EVROPSKÁ KOMISE
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 2.5.2018 COM(2018) 323 final
2018/0137 (NLE)
Návrh
Interinstitucionální dohoda
mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení
EVROPSKÝ PARLAMENT, RADA EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÁ KOMISE,
dále jen „orgány“,
SE DOHODLY TAKTO:
1. Cílem této dohody přijaté v souladu s článkem 295 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) je uplatňovat rozpočtovou kázeň a zdokonalit fungování ročního rozpočtového procesu a spolupráci mezi orgány v rozpočtových záležitostech, jakož i zajistit řádné finanční řízení.
2. Rozpočtová kázeň ve smyslu této dohody platí pro všechny výdaje. Tato dohoda je závazná pro všechny orgány po celou dobu své platnosti.
3. Touto dohodou nejsou dotčeny rozpočtové pravomoci orgánů stanovené ve Smlouvách, v nařízení Rady [(EU, Euratom) č. XXXX/20XX1, (dále jen „nařízení o víceletém finančním rámci“)], a v nařízení Evropského parlamentu a Rady [(EU, Euratom) č. XXXX/20XX, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie2 (dále jen „finanční nařízení“)].
4. Každá změna této dohody vyžaduje vzájemnou dohodu všech orgánů.
5. Tuto dohodu tvoří tři části:
– část I obsahuje ustanovení k víceletému finančnímu rámci a ustanovení o zvláštních nástrojích,
– část II se týká spolupráce mezi orgány během rozpočtového procesu,
– část III obsahuje ustanovení o řádném finančním řízení finančních prostředků Unie.
6. Tato dohoda vstupuje v platnost dnem XX. XX XXXX a nahrazuje interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení3.
1 Úř. věst. L , s. .
2 Úř. věst. L..., s.
3 Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
ČÁST I
VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC A ZVLÁŠTNÍ NÁSTROJE
A. Ustanovení týkající se víceletého finančního rámce
7. Během rozpočtového procesu a při přijímání rozpočtu orgány v zájmu řádného finančního řízení v co největším možném rozsahu zajistí, aby v rámci stropů jednotlivých okruhů víceletého finančního rámce zůstala k dispozici dostatečná rozpětí.
Aktualizace prognóz vývoje prostředků na platby po roce 2027
8. V roce 2024 provede Komise aktualizaci prognóz vývoje prostředků na platby po roce 2027.
V této aktualizaci přihlédne ke všem relevantním informacím, včetně skutečného vynakládání rozpočtových prostředků na závazky a rozpočtových prostředků na platby, a také prognóz jejich vynakládání. Zohlední dále jednak pravidla určená pro zajišťování řádného vývoje prostředků na platby ve vztahu k prostředkům na závazky, jednak prognózy růstu hrubého národního důchodu Unie.
B. Ustanovení o zvláštních nástrojích
Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci
9. Jsou-li splněny podmínky pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci stanovené v příslušném základním právním aktu, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků do příslušných rozpočtových položek.
Převody prostředků v souvislosti s Fondem pro přizpůsobení se globalizaci se provedou v souladu s finančním nařízením.
Fond solidarity Evropské unie
10. Jsou-li splněny podmínky pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie stanovené v příslušném základním právním aktu, navrhne Komise vhodný rozpočtový nástroj v souladu s finančním nařízením.
Rezerva na pomoc při mimořádných událostech
11. Dojde-li Komise k závěru, že je třeba rezervu na pomoc při mimořádných událostech využít, předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků z této rezervy do příslušných rozpočtových položek v souladu s finančním nařízením.
Nástroj pružnosti
12. Komise předloží návrh na uvolnění prostředků z nástroje pružnosti až poté, co prozkoumá všechny možnosti přerozdělení prostředků v rámci okruhu, který vyžaduje další výdaje.
V návrhu budou uvedeny potřeby, jež je třeba pokrýt, a příslušná částka. Takový návrh může být předložen v souvislosti s návrhem rozpočtu nebo návrhem opravného rozpočtu.
Nástroj pružnosti mohou mobilizovat Evropský parlament a Rada v rámci rozpočtového procesu stanoveného článkem 314 SFEU.
Rozpětí pro nepředvídané události
13. Uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události či jeho části navrhuje Komise až poté, co provede důkladný rozbor všech ostatních finančních možností. Takový návrh může být předložen v souvislosti s návrhem rozpočtu nebo návrhem opravného rozpočtu.
Rozpětí pro nepředvídané události mohou mobilizovat Evropský parlament a Rada v rámci rozpočtového procesu stanoveného článkem 314 SFEU.
ČÁST II
ZLEPŠENÍ SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY V ROZPOČTOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH
A. Postup spolupráce mezi orgány
14. Podrobnosti spolupráce mezi orgány během rozpočtového procesu jsou upraveny v příloze.
Rozpočtová transparentnost
15. Komise vypracuje výroční zprávu, která se připojí k souhrnnému rozpočtu Unie a v níž jsou zahrnuty dostupné informace, jež nejsou důvěrné povahy, týkající se:
aktiv a pasiv Unie, včetně těch, jež vyplývají z výpůjčních a úvěrových operací prováděných Unií v souladu s jejími pravomocemi podle Xxxxx,
příjmů, výdajů, aktiv a pasiv Evropského rozvojového fondu (ERF)4, Evropského nástroje finanční stability (EFSF), Evropského mechanismu stability (ESM) a dalších případných budoucích mechanismů,
– výdajů, které vznikly členským státům v rámci posílené spolupráce, v rozsahu, v němž nejsou zahrnuty v souhrnném rozpočtu Unie.
B. Začleňování finančních ustanovení do legislativních aktů
16. Veškeré legislativní akty, jež se týkají víceletých programů a jsou přijímány řádným legislativním postupem, musí obsahovat ustanovení, jímž legislativní orgán stanoví finanční krytí programu.
Tato částka představuje pro Evropský parlament a Xxxx během ročního rozpočtového procesu hlavní referenční částku.
Evropský parlament a Rada, jakož i Komise při sestavování návrhu rozpočtu, se zavazují, že se od této částky po celou dobu trvání daného programu neodchýlí o více než 15 %, ledaže nastanou nové, objektivní a dlouhodobé okolnosti, jež musí být výslovně a přesně doloženy s přihlédnutím k výsledkům provádění programu, zejména na základě hodnocení. Nárůst vyplývající z takových změn nesmí překročit stávající strop pro daný okruh, aniž je dotčeno použití nástrojů uvedených v nařízení o víceletém finančním rámci a v této dohodě.
Tento bod se nepoužije ve vztahu k prostředkům vyhrazeným na politiku soudržnosti, jež byly schváleny řádným legislativním postupem, předem přiděleny členským státům a u nichž je stanoveno finanční krytí pro celou dobu trvání programu, ani k velkým projektům uvedeným v článku 21 nařízení o víceletém finančním rámci.
4 Jak je stanoveno ve Vnitřní dohodě mezi zástupci vlád členských států Evropské unie zasedajícími v Radě o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020 podle dohody o partnerství AKT-EU a o přidělení finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 210, 6.8.2013), a předchozích vnitřních dohodách.
17. Právně závazné akty Unie, jež se týkají víceletých programů a nejsou přijímány řádným legislativním postupem, neobsahují „částku považovanou za nezbytnou“.
Jestliže si Rada přeje stanovit finanční referenční částku, považuje se to za projev vůle legislativního orgánu a nejsou tím dotčeny rozpočtové pravomoci Evropského parlamentu a Rady stanovené ve Smlouvě o fungování EU. Všechny právně závazné akty Unie, které takovou finanční referenční částku stanoví, musí obsahovat ustanovení za tímto účelem.
C. Výdaje související s dohodami o rybolovu
18. Výdaje související s dohodami o rybolovu se řídí těmito zvláštními pravidly:
Komise se zavazuje, že bude Evropský parlament pravidelně informovat o přípravě a průběhu jednání, včetně jejich rozpočtového dopadu.
Orgány se zavazují, že v průběhu legislativního postupu týkajícího se dohod o rybolovu vyvinou veškeré úsilí k tomu, aby byly všechny postupy provedeny co nejrychleji.
Částky vyčleněné v rozpočtu na nové dohody o rybolovu nebo na prodloužení platnosti dohod o rybolovu, jež vstupují v platnost po 1. lednu daného rozpočtového roku, se zapisují do rezervy.
Jestliže se ukáže, že jsou prostředky přidělené na dohody o rybolovu (včetně rezervy) nedostatečné, poskytne Komise Evropskému parlamentu a Radě potřebné informace o příčinách nastalé situace a o opatřeních, která lze přijmout zavedenými postupy. V případě potřeby navrhne Komise vhodná opatření.
Komise předkládá čtvrtletně Evropskému parlamentu a Radě podrobné informace o provádění platných dohod o rybolovu a finanční prognózu pro zbývající část rozpočtového roku.
19. Aniž jsou dotčeny příslušné postupy, jimiž se řídí sjednávání dohod o rybolovu, se Evropský parlament a Rada zavazují dosáhnout v rámci spolupráce v rozpočtových záležitostech včasné dohody o náležitém financování dohod o rybolovu.
D. Financování společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP)
20. Celková částka provozních výdajů v rámci SZBP se zapisuje v plném rozsahu do jediné kapitoly rozpočtu nazvané SZBP. Tato částka pokrývá skutečné předvídatelné potřeby posuzované při sestavování návrhu rozpočtu na základě prognóz vypracovávaných každoročně vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“). Ponechává se přiměřené rozpětí pro nepředvídané akce. Žádné finanční prostředky nesmějí být zapsány do rezervy.
21. U výdajů v rámci SZBP, které jsou hrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie v souladu s článkem 41 Smlouvy o Evropské unii, se orgány snaží v dohodovacím výboru a na základě návrhu rozpočtu sestaveného Komisí dospět každoročně k dohodě o výši provozních výdajů a o rozdělení této částky mezi články rozpočtové kapitoly
„SZBP“. Nedojde-li k dohodě, rozumí se, že Evropský parlament a Rada zapíší do rozpočtu částku z předchozího rozpočtu, nebo částku navrženou v návrhu rozpočtu, podle toho, která je nižší.
Celková částka provozních výdajů v rámci SZBP se rozdělí mezi články rozpočtové kapitoly „SZBP“ navržené ve třetím pododstavci. Každý článek bude zahrnovat již přijaté akce, akce plánované, ale dosud nepřijaté, a budoucí částky, to jest nepředvídané akce, které přijme Rada během daného rozpočtového roku.
V rámci rozpočtové kapitoly „SZBP“ mohou být články, do nichž se zapisují akce SZBP, označeny takto:
– jednotlivé hlavní mise uvedené v čl. 52 odst. 1 písm. f) finančního nařízení,
– jiné mise (operace pro řešení krizí, předcházení vzniku konfliktů, řešení a stabilizaci, a sledování a provádění mírového procesu a procesu zajištění bezpečnosti),
– nešíření zbraní a odzbrojování,
– naléhavá opatření,
– přípravná a následná opatření,
– zvláštní zástupci Evropské unie.
Tím, že má Komise podle finančního nařízení pravomoc samostatně převádět prostředky mezi články rozpočtové kapitoly „SZBP“, je zajištěna pružnost považovaná za nezbytnou pro rychlé provádění akcí SZBP. Pokud se částka rozpočtové kapitoly „SZBP“, během rozpočtového roku ukáže jako nedostatečná k pokrytí nutných výdajů, hledají Evropský parlament a Rada na návrh Komise naléhavě řešení.
22. Vysoký představitel konzultuje každoročně s Evropským parlamentem výhledový dokument, který je předkládán do 15. června předmětného roku a týká se hlavních hledisek a základních voleb v rámci SZBP, včetně finančních dopadů na souhrnný rozpočet Unie, hodnocení opatření zahájených v roce n–1 a posouzení koordinace SZBP s jinými vnějšími finančními nástroji Unie a doplňkové povahy SZBP ve vztahu k těmto finančním nástrojům. Vysoký představitel dále pravidelně informuje Evropský parlament v rámci pravidelného politického dialogu o SZBP na společných konzultačních jednáních konaných nejméně pětkrát ročně, jež budou dohodnuta nejpozději dne 30. listopadu každého roku. Účast na těchto jednáních určí Evropský parlament, popřípadě Rada s ohledem na cíle a povahu informací, které na nich budou projednávány.
Komise je k účasti na těchto jednáních přizvána.
Pokud Rada přijme rozhodnutí v oblasti SZBP, které je spojeno s vynakládáním výdajů, předá vysoký představitel Evropskému parlamentu neprodleně a v každém případě do pěti pracovních dnů odhad plánovaných nákladů („finanční výkaz“), zejména nákladů souvisejících s časovým rámcem, zaměstnanci, využitím prostor a další infrastruktury, dopravním zařízením, potřebami školení a bezpečnostními opatřeními.
Komise čtvrtletně informuje Evropský parlament a Xxxx o provádění akcí SZBP a o finančních prognózách pro zbytek rozpočtového roku.
E. Zapojení orgánů v souvislosti s otázkami rozvojové politiky
23. Komise zahájí s Evropským parlamentem neformální dialog o otázkách rozvojové politiky, a to bez ohledu na zdroj financování.
ČÁST III
ŘÁDNÉ FINANČNÍ ŘÍZENÍ PROSTŘEDKŮ UNIE
A. Finanční plánování
24. Komise předkládá dvakrát ročně úplný finanční plán pro okruhy I, II (s výjimkou dílčího stropu pro „hospodářskou, sociální a územní soudržnost“), III (pro „životní prostředí a klima“ a „námořní a rybářskou politiku“), IV, V a VI víceletého finančního rámce, poprvé spolu s podklady pro návrh rozpočtu a podruhé po přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V tomto plánu, rozčleněném podle okruhů, oblastí politiky a rozpočtových položek, by měly být uvedeny:
a) platné právní předpisy s rozlišením mezi víceletými programy a ročními akcemi:
– u víceletých programů by Komise měla uvést postup, jakým byly přijaty (řádný či zvláštní legislativní postup), dobu jejich trvání, celkové finanční krytí a podíl vyhrazený na správní výdaje,
– u ročních akcí (týkajících se pilotních projektů, přípravných akcí a agentur) a akcí financovaných na základě jejích výsad by Komise měla předložit víceleté odhady;
b) projednávané legislativní návrhy: projednávané návrhy Komise spolu s poslední aktualizací.
V zájmu přesnějších a spolehlivějších prognóz by měla Komise zvážit zavedení systému křížových odkazů mezi finančním plánem a svým legislativním plánem. U každého legislativního návrhu by Komise měla uvést, zda je zahrnut do plánu sděleného v době sestavování návrhu rozpočtu nebo po konečném přijetí rozpočtu. Evropský parlament a Rada by měly být informovány především o:
a) všech nových přijatých legislativních aktech a všech projednávaných návrzích, které byly předloženy, ale nebyly zahrnuty do plánu sděleného v době sestavování návrhu rozpočtu nebo po konečném přijetí rozpočtu (s odpovídajícími částkami).
b) právních předpisech předpokládaných v ročním plánu legislativní práce Komise s uvedením, zda je pravděpodobné, že akce budou mít finanční dopad.
V případě potřeby by Komise měla uvést, jakou změnu plánu si nové legislativní návrhy vyžádají.
B. Agentury a Evropské školy
25. Před předložením návrhu na zřízení nové agentury by Komise měla zpracovat řádné, úplné a objektivní posouzení dopadů, v němž zohlední mimo jiné nezbytný minimální stav zaměstnanců a rozsah potřebných kompetencí, hlediska týkající se nákladů a přínosů, zásady subsidiarity a proporcionality, dopad na činnosti na úrovni členských států a Unie, jakož i rozpočtový dopad na příslušný výdajový okruh. Na základě těchto informací a aniž jsou dotčeny legislativní postupy, jež se na zřízení této agentury použijí, se Evropský parlament a Rada zavazují dosáhnout v rámci
spolupráce v rozpočtových záležitostech včasné dohody o financování navrhované agentury.
Postupuje se v souladu s následujícími kroky:
– Za prvé, návrh na zřízení nové agentury předkládá Komise vždy k projednávání v rámci prvního třístranného rozhovoru, jež se koná po přijetí tohoto návrhu; spolu s ním předloží finanční výkaz připojený k návrhu právního aktu, kterým se zřízení dané agentury navrhuje, a popíše jeho důsledky po zbytek období, na které se finanční plán vztahuje.
– Za druhé je Komise v průběhu legislativního procesu nápomocna legislativnímu o orgánu při posuzování finančních dopadů navržených změn. Tyto finanční dopady by měly být posouzeny během příslušných legislativních třístranných rozhovorů.
– Za třetí Komise před ukončením legislativního procesu přeloží aktualizovaný finanční výkaz, v němž zohlední případné změny provedené legislativním orgánem. Tento konečný finanční výkaz se zařadí na pořad jednání závěrečného legislativního třístranného rozhovoru a formálně ho potvrdí legislativní orgán. Zařadí se rovněž na pořad jednání příštího rozpočtového třístranného rozhovoru (v naléhavých případech ve zjednodušené podobě) s cílem dosáhnout dohody o financování.
– Za čtvrté je dohoda dosažená během třístranného rozhovoru, při zohlednění posouzení rozpočtových dopadů provedeného Komisí s ohledem na obsah legislativního procesu, potvrzena ve společném prohlášení. Tuto dohodu schválí Evropský parlament i Rada v souladu se svými jednacími řády.
Tentýž postup by měl být uplatněn na změny právního aktu týkajícího se agentury, které by měly dopad na zdroje dotyčné agentury.
Pokud se úkoly agentury významným způsobem změní, aniž současně dojde ke změně jejího zřizovacího právního aktu, Komise o tom informuje Evropský parlament a Xxxx prostřednictvím revidovaného finančního výkazu, tak aby Evropský parlament a Rada mohly dospět včas k dohodě o financování této agentury.
26. Příslušná ustanovení společného přístupu připojeného ke společnému prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise o decentralizovaných agenturách podepsanému dne 19. července 2012 by měla být náležitě zohledněna v rámci rozpočtového procesu.
27. Zamýšlí-li Nejvyšší rada zřídit novou evropskou školu, použije se v souvislosti s rozpočtovými dopady, které tento záměr bude mít na souhrnný rozpočet Unie, obdobný postup.
V Bruselu dne | ||
Za Evropský parlament | Za Xxxx | Xx Xxxxxx |
předseda | předseda/předsedkyně | předseda |