Obsah Koordinovaný plán v oblasti umělé inteligence – přezkum 2021

Globální vedoucí postavení Evropy v zavádění nejnovějších technologií, získávání výhod a podpory rozvoje udržitelné, bezpečné, inkluzivní a důvěryhodné umělé inteligence (UI) zaměřené na člověka závisí na schopnosti Evropské unie (EU) urychlovat, provádět a slaďovat priority politiky v oblasti UI a investice do UI². To je klíčové poselství a vize tohoto přezkumu koordinovaného plánu prováděného v roce 2021.

Koordinovaný plán v oblasti UI z roku 2018 představuje společný závazek Evropské komise a členských států pracovat společně na dosažení maximální konkurenceschopnosti Evropy ve světě^³. Položil základ pro spolupráci, vymezil oblasti pro investice a vyzval členské státy, aby vypracovaly své vnitrostátní strategické vize v oblasti UI. Procesy a veřejné diskuse v členských státech, v EU a v celosvětovém měřítku, které koordinovaný plán z roku 2018 vyvolal, svědčí o tom, že představoval důležitý první krok ke stanovení společného zaměření a společných cílů evropské politiky v oblasti UI. V návaznosti na opatření dohodnutá v koordinovaném plánu z roku 2018 a usnadněná tímto plánem většina členských států přijala vnitrostátní strategie pro UI a začala je realizovat; investice do UI vzrostly a EU byla s to zmobilizovat kritické množství zdrojů na podporu těchto procesů^⁴.

Přezkum koordinovaného plánu z roku 2021 je dalším krokem – předkládá konkrétní soubor společných opatření Evropské komise a členských států, jak dosáhnout vedoucího postavení EU ve světě v oblasti důvěryhodné UI. Navrhovaná klíčová opatření odrážejí vizi, k jejímuž úspěšnému naplnění Evropská komise spolu s členskými státy a soukromými subjekty musí:

urychlit investice do technologií UI, které by měly podnítit trvalé hospodářské a sociální oživení usnadněné zaváděním nových digitálních řešení,
jednat na základě strategií a programů v oblasti UI, a to jejich úplným a včasným prováděním, a zajistit tak, aby EU plně zúročila svou průkopnickou pozici, a
sladit politiku v oblasti UI s cílem odstranit roztříštěnost a řešit globální výzvy.

Urychlit soukromé a veřejné investice s využitím dostupných finančních prostředků EU, například prostřednictvím programů Digitální Evropa, Horizont Evropa a Nástroj pro oživení a odolnost⁵. Komise navrhla, aby v programovém období 2021–2027 Unie z programů Horizont Evropa a Digitální Evropa investovala do UI alespoň 1 miliardu EUR ročně. Financování na úrovni EU by mělo přilákat a sdružit investice na podporu spolupráce členských států a maximalizovat dopad spojením sil, neboť společně se dosáhne mnohem více než nekoordinovaným individuálním úsilím.

Cílem je v průběhu tohoto desetiletí postupně zvyšovat veřejné a soukromé investice do UI až do výše 20 miliard EUR ročně. Nástroj pro oživení a odolnost navíc nabízí jedinečnou příležitost modernizovat UI a investovat do ní, a zajistit si tak vedoucí postavení ve světě v rozvoji a zavádění důvěryhodných, bezpečných a udržitelných technologií UI zaměřených na člověka^⁶. EU by neměla tuto příležitost promarnit. Tento koordinovaný plán ukazuje, jak financování EU, včetně programů Digitální Evropa, Horizont Evropa a Nástroje pro oživení a odolnost, může podpořit společná opatření členských států.

Jednat podle strategií a programů UI přijímáním včasných a konkrétních kroků podpořených financováním: od záměru k akci. Koordinovaný plán z roku 2018 ukázal, že koordinace a společné úsilí členských států a Evropské komise se zapojením průmyslu a za účasti široké veřejnosti do rozvoje a zavádění technologií UI může přinést významnou přidanou hodnotu pro hospodářství, životní prostředí a společenství EU. To znamená, že strategie, iniciativy a programy přinášejí nejvyšší hodnotu, pokud jsou myšlenky spolupráce dobře koncipovány, zacíleny a financovány. Jako jeden z příkladů lze uvést zkušenosti EU s centry pro digitální inovace. Technologie i veřejné politiky v oblasti UI vyzrály a jsou připraveny k zavádění v širokém měřítku.^⁷ Počet podniků využívajících technologie UI se v posledním roce celosvětově ztrojnásobil^⁸. Vývoj v souvisejících oblastech, např. v oblasti robotiky a „internetu věcí“, vytváří nové technologické hranice a potenciál systémů UI. Náklady v důsledku nečinnosti by mohly být značné^⁹. Proto přezkum z roku 2021 s cílem přejít od záměru k akci navrhuje soubor konkrétních opatření s jasně uvedeným harmonogramem, možnostmi spolupráce a mechanismy financování.

Sladit politiku v oblasti UI s cílem řešit globální výzvy a odstranit roztříštěnost: Roztříštěnost mezi různými opatřeními EU i roztříštěnost mezi opatřeními členských států a EU by mohla zpomalit pokrok při zavádění UI a pokazit dosažení výhod. Z tohoto důvodu přezkum posiluje opatření v oblasti životního prostředí a zdraví, která navrhuje, a to s cílem úžeji sladit společná opatření v oblasti UI s bílou knihou o UI z roku 2020^¹⁰, se Zelenou dohodou pro Evropu a opatřeními EU přijatými v reakci na pandemii COVID-19. Vnitrostátní strategie mimo jiné zdůraznily důležitost využívání a prosazování důvěryhodného, bezpečného, udržitelného a inkluzivního přístupu k UI zaměřeného na člověka. Zdůraznily rovněž potřebu rozvíjet společná opatření specifická pro jednotlivá odvětví^¹¹. Přezkum z roku 2021 proto zohledňuje měnící se technologické a politické prostředí a začleňuje poznatky získané za dva roky provádění koordinovaného plánu a strategií přijatých členskými státy. Toto sladění se promítá do navrhované nové struktury koordinovaného plánu^¹².

Za účelem urychlení, jednání a sladění s cílem využít příležitosti spojené s technologiemi UI a usnadnit evropský přístup k UI, kterým je důvěryhodná, bezpečná, udržitelná a inkluzivní UI zaměřená na člověka, a to při plném respektování našich základních evropských hodnot, tento přezkum koordinovaného plánu předkládá čtyři klíčové soubory návrhů pro Evropskou unii a členské státy:

Vytvořit základní podmínky pro rozvoj a zavádění umělé inteligence v EU

Získávat, shromažďovat a sdílet poznatky o politikách (kapitola 1)
Využívat potenciál dat (kapitola 2)
Posilovat kritickou výpočetní kapacitu (kapitola 3)

Udělat z EU místo, kde se excelenci daří od laboratoře až po trh

Spolupracovat se zúčastněnými stranami, např. prostřednictvím evropského partnerství pro UI, data a robotiku a expertních skupin (kapitola 4)
Vybudovat a mobilizovat výzkumné kapacity (kapitola 5)
Poskytovat prostředí pro vývojáře za účelem testování a experimentování (testovací a experimentální zařízení) a pro malé a střední podniky a veřejnou správu za účelem zavádění umělé inteligence (Evropské centrum pro digitální inovace) (kapitola 6)
Podporovat financování a rozšiřování inovativních nápadů a řešení v oblasti UI (kapitola 7)

Zajistit, aby UI pracovala ve prospěch lidí a aby byla pozitivní silou pro dobro společnosti

Rozvíjet talent a zlepšovat nabídku dovedností nezbytných pro zajištění prosperujícího ekosystému UI (kapitola 8)
Vypracovat rámec politiky pro zajištění důvěry v systémy UI (kapitola 9)
Prosazovat ve světě vizi EU o udržitelné a důvěryhodné UI (kapitola 7)

Budovat strategické vedoucí postavení v odvětvích s velkým dopadem

Zapojit UI do problematiky klimatu a životního prostředí (kapitola 11)
Využít novou generaci UI ke zlepšování zdraví (kapitola 12)
Udržet vedoucí postavení Evropy: strategie pro robotiku ve světě UI (kapitola 13)
Zajistit, aby se veřejný sektor stal průkopníkem využívání UI (kapitola 14)
Uplatňovat UI v oblasti prosazování práva, migrace a azylu (kapitola 15)
Pomocí UI zajistit bezpečnější a méně znečišťující mobilitu (kapitola 16)
Podporovat UI pro udržitelné zemědělství (kapitola 17)

V souladu s výše uvedenými aspekty přezkum koordinovaného plánu z roku 2021 uvádí přehled opatření přijatých od přijetí koordinovaného plánu v roce 2018 a předkládá výhled s konkrétními návrhy a doporučeními na další opatření, přičemž určuje oblasti, ve kterých je partnerství mezi EU a členskými státy zvlášť efektivní pro přeměnu Evropy ve středisko rozvoje a využívání průlomové UI zaměřené na člověka. Přezkum z roku 2021 má za cíl pokročit v plnění výše uvedených cílů a navrhuje 14 vzájemně propojených oblastí pro společná opatření na bázi spolupráce mezi Evropskou komisí a členskými státy (sedm horizontálních a sedm odvětvových oblastí)¹³. Stejně jako v bílé knize z roku 2020 a koordinovaném plánu z roku 2018 přezkum koordinovaného plánu z roku 2021 neřeší rozvoj a využití UI pro vojenské účely.

Vytvořit základní podmínky pro rozvoj a zavádění umělé inteligence v EU

K podpoře rozvoje a zavádění UI a dosažení cílů tohoto koordinovaného plánu jsou nezbytné některé základní podmínky. První z nich je vhodný správní a koordinační rámec. Efektivní a funkční správní a koordinační rámec může pomoci získat úspory z rozsahu, minimalizovat náklady na získávání informací a transakční náklady a usnadnit synergie mezi členskými státy. Druhou základní podmínkou jsou data. Rozvoj technologií UI často vyžaduje velké, vysoce kvalitní, bezpečné a spolehlivé datové soubory. Je proto důležité zajistit, aby data mohla „plynout“ v rámci EU, ve vztazích s našimi obchodními partnery a napříč odvětvími v souladu s acquis EU, včetně obecného nařízení o ochraně osobních údajů a mezinárodních závazků Unie. Třetí podmínkou je výpočetní infrastruktura. Ta je nezbytná pro uchovávání, analýzu a zpracovávání stále většího množství dat. K tomu je nutný nový vývoj a nové přístupy ke zvýšení výpočetních kapacit, např. použití polovodičů, jež umožňují algoritmům UI uchovávat, spravovat a testovat data. Tyto tři faktory společně vytvářejí obecné základní podmínky pro to, aby byly technologie UI v EU úspěšné.

Za účelem vytvoření základních podmínek pro rozvoj a zavádění UI a prohloubení spolupráce mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a Evropskou komisí proto přezkum navrhuje zaměřit se na tři klíčová opatření: vybudovat správní rámec pro efektivní získávání, shromažďování a sdílení poznatků o politikách v oblasti UI; využít potenciál dat a veškeré jimi nabízené možnosti; posilovat kritickou výpočetní infrastrukturu s cílem podpořit budování kapacit a urychlit rozvoj UI.

Získávat, shromažďovat a sdílet poznatky o politikách

Znalosti jsou klíčové. Sdílení znalostí a poznatků o politikách a koordinace politických opatření a investic v rychle se rozvíjející oblasti, jako je UI, mohou být důležitou konkurenční výhodou. Členské státy a Komise se proto v koordinovaném plánu z roku 2018 dohodly na správním mechanismu spolupráce a navrhly dva soubory opatření zaměřených na budování poznatků o politikách a rozvíjení synergií. Členské státy byly vyzvány, aby zavedly vnitrostátní strategie nebo programy pro UI (nebo aby aspekty UI začlenily do jiných příslušných vnitrostátních strategií či programů) a aby své strategie sdílely mezi sebou navzájem a s Komisí¹⁴, a Komise přislíbila, že bude sledovat vývoj a mobilizovat odborné znalosti.

1.1 Maximalizovat výhody vyplývající z vnitrostátních strategií a urychlit navrhovaná opatření

Přehled přijatých opatření

Všechny členské státy vynaložily značné úsilí na vypracování vnitrostátních strategií pro UI nebo začlenění aspektů UI do svých stávajících strategií a programů^¹⁵. Přijetí vnitrostátních strategií usnadnilo strukturované úvahy o prioritách a cílech rozvoje a zavádění UI a vyvolalo širší veřejnou diskusi v mnoha členských státech. Výměna informací o vnitrostátních strategiích rovněž vyústila ve strukturovaný dialog mezi členskými státy a Komisí.

Jak vyplývá z analýzy vnitrostátních strategií, bylo jejich přijetí důležitým prvním krokem, který má evropské úsilí v oblasti UI usnadnit a zefektivnit. Tento proces pomohl určit, v kterých odvětvích by se prioritně měla přijmout společná opatření, poskytl solidní přehled o hlavních investičních prioritách naplánovaných členskými státy a naznačil možné další kroky směřující ke společným projektům za účasti více států a společným činnostem.

Výhled

Příštím krokem je zajistit, aby úsilí investované členskými státy do vypracování vnitrostátních strategií přineslo konkrétní výsledky a aby vedlo k synergiím na úrovni EU. Aby členské státy ve vypracování a provádění vnitrostátních strategií pro UI podpořila, bude Komise i nadále:

usnadňovat zavádění vnitrostátních opatření stanovených ve vnitrostátních strategiích pro UI a synergie mezi těmito opatřeními a společná opatření podle koordinovaného plánu. To může zahrnovat opatření pro posílení koordinačních mechanismů a provedení analýzy a studií, například prostřednictvím služby AI Watch¹⁶,
zdokonalovat poskytování informací členským státům o praktických prostředcích, včetně financování, na podporu rozvoje a zavádění UI. Například v roce 2021 bude Komise dál informovat členské státy o tom, jaké financování je na UI k dispozici.

Komise důrazně vyzývá členské státy, aby:

co nejlépe využívaly příslušné možnosti financování EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, na podporu a posílení rozvoje a zavádění technologií UI na celostátní i místní úrovni, a to na základě vnitrostátních strategií, včetně přilákání soukromých investic,
podle potřeby přezkoumávaly a aktualizovaly vnitrostátní strategie pro UI s cílem zajistit, aby stanovená opatření a investice byly v plném rozsahu realizovány v praxi, a o dosaženém pokroku odpovídajícím způsobem informovaly Komisi¹⁷,
rozvíjely a podporovaly nástroje, jež umožňují pravidelné monitorování, koordinaci, hodnocení a výměnu zkušeností a osvědčených postupů v rámci širokého spektra zúčastněných stran,
zintenzivnily podporu společných opatření a investice do těchto opatření uvedených v koordinovaném plánu a
sdílely, rozvíjely a prováděly na celostátní/regionální úrovni opatření, která se osvědčila v jiných členských státech, například úspěšné vnitrostátní iniciativy zaměřené na rozvoj a podporu virtuálních úložišť dat.

Plně využívat výhody vyplývající z technických odborných znalostí expertních skupin pro UI podporovaných Evropskou komisí

Technologický a socioekonomický vývoj spojený s UI je velmi dynamický a často vyžaduje specializované odborné znalosti. Komise proto vynaložila značné úsilí na mobilizaci odborných znalostí, shromažďování dat, sledování vývoje a shromažďování a analýzu názorů zúčastněných stran týkajících se UI, a to s cílem sledovat pokrok a zavádění technologií UI a usnadnit politiku v oblasti UI založenou na důkazech.

Přehled přijatých opatření

Za účelem mobilizace odborných znalostí¹⁸ souvisejících s UI Komise zřídila tři horizontální expertní skupiny¹⁹:

Odbornou skupinu na vysoké úrovni pro umělou inteligenci^²⁰ – tato skupina obsáhle analyzovala etické důsledky UI pro tvorbu politik a během svého mandátu předložila tři výstupy:

etické pokyny pro zajištění důvěryhodnosti UI^²¹,
politická a investiční doporučení pro důvěryhodnou UI^²² a
seznam otázek k posouzení důvěryhodnosti UI (ALTAI)^²³.

Odbornou skupinu na vysoké úrovni pro dopad digitální transformace na trhy práce v EU – tato skupina v roce 2019 vydala zprávu s doporučeními pro EU, členské státy, podniky a další zúčastněné strany, včetně krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých opatření politiky, jejichž cílem je formovat digitální transformaci světa práce a učinit ji bezproblémovou, inkluzivní a zaměřenou na člověka^²⁴.
Skupinu odborníků pro odpovědnost a nové technologie – tato skupina v roce 2019 zveřejnila zprávu Liability for artificial intelligence and other emerging digital technologies (Odpovědnost za umělou inteligenci a další vznikající digitální technologie)²⁵.

Vedle horizontálních skupin se odvětvové expertní skupiny zaměřovaly na konkrétní oblasti politiky ovlivňované uplatňováním technologií UI, včetně autonomních vozidel^²⁶, letectví²⁷, mobility a dopravy²⁸, vnitřních věcí^²⁹ a nově vznikajících bezpečnostních rizik^³⁰. Jejich práce přinesla cenné odborné poznatky a přispěla k probíhajícím politickým diskusím na úrovni EU o otázkách týkajících se UI, včetně výzev a příležitostí, jež technologie UI přinášejí, a nezbytných reakcí veřejné politiky.

V roce 2018 Komise (v koordinaci s členskými státy) zřídila a zprovoznila službu AI Watch^³¹ pro účely monitorování vývoje v souvislosti s technologiemi UI. Služba AI Watch monitoruje průmyslovou, technologickou a výzkumnou kapacitu, politické iniciativy v oblasti UI v členských státech, investice, dovednosti v oblasti UI, vývoj a zavádění UI a jejich dopad na ekonomiku, společnost a veřejné služby. V prvních dvou letech zveřejnila studie s cílem podpořit tvorbu politik založených na důkazech^³² a poskytnout informace pro veřejnou debatu o UI^³³.

S cílem monitorovat přijímání a využívání nově vznikajících a přelomových technologií pro poskytování veřejných služeb, včetně technologií UI, v celé Evropě, Komise v roce 2018 rovněž vytvořila platformu pro inovativní veřejné služby (IPSO)³⁴. Obdobně Komise za účelem monitorování a zavádění nově vznikajících a klíčových základních technologií (včetně UI) v oblasti rozvoje průmyslu v roce 2020 zahájila projekt pokročilých technologií pro průmysl (ATI)³⁵. Zadala také průzkum ohledně toho, jak podniky v EU využívají technologie založené na UI^³⁶.

V roce 2020 začal Eurostat shromažďovat data o zavádění UI v EU. První datový soubor byl získán prostřednictvím čtyř zástupných ukazatelů týkajících se UI se zaměřením na chatovací roboty, analýzu dat velkého objemu se strojovým učením, analýzu dat velkého objemu se zpracováním přirozeného jazyka a servisní roboty³⁷.

Významnou iniciativou za účelem shromáždění názorů zúčastněných stran na strategii EU v oblasti UI byla otevřená veřejná konzultace, která následovala po zveřejnění bílé knihy o UI v roce 2020 a která shromáždila názory ve třech obecných oblastech: opatření k vybudování ekosystému excelence, možnosti stanovení regulačního rámce pro UI a opatření týkající se aspektů bezpečnosti a odpovědnosti v oblasti UI^³⁸. Kromě svých odpovědí v rámci veřejné konzultace členské státy poskytly zpětnou vazbu k možným změnám koordinovaného plánu a společným opatřením v diskusích, jež proběhly v rámci Skupiny pro UI a digitalizaci evropského průmyslu^³⁹, a při dvoustranných konzultacích s Komisí.

S cílem šířeji zapojit zúčastněné strany do témat souvisejících s UI Komise zřídila online fórum Aliance pro UI^⁴⁰, jež poskytuje platformu pro přibližně 4 000 zúčastněných stran z celého světa, které si zde mohou vyměňovat názory a diskutovat o technologických a společenských dopadech UI^⁴¹. V červnu 2019 a v říjnu 2020 Komise uspořádala shromáždění Aliance pro UI^⁴².

Výhled

Za účelem mobilizace odborných znalostí, monitorování probíhajícího vývoje a shromažďování dat o UI bude Komise i nadále

zdokonalovat shromažďování dat o zavádění UI – v roce 2021 Eurostat uvede do provozu kompletní modul pro UI, který bude pokrývat zavádění sedmi technologií UI, použití technologií UI, zajišťování zdrojů a překážky bránící využívání UI⁴³. Služba AI Watch bude nadále monitorovat a shromažďovat data o zavádění technologií UI, mimo jiné ve veřejném sektoru,
podporovat činnost Aliance pro UI provozováním její platformy a pořádáním každoročních shromáždění Aliance pro UI s širokým spektrem zúčastněných stran s cílem poskytnout rámec pro příspěvky k tvorbě politik EU v oblasti UI a
vyhodnocovat vývoj a shromažďovat potřebné znalosti o technologiích UI. To může v případě potřeby zahrnovat například zřízení nových expertních skupin nebo odvětvové iniciativy v oblasti UI, které by poskytly příspěvky k tvorbě politik EU v oblasti UI nebo by pomohly Komisi při hodnocení opatření, kterými je třeba podpořit provádění politiky EU a navrhovaných právních předpisů o technologiích umělé inteligence ze strany členských států.

Ve spolupráci s členskými státy Komise:

zanalyzuje a do roku 2022 navrhne, jak posílit monitorování rozvoje, zavádění a dopadů technologií UI v soukromém a veřejném sektoru v EU. To bude vycházet z poznatků z práce služby AI Watch a z vnitrostátních iniciativ pro sledování UI. Analýza rovněž posoudí, jak dále posilovat a budovat synergie a propojení se stávajícími mechanismy monitorování⁴⁴ nebo s připravovanými správními strukturami EU pro UI⁴⁵či s mezinárodními monitorovacími činnostmi a
bude pravidelně sledovat provádění koordinovaného plánu s cílem zajistit jeho průběžnou aktualizaci. Na základě zpětné vazby členských států k přezkumu z roku 2021 a po konzultaci s jinými orgány a institucemi EU Komise v roce 2022 navrhne harmonogram, matici a metodiku pro příští přezkum koordinovaného plánu.

Rozšiřovat výměnu a spolupráci prostřednictvím Skupiny členských států pro umělou inteligenci a digitalizaci evropského průmyslu

Opatření zaměřené na usnadňování spolupráce členských států mezi sebou navzájem a mezi členskými státy a Komisí je dále podpořeno správními mechanismy, jež usnadňují výměnu informací a napomáhají stanovení strategického směru pro spolupráci na politice v oblasti UI.

Přehled přijatých opatření

Skupina členských států pro umělou inteligenci a digitalizaci evropského průmyslu byla prostřednictvím skupiny Sherpa nápomocna v technických záležitostech a řídila diskuse mezi členskými státy a Komisí. Sehrála klíčovou úlohu při vypracovávání a revizi koordinovaného plánu. Skupina se pravidelně scházela^⁴⁶ a zajišťovala koordinaci mezi ministerstvy členských států a dalšími zainteresovanými stranami, např. v průmyslu, akademické obci a občanské společnosti. V průběhu let, jež následovaly po přijetí koordinovaného plánu v roce 2018, se skupina zabývala všemi hlavními oblastmi, jež pokrývá, včetně center excellence pro UI, testovacích a experimentálních zařízení, právního rámce, regulačních pískovišť, dat, dovedností, UI pro Zelenou dohodu, UI pro zdravotnictví, center pro digitální inovace a UI v oblasti bezpečnosti.

Výhled

S cílem usnadnit fungování správních mechanismů pro spolupráci: skupina členských států pro UI a digitalizaci evropského průmyslu, podporovaná Komisí, bude i nadále:

řídit diskuse mezi členskými státy a Komisí^⁴⁷ – skupina se zapojí do tematických nebo odvětvových hloubkových analýz na témata jako například normalizační činnosti, socioekonomický dopad UI, možnosti financování, opatření na podporu začínajících podniků, podpora zavádění UI ve veřejném sektoru a v zadávání veřejných zakázek, UI a kybernetická bezpečnost a UI a mobilní připojení.

Komise s podporou členských států bude nadále:

vyhodnocovat potřebu navazování spolupráce a vytváření sítí na úrovni EU za účelem budování kapacit EU a
vyměňovat si ve spolupráci s budoucím spoluprogramovaným partnerstvím pro UI, data a robotiku osvědčené postupy členských států při vývoji, zavádění a využívání systémů UI.

Komise vyzývá členské státy, aby:

usnadňovaly spolupráci a vytvářely systém regionálních sítí pro UI⁴⁸ a
usnadňovaly diskuse o zřizování vnitrostátních koalic a výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a zúčastněnými stranami, které se týkají stávajících vnitrostátních koalic pro UI⁴⁹, a to zapojováním zúčastněných stran z veřejného a soukromého sektoru, např. v rámci společných seminářů o tematických oblastech společného zájmu. Ve spolupráci se spoluprogramovaným partnerstvím pro UI, data a robotiku bude tato činnost napomáhat přeshraniční spolupráci a zapojí více zúčastněných stran.

Využívat potenciál dat

Dostupnost vysoce kvalitních dat, mimo jiné z hlediska rozmanitosti, nediskriminace a možnosti využívat, kombinovat a opakovaně používat data z různých zdrojů způsobem, který je v souladu s nařízením GDPR, jsou základními předpoklady a nezbytnými podmínkami pro rozvoj a zavádění určitých systémů UI⁵⁰. Sdílení dat, zejména mezi podniky, se však v dostatečné míře nerozvinulo, a to v důsledku nedostatečných ekonomických pobídek, nedostatečné důvěry a nedostatečné právní jasnosti⁵¹. Koordinovaný plán z roku 2018 proto navrhl vytvářet společné evropské datové prostory pro bezproblémové přeshraniční sdílení dat. Zdůraznil také důležitost rozvoje celoevropské výpočetní infrastruktury a cloudových služeb, zejména vzhledem k mezinárodnímu soutěžení o přístup k datům⁵².

Přehled přijatých opatření

Dne 19. února 2020 přijala Komise evropskou strategii pro data^⁵³, jejímž cílem je vytvoření jednotného trhu s daty a tím zajištění globální konkurenceschopnosti Evropy. To zahrnuje vytvoření správných pobídek pro sdílení dat, zavedení praktických, spravedlivých, nediskriminačních a jasných pravidel přístupu k údajům a jejich využívání v souladu s evropskými hodnotami a právy, jako je ochrana osobních údajů, ochrana spotřebitele a pravidla hospodářské soutěže. Znamená to také širší zpřístupnění dat veřejného sektoru uvolněním datových souborů s vysokou hodnotou a povolením jejich opakovaného použití za účelem inovací.

V červnu 2020 Komise zveřejnila zprávu o sdílení dat ve vztahu mezi podniky a veřejnou správou (B2G)⁵⁴, kterou vypracovala odborná skupina na vysoké úrovni⁵⁵ a která obsahuje soubor politických, právních a finančních doporučení, jež mají ze sdílení informací mezi podniky a veřejnou správou ve veřejném zájmu udělat přizpůsobitelnou, odpovědnou a udržitelnou praxi v EU. Sdílení dat, například postupy ve vztahu mezi podniky (B2B), podporuje také evropská strategie pro data.

V návaznosti na strategii pro data Komise dne 25. listopadu 2020 navrhla nový akt o správě dat⁵⁶. Navrhované nařízení obsahuje řadu opatření ke zvýšení důvěry ve sdílení dat, včetně praxe ve vztahu mezi podniky (B2B)⁵⁷, a klade si za cíl tímto způsobem zpřístupnit větší množství kvalitních dat pro aplikace UI. Vytváří nová pravidla EU týkající se neutrality, která umožní novým zprostředkovatelům dat fungovat jako důvěryhodní organizátoři sdílení dat. Patří mezi ně opatření, jež mají usnadnit opakované použití určitých dat v držení veřejného sektoru. Navrhované nařízení poskytuje prostředky k tomu, aby bylo pro společnosti a jednotlivce snazší a bezpečnější dobrovolně zpřístupňovat svá data v širším společném zájmu a za jasných podmínek. Vyzývá k vytvoření „Evropského sboru pro datové inovace“ s cílem podporovat meziodvětvovou normalizaci a interoperabilitu jako základní prvek pro zajištění dostupnosti vysoce kvalitních dat a poskytovat poradenství v této oblasti. Akt o správě dat mohou podle potřeby doplnit odvětvové právní předpisy⁵⁸.

Výhled

Na podporu opatření týkajících se dat Komise:

přijme návrh aktu o datech s cílem stimulovat využívání dat v soukromém držení veřejnou správou (B2G), řešit otázky týkající se přístupu k datům a jejich využívání ve vztahu mezi podniky, a zejména neosobních údajů získaných od předmětů připojených k internetu věcí (3. čtvrtletí roku 2021)^⁵⁹, a
navrhne prováděcí akt o volném zpřístupnění datových souborů s vysokou hodnotou ve strojově čitelném formátu pro opakované použití (2. čtvrtletí roku 2021)^⁶⁰.

Společně s členskými státy Komise:

zahájí činnost Evropské aliance pro průmyslová data, edge a cloud s cílem mobilizovat soukromé a veřejné subjekty ke spojení sil a posílit postavení Evropy v daném odvětví na globálním trhu cloud a edge computingu. Jejím hlavním úkolem bude podněcovat ke koordinaci veřejných a soukromých investic do výzkumu, vývoje a zavádění cloudových kapacit nové generace na místní a celostátní úrovni a na úrovni EU. Aliance bude propojena s evropskými datovými prostory, a tím posílí prostředí pro inovativní sdílení dat na základě otevřených, interoperabilních a bezpečných řešení cloud a edge computingu s účinným využíváním zdrojů. Bude rovněž podporovat synergie mezi prací na vytvoření evropské cloudové federace a iniciativami členských států^⁶¹,
bude investovat do evropských datových prostorů a evropské cloudové federace prostřednictvím programu Digitální Evropa, finančních nástrojů Nástroje pro propojení Evropy a dalších nástrojů, jako je EU4Health pro evropský prostor pro data z oblasti veřejného zdraví. S prvními výzvami v rámci programu Digitální Evropa a Nástroje pro propojení Evropy, jež mají být zahájeny ve 2. čtvrtletí roku 2021, Komise konkrétně:

zahájí opatření pro jednotlivá odvětví, jak bylo oznámeno v evropské strategii pro data^⁶², s cílem budovat evropské datové prostory pro průmyslovou výrobu, Zelenou dohodu, mobilitu, zdravotnictví, finance, energetiku, zemědělství, veřejnou správu a dovednosti⁶³,
bude spoluinvestovat do opatření zaměřených na rozvoj inovativních, energeticky účinných služeb a infrastruktur typu cloud-to-edge, middlewarových platforem, na vzájemné propojení stávajících kapacit pro zpracování dat v členských státech,

bude v rámci klastru č. 4 programu Horizont Evropa s názvem „Digitalizace, průmysl a výzkum vesmíru“ nadále podporovat výzkum, vývoj a zavádění výpočetní techniky nové generace a datových technologií a infrastruktur s cílem umožnit vytvoření jednotného evropského trhu s daty s odpovídajícími datovými prostory a důvěryhodným a bezpečným ekosystémem UI. První výzvy budou vyhlášeny v dubnu 2021, a
doprovázet všechny zainteresované členské státy při přípravě případného významného projektu společného evropského zájmu zaměřeného na cloudovou infrastrukturu nové generace a související služby.

Komise vyzývá členské státy, aby:

prostřednictvím svých národních plánů pro oživení a odolnost a v souladu se vzorovou složkou stěžejní iniciativy „rozšíření kapacity“ Nástroje pro oživení a odolnost⁶⁴ investovaly do posilování postavení Evropy v oblasti technologií cloud a edge computingu nové generace a posilování zavádění cloud computingu, mimo jiné prostřednictvím projektů zahrnujících více zemí.

Posilovat kritickou výpočetní kapacitu

Bez výpočetní infrastruktury nevytvoří dostupnost dat přidanou hodnotu^⁶⁵. Komise proto přijímá opatření na podporu rozvoje technologických systémů a infrastruktur pro zpracování dat nové generace jako klíč, jenž umožní využívat data pro UI^⁶⁶.

Přehled přijatých opatření

S cílem podpořit rozvoj kapacit v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky (HPC) v Evropě společný podnik EuroHPC koordinuje úsilí a sdružuje zdroje 32 zúčastněných zemí zaměřené na rozvoj a zavádění špičkové infrastruktury superpočítačů, která bude snadno a bezpečně přístupná z kteréhokoli místa v Evropě.

Hlavní trendy v oblasti UI lze shrnout takto: 1) řešení v oblasti UI nové generace budou muset být výkonnější a energeticky účinnější, aby mohla splňovat potřeby stále sofistikovanějších tréninkových modelů, a 2) výpočetní technika se bude stále více přesouvat na „okraj“ (edge), k zařízením, která jsou blíže k uživatelům a mohou provádět aplikace UI v reálném čase. Jelikož tyto trendy vyžadují přizpůsobení infrastruktury, podniká Komise níže popsané kroky, aby umožnila zavádění výpočetních infrastruktur nové generace.

EU se proto zaměřuje na opatření na podporu rozvoje hardwaru pro UI. Modely UI jsou stále náročnější z hlediska výpočetní síly, takže rychlý přístup k datům z paměti, tj. vysoce výkonné a účinné procesory, mají pro infrastruktury UI prvořadý význam⁶⁷. Modely UI jsou navíc vysoce energeticky náročné a vzhledem k tomu, že UI stále více proniká do našeho každodenního života, není taková spotřeba energie udržitelná⁶⁸. K zavádění UI je proto třeba, aby byly k dispozici specializované procesory UI s nízkým příkonem, které mají potřebný výpočetní výkon a jsou o několik řádů účinnější než univerzální procesory. V této oblasti výzkumu mohou poskytovat převratně vysokou energetickou účinnost například nové technologie inspirované mozkem, jako je neuromorfní výpočetní technika. Komise v této souvislosti podpořila průkopnickou práci v oblasti technologií UI s nízkým příkonem v rámci programu Horizont 2020 a nyní podporuje iniciativy zaměřené na další rozvoj a využívání těchto schopností v rámci programu Horizont Evropa a výzkumných činností týkajících se nových architektur pro procesory s ultranízkým příkonem, a prostřednictvím institucionalizovaného evropského partnerství pro klíčové digitální technologie⁶⁹, se zvláštním důrazem na aplikace UI využívající edge computing.

Stěžejní iniciativa „rozšíření kapacity“⁷⁰, která je součástí roční strategie udržitelného růstu na rok 2021⁷¹, je mimo jiné zacílena na investice do průlomové mikroelektroniky se zvláštním důrazem na procesory, jako jsou čipy pro UI. V prosinci 2020 podepsalo 18 členských států prohlášení o procesorech a polovodičových technologiích s cílem upevňovat postavení EU, pokud jde o projekční a výrobní kapacity v oblasti pokročilých čipů⁷². V letech 2019–2020 se infrastrukturou pro umělou inteligenci zabývaly také projekty AI4DI⁷³, TEMPO⁷⁴ a XXXXXXX⁰⁰ v rámci společného podniku Elektronické součásti a systémy pro vedoucí postavení Evropy (ECSEL)⁷⁶. Další oblastí rozvoje a financování, již Komise podporuje, je fotonika. Spojení elektroniky s optickými prvky může vést k integraci UI do snímání obrazu a snížit spotřebu energie a zpoždění v neurálních sítích.

Výhled

Za účelem zlepšení systému navrhování a výroby procesorů a polovodičů a rozšíření zastoupení průmyslu v celém dodavatelském řetězci Komise s podporou členských států:

zahájí činnost Průmyslové aliance pro mikroelektroniku⁷⁷, jejímž úkolem je vytvořit strategické plány, výzkumné a investiční plány pro navrhování, zavádění a výrobu procesorů pro UI, zpracování dat a komunikaci, a to s ohledem na celý ekosystém polovodičů a souvisejících součástí. To přispěje ke zdokonalení ekosystému navrhování elektroniky a k vytváření výrobní kapacity ve velmi pokročilých uzlech,
bude se v průběhu roku 2021 spolu se všemi zainteresovanými členskými státy podílet na přípravných pracích zaměřených na možný významný projekt společného evropského zájmu (IPCEI), s důrazem na pokročilé procesory nové generace pro UI, zpracování dat a komunikaci,
zaměří činnost testovacích a experimentálních zařízení, podporovaných z programu Digitální Evropa, na součásti a systémy edge computingu pro UI, přičemž výzva má být zveřejněna ve 2. čtvrtletí roku 2021, na špičkovou infrastrukturu pro testování a ověřování pokročilých výpočetních technologií pro UI v širokém spektru aplikací,
bude investovat do výzkumu a inovací zaměřených na výpočetní potřeby UI s nízkým příkonem využívající edge computing, a to prostřednictvím institucionalizovaného evropského partnerství pro klíčové digitální technologie v rámci programu Horizont Evropa (3. čtvrtletí roku 2021). Toto partnerství, založené na stávajícím společném podniku ECSEL, zvýší schopnost Evropy inovovat v oblasti elektronických součástí a systémů a souvisejících softwarových technologií. Jedním z prvořadých strategických cílů bude vyvinout řešení pro zpracování dat prostřednictvím UI, zejména pro aplikace edge computingu a vestavěné aplikace. Díky společným opatřením budou klíčové digitální technologie nabízet důvěryhodná a bezpečná řešení s nízkým příkonem, která pomohou vytvořit výpočetní ekosystém excelence a důvěry⁷⁸.

Komise vyzývá členské státy, aby:

pokračovaly v rozvoji vnitrostátní integrované správy dat velkého objemu a infrastruktury pro vysoce výkonnou výpočetní techniku na podporu výzkumu, inovací a rozvoje dovedností v oblasti UI prostřednictvím regionálních, vnitrostátních a evropských center pro digitální inovace,
zajistily, aby akademická obec, průmysl a organizace veřejného sektory mohly využívat vnitrostátní vysoce výkonnou výpočetní techniku a infrastrukturu pro správu dat a odborné znalosti pro optimalizaci a rozšiřování svých inovací v oblasti UI a aplikací UI, a
investovaly do posilování pozice Evropy v oblasti procesorů a polovodičových technologií pro UI prostřednictvím svých národních plánů pro oživení a odolnost a v souladu se vzorovou složkou stěžejní iniciativy „rozšíření kapacity“ Nástroje pro oživení a odolnost a prostřednictvím projektů zahrnujících více zemí.

Udělat z EU místo, kde se excelenci daří od laboratoře až po trh

Rozvoj a zavádění technologií UI kromě dat a výpočetní infrastruktury vyžaduje také cílená opatření a dostatečné zdroje, a to se zaměřením na excelenci ve výzkumu a inovacích, dostupnost potřebného talentu a dovedností, podpůrného rámce pro politiky a mezinárodní koordinace. Tato opatření jsou „horizontální“, tj. průřezová napříč všemi oblastmi politiky, a pomáhají z Evropské unie udělat místo, kde se excelenci daří od laboratoře až po trh. Navrhovaná „horizontální“ společná opatření pokrývají celý životní cyklus UI. Patří sem opatření k usnadnění ekosystému excelence, včetně špičkového základního a aplikovaného výzkumu, vývoje a šíření UI a její uvádění na trh / zavádění, jakož i opatření na podporu důvěry v technologie UI, rozvoje talentu a dovedností a posilování globálního dosahu EU.

Spolupracovat se zúčastněnými stranami, např. prostřednictvím evropského partnerství pro UI, data a robotiku a expertních skupin

Tento oddíl se zaměřuje na opatření, která mají zásadní význam pro stanovení plánu na dosažení excelence a společné zapojení do jeho podpory a pro větší šíření UI.

Přehled přijatých opatření

Evropská partnerství sdružují Komisi, členské státy a partnery ze soukromého a/nebo veřejného sektoru za účelem řešení a provádění některých nejnaléhavějších úkolů, jimž Evropa čelí, a za účelem modernizace průmyslu pomocí koordinovaných iniciativ v oblasti výzkumu a inovací⁷⁹. Partnerství mimo jiné poskytují právní strukturu pro sdružování zdrojů a získání kritického množství a zefektivňují financování výzkumu a inovací v celé EU díky sdílení finančních zdrojů, lidských zdrojů a infrastruktury. Partnerství rovněž usnadňují vytváření vnitřního trhu inovativních výrobků a služeb, umožňují rychle uvádět na trh inovativní technologie a usnadňují přizpůsobení úsilí v oblasti výzkumu a inovací potřebám řešení závažných společenských problémů a plnění hlavních politických cílů EU.

Některá partnerství programu Horizont 2020 se týkala konkrétně technologií UI. Partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti hodnoty dat velkého objemu (Big Data Value Public Private Partnership) mezi Evropskou komisí a sdružením Big Data Value Association (BDVA) si klade za cíl spolupracovat ve výzkumu a inovacích týkajících se dat a posilovat budování komunit v oblasti dat a vytváří v Evropě podmínky pro prosperující ekonomiku založenou na datech⁸⁰. Partnerství veřejného a soukromého sektoru pro robotiku (SPARC) sdružuje evropský robotický průmysl, akademickou obec a Evropskou komisi s cílem upevňovat konkurenční postavení evropského robotického průmyslu a podporovat excelenci jeho vědecké základny⁸¹.

Smluvní partnerství veřejného a soukromého sektoru pro vysoce výkonnou výpočetní techniku zahájilo činnost v roce 2014 za účelem vývoje nové generace technologií, aplikací a systémů pro vysoce výkonnou výpočetní techniku směřující k exakapacitní úrovni⁸² a dosažení excelence v dodávkách a využívání aplikací vysoce výkonné výpočetní techniky^⁸³. Od prosince 2018, kdy byl vytvořen evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (EuroHPC), toto partnerství přestalo existovat a jeho soukromá strana se připojila k uvedenému společnému podniku. Společný podnik EuroHPC umožňuje EU a zemím, které se jej účastní, koordinovat své úsilí a sdružovat zdroje za účelem nasazení špičkových exakapacitních superpočítačů a zajistit Evropě globální vedoucí postavení v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, poskytovat řešení v oblasti výpočetní techniky a zlepšit spolupráci ve vyspělém vědeckém výzkumu.

Společný podnik Elektronické součásti a systémy pro vedoucí postavení Evropy (ECSEL)⁸⁴ je prvním společným podnikem, jehož správa vychází z tripartitního modelu (Komise, zúčastněné státy a průmysl). Jeho cílem je zajistit špičkové odborné znalosti v oblasti klíčových základních technologií a vedoucí konkurenční postavení Evropy v oblasti hardwaru a vestavěného softwaru, které jsou nezbytné pro rozvoj a zavádění digitálních systémů založených na UI.

Partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti fotoniky (Photonics21)⁸⁵ si klade za cíl zajistit vedoucí postavení Evropy v rozvoji a zavádění fotonových technologií v různých oblastech použití, jako jsou informační a komunikační technologie, osvětlení, průmyslová výroba, vědy o živé přírodě, bezpečnost. Cílem partnerství veřejného a soukromého sektoru Továrny budoucnosti⁸⁶ pro vyspělou výrobu je uskutečnit příští průmyslovou revoluci (Factories 4.0).

Výhled

Komise bude i nadále podporovat evropská partnerství v rámci programu Horizont Evropa a strategický přístup k výzkumu a inovacím v oblasti technologií UI.

Komise v roce 2021:

vytvoří mimo jiné tato evropská partnerství⁸⁷ související s UI:

spoluprogramované evropské partnerství pro UI, data a robotiku^⁸⁸ – hlavním cílem je podporovat inovace, zavádění a přijímání UI, dat a robotických technologií⁸⁹. Partnerství bude budovat mosty mezi zúčastněnými stranami, což umožní úspěšně rozvíjet evropskou vizi o důvěryhodné UI zaměřené na člověka^⁹⁰. Naváže spojení s členskými státy a díky jmenování vnitrostátních a/nebo regionálních ambasadorů bude poskytovat přehled o hlavních vnitrostátních politikách a iniciativách,
naváže na svůj návrh nového nařízení, které má nahradit nařízení Rady z roku 2018 o zřízení společného podniku EuroHPC – tento návrh, předložený v září 2020, stanoví ambiciózní cíle a podstatně vyšší rozpočet na období 2021–2033 s cílem poskytnout Evropě špičkovou infrastrukturu pro maximálně propojené superpočítače a kvantovou výpočetní techniku,
jediným základním právním předpisem navrhne institucionalizované evropské partnerství v oblasti klíčových digitálních technologií (KDT). V návaznosti na výsledky společného podniku ECSEL je jeho hlavním cílem podporovat vývoj, který by zlepšil ekosystém evropských procesorových a polovodičových technologií a řešil klíčové technologické, bezpečnostní, společenské a environmentální výzvy,
spoluprogramované evropské partnerství v oblasti fotoniky⁹¹ zabezpečí technologickou svrchovanost Evropy prostřednictvím inovací v oblasti fotoniky a jejich přenesením do aplikací, což zlepší konkurenceschopnost Evropy a zajistí dlouhodobá pracovní místa a prosperitu, a
spoluprogramované evropské partnerství „Made in Europe“ („Vyrobeno v Evropě“)⁹² bude hybnou silou udržitelné výroby v Evropě, mimo jiné i prostřednictvím UI, a bude přispívat ke konkurenceschopnému a odolnému zpracovatelskému průmyslu v Evropě a zvyšování přidané hodnoty v dodavatelských řetězcích v různých odvětvích a

bude podporovat a usnadňovat synergie (včetně organizování společných výzev) mezi evropskými partnerstvími (spoluprogramovanými a institucionalizovanými), jež souvisejí s technologiemi UI, jako je partnerství pro UI, data a robotiku, fotoniku, Made in Europe, EuroHPC^⁹³ a klíčové digitální technologie.

Vybudovat a mobilizovat výzkumné kapacity

Tento oddíl se zaměřuje na opatření ke zvyšování excelence výzkumu a inovací v oblasti UI a zlepšování konkurenceschopnosti Evropy⁹⁴.

Přehled přijatých opatření

Kromě programů strategického výzkumu partnerství veřejného a soukromého sektoru EU rovněž přijímá opatření ke zvýšení excelence v základním a aplikovaném výzkumu a na podporu talentů v Evropě. Prostřednictvím programu Horizont 2020 Komise investovala za čtyři roky 50 milionů EUR⁹⁵ do vytvoření výzkumné komunity úzce propojených center excelence v oblasti UI^⁹⁶. Cílem je zvýšit spolupráci mezi nejlepšími výzkumnými týmy v Evropě tak, aby mohly spojit síly pro řešení významných vědeckých a technologických úkolů v oblasti UI, a usnadňovat užší spolupráci, integraci a synergie mezi výzkumnými týmy a průmyslem. Bylo vybráno pět projektů na vytvoření sítě, spojení špičkových výzkumníků a stanovení společného přístupu, společné vize a společné identity evropského systému UI; projekty zahrnují čtyři sítě center excelence v oblasti UI a jednu koordinační a podpůrnou akci⁹⁷.

S cílem zajistit, aby podpora výzkumu ze strany EU držela krok s technologickým vývojem v oblasti UI, Komise porovnala své meziodvětvové investice do UI vynaložené v rámci programu Horizont 2020 se současnými trendy a potřebami výzkumu a určila budoucí investiční příležitosti v oblasti UI, především v rámci programu Horizont Evropa. Využila také připomínky vzešlé z veřejné konzultace k bílé knize o UI a z cílené konzultace s komunitou zabývající se UI, zejména v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru pro UI, data a robotiku, k naplánování novým témat výzkumu UI a dalších sítí center excelence.

Výhled

Na podporu excelence ve výzkumu Komise:

počínaje rokem 2021 a v úzkém dialogu s členskými státy a širší komunitou zbývající se UI zřídí průkopnické centrum UI pro Evropu, jak bylo oznámeno v bílé knize. Toto průkopnické centrum UI naváže na stávající a budoucí sítě excelence v oblasti UI a jeho úkolem bude vybudovat alianci silných evropských výzkumných organizací, která bude sdílet společný plán na podporu excelence v základním a aplikovaném výzkumu, sladění úsilí jednotlivých zemí v oblasti UI, na podporu inovací a investic, pro přilákání a udržení talentů v oblasti UI v Evropě a vytváření synergií a úspor z rozsahu. Tato iniciativa spojí vedoucí osobnosti z výzkumných institucí, vysokých škol a průmyslu v Evropě k práci na společně dohodnutých ambiciózních úkolech, s ústředním cílem stát se světovým referenčním místem pro UI. V důsledku toho rozmanitost Evropy povzbudí zdravou soutěž, a nikoli roztříštěnost komunity zabývající se UI,
bude v letech 2021 a 2022 v rámci programu Horizont Evropa financovat další sítě center excelence v oblasti UI, které se budou zabývat dalšími oblastmi výzkumu, jež dosud nejsou pokryty stávajícími sítěmi center excelence v oblasti UI, a posílí výzkumné úsilí řešící kriticky důležitá témata výzkumu UI. To urychlí rozvoj bezpečnější, lépe zabezpečené a důvěryhodnější UI a podpoří základní a aplikovaný výzkum nové generace UI, přičemž cílem je udržet Evropu v oblasti UI na špičce,
v rámci programu Horizont Evropa od roku 2021 zvýší současnou úroveň v různých oblastech výzkumu UI, včetně výzkumu zaměřeného na dosažení nové úrovně inteligence a autonomie systémů založených na UI, transparentnosti v oblasti UI, ekologičtější UI, UI pro složité systémy, pokroku v sítích UI využívajících edge computing, nezaujatých systémů UI, zlepšování postavení lidí s podporou pokročilé UI,
spolu s vývojem základních technologií bude program Horizont Evropa také demonstrovat, jak UI pomáhá přetvářet hlavní hospodářská odvětví výroby a služeb, včetně důsledků pro pracovní sílu⁹⁸, a řešit velké společenské výzvy v odvětvích jako zdravotnictví, bezpečnost občanů, změna klimatu, energetika, mobilita, média (např. řešení dezinformací) a zemědělsko-potravinářské odvětví,
v rámci spoluprogramovaného evropského partnerství pro UI, data a robotiku bude prostřednictvím programu výzkumu, inovací a zavádění⁹⁹ mobilizovat zúčastněné strany k vypracování a provádění strategie výzkumu inovací a zavádění pro Evropu s důrazem na odpovědný rozvoj a využívání UI a
bude si klást za cíl, aby se projekty týkající se UI, které obdrží financování na rozvoj a inovace v rámci programu Horizont Evropa, řídily zásadou „etika již od návrhu“, a to i v případě důvěryhodné UI. S cílem dosáhnout různorodé výzkumné komunity věnující se UI Komise dále prosazuje rozmanitost a inkluzivnost v projektových konsorciích.

Komise vyzývá členské státy, aby:

zřizovaly regionální a vnitrostátní centra excelence pro výzkum v oblasti UI, například využíváním vnitrostátních finančních nástrojů a fondů Nástroje pro oživení a odolnost, a vytvořily systém výzkumu a přenosu technologií, který bude schopen přilákat a udržet talenty a zároveň bude usilovat o to, stát se vnitrostátním referenčním místem pro výzkum a vývoj UI. Tato centra by zajišťovala regionální dosah a výměnu, spolupracovala na evropské úrovni a spolu se sítěmi financovanými EU budovala distribuované průkopnické centrum UI pro Evropu, a
zvýšily investice do výzkumu UI na vnitrostátní úrovni, např. prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost.

Poskytovat nástroje prostřednictvím platformy UI na vyžádání a prostředí pro vývojáře za účelem testování a experimentování (testovací a experimentální zařízení) a pro MSP a veřejnou správu za účelem zavádění UI (Evropské centrum pro digitální inovace)

Tento oddíl se zaměřuje na opatření, jež pomáhají přenést inovace z laboratoře na trh a zajistit tak široké zavádění a uplatnění technologií UI.

Přehled přijatých opatření

Zařízení pro testování inovativních systémů UI a experimentování s nimi jsou nezbytná pro uplatnění a nasazení technologií UI. To je obzvláště důležité u malých a středních podniků (MSP), které narážejí na potíže, chtějí-li plně využít rychlého vývoje digitálních technologií k tomu, aby byly konkurenceschopné a inovativní¹⁰⁰ EU ve spolupráci s členskými státy navrhla dva soubory opatření:

testovací a experimentální zařízení – tj. technologické infrastruktury se zvláštními odbornými znalostmi a zkušenostmi s testováním vyspělé technologie v daném odvětví, ve skutečných podmínkách nebo velmi podobných skutečným podmínkám. Cílem je poskytnout vývojářům infrastrukturu pro testování technologie UI předtím, než je uvedena na trh, a
centra pro digitální inovace – „jednotná kontaktní místa“, jež pomáhají všem podnikům, které mají zájem o využívání UI, aby díky využití UI zlepšily konkurenceschopnost svých obchodních/výrobních procesů, výrobků nebo služeb. Evropská centra pro digitální inovace poskytují podnikům možnost testovat technologie UI dříve, než do nich investují, a také související služby, jako je poradenství v oblasti financování a rozvoje dovedností, které jsou potřebné pro úspěšnou digitální transformaci.

Testovací a experimentální zařízení

Koordinovaný plán z roku 2018 stanovil, že aby byly optimalizovány investice a zabránilo se duplicitním nebo vzájemně si konkurujícím činnostem, měl by být vytvořen a všem aktérům v celé Evropě zpřístupněn omezený počet rozsáhlých specializovaných referenčních zařízení. Po přijetí koordinovaného plánu a v rámci příprav programu Digitální Evropa Komise podnikla přípravné kroky k rozpracování této koncepce a přípravě testovacích a experimentálních zařízení pro UI. Konkrétně Komise od roku 2019 spolu s členskými státy intenzivně pracovala na upřesnění koncepce testovacích a experimentálních zařízení a stanovení prioritních odvětví. V lednu 2020 Komise uspořádala pět seminářů, kterých se zúčastnily zainteresované strany z řad průmyslu, akademické obce a členských států, aby diskutovaly o testovacích a experimentálních zařízeních pro konkrétní odvětví (zemědělsko-potravinářské odvětví, výroba, zdravotnictví a inteligentní města) a technologiích (UI využívající edge computing).

Výsledky přípravné práce a výměn se zúčastněnými stranami naznačují, že moderní experimentování a testování technologií v reálném prostředí je nezbytným prvkem uvádění technologií na trh a je součástí inovačního řetězce, kde evropský systém UI potřebuje významnou podporu, aby zůstal celosvětově konkurenceschopným.

Zvláštní úlohu z hlediska vybudování ekosystému excelence hrají testovací a experimentální zařízení pro UI, která využívá edge computing. UI využívající edge computing nabízí jakožto hardwarová technologie jasné výhody: provádí operace v reálném čase a přináší výhody z hlediska zabezpečení dat a soukromí a z hlediska spotřeby energie. Testovací a experimentální zařízení pro UI využívající edge computing si jako evropská platforma klade za cíl umožnit podnikům jakékoli velikosti testovat inovativní součásti UI využívající edge computing založené na vyspělých výpočetních technologiích s nízkým příkonem, jako je neuromorfní výpočetní technika, a experimentovat s nimi. Vzhledem k současné závislosti EU na výpočetních technologiích, vysokým nákladům na nezbytné polovodičové vybavení a potřebě dlouhodobých investic je testovací a experimentální zařízení pro UI využívající edge computing nezbytné k překonání nedostatku financování a k tomu, aby evropské podniky získaly přístup k výpočetnímu hardwaru UI s nízkým příkonem. Jinými slovy, testovací a experimentální zařízení pro UI využívající edge computing vybaví Evropu ekosystémem excelence, který poslouží jako jeden ze základních nástrojů k dosažení vedoucího postavení v oblasti UI z technologického hlediska.

Aby mohla testovací a experimentální zařízení hrát ústřední roli v systému UI, měla by být snadno použitelná, fungovat v reálných podmínkách, aktivně zapojovat koncové uživatele a měla by být používána vývojáři ze soukromého i veřejného sektoru, a zejména MSP¹⁰¹. Pro vytváření rovných podmínek a zajištění nediskriminačního přístupu na trh má dále zásadní význam vzájemná součinnost mezi testovacími a experimentálními zařízeními a datovými prostory. Té by bylo možné dosáhnout například sdružováním datových prostorů a testovacích a experimentálních zařízení v oblastech společného zájmu. Testovací a experimentální zařízení hrají důležitou úlohu při testování odolnosti, spolehlivosti a bezpečnosti technologií prostřednictvím testování jejich schopnosti dostát povinnostem, které mají být stanoveny v nařízení o UI. A konečně by projekty testovacích a experimentálních zařízení měly interagovat se souběžnými iniciativami týkajícími se evropské platformy UI na vyžádání.

Centra pro digitální inovace

S cílem pomoci evropským podnikům (zejména MSP) získat maximální prospěch z nových technologií zahájila Komise v roce 2016 iniciativu „Digitalizace evropského průmyslu“. Jedním z pilířů této iniciativy je zřídit a podporovat centra pro digitální inovace, která poskytnou přístup k odborným technickým znalostem a možnostem experimentování, takže podniky mohou testovat dříve, než investují¹⁰². Centra pro digitální inovace rovněž poskytují inovační služby, jako je poradenství v oblasti financování a odborná příprava a rozvoj dovedností, které podniky potřebují pro úspěšnou digitální transformaci. Členské státy a regiony do center pro digitální inovace investují a Komise (v letech 2019 a 2020 prostřednictvím projektů programu Horizont 2020) uvolnila na vytváření sítí center pro digitální inovace více než 200 milionů EUR. Zhruba polovina těchto prostředků se vázala na inovace do oblastí souvisejících s UI, včetně robotiky a dat velkého objemu, a ve vztahu k regionům s malým počtem center pro digitální inovace byly vykonávány zvláštní činnosti. Projekty programu Horizont 2020 obvykle využívají kaskádového financování prostřednictvím otevřených výzev pro MSP, které jim mají umožnit účast v inovativních experimentech spolu s centry pro digitální inovace v přeshraničním kontextu. Evropský účetní dvůr (EÚD) posoudil tento aspekt iniciativy Digitalizace evropského průmyslu a doporučil, aby Komise v koordinaci s členskými státy přijala další opatření, pokud jde o financování a monitorování center pro digitální inovace¹⁰³.

Podpora poskytovaná v rámci programu Digitální Evropa připomínky EÚD zohlední. K odlišení od předchozího přístupu financovaného v rámci programu Horizont 2020 se zavádí označení Evropská centra pro digitální inovace (EDIH). EU a členské státy investují do vytvoření sítě zhruba 200 center ve všech evropských regionech 1,5 miliardy EUR. Granty by měly být použity na zlepšení schopnosti vybraných Evropských center pro digitální inovace poskytovat služby MSP a veřejnému sektoru . Výběr a financování těchto vybraných center je společným opatřením členských států a Komise¹⁰⁴.

Evropská centra pro digitální inovace budou napomáhat širokému zavádění UI, vysoce výkonné výpočetní techniky, kybernetické bezpečnosti a dalších digitálních technologií ze strany průmyslu (zejména v případě MSP) a organizací veřejného sektoru v Evropě¹⁰⁵. Budou je též podporovat ve využívání digitální technologie za účelem větší udržitelnosti jejich procesů a výrobků, zejména z hlediska energetické spotřeby a snižování emisí skleníkových plynů. Budou zajišťovat široké zeměpisné pokrytí a budou plnit místní i evropské funkce. Evropská centra pro digitální inovace budou využívat nástroje a zdroje zpřístupněné platformou UI na vyžádání, a budou působit jako multiplikátor pro testovací a experimentální zařízení: Evropské centrum pro digitální inovace bude pomáhat podnikům, které potřebují využít příslušné testovací a experimentální zařízení k inovaci svých nových výrobků a služeb a připravit je pro uvedení na trh.

Platforma UI na vyžádání

Evropská platforma a systémová iniciativa UI na vyžádání zahájila činnost v roce 2019 a je financována v rámci programu Horizont 2020. Spojuje zúčastněné strany a zdroje v oblasti UI, a překonává tak roztříštěnost a urychluje inovace založené na UI (výzkum, produkty, řešení). Platforma, která je ve stadiu vývoje, má fungovat jako hybná síla na evropském trhu UI, nabízet kritické množství zdrojů, účinky vytváření komunitních sítí a rychlý rozvoj a růst. Činnosti zaměřené na konsolidaci systému byly zahájeny v lednu 2021 s cílem zapojit větší uživatelské komunity, zejména z netechnologického sektoru, a usnadnit využívání a zavádění zdrojů platformy.

Výhled

S cílem napomáhat přenesení inovací „z laboratoře na trh“ – zajistit široké zavádění a uplatňování technologií UI – bude Komise spolu s členskými státy:

spolufinancovat testovací a experimentální zařízení z programu Digitální Evropa s cílem poskytnout společný, vysoce specializovaný zdroj, který bude sdílen na evropské úrovni, a podpořit rychlé uplatňování a rozsáhlejší zavádění důvěryhodné UI v celé Evropě. V této souvislosti:

se první výzvy (v letech 2021–2022) budou zaměřovat na tato určená odvětví: výroba, zdravotnictví, zemědělsko-potravinářské odvětví, inteligentní obce a UI využívající edge computing. Odhadovaný rozpočet na jednotlivá odvětví bude činit přibližně 20–75 milionů EUR,

vybere v letech 2021–2022 síť složenou z až 210 Evropských center pro digitální inovace, která bude pokrývat všechny regiony Evropy. Pokud jde o UI, předpokládají se tyto konkrétní činnosti:

nejméně jedno Evropské centrum pro digitální inovace v každém členském státě s odbornými znalostmi v oblasti UI. Síť Evropských center pro digitální inovace bude sdílet osvědčené postupy a efektivně vzájemně spolupracovat (s využitím doporučení přicházejících ze sítě center pro digitální inovace v oblasti UI) a nabízet co nejlepší podporu MSP a organizacím veřejného sektoru všude v Evropě a
síť Evropských center pro digitální inovace bude úzce spolupracovat s platformou UI na vyžádání¹⁰⁶, testovacími a experimentálními zařízeními a datovými prostory a bude podporovat využívání těchto infrastruktur malými a středními podniky po celé Evropě. To podpoří šíření zdrojů a umožní podnikům experimentovat s UI,

posílit v roce 2021 a v dalších letech platformu UI na vyžádání jako hlavní evropský soubor zdrojů UI potřebných pro použití v průmyslu a veřejném sektoru, aby:

se stala hlavním evropským tržištěm zdrojů UI; to poskytne snadný a jednoduchý přístup k nástrojům UI¹⁰⁷, které budou poté místně distribuovány Evropskými centry pro digitální inovace nebo používány přímo uživatelským odvětvím (zejména MSP) nebo veřejným sektorem, a
spolupracovat s příslušnými vnitrostátními a evropskými iniciativami, aby se platforma stala hlavním souborem nástrojů UI v Evropě pro každého, kdo hledá odborné znalosti o UI, technologie, služby a software UI.

Komise vyzývá členské státy, aby:

vynakládaly stejné procento finančních prostředků na projekty testovacích a experimentálních zařízení¹⁰⁸ vybraných Komisí s pomocí nezávislých odborníků,
stanovily příslušné nové priority pro další testovací a experimentální zařízení nad rámec stávajících odvětví: zemědělsko-potravinářského odvětví, výroby, zdravotnictví a inteligentních obcí. Možnými dalšími odvětvími by mohly být například mobilita, veřejná správa nebo přechod na zelenou ekonomiku,
plně využívaly příležitosti, jež nabízí Nástroj pro oživení a odolnost, jakož i programy politiky soudržnosti, k financování většího počtu (Evropských) center pro digitální inovace a testovacích a experimentálních zařízení s cílem více přiblížit inovace k trhu a
podporovaly vytváření místních, regionálních a/nebo celostátních tržišť UI¹⁰⁹ za účelem interakce a výměny osvědčených postupů a usnadňovaly přeshraniční rozšiřování kapacit prostřednictvím evropské platformy UI na vyžádání (hlavní soubor nástrojů a tržiště UI), Evropských center pro digitální inovace a iniciativy Startup Europe.

Financovat a rozšiřovat inovativní nápady a řešení pro UI

Tento oddíl se zaměřuje na podpůrná opatření se zvláštním zaměřením na začínající a rychle se rozvíjející podniky a jiné malé a střední podniky, jež vyvíjejí technologie UI. Hlavní zdroje pro větší využívání finančních nástrojů nabízejí program InvestEU a Nástroj pro oživení a odolnost.

Přehled přijatých opatření

Na podporu začínajících podniků a MSP v jejich raných fázích i ve fázi rychlého rozvoje Komise předložila systém investic do UI / technologie blockchain a jeho podpůrný program^¹¹⁰. Cílem pilotního systému je zlepšit přístup ke kapitálovému financování pro inovativní a rizikovější začínající podniky v oblasti UI a technologie blockchain a pro MSP se širokým zeměpisným pokrytím v EU, včetně méně rozvinutých trhů. Systém poskytuje zdroje na investice do fondů rizikového kapitálu a na společné investice do vnitrostátních podpůrných bank v členských státech. Odhaduje se, že díky počátečnímu přídělu 100 milionů EUR z programu Horizont 2020 celkový objem investic dosahuje 700 milionů EUR^¹¹¹. Účelový podpůrný program funguje od roku 2020 do roku 2022.

V prosinci 2020 také skupina Evropské investiční banky (skupina EIB) zavedla nový nástroj pro spoluinvestice až do výše 150 milionů EUR za účelem investování spolu s finančními prostředky podporovanými Evropským investičním fondem (EIF) a na podporu růstu podniků zabývajících se UI v celé Evropě¹¹².

Evropská rada pro inovace (ERI) podporuje začínající podniky v oblasti UI při rozvoji a rozšiřování průlomových technologií UI a inovací zásadního významu v oblasti UI¹¹³. Od zahájení pilotní fáze^¹¹⁴ ERI podpořila četné inovace v oblasti UI v řadě vědeckých oborů od věd o živé přírodě, potravinářství a zemědělství až po technologie v energetice a technologie šetrné k životnímu prostředí. Pilotní program ERI Pathfinder nabízí granty na podporu interdisciplinárních inovací v oblasti technologií založených na spolupráci a vědě a zcela nových budoucích technologií. Program ERI Accelerator podporuje rychlý rozvoj začínajících podniků a jejich vstup na trh financováním příležitostí a služeb pro urychlení. Podpora ze strany ERI je dostupná pro všechny MSP se zcela novými nápady podpořenými podnikatelským záměrem zavádět inovativní řešení, která lze uplatnit na trhu, a s ambicemi rychlého rozvoje. Během jeho pilotní fáze (2018–2020) Evropská rada pro inovace investovala 160 milionů EUR ve formě grantů a 91 milionů EUR ve formě přímých kapitálových investic do inovativních začínajících podniků v oblasti UI a do projektů zahrnujících přímý nebo vedlejší výzkum v oblasti technologií UI. V roce 2021 nabízí Evropská rada pro inovace více než 1 miliardu EUR ve formě grantů a kapitálu začínajícím podnikům a MSP se silným technologickým zaměřením („deep tech“).

Evropský inovační a technologický institut (EIT) podporuje řadu iniciativ zaměřených na prosazování inovací v oblasti UI, přípravu našich společností na změny vyvolané UI a vyškolení nové generace inovátorů v oblasti UI. V roce 2019 a 2020 vyčlenil na své činnosti v oblasti UI více než 22 milionů EUR. Většinu projektů souvisejících s UI realizují inovační společenství EIT Digital (EIT pro digitální technologie) a EIT Health (EIT pro zdravotnictví). Společenství EIT v současné době podporuje 120 evropských začínajících podniků v rané až střední fázi rozvoje působících v oblasti UI a investovalo do nich již více než 3 miliony EUR.

V lednu 2021 EIT a ERI spojily síly k urychlení podpory vysoce inovativních začínajících podniků a také s cílem koordinovat úsilí na podporu žen-inovátorek a inovátorů z méně zastoupených regionů^¹¹⁵. ERI a EIT rovněž usilují o sdílení dat a zpravodajských informací o inovativních začínajících podnicích a o MSP, jež podporují, včetně měření dosažených dopadů.

Výhled

Komise s podporou členských států bude:

usilovat o zvýšení podpory a financování pilotního projektu investic do UI / technologie blockchain a podpůrného programu. Vzhledem k úspěchu a atraktivitě pilotního projektu bude program InvestEU 2021–2027 pokračovat v poskytování podpůrných investic¹¹⁶ do UI / technologie blockchain prostřednictvím skupiny EIB a národních podpůrných bank s cílem mobilizovat soukromé investice,
v plném rozsahu uplatňovat ERI v rámci programu Horizont Evropa a podporovat průlomové inovace, s důrazem na UI zaměřenou na člověka. To bude prováděno kombinací otevřených výzev k poskytnutí příspěvků a výzev k poskytnutí příspěvků na financování konkrétních úkolů. Program ERI Pathfinder Challenge se v roce 2021 zaměří na výzkum informovanosti o UI a program ERI Accelerator Challenge bude podporovat strategické digitální a zdravotnické technologie včetně zdravotnické UI. Rovněž bude zahájena iniciativa Women TechEU na podporu startupů z oblasti deep tech založených a řízených ženami,
prostřednictvím iniciativ Startup Europe a Inovační radar mobilizovat začínající podniky v oblasti UI ve vnitrostátních centrech a v programu Horizont Evropa, které se chtějí rychle rozvíjet, a uspokojovat poptávku MSP, které se vydaly cestou digitální transformace, po odborných znalostech v oblasti UI. Evropská centra pro digitální inovace financovaná v rámci programu Digitální Evropa budou využita k vytvoření tržiště a k pořádání akcí zaměřených na vyhledávání kontaktů pro dodávky technologií a navazování partnerství¹¹⁷,
usnadňovat na celoevropské úrovni výměnu informací, odborných znalostí a osvědčených postupů mezi místními, regionálními a vnitrostátními začínajícími podniky zabývajícími se UI (se zapojením MSP a začínajících podniků a dalších příslušných zúčastněných stran), a to prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru pro UI, data a robotiku, Evropských center pro digitální inovace, platformy UI na vyžádání (hlavní soubor nástrojů UI a tržiště) a iniciativy Startup Europe¹¹⁸ a
přijímat opatření k usnadnění dostupnosti otevřených dat a přístupu k datům pro MSP.

Komise vyzývá členské státy, aby:

podporovaly začínající a rychle rostoucí podniky v oblasti UI v přístupu k financování růstu a také podporovaly MSP v přijímání technologií UI v rámci digitální transformace. Za předpokladu, že jsou splněny cíle Nástroje pro oživení a odolnost, mohou členské státy využívat financování z něj k tvorbě investic ve formě finančních nástrojů (např. záruk, úvěrů, nástrojů vlastního kapitálu a rizikového kapitálu a zřizování účelových investičních jednotek). Členské státy mají také možnost přispívat až 4 % celkového přídělu na jejich plány pro oživení a odolnost do své složky Fondu InvestEU.

Zajistit, aby UI pracovala ve prospěch lidí a aby byla pozitivní silou pro dobro společnosti

Systémy UI jsou stále více zaváděny v oblasti zdravotnictví, zemědělství, vzdělávání, zaměstnanosti, řízení infrastruktury, energetiky, dopravy a logistiky, výzkumu vesmíru, veřejných služeb, bezpečnosti, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a mohou pomoci řešit složité problémy pro veřejné blaho. Úspěšný rozvoj a zavádění UI přispívají k hospodářskému růstu EU a její globální konkurenceschopnosti^¹¹⁹ a přinášejí obrovský prospěch naší společnosti a životnímu prostředí. Některá použití UI však mohou také ohrožovat práva chráněná legislativou EU a vyvolávat nové obavy ohledně bezpečnosti a ochrany^¹²⁰ a mohou ovlivňovat trhy práce. V bílé knize o UI z roku 2020^¹²¹ Komise představila evropský přístup k UI, který je založen na ekosystému excelence a ekosystému důvěry v UI^¹²².

Rozvíjet talent a zlepšit nabídku dovedností nezbytných k zajištění prosperujícího ekosystému UI

Přehled přijatých opatření

Koordinovaný plán z roku 2018 poukázal na značný a přetrvávající nedostatek dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií jako na jednu z hlavních výzev pro rozvoj UI v Evropě. S rozvojem trhu UI a zaváděním technologií UI je nezbytné zajistit dostupnost a zavádění produktů a služeb UI. Za tímto účelem by EU měla usnadnit nabývání rozsáhlých dovedností v oblasti výpočetní techniky a podporovat pochopení UI ze strany všech občanů. Aby EU zůstala globálně konkurenceschopnou, potřebuje mimo jiné profesionály z různých oborů se specializovanými dovednostmi v oblasti UI, jako je modelování dat, datová architektura a sémantika, což jí umožní udržet si silné postavení ve výzkumu UI a přispěje k rozvoji a zavádění systémů UI. Stejně důležité jsou i netechnické dovednosti v oblasti UI. Zlepšení dovedností v oblasti výpočetní techniky a UI pro všechny je zapotřebí také proto, aby nedošlo k polarizaci trhu práce a možnému narůstání nerovnosti uvnitř jednotlivých zemí a mezi nimi.

Výsledky průzkumu mezi evropskými podniky provedeného v roce 2020 naznačují, že jednou z hlavních překážek, na něž evropské společnosti narážejí při přijímání technologií UI je dostupnost zaměstnanců s odpovídajícími dovednostmi v oblasti UI¹²³. Podobně i z analýzy Společného výzkumného střediska Komise vyplývá, že rozvoj digitálních dovedností, povědomí o technologiích UI získané na různých úrovních vzdělávání, programy celoživotního učení a specializované dovednosti v oblasti UI jsou nezbytné, mají-li být všichni připraveni na transformaci, kterou s sebou umělá inteligence přináší, a má-li se udržet silné postavení EU ve výzkumu UI a přispívat k rozvoji a zavádění systémů UI¹²⁴.

Všechny členské státy, které přijaly vnitrostátní strategie pro UI, do nich aspekt dovedností začlenily, jak bylo doporučeno v koordinovaném plánu z roku 2018¹²⁵. Opatření navržená ve vnitrostátních strategiích zahrnují například reformy formálních vzdělávacích systémů s cílem zavést nebo posílit výuku informatického myšlení, výpočetní techniky a základů UI na základních nebo středních školách, a rovněž iniciativy zaměřené na přizpůsobení politik v oblasti celoživotního učení a změny kvalifikace^¹²⁶. V této souvislosti také Nástroj pro oživení a odolnost nabízí bezprecedentní příležitost k podpoře rozvoje digitálních dovedností, včetně dovedností v oblasti UI, na všech úrovních vzdělávání (formálního a informálního) a odborné přípravy jakožto důležitého prvku k dosažení 20% cíle v oblasti digitalizace. V rámci cílů stanovených pro Nástroj pro oživení a odolnost je rozvoj digitálních dovedností na všech úrovních podmínkou pro to, aby se všichni Evropané mohli zapojit do společnosti a těžit z výhod digitální transformace. Proto Komise v roční strategii pro udržitelný růst 2021¹²⁷ navrhuje stěžejní iniciativu „Změna kvalifikace a prohlubování dovedností“, která má za cíl podpořit investice a reformy, jež členské státy mohou podniknout ke zlepšení digitálních dovedností, včetně UI a vzdělávání i odborné přípravy pro všechny věkové kategorie.

V září 2020 Komise přijala nový akční plán digitálního vzdělávání na období 2021–2027. Tento akční plán začleňuje konkrétní opatření zaměřená na zlepšování dovedností v oblasti UI do širšího kontextu podpory digitálních dovedností¹²⁸. Komise rovněž podpořila Evropský týden programování^¹²⁹, dobrovolnické hnutí, které se snaží přiblížit informatické myšlení, programování, robotiku, hravé experimentování s hardwarem, počítačovou vědu, UI a digitální dovednosti co největšímu počtu lidí^¹³⁰. S cílem podpořit členské státy v jejich úsilí o zvýšení nabídky specializovaného vzdělávání Komise koncem roku 2020 udělila čtyřem vysokoškolským sítím, MSP a centrům excelence v oblasti UI granty na realizaci excelentních magisterských programů v oblasti UI v celkové výši 6,5 milionu EUR. Vybrané sítě by měly s finanční podporou EU společně navrhnout a realizovat vysoce kvalitní a praktické magisterské programy v různých členských státech, se zvláštním zaměřením na UI zaměřenou na člověka, aplikaci UI pro veřejnou správu a UI pro zdravotnictví¹³¹. Všechny programy by měly zahrnovat také kurzy etiky v oblasti UI a část obsahu přeložená do všech jazyků EU by měla být dostupná online prostřednictvím platformy pro digitální dovednosti a pracovní místa^¹³².

Výhled

Komise si stanovila tyto úkoly:

v rámci akcí naplánovaných v Akčním plánu digitálního vzdělávání 2021–2027:

podporovat stáže v oblasti digitálních technologií, rozšířit možnost účasti vedle vysokoškolských studentů také na studenty a pedagogické pracovníky škol poskytujících odborné vzdělávání, se zvýšeným důrazem na dovednosti v oblasti UI a se zvláštním zřetelem na zásadu nediskriminace a rovnosti žen a mužů, a
vypracovat etické pokyny k využívání UI a dat ve výuce a učení, které budou určeny vyučujícím, a podporovat související výzkumné a inovační činnosti prostřednictvím programu Horizont Evropa. Toto opatření naváže na práci odborné skupiny na vysoké úrovni pro UI týkající se etických pokynů¹³³. Pokyny budou doplněny programem odborné přípravy pro výzkumné pracovníky a studenty zaměřeným na etické aspekty UI a budou zahrnovat cíl 45% účasti žen na činnostech odborné přípravy,

podporovat rozvoj nových poznatků o dovednostech podle agendy dovedností z července 2020, a to i na regionální a odvětvové úrovni. Konkrétně, v návaznosti na práci Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) (projekt Skills-OVATE¹³⁴) a s využitím technologií UI k provádění analýzy dat velkého objemu na základě prohledávání pracovních nabídek za účelem získání informací v reálném čase o stávající i vznikající poptávce po dovednostech. V této souvislosti má být vytvořen trvalý online nástroj, v němž budou v reálném čase zveřejňovány informace, jež mohou využívat všechny zúčastněné strany, jež o ně projeví zájem,
podporovat iniciativy, jež usnadňují vzájemné uznávání specializovaných vysokoškolských programů v oboru UI v EU¹³⁵,
v rámci programu Digitální Evropa podporovat opatření včetně návrhu a provádění specializovaných vzdělávacích programů, modulů a krátkodobých kurzů odborné přípravy v klíčových oblastech kapacity, a to i pro profesionály v různých odvětvích, aby byli zběhlí ve využívání digitálních technologií. Výzva týkající se specializovaných programů bude vyhlášena v 1.–2. čtvrtletí roku 2021 a krátkodobých kurzů odborné přípravy v 1. čtvrtletí roku 2022. Všechny dostupné příležitosti a nástroje pro rozvoj digitálních dovedností budou vystaveny na platformě pro digitální dovednosti a pracovní místa,
v rámci programu Horizont Evropa podporovat sítě center excelence v oblasti UI (jako součást průkopnického centra v oblasti UI)¹³⁶. Centra by kromě jiných úkolů

zkoumala možnosti udržení talentů v úzké spolupráci s průmyslem a orgány veřejné správy a
vytvářela doktorandské programy a moduly UI, které by bylo možné začlenit do magisterských vzdělávacích programů v jiných oborech než informační a komunikační technologie,

financovat doktorandské sítě, post-doktorandská stipendia a projekty spolupráce v oblasti výměny pracovníků v oblasti UI v rámci akcí „Marie Curie-Skłodowska“. Výzvy pro individuální stipendia a pro sítě inovativní odborné přípravy (přejmenovaná post-doktorandská stipendia a doktorandské sítě) jsou naplánovány na 2. čtvrtletí roku 2021. Výzvy pro výměny pracovníků z oblasti výzkumu a inovací (přejmenované výměny pracovníků/zaměstnanců) a činnosti COFUND jsou naplánovány na 4. čtvrtletí roku 2022¹³⁷, a
bude podporovat rovnost žen a mužů prostřednictvím programu Horizont Europa, a to i v projektech souvisejících s UI. Začlenění genderového aspektu do obsahu výzkumu a inovací se automaticky stává povinným požadavkem napříč celým programem. Od roku 2022 bude zavedeno nové kritérium způsobilosti k získání přístupu k financování z programu Horizont Evropa. Veřejné subjekty, výzkumné organizace a vysokoškolská zařízení budou povinny mít na všechny projekty financované programem Horizont Evropa plán rovnosti žen a mužů¹³⁸.

Komise vyzývá členské státy, aby:

ve spolupráci se sociálními partnery zpřesnily a uplatňovaly aspekt dovedností ve svých vnitrostátních strategiích pro UI, např. s cílem:

podporovat rozvoj informatického myšlení u žáků, studentů a pedagogů ve formálním, informálním a neformálním vzdělávání na všech úrovních a podporovat specializované iniciativy, jež povzbuzují mladé lidi k tomu, aby si pro svou životní dráhu zvolili témata UI a příbuzných oborů, jako je robotika,
vytvářet informační programy pro učitele o zařazování UI do výuky, jak při budování dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií, tak ze širší perspektivy,
zlepšovat dostupnost odborné přípravy v oblasti UI, také financováním modulů UI v humanitních a společenskovědních magisterských programech, činnostech v oblasti celoživotního učení, odborné přípravě soudců, právníků a veřejných činitelů, jakož i změnu kvalifikace osob z netechnického prostředí pomocí školení o základech UI a důsledcích UI pro jejich pracovní obor a
testovat a posuzovat vzdělávací technologie UI, a jsou-li úspěšné, podporovat jejich zavádění v primárním a sekundárním vzdělávání s cílem usnadnit plnění individuálních požadavků na vzdělávání (např. kognitivní tutorování založené na UI),

si vyměňovaly osvědčené postupy ohledně toho, jak začleňovat UI do všeobecného vzdělávání a jiných specializovaných programů (jako je zdravotnictví, právo, společenské vědy, podnikání)¹³⁹, a ohledně podpory obecných i specializovaných znalostí o UI v rámci celoživotního učení,
přijímaly opatření a vyměňovaly si osvědčené postupy za účelem zvyšování inkluze a rozmanitosti, tj. usnadnění vzniku vyvážených týmů zabývajících se UI a přilákání talentů do vzdělávání v oblasti UI, zejména postgraduálního studia a odborné přípravy a rovněž do vývoje technologií UI, a
co nejlépe využívaly jedinečnou příležitost financovat ambiciózní iniciativy zaměřené na prohlubování dovedností a změnu kvalifikace, kterou poskytuje Nástroj pro oživení a odolnost, jak je uvedeno výše.

Vypracovat rámec politiky k zajištění důvěry v systémy UI

Důvěra je zásadní pro usnadnění zavádění technologií UI. Cílem evropského přístupu v oblasti UI, jak je navržen v bílé knize o UI z roku 2020, je „podpořit inovační kapacitu Evropy v oblasti umělé inteligence a zároveň podpořit rozvoj a zavádění etické a důvěryhodné umělé inteligence v celé ekonomice EU. Umělá inteligence by měla pracovat ve prospěch lidí a měla by být pozitivní silou pro dobro společnosti“^¹⁴⁰. Vzhledem k velkým sociálním a environmentálním dopadům technologií UI patří mezi hlavní zásady, jimiž se evropský přístup řídí, přístup k jejich rozvoji a využívání zaměřený na člověka, ochrana hodnot EU a základních práv, jako je nediskriminace, soukromí a ochrana údajů a udržitelné a účinné využívání zdrojů.

Přehled přijatých opatření

Komise vynaložila značné úsilí na mobilizaci odborných znalostí¹⁴¹, konzultace se širokým spektrem zúčastněných stran (včetně sociálních partnerů, akademické obce, regionálních orgánů a členských států)¹⁴² a vypracování opatření politik k vybudování důvěry v UI.

Konkrétně opatření zaměřená na vybudování důvěry byla zaměřena na otázky týkající se etiky, bezpečnosti, základních práv, včetně práva nebýt diskriminován, odpovědnosti, regulačního rámce, inovací, hospodářské soutěže¹⁴³ a duševního vlastnictví.

Komise, která se zaměřila na zásadní otázky etiky a technologií UI, zřídila odbornou komisi na vysoké úrovni pro UI¹⁴⁴ a napomáhala její činnosti. Skupina vytvořila dva hlavní výstupy: Etické pokyny pro zajištění důvěryhodnosti UI¹⁴⁵ a Kontrolní seznam pro důvěryhodnou umělou inteligenci (ALTAI)^¹⁴⁶. Etické pokyny určily klíčové zásady a požadavky na důvěryhodnou UI^¹⁴⁷ a kontrolní seznam otázek poskytl operační rámec, který má podporovat uplatňování etických pokynů vývojáři a uživateli UI. Práce odborné skupiny na vysoké úrovni pro UI vyvolala důležité debaty o evropské vizi a evropském přístupu k politice v oblasti UI a poskytla podklady pro vypracování regulačního rámce pro UI¹⁴⁸.

V únoru 2020 Komise zveřejnila bílou knihu o UI a zprávu o dopadech UI na bezpečnost a odpovědnost, internet věcí a robotiku. Bílá kniha a zpráva vytyčily strategickou vizi a návrh možného regulačního rámce EU pro UI. Pokud jde o regulaci EU, Komise navrhla zaměřit se na tři vzájemně provázané otázky: vypracování horizontálního regulačního rámce pro UI s důrazem na otázky bezpečnosti a základní práva, otázky odpovědnosti za UI a v případě potřeby revizi stávajících odvětvových bezpečnostních předpisů¹⁴⁹. Z pracovního programu Komise bylo patrné, že Komise zamýšlí navrhnout tato legislativní opatření v roce 2021.

Dne 16. prosince 2020 Komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku přijali strategii kybernetické bezpečnosti EU pro digitální dekádu¹⁵⁰, která stanoví, jak bude EU chránit své občany, podniky a instituce před kybernetickými hrozbami, jak bude podporovat mezinárodní spolupráci a stát v čele při zajišťování globálního a otevřeného internetu. Za účelem řešení konkrétních rizik v oblasti kybernetické bezpečnosti Agentura EU pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) zřídila multidisciplinární expertní skupinu ad hoc pro témata související s kybernetickou bezpečností, která se týkají umělé inteligence.

Ve svém akčním plánu pro duševní vlastnictví Komise poukázala na některé problémy, které představují systémy UI z hlediska práv duševního vlastnictví^¹⁵¹. Dostupné důkazy naznačují, že rámec EU pro duševní vlastnictví je víceméně vhodný pro řešení výzev, jež z výstupů získaných s pomocí UI vyplývají. Existuje však ještě prostor pro zlepšení a další harmonizaci. Akční plán pro duševní vlastnictví navrhuje činnost v určitých otázkách, zejména zapojení zúčastněných stran a shromažďování důkazů pro tvorbu politik.

Debaty o otázkách důvěry a regulace se zaměřily mimo jiné i na otázku inovací, tj. jak koncipovat veřejnou regulaci, která usnadní a nepotlačí inovace, a posílí tak evropskou konkurenceschopnost. Za účelem vypracování dynamického regulačního přístupu proto Komise provedla obsáhlou konzultaci ohledně volby formy i obsahu regulačního rámce¹⁵². Hlavní získané poznatky jsou takové, že přístup EU by měl být zaměřen na člověka, založen na posouzení rizik, být proporcionální a dynamický. Jedním z prvků koncipování regulačních prostředí, která napomáhají inovacím, navrženým různými zúčastněnými stranami, jsou regulační pískoviště. Regulační pískoviště představují v podstatě experimentální prostor pro veřejnou regulaci a umožňují rychleji vyhodnocovat dopad veřejného zásahu. Ze zpětné vazby, kterou Komise obdržela, vyplývá pro regulační pískoviště široká podpora, přičemž určitý počet jich byl v členských státech již zřízen a o řadě dalších v různých odvětvích se uvažuje.

Výhled

Komise si stanovila tyto úkoly:

navrhnout v roce 2021 legislativní opatření týkající se horizontálního rámce pro UI, které se zaměří na otázky bezpečnosti a dodržování základních práv specifické pro technologie UI.

Navrhovaný rámec obsahuje definici UI, je založen na posouzení rizik (tj. definuje, co je „vysoce riziková“ UI) a stanoví povinné požadavky týkající se vysoce rizikových systémů UI. Navrhuje také správní mechanismus, který zahrnuje jak posouzení shody ex ante, tak kontroly ex post a systém vynucování. Kromě kategorie vysokého rizika se na všechny poskytovatele systémů UI vztahují stávající právní předpisy a požadavky na transparentnost, a navíc by si mohli zvolit, zda se zavážou k dobrovolným, nezávazným a samoregulačním režimům, jako jsou kodexy chování,

navrhnout v roce 2022 opatření EU, která přizpůsobí rámec odpovědnosti výzvám nových technologií včetně UI s cílem zajistit, aby oběti, které utrpí újmu na životě, zdraví nebo majetku v důsledku nových technologií, měly přístup ke stejnému odškodnění jako oběti jiných technologií. To může zahrnovat revizi směrnice o odpovědnosti za výrobek¹⁵³ a legislativní návrh s ohledem na odpovědnost za určité systémy UI. Veškerá nová nebo změněná ustanovení stávajících právních předpisů zohlední jiné stávající právní předpisy EU, jakož i navrhovaný horizontální rámec pro UI,
navrhnout v roce 2021 a dále podle potřeby revize stávajících odvětvových bezpečnostních předpisů, včetně: cílených úprav směrnice o strojních zařízeních¹⁵⁴, směrnice o obecné bezpečnosti výrobků a harmonizovaných právních předpisů týkajících se výrobků, které se řídí horizontálními pravidly nového legislativního rámce^¹⁵⁵. Veškerá nová nebo změněná ustanovení stávajících právních předpisů zohlední stávající právní předpisy EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
i nadále úzce spolupracovat se širokým spektrem zúčastněných stran a aktivně je zapojovat do propagace kontrolního seznamu pro důvěryhodnou umělou inteligenci (ALTAI) v různých odvětvích a konkrétních oblastech uplatňování a provádění. Další činnosti se mohou zaměřit například na zavedení metriky a metod posuzování a sledování dopadu systémů UI na sociální a environmentální podmínky, inkluzi a rozmanitost a také na opatření k zajištění důvěryhodnosti UI při zadávání veřejných zakázek. Programy Horizont Evropa a Digitální Evropa by mohly financovat mechanismy na podporu takových iniciativ, které by mohly dále podpořit členské státy prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost,
uspořádat v roce 2021 s průmyslem a dalšími zúčastněnými stranami dialogy zúčastněných stran o duševním vlastnictví a nových technologiích,
dále posilovat spolupráci s agenturami EU a dalšími příslušnými institucemi EU, jež působí v oblasti UI¹⁵⁶,
spolupracovat s evropskými normalizačními organizacemi na základě zmapování stávajících normalizačních činností a požadavků vyplývajících z navrhovaného regulačního rámce a
prozkoumat možnost zřízení vnitrostátních, regionálních nebo odvětvových bezpečnostních operačních středisek, jak jsou popsána v nové strategii kybernetické bezpečnosti EU, potenciálně v podobě projektu zahrnujícího více zemí¹⁵⁷. Tato střediska, využívající UI k lepšímu odhalování neoprávněných činností a k dynamickému učení o měnících se formách hrozeb, budou pro EU představovat „štít kybernetické bezpečnosti“ schopný odhalovat příznaky kybernetického útoku v dostatečném předstihu a umožnit aktivní opatření pro zvýšenou společnou připravenost čelit rizikům a reakci na úrovni členských států a EU.

Komise a členské státy:

budou spolupracovat a koordinovat úsilí k zajištění včasného a hladkého provádění právního rámce EU pro UI. Konkrétní opatření, jež mají být stanovena v souladu s přijatými právními předpisy, budu zahrnovat například iniciativy v oblasti budování kapacity příslušných vnitrostátních orgánů a oznámených subjektů, které by byly odpovědné za postupy posuzování shody určitých vysoce rizikových systémů UI ex ante, vypracování pokynů a souborů nástrojů; tyto činnosti jsou předběžně naplánovány na rok 2022 a následující roky,
v roce 2021 a v dalších letech se také budou nadále účastnit činnosti evropských normalizačních organizací a všech příslušných zúčastněných stran s cílem zajistit včasné přijetí harmonizovaných norem potřebných pro praktické provádění požadavků a povinností stanovených v právním rámci. Vypracování těchto dalších norem může vycházet například z normalizačních požadavků vydaných Komisí podle článku 10 nařízení EU č. 1025/2012, a
v letech 2021–2022 zanalyzují proveditelnost využití testovacích a experimentálních zařízení, Evropských center pro digitální inovace a platformy UI na vyžádání k podpoře již zřízených vnitrostátních subjektů při posuzování a certifikaci technologií UI.

Prosazovat ve světě vizi EU o udržitelné a spolehlivé UI

Potvrzení vedoucího postavení Evropy ve světě a prosazování udržitelné, bezpečné, inkluzivní a důvěryhodné UI zaměřené na člověka bude dále vycházet z činností prováděných od přijetí koordinovaného plánu v roce 2018. V souladu se společným sdělením o posílení příspěvku EU k multilateralismu založenému na pravidlech, a jak bylo stanoveno ve sdělení Komise „Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“, je mezinárodní aspekt důležitější než kdy předtím. Důsledky nových digitálních technologií, jako je UI, přesahují hranice a musí být řešeny globálně¹⁵⁸.

EU bude prosazovat ambiciózní globální pravidla a normy, včetně posilování spolupráce s podobně smýšlejícími zeměmi a širší komunitou více zúčastněných stran a v duchu „týmu Evropa“ na podporu přístupu k UI zaměřeného na člověka a založeného na pravidlech. Aby mohl být efektivní, bude přístup EU i nadále vycházet z aktivního postoje v různých mezinárodních institucích s cílem vybudovat co nejsilnější koalici zemí, jež sdílejí touhu po regulační ochraně a demokratické správě, jež prospívá našim společnostem. Zároveň EU osloví další partnery a bude k řešení velkého množství příležitostí a výzev spojených s UI hledat v každém jednotlivém případě společný postoj.

Přehled přijatých opatření

Otázkami UI se zabývají mezinárodní instituce jako Organizace spojených národů (OSN), Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Rada Evropy, skupina G7 a skupina G20¹⁵⁹. Mezinárodní normalizační organizace, jako je Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) a Institut pro elektrotechnické a elektronické inženýrství (IEEE) jsou zapojeny do různých normalizačních činností v této oblasti. Koordinovaný plán z roku 2018 zdůraznil, že vývoj UI bude těžit z mezinárodní spolupráce, zejména ve vyspělých zemích s vysokou úrovní výzkumu a inovací a investic do UI, a zdůraznil význam rozvoje mezinárodních norem pro usnadnění zavádění a přijímání UI. Osvědčila se také spolupráce EU s mezinárodními institucemi při zjišťování rizik spojených s UI a zneužití k nekalým účelům¹⁶⁰.

EU se aktivně účastní celosvětového dialogu a prosazuje evropskou vizi důvěryhodné UI v globálním kontextu, například takto:

EU je zakládajícím členem nového Globálního partnerství v oblasti UI (GPAI), které zahájilo činnost v červenci 2020, se silným zastoupením ve čtyřech pracovních skupinách pro: správu dat, odpovědnou UI (včetně podskupiny pro reakci na pandemii), budoucnost práce, uvádění na trh a inovace¹⁶¹.
EU rovněž významně přispívá k práci OECD týkající se UI, a sice prostřednictvím svého zapojení v expertní skupině ONE-AI¹⁶² a spolupráce služby AI Watch na shromažďování a zveřejňování vnitrostátních strategií pro UI¹⁶³.
V září 2020 Komise zahájila rozsáhlý projekt nástroje zahraniční politiky spočívající ve snaze vést s mezinárodními partnery dialog o regulačních a etických otázkách a prosazovat na celosvětové úrovni odpovědný rozvoj důvěryhodné UI.
Revize nařízení o zboží dvojího užití¹⁶⁴ umožní EU stanovit nová pravidla umožňující větší odpovědnost a transparentnost v obchodování se zbožím dvojího užití, jež pomohou zajistit, aby nedocházelo ze zneužívání UI z Evropy.
EU vede dvoustranné strukturované dialogy, mimo jiné i s Kanadou a Japonskem. První zasedání společného výboru EU a Japonska pro UI se konalo v listopadu 2020, o možnostech posílené spolupráce v oblasti UI s Kanadou se jedná. Byla též zahájena práce na zřízení společné pracovní skupiny pro UI s Indií a v plánu je zahájit jednání s Austrálií a Singapurem.
Pokračuje dialog se Spojenými státy o rozvoji a zavádění důvěryhodné UI. Komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku společně vytyčili své ambice pro novou transatlantickou agendu zaměřenou na budoucnost, včetně otázek digitálních a jiných technologií. Komise zejména navrhuje zřídit Radu EU-USA pro obchod a technologie. Konkrétně bude Komise usilovat o dohodu s USA o umělé inteligenci¹⁶⁵. Jednání se zástupci USA probíhají v několika rovinách (např. dialog mezi EU a USA o informační společnosti)¹⁶⁶ a v rámci různých institucí / analytických středisek¹⁶⁷.
EU nadále podporuje mezinárodní normalizační instituce v jejich činnosti zaměřené na stanovení společných norem v oblasti globální správy UI. Za tímto účelem se Komise aktivně zapojuje do probíhajících diskusí s vedoucími normalizačními organizacemi jako ISO a IEEE s cílem vyměňovat si osvědčené postupy a prosazovat svou vizi odpovědného vývoje a zavádění UI na celém světě.
Komise se také účastnila veřejné konzultace Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) o UI a duševním vlastnictví¹⁶⁸ a aktivně se účastní diskusí v rámci této organizace.

Výhled

EU zintenzivní své dvoustranné a vícestranné úsilí zaměřené na podporu vytvoření celosvětově rovných podmínek pro důvěryhodné a etické využívání UI, zejména v rámci silné transatlantické spolupráce, ale i širší koalice podobně smýšlejících partnerů.

Komise si stanovila tyto úkoly:

i nadále se účastnit, usnadňovat a podporovat diskuse na mezinárodní, vícestranné a dvoustranné úrovni o důvěryhodné UI vycházející z otevřeného přístupu založeného na hodnotách a prosazovat přístup EU k UI na světové scéně, tj. prostřednictvím spolupráce v regulační oblasti, strategické komunikace a veřejné diplomacie,
podporovat stanovení celosvětových norem pro UI v úzké spolupráci s mezinárodními partnery a nadále se podílet na práci Světové organizace duševního vlastnictví v oblasti UI a práv duševního vlastnictví a
zintenzivnit úsilí ve dvoustranných výměnách s třetími zeměmi prostřednictvím strukturovaných dialogů a společných iniciativ týkajících se UI. To bude zahrnovat společné projekty, jako je projekt EU a Japonska na využití UI pro inteligentní výrobu financovaný EU v rámci programu Horizont 2020¹⁶⁹.

Členské státy a EU budou:

pokračovat ve svém mezinárodním informačním úsilí v oblasti UI a zajistí, aby Evropa vysílala světu konzistentní zprávy o důvěryhodné UI. Unie bude kromě toho nadále přispívat svými odbornými znalostmi a cílenými finančními prostředky k pevnějšímu zakotvení UI v diplomacii a rozvojové politice se zvláštním zaměřením na země jižního Středomoří a Afriky, a
usnadňovat výměny s globálními subjekty o osvědčených postupech v posuzování, testování a regulaci aplikací UI.

Budovat strategické vedoucí postavení v odvětvích s velkým dopadem

Vedle horizontálních akcí předkládá přezkum koordinovaného plánu z roku 2021 sedm oblastí odvětvových opatření. Aby bylo možné společná opatření v oblasti UI lépe sladit se Zelenou dohodou pro Evropu a opatřeními, jež EU přijímá v reakci na pandemii COVID-19, navrhuje přezkum opatření zaměřující se na životní prostředí a zdraví. Sladění a rozšíření společných opatření je nezbytné, mají-li opatření přispět k systémovým změnám a závazku EU k „ekologizaci hospodářství“. Nástroje a aplikace UI, jako jsou „digitální dvojčata“ Země, budou nepostradatelné, má-li EU dosáhnout svých cílů klimatické neutrality, celkové nižší spotřeby zdrojů, větší účinnosti a lepší udržitelnosti v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 a cíli udržitelného rozvoje OSN.

V boji proti pandemii COVID-19 prokázala UI svou všestrannost, např. svým přispěním k analýzám snímků výpočetní tomografie (CT) (za účelem zjištění raných příznaků nákazy) a k vývoji očkovacích látek¹⁷⁰. Pandemie rovněž zdůraznila význam nových způsobů práce využívajících digitalizaci a význam spolupráce členských států ve prospěch ekonomiky a celkově společnosti¹⁷¹. Za účelem sladění s vývojem trhů a probíhajícími opatřeními v členských státech přezkum rovněž navrhuje společná opatření v oblasti robotiky, veřejného sektoru, mobility, vnitřních věcí a zemědělství.

Zapojit UI do problematiky klimatu a životního prostředí

Důvody pro společná opatření:

Cílem EU je snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 % a dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality¹⁷². Rozvoj a všeobecné zavádění řešení UI šetrných ke klimatu a k životnímu prostředí mohou zásadním způsobem přispět ke splnění těchto ambiciózních cílů. To bylo zdůrazněno v nedávných závěrech Rady pro životní prostředí, jež poukázaly na úlohu UI při dosahování cílů Zelené dohody pro Evropu¹⁷³. Závěry zdůraznily, že je důležité zaměřit se na potenciální přímé a nepřímé nepříznivé dopady UI na životní prostředí, vybídly členské státy, aby sdílely získané zkušenosti a poznatky, a vyzvaly Komisi, aby vypracovala ukazatele a normy týkající se nepříznivého dopadu digitalizace. V březnu 2021 podepsalo 24 členských států, Norsko a Island prohlášení o urychlení využívání zelených digitálních technologií ve prospěch životního prostředí, tj. podporou vypracování a používání energeticky účinných algoritmů¹⁷⁴.

Kromě snížení emisí skleníkových plynů by UI mohla rovněž napomoci k tomu, aby byl přechod na čistou energii cenově dostupnější, přijatelnější a více oběhový. Mezi témata, jichž se to týká, patří optimalizace připojení k energetickým, dopravním a komunikačním sítím a řešení klimatických a environmentálních problémů, včetně nakládání s odpady a jejich opětovného používání, plastů na jedno použití, plýtvání přírodními zdroji, znečištění vody a ovzduší, přizpůsobení se změně klimatu a úbytek biologické rozmanitosti¹⁷⁵. V této souvislosti by technologie UI mohly podporovat dosažení cílů Zelené dohody především čtyřmi hlavními způsoby:

přechodem na oběhové hospodářství, např. zefektivněním výrobních procesů a snížením jejich náročnosti na zdroje a energii,
lepším nastavením, integrací a řízením energetického systému a poskytnutím možnosti podnikům, orgánům veřejné správy a občanům, aby si zvolili nejudržitelnější a energeticky nejúspornější varianty,
dekarbonizací budov, zemědělství a výroby a efektivnějším řízením dopravních toků ve všech druzích dopravy: silniční, železniční a letecké, čímž se sníží přetížení a usnadní se intermodalita, a přispíváním k zavádění elektrických samohybných vozidel ve veřejné a soukromé dopravě a
umožněním zcela nových řešení, která s jinými technologiemi nebyla možná.

UI musí hrát klíčovou roli při získávání dat, informací a znalostí důležitých pro rozhodování o politikách k dosažení cílů Zelené dohody efektivním a účinným způsobem a umožňujících cílené zásahy. V rozvoji udržitelné UI a poptávce po ní by měl jít příkladem veřejný sektor¹⁷⁶. Jedním z příkladů, jak mohou města a komunity využít UI k dosažení environmentálních a klimatických cílů, jsou urbanistická řešení využívající UI. UI má značný potenciál usnadnit dosažení cílů EU v oblasti klimatu a životního prostředí, avšak samotná technologie zanechává významnou environmentální stopu, zejména z hlediska energetické spotřeby. Proto jsou nezbytná další posouzení a opatření, aby byl čistý environmentální dopad UI pozitivní.

Výhled

Za účelem zapojení UI do problematiky klimatu a životního prostředí si Komise stanovila tyto úkoly:

urychlit výzkum a vývoj zaměřený na přispění UI k udržitelné výrobě a hlavní aplikační odvětví prostřednictvím programu Horizont Evropa:

podporovat v roce 2021 výzkum a inovace v oblasti UI zaměřené na výrobu bez závad, inteligentní výrobu s nulovým odpadem a nulovými emisemi,
podporovat v roce 2021 výzkum a inovace v oblasti inteligentních zemědělských řešení založených na UI s důrazem na zvyšování účinnosti, aplikace na míru a snižování vstupů a emisí,
podporovat výzkum a vývoj řešení založených na UI týkajících se sledování jakosti a dostupnosti vody a
počínaje rokem 2022 pomáhat MSP zavádět udržitelná řešení v oblasti UI ve výrobě v rámci iniciativy Inovace pro udržitelnost výroby v MSP (I4MS2), která bude financovat MSP ochotné provádět experimenty zakončené zavedením nové technologie do jejich podnikatelské činnosti,

podporovat prostřednictvím programu Horizont Evropa výzkum směřující k ekologičtější UI, zaměřený na řešení energetické spotřeby technologií UI:

pokračovat v podpoře výzkumu v oblasti hospodárné UI zaměřeného na rozvoj lehčích modelů s nižší hmotností, méně náročných na data a s nižší spotřebou energie, přičemž projekty by měly být zahájeny v roce 2022, a
institucionalizované evropské partnerství pro klíčové digitální technologie (KDT) které má zahájit činnost v roce 2021, bude vyvíjet technologie umožňující migraci mnoha aplikací UI z platforem s vysokou spotřebou energie na udržitelnější řešení na okraji sítě, včetně nové generace procesorů s nízkým příkonem pro aplikace UI,

zajistit, aby byl v akcích programu Digitální Evropa, jež usilují o široké zpřístupnění aplikací UI potenciálním uživatelům v celé Evropě, zohledněn environmentální aspekt:

u projektů, jež budou zahájeny v roce 2022, podporovat testovací a experimentální zařízení pro aplikace UI v oblasti inteligentních a zelených komunit, výroby, energetiky a zemědělsko-potravinářského odvětví, přímo přispívající k environmentální udržitelnosti v těchto odvětvích, a aplikace UI na okraji sítě, a
usnadnit široké zavedení kompetencí v oblasti UI prostřednictvím sítě Evropských center pro digitální inovace, která osloví také MSP a orgány veřejné správy a umožní jim experimentovat s využitím UI za účelem udržitelnosti,

vytvářet datové prostory pro klimaticky neutrální a inteligentní komunity validované pomocí pilotních projektů zaměřených na oblasti činnosti Zelené dohody pro Evropu (výzva ve 2. čtvrtletí roku 2021, výsledky budou k dispozici ve 3. čtvrtletí roku 2022),

vypracovat plán společného datového prostoru pro Zelenou dohodu pro Evropu, jenž by využíval velký potenciál dat z hlediska udržitelnosti a přizpůsobení se změně klimatu (výzva ve 2. čtvrtletí roku 2021)^¹⁷⁷,
vyvinout vysoce kvalitní digitální simulaci planety podporovanou UI prostřednictvím iniciativy „Cíl Země“¹⁷⁸ za účelem monitorování a simulace přírodních procesů a lidské činnosti a vypracovat a otestovat scénáře umožňující udržitelný rozvoj a odolnost vůči změně klimatu¹⁷⁹. Vývoj začne ve 3. čtvrtletí roku 2021 a první fáze bude dokončena do konce roku 2023,
posílit odvětvový dialog o zelené UI s výkonnými představiteli evropských podniků a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami působícími v různých odvětvích hospodářství, s cílem určit konkrétní akce, jež jsou potřebné v každém z odvětví k udržitelnému zavedení UI prospívající ekonomice, společnosti a životnímu prostředí. K této činnosti budou přispívat sdružení zastupující průmyslová odvětví¹⁸⁰,
prozkoumat efektivní způsoby vymezení klíčových ukazatelů výkonnosti k určování a měření nepříznivého a příznivého dopadu UI na životní prostředí, také v návaznosti na probíhající práci Komise v oblasti energeticky účinné a udržitelné infrastruktury účinně využívající zdroje pro uchovávání a zpracovávání dat¹⁸¹, a dopadu elektronických komunikací a dosavadního všeobecného úsilí v této oblasti¹⁸². To by se mohlo uskutečnit např. zřízením pracovní skupiny, která by také posoudila možnost zařazení environmentálního skóre jako jednoho z kritérií hodnocení systémů UI (např. v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek), a
začlenit otázky životního prostředí do své mezinárodní spolupráce a koordinace v oblasti UI. UI může hrát významnou roli při řešení problémů planetárního rozsahu, jako je změna klimatu a znečištění mikroplasty, to však vyžaduje koordinaci v rámci mezinárodních organizací a možná přímou spolupráci s podobně smýšlejícími zeměmi.

Komise vyzývá členské státy, aby:

sdílely výsledky svého vnitrostátního úsilí v oblasti „zelené UI“ a opatření v oblasti klimatu, sdílely osvědčené postupy s ostatními členskými státy a na základě svých zkušeností navrhovaly přeshraniční projekty, informační činnosti a opatření, jež by bylo možné přijmout na evropské úrovni,
prostřednictvím sítě Evropských center pro digitální inovace sdílely odborné znalosti a know-how, které jsou k dispozici na místní úrovni a mohou přispět k odbornému vzdělávání a výměně znalostí,
podporovaly začlenění složky „zelená UI“ do studijních osnov univerzitního a vysokoškolského vzdělávání a dalších kurzů a programů odborné přípravy a
spolupracovaly s vnitrostátními zúčastněnými stranami z oblasti informačních a komunikačních technologií a dalších odvětví, včetně normalizačních subjektů, za účelem vypracování pokynů pro zavádění a standardizovaných metodik posuzování na podporu „zelené UI“ v oblastech jako inteligentní rozvodné sítě, přesné zemědělství a inteligentní a udržitelná města i obce.

Využívat novou generaci UI ke zlepšování zdraví

Důvody pro společná opatření:

EU patří mezi světovou špičku, pokud jde o uplatňování UI v oblasti zdraví a zdravotní péče¹⁸³. Tato oblast zaznamenala rychlý vývoj díky rostoucí dostupnosti zdravotních údajů spolu s bezprecedentním pokrokem v oblasti UI. Technologie UI mohou například zmírnit zátěž dopadající na systémy zdravotní péče, zlepšit pracovní toky v nemocnicích, optimalizovat vynakládání lidských a jiných zdrojů, zvýšit účinnost a efektivnost klinických zkoušek a podpořit objevování nových léčiv. Systémy UI mohou také pomoci lidem při přijímání klinických rozhodnutí a volbě možností léčby¹⁸⁴, zlepšit analýzu lékařských snímků nebo histologických údajů, přesnost diagnostiky a přístup ke zdravotní péči¹⁸⁵, a přinášet tak významný společenský prospěch. Společenský a hospodářský význam aplikací UI ve zdravotnictví je na úrovni politik EU uznáván a silně zdůrazňován¹⁸⁶.

Pandemie COVID-19 ještě více zdůraznila důležitost UI pro zdraví a péči a poskytla EU a členským státům poučení o výhodách další spolupráce v této oblasti.^¹⁸⁷UI byla v rámci reakce na pandemii důležitým aktivem. Komise investovala mimo jiné do rychlého vývoje analytického nástroje počítačové tomografie hrudníku, experimentů za použití superpočítačů s cílem nalézt nové způsoby léčby onemocnění COVID-19 a nasazení robotů k dezinfekci mocí UV k zamezení šíření koronaviru^¹⁸⁸.

Dostupnost vysoce kvalitních zdravotnických údajů a možnost využívat, kombinovat a opakovaně použít data z různých zdrojů v souladu s acquis EU, včetně nařízení GDPR a mezinárodních závazků Unie, jsou základními předpoklady rozvoje a zavádění systémů UI¹⁸⁹. V souvislosti s tím Komise navrhla¹⁹⁰ a v roce 2020 podnikla přípravné kroky ke zřízení evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví (EHDS)¹⁹¹. V současné době Komise pracuje na legislativním návrhu k evropskému prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví^¹⁹². Budou podniknuty kroky s cílem: řešit otázky týkající se správy, zabezpečení, ochrany údajů a soukromí, kvality, infrastruktur a interoperability dat, digitálního zdravotnictví a UI, zajistit bezpečný volný tok zdravotnických dat a podporovat zavádění digitálního zdravotnictví a UI ve zdravotnictví. Pracovní oblasti zahrnují stanovení vhodného právního a správního rámce pro evropský prostor pro data z oblasti veřejného zdraví, zavedení celounijní infrastruktury pro výměnu zdravotnických dat a přístup k těmto datům pro účely výzkumu, tvorby politik a regulačních činností, rozšíření stávající infrastruktury pro výměnu zdravotnických dat za účelem poskytování zdravotní péče (MyHealth@EU), zlepšení kvality dat ve zdravotnictví a budování kapacit. Datový prostor bude podněcovat k rozšiřování a zavádění digitálních zdravotnických řešení v četně UI v oblasti zdravotní péče, a přinese tak pacientům konkrétní prospěch. Evropský prostor pro data z oblasti veřejného zdraví bude podporovat učení a testování algoritmů UI.

Dne 25. listopadu 2020 Komise zveřejnila sdělení Farmaceutická strategie pro Evropu^¹⁹³. Strategie představuje klíčový pilíř vize Komise vybudovat silnější evropskou zdravotní unii^¹⁹⁴ a zlepšit přístup pacientů k inovativním a cenově dostupným léčivým přípravkům¹⁹⁵.

Komise podporuje spolupráci mezi členskými státy společným opatřením týkajícím se evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví, jehož provádění bylo formálně zahájeno na počátku roku 2021. Podporuje vnitrostátní investice prostřednictvím nástrojů financování, jako je Evropský sociální fond+, InvestEU a Nástroj pro oživení a odolnost. Akce na úrovni EU jsou nebo budou podpořeny prostřednictvím programů EU4Health, Digitální Evropa a Horizont Evropa.

Komise a členské státy spolupracují na realizaci Evropského plánu boje proti rakovině^¹⁹⁶. To zahrnuje řadu akcí, kdy UI pomůže zásadně zlepšit péči o pacienty s rakovinou, mj. vytvořením společné databáze lékařských snímků nejčastěji se vyskytujících forem rakoviny s cílem zlepšit diagnostiku a léčbu s pomocí UI. Na podporu této iniciativy Komise v roce 2019 zveřejnila v rámci programu Horizont 2020 výzvu k předkládání návrhů – na vývoj analýzy lékařských snímků k diagnostice a léčbě rakoviny na bázi UI dala k dispozici částku 35 milionů EUR¹⁹⁷.

Komise se rovněž zabývá pokrokem v oblasti UI ve vztahu k lékařským zařízením, diagnostickým zdravotnickým prostředkům in vitro a léčivým přípravkům a tím, jak zlepšit datovou základnu, která by pomáhala při rozhodování, hledání možností a řešení nově vznikajících výzev. Komise též zkoumá zavádění UI v každodenní klinické praxi a v různých zdravotnických prostředích, aby mimo jiné odhalila nové možnosti a řešení nově vznikajících výzev. Pro shromažďování dat a pro vývoj a testování systémů UI, jež zajišťují ochranu osobních údajů a soukromí v souladu s nařízením GDPR a vnitrostátními právními předpisy, jsou zapotřebí referenční hodnoty a příklady správného postupu.

Výhled

Komise spolu s členskými státy:

navrhne legislativní opatření o evropském prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví. Toto legislativní opatření bude doplňovat navrhovaný horizontální právní předpis o UI a jeho cílem bude podpořit učení a testování algoritmů UI a také činnost regulačních orgánů zaměřenou na hodnocení UI používané ve zdravotnictví (4. čtvrtletí roku 2021)¹⁹⁸,
bude podporovat projekty spolupráce, jež spojují zúčastněné strany za účelem dosažení pokroku ve využívání vysoce výkonné výpočetní techniky a UI v kombinaci se zdravotnickými daty EU pro farmaceutické inovace, jak je stanoveno ve Farmaceutické strategii pro Evropu (zahájení projektů v letech 2021–2022),
zhodnotí a zreviduje obecné farmaceutické právní předpisy s cílem přizpůsobit je průlomovým výrobkům, vývoji vědeckých poznatků (např. v oboru genomiky nebo personalizované medicíny) a technologické transformaci včetně UI (např. analýza dat a digitální nástroje) a poskytne cílené pobídky pro inovace, jak to předpokládá Farmaceutická strategie pro Evropu (2022)¹⁹⁹,
zřídí do konce roku 2022 testovací a experimentální zařízení pro zdravotnictví pro UI a robotické technologie v rámci programu Digitální Evropa, s možnými prioritními oblastmi zahrnujícími COVID-19, rakovinu, pediatrii, technologie pro aktivní a asistované žití, podporu bezpečnosti pacientů a efektivitu procesů,
přijme opatření k rozšíření zeměpisného pokrytí a přeshraniční výměny zdravotnických informací prostřednictvím projektu MyHealth@EU, včetně souhrnů údajů o pacientech, elektronických lékařských předpisů, snímků, laboratorních výsledků a propouštěcích zpráv, a také opatření na podporu opakovaného použití zdravotnických dat pro účely výzkumu, tvorby politik a regulace. Tato opatření budou financována prostřednictvím programů EU4Health²⁰⁰, Digitální Evropa a Horizont Evropa, s cílem zajistit do roku 2025, aby:

občané ze všech členských států mohli sdílet údaje o svém zdravotním stavu s poskytovateli zdravotní péče a orgány podle své volby,
existovala v celé EU infrastruktura evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví umožňující přístup ke zdravotnickým datům pro účely výzkumu a tvorby politik. UI bude důležitou součástí evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví a bude umožňovat analýzu dat, podporu a urychlení výzkumu,

bude pokračovat v podpoře rozvoje infrastruktury potřebné k propojení a zkoumání evropských databází, například lékařských snímků různých typů rakoviny, a k využití technologií UI k vytěžování úložišť vysoce kvalitních zobrazení rakoviny,
usnadní využívání technologií UI, a to v plném souladu s právními předpisy na ochranu údajů, etickými zásadami a pravidly hospodářské soutěže, k získávání nových znalostí a podpoře klinického výzkumu a rozhodování v rámci iniciativy „1+ milion genomů“. Tyto iniciativy navazují na prohlášení členských států „1+ milion genomů“ a jejich cílem je zpřístupnit alespoň 1 milion genomů pro výzkum v EU,
bude podporovat vývoj a zavádění aplikací „digitálních dvojčat v oblasti zdravotnictví a péče“, kde technologie UI budou hrát ústřední roli, a to podporou funkčního inkluzivního systému EU, a
bude v rámci programu Horizont Evropa investovat do vývoje a klinického ověřování spolehlivých, spravedlivých a důvěryhodných systémů léčení a péče řízených poptávkou a využívajících UI, včetně personalizované prevence nemocí a předpovídání jejich rizika, se zvláštním důrazem na výkonnost, bezpečnost, zabezpečení, vysvětlitelnost, poskytování zpětné vazby a podpory předcházení podvodům v oblasti zdravotní péče, využitelnosti a (nákladové) efektivnosti řešení UI a použití či opakovaného použití nestrukturovaných zdravotnických dat.

Komise vyzývá členské státy, aby:

přijaly opatření ke zkvalitnění sémantické interoperability zdravotnických dat, což má zásadní význam pro rozvoj a využívání UI,
vypracovaly opatření a podpořily iniciativy zaměřené na lepší pochopení a přijímání digitálních technologií ze strany zdravotnických pracovníků s cílem urychlit přijetí systémů založených na UI v lékařství,
prováděly doporučení, jež podporují zvyšování kvalifikace zdravotnických pracovníků v oblasti elektronického zdravotnictví, a dohodly se na společných evropských ukazatelích kvality nepřetržitého lékařského vzdělávání,
podporovaly iniciativu „1+ milion genomů“, například prostřednictvím svých národních plánů pro oživení a odolnost, a to i v podobě projektu zahrnujícího více zemí,
podporovaly investice do druhotného používání zdravotnických dat, a to i pro potřeby UI, například financování prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost,
přijaly opatření k usnadnění integrace inovativních systémů založených na UI (např. strojového učení, autonomních systémů, chatovacích robotů, dat velkého objemu, robotiky) ve zdravotnických a pečovatelských zařízeních, jako jsou nemocnice, domy s pečovatelskou službou, a to zejména pokud digitalizace zdravotnických systémů byla uvedena v národních plánech pro oživení a odolnost,
podporovaly Evropská centra pro digitální inovace specializující se na lékařské technologie a elektronické zdravotnictví s cílem pomoci regionálním/celostátním zdravotnickým systémům a průmyslu ve výzkumné činnosti zaměřené na poskytování lepší léčby a pokrok v boji proti koronaviru a
spolupracovaly s vnitrostátními, regionálními a mezinárodními normalizačními institucemi na formulaci, definování a stanovení společných norem, a to i v takových otázkách jako zabezpečení, bezpečnost, soukromí a interoperabilita, ve snaze o aktualizaci stávajících norem pro UI pro zdravotnictví.

Udržet vedoucí postavení Evropy: strategie pro robotiku ve světě UI

Důvody pro společná opatření:

Robotika využívající UI je klíčový faktor produktivity, konkurenceschopnosti, odolnosti a otevřené strategické autonomie EU a zároveň zachování otevřené ekonomiky v digitalizujícím se světě²⁰¹. Robotika zaznamenává rychlý pokrok a roboty podporované UI jsou nasazovány stále více, což má významný dopad na mnohá klíčová odvětví, jako je zdravotnictví, zemědělsko-potravinářské odvětví, inspekce a údržba, logistika, výzkum vesmíru, stavebnictví, výroba atd. Zavádění robotiky založené na UI bude pohánět vývoj robotického průmyslu EU a rozšíří okruh činností, v nichž roboty působí, a bude zvyšovat spolupráci lidí a robotů^²⁰².

Dopad pandemie COVID-19 na světovou ekonomiku prokázal potřebu odolnějších dodavatelských řetězců. Robotická automatizace může vrátit část výroby do Evropy a zvýšit její autonomii v kritických dodavatelských řetězcích. Předpokládá se, že robotika bude ve stále větší míře a různými způsoby podporovat pracovníky a zlepšovat pracovní podmínky. Demografické výzvy v Evropě zvýší potřebu robotů a automatizace^²⁰³, zvláště pak v odvětví služeb (zejména zdravotní péče a nezávislého života pro starší osoby).

Souhrnně lze uvést, že robotika by měla přinést velké výhody pro společnost, hospodářství, životní prostředí a veřejnost jako celek,

Tento vývoj s sebou nese několik problémů. Měnící se pracovní prostředí zvýrazňuje potřebu vývoje nových pracovních metod a rozvoje odpovídající odborné přípravy v oblasti dovedností a kompetencí pro práci po boku robotů a pochopení jejich schopností a omezení. Pokud by tyto faktory nebyly řešeny, podkopávaly by důvěru v robotickou technologii a její přijímání. Komise bude i nadále pozorně sledovat dopad na společnost, zaměstnanost a pracovní podmínky s ohledem na rozvoj a zavádění technologií UI.

Na druhé straně je specifičnost robotiky spojena s fyzickou interakcí s lidmi a životním prostředím. Roboty budou stále autonomnější a budou stále více interagovat s lidmi, ať už se jedná o kolaborativní roboty vylézající z klecí, nebo roboty poskytující služby. To vyvolává otázky ohledně bezpečnosti: blízkost k lidem a interakce s nimi vyžaduje velmi vysoké bezpečnostní standardy, aby se zabránilo nehodám a úrazům. Vyvolává to i otázky týkající se zajištění přístupnosti a začlenění osob se zdravotním postižením. Roboty jsou také stále více propojeny mezi sebou navzájem a s jinými druhy zařízení a zpracovávají více dat, což představuje potenciální ohrožení soukromí a rizika v oblasti kybernetické bezpečnosti. Všechny tyto faktory podtrhují potřebu řešit testování, jak je plánováno v budoucích testovacích a experimentálních zařízeních, a zabývat se otázkami jako certifikace a soulad s regulačním rámcem, např. prostřednictvím regulačních pískovišť.

Robotika je tedy oblast politiky s velkým potenciálem hospodářského a sociálního dopadu, a to i v oblastech klíčových z hlediska podpory zelené a digitální transformace Evropy.

Evropa má dobré předpoklady k zužitkování tohoto potenciálu a řešení těchto výzev. Evropa disponuje špičkovým robotickým průmyslem a špičkovou výzkumnou komunitou: žije zde mnoho výrobců robotů, kteří vyrábějí přibližně čtvrtinu všech průmyslových robotů a servisních robotů. V některých oblastech profesionální servisní robotiky, jako jsou dojicí roboty, mají evropští výrobci na trhu dominantní postavení. Evropa rovněž zaujímá vedoucí postavení v robotickém výzkumu, přičemž dopady jsou prokázány v mnoha případech použití v klíčových odvětvích (např. zdravotnictví, zemědělství, inspekce, námořní doprava, výroba). Vývoj v průmyslové a servisní robotice se sbližuje a posiluje se navzájem. To nabízí evropským vývojářům jedinečnou příležitost k upevňování jejich schopností a vyhlídek na trhu.

K tomu, aby mohla Evropa udržet a upevnit svou silnou pozici a plně těžit ze svých aktiv, jsou však zapotřebí intelektuální a finanční investice a také spolupráce celé řady veřejných a soukromých subjektů. Evropská opatření v oblasti robotiky budou muset využít nejnovějšího vývoje UI k řešení inovací a normalizace, otázek důvěry, nedostatku dovedností a dopadu na zaměstnanost a na životní prostředí, a umožnit tak zavádění bezpečných, zabezpečených a důvěryhodných robotických řešení.

Výhled

Komise si stanovila tyto úkoly:

v souvislosti s tímto koordinovaným plánem provádět opatření k zajištění toho, aby Evropa zůstala světovou hnací silou v oblasti robotiky. Opatření zahrnují prvky výzkumu, inovací a zavádění²⁰⁴ a rovněž důležité aspekty týkající se bezpečnosti a zabezpečení, testování a ověřování, socioekonomických otázek, dovedností a kompetencí, důvěry a etiky. Vychází ze strategického přístupu, který vytyčily dřívější a stávající iniciativy, zejména partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti robotiky v rámci programu Horizont 2020 a nové spoluprogramované evropské partnerství pro UI, data a robotiku v rámci programu Horizont Evropa,
na základě informací ze stávajících struktur, jakož i dalších příslušných politických iniciativ na úrovni EU a vnitrostátní úrovni²⁰⁵, a za účelem jejich dalšího rozšíření dle potřeby zhodnotit a, bude-li to považováno za nezbytné, vytvořit specializovanou observatoř pro politiku v oblasti robotiky, která by sledovala a podporovala provádění robotické strategie, měřila dosažený pokrok a podporovala koordinaci a spolupráci,
od roku 2021 provádět přezkum možných legislativních překážek a podporovat certifikaci, která umožní rozvoj a zavádění robotických řešení,
testovat předpokládanou výkonnost a bezpečnost robotů využívajících UI prostřednictvím specializovaných špičkových testovacích a experimentálních zařízení v rámci programu Digitální Evropa, která se začnou budovat od roku 2022. Testovací a experimentální zařízení by měla rovněž přispívat k posuzování shody a k rozvoji normalizačních činností v této oblasti,
dále podporovat vývoj a od roku 2022 (spolu s testovacími a experimentálními zařízeními) i zavádění robotických řešení , jež přispívají k cílům Zelené dohody, přičemž pozornost bude věnována i jiným společenským výzvám, jako je zdraví a dobré životní podmínky lidí,
podporovat výzkum a inovace v oblasti robotiky v Evropě spolu se spoluprogramovaným evropským partnerstvím pro UI, data a robotiku, a přitom navázat na dosavadní úspěchy spojené s předchozími partnerstvími²⁰⁶. Toto partnerství veřejného a soukromého sektoru, které má zahájit činnost ve 2. čtvrtletí roku 2021, se bude také konkrétně zaměřovat na normalizaci s cílem podporovat spolupráci mezi zúčastněnými stranami v rámci ekosystému robotiky,
využívat svou specializovanou síť Evropských center pro digitální inovace na podporu evropského odvětví robotiky a zúčastněných stran a podporu přijímání robotů,
od roku 2022 zahrnout robotiku mezi předměty, na něž je zacílena ambiciózní strategie pro pokročilé digitální dovednosti prováděná v rámci programu Digitální Evropa, zejména podporovat specializované vzdělávací programy nebo moduly v oboru robotiky, pracovní umístění a krátkodobé školicí kurzy,
od roku 2022 podporovat výzkum a inovace směřující k nové generaci robotiky využívající UI prostřednictvím projektů programu Digitální Evropa. Iniciativy by se měly zaměřit mimo jiné na dosažení toho, aby roboti byli kolaborativnější a dokázali lépe „pochopit“ svět, což zajistí bezpečnost, energetickou účinnost a spolehlivost, např. pro práci v extrémních fyzikálních podmínkách, a
podporovat výměnu znalostí, praktických poznatků a zkušeností v oblasti robotiky, např. o případech použití v konkrétních odvětvích nebo použití konkrétních typů robotů (bezpilotní vzdušné prostředky atd.).

Komise a členské státy budou:

spolupracovat na analýze příslušných iniciativ v oblasti UI a robotiky na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, určovat možné nedostatky, priority a způsoby měření politik,
pracovat společně s vnitrostátními, regionálními a mezinárodními normalizačními orgány na stanovení společných norem a tím aktualizaci stávajících norem inteligentní robotiky, včetně norem týkajících se takových otázek jako bezpečnost, zabezpečení, interoperabilita, multiagentní systémy nebo sdílená a posuvná autonomie, a
prosazovat roboty ve vzdělávání všech věkových, genderových a sociálních skupin, zvyšovat povědomí a důvěru, včetně využití robotiky jako nástroje na podporu učení a školení, v souladu s iniciativami uvedenými v oddíle, který se zabývá dovednostmi a talentem.

Komise vyzývá členské státy, aby:

vypracovaly v rámci svých příslušných strategií v oblasti UI vnitrostátní investiční plány pro oblast robotiky vycházející z evropské strategie a se silnou účastí vnitrostátních zúčastněných stran, s důrazem na výzkum a inovace a rovněž na využití Nástroje pro oživení a odolnost k podpoře digitální transformace.

Zajistit, aby se veřejný sektor stal průkopníkem využívání UI

Tento oddíl se zaměřuje na opatření, jež podporují zavádění technologií UI ve veřejném sektoru.

Přehled přijatých opatření

Aplikace UI mohou přispívat k lepším veřejným službám, např. zlepšováním interakce mezi občanem a orgány veřejné správy, umožněním inteligentnějších analytických kapacit nebo zlepšováním účinnosti v různých oblastech veřejného sektoru a podporou demokratických procesů²⁰⁷. Využívání systémů UI může prospět všem hlavním činnostem veřejného sektoru. Brzkým přijetím UI může být veřejný sektor průkopníkem v přijímání UI, která je bezpečná, důvěryhodná a udržitelná²⁰⁸.

K tomu, aby se hlubší a širší zavádění UI stalo skutečností, by měl mít veřejný sektor v Evropě přístup k odpovídajícímu financování a měl by být vybaven, kvalifikován a zmocněn k provádění strategických a udržitelných nákupů a přijetí systémů založených na UI. Nástroj pro oživení a odolnost nabízí bezprecedentní příležitost k urychlenému zavádění UI ve veřejné správě v celé Evropě prostřednictvím stěžejní iniciativy „Modernise“ (Modernizace), jejímž cílem je podporovat investice a reformy v oblasti digitalizace veřejné správy.

Pro přijetí UI ve veřejném sektoru jsou klíčové veřejné zakázky. Mohou také povzbudit poptávku po důvěryhodných a bezpečných technologiích UI a jejich nabídku v Evropě. Komise v této souvislosti připravuje Program na zavádění UI²⁰⁹, který má podpořit zadávání veřejných zakázek na systémy UI a pomoci přeměnit samotné postupy zadávání veřejných zakázek. Cílem programu je pomoci veřejnému sektoru v Evropě, aby s využitím své velké kolektivní kupní síly působil jako katalyzátor a povzbuzoval poptávku po důvěryhodné UI. Veřejný sektor může stát v čele rozvoje, nákupu, zavádění a využívání důvěryhodných aplikací UI zaměřených na člověka například využíváním veřejných zakázek na inovativní řešení nebo řízením vývoje nových řešení směrem k uspokojení svých potřeb zadáváním veřejných zakázek v předobchodní fázi.

Vnitrostátní strategie pro UI téměř ve všech členských státech obsahují opatření na podporu využívání UI ve veřejných službách²¹⁰. V současné době více než polovina řešení používaných v oblasti UI přináší postupné nebo technické změny procesů ve veřejném sektoru²¹¹. Členské státy a Komise se začaly zapojovat do vzájemného učení a celounijní výměny osvědčených postupů v oblasti UI pro veřejný sektor²¹².

Společné přeshraniční veřejné zakázky nebo zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi na inovativní řešení v oblasti UI mohou využívat synergie a dosáhnout vyššího kritického množství při uvádění na trh veřejného sektoru v celé Evropě. Existuje možnost společného evropského postupu při zadávání zakázek na řešení UI, jejich uvádění do provozu a rozšiřování mezi členskými státy.

Například v listopadu 2018 byl orgánům veřejné správy v členských státech představen portál Komise pro elektronické překlady s využitím UI²¹³. Po dvou letech využívá webový portál pro elektronické překlady 6 600 úředníků z různých členských států. Vnitrostátní orgány mohou požádat o přímý přístup k webové službě, kterou v současné době využívá zhruba 50 správních orgánů, včetně švédského národního datového portálu, italské poslanecké sněmovny nebo institucí sociálního zabezpečení²¹⁴. Komise se rovněž zapojila do akcí týkajících se UI, například v rámci programu ISA²^²¹⁵, včetně pilotního projektu zabývajícího se využíváním strojového učení pro přezkum/klasifikaci dokumentů ve správních orgánech^²¹⁶. Jiné iniciativy zahrnovaly například analýzu využívání UI v soudnictví^²¹⁷ a uspořádání praktických webinářů o využívání aplikací UI v této oblasti²¹⁸.

Výhled

Komise si stanovila tyto úkoly:

zahájit v roce 2021 Program na zavádění UI, jak bylo oznámeno v bílé knize, s cílem podpořit zadávání veřejných zakázek na systémy UI a pomoci přeměnit samotné postupy zadávání veřejných zakázek²¹⁹; zejména:

otevřené a transparentní odvětvové dialogy pomohou vybudovat most mezi veřejnými zadavateli (kteří chtějí vědět, jaká řešení mají k dispozici k řešení svých potřeb) a evropským průmyslem (který chce orgánům veřejné správy dodávat výrobky/služby a potřebuje vědět více o jejich plánech)²²⁰,
toto bude zorganizováno v evropském měřítku a umožní členským státům učit se jeden od druhého. Na podporu dialogu mezi průmyslovými subjekty v celé Evropě budou využita Evropská centra pro digitální inovace²²¹. Program tak podnítí investice průmyslu do UI a vývoj nových technologií a aplikací UI,

navrhnout v roce 2021 datový prostor pro zadávání veřejných zakázek²²², který bude poskytovat komplexní přehled o trzích veřejných zakázek v EU²²³. Budoucí IT nástroj usnadní používání metod UI k analyzování dat o veřejných zakázkách. Dostupná data spolu s aktualizovanými a výkonnými analytickými nástroji budou mít stěžejní význam pro zlepšování správy a řízení veřejných zakázek, a
i nadále usnadňovat členským státům vzájemné učení a shromažďování informací o pokynech a uplatňování UI ve veřejných službách na základě osvědčených postupů a analýzy možností opakovaného použití systémů a řešení založených na UI, zjišťovat příležitosti ke spolupráci mezi příslušnými zúčastněnými stranami z různých odvětví²²⁴.

Komise s podporou členských států:

bude prostřednictvím programu Digitální Evropa financovat iniciativy zaměřené na přijetí UI veřejnými správami na místní úrovni, a sice posílením evropské kapacity pro zavádění a rozšiřování místních digitálních dvojčat využívajících UI²²⁵ (výzva ve 4. čtvrtletí roku 2021, zahájení projektu ve 3. čtvrtletí roku 2022),
podporovat veřejné správy včetně měst a obcí v tvorbě registrů algoritmů UI za účelem zvýšení důvěry občanů a vybízet k používání katalogů aplikací podporovaných UI, aby správní orgány zvýšily zavádění ze strany veřejného sektoru, například pomocí platformy UI na vyžádání (výzva ve 4. čtvrtletí roku 2021, zahájení projektu ve 3. čtvrtletí roku 2022), a

nadále podporovat veřejné správy včetně měst a obcí v zadávání veřejných zakázek na důvěryhodnou UI vypracováním minimálních schopností algoritmů, jež mají být použity ve smluvních podmínkách (např. minimální mechanismus interoperability (MIM) spravedlivé UI)²²⁶, prostřednictvím hnutí Living-in.EU²²⁷ a jinými způsoby. Mezi minimální schopnosti by bylo možné zahrnout API pro zveřejňování úrovní automatizovaného rozhodování.

Komise vyzývá členské státy, aby:

plně využívaly příležitosti, které jim nabízí Nástroj pro oživení a odolnost, tím, že do svých národních plánů pro oživení a odolnost začlení opatření zaměřená (například) na budování kapacity k využívání výhod plynoucích z prediktivní analýzy a UI v tvorbě politik a poskytování veřejných služeb. Navrhované reformy a investice v rámci této složky podporují stěžejní iniciativu „Modernise“ Nástroje pro oživení a odolnost a zaměřují se na digitalizaci veřejné správy a veřejných služeb, včetně systémů soudnictví a zdravotní péče. Mohly by také odrážet cíle stěžejní iniciativy „Reskill and upskill“ (Změna kvalifikace a prohlubování dovedností) v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, neboť přináší dovednosti a nové kompetence státních zaměstnanců a vedoucích pracovníků, zejména ve vztahu k zelené a digitální transformaci a k posílení inovací ve veřejné správě.

Uplatňovat UI v oblasti prosazování práva, migrace a azylu

Důvody pro společná opatření:

Systémy UI, jsou-li navrženy a používány v souladu s demokratickými zásadami a základními právy, se mohou stát ústřední technologií podpory (avšak nikoli nahrazení)^²²⁸ orgánů vnitřních věcí a zvyšování bezpečnosti. Zejména donucovací orgány by měly být schopny jednat v rychle se měnícím a vyvíjejícím prostředí trestné činnosti tak, aby se zvyšovala ochrana a bezpečnost všech osob^²²⁹. UI může také zvýšit kybernetickou bezpečnost, například pomocí při získávání informací o hrozbách, prostřednictvím rozpoznávání vzorců na základě předchozích zkušeností, snižováním doby odezvy na mimořádné události a usnadněním souladu s osvědčenými postupy v oblasti bezpečnosti.

Členské státy využívají systémy UI v oblasti vnitřních věcí ve stále větší míře^²³⁰, neboť se osvědčily jako velmi užitečné při zlepšování veřejného pořádku, podpoře správného rozhodování a v boji proti trestné činnosti a terorismu^²³¹. Zcela nezbytná je větší spolupráce ve vývoji a zavádění technologií UI v oblasti vnitřních věcí. Společnými silami a v plném souladu se základními právy mohou donucovací a jiné orgány členských států efektivněji řešit nové úkoly, jež vyplývají z obrovského množství dat, ze stále sofistikovanější a složitější trestné činnosti a z používání UI zločineckými organizacemi, zejména v oblasti kyberkriminality²³², a rovněž z rostoucích požadavků na bezproblémové, rychlé a uživatelsky vstřícné postupy. Členské státy proto opakovaně uvedly, že jednou z politických priorit a důležitým milníkem pro podporu fungování prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti je, aby donucovací orgány byly schopny používat technologie UI ve své každodenní práci, s podmínkou jasných záruk^²³³. Členské státy vyzvaly Komisi, aby podpořila vytvoření fondu talentů v oblasti UI a aby usnadnila rozšíření možností odborné přípravy v oblasti digitální gramotnosti a dovedností pro prosazování práva^²³⁴.

Dne 9. prosince 2020 Komise přijala protiteroristickou agendu EU^²³⁵, která zdůraznila výrazný vliv UI na schopnost donucovacích orgánů reagovat na teroristické hrozby v souladu se základními právy a svobodami. V roce 2020 také členské státy a EU zřídily inovační centrum EU pro vnitřní bezpečnost, které se rovněž zaměřuje na nástroje UI^²³⁶, aby mohlo sloužit jako síť spolupráce. Komise dále přijala návrh na posílení mandátu Europolu, který této agentuře umožní čelit nově vznikajícím hrozbám a účinně spolupracovat se soukromými subjekty a posílí její úlohu v oblasti inovací^²³⁷. Europol by měl hrát klíčovou roli v: 1) pomoci členským státům při vývoji nových technologických řešení založených na UI, které by přinesly užitek vnitrostátním donucovacím orgánům v celé Unii, a 2) podpoře etické a důvěryhodné UI zaměřené na člověka, s podmínkou pevných záruk, pokud jde o zabezpečení, bezpečnost a základní práva²³⁸. Dne 14. dubna 2021 Komise rovněž předložila novou strategii boje proti organizované trestné činnosti, jejímž cílem je zajistit moderní reakci EU na technologický vývoj, včetně využívání UI při vyšetřování trestné činnosti, např. při analýze velkého množství dat nebo vyšetřování darknetu²³⁹.

Kromě toho Komise s cílem řešit konkrétní výzvy v oblasti vnitřních věcí, včetně schopnosti reagovat na trestné činy spáchané nebo usnadněné s použitím technologií UI, dále vyvíjela odvětvově zaměřené činnosti v oblasti prosazování práva, migrace a azylu²⁴⁰. Koordinační úsilí EU v této oblasti politiky se zaměřuje na zvyšování účinnosti příslušných orgánů sdružováním zdrojů a odborných znalostí, výměnou osvědčených postupů a v případě nutnosti přizpůsobením právního rámce. To také slouží cíli, aby technologie podporované UI byly v plném souladu s demokratickými hodnotami, právním státem a základními právy a svobodami včetně nediskriminace a ochrany údajů. Toto úsilí bude rovněž přispívat k nastolení ekosystému důvěry.

Výhled

S cílem posílit transparentnost, vysvětlitelnost a důvěru veřejnosti Komise:

vyhlásí v rámci programu Digitální Evropa výzvu na vytvoření vyhrazeného společného evropského prostoru pro bezpečnostní data pro účely prosazování práva^²⁴¹ (1. čtvrtletí roku 2022). Bude se jednat o datový prostor pro individuální údaje, který spadá pod širší společné evropské datové prostory pro orgány veřejné správy, jak bylo oznámeno v evropské strategii pro data,
v roce 2021 posoudí proveditelnost rámce pro správu dat a datovou vědu na úrovni EU pro účely prosazování práva, a to s cílem zlepšit transparentnost a vysvětlitelnost datové analýzy řízené UI²⁴²,
bude v 1. čtvrtletí roku 2021 financovat projekt Výzkumného institutu OSN pro otázky meziregionálního zločinu a trestní spravedlnosti zaměřený na vytvoření globálního souboru nástrojů pro donucovací orgány s cílem podpořit důvěryhodné, zákonné a odpovědné využívání UI k prosazování práva (jak je popsáno v pozměněném pracovním programu Fondu pro vnitřní bezpečnost na rok 2020),
bude v roce 2021 pokračovat v provádění „ověření koncepce“ pro konkrétní případy použití UI v oblasti pravidelné ochrany hranic, migrace a policejních kontrol^²⁴³,
v roce 2021 zahájí pilotní projekt jednotného evropského systému předpovídání migrace, který je založen na výsledku studie proveditelnosti nástroje pro předpovídání migrace a včasné varování před migrací založeného na technologii UI²⁴⁴, a
bude pokračovat ve financování výzkumu a inovací týkajících se UI pro uplatnění a znalostní bázi v oblasti prosazování práva, migrace a azylu, které jsou evropského původu a plně respektují základní práva a hodnoty EU.

Komise, členské státy a příslušné agentury EU budou:

spolupracovat v rámci inovačního centra EU pro vnitřní bezpečnost,
spolupracovat v oblasti aplikací UI jako užitečného zprostředkovatele na podporu azylových řízení a zvyšování jejich efektivity a
přijímat opatření na podporu prosazování právních předpisů v oblasti životního prostředí a boje proti trestné činnosti proti životnímu prostředí s pomocí technologií UI²⁴⁵.

Pomocí UI zajistit inteligentnější, bezpečnější a udržitelnější mobilitu

Důvody pro společná opatření:

UI a automatizace mají klíčový význam pro mobilitu budoucnosti. Mohou pomáhat zlepšovat efektivitu a bezpečnost dopravy, optimalizovat využití kapacity a dopravní toky a usnadňovat interoperabilitu technologií a jazyků. UI může optimalizovat multimodální dopravní řetězce a umožnit provoz automatizovaných vozidel. S rostoucí dostupností dat a analytických nástrojů využívajících UI umožní UI novou, bezpečnější, inkluzivnější, udržitelnou a efektivnější osobní i nákladní dopravu a služby mobility. Aby bylo možné zajistit skutečně inkluzivní dopravu a služby mobility, musí být datové soubory používané k trénování algoritmů UI reprezentativní a vyvážené, aby nedocházelo k nezamýšleným výsledkům a potenciální diskriminaci určitých uživatelů dopravy.

Na neformálním zasedání Rady dne 29. října 2020 ministři dopravy EU zdůraznili důležitost aktivní spolupráce s orgány EU a spojení sil „s cílem zajistit, aby Evropa využila příležitostí spojených s digitální revolucí k mobilitě, která obstojí v budoucnosti, silné ekonomice se zajištěnými a atraktivními pracovními místy a klimaticky neutrální budoucnosti, ve které se bude dát žít“^²⁴⁶.

V prosinci 2020 Komise přijala svou strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu²⁴⁷, která stanoví (mimo jiné) vypracování plánu UI pro mobilitu^²⁴⁸ a vytvoření společného evropského datového prostoru pro mobilitu, jak oznámila ve své evropské strategii pro data zveřejněné v únoru 2020.

Technologie UI ovlivňují všechny druhy dopravy a EU již vyvinula iniciativy^²⁴⁹ zaměřené na využití jejího potenciálu:

v oblasti letectví zveřejnila Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) v únoru 2020 plán UI. Organizace Eurocontrol spolu s Evropskou komisí a celou řadou partnerských organizací zřídila Evropskou skupinu na vysoké úrovni pro UI v letectví (EAAI HLG), která v březnu 2020 zveřejnila akční plán FLY AI^²⁵⁰. Agentura EASA dále v rámci projektu „Data4Safety“ vytváří velký soubor dat, jež mohou podpořit řešení bezpečnostních rizik na evropské úrovni²⁵¹,
v odvětví železniční dopravy společný podnik Shift2Rail (S2R) v současné době pracuje na vymezení specifikací pro automatický provoz vlaku, včetně využití UI, stupeň automatizace 3 a 4. Využívání UI je navíc již posuzováno v souvislosti s rámcem pro inovační programy S2R pro osobní i nákladní železniční dopravu²⁵². Využívání UI bude stále více začleňováno v rámci podniku navazujícího na společný podnik S2R, protože digitalizace a automatizace budou klíčovými předpoklady systémové transformace železnic,
v odvětví vnitrozemské vodní dopravy se realizuje projekt říčních informačních služeb zaměřený na řízení provozu koridorů (RIS COMEX); projekt zahrnuje více příjemců a je financován z Nástroje pro propojení Evropy²⁵³. Mnohé z těchto koridorových (informačních) služeb založené na projektu RIS využívají algoritmy dat velkého objemu a UI pro výpočet optimálních tras, hustoty provozu a odhadované doby připlutí, a
v odvětví silniční dopravy činnost Platformy pro Kooperativní, propojenou a automatizovanou mobilitu (CCAM) a připravovaného evropského partnerství pro CCAM posuzuje UI a konkrétní etické otázky, jež vyvolává mobilita bez řidiče. Zpráva expertní skupiny Evropské komise – Etika propojených a automatizovaných vozidel – předkládá doporučení týkající se bezpečnosti silničního provozu, soukromí, spravedlnosti, vysvětlitelnosti a odpovědnosti^²⁵⁴ ²⁵⁵.

Výhled

Evropská komise s podporou členských států:

v roce 2021 vypracuje plán UI pro mobilitu, jak bylo oznámeno ve strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu,
v roce 2021 a v dalších letech vypracuje opatření a zajistí financování na podporu dostupnosti dat, technologií a kapacit pro zpracování dat a rovněž sdílení dat v datových prostorech prostřednictvím programu Horizont Evropa, programu Digitální Evropa a evropské cloudové federace. Dostupnost a integrita dat jsou nezbytné pro rozvoj spolehlivých algoritmů UI, které mohou zlepšit bezpečnost silničního provozu a optimalizovat dopravní toky,
bude spolupracovat a usnadňovat opatření v oblasti normalizace, vhodné schvalovací postupy a interoperabilitu na jednotném trhu s cílem podpořit rychlé provádění automatizovaných funkcí; to také podpoří mezinárodní konkurenceschopnost,
zváží opatření k urychlení zavádění inovativních technologií UI v odvětví dopravy a mobility v Evropě. Zejména pokud jde o technologie a systémy CCAM, bude spoluprogramované evropské partnerství pro CCAM usilovat o synergie se spoluprogramovaným evropským partnerstvím pro UI, data a robotiku a připraví plošné zavádění. Další opatření by mohla studovat konkrétní požadavky na výrobky automobilového průmyslu týkající se funkční bezpečnosti a zabezpečení, a přijme opatření ke zvýšení důvěry a společenské přijatelnosti CCAM zvýšením transparentnosti, bezpečnosti a pochopitelnosti technologie,
v roce 2021 stanoví prováděcí akty o technických specifikacích pro automatizovaná vozidla a plně automatizovaná vozidla, včetně bezpečnostních otázek spojených s používáním UI a kybernetickou bezpečností²⁵⁶, a
v roce 2021 navrhne nová pravidla týkající se přístupu k datům ve vozidle, zaručující spravedlivý a efektivní přístup poskytovatelů služeb mobility k údajům o vozidle.

Komise vyzývá členské státy, aby:

s pomocí příslušných evropských partnerství aktivně podporovaly vývoj a testování technologií UI v automatizovaných funkcích pro všechny druhy dopravy,
analyzovaly a usnadňovaly ve všech druzích dopravy zavádění důvěryhodných řešení UI, jež mohou zvýšit efektivnost s pomocí automatizovaných služeb mobility a operací nákladní dopravy s cílem snížit zátěž pro životní prostředí,
sdílely poznatky získané z projektů v oblasti výzkumu a inovací a pilotních projektů s cílem vytvořit společnou evropskou znalostní bázi,
posoudily možnosti automatizace vozidel městské dopravy a podporovaly města v jejich přechodu při současném přehodnocení systémů mobility, včetně služeb veřejné dopravy, údržby infrastruktury, logistiky, cen jízdného a regulace, a
plně využívaly příležitosti, jež nabízí Nástroj pro oživení a odolnost, například v souladu s opatřeními popsanými v příkladu složky týkající se „čisté, inteligentní a spravedlivé městské mobility“²⁵⁷. Tato vzorová složka podporuje evropskou stěžejní iniciativu „Recharge and Refuel“ (Nabíjení vozidel a doplňování paliva) a podporuje čisté technologie, které obstojí v budoucnu, s cílem urychlit používání udržitelné, přístupné a inteligentní dopravy, vozidel s nulovými a nízkými emisemi, dobíjecích a čerpacích stanic a silnější a rozsáhlejší veřejné dopravy. Tato vzorová složka je spojena také s dostatečnými dodávkami elektřiny a vodíku z obnovitelných zdrojů v souvislosti s evropskou stěžejní iniciativou „Power-up“ (Čerpání energie). Opatření v rámci složky tohoto druhu by mohla například podporovat digitalizaci dopravy, která umožní vznik inovativních podniků a služeb souvisejících s mobilitou, např. systémů pro kapacitní plánování a řízení provozu. Inteligentní mobilita bude čerpat ze zavádění technologie 5G, rozvoje UI, technologie blockchain a jiných digitálních technologií, ale bude k nim také přispívat.

Podporovat UI pro udržitelné zemědělství

Důvody pro společná opatření:

Zemědělství EU je jedním z předních světových producentů potravin, zaručuje zabezpečení a kvalitu potravin a nabízí pracovní místa milionům evropských občanů. UI a jiné digitální technologie mohou zvýšit efektivitu zemědělských podniků a současně zlepšit hospodářskou a environmentální udržitelnost.

Řešení a roboty využívající UI mohou podporovat zemědělce např. v oblasti živočišné výroby a zajištění dobrých životních podmínek pro zvířata²⁵⁸, chovu²⁵⁹, sklizně plodin²⁶⁰ nebo pletí²⁶¹ a mohou výrazně omezit používání takových vstupů, jako jsou hnojiva, pesticidy nebo závlahová voda²⁶², což přináší značný hospodářský a společenský prospěch²⁶³. Dostupnost dat vytvářených v důsledku rostoucí digitalizace zemědělství i dat pocházejících z pozorování Země nebo klimatických dat je důležitým faktorem urychlení a rozvoje řešení založených na UI. Odhaduje se, že ekonomické hodnoty trhu s produkty přesného zemědělství podporovaného UI porostou a do roku 2025 dosáhnou celosvětově 11,8 miliardy EUR²⁶⁴.

V roce 2019 Komise pracovala společně s členskými státy na prohlášení, které by podpořilo komplexní přístup k digitalizaci a k inteligentnímu a udržitelnému zemědělství, mimo jiné usnadněním využití UI. Toto prohlášení o spolupráci, které podepsalo 25 evropských zemí, obsahuje závazek usnadňovat zavádění digitálních technologií včetně UI v zemědělství a venkovských oblastech²⁶⁵.

Jako součást agendy Zelené dohody Komise v květnu 2020 předložila strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“²⁶⁶. Jejím cílem je usnadnit udržitelnou produkci potravin a transformovat potravinové řetězce v Evropě ve prospěch spotřebitelů, producentů, klimatu a životního prostředí. Využívání UI a inteligentního zemědělství by mohlo tento přechod usnadnit tím, že umožní například udržitelné a efektivní řízení zdrojů, jako je voda, půda, biologická rozmanitost a energie.

V období 2014–2020 Komise spolufinancovala výzkumné projekty programu Horizont 2020 zaměřené na digitalizaci zemědělství v hodnotě téměř 175 milionů EUR. Projekty se věnovaly např. udržitelnému využívání zdrojů zaváděním digitálních technologií, jako je UI, robotika a internet věcí.

Výhled

Komise spolu s členskými státy:

zřídí testovací a experimentální zařízení pro UI pro zemědělsko-potravinářské odvětví v rámci programu Digitální Evropa se zvláštním zaměřením na inteligentní zemědělství, např. na zlepšování nákladové efektivnosti a udržitelnosti životního prostředí,
bude podporovat zemědělství jako jednu z oblastí, na které se vztahuje iniciativa Evropských center pro digitální inovace na podporu interakcí mezi příslušnými aktéry, včetně členských států, zemědělských zúčastněných stran a subjektů evropského systému UI,
zavede v letech 2023–2024 společný evropský datový prostor pro zemědělství, který podpoří důvěryhodné shromažďování a sdílení dat^²⁶⁷. Datový prostor umožní účastníkům sdílet zemědělská data. Očekává se, že umožní, aby odvětví zemědělství zvýšilo svou výkonnost v oblasti udržitelnosti a svou konkurenceschopnost díky zpracování a analýze údajů o produkci a jiných údajů, což umožní přesné a cílené uplatňování produkčních postupů na úrovni zemědělských podniků. Dále bude posuzovat zkušenosti s kodexem chování pro sdílení zemědělských dat vedeným zúčastněnými stranami^²⁶⁸,
zřídí v letech 2023–2024 v rámci programu Horizont Evropa spoluprogramované evropské partnerství pro zemědělství dat²⁶⁹ a bude do něj aktivně přispívat. Partnerství bude usilovat o podporu využití UI, jiných digitálních technologií, geoprostorových dat a jiných údajů o pozorování životního prostředí. Úzce zapojeny budou členské státy a příslušné zúčastněné strany z oblasti zemědělství, výzkumu a průmyslu, včetně programu Copernicus a komunity pozorování Země, a
bude podporovat výzkumné a inovační projekty v rámci programu Horizont Evropa, které propojují UI a robotické technologie s jejich využitím v zemědělství, lesnictví, rozvoji venkova a biohospodářství, a přitom maximalizovat využití dat z vesmírných infrastruktur EU, jako je program Copernicus.

Komise vyzývá členské státy, aby:

plně využívaly financování z Nástroje pro oživení a odolnost na digitalizaci zemědělsko-potravinářského odvětví, jak stanoví národní plány, například s cílem zřídit další testovací a experimentální zařízení pro UI a robotiku a Evropských center pro digitální inovace v zemědělsko-potravinářském odvětví kromě těch, které jsou již naplánovány v rámci programu Digitální Evropa,
hrály aktivní roli v partnerství Datové zemědělství a
zvážily financování vnitropolitických výzkumných a inovačních projektů, které propojují UI a robotické technologie s jejich využitím v zemědělství, lesnictví, rozvoji venkova a biohospodářství.

Závěry:

Cíle koordinovaného plánu z roku 2018 jsou i nadále relevantní a celkový směr stanovený v koordinovaném plánu se ukázal jako správný, aby mohl přispívat k ambici Evropy, „aby se Evropa stala předním světovým regionem pro rozvoj a zavádění špičkové, etické a bezpečné UI, která podporuje přístup zaměřený na člověka v globálních souvislostech“²⁷⁰. První dva roky provádění potvrdily, že společná opatření a strukturovaná spolupráce mezi členskými státy a Komisí jsou klíčem ke konkurenceschopnosti a vedoucímu postavení EU ve vývoji a zavádění UI v celosvětovém měřítku,

Další kroky by se měly zaměřit na provádění společných opatření a odstranění roztříštěnosti mezi financováním programů, iniciativ a opatření přijatých na úrovni EU a na úrovni členských států. Aby toto provádění usnadnila, bude Komise napomáhat přijímání opatření a bude sama přijímat opatření popsaná v tomto přezkumu. Bude poskytovat praktické a proveditelné pokyny, zajišťovat spolupráci a poskytovat rámce a finanční prostředky prostřednictvím programů financování z prostředků EU, jako je program Horizont Evropa a Digitální Evropa. Členské státy mají také jedinečnou příležitost co nejlépe využít UI při digitalizaci svého hospodářství a své veřejné správy prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost.

Konkrétně bude Komise ve spolupráci s členskými státy pozorně sledovat pokrok dosažený při provádění společných opatření dohodnutých v koordinovaném plánu a přijímat následná opatření. Tato činnost týkající se monitorování a následných opatření by měla být strukturovaná, dobře koncipovaná a měla by poskytnout dynamický mechanismus shromažďování dat a analýzu dosaženého pokroku. Komise vyzývá členské státy, aby ji v tomto úsilí podporovaly a úzce s ní spolupracovaly poskytováním pravidelných aktualizací, analýzy a zpráv o přijatých opatřeních a dosaženém pokroku. Měly by sdílet osvědčené postupy a navrhovat opatření, jež by mohla dále posílit synergie. Takový strukturální a živý dialog je nutný, aby se zajistilo, že společná opatření navržená v koordinovaném plánu přinesou zamýšlené synergie a přidanou hodnotu.

Přezkum koordinovaného plánu a zpětná vazba obdržená od zúčastněných stran naznačují, že existují další možnosti podpory užší spolupráce a koordinace společných priorit a iniciativ v oblasti UI. Koordinovaný plán proto navrhl opatření ke snížení roztříštěnosti mezi různými nástroji financování, mezi opatřeními přijímanými na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU, mezi samotnými výzkumnými komunitami a mezi výzkumnými komunitami a průmyslem. Taková roztříštěnost vede mimo jiné ke zbytečným nákladům na informace a transakčním nákladům, nižší návratnosti investic, plýtvání zdroji, a nakonec i ke ztrátě příležitostí pro podniky v EU. Komise bude v konzultaci se širokou veřejností, sociálními partnery, nevládními organizacemi, průmyslem, akademickou obcí a vnitrostátními/regionálními orgány průběžně vyhodnocovat, jak lze roztříštěnost dále snižovat.

Závěrem lze konstatovat, že tento přezkum, vypracovaný v roce 2021, vychází z intenzivní spolupráce mezi EU a členskými státy a z poznatků získaných za první dva roky provádění koordinovaného plánu. Předkládá klíčová opatření, jimiž může být spolupráce mezi členskými státy a EU dále prohloubena. Revidovaný plán proto poskytuje cennou příležitost ke zlepšení konkurenceschopnosti, inovační kapacity a k odpovědnému využívání UI v EU. Rychlý rozvoj a zavádění inovativní UI v EU může v době, kdy se globální prostředí UI rychle mění, přispět k řešení klíčových společenských výzev a urychlit digitální a zelenou transformaci.

Dodatek 1 - Harmonogram – klíčová opatření

Přezkum koordinovaného plánu v oblasti UI z roku 2021
Navrhovaná klíčová opatření pro
Evropskou komisi a pro Evropskou komisi s členskými státy

Cíle

Mobilizovat zdroje

Vytvořit základní podmínky

Formovat vývoj

Zlepšit globální postavení EU

2021

2022

2023

2024

2025+

VYTVOŘIT ZÁKLADNÍ PODMÍNKY PRO ROZVOJ A ZAVÁDĚNÍ UI V EU

přijmout návrh aktu o datech a prováděcí akt o opakovaném použití datových souborů s vysokou hodnotou ve veřejném sektoru

vytvořit evropské aliance pro průmyslová data, edge a cloud a pro mikroelektroniku a procesory

2. čtvrtletí

zveřejnit výzvy k vybudování evropských datových prostorů a evropské cloudové federace v rámci DEP, Nástroje pro propojení Evropy a HE

zahájit činnost Průmyslové aliance pro mikroelektroniku

prostřednictvím podniku pro klíčové digitální technologie a DEP zveřejnit výzvy na podporu vývoje elektronických součástí pro UI

pokračovat v posilování rámce spolupráce prostřednictvím Aliance pro UI, organizování každoročních shromáždění zaměřených na UI

rozvíjet a posilovat činnost skupiny členských států pro UI a digitalizaci evropského průmyslu

II.

UDĚLAT Z EU MÍSTO, KDE SE EXCELENCI DAŘÍ OD LABORATOŘE AŽ PO TRH

vytvořit spoluprogramované evropské partnerství pro UI, data a robotiku

2. čtvrtletí

zřídit průkopnické centrum v oblasti UI pro Evropu

zveřejnit výzvy týkající se UI v rámci HE

zveřejnit výzvy pro testovací a experimentální zařízení v rámci DEP

zřídit síť Evropských center pro digitální inovace

vytvořit platformu UI na vyžádání jako hlavní evropský nástroj UI

III.

ZAJISTIT, ABY UI PRACOVALA VE PROSPĚCH LIDÍ A ABY BYLA POZITIVNÍ SILOU PRO DOBRO SPOLEČNOSTI

vypracovat etické pokyny pro využívání UI a dat v rámci akčního plánu digitálního vzdělávání

v rámci DEP zveřejnit výzvy pro opatření, programy a moduly týkající se dovedností pro UI

financovat opatření a projekty týkající se UI v rámci programu Marie Curie-Skłodowska

navrhnout legislativní opatření týkající se horizontálního rámce pro důvěryhodnou UI

2. čtvrtletí

navrhnout úpravy unijního a vnitrostátního rámce odpovědnosti

navrhnout revize stávajících bezpečnostních předpisů

usnadnit mezinárodní dialogy o důvěryhodné a udržitelné UI

podporovat stanovení celosvětových norem pro UI, vč. vypracování požadavků na UI s evropskými normalizačními organizacemi

IV.

BUDOVAT STRATEGICKÉ VEDOUCÍ POSTAVENÍ V ODVĚTVÍCH S VELKÝM DOPADEM

Zapojit UI do problematiky klimatu a životního prostředí

v rámci HE zveřejnit výzvy pro vypracování udržitelných řešení v oblasti UI

vypracovat plán společného datového prostoru pro Zelenou dohodu pro Evropu

2. čtvrtletí

vytvořit digitální simulaci planety podporovanou UI prostřednictvím iniciativy „Cíl Země“

3. čtvrtletí

prozkoumat klíčové ukazatele výkonnosti k určování a měření nepříznivého dopadu UI na životní prostředí

Využívat novou generaci UI ke zlepšování zdraví

vytvořit infrastrukturu pro propojení evropských databází vysoce kvalitních lékařských snímků

vytvořit evropský prostor pro data z oblasti veřejného zdraví

v rámci HE zveřejnit výzvy pro řešení řízená poptávkou a využívající UI pro klinické potřeby

Udržet vedoucí postavení Evropy: strategie pro robotiku ve světě UI

v rámci DEP a HE zveřejnit výzvy v oblasti robotiky směřující k nové generaci robotiky využívající UI

zřídit specializovanou observatoř pro politiku v oblasti robotiky na podporu strategie pro robotiku

provádět přezkum legislativních překážek

Zajistit, aby se veřejný sektor stal průkopníkem využívání UI

navrhnout datový prostor pro zadávání veřejných zakázek

spustit Program na zavádění UI pro veřejný sektor

zahájit zavádění a rozšiřování digitálních dvojčat měst využívajících UI

4. čtvrtletí

Uplatňovat UI v oblasti prosazování práva, migrace a azylu

vytvořit společný evropský prostor pro bezpečnostní data za účelem prosazování práva

1. čtvrtletí

financovat projekt UNICRI na vytvoření globálního souboru nástrojů pro donucovací orgány

1. čtvrtletí

Pomocí UI zajistit bezpečnější a méně znečišťující mobilitu

navrhnout plán UI pro mobilitu

vytvořit spoluprogramované evropské partnerství pro kooperativní, propojenou a automatizovanou mobilitu (CCAM)

Podporovat UI pro udržitelné zemědělství

vytvořit evropské partnerství veřejného a soukromého sektoru pro „zemědělství dat“

vytvořit datový prostor pro zemědělství

datum zahájení, první výzva nebo spuštění programu nastává v označeném roce

Podrobné údaje o plánovaných opatřeních naleznete v kapitolách koordinovaného plánu

2. čtvrtletí

datum zahájení, první výzva nebo spuštění programu nastává v označeném čtvrtletí

HE = Horizont Evropa, rámcový program pro výzkum a inovace

Pokračující opatření

DEP = Digitální Evropa, program financování digitálních technologií

Nepředpokládá se žádné opatření

Dodatek 2
Analýza vnitrostátních strategií a investic do UI²⁷¹

Přehled vnitrostátních strategií

Tabulka 1
Vnitrostátní strategie UI – členské státy EU a Norsko (podle data původního přijetí)

Zdroj: služba AI Watch – Evropská komise²⁷².

Strategii přijalo celkem 19 členských států (nejnověji Španělsko a Polsko, v prosinci 2020) a Norsko. Některé členské státy (např. Finsko, Kypr a Německo) svou původní strategii již aktualizovaly a přezkoumaly²⁷³.

Vnitrostátní strategie pro UI a podpůrné politiky se liší ve strategickém přístupu, míře podrobnosti navrhovaných opatření a v odvětvovém zaměření.

Členské státy při vypracování svých vnitrostátních strategií pro UI použily různé přístupy, od rámcové strategie na vysoké politické úrovni, zahrnující mnoho různých politických iniciativ, až po operativní strategie s konkrétními opatřeními a přiděleným rozpočtovým krytím.

Například aktualizace německé strategie pro UI provedená v roce 2020 reaguje na nový vývoj v oblasti UI, směřuje iniciativy do pěti oblastí činnosti a doplňuje 87 opatření, která spolková vláda zamýšlí provést do roku 2022. V rámci německého balíčku opatření na oživení po pandemii COVID-19 spolková vláda Německa zvýšila svůj finanční závazek na UI o 2 miliardy EUR na 5 miliard EUR do roku 2025²⁷⁴. Strategie Estonska obsahuje komplexní přehled stávajících a navrhovaných opatření politiky spolu s jejich cíli, lhůtami a odhadovaným rozpočtem. Strategie Španělska navrhuje 30 opatření v šesti oblastech činnosti, včetně značných finančních prostředků pro společnosti ve formě podpory a veřejného a soukromého rizikového a rozvojového kapitálu. Strategie rovněž předpokládá program Zelená UI, jehož cílem je podporovat vypracování účinných algoritmů a jejich využívání k řešení problémů v oblasti životního prostředí.

Některé členské státy zařadily opatření na podporu rozvoje a zavádění UI v rámci jiných strategií digitalizace. Například bulharská koncepce rozvoje umělé inteligence vychází z vnitrostátního strategického dokumentu „Digitální transformace Bulharska (2020–2030)“, který byl schválen v červenci 2020, a zohledňuje opatření rozvoje a zavádění UI, která jsou plánována v některých odvětvových strategiích. Připravovaná belgická vnitrostátní strategie je kombinací tří regionálních strategií (v souladu s rozdělením pravomocí v zemi) s jejich vlastním zaměřením a prioritami a federálním zaměřením a prioritami.

Vnitrostátní politiky se také liší, pokud jde o to, která odvětví jsou z hlediska opatření prioritní. Některé členské státy (např. Malta a Slovensko) zaujaly horizontální přístup a konkrétní prioritní odvětví neurčily. Jiné státy se zaměřily na hospodářská odvětví, jež mají vysoký růstový potenciál nebo poskytují konkurenční výhodu, např. Francie a Itálie uvádějí opatření v širokém spektru dobře rozvinutých odvětví, která jsou pro jejich ekonomiku důležitá. Nejčastěji jsou ve vnitrostátních strategiích pro UI uváděna odvětví výroby, zdravotnictví, zemědělství, veřejné správy, dopravy, logistiky, vzdělávání a energetiky. Kromě hlavních odvětví aplikace UI některé členské státy naplánovaly činnosti například v námořním odvětví (Kypr), v oblasti předpovídání počasí (Německo), umění a kultury (Itálie), biologické rozmanitosti (Portugalsko), justice (Lotyšsko) a módy (Španělsko). Některé státy mají velmi specifické zaměření na zavádění UI a upřednostňují konkrétní odvětví, např. energetiku (Litva) nebo vodohospodářství (Nizozemsko).

Výhled – připravovaná vnitrostátní opatření

Rakousko předpokládá zveřejnění své strategie do konce 2. čtvrtletí roku 2021, v závislosti na konečné politické koordinaci. Strategie vymezuje rámcové podmínky úspěšného, odpovědného a bezpečného využívání UI ve všech oblastech života v souladu s evropskými požadavky na důvěryhodnou UI. Cíle rakouské strategie jsou zformulovány v úzké koordinaci a komplexní shodě se základy UI, cíli a společným opatřením Evropské unie. Hlavní oblasti zájmu budou zahrnovat regulační rámec (etika, právní aspekty), bezpečnost a zabezpečení UI, stanovení norem, infrastrukturu UI, využívání a sdílení dat, podmínky výzkumu, vývoje a inovací, přenos a zavádění UI, spolupráci mezi školstvím, výzkumem a podniky, společenský dialog a vytváření povědomí a UI ve veřejném sektoru.

Belgie: v období let 2017 až 2019 byly přijaty a zavedeny tři regionální strategie a programy v oblasti UI. V červnu 2020 schválily zprávu věnovanou formulaci společného, celostátního akčního plánu pro UI všechny belgické subjekty. Vzhledem k tomu že pro federální vládu je přijetí plánu jednou z priorit, probíhají v tomto směru diskuse mezi všemi příslušnými orgány. Cílem je vytvořit ucelený politický rámec, který by podpořil synergie mezi různými oblastmi politiky a různými příslušnými subjekty.

Bulharsko: rada ministrů přijala v prosinci 2020 vnitrostátní strategický dokument (Koncepce rozvoje UI v Bulharsku do roku 2030).

Chorvatsko připravilo návrh národního plánu rozvoje umělé inteligence na období 2021–2025. Národní plán navrhla pracovní skupina, která tento dokument dokončí rozpracováním konkrétních opatření, což má být hotovo do konce roku 2021. V návrhu národního plánu byly zohledněny hlavní směry klíčových strategických dokumentů na úrovni EU: koordinovaného plánu v oblasti umělé inteligence a bílé knihy o umělé inteligenci.

Česko bude aktualizovat vnitrostátní strategii v oblasti UI v souladu s novým koordinovaným plánem.

Dánsko v současné době zvažuje nejlepší způsob, jak řešit a v případě potřeby revidovat stávající vnitrostátní strategii pro UI z roku 2019.

Estonská strategie skončí v červenci 2021. Estonsko ji v roce 2021 přezkoumá a aktualizuje. Strategie předčila očekávání a Estonsko zaznamenává široké přijetí a využívání UI – ve veřejném sektoru bylo zavedeno více než 50 případů využití UI, S rostoucím počtem případů využití UI se značně zlepšily kompetence/dovednosti související s UI. Dosud však existují legislativní otázky, které je třeba vyřešit a dále na nich pracovat, například odstranění zastaralých norem s cílem umožnit automatizovaná správní řízení.

Finsko začalo v listopadu 2020 uskutečňovat aktualizovaný vnitrostátní program v oblasti UI. Program UI 4.0 podporuje rozvoj a zavádění UI a jiných digitálních technologií ve společnostech, zejména v malých a středních podnicích, se zvláštním důrazem na průmyslová odvětví.

Francie v roce 2018 zahájila první fázi francouzské vnitrostátní strategie v oblasti UI s rozpočtem 800 milionů EUR na tři roky, přitom silný důraz (třetinu výdajů) kladla na zintenzívnění výzkumu, byly vytvořeny interdisciplinární instituty 3IA, navýšeno financování 180 pracovníků s doktorským titulem a otevřeno zařízení s peta-kapacitními superpočítači. Ve druhé fázi strategie (2021–2022) jsou hlavními prioritami vývoj vestavěné UI a důvěryhodné UI v kritických systémech s cílem posílit vnitrostátní průmyslovou základnu a současně urychlení digitální a ekologické transformace podniků díky UI. Důležitým směrem bude také vzdělávání a rekvalifikace v oblasti UI.

Německo aktualizovalo svou strategii v prosinci 2020. Přezkum představuje průběžnou bilanci, poukazuje na příslušný vývoj na vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni a stanoví konkrétní opatření, která je třeba provést do konce roku 2022. Zpráva a o aktualizaci se zaměřuje na tyto oblasti činnosti: výzkum, znalosti a odborné znalosti, přenos a aplikace, regulační rámec a společnost. Nové iniciativy se mimoto budou zaměřovat na udržitelnost, ochranu životního prostředí / klimatu, zvládání pandemií a mezinárodní/evropskou spolupráci.

Řecko pokročilo směrem k dokončení vnitrostátní strategie v oblasti UI a odhaduje, že ji bude mít hotovou do konce dubna 2021. Zadavatelem a koordinátorem strategie je řecké ministerstvo pro digitální správu. Načasování bylo přizpůsobeno tak, aby zohledňovalo nouzovou situaci v důsledku pandemie COVID-19 a reformu řecké vlády od ledna 2021.

Maďarská strategie v oblasti UI byla zveřejněna v září 2020 a vychází z podkladů obdržených od členských organizací maďarské Koalice pro UI. Strategie si klade za cíl komplexní přístup v celém hodnotovém řetězci UI, jako je rozvoj maďarské ekonomiky založené na datech, rozvoj nezbytné infrastruktury, rozsáhlé činnosti v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, motivace k zavádění řešení založených na UI (v soukromé i veřejné sféře) a také regulační prostředí, které stanoví správný poměr mezi bezpečností a inovacemi. Plnění odvětvových cílů je založeno na mnohostranné spolupráci mezi příslušnými subjekty, tj. v oblasti zemědělství, dopravy, zdravotnictví a veřejné správy.

Irsko předpokládá, že svou strategii zveřejní ve 2. čtvrtletí roku 2021, pokud pro to budou splněny nezbytné podmínky. Klíčové oblasti zaměření budou zahrnovat: společenské příležitosti a výzvy UI, podporu přijetí UI irskými podniky, využití UI ve veřejném sektoru, silný inovační ekosystém UI, vzdělávání v oblasti UI, dovednosti a talenty, podpůrnou datovou, digitální a telekomunikační infrastrukturu a správní a regulační rámec (včetně lidských práv, etických aspektů a standardů).

Lotyšsko svou strategii, zveřejněnou v únoru 2020, momentálně zavádí. Klíčovými iniciativami, které jsou v současné době naplánovány, jsou digitalizace s důrazem na UI, doplnění nových jazykových párů pro systémy strojového překladu, zlepšování dovedností v oblasti zpracování přirozeného jazyka, analytické nástroje strojového učení pro vyšetřování trestné činnosti a vývoj modelu proaktivních služeb pro občany založeného na UI.

Litva v současné době zvažuje přezkum a v případě potřeby aktualizaci stávající vnitrostátní strategie pro UI z roku 2019. Plánují se investiční opatření na podporu rozvoje jazykových zdrojů pro použití v UI, jakož i režimy podpory pro začínající podniky v oblasti UI a pro podniky provádějící transformace UI.

Lucembursko v listopadu 2019 zveřejnilo výzvu k předkládání projektů určenou ministerstvům, která mají předložit návrhy iniciativ založených na UI, které jim pomohou optimalizovat nebo rozšířit jejich služby. Na výzvu bylo předloženo celkem 14 projektů od sedmi různých správních orgánů: šest vítězných týmů obdrželo finanční prostředky na nastartování svého projektu spolu s pokyny ohledně zadávání zakázek, vypracování návrhu a výběru poskytovatelů služeb. Ověření koncepce a modelu provedené po šesti až devíti měsících vývoje pomůže určit, zda by se projekt měl dále rozvinout. Finalisty hodnotil a byl jim nápomocen také tým právních expertů specializujících se na oblast dat a technologií. Tato zkušenost přináší orgánům veřejné správy v Lucembursku trvalou hodnotu. Na počátku roku 2021 byla vyhlášena druhá výzva. Kromě toho do Lucemburska oficiálně dorazil bezplatný kurz „Základy UI“. Jiným důležitým prvkem strategie bylo zahájení veřejné konzultace o UI na konci roku 2020, jejíž výsledky budou zveřejněny na konci dubna 2021.

Nizozemsko provádí činnosti podle vnitrostátního strategického akčního plánu pro UI. Ve 2. čtvrtletí roku 2021 bude následovat celková aktualizace vnitrostátní strategie pro digitalizaci (a UI). Důraz bude kladen na požadavky týkající se UI zaměřené na člověka, živý ekosystém výzkumu a inovací (partnerství veřejného a soukromého sektoru), lidský kapitál, mezinárodní spolupráci, zavádění (malé a střední podniky) a aplikace: využití ve veřejném sektoru, inteligentní průmysl a UI pro společenské výzvy: zdraví, transformace energetiky, zemědělství, mobilita.

Polsko v prosinci 2020 přijalo „Politiku rozvoje umělé inteligence v Polsku od roku 2020“. Politika je zaměřena na činnosti ve společenské oblasti, v oblasti vzdělávání, vědy, podnikání, veřejných záležitostí a mezinárodních vztahů v rámci strategické mise chránit lidskou důstojnost lidí a podporovat podmínky spravedlivé hospodářské soutěže ve světovém soupeření. Polsko zavádí etický rámec důvěryhodné UI a uvádí do chodu mechanismus prospívajícího polského ekosystému UI v jeho etickém, právním, technicko-operačním a mezinárodním rozměru. Zřídilo centrum koordinované správy pod záštitou předsedy vlády, který vykonává funkci ministra pro digitální záležitosti. Centrum se skládá z pracovní skupiny pro prosazování politiky UI, vědeckého výboru ad hoc pro UI, střediska pro sledování dopadů UI na trh práce, střediska pro sledování dopadů UI na mezinárodní politiku, pracovní skupiny pro právní otázky a ministerského výboru pro digitalizaci.

Rumunsko vyvinulo značné úsilí zaměřené na navržení vnitrostátního rámce politiky v oblasti UI a jeho provádění. V roce 2020 začalo uskutečňovat projekt financovaný z prostředků EU, jehož cílem je vytvořit vnitrostátní rámec pro oblast UI na období 2021–2027. Rámec pro UI bude mimo jiné obsahovat prvky, jako je rozvoj vzdělávání a dovedností v oblasti UI, zintenzívnění výzkumu, vývoje a inovací v oblasti UI v akademické i průmyslové sféře, rozšiřování spolupráce na rozvoji infrastruktur UI, přijetí etických parametrů UI a parametrů ochrany dat na úrovni osvědčených postupů, a pokryje priority v těchto pilířích týkající se kybernetické bezpečnosti. Při této činnosti budou využity odborné znalosti vlády, akademické obce a soukromého sektoru, bude podpořena službami technologické a právní konzultace a vyústí ve vnitrostátní strategický rámec pro UI. Tento cíl bude plněn v průběhu let 2021 a 2022.

Slovensko bude svá opatření v oblasti UI zveřejněná v akčním plánu aktualizovat v souladu s revidovaným koordinovaným plánem.

Slovinsko se nachází v závěrečné fázi přijetí vnitrostátního programu pro UI 2020–2025, jehož cílem je rozšířit výzkumné poznatky o UI shromážděné za více než 40 let vnitrostátního výzkumu UI do nových inovativních výrobků a služeb v šesti prioritních oblastech, se zaměřením na celý životní cyklus inovací a vytvoření pulzujícího ekosystému v zemi, který zajistí odpovídající informovanost veřejnosti, sadu dovedností a důvěru v UI. Vnitrostátní program pro UI zahrnuje deset strategických cílů, včetně konkrétních opatření k jejich dosažení, k nimž patří přímá podpora výzkumu, inovací a zavádění, podpora rozvoje dynamického ekosystému pro inovace a zavádění UI, zajištění odpovídajících digitálních dovedností, účinná regulace, důvěra veřejnosti a náležitá mezinárodní spolupráce.

Španělská vnitrostátní strategie pro umělou inteligenci 2021–2023, přijatá v prosinci 2020, usiluje o to, aby UI přispívala k upevňování sociálního státu, a poskytuje potřebná data a prostředky na podporu inovací a technologického rozvoje. Strategie stanoví komplexní přístup, což společnost na průlom vyvolaný UI připraví pomocí odpovídajících dovedností a důvěryhodného rámce, zatímco výzkumná komunita má za úkol poskytnout inovativní řešení, jež budou poté přijata hodnotovými řetězci, včetně malých a středních podniků. Jeden z klíčových prvků strategie, udržitelnost, je podporován programem Zelená UI, který je zaměřen na účinnost algoritmů a jejich využívání k řešení problémů v oblasti životního prostředí.

Švédsko pracuje na strategii zajištění bezpečného přístupu k otevřeným datům jako strategickému zdroji, a to s respektem k předpisům o ochraně údajů a soukromí a na základě předpokladu, že data jsou základní podmínkou pro to, aby bylo možné potenciál UI a jiných digitálních inovací využít. Strategie bude zveřejněna v roce 2021 a je důležitým doplňkem dříve zveřejněné vnitrostátní strategie v oblasti UI.

Norsko zveřejnilo svou strategii v lednu 2020. Strategie řeší důležitá témata v oblasti UI, jako jsou data a správa dat, jazykové zdroje, infrastruktura pro komunikaci a výpočetní techniku, výzkum a vysokoškolské vzdělávání, dovednosti a inovace využívající UI ve veřejném i soukromém sektoru. Stanoví etické zásady rozvoje a využívání důvěryhodné UI v Norsku. Strategie byla dobře přijata a vláda nyní pracuje na tom, aby četné politické iniciativy v ní obsažené realizovala. Důležitým milníkem bylo zahájení činnosti regulačního pískoviště pro UI Úřadem pro ochranu dat v prosinci 2020.Prioritou jsou také data a přístup k datům a v březnu 2021 byla předložena parlamentu bílá kniha a ekonomice založené na datech.

Švýcarsko nemá specializovanou strategii pro UI. Některé aspekty uplatňování UI však řeší nová strategie „Digitální Švýcarsko“, která byla přijata v září 2020. Švýcarská vláda dále v listopadu 2020 vydala zvláštní pokyny pro oblast UI, jejichž cílem je poskytnout federální správě a agenturám pověřeným správními úkoly všeobecný orientační rámec a zajistit ucelenou politiku v oblasti UI. Plánuje se pravidelně vyhodnocovat, jak jsou pokyny uplatňovány, a dále je rozvíjet.

Investice členských států do UI

Mnohé vnitrostátní strategie v oblasti UI obsahují odhady potřebných investic nebo přidělují podrobný rozpočet na konkrétní akce. Čísla se velmi liší a jejich porovnání je obtížné, jelikož jsou předkládána podle různých časových rámců a v různém složení. Určitou představu o řádové velikosti přidělených finančních prostředků poskytnou níže uvedené informace:

Německá vláda na provádění německé strategie v období 2019–2025 původně vyčlenila 3 miliardy EUR; nyní tuto částku zvýšila na 5 miliard EUR.
Francouzská vláda na rozvoj UI do konce roku 2022 věnuje 1,5 miliardy EUR.
Dánsko vyčlenilo 200 milionů DKK (cca 27 milionů EUR) do investičního fondu na testování, rozšiřování a zavádění UI ve veřejném sektoru, se zvláštním důrazem na zdravotní péči, veřejnou správu a zelenou transformaci.
Španělsko vyčlenilo 600 milionů EUR na období 2021–2023 a předpokládá, že zmobilizuje soukromé investice ve výši 3,3 miliardy EUR. Na rok 2021 je v rozpočtu naplánována částka 330 milionů EUR.
Švédská inovační agentura Vinnova v roce 2020 financovala projekty UI za 675 milionů SEK (cca 67,5 milionu EUR). Celková částka na projekty UI, které agentura Vinnova pomáhala financovat, činila 1,350 miliardy SEK (cca 135 milionů EUR), z toho 50 % mohlo být soukromé financování nebo financování z jiných vnitrostátních programů. Ve státním rozpočtu na inovace a výzkum na období do roku 2024 bylo vyčleněno nejméně 550 milionů SEK (cca 55 milionů EUR) na výzkum a inovace v oblasti digitálních technologií a UI a jejich využívání a dopad na společnost.
Nizozemská strategie ve své příloze uvádí, že roční vládní rozpočet na inovace a výzkum v oblasti UI se odhaduje na 45 milionů EUR za rok. V roce 2019 tento rozpočet činil 64 milionů EUR. V roce 2020 Nizozemsko poskytlo dalších 23,5 milionu EUR na partnerství veřejného a soukromého sektoru Nizozemská koalice pro UI. V dubnu 2021 byl schválen investiční program, který má v příštích letech maximalizovat možnosti UI pro nizozemskou ekonomiku a společnost investováním další částky ve výši až 276 milionů EUR.
Finská vláda uvádí údaje o výši investic do různých stěžejních politik, např. přidělila na období čtyř let 100 milionů EUR na program „podnikání v oblasti UI“. Finské Středisko pro umělou inteligenci obdrželo 8,3 milionu EUR na financování stěžejních projektů v letech 2019–2022.
Slovinsko za účelem plnění strategických cílů v oblasti UI v návrhu svého vnitrostátního programu pro UI do roku 2025 vyčleňuje z veřejných prostředků investici ve výši 110 milionů EUR.
V České republice od přijetí vnitrostátní strategie pro UI v roce 2019 podpořily Technologická agentura České republiky, Grantová agentura České republiky (zdroje státního rozpočtu) a další několik projektů celkovou částkou 120 milionů EUR.

1 Evropská komise, sdělení Koordinovaný plán v oblasti umělé inteligence (COM(2018) 795 final).

2 Evropský přístup k UI, včetně hodnot, na jejichž základě chce EU pokročit v rozvoji a zavádění UI, je stanoven ve sdělení Evropské komise Umělá inteligence pro Evropu (COM(2018) 237 final) a v dokumentu Bílá kniha o umělé inteligenci – evropský přístup k excelenci a důvěře (COM(2020) 65 final).

3 Declaration of Cooperation on Artificial Intelligence (Prohlášení o spolupráci v oblasti umělé inteligence), podepsané všemi členskými státy a Norskem, duben 2018.

4 Každá kapitola tohoto dokumentu začíná stručným přehledem opatření a programových dokumentů, které byly po přijetí koordinovaného plánu z roku 2018 přijaty na úrovni EU.

5 Existují i jiné nástroje financování EU, např. programy politiky soudržnosti, které by mohly těžit z rozvoje a zavádění technologií UI. Komise je připravena poskytnout členským státům technickou podporu z Nástroje pro technickou podporu na pomoc s přezkumem a aktualizací vnitrostátních strategií. Viz nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zavádí Nástroj pro technickou kontrolu (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 1).

6 Nástroj pro oživení a odolnost je dosud největším stimulačním balíčkem financovaným z rozpočtu EU. Poskytne členským státům v klíčových počátečních letech oživení předsunutou finanční podporu ve formě půjček a grantů v bezprecedentní výši 672,5 miliardy EUR, přičemž 20 % z těchto finančních prostředků se navrhuje vyčlenit na „digitální cíl“. Tento „cíl digitálních výdajů“, který odpovídá částce až 134 miliard EUR v životním cyklu Nástroje pro oživení a odolnost, by mohl být rozhodujícím faktorem při zvyšování investic, např. do budování datových, cloudových a výpočetních infrastruktur, do posilování excelence v oblasti výzkumu, na podporu inovací, testování a experimentování a do zvyšování jejich využívání veřejnou správou a podniky.

7 Např. v oblasti zpracování přirozeného jazyka (jedna z nejrychleji se rozvíjejících oblastí UI) se největší modely rozrostly více než 1500násobně (počet parametrů se zvýšil ze 100 milionů v roce 2018 na 175 miliard v roce 2020); stateof.ai 2020). Pokrok v technologiích UI ovlivňuje celý digitální dodavatelský řetězec. Vyvíjeny a uváděny na trh jsou nové součásti (např. zdokonalené grafické procesory a neuromorfní čipy), nové výpočetní koncepce (edge computing – zpracování dat na okraji sítě a data-driven computing – výpočty založené na datech), nová datová infrastruktura a nové aplikace.

8 Ve světovém měřítku počet podniků využívajících UI v posledních čtyřech letech vzrostl o 270 % a jen v loňském roce se ztrojnásobil. Gartner, Gartner survey shows 37 per cent of organisations have implemented AI in some form (Z průzkumu společnosti Gartner vyplývá, že UI v nějaké formě zavedlo 37 procent organizací), 2019.

9 Viz např. Výzkumná služba Evropského parlamentu, Evropská dividenda ve výši dva biliony eur: Přehled nákladů vyplývajících z neexistence společného evropského postupu, 2019–24. Z nedávného posouzení evropské přidané hodnotyEuropean framework on ethical aspects of artificial intelligence, robotics and related technologies (Evropský rámec etických aspektů umělé inteligence, robotiky a souvisejících technologií) je zřejmé, že pouze společný rámec EU pro etiku v oblasti UI (v porovnání s individuálními opatřeními členských států) může do roku 2030 vytvořit dodatečný HDP ve výši 294,9 miliardy EUR a 4,6 milionu dalších pracovních míst (Evas, T, výzkumná služba Evropského parlamentu, 2020).

10 Bílá kniha o umělé inteligenci – evropský přístup k excelenci a důvěře (COM(2020) 65 final).

11 Technologie UI stále více ovlivňují všechna hospodářská odvětví. Tento přezkum koordinovaného plánu z roku 2021 navrhuje šest oblastí politiky pro cílená společná opatření. Výběr oblastí politiky vychází z analýzy vnitrostátních strategií pro UI, dvoustranných konzultací, návrhů členských států a dostupných důkazů o zavádění UI a vývoji na trhu. Další revize koordinovaného plánu zváží, zda bude v případě potřeby nutné doplnit další oblasti pro společná opatření.

12 Komise se v bílé knize o umělé inteligenci z roku 2020 (COM(2020) 65 final) a v koordinovaném plánu v oblasti umělé inteligence z roku 2018 (COM(2018) 795 final) zavázala, že navrhne členským státům revizi koordinovaného plánu.

13 Všechna opatření musí být plně v souladu s právními předpisy EU o hospodářské soutěži, a zejména o státní podpoře.

14 Tuto výzvu obsahovaly také závěry Rady z února 2019 (Rada Evropské unie, Závěry o koordinovaném plánu v oblasti umělé inteligence, 6177/19, 11. února 2019).

15 Viz dodatek 1 k tomuto dokumentu a připravovaná zpráva služby AI Watch Společného výzkumného střediska (JRC) o vnitrostátních strategiích pro UI (2021).

16 Popis služby AI Watch viz „přehled přijatých opatření“ v příštím, bezprostředně následujícím oddíle.

17 Technická podpora členským státům, která jim má pomoci při revizi a aktualizaci vnitrostátních strategií, je dostupná prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2021/240.

18 Viz také oblast činnosti č. 2, která se týká partnerství veřejného a soukromého sektoru a excelence ve výzkumu.

19Tento oddíl zahrnuje hlavní opatření. Komise rovněž uspořádala četné technické semináře o UI s odborníky z různých skupin zúčastněných stran. O výsledcích seminářů se dále diskutovalo, například na online konferenci o ekosystémech excelence a důvěry v říjnu 2020.

20 Informační webová stránka High-Level Expert Group on Artificial Intelligence (Odborná skupina na vysoké úrovni pro umělou inteligenci) (listopad 2020).

21 Ethics guidelines for trustworthy AI (Etické pokyny pro zajištění důvěryhodnosti UI) (2019). Pokyny předkládají soubor sedmi klíčových požadavků, jež by systémy UI měly splňovat, aby mohly být považovány za důvěryhodné. K posouzení, zda jsou jednotlivé klíčové požadavky splněny, poslouží zvláštní seznam otázek. Požadavky jsou: 1) lidský faktor a dohled; 2) technická spolehlivost a bezpečnost; 3) ochrana soukromí a správa dat; 4) transparentnost; 5) rozmanitost, nediskriminace a spravedlnost; 6) dobré sociální a environmentální podmínky a 7) odpovědnost.

22 The policy and investment recommendations for trustworthy AI (Politická a investiční doporučení pro důvěryhodnou UI) (2020).

23 V červenci 2020, po rozsáhlé konzultaci a testování s podniky a jinými zúčastněnými stranami, tato skupina zveřejnila dokument Assessment list for trustworthy artificial intelligence (ALTAI) for self-assessment (Kontrolní seznam pro důvěryhodnou umělou inteligenci (ALTAI) pro účely posouzení vlastními silami) (2020). Tento nástroj pro sebehodnocení převádí zásady EU týkající se UI do podoby kontrolního seznamu, který poskytuje vodítko vývojářům a provozovatelům UI.

24 Report of the High-Level Expert Group on the Impact of the Digital Transformation on EU Labour Markets (Zpráva odborné skupiny na vysoké úrovni pro dopad digitální transformace na trhy práce v EU) (duben 2019).

25 Liability for artificial intelligence and other emerging digital technologies (Odpovědnost za umělou inteligenci a další vznikající digitální technologie), závěrečná zpráva (2019).

26 Ethics of Connected and Automated Vehicles (Etické aspekty propojených a automatizovaných vozidel), zpráva nezávislých odborníků (červen 2020).

27European Aviation High Level Group on AI (Evropská skupina na vysoké úrovni pro UI v letectví).

28 Sdělení Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti (COM(2020) 789 final).

29Odborná skupina pro UI v oblasti vnitřních věcí (zřízená v roce 2020) zajišťuje pravidelný dialog a výměnu názorů mezi orgány z členských států a zemí přidružených k Schengenu.

30 Multidisciplinární Ad hoc expertní skupina pro témata z oblasti kybernetické bezpečnosti související s UI Agentury Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA). Zpráva AI Cybersecurity Challenges: Threat Landscape for Artificial Intelligence (Výzvy pro kybernetickou bezpečnost v oblasti UI: prostředí hrozeb pro umělou inteligenci), zveřejněná v prosinci 2020, zdůraznila potřebu zabezpečit systémy UI proti vnějším rizikům pro kybernetickou bezpečnost a proti zneužívání a poukázala na rostoucí možnosti využití UI na podporu kybernetické bezpečnosti. Nedávno přijatá Strategie kybernetické bezpečnosti EU pro digitální dekádu (JOIN(2020) 18 final) zdůraznila, že současné prostředí hrozeb je spojeno s geopolitickým napětím ohledně kontroly výkonných a strategických technologií, jako je UI.

31 Služba AI Watch (kterou provozuje Společné výzkumné středisko (JRC) Komise) pracuje koordinovaně s členskými státy; v roce 2019 byla zřízena řídící skupina složená ze zástupců členských států, která se schází dvakrát do roka.

32Např. o vnitrostátních strategiích pro UI, o UI a zdravotnictví, o využití a dopadu UI ve veřejných službách, monitorování vývoje technologií UI, pracovní definici UI, časové ose historie UI a analýze celosvětového prostředí pro UI včetně interaktivního přehledu ukazatelů.

33 Všechny zprávy a analýzy služby AI Watch jsou veřejně dostupné a lze je připomínkovat na webovém portálu AI Watch. Přehled o činnostech služby AI Watch – viz její zpráva 2019 activity report (Zpráva o činnosti za rok 2019).

34 Další informace o platformě pro inovativní veřejné služby viz webová stránka Actions (Akce). Tato platforma nyní uvádí 43 konkrétních případů využití UI ve veřejných službách v Evropě.

35 Cílem projektu pokročilých technologií pro průmysl je analyzovat a systematicky sledovat zavádění pokročilých technologií v průmyslu v celé EU. Tvůrcům politik, zástupcům průmyslu a akademické obci poskytuje: statistická data o tvorbě a využívání pokročilých technologií, analytické zprávy o technologických trendech, odvětvových poznatcích a výrobcích, analýzy politických opatření a politických nástrojů týkajících se zavádění pokročilých technologií, analýzy technologických trendů v konkurenčních ekonomikách a přístup k technologickým a inovačním centrům v zemích EU.

36Evropská komise, European enterprise survey on the use of technologies based on artificial intelligence (Evropský průzkum mezi podniky týkající se využívání technologií založených na umělé inteligenci), informační webová stránka (červenec 2020). Tento průzkum představuje první kvantitativní přehled za celou EU týkající se zavádění technologií UI v evropských podnicích. Jde o důležitý nástroj pro sledování přijímání umělé inteligence v členských státech a další posuzování výzev, jimž podniky čelí v interní organizaci i zvnějšku.

37 Eurostat, výsledky zveřejněné 21. ledna 2020, datový soubor ISOC_EB_AI.

38 Evropská komise, Summary report of the findings (Souhrnná zpráva o zjištěních) (2020), všechny příspěvky k veřejné konzultaci jsou k dispozici na specializované webové stránce.

39 Viz oddíl „Rozšiřovat výměnu a spolupráci prostřednictvím Skupiny členských států pro UI a digitalizaci evropského průmyslu“ níže.

40 Toto online fórum má více než 4 000 členů, kteří zastupují akademickou obec, podniky a průmysl, občanskou společnost, občany EU a tvůrce politik. Členové Aliance pro UI například poskytli podrobnou zpětnou vazbu k etickým pokynům pro zajištění důvěryhodnosti UI vytvořeným odbornou skupinou na vysoké úrovni pro umělou inteligenci.

41 Přehled o Alianci pro UI viz Evropská komise, The European AI Alliance (Evropská aliance pro UI), informační webová stránka (2020).

42 Na prvním shromáždění Aliance pro UI se sešlo 500 členů, kteří se vyjádřili k tvorbě politik Komise v oblasti UI. Druhé shromáždění s více než 1 900 účastníky diskutovalo o hlavních zjištěních veřejné konzultace o bílé knize o UI a o budoucích perspektivách budování evropského přístupu excelence a důvěry. Semináře, které se během této akce konaly, zahrnovaly témata jako biometrická identifikace, UI a odpovědnost, požadavky na důvěryhodnou UI, posuzování shody v oblasti UI, normy a vysoce rizikové aplikace UI.

43 Modul pro UI byl zařazen do dotazníku na rok 2021 a data budou k dispozici v lednu 2022.

44 Patří mezi ně například index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) a Digitální kompas 2030 a s nimi spojené činnosti monitorování představené ve sdělení Digitální kompas 2030:evropské pojetí digitální dekády (březen 2021).

45 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla týkající se umělé inteligence (akt o umělé inteligenci) a mění určité legislativní akty Unie, COM(2021) 206.

46 Skupina se scházela dvakrát za rok. Podpůrná skupina Sherpa se scházela každé 2–3 měsíce.

47 Vzhledem k tomu, že oblasti činnosti podle plánu se vyvíjejí, skupina doplní horizontální přístup tematickými skupinami a tematickými/odvětvovými semináři.

48 Viz například iniciativa německých digitálních center.

49 Např. nizozemská koalice pro UI a maďarská koalice pro UI.

50 Činnosti související s daty v rámci programu Horizont Evropa budou prováděny ve spolupráci se spoluprogramovaným evropským partnerstvím pro UI, data a robotiku, viz kapitola 4. Některá témata budou zahrnovat zejména výzkum a vývoj nových technologií pro sdílení dat ve společných evropských datových prostorech.

51 Viz například zpráva o posouzení dopadů a podpůrná studie připojené k návrhu nařízení o správě dat (listopad 2020).

52 S cílem posílit spolupráci a spojit síly k využívání cloudu nové generace podepsalo 27 členských států EU v říjnu 2020 Společné prohlášení o budování cloudu nové generace pro podniky a veřejný sektor v EU.

53 Evropská komise, Evropská strategie pro data, (COM(2020) 66 final).

54 Podrobněji viz Evropská komise, Experts say privately held data available in the European Union should be used better and more (Podle odborníků by se v Evropské unii měla lépe a více využívat data v držení soukromých subjektů), informační webová stránka (červen 2020).

55 Podrobněji viz Evropská komise, Meetings of the Expert Group on Business-to-Government Data Sharing (Zasedání odborné skupiny pro sdílení dat mezi podniky a veřejnou správou), informační webová stránka, září 2020.

56 Evropská komise, Návrh nařízení o evropské správě dat (COM(2020) 767 final).

57 Aby podpořila sdílení dat mezi podniky, hodlá Komise rovněž prostřednictvím programu Digitální Evropa podpořit vytváření odvětvových datových prostorů, které budou mít technické a správní mechanismy pro sdílení dat mezi podniky, výzkumníky a veřejnými organizacemi.

58 Komise například v roce 2021 schválí evropský prostor pro data z oblasti veřejného zdraví, který doplní akt o správě dat konkrétními pravidly používání dat ve zdravotnictví.

59 Viz Pracovní program Komise na rok 2021 (s. 4) a jeho příloha (bod 6).

60 Na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56). Viz také kapitola 14 o UI ve veřejném sektoru.

61 Viz například informace o projektu GAIA-X: A Federated Data Infrastructure for Europe (GAIA-X: sjednocená datová infrastruktura pro Evropu) a také Declaration Building the next generation cloud for businesses and the public sector in the EU (Prohlášení o budování cloudu nové generace pro podniky a veřejný sektor v EU) z října 2020.

62 Evropská komise, Evropská strategie pro data (COM(2020) 66 final).

63 Komise může zvážit zřízení dalších společných evropských datových prostorů v jiných odvětvích.

64 Příklady složky reforem a investic – rozšíření kapacit.

65 Předpokládá se, že množství dat vytvářených veřejnými orgány, podniky a občany se v období 2018–2025 pětinásobně zvýší.

66 Také výpočetní síla exponenciálně rostla. Stále sofistikovanější umělá inteligence bude od hardwaru vyžadovat větší výpočetní výkon. Jeden úkol strojového učení může vyžadovat sílu tisíců počítačů. Speciální urychlovače strojového učení, jako jsou grafické procesory (GPU), takové zavádění umožnily.

67 Od doby, kdy začaly být používány specializované urychlovače strojového učení, UI každé tři až čtyři měsíce zdvojnásobuje svou výkonnost, zejména díky optimalizaci hardwaru.

68 Zejména v aplikacích UI využívajících edge computing (vzhledem k prudkému růstu počtu připojených zařízení v bodě použití) má zásadní význam maximální energetická účinnost, a mnohé funkce umělé inteligence proto musí spíše než v softwaru probíhat v hardwaru.

69 V této oblasti výzkumu mohou poskytovat převratně vysokou energetickou účinnost nové technologie inspirované mozkem, jako je neuromorfní výpočetní technika.

70 Další informace viz webová stránka Komise o Nástroji pro oživení a odolnost.

71 Evropská komise, sdělení Roční strategie pro udržitelný růst 2021 (COM(2020) 575 final).

72 Member States join forces for a European initiative on processors and semiconductor technologies (Členské státy spojují síly pro evropskou iniciativu v oblasti procesorů a polovodičových technologií).

73 „AI for digitising industry“ (UI pro digitalizaci průmyslu) (AI4DI).

74 „Development of process technology and hardware platforms for neuromorphic computing“ (Vývoj technologií zpracovávání a hardwarových platforem pro neuromorfní výpočetní techniku) (TEMPO).

75 „AI for new devices and technologies at the edge“ (UI pro nová zařízení a technologie na okraji) (ANDANTE).

76 Další informace viz webová stránka společného podniku ECSEL .

77 Viz Joint declaration on processors and semiconductor technologies (Společné prohlášení o procesorech a polovodičových technologiích).

78 O klíčových digitálních technologiích viz také kapitola 4, část Výhled.

79 Partnerství byla poprvé zavedena v roce 2002 v rámci Evropského výzkumného prostoru s cílem překonat roztříštěnost výzkumné činnosti. Jsou financována v rámci programu Horizont 2020, a od roku 2021 v rámci programu Horizont Evropa.

80 BDVA je sdružení evropské komunity v oblasti dat velkého objemu, které zahrnuje vedoucí evropské organizace a společnosti v oblasti výzkumu a inovací, včetně poskytovatelů dat, jejich uživatelů a analytiků. Partnerství veřejného a soukromého sektoru fungovalo v letech 2016–2020 na základě výzev k předkládání návrhů v rámci části programu Horizont 2020 „Vedoucí postavení v průmyslu“.

81 Cílem partnerství SPARC bylo zajistit dlouhodobější závazek investovat do dané oblasti s cílem vypracování společného plánu pro robotiku v Evropě a identifikovat prostředky k uskutečnění tohoto plánu s veřejnou podporou. Iniciativa zahrnovala opatření pokrývající celý inovační cyklus od výzkumu přes výzkum a vývoj řízený průmyslem až po testování inovativních robotických technologií a jejich pilotní nasazení v reálných situacích.

82 Exakapacitní výpočetní technika je schopná provádět miliardu miliard (10¹⁸) operací za sekundu.

83 Smluvní partnerství veřejného a soukromého sektoru pro vysoce výkonnou výpočetní techniku spojilo poskytovatele technologie a její uživatele prostřednictvím sdružení ETP4HPC a center excelence pro výpočetní aplikace. Smluvní partnerství veřejného a soukromého sektoru se zaměřilo na technologie a využívání a aplikace evropské strategie pro vysoce výkonnou výpočetní techniku spolu s odbornou přípravou, vzděláváním a rozvojem dovedností. Evropská komise, Návrh nařízení Rady, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku, COM(2020) 569 final.

84 Společný podnik ECSEL.

85 Photonics21.

86 Factories of the Future Roadmap (Plán továren budoucnosti), The European Factories of the Future Research Association (Evropské výzkumné sdružení Továrny budoucnosti), informační webová stránka (leden 2021).

87 Spoluprogramovaná a institucionalizovaná partnerství zřízená v rámci programu Horizont Evropa, viz informační webová stránka European Partnerships in Horizon Europe.

88 Spoluprogramované partnerství, viz webová stránka European Partnership on Artificial Intelligence, Data and Robotics (Evropské partnerství pro umělou inteligenci, data a robotiku).

89 Návrh partnerství mimo jiné zdůrazňuje důležitost zapojení sociálních partnerů do tohoto partnerství veřejného a soukromého sektoru.

90 Vize tohoto partnerství, jeho celkové cíle, hlavní technické/netechnické priority, oblasti investic a plán výzkumu, inovací a zavádění jsou uvedeny v programu strategického výzkumu, inovací a zavádění, kterým se budou jeho činnosti řídit od roku 2021. Předpokládá se, že memorandum o porozumění pro zahájení činnosti partnerství veřejného a soukromého sektoru bude podepsáno v dubnu 2021.

91 Procesy fotonového zobrazování jsou tím, co umožňuje UI „vidět“. Fotonové technologie použité v UI zahrnují systémy fotonových snímačů a zpracování obrazu, např. vysoce spolehlivé rozpoznávání s krátkou prodlevou pro roboty / autonomní systémy a inteligentní kamerové platformy s vestavěným zpracováním obrazu; podrobněji viz European Partnership on Photonics (Evropské partnerství v oblasti fotoniky) (předloha návrhu, 26. května 2020).

92 Přehled všech partnerství veřejného a soukromého sektoru plánovaných v rámci programu Horizont Evropa viz Evropská komise, Coherence and synergies of candidate European partnerships under Horizon Europe (Soudržnost a synergie kandidátů na evropská partnerství v rámci programu Horizont Evropa) (říjen 2020). V rámci klastru 4 („digitální oblast, průmysl a výzkum vesmíru“) je naplánováno 10 partnerství veřejného soukromého sektoru.

93 Sdružení BDVA jako jeden ze soukromých členů společného podniku EuroHPC a klíčový partner v evropském partnerství pro UI, data a robotiku bude významně přispívat ke sladění strategií a plánů v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, dat velkého objemu a UI v Evropě. Partnerství bude dále spolupracovat s jinými evropskými partnerstvími odpovídajícího strategického významu, např. s partnerstvími pro klíčové digitální technologie, „Made in Europe“, pro kooperativní, propojenou a automatizovanou mobilitu a s Aliancí pro inovace v oblasti internetu věcí, a bude usilovat o rozvoj užších vztahů s nimi.

94 Mezinárodními aspekty se zabývá kapitola 7. Zpráva služby AI Watch „TES analysis of AI Worldwide system in 2009-2018“ (Analýza TES celosvětového ekosystému UI v období 2009–2018) poukazuje na silné evropské výzkumné prostředí v oblasti UI, přičemž EU zaujímá celosvětově vedoucí postavení v počtu subjektů zabývajících se pokročilým výzkumem UI. Připravovaná zpráva, která se týká období 2009–2020, označuje EU za region s nejvyšším počtem strategických výzkumných subjektů v síti spolupráce v oblasti patentů a publikací.

95 Odhad na základě údajů ze září 2020.

96 Tyto sítě usilují o pokrok ve výzkumu, sbližování různorodé akademické obce zaměřené na UI v Evropě a podporu nových talentů. Fungují tři roky (až na jednu, která funguje čtyři roky). Tato práce je založena na silné podpoře výzkumu ze strany EU financované programem Horizont 2020 a Evropskou radou pro výzkum.

97 Podrobněji viz webové stránky projektů AI4Media, ELISE, Humaine-AI-net, TAILOR a VISION (koordinační a podpůrná akce).

98 Podrobněji viz klastr 4 programu Horizont Evropa: („UI, data a robotika v praxi“).

99 Podrobněji viz sdružení BDVA, Release of the SRIDA for the AI, Data and Robotics PPP (Zveřejnění programu strategického výzkumu, inovací a zavádění pro partnerství veřejného a soukromého sektoru pro UI, data a robotiku), informační webová stránka (2020).

100 Digitální technologie do svého podnikání úspěšně integrovalo pouze 17 % MSP (ve srovnání s 54 % velkých podniků). (Pracovní skupina č. 1 pro centra pro digitální inovace, Report from the working group meeting on access to finance (Zpráva z jednání pracovní skupiny o přístupu k financování), březen 2018).

101 Testovací a experimentální zařízení budou poskytovat podporu MSP pro usnadnění rovného přístupu.

102 Centra pro digitální inovace jsou jednotná kontaktní místa, která pomáhají podnikům, aby jejich obchodní/výrobní procesy, výrobky nebo služby využívající digitální technologie byly konkurenceschopnější.

103 Evropský účetní dvůr, Digitalizace evropského průmyslu: Ambiciózní iniciativa, jejíž úspěch závisí na pokračujícím odhodlání EU, vlád a podniků ji naplnit, Zvláštní zpráva č. 19 (2020).

104 Evropská komise, European Digital Innovation Hubs in Digital Europe programme (Evropská centra pro digitální inovace v programu Digitální Evropa) (22. října 2020).

105 Evropská centra pro digitální inovace budou úzce spolupracovat se sítí Enterprise Europe Network, Evropskou platformou spolupráce mezi klastry, iniciativou Startup Europe a jinými relevantními subjekty. Viz Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky (COM(2020) 103 final).

106 První evropskou platformu „UI na vyžádání“ vyvíjí projekt AI4EU financovaný z programu Horizont 2020, který byl zahájen v roce 2019. Další zaváděcí činnosti platformy a propojení s testovacími a experimentálními zařízeními a s Evropskými centry pro digitální inovace se předpokládají v rámci programu Digitální Evropa.

107 Např. algoritmy, softwarové rámce, vývojové nástroje, součásti, moduly, data, výpočetní prostředky, prototypové funkce.

108 To je v souladu se zásadami spolufinancování stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Digitální Evropa na období 2021–2027 (COM(2018) 434 final – 2018/0227 (COD); dohoda byla dosažena dne 15. prosince 2020, nařízení dosud nebylo vyhlášeno v Úředním věstníku.

109 Ke zřízení regionální a/nebo vnitrostátní digitální platformy, která spojí odborníky v oblasti UI, poskytovatele řešení a podniky (včetně MSP a začínajících podniků) by bylo možné využít Nástroj pro oživení a odolnost / Evropský fond pro regionální rozvoj a/nebo vnitrostátní fondy. Následující oddíl popisuje, jak mohou vývojáři UI využívat také program InvestEU nebo jiné stávající struktury financování.

110 Spolu s Evropským fondem pro strategické investice (EFSI) a Evropským investičním fondem (EIF).

111 First six Artificial Intelligence and Blockchain Technology funds backed by InnovFin raise a total of EUR 700 million (Prvních šest fondů pro umělou inteligenci a technologii blockchain podporovaných nástrojem InnovFin shromáždilo celkem 700 milionů EUR) (říjen 2020).

112 Tento nástroj financování podporuje podniky, které působí v oblasti UI, a technologie, které UI přímo doplňují, jako je blockchain, internet věcí a robotika. Další informace viz Evropská investiční banka, EIB Group provides EUR 150 million to support artificial intelligence companies (Skupina EIB poskytne 150 milionů EUR na podporu podniků v oblasti umělé inteligence) (2020).

113 Většina financování Evropské rady pro inovace je založena na přístupu „zdola nahoru“, který je koncipován tak, aby umožňoval podporu jakýchkoli technologií a inovací, které jdou napříč různými technologickými, odvětvovými a aplikačními obory nebo které představují nová vědecká a technologická paradigmata.

114 Na roky 2019–2020 měl pilotní projekt ERI Accelerator celkový rozpočet více než 1,3 miliardy EUR. Viz Evropská komise, Evropská rada pro inovace, informační webová stránka.

115 EIC - EIT: Working closer together for Europe's innovators (ERI–EIT: Užší spolupráce ve prospěch inovátorů v Evropě) (leden 2021).

116 Investiční pokyny programu InvestEU v oddíle věnovaném strategickým investicím do kritické infrastruktury uvádí UI jako prioritní oblast investic do digitálních technologií.

117 První taková akce bude uspořádána na Digitálním shromáždění v rámci portugalského předsednictví (první polovina roku 2021).

118 Iniciativa The EU Startup Nation Standard (Norma EU pro začínající podniky) se zaměřuje na politiky členských států, které by umožnily růst začínajících podniků v Evropě.

119 Podle McKinseyho (Shaping the digital transformation in Europe (Formování digitální transformace v Evropě), 2020) by kumulativní dodatečný příspěvek nových digitálních technologií včetně UI k HDP mohl v EU do roku 2030 dosáhnout 2,2 bilionu EUR (zvýšení o 14,1 % oproti roku 2017). Společnost PwC (Sizing the prize: What’s the real value of AI for your business and how can you capitalise?) (Stanovení ceny: jaká je skutečná hodnota UI pro váš podnik a jak ji můžete kapitalizovat?), 2017) dochází na globální úrovni k téměř identické předpovědi růstu (15,7 bilionů USD).

120 Přehled viz např. posouzení dopadů připojené k návrhu evropského přístupu k UI (připravuje se).

121 Bílá kniha o umělé inteligenci – evropský přístup k excelenci a důvěře (COM(2020) 65 final).

122 „Ekosystém důvěry“ se zaměřuje na opatření k zajištění toho, aby byla UI rozvíjena etickým způsobem; „ekosystém excelence“ se zaměřuje na opatření na podporu odpovědného investování, inovací a zavádění UI. S cílem podpořit „ekosystém důvěry“ Komise spolu s tímto přezkumem koordinovaného plánu v oblasti UI předkládá návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci (akt o umělé inteligenci) a mění určité legislativní akty Unie, COM(2021) 206.

123 Evropská komise, European enterprise survey on the use of technologies based on artificial intelligence (Evropský průzkum mezi podniky týkající se využívání technologií založených na umělé inteligenci) (červenec 2020). Nedostatek dovedností u stávajících pracovníků označilo za zásadní překážku 45 % respondentů a obtíže při najímání nových pracovníků se správnými dovednosti 57 % respondentů. Podle některých odhadů průmyslu by se evropská populace odborníků v oblasti UI mohla více než zdvojnásobit, pokud by byly zavedeny nové a konkrétní příležitosti k učení, LinkedIn 2020.

124 Craglia (Ed.) Artificial intelligence a European perspective (Umělá inteligence – Evropská perspektiva), Zpráva JRC z oblasti vědy a politiky (2018).

125 Rovněž akademické instituce členských států rozšířily svou nabídku specializovaného vzdělávání v oblasti UI na vysokých školách. Například počet magisterských specializovaných kurzů v oboru UI se v roce 2019 oproti roku 2018 zvýšil o 10 %. V nabídce je nyní přibližně 260 takových kurzů. Analýza viz např. Righi, R. et al., Academic Offer of Advanced Digital Skills in 2019-20. International Comparison. Focus on Artificial Intelligence, High Performance Computing, Cybersecurity and Data Science (Nabídka pokročilých digitálních dovedností v akademických institucích v letech 2019–20. Mezinárodní srovnání. Důraz na umělou inteligenci, vysoce výkonnou výpočetní techniku, kybernetickou bezpečnost a datovou vědu), Technická zpráva JRC, 2020.

126 Analýza viz např. Righi, R. et al., Academic Offer of Advanced Digital Skills in 2019-20. International Comparison. Focus on Artificial Intelligence, High Performance Computing, Cybersecurity and Data Science (Nabídka pokročilých digitálních dovedností v akademických institucích v letech 2019–20. Mezinárodní srovnání. Důraz na umělou inteligenci, vysoce výkonnou výpočetní techniku, kybernetickou bezpečnost a datovou vědu), Technická zpráva JRC, 2020.

127 Evropská komise, sdělení Roční strategie pro udržitelný růst 2021 (COM(2020) 575 final). Článek 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vyzývá k tomu, aby cíle rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí pro všechny byly začleněny do národního plánu pro oživení a odolnost. To je zvlášť důležité například v souvislosti s rozvojem a prohlubováním digitálních dovedností a dovedností v oblasti UI u žen a dívek.

128 Plán zejména zahrnuje řadu podpůrných činností, které by mimo jiné měly nepřímo usnadnit rozvoj dovedností v oblasti UI, včetně opatření zaměřených na: zlepšení vysokorychlostního internetového připojení pro vzdělávání, podporu digitální kapacity škol a podporu inovací využíváním nově vznikajících technologií, jako je UI, k lepšímu učení a výuce, zlepšení výuky informatiky a informatického myšlení prodloužením úspěšných projektů, jako jsou přeshraniční pracovní stáže studentů v oblasti digitálních příležitostí (Digital Opportunity Traineeships), jejichž účelem je zlepšení jejich digitálních dovedností. Pilotní verze tohoto projektu za dva roky oslovila 16 000 studentů.

129 Evropský týden programování je spontánní iniciativa, jejímž cílem je poutavým způsobem přiblížit programování a digitální gramotnost všem (2021). Pro začínající učitele jsou rovněž k dispozici výukové programy a učební plány pro hravé experimentování a robotiku.

130 Evropský týden programování; do konce roku 2020 se Týdne programování zúčastnilo více než 14 milionů mladých lidí, z toho téměř třetinu tvořily dívky. V roce 2021 Evropský týden programování poskytne bezplatný rozsáhlý otevřený online kurz základů UI pro školy a pro učitele. K dispozici jsou také výukové programy a učební plány pro zavádění UI ve školních třídách.

131 Evropská komise, Universities, SMEs and researchers join forces to deliver new Master courses in AI (Vysoké školy, MSP a výzkumníci spojují síly pro vytvoření nových magisterských kurzů o UI), 2021.

132 Tato iniciativa bude podpořena z Nástroje pro propojení Evropy, spuštěna má být v roce 2021.

133 O odborné skupině na vysoké úrovni pro umělou inteligenci viz oddíl 1.2.

134 Viz Skills-OVATE: Skills Online Vacancy Analysis Tool for Europe (Skills OVATE: online nástroj pro analýzu volných pracovních míst a dovedností pro Evropu).

135 Jedno z doporučení předložených v Pracovním dokumentu JRC 2021 (připravuje se) pro usnadnění vzájemného uznávání je např. vytvořit značku EU pro magisterské programy, jež pokrývají nezbytný obsah týkající se UI, který má být považován za „magisterský program EU v oblasti UI“.

136 Towards a vibrant European network of AI excellence (Na cestě k dynamické evropské síti excelence v oblasti UI) (říjen 2020).

137 V minulosti (období 2014–2020) individuální stipendia a výměny pracovníků z oblasti výzkumu a inovací v rámci akcí „Marie Curie-Skłodowska“ přitahovaly nejvíce projekty související s UI (384 stipendia, 76 výměny), následované sítěmi inovativní odborné přípravy (102) a činnostmi COFUND (12). Přehled projektů UI financovaných v rámci akcí „Marie Curie-Skłodowska“ programu Horizont 2020 a diskuse o nich, viz např. Výkonná agentura pro výzkum, Meeting Report and Key Messages for Policy Consideration (Záznam z jednání a klíčová sdělení k politické úvaze), Zasedání klastru Umělá inteligence, 2020.

138 Evropská komise, Sdělení „Nový EVP pro výzkum a inovace“ (COM(2020) 628 final). Viz také Evropská komise, Gender Equality a Strengthened Commitment in Horizon Europe (Rovnost žen a mužů – posílený závazek v programu Horizont Evropa), únor 2021.

139 Moduly UI jsou obsaženy pouze ve 3 % ze všech magisterských kurzů v oboru podnikání (Academic offer of advanced digital skills in 2019-2020 (Nabídka pokročilých digitálních dovedností v akademických institucích v letech 2019–2020), Společné výzkumné středisko).

140 Viz výše, s. 24.

141 Viz oddíl 1.2.

142Návrhy Komise uvedené v bílé knize o UI z roku 2020 vyvolaly rozsáhlou veřejnou konzultaci ohledně toho, jak rozvíjet ekosystémy excelence a důvěry v UI v Evropě.

143 S členskými státy byly rovněž konzultovány možné překážky bránící rozvoji UI, které vyplývají z pravidel v oblasti hospodářské soutěže a státní podpory. Výsledky neposkytly důkazy o tom, že tato pravidla představují překážky.

144 Viz oddíl 1.2.

145 Komise pokyny podpořila ve sdělení Budování důvěry v umělou inteligenci zaměřenou na člověka (COM(2019) 168 final).

146 Odborná skupina Evropské komise na vysoké úrovni pro UI, Kontrolní seznam pro důvěryhodnou umělou inteligenci pro účely posouzení vlastními silami, 2020.

147 K tomu došlo v prosinci 2018 po zveřejnění prvního návrhu pokynů, ke kterému v průběhu otevřené konzultace přišlo více než 500 připomínek. O odborné skupině na vysoké úrovni pro UI viz Ethics guidelines for trustworthy AI (Etické pokyny pro zajištění důvěryhodnosti UI), (2019).

148 Práce Společného výzkumného střediska se dále mimo jiné zaměřovala na důvěryhodnou UI a na aspekty studií týkajících se dopadu UI na lidské chování, mezi něž patřil dopad UI na povolání, sociální roboty a vývoj člověka, diverzita v oblasti UI a další. HUMAINT. Understanding the impact of Artificial intelligence on human behaviour (Pochopení dopadu umělé inteligence na lidské chování).

149 Například v bílé knize o UI bylo uvedeno, že Komise zkoumá specifické výzvy UI v oblasti zdravotní péče.

150 JOIN(2020) 18 final.

151Evropská komise, sdělení „Maximální využití inovačního potenciálu EU. Akční plán pro duševní vlastnictví na podporu oživení a odolnosti EU“. Viz například M. Iglesias et al., Intellectual property and artificial intelligence – a literature review (Duševní vlastnictví a umělá inteligence – průzkum literatury) (Zpráva Jednotného výzkumného střediska, 2019), která rozebírá možné důsledky využívání UI pro právní rámec duševního vlastnictví. Viz také „Copyright and new technologies: copyright data management and artificial intelligence“ (Autorské právo a nové technologie: správa dat v oblasti autorských práv a umělá inteligence) (SMART 2019/0038) a „Trends and development in AI: challenges to the IPR framework“ (Trendy a vývoj v oblasti UI: výzvy pro rámec práv duševního vlastnictví) (SMART 2018/0052). Posledně uvedená práce informuje o aktuálním stavu ochrany autorských práv a patentového práva u děl vzniklých za pomoci UI a bude použita jako výchozí bod pro podrobnější zkoumání a diskusi o možnostech politiky a řešeních. Viz také studie o uplatňování směrnice o obchodním tajemství v kontextu ekonomiky založené na datech (GRO/SME/20/F/206).

152 Na tuto otázku se speciálně zaměřila část veřejné konzultace k bílé knize o UI a rovněž konzultace v rámci posouzení dopadů v souvislosti s návrhem regulačního rámce.

153 Viz hodnocení směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25 července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky, SWD(2018) 157 final, které je připojeno ke zprávě Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o uplatňování této směrnice, COM(2018) 246; viz také zpráva o dopadech umělé inteligence, internetu věcí a robotiky na bezpečnost a odpovědnost, COM(2020) 64.

154 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o strojních zařízeních, COM(2021) 202.

155 Návrh na revizi směrnice o obecné bezpečnosti výrobků hodlá Komise přijmout ve druhém čtvrtletí roku 2021. Kromě toho se předpokládá, že Komise v brzké budoucnosti přijme prováděcí akty podle směrnice o rádiových zařízeních 2014/53/EU s cílem zavést určité nové požadavky týkající se ochrany dat a soukromí, kybernetické bezpečnosti a nepříznivých vlivů na síť a boje proti podvodům,

156 Například Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) může aktualizovat přehled forem hrozeb pro kybernetickou bezpečnost v oblasti UI s ohledem na technologický vývoj a nové výzvy.

157Strategie kybernetické bezpečnosti EU pro digitální dekádu (JOIN(2020) 18 final).

158 Společné sdělení o posílení příspěvku EU k multilateralismu založenému na pravidlech (únor 2021).

159 Např. OECD principles on AI (Zásady OECD pro umělou inteligenci), které přijaly členské státy OECD v rámci dokumentu OECD Council Recommendation on Artificial Intelligence (Doporučení Rady OECD k umělé inteligenci) (OECD/LEGAL/0449) v květnu 2019, AI Dialogue (Dialog o UI) v rámci pracovní skupiny pro digitální ekonomiku za předsednictví Saúdské Arábie ve skupině G20 s cílem pomoci prosadit Zásady skupiny G20 pro UI (2019), Unesco’s draft Recommendation on the Ethics of Artificial Intelligence (návrh doporučení UNESCO k etickým aspektům umělé inteligence) a ITU’s AI for Good Global Summit (celosvětový summit ITU „UI pro dobro“), vedoucí akční, globální a inkluzivní platforma OSN pro UI.

160 Malicious uses and abuses of artificial intelligence (Zneužívání umělé inteligence a její používání k nekalým účelům), Europol, společná zpráva UNICRI a Trend Micro (2021).

161 Plonck, A., The Global Partnership on AI takes off – at the OECD (Globální partnerství v oblasti UI startuje – v OECD), 9. července 2020 .

162 OECD, OECD Network of Experts on AI (ONE AI) (Síť odborníků OECD pro UI (ONE AI), informační webová stránka (2020).

163 Viz Evropská komise: European Commission and OECD collaborate on global monitoring and analysis of Artificial Intelligence developments (Evropská komise a OECD spolupracují na globálním monitorování a analýze rozvoje umělé inteligence), informační webová stránka (únor 2020).

164 Viz článek 5, článek 10 a čl. 26 odst. 2 postoje Evropského parlamentu P9_TC1-COD(2016) 295 k předběžné dohodě dosažené v listopadu 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ohledně konečného znění (přepracovaného) nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití. Očekává se, že Rada schválí aktualizované nařízení v průběhu dubna 2021, předtím, než bude moci vstoupit v platnost (90 dnů po jeho zveřejnění).

165 JOIN(2020) 22 final.

166 Evropská komise, Joint Statement on the 17th European Union – United States Information Society Dialogue (Společné prohlášení o 17. dialogu mezi Evropskou unií a Spojenými státy o informační společnosti), informační webová stránka (červenec 2020).

167 Patří sem diskuse na pracovní úrovni a na vysoké úrovni s americkou Národní bezpečnostní komisí pro umělou inteligenci, příspěvky v procesu transatlantického dialogu organizovaného CEPS a Brookingsovým institutem a příspěvky na akcích zabývajících se zpracováním biometrických informací a rozpoznávání obličeje.

168 WIPO, WIPO begins public consultation process on artificial intelligence and intellectual property policy (WIPO zahajuje proces veřejné konzultace o umělé inteligenci a politice v oblasti duševního vlastnictví), informační webová stránka (13. prosince 2019).

169 Podrobnosti o projektu viz Evropská komise: Advancing Collaboration and Exchange of Knowledge Between the EU and Japan for AI-Driven Innovation in Manufacturing (Posilování spolupráce a výměny znalostí mezi EU a Japonskem v oblasti inovací ve výrobě založených na UI), informační webová stránka, 2020.

170 Podrobněji viz například Imaging COVID-19 AI initiative (Iniciativa „Zobrazování COVID-19 pomocí UI“). Jedná se o evropský projekt několika center na podporu počítačové tomografie (CT) v diagnostice COVID-19, konkrétně použití technologie UI s hlubokým učením k automatizovanému zjišťování a klasifikaci onemocnění COVID-19 na snímcích počítačové tomografie a posuzování závažnosti onemocnění u pacientů pomoci kvantifikace postižení plic. Projekt podporuje Evropská společnost lékařské zobrazovací informatiky (EuSoMII).

171 Viz například De Nigris S. et al., AI and digital transformation: early lessons from the COVID-19 crisis (UI a digitální transformace: první poučení z krize COVID-19), Zpráva JRC z oblasti vědy a politiky, 2020.

172 Evropská komise, Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final, prosinec 2019.

173 Rada pro životní prostředí se na zasedání dne 17. prosince 2020 zabývala dvojí společenskou výzvou digitální a ekologické transformace v bodě Digitalizace ve prospěch životního prostředí – závěry Rady, 17. prosince 2020, a řešila potenciální přímé a nepřímé nepříznivé environmentální dopady UI, důležitost toho, aby členské státy sdílely zkušenosti a poznatky, které získaly v souvislosti s rozvojem a využíváním UI pro životní prostředí.

174 Prohlášení ministrů, A Green and Digital Transformation of the EU (Ekologická a digitální transformace EU), březen 2021.

175 Viz například Evropská komise, Digitální řešení pro nulové znečištění, k širší diskusi o řešeních založených na UI v různých konfiguracích, včetně výroby a zemědělství za účelem dosažení „nulového znečištění“ (připravuje se, jaro 2021).

176 Více o UI ve veřejném sektoru viz kapitola 14.

177 V rámci programu Digitální Evropa. Podrobněji o evropských datových prostorech viz kapitola 2 a Evropská komise, Evropská strategie pro data, únor 2020.

178 Iniciativa Cíl Země bude do značné míry využívat datové fondy programu Copernicus poskytované družicemi Sentinel a produkty služeb programu Copernicus. Řešení v oblasti UI vyvinutá iniciativou Cíl Země zase přispějí ke zlepšování programu Copernicus.

179 Digitální dvojčata budou odborným a laickým uživatelům poskytovat cílený přístup k vysoce kvalitním informacím, službám, modelům, scénářům, prognózám a vizualizacím (např. modelování strategií a scénářů přizpůsobení se změně klimatu pro účely řízení rizik přírodních katastrof v souvislosti s extrémními povětrnostními a geofyzikálními událostmi). Sjednocená platforma pro modelování a simulaci založená na cloud computingu poskytne přístup k datům, výkonné výpočetní infrastruktuře, softwaru, aplikacím UI a analýzám. Viz Evropská komise, informační stránka Destination Earth (DestinE) (Cíl Země).

180 Partnerství veřejného a soukromého sektoru pro UI, data a robotiku (viz kapitola 4) rovněž přispěje k posílení odvětvového dialogu o UI v rámci svého příspěvku k Zelené dohodě.

181 Viz Evropská komise, Green public procurement (Zelené veřejné zakázky) a Green public Procurement criteria for Data centres, server rooms and cloud services, (Kritéria pro zelené veřejné zakázky na datová centra, serverové místnosti a cloudové služby), informační webové stránky, 2020.

182 Např. činnost Mezinárodní telekomunikační unie (International standards for an AI-enabled future (Mezinárodní normy pro budoucnost založenou na UI), 2020).

183 Podrobná analýza viz De Nigris S. et al., AI uptake in health and Healthcare, 2020 (Zavádění UI v oblasti zdraví a zdravotní péče, 2020), Technická zpráva služby AI Watch JRC, 2020.

184 UI může umožnit vhled do dat k podpoře diagnózy a léčby, ale konečnou volbu musí vždy činit klinický lékař (lidský dohled).

185 Systémy UI umožňují pacientům sledovat své zdraví a zlepšují přístup ke zdravotní péči, a to i v odlehlých oblastech nebo oblastech s nízkými příjmy. „Digitální dvojčata“ lidí (tj. nejmodernější personalizované modely, jež zobrazují cílové aspekty fyziologie, funkce, chování atd. lidských bytostí) mohou zlepšit prevenci, ranou diagnózu a účinné léčení chorob.

186 Např. ve sdělení Komise připojeném k dokumentu Declaration of Cooperation on AI (Prohlášení o spolupráci v oblasti UI) (10. dubna 2018), v Bílé knize o UI, v dokumentu Ethics Guidelines for Trustworthy AI (Etické pokyny pro zajištění důvěryhodnosti UI) (8. duben 2019) a v koordinovaném plánu z roku 2018.

187Nástroje UI se rovněž používají ke zlepšení dohledu a péče; přehled projektů podporovaných Komisí viz Digital health technologies addressing the pandemic (Digitální zdravotnické technologie v boji proti pandemii), informační webová stránka (2020).

188 Systémy UI byly využívány k řešení různých aspektů pandemie, např. stěžejní projekt Exscalate4CoV si klade za cíl sledovat vývoj nových způsobů léčby onemocnění COVID-19. Viz webová stránka Komise Actions in response to coronavirus pandemic: data, artificial intelligence and supercomputers (Opatření v reakci na pandemii koronaviru: data, umělá inteligence a superpočítače).

189 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

190 The von der Leyen Commission’s priorities for 2019-2024 (Priority Komise předsedkyně von der Leyenové na období 2019–2024).

191 Cíle a podniknuté kroky viz informační webová stránka Komise European health data space (Evropský prostor pro data z oblasti veřejného zdraví).

192 Plán Komise, Digital health data and services – the European health data space (Digitální zdravotnická data a služby – evropský prostor pro data z oblasti veřejného zdraví), 2020.

193 Evropská komise, Farmaceutická strategie pro Evropu, 2020.

194 Balíček evropské zdravotní unie: COM(2020) 724, COM(2020) 725, COM(2020) 726, COM(2020) 727.

195 Digitální transformace ovlivňuje objevování, vývoj, výrobu, získávání důkazů, hodnocení, dodávky a užívání léčivých přípravků. Spadají sem systémy založené na umělé inteligenci pro prevenci, diagnostiku, lepší léčbu, kontrolu léčby a data pro individualizované léčivé přípravky a další aplikace ve zdravotnictví.

196 https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_21_342

197 Na základě této výzvy byly vybrány čtyři projekty, které byly zahájeny v roce 2020 (ProCAncer-I, CHAIMELEON, EuCanImage a INCISIVE).

198 Podrobněji o této plánované iniciativě viz Digital health data and services – the European health data space (Digitální zdravotnická data a služby – evropský prostor pro data z oblasti veřejného zdraví), 2020.

199 Evropská komise, Evaluation and revision of the general pharmaceutical legislation (Hodnocení a revize obecných farmaceutických právních předpisů), 2021.

200 EU4Health 2021–2027 – vize zdravější Evropské unie.

201 O pojmu otevřené strategické autonomie viz oddíl 2.1 sdělení Komise o „otevřené, udržitelné a sebevědomé obchodní politice“.

202 Robotika bude podporovat větší účinnost, optimalizaci, kvalitu a udržitelnost v oblasti průmyslu i služeb. Srov. N. Duch-Brown a F. Rossetti (2021), Evolution of the EU market share of robotics: data and methodology (Vývoj podílu EU na trhu s robotikou: data a metodika). Technická zpráva JRC.

203 Podíl evropské populace ve věku nad 65 let se zvýší z 20 % v roce 2018 na 31 % v roce 2100. Podrobněji viz informační webová stránka Eurostatu.

204 Zillner, S. et al., Strategic Research, Innovation and Deployment Agenda, AI, Data and Robotics Partnership (Agenda strategického výzkumu, inovací a zavádění, partnerství pro UI, data a robotiku). Třetí vydání, září 2020. Projekty BDVA, euRobotics, ELLIS, EurAI a CLAIRE.

205 Evropská komise, sdělení Akční plán pro synergie mezi civilním, obranným a kosmickým průmyslem, (COM(2021) 70 final). Akční plán stanoví, že „Komise v rámci svých služeb vytvoří Observatoř EU pro kritické technologie“.

206 Viz kapitola 4.

207 UI může podporovat demokratické procesy například zlepšováním rozhodovacích procesů, analýzy dat nebo účasti a zapojení občanů. Příklady účasti občanů viz Savaget, P., Chiarini, T. a Evans, S., Empowering political participation through artificial intelligence (Posílení politické účasti pomocí umělé inteligence). Science and Public Policy, 46(3), 2019.

208 O opatřeních veřejného sektoru v oblasti udržitelné UI viz kapitola 9.

209 Jak bylo navrženo v bílé knize o UI.

210 Zpráva služby AI Watch JRC o vnitrostátních strategiích pro UI (má být zveřejněna v roce 2021).

211 Misuraca, G. a Van Noordt, C., AI Watch – Artificial intelligence in public services (Umělá inteligence ve veřejných službách), Zpráva JRC z oblasti vědy a politiky (2020).

212 Společný projekt s JRC prostřednictvím studie služby AI Watch. Studie rovněž vytvoří přehled příslušných aplikací, které již v členských státech existují, a pomůže pochopit dopad a přidanou hodnotu ve prospěch poskytování veřejných služeb.

213 Podrobněji viz platforma eTranslation Nástroje pro propojení Evropy.

214 V březnu 2020 byl tento webový portál zpřístupněn také MSP; dnes je mezi uživateli již bezmála tolik MSP jako orgánů veřejné správy.

215 Viz webová stránka ISA² Evropské komise – Bringing new technologies in the public sector – AI related actions in ISA² programme (Interoperability solutions for public administrations, businesses and citizens) (Zavádění nových technologií ve veřejném sektoru – Akce týkající se UI v programu ISA² (řešení interoperability pro orgány veřejné správy, podniky a občany)) (2018).

216 Viz Evropská komise, Innovative public services action (Akce Inovativní veřejné služby), informační webová stránka (2018).

217 Evropská komise, Study on the use of innovative technologies in the justice field (Studie o používání inovativních technologií v oblasti soudnictví), září 2020.

218 Webináře jsou pořádány podle sdělení Digitalizace soudnictví v EU (COM(2020) 710 final) ze dne 2. prosince 2020.

219 Viz bílá kniha o UI.

220 Program na zavádění UI bude most budovat pořádáním akcí a vytvářením příležitostí pro propojení nabídky a poptávky. Nástroje jako dialogy, programovací maratony a zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi umožní dodavatelům lépe reagovat na požadavky veřejné zakázky a veřejným orgánům umožní lépe pochopit trh a formulovat cílené veřejné zakázky.

221 V souladu s článkem 40 směrnice o zadávání veřejných zakázek (2014/24/EU) budou veřejní zadavatelé zveřejňovat o zahájení transparentních, nediskriminačních předběžných tržních konzultací v rámci celé EU předběžná oznámení na portálu Tenders Electronic Daily (TED).

222Viz Evropská komise, Evropská strategie pro data, (COM(2020) 66 final).

223 Data na úrovni EU (oznámení o zadání zakázek na portálu TED) a otevřené datové soubory členských států.

224 Očekávaný výsledek probíhající práce služby AI Watch týkající se přijetí UI ve veřejném sektoru.

225 Místní digitální dvojčata jsou virtuální zobrazení fyzických aktiv určitého města spojených s daty. Tato digitální dvojčata se mohou zaměřit na extrémní povětrnostní události, územní plánování nebo řešení krizí. K efektivnějšímu fungování města lze použít strojové učení s vytvářením simulací, modelů nebo prováděním monitorování v reálném čase. Evropská komise, Workshop Report: Digital Twins of cities (Zpráva o pracovním setkání: digitální dvojčata měst), 2020.

226 Iniciativa „Open and Agile Smart Cities (OASC)“ (Otevřená a agilní inteligentní města), MIM 5: Fair AI and Algorithms (MIM 5: Spravedlivá UI a algoritmy) (2020).

227 „Join, boost, sustain – the European way of digital transformation in cities and communities“ (Přidat se, podpořit, vydržet – evropský způsob digitální transformace měst a obcí); Podrobněji viz informační webová stránka Living-in.EU movement (hnutí Living-in.EU).

228 Vzhledem k důležitosti této oblasti politiky a potřebě zajistit ochranu základnách práv se aplikace UI v oblasti prosazování práva, migrace a azylu nikdy nepoužívají jako samostatný „činitel s rozhodovací pravomocí“. Systémy UI se používají k tomu, aby například pomáhaly zajistit stopy pro vyšetřování nebo posouzení v konkrétní situaci, avšak konečné rozhodnutí vždy přijímá člověk.

229 O používání aplikací UI v oblasti vnitřních věcí v členských státech viz např. Společné výzkumně středisko, Artificial Intelligence in public services (Umělá inteligence v oblasti veřejných služeb), JRC (2020).

230 Studie Artificial intelligence in public services (Umělá inteligence v oblasti veřejných služeb), JRC (2020) uvádí, že 11 členských států nyní v oblasti vnitřních věcí používá 25 aplikací UI.

231 Např. technologie UI se používají k analýze dat, k vytváření rozšířené a virtuální reality pro modelování veřejné bezpečnosti při masových akcích, k automatizovanému zjišťování kybernetických hrozeb, při vyhledávacích a záchranných operacích s drony a robotickými prostředky, k detekční kontrole cestujících a usnadnění žádostí o azyl (virtuální asistenti a překladatelské programy).

232 Společná zpráva Europolu, UNICRI a Trend Micro, Malicious uses and abuses of Artificial Intelligence (Zneužívání umělé inteligence a její používání k nekalým účelům), zveřejněná 19. listopadu 2020 (https://www.europol.europa.eu/publications-documents/malicious-uses-and-abuses-of-artificial-intelligence).

233 Závěry Rady o vnitřní bezpečnosti a evropském policejním partnerství (2020).

234 Závěry Rady o vnitřní bezpečnosti a evropském policejním partnerství (2020).

235 Evropská komise, sdělení Protiteroristická agenda pro EU: předvídání, prevence, ochrana a reakce (COM(2020) 795 final). Viz také společná zpráva Europolu, UNICRI a Trend Micro, Malicious uses and abuses of Artificial Intelligence (Zneužívání umělé inteligence a její používání k nekalým účelům), 2021.

236 Jak bylo požadováno Radou, centrum bude především poskytovat mechanismus koordinace mezi policejní agenturou EU (Europol), pohraniční stráží (Frontex) a informačními systémy vnitřních věcí (eu-LISA) a Komisí. Řídicí skupině bude předsedat zástupce členského států nominovaný Stálým výborem pro operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti (COSI) na dobu tří let a zástupce Evropské komise (GŘ pro migraci a vnitřní věci). Cílem tohoto centra je podporovat zúčastněné subjekty ve sdílení informací a znalostí, zřizování společných projektů a šíření poznatků a vyvinutých technologických řešení, jak bylo oznámeno ve strategii bezpečnostní unie EU. Viz také: https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-5757-2020-INIT/en/pdf.

237 Evropská komise, Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/794, pokud jde o spolupráci Europolu se soukromými subjekty, zpracování osobních údajů Europolem na podporu vyšetřování trestné činnosti a úlohu Europolu v oblasti výzkumu a inovací (COM(2020) 796 final).

238 Návrh Komise COM(2020) 796 final, 38. bod odůvodnění.

239 Evropská komise, Sdělení o strategii EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025 (COM(2021) 170 final).

240 Opatření navazující na konferenci „Migration 4.0: The Digital Transformation of Migration Management“ (Migrace 4.0: Digitální transformace řízení migrace), zahájenou během německého předsednictví.

241 Tato iniciativa umožní výzkum, vývoj, testování, trénování a ověřování algoritmů pro systémy založené na UI pro prosazování práva a bezpečnostní agentury, vycházející z různých typů datových souborů, včetně pseudooperačních a anonymizovaných datových souborů.

242 Toto opatření bylo oznámeno dne 17. prosince 2020 v expertní skupině pro UI v oblasti vnitřních věcí.

243 Tato iniciativa vychází ze zprávy Opportunities and challenges for the use of artificial intelligence in border control, migration and security (Příležitosti a výzvy při využití umělé inteligence v oblasti ochrany hranic, migrace a bezpečnosti) (2020). Toto opatření bylo Komisí oznámeno na Fóru o interoperabilitě dne 28. října 2020. První ověření koncepce bylo zahájeno dne 19. července 2020 a dokončeno v prosinci 2020. Studie poukázala na možné aplikace UI, z nichž některé budou v roce 2021 zařazeny do pilotního projektu jako ověření koncepce.

244 Evropská komise, Feasibility study on a forecasting and early warning tool for migration based on artificial intelligence technology (Studie proveditelnosti nástroje pro předpovídání migrace a včasné varování před migrací založeného na technologii umělé inteligence), 2021.

245 Viz Digitalizace přínosná životnímu prostředí – závěry Rady, 17. prosince 2020, oddíl týkající se využití UI k posílení ochrany životního prostředí; Good practice document on combatting environmental crime (Dokument o osvědčených postupech v boji proti trestné činnost proti životnímu prostředí), duben 2020, o stávajících projektech členských států, a publikace společnosti CMS Legal Artificial Intelligence in environmental monitoring (Umělá inteligence v oblasti monitorování životního prostředí), srpen 2019.

246 Passau declaration of 29 October 2020 on a „smart deal for mobility: shaping the mobility of the future with digitalisation – sustainable, safe, secure and efficient“ (Pasovská deklarace ze dne 29. října 2020 o „inteligentním řešení mobility: formování mobility budoucnosti pomocí digitalizace – udržitelné, bezpečné, zabezpečené a efektivní“). Deklarace byla navržena členskými státy a Komisí a podepsalo ji 30 zemí EU a ESVO.

247 Evropská komise, sdělení, Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti (COM(2020) 789 final).

248 V současnosti toto odvětví nemá komplexní plán, který by mu umožňoval využívat plný potenciál UI (také mimo otázky spojené s daty) a řešit související výzvy v oblasti dopravy a logistiky.

249 Viz sdělení COM(2020) 789 final.

250 Eurocontrol: Fly AI Report - Demystifying and Accelerating AI in Aviation/ATM (Zpráva Fly AI – Demystifikace a urychlení zavádění UI v letectví / ATM), březen 2020.

251 Shromážděná data zahrnují: data o bezpečnosti letu, data o dohledu nad leteckou dopravou (řízení letového provozu), meteorologická data a data získaná z vesmíru pro obecné zpracování a inteligentní datovou analýzu za účelem analýzy a zlepšení bezpečnosti letectví, ochrany letectví před protiprávními činy, vlivu na životní prostředí a bezpečného provozu.

252 Podrobněji o inovačních programech viz S2R R&I Programme (Program výzkumu a inovací S2R). Konkrétně se UI týkají programy IP4 – Řešení IT pro atraktivní služby železniční dopravy (např. projekt My-Tract), IP3 – Infrastruktura (např. údržba infrastruktury na základě jejího stavu a robotika), IP2 – Řízení provozu (např. kapacitní výkon, automatický provoz vlaku).

253 Do projektu je zapojeno 13 zemí, zahrnuje definici, specifikaci, provádění a udržitelný provoz koridorových služeb RIS.

254 Závěrečná zpráva (2020).

255 Také studie agentury ENISA a Společného výzkumného střediska zdůraznila důležitost kybernetické bezpečnosti v aktualizaci technologií UI v autonomních vozidlech a její potenciální důsledky pro bezpečnost silničního provozu a jeho ochranu před vnějšími hrozbami: ENISA, Společné výzkumné středisko, „Cybersecurity Challenges in the Uptake of Artificial Intelligence in Autonomous Driving“ (Problémy kybernetické bezpečnosti umělé inteligence v autonomním řízení vozidel), 2021.

256 Nová pravidla týkající se automatizovaných vozidel, kybernetické bezpečnosti a aktualizace softwaru vozidel coby součást právních předpisů o schvalování typů vozidel a o dozoru nad trhem začnou platit od 6. července 2022.

257 Příklad složky reforem a investic – Čistá, inteligentní a spravedlivá městská mobilita.

258 Viz např. projekt CYBELE v rámci programu Horizont 2020, který navrhuje škálovatelnou analýzu dat velkého objemu, a rovněž projekt IoF 2020, který urychluje zavádění internetu věcí v zemědělsko-potravinářském odvětví.

259 Viz např. projekt GenTORE v rámci programu Horizont 2020, který navrhuje genomické nástroje pro optimalizaci odolnosti a efektivity.

260 Viz např. projekt BACCHUS v rámci programu Horizont 2020, který navrhuje inteligentní robotický systém pro automatizovanou sklizeň v zemědělství.

261 Viz např. projekt přesného zemědělství ROMI v rámci programu Horizont 2020, který pracuje na řešeních, jež by zkrátila dobu, kterou zemědělci potřebují na odplevelení svých polí, o 25 %.

262 Viz např. projekt PANTHEON v rámci programu Horizont 2020, zaměřený na uplatňování přesného zemědělství v lískových sadech.

263 Federating platforms: helping European agriculture to become more green, productive and competitive (Spojování platforem: pomoc evropskému zemědělství, aby bylo ekologičtější, produktivnější a konkurenceschopnější), září 2020.

264 Nástroj pro sledování odvětví (Sectoral Watch) Evropské komise (2020), Technological trends of the agri-food industry (Technologické trendy v zemědělsko-potravinářském odvětví), září 2020.

265 Prohlášení A smart and sustainable digital future for European agriculture and rural areas (Inteligentní u udržitelná digitální budoucnost pro evropské zemědělství a venkovské oblasti), 2019; viz také např. EU Member States join forces on digitalisation for European agriculture and rural areas (Členské státy EU spojují síly v oblasti digitalizace evropského zemědělství a venkovských oblastí), duben 2019.

266 Evropská komise, sdělení Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy, (COM(2020) 381 final).

267 V rámci programu Digitální Evropa Komise plánuje podporovat zavádění technologií, procesů a norem potřebných k uvedení takového datového prostoru pro zemědělství do provozu, včetně soukromých a veřejných dat (Evropská komise, Evropská strategie pro data COM(2020) 66 final).

268 Code of conduct on agricultural data sharing by contractual agreement (Kodex chování pro sdílení zemědělských dat podle smluvních ujednání), COPA-COGECA a CEMA (2018).

269 Viz seznam kandidátů na evropská partnerství v oblasti potravin, bioekonomiky, přírodních zdrojů, zemědělství a životního prostředí navržených Evropskou komisí.

270 Evropská komise, příloha sdělení Koordinovaný plán v oblasti umělé inteligence (COM(2018) 795 final), s. 1.

271 Informace uvedené v oddílech 2 a 3 tohoto dodatku vycházejí z podkladů obdržených od členských států. Oddíly 2 a 3 zahrnují všechny členské státy, které na žádost útvarů Komise poskytly informace.

272 Informace uvedené v tabulce vycházejí z údajů získaných od vnitrostátních kontaktních míst nebo z veřejných zdrojů shromážděných v rámci služby AI Watch. Kromě členských států EU tabulka zahrnuje také Norsko coby přidruženou zemi. Tabulka byla naposledy aktualizována 14. dubna 2021.

273 Finsko svou strategii pro UI již realizuje, v roce 2020 ji aktualizovalo, v listopadu 2020 spustilo vnitrostátní program UI („UI 4.0“). Program podporuje rozvoj a zavádění UI a dalších digitálních technologií ve společnostech, zejména v malých a středních podnicích, se zvláštním důrazem na průmyslová odvětví. Z aktualizace vzešel seznam konkrétních politických opatření, prováděcí plán na příští roky a vize v oblasti UI do roku 2025. Kypr po pravidelném přezkumu své vnitrostátní strategie pro UI v červnu 2020 vyhlásil zadávací řízení na vypracování akčního plánu, který podrobně popíše dosažený pokrok a provádění vnitrostátní strategie v oblasti UI. Německo vydalo aktualizaci strategie pro UI v prosinci 2020.

274 Původní strategie pro UI z roku 2018 vyčlenila na investice do UI 3 miliardy EUR; aktualizovaná verze se zavázala tuto částku do roku 2025 zvýšit na 5 miliard EUR.

CS CS

Document Metadata

Table of Contents

Obsah Koordinovaný plán v oblasti umělé inteligence – přezkum 2021

Document Metadata

Obsah Koordinovaný plán v oblasti umělé inteligence – přezkum 2021

Úvod: budování globálního vedoucího postavení EU v oblasti umělé inteligence zaměřené na člověka spolu s členskými státy

Vytvořit základní podmínky pro rozvoj a zavádění umělé inteligence v EU

Získávat, shromažďovat a sdílet poznatky o politikách

1.1 Maximalizovat výhody vyplývající z vnitrostátních strategií a urychlit navrhovaná opatření

Plně využívat výhody vyplývající z technických odborných znalostí expertních skupin pro UI podporovaných Evropskou komisí

Rozšiřovat výměnu a spolupráci prostřednictvím Skupiny členských států pro umělou inteligenci a digitalizaci evropského průmyslu

Využívat potenciál dat

Posilovat kritickou výpočetní kapacitu

Udělat z EU místo, kde se excelenci daří od laboratoře až po trh

Spolupracovat se zúčastněnými stranami, např. prostřednictvím evropského partnerství pro UI, data a robotiku a expertních skupin

Vybudovat a mobilizovat výzkumné kapacity

Poskytovat nástroje prostřednictvím platformy UI na vyžádání a prostředí pro vývojáře za účelem testování a experimentování (testovací a experimentální zařízení) a pro MSP a veřejnou správu za účelem zavádění UI (Evropské centrum pro digitální inovace)

Financovat a rozšiřovat inovativní nápady a řešení pro UI

Zajistit, aby UI pracovala ve prospěch lidí a aby byla pozitivní silou pro dobro společnosti

Rozvíjet talent a zlepšit nabídku dovedností nezbytných k zajištění prosperujícího ekosystému UI

Vypracovat rámec politiky k zajištění důvěry v systémy UI

Prosazovat ve světě vizi EU o udržitelné a spolehlivé UI

Budovat strategické vedoucí postavení v odvětvích s velkým dopadem

Zapojit UI do problematiky klimatu a životního prostředí

Využívat novou generaci UI ke zlepšování zdraví

Udržet vedoucí postavení Evropy: strategie pro robotiku ve světě UI

Zajistit, aby se veřejný sektor stal průkopníkem využívání UI

Uplatňovat UI v oblasti prosazování práva, migrace a azylu

Pomocí UI zajistit inteligentnější, bezpečnější a udržitelnější mobilitu

Podporovat UI pro udržitelné zemědělství

Závěry:

Dodatek 1 - Harmonogram – klíčová opatření

Dodatek 2 Analýza vnitrostátních strategií a investic do UI271

Přehled vnitrostátních strategií

Výhled – připravovaná vnitrostátní opatření

Investice členských států do UI

Document Metadata

Dodatek 2
Analýza vnitrostátních strategií a investic do UI²⁷¹