Předmluva

Předmluva

Výroční zpráva o činnosti Vysoké školy ekonomické v Praze za rok 2004 je zpracována ve smyslu ustanovení zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb., a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) v platném znění (dále jen zákon), a podle doporučené rámcové osnovy, kterou vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Správní rada VŠE v Praze nepožadovala žádné další údaje dle § 21 odst. 2 písm. d) zákona.

Výroční zpráva VŠE v Praze za rok 2004 byla projednána Kolegiem rektorky VŠE v Praze dne 19. dubna 2005, projednána a schválena Správní radou VŠE v Praze dne

21. dubna 2005 a schválena Akademickým senátem VŠE v Praze dne 2. května 2005.

Výroční zpráva VŠE v Praze za rok 2004 je zpřístupněna na internetových stránkách VŠE v Praze (xxxx://xxx.xxx.xx) a v tištěné podobě ve studovně Centra informačních a knihovnických služeb VŠE v Praze na Žižkově.

1 Úvodní slovo rektorky

Výroční zpráva o činnosti Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) za rok 2004 podává souhrnný přehled o hlavních aktivitách školy za uplynulý rok jak z pohledu celoškolského, tak i v podobě stručných zpráv o činnosti jednotlivých fakult a dalších součástí školy.

V roce 2004 studovalo ve studijních programech akreditovaných na VŠE téměř 16 tisíc studentů, včetně studentů doktorského studia. Přestože neustále roste počet soukromých vysokých škol a v jejich rámci fakult se zaměřením na ekonomiku a management, veřejnou správu či mezinárodní vztahy a finance, zájem o studium na Vysoké škole ekonomické je trvale v průměru třikrát vyšší, než jsou současné kapacity školy. VŠE věnuje soustavnou pozornost modernizaci jak obsahu studijních programů, tak forem studia. Jako první v České republice akreditovala distanční formu studia a v roce 2004 distanční studium dále inovovala.

Vysoká škola ekonomická v Praze je institucí univerzitního charakteru. Na základě doporučení České konference rektorů je řádným členem Evropské asociace univerzit (European Association of Universities).

Jako škola, která dosáhla významného mezinárodního uznání, pokračovala VŠE i v roce 2004 v dalším rozvoji internacionalizace studia. V souladu se svým dlouhodobým záměrem věnovala VŠE pozornost svému budoucímu zařazení do Evropského společného vzdělávacího a výzkumného prostoru. Nově akreditovaný program International Business in a Global Context with an Emphasis on Central Europe, významně podporovaný rozvojovým programem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, přijal první zahraniční studenty a přispěl tak k rozšíření mobility studentů. Z prostředků rozvojových projektů MŠMT byly připravovány další programy vyučované v angličtině se zaměřením na finance a účetnictví, v oboru informatika nově vznikal společný studijní program Business Informatics. Podstatně se zvýšil počet hostujících profesorů. Byla zahájena intenzivní příprava VŠE na zavedení systému evropských kreditů. VŠE díky svému mezinárodnímu renomé, které na základě své jasné dlouhodobé strategii získala, je také stále častěji vyhledávanou hostitelskou institucí významných mezinárodních kongresů a konferencí, jejichž dimenze často přesahuje evropský rámec. Takovou zcela mimořádnou a podle ohlasů i výjimečně úspěšnou událostí v roce 2004 byl 27. Kongres Evropské účetní asociace.

Značné úsilí bylo vynaloženo na kvalitativní aspekty rozvoje vědecko výzkumné činnosti, zejména na rozšíření a přípravu projektů s mezinárodní účastí a publikace v mezinárodně uznávaných vědeckých časopisech. Rozvojové projekty zaměřené na zvýšení kvalifikace spolu s vnitřním motivačním systémem přispěly rovněž ke zvýšení počtu profesorů a celkovému zlepšení kvalifikační struktury akademických pracovníků.

Zcela novým prvkem v rozvoji VŠE se stalo v roce 2004 zavedení projektu Corporate Chairs, který jako první svého druhu v České republice uplatňuje zcela netradiční specifickou formu spolupráce mezi VŠE a partnery v podnikatelské sféře. Základním cílem projektu je podpora urychleného rozvoje kvalifikace mladých akademických pracovníků.

Významnou součástí aktivit VŠE v roce 2004 bylo zahájení výstavby Rajské budovy, která zásadním způsobem přispěje ke zlepšení akademického prostředí na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Xxxxxxxxx Xxxxxxxxx

2 Organizační struktura VŠE v Praze

3 Složení orgánů VŠE v Praze

3.1 Vedení VŠE v Praze

Rektorka xxx. Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxxxxxx, XXx.

Prorektor pro vědu a výzkum

a statutární zástupce rektorky xxx. Xxx. Xxxx Xxxxxxx, XXx.

Prorektorka pro zahraniční vztahy

a public relations xxx. Xxx. Xxxxxxxxxx Xxxxxxx, XXx.

Prorektor pro studijní a pedagogickou

činnost xxxx. Xxx. Xxxxxxx Xxxxx, XXx.

Prorektor pro informační systém RNDr. Xxxx Xxxxxx, XXx.

Prorektor pro rozvoj a finance xxxx. Xxx. Xxxxxx Xxxxxxx, XXx.

Kvestor Xxx. Xxxx Xxxx

Kancléřka Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxx

3.2 Složení Správní rady VŠE v Praze

Správní rada Vysoké školy ekonomické v Praze byla podle zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb., na návrh rektorky jmenovaná ministryní školství, mládeže a tělovýchovy a v roce 2004 pracovala v tomto složení:

Xxx. Xxxx Xxxxxx předseda Svazu českých a moravských spotřebních družstev, Praha

Xxx. Xxxxx Xxxxxx ředitelka odboru Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Praha

Xxx. Xxxx Xxxxxx generální ředitel Podniku výpočetní techniky, Praha

Xxx. Xxxxx Xxxxx generální ředitel SIEMENS, s.r.o., Praha

Xxx. Xxxxx Xxxxxxx, XXx. hlavní ekonom České spořitelny, Praha

Milan Český starosta Městské části Praha 3

Xxx. Xxxxxx Xxxx 1. náměstek ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Praha

xxx. Xxx. Xxxxxx Xxxx, XXx. guvernér České národní banky, Praha

xxx. Xxx. Xxxx Xxxx, XXx. náměstek ministra financí ČR, Praha

Předsedou Správní rady VŠE v Praze byl xxx. Xxx. Xxxx Xxxx, XXx., místopředsedy Správní rady VŠE byli Xxx. Xxxxx Xxxxxx a Xxx. Xxxxx Xxxxx.

3.3 Složení Vědecké rady VŠE v Praze

prof. RNDr. Xxx Xxxxx, DrSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, FM xxx. Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxxxxxx, XXx. Vysoká škola ekonomická v Praze, rektorka xxx. Xxx. Xxxxx Xxxxxx, XXx. Vysoká škola ekonomická v Praze, FM

Xxx. Xxx Xxxxxxx, XXx. Český statistický úřad, Praha, předseda

RNDr. Xxx Xxxxxx, XXx. nezávislý konzultant

xxx. Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxxxx, XXx. Vysoká škola ekonomická v Praze, děkanka FFÚ xxxx. Xxx. Xxxxxxx Xxxxxx, XXx. Vysoká škola ekonomická v Praze, děkan FIS xxx. Xxx. Xxxxxxxxxx Xxxxxxx, XXx. Vysoká škola ekonomická v Praze, prorektorka xxxx. Xxx. Xxx Xxxx, DrSc., dr.h.c. Česká zemědělská univerzita, rektor

xxxx. Xxx. Xxxxx Xxxxxxx, XXx. Komerční banka, Praha, hlavní ekonom

Xxxx X. Xxxxxxx Xxxxxxxx & Touche, předseda a vedoucí partner xxxx. Xxx. Xxxxxxxx Xxxxx, XXx. Vysoká škola ekonomická v Praze, FIS

xxxx. Xxx. Xxxxx Xxxxxx, XXx. Vysoká škola ekonomická v Praze, FMV Xxx. Xxxxx Xxxxx XXXXXXX, s.r.o., Praha, generální ředitel

xxxx. Xxx. Xxxx Xxxxxx, XXx. Vysoká škola ekonomická v Praze, děkan FPH xxxx. Xxx. Xxxxxxx Xxxxxx, XXx. Ekonomická univerzita v Bratislavě, rektor xxxx. Xxx. Xxxxx Xxxxx, DrSc. Univerzita Karlova Praha, FSV

(do 31. 3. 2004)

xxxx. Xxx. Xxxxxxx Xxxxx, XXx. Vysoká škola ekonomická v Praze, prorektor Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxxxxx, dr.h.c. Škoda Auto, Mladá Boleslav

Xxx. Xxxxx Xxxxxxx, XXx. Česká spořitelna, Praha, hlavní ekonom xxxx. Xxx. Xxxx Xxxxxxxx, XXx. Vysoká škola ekonomická v Praze, FMV xxxx. Xxx. Xxxxxx Xxxxxx, XXx. Vysoká škola ekonomická v Praze, FFÚ xxx. Xxx. Xxxxx Xxxxxxx, XXx. Raiffeisenbank, a.s., hlavní ekonom

(od 25. 5. 2004)

xxxx. Xxx. Xxxx Xxxxxxx, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze, FFÚ xxxx. Xxx. Xxxx Xxxx, XXx. Vysoká škola ekonomická v Praze, FPH xxx. Xxx. Xxxx Xxxxxxx, XXx. Vysoká škola ekonomická v Praze, prorektor

prof. RNDr. Xxx Xxxxxxx, XXx. Vysoká škola ekonomická v Praze, proděkan FIS xxxx. Xxx. Xxxxx Xxxxx, DrSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, děkan FM xxx. Xxx. Xxxx Xxxxxxx, XXx. Vysoká škola ekonomická v Praze, děkan FNH

(od 25. 5. 2004)

xxxx. Xxxx Xxxxxxx, Ph.D. University of Lugano

xxx. Xxx. Xxx Xxxxxx, XXx. Vysoká škola ekonomická v Praze, FNH

(do 31. 3. 2004)

Vysoká škola obchodní v Praze o.p.s. xxxx. Xxx. Xxxxxxxx Xxxxx, XXx. Vysoká škola ekonomická v Praze, FPH

xxx. XXXx. Xxxxxx Xxxxx Vysoká škola ekonomická v Praze, děkan FMV xxxx. Xxx. Xxxxx Xxxxxx, XXx. Vysoká škola ekonomická v Praze, FFÚ

xxxx. Xxx. Xxxxx Xxxxx, XXx., dr.h.c. Vysoká škola ekonomická v Praze, FPH prof. RNDr. Xxxxxxxx Xxxxx, DrSc. ČVUT, prorektor

xxxx. Xxx. Xxxx Xxxxxxx, XXx. Vysoká škola ekonomická v Praze, FIS xxxx. Xxx. Xxxxx Xxx, XXx. Vysoká škola ekonomická v Praze, FNH

(do 28. 2. 2004)

3.4 Složení Akademického senátu VŠE v Praze

xxx. Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxxx, XXx. FPH – předseda

RNDr. Xxxxx Xxxxxxxxx FM

Xxxxxxxx Xxxxxxxxx FMV – studentka

Xxx. Xxxxx Xxxxxxx FPH – studentka

Xxxxx Xxxxxxxx FIS – student

Xxx. Xxxxx Xxxxxxx FIS

Xxxxxxx Xxxx FNH – student

xxx. Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxx, XXx. FFÚ

PaedDr. Xxxxxxx Xxxxxxx, XXx. CTVS

Xxxx Xxxxxxx FIS – student

Xxxxx Xxxxxxxxxxx FM – studentka

xxx. Xxx. Xxxx Xxxxxxxxxxx, XXx. FPH

PhDr. Xxxx Xxxxxxxx FMV

Xxx. Xxxx Xxxxxx FM

Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxx, XXx. FIS

xxx. Xxx. Xxx Xxxxxx, XXx. FNH (do 31. 3. 2004)

xxxx. Xxx. Xxxxxx Xxxxxxx, XXx. FNH (od 1. 4. 2004)

Xxxxxxxx Xxxxxx FFÚ – student

Xxxxxx Xxxxx FFÚ – student (do 31. 8. 2004)

Xxxxxxx Xxxxxxxxx FFÚ – studentka (od 1. 9. 2004)

xxx. Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxx, Ph.D. FFÚ

doc. RNDr. Xxxx Xxxxxx, XXx. FNH

xxx. Xxx. Xxxx Xxxxxxxxxxx, XXx. FMV

4 Studijní a pedagogická činnost

4.1 Studijní programy

Vysoká škola ekonomická v Praze uskutečňovala v roce 2004 výuku v celkem sedmi studijních programech:

• Hospodářská politika a správa

• Ekonomika a management

• Mezinárodní ekonomické vztahy

• Politologie

• Aplikovaná informatika

• Kvantitativní metody v ekonomice

• Ekonomické teorie

V těchto studijních programech má VŠE akreditováno:

– 19 oborů bakalářských se standardní délkou studia 3 roky, z toho 1 obor bakalářský ve spolupráci s VOŠ se standardní délkou 3,5 roku;

– 21 oborů magisterských, navazujících na bakalářské se standardní délkou 2 roky;

– 12 oborů magisterských, nenavazujících na bakalářské se standardní délkou 5 let;

– 16 oborů doktorských se standardní délkou 3 roky.

Studium je realizováno zejména v prezenční formě, Fakulta podnikohospodářská a Fakulta managementu v Jindřichově Hradci uskutečňují výuku také v kombinované nebo distanční formě. Na základě stanoviska Akreditační komise rozhodlo MŠMT prodloužit platnost akreditace všech studijních oborů uskutečňovaných v prezenční formě, u doktorských programů ve formě prezenční a kombinované.

V roce 2004 Vysoká škola ekonomická v Praze vyučovala ve studijním programu Ekonomika a management obor International Business in a Global Context with an Emphasis on Central Europe. Jedná se o akreditované navazující magisterské studium v anglickém jazyce, forma studia je prezenční a standardní doba studia je dva roky. Je určen především zahraničním studentům, kteří mají zájem o studia, specializující se zejména na problematiku ČR a zemí střední Evropy. Program byl sestaven tak, aby odpovídal pravidlům studia na VŠE a nabídnul konkurenční výhodu v zaměření na zmíněný region.

Vzhledem k tomu, že obor byl akreditován v roce 2003, jeho kapacita je naplňována postupně a jednotlivé předměty jsou nabízeny jako volitelné českým i zahraničním studentům jiných mezinárodních programů nabízených školou. Kapacita kurzů je tak zcela zaplněna. Přijímacím řízením v roce 2004 úspěšně prošlo osm studentů a ke studiu v akademickém roce 2004/2005 nastoupilo sedm studentů. Přijatí studenti jsou řádnými studenty VŠE a jako součást přípravy na studium absolvovali před zahájením výuky orientation week a jsou zařazeni do Buddy systému VŠE, aby se jim usnadnila adaptace na nové prostředí.

Podrobný přehled studijních programů, oborů, forem a standardní délky studia je uveden v tabulkách 4.1.1 a 4.1.2.

Tab. 4.1.1 Počty studijních programů a oborů VŠE

Skupiny oborů	Kód skupiny kmen. oborů	Studijní programy/obory				Celkem studijních programů/oborů
		bak.	mag.	mag. navazující	dokt.
přírodní vědy a nauky	11 až 18	1	1	2	1	5
technické vědy a nauky	21 až 39
zeměděl.-les. a veter. vědy a nauky	41 až 43
zdravot., lékař. a farm. vědy a nauky	51 až 53
společenské vědy, nauky a služby	61,65,67,71-74	0	1	3	3	7
ekonomie	62	17	9	14	10	50
právo, právní a veřejnosprávní činnost	68	1	1	1	1	4
pedagogika, učitelství a sociál. péče	75	0	0	1	1	2
obory z oblasti psychologie	77
vědy a nauky o kultuře a umění	81,82
Celkem	11 až 82	19	12	21	16	68

Tab. 4.1.2 Seznam akreditovaných studijních programů a oborů

Fakulta	Kód studijního programu (STUD PROG)	Název studijního programu	Kód studijního oboru (KKOV)	Název studijního oboru	Standardní doba studia v akademických rocích Forma studia
					B	MN	P	FS,A
VŠE	N6208	Ekonomika a management	6210T016	International Business in a Global Context with an Emphasis on Central Europe		(2)		P,A
Fakulta financí a účetnictví	B6202	Hospodářská politika a správa	6202R012	Finance – daně a finanční kontrola	3			P
	B6202		6202R010	Finance	3			P
	B6202		6202R052	Účetnictví a finanční řízení podniku	3			P
	B6202		6202R034	Pojišťovnictví	3			P
	M6202		6202T010	Finance		5		P
	M6202		6202T052	Účetnictví a finanční řízení podniku		5		P
	N6202		6202T010	Finance		(2)		P
	N6202		6202T052	Účetnictví a finanční řízení podniku		(2)		P
	N6202		6202T064	Zdanění a daňová politika		(2)		P
	N6208	Ekonomika a management	7504T167	Učitelství ekonomických předmětů pro střední školy		(2)		P
	P6202		6202V010	Finance			3	PK,A
	P6202		6202V052	Účetnictví a finanční řízení podniku			3	PK,A
	P6208	Ekonomika a management	7501V015	Teorie vyučování ekonomických předmětů			3	PK
Fakulta mezinárodních vztahů	B6210	Mezinárodní ekonomické vztahy	6210R010	Mezinárodní obchod	3			P
	B6210		6210R017	Cestovní ruch a regionální rozvoj	3			P,K
	B6210		6804R004	Podnikání a právo	3			P
	M6210		6210T010	Mezinárodní obchod		5		P
	M6210		6805T002	Podnikání a právo		5		P
	M6210		6701T001	Mezinárodní a evropská studia – diplomacie		5		P
	N6210		6210T010	Mezinárodní obchod		(2)		P
	N6210		6805T001	Komerční právo		(2)		P
	N6210		6501T001	Cestovní ruch		(2)		P
	N6210		6210T005	Evropská integrace		(2)		P
	N6210		6701T004	Mezinárodní politika a diplomacie		(2)		P
	N6210		6701T008	Politologie		(2)		P
	P6210		6210V009	Mezinárodní ekonomické vztahy			3	PK,A
	P6210		6801V013	Obchodní a mezinárodní hospodářské právo			3	PK,A
	P6210		6701V002	Mezinárodní politické vztahy			3	PK,A
	P6210		6702V002	Evropská studia			3	PK,A
	P6701	Politologie	6701V008	Politologie			3	PK,A
Fakulta podniko- hospodářská	B6208	Ekonomika a management	6208R086	Podniková ekonomika a management	3			PK
	M6208		6208T086	Podniková ekonomika a management		5		PK
	N6208		6208T086	Podniková ekonomika a management		(2)		PKD
	P6208		6208V086	Podniková ekonomika a management			3	PK,A

Fakulta	Kód studijního programu (STUD PROG)	Název studijního programu	Kód studijního oboru (KKOV)	Název studijního oboru	Standardní doba studia v akademických rocích Forma studia
					B	MN	P	FS,A
Fakulta informatiky a statistiky	B1802	Aplikovaná informatika	1801R001	Informatika	3			P
	B1802		6209R027	Podnikové informační systémy	3,5			P
	M1802		1801T001	Informatika		5		P
	N1802		1802T018	Informační systémy a technologie		(2)		P
	N1802		6209T015	Informační management		(2)		P
	N1802		1802T005	Informační a znalostní inženýrství		(2)		P
	P1802		1801V001	Informatika			3	PK,A
	B6207	Kvantitativní metody v ekonomice	6207R013	Statistika a ekonometrie	3			P
	B6207		6207R006	Matematické metody v ekonomii	3			P
	B6207		6207R016	Statistické metody v ekonomii	3			P
	M6207		6207T006	Matematické metody v ekonomii		5		P
	M6207		6207T010	Statistické a pojistné inženýrství		5		P
	N6207		6207T002	Ekonometrie a operační výzkum		(2)		P
	N6207		6207T011	Statisticko-pojistné inženýrství		(2)		P
	P6207		6207V002	Ekonometrie a operační výzkum			3	PK,A
	P6207		6207V012	Statistika			3	PK,A
Fakulta národo- hospodářská	B6202	Hospodářská politika a správa	6202R027	Národní hospodářství	3			P
	B6202		6202R059	Veřejná správa a regionální ekonomika	3			P
	B6202		6208R105	Aplikovaná environmentální ekonomie, politika a management	3			P
	B6201		6201R004	Ekonomie	3			P
	M6202		6202T027	Národní hospodářství		5		P
	M6202		6202T037	Regionalistika a veřejná správa		5		PK
	N6202		6202T075	Ekonomie a ekonomická analýza		(2)		P
	N6202		6202T025	Hospodářská politika		(2)		P
	N6202		6202T037	Regionalistika a veřejná správa		(2)		P
	P6202		6202V025	Hospodářská politika			3	PK,A
	P6202		6202V036	Regionalistika – veřejná správa			3	PK,A
	P6201	Ekonomické teorie	6201V007	Obecná ekonomická teorie a dějiny ekonomických teorii			3	PK,A
Fakulta managementu	B6208	Ekonomika a management	6208R037	Management	3			PK
	B6208		6208R106	Ekonomika a řízení v neziskovém sektoru	3			PK
	M6208		6208T037	Management		5		PK
	N6208		6208T037	Management		(2)		PK
	P6208		6208V037	Management			3	PK

Legenda:

Studijní programy (studijní obory) označené písmenem A jsou uskutečňovány i v anglickém (nebo jiném cizím) jazyce. Studijní programy (studijní obory) označené písmenem P jsou uskutečňovány v prezenční formě studia, studijní programy (studijní obory) označené písmenem K jsou uskutečňovány v kombinované formě studia, studijní programy (studijní obory) označené písmenem D jsou uskutečňovány v distanční formě studia.

4.2 Programy celoživotního vzdělávání

V rámci své vzdělávací činnosti nabízí VŠE možnost studia v následujících programech celoživotního vzdělávání:

• mimořádné studium předmětů akreditovaných studijních programů, a to buď studium jednotlivých předmětů z nabídky fakult podle výběru zájemců nebo ucelený roční program sestavený z vybraných předmětů akreditovaného studijního oboru;

• specifické kurzy pořádané pro veřejnost instituty a katedrami VŠE v rámci doplňkové činnosti;

• univerzitu třetího věku;

• vzdělávání zaměstnanců.

Tab. 4.2.1 Počty programů celoživotního vzdělávání VŠE

Skupiny oborů	Kód skupiny kmen. oborů	Programy CŽV v rámci akreditovaných SP		Ostatní	Celkem
		bezplatné	placené
přírodní vědy a nauky	11 až 18		1	10	11
technické vědy a nauky	21 až 39
zeměděl.-les. a veter. vědy a nauky	41 až 43
zdravot., lékař. a farm. vědy a nauky	51 až 53
společenské vědy, nauky a služby	61,65,67,71-74			9	9
ekonomie	62		6	1	7
právo, právní a veřejnosprávní činnost	68
pedagogika, učitelství a sociál. péče	75	1*)			1
obory z oblasti psychologie	77
vědy a nauky o kultuře a umění	81,82
Celkem	11 až 82	1	7	20	28

*) doplňkové pedagogické studium

Tab. 4.2.2 Počty účastníků programů celoživotního vzdělávání na VŠE

Skupiny oborů	Kód skupiny kmen. oborů	Programy CŽV v rámci akreditovaných SP		Ostatní	Celkem
		bezplatné	placené
přírodní vědy a nauky	11 až 18		11	1245	1256
technické vědy a nauky	21 až 39
zeměděl.-les. a veter. vědy a nauky	41 až 43
zdravot., lékař. a farm. vědy a nauky	51 až 53
společenské vědy, nauky a služby	61,65,67,71-74			688	688
ekonomie	62		128	15	143
právo, právní a veřejnosprávní činnost	68
pedagogika, učitelství a sociál. péče	75	103			103
obory z oblasti psychologie	77
vědy a nauky o kultuře a umění	81,82
Celkem	11 až 82	103	139	1948	2190

Mimořádné studium

Mimořádné studium jednotlivých předmětů akreditovaných studijních programů slouží především k získání znalostí podle specifického zájmu účastníka programu. Jednotlivé katedry nabízejí po zápisu řádných studentů zbylou volnou kapacitu, studium je organizováno fakultně v rámci hlavní činnosti a je za ně vybírán určitý poplatek závislý na počtu hodin zapsaného předmětu.

Mimořádné studium uceleného ročního programu sestaveného z vybraných předmětů akreditovaného oboru studia probíhá na Fakultě managementu v Jindřichově Hradci. Program je uskutečňován v doplňkové činnosti, je dodržován princip jeho realizace ve volných kapacitách tak, aby nebyly omezovány kapacity pro studium řádné.

Univerzita třetího věku

Kalendářní rok se nekryje s výukou v akademickém roce. Studium na Univerzitě třetího věku je minimálně roční, zpravidla tříleté a delší. Proto v roce 2004 některé kurzy končily a jiné začínaly.

• Společenské vědy – 4 kurzy (Politika a problémy současného světa, Světová politika a diplomacie, Rozvoj osobnosti, Aktuální otázky ČR a jejího vstupu do EU);

• Ekonomie – 1 kurz (Úvod do makroekonomie);

• Přírodní a technické vědy – 9 kurzů informatiky a další aktivity (5 kurzů Dialogu s počítačem pro začátečníky, 3 kurzy Dialogu s počítačem pro mírně pokročilé, 1 skupina e-learningu, 3 doplňkové kurzy Mobilní komunikace, dva kruhy v Senior Internet Klubu);

• Individuální studium vybraných předmětů bakalářského studia na 3 fakultách (obory Informatika, Finance a účetnictví a Podniková ekonomika); studia se průměrně účastnilo 340 studujících; na vzdělávání se podílí 30 učitelů a zaměstnanců školy; v informatické výchově je čas na jednoho studujícího 60 – 150 hodin ročně.

Specifické kurzy pořádané pro veřejnost instituty a katedrami VŠE

Tyto aktivity jsou uskutečňovány decentralizovaně v rámci doplňkové činnosti. Tradičně vysoký zájem je o přípravné kurzy z matematiky a jazyků k přijímacím zkouškám, které jsou určeny budoucím uchazečům o studium. Činnost jednotlivých fakultních institutů, které nabízejí širokou paletu kurzů a seminářů včetně certifikačních, je podrobněji charakterizována v kapitole 11. Aktuální informace lze najít na centrální webové stránce xxxx://xxx.xxx.xx v části celoživotní vzdělávání.

4.3 Zájem o studium, přijímací řízení a jeho výsledky

A. Bakalářské a pětileté magisterské studijní programy

Přihlášku ke studiu v bakalářských a pětiletých magisterských programech na VŠE podalo v roce 2004 celkem 12 452 uchazečů. V roce 2003 podalo přihlášku ke studiu 12 935 uchazečů (z toho 1 391 uchazečů podalo současně dvě přihlášky). Podrobný přehled přihlášených a přijatých studentů od roku 1993 nabízí tab. 4.3.1.

Přihlášku ke studiu podalo 1 490 cizinců z toho 859 uchazečů ze Slovenské republiky. Přijato ke studiu bylo 719 cizinců z toho 409 studentů ze Slovenské republiky. Pro srovnání

uveďme, že v roce 2003 bylo přijato 519 cizinců z toho 228 ze SR a v roce 2002 to bylo 709 cizinců z toho 545 ze SR.

Dále bylo nejvíce přijatých uchazečů ze zemí bývalého Sovětského svazu – 93 z Ruska, 30 z Běloruska, 34 z Ukrajiny a 37 z Kazachstánu. Třetí větší skupinu tvoří Vietnamci, kterých bylo přijato 31.

Tab. 4.3.1 Vývoj zájmu o studium a šance na přijetí do bakalářských a magisterských programů

Rok	Uchazeči	Přijatí	%
1993	8477	2841	33,51
1994	8776	2644	30,13
1995	9306	2909	31,26
1996	9800	2462	25,12
1997	11831	3023	25,55
1998	12740	3198	25,10
1999	12074	3535	29,28
2000	10738	3025	28,17
2001	11363	3759	33,08
2002	11239	4470	39,77
2003	12935	4685	36,22
2004	12452	5034	40,42

Tabulky 4.3.2 a 4.3.3 demonstrují zájem uchazečů podle jednotlivých oborů a studijních programů.

Tab. 4.3.2 Počet uchazečů v jednotlivých oborech v letech 1996 – 2004

Fakulta	1996	1997	1998	1999	2000	2001	2002	2003	2004
DK	608	664	758			272	177	338	208
FI	1215	1186	1018	1006	903	1237	000	000	000
UC	1381	1465	1411	1401	1104	1267	000	000	000
PO								93	141
FFÚ	3204	3315	3187	2407	2007	2776	1869	2154	1989
RC									403
MO	1571	1897	2005	1313	1336	1305	1334	1915	1910
MS				976	966	1032	911	842	423
PP	305	519	477	270	296	261	237	189	173
FMV	1876	2416	2482	2559	2598	2598	2482	2946	2909
P2	277	330	351	755
PE	2507	3065	2697	2438	2178	2300	0000	0000	0000
FPH	2784	3395	3048	3193	2178	2300	0000	0000	0000
IN	912	1101	1223	1171	1079	1120	1446	1573	1423
MM				77	100	178	173	106	110
SE	169	233	284				34	68	91
SP				139	116	167	133	93	82
PS							397	394	384
FIS	1081	1334	1507	1387	1295	1465	2183	2234	2090
NH	879	1201	1324	1104	833	886	984	869	986
R2			50	109	640
RE	253	500	626	446	379	355	338	398	441
AE								261
FNH	1132	1701	2000	1659	1852	1241	1322	1528	1427
E2								16	30
M2			37	110	310	426	495	482	484
MN			917	759	498	557	456	575	607
FMN			954	869	808	983	951	1073	1121
VŠE	10077	12161	13178	12074	10738	11363	11241	12935	12452

Tab. 4.3.3 Zájem uchazečů o studium na VŠE – bakalářské a pětileté magisterské studium

Skupiny oborů	Kód studijního programu	Počet přihlášených	Počet přijatých	Počet zapsaných
Celkem		12452	5034	4083
Hospodářská politika a správa	6202	3416	1729	1414
Mezinárodní ekonomické vztahy	6210	2909	905	819
Ekonomika a management	0000	0000	0000	000
Aplikovaná informatika	1802	1807	974	769
Kvantitativní metody v ekonomice	6207	283	230	166

Tab. 4.3.4 Zájem uchazečů o studium na VŠE v roce 2004 (bakalářské a pětileté magisterské studium)

Skupiny oborů	Kód skupiny kmen. oborů	Počet
		podaných přihlášek 1)	přihlášených 2)	přijetí 3)	přijatých 4)	zapsaných 5)
Celkem	11 až 82		12452		5034	4083
přírodní vědy a nauky	11 až 18		1423		801	616
technické vědy a nauky	21 až 39
zeměděl.-les. a veter. vědy a nauky	41 až 43
zdravot., lékař. a farm. vědy a nauky	51 až 53
společenské vědy, nauky a služby	61,65,67,71-74		423		81	75
ekonomie	62		10433		4074	3323
právo, právní a veřejnosprávní činnost	68		173		78	69
pedagogika, učitelství a sociál. péče	75
obory z oblasti psychologie	77
vědy a nauky o kultuře a umění	81,82

1) Počet všech podaných přihlášek.

2) Počet uchazečů o studium; vyjadřuje počet fyzických osob, ve skupinách oborů jsou zahrnuty vícenásobné přihlášky.

3) Počet všech kladně vyřízených přihlášek.

4) Počet přijatých uchazečů; údaj celkem vyjadřuje počet fyzických osob, ve skupinách oborů jsou zahrnuti vícenásobně přijatí.

5) Počet přijatých studentů, kteří se zapsali ke studiu

Výsledky přijímacího řízení

V roce 2004 podalo přihlášku k pomaturitnímu studiu 12 452 uchazečů. K samotné přijímací zkoušce se dostavilo 10 307 uchazečů, což je 82,77 %. Tento údaj je srovnatelný s rokem předchozím, kdy se k přijímací zkoušce dostavilo 81,39 % přihlášených.

U přijímací zkoušky prospělo 6 486 uchazečů (62,93 %), ke studiu bylo přijato 5 034 uchazečů (48,84 %). V loňském roce u přijímací zkoušky prospělo 5 686 uchazečů (54 %), ke studiu bylo přijato 4 685 (44,5%). Znamená to, že 1 452 absolventů středních škol, kteří u přijímací zkoušky uspěli (získali alespoň 50 bodů ze 100 ve všech částech přijímací zkoušky) nebylo přijato z kapacitních důvodů.

Nejvyšší bodový limit pro přijetí byl nutný na oboru Mezinárodní a evropská studia – diplomacie. Naopak, vzhledem k preferenci prvního oboru postačoval k přijetí na oborech Daně a finanční kontrola a Pojišťovnictví z Fakulty financí a účetnictví, na všech oborech Fakulty informatiky a statistiky, na obou oborech Fakulty národohospodářské a na obou oborech Fakulty managementu bodový zisk 100 bodů.

Preference prvního oboru znevýhodňovala však některé uchazeče, kteří ačkoliv dosáhli vyššího počtu bodů, nebyli přijati na náhradní obor (zejména se jednalo o situaci na oborech Národní hospodářství a Regionalistika a veřejná správa, kdy posluchači, kteří tyto obory zvolili jako náhradní, potřebovali dosáhnout k přijetí 147 bodů). Ukázalo se proto nezbytné, aby všechny fakulty Vysoké školy ekonomické měly samostatnou přihlášku. Tento způsob přijímacího řízení bude poprvé uplatněn v akademickém roce 2005/2006.

U přijímací zkoušky z matematiky a cizího jazyka jsou výrazně úspěšnější absolventi gymnázií před absolventy obchodních akademií a ostatních středních odborně zaměřených škol. Podrobnější údaje jsou patrné z níže uvedených tabulek.

Tab. 4.3.5 Průměrné počty dosažených bodů – přihlášení

	Matem.	AN	NE	RU	FR	SP	IT	CE	Celkem
FFÚ	62,8	63,8	68,7	79,3	73,4	73,4	72,0	84,4	128,9
FMV	69,5	74,1	74,9	85,0	70,0	73,4	76,3	89,9	218,6
FPH	61,8	67,1	69,6	85,0	75,2	74,5	78,0	88,9	130,7
FIS	62,4	63,3	61,3	92,4	79,3	68,0	79,3	79,4	126,2
FNH	55,7	61,7	67,3	85,0	60,4	85,3	69,0	83,0	119,0
FMN	49,0	55,5	60,4	74,5	62,2			76,5	106,8
VŠE	62,2	66,7	70,6	83,4	69,9	73,5	76,3	86,7	147,4

Tab. 4.3.6 Průměrné počty dosažených bodů – přijatí

	Matem.	AN	NE	RU	FR	SP	IT	CE	Celkem
FFÚ	83,0	74,4	82,2	84,3	78,8	82,0	72,0	89,6	160,2
FMV	90,8	85,3	88,9	90,8	83,0	88,2	85,5	93,0	264,2
FPH	89,5	82,2	86,7	86,0	82,3	82,5	79,3	93,0	173,8
FIS	77,1	70,1	73,7	88,4	79,3	71,2	87,0	85,2	148,3
FNH	74,8	71,1	77,1	86,5	74,7	90,0	76,0	85,5	147,7
FMN	71,8	68,7	73,9	80,5	70,2		72,0	84,0	142,3
VŠE	81,7	75,9	83,5	87,9	81,5	86,3	83,3	90,5	174,9

Tab. 4.3.7 Výsledky přijímacího řízení do bakalářského a magisterského studijního programu v akademickém roce 2004/2005

Obor	Směrné číslo	Počet přihlášených		Bodový limit pro přijetí*)			Počet přijatých
		celkem	v % ku sm. č.				celkem	obor 1	náhr.	muži	ženy
DK	103	208	201,94	100	-	-	103	103	0	32	71
FI	366	773	211,20	136	-	-	366	366	0	196	170
PO	64	141	220,31	100	-	-	64	64	0	26	38
UC	366	867	236,89	124	-	-	366	366	0	102	264
MO	652	1910	292,94	248	-	-	656	656	0	243	413
MS	79	423	535,44	260	-	-	81	81	0	25	56
PP	78	173	221,79	207	-	-	78	78	0	36	42
RC	90	403	447,78	223	-	-	90	90	0	6	84
PE	746	2916	390,88	157	-	-	747	747	0	351	396
IN	713	1423	199,58	100	-	-	801	743	58	742	59
MM	81	110	135,80	100	-	-	88	83	5	46	42
PS	172	384	223,26	80	-	-	173	173	0	134	39
SE	71	91	128,17	100	100	-	77	54	23	43	34
SP	70	82	117,14	100	100	100	65	53	12	32	33
NH	584	986	168,84	100	147	-	584	446	138	288	296
RE	246	441	179,27	100	147	-	246	183	63	79	167
E2	0	30		-	-	-	0	0	0	0	0
M2	109	484	444,04	100	-	-	110	110	0	55	55
MN	340	607	178,53	100	100	175	339	201	138	132	207
VŠE	4930	12452	252,58				5034	4597	437	2568	2466

*) po řadě z hlediska 1., 2. a 3. oboru přihlášky

Legenda:

Fakulty

Zkratka Fakulta Zkratka Fakulta

FFÚ Fakulta financí a účetnictví FIS Fakulta informatiky a statistiky FMV Fakulta mezinárodních vztahů FNH Fakulta národohospodářská

FPH Fakulta podnikohospodářská FMN Fakulta managementu v Jindřichově Hradci

Studijní obory

Zkratka	Obor	Zkratka	Obor
RC	Cestovní ruch	MP	Mezinárodní politika a diplomacie
DK	Finance – daně a finanční kontrola	MS	Mezinárodní a evropská studia – diplomacie
DP	Zdanění a daňová politika	NH	Národní hospodářství
E2	Ekonomika a řízení v neziskovém sektoru	PE	Podniková ekonomika a management
EI	Evropská integrace	PO	Pojišťovnictví
EO	Ekonometrie a operační výzkum	PP	Podnikání a právo
FI	Finance	PS	Podnikové informační systémy (VOŠ)
HP	Hospodářská politika	RE	Veřejná správa a regionální ekonomika
IM	Informační management	RE	Regionalistika a veřejná správa
IN	Informatika	SE	Statistika a ekonometrie
IT	Informační systémy a technologie	SP	Statistické a pojistné inženýrství
KP	Komerční právo	SP	Statisticko-pojistné inženýrství
MM	Matematické metody v ekonomii	UC	Účetnictví a finanční řízení podniku
MN	Management	UP	Učitelství ekonomických předmětů pro SŠ
M2	Management – kombinovaná forma studia	ZI	Informační a znalostní inženýrství
MO	Mezinárodní obchod

B. Magisterské programy navazující na programy bakalářské

Přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studijního programu se konaly v červenci 2004. Počet přihlášených uchazečů, kteří musí absolvovat přijímací zkoušku činil na celé VŠE 1 150 uchazečů, z toho 511 na Fakultu podnikohospodářskou. V roce 2003 to bylo 1 326 uchazečů, z toho 559 na Fakultu podnikohospodářskou. K přijímací zkoušce se dostavilo 721 uchazečů, tj. 54,37 %. V roce 2003 se dostavilo celkem 786 uchazečů, tzn. 59,3 %.

Ke studiu bylo přijato 285 uchazečů. Pro srovnání v roce 2003 bylo přijato 326 uchazečů, v roce 2002 397 uchazečů, v roce 2001 380 uchazečů a v roce 2000 366 uchazečů. Z přihlášených absolventů ostatních vysokých škol bylo přijato pouze cca 25 %. Převážná většina přijatých nastoupí ke studiu a zapíše se do 1. semestru.

Průměrný bodový výsledek přijatých uchazečů dosažený u testu z ekonomie byl 57,7 bodu (v loňském roce 64,4 bodu), u testu z odborného předmětu 66,9 bodu (v loňském roce 68,8 bodu).

Podrobnější informace jsou v níže uvedených tabulkách.

Tab. 4.3.8 Zájem uchazečů o studium na VŠE – navazující magisterské studium

Skupiny oborů	Kód studijního programu	Počet přihlášených	Počet přijatých	Počet zapsaných
Celkem		1412	461	453
Hospodářská politika a správa	6202	240	47	45
Mezinárodní ekonomické vztahy	6210	238	119	116
Ekonomika a management	6208	820	311	225
Aplikovaná informatika	1802	103	65	62
Kvantitativní metody v ekonomice	6207	11	5	5

Poznámka: včetně bakalářů VŠE přijatých bez přijímací zkoušky

Tab. 4.3.9 Přijímací řízení na navazující magisterské studium

Fakulta	Obor	Přihl.	Dostavilo se	Prospělo			Přijato
				eko.	odb.	jaz.	celkem	v %	ženy	v %
	DP	29	20	10	9	0	6	30,0	3	50,0
	FI	61	31	16	17	0	12	38,7	2	16,7
	UC	51	34	18	4	0	3	8,8	2	66,7
	UP	4	3	0	1	0	0
FFÚ		145	88	44	31	0	21	23,9	7	33,3
	CR	59	36	9	30	19	6	16,7	6	100,0
	EI	19	13	6	7	7	3	23,1	3	100,0
	KP	11	5	1	3	2	1	20,0	0	0,0
	MO	26	13	6	1	8	1	7,7	0	0,0
	MP	24	19	10	19	12	9	47,4	5	55,6
FMV		139	86	32	60	48	20	23,3	14	70,0
	PE	218	152	66	109	0	57	37,5	39	68,4
	P2	293	174	55	132	0	52	29,9	28	53,8
FPH		511	326	121	241	0	109	33,4	67	61,5
	EO	7	4	2	3	0	2	50,0	0	0,0
	IM	7	5	3	5	0	4	80,0	1	25,0
	IT	46	28	16	14	0	12	42,9	0	0,0
	SP	4	4	4	3	0	3	75,0	0	0,0
	ZI	2	1	1	1	0	1	100,0	0	0,0
FIS		66	42	26	26	0	22	52,4	1	4,5
	HP	31	21	10	21	0	10	47,6	4	40,0
	RE	58	33	7	27	0	6	18,2	3	50,0
FNH		89	54	17	48	0	16	29,6	7	43,8
	MN	49	24	3	18	0	19	79,2	7	36,8
	M2	151	101	18	87	0	78	77,2	37	47,4
FMN		200	125	21	105	0	97	77,6	44	45,4
VŠE		1150	721	261	511	48	285	39,5	140	49,1

Legenda: Zkratka	Obor	Zkratka	Obor
DP	Zdanění a daňová politika	IM	Informační management
FI	Finance	IT	Informační technologie
UC	Účetnictví a finanční řízení podniku	SP	Statisticko-pojistné inženýrství
UP	Učitelství ek.předmětů pro střední školy	ZI	Informační a znalostní inženýrství
CR	Cestovní ruch	HP	Hospodářská politika
MO	Mezinárodní obchod	RE	Regionalistika a veřejná správa
MP	Mezinárodní politika	MN	Management podnikatelské sféry a
			veřejných služeb – prezenční
KP	Komerční právo	M2	Management podnikatelské sféry a
			veřejných služeb – kombinované
EI	Evropská integrace
PE	Podniková ekonomika a management
P2	Podniková ekonomika a management –
	distanční
EO	Ekonometrie a operační výzkum

C. Doktorské studijní programy

Tab. 4.3.10 Přijímací zkoušky na doktorské studium

Fakulta	Obor	Přihl.	Nedost.	Nevyh.	Přijato
					celkem	muži	ženy	PCE	PVL	DCE	DSA
FFÚ	FI	32	9	3	20	16	4	8	1	10	1
	TVEP	3	0	0	3	1	2	1	0	2	0
	UC	23	2	1	20	16	4	8	0	12	0
		58	11	4	43	33	10	17	1	24	1
FMV	ES	10	4	2	4	2	2	3	0	1	0
	ME	30	5	4	21	11	10	9	1	11	0
	MH	8	1	2	5	5	0	2	0	3	0
	MP	13	0	7	6	3	3	3	0	3	0
	POL	10	0	3	7	6	1	4	0	3	0
		71	10	18	43	27	16	21	1	21	0
FPH	PEM	39	3	7	29	19	10	9	0	20	0
		39	3	7	29	19	10	9	0	20	0
FIS	EOV	12	4	2	6	5	1	3	0	3	0
	IN	22	2	3	17	12	5	7	0	10	0
	ST	8	1	0	7	7	0	4	0	3	0
		42	7	5	30	24	6	14	0	16	0
FNH	HP	23	4	2	17	12	5	7	1	8	1
	OE	2	0	0	2	2	0	2	0	0	0
	REG	5	2	1	2	1	1	2	0	0	0
		30	6	3	21	15	6	11	1	8	1
FMN	MANG	9	0	0	9	7	2	5	0	4	0
		9	0	0	9	7	2	5	0	4	0
VŠE		249	37	37	175	125	50	77	3	93	2

Legenda:

Zkratka Obor

FI Finance PCE prezenční student (v českém programu) UC Účetnictví a finanční řízení podniku PVL prezenční student (vládní stipendista) ME Mezinárodní ekonomické vztahy DCE distanční student (v českém programu) MP Mezinárodní politické vztahy DSA distanční student (samoplátce)

TVEP Teorie vyučování ekonomických předmětů ES Evropská studia

MH Obchodní a mezinárodní hospodářské právo POL Politologie

PEM Podniková ekonomika a management EOV Ekonometrie a operační výzkum

IN Informatika

ST Statistika

OE Obecná ekonomická teorie a dějiny ekonomických teorií

HP Hospodářská politika

REG Regionalistika – veřejná správa MANG Management

4.4 Počty studentů v bakalářských, magisterských a doktorských programech

Počet studentů VŠE činil k 31. 10. 2004 celkem 15 507 studentů. Do tohoto počtu nejsou zahrnuti studenti, kteří měli k uvedenému datu přerušené studium, studenti mezinárodních výměnných programů organizovaných VŠE a zahraniční studenti, kteří studují v programech organizovaných v doplňkové činnosti. Strukturu studentů podle programů, stupně studia, fakult a oborů uvádějí následující tabulky.

Tab. 4.4.1 Počty studentů VŠE podle skupin kmenových oborů

Skupiny oborů	Kód skupiny kmen. oborů	Studenti ve studijním programu				Celkem studenti
		bak.	mag.	mag. navazující	dokt.
přírodní vědy a nauky	11 až 18	1178	198	164	67	1607
technické vědy a nauky	21 až 39
zeměděl.-les. a veter. vědy a nauky	41 až 43
zdravot., lékař. a farm. vědy a nauky	51 až 53
společenské vědy, nauky a služby	61,65,67,71-74	0	356	129	107	592
ekonomie	62	6924	3858	1707	448	12937
právo, právní a veřejnosprávní činnost	68	0	317	25	19	361
pedagogika, učitelství a sociál. péče	75	0	0	2	8	10
obory z oblasti psychologie	77
vědy a nauky o kultuře a umění	81,82
Celkem	11 až 82	8102	4729	2027	649	15507

Tab. 4.4.2 Počty studentů VŠE v roce 2004 podle studijních programů

Skupiny oborů	Kód skupiny kmen. oborů	Studenti ve studijním programu			Celkem studentů
		bak.	mag.	dokt.
Hospodářská politika a správa	6202	2150	2516	182	4848
Mezinárodní ekonomické vztahy	6210	1858	1655	171	3684
Ekonomika a management	6208	2520	1716	135	4371
Aplikovaná informatika	1802	1452	420	67	1939
Kvantitativní metody v ekonomice	6207	82	449	52	583
Politologie	6701	0	0	28	28
Ekonomické teorie	6201	40	0	14	54
Celkem		8102	6756	649	15507

Tab. 4.4.3 Počty studentů VŠE v roce 2004 – bakalářské a magisterské studium

Fakulta	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Celkem		Celkem
	Češi	cizinci	Češi	cizinci	Češi	cizinci	Češi	cizinci
financí a účetnictví	1246	219	179	5	692	126	2117	350	2467
mezinárodních vztahů	1546	312	388	37	1013	217	2947	566	3513
podnikohospodářská	1411	325	807	37	431	61	2649	423	3072
informatiky a statistiky	1422	112	264	11	549	45	2235	168	2403
národohospodářská	661	64	157	1	1216	142	2034	207	2241
managementu	732	52	134	7	232	5	1098	64	1162
VŠE	7018	1084	1929	98	4133	596	13080	1778	14858

Obor	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Celkem
	prez.	dist.	prez.	dist.	prez.	dist.
Finance	577		98		430		1105
Daně a finanční kontrola	211		15		0		226
Účetnictví a finanční řízení podniku	592		69		388		1049
Pojišťovnictví	85		2		0		87
Celkem fakulta	1465		184		818		2467

Tab. 4.4.4 Počty studentů VŠE v roce 2004 Fakulta financí a účetnictví

Fakulta mezinárodních vztahů

Obor	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Celkem
	prez.	dist.	prez.	dist.	prez.	dist.
Mezinárodní obchod	1756		230		557		2543
Podnikání a právo					317		317
Cestovní ruch			55				55
Cestovní ruch a regionální rozvoj	102						102
Evropská integrace			41				41
Komerční právo			25				25
Mezinárodní politika a diplomacie			74				74
Mezinár. evropská studia a diplomacie					356		356
Celkem fakulta	1858		425		1230		3513

Fakulta podnikohospodářská

Obor	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Celkem
	prez.	dist.	prez.	dist.	prez.	dist.
Podniková ekonomika a management	1729	7	509	335	491	1	3072
Celkem fakulta	1729	7	509	335	491	1	3072

Fakulta informatiky a statistiky

Studijní program Aplikovaná informatika

Obor	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Celkem
	prez.	dist.	prez.	dist.	prez.	dist.
Informatika	1178				198		1376
Podnikové informační systémy	274						274
Informační management			58				58
Informační technologie			148				148
Informační a znalostní inženýrství			16				16
Celkem program	1452		222		198		1872

Studijní program Kvantitativní metody v ekonomice

Obor	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Celkem
	prez.	dist.	prez.	dist.	prez.	dist.
Statistika a ekonometrie	82		28				110
Ekonometrie a operační výzkum							0
Statisticko-pojistné inženýrství			25				25
Matematické metody v ekonomii					174		174
Statistické a pojistné inženýrství					222		222
Celkem program	82		53		396		531
Celkem fakulta	1534		275		594		2403

Fakulta národohospodářská

Obor	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Celkem
	prez.	dist.	prez.	dist.	prez.	dist.
Národní hospodářství	449				830		1279
Veřejná správa a regionální ekonomika	175						175
Hospodářská politika	0		101				101
Regionalistika a veřejná správa	0		57		528		585
Ekonomie	40						40
Ekonomie a ekonomická analýza	0						0
Aplikovaná environmentální ekonomie, politika a management	61						61
Celkem fakulta	725		158		1358		2241

Fakulta managementu

Obor	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Celkem
	prez.	dist.	prez.	dist.	prez.	dist.
Management podnikatelské sféry a veřejných služeb	489	295	95	46	81	156	1162
Celkem fakulta	489	295	95	46	81	156	1162

4.5 Počty zahraničních studentů v bakalářských a magisterských studijních programech

V roce 2004 studovalo na VŠE v bakalářských a magisterských programech celkem 1 778 cizinců. V roce 2003 studovalo 1 428 cizinců a v roce 2002 studovalo1 399 cizinců. Největší podíl tvoří občané Slovenské republiky, dále Ruska, Ukrajiny, Běloruska a Vietnamu.

Následující tabulky ukazují počty zahraničních studentů podle studijních programů a

fakult.

Tab. 4.5.1 Počty studentů cizího občanství v roce 2004

VŠE	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Celkem
	prez.	dist.	prez.	dist.	prez.	dist.
Cizinci celkem	1084		98		596		1778

Fakulta financí a účetnictví

Obor	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Celkem
	prez.	dist.	prez.	dist.	prez.	dist.
Finance	143		4		95		242
Daně a finanční kontrola	12						12
Účetnictví a finanční řízení podniku	57		1		31		89
Pojišťovnictví	7						7
Celkem fakulta	219		5		126		350

Fakulta mezinárodních vztahů

Obor	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Celkem
	prez.	dist.	prez.	dist.	prez.	dist.
Mezinárodní obchod	301		22		85		408
Podnikání a právo					52		52
Cestovní ruch			2				2
Cestovní ruch a regionální rozvoj	11		3				14
Evropská integrace			1				1
Komerční právo			9				9
Mezinárodní politika a diplomacie
Mezinár.evropská studia a diplomacie					80		80
Celkem fakulta	312		37		217		566

Fakulta podnikohospodářská

Obor	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Celkem
	prez.	dist.	prez.	dist.	prez.	dist.
Podniková ekonomika a management	325		37		61		423
Celkem fakulta	325		37		61		423

Fakulta informatiky a statistiky

Studijní program Aplikovaná informatika

Obor	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Celkem
	prez.	dist.	prez.	dist.	prez.	dist.
Informatika	81				10		91
Podnikové informační systémy	25						25
Informační management
Informační technologie			9				9
Informační a znalostní inženýrství
Celkem program	106		9		10		125

Studijní program Kvantitativní metody v ekonomice

Obor	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Celkem
	prez.	dist.	prez.	dist.	prez.	dist.
Statistika a ekonometrie	6						6
Ekonometrie a operační výzkum			1				1
Statisticko-pojistné inženýrství			1				1
Matematické metody v ekonomii					21		21
Statistické a pojistné inženýrství					14		14
Celkem program	6		2		35		43
Celkem fakulta	112		11		45		168

Fakulta národohospodářská

Obor	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Celkem
	prez.	dist.	prez.	dist.	prez.	dist.
Národní hospodářství	47				107		154
Veřejná správa a regionální ekonomika	11						11
Hospodářská politika			1				1
Regionalistika a veřejná správa					35		35
Ekonomie	4						4
Ekonomie a ekonomická analýza
Aplikovaná environmentální ekonomie, politika a management	2						2
Celkem fakulta	64		1		142		207

Fakulta managementu

Obor	Bakalářské studium		Navazující magisterské		Magisterské studium		Celkem
	prez.	dist.	prez.	dist.	prez.	dist.
Management podnikatelské sféry a veřejných služeb	52		7		5		64
Celkem fakulta	52		7		5		64

4.6 Počty absolventů VŠE

V roce 2004 na VŠE úspěšně zakončilo studium 383 studentů bakalářských programů, 1 923 studentů magisterských programů a 76 studentů doktorských programů. Nízký počet absolventů bakalářských programů je způsoben tím, že v letech 1999/2000 a 2000/2001 byli přijímáni studenti pouze do pětiletých magisterských programů.

Tab. 4.6.1 Počty absolventů VŠE – podle skupin kmenových oborů

Skupiny oborů	Kód skupiny kmen. oborů	Absolventi ve studijním programu				Celkem absolventi
		bak.	mag.	mag. navazující	dokt.
přírodní vědy a nauky	11 až 18	58	16	82	3	159
technické vědy a nauky	21 až 39
zeměděl.-les. a veter. vědy a nauky	41 až 43
zdravot., lékař. a farm. vědy a nauky	51 až 53
společenské vědy, nauky a služby	61,65,67,71-74	0	14	93	6	113
ekonomie	62	325	424	1254	62	2065
právo, právní a veřejnosprávní činnost	68	0	11	29	3	43
pedagogika, učitelství a sociál. péče	75	0	0	0	2	2
obory z oblasti psychologie	77
vědy a nauky o kultuře a umění	81,82
Celkem	11 až 82	383	465	1458	76	2382

Tab. 4.6.2 Počty absolventů VŠE podle studijních programů

Skupiny oborů	Kód skupiny kmen. oborů	Absolventi ve studijním programu			Celkem absolventů
		bak.	mag.	dokt.
Hospodářská politika a správa	6202	18	689	22	729
Mezinárodní ekonomické vztahy	6210	111	491	20	622
Ekonomika a management	6208	195	581	23	799
Aplikovaná informatika	1802	58	123	3	184
Kvantitativní metody v ekonomice	6207	1	39	2	42
Politologie	6701	0	0	3	3
Ekonomické teorie	6201	0	0	3	3
Celkem		383	1923	76	2382

Tab. 4.6.3 Počty absolventů VŠE v kalendářním roce 2004 podle studijních oborů

Obor	Absolventi Bc. Mgr.
	Finance – daně a finanční kontrola	8	0
Učitelství ekonomických předmětů pro střední školy	6	0
Finance	2	191
Účetnictví a finanční řízení podniku	0	184
Celkem FFÚ	16	375
Mezinárodní obchod	111	318
Podnikání a právo		11
Cestovní ruch		21
Evropská integrace		26
Komerční právo		29
Mezinárodní politika a diplomacie		72
Mezinárodní a evropská studia – diplomacie		14
Celkem FMV	111	491
Podniková ekonomika a management – presenční	114	415
Podniková ekonomika a management – distanční	12	32
Celkem FPH	126	447
Informatika	58	16
Statistika a ekonometrie	1	0
Ekonometrie a operační výzkum		15
Informační management		25
Informační technologie		75
Statisticko-pojistné inženýrství		19
Informační a znalostní inženýrství		7
Matematické metody v ekonomii		1
Statistické a pojistné inženýrství		4
Celkem FIS	59	162
Národní hospodářství	2	48
Veřejná správa a regionální ekonomika		32
Regionalistka a veřejná správa		96
Hospodářská politika		138
Celkem FNH	2	314
Management podnikatelské sféry a veřejných služeb – prezenční	67	101
Management podnikatelské sféry a veřejných služeb – distanční	2	33
Celkem FMN	69	134
Celkem VŠE	383	1923

Tab. 4.6.4 Průměrná délka studia (počet semestrů) absolventů

Fakulta	Bakalářské studium	Navazující magisterské studium
financí a účetnictví	7,31	5,50
mezinárodních vztahů	6,55	5,62
podnikohospodářská	7,19	5,49
informatiky a statistiky	6,66	6,11
národohospodářská	7,25	5,23
managementu	6,0	4,90
VŠE	6,95	5,54

V akademickém roce 2003/2004 byla průměrná délka studia v bakalářských programech 6,95 semestru. Oproti roku 2002/2003, kdy byla průměrná délka studia 8,75 semestru, se jedná o výrazné zkrácení studia. V roce 2001/2002 končili studenti za 7,6 semestru. Bakalářský program má standardní délku studia 6 semestrů.

Navazující magisterský program má standardní dobu studia 4 semestry, studenti jej v průměru studovali 5,54 semestru. V loňském roce to bylo 5,35 semestru a v roce 2001/2002 to bylo 5,0 semestru. Příčin tohoto jevu je zřejmě více. Výrazná část studentů již v průběhu studia pracuje, někteří se snaží využívat studentských výhod co nejdéle je to možné. Příčinou může být i to, že ne v každém semestru se studentovi podaří sestavit si výhodný rozvrh, a proto studium některého předmětu raději odloží.

VŠE různým způsobem sankcionuje studenty, kteří překračují standardní délku studia. Pokud ji překročí o více než semestr, nemají nárok na ubytování na vysokoškolské koleji, při překročení standardní délky studia o více než 2 semestry je student nucen uhradit poplatek za delší studium, který v roce 2004 činil 2 400,- Kč za každý započatý měsíc studia.

4.7 Inovace uskutečňovaných bakalářských a magisterských studijních programů

Inovace studijních programů se soustředila převážně na problematiku výukových metod vhodných pro jednotlivé typy a formy studia. Na Fakultě podnikohospodářské byla distanční forma výuky převedena do LMS eDeceo. Byla realizována výuka celoškolsky povinného předmětu Informatika pro ekonomy pomocí videokonferenční technologie. Přednášky, které probíhaly v aule v Praze na Žižkově, úspěšně sledovali studenti na Fakultě managementu v Jindřichově Hradci.

Fakulty nadále věnují pozornost většímu propojování témat diplomových prací s podnikovým světem a zapojování studentů magisterských a především doktorských programů do vědecko-výzkumných projektů kateder.

4.8 Nové bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy

V roce 2004 bylo akreditováno celkem 6 nových studijních oborů. Na Fakultě financí a účetnictví v doktorském studijním programu Ekonomika a management studijní obor Teorie vyučování ekonomických předmětů, na Fakultě mezinárodních vztahů v navazujícím magisterském programu Mezinárodní ekonomické vztahy obor Politologie, Na Fakultě informatiky a statistiky v bakalářském studijním programu Kvantitativní metody v ekonomice obory Matematické obory v ekonomii a Statistické metody v ekonomii a na Fakultě národohospodářské ve studijním programu Hospodářská politika a správa bakalářský obor Ekonomie a navazující magisterský obor Ekonomie a ekonomická analýza. Výuka všech oborů probíhá v českém jazyce.

Ve spolupráci s Českým vysokým učením technickým v Praze byl připraven společný navazující magisterský studijní program "Podnikání a komerční inženýrství v průmyslu". Jeho zpracování představuje zásadní posun v přípravě nových studijních programů, které praxe nezbytně vyžaduje.

4.9 Studijní program garantovaný VŠE a uskutečňovaný na VOŠ

Na Vysoké škole ekonomické v Praze je akreditován ve spolupráci Fakulty informatiky a statistiky s Vyšší odbornou školou informačních služeb studijní program Aplikovaná informatika obor Podnikové informační systémy. Jedná se o bakalářský program. Forma studia je prezenční a standardní doba studia je 3,5 roku.

4.10 Uplatnění absolventů VŠE na trhu práce, hodnocení nabídky studijních programů

Na VŠE se uskutečnilo i v roce 2004 anketní šetření u čerstvých absolventů, jehož cílem bylo zjistit:

– jak se absolventi VŠE uplatňují na trhu práce;

– kam absolventi skutečně odcházejí pracovat – do jakých organizací, oborů a regionů;

– jaký kontakt s praxí mají v průběhu studia na VŠE.

Anketa probíhala při promocích konaných na VŠE v Praze, do dále uvedeného vyhodnocení nejsou zahrnuty údaje za Fakultu managementu v Jindřichově Hradci. Ke zpracování byly odevzdány údaje získané od 1 502 absolventů VŠE, kteří ukončili své studium v roce 2004. Pořadí fakult z hlediska počtu odevzdaných dotazníků je následující:

• Fakulta mezinárodních vztahů (30,9 %);

• Fakulta podnikohospodářská (27,5 %);

• Fakulta financí a účetnictví (23 %);

• Fakulta informatiky a statistiky (9,9 %);

• Fakulta národohospodářská (8,7 %).

Dotazníky vyplnilo 44 % mužů a 56 % žen. Nejvíce absolventů má trvalé bydliště v Praze (37,2 %), ze zahraničí (včetně Slovenska) je 1,6 % absolventů.

Těch promovaných, kteří již znali svého zaměstnavatele, bylo 66,2 %, přičemž u více než poloviny (52 %) z nich se jednalo o stejnou firmu, u níž byli respondenti zaměstnáni při studiu. Dále absolventi odpověděli, že 6,1 % z nich bude pokračovat ve studiu, 15,2 % zaměstnání nehledalo z jiných důvodů a pouze 12,5 % zaměstnání hledalo dosud neúspěšně, přičemž v této skupině převažují ženy (66,3 %).

Z celkového počtu absolventů bylo 75,4 % při studiu zaměstnáno, a to 18,4 % na plný úvazek a 57 % na úvazek částečný. Na plný úvazek pracovali více muži (58,2 %), kdežto na částečný více ženy (62,3 %). 20 % z celkového počtu absolventů zpracovávalo diplomovou práci ve firmě, kde byli při studiu zaměstnáni, přičemž podíl mužů a žen byl téměř shodný.

Pokud jde o sféru ekonomiky, v níž budou absolventi působit, pak nejvíce je zastoupeno účetnictví a audit (8,9 % – podíl na celkovém počtu absolventů), dále následuje obchod (6,2 %), informatika a informační technologie (5,9 %) a bankovnictví (5,3 %).

Většina firem zaměstnávající absolventy VŠE je v soukromém vlastnictví (87,5 %) a má své sídlo v Praze (82,9 %). Pracovní zařazení absolventů odpovídá převážně jejich hlavní specializaci (55,5 % ze zaměstnaných absolventů). Avšak podíl těch, jejichž pracovní zařazení neodpovídá žádné specializaci, je dosti vysoký (24 %).

Ačkoli pouze 37,2 % absolventů má trvalé bydliště v Praze, zůstane jich v hlavním městě pracovat minimálně 55,6 %. Jinde v ČR bude zaměstnáno minimálně 9,9 % a v zahraničí 1,5 % absolventů (ostatní svého zaměstnavatele ještě neznali).

Z rozdílů mezi fakultami lze zmínit, že nejvíce převažují mezi absolventy ženy na Fakultě mezinárodních vztahů (63,4 %) a na Fakultě národohospodářské (63,1 %). Naopak na Fakultě informatiky a statistiky výrazně převažují muži (77,7 %). Nejvíce absolventů z Prahy má Fakulta informatiky a statistiky (45,3 %), za ní následuje Fakulta národohospodářská (43,1 %); u ostatních fakult se tyto podíly pohybují od 34,3 do 39,2 %).

Největší podíl absolventů, kteří již měli v den promoce zajištěno zaměstnání, byl na Fakultě informatiky a statistiky (75,3 %) a na Fakultě financí a účetnictví (71,8 %). Ze studijních oborů to byly informační technologie (82,7 %) a účetnictví a finančního řízení podniku (80,2 %). Naopak nejméně absolventů se znalostí zaměstnání bylo z hospodářské politiky (51,2 %), cestovního ruchu (51,9 %) a ekonomické integrace (54,5 %) – není zahrnut obor se dvěma absolventy.

Charakteristika pracovní náplně nejvíce odpovídá hlavní specializaci u absolventů Fakulty financí a účetnictví (82,5 % z těch absolventů FFÚ, kteří již znali svého zaměstnavatele), za ní následuje Fakulta informatiky a statistiky (74,5 %), nejméně odpovídá u absolventů Fakulty národohospodářské (pouze 19,2 %) a méně než polovina také u absolventů Fakulty mezinárodních vztahů (39,8 %). Pokud jde o studijní obory, pak největší shoda je u informačních technologií (90,3 %) a u účetnictví a finančního řízení podniku (89,5 %), naopak nejmenší shoda je u hospodářské politiky (11,1 %) a mezinárodní politiky a diplomacie (20 %) – není zahrnut obor se dvěma absolventy.

Podíl absolventů, u nichž charakteristika pracovní náplně neodpovídá žádné ze specializací, je největší na Fakultě národohospodářské (49,3 %), za ní následuje Fakulta mezinárodních vztahů (33,3 %). Pokud jde o studijní obory, pak u absolventů mezinárodní politiky a diplomacie charakteristika pracovní náplně neodpovídá žádné ze specializací z 57,8 %, dále následuje hospodářská politika (55,6 %).

Převážně jsou absolventi s výší nástupního platu spokojeni (83,8 %), přičemž největší podíl spokojených je na Fakultě informatiky a statistiky (85,5 %) a Fakultě mezinárodních vztahů (84,9 %) – na Fakultě financí a účetnictví absolventi na tuto otázku neodpovídali.

Největší zastoupení absolventů ve firmách majících sídlo v Praze je na Fakultě informatiky a statistiky (87,3 % z těch absolventů FIS, kteří již znali svého zaměstnavatele), u ostatních fakult se podíly pohybují od 78,4 do 84,6 %.

Podíl studentů pracujících při studiu byl největší na Fakultě informatiky a statistiky (79,1 %) a dále na Fakultě financí a účetnictví a Fakultě podnikohospodářské (76,8 a 76 %). Pokud jde o zpracování diplomové práce ve firmě, kde byli studenti zaměstnáni, nejvíce jich bylo na Fakultě informatiky a statistiky (35,8 % z absolventů FIS zaměstnaných při studiu, 32,4 % ze všech absolventů FIS), za ní následuje Fakulta podnikohospodářská (32,7, resp. 29,3 %), nejméně na Fakultě národohospodářské (5,1, resp. 4,6 %). Největší podíl absolventů, kteří byli při studiu zaměstnáni a budou zaměstnáni u stejné firmy, je na Fakultě informatiky a statistiky (64,9 % z absolventů FIS zaměstnaných při studiu), za ní následuje Fakulta podnikohospodářská (54,7 %).

Největší podíl absolventů, kteří budou pokračovat ve studiu, je na Fakultě mezinárodních vztahů (9,1 % z celkového počtu absolventů FMV), nejmenší na Fakultě národohospodářské (3,1 %) a podnikohospodářské (3,6 %). Zaměstnání zatím neúspěšně hledalo nejvíce absolventů na Fakultě národohospodářské (24,4 %), nejméně na Fakultě informatiky a statistiky (4,1 %).

4.11 Uplatnění nových forem studia

Analýza vývoje zájmu o studium na VŠE jasně ukázala velký zájem uchazečů o distanční studium. VŠE začala již před několika lety na Fakultě podnikohospodářské vyučovat v distanční formě studia v navazujícím magisterském studiu a na Fakultě managementu v Jindřichově Hradci vyučovat v kombinaci distanční a prezenční formy studia (kombinované studium) v bakalářském i navazujícím magisterském studiu. Dosavadní zkušenosti ukázaly, že chce-li VŠE tuto formu studia dále rozvíjet, je nutné se velmi intenzivně věnovat metodice výuky a přípravě struktury jednotlivých kurzů a lekcí včetně specifických studijních materiálů. Obě výše zmíněné fakulty intenzivně připravovaly akademické pracovníky na zvládnutí e-learningové podoby studijních oborů a vybraných předmětů z nabídky celé VŠE. Diskutována byla nejvhodnější technologie (WEB CT, Learning Space, eDoceo, Zoner …) i organizace tohoto studia. V současnosti je proškolena řada vyučujících a technických pracovníků.

Na Fakultě managementu v Jindřichově Hradci byl vyvinut a zaveden nový interaktivní program na sdílení a správu dokumentů (Palladium), byl vyvinut a zaveden nový program a tvorbu distančních učebních textů Leviathan a nový program na tvorbu testů v elektronické podobě. Školou zakoupený software eDoceo byl pilotně otestován na několika předmětech. Fakulta podnikohospodářská pokračovala s přípravou elektronických verzí výukových materiálů za použití technologie Zoner Context a eDoceo.

4.12 Studijní neúspěšnost

Studijní neúspěšnost v akademickém roce 2003/2004 podle různých hledisek demonstrují níže uvedené tabulky.

Tab. 4.12.1 Počty neúspěšných studentů VŠE v akademickém roce 2003/2004 podle skupin kmenových oborů

Skupiny oborů	Kód skupiny kmen. oborů	Neúspěšní studenti ve stud. programu				Celkem neúspěšní studenti
		bak.	mag.	mag. navazující	dokt.
přírodní vědy a nauky	11 až 18	239	11	14	12	276
technické vědy a nauky	21 až 39
zeměděl.-les. a veter. vědy a nauky	41 až 43
zdravot., lékař. a farm. vědy a nauky	51 až 53
společenské vědy, nauky a služby	61,65,67,71-74	0	9	9	7	25
ekonomie	62c	582	326	208	54	1170
právo, právní a veřejnosprávní činnost	68	0	9	3	2	14
pedagogika, učitelství a sociál. péče	75	0	0	4	1	5
obory z oblasti psychologie	77
vědy a nauky o kultuře a umění	81,82
Celkem	11 až 82	821	355	238	76	1490

Tab. 4.12.2 Počty neúspěšných studentů podle studijních programů v akademickém roce 2003/2004

Skupiny oborů	Kód skupiny kmen. oborů	Neúspěšní studenti ve studijním programu			Celkem neúspěšní studenti
		bak.	mag.	dokt.
Hospodářská politika a správa	6202a	172	285	20	477
Mezinárodní ekonomické vztahy	6210a	77	54	12	143
Ekonomika a management	6208a	178	159	14	351
Aplikovaná informatika	1802a	393	31	12	436
Kvantitativní metody v ekonomice	6207a	1	64	13	78
Politologie	6701a	0	0	2	2
Ekonomické teorie	6201a	0	0	3	3
Celkem		821	593	76	1490

Tab. 4.12.3 Studijní neúspěšnost v akademickém roce 2003/2004

Fakulta	Studijní program
	bakalářský			navazující magisterský			magisterský pětiletý
	aktivní	úbytky	%	aktivní	úbytky	%	aktivní	úbytky	%
FFÚ	941	142	15,09	436	27	6,19	966	36	3,73
FMV	1448	77	5,32	702	27	3,85	1218	27	2,22
FPH	1462	178	12,17	974	105	10,78	568	7	1,23
FIS	1230	318	25,85	376	28	7,45	602	67	11,13
FNH	117	30	25,64	397	21	5,29	1724	205	11,89
FMN	673	76	11,29	186	30	16,13	228	13	5,70
VŠE	5871	821	13,98	3071	238	7,75	5306	355	6,69

Tab. 4.12.4 Studijní neúspěšnost v ročnících akademického roku 2003/2004 – bakalářské studijní programy

Fakulta	1. ročník	2. ročník	3. ročník	4. ročník	5. ročník	aktivní	úbytek	%
FFÚ	64	71	6	1	0	941	142	15,09
FMV	38	31	7	0	1	1448	77	5,32
FPH	79	62	15	9	13	1462	178	12,17
FIS	190	114	12	0	2	1230	318	25,85
FNH	27	0	0	2	1	117	30	25,64
FMN	29	41	6	0	0	673	76	11,29
VŠE	427	319	46	12	17	5871	821	13,98

Poznámka:

„aktivní“ – položka uvádí počet studentů k 31. 10. 2003 a to bez studentů, kteří měli studium přerušené

„úbytek“ – položka uvádí počet studentů, kteří zanechali nebo nedokončili studium po 1. 9. 2003 do 31. 8. 2004

Tab. 4.12.5 Procento neúspěšnosti v ročnících akademického roku 2003/2004 – bakalářské studijní programy

Fakulta	1. ročník	2. ročník	3. ročník	4. ročník	5. ročník	celkem
FFÚ	12,93	18,02	13,63	100,00		15,09
FMV	6,43	6,89	1,80		12,50	5,32
FPH	13,62	12,28	4,92	26,47	34,21	12,17
FIS	28,66	29,46	7,06		25,00	25,85
FNH	25,00			50,00	33,33	25,64
FMN	13,55	14,96	3,27			11,29
VŠE	16,10	15,87	4,21	23,53	25,75	13,98

Tab. 4.12.6 Studijní neúspěšnost v ročnících akademického roku 2003/2004 – navazující magisterské studijní programy

Fakulta	1. ročník	2. ročník	3. ročník	4. ročník	5. ročník	aktivní	úbytek	%
FFÚ	21	4	1	1	0	436	27	6,19
FMV	15	6	1	5	0	702	27	3,85
FPH	58	38	6	3	0	974	105	10,78
FIS	12	5	6	5	0	376	28	7,45
FNH	8	7	1	1	0	397	21	5,29
FMN	23	7	0	0	0	186	30	16,13
VŠE	137	67	15	15	0	3071	238	7,75

Tab. 4.13.7 Procento neúspěšnosti v ročnících akademického roku 2003/2004 – navazující magisterské studijní programy

Fakulta	1. ročník	2. ročník	3. ročník	4. ročník	5.ročník	celkem
FFÚ	31,34	2,04	0,64	6,25		6,19
FMV	16,13	1,86	0,38	23,81		3,85
FPH	20,64	9,97	2,28	7,50		10,78
FIS	14,28	3,18	5,31	25,00		7,45
FNH	13,33	3,38	0,81	16,67		5,29
FMN	27,38	12,28				16,13
VŠE	20,48	5,07	1,56	14,42		7,75

Tab. 4.12.8 Studijní neúspěšnost v ročnících akademického roku 2003/2004 – magisterské pětileté studijní programy

Fakulta	1. ročník	2. ročník	3. ročník	4. ročník	5.ročník	aktivní	úbytek	%
FFÚ	0	9	12	11	4	966	36	3,73
FMV	4	10	6	3	4	1218	27	2,22
FPH	0	3	0	3	1	568	7	1,23
FIS	34	20	3	8	2	602	67	11,13
FNH	106	75	21	3	0	1724	205	11,89
FMN	0	0	0	13	0	228	13	5,70
VŠE	144	117	42	41	11	5306	355	6,69

Tab. 4.12.9 Procento neúspěšnosti v ročnících akademického roku 2003/2004 – magisterské pětileté studijní programy

Fakulta	1. ročník	2. ročník	3. ročník	4. ročník	5.ročník	celkem
FFÚ		28,12	3,36	3,61	1,48	3,73
FMV	2,88	7,30	4,11	0,74	1,02	2,22
FPH		30,00		1,01	0,45	1,23
FIS	24,28	21,05	3,95	5,23	1,45	11,13
FNH	18,50	17,12	7,39	1,30		11,89
FMN				9,92		5,70
VŠE	16,88	16,43	4,65	4,67	0,99	6,69

Poznámka:

„aktivní“ – položka uvádí počet studentů k 31. 10. 2004 a to bez studentů, kteří měli studium přerušené

„úbytek“ – položka uvádí počet studentů, kteří zanechali nebo nedokončili studium po 1. 11. 2003 do 31. 8. 2004

Z výše uvedených tabulek je patrné, že nejvyšší celkovou neúspěšnost mají Fakulta informatiky a statistiky a Fakulta národohospodářská.

Příčinou je v tomto případě jednak obtížnost studia, o té vypovídá spolehlivěji výsledek po druhém roce studia, ale také zanechání studia z vlastní vůle studenta. Studenti, kteří byli na daný obor přijati jako na náhradní, se často pokoušejí opakovaně o přijetí na obory s vyšší poptávkou. V případě úspěchu původního studia zanechají.

V bakalářském studiu, resp. v prvních třech letech pětiletého magisterského programu, činí studentům největší potíže matematika, která má nejvyšší propadovost u bakalářské, resp. souborné zkoušky. Obecně je pak klíčovým momentem překonání třetího semestru studia, kdy by měl student úspěšně zvládnou první tři bakalářské, resp. souborné zkoušky.

Ve dvouletém magisterském programu je obecně nejobtížnější složení státní zkoušky z ekonomie. Naopak u státní zkoušky z hlavní a vedlejší specializace a obhajoby diplomové práce jsou studenti velmi úspěšní.

Souhrnně lze říci, že větší studijní potíže působí obecně teoretické předměty, které vyžadují vyšší míru abstraktivního uvažování. Naopak vyšší úspěšnost ve studiu je v oborových, více specializovaných předmětech, zařazených ve vyšších ročnících studia.

4.13 Možnost studia handicapovaných uchazečů

Usnadnit, resp. vůbec umožnit studium lidem s různými zdravotními handicapy, považuje VŠE za přirozenou věc. Dosud byla pozornost věnována především zdravotním postižením spojeným s omezenou možností pohybovat se. V hlavní budově VŠE je vybudována bezbariérová trasa a přístupy do učeben včetně výtahů. Bezbariérové přístupy jsou vyžadovány při všech rekonstrukcích, např. při rekonstrukci počítačových učeben, a plánovaných stavbách.

Pokud jde o jiné druhy postižení, ke studentům se přistupuje individuálně v závislosti na druhu a míře postižení. Pokud o to studenti projeví zájem, umožňují fakulty handicapovaným individuální sestavení rozvrhu, ke zdravotním problémům se přihlíží při přidělování koleje, je-li to potřebné, jsou individuálně upraveny i podmínky při zkoušení nebo při účasti ve výuce, např. pro zrakově postižené pořízení zvukového záznamu přednášky, zvětšení písma při testu, atd.

Centrum tělesné výchovy nabízí handicapovaným studentům účast ve výuce tělesné výchovy v rámci specializovaných hodin podle míry a rozsahu zdravotního oslabení po celou dobu studia bez omezení.

4.14 Využívání kreditního systému

Kreditní systém byl na Vysoké škole ekonomické v Praze zaveden již v roce 1991 jako na jedné z prvních vysokých škol v České republice. Od roku 1993 má VŠE bohaté zkušenosti rovněž s transferem kreditů, který byl nutný jak pro studenty studující v zahraničí, tak u zahraničních studentů studujících na VŠE. V souvislosti s počtem převáděných kreditů je však nutno respektovat zásadní rozdíl mezi pojetím kreditů ECTS (European Credit Transfer Systém), založených na celkové studijní zátěži, spojené s absolvováním předmětu, a pojetím kreditů na VŠE, vycházejících z hodin přímé výuky daného předmětu. Lze očekávat, že ECTS bude v budoucnu základním stavebním mechanismem všech forem terciálního vzdělávání. Evropský systém přenosu kreditů je v současnosti v řadě zemí EU funkční nebo se zavádí. Je proto nezbytné, aby i na VŠE byl současný systém uveden do souladu se systémem ECTS, a to co možná v nejkratším termínu.

Práce na přechodu na ECTS se intenzivně rozběhly zejména od roku 2004, kdy rektorka VŠE jmenovala pracovní tým pro zavedení tohoto kreditního systému.

Tento tým připravil "Základní východiska přechodu VŠE v Praze na systém ECTS", které byly předloženy k diskusi celé akademické obci VŠE. I přes velmi napjatý termín a dobu (konec června a začátek července 2004) bylo zasláno celkem 82 příspěvků, které byly pečlivě prostudovány, zpracovány a využity při přípravě nového Studijní a zkušebního řádu. Právě zpracování toho řádu bylo klíčové v celé etapě přechodu.

Akademický senát VŠE schválil na svém zasedání konaném 20. prosince 2004 tento nový Studijní a zkušební řád a otevřel tím prostor přejít na systém ECTS již od akademického roku 2005/2006 na těch fakultách, které dokáží tento přechod připravit.

4.15 „Joint degrees“ – studijní programy realizované v rámci mezinárodního konsorcia vysokých škol

4.15.1 Společný studijní program CEMS Master´s in International Management

Community of European Management Schools (CEMS) představuje prestižní sdružení špičkových manažerských škol a univerzit, které poskytují manažerské vzdělání. Dnes CEMS tvoří sedmnáct akademických členů z Evropy (z každé země pouze jedna vysoká škola), čtyři neevropské asociované univerzity a víc než čtyřicet partnerů z podnikové praxe, převážně mezinárodně orientovaných společností (více viz kap. 10.1).

Členské školy CEMS ve spolupráci s představiteli podnikové praxe vytvořily společný studijní program CEMS Master´s in International Management (CEMS MIM), který je společně vyučován na všech školách. Jeho obsah a soulad s měnícími se potřebami mezinárodního managementu jsou monitorovány a koordinovány programovým výborem. Mezinárodní mobilita studentů je přirozenou součástí tohoto programu (studium a praxe v zahraničí) stejně jako mezinárodní mobilita učitelů. Získáním mezinárodních zkušeností a chápání rozdílů v národních kulturách tak vytváří předpoklady pro to, aby absolventi získali rychle vedoucí manažerské pozice ve firmách.

Jednoroční program CEMS MIM je určen pouze studentům evropských akademických členů CEMS a neevropských asociovaných univerzit. Vybrané skupině nejlepších, zejména evropských studentů, jsou tak nabídnuty znalosti a zkušenosti nezbytné pro dosažení úspěchu v dnešní mezinárodním podnikatelském prostředí. Protože byl vytvořen na základě spolupráce akademické a podnikatelské sféry, představuje propojení mezi teorií a praxí managementu. Vybavuje své studenty/absolventy multikulturními a jazykovými kompetencemi nezbytnými pro úspěch v globální konkurenci.

Evropská asociace univerzit vybrala program CEMS MIM jako pilotní program v rámci Joint Masters in Europe v oblasti managementu.

Studenti přijatí do programu CEMS Master´s in International Management musí absolvovat jeho jednotlivé součásti, kterými jsou:

• předměty CEMS MIM v požadované struktuře, absolvované během dvou semestrů, a to jeden na VŠE a jeden v zahraničí na jiné CEMS škole;

• business project (prakticky orientovaný projekt zpracovávaný ve spolupráci s firmami);

• intenzivní blokový seminář a skill semináře zaměřené na praktické aspekty mezinárodního managementu a podnikání;

• zkoušky ze dvou cizích jazyků;

• praxi v zahraničí v délce nejméně 10 týdnů.

Splněním všech podmínek studijního programu získá student ke svému diplomu z VŠE navíc i mezinárodně uznávaný diplom CEMS MIM (Master's in International Management).

Uchazeči o studium programu CEMS MIM absolvují náročné výběrové řízení, tzv. Assessment Centre, které zajišťuje, že ke studiu budou přijati pouze nejlepší studenti. Student VŠE, který má zájem o studium CEMS MIM, musí splňovat tyto podmínky:

• ukončený 3. ročník studia (absolvované všechny předepsané souborné příp. bakalářské zkoušky), tzn. prokázání znalostí z osmnácti oblastí společného základu studia (tzv. Common Body of Knowledge);

• dobré studijní výsledky;

• znalost dvou cizích jazyků;

• aktivní zájem o mezinárodní podnikatelské prostředí;

• komunikační schopnosti;

• cílevědomost;

• jasný studijní záměr s ohledem na program CEMS MIM.

Studenti CEMS MIM na VŠE založili CEMS Club organizující jak společenské aktivity, tak aktivity spojené s budoucí pracovní kariérou českých i zahraničních studentů CEMS MIM. Asociace absolventů CEMS AA představuje skutečně mezinárodní síť, jejíž členové udržují navzájem kontakty, zatímco fyzicky žijí a pracují ve firmách po celém světě.

V akademickém roce 2003/2004 byla po proběhnutí pilotního projektu výuky v předchozím roce zahájena řádná výuka inovované struktury tohoto programu. V akademickém roce 2004/2005 program CEMS MIM pokračoval v inovované struktuře, přičemž další zkvalitňování programu je kontinuálním procesem.

Vyučované předměty naplňují obecné principy, na nichž je curriculum CEMS MIM založeno, a to:

• program CEMS MIM jako špičkový program Joint Degree;

• výraznější profilace programu CEMS MIM;

• dosažení špičkové úrovně kursů v rámci daného oboru;

• atraktivita programu CEMS MIM pro vyučující a vynikající studenty;

• důraz na „evropský“, internacionální a interkulturální charakter programu.

V roce 2004 bylo do programu CEMS MIM přijato 41 studentů VŠE, celkem tento program studovalo 128 studentů VŠE. Předměty CEMS MIM si zvolilo rovněž 53 zahraničních studentů výměnného programu.

4.15.2 Společný mezinárodní program M.A. Degree in Economics of International Trade and European Integration

Program zaměřený na evropskou problematiku byl připraven ve spolupráci s partnerskými univerzitami zemí EU s cílem reagovat na změny v mezinárodním obchodním prostředí v souvislosti s Evropskou integrací a transformačními procesy probíhajícími v zemích Střední a Východní Evropy. Program s názvem M.A. Economics of International Trade and European Integration vznikl jako joint degree program spoluprací pěti univerzit v Evropě a jeho výuka byla zahájena v akademickém roce 1994/1995. Jeho curriculum je strukturováno do ekonomické teorie, aplikované ekonomiky, do sociálních, právních a ostatních oblastí politiky Evropské integrace. Společným studiem studentů z různých evropských zemí na různých evropských univerzitách se vytváří na lidské dimenzi založený evropský prostor.

Partnerskými univerzitami jsou:

• Vysoká škola ekonomická v Praze;

• University of Antwerpen, Belgie;

• Free University of Brussels, Belgie;

• Staffordshire University Stoke-on-Trent, Anglie;

• Universita degli Studi di Bari, Itálie;

• Universidad de Cantabria, Španělsko;

• Université des Sciences et Technologies de Lille, Francie;

Joint Degree Program, ukončený společným diplomem M.A. všech partnerských univerzit a podepsaný rektory všech univerzit, je určený pro studenty s orientací na výzkumnou práci, práci ve vládních nebo mezinárodních organizacích, velkých bankách příp. průmyslových a obchodních korporacích.

Program studia tvoří:

a) předměty ekonomické teorie:

• Advanced Microeconomics (6 kreditů);

• Advanced Macroeconomics (6 kreditů);

• International Trade: Theory and Policy (6 kreditů);

• Economics of European Integration (4 kredity);

• Open Economy Macroeconomics (2 kredity);

• International Finance (2 kredity);

b) matematické metody:

• Econometrics (6 kreditů);

• Mathematics for Economists (nepovinné);

c) problémy Evropské ekonomické integrace:

• European Economic Policy Analysis (6 kreditů):

o E.U. Communications and Transport Policy;

o E.U. Labour Market and Social Polic;

o E.U. Taxation Policy Issues;

• EU Law and Regulations, including Competition Rules (2 kredity);

• Economic Transition Problems in Central and Eastern Europe (2 kredity);

d) disertace (20 kreditů).

První semestr probíhá souběžně na univerzitách v Anglii a ve Francii, ve druhém semestru studují všichni studenti první část v Belgii a druhou část semestru v Praze. Studium je v angličtině, plně prezenční a trvá celkem 12 měsíců (z toho dva měsíce představuje práce na disertaci na domácích univerzitách). Výuku všech předmětů zajišťují profesoři partnerských univerzit.

Pro partnerské univerzity jsou stanoveny počty studentů, které do projektu mohou vyslat. Financování mobilit studentů je realizováno prostřednictvím SOCRATES.

Koordinaci celého projektu zajišťuje Vysoká škola ekonomická v Praze ve spolupráci s University of Antwerpen a Staffordshire University Stoke-on-Trent. Jde jak o administrativní, tak odbornou koordinaci projektu. Akademický rok je zahájen vždy v září příslušného roku (výběr studentů pro studium v programu na VŠE již v lednu), závěrečná promoce v listopadu téhož roku.

Curicullum programu prochází každý rok postupnými změnami předmětů i jejich vnitřního obsahu, vždy na základě rozsáhlého posouzení potřeb vyplývajících z procesů charakterizujících integraci. Výzkumné aktivity pedagogických pracovníků participujících na programu jsou ve čtyřletém cyklu prezentovány na mezinárodních konferencích (Praha 1997, Antwerpy 2001).

Spolupráce s partnerskými univerzitami na společném mezinárodním programu M.A. Degree in Economics of International Trade and European Integration potvrzuje mezinárodní srovnatelnost vzdělání na VŠE; toto hodnocení lze vyslovit jak z hlediska výsledků dosahovaných studenty VŠE v programu, tak i postupným uplatňováním se pedagogů VŠE ve výuce předmětů, vedení disertačních prací, posuzování disertačních prací. Realizace výuky na

VŠE v letním semestru dává možnost nabídnout účast ostatním studentům VŠE i zahraničním studentům jiných mezinárodních programů nabízených školou. Současně se tím postupně vytváří tlak na prohlubování kvality studia a inovaci programů v návaznosti na podněty z evropského prostředí.

V roce 2004 studovalo v programu 52 studentů, z toho 16 studentů z VŠE, dále Belgie (12), Francie (2), Řecko (2), Španělsko (2), Německo (2), Itálie (4), Litva (2), Kosovo (2),

Rumunsko (2), Ghana (2), USA (2), Čína (2). Výuka byla zajištěna 12 pedagogy partnerských univerzit, další vedli disertační práce, resp. podíleli se na závěrečném posouzení disertací.

Quality Assurance Agency for Higher Education ve Spojeném Království ocenila tento program jako inovativní a ocenila jeho vysokou kvalitu. Program byl rovněž vybrán European University Association jako pilotní program v rámci Joint Masters in Europe.

4.15.3 Program Double Degree ve spolupráci HEC Paris

Od roku 2000 je společně s prestižní francouzskou školou Hautes Études Commerciales (HEC) Paris realizována dohoda o „double degree“. Tento dvouletý program je určen studentům, kteří absolvovali čtyři roky studia na VŠE. Ke studiu Double Degree Program budou studenti přijati na základě výběrového řízení na VŠE a po úspěšném složení přijímacích zkoušek na HEC.

K úspěšnému absolvování „Double Degree Program“ musí student získat 120 ECTS kreditů, z toho 56 kreditů ve 4. ročníku, 52 kreditů v 5. ročníku a 12 kreditů za praxi. Celková délka povinné praxe je 30 týdnů. Po splnění těchto podmínek získá student diplom HEC.

Absolvovaná studia jsou na VŠE uznána a diplom z HEC může být též uznán jako vedlejší specializace. Student ukončí studium na VŠE řádným složením zbývající zkoušky z ekonomie, hlavní specializace a obhajobou diplomové práce. Pokud diplomová práce obhajovaná ve Francii bude souviset s hlavní specializací, může být předložena k obhajobě v českém jazyce i na VŠE.

Podmínky pro studium jsou:

• vzdělání na úrovni bakaláře (min. tříleté);

• věk nižší než 27 let;

• výborné studijní výsledky;

• GMAT – minimální skóre 600 bodů, nebo TAGE/MAGE;

• interview v AJ nebo FJ.

V prvém roce studia je možné také studovat předměty v angličtině. Ve druhém roce studia je vyžadováno studium francouzštiny jako druhého jazyka. Francouzštinu bude student potřebovat při vykonávání praxe ve Francii.

Studenti na HEC platí školné. Přibližné náklady na studium jsou:

• roční školné: 7200 EUR;

• ubytování: 10(měsíců.) x 370 EUR + 370 EUR (záloha) = 4070 EUR;

• strava: 3000 EUR;

• ostatní (sport, připojení na internet apod.): 800 EUR. V roce 2004 studovali tento program tři studenti VŠE.

5 Informační a komunikační technologie

5.1 Informační struktura VŠE v Praze

5.1.1 Stav výpočetní techniky, informačních a komunikačních technologií

VŠE se na rozdíl od jiných českých vysokých škol vyznačuje vysokým stupněm integrace, která vyplývá z těchto skutečností:

• většina aktivit je uskutečňována v hlavním areálu školy na Žižkově, další, kapacitně významný areál je na Jižním Městě;

• relativní příbuznost studijních oborů, společný studijní základ vyvolávají požadavky na úzkou spolupráci především ve výuce ale i výzkumu a dalších aktivitách.

Toto specifikum VŠE ovlivňuje jak organizaci spravování a využívání počítačových učeben a studoven, tak i koncepci rozvoje a budování informačního systému a budování technické infrastruktury. Jistou výjimkou je Fakulta managementu v Jindřichově Hradci, kde vzhledem k odloučenosti byly dosud uplatňovány specifické přístupy. Postupně bude i tato fakulta plně integrována do informačního systému VŠE.

Podporu rozvoje využití moderních informačních technologií na VŠE zajišťují na celoškolské úrovni Výpočetní centrum (VC) a Centrum informačních a knihovnických služeb (CIKS).

Výpočetní centrum plní tyto hlavní úkoly:

• navrhuje a realizuje koncepci rozvoje IS/IT na VŠE, podílí se na tvorbě a realizaci informační strategie VŠE;

• zajišťuje správu a rozvoj počítačové sítě;

• zajišťuje provoz hlavních serverů, archivaci dat, instalaci programového vybavení;

• zajišťuje správu poštovních serverů a účtů;

• zajišťuje provoz počítačových učeben a studoven;

• poskytuje HW a SW podporu a konzultační služby uživatelům výpočetní techniky;

• zajišťuje opravy, údržbu, inovace a další rozvoj výpočetní techniky;

• poskytuje projekční a programátorské služby, provádí údržbu, podílí se na zavádění a provozování vyprojektovaných systémů a realizuje školení uživatelů těchto systémů;

• vydává multifunkční identifikační karty a zajišťuje služby spojené s elektronickou peněženkou;

• provozuje Centrum podpory e-Learningu;

• zajišťuje provoz a servis audiovizuální techniky v Nové Aule, posluchárnách a učebnách v areálech Žižkov a Jižní město;

• zajišťuje provoz a rozvoj audiovizuální techniky, poskytuje podporu uživatelům audiovizuální techniky a provádí tvorbu učebních pomůcek.

Kromě těchto celoškolských pracovišť existují lokální specializovaná pracoviště pro podporu využití informačních technologií ve výuce, výzkumu a administrativě. V této struktuře nedošlo oproti minulému období k významnějším změnám.

VŠE je v současné době vybavena prostředky výpočetní, audiovizuální a telekomunikační techniky v rozsahu pokrývajícím základní nároky na využití současných informačních technologií ve všech oblastech činnosti školy. Obdobně jako v předchozích

letech, VŠE věnovala prvořadou pozornost vytváření předpokladů pro podporu výuky, individuálních studijních aktivit a vědecko-výzkumné činnosti. Výrazný byl i rozvoj informačního systému pro administrativu, především ekonomicko-správní a studijní agendy.

V roce 2004 byly Výpočetním centrem sjednoceny některé poskytované služby v areálu Žižkov nově do centra podpory uživatelů, cílem je umožnit uživatelům získat veškeré služby na jednom místě a pokud možno v jednotném čase. Centrum podpory uživatelů momentálně poskytuje služby v oblasti identifikačních karet, služby správy sítě, prodej časových kupónů MHD a registraci do bezdrátové WiFi sítě VŠE.

Celkově počítačové sítě VŠE reprezentují 4 509 uživatelských pracovišť. Podstatná část těchto pracovišť je umístěna v areálu sídla školy na Žižkově. Až na malé lokální sítě v budově školy ve Štěpánské ulici a v areálu Veleslavín jsou sítě vybudovány pomocí technologie strukturované kabeláže, případně optických vláken. Přehled o počtech uživatelských pracovišť v jednotlivých sítích udává následující tabulka:

Lokalita	Počet stanic na učebnách a studovnách	Počet stanic u zaměstnanců	Počet stanic studentů na kolejích	Celkem
Žižkov	467	1275	0	1742
Jižní Město	211	281	123	615
Jindřichův Hradec	84	74	102	260
SIC Jarov	176	10	0	186
Koleje Jarov + Vackov + Rooseveltova kolej	0	39	1526	1565
Veleslavín	0	85	0	85
Štěpánská	0	56	0	56
Celkem	938	1820	1751	4509

V roce 2004 byly na zaměstnaneckých stanicích rutinně využívány 32-bitové operační systémy Windows 98 a XP, na počítačových učebnách byl provozován výhradně operační systém Windows XP. U zaměstnanců je na lokálních počítačích instalován kancelářský systém MS Office 97/2000/XP, Internet Explorer, Acrobat Reader, programy potřebné pro prohlížení multimediálních souborů (obrázky, videosekvence) a některé další pomocné programy. Jako poštovní systém je pro zaměstnance v pražských areálech školy využíván výhradně Lotus Notes, část zaměstnanců využívá iNotes přístup přes Internet Explorer, část zaměstnanců používá plného klienta, studenti používají systém založený na SW CommunigatePro (server veverka.vse.cz). Všichni zaměstnanci mají přístup k aplikacím nainstalovaným na síti. Hlavně akademičtí pracovníci si na počítače instalují další programové vybavení potřebné pro svoji pedagogickou a vědeckou činnost. V roce 2004 došlo k úplnému sjednocení aplikací na síti pro studenty a zaměstnance.

Na stanicích na počítačových učebnách a studovnách je k dispozici velké množství programového vybavení dostupného pod operačním systémem MS WindowsXP. Software lze rozdělit do následujících základních skupin:

• kancelářský software (MS Office XP, Corel Office, Office Software 602);

• software pro přístup k Internetu (Mozilla, Internet Explorer, Opera), elektronická pošta pro zaměstnance (Lotus Notes), publikování na Internetu (WWW servery, MS InterDev);

• groupwarový produkt Lotus Notes;

• statistické programy (SAS, SPSS, StatGraphics), ekonometrické programy;

• celopodnikové ekonomické informační systémy (BAAN, MFG);

• informační systémy pro jednotlivé ekonomické oblasti (Personalistika, Pojišťovnictví, atd.), množství a dostupnost je závislá na iniciativě a výukových plánech jednotlivých kateder;

• vývojová prostředí (C++ Builder, JBuilder, Visual Basic, Pascal), databáze (Oracle, MySQL, objektové databáze);

• nástroje pro projektování informačních systémů (S-Designor, Rational Rose, MS Project);

• nástroje pro analýzu informací a data mining (např. Guha a LISP-Miner);

• software nezařazený do výše uvedených kategorií (např. pomocné programy, programy pro distanční vzdělávání a testování znalostí).

5.1.2 Využití vnějších a vnitřních informačních systémů

Hlavními informačními systémy provozovanými na VŠE v Praze jsou:

• studijní informační systém (SIS);

• ekonomicko-správní informační systém (ESIS);

• informační systém CIKSu (IS CIKS);

• informační systém pro podporu výuky (ISV);

• informační systém základních síťových služeb (ISSS).

Projektování, rozvoj a údržbu SISu provádí Výpočetní centrum v součinnosti s prorektorem pro studijní a pedagogickou činnost a pedagogickým oddělením, které je jeho provozovatelem. V rámci rozvoje SIS v uplynulém roce byly implementovány další informace dostupné z matriky MŠMT a projekt autorizované prezentace výsledků automatizovaných zápisů a historie studia studentů (PES) byl opět rozšířen o další informace poskytované především studentům. Nadstavba nad systémem přijímacího řízení – elektronické podávání přihlášek byla rozšířena o pomaturitní studium. V součinnosti s oddělením pro zahraniční vztahy byl vytvořen nový systém realizující přihlašování zahraničních studentů ke studiu na naší škole. Byla realizována veřejná obchodní soutěž k nákupu (zakázkové tvorbě) studijního informačního systému, byla vybrána externí firma a bylo započato se zakázkovou tvorbou nové verze studijního informačního systému nazvané "Integrovaný studijní informační systém nové generace" a označené identifikátorem "ISISNG". Uvedení prvních částí této nové verze do provozu se předpokládá již v roce 2005.

V roce 2004 byl ESIS (EkonFis) nadále provozován v plně rutinním provozu, v podstatě přístupný v režimu 7 x 24h. Centrálním provozovatelem ESISu jsou rektorátní pracoviště řízená kvestorem. Stejně jako u SIS i zde je přístup uživatelů plně zabezpečen pouze přes šifrovaný přenos dat i hesel.

Problematice IS CIKS je věnována část kapitoly 6 v souvislosti s charakteristikou informačních zdrojů dostupných v rámci knihovnicko-informačních služeb.

Systémům ISV, ISSS byla v roce 2004 věnována permanentní pozornost. Podle potřeb kateder byly instalovány nejnovější verze software, modernizovány síťové služby. V roce 2004 bylo sjednoceno prostředí operačního systému klientských stanic na učebnách, používá se systém Windows XP. V lokalitách Žižkov a Jižní Město a Jarov se sjednotilo síťové přihlašování. Na stanicích učitelů a zaměstnanců je instalován systém Windows XP, systém Windows 98 je používán pouze na starších stanicích výkonově neumožňujících provoz systému Windows XP. V roce 2004 bylo několik počítačových učeben doplněno o dataprojektory, což umožňuje vyučujícím lépe předávat informace studentům.

Provoz a využití informačních systémů a zdrojů lze charakterizovat následujícími statistickými údaji:

Průměrný počet e-mailů odeslaných a přijatých na VŠE přes centrální poštovní uzel (mailserver) je ve špičce až 2,5 tisíce za hodinu, počet prošlých e-mailů přes hlavní poštovní servery činí cca 45 tisíc denně v pracovní dny a 15 tisíc denně mimo pracovní dny. Ve dnech soustředěných virových útoků je nalezeno a odmítnuto přes 6 tisíc zavirovaných dopisů denně, mimo tato období se jedná o 0,5 až 1 tisíc takových dopisů denně. V adresných elektronických diskusních skupinách (majordomo) je přihlášeno do 34 lokálních skupin celkem 4 296 uživatelů. Na centrální www stránky VŠE (www.vse.cz) je průměrně realizováno denně asi 20 tisíc přístupů od zhruba 3000 uživatelů.

Statistiky přístupů na www stránky a statistiky pošty na centrálním poštovním serveru jsou zpřístupněny na webu Výpočetního centra, nově zde byly zpřístupněny statistiky zachycených virů.

Součástí informační infrastruktury jsou počítačové servery. Servery s operačním systémem Novell Netware 6.5 a službou eDirectory poskytují základní síťové služby uživatelům – jmennou službu, autorizaci uživatelů, diskový prostor, tisk na síťových tiskárnách. Aplikační servery jsou postaveny na počítačích s operačním systémem typu Unix (převážně operační systém Solaris), Novell Netware a Windows 2000/2003 Server.

Elektronická pošta studentů nadále v roce 2004 byla provozována na systému CommuniGate Pro s IMAP přístupem. Tento server se používá i pro autentizaci studentů u dalších služeb dostupných v počítačové síti (historie studia, výsledky automatizovaných zápisů, registrace na kolejích, výsledky zápočtů a zkoušek). Elektronická pošta zaměstnanců v pražských areálech školy je provozována v prostředí Lotus Notes. Část zaměstnanců a učitelů využívá klientského přístupu s možností groupwarové spolupráce, část zaměstnanců využívá elektronickou poštu iNotes – přístup přes WWW rozhraní. Je možné použít elektronickou poštu i přes IMAP rozhraní. V roce 2004 byl rozšířen počet serverů, u kterých se pro autentizaci používá heslo z LDAP serveru.

Servery s operačním systémem typu Unix zajišťovaly v roce 2004 provoz nejdůležitějších částí Informačního systému VŠE: studijního informačního systému a ekonomického informačního systému. Unixové servery rovněž zajišťují služby centrálního poštovního serveru (mailserver), serveru pro elektronické diskusní skupiny (listserver), serveru pro provoz služby DNS (nameserver) a služby newsů, serveru pro provoz centrálního webu školy (webserver). Sekundární poštovní server je připojen k Internetu mimo síť Pasnet a je fyzicky umístěn mimo areál VŠE. Na unixových serverech je rovněž realizována služba ftp. Nově byl zprovozněn server, tzv. webhosting, který poskytuje prostor pro dynamické i statické www stránky útvarů školy a jejich zaměstnanců. V roce 2004 pokračovala antivirová a antispamová kontrola veškeré elektronické pošty doručované i odesílané z VŠE včetně kontroly poštovních příloh. V roce 2004 byla implementována antispamová technologie Greylisting, která výrazně omezila počet doručených spamů uživatelům na VŠE. Zároveň je využíván SW, který podle určitých pravidel (stále aktualizovaných) označuje podezřelý mail v předmětu jako SPAM. Stále větší důraz byl kladen na zajištění bezpečnosti centrálních serverů. Kromě databázových serverů s hlavními agendami školy byly odstíněny vnitřním firewallem i aplikační servery, a sledovány poskytované služby a nastavována přísnější pravidla jejich poskytování. Všechny servery jsou zálohovány jednotným centrálním způsobem. Bylo také zprovozněno vzdálené logování serverů a pracovních stanic na učebnách.

I v roce 2004 byl na VŠE nadále využíván a rozšiřován systém aplikací založených na využití multifunkčních identifikačních karet. Jednalo se především o služby kopírování a tisku, řízení vstupu, služby poskytované knihovnou a vedení různých evidencí. Byla zajišťována správa a předávání dat o vydaných kartách relevantním systémům. Celkem bylo

vydaných téměř 6 000 nových multifunkčních identifikačních karet. Nadále byla provozována služba vydávání časových kuponů Dopravního podniku hl.m.Prahy, kde jako kmenový list slouží identifikační karta VŠE. V rutinním provozu byl systém řízení času přiděleného studentům pro práci v počítačové síti a služba monitorování přihlášených uživatelů na síti.

V roce 2004 se dále rozvíjelo využívání videokonferenčních metod, byla vybudována specializovaná videokonferenční místnost.

5.2 Rychlost koncových připojení pracovišť VŠE

5.2.1 Připojení pracovišť VŠE k síti CESNET2

Ve všech významných areálech VŠE jsou vybudovány lokální počítačové sítě (LAN) připojené prostřednictvím pražské metropolitní sítě PASNET a sítě CESNET2 do Internetu. Schéma sítě je uvedeno v kapitole 5.6. V roce 2004 nedošlo k žádné změně v připojení pražských lokalit, oba významné areály VŠE Žižkov a Jižní město jsou připojeny rychlostí 1Gb/s. V těchto areálech došlo v srpnu 2004 k výměně vstupních prvků, které podporují protokol IPv6 (statistiky provozu jsou proto vždy uvedeny až do srpna 2004). Pracoviště školy umístěné ve Štěpánské ulici v Praze zůstalo připojeno stejnou rychlostí jako v předchozím roce, tj. 10Mb/s. Ostatní pracoviště školy jsou připojena nižší rychlostí. Připojení Fakulty managementu v Jindřichově Hradci do sítě Cesnet2 je rychlostí 100Mb/s.

V oblasti připojení VŠE do Internetu pokračoval trend průběžného rozšiřování kapacity spojení realizovaný sdružením CESNET z. s. p. o. Rovněž kapacita linek pražské akademické metropolitní sítě PASNET byla i v roce 2004 postačující pro potřeby školy.

V roce 2004 byl ukončen přechod na GB technologie a všechny páteřní prvky jsou touto rychlostí propojeny. Zbývá dokončit nasazení GB technologie i na koncová zařízení K 31. 12. 2004 bylo již více než 60% koncových zařízení připojeno GB rychlostí. Toto rozšiřování kapacity spojů bude díky výstavbě Rajské budovy i nadále pokračovat.

Zde je uveden přehled o provozu do sítě Pasnet.

Obrázek 1: Průměrný provoz školy od srpna roku 2004 ze Žižkova a Jarova do/z PASNETu

Obrázek 2: Průměrný provoz od března roku 2004 z areálu na Jižním Městě do/z PASNETu

Obrázek 3: Průměrný provoz z Cesnetu z/do Jindřichova Hradce v roce 2004

5.2.2 Informační infrastruktura

Ve všech významných areálech VŠE jsou vybudovány lokální počítačové sítě (LAN) napojené prostřednictvím pražské metropolitní sítě PASNET a sítě CESNET2 do Internetu. Jedná se o tyto sítě:

• LAN v areálu Žižkov;

• LAN v areálu Jižní Město;

• LAN v areálu kolejí Jižní Město;

• LAN v areálu Fakulty managementu;

• LAN v areálu kolejí Jarov a Studijního informačního centra Jarov (SIC-Jarov);

• LAN na Rooseveltově koleji;

• LAN Veleslavín;

• LAN Štěpánská.

Základní struktura počítačové sítě VŠE je zachycena na přiloženém schématu.

Počítačová síť v areálu na Žižkově zůstává nadále postavena na centrálním přepínači Cisco Catalyst 8500 MSR, na který jsou hvězdicově připojeny další přepínače téhož výrobce pomocí ethernetu na rychlosti 100 a 1000 Mb/s. K centrálnímu přepínači je též připojena většina serverů. Připojení většiny koncových stanic sítě zůstává na vyhrazených 100Mb/s (na přepínače). V areálu Jižní Město zůstává páteř na gigabitové technologii a všechny hlavní aktivní prvky na bázi technologie fastethernetu. Studijní informační centrum Jarov je připojeno rychlostí 1Gb/s do centrálního přepínače v lokalitě Žižkov po vlastním vyhrazeném optickém páru vláken. Počítačová síť na kolejích Jarov využívá páteřní prvek od společnosti Cisco, na který jsou napojeny rychlostí 1000 Mb/s jednotlivé bloky kolejí. V průběhu měsíců červen – září 2004 byly vybudovány nové datové rozvody na polovině objektu koleje Jarov III F a v 1. – 4. patře koleje Jarov II. Na blocích A, B a C jsou internetové přípojky o rychlosti 100Mb/s, ostatní přípojky komunikují nadále na rychlosti 10 Mb/s. Rooseveltova kolej stejně jako v loňském roce zůstala propojená se sítí na škole mikrovlnným spojem. Celkový počet počítačových (internetových) přípojek ve studentských pokojích na kolejích tak vzrostl na 1 902.

Počty datových přípojek na kolejích VŠE v Praze (12/2004):

Kolej	Počet přípojek	Počet platících studentů
Jarov I A	140	134
Jarov I B	140	138
Jarov I C	237	220
Jarov I D	144	76
Jarov II	128	128
Jarov III F	258	258
Jarov III G	268	196
Vackov	59	20
Rooseveltova	384	356
Blanice	144	123
Celkem	1902	1649

V roce 2004 byl zahájen v pražských areálech provoz WiFi sítě s cílem dále rozšířit možnosti studentů k přístupu k Internetu. Celá síť je postavena na 10 přístupových bodech o maximální rychlosti 54Mb/s a 2 přístupových bodech s maximální rychlostí 11Mb/s. Jedná se o technologii Wi-Fi standardu 802.11b/g. Tato služba slouží pouze pro registrované uživatele, kteří jsou vlastníky zařízení vybaveného adaptérem standardu 802.11b nebo 802.11g.

Tyto přístupové body jsou umístěny v lokalitě Žižkov v prostorách Staré a Nové auly, ve 2. patře Staré budovy, v mezaninu Staré budovy, v posluchárnách C a D a v zasedací místnosti rektorky. V lokalitě Jižní Město je pokryt vstupní vestibul a 3. patro budovy B.

Poslední dvě lokality školy (Praha-Veleslavín a Praha-Štěpánská) používají technologii sdíleného ethernetu.

5.3 Rozvoj e-Learningu na VŠE

Výpočetní centrum pokračovalo v roce 2004 v rozvoji e-Learningu v rámci transformačního projektu MŠMT – Rozvoj využití metod e-Learningu na VŠE. Cílem tohoto projektu bylo podpořit vzdělávací činnost pracovníků na Vysoké škole ekonomické formou virtuálních vzdělávacích kurzů (e-Learning), vytvořit elektronické kurzy pro studenty, stávající elektronické kurzy spravovat a provozovat. Tento cíl se podařilo splnit těmito kroky:

• Používaný systém LMS eDoceo byl povýšen na vyšší verzi.

• Byly zakoupeny další licence pro systém LMS eDoceo. Celkový počet studentů a zaměstnanců zapojených do elektronického studia dosahoval v roce 2004 přibližně 1200 osob.

• Ve spolupráci s firmou Trask Solutions, s.r.o. se vytvořili speciální úpravy pro specifické potřeby výuky v systému eDoceo na VŠE:

o nastavení času pro testy kurzu, ve kterém mají být dostupné;

o vstup do testu kurzu po předchozím schválení uživatelem;

o počítání času testování i pro případ výpadku systému – tím byla znemožněna studentovi možnost nekontrolovaného prostudování otázek testu;

o doplnění dotazníkových otázek;

o doplnění zapnutí či vypnutí různých konfigurací testů či kurzů;

o vylepšení importů ze studijní evidence.

• Vybraní pracovníci se zúčastnili konference a seminářů o problematice e-Learning na vysokých školách, kde konzultovali své poznatky se zástupci ostatních vysokých škol.

• Byl vytvořen program pro off-line prohlížení kurzů. Program dále představuje snadný nástroj pro pedagogy na tvorbu PDF souborů z připravených kurzů v Autorovi, byl nazván Tricitic.

• V rámci projektu byla financování skupina seniorů pro vedení (tutorování) e- learningových kurzů ECDL seniorů v rámci programu Univerzity třetího věku.

• Centrum podpory e-Learningu vytvořilo podmínky pro převedení kompletní skladby předmětů distančního programu Fakulty podnikohospodářské z off-line formy do systému eDoceo. Byly připraveny a otestovány importní data z evidence zápisů distančních studentů na předměty, jejich automatický import a aktualizace.

• Centrum podpory e-Learningu provozuje a spravuje systém eDoceo, včetně správy uživatelů, aktualizace kurzů, řešení problémů s kurzy, konzultace v oblasti tvorby elektronických kurzů.

• V rámci uzavřené smlouvy s ČSKI (Česká společnost pro kybernetiku a informatiku) o akreditaci střediska pro ECDL testování byly prováděny testy ECDL pedagogů. Výpočetní centrum spolupracuje v této oblasti s Fakultou podnikohospodářskou.

• Další pracovníci získali certifikaci v oboru testování ECDL a udělování ECDL certifikátů.

• Centrem podpory e-Learningu byly provozovány kurzy pro zaměstnance v oblasti IT, byly zakoupeny kurzy angličtiny a němčiny E-academy a Langmaster.

• Byly zakoupeny kurzy Bezpečnosti práce a Požární ochrany.

• Pro pokročilé uživatele IT byly zakoupeny kurzy Bezpečnost nejen v IT.

• Pro nově přicházející zaměstnance byl vytvořen kurz Lotus Notes pro začátečníky.

• Ve spolupráci s pedagogy byly zpracovány a provozovány další elektronické kurzy:

o IT_113 Úvod do programování v JAVA;

o EPR_405 Evropská právní politika;

o PRA_408 Evropské právo;

o IT_425 Správa lokálních sítí.

• Byl zorganizován pilotní projekt v kurzu IT_113 „Úvod do programování Javy“, kde byly získány informace o studiu a připravenosti studentů na výuku pro cca 500 studentů (25 paralelních cvičení po 20 cvičeních), byly využity nové úpravy v systému eDoceo – časování testů.

Výpočetním centrem je také provozována výuka síťových technologií v rámci tzv.

Cisco Networking Academy.

6 Vysokoškolské knihovny, knihovnicko-informační služby

VŠE provozuje síť knihoven a studoven, z nichž veřejně přístupné jsou:

• Knihovna VŠE na Žižkově, Praha 3 se specializovanými studovnami:

o Knihovna Pavla Eislera Fakulty mezinárodních vztahů;

o Evropské dokumentační středisko;

o Mediatéka, knihovna Fakulty financí a účetnictví;

• Studijní knihovna Jižní Město, Praha 4;

• Knihovna Fakulty managementu, Jindřichův Hradec.

Funkci ústřední knihovny sítě plní Knihovna VŠE na Žižkově, která je základem Centra informačních a knihovnických služeb VŠE (dále CIKS). Ústřední knihovna sítě je podle § 13 Knihovního zákona č. 257/2001 Sb. specializovanou knihovnou vykonávající koordinační, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti v oblasti své specializace.

6.1 Doplňování knihovního fondu

CIKS zajišťuje centrální akvizici a evidenci všech typů informačních zdrojů pro uživatele knihovní sítě VŠE. Ve spolupráci se členy Rady pro knihovnické a informační služby (RAKIS) je knihovní fond v rámci stanovené tematické gesce průběžně doplňován především nákupem, a dále výměnou a dary. Jak je uvedeno v tabulce 6.1.1, fond všech knihoven VŠE čítal v roce 2004 přes 460 tis. knihovních jednotek a 550 titulů aktuálně nakupovaných periodik v tištěné podobě. Celkový přírůstek v roce 2004 byl pořízen z rozpočtových finančních prostředků (4 175 tis. Kč), z prostředků cca 60 grantů (1 010 tis. Kč) a z darů (1 950 tis. Kč).

Většina nakoupených odborných titulů je v anglickém jazyce, na druhém místě v pořadí jsou české publikace.

Tab. 6.1.1 Knihovny VŠE – jejich fondy, zdroje a služby

Přírůstek knihovního fondu za rok 2004	11 683
Knihovní fond celkem	463 575
Počet odebíraných titulů periodik:
– fyzicky	557
– elektronicky (odhad)	12 000
Otevírací doba za týden1) (fyzicky)	61
Počet absenčních výpůjček2)	153 027
Počet uživatelů3)	17 611
Počet studijních míst	383
Počet svazků umístěných ve volném výběru	42 100

1) Rozumí se počet otevíracích hodin týdně toho provozu vysokoškolské knihovny, který má nejdelší otevírací dobu. Otevírací doby jednotlivých provozů se nesčítají!

Termínem „fyzicky“ se rozumí osobní návštěva knihovny, nikoli elektronická komunikace.

2) Včetně prolongace.

3) Uživatel je návštěvník knihovny, který alespoň 1x v daném kalendářním roce využil absenčních služeb knihovny.

6.2 Dostupnost elektronických informačních zdrojů

V roce 2004 bylo na VŠE dostupných celkem 65 elektronických informačních zdrojů, z toho cca polovinu tvořily zdroje přístupné v počítačové síti. Mezi nejvýznamnější on-line dostupné zdroje patřily databáze obsahující plné texty odborných časopisů EBSCO, ProQuest 5000 a Anopress, dále plnotextové specializované zdroje (IEEE Computer Society Digital Library, Periodical Contents Index Web, Reuters Business Insights, KnowEurope, SourceOECD, …), citační rejstříky (Web of Knowledge, Journal Citation Reports), faktografické zdroje (DSI Campus Solution, ViewsWire, Country Reports) a další.

Díky grantu MŠMT „Informační zdroje pro ekonomický výzkum“ měla akademická obec VŠE k dispozici oproti roku 2003 další tři kvalitní informační zdroje – komplex statistických databází DSI Campus Solution, databázi ViewsWire obsahující komentáře, rozbory, analýzy a prognózy z oblasti ekonomie a politiky a databázi ExpressExec, určenou zejména pro podnikovou ekonomiku.

V rámci řešení grantu byl také zahájen experimentální provoz knihovny E-books, obsahující kolekci 115 titulů, sestavenou ve spolupráci s pedagogy VŠE.

Elektronické informační zdroje jsou dostupné na adrese http://www.vse.cz/zdroje ze všech počítačů zapojených do sítě VŠE, po autorizaci mohou uživatelé využívat i vzdálený přístup prostřednictvím proxy serveru.

Pouze v lokální síti mají uživatelé k dispozici tři faktografické zdroje, využívané zejména ve výuce Fakulty podnikohospodářské, a právní systém ASPI. Podstatně byla v roce 2004 rozšířena nabídka jazykových programů zpřístupněných v Mediatéce a v jazykové studovně na Jižním Městě.

Prostřednictvím virtuální ekonomické knihovny Econlib byly v roce 2004 na adrese http://www.econlib.cz/eiz.html zpřístupněny elektronické verze cca 120 periodik, která jsou předplacena v tištěné podobě. Většina titulů je plně dostupná všem uživatelům z VŠE, plné texty některých českých titulů jsou z licenčních důvodů dostupné pouze prostřednictvím oborových knihovníků.

V Econlibu jsou také uloženy odkazy na zdroje volně dostupné z Internetu. Tyto zdroje jsou vyhodnoceny oborovými knihovníky a poté zařazeny do příslušné kategorie databáze Koumes (http://www.econlib.cz/odkazy/ – Katalog Online Užitečných Materiálů Ekonomických & Společenských).

6.3 Zabezpečení knihovnicko-informačních služeb

CIKS poskytuje uživatelům tyto rozsáhlé knihovnicko-informační služby:

• Centrální akvizice informačních zdrojů všech typů.

• Centrální evidence a zpracování informačních zdrojů.

• Výpůjční služby (prezenční, absenční, meziknihovní, mezinárodní meziknihovní); v roce 2004 to bylo více než 150 tis. absenčních výpůjček pro více než 17 tisíc zaregistrovaných uživatelů – viz tabulka 6.1.1.

• Informační služby: poradenství k databázím a informačním zdrojům, bibliograficko- informační služby, referenční a rešeršní služby – v roce 2004 bylo zpracováno 135 rešerší pro uživatele, poskytnuto 9 konzultací pro knihovníky, zajištěn byl úvodní seminář pro studenty 1. ročníků VŠE.

• Elektronické informační služby byly zajištěny především prostřednictvím virtuální ekonomické knihovny – Econlibu na adrese http://www.econlib.cz, podrobněji je uvedeno v bodě 6.4.

• Reprografické služby – v roce 2004 měli uživatelé v knihovnách VŠE k dispozici celkem 8 kopírovacích strojů.

• Propagační a vzdělávací služby – podrobněji je uvedeno v bodě 6.5.

6.4 Elektronické služby

Pracovníci CIKS zajišťovali v roce 2004 elektronické služby prostřednictvím WWW stránek VŠE a CIKS, zejména pak virtuální ekonomické knihovny Econlib a katalogu Aleph500.

Prostřednictvím Econlibu byly zpřístupněny licencované elektronické informační zdroje a vybrané volně dostupné zdroje z Internetu, dále byla zajištěna služba elektronického dodávání dokumentů z fondů CIKS a knihovny CERGE-EI a elektronická komunikace s uživateli (služba „Ptejte se nás“ prostřednictvím e-mailu a přímá komunikace prostřednictvím ICQ). Na WWW stránkách si také uživatelé mohli přímo objednat služby knihovny (např. rešerše, prezentaci elektronických zdrojů, konzultace, meziknihovní výpůjční službu, mezinárodní meziknihovní výpůjční službu, rezervaci klubu knihovny), nebo si stáhnout a vytisknout formuláře pro objednávání služeb knihovny i pro potřeby studijní (potvrzení o studiu, přihlášky, dohody apod.).

Prostřednictvím katalogu Aleph500 si registrovaní uživatelé knihovny mohli on-line objednávat a rezervovat literaturu, prodlužovat výpůjční lhůtu, kontrolovat stav výpůjček, nastavit si profil pro průběžnou rešerši (SDI). Přímo z katalogu mohli také pracovat s naskenovanými plnými texty prací významných prvních českých ekonomů (tzv. Zlatý fond českého ekonomického myšlení), nebo vyhledávat v databázi abstrahovaných ekonomických periodik FinLit.

6.5 Vzdělávání a výchova uživatelů

Pracovníci CIKS zajistili v roce 2004 celkem 70 prezentací elektronických informačních zdrojů, exkurzí v knihovnách, vstupů do diplomových seminářů a instruktáží nových uživatelů, zejména studentů prvního ročníku a zahraničních studentů.Poskytli také 9 odborných konzultací pro pracovníky jiných knihoven českých i zahraničních. Tyto akce zajistili především oboroví knihovníci a pracovnice SKJM a knihovny FM v Jindřichově Hradci.

6.6 Pracovníci – kvalifikační struktura, celoživotní vzdělávání

Personální situace v knihovnách VŠE byla vzhledem k nárůstu počtu odborných služeb při současném zajišťování rozsáhlého provozu a nízkých platech poměrně složitá. Projevila se mj. odchodem kvalifikovaných pracovníků s vysokoškolských vzděláním a problémy při náboru nových pracovníků.

Pracovní poměr ukončilo celkem 6 pracovníků, z toho 4 vysokoškoláci, 1 pracovnice odešla do důchodu. Pouze polovina z nich byla nahrazena nově přijatými pracovníky. Nepodařilo se ale obsadit některé specializované pracovní pozice, a proto se na zajištění těchto činností museli podílet stávající pracovníci, mezi něž byla práce rozdělena. To bohužel vedlo ke zpomalení zavádění nových postupů a služeb, v některých případech k jejich odložení na dobu, kdy se podaří personální situaci vyřešit. Podařilo se naopak posílit tým oborových knihovníků absolventkou oboru knihovnictví na Karlově univerzitě.

Všichni nově přijatí pracovníci absolvovali zaškolení pro práci s knihovnickým systémem Aleph, a to v závislosti na náplni práce buď pouze školení na vyhledávání nebo pro práci s konkrétními moduly. V rámci zvyšování kvalifikace a odbornosti absolvovala úspěšně

1 pracovnice rekvalifikační knihovnický kurz v rozsahu 160 hodin, pořádaný Národní knihovnou ČR. Specialisté – katalogizátoři se zúčastnili několika odborných seminářů a školení pro práci v katalogu Aleph.

Značné potíže bylo nutno překonat z důvodu ukončení civilní služby. Některé činnosti v CIKS zajišťovali v rámci civilní služby 3 pracovníci, kteří museli být nahrazeni novými pracovními místy. Tato náhrada byla spojena s nemalými problémy vzhledem k nízkým platovým třídám přiřazeným těmto činnostem a značným požadavkům a nárokům, které jsou na druhé straně na tyto nově obsazované pracovní funkce kladeny.

V knihovnách VŠE pracovalo v roce 2004 celkem 52 pracovníků na přepočtené úvazky, vysokoškolské vzdělání mělo 21 pracovníků, středoškolské 32 pracovníků. Vzdělání v oboru knihovnictví, ať už vysokoškolské nebo středoškolské, mělo 13 pracovníků knihoven. V doktorandském studiu na VŠE studovalo 5 pracovníků knihoven, kteří se také podíleli v rámci své odborné přípravy na zabezpečení výuky na VŠE.

6.7 Další aktivity

6.7.1 Rozvoj integrovaného knihovního systému Aleph500

Rok 2004 znamenal završení základní etapy zavádění systému Aleph500 do knihoven VŠE. Tato etapa začala v roce 2002 pořízením systému a jejím nejviditelnějším výsledkem pak bylo uvedení systému do provozu v roce 2003 (katalogizace a výpůjční proces). Na počátku roku 2004 pak byly uvedeny do provozu také moduly pro správu časopisů (SERIÁLY) a pro akviziční činnost.

Modul SERIÁLY byl používán zpočátku jen v Knihovně VŠE v areálu Žižkova a na Jižním Městě, ale později v průběhu roku byl zprovozněn také v knihovně Fakulty managementu v Jindřichově Hradci a SIC na Jarově.

Zavedením systému Aleph500 byly současně vytvořeny předpoklady pro další zkvalitňování poskytovaných knihovnicko-informačních služeb. Jedním z prvních výsledků bylo vyřešení propojení mezi katalogem (pod správou systému Aleph500) a systému pro elektronické dodávání dokumentů. Výhoda tohoto řešení spočívá v tom, že uživatel nemusí paralelně pracovat ve dvou systémech, ale že systémy si potřebné údaje předají mezi sebou automaticky.

Otevřenost systému Aleph500 se ukazuje jako výhoda i do budoucna. Projevilo se to například v analýzách pro potřeby vývoje a zavedení ISISNG, ve kterém se počítá s mnohočetnou obousměrnou komunikací mezi oběma systémy pro řešení různých situací v studijně-informačních procesech.

6.7.2 Grantová činnost

V roce 2004 bylo zahájeno řešení pětiletého grantového projektu MŠMT ČR

„Informační zdroje pro ekonomický výzkum“, kód 1N04033. Cílem tohoto projektu je zvýšení kvality informačního zabezpečení ekonomického výzkumu, a to nejen získáním přístupu ke čtyřem odborným elektronickým informačním zdrojům, ale také vybudováním systému přidružených služeb k těmto zdrojům a jejich integraci s klasickými knihovnickými a informačními službami.

Řešitelem projektu je CIKS-VŠE, celkem se účastní 15 členů konzorcia. Celková částka uznaných nákladů projektu činí 27 777 tis. Kč, z toho dotace se státního rozpočtu 26 239 tis. Kč.

Dalším řešeným grantem byl roční projekt FRVŠ č. 1448/2004 „Multimediální veřejné studovny VŠE“. Jeho cílem bylo vybudovat multimediální studovny CIKS na Žižkově a na Jižním Městě, které budou zajišťovat komplexní podporu samostudia a celoživotního vzdělávání. Z projektu bylo obnoveno technické vybavení Mediatéky a počítačové a jazykové studovny SKJM a zajištěny nové jazykové programy zde zpřístupněné. Celková hodnota projektu činila 2 049 tis. Kč, z toho z dotace FRVŠ 1 719 tis. Kč finančních prostředků. Projekt byl úspěšně obhájen v lednu 2005.

7 Výzkum a vývoj

7.1 Organizační, personální a materiální zabezpečení výzkumu a vývoje

Vědecko-výzkumná činnost na VŠE je koordinována prorektorem pro vědu a výzkum a proděkany pro vědu a výzkum působícími na jednotlivých fakultách. Prorektorovi je podřízeno oddělení pro vědu a výzkum. Hlavní činnost oddělení je orientována na podporu vědecko-výzkumného úsilí na fakultách a katedrách a na poskytování základního servisu pro formulaci výzkumných projektů a podávání přihlášek do národních i mezinárodních grantových agentur. Činnost oddělení vědy a výzkumu je nadále zaměřena na organizační podporu a evidenci vědecko-výzkumných aktivit v rámci VŠE, financování vědy a výzkumu, vyhledávání grantových nabídek a jejich zprostředkování pracovníkům VŠE, řízení interní grantové agentury VŠE a administrace jednotlivých dílčích agend (studentská vědecká soutěž, účast na mezinárodních konferencích, soutěž o prestižní publikaci VŠE, podpora školou vydávaných vědeckých periodik, kontakt s institucemi státní správy, spolupráce s partnerskými univerzitami apod.). Významnou část činnosti oddělení tvoří i mezinárodní agenda ve vědě a výzkumu, která zahrnuje stimulaci, organizaci a základní technickou pomoc při udržování a rozvoji mezinárodních vědecko-výzkumných projektů. Na jednotlivých fakultách jsou vyčleněni administrativní pracovníci pro zpracovávání agendy v oblasti vědy a výzkumu, kteří jsou řízeni proděkany pro vědu a výzkum.

Vědecko-výzkumné aktivity akademických pracovníků vycházejí z požadavků plynulého uplatňování vědecko-výzkumných poznatků ve výuce a těsné spolupráce s hospodářskou praxí. V rámci svého pracovního úvazku je akademický pracovník orientován jak na výkon v oblasti pedagogiky, tak i na konkrétní aktivity při řešení vědecko-výzkumných zadání, a podpoře studentského výzkumu. Toto pojetí je doplněno koordinací výzkumných institutů a center, které se výraznou měrou podílejí na zajišťování velkých grantových projektů školy a na organizaci odborných a poradenských aktivit směrem k institucím veřejného i podnikatelského sektoru. Důraz na vědeckou činnost platí i pro studenty doktorského studia, kteří se aktivně zapojují do práce vědeckých týmů a do vědeckých projektů financovaných jak z národních a mezinárodních zdrojů, tak i v rámci podpory vědy na VŠE.

V oblasti publikačních aktivit a popularizace vědecké práce VŠE garantuje vydávání tří vědeckých časopisů z oblasti ekonomických věd (Politická ekonomie, Prague Economic Papers a Acta Oeconomica Pragensia), přičemž Politická ekonomie je prestižním časopisem s nenulovým impakt faktorem.

Vlastní vědecko-výzkumná činnost je zajišťována jednotlivými fakultami, které jsou zodpovědné jak za kontinuální řešení vědeckých témat, tak i za tvorbu a realizaci fakultních koncepcí rozvoje vědy a výzkumu:

• Na Fakultě financí a účetnictví vychází jednotlivé výzkumné projekty z přijaté Koncepce vědy a výzkumu FFÚ VŠE. Hlavní výzkumný projekt fakulty tvoří výzkumný záměr „Rozvoj finanční a účetní teorie a její aplikace v praxi z interdisciplinárního hlediska“. Řešitelský tým je rozdělen do sedmi skupin podle jednotlivých kateder. Za účelem podpory studentského výzkumu v rámci specifického výzkumu byly vytvořeny společné týmy akademických pracovníků a studentů. Současně jsou v návaznosti na vědecké cíle fakulty řešeny další projekty na základě účelové podpory především od Grantové agentury České republiky a jiných zadavatelů. Vedení projektů je přitom plně v kompetenci jednotlivých řešitelů, vedení

fakulty se zabývá koncepční činností, koordinací, kontrolou a podporou jednotlivých projektů. Za účelem zajištění interdisciplinarity bylo zřízeno Centrum pro finanční a účetní studie, v jehož rámci probíhají vědecké diskuse mezi jednotlivými katedrami i diskuse na širším základě. Příkladem takovéto diskuse byla odborná konference

„Přeměny společností s důrazem na přeshraniční fúze“, která byla pořádaná tímto Centrem. Dalším výzkumným centrem je Centrum pro finanční a monetární makrodynamiku (viz kapitola 7.5).

• Na Fakultě mezinárodních vztahů byl pro zapojení co největšího počtu pracovníků do vědecko-výzkumné činnosti vytvořen Institut integrace ČR do evropské a světové ekonomiky, jehož název současně vymezuje koncepční dlouhodobou tematickou orientaci výzkumu na fakultě. Institut je řešitelským a koordinačním pracovištěm výzkumného záměru “Ekonomické, právní a politické problémy integrace České republiky do evropské a světové ekonomiky“. V roce 2004 se vědecko-výzkumné aktivity fakulty orientovaly jednak na syntetizující práce spojené s ukončením výzkumného záměru, jednak na přípravu nových výzkumných projektů od roku 2005.

• Na Fakultě podnikohospodářské byla vědecko-výzkumná činnost v roce 2004 řízena proděkanem pro vědu v součinnosti s vedoucími jednotlivých kateder. Vedle proděkana pro vědu, jehož role je převážně koncepční, řídící a organizátorská, je to referentka pro vědu a doktorské studium, která vykonává organizátorské, dokumentační, kontrolní a další činnosti, které souvisejí s denním chodem a provozem fakultní knihovny, evidencí a vykazováním publikační činnosti, chodem doktorského studia na fakultě a zahraničními styky učitelů fakulty. Pro snazší zvládnutí stále narůstajících administrativních a evidenčních prací, souvisejících zejména s registrací publikační činnosti a dalších agend v oblasti doktorského studia, využívá referentka pro vědu a doktorské studium jednu pomocnou vědeckou sílu. Velmi významnou funkci servisu, především pro grantové aktivity učitelů, dále pak pomocné organizátorské a řídící práce v celém úseku vědy a výzkumu na fakultě, včetně prací překladatelských a rešeršních, provádí asistent proděkana pro vědu. Hlavní administrativní práce spojené s chodem celého úseku vědy a výzkumu na fakultě provádí sekretářka děkana fakulty.

• Na Fakultě informatiky a statistiky se realizuje vědecko-výzkumná činnost v rámci jednotlivých kateder, kde tématicky bezprostředně navazuje na jejich oborové zaměření a je integrální součástí práce každého pedagoga. Vědecko-výzkumná činnost je následně hodnocena výstupy ve formě publikační činnosti (hodnotící kritéria preferují články v indexovaných časopisech jak doma, tak zejména v zahraničí, a monografie), interními vědeckými semináři, zapojováním do domácích a mezinárodních grantů. Grantová činnost bývá spojena s užším výzkumným kolektivem, zpravidla z jedné katedry. Vědecko-výzkumná činnost propojující oborově různé katedry a pracoviště je realizována v řešení tří výzkumných záměrů, do kterých je zapojena velká část pracovníků fakulty. V rámci záměru „Metody exploatace informačních zdrojů“ je vytvořeno samostatné výzkumné pracoviště se dvěma sekcemi – Středisko analytických studií a Laboratoř inteligentních systémů. Středisko analytických studií je novým vědecko-výzkumným pracovištěm vytvořeným v roce 2002 s cílem zaměřit se na problematiku ekonomicko-statistických analýz. Personálně je složeno ze zkušených vědeckých pracovníků fakulty a z doktorandů.

• Na Fakultě národohospodářské představuje výzkum zásadní a trvalou součást aktivit fakulty a v tomto smyslu je také organizován a personálně i materiálně zabezpečován. Je koncipován projektově a realizován řešitelskými týmy vytvářenými dlouhodobě i ad hoc. Vedle starších zkušených řešitelů se postupně stále více zapojují noví mladí perspektivní pracovníci. Specifické organizační řešení představuje činnost Institutu

pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP) a Střediska regionálních a správních věd (SRVS), které jsou nedílnými součástmi fakulty.

• Na Fakultě managementu v Jindřichově Hradci jsou základními organizačními jednotkami, v rámci nichž jsou vědecko-výzkumné aktivity realizovány, čtyři katedry, institut zdravotnického managementu a laboratoř SALOME (Společná laboratoř managementu), která je společným výzkumným pracovištěm ÚTIA AV ČR a FM VŠE. Na vědecko-výzkumné činnosti fakulty se podílí akademičtí pracovníci, kteří řeší úkoly vyplývající z řady grantových projektů. Současně se někteří pracovníci kateder zapojují do řešení úkolů vyplývajících ze spolupráce s regionálními institucemi. Stejně jako v několika letech předešlých byly i v roce 2004 za stěžejní považovány vědecko-výzkumné aktivity soustředěné v rámci výzkumného záměru

„Multidisciplinární podpora managementu“, jehož řešitelské období bylo na základě žádosti adresované MŠMT v roce 2003 prodlouženo o další rok, tedy do prosince 2004. Vědecká činnost na fakultě je administrativně podporována oddělením vědy a výzkumu, které pomáhá pracovníkům při podávání grantových návrhů, zprostředkovává informace o vědeckých soutěžích interních i externích a zabezpečuje agendu doktorského studia, nově akreditovaného na podzim 2003.

7.2 Zaměření výzkumu a vývoje

Postavení vědy a výzkumu na Vysoké škole ekonomické je podmíněno charakterem školy, jejími dlouhodobými vývojovými trendy a aktuální vědeckou politikou VŠE, která je zaměřena na podporu váhy, uznání a rozvoje vědecko-výzkumné práce jako takové. Svým charakterem se škola řadí k předním ekonomickým institucím zaměřeným na vzdělávání kvalifikovaných odborníků pro všechny oblasti národního hospodářství s výraznou orientací na praxi. Takový záběr dává škole velmi široký a oborově rozrůzněný odborný potenciál. Ten se prosazuje jak v možnosti vyjadřovat se k téměř všem aspektům ekonomického života společnosti, tak i v tendenci zakládat stále nové odborné kapacity ve vztahu k tématům, která zůstala dosud nepokryta.

Nové vědecké kapacity a vznik nových, tematicky aktuálně orientovaných vědecko- výzkumných pracovišť se v posledním období výrazně odrazily i ve výkonu VŠE jako celku. Jde především o prudký nárůst projektů poskytovaných jednotlivými národními a mezinárodními grantovými agenturami po roce 2000, které dosáhly téměř trojnásobného finančního objemu. Tematická diferenciace a snaha o řešení aktuálních problémů hospodářské praxe vedly v této souvislosti k nárůstu přímé spolupráce s praxí jak ve formě expertizní a poradenské činnosti, tak i co do přímého řešení výzkumných zadání pro podnikovou praxi. Vědecko-výzkumná spolupráce s praxí má pro VŠE klíčový význam zejména s ohledem na přípravu absolventů kvalifikovaných jak v oblasti teoretické, tak i co do schopnosti tvůrčím způsobem obsáhnout řešení neobvyklých a intelektuálně náročných praktických úkolů. Vysoký počet studentů Vysoké školy ekonomické a zejména vědecká orientace doktorského studia tak umožnily, v rámci jednotlivých akademických týmů, řešení téměř 400 praktických projektů jak pro oblast podnikatelské praxe, tak i v rámci zadání pro veřejnou správu. V roce 2004 byla evidována vědecko-výzkumná spolupráce ve více než 80 konkrétních případech s orgány veřejné správy, v oblasti spolupráce se soukromým sektorem a veřejnoprávními korporacemi bylo evidováno více než 160 aktivit. Rozsáhlá spolupráce v oblasti prakticky orientovaných výzkumných zadání se odrazila i v nárůstu přímé spolupráce s resorty a v řešení resortních výzkumných projektů. Spolupráce s resorty byla v roce 2004 nejdynamičtější oblastí vědy a výzkumu financovanou ze státního rozpočtu. Přestože většina

prakticky orientovaných výzkumných projektů není dosud zahrnuta do oficiálních statistik hodnocení vysokých škol, dosáhla Vysoká škola ekonomická ve výkonu přepočteném na jednoho akademického pracovníka srovnatelné pozice s Univerzitou Karlovou (viz přehled).

Lze konstatovat, že uvedené faktory vedly i v roce 2004 k růstu aktivního zapojování akademických pracovníků školy do vědecko-výzkumného procesu a to i přes vysoké vytížení akademických pracovníků v oblasti pedagogického výkonu. (V roce 2004 se VŠE průměrným počtem 24,17 studentů na akademického pracovníka zařadila na třetí pořadí v rámci českých vysokých škol.)

Vědecko-výzkumná činnost je nedílnou součástí práce každého akademického pracovníka, je nezbytnou podmínkou jeho kvalifikačního růstu, ale i úrovně pedagogické činnosti. Na úrovni vědecké práce závisí nejenom prestiž školy, ale i objem dalších finančních zdrojů. S postupným zapojováním ČR do EU usiluje VŠE o větší zapojování do aktuálních struktur evropského výzkumu ve vazbě na nové mezinárodní zdroje financování vědeckého rozvoje, zejména 6. rámcový plán EU.

V rámci organizační struktury vědecko-výzkumné činnosti na VŠE byl v roce 2004 dále podporován růst mezifakultního výzkumu a formování interdisciplinárních výzkumných týmů. Motivem bylo jednak víceoborové zaměření zpracovávaných projektů zejména v oblasti spolupráce s praxí a resortních výzkumných projektů, stejně jako i potřeby zajištění studentského výzkumu podporovaného ze zdrojů specifické vědy Interní grantovou agenturou VŠE. Tematické zaměření vědecko-výzkumných aktivit jednotlivých fakult je zřejmé z následujícího přehledu:

• Zaměření výzkumu a vývoje na Fakultě financí a účetnictví vychází z poslání fakulty zakotveného ve Statutu fakulty a z Dlouhodobého záměru fakulty do roku 2005 a navazuje na akreditované obory na fakultě pro bakalářské, magisterské a doktorské studium a pro habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem. Tím je dáno

zaměření vědecké a výzkumné činnosti na tři obory: „Finance“, „Účetnictví a finanční řízení podniku“ a „Teorie vyučování ekonomických předmětů“. Věda a výzkum tvoří přitom nedílnou součást hlavní činnosti fakulty a představuje náplň činnosti každého učitele.

• Výzkum na Fakultě mezinárodních vztahů se dlouhodobě soustřeďuje na otázky vnějších ekonomických a politických vztahů České republiky včetně odpovídajících právních souvislostí. V rámci této problematiky se vědecké aktivity pracovníků fakulty soustřeďují zejména na otázky globalizačních a integračních procesů a jejich dopadů na českou ekonomiku v období začleňování do Evropské unie.

• Tematicky je vědecko-výzkumná práce Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze zaměřena převážně na analýzu a rozvoj poznání v oblastech ekonomického a manažerského chování nejen podnikatelských subjektů, ale i neziskových organizací. V těchto podnikatelských a jiných ekonomických subjektech jsou zkoumány a nově koncipovány poznatky z oblasti mikroekonomických zákonitostí jejich vývoje, z podnikové ekonomiky, managementu, marketingu, psychologie a sociologie řízení, rozvoje lidských zdrojů a personalistiky, logistiky a řízení procesů. Všechna tato vědecká zkoumání jsou prováděna v podmínkách rozhodujících a determinujících vlivů rostoucí globalizace a mezinárodní integrace, na přelomu historického vývoje přerůstání industriální společnosti ve společnost znalostní. Proto také bylo hlavní vědecko-výzkumné zaměření FPH VŠE v Praze v posledních šesti letech (od roku 1999) dominantně orientováno na výše naznačené poznání, které bylo analyzované a prezentované ve výzkumném záměru fakulty, realizovaném pod označením MSM 311300001 „Teoretické, metodologické a empirické aspekty podnikání v mezinárodním prostředí“.

• Fakulta informatiky a statistiky je profilována jako pracoviště, jejíž katedry jsou ve vědecké oblasti zaměřeny na práci s informacemi. Na jedné straně se jedná o informační technologie, informační management a znalostní systémy a na druhé straně vystupují oblasti matematicky orientované, zaměřené na modelování, na metody zpracování a využívání informací jako je statistika, demografie, ekonometrie, operační výzkum. Vědeckou-výzkumná činnost fakulty odpovídá zaměření jednotlivých kateder a orientuje se na plnění výzkumných záměrů fakulty, na získávání a řešení grantových projektů domácích i zahraničních. Velmi bohatá je publikační činnost, maximální podpora je věnována přednáškám na mezinárodních konferencích, organizování odborných konferencí a seminářů, vydávání odborných časopisů a sborníků, bohatá je expertní a oponentní činnost. Vědecko-výzkumná činnost tvoří nedílnou součást práce akademických pracovníků FIS.

• Zaměření vědy a výzkumu Fakulty národohospodářské konvenuje jejímu profilu. Integrující roli hraje výzkumný záměr „Ekonomické, ekologické, regionální a sociální aspekty transformace české společnosti v 90. letech“. Současně se připravují podmínky pro rozvíjení aktivit zejména v oblasti kvalitativní a kvantitativní analýzy státních zásahů a regulace z hlediska ekonomické efektivnosti a kvality života, teorie a praxe regionálního rozvoje, evaluace státních intervencí a přípravu teoreticko- metodologického přístupu ke zkoumání příčinných vztahů státních politik (ex-post analýzy politiky životního prostředí, scénáře vývoje v rámci strategických dokumentů vládních politik ad.). Institucionálně výzkum probíhá zejména v rámci výzkumného záměru, grantů GA ČR, AV ČR a projektů výzkumu a vývoje MPSV, MMR, MŽP, MZe ad.

• Vědecko-výzkumná činnost pracovníků Fakulty managementu je zaměřena především na rozvoj a aplikaci těch disciplín, které manažerskou činnost a zejména pak manažerské rozhodování podporují. Jedná se o studium různých formálních

(matematických) metod a navrhování modelů, ale i o vytváření strategií pro podporu rozhodování na nejrůznějších úrovních řídícího procesu. Z oblasti informačních věd a umělé inteligence se výzkum zaměřuje na řešení aktuálních problémů vznikajících v souvislosti s masovým využíváním výpočetních technologií. Zde máme na mysli především řešení speciálních problémů souvisejících se získáváním znalostí z dat a posuzování relevance znalostí, jako je například výběr nejinformativnějších příznaků vhodných pro rozhodování. Z oblasti matematické statistiky se jedná o metody analýzy časových řad, zejména pak metody pro odhad bodu zlomu v časových cenzorovaných řadách. Z oblasti metod diskrétní matematiky jde například o rozvíjení problematiky pokrývání acyklických digrafů cestami různých typů. V oblasti socio- ekonomických disciplín je výzkum zaměřen na problematiku související s chováním ekonomických subjektů v podmínkách poskytování produktu prostřednictvím veřejné služby nebo na komerčním základě a ovládaných vybranou vlastnickou strukturou.

Podíl fakult VŠE na objemu prostředků na VaV v roce 2004

FM 11%

FFU 14%

FNH 17%

FMV 18%

FIS 32%

FPH 8%

7.3 Výzkumné záměry

V roce 2004 bylo na VŠE řešeno osm výzkumných záměrů.

Tab. 7.3.1 Výzkumné záměry VŠE v Praze

Název výzkumného záměru		Prostředky přidělené v roce 2004 (v tis. Kč)
MSM311100001	Rozvoj finanční a účetní teorie a její aplikace v praxi z interdisciplinárního hlediska	1 433
MSM311200001	Ekonomické, právní a politické problémy integrace ČR do světové ekonomiky	7 811
MSM311300001	Teoretické, metodologické a empirické aspekty podnikání v mezinárodním prostředí	1 472
MSM311401001	Modely a metody pro ekonomické rozhodování	1 565
MSM311402001	Metody extrapolace informačních zdrojů	8 059
MSM311403001	Systémová integrace a informační management	1 567
MSM311500001	Ekonomické, ekologické, regionální a sociální aspekty transformace české společnosti	1 921
MSM311600001	Multidisciplinární podpora managementu	4 048
Celkem dotace z veřejných prostředků		27 876

Řešené výzkumné záměry byly pro VŠE velkým přínosem jak po stránce odborné, tak i finanční. Umožnily akademickým pracovníkům podílet se svou odbornou specializací na šířeji koncipovaných výzkumných projektech. Interdisciplinární přístup v rámci výzkumných záměrů přispěl k váze výsledných publikací a rozšiřuje možnosti prezentace výzkumu na mezinárodních konferencích.

MSM311100001 – Rozvoj finanční a účetní teorie a její aplikace v praxi z interdisciplinárního hlediska

Odpovědná řešitelka: doc. Ing. Bojka Hamerníková, CSc., doba řešení: 1999 – 2004. Základním výstupem výzkumného záměru v roce 2004 bylo vydání oponovaného sborníku v rozsahu 550 stran, který se skládal ze sedmi částí:

1. Ovlivnění veřejných příjmů a výdajů v České republice naším vstupem do Evropské unie;

2. Řešení rizikovosti finančních institucí se zahrnutím klienta;

3. Analýza měnové politiky a bankovního systému v České republice;

4. Financování, stimulace investičních aktivit a oceňování českých průmyslových firem;

5. Harmonizace českého účetnictví z hlediska vstupu České republiky do Evropské unie;

6. Tvorba a využití manažersky orientovaných informačních systémů;

7. Promítnutí změn v účetnictví a financích vyvolaných vstupem České republiky do Evropské unie do učiva ekonomických předmětů na obchodních akademiích a dalších ekonomických oborech středních škol.

Výsledky výzkumného záměru byly dále zveřejněny celkem v 9 knižních publikacích, v 34 příspěvcích na mezinárodních vědeckých konferencích, v 29 článcích v časopisech s oponentním řízením, v 66 článcích v časopisech bez oponentního řízení a ve 3 skriptech.

V roce 2004 byly podány tři přihlášky do veřejné soutěže na nové výzkumné záměry. V souladu s výsledky této soutěže rozhodlo MŠMT ČR o udělení institucionální podpory na výzkumný záměr mající stejný název jako předchozí výzkumný záměr „Rozvoj finanční a účetní teorie a její aplikace v praxi z interdisciplinárního hlediska“ (MSM6138439903, odpovědný řešitel: doc. Ing. Petr Marek, CSc., doba řešení: 2005 – 2011).

MSM311200001 – Ekonomické, právní a politické problémy integrace ČR do světové ekonomiky

Odpovědná řešitelka: doc. Ing. Eva Klvačová, CSc., doba řešení: 1999 – 2004. Výsledkem syntetizujících prací na výzkumném záměru bylo vydání čtyř monografií v nakladatelství Professional Publishing:

1. E. Klvačová a kol.: Prohlubování evropské integrace;

2. A. Ort a kol.: Bezpečnost Evropy a Česká republika;

3. M. Helísek: Měnové krize (empirie a teorie);

4. J. Sereghyová: Investice realizované podniky transformačních zemí v zahraničí.

Všechny čtyři monografie jsou výsledkem posunu poznání dosaženého v rámci výzkumného záměru a jsou určeny pro vědeckou obec, pro studenty doktorského a magisterského studia a v neposlední řadě i pro širší zainteresovanou veřejnost.

Ku příležitosti vstupu ČR do EU připravili pracovníci Institutu – řešitelé výzkumného záměru – zvláštní číslo vědeckého časopisu Acta Oeconomica Pragensia 3/2004 „Aktuální otázky vstupu České republiky do Evropské unie“.

Uskutečňovaly se průběžné oponentury u dílčích záměrů a připravovala se oponentura závěrečná, která se bude konat v souladu s propozicemi MŠMT v březnu 2005.

Oponentními řízeními ke konci roku 2004 úspěšně prošlo celkem 47 dílčích výstupů (working papers).

Oponované working papery budou postupně časopisecky nebo knižně publikovány v průběhu roku 2005 tak, aby se odrazily v Registru informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu a vývoje (RIV).

Celkem se na výzkumné činnosti v rámci výzkumného záměru podílelo více než 50 pracovníků Fakulty mezinárodních vztahů.

MSM311300001 – Teoretické, metodologické a empirické aspekty podnikání v mezinárodním prostředí

Hlavním řešitelem výzkumného záměru byl po celých šest let jeho řešení prof. Ing.

Ivan Nový, CSc. a řešiteli jeho jednotlivých tématických okruhů byli:

– prof. Ing. Jaromír Veber, CSc.: „Vliv globalizace na soudobé podmínky podnikání, ekonomiky a managementu“;

– prof. Ing. Eva Kislingerová, CSc.: „Chování podniku v podmínkách přípravy ČR na vstup do EU“;

– doc. Ing. Zuzana Dvořáková, CSc.: „Implementace získaných poznatků do oblasti kvalifikačních aktivit managementu“.

Na řešení výzkumného záměru se v roce 2004 spolupodílelo více než pět desítek učitelů a doktorandů fakulty. Hlavním a současně závěrečným publikačním výstupem ze šestiletého řešení výzkumného záměru fakulty je téměř pětisetstránková knižní publikace – Kislingerová E., Nový I. a kol.: Chování podniku v globalizujícím se prostředí, Praha, C.H.Beck 2005, ISBN 80-7179-847-9.

Kromě toho byly v roce 2004 v souvislosti s řešením výzkumného záměru fakulty publikovány desítky článků, odborných statí, příspěvků do sborníků a vystoupení na konferencích, celkem více než 150 publikačních titulů (záznamů).

MSM311401001 – Modely a metody pro ekonomická rozhodování MSM311402001 – Metody exploatace informačních zdrojů MSM311403001 – Systémová integrace a informační management

Účelové financování vědecko-výzkumné činnosti opírající se od roku 1999 o výzkumné záměry našlo na Fakultě informatiky a statistiky konkrétní podobu ve formě tří projektů, do nichž byla zapojena velká část pedagogických a vědeckých pracovníků fakulty a které shrnují současnou představu o zaměření vědy a výzkumu na fakultě:

• Modely a metody pro ekonomická rozhodování (garant: prof. Pelikán);

• Metody exploatace informačních zdrojů (garant: prof. Hindls);

• Systémová integrace a informační management (garant: doc. Pour).

Při jejich řešení byl kladen důraz na oblasti, v níž dosahují pracovníci fakulty významných výsledků doložených kvalitními publikacemi zejména v zahraničí. Cílem těchto výzkumných záměrů, které na sebe vázaly podstatnou část vědecké kapacity fakulty bylo:

• Dosažení kvalitativně vyšší úrovně modelů ekonomických procesů a vytváření předpokladů pro jejich reálné využívání v hospodářské praxi, včetně programového zabezpečení těchto modelů. Konstrukce a naplňování těchto modelů je totiž nutným podkladem pro rozhodování na mikroúrovni a makroúrovni.

• Vývoj metod použitelných na získávání nových znalostí z velkých databází a rozsáhlých distribuovaných (nestrukturovaných) zdrojů (Internet). Jedná se jak o metody vycházející z klasické statistiky, tak o postupy založené na metodách umělé inteligence.

• Rozvoj metod a postupů z oblasti umělé inteligence umožňují reprezentaci takto získaných znalostí a jejich použití při rozhodování.

• Rozvoj metod systémové integrace potřebných k prosazení integrovaného informačního systému a potřebných informačních technologií (IS/IT). Výzkum obsahových, metodických i technologických aspektů řízení IS/IT.

• Rozvoj nových metodologií informačního managementu založených na zavádění nových manažerských postupů a rozhodovacích modelů, akceptování sociálních aspektů v návrhu a implementaci informačních systémů.

V únoru 2003 požádala FIS v souladu s pokyny MŠMT o prodloužení všech tří výzkumných záměrů na rok 2004. Nové úkoly a cíle řešení na rok 2004 byly schváleny Vědeckou radou FIS. Během roku 2003 byly na FIS diskutovány otázky dalšího zaměření vědecké činnosti realizované ve výzkumných záměrech. Bylo rozhodnuto, že FIS bude i nadále pokračovat v orientaci na základní tři výzkumná témata. Práce na zadání nových výzkumných záměrů pod vedením řešitelů (prof. Pelikán, prof. Hindls, prof. Voříšek) začaly v listopadu 2003, termín odevzdání návrhů na MŠMT byl 1. 3. 2004. Fakulta informatiky a statistiky podala na MŠMT tři výzkumné záměry, které tématicky navazovaly na tradiční tři směry vědecké a výzkumné činnosti: „Matematické modelování ekonomických procesů na mikro a makro úrovni“ (řešitel: prof. Pelikán), „Metody exploatace informačních zdrojů“ (prof. Hindls) a „Informační a znalostní podpora inovace ekonomických procesů“ (prof. Voříšek). Žádný z předložených návrhů výzkumných záměrů však nebyl přijat.

MSM311500001 – Ekonomické, ekologické, regionální a sociální aspekty transformace české společnosti

V tomto roce proběhla poslední etapa řešení výzkumného záměru „Ekonomické, ekologické, regionální a sociální aspekty transformace české společnosti v 90. letech“ (novým hlavním řešitelem se v důsledku personálních změn stal prof. Ing. Robert Holman, CSc.).

Souběžně byly připraveny a předloženy dva volně navazující výzkumné záměry, které zatím nebyly ze strany MŠMT akceptovány.

MSM311600001 – Multidisciplinární podpora managementu

Řešitelem tohoto výzkumného záměru byl prof. Pudil. Široký tematický záběr původního návrhu umožňuje zapojení pracovníků fakulty zabývajících se odlišnými disciplinami. Na řešení projektu se výraznou měrou podílejí v rámci společné laboratoře SALOME i pracovníci ÚTIA AV ČR.

Počátek roku 2004 byl poznamenám velmi pečlivými přípravami nového návrhu výzkumného záměru pro roky 2005 – 2011 MSM6138439913 pod názvem „Manažerské rozhodování ve znalostní společnosti“. Návrh svým obsahem navazoval na vynikající výsledky, kterých bylo dosaženo v končícím projektu, doložené všemi dosavadními hodnoceními. Projekt byl bohužel zařazen do kategorie D nefinancovaných projektů. Důvodem je skutečnost, že dva oponenti, včetně zahraničního, sice klasifikovali projekt jako A, tedy nejlepší, oponent č. 3 jej hodnotil jako E, tedy nevyhovující, a to prakticky ve všech kritériích. Vzniklá situace výrazně ovlivní další vědecko-výzkumnou činnost fakulty.

7.4 V rámci ČR unikátní pracoviště VŠE pro výzkum a vývoj, jejich vybavení a nejvýznamnější výsledky v roce 2004

Na Fakultě financí a účetnictví působí celá řada pracovišť, jež lze ve větší či menší míře považovat za unikátní v rámci České republiky. Centrum pro finanční a monetární makrodynamiku se zabývá problematikou, která je ve světě v současnosti v centru pozornosti moderní finanční teorie. Vedle pracovníků fakulty a Ústavu teorie a informace AV ČR spolupracují s tímto centrem i další odborníci z ČR v této oblasti. Z tohoto pohledu se jedná o unikátní pracoviště. V roce 2004 pracovníci zapojení do činnosti doktorský grant od Grantové agentury České republiky „Nelineární dynamické ekonomické systémy: Teorie a aplikace“, jehož výsledkem byla celá řada článků publikovaná především v časopise Acta Oeconomica Pragensia. Pracovníci účetních kateder jsou zapojeni do procesu zavádění mezinárodních účetních standardů do české praxe. Svým zapojením do práce Národní účetní rady a reprezentací ve světových asociacích lze rovněž tato pracoviště do určité míry považovat za unikátní. Totéž lze říci i o katedrách finančních.

Institut integrace ČR do evropské a světové ekonomiky při Fakultě mezinárodních vztahů VŠE pokračoval v roce 2004 ve své činnosti řešitelského a koordinačního pracoviště řešením výzkumného záměru. Řešitelský kolektiv výzkumného záměru zpracoval na počátku roku 2004 návrh nového výzkumného záměru „Determinanty postavení České republiky v mezinárodních vztazích v kontextu globalizačních procesů a členství v Evropské unii“. Mezirezortní hodnotící komise doporučila poskytnout na řešení výzkumného záměru institucionální podporu, avšak záměr schválen nebyl vzhledem k nedostatku finančních prostředků. Pracoviště navrhující záměr však bylo hodnoceno jako unikátní v národním měřítku. Zatímco se řešitelskému týmu Institutu integrace ČR do evropské a světové ekonomiky nepodařilo získat nový výzkumný záměr, byl úspěšný ve veřejné soutěži vyhlášené United Nations Development Programme na získání projektu „Economic Transition and EU Accession: Sharing Experience“. Grant je orientován na předávání zkušeností spojených s ekonomickou transformací a vstupem do Evropské unie zemím, které budou vstupovat do EU v roce 2007, tedy Bulharsku a Rumunsku, a na pomoc při zpracování jejich národních Zpráv o rozvoji. Skutečnost, že se podařilo tento grant v mezinárodní soutěži získat, je potvrzením unikátnosti pracoviště. Druhou poradenskou institucí pro Bulharsko a Rumunsko je irská Agentura pro rozvoj a investice.

V oblasti získávání znalostí se výzkumné pracoviště LISP Fakulty informatiky a statistiky (FIS) spolu s katedrou informačního a znalostního inženýrství dlouhodobě zabývá výzkumem logických aspektů asociačních pravidel v metodách dobývání znalostí z dat (DZD). Řeší se i otázky získávání rozhodovacích pravidel a problematiky předzpracování dat (diskretizace, seskupování hodnot, selekce relevantních atributů) pro algoritmy data mining. Výzkum dále zahrnuje několik výzkumných témat, zejména vývoj nových metod pro dobývání znalostí z databází založených na technologii bitových řetězců včetně metod relačního DZD, vývoj metod a software pro převod nalezených vztahů do přirozeného jazyka, výzkum logických kalkulů pro DZD. Mezi relativně nové směry patří induktivní databáze a využití ontologií při dobývání znalostí z databází. Kromě studia teoretických otázek se věnuje pozornost i implementacím jednotlivých metod a algoritmů. Byl vyvinut a dále rozvíjen otevřený akademický systém LISp-Miner (http://lispminer.vse.cz) pro podporu výzkumu a výuky v oblasti dobývání znalostí z databází. Tento systém v současné době integruje řadu algoritmů. Patří mezi ně procedura 4ft-Miner pro získávání asociačních pravidel, jedná se o podstatně rozšířenou GUHA proceduru ASSOC 4ft-Miner, procedura KL-Miner pro hledání zajímavých dvojic kategoriálních atributů, procedura CF-Miner pro hledání okolností, za kterých jsou

zajímavým způsobem rozloženy frekvence jednotlivých kategorií některého kategoriálního atributu.

Středisko regionálních a správních věd (SRVS) Fakulty národohospodářské zaujímá výlučnou pozici z hlediska systematického výzkumu regionální politiky, sloužící mj. i účelům české rozvojové pomoci.

Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP) Fakulty národohospodářské funguje programově jako základna pro vytváření flexibilních týmů pro řešení interdisciplinárních problémů ekonomie a ochrany životního prostředí.

Významným vědeckým pracovištěm je Společná laboratoř Fakulty managementu a ÚTIA, která se vytvořila již v roce 1996 v souvislosti s řešením projektu VS96063 v rámci programu „Posílení výzkumu na vysokých školách“. Její pokračování po skončení projektu VS96063 bylo od roku 2001 finančně zajišťováno z prostředků výzkumného záměru. Výše dotace VZ byla navýšena o část odpovídající původní podpoře určené na činnost tohoto vědeckého pracoviště z programu „Posílení vědy a výzkumu na vysokých školách“. Dnes lze říci, že pro úspěšné řešení vědecko-výzkumných úkolů na FM je existence Společné laboratoře FM VŠE a ÚTIA AVČR (SALOME) již téměř neodmyslitelná. Společná laboratoř FM a ÚTIA, jejíž pracovníci dosud tvořili jádro řešitelského týmu výzkumného záměru, je jednoznačně klíčovým prvkem rozvoje vědy a výzkumu na Fakultě managementu. V souvislosti s končícím výzkumným záměrem a nepříznivými výsledky v soutěži o získání nového výzkumného záměru se nad budoucností a financováním SALOME objevil veliký otazník. Jelikož zánik nebo zásadní omezení činnosti SALOME by mohly mít fatální dopad na úroveň celé fakulty, kterou dosahované vědecké výsledky velkou měrou určují, a v konečném důsledku by dokonce mohly existenčně ohrozit další rozvoj Fakulty managementu, bude snahou celého vedení zajistit činnost laboratoře i v roce 2005. Prostředky však již musí fakulta obtížně vyšetřit z vlastních zdrojů. Výsledkem společné práce pracovníků SALOME je řada publikací v recenzovaných zahraničních časopisech nebo sbornících ze zahraničních konferencí. Úspěšná spolupráce přerostla až v realizaci myšlenky předložit doktorský studijní program v oboru Management jako společný návrh Fakulty managementu a AV ČR (ÚTIA). Jeho úspěšná akreditace proběhla na podzim roku 2003 a v roce 2004 do něho byli přijati první studenti. Mezi školiteli doktorandů FM jsou tak vedle několika profesorů a docentů z FM i přední vědečtí pracovníci ÚTIA.

7.5 Významná spolupráce ve výzkumu a vývoji se subjekty v ČR

Spolupráce se realizuje zejména účastí akademických pracovníků na řešení úkolů pocházejících přímo z praxe hospodářské politiky. Výzkumná činnost je prováděna ve spolupráci s významnými domácími i zahraničními výzkumnými pracovišti. K další spolupráci, ale i konfrontaci ekonomické teorie a praxe dochází v rámci odborných seminářů a konferencí pořádaných vědeckými instituty a výzkumnými centry VŠE. V roce 2004 se rozvíjela zejména pravidelně organizovaná setkání ke specifickým ekonomickým tématům za účasti specialistů z vědecko-pedagogické sféry a odborníků z praxe. Významným nástrojem propojení akademické obce s praxí bylo zapojení předních českých ekonomických odborníků do procesu zpracování bakalářských, diplomových a disertačních prací na škole. Intenzívní zapojení studentů do prací na konkrétních tématech z oblasti hospodářské, správní a podnikatelské praxe je považováno za významnou rozvojovou linii školy. Jejím cílem je výchova všestranně, tj. odborně i prakticky připravených absolventů v jednotlivých stupních studia, a posílení role VŠE v rozvoji české společnosti.

Výzkum je orientován v převážné míře účelově tak, aby jeho výsledky našly vždy svého konkrétního adresáta. V oblasti státní sféry jsou budoucími uživateli převážně ministerstva, Komise pro cenné papíry, orgány veřejné správy, profesní organizace (Svaz účetních, Komora auditorů ČR, Česká komora odhadců majetku, Komora daňových poradců, ...), vysoké školy, vyšší a střední odborné školy.

V oblasti komerční sféry jsou výsledky výzkumu určeny především bankovním a pojišťovacím ústavům, auditorským firmám, investičním fondům, obchodníkům s cennými papíry, soudním odhadcům a pochopitelně i výrobním podnikům. Na druhou stranu podniky poskytují informace nutné pro zpracování výzkumu a v mnoha případech jsou zástupci z této oblasti i oponenty vědeckých výstupů.

V roce 2004 bylo zřízeno Centrum pro finanční a monetární makrodynamiku jako společné pracoviště fakulty a Ústavu teorie a automatizace Akademie věd ČR. Náplň jeho činnosti tvoří výzkum v oblasti teoretických kvantitativních finančních a monetárních analýz se zřetelem na jejich interakce v makroekonomické dynamice. Hlavní cíl centra spočívá ve výchově mladých vědeckých pracovníků pro daný výzkum.

7.6 Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji

Vzhledem k tomu, že výzkum klíčových společensko-vědních témat je dnes převážně mezinárodní záležitostí, je mezinárodní mobilita akademických pracovníků VŠE nutnou podmínkou pro úspěšnou vědecko-výzkumnou činnost. Účast na grantových projektech zpravidla poskytuje možnost zúčastnit se odborných konferencí nebo krátkodobé návštěvy pracovišť zabývajících se obdobnou výzkumnou problematikou vlastně kdekoliv na světě. S ohledem na zvyšující se objem získaných grantových prostředků na VŠE je krátkodobá mezinárodní mobilita vědecko-výzkumných pracovníků a studentů doktorského studia osvědčenou formou mezinárodní spolupráce.

V oblasti dlouhodobé vědecko-výzkumné spolupráce a souvisejících zahraničních mobilit byl uplatňován dlouhodobý model, který má překonat časové kolize ve vytížení pracovníků v oblasti pedagogické a vědecko-výzkumné. Otevření prostoru pro dlouhodobé zahraniční stáže, podpora dlouhodobých výjezdů doktorandů a mladých vědeckých pracovníků a otevření možnosti honorovat vědecko-výzkumné aktivity z příslušných položek mzdových prostředků zakládá dobré perspektivy pro mezinárodní vědeckou spolupráci. Členství VŠE v prestižních mezinárodních sítích ekonomických univerzit umožnilo srovnání podmínek pro organizaci vědecko-výzkumného procesu a aplikaci těch forem, které jsou úspěšně využívány na srovnatelných západních školách. Internacionalizace vědecké činnosti ve výše uvedených souvislostech tvoří významnou perspektivu dalšího uplatnění VŠE ve vědě a výzkumu. V oblasti mezinárodního výzkumu se VŠE orientovala především na spolupráci v rámci Evropské unie, a to zejména v oblasti 6. rámcového plánu. Jedná se zejména o:

• dlouhodobou přípravu a o organizaci mezinárodních vědeckých kongresů a konferencí. V roce 2004 se VŠE stala hostitelem 27. kongresu Evropské účetní asociace (European Accounting Association). Na kongresu byl prof. Ing. Bohumil Král, CSc., vedoucí katedry manažerského účetnictví Fakulty financí a účetnictví, zvolen prezidentem této asociace;

• spolupráci mezi Českou republikou a Slovenskou republikou (projekt: „Kategorie hodnoty v mezinárodních oceňovacích standardech a její aplikace při oceňování podniku v rámci transformujících se ekonomik“, společný grant s Ekonomickou

univerzitou v Bratislavě, řešitel: prof. Ing. Miloš Mařík, CSc., doba řešení: 2004 – 2005);

• projekt „Indicators of Effectiveness of the Municipality's Financing Comparison between the Czech Republic and the Republic of Slovenia“, společný grant s University of Ljubljana, řešitel: doc. Ing. Václav Urbánek, CSc., doba řešení: 2003 – 2004);

• pravidelné pořádání vlastních mezinárodních vědeckých konferencí např. na téma

„Teoretické a praktické aspekty veřejných financí“ nebo „Oceňování podniků“;

• aktivní účast na mezinárodních vědeckých konferencích v zahraničí pořádaných velkými nevládními organizacemi a zahraničními univerzitami hlavně na Slovensku, v Polsku, v Itálii, v Nizozemí a v dalších zemích;

• spolupráci se Stálou misí ČR při OECD v Paříži, Stálou misí ČR při Evropské komisi v Bruselu;

• aktivity v oblasti rozvojové ekonomie napojené na GEMDEV, Paříž (Asociace sdružující instituce zabývající se rozvojovou tématikou v oblasti Paříže a okolí), EADI, Brusel (Evropské sdružení institucí zabývajících se rozvojovými studii) a ODACE – zvyšování kvalifikace pracovníků v oboru rozvojová studia, financovaná Kanadskou rozvojovou agenturou, podporující spolupráci univerzit se stejným studijním programem v zemích SVE;

• mezinárodní projekt kanadské rozvojové agentury CIDA „Official Development Assistance Programme for Central Europe“; v rámci tohoto projektu účast na dvou seminářích, seminář Project Cycle Management, University of Warsaw, 20. – 24. 9. 2004 a seminář Development Economics, CEU Budapest, 18. – 22. 10. 2004;

• spolupráci s Ekonomickou fakultou Univerzity Mateja Bela, Katedrou služieb a cestovného ruchu v Banské Bystrici (Slovenská republika) a Akademiou Ekonomicznou we Wroclawiu, Katedrou marketingu a cestovního ruchu (Polská republika;

• zapojení do světové sítě diplomatických akademií, Central Euroepean Initiative Diplomatic Training Network (CEIDTN), světovou síť akademického fóra WFUNA (United Nations Associations) a zejména je nutné jmenovat světovou síť ISA a organizaci CEISA. V rámci sítě ISA byla katedra zapojena do přípravy sekcí Panevropské konference pořádané SGIR ECPR a CEEISA „New World Order”, vlastní akce se účastnili pedagogové i doktorandi katedry SMS JM;

• spolupráci s Fakultou podnikového manažmentu Ekonomické univerzity v Bratislavě a Podnikovohospodářskou fakultou v Košicích Ekonomické univerzity v Bratislavě;

• Rijksuniversiteit Groningen (Nizozemí, prof. Renner) – aplikace statistických metod v historiografii (Ing. Závodský);

• ACN (Association de Comptabilité Nationale) se sídlem v Paříži – problematika čtvrtletních odhadů makroekonomických agregátů (spolupráce: prof. Hronová, prof. Hindls, prof. Hronová členkou řídícího výboru pro Střední a Východní Evropu);

• IFOMIS (Institute for Formal Ontology and Medical Information Science, Faculty of Medicine, University Leipzig) – problematika vztahu ontologie a informace, trvalá spolupráce s ředitelem institutu prof. Barry Smithem (doc. Pavlík);

• projekt 5. rámcového programu s názvem „EU Integration and the Prospects for Catch-Up Development in CEECs – the Determinants of the Productivity Gap“; projekt je zaměřen na zkoumaní faktorů ovlivňujících různou míru produktivity ve státech EU a bývalých státech východního bloku (prof. Jablonský); garantem celého projektu je Institut fur Wirtschaftsforschung Halle, dále se podílí cca 10 institucí z různých zemí Evropy.

• University of Dresden (Německo) – program PAYT – 5. rámcový program (prof. Fiala). Projekt je zaměřen na životní prostředí a týká se placených systémů sběru odpadu;

• projekt 5. rámcového programu EU: EUNITE: „EUropean Network on Intelligent Technologies for Smart Adaptive Systems“ (doc. Berka);

• Projekt COST Action 274: „Theory and Applications of Relational Structures as Knowledge Instruments“; účastní se 14 zemí, viz http://www.roughian.co.uk/~tarski/;

• KDNet – Knowledge Discovery Network of Excellence – 5. rámcový program EU, IST-2001-33086 (doba řešení 2002 – 2004, doc. Berka);

• OntoWeb – Ontology-based information exchange for knowledge management and electronic commerce – 5. rámcový program EU, IST-2000-29243 (doba řešení 2001 – 2004, Ing. Svátek);

• eContent projekt M-CAST (Multilingual Content Aggregation System based on TRUST Search Engine), Ing. Sklenák, hlavním koordinátorem projektu je polská firma Infovide.

• projekt INES (Indicators of Educational Systems) – doc. Koschin zástupcem České republiky v Technické skupině;

• LABORATOIRE ERIC, Université Lumière (Lyon, Francie) – podpora MŠMT dvoustranné spolupráce VŠE a Université Lumière – Lyon II, tato podpora byla získána pro rok 2004 pod číslem projektu 2004-047-2 (doc. Rauch);

• Infostat Bratislava – Výskumné demografické centrum – vzájemné konzultace a spolupráce na výzkumných úkolech (doc. Koschin);

• přednášky na New York University a University of Richmond (KHP);

• spolupráci s Polytechnikou v Madridu, s Katolickou univerzitou v Lisabonu a s TU Košice (KEKE);

• přednášky a semináře s Akademie für Raumforschung und Landesplannung, Hannover, Universität Kaiserlautern, Universität Osnabrück, Universität Bayreuth, Université de Mendes-France, Université de Saint-Etienne a Université de Lyon, Universita Deusto, Bilbao, Policy and Management University of Antwerp (KREG);

• spolupráce s Europäische Akademie Berlin (KSP);

• členství v zahraničních organizacích: EISS European Institute of Social Security, RCSSP Research Center on Societal and Social Policy, IZ Informations Zentrum Sozialwissenschaften Berlin (KSP);

• spoluřešení projektů s NERI – The National Environmental Research Institute, s Massachusetts Institute of Technology, Cambridge, Massachusetts, a s Finanzwissenschaftliches Forschungsinstitut an der Universität zu Köln (IEEP);

• spolupráci s University of Hokkaido (Japonsko) v oblasti informačních technologií související s rozpoznáváním obrazců;

• spolupráci s universitou v Salzburgu v oblasti statistických přístupů k rozpoznávání, výběru příznaků a v oblasti bayesovských sítí;

• spolupráci s Medical Informatics Unit (University of Cambridge) FM spolupracuje na vývoji software pro Knowledge Management;

• spolupráci i s universitami ve Valencii (Španělsko) a Insbrucku (Rakousko);

• spolupráci s University Otago, Nový Zéland (ve tříletém doktorském programu zde studuje Ing. Pavel Štrach, bývalý absolvent a současný pracovník FM).

7.7 Významné projekty výzkumu a vývoje podporované z účelových prostředků státního rozpočtu

Vysoká škola ekonomická v Praze získala v roce 2004 ze státních zdrojů 85 438 tis. Kč. Tyto prostředky byly získány na základě zákona 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů a jsou tvořeny institucionálními a účelovými prostředky státního rozpočtu. Vývoj objemu těchto prostředků v posledních letech zobrazuje následující tabulka:

Tab. 7.7.1 Prostředky ze státního rozpočtu přímo využité na vědu a výzkum na VŠE

Významným zdrojem financování vědecké činnosti jsou prostředky získané ve veřejných soutěžích. V rozhodující míře jde o projekty, které uspěly ve výběrových řízeních na GAČR, MŠMT, MPSV a MŽP. Podrobnosti o jednotlivých projektech jsou uvedeny v národní databázi CEP.

Tab. 7.7.2 Zapojení VŠE do řešení projektů podporovaných z účelových prostředků

Kód programu	Název programu podpory výzkumu a vývoje	Počet projektů	Dotace (v tis. Kč)
GA	Standardní projekty	51	19 903
GD	Doktorské granty	1	2 323
GP	Postdoktorandské granty	5	563
RB	Vědecké projekty z oblasti mezinárodních vztahů	2	450
RM	Moderní společnost	1	250
IA	Granty výrazně badatelského charakteru	2	162
SG	Ekonomika ŽP	4	2 729
HS	Výzkum pro státní správu v oblasti sociální politiky	1	402
LN	Výzkumná centra	1	1 719
1N	Informační infrastruktura výzkumu a vývoje	1	4 792
ME	Kontakt	2	364
WB	Výzkum a vývoj pro potřeby regionů	1	1 700
Celkem		72	35 357

Fakulta financí a účetnictví

Agentura	Registrační číslo	Řešitel	Název grantu	Celkem rok 2004 v tis. Kč
GAČR	GA402/02/1308	Musílek	Analýza příčin a důsledků české finanční krize v 90. letech	571
GAČR	GA402/04/1313	Marek	Model nákladů zastoupení	475
GAČR	GA402/03/1312	Roubíčková	Účetní teorie a praxe v souvislosti se zavedením EURO měny a důsledky její implementace v ekonomice podniků v ČR	467
GAČR	GA402/03/1314	Vomáčková	Koncepce finančního účetnictví pro věrné a poctivé zobrazení akvizicí a fúzí (podnikových kombinací)	380
GAČR	GA402/03/1292	Mandel	Reakční funkce centrální banky a vlády v procesu obnovování makroekonomické rovnováhy (simulační model malé otevřené ekonomiky)	612
GAČR	GA402/03/H057	Kodera	Nelineární dynamické ekonomické systémy: Teorie a aplikace	2323
GAČR	GA402/03/P071	Šoljaková	Moderní přístupy měření a řízení strategické výkonnosti ekonomických subjektů	108
GAČR	GA402/04/0627	Knapová	Využití účelového členění nákladů a informace podle segmentů pro kvantifikaci vrcholového kritéria ekonomického subjektu	299
GAČR	GA402/04/0879	Král	Strategické řízení podniku a jeho informační zajištění	382
GAČR	GA402/04/0255	Fibírová	Moderní přístupy měření výkonnosti podniku s využitím účetních informací	184
GAČR	GA402/02/1388	Kubátová	Optimalizace daňového systému České republiky v kontextu evropského regionu a měnícího se ekonomického, sociálního a právního prostředí	749
GAČR	GA402/04/1069	Svátková	Analýza zatížení spotřebního koše daněmi ze spotřeby v České republice	385
GAČR	GA402/03/P068	Nitschová	Rozpočtový proces obcí	163
GAČR	GA402/03/1227	Izák	Makroekonomické aspekty fiskální stabilizace	304
GAČR	GA402/03/1307	Tuček	Vzájemné působení veřejných financí a kapitálových trhů	565
GAČR	GA402/03/1386	Král	Controlling a manažerské účetnictví jako nástroj integrace v podnikovém řízení	320
MPSV	HS 115/04	Vančurová	Souběh důchodu s výdělečnou činností a vliv výše příjmů z výdělečné činnosti na nárok na důchod, jeho výši a výplatu	420
MŠMT – kontakt (AIP)	100/2004	Mařík	Kategorie hodnoty v mezinárodních oceňovacích standardech a její aplikace při oceňování podniku v rámci transformujících se ekonomik	79

Fakulta mezinárodních vztahů

Agentura	Registrační číslo	Řešitel	Název grantu	Celkem rok 2004 v tis. Kč
GAČR	GA407/04/1162	Rataj	Česká krajní a radikální pravice v evropském kontextu	204
GAČR	GA402/04/0219	Cihelková	Nový regionalismus: teorie a případová studie (Evropská unie)	452
GAČR	GA402/04/P133	Hamarnehová	Připravenost českých podnikatelských subjektů v cestovním ruchu na vstup do Evropské unie	77
GAČR	GA402/02/1546	Machková	Připravenost českých podnikatelských subjektů na vstup do EU	648
GAČR	GA402/03/1284	Nešvera	Ceny v zahraničním obchodě ČR	220
GAČR	GA402/03/1332	Holub	Konkurenceschopnost, růst a mezinárodní vztahy české ekonomiky v prvních letech nové dekády (vybrané problémy)	619
GAČR	GA402/03/1287	Klvačová	Efekty státní pomoci v procesu ekonomické transformace	288
MZV	RB6/4/03	Cihelková	ČR – Rakousko: možnosti a limity vzájemné spolupráce	158

Fakulta podnikohospodářská

Agentura	Registrační číslo	Řešitel	Název grantu	Celkem rok 2004 v tis. Kč
GAČR	GA402/02/1295	Nový	Komunikační strategie organizace v národním a mezinárodním prostředí	297
GAČR	GA402/02/1396	Koudelka	Referenční skupiny v mediální marketingové komunikaci	121
GAČR	GA402/03/1315	Breňová	Vliv ekonomického prostředí ČR na podniky v procesu připojování k EU	210
GAČR	GA402/02/1270	Neumaierová	Měření a řízení výkonnosti podniků v globální ekonomice	593
GAČR	GA402/03/1304	Eisler	Metodologie ekonomiky dopravních služeb při začleňování ČR do EU	500
GAČR	GA402/04/0867	Truneček	Tvorba komplexního přístupu k práci s tichými a explicitními zanlostmi organizací v České republice	439
GAČR	GA402/02/0114	Nový	Organizační kultura českých firem	168
GA AVČR	IAA8002202	Kubálek	Hodnocení pravěké keramiky pomocí matematických modelů	18

Fakulta informatiky a statistiky

Agentura	Registrační číslo	Řešitel	Název grantu	Celkem rok 2004 v tis. Kč
GAČR	GA402/03/1290	Koschin	Co s ekonomickými důsledky stárnutí naší populace?	567
GAČR	GA402/03/1299	Hušek	Ekonometrická analýza efektivnosti monetární politiky v období transformace české ekonomiky	420
GAČR	GA402/04/0756	Pánková	Ekonometrická analýza mikroekonomických procesů pomocí modelů panelových dat. Aplikace v ekonomickém prostředí ČR.	367
GAČR	GA402/03/1360	Jablonský	Modely vícekriteriálního rozhodování a analýzy obalu dat jako podpora pro ekonomické rozhodování	420
GAČR	GA402/03/1283	Pelikán	Diskrétní optimalizace v operačním výzkumu	340
GAČR	GA402/03/1339	Jílek	Integrování kvalitativních anticipací s kvantitativními indikátory krátkodobého vývoje produkce české ekonomiky	516
GAČR	GA402/02/1544	Pavlík	Metodologie ekonomických věd a její filosofické základy	291
GAČR	GA402/03/1269	Pavlík	Knižní vydání hlavního výstupu grantového projektu GA ČR 402/99/0848 – monografie „F.A. Hayek a teorie spontánního řádu“	0
GAČR	GA401/04/1067	Hemelík	Rozum a jistota (Ke konstituci novověké filosofie a vědy)	153
GAČR	GA401/02/1263	Pstružina	Kognitivní vědy a vědecké metody	177
GAČR	GA402/04/0220	Drbal	Proces transformace informačních systémů při zavedení nových typů služeb	350
GAČR	GA201/03/1318	Svátek	Inteligentní analýza obsahu a struktury WWW	279
GAČR	GA402/03/1337	Klůfa	Opravná statistická přejímka měřením	346
GAČR	GA402/03/1316	Závodský	Dějiny statistiky (i pravděpodobnosti a demografie) v českých zemích	223
GAČR	GA402/04/0866	Arlt	Ekonomické časové řady	154
GAČR	GA201/02/1269	Vejnarová	Mnohorozměrné strukturované modely	254

Fakulta národohospodářská

Agentura	Registrační číslo	Řešitel	Název grantu	Celkem rok 2004 v tis. Kč
GAČR	GA402/03/P069	Dufek	Postupné potlačování soukromého podnikání v ČSR a v NDR v 50.letech 20. století a jeho důsledky pro výkonnost ekonomiky a životní úroveň obyvatelstva	95
GAČR	GA402/02/1288	Žák	Transformace české ekonomiky: od systémových změn a makroekonomické stabilizace k dlouhodobému růstu a evropské integraci	0
GAČR	GA402/02/1287	Straka	Aplikovaný model všeobecné rovnováhy pro českou ekonomiku	0
GAČR	GA402/03/1233	Holman	Možnosti reformy systémů penzijního a zdravotního pojištění na bázi osobních účtů	582
GAČR	GA402/03/1336	Macháček	Odborná podpora české rozvojové pomoci a kooperace	437
GAČR	GA402/03/1235	Toth	Financování obcí	409
GAČR	GA402/02/1290	Šaroch	Vývoj cen aktiv – případ ČR	481
GAČR	GA402/03/1306	Wokoun	Nástroje regionální politiky Evropské unie a jejich aplikace v České republice	552
GAČR	GA407/03/0486	Svoboda	Srovnávací výzkum systémů veřejné správy ve vybraných evropských státech a problémů demokratické transformace a modernizace veřejné správy	122
MŽP	VaV-1C/4/23/04	Šauer	Optimalizace nákladů na ochranu životního prostředí	759
MZV	RM 01/10/04	Jílková	Reforma strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU po roce 2006 z hlediska České republiky	250
MZV	RB 4/1/03	Jílková	Analýza implementace doporučení OECD z hlediska tvorby hospodářské politiky vlády ČR	292
MŽP	VaV/320/3/03	Jílková	Efektivnost veřejných výdajů na ochranu životního prostředí	1020
MŽP	VaV-1C/4/44/04	Jílková	Škody způsobené živelními pohromami	350
MŽP	VaV-1C/4/42/04	Šaroch	Národohospodářské modely dopadů opatření politiky životního prostředí na makroekonomické agregáty v České republice	600
MMR	WB 31200452	Wokoun	Management regionálního rozvoje na úrovni krajů a obcí s rozšířenou působností	1700
MŽP	VaV/320/9/03	Jílková	Dopady a vazby ekologické daňové reformy na politiku ŽP, základní MAE parametry, systém veřejných financí, vybrané sektory ekonomiky a domácnosti.	500
MŠMT – kontakt	ME657	Jílková	Možnosti adaptace politiky životního prostředí a potenciál přizpůsobení institucí České republiky v souvislosti s ekologickými katastrofami	221

Fakulta managementu v Jindřichově Hradci

Agentura	Registrační číslo	Řešitel	Název grantu	Celkem rok 2004 v tis. Kč
GAČR	GA402/03/1341	Stejskalová	Koncepce finančního účetnictví pro věrné a poctivé zobrazení akvizicí a fúzí (podnikových kombinací)	338
GAČR	GA402/02/1271	Pudil	Řízení daňové politiky – měření administrativních a vyvolaných nákladů zdanění v ČR	597
GAČR	GA402/03/1310	Kolář	Měření interakcí důchodových daní ve středoevropských tranzitivních ekonomikách	897
GAČR	GA402/02/P124	Vítek	Efektivnost zdanění a její vliv na rozhodování firem a podnikatelů	120
GAČR	GA402/03/1221	Šumpíková	Modelování systému řízení regionálně zaměřených veřejných výdajových programů	789
MŠMT – kontakt	ME 567	Pudil	MIXMODE – Modely distribučních směsí v rozpoznávání a zpracování obrazu	143

Celoškolská pracoviště

Agentura	Registrační číslo	Řešitel	Název grantu	Celkem rok 2004 v tis. Kč
MŠMT	1N04033	Bícová	Informační zdroje pro ekonomický výzkum	4792

7.8 Konkrétní využití institucionální podpory specifického výzkumu

Finanční prostředky poskytnuté VŠE v rámci institucionální dotace na specifický výzkum byly podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a v rámci pokynu kvestora č. 4/2003 využity na výzkumnou činnost, na které se podílejí studenti.

Z prostředků specifického výzkumu poskytovaných MŠMT ve výši 22 779 tis. Kč se vyčlenil podíl pro Fakultu managementu v Jindřichově Hradci ve výši 1 430 tis. Kč a zbývající část byla rozdělena na útvary v Praze. Z částky 21 349 tis. Kč se ve prospěch služeb spojených se studentskou vědou a společným výzkumem VŠE využilo 5 421 tis. Kč. Zbývající část byla rozdělena na jednotlivé fakulty a do celoškolského fondu vědy a výzkumu.

V roce 2004 byla podporována následující studentská vědecká činnost v rámci Interní grantové agentury.

Tab. 7.8.1 Interní granty VŠE řešené v roce 2004

Fakulta	Registrační číslo	Řešitel	Název grantu	Celkem rok 2004 v tis. Kč
1	2/04	Amonov	Vliv měnového kurzu na zahraniční investice	25
1	2/03	Mařík	Mezinárodní oceňovací standardy a jejich využití v podmínkách České republiky	33
1	4/03	Pavel	Analýza vlivu transakčních nákladů na efektivnost realizace veřejných zakázek	0
1	3/04	Svátková	Veřejné finance v podmínkách rozšíření Evropské unie	20
1	1/04	Dvorný	Rozpočtový deficit a fiskální politika	30
1	1/03	Březinová	Rozvoj účetnictví v podmínkách vstupu ČR do Evropské unie se zaměřením na malé a střední firmy	49
1	5/03	Vomáčková	Hodnocení efektivnosti veřejných výdajů	43
2	4/04	Indrová	Šetrné formy cestovního ruchu a možnosti jejich rozvoje v rámci sjednocené Evropy	52
2	7/03	Hlavičková	E-learning a jeho postupná integrace do výuky odborného ekonomického španělského jazyka	62
2	6/04	Hlavičková	Aplikace metod e-learningu ve výuce odborného ekonomického španělského jazyka	70
2	7/04	Kratochvíl	Rusko a třední Evropa: nové pohledy na vzájemné vztahy	26
2	10/04	Vránová	Nevládní organizace jako subjekt politických rozhodovacích procesů	19
3	S2/03	Lukeš	Faktory úspěchu malých a středních podniků a neziskových organizací	100
3	16/04	Lukeš	Zapojení studentů do výzkumu malých a středních podniků a neziskových organizací	55
3	11/04	Malach	Návrh metodologie hodnocení vztahu se zákazníkem	20
3	13/04	Sirůček	Odraz globalizace v obsahu a struktuře výuky vybraných předmětů MIE	50
3	15/04	Hnilica	Řízení rizik firmy a její hodnota	90
3	14/04	Dvořáček	Adaptační procesy firem na podnikání v EU	80
3	14/03	Synek	Nová teorie podniku	30
3	S1/03	Dvořáček	Adaptační procesy firem na podnikání v EU (včetně etických aspektů měnícího se podnikatelského prostředí a vývoje vybraných segmentů trhu práce v ČR	179
3	12/04	Malý	Analýza příčin selhání řízení a správy (Corporate Governance) českých podniků v období transformace	60
3	15/03	Srpová	Využití databáze AMADEUS pro zpracování mezipodnikového srovnání podniků v České republice a v Evropské unii	15
4	20/03	Matuška	Metakonfigurace zařízení počítačové sítě	38
4	25/03	Voříšek	Příprava programu spolupráce malých a středních podniků s vysokými školami	31
4	17/04	Rauch	Využití metod znalostního inženýrství pro aplikace a rozvoj systému LISp-Miner	44
4	23/03	Rauch	Rozvoj systému LISp-Miner pro dobývání znalostí z databází	79
4	19/03	Kaňka	Inovace základního kurzu matematiky s ohledem na potřeby odborných kateder VŠE	100
4	21/03	Mildeová	Podpora manažerského rozhodování pomocí manažerských simulátorů	0

Fakulta	Registrační číslo	Řešitel	Název grantu	Celkem rok 2004 v tis. Kč
4	24/03	Rosický	Znalosti a kritické systémové myšlení: Informace, znalosti v hospodářské organizaci vyžadují člověka tvořivě využívajícího ICT	40
4	17/03	Jarošová	Analýza faktorů ovlivňujících dobu do znovuzískání zaměstnání v ČR	15
4	19/04	Jarošová	Modelování doby do získání zaměstnání v ČR	17
4	20/04	Vlach	Nové možnosti využití vícerozměrných statistických metod v ekonomických aplikacích	35
5	24/04	Koblovský	Divergující regulace procesu integrace evropské unie	40
5	26/03	Jílek	Disharmonická regulace jako příčina nestability měnového a finančního trhu	0
5	23/04	Veverková	Vliv informačních technologií na trh práce v Evropě	36
5	22/04	Holman	Vztah ekonomických teorií a hospodářské politiky	40
5	25/04	Princl	Veřejná správa v podmínkách informačních a telekomunikačních technologií	42
5	26/04	Skyba	Komparácia postavenia samosprávy a štátnej správy v procese transformácie verejnej správy v podmienkach ČR a SR	30
5	29/03	Kadeřábková	Zpracování studijních textů pro novou vedlejší specializaci	30
5	34/03	Wokoun	Dopad přímých zahraničních investic na rozvoj regionů a role regionální správy	35
5	27/04	Durdisová	Rizika a příležitosti privatizace nemocnic	30
5	28/04	Kotýnková	Proces sociálního začleňování znevýhodněných skupin obyvatelstva na evropském trhu práce	49
5	30/03	Kotýnková	Koordinovaná strategie politiky zaměstnanosti v Evropské unii	35
5	29/04	Poláková	Modernizace rodinné a populační politiky v souvislosti s proměnou rodinného chování, demografické struktury populace a fungování sociálních systémů	60
5	31/03	Poláková	Sociální aspekty bydlení	38
5	32/03	Průša	Model systému financování neziskových organizací při poskytování veřejných služeb	30
5	33/03	Šauer	Průřezový přístup k řešení problematiky oceňování životního prostředí v ČR	50
5	30/04	Šauer	Rozpracování vybraných témat environmentální ekonomie a politiky a jejich využití pro výuku	49
5	28/03	Jílková	Hodocení účinnosti legislativy v oblasti hospodaření s odpady a modelová řešení	21
5	21/04	Hadrabová	Analýza efektivnosti využití ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí	25
6	36/03	Jelínek	Podpora orientace a vyhledávání v prostředí WWW	0
6	31/04	Bína	Porovnání několika metod konstrukce mnoho dimensionálních pravděpodobnostních modelů	34
6	32/04	Černý	Podpora rozhodování o netradičních formách dopravní obslužnosti	38
6	34/04	Jelínek	Podpora uživatele v prostředí WWW	69
6	35/03	Hejda	Vybrané společensko-vědní aspekty environmentálního managementu	0
6	36/04	Dvořák	Dluhový problém jako příčina finančních krizí	40
6	39/03	Novotná	Gender ve veřejné správě regionu jižních Čech 1983 – 2003	30

Fakulta	Registrační číslo	Řešitel	Název grantu	Celkem rok 2004 v tis. Kč
R	38/04	Šmejkal	AccessGrid uzel pro jednotlivce	116
R	42/03	Pavlíček	Implementace protokolu IPv6, využití a výzkum jeho nových služeb	81
R	43/03	Šmejkal	Tvorba, transformace a užití informačních zdrojů pro vědu a pedagogiku v prostředí VŠE	0

Z celoškolského fondu byla financována především studentská soutěž ESOP, soutěž o prestižní publikaci studentů doktorského studia a částečná úhrada konferenčních nákladů doktorandů. Zbývající část byla rozdělena na jednotlivé fakulty. Distribuce této částky respektovala princip zásluhovosti při získávání grantových prostředků. V rámci čerpání jednotlivých útvarů jsou prostředky získané v IGA VŠE zahrnuty. V následujících tabulkách je uveden přehled výše a využití institucionálních prostředků na specifický výzkum v členění jednotlivých fakult.

Tab. 7.8.2 Využití prostředků specifického výzkumu v roce 2004

Fakulta financí a účetnictví Fakulta mezinárodních vztahů

CELKEM v tis. Kč	2271
Z toho:
materiál	42
sklady	16
cestovné	544
služby	56
mzdové prostředky	927
pojistné k MP	326
stipendia	355
ostatní náklady	5

CELKEM v tis. Kč	3332
Z toho:
materiál	420
sklady	203
cestovné	431
služby	106
mzdové prostředky	1455
pojistné k MP	451
stipendia	266
ostatní náklady	0

Fakulta podnikohospodářská Fakulta informatiky a statistiky

CELKEM v tis. Kč	2499
Z toho:
materiál	160
sklady	256
cestovné	230
služby	93
mzdové prostředky	1035
pojistné k MP	338
stipendia	365
ostatní náklady	22

CELKEM v tis. Kč	4376
Z toho:
materiál	284
sklady	60
cestovné	900
služby	298
mzdové prostředky	1743
pojistné k MP	604
stipendia	470
ostatní náklady	17

Fakulta národohospodářská Fakulta managementu v Jindřichově Hradci

CELKEM v tis. Kč	2782
Z toho:
materiál	94
sklady	29
cestovné	109
služby	58
mzdové prostředky	1059
pojistné k MP	343
stipendia	1087
ostatní náklady	3

CELKEM v tis. Kč	1430
Z toho:
materiál	156
sklady	10
cestovné	215
služby	29
mzdové prostředky	427
pojistné k MP	147
stipendia	172
ostatní náklady	274

Celoškolská pracoviště

CELKEM v tis. Kč	668
Z toho:
materiál	64
sklady	68
cestovné	8
služby	24
mzdové prostředky	233
pojistné k MP	50
stipendia	213
ostatní náklady	8

7.9 Publikační činnost

Rozvoj publikační aktivity akademických pracovníků VŠE, doktorandů i studentů vyšších ročníků je jednou z priorit školy. Dokumentuje zabezpečení pedagogického procesu a reprezentuje vědecký potenciál VŠE. Zejména ve vztahu k intenzitě a kvalitě výzkumných aktivit na VŠE je jejich dovedení až na úroveň konkrétní publikace zájmem každého vědeckého a pedagogického pracoviště školy.

Publikační aktivita akademických pracovníků VŠE je dlouhodobě sledována v rámci Databáze publikační činnosti VŠE (PCVSE). V průběhu roku 2004 se databáze dále vyvíjela jak co do struktury a kvality informací o publikačních aktivitách, tak i v oblasti administrace sběru a převodu dat. Výrazně se rozšířila možnost zadávání třídících kritérií a variabilita výstupních sestav. Za další efektivní krok lze považovat napojení PCVSE na přehled impaktovaných časopisů. Toto propojení umožňuje získat informace o publikačních aktivitách akademických pracovníků VŠE v impaktovaných časopisech. Dále byly výstupní tabulkové sestavy rozšířeny o sloupec zobrazující počet akademických pracovníků, kteří se podíleli na publikační činnosti.

Tab. 7.9.1 Vybraná evidovaná publikační činnost fakult za rok 2004

	FFÚ	FMV	FPH	FIS	FNH	FMN	Celkem
							za VŠE
Knižní monografie	11	6	10	7	10	1	43
Knižní monografie – učebnice	11	6	6	0	4	2	28
Knižní monografie – příspěvek	44	12	3	13	47	4	123
Příspěvek ve sborníku z konference s mezinárodní účastí	94	27	135	164	37	82	518
Příspěvek ve sborníku z tuzemské konference bez mezinárodní účasti	29	4	30	22	7	5	96
Skripta	8	20	10	28	5	12	78
Článek v časopise – recenzovaný	65	32	5	52	26	20	196
Článek v časopise – nerecenzovaný	83	98	87	57	48	3	374
Výzkumná zpráva – pro potřeby státní správy	0	3	0	0	2	0	5
Výzkumná zpráva – oponovaná	11	15	0	3	9	9	44

V roce 2004 také proběhlo další kolo soutěže „Cena rektorky za prestižní publikaci VŠE“ a „Cena za vědeckou publikační činnost studentů doktorského studia“.

Tab. 7.9.2 Vyhodnocení soutěže Cena rektorky za prestižní publikaci VŠE 2004 – kategorie A, knižní publikace

Pořadí	Fakulta	Katedra	Autor	Název publikace
1.	1	KMTP	prof. Ing. Martin Mandel, CSc.	Monetární ekonomie v malé otevřené ekonomice (vydalo ASPI Publishing)
			doc. Ing. Vladimír Tomšík, Ph.D.
2.	2	KPOL	doc. JUDr. Jana Reschová, CSc.	Evropský konstitucionalismus: zdroje, formy a tendence (vydalo VŠE, Nakladatelství Oeconomica)
3.	4	KIT	prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc.	Proč a jak pronajímat informatické služby (vydala Grada Publishing, a.s.)
		absolventi VŠE	Ing. David Novohradský
			Ing. Jan Pavelka
			Ing. Martin Ruppert
			Ing. Miroslav Vít

Tab. 7.9.3 Vyhodnocení soutěže Cena rektorky za prestižní publikaci VŠE 2004 – kategorie B, články v recenzovaných časopisech

Pořadí	Fakulta	Katedra	Autor	Název publikace
1.	1	KMTP	prof. Ing. Zbyněk Revenda, CSc.	Příspěvek k inflaci a deflaci v současné tržní ekonomice (vydáno v časopise Finance a úvěr)
2.	4	KSTP	Ing. Jakub Fischer	Stabilita čtvrtletních odhadů užití hrubého domácího produktu (vydáno v časopise Politická ekonomie)
3.	6	SALOME	prof. Ing. Pavel Pudil, DrSc.	Fast Branch & Bound Algorithms for Optimal Feature Selection (vydáno v časopise IEEE Computer Society)
			RNDr. Petr Somol, Ph.D.
			prof. Josef Kittler, ScD.

Tab. 7.9.4 Prestižní publikace VŠE 2004 – doktorské studium – výsledné ocenění

Fakulta	Katedra	Autor	Název publikace	Vydavatel
1	KVF	Ing. Jan Pavel	Financování armády v letech 1934 – 1939	Historie a vojenství
2	KSE	Ing. Martin Bakule	European Economic Integration: Introduction to Theory and Practice	Praha, Oeconomica
		Ing. Radka Bicanová
		Ing. Kateřina Dobešová
		Ing. Adéla Kroužková
		Ing. Jan Louda
		Ing. Zuzana Novotná
		Ing. Magdalena Štachová
		Ing. Dana Steinmetzová
4	KIZI	Ing. Milan Šimůnek	Mining for Patterns Based on Contingency Tables by KL- Miner First Experience	IEEE Computer Society
		Bc. Václav Lín
5	KREG	Mgr. Ing. Rudolf Cogan	Krajské zřízení	Praha, Aspi Publishing

8 Pracovníci vysoké školy

Na Vysoké škole ekonomické v Praze pracovalo v roce 2004 celkem 697 akademických pracovníků, 77 profesorů a 149 docentů, z nichž mnozí jsou vědeckými a pedagogickými autoritami uznávanými u nás i ve světě. Dále na VŠE v Praze působily externě desítky významných odborníků z ekonomické praxe, členové vlády a přední představitelé průmyslu či bankovnictví.

8.1 Kvalifikační a věková struktura akademických pracovníků

Tab. 8.1.1 Kvalifikační struktura akademických pracovníků VŠE v Praze dle pracovního zařazení ke dni 31. 12. 2004 (fyzické a přepočtené stavy)*

		FFÚ	FMV	FPH	FIS	FNH	FMN	Celoškol. pracovníci	Celkem
Profesor	- fyz.	15	15	15	21	7	4	-	77
	- přep.	13,27	9,24	13,17	14,81	4,52	3,50	-	58,51
Docent	- fyz.	25	33	25	33	28	5	-	149
	- přep.	24,94	27,97	24,30	32,87	22,76	4,83	-	137,67
Odborný asistent	- fyz.	41	122	43	61	32	28	20	347
	- přep.	37,41	114,78	41,68	54,06	17,42	25,32	19,50	310,17
Asistent	- fyz.	6	21	12	13	15	7	3	77
	- přep.	6,23	12,04	6,92	10,20	7,15	6,55	3	52,09
Lektor	- fyz.	-	3	-	-	-	1	-	4
	- přep.	-	3	-	-	-	1	-	4
Vědecký pracovník	- fyz.	2	16	-	10	3	11	1	43
	- přep.	2,79	10,73	0,50	10,01	2,40	2,73	1	30,16
Celkem	- fyz.	89	210	95	138	85	56	24	697
	- přep.	84,64	177,76	86,57	121,95	54,25	43,93	23,50	592,60

* přepočtený stav vychází ze součtu všech pracovních úvazků – plných i dílčích v příslušné kategorii kvalifikační struktury

Tab. 8.1.2 Vývoj kvalifikační struktury pracovníků VŠE v Praze dle pracovního zařazení (fyzické počty)

	2002	2003	2004
Profesor	62	75	77
Docent	165	158	149
Odborný asistent	351	348	347
Asistent	61	81	77
Lektor	6	4	4
Vědecký pracovník	40	48	43
Celkem	685	714	697

Tab. 8.1.3 Věková struktura akademických pracovníků VŠE dle pracovního zařazení

Věk	Pedagogičtí pracovníci					Vědečtí pracovníci
	profesoři	docenti	odborní asistenti	asistenti	lektoři
do 29 let	0	0	3	43	0	2
30 – 39 let	0	2	72	33	2	14
40 – 49 let	10	31	120	0	1	3
50 – 59 let	25	60	116	0	1	6
60 – 69 let	23	43	27	1	0	8
nad 70 let	19	13	9	0	0	10
Celkem	77	149	347	77	4	43

8.2 Počet pracovníků

Tab. 8.2.1 Vývoj stavu počtu pracovníků hlavní činnosti VŠE v letech 2002 – 2004

Rok			2002	2003	2004
Počty	Celkem		939,39	954,03	958,42
pracovníků přepočtené
	Z toho:	pedagogičtí pracovníci vědečtí pracovníci	545,60 26,70	558,96 29,37	559,45 27,81
		akademičtí celkem	572,30	588,33	587,26
		ostatní pracovníci	367,09	365,70	371,16

8.3 Počet interních a externích pracovníků

Tab. 8.3.1 Počet interních (s hlavním pracovním poměrem) a externích pracovníků VŠE

(fyzické osoby a přepočtené stavy)

Pracovníci		Pedagogičtí pracovníci					Vědečtí pracovníci	Další pracovníci
		profesoři	docenti	odborní asistenti	asistenti	lektoři
interní	fyzické osoby	67	135	309	57	4	33	637
	přepočtení	54,51	131,3	298,64	46,71	4	27,6	619,32
externí	fyzické osoby	10	14	38	20	-	10	5
	přepočtení	4	3,37	11,53	5,38	-	2,56	3,39

8.4 Vzdělávání akademických pracovníků

Vzdělávání akademických pracovníků bylo v roce 2004 realizováno prostřednictvím

„Programu vzdělávání akademických pracovníků“. Program byl zaměřen především na posílení jazykové kompetence pedagogických pracovníků, kteří by byli schopni přednášet v cizím jazyce, a to jak pro zahraniční studenty v rámci mobilit, tak i české studenty v rámci odborných předmětů vyučovaných v cizím jazyce. Rovněž neustále se prohlubující mezinárodní dimenze ve výzkumu nezbytně vyžaduje mnohem větší jazykové znalosti pracovníků.

8.5 Habilitační a jmenovací řízení

Tab. 8.5.1 Docenti jmenovaní v roce 2004

Fakulta	Obor	Uchazeč	Jmenování s platností od:
mezinárodních vztahů	mezinárodní obchod	Ing. Miroslava Zamykalová, CSc.	1. 1. 2004
mezinárodních vztahů	politologie	JUDr. Jana Reschová, CSc.	1. 1. 2004
národohospodářská	hospodářská politika	Ing. Jaroslava Durdisová, CSc.	1. 5. 2004
financí a účetnictví	účetnictví a finanční řízení	Ing. Milan Hrdý, Ph.D.	1. 6. 2004
mezinárodních vztahů	mezinárodní obchod	Ing. Václav Petříček, CSc.	1. 6. 2004
mezinárodních vztahů	mezinárodní obchod	Ing. Eva Klvačová, CSc.	1. 6. 2004
podnikohospodářská	podnik. ekonomika a management	Ing. Dagmar Jakubíková, Ph.D.	1. 10. 2004
financí a účetnictví	finance	Ing. PhDr. Vladimír Tomšík, Ph.D.	1. 11. 2004
podnikohospodářská	podnik. ekonomika a management	Ing. Ludmila Mládková, Ph.D.	1. 12. 2004
informatiky a statistiky	statistika	Ing. Eva Jarošová, CSc.	1. 12. 2004

Tab. 8.5.2. Profesoři jmenovaní v roce 2004

Fakulta	Obor	Uchazeč	Jmenování s platností od:
mezinárodních vztahů	mezinárodní obchod	doc. Ing. Václav Kubišta, CSc.	1. 6. 2004
mezinárodních vztahů	mezinárodní obchod	doc. Ing. Hana Machková, CSc.	1. 6. 2004
informatiky a statistiky	ekonometrie a operační výzkum	doc. Ing. Josef Jablonský, CSc.	1. 6. 2004
financí a účetnictví	finance	doc. Ing. Martin Mandel, CSc.	15. 10. 2004
mezinárodních vztahů	světová ekonomika	doc. Ing. Eva Cihelková, CSc.	15. 10. 2004
podnikohospodářská	podnik. ekonomika a management	doc. Ing. Jiří Dvořáček, CSc.	15. 10. 2004
informatiky a statistiky	informatika	doc. Ing. Josef Basl, CSc.	15. 10. 2004
informatiky a statistiky	ekonometrie a operační výzkum	doc. RNDr. Ing. Petr Fiala, CSc., MBA	15. 10. 2004
národohospodářská	hospodářská politika	doc. Ing. Jiřina Jílková, CSc.	15. 10. 2004
národohospodářská	hospodářská politika	doc. Ing. Pavel Pelikán, CSc.	15. 10. 2004

9 Hodnocení činnosti

9.1 Systém hodnocení kvality vzdělávání

Vnitřním institucionálním hodnocením se na VŠE v současné době zabývají především jednotliví členové vedení – prorektoři a kvestor, na úrovni fakult pak členové vedení fakult a tajemníci. Stěžejní částí hodnocení kvality vzdělávání je hodnocení studijních programů a vzdělávacího procesu, které se uskutečňuje prostřednictvím dvou procesů:

• procesu jednorázové vnitřní evaluace, která je především součástí přípravy na evaluaci vnější, je prováděna ad hoc jmenovanými týmy podle aktuální potřeby a konkrétního zaměření hodnocení;

• procesu pravidelného průběžného hodnocení spojeného zejména s činností Rady rektorky a obdobných institutů na fakultní úrovni (pedagogické rady či akreditační komise fakult) a analýzou pravidelně zjišťovaných informačních zdrojů; zejména jde o:

o vyhodnocování výsledků přijímacího řízení, vývoje zájmu o studium a počtu studentů;

o hodnocení studijních výsledků a studijní neúspěšnosti;

o zpětná vazba od studentů v podobě ankety prováděné každý semestr na celoškolní úrovni;

o monitoring uplatnění absolventů atd.

Na fakultní úrovni je významnou součástí procesu průběžné evaluace hodnocení personální struktury akademických pracovníků, jejich kompetencí a dosaženého rozvoje včetně pokroku v oblasti používaných metod výuky.

Klíčovým aspektem hodnocení, který prostupuje všechny výše zmíněné procesy, je naplňování poslání VŠE, míra propojení s podnikovým světem, jeho potřebami a podněty a míra internacionalizace, propojenosti, kompatibility a srovnatelnosti v evropském a světovém vzdělávacím procesu.

9.2 Výsledky vnitřního a vnějšího hodnocení

Vnitřní hodnocení

VŠE si i v roce 2004 udržela vysokou prestiž mezi ekonomickými fakultami v rámci ČR. Je třeba říci, že jednotlivé fakulty si také více začaly uvědomovat potřebu marketingu, pořádání dnů otevřených dveří, informování veřejnosti o možnostech studia. Trvalý je také zájem o absolventy VŠE. Uskutečněné průzkumy u čerstvých inženýrů při promocích ukázaly, že procento těch, kteří dosud nenašli zaměstnání, přestože je hledali, je velmi nízké.

Kvalita studijních programů je zajišťována mimo jiné vnitřním systémem akreditací předmětů a specializací. Vnitřní pravidla VŠE vyžadují, aby garanti oborů, specializací a klíčových předmětů splňovali náročné kvalifikační předpoklady. Náročná kritéria jsou uplatňována také při habilitačním a profesorském jmenovacím řízení. Je třeba zvýšit podíl akademických pracovníků s doktorskou hodností, počet profesorů ve středních věkových kategoriích a podíl akademických pracovníků, kteří jsou schopni vyučovat svůj předmět nejen v českém, ale i v anglickém jazyku.

Problémem VŠE je – zvláště v nižších ročnících studia – omezený individuální kontakt mezi vyučujícím a studentem, který odpovídá vysokému podílu přednášek v bakalářském stupni a převažujícímu písemnému zkoušení a ověřování znalostí. V navazujícím magisterském programu je třeba klást větší důraz na možnost individuálního kontaktu s vyučujícím, zapojování studentů do vědecko-výzkumných úkolů, možnost diskuse a polemiky. Pracovní zatížení vyučujícího je pak přirozeně vyšší včetně vysokých požadavků na jeho odbornost a erudovanost.

Vnější hodnocení

V roce 2002 proběhla úspěšně mezinárodní evaluace EQUIP (Europen Quality Improvement Programme). V roce 2004 se VŠE zaměřila na naplňování závěrů této evaluace. Jedná se zejména o otázky integrace školy, lidských zdrojů, modernizaci metod výuky a prohloubení mezinárodní dimenze v oblasti vědy a vzdělání. o pozitivním vnějším hodnocení svědčí i zapojení VŠE do mezinárodních programů (viz kapitola 10).

9.3 Hodnocení kvality vzdělávací činnosti studenty

Na základě vyjádření jednotlivých proděkanů pro pedagogiku se ukazuje, že dosavadní způsob ankety není již zcela vyhovující. Anketa především nevyhovuje jednotným nastavením pro všechny předměty (různé předměty by si vyžadovaly různé otázky), má statisticky malou vypovídací schopnost, nevyhovuje pro zjišťování hodnocení jednotlivých učitelů, zejména pokud vyučují v různých kursech. Osobní poznámky studentů jsou striktně anonymní a umožňují tak osobní útoky na učitele, které nemají objektivní opodstatnění.

V návrhu nového informačního systému ISISNG je již navrhováno širší pojetí ankety, které by mělo reagovat na stávající nedostatky. Mimo jedné povinné ankety (z důvodu srovnatelnosti výsledků) by mělo být umožněno provádění dílčích elektronických speciálních anket. To se v určité podobě děje již dnes (např. ankety ke studijním kruhům a anketa k organizaci a jednotlivým předmětům distančního studia na Fakultě podnikohospodářské, anketa prováděná již druhým rokem na Fakultě národohospodářské).

Výsledky anket jsou pravidelně předmětem jednání kolegií děkana, projednávány jsou na schůzích katedry. Na některých fakultách jsou číselné výsledky graficky zpracovávány. Výsledky mají vliv na rušení některých volitelných předmětů, na stanovení výše osobních příplatků, na mimořádné oceňování vynikajících učitelů a podobně.

9.4 Hodnocení vzdělávání akademických pracovníků

V roce 2004 se v rámci „Programu vzdělávání akademických pracovníků“ realizovalo celkem 26 kurzů, z toho 25 jazykových a 1 kurz výpočetní techniky a počítačových sítí. Celkem se přihlásilo 231 zájemců, kurzů se zúčastnilo 216 pracovníků. Náklady na realizaci programu činily celkem 550 000,- Kč, přičemž účastníci uhradili za jeden jazykový kurz 500,- Kč a 1 000,- Kč za kurz výpočetní techniky. Hodnocení úrovně vzdělávacích programů je v pravomoci prorektora pro studijní a pedagogickou činnost ve spolupráci s proděkany pro pedagogickou činnost, a to s využitím interního monitorovacího systému. Výsledky pravidelného hodnocení se promítají do koncipování vzdělávací politiky zaměstnanců pro následující období.

10 Mezinárodní spolupráce ve vzdělávání

10.1 Přímá mezinárodní spolupráce VŠE

Prioritním posláním rozvoje zahraničních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze je přispívat k trvalému rozvíjení a prohlubování mezinárodně srovnatelné úrovně studia na VŠE a k internacionalizaci samotného vzdělávacího procesu. Mezinárodní spolupráce Vysoké školy ekonomické v Praze v oblasti vzdělávání je jednoznačně orientována na prestižní školy, pracoviště a osobnosti, a jejími hlavními zásadami jsou kvalita, partnerství, vzájemná důvěra a uznání. Prostřednictvím nejrůznějších forem mezinárodní spolupráce vstupuje škola aktivně do evropského, resp. mezinárodního prostoru vzdělávání, což je plně v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol MŠMT i s Dlouhodobým záměrem VŠE na období 2000 – 2005.

V roce 2004 pokračovala přímá mezinárodní spolupráce VŠE s vysokými školami sdruženými v Community of European Management Schools (CEMS), prestižního společenství evropských ekonomických a manažerských škol, jehož je VŠE jako jediná česká vysoká škola členem od roku 1998. O výjimečnosti CEMS svědčí mj. fakt, že jeho členem může být z každé evropské země pouze jedna vysoká škola. Strategická aliance CEMS představuje prostor pro setkávání a vzájemnou komunikaci představitelů významných světových firem (více než 40 CEMS corporate partners) a akademických členů, pro aktivní reflexi světových vývojových trendů do pedagogického procesu, pro publikování v časopise European Business Forum a v neposlední řadě pro realizaci společného mezinárodního studijního programu. Akademickými členy CEMS jsou následující partnerské školy:

Tab. 10.1.1 Členské školy CEMS

Univerzita	Země
Corvinus University of Budapest	Maďarsko
Copenhagen Business School	Dánsko
École des Hautes Études Commerciales (HEC)	Francie
Erasmus Universiteit Rotterdam	Nizozemí
ESADE Barcelona	Španělsko
Helsinki School of Economics	Finsko
London School of Economics	Velká Británie
Norwegian School of Economics and Business Administration	Norsko
Stockholm School of Economics	Švédsko
Universita Commerciale ´Luigi Bocconi´ di Milano	Itálie
Universität zu Köln	Německo
Universität St. Gallen	Švýcarsko
Université Catholique de Louvain	Belgie
University College Dublin	Irsko
University of Economics, Prague	Česká republika
Warsaw School of Economics	Polsko
Wirtschaftsuniversität Wien	Rakousko

Tab. 10.1.2 Asociované neevropské školy CEMS

Univerzita	Země
Universidad Torcuato di Tella	Argentina
Fundacao Getulio Vargas	Brazílie
Richard Ivey School of Business	Kanada
Tec de Monterrey (EGADE)	Mexiko

Školy CEMS vytvořily společný studijní program, který představuje špičkové manažerské studium v Evropě. V akademickém roce 2004/2005 byla po realizaci pilotního projektu výuky v předchozím roce zahájena řádná výuka inovované struktury tohoto programu, tzv. CEMS Master in International Management (CEMS MIM). Proces implementace programu CEMS MIM proběhl na VŠE podle předpokládaného harmonogramu. V akademickém roce 2004/2005 program CEMS MIM pokračuje v inovované struktuře, přičemž další zkvalitňování programu je kontinuálním procesem.

Vyučované předměty naplňují obecné principy, na nichž je curriculum CEMS MIM založeno, a to:

– program CEMS MIM jako program typu Joint Degree;

– výraznější profilace programu CEMS MIM;

– dosažení špičkové úrovně kursů v rámci daného oboru;

– atraktivita programu CEMS MIM pro vyučující a vynikající studenty;

– důraz na „evropský“, internacionální a interkulturální charakter programu.

Nedílnou součástí programu je průběžné hodnocení kursů studenty i učiteli. Výsledky hodnocení představují pro učitele zpětnou vazbu a hodnocení je tak rovněž nástrojem zkvalitňování programu CEMS MIM. Všechny součásti programu CEMS MIM jsou integrální součástí studia na VŠE a jsou otevřeny jak pro studenty VŠE, tak i zahraniční studenty z členských CEMS škol.

V rámci rozvoje zkvalitňování výuky jednotlivých předmětů se učitelé předmětů programu CEMS MIM zapojují do Faculty Groups, tj. pracovních skupin soustřeďujících učitele z CEMS škol orientovaných na obdobnou problematiku. Přínosy začlenění do takovéto spolupráce jsou zcela zřetelné, ať se jedná o přípravu společné výuky, možnost společného publikování, zpracování případových studií atp. Kromě klíčových předmětů, vybraných seminářů a zpracování podnikatelských projektů, se program CEMS MIM postupně rozšiřuje i o skupinu volitelných předmětů.

Vysoká škola ekonomická v Praze rozvíjela v roce 2004 kontakty s členskými školami PIM (Program in International Management, nově Partnership in International Management)

– celosvětovou sítí škol, které spolupracují při výměně studentů a učitelů v oblasti ekonomie a managementu. V současné době má tento program 50 členů, přičemž VŠE se jeho řádným členem stala v roce 2000 jako první škola ze zemí střední a východní Evropy. Na podzim 2004 zahájila činnost pracovní skupina pověřená organizací výroční konference PIM v roce 2005 na Vysoké škole ekonomické v Praze. Na výroční konferenci organizované v listopadu 2004 Hong Kong University of Science and Technology (HKUST) proběhla prezentace VŠE jako budoucího hostitele a byly navázány kroky k rozvoji hlubší spolupráce s univerzitami v rámci PIM z USA, Argentiny, Thajska a ČLR. V roce 2004 jsme vysílali studenty do následujících členských škol PIM:

Tab. 10.1.3 Partnerské školy VŠE v rámci sítě PIM

Univerzita	Země
UCLA Anderson School of Management	U.S.A.
Copenhagen Business School	Dánsko
Corvinus University of Budapest	Maďarsko
École des Hautes Études Commerciales (HEC)	Francie
Emory University	U.S.A.
ESADE Barcelona	Španělsko
Escola de Administração de Empresas de São Paulo da Fundação Getulio Vargas	Brazílie
Helsinki School of Economics	Finsko
Hong Kong University of Science and Technology (HKUST)	Čína
Instituto Tecnológico Autónomo de México (ITAM)	Mexiko
Instituto Tecnológico y de Estudios Superiores de Monterrey (ITESM)	Mexiko
Norwegian School of Economics and Business Administration	Norsko
Pontificia Universidad Católica de Chile, Escuela de Administración	Chile
RSM Erasmus University	Nizozemí
Stockholm School of Economics	Švédsko
Tel Aviv University, Recanati Graduate School of Business Administration	Izrael
Universidad Torcuato di Tella	Argentina
Universita Commerciale "Luigi Bocconi" di Milano	Itálie
Universität St. Gallen	Švýcarsko
Universität zu Köln	Německo
Université Catholique de Louvain	Belgie
University of North Carolina at Chapel Hill, Kenan-Flagler Business School	U.S.A.
University of Otago	Nový Zéland
University of Texas at Austin, McCombs School of Business	U.S.A.
University of Western Ontario, Richard Ivey School of Business	Kanada
Warsaw School of Economics	Polsko
Wirtschaftsuniversität Wien	Rakousko

VŠE je zastoupena v řadě mezinárodních institucí v oblasti vzdělávání. Aktivně spolupracuje s EAIE (European Association in International Education). Je členem EDAMBA (European Doctoral Programmes Association in Management and Business Administration) a AACSB (The International Association for Management Education), European University Association (EAU), EIASM (European Institute for Advanced Studies in Management – tam je institucionálně zastoupena i jako člen akademické rady) a European Foundation for Management Development (efmd). O kvalitě zahraničních partnerských škol VŠE svědčí v této souvislosti fakt, že jedna třetina z nich úspěšně prošla náročným posuzováním mezinárodní skupiny odborníků a získala akreditaci EQUIS udělovanou posledně jmenovanou asociací. Jedná se o následující instituce:

Tab. 10.1.4 Partnerské školy VŠE, které získaly akreditaci EQUIS

Univerzita	Země
Aarhus School of Business	Dánsko
Copenhagen Business School	Dánsko
E.M. Lyon	Francie
École des Hautes Études Commerciales (HEC)	Francie
École des Hautes Études Commerciales du Nord (EDHEC), Lille	Francie
ESCP-EAP, European School of Management	Francie
RSM Erasmus University	Nizozemí
ESADE Barcelona	Španělsko
Escola de Administração de Empresas de São Paulo da Fundação Getulio Vargas	Brazílie
HEC Montréal	Kanada
Helsinki School of Economics	Finsko
Hong Kong University of Science and Technology	Čína
Instituto Technológico y de Estudios Superiores Monterrey	Mexiko
Norwegian School of Economics and Business Administration	Norsko
Norwegian School of Management, Sandvika	Norsko
Stockholm School of Economics	Švédsko
Universita Commerciale "Luigi Bocconi" di Milano	Itálie
Universität St. Gallen	Švýcarsko
University College Dublin, Smurfit School of Business	Irsko
The University of Queensland, Faculty of Business, Economics and Law	Austrálie
University of Western Ontario, Richard Ivey School of Business	Kanada
WHU Koblenz	Německo

Jednotlivé fakulty jsou zastoupeny členstvím svých představitelů ve výkonných radách a představenstvech řady významných asociací např. European Accounting Association, European Institute for Advanced Studies in Management, European Financial Association, International Institute of Public Finance, Federation Internationale des Maisons de l´Europe, Central and East European International Studies Assotiation, Association of Professional Schools of International Affairs, Diplomatic Academies and Institutes of International Relations, International Society for Political Sciences, International Association for Business and Society, International Association of Cross-Cultural Competence and Management, European Distance Network, French Marketing Association, European Operations Management Association, European Association for Population Studies, International Association for Statistical Computing, Association de Comptabilité Nationale, Sustainable Economic Unit – Forum for the Future, International Association for Pattern Recognition, European Association of Public Administration, European Business Schools Librarions Group a další.

Profesní kontakty se zahraničními univerzitami jsou založeny především na osobních odborných vazbách jednotlivých učitelů Vysoké školy ekonomické v Praze, které jsou zaměřeny jak na oblast výzkumu, tak na oblast metodiky a srovnatelnosti výuky. Podstatné konkrétní aktivity v tomto směru lze proto nalézt ve výročních zprávách jednotlivých fakult VŠE.

Významnou úlohu v rozvoji internacionalizace vzdělávání na VŠE představují mezinárodní studijní programy, které jsou vyučovány anglickém jazyce učiteli VŠE nebo zahraničními vyučujícími. Jsou určeny zahraničním studentům i studentům VŠE a jsou

významným prostředkem mezinárodní mobility studentů, která je zpravidla uskutečňována na recipročním základě.

Historicky prvním anglicky vyučovaným programem na VŠE je jedno- nebo dvousemestrální Central and East European Study Program (CESP), který je vyučován již od roku 1992. Jedná se o stabilizovaný program, o který je mezi zahraničními studenty značný zájem. Je určen pro studenty bakalářské i magisterské úrovně studia. Přijímá platící studenty, výměnné zahraniční studenty a studenty VŠE. Je koncentrován na problematiku minulého, současného i budoucího rozvoje České republiky a střední a východní Evropy v historickém, kulturním a zejména ekonomickém kontextu.

Dalším mezinárodním studijním programem na VŠE je společný program škol patřících do Community of European Management Schools CEMS Master´s in International Management (CEMS MIM). Na VŠE je program vyučován v anglickém jazyce a je nabízen studentům tohoto programu z VŠE a zahraničí, výměnným studentům a ostatním studentům VŠE. Je určen studentům magisterské úrovně studia. V akademickém roce 2004/2005 program CEMS MIM pokračoval v inovované struktuře při respektování základních principů spočívajících v důrazu společnou výuku programu na různých evropských školách, jeho „evropský“, internacionální a interkulturální charakter, jeho zaměření na cílevědomé a studijně i jazykově nadprůměrné studenty i na špičkovou úroveň jednotlivých předmětů. Promoce absolventů programu byla v prosinci 2004 organizována v rámci CEMS Events Helsinki School of Economics and Business Administration. V květnu 2004 byl předložen projekt CEMS MIM do programu Erasmus Mundus. Za účelem podpory výuky a jejího kvalitativního rozvoje byl MŠMT ČR v září 2004 předložen rozvojový projet na rok 2005 „Rozvoj programu CEMS na Vysoké škole ekonomické v Praze“.

Třetím mezinárodním studijním programem na VŠE je M.A. Degree in Economics of International Trade and European Integration, který vznikl jako společný anglicky vyučovaný program ve spolupráci Fakulty mezinárodních vztahů VŠE s pěti zahraničními partnerskými školami. Tento třináctiměsíční program se skládá ze tří rovnocenných částí: studia na Staffordshire University (Velká Británie), Universiteit Antwerpen (Belgie) a VŠE. Studium je ukončeno zpracováním disertační práce na domácí univerzitě. V listopadu 2004 proběhla slavnostní promoce absolventů tohoto programu na Universiteit Antwerpen. V průběhu roku 2004 byl připraven projekt Erasmus Mundus dávající nové impulsy stávající podobě programu M.A. Pro zajištění výuky a její další rozvoj v roce 2005 byl na podzim 2004 připraven rozvojový projekt „M.A. Economics of International Trade and European Integration – aktualizace curricula, realizace programu“ předložený MŠMT ČR.

V květnu 2003 udělila Akreditační komise vlády ČR akreditaci celouniverzitnímu mezinárodnímu programu International Business in a Global Context with an Emphasis on Central Europe. Cílem tohoto anglicky vyučovaného navazujícího magisterského programu je umožnit další rozvoj mobilit studentů i učitelů VŠE, působení zahraničních vyučujících na VŠE, reagovat na podněty podnikatelských subjektů a stát se dodatečným zdrojem finančních prostředků pro rozvoj především mezinárodních aktivit školy. Forma studia je prezenční a standardní doba studia je dva roky. Program je určen především zahraničním studentům, kteří mají zájem o studia specializující se zejména na problematiku ČR a zemí střední Evropy. Program byl sestaven tak, aby odpovídal pravidlům studia na VŠE a nabídnul konkurenční výhodu v zaměření na zmíněný region. Vzhledem k tomu, že obor byl akreditován v roce 2003, jeho kapacita je naplňována postupně a jednotlivé předměty jsou nabízeny jako volitelné českým i zahraničním studentům jiných mezinárodních programů nabízených školou. Kapacita kurzů je tak zcela zaplněna. Přijímacím řízením v roce 2004 úspěšně prošlo osm studentů a ke studiu v akademickém roce 2004/2005 nastoupilo sedm studentů. Ve druhé polovině roku 2004 byly aplikovány různé nástroje marketingové podpory programu (nový plakát, propagace na partnerských školách, účast na veletrhu vzdělávání

v Bulharsku apod.). Pro zajištění výuky a jejího kvalitativního rozvoje stejně jako pro podporu studia uchazečů z rozvojových zemí byl na podzim 2004 předložen MŠMT ČR rozvojový projekt na rok 2005 „International Business in a Global Context with an Emphasis on Central Europe“.

V roce 2004 byla dokončena první etapa přípravy dalšího společného evropského programu orientovaného do oblasti marketing – managementu.

Francouzsko-český institut řízení pokračoval v roce 2004 ve výuce postgraduálního programu podnikového managementu pro frankofony „DESS CAAE“ (Mastaire – francouzská obdoba MBA). Absolventi programu získali v září 2004 francouzský státní diplom CAAE, který je nejrozšířenějším manažerským univerzitním diplomem ve Francii. Další informace jsou obsaženy v části věnované celoškolským institutům VŠE.

Od roku 2000 je společně s prestižní francouzskou školou Hautes Études Commerciales (HEC) Paris realizována dohoda o „double degree“. V roce 2004 studovali tento program na HEC tři studenti VŠE.

V červnu a červenci 2004 proběhla na VŠE již poněkolikáté Letní škola CESP, které se účastnilo dvanáct zahraničních studentů. VŠE se podílela na výuce letní školy Danubia, která byla pořádána ve spolupráci s EU Bratislava, Corvinus v Budapešti, Graduate School of Economics and Business Zagreb a Wirtschaftsuniversität Wien za významné podpory Erste Bank. Z šedesáti účastníků bylo dvanáct studentů VŠE. Vyučující VŠE nabídli mnoho přednášek účastníkům tzv. study tours, kteří přijíždějí nejčastěji jako MBA studenti amerických univerzit na dobu 1 – 3 týdnů. VŠE naprostou většinu study tours rovněž zajišťuje organizačně a programově.

V roce 2004 pokračovaly aktivity spojené s evropským projektem Jean Monet, zejména výuka předmětů s evropskou tematikou, jejichž rozvoj byl v minulosti zdroji Jean Monnet projektu podpořen a aktivita Jean Monnet Chair.

V roce 2004 byly realizovány dva projekty programu LEONARDO, které zabezpečovala Fakulta podnikohospodářská a Francouzsko-český institut řízení. Kromě toho jsme vyslali v rámci projektu LEONARDO na zahraniční stáže studenty jako partneři projektu řízeného ZČU v Plzni. V roce 2004 byl předložen velký projekt LEONARDO koordinovaný Fakultou podnikohospodářskou. Ke konci roku 2004 byly připraveny k podání do Národní vzdělávací agentury další dva projekty.

Evropská komise přijala společný projekt BIN-Net: Business Informatics in Common Europe v rámci programu SOCRATES/ERASMUS – PROGUC. Tento projekt je na VŠE realizován Fakultou informatiky a statistiky. Do projektu Intercultural Communication and International Economics Relations: Iberian and Latin American Studies je zapojena Fakulta mezinárodních vztahů.

Významného mezinárodního úspěchů dosáhl v roce 2004 tým studentů Vysoké školy ekonomické v Praze tvořený čtyřmi studenty ze tří fakult VŠE, když se probojovali do finále

15. ročníku mezinárodní soutěže případových studií „Scotiabank International Case Competition 2004“ organizované prestižní kanadskou Richard Ivey School of Business, University of Western Ontario a pořádanou pod záštitou kanadského premiéra Jeana Chrétiena. Navázali tak na úspěšnou reprezentaci VŠE v minulých ročnících této soutěže, v nichž vždy náš tým studentů postoupil do finále a v roce 2003 zvítězil.

Na www stránkách Oddělení zahraničních vztahů lze nalézt informace pro zahraniční studenty v anglickém jazyce obsahující základní údaje o České republice, všeobecné informace pro studenty, charakteristiku evropských společných mezinárodních programů CEMS MIM a M.A. Degrese in Economics of International Trade and European Union, kontaktní adresy, popis buddy programu, příručku pro zahraniční studenty a nabídku

předmětů pro aktuální akademický rok.1 Byla připravena www prezentace studijního programu International Business in a Global Context with an Emphasis on Central Europe a vznikajícího Centra mezinárodních studijních programů.

Webové stránky Oddělení zahraničních vztahů (http://ozs.vse.cz) obsahují velké množství informací pro studenty VŠE o možnostech studia v zahraničí organizovaných školou. V části věnované CEMS lze najít charakteristiku způsobu výběru studentů do programu, informace o výběrovém řízení, přehled CEMS škol a podrobné informace o CEMS školách. Na webové stránce Oddělení zahraničních vztahů je zveřejněna nabídka zahraničních škol včetně počtu vysílaných studentů na každou školu a zodpovědné pracovnice zahraničního oddělení. Populární a užitečné jsou zprávy studentů VŠE, kteří absolvovali semestrální studium v zahraničí. Jsou publikovány i další možnosti studia v zahraničí (doktorské studium, vědecké stáže, letní školy, konference, semináře apod.). V roce 2004 opět vyplňovali příchozí zahraniční studenti dotazníky týkající se jejich studia na VŠE. Závěry, které z těchto dotazníků vyplynuly, byly použity Oddělením zahraničních styků pro svoji další činnost v této oblasti.

10.2 Zapojení VŠE do mezinárodních programů

Tab. 10.2.1 Zapojení VŠE v programech mezinárodní spolupráce Programy EU pro vzdělávání a přípravu na povolání

Program	Sokrates- Erasmus	Sokrates				Leonardo
		Comenius	Grundtvig	Lingua	Minerva
Počet projektů	3					2
Počet vyslaných studentů	185					16
Počet přijatých studentů	159
Počet vyslaných ak. prac.	7					4
Počet přijatých ak. prac.	9
Dotace (v tis. Kč)	10 398					750

Ostatní programy

Program	Ceepus	Aktion	Ostatní
Počet projektů	1	1
Počet vyslaných studentů	5	8
Počet přijatých studentů	6	2	111*)
Počet vyslaných akademických pracovníků		2
Počet přijatých akademických pracovníků
Dotace (v tis. Kč)	121	13

*) Jde o skupiny studentů z partnerských škol přijíždějících na VŠE na 1 – 3 týdenní přednáškové pobyty (převážně study tours).

Další studijní pobyty v zahraničí

Program	Vládní stipendia	Přímá meziuniverzitní spolupráce
		v Evropě	mimo Evropu
Počet vyslaných studentů	8	25	44
Počet přijatých studentů	3	8	40
Počet vyslaných akademických pracovníků	2
Počet přijatých akademických pracovníků	1

1 Zahraniční studenti přijatí do mezinárodních studijních programů na VŠE dostávají v písemné podobě příručku pro zahraniční studenty, nabídku předmětů na VŠE a přehled učitelů.

10.3 Zahraniční mobilita studentů a akademických pracovníků

V průběhu roku 2004 vysílala Vysoká škola ekonomická své studenty na více než 80 zahraničních škol. V témže roce byly uzavřeny dohody o spolupráci s European Business School (Německo), McGill University (USA), Tel Aviv University, Recenati Graduate School of Business Administration (Izrael), Universidad Torcuato di Tella (Argentina), Univeristy of Technology, Sydney (Austrálie) a University of Edinburgh (Velká Británie).

Tabulka 10.3.1 uvádí přehled zahraničních partnerských škol.

Tab. 10.3.1 Zahraniční partnerské školy VŠE (v rámci každé země řazeny abecedně)

Kontinent	Země	Univerzita
Evropa	Belgie	Facultés Universitaires Catholiques de Mons
		Université Catholique de Louvain
		Universiteit Antwerpen
		Vrije Universiteit Brusel
	Dánsko	Copenhagen Business School
		Denmark´s International Study Program
		The Aarhus School of Business
	Finsko	Helsinki School of Economics
		Turku School of Economics and Business Administration
	Francie	École des Hautes Études Commerciales (HEC)
		École des Hautes Études Commerciales du Nord (EDHEC), Lille
		École Superieure de Commerce de Dijon
		École Superieure de Commerce de Paris
		E.M. Lyon
		L´Université Jean Moulin Lyon 3
		Sciences PO Paris
		Université de Nice-Sophia Antipolis
		Université des Science et Technologies de Lille
		Université Panteon-Sorbonne (Paris I)
	Chorvatsko	University of Zagreb
	Itálie	Universita Commerciale "Luigi Bocconi" di Milano
		Universita Degli Studi di Bari
		Universita Degli Studi di Bologna
		Universita Degli Studi di Perugia
	Irsko	University of Dublin, Smurfit School of Business
	Maďarsko	Corvinus University of Budapest
	Německo	European Business School
		Fachhochschule Aachen
		F.A.U. Erlangen-Nürnberg
		Hamburger Universität für Wirtschaft und Politik
		Handelshochschule Leipzig
		Hochschule Zittau/Görlitz
		Chemnitz University of Technology
		L.M.U München
		Technische Universität Braunsweig
		Universität Passau
		Universität zu Köln
		WHU Koblenz
	Nizozemí	RSM Erasmus Universiteit
		Tilburg University
	Norsko	Norwegian School of Economics and Business Administration
		Norwegian School of Management, Sandvika

Kontinent	Země	Univerzita
Evropa	Polsko	Cracow University of Economics
		Warsaw School of Economics
	Rakousko	Johannes Kepler Universität
		Steyr School of Economics
		Wirtschaftsuniversität Wien
	Rusko	St. Petersburg State University
	Řecko	Athens University of Economics and Business
	Slovensko	Ekonomická Univerzita Bratislava
	Slovinsko	University of Maribor
	Španělsko	ESADE Barcelona
		Universidad de Granada
		Universidad de Navarra
		Universidad de Sevilla
	Švédsko	Jonköping University, International Business School
		Stockholm School of Economics
		UMEA University, School of Business and Economics
		Uppsala Universitet
	Švýcarsko	Universität St. Gallen
	Velká Británie	London School of Economics
		Staffordshire University, Business School
		University of Edinburgh
		University of Plymouth
		University of Stirling
Asie	Čína	Hong Kong University of Science and Technology
	Izrael	Tel Aviv University, Recenati Graduate School of Business Administration
	Singapur	Singapore Management University
Austrálie a Nový Zéland	Austrálie	The University of Queensland, Faculty of Business, Economics and Law
		The University of Technology, Sydney
	Nový Zéland	The University of Otago
Jižní Amerika	Argentina	Universidad Torcuado di Tella
	Brazílie	Escola de Administração de Empresas de São Paulo da Fundação Getulio Vargas
	Chile	Pontificia Universidad Católica de Chile, Escuela de Administración
Severní Amerika	Kanada	HEC Montréal
		McGill University
		Memorial University of Newfoundland
		The University of Western Ontario, Richard Ivey School of Business
		University of Calgary
	Mexiko	Instituto Technológico Autónomo de México
		Instituto Technológico y de Estudios Superiores de Monterrey
	U.S.A.	Arizona State University
		Bradley University, The Graduate School
		Emory University
		Rochester Institute of Technology (RIT), College of Business
		State University of New York at New Paltz
		The Anderson School at UCLA
		The University of Texas at Austin, McCombs School of Business
		University of North Carolina at Chapel Hill, Kenan-Flagler Business School

Přes rostoucí nabídku možností studia v zahraničí a růst počtu studentů vysílaných ke studiu na partnerských školách je stále zájem studentů několikanásobně větší než počet školou zprostředkovaných zahraničních semestrálních pobytů. V této situaci musíme realizovat výběrová řízení ke studiu v zahraničí.

Příprava i realizace výběrových řízení je organizována na celoškolském základě Oddělením zahraničních styků. Všechna výběrová řízení probíhají dle harmonogramu, který je na začátku akademického roku schválen kolegiem proděkanů pro zahraniční styky. S tímto

časovým harmonogramem a rovněž se všemi podmínkami výběru byli seznámeni všichni potenciální zájemci z řad studentů v rámci tzv. Orientation Day, který se konal začátkem listopadu 2004 v Nové Aule VŠE. Kapacita Nové auly přitom zdaleka nedostačovala počtu studentů, kteří o akci projevili zájem. Všichni zájemci jsou rovněž podrobně informováni v brožuře Možnosti studia v zahraničí a na webových stránkách a nástěnkách oddělení zahraničních styků.

V roce 2004 jsme použili stejný systém výběrového řízení, který byl poprvé použit v roce 2003: časově byla oddělena výběrová řízení ke studiu ucelených mezinárodních programů (CEMS MIM a M.A. Degree in Economics of International Trade and European Integration) od výběrových řízení na semestrální výměnné pobyty. Důvodem byla kromě jiného snaha umožnit těm, kteří neuspěli ve výběrovém řízení na mezinárodní programy ucházet se o semestrální studium v zahraničí. Výběrová řízení u výše zmíněných ucelených mezinárodních programů probíhají každoročně v lednu dle doporučení, na jejichž základě postupují všechny školy daného konsorcia (u programu CEMS např. formou assesmentu).

Výběrová řízení na semestrální výměnné programy probíhají vždy v měsíci únoru a březnu. Výběr studentů probíhá ve dvou kolech, přičemž obě kola jsou povinná a mají stejnou váhu. První kolo představuje zhodnocení předložených přihlášek včetně příloh formou bodového ocenění vyhlášených kritérií (studijní výsledky, úroveň jazyka, ve kterém student hodlá v zahraničí studovat, účast v odborných předmětech přednášených v cizím jazyce, aktivní účast v Buddy programu). Druhé kolo výběrového řízení ke studiu v zahraničí probíhá formou psychologického, znalostního a osobnostního testu.

V roce 2004 bylo v rámci takového výběru zpracováno téměř 500 přihlášek studentů VŠE na přibližně 200 nabízených míst.

Další výběrová řízení proběhla v roce 2004 např. na letní školu Danubia, na zahraniční pobyty nabízené Akademickou informační agenturou Domu zahraničních služeb, dále Voest – Alpine Stahl stipendium, na studia MBA na Bradley atd. U těchto výběrových řízení jsou kandidáti hodnoceni komplexně a součástí je zpravidla i interview s nejlepšími uchazeči.

V roce 2004 vyslala VŠE na studium v zahraničí celkem 364 studentů, z toho 294 studentů bakalářského a magisterského studia; studenti doktorandského studia uskutečnili celkem 70 zahraničních studijních a pracovních cest.

Tab. 10.3.2 Struktura studentů VŠE vyslaných v roce 2004 do zahraničí – podle zemí (bez studentů doktorského studia)

Země	Celkem	Z toho Socrates/Erasmus
Austrálie	3
Belgie	14	13
Brazílie	3
Čína	4
Dánsko	8	4
Finsko	7	7
Francie	50	44
Chile	2
Irsko	1	1
Itálie	12	10
Izrael	2
Maďarsko	2	1

Země	Celkem	Z toho Socrates/Erasmus
Mexiko	6
Německo	41	36
Nizozemí	7	7
Norsko	14	6
Nový Zéland	4
Polsko	2
Rakousko	34	18
Rusko	4
Řecko	5	5
Španělsko	9	9
Švédsko	10	10
Švýcarsko	5	3
USA	16
Velká Británie	11	11
Ostatní (Danubia)	12
Celkem	294	185

Tab. 10.3.3 Struktura studentů VŠE vyslaných v roce 2004 do zahraničí – podle fakult

Fakulta	Počet studentů	Počet studentů v procentech
Fakulta financí a účetnictví	35	11,9 %
Fakulta mezinárodních vztahů	197	67,01 %
Fakulta podnikohospodářská	29	9,86 %
Fakulta informatiky a statistiky	10	3,40 %
Fakulta národohospodářská	19	6,46 %
Fakulta managementu	4	1,36 %
Celkem	294	100 %

Prostředky pro studium v zahraničí plynou ze smluvní spolupráce v rámci programu SOCRATES, TEMPUS, CEEPUS a AKTION, z bilaterálních smluv a z mezistátních kulturních dohod. Dalším zdrojem rozvoje mobilit studentů je Stipendijní fond, finanční podpora Pražské nadace pro rozvoj ekonomického školství a sponzorské dary podniků. Velmi významné zdroje pro studium studentů VŠE v zahraničí se nám v roce 2004 podařilo získat od MŠMT ČR prostřednictvím projektu, který jsme podali v rámci rozvojového programu

„Program podpory mezinárodní mobility studentů veřejných vysokých škol“.

Jak již bylo zmíněno, mobilita studentů je zpravidla založena na vzájemné reciprocitě. Do mezinárodních studijních programů (výměnný program, program CEMS, program M.A. Degree, letní školy, study tours a placené programy CESP a International Business in a Global Context with an Emphasis on Central Europe) jsme v roce 2004 přijali celkem 453 zahraničních studentů. O jejich teritoriální struktuře svědčí tabulka 10.3.4.

Tab. 10.3.4 Teritoriální struktura zahraničních studentů mezinárodních programů VŠE

Země	Výměnné programy	Placené programy		Letní školy	Celkem
		CESP	IB
Austrálie	6				6
Belgie	14				14
Brazílie	3				3
Čína	6				6
Dánsko	4	1	1		6
Finsko	10	2		4	16
Francie	34	1			35
Ghana	1				1
Chorvatsko	1			12	13
Indie	0	1			1
Itálie	10		1		11
Kanada	5	13			18
Korejská republika	0		1		1
Libanon	0		1		1
Litva	2				2
Lucembursko	0	1			1
Maďarsko	1			12	13
Mexiko	2	1		6	9
Německo	29	8		1	38
Nizozemí	9	1			10
Nový Zéland	4				4
Norsko	16		1		17
Polsko	3	1			4
Rakousko	10	12		13	35
Rumunsko	1				1
Rusko	2	1			3
Řecko	7				7
Singapur	2				2
Slovensko	3		1	12	16
Slovinsko	1		1		2
Srbsko a Černá Hora	1				1
Španělsko	11				11
Švédsko	11	2			13
USA	13	50		33	96
Velká Británie	6			30	36
Celkem	228	95	7	123	453

Tab. 10.3.5 Počet studentů v letních školách

Letní školy a Study tours	Počet studentů celkem	Z toho vysílaných	Z toho přijatých
Carnegie Mellon	21	0	21
LŠ AIA Itálie	2	2	0
LŠ CESP	12	0	12
LŠ Danubia	60	12	48
LŠ Getulio Vargas	2	2	0
LŠ Manchester	30	0	30
LŠ SUNY New Paltz	2	2	0
RIT EMBA	12	0	12
Celkem	141	18	123

Pro internacionalizaci školy, pro zvyšování její prestiže v národním i mezinárodním měřítku a pro růst její konkurenceschopnosti má velký význam mobilita akademických pracovníků. Výjezdy pracovníků VŠE do zahraničí jsou nejčastěji spjaty s účastí na konferencích, setkáváními v rámci mezinárodních výzkumných týmů, členstvím v mezinárodních asociacích nebo odborných týmech, studijními stážemi a s přednáškovými pobyty. V roce 2004 se uskutečnilo 551 výjezdů do zahraničí pracovníků VŠE v Praze.

Internacionalizace vzdělávání je spjata s požadavkem uznání výsledků studia v zahraničí studentů VŠE a současně s uznáním studia na VŠE zahraničních studentů. Naše zkušenost ukazuje, že velmi vhodným systémem umožňujícím uznávání studia v zahraničí je Evropský systém transferu kreditů (ECTS), jehož četné prvky používáme již od roku 1994. Uznávání studia v zahraničí za součást studia na VŠE je možné při splnění podmínky, která dlouhodobě charakterizuje zásadní princip zahraniční spolupráce Vysoké školy ekonomické v Praze: navazovat a rozvíjet kontakty především s institucemi představujícími špičkovou úroveň daného oboru a vztahy s nimi budovat na základě kvality, partnerství a vzájemné důvěry a uznání.

V roce 2004 přednášelo na VŠE celkem 33 zahraničních hostujících profesorů, kteří zde uskutečnili své přednáškové pobyty. Kromě toho na VŠE působila (zejména na jazykových katedrách) řada občanů Velké Británie, USA, SRN, Irska, Rakouska, Francie, Španělska, Itálie apod. V roce 2004 se na VŠE uskutečnilo více než 80 přednášek významných zahraničních osobností od komisařů Evropské komise, zástupců EU v ČR a velvyslanců až ke světoznámým profesorům a uznávaným manažerům významných firem.

Profesní kontakty se zahraničními univerzitami jsou založeny především na osobních odborných vazbách jednotlivých učitelů VŠE, které jsou zaměřeny jak na oblast výzkumu, tak na oblast metodiky a srovnatelnost výuky. Podstatné konkrétní aktivity v tomto směru lze proto nalézt ve výročních zprávách jednotlivých fakult VŠE.