ZÁKON

Platné znění zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

ZÁKON

ze dne 29. června 2000

o podpoře regionálního rozvoje

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje podmínky pro

a) poskytování podpory regionálnímu rozvoji a s tím související působnost ústředních správních úřadů, krajů a obcí,

b) koordinaci a realizaci podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti a koordinaci

využívání fondů, programů a nástrojů v přímém řízení Evropské komise,

c) činnost evropského seskupení pro územní spolupráci (dále jen „seskupení“) v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie7).

§ 2

Vymezení pojmu

Pro účely tohoto zákona se regionem rozumí územní celek, vymezený územními obvody krajů a obcí, jehož rozvoj může být podporován podle tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ

PODPORA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

§ 3

(1) Cílem podpory regionálního rozvoje je zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území České republiky se zřetelem na kvalitu života a životního prostředí, přispět ke snižování regionálních rozdílů a zároveň umožnit využití místního potenciálu pro zvýšení hospodářské a sociální úrovně jednotlivých regionů.

(2) Oblasti podpory regionálního rozvoje na úrovni České republiky podrobněji vymezí strategie regionálního rozvoje České republiky (dále jen „Strategie regionálního rozvoje“) a na úrovni kraje strategie rozvoje územního obvodu kraje.

(3) Strategie regionálního rozvoje a strategie rozvoje územních obvodů krajů jsou zpracovávané s platností pro programové období Evropské unie.

nadpis vypuštěn

§ 4

Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „Ministerstvo“) ve spolupráci s ostatními dotčenými ústředními správními úřady a kraji navrhuje vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na dynamický a vyvážený rozvoj České republiky, zvyšování hospodářské a sociální úrovně územních samosprávných celků a udržování jejich hospodářské, sociální a územní soudržnosti (dále jen „státem podporované regiony“).

§ 5

Strategie regionálního rozvoje

Strategie regionálního rozvoje určuje zaměření a cíle regionálního rozvoje, zejména s ohledem na dynamický a vyvážený rozvoj státu a jeho jednotlivých regionů, měst a venkova, a stanoví základní podmínky pro naplňování těchto cílů.

§ 6

Obsah Strategie regionálního rozvoje

Strategie regionálního rozvoje zejména

a) analyzuje stav regionálního rozvoje,

b) stanoví republikové priority a strategické cíle regionální politiky pro zajištění dynamického a vyváženého rozvoje území,

c) stanoví podklady pro vymezení priorit podpory regionálního rozvoje prostřednictvím fondů Evropské unie,

d) stanoví podmínky pro vymezení státem podporovaných regionů,

e) vymezuje nástroje k realizaci stanovených priorit a cílů,

f) stanoví zaměření programu11) regionálního rozvoje Ministerstva,

g) vymezuje úkoly ostatních dotčených ústředních správních úřadů k zabezpečení realizace stanovených priorit a cílů,

h) stanoví způsob sledování a vyhodnocování účinnosti Strategie regionálního rozvoje,

i) obsahuje doporučení krajům pro zaměření jejich rozvoje.

§ 7

Postup při zpracování Strategie regionálního rozvoje

(1) Ministerstvo zpracovává návrh Strategie regionálního rozvoje pro celé území České republiky ve spolupráci především s ostatními dotčenými ústředními správními úřady, kraji a sdruženími obcí s celostátní působností.

(2) Návrh Strategie regionálního rozvoje zpracovává Ministerstvo zejména na základě

a) právních předpisů a dokumentů České republiky a Evropské unie, které mají vliv na regionální rozvoj státu,

b) mezinárodních závazků České republiky vztahujících se k regionálnímu rozvoji,

c) politiky územního rozvoje, příslušných územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace podle stavebního zákona,

d) cílů a priorit souvisejících s rozvojem území měst a venkova,

e) podkladů ke strategiím rozvoje územních obvodů krajů, popřípadě jiných koncepčních dokumentů zpracovávaných kraji,

f) statistických údajů,

g) principů udržitelného rozvoje. nadpis vypuštěn

§ 8

Schvalování Strategie regionálního rozvoje

(1) Strategii regionálního rozvoje schvaluje vláda. Ministerstvo předkládá vládě ke schválení návrh Strategie regionálního rozvoje se stanoviskem Ministerstva životního prostředí k posouzení vlivu provádění koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví12) a se sdělením, jak bylo toto stanovisko zohledněno.

(2) Ministerstvo zveřejňuje schválenou Strategii regionálního rozvoje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 9

Zpráva o uplatňování Strategie regionálního rozvoje

(1) Ministerstvo zpracovává ve spolupráci s ostatními dotčenými ústředními správními úřady a kraji v polovině programového období Evropské unie zprávu o uplatňování Strategie regionálního rozvoje.

(2) Zpráva o uplatňování Strategie regionálního rozvoje obsahuje zejména

a) vyhodnocení účinnosti implementace Strategie regionálního rozvoje,

b) posouzení vlivu strategií rozvoje územních obvodů jednotlivých krajů a koncepčních dokumentů veřejné správy s celostátním zaměřením na uplatňování Strategie regionálního rozvoje,

c) návrhy na aktualizaci Strategie regionálního rozvoje a jejich zdůvodnění, popřípadě návrh a důvody ke zpracování nové Strategie regionálního rozvoje,

d) návrh opatření, která je nutno provést při podpoře regionálního rozvoje v působnosti dotčených ústředních správních úřadů, a návrh doporučení pro podporu regionálního rozvoje v působnosti krajů,

e) vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s uvedením, zda nebyly zjištěny nepředpokládané negativní dopady na životní prostředí a veřejné zdraví, spolu s návrhy pro jejich eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci.

§ 10

Aktualizace Strategie regionálního rozvoje

(1) Na základě zprávy o uplatňování Strategie regionálního rozvoje vláda případně rozhodne o aktualizaci Strategie regionálního rozvoje nebo o zpracování nového návrhu Strategie regionálního rozvoje; při tom se použije obdobně § 7 a § 8 odst. 1.

(2) Z důvodů naléhavého veřejného zájmu může vláda rozhodnout o aktualizaci Strategie regionálního rozvoje a jejím obsahu bez předložení zprávy o uplatňování Strategie regionálního rozvoje. Při této aktualizaci se použijí obdobně § 7 a § 8 odst. 1.

(3) Pro zveřejnění aktualizované Strategie regionálního rozvoje se použije obdobně postup podle § 8 odst. 2.

§ 11

Finanční podpora regionálního rozvoje

Ministerstvo koordinuje územní zaměření finanční podpory regionálního rozvoje v souladu se Strategií regionálního rozvoje. K finanční podpoře regionálního rozvoje v působnosti Ministerstva se v návrhu státního rozpočtu vyčleňují finanční prostředky peněžní prostředky na uskutečňování opatření v působnosti Ministerstva obsažených ve Strategii regionálního rozvoje.

§ 12

Strategie rozvoje územního obvodu kraje

(1) Strategie rozvoje územního obvodu kraje určuje ve stanoveném období zaměření a cíle rozvoje kraje zejména s ohledem na dynamický a vyvážený rozvoj kraje a jednotlivých částí jeho území a stanoví základní podmínky pro naplňování těchto cílů.

(2) Strategie rozvoje územního obvodu kraje zejména

a) analyzuje současný stav a očekávaný vývoj územního obvodu kraje,

b) stanoví strategické cíle a priority rozvoje kraje a nástroje regionální politiky pro zajištění dynamického a vyváženého rozvoje územního obvodu kraje a částí jeho území,

c) vymezuje krajem podporované části jeho území.

(3) Návrh strategie rozvoje územního obvodu kraje se předkládá ke schválení zastupitelstvu kraje se stanoviskem Ministerstva životního prostředí k posouzení vlivu provádění koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví12) a se sdělením, jak bylo toto stanovisko zohledněno.

(3) Strategii rozvoje územního obvodu kraje schvaluje zastupitelstvo kraje. Podléhá-li návrh strategie rozvoje územního obvodu kraje posuzování vlivů koncepce na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, schvaluje ji zastupitelstvo kraje na základě stanoviska k posouzení vlivů provádění koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví.

(4) Pro podklady ke zpracování strategie rozvoje územního obvodu kraje se použije přiměřeně § 7 odst. 2.

(5) V polovině programového období Evropské unie kraj zpracovává zprávu

o uplatňování strategie rozvoje územního obvodu kraje, na jejímž základě zastupitelstvo kraje případně rozhodne o aktualizaci strategie rozvoje územního obvodu kraje nebo o zpracování nové strategie rozvoje územního obvodu kraje.

§ 13

Finanční podpora rozvoje územního obvodu kraje

K finanční podpoře regionálního rozvoje územního obvodu kraje jsou v návrhu krajského rozpočtu vyčleněny finanční prostředky peněžní prostředky na uskutečňování strategie rozvoje územního obvodu kraje.

ČÁST TŘETÍ

PŮSOBNOST SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ, KRAJŮ A OBCÍ PŘI PODPOŘE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

§ 14

(1) Ministerstvo

a) sleduje a vyhodnocuje činnost správních úřadů, krajů a obcí při podpoře regionálního rozvoje a doporučuje ve vztahu k jejich působnostem opatření pro realizaci priorit a cílů obsažených ve Strategii regionálního rozvoje,

b) koordinuje na celostátní úrovni mezinárodní spolupráci v oblasti podpory regionálního rozvoje a územní spolupráce,

c) napomáhá zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur.

(2) Ústřední správní úřady

a) spolupracují s Ministerstvem při přípravě Strategie regionálního rozvoje a zabezpečují naplňování opatření obsažených ve Strategii regionálního rozvoje,

b) na žádost kraje spolupracují při přípravě strategie rozvoje územního obvodu kraje.

(3) Kraj

a) analyzuje a hodnotí úroveň rozvoje svého územního obvodu,

b) schvaluje a realizuje strategii rozvoje územního obvodu kraje, sleduje a hodnotí její plnění,

c) podporuje rozvoj regionů vymezených ve strategii rozvoje územního obvodu kraje,

d) doporučuje ve vztahu k působnostem správních úřadů a obcí opatření pro realizaci priorit a cílů obsažených ve strategii rozvoje územního obvodu kraje,

e) koordinuje ve svém územním obvodu spolupráci v oblasti regionálního rozvoje.

(4) Obec

a) spolupracuje s krajem, na jehož území se nachází, při přípravě a realizaci strategie rozvoje územního obvodu kraje,

b) v souladu s místními podmínkami a rozvojovými dokumenty samostatně nebo ve spolupráci s jinými obcemi zabezpečuje nebo podporuje aktivity zaměřené na rozvoj územního obvodu obce.

(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti spolupracuje s krajem při přípravě a hodnocení realizace strategie rozvoje územního obvodu kraje a s Ministerstvem při přípravě a hodnocení realizace Strategie regionálního rozvoje.

§ 14a

(1) Zřizuje se Centrum pro regionální rozvoj České republiky (dále jen „Centrum“) jako státní příspěvková organizace se sídlem v Praze. Centrum je příslušné hospodařit s majetkem státu podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a při své činnosti se řídí zvláštními zákony. Centrum je podřízeno Ministerstvu, které vykonává funkci zřizovatele. Bližší podmínky činnosti Centra upraví statut, který schvaluje ministr pro místní rozvoj.

(2) Statutárním orgánem Centra je generální ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.

(3) Centrum

a) vykonává v určeném rozsahu činnosti zprostředkujícího subjektu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie13) pro vybrané operační programy financované z Evropských strukturálních a investičních fondů,

b) plní funkce společného sekretariátu a kontrolora podle přímo použitelného předpisu Evropské unie14) pro vybrané operační programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce,

c) poskytuje poradenské služby v souvislosti s využíváním prostředků z Evropských strukturálních a investičních fondů,

d) plní další úkoly v oblasti podpory regionálního rozvoje.

§ 14b

(1) Na zaměstnance Centra, kteří vykonávají činnosti uvedené v § 5 zákona o státní službě, se vztahuje zákon o státní službě.

(2) Centrum se považuje za služební úřad. Za vedoucího služebního úřadu a služební orgán se považuje generální ředitel.

(3) Nadřízeným služebním úřadem Centra je Ministerstvo.

(4) Výkon činnosti uvedené v § 5 zákona o státní službě nebo činnosti obdobné zaměstnancem v Centru nebo právním předchůdci Centra se pro účely započítání praxe podle zákona o státní službě považuje za výkon činnosti ve správním úřadu.

ČÁST ČTVRTÁ

KOORDINACE PODPORY HOSPODÁŘSKÉ, SOCIÁLNÍ A ÚZEMNÍ SOUDRŽNOSTI

§ 15

Pro potřeby spojené s koordinací a realizací podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti se zřizují regiony, jejichž územní vymezení je totožné s územními statistickými jednotkami NUTS 26) (dále jen „region soudržnosti“). Jedná se o tyto regiony soudržnosti:

a) Praha, vymezený územím hlavního města Prahy,

b) Střední Čechy, vymezený územím Středočeského kraje,

c) Jihozápad, vymezený územím Jihočeského a Plzeňského kraje,

d) Severozápad, vymezený územím Karlovarského a Ústeckého kraje,

e) Severovýchod, vymezený územím Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje,

f) Jihovýchod, vymezený územím Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina,

g) Střední Morava, vymezený územím Olomouckého a Zlínského kraje,

h) Moravskoslezsko, vymezený územím Moravskoslezského kraje.

• Znění účinné od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021:

Regionální rada regionu soudržnosti

§ 16

(1) V regionech soudržnosti se zřizují:

a) Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy, se sídlem v Praze,

b) Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad, se sídlem v Českých Budějovicích,

c) Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad, se sídlem v Ústí nad Labem,

d) Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod, se sídlem v Hradci Králové,

e) Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod, se sídlem v Brně,

f) Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava, se sídlem v Olomouci,

g) Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko, se sídlem v Ostravě.

(2) Regionální rada regionu soudržnosti (dále jen „Regionální rada“) je právnickou

osobou.

(3) Regionální rada je řídícím orgánem6a) Regionálního operačního programu pro příslušný region soudržnosti.

(4) Orgány Regionální rady jsou výbor Regionální rady (dále jen „výbor“), předseda Regionální rady (dále jen „předseda“) a úřad Regionální rady (dále jen „úřad“).

(5) Regionální rada vykonává působnost v oblasti veřejné správy. Na vztah státu a Regionální rady se při činnostech upravených zákonem vztahují ustanovení o přenesené působnosti krajů obdobně6b).

(6) V regionu soudržnosti Praha vykonává pravomoci a působnosti Regionální rady hlavní město Praha v přenesené působnosti6g), které je řídícím orgánem operačních programů pro region soudržnosti Praha.

§ 16a

Regionální rada hospodaří podle vlastního rozpočtu za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem6c) a zajišťuje výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu6d). Hospodaření Regionální rady za uplynulý kalendářní rok přezkoumává podle zvláštního právního předpisu6e) Ministerstvo financí. Ministerstvo financí může přezkoumáním hospodaření Regionální rady pověřit Generální finanční ředitelství nebo finanční úřad.

§ 16b

Příjmy rozpočtu Regionální rady

(1) Příjmy rozpočtu Regionální rady tvoří zejména:

a) dotace ze státního rozpočtu na financování programů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie,

b) dotace z rozpočtů krajů na financování programů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské

unie,

c) dotace z rozpočtů krajů na činnost Regionálních rad,

d) příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,

e) přijaté peněžité dary a příspěvky,

f) návratné finanční výpomoci,

g) úroky z vkladů, penále a jiné platby získané v souvislosti s použitím prostředků Regionální

rady.

(2) Regionální rada nesmí přijmout zápůjčku nebo úvěr s výjimkou kontokorentního nebo revolvingového úvěru.

§ 16c

Výdaje rozpočtu Regionální rady

Z rozpočtu Regionální rady se hradí zejména:

a) výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a závazky vyplývající pro Regionální radu z plnění povinností uložených jí zákony,

b) výdaje na vlastní činnost Regionální rady,

c) splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných finančních výpomocí,

d) sankce za porušení rozpočtové kázně.

Výbor

§ 16d

(1) Členy výboru volí z řad svých členů zastupitelstva krajů, které tvoří region soudržnosti. Je-li region soudržnosti tvořen jedním krajem, má výbor 15 členů 3 členy. Je-li region soudržnosti tvořen více kraji, je každý kraj ve výboru zastoupen 8 3 členy. Zastupitelstvo kraje může člena výboru odvolat.

(2) Člen výboru, pokud z funkce neodstoupil nebo nebyl odvolán, vykonává svou funkci, dokud zastupitelstvo kraje nezvolí jeho nástupce. Odstoupí-li člen výboru nebo je-li odvolán, zvolí zastupitelstvo kraje jeho nástupce do 90 dnů. V případě odstoupení člena výboru skončí výkon jeho funkce uplynutím 30 dnů od doručení odstoupení zastupitelstvu. Bude-li člen výboru odvolán, skončí výkon jeho funkce dnem odvolání, pokud zastupitelstvo neuvede ve svém rozhodnutí o odvolání den pozdější. Nezvolí-li zastupitelstvo kraje člena výboru ve lhůtě 90 dnů od jeho odstoupení nebo odvolání, jmenuje hejtman kraje na neobsazené místo ve výboru náhradníka. Náhradník má práva a povinnosti člena výboru, a to do doby, než ho nahradí člen výboru zvolený zastupitelstvem kraje.

(3) Funkce člena výboru je veřejnou funkcí6f). Člen výboru je povinen se zúčastňovat zasedání výboru a plnit úkoly, které mu výbor uloží.

(4) Výbor rozhoduje usnesením. V případě regionu soudržnosti tvořeného jedním krajem je výbor Výbor je usnášeníschopný, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů výboru. K přijetí usnesení je v tom případě třeba nadpoloviční většiny hlasů všech přítomných členů výboru.

(5) V případě regionu soudržnosti tvořeného z více krajů je výbor usnášeníschopný, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů výboru zvolených v jednotlivých krajích tvořících region soudržnosti zvlášť. K přijetí usnesení je v tom případě třeba nadpoloviční většina hlasů všech členů výboru zvolených v jednotlivých krajích tvořících region soudržnosti zvlášť. Není-li tímto způsobem přijato usnesení, výbor ustanoví dohodovací komisi složenou ze 2 členů výboru z každého kraje, která předloží návrh řešení sporné otázky výboru k novému projednání.

(5) Není-li výbor usnášeníschopný, může předseda navrhnout v písemné formě do jednoho měsíce ode dne, na který bylo zasedání výboru svoláno, aby členové výboru hlasovali o týchž záležitostech písemně mimo zasedání. Návrh předsedy musí obsahovat alespoň návrh usnesení, podklady potřebné pro jeho posouzení nebo údaj, kde jsou tyto

podklady dostupné, a lhůtu, ve které má člen výboru hlasovat. K přijetí usnesení mimo zasedání je třeba nadpoloviční většina hlasů všech členů výboru.

(6) Výbor se schází podle potřeby, nejméně však jednou za 3 měsíce.

(7) (6) Další podrobnosti jednání a rozhodování výboru stanoví jednací řád výboru.

§ 16e

(1) Výbor jedná a rozhoduje o věcech spojených s realizací Regionálního operačního programu, zejména pak schvaluje:

a) programový dokument a prováděcí dokument Regionálního operačního programu, včetně změn těchto dokumentů,

b) výzvy k předkládání projektů, včetně dokumentace a případných změn výzev nebo

dokumentace k jednotlivým výzvám,

c) výběr projektů, kterým Regionální rada poskytne dotaci či návratnou finanční výpomoc,

d) výroční a závěrečnou zprávu o realizaci, případně i další zprávy a podklady spojené

s realizací Regionálního operačního programu,

e) další záležitosti, pokud tak stanoví jednací řád výboru.

(2) Výboru je vyhrazeno schvalování rozpočtu Regionální rady, rozpočtového výhledu Regionální rady, závěrečného účtu Regionální rady a účetní závěrky Regionální rady sestavené k rozvahovému dni. Závěrečný účet Regionální rady spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření Regionální rady za uplynulý kalendářní rok projedná výbor do

30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě případných nedostatků.

(3) V regionu soudržnosti Praha vykonává pravomoci a působnosti výboru podle odstavce 1 rada hlavního města Prahy, s výjimkou působnosti podle písmene c), kterou vykonává zastupitelstvo hlavního města Prahy.

§ 16f

Předseda

(1) Výbor volí a odvolává z řad svých členů předsedu a místopředsedy. V případě regionu soudržnosti tvořeného více kraji se počet místopředsedů stanoví tak, aby každý kraj měl ve výboru své zastoupení buď na místě předsedy, nebo místopředsedy. Nezvolí-li výbor předsedu do 30 dnů ode dne ustavení výboru, jmenuje předsedu hejtman kraje. V případě regionu soudržnosti tvořeného více kraji jmenuje předsedu hejtman kraje, který je z krajů tvořících region soudržnosti rozlohou největší.

(2) Předseda je statutárním orgánem Regionální rady a zastupuje ji navenek. Ze své činnosti je odpovědný výboru.

(3) Předseda svolává a řídí zasedání výboru.

(4) Předsedu v jeho nepřítomnosti zastupuje místopředseda. Je-li zvoleno více místopředsedů, předsedu zastupují místopředsedové v pořadí stanoveném výborem.

(5) Dosavadní předseda a místopředseda vykonávají funkce do doby, než výbor zvolí nového předsedu nebo místopředsedu.

§ 16g

Střet zájmů

(1) Výkon funkce člena výboru je neslučitelný s funkcí ředitele a s pracovním poměrem vůči Regionální radě.

(2) V případě střetu zájmů u předsedy, místopředsedy a člena výboru se postupuje podle zvláštního právního předpisu6b).

§ 17

Úřad

(1) Úřad je výkonným orgánem Regionální rady, který zabezpečuje veškeré úkoly spojené s funkcí řídícího orgánu Regionálního operačního programu s výjimkou těch záležitostí, které jsou svěřeny výboru podle § 16e.

(2) Úřad dále plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Regionální rady.

(3) V čele úřadu stojí ředitel úřadu (dále jen „ředitel“). Ředitele jmenuje a odvolává výbor na návrh předsedy; jmenování zakládá pracovní poměr k Regionální radě. Ředitel je podřízen předsedovi.

(4) Ředitel

a) plní vůči zaměstnancům Regionální rady funkci statutárního orgánu zaměstnavatele,

b) stanoví platy zaměstnancům Regionální rady v souladu s odstavcem 6,

c) je nadřízeným všech zaměstnanců Regionální rady a kontroluje jejich činnost.

(5) Organizační strukturu, počet zaměstnanců a rozpočet úřadu jako součást rozpočtu Regionální rady stanoví výbor.

(6) Na postavení, práva a povinnosti zaměstnanců Regionální rady se vztahují ustanovení zákona o úřednících územních samosprávných celků obdobně.

(7) Pro účely zákona o státní službě se zaměstnanec Regionální rady považuje za úředníka územního samosprávného celku. Výkon činnosti uvedené v § 5 zákona o státní

službě nebo činnosti obdobné zaměstnancem Regionální rady se pro účely započítání praxe podle zákona o státní službě považuje za výkon činnosti úředníka územního samosprávného celku v krajském úřadu.

• Znění účinné od 1. ledna 2022:

Regionální rada regionu soudržnosti

§ 16

(1) V regionech soudržnosti se zřizují:

a) Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy, se sídlem v Praze,

b) Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad, se sídlem v Českých Budějovicích,

c) Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad, se sídlem v Ústí nad Labem,

d) Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod, se sídlem v Hradci Králové,

e) Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod, se sídlem v Brně,

f) Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava, se sídlem v Olomouci,

g) Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko, se sídlem v Ostravě.

(2) Regionální rada regionu soudržnosti (dále jen „Regionální rada“) je právnickou

osobou.

(3) Regionální rada je řídícím orgánem6a) Regionálního operačního programu pro příslušný region soudržnosti.

(4) Orgány Regionální rady jsou výbor Regionální rady (dále jen „výbor“), předseda Regionální rady (dále jen „předseda“) a úřad Regionální rady (dále jen „úřad“).

(5) Regionální rada vykonává působnost v oblasti veřejné správy. Na vztah státu a Regionální rady se při činnostech upravených zákonem vztahují ustanovení o přenesené působnosti krajů obdobně6b).

(6) V regionu soudržnosti Praha vykonává pravomoci a působnosti Regionální rady hlavní město Praha v přenesené působnosti6g), které je řídícím orgánem operačních programů pro region soudržnosti Praha.

§ 16a

Regionální rada hospodaří podle vlastního rozpočtu za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem6c) a zajišťuje výkon finanční kontroly podle zvláštního právního

předpisu6d). Hospodaření Regionální rady za uplynulý kalendářní rok přezkoumává podle zvláštního právního předpisu6e) Ministerstvo financí. Ministerstvo financí může přezkoumáním hospodaření Regionální rady pověřit Generální finanční ředitelství nebo finanční úřad.

§ 16b

Příjmy rozpočtu Regionální rady

(1) Příjmy rozpočtu Regionální rady tvoří zejména:

a) dotace ze státního rozpočtu na financování programů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie,

b) dotace z rozpočtů krajů na financování programů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské

unie,

c) dotace z rozpočtů krajů na činnost Regionálních rad,

d) příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,

e) přijaté peněžité dary a příspěvky,

f) návratné finanční výpomoci,

g) úroky z vkladů, penále a jiné platby získané v souvislosti s použitím prostředků Regionální

rady.

(2) Regionální rada nesmí přijmout zápůjčku nebo úvěr s výjimkou kontokorentního

nebo revolvingového úvěru.

§ 16c

Výdaje rozpočtu Regionální rady

Z rozpočtu Regionální rady se hradí zejména:

a) výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a závazky vyplývající pro Regionální radu z plnění povinností uložených jí zákony,

b) výdaje na vlastní činnost Regionální rady,

c) splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných finančních výpomocí,

d) sankce za porušení rozpočtové kázně.

Výbor

§ 16d

(1) Členy výboru volí z řad svých členů zastupitelstva krajů, které tvoří region soudržnosti. Je-li region soudržnosti tvořen jedním krajem, má výbor 3 členy. Je-li region soudržnosti tvořen více kraji, je každý kraj ve výboru zastoupen 3 členy. Zastupitelstvo kraje může člena výboru odvolat.

(2) Člen výboru, pokud z funkce neodstoupil nebo nebyl odvolán, vykonává svou funkci, dokud zastupitelstvo kraje nezvolí jeho nástupce. Odstoupí-li člen výboru nebo je-li odvolán, zvolí zastupitelstvo kraje jeho nástupce do 90 dnů. V případě odstoupení člena výboru skončí výkon jeho funkce uplynutím 30 dnů od doručení odstoupení zastupitelstvu. Bude-li člen výboru odvolán, skončí výkon jeho funkce dnem odvolání, pokud zastupitelstvo neuvede ve svém rozhodnutí o odvolání den pozdější. Nezvolí-li zastupitelstvo kraje člena výboru ve lhůtě podle věty druhé, jmenuje hejtman kraje na neobsazené místo ve výboru náhradníka. Náhradník má práva a povinnosti člena výboru, a to do doby, než ho nahradí člen výboru zvolený zastupitelstvem kraje.

(3) Funkce člena výboru je veřejnou funkcí6f). Člen výboru je povinen se zúčastňovat zasedání výboru a plnit úkoly, které mu výbor uloží.

(4) Výbor rozhoduje usnesením. Výbor je usnášeníschopný, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů výboru. K přijetí usnesení je v tom případě třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů výboru. Jednací řád výboru může upravit podmínky pro jednání a rozhodování výboru mimo zasedání s osobní účastí členů výboru.

(5) Další podrobnosti jednání a rozhodování výboru stanoví jednací řád výboru.

§ 16e

(1) Výbor jedná a rozhoduje o věcech spojených s realizací Regionálního operačního programu, zejména pak schvaluje:

a) programový dokument a prováděcí dokument Regionálního operačního programu, včetně změn těchto dokumentů,

b) výzvy k předkládání projektů, včetně dokumentace a případných změn výzev nebo dokumentace k jednotlivým výzvám,

c) výběr projektů, kterým Regionální rada poskytne dotaci či návratnou finanční výpomoc,

d) výroční a závěrečnou zprávu o realizaci, případně i další zprávy a podklady spojené s realizací Regionálního operačního programu,

e) další záležitosti, pokud tak stanoví jednací řád výboru.

(2) Výboru je vyhrazeno schvalování rozpočtu Regionální rady, rozpočtového výhledu Regionální rady, závěrečného účtu Regionální rady a účetní závěrky Regionální rady sestavené k rozvahovému dni. Závěrečný účet Regionální rady spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření Regionální rady za uplynulý kalendářní rok projedná výbor do 30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě případných nedostatků.

(3) V regionu soudržnosti Praha vykonává pravomoci a působnosti výboru podle odstavce 1 rada hlavního města Prahy, s výjimkou působnosti podle písmene c), kterou vykonává zastupitelstvo hlavního města Prahy.

§ 16f

Předseda

(1) Výbor volí a odvolává z řad svých členů předsedu a místopředsedy. V případě regionu soudržnosti tvořeného více kraji se počet místopředsedů stanoví tak, aby každý kraj měl ve výboru své zastoupení buď na místě předsedy, nebo místopředsedy. Nezvolí-li výbor předsedu do 30 dnů ode dne ustavení výboru, jmenuje předsedu hejtman kraje. V případě regionu soudržnosti tvořeného více kraji jmenuje předsedu hejtman kraje, který je z krajů tvořících region soudržnosti rozlohou největší.

(2) Předseda je statutárním orgánem Regionální rady a zastupuje ji navenek. Ze své činnosti je odpovědný výboru.

(3) Předseda svolává a řídí zasedání výboru.

(4) Předsedu v jeho nepřítomnosti zastupuje místopředseda. Je-li zvoleno více místopředsedů, předsedu zastupují místopředsedové v pořadí stanoveném výborem.

(5) Dosavadní předseda a místopředseda vykonávají funkce do doby, než výbor zvolí nového předsedu nebo místopředsedu.

§ 16g

Střet zájmů

(1) Výkon funkce člena výboru je neslučitelný s funkcí ředitele a s pracovním poměrem vůči Regionální radě.

(2) V případě střetu zájmů u předsedy, místopředsedy a člena výboru se postupuje podle zvláštního právního předpisu6b).

§ 17

Úřad

(1) Úřad je výkonným orgánem Regionální rady, který zabezpečuje veškeré úkoly spojené s funkcí řídícího orgánu Regionálního operačního programu s výjimkou těch záležitostí, které jsou svěřeny výboru podle § 16e.

(2) Úřad dále plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Regionální rady.

(3) V čele úřadu stojí ředitel úřadu (dále jen „ředitel“). Ředitele jmenuje a odvolává výbor na návrh předsedy; jmenování zakládá pracovní poměr k Regionální radě. Ředitel je podřízen předsedovi.

(4) Ředitel

a) plní vůči zaměstnancům Regionální rady funkci statutárního orgánu zaměstnavatele,

b) stanoví platy zaměstnancům Regionální rady v souladu s odstavcem 6,

c) je nadřízeným všech zaměstnanců Regionální rady a kontroluje jejich činnost.

(5) Organizační strukturu, počet zaměstnanců a rozpočet úřadu jako součást rozpočtu Regionální rady stanoví výbor.

(6) Na postavení, práva a povinnosti zaměstnanců Regionální rady se vztahují ustanovení zákona o úřednících územních samosprávných celků obdobně.

(7) Pro účely zákona o státní službě se zaměstnanec Regionální rady považuje za úředníka územního samosprávného celku. Výkon činnosti uvedené v § 5 zákona o státní službě nebo činnosti obdobné zaměstnancem Regionální rady se pro účely započítání praxe podle zákona o státní službě považuje za výkon činnosti úředníka územního samosprávného celku v krajském úřadu.

§ 17a

(1) Ministerstvo zabezpečuje spolupráci České republiky s orgány Evropské unie a koordinuje činnosti řídicích orgánů při využití peněžních prostředků z fondů Evropské unie v oblastech podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti a rybářské politiky s výjimkou společné zemědělské politiky Evropské unie (dále jen

„oblast podpory“) a v oblasti územní spolupráce. Ministerstvo dále koordinuje věcné překryvy a návaznosti při využití peněžních prostředků z fondů Evropské unie.

(2) Ministerstvo po projednání s řídicími orgány v oblasti podpory předkládá vládě ke schválení návrh jednotného národního rámce, kterým se metodicky sjednocují postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, monitorováním a vyhodnocováním programů těchto fondů.

(3) Ministerstvo v oblasti podpory ve spolupráci s řídicími orgány

a) navrhuje vládě strategický rámec a priority rozvoje České republiky,

b) zajišťuje přípravu, provádění, sledování a vyhodnocování dohody o partnerství uzavřené mezi Českou republikou a Evropskou komisí o čerpání peněžních prostředků z fondů Evropské unie v oblasti podpory (dále jen „Dohoda o partnerství“),

c) navrhuje vládě systém pro čerpání peněžních prostředků z fondů Evropské unie, který zahrnuje vymezení operačních programů, řídicích orgánů a věcných rozhraní a návazností mezi operačními programy,

d) koordinuje efektivní využívání peněžních prostředků z fondů Evropské unie a naplňování podmínek a sleduje dodržování průřezových povinností pro čerpání peněžních prostředků z fondů Evropské unie stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie,

e) identifikuje a vyhodnocuje rizika čerpání peněžních prostředků z fondů Evropské unie a navrhuje vládě vhodná opatření.

(4) Ministerstvo v oblasti fondů, programů a nástrojů v přímém řízení Evropské komise na národní úrovni a v součinnosti s národními kontaktními místy

a) sleduje a vyhodnocuje využívání fondů, programů a nástrojů, prosazuje zájmy České republiky v Evropské komisi a navrhuje opatření ke zlepšení využívání fondů, programů a nástrojů,

b) navrhuje opatření k harmonizaci pravidel pro poskytování podpory a sleduje a

vyhodnocuje věcné překryvy a návaznosti ve spolupráci s řídicími orgány,

c) poskytuje metodickou, vzdělávací, informační a propagační podporu při využívání fondů, programů a nástrojů.

(5) Ministerstvo po projednání s řídicími orgány15) v oblasti podpory vydává řídicí akty závazné pro řídicí orgány operačních programů, kterými metodicky sjednocuje postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, monitorováním a vyhodnocováním těchto programů. V případě, že po projednání s řídicími orgány operačních programů v oblasti podpory nebude dosaženo shody mezi Ministerstvem a řídicími orgány operačních programů, rozhodne o rozporech vláda na návrh Ministerstva.

§ 17b

Rada pro fondy Evropské unie

(1) Vláda zřizuje jako svůj poradní orgán Xxxx pro fondy Evropské unie (dále jen „Rada“). Předsedou Rady je člen vlády. Jejími členy jsou zástupci ústředních orgánů státní správy a zástupci poradních a pracovních orgánů vlády. Podrobnosti týkající se složení, působnosti, organizace a činnosti Rady stanoví její statut, který schvaluje vláda.

(2) Rada projednává zejména

a) zajištění souladu realizace programů v oblasti podpory s Dohodou o

partnerství a se strategickými dokumenty České republiky a Evropské unie,

b) přínosy politiky soudržnosti a rybářské politiky Evropské unie pro účely plnění priorit financování Dohody o partnerství,

c) věcné překryvy a návaznosti mezi programy spolufinancovanými fondy v

oblasti podpory se zaměřením na zajištění synergických efektů,

d) návrhy řešení závažných problémů a řízení rizik v programech, systémová opatření nutná pro řádnou a efektivní realizaci politiky soudržnosti a rybářské politiky,

e) aktualizace Dohody o partnerství a informace o změnách programů v oblasti podpory spojených se změnami platného rozdělení peněžních prostředků mezi programy,

f) opatření v oblasti fondů, programů a nástrojů v přímém řízení Evropské komise podle § 17a odst. 4.

(3) Rozdělení peněžních prostředků v oblasti podpory mezi operačními programy a návrhy případných změn platného rozdělení peněžních prostředků schvaluje vláda na návrh Ministerstva po předchozím projednání v Radě.

§ 17c

Řídicí orgán a zprostředkující subjekt

(1) V oblasti podpory je poskytovatelem dotace nebo návratné finanční výpomoci z fondů Evropské unie podle zvláštních právních předpisů17) řídicí orgán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie15), nebo jiná řídicím orgánem písemně pověřená právnická osoba nebo organizační složka státu.

(2) Řídicí orgány podle odstavce 1 poskytují Ministerstvu na jeho výzvu podklady potřebné pro naplňování cílů Dohody o partnerství.

(3) V oblasti podpory řídicí orgán vydává řídicí akty, kterými stanovuje postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, kontrolou, monitorováním a vyhodnocením operačního programu. Tyto řídicí akty jsou pro zprostředkující subjekt13) závazné.

§ 17d

(1) Města Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Pardubice, Olomouc, České Budějovice, Jihlava, Karlovy Vary, Liberec, Mladá Boleslav, Zlín a hlavní město Praha zpracovávají a provádějí územní strategie a mohou za tímto účelem uzavírat s dalšími obcemi veřejnoprávní smlouvy19). Správním orgánem pro řešení sporů z těchto smluv je Ministerstvo.

(2) Města Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Pardubice, Olomouc a hlavní město Praha zpracovávají a naplňují udržitelné městské strategie18). Za tímto účelem mohou uzavírat s dalšími obcemi veřejnoprávní smlouvy19). Správním orgánem pro řešení sporů z těchto smluv je Ministerstvo.

(3) Řídicí orgán15) s výjimkou řídicího orgánu Operačního Programu Praha - pól růstu pověří města uvedená v odstavci 2 funkcí zprostředkujícího subjektu. Funkci zprostředkujícího subjektu vykonávají města uvedená v odstavci 2 v přenesené působnosti. Věcná působnost při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu je vázána vždy na udržitelnou městskou strategii18), za jejíž provádění je každé z pověřených měst uvedených v odstavci 2 odpovědné, a zahrnuje výběr operací. O výběru operací vydává pro účely řízení o poskytnutí dotace závazné stanovisko.

(4) K pověření měst podle odstavce 3 dochází uzavřením veřejnoprávní smlouvy20), která upraví také vztahy mezi řídicím orgánem a městem pověřeným výkonem funkce zprostředkujícího subjektu včetně způsobu financování. K souhlasu s uzavřením každé z těchto smluv a k řešení sporů z nich vzniklých je příslušný ministr stojící v čele ministerstva pověřeného řízením operačního programu, které je stranou této smlouvy.

(5) Město je povinno nahradit státu škodu způsobenou při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu podle odstavce 3. Při vymáhání této škody se postupuje podle občanského soudního řádu.

§ 17e

Monitorovací systém

(1) Monitorovací systém podle přímo použitelného předpisu Evropské unie16) (dále jen „monitorovací systém“) je veřejným informačním systémem veřejné správy a jeho správcem je Ministerstvo. Monitorovací systém slouží v oblasti podpory a v oblasti územní spolupráce pro vzájemnou komunikaci subjektů implementační struktury a pro informační zabezpečení činností a procesů souvisejících především s

a) přípravou a naplňováním Dohody o partnerství,

b) přípravou a uplatňováním finančních, programových, popřípadě jiných nástrojů vymezených metodickými dokumenty Ministerstva.

(2) Monitorovací systém se využívá v oblasti podpory a v oblasti územní spolupráce také pro informační zabezpečení činností a procesů souvisejících s

a) přípravou, plánováním, řízením, monitorováním, podáváním zpráv

a vyhodnocováním operačních programů,

b) vyhlašováním výzev k podávání žádostí o dotace nebo návratné finanční výpomoci,

c) podáváním žádostí o dotace nebo návratné finanční výpomoci, žádostí o platbu, změnových hlášení a dalších obdobných dokumentů,

d) doručováním rozhodnutí v řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jakož i dalších dokumentů, které se doručují žadateli nebo příjemci,

e) přípravou, plánováním, řízením, monitorováním, podáváním zpráv a vyhodnocováním projektů v průběhu jejich celého životního cyklu včetně vymezené doby udržitelnosti,

f) plánováním a řízením kontrol programů a projektů.

(3) Monitorovací systém se nevyužívá pro oblast Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova s výjimkou strategií komunitně vedeného místního rozvoje.

(4) Dokument podle odstavce 2 písm. d) se považuje za doručený okamžikem, kdy se do monitorovacího systému přihlásí žadatel, příjemce nebo jimi pověřená osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění v rámci monitorovacího systému přístup k dokumentu.

(5) Nepřihlásí-li se do monitorovacího systému žadatel, příjemce nebo jimi pověřená osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument vložen do monitorovacího systému, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li zvláštní právní předpis náhradní doručení.

(6) Původcem dokumentů v monitorovacím systému podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu je oprávněný uživatel systému. Monitorovací systém je samostatnou evidencí dokumentů. Povinnost vykonávat spisovou službu se považuje ve vztahu k dokumentům uchovávaným v monitorovacím systému za splněnou. Správce monitorovacího systému vykonává povinnosti původce při provádění výběru archiválií podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu, pokud se týká dokumentů uložených v monitorovacím systému. Výběr archiválií provádí Národní archiv.

§ 17f

Pro účely sledování osob podpořených z fondů Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie je zřízen informační systém Evropského sociálního fondu, který je veřejným informačním systémem veřejné správy, a jehož správcem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Údaje o osobách podpořených z fondů Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie jsou z informačního systému Evropského sociálního fondu předávány do monitorovacího systému.

§ 18

(1) Ministerstvo zabezpečuje spolupráci České republiky s orgány Evropské unie v oblastech podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti a územní spolupráce.

(2) Ministerstvo po projednání s řídicími orgány v rámci Evropských strukturálních a investičních fondů vytváří jednotný národní rámec přijímaný usneseními vlády České republiky, kterým metodicky sjednocuje postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, monitorováním a vyhodnocováním programů těchto fondů.

(3) Postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, monitorováním a vyhodnocováním Programu rozvoje venkova zpracovává a vládě po projednání s Ministerstvem předkládá Ministerstvo zemědělství. Tyto postupy musí vycházet z jednotného národního rámce podle odstavce 2 a vytvářet podmínky pro naplňování povinností plynoucích z Dohody o partnerství uzavřené mezi Českou republikou a Evropskou komisí o čerpání z Evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „Dohoda o partnerství“).

(4) Ministerstvo po projednání s řídicími orgány15) vydává řídicí akty závazné pro řídicí orgány operačních programů, kterými metodicky sjednocuje postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, monitorováním a vyhodnocováním těchto programů. V případě, že po projednání s řídicími orgány operačních programů nebude dosaženo shody mezi Ministerstvem a řídicími orgány operačních programů, rozhodne o rozporech vláda na návrh Ministerstva.

(5) Monitorovací systém podle přímo použitelného předpisu Evropské unie16) je veřejným informačním systémem veřejné správy a jeho správcem je Ministerstvo. Monitorovací systém zajišťuje vzájemnou komunikaci subjektů implementační struktury a informační zabezpečení činností a procesů souvisejících především s

a) přípravou a naplňováním Dohody o partnerství,

b) přípravou a uplatňováním finančních, programových, popřípadě jiných nástrojů vymezených metodickými dokumenty Ministerstva.

(6) Monitorovací systém se využívá v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti také pro informační zabezpečení činností a procesů souvisejících s

a) přípravou, plánováním, řízením, monitorováním, podáváním zpráv a vyhodnocováním operačních programů,

b) vyhlašováním výzev k podávání žádostí o dotace nebo návratné finanční výpomoci,

c) doručením žádostí o dotace nebo návratné finanční výpomoci, rozhodnutí v řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, žádostí o platbu, změnových hlášení a dalších obdobných dokumentů,

d) přípravou, plánováním, řízením, monitorováním, podáváním zpráv a vyhodnocováním projektů v průběhu jejich celého životního cyklu včetně vymezené doby udržitelnosti,

e) plánováním a řízením kontrol programů a projektů.

(7) Pro potřeby koordinace pomoci poskytované Evropskou unií na úrovni státu je pro programové období 2007-2013 zřízen Řídicí a koordinační výbor. Jeho členy jsou delegovaní zástupci dotčených ministerstev, krajů, podnikatelů, odborů, nestátních neziskových organizací a dalších právnických osob. Podrobnosti týkající se složení, působnosti, organizace a činnosti Řídicího a koordinačního výboru stanoví jeho statut a jednací řád, který na návrh Ministerstva schvaluje vláda.

(8) Zřizuje se Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy (dále jen „Rada“), která je poradním orgánem vlády. Předsedou Rady je předseda vlády. Jejími členy jsou zástupci ústředních orgánů státní správy a zástupci poradních a pracovních orgánů vlády. Podrobnosti týkající se složení, působnosti, organizace a činnosti Rady stanoví její statut, který schvaluje vláda.

(9) Rada projednává zejména

a) zajištění souladu realizace programů Evropských strukturálních a investičních fondů vůči Dohodě o partnerství a vůči strategickým dokumentům České republiky a Evropské unie,

b) přínosy jednotlivých politik Evropské unie, tj. politiky soudržnosti, politiky rozvoje venkova a rybářské politiky pro účely plnění priorit financování Dohody o partnerství,

c) věcná rozhraní a návaznosti mezi programy spolufinancovanými Evropskými strukturálními a investičními fondy se zaměřením na zajištění synergických efektů,

d) návrhy řešení závažných problémů a řízení rizik v programech, systémová opatření nutná pro řádnou a efektivní realizaci politiky soudržnosti, politiky rozvoje venkova a rybářské politiky,

e) aktualizace Dohody o partnerství a informace o změnách programů Evropských strukturálních a investičních fondů spojených se změnami platného rozdělení finančních prostředků mezi programy.

(10) Rozdělení finančních prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti mezi operačními programy a návrhy případných změn platného rozdělení finančních prostředků schvaluje vláda na návrh Ministerstva po předchozím projednání s Radou.

(11) V oblasti podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti je poskytovatelem dotace nebo návratné finanční výpomoci z Evropských strukturálních a investičních fondů podle zvláštních právních předpisů17) řídicí orgán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie15), nebo jiný řídicím orgánem písemně pověřený subjekt.

(12) Poskytovatelé dotace podle odstavce 11 jsou povinni poskytnout Ministerstvu na jeho výzvu podklady potřebné pro naplňování cílů Dohody o partnerství.

(13) V oblasti podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti řídicí orgán vydává řídicí akty, kterými stanovuje postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, kontrolou, monitorováním a vyhodnocením operačního programu. Tyto řídicí akty jsou pro zprostředkující subjekt13) závazné.

(14) Města Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Pardubice, Olomouc a hlavní město Praha zpracovávají a naplňují udržitelné městské strategie18). Za tímto účelem mohou uzavírat s dalšími obcemi veřejnoprávní smlouvy19). Správním orgánem pro řešení sporů z těchto smluv je Ministerstvo.

(15) Řídicí orgán15) s výjimkou řídicího orgánu Operačního Programu Praha - pól růstu pověří města uvedená v odstavci 14 funkcí zprostředkujícího subjektu. Funkci zprostředkujícího subjektu vykonávají města uvedená v odstavci 14 v přenesené působnosti. Věcná působnost při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu je vázána vždy na udržitelnou městskou strategii18), za jejíž provádění je každé z pověřených měst uvedených v odstavci 14 odpovědné, a zahrnuje výběr operací. O výběru operací vydává pro účely řízení o poskytnutí dotace závazné stanovisko.

(16) K pověření měst podle odstavce 15 dochází uzavřením veřejnoprávní smlouvy20), která upraví také vztahy mezi řídicím orgánem a městem pověřeným výkonem funkce zprostředkujícího subjektu včetně způsobu financování. K souhlasu s uzavřením každé z těchto smluv a k řešení sporů z nich vzniklých je příslušný ministr stojící v čele ministerstva pověřeného řízením operačního programu, které je stranou této smlouvy.

(17) Město je povinno nahradit státu škodu způsobenou při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu podle odstavce 15. Při vymáhání této škody se postupuje podle občanského soudního řádu.

(18) Dokument podle odstavce 6 písm. c) se považuje za doručený okamžikem, kdy se do monitorovacího systému přihlásí žadatel nebo jím pověřená osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění v rámci monitorovacího systému přístup k dokumentu.

(19) Nepřihlásí-li se do monitorovacího systému žadatel nebo jím pověřená osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument vložen do monitorovacího systému, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení.

§ 18

Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy

(1) Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby vedení monitorovacího systému využívá ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2) Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby vedení monitorovacího systému využívá z informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,

c) datum narození,

d) pohlaví,

e) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil,

f) rodné číslo,

g) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(3) Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby vedení monitorovacího systému využívá z informačního systému cizinců údaje v rozsahu

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení

b) datum narození,

c) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se narodil na území České republiky, místo a okres narození,

d) rodné číslo,

e) pohlaví,

f) státní občanství, popřípadě státní příslušnost,

g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky.

(4) Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby vedení monitorovacího systému využívá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně přístupných údajů údaje v rozsahu

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční

osoby a

b) adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby.

(5) Ministerstvo práce a sociálních věcí pro potřeby vedení evidence podpořených osob v informačním systému Evropského sociálního fondu podle § 17f využívá ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) čísla a druhy elektronicky čitelných identifikačních dokladů.

(6) Z údajů podle odstavců 1 až 5 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel nebo v základním registru osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

ČÁST PÁTÁ

EVROPSKÉ SESKUPENÍ PRO ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCI

§ 18a

(1) Tato část upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie o evropském seskupení pro územní spolupráci7) (dále jen „nařízení o evropském seskupení“) postup při schvalování účasti v seskupení, při zřízení a registraci seskupení se sídlem na území České republiky a další související vztahy.

(2) Seskupení s účastí člena s omezenou odpovědností jsou povinna mít po celou dobu své činnosti odpovídající pojištění či jiné zajištění podle čl. 12 nařízení o evropském seskupení.

(3) Název seskupení se sídlem na území České republiky musí obsahovat označení

„Evropské seskupení pro územní spolupráci“ nebo zkratku „ESÚS“.

(4) Pokud je odpovědnost alespoň jednoho člena seskupení z členského státu omezena v důsledku vnitrostátního práva, podle něhož je zřízen, mohou ostatní členové v úmluvě rovněž omezit svou odpovědnost.

§ 18b

Schvalování účasti člena v seskupení

(1) Případný budoucí člen seskupení, je-li právnickou osobou zřízenou nebo založenou podle právních předpisů České republiky, podává žádost o schválení své účasti v seskupení se sídlem na území České republiky nebo na území jiného členského státu Evropské unie Ministerstvu. K žádosti je nutno přiložit podklady ke schvalovacímu řízení v souladu s ustanovením čl. 4 odst. 2 písm. b) nařízení o evropském seskupení.

(2) Ministerstvo žádost o schválení účasti v seskupení zamítne, shledá-li důvody uvedené v čl. 4 odst. 3 nařízení o evropském seskupení.

(3) Při schvalování účasti v seskupení si Ministerstvo vyžádá podle zvláštního právního předpisu10) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Člen seskupení, jemuž byla Ministerstvem schválena účast v seskupení se sídlem na území České republiky, ale seskupení nebylo dosud registrováno, nebo člen seskupení, jemuž byla schválena účast v seskupení se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie, je povinen Ministerstvu písemně oznámit plánovanou změnu úmluvy nebo změnu stanov podle čl. 4 odst. 6 nařízení o evropském seskupení a požádat o schválení změny úmluvy, s výjimkou změny úmluvy, která spočívá v přistoupení nového člena, na něž se vztahuje čl. 4 odst. 6a písm. a) nařízení o evropském seskupení.

§ 18c

Registrace seskupení

(1) Seskupení se sídlem v České republice je právnickou osobou a vzniká dnem zápisu do registru seskupení (dále jen „registr“) vedeného Ministerstvem.

(2) Návrh na zápis do registru (dále jen „registrace“) je oprávněna podat Ministerstvu osoba pověřená budoucími členy seskupení. Součástí žádosti jsou i úředně ověřené kopie schválené úmluvy a stanov podle čl. 8 a 9 nařízení o evropském seskupení, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a adrese místa pobytu ředitele seskupení, adrese pro doručování nebo elektronické adrese7a) pro doručování a dokumenty obsahující souhlasy států udělené všem případným budoucím členům seskupení zřízeným podle právních předpisů země jejich sídla.

(3) Ministerstvo registraci odmítne, pokud

a) neschválilo postupem upraveným v § 18b účast v seskupení členovi, který byl zřízen nebo založen podle právních předpisů České republiky,

b) žadatel nepředloží doklady o pojištění či zajištění podle § 18a odst. 2.

(4) Ustanovení § 18b odst. 3 se použije obdobně i při registraci seskupení.

(5) Ministerstvo do registru zapíše

a) název a sídlo seskupení,

b) dobu, na kterou se seskupení zakládá,

c) účel založení a úkoly seskupení,

d) seznam členů podle úmluvy,

e) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa pobytu ředitele seskupení a

f) adresu pro doručování nebo elektronickou adresu pro doručování.

(6) Ministerstvo zaregistruje stanovy přijaté seskupením podle čl. 9 odst. 1 nařízení

o evropském seskupení. Skutečnosti zapisované do registru a úplné znění úmluvy a stanov Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Seskupení se sídlem v České republice je povinno písemně oznámit Ministerstvu plánovanou změnu úmluvy nebo stanov podle čl. 4 odst. 6 nařízení o evropském seskupení před jejím přijetím orgány seskupení a požádat o schválení změny úmluvy, s výjimkou takové změny úmluvy, která spočívá v přistoupení nového člena, na něž se vztahuje čl. 4 odst. 6a písm. a) nařízení o evropském seskupení. Ministerstvo žádost o schválení změny úmluvy zamítne, shledá-li důvody uvedené v čl. 4 odst. 3 nařízení o evropském seskupení. V opačném případě oznámí seskupení, že změnu úmluvy může přijmout.

(8) Změnu zapisovaných skutečností podle odstavce 5 nebo skutečností uvedených ve stanovách a úmluvě oznámí seskupení Ministerstvu do 7 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala, a Ministerstvo ji zaregistruje. Seskupení zašle Ministerstvu jako součást oznámení podle věty první také upravené úplné znění úmluvy a stanov a Ministerstvo je zveřejní způsobem podle odstavce 6.

§ 18d

Zrušení a zánik seskupení

(1) Zjistí-li Ministerstvo, že činnost seskupení naplňuje skutečnosti uvedené v čl. 14 nařízení o evropském seskupení, neprodleně na to seskupení upozorní a vyzve je, aby od takové činnosti upustilo. Jestliže seskupení v této činnosti pokračuje, Ministerstvo je zruší a seskupení vstoupí do likvidace. Seskupení může být zrušeno také podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.

(2) Seskupení zaniká dnem výmazu z registru, který Ministerstvo provede na návrh likvidátora po skončení likvidace.

§ 18e

Účast státu a územních samosprávných celků v seskupení

(1) Česká republika se může stát členem seskupení jen s předchozím souhlasem vlády České republiky. Návrh na udělení souhlasu předkládá vládě její člen, jehož působnost věcně souvisí s konkrétním cílem a úkoly seskupení určenými úmluvou.

(2) Pro účast územních samosprávných celků v seskupení se nepoužijí ustanovení jiných právních předpisů7b) upravující spolupráci s územními samosprávnými celky jiných států.

§ 18f

Účetnictví a účetní závěrka

(1) Seskupení je účetní jednotkou a vede účetnictví podle zvláštního právního předpisu7c).

(2) Seskupení zajistí ověření účetní závěrky auditorem7d).

§ 18g

Výroční zpráva

(1) Seskupení vypracuje za každý kalendářní rok své činnosti výroční zprávu a předá ji Ministerstvu nejpozději do 15. července následujícího roku. Ministerstvo zveřejní výroční zprávu způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Výroční zpráva obsahuje

a) přehled činností vykonávaných v kalendářním roce s upřesněním jejich vztahu k cílům a úkolům seskupení uvedeným v úmluvě,

b) účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených,

c) změny ve složení orgánů seskupení, ke kterým došlo v průběhu roku, a

d) výrok auditora k účetní závěrce.

(3) Neobdrží-li Ministerstvo od seskupení výroční zprávu ve lhůtě podle odstavce 1, vyzve seskupení, aby tak učinilo v dodatečně stanovené lhůtě. Po jejím marném uplynutí Ministerstvo postupuje podle čl. 13 nařízení o evropském seskupení. Obdobně postupuje Ministerstvo v případě, opravňují-li ho k tomu informace o činnosti seskupení uvedené ve výroční zprávě.

§ 18h

Kontrola nakládání s veřejnými finančními peněžními prostředky

Pro stanovení působnosti orgánu kontrolujícího řízení veřejných finančních peněžních prostředků u seskupení podle čl. 6 odst. 1 nařízení o evropském seskupení se použije zákon o finanční kontrole7e).

ČÁST ŠESTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 19

(1) Kontrola využití rozpočtových prostředků a evidence návratných finančních výpomocí v souladu s vládou schválenými státními programy regionálního rozvoje se provádí podle zvláštního právního předpisu.8)

(2) Poskytování podpor podle tohoto zákona musí být v souladu se zákonem o veřejné podpoře.9)

(3) Podpory podle tohoto zákona nesmí být poskytnuty v rozporu s politikou územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentací.

§ 20

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

6) Sdělení Českého statistického úřadu č. 228/2004 Sb., o aktualizaci Klasifikace územních

statistických jednotek (CZ-NUTS).

6a) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999.

6b) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

6c) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

6d) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.

6e) Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.

6f) § 2 odst. 1, § 124 a 206 zákoníku práce.

6g) Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006

o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013.

7a) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.

7b) § 55 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb.

§ 28 zákona č. 129/2000 Sb., ve znění zákona č. 231/2002 Sb.

§ 27 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 145/2001 Sb.

7c) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

7d) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech).

7e) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.

8) Například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), zákon č. 250/2000 Sb., zákon č. 552/1991 Sb.,

o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.

10) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

11) § 12 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

13) Čl. 123 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne

17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.

14) Čl. 23 odst. 2 a 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne

17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro

regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce.

15) Čl. 123 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013.

16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013.

17) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

18) Čl. 7 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006.

19) § 46 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

20) § 159 až 170 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Platné znění dotčeného ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

§ 1

(1) Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie38) a upravuje rozsah a způsob vedení účetnictví, požadavky na jeho průkaznost, rozsah a způsob zveřejňování informací z účetnictví a podmínky předávání účetních záznamů pro potřeby státu.

(2) Tento zákon se vztahuje na účetní jednotky, kterými jsou

a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky,

b) zahraniční právnické osoby a zahraniční jednotky, které jsou podle právního řádu, podle kterého jsou založeny nebo zřízeny, účetní jednotkou nebo jsou povinny vést účetnictví, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů,

c) organizační složky státu,

d) fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku,

e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku.

f) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,

g) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou společníky sdruženými ve společnosti, pokud alespoň jeden ze společníků sdružených v této společnosti je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h) až l),

h) ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis,

i) svěřenské fondy podle občanského zákoníku,

j) fondy obhospodařované penzijní společností podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,

k) investiční fondy bez právní osobnosti podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, nebo

l) ty, kterým povinnost sestavení účetní závěrky stanoví zvláštní právní předpis nebo které jsou účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu.

Ustanovení písmen d) až h) se použijí i pro zahraniční fyzické osoby. Tento zákon se vztahuje také na osoby odpovědné za vedení účetnictví podle § 4a.

(3) Tento zákon dále stanoví podmínky zjišťování účetních záznamů pro potřeby státu. Zjišťováním účetních záznamů pro potřeby státu se rozumí soubor činností, které směřují ke shromažďování účetních záznamů od vybraných účetních jednotek a účetních jednotek,

o kterých tak stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpis, v centrálním systému účetních informací státu a k sestavení účetních výkazů za Českou republiku. Vybranými účetními jednotkami jsou organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny.

(4) Zjišťování účetních záznamů pro potřeby státu, včetně sestavování účetních výkazů za Českou republiku, provádí Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“), které též spravuje centrální systém účetních informací státu, zajišťuje jeho využívání v rámci monitorovacích, zjišťovacích a kontrolních činností orgánů veřejné správy podle zvláštního zákona a zajišťuje metodickou podporu vybraným účetním jednotkám v rámci zjišťování účetních záznamů pro potřeby státu.

Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

§ 19

Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozeny

...

f) příjem České národní banky, příjem Garančního systému finančního trhu a příjem fondu ve správě Garančního systému finančního trhu podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,

...

u) příjmy regionální rady regionu soudržnosti stanovené zvláštním právním předpisem124),

u) příjem České národní banky,

...

124) Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.

§ 19b

Osvobození bezúplatných příjmů

(1) Od daně z příjmů právnických osob se osvobozuje bezúplatný

a) příjem z nabytí dědictví nebo odkazu,

b) příjem, pokud k němu došlo na základě rozhodnutí pozemkového úřadu o pozemkových úpravách, v podobě

1. nabytí vlastnického práva k pozemku,

2. zřízení věcného břemene,

c) příjem z nabytí vlastnického práva k pozemku nebo podílu na pozemku podle zákona upravujícího majetek České republiky a její vystupování v právních vztazích, je-li organizační složka státu povinna je bezúplatně převést bytovému družstvu vzniklému před 1. lednem 1992 nebo jeho právnímu nástupci,

d) příjem v podobě majetkového prospěchu, pokud v úhrnu příjmy z tohoto majetkového prospěchu od téže osoby nepřesáhnou ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, částku 100 000 Kč u

1. vydlužitele při bezúročné zápůjčce,

2. vypůjčitele při výpůjčce a

3. výprosníka při výprose,

e) příjem z nabytí majetku zdravotními pojišťovnami pro fondy veřejného zdravotního

pojištění,

f) příjem vlastníka jednotky v podobě úhrady nákladů na správu domu a pozemku

1. vlastníkem jiné jednotky v tomtéž domě nebo

2. osobou, která se stane vlastníkem vznikající jednotky v tomtéž domě.

(2) Od daně z příjmů právnických osob se osvobozuje bezúplatný příjem

a) obmyšleného z majetku, který

1. byl do svěřenského fondu vyčleněn pořízením pro případ smrti nebo

2. zvýšil majetek svěřenského fondu pořízením pro případ smrti,

b) poplatníka, který je

1. veřejně prospěšným poplatníkem se sídlem na území České republiky, pokud je nebo bude

využit pro účely vymezené v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 nebo jeho kapitálové dovybavení,

2. veřejně prospěšným poplatníkem se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, je-li jeho právní forma, předmět činnosti a způsob využití předmětu bezúplatného nabytí obdobný právní formě, předmětu činnosti a způsobu využití těch poplatníků, jejichž příjmy jsou osvobozeny podle bodu 1,

3. územním samosprávným celkem nebo jím zřízenou příspěvkovou organizací, dobrovolným svazkem obcí, veřejnou výzkumnou institucí, institucí nebo veřejnou vysokou školou nebo Regionální radou regionu soudržnosti, mají-li sídlo na území České republiky,

4. právnickou osobou se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, je-li jeho právní forma a předmět činnosti obdobný právní formě a předmětu činnosti poplatníka uvedeného v bodě 3,

c) plynoucí do veřejné sbírky, na humanitární nebo charitativní účel,

d) přijatý z veřejné sbírky,

e) členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

(3) Osvobození bezúplatných příjmů podle odstavce 2 písm. b) až d) se nepoužije, pokud ho veřejně prospěšný poplatník neuplatní. Rozhodnutí veřejně prospěšného poplatníka

o uplatnění nebo neuplatnění osvobození bezúplatných příjmů nelze zpětně měnit.

Platné znění dotčeného ustanovení zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

§ 35

(1) Zastupitelstvo rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti. Ve věcech přenesené působnosti zastupitelstvo rozhoduje, jen stanoví-li tak zákon.

(2) Zastupitelstvu je vyhrazeno

a) předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně,

b) předkládat návrhy Ústavnímu soudu na zrušení právních předpisů15) má-li za to, že jsou

v rozporu se zákonem,

c) vydávat obecně závazné vyhlášky kraje,

d) koordinovat rozvoj územního obvodu, schvalovat strategie rozvoje územního obvodu kraje podle zvláštních zákonů, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění,

e) schvalovat koncepce rozvoje cestovního ruchu na území kraje, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění,

f) volit zástupce kraje do regionálních rad regionů soudržnosti,

g) f) stanovit rozsah základní dopravní obslužnosti pro území kraje,

h) g) rozhodovat o spolupráci kraje s jinými kraji a o mezinárodní spolupráci,

i) h) schvalovat rozpočet kraje, schvalovat závěrečný účet kraje a schvalovat účetní závěrku kraje sestavenou k rozvahovému dni,

j) i) zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky kraje; k tomu schvalovat jejich zřizovací listiny,

k) j) rozhodovat o založení a rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy, rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách,

l) k) delegovat zástupce kraje, s výjimkou § 59 odst. 1 písm. j), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má kraj majetkovou účast,

m) l) navrhovat zástupce kraje do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má kraj majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání; to neplatí, rozhoduje-li rada ve věcech jediného společníka obchodní společnosti podle § 59 odst. 1 písm. j),

n) m) volit a odvolávat hejtmana, náměstka (náměstky) hejtmana a další členy rady z řad svých členů a odvolávat je z funkce,

o) n) stanovit funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni a od kterého dne,

p) o) zřizovat a zrušovat výbory, volit a odvolávat jejich předsedy a členy,

q) p) stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva za měsíc,

r) q) stanovit paušální částku náhrady výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce podle

§ 46 odst. 3, rozhodovat o mimořádných odměnách podle § 51, o plněních pro členy zastupitelstva podle § 55 a o poskytnutí náhrady za nevyčerpanou dovolenou uvolněným členům zastupitelstva podle § 56a odst. 6,

s) r) vyslovovat souhlas se vznikem pracovněprávního vztahu mezi krajem a členem

zastupitelstva,

t) s) stanovit pravidla pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva (§ 56),

u) t) rozhodovat o peněžitých plněních spojených s výkonem funkce členů výborů, komisí a zvláštních orgánů fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva,

v) u) udělovat ceny kraje,

w) v) rozhodovat o vyhlášení krajského referenda,

x) w) plnit další úkoly stanovené zákonem.

(3) Zastupitelstvo rozhoduje o zrušení usnesení rady, jsou-li mu předložena k rozhodnutí podle § 62.

Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

§ 3

Pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) dotací peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel,

b) návratnou finanční výpomocí prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, bezúročně právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel, které je povinen jejich příjemce vrátit do státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu,

c) jinými peněžními prostředky státu peněžní prostředky státních finančních aktiv, příspěvkových organizací, státních fondů a fondů organizačních složek státu,

d) finančním vypořádáním dotace nebo návratné finanční výpomoci, přehled o čerpání a použití prostředků a vrácení nepoužitých prostředků,

e) neoprávněným použitím peněžních prostředků státního rozpočtu, jiných peněžních prostředků státu, prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního fondu, jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty, porušení účelu nebo podmínek, za kterých byly prostředky zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým opatřením a v rozporu se stanoveným účelem nebo podmínkami vydány; dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity,

f) zadržením peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu porušení povinnosti vrácení prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu ve stanoveném termínu,

g) správci kapitol státního rozpočtu (dále jen „správci kapitol“) ústřední orgány státní správy a další organizační složky státu, stanoví-li zvláštní zákon, že tyto organizační složky státu mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy pro rozpočtové účely,

h) peněžními prostředky státní pokladny souhrn peněžních prostředků na

1. příjmových a výdajových účtech státního rozpočtu,

2. účtech státních finančních aktiv,

3. účtech ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu, s výjimkou účtů, které ministerstvo za tímto účelem zřizuje v bankách a pobočkách zahraničních bank4) (dále jen „banka“) nebo v bankách v zahraničí,

4. účtech finančních a celních úřadů, na kterých jsou spravovány daňové příjmy, které jsou následně určeny rozpočtům územních samosprávných celků3), státním fondům, Národnímu fondu, rezervním fondům organizačních složek státu, do státních finančních aktiv a na účtech určených ke správě peněžních prostředků z vybraných cel určených k odvodům do vlastních zdrojů Evropské unie3a) a daňových účtech Českého báňského úřadu,

5. účtech rezervních fondů organizačních složek státu a účtech fondů kulturních a sociálních potřeb organizačních složek státu,

6. účtech cizích prostředků, účtech, u kterých z povahy příjmů a výdajů dané právním předpisem vyplývá, že nejsou součástí příjmů nebo výdajů státního rozpočtu, zvláštním účtu Ministerstva spravedlnosti podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí, samostatných běžných účtech závodního stravování, účtech sdružených prostředků (§ 72),

7. účtech příspěvkových organizací,

8. účtech státních fondů a Národního fondu,

9. zvláštních účtech ministerstva podle zákona, kterým se ruší Fond národního majetku České

republiky,

10. účtech státní organizace Správa železniční dopravní cesty,

11. účtech územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu, státních fondů, Národního fondu a dalších prostředků, které si na ně územní samosprávné celky nebo dobrovolné svazky obcí převedou nebo je na ně přijmou; tyto účty územních samosprávných celků jsou určeny též k příjmu výnosů daní nebo podílu na nich, převáděných těmto příjemcům podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní, pokud územní samosprávný celek tuto možnost nevyloučí písemným oznámením ministerstvu a správci daně,

12. účtech Regionálních rad regionů soudržnosti určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu a Národního fondu a dalších prostředků, které si na ně Regionální rady regionů soudržnosti převedou nebo je na ně přijmou,

13. 12. účtech veřejných výzkumných institucí určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu a Národního fondu a dalších prostředků, které si na ně veřejné výzkumné instituce převedou nebo je na ně přijmou,

14. 13. účtech veřejných vysokých škol určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu a dalších prostředků, které si na ně veřejné vysoké školy převedou nebo je na ně přijmou,

15. 14. účtech Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, včetně zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění47), účtech resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven a svazů zdravotních pojišťoven; to se netýká účtů vytvořených pro příjmy a výdaje ze zdaňovaných činností51),

16. 15. účtech dalších právnických osob vedených se souhlasem ministerstva u České národní

banky,

i) financujícími položkami peněžní operace spojené s řízením státního dluhu s výjimkou peněžních operací na účtech řízení likvidity státní pokladny; jsou jimi zejména výnosy z prodeje státních dluhopisů, úvěry přijaté k překonání pokladního schodku státního rozpočtu, krátkodobé i dlouhodobé přijaté úvěry, změna stavu na bankovních účtech, které nejsou vkladovými účty, umořování jistiny státního dluhu, a za účelem řízení likvidity nákup a prodej cenných papírů nebo vklady, které nejsou vázány na určitou lhůtu,

j) programem nebo projektem spolufinancovaným z rozpočtu Evropské unie soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení stanovených cílů Evropské unie, a to prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů uvedených v článku 175 nařízení Evropského

parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám4a),

k) peněžními prostředky státního rozpočtu i peněžní prostředky přijaté organizační složkou státu ze zahraničí a vydané prostřednictvím státního rozpočtu,

l) realizací státní záruky zaplacení zaručené částky státem za dlužníka, jehož ručitelem stát byl, věřiteli dlužníka na základě ručitelské smlouvy, kterou stát s věřitelem ve prospěch dlužníka uzavřel, ručitelského prohlášení nebo záruční listiny, které stát věřiteli ve prospěch dlužníka vystavil, nebo zákona, který státu ručitelskou povinnost ukládá,

m) výdaji na vládní úvěry platby vývozcům na základě smluv o částečné úhradě vyváženého zboží a služeb, které s nimi uzavřela Česká republika, a smluv České republiky o vládních úvěrech s cizími státy; vývozcem se pro účely tohoto ustanovení rozumí fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem4d) a uskutečňuje vývoz do států, s nimiž má Česká republika smlouvy o vládních úvěrech; smlouvou o vládním úvěru se pro účely tohoto ustanovení rozumí smlouva České republiky s cizím státem, podle níž je tento stát povinen jí finanční prostředky, které na částečné úhrady vydala, splácet,

n) výdaji na provozní potřeby výdaje organizační složky státu kromě výdajů na dotační investiční akce podle písmene p) a výdajové investiční akce podle písmene r),

o) rozpočtovým systémem informační systém veřejné správy spravovaný ministerstvem, v němž se

1. soustřeďují údaje potřebné pro sestavení státního rozpočtu, střednědobého výhledu za oblast státního rozpočtu a rozpočtového provizoria, pro hodnocení plnění státního rozpočtu a pro hospodaření v rozpočtovém provizoriu,

2. sestavuje státní rozpočet, střednědobý výhled za oblast státního rozpočtu a rozpočtové

provizorium,

3. mění údaje na základě změny zákona o státním rozpočtu,

4. provádějí rozpočtová opatření,

5. stanoví výše finančních prostředků, které je možno vynaložit na úhradu závazků (dále jen

„rezervace“),

6. vedou rozpočty organizačních složek státu a chronologické evidence rozpočtových opatření,

7. zpracovávají údaje předané Českou národní bankou o provedených operacích za státní rozpočet,

8. zobrazuje plnění státního rozpočtu dle rozpočtové skladby a vznik, evidence a snižování

nároků z nespotřebovaných výdajů,

p) dotační investiční akcí soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení stanovených cílů realizovaný prostřednictvím výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku podle vymezení v právních předpisech upravujících účetnictví, případně souvisejících výdajů poskytovaných jako dotace nebo návratné finanční výpomoci,

q) dotační neinvestiční akcí soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení stanovených cílů realizovaný výhradně prostřednictvím dotací nebo návratných finančních výpomocí jiných než podle písmene p),

r) výdajovou investiční akcí soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti

k dosažení stanovených cílů realizovaný prostřednictvím výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku podle vymezení v právních předpisech upravujících účetnictví, se kterým hospodaří organizační složka státu, případně souvisejících výdajů.

§ 7

Výdaje státního rozpočtu

(1) Ze státního rozpočtu se hradí

a) výdaje na činnost organizačních složek státu a výdaje na činnost příspěvkových organizací v jejich působnosti, kterými jsou příspěvky na provoz, dotace na financování programů a akcí (§ 12 a 13), dotace na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů, a dotace na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, finančního mechanismu Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce (dále jen „finanční mechanismus“),

b) výdaje na dávky důchodového pojištění, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory, ostatní sociální dávky, výdaje na podporu v nezaměstnanosti, podporu při rekvalifikaci a na aktivní politiku zaměstnanosti,

c) dotace a návratné finanční výpomoci územním samosprávným celkům na jinou než podnikatelskou činnost,

d) dotace a návratné finanční výpomoci právnickým a fyzickým osobám na podnikatelskou činnost,7)

e) dotace spolkům8) a příspěvky politickým stranám,9)

f) dotace právnickým osobám, které jsou založeny nebo zřízeny k poskytování zdravotních, kulturních, vzdělávacích a sociálních služeb a k poskytování sociálně-právní ochrany dětí,10) a fyzickým osobám, které takové služby nebo sociálně-právní ochranu dětí poskytují, a to výhradně na tyto účely,

g) dotace státním fondům a návratné finanční výpomoci,

h) dotace fyzickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost a zabývají se chovem včel, drží plemeníky za účelem zajištění přirozené plemenitby hospodářských zvířat11) nebo jsou vlastníky nebo nájemci lesa,

i) dotace nadacím, nadačním fondům, ústavům a obecně prospěšným společnostem,

j) dotace dobrovolným svazkům obcí,

k) dotace a návratné finanční výpomoci Regionálním radám regionů soudržnosti11a),

l) k) peněžité vklady státu do akciových společností,11b)

m) l) nákup cenných papírů,

n) m) peněžní dary poskytnuté do zahraničí,

o) n) vklady, příspěvky a dotace mezinárodním organizacím,

p) o) výdaje na realizaci státních záruk,

r) p) výdaje související s plněním závazků k Evropským společenstvím,

s) q) příspěvky fyzickým osobám podle zvláštního zákona,

t) r) výdaje související s dluhovou službou,

u) s) další výdaje stanovené zvláštním zákonem,

v) t) výdaje na vládní úvěry,

w) u) dotace fyzickým a právnickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost, na výstavbu, opravy, modernizace a rekonstrukce bytového fondu a na výstavbu technické infrastruktury,

x) v) dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu a. s.,

y) w) dotace a návratné finanční výpomoci evropským seskupením pro územní spolupráci11a),

z) x) výdaj podle přímo použitelných předpisů Evropské unie do finančního nástroje48) nebo

fondu fondů49) v souladu s uzavřenou dohodou o financování50).

(2) Výdaje podle odstavce 1 písm. l) až n) k) až m) mohou být uskutečněny pouze

s předchozím souhlasem vlády.

(3) Ze státního rozpočtu se poskytují Národnímu fondu prostředky určené jako zálohy na úhradu realizovaných kursových rozdílů vzniklých na bankovních účtech Národního fondu. Záloha je čerpána v případě, že kursové ztráty převyšují kursové zisky za běžný rozpočtový rok. V případě, že kursové zisky převyšují kursové ztráty za běžný rozpočtový rok, tento rozdíl zvyšuje výši poskytnuté zálohy. Ke konci běžného rozpočtového roku se tyto prostředky vyúčtovávají. Zůstatek zálohy po vyúčtování se do státního rozpočtu nepřevádí a použije se v následujících letech.

(4) Ze státního rozpočtu se převádějí do Národního fondu prostředky ve výši výdajů, které byly z Národního fondu vynaloženy na projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, o kterých správce kapitoly dodatečně rozhodl, že budou financovány pouze ze státního rozpočtu; na základě tohoto rozhodnutí správce kapitoly nelze zvýšit rozpočet výdajů příslušné kapitoly.

(5) Dotaci nebo návratnou finanční výpomoc podle odstavce 1písm. d), e), f), h), i) a w) lze

poskytovat pouze

a) daňovému rezidentu České republiky podle zákona upravujícího daně z příjmů,

b) daňovému rezidentu členského státu Evropské unie jiného než Česká republika,

c) daňovému rezidentu státu nebo jurisdikce, která není státem,

1. se kterými má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je součástí právního řádu a je prováděna,

2. se kterými má mezinárodní smlouvu upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je součástí právního řádu a je prováděna,

3. které jsou smluvní stranou mnohostranné mezinárodní smlouvy obsahující ustanovení upravující výměnu daňových informací v oblasti daní z příjmů, která je v tomto státě nebo jurisdikci prováděna a která je součástí právního řádu a je prováděna,

4. ve vztahu k nimž je účinný zákon upravující zamezení dvojímu zdanění.

§ 8

Vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu

(1) Návrh zákona o státním rozpočtu vypracovává ministerstvo v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky, dobrovolnými svazky obcí, Regionálními radami regionů soudržnosti a státními fondy.

(2) Celkové výdaje státního rozpočtu v návrhu zákona o státním rozpočtu ministerstvo stanoví na základě částky výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů schválené vládou podle zákona upravujícího pravidla rozpočtové odpovědnosti, která je v něm uvedena jako částka na rok bezprostředně následující po běžném roce (dále jen „další rok“); ministerstvo tuto částku upraví o

a) změnu prognózovaných celkových příjmů včetně příjmů prostředků z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů na příslušný rok upravených o vliv hospodářského cyklu a

o vliv jednorázových a přechodných operací,

b) vliv významného zhoršení ekonomického vývoje, pokud ministerstvo předpovídá v daném čtvrtletí meziroční pokles hrubého domácího produktu očištěného o cenové vlivy o nejméně 3

%,

c) vliv zhoršování bezpečnostní situace státu spojené s vyhlášením mimořádných opatření vládou ke zvýšení jeho obranyschopnosti,

d) vliv odstraňování následků živelních pohrom,

e) 0,3 % této částky, jestliže je to třeba k tomu, aby byly vzaty v úvahu vlivy, s kterými se při stanovení této částky nepočítalo,

a takto určenou částku rozdělí na nekonsolidované celkové výdaje státního rozpočtu a celkové výdaje jednotlivých státních fondů a uvede nekonsolidované výdaje státního rozpočtu v návrhu zákona o státním rozpočtu jako celkové výdaje tohoto rozpočtu; jakékoliv odchýlení od rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí schválené vládou musí být řádně odůvodněno.

(3) Ministerstvo řídí práce na vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu. Správci kapitol, státní fondy, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady

regionů soudržnosti a jiné právnické a fyzické osoby, které požadují prostředky ze státního rozpočtu nebo poskytnutí státní záruky, jsou povinni předložit ministerstvu údaje potřebné pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu v termínu, rozsahu a struktuře, které stanoví ministerstvo vyhláškou. To se netýká kapitol Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář Veřejného ochránce práv a Úřad Národní rozpočtové rady. Obce a dobrovolné svazky obcí předkládají údaje prostřednictvím krajů, které tyto údaje předkládají ministerstvu s tím, že dobrovolné svazky obcí tak činí prostřednictvím kraje, kde mají své sídlo. Hlavní město Praha předkládá údaje přímo ministerstvu. Podklady pro sestavení návrhu výdajů státního rozpočtu na financování dotačních investičních akcí předkládají obce a dobrovolné svazky obcí vždy přímo příslušnému správci kapitoly. Činnost krajů podle věty čtvrté je přenesenou působností.

(4) Návrh celkových příjmů a celkových výdajů kapitol Poslanecká sněmovna, Senát, Kancelář prezidenta republiky, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář veřejného ochránce práv a Úřad Národní rozpočtové rady předloží správci těchto kapitol rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny, který o návrzích rozhodne do 20. června běžného roku.

(5) Pokud nedojde k rozhodnutí podle odstavce 4 ve stanoveném termínu a návrh předložený správcem kapitoly nepřekročí celkové výdaje této kapitoly podle posledního schváleného zákona o státním rozpočtu, považuje se návrh předložený správcem kapitoly za schválený. Pokud návrh předložený správcem kapitoly překročí celkové výdaje této kapitoly podle věty první, podléhají tyto vyšší výdaje schválení ministerstvem.

(6) Na základě návrhů schválených podle odstavce 4, nebo určených podle odstavce 5, vypracují správci kapitol uvedených v odstavci 4 návrhy rozpočtů svých kapitol v rozpočtovém systému.

(7) Dojde-li v období od rozhodnutí rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny podle odstavce 4 do předložení návrhu zákona o státním rozpočtu na rok následující do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky z důvodu navýšení platů nebo z důvodu předpokládaného přijetí prostředků z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů ke změnám v návrhu rozpočtu kapitol uvedených v odstavci 4, může být návrh rozpočtu těchto kapitol změněn po dohodě jejich správců s ministerstvem.

(8) Návrh zákona o státním rozpočtu předkládá ministerstvo ke schválení vládě. Vláda návrh zákona o státním rozpočtu předkládá Poslanecké sněmovně ve lhůtě podle zvláštního zákona.11d)

§ 14

(1) Na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

(2) Dotaci nebo návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu může poskytnout ústřední orgán státní správy, Úřad práce České republiky, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky, Technologická agentura České republiky nebo organizační složka státu, kterou určí zvláštní zákon (dále jen „poskytovatel“).

(3) Žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci nelze podat ústně do protokolu. Žádost o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc je možno na základě rozhodnutí správce kapitoly evidovat v informačním systému upraveném v § 12 odst. 5. Žádost o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc obsahuje

a) údaje podle odstavce 4 písm. a) a b),

b) požadovanou částku,

c) účel, na který chce žadatel o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc (dále jen „žadatel

o dotaci“) žádané prostředky použít,

d) lhůtu, v níž má být tohoto účelu dosaženo,

e) je-li žadatel o dotaci právnickou osobou, informaci o identifikaci

1. osob jednajících jeho jménem s uvedením, zda jednají jako jeho statutární orgán nebo jednají na základě udělené plné moci,

2. osob s podílem v této právnické osobě,

3. osob, v nichž má podíl, a o výši tohoto podílu,

f) další podklady nutné pro rozhodnutí poskytovatele a

g) identifikace výzvy, na jejímž základě je žádost podávána.

(4) Vyhoví-li poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí, které obsahuje

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a adresu trvalého pobytu, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci fyzickou osobou a je- li tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikační číslo; název, adresu sídla a identifikační číslo osoby, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci právnickou osobou,

b) název a adresu poskytovatele,

c) poskytovanou částku,

d) účel, na který je poskytovaná částka určena,

e) lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo,

f) u návratné finanční výpomoci lhůty pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků a částky jednotlivých splátek,

g) případné další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace nebo návratné finanční výpomoci splnit,

h) u dotací a návratných finančních výpomocí, jejichž součástí jsou peněžní prostředky podle

§ 44 odst. 2 písm. b), d), f) nebo h), částku těchto prostředků (§ 44 odst. 6) a jejich označení

v souladu s § 44 odst. 4,

i) ostatní povinnosti, které příjemce v souvislosti s poskytnutím dotace nebo návratné finanční výpomoci plní a jejichž nedodržení není neoprávněným použitím podle § 3 písm. e).

(5) V rozhodnutí o poskytnutí dotace může poskytovatel stanovit, že nesplnění některých podmínek podle odstavce 4 písm. g) nebo porušení povinnosti stanovené právním předpisem bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka dotace. Při stanovení nižšího odvodu uvede poskytovatel procentní rozmezí nebo pevný procentní podíl vztahující se buď k celkové částce dotace, nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň, nebo stanoví pevnou částku odvodu; přitom přihlédne k závažnosti porušení rozpočtové kázně a jeho vlivu na dodržení účelu dotace.

(6) Poskytovatel může v rozhodnutí o dotaci stanovit výdaje nebo náklady, které budou vyúčtovány jako paušální15b), jejichž výše nemusí být prokazována. Paušální výdaje nebo náklady se stanoví

a) procentem ze skutečně vynaložených a prokázaných, poskytovatelem stanovených výdajů nebo nákladů dotační investiční akce nebo dotační neinvestiční akce nebo

b) na základě poskytovatelem stanovených jednotkových nákladů nebo

c) jako pevná částka pokrývající veškeré výdaje či náklady dotační investiční akce nebo dotační neinvestiční akce nebo jejich část.

(7) V případě poskytnutí dotace do rozpočtu kraje nebo Regionální rady regionu soudržnosti, kdy kraj nebo Regionální rada regionu soudržnosti má povinnost takto získané prostředky poskytnout právnické nebo fyzické osobě, lze kraj nebo Regionální radu regionu soudržnosti v rozhodnutí o poskytnutí dotace zavázat, že vrátí ve stanovené lhůtě do státního rozpočtu a v případě finančních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. d) a f) do Národního fondu finanční prostředky, které příslušná právnická nebo fyzická osoba vrátila do rozpočtu kraje nebo Regionální rady regionu soudržnosti jako odvod za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu, anebo finanční prostředky, které příslušná právnická nebo fyzická osoba vrátila kraji nebo Regionální radě regionu soudržnosti jako nepoužité.

(8) Odstavec 5 a přiměřeně odstavce 6 a 7 se použijí též pro poskytování dotací

z Národního fondu.

(9) Příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci je povinen ji s poskytovatelem vypořádat v rámci finančního vypořádání (§ 75). Věta první se nevztahuje na dotaci, která byla příjemci poskytnuta ve výši výdajů, případně nákladů, které příjemce uhradil z vlastních zdrojů před jejím poskytnutím.

(10) Při poskytování návratné finanční výpomoci je poskytovatel povinen vést evidenci podle zvláštního právního předpisu16) o pohledávkách vznikajících z jejího poskytnutí a rozpočtovat a evidovat její splátky.

(11) Fyzická nebo právnická osoba, která zaplatila za pořízení věcí nebo služeb, obstarání výkonů, provedení prací nebo za nabytí práv peněžními prostředky z dotace a uplatnila nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, do kterého zahrnula i částku, na jejíž odpočet měla právo z důvodu tohoto pořízení, nesmí tuto částku zahrnout do finančního vypořádání dotace. Jestliže ji do něj zahrnula a nárok na odpočet uplatnila až poté, je povinna

do jednoho měsíce od uplatnění nároku odvést částku odpočtu na příjmový účet

poskytovatele.

HLAVA IV

HODNOCENÍ PLNĚNÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU, ROZPOČTŮ STÁTNÍCH FONDŮ, ROZPOČTŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ, DOBROVOLNÝCH SVAZKŮ OBCÍ A REGIONÁLNÍCH RAD REGIONŮ SOUDRŽNOSTI A DOBROVOLNÝCH SVAZKŮ OBCÍ A ÚČELOVOST PROSTŘEDKŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU

§ 20

Hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a Regionálních rad regionů soudržnosti a dobrovolných svazků obcí

(1) Za plnění státního rozpočtu odpovídá vláda Poslanecké sněmovně. Vláda předkládá Poslanecké sněmovně po skončení pololetí zprávu, v níž hodnotí vývoj ekonomiky a plnění státního rozpočtu; zpráva obsahuje rovněž hodnocení plnění rozpočtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí, Regionálních rad regionů soudržnosti a vývoje státních finančních aktiv, stavu státních záruk, vývoje státního dluhu, jejich podrobnou analýzu, výhled plnění do konce roku a v případě odchýlení od schváleného státního rozpočtu informaci o krocích k zajištění stability rozpočtového hospodaření.

(2) Ministerstvo dále průběžně hodnotí pokladní plnění státního rozpočtu a podává

o něm po uplynutí prvního a třetího kalendářního čtvrtletí informaci vládě tak, aby ji vláda předložila do konce měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.

(3) Zprávu podle odstavce 1 poté, kdy ji Poslanecká sněmovna vezme na vědomí, a informaci podle odstavce 2 poté, co ji vezme na vědomí rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny, ministerstvo uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.

(4) Správci kapitol, organizační složky státu, příspěvkové organizace, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, státní fondy a ostatní příjemci prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu jsou povinni předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu. Povinnost předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu se vztahuje i na právnické a fyzické osoby, za které byla poskytnuta státní záruka k zajištění splátek úvěrů. Územní samosprávné celky, státní fondy, fondy a dobrovolné svazky obcí a Regionální rady regionů soudržnosti jsou povinny předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení svých rozpočtů. Obce a dobrovolné svazky obcí předkládají údaje prostřednictvím krajů s tím, že dobrovolné svazky obcí tak činí prostřednictvím kraje, kde mají své sídlo. Kraje, a hlavní město Praha a Regionální rady regionů soudržnosti předkládají údaje ministerstvu. Údaje týkající se financování programů předkládají obce a dobrovolné svazky obcí přímo příslušnému správci kapitoly. Činnost krajů podle věty čtvrté je přenesenou působností.

(5) Nesplnění povinnosti předložit údaje je důvodem, aby další poskytování rozpočtových prostředků bylo pozastaveno, a to až do splnění uvedené povinnosti. Odpovědnost podle zvláštního předpisu tím není dotčena.16)

(6) Způsob, termíny předkládání údajů a jejich rozsah stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 29

Státní závěrečný účet

(1) Státní závěrečný účet obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku.

(2) Součástí státního závěrečného účtu jsou závěrečné účty kapitol zpracovávané a předkládané Poslanecké sněmovně samostatně jejich správci.

(3) Přílohu státního závěrečného účtu tvoří souhrnné údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí, Regionálních rad regionů soudržnosti, informace o hlavních výsledcích hospodaření státních fondů, přehled o státních finančních aktivech a pasivech, přehled o státních zárukách a přehled o stavech fondů organizačních složek státu.

(4) Státní závěrečný účet po projednání v Poslanecké sněmovně uveřejní ministerstvo spolu se stanoviskem Poslanecké sněmovny v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.

§ 30

Návrh státního závěrečného účtu

(1) Návrh státního závěrečného účtu vypracovává ministerstvo v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky, dobrovolnými svazky obcí, Regionálními radami regionů soudržnosti a státními fondy a předkládá jej vládě. Současně předkládá návrh na použití přebytku rozpočtového hospodaření nebo na úhradu jeho schodku.

(2) Správci kapitol, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti a státní fondy jsou povinni předložit ministerstvu údaje potřebné pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu. Obce a dobrovolné svazky obcí předkládají údaje prostřednictvím krajů s tím, že dobrovolné svazky obcí tak činí prostřednictvím kraje, kde mají své sídlo. Kraje, hlavní město Praha a Regionální rady regionů soudržnosti a hlavní město Praha předkládají údaje ministerstvu. Údaje týkající se financování dotačních investičních akcí předkládají obce a dobrovolné svazky obcí vždy přímo příslušnému správci kapitoly. Strukturu, termíny a rozsah předkládaných údajů potřebných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu stanoví ministerstvo vyhláškou. Činnost krajů podle věty druhé je přenesenou působností.

(3) Ministerstvo řídí práce na vypracování návrhů státního závěrečného účtu a závěrečných účtů kapitol, územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí,

Regionálních rad regionů soudržnosti a státních fondů.

(4) Správci kapitol sestavují o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku návrh závěrečného účtu své kapitoly v rozsahu a termínech, které stanoví ministerstvo vyhláškou ve shodném členění, v jakém byl sestaven státní rozpočet. Správce kapitoly jej projednává v příslušných výborech Poslanecké sněmovny před projednáváním návrhu státního závěrečného účtu Poslaneckou sněmovnou. Po tomto projednání jej uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.

(5) Návrh státního závěrečného účtu podává vláda Poslanecké sněmovně nejpozději do

30. dubna roku následujícího po hodnoceném rozpočtovém roce.

(6) Je-li schodek státního rozpočtu odlišný od schodku stanoveného v zákoně o státním rozpočtu, rozhodne o úhradě schodku na návrh vlády Poslanecká sněmovna. Přebytek státního rozpočtu se použije na snížení státního dluhu.

§ 33

Správa peněžních prostředků státní pokladny

(1) Peněžní prostředky státní pokladny jsou odděleně vedeny na účtech uvedených v § 3 písm. h) (dále jen „účty podřízené státní pokladně“).

(2) Souhrnné účty státní pokladny a účty podřízené státní pokladně vede Česká národní banka v korunách českých a v jednotné evropské měně, případně v dalších měnách dohodnutých ve smlouvě podle odstavce 4. K účtům poskytuje Česká národní banka platební služby41). Účty podřízené státní pokladně jsou podřízeny jednotlivým souhrnným účtům státní pokladny, pokud jsou souhrnné účty zřízeny, a to podle jednotlivých měn, ve kterých jsou účty podřízené státní pokladně vedeny.

(3) Celkový součet peněžních prostředků na účtech podřízených jednotlivým souhrnným účtům státní pokladny nesmí být záporný.

(4) Obsah a rozsah činností týkajících se vedení souhrnných účtů státní pokladny, včetně podmínek úročení zůstatků na těchto účtech, určuje smlouva mezi ministerstvem a Českou národní bankou.

(5) Zůstatky účtů podřízených státní pokladně jsou součástí vládní finanční statistiky a jejich evidenci zajišťuje ministerstvo.

(6) Majitelé účtů podle § 3 písm. h) jsou povinni poskytovat ministerstvu informace pro průběžné sledování vývoje peněžních prostředků na těchto účtech a pro kontrolu jejich použití, a dále jsou povinni udělit České národní bance souhlas s poskytováním informací o stavu a pohybech peněžních prostředků na těchto účtech ministerstvu.

(7) Úroky ze souhrnného účtu jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za bankovní služby u účtů podle § 3 písm. h) bodů 1 až 10 a 15 14 jsou výdajem státního rozpočtu.

(8) Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 11 až 14 a 16 13 a 15 mohou převést peněžní

prostředky na nich vedené na účty, které nejsou podřízeny státní pokladně. Peněžní prostředky státní pokladny vedené na účtech podle § 3 písm. h) bodů 1 až 10 a 15 14 nesmějí být vedeny mimo účty podřízené státní pokladně. Ministerstvo může kontrolovat dodržování této povinnosti.

(9) Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 11 až 14 a 16 13 a 15 obdrží od ministerstva namísto úroku peněžní plnění tento úrok nahrazující; v tomto případě Česká národní banka neověřuje rezervaci postupem podle § 34 odst. 5. Výši peněžního plnění nahrazujícího úrok stanoví ministerstvo oznámením na svých internetových stránkách.

(10) Platební režim výdajů zpravodajských služeb České republiky2a) se řídí zvláštním režimem dohodnutým s ministerstvem.

(11) Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 11 až 14 a 16 13 a 15 se mohou za účelem zvýšení efektivity řízení likvidity státní pokladny s ministerstvem dohodnout, že peněžní prostředky ponechají uloženy na účtu podřízeném státní pokladně v dohodnuté výši a na předem stanovenou dobu. Součástí této dohody je též sjednání výše peněžního plnění nahrazujícího úrok poskytovaného majitelům účtů ministerstvem podle odstavce 9.

§ 44

(1) Porušením rozpočtové kázně je

a) neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a jiných peněžních prostředků státu,

b) neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv jejich příjemcem,

c) neprovedení odvodu příspěvkovou organizací podle § 53 odst. 6,

d) neuložení odvodu zřizovatelem podle § 54 odst. 3,

e) neprovedení odvodu stanoveného zřizovatelem příspěvkové organizaci podle § 54 odst. 3,

f) porušení ustanovení § 45 odst. 2 organizační složkou státu,

g) neprovedení odvodu podle § 45 odst. 10 a § 52 odst. 4,

h) nepřevedení prostředků, které byly soustředěny na účtu cizích prostředků v rámci finančního vypořádání, na účet státního rozpočtu v termínech stanovených pro finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem vyhláškou vydanou podle § 75 tohoto zákona,

i) nevrácení prostředků podle § 14 odst. 7 v termínu stanoveném v rozhodnutí o poskytnutí dotace poskytovatelem do státního rozpočtu nebo Národního fondu,

j) porušení povinnosti stanovené právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, které přímo souvisí s účelem, na který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta a ke kterému došlo před přijetím

peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv a které trvá v okamžiku přijetí prostředků na účet příjemce; prvním dnem porušení rozpočtové kázně je den jejich přijetí příjemcem; penále za porušení rozpočtové kázně se počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce na základě platebního výměru odvod uhradit,

k) nepřevedení prostředků, které byly soustředěny na účtu kraje v rámci finančního vypořádání, na účet cizích prostředků příslušného správce kapitoly nebo na účet státního rozpočtu v termínech stanovených pro finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem vyhláškou vydanou podle § 75.,

l) neuhrazení peněžních prostředků, které byly za příjemce dotace uhrazeny ze státního rozpočtu na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie; za den, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, se považuje den, kdy byly peněžní prostředky odepsány z účtu státního rozpočtu.

(2) Pro účely postihu za neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a poskytnutých ze státního rozpočtu a nakládání s odvody za toto neoprávněné použití se peněžní prostředky státního rozpočtu a poskytnuté ze státního rozpočtu člení na

a) prostředky státního rozpočtu kryté prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků krytých z Národního fondu,

b) prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků krytých z Národního fondu,

c) prostředky státního rozpočtu kryté prostředky z Národního fondu,

d) prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté prostředky z Národního fondu,

e) prostředky státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z Národního fondu,

f) prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z Národního fondu,

g) prostředky státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu,

h) prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu,

i) prostředky uhrazené ze státního rozpočtu za příjemce dotace na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie,

i) j) ostatní prostředky státního rozpočtu,

j) k) ostatní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu.

(3) Peněžními prostředky

a) podle odstavce 2 písm. a), c), e) a g) se rozumějí peněžní prostředky státního rozpočtu označené za takové organizační složkou státu, která je ve svém rozpočtu výdajů rozpočtuje,

b) podle odstavce 2 písm. b), d), f) a h) se rozumějí peněžní prostředky vydané organizační složkou státu, která je za takové označí,

c) podle odstavce 2 písm. i)j) se rozumějí peněžní prostředky státního rozpočtu jiné než podle odstavce 2 písm. a), c), e) a g),

d) podle odstavce 2 písm. j)k) se rozumějí peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu jiné než podle odstavce 2 písm. b), d), f) a h).

(4) Organizační složka státu označí za peněžní prostředky

a) podle odstavce 2 písm. a) peněžní prostředky rozpočtované v jejím rozpočtu výdajů ve výši, v níž obdržela na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu, nebo ve výši, již jí oznámil správce kapitoly,

b) podle odstavce 2 písm. b) peněžní prostředky podle písmene a), které poskytla,

c) podle odstavce 2 písm. c) peněžní prostředky rozpočtované v jejím rozpočtu výdajů ve výši, v níž obdržela na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z Národního fondu, nebo ve výši, již jí oznámil správce kapitoly,

d) podle odstavce 2 písm. d) peněžní prostředky podle písmene c), které poskytla,

e) podle odstavce 2 písm. e) peněžní prostředky ve výši, v níž má obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z Národního fondu, nebo ve výši, již jí oznámil správce kapitoly,

f) podle odstavce 2 písm. f) peněžní prostředky podle písmene e), které poskytla,

g) podle odstavce 2 písm. g) peněžní prostředky ve výši, v níž má obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu, nebo ve výši, kterou jí oznámil správce kapitoly,

h) podle odstavce 2 písm. h) peněžní prostředky označené podle písmene g), které poskytla.

(5) Správce kapitoly oznámí organizační složce státu, že část peněžních prostředků rozpočtovaných v jejím rozpočtu výdajů jsou peněžní prostředky

a) podle odstavce 2 písm. a), a výši této části, jestliže obdržel na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu,

b) podle odstavce 2 písm. c), a výši této části, jestliže obdržel na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z Národního fondu,

c) podle odstavce 2 písm. e), a výši této části, jestliže má obdržet na svůj příjmový účet

státního rozpočtu peněžní prostředky z Národního fondu,

d) podle odstavce 2 písm. g), a výši této části, jestliže má obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu.

(6) Organizační složka státu, která poskytuje dotaci nebo návratnou finanční výpomoc podle § 14 na výdaje, které mají být zcela nebo zčásti financovány peněžními prostředky podle odstavce 2 písm. b), d), f) nebo h), uvede v rozhodnutí na základě předpisů Evropských společenství, kolik tyto peněžní prostředky činí [§ 14 odst. 4 písm. h)].

§ 44a

(1) Organizační složka státu, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do

a) státního rozpočtu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň

1. podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky státního rozpočtu podle § 44 odst. 2 písm. i)j),

2. podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky svých mimorozpočtových fondů,

3. podle § 44 odst. 1 písm. d), f), g) a h),

b) státního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státního fondu,23) mimo prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie,

c) státních finančních aktiv, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky státních finančních aktiv, nebo jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státních finančních aktiv,

d) Národního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. c) nebo e) nebo prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie,

e) svého rezervního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky státního rozpočtu podle § 44 odst. 2 písm. a) nebo g).

(2) Příspěvková organizace, která porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a), c) nebo e), je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu.

(3) Fyzická osoba nebo právnická osoba jiná než stát, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za

porušení rozpočtové kázně do

a) státního rozpočtu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. j)písm. k) nebo jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. i) nebo j), j) nebo k),

b) státního fondu, jestliže není státním fondem a porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté z tohoto státního fondu, mimo prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie,

c) státních finančních aktiv, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státních finančních aktiv,

d) Národního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté z Národního fondu, nebo tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. d) nebo f) nebo prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie nebo jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. i) nebo j),

e) rezervního fondu organizační složky státu, která jí poskytla dotaci nebo návratnou finanční výpomoc, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b) nebo h).

(4) Odvod za porušení rozpočtové kázně činí

a) v případě neoprávněného použití prostředků dotace pevnou částku podle § 14 odst. 5, nebo, pokud v rozhodnutí o ní bylo uvedeno jedno nebo více procentních rozmezí nebo pevný procentní podíl pro stanovení nižšího odvodu za porušení rozpočtové kázně podle § 14 odst. 5, finančním úřadem stanovenou částku vycházející z procentního rozmezí nebo pevného procentního podílu uvedeného v rozhodnutí, a to pro každý jednotlivý případ; při stanovení částky odvodu vezme finanční úřad v úvahu závažnost porušení povinnosti, jeho vliv na dodržení účelu dotace a hospodárnost uložené sankce; v případě neoprávněného použití prostředků přesunutých podle § 24a nebo § 26 odst. 2 postupuje finanční úřad obdobně,

b) v případě podle § 44 odst. 1 písm. l) částku, která odpovídá výši peněžních prostředků, které byly uhrazeny ze státního rozpočtu za příjemce dotace na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie,

b)c) v ostatních případech částku, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň.

(5) V případě vícenásobného porušení povinností uvedených v právních předpisech a porušení podmínek stanovených v rozhodnutí pro poskytnutí dotace při zadávání veřejných zakázek bude uložen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši nejvyššího odvodu stanoveného podle § 14 odst. 5, nestanoví-li výslovně poskytovatel dotace nebo organizační složka státu v souladu s § 24a a § 26 odst. 2 jinak.

(6) Odvod za porušení rozpočtové kázně se neuloží, jestliže jeho výše v souhrnu za všechna porušení ve vztahu k jedné poskytnuté dotaci nebo celkovým použitým prostředkům nepřesahuje 1 000 Kč.

(7) Do plnění povinnosti provést odvod za porušení rozpočtové kázně, kterým je neoprávněné použití nebo zadržení prostředků návratné finanční výpomoci, se započítávají i splátky této výpomoci uskutečněné ode dne porušení rozpočtové kázně.

(8) Při neoprávněném použití prostředků dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž součástí byly prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d), f) nebo h) nebo při zadržení takové návratné finanční výpomoci se odvod za porušení rozpočtové kázně rozdělí na odvod pro státní rozpočet a odvod pro rezervní fond organizační složky státu, která dotaci nebo návratnou finanční výpomoc poskytla, nebo pro Národní fond ve stejném poměru, v jakém tato dotace nebo návratná finanční výpomoc byla z těchto prostředků složena [§ 14 odst. 4 písm. h) a § 44 odst. 6]. Obdržel-li porušitel rozpočtové kázně na stejný účel více dotací nebo návratných finančních výpomocí, počítá se tento poměr z celkové částky, a to ke dni neoprávněného použití.

(9) Odvod za porušení rozpočtové kázně nemůže být vyšší než celková částka dotace, která byla vyplacena ke dni porušení rozpočtové kázně; ustanovení § 44 odst. 1 písm. j) není tímto dotčeno.

(10) Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je porušitel rozpočtové kázně povinen zaplatit penále ve výši 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny nebo u návratných finančních výpomocí vráceny. Příjemce penále je stejný jako příjemce odvodu s výjimkou případů, kdy příjemcem odvodu je Národní fond. V těchto případech je příjemcem penále státní rozpočet [§ 6 odst. 1 písm. n)]. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 500 Kč, se nevyměří.

(11) Správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále vykonávají finanční úřady podle daňového řádu24a). Porušitel rozpočtové kázně má při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně postavení daňového subjektu. Finanční úřad poskytuje na vyžádání informace získané při správě odvodů správnímu orgánu, který rozhodl o poskytnutí prostředků ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního fondu, a orgánu oprávněnému ke kontrole těchto poskytnutých prostředků, jakož i ke kontrole použití prostředků státního rozpočtu nebo jiných peněžních prostředků státu, jde-li o informace týkající se správy odvodu za porušení rozpočtové kázně; to platí i pro příslušný orgán Evropské unie a správní orgán, který se podílí na správě těchto prostředků poskytnutých ze zahraničí. Penále, které vzniklo v důsledku porušení rozpočtové kázně před vyměřením, je splatné do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru. Odvod a penále lze vyměřit do 10 let od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně.

(12) Generální finanční ředitelství může z důvodů hodných zvláštního zřetele zcela nebo zčásti prominout odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním, s výjimkou odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) a b) nebo odvodu peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. i).

(13) O prominutí nebo částečné prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále může Generální finanční ředitelství požádat fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která se porušení rozpočtové kázně dopustila, a to prostřednictvím finančního úřadu, který tento odvod nebo penále uložil. Žádost o prominutí nebo částečné prominutí lze podat nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým byl odvod nebo penále, o jehož prominutí je žádáno, vyměřen. Lhůta 1 roku neběží ode dne

a) podání návrhu na povolení obnovy řízení podle daňového řádu nebo ode dne zahájení obnoveného řízení do dne pravomocného zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení nebo pravomocného skončení obnoveného řízení,

b) zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení tohoto řízení,

c) zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti.

Platné znění dotčených částí zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

§ 1

Předmět úpravy a působnost zákona

(1) Tento zákon upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávných celků,1) jimiž jsou obce2) a kraje,3) a stanoví pravidla hospodaření s finančními prostředky územních samosprávných celků. Upravuje také zřizování nebo zakládání právnických osob územních samosprávných celků.

(2) Ustanoveními tohoto zákona se řídí také hospodaření dobrovolných svazků obcí2) (dále jen „svazek obcí“), pokud tento zákon nestanoví jinak, a zřizování příspěvkových organizací v oblasti školství svazkem obcí.

(3) Ustanovení tohoto zákona, která se vztahují na rozpočty a finanční hospodaření obcí, platí ve statutárních městech2) a v hlavním městě Praze rovněž pro jejich městské části nebo obvody. Obsah rozpočtu městských částí nebo obvodů, včetně struktury jejich příjmů a výdajů, stanoví město ve své pravomoci.

(4) Ustanoveními části druhé a třetí tohoto zákona se řídí také hospodaření Regionálních rad regionů soudržnosti2a) s výjimkou ustanovení § 7 až 10.

§ 10

Výdaje rozpočtu kraje

(1) Z rozpočtu kraje se hradí zejména

a) závazky vyplývající pro kraj z plnění povinností uložených zvláštními právními předpisy,

b) výdaje na činnost orgánů kraje v jeho samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj,

c) výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je kraj pověřen zvláštními právními předpisy,

d) závazky vyplývající pro kraj z uzavřených smluvních vztahů v jeho hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupil,

e) dotace do rozpočtů obcí v kraji,

f) závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými územními celky nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost,

g) úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů,

h) výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich

vlastníkům,

i) výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro kraj,

j) jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti kraje, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely,.

k) dotace Regionální radě regionu soudržnosti.

(2) Vedle výdajů podle odstavce 1 hradí kraj ze svého rozpočtu i splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných finančních výpomocí a splátky jistiny vlastních dluhopisů jejich vlastníkům.

§ 11a

Zveřejnění střednědobého výhledu rozpočtu a rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti

(1) Regionální rada regionu soudržnosti zveřejní návrh střednědobého výhledu rozpočtu na svých internetových stránkách a na úřední desce nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání na zasedání výboru Regionální rady regionu soudržnosti. Na internetových stránkách se zveřejňuje úplné znění návrhu. Na úřední desce může být návrh zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích v jednotlivých letech a o dlouhodobých závazcích a pohledávkách. Regionální rada regionu soudržnosti současně oznámí na úřední desce, kde je návrh střednědobého výhledu rozpočtu zveřejněn a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Zveřejnění musí trvat až do schválení střednědobého výhledu rozpočtu. Připomínky k návrhu střednědobého výhledu rozpočtu mohou občané kraje, jehož územím je vymezen region soudržnosti, uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění.

(2) Regionální rada regionu soudržnosti zveřejní střednědobý výhled rozpočtu na svých internetových stránkách do 30 dnů ode dne jeho schválení a současně oznámí na úřední desce, kde je zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněn až do zveřejnění nového střednědobého výhledu rozpočtu.

(3) Regionální rada regionu soudržnosti zveřejní návrh rozpočtu na svých internetových stránkách a na úřední desce nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání na zasedání výboru Regionální rady regionu soudržnosti. Na internetových stránkách se zveřejňuje úplné znění návrhu. Na úřední desce může být návrh zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby. Regionální rada regionu soudržnosti současně oznámí na úřední desce, kde je návrh rozpočtu zveřejněn a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Zveřejnění musí trvat až do schválení rozpočtu. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané kraje, jehož územím je vymezen region soudržnosti, uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění.

(4) Regionální rada regionu soudržnosti zveřejní rozpočet na svých internetových stránkách do 30 dnů ode dne jeho schválení a současně oznámí na úřední desce, kde je zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zpřístupněn až do schválení rozpočtu na následující rozpočtový rok.

§ 17a

Zveřejnění závěrečného účtu Regionální rady regionu soudržnosti

(1) Regionální rada regionu soudržnosti zveřejní návrh závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření21) na svých internetových stránkách a na úřední desce nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání na zasedání výboru Regionální rady regionu soudržnosti. Na internetových stránkách se zveřejňuje úplné znění návrhu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Na úřední desce může být návrh zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o plnění příjmů a výdajů rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby a závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Zveřejnění musí trvat do schválení závěrečného účtu. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané kraje, jehož územím je vymezen region soudržnosti, uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění.

(2) Regionální rada regionu soudržnosti zveřejní závěrečný účet včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření na svých internetových stránkách do 30 dnů ode dne jeho schválení a současně oznámí na úřední desce, kde je zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněn až do zveřejnění závěrečného účtu za následující rozpočtový rok.

§ 22

Porušení rozpočtové kázně

(1) Porušením rozpočtové kázně je každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých jako dotace nebo návratná finanční výpomoc z rozpočtu poskytovatele.

(2) Neoprávněným použitím peněžních prostředků podle odstavce 1 je jejich použití, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, veřejnoprávní smlouvou nebo při poskytnutí peněžních prostředků podle zvláštního právního předpisu22). Dnem porušení rozpočtové kázně je den, kdy byly poskytnuté peněžní prostředky neoprávněně použity nebo den jejich připsání na účet příjemce u dotací poskytovaných zpětně. Za neoprávněné použití peněžních prostředků podle odstavce 1 se považuje také

a) porušení povinnosti, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, stanovené právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, veřejnoprávní smlouvou nebo při poskytnutí peněžních prostředků podle zvláštního právního předpisu22), ke kterému došlo po připsání peněžních prostředků na účet příjemce,

b) porušení povinnosti stanovené v písmeni a), ke kterému došlo před připsáním peněžních

prostředků na účet příjemce a které ke dni připsání trvá; den připsání peněžních prostředků na účet příjemce se považuje za den porušení rozpočtové kázně,

c) neprokáže-li příjemce peněžních prostředků, jak byly tyto prostředky použity.

(3) Zadržením peněžních prostředků podle odstavce 1 je porušení povinnosti vrácení poskytnutých prostředků ve stanoveném termínu; dnem porušení rozpočtové kázně je v tomto případě den následující po dni, v němž marně uplynul termín stanovený pro vrácení poskytnutých prostředků.

(4) Fyzická nebo právnická osoba, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést odvod za porušení rozpočtové kázně do rozpočtu, z něhož jí byly peněžní prostředky poskytnuty.

(5) Při neoprávněném použití peněžních prostředků podle odstavce 2 věty první nebo podle odstavce 2 písm. c) anebo při zadržení peněžních prostředků podle odstavce 3 odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků. Odvody za porušení rozpočtové kázně při použití téže dotace nebo návratné finanční výpomoci se sčítají, s výjimkou odvodů za porušení rozpočtové kázně porušením pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Za porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek se uloží odvod ve výši nejzávažnějšího porušení těchto pravidel u stejné zakázky, nestanoví-li veřejnoprávní smlouva o poskytnutí peněžních prostředků jinak. Při neoprávněném použití peněžních prostředků podle odstavce 2 písm. a) nebo b) odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši poskytnutých prostředků, ledaže se podle veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí peněžních prostředků za porušení méně závažné povinnosti uloží podle § 10a odst. 6 odvod nižší. Při porušení několika méně závažných povinností se odvody za porušení rozpočtové kázně sčítají, nestanoví-li veřejnoprávní smlouva jinak. Odvody za porušení rozpočtové kázně lze uložit pouze do výše peněžních prostředků poskytnutých ke dni porušení rozpočtové kázně. Při stanovení výše odvodu přihlédne orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Při podezření na porušení rozpočtové kázně může poskytovatel peněžních prostředků pozastavit jejich poskytnutí, a to až do výše předpokládaného odvodu. Pokud orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 uloží odvod za porušení rozpočtové kázně, v rozhodnutí uvede, že z uloženého odvodu bude odvedena pouze částka ve výši rozdílu mezi uloženým odvodem a peněžními prostředky neposkytnutými z důvodu podezření na porušení rozpočtové kázně. Pokud orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 odvod neuloží, poskytovatel peněžních prostředků poskytne pozastavené peněžní prostředky příjemci.

(6) Poskytovatel písemně vyzve příjemce dotace k provedení opatření k nápravě10a) v jím stanovené lhůtě, domnívá-li se na základě kontrolního zjištění10a), že příjemce dotace porušil méně závažnou podmínku podle § 10a odst. 6, za níž byla dotace poskytnuta a u níž poskytovatel stanovil, že její nesplnění bude postiženo nižším odvodem, než kolik činí celková částka dotace a jejíž povaha umožňuje nápravu v náhradní lhůtě. V rozsahu, v jakém příjemce dotace provedl opatření k nápravě, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně. Poskytovatel písemně vyzve příjemce dotace k vrácení dotace nebo její části ve stanovené lhůtě, zjistí-li na základě kontroly, že příjemce dotace porušil povinnost stanovenou právním předpisem, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, nedodržel účel dotace nebo podmínku, za které byla dotace poskytnuta, u níž nelze vyzvat k provedení opatření k nápravě. V rozsahu, v jakém příjemce dotace vrátil dotaci nebo její část, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně. Výzva k provedení opatření k nápravě a výzva k

vrácení dotace nebo její části není pro příjemce dotace závazná. Poskytovatel vhodným způsobem bez zbytečného odkladu informuje o vydání výzvy k provedení opatření k nápravě, o vydání výzvy k vrácení dotace a o tom, zda příjemce dotace výzvě vyhověl, orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 k rozhodnutí o uložení odvodu.

(7) Odvod za porušení rozpočtové kázně se neuloží, pokud jeho celková výše za všechna porušení rozpočtové kázně při použití téže dotace nebo návratné finanční výpomoci nepřesáhne 1 000 Kč.

(8) Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je ten, kdo rozpočtovou kázeň porušil, povinen zaplatit penále ve výši 0,4 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, připsání peněžních prostředků na účet poskytovatele. Pokud poskytovatel rozhodl podle odstavce 5 věty sedmé, penále se počítá z částky, kterou je příjemce povinen odvést. Penále za porušení rozpočtové kázně podle odstavce 2 písm. b) se počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce odvod na základě platebního výměru uhradit. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 1 000 Kč, se neuloží.

(9) O uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 8 za porušení rozpočtové kázně rozhoduje v samostatné působnosti

a) u obce obecní úřad,

b) u městské části hlavního města Prahy úřad městské části,

c) u hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy,

d) u kraje krajský úřad.

(10) Rozhodnutí podle odstavce 9 písm. a) přezkoumává v přenesené působnosti krajský úřad podle zvláštního právního předpisu13), rozhodnutí podle odstavce 9 písm. b) přezkoumává v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy podle zvláštního právního předpisu14). Rozhodnutí podle odstavce 9 písm. c) a d) přezkoumává Ministerstvo financí. Správní orgán v řízení o odvolání přezkoumává rozhodnutí podle odstavce 9 z hlediska souladu s právními předpisy; rozhodnutí může pouze zrušit a řízení zastavit, nebo zrušit a věc vrátit k novému projednání úřadu, který rozhodnutí vydal, nebo odvolání zamítnout a rozhodnutí potvrdit.

(11) O uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 8 za porušení rozpočtové kázně

rozhoduje

a) u svazku obcí orgán určený k tomu stanovami, jinak orgán, který jedná jménem svazku obcí navenek,

b) u Regionální rady regionu soudržnosti úřad Regionální rady regionu soudržnosti.

b) v případě peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti finanční úřad.

(12) Odvolacím orgánem proti rozhodnutí podle odstavce 11 písm. a) je krajský úřad v přenesené působnosti, příslušný podle sídla svazku obcí. Odvolacím orgánem proti rozhodnutí podle odstavce 11 písm. b) je Ministerstvo financí.

(13) Odvod a penále podle odstavců 4 až 8 lze uložit do 10 let počítaných od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně.

(14) Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále podle odstavců 4 až 8 může z důvodů hodných zvláštního zřetele povolit orgán, který o poskytnutí peněžních prostředků rozhodl, na základě písemné žádosti toho, kdo porušil rozpočtovou kázeň;

o prominutí nebo částečném prominutí rozhoduje poskytovatel stejným postupem, jakým rozhodl o poskytnutí peněžních prostředků25). Žádost o prominutí nebo částečné prominutí lze podat nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým byl odvod nebo penále, o jehož prominutí je žádáno, vyměřen. Lhůta 1 roku neběží ode dne

a) podání návrhu na obnovu řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení obnoveného řízení nebo do dne pravomocného zamítnutí návrhu na obnovu řízení,

b) zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení tohoto řízení,

c) zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti.

(14) Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále může z důvodů hodných zvláštního zřetele povolit na základě písemné žádosti toho, kdo porušil rozpočtovou kázeň, v případě odvodu a penále uloženého

a) podle odstavce 9 a odstavce 11 písm. a) orgán, který o poskytnutí peněžních prostředků rozhodl; o prominutí nebo částečném prominutí rozhoduje poskytovatel stejným postupem, jakým rozhodl o poskytnutí peněžních prostředků25),

b) podle odstavce 11 písm. b) Generální finanční ředitelství; žádost o prominutí nebo částečné prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále se podává prostřednictvím finančního úřadu, který tento odvod nebo penále uložil.

(15) Žádost o prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále lze podat nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým byl odvod nebo penále, o jehož prominutí je žádáno, vyměřen. Lhůta 1 roku neběží ode dne

a) podání návrhu na povolení obnovy řízení podle daňového řádu nebo ode dne zahájení obnoveného řízení do dne pravomocného zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení nebo pravomocného skončení obnoveného řízení,

b) zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení tohoto řízení,

c) zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti.

(15)(16) Při správě odvodů a penále podle odstavců 9 a 11 se postupuje podle daňového řádu. Porušitel rozpočtové kázně má při správě odvodů za porušení rozpočtové

kázně postavení daňového subjektu.

(16)(17) Územní samosprávný celek poskytuje na vyžádání informace získané při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně orgánu oprávněnému ke kontrole těchto poskytnutých prostředků.

(18) Orgán Finanční správy České republiky poskytuje na vyžádání informace získané při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně správnímu orgánu, který rozhodl o poskytnutí prostředků z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti.

§ 22a

Přestupky

(1) Územní samosprávný celek, svazek obcí, městská část hlavního města Prahy nebo Regionální rada regionu soudržnosti nebo městská část hlavního města Prahy se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 2 odst. 1 nezpracuje střednědobý výhled rozpočtu,

b) v rozporu s § 10c odst. 1 nezveřejní program,

c) v rozporu s § 10d odst. 1 a 2 nezveřejní veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci včetně dodatků,

d) v rozporu s § 13 odst. 1 a 2 nehospodaří podle pravidel rozpočtového provizoria,

e) neprovede změny schváleného rozpočtu podle § 16 odst. 2 a 4,

f) zpracuje rozpočet v rozporu s § 12 odst. 1,

g) v rozporu s § 14 neprovede rozpis schváleného rozpočtu,

h) v rozporu s § 15 odst. 1 nevykonává kontrolu svého hospodaření, nebo

i) v rozporu s § 17 odst. 4 nezajistí přezkoumání svého hospodaření za uplynulý kalendářní

rok.

(2) Územní samosprávný celek nebo městská část hlavního města Prahy se dopustí přestupku tím, že v rozporu s

a) § 3 odst. 3 nezveřejní návrh střednědobého výhledu rozpočtu,

b) § 3 odst. 4 nezveřejní střednědobý výhled rozpočtu,

c) § 11 odst. 2 zpracuje a schválí rozpočet,

d) § 11 odst. 3 nezveřejní návrh rozpočtu,

e) § 11 odst. 4 nezveřejní rozpočet, rozpočtové opatření, nebo pravidla rozpočtového

provizoria,

f) § 13 odst. 6 nezveřejní pravidla rozpočtového provizoria,

g) § 16 odst. 5 nezveřejní rozpočtové opatření,

h) § 17 odst. 6 nezveřejní návrh závěrečného účtu, nebo

i) § 17 odst. 8 nezveřejní závěrečný účet.

(3) Regionální rada regionu soudržnosti se dopustí přestupku tím, že v rozporu s

a) § 11 odst. 2 zpracuje a schválí rozpočet,

b) § 11a odst. 1 nezveřejní návrh střednědobého výhledu rozpočtu,

c) § 11a odst. 2 nezveřejní střednědobý výhled rozpočtu,

d) § 11a odst. 3 nezveřejní návrh rozpočtu,

e) § 11a odst. 4 nezveřejní rozpočet, rozpočtové opatření, nebo pravidla rozpočtového

provizoria,

f) § 17a odst. 1 nezveřejní návrh závěrečného účtu, nebo

g) § 17a odst. 1 nezveřejní závěrečný účet.

(4) (3) Svazek obcí se dopustí přestupku tím, že v rozporu s

a) § 39 odst. 3 zpracuje a schválí rozpočet,

b) § 39 odst. 4 nezveřejní návrh střednědobého výhledu rozpočtu,

c) § 39 odst. 5 nezveřejní střednědobý výhled rozpočtu,

d) § 39 odst. 6 nezveřejní návrh rozpočtu,

e) § 39 odst. 7 nezveřejní rozpočet, rozpočtové opatření, nebo pravidla rozpočtového

provizoria,

f) § 39 odst. 9 nezveřejní návrh závěrečného účtu, nebo

g) § 39 odst. 10 nezveřejní závěrečný účet.

(5) (4) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 3 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

§ 22b

Společná ustanovení

(1) Přestupky podle tohoto zákona, kterých se dopustila obec nebo dobrovolný svazek

obcí, jehož členem není hlavní město Praha, projednává v přenesené působnosti krajský úřad, v jehož správním obvodu se obec nachází nebo v jehož správním obvodu má dobrovolný svazek obcí sídlo. Přestupky podle tohoto zákona, kterých se dopustila městská část hlavního města Prahy, projednává v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy.

(2) Přestupky podle tohoto zákona, kterých se dopustil kraj, Regionální rada regionu soudržnosti, hlavní město Praha nebo dobrovolný svazek obcí, jehož členem je hlavní město Praha, projednává Ministerstvo financí.

(3) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.

§ 28

Finanční hospodaření příspěvkových organizací

(1) Příspěvková organizace sestavuje rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu, které schvaluje její zřizovatel.

(2) Rozpočet příspěvkové organizace je plán výnosů a nákladů na rozpočtový rok, jímž se řídí financování činnosti příspěvkové organizace. Rozpočtový rok je shodný s kalendářním rokem.

(3) Střednědobý výhled rozpočtu příspěvkové organizace je plán výnosů a nákladů na nejméně 2 roky následující po roce, na který je sestavován rozpočet. Obsahuje předpokládané náklady a výnosy v jednotlivých letech.

(4) Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků poskytnutých z Národního fondu a ze zahraničí.

(5) Příspěvková organizace dále hospodaří

a) s dotací na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů,

b) s dotací na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanismu Norska a programu švýcarsko-české spolupráce.

(6) Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 5 nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít pouze na stanovený účel. V rezervním fondu se tyto zdroje sledují odděleně. Prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla dotace poskytnuta.

(7) Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci zpravidla

v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb.

(8) Pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti; zřizovatel může organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje.

(9) Příspěvkové organizaci může její zřizovatel uložit odvod do svého rozpočtu,

jestliže

a) její plánované výnosy překračují její plánované náklady, a to jako závazný ukazatel rozpočtu, nebo

b) její investiční zdroje jsou větší, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele.

(10) Příspěvková organizace se dopustí porušení rozpočtové kázně tím, že

a) použije finanční prostředky, které obdrží z rozpočtu svého zřizovatele, v rozporu se stanoveným účelem,

b) převede do svého peněžního fondu více finančních prostředků, než stanoví tento zákon nebo než rozhodl zřizovatel,

c) použije prostředky svého peněžního fondu na jiný účel nebo v jiné výši, než stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis,

d) použije své provozní prostředky na účel, na který měly být použity prostředky jejího peněžního fondu podle tohoto zákona,

e) překročí stanovený nebo přípustný objem prostředků na platy, pokud toto překročení do

31. prosince nekryla ze svého fondu odměn, nebo

f) neprovede odvod podle odstavce 9 ve lhůtě stanovené zřizovatelem.

(11) Za porušení rozpočtové kázně uloží zřizovatel příspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu ve výši neoprávněně použitých prostředků, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy porušení rozpočtové kázně zjistil, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení rozpočtové kázně došlo.

(12) Zřizovatel může z důvodu zamezení tvrdosti snížit nebo prominout odvod za porušení rozpočtové kázně na základě písemné žádosti příspěvkové organizace podané do 1 roku od uložení odvodu.

(13) Ustanovení odstavců 10 až 12 se nevztahují na porušení rozpočtové kázně při nakládání s prostředky poskytnutými příspěvkové organizaci z rozpočtu zřizovatele, které zřizovatel obdržel ze státního rozpočtu, z rozpočtu státního fondu, z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti nebo z Národního fondu za účelem, aby je na základě svého rozhodnutí poskytnul právnické nebo fyzické osobě. V takovém případě se postupuje podle § 22.

(14) Vztah rozpočtu příspěvkové organizace k rozpočtu zřizovatele lze během roku změnit v neprospěch příspěvkové organizace jen ze závažných, objektivně působících příčin.

(15) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah příspěvkové organizace ke státnímu rozpočtu, k rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti a k Národnímu fondu; jde-li o příspěvkovou organizaci zřízenou obcí, též k rozpočtu kraje.

Platné znění dotčeného ustanovení zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhované změny

§ 7

Působnost Ministerstva financí

(1) Ministerstvo financí jako ústřední správní úřad pro finanční kontrolu

a) metodicky řídí a koordinuje výkon finanční kontroly ve veřejné správě,

b) vykonává funkci centrální harmonizační jednotky se zaměřením na harmonizaci a metodické řízení výkonu finanční kontroly ve veřejné správě.

(2) Ministerstvo financí a finanční úřady vykonávají veřejnosprávní kontrolu, pokud zvláštní právní předpis12) nestanoví jinak, u

a) organizačních složek státu, státních fondů, Regionálních rad regionů soudržnosti a u ostatních státních organizací,7) a to včetně prověřování přiměřenosti a účinnosti systémů finanční kontroly zavedených podle § 3 odst. 1 písm. a) a c),

b) poskytovatelů veřejné finanční podpory, s výjimkou územních samosprávných celků,

c) žadatelů o veřejnou finanční podporu a u příjemců této podpory a dále u právnických a fyzických osob, které jsou napojeny do systému řízení nebo využívání prostředků Evropské unie podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství.

(3) U ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů a u zpravodajských služeb vykonává veřejnosprávní kontrolu pouze Ministerstvo financí; tato veřejnosprávní kontrola se však nevztahuje na hospodaření s majetkem zvláštního charakteru.2a)

Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků, jakož i městských částí hlavního města Prahy, dobrovolných svazků obcí a Regionálních rad regionů soudržnosti a dobrovolných svazků obcí (dále jen „územní celek“), uložené zvláštními právními předpisy1) (dále jen „přezkoumání“), a stanoví předmět, hlediska, postup a pravidla přezkoumání.

§ 11

Projednání zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření a její předání

Kontrolor pověřený řízením přezkoumání projedná zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření se starostou, u statutárního města s primátorem, u hlavního města Prahy s primátorem hlavního města Prahy, u kraje s hejtmanem kraje, u dobrovolného a u dobrovolného svazku obcí s osobou určenou stanovami dobrovolného svazku obcí a u Regionální rady regionu soudržnosti s jejím předsedou a předá jim její stejnopis.

Platné znění dotčeného ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

§ 109

Mzda, plat a odměna z dohody

(1) Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak39).

(2) Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

(3) Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým

je

a) stát6),

b) územní samosprávný celek40),

c) státní fond14),

d) příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz15) poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, nebo

e) školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona41), nebo

f) regionální rada regionu soudržnosti,

s výjimkou peněžitého plnění poskytovaného občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky.

(4) Mzda a plat se poskytují podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků.

(5) Odměna z dohody je peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti (§ 74 až 77).

Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

§ 4

Věcná působnost

(1) Generální finanční ředitelství

a) vykonává působnost správního orgánu nejblíže nadřízeného Odvolacímu finančnímu ředitelství,

b) provádí řízení o správních deliktech,

c) vykonává působnost ústředního kontaktního orgánu při provádění mezinárodní spolupráce při správě daní,

d) vede centrální evidence a registry nezbytné pro výkon působnosti orgánů finanční správy.

(2) Generální finanční ředitelství se podílí na

a) přípravě návrhů právních předpisů,

b) zabezpečování analytických a koncepčních úkolů,

c) zajišťování úkolů souvisejících se sjednáváním mezinárodních smluv, s rozvojem mezistátních styků a mezinárodní spolupráce, jakož i úkolů, které vyplývají pro Českou republiku z mezinárodních smluv a z členství v mezinárodních organizacích.

(3) Generální finanční ředitelství z pověření ministerstva

a) vykonává působnost ústředního kontaktního orgánu pro vzájemnou mezinárodní administrativní spolupráci se státními orgány jiných států a mezinárodními organizacemi,

b) vykonává působnost ústředního kontaktního orgánu, dílčího kontaktního orgánu nebo kontaktního útvaru při vymáhání některých finančních pohledávek,

c) přezkoumává hospodaření krajů, hlavního města Prahy a regionálních rad regionů soudržnosti a hlavního města Prahy a vykonává dozor nad přezkoumáváním hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a městských částí hlavního města Prahy.

§ 10

Věcná působnost

(1) Finanční úřad

a) vykonává správu daní,

b) provádí řízení o správních deliktech,

c) převádí výnosy daní, které vybírá a vymáhá a které nejsou příjmem státního rozpočtu,

d) přijímá a eviduje splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých Ministerstvem zemědělství v letech 1991 až 1995 včetně a případné úroky z nich vyplývající,

e) vybírá a vymáhá peněžitá plnění, která uložily orgány finanční správy,

f) vede evidence a registry nezbytné pro výkon působnosti orgánů finanční správy,

g) vykonává další působnost, stanoví-li jiný právní předpis, že tuto působnost vykonávají orgány finanční správy.

(2) Finanční úřad vykonává

a) finanční kontrolu,

b) kontrolu dodržování povinností stanovených právními předpisy upravujícími účetnictví a ukládá účetním jednotkám pokuty podle těchto právních předpisů,

c) kontrolu výkonu správy poplatků, které jsou příjmem státního rozpočtu, jsou-li k jejich

správě věcně příslušné jiné orgány.

(3) Finanční úřad z pověření ministerstva

a) přezkoumává hospodaření krajů, hlavního města Prahy a regionálních rad regionů soudržnosti a hlavního města Prahy a vykonává dozor nad přezkoumáváním hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a městských částí hlavního města Prahy,

b) vykonává působnost dílčího kontaktního orgánu nebo kontaktního útvaru při vymáhání některých finančních pohledávek,

c) vykonává působnost kontaktního orgánu při provádění mezinárodní spolupráce při správě daní.

(4) Vybranou působností se pro účely tohoto zákona rozumí provádění

a) vyhledávací činnosti při správě daní, nebo

b) postupu k odstranění pochybností, daňové kontroly nebo jiných kontrolních postupů při správě daní.

Platné znění dotčeného ustanovení zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhované změny

§ 22

Výlučnost sjednané ceny

(1) Sjednaná cena je výlučně nabývací hodnotou, jde-li o nabytí vlastnického práva k nemovité věci z majetku nebo do majetku územního samosprávného celku, dobrovolného svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti nebo dobrovolného svazku obcí.

(2) Sjednaná cena je výlučně nabývací hodnotou, jde-li o nabytí vlastnického práva k nemovité věci ujednané ve smlouvě o výstavbě, které je nabyto za účelem vzniku nové jednotky nebo změny dosavadní jednotky nástavbou, přístavbou nebo stavební úpravou domu.

Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

§ 54

Jmenování na služební místo vedoucího služebního úřadu

(1) Vedoucího služebního úřadu jmenuje ten, o kom to stanoví zákon, na dobu v něm stanovenou, jinak na dobu neurčitou, a to na základě výsledku výběrového řízení. Nestanoví-li zákon jinak, vedoucího služebního úřadu na služební místo jmenuje služební orgán ve služebním úřadu, který je bezprostředně nadřízen služebnímu úřadu, v němž má být služební místo obsazeno; není-li takový nadřízený služební úřad, jmenuje vedoucího služebního úřadu náměstek pro státní službu.

(2) Výběrová komise na jmenování vedoucího služebního úřadu v ústředním správním úřadu má 4 členy, které jmenuje a odvolává vláda, z toho 1 člena na návrh náměstka pro státní službu; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy výběrové komise, kterého jmenuje vláda z těch členů výběrové komise, které jmenovala na návrh náměstka pro státní službu. Výběrová komise na jmenování vedoucího služebního úřadu v jiném správním úřadu s celostátní působností má 4 členy, které jmenuje a odvolává ten, kdo vedoucího služebního úřadu jmenuje, z toho 2 členy na návrh příslušného ministra nebo vedoucího jiného ústředního správního úřadu a 1 člena na návrh náměstka pro státní službu; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy výběrové komise, kterého jmenuje ten, kdo výběrovou komisi jmenoval, z těch členů výběrové komise, které jmenoval na návrh náměstka pro státní službu. V jiném správním úřadu má výběrová komise 3 členy, které jmenuje a odvolává ten, kdo vedoucího služebního úřadu jmenuje, z toho 1 člena na návrh náměstka pro státní službu.

(3) V prvním kole se může výběrového řízení zúčastnit státní zaměstnanec vykonávající službu na služebním místě představeného, s výjimkou vedoucího oddělení, nebo vedoucí zaměstnanec zařazený v organizační složce státu, který řídí jiné vedoucí zaměstnance, pokud v uplynulých 8 letech vykonával nejméně po dobu 4 let v organizační složce státu, instituci Evropské unie, mezinárodní organizaci, regionální radě regionu soudržnosti (dále jen „regionální rada“) nebo jako uvolněný člen zastupitelstva kraje anebo obce s rozšířenou působností činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné.

(4) V případě, že služební místo nebylo v prvním kole výběrového řízení obsazeno,

vyhlásí se druhé kolo výběrového řízení.

(5) Ve druhém kole se může výběrového řízení dále zúčastnit osoba, která v uplynulých 8 letech vykonávala činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné nejméně po dobu 4 let, z toho nejméně po dobu 2 let ve vedoucí funkci nebo jako člen statutárního orgánu právnické osoby.

§ 55

Jmenování na služební místo náměstka pro řízení sekce nebo ředitele sekce

(1) Náměstka pro řízení sekce jmenuje státní tajemník na základě výsledku výběrového řízení. Ředitele sekce jmenuje vedoucí služebního úřadu na základě výsledku výběrového řízení.

(2) Výběrová komise v ministerstvu nebo v Úřadu vlády má 4 členy, které jmenuje a odvolává státní tajemník, z toho 2 členy na návrh příslušného ministra nebo vedoucího Úřadu vlády; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy výběrové komise, kterého jmenuje státní tajemník z těch členů výběrové komise, které jmenoval na návrh příslušného ministra nebo vedoucího Úřadu vlády. V jiném správním úřadu má výběrová komise 3 členy, které jmenuje a odvolává vedoucí služebního úřadu.

(3) V prvním kole se může výběrového řízení zúčastnit

a) státní zaměstnanec vykonávající službu na služebním místě představeného, s výjimkou vedoucího oddělení, ve stejném oboru služby,

b) vedoucí zaměstnanec zařazený v organizační složce státu, který působí v oboru, jehož obsah odpovídá oboru služby, a který řídí vedoucí zaměstnance,

c) úředník územního samosprávného celku zařazený na pracovním místě ředitele krajského úřadu nebo tajemníka obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

d) zaměstnanec regionální rady zařazený na pracovním místě ředitele úřadu regionální rady,

e) d) akademický pracovník, který působí v oboru, jehož obsah odpovídá oboru služby, a který řídí vedoucí zaměstnance,

f) e) vedoucí zaměstnanec mezinárodní organizace, který působí v oboru, jehož obsah odpovídá oboru služby, a který řídí vedoucí zaměstnance, nebo

g) f) vedoucí úředník Evropské unie, který působí v oboru, jehož obsah odpovídá oboru služby, a který řídí jiné vedoucí úředníky Evropské unie.

pokud v uplynulých 8 letech vykonával nejméně po dobu 4 let v organizační složce státu, v územním samosprávném celku, regionální radě, instituci Evropské unie, mezinárodní organizaci, na vysoké škole nebo jako uvolněný člen zastupitelstva kraje anebo obce s rozšířenou působností činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné.

(4) V případě, že služební místo nebylo v prvním kole výběrového řízení obsazeno, vyhlásí se druhé kolo výběrového řízení.

(5) Ve druhém kole se může výběrového řízení dále zúčastnit osoba, která v uplynulých 8 letech vykonávala činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné nejméně po dobu 3 let, z toho nejméně po dobu 2 let ve vedoucí funkci nebo jako člen statutárního orgánu právnické osoby.

§ 57

Jmenování na služební místo ředitele odboru

(1) Ředitele odboru v ministerstvu nebo v Úřadu vlády jmenuje státní tajemník na základě výsledku výběrového řízení. V jiném správním úřadu jmenuje ředitele odboru na základě výsledku výběrového řízení vedoucí služebního úřadu.

(2) Výběrová komise má 3 členy. V ministerstvu nebo v Úřadu vlády její členy jmenuje a odvolává státní tajemník, z toho 2 členy na návrh příslušného náměstka pro řízení sekce. V jiném správním úřadu jmenuje a odvolává členy výběrové komise vedoucí služebního úřadu.

(3) V prvním kole se může výběrového řízení zúčastnit

a) státní zaměstnanec vykonávající službu na služebním místě představeného v oboru služby, jehož se obsazované služební místo týká,

b) vedoucí zaměstnanec zařazený v organizační složce státu, který působí v oboru, jehož obsah odpovídá oboru služby, a který řídí vedoucí zaměstnance,

c) úředník územního samosprávného celku zařazený na pracovním místě alespoň vedoucího odboru krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností, vykonává-li správní činnost obdobnou oboru služby, jehož se obsazované služební místo týká,

d) vedoucí zaměstnanec regionální rady zařazený v úřadu regionální rady, který řídí jiné vedoucí zaměstnance, vykonává-li správní činnost obdobnou oboru služby, jehož se obsazované služební místo týká,

e) d) akademický pracovník, který řídí jiné zaměstnance,

f) e) vedoucí zaměstnanec mezinárodní organizace, který řídí vedoucí zaměstnance, nebo

g) f) vedoucí úředník Evropské unie, který řídí jiné vedoucí úředníky Evropské unie.

pokud v uplynulých 6 letech vykonával nejméně po dobu 3 let v organizační složce státu, v krajském úřadu, obecním úřadu obce s rozšířenou působností, regionální radě, instituci Evropské unie, mezinárodní organizaci, na vysoké škole nebo jako uvolněný člen zastupitelstva kraje nebo obce s rozšířenou působností činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné.

(4) V případě, že žádný z účastníků výběrového řízení ve výběrovém řízení neuspěl, vyhlásí se druhé kolo výběrového řízení.

(5) Ve druhém kole se může výběrového řízení dále zúčastnit osoba, která v uplynulých 8 letech vykonávala činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné nejméně po dobu 2 let, z toho nejméně po dobu 1 roku ve vedoucí funkci nebo jako člen statutárního orgánu právnické osoby.

Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

§ 2

Uveřejňované dokumenty

(1) Prostřednictvím registru smluv se povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je

a) Česká republika,

b) územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy,

c) státní příspěvková organizace,

d) státní fond,

e) veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola,

f) dobrovolný svazek obcí,

g) regionální rada regionu soudržnosti,

h) g) příspěvková organizace územního samosprávného celku,

i) h) ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem,

j) i) obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem,

k) j) státní podnik nebo národní podnik,

l) k) zdravotní pojišťovna,

m) l) Český rozhlas nebo Česká televize, nebo

n) m) právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby.

(2) Odstavec 1 se nevztahuje na právnickou osobu založenou podle jiného než českého práva, která působí převážně mimo území České republiky.

§ 3

Výjimky z povinnosti uveřejnění

(1) Prostřednictvím registru smluv se neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím.

(2) Povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv se nevztahuje na

a) smlouvu vzniklou v rámci právního jednání s fyzickou osobou, která jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti; to neplatí, jde-li o převod vlastnického práva osoby uvedené v § 2 odst. 1 k hmotné nemovité věci,

b) technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu

jednotkových cen, vzor a výpočet,

c) smlouvu, která se týká činnosti zpravodajských služeb a Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo činnosti orgánů činných v trestním řízení při předcházení trestné činnosti, vyhledávání nebo odhalování trestné činnosti nebo stíhání trestných činů nebo činnosti Správy státních hmotných rezerv při pořizování a hospodaření se státními hmotnými rezervami nebo zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky, včetně smlouvy, která se týká zajišťování obrany České republiky, uzavřené právnickou osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. k), ke které zakladatelskou funkci vykonává Ministerstvo obrany,

d) smlouvu, jejíž plnění je prováděno převážně mimo území České republiky,

e) smlouvu uzavřenou adhezním způsobem, jejíž smluvní stranou je právnická osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. e), k), l), m) nebo n) j), k), l) nebo m), s výjimkou smluv uzavřených na základě zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách,

f) smlouvy, objednávky a faktury, které se týkají činnosti orgánů, jejich členů a organizačních složek státu uvedených v § 8 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), a činnosti správců jejich kapitol,

g) smlouvu uzavřenou na komoditní burze, na regulovaném trhu nebo evropském regulovaném trhu, v dražbě nebo v aukci anebo jiným obdobným postupem, s nímž je spojen zvláštní způsob přechodu nebo převodu vlastnického práva,

h) smlouvu, jestliže výše hodnoty jejího předmětu je 50 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo nižší,

i) smlouvu, která je uzavřena s autorem nebo výkonným umělcem v souvislosti s autorským dílem nebo uměleckým výkonem,

j) smlouvu o poskytování a úhradě zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a smlouvu o úhradě léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování podle antigenního složení očkovacích látek stanoveného Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, které jsou uveřejňovány podle zákona o veřejném zdravotním pojištění,

k) smlouvu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je obec, která nevykonává rozšířenou působnost, příspěvková organizace touto obcí zřízená nebo právnická osoba, v níž má taková obec sama nebo s jinými takovými obcemi většinovou účast,

l) smlouvu uzavřenou veřejnou vysokou školou v rámci doplňkové činnosti nebo veřejnou výzkumnou institucí v rámci jiné činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací,

m) smlouvu, jejímž předmětem je nakládání s výbušninou nebo zařízením či objektem určeným k její výrobě nebo skladování,

n) smlouvu, týkající se výroby nebo užití pořadu, včetně smlouvy o nabytí práv k užití pořadu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je Česká televize nebo Český rozhlas,

o) smlouvu chráněnou bankovním tajemstvím; to neplatí, jde-li o smlouvu mezi bankou a

osobou uvedenou v § 2 odst. 1, která se týká používání veřejných prostředků,

p) kolektivní smlouvu,

q) smlouvu uzavřenou právnickou osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. k) nebo n) j) nebo m), která byla založena za účelem uspokojování potřeb majících průmyslovou nebo obchodní povahu nebo za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví, pokud tato smlouva byla uzavřena v běžném obchodním styku v rozsahu předmětu činnosti nebo podnikání uvedené právnické osoby zapsaného ve veřejném rejstříku. To neplatí, jde-li o smlouvu uzavřenou s osobou uvedenou v § 2 odst. 1, která nebyla založena za účelem uspokojování potřeb majících průmyslovou nebo obchodní povahu nebo za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví.

§ 5

Způsob uveřejnění

(1) Uveřejněním smlouvy prostřednictvím registru smluv se rozumí vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu a rovněž metadat podle odstavce 5 do registru smluv.

(2) Osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo smluvní strana smlouvy zašle smlouvu správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. Správce registru smluv uveřejní smlouvu prostřednictvím registru smluv bezodkladně po jejím doručení; uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv se provádí zpravidla automatizovaně.

(3) Zaslání smlouvy správci registru smluv se provede na elektronickém formuláři do datové schránky zřízené správci registru smluv pro tento účel. Správce registru smluv uveřejní elektronický formulář na portálu veřejné správy.

(4) V případě, že je prostřednictvím registru smluv uveřejněna smlouva, správce registru smluv potvrdí uveřejnění potvrzením, které zašle do datové schránky, ze které mu byla smlouva zaslána k uveřejnění prostřednictvím registru smluv; zaslání potvrzení se provádí zpravidla automatizovaně. Správce registru smluv v potvrzení uvede metadata smlouvy podle odstavce 5 a potvrzení zabezpečí způsobem zajišťujícím integritu, případně původ dat.

(5) Smlouva, která nebyla uveřejněna způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo jejíž metadata neobsahují

a) identifikaci smluvních stran,

b) vymezení předmětu smlouvy,

c) cenu, a pokud ji smlouva neobsahuje, hodnotu předmětu smlouvy, lze-li ji určit,

d) datum uzavření smlouvy,

se nepovažuje za uveřejněnou prostřednictvím registru smluv.

(6) Z uveřejnění prostřednictvím registru smluv lze vyloučit metadata uvedená v odstavci 5 písm. a) nebo c), jsou-li tato metadata obchodním tajemstvím osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. e), k), l), m) nebo n) j), k), l) nebo m), a to také tehdy, pokud by obchodním tajemstvím bylo až více takto uveřejněných informací zároveň.

(7) Osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo smluvní strana smlouvy může uveřejněnou smlouvu nebo metadata smlouvy po jejich uveřejnění opravit; přitom postupuje podle odstavců 2 až 4 obdobně. Původní smlouva nebo metadata zůstávají v registru smluv uchovány.

(8) V případě, že mají být z uveřejnění vyloučeny informace postupem podle § 3 odst. 1 anebo § 5 odst. 6, musí být v elektronickém obrazu textového obsahu smlouvy zaslaném správci registru smluv tyto informace znečitelněny tím, kdo zaslal smlouvu k uveřejnění prostřednictvím registru smluv.

§ 7

Zrušení smlouvy

(1) Nebyla-li smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku.

(2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud nebyla prostřednictvím registru smluv uveřejněna pouze část smlouvy nebo byla nesprávně vyloučena z uveřejnění metadata z důvodu ochrany obchodního tajemství postupem podle § 5 odst. 6,

a) provede-li osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo jiná smluvní strana opravu podle § 5 odst. 7, jíž bude dosaženo uveřejnění souladného s tímto zákonem, ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděla o tom, že uveřejnění není souladné s tímto zákonem, byla-li dosud v dobré víře, že uveřejnění je souladné s tímto zákonem, nebo

b) uveřejní-li osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo jiná smluvní strana neuveřejněnou část smlouvy nebo dotčená metadata prostřednictvím registru smluv jako opravu podle § 5 odst. 7 do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno rozhodnutí nadřízeného orgánu nebo soudu, na jehož základě má být neuveřejněná část smlouvy nebo dotčená metadata poskytnuta podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím.

(3) Odstavec 1 se dále nepoužije, pokud nebyla prostřednictvím registru smluv uveřejněna smlouva, o níž je právnická osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. k) nebo n) j) nebo

m) v dobré víře, že splňuje podmínky podle § 3 odst. 2 písm. r). Dozví-li se právnická osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. k) nebo n) j) nebo m) o tom, že neuveřejnění smlouvy podle věty první není v souladu s tímto zákonem, a není-li smlouva uveřejněna prostřednictvím registru smluv do 30 dnů, platí, že je zrušena od počátku.

(4) Jiná metadata než podle odstavce 2 lze opravit pouze ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena smlouva, k níž se metadata vztahují; to neplatí pro opravu chyb v psaní nebo v počtech.

Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění zákona č. 277/2019 Sb., s vyznačením navrhovaných změn

§ 3

Veřejná instituce

Veřejnou institucí v sektoru veřejných institucí pro účely rozpočtové odpovědnosti je

a) stát, organizační složka státu a zařízení státu, které má obdobné postavení jako organizační složka státu,

b) státní příspěvková organizace,

c) státní fond,

d) veřejná výzkumná instituce,

e) veřejná vysoká škola,

f) právnická osoba, jejímž zakladatelem nebo zřizovatelem je veřejná instituce podle písmen a), c) až e), g) a m), a která je

1. převážně financována příjmy od veřejných institucí podle písmen a) až e) nebo výnosy daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění a

2. řízena veřejnou institucí podle písmen a) až e), nebo ve které taková veřejná instituce může prosadit jmenování, volbu nebo odvolání většiny osob, které jsou statutárním nebo řídícím orgánem nebo jeho členem, nebo většiny osob, které jsou členy dozorčího orgánu právnické osoby,

g) zdravotní pojišťovna,

h) územní samosprávný celek,

i) dobrovolný svazek obcí,

j) regionální rada regionu soudržnosti,

k) j) příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcí, nebo městskou částí hlavního města Prahy,

l) k) právnická osoba, jejímž zakladatelem nebo zřizovatelem je územní samosprávný celek,

dobrovolný svazek obcí nebo městská část hlavního města Prahy, a

1. která je financovaná převážně svým zakladatelem nebo zřizovatelem nebo výnosy daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění a

2. ve které veřejná instituce podle písmen h) až k) může prosadit jmenování, volbu nebo odvolání více než poloviny osob, které jsou statutárním, řídícím nebo správním orgánem nebo jeho členem, anebo většiny osob, které jsou členy dozorčího orgánu právnické osoby,

m) l) jiný ekonomický subjekt, který splňuje znaky instituce sektoru vládních institucí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii3),

pokud je zároveň zapsána jako jednotka sektoru vládních institucí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii3) v registru ekonomických subjektů, vedeném a spravovaném Českým statistickým úřadem podle zákona o státní statistické službě.

§ 7

(1) Ministerstvo nejméně jednou ročně zveřejní za sektor veřejných institucí informace

o

a) podmíněných závazcích podle právních předpisů upravujících účetnictví4) a o dalších potenciálních povinnostech k plnění s předpokládaným významným dopadem na veřejné finance nejméně v členění na záruky, dluhy vyplývající z činnosti veřejných společností vymezených v přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii5), včetně jejich ocenění,

b) zápůjčkách, úvěrech a návratných finančních výpomocích poskytnutých veřejnými institucemi, jejichž splátky jistiny nebo úroku jsou 90 a více dnů po lhůtě splatnosti,

c) majetkových účastech v obchodních korporacích a dalších podílech držených veřejnými institucemi, a to nejméně o majetkových účastech a podílech, jejichž hodnota je vyšší než 0,01 % nominálního hrubého domácího produktu uvedeného za stejné období v naposledy zveřejněné makroekonomické prognóze ministerstva,

d) odhadech dopadů daňových úlev, které lze považovat za výdaje uskutečňované prostřednictvím daňového systému, na příjmy sektoru veřejných institucí.

(2) U veřejných institucí uvedených v § 3 písm. h) až l) k) nebo u jednotlivých skupin těchto institucí zveřejní ministerstvo nejméně celkové příjmy, výdaje a saldo nebo celkové výnosy a náklady nebo jejich odhady za každé kalendářní čtvrtletí, a to do konce následujícího čtvrtletí.

(3) U veřejných institucí uvedených v § 3 písm. a) až f) a m) l) nebo u jednotlivých skupin těchto institucí zveřejní ministerstvo za každý kalendářní měsíc nejméně celkové příjmy, výdaje a saldo nebo celkové výnosy a náklady nebo jejich odhady, a to do konce následujícího měsíce. U veřejných institucí uvedených v § 3 písm. g) zveřejní ministerstvo tyto údaje ve stejných lhůtách samostatně.

(4) Veřejné instituce jsou povinny ministerstvu poskytnout informace potřebné k splnění informačních povinností podle odstavců 1 až 3, které nejsou ministerstvu známé z jeho činnosti, a to prostřednictvím centrálního systému účetních informací státu.

(5) Před zveřejněním údajů uvedených v odstavcích 2 a 3, ministerstvo zveřejní popis rozdílů mezi zveřejňovanými údaji a údaji podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii3). Popis ministerstvo připraví ve spolupráci s Českým statistickým úřadem.

(6) Ministerstvo spolu s údaji podle odstavců 1 až 3 zveřejní způsob, kterým byly tyto údaje stanoveny.

§ 19

(1) Zřizuje se Výbor pro rozpočtové prognózy (dále jen „Výbor“).

(2) Výbor pro účely přípravy státního rozpočtu, rozpočtu státního fondu a rozpočtu zdravotní pojišťovny a jejich střednědobých výhledů pravidelně a souhrnně předem posuzuje makroekonomické a fiskální prognózy sektoru veřejných institucí zpracované ministerstvem, zejména z hlediska pravděpodobnosti jejich naplnění. Výsledek posouzení ministerstvo zveřejní a zohlední při svých prognózách.

(3) Veřejné instituce s výjimkou veřejných institucí uvedených v § 3 písm. h) až m) l) použijí pro přípravu svého rozpočtu a střednědobého výhledu rozpočtu makroekonomickou a fiskální prognózu zpracovanou ministerstvem na základě nejnovějších informací, naposledy zveřejněnou ministerstvem a posouzenou Výborem.

Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 25/2017 Sb., o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., s vyznačením navrhovaných změn

§ 2

Rozsah působnosti

Osobou nebo jednotkou ze sektoru veřejných institucí předkládající vybrané údaje podle tohoto zákona (dále jen „dotčená osoba“) je

a) organizační složka státu,

b) státní fond,

c) státní příspěvková organizace,

d) veřejná vysoká škola,

e) veřejná výzkumná instituce zřízená Českou republikou,

f) územní samosprávný celek,

g) dobrovolný svazek obcí,

h) regionální rada regionů soudržnosti,

i) h) příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcí nebo městskou částí hlavního města Prahy,

j) i) jiný ekonomický subjekt, který splňuje znaky instituce sektoru vládních institucí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii3) a který je zároveň jako jednotka institucionálního sektoru ústředních vládních institucí zapsán v registru ekonomických subjektů, který vede Český statistický úřad podle zákona upravujícího státní statistickou službu4), a to vždy k 1. lednu příslušného roku, nebo

k) j) jiný ekonomický subjekt, který splňuje znaky instituce sektoru vládních institucí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii3), který je jako jednotka institucionálního sektoru místních vládních institucí zapsán v registru ekonomických subjektů uvedeném v písmenu j), a to vždy k 1. lednu příslušného roku, a který je zároveň poskytovatelem zdravotních služeb nebo provozovatelem městské hromadné dopravy.

§ 3

Měsíční údaje o příjmech a výdajích

(1) Dotčená osoba uvedená v § 2 písm. c) až e) a j) i) předkládá měsíční údaje o svých příjmech a výdajích vždy ve stavu k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce, a to do

patnáctého dne následujícího kalendářního měsíce. Strukturu předkládaných údajů stanoví ministerstvo vyhláškou.

(2) Pokud dotčená osoba nesplní řádně svoji povinnost podle odstavce 1, ministerstvo ji vyzve, aby ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení této výzvy provedla nápravu nebo podala vysvětlení.

(3) Dotčená osoba je od povinnosti podle odstavce 1 osvobozena, pokud průměrná výše jejích celkových ročních nákladů podle výkazu zisku a ztráty za poslední 2 kalendářní roky, za které jsou údaje účetní závěrky5) k dispozici, nedosahuje částky, kterou stanoví ministerstvo vyhláškou, a to maximálně do výše 0,01% nominálního hrubého domácího produktu za předchozí kalendářní rok, který je v běžném roce naposledy zveřejněn Českým statistickým úřadem.

(4) Dotčená osoba podle odstavce 3 postupuje při předkládání údajů o svých příjmech a výdajích podle § 4.

§ 4

Čtvrtletní údaje o příjmech a výdajích

(1) Dotčená osoba uvedená v § 2 písm. k) j) předkládá čtvrtletní údaje o svých příjmech a výdajích vždy ve stavu k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí, a to do 30 dnů po uplynutí prvního, druhého nebo třetího čtvrtletí; za čtvrté čtvrtletí předkládá tyto údaje do 25. února následujícího kalendářního roku. Strukturu předkládaných údajů stanoví ministerstvo vyhláškou.

(2) Pokud dotčená osoba nesplní řádně svoji povinnost podle odstavce 1, ministerstvo ji vyzve, aby ve lhůtě 10 pracovních dnů ode dne doručení této výzvy provedla nápravu nebo podala vysvětlení.

§ 5

Roční údaje o poskytnutých garancích

(1) Dotčená osoba uvedená v § 2 písm. b), f) až h) a k) g) a j) předkládá údaje o svých podmíněných závazcích z poskytnutých garancí jednou ročně ve stavu k poslednímu dni příslušného kalendářního roku, a to do 25. února následujícího kalendářního roku. Strukturu předkládaných údajů stanoví ministerstvo vyhláškou.

(2) Pokud dotčená osoba nesplní řádně svoji povinnost podle odstavce 1, ministerstvo ji vyzve, aby ve lhůtě 10 pracovních dnů ode dne doručení této výzvy provedla nápravu nebo podala vysvětlení.

(3) Garancemi se pro účely tohoto zákona rozumí

a) ručení nebo finanční záruka podle občanského zákoníku,

b) směnečné rukojemství podle zákona upravujícího směnky, nebo

c) záruka poskytnutá Českou republikou na základě jiného zákona.

§ 6

Roční údaje o projektech partnerství veřejného a soukromého sektoru

(1) Dotčená osoba uvedená v § 2 písm. a) až g), i) a k) h) a j) předkládá údaje o svých projektech partnerství veřejného a soukromého sektoru jednou ročně ve stavu k poslednímu dni příslušného kalendářního roku, a to do 25. února následujícího kalendářního roku. Strukturu předkládaných údajů stanoví ministerstvo vyhláškou.

(2) Pokud dotčená osoba nesplní řádně svoji povinnost podle odstavce 1, ministerstvo ji vyzve, aby ve lhůtě 10 pracovních dnů ode dne doručení této výzvy provedla nápravu nebo podala vysvětlení.

(3) Projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru se pro účely tohoto zákona rozumí veřejné zakázky a koncese o předpokládané hodnotě 300 000 000 Kč a vyšší podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem je využití zdrojů a schopností osob soukromého sektoru při zajištění veřejné infrastruktury6) nebo veřejných služeb související s údržbou a provozem dlouhodobého nehmotného nebo dlouhodobého hmotného majetku, pokud je smlouva uzavírána na dobu nejméně 2 let.

§ 7

Způsob předkládání údajů

(1) Dotčená osoba předkládá ministerstvu údaje podle § 3 až 6 prostřednictvím centrálního systému účetních informací státu podle vyhlášky upravující účetní záznamy7). Dotčená osoba uvedená v § 2 písm. e) a k) j) tak může učinit pomocí svého zřizovatele, nemá- li do centrálního systému účetních informací státu přímý přístup.

(2) Pokud jsou údaje podle odstavce 1 předmětem nebo součástí utajované informace8), předkládají se ministerstvu pouze v písemné podobě s vyznačením příslušného stupně utajení.

§ 8

Přestupky

(1) Dotčená osoba uvedená v § 2 písm. c) až e) a j)i) se dopustí přestupku tím, že nepředloží měsíční údaje o svých příjmech a výdajích ani v dodatečné lhůtě stanovené v § 3 odst. 2.

(2) Dotčená osoba uvedená v § 2 písm. k)j) se dopustí přestupku tím, že nepředloží čtvrtletní údaje o svých příjmech a výdajích ani v dodatečné lhůtě stanovené v § 4 odst. 2.

(3) Dotčená osoba uvedená v § 2 písm. b) a f) až h)b), f), g) a j) se dopustí přestupku tím, že nepředloží údaje o svých podmíněných závazcích z poskytnutých garancí ani v dodatečné lhůtě stanovené v § 5 odst. 2.

(4) Dotčená osoba uvedená v § 2 písm. a) až g) a i)h) a j) se dopustí přestupku tím, že nepředloží údaje o svých projektech partnerství veřejného a soukromého sektoru ani v dodatečné lhůtě stanovené v § 6 odst. 2.

(5) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,

b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,

c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 nebo 4.