezkumu na další ustanovení související s těmi, která byla  

předmětem původní žádosti.“

(1) Úř. věst. L 168, 30.6.2009, s. 48.

průměrnou cenu finančních prostředků cestou vhodné­ ho spolufinancování ze strany dalších dárců. Pokud by toto nebylo považováno za možné, může být úroková saza bankovní půjčky snížena o takovou částku, která odpovídá úrovni vyplývající z iniciativy pro silně zadlu­ žené chudé země nebo z jiného mezinárodně dohod­ nutého rámce udržitelnosti zadlužení.“

b) V článku 2 se odstavce 7 a 8 nahrazují tímto:

„7. Běžné půjčky v zemích, na které se nevztahují omezující podmínky pro poskytování půjček v rámci iniciativy pro silně zadlužené chudé země nebo jiného mezinárodně dohodnutého rámce udržitelného zadlu­ žení, lze poskytovat za zvýhodněných podmínek v těchto případech:

a) na projekty infrastruktury, které jsou nutnou pod­ mínkou rozvoje soukromého sektoru v nejméně rozvinutých zemích nebo v zemích, v nichž došlo ke konfliktu nebo k přírodní pohromě. V těchto pří­ padech se úroková sazba půjčky sníží až o 3 %;

b) u projektů, které zahrnují restrukturalizační opera­ ce v rámci privatizace nebo u projektů s podstat­ ným a jasně prokazatelným sociálním nebo environmentálním přínosem. V těchto případech lze půjčky poskytovat s úrokovou subvencí, o jejíž výši a formě se rozhodne s ohledem na konkrétní charakteristiky projektu. Úroková subvence však nepřesáhne 3 %.

Konečná úroková sazba půjček podle písmene a) nebo b) nebude nikdy nižší než 50 % referenční sazby.

8. Finanční prostředky, jež mají být poskytnuty pro tato zvýhodnění, budou poskytnuty z přídělu úrokových subvencí vymezeného v příloze Ib odst. 2 písm. c) této dohody.“

c) V článku 4 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Půjčky z vlastních prostředků banky se poskytují za těchto podmínek:

a) referenční úroková sazba je sazba, kterou banka po­ užívá pro půjčku se stejnými podmínkami ohledně měny a s lhůtou splatnosti v den podpisu smlouvy nebo v den čerpání;

b) avšak v případě zemí, na které se nevztahují ome­ zující podmínky pro poskytování půjček v rámci iniciativy pro silně zadlužené chudé země nebo ji­ ného mezinárodně dohodnutého rámce udržitelné­ ho zadlužení:

i) projekty ve veřejném sektoru jsou v zásadě způsobilé pro úrokovou subvenci ve výši až 3 %,

ii) projekty v soukromém sektoru, které spadají do kategorií uvedených v čl. 2 odst. 7 písm. b), jsou způsobilé pro úrokové subvence za pod­ mínek uvedených v čl. 2 odst. 7 písm. b).

Konečná úroková sazba nebude nikdy nižší než 50 % referenční sazby;

c) doba splatnosti půjčky, kterou banka poskytne ze svých vlastních prostředků, se určuje na základě ho­ spodářských a finančních vlastností projektu. Tyto půjčky obvykle obsahují lhůtu odkladu, stanovenou s odkazem na dobu výstavby projektu.“

2. Příloha III se mění takto:

a) V článku 1 se písmena a) a b) nahrazují tímto:

„a) posilovat a zvyšovat úlohu Střediska pro rozvoj podnikání (CDE), aby poskytovalo soukromému sektoru nezbytnou podporu při povzbuzování roz­ vojových činností soukromého sektoru v zemích a regionech AKT;

b) posilovat úlohu technického Střediska pro spolu­ práci v oblasti zemědělství a venkova (CTA) při roz­ voji institucionální kapacity AKT, zejména řízení informací, s cílem zlepšit přístup k technologiím pro vyšší produktivitu zemědělství, uvádění na trh, bezpečnost potravin a rozvoj venkova.“

b) Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

CDE

1. CDE podporuje podnikatelské prostředí, jež vede k rozvoji soukromého sektoru, a provádění strategií roz­ voje soukromého sektoru v zemích AKT tím, že posky­ tuje nefinanční služby (včetně konzultačních) společnostem a podnikům z AKT a podporuje společné iniciativy hospodářských subjektů ze Společenství a ze států AKT. V tomto ohledu se náležitě přihlíží k potře­ bám vzniklým v důsledku provádění dohod o hospodář­ ském partnerství.

2. CDE se snaží pomáhat soukromým podnikům z AKT, aby se staly ve všech odvětvích ekonomiky konkurenceschopnějšími. Zejména:

a) usnadňuje a podporuje obchodní spolupráci a part­ nerství mezi podniky z AKT a z EU;

b) pomáhá při rozvoji podpůrných obchodních služeb prostřednictvím podpory budování kapacit organi­ zací vlastněných soukromým sektorem nebo pod­ pory poskytovatelům technických, odborných, řídících, obchodních a vzdělávacích podpůrných služeb;

c) poskytuje pomoc při podpoře investic prostřednic­ tvím organizací pro podporu investic, organi­ zováním investičních konferencí, programů odborné přípravy, strategických workshopů a nás­ ledných aktivit podpory investic;

d) podporuje iniciativy přispívající k podpoře inovací a přenosu technologií a know-how a osvědčených postupů ve všech aspektech obchodního řízení;

e) informuje soukromý sektor AKT o ustanoveních této dohody a

f) poskytuje informace evropským společnostem a or­ ganizacím v soukromém sektoru o podnikatelských příležitostech ve státech AKT.

3. CDE dále přispívá ke zlepšování podnikatelského prostředí na vnitrostátní a regionální úrovni s cílem pod­ pořit podniky ve využívání pokroku, který zaznamena­ ly procesy mezinárodní integrace a otevírání obchodu. To zahrnuje:

a) pomoc podnikům při plnění stávajících a nových norem kvality a ostatních norem, zavedených v dů­ sledku pokroku v regionální integraci a při pro­ vádění dohod o hospodářském partnerství;

b) v rámci místního soukromého sektoru AKT šíření informací o jakosti produktů a normách vyžadova­ ných na vnějších trzích;

c) podporu reforem regionálního a vnitrostátního podnikatelského prostředí, mimo jiné usnad­ ňováním dialogu mezi soukromým sektorem a ve­ řejnými institucemi, a

d) zlepšování úlohy a fungování národních nebo re­ gionálních zprostředkovatelů poskytujících služby.

4. Činnost CDE je založena na koncepci koordinace, doplňkovosti a přidané hodnoty pro jakékoli rozvojové iniciativy v soukromém sektoru, které podnikají soukro­ mé nebo veřejné subjekty. Jeho činnosti jsou zejména v souladu s národními a regionálními rozvojovými stra­ tegiemi, jak je vymezuje část 3 této dohody. Při plnění svých úkolů uplatňuje CDE selektivní přístup a zajišťuje finanční udržitelnost. CDE zajistí, aby byly úkoly rozdě­ leny vhodným způsobem mezi jeho centrálu a regionál­ ní kanceláře.

5. Provádějí se pravidelná hodnocení činností CDE.

6. Orgánem dohledu nad střediskem je Výbor velvy­ slanců. Po podpisu této dohody výbor:

a) vypracovává statut střediska;

b) jmenuje členy výkonné rady;

c) na návrh výkonné rady jmenuje vedení střediska a

d) kontroluje celkovou strategii střediska a dohlíží na práci výkonné rady.

7. Na základě statutu střediska výkonná rada:

a) vypracovává finanční předpisy, služební řád a pra­ vidla fungování střediska;

b) dohlíží na práci střediska;

c) schvaluje program a rozpočet střediska;

d) předkládá orgánu dohledu pravidelné zprávy a hod­ nocení a

e) vykonává všechny další činnosti, jež jí statut středi­ ska určí.

8. Rozpočet střediska je financován v souladu s pra­ vidly stanovenými v této dohodě v souvislosti s rozvo­ jovou finanční spoluprací.“

c) Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

CTA

1. Úkolem CTA je posilovat politický a institucionál­ ní rozvoj kapacit a informací a komunikaci řídících ka­ pacit zemědělských organizací a organizací pro rozvoj venkova v AKT. Těmto organizacím pomáhá při sesta­ vování a provádění politik a programů pro snížení chu­ doby, podporu udržitelného zajištění potravin, ochranu přírodních zdrojů a tím i přispívá k samostatnosti v roz­ voji zemědělství a venkova v AKT.

2. CTA:

a) v zájmu podpory rozvoje zemědělství a venkova rozvíjí a poskytuje informační služby a zajišťuje lep­ ší přístup k výzkumu, školení a inovacím v oblasti rozvoje zemědělství a venkova a

b) rozvíjí a posiluje kapacity AKT za účelem:

i) zlepšení sestavování a řízení politik a strategií pro rozvoj zemědělství a venkova na vnitro­ státní a regionální úrovni včetně lepších pro­ středků pro sběr dat, průzkum politiky, analýzy a formulace,

ii) zlepšení řízení informací a komunikace, ze­ jména v rámci vnitrostátní zemědělské strategie,

iii) podpory účinného vnitroinstitucionálního ří­ zení informací a komunikace (ICM) pro sledo­ vání výsledků, jakož i konsorcií s regionálními a mezinárodními partnery,

iv) podpory decentralizované ICM na místní a stát­ ní úrovni,

v) posilování iniciativ prostřednictvím regionální spolupráce a

vi) vývoje přístupů pro hodnocení dopadu politi­ ky na rozvoj zemědělství a venkova.

3. Středisko podporuje regionální iniciativy a sítě a postupně sdílí programy rozvoje kapacit s příslušnými organizacemi AKT. Za tímto účelem středisko podporu­ je decentralizované regionální informační sítě. Tyto sítě jsou budovány postupně a účinně.

4. Provádějí se pravidelná hodnocení činností CTA.

5. Orgánem dohledu nad střediskem je Výbor velvy­ slanců. Po podpisu této dohody výbor:

a) vypracovává statut střediska;

b) jmenuje členy výkonné rady;

c) na návrh výkonné rady jmenuje vedení střediska; a

d) kontroluje celkovou strategii střediska a dohlížet na práci výkonné rady.

6. Na základě statutu střediska výkonná rada:

b) dohlíží na práci střediska;

c) schvaluje program a rozpočet střediska;

d) předkládá orgánu dohledu pravidelné zprávy a hodnocení;

e) vykonává všechny další činnosti, jež jí statut středi­ ska určí.

7. Rozpočet střediska je financován v souladu s pra­ vidly stanovenými v této dohodě pro spolupráci při fi­ nancování rozvoje.“

3. Xxxxxxx XX ve znění rozhodnutí Rady ministrů AKT-ES č. 3/2008 ze dne 15. prosince 2008 (1) se mění takto:

a) Články 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:

„Článek 1

Operace financované z grantů v rámci této dohody se programují na začátku období pokrytého víceletým fi­ nančním rámcem spolupráce.

Programování je založeno na zásadách vlastnictví, sbli­ žování, koordinaci a harmonizaci dárců, řízení pomoci zaměřeného na výsledky a vzájemné odpovědnosti.

Programováním se pro tento účel rozumí:

a) příprava a rozvoj strategických dokumentů na úrov­ ni země, regionu nebo v rámci AKT, založených na jejich vlastních střednědobých rozvojových cílech a strategiích země a zohledňující zásady společné­ ho programování a dělby práce mezi dárci, což je pokud možno proces vedený partnerskou zemí či regionem;

b) jasné uvedení indikativního programovatelného fi­ nančního přídělu, který může spolupráce na úrovni země, regionu nebo v rámci AKT využívat během období pokrytého víceletým finančním rámcem spolupráce podle této dohody, stejně jako jakých­ koli dalších důležitých informací, včetně případné rezervy na pokrytí nepředvídaných potřeb, ze strany Společenství;

c) příprava a přijetí indikativního programu pro uplat­ ňování strategických dokumentů, zohledňující zá­ vazky jiných dárců a především členských států EU a

a) vypracovává finanční předpisy, služební řád a pra­  

vidla fungování střediska;

(1) Úř. věst. L 352, 31.12.2008, s. 59.

d) proces přezkoumání zahrnující strategické doku­ menty, indikativní program a objem prostředků při­ dělených programu.

Článek 2

Strateg ick é dok umen ty pro jedn otlivé země

Strategické dokumenty pro jednotlivé země (CSP) vypra­ covává dotyčný stát AKT a EU. Zakládají se na xxxxxxxx xxxx konzultacích s širokým spektrem účastníků včetně nestátních subjektů, místních orgánů a tam, kde je to vhodné, parlamentů států AKT, přičemž se vychází ze získaných zkušeností a osvědčených postupů. Každý CSP je přizpůsoben potřebám a odpovídá na konkrétní situaci každého státu AKT. CSS je nástrojem pro stano­ vení prioritních činností a pro budování místního vlast­ nictví programů spolupráce. Zaznamenávají se jakékoli odchylky vlastní analýzy dané země a analýzy Společen­ ství. CSP zahrnuje tyto standardní prvky:

a) analýzu politického, hospodářského, společenského a environmentálního kontextu země, omezení, ka­ pacit a výhledů včetně hodnocení základních po­ třeb, například příjmu na obyvatele, počtu obyvatel a sociálních ukazatelů a zranitelnosti;

b) podrobný nástin střednědobé rozvojové strategie země, jasně definované priority a očekávané poža­ davky na financování;

c) nástin příslušných plánů a akcí ostatních dárců pů­ sobících v zemi, zejména včetně dárců z členských států EU, kteří vystupují jako dvoustranní dárci;

d) strategie reakce, upřesňující konkrétní přínos, který může EU poskytnout. Tyto strategie v možné míře umožňují komplementaritu s operacemi, které fi­ nancuje samotný stát AKT a jiní dárci působící v ze­ mi, a

e) vymezení nejvhodnějších podpůrných a pro­ váděcích mechanismů, jež se uplatňují při pro­ vádění uvedených strategií.

Článek 3

Přidělován í prostředk ů

1. Orientační přidělování prostředků zemím AKT vy­ chází ze standardních, objektivních a transparentních potřeb a kritérií výkonnosti. V této souvislosti:

a) se hodnotí potřeby na základě kritérií příjmu na obyvatele, počtu obyvatel, sociálních ukazatelů, úrovně zadluženosti a zranitelnosti vnějšími otřesy.

Nejméně rozvinutým státům AKT je poskytováno zvláštní zacházení a přihlíží se ke zranitelnosti ostrovních a vnitrozemských států. Navíc se přihlíží ke konkrétním obtížím zemí čelících následkům konfliktů a přírodních katastrof a

b) výsledky se posuzují na základě kritérií týkajících se správy věcí veřejných, pokroku při provádění insti­ tucionálních reforem, výsledků země při využívání prostředků, efektivního provádění aktuálních ope­ rací, zmírňování nebo snižování chudoby, pokroku při plnění rozvojových cílů tisíciletí, opatření pro udržitelný rozvoj a výsledků makroekonomické a odvětvové politiky.

2. Přidělené prostředky zahrnují:

a) programovatelný příděl pokrývající makroekono­ xxxxxx podporu, odvětvové politiky, programy a projekty podporující ústřední nebo vedlejší oblas­ ti pomoci Společenství. Tento programovatelný pří­ děl usnadňuje dlouhodobé programování pomoci Společenství pro dotyčnou zem. Tyto příděly jsou spolu s dalšími možnými prostředky Společenství základem přípravy indikativního programu pro do­ tyčnou zem a

b) příděl pro krytí nepředvídaných potřeb, jež se uvá­ dějí v článcích 66, 68, 72, 72a a 73 této dohody, dostupný za podmínek stanovených v těchto člán­ cích, v případech, kdy tato pomoc nemůže být fi­ nancována z rozpočtu EU.

3. Na základě rezervy na pokrytí nepředvídaných po­ třeb budou poskytnuty další prostředky pro země, které z důvodu mimořádných okolností nemají přístup k ob­ vyklým programovatelným prostředkům.

4. Aniž je dotčeno ustanovení čl. 5 odst. 7 této přílo­ hy o přezkumech, může Společenství s ohledem na nové potřeby či mimořádné plnění zvýšit množství progra­ movatelných prostředků přidělených dané zemi nebo příděl pro krytí jejích nepředvídaných potřeb:

a) nové potřeby mohou být důsledkem mimořádných okolností, jako jsou krize nebo situace následujících po krizi, či nepředvídaných potřeb podle odst. 2 písm. b);

b) mimořádné plnění znamená situaci (v době mimo přezkumy regionálních indikativních programů v polovině a na konci období), kdy jsou programo­ vatelné prostředky přidělené dané zemi plně vázá­ ny a díky účinnému potlačování chudoby a fungující finanční správě mohou být přijaty doda­ tečné prostředky z vnitrostátního indikativního programu.“

b) V článku 4 se odstavce 1 až 4 nahrazují tímto:

„1. Po obdržení výše uvedených informací každý stát AKT vypracuje a předloží Společenství návrh indikativ­ ního programu na základě svých rozvojových cílů a pri­ orit vyjádřených v CSP a v souladu s nimi. Návrh indikativního programu obsahuje:

a) obecnou rozpočtovou podporu nebo omezený po­ čet ústředních odvětví nebo oblastí, na které by se podpora měla soustředit;

b) nejvhodnější opatření a operace pro dosažení cílů v jednom či více ústředních odvětví nebo oblastí;

c) prostředky případně vyhrazené pro omezený počet programů a projektů mimo ústřední odvětví či ob­ lasti nebo širší nástin takových činností a dále ob­ jem prostředků, které se mají pro každý z těchto prvků použít;

d) druhy nestátních subjektů způsobilých pro financo­ vání v souladu s kritérii stanovenými Radou minist­ rů, prostředky přidělené nestátním subjektům a druhy podporovaných činností, jež musí být ne­ ziskové povahy;

e) návrhy možné účasti v regionálních programech a projektech a

f) případnou rezervu na pojištění proti možným náro­ kům a na pokrytí zvýšení nákladů a nepředvídaných potřeb.

2. Návrh indikativního programu obsahuje, podle potřeby prostředky vyhrazené na posílení lidské, ma­ teriálové a institucionální kapacity AKT pro přípravu a provádění vnitrostátních indikativních programů a možnou účast v programech a projektech financova­ ných z regionálních indikativních programů a pro zlep­ šení řízení projektového cyklu veřejných investic států AKT.

3. Návrh indikativního programu je předmětem vý­ měny stanovisek mezi dotyčným státem AKT a Spole­ čenstvím. Indikativní program se přijímá společnou

dohodou mezi Komisí – jménem Společenství – a dotyč­ ným státem AKT. Po přijetí je závazný pro Společenství i pro daný stát. Tento indikativní program je přílohou CSP a dále obsahuje:

a) vymezení specifických a jasně určených operací, zvláště těch, které lze provést před následujícím přezkumem;

b) orientační harmonogram provádění a přezkumu in­ dikativního programu včetně závazků a výplat pro­ středků a

c) kritéria pro přezkumy, zaměřená na výsledky.

4. Společenství a daný stát AKT přijmou veškerá ne­ zbytná opatření s cílem zajistit dokončení programova­ cího procesu v nejkratší možné době a, kromě výjimečných okolností, do dvanácti měsíců od přijetí víceletého finančního rámce spolupráce. V tomto kon­ textu musí být příprava CSP a indikativního programu součástí soustavného procesu vedoucího k přijetí jediné­ ho dokumentu.“

c) Článek 5 se mění takto:

i) Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Jak se uvádí v čl. 3 odst. 4, za výjimečných okolností lze na žádost kterékoli strany s ohledem na nové potřeby či mimořádné plnění provést pře­ zkum ad hoc.“

ii) V odstavci 4 se úvodní věty nahrazují tímto:

„4. Roční operativní přezkum, přezkum v polo­ vině období a na konci období indikativního pro­ gramu zahrnuje společné zhodnocení provádění programu a bere v úvahu výsledky příslušných sle­ dování a hodnocení. Tyto přezkumy se provádějí místně a vnitrostátní schvalující osoba a Komise je dokončí po konzultaci s příslušnými účastníky včetně nestátních subjektů, místních orgánů a pří­ padně parlamentů států AKT. Přezkumy zahrnují zejména zhodnocení:“.

iii) Odstavce 5, 6 a 7 se nahrazují tímto:

„5. Komise předkládá Výboru pro rozvojovou fi­ nanční spolupráci jednou ročně souhrnnou zprávu o závěrech výročního operačního přezkumu. Výbor zprávu prošetří v souladu se svými úkoly a pravo­ mocemi podle této dohody.

6. Na základě výročních operačních přezkumů mohou vnitrostátní schvalující osoba a Komise při přezkumech v polovině a na konci období přezkou­ mat a přizpůsobit CSP:

a) pokud operační přezkumy uvádějí specifické problémy, nebo

b) na základě změny podmínek v některém státě AKT.

O změně CSP se může rovněž rozhodnout na zá­ kladě procesu přezkumu ad hoc podle odstavce 2.

Přezkum na konci období může rovněž zahrnovat přizpůsobení v zájmu víceletého finančního rámce spolupráce, a to u přidělování prostředků i příprav na další program.

7. Po dokončení přezkumů v polovině a na kon­ ci období může Komise jménem Společenství zvýšit či snížit objem přidělených prostředků pro někte­ rou zemi podle aktuálních potřeb a výsledků dané­ ho státu AKT.

Na základě přezkumu ad hoc podle odstavce 2 může Komise jménem Společenství také zvýšit objem při­ dělených prostředků s ohledem na nové potřeby či mimořádné plnění dotyčného státu AKT, jak se uvá­ dí v čl. 3 odst. 4.“

d) Článek 6 se mění takto:

i) Xxxxxx se nahrazuje tímto:

„Rozsah“.

ii) Doplňují se nové odstavce, které znějí:

„3. Žádost o financování regionálních programů předkládá:

a) regionální subjekt nebo organizace s náležitým mandátem nebo

b) subregionální subjekt, organizace nebo stát AKT v dotyčném regionu s náležitým mandá­ tem během etapy programování za předpo­ kladu, že daná operace byla uvedena v regionálním indikativním programu.

4. Účast rozvojových zemí, které nepatří mezi státy AKT, v regionálních programech se plánuje jen v tomto rozsahu:

a) těžiště projektů a programů podporovaných v rámci víceletého finančního rámce spoluprá­ ce zůstává v některé zemi AKT;

b) ve finančních nástrojích Společenství jsou ob­ sažena obdobná ustanovení a

c) je dodržena zásada proporcionality.“

e) Články 7, 8 a 9 se nahrazují tímto:

„Článek 7

Reg ion áln í prog ramy

Dotyčné státy AKT rozhodují o vymezení zeměpisných regionů. Regionální integrační programy by v nejvyšší možné míře měly odpovídat programům stávajících re­ gionálních organizací. Pokud se členství v několika pří­ slušných regionálních organizacích překrývá, měl by regionální integrační program v zásadě odpovídat kom­ binovanému členství v těchto organizacích.

Článek 8

Reg ion áln í prog ramován í

1. Programování se odehrává na úrovni každého re­ gionu. Programování je výsledkem výměny stanovisek mezi Komisí a řádně pověřenou dotyčnou regionální or­ ganizací či organizacemi a pokud toto pověření chybí, mezi Komisí a vnitrostátními schvalujícími osobami zemí daného regionu. Kde je to vhodné, může progra­ mování zahrnout konzultace s nestátními subjekty za­ stoupenými na regionální úrovni a případně s regionálními parlamenty.

2. Komise a regionální organizace s náležitým man­ dátem ve spolupráci se státy AKT v dotyčném regionu vypracují regionální strategické dokumenty (RSP) na zá­ kladě zásady subsidiarity a doplňkovosti, přičemž při­ hlédnou k programování CSP.

3. RSS připravuje Komise a řádně zmocněná či zmoc­ něné regionální organizace ve spolupráci se státy AKT v dotyčném regionu. RSP je nástrojem stanovení priorit­ ních činností a budování místního vlastnictví podporo­ vaných programů. RSP zahrnuje tyto standardní prvky:

a) analýzu politických, hospodářských, sociál­ ních a environmentálních souvislostí v regionu;

b) zhodnocení procesu a výhledů regionální hospodář­ ské integrace a integrace do světového hospodářství;

c) nástin regionálních strategií a sledovaných priorit a očekávaných požadavků na financování;

d) nástin významných činností jiných externích part­ nerů v regionální spolupráci;

e) nástin konkrétního příspěvku EU k dosažení cílů re­ gionální spolupráce a integrace, v nejvyšší možné míře doplňujícího operace financované samotnými státy AKT a jinými externími partnery, zejména členskými státy EU, a

f) vymezení nejvhodnějších podpůrných a pro­ váděcích mechanismů, jež se uplatňují při pro­ vádění uvedených strategií.

Článek 9

Přidělován í prostředk ů

1. Indikativní přidělování prostředků regionům AKT vychází ze standardních, objektivních a transparentních odhadů potřeb a z pokroku a vyhlídek v procesu regio­ nální spolupráce a integrace.

2. Přidělené prostředky zahrnují:

a) programovatelný příděl pro pokrytí podpory regio­ nální integrace, odvětvových politik, programů a projektů podporujících ústřední nebo vedlejší ob­ lasti pomoci Společenství a

b) prostředky přidělené každému regionu AKT na po­ krytí nepředvídaných potřeb podle článků 72, 72a a 73 této dohody, pokud může být tato podpora poskytována efektivněji na regionální úrovni z dů­ vodu přeshraniční povahy nebo rozsahu nepředví­ daných potřeb. Tyto prostředky jsou dostupné za podmínek stanovených v článcích 72, 72a a 73 této dohody tam, kde není možné financovat tuto pod­ poru z rozpočtu Unie. Zajistí se doplňkovost mezi zásahy v rámci těchto prostředků a možnými zása­ hy na úrovni jednotlivých zemí.

3. Tyto programovatelné přidělené prostředky usnadňují dlouhodobé programování pomoci Společen­ ství pro dotyčný region. Pro dosažení odpovídajícího rozsahu a zvýšení účinnosti lze pro financování re­ gionálních operací s jasnou vnitrostátní složkou kombi­ novat regionální a vnitrostátní prostředky.

Regionální přidělené prostředky na pokrytí nepředvída­ ných potřeb mohou být uvolněny ve prospěch dotyčné­ ho regionu a zemí AKT mimo tento region, pokud si to povaha nepředvídaných potřeb vyžádá a pokud těžiště předpokládaných projektů a programů zůstane v regionu.

4. Aniž je dotčeno ustanovení článku 11 o přezku­ mech, může Společenství s ohledem na nové potřeby či mimořádné plnění zvýšit množství programovatelných prostředků pro daný region nebo prostředků pro krytí jeho nepředvídaných potřeb:

a) nové potřeby představují potřeby vzniklé v důsled­ ku mimořádných okolností, jako jsou krize nebo si­ tuace následující po krizi, či nepředvídaných potřeb, jak se uvádí v odst. 2 písm. b);

b) mimořádné plnění znamená situaci (v době mimo přezkumy regionálních indikativních programů v polovině a na konci období), kdy jsou prostředky přidělené danému regionu plně vázány a díky účin­ né regionální integraci a řádnému finančnímu řízení mohou být přijaty dodatečné prostředky ze zdrojů regionálního indikativního programu.“

f) V článku 10 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Regionální indikativní programy se přijímají spo­ lečnou dohodou mezi Společenstvím a dotyčnou regio­ nální organizací (organizacemi) s náležitým mandátem nebo, za neexistence takového mandátu, dotyčnými státy AKT.“

g) V článku 11 se dosavadní znění označuje jako odsta­ vec 1 a doplňuje nový odstavec, který zní:

„2. Za výjimečných okolností uvedených v čl. 9 odst. 4 lze s ohledem na nové potřeby či mimořádné pl­ nění na žádost kterékoli strany provést přezkum. Na zá­ kladě přezkumu ad hoc se mohou obě strany dohodnout na změně RSP nebo může Komise jménem Společenství zvýšit objem přidělených prostředků.

Přezkum na konci období může rovněž zahrnovat při­ způsobení v rámci víceletého finančního rámce spolu­ práce ve smyslu přidělování prostředků i přípravy na další regionální indikativní program.“

h) Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

Spolupráce v rámci AK T

1. Jakožto rozvojový nástroj přispívá spolupráce v rámci AKT k plnění jednoho z cíle partnerství ES-AKT. Spolupráce v rámci AKT je nadregionální. Jejím účelem je řešit problémy, jimž čelí státy AKT, pomocí operací,

jež přesahují rozměr zeměpisné lokality a přinášejí pro­ spěch mnoha nebo všem státům AKT.

2. V souladu se zásadami subsidiarity a doplňkovosti se zásahy v rámci AKT provádějí tam, kde činnost na vnitrostátní nebo regionální úrovni nelze vykonat nebo je méně účinná, takže oproti zásahům prováděným po­ mocí jiných nástrojů spolupráce zde vzniká přidaná hodnoty.

3. Rozhodne-li se skupina AKT připojit k mezinárod­ ním či meziregionálním iniciativám financovaným z fondu v rámci AKT, tato účast se vhodným způsobem zviditelní.“

i) Vkládají se nové články, který znějí:

„Článek 12a

Strateg ick ý dok umen t v rámci AK T

1. Programování spolupráce v rámci AKT je výsled­ kem výměny stanovisek mezi Komisí a Výborem velvy­ slanců AKT a jeho přípravu zajišťují společně útvary Komise a sekretariát AKT na základě konzultací s pří­ slušnými účastníky a subjekty.

2. Strategický dokument v rámci AKT vymezuje prioritní činnosti spolupráce v rámci AKT a činností po­ třebných k vybudování místního vlastnictví podporo­ vaných programů. Strategický dokument obsahuje následující standardní prvky:

a) analýzu politického, hospodářského, sociálního a environmentálního kontextu skupiny států AKT;

b) hodnocení spolupráce v rámci AKT z hlediska její­ ho přínosu k plnění cílů této dohody a získaných zkušeností;

c) hrubý návrh strategií a sledovaných cílů v rámci AKT a předpokládaných finančních požadavků;

d) hrubý návrh příslušných činností ostatních vnějších partnerů spolupráce;

e) výši příspěvku EU k plnění cílů spolupráce v rámci AKT a jeho doplňkovosti vůči operacím financova­ ným na vnitrostátní a regionální úrovni a jinými vnějšími partnery, zejména členskými státy EU.

Článek 12b

Žádosti o fin an cován í

Žádosti o financování programů v rámci AKT podávají:

a) přímo Rada ministrů AKT nebo Výbor velvyslanců AKT nebo

b) nepřímo:

i) nejméně tři řádně zmocněné regionální orgány či organizace příslušející k různým zeměpis­ ným regionům nebo nejméně dva státy AKT z každého z těchto tří regionů nebo

ii) mezinárodní organizace, jako je Africká unie, které provádějí operace přispívající k plnění cílů regionální spolupráce a integrace, s výhra­ dou předchozího souhlasu Výboru velvyslanců AKT, nebo

iii) region Karibiku nebo Tichomoří, podle jejich konkrétní zeměpisné situace, s výhradou před­ chozího souhlasu Rady ministrů AKT nebo Vý­ boru velvyslanců AKT.

Článek 12c

Přidělován í prostředk ů

Orientační přidělování zdrojů vychází z odhadu potřeb, dosaženého pokroku a vyhlídek procesu spolupráce v rámci AKT. Obsahuje finanční rezervu, která není za­ hrnuta do programu.“

j) Články 13 a 14 se nahrazují tímto:

„Článek 13

I n dik ativn í prog ram v rámci AK T

1. Indikativní program v rámci AKT obsahuje tyto hlavní standardní prvky:

a) ústřední odvětví a témata podpory Společenství;

b) nejvhodnější opatření a činnosti vedoucí k plnění cílů stanovených pro ústřední odvětví a témata a

c) programy a projekty potřebné pro dosažení urče­ ných cílů, pokud byly jasně určeny, jakož i určení prostředků, které mají být každému z nich přidě­ leny, a harmonogram jejich provádění.

2. Komise a sekretariát AKT určí a zhodnotí příslušné kroky. Na základě toho připraví útvary Komise a sekre­ tariát AKT společně indikativní program v rámci AKT a předloží jej Výboru velvyslanců AKT-ES. Program schvaluje Komise jménem Společenství a Výbor velvy­ slanců AKT.

3. Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 12 písm. b) bo­ du iii), předkládá Výbor velvyslanců AKT každý rok konsolidovaný seznam žádostí o financování prioritních činností uvedených v indikativním programu v rámci AKT. Komise spolu se sekretariátem AKT určí a připraví příslušné činnosti a roční akční program. Roční akční program obsahuje co nejvíce – s přihlédnutím k přidě­ leným prostředkům – žádostí o financování činností ne­ uvedených v indikativním programu v rámci AKT. Ve výjimečných případech se tyto žádosti přijímají pro­ střednictvím mimořádného rozhodnutí Komise o financování.

Článek 14

Přezk umn ý proces

1. Spolupráce v rámci AKT by měla být dostatečně pružná a umět reagovat tak, aby její činnosti zůstávaly v souladu s cíli této dohody, a přihlížet ke všem změnám priorit a cílů skupiny států AKT.

2. Výbor velvyslanců AKT a Komise provedou pře­ zkumy strategie spolupráce v rámci AKT a indikativního programu v polovině a na konci období za účelem je­ jich přizpůsobení aktuálním okolnostem a zajištění je­ jich správného provádění. Pokud to okolnosti vyžadují, mohou se provést také přezkumy ad hoc, jež přihlédnou k novým potřebám vzniklým v důsledku mimořádných nebo nepředvídaných okolností, vyvolaných například novými problémy týkajícími se více zemí AKT.

3. Výbor velvyslanců AKT a Komise mohou při pře­ zkumech v polovině a na konci období nebo po pře­ zkumu ad hoc přezkoumat a přizpůsobit strategický dokument o spolupráci v rámci AKT.

4. Na základě přezkumů v polovině a na konci ob­ dobí nebo přezkumu ad hoc mohou Výbor velvyslanců AKT a Komise upravit přidělené prostředky indikativ­ ního programu v rámci AKT a uvolnit finanční rezervu, která není do programu zahrnuta.“

k) Článek 15 se mění takto:

i) Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Programy a projekty, které předložil dotyčný stát AKT nebo příslušná organizace či orgán na re­ gionální úrovni nebo na úrovni AKT, se hodnotí společně. Výbor AKT-ES pro spolupráci při finan­ cování rozvoje vypracuje obecné směry a kritéria pro hodnocení programů a projektů. Tyto pro­ gramy a projekty jsou obvykle víceleté a mohou ob­ sahovat soubory opatření omezeného rozsahu v určité oblasti.“

ii) Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Zhodnocení programu a projektu bere řádně v úvahu omezení vnitrostátních lidských zdrojů a zajišťuje strategii příznivou pro podporu těchto zdrojů. Bere rovněž v úvahu zvláštní charakteristi­ ky a omezení každého státu nebo regionu AKT.“

iii) V odstavci 4 se slova „vnitrostátní schvalující oso­ bě“ nahrazují slovy „příslušné schvalující osobě“.

l) V článku 16 se slova „dotyčný stát AKT“ v příslušném mluvnickém tvaru nahrazují slovy „dotyčný stát AKT nebo příslušná organizace či orgán na regionální úrovni nebo na úrovni AKT“ v příslušném mluvnickém tvaru.

m) Článek 17 se nahrazuje tímto:

„Článek 17

Dohoda o fin an cován í

1. Programy a projekty financované z víceletého fi­ nančního rámce spolupráce zpravidla podléhají dohodě o financování vypracované Komisí a státy AKT nebo pří­ slušnou organizací či orgánem na regionální úrovni nebo na úrovni AKT.

2. Do 60 dnů ode dne sdělení rozhodnutí Komise o financování se vypracuje dohoda o financování. Do­ hoda o financování:

a) specifikuje zejména podrobnosti finančního pří­ spěvku Společenství, režim a podmínky financová­ ní a obecná a zvláštní ustanovení týkající se dotyčného programu nebo projektu, včetně očeká­ vaných výstupů a výsledků, a

b) stanoví přiměřené výdajové položky pro krytí zvý­ šení nákladů, nepředvídaných potřeb, auditů a hodnocení.

3. Jakýkoli nevynaložený zůstatek zbylý po uzavření účtů projektů a programů v časovém rámci pro závazky víceletého finančního rámce spolupráce, z něhož se pro­ gramy a projekty financují, připadá ve prospěch dotyč­ ného státu AKT nebo příslušné organizace či orgánu na regionální úrovni nebo na úrovni AKT.“

n) V článku 18 se slova „vnitrostátní schvalující osoba“ na­ hrazují slovy slovo „příslušná schvalující osoba“ v pří­ slušném mluvnickém tvaru.

o) Článek 19 se mění takto:

i) V odstavci 1 se slova „státy AKT“ nahrazují slovy

„státy AKT nebo příslušná organizace či orgán na regionální úrovni nebo na úrovni AKT“.

ii) V odstavci 3 se slova „stát AKT“ nahrazují slovy

„stát AKT nebo příslušná organizace či orgán na re­ gionální úrovni nebo na úrovni AKT“.

p) Článek 19a se mění takto:

i) Úvodní slova se nahrazují tímto:

„1. Programy a projekty financované z více­ letého finančního rámce spolupráce podle této do­ hody se provádějí zejména prostřednictvím:“.

ii) Písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d) přímých plateb jako podpor rozpočtů, podpor odvětvových programů, podpor snižování za­ dluženosti a podpor pro zmírnění krátkodo­ bých nepříznivých důsledků vnějších otřesů, včetně výkyvů příjmů z vývozu.“

q) V článku 19b se slova „státy AKT“ nahrazují slovy: „státy AKT nebo příslušné organizace či orgány na regionální úrovni nebo na úrovni AKT“.

r) Články 19c a 20 se nahrazují tímto:

„Článek 19c

Zadáván í zak ázek , udělován í g ran tů a prováděn í zak ázek

1. Kromě případů stanovených v článku 26 se zakáz­ ky a granty přidělují a provádějí podle pravidel Spole­ čenství, a to podle standardních postupů a dokumentace

stanovených a zveřejněných Komisí pro účely provádění činností spolupráce s třetími zeměmi, jež jsou v účinnos­ ti v době zahájení předmětného postupu, vyjma zvlášt­ ních případů stanovených těmito pravidly.

2. U decentralizovaného řízení, kde ze společného hodnocení vyplývá, že postupy pro zadávání zakázek a udělování grantů ve státě AKT či v přijímacím regionu nebo postupy schválené poskytovatelem finančních pro­ středků jsou v souladu se zásadami transparentnosti, proporcionality, rovného zacházení a nediskriminace a vylučují jakýkoli střet zájmů, použije Komise tyto po­ stupy v souladu s Pařížským prohlášením, a aniž by tím byl dotčen článek 26, a zároveň zcela dodrží pravidla upravující výkon jejích pravomocí v této oblasti.

3. Stát AKT nebo příslušná organizace či orgán na re­ gionální úrovni nebo na úrovni AKT se zavazují, že bu­ dou pravidelně kontrolovat, zda jsou operace financované z víceletého finančního rámce spolupráce podle této dohody řádně prováděny, že přijmou vhodná opatření předcházející nesrovnalostem a podvodům a že v případě nutnosti bude neoprávněně vyplacené pro­ středky vymáhat právní cestou.

4. U decentralizovaného řízení zakázky dojednávají, smluvně upravují, podepisují a provádějí státy AKT nebo příslušná organizace či orgán na regionální úrovni nebo na úrovni AKT. Tyto státy nebo příslušná organizace či orgán na regionální úrovni nebo na úrovni AKT však mohou vyzvat na Komisi, aby zakázky dojednávala, smluvně upravovala, podepisovala a prováděla jejich jménem.

5. Podle závazků uvedených v článku 50 této dohody se zakázky a granty financované ze zdrojů víceletého fi­ nančního rámce spolupráce s AKT provádějí v souladu s mezinárodně uznávanými základními normami v ob­ lasti pracovního práva.

6. Zřídí se odborná skupina složená ze zástupců se­ kretariátu skupiny států AKT a Komise, která na žádost jedné ze stran určí všechny vhodné úpravy a navrhne změny a vylepšení pravidel a postupů uvedených v od­ stavcích 1 a 2.

Tato odborná skupina rovněž předkládá pravidelnou zprávu Výboru pro rozvojovou finanční spolupráci AKT-ES, jež mu pomáhá v plnění jeho úlohy – v posu­ zování problémů doprovázejících provádění činností rozvojové spolupráce a v navrhování vhodných opatření.

Článek 20

Způsob ilost

Pokud není udělena výjimka v souladu s článkem 22 a aniž je dotčen článek 26:

1. Účast na postupech zadávání zakázek a udělování grantů financovaných z víceletého finančního rám­ ce spolupráce podle této dohody se mohou účastnit:

a) všechny fyzické osoby, které jsou státními pří­ slušníky státu AKT, členského státu Evrop­ ského společenství, oficiální kandidátské země nebo členského státu Evropského hospodář­ ského prostoru, nebo právnické osoby, které jsou v těchto zemích usazeny;

b) všechny fyzické osoby, které jsou státními pří­ slušníky nejméně rozvinutých zemí, jak je de­ finuje OSN, nebo právnické osoby, které jsou v těchto zemích usazeny.

1a. Účast na postupech zadávání zakázek a udělování grantů financovaných z víceletého finančního rám­ ce spolupráce v rámci této dohody je také otevřena všem fyzickým osobám, které jsou státními přísluš­ níky zemí neuvedených v odstavci 1, nebo právnic­ kým osobám, které jsou v těchto zemích usazeny, pokud byl ustaven reciproční přístup k jejich vnější pomoci. Reciproční přístup k vnější pomoci se v nejméně rozvinutých zemích, jak je definuje OSN, poskytuje automaticky členům Výboru pro rozvo­ jovou pomoc OECD.

Reciproční přístup se stanoví zvláštním rozhodnu­ tím Komise týkajícím se dané země nebo regionální skupiny zemí. Komise přijímá toto rozhodnutí po dohodě se státy AKT a jeho platnost je nejméně je­ den rok.

2. Služby poskytované v rámci zakázky financované z víceletého finančního rámce spolupráce podle této dohody mohou zajišťovat odborníci jakékoli státní příslušnosti, aniž jsou dotčeny kvalitativní a finanč­ ní požadavky stanovené v pravidlech Společenství pro veřejné zakázky.

3. Dodávky a materiál získané na základě zakázek fi­

způsobilého podle odstavce 1 nebo 1a. V této sou­ vislosti se definice pojmu ‚původní produkty‘ či

‚produkty pocházející z‘ posuzuje s ohledem na pří­ slušné mezinárodní dohody a za produkty pochá­ zející ze Společenství se považují též produkty pocházející ze zámořských zemí a území;

4. Postupů zadávání zakázek a udělování grantů finan­ covaných z víceletého finančního rámce spoluprá­ ce podle této dohody se mohou účastnit mezinárodní organizace;

5. Pokud je z víceletého finančního rámce spolupráce podle této dohody financována operace, kterou pro­ vádí mezinárodní organizace, mohou se postupů zadávání zakázek a udělování grantů účastnit fyzic­ ké a právnické osoby způsobilé podle odstavce 1 nebo 1a a také fyzické a právnické osoby způsobilé podle předpisů dané organizace, přičemž musí být zajištěno rovné zacházení se všemi dárci. Tatáž pra­ vidla se vztahují na dodávky a materiál;

6. Pokud je z víceletého finančního rámce spolupráce podle této dohody financována operace, která se provádí v rámci regionální iniciativy, mohou se po­ stupů zadávání zakázek a udělování grantů účastnit fyzické a právnické osoby způsobilé podle od­ stavce 1 nebo 1a a také fyzické a právnické osoby ze země, která se dané iniciativy účastní. Tatáž pra­ vidla se vztahují na dodávky a materiál;

7. Pokud je z víceletého finančního rámce spolupráce podle této dohody financována operace, kterou spolufinancuje třetí země, mohou se postupů zadá­ vání zakázek a udělování grantů účastnit fyzické a právnické osoby způsobilé podle odstavce 1 nebo 1a a také fyzické a právnické osoby způsobilé podle předpisů dané třetí země. Tatáž pravidla se vztahují na dodávky a materiál.“

s) Článek 21 se zrušuje (1).

t) V článku 22 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech může být účast na postupech zadávání zakázek a udělo­ vání grantů financovaných Společenstvím z víceletého finančního rámce spolupráce podle této dohody povo­ lena fyzickým nebo právnickým osobám z třetích zemí, které nejsou způsobilé podle článku 20, na základě odů­ vodněné žádosti státu AKT nebo příslušné organizace či

nancovaných z víceletého finančního rámce spolu­  

práce podle této dohody musí pocházet ze státu

(1) Článek 21 byl zrušen rozhodnutím Rady ministrů AKT-ES č. 3/2008.

orgánu na regionální úrovni nebo na úrovni AKT. Do­ tyčný stát AKT nebo příslušná organizace či orgán na re­ gionální úrovni nebo na úrovni AKT poskytnou Komisi ke každému případu informace potřebné k přijetí roz­ hodnutí o takovéto výjimce, přičemž se zvláštní pozor­ nost věnuje:

a) zeměpisné poloze dotyčného státu či regionu AKT;

b) konkurenceschopnosti účastníků nabídkového ří­ zení, dodavatelů a poradců z členských států a ze států AKT;

c) potřebě vyhnout se nadměrnému zvýšení nákladů na provedení zakázek;

d) dopravním obtížím nebo zpožděním z důvodu do­ dacích lhůt nebo jiných podobných problémů;

e) technologii, která je nejvhodnější a nejlepší pro místní podmínky;

f) případům krajní naléhavosti;

g) dostupnosti produktů a služeb na daných trzích.“

u) Články 23 a 25 se zrušují (1).

v) V čl. 26 odst. 1 se úvodní věty nahrazují tímto:

„1. Přijmou se opatření, která mají povzbudit co nej­ širší účast fyzických a právnických osob ze států AKT na provádění zakázek financovaných z víceletého finanční­ ho rámce spolupráce podle této dohody, aby bylo mož­ né optimalizovat fyzické a lidské zdroje z těchto států. Za tímto účelem:“.

w) Články 27, 28 a 29 se zrušují (2).

x) V článku 30 se úvodní slova nahrazují tímto:

„Jakýkoli spor vzniklý mezi orgány státu AKT nebo pří­ slušnou organizací či orgánem na regionální úrovni nebo na úrovni AKT a účastníkem nabídkového řízení, dodavatelem nebo poskytovatelem služeb během pro­ vádění zakázky financované z víceletého finančního rámce spolupráce v rámci této dohody:“.

y) Články 33 a 34 se nahrazují tímto:

„Článek 33

Formy

1. Aniž jsou dotčena hodnocení, která provádí státy AKT nebo příslušné organizace či orgány na regionální úrovni nebo na úrovni AKT nebo Komise, tuto práci

(1) Články 23 a 25 byly zrušeny rozhodnutím Rady ministrů AKT-ES č. 3/2008.

(2) Články 27, 28 a 29 byly zrušeny rozhodnutím Rady ministrů AKT-ES č. 3/2008.

provádí společně stát či státy AKT nebo příslušné orga­ nizace či orgány na regionální úrovni nebo na úrovni AKT a Společenství. Výbor AKT-ES pro spolupráci při fi­ nancování rozvoje zajišťuje společné provádění operací při sledování a hodnocení. Za účelem pomoci Výboru AKT-ES pro spolupráci při financování rozvoje Komise a generální sekretariát AKT připravují a provádějí spo­ lečné sledování a hodnocení a podávají výboru zprávy. Výbor na svém prvním zasedání po podepsání této do­ hody určí formy operací, které mají zajistit společnou povahu operací a každoročně schválí pracovní program.

2. Činnosti při sledování a hodnocení zejména:

a) poskytují pravidelná a objektivní hodnocení opera­ cí a činností financovaných z víceletého finančního rámce spolupráce v rámci této dohody srovnáním výsledků s cíli, a tím

b) umožňují státům AKT nebo příslušné organizaci či orgánu na regionální úrovni nebo na úrovni AKT a Komisi a společným institucím, aby se poučily pro přípravu budoucích politik a operací.

Článek 34

K omise

1. Komise zajišťuje finanční plnění operací financo­ vaných ze zdrojů víceletého finančního rámce spoluprá­ ce v rámci této dohody, s výjimkou investičního nástroje a úrokových příspěvků, za využití těchto hlavních me­ tod řízení:

a) centralizovaného řízení;

b) decentralizovaného řízení.

2. Finanční plnění ze zdrojů víceletého finančního rámce spolupráce v rámci této dohody vykonává Komi­ se zpravidla decentralizovaně.

V takovém případě zajišťují výkonné funkce státy AKT v souladu s článkem 35.

3. Pro zajištění finančního plnění ze zdrojů více­ letého finančního rámce spolupráce v rámci této dohody deleguje Komise své výkonné pravomoci v rámci svých útvarů. Komise o takovém delegování pravomocí infor­ muje státy AKT a Výbor AKT-ES pro spolupráci při fi­ nancování rozvoje.“

z) Článek 35 se mění takto:

i) V odstavci 1 se úvodní věty nahrazují tímto:

„1. Vláda každého státu AKT jmenuje vnitrostát­ ní schvalující osobu, aby ji zastupovala ve všech operacích financovaných ze zdrojů víceletého fi­ nančního rámce spolupráce v rámci této dohody spravovaných Komisí a bankou. Vnitrostátní schva­ lující osoba jmenuje jednu nebo více zastupujících vnitrostátních schvalujících osob, které ji nahradí, pokud by nemohla vykonávat svou funkci, a uvědo­ mí o takovém jmenování Komisi. Vnitrostátní schvalující osoba může za předpokladu splnění podmínek institucionální kapacity a řádného fi­ nančního řízení delegovat své funkce v oblasti pro­ vádění daných programů a projektů na příslušný subjekt v rámci orgánů státní správy. O každém ta­ kovém delegování informuje Komisi.

U regionálních programů a projektů určí příslušná organizace nebo orgán regionální schvalující osobu, jejíž úkoly přiměřeně odpovídají úkolům vnitrostát­ ní schvalující osoby.

U programů a projektů v rámci AKT určí Výbor vel­ vyslanců AKT schvalující osobu v rámci AKT, jejíž úkoly přiměřeně odpovídají úkolům vnitrostátní schvalující osoby. V případě, že sekretariát AKT není schvalující osobou, v souladu s dohodou o fi­ nancování se o provádění projektů a programů vy­ rozumí Výbor velvyslanců.

Jestliže se Komise dozví o problémech při provádění postupů spojených se správou zdrojů z víceletého finančního rámce spolupráce v rámci této dohody, naváže ve spolupráci s vnitrostátní schvalující oso­ bou veškeré kontakty potřebné k nápravě situace a podnikne veškeré nezbytné kroky.

Příslušná schvalující osoba nese finanční odpověd­ nost jen za výkonné úkoly, které jí byly svěřeny.

V rámci decentralizovaného řízení zdrojů víceletého finančního rámce spolupráce v rámci této dohody

ii) V odstavci 2 se slova „vnitrostátní schvalující osoba“ v příslušném mluvnickém tvaru nahrazují slovy

„příslušná schvalující osoby“ v příslušném mluvnic­ kém tvaru.

za) Článek 37 se mění takto:

i) v odstavci 2 se slova „ze strany států AKT“ nahra­ zují slovy „ze strany států AKT nebo příslušné or­ ganizace či orgánu na regionální úrovni nebo na úrovni AKT“,

ii) v odstavci 4 se slova „vnitrostátní schvalující oso­ bou“ nahrazují slovy „příslušnou schvalující osobou“,

iii) v odstavci 6 se slova „Vnitrostátní schvalující osoba“ nahrazují slovy „Příslušná schvalující osoba“,

iv) v odstavci 7 se slova „dotyčný stát nebo státy AKT“ nahrazují slovy „dotyčný stát nebo státy AKT nebo příslušná organizace či orgán na regionální úrovni nebo na úrovni AKT“.

4. Příloha V včetně protokolů k této příloze se zrušuje.

5. V příloze VII v článku 3 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4. Strany uznávají úlohu skupiny AKT v politickém dia­ logu, definovaném na základě podmínek, které stanoví sku­ pina AKT a sdělí je Evropskému společenství a jeho členským státům. Sekretariát AKT a Evropská komise si navzájem před­ ají všechny nezbytné informace o procesu politického dialo­ gu, který probíhal před konzultacemi vedenými v souladu s články 96 a 97 této dohody, během těchto konzultací i po nich.“

D. PROTOKOLY

Protokol 3 o Jihoafrické republice ve znění rozhodnutí Rady mi­ nistrů AKP-ES č. 4/2007 ze dne 20. prosince 2007 (1) se mění takto:

1. V článku 1 se v odstavci 2 slova „podepsané v Pretorii dne

11. října 1999“ nahrazují slovy „ve znění dohody podepsané dne 11. září 2009“.

a s výhradou dodatečných pravomocí, které by  

mohla Komise udělit, příslušná schvalující osoba:“.

(1) Úř. věst. L 25, 30.1.2008, s. 11.

2. Článek 4 se mění takto:

a) Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Odchylně od této zásady má však Jihoafrická re­ publika právo účastnit se na základě zásad vzájemnosti a proporcionality v oblastech rozvojové finanční spolu­ práce AKT-ES uvedených v článku 8 tohoto protokolu s tím, že účast Jihoafrické republiky je financována ze zdrojů poskytnutých podle hlavy VII TDCA. V přípa­ dech, kdy jsou zdroje z TDCA využívány k účasti na operacích v rámci finanční spolupráce AKT-ES, má Ji­ hoafrická republika právo plně se zúčastnit rozhodo­ vacích postupů, jimiž se řídí provádění takové podpory.“

b) Doplňuje se nový odstavec, který zní:

„4. Pro účely investičního financování podle kapitoly 1 přílohy II této dohody lze investiční fondy a finanční a nefinanční zprostředkovatele usazené v Jihoafrické re­ publice považovat za způsobilé.“

3. V článku 5 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Tento protokol nebrání Jihoafrické republice v projed­ návání a v podpisu jedné z dohod o hospodářském partner­ ství stanovených v části 3 hlavě II této dohody, pokud s tím souhlasí ostatní strany dohody o hospodářském partnerství.“

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k této smlouvě své podpisy.

Настоящото споразумение е открито за подписване в Ouagadougou на 22 юни 2010 г. и след това от 1 юли 2010 г. до 31 октомври 2010 г. в Генералния секретариат на Съвета на Европейския съюз в Брюксел.

El presente Acuerdo quedará abierto a la firma en Uagadugu el 22 de junio de 2010 y, a continuación, del 1 de julio de 2010 al 31 de octubre de 2010 en la Secretaría General del Consejo de la Unión Europea, en Bruselas.

Tato dohoda je otevřena k podpisu dne 22. června v Ouagadougou a poté od 1. července 2010 do 31. října 2010 v generálním sekretariátu Rady Evropské unie v Bruselu.

Denne aftale er åben for undertegnelse den 22. juni 2010 i Ouagadougou og derefter fra den 1. juli 2010 til den 31. oktober 2010 i Generalsekretariatet for Rådet for Den Europæiske Union i Bruxelles

Dieses Abkommen liegt am 22. Juni 2010 in Ouagadougou und danach vom 1. Juli bis

31. Oktober 2010 beim Generalsekretariat des Rates der Europäischen Union in Brüssel zur Unterzeichnung auf.

Käesolev leping on allakirjutamiseks avatud 22. juunil 2010 Ouagadougous ning seejärel

1. juulist 2010 kuni 31. oktoobrini 2010 Euroopa Liidu Nõukogu peasekretariaadis Brüsselis.

Η παρούσα συμφωνία κατατίθεται προς υπογραφή στο Ουαγκαντούγκου, στις 22 Ιουνίου 2010 και στη συνέχεια, από την 1η Ιουλίου 2010 έως τις 31 Οκτωβρίου 2010, στη Γενική Γραμματεία του Συμβουλίου της Ευρωπαϊκής Ένωσης, στις Βρυξέλλες.

This Agreement shall be open for signature in Ouagadougou on 22 June 2010 and thereafter from 1 July 2010 to 31 October 2010 at the General Secretariat of the Council of the European Union in Brussels.

Le présent accord est ouvert à la signature à Ouagadougou le 22 juin 2010 et ensuite du 1er juillet 2010 au 31 octobre 2010 au Secrétariat général du Conseil de l’Union européenne, à Bruxelles.

Il presente accordo è aperto alla firma a Ouagadougou il 22 giugno 2010 e successivamente a Bruxelles presso il Segretariato generale del Consiglio dell’Unione europea, dal 1o luglio 2010 al 31 ottobre 2010.

Šo nolīgumu dara pieejamu parakstīšanai 2010. gada 22. jūnijā Vagadugu (Ouagadougou) un pēc tam no 2010. gada 1. jūlija līdz 2010. gada 31. oktobrim Briselē, Eiropas Savienības Padomes Ģenerālsekretariātā.

Šis susitarimas pateiktas pasirašyti 2010 m. birželio 22 d. Uagadugu, o paskui, 2010 m. liepos 1 d.- 2010 m. spalio 31 d., Europos Sąjungos Tarybos generaliniame sekretoriate Briuselyje.

Ez a megállapodás 2010. június 22-én Ouagadougouban, majd 2010. xxxxxx 1. és 2010. október 31. között Brüsszelben, az Európai Unió Tanácsának Főtitkárságán aláírásra nyitva áll.

Dan il-Ftehim huwa miftuħ għall-iffirmar f’Ouagadougou fit-22 ta’ Ġunju 2010 u wara dan mill-1 ta’ Lulju 2010 sal-31 ta’ Ottubru 2010, fis-Segretarjat Ġenerali tal-Kunsill tal-Unjoni Ewropea, fi Brussell.

Deze overeenkomst staat open voor ondertekening op 22 juni 2010 te Ouagadougou en vervolgens met ingang van 1 juli tot en met 31 oktober 2010 bij het secretariaat-generaal van de Raad van de Europese Unie in Brussel.

Niniejsza Umowa będzie otwarta do podpisu w Wagadugu w dniu 22 czerwca 2010 r., a następnie od 1 lipca 2010 r. do 31 października 2010 r. w Sekretariacie Generalnym Rady Unii Europejskiej w Brukseli.

O presente Acordo está aberto para assinatura em Uagadugu, em 22 de Junho de 2010 e, posteriormente, de 1 de Julho a 31 de Outubro de 2010, no Secretariado-Geral do Conselho da União Europeia, em Bruxelas.

Acest acord va fi deschis pentru semnare în Ouagadougou, la 22 iunie 2010, iar ulterior, începând cu 1 iulie 2010 până la 31 octombrie 2010, la Secretariatul General al Consiliului Uniunii Europene din Bruxelles.

Táto dohoda je otvorená na podpis 22. júna 2010 v Ouagadougou a potom od 1. júla 2010 do

31. októbra 2010 na Generálnom sekretariáte Rady Európskej únie v Bruseli.

Ta sporazum bo na voljo za podpis 22. junija 2010 v Ouagadougouju in nato od 1. julija 2010 do 31. oktobra 2010 v generalnem sekretariatu Sveta Evropske unije v Bruslju.

Tämä sopimus on avoinna allekirjoittamista varten Ouagadougoussa 22 päivänä kesäkuuta 2010 ja sen jälkeen 1 päivästä heinäkuuta 2010 31 päivään lokakuuta 2010 Euroopan unionin neuvoston pääsihteeristössä Brysselissä.

Detta avtal är öppet för undertecknande i Ouagadougou den 22 juni 2010 och sedan från och med den 1 xxxx xxxx och med den 31 oktober 2010 vid generalsekretariatet för Europeiska unionens råd i Bryssel.

ZÁVĚREČNÝ AKT

Zplnomocnění zástupci:

JEHO VELIČENSTVA KRÁLE BELGIČANŮ, PREZIDENTA BULHARSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTA ČESKÉ REPUBLIKY,

JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY DÁNSKA, PREZIDENTA SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO, PREZIDENTA ESTONSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTKY IRSKA,

PREZIDENTA ŘECKÉ REPUBLIKY,

JEHO VELIČENSTVA KRÁLE ŠPANĚLSKA, PREZIDENTA FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTA ITALSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTA KYPERSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTA LOTYŠSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTKY LITEVSKÉ REPUBLIKY,

JEHO KRÁLOVSKÉ VÝSOSTI VELKOVÉVODY LUCEMBURSKA, PREZIDENTA MAĎARSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA REPUBLIKY MALTA,

JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY NIZOZEMSKA, SPOLKOVÉHO PREZIDENTA RAKOUSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTA POLSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA PORTUGALSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTA RUMUNSKA,

PREZIDENTA REPUBLIKY SLOVINSKO, PREZIDENTA SLOVENSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTKY FINSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDY ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

smluvních stran Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „členské státy“), a EVROPSKÉ UNIE (dále jen „Unie“ nebo „EU“)

na jedné straně a zplnomocnění zástupci:

PREZIDENTA ANGOLSKÉ REPUBLIKY,

JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY ANTIGUY A BARBUDY, HLAVY STÁTU BAHAMSKÉ SPOLEČENSTVÍ,

HLAVY STÁTU BARBADOS,

JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY BELIZE, PREZIDENTA BENINSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTA BOTSWANSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTA BURKINY FASO, PREZIDENTA BURUNDSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTA KAMERUNSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTA KAPVERDSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTA STŘEDOAFRICKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTA KOMORSKÉHO SVAZU,

PREZIDENTA DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY KONGO, PREZIDENTA KONŽSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDY XXXXXXXXX OSTROVŮ,

PREZIDENTA REPUBLIKY POBŘEŽÍ SLONOVINY, PREZIDENTA DŽIBUTSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDY DOMINICKÉHO SPOLEČENSTVÍ, PREZIDENTA DOMINIKÁNSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTA STÁTU ERITREA,

PREZIDENTA ETIOPSKÉ FEDERATIVNÍ DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTA REPUBLIKY FIDŽIJSKÉ OSTROVY,

PREZIDENTA GABONSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA A HLAVY STÁTU GAMBIJSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTA GHANSKÉ REPUBLIKY,

JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY XXXXXXX, PREZIDENTA GUINEJSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTA REPUBLIKY GUINEY-BISSAU, PREZIDENTA GUYANSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTA HAITSKÉ REPUBLIKY,

HLAVY STÁTU JAMAJKA, PREZIDENTA KEŇSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTA KIRIBATSKÉ REPUBLIKY,

JEHO VELIČENSTVA KRÁLE LESOTHSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, PREZIDENTKY LIBERIJSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA MADAGASKARSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTA MALAWSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTA MALIJSKÉ REPUBLIKY,

XXXXX XXXXXXXXXXXXX OSTROVŮ, PREZIDENTA MAURITÁNSKÉ ISLÁMSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTA MAURICIJSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDY FEDERATIVNÍCH STÁTŮ MIKRONÉSIE, PREZIDENTA MOZAMBICKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTA NAMIBIJSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDY NAURSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTA NIGERSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA NIGERIJSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY, VLÁDY XXXX,

VLÁDY PALAUSKÉ REPUBLIKY,

JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY NEZÁVISLÉHO STÁTU PAPUA-NOVÁ GUINEA, PREZIDENTA REPUBLIKY RWANDA,

JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY SV. KRYŠTOFA A NEVISE, JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY SV. XXXXX,

JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY SV. VINCENTA A GRENADIN, HLAVY NEZÁVISLÉHO STÁTU SAMOA,

PREZIDENTA DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY SV. XXXXX A PRINCŮV OSTROV, PREZIDENTA SENEGALSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA SEYCHELSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTA REPUBLIKY SIERRA LEONE,

JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY XXXXXXXXXXXXX OSTROVŮ, PREZIDENTA JIHOAFRICKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA SURINAMSKÉ REPUBLIKY,

JEHO VELIČENSTVA KRÁLE SVAZIJSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, PREZIDENTA SJEDNOCENÉ REPUBLIKY TANZANIE, PREZIDENTA ČADSKÉ REPUBLIKY,

PREZIDENTA DEMOKRATICKÉ REPUBLIKY VÝCHODNÍ TIMOR, PREZIDENTA TOŽSKÉ REPUBLIKY,

JEHO VELIČENSTVA KRÁLE XXXXX, PREZIDENTA REPUBLIKY TRINIDAD A TOBAGO, JEJÍHO VELIČENSTVA KRÁLOVNY TUVALU, PREZIDENTA UGANDSKÉ REPUBLIKY,

VLÁDY VANUATSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTA ZAMBIJSKÉ REPUBLIKY, VLÁDY ZIMBABWSKÉ REPUBLIKY,

jejichž státy jsou dále uváděny jako „státy AKT“, na straně druhé,

kteří se sešli v Ouagadou dne dvacátého druhého června roku dva tisíce deset k podpisu Dohody, kterou se mění Dohoda o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000 a poprvé pozměněná v Lucemburku dne

25. června 2005,

při podpisu této dohody přijali tato prohlášení připojená k tomuto závěrečnému aktu:

Prohlášení I	Společné prohlášení o podpoře přístupu na trh v rámci partnerství AKT-ES
Prohlášení II	Společné prohlášení o migraci a rozvoji (článek 13)
Prohlášení III	Prohlášení Evropské unie o institucionálních změnách vyplývajících ze vstupu Lisabonské smlouvy v platnost

a dále se dohodly na tom, že následující přílohy se stávají v důsledku zrušení přílohy V obsoletními:

Prohlášení XXII	Společné prohlášení o zemědělských produktech uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. a) přílohy V
Prohlášení XXIII	Společné prohlášení o přístupu na trh v rámci partnerství AKT-ES
Prohlášení XXIV	Společné prohlášení o rýži
Prohlášení XXV	Společné prohlášení o rumu
Prohlášení XXVI	Společné prohlášení o hovězím a telecím mase
Prohlášení XXVII	Společné prohlášení o ujednáních upravujících přístup na trhy francouzských zámořských depar­ tementů pro produkty pocházející ze států AKT, uvedené v čl. 1 odst. 2 přílohy V zeměmi a úze­ mími a francouzskými zámořskými departementy
Prohlášení XXIX	Společné prohlášení o produktech spadajících do společné zemědělské politiky
Prohlášení XXX	Prohlášení AKT k článku 1 přílohy V
Prohlášení XXXI	Prohlášení Společenství k čl. 5 odst. 2 písm. a) přílohy V
Prohlášení XXXII	Společné prohlášení o zákazu diskriminace
Prohlášení XXXIII	Prohlášení Společenství k čl. 8 odst. 3 přílohy V
Prohlášení XXXIV	Společné prohlášení k článku 12 přílohy V
Prohlášení XXXV	Společné prohlášení k protokolu 1 přílohy V
Prohlášení XXXVI	Společné prohlášení k protokolu 1 přílohy V
Prohlášení XXXVII	Společné prohlášení k protokolu 1 přílohy V o původu produktů rybolovu
Prohlášení XXXVIII	Prohlášení Společenství k protokolu 1 přílohy V o rozsahu teritoriálních vod
Prohlášení XXXIX	Prohlášení AKT k protokolu 1 přílohy V o původu produktů rybolovu
Prohlášení XL	Společné prohlášení k používání pravidla tolerance hodnoty v odvětví tuňáků
Prohlášení XLI	Společné prohlášení k čl. 6 odst. 11 protokolu 1 přílohy V
Prohlášení XLII	Společné prohlášení k pravidlům původu: kumulace s Jihoafrickou republikou
Prohlášení XLIII	Společné prohlášení k příloze 2 k protokolu 1 přílohy V

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k tomuto závěrečnému aktu své podpisy.

PROHLÁŠENÍ I

Společné prohlášení o podpoře přístupu na trh v rámci partnerství AKT-ES

Strany uznávají významnou hodnotu podmínek preferenčního přístupu na trh pro ekonomiky AKT, konkrét­ ně pro komodity a další zemědělsko-průmyslová odvětví, jež jsou klíčová pro hospodářský a sociální rozvoj států AKT a mají značný přínos pro zaměstnanost, příjmy z vývozu a vládní příjmy.

Strany si uvědomují, že některá odvětví procházejí s podporou EU procesem transformace, který má přísluš­ ným vývozcům ze zemí AKT pomoci konkurovat v EU a na mezinárodních trzích, mimo jiné pomocí vývoje značkových produktů a dalších výrobků s přidanou hodnotou.

Rovněž si uvědomují, že v případech, kdy větší liberalizace trhu může působit hlubší změny v podmínkách přístupu na trh pro výrobce z AKT, by mohla vzniknout potřeba další podpory. Za tímto účelem se dohodly, že přezkoumají veškerá nezbytná opatření s cílem udržet soutěžní postavení států AKT na trhu EU. Přezkou­ mání se může týkat pravidel původu, hygienických a rostlinolékařských opatření a provádění specifických opa­ tření, jež se zabývají omezeními na straně nabídky ve státech AKT. Cílem je umožnit státům AKT využít jejich stávající i potenciální komparativní výhodu na trhu EU.

Strany se dohodly, že až budou vytvořeny programy pomoci a poskytnuty prostředky, budou provádět pra­ videlná hodnocení pokroku a dosažených výsledků a rozhodnou se, jaká dalších opatřeních je vhodné zavést.

Společný ministerský výbor pro obchod bude sledovat provádění tohoto prohlášení a podávat příslušné zprá­ vy a doporučení Radě ministrů.

PROHLÁŠENÍ II

Společné prohlášení o migraci a rozvoji (článek 13)

Strany se dohodly, že posílí a prohloubí vzájemný dialog a spolupráci v oblasti migrace, a při tom budou sta­ vět na následujících třech pilířích souhrnného a vyváženého přístupu k migraci.

1) migrace a rozvoj včetně záležitostí diaspor, odlivu mozků a finančních převodů;

2) legální migrace včetně přijetí, mobility a pohybu dovedností a služeb a

3) ilegální migrace včetně převaděčství a obchodu s lidmi, správy hranic a zpětného přebírání.

Aniž je dotčen současný článek 13, strany se zavazují vypracovat detaily této posílené spolupráce v oblasti migrace.

Strany se dále dohodly, že budou pracovat na včasném dokončení tohoto dialogu a podají zprávu o dosa­ ženém pokroku na příštím zasedání Rady AKT-ES.

PROHLÁŠENÍ III

Prohlášení Evropské unie o institucionálních změnách vyplývajících ze vstupu Lisabonské smlouvy v platnost

V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 nahradila Evropská unie Evropské spo­ lečenství a stala se jeho právním nástupcem a od uvedeného dne vykonává všechna jeho práva a povinnosti. Odkazy v dohodě na „Evropské společenství“ se proto tam, kde je to vhodné, považují za odkazy na „Evrop­ skou unii“.

Evropská unie navrhne státům AKT výměnu dopisů, kterou se uvede dohoda do souladu s institucionálními změnami v Evropské unii vyplývajícími ze vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.