Předmět smlouvy
II.
Předmět smlouvy
Předmětem této smlouvy je vymezení služeb, které bude Regionální agentura jižní Moravy (dále „RRA“) vykonávat z pověření Kraje v režimu závazku veřejné služby, stanovení vyrovnávací platby za výkon těchto služeb, jakožto i úprava otázek souvisejících.
III.
Pověření
1. Kraj s cílem posílit hospodářský rozvoj a stabilitu regionu pověřuje RRA výkonem služeb uvedených v Příloze č. I této smlouvy. Služby (činnosti) v rozsahu uvedeném v Příloze č. II této smlouvy budou vykonávány v režimu závazku veřejné služby.
2. Jakoukoliv změnu služeb dle této smlouvy, jejich rozsahu či rozšíření, změnu poměru investic a neinvestic apod. lze provést jen s předchozím písemným souhlasem Kraje. Za písemný souhlas se považuje uzavření dodatku k této smlouvě, jehož předmětem je požadovaná změna. Kraj se bude zabývat pouze žádostmi o změny, které mu budou doručeny nejpozději do 31.8.2018.
3. RRA pověření přijímá a zavazuje se, že bude služby dle této smlouvy realizovat na svou vlastní zodpovědnost, v maximální možné kvalitě a v souladu s právními předpisy a podmínkami této smlouvy.
IV.
Doba trvání závazku, místo výkonu závazku
1. Závazek veřejné služby bude vykonáván od 1.3.2018 do 28.2.2019.
2. Závazek bude vykonáván s dopadem na regionální rozvoj Jihomoravského kraje.
V.
Vyrovnávací platba
1. Za výkon služeb v režimu závazku veřejné služby náleží RRA vyrovnávací platba formou dotace (dále jen „vyrovnávací platba“) z rozpočtu Kraje. Záloha vyrovnávací platby je rozdělena na splátky a bude uhrazena v časových intervalech stanovených čl. VI. odst. 7 této smlouvy.
2. Vyrovnávací platba je ve smyslu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, veřejnou finanční podporou a vztahují se na ni všechna ustanovení tohoto zákona.
3. Poskytnutí vyrovnávací platby je v souladu se zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon
o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“).
4. Kraj i RRA berou na vědomí, že vyrovnávací platba je poskytována v souladu s rozhodnutím Komise ze dne 20. prosince 2012, o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy
o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (č. 2012/21/EU), a proto je vyňata z povinnosti ohlašování (notifikace) veřejné podpory před jejím poskytnutím.
5. RRA bere na vědomí, že Kraj je povinen průběžně ověřovat naplnění podmínek Rozhodnutí Komise č. 2012/21/EU, a je srozuměn s tím, že v případě jejich nenaplnění bude Kraj postupovat podle příslušných předpisů pro oblast veřejné podpory. V takovém případě RRA JM poskytne Kraji potřebnou součinnost.
VI.
Výpočet vyrovnávací platby
1. Výše vyrovnávací platby činí rozdíl mezi náklady, které RRA prokazatelně vzniknou v souvislosti s výkonem služeb v režimu závazku veřejné služby vymezených v Příloze č. I této smlouvy a budou uznány Krajem a Krajem uznanými výnosy z takových služeb v období výkonu činností v režimu závazku veřejné služby specifikovaném v čl. IV. odst.
1 této smlouvy. V případě, že RRA obdrží v souvislosti s výkonem služeb v režimu závazku veřejné služby vymezených v Příloze č. I této smlouvy jiné veřejné prostředky, a to v jakékoliv formě, bude o jejich výši vyrovnávací platba Kraje snížena. Tuto skutečnost je RRA povinna Kraji doložit podle Přílohy č. III této smlouvy.
2. Dále RRA zajistí evidování nákladů a výnosů z ostatních činností (v Příloze č. I této smlouvy neuvedených). RRA je povinna zřetelně prokázat zvlášť ztrátu nebo zisk vzniklé z výkonu služeb realizovaných v režimu závazku veřejné služby a zvlášť ztrátu nebo zisk z ostatních činností.
3. Zisk z ostatních činností bude příjmem finančního fondu, o jehož použití bude rozhodovat
správní výbor RRA a který může být také použit na snížení vyrovnávací platby.
4. Příslušné náklady a výnosy musí být vyúčtovány a promítnuty v účetnictví RRA, a to nejpozději do 28.2.2019 podle Přílohy č. III této smlouvy. RRA potvrzuje, že dle svých možností učiní veškerá opatření, aby vyrovnávací platba byla co nejnižší.
5. Kraj je oprávněn požadovat po RRA zdůvodnění nákladů a výnosů vzniklých v souvislosti s výkonem služeb v režimu závazku veřejné služby. Výnosy vzniklé v souvislosti s výkonem služeb v režimu závazku veřejné služby nesmí být ze strany RRA bezdůvodně snižovány. Do neuznatelných nákladů patří:
a) úhrada výdajů na pohoštění, výjimkou jsou náklady na občerstvení na akce v rámci aktivit dle přílohy č. I. a II. této smlouvy, a to maximálně do 150 Kč/os. pro dopolední/odpolední seminář (délka semináře do 3 h) a 450 Kč/os. pro seminář s délkou nad 3 h,
b) peněžní a věcné dary,
c) placené pokuty a penále,
d) ta část celkových nákladů, která převyšuje náklady, které by na základě provedené analýzy nákladů na poskytnutí relevantních služeb vynaložil běžný, řádně řízený podnik disponující odpovídajícími prostředky; náklady běžného, řádně řízeného podniku na mzdy (včetně zákonných odvodů) nepřesahují hodinovou sazbu rovnou 1/150 dvojnásobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v ČR za předcházející 4 čtvrtletí (k datu předložení průběžné či závěrečné zprávy) zveřejněné ČSÚ, zvýšené o zákonné odvody zaměstnavatele a současně jeho časově vyjádřený podíl režijních činností nepřevyšuje 1/3 celkem odpracované (vykázané) doby1,
e) úhrada cestovních náhrad nad rámec vymezený zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
6. Všechny náklady musí být kalkulovány bez daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) v případě, kdy RRA má nárok na její odpočet. Výjimkou jsou pouze takové náklady, u nichž RRA nemůže uplatnit odpočet DPH na vstupu podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V takovém případě může RRA dotaci využít i na finanční krytí takové DPH, která je účtována jako náklad.
7. Vyrovnávací platba ve výši 12 100 000,- Kč (slovy: dvanáctmilionůstotisíc korun českých) bude hrazena zálohově jako neinvestiční forma vyrovnávací platby a poukázána bankovním převodem na účet RRA uvedený v záhlaví této smlouvy v zálohových splátkách takto:
Pořadí splátky | Splatnost splátky | Výše splátky | |
investiční | neinvestiční | ||
1. splátka | Do 20 dnů po účinnosti smlouvy | 9 000 000,- Kč | |
2. splátka | 1.8.2018 | 2 100 000,- Kč | |
3. splátka | 20.12.2018 | 1 000 000,- Kč | |
CELKEM | 12 100 000,- Kč | ||
8. Pokud budou prokazatelné a Krajem uznané náklady RRA vzniklé v souvislosti s výkonem služeb v režimu závazku veřejné služby po odečtení Krajem uznaných výnosů z takových služeb nižší než poskytnutá výše vyrovnávací platby (dále jen „nadměrná platba“), je RRA povinna tuto nadměrnou platbu vrátit, a to způsobem a v termínu určeném v čl. VII. odst. 6 této smlouvy.
9. Pokud budou prokazatelné a Krajem uznané náklady RRA vzniklé v souvislosti s výkonem služeb v režimu závazku veřejné služby po odečtení Krajem uznaných výnosů z takových služeb vyšší než poskytnutá výše vyrovnávací platby, uhradí RRA částku tohoto překročení z vlastních nebo jiných zdrojů.
1 definice průměrných přímých nákladů práce (náklady na mzdy za vykonanou práci + náhrady) 271 Kč za hodinu (pro rok
2016), průměrná hrubá měsíční mzda, ČR, 3. čtvrtletí 2017 činí 29 050 Kč
VII.
Další podmínky, práva a povinnosti
1. Pro výpočet výše vyrovnávací platby lze užít pouze náklady a výnosy vzniklé po nabytí účinnosti této smlouvy.
2. Je-li RRA veřejným zadavatelem nebo splní-li definici zadavatele podle platného
a účinného zákona o veřejných zakázkách, je povinna postupovat podle tohoto zákona.
3. Pokud RRA JM vykonává i jiné činnosti než vymezené v Příloze č. I této smlouvy, zajistí ve svém účetnictví nebo daňové evidenci, v souladu s obecně platnými předpisy, zejména zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, oddělené vykazování nákladů a výnosů vzniklých v souvislosti s výkonem služeb vymezených v Příloze č. I této smlouvy.
4. RRA je povinna předložit Kraji zprávu o průběžném plnění služeb vymezených v Příloze č. I této smlouvy v rozsahu uvedeném v Příloze II této smlouvy (dále jen „průběžná zpráva“), jejíž součástí bude průběžné vyúčtování čerpání vyrovnávací platby. Průběžná zpráva bude předložena nejpozději 21 kalendářních dnů před splatností 2. splátky definované v čl. VI. odst. 7 této smlouvy kontaktní osobě a kdykoli na vyžádání kontrolnímu orgánu Kraje. V případě nepředložení průběžné zprávy v termínu stanoveném v tomto článku vyhrazuje si Kraj právo posunout termín splatnosti další splátky zálohy vyrovnávací platby o tolik dní, o kolik je RRA v prodlení s předložením průběžné zprávy.
5. Průběžná zpráva bude obsahovat podle vzoru uvedeného v Příloze č. III této smlouvy:
a) stručný popis realizovaných služeb v režimu závazku veřejné služby dle této smlouvy za dané období,
b) vyhodnocení průběžného plnění těchto služeb,
c) průběžné vyúčtování čerpání vyrovnávací platby s potvrzením pravdivosti a správnosti průběžného vyúčtování v souladu s čl. VIII. odst. 4 této smlouvy.
6. RRA je povinna předložit Kraji v termínu nejpozději do 30.6.2019 finanční vyúčtování čerpání vyrovnávací platby jako součást závěrečné zprávy, s výjimkou zpráv vyjmenovaných v čl. VII. odst. 7 písm. d) a e) této smlouvy, které budou dodány nejpozději do 31.8.2019. Nejpozději k tomuto termínu je RRA rovněž povinna vrátit převodem na účet Kraje, uvedený v záhlaví této smlouvy, případnou nadměrnou platbu. RRA JM doloží finanční vyúčtování čerpání vyrovnávací platby soupisem všech prvotních účetních a dalších dokladů prokazujících její čerpání.
7. Závěrečná zpráva bude obsahovat:
a) podrobný popis činností realizovaných v režimu závazku veřejné služby dle této smlouvy za dané období,
b) celkové vyhodnocení splnění účelu,
c) finanční vyúčtování čerpání vyrovnávací platby podle Přílohy č. III této smlouvy s potvrzením pravdivosti a správnosti finančního vyúčtování v souladu s čl. VIII. odst. 4 této smlouvy,
d) výroční zprávu RRA,
e) zprávu nezávislého auditora o ověření účetní závěrky RRA.
8. RRA JM je povinna průběžně informovat Kraj o všech změnách, které by mohly při vymáhání zadržených nebo neoprávněně použitých prostředků vyrovnávací platby zhoršit jeho pozici věřitele nebo dobytnost jeho pohledávky. Zejména je RRA povinna oznámit Kraji do 15 dnů ode dne, kdy došlo k události, skutečnosti, které mají nebo mohou mít za následek zánik, transformaci, sloučení, změnu statutárního zástupce apod., či změnu vlastnického vztahu k majetku, na nějž se vyrovnávací platba poskytuje.
9. RRA souhlasí se zveřejněním svého názvu, sídla, dotačního titulu a výše poskytnuté vyrovnávací platby.
10. RRA se zavazuje, že při prezentaci své činnosti bude uvádět Kraj jako poskytovatele části finančních prostředků. Při použití loga nebo znaku Kraje je povinen dodržet zásady pro jejich použití. Zásady jsou k dispozici na xxx.xx-xxxxxxxxxxxx.xx.
11. RRA se zavazuje, že jak při realizaci služeb vymezených v Příloze č. I této smlouvy, tak po jejich ukončení, bude dbát dobrého jména Kraje a služby v režimu závazku veřejné služby bude realizovat v souladu s právními předpisy.
12. RRA je povinna po dobu deseti let od ukončení služeb vymezených v Příloze č. I této smlouvy archivovat následující podkladové materiály:
a) žádost včetně příloh,
b) tuto smlouvu,
c) originály dokladů, prokazujících čerpání vyrovnávací platby,
d) dokumentaci o zadání veřejné zakázky, je-li zadávána,
e) průběžné zprávy včetně průběžného čerpání vyrovnávací platby a závěrečnou zprávu včetně finančního vyúčtování čerpání vyrovnávací platby.
13. RRA je povinna poskytnout Kraji součinnost při plnění všech povinností vyplývajících z pravidel pro veřejnou podporu vůči Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Evropské komisi.
VIII.
Kontrola
1. Příslušné orgány Kraje jsou oprávněny v souladu se zvláštním právním předpisem zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 129/2000Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 250/2000Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, kdykoli kontrolovat dodržení podmínek, za kterých byla vyrovnávací platba poskytnuta.
2. RRA je povinna poskytnout součinnost při výkonu kontrolní činnosti dle odst. 1 tohoto článku, zejména předložit kontrolním orgánům Kraje kdykoliv k nahlédnutí originály všech účetních dokladů souvisejících s vyrovnávací platbou.
3. RRA je povinna umožnit příslušným orgánům Kraje provést kontrolu, jak v průběhu, tak
i po ukončení výkonu služeb v režimu závazku veřejné služby dle této smlouvy, a to ještě
po dobu deseti let od ukončení financování výkonu služeb v režimu závazku veřejné služby dle této smlouvy ze strany Kraje.
4. Za dodržení účelu, na který byla vyrovnávací platba poskytnuta, a za pravdivost i správnost průběžných zpráv včetně průběžného vyúčtování vyrovnávací platby a závěrečné zprávy včetně finančního vyúčtování čerpání vyrovnávací platby odpovídá osoba oprávněná jednat jménem RRA, která tuto skutečnost na vyúčtování písemně potvrdí a to na každém listu vyúčtování.
IX.
Důsledky porušení povinností RRA
1. Pokud se RRA dopustí porušení rozpočtové kázně, je povinna provést odvod, který odpovídá částce neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků, Kraji. Porušením rozpočtové kázně je každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu Kraje definované v § 22 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
2. Vyrovnávací platba či její části se považují za vrácené dnem, kdy byly připsány na účet
Kraje.
3. Kraj je oprávněn při zjištění porušení podmínek této smlouvy ze strany RRA JM pozastavit uvolňování finančních prostředků. O pozastavení poskytování finančních prostředků Kraj písemně informuje RRA.
4. Veškeré platby jako důsledky porušení závazků provede RRA formou bezhotovostního převodu na účet Kraje, v termínu a na číslo účtu, které Kraj RRA sdělí.
X.
Ukončení smlouvy, výpověď
1. Závazkový vztah založený touto smlouvou lze ukončit na základě písemné dohody smluvních stran nebo výpovědí.
2. Xxxxxxxxxx smluvní strana je oprávněna tuto smlouvu písemně vypovědět bez udání důvodu. Výpovědní lhůta činí 14 dnů a počíná běžet 1. dnem následujícím po dni doručení výpovědi druhé smluvní straně. V případě pochybností se má za to, že výpověď byla doručena 3. den od jejího odeslání.
3. Ve výpovědní lhůtě poskytovatel pozastaví uvolňování finančních prostředků.
4. V případě ukončení smlouvy dle tohoto článku je příjemce povinen vrátit dotaci poskytovateli ke dni ukončení platnosti a účinnosti této smlouvy.
XI.
Závěrečná ustanovení
1. Není-li v této smlouvě uvedeno jinak, je k jednáním podle této smlouvy jménem Kraje oprávněna kontaktní osoba uvedená v záhlaví smlouvy nebo jiný pověřený zaměstnanec Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Toto ustanovení se nevztahuje na podpisy dodatků k této smlouvě a na jednání vedoucí k ukončení platnosti a účinnosti této smlouvy.
2. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami.
3. Smluvní strany se dohodly, že tuto smlouvu lze měnit pouze uzavřením dodatku k této smlouvě, a to ve stejné formě, v jaké byla smlouva uzavřena. Platnost právního jednání upraveného dodatkem ke smlouvě je podmíněna jeho schválením voleným orgánem kraje ve smyslu ustanovení § 23 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), v platném znění.
4. Práva a povinnosti smluvních stran výslovně v této smlouvě neupravené se řídí obecně platnými právními předpisy České republiky, zejména příslušnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
5. Smluvní strany berou na sebe práva a povinnosti z této smlouvy. V případě vzniku sporů, budou tyto řešeny přednostně vzájemnou dohodou smluvních stran.
6. Tato smlouva se vyhotovuje ve dvou vyhotoveních. Každá smluvní strana obdrží jedno vyhotovení.
7. Smlouva podléhá uveřejnění v registru smluv. Smluvní strany se dohodly, že návrh na uveřejnění smlouvy v registru smluv podá Kraj.
8. Nedílnou součástí smlouvy jsou tyto přílohy:
a) Příloha č. I: Podrobný popis činností (služeb) příjemce v závazku veřejné služby
b) Příloha č. II: Rozsah prováděných činností (služeb) příjemce v závazku veřejné služby
c) Příloha č. III: Vzor pro vyúčtování vyrovnávací platby
9. Smluvní strany prohlašují, že smlouvu vč. její Přílohy č. I, Přílohy č. II a Přílohy č. III přečetly, seznámily se s ní, jejímu obsahu bezezbytku porozuměly a že její obsah vyjadřuje jejich skutečnou, vážnou a svobodnou vůli. To stvrzují níže svými podpisy.
10. RRA svým podpisem stvrzuje správnost údajů uvedených v záhlaví této smlouvy, především pak název, sídlo, IČ, DIČ a číslo účtu.
Doložka podle § 23 z. č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů:
Tato smlouva byla schválena Zastupitelstvem Jihomoravského kraje v souladu s § 36 odst. 1 písm. c) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, na jeho 13. zasedání konaném dne 01.03.2018 usnesením č. 989/18/Z13.
V Brně dne 19.3.2018 V Brně dne 12.3.2018
XXXx. Xxxxxxx Xxxxx x.x. XXXx. Xxxxxxxx Xxxxxx v.r.
…………………………………………. ………………………………………….
Jihomoravský kraj Regionální rozvojová agentura jižní Moravy
Příloha č. I: Podrobný popis činností (služeb) příjemce v závazku veřejné služby
Podpora rozvoje podnikatelského prostředí, regenerace brownfieldů a V&V prostředí Jihomoravského kraje
Systém otevřených dveří (tzv. one-stop-shop - tj. informační a konzultační služba z jednoho místa, která je poskytována veřejnosti ze strany RRAJM bezúplatně) umožňuje efektivní transfer informací mezi klíčovými subjekty (municipality, instituce veřejné správy, podnikatelské subjekty) a vytváří předpoklady pro start partnerství veřejného a soukromého sektoru.
Nabídka podnikatelských nemovitostí
JMK byl v minulých letech jedním z nejúspěšnějších regionů z pohledu získávání tzv. přímých zahraničních investic a RRAJM se na tom aktivně podílela. Díky získanému know-how je RRAJM v případě zájmu investorů proto připravena poskytnout asistenci při jejich lokalizaci. Nedílnou součástí těchto aktivit je i evidence podnikatelských nemovitostí a jejich webová prezentace.
Integrovaná podpora řešení nevyužívaných areálů a objektů
Součástí rozvíjených aktivit je dále podpora integrovaného přístupu k řešení
nevyužívaných areálů a objektů v Jihomoravském kraji.
RRAJM v tomto ohledu poskytuje jako jediná v regionu komplexní informace k problematice regenerace brownfieldů. Nabízí konzultace, rozbory možných řešení a návrhy financování a následně se podílí na přípravě konkrétních projektových záměrů. RRAJM průběžně komunikuje s klíčovými subjekty zapojenými do procesu regenerace - municipality, instituce veřejné správy, instituce regionálního rozvoje s celostátní i regionální působností, podnikatelská sféra. Nezbytnou součástí aktivit je rovněž analýza stavu problematiky, která se krom vlastní datové základny opírá o cíle regionálních a národních strategických a koncepčních dokumentů.
Důležitá je i role v teoretické osvětě (realizace tematicky zaměřeného semináře s problematikou podpory regenerace brownfieldů, vč. sdílení know-how prostřednictvím úspěšně realizovaných příkladů), sledování a prezentace trendů regenerace na odborných fórech a v posilování marketingu lokalit (publikace, web).
Poskytování odborného servisu a informací zahraničním a domácím investorům na území JMK
Cílem této služby je podporovat stabilizaci a rozvoj firem z perspektivních výrobních oborů nebo službových odvětví a podporovat jejich expanze v souladu se strategickými dokumenty JMK.
V souvislosti s lokalizací zahraničních a domácích společností do regionu je nutná následná péče - tzv. after-care. Jde o aktivitu vedoucí k napomáhání stabilizace firem a jejich dalšímu úspěšnému rozvoji v regionu, včasné identifikaci plánů na další expanzi, zprostředkování potřebných informací a případně další asistenci nebo spolupráci. V této souvislosti si uvědomujeme nutnost větší koordinace subjektů působících v této oblasti a výraznější roli garanta ze strany krajské samosprávy.
RRAJM dlouhodobě prováděla terénní průzkum, jehož cílem bylo zjišťování překážek, které brání bezproblémovému působení firem v kraji a které může zároveň napomoci řešit regionální samospráva (doprava, regionální školství…). Dosavadní průzkumy prokázaly, že problémy jihomoravských firem se z části dlouhodobě shodují s problémy celorepublikovými, a proto je zpracováván jejich přehled. Zdrojovými daty jsou proto nejenom osobní kontakty s firmami, ale také externí analýzy obdobného zaměření. Důvodem pro využití těchto analýz je širší pokrytí zkoumaných oblastí a firem. Získaná výstupní data jsou nadále poskytována širšímu spektru organizací a institucí působících např. v oblasti trhu práce a vzdělávání.
Aftercare činnosti budou podpořeny pracovními setkáními za účasti samotných investorů nebo s dalšími poskytovateli aftercare služeb v Jihomoravském kraji.
Bude podporována i aktivní účast RRAJM na činnosti seskupení "Jihomoravského partnerství" (Jihomoravský kraj, MMB, CzechInvest, RHK Brno, RRAJM) v oblasti rozvoje podnikatelského prostředí.
Vydání publikace „Survival Kit“ pro investory na území JMK
Jde o prakticky zaměřenou informační příručku, jejímž cílem je poskytovat pomoc novým i stávajícím investorům působících v Jihomoravském kraji a jejím zejména zahraničním zaměstnancům. Vedle zahraničních firem je publikace ovšem aktivně využívána i jihomoravskými V&V centry, jejich zahraničními pracovníky a vědci nebo je také distribuována k využití do kanceláře Zastoupení Jihomoravského kraje při Evropské unii sídlící v Bruselu.
Sledování VaV a inovačních trendů v EU a následné poskytování námětů pro JMK
Hlavní metodickým východiskem při formulaci RIS JMK bylo reflektovat VaV a inovační trendy EU na prostředí JMK. Hlavní role RRAJM je v úzké spolupráci se subjekty regionálního inovačního systému (firmy, V&V instituce, podpůrné instituce RIS JMK a instituce samosprávy) spolurealizovat opatření a projekty, které jsou, resp. budou
implementovány za účelem posílení vědeckovýzkumného a inovačního prostředí JMK v nejbližších letech. Základní výhodou pozice RRAJM při dané činnosti je určitý teritoriální nadhled a nestrannost vzhledem k dalším implementujícím jednotkám v JMK (např. JIC, JCMM nebo brněnské univerzity). Tato skutečnost a také pozice RRAJM jako dlouholetého místopředsedy Asociace inovačního podnikání (AIP ČR) je důležitá pro efektivní fungování evaluačního a monitorovacího systému RIS JMK.
Zvyšování absorpční kapacity JMK
A. Spolupráce při rozpracovávání strategických rozvojových dokumentů a při realizaci jejich výstupů pro potřeby JMK
RRAJM se podílí na zpracovávání a aktualizaci strategických rozvojových dokumentů s dopadem na území Jihomoravského kraje a uplatňuje tak své zkušenosti a znalosti ve prospěch regionu. Dále RRAJM spolupracuje na realizaci projektů a aktivit plynoucích z dlouhodobých strategických dokumentů Jihomoravského kraje.
Podpora česko-rakouské přeshraniční spolupráce
RRAJM má dlouholeté zkušenosti s administrací projektů přeshraniční spolupráce a v období 2014-2020 RRAJM zajišťuje na území Jihomoravského kraje správu Fondu malých projektů v rámci programu Interreg V-A Rakousko - Česká republika.
Grantový kalendář
RRAJM pro samosprávu a neziskové organizace v Jihomoravském kraji analyzuje dostupné dotační tituly a zpracovává je do uceleného elektronického měsíčníku – tzv. Grantového kalendáře. V tomto měsíčníku jsou zpracovány dotační tituly EU, národní dotace a také dotace poskytované dalšími institucemi (např. nadacemi). Tato souhrnná prezentace dotačních titulů s aktuálními uzávěrkami představuje pro zástupce i pracovníky municipalit a další subjekty užitečný nástroj, který umožňuje lépe se zorientovat v možnostech financování rozvojových projektů.
Podpora rozvoje znevýhodněných území Jihomoravského kraje
A. Přístupy jiných krajů k problematice a řešení podpory svých problémových území
RRAJM spolupracuje s Odborem regionálního rozvoje KrÚ JMK na realizaci činností zaměřených na identifikaci periferních oblastí regionu sledováním vývoje socioekonomických charakteristik s cílem podpory přípravy rozvojových projektů v tomto území. Program rozvoje Jihomoravského kraje 2018-2021 (PRK JMK) definuje na úrovni obcí s rozšířenou působností (ORP) problémové části kraje jako „sociálně znevýhodněné
oblasti“. Pro efektivnější zacílení JMK v procesu podpory sociálně znevýhodněných oblastí je nezbytná metodická informace o přístupech i v ostatních krajích ČR.
B. Zpracování analýzy socioekonomických disparit na území JMK
Významné rozdíly (disparity) jsou důsledkem konkrétní situace v území, průnikem ekonomických aktivit, demografické struktury, dopravní dostupnosti, situace na trhu práce a ochotě místních lidí se angažovat. Cílem RRAJM je naplňování záměrů JMK vedoucích ke snížení disparit a podpora aktivit vedoucích k využití dostupných možností pro iniciaci projektů, které pomohou rozvoji znevýhodněných území. Základem pro uskutečnění tohoto cíle je i zpracování socioekonomické analýzy mapující územní disparity se zpřesňujícími výstupy dle PRK JMK 2018-2021. Předpokladem je aktivní zapojení místních aktérů a využití vnitřního potenciálu regionu. Vycházíme přitom ze zpracovaných strategických rozvojových dokumentů na mikroregionální a lokální úrovni, které formulují priority regionu.
C. Podpora obcí v realizaci záměrů definovaných v RAP JMK
Podpora bude směrována na projekty či aktivity, které mají reálný dopad na zlepšení situace zejména v periferních oblastech kraje a zejména pro obce, které nemají k dispozici dostatečné odborné zázemí. Budou přitom využity zkušenosti z dílčích projektů na budování a posílení absorpční kapacity, které byly v JMK realizovány v minulých letech. Struktura činností je opřena o předpoklad úzké spolupráce s místními aktéry v regionu, které vnímáme jako nepominutelné účastníky celého procesu.
Mezinárodní spolupráce
A. Přeshraniční spolupráce
Pracovníci RRAJM budou informovat o podmínkách operačních programů přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko, resp. ČR – Slovensko a to formou přednášek a konzultací na seminářích organizovaných jinými subjekty, zejména v oblasti tzv. malých projektů. Cílem RRAJM je zvýšit zájem o čerpání finančních prostředků z těchto programů všemi relevantními subjekty z JMK.
V Jihomoravském kraji existuje již od dob předvstupního programu Phare CBC tradice společných projektů přeshraniční spolupráce (s Rakouskem, resp. se Slovenskem). RRAJM navazuje na své dosavadní zkušenosti v oblasti přeshraniční spolupráce a různými způsoby podporuje subjekty v Jihomoravském kraji (např. prezentace na seminářích a konferencích, konzultace subjektům, pomoc při hledání rakouského či slovenského partnera pro přeshraniční projekty, příprava informačních materiálů o dění v jihomoravské příhraniční oblasti), a tak přispívá k rozvoji spolupráce příhraničních regionů JMK.
Zahraniční spolupráce
RRAJM spolupracuje s představiteli samosprávy JMK i odbornými pracovníky KrÚ JMK na rozvíjení aktivit s partnerskými regiony Jihomoravského kraje, účastní se setkání se zástupci těchto regionů a poskytuje potřebné informace z oblasti regionálního rozvoje formou odborných prezentací nebo krátkodobých stáží. Dochází tak ke vzájemné výměně zkušeností a znalostí, které jsou následně v partnerských regionech i Jihomoravském kraji uplatňovány a využívány. Snahou RRAJM je, aby tyto aktivity vyústily zejména do formy konkrétních projektů či bilaterálních aktivit, které mají pozitivní dopad na území JMK a aktivity jihomoravských subjektů.
Příloha č. II: Rozsah prováděných činností (služeb) příjemce v závazku veřejné služby
Podpora rozvoje podnikatelského prostředí, regenerace brownfieldů a V&V prostředí Jihomoravského kraje
Nabídka podnikatelských nemovitostí
Aktualizace minimálně 6 evidenčních listů o stavu regionálních podnikatelských nemovitostí v Jihomoravském kraji doložených zápisy z mapování/návštěvy místa.
Příprava nabídky atraktivní podnikatelské plochy ve vybraných lokalitách Jihomoravského kraje.
Integrovaná podpora řešení nevyužívaných areálů a objektů
Poskytování konzultací k 15 projektům regenerace nevyužívaných areálů a objektů, včetně rozboru možných řešení, návrhu financování a přípravy projektových záměrů.
Uspořádání 1 tematického semináře pro zástupce obcí, podnikatelské sféry (doloženo prezenční listinou a prezentacemi).
Plošná aktualizace datové základny brownfieldů v Jihomoravském kraji.
Údržba regionální databáze cca 300 brownfieldů v Jihomoravském kraji a analýza
problematiky.
Propagace problematiky a šíření informovanosti o podpoře regenerace brownfieldů prostřednictvím webového portálu a prezentačních akcí JMK.
Poskytování odborného servisu a informací zahraničním a domácím investorům na území JMK
Rešerše informací podnikatelského prostředí Jihomoravského kraje od stávajících a potenciálních investorů s tématem spokojenosti investorů a problémů podnikání v České republice v návaznosti na Jihomoravský kraj – na základě
18 zdrojů (např. individuální komunikace s investory, veletrhy, monitoring
médií).
Realizace jednání a účast na nich s dalšími subjekty týkající se podpory aftercare činností anebo přílivu investic do Jihomoravského kraje - 5 doložitelných zápisů.
Aktivní účast v rámci seskupení „Jihomoravského partnerství“ (Jihomoravský kraj, MMB, CzechInvest, RHK Brno, RRAJM) v oblasti rozvoje podnikatelského prostředí, včetně organizace a odborného vedení jednoho setkání.
Realizace činností spojených s příchodem nových investorů a podnikatelskými aktivitami stávajících investorů doložitelné zápisem či zprávou o této činnosti.
Vydání publikace „Survival Kit“ pro investory na území JMK
Příprava a zajištění odborných textů do publikace.
Vydání tištěné verze publikace Survival Kit v anglické verzi v počtu 1 000 ks.
Vytvoření elektronické prezentace „Survival Kit“ umožňující přístup dálkovým způsobem na webu RRAJM; jazykové mutace anglická, česká.
Zajištění distribuce tištěné verze publikace.
Zajištění provozu webu Survival Kit a zajištění online zpřístupnění jeho obsahu.
Sledování VaV a inovačních trendů v EU a následné poskytování námětů pro JMK
Průběžná spolupráce na aktualizaci a následné realizaci projektových záměrů v rámci RIS JMK.
Účast na jednáních pracovních orgánů RIS JMK (Řídící výbor RIS/Pracovní skupina RIS RSK JMK, pracovní skupiny RIS).
Spolupráce při realizaci Akčního plánu RIS 2018–2020.
Zajištění aktivit AIP ČR v JMK - šíření informací, poskytování servisu směrem k AIP ČR, spoluorganizace 1 odborného semináře k problematice regionálních inovací apod.
Zvyšování absorpční kapacity JMK
A. Spolupráce při rozpracovávání strategických rozvojových dokumentů a při realizaci jejich výstupů pro potřeby JMK
Spolupráce na zpracování a aktualizaci strategických dokumentů s dopadem na území JMK doložitelných písemným pověřením JMK nebo relevantní pozvánkou, formou účasti expertů RRAJM (včetně aktivit vyvíjených v rámci Regionální stále konference a jejích pracovních skupin).
Účast na jednáních souvisejících s realizací strategických rozvojových dokumentů s dopadem na území JMK (např. pro oblast životního prostředí, cestovního ruchu, památkové péče, zaměstnanosti a trhu práce, podpory podnikání, rozvoje lidských zdrojů).
Ověření stavu projektových záměrů zařazených v databázi RAP JMK a následné posouzení stupně jejich rozpracovanosti s lokálními aktéry; sběr nových projektových záměrů (pomocí karet projektů, případně jiným způsobem) a aktualizace databáze pro RAP na základě ověřování stávajících záměrů a sběru nových záměrů dle pokynů sekretariátu RSK.
Sběr a vyhodnocení informací o zapojení jednotlivých vzdělávacích zařízení Jihomoravského kraje do projektů EU v oblasti vzdělávání, vč. údajů o jejich personální a finanční zátěži. Cílem je přispět ke koordinaci dalších investic do škol a eliminaci duplicit v projektech.
Spolupráce na realizaci projektů a aktivit plynoucích ze strategických dokumentů Jihomoravského kraje.
Realizace aktivit v rámci projektu „Morava napoleonská“ jako formy zkvalitnění produktové nabídky JMK v oblasti cestovního ruchu.
Zajištění povinné udržitelnosti u projektu Zdraví bez hranic.
Podpora česko-rakouské přeshraniční spolupráce
Podpora aktivního zapojení subjektů Jihomoravského kraje do efektivní česko-rakouské přeshraniční spolupráce v rámci programu spolupráce Interreg V-A Rakousko - Česká republika, včetně Fondu malých projektů v Jihomoravském kraji.
Realizace aktivit souvisejících s administrací FMP 2014-2020; v rámci realizace projektu budou prostředky vyrovnávací platby využity na úhradu projektových nákladů nefinancovaných z dotace operačního programu.
Grantový kalendář
Sběr a zpracování klíčových informací o dostupných dotačních titulech se zaměřením pro samosprávu a neziskový sektor působící na území JMK – tzv. „Grantový kalendář“.
Vydání 12 ks elektronického bulletinu s informacemi o dotačních titulech (měsíčník).
Podpora rozvoje problémových území Jihomoravského kraje
D. Přístupy jiných krajů k problematice a řešení podpory svých problémových území
Analýza přístupu krajů ČR k problematice rozvoje periferních území, socioekonomicky postižených či jinak znevýhodněných oblastí. Bude vypracována na základě posouzení strategických dokumentů krajů a přístupu k jejich vlastní dotační politice, principům vymezení problémových území a způsobu uchopení problematiky.
• Zpracování dokumentu „Přístupy krajů k podpoře problémových území“
s popisem možností využití efektivních praktik.
E. Zpracování analýzy socioekonomických disparit na území JMK
Zpracování socioekonomické analýzy mapující územní disparity, která prohloubí pohled PRK JMK 2017-2021 dle podkladů až na úroveň obcí. Analýza umožní lépe identifikovat území pro potenciální zacílení podpory z pohledu geografického i tematického. Bude vyhodnocena současná podoba statistické analýzy a bude navržena její úprava z hlediska územní podrobnosti/agregace, rozsahu a dostupnosti sledovaných charakteristik, a to s ohledem na předpokládanou roční periodu sledování.
• Zpracování analýzy socioekonomických disparit na území JMK.
F. Podpora obcí v realizaci záměrů definovaných v RAP JMK
Rozpracování projektových záměrů vycházejících z databáze RAP JMK připravovaných v obcích ve vymezených sociálně znevýhodněných oblastech JMK (v PRK JMK definovaná území alespoň s dílčími problémy). Aktivita bude realizována formou konzultací a vypracování projektových fiší k vybraným záměrům. Činnost RRAJM bude spočívat v aktivním oslovení vybraných obcí v definovaném území a pomoci zkvalitnění podkladů pro úspěšnou realizaci.
• Oslovení min. 100 obcí.
• Vypracování min. 20 projektových fiší s aktivní účastí jejich předkladatelů.
Mezinárodní spolupráce
A. Přeshraniční spolupráce
Poskytování informací pro subjekty z JMK týkajících se žádostí o projekty do operačních programů přeshraniční spolupráce Česká republika – Rakousko, resp. Česká republika – Slovensko, za účelem efektivního čerpání subjekty z JMK.
Účast na seminářích organizovaných dalšími subjekty k problematice přeshraniční spolupráce (např. JMK, MMR, Řídící orgán programu spolupráce Interreg V- A Rakousko - ČR resp. ČR - SR).
Poskytování konzultací k problematice přeshraniční spolupráce subjektům
z Jihomoravského kraje.
Účast na aktivitách spojených s realizací přeshraniční spolupráce v období 2014- 2020.
Konzultace se zástupci monitorovacích výborů či jiných orgánů vytvořených pro řízení operačních programů přeshraniční spolupráce.
Pomoc při vyhledávání partnerů pro přeshraniční projekty.
Aktualizace registru dolnorakouských a slovenských subjektů - partnerů pro projekty do operačních programů přeshraniční spolupráce.
Aktualizace registru potenciálních jihomoravských žadatelů do FMP Rakousko – Česká republika 2014-2020.
Příprava dvoujazyčného elektronického bulletinu s přehledem kulturních akcí v příhraničním česko-rakouském regionu a jeho vydávání v českém a německém jazyce (4x ročně).
Zahraniční spolupráce
Technická asistence v rámci realizace koncepce meziregionálních vztahů JMK a přenos zahraničních zkušeností ve prospěch JMK s cílem efektivního využití vložených finančních prostředků.
Pokračování spolupráce se subjekty/obcemi v Šumadiji (Srbsko) v koordinaci s relevantním úsekem KrÚ JMK, včetně asistence na propagaci aktivit veřejnoprávních i podnikatelských subjektů na Balkáně a v tzv. zdrojových regionech.
Poskytnutí konzultací partnerským regionům JMK, především na akcích, návštěvách a misích organizovaných JMK, zejména na území Srbska, Chorvatska, Makedonie, Polska, Ruské federace, resp. poskytování krátkodobých stáží pro delegace partnerských regionů na RRAJM.
Příloha č. III: Vzor pro vyúčtování vyrovnávací platby
Část A - Podrobný popis činností (služeb) realizovaných v režimu závazku veřejné služby
Popis realizovaných činností vymezených v Příloze č. I této smlouvy. Měl by být charakterizován zejména dopad na cílové skupiny a vyhodnocení, zda realizace těchto činností a v jakém rozsahu bude efektivní v následujícím období.
Část B - Celkové vyhodnocení splnění účelu
Vyhodnocení prováděných činností z pohledu efektivnosti a účelu s využitím indikátorů uvedených v Příloze č. II této smlouvy. Součástí by mělo být srovnání stanovených indikátorů a skutečně dosažených hodnot.
Část C - Finanční vyúčtování čerpání vyrovnávací platby
Vyúčtování bude předloženo v rozsahu podle následující tabulky
Činnosti realizované RRAJM podle Přílohy č. I | Druh nákladu/výnosu | NÁKLADY | VÝNOSY | ZISK/ ZTRÁTA |
Podpora přílivu investic a VAV Zvyšování absorpční kapacity JMK Zavedení systémového přístupu k rozvoji socioekonomicky slabších mikroregionů JMK Mezinárodní spolupráce | Nákup majetku - investiční | |||
Nákup majetku - neinvestiční | ||||
Materiál | ||||
Energie, vodné a stočné | ||||
Náklady na reprezentaci | ||||
Cestovné | ||||
Služby | ||||
Mzdy, zdravotní a soc. pojištění, DPP | ||||
Ostatní náklady | ||||
Poskytnuté veřejné prostředky* | ||||
Celkem za činnosti podle Přílohy č. I | na investice | |||
na neinvestice | ||||
Ostatní činnosti RRA | ||||
CELKEM | na investice | |||
na neinvestice |
* Položka bude podrobně popsána v komentáři k vyúčtování a zahrnuje veškeré platby veřejných subjektů poskytnuté na zajištění činností RRA podle Přílohy I.
Na investice | Na neinvestice | Celkem | |
Vyúčtování čerpání vyrovnávací platby | |||
Poskytnuté zálohy vyrovnávací platby z Kraje | |||
Nadměrná platba / ztráta z použití záloh vyrovnávací platby |
Ve slovním komentáři je vhodné popsat jednotlivé druhy nákladů a vlivy, které je významným způsobem ovlivnily. Doplnit údaje o přepočtený počet zaměstnanců (na plné úvazky) a v souvislosti s limitem na mzdové náklady uvést podle evidence Českého statistického úřadu (xxx.xxxx.xx) hodnotu průměrné mzdy za předcházející 4 čtvrtletí a doložit nepřekročení uvedeného limitu.
V této části by měla být obsažena i doložka, že do kalkulovaných nákladů nebyly zahrnuty neuznatelné náklady, do kterých patří (v případě že nebudou s písemným souhlasem Kraje jinak započteny např. uznáním poměrné části) i náklady na činnosti, u kterých nebyly naplněny indikátory uvedené v Příloze II této smlouvy.
Nezbytnou součástí této části je u závěrečné zprávy uvedení soupisu všech účetních a dalších dokladů prokazujících vynaložení finančních prostředků v souvislosti se zajištěním služeb uvedených v Příloze I této smlouvy. Soupis bude zejména obsahovat číslo a popis dokladu, částku a podíl uvedené částky na nákladech obsažených v tabulce pro vyúčtování (např. viz vzor).
Číslo dokladu | Popis dokladu | Částka v Kč | Podíl na nákladech činností podle Přílohy I v Kč | Příznak relevantní činnosti/nákladu* |
* Příznak uvádí vazbu jednotlivého dokladu na náklady/činnosti uvedené v tabulce pro vyúčtování a to způsobem a v míře podrobnosti, aby bylo možné identifikovat jednotlivé doklady a částky na činnosti uvedené v Příloze I této smlouvy. Příznak je volen RRAJM s ohledem na přehlednost a formu účetní evidence.