Česká republika – Krajské státní zastupitelství v Plzni se sídlem Veleslavínova 38, 306 36 Plzeň zastoupená xxxxxxxxxxxxxxxxx, krajskou státní zástupkyní v Plzni IČO: 00026034 (dále jen „zaměstnavatel“) a

1SPR 354/2016

1. Česká republika – Krajské státní zastupitelství v Plzni

se sídlem Xxxxxxxxxxxxx 00, 000 00 Xxxxx

zastoupená xxxxxxxxxxxxxxxxx, krajskou státní zástupkyní v Plzni

IČO: 00026034

(dále jen „zaměstnavatel“)

a

2. 2. Základní organizace Odborového svazu státních orgánů a organizací při Krajském státním zastupitelství v Plzni

se sídlem Xxxxxxxxxxxxx 00, 000 00 Xxxxx

zastoupená xxxxxxxxxxxxxxxxxxx, předsedkyní základní organizace OSSOO při KSZ v Plzni

xxxxxxxxxxxxxxx, IČ: 68832974

2. Základní organizace Odborového svazu státních orgánů a organizací při Okresním státním zastupitelství v Chebu

se sídlem Xxxxxxx 0, 000 00 Xxxx

zastoupená xxxxxxxxxxxxxxxxxx, předsedkyní základní organizace OSSOO při OSZ v Chebu

xxxxxxxxxxxxxxxxxxx, IČ: 71241021

(dále jen „odborové organizace“)

uzavírají níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto

Kolektivní smlouvu

Všeobecná ustanovení

1. Základní ustanovení

1. Vymezení pojmů

   1. Zaměstnavatel Česká republika – Krajské státní zastupitelství v Plzni je organizační složkou státu, jejímž jménem činí právní úkony krajská státní zástupkyně v Plzni.

   2. Postavení, působnost, vnitřní vztahy, organizaci a správu státního zastupitelství upravuje zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státním zastupitelství“).

   3. Pod působnost zaměstnavatele uvedeného v bodě 1.1.1. spadají následující místa výkonu práce: Krajské státní zastupitelství v Plzni, Okresní státní zastupitelství v Domažlicích, Okresní státní zastupitelství v Chebu, Okresní státní zastupitelství v Karlových Varech, Okresní státní zastupitelství v Klatovech, Okresní státní zastupitelství Plzeň-jih, Okresní státní zastupitelství Plzeň-město, Okresní státní zastupitelství Plzeň-sever, Okresní státní zastupitelství v Rokycanech, Okresní státní zastupitelství v Sokolově, Okresní státní zastupitelství v Tachově.

   4. Zaměstnanci se rozumí státní zástupci a ostatní zaměstnanci (právní čekatelé, vyšší úředník SZ, administrativní a manuální zaměstnanci).

   5. Pracovní dobou je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele.

   6. Dobou odpočinku je doba, která není pracovní dobou.

   7. Směnou je část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat.

   8. Pracovní pohotovostí je doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy/dohody, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn.

   9. Prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.

   10. Pod pojmem okresní státní zástupce se rozumí okresní státní zástupkyně a okresní státní zástupce. Pod pojmem zaměstnanec se rozumí zaměstnanec i zaměstnankyně.

2. Účel a rozsah kolektivní smlouvy

   1. Kolektivní smlouvu uzavírají zaměstnavatel a odborové organizace po vzájemné dohodě v souladu především se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce,  ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) dalšími zákony a obecně závaznými právními předpisy v platném znění, upravujícími postavení a vzájemné vztahy zaměstnavatelů, zaměstnanců a odborových orgánů.

   2. Touto kolektivní smlouvou se smluvní strany zavazují k plnění úkolů, které jsou v ní uvedeny.

   3. Pracovněprávní podmínky zaměstnanců musí být sjednány pouze shodně nebo výhodněji, nežli stanoví tato kolektivní smlouva a příslušné právní předpisy.

   4. V souladu s ustanovením § 286 zákoníku práce, v pracovněprávních vztazích ve vztahu k jednotlivým zaměstnancům jedná za zaměstnance odborová organizace, jíž je zaměstnanec členem. Za zaměstnance, který není odborově organizován, jedná v pracovněprávních vztazích odborová organizace s největším počtem členů, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru, neurčí-li tento zaměstnanec jinak.

3. Platnost a účinnost kolektivní smlouvy

   1. Tato kolektivní smlouva se uzavírá na dobu určitou 4 roky s výpovědní dobou v délce 6 měsíců, která začíná prvním dnem měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi účastníku kolektivní smlouvy. Kolektivní smlouvu je možné vypovědět nejdříve po uplynutí 6 měsíců od data její účinnosti.

   2. Platnost kolektivní smlouvy začíná dnem jejího podpisu všemi smluvními stranami.

   3. Účinnost kolektivní smlouvy začíná dnem 1. 1. 2017.

   4. Tato kolektivní smlouva je závazná pro smluvní strany, které ji uzavřely a rovněž pro jejich případné právní nástupce. Tato kolektivní smlouva je závazná i pro odborové organizace, které by v době účinnosti smlouvy nově vznikly na některém z pracovišť zaměstnavatele.

2. Závazky smluvních stran

1. Závazky zaměstnavatele

   1. Zaměstnavatel se zavazuje poskytnout pověřeným orgánům odborových organizací informace a podklady nutné pro uplatňování práv odborové organizace podle právních předpisů a této kolektivní smlouvy a plnit ve vztahu k odborovým organizacím další úkoly, které vyplývají ze zákoníku práce a dalších obecně závazných právních předpisů.

   2. Zaměstnavatel bude předkládat odborovým organizacím vždy do 10 (deseti) pracovních dní zprávu o nově vzniklých pracovních poměrech zaměstnanců. Pověřenou osobou je ředitelka správy Krajského státního zastupitelství v Plzni.

   3. Zaměstnavatel se zavazuje přizvat v případě potřeby pověřené zástupce odborových organizací k účasti na poradách zaměstnavatele nebo příslušných okresních státních zastupitelství v obvodu jeho působnosti, zejména bude-li předmětem jednání řešení podstatných pracovněprávních otázek. Pozvání bude doručeno odborovým organizacím nejpozději 5 (pět) pracovních dní před datem jednání.

   4. Zaměstnavatel se zavazuje informovat příslušné odborové orgány o připravovaném přijetí nebo změnách vnitřních předpisů zaměstnavatele, které se týkají pracovněprávních a mzdových podmínek zaměstnanců a umožnit jim, aby se k tomuto přijetí nebo změnám vnitřních předpisů včas vyjádřily.

   5. Zaměstnavatel se zavazuje, že v souladu s § 277 zákoníku práce na svůj náklad vytvoří odborovým organizacím podmínky pro řádný výkon jejich činnosti, zejména jim bude poskytovat podle svých provozních možností v přiměřeném rozsahu místnosti s nezbytným vybavením, hradit nezbytné náklady na údržbu a technický provoz a náklady na potřebné podklady (např. PC, telefon, fax, e-mail, kancelářské potřeby apod.).

2. Závazky odborových organizací

   1. Odborové organizace budou organizovat svou práci tak, aby bylo dosaženo plnění ustanovení této kolektivní smlouvy a pracovněprávních předpisů.

   2. Odborové organizace budou průběžně informovat zaměstnavatele o počtu svých členů s tím, že první informaci poskytnou do 10 (deseti) pracovních dní ode dne účinnosti této kolektivní smlouvy a následně budou informovat zaměstnavatele o změnách v počtu svých členů, a to neprodleně poté, co ke změně v počtu členů odborové organizace dojde.

   3. Odborové organizace budou v případě potřeby zvát zaměstnavatele na jednání odborových organizací k řešení záležitostí společného zájmu. Pozvání bude doručeno zaměstnavateli nejpozději 5 (pět) pracovních dní před datem jednání.

   4. Odborové organizace budou vést členy k maximálnímu dodržování pracovní kázně a ochraně majetku zaměstnavatele.

   5. Odborové organizace se zavazují, že při využívání technických prostředků a kancelářských potřeb zaměstnavatele budou tyto prostředky využívat účelně a hospodárně v rozsahu nezbytném pro odborovou činnost a budou přitom dodržovat pravidla stanovená v organizační složce pro hospodárné využívání těchto zařízení a potřeb ze strany zaměstnavatele.

3. Kontrola plnění kolektivní smlouvy

1. Kontrola plnění kolektivní smlouvy bude prováděna každoročně k datu 30. 9., a to v průběhu měsíce října s tím, že v termínu do 30. 11. každoročně svolá zaměstnavatel k projednání stavu plnění kolektivní smlouvy společné jednání s odborovými organizacemi. Kontrolu plnění kolektivní smlouvy provede zodpovědná osoba pověřená krajskou státní zástupkyní v Plzni.

2. Odborové organizace mají právo kontroly v oblasti dodržování pracovněprávních předpisů a závazků vyplývajících ze zákoníku práce, ostatních obecně závazných pracovněprávních předpisů a této kolektivní smlouvy, jakož i v oblasti dodržování právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Při realizaci tohoto práva se mohou obracet na krajskou státní zástupkyni v Plzni nebo na okresní státní zástupce v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Plzni. O provedené kontrole a jejích závěrech odborová organizace písemně informuje zaměstnavatele.

3. Neplnění ustanovení této kolektivní smlouvy ze strany odpovědných zaměstnanců zaměstnavatele bude zaměstnavatel považovat jako neplnění pracovních povinností odpovědných zaměstnanců, přičemž o přijatých opatřeních bude zaměstnavatel informovat odborové organizace.

4. Neplnění ustanovení této kolektivní smlouvy ze strany odborových organizací bude řešeno těmito organizacemi a zaměstnavatel bude informován o způsobu nápravy.

II.

Pracovněprávní nároky a podmínky

1. Účast odborových organizací při převádění zaměstnance na jinou práci a při rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem

1. Účast odborových organizací při převádění zaměstnance na jinou práci v souladu s podmínkami § 41 zákoníku práce bude zajištěna v rozsahu stanoveném v § 46 zákoníku práce.

2. Účast odborových organizací při rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem bude zajištěna v rozsahu stanoveném v § 61 zákoníku práce.

2. Pracovní doba

1. Rozvržení pracovní doby

   1. Stanovená týdenní pracovní doba je na všech místech výkonu práce zaměstnavatele 40 hodin týdně a je rovnoměrně rozvržena do pětidenního pracovního týdne. Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům nejdéle po 6 hodinách výkonu práce jednu přestávku v práci na jídlo a oddech v délce trvání 30 minut, přičemž tato přestávka se nezapočítává do pracovní doby a neposkytuje se na začátku a konci pracovní doby. Bezpečnostní přestávka při výkonu práce podle zvláštních právních předpisů (např. u řidičů) se započítává do pracovní doby zaměstnance.

   2. Rovnoměrné rozvržení pracovní doby v jednotlivých dnech stanoví pro jednotlivá zastupitelství vedoucí státní zástupce svými opatřeními a to tak, aby v rámci rovnoměrného rozvržení týdenní pracovní doby byla zajištěna v jednotlivých pracovních dnech pracovní doba minimálně v rozmezí od 7:30 hod. do 14:30 hod., přičemž délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.

   3. Kratší pracovní doba pod rozsah shora uvedený může být sjednána pouze mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, kdy zaměstnanci přísluší plat odpovídající sjednané kratší pracovní době.

   4. Zaměstnanec je povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny.

   5. U stanoveného okruhu manuálních zaměstnanců se do doby potřebné k osobní očistě po skončení výkonu práce započítává do pracovní doby doba 15 minut. Do uvedeného okruhu zaměstnanců patří: údržbáři, řidiči, uklízečky.

2. Práce přesčas

   1. Práci přesčas je možné konat jen výjimečně a zaměstnavatel ji může zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 zákoníku práce i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.

   2. Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad rozsah uvedený v odstavci 2 § 91 zákoníku práce pouze na základě dohody se zaměstnancem.

   3. Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích.

   4. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období podle odstavce 2.2.3 se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.

3. Pracovní pohotovost

   1. Státním zástupcům může pracovní pohotovost určit zaměstnavatel za podmínek a v rozsahu stanoveném v § 20 zákona o státním zastupitelství a § 27 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „jednací řád“).

   2. Pracovní pohotovost může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže se o tom se zaměstnancem dohodne, a to za podmínek a v rozsahu stanoveném v § 95 zákoníku práce a v § 27 jednacího řádu státního zastupitelství a touto kolektivní smlouvou. Dohodu zaměstnance se zaměstnavatelem o možnosti držení pracovní pohotovosti je možné učinit v pracovní smlouvě nebo v jiné dohodě.

3. Při pracovní pohotovosti se bude zaměstnavatel řídit těmito zásadami:

   1. Pracovní pohotovost státních zástupců a ostatních zaměstnanců bude určována na Krajském státním zastupitelství v Plzni I. náměstkem krajské státní zástupkyně v Plzni nebo jinou zodpovědnou osobou pověřenou krajskou státní zástupkyní v Plzni a na okresních státních zastupitelstvích příslušnými okresními státními zástupci podle předem zpracovaného plánu, který se stanoví zpravidla na 3 měsíce dopředu.

   2. Pracovní pohotovost státních zástupů začíná se skončením pracovní doby a končí se začátkem pracovní doby stanovené na následující den nebo na den následující po dni pracovního klidu. Pracovní pohotovost se určuje rovnoměrně státním zástupcům působícím na jednotlivých státních zastupitelstvích.

   3. Pracovní pohotovost u ostatních zaměstnanců je stanovena dle dohody zaměstnance se zaměstnavatelem. Povinností ostatního zaměstnance při pracovní pohotovosti je být k dispozici na telefonu a zdržovat se na předem dohodnutém místě, a v případě potřeby poskytnut potřebnou pracovní součinnost určenému státnímu zástupci.

   4. Začátek i konec pracovní pohotovosti může být upraven odchylně, vyžadují-li to okolnosti nebo místní podmínky. Výkon práce v době pracovní pohotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu je prací přesčas. Pracovní pohotovost, při níž nedochází k výkonu práce, se do pracovní doby nezapočítává.

   5. Za dobu pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci odměna v souladu s § 140 zákoníku práce. Dojde-li v rámci pracovní pohotovosti k výkonu práce, přísluší zaměstnanci plat. Za dobu výkonu práce mu nepřísluší odměna za pracovní pohotovost.

   6. Pracovní pohotovost zaměstnanců Krajského státního zastupitelství v Plzni bude upravena v samostatném organizačním opatření krajské státní zástupkyně v Plzni detailněji.

4. Důležité osobní překážky na straně zaměstnance

   1. Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci z důvodu důležitých osobních překážek v souladu s ustanovením § 191 zákoníku práce v platném znění.

5. Jiné důležité osobní překážky v práci

   1. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci v souladu s ustanovením § 199 zákoníku práce poskytnout nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu platu.

   2. Právním prováděcím předpisem této části zákoníku práce je nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.

   3. Konkrétně se jedná o následující překážky: vyšetření nebo ošetření u lékaře, přerušení dopravního provozu, zpoždění hromadných dopravních prostředků, znemožnění cesty do zaměstnání, svatba, narození dítěte, úmrtí, doprovod, pohřeb spoluzaměstnance, přestěhování, vyhledání nového zaměstnání.

   4. Pokud se nejedná o mimořádné a náhlé případy poskytnutí lékařské péče, musí být návštěva u lékaře v pracovní době předem oznámena příslušnému vedoucímu zaměstnanci a jím povolena. Absolvování lékařské prohlídky je zaměstnanec povinen řádně zaměstnavateli na jeho žádost prokázat. Mimořádné a náhlé případy poskytnutí lékařské péče je nutno oznámit příslušnému vedoucímu zaměstnanci bez zbytečného odkladu.

3. Dovolená

1. Výměra dovolené zaměstnanců činí v souladu s § 213 zákoníku práce 5 týdnů v kalendářním roce.

2. Čerpání dovolené zaměstnanců v kalendářním roce bude prováděno podle písemného rozvrhu čerpání dovolených, který bude zpracován samostatně pro jednotlivá pracoviště zaměstnavatele.

3. Rozvrh čerpání dovolené bude předložen ke schválení příslušné odborové organizaci každoročně v termínu do 31. května.

4. Sestavení rozvrhu čerpání dovolené, nařízení dovolené zaměstnavatelem zaměstnanci a její čerpání se řídí ustanoveními § 217 až § 223 zákoníku práce.

III.

Odměňování za práci a pracovní pohotovost, náhrada výdajů poskytovaných v souvislosti s výkonem práce

1. Poskytování informací a projednání

1. Zaměstnavatel se zavazuje na žádost odborové organizace poskytnout odborové organizaci informaci v rozsahu § 287 odst. 1 zákoníku práce.

2. Zaměstnavatel se zavazuje projednat s odborovými organizacemi zejména otázky vymezené v ustanovení § 287 odst. 2 zákoníku práce, a to zpravidla jedenkrát ročně při provádění kontroly plnění kolektivní smlouvy nebo v případě, že o to odborová organizace písemně požádá.

2. Plat

1. Zaměstnavatel se zavazuje nejdéle v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný platový výměr. Dojde-li ke změně skutečností uvedených v platovém výměru, zaměstnavatel písemně oznámí tuto skutečnost zaměstnanci.

2. Plat je splatný po vykonání práce, a to v pravidelném termínu nejpozději do 13. dne v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na plat nebo některou jeho složku. Pokud tento den připadne na den pracovního volna, je termín výplaty platu nejbližší předchozí pracovní den.

3. Záloha na plat se nevyplácí.

4. Zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci na základě jeho písemné žádosti před nastoupením dovolené plat splatný během dovolené, připadne-li termín výplaty na období dovolené, nedohodnou-li se zaměstnanec a zaměstnavatel jinak.

5. Plat zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci způsobem dohodnutým se zaměstnancem v souladu s veškerými platnými právními předpisy a touto kolektivní smlouvou.

6. Při měsíčním vyúčtování platu zaměstnavatel vydá zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách platu a o provedených srážkách v elektronické podobě přes DC Portál aplikace DATACENTRUM pro Windows – Mzdy. Zaměstnancům, kteří nemají uživatelské jméno v systému a nemají přidělený počítač, vydá zaměstnavatel tento doklad v listinné podobě.“

7. Zaměstnavatel vnitřním předpisem upraví postup pro určení platového předpisu pro zaměstnance zařazené do 1. až 5. platové třídy.

8. Podkladem pro rozhodnutí zaměstnavatele o přiznání, odnětí nebo o změně osobního příplatku zaměstnanci bude vždy písemné pracovní hodnocení zaměstnance.

3. Odměna

1. Zaměstnavatel může ostatnímu zaměstnanci poskytnout odměnu v souladu s § 134 a následujících zákoníku práce v návaznosti na přidělené finanční prostředky.

2. Odměna je nenárokovou složkou platu zaměstnanců a jejím účelem je objektivně ocenit příslušného zaměstnance za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu.

3. Odměna za pracovní pohotovost ostatních zaměstnanců je určena vnitřním předpisem zaměstnavatele upravující platová a ostatní práva v pracovněprávních vztazích zaměstnanců v souladu s platnou právní úpravou. Ke dni podpisu této kolektivní smlouvy je odměna za pracovní pohotovost určena ve výši 25 % průměrného výdělku.

4. Zaměstnavatel může poskytnout zaměstnanci odměnu také dle § 224 odst. 2 zákoníku práce.

4. Náhrady poskytované zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce

1. Poskytování náhrad výdajů zaměstnanci v souvislosti s pracovní cestou, cestou mimo pravidelné pracoviště, cestou v souvislosti s mimořádným výkonem práce, přeložením, přijetím do zaměstnání v pracovním poměru a výkonu práce v zahraničí je upraveno příslušným vnitřním předpisem zaměstnavatele a je v souladu s odpovídajícími platnými právními normami, zejména s § 151 a násl. zákoníku práce.

2. Výplata shora uvedených náhrad bude prováděna 1 x měsíčně společně s výplatou platu.

5. Náhrada platu při dočasné pracovní neschopnosti, z důvodu důležitých osobních překážek na straně zaměstnance a jiných důležitých osobních překážek v práci

1. Náhrada platu zaměstnanci je prováděna zaměstnavatelem v souladu s platnými právními předpisy.

IV.

Péče o zaměstnance a sociální podmínky zaměstnanců

V souladu s touto kolektivní smlouvou a zákoníkem práce zajistí zaměstnavatel rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.

Zaměstnavatel se zavazuje, že bude dodržovat zákaz jakékoliv diskriminace zaměstnanců. Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení, pokud z povahy pracovních činností vyplývá, že toto rozdílné zacházení je podstatným požadavkem nezbytným pro výkon práce, účel sledovaný touto výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený.

1. Stravování zaměstnanců

1. Zaměstnavatel zajistí zaměstnancům v době výkonu práce na pracovišti stravování; tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu.

2. Stravování bude zaměstnavatel zajišťovat pro zaměstnance Okresního státního zastupitelství Plzeň-město v jídelně v budově v Xxxxxxxxxx xx. 00, Xxxxx.

3. Pro zaměstnance ostatních pracovišť bude zaměstnavatel stravování zajišťovat prostřednictvím poukázek k nákupu stravy v maloobchodní síti a provozovnách veřejného stravování (dále jen „stravenky“).

4. Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci příspěvek na stravování z rozpočtových prostředků dle platné právní úpravy v jednotné výši 40,- Kč na jedno jídlo.

5. Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci dále příspěvek na stravování z fondu kulturních a sociálních potřeb. Výše příspěvku je stanovena zaměstnavatelem každoročně v Zásadách pro tvorbu a čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb.

6. Příspěvek na stravování nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle § 176 odst. 4 zákoníku práce (v důsledku cestovních náhrad).

7. Zaměstnanec uhradí zaměstnavateli cenu jídla sníženou o poskytnuté příspěvky dle bodu 1.4. a 1.5 této části kolektivní smlouvy.

8. Zaměstnanec má nárok na jedno jídlo za zvýhodněnou cenu za každý den, kdy odpracuje tři hodiny ze stanovené směny na pracovišti.

9. V případech dočasného přidělení státních zástupců je pracovištěm místo dočasného přidělení. Podmínky pro poskytování závodního stravování a úhrady zvýhodněné ceny jsou sjednány zaměstnavatelem vždy individuálně. Výše příspěvků se nemění.

10. Úhrada za stravování poskytnuté zaměstnanci způsobem uvedeným v bodě 1.2. této části kolektivní smlouvy je realizována pomocí kartového systému srážkou z platu zaměstnance. V případě stravování dle bodu 1.3. této části kolektivní smlouvy bude úhrada za odebrané stravenky prováděna srážkou z platu zaměstnance.

2. Pracovnělékařské služby

1. Zaměstnavatel bude zajišťovat smluvně pracovnělékařské služby v souladu s příslušnými právními předpisy s tím, že bude respektovat právo na svobodnou volbu lékaře, s výjimkou lékařských vstupních prohlídek pro nově nastupující zaměstnance, periodických prohlídek, mimořádných a výstupních lékařských prohlídek při skončení pracovního poměru státních zástupců a ostatních zaměstnanců. Tyto prohlídky musí být provedeny smluvním lékařem zaměstnavatele.

3. Poskytnutí pracovního volna

1. Pokud to neohrozí plnění pracovních úkolů a výkon působnosti zaměstnavatele, zaměstnavatel se zavazuje poskytnout na žádost zaměstnance v průběhu kalendářního roku pracovní volno bez náhrad platu, a to neplacené volno nad základní rámec uvedený v zákoníku práce a prováděcích předpisech, a to v těchto případech:

   1. matkám nebo otcům s dětmi do věku 15 let volno k péči o děti v trvání maximálně dvou týdnů v kalendářním roce, zejména v době školních prázdnin. Toto volno lze poskytnout pouze po vyčerpání celého rozsahu řádné dovolené zaměstnance, a to v případě, že poskytnutí volna neohrozí plnění pracovních úkolů na příslušném státním zastupitelství a bude doporučeno ke schválení příslušným vedoucím státním zástupcem nebo vedoucím oddělení krajského státního zastupitelství, do kterého byl zaměstnanec zařazen,

   2. neplacené volno v trvání až tří dnů poskytne v případech narození dítěte manželce nebo družce zaměstnance, úmrtí rodinného příslušníka zaměstnance, vlastní svatby zaměstnance, stěhování zaměstnance, jakož i k vyhledání nového pracovního místa zaměstnance a k péči o rodinného příslušníka zaměstnance, pokud to podle lékařského potvrzení vyžaduje jeho zdravotní stav,

   3. neplacené volno v trvání jednoho dne k doprovodu dítěte zaměstnance na přijímací zkoušky na všechny druhy škol.

2. Pokud to neohrozí plnění pracovních úkolů a výkon působnosti zaměstnavatele, zaměstnavatel se zavazuje poskytnout na žádost zaměstnance v průběhu kalendářního roku pracovní volno s náhradou platu také v následujících případech:

   1. k výkonu jiné odborové činnosti, zejména k účasti na schůzích, konferencích nebo sjezdech odborových orgánů,

   2. přísluší k účasti na školení pořádaném odborovou organizací v rozsahu 5 pracovních dnů v kalendářním roce, v souladu s ustanovením § 200 a následujícími zákoníku práce,

   3. k činnosti při organizované zájmové tělovýchovné, sportovní nebo kulturní akce a nezbytné přípravě na ni, a to v rozsahu nejvýše 3 pracovních dnů v kalendářním roce. Organizátorem těchto akcí musí být zaměstnavatel nebo odborová organizace nebo jiná organizace v resortu justice,

   4. za účelem zdravotní rehabilitace (masáže apod.) v délce ½ hodiny 2 x za měsíc nebo 1 hodina 1x za měsíc zajišťované zaměstnavatelem. Uvedené volno nelze slučovat.

3. Indispoziční volno

   1. Zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnance v práci s náhradou platu ve výši 100% po dobu jeho zdravotní indispozice nebo v případě mimořádných situací (např. přírodní kalamity, přerušení hromadného provozu), a to nejvýše v rozsahu 5 (pěti) pracovních dní v kalendářním roce. V jednom pololetí lze čerpat v rozsahu 3 dnů, v dalším pak v rozsahu 2 dnů, pokud to neohrozí plnění pracovních úkolů ze strany zaměstnance nebo zaměstnavatele.

   2. Nevyčerpané dny náležející pro každé jednotlivé pololetí, popř. pro každý jednotlivý rok, se do dalšího roku nepřevádí.

   3. Na okresním státním zastupitelství k čerpání indispozičního volna uděluje souhlas příslušný okresní státní zástupce nebo jeho náměstek/náměstkyně, popř. vedoucí správy okresního státního zastupitelství nebo zaměstnanec odpovědný za výkon spisové služby u administrativních a správních zaměstnanců příslušného OSZ.

   4. Na krajském státním zastupitelství v Plzni uděluje souhlas s čerpáním indispozičního volna v rozsahu shora uvedeném v části IV bodě 3.3.1 této kolektivní smlouvy dle aprobačního řádu Krajského státního zastupitelství v Plzni v platném znění krajská státní zástupkyně v Plzni, její náměstci, ředitelka správy a zaměstnanec odpovědný za výkon spisové služby.

   5. V případech, kdy není překážka známa zaměstnanci dříve (např. náhlá zdravotní indispozice mimo pracovní dobu), zůstává nedotčena povinnost zaměstnance oznámit bez zbytečného odkladu vedoucímu zaměstnanci tuto skutečnost, a to nejpozději do 7:30 hodin daného pracovního dne. Žádost na příslušném formuláři podá zaměstnanec neprodleně následující pracovní den po návratu z čerpání indispozičního volna.

   6. Indispoziční volno se poskytuje v maximální délce 2 - 3 pracovních dnů vcelku za pololetí kalendářního roku a minimálně v délce 1 dne. Pouze v jednom pololetí lze čerpat indispoziční volno v rozsahu 3 dnů. Celkovou délku 5 dnů nelze za kalendářní rok překročit.

   7. Indispoziční volno se neposkytuje zaměstnancům ve zkušební době, po dobu čerpání indispozičního volna není nárok na příspěvek na stravování.

4. Pracovní volno v dalších případech, popř. pracovní volno nad rámec vymezený v bodě 3.2 této části kolektivní smlouvy může být poskytnuto v rozsahu a za podmínek stanovených zákoníkem práce.

V.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

1. Prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích zaměstnavatele budou provedeny v souladu s ustanovením § 108 zákoníku práce po dohodě s příslušnou odborovou organizací jednou ročně. Případné zjištěné závady a nedostatky budou odstraněny/dostatečně omezeny bez zbytečného odkladu.

2. Školení zaměstnanců z bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z požární ochrany

Školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o předpisech na úseku požární ochrany bude zaměstnavatel zajišťovat u všech zaměstnanců v rozsahu stanoveném platnými právními předpisy, zejména v souladu s § 103 odst. 2 zákoníku práce.

3. Osobní ochranné pracovní prostředky

1. Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čistící a dezinfekční prostředky poskytne zaměstnavatel bezplatně na základě hodnocení rizik vybraným zaměstnancům v rozsahu a za podmínek stanovených příslušným vnitřním předpisem zaměstnavatele, jehož jakákoliv změna bude vždy projednána s předstihem s odborovou organizací.

2. Kontrola používání osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů, obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků bude prováděna průběžně, a to ze strany příslušných vedoucích zaměstnanců zaměstnavatele, ze strany odborových organizací a dále bude předmětem kontroly při pravidelné roční prověrce bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

VI.

Tvorba a čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb

1. Zaměstnavatel a odborové organizace se zavazují využívat prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „FKSP“) hospodárně, účelně a v souladu s právními předpisy pro tvorbu a užívání FKSP v platném znění.

2. Zásady pro tvorbu a čerpání FKSP zaměstnavatele jsou sestavovány vždy pro příslušný kalendářní rok a schvalovány zaměstnavatelem a odborovými organizacemi nejdéle v měsíci prosinci předchozího roku.

3. Zaměstnavatel se zavazuje v součinnosti s odborovými organizacemi provádět kontrolu čerpání prostředků z FKSP na všech pracovištích, a to v souvislosti s kontrolou této kolektivní smlouvy.

VII.

Vnitřní předpis

1. Zaměstnavatel může vnitřním předpisem stanovit práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je oprávněn zaměstnanec, výhodněji, než stanoví zejména zákoník práce. Tento vnitřní předpis nesmí ukládat zaměstnanci povinnosti nebo zkracovat práva zaměstnance stanovená zákoníkem práce, musí být vydán vždy písemně, musí být přístupný všem zaměstnancům a musí být v souladu s touto kolektivní smlouvou a platnými právními předpisy.

2. Vnitřní předpis je interním jednostranným dokumentem vydaný zaměstnavatelem a při vydání shora uvedeného vnitřního předpisu v bodě 1 této části kolektivní smlouvy formou organizačního opatření či směrnic bude zajišťována součinnost zaměstnavatele s odborovými organizacemi.

3. Vnitřní předpis nesmí být vydán se zpětnou účinností, jinak je zcela nebo v dotčené části neplatný.

4. Zaměstnavatel je povinen prokazatelně zaměstnance seznámit s vydáním, změnou nebo zrušením vnitřního předpisu nejpozději do 15 dnů.

5. Zaměstnavatel je povinen uschovat vnitřní předpis po dobu 10 let ode dne ukončení doby jeho platnosti.

6. Jestliže zaměstnanci vzniklo na základě vnitřního předpisu právo ze základního pracovněprávního vztahu, zejména mzdové, platové nebo ostatní právo v pracovněprávních vztazích, nemá zrušení vnitřního předpisu vliv na trvání a uspokojení tohoto práva.

7. Vnitřní předpisy vydané zaměstnavatelem před podpisem této kolektivní smlouvy zůstávají v platnosti.

VIII.

Závěrečná ustanovení

1. Předchozí kolektivní smlouva, vč. veškerých jejích dodatků, ze dne 10. 12. 2008, sp. zn. 1SPR 286/2008, se dohodou všech smluvních stran ruší ke dni účinnosti této kolektivní smlouvy, tj. k 1. 1. 2017, a nahrazuje se touto schválenou a dohodnutou kolektivní smlouvou.

2. Zaměstnavatel se zavazuje, že zajistí seznámení všech zaměstnanců krajského státního zastupitelství a okresních státních zastupitelství ve své působnosti s touto kolektivní smlouvou do 15 dnů od jejího uzavření.

3. Zaměstnavatel se zavazuje při novém nástupu zaměstnance písemně informovat o kolektivní smlouvě, o označení účastníků této kolektivní smlouvy, a to nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru; to platí i o změnách těchto údajů.

4. Veškeré změny a doplňky této smlouvy musí být učiněny písemně ve formě číslovaného dodatku k této smlouvě, podepsaného oprávněnými zástupci smluvních stran. Číslovaný dodatek smlouvy tvoří nedílnou součást této kolektivní smlouvy.

5. Smluvní strany souhlasí, že tato smlouva bude zveřejněna zaměstnavatelem dle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), v platném znění. O provedeném uveřejnění zaměstnavatel bezodkladně informuje další smluvní strany.

6. Tato kolektivní smlouva je vyhotovena ve 3 stejnopisech, z nichž po jednom obdrží každá odborová organizace a zaměstnavatel.

Kolektivní smlouva mezi zaměstnavatelem a odborovými orgány byla smluvními stranami schválena a podepsána dne 21. 12. 2016 na Krajském státním zastupitelství v Plzni.

Za zaměstnavatele:
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx	…………………………………………….
Krajská státní zástupkyně v Plzni
Za ZOOSSOO při KSZ v Plzni
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx	…………………………………………….
Předsedkyně základní organizace OSSOO při KSZ v Plzni
Za ZOOSSOO při OSZ v Chebu
xxxxxxxxxxxxxx	…………………………………………….
Předsedkyně základní organizace OSSOO při OSZ v Chebu

14