Pokyn k postupu podle vyhlášky ministerstva financí č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění vyhlášky č. 402/2022 Sb., a vyhlášky č. 348/2023 Sb. (verze od 1. 1. 2023 2024) s vyznačením změn

Pokyn k postupu podle vyhlášky ministerstva financí č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění vyhlášky č. 402/2022 Sb., a vyhlášky č. 348/2023 Sb. (verze od 1. 1. 2023 2024) s vyznačením změn

Ministerstvo financí vydává pokyn k postupu podle vyhlášky ministerstva financí č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění vyhlášky č. 402/2022 Sb., a vyhlášky č. 348/2023 Sb. (dále jen „vyhláška“). Pokynem se stanoví vymezení některých pojmů, obecné zásady vztahující se k třídění příjmů, výdajů a financujících položek, náplň jedné z jednotek odpovědnostního třídění (příloha č. 1), náplně některých jednotek druhového třídění (příloha č. 2), náplně některých jednotek odvětvového třídění (příloha č. 3), náplně některých jednotek konsolidačního třídění (příloha č. 4), náplně některých jednotek podkladového třídění (příloha č. 5), náplně jednotek prostorového třídění (příloha č. 6) a náplň jedné z jednotek doplňkového třídění (příloha č. 7). V přílohách je obyčejným písmem napsán text převzatý z příloh vyhlášky, ostatní text (náplně jednotek třídění) je kurzívou.

Vymezení některých pojmů

Pro účely rozpočtové skladby se

1. běžnými výdaji rozumějí neinvestiční výdaje s výjimkou investičních transferů a investičních půjčených peněžních prostředků,

2. dlouhodobými hmotnými věcmi (dlouhodobým hmotným majetkem) rozumějí hmotné věci (§ 496 odst. 1 občanského zákoníku), které jsou někým vlastněny a kterými jsou

a) pozemky [§ 2 písm. a) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění zákona č. 225/2017 Sb.], a to včetně součástí (§ 505 až 507 občanského zákoníku),

b) stavby [§ 2 5 odst. 3 1 zákona č. 183/2006 283/2021 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 350/2012 Sb.],], které nejsou součástí pozemku (§ 2055 občanského zákoníku);; za stavbu se považují i součásti stavby, které mohou být předmětem vlastnictví nebo spoluvlastnictví,

c) samostatné hmotné movité věci a jejich soubory, které jsou charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž doba použitelnosti je delší než rok a částka, která se vydává za jejich pořízení, převyšuje částku 40 000 Kč,

d) předměty z drahých kovů [§ 2 zákona č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon)],

e) kulturní předměty,

f) pěstitelské celky trvalých porostů (§ 14 odst. 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb.),

g) zvířata [§ 14 odst. 7 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb.],

3. dlouhodobými nehmotnými věcmi (dlouhodobým nehmotným majetkem) rozumějí nehmotné věci, jejichž doba použitelnosti je delší než jeden rok a částka, která se vydává za jejich pořízení, převyšuje částku 60 000 Kč,

4. dlouhodobými věcmi (dlouhodobým majetkem) dlouhodobé hmotné věci (dlouhodobý hmotný majetek) a dlouhodobé nehmotné věci (dlouhodobý nehmotný majetek),

5. dobropisem rozumí právní jednání, kterým dodavatel věcí, služeb, prací, výkonů nebo práv snižuje odběrateli peněžitý dluh za dodávku,

6. dodavatelským pořízením hmotné věci (hmotného majetku) rozumí úplatné získání hotové hmotné věci (hmotného majetku) koupí nebo zadání jejího zhotovení a její úplatné získání na základě smlouvy o dílo nebo jiné obdobné smlouvy,

7. dodavatelským pořízením věci (majetku) nebo technického zhodnocení rozumí jejich pořízení dodávkou,

8. dodávkou rozumí získání věci, služby, práce, výkonu nebo práva od fyzické nebo právnické osoby nebo organizační složky státu,

9. doplatkem rozumějí, jedná-li se o příjmy z daní, poplatků a jiných povinných plateb, jak jsou uvedeny ve třídě 1 druhového třídění (příloha č. 4), tyto příjmy, jsou-li odváděny v době, kdy právní předpis, kterým je stanovena povinnost příslušnou daň, poplatek nebo jinou povinnou platbu odvádět, je již zrušen,

10. dotací rozumějí vydané nebo přijaté peněžní prostředky, které jsou jakožto dotace označeny v právním předpise, na základě kterého se poskytují, nebo v rozhodnutí nebo ve smlouvě, podle kterých se poskytují, a které odpovídají definici transferu. Dotace jsou intencionální (dotace ex ante), kompenzační (dotace ex post) a smíšené. Intencionálními dotacemi jsou dotace, které se poskytují na budoucí výdaje a finančně se vypořádávají se [§ 75 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákonů č. 479/2003 Sb. a č. 128/2016 Sb., vyhláška č. 367/2015 Sb. a § 10a odst. 1 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 24/2015 Sb.], kompenzačními dotacemi jsou dotace, které se poskytují na již vynaložené výdaje nebo na kompenzaci již vynaložených nákladů a finančně se nevypořádávají se (§ 4 odst. 5 vyhlášky č. 367/2015 Sb.), a smíšenými dotacemi jsou dotace, které se poskytují na budoucí výdaje i na výdaje již vynaložené nebo na kompenzaci již vynaložených nákladů (§ 4 odst. 5 věta druhá vyhlášky č. 367/2015 Sb.). Vydanou dotací není výdaj a přijatou dotací není příjem, který neodpovídá definici transferu podle xxxx 75, i když je v příslušném právním aktu jako dotace označen. Výdaj, kterým se převádějí peněžní prostředky právnické nebo fyzické osobě k náhradě výdajů nebo nákladů, které vynaložila, a příjem, který k náhradě takových výdajů nebo nákladů dostává, je dotací jen v případě, že tyto výdaje nebo náklady vynaložila dobrovolně a že převedené peněžní prostředky jsou jako dotace v příslušném právním aktu označeny. V opačném případě není dotací ani jiným transferem, ale náhradou,

11. drobným dlouhodobým hmotným majetkem rozumějí hmotné nezastupitelné nezuživatelné věci (§ 499 a 500 občanského zákoníku) nebo soubory takových věcí, které nejsou dlouhodobými hmotnými věcmi, které jsou charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž doba použitelnosti je delší než rok a za jejichž pořízení se vydala částka, která činí nejméně 3 000 Kč nebo méně, stanovila-li pořizující organizace nižší hranici, a nejvíce 40 tisíc Kč; ze sériově vyráběných věcí a jiných věcí, které od sebe nelze běžným způsobem rozeznat, se za nezastupitelné věci považují ty, které mají výrobní číslo nebo jinou identifikaci od výrobce, dovozce, prodejce nebo veřejného orgánu,

12. financujícími položkami rozumějí peněžní operace spojené s řízením státního dluhu s výjimkou peněžních operací na účtech řízení likvidity státní pokladny a spojené s krytím schodku jiných peněžních fondů podle zákonů o rozpočtových pravidlech [zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů] a s použitím jejich volných peněžních prostředků k jejich zhodnocení; jsou jimi

a) přijetí peněžních prostředků do státního rozpočtu nebo jiného veřejného peněžního fondu s povinností je vrátit, zejména přijetí výnosů z prodeje státních dluhopisů (§ 25 a 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákonů č. 56/2006 Sb., č. 199/2010 Sb.,

č. 355/2011 Sb., č. 172/2012 Sb. a č. 137/2014 Sb.) a přijetí úvěrů (§ 2395 až 2400 občanského zákoníku),

b) přijetí peněžních prostředků do státního rozpočtu nebo jiného veřejného peněžního fondu utržených za prodej obchodovatelného finančního majetku, zejména dluhopisů (§ 2 zákona č. 190/2004 Sb. ve znění zákonů č. 172/2012 Sb., č. 303/2013 Sb. a č. 137/2014 Sb.) a akcií [§ 256 až 285 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon

o obchodních korporacích)], pořízeného za účelem zhodnocení peněžních prostředků; finančním majetkem se rozumějí cenné papíry (§ 514 až 544 občanského zákoníku), podíly v obchodních korporacích (§ 31 zákona č. 90/2012 Sb.) a práva z vkladů [jednorázových (§ 2680 občanského zákoníku)] i takových, které je vkladatel oprávněn zvyšovat),

c) přijetí peněžních prostředků do státního rozpočtu nebo jiného veřejného peněžního fondu, které jsou splátkami peněžních prostředků, které státní rozpočet nebo jiný peněžní fond poskytl právnické nebo fyzické osobě jakožto úvěr za účelem jejich zhodnocení prostřednictvím úroků,

d) vydání peněžních prostředků ze státního rozpočtu nebo jiného veřejného peněžního fondu na pořízení finančního majetku za účelem jejich zhodnocení,

e) vydání peněžních prostředků ze státního rozpočtu nebo jiného veřejného peněžního fondu jakožto úvěru za účelem jejich zhodnocení prostřednictvím úroků,

f) vydání peněžních prostředků ze státního rozpočtu nebo jiného veřejného peněžního fondu na splátky peněžních prostředků přijatých podle písmene a),

g) pokles stavu peněžních prostředků ve státním rozpočtu nebo jiném veřejném peněžním fondu ode dne 1. ledna do dne, ke kterému se financující položka vyčísluje,

h) vzrůst stavu peněžních prostředků ve státním rozpočtu nebo jiném veřejném peněžním fondu ode dne 1. ledna do dne, ke kterému se financující položka vyčísluje,

13. finančním vypořádáním rozumí postup podle vyhlášky č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání), ve znění pozdějších předpisů,

14. hmotným majetkem tvořícím součást informačních a komunikačních technologií rozumějí pro účely zařazení výdajů na položku 5168 a 6125 hmotné věci a jejich soubory určené převážně k elektronickému získávání, přenosu a sdělování informací. Jsou jimi zejména počítače, počítačové sítě, přístroje a sítě určené k zjišťování nepovolených průniků osob do chráněných prostor a nepovolených předmětů do nich přinášených, požární zabezpečovací zařízení, přístroje pro určení geografické polohy (navigace), telefony, digitální kamery a fotoaparáty kromě těch, které se používají k uměleckým účelům, kamerové systémy, skenery a podobné přístroje a k nim připojená zařízení a věci sloužící k jejich fungování (počítačové tiskárny, reproduktory a sluchátka připojené k počítačům, kompaktní disky, digitální víceúčelové disky, elektronické paměti, audiokazety, videokazety apod.; nejsou jimi samostatné rozmnožovací přístroje ani jiné samostatné přístroje k zaznamenávání informací na jiná než elektronická média,

15. informací rozumí soubor slov, obrazů nebo jiných signálů schopných být vnímány a poskytnout nějaký užitek, a to bez rozdílu, na jakém nosiči dat jsou uloženy; za výdaje na informace se však nepovažují výdaje na věci, které sice informace nesou, avšak v jejich ceně převažuje jejich hmotná podstata, jako jsou knihy, noviny nebo časopisy (výdaje na věci, které nesou informace a v jejichž ceně hmotná podstata nepřevažuje, například magnetické pásky, kompaktní disky apod., se za výdaje na informace považují),

16. investičními půjčenými peněžními prostředky rozumějí peněžní prostředky půjčené na

a) investiční výdaje příjemce půjčených peněžních prostředků; pro určení, které jeho výdaje jsou investiční, jsou rozhodující účetní předpisy, které se na něj vztahují, a nikoliv definice uvedené v této příloze,

b) investiční transfery,

c) půjčené peněžní prostředky určené na investiční výdaje.

Půjčené peněžní prostředky, u kterých nelze rozlišit, jaká jejich část se použije podle věty první tohoto bodu, se považují za investiční půjčené peněžní prostředky, je-li zcela zřejmé, že podle věty první se použije jejich větší část, jinak se považují za půjčené peněžní prostředky neinvestiční,

17. investičními transfery rozumějí transfery, které představují poskytnutí peněžních prostředků určených na

a) investiční výdaje příjemce transferu; pro určení, které jeho výdaje jsou investiční, jsou rozhodující účetní předpisy,1 které se na něj vztahují, a nikoliv definice uvedené v této příloze,

b) transfery určené na investiční výdaje; pro určení, které výdaje konečného příjemce jsou investiční, jsou rozhodující účetní předpisy, které se na něj vztahují,

c) půjčené peněžní prostředky určené na investiční výdaje.

Transfer, u kterého nelze rozlišit, jaká jeho část se použije podle věty první, se považuje za investiční transfer, je-li zcela zřejmé, že podle věty první se použije jeho větší část, jinak se považuje za transfer neinvestiční,

18. investičními výdaji rozumějí výdaje na pořízení věcí a práv majících povahu dlouhodobého majetku. Výdaj vynaložený na pořízení věcí nebo práv majících povahu dlouhodobého majetku i na pořízení jiných hodnot, u kterého nelze rozlišit, jaká jeho část se vynaložila na pořízení věcí a práv majících povahu dlouhodobého majetku a jaká na pořízení jiných hodnot (nerozlišený výdaj), se považuje za výdaj neinvestiční. Je-li nerozlišený výdaj vynaložen při plnění investiční akce podle rozpočtových pravidel [§ 12 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 484/2020 Sb.], považuje se za výdaj investiční,

19. kapitálovými výdaji rozumějí investiční výdaje, investiční transfery a investiční půjčené peněžní prostředky,

20. klíčováním výdajů rozumí jejich členění podle naturálních ukazatelů, například členění výdajů na platy zaměstnanců, kteří vykonávají činnosti spadající do různých odvětví, na paragrafy podle toho, kolik hodin práce jim zabrala činnost pro to které odvětví,

21. kompenzací rozumí příjmová nebo výdajová kompenzace,

22. konzumací autorských děl, uměleckých výkonů, vynálezů, odrůd rostlin a jiného nehmotného majetku rozumí jejich vnímání lidskými smysly a použití nebo používání hmotných věcí, které jsou jejich nosiči (například stavby, nástroje a jiné podobné potřeby navržené výtvarnými umělci, jídlo připravené tvůrčím způsobem nebo podle receptů majících povahu autorských děl, věcí

1 Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví; vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi; vyhláška č.

504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví; vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky.

vyrobených s použitím vynálezu, rostlin vypěstovaných z osiva nebo sadby získaných od držitelů šlechtitelských práv k odrůdám těchto rostlin nebo od osob, které získaly jejich souhlas k využívání těchto odrůd). Konzumací uměleckých výkonů je sledování přímo prováděných i vysílaných či jinak sdílených živých uměleckých výkonů (§ 67 odst. 1 autorského zákona). Konzumací autorských děl je zejména čtení literárních a vědeckých děl, poslech audiálních (zvukových) záznamů literárních a vědeckých děl, děl hudebních, dramatických a hudebně dramatických, sledování audiovizuálních (zvukově obrazových) záznamů takových děl, děl kinematografických a jiných audiovizuálních, děl výtvarných a architektonických, poslech nebo jiné sledování literárních a vědeckých děl nezaznamenaných na technický nosič (přednášek), sledování výtvarných a jiných autorských děl, práce a jiné činnosti s použitím počítačových programů případně spojené se sledováním audiálních nebo audiovizuálních děl (například hraní počítačových her),

23. kulturními předměty rozumějí předměty, které mají povahu autorského díla [§ 2 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 216/2006 Sb.], nemají-li být součástí stavby, předmětů kulturní hodnoty (příloha č. 1 k zákonu č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 80/2004 Sb.), sbírek muzejní povahy (§ 2 odst. 1 zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 303/2013 Sb.), předmětů, které jsou pořizovány pro sbírku muzejní povahy (odstavec 3 téhož paragrafu), movitých kulturních památek (§ 2 odst. 1 a § 7 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákonů č. 320/2002 Sb. a č. 142/2012 Sb.) a archiválií [§ 2 písm. a) zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákonů č. 190/2009 Sb. a č. 167/2012 Sb.] a kulturních statků podle přílohy I nařízení Rady (ES) č. 116/2009 o vývozu kulturních statků (kodifikované znění),

24. materiálem rozumějí hmotné věci (§ 496 odst. 1 občanského zákoníku), které nejsou dlouhodobými hmotnými věcmi ani drobným hmotným dlouhodobým majetkem,

25. mezinárodními nevládními organizacemi rozumějí mezinárodní organizace jiné než vládní, například Mezinárodní červený kříž, Transparency International, jednotlivá konsorcia evropské výzkumné infrastruktury [nařízení Rady (ES) č. 723/2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (XXXX) ve znění nařízení Rady (EU) č. 1261/2013] se sídlem mimo Českou republiku, Světová organizace skautského hnutí apod. Mezinárodními nevládními organizacemi jsou i právnické osoby, kterým bylo podle zrušeného zákona č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, ve znění pozdějších předpisů, povoleno vyvíjet činnost a které se považují za právnické osoby, které zřídily v České republice zahraniční pobočný spolek, nebo které byly zřízeny nebo kterým bylo podle něj povoleno mít sídlo v České republice a které se považují za spolky (§ 126 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob),

26. mezinárodními organizacemi rozumějí sdružení právnických nebo fyzických osob různých států, která jsou sama právnickými osobami a Česká republika je jako takové uznává, jsou založená mezinárodní smlouvou nebo zakladatelským právním jednáním jako sdružení (spolek nebo podobná právnická osoba) podle českého nebo cizího práva a jejich převažující činností není činnost podnikatelská; mezinárodními organizacemi nejsou obchodní společnosti a družstva [zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)] včetně evropských společností [nařízení Rady (ES) č. 2157/2001, zákon č. 627/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů], evropských hospodářských zájmových sdružení [nařízení Rady (EHS) č. 2137/1985, zákon č. 360/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů] a evropských družstevních společností [nařízení Rady (ES) č. 1435/2003, zákon č. 307/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů] (§ 3 zákona č. 90/2012 Sb.), ani když jsou jejich společníky osoby z různých států,

27. mezinárodními vládními organizacemi rozumějí sdružení států založená mezinárodní smlouvou, například Evropská unie (sdělení č. 44/2004 Sb. m. s. a č. 111/2009 Sb. m. s.), Organizace spojených národů (vyhláška č. 30/1947 Sb. a sdělení č. 36/1999 Sb.), Organizace Severoatlantické smlouvy (sdělení č. 66/1999 Sb.), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (sdělení č. 266/1998 Sb.), Světová obchodní organizace (sdělení č. 191/1995 Sb.), Rada Evropy (sdělení č. 123/1995 Sb.), Mezinárodní agentura pro atomovou energii (vyhláška č. 59/1958 Sb.), Světová zdravotnická organizace (vyhláška č. 189/1948 Sb.), Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu (sdělení č. 196/1947 Sb.), Organizace pro výživu a zemědělství, Organizace evropských a středomořských zemí pro ochranu rostlin apod., a rovněž sdružení států nebo veřejných právnických osob různých států na základě právního předpisu nadnárodního orgánu, například evropská seskupení pro územní spolupráci se sídlem mimo území České republiky zřízená podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006,

28. nadlimitním technickým zhodnocením hmotné věci (hmotného majetku) rozumí technické zhodnocení hmotné věci (hmotného majetku), za něž se vydalo více než 40 tisíc Kč; výdajem na nadlimitní technické zhodnocení hmotné věci (hmotného majetku) se rozumí výdaj vyšší než 40 tisíc Kč; výdaj do 40 tisíc Kč jím není ani v případě, že je vynaložen v rámci akce nadlimitního technického zhodnocení u nějž lze předpokládat, že bude vydána celková částka převyšující 40 tisíc Kč,

29. nadlimitním technickým zhodnocením nehmotné věci (nehmotného majetku) rozumí technické zhodnocení nehmotné věci (nehmotného majetku), za něž se vydalo více než 60 tisíc Kč; výdajem na nadlimitní technické zhodnocení nehmotné věci (nehmotného majetku) se rozumí výdaj vyšší než 60 tisíc Kč; výdaj do 60 tisíc Kč jím není ani v případě, že je vynaložen v rámci akce nadlimitního technického zhodnocení, u nějž lze předpokládat, že bude vydána celková částka převyšující 60 tisíc Kč;

30. nadlimitním věcným břemenem rozumí věcné břemeno, které se nepořizuje jako součást stavby a výdaj celková částka, která se na něž jeho pořízení vydala, přesahuje 40 tisíc Kč,

31. nadnárodním orgánem rozumí mezinárodní vládní organizace, která svými právními akty může stanovit práva a povinnosti osobám na českém území,

32. náhradou rozumějí vydané nebo přijaté peněžní prostředky určené na úhradu vynaložených nebo nazmar přišlých hodnot nebo na odškodnění újmy (§ 8 a 9 vyhlášky). Náhrady jsou následné a paušální. Následné náhrady (náhrady ex post) jsou vydané nebo přijaté peněžní prostředky určené k úhradě nedobrovolně vynaložených nebo nazmar přišlých hodnot nebo k odškodnění újmy (určené ke kompenzaci úbytku majetku nebo újmy), jestliže tyto hodnoty již vynaloženy byly nebo již nazmar přišly nebo újma již nastala a úhrada se poskytuje ve výši, v jaké byly vyčísleny. Paušální náhrady jsou vydané nebo přijaté peněžní prostředky určené ke kompenzaci úbytku majetku nebo újmy, poskytované zpravidla před jeho úbytkem nebo vznikem újmy (náhrady ex ante), které nejsou přesně odvozeny z výše tohoto úbytku nebo této újmy,

33. nedoplatkem rozumí záporný rozdíl mezi úhrnem záloh a definitivním dluhem, na nějž zálohy byly placeny,

34. nehmotnými věcmi rozumějí nehmotné věci, jak je definuje občanský zákoník (§ 496 odst. 2), které jsou někým vlastněny, které lze držet a nakládat s nimi a kterými jsou

a) penězi ocenitelné informace,

b) penězi ocenitelné soubory signálů umožňující přírodní substanci nebo zvláštnímu zařízení transformovat přírodní látky nebo informace,

c) právo vyvíjet určité činnosti, které mohou přinést hmotný prospěch, jestliže toto právo lze ocenit penězi a je možné je převést na jinou osobu nebo jiné osobě udělit oprávnění tyto činnosti nebo jejich část vykonávat,

35. neinvestičními půjčenými peněžními prostředky rozumějí půjčené peněžní prostředky jiné než investiční půjčené peněžní prostředky. Půjčené peněžní prostředky, u kterých nelze rozlišit, jaká jejich část bude mít povahu podle věty první, se považují za investiční půjčené peněžní prostředky, je-li zcela zřejmé, že tuto povahu bude mít jejich větší část, jinak se považují za půjčené peněžní prostředky neinvestiční,

36. neinvestičními transfery rozumějí transfery jiné než investiční. Neinvestičním transferem mohou být i dotace poskytované na úhradu paušálních výdajů, ze kterých lze v souladu s podmínkami uvedenými v právním aktu realizovat neinvestiční i investiční výdaje (např. dotace poskytovaná na úhradu paušálních výdajů). Transfer, u kterého nelze rozlišit, jaká jeho část bude mít povahu transferu investičního, se považuje za investiční transfer, je-li zcela zřejmé, že tuto povahu bude mít jeho větší část, jinak se považuje za transfer neinvestiční,

37. neinvestičními výdaji rozumějí výdaje jiné než na pořízení věcí a práv majících povahu dlouhodobého majetku. Výdaj vynaložený na pořízení věcí nebo práv majících povahu dlouhodobého majetku i na pořízení jiných hodnot, u kterého nelze rozlišit, jaká jeho část se vynaložila na pořízení věcí a práv majících povahu dlouhodobého majetku a jaká na pořízení jiných hodnot (nerozlišený výdaj), se považuje za výdaj neinvestiční. Je-li nerozlišený výdaj vynaložen při plnění investiční akce podle rozpočtových pravidel [§ 12 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 484/2020 Sb.], považuje se za výdaj investiční,

38. oddělenou (nevyúčtovávanou) elektronickou peněženkou rozumí elektronická peněženka, která je součástí peněžního fondu podléhajícího rozpočtové skladbě, ale o jejíchž příjmech a výdajích se účtuje, jakoby to byly příjmy a výdaje zvláštního peněžního fondu, a to v členění podle rozpočtové skladby; tyto příjmy a výdaje se připočítávají k příjmům a výdajům bankovního účtu nebo bankovních účtů tvořících peněžní fond, jehož součástí elektronická peněženka je, a převody z nich do elektronické peněženky a z elektronické peněženky do nich se považují za transfery uvnitř peněžního fondu,

39. oddělenou (nevyúčtovávanou) pokladnou rozumí pokladna nebo místo v pokladně, které jsou součástí peněžního fondu podléhajícího rozpočtové skladbě, ale o jejichž příjmech a výdajích se účtuje, jakoby to byly příjmy a výdaje zvláštního peněžního fondu, a to v členění podle rozpočtové skladby; tyto příjmy a výdaje se připočítávají k příjmům a výdajům bankovního účtu nebo bankovních účtů tvořících peněžní fond, jehož součástí pokladna je, a převody z nich do pokladny a z pokladny do nich se považují za transfery uvnitř peněžního fondu,

40. odděleným (nevyúčtovávaným) účtem rozumí bankovní účet pro výdaje neproveditelné z bankovního účtu (bankovních účtů) peněžního fondu podléhajícího rozpočtové skladbě nebo příjmy do něj neinkasovatelné, zejména výdaje a příjmy při pracovní nebo služební cestě; oddělený (nevyúčtovávaný) účet je součástí tohoto peněžního fondu a o jeho příjmech a výdajích se účtuje, jakoby to byly příjmy a výdaje zvláštního peněžního fondu, a to v členění podle rozpočtové skladby; tyto příjmy a výdaje se připočítávají k příjmům a výdajům bankovního účtu nebo bankovních účtů tvořících peněžní fond, jehož součástí oddělený účet je, a převody z nich na oddělený účet a z odděleného účtu do nich se považují za transfery uvnitř peněžního fondu,

41. opravou hmotné věci (hmotného majetku) rozumí úprava této věci, která částečně nebo úplně ztratila schopnost plnit funkci, k níž byla určena, nebo ztráta této funkce hrozí, nebo tuto funkci v důsledku chyby při vytváření této věci ani nenabyla, zajišťující opětné nabytí této schopnosti (například zasklívání oken), a to případně i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení [§ 55 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb.]

42. opravou nehmotné věci (nehmotného majetku) se rozumí úprava nehmotného majetku, který byl vytvořen podle zadání organizace, avšak který z důvodu chybného zadání nebo chybného splnění

zadání neplní zcela nebo částečně funkci, k níž byl určen, a to úprava, jejímž účelem je zajistit, aby tuto funkci v úplnosti plnil,

43. organizací nebo rozpočtovou jednotkou (§ 2 odst. 1 vyhlášky) rozumí organizační složka státu nebo právnická osoba, na kterou se vztahuje rozpočtová skladba,

44. peněžním fondem rozumí nástroj pro shromažďování, ukládání a vydávání peněžních prostředků umožňující placení nebo výběry na požádání, jemuž právní předpis nebo jeho vlastník stanovil režim spočívající zejména v tom, z jakých zdrojů se naplňuje a na financování čeho se používá; je jím bankovní účet s výjimkou účtu se vkladní knížkou (§ 2662 až 2675 občanského zákoníku), jestliže splňuje tuto podmínku, popřípadě spojený s jiným takovým účtem, pokladnou nebo elektronickou peněženkou (vyúčtovávanými na něj), nebo jejich skupina či soustava; může jím být i pokladna používaná v režimu oddělených pokladen (k tomu v náplních položek 4138 a 5348); rovněž jím může být i místo na takovém bankovním účtu nebo v takové pokladně, případně spojené s jinými takovými účty nebo místy na nich nebo pokladnami nebo místy v nich, jakož i jejich skupiny či soustavy; není jím účet se vkladní knížkou (§ 2676 až 2679 občanského zákoníku) ani vklad, a to jednorázový vklad včetně vkladu potvrzeného vkladním listem (§ 2680 a 2681) ani žádný jiný vklad, a to ani v případě, že smlouva o něm je nazvána smlouvou o termínovaném vkladu nebo smlouvou o účtu termínovaného vkladu, ani jiný nástroj neumožňující placení nebo výběry na požádání; majitel peněžního fondu (například § 2662 občanského zákoníku) se považuje za vlastníka všech peněžních prostředků v něm soustředěných,

45. peněžními fondy podléhajícími rozpočtové skladbě rozumějí státní rozpočet, státní finanční aktiva, rezervní fondy organizačních složek státu a správců kapitol a rozpočty a ostatní peněžní fondy státních fondů, obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí kromě fondu kulturních a sociálních potřeb, fondu cizích prostředků, fondu hospodářské (podnikatelské) činnosti a fondu sdružených prostředků,

46. peněžními prostředky rozumějí bankovky, mince, bezhotovostní peněžní prostředky a elektronické peníze [§ 4 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku],

47. poddodávkou dodavateli dodávka, kterou organizace provádí pro svého dodavatele v souvislosti s jeho dodávkou pro ni,

48. podlimitním technickým zhodnocením hmotné věci (hmotného majetku) rozumí technické zhodnocení hmotné věci (hmotného majetku), za něž se vydalo 40 tisíc Kč nebo méně,

49. podlimitním technickým zhodnocením nehmotné věci (nehmotného majetku) rozumí technické zhodnocení nehmotné věci (nehmotného majetku), za něž se vydalo 60 tisíc Kč nebo méně,

50. podlimitním věcným břemenem rozumí věcné břemeno, které se nepořizuje jako součást stavby a výdaj na něž celková částka, která se na jeho pořízení vydala, nepřesahuje 40 tisíc Kč,

51. pořízením hodnoty úplatné získání věci, služby, práce, výkonu nebo práva,

52. pořízením práce úplatné získání práva, aby pracovník vykonal nebo vykonával určitou činnost ve prospěch organizace podle jejích pokynů,

53. pořízením služby úplatné získání práva smlouvou o dílo nebo jinou obdobnou smlouvou, aby dodavatel provedl nebo prováděl pro oprávněného nějakou činnost,

54. pořízením technického zhodnocení rozumí získání možnosti používat upravenou věc, byla-li její úprava technickým zhodnocením,

55. pořízením věci (majetku) rozumí získání vlastnického nebo obdobného práva k této věci (majetku),

56. pořízením věci (majetku) nebo technického zhodnocení ve vlastní režii rozumí jejich vytvoření vlastní činností organizace,

57. pořízením výkonu úplatné získání práva využít po určitou dobu a v určitém rozsahu ovladatelnou přírodní sílu,

58. prostředníkem rozumí subjekt, kterému plátce předává peněžní prostředky a pověřuje ho, aby je předal příjemci. Prostředníky jsou subjekty, k jejichž činnosti patří zprostředkovávání plateb, zejména poskytovatelé platebních služeb [§ 1 písm. c) a § 3 a 5 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku] a pošta [§ 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 221/2012 Sb.], a organizační složky státu nebo právnické osoby, jimž ukládá zákon, že určité platby mají zprostředkovávat (§ 16 odst. 1, § 19 odst. 2 a § 44a odst. 1, 2, 3 a 13 rozpočtových pravidel, § 28 odst. 15 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), nebo s nimiž zprostředkování určitých plateb organizace dohodne. Prostředník jedná podle pokynů plátce a nerozhoduje, jaké osobě jakou peněžní částku poukáže, doručí nebo jinak předá,

59. průběžkou rozumí přijetí a vydání peněžní částky organizací podle pokynů plátce, aniž by organizace mohla jakkoliv ovlivnit její účel; rozumí se jí i tato peněžní částka,

60. průtokovou dotací rozumí dotace, která je pro organizaci průběžkou,

61. průtokovým transferem rozumí transfer, který je pro organizaci průběžkou,

62. přeplatkem rozumí kladný rozdíl mezi úhrnem záloh a definitivním dluhem, na nějž zálohy byly placeny,

63. přijatým transferem z peněžního fondu rozumí transfer přijatý z bankovního účtu nebo pokladny peněžního fondu nebo z bankovního účtu nebo pokladny osoby, která jej z peněžního fondu přijala s tím, že jej má převést, aniž by do právního vztahu mezi peněžním fondem a příjemcem transferu jakkoli vstupovala,

64. přijetím peněžních prostředků peněžním fondem rozumí připsání bezhotovostních peněžních prostředků na bankovní účet peněžního fondu, složení bankovek nebo mincí do oddělené (nevyúčtovávané) pokladny, převedení elektronických peněz do oddělené (nevyúčtovávané) elektronické peněženky a připsání bezhotovostních peněžních prostředků na oddělený (nevyúčtovávaný) účet (body 38 až 40),

65. příjmem rozumí přijetí peněžních prostředků s výjimkou přijetí, které má povahu financujících položek (tato přijetí patří na položky třídy 8),

66. příjmovou kompenzací rozumí výdaj, který představuje vrácení dřívějšího příjmu nebo jeho části, zaúčtovaný jako záporný příjem na stejný syntetický nebo analytický účet a jednotky třídění, zejména položku rozpočtové skladby, na které byl zaúčtován kompenzovaný příjem, tak, aby kompenzovaný příjem ani jej kompenzující výdaj nebyly uvedeny ve výkaze o příjmech a výdajích (příloha č. 3, 5 a 6 k vyhlášce č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků a rozpočtů dobrovolných svazků obcí, ve znění vyhlášek č. 363/2014 Sb., č. 364/2014 Sb., č. 347/2015 Sb., č. 395/2016 Sb., č. 466/2017 Sb. a č. 344/2019 Sb.); ve státním rozpočtu je příjmová kompenzace výdajem z jeho bankovního příjmového účtu,

67. půjčenými peněžními prostředky rozumějí návratné finanční výpomoci [§ 14 a násl. zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a § 10a až 10d zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 24/2015 Sb.], peněžité zápůjčky (§ 2390 až 2394 občanského zákoníku), úvěry (§ 2395 až 2400 občanského zákoníku) a jiné peněžní prostředky, které poskytuje jeden právní subjekt jinému s tím, aby je po čase vrátil, a to aby je vrátil případně s úroky, avšak bez další přímé protihodnoty,

68. refundací rozumí výdajová kompenzace, kterou je příjem peněžních prostředků, kterými jedna osoba vrací druhé peněžní prostředky, které ta vynaložila místo ní podle smlouvy ve prospěch

třetí osoby (§ 1767 občanského zákoníku) nebo je vynaložila jakožto zaměstnavatel zaměstnance dočasně přiděleného k jinému zaměstnavateli (§ 43a odst. 5 zákoníku práce); za refundaci se považují i peněžní prostředky, které dostává organizační složka státu, která přeložila státního zaměstnance k výkonu služby do jiné organizační složky státu (§ 47 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě), od této jiné organizační složky státu podle dohody mezi nimi stanovící, že organizační složka státu, do níž byl státní zaměstnanec přeložen, vrátí organizační složce státu, která ho přeložila, peněžní prostředky, které ta po dobu přeložení vynaložila na jeho plat, doplatek platu a cestovní náhrady,

69. rozpočtem rozumí veřejný peněžní fond, je-li tak nazván v příslušném právním předpise; v souvislosti s plánováním příjmů, výdajů a financujících položek peněžních fondů se jím rozumí takovýto plán,

70. službou rozumí činnost nebo nečinnost fyzické nebo právnické osoby přinášející plátci nebo tomu, koho určil, užitek, avšak nevytvářející novou věc a nemající za následek technické zhodnocení žádné věci (majetku), a to jak činnost plátcem nebo tím, koho určil, spotřebovaná jako taková (například proslovení přednášky), tak činnost s hmotně zachyceným výsledkem, který teprve se spotřebovává (například vyhotovení nápisu na nějakou věc patřící objednateli nebo napsání posudku, který nemá povahu autorského díla); není jí činnost vedoucí k vytvoření nové hmotné nebo nehmotné věci nebo výkonu (například vyhotovení razítka, vytištění publikace podle podkladů objednatele na papír dodaný zhotovitelem nebo vypracování počítačového programu); službou je i poskytnutí hmotné věci nebo peněžních prostředků k dočasnému užívání,

71. splátkou rozumějí vydané nebo přijaté peněžní prostředky určené k plnění již vzniklého dluhu, jehož výše se již nemá měnit, které má plátce povinnost poskytnout a které představují jen částečnou úhradu pořizované hodnoty,

72. státním rozpočtem rozumí hlavní peněžní fond státu; v souvislosti s plánováním jeho příjmů, výdajů a financujících položek se jím rozumí tento plán (§ 5 odst. 2 rozpočtových pravidel); v souvislosti s přípravou tohoto plánu se jím rozumí písemnost obsahující tento plán nebo jeho návrh (§ 5 odst. 3 rozpočtových pravidel),

73. technickým zhodnocením hmotné věci (hmotného majetku) její úprava, kterou se zvýší její použitelnost, včetně toho, že se vytvoří její nová součást (§ 505 občanského zákoníku); zvýšením použitelnosti hmotné věci se rozumí nabytí schopnosti uspokojit další potřeby; technickým zhodnocením hmotné věci je její vybavení novou věcí jen v případě, že tato nová věc je ke zhodnocované věci pevně připojena (přilepením, šroubem, hřebíkem, nýtem nebo jiným způsobem majícím povahu montáže) a nový celek může uspokojit více potřeb než celek původní; technickým zhodnocením hmotné věci je i odstranění její části nebo pevně připojené věci, zvýší- li se tím její použitelnost; technickým zhodnocením pozemku není vybudování stavby na něm;

74. technickým zhodnocením nehmotné věci (nehmotného majetku) (upgrade) rozumí jeho úprava přinášející zásadní zvýšení jeho použitelnosti nebo jeho nové zásadní funkce,

75. transferem rozumějí vydané nebo přijaté peněžní prostředky, proti kterým nestojí přímá protihodnota. Jsou jimi dotace, subvence, příspěvky, peněžité dary a jiné peněžní prostředky, které poskytuje jeden právní subjekt jinému bez přímé protihodnoty. Přímou protihodnotou se rozumí povinnost poskytovateli peněžních prostředků nebo jím jednotlivě určeným osobám něco dát, něco pro ně konat nebo vykonat, něčeho se vůči nim zdržet nebo něco od nich strpět a povinnost poskytnout peněžní náhradu újmy. Rozumějí se jimi i peněžní prostředky převáděné mezi peněžními fondy téhož právního subjektu. Za transfery se nepovažují převody uvnitř peněžních fondů, zejména převody mezi příjmovými a výdajovými účty státního rozpočtu, zřízenými pro organizační složky státu, stejně jako převody do vlastních pokladen, na bankovní účty, do pokladen vnitřních organizačních jednotek nebo do vlastních elektronických peněženek, nejsou- li tyto pokladny, bankovní účty a elektronické peněženky oddělenými peněžními fondy,

76. transferem od cizího státu (cizímu státu) rozumí transfer od cizího státního orgánu (cizímu státnímu orgánu) a je-li cizí stát federací (spolkem), jen od federálního nebo spolkového orgánu (federálnímu nebo spolkovému orgánu). Transfer od Švýcarska, Norska, Islandu nebo Lichtenštejnska (Švýcarsku, Norsku, Islandu nebo Lichtenštejnsku) se za transfer od cizího státu (cizímu státu) nepovažuje,

77. tuzemskou fyzickou osobou (tuzemcem) rozumí fyzická osoba, která je státní občankou České republiky,

78. tuzemskou právnickou osobou rozumí právnická osoba, která má sídlo na území České republiky,

79. údržbou hmotné věci (hmotného majetku) rozumí úprava této věci spojená s významnější spotřebou materiálních prostředků, jejímž výsledkem je uvedení věci do původní nebo obvyklé podoby, není-li tato úprava opravou, například natírání okenních rámů, a činnost k zamezení vlivů, které mohou způsobit její poškození, například protikorozní natírání nebo odstraňování nánosů, které mohou vést k poškození jí samé nebo něčeho jiného; za údržbu se nepovažují úpravy věcí, jejichž obvyklá podoba není jedna jediná, ale je různá například podle ročních období, například za údržbu zatravněných pozemků se nepovažuje setí, sekání a odvoz trávy, za údržbu pozemků se stromy se nepovažuje hrabání a odvoz spadaného listí, za údržbu pozemků se záhony se nepovažuje sázení květin a jejich okopávání a podobně, tyto činnosti se považují za služby,

80. údržbou nehmotné věci (nehmotného majetku) rozumí její úprava, kterou se zvýší jeho použitelnost, avšak nikoliv zásadním způsobem a bez přidání zásadních nových funkcí, a služby spočívající v poskytování informací a konzultací v ústní, písemné i jiné podobě uživatelům tohoto majetku jeho tvůrcem, potřebných k jeho bezchybnému používání. Údržbou databáze nebo počítačového programu je zejména jejich aktualizace (update) a technická podpora. Aktualizací databáze se rozumí přidání informací o skutečnostech, které před vytvořením databáze nebo před její poslední aktualizací neexistovaly. Aktualizací počítačového programu se rozumí jeho přizpůsobení skutečnostem, které před jeho vytvořením nebo před jeho poslední aktualizací neexistovaly. Technickou podporou databáze nebo počítačového programu se rozumí poskytování informací a konzultací jejich tvůrcem jejich uživatelům. Zvýšením použitelnosti nehmotného majetku se rozumí přírůstek jeho informační nebo transformační schopnosti nebo, je-li tímto majetkem právo, rozšíření možností, které toto právo svému držiteli dává,

81. úhradou hodnoty převod stanovené peněžní částky právnické nebo fyzické osobě, která organizaci poskytla, poskytuje nebo bude poskytovat věci, služby, práce, výkony nebo práva,

82. veřejnými rozpočty rozumějí veřejné rozpočty ústřední úrovně a veřejné rozpočty územní úrovně,

83. veřejnými rozpočty ústřední úrovně rozumějí státní rozpočet, Národní fond a ostatní peněžní fondy organizačních složek státu a správců kapitol, peněžní fondy státních příspěvkových organizací (§ 54 až 57 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 53 až 63 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), peněžní fondy zdravotních pojišťoven (zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů), veřejných výzkumných institucí zřízených Českou republikou (§ 2 odst. 2 zákona č. 341/2005 Sb.) a školských právnických osob zřízených ministerstvy, popřípadě společně s územním samosprávným celkem [§ 124 odst. 2 písm. a) a odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb.], státních fondů (zákony č. 388/1991 Sb., č. 211/2000 Sb., č. 104/2000 Sb., č. 256/2000 Sb. a č. 239/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 9 až 56 zákona č. 496/2012 Sb.), zvláštní podle § 4 zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění zákona č. 15/2012 Sb., zvláštní účet Ministerstva spravedlnosti určený k zasílání peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí (§ 3 odst. 1 zákona č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí

uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů) a peněžní fondy zdravotních pojišťoven (zákony č. 551/1991 Sb. a č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), veřejných vysokých škol (§ 5 až 38 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů), České televize (zákon č. 483/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), Českého rozhlasu (zákon č. 484/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), České tiskové kanceláře (zákon č. 517/1992 Sb.), České národní banky (zákon č. 6/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů), profesních komor s povinným členstvím (zákony č. 220/1991 Sb., č. 381/1991 Sb., č. 360/1992 Sb., č. 358/1992 Sb., č. 523/1992 Sb., č.

85/1996 Sb., č. 120/2001 Sb. a č. 417/2004 Sb. a § 31 až 36 zákona č. 93/2009 Sb., ve znění zákona č. 334/2014 Sb.) a Rady pro veřejný dohled nad auditem (§ 37 až 40 zákona č. 93/2009 Sb., ve znění zákona č. 334/2014 Sb.),

84. veřejnými rozpočty územní úrovně rozumějí rozpočty a ostatní peněžní fondy obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací [§ 23 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb.], veřejných výzkumných institucí [§ 23 odst. 1 písm. f) zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 342/2005 Sb., a § 2 odst. 2 zákona č. 341/2005 Sb.] a školských právnických osob [§ 23 odst. 1 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 562/2004 Sb., a § 124 odst. 2 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb.],

85. vratkou rozumějí vydané nebo přijaté peněžní prostředky, které poukazuje osoba, která je dostala neoprávněně, omylem nebo je v rozporu s původním účelem nebo úmyslem nemůže nebo nechce použít; vratkou transferu se rozumějí i vydané nebo přijaté peněžní prostředky, které poukazuje osoba, která je dostala jakožto transfer a která je nebo jejich část vrací, zejména při finančním vypořádání vrací jejich nespotřebovanou část [§ 75 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákonů č. 479/2003 Sb., č. 128/2016 Sb. a č. 367/2017 Sb., vyhláška č. 367/2015 Sb., ve znění vyhlášky č. 435/2017 Sb., a § 10a odst. 1 písm. d) a e) a § 28 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákonů č. 27/2008 Sb., č. 24/2015 Sb. a č. 24/2017 Sb.], které vznikla povinnost je nebo jejich část vrátit v důsledku zrušení nebo změny rozhodnutí o poskytnutí dotace (§ 90 odst. 1 zákona č. 500/1994 Sb., správní řád, a § 78 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní) nebo které tato povinnost vznikla v důsledku zániku nebo změny dohody o dotaci (§ 1902, 1903, 1981, 1995, 1998, 2001 a 2006 občanského zákoníku); vratkou není vrácení dotace nebo její části poskytovateli na základě jeho výzvy podle § 14f odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 25/2015 Sb., nebo podle § 22 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 24/2015 Sb.,

86. výdajem rozumí vydání peněžních prostředků s výjimkou vydání souvisejících s krytím schodků a použitím přebytků veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů používajících rozpočtovou skladbu (tato vydání patří na položky třídy 8),

87. výdajovou kompenzací rozumí příjem, který představuje vrácení dřívějšího výdaje nebo jeho části, zaúčtovaný jako záporný výdaj na stejný syntetický nebo analytický účet a jednotky třídění, zejména položku rozpočtové skladby, na které byl zaúčtován kompenzovaný výdaj, tak, aby kompenzovaný výdaj ani jej kompenzující příjem nebyly uvedeny ve výkaze o příjmech a výdajích (příloha č. 3, 5 a 6 k vyhlášce č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků a rozpočtů dobrovolných svazků obcí, ve znění vyhlášek č. 363/2014 Sb., č. 347/2015 Sb., č. 395/2016 Sb., č. 466/2017 Sb. a č. 344/2919 Sb.); ve státním rozpočtu je výdajová kompenzace příjmem jeho bankovního výdajového účtu,

88. vydáním peněžních prostředků rozumí odepsání bezhotovostních peněžních prostředků z bankovního účtu peněžního fondu, vyplacení, odcizení, zničení nebo jiná ztráta bankovek nebo mincí z oddělené (nevyúčtovávané) pokladny, převedení elektronických peněz u oddělené (nevyúčtovávané) elektronické peněženky, odepsání bezhotovostních peněžních prostředků z odděleného (nevyúčtovávaného) účtu a trvalá nebo dočasná ztráta bezhotovostních peněžních prostředků v důsledku zániku bankovního účtu při platební neschopnosti banky, odebrání její bankovní licence nebo podobné události (body 38 až 40),

89. výkonem rozumí ovladatelná přírodní síla (§ 497 občanského zákoníku) a služba, která se neprojeví v žádné hmotné věci,

90. vyúčtovávanou pokladnou rozumí pokladna nebo místo v pokladně, které jsou součástí peněžního fondu podléhajícího rozpočtové skladbě a o jejichž příjmech a výdajích se jakožto o příjmech a výdajích pokladny (místa v pokladně) neúčtuje a zaznamenávají se jen v oddělené evidenci; tyto příjmy a výdaje se účtují jako příjmy a výdaje bankovního účtu nebo bankovních účtů tvořících peněžní fond, jehož součástí pokladna je; převody z nich do pokladny jsou zálohou a z pokladny do nich jejím vyúčtováním; pokladna (místo v pokladně) na konci roku nemá zůstatek,

91. vyúčtovávaným účtem rozumí bankovní účet pro výdaje neproveditelné z bankovního účtu (bankovních účtů) peněžního fondu podléhajícího rozpočtové skladbě nebo příjmy do něj neinkasovatelné, zejména výdaje a příjmy při pracovní nebo služební cestě; o jeho příjmech a výdajích se jakožto o příjmech a výdajích vyúčtovávaného účtu neúčtuje a zaznamenávají se jen v oddělené evidenci; tyto příjmy a výdaje se účtují jako příjmy a výdaje bankovního účtu nebo bankovních účtů tvořících peněžní fond, jehož součástí vyúčtovávaný účet je; převody z nich na vyúčtovávaný účet jsou zálohou a z něj do nich jejím vyúčtováním; vyúčtovávaný účet na konci roku nemá zůstatek,

92. zahraniční fyzickou osobou (cizincem) rozumí fyzická osoba, která není státní občankou České republiky (§ 26 odst. 1 a § 28 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém),

93. zahraniční právnickou osobou rozumí právnická osoba se sídlem mimo území České republiky (§ 3024 odst. 1 občanského zákoníku, § 26 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém); zahraničními právnickými osobami nejsou právnické osoby se sídlem v České republice, ani když vystupují jako tuzemské zastoupení mezinárodní nevládní organizace, například Český výbor pro UNICEF, Transparency International - Česká republika, konsorcia evropské výzkumné infrastruktury se sídlem v České republice, České centrum Mezinárodního PEN klubu, Český červený kříž (§ 3 a 4 zákona č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži, ve znění zákona č. 375/2011 Sb.) nebo Společnost pro orbu České republiky,

94. zálohou (zálohovou platbou) rozumějí peněžní prostředky vydané k úplnému nebo částečnému plnění dosud nestanoveného dluhu (peněžní prostředky přijaté k úplnému nebo částečnému plnění dosud nestanovené pohledávky). Předběžnou zálohou jsou peněžní prostředky vydané k plnění podmíněného dluhu nebo jiného dluhu dosud neexistujícího (peněžní prostředky přijaté k plnění podmíněné pohledávky nebo jiné pohledávky dosud neexistující) (§ 1807 občanského zákoníku). Průběžnou zálohou jsou peněžní prostředky vydané k plnění dluhu (přijaté k plnění pohledávky), který vyplývá (která vyplývá) z platného a účinného právního aktu a jehož (jejíž) celková výše bude stanovena na základě skutečností, které teprve nastanou, například záloha na daň nebo záloha na úhradu dodávky, která ještě není ukončena nebo vyúčtována (§ 548 odst. 2 věta první občanského zákoníku),

95. zaúčtováním rozumí zařazení uskutečněného přijetí nebo vydání peněžních prostředků na syntetický účet nebo analytický účet podle účtového rozvrhu včetně jednotek třídění rozpočtové skladby.

Obecné zásady vztahující se k třídění příjmů, výdajů a financujících položek

(1) Organizace při zařazování skutečných příjmů, výdajů a financujících položek na jednotky třídění vychází v případě výdaje a financující položky, která je svou povahou vydáním, z právního stavu v okamžiku, v kterém vydala příkaz k odepsání peněžních prostředků ze svého bankovního účtu nebo předala příjemci hotovost, a v případě příjmu a financující položky povahy přijetí z právního stavu v okamžiku, kdy tak učinil plátce. Právní stav hodnotí podle informací, které má při zaúčtování k dispozici, opatřivši si o něm všechny informace, jejichž opatření je možné po ní rozumně požadovat. Nemůže-li organizace všechny potřebné informace o právním stavu ze dne provedení výdaje získat ani s vynaložením úsilí, které po ní lze rozumně požadovat, například informace o tom, jaká hodnota ve skupině pořizovaných hodnot převažuje, organizace stav odhadne. Zařazení na jednotky třídění se po zaúčtování příjmu, výdaje nebo financující položky na základě pozdějších právních skutečností nemění s výjimkou případů podle odstavce 43. Může se měnit na základě nově zjištěných informací a k opravě chyb. Za tím účelem se však zařazení na jednotky třídění mění jen v případě, že dosud neuplynula lhůta pro změny v rozpočtové klasifikaci v rozpočtovém systému za období leden až prosinec (bod 7.3 přílohy č. 1 k vyhlášce č. 5/2014 Sb.) nebo pro předložení výkazů za období leden až prosinec (bod 7.2 přílohy č. 2 k téže vyhlášce).

(2) Výdaje na nákupy (seskupení položek 50, 51, 59, 61, 62 a 69) se zařazují na položky podle toho, jaká věc, služba, práce, výkon nebo právo se jimi pořizuje, a transfery a půjčené peněžní prostředky (seskupení položek 52 až 58 a 63 až 67) podle toho, jaký druh podpory představují a případně kdo je jejím příjemcem, bez ohledu na způsob vzniku právní povinnosti platit, zejména bez ohledu na to, jde-li o platbu, která nebyla předmětem sporu, či o platbu, povinnost k níž předmětem sporu byla a provádí se na základě zejména soudního rozhodnutí nebo smíru (§ 67 a 99 občanského soudního řádu), či jde-li o běžnou platbu nebo o doplatek včetně doplatku za minulá léta.

(3) Při zařazování výdajů na nákupy nezáleží na tom, jakým způsobem dodavatel odvodil cenu, kterou má organizace jako odběratel zaplatit, například zda do faktury uvedl či neuvedl, jakou část ceny tvoří jeho výdaje či náklady na zabalení nebo dopravu dodaného zboží nebo při dodávce služeb jeho výdaje či náklady na cestovné. To neplatí pro výdaje či náklady vznikající přímo organizaci, jestliže například organizace dopravu zboží objednala sama u dopravní firmy a platí za ni přímo jí a nikoliv dodavateli zboží.

(4) Při druhovém třídění výdajů patřících na více položek se postupuje tak, že jestliže se jedním výdajem pořizují věci, služby, práce, výkony nebo práva představující více druhů ekonomických hodnot, platí více druhů náhrad nebo poskytují podpory představující více druhů transferů, zařadí se tento výdaj, nejsou-li v příslušných listinách nebo je nahrazujících elektronických prostředcích (smlouvách, objednávkách, fakturách, rozhodnutích o poskytnutí dotace apod.) částky rozděleny, na položku, která odpovídá hlavní části výdaje nebo o které to lze předpokládat.

(5) Při zařazování přijetí a vydání na položky, pro které je rozhodující klasifikace právního úkonu, na základě nějž se výdaje vynakládají nebo příjmy inkasují, nezáleží na tom, jak klasifikují

právní úkon jeho původci, ale jakým tento právní úkon skutečně je. Například nezáleží na tom, že smlouva, podle níž bude odběratel užívat bez časového omezení počítačové programy, které vytvořil dodavatel-fyzická osoba jako dílo podle autorského zákona, je nadepsána jako smlouva o nájmu programů, ale na tom, že obsahem smlouvy je udělení oprávnění k užití díla bez časového omezení.

(6) Výdaje na jednu hodnotu (na nákup jednoho druhu věcí, služeb, prací, výkonů nebo práv), jednu náhradu, jeden transfer nebo jeden převod půjčených peněžních prostředků (poskytnutí jednoho druhu podpory jednomu příjemci) organizace zařazuje jen na jednu položku, a to i v případě, že pořízení této hodnoty nebo poskytnutí této náhrady, transferu nebo půjčených peněžních prostředků souvisí s pořízením hodnoty jiné nebo s poskytnutím jiné náhrady, transferu nebo půjčených peněžních prostředků.

(7) Organizace, která provádí výdaj podle směnné smlouvy (§ 2184 až 2188 občanského zákoníku) nebo výdaj po započtení (§ 1982 až 1992 občanského zákoníku), nemůže částku směny ani částku započtení zaúčtovat do příjmů ani výdajů. Organizační složka státu nemůže částku směny ani částku započtení převést z bankovního výdajového účtu státního rozpočtu na účet příjmový. Například organizace, která platí dodavateli cenu dodávky sníženou o částku, kterou jí ten dlužil, nemůže z důvodu, aby měla ve výdajích plnou cenu a ve svých příjmech sumu odpovídající celé její pohledávce za dodavatelem, ani z žádného jiného důvodu tuto částku zaúčtovat do výdajů a příjmů. Organizace, která platí za nájem kanceláří, které používá, majiteli domu dohodnutý nájem snížený o cenu oprav, které pro něj v domě provedla, zařadí na položku 5164 jen takto zaplacenou částku a nemůže částku ve výši ceny oprav zaúčtovat do příjmů a výdajů (organizační složka státu převést ze svého výdajového rozpočtového účtu na svůj rozpočtový účet příjmový) proto, aby tento převod ve výdajích zařadila na položku 5164 a výdaj na této položce tak dorovnala na původní cenu nájmu, a v příjmech na položku 2111 a měla v nich tak platbu odpovídající ceně oprav, ani z žádného jiného důvodu. Náhradu mzdy za první dva týdny nemoci zařazuje organizace celou na položku 5424 i v případě, že má nárok na refundaci poloviny této náhrady a o tuto polovinu náhrady platí nižší pojistné na sociální zabezpečení, a nemůže platbu zaměstnanci zařadit na položku 5424 jen v částce rozdílu mezi touto platbou a částkou refundace, částku refundace zařadit na položku 5031 a výdaj na této položce tak dorovnat na částku pojistného, jakou by platila, kdyby refundace nebylo.

(8) Převody ze svých výdajů do svých příjmů a z příjmů do výdajů provádí organizace jen v případě, že to stanoví rozpočtová skladba nebo jiný právní předpis, nebo v případě, že na příjmový účet došla částka, která měla dojít na účet výdajový, na výdajový účet došla částka, která měla dojít na příjmový, z příjmového účtu byla omylem odepsána částka, která měla být odepsána z výdajového, nebo z výdajového byla odepsána částka, která měla být odepsána z příjmového. Totéž platí pro zařazování výdaje na jednu hodnotu, náhradu nebo transfer na více položek.

(9) Při zařazování výdajů na položky nezáleží na tom, zda organizace výdaj provádí z bankovního účtu nebo pokladny umístěných v tuzemsku nebo v zahraničí, ani na tom, zda výdaj se provádí ve prospěch bankovního účtu nebo pokladny umístěných v tuzemsku nebo v zahraničí.

(10) U výdajů na nákupy (seskupení položek 50, 51, 59, 61, 62 a 69) nerozhoduje, jsou-li prováděny ve prospěch tuzemských nebo zahraničních osob. Výjimkou jsou členské příspěvky a podobné platby zahraničním právnickým osobám, jejichž protihodnotou jsou členská práva; tyto výdaje místo na položku 5179 patří na položky z podseskupení položek 55. Výjimkou jsou také sankce placené Evropské unii, ty místo na položku 5191 patří na položku 5512.

(11) Transfery a půjčené peněžní prostředky tuzemským osobám patří na položky ze seskupení 52, 53, 54, 57 a 67 a podseskupení 561 až 566, 631 až 637 a 641 až 646 a transfery zahraničním osobám na položky ze seskupení 55 a z podseskupení 567, 638 a 647 podle toho, jsou- li neinvestiční či investiční, jakým osobám jsou poskytovány a případně podle právního titulu poskytnutí, a to bez ohledu na to, jsou-li poskytovány na českém území, v zahraničí, z českého území do zahraničí nebo ze zahraničí do českého území. Na položky ze seskupení 55 patří také členské příspěvky a podobné platby zahraničním právnickým osobám, jejichž protihodnotou jsou členská práva, a sankce placené Evropské unii.

(12) Zařazení výdaje na jednotky třídění nezávisí na tom, byl-li oprávněný nebo neoprávněný.

(13) Zařazení výdaje na jednotky třídění nezávisí na tom, byla-li smlouva, podle níž druhá strana poskytne věci, služby, práce, výkony nebo práva a organizace za ně zaplatí, uzavřena ve prospěch organizace nebo třetí strany (§ 1767 a 1768 občanského zákoníku) nebo platí-li organizace jakožto postupník (§ 1895 až 1900 občanského zákoníku). Jestliže však organizace platí jakožto přejímatel dluhu (§ 1888 až 1894 občanského zákoníku), například proplácí fakturu vystavenou jiné osobě, zařadí takovouto platbu na odpovídající položku pro transfery (například proplatila-li organizace fakturu vystavenou za neinvestiční dodávky náboženské společnosti, zařadí výdaj na položku 5223).

(14) Při zařazování výdaje na pořízení hodnot vynaloženého ve prospěch třetí osoby platí, že i když tyto hodnoty jsou této osobě nutné k tomu, aby mohla plnit ve prospěch organizace, výdaje na ně organizace zařadí na položky podle druhu pořízených hodnot bez ohledu na to, na jakou položku patří výdaje na pořízení hodnot od této osoby. Například odměnu předanou nebo poukázanou tlumočnici za tlumočení v zahraničí uskutečněné jako služba (dodávka) organizace zařadí na položku 5169, avšak výdaj za letenku (poddodávku dodavateli), kterou jí poskytla, zařadí na položku 5173, i když pro daňové účely její odměnu tvoří úhrn obou těchto částek.

(15) Při zařazování výdajů na pořízení hodnot na položku nerozhoduje, zda cena se platí předem nebo až po dodávce, najednou nebo ve splátkách a jaká jednotka množství věcí, výkonů či prací, objemu služeb nebo množství či síly práv je pro určení celkové ceny dodávky zvolena. Například nerozhoduje, zda se celková cena nájmu kopírovacího zařízení případně nájmu spojeného s dalšími službami (s běžnou údržbou, s dodávkami tonerů či papíru nebo jinými dodávkami věcí nebo služeb) vypočítává jako součin dohodnuté částky za den nájmu a počtu dní, po něž nájem trvá, součin dohodnuté částky za okopírovanou stránku a počtu stránek, které nájemce během nájmu okopíruje, nebo případně součin dohodnuté částky za kilowatthodinu elektrické energie použité na kopírování a počtu kilowatthodin spotřebovaných na kopírování po dobu nájmu či zda se cena nájmu automobilu odvozuje z doby nájmu nebo počtu ujetých kilometrů.

(16) Zařazení na položku se řídí druhem pořizované hodnoty s výjimkou výdajů na platby daně z přidané hodnoty, kdy organizace, která je plátcem daně z přidané hodnoty jakožto odběratel, může rozhodnout, že platby této daně místo na položku 5362 se budou zařazovat na položku, na niž patří výdaj za dodanou hodnotu.

(17) Jestliže při pořizování majetku (kupní, směnnou nebo licenční smlouvou) odvisí zařazení výdaje na jeho pořízení na položku od jeho velikosti a tento výdaj se neprovádí jednou platbou, rozhoduje výdaj celkový (úhrn splátek). Například kupuje-li se na splátky počítač v ceně 40 tisíc Kč nebo menší, zařadí se všechny splátky na položku 5137. Kupuje-li se na splátky počítač v ceně přesahující 40 tisíc Kč, zařadí se všechny splátky na položku 6125 včetně splátek, které této částky nedosahují.

(18) Výdaj, který se uskutečnil podle cizího práva, se zařadí na položku, na kterou by se zařadil výdaj uskutečněný podle stejného nebo podobného institutu českého práva, nestanoví-xx xxxxxxxxxx skladba jinak.

(19) Zařazení výdajů na položku nezávisí na tom, byly-li provedeny přes prostředníka, s výjimkou transferů poskytovaných prostřednictvím krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí jimi zřízeným příspěvkovým organizacím a školským právnickým osobám (k tomu náplně položek 5336 a 6356).

(20) Výdaje na splátky a závdavky (§ 1808 a 1809 občanského zákoníku) se zařazují na stejnou položku a ostatní jednotky třídění jako ostatní platby k úhradě téhož dluhu. To platí i pro výdaje na zálohy, předběžné i průběžné, je-li v době jejich provedení známo, na úhradu jakých nákupů nebo transferů budou připsány (zařazená záloha). Není-li to známo (nezařazená záloha), zařadí se na položku 5199. Stane-li se to známým v tomtéž roce, mohou se rozúčtovat na položky podle skutečně uhrazených nákupů nebo transferů.

(21) Vydává-li organizace peněžní prostředky na základě právního aktu jiného právního subjektu nebo jiné organizační složky státu (například je vydává podle smlouvy uzavřené jiným právním subjektem nebo jinou organizační složkou státu nebo podle rozhodnutí o poskytnutí dotace vydaného jiným orgánem veřejné správy), zařadí takový výdaj na položku, která odpovídá tomuto právnímu aktu, a to bez ohledu na to, je-li takový postup v souladu se zákonem [například poskytování finančních příspěvků ze státního rozpočtu na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti podle § 46 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákonů č. 132/2000 Sb., č. 320/2002 Sb. a č. 501/2012 Sb., § 62 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákonů č. 501/2012 Sb. a č. 357/2014 Sb., a nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, ve znění nařízení vlády č. 308/2014 Sb., č. 51/2015 Sb. a č. 209/2016 Sb., o jejichž poskytnutí rozhodují podle § 46 odst. 4 a § 48a odst. 2 písm. i) zákona č. 289/1995 Sb., ve znění zákonů č. 132/2000 Sb., č. 186/2006 Sb. a č. 501/2012 Sb., a § 59 odst. 1 písm. g) zákona č. 449/2001 Sb., ve znění zákona č. 357/2014 Sb., s výjimkou poskytnutí finančních příspěvků na hospodaření v lesích v působnosti ministerstva obrany, ale podle § 2 odst. 4 věty druhé nařízení vlády č. 30/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 51/2015 Sb., je vyplácí Ministerstvo zemědělství] nebo protiprávní (například proplacení faktury, kterou dodavatel předložil organizační složce státu, za dodávku, o které s ním tato organizační složka státu uzavřela smlouvu, jinou organizační složkou státu), i bez ohledu na to, byla-li by vydávající organizace k takovému právnímu aktu oprávněná.

(22) Při zařazování výdajů na nákupy na položky nerozhoduje, zda se výdaje uskutečnily po plnění, které je jejich protihodnotou, během něj, před ním (například předplatné, závdavek nebo zařazená záloha) nebo ve více těchto obdobích a zda byly vynaloženy najednou nebo ve splátkách.

(23) Platby dodavatelům nebo v jejich prospěch, kterými se pořizuje právo na to, aby dodali nějaké zboží nebo služby, a toto právo je stvrzené dokladem v podobě papírové poukázky nebo elektronického záznamu, například platby, proti nimž se vydávají doklady jako jízdenky, vstupenky, známky, pásky do frankovacích strojů, telefonní karty, poukázky na benzín, stravenky nebo elektronické záznamy ve prospěch karet v mobilních telefonech (tzv. karty SIM), patří na položky pro výdaje na pořízení zboží nebo služeb, k jejichž obdržení tyto poukázky nebo elektronické záznamy jejich držitele opravňují. V případě, že opravňují k obdržení více druhů zboží nebo služeb, jimž odpovídá více položek, a není dosud rozhodnuto, které budou odebrány, zařadí se na položku 5199.

(24) Pro výdaje, kterými jsou platby ke splnění dluhu se stanovenou lhůtou, platí, že jejich zařazení na položku nezávisí na tom, byla-li platba provedena ve lhůtě nebo po ní, například byla-li dodavateli zaplacena fakturovaná částka do dne, který s ním byl dohodnut, nebo po tomto dni nebo byla-li vratka transferu při finančním vypořádání provedena ve lhůtě podle vyhlášky o finančním vypořádání nebo až po jejím uplynutí.

(25) Výdajová kompenzace je možná jen v tomtéž roce, v němž byl proveden vracený výdaj. Příjmy, kterými je možné kompenzovat výdaje, jsou, nevylučuje-li to právní předpis [například § 8 odst. 2 a 4, § 9 odst. 2, § 10 odst. 2, § 11 odst. 2 a 4, § 13 odst. 2, § 14 odst. 2, § 15 odst. 2 a 4, § 16 odst. 2, § 17 odst. 4, § 20 odst. 4, § 21 odst. 2, § 22 odst. 2 a § 23 odst. 2 a 4 vyhlášky č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání), ve znění vyhlášky č. 435/2017 Sb.)],

a) příjem vratky,

b) příjem přeplatku,

c) příjem refundace.

(26) Výdaji, kterými je možné kompenzovat příjmy, mohou být pouze výdaje na vratky.

(27) Výdaje se při zařazování na jednotky třídění neklíčují.

(28) Kde se v rozpočtové skladbě uvádí pojem „pořízení“ bez dalšího upřesnění, znamená dodavatelské pořízení.

(29) Režim oddělených pokladen je režim, v němž se pokladna proti rozpočtu nevyúčtovává, a to ani k výkazovým dnům ani na konci roku. Může fungovat jako samostatný peněžní fond napojený na rozpočet jen finančními vztahy, kterými jsou převody do něj (položka 4138) a z něj (položka 5348), její příjmy a výdaje se prvotně nezahrnují mezi příjmy a výdaje rozpočtu, ale jsou od nich odděleny, označují se jednotkami třídění rozpočtové skladby při svém zaúčtovávání na účet pokladny a s příjmy a výdaji bankovního účtu rozpočtu se ve výkaze pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí sčítají (dále jen „režim oddělených pokladen“). Organizace může pokladnu v režimu oddělených pokladen začít používat vždy jen od začátku roku a skončit s jeho používáním vždy jen s koncem roku. Převody z této pokladny na bankovní účet organizace se zařazují vždy jen na položku 4138 a převody z bankovního účtu do ní na položku 5348. Při účtování těchto příjmů a výdajů bankovního účtu se nepoužívají položky vyjadřující příjmy, které byly do pokladny inkasovány, ani položky vyjadřující výdaje, které z ní byly hrazeny (používají se při účtování o účtu 261 – Pokladna), ani položka 5182. Položka 4138 vyjadřuje, že převod se uskutečnil z oddělené pokladny a je to převod uvnitř rozpočtu obce, kraje nebo dobrovolného svazku obcí. Zařazují se na ni částky přijaté na bankovní účet rozpočtu z peněžních prostředků z oddělené pokladny tvořících v ní součást peněžních prostředků rozpočtu (výdaj z ní na tento převod se zařazuje na položku 5345) a částky přijaté mezi peněžní prostředky rozpočtu v oddělené pokladně z peněžních prostředků rozpočtu v jiné oddělené pokladně (výdaj z ní na tento převod se zařazuje na položku 5348).

(30) Závisí-li zařazení příjmů nebo výdajů na položku na tom, odkud příjmy plynou nebo kam výdaje směřují, je rozhodující peněžní fond, z nějž příjmy přicházejí nebo do nějž jsou peněžní prostředky poukazovány, nebo majitel tohoto peněžního fondu, například příjmy od Evropské unie nebo finančních mechanismů prostřednictvím Národního fondu patří na položku příjmů (transferů) od Národního fondu.

(31) V případě, že dodavatel dodává knihy nebo podobné věci prostřednictvím pošty či jiné podobné služby a své výdaje nebo náklady na poštovné a případně i balné uvádí ve faktuře nebo jiném podobném dokladu, podle kterého mu má odběratel platit, postupuje odběratel podle obecné zásady uvedené v odstavci 3 a zatřídí na položku 5136 celou částku placenou dodavateli, tj. včetně poštovného a balného.

(32) Výdaje na pořízení informací na hmotných nosičích vnímatelných jen prostřednictvím zvláštních zařízení patří na položku 5169. Výdaje na pořízení informací zřízením přístupu do elektronické databáze patří na položky 5042, 5172 nebo 6111 podle toho, dostala-li organizace oprávnění k užití databáze nebo k vytěžování nebo k zužitkování celého obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatné části (§ 30 odst. 3 a § 90 autorského zákona), které má povahu nehmotného majetku (položky 5172 a 6111) nebo ji nemá (položka 5042) a pokud ji má, zda výdaj na jeho získání je vyšší než 60 000 Kč a údaje z databáze jsou využitelné déle než rok (položka 6111), nebo zda jedna z těchto podmínek nebo obě neplatí (položka 5172).

(33) Na položku 5168 patří výdaje na služby týkající se hmotného majetku tvořícího součást informačních a komunikačních technologií; výdaje na jeho pořízení patří na příslušné položky podle jeho povahy (položky 5137, 5139 a 6125).

(34) Výdaje na dodavatelské pořízení podlimitního technického zhodnocení hmotného majetku kromě materiálu patří na položku 5123, a to bez ohledu na to, zda zhodnocovaným hmotným majetkem je dlouhodobý hmotný majetek nebo drobný hmotný dlouhodobý majetek. Výdaje na dodavatelské pořízení podlimitního technického zhodnocení nehmotného majetku patří, jsou-li tímto majetkem počítačové programy nebo databáze, na položku 5172 a v ostatních případech na položku 5179, a to bez ohledu na to, je-li či není-li zhodnocovaný nehmotný majetek nehmotným majetkem

dlouhodobým. Výdaje na dodavatelské pořízení nadlimitního technického zhodnocení hmotného majetku patří na příslušnou položku podseskupení položek 612 podle povahy zhodnocovaných hmotných věcí, a to bez ohledu na to, zda zhodnocovaným hmotným majetkem je dlouhodobý hmotný majetek nebo drobný dlouhodobý hmotný majetek. Výdaje na dodavatelské pořízení nadlimitního technického zhodnocení nehmotného majetku patří na příslušnou položku podseskupení položek 611, a to bez ohledu na to, je-li či není-li zhodnocovaný nehmotný majetek nehmotným majetkem dlouhodobým. Výdaje na dodavatelské pořízení technického zhodnocení materiálu patří, nevzniká-li jím dlouhodobý hmotný majetek nebo drobný hmotný dlouhodobý a zhodnocený majetek zůstává materiálem, na položku 5169;. Jestliže jím dlouhodobý hmotný majetek (včetně drobného) vzniká-li, patří v prvním případě, že technické zhodnocení bylo nadlimitní, na příslušnou položku podseskupení položek 612 podle povahy zhodnocovaných hmotných věcí a ve druhém v případě, že bylo podlimitní, na položku 5123.

(35) Je-li však ve faktuře za dodávku zboží nebo služeb představujících jednu ekonomickou hodnotu mezi dodavatelovými náklady nebo výdaji, z kterých odvozuje cenu dodávky, uvedeno cestovné, platí obecná zásada, že žádné dodavatelovy náklady ani výdaje, které ke splnění dodávky vynaložil, zařazení odběratelovy platby za dodávku neovlivňuje a celá platba za dodávku představující jednu ekonomickou hodnotu se zařadí na jedinou položku vyjadřující druh této hodnoty. Výdaje za věci, služby, práce, výkony nebo práva (za dodávku) se zařazují na položky podle jejich povahy bez ohledu na to, jaké své výdaje nebo náklady dodavatel do ceny dodávky započítává.

(36) Transfer je poskytnut určitým poskytovatelem určitému příjemci, jestliže je mezi nimi právní vztah poskytovatele a příjemce. Tento právní vztah vzniká rozhodnutím poskytovatele nebo veřejnoprávní smlouvou uzavřenou mezi poskytovatelem a příjemcem, jakou částku poskytovatel příjemci poskytne a případně jaké budou další práva a povinnosti obou v souvislosti s transferem. Tento právní vztah nevzniká mezi poskytovatelem a prostředníkem a mezi prostředníkem a příjemcem. Prostředníkem je v případě transferů subjekt, jemuž poskytovatel částku transferu poukáže nebo jinak předá s tím, aby ji poukázal nebo jinak předal příjemci, případně mu též pošle nebo předá související dokumenty s tím, aby je příjemci rovněž poslal nebo předal. Prostředník [např. kraj podle § 19 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.] o právech a povinnostech příjemce souvisejících s transferem nerozhoduje a pouze plní příkaz poskytovatele k předávání peněžních částek a dokumentů. Poskytovatel ani příjemce při zařazování transferu na položku a paragraf rozpočtové skladby neberou skutečnost, že transfer je poskytován přes prostředníka, v úvahu.

(37) Odstavec 36 neplatí pro transfery příspěvkovým organizacím a školským právnickým osobám zřízeným obcemi, dobrovolnými svazky obcí a kraji poskytované prostřednictvím jejich zřizovatelů (§ 28 odst. 15 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 557/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 465/2011 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb., a § 133 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění zákona č. 472/2011 Sb.). Transfery poskytované jim prostřednictvím krajů, obcí a jejich zřizovatelů se zařazují na položky tak, jak je uvedeno v odstavcích 38 až 41.

(38) Transfer ze státního rozpočtu příspěvkové organizaci zřízené krajem zařadí poskytující organizační složka státu při poukázání kraji na položku 5323 nebo 6342 a kraj při přijetí ze státního rozpočtu ho zařadí na položku 4111, 4211, 4116 nebo 4216 a při poukázání své příspěvkové organizaci na položku 5336 nebo 6356. Transfer ze státního rozpočtu školské právnické osobě zřízené krajem zařadí poskytující organizační složka státu při poukázání kraji na položku 5323 nebo 6342 a kraj při přijetí ze státního rozpočtu ho zařadí na položku 4111, 4211, 4116 nebo 4216 a při poukázání své školské právnické osobě na položku 5333 nebo 6353.

(39) Transfer ze státního rozpočtu příspěvkové organizaci zřízené obcí zařadí poskytující organizační složka státu při poukázání kraji na položku 5321 nebo 6341, kraj při přijetí ze státního rozpočtu ho zařadí na položku 4111, 4211, 4116 nebo 4216 a při poukázání obci na stejnou položku, na niž ho přijal, minusem a obec ho zařadí při přijetí od kraje na položku 4111, 4211, 4116 nebo 4216 a při poukázání své příspěvkové organizaci na položku 5336 nebo 6356. Transfer ze státního rozpočtu školské právnické osobě zřízené obcí zařadí poskytující organizační složka státu při poukázání kraji na položku 5321 nebo 6341, kraj při přijetí ze státního rozpočtu ho zařadí na položku 4111, 4211, 4116 nebo 4216 a při poukázání obci na stejnou položku, na niž ho přijal, minusem a obec ho zařadí při přijetí od kraje na položku 4111, 4211, 4116 nebo 4216 a při poukázání své školské právnické osobě na položku 5333 nebo 6353.

(40) Transfer ze státního rozpočtu příspěvkové organizaci zřízené dobrovolným svazkem obcí zařadí poskytující organizační složka státu na položku 5329 nebo 6349. Dobrovolný svazek obcí ho při přijetí zařadí na položku 4111, 4211, 4116 nebo 4216 a při poukázání své příspěvkové organizaci ho zařadí na položku 5336 nebo 6356. Transfer ze státního rozpočtu školské právnické osobě zřízené dobrovolným svazkem obcí zařadí poskytující organizační složka státu na položku 5329 nebo 6349. Dobrovolný svazek obcí ho při přijetí zařadí na položku 4111, 4211, 4116 nebo 4216 a při poukázání své školské právnické osobě ho zařadí na položku 5333 nebo 6353.

(41) Transfer z rozpočtu kraje příspěvkové organizaci zřízené obcí nebo dobrovolným svazkem obcí zařadí kraj při poukázání obci na položku 5321 nebo 6341 a při poukázání dobrovolnému svazku obcí na položku 5329 nebo 6349 a obec nebo dobrovolný svazek obcí ho při přijetí zařadí na položku 4122 nebo 4222 a při poukázání své příspěvkové organizaci na položku 5336 nebo 6356. Transfer z rozpočtu kraje školské právnické osobě zřízené obcí nebo dobrovolným svazkem obcí zařadí kraj při poukázání obci na položku 5321 nebo 6341 a při poukázání dobrovolnému svazku obcí na položku 5329 nebo 6349 a obec nebo dobrovolný svazek obcí ho při přijetí zařadí na položku 4122 nebo 4222 a při poukázání své školské právnické osobě na položku 5333 nebo 6353.

(42) Transfery jsou a na příslušné položky ze seskupení 52, 53, 54, 55 a 63 patří například

a) dotace poskytované podle § 14 a násl. zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, včetně individuálních a systémových dotací podle § 13 odst. 3 písm. c) a d) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 465/2011 Sb.,

b) dotace poskytované podle § 10a až 10d zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 24/2015 Sb.,

c) příspěvky na provoz poskytované příspěvkovým organizacím zřízeným organizačními složkami státu podle § 54 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb.,

d) příspěvky na provoz poskytované příspěvkovým organizacím zřízeným územními samosprávnými celky a dobrovolnými svazky obcí podle § 28 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákonů č. 27/2008 Sb. a č. 24/2017 Sb.,

e) důchody podle § 28 až 53 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů,

f) dávky podle § 17 až 48 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů,

g) dávky podle § 14 až 52 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů,

h) dávky podle § 21 až 37 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů,

i) příspěvek na péči podle § 7 až 31 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů,

j) příspěvky podle § 6 až 12 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákonů č. 331/2012 Sb., č. 313/2013 Sb. a č. 329/2014 Sb.,

k) investiční pobídky a příspěvky podle § 111 až 119 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,

l) státní příspěvek při vyřazení autovraku podle § 37d zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákonů č. 326/2009 Sb. a č. 344/2013 Sb.,

m) finanční příspěvek podle § 46 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 30/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 308/2014 Sb., č. 51/2015 Sb. a č. 209/2016 Sb.,

n) dotace podle zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů,

o) dotace podle § 28 odst. 1 písm. c) a odst. 3 a § 29 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákonů č. 310/2013 Sb., č. 90/2014 Sb. a č. 131/2015 Sb.,

p) příspěvek a dotace podle § 84 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákonů č. 350/2005 Sb., č. 103/2013 Sb. a č. 314/2015 Sb.,

q) dotace podle § 3 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů,

r) podpora podle smlouvy uzavřené podle § 9 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění zákonů č. 110/2009 Sb., č. 420/2011 Sb., č. 194/2016 Sb., č. 146/2017 Sb. a č. 50/2020 Sb., s výjimkou případů, kdy poskytovatel podpory získává neomezený bezplatný přístup k výsledku podpořeného projektu, jestliže tento výsledek lze chránit podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti (§ 16 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákonů č. 110/2009 Sb. a č. 194/2016 Sb.),

s) dar podle § 2055 až 2078 občanského zákoníku.

(43) Jestliže kraj, obec nebo dobrovolný svazek obcí obdržely právní akt o poskytnutí transferu nebo půjčených peněžních prostředků na úhradu určitého okruhu výdajů a tento transfer nebo půjčené peněžní prostředky jsou určeny nejen na výdaje, které budou vynaloženy v budoucnu, ale i na výdaje již vynaložené, změní v údajích o výdajích, které byly vynaloženy od začátku roku a již zaznamenány a které do tohoto okruhu patří, zařazení na jednotky třídění, které plyne z tohoto právního aktu, zejména u nich uvede čísla účelových znaků podle § 29 vyhlášky. Jestliže organizační složka státu změní u již provedeného výdaje jeho krytí (například se rozhodne výdaje základního rozpočtu změnit na výdaje kryté nároky z nespotřebovaných výdajů), změní v údajích

o nich odpovídajícím způsobem jejich zařazení na podkladovou jednotku (například při změně krytí základním rozpočtem na krytí nároky z nespotřebovaných výdajů změní podkladovou jednotku 1 na podkladovou jednotku 4).

(44) V případě rozporu v konkrétních aplikačních případech mají přednost texty poznámek k jednotlivým položkám před těmito obecnými zásadami.

Příloha č. 1 k pokynu k postupu podle vyhlášky ministerstva financí č. 412/2021 Sb.,

o rozpočtové skladbě

Odpovědnostní třídění

Kapitola 301 Kancelář prezidenta republiky Kapitola 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu Kapitola 303 Senát Parlamentu

Kapitola 304 Úřad vlády České republiky Kapitola 305 Bezpečnostní informační služba Kapitola 306 Ministerstvo zahraničních věcí Kapitola 307 Ministerstvo obrany

Kapitola 308 Národní bezpečnostní úřad Kapitola 309 Kancelář veřejného ochránce práv Kapitola 312 Ministerstvo financí

Kapitola 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí Kapitola 314 Ministerstvo vnitra

Kapitola 315 Ministerstvo životního prostředí Kapitola 317 Ministerstvo pro místní rozvoj Kapitola 321 Grantová agentura České republiky Kapitola 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu Kapitola 327 Ministerstvo dopravy

Kapitola 328 Český telekomunikační úřad Kapitola 329 Ministerstvo zemědělství

Kapitola 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Kapitola 334 Ministerstvo kultury

Kapitola 335 Ministerstvo zdravotnictví Kapitola 336 Ministerstvo spravedlnosti Kapitola 343 Úřad pro ochranu osobních údajů Kapitola 344 Úřad průmyslového vlastnictví Kapitola 345 Český statistický úřad

Kapitola 346 Český úřad zeměměřický a katastrální Kapitola 348 Český báňský úřad

Kapitola 349 Energetický regulační úřad

Kapitola 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Kapitola 355 Ústav pro studium totalitních režimů Kapitola 358 Ústavní soud

Kapitola 359 Úřad Národní rozpočtové rady Kapitola 361 Akademie věd České republiky Kapitola 362 Národní sportovní agentura Kapitola 363 Nejvyšší stavební úřad

Kapitola 364 Digitální a informační agentura

Kapitola 371 Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Kapitola 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

Kapitola 373 Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře

Kapitola 374 Správa státních hmotných rezerv Kapitola 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost Kapitola 376 Generální inspekce bezpečnostních sborů Kapitola 377 Technologická agentura České republiky

Kapitola 378 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost Kapitola 381 Nejvyšší kontrolní úřad

Kapitola 396 Státní dluh

Do této kapitoly patří jen příjmy a výdaje, které s umořováním a obsluhou státního dluhu [§ 10 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 257/2004 Sb.] souvisejí bezprostředně, jako jsou v příjmech zejména úroky z peněžních prostředků, které Ministerstvo financí jinému subjektu půjčilo, a výnosy z dluhopisů, které nakoupilo, úroky a ostatní přijaté platby z uzavřených derivátových operací, úroky ze státních dluhopisů, které si jejich držitelé v zákonné lhůtě pro jejich výplatu nevyzvedli a které se po jejím uplynutí převádějí do příjmů státního rozpočtu, a kursové rozdíly v příjmech z operací souvisejících s řízením státního dluhu, a ve výdajích zejména úroky z peněžních prostředků, které si Ministerstvo financí půjčilo, výdaje na výnosy placené držitelům státních dluhopisů, úroky a ostatní výdajové platby vyplývající z uzavřených derivátových operací, poplatky za vedení peněžních a majetkových účtů u finančních institucí, platby za služby administrátorům emisí státních dluhopisů, poplatky spojené se zápisem a vedením emisí státních dluhopisů, platby za služby zpravodajským a informačním agenturám v oblasti finančních informací, daň z přidané hodnoty placená finančnímu úřadu, poplatky ratingovým agenturám, platby manažerům zahraničních emisí státních dluhopisů, výdaje spojené se zprostředkováním prodeje státních dluhopisů investorům a související finanční služby, poplatky u státních dluhopisů, u kterých je emisními podmínkami omezena nebo vyloučena převoditelnost, poplatky za vypracovávání, tisk a rozesílání výpisů z majetkových účtů vlastníkům těchto dluhopisů, výdaje za právní a konzultační služby související s přípravou smluvní a právní dokumentace výhradně pro potřeby financování schodku státního rozpočtu a řízení státního dluhu, kursové rozdíly ve výdajích související s řízením státního dluhu a další výdaje za služby bezprostředně spojené se získáváním peněžních prostředků k úhradě schodku státního rozpočtu, s umořováním státního dluhu a s využíváním dočasně volných peněžních prostředků státní pokladny k jejich zhodnocení, včetně výdajů na propagaci a marketingovou podporu prodeje státních dluhopisů a prezentaci České republiky mezi investory. Mezi výdaje kapitoly státní dluh zejména nepatří, a to ani když slouží výhradně k obsluze státního dluhu, výdaje na pořízení, technické zhodnocení, údržbu ani opravy dlouhodobého majetku (počítače a související zařízení, počítačové programy, soubory údajů), výdaje podle pracovněprávních smluv, výdaje podle licenčních smluv, výdaje na služby výrobní povahy a další výdaje, které s umořováním a obsluhou státního dluhu nejsou spojené bezprostředně. Tyto výdaje patří do kapitoly 312.

Kapitola 397 Operace státních finančních aktiv Kapitola 398 Všeobecná pokladní správa

Příloha č. 2 k pokynu k postupu podle vyhlášky ministerstva financí č. 412/2021 Sb.,

o rozpočtové skladbě

Druhové třídění

Třída 1 – Daňové příjmy

Daňové příjmy se na příslušnou jmenovitou položku zaznamenávají včetně příslušenství (penále, zvýšení daně, náklady daňového řízení, úroky a pokuty), pokud příslušenství není vykazováno odděleně. Příslušenstvím se rozumějí úroky, penále, pokuty a náklady řízení, jsou-li ukládány nebo vznikají-li podle daňového zákona.

Daňové příjmy se netřídí z hlediska odvětvového (§ 11 odst. 3 vyhlášky).

Seskupení položek 11 - Daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů

Podseskupení položek 111 – Příjem z daní z příjmů fyzických osob

Položka 1111 – Příjem z daně z příjmů fyzických osob placené plátci

Příjem daně z příjmů fyzických osob (§ 2 až 16b zákona o daních z příjmů) placené plátci (§ 38c téhož zákona). Je to daň z příjmů ze závislé činnosti (§ 6 zákona).

Položka 1112 – Příjem z daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky

Příjem daně z příjmů fyzických osob (§ 2 až 16b zákona o daních z příjmů) placené jejími poplatníky (§ 2 téhož zákona). Je to daň placená podle daňových přiznání k dani z příjmu fyzických osob (§ 38g až 38gb zákona) a paušální daň (§ 7a a 38lh zákona).

Položka 1113 – Příjem z daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně

Příjem daně z příjmů fyzických osob (§ 2 až 16b zákona o daních z příjmů) vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 38d téhož zákona).

Podseskupení položek 112 – Příjem z daní z příjmů právnických osob

Položky 1121 až 1123 zahrnují daň z příjmů právnických osob podle zákona o daních z příjmů.

Položka 1121 – Příjem z daně z příjmů právnických osob

Příjem z daně z příjmů právnických osob s výjimkou příjmů na položkách 1122 a 1123.

Položka 1122 – Příjem z daně z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně

Zahrnuje daň v případech, kdy je poplatníkem obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby. Obec na tuto položku zařazuje daň ze svých příjmů [§ 4 odst. 1 písm. g) zákona o rozpočtovém určení daní (zákon č. 243/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů)] i v případě, že výdaj k zaplacení této daně neprovádí a neinkasuje tak její příjem a jen si částku odpovídající této dani ponechává na svém bankovním účtu. Neprovedený výdaj této částky patří na položku 5365.

Položka 1123 – Příjem z daně z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je kraj, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně

Zahrnuje daň v případech, kdy je poplatníkem kraj, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby. Kraj na tuto položku zařazuje daň ze svých příjmů [§ 3 odst. 1 písm. a) zákona o rozpočtovém určení daní (zákon č. 243/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů)] i v případě, že výdaj k zaplacení této daně neprovádí a neinkasuje tak její příjem a jen si částku odpovídající této dani ponechává na svém bankovním účtu. Neprovedený výdaj této částky patří na položku 5365.

Seskupení položek 12 – Daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění ze zboží a služeb v tuzemsku

Podseskupení položek 121 – Příjem ze všeobecných daní ze zboží a služeb v tuzemsku

Položka 1211 – Příjem z daně z přidané hodnoty

Tuto položku používají jen finanční úřady a celní úřady, které přijímají daň z přidané hodnoty, kterou jim odvádějí její plátci podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a kraje a obce, které dostávají podíl z ní podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů. Organizace, která prodává odběrateli věc, službu, práci, výkon nebo právo a z tržeb nebo příjmů za ně je povinna platit daň z přidané hodnoty, a proto ve faktuře nebo jiném podobném dokladu pro odběratele uvádí zvlášť cenu bez daně z přidané hodnoty a zvlášť cenu s daní, zařazuje celou cenu, včetně daně, na položku ze seskupení 21, 23 nebo 31, která prodávané věci, službě, práci, výkonu nebo právu odpovídá.

Podseskupení položek 122 a 123 – Příjem ze zvláštních daní, poplatků a jiných obdobných

peněžitých plnění ze zboží a služeb v tuzemsku Položka 1220 – Příjem ze spotřební daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky

Zahrnuje daň z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky, tj. z náplní do elektronické cigarety, nikotinových sáčků a ostatních nikotinových výrobků [§ 130o - § 130u] podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění účinném od 1. ledna 2024.

Položka 1221 – Příjem ze spotřební daně z minerálních olejů

Příjmy z daně z minerálních olejů podle § 44 až 64 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

Položka 1222 – Příjem ze spotřební daně z lihu

Příjmy z daně z lihu podle § 66 až 79a zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

Položka 1223 – Příjem ze spotřební daně z piva

Příjmy z daně z piva podle § 80 až 91 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

Položka 1224 – Příjem ze spotřební daně z vína a meziproduktů

Příjmy z daně z vína a meziproduktů podle § 92 až 100b zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

Položka 1225 – Příjem ze spotřební daně z tabákových výrobků

Příjmy z daně z tabákových výrobků podle § 100c až 129 zákona č. 353/2003 Sb.,

o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. S účinností od 1. 1. 2024 zahrnuje rovněž daň z ostatních tabákových výrobků [§ 130h - § 130n] podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění účinném od 1. ledna 2024.

Položka 1226 – Příjem z poplatku za látky poškozující nebo ohrožující ozónovou vrstvu Země

Zahrnuje poplatek podle zákona o ochraně ozónové vrstvy Země. Je to poplatek za regulované látky (látky, které poškozují ozonovou vrstvu) podle § 6 zákona č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech.

Položka 1227 – Příjem z audiovizuálních poplatků

Příjmy Státního fondu kinematografie z poplatků podle § 25 až 29 zákona č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), ve znění zákona č. 139/2016 Sb. Je to poplatek z kinematografického představení a poplatek z převzatého televizního vysílání a od roku 2016 též poplatek z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, poplatek z převzatého televizního vysílání a poplatek z vysílání reklamy.

Položka 1228 – Příjem ze spotřební daně ze surového tabáku

Příjmy z daně ze surového tabáku podle § 131a až 131g a § 134zh až 134zzc zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 157/2015 Sb.

Položka 1229 – Příjem ze spotřební daně ze zahřívaných tabákových výrobků

Příjmy z daně ze zahřívaných tabákových výrobků podle § 130 až 130g zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 80/2019 Sb.

Položka 1231 – Příjem z daně ze zemního plynu a některých dalších plynů

Příjmy z daně ze zemního plynu a některých dalších plynů podle čl. LXXII zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

Položka 1232 – Příjem z daně z pevných paliv

Příjmy z daně z pevných paliv podle čl. LXXIII zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

Položka 1233 – Příjem z daně z elektřiny

Příjmy z daně z elektřiny podle čl. LXXIV zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

Položka 1234 – Příjem z odvodu z elektřiny ze slunečního záření

Odvod podle § 7a až 7i zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění zákona č. 402/2010 Sb.

Seskupení položek 13 - Daně a poplatky z vybraných činností a služeb

Podseskupení položek 132 – Příjem z daní a poplatků z provozu motorových vozidel

Položka 1321 – Příjem z daně silniční

Příjmy z daně podle zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů.

Položka 1322 – Příjem z časového poplatku za užívání dálnic a rychlostních silnic

Příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury z časového poplatku za užívání zpoplatněné pozemní komunikace stanovenými motorovými vozidly podle § 20 odst. 2 písm. b) a § 21 až 21c zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákonů č. 80/2006 Sb. a č. 227/2019 Sb., a podle vyhlášky č. 306/2015 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných časovým poplatkem, ve znění pozdějších předpisů. Příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury z mýtného patří na položku 2114.

Položka 1323 – Příjem z mýtného

Podseskupení položek 133 – Příjem z poplatků a odvodů v oblasti životního prostředí

Jednotlivé položky zahrnují i příslušenství ukládané v řízení o poplatku, pokud není evidováno samostatně. Nepatří sem však pokuty za porušení předpisů a opatření k ochraně životního prostředí.

Položka 1331 – Příjem z poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

Poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových podle § 89 až 89q zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 113/2018 Sb.

Položka 1332 – Příjem z poplatků za znečišťování ovzduší

Příjmy z poplatku podle § 15 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č.

87/2014 Sb.

Položka 1333 – Příjem z poplatků za ukládání odpadů na skládku

Zahrnuje poplatky za ukládání odpadů na skládky podle zákona o odpadech a poplatky za ukládání radioaktivních odpadů podle § 118 až 135 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon. Nepatří sem poplatek za likvidaci komunálního odpadu (je na položce 13371345).

Položka 1334 – Příjem z odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona upravujícího ochranu zemědělského půdního fondu

Příjmy z odvodu podle § 11 až 12 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákonů č. 98/1999 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 281/2009 Sb., č. 41/2015 Sb. a č. 184/2016 Sb.

Položka 1335 - Příjem z poplatku za odnětí pozemku podle lesního zákona

Příjmy z poplatku podle § 17 a 18 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákonů č. 444/2005 Sb. a č. 314/2019 Sb.

Položka 1336 – Příjem z poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních

Poplatek za vypouštění odpadních vod do vod podzemních podle § 90 až 90i zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 113/2018 Sb.

Položka 1337 – Příjem ze zrušeného poplatku za komunální odpad

Na tuto položku zařazuje obec poplatek dobíhající příjmy z poplatku za komunální odpad vznikající na jejím území, který vybírá podle obecně závazné vyhlášky, kterou vydala podle již zrušeného § 17a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákonů č. 275/2002 Sb. a č. 188/2004 Sb. (dříve podle § 9 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 37/2000 Sb.).

Položka 1338 – Příjem z registračních a evidenčních poplatků za obaly

Příjmy z registračního poplatku za zápis do seznamu osob, které jsou nositeli povinnosti zpětného odběru nebo využití odpadu z obalů, a z evidenčního poplatku za evidenci v tomto seznamu podle § 30 zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákonů č. 94/2004 Sb., č. 66/2006 Sb. a č. 149/2017 Sb.

Položka 1339 – Příjem z ostatních poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění v oblasti životního prostředí a pokuta za nedodaný objem biopaliv

Poznámka:

Příjmy z poplatků a odvodů v oblasti životního prostředí neuvedené na jiných položkách.

Podseskupení položek 134 – Příjem z místních poplatků z vybraných činností a služeb

Na položky tohoto podseskupení zařazují obce své příjmy z místních poplatků podle zákona upravujícího místní poplatky (podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).

Položka 1341 – Příjem z poplatku ze psů

Příjmy z místního poplatku podle § 2 zákona č. 565/1990 Sb., ve znění zákonů č. 229/2003 Sb., č. 329/2011 Sb. a č. 278/2019 Sb.

Položka 1342 – Příjem z poplatku z pobytu

Příjmy z místního poplatku z pobytu podle § 3 až 3h zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 278/2019 Sb.

Položka 1343 – Příjem z poplatku za užívání veřejného prostranství

Příjmy z místního poplatku podle § 4 zákona č. 565/1990 Sb. ve znění zákonů č. 184/1991 Sb., č. 48/1994 Sb., č. 229/2003 Sb. a č. 278/2019 Sb.

Položka 1344 – Příjem z poplatku ze vstupného

Příjmy z místního poplatku podle § 6 zákona č. 565/1990 Sb. ve znění zákonů č. 48/1994 Sb., č. 229/2003 Sb. a č. 278/2019 Sb.

Položka 1345 – Příjem z poplatku za obecní systém odpadového hospodářství a příjem z poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci

Položka 1346 – Příjem z poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst

Příjmy z místního poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst podle § 10 zákona č. 565/1990 Sb. ve znění zákonů č. 48/1994 Sb., č. 170/2017 Sb. a č. 278/2019 Sb.

Položka 1348 – Příjem z poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu a kanalizace

Příjmy z místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu a kanalizace podle § 10c zákona č. 565/1990 Sb. ve znění zákonů č. 274/2001 Sb., č. 170/2017 Sb. a č. 278/2019 Sb.

Položka 1349 – Příjem ze zrušených místních poplatků

Na tuto položku patří zejména dobíhající příjmy z poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt a z poplatku z ubytovací kapacity, které byly zrušeny s účinností od 1. ledna 2020 zákonem č. 278/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dobíhající příjmy z poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, který byl zrušen s účinností od 1. ledna 2021 zákonem č. 543/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností, a dobíhající příjmy z případných dalších zrušených místních poplatků.

Podseskupení položek 135 – Příjem z ostatních odvodů z vybraných činností a služeb

Položka 1353 - Příjem za zkoušky z odborné způsobilosti od žadatelů o řidičské oprávnění

Příjmy obcí s rozšířenou působností od žadatelů o řidičské oprávnění za zkoušky z odborné způsobilosti podle § 39a zákona č. 247/2000 Sb. o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 411/2005 Sb.

Položka 1354 - Příjem z licencí pro kamionovou dopravu

Příjmy krajů jakožto dopravních úřadů [§ 2 odst. 20 zákona před novelizací zákonem č. 119/2012 Sb. a poté § 34 odst. 1 písm. b)] z úhrady nákladů na vydání licence Evropské unie k provozování dopravy velkými vozidly na území unie podle § 33a odst. 1 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 103/2004 Sb. (eurolicence), kterou platí dopravci (§ 33b odst. 4 zákona č. 111/1994 Sb. ve znění zákona č. 103/2004 Sb.). Po zrušení této úhrady a jejím nahrazení správním poplatkem s účinností ode dne 1. června 2012 zákonem č. 119/2012 Sb. (čl. I bod 49 a čl. VIII) na tuto položku patří doplatky této úhrady (správní poplatek patří na položku 1361).

Položka 1356 – Příjem z úhrad za dobývání nerostů a poplatků za geologické práce

(1) Příjmy Českého báňského úřadu, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí a obcí z úhrady z dobývacího prostoru a úhrady z vydobytých nerostů podle § 33a až 33w zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 89/2016 Sb., a podle nařízení vlády č. 98/2016 Sb., o sazbách úhrady.

(2) Příjmy obcí z poplatků za oprávnění provádět ložiskový průzkum podle § 4b zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 366/2000 Sb.

Položka 1357 – Příjem z poplatku za odebrané množství podzemní vody

Příjmy z poplatku za odebrané množství podzemní vody podle § 88 až 88l zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 113/2018 Sb.

Položka 1358 – Příjem z poplatku za využívání zdroje přírodní minerální vody

Příjem z poplatku za využívání zdroje přírodní minerální vody placeného podle § 20 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění zákonů č. 444/2005 Sb. a č. 281/2009 Sb., a podle nařízení vlády č. 19/2020 Sb., o stanovení jednotkové výše poplatku za přírodní minerální vodu odebíranou ze zdroje přírodní minerální vody.

Položka 1359 – Příjem z odvodů z vybraných činností a služeb jinde neuvedených Poznámka:

Na tuto položku například zařazují obce a Státní fond životního prostředí poplatek na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění autovraků od žadatelů o registraci použitého vozidla.

Podseskupení položek 136 – Příjem ze správních a soudních poplatků

Položka 1361 – Příjem ze správních poplatků

Příjmy z poplatků podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Položka 1362 – Příjem ze soudních poplatků

Příjmy z poplatků podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a dobíhající příjmy z poplatků podle zákona č. 257/1992 Sb., o soudních poplatcích za řízení u Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky a u vojenských soudů, ve znění zákona č. 375/2011 Sb.

Podseskupení položek 137 – Příjem z poplatků na činnost správních úřadů

Na položky tohoto podseskupení patří příjmy správních úřadů z plateb od fyzických a právnických osob, které zákony, jež povinnost tyto platby provádět stanovily, nazývají „poplatek“, které zatěžují právní jednání těchto osob vůči správním úřadům nebo práva, která jim správní úřady na základě zákona udělily, a které nejsou správními poplatky (podseskupení položek 136).

Položka 1371 – Příjem z poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu

Poplatek podle § 17d zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákonů č. 211/2011 Sb., č. 131/2015 Sb. a č. 277/2019 Sb.

Položka 1372 – Příjem z poplatku placeného Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost za žádost

o vydání povolení

Poplatek podle § 34 písm. a) zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, a § 2 nařízení vlády č.

347/2016 Sb., o sazbách poplatků na odbornou činnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Položka 1373 – Příjem z udržovacího poplatku Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost

Poplatek podle § 34 písm. b) zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, a § 3 nařízení vlády č. 347/2016 Sb., o sazbách poplatků na odbornou činnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Položka 1379 – Příjem z ostatních poplatků na činnost správních úřadů v jiných položkách neuvedených

Poplatky na činnost správních úřadů jiné než ty, které patří na předcházející položky tohoto podseskupení položek, například poplatek, který vybírá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle

§ 259 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, za podání podnětu k zahájení správního řízení z moci úřední k přezkoumání úkonů zadavatele veřejné zakázky.

Podseskupení položek 138 - Příjem z daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění v oblasti hazardních her

Položka 1381 – Příjem z daně z hazardních her s výjimkou dílčí daně z technických her za zdaňovací období do konce roku 2023

Na tuto položku se zařazuje daň podle zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, ve znění zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 80/2019 Sb.,účinném do 31. 12. 2023, za zdaňovací období, které započaly přede dnem 1. 1. 2024, s výjimkou dílčí daně z technických her [§ 3 odst. 1 písm. e),

§ 4 písm. e) a § 5 zákona]. Na tuto položku patří dílčí daň z loterií, dílčí daň z kursových sázek, dílčí daň z totalizátorových her, dílčí daň z bing, dílčí daň z živých her, dílčí daň z tombol a dílčí daň z turnajů malého rozsahu. Dílčí daň z technických her se zařazuje na položku 1385.

Položka 1382 – Příjem ze zrušeného odvodu z loterií a podobných her kromě odvodu z výherních hracích přístrojů

Dobíhající odvod z loterií a jiných podobných her podle části šesté zákona č. 202/1990 Sb.,

o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákonů č. 458/2011 Sb., č. 215/2013 Sb. a č. 380/2015 Sb., zrušeného s účinností od 1. ledna 2017 zákonem č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, s výjimkou části odvodu ve výši dílčího odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení (část odvodu podle § 41i odst. 3 tohoto zákona). Část odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení patří na položku 1383. Na položku 1382 patří i dobíhající odvod části výtěžku z provozování loterií a jiných podobných her na veřejně prospěšné účely, který byl

zákonem č. 458/2011 Sb. zrušen. Položka 1382 je od 1. ledna 2017 zřízena pro příjmy, které do 31. prosince 2016 patřily na položku 1351, která je s účinností od 1. ledna 2017 zrušena.

Položka 1383 – Příjem ze zrušeného odvodu z výherních hracích přístrojů

Dobíhající část odvodu z loterií a jiných podobných her podle části šesté zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákonů č. 458/2011 Sb., č. 215/2013 Sb. a č. 380/2015 Sb., zrušeného s účinností od 1. ledna 2017 zákonem č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve výši dílčího odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení (§ 41i odst. 1 tohoto zákona). Zbytek odvodu patří na položku 1382. Položka 1383 je od 1. ledna 2017 zřízena pro příjmy, které do 31. prosince 2016 patřily na položku 1355, která je s účinností od 1. ledna 2017 zrušena.

Položka 1384 – Příjem ze zrušeného odvodu za státní dozor

Dobíhající odvod za státní dozor nad loteriemi a jinými podobnými hrami, který do 31. prosince 2016 patřil na položku 1352.

Položka 1385 – Příjem z dílčí daně z technických her za zdaňovací období do konce roku 2023

Na tuto položku se zařazuje dílčí daň z technických her podle zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, ve znění pozdějších předpisů zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 80/2019 Sb. účinném do 31. 12. 2023 [§ 3 odst. 1 písm. e), § 4 písm. e) a § 5 zákona].], za zdaňovací období, které započaly přede dnem 1. 1. 2024. Ostatní dílčí daně, které jsou součástí daně z hazardních her, se zařazují na položku 1381.

Položka 1386 – Příjem z daně z hazardních her s výjimkou technických her neprovozovaných prostřednictvím internetu

Zahrnuje daň z hazardních her neprovozovaných prostřednictvím internetu s výjimkou land-based technické hry podle zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, ve znění účinném od 1. 1. 2024. Jedná se tedy o daň z okamžité loterie [§ 3 odst. 1 písm. a) bod 2], rychlé loterie [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 2], běžné loterie [§ 3 odst. 1 písm. c) bod 2], běžné kursové sázky [§ 3 odst. 1 písm. d) bod 2], živé kursové sázky [§ 3 odst. 1 písm. e) bod 2], totalizátorové hry [§ 3 odst. 1 písm.

f) bod 2], binga [§ 3 odst. 1 písm. g) bod 2], živé hry (§ 3 odst. 2), které nejsou provozovány prostřednictvím internetu, tomboly [§ 3 odst. 1 písm. j)] a turnaje malého rozsahu [§ 3 odst. 1 písm. k)]. Daň z technické hry neprovozované prostřednictvím internetu je uvedena v položce 1386.

Položka 1387 – Příjem z daně z technických her neprovozovaných prostřednictvím internetu

Zahrnuje daň z technické hry neprovozované prostřednictvím internetu [§ 3 odst. 1 písm.

h) bod 2] podle zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, ve znění účinném od 1. 1. 2024.

Položka 1388 – Příjem z daně z internetových hazardních her

Zahrnuje daň z hazardních her provozovaných prostřednictvím internetu podle zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, ve znění účinném od 1. 1. 2024. Jedná se tedy o daň z okamžité loterie [§ 3 odst. 1 písm. a) bod 1], rychlé loterie [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 1], běžné loterie [§ 3 odst. 1 písm. c) bod 1], běžné kursové sázky [§ 3 odst. 1 písm. d) bod 1], živé kursové sázky [§ 3 odst. 1 písm. e) bod 1], totalizátorové hry [§ 3 odst. 1 písm. f) bod 1], binga [§ 3 odst. 1 písm. g)

bod 1], technické hry [§ 3 odst. 1 písm. h) bod 1], živé hry [§ 3 odst. 1 písm. i)], které jsou provozovány prostřednictvím internetu.

Položka 1389 – Příjem z daně z hazardních her provozovaných bez povolení nebo ohlášení

Zahrnuje daň z hazardních her provozovaných bez potřebného základního povolení nebo ohlášení (§ 3 odst. 3) podle zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, ve znění účinném od

1. 1. 2024. Hazardní hrou provozovanou bez potřebného základního povolení nebo ohlášení se rozumí taková hazardní hra, která je provozovaná (v rozporu s právní úpravou) bez základního povolení, tedy loterie, kursová sázka, totalizátorová hra, bingo, technická hra nebo živá hra, bez ohledu na to, zda je daná hra provozována formou land-based nebo prostřednictvím internetu, nebo bez ohlášení, tj. tombola a turnaj malého rozsahu. Za hazardní hru provozovanou bez základního povolení nebo ohlášení se považuje také druh hazardní hry, který není definován zákonem č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění účinném od 1. 1. 2024, byť se jedná o hazardní hru (např. xxxxxxx xxxxx).

Seskupení položek 14 – Příjem z daní a cel za zboží a služby ze zahraničí

Zahrnuje pouze příjmy z plateb, jejichž smyslem je zatížení zboží a služeb z důvodů jejich dovozu do České republiky (teoreticky i exportu). Nepatří sem daně uvalené shodně jak na dovážené tak na domácí zboží, např. daň z přidané hodnoty či spotřební daně u dovozu.

Podseskupení položek 140 – Příjem z daní a cel za zboží a služby ze zahraničí

Položka 1401 – Příjem ze cla vyměřeného do dne 30. dubna 2004

Příjmy státního rozpočtu ze cla vyměřeného do 30. 4. 2004, tj. do dne předcházejícího dni, jímž se Česká republika stala členským státem Evropské unie. Clo vyměřené od tohoto dne se inkasuje na účet, který je peněžním fondem nepodléhajícím rozpočtové skladbě a z nějž se převádí Evropské unii a do příjmů státního rozpočtu jen podíl určený k pokrytí nákladů na jeho výběr. Tento podíl patří na položku 2511.

Položka 1409 – Příjem ze zrušené dovozní přirážky, dovozní daně a jiných zrušených daní z mezinárodního obchodu a transakcí

Zahrnuje doplatky dovozní přirážky a dovozní daně a jiných zrušených daní z mezinárodního obchodu a transakcí.

Seskupení položek 15 – Příjem z majetkových daní

Podseskupení položek 151 – Příjem z daní z majetku

Položka 1511 – Příjem z daně z nemovitých věcí

Daň z nemovitých věcí podle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí (do dne 31. 12. 2013 o dani z nemovitostí), ve znění pozdějších předpisů. Na tuto položku patří daň podle tohoto zákona bez ohledu na to, zda se nazývá daň z nemovitostí (do 31. 12. 2013) nebo daň z nemovitých věcí (od 1. 1. 2014).

Podseskupení položek 152 – Příjem ze zrušených daní z majetkových a kapitálových převodů

Položka 1521 – Příjem ze zrušené daně dědické

Daň dědická podle § 2 až 4 a 11 a násl. zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, xxxx xxxxxxxx a dani z převodu nemovitostí, který byl s účinností ode dne 1. 1. 2014 zrušen zákonnými opatřeními Senátu č. 340/2013 Sb. a č. 344/2013 Sb.

Položka 1522 – Příjem ze zrušené daně darovací

Daň darovací podle § 5 až 7a a 11 a násl. zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, xxxx xxxxxxxx a dani z převodu nemovitostí, který byl s účinností ode dne 1. 1. 2014 zrušen zákonnými opatřeními Senátu č. 340/2013 Sb. a č. 344/2013 Sb.

Položka 1523 – Příjem ze zrušené daně z nabytí nemovitých věcí a zrušené daně z převodu nemovitostí

Dobíhající příjmy z daně z nabytí nemovitých věcí podle zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění zákonů č. 254/2016 Sb. a č. 264/2019 Sb., které bylo ke dni 26. září 2020 zrušeno zákonem č. 386/2020 Sb. Na tuto položku patří i případné dobíhající příjmy z daně z převodu nemovitostí podle § 8 a násl. zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, xxxx xxxxxxxx a dani z převodu nemovitostí, který byl s účinností ode dne 1. 1. 2014 zrušen zákonnými opatřeními Senátu č. 340/2013 Sb. a č. 344/2013 Sb.

Seskupení položek 16 – Příjem z povinného pojistného

Příjmy z pojistného, které se platí povinně podle zákonů upravujících veřejné pojištění.

Pojistné, které se podle nich platí dobrovolně, patří na podseskupení položek 236.

Podseskupení položek 161 – Příjem z pojistného na sociální zabezpečení a z příspěvku na státní

politiku zaměstnanosti

Na položky tohoto podseskupení pro pojistné a příspěvky patří pojistné na sociální zabezpečení, které sestává z pojistného na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění, a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti podle § 3 odst. 2, 3 a 4 a § 7 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, na položku pro přirážky patří přirážky k pojistnému podle § 21 tohoto zákona a na položku pro příslušenství penále a pokuty podle § 20 a 22 tohoto zákona. Na položky pojistného na důchodové pojištění patří i částky, které jsou příjmem státního rozpočtu v souvislosti s neplatnými smlouvami o důchodovém spoření a které se poplatníkům započítávají na jejich úhradu pojistného na důchodové pojištění. Jsou to částky ve výši 60 % částek odváděných penzijními společnostmi orgánům finanční správy v případech, kdy bylo rozhodnuto o neplatnosti registrace smlouvy o důchodovém spoření a penzijní společnosti vznikla povinnost odvést výnos pojistného připadající na poplatníka důchodového spoření, jímž uzavřená smlouva o důchodovém spoření byla shledána neplatnou (§ 9a zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb., zrušeného ke dni 1. ledna 2018 zákonem č. 376/2015 Sb., o ukončení důchodového spoření).

Položka 1611 – Příjem z pojistného na důchodové pojištění od zaměstnavatelů

Příjmy České správy sociálního zabezpečení, ministerstva obrany, ministerstva vnitra, ministerstva spravedlnosti, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Generálního ředitelství cel (dále jen „orgány sociálního zabezpečení“) z pojistného na důchodové pojištění, které platí zaměstnavatelé podle § 3 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 470/2011 Sb., a podle § 7 odst. 1 písm.

a) téhož zákona ve znění zákonů č. 458/2011 Sb., č. 267/2014 Sb. a č. 32/2019 Sb.

Položka 1612 – Příjem z pojistného na důchodové pojištění od zaměstnanců

Příjmy orgánů sociálního zabezpečení z pojistného na důchodové pojištění, které platí zaměstnavatelé za zaměstnance (§ 8 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákonů č. 160/1995 Sb.

a č. 189/2006 Sb.) podle § 3 odst. 3 a 7 zákona č. 589/1992 Sb. ve znění zákona č. 470/2011 Sb., a zákona č. 349/2023 Sb. a podle § 7 odst. 1 písm. b) tohoto zákona, ve znění zákona č. 377/2015 Sb.

Položka 1613 – Příjem z pojistného na důchodové pojištění od osob samostatně výdělečně činných

Příjmy orgánů sociálního zabezpečení z pojistného na důchodové pojištění, které platí osoby samostatně výdělečně činné podle § 3 odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákonů č. 160/1995 Sb., č. 425/2003 Sb. a č. 189/2006 Sb., a podle § 7 odst. 1 písm. c) tohoto zákona, ve znění zákonů č. 377/2015 Sb., č. 259/2017 Sb. a č. 32/2019 Sb.

Položka 1614 – Příjem z pojistného na nemocenské pojištění od zaměstnavatelů

Příjmy orgánů sociálního zabezpečení z pojistného na nemocenské pojištění, které platí zaměstnavatelé podle zákonných ustanovení uvedených v náplni položky 1611.

Položka 1615 – Příjem z pojistného na nemocenské pojištění od zaměstnanců

Příjmy orgánů sociálního zabezpečení z pojistného na nemocenské pojištění, které platí zaměstnavatelé za zaměstnance (§ 8 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákonů č. 160/1995 Sb. a č. 189/2006 Sb.) podle § 3 odst. 3 a 7 zákona č. 589/1992 Sb. ve znění zákona č. 470/2011 Sb. a zákona č. 349/2023 Sb., a podle § 7 odst. 1 písm. c) tohoto zákona, ve znění zákona č. 349/2023 Sb.

Položka 1617 – Příjem z příspěvků na státní politiku zaměstnanosti od zaměstnavatelů

Příjmy orgánů sociálního zabezpečení z příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které platí zaměstnavatelé podle zákonných ustanovení uvedených v náplni položky 1611.

Položka 1618 – Příjem z příspěvků na státní politiku zaměstnanosti od osob samostatně výdělečně činných

Příjmy orgánů sociálního zabezpečení z příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které platí osoby samostatně výdělečně činné podle zákonných ustanovení uvedených v náplni položky 1613.

Podseskupení položek 162 – Příjem související s pojistným na sociální zabezpečení

Položka 1627 – Příjem z přirážek k pojistnému

Příjmy orgánů sociálního zabezpečení z přirážek k pojistnému podle § 21 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákonů č. 253/2005 Sb., č. 189/2006 Sb. a č. 153/2007 Sb.

Položka 1628 – Příjem z příslušenství pojistného

Příjmy orgánů sociálního zabezpečení ze sankčních plateb spojených s výběrem pojistného, a to z penále (§ 20 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákonů č. 160/1993 Sb., č. 307/1993 Sb., č. 241/1994 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 160/1995 Sb., č. 113/1997 Sb., č. 306/1997 Sb., č. 492/2000 Sb., č.

189/2006 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 305/2008 Sb., č. 585/2006 Sb., č. 221/2009 Sb., č. 259/2017 Sb. a

č. 92/2018 Sb.) a z pokut (§ 25c odst. 2 a § 25d odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 183/2017 Sb.).

Položka 1629 – Nevyjasněné, neidentifikované a nezařazené příjmy z pojistného na sociální zabezpečení nebo z příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Poznámka:

Příjmy, které patří do podseskupení položek 161 a 162, ale které není při jejich přijetí možné zařadit na žádnou položku, protože nejsou k dispozici informace, na základě kterých by tak bylo možné učinit. Patří sem i případné příjmy z pojistného na sociální zabezpečení nehodící se na žádnou

z předcházejících položek podseskupení 161 a 162, které byly zavedeny právním předpisem, než se pro ně zřídí odpovídající položka.

Seskupení položek 17 – Ostatní daňové příjmy

Podseskupení položek 170 – Ostatní daňové příjmy

Položka 1701 – Xxxxxxxxxxxxx, neidentifikované a do jiných položek nezařaditelné daňové příjmy

Veškeré daňové příjmy nerozúčtované, neidentifikované nebo nezařaditelné do jiných položek.

Položka 1702 – Příjem z prodeje kolkových známek Poznámka:

Nepatří sem příjmy organizačních složek státu z prodeje kolků osobám, aby jimi mohly u nich platit poplatky (v současné době jen správní a soudní poplatky), ty patří na položku 2329. Patří sem příjmy státního rozpočtu z vydávání kolkových známek (vyhláška č. 383/2010 Sb., o kolkových známkách). Příjmy položky 1702 představují příjmy ze správních poplatků (§ 6 odst. 8 věta první zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 57/2006 Sb.) a ze soudních poplatků (§ 8 odst. 1 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 36/1995 Sb.), které jsou placeny kolky. Nezahrnují příjmy ze správních a soudních poplatků placených penězi. Zahrnují však příjmy z vydaných kolků, které dosud nebyly na úhradu poplatků použity a jsou v držení osob. Jestli v budoucnosti nějaký právní předpis stanoví, že je možné kolky platit i jiné poplatky nebo daně [§ 163 odst. 3 písm. c) a odstavec 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád], budou součástí příjmů položky 1702 i tyto poplatky a daně, a to v částkách placených kolky.

Položka 1703 – Příjem z odvodů nahrazujících zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností

Příjem z odvodu podle § 81 odst. 2 písm. c) a § 82 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákonů č. 444/2005 Sb., č. 281/2009 Sb., č. 73/2011 Sb. a č. 367/2011 Sb.

Položka 1704 – Příjem z příslušenství daní a poplatků Poznámka:

Příjmy z příslušenství daní, poplatků a obdobných peněžitých plnění mimo seskupení položek 16, jsou-li oddělitelné. Patří sem i příslušenství pojistného na důchodové spoření podle § 9 odst. 3 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření (přirážka k pojistnému podle § 31 téhož zákona).

Položka 1706 – Příjem ze zrušené dávky z cukru Poznámka:

Příjmy bankovního účtu společné zemědělské politiky Státního zemědělského intervenčního fondu z dávek z cukru podle § 1 odst. 2 písm. j) a § 11h zákona č.256/2000 Sb. ve znění zákonů č. 128/2003 Sb., č. 85/2004 Sb. a č. 441/2005 Sb. Inkasované dávky z cukru rozděluje SZIF způsobem, který je uveden v náplni položky 2512.

Třída 2 – Nedaňové příjmy

(1) Nekapitálové příjmy jiné než z daní a podobných plateb a z transferů (nekapitálové příjmy s přímou protihodnotou). Jsou to zejména příjmy z občanskoprávních vztahů, kterými jsou příjmy organizace za to, že splnila nebo splní povinnost něco dát, něco konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět (§ 1789 občanského zákoníku) ve prospěch toho, kdo platí, nebo jím jednotlivě určených osob.

Na položky třídy 2 patří i příjmy splátek půjčených peněžních prostředků, příjmy trvale nebo dočasně nezařaditelné, příjmy zařazené druhotně (příjmy z aktivace investic ve vlastní režii a kursové rozdíly v příjmech), příjmy nespotřebovaných částí transferů, které organizace poskytla příjemci na nějaký účel s tím, že po dosažení účelu má zbylou část transferu vrátit (vratky transferů), příjmy z veřejnoprávních vztahů kromě příjmů z daní a podobných plateb a z transferů (například příjmy z odvodů příspěvkových organizací), příjmy inkasované neoprávněně, příjmy za udělení práva čerpat přírodní zdroje, příjmy sdílené s Evropskou unií a ostatní nekapitálové příjmy s přímou protihodnotou.

(2) Z odvětvového hlediska se z nedaňových příjmů třídí jen příjmy krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí, a to s výjimkou příjmů zařazovaných na položky ze seskupení položek 24 (§ 11 odst. 3 vyhlášky).

Seskupení položek 21 - Příjem z vlastní činnosti a odvody přebytků organizací s přímým vztahem

Podseskupení položek 211 - Příjem z vlastní činnosti

Zahrnují se příjmy z vlastní činnosti. Peněžními fondy podléhajícími rozpočtové skladbě se pro účely rozpočtové skladby rozumějí státní rozpočet, státní finanční aktiva, rezervní fondy organizačních složek státu a správců kapitol a rozpočty a ostatní peněžní fondy státních fondů, obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí kromě fondu kulturních a sociálních potřeb, fondu cizích prostředků, fondu hospodářské (podnikatelské) činnosti a fondu sdružených prostředků.

Položka 2111 - Příjem z poskytování služeb, výrobků, prací, výkonů a práv

Příjmy za věci, služby, práce, výkony nebo práva, které organizace úplatně poskytuje jiné právnické nebo fyzické osobě, nepatří-li na jinou položku z podseskupení položek 211. Na tuto položku patří i stejné příjmy, které organizační složka státu dostává od jiné organizační složky státu, není-li poskytnutí věcí, služeb, prací, výkonů nebo práv bezúplatné [§ 66 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 465/2011 Sb. a zákona č. 25/2015 Sb.].

Položka 2112 – Příjem z prodeje zboží (již nakoupeného za účelem prodeje)

Zahrnuje příjmy za prodej zboží, které organizace nakoupila za účelem dalšího prodeje, nikoliv k vlastní potřebě. Použije se i pro jednorázový nákup zboží, které např. obec nakoupí hromadně a prodává je posléze občanům (např. popelnice, prodej formulářů apod.).

Položka 2113 – Příjem ze školného

Úplata za vzdělávání a školské služby podle školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a jeho prováděcích předpisů, jestliže jejich příjemci jsou organizace.

Položka 2115 – Příjem z prodeje práv k využívání rádiových kmitočtů

Příjmy Českého telekomunikačního úřadu za udělení práv k využívání rádiových kmitočtů v případě, že jediným kritériem hodnocení žádostí o jejich udělení jsou výsledky aukce [§ 21 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 468/2011 Sb.].

Položka 2119 - Ostatní příjmy z vlastní činnosti

(1) Zahrnuje i částky ve výši výdajů na pořízení dlouhodobého majetku ve vlastní režii převáděné ve státním rozpočtu z výdajového účtu na účet příjmový (záznamová jednotka 023).

(2) Na tuto položku se též zařazují příjmy peněžních prostředků, kterými organizaci někdo platí za to, že v jeho prospěch zřídila na svém pozemku právo stavby (§ 1240 až 1256 občanského zákoníku) nebo na své věci věcné břemeno (§ 1257 až 1308 občanského zákoníku).

(3) Patří sem i příspěvky účastníků konference organizaci, která je jejím pořadatelem. Podseskupení položek 212 – Příjem z odvodů přebytků organizací s přímým vztahem Položka 2121 – Příjem z odvodů zbývajícího zisku České národní banky

Položka 2122 – Příjem z odvodů příspěvkových organizací

Příjmy odvodů z provozu a z odpisů příspěvkových organizací Nepatří sem vratky dříve poskytnutých příspěvků, ty patří v běžném rozpočtovém roce jako minusový záznam na položky 5331 a 6351 a v dalších rozpočtových letech na položku 2229.

Položka 2123 – Příjem z ostatních odvodů příspěvkových organizací

(1) Jiné příjmy z odvodů příspěvkových organizací, např. odvody příjmů z prodeje nemovitého majetku ve správě a v prozatímní správě zřizovatelům apod., xxxxxxx např. vratky dříve poskytnutých příspěvků, ty se zařadí v běžném rozpočtovém roce jako minusový záznam na položky 5331 a 6351 a v dalších rozpočtových letech na položku 2229.

(2) Příjmy sankčních odvodů příspěvkových organizací zřizovateli.

(3) Příjmy zřizovatelů příspěvkových organizací inkasované v důsledku toho, že příspěvková organizace je rušena a její majetek přechází na zřizovatele.

Položka 2124 – Příjem z odvodů školských právnických osob zřízených státem, kraji a obcemi Odvody školských právnických osob, tj. osob podle § 124 až 140 školského zákona (zákona

č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, kraji, obcemi a dobrovolnými svazky obcí.

Položka 2125 – Příjem z převodů z fondů státních podniků do státního rozpočtu Poznámka:

Příjmy ministerstev, která jsou zakladateli státních podniků nebo zřizovateli národních podniků, od těchto podniků, kterými jsou převody z jejich fondů zakladatele do státního rozpočtu[§ 15 písm. i) a k) a § 19 odst. 1 písm. c) a odst. 4 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 213/2013 Sb. a čl. II zákona č. 213/2013 Sb.], též jejich příjmy a příjmy státních finančních aktiv z likvidačního zůstatku zrušených podniků [§ 15 písm. j) zákona o státním podniku].

Položka 2129 – Příjem z výnosů z likvidace zbytkových podniků. Podseskupení položek 213 - Příjem z pronájmu nebo pachtu majetku Položka 2131 – Příjem z pronájmu nebo pachtu pozemků

Položka 2132 – Příjem z pronájmu nebo pachtu ostatních nemovitých věcí a jejich částí Položka 2133 – Příjem z pronájmu nebo pachtu movitých věcí

Položka 2139 – Ostatní příjmy z pronájmu nebo pachtu majetku

Podseskupení položek 214 – Přijaté výnosy z finančního majetku

Oproti vymezení v účtové osnově pro organizační složky státu a příspěvkové organizace a obce se v tomto podseskupení nerozumí realizací finančního majetku prodej vlastních dluhopisů. Na položky tohoto podseskupení se zařazují příjmy, které mají povahu výnosů z finančního majetku (nikoliv příjmy z jeho prodeje, ty patří na položky z podseskupení 320), kterými jsou příjmy z držby finančního majetku (§ 17 a 25 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 403/2011 Sb.) a z investičních nástrojů. Jsou to příjmy z úroků kromě těch, které patří do třídy 1, příjmy z majetkových účastí, příjmy z investičních nástrojů (§ 3 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu,

ve znění zákonů č. 56/2006 Sb., č. 230/2008 Sb. a č. 204/2017 Sb.) a části příjmů označované jako kursové zisky, jestliže je organizace takto označuje.

Položka 2140 – Neúrokové příjmy z finančních derivátů kromě příjmů z derivátů k vlastním dluhopisům

Příjmy podle dohod o opcích, futures, swapech, forwardech a jiných finančních derivátech, jestliže se nevztahují k vlastním dluhopisům, s výjimkou příjmů, které mají povahu úroků (ty patří na položku 2148) a jistin (ty patří na položky třídy 8). Finančními deriváty (§ 627 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech) se rozumějí investiční nástroje podle § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákonů č. 230/2008 Sb. a č. 204/2017 Sb.

Položka 2141 – Příjem z úroků

(1) Zahrnuje přijaté úroky z bankovních účtů (vkladů) a z poskytnutých půjčených peněžních prostředků.

(2) Zahrnuje také úroky z nakoupených cizích dluhopisů a úroky ve formě diskontu inkasované při nákupu cizího dluhopisu jiné než na položkách 2144 a 2145.

(3) Patří sem i přijaté úroky ze směnek.

(4) Na položku 2141 patří i prémie z prodeje vlastních dluhopisů, kterou je rozdíl mezi částkou, za niž se dluhopisy, které organizace vydala, prodaly, a jejich nominální hodnotou, která se zařazuje na položku 8111, 8121, 8211 nebo 8221, je-li tento rozdíl kladný (je-li záporný, představuje diskont z prodeje dluhopisů a zařazuje se na položku 5141). Prodává-li dluhopisy Ministerstvo financí (tj. státní dluhopisy), převede částku prémie z účtu pro tržby z prodeje státních dluhopisů na příjmový účet státního rozpočtu, při připsání na příjmový účet ji zařadí na položku 2141 a při odepsání z účtu tržeb z prodeje státních dluhopisů na stejnou položku (8111, 8121, 8211 nebo 8221) jako částku, za niž se dluhopisy prodaly. Do příjmů státního rozpočtu se též převede alikvotní úrokový výnos, tj. část kupónu státních dluhopisů naběhlého za období od poslední výplaty kupónu do data vydání příslušné části (tranše) emise dluhopisu. V případě, že k výplatě kupónu ještě nedošlo, jedná se o část naběhlého kupónu od data vydání první části emise dluhopisu do okamžiku vydání dané části. Tento naběhlý úrok hradí investor emitentovi za období, kdy dluhopis nedržel, ale za které mu bude vyplacen při následující výplatě kupón. V případě, že vydání dluhopisu se uskutečňuje v době tzv. ex-kupónu, tj. v období bezprostředně předcházejícím výplatě kupónu, kdy investorovi naběhne od data vydání do data výplaty tohoto kupónu úrok, který mu již není možné vyplatit ve formě kupónu, je alikvotní úrokový výnos záporný a je výdajovou položkou zaznamenanou na 5141.

(5) Na položku 2141 dále patří diskont ze zpětných odkupů vlastních dluhopisů, kterým je rozdíl mezi odkupní cenou těchto dluhopisů a jejich nominální hodnotou, která se zařazuje na položku 8112, 8122, 8212 nebo 8222, je-li tento rozdíl záporný (je-li kladný, představuje prémii ze zpětného odkupu dluhopisů a zařazuje se na položku 5141).

(6) Na položku 2141 patří i alikvotní úrokový výnos v případě zpětných odkupů dluhopisů v období tzv. ex-kupónu, kdy investorovi již není možné pozastavit výplatu kupónu.

(7) Úroky z bankovních účtů patří na tuto položku bez ohledu na to, zda jsou na bankovním účtu připisovány nebo převáděny z jiného bankovního účtu.

(8) Na položku 2141 patří i platba za zápůjčku cenných papírů (§ 2392 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku).

(9) Na položku 2141 patří nejen příjmy z úroků z bankovních účtů (vkladů) a příjmy z úroků z poskytnutých půjčených peněžních prostředků (příjmy kladných kreditních úroků), ale i příjmy z úroků z debetních zůstatků běžných účtů a příjmy z úroků z půjčených peněžních prostředků, které jsou důsledkem záporných úrokových sazeb (příjmy záporných debetních úroků).

Položka 2142 – Příjem z podílů na zisku a dividend

Položka 2143 – Kursové rozdíly v příjmech

Tato položka se používá při korunovém účtování o devizových účtech a u korunových účtů jen v případě, že se organizace rozhodla dělit příjmy, které banka, která vede organizaci účet, inkasuje v cizí měně a organizaci je na něj připisuje v korunách (skutečný příjem), na očištěný příjem a kursový rozdíl v příjmech. Pro účely náplně této položky se očištěným příjmem rozumí částka, kterou banka připsala na účet, snížená o částku (kladnou nebo zápornou) kursového rozdílu v příjmech, kterou se rozumí rozdíl mezi částkou došlou bance v cizí měně vynásobenou kursem této měny k české koruně ze dne, kdy došla, a toutéž částkou vynásobenou pevným kursem. Pevným kursem se rozumí kurs téže měny k české koruně z určitého dne roku, do kterého patří den, v němž byla částka na účet organizace připsána (z prvního dne roku nebo prvního dne měsíce, do kterého patří den připsání, popř. z jiného dne roku), nebo dne počátku obchodu nebo jiné hospodářské operace, jíž je příjem součástí a kterou je například služební cesta zaměstnance a její příprava (pak je pevným kursem kurs, v němž organizace zakoupila valuty pro tohoto zaměstnance, a kursem rozhodným pro výpočet kursového zisku kurs, v němž organizace zbytek valut, který zaměstnanec vrátil, odprodala). Při korunovém účtování o pohybech devizových účtů je pevný kurs celý rok neměnný. Rozhodne-li se organizace položku 2143 nepoužívat, zařadí celý skutečný příjem na příslušnou položku, například, jestliže přijala transfer od mezinárodní instituce, na položku 4152. Rozhodne-li se ji používat, zařadí na tuto položku jen očištěný příjem a částku rozdílu mezi součinem částky tohoto transferu a kursem například eura, jestliže transfer došel její bance v eurech, ze dne, kdy částka byla připsána na účet, a součinem částky transferu a kursu eura ze dne například 1. ledna zařadí na položku 2143, a to bez ohledu na to, zda tento rozdíl vyšel jako kladný nebo záporný. Při korunovém účtování o devizových účtech, které podléhají rozpočtové skladbě, se na položky kursových rozdílů zaznamenávají kursové rozdíly v případech, kdy organizace používá pro přepočet deviz na koruny pevný kurs, a při převodech peněžních prostředků z devizového účtu organizace na její účet korunový a převodech opačných, kdy organizace je povinna podle § 24 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů použít pro přepočet cizí měny na českou měnu kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, a v důsledku toho musí při převodech ze svého korunového účtu na svůj účet devizový uvádět jako příjem devizového účtu a výdaj účtu korunového částky, které se zpravidla od částek skutečně z korunového účtu odepsaných liší. Organizace při zaznamenávání částky připsané na devizový účet použije položku 2143 pro zařazení rozdílu mezi částkou skutečně z korunového účtu odepsanou a částkou, kterou podle uvedeného ustanovení vypočetla jako korunové ocenění devizové částky připsané na devizový účet, a to bez ohledu na to, je-li tento rozdíl kladný nebo záporný. Obdobně postupuje organizace, která převádí peněžní prostředky mezi svými devizovými účty znějícími na různou měnu.

Ministerstvo financí při evidování rozpočtovaných a skutečných příjmů (přijetí) a výdajů (vydání) na účtech pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu [§ 33 odst. 1 písm.

c) rozpočtových pravidel] v kapitole 396 – Státní dluh a příjmových a výdajových účtech téže kapitoly používá v souvislosti s kursovými rozdíly položku 2143 pro vyjádření kladného rozdílu skutečně přijaté částky a záporného rozdílu skutečně vydané částky vůči částce odvozené od pevného kursu, kterým je kurs ze dne počátku obchodu nebo jiné hospodářské operace. Kursové rozdíly se vyjadřují v případech, kdy současné přijetí korunové částky od plátce (vydání korunové částky příjemci) a dřívější vydání příjemci (přijetí od plátce) na korunovém účtu vede ke vzniku kursového zisku ve prospěch Ministerstva financí. To postupuje tak, že když mu Česká národní banka na některý z těchto účtů připíše korunovou částku, která jí došla od plátce v cizí měně nebo kterou plátce hradí částku v cizí měně, a toto přijetí této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž nebo některém dřívějším roce) vydáním korunové částky z téhož účtu nebo jiného účtu kapitoly 396 určené k zaplacení v téže cizí měně nebo představující úhradu za částku v téže cizí měně, pak v případě, že korunové přijetí (například přijetí korun za prodej devizových prostředků, například eur, koupených nebo vyměněných předtím za účelem zhodnocení peněžních prostředků kapitoly Státní dluh a zrovnoměrnění peněžního trhu) je vyšší než předcházející korunové vydání (v daném příkladě vydání korun za nákup této částky eur v minulosti, kdy kurs eura vůči koruně byl nižší než v době prodeje), převede Ministerstvo financí

částku rozdílu z tohoto účtu (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo přijetí korunové částky za prodej eur, a to s opačným znaménkem, tj. minusem) na příjmový účet kapitoly Státní dluh a tento příjem tohoto účtu zařadí na položku 2143. Je přípustná i možnost, že plátce podle dohody s ministerstvem poukáže na příslušný účet pro řízení likvidity státní pokladny nebo pro řízení státního dluhu částku sníženou o uvedený rozdíl a tento rozdíl poukáže přímo na příjmový účet kapitoly 396.

Stejně tak Ministerstvo financí postupuje, když mu Česká národní banka z některého z účtů pro řízení likvidity státní pokladny nebo pro řízení státního dluhu odepíše korunovou částku, kterou má jejímu příjemci zaplatit v cizí měně nebo kterou příjemci hradí částku v cizí měně, a toto vydání této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž nebo nějakém dřívějším roce) přijetím korunové částky, kterou banka obdržela v téže cizí měně nebo kterou plátce uhrazuje částku v téže cizí měně, na tentýž účet nebo jiný účet kapitoly 396. I tehdy v případě, že korunové vydání je nižší než předcházející korunové přijetí, převede Ministerstvo financí částku rozdílu z tohoto účtu (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo vydání korunové částky, a to se stejným znaménkem, tj. minusem) na příjmový účet kapitoly Státní dluh a tento příjem tohoto účtu zařadí na položku 2143. Uvedené postupy platí i pro případy, kdy se některé korunové částky nebo jejich části namísto přijetí a vydání započítávají.

Položka 2144 – Příjem z úroků ze státních dluhopisů Poznámka:

S výjimkou příjmů, které patří na položky 2146 a 2148. Položka 2145 – Příjmy z úroků z komunálních dluhopisů Poznámka:

S výjimkou příjmů, které patří na položky 2146 a 2148.

Položka 2146 – Úrokové příjmy z finančních derivátů k vlastním dluhopisům

Příjmy Ministerstva financí, obcí a krajů, které jsou emitenty státních a komunálních dluhopisů, podle dohod o swapech, které se vztahují k držitelům státních a komunálních dluhopisů vydávaných podle práva cizího státu (k tomu položka 5146). Jsou to korunové příjmy od institucí, s nimiž byly uzavřeny dohody o swapech za účelem získání deviz k pokrytí plateb úroků držitelům dluhopisů vydaných podle práva cizího státu a korunové příjmy realizované na základě jiných swapových dohod s tím souvisejících. Jestliže pohledávky z těchto dohod jsou vyšší než závazky z nich a provede se započtení, patří na tuto položku částka inkasovaná po tomto započtení; o částku započtení nelze příjmy a výdaje zvyšovat (k tomu odstavec 7 obecných zásad). U Ministerstva financí na tuto položku patří též příjmy příjmového účtu státního rozpočtu kapitoly Státní dluh vzniklé převodem peněžních prostředků, které byly přijaty na základě těchto dohod na účty státních finančních aktiv a na účty pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu[§ 3 písm. h) body 2 a 3 rozpočtových pravidel].

Položka 2147 – Neúrokové příjmy z finančních derivátů k vlastním dluhopisům

Příjmy podle dohod o opcích, futures, swapech, forwardech a jiných finančních derivátech, jestliže se vztahují k vlastním dluhopisům, s výjimkou příjmů, které mají povahu úroků (ty patří na položku 2146) a jistin (ty patří na položky třídy 8). Finančními deriváty (§ 627 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech) se rozumějí investiční nástroje podle § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákonů č. 230/2008 Sb. a č. 204/2017 Sb.

Položka 2148 – Úrokové příjmy z finančních derivátů kromě příjmů z derivátů k vlastním dluhopisům

Příjmy z úroků podle dohod o swapech, termínových úrokových dohod a jiných dohod o forwardech a případně dohod o jiných finančních derivátech [§ 627 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, a § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 256/2004

Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákonů č. 230/2008 Sb. a č. 204/2017 Sb.] s výjimkou podle dohod o devizových swapech vztahujících se k držitelům státních a komunálních dluhopisů vydávaných podle práva cizího státu (příjmy z úroků podle takových dohod patří na položku 2146).

Položka 2149 – Ostatní příjmy z výnosů finančního majetku

Příjmy z výnosů finančního majetku, které nepatří na položky 2141 až 2145. Jsou to zejména neúrokové příjmy z investičních nástrojů s výjimkou příjmů z držby akcií. Příjmy z finančních derivátů [§ 3 odst. 1 písm. d), g), j) a k) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákonů č. 230/2008 Sb. a č. 204/2017 Sb.] se sem zařazují jen v případě, že organizace tak rozhodne. V tom případě postupuje podobně jako při sledování kursových zisků (položka 2143) a na položku 2149 zařazuje rozdíl (kladný nebo záporný) mezi příjmem, jak byl inkasován, a příjmem, jaký by byl, kdyby finančního derivátu nebylo.

Seskupení položek 22 – Přijaté sankční platby a vratky transferů

Podseskupení položek 221 – Přijaté sankční platby

Na položky tohoto podseskupení patří přijaté sankční platby, které lze oddělit od plateb, za jejichž zpoždění jsou placeny, s výjimkou sankcí přijatých v souvislosti s výběrem daní a ostatních příjmů patřících do třídy 1 (tyto sankce patří, jsou-li odděleny, na položku 1704, a nejsou-li od příslušné daně nebo jiného daňového příjmu odděleny, na položku této daně nebo tohoto daňového příjmu).

Položka 2211 – Příjem sankčních plateb přijatých od státu, obcí a krajů

Patří sem sankční platby přijaté od organizací, které se řídí rozpočtovou skladbou (§ 1 odst. 2 vyhlášky), tj. od organizačních složek státu, obcí, krajů, státních fondů a dobrovolných svazků obcí. Jsou to veškeré sankční platby přijaté od nich s výjimkou těch, které patří na položky 1627, 1628 a 1704 (organizace veškeré sankční platby poukazované jiným organizacím zařazují na položku 5363).

Položka 2212 – Příjem sankčních plateb přijatých od jiných osob

Patří sem sankční platby přijaté od jiných subjektů než státu, obcí, krajů, státních fondů a dobrovolných svazků obcí. Jsou to veškeré sankční platby přijaté od nich s výjimkou těch, které patří na položky 1627, 1628 a 1704. Za sankční platbu se nepovažuje pokuta z nedodaného objemu biopaliv podle § 19 odst. 10 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (patří na položku 1339).

Podseskupení položek 222 – Přijaté vratky transferů a ostatní podobné příjmy

Na položky tohoto podseskupení zařazují organizace vratky, nepostupují-li cestou výdajové kompenzace. Výdajovou kompenzací se rozumí zaúčtování přijaté částky (vratky) poukázané fyzickou nebo právnickou osobou jako část částky, kterou od organizace dříve dostala zejména jako dotaci nebo jiný transfer, minusem do výdajů na položku, pod kterou organizace této osobě tuto částku (transfer) poukázala, jestliže organizace postupuje podle § 49 odst. 7 písm. a) rozpočtových pravidel (organizační složka státu) nebo podle § 21 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (obce, kraje a dobrovolné svazky obcí). Při výdajové kompenzaci organizační složka státu tuto částku (vratku) přijme na výdajový účet státního rozpočtu. Výdajová kompenzace je možná jen, přijímá-li organizace částku (vratku), která je jí vracena jakožto část částky (transferu) poukázané organizací v tomtéž roce. Poukázala-li ji v předcházejícím nebo dřívějším roce, zejména jde-li o finanční vypořádání za minulá léta, nebo poukázala-li ji v tomtéž roce, ale rozhodla se právo podle § 49 odst. 7 písm. a) rozpočtových pravidel nebo podle § 21 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů nevyužít (při finančním vypořádání prováděném ještě v běžném roce nebo jiném podobném případě), zařadí přijatou částku (vratku) do příjmů (organizační složka státu ji předtím přijme na příjmový účet státního rozpočtu) a zaúčtuje na odpovídající položku podseskupení položek 222.

Položka 2221 – Přijaté vratky nespotřebovaných transferů

(1) Příjmy poskytovatelů transferů z jejich vratek, jimiž jsou části transferů, které jejich příjemci na stanovený účel nespotřebovali nebo jim nebylo umožněno je spotřebovat a poskytovatelům je vracejí. Patří sem i příjmy státního rozpočtu z vratek v rámci finančního vypořádání.

(2) Zahrnuje i přijaté vratky správci kapitol státního rozpočtu a organizačními složkami státu, kteří poskytovali dotace přímo ze svých kapitol územním rozpočtům. Nerozlišuje se, zda šlo o vratky běžných či kapitálových transferů. Nepoužije se pro vratky transferů mezi rozpočty územní úrovně, ty se zařadí na položku 2223.

(3) Na položku 2221 se zařazují i příjmy peněžních částek, které odvádějí osoby, jimž byl jejich odvod uložen v řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci vedeném z důvodu vázání prostředků státního rozpočtu, jejich poskytnutí v rozporu se zákonem nebo právem Evropské unie, neschopnosti splnit řádně nebo včas jejich účel nebo vydání rozhodnutí Evropské komise o navrácení nebo o prozatímním navrácení veřejné podpory [§ 15 odst. 1 písm. a), c), d) a e) rozpočtových pravidel]. To neplatí pro peněžní prostředky odňaté podle § 15 odst. 1 písm. b) a f) rozpočtových pravidel, které patří na položku 2229.

(4) Na položku 2221 patří také příjmy státního rozpočtu z převodů od krajů, které dostaly dotaci ze státního rozpočtu s tím, že ji mají poskytnout právnické nebo fyzické osobě a že nepoužije- li ta ji a kraji ji vrátí, mají povinnost takto inkasované částky převést do státního rozpočtu (§ 14 odst.

7 rozpočtových pravidel). To neplatí pro peněžní prostředky odvedené podle § 14 odst. 7 rozpočtových pravidel jako sankce za porušení rozpočtové kázně, které patří na položku 2324.

(5) Na položku 2221 patří také příjmy státního rozpočtu z převodů od krajů, které dostaly dotaci ze státního rozpočtu s tím, že ji mají poskytnout právnické nebo fyzické osobě a že použije-li ta ji nebo její část neoprávněně a inkasuje-li kraj od ní odvod a penále za porušení rozpočtové kázně, má povinnost takto inkasované částky převést do státního rozpočtu (§ 14 odst. 7 rozpočtových pravidel).

Položka 2222 – Ostatní příjmy z finančního vypořádání od jiných rozpočtů

Zahrnuje příjmy inkasované peněžními fondy podléhajícími rozpočtové skladbě od jiných veřejných rozpočtů, pokud nejsou zařazeny na položku 2221. Použije se zejména pro příjmy státního rozpočtu v rámci finančního vypořádání minulých let, pokud nejsou zařazeny na položku 2221. Nepoužije se pro příjmy odvodů z finančního vypořádání mezi veřejnými rozpočty územní úrovně, ty se zařadí na položku 2223. Zahrnuje i příjmy z finančního vypořádání inkasované obcemi a kraji od veřejných rozpočtů ústřední úrovně. Patří sem i příjmy od jiných veřejných rozpočtů, které jsou kompenzacemi výdajů uskutečněných v minulých letech, a proto nejsou zařazovány jako záporné výdaje (§ 49 odst. 7 rozpočtových pravidel), ale jako kladné příjmy (u organizačních složek státu nejsou přijímány na výdajové účty státního rozpočtu, ale na účty příjmové).

Položka 2223 – Příjem z finančního vypořádání mezi kraji, obcemi a dobrovolnými svazky obcí

Na tuto položku patří příjmy územních samosprávných celků z finančního vypořádání [§ 10a odst. 1 písm. d) a e) a odst. 5 písm. j) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 24/2015 Sb.], a to mezi kraji a obcemi (dobrovolnými svazky obcí) i mezi kraji navzájem.

Položka 2224 – Příjem z vratek nevyužitých prostředků z Národního fondu

Peněžní prostředky, které byly Národnímu fondu (§ 37 a 38 zákona č. 218/2000 Sb.) převedeny na realizaci programů za účelem plnění závazků z mezinárodních smluv v minulých letech a z důvodu nevyužití se vracejí zpět do státního rozpočtu nebo jiného fondu podléhajícího rozpočtové skladbě.

Položka 2225 – Příjem z úhrad prostředků vynaložených podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a získaných od zaměstnavatelů

Příjmy úřadů práce podle § 12 až 14 zákona č.118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů. Jsou to prostředky, které úřady práce zaplatily za platebně neschopné zaměstnavatele jakožto mzdy zaměstnanců a jejich daň z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a které xxx xxxx zaměstnavatelé vracejí.

Položka 2226 – Příjem z finančního vypořádání mezi obcemi a dobrovolnými svazky obcí

Zahrnuje vzájemné vypořádací vztahy mezi obcemi navzájem, mezi obcemi a dobrovolnými svazky obcí a mezi dobrovolnými svazky obcí navzájem. Při vypořádání přes hranice okresu se zároveň použije záznamová jednotka 024 a přes hranice kraje 028.

Položka 2227 – Příjem z finančního vypořádání mezi regionální radou a kraji, obcemi a dobrovolnými svazky obcí

Příjmy ministerstva pro místní rozvoj od krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí ze splnění nároků, které ke dni 31. prosince 2021 vznikly z titulu finančního vypořádání dotací a návratných finančních výpomocí [§ 10a odst. 1 písm. d) a e) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 24/2015 Sb.] regionálním radám regionů soudržnosti, které s účinností ode dne 1. ledna 2022 zanikly a jejich práva a povinnosti převzalo ministerstvo pro místní rozvoj (čl. II body 1 a 2 zákona č. 251/2021 Sb.). Výdaje krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí ve prospěch ministerstva pro místní rozvoj z téhož důvodu.

Položka 2229 – Ostatní přijaté vratky transferů a podobné příjmy

(1) Jiné vratky transferů než ty, které patří na ostatní položky tohoto podseskupení položek, včetně vratek mimo finanční vypořádání. Nerozlišuje se, zda šlo o vratky běžných či kapitálových transferů ani kdo tyto transfery vrací (podnikatel, obyvatelstvo, příspěvková organizace atd.).

(2) Organizační složky státu, které jsou poskytovateli dotací a návratných finančních výpomocí (§ 14 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), na tuto položku zařazují částky vrácených dotací převedené z účtu cizích prostředků na příjmový účet podle § 14f odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 25/2015 Sb. Územní samosprávné celky, městské části hlavního města Prahy a dobrovolné svazky obcí, které poskytly dotaci podle § 10a zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 24/2015 Sb., na tuto položku zařazují dotace nebo jejich části vrácené podle

§ 22 odst. 6 tohoto zákona.

(3) Na tuto položku patří i příjmy z vratek daní a poplatků, které organizace zaplatila v minulých letech.

(4) Na položku 2229 se zařazují i příjmy peněžních částek, které odvádějí osoby, jimž byl jejich odvod uložen v řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci vedeném z důvodu, že byly poskytnuty na základě neúplných nebo nepravdivých údajů nebo že jejich příjemce umožnil výkon nelegální práce [§ 15 odst. 1 písm. b) a f) rozpočtových pravidel]. To neplatí pro peněžní prostředky odňaté podle § 15 odst. 1 písm. a), c), d) a e) rozpočtových pravidel, které patří na položku 2221.

Seskupení položek 23 – Příjem z prodeje neinvestičního majetku a ostatní nedaňové příjmy

Podseskupení položek 231 – Příjem z prodeje krátkodobého a drobného dlouhodobého majetku

Položka 2310 – Příjem z prodeje krátkodobého a drobného dlouhodobého neinvestičního majetku

Zahrnuje veškeré příjmy z prodeje majetku pořízeného z neinvestičních prostředků, nezahrnuje příjmy z prodeje majetku pořízeného z investičních prostředků a akcií. Patří sem však

příjmy z prodeje majetku pořízeného původně z investičních prostředků, který byl prodán jako druhotná surovina, materiál ke šrotování, demoliční materiál apod.

Podseskupení položek 232 – Ostatní nedaňové příjmy

Položka 2321 – Přijaté peněžité neinvestiční dary

(1) Na tuto položku se zařazují peněžní prostředky přijaté v soukromoprávních vztazích jako dary (§ 2055 až 2078 občanského zákoníku) od tuzemských i cizích fyzických a právnických osob s výjimkou peněžitých darů od cizích nepodnikatelských právnických osob, ty patří na položku 4152. Peněžní prostředky přijaté ve veřejnoprávních vztazích patří na položky třídy 4.

(2) Na tuto položku patří jen přijaté peněžité dary, u kterých si dárce nevymínil jejich použití na investiční účely. Peněžité dary, jejichž použití na investiční účely si dárce vymínil, se zařazují na položku 3121.

(3) Na položku 2321 patří i příspěvky přijaté podle § 23a zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákonů č. 160/2013 Sb. a č. 293/2017 Sb. z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů, které organizační složky státu přijímají do rezervního fondu podle § 48 odst. 2 písm. d) rozpočtových pravidel, jsou-li určeny na neinvestiční účely (příspěvky na investiční účely patří na položku 3121).

Položka 2322 – Příjem z pojistných plnění

Položka 2324 – Přijaté neinvestiční příspěvky a náhrady

(1) Zahrnuje i příspěvky inkasované od pojišťovny, ne však od České kanceláře pojistitelů podle § 23a zákona č. 168/1999 Sb. ve znění zákona č. 160/2013 Sb. (odstavec 3 náplně položky 2321 a odstavec 2 náplně položky 3121).

(2) Zahrnuje i např. náhrady od fyzických osob za jimi způsobené škody.

(3) Na položku 2324 patří i příjmy z dobropisů, nejsou-li evidovány jako snížení výdajů (§ 49 odst. 7 až 9 zákona č. 218/2000 Sb. ve znění zákona č. 25/2015 Sb., a § 21 zákona č. 250/2000 Sb.). Dobropisem se rozumí právní jednání, kterým dodavatel věcí, služeb, prací nebo výkonů snižuje odběrateli peněžitý dluh za dodávku, který odběratel už zaplatil. Na položku 2324 patří takové příjmy i v případě, že obsahem dodávky byly věci povahy dlouhodobého majetku. Na položku 2324 nepatří přijaté vratky. Přijaté vratky transferů patří na položky ze seskupení položek 22 a na položku 2325 a přijaté netransferové vratky na položku 2329.

(4) Zahrnuje i např. příjem náhrady za náklady soudního řízení, vymožené náhrady výdajů uskutečněných v předchozích letech apod.

(5) Patří sem i příjmy náhrad nákladů správního řízení podle § 79 správního řádu (zákon č.500/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení a ostatních podobných náhrad včetně například náhrad nákladů řízení kárných komisí.

(6) Na položku 2324 patří i částka, kterou do státního rozpočtu převádí penzijní společnost za účastníka důchodového spoření, který požádal o starobní důchod ze základního důchodového pojištění ve výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně podle zákona o důchodovém pojištění a udělil souhlas s převodem 60 % svých prostředků do státního rozpočtu (§ 15 zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření).

(7) Na tuto položku zařazují organizace jakožto veřejní zadavatelé podle § 4 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, přijaté náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávek podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.

(8) Patří na ni i příjmy obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí z úhrad, které jim vyplácí Ministerstvo financí podle § 33 odst. 9 rozpočtových pravidel namísto úroků z jejich účtů určených k příjmu dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu.

(9) Zahrnuje i přijaté přeplatky záloh (zejména za odběr elektřiny, vody, páry, plynu apod.), které se plně vztahují k minulým rozpočtovým rokům. Zatřídění přeplatku zálohy je možné na tuto položku i tehdy, pokud se vztahuje zčásti k zálohám placeným v minulých rozpočtových letech a zčásti k zálohám hrazeným v běžném rozpočtovém roce. Pokud se organizace rozhodne postupovat tímto způsobem, je povinna tak postupovat i v následujících letech.

(10) Zahrnuje i dosud splácené příjmy z regresních náhrad.

(11) Na tuto položku patří i příjem náhrad nákladů služebního úřadu (organizační složky státu) na vykonání úřednické zkoušky podle § 35 odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, podle služebního předpisu náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 4/2015, kterým se stanoví výše paušální částky nákladů spojených s vykonáním úřednické zkoušky. Zpětné proplacení této částky státním zaměstnancům podle § 35 odst. 4 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 144/2017 Sb., zařadí zaměstnavatel na položku 5192 (odstavec 17 její náplně).

(12) Na položku 2324 se zařazuje též příjem úhrad za službu péče o dítě v dětské skupině (§ 6 a 8 zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů).

(13) Na položku 2324 patří též přijetí částky určené k veřejně prospěšným účelům od obviněného z přestupku, kterou složil, aby mohla být schválena dohoda o narovnání mezi ním a osobou přestupkem poškozenou [§ 87 odst. 1 písm. d) a odstavce 2 a 4 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich].

(14) Na položku 2324 patří i příjmy z náhrad za poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (§ 17 zákona č. 106/1999 Sb., ve znění zákonů č. 61/2006 Sb. a č. 222/2015 Sb.). Jsou-li informace poskytnuty na základě licenční nebo podlicenční smlouvy, kterou organizace s žadatelem o informaci uzavřela (§ 14a zákona č. 106/1999 Sb., ve znění zákonů č. 61/2006 Sb. a č. 222/2015 Sb.), příjem odměny podle této smlouvy organizace zařadí na položku 2111.

(15) Na položku 2324 patří také příjmy státního rozpočtu z převodů od krajů, které dostaly dotaci ze státního rozpočtu s tím, že ji mají poskytnout právnické nebo fyzické osobě a že použije-li ta ji nebo její část neoprávněně a inkasuje-li kraj od ní odvod a penále za porušení rozpočtové kázně, má povinnost takto inkasované částky převést do státního rozpočtu (§ 14 odst. 7 rozpočtových pravidel). To neplatí pro peněžní prostředky vrácené jako nepoužité, ty patří na položku 2221.

Položka 2325 - Vratky nepoužitých prostředků z Národního fondu pro vyrovnání kursových rozdílů

Peněžní prostředky přijaté do Národního fondu ze státního rozpočtu za účelem vyrovnání kursových rozdílů, které se z Národního fondu převádějí zpět do státního rozpočtu, protože na vyrovnání kursových rozdílů nebyly použity. Tato položka souvisí s výdajovou položkou 5770 - Převody ze státního rozpočtu do Národního fondu na vyrovnání kursových rozdílů.

Položka 2326 - Prostředky přijaté z Národního fondu související s neplněním závazků z mezinárodních smluv

Peněžní prostředky přijaté do Národního fondu a převedené z něj zpět do státního rozpočtu nebo jiného peněžního fondu podléhajícího rozpočtové skladbě, který je poskytl, z důvodů neplnění mezinárodních smluv. Jde o vrácení příslušné části prostředků, které byly poskytnuty na položkách seskupení 57 a 67.

Položka 2327 - Úhrada prostředků, které státní rozpočet odvedl Evropské unii za Národní fond

Peněžní prostředky převedené z Národního fondu do státního rozpočtu podle § 38 odst. 3 věty za středníkem zákona č. 218/2000 Sb.

Položka 2328 - Neidentifikované příjmy

Veškeré došlé platby blíže neidentifikované.

Položka 2329 - Ostatní nedaňové příjmy jinde nezařazené

(1) Jiné nedaňové příjmy než příjmy ostatních položek třídy 2.

(2) Zahrnuje identifikované nedaňové příjmy, které nelze zařadit na jinou druhovou položku.

(3) Použije se například pro propadlé jistiny vložených vkladů při výběrových řízeních a příjmy za promlčené celní jistoty. Patří sem i příjem z převodu jistoty určené k náhradě škody nebo jiné újmy podle § 267 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.

(4) Použije se i pro inkaso příjmu za převod hlasovacích práv k akciím obcemi, jestliže součástí dohody o převodu na nabyvatele není závazek převést na tohoto nabyvatele v budoucnu akcie.

(5) Na tuto položku patří i peněžní prostředky organizačních složek státu utržené za prodej kolků, jestliže utržené peněžní prostředky nepoužívají na jejich nákup. Jestliže je na jejich nákup používají, patří sem příjmy z prodeje části kolků při snížení jejich zásoby a z prodeje zbytku kolků při zrušení této služby. Nepatří sem příjmy účtu státního rozpočtu z prodeje kolků prodejním místům, ty patří na položku 1702.

(6) Na tuto položku patří i příjmy z případných výher kontrolních pracovníků při provádění dozoru nad dodržováním zákona upravujícího hazardní hry.

(7) Patří sem i příjmy inkasované neoprávněně, zejména příjmy inkasované v důsledku plátcova omylu. Minusem se na tuto položku zařazují částky těchto příjmů vracených v tomtéž roce, v němž byly inkasovány (v následujícím roce nebo dalších letech se vracejí z výdajů a zařazují na položku 5909).

(8) Na položku 2329 patří i příjmy organizace od subjektu, od nějž přebírá povinnosti a ten jí za to platí, zejména přebírá-li od něj dluh (§ 1888 až 1894 občanského zákoníku), nejsou-li to povinnosti, příjem za jejichž splnění patří na jiné položky třídy 2, a příjmy organizace od subjektu, který od ní přebírá práva a za ta platí, zejména postupuje-li mu organizace pohledávku (§ 1879 až 1887 občanského zákoníku), nejsou-li to práva, příjem za jejichž uplatnění patří na jiné položky třídy 2.

(9) Na položku 2329 se zařazují i příjmy vratek kromě vratek transferů.

(10) Na položku 2329 patří i přijaté částky, které má organizace po splnění plátcových dluhů vůči ní nebo jiné osobě nebo po skončení smluvního vztahu mezi ní a plátcem nebo jinou osobou plátci vrátit, zejména jistoty (kauce) podle § 2010 a následujících občanského zákoníku, § 41 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 368/2016 Sb., aj., poskytují-li se v penězích.

Podseskupení položek 234 – Příjmy z využívání výhradních práv k přírodním zdrojům

Položka 2342 – Příjem plateb k úhradě správy vodních toků a správy povodí

Na tuto položku se zařazují příjmy z platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí podle § 101 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 113/2018 Sb. Příjmy podle části první hlavy X vodního zákona patří na položky seskupení položek 13, a to poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových na položku 1331, poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních na položku 1336 a poplatek za odebrané množství podzemní vody na položku 1357. Příjem úhrady výdajů na opatření ve veřejném zájmu podle

§ 102 vodního zákona patří, je-li poskytován na neinvestiční výdaje nebo bez rozlišení, zda je určen na neinvestiční nebo investiční výdaje, na položku 4116, a je-li poskytován na investiční výdaje, na položku 4216.

Položka 2343 – Příjem dobíhajících úhrad z dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů

Příjem úhrad dobíhajících podle zrušeného § 32a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákonů č. 541/1991 Sb., č. 366/2000 Sb., č. 315/2001 Sb., č. 3/2005 Sb., č. 386/2005 Sb. a č. 281/2009 Sb. Příjmy z úhrad odváděných za rok 2017 a další léta podle § 33a až 33w zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 89/2016 Sb., který je účinný od

1. ledna 2017 a kterým byl § 32a zrušen, patří na položku 1356. Na tu patří i poplatek podle § 4b zákona č. 62/1988 Sb., ve znění zákona č. 366/2000 Sb., inkasovaný od 1. ledna 2017.

Podseskupení položek 235 – Příjmy za využívání dalších majetkových práv

Položka 2351 – Příjem z poplatků za udržování patentu v platnosti

Na tuto položku patří příjmy z poplatků za udržování patentu v platnosti a z poplatků za udržování dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin v platnosti podle zákona č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 377/2005 Sb.

Položka 2352 – Příjem z poplatků za udržování evropského patentu v platnosti

Na tuto položku patří příjmy z poplatků za udržování evropského patentu s účinky pro Českou republiku v platnosti podle zákona č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 377/2005 Sb.

Položka 2353 – Příjem z poplatků za udržování dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva

Poplatky za udržování dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin v platnosti.

Podseskupení položek 236 – Příjmy z dobrovolného pojistného

Položka 2361 – Příjem z pojistného na nemocenské pojištění od osob samostatně výdělečně činných

Patří sem dobrovolné pojistné podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Položka 2362 – Příjmy z dobrovolného pojistného na důchodové pojištění

Patří sem dobrovolné pojistné na důchodové pojištění podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Podseskupení položek 239 – Dočasné zatřídění příjmů

Položka 2391 – Dočasné zatřídění příjmů

Na tuto položku jakožto součást tzv. přednastavené identifikace koruny zařazuje rozpočtový systém [§ 3 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 501/2012 Sb.], který je součástí Integrovaného informačního systému státní pokladny a který automaticky zařazuje částky z bankovních výpisů na jednotky rozpočtové skladby, částky příjmů příjmových účtů státního rozpočtu. Rozpočtový systém na ni zařazuje i výdaje (minusové příjmy) příjmových účtů státního rozpočtu s výjimkou výdajů, které z nich byly odepsány na základě platebního příkazu vystaveného organizační složkou státu. Příjmy a výdaje zařazené na této položce organizační složka státu z této položky vyřadí a zařadí na položku a ostatní jednotky rozpočtové skladby odpovídající jejich povaze ihned poté, kdy získá k tomu potřebné informace. Tato položka se nerozpočtuje. Na konci roku ani na konci jednotlivých měsíců nesmí vykazovat žádný zůstatek.

Seskupení položek 24 – Přijaté splátky půjčených prostředků

(1) Jen jde-li o splátky půjčených peněžních prostředků původně poskytnutých za účelem rozpočtové politiky, nikoliv jako nástroj řízení likvidity, ty patří na položky třídy 8. Půjčené peněžní prostředky poskytované za účelem rozpočtové politiky však mohou mít i charakter nákupu cenných papírů (dluhopisů), je-li jejich prvotním smyslem podpora druhého subjektu. Jejich přijaté splátky proto patří na toto seskupení položek. Zapisují se jen skutečné splátky, nikoliv např. úroky, ty patří na položku 2141, 2144 nebo 2145. Půjčenými peněžními prostředky se pro účely rozpočtové skladby rozumějí finanční prostředky přijaté nebo vydané jakožto návratné finanční výpomoci, zápůjčky, úvěry a cena vlastních dluhopisů.

(2) Příjmy zařazované na položky ze seskupení položek 24 se netřídí z hlediska odvětvového (§ 11 odst. 3 vyhlášky).

Podseskupení položek 241 – Splátky půjčených prostředků od podnikatelů

Položka 2411 - Splátky půjčených prostředků od podnikatelů – fyzických osob

Položka 2412 - Splátky půjčených prostředků od nefinančních podnikatelů – právnických osob Položka 2413 - Splátky půjčených prostředků od finančních podnikatelů – právnických osob Položka 2414 - Splátky půjčených prostředků od podniků ve vlastnictví státu

Splátky prostředků, které byly půjčeny na položkách 5614 a, 5615, 6414, 6415.

Podseskupení položek 242 – Splátky půjčených prostředků od obecně prospěšných společností

a obdobných osob

Položka 2420 - Splátky půjčených prostředků od obecně prospěšných společností a obdobných osob

Použije se pro splátky půjčených peněžních prostředků od soukromých právnických osob, nepatří sem tedy splátky od zdravotních pojišťoven, státních fondů atd. Nepoužije se ani pro splátky od příspěvkových organizací. Patří sem splátky od spolků, nadací, politických stran a hnutí, odborů, společenství vlastníků jednotek apod.

Podseskupení položek 243 – Splátky půjčených prostředků od rozpočtů ústřední úrovně

Položka 2431 - Splátky půjčených prostředků od státního rozpočtu Položka 2432 - Splátky půjčených prostředků od státních fondů

Položka 2433 - Splátky půjčených prostředků od zvláštních fondů ústřední úrovně

Splátky přijaté z účtu, který je nástupnickým peněžním fondem Fondu národního majetku podle § 4 zákona o zrušení Fondu národního majetku (zákona č.178/2005 Sb.).

Položka 2434 - Splátky půjčených prostředků od fondů sociálního a veřejného zdravotního pojištění Poznámka:

Zahrnuje např. splátky půjčených prostředků od zdravotních pojišťoven. Položka 2439 - Ostatní splátky půjčených prostředků od veřejných rozpočtů

Podseskupení položek 244 – Splátky půjčených prostředků od rozpočtů územní úrovně

Položka 2441 - Splátky půjčených prostředků od obcí Položka 2442 - Splátky půjčených prostředků od krajů

Položka 2443 - Splátky půjčených prostředků od regionálních rad

Položka 2449 - Ostatní splátky půjčených prostředků od rozpočtů územní úrovně

Zahrnuje splátky půjčených peněžních prostředků např. od dobrovolných svazků obcí.

Podseskupení položek 245 – Splátky půjčených prostředků od zřízených

a obdobných osob

Položka 2451 – Splátky půjčených prostředků od příspěvkových organizací Položka 2452 - Splátky půjčených prostředků od vysokých škol

Položka 2459 - Splátky půjčených prostředků od ostatních zřízených a podobných osob Podseskupení položek 246 – Splátky půjčených prostředků od fyzických osob Položka 2460 - Splátky půjčených prostředků od fyzických osob

Podseskupení položek 247 – Splátky půjčených prostředků ze zahraničí

Položka 2470 - Splátky půjčených prostředků ze zahraničí Podseskupení položek 248 – Splátky za úhradu dluhů nebo dodávek Položka 2481 – Příjmy od dlužníků za realizace záruk

Zahrnuje příjmy z titulu splácení pohledávky, která vznikla organizaci převzetím závazků při realizaci poskytnuté záruky za nesolventního dlužníka.

Položka 2482 – Splátky od dlužníků za zaplacení dodávek včetně splátek vládních úvěrů

Patří sem příjmy od subjektů, za které organizace zaplatila dodavatelům, kteří těmto subjektům dodali zboží nebo služby, cenu tohoto zboží nebo služeb. Patří sem hlavně splátky částek poskytnutých jako vládní úvěry [§ 3 písm. m) zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla], tj. splátky poukazované organizační složce státu cizím státem k úhradě ceny zboží a služeb, které tento stát odebral od českého podniku a jehož cenu tomuto podniku organizační složka státu uhradila.

Seskupení položek 25 – Příjmy sdílené s Evropskou unií nebo s jejím členským státem

Podseskupení položek 251 – Příjmy sdílené s Evropskou unií nebo s jejím členským státem

Položka 2511 - Podíl na clu vyměřeném ode dne 1. května 2004

Příjmy státního rozpočtu ve výši 20 procent cla, které vybírá celní správa podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, a zákona č. 242/2016 Sb., celní zákon, na zvláštní bankovní účet nepodléhající rozpočtové skladbě. Z vyměřeného cla, které se vede na zvláštním účtu, se 80 procent převádí do rozpočtu Evropské unie a 20 procent do státního rozpočtu [čl. 2 odst. 1 písm. a) a odst. 3 rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropské unie].

Položka 2512 - Podíl na dávkách z cukru vybraných Státním zemědělským intervenčním fondem

Příjmy Státního zemědělského intervenčního fondu ve výši pětiny dávek z cukru, které se vybírají podle § 1 odst. 2 písm. j) a § 11h zákona č. 256/2000 Sb., ve znění zákonů č. 128/2003 Sb., č. 85/2004 Sb., č. 441/2005 Sb. a č. 291/2009 Sb., a podle čl. 51 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“). Státní zemědělský intervenční fond vybírá dávky z cukru na svůj bankovní účet společné zemědělské politiky (tento příjem tohoto svého účtu zařazuje na položku 1706) a z něj čtyři pětiny vybraných dávek poukazuje na bankovní účet Evropské komise (tento výdaj svého účtu společné zemědělské politiky zařazuje na položku 5512) a pětinu na svůj bankovní režijní účet (tento výdaj svého účtu společné zemědělské politiky zařazuje na položku 5349 a jako příjem svého režijního účtu jej zařazuje na položku 2512) [čl. 2 odst. 1 písm.

a) a odst. 3 rozhodnutí Rady č. 2014/335/EU, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropské unie].

Položka 2513 - Podíl na dani z přidané hodnoty ze služeb

Na tuto položku zařazuje Ministerstvo financí částky, které si podle článku 46 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 904/2010, o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty, Česká republika ponechává z daně z přidané hodnoty, kterou platí poskytovatelé telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronických služeb v České republice jakožto ve státě identifikace (státě, v němž mají sídlo nebo v němž, nemají-li v Evropské unii sídlo, mají provozovnu a který si pro placení daně z přidané hodnoty vybrali) a kterou Česká republika v případě, že tyto služby jsou poskytovány do členského státu, v němž tito plátci nemají sídlo ani provozovnu, převádí tomuto státu (článek 369a až 369k směrnice Rady 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění směrnice Rady 2008/8/ES a § 110a, 110b a 110h zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/2014 Sb.). Tyto částky bude státní rozpočet inkasovat v letech 2015 až 2018 a na základě dodatečných daňových přiznání případně i později.

Třída 3 – Kapitálové příjmy

Z odvětvového hlediska se z kapitálových příjmů třídí jen příjmy krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí (§ 11 odst. 3 vyhlášky).

Seskupení položek 31 - Příjem z prodeje dlouhodobého majetku a ostatní kapitálové příjmy

Podseskupení položek 311 - Příjem z prodeje dlouhodobého majetku (kromě drobného)

Položka 3111 – Příjem z prodeje pozemků

Položka 3112 - Příjem z prodeje ostatních nemovitých věcí a jejich částí

Použije se též při prodeji pozemku patřícího k prodávané budově, jestliže cenu nelze rozdělit.

Položka 3113 - Příjem z prodeje ostatního hmotného dlouhodobého majetku

Položka 3114 - Příjem z prodeje nehmotného dlouhodobého majetku Poznámka:

Příjmy z prodeje dlouhodobého nehmotného majetku včetně z prodeje povolenek, jednotek přiděleného množství a jiných práv k vypouštění emisí podle § 7 odst. 5 věty první a § 17 zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, a případné příjmy organizací, které provozují zařízení podle § 2 písm. a) tohoto zákona, z převodu povolenek podle § 8 odst. 2 zákona.

Položka 3119 - Ostatní příjmy z prodeje dlouhodobého majetku Podseskupení položek 312 – Ostatní kapitálové příjmy Položka 3121 - Přijaté dary na pořízení dlouhodobého majetku

(1) Jen jde-li o dobrovolný a neopětovaný peněžní dar nikoli z veřejného rozpočtu nebo od cizího státu či mezinárodní organizace a zároveň je-li tento dar účelově určen na kapitálové výdaje.

(2) Na položku 3121 patří i příspěvky přijaté podle § 23a zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (zákona č. 168/1999 Sb., ve znění zákonů č. 160/2013 Sb. a č. 293/2017 Sb.) z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů, které organizační složky státu přijímají do rezervního fondu

podle § 48 odst. 2 písm. d) rozpočtových pravidel, jsou-li určeny na investiční účely (příspěvky na neinvestiční účely patří na položku 2321).

Položka 3122 - Přijaté příspěvky od osob na pořízení dlouhodobého majetku

Opětované příspěvky od fyzických a právnických osob na investiční účely.

Položka 3129 - Ostatní investiční příjmy jinde nezařazené

Seskupení položek 32 - Příjem z prodeje dlouhodobého finančního majetku

Patří sem akty rozpočtové politiky (nástroje řízení likvidity patří na položky třídy 8).

Podseskupení položek 320 - Příjem z prodeje dlouhodobého finančního majetku

Na položky tohoto podseskupení patří příjmy z prodeje dlouhodobého finančního majetku (§ 17 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění vyhlášky č. 403/2011 Sb.).

Položka 3201 - Příjem z prodeje akcií

Položka 3202 – Příjem z prodeje majetkových podílů Položka 3203 - Příjem z prodeje dluhopisů

Patří sem příjmy organizačních složek státu z prodeje dluhopisů jiných než státních (§ 25 odst. 1 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech) a příjmy státních fondů, obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí z prodeje cizích dluhopisů (jiných než těch, kterých jsou emitenty). Příjmy Ministerstva financí z prodeje státních dluhopisů a příjmy státních fondů, obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí z prodeje vlastních dluhopisů patří na položky třídy 8.

Položka 3209 - Ostatní příjem z prodeje dlouhodobého finančního majetku

Patří sem příjmy z prodeje dlouhodobého finančního majetku, které nejsou uvedeny na položkách 3201, 3202 ani 3203. Jsou to zejména příjmy z prodeje cenných papírů (§ 514 až 544 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) mimo akcie [§ 256 až 285 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)] a dluhopisy (zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů).

Třída 4 – Přijaté transfery

Přijaté transfery se netřídí z hlediska odvětvového s výjimkou příjmů obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí zařazených na položky z podseskupení položek 413 a 425 (§ 11 odst. 3 vyhlášky).

Seskupení položek 41 – Neinvestiční přijaté transfery

Podseskupení položek 411 - Neinvestiční přijaté transfery od rozpočtů ústřední úrovně

Položka 4111 – Neinvestiční přijaté transfery z všeobecné pokladní správy státního rozpočtu

Zahrnuje dotace přijaté z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu, která je ve správě Ministerstva financí, vyjma dotací přijatých územními orgány v rámci tzv. souhrnného finančního vztahu, tj. vymezené exaktně zákonem o státním rozpočtu. Nepatří sem dotace přijaté od orgánů státní správy, např. ministerstev zemědělství, životního prostředí, kultury, pro místní rozvoj, ani např. dotace přijímané od úřadů práce v rámci tzv. aktivní politiky zaměstnanosti (všechny tyto přijaté dotace patří na položku 4116).

Položka 4112 – Neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu v rámci souhrnného dotačního vztahu

Příjmy krajů, obcí a hlavního města Prahy z dotací stanovených v přílohách č. 5 až 8 zákona o státním rozpočtu.

Položka 4113 – Neinvestiční přijaté transfery ze státních fondů

Položka 4114 – Neinvestiční přijaté transfery ze zvláštních fondů ústřední úrovně

Neinvestiční transfery přijaté z bankovního účtu, který je nástupnickým peněžním fondem Fondu národního majetku podle § 4 zákona o zrušení Fondu národního národ. majetku (zákona č.178/2005 Sb.).

Položka 4115 – Neinvestiční přijaté transfery od fondů sociálního a veřejného zdravotního pojištění Položka 4116 – Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu

Příjem dotací ze státního rozpočtu jiných než uvedených v položkách 4111 a 4112.

Položka 4118 – Neinvestiční převody z Národního fondu

Položka 4119 – Ostatní neinvestiční přijaté transfery od rozpočtů ústřední úrovně

Například příjmy Probační a mediační služby (§ 1 zákona č. 257/2000 Sb.) z převodů ze zvláštního účtu ministerstva spravedlnosti (§ 3 odst. 1 zákona č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů) podle § 7 odst. 1 písm. b) a § 12 odst. 1 zákona č. 59/2017 Sb. Patří sem i přijaté neinvestiční transfery od příspěvkové organizace Dům zahraniční spolupráce.

Podseskupení položek 412 – Neinvestiční přijaté transfery od rozpočtů územní úrovně

Položka 4121 – Neinvestiční přijaté transfery od obcí

Zahrnuje i příspěvky přijímané od jiných obcí na úhradu provozních výdajů v případě přijetí dětí z těchto obcí do školy. Zahrnuje i neinvestiční peněžní dary přijímané od jiných obcí (např. v souvislosti s živelní pohromou).

Položka 4122 - Neinvestiční přijaté transfery od krajů

Položka 4129 - Ostatní neinvestiční přijaté transfery od rozpočtů územní úrovně

Například dotace od dobrovolných svazků obcí.

Podseskupení položek 413 – Neinvestiční převody z vlastních fondů a ve vztahu k útvarům bez

právní osobnosti

Položka 4131 – Převody z vlastních fondů podnikatelské činnosti Položka 4132 - Převody z ostatních vlastních fondů

Patří sem převody z peněžních fondů, které nepodléhají rozpočtové skladbě, nepatřící na položku 4131, například příjmy z převodů z fondu cizích prostředků nebo příjmy ministerstva spravedlnosti z převodů ze zvláštního účtu určeného k zasílání peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí (§ 3 odst. 1 zákona č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů) podle § 7 odst. 2 a § 12 odst. 2 zákona č. 59/2017 Sb.

Položka 4133 - Převody z vlastních rezervních fondů jiných než organizačních složek státu

Přijaté převody z vlastních fondů zřizovaných podle § 5 zákona č. 250/2000 Sb. (rezerv a rozvoje apod.).

Položka 4134 - Převody z rozpočtových účtů

(1) Na tuto položku se zařazují příjmy mimorozpočtových peněžních fondů a bankovních účtů podléhajících rozpočtové skladbě z rozpočtu téže organizace (z účtu státního rozpočtu organizační složky státu, z rozpočtu státního fondu nebo z rozpočtu obce, kraje nebo dobrovolného svazku obcí), patří na ni i převody mezi základními běžnými účty obce.

(2) Použije se i pro přijetí prostředků z výdajových účtů organizačních složek státu na zvláštní příjmové účty (§ 50 odst. 2 zákona č.218/2000 Sb.) na financování reprodukce majetku.

(3) Patří sem též převody prostředků do rezervního fondu organizačních složek státu např. podle § 44a odst. 1 písm. e) zákona č. 218/2000 Sb.

(4) Na položku 4134 nepatří příjem bankovního účtu rozpočtu z peněžních prostředků oddělené pokladny tvořících součást rozpočtu obce, kraje nebo dobrovolného svazku obcí, takový příjem patří na položku 4138.

Položka 4135 - Převody z rezervních fondů organizačních složek státu

Na tuto položku patří příjmy organizační složky státu plynoucí na její příjmový účet státního rozpočtu z jejího rezervního fondu včetně příjmů správce kapitoly na zvláštním příjmovém účtu státního rozpočtu (§ 50 odst. 2 rozpočtových pravidel) z rezervních fondů organizačních složek státu patřících do této kapitoly.

Položka 4136 - Převody z fondu kulturních a sociálních potřeb organizačních složek státu

Na tuto položku patří příjmy organizační složky státu plynoucí na její příjmový rozpočtový účet z jiných fondů, než které jsou zařazeny do předcházejících položek, například podle § 50 odst. 2 rozpočtových pravidel. V současné době jsou to převody z fondu odměn zřízeného podle dřívějších předpisů, pokud v organizační složce státu dosud existuje.

Položka 4137 - Neinvestiční převody mezi statutárními městy včetně hl. m. Prahy a jejich městskými obvody nebo částmi

Poznámka:

1. Příjmy městských obvodů a městských částí statutárních měst z převodů od statutárních měst, kterých jsou součástí, jakožto neinvestiční dotace na jejich činnost. Příjmy městských částí hlavního města Prahy z neinvestičních převodů od hlavního města Prahy.

2. Příjmy statutárních měst z neinvestičních převodů od svých městských obvodů nebo městských částí. Příjmy hlavního města Prahy z neinvestičních převodů od svých městských částí.

Na tuto položku zařazují městské obvody a městské části statutárních měst [§ 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů], které nemají právní subjektivitu (§ 20 odst. 2 téhož zákona), peněžní prostředky převedené na jejich bankovní účty z bankovních účtů statutárních měst, kterých jsou součástí, jakožto neinvestiční dotace na jejich činnost. Patří na ni i peněžní prostředky, které statutární města dostávají na své bankovní účty z bankovních účtů svých městských obvodů nebo městských částí, jestliže se takové převody povahy neinvestičních transferů vyskytnou. Na tuto položku patří i neinvestiční převody mezi hlavním městem Prahou a jejími městskými částmi (§ 3 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů).

Položka 4138 – Převody z vlastní pokladny

(1) Tuto položku používají obce, kraje a dobrovolné svazky obcí, které se rozhodly pokladnu používat v režimu oddělených pokladen, v němž se proti rozpočtu nevyúčtovává, a to ani k výkazovým dnům ani na konci roku, může fungovat jako samostatný peněžní fond napojený na rozpočet jen finančními vztahy, kterými jsou převody do něj (položka 4138) a z něj (položka 5348), její příjmy a výdaje se prvotně nezahrnují mezi příjmy a výdaje rozpočtu, ale jsou od nich odděleny, označují se jednotkami třídění rozpočtové skladby při svém zaúčtovávání na účet pokladny a s příjmy a výdaji bankovního účtu rozpočtu se ve výkaze pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných

celků a dobrovolných svazků obcí sčítají (dále jen „režim oddělených pokladen“). Organizace může pokladnu v režimu oddělených pokladen začít používat vždy jen od začátku roku a skončit s jeho používáním vždy jen s koncem roku. Převody z této pokladny na bankovní účet organizace se zařazují vždy jen na položku 4138 a převody z bankovního účtu do ní na položku 5348. Při účtování těchto příjmů a výdajů bankovního účtu se nepoužívají položky vyjadřující příjmy, které byly do pokladny inkasovány, ani položky vyjadřující výdaje, které z ní byly hrazeny (používají se při účtování o účtu 261 – Pokladna), ani položka 5182.

(2) Položka 4138 vyjadřuje, že převod se uskutečnil z oddělené pokladny a je to převod uvnitř rozpočtu obce, kraje nebo dobrovolného svazku obcí. Zařazují se na ni částky přijaté na bankovní účet rozpočtu z peněžních prostředků z oddělené pokladny tvořících v ní součást peněžních prostředků rozpočtu (výdaj z ní na tento převod se zařazuje na položku 5345) a částky přijaté mezi peněžní prostředky rozpočtu v oddělené pokladně z peněžních prostředků rozpočtu v jiné oddělené pokladně (výdaj z ní na tento převod se zařazuje na položku 5348).

Položka 4139 - Ostatní převody z vlastních fondů

Zahrnuje např. i převody z účtů sociálních fondů, účelových fondů nemajících charakter všeobecných rezerv apod.

Podseskupení položek 414 – Převody z vlastních fondů přes rok

Položka 4140 – Převody z vlastních fondů přes rok

(1) Příjem peněžních prostředků, které byly převedeny z jiného vlastního peněžního fondu, na začátku roku v případě, že jejich výdaj z tohoto peněžního fondu byl uskutečněn v předcházejícím roce.

(2) Příjem peněžních prostředků koncem roku z bankovního účtu, z kterého budou odepsány až začátkem následujícího roku, zejména byla-li koncem roku vybrána hotovost prostřednictvím platební karty a složena do pokladny, avšak odepsána z bankovního účtu, ke kterému je platební karta vydána, bude až v roce následujícím.

Podseskupení položek 415 – Neinvestiční přijaté transfery ze zahraničí

Položka 4151 – Neinvestiční přijaté transfery od cizích států

Neinvestiční transfery od cizích států kromě neinvestičních transferů přijímaných v rámci finančních mechanismů od Švýcarska, Norska, Islandu a Lichtenštejnska (patří na položku 4155). Za transfery od cizích států se považují pouze transfery od cizích státních orgánů a je-li cizí stát federací (spolkem), jen od federálních (spolkových) orgánů. Transfery od cizích územních samosprávných celků (zemí, krajů, obcí) a jiných cizích veřejných rozpočtů a od cizích nepodnikatelských právnických osob patří na položku 4152. Transfery od cizích fyzických a podnikatelských právnických osob se považují za finanční dary a patří na položku 2321.

Položka 4152 – Neinvestiční přijaté transfery od mezinárodních organizací a některých zahraničních orgánů a právnických osob

(1) Neinvestiční transfery přijaté od mezinárodních organizací kromě Evropské unie a Organizace Severoatlantické smlouvy.

(2) Neinvestiční transfery přijaté od cizích územních samosprávných celků, které jsou součástí federace (od zemí, republik a jiných autonomních součástí federací), neinvestiční transfery od ostatních cizích územních samosprávných celků (krajů, provincií, okresů, obcí) a neinvestiční transfery od ostatních cizích veřejných rozpočtů (veřejných vysokých škol, veřejnoprávních sdělovacích prostředků, veřejných zdravotních pojišťoven a podobných právnických osob).

(3) Neinvestiční transfery od zahraničních nepodnikatelských právnických osob (spolků, politických stran, nadací, nadačních fondů a podobných subjektů).

(4) Neinvestiční transfery od jiných zahraničních právnických osob než podle odstavců 1 až 3 (od zahraničních podnikatelských právnických osob) a od cizinců patří na položku 2321.

Položka 4153 - Neinvestiční transfery přijaté od Evropské unie

Příjem neinvestičních prostředků od Evropské unie, a to přímý příjem, nikoliv příjem neinvestičních prostředků od Evropské unie prostřednictvím Národního fondu, který patří na položku 4118.

Položka 4155 - Neinvestiční transfery z finančních mechanismů

Neinvestiční transfery přijaté od Švýcarska, Norska, Islandu a Lichtenštejnska jakožto dotace na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, finančního mechanismu Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce. Jsou to neinvestiční transfery přijaté podle tří mezinárodních smluv o implementaci finančních mechanismů a programu spolupráce, kterými jsou memorandum o porozumění pro implementaci finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru pro léta 2004 – 2009 mezi Islandskou republikou, Lichtenštejnským knížectvím, Norským královstvím a Českou republikou (č. 36/2005 Sb. m. s.), memorandum o porozumění pro implementaci norského finančního mechanismu na léta 2004 – 2009 ustaveného v souladu s dohodou z 14. 10. 2003 mezi Norským královstvím a Evropským společenstvím o norském finančním mechanismu pro období 2004 – 2009 mezi Norským královstvím a Českou republikou (č. 35/2005 Sb. m. s.), a rámcová dohoda mezi vládou České republiky a švýcarskou federální radou týkající se implementace programu švýcarsko-české spolupráce na snížení hospodářských a sociálních rozdílů v rámci rozšířené Evropské unie (č. 65/2008 Sb. m. s.), memorandum o porozumění o implementaci finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru na období 2014-2021 mezi Islandem, Lichtenštejnským knížectvím, Norským královstvím a Českou republikou (č. 59/2017 Sb. m. s.) a memorandum o porozumění o implementaci finančního mechanismu Norska na období 2014-2021 mezi Norským královstvím a Českou republikou (č. 60/2017 Sb. m. s.), a podle obdobných mezinárodních smluv, které budou uzavřeny v budoucnu. Na tuto položku nepatří neinvestiční transfery původem z finančních mechanismů, přijaté však z Národního fondu (patří na položku 4118), přes nějž v současné době vede jediná cesta, kterou veřejné rozpočty peněžní prostředky z finančních mechanismů přijímají [§ 37 odst. 1 písm. c) rozpočtových pravidel].

Položka 4156 - Neinvestiční transfery od Organizace severoatlantické smlouvy

Neinvestiční transfery přijaté od NATO. V současné době směřují jen do státního rozpočtu.

Položka 4159 - Ostatní neinvestiční transfery přijaté ze zahraničí

Podseskupení položek 416 – Neinvestiční přijaté transfery ze státních finančních aktiv

Položka 4160 - Neinvestiční přijaté transfery ze státních finančních aktiv

Seskupení položek 42 – Investiční přijaté transfery

Podseskupení položek 421 – Investiční přijaté transfery od rozpočtů

ústřední úrovně

Položka 4211 - Investiční přijaté transfery z všeobecné pokladní správy státního rozpočtu

Příjem investičních dotací z kapitoly Všeobecná pokladní správa, která je ve správě Ministerstva financí, vyjma investičních dotací přijatých územními orgány v rámci tzv. souhrnného finančního vztahu (dotací stanovených v přílohách č. 5 až 8 zákona o státním rozpočtu). Nepatří sem dotace přijaté od orgánů státní správy, např. ministerstev zemědělství, životního prostředí, kultury, pro místní rozvoj (všechny tyto přijaté dotace patří na položku 4216).

Položka 4212 - Investiční přijaté transfery ze státního rozpočtu v rámci

souhrnného dotačního vztahu

Příjmy krajů, obcí a hlavního města Prahy z investičních dotací stanovených v přílohách č. 5 až 8 zákona o státním rozpočtu.

Položka 4213 - Investiční přijaté transfery ze státních fondů

Položka 4214 - Investiční přijaté transfery ze zvláštních fondů ústřední úrovně

Investiční transfery přijaté z bankovního účtu, který je nástupnickým peněžním fondem Fondu národního majetku podle § 4 zákona o zrušení Fondu národního majetku (zákona č. 178/2005 Sb.).

Položka 4216 - Ostatní investiční přijaté transfery ze státního rozpočtu

Investiční dotace z jiných kapitol státního rozpočtu než z kapitoly Všeobecná pokladní správa.

Jsou to jiné investiční dotace ze státního rozpočtu než na položkách 4211 a 4212.

Položka 4218 - Investiční převody z Národního fondu

Položka 4219 - Ostatní investiční přijaté transfery od rozpočtů ústřední úrovně Podseskupení položek 422 – Investiční přijaté transfery od rozpočtů územní úrovně Položka 4221 – Investiční přijaté transfery od obcí

Položka 4222 - Investiční přijaté transfery od krajů

Položka 4229 - Ostatní investiční přijaté transfery od rozpočtů územní úrovně

Například investiční dotace přijaté od dobrovolných svazků obcí. Podseskupení položek 423 – Investiční přijaté transfery ze zahraničí Položka 4231 – Investiční přijaté transfery od jiných států

Investiční transfery od cizích států kromě investičních transferů přijímaných v rámci finančních mechanismů od Švýcarska, Norska, Islandu a Lichtenštejnska (patří na položku 4234).

Položka 4232 – Investiční přijaté transfery od mezinárodních nebo zahraničních institucí

(1) Investiční transfery přijaté od mezinárodních organizací kromě Evropské unie a Organizace Severoatlantické smlouvy.

(2) Investiční transfery přijaté od cizích územních samosprávných celků, které jsou součástí federace (od zemí, republik a jiných autonomních součástí federací), investiční transfery od ostatních cizích územních samosprávných celků (krajů, provincií, okresů, obcí) a investiční transfery od ostatních cizích veřejných rozpočtů (veřejných vysokých škol, veřejnoprávních sdělovacích prostředků, veřejných zdravotních pojišťoven a podobných právnických osob).

(3) Investiční transfery od zahraničních nepodnikatelských právnických osob (spolků, politických stran, nadací, nadačních fondů a podobných subjektů).

(4) Investiční transfery od jiných zahraničních právnických osob než podle odstavců 1 až 3 (od zahraničních podnikatelských právnických osob) a od cizinců patří na položku 2321.

Položka 4233 – Investiční transfery přijaté od Evropské unie

Tato položka zahrnuje investiční prostředky Evropské unie, které jsou určeny organizačním složkám státu. Pokud nelze v rámci dotace odlišit investiční a neinvestiční část dotace, zatřídí se příjem na položku 4153.

Položka 4234 – Investiční transfery z finančních mechanismů

Investiční transfery přijaté od Švýcarska, Norska, Islandu a Lichtenštejnska v rámci finančních mechanismů (přijaté podle mezinárodních smluv uveřejněných ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 36/2005 Sb. m. s., č. 35/2005 Sb. m. s., č. 65/2008 Sb. m. s., č. 59/2017 Sb. m. s. a č. 60/2017 Sb. m. s. a podle obdobných mezinárodních smluv, které budou uzavřeny v budoucnu).

Nepatří sem investiční transfery původem z finančních mechanismů, přijaté však z Národního fondu (patří na položku 4218), přes nějž v současné době vede jediná cesta, kterou veřejné rozpočty peněžní prostředky z finančních mechanismů přijímají [§ 37 odst. 1 písm. c) rozpočtových pravidel].

Položka 4235 – Investiční transfery od Organizace Severoatlantické smlouvy

Investiční transfery přijaté od NATO. V současné době směřují jen do státního rozpočtu.

Podseskupení položek 424 – Investiční přijaté transfery ze státních finančních aktiv

Položka 4240 - Investiční přijaté transfery ze státních finančních aktiv

Podseskupení položek 425 – Investiční převody z vlastních fondů a ve vztahu k útvarům bez

právní osobnosti

Položka 4251 – Investiční převody mezi statutárními městy včetně hl. m. Prahy a jejich městskými obvody nebo částmi

Poznámka:

1. Příjmy městských obvodů a městských částí statutárních měst z převodů od statutárních měst, kterých jsou součástí, jakožto investiční dotace na jejich činnost. Příjmy městských částí hlavního města Prahy z investičních převodů od hlavního města Prahy.

2. Příjmy statutárních měst z investičních převodů od svých městských obvodů nebo městských částí. Příjmy hlavního města Prahy z převodů od svých městských částí.

Na tuto položku zařazují městské obvody a městské části statutárních měst [§ 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů], které nemají právní subjektivitu (§ 20 odst. 2 téhož zákona), peněžní prostředky převedené na jejich bankovní účty z bankovních účtů statutárních měst, kterých jsou součástí, jakožto investiční dotace na jejich činnost. Patří na ni i peněžní prostředky, které statutární města dostávají na své bankovní účty z bankovních účtů svých městských obvodů nebo městských částí, jestliže se takové převody povahy investičních transferů vyskytnou. Na tuto položku patří i investiční převody mezi hlavním městem Prahou a jejími městskými částmi (§ 3 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů).

Třída 5 – Běžné výdaje

Seskupení položek 50 – Platy a obdobné a související výdaje

(1) Seskupení položek zahrnuje odměny za práci konanou jako závislá činnost v pracovněprávním, služebním nebo obdobném vztahu a platby kompenzující újmu vzniklou ukončením tohoto vztahu (podseskupení položek 501 a 502), povinné pojistné placené zaměstnavatelem (podseskupení položek 503), odměny za užití duševního vlastnictví (podseskupení položek 504), platby kompenzující újmu vzniklou pracovníkům vinou organizace v důsledku toho, že jim práci znemožnila (podseskupení položek 505), a mzdy podle cizího práva (podseskupení položek 506). Odměny za užití duševního vlastnictví sem patří i v případě, že se vyplácejí právnickým osobám.

(2) Výdaje patřící na položky podseskupení položek 501 a 502 představují platby fyzickým osobám (zaměstnancům), právnickým osobám jen v případě platby dědici zaměstnance, je-li jím právnická osoba.

(3) Odměny za práci konanou jako závislá činnost se na příslušné položky zahrnují v hrubé výši, a to bez ohledu na to, že se jednotlivé části této hrubé výše vyplácejí nebo poukazují různým příjemcům. Hrubou výší odměny za práci se rozumí odměna za práci včetně částek, které

zaměstnavatel platí z odměn osob, které u něj vykonávají závislou činnost, jakožto plátce daní a pojistného veřejným rozpočtům (daň z příjmů fyzických osob a pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti), zdravotním pojišťovnám (pojistné na všeobecné zdravotní pojištění) a penzijním společnostem prostřednictvím orgánů finanční správy (pojistné na důchodové spoření).

(4) Platem a mzdou se pro účely tohoto pokynu rozumějí i platby za pracovní čas strávený jinak než prací pro organizaci (například strávený dovolenou, studiem nebo výkonem veřejných funkcí či jiných úkonů v obecném zájmu), je-li organizace povinna zaměstnancům za něj platit.

Podseskupení položek 501 – Platy

(1) Na položky tohoto podseskupení patří výdaje na platy, a to bez ohledu na to, zda je organizace vyplatila dobrovolně nebo až na základě soudního rozhodnutí. Nepatří sem peněžní prostředky vydané za práci neprovedenou v důsledku protiprávního jednání organizace, které musela pracovníkům vyplatit jako náhradu za újmu vzniklou jim v důsledku toho, že jim práci znemožnila, například tím, že je neoprávněně propustila (patří na podseskupení položek 505).

(2) Na položky podseskupení 501 zařazují organizace též peněžní prostředky, které vydávají svým zaměstnancům jako náhrady platů a mezd v prvních dvou týdnech nemoci nebo karantény podle § 192 až 194 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, nebo jako stejná plnění podle jiných zákonů, například jako plat ve snížené výši při dočasné neschopnosti k výkonu služby podle § 128 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, jako měsíční odměna ve snížené výši podle § 73 odst. 4 zákona o obcích (zákona č. 128/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a podle § 48 odst. 3 zákona o krajích (zákona č.129/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů) nebo jako náhrada mzdy nebo platu podle § 45 zákona č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze. Peněžitá plnění poskytovaná v době prvních dvou týdnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény sem patří i v případě, že jsou označená jinak než jako náhrada mzdy nebo platu (například jsou označená jako plat ve snížené výši), jako je peněžité plnění podle § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákonů č. 261/2007 Sb. a č. 305/2008 Sb.

(3) Na položky podseskupení 501 patří i jiné platby k podpoře zaměstnanců v době nemoci nebo karantény stanovené právními předpisy

Položka 5011 - Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech

Platy (§ 122 až 136 zákoníku práce) a mzdy (§ 113 až 121 zákoníku práce) zaměstnanců v pracovním poměru (§ 33 až 73a zákoníku práce) s výjimkou platů zaměstnanců, kteří vykonávají státní službu (§ 5 zákona o státní službě) v pracovním poměru (na dobu určitou podle § 178 zákona o státní službě nebo dočasně podle § 190 odst. 2 a 4, § 191 odst. 2, § 192 odst. 2 a 4 a § 193 odst. 3 téhož zákona).

Položka 5012 - Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru

Platy podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

Položka 5013 - Platy zaměstnanců na služebních místech podle zákona o státní službě

Platy (§ 122 až 136 zákoníku práce a § 144 až 152 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě) státních zaměstnanců (§ 6 zákona o státní službě) ve služebním poměru (§ 20 až 23 zákona o státní službě a na dobu určitou podle § 191 odst. 1 a § 192 odst. 1 téhož zákona) a platy zaměstnanců v pracovním poměru na služebních místech (na dobu určitou podle § 178 zákona o státní službě nebo

dočasně podle § 190 odst. 2 a 4, § 191 odst. 2, § 192 odst. 2 a 4 a § 193 odst. 3 téhož zákona). Na tuto položku patří plat státních zaměstnanců včetně příplatků a doplatků (§ 148 až 152) a též platby označené v zákoně o státní službě jako plat, i když to není plat za provedenou práci (§ 47 odst. 5, § 48 odst. 3, § 61 odst. 5, § 62 odst. 2, § 104 odst. 2 a 3, § 106, § 107 odst. 2, § 108, § 141 odst. 3 a § 169); výjimkou je plat ve snížené výši poskytnutý za dobu uznané dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény podle § 128, který patří na položku 5424 položky podseskupení 501, a plat poskytnutý za dobu, po kterou státní zaměstnanec nemohl podle nezákonného rozhodnutí o skončení služebního poměru pracovat (§ 75 odst. 1), ten patří na položku 5051. Na položku 5013 patří i náhrady platu za dobu strávenou jinak než prací pro služební úřad, například za dobu dovolené (§ 103 odst. 3), při zvyšování vzdělání (§ 109 odst. 2) nebo za přestávky ke kojení (§ 121 odst. 3).

Položka 5014 - Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů

Platy státních zaměstnanců v pracovním poměru, jejichž způsob odměňování je odvozen od odměňování ústavních činitelů podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, a to včetně platů státních zástupců.

Položka 5019 – Ostatní platy

Zejména refundace platů hrazené jiným organizacím.

Podseskupení položek 502 – Výdaje na ostatní platby za provedenou práci

Na položky tohoto podseskupení patří platby fyzickým osobám související s jejich závislou prací nebo prací podobné povahy pro organizaci s výjimkou mezd a platů, a to bez ohledu na to, zda je organizace vyplatila dobrovolně nebo až na základě soudního rozhodnutí. Nepatří sem peněžní prostředky vydané za práci neprovedenou v důsledku protiprávního jednání organizace, které musela pracovníkům vyplatit jako náhradu za újmu vzniklou jim v důsledku toho, že jim práci znemožnila, například tím, že je neoprávněně propustila (patří na podseskupení položek 505). Patří sem i platby za pracovní čas strávený jinak než prací pro organizaci (například náhrady za prostoje a jiná přerušení práce v důsledku překážek na straně zaměstnavatele), je-li organizace povinna pracovníkům za něj platit.

Položka 5021 - Ostatní osobní výdaje

Zahrnuje především odměny za práci podle dohod o pracích uzavíraných podle zákoníku práce mimo pracovní poměr, odměny členům výborů zastupitelstev a komisí obcí a krajů (s výjimkou samotných zastupitelů, jejichž odměny se zařazují na položku 5023), odměny (peněžité ceny) z veřejných příslibů (podle § 2884 až 2889 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) a odměny za práci (činnost) podle zvláštních předpisů mimo zákoník práce, služební zákon a další předpisy zakládající obdobné vztahy, například odměny dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby (§ 60 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění účinném do 31. 12. 2006 v návaznosti na § 120 odst. 10 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách) či odměny přísedícím senátů kárných soudů (§ 5 odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění zákona č. 314/2008 Sb.). Patří sem i odměny předsedy a členů předsednictva, vědecké rady a kontrolní rady Grantové agentury (§ 36 odst. 3 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a odměny předsedy a členů předsednictva, výzkumné rady a kontrolní rady Technologické agentury (§ 36a odst. 4 téhož zákona). Nepatří sem platy předsedů a členů předsednictva těchto agentur, ty patří na položku 5011. Na položku 5021 patří i odměny členů pracovních a poradních orgánů vlády (např. § 28a zákona č. 2/1969 Sb., ve znění zákona č. 272/1996 Sb., čl. 9 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, § 21 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb., § 35 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.).

Položka 5022 - Platy představitelů státní moci a některých orgánů

Na tuto položku patří plat [§ 2 odst. 1 a odst. 2 a § 3 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů] představitelů, soudců a poslanců Evropského parlamentu (§ 1 téhož zákona). Náhrady výdajů osob podle § 1 zákona [§ 2 odst. 1 písm. b) a § 5] patří na položku 5196 a jejich odchodné [§ 2 odst. 1 písm. d) a § 7] na položku 5026, na položku 5022 patří jen jejich plat.

Položka 5023 - Odměny členů zastupitelstev obcí a krajů

Odměny členů zastupitelstev obcí a krajů (včetně uvolněných zastupitelů) podle nařízení vlády č. 318/2017 Sb., o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů.

Položka 5024 - Odstupné

Tato položka zahrnuje odstupné podle zákoníku práce (§ 67 a 68 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) a další odstupné podle § 13 zákona o úřednících územních samosprávných celků (zákon č. 312/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Na tuto položku patří i odchodné občanských zaměstnanců Armády České republiky z pracovního poměru, kteří byli členy leteckých výjezdových skupin přidělenými ke zdravotnické záchranné službě podle § 15 zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, a mají nárok na odchodné podle § 28a tohoto zákona ve znění zákona č. 385/2012 Sb. Zahrnuje i případné jiné platby po skončení pracovního poměru povahy odstupného nebo odchodného.

Položka 5025 – Odbytné vyplácené státním zaměstnancům ve správních úřadech

Zahrnuje odbytné vyplácené státním zaměstnancům ve správních úřadech podle § 72 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě.

Položka 5026 - Odchodné

(1) Zahrnuje odchodné vyplácené představitelům státní moci a některých orgánů podle zákona č. 236/1995 Sb. Na tuto položku patří i odchodné vyplácené státním zaměstnancům podle § 115 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě. Odchodné a odbytné ozbrojených složek Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Vězeňské služby a celní správy se uvádí na položce 5410.

(2) Na položku 5026 zařazují obce odchodné neuvolněnému členu zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty nebo místostarosty, a uvolněnému členu zastupitelstva obce, jimž zanikl mandát člena zastupitelstva obce [§ 77 a 78 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 99/2017 Sb.], kraje odchodné neuvolněnému členu zastupitelstva, který vykonává funkci hejtmana nebo náměstka hejtmana, a uvolněnému členu zastupitelstva, xxxx xxxxxx mandát člena zastupitelstva [§ 52 a 53 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 99/2017 Sb.], a hlavní město Praha odchodné neuvolněnému členu zastupitelstva hlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahy, a uvolněnému členu zastupitelstva hlavního města Prahy, jimž zanikl mandát člena zastupitelstva hlavního města Prahy (§ 58 a 58a zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 99/2017 Sb.).

Položka 5027 - Peněžní náležitosti vojáků v záloze ve službě

Služné, zvláštní příplatek a náhrada za neposkytnuté náhradní volno vojáků, kteří nastoupili výkon vojenské činné služby (vojáků v záloze ve službě), podle § 8 odst. 2 a § 23 a 24 zákona č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze.

Položka 5028 - Kázeňské odměny poskytnuté formou peněžitých darů příslušníkům bezpečnostních sborů a vojákům z povolání.

Kázeňské odměny poskytnuté formou peněžitých darů příslušníkům bezpečnostních sborů podle § 49 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, a vojákům z povolání podle § 52 odst. 2 písm. c) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.

Položka 5029 - Ostatní platby za provedenou práci jinde nezařazené

(1) Zahrnuje platby nezahrnuté v předchozích položkách, např. odměny za produktivní činnost žáků a studentů, odměny vlastním zaměstnancům za vyhrané soutěže organizované jinými organizacemi, odměny vyplácené vězňům, částky refundované jiným organizacím k úhradě ostatních plateb za provedenou práci a náhrad platu podle § 3 odst. 2 vyhlášky č. 58/1991 Sb. aj.

(2) Na tuto položku se zařazuje i příplatek za službu v zahraničí poskytovaný vojákům z povolání a rizikový příspěvek poskytovaný občanskému zaměstnanci podle § 44b zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění zákona č. 46/2016 Sb.

(3) Na položku 5029 patří i příplatky za službu v zahraničí a odměny vojáků, kteří nastoupili výkon vojenské činné služby (vojáků v záloze ve službě), podle § 23, 25 a 26 zákona č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze.

Podseskupení položek 503 - Povinné a zákonné pojistné placené zaměstnavatelem

Povinné pojistné, které platí zaměstnavatel jakožto poplatník. Nepatří sem pojistné a daň z příjmů, jejichž poplatníky jsou zaměstnanci a zaměstnavatel jim je strhává a platí za ně jakožto plátce, ty patří na příslušnou položku z podseskupení 501 nebo 502. Povinné pojistné se zařazuje na příslušnou položku bez ohledu na to, zda jde o běžnou platbu nebo doplatek včetně doplatku za minulá léta.

Položka 5031 - Povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Položka 5032 - Povinné pojistné na veřejné zdravotní pojištění

Položka 5038 – Pojistné na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

Na tuto položku patří pojistné, které platí organizace jakožto zaměstnavatelé podle § 365 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 205/2015 Sb., podle § 205d zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákonů č. 37/1993 Sb. a č. 220/2000 Sb., a podle vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů, České pojišťovně, a. s., nebo Kooperativě, pojišťovně, a. s.

Položka 5039 - Ostatní povinné pojistné placené zaměstnavatelem

Zejména refundace pojistného na sociální a zdravotní pojištění jiným organizacím.

Podseskupení položek 504 – Výdaje za odměny za užití duševního vlastnictví

Položka 5041 - Odměny za užití duševního vlastnictví

(1) Na tuto položku zařazují organizace své platby fyzickým nebo právnickým osobám, které jsou držitelkami nehmotného majetku, za udělení oprávnění k jeho užití nebo užívání jiné než oprávnění, které samo má povahu vlastnictví (jestliže tuto povahu má, patří výdaje za jeho udělení, je-li za ně pořizován dlouhodobý nehmotný majetek, na položky z podseskupení položek 611 a je-li za ně pořizován nehmotný majetek jiný než dlouhodobý, na položky 5172 a 5179), a jiné než oprávnění k dočasnému užívání věci, na které je nehmotný majetek zaznamenán, mající povahu nájmu (patří však na ni odměny za udělení oprávnění pronajímat nebo půjčovat originály nebo rozmnoženiny autorských děl, zaznamenaných uměleckých výkonů nebo zvukových či zvukově obrazových záznamů, jestliže toto oprávnění nemá samo povahu nehmotného majetku; má-li ji, patří odměny za jeho udělení na položku 5179 nebo 6119), a to s výjimkou plateb za udělení oprávnění k užití nebo užívání počítačových programů (ty patří na položku 5042).

(2) Na položku 5041 patří zejména platby držitelům nehmotného majetku, jejichž práva jsou chráněna zákony o ochraně duševního vlastnictví umožňujícími vlastníkům nehmotného majetku poskytovat jiným osobám oprávnění k jeho užívání, za poskytnutí takového oprávnění, které nemá

povahu práva vlastnického ani práva nájmu. Těmito zákony jsou autorský zákon (zákon č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích (zákon č. 527/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zákon o ochraně práv k odrůdám (zákon č. 408/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zákon o ochranných známkách (zákon č. 441/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zákon o ochraně průmyslových vzorů (zákon č. 207/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zákon o užitných vzorech (zákon č. 478/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zákon o ochraně biotechnologických vynálezů (zákon č. 206/2000 Sb.) a zákon o ochraně topografií polovodičových výrobků (zákon č. 529/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Mezi tyto výdaje patří zvláště výdaje na získání oprávnění k užití autorských děl, která nemají povahu vlastnického práva ani práva nájmu (výdaje na získání oprávnění, která tuto povahu mají, patří na položku 5164, 5179 nebo 6119), a to jak podle licenčních smluv uzavíraných s jejich autory, případně smluv podlicenčních (§ 2358 až 2389 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), tak podle smluv s právnickými nebo fyzickými osobami, které vykonávají majetková práva autorů (§ 12 až 27 autorského zákona) jako jejich dědici, právní nástupci dědiců nebo stát po jejich zániku (§ 26), zaměstnavatelé autorů (§ 58), objednatelé kolektivních děl (§ 59) a kolektivní správci majetkových autorských práv (§ 95 až 104); nepatří mezi ně platby za udělení oprávnění k užití nebo užívání počítačových programů, ty patří na položku 5042.

(3) Mezi výdaje podle odstavce 2 patří i výdaje na získání oprávnění podle odstavce 3, jestliže je organizace výjimečně pořizuje, podle dalších uvedených zákonů, a to na získání licence podle § 11 odst. 1 a § 14 odst. 1 zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, podle § 19 odst. 2 zákona o ochraně práv k odrůdám, podle § 18 odst. 1 zákona o ochranných známkách, podle § 19 odst. 1 a § 32 zákona o ochraně průmyslových vzorů, podle § 12 odst. 2 a § 21 odst. 2 zákona o užitných vzorech a podle § 10 odst. 1 a § 18 odst. 2 zákona o ochraně topografií polovodičových výrobků. Na tuto položku nepatří odměny držitelům nehmotného majetku podle uvedených zákonů (majitelům patentů a podobných oprávnění) za převod těchto patentů a podobných oprávnění, ty patří na položky pro výdaje na pořízení nehmotného majetku (položky 5179 a 6119).

(4) Na tuto položku patří platby výkonným umělcům, jejich společným zástupcům, kolektivním správcům majetkových práv autorských a práv souvisejících s právem autorským (§ 95 a násl. autorského zákona) a v případě, že majetková práva výkonných umělců (§ 71 autorského zákona) vykonávají jiné osoby (§ 26, 58 a 74 autorského zákona), těmto osobám za oprávnění k užití jejich uměleckých výkonů, zaznamenaných na audiálních nebo audiovizuálních médiích nebo vysílaných či jinak sdělovaných veřejnosti (§ 71 odst. 2 autorského zákona).

(5) Na položku 5041 se zařazují i platby výrobcům zvukových záznamů (§ 75 autorského zákona), osobám, na které byla jejich práva k jejich zvukovým záznamům (§ 76) převedena (§ 76 odst. 5), a kolektivním správcům majetkových práv autorských a práv souvisejících s právem autorským (§ 95 a násl.) za udělení oprávnění tyto záznamy užít (§ 76 odst. 2).

(6) Na položku 5041 se zařazují i platby výrobcům zvukově obrazových záznamů (§ 79 autorského zákona), osobám, na které byla jejich práva k jejich zvukově obrazovým záznamům (§ 80) převedena (§ 80 odst. 4), a kolektivním správcům majetkových práv autorských a práv souvisejících s právem autorským (§ 95 a násl.) za udělení oprávnění tyto záznamy užít (§ 80 odst. 2).

(7) Na položku 5041 patří veškeré platby organizací, které jsou uživatelkami autorských děl nebo jiných předmětů autorskoprávní ochrany nebo které jsou povinny platit odměnu podle autorského zákona (§ 95 odst. 4 autorského zákona), kolektivním správcům majetkových práv autorských a práv s právem autorským souvisejících [§ 95 až 104b zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákonů č. 102/2017 Sb. a č. 183/2017 Sb.], například zapsaným spolkům OSA - Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, Dilia, divadelní, literární, audiovizuální agentura, Intergram, nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů, Ochranná organizace autorská - Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl, a Gestor - ochranný svaz autorský, s výjimkou plateb majících povahu vydání bezdůvodného obohacení (ty patří na položku 5909).

(8) Na položku 5041 se zařazují výdaje na získání oprávnění k užití autorských děl s výjimkou počítačových programů a databází, uměleckých výkonů, vynálezů, odrůd rostlin a jiného cizího nehmotného majetku; nezařazují se na ni výdaje na jejich konzumaci (bod 22 ustanovení „Vymezení některých pojmů“). Výdaje na konzumaci cizího nehmotného majetku se zařazují na položky podle toho, jakým způsobem se získává k němu přístup, například výdaje na pořízení tištěných knih obsahujících autorská díla patří na položku 5136, výdaje na možnost seznámit se s informacemi majícími povahu autorského díla jiným způsobem než pořízením hmotných věcí, v nichž převažuje hmotná podstata, na položku 5169, a to včetně vstupenek na umělecká a podobná vystoupení, na filmová či divadelní představení nebo na výstavy a včetně plateb za umělecká a podobná vystoupení uskutečněná podle smluv o dílo s nehmotným výsledkem (§ 2631 až 2635 občanského zákoníku), výdaje na platby umělcům nebo jejich společným zástupcům za jejich vystoupení uskutečněná podle dohod o provedení práce (§ 75 zákoníku práce) na položku 5021 a výdaje na pořízení obrazů, soch a jiných předmětů, které mají povahu autorského díla, na položku 6127.

(9) Při zařazení výdajů na položku 5041 nerozhoduje cena, za niž se oprávnění užít nehmotný majetek pořizuje, doba použitelnosti tohoto majetku ani doba trvání oprávnění, je-li kratší než doba použitelnosti majetku.

Položka 5042 - Odměny za užití počítačových programů

(1) Na tuto položku se zařazují výdaje na získání oprávnění k užití počítačových programů (softwaru) a databází jakožto děl podle autorského zákona (zákon č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), která nemají povahu vlastnického práva ani práva nájmu (výdaje na získání oprávnění, která tuto povahu mají, patří na položku 5164, 5172 nebo 6111), a to jak podle licenčních smluv uzavíraných s jejich autory, případně smluv podlicenčních (§ 46 až 57 autorského zákona, od

1. ledna 2014 § 2358 až 2389 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), tak podle smluv s právnickými nebo fyzickými osobami, které vykonávají majetková práva autorů (§ 12 až 27 autorského zákona) jako jejich dědici, právní nástupci dědiců nebo stát po jejich zániku (§ 26), zaměstnavatelé autorů (§ 58) a objednatelé kolektivních děl (§ 59).

(2) Na položku 5042 se zařazují také platby pořizovatelům databází za udělení oprávnění k výkonu práva na vytěžování nebo zužitkování obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatné části (§ 90 autorského zákona).

(3) Výdaje podle smluv o dočasném užívání počítačových programů (softwaru) a databází označených jako smlouvy o jejich nájmu, které nesplňují podmínky uvedené v první větě odstavce 3 náplně položky 5164.

(4) Při zařazení výdajů na položku 5042 nerozhoduje cena, za niž se oprávnění pořizuje, doba použitelnosti počítačového programu nebo databáze, jejichž užití toto oprávnění um51ožňuje, ani doba jeho trvání, je-li kratší než doba použitelnosti.

(5) Na položku 5042 patří také výdaje podle dodatků k licenčním smlouvám o počítačových programech a databázích nemajícím povahu smluv o prodeji majetku, jimiž se organizaci, která je z licence oprávněná (je majitelkou oprávnění k užití autorského díla, kterým je počítačový program nebo databáze, ale majitelkou tohoto programu ani této databáze není), její práva z licence nezvyšují nebo se zvyšují tak, že její právo k počítačovému programu nebo databázi se na právo vlastníka k majetku nemění. Zvyšuje-li dodatek k licenční smlouvě právo organizace k počítačovému programu nebo databázi tak, že z ní majitelku počítačového programu nebo databáze činí (udělené oprávnění se prodlouží, zvýší se možnost s programem nebo databází nakládat nebo se jejich použitelnost zvýší nad rok), pak je-li výdaj podle dodatku licenční smlouvy vyšší než 60 000 Kč, patří na položku 6111, a je-li ve výši tuto částku nepřesahující, na položku 5172. Stejně se postupuje, jestliže původní licenční smlouva z organizace, která je z ní oprávněná, majitelku počítačového programu nebo databáze učinila; výdaje podle dodatku zvyšujícího její práva, které přesahují 60 000 Kč, se zařadí na položku 6111 a výdaje, které tuto částku nepřesahují, na položku 5172, a to bez ohledu na to, zda počítačový program nebo databáze byly podle původní licenční smlouvy pořízeny jako nehmotný majetek oceněný nad 60 000 Kč nebo nehmotný majetek oceněný do 60 000 Kč.

Podseskupení položek 505 – Výdaje na platové a mzdové náhrady

Položka 5051 – Platové a mzdové náhrady

Náhrady pracovníkům za újmu, která jim vznikla v důsledku toho, že jim organizace neoprávněně znemožnila práci, zejména tím, že je neoprávněně propustila, a peněžní prostředky vyplácené za práci nikoliv jako odměna, ale náhrada, například náhrada za pracovní výpomoc podle zákona o zajišťování obrany České republiky. Nepatří sem náhrady za jiné újmy, které pracovníci doznali v souvislosti s prací, například náhrady za pracovní úrazy (patří na položku 5192).

Podseskupení položek 506 - Mzdy podle cizího práva

Položka 5061 - Mzdy podle cizího práva

Na položku 5061 se zařazují výdaje na mzdy a jiné odměny za závislou práci vyplácené podle pracovních a podobných smluv uzavřených podle cizího práva. Jsou to zejména mzdy a jiné odměny za závislou práci, které vyplácejí české zastupitelské úřady [§ 4 zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě)] podle pracovních a podobných smluv uzavřených podle práva zemí, v nichž působí (§ 45 odst. 2 zákona č. 150/2017 Sb.). Na tuto položku se zařazují také platby orgánům státu, podle jehož práva byla pracovní nebo podobná smlouva uzavřena a které odpovídají platbám českým orgánům ke splnění povinnosti zaměstnavatele uhradit za zaměstnance daň z příjmů fyzických osob, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Seskupení položek 51 – Výdaje na neinvestiční nákupy a související výdaje

Na položky seskupení 51 patří výdaje na pořízení věcí (§ 496 občanského zákoníku) a práv s výjimkou věcí a práv, které mají povahu dlouhodobého majetku (ty patří na položky ze seskupení 61 a 62), s výjimkou práv užít nebo užívat nehmotný majetek jiných než nájem (práv z duševního vlastnictví; výdaje na pořízení takových práv patří na položky podseskupení 504) a s výjimkou práv získávaných z rozhodnutí a smluv o transferech, jestliže se jimi vedle práv pro příjemce stanoví i práva pro poskytovatele (výdaje na transfery patří na položky z podseskupení 52 až 57, 63, 64, 67 a 69, na položku 5902 a na položku 5909, pokud jde o odcizené částky), na pořízení prací s výjimkou prací závislých (výdaje na jejich pořízení patří na položky podseskupení 501 a 502 kromě položek 5019 a 5024 až 5027), na náhrady s výjimkou náhrad souvisejících se závislou prací (ty patří na položky 5019 a 5024 až 5027 a na položky podseskupení 505) a s výjimkou vratek (ty patří na položku 5909), na pořízení služeb s výjimkou služeb placených prostřednictvím plateb povahy daní (ty patří na položky podseskupení 503) a na pořízení výkonů. Do seskupení 51 patří i položka pro označení části výdaje, která se považuje za částku vynaloženou nebo získanou v důsledku změny kursu cizí měny.

Podseskupení položek 512 – Výdaje na některé úpravy hmotných věcí a pořízení některých

práv k hmotným věcem

Položka 5122 – Podlimitní věcná břemena

Na položku 5122 zařazuje organizace platby subjektu, který v její prospěch zřídil na své věci věcné břemeno (§ 1257 až 1308 občanského zákoníku), není-li výdaj za toto právo součástí výdajů na pořízení stavby a nepřesahuje-li celková cena, kterou za ně organizace platí, 40 tisíc Kč. Výdaje na nadlimitní věcná břemena patří na položku 6142.

Položka 5123 – Podlimitní technické zhodnocení

Výdaje na technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku (a to i drobného), které nepřesahují v každém jednotlivém případě u kterého se předpokládá, že úhrn výdajů na jeho pořízení nepřesáhne 40 000 Kč (podlimitní technické zhodnocení, k tomu bod 48 vymezení některých pojmů). Uskuteční-li se během roku více podlimitních technických zhodnocení téhož dlouhodobého

hmotného majetku a v úhrnu přesáhnou 40 000 Kč, nemá to na zařazení výdajů na jeho dosavadní ani budoucí podlimitní technická zhodnocení žádný vliv, zařazení na položku 5123 se nemění.

Podseskupení položek 513 – Výdaje na nákup materiálu

Výdaje na dodavatelské pořízení hmotných věcí (§ 496 odst. 1 občanského zákoníku) s výjimkou věcí, které mají povahu dlouhodobého hmotného majetku kromě drobného (výdaje na jejich dodavatelské pořízení patří na položky z podseskupení 612 a 613.

Položka 5131 – Potraviny

(1) Zahrnuje např. nákup potravin v ústavních vývařovnách, školních jídelnách nebo zdravotnických zařízeních lůžkové péče, nákup ochranných nápojů (podle zákoníku práce a § 8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb. a č. 93/2012 Sb.) a nákup jiných potravin kromě závodního stravování, pro které je zřízen zvláštní (běžný) účet závodního stravování.

(2) Patří sem jen nákup potravin, které se nepoužijí na pohoštění (ty patří na položku 5175).

(3) Na tuto položku patří i výdaje na nákup potravin k zajištění bezplatného stravování vojáků, kteří nastoupili výkon vojenské činné služby (vojáků v záloze ve službě), podle § 18 zákona č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze.

(4) Na položku 5131 se zařazují i výdaje na nákup potravin k zajištění bezplatného stravování příslušníků bezpečnostních sborů podle § 77 odst. 11 písm. i) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

Položka 5132 – Ochranné pomůcky

Zahrnuje nákup ochranných pomůcek podle pracovněprávních předpisů [§ 101 až 108 zákoníku práce, § 113 písm. a) zákona o státní službě a nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků].

Položka 5133 – Léky a zdravotnický materiál

Na položku 5133 se zařazují výdaje na nákup léčiv (léčivých přípravků a léčivých látek) podle

§ 2 odst. 1 až 4 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákonů č. 296/2008 Sb., č. 75/2011 Sb. a č. 70/2013 Sb., a výdaje na nákup zdravotnických prostředků podle § 2 odst. 1 až 3 zákona č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a čl. 2 odst. čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích a čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/746, mají-li tyto zdravotnické prostředky povahu materiálu. Patří sem i nákup příručních lékárniček na pracovištích a jejich vybavení, jakož i lékárniček do aut.

Položka 5134 – Prádlo, oděv a obuv s výjimkou ochranných pomůcek Položka 5135 – Učebnice a školní potřeby

Výdaje škol a školských zařízení na učebnice a školní potřeby, na něž se jim podle školského zákona poskytují finanční prostředky ze státního rozpočtu.

Položka 5136 – Knihy a obdobné listinné informační prostředky

(1) Výdaje na pořízení informací zaznamenaných na papír nebo jiná média, z nichž je lze vnímat bez dalších zařízení, s výjimkou posudků, studií a podobných písemností (patří na položku 5166, 5168 nebo 5169). Jsou jimi zejména výdaje na nákup knih, učebních pomůcek, novin a časopisů včetně předplatného (k tomu odstavec 22 obecných zásad), plakátů, reprodukcí obrazů a podobných tiskovin, informačních tabulí apod. Dalšími zařízeními se pro tyto účely rozumějí například čtečka

elektronických knih, promítačka filmů, rozhlasový nebo televizní přijímač, počítač s monitorem, čtečka mikrofiší, audiopřehrávač nebo videopřehrávač. Nejsou jimi věci, které jen ulehčují přímé vnímání informací, například osvětlení, brýle, zvětšovací sklo nebo naslouchadlo.

(2) V případě, že dodavatel dodává knihy nebo podobné věci prostřednictvím pošty či jiné podobné služby a své výdaje nebo náklady na poštovné a případně i balné uvádí ve faktuře nebo jiném podobném dokladu, podle kterého mu má odběratel platit, postupuje odběratel podle obecné zásady uvedené v odstavci 3 obecných zásad a zatřídí na položku 5136 celou částku placenou dodavateli, tj. včetně poštovného a balného.

(3) Výdaje na pořízení informací na hmotných nosičích vnímatelných jen prostřednictvím zvláštních zařízení patří na položku 5169. Výdaje na pořízení informací zřízením přístupu do elektronické databáze patří na položky 5042, 5172 nebo 6111 podle toho, dostala-li organizace oprávnění k užití databáze nebo k vytěžování nebo k zužitkování celého obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatné části (§ 30 odst. 3 a § 90 autorského zákona), které má povahu nehmotného majetku (položky 5172 a 6111) nebo ji nemá (položka 5042) a pokud ji má, zda výdaj na jeho získání je vyšší než 60 000 Kč a údaje z databáze jsou využitelné déle než rok (položka 6111), nebo zda jedna z těchto podmínek nebo obě neplatí (položka 5172).

Položka 5137 – Drobný dlouhodobý hmotný majetek

Výdaje na dodavatelské pořízení drobného dlouhodobého hmotného majetku (bod 11 ustanovení „Vymezení některých pojmů“).

Položka 5138 – Nákup zboží za účelem dalšího prodeje

Nákup zboží určeného k dalšímu prodeji, nikoliv ke spotřebě. Obdobně jako v položce 2112 jde o nákup zboží určeného k dalšímu prodeji (jednorázové akce), nikoliv ke spotřebě v organizaci.

Položka 5139 – Nákup materiálu jinde nezařazený

(1) Výdaje na pořízení věcí povahy materiálu nezařaditelného do předchozích položek podseskupení 513, například na pořízení zvířat, osiva, dezinfekčních prostředků, průkazů, registračních značek, validačních známek, kontrolních nálepek, propagačních materiálů atd. včetně věcí, na jejichž vzniku se organizace podílela, zejména tím, že byly vyhotoveny podle jejího návrhu, například formuláře (tiskopisy), na které dodavatel provedl tisk podle zadání organizace.

(2) Na položku 5139 patří i výdaje na nákup květin a smutečních a dekorativních věnců, jestliže je územní samosprávný celek nebo výjimečně organizační složka státu pořizuje.

Podseskupení položek 514 – Úroky a ostatní finanční výdaje

Na položky tohoto podseskupení patří výdaje za služby spočívající v poskytnutí peněžních prostředků k dočasnému užívání nebo v poskytnutí práv závisejících na splnění určité podmínky a části výdaje, které se považují za částky vynaložené nebo získané v důsledku změny kursu cizí měny. Pokud jsou výdaje hrazené peněžním fondům podléhajícím rozpočtové skladbě a nemají charakter refundací, pak se zároveň zapisují na příslušnou záznamovou jednotku.

Položka 5141 – Úroky vlastní

(1) Výdaje na úroky z půjčených peněžních prostředků, vlastních cenných papírů, debetních zůstatků běžných účtů apod.

(2) Na tuto položku patří i diskont z prodeje vlastních dluhopisů, kterým je rozdíl mezi částkou, za niž se dluhopisy, které organizace vydala, prodaly, a jejich nominální hodnotou, která se zařazuje na položku 8111, 8121, 8211 nebo 8221, je-li tento rozdíl záporný (je-li kladný, představuje prémii z prodeje dluhopisů a patří na položku 2141). Na položky 8111, 8121, 8211 a 8221 se zařazuje částka nominální hodnoty prodaných dluhopisů a rozdíl mezi ní a částkou, za kterou se dluhopisy skutečně prodaly, je prémie nebo diskont. Prodává-li dluhopisy Ministerstvo financí (tj. státní dluhopisy), převede částku diskontu z výdajového účtu státního rozpočtu na účet pro tržby z prodeje státních dluhopisů, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet tržeb

z prodeje státních dluhopisů na stejnou položku (8111, 8121, 8211 nebo 8221) jako částku, za niž se dluhopisy prodaly.

(3) Na položku 5141 patří i záporný alikvotní úrokový výnos, který nastává v případě, že vydání dluhopisu se uskutečňuje v době tzv. ex-kupónu, tj. v období bezprostředně předcházejícím výplatě kupónu, kdy investorovi naběhne od data vydání do data výplaty tohoto kupónu úrok, který mu již není možné vyplatit ve formě kupónu.

(4) Na tuto položku dále patří i prémie ze zpětných odkupů vlastních dluhopisů, kterou je rozdíl mezi částkou, za niž byly dluhopisy organizací odkoupeny, a jejich nominální hodnotou, která se zařazuje na položky 8112, 8122, 8212 a 8222, je-li tento rozdíl kladný (je-li záporný, představuje diskont ze zpětného odkupu dluhopisu a patří na položku 2141). Na položky 8112, 8122, 8212 a 8222 se zařazuje částka nominální hodnoty odkoupených dluhopisů a rozdíl mezi ní a částkou, za kterou byly dluhopisy skutečně odkoupeny, je diskont nebo prémie. Odkupuje-li dluhopisy Ministerstvo financí (tj. státní dluhopisy), převede částku prémie z výdajového účtu státního rozpočtu na účet, z něhož vydává prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet, z něhož vydává prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, pak na stejnou položku (8112, 8122, 8212 a 8222) jako částku, za niž byly dluhopisy odkoupeny.

(5) Nezahrnují se úroky, které v souladu s účtovou osnovou vstupují do pořizovací ceny dlouhodobého majetku (tyto úroky se zařadí na položku ze seskupení položek 61, na kterou patří výdaje na pořízení dlouhodobého majetku, na které si organizace vzala úvěr nebo půjčku, z nichž tyto úroky platí).

(6) Na položku 5141 patří nejen výdaje na úroky z debetních zůstatků běžných účtů a výdaje na úroky z půjčených peněžních prostředků (výdaje na kladné debetní úroky), ale i výdaje na úroky z bankovních účtů (vkladů) a výdaje na úroky z poskytnutých půjčených peněžních prostředků, které jsou důsledkem záporných úrokových sazeb (výdaje na záporné kreditní úroky).

Položka 5142 – Kursové rozdíly ve výdajích

Tato položka se používá při korunovém účtování o devizových účtech a u korunových účtů jen v případě, že se organizace rozhodla dělit výdaje, které banka, která vede organizaci účet, poukazuje v cizí měně a organizaci je z něj odepisuje v korunách (skutečný výdaj), na očištěný výdaj a kursový rozdíl ve výdajích. Pro účely náplně této položky se očištěným výdajem rozumí částka, kterou banka odepsala z účtu, snížená o částku (kladnou nebo zápornou) kursového rozdílu ve výdajích, kterou se rozumí rozdíl mezi částkou poukázanou bankou v cizí měně vynásobenou kursem této měny k české koruně ze dne, kdy byla poukázána, a toutéž částkou vynásobenou pevným kursem. Pevným kursem se rozumí kurs téže měny k české koruně z určitého dne roku, do kterého patří den, v němž byla částka z účtu organizace odepsána (z prvního dne roku nebo prvního dne měsíce, do kterého patří den odepsání, popř. z jiného dne roku), nebo dne počátku obchodu nebo jiné hospodářské operace, jíž je výdaj součástí. Při korunovém účtování o pohybech devizových účtů je pevný kurs celý rok neměnný. Rozhodne-li se organizace položku 5142 nepoužívat, zařadí celý skutečný výdaj na příslušnou položku, například položku 5136, jestliže kupuje například knihy ze zahraničí. Rozhodne-li se ji používat, zařadí na tuto položku jen očištěný výdaj a částku rozdílu mezi součinem částky tohoto nákupu a kursem například eura, jestliže knihy kupuje za eura, ze dne, kdy částka byla odepsána z účtu, a součinem částky nákupu a kursu eura ze dne například 1. ledna zařadí na položku 5142, a to bez ohledu na to, zda tento rozdíl vyšel jako kladný nebo záporný. Při korunovém účtování o devizových účtech, které podléhají rozpočtové skladbě, se na položky kursových rozdílů zaznamenávají kursové rozdíly v případech, kdy organizace používá pro přepočet deviz na koruny pevný kurs, a při převodech peněžních prostředků z devizového účtu organizace na její účet korunový a převodech opačných, kdy organizace je povinna podle § 24 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů použít pro přepočet cizí měny na českou měnu kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, a v důsledku toho musí při převodech ze svého devizového účtu na svůj účet korunový uvádět jako výdaj devizového účtu a příjem účtu korunového částky, které se zpravidla od částek skutečně na korunovém účtu připsaných liší. Organizace při

zaznamenávání částky odepsané z devizového účtu použije položku 5142 pro zařazení rozdílu mezi částkou skutečně na korunový účet připsanou a částkou, kterou podle uvedeného ustanovení vypočetla jako korunové ocenění devizové částky odepsané z devizového účtu, a to bez ohledu na to, je-li tento rozdíl kladný nebo záporný. Obdobně postupuje organizace, která převádí peněžní prostředky mezi svými devizovými účty znějícími na různou měnu.

Ministerstvo financí při evidování rozpočtovaných a skutečných příjmů (přijetí) a výdajů (vydání) na účtech pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu [§ 33 odst. 1 písm.

c) rozpočtových pravidel] v kapitole 396 – Státní dluh a příjmových a výdajových účtech téže kapitoly používá v souvislosti s kursovými rozdíly položku 5142 pro vyjádření záporného rozdílu skutečně přijaté částky a kladného rozdílu skutečně vydané částky vůči částce odvozené od pevného kursu, kterým je kurs ze dne počátku obchodu nebo jiné hospodářské operace. Kursové rozdíly se vyjadřují v případech, kdy současné přijetí korunové částky od plátce (vydání korunové částky příjemci) a dřívější vydání příjemci (přijetí od plátce) na korunovém účtu vede ke vzniku kursové ztráty v neprospěch Ministerstva financí. To postupuje tak, že když mu Česká národní banka na některý z těchto účtů připíše korunovou částku, která jí došla od plátce v cizí měně nebo kterou plátce hradí částku v cizí měně, a toto přijetí této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž roce nebo dříve) vydáním korunové částky z téhož účtu nebo jiného účtu kapitoly 396 určené k zaplacení v téže cizí měně nebo představující úhradu za částku v téže cizí měně, pak v případě, že korunové přijetí (například přijetí korun za prodej devizových prostředků, například eur, koupených nebo vyměněných předtím za účelem zhodnocení peněžních prostředků kapitoly Státní dluh a zrovnoměrnění peněžního trhu) je nižší než předcházející korunové vydání (v daném příkladě vydání korun za nákup této částky eur v minulosti, kdy kurs eura vůči koruně byl vyšší než v době prodeje), převede Ministerstvo financí částku rozdílu na tento účet (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo přijetí korunové částky za prodej eur, a to se stejným znaménkem, tj. plusem) z výdajového účtu kapitoly Státní dluh a tento výdaj tohoto účtu zařadí na položku 5142.

Stejně tak Ministerstvo financí postupuje, když mu Česká národní banka z některého z účtů pro řízení likvidity státní pokladny nebo pro řízení státního dluhu odepíše korunovou částku, kterou má jejímu příjemci zaplatit v cizí měně nebo kterou příjemci hradí částku v cizí měně, a toto vydání této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž roce nebo dříve) přijetím korunové částky, kterou banka obdržela v téže cizí měně nebo kterou plátce uhrazuje částku v téže cizí měně, na tentýž účet nebo jiný účet kapitoly 396. I tehdy v případě, že korunové vydání je vyšší než předcházející korunové přijetí, převede Ministerstvo financí částku rozdílu na tento účet (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo vydání korunové částky za prodej eur, a to s opačným znaménkem, tj. plusem) z výdajového účtu kapitoly Státní dluh a tento výdaj tohoto účtu zařadí na položku 5142. Uvedené postupy platí i pro případy, kdy se některé korunové částky nebo jejich části namísto přijetí a vydání započítávají.

Položka 5143 – Úroky vzniklé převzetím cizích závazků Položka 5144 – Úplaty dluhové služby

Položka 5145 – Neúrokové výdaje na finanční deriváty k vlastním dluhopisům

Výdaje Ministerstva financí, obcí a krajů, které jsou emitenty státních a komunálních dluhopisů, podle dohod o opcích, futures, swapech, forwardech a jiných finančních derivátech, jestliže se vztahují k pokrytí plateb držitelům státních a komunálních dluhopisů, s výjimkou výdajů, které mají povahu úroků (ty patří na položku 5146) a jistin (ty patří na položky třídy 8). Finančními deriváty (§ 627 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech) se rozumějí investiční nástroje podle § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákonů č. 230/2008 Sb. a č. 204/2017 Sb. Výdaji emitenta dluhopisů na finanční deriváty vztahujícími se k pokrytí plateb držitelům těchto dluhopisů se rozumějí emitentovy korunové platby instituci, s níž dohodu o finančních derivátech uzavřel, které by, kdyby derivátů

nebylo, prováděl emitent ve prospěch těchto držitelů. U Ministerstva financí na tuto položku patří též peněžní prostředky vydané z výdajového účtu státního rozpočtu kapitoly Státní dluh jako úhrada částek vydaných podle těchto dohod z účtu státních finančních aktiv a z účtů pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu [§ 3 písm. h) body 2 a 3 rozpočtových pravidel].

Položka 5146 – Úrokové výdaje na finanční deriváty k vlastním dluhopisům

Výdaje Ministerstva financí, obcí a krajů, které jsou emitenty státních a komunálních dluhopisů, podle dohod o swapech, které se vztahují k držitelům státních a komunálních dluhopisů vydávaných podle práva cizího státu. Jsou to korunové platby institucím, s nimiž tito emitenti uzavřeli dohody o swapech za účelem získání deviz k pokrytí plateb úroků držitelům dluhopisů vydaných podle práva cizího státu, a korunové výdaje realizované na základě jiných swapových dohod s tím souvisejících. Jestliže závazky z těchto dohod jsou vyšší než pohledávky z nich a provede se započtení, patří na tuto položku částka vydaná po tomto započtení; o částku započtení nelze příjmy a výdaje zvyšovat (k tomu odstavec 7 obecných zásad). U Ministerstva financí na tuto položku patří též peněžní prostředky vydané z výdajového účtu státního rozpočtu kapitoly Státní dluh jako úhrada částek vydaných podle těchto dohod z účtů státních finančních aktiv a z účtů pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu [§ 3 písm. h) body 2 a 3 rozpočtových pravidel].

Položka 5147 – Úrokové výdaje na finanční deriváty kromě výdajů na deriváty k vlastním dluhopisům

Výdaje na úroky podle dohod o swapech, termínových úrokových dohod a jiných dohod o forwardech a případně dohod o jiných finančních derivátech [§ 627 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, a § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákonů č. 230/2008 Sb. a č. 204/2017 Sb.] s výjimkou výdajů patřících na položku 5146.

Položka 5148 – Neúrokové výdaje na finanční deriváty kromě výdajů na deriváty k vlastním dluhopisům

Výdaje podle dohod o opcích, futures, swapech, forwardech a jiných finančních derivátech, jestliže se nevztahují k držitelům dluhopisů, které organizace vydala, s výjimkou výdajů, které mají povahu úroků (ty patří na položku 5147) a jistin (ty patří na položky třídy 8). Finančními deriváty (§ 627 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech) se rozumějí investiční nástroje podle § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákonů č. 230/2008 Sb. a č. 204/2017 Sb. Výdaji na finanční deriváty nevztahujícími se k držitelům dluhopisů, které organizace vydala, se rozumějí korunové platby instituci, s níž organizace dohodu o finančních derivátech uzavřela, kromě plateb podle předposlední věty náplně položky 5145. U Ministerstva financí na tuto položku patří též peněžní prostředky vydané z výdajového účtu státního rozpočtu kapitoly Státní dluh jako úhrada částek vydaných podle těchto dohod z účtu státních finančních aktiv a z účtů pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu [§ 3 písm. h) body 2 a 3 rozpočtových pravidel].

Položka 5149 – Ostatní úroky a ostatní finanční výdaje

Podseskupení položek 515 – Výdaje na nákup vody, paliv a energie

Přijaté přeplatky výdajů za dodávky věcí, služeb a výkonů, které patří na položky tohoto podseskupení a které se pravidelně (zpravidla měsíčně) hradí zálohovými platbami, se v případě, že jsou přijaty v témže (běžném) rozpočtovém roce, zatřídí kompenzačně na příslušné položky, na které byly uhrazené zálohy zatříděny.

Položka 5151 – Studená voda včetně stočného a úplaty za odvod dešťových vod Položka 5152 – Teplo

Úhrady dálkově dodávané tepelné energie.

Položka 5153 – Plyn

Na tuto položku patří výdaje na plyn určený k použití jako palivo nebo energetická surovina s výjimkou plynu určeného k pohonu motorových dopravních prostředků (patří na položku 5156). Výdaje na plyn jiného druhu (kyslík nebo jiné technické plyny) patří na položku 5139 s výjimkou plynů pro lékařské a laboratorní účely ve zdravotnických a veterinárních zařízeních (patří na položku 5133).

Položka 5154 – Elektrická energie

Na tuto položku patří výdaje na elektrickou energii s výjimkou elektrické energie určené k pohonu motorových dopravních prostředků. Zařazují se však na ni výdaje na elektrickou energii odebranou za účelem pohonu motorových dopravních prostředků i za účely jinými, nelze-li je oddělit.

Položka 5155 – Pevná paliva

Položka 5156 – Pohonné hmoty a maziva

Na tuto položku patří výdaje na pohonné hmoty pro motorové dopravní prostředky, zejména pohonné hmoty pro motorová vozidla [§ 2 písm. a) zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění zákonů č. 91/2011 Sb., č. 152/2017 Sb. a č. 48/2020 Sb.], například na benzin, naftu, stlačený či zkapalněný plyn, vodík nebo letecký benzin, a maziva určená pro dopravní prostředky. Výdaje na maziva určená k jiným účelům než pro dopravní prostředky patří na položku 5139. Na položku 5156 se zařazují i výdaje na elektrickou energii určenou k pohonu motorových vozidel, lze-li je oddělit.

Položka 5157 – Teplá voda

Položka 5159 – Nákup ostatních paliv a energie

Včetně výdajů na kapalná paliva určená k jinému použití než jako pohonných hmot.

Podseskupení položek 516 – Výdaje na nákup služeb

Na položky podseskupení 516 patří výdaje na služby s výjimkou oprav a údržby hmotných věcí (ty patří na položku 5171).

Položka 5161 – Poštovní služby

(1) Výdaje na posílání zásilek a další poštovní služby, jak jsou definovány v § 1 odst. 2 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 221/2012 Sb., a to bez ohledu na to, jestli tyto služby poskytují pošty, zásilkové nebo kurýrní firmy nebo kdokoli jiný. Patří sem i výdaje na tzv. hybridní poštu.

(2) Výdaje na služby jiného druhu, které poskytují pošty, na tuto položku nepatří. Jsou to zejména výdaje na vystavení kvalifikovaných certifikátů potřebných pro elektronické podepisování dokumentů nebo jiných digitálních certifikátů. Tyto výdaje patří na položku 5168 bez ohledu na to, který kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru pro elektronické transakce akreditovaný Ministerstvem vnitra tyto digitální certifikáty vystavuje.

(3) Na položku 5161 nepatří rovněž výdaje na pořízení hodnot, které sice slouží k zajištění posílání zásilek nebo jiných činností poštovního styku, ale nejsou svou povahou poštovními službami nebo ani službami vůbec, jako jsou výdaje na nákup pásek do výplatních strojů, které nepředstavují potvrzení o předplacení poštovného (patří na položku 5139), na pořízení barviva do jejich tiskáren (patří také na položku 5139) a podobné výdaje.

(4) Poštovné patří na tuto položku i v případě, že je placeno jinak než při podání poštovní zásilky poště, a to jako cena za poštovní známky nebo případně jiná potvrzení o předplacení poštovného nebo jako výdaje na kreditování výplatních (frankovacích) strojů.

Položka 5162 – Služby elektronických komunikací

Na tuto položku se zařazují platby účastníků trhu v oblasti elektronických komunikací [§ 2 písm. a) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích)] podle smluv uzavřených s podnikateli poskytujícími veřejně dostupné služby elektronických komunikací o poskytování těchto služeb (§ 63 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Patří na ni úhrady služeb včetně nákupu telefonních karet. Zahrnuje i úhrady za služby využívání sítě Internet. Patří sem i výdaje na zřízení čísla pevného telefonu a za karty ke zprovoznění mobilních telefonů (tzv. karty SIM), pokud nejsou součástí pořizovací ceny mobilního telefonu. Nepatří sem poplatky za rozhlas a televizi, ty patří na položku 5169.

Položka 5163 – Služby peněžních ústavů

Na tuto položku se zařazují výdaje podle smluv týkajících se bankovních, úvěrových, platebních nebo pojistných služeb, penzijního připojištění, doplňkového penzijního spoření, směny měn, vydávání elektronických peněz a poskytování investičních služeb nebo obchodu na trhu s investičními nástroji (§ 1841 občanského zákoníku).

Položka 5164 - Nájemné

(1) Nájemné podle nájemních smluv s výjimkou smlouvy o ubytování (o přechodném nájmu) a pachtovné podle pachtovních smluv s výjimkou smlouvy o zemědělském pachtu. Nezahrnují se výdaje za služby, které pronajímatel poskytuje nájemci, aby mohl najatou věc užívat, lze-li je oddělit.

(2) Patří sem i platby za pronájem originálu nebo rozmnoženiny autorského díla, zaznamenaného uměleckého výkonu nebo zvukového či zvukově obrazového záznamu [§ 15 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 216/2006 Sb.] a za jejich půjčení (§ 16 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění zákona č. 216/2006 Sb.) nositelům těchto práv [§ 12 odst. 4 písm. c) a d), § 71 odst. 2 písm. e) a f), § 76 odst. 2 písm. c) a d) a § 80 odst. 2 písm. c) a d) zákona č. 121/2000 Sb., ve znění zákona č. 216/2006 Sb.], jestliže organizace výjimečně užívá dílo tímto způsobem. Nepatří sem odměny autorům za poskytnutí oprávnění (udělení licence) k výkonu práva pronajímat nebo půjčovat takové originály nebo rozmnoženiny ani odměny jiným nositelům majetkových autorských práv za poskytnutí takového oprávnění; tyto odměny patří na položky 5041, 5179 nebo 6119.

(3) Výdaje podle smluv o nájmu počítačových programů patří na položku 5164 jen v případě, že jsou to skutečně smlouvy, podle nichž si organizace najímá nebo vypůjčuje technické prostředky, na nichž jsou tyto programy zaznamenány a z nichž je počítač může přímo převzít, a organizace je může používat nejvýše rok, poté je musí pronajímateli nebo půjčiteli vrátit a nesmí si pořídit rozmnoženinu. Výdaje podle smluv o dočasném užívání počítačových programů označených jako smlouvy o jejich nájmu, které tyto podmínky nesplňují, patří na položku 5042.

(4) Na položku 5164 nepatří výdaje na nájem prostoru pro internetové stránky na cizím serveru (webhosting). Zařazují se na položku 5168.

Položka 5165 – Zemědělské pachtovné

Pachtovné podle smluv o zemědělském pachtu (§ 2345 až 2348 občanského zákoníku).

Položka 5166 - Konzultační, poradenské a právní služby

(1) Výdaje na dodavatelské pořízení informací, které představují konzultace, poradenství, analýzy, studie nebo právní služby, a informací, které slouží organizaci k rozhodování nebo informování o sobě a své činnosti a organizace nemá podle zvláštních předpisů povinnost si je dávat zpracovat, s výjimkou informací týkajících se počítačových programů, počítačového zpracování dat a informačních a komunikačních technologií (ty patří na položku 5168), a to v případě, že organizace není podle zvláštních předpisů povinna si je opatřovat.

(2) Platby za právní služby advokátům a advokátním kancelářím (§ 22 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 79/2006 Sb., a vyhláška č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů) nebo jiným dodavatelům sem patří i v případě služeb, kterými není dodání informací.

(3) Na tuto položku nepatří výdaje na pořízení informací jakožto nehmotného majetku (ty patří na položky 5179 a 6119), výdaje na získání oprávnění k užití nebo užívání nehmotného majetku, který má povahu informací, podle autorského zákona a jiných zákonů o ochraně duševního vlastnictví (ty patří, nemá-li toto oprávnění samo povahu nehmotného majetku, na položku 5041) ani výdaje na získání oprávnění k užití nebo užívání hmotných nosičů, na kterých jsou informace zaznamenány (ty patří na položku 5164).

(4) Na položku 5166 patří zejména výdaje na znalecké posudky, průzkumy trhu, plány rozvoje, návrhy propagačních a reklamních akcí, certifikáty a audity (§ 11 odst. 8 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 460/2012 Sb.), které organizace nemá podle zvláštních předpisů povinnost si opatřovat a které se netýkají počítačových programů, počítačového zpracování dat ani informačních a komunikačních technologií.

(5) Na položku 5166 nepatří výdaje organizace ve prospěch poskytovatelů služeb, které vcházejí do ceny, kterou poskytovatel organizaci fakturuje; organizace zařadí výdaje vždy na položky podle druhu pořízených hodnot (odstavec 14 ustanovení „Obecné zásady vztahující se k třídění příjmů, výdajů a financujících položek“).

Položka 5167 - Služby školení a vzdělávání

Výdaje na vzdělávání a zvyšování kvalifikace, zejména školné, hrazené osobám poskytujícím vzdělávací a školicí služby, zejména školám a vzdělávacím agenturám. Na položku 5167 nepatří výdaje na školení, které je součástí dodávky výpočetní techniky, počítačových programů nebo databází. Lze-li tyto výdaje oddělit, patří na položku 5168, a jestliže je oddělit nelze, patří na položku, na niž patří výdaje na dodávku. Z výdajů na prohlubování a zvýšení kvalifikace (§ 107 až 111 zákona o státní službě a § 230 až 235 zákoníku práce) patří na položku 5167 jen platby vzdělávacím institucím a osobám. Související náhrady placené zaměstnancům patří na položky náhrad (položky 5173 a 5192)-

Položka 5168 - Zpracování dat a služby související s informačními a komunikačními technologiemi

(1) Platby výpočetním střediskům nebo jiným dodavatelům za vyhotovení počítačových sestav z dat dodaných organizací nebo jiných údajů a za jiné počítačové operace s dodanými údaji.

(2) Výdaje na dodavatelské pořízení informací (definice informace je uvedena v bodu 15 vymezení některých pojmů), které se týkají počítačových programů, počítačového zpracování dat a informačních a komunikačních technologií a systémů, bez ohledu na to, zda organizace má povinnost podle zvláštních předpisů si je dát zpracovat, kromě výdajů na pořízení informací jakožto nehmotného majetku (ty patří na položky 5179 a 6119 a výdaje na pořízení počítačových programů a databází jakožto nehmotného majetku na položky 5172 a 6111), výdajů na získání oprávnění k užití nebo užívání nehmotného majetku, který má povahu informací, podle autorského zákona a jiných zákonů o ochraně duševního vlastnictví (ty patří, nemá-li toto oprávnění samo povahu nehmotného majetku, na položku 5042) a výdajů na získání oprávnění k užití nebo užívání hmotných nosičů, na kterých jsou informace zaznamenány (ty patří na položku 5164).

(3) Výdaje na služby týkající se hmotného a nehmotného majetku tvořícího součást informačních a komunikačních technologií a systémů, které by v případě, že by se týkaly něčeho jiného, patřily na položky 5166 a 5169.

(4) Na položku 5168 se zařazují i výdaje na opravy a údržbu počítačových programů a databází, včetně aktualizací počítačových programů. Nepatří na ni výdaje na jejich technické zhodnocení.

(5) Na položku 5168 patří také platby kvalifikovaným poskytovatelům služeb vytvářejících důvěru pro elektronické transakce [čl. 13 až 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES] podle smluv podle § 2 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.

(6) Na položku 5168 se zařazuji též výdaje na školení, které je součástí dodávky výpočetní techniky, počítačových programů nebo databází, lze-li je oddělit.

(7) Na položku 5168 se zařazují výdaje na nájem prostoru pro internetové stránky na cizím serveru (webhosting).

Položka 5169 - Nákup ostatních služeb

(1) Výdaje na nákup služeb nezařazených v položkách 5161 až 5168, zejména výdaje uvedené v následujících odstavcích.

(2) Výdaje organizačních složek státu, které zabezpečují závodní stravování prostřednictvím jiné organizační složky státu nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, na úhradu ceny jídel této organizační složce státu nebo osobě podle smlouvy uzavřené s ní na základě § 4 vyhlášky č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích.

(3) Výdaje na služby stravovacích zařízení, nepatří-li mezi výdaje na služební nebo pracovní

cesty.

(4) Platby zdravotnickým zařízením za lékařské prohlídky osob nastupujících do ústavů

sociální péče a za služby poskytované zdravotnickým nebo jiným specializovaným zařízením za zdravotní prohlídky dané zvláštním právním předpisem.

(5) Výdaje na revize komínů a elektrických a jiných zařízení, platby za státní technickou kontrolu aut a rovněž výdaje na dopravu nepatřící do cestovného.

(6) Výdaje na úpravu věcí nespojenou s významnější spotřebou materiálních prostředků, jejímž výsledkem je uvedení věci do původní nebo obvyklé podoby, například mytí oken.

(7) Výdaje na dodavatelské pořízení informací, které si organizace dává zpracovat ze své právní povinnosti, a informací jiných než těch, které představují konzultace, poradenství, analýzy, studie nebo právní služby nebo slouží organizaci k rozhodování nebo informování o sobě a své činnosti (výdaje na ně patří na položku 5166), s výjimkou informací týkajících se počítačových programů, počítačového zpracování dat a informačních a komunikačních technologií (výdaje na ně patří na položku 5168); nepatří sem výdaje na pořízení informací jakožto nehmotného majetku (ty patří na položky 5179 a 6119), výdaje na získání oprávnění k užití nebo užívání nehmotného majetku, který má povahu informací, podle autorského zákona a jiných zákonů o ochraně duševního vlastnictví (ty patří, nemá-li toto oprávnění samo povahu nehmotného majetku, na položku 5041) ani výdaje na získání oprávnění k užití nebo užívání hmotných nosičů, na kterých jsou informace zaznamenány (ty patří na položku 5164). Na položku 5169 patří zejména výdaje na znalecké posudky, certifikáty, audity, lesní hospodářské plány, plány povodí a povodňové plány (§ 11 odst. 8 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 460/2012 Sb.), které je organizace podle zvláštních předpisů povinna si nechávat zpracovat a které se netýkají počítačových programů, počítačového zpracování dat ani informačních a komunikačních technologií.

(8) Výdaje na přezkušování, revize, cejchování, kontrolu, kalibraci a posuzování technického stavu přístrojů a zařízení.

(9) Výdaje na úpravy nehmotného majetku kromě počítačových programů (ty patří na položku 5168), nepředstavují-li technické zhodnocení ani opravy nebo údržbu (výdaje na ně patří, jde-li o opravy nebo údržbu počítačových programů nebo databází, na položku 5168, a jde-li o opravy nebo údržbu jiného nehmotného majetku, na položku 5171).

(10) Výdaje podle smluv mezi organizací a dodavateli, podle kterých organizace platí pravidelné paušální částky za dodávky prováděné jen v případě potřeby, a to kromě výdajů podle smluv o dodávkách pro informační a komunikační technologie a systémy (ty patří na položku 5168).

(11) Rovněž se na tuto položku zatřiďují rozhlasové a televizní poplatky (placené provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

(12) Na položku 5169 patří také výdaje na očkování a lékařská vyšetření z důvodů ochrany veřejného zdraví a ochrany zdraví při práci [§ 49 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 298/2011 Sb., § 103 odst. 1 písm. c), d) a e) zákoníku práce, § 113 písm. a) zákona o státní službě a § 38 odst. 1 písm. e) nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci]. Platba zaměstnanci k náhradě

výdajů, které vynaložil na očkování, patří na položku 5192. Patří sem i výdaje na očkování a lékařská vyšetření pro účely zahraniční pracovní nebo služební cesty, hradí-li je organizace přímo. Hradí-li je zaměstnanec a zahrne je do vyúčtování svých výdajů na pracovní nebo služební cestu určených k náhradě organizací, organizace je spolu s ostatními těmito náhradami zařadí na položku 5173. Nezahrne-li je do něj, organizace zařadí náhradu, kterou mu za ně poskytne, na položku 5192.

(13) Platby správních poplatků kontaktním místům veřejné správy, kterými jsou notáři, banky, držitelé poštovní licence a Hospodářská komora České republiky (k tomu odstavec 1 náplně položky 5362).

Podseskupení položek 517 – Výdaje na ostatní nákupy

Položka 5171 - Opravy a udržování

(1) Výdaje na dodavatelsky zajišťované opravy a údržbu s výjimkou oprav a údržby počítačových programů a databází (ty patří na položku 5168).

(2) Na tuto položku patří i daň z přidané hodnoty placená organizací z přenesené daňové povinnosti (§ 92a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákonů č. 47/2011 Sb., č. 502/2012 Sb., č. 360/2014 Sb., č. 243/2016 Sb. a č. 80/2019 Sb.) za stavební práce (§ 92e zákona č. 235/2004 Sb. ve znění zákonů č. 47/2011 Sb., č. 502/2012 Sb. a č. 80/2019 Sb.) provedené za účelem oprav nebo udržování, a to v případě, že organizace tak rozhodla.

(3) Nepatří sem nákup projektové dokumentace k opravám (patří na položku 5169). Rovněž tak sem nepatří úpravy nehmotného majetku, například počítačových programů nebo souborů informací (představují-li technické zhodnocení v pořizovací ceně nad 60 tisíc Kč, patří na příslušné položky z podseskupení 611, představují-li technické zhodnocení v pořizovací ceně do 60 tisíc Kč, patří na položku 5179 a v případě programů 5172 a jinak patří na položku 5169).

Položka 5172 – Podlimitní programové vybavení

Výdaje na nákup počítačových programů (softwaru) a databází, jsou-li pořizovány jako nehmotný majetek v pořizovací ceně do 60 tisíc Kč v jednotlivém případě nebo nepřesahuje-li jejich použitelnost rok, a technické zhodnocení počítačových programů (softwaru) a databází v jakékoli pořizovací ceně, které nepřesahuje 60 tisíc Kč. Definice nehmotného majetku je uvedena v bodu 34 vymezení některých pojmů. Na položku 5172 patří výdaje na získání oprávnění k užití počítačových programů jakožto autorských děl podle licenčních smluv uzavíraných s jejich autory, případně smluv podlicenčních (§ 46 až 57 autorského zákona, od 1. 1. 2014 § 2358 až 2389 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), a podle smluv s právnickými nebo fyzickými osobami, které vykonávají majetková práva autorů (§ 12 až 27 autorského zákona) jako jejich dědici, právní nástupci dědiců nebo stát po jejich zániku (§ 26), zaměstnavatelé autorů (§ 58), a objednatelé kolektivních děl, jestliže toto oprávnění má povahu práva vlastnického, zejména jestliže není časově omezeno (nemá-li tuto povahu, výdaje na jeho získání patří na položku 5042 nebo popřípadě 5164), a částka, která za jeho udělení byla zaplacena, nepřevyšuje 60 tisíc Kč nebo je tento počítačový program použitelný jen rok nebo méně (je-li použitelný více než rok a zaplacená částka 60 tisíc Kč převyšuje, výdaje na získání oprávnění se zařazují na položku 6111). Na položku 5172 se zařazují i výdaje na technické zhodnocení počítačových prpoddogramů programů, jestliže zaplacená cena za lze předpokládat, že úhrn výdajů na technické zhodnocení každého jednotlivého programu nepřevyšuje nepřesáhne 60 tisíc Kč (jestliže převyšuje přesáhne, výdaje patří na položku 6111); zaplacená cena ani doba použitelnosti zhodnocovaného programu nerozhoduje.

Položka 5173 – Cestovné

Poznámka: Cestovní náhrady hrazené osobám vykonávajícím pro organizaci závislou činnost a osob osobám, které se činnosti rozpočtové jednotky účastní nebo ji v souvislosti s její činností navštívily. Na položku 5173 patří i přímé výdaje na zajištění služebních, pracovních a podobných cest.

(1) Na tuto položku se zařazují cestovní náhrady hrazené osobám vykonávajícím pro organizaci závislou činnost (podle § 152 až 189 zákoníku práce, § 136 až 154 zákona o služebním

poměru příslušníků bezpečnostních sborů, § 71 až 89 o vojácích z povolání, § 112 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, § 35 odst. 6 a 8, § 36 odst. 3 a § 36a odst. 4 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, § 53 zákona o krajích, § 56 odst. 4 zákona o hlavním městě Praze,

§ 78 zákona o obcích, § 16 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, § 20 a 21 zákona č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze, a dalších).

(2) Na položku 5173 se zařazují i výdaje na jízdenky, letenky i jiné druhy plateb za dopravu, za ubytování v hotelích a jiných ubytovacích zařízeních (§ 2326 až 2331 občanského zákoníku) a za stravování (ne však za potraviny, ty patří na položku 5131), jsou-li určeny pro zaměstnance na pracovní nebo služební cestě.

(3) Na položku 5173 nepatří náhrady cestovních výdajů poskytovaných v rámci náhrad podle

§ 5 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb.; tyto náhrady patří na položku 5196.

(4) Na položku 5173 nepatří cestovní náhrady, které organizace poskytuje podle právních předpisů osobám, které pro ni plní občanskou povinnost (§ 202 zákoníku práce) nebo pro ni vykonávají jiné úkony v obecném zájmu (§ 203 zákoníku práce) nebo jinou externí nezávislou činnost, například cestovní náhrady podle § 158 odst. 10 trestního řádu, § 130 odst. 4 zákona o soudech a soudcích, § 15 odst. 9 zákona o vysokých školách, § 184 odst. 1 školského zákona, § 22 odst. 3 zákona o advokacii a § 13 odst. 1 a 4 prováděcí vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, § 87 odst. 1 věty třetí exekučního řádu, § 107 daňového řádu, § 79 správního řádu a § 2 až 5 prováděcí vyhlášky č. 520/2005 Sb., § 106 až 107 notářského řádu a § 16, § 17 odst. 2 a § 19 prováděcí vyhlášky č. 196/2001 Sb. (notářský tarif), ve znění pozdějších předpisů, § 139 občanského soudního řádu či § 58 soudního řádu správního; tyto náhrady patří na položku 5192.

(5) Na položku 5173 patří i jiné výdaje povahy cestovních náhrad (odstavec 1) a přímé výdaje na zajištění cest (odstavec 2) osob, které pro organizaci vykonávají nějakou činnost nebo které se činnosti organizace účastní nebo ji v souvislosti s její činností navštívily, a to včetně výdajů na poddodávky dodavatelům (odstavec 14 obecných zásad). Je-li však ve faktuře za dodávku zboží nebo služeb představujících jednu ekonomickou hodnotu mezi dodavatelovými náklady nebo výdaji, z kterých odvozuje cenu dodávky, uvedeno cestovné, platí obecná zásada, že žádné dodavatelovy náklady ani výdaje, které ke splnění dodávky vynaložil, zařazení odběratelovy platby za dodávku neovlivňuje a celá platba za dodávku představující jednu ekonomickou hodnotu se zařadí na jedinou položku vyjadřující druh této hodnoty (odstavce 3 a 6 obecných zásad). Výdaje za věci, služby, práce, výkony nebo práva (za dodávku) se zařazují na položky podle jejich povahy bez ohledu na to, jaké své výdaje nebo náklady dodavatel do ceny dodávky započítává.

(6) Na položku 5173 nepatří výdaje na jízdenky, stravování a ubytování nesouvisející s činností organizace a vynakládané ze společenských důvodů, například výdaje na jízdenky při cestách se zahraničními hosty k návštěvě pamětihodností, kulturních představení nebo sportovních akcí. Tyto výdaje patří na položku 5169 a výdaje na vstupenky do pamětihodných objektů, na kulturní představení a sportovní akce na položku 5194.

(7) Na tuto položku se zařazují i náhrady jízdních výdajů a výdajů za ubytování a náhrady výdajů spojených s přepravou osobních věcí podle § 5 a 6 nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí, ve znění nařízení vlády č. 183/1999 Sb. a č. 536/2005 Sb., poskytované zaměstnancům, kteří mají místo výkonu práce v zahraničí určeno jako pravidelné pracoviště [§ 189 odst. 6 písm. c) a d) zákoníku práce], a odpovídající náhrady poskytované národním expertům (§ 67a odst. 4 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 144/2017 Sb.).

(8) Na položku 5173 zařazují organizace i náhrady výdajů na očkování nebo lékařské vyšetření, která zaměstnanci podstoupili a zaplatili před pracovní nebo služební cestou, zejména zahraniční, a která byla nutná z důvodů ochrany veřejného zdraví nebo ochrany zdraví při práci [§ 49 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 298/2011 Sb., § 103 odst. 1 písm. c), d) a e) zákoníku práce, § 113 písm. a) zákona o

státní službě a § 38 odst. 1 písm. e) nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci], jestliže je zaměstnanci zahrnuli do vyúčtování svých výdajů na pracovní nebo služební cestu určených k náhradě organizací.

Položka 5175 - Pohoštění Poznámka:

Výdaje na pořízení věcí a služeb, které se použijí k pohoštění (výdaje na pořízení věcí a služeb, které se k pohoštění nepoužijí, patří na příslušné položky podseskupení 513 a 516, zejména položky 5131 a 5169).

Věcmi, které se použijí k pohoštění, se rozumějí zejména potraviny, suroviny, z nichž se připraví potraviny, jednorázově použitelné jídelní náčiní a podobně. Pohoštěním se rozumí poskytnutí potravin nebo nápojů, případně s odpovídajícími službami, za účelem vytvoření dobrého ovzduší nebo reprezentace při pracovním nebo jiném setkání. Pohoštěním není podávání hlavních jídel (snídaně, oběda nebo večeře) za účelem stravování, je jím však jejich podávání za účelem podle předchozí věty, zejména při setkání se zahraničními delegacemi. Pohoštěním též není nákup potravin nebo restauračních nebo podobných služeb poskytovaných z právní povinnosti, například nákup ochranných nápojů (patří na položku 5131).

Položka 5176 - Účastnické úplaty na konference

Účastnické poplatky spojené s účastí zaměstnanců na konferencích a podobných akcích. Jsou to výdaje zaměstnavatelů, kteří platí za své zaměstnance organizaci, která konferenci nebo podobnou akci pořádá.

Položka 5177 – Nákup archiválií

Výdaje na nákup archiválií [§ 2 písm. f) a § 77 odst. 2 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb. a zákona č. 167/2012 Sb.] v ocenění do 40 000 Kč.

Položka 5178 - Nájemné za nájem s právem koupě

Nájemné podle smluv o nájmu obsahujících ustanovení, že nájemce má právo na koupi najaté věci (smluv o finančním leasingu). Položku nepoužijí organizační složky státu (§ 12 odst. 8 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění zákonů č. 140/2006 Sb. a č. 51/2016 Sb.).

Položka 5179 - Ostatní nákupy jinde nezařazené

(1) Platby daní a poplatků cizím státům včetně dálničních známek a poplatků.

(2) Příspěvek na zkvalitnění stravy vlastním zaměstnancům a paušální náhradu stravy (sportovcům, jiným osobám s vyšší fyzickou zátěží).

(3) Na tuto položku se zařadí i výdaj patřící na seskupení položek 51, jímž se pořizují věci, služby, práce, výkony nebo práva představující více druhů ekonomických hodnot, ale u kterého nelze postupovat podle zásady převažující hodnoty pro nedostatek informací umožňujících stanovit odpovídající položku.

(4) Patří sem i odměny za archeologické nálezy podle § 23 odst. 4 zákona o státní památkové péči (zákon č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a náhrady nákladů vzniklých odborovým organizacím výkonem kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci (§ 322 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb.) a nákladů vzniklých jim a organizacím zaměstnavatelů činností k podpoře vzájemných jednání na celostátní nebo krajské úrovni, která se týkají důležitých zájmů pracujících (§ 320a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 205/2015 Sb.).

(5) Výdaje na nákup pohledávek.

(6) Náhrady z neplatných kupních smluv, je-li prohlášena za neplatnou smlouva, v níž organizace vystupuje jako prodávající, prodanou věc jí kupující vrátí a organizace mu vrací částku, kterou jí na základě neplatné smlouvy zaplatil, případně zvýšenou o částku výdajů, které vynaložil na zhodnocení tohoto majetku.

(7) Výdaje na pořízení nehmotného majetku jiného než dlouhodobého a jiného než počítačové programy (výdaje na pořízení počítačových programů, které jsou nehmotným majetkem jiným než dlouhodobým, patří na položku 5172 a výdaje na získání oprávnění k užití nehmotného majetku od jeho držitelů, které samo povahu nehmotného majetku nemá, patří na položku 5041). Z výdajů na pořízení nehmotného majetku patří na položku 5179 zejména výdaje na získání oprávnění k užití autorských děl kromě počítačových programů podle licenčních smluv uzavíraných s jejich autory, případně smluv podlicenčních (§ 46 až 57 autorského zákona, od 1. 1. 2014 § 2358 až 2389 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), a podle smluv s právnickými nebo fyzickými osobami, které vykonávají majetková práva autorů (§ 12 až 27 autorského zákona) jako jejich dědici, právní nástupci dědiců nebo stát po jejich zániku (§ 26), zaměstnavatelé autorů (§ 58), objednatelé kolektivních děl (§ 59) a kolektivní správci majetkových autorských práv (§ 95 až 104), jestliže toto oprávnění má povahu práva vlastnického, zejména jestliže není časově omezeno (nemá-li tuto povahu, výdaje na jeho získání patří na položku 5041 nebo popřípadě 5164), a částka, která za jeho udělení byla zaplacena, nepřevyšuje 60 tisíc Kč nebo je toto oprávnění jen na rok nebo dobu kratší (je-li na dobu delší než rok a platba za ně 60 tisíc Kč převyšuje, výdaje na jeho získání se zařazují na položku 6119).

(8) Na položku 5179 patří též odměny držitelům nehmotného majetku chráněného zákony o ochraně duševního vlastnictví (majitelům patentů a podobných oprávnění) za převod těchto patentů a podobných oprávnění, jestliže je organizace výjimečně pořizuje, a to v případě, je-li doba jejich použitelnosti rok nebo kratší nebo odměna nepřesahuje 60 tisíc Kč.

(9) Na položku 5179 patří i výdaje na technické zhodnocení nehmotného majetku kromě počítačových programů, jestliže zaplacená cena za technické zhodnocení v každém jednotlivém případě nepřevyšuje lze předpokládat, že úhrn výdajů na jeho pořízení nepřesáhne 60 tisíc Kč (jestliže převyšuje přesáhne, výdaje patří na položku 6119); zaplacená cena ani doba použitelnosti zhodnocovaného nehmotného majetku nerozhoduje.

(10) Na položku 5179 se zařazují také úplaty podle schovacích smluv a smluv příkazního typu (§ 2402 až 2520 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), jsou-li jejich předmětem cenné papíry.

(11) Patří na ni i úplaty obchodníkům s cennými papíry (§ 5 až 20 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů) nebo jiným osobám podle smluv o úschově cenných papírů (§ 2409 až 2414 občanského zákoníku) a obstaravatelských a zprostředkovatelských smluv (§ 2430 až 2470 a 2483 až 2520 občanského zákoníku) o cenných papírech, například smluv o obstarání nebo obstarávání koupě nebo prodeje cenných papírů a o jejich správě nebo obhospodařování.

(12) Na položku 5179 se zařazují též odměny burzovním dohodcům podle § 31 zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 247/2011 Sb.

(13) Na tuto položku patří i platba kupujícího prodávajícímu a objednatele zhotoviteli za prodloužení doby, po niž má prodávající vůči kupujícímu odpovědnost za vady prodané věci (§ 619 až 627 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) nebo ze záruky za jakost či z vady spotřebního zboží (§ 2113 až 2117 a 2165 až 2174 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) a zhotovitel vůči objednateli odpovědnost za vady věci zhotovené na zakázku (§ 645 až 649 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) nebo ze záruky za jakost díla (§ 2619 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).

(14) Na položku 5179 patří i příspěvky spolkům a pobočným spolkům (§ 214 až 302 občanského zákoníku) a ostatním právnickým osobám, které se zapisují do spolkového rejstříku (§ 26 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob) (dále jen

„spolek“), se sídlem v České republice, které organizace spoluzaložily nebo se staly jejich členkami (organizační složky státu po splnění podmínek podle § 29 a § 30 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 51/2016 Sb.), a

to příspěvky, které nemají povahu transferů, ale jsou jim poskytovány jako protihodnota za členská práva. Členské příspěvky spolkům a podobným právnickým osobám, které jsou zahraničními právnickými osobami (§ 3024 odst. 1 občanského zákoníku, § 26 odst. 1 věta druhá zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém) a sdružují právní subjekty různých států (mezinárodní nevládní organizace), patří na položku 5542. Transfery spolkům se sídlem v České republice patří na položky 5222, 5622, 6322 a 6422 a transfery spolkům a podobným právnickým osobám se sídlem mimo území České republiky na položky 5531, 5532, 5670, 6380 a 6470. Totéž platí pro tzv. euroregiony, jsou-li spolky.

(15) Na tuto položku patří i členské finanční příspěvky evropským seskupením pro územní spolupráci [nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013] se sídlem na území České republiky (§ 18a až 18h zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů). Členské finanční příspěvky evropským seskupením pro územní spolupráci se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie patří na položku 5541. Transfery evropským seskupením pro územní spolupráci se sídlem na území České republiky patří na položky 5329, 5649, 6349 a 6449 a se sídlem mimo ně na položky 5511, 5670, 6380 a 6470.

(16) Na položku 5179 se zařazují též poplatky komoditním burzám [§ 12 odst. 2 písm. q) zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 285/2005 Sb.], které burzy uvalily na osoby, které jejich prostřednictvím nakupují zboží, služby nebo výkony, platí-li je tyto osoby přímo burze. Platí-li je prostřednictvím burzovních nebo soukromých dohodců (§ 23 a § 29 až 32 zákona o komoditních burzách), zařazují se na položku 5192.

(17) Totéž, co pro příspěvky spolkům (odstavec 14), platí pro příspěvky zájmovým sdružením právnických osob, i když se nepřeměnily na spolek a řídí se právními předpisy, podle nichž vznikly (§ 3051 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a § 20f až 20k zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Platby povahy členských příspěvků odváděné těmto sdružením se sídlem v České republice se zařazují na položku 5179 a se sídlem mimo Českou republiku na položku 5542. Transfery zájmovým sdružením právnických osob a podobným právnickým osobám se sídlem v České republice patří na položky 5222, 5622, 6322 a 6422 a transfery zájmovým sdružením právnických osob a podobným právnickým osobám se sídlem mimo území České republiky na položky 5531, 5532, 5670, 6380 a 6470. Stejně se zařazují platby tzv. euroregionům, jsou-li zájmovými sdruženími právnických osob.

(18) Na položku 5179 patří i platby spolkům a profesním komorám k úhradě členských příspěvků jejich zaměstnanců, jestliže je územní samosprávné celky nebo výjimečně organizační složky státu za své zaměstnance platí. Jestli členské příspěvky zaplatili zaměstnanci sami a organizace jim za ně poskytuje náhradu, patří výdaje na takové náhrady na položku 5192.

(19) Na položku 5179 zařazují zřizovatelé veřejných výzkumných institucí (§ 2 odst. 2 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích) peněžitý vklad do těchto institucí (§ 28 odst. 1 téhož zákona).

(20) Na položku 5179 patří i poplatek za sponzorovaný přístup k českým technickým normám podle zákona o technických požadavcích na výrobky.

Podseskupení položek 518 - Výdaje na netransferové převody uvnitř rozpočtové jednotky, na

převzaté povinnosti a na jistoty

Na položky tohoto podseskupení patří výdaje na netransferové převody uvnitř organizace (položky 5181, 5182 a 5185), na některé převzaté povinnosti (položky 5183 a 5184) a na jistoty

(položka 5189).

Položka 5181 - Převody vnitřním organizačním jednotkám

Převody na bankovní účty vnitřních organizačních jednotek organizačních složek státu s výjimkou Ministerstva zahraničních věcí (§ 52 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 174/2007 Sb. a zákona č. 501/2012 Sb.). Převody na bankovní účty organizačních složek obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí (§ 25 odst. 3 věta druhá zákona č. 250/2000 Sb.).

Položka 5182 - Převody vlastní pokladně Poznámka:

Výběr hotovosti z bankovního účtu do pokladny.

V organizacích, které na konci roku žádnou hotovost v pokladně nemají, se výdaje na této položce nerozpočtují. Tyto organizace vždy po obdržení dokladu potvrzujícího hotovostní výdaj a dokládajícího druh tohoto výdaje zaúčtují částku v jeho výši na položku 5182 minusem a plusem na položku odpovídající druhu tohoto výdaje. Položku nepoužívají organizace, které se rozhodly pro režim oddělených pokladen. Místo na ni zařazují převody z rozpočtu do pokladny na položku 5348 a převody z pokladny do rozpočtu na položku 4138.

Položka 5183 - Výdaje na realizaci záruk

Výdaje na zaplacení zaručené částky organizací za dlužníka, jehož ručitelem organizace byla, jeho věřiteli na základě ručitelské smlouvy, kterou organizace s věřitelem ve prospěch dlužníka uzavřela, ručitelského prohlášení nebo záruční listiny, které organizace věřiteli ve prospěch dlužníka vystavila, nebo zákona, který organizaci ručitelskou povinnost ukládá.

Položka 5184 - Výdaje na vládní úvěry

Na tuto položku se zatřiďují výdaje na vládní úvěry [§ 3 písm. m) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb.].

Položka 5185 – Převody do elektronických peněženek

Na tuto položku se zařazují převody z bankovních účtů podléhajících rozpočtové skladbě do elektronických peněženek a jiných prostředků pro uchovávání elektronických peněz [§ 2 odst. 1 písm.

c) a § 4 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku]. Poplatek vydavateli elektronických peněz (§ 66 až 106 zákona č. 370/2017 Sb.) za převod patří na položku 5163.

Položka 5189 – Vratky jistot

Převody peněžních prostředků, které má jejich příjemce po splnění plátcových závazků vůči příjemci nebo jiné osobě nebo po skončení smluvního vztahu mezi plátcem a příjemcem nebo jinou osobou plátci vrátit, zejména jistoty (kauce) podle § 2010 a násl. občanského zákoníku a jiných zákonů, poskytují-li se v penězích.

Podseskupení položek 519 - Výdaje související s neinvestičními nákupy, příspěvky, náhrady a

věcné dary Položka 5191 - Zaplacené sankce a odstupné Poznámka:

Pokuty, penále, úroky z prodlení, poplatky z prodlení a jiné sankční platby placené jiným subjektům než státu, státním fondům, obcím, krajům a dobrovolným svazkům obcí (sankce placené těmto subjektům patří na položku 5363), jsou-li odděleny od plateb, za jejichž zpoždění jsou placeny, nebo plateb k plnění dluhu, který organizace řádně neplní a je za to postižena peněžitou sankcí (sankce, které nelze od takových plateb oddělit, se zatřiďují na stejné položky jako tyto platby).

(1) Nerozhoduje, zda se sankce platí na základě soukromoprávních předpisů (jako např. úroky z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. či smluvní pokuta podle § 2048 až 2052 občanského zákoníku) či předpisů veřejnoprávních (jako např. penále podle § 18 a 19 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákonů č. 161/1993 Sb., č. 59/1995 Sb., č. 48/1997 Sb., č. 127/1998 Sb., č. 176/2002 Sb. a č. 189/2006 Sb.), ale jen na tom, komu se platí.

(2¨Na položku 5191 patří i sankce placené zahraničním osobám, ne však sankce placené Evropské unii, ty patří na položku 5512.

(3) Na položku 5191 se zařazuje také odstupné (§ 1992 občanského zákoníku) kromě odstupného v pracovněprávních a služebněprávních vztazích. Patří sem zejména tzv. stornopoplatky. Započte-li dodavatel odstupné proti ceně dodávky, kterou organizaci vrací, platí zákaz zvýšení příjmů a výdajů o jeho výši (bod 7 obecných zásad) a zákaz účtování o neexistujících příjmech a výdajích.

Položka 5192 - Poskytnuté náhrady

(1) Na tuto položku patří zejména platby za služby, které nepředstavují zaplacení ceny (§ 1 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákonů č. 151/1997 Sb. a č. 303/2013 Sb.), ale zaplacení částky určené právním předpisem nebo stanovené podle něj. Zařazují se na ni i cestovní a podobné náhrady osobám, které pro organizaci nevykonávají závislou činnost (cestovní náhrady osobám, které pro ni závislou činnost vykonávají, patří na položku 5173), zejména svědkům, znalcům, advokátům, exekutorům či notářům, stanovené příslušnými zákony (správním řádem, občanským soudním řádem, daňovým řádem, trestním řádem, exekučním řádem, notářským řádem). Patří sem i náhrady advokátům, které soud ustanovil obhájci (obhájci ex offo), a osobám, které soud ustanovil opatrovníky. Na tuto položku nepatří výdaje deklarované jako náhrady, které ve skutečnosti mají povahu transferů (odstavec 5 této náplně). Patří na ni jen náhrady za způsobenou újmu. Jsou-li v právním aktu, kterým se stanoví povinnost náhrady škody, zvlášť vyčísleny úroky, zařadí se na položku 5192 spolu s celou náhradou. Při zařazování náhrad na položku nerozhoduje, jakým právním aktem byla povinnost náhrady stanovena (rozsudkem, smlouvou apod.). Náhrady za nezpůsobenou újmu patří na položku 5811.

(2) Na tuto položku patří veškeré náhrady za újmy, které organizace způsobila nebo vznikly v souvislosti s výkonem práce pro ni, zejména náhrady za pracovní úrazy a bolestné. Patří sem i náhrady za újmy a poskytnuté prostředky podle zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, tj. náhrada škod způsobených vojenským cvičením (§ 42 odst. 1), za vyvlastnění (§ 45 až 51), za poskytnutí věcných prostředků (§ 58) a majetkové újmy na věcných prostředcích (§ 59), náhrady za práci patří na položku 5051.

(3) Na tuto položku rovněž patří úhrady účastníkům správního řízení a jiným osobám podle § 79 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí. Zařazují se na ni i náhrady zvýšených vybavovacích výdajů podle § 4 nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí, ve znění pozdějších předpisů, poskytované zaměstnancům, kteří mají místo výkonu práce v zahraničí určeno jako pravidelné pracoviště [§ 189 odst. 6 písm. b) zákoníku práce], a odpovídající náhrady poskytované národním expertům (§ 67a odst. 4 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 144/2017 Sb.). Na položku 5192 se zařazují též náhrady svědkům, osobám přezvědným a dalším osobám předvolaným příslušným orgánem k výslechu (svědečné) podle ustanovení o těchto náhradách v zákonech upravujících řízení, v kterých tyto osoby vystupují, například podle § 104 trestního řádu (zákon č. 141/1961 Sb. ve znění pozdějších předpisů), § 139 občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb. ve znění pozdějších předpisů), § 107 odst. 2 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů), § 10 odst. 4 zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky (zákon č. 555/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), § 30 odst. 6 zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů (zákon č. 341/2011 Sb.), § 28 odst. 5 zákona o Celní správě České republiky (zákon č. 17/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů), § 177 odst. 3 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (zákon č. 361/2003 Sb. ve znění pozdějších předpisů), § 58 odst. 1 soudního řádu správního (zákon č. 150/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů) nebo čl. 19 přílohy č. 1 k zákonu o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (zákon č. 90/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

(4) Na položku 5192 se zařazují též odměny a náhrady nákladů tlumočníkům, překladatelům, znalcům, znaleckým kancelářím a znaleckým ústavům podle zákonů č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, a č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních

překladatelích, ve znění zákona č. 166/2020 Sb., a jejich prováděcích vyhlášek, s výjimkou odměn určených smlouvou, které se zařazují na položku 5166, 5168 nebo 5169.

(5) Na tuto položku nepatří platby označované jako náhrady nebo příspěvky na úhradu určitých hodnot, nejsou-li vypočítány z hodnot (výdajů, nákladů, ceny majetku), které mají nahrazovat, ani přímo odvozeny z újmy, kterou mají odškodňovat. Patří mezi transfery, a to i v případě, že je jako náhrady nebo příspěvky na úhradu hodnot nazývá právní předpis, který je zavádí. Je to například příspěvek poskytovaný obcím Ministerstvem vnitra na úhradu nákladů vynaložených v souvislosti se zařízením pro zajištění cizinců na jejich území podle § 151 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 314/2015 Sb. (patří stejně jako dotace na rozvoj obce podle odstavce 2 téhož paragrafu na položku 5321 a v příjmech na položku 4116).

(6) Na tuto položku patří i náhrady, které organizace poskytují osobám, které pro ně vykonávají závislou činnost a které utrpěly pracovní úraz nebo nemoc z povolání (podle § 271a až 271j zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 205/2015 Sb., § 102 až 110 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákonů č. 530/2005 Sb. a č. 306/2008 Sb., § 116 až 125 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákonů č. 254/2002 Sb., č. 272/2009 Sb., č. 306/2008 Sb. a č. 332/2014 Sb., § 124 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, a dalších).

(7) Na položku 5192 se zařazují i výdaje Ministerstva obrany na finanční podporu zaměstnavatelů, jejichž zaměstnanci nekonali práci z důvodu povolání k výkonu plánovaného pravidelného vojenského cvičení (§ 12 branného zákona) nebo plánované služby v operačním nasazení (§ 12a branného zákona), a osob samostatně výdělečně činných povolaných k výkonu takového cvičení nebo takové služby podle § 36 až 38 zákona č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze.

(8) Na položku 5192 se rovněž zařazují výdaje Ministerstva obrany, kterými se vojákům z povolání nahrazují jejich přepravní výdaje na cestu na preventivní nebo mimořádnou rehabilitaci nebo léčebnou péči, přepravní a stěhovací výdaje jejich a příslušníků jejich domácností při přestěhování v důležitém zájmu služby, výdaje na cestu jejich a jejich manželek a nezaopatřených dětí na řádnou dovolenou nebo rekreační pobyt a cestovní výdaje při zániku služebního poměru do místa trvalého pobytu nebo hraničního přechodu podle § 92 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb.

(9) Na tuto položku se zařazují též náhrady vyplácené oprávněně nebo neoprávněně zaměstnancům za členské příspěvky spolkům a profesním komorám zaplacené zaměstnanci, kteří jsou jejich členy, a jiné oprávněně nebo neoprávněně vyplácené náhrady zaměstnancům za jejich výdaje související s jejich prací, například za výdaje na správní poplatky za přijetí žádosti o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů.

(10) Na tuto položku se zatřiďují platby státním zaměstnancům podle § 35 odst. 4 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 144/2017 Sb., kterými se jim hradí výdaje, které měli podle odstavce 3 téhož paragrafu věty za středníkem k úhradě nákladů na vykonání úřednické zkoušky (kterými se jim hradí výdaje ve výši podle služebního předpisu náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 4/2015, kterým se stanoví výše paušální částky nákladů spojených s vykonáním úřednické zkoušky).

(11) Na položku 5192 se zatřiďují také výdaje na peněžité vyrovnání vyplácené bývalému zaměstnanci podle § 310 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb., v době, kdy má povinnost zdržet se výdělečné činnosti, která by mohla mít nepříznivý vliv na činnost organizace nebo její výsledky (kdy má zákaz konkurence), a výdaje na peněžité vyrovnání téhož druhu vyplácené bývalému státnímu zaměstnanci podle § 83 odst. 5 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě.

(12) Na položku 5192 patří také náhrady výdajů zaměstnancům, které vynaložili na očkování, které byl povinen zajistit zaměstnavatel. Hradil-li zaměstnavatel tyto výdaje přímo poskytovateli zdravotních služeb, zařadí je na položku 5169 (k tomu odstavec 12 náplně položky 5169).

(13) Na položku 5192 zařazují organizace, kterým bylo uloženo nahradit náklady řízení, výdaje na tyto náhrady (§ 142 až 151 občanského soudního řádu, § 79 správního řádu, § 60 a 61 soudního řádu správního, § 107 daňového řádu, § 266 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek).

(14) Na položku 5192 patří také platby Ministerstva dopravy nizozemskému Státnímu úřadu pro silniční dopravu, které jsou úhradami nákladů podle čl. 16 rozhodnutí Rady 2008/616/SVV vyplývajících ze správy, používání a údržby Evropského informačního systému vozidel a řidičských oprávnění (Eucaris), jehož využívání je pro členské státy Evropské unie povinné při vyhledávání údajů o vozidlech registrovaných v členských státech Evropské unie a o jejich vlastnících a provozovatelích [čl. 12 rozhodnutí Rady 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, čl. 15 rozhodnutí Rady 2008/616/SVV o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, čl. 5b prováděcího nařízení Komise (EU) č. 79/2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty, ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1129 a čl. 23 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii].

Položka 5194 – Výdaje na věcné dary

(1) Výdaje na pořízení předmětů, které mají být poskytnuty jako dary (§ 2055 a násl. občanského zákoníku), včetně věcných darů poskytovaných v rámci humanitární pomoci do zahraničí [zákon č. 151/2010 Sb., § 5 a 6 nařízení vlády č. 463/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 527/2002 Sb., a § 7 odst. 1 písm. b) a § 8 odst. 3 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákonů č. 320/2002 Sb. a č. 375/2011 Sb.]. Za věcné dary se považují i vstupenky na kulturní představení a sportovní utkání. Spropitné doložené účtenkou se za věcný ani peněžitý dar nepovažuje a zahrnuje se do výdaje, k němuž bylo poskytnuto.

(2) Na tuto položku patří i výdaje na nákup věcí, které se pak předají příslušníkům bezpečnostních sborů jakožto kázeňská odměna podle § 49 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, vojákům jakožto kázeňská odměna podle § 52 odst. 2 písm. c) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, nebo státním zaměstnancům jakožto ocenění za příkladný výkon služby (§ 86 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě).

(3) Výdaje na nákup věcných darů patří na tuto položku i v případě, že věcný dar má výjimečně povahu dlouhodobého majetku.

(4) Na položku 5194 nepatří peněžité dary. Peněžité dary vlastním zaměstnancům poskytované podle pracovněprávních předpisů patří na položku 5029, odměny a finanční dary vyplácené zaměstnancům na základě smluv z kolektivního vyjednávání se považují za transfery obyvatelstvu a patří na položku 5499. Kázeňské odměny poskytnuté formou peněžitých darů příslušníkům bezpečnostních sborů a vojákům z povolání patří na položku 5028.

(5) Na položku 5194 se nezařazují výdaje na věci, které se mají darovat ze společenské úsluhy (§ 2055 odst. 2 občanského zákoníku), například květiny, které se dávají návštěvám. Takové výdaje patří na položku 5139.

Položka 5195 - Odvody za neplnění povinnosti zaměstnávat zdravotně postižené

Odvody podle § 81 odst. 2 písm. c) a § 82 a 83 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákonů č. 281/2009 Sb., č. 73/2011 Sb., č. 367/2011 Sb., č. 136/2014 Sb. a č. 206/2017 Sb.

Položka 5196 - Náhrady a příspěvky související s výkonem ústavní funkce a funkce soudce

Patří sem náhrady výdajů spojených s výkonem funkce poskytované podle § 5 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb. Nepatří sem výdaje organizace, kterými se zajišťují činnosti představitelů, které by si jinak hradili sami a vznikal jim

nárok na náhrady podle uvedeného § 5, například výdaje na jízdenky představitelů a jejich ubytování a stravování při cestách konaných z podnětu příslušné organizační složky státu hrazené touto organizační složkou státu. Tyto výdaje patří na položky odpovídající pořizovaným hodnotám, například výdaje na jízdenky, ubytování a stravování na položku 5169.

Položka 5197 - Náhrady zvýšených nákladů spojených s výkonem funkce v zahraničí

(1) Patří sem náhrady zvýšených životních nákladů poskytované zaměstnancům, kteří mají místo výkonu práce v zahraničí určeno jako pravidelné pracoviště [§ 189 odst. 6 písm. a) zákoníku práce], podle § 3 nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí, ve znění nařízení vlády č. 183/1999 Sb., č. 214/2003 Sb. a č. 536/2005 Sb., zejména zaměstnancům ve službě v zahraničí [§ 67 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákonů č. 26/2016 Sb. a č. 150/2017 Sb., § 2 písm. b) zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě)] působícím v zastupitelských úřadech (§ 4 odst. 2 zákona č. 150/2017 Sb.) (náhrady podle § 4 nařízení vlády č. 62/1994 Sb. patří na položku 5192 a podle § 5 a 6 na položku 5173).

(2) Na položku 5197 se zařazují i náhrady odpovídající náhradám podle odstavce 1 poskytované národním expertům (§ 67a odst. 4 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 144/2017 Sb.).

(3) Na položku 5197 patří vedle náhrad zaměstnancům s místem výkonu práce v zahraničí i přímé nákupy, např. školné v zahraničních školách hrazené za děti těchto zaměstnanců.

Položka 5198 - Finanční náhrady v rámci majetkového vyrovnání s církvemi

Finanční náhrady církvím a náboženským společnostem podle § 15 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi).

Položka 5199 - Ostatní výdaje související s neinvestičními nákupy

(1) Výdaje na nákupy, které nelze zařadit na jiné položky těchto výdajů, zejména výdaje uvedené v následujících odstavcích.

(2) Na tuto položku zařazují organizace, které jsou vlastníky bytů nebo nebytových prostorů a spoluvlastníky společných částí budovy, v níž se tyto byty nebo nebytové prostory nacházejí (§ 1158 až 1160 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), platby společenství vlastníků těchto bytů a nebytových prostorů (§ 1194 až 1216 občanského zákoníku) nebo jiné pověřené osobě, které jsou určeny na výdaje spojené se správou, provozem a opravami společných částí budovy (§ 1180 a 1181 občanského zákoníku).

(3) Na položku 5199 patří i peněžní prostředky vydané v hotovosti kontrolním pracovníkům na kontrolní nákupy [§ 8 písm. b) zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád)] a na výdaje za účelem neprozrazení skutečného důvodu pobývání kontrolních pracovníků v kontrolovaných prostorech, například výdaje na konzumaci v kontrolovaných restauracích.

(4) Na položku 5199 patří i výdaje organizace ve prospěch subjektu, který od ní přebírá povinnosti a organizace mu za to platí, zejména přebírá-li od ní dluh (§ 1888 až 1894 občanského zákoníku), nejsou-li to povinnosti, výdaje na jejichž splnění patří na jiné položky třídy 5, a výdaje organizace ve prospěch subjektu, který jí postupuje práva a organizace mu za to platí, zejména postupuje-li jí pohledávku (§ 1879 až 1887 občanského zákoníku), nejsou-li to práva, výdaje na jejichž pořízení patří na jiné položky třídy 5.

(5) Na položku 5199 patří i nezařazené zálohy (k tomu odstavec 20 obecných zásad) a platby, s nimiž je spojeno právo na dodávku zboží nebo služeb a toto právo je stvrzené dokladem nebo elektronickým záznamem, patří-li výdaje na pořízení tohoto zboží nebo služeb na více položek a v okamžiku platby není rozhodnuto, na odběr jakého zboží nebo služeb se toto právo použije [k tomu písmeno p) úvodního ustanovení části B této přílohy k vyhlášce]. Takovými platbami jsou zejména

převody na předplacené karty, například převody podle smluv o předplacených kartách na pohonné hmoty nebo jiné zboží a služby, které vydává CCS, Česká společnost pro platební karty, s. r. o., nebo platby k nabití mobilních telefonů s předplacenými kartami, mají-li se používat i na jiné výdaje než výdaje za služby mobilním operátorům (ty patří na položku 5162).

(6) Na položku 5199 patří také převody, které představují změnu vlastnictví na spoluvlastnictví, zejména jestliže organizace kromě těch, kterým je to zakázáno [§ 30 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 51/2016 Sb., § 47 a 54 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 303/2013 Sb., § 24 odst. 2 a § 27 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákonů č. 231/2002 Sb. a č. 303/2013 Sb. a § 20 odst. 3 a § 28 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákonů č. 145/2001 Sb. a č. 303/2013 Sb.], převádějí podle smlouvy o společnosti (§ 2716 až 2746 občanského zákoníku) nebo obdobných smluv podle cizího práva (konsorciálních nebo jinak nazvaných smluv) peněžní prostředky na účet pro spoluvlastněné peněžní prostředky společníků (§ 2719 občanského zákoníku).

Seskupení položek 52 - Neinvestiční transfery soukromoprávním osobám

Podseskupení položek 521 - Neinvestiční transfery podnikatelům

Položka 5211 - Neinvestiční transfery finančním institucím

Neinvestiční transfery bankám (zákon č.21/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů), pojišťovnám (zákon č. 363/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a spořitelním a úvěrním družstvům (zákon č. 87/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů) kromě těch, které patří na položku 5214. Patří sem i neinvestiční transfery těmito subjekty zřízeným školským právnickým osobám, tj. osobám podle

§ 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

Položka 5212 - Neinvestiční transfery nefinančním podnikatelům – fyzickým osobám

Patří sem transfery fyzickým osobám provozujícím podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost, kromě činnosti finanční. Patří sem i neinvestiční transfery těmito fyzickými osobami zřízeným školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

Položka 5213 - Neinvestiční transfery nefinančním podnikatelům – právnickým osobám

Patří sem neinvestiční transfery subjektům zřízeným podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. (veřejným obchodním společnostem, komanditním společnostem, společnostem s ručením omezeným, akciovým společnostem a družstvům), a dalších předpisů jako právnické osoby vyvíjející podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost kromě činnosti finanční s výjimkou transferů patřících na položky 5215 a 5216. Patří sem i neinvestiční transfery těmito právnickými osobami zřízeným školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

Položka 5214 - Neinvestiční transfery finančním a podobným institucím ve vlastnictví státu

Neinvestiční transfery akciovým společnostem, které jsou bankami nebo vykonávají obdobnou činnost jako banky a které jsou převážně vlastněny státem, a institucím zřízeným zákonem, které vykonávají obdobnou činnost jako banky a hospodaří s majetkem státu. Patří sem zejména neinvestiční transfery Českomoravské záruční a Národní rozvojové bance, Exportní garanční a pojišťovací společnosti a České exportní bance (zákon č.58/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

Patří sem i neinvestiční transfery školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č.561/2004 Sb.), pokud by byly těmito subjekty zřízeny.

Položka 5215 - Neinvestiční transfery vybraným podnikatelům ve vlastnictví státu

Neinvestiční transfery Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, Správě železnic a, Vinařskému fondu, státním podnikům a národnímu podniku Budějovický Budvar. Patří sem i neinvestiční transfery školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), pokud by byly těmito subjekty zřízeny.

Položka 5216 – Neinvestiční transfery obecním a krajským nemocnicím – obchodním společnostem

Neinvestiční transfery akciovým společnostem a společnostem s ručením omezeným, v nichž mají alespoň poloviční podíl [§ 31 až 33 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)] obce nebo kraje a které mají oprávnění k poskytování zdravotnických služeb [§ 15 odst. 1 písm. a) a § 19 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)], je-li v tomto oprávnění mezi formami zdravotní péče [§ 19 odst. 2 písm. b) a § 6] uvedena lůžková péče (§ 9).

Položka 5219 - Ostatní neinvestiční transfery podnikatelům

Podseskupení položek 522 - Neinvestiční transfery neziskovým a podobným osobám

Položka 5221 - Neinvestiční transfery fundacím, ústavům a obecně prospěšným společnostem

(1) Neinvestiční transfery fundacím (nadacím a nadačním fondům, § 303 až 401 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) a ústavům (§ 402 až 418 občanského zákoníku).

(2) Neinvestiční dotace společnostem založeným podle zákona č. 248/1995 Sb., jestliže se tímto zákonem, zrušeným novým občanským zákoníkem, i nadále řídí (§ 3050 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Patří sem i neinvestiční transfery školským právnickým osobám, tj. osobám podle

§ 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), zřízeným obecně prospěšnými společnostmi.

Položka 5222 - Neinvestiční transfery spolkům

(1) Neinvestiční transfery spolkům (§ 214 až 302 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).

(2) Patří sem i neinvestiční transfery školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), zřízeným spolky.

(3) Na položku 5222 patří i neinvestiční transfery zájmovým sdružením právnických osob založeným podle § 20f a násl. zrušeného zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (§ 3051 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) včetně neinvestičních transferů tzv. euroregionům, jsou-li spolky nebo zájmovými sdruženími právnických osob se sídlem v České republice. Neinvestiční transfery tzv. euroregionům se sídlem mimo území České republiky patří na položku 5532.

Položka 5223 - Neinvestiční transfery církvím a náboženským společnostem

Neinvestiční transfery církvím a náboženským společnostem registrovaným podle zákona o církvích a náboženských společnostech (zákon č. 3/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Nepatří sem finanční náhrady církvím a náboženským společnostem podle § 15 zákona č. 428/2012 Sb. (zařazují se na položku 5198), patří sem však příspěvek podle § 17 tohoto zákona. Patří sem i neinvestiční transfery školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), zřízeným církvemi a náboženskými společnostmi.

Položka 5224 - Neinvestiční transfery politickým stranám a hnutím Položka 5225 - Neinvestiční transfery společenstvím vlastníků jednotek

Položka 5229 - Ostatní neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím

(1) Patří sem neinvestiční transfery, nejsou-li zařaditelné na některou jinou položku z podseskupení položek 522.

(2) Na položku 5229 patří i neinvestiční transfery Hospodářské komoře České republiky (§ 2 odst. 1 zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky) a Agrární komoře České republiky (§ 2 odst. 2 zákona č. 301/1992 Sb.) a jejich členským okresním (obvodním) a regionálním komorám (§ 3 zákona č. 301/1992 Sb., ve znění zákona č. 121/1993 Sb.).

(3) Nepatří sem transfery dobrovolným svazkům obcí, ty patří na položku 5329.

(4) Na položku 5229 se zařazují také transfery svěřenským fondům (§ 1448 až 1474 občanského zákoníku). Nerozhoduje, jakými osobami jsou jejich zakladatelé a správci.

Seskupení položek 53 - Neinvestiční transfery veřejnoprávním osobám a mezi peněžními fondy téže osoby a platby daní

Podseskupení položek 531 - Neinvestiční transfery rozpočtům ústřední úrovně

Položka 5311 - Neinvestiční transfery státnímu rozpočtu

Na položku 5311 patří i převody z fondů organizačních složek státu do jejich rozpočtových příjmů. Patří sem i neinvestiční transfery poskytnuté organizačním složkám státu z rozpočtu územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí (např. neinvestiční transfery poskytnuté Hasičskému záchrannému sboru).

Položka 5312 - Neinvestiční transfery státním fondům

Položka 5313 - Neinvestiční transfery zvláštním fondům ústřední úrovně

Neinvestiční transfery účtu, který je nástupnickým peněžním fondem Fondu národního majetku podle § 4 zákona o zrušení Fondu národního majetku (zákona č. 178/2005 Sb.).

Položka 5314 - Neinvestiční transfery fondům sociálního a veřejného zdravotního pojištění Položka 5315 - Odvod daně za zaměstnance

Odvod daně ze závislé činnosti úřadem práce za zaměstnance-příjemce mzdového nároku podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.

Položka 5316 - Odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za zaměstnance

Odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti úřadem práce za zaměstnance-příjemce mzdového nároku podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.

Položka 5317 - Odvod pojistného na veřejné zdravotní pojištění za zaměstnance

Odvod pojistného na veřejné zdravotní pojištění úřadem práce za zaměstnance - příjemce mzdového nároku podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.

Položka 5318 - Neinvestiční transfery prostředků do státních finančních aktiv Položka 5319 - Ostatní neinvestiční transfery jiným veřejným rozpočtům Podseskupení položek 532 - Neinvestiční transfery rozpočtům územní úrovně

Na položky tohoto podseskupení položek patří neinvestiční transfery obcím, krajům a dobrovolným svazkům obcí. Za obec se považuje též hlavní město Praha.

Položka 5321 - Neinvestiční transfery obcím

Neinvestiční dotace obcím jiné než v položce 5322. Patří sem i transfery poskytované příspěvkovým organizacím zřízeným obcemi prostřednictvím jejich zřizovatelů (převod těchto transferů obcím) a transfery poskytované příspěvkovým organizacím zřízeným obcemi prostřednictvím těchto obcí a krajů (převod těchto transferů krajům); k tomu v odstavcích 37 – 41 obecných zásad.

Položka 5322 - Neinvestiční transfery obcím v rámci souhrnného dotačního vztahu

Neinvestiční transfery obcím stanovené v přílohách č. 5 až 8 zákona o státním rozpočtu.

Položka 5323 - Neinvestiční transfery krajům

(1) Dotace poskytované krajům jiné než v položce 5324. Na položku 5323 patří i transfery poskytované příspěvkovým organizacím zřízeným kraji prostřednictvím jejich zřizovatelů (převod těchto transferů krajům); k tomu v odstavcích 37 – 41 obecných zásad.

(2) Na položku 5323 patří také částky poukazované ze státního rozpočtu krajům na to, aby mohly přiznávat a vyplácet zřizovatelům zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc státní příspěvek za pobyt a péči poskytované na základě rozhodnutí soudu nebo žádosti obce s rozšířenou působností nezletilým dětem v tomto zařízení (§ 42g odst. 1, § 42h a § 42l odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákonů č. 134/2006 Sb. a č. 401/2012 Sb.).

(3) Na položku 5323 patří také částky poukazované ze státního rozpočtu [§ 160 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákonů č. 472/2011 Sb., č. 82/2015 Sb. a č. 101/2017 Sb.] krajům (§ 161 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění zákona č. 178/2016 Sb.) na to, aby mohly poskytovat dotace na činnost škol a školských zařízení zřizovaných kraji, obcemi a dobrovolnými svazky obcí.

Položka 5324 - Neinvestiční transfery krajům v rámci souhrnného dotačního vztahu

Neinvestiční dotace poskytované krajům stanovené v přílohách č. 5 až 8 zákona o státním rozpočtu.

Položka 5329 - Ostatní neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně

Například neinvestiční transfery dobrovolným svazkům obcí.

Podseskupení položek 533 - Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím

Položka 5331 - Neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím

Na tuto položku zařazují ústřední orgány státní správy příspěvky, které poskytují příspěvkovým organizacím, kterých jsou zřizovateli, podle § 54 odst. 1 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), a obce, dobrovolné svazky obcí a kraje příspěvky, které poskytují příspěvkovým organizacím, kterých jsou zřizovateli, podle § 28 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 27/2008 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb.

Položka 5332 - Neinvestiční transfery veřejným vysokým školám

Položka 5333 - Neinvestiční transfery školským právnickým osobám zřízeným státem, kraji a obcemi

Neinvestiční transfery školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), zřízeným Ministerstvem školství,

mládeže a tělovýchovy, kraji, obcemi nebo dobrovolnými svazky obcí. Neinvestiční transfery školským právnickým osobám zřízeným jinými právnickými osobami nebo fyzickými osobami patří na položky, na které patří neinvestiční transfery jejich zřizovatelům (položky z podseskupení 521 a 522 a položku 5332).

Položka 5334 - Neinvestiční transfery veřejným výzkumným institucím.

Neinvestiční transfery veřejným výzkumným institucím, tj. osobám zřízeným státem, kraji a obcemi podle zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.

Položka 5336 - Neinvestiční transfery zřízeným příspěvkovým organizacím

Na tuto položku zařazují ústřední orgány státní správy, obce, dobrovolné svazky obcí a kraje neinvestiční transfery, které poskytují příspěvkovým organizacím, kterých jsou zřizovateli, jiné než ty, které patří na položku 5331. Jsou to zejména dotace podle § 54 odst. 1 písm. b), e) a f) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 26/2008 Sb., dotace podle § 28 odst. 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákonů č. 27/2008 Sb. a č. 24/2017 Sb. a dotace podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů. Na tuto položku zařazují obce, dobrovolné svazky obcí a kraje transfery svým příspěvkovým organizacím, u kterých plní úlohu prostředníků (k tomu v odstavcích 37 – 41 obecných zásad).

Položka 5339 - Neinvestiční transfery cizím příspěvkovým organizacím

Na tuto položku zařazují organizace neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím, zřizovateli kterých nejsou. V případě, že budou zákonem zřízeny další právnické osoby podobné příspěvkovým organizacím (jiné než právnické osoby, transfery jimž se zařazují na položky 5332, 5333 a 5334), budou sem patřit i neinvestiční transfery těmto právnickým osobám.

Podseskupení položek 534 – Neinvestiční převody vlastním fondům a ve vztahu k útvarům

bez plné právní subjektivity

(1) Na položky tohoto podseskupení patří peněžní prostředky převáděné z peněžního fondu (bankovního účtu) organizační složky státu nebo právnické osoby používající rozpočtovou skladbu do jiného peněžního fondu (na jiný bankovní účet) téže organizační složky státu nebo téže právnické osoby, jakož i peněžní prostředky převáděné hlavním městem Prahou jejím městským částem a peněžní prostředky převáděné těmito městskými částmi hlavnímu městu Praze. Výjimkou jsou převody v případě, že převáděná částka je z bankovního účtu peněžního fondu, z kterého se převod uskutečňuje, odepsána v jednom roce a na bankovní účet peněžního fondu, do kterého se převod uskutečňuje, připsána až v roce následujícím. V tom případě se odepsání zařadí na položku 5350 a připsání na položku 4140. Výdaje patřící na položky tohoto podseskupení se v odvětvovém třídění zařazují na paragraf 6330.

(2) Na položky podseskupení 534 patří výdaje na převody mezi peněžními fondy téže organizace bez ohledu na to, zda se převod uskutečňuje mezi bankovními účty, bankovním účtem a oddělenou pokladnou nebo mezi oddělenými pokladnami. Patří na ně i výdaje na převody uvnitř peněžních fondů s výjimkou převodů mezi účty státního rozpočtu a převodů mezi bankovním účtem a vyúčtovávanou pokladnou.

Položka 5341 - Převody vlastním fondům podnikatelské činnosti

Na tuto položku zařazují organizace převody ze svých peněžních fondů podléhajících rozpočtové skladbě na své účty podnikatelské (hospodářské) činnosti.

Položka 5342 - Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb a sociálnímu fondu obcí a krajů Položka 5343 - Převody na účty nemající povahu veřejných rozpočtů

V organizačních složkách státu na tuto položku patří převody vlastnímu zařízení závodního stravování organizačních složek státu na jeho účet závodního stravování (§ 3 odst. 3 vyhlášky č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích), a to převody podle § 3 odst. 2 a 10 vyhlášky č. 430/2001 Sb. [převody k úhradě ostatních provozních nákladů na závodní stravování včetně ztrát vzniklých přirozeným úbytkem surovin podle § 2 písm. c) vyhlášky č. 430/2001 Sb. a vratné zálohy na pořízení nebo zvýšení zásob]. V územních samosprávných celcích na tuto položku patří převody na vlastní účty cizích prostředků.

Položka 5344 - Převody vlastním rezervním fondům územních rozpočtů Položka 5345 - Převody vlastním rozpočtovým účtům

(1) Na tuto položku se zařazují výdaje mimorozpočtových peněžních fondů a bankovních účtů podléhajících rozpočtové skladbě představující převody do rozpočtu téže organizace (na účet státního rozpočtu organizační složky státu, do rozpočtu státního fondu nebo do rozpočtu obce, kraje nebo dobrovolného svazku obcí), patří na ni i převody mezi základními běžnými účty obce.

(2) Na položku 5345 nepatří výdaj z peněžních prostředků tvořících součást rozpočtu obce, kraje nebo dobrovolného svazku obcí na bankovním účtu na převod do oddělené pokladny, takový výdaj patří na položku 5348.

Položka 5346 - Převody do fondů organizačních složek státu

Na položku 5346 patří i převody, které provádějí finanční úřady, když vracejí odvod za porušení rozpočtové kázně, který provedly organizační složky státu podle § 44a odst. 1 písm. e) rozpočtových pravidel do rezervního fondu organizačních složek státu.

Položka 5347 - Neinvestiční převody mezi statutárními městy včetně hl. m. Prahy a jejich městskými obvody nebo částmi – výdaje

Na tuto položku zařazují statutární města [§ 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů] peněžní prostředky, které převádějí ze svých bankovních účtů na bankovní účty svých městských obvodů nebo městských částí, které nemají právní subjektivitu (§ 20 odst. 2 téhož zákona), jakožto neinvestiční dotace na jejich činnost. Patří na ni i peněžní prostředky, které tyto městské obvody a městské části převádějí ze svých bankovních účtů na bankovní účty statutárních měst, kterých jsou součástí, jestliže se takové převody povahy neinvestičních transferů vyskytnou. Na tuto položku patří i neinvestiční převody mezi hlavním městem Prahou a jejími městskými částmi (§ 3 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů).

Položka 5348 - Převody do vlastní pokladny

(1) Tuto položku používají obce, kraje a dobrovolné svazky obcí, které se rozhodly pokladnu používat v režimu oddělených pokladen.

(2) Položka 5348 vyjadřuje, že převod se uskutečnil do oddělené pokladny a je to převod uvnitř rozpočtu obce, kraje nebo dobrovolného svazku obcí. Zařazují se na ni částky vydané z bankovního účtu rozpočtu do oddělené pokladny mezi peněžní prostředky tvořící součást rozpočtu obce, kraje nebo dobrovolného svazku obcí (příjem oddělené pokladny z tohoto převodu se zařazuje na položku 4134) a částky vydané z peněžních prostředků z oddělené pokladny tvořících v ní součást peněžních prostředků rozpočtu mezi peněžní prostředky tvořící součást rozpočtu jiné oddělené pokladny (její příjem z tohoto převodu se zařazuje na položku 4138).

Položka 5349 - Ostatní převody vlastním fondům

Na tuto položku se zařazují převody vlastním fondům jiné než ty, které patří na předcházející položky tohoto podseskupení položek, například převody fondu kulturních a sociálních potřeb jiné než převody základního přídělu.

Podseskupení položek 535 – Převody do vlastních fondů přes rok

Položka 5350 – Převody do vlastních fondů přes rok

(1) Výdaj peněžních prostředků z vlastního peněžního fondu na převod do jiného vlastního peněžního fondu ke konci roku, očekává-li se, že příjem do tohoto peněžního fondu se uskuteční až v roce následujícím. Uskuteční-li se pak příjem přece jen ve starém roce, převedená částka se z položky 5350 vyřadí a zařadí se na položku odpovídající peněžnímu fondu, do nějž se převedla.

(2) Výdaj, kterým je odepsání částky z bankovního účtu začátkem roku, jestliže tato částka byla z něj vybrána koncem předcházejícího roku, zejména byla koncem předcházejícího roku vybrána v hotovosti prostřednictvím platební karty a složena do pokladny, avšak odepsána z bankovního účtu, ke kterému je platební karta vydána, byla až v roce následujícím.

Podseskupení položek 536 - Ostatní neinvestiční transfery jiným veřejným rozpočtům, platby

daní a další povinné platby

Položka 5361 - Nákup kolků

Na tuto položku patří výdaje na pořízení kolků určených k tomu, aby organizace jimi hradila daně a poplatky, ke kterým je povinna. Patří sem i výdaje organizačních složek státu na nákupy kolků, jestliže na tyto nákupy nepoužívají peněžní prostředky utržené jejich prodejem. Jestliže je na jejich nákupy používají, patří sem výdaje na prvotní nákup kolků při zavedení jejich prodeje a výdaje na nákup kolků při zvýšení jejich zásoby.

Položka 5362 - Platby daní státnímu rozpočtu

(1) Platby všech daní a poplatků, jak jsou uvedeny ve třídě 1, s výjimkou odvodů za odnětí zemědělské půdy, poplatků za odnětí lesní půdy hrazených v souvislosti s pořizováním dlouhodobého hmotného majetku (patří na položku 6121) a ostatních daní, které v souladu s účetními předpisy vstupují do pořizovací ceny dlouhodobého hmotného majetku (patří na příslušné položky podseskupení 612). Na položku 5362 nepatří ani správní poplatky placené v souladu se zákonem č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (položky 10 a 24 přílohy k tomuto zákonu) kontaktnímu místu veřejné správy (§ 8a odst. 2 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 263/2011 Sb.). Výjimkou jsou a na položku 5362 patří správní poplatky placené kontaktním místům veřejné správy, kterými jsou matriční úřady, jsou-li součástí újezdních úřadů [§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů], a správní poplatky placené kontaktním místům veřejné správy, kterými jsou zastupitelské úřady. Platby správních poplatků kontaktním místům veřejné správy, kterými jsou obce nebo kraje, patří na položku 5365 a platby správních poplatků kontaktním místům veřejné správy, kterými jsou notáři, banky, držitelé poštovní licence a Hospodářská komora České republiky, patří na položku 5169.

(2) Patří sem i nákup dálničních známek v tuzemsku.

(3) Daň z přidané hodnoty sem patří vždy v případě, že ji organizace platí správci daně [§ 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 47/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 360/2014 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb.] jakožto osoba povinná k dani, která dodala zboží nebo poskytla služby za úplatu v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku (jakožto dodavatel) [§ 2 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění zákonů č. 502/2012 Sb., č. 344/2013 Sb. a č. 80/2019 Sb.]. Platí-li ji finančnímu úřadu z jiného důvodu [z důvodu podle § 2 odst. 1 písm. c) nebo d) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění zákona č. 502/2012 Sb., nebo podle § 92a až 92i zákona č. 235/2004 Sb., ve znění zákonů č. 47/2011 Sb., č. 370/2011 Sb., č. 502/2012 Sb., č. 360/2014 Sb., č. 243/2016 Sb. a č. 80/2019 Sb.] (jakožto odběratel), může se rozhodnout, že platby této daně místo na položku 5362 se budou

zařazovat na položku, na niž patří výdaj za hodnotu, jejíž dodání, poskytnutí, pořízení nebo dovoz (§ 2 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. ve znění zákonů č. 502/2012 Sb., č. 344/2013 Sb. a č. 80/2019 Sb.) je předmětem této daně.

(4) Na tuto položku patří i daň z přidané hodnoty, kterou organizace zaplatila finančnímu úřadu a ten ji nebo její část organizaci vrací, ať už jako přeplatek nebo nadměrný odpočet. V tom případě organizace přijme částku, kterou jí finanční úřad takto vrací, jako kompenzaci výdajů a zařadí ji na položku 5362 v záporné hodnotě.

(5) Na tuto položku patří jen platby státnímu rozpočtu, platby krajům, obcím a státním fondům jsou na položce 5365.

Položka 5363 - Úhrady sankcí jiným rozpočtům

(1) Pokuty, penále, úroky z prodlení, poplatky z prodlení a jiné sankční platby placené státu, státním fondům, obcím, krajům a dobrovolným svazkům obcí (sankce placené jiným subjektům patří na položku 5191), jsou-li odděleny od plateb, za jejichž zpoždění jsou placeny (sankce, které nelze od plateb, za jejichž zpoždění jsou uloženy, oddělit, se zatřiďují na stejné položky jako tyto platby).

(2) Patří sem zvláště odvody a penále za porušení rozpočtové kázně podle § 44a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákonů č. 482/2004 Sb., č. 270/2007 Sb. a č. 26/2008 Sb. a podle § 22 odst. 4 až 5 a 7 až 16 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákonů č. 477/2008 Sb., č. 281/2009 Sb., č. 465/2011 Sb. a č. 24/2015 Sb. (převody podle § 22 odst. 6 patří na položku 59095904), pokuty podle § 22a a 22b tohoto zákona, pokuty podle § 37 a 37a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákonů č. 437/2003 Sb. a č. 230/2006 Sb., pokuty, penále a úroky z prodlení podle § 250 až 253 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů), pokuty a přirážky k pojistnému podle § 20 až 22 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (zákon č. 589/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů) apod.

(3) Sankce podle soukromoprávních předpisů a podle smluv uzavřených podle nich, jako úroky z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. či smluvní pokuty podle § 2048 až 2052 občanského zákoníku, patří na položku 5363 jen v případě, že jsou placeny státu, státním fondům, obcím, krajům nebo dobrovolným svazkům obcí, jinak patří na položku 5191.

Položka 5364 - Vratky transferů poskytnutých z veřejných rozpočtů

Vratky transferů poskytnutých z veřejných rozpočtů s výjimkou vratek transferů prováděných při finančním vypořádání mezi krajem a obcemi, ty patří na položku 5366. Na tuto položku patří vratky transferů poskytnutých v běžném roce (nevrací-li se nespotřebovaná část transferu jako minusový příjem) i v letech dřívějších. Patří sem vratky transferů všeho druhu.

Položka 5365 - Platby daní a poplatků krajům, obcím a státním fondům

(1) Platby daní a poplatků, jestliže jejich příjemcem jsou kraje, obce nebo státní fondy. Kraje a obce na tuto položku zařazují výdaje na placení daní ze svých příjmů [§ 3 odst. 1 písm. a) a § 4 odst. 1 písm. g) zákona o rozpočtovém určení daní (zákon č. 243/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů)] i v případě, že výdaj k zaplacení této daně neprovádějí a neinkasují tak její příjem a jen si částku odpovídající této dani ponechávají na svém bankovním účtu. Neexistující příjem této částky zařazují kraje na položku 1123 a obce na položku 1122.

(2) Platby správních poplatků kontaktním místům veřejné správy, kterými jsou obce nebo

kraje.

Položka 5366 - Výdaje z finančního vypořádání mezi krajem a obcemi

Zahrnuje výdaje z finančního vypořádání hrazené obcemi a dobrovolnými svazky obcí krajům nebo naopak výdaje krajů hrazené obcím a dobrovolným svazkům obcí z titulu finančního vypořádání (např. doplatky dotací na sociální dávky). Položka zahrnuje i vypořádací vztahy mezi kraji navzájem.

Položka 5367 - Výdaje z finančního vypořádání mezi obcemi

Zahrnuje vzájemné vypořádací vztahy mezi obcemi navzájem, mezi obcemi a dobrovolnými svazky obcí a mezi dobrovolnými svazky obcí navzájem. Při vypořádání přes hranice okresu se zároveň použije záznamová jednotka 026 a přes hranice kraje 035.

Položka 5368 – Výdaje z finančního vypořádání mezi regionální radou a kraji, obcemi a dobrovolnými svazky obcí

Výdaje krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí ve prospěch ministerstva pro místní rozvoj ke splnění povinností, které jim ke dni 31. prosince 2021 vznikly z titulu finančního vypořádání dotací a návratných finančních výpomocí [§ 10a odst. 1 písm. d) a e) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 24/2015 Sb.] vůči regionálním radám regionů soudržnosti, které s účinností ode dne 1. ledna 2022 zanikly a jejich práva a povinnosti převzalo ministerstvo pro místní rozvoj (čl. II body 1 a 2 zákona č. 251/2021 Sb.). Výdaje ministerstva pro místní rozvoj ve prospěch krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí z téhož důvodu.

Položka 5369 - Ostatní neinvestiční transfery jiným veřejným rozpočtům

Transfery jiné, než které patří na ostatní položky podseskupení položek 536.

Seskupení položek 54 – Neinvestiční transfery a některé náhrady fyzickým osobám

Podseskupení položek 541 - Sociální dávky

Položka 5410 - Sociální dávky Poznámky:

Transfery povahy dávek sociálního zabezpečení (i do zahraničí), kterými se rozumějí dávky patřící do pododdílů 411 až 418 a paragrafů 4195, 4199 a 4210. Na položku 5410 nepatří platby povahy půjčených peněžních prostředků obyvatelstvu. Patří na ni výsluhové náležitosti podle zákona o vojácích z povolání (výsluhový příspěvek, odbytné, odchodné a úmrtné) a výdaje k uspokojení výsluhových nároků podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (výsluhový příspěvek, odchodné, úmrtné a úhrada nutných výdajů na rakev a poplatků a dopravného za převoz do místa pohřbu).

Podseskupení položek 542 - Náhrady placené fyzickým osobám

Položka 5421 - Plnění z úrazového pojištění

Položka 5423 - Náhrady mezd podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

Mzdy vyplacené úřadem práce zaměstnancům za zaměstnavatele při jeho platební neschopnosti podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Na položku 5423 patří mzdy po odpočtu srážek, které se zařazují na položky 5315, 5316 a 5317.

Položka 5424 - Náhrady mezd a příspěvky v době nemoci nebo karantény

(1) Na položku 5424 zařazují organizace peněžní prostředky, které vydávají svým zaměstnancům jako náhrady platů a mezd v prvních dvou týdnech nemoci nebo karantény podle § 192 až 194 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, nebo jako stejná plnění podle jiných zákonů, například jako plat ve snížené výši při dočasné neschopnosti k výkonu služby podle § 128 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, jako měsíční odměna ve snížené výši podle § 73 odst. 4 zákona o obcích (zákona č. 128/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a podle § 48 odst. 3 zákona o krajích (zákona č.129/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů) nebo jako náhrada mzdy nebo platu podle § 45 zákona č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze. Peněžitá plnění poskytovaná v době prvních dvou týdnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény sem patří i v případě, že jsou označená jinak než jako náhrada mzdy nebo platu (například jsou označená jako plat ve snížené výši), jako je peněžité plnění podle § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákonů č. 261/2007 Sb. a č. 305/2008 Sb. Na položku 5424 patří veškeré částky vyplacené za první dva týdny nemoci bez ohledu na to, že část z nich se organizaci vrací podle § 9 odst. 2 a 3 zákona o pojistném na sociální zabezpečení (vrácené částky zařazuje Česká správa sociálního zabezpečení na položku 5250 a organizace je jakožto příjem neuvádějí, protože místo toho, aby je přijímaly, je podle uvedeného ustanovení odečítají od pojistného na sociální zabezpečení, které této správě odvádějí z mezd svých zaměstnanců), a bez ohledu na to, že organizační složky státu tyto částky převádějí z výdajového účtu státního rozpočtu pro ně určeného na výdajový účet státního rozpočtu pro mzdy, aby mohly být vyplaceny spolu s nimi.

(2) Na položku 5424 patří i jiné platby k podpoře zaměstnanců v době nemoci nebo karantény stanovené právními předpisy.

Položka 5425 - Příspěvek na náklady pohřbu dárce orgánu a náhrada poskytovaná žijícímu dárci

Na tuto položku se zařazuje příspěvek na náklady související s vypravením pohřbu zemřelému dárci, kterému byl proveden odběr orgánu podle transplantačního zákona, a náhrada účelně a prokazatelně vynaložených výdajů žijícím dárcem orgánu a rozdíl mezi jeho ušlým výdělkem a obdrženou náhradou mzdy, platu nebo odměny a obdrženým nemocenským z nemocenského pojištění, který tomuto dárci vznikl dočasnou pracovní neschopností v souvislosti s odběrem orgánu a poskytováním zdravotních služeb, které si tento odběr vyžádal [§ 28a a 28b zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění zákona č. 44/2013 Sb.].

Podseskupení položek 549 - Ostatní neinvestiční transfery fyzickým osobám

Položka 5491 – Stipendia žákům, studentům a doktorandům Položka 5492 – Dary fyzickým osobám

Peněžité dary poskytované obyvatelstvu. Výdaje na nákup darů poskytovaných v naturální formě se zařazují na položku 5194.

Položka 5493 – Účelové neinvestiční transfery fyzickým osobám

Transfery poskytované v rámci dotačních programů fyzickým osobám, které nejsou podnikatelskými subjekty, zejména neinvestiční dotace poskytované ministerstvy zemědělství, životního prostředí, pro místní rozvoj a kultury fyzickým osobám-vlastníkům zemědělské nebo lesní půdy nebo kulturních památek a osobám, které se podílejí na výzkumu a vývoji. Na položku 5493 patří i neinvestiční transfery podnikatelům na jinou než podnikatelskou činnost.

Položka 5494 – Neinvestiční transfery fyzickým osobám nemající povahu daru

Výdaje na peněžní a věcná ocenění fyzickým osobám podle zvláštního právního předpisu (§ 49 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb.) nebo u územních samosprávných celků odměny v různých soutěžích, kupříkladu o nejlepší dětskou kresbu apod. Na tuto položku patří i výdaje na státní vyznamenání udělovaná podle zákona č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních České republiky.

Na tuto položku patří i výdaje na pořízení věcí, které se mají použít jako věcné ocenění nebo vyznamenání. Odměny (peněžité ceny) z veřejných soutěží a veřejných příslibů (podle § 2884 až 2889 občanského zákoníku) patří na položku 5021.

Položka 5495 – Stabilizační příspěvek vojákům

Stabilizační příspěvek vojákům z povolání podle § 70b zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.

Položka 5496 – Služební příspěvek vojákům na bydlení

Služební příspěvek na bydlení vojákům podle § 61a zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.

Položka 5497 – Náborový příspěvek

Náborový příspěvek podle § 135a zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, a podle § 69 a 70 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.

Položka 5498 – Kvalifikační příspěvek a jednorázová peněžní výpomoc vojákům

Kvalifikační příspěvek vojákům (§ 70a zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání) a jednorázová peněžní výpomoc vojákům (§ 63 téhož zákona).

Položka 5499 - Ostatní neinvestiční transfery fyzickým osobám

(1) Transfery obyvatelstvu jinde nespecifikované, například kapesné chovancům ústavů a dětských domovů nebo uprchlických táborů, státní příspěvky na důchodové připojištění a úrokové příspěvky na individuální bytovou výstavbu, mladým manželstvím a na stavební spoření.

(2) Na položku 5499 se zařazuje i motivační příspěvek žákům vojenských středních škol, kteří nejsou vojáky v činné službě a kteří se soustavně studiem připravují k výkonu služby vojáka z povolání (§ 17 vyhlášky č. 105/2008 Sb., o naturálních a peněžních náležitostech žáků vojenských středních škol, ve znění vyhlášky č. 165/2014 Sb.).

(3) Na položku 5499 patří i přímo vyplácené příspěvky a odměny zaměstnancům na základě smluv z kolektivního vyjednávání ze sociálních fondů obcí a krajů, například přímé příspěvky na nákup rekreačních nebo lázeňských poukazů.

(4) Na položku 5499 patří i náhrady nákladů při práci na dálku vyplácené zaměstnancům podle zákoníku práce.

Seskupení položek 55 - Neinvestiční transfery a související platby do zahraničí

(1) Na položky seskupení položek 55 se zařazují neinvestiční transfery (§ 2 odst. 2 věta druhá vyhlášky) zahraničním osobám (§ 26 odst. 1 a § 28 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém) s výjimkou sociálních dávek, členské příspěvky a podobné platby zahraničním právnickým osobám-mezinárodním organizacím, jejichž protihodnotou jsou členská práva, a sankce placené Evropské unii (odstavec 11 obecných zásad). Na položky z podseskupení 551 a 552 patří transfery veřejným zahraničním právnickým osobám (mezinárodním vládním organizacím a cizím státům) a platby Evropské unii povahy členských příspěvků a sankcí, na položky z podseskupení 553 transfery zahraničním fyzickým osobám (cizincům) a soukromým zahraničním právnickým osobám (zahraničním právnickým osobám zřízeným podle soukromého práva a mezinárodním nevládním organizacím) a na položky z podseskupení 554 členské příspěvky a podobné platby zahraničním právnickým osobám-mezinárodním organizacím, jejichž protihodnotou jsou členská práva.

(2) Při zařazování transferů mezinárodním organizacím na položky nerozhoduje, zda Česká republika nebo české právnické osoby jsou jejich členkami.

(3) Při zařazování výdajů na položky seskupení 55 nerozhoduje, jsou-li prováděny v zahraničí, z českého území do zahraničí, na českém území nebo ze zahraničí do českého území.

(4) Na položky ze seskupení 55 nepatří transfery českým osobám (tuzemcům a tuzemským právnickým osobám), a to ani když jsou mezinárodními organizacemi, ať už vládními nebo nevládními.

Podseskupení položek 551 – Neinvestiční transfery mezinárodním vládním organizacím

a nadnárodním orgánům

Na položky tohoto podseskupení položek patří neinvestiční transfery mezinárodním vládním organizacím a sankce placené Evropské unii. Jsou to neinvestiční transfery mezinárodním vládním organizacím s výjimkou Evropské unie (položka 5511), neinvestiční transfery poskytované Evropské unii (ostatní položky podseskupení) a sankce jí placené (v rámci položky 5512).

Položka 5511 – Neinvestiční transfery mezinárodním vládním organizacím

(1) Na tuto položku patří transfery mezinárodním vládním organizacím s výjimkou nadnárodních orgánů (bod 31 ustanovení „Vymezení některých pojmů“), ty patří na ostatní položky tohoto podseskupení.

(2) Na položku 5511 patří například příspěvky Ministerstva dopravy placené Evropské kosmické agentuře na nepovinné činnosti [čl. V odst. 1 písm. b) a čl. XIII odst. 2 Úmluvy o založení Evropské kosmické agentury (č. 92/2009 Sb. m. s.)]. Příspěvky na povinné činnosti patří na položku 5541.

Položka 5512 - Neinvestiční transfery nadnárodním orgánům

Transfery Evropské unii. Na položku 5512 patří i sankce, které se jí platí.

Položka 5513 - Vratky neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků Evropské unie

Peněžní prostředky vracené ze státního rozpočtu do rozpočtu Evropské unie za Národní fond podle § 38 odst. 3 druhé věty části věty před středníkem zákona č. 218/2000 Sb.

Položka 5514 - Odvody vlastních zdrojů Evropské unie do rozpočtu Evropské unie podle daně z přidané hodnoty

Výdaje kapitoly Všeobecná pokladní správa na odvody Evropské unii podle ustanovení o odvodech vlastních zdrojů podle daně z přidané hodnoty v rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie poukazované měsíčně podle nařízení Rady o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z daně z přidané hodnoty a hrubého národního důchodu a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků na účet vedený Evropské unii Českou národní bankou podle tohoto nařízení. Na položku 5514 patří i částky poukázané na základě oprav a úprav podle tohoto nařízení.

Položka 5515 - Odvody vlastních zdrojů Evropské unie do rozpočtu Evropské unie podle hrubého národního důchodu

Výdaje kapitoly Všeobecná pokladní správa na odvody Evropské unii podle čl. 2 odst. 1 písm.

c) rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom (odvody vlastních zdrojů podle hrubého národního důchodu) poukazované měsíčně podle čl. 10a odst. 1 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014, ve znění nařízení Rady (EU, Euratom) 2016/804, na účet vedený Evropské unii Českou národní bankou podle čl. 9 odst. 1 tohoto nařízení. Na tuto položku patří i částky poukázané na základě oprav a úprav podle čl. 10a a 10b tohoto nařízení. Na položku 5515 patří i odvody prostředků, kterými se Česká republika podílí na financování úlev pro země, které se neúčastní na některých společných politikách Evropské unie [čl. 11 odst. 1 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků], a částky poukázané na základě oprav a úprav podle čl. 10a a 10b tohoto nařízení.

Položka 5516 – Odvody Evropské unii ke krytí záporných úroků

Na tuto položku se zařazují částky, které podle čl. 9 odst. 1 třetího pododstavce nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků, ve znění nařízení Rady (EU, Euratom) 2016/804, poukazuje Ministerstvo financí v rámci kapitoly Všeobecná pokladní správa na bankovní účet Evropské unie vedený Českou národní bankou podle prvního pododstavce téhož odstavce pro vlastní zdroje EU jakožto úhradu případného záporného úroku, který banka Evropské unii z peněžních prostředků, které má na tomto účtu uloženy, strhla.

Položka 5517 - Odvody vlastních zdrojů Evropské unie do rozpočtu Evropské unie podle objemu nerecyklovaných plastových obalů

Výdaje státního rozpočtu na odvody Evropské unii založené na objemu nerecyklovaných plastových obalů.

Podseskupení položek 552 - Neinvestiční transfery cizím státům

Položka 5520 - Neinvestiční transfery cizím státům

Neinvestiční transfery cizím státům, a to bez ohledu na to, jsou-li poskytovány v zahraničí, z českého území do zahraničí nebo na českém území či ze zahraničí do českého území (zastupitelským úřadům cizích států). Cizím státem se rozumějí státní orgány cizího státu a je-li cizí stát federací (spolkem), jen orgány federální (spolkové). Transfery cizím územním samosprávným celkům (zemím, krajům, obcím) a jiným cizím veřejným rozpočtům a veřejným právnickým osobám. Transfery cizinců Transfery cizincům, cizím soukromým právnickým osobám a mezinárodním nevládním organizacím patří na položku 5532.

Podseskupení položek 553 - Ostatní neinvestiční transfery do zahraničí

Neinvestiční transfery zahraničním osobám s výjimkou neinvestičních transferů poskytovaných nadnárodním orgánům a jiným mezinárodním vládním organizacím (patří na položky podseskupení 551) a cizím státům (patří na položky podseskupení 552) a s výjimkou sociálních dávek (patří na položku 5410), avšak včetně neinvestičních transferů poskytovaných mezinárodním nevládním organizacím se sídlem mimo území České republiky.

Položka 5531 - Peněžní dary do zahraničí

Na tuto položku se zařazují transfery, které mají povahu daru a jsou poskytované zahraničním osobám s výjimkou mezinárodních vládních organizací a cizích států [§ 7 odst. 1 písm. n) zákona č. 218/2000 Sb. ve znění zákonů č. 479/2003 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 138/2006 Sb. a č. 366/2011 Sb.]. Patří sem i peněžní dary cizím územním samosprávným celkům (krajům, obcím) a jiným cizím veřejným rozpočtům a veřejným právnickým osobám, kdy ostatní transfery mimo peněžní dary patří na položku 5532.

Položka 5532 - Ostatní neinvestiční transfery do zahraničí

(1) Neinvestiční transfery zahraničním osobám s výjimkou mezinárodních vládních organizací a cizích států a s výjimkou transferů povahy darů.

(2) Na položku 5532 nepatří dávky sociálního zabezpečení ani v případě, že jsou poskytovány cizincům (§ 26 odst. 1 a § 28 zákona č. 91/2012 Sb.), a to ani tehdy, kdy jsou poskytovány do zahraničí (například § 116 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákonů č. 241/1994 Sb. a č. 424/2003 Sb.); patří na položku 5410.

(3) Neinvestiční transfery cizím územním samosprávným celkům (zemím, krajům, obcím) a jiným cizím veřejným rozpočtům a veřejným právnickým osobám.

Podseskupení položek 554 – Členské příspěvky mezinárodním organizacím

Členské příspěvky a podobné platby, jejichž protihodnotou jsou členská práva, placené mezinárodním organizacím s výjimkou Evropské unie (platby tohoto druhu Evropské unii patří na položky 5514, 5515 a 5516).

Položka 5541 - Členské příspěvky mezinárodním vládním organizacím

Na tuto položku patří členské příspěvky mezinárodním vládním organizacím (odstavec 3 náplně seskupení položek 55). Jsou to například příspěvky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy placené Evropské kosmické agentuře na povinné činnosti [čl. V odst. 1 písm. a) a čl. XIII odst. 1 Úmluvy o založení Evropské kosmické agentury (č. 92/2009 Sb. m. s.)]. Příspěvky na nepovinné činnosti patří na položku 5511.

Položka 5542 - Členské příspěvky mezinárodním nevládním organizacím

Na tuto položku patří i platby povahy členských příspěvků tzv. euroregionům, jsou-li spolky, zájmovými sdruženími právnických osob nebo podobnými právnickými osobami se sídlem mimo území České republiky.

Seskupení položek 56 - Neinvestiční půjčené prostředky

Návratné finanční výpomoci, zápůjčky a jiné převody peněžních prostředků právnickým nebo fyzickým osobám s povinností je vrátit a případně platit úrok s výjimkou převodů za účelem zhodnocení převedených peněžních prostředků, ty patří na položky třídy 8. Na položky seskupení položek 56 patří i výdaje na nákup dluhopisů, není-li jeho účelem zhodnocení peněžních prostředků na takový nákup vydaných.

Podseskupení položek 561 - Neinvestiční půjčené prostředky podnikatelům

Položka 5611 - Neinvestiční půjčené prostředky finančním institucím

Neinvestiční půjčené peněžní prostředky bankám (zákon č. 21/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů), pojišťovnám (zákon č. 363/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a spořitelním a úvěrním družstvům (zákon č.87/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů) kromě těch, které patří na položku 5614. Patří sem i neinvestiční půjčené peněžní prostředky školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), pokud by byly těmito subjekty zřízeny.

Položka 5612 - Neinvestiční půjčené prostředky nefinančním podnikatelům – fyzickým osobám Položka 5613 - Neinvestiční půjčené prostředky nefinančním podnikatelům – právnickým osobám Položka 5614 - Neinvestiční půjčené prostředky finančním a podobným institucím

ve vlastnictví státu

Neinvestiční půjčené peněžní prostředky akciovým společnostem, které jsou bankami nebo vykonávají obdobnou činnost jako banky a které jsou převážně vlastněny státem, a institucím zřízeným zákonem, které vykonávají obdobnou činnost jako banky a hospodaří s majetkem státu. Patří sem zejména neinvestiční půjčené peněžní prostředky Českomoravské záruční a Národní rozvojové bance, Exportní garanční a pojišťovací společnosti a České exportní bance (zákon č. 58/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Patří sem i neinvestiční půjčené peněžní prostředky školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), pokud by byly těmito subjekty zřízeny.

Položka 5615 - Neinvestiční půjčené prostředky vybraným podnikatelům ve vlastnictví státu

Neinvestiční půjčené peněžní prostředky Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, Správě železniční dopravní cesty a železnic, Vinařskému fondu., státním podnikům a národnímu podniku Budějovický Budvar. Patří sem i neinvestiční půjčené peněžní prostředky státním podnikům, školským právnickým osobám, tj. osobám podle § 124 až 140 školského zákona (zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů), pokud by byly těmito subjekty zřízeny.

Položka 5619 - Ostatní neinvestiční půjčené prostředky podnikatelům

Podseskupení položek 562 - Neinvestiční půjčené prostředky neziskovým

a podobným organizacím

Položka 5621 - Neinvestiční půjčené prostředky fundacím, ústavům a obecně prospěšným společnostem

Položka 5622 - Neinvestiční půjčené prostředky spolkům

Položka 5623 - Neinvestiční půjčené prostředky církvím a náboženským společnostem Položka 5624 - Neinvestiční půjčené prostředky společenstvím vlastníků jednotek Položka 5629 - Ostatní neinvestiční půjčené prostředky neziskovým a podobným osobám

Podseskupení položek 563 - Neinvestiční půjčené prostředky rozpočtům ústřední úrovně

Položka 5631 - Neinvestiční půjčené prostředky státnímu rozpočtu Položka 5632 - Neinvestiční půjčené prostředky státním fondům

Položka 5633 - Neinvestiční půjčené prostředky zvláštním fondům ústřední úrovně

Položka 5634 - Neinvestiční půjčené prostředky fondům sociálního a veřejného zdravotního pojištění

Položka 5639 - Ostatní neinvestiční půjčené prostředky jiným veřejným rozpočtům

Podseskupení položek 564 - Neinvestiční půjčené prostředky rozpočtům územní úrovně

Položka 5641 - Neinvestiční půjčené prostředky obcím Položka 5642 - Neinvestiční půjčené prostředky krajům

Položka 5649 - Ostatní neinvestiční půjčené prostředky rozpočtům územní úrovně

Podseskupení položek 565 - Neinvestiční půjčené prostředky příspěvkovým

a podobným organizacím

Položka 5651 - Neinvestiční půjčené prostředky zřízeným příspěvkovým organizacím Položka 5652 - Neinvestiční půjčené prostředky veřejným vysokým školám

Položka 5659 - Neinvestiční půjčené prostředky příspěvkovým organizacím zřízeným jinými zřizovateli

Podseskupení položek 566 - Neinvestiční půjčené prostředky fyzickým osobám

Položka 5660 - Neinvestiční půjčené prostředky fyzickým osobám