Pavel Horák Karlovy Vary 8. června 2017
Následky neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky
Xxxxx Xxxxx
Karlovy Vary 8. června 2017
Uplynulo přibližně 7 let od přijetí a uveřejnění rozsudku velkého senátu OOK NS 31 Cdo 1328/2007 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 61/2010
Sjednocení do té doby nejednotné judikatury k významu oznámení postoupení pohledávky postupitelem dlužníkovi
Závěry dosavadní judikatury vychází z výkladu § 526 odst. 2 obč. zák. z roku 1964 a lze je shrnout takto:
„nemůžeš se dlužníku dožadovat prokázání smlouvy o postoupení, je-li Ti oznámeno postoupení,
tedy nemůžeš dlužníku ani namítat neplatnost postupní smlouvy před soudem,
tedy obecný soude nezkoumej možnou neplatnost či neexistenci postupní smlouvy,
tedy dlužníku máš po oznámení nejen právo ale i
povinnost plnit postupníkovi,
tedy postupníku máš vymahatelné právo a jsi
aktivně legitimován proti dlužníkovi“
V soudním přezkumu rozhodnutí potom nakonec dochází i k tomu, že vyslovujeme, zůstaneme-li v této rovině vyznění:
„jestliže jsi zkoumal, soude nižšího stupně, postupní smlouvu a vzhledem k její neplatnosti či neexistenci jsi postupníkovi zamítl žalobu, nepostupovals správně, tvé rozhodnutí je nutné změnit či zrušit“ (srov. např.
NS 33 Cdo 4148/2014 nebo NS 23 Cdo 5458/2015).
1. Obecnými soudy není judikatura vycházející z R 61/2010 přijímána bezproblémově. Soudy často zkoumají přes oznámení postupitelem platnost postupní smlouvy (srov. NS 33 Cdo 4148/2014, NS 23 Cdo 5458/2015)
2. Judikatura byla nejednotná k významu notifikace postupitelem při rozhodování o procesním nástupnictví podle § 107a OSŘ (srov. 29 Cdo 901/2012 x 23Cdo 1878/2015)
3. Literatura a zahraniční úpravy
4. Je judikatura aplikovatelná na z. č. 89/2012 Sb.?
Právní úpravy postoupení pohledávky
Rozlišujeme systémy
1. Podle nutnosti dalšího právního jednání (kromě smlouvy)
a) Konsensuální
b) Kauzální
2. Podle významu notifikace
a) Notifikační
b) Beznotifikační
1. Zdali pouhou postupitelovou notifikací postoupení se postupník stává aktivně legitimován k vymáhání pohledávky i z neplatné postupní smlouvy
2. Zdali dojde podle § 107a OSŘ ke splnění předpokladů pro rozhodnutí procesním nástupnictvím doložením pouhého oznámení x doložením postupní smlouvy
3. Zdali v případě neplatné postupní smlouvy, je-li podle ní plněno dlužníkem postupníkovi, vzniká bezdůvodné obohacení jen mezi postupitelem a postupníkem
4. Jaké důsledky má neplatnost smlouvy pro případy tzv. několikanásobné cese
5. Jak se uvedené posoudí, vznikl-li závazek za staré úpravy soukromého práva a pohledávka je postoupena za účinnosti úpravy nové
a) Může dlužník v soudním řízení namítat neplatnost smlouvy o postoupení pohledávky?
NS 31 Cdo 1328/2007:Smlouvou o postoupení pohledávky dochází ke změně v osobě věřitele, aniž došlo ke změně v obsahu závazku. Není-li ve smlouvě o postoupení pohledávky dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již uzavřením smlouvy, bez ohledu na to, zda postupitel postoupení pohledávky dlužníkovi oznámil, popřípadě postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal
Ale současně:
Námitka neplatnosti postupní smlouvy s výjimkou případů uvedených v § 525 obč. zák., eventuálně případů, ve kterých by dlužník prokázal, že postoupení pohledávky mělo za následek změnu (zhoršení) jeho právního postavení, dlužníkovi vůči postupníku nepřísluší.
Otázku, zda pohledávka byla skutečně postoupena a zda postoupení bylo platné, lze řešit jen ve sporu mezi postupitelem a postupníkem
NS 29 Cdo 1277/2007:
oznámil-li věřitel postoupení dlužníkovi nemohla ani případná neplatnost postupní smlouvy vést k závěru, že původní žalobkyně proto nebyla ve sporu aktivně věcně legitimována.
I.ÚS 2276/08: Opomenutí skutečností rozhodných z hlediska hmotného práva vede k porušení práva na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny. Takové opomenutí může představovat skutečnost, že se obecné soudy zabývají otázkou platnosti smlouvy o postoupení pohledávky, když správně mají posuzovat, zda platným úkonem bylo oznámení postupitele dlužníkovi o postoupení pohledávky.
§ 107a o. s .ř. – postoupení pohledávky
navrhne-li žalující postupitel vstup postupníka do řízení podle § 107a o. s. ř., co musí doložit?
29 Cdo 901/2012: Oznámení o postoupení pohledávky nepostačuje pro účely ustanovení § 107a o. s. ř. Má-li být právní skutečností, s níž právní předpisy spojují převod práva nebo povinnosti ve smyslu § 107a odst. 1
o. s. ř., postoupení pohledávky, o niž v řízení jde, je
žalobce podle ustanovení § 107a odst. 2 o. s. ř. povinen k prokázání této právní skutečnosti předložit smlouvu o postoupení pohledávky.
x NS 23 Cdo 1878/2015
Rozhodnutí ze dne 6. 9. 2016, v květnu 2017 schváleno k publikaci do Sbírky soud.rozh. a stanovisek:
Právní skutečností, s níž právní předpisy (ObčZ 1964) podle § 107a o. s. ř. spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, je v případě postoupení pohledávky smlouva o postoupení pohledávky, není-li postoupení pohledávky oznámeno postupitelem dlužníkovi; k postupu podle § 107a odst. 2 o. s. ř. však postačí oznámení postoupení postupitelem.
Může soud zkoumat platnost postupní smlouvy po 1. 1. 2014?
(srov. § 526 odst. 2 obč. zák. x § 1882). Má-li se aplikovat nadále R 61/2010, a jen pouhé oznámení postupitelem u neplatné postupní smlouvy zakládá aktivní legitimaci postupníka proti dlužníkovi, je třeba odpovědět na otázku jakou právní povahu nárok má, jde o právo vlastní či právo cizí, a jestli právo cizí, jaké tedy?
Je třeba odlišovat oprávnění přijmout plnění od oprávnění
pohledávku vymáhat.
Příklad vymáhání cizího práva:
Srov. § 530 odst. 1 občanského zákoníku z roku 1964, oprávnění postupitele vymáhat za postupníka postoupenou pohledávku.
Toto ustanovení zakládá věcnou legitimaci postupiteli vymáhat pohledávku po dlužníkovi. Srov. v nové úpravě § 1886 občanského zákoníku z roku 2012.
Nemožnost dlužníka domáhat se podle § 526 odst. 2 prokázání smlouvy o postoupení pohledávky, je významná pro to, aby dlužník věděl, komu může plnit s účinky zániku jeho dluhu.
Dlužník, který se dovolává smlouvy o postoupení pohledávky v soudním řízení s tím, že je neplatná, nebo vůbec neexistuje, se nedožaduje jejího prokázání, ale využívá možnosti procesní obrany zpochybňující aktivní věcnou legitimaci žalujícího postupníka poukazující na to, že není jeho věřitelem.
Judikaturou dovozená nemožnost dlužníka namítat neplatnost či neexistenci postupní smlouvy může být tedy jen obtížně procesním odrazem hmotněprávní úpravy o nemožnosti dlužníka dožadovat se prokázání smlouvy o postoupení pohledávky, je-li mu postupitelem notifikováno
Pohledávka vznikla v roce 2013, postoupena smlouvou v roce 2014, kterou úpravou se řídí postupní smlouva?
Obecná otázka - Jak posuzovat změnu závazků?
Několik výkladových směrů (srov. komentáře k o. z.
C. H. Xxxx, Leges, Xxxxxxx Kluwer
Otázka aplikace starší judikatury k přechodným ustanovením obchodního zákoníku
§ 3028 odst. 3 o. z.
Podobně jako § 763 obch. zák
Uplatní se dosavadní judikatura?
Daná právní úprava je rozhodující i pro určení vzniklých práv a povinností. Určená právní úprava bude rozhodující i pro změnu či zánik závazku (NS 29 Odo 741/2005)
Stejná právní úprava se proto použije pro změnu závazku, tedy i úpravu postoupení pohledávky, pro splnění dluhu, započtení dluhu (NS odo 585/2005,Rc 50/2007), uznání dluhu (NS 32 Odo 964/2003) narovnání (NS 32 Odo 976/2003), promlčení (NS 20 Cdo 3469/2006)
Judikatura: Závazek si nese svůj právní řád až do okamžiku zániku nebo dohody o použití nové právní úpravy.
Zde zřejmě nutno rozlišovat:
Vztah dlužník v. věřitel (starou úpravou) – aktuálně srov. NS 23 Cdo 1878/2015
Vztah postupitel v. postupník (novou úpravou) dosud judikaturou neřešeno
Pro odpověď na aktuální otázky následků neplatnosti postupní smlouvy nutno tedy řešit
Význam notifikace postupitelem z neplatné postupné smlouvy pro
a) Aktivní legitimaci postupníka proti dlužníku
b) Procesní předpoklady rozhodování podle § 107a OSŘ
c) Otázku vzniku bezdůvodného obohacení postupníka
d) Lze a za jakých podmínek prokázat postoupení postupníkem neplatnou smlouvou? (srov. NS 29 Odo 606/2003 - R 78/2005, podle něhož se dlužník zprostí své povinnosti plněním postupníkovi, který mu prokázal cesi smlouvou o postoupení pohledávky, byí neplatnou, „ledaže dlužník o důvodu neplatnosti věděl“.
e) Jde o neplatnost v případě dohody o zákazu postoupení?
f) Jaké jsou důsledky plnění z neplatné smlouvy v případě několikanásobné cesse, tedy postoupení několika osobám?
Klíčové pro odpověď na položené otázky je
posouzení, zdali se uplatní i do budoucna závěry R 61/2010.
Aktivní legitimaci postupníka proti dlužníkovi z neplatné smlouvy lze dovodit jen tehdy, má-li vlastní právo nebo jde-li právo cizí.
Odraz takového možného práva přitom v právních normách soukromého práva osobně nenalézám