REKLAMAČNÍ ŘÁD
REKLAMAČNÍ ŘÁD
a ZÁRUČNÍ
PODMÍNKY
Platné od 1.4.2018
Legenda k textu:
Reklamační řád a záruční podmínky
objednatel, kupující /v textu uváděno jako „zákazník“/ zhotovitel, prodávající /v textu uváděno jako „Geus okna a.s.“ /
1 Záruční doby
a) Geus okna a.s. poskytuje na dílo standardní záruku 24 měsíců. Práva z odpovědnosti za vady je třeba uplatnit zákazníkem písemně a to bez zbytečného odkladu nejlépe vyplněním reklamačního/servisního formuláře na internetové adrese xxx.xxxxxxxx.xx. Tato práva zaniknou, nebudou-li uplatněna do 24 měsíců standardní záruky po předání díla. Pokud je společností Geus okna a.s. na výplně stavebních otvorů poskytnuta ve smluvním ujednání prodloužená záruka o 12 měsíců je podmíněna prokazatelným provedením úplatné garanční servisní prohlídky. Tato prohlídka je provedena pouze na výzvu zákazníka, která musí být učiněna nejpozději do 30 dnů po ukončení standardní záruky. Je-li záruka delší než 36 měsíců na výplně stavebních otvorů je její platnost podmíněna prováděním každoročních servisních prohlídek navazujících na první garanční servisní prohlídku. Ke všem těmto prohlídkám musí být písemně společnost Geus okna a.s. zákazníkem vyzvána a to každoročně po dobu prodloužené záruky ve lhůtě 30 dnů od ukončení poslední garanční prohlídky. Pokud nebude společnost Geus okna a.s. zákazníkem vyzvána k servisním garančním prohlídkám zaniknou zákazníkovi práva na sjednané prodloužení záruky. Pro první prohlídku je možné využít servisní kupón předaný společností Geus okna a.s. při předání díla, v tom případě je tato prohlídka bezplatná.
b) Neposkytne-li zákazník potřebnou součinnost při předání a převzetí díla nebo při předání a převzetí objednaného zboží nebo nepřevezme-li zákazník dílo či zboží bez vážných důvodů, neodpovídá fa Geus okna
a.s. za jakékoli vady dodaného zboží vzniklé poté, co bylo smluvní plnění nabídnuto v souladu s příslušnou smlouvou k řádnému převzetí zákazníkovi.
2. Místo a způsob uplatňování reklamací a průběh odstraňování reklamovaných vad
a) K reklamaci lze přijmout pouze vady na zboží, které bylo nebo je v sortimentu firmy Geus okna a.s. a u něhož je prokázán původ smluvním vztahem s firmou Geus okna a.s.
b) K reklamaci nelze přijmout zboží, u něhož uplynula záruční lhůta.
c) Reklamaci je vždy nutno podat písemně prokazatelnou formou (dopis, e-mail).Mimo identifikace zboží a doložení jeho původu je třeba uvést:
a. podrobný popis reklamované závady
b. adresu a telefonické spojení na konečného zákazníka, kde je reklamované zboží umístěno
x. xxxxx smlouvy nebo objednávky
Každá reklamace musí být natolik určitá, aby z ní bylo možno určit charakter reklamované vady.
d) Reklamace není možná a nebude vyřízena, pokud zákazník nepředloží originální stejnopis smlouvy o dílo, popř. kupní nebo jiné smlouvy či objednávky řádně uzavřené s firmou Geus okna a.s.
e) Fa Geus okna a.s. započne s odstraňováním řádně reklamované a uznané vady nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, nebude-li se zákazníkem dohodnuta doba jiná. Delší doba je nezbytná např. pro odstranění reklamovaných poškození některých druhů profilů (rámů i křídel), kování, některého příslušenství a rovněž pro kompletní výměnu celého reklamovaného prvku. Dohoda o prodloužení lhůty k odstranění reklamované vady musí být obsažena v reklamačním protokolu, popřípadě v jiné písemnosti.
f) Ke každé reklamaci je sepisován reklamační protokol, který podepisují obě smluvní strany.
g) Fa Geus okna a.s. je oprávněna požadovat po zákazníkovi veškeré účelně vynaložené náklady spojené s vyřizováním reklamace (provozní náklady, náklady na případné znalecké posudky, poštovné, správní a soudní poplatky a podobně), jestliže bude zjištěno, že zákazníkem reklamovaná vada není vadou oprávněně reklamovatelnou.
3. Vady vyloučené z možnosti reklamace
Jako reklamace nemohou být uznány vady na zboží vzniklé:
a) Mechanickým poškozením, nesprávným seřízením a údržbou po okamžiku předání a převzetí díla nebo zboží.
b) Neodbornou montáží objednaného a dodaného zboží (montáž nebyla zajišťována firmou Geus okna a.s.).
c) Používáním v podmínkách, které mohou negativním způsobem ovlivnit vlastnosti dodaného zboží (např. vady projektu a materiálů použitých při stavbě, zvýšená vlhkost, prašnost,…).
d) Vlastním nebo cizím zaviněním po okamžiku předání a převzetí díla nebo zboží.
e) Neodborným provedením nekvalifikovaného zásahu ze strany zákazníka (např. seřizování prováděné jiným způsobem než dle předepsaného způsobu - návodu k seřízení, který zákazník dostává při převzetí díla nebo zboží a další úkony realizované svépomocí, které zasahují především do konstrukčních částí dodaného zboží).
f) Poškozením v důsledku událostí majících původ ve vyšší moci (např. záplavy, požáry, krupobití a podobně).
g) Seřízení se nepovažuje za záruční vadu. Zákazník při předání a převzetí objednaného zboží dostává návod na údržbu a obsluhu a také návod na seřízení. V průběhu záruční doby má zákazník možnost požádat servisní oddělení firmy Geus okna a.s. o jedno bezplatné seřízení na základě předložení seřizovacího kupónu. Jakékoliv další servisní služby spojené se seřízením jsou zpoplatněny.
4. Podmínky během stavebních prací
a) Ochrana před stavebními pracemi
Dřevěná okna jsou na stavbu dodávána s konečnou povrchovou úpravou. Nejsou však obalena krycí fólií, ani polepena ochrannými páskami jako je tomu u oken plastových. Tento způsob dodávky u dřevěných oken s touto povrchovou úpravou není možný a je nutné okno chránit pouze v čase, kdy probíhají stavební či malířské práce případně i jiné práce, kdy by mohlo dojít k potřísnění vápenocementovou omítkou nebo podobným materiálem.
Okno je nutné chránit šetrnou krycí lepící páskou s UV filtrem (Jiné lepící pásky, kromě řady TESA 4438 nebo 4838 , nejsou pro ochranu oken vhodné, protože mohou naleptat tlustovrstvou lazuru a tak trvale poškodit nátěr) a mikroténovou nebo igelitovou fólií nebo samolepícím dilatačním profilem pro rámy oken a dveří („S profil") a fólií. Dilatační profily a lepící pásky lze zakoupit u naší firmy. Ostatní fólie lze koupit v kterémkoliv papírenském obchodě.
b) Větrání při stavebních pracích
Ve stavební fázi se často okna osazují ještě před tím, než se provedou práce na omítkách a potěrech. Vysycháním stavebních materiálů vznikají velmi vysoká množství vodních par, která se musí odvádět ven několikrát denně intenzivním větráním. Větrání ventilací nebo mikroventilací v tomto případě nestačí.!!
Relativní vlhkost vzduchu nesmí překročit 60%. !!!! Jestliže se dostatečně nevětrá, nasává se vlhkost do okenního rámu nebo do okenních křídel přes nátěr, spáry ve zdi a zasklívací lišty, poškozuje lepené spáry, způsobuje přílišnou vlhkost dřeva a provlhnutí nátěru. Tím může docházet ke tvorbě bublin a k problémům s přilnavostí nátěru. Nátěr může být takto trvale poškozen a může být značně zkrácena jeho životnost.
V případě, že bude uvnitř stavby, kde jsou osazena okna, naměřena relativní vlhkost vyšší než 60%, výrobce oken nepřejímá záruku na povrchovou úpravu oken.
5. Posuzování vzhledových vad výplní stavebních otvorů
Standardně se posuzují optické vady na profilech nebo hotových výrobcích (okna, dveře, zimní zahrady, fasády) s povrchem v základní bílé barvě, nebo s povrchem opatřeným fólií s potiskem nebo barvou, dekory dřeva, i s povrchem jinak upraveným například koextruzí, nebo hliníkovým barevným krytem. Posuzování se provádí podle Směrnice ČK LOP 02/2013 – Vizuální hodnocení povrchů plastových oken a dveří. Dřevěná okna dle Směrnice pro vizuální posuzování povrchu dřevěných oken a vnějších dveří po konečné úpravě vydanou Verband der Fenster- und Fassadenhersteller e. V. (Svaz výrobců oken a fasád).
Tyto postupy a principy se nevztahují na vady na zabudovaných oknech, dveřích, jež vznikly v důsledku následných prací a činností, jakož i na vady, jež vznikly nesprávným používáním a ošetřováním výrobků v průběhu garanční doby.
6. Podmínky posuzování pro okna a dveře z PVC a AL
a) Osvětlení – je požadováno denní, difuzní, rozptýlené světlo. Hodnotitel by měl provádět pozorování při alespoň přibližně stejných podmínkách za denního světla, ne proti slunci, nebo jinému světelnému zdroji. Jevy, které jsou viditelné jen při osvětlení určité barvy, nebo jen v určitou dobu podle sklonu slunečního záření jsou přípustné a nejedná se o závady.
b) Pozorovací vzdálenost – pro závady na vnějším povrchu se volí pozorovací vzdálenost 5 metrů od výrobku. Pokud to není možné, tak se posuzuje z obvyklá pozorovací vzdálenost (například z chodníku pro okno ve třetím patře). Zásadně se pro účely hodnocení nebudují žádné zvláštní konstrukce, nebo lešení, ale vychází se ze vzdálenosti odkud je možné okno či dveře běžně pozorovat. Při vizuálním pozorování vnějších povrchů nelze používat optické pomůcky jako je dalekohled nebo lupa. To není běžný způsob pozorování. Pro závady na vnitřním povrchu se volí pozorovací vzdálenost 3m. Pokud to pro velikost místnosti není možné tak se okno posuzuje ze vzdálenosti běžné, nejméně však 1,5 m od výrobku.
c) Okna dveře jsou stavební výrobky – výplně otvorů a nelze je proto hodnotit jako jiné užitkové předměty např. pomocí lupy, nebo ze vzdálenosti 30cm.
d) Pozorovací úhel – pozorovatel prohlíží svisle umístěný výrobek přímo, kolmo na plochu výrobku. Odchylka od kolmosti pohledu maximálně 30
e) Způsob pozorování – hodnotitel pohlíží na předmět hodnocení plošně, bez upoutávání pohledu na konkrétní místa pomocí značek, nálepek apod. Před hodnocením je potřeba odstranit z povrchu stopy způsobené užíváním, otisky předmětů, případně místa shromáždění nečistot pokud by upoutávala pozornost na určité konkrétní místo. Je nanejvýš vhodné předmět hodnocení před provedením vizuální zkoušky stejnoměrně očistit, případně omýt.
Hodnocení a posuzování
Hodnotitel musí mít na paměti, že předmětem optického hodnocení je stavební výrobek, nikoli bytový doplněk.
Hodnocení – při hodnocení vad se zkoumá především, zda je vada z pozorovací vzdálenosti viditelná či nikoliv a pokud je viditelná, zda působí rušivě, nebo výrazně ruší a upoutává pozornost.
Závady nepůsobící rušivě jsou závady, které z pozorovací vzdálenosti nejsou viditelné, nebo jsou viditelné jen po určitou krátkou dobu např. dle sklonu slunečních paprsků a závady, které jsou snadno přehlédnutelné, neupoutávají pozornost a jsou pro daný výrobek obvyklé (např. zalakování sváru profilů s dekory dřeva v rohu, odvodňovací otvory, kousek vyříznutého těsnění pro účely větrání, otisk těsnění na ploše křídla apod.)
Závady působící rušivě jsou takové jevy na povrchu profilů, které jsou z pozorovací vzdálenosti zřetelně viditelné, přitahují pozornost, ani při delší pozorováním nesplynou s okolím a jsou stále vnímány a v nejzávažnějším případě narušují pohodu užívání předmětu.
Předmětem vizuálního hodnocení jsou výplně otvorů (fasády) a zimní zahrady. Posuzují se plochy těchto prvků ve třech skupinách náročnosti.
SCHÉMA ROZMÍSTĚNÍ POHLEDOVÝCH PLOCH PLASTOVÝCH OKEN
1. Xxxxxx s vysokými požadavky na vzhled (viditelné po zabudování při zavřeném stavu okna)
2. Xxxxxx s nižšími požadavky na vzhled (viditelné pouze při otevřeném okně či dveřích)
3. Xxxxxx s nepatrnými požadavky na vzhled (po zabudování nejsou viditelné)
Vady plastových profilů
Hodnocený efekt - vada | Typ plochy | Povrch PVC | Nástřik nebo lak na povrchu PVC | Povrch nakašírované fólie, nebo koextruze | |
3.1 | Bubliny lunkry, lokální nerovnosti, krátery | | Podmíněně přípustné pokud nepůsobí rušivě | Přípustné pro < 0,5 mm, max. 5 ks/m | |
| Přípustné, případně není vidět | ||||
3.2 | Vměstky, nečistoty | | Podmíněně přípustné pokud nepůsobí rušivě | Přípustné pro < 0,5 mm, max. 5 ks/m | |
| Přípustné | Přípustné pro < 0,5 mm, max. 10 ks/m | Požadavek nestanoven | ||
| Přípustné | Přípustné | Požadavek nestanoven | ||
3.3 | Puchýře, odprýsknutí | | Požadavek | Nepřípustné | |
| nestanoven | ||||
Nepřípustné | |||||
3.4 | Kapky | | Nepřípustné | ||
| Požadavek nestanoven | Požadavek nestanoven | Požadavek nestanoven | ||
| |||||
3.5 | Pomerančová kůra | | Požadavek nestanoven- nevyskytuje se | Přípustné pouze pokud je dáno z technických důvodů, nebo smlouvou pro vrstvu laku>50 Jen pokud není vidět z pozorovací vzdálenosti. *2) | |
| Požadavek nestanoven | ||||
3.6 | Rozdíly lesku, matu | | Podmíněně přístupné pokud nepůsobí nápadně, nebo jsou dány technologií výroby *3) | Podmíněně přípustné pokud nepůsobí nápadně, nebo jsou dány technologií výroby, nebo vznikly jako důsledek následné operace (oblouky) *4) a *5) | |
| Přípustné | ||||
3.7 | Barevné odchylky v ploše | | Podmíněně přístupné pokud nepůsobí nápadně1 *6) | ||
| Přípustné | Přípustné | Přípustné | ||
Barevné odchylky technologicky dotčených místech – např. sváry | | Požadavek nestanoven | Přípustné pokud je podmíněno technologicky *7) | ||
| Přípustné | ||||
3.8 | Poloproduktem podmíněné nerovnosti | | Podmíněně přípustné pokud nepůsobí nápadně. | ||
| Požadavek nestanoven | Přípustné | Přípustné | ||
3.9 | Jevy vzniklé při výrobě, nebo užíváním. Nerovnosti z ohýbání, spáry z napojení příček, otlaky od pneumatických pístů, těsnění, škrábance apod. | | Podmíněně přípustné pokud nepůsobí výrazně nápadně z pozorovací vzdálenosti. *5) | ||
dtto | | Přípustné | |||
3.10 | Nesoulad tisků na sousedních plochách | | Požadavek nestanoven | Požadavek nestanoven | Přípustné *8) |
3.11 | Odchylky v barevnosti a potisku dekorů z časově rozdílný dodávek | | Přípustné *9) |
Vady podmíněné vlastnostmi materiálu nebo výrobků | |||
3.12 | Mírný průhyb profilů křídel způsobený tepelnou dilatací | | Podmíněně přípustné *10) |
| Podmíněně přípustné *10) | ||
3.13 | Výskyt nečistot mezi sklem a těsněním z vnější strany | Podmíněně přípustné *11) | |
Vysvětlivky a doplňky:
1) Podmíněně přípustné pokud nepůsobí nápadně = rozhodující pro posouzení je viditelnost efektu z pozorovací vzdálenosti za podmínek podle bodu 4.
2) „Pomerančová kůra“ – hrubý z pozorovací vzdálenosti až viditelný vzhled je přípustný pouze pokud bylo podmíněno technologicky jako důsledek silnějších nátěrů – nástřiků (např. technologicky nutné 2 nebo více nátěrů). Jemná struktura je přípustná pokud není viditelná z pozorovací vzdálenosti.
3) Rozdíl v lesku povrchu profilů je dán nejen recepturou, ale i výrobní rychlostí a povrchem nástrojů. Plochy s větším leskem odrážejí více světla a subjektivně působí světleji. Nejedná se však o odchylku v barvě.
4) Lesk profilů s lakovaným povrchem je dán obsahem matovacího činidla. Podle výšky vrstvy a velikosti plochy se může lišit, pokud rozdíl při pohledu z pozorovací vzdálenosti a rozptýleném přímo dopadajícím světle není výrazně nápadný – je rozdíl lesku
5) Kašírované povrchy s dekorem jsou povrchově lakovány bezbarvým lakem. Lesk povrchu se může měnit s hloubkou a rastrem dezénu a ten se může změnit působením tepla např. při ohřívání profilů – rozdíly jsou přípustné. Povrch profilů s akrylátem nanášeným koextruzí se upravuje broušením. Směr broušení je vždy v
podélném směru. Rozdíly v lesku pokud nejsou výrazně viditelné při přímém pohledu z pozorovací vzdálenosti za rozptýleného světla jsou přípustné.
6) Podmíněně přípustné, pokud nepůsobí výrazně nápadně při hodnocení dle bodu 4 a kolmém celoplošném osvětlení.
7) Barevné odchylky na místech technologicky opravovaných nebo zpracovávaných – např. místa po odstraněných přetocích svarů. Úprava těchto míst je technologickou nutností a nelze takovéto místo opravit včetně potisku. Oprava k tomu určeným opravným lakem je přípustná i když opravný lak se svým odstínem pouze přibližuje odstínu použitému na dekoru. Odstín opravného laku zpravidla odpovídá barevnému odstínu folie na níž se provádí tisk dekoru. Přípustné, i pokud mírně prosvítá barva nosného profilu.
8) Dekory dřeva se vyrábí tiskem na měkčenou PVC fólii v šířce zpravidla 120 cm. Pro účely kašírování na profily se tato folie rozřezává na pásy cca 6 – 10 cm, které se na povrch nalepují. Technologicky nelze vyloučit, aby se na sousední plochy (rám, křídlo) nedostaly kresby, které na sebe nenavazují, nelze ani vybírat potisk částí dekorů s větším, či menším efektem.
9) Mírné odchylky v barevném tónu, lesku a dekoru, které vznikají jako důsledek výroby v různých časových obdobích (odstup více než 12 měsíců), nebo jako důsledek změny tvaru nosného profilu jsou přípustné. I když se jedná o stejného výrobce profilů a stejnou recepturu, je možné mírné kolísání odstínu základního profilu, či jeho lesku (nový nástroj ap.), nebo mírná změna struktury tisku (nový tiskací válec).
10) Při posuzování vad – prohnutí křídel v důsledku tepelné dilatace (roztažnosti) je podstatné splnění požadavků na funkčnost v uzavřeném stavu. Plastové profily v bílém i barevném provedení mají poměrně velkou tepelnou roztažnost a současně minimální tepelnou vodivost, takže v důsledku různé teploty na straně exteriéru a interiéru může nastat prodloužení, nebo smrštění profilu na příslušné straně výrobku, což se může projevit mírným prohnutím dovnitř nebo ven. Toto prohnutí, které je viditelné pouze na otevřeném výrobku je přípustné pokud deformace nezpůsobuje zhoršení těsnosti okna. Zpravidla plným uzavřením (uzamčením) výrobku se uvedou do činnosti všechny uzavírací body a křídlo se vyrovná a těsní.
11) Pronikání vody a nečistot do prostoru mezi sklo a přesah křídla pod vnější těsnění nelze zcela zabránit, neboť v důsledku tlaku vzduchu za větru může docházet k prohnutí skla a jeho odtlačení od těsnění a nečistoty mohou být do tohoto prostoru splachovány. Jejich výskyt je tak v podstatě dočasný a na černém těsnění nepůsobí rušivě (je málo vidět).
7. Vizuální posuzování povrchu dřevěných prvků po konečné úpravě
1. Rozsah platnosti
Tato směrnice platí pro vizuální posuzování povrchu dřevěných oken a vnějších dveří po konečné úpravě pro krycí a nekrycí nátěry.
Povrch po konečné úpravě představuje u nových dřevěných oken stav po závěrečném nátěru. Struktura nátěru musí odpovídat údajům výrobce. Požadované tloušťky vrstvy je třeba dosáhnout závěrečným nátěrem.
Směrnice neobsahuje:
Mechanická a/nebo chemická poškození vnějšími vlivy zjištěná po závěrečném nátěru.
Nesnášenlivost nosiče nátěrů a nátěru.
Znaky na konstrukčních prvcích, které byly způsobeny zanedbanou nebo neodbornou údržbou/ošetřováním & kontrolou a čištěním, i během záruční doby.
Takové škody je třeba objasnit v příčinách.
2. Kontrola
Při kontrole znaků je určující pohled shora na pohledovou plochu. Kontrola se zpravidla provádí u vnějších ploch v odstupech 5 m, u vnitřních ploch v odstupech 3 m.
Vnější plochy se kontrolují při difúzním denním světle, vnitřní plochy při normálním (difúzním) osvětlení pod zorným úhlem kolmo k povrchu (odchylka ke kolmici max. ± 30°).
Posouzení se provádí po odborném odstranění stop použití (jevy způsobené povětrnostními vlivy, nánosy špíny a jevy způsobené čištěním).
Menší vzdálenosti pozorování lze sjednat v případě vyšších nároků na kvalitu a/nebo v případě speciální montážní situace.
3. Údaje
Pro posouzení znaků dřeva platí norma DIN EN 942 „Dřevo na truhlářské výrobky – Všeobecné požadavky“.
Posuzovaná plocha | S |
●●● ●● | ≤ 2,0 mm |
● | >2 – 4,0 mm |
4. Požadavky
nak | Požadavek* | |
4.1 | Stopy po hoblování | |
4.2 | Stopy po broušení** | Stopy po broušení napříč ke směru vláken nejsou v oblasti ●●● přípustné. Stopy po broušení v podélném a diagonálním směru, které se neprojevují nápadně, jsou přípustné ve všech oblastech. |
4.3 4.3.1 4.3.2 | Trhliny** Podélné trhliny Příčné trhliny | Podélné trhliny se nesmí po úpravě povrchu projevit. Pouze v oblasti polodrážky osazovacích rámů a křídel, jakož i u vnější hrany osazovacího rámu jsou přípustné trhliny do max. šířky 0,5 mm, max. délky 100 mm a max. do tloušťky dílu 12,5 %. Trhliny se obvykle nevyplňují. Příčné trhliny nejsou přípustné. |
4.4 | Prohlubně** | Prohloubení okrajů v oblasti polodrážky ≤ 3mm až do délky 30 mm jsou přípustná, kromě dorazových ploch pro těsnící profily. |
4.5 | Vlákna dřeva | Vlákna dřeva musí být nátěrem zcela zakryta. |
4.6 | Zbytky klihu** | Zbytky klihu u lepených spár, např. spojení rámů, jsou povolené max. do šířky 3 mm, na ploše nejsou přípustné skvrny klihových lepidel. |
4.7 | Upevňovací prostředky pro zasklívací lišty | Upevňovací prostředky nesmí podléhat korozi a nemusí být zapuštěny. Pokud jsou upevňovací prostředky určeny pro upevnění zasklívacích lišt a jsou zapuštěné, je nutno vzniklé otvory vyplnit vhodným materiálem, přičemž nelze zabránit bodovému otisku upevňovacích míst. Zapuštění musí být dostatečně hluboké (> 1 mm). Pokud je šroubový spoj zasklívací lišty technicky nutný nebo požadovaný, je |
přípustné, aby byl viditelný. | |||
4.8 | Spáry** | Spáry mezi zasklívací lištou a polodrážkou pro sklo nesmí být širší než 0,5 mm. Pokud je šroubový spoj technicky nutný, je přípustné, aby byl viditelný. Šrouby nesmí podléhat korozi. | |
4.9 | Stopy po napadení hmyzem/dřevokazný hmyz** | Stopy po napadení hmyzem nejsou přípustné s výjimkou ojedinělých vyplněných požerkových chodeb do průměru 2 mm způsobených hmyzem napadajícím čerstvé dřevo/dřevokazem čárkovaným. Vysvětlení: Ojedinělému výskytu výletových otvorů o průměru do 2 mm po hmyzu, který může žít pouze v čerstvém dřevu, nelze u některého druhu dřeva zabránit. Protože nemají zpravidla žádný vliv na technické zpracování, nýbrž jde jen o estetický dojem, lze ojedinělý výskyt požerkových chodbiček tolerovat. | |
4.10 | Čelní dřevo | Opracovaná plocha ●● V této oblasti nemusí být čelní dřevo broušené. Sem lze zařadit i zaoblení na hranách a rámových spojích. Prohlubně na plochách čelního dřeva podmíněné opracováním je nutno vyplnit vhodným materiálem. | |
4.11 | Xxxxxxxx spoje | Pokud je šroubový spoj technicky nutný, např. u klapaček, je přípustné, aby byl viditelný. Šrouby na vnější straně nesmí podléhat korozi. | |
4.12 | Struktura nátěru | Viditelně zateklá barvy v nátěru není přípustná. Různé tloušťky vrstev se musí pohybovat v rozmezí běžné tolerance. V oblasti ●●● se nesmí vytvářet patrné bublinky. | |
4.13 | Otlačená místa** | Otlačená místa ≤ 2 cm² nebo hluboká ≤ 1,5 mm jsou v oblasti, která již není u zavřených oken vidět, přípustná. | |
4.14 | Póry** | Póry se mohou dle druhu dřeva projevovat různě. Nátěr musí póry dřeva uzavírat. | |
4.15 | Průběh letokruhů | Na základě různých vlastností dřeva jsou přípustné reliéfní průběhy letokruhů. | |
4.16 | Zubovité spoje, rouby a suky | Mohou se rovněž projevit v reliéfu. Rouby musí být i na hranách v celé ploše zcela zaklížené. | |
4.17 | Výtok pryskyřice** | Nezávisle na povrchové úpravě nelze při použití dřeva bohatého na pryskyřici, např. u borovice, zabránit výtoku pryskyřice. Slabý výtok pryskyřice je přirozený a nepředstavuje žádnou vadu. | |
4.18 | Rozdíly v barvě a stupni lesku | Velmi nápadné rozdíly v barvě dřeva, které nelze posledním závěrečným nátěrem vyrovnat, nejsou přípustné. Různý stupeň lesku není v oblasti ●●● přípustný, je však přípustný v oblasti ●●, pokud u zavřeného okna rozdíl nepůsobí opticky rušivě. K odstínům spočívajícím v druhu dřeva, nelze při posuzování rozdílů v barvě přihlížet (viz též norma DIN 68360). | |
4.19 | Drsnost | Měřítko drsnosti: | |
v oblasti ●●● a viditelná oblast u zavřeného okna ●● | Postup čištění nesmí být omezen drsností. Jako subjektivní srovnávací měřítko lze použít povrstvený brusný papír s velikostí zrn min. 280, přičemž 10% plochy brusného papíru může mít velikost zrn 220. | ||
v oblasti polodrážky ●● | Musí být zajištěna funkce a trvanlivost. Jako subjektivní srovnávací měřítko lze použít povrstvený brusný papír s velikostí zrn min. 220, přičemž 10% plochy brusného papíru může mít velikost zrn 180. | ||
Za referenční hodnotu lze použít běžný brusný papír, který je opatřen | |||
stejnou strukturou nátěru, aby bylo možno posoudit hladkost (drsnost) povrchu. |
* Požadavky lze posoudit za kontrolních podmínek, které jsou popsané v kapitole 2 „Kontrola“
** Znaky, u kterých jsou kvůli způsobu posuzování potřebné menší vzdálenosti pozorování.
Vizuální posuzování dřevěného povrchu po konečné úpravě | Požadavky v závislosti na posuzované ploše | |||||
Vlivy na povrch | Ovlivňující znaky | ● | ●● | ●●● | ||
Oblast opracování | 4.0 | Neopracovaný díl | + | - | - | |
4.1 | Stopy po hoblování | + | +/- | +/- | ||
4.2 | Stopy po broušení | + | + | +/- | ||
4.3.1 | Podélné trhliny | +/- | +/- | - | ||
4.3.2 | Příčné trhliny | - | - | - | ||
4.4 | Prohlubně | + | +/- | - | ||
4.5 | Vlákna dřeva | + | - | - | ||
4.6 | Zbytky klihu | + | +/- | - | ||
4.7.1 | Hřeby zapuštěné | + | + | |||
4.7.2 | Hřeby nezapuštěné | + | +/- | |||
4.9 | Stopy po napadení hmyzem/dřevokazný hmyz | + | + | + | ||
4.10 | Čelní dřevo | + | + | +/- | ||
4.12 | Struktura nátěru | + | +/- | - | ||
Poškození | 4.3.1 | Podélné trhliny | + | - | - | |
4.3.2 | Příčné trhliny | - | - | - | ||
4.4 | Prohlubně | + | +/- | - | ||
4.13 | Otlačená místa | + | +/- | - | ||
Struktury povrchu dřeva | 4.14 | Póry dle druhu dřeva | + | + | + | |
4.15 | Průběh letokruhů | + | + | + | ||
4.16 | Zubovité spoje, rouby, suky | + | + | +/- | ||
4.17 | Výtok pryskyřice | + | + | + | ||
4.18 | Rozdíly v barvě a stupni lesku | + | +/- | - | ||
4.19 | Drsnost | + | +/- | - | ||
+… znak je přípustný +/-… znak je podmíněně přípustný -…znak není přípustný | ||||||
●●● plochy s vysokými požadavky ●● plochy s malými nebo žádnými požadavky ● plochy s běžnými požadavky
8. Hodnocení kvality skla
Rozměrové a optické vady tabulí skla float a vrstveného skla
Rozměrové a optické vady tabulí stavebního skla se posuzují podle norem ČSN EN 572-2 [4] a ČSN EN ISO 12543-6
[6].
Konečné rozměry řezané tabule nesmí být větší než obdélník o jmenovitých rozměrech zvětšených o toleranci, nebo menší než obdélník o jmenovitých rozměrech zmenšených o toleranci. Tyto obdélníky musí být soustředné a vymezují také toleranci pravoúhlosti. Tolerance pro všechny jmenovité rozměry je 5 mm.
Optické vady se posuzují proti matnému pozadí při osvětlení difuzním denním, nebo odpovídajícím světlem. Sklo se posuzuje ze vzdálenosti 2 m v kolmém směru. Vady, které při prohlídce ruší, musí být označeny. Bodové vady menší než 0,5 mm se neberou v úvahu, vady větší než 3 mm jsou nepřípustné, ostatní bodové vady se posuzují podle tabulky „Přípustné bodové vady“. Lineární vady kratší než 30 mm jsou dovoleny. Lineární vady delší než 30 mm jsou u tabulí menších než 5 m² nepřípustné. Trhlinky zabíhající od hrany do skla jsou nepřípustné.
Přípustné bodové vady
velikosti vad v mm | 0,5 < d 1,0 | 1,0 < d 3,0 | ||||
velikost tabule A v m² | pro všechny velikosti | A 1 | 1 < A 2 | 2 < A 8 | A > 8 | |
1 a 2 tabule | bez omezení, | 1 | 2 | 1/ m² | 1,2/ m² | |
počet přípustných | 3 tabule | avšak bez | 2 | 3 | 1,5/ m² | 1,8/ m² |
vad | nahromadění | |||||
4 tabule | 3 | 4 | 2/ m² | 2,4/ m² | ||
5 tabulí | vad | 4 | 5 | 2,5/ m² | 3/ m² | |
Rovinné a optické vady tabulí tepelně upraveného skla float
Tepelně upravené sklo se posuzuje podle ČSN EN 12150 [9], ČSN EN 14179 [10] a ČSN EN 1863 [8]. Z důvodu samotné podstaty procesu tepelné úpravy není možné získat výrobek tak rovinný jako chlazené sklo. Rozdíl závisí na jmenovité tloušťce, rozměrech, a poměru mezi rozměry. Z tohoto důvodu může dojít k deformaci známé jako celkové prohnutí. Existují dva typy prohnutí:
celkové nebo všeobecné prohnutí
místní prohnutí
Maximální hodnoty prohnutí tepelně upraveného skla float
proces tepelné úpravy | norma | maximální hodnoty | |
celkové prohnutí | místní prohnutí | ||
mm/mm | mm/300 mm | ||
tepelné tvrzení | ČSN EN 12150-1 | 0,003 | 0,3 |
tepelné tvrzení s HST | ČSN EN 14179-1 | 0,003 | 0,5 |
tepelné zpevnění | ČSN EN 1863-1 | 0,003 | 0,3 |
Protože je během procesu tepelného zpevnění horké sklo v kontaktu s válečky, dochází zhoršením rovnosti povrchu k povrchové deformaci, známé jako „válečková vlna“. Válečkovou vlnu lze obecně zaznamenat v odrazu. Skla, jejichž tloušťka je větší než 8 mm, mohou vykazovat znaky drobných vtisků v povrchu. Při procesu tepelné úpravy se tvoří plochy s rozdílným napětím v průřezu skla. Tyto plochy napětí vytvářejí dvojlomový efekt ve skle, který je viditelný
v polarizovaném světle. Pokud je tepelně zpevněné sodnovápenatokřemičité sklo prohlíženo v polarizovaném světle, jeví se plochy napětí jako zbarvené zóny, známé někdy jako „leopardí skvrny“. Polarizované světlo se vyskytuje i
v normálním denním světle. Množství polarizovaného světla závisí na počasí a na pozici slunce. Dvojlomový efekt je více znatelný při pohledu pod ostrým úhlem, nebo při pohledu přes polarizační brýle.
Optická a vizuální jakost izolačních skel
Izolační dvojsklo (ČSN EN 1279-1 [11]) je plněné vzduchem nebo plynem o specifickém tlaku, který odpovídá průměrnému atmosferickému tlaku v místě použití. Kolísání teploty v meziskelní dutině naplněné vzduchem nebo plynem a kolísání barometrického tlaku atmosféry způsobuje smrštění nebo rozpínání vzduchu nebo plynu v dutině a následně dochází k průhybům tabulí projevujícím se zkreslením odraženého obrazu. Tento jev je tzv. efekt izolačního skla, nemá vliv na tepelně technické parametry skla a nemůže být předmětem reklamace. Tyto průhyby, kterým nejde předcházet, vykazují v průběhu času kolísání. Velikost tohoto jevu závisí na tuhosti a velikosti tabulí skla a na šířce meziskelní dutiny. Zvláště u reflexních skel menší tloušťky může deformace odraženého obrazu působit velmi rušivě. Pokud povrchy tabule skla vykazují téměř dokonalou rovnoběžnost a kvalita povrchů je vysoká, objevuje se u izolačního skla interferenční zbarvení. Jde o pásy proměnlivé barvy jako výsledek rozkladu světelného spektra. Pokud je zdrojem světla slunce, mění se barvy od červené po modrou. Tento jev není vadou, jde o jev vyplývající
z konstrukce izolačního skla.
Obecně se optická kvalita izolačních skel posuzuje podle materiálu „Směrnice pro posuzování vizuální kvality skla ve stavebnictví“ , který byl vytvořen v Německu ve spolupráci tamních oborových sdružení zpracovatelů skla; tato směrnice je v současnosti obecně akceptována odbornou veřejností v rámci celé EU.
Vady skel s povlakem
U pokovených skel (ČSN EN 1096-1 [7]) je přípustná jemná odchylka odstínu skla, která se může projevit i u skel pocházejících u jedné výrobní šarže. Vady povlaku a jejich hodnocení je popsáno v uvedené normě.
Zvýšené nároky na kvalitu skel
Požadavky na vyšší standard dodávaných skel nad rámec uvedených norem musí být specifikovány před uzavřením smlouvy mezi zákazníkem a Geus okna a.s. písemnou formou s jasně definovanými požadovanými parametry. Nadstandardní požadavky nad rámec technických norem, které nebyly předem dojednány, nemohou být akceptovány, a nemohou být předmětem reklamace
Za závadu izolačního dvojskla se nepovažuje:
a) Kondenzace vzdušné vlhkosti na vnějších plochách (rosení)
Tvorba kondenzátu na tabuli izolačního skla směrem do místnosti je podmíněna hodnotou koeficientu prostupu tepla izolačního skla, relativní vlhkostí vzduchu a vnitřní a vnější teplotou. Je podporována omezenou cirkulací vzduchu (slabým či žádným větráním, žaluziemi, záclonami a podobně) a zdroji vlhkosti ve vnitřním prostředí. Při naměřených hodnotách vzdušné vlhkosti v místnosti nad 50 % se zvyšuje pravděpodobnost vzniku kondenzace na ploše okna směrem do místnosti, která není považována za vadu výrobku, nýbrž za nedodržení parametrů vnitřního prostředí předepsaných normou ČSN.
b) Prasklina ve skle.
Zatížením skla za použití síly – typicky úderem, nárazem pohyblivých částí prvku, pohyby konstrukce rámu či kontakty s konstrukcí popřípadě i jiným způsobem, může vést k lomu skla. Lom (prasklina) skla vzniklá tímto druhem zatížení není zásadně není záruční vadou.
c) Optické vady
Hodnotí se ze vzdálenosti 2 m při takovém úhlu pohledu, který je dán u předpokládaného pohledu používání prvku.
d) Dovolený počet vad na 1m2 je uveden v tabulce (výtah z normy ČSN 70 1621 Izolační skla).
BUBLINY A BODOVÁ POŠKOZENÍ | uzavřené průhledné | do 0,6 mm bez omezení, nikoliv však ve shlucích do 2 mm – 4 ks do 3 mm – 2 ks do 5 mm – 2 ks |
uzavřené a neprůhledné | nedovolují se | |
KAMÍNKY | nedovolují se | |
ŠKRÁBANCE | vlasové | do 20 mm bez omezení, nikoliv však ve shlucích do 50 mm – 7 ks do 100 mm – 5 ks |
hrubé | nedovolují se | |
PROBLEMATIKA PRASKÁNÍ SKEL VLIVEM NEROVNOMĚRNÉHO ZAHŘÍVÁNÍ
Sklo nepraská pouze v důsledku mechanického namáhání, ale i vlivem teplotních změn. V případě, že se na skle nacházejí dvě oblasti s vysokým rozdílem teploty, může dojít k prasknutí skla. Tento jev se nazývá „TERMÁLNÍ ŠOK“. Právě sklo je v tomto ohledu velmi citlivé z důvodu malé tahové pevnosti.
V případě zahřívání celé tabule skla dochází k rovnoměrnému rozpínání. Dojde-li však k nerovnoměrnému ohřevu, sklo se rozpíná v každém místě jinak a ve skle vzniká velké napětí, které může způsobit prasknutí skla. Tabule chlazeného skla je schopna odolávat rozdílům teplot kolem 30°C.
KDE JE ZVÝŠENÉ RIZIKO PRASKNUTÍ SKLA?
Přírodní zastínění (stromy, keře zastiňující pouze část okna)
Umělé zastínění (částečně stažené venkovní rolety či žaluzie)
Skla absorbující více energie (skla probarvená ve hmotě, nebo dodatečně lepené folie)
Umístění předmětů příliš blízko skla (nábytek umístění do bezprostřední blízkosti okna, nebo těžké závěsy)
Zdroje tepla či chladu umístěny v blízkosti skla (zdroje tepla nebo klimatizace umístěná blíže než 250mm od plochy skla)
Skladování materiálů na stavbě (skladování stavebního materiálu v blízkosti skel, např. polystyren, vata)
Použití ochranných folií během malování a dokončovacích prací (tmavé plachty zakrývající část skla a zabraňující cirkulaci vzduchu)
9. Posuzování kvality doplňků a příslušenství a montážních prací Parapety
Posouzení oprávněnosti reklamační vady vychází z následujících zásad:
a) Estetické (optické) vady jsou posuzovány při denním světle ze vzdálenosti 3m/5m m pod úhlem, který odpovídá běžnému využití konkrétního prostoru. Vady, které při posouzení za těchto podmínek nejsou zjevně patrné, nejsou reklamovatelné (všeobecně jsou povrchové vady jakéhokoliv charakteru o velikosti menší než 1 mm přípustné, neboť jsou zpravidla prostým okem nerozpoznatelné).
b) Povrchová poškození vnitřních i vnějších parapetů (např. škrábance, barevné změny nebo povrchové nerovnosti různého druhu) jsou přípustná jen tehdy, je-li jejich největší rozměr menší než 3 mm a jejich počet nepřesáhne 5 ks na jednom prvku.
c) Dovolený přesah venkovního parapetu přes líc vnější fasády nebo zdiva je 2-7 cm.
Následující jevy nejsou považovány za vady:
Žaluzie
a) částečné nebo celkové opotřebení výrobku,
b) nedoklápění lamel (při posouzení se vychází z pravidla, že skrz staženou žaluzii nesmí být mezi lamelami při kolmém pohledu vidět na rovinu skla),
c) mechanické poškození jednotlivých dílů tvořících žaluzii,
d) světelná netěsnost po stranách žaluzie mezi lamelami a zasklívací lištou, pokud nepřesahuje max.přípustnou toleranci 7,5 mm (měřena nejmenší vzdálenost lamela - zasklívací lišta),
e) šikmý chod v horizontální rovině. Maximální rozdíl výšek v místě pásky je dán hodnotou ±5 mm.
Sítě
a) běžná opotřebení výrobku (odření laku, deformace profilu rámu sítě, ztráta funkčnosti upevňovacích kolíčků nevhodnou manipulací a podobně),
b) vady způsobené použitím k jiným než stanoveným účelům,
c) vady způsobené mechanickým poškozením na základě nesprávné manipulace a instalace,
d) částečná netěsnost sítě na straně srazu v horní a dolní části u dvoukřídlého plastového okna,
e) rozměr sítě v případě, že v místě osazení do rámu okna není mezi rámem sítě a rámem okna mezera větší než 5mm.
Venkovní rolety
a) délka vodících lišt standardně končí na spodním okraji rámu okna a vodící lišty nedosahují na venkovní parapet, pokud si zákazník jiné provedení smluvně neobjednal.
Montážní práce
a) vady projevující se až v rámci jiných činností spojených s dokončováním stavby, její modernizací nebo rekonstrukcí (dodatečně zjištěné nevhodné osazení prvků v návaznosti na následně zákazníkem zajišťované zateplení, úpravy a opravy venkovních i vnitřních omítek a jakékoli jiné úpravy exteriéru nebo interiéru stavby, apod.)
b) odstranění podkladových profilů, vyrovnávacích podložek a kotvících prvků;
c) odchylky při osazení menší než dovolené. Maximální dovolená odchylka je dána tolerancí bubliny mezi ryskami v bublinkové vodováze (jiné nástroje pro určení vodorovného nebo svislého směru se pro tyto účely neuvažují). Vzhledem k tomuto požadavku je stanovena max. dovolená odchylka 3 mm/bm v každém směru;
d) vlasové praskliny vzniklé ve štuku zednického začištění a praskliny v napojení rámu okna na ostění, pokud nebyla při montáži okna použita začišťovací APU lišta;
e) další zásahy nerealizované pracovníky firmy Geus okna a.s. a v konečném důsledku způsobilé ovlivnit kvalitu stavebních a montážních prací;
10.Závěrečná ustanovení