SMLOUVA č. 13/2018/OVV
Spisová zn. MK-S 13143/2017 OVV
SMLOUVA č. 13/2018/OVV
o poskytnutí účelové podpory výzkumu a vývoje na řešení programového projektu uzavřená podle § 9 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací)
Smluvní strany:
v
1. Poskytovatel: Česká republika - Ministerstvo kultury - organizační složka státu Adresa: Maltézské nám. 1, 118 11 Praha 1
IČ: 00023671
Zastoupený:
(dále jen ,,poskytovatel“)
2. Příjemce: České vysoké učení technické v Praze - Fakulta architektury
Právní forma: veřejná vysoká škola Adresa: Xxxxxx 0, Xxxxx 0 - Xxxxxxx, 000 00
IČ: 68407700
Zastoupený:
(dále jen ,,příjemce“)
uzavřely níže uvedeného dne, měsíce a roku podle § 9 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovaci), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu se zákonem ě. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tuto
smlouvu o poskytnutí účelové podpory výzkumu a vývoje na řešení programového projektu
Článek 1 Předmět smlouvy
1. Předmětem této smlouvy je poskytnutí účelové podpory z Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až
2022 (NAKIII) - kód programu DG - formou dotace z výdajů státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace dle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „účelová podpora“) do výše nákladů uznaných poskytovatelem příjemci na řešení projektu č. 6 přihlášky projektu ve veřejné soutěži ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích na rok 2018).
v
Název projektu: Architektura osmdesátých let v České republice. Osobitost, identita a paralelní úvahy na pozadí normalizace.
Identifikační kód projektu: DG18P020W013
Předmětem řešení projektu je aplikovaný výzkum v oboru: AL naplňující specifický cíl/specifické cíl globálních cílů Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II) č.: 2.1.
Cílem projektu je: České poválečné architektuře je v posledních letech věnována intenzivní pozornost odborné i laické veřejnosti. Vznikají desítky publikací, výstav a výzkumných projektů, které se soustředí zejména na fenomén optimistických šedesátých let a na dozvuky této éry v letech sedmdesátých. Architektura následujícího období zatím bohužel zůstává zcela mimo pozornost. Osmdesátá léta si však, i přes normalizační společensko-politické souvislosti, zaslouží podrobnější zkoumání. Přinesla mnoho nových myšlenek. Navzdory politickým restrikcím do Československa ze zahraničí prosakovaly soudobé teorie, včetně postmodemí humanizace moderního, resp. zprůmyslněného stavebnictví a prvních náznaků zodpovědnějšího přístupu ve vztahu k životnímu prostředí. Mnoho aktivit a diskusí odborné architektonické obce dostávalo ráz hledání paralelní, polidštěné reality (např. Urbanity, Malovaná architektura) a v druhé polovině dekády tento spoleěenský kvas jistě zrcadlil i postupné rozvolňování režimu. Spolu s dozvuky projektů let šedesátých a sedmdesátých a souběžně s vrcholně centralizovanou, zpolitizovanou standardní produkeí osmdesátých let se tak i ve stavební praxi postupně prosazovaly souběžné, alternativní proudy a vysoké ambice přesahující sevřenou atmosféru doby i hranic socialistické země. Projekt NAKI se soustředí na mapování architektury daného období, jejího teoretického pozadí, konkrétních projektů a staveb, interiérů, konstrukcí, a v neposlední řadě i na zaznamenání souěasného stavu sledovaného stavebního fondu.
Předpokládanými výsledky projektu za dobu řešení projektu jsou:
předpokládané výsledky projektu | počet |
I1hi>ní \\slcilk\ | |
F„,ii - užitný vzor | |
Fprum - průmyslový vzor | |
Gprot-prototyp | |
Gfunk ' funkční vzorek | |
Nmet - certifikovaná metodika : | |
Npam - památkový postup | |
Nmap - specializovaná mapa s odborným obsahem | 1 |
P-patent | |
předpokládané výsledky projektu | počet |
- "evropský" patent (EPO), patent USA (USP FO) a Japonska | |
- český nebo národní patent (š výjimkou patentu USA a Japonska), který je využíván na základě platné licenční smlouvy | |
- ostatní patenty Český nebo jiný národní patent udělený, doposud nevyužívaný nebo vytEÍvaný vlastníkem patentu | |
R-software | |
Zpoiop' poloprovoz | |
Ztech - ověřená technologie | |
Hieg - výsledky promítnuté do právníeh předpisů a norem | |
Hneieg - výsledky promítnuté do směmic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele | |
E - uspořádání \>sta\\ - specifický výsledek programu NAKI II | I |
\ edlejsi \ ý.sledk> | |
A - aiidioyizuální tvorba, elektronické dokumenty | |
B-odbprnalmiha (včetně kritických katalogů k výstavám) | 5 |
C - kapitola v odborné knize | |
D - článek ve sborníku (z konference) | 3 |
J - recenzovaný odborný článek | 4 |
M - uspořádání konference | 1 |
W - uspořádání workshopu | |
6. Hlavní výsledky řešení projektu druhů Fuzit - užitný vzor, Fpnim - průmyslový vzor, Gprot- prototyp, Gfunk - funkční vzorek, N„,et - certifikovaná metodika, Npam - památkový postup, Nmap - specializovaná mapa s odborným obsahem, P - patent, R - software, Zpoiop - poloprovoz, Ztech - ověřená technologie, Hieg - výsledky promítnuté do právních předpisů a norem, Hneieg - výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele a E - uspořádání výstavy (včetně vydání kritického katalogu k této výstavě - druh výsledku B) a vedlejší výsledky druhu B - odborná kniha, která není kritickým katalogem plánované výstavy, A - audiovizuální tvorba, elektronické dokumenty, jsou-li v projektu jako plánované výsledky uvedeny, které budou příjemcem v průběhu řešení ěi po jeho ukončení uplatněny, s ohledem na skutečnost, že poskytovatel posk5ůuje podporu až ve výši 100% uznaných nákladů projektu z programu NAKI II, budou předloženy k hodnocení výlučně poskytovateli a následně budou příjemcem uplatněny v Informačním systému výzkumu, vývoje a inovací - databázi RIV jako jedinečné výsledky tohoto projektu. Příjemce se zavazuje, že tyto výsledky neuplatní jako výsledky jiných výzkumných aktivit podporovaných dle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, u jiných poskytovatelů než u Ministerstva kultury (dále jen ,,MK“). Porušení tohoto závazku ze strany příjemee a řešitelů projektu bude poskytovatelem považováno za hrubé porušení podmínek této smlouvy.
7. Projekt bude realizován za podmínek této smlouvy v souladu se schválenou Přihláškou návrhu projektu, který je přílohou č. 1 a se schváleným rozpočtem projektu, který je přílohou
č. 2 této smlouvy.
8. Časový plán řešení projektu, předpokládané výsledky, způsob jejich dosažení a ověření a osoby odpovědné za odbornou úroveň projektu jsou uvedeny v příloze ě. 1 této smlouvy.
9. S výjimkou okolností vyšší moci a dalších okolností neovlivnitelných smluvními stranami je příjemce podílející se na řešení projektu povinen svoji ěiímostí při řešení projektu dosáhnout výsledků řešení a cíle projektu stanovených touto smlouvou.
Článek 2
Doba řešení projektu a účinnost smlouvy
1. Smlouva nabývá platnosti dnem podpisu poslední ze smluvních stran, účiímosti dnem vložení smlouvy do registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách úěinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv). Vložení smlouvy do registru smluv jako informačního systému veřejné správy (ISES) zajistí v zákonem stanovené lhůtě poskytovatel podpory.
2. Doba platnosti smlouvy zahrnuje dobu řešení projektu a následující období potřebné pro vyhodnocení výsledků řešení, včetně vypořádání poskytnuté účelové podpory podle rozpočtových pravidel a závěrečné zhodnocení projektu za celou dobu řešení.
3. Zahájení řešení projektu: rok 2018. Příjemce je povinen zahájit řešení projektu do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účiímosti této smlouvy.
4. Ukončení řešení projektu: Příjemce ukončí čerpání poskytnuté účelové podpory k řešení projektu nejpozdčji dnem 31.12. 2022.
Smlouva je splněna dnem schválení závěrečné zprávy o řešení projektu a jeho výsledků poskytovatelem a vložení údajů o závěrečném zhodnocení projektu do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací - databáze Centrální evidence projektů (IS VaVal - CEP). Splněním pozbývá smlouva účinnosti s výjimkou odst. 5 tohoto článku.
5. I po splnění smlouvy zůstávají v účinnosti její následující ustanovení:
a) články 6 a 7 smlouvy,
b) článek 4 odst. 9 a 10, část A přílohy č. 3,
c) článek 7 přílohy č. 3,
d) článek 8 odst. 8 až 11, část A přílohy č. 3,
e) část B přílohy č. 3,
f) část D přílohy č. 3.
6. Tato smlouva pozbývá platnosti, stane-li se plnění závazků smluvních stran vyplývajících z této smlouvy nemožným, např. v důsledku vyšší moci.
7. Plnění závazků smluvních stran vyplývajících z této smlouvy není nemožným, lze-li ho uskutečnit i za ztížených podmínek nebo až po sjednaném termínu plnění.
8. Stane-li se plnění závazků smluvních stran z této smlouvy vyplývajících nemožným, uzavřou smluvní strany písemnou dohodu o zániku smlouvy s uvedením důvodu ukončení platnosti
* Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
4
smlouvy a dalšími sjednanými podmínkami ukončení. Nedílnou součástí takové dohody musí být řádné vyúčtování účelové podpory poskytnuté na základě této smlouvy.
9. Další podmínky ukončení smlouvy vymezují ustanovení článku 8 přílohy č. 3 k této smlouvě.
Článek 3
Uznané náklady projektu a poskytnutí účelové podpory
1. Poskytovatel poskytne příjemci podporu na řešení projektu na základě výsledku vyhlášené veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích z programu NAKI II, na základě schváleného postupu řešení projektu, schválených aktivit, předpokládaných výsledků řešení, poskytovatelem schválených uznaných nákladů projektu celkem a poskytovatelem uznaných nákladů projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) dle příloh č. 1 a č. 2 této smlouvy.
2. Uznané náklady projektu celkem a uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) poskytovatel schválil jako náklady nutné k realizaci projektu, které budou vynaloženy během jeho řešení, budou zdůvodněné, prokazatelné a přiřazené ke schváleným činnostem. Výše uznaných nákladů celkem a uznaných nákladů projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) nesmí být v průběhu řešení projektu změněna o více než 50 %.
3. Při změně výše uznaných nákladů projektu celkem a/nebo uznaných nákladů projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II), a to i ve vnitřním členění dle jednotlivých druhů nákladů dle přílohy č. 2, komentářů nákladových položek uvedených v příloze č. 2 smlouvy, dalších změnách, které nastaly v době účiímosti smlouvy o poskytnutí podpory, které se týkají právní subjektivity příjemce, řešitelského týmu a popisu projektu uvedeného v příloze č. 1 smlouvy, částech III. a IV. se postupuje podle § 9 odst. 8 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Příjemce je povinen písemně informovat poskytovatele formou zdůvodněné žádosti o změnu smlouvy ve všech jí dotčených částech a přílohách č. 1 a č. 2. Poskytovatel na základě kladného vyhodnocení žádosti o změnu tuto provede písemným dodatkem k této smlouvě, který je číslován vzestupně a který poskytovatel s příjemcem uzavře do 60 dnů ode dne posouzení písemné žádosti příjemce o změnu. V případě, že zdůvodnění změny nebude ze strany posk5dovatele akceptováno, bude příjemce písemně informován o důvodech odmítnutí změny smlouvy. Další podmínky změn smlouvy jsou uvedeny v článku 17, bod 7, části C přílohy č. 3 této smlouvy.
4. Specifikace uznaných nákladů se stanoví v článku 17, části C přílohy č. 3 této smlouvy a v příloze č. 2 této smlouvy.
5. Poskytnutou podporu může příjemce použít výhradně na nehospodářské činnosti výzkumné organizace podle čl. 19 Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01), a to způsobem, který je v souladu s poskytovatelem uznanými náklady projektu hrazenými z této podpory dle příloh č. 1 a 2 smlouvy.
6. Uznané náklady projektu celkem za dobu řešení projektu jsou 15 351 tis. Kč (slovy: patnácttisíctřistapadesátjedna tisíc Kč).
Uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) za dobu řešení projektu jsou 15 249 tis. Kč (slovy: patnácttisícdvěstěčtyřicetdevět tisíc Kč).
7. Účelová podpora projektu z programu NAKI II, kterou poskytovatel poskytne příjemci za celou dobu řešení je 15 249 tis. Kč (slovy: patnácttisícdvěstěčtyřicetdevět tisíc Kč).
8. Poskytovatel poskytne účelovou podporu dle bodu 7 příjemci, který je výzkumnou organizací, přímým převodem z účtu poskytovatele na účet příjemce č.
9. Rozdělení účelové podpory pro jednotlivé kalendářní roky řešení projektu je uvedeno v příloze č. 2 této smlouvy.
10. Uznané náklady projektu celkem hrazené z účelových výdajů MK (účelové podpory programu NAKI II), z jiných veřejných zdrojů a neveřejných zdrojů v jednotlivých letech řešení projektu jsou (v tis. Kč):
Rok
Uznané náklady projektu celkem
- z toho:
- uznané náklady projektu hrazené z účelových výdajů MK (účelové podpory programu NAKI II)
- uznané náklady projektu hrazené z jiných veřejných zdrojů
- uznané náklady projektu hrazené z jiných neveřejných zdrojů
Uznané náklady projektu (tis Kč)
2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | celkem |
2 454 | 2 869 | 3 387 | 3 304 | 3 337 | 15 351 |
2 454 | 2 869 | 3 361 | 3 250 | 3 315 | 15 249 |
0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
0 | 0 | 26 | 54 | 22 | 102 |
11. Poskytovatel neuznal následující náklady projektu (v tis. Kč):
Specifikace neuznaných nákladů
Zdroj financování (účelová podpora MK, jiné veřejné zdroje, neveřejné zdroje)
Neuznané náklady projektu (tis Kč)
2018 2019 2020 2021 2022 celkem
žádné žádný 0 0 0 0 0 0
Příjemce se zavazuje řešit projekt a dosáhnout jeho cílů a výsledků s uznanými náklady projektu.
12. Nedojde-li v důsledku rozpočtového provizoria podle zvláštního právního předpisu k regulaci čerpání rozpočtu, bude účelová podpora na první rok řešení projektu poskytnuta příjemci do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti této smlouvy. V dalších letech řešení projektu bude účelová podpora příjemci poskytnuta dle této smlouvy každoročně po
1. březnu roku, v němž má být poskytnuta, za podmínky, že příjemce řádně splnil závazky stanovené touto smlouvou, bylo provedeno průběžné roění hodnocení projektu a jeho uplatněných výsledků bez výhrad a s kladným výsledkem a že jsou do Informaěního systému výzkumu, vývoje a inovací zařazeny údaje o projektu (IS VaVal - CEP) v souladu se zákonem ě. 130/2002 Sb., zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje i inovací.
13. Poskytovatel si vyhrazuje právo provést nezbytné úpravy výše uvedené úěelové podpory z programu NAKI II pro jednotlivé roky řešení projektu v závislosti na výsledcích průběžných hodnocení projektu a v závislosti na objemu disponibilních prostředků poskytovatele dle vládou a Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schváleného rozpočtu výdajů na výzkum, experimentální vývoj a inovace pro příslušný kalendářní rok a program NAKI II.
14. Použije-li příjemce účelovou podporu z programu NAKI II nebo její část na jiný účel než stanoví tato smlouva, bude poskytovatel postupovat v souladu s ustanovením § 44 a § 44a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů; neoprávněné použití nebo zadržení účelové podpory bude posuzováno jako porušení rozpočtové kázně.
15. V průběhu řešení projektu nemá příjemce nárok na změnu výše uznaných nákladů projektu schválených poskytovatelem nebo na změnu výše úěelové podpory z programu NAKI II.
Článek 4
Zprávy a doklady o nákladech
Zprávy a doklady o nákladech, které podle této smlouvy příjemce předkládá, se předkládají poskytovateli v jednom vyhotovení, nestanoví-li poskytovatel jiný počet.
Příjemce je povinen provést zúčtování poskytnuté dotace (tj. účelové podpory z programu NAKI II) se státním rozpočtem v souladu s platnými právními předpisy. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předloží příjemce poskytovateli doklady o nákladech za příslušný rok řešení projektu takto:
K 7. lednu roku následujícího po poskytnutí účelové podpory budou předloženy:
a) doklady k zúčtování věcných nákladů/výdajů za období 1. ledna - 31. prosince (v prvém roce řešení za období od zahájení řešení projektu do 31. prosince) roku poskytnutí účelové podpory - skutečnost,
b) doklady k zúčtování osobních nákladů/výdajů za období 1. ledna - 31. prosince (v prvém roce řešení za období od zahájení řešení projektu do 31. prosince) roku poskytnutí účelové podpory - skutečnost.
Příjemce je povinen o tomto postupu informovat řešitele příjemce (GP), odpovědnou osobu ekonomického úseku příjemce, koordinátora/administrátora projektu na straně příjemce, je-li určen.
Dotace bude zúčtována ve vazbě na jednotlivé položky schváleného rozpočtu projektu nebo na základě písemné žádosti příjemce a po písemném souhlasu poskytovatele upraveného rozpočtu projektu dodatkem smlouvy.
Příjemce předloží poskytovateli kopie účetních dokladů:
a) u osobních nákladů nebo vvdaiů - sestavy čerpání mzdových prostředků řešitelského týmu (osob uvedených jako GP/RP, v příloze č. 1 smlouvy) a dalších pracovníků podílející se na řešení projektu, kteří nemají autorský/spoluautorský podíl na výsledcích, ale jejichž činnost je pro řešení projektu nezbytná a jsou rovněž uvedeni v příloze č. 2 smlouvy,
b) u nákladů nebo vvdaiů na pořízení majetku - fakturu dodavatele a výpis z bankovního účtu/ výdajový pokladní doklad příjemce prokazující výdaj na úhradu dodavatelské faktury. V případě pořízení dlouhodobého majetku, který není jedinečný z hlediska potřeb řešení projektu, bude poskytovateli současně předložen doklad o výběru konkrétního dodavatele na základě veřejné zakázky dle zákona č. 134/2016 Sb., v platném znění.
c) u dalších provozních nákladů nebo vvdaiů v členění dle druhu nákladu nebo výdaje uvedeného v rozpočtu projektu; u cestovních náhrad povinně předloží kopii cestovního příkazu s uvedením náhrad na stravné, ubytování, dopravu včetně příslušných účetních dokladů a kopii cestovní zprávy, ze které bude patrný účel pracovní cesty,
d) u doplňkových (režijních) nákladů nebo vvdaiů - faktury dodavatelů síťových služeb vážících se k řešení projektu a proporční výpočet poměrné části těchto nákladů pro daný projekt.
e) u nákladů nebo vvdaiů na služby - fakturu dodavatele a výpis z bankovního úětu/ výdajový pokladní doklad příjemce prokazující výdaj na úhradu dodavatelské faktury. V případě pořízení služby, která není jedinečná z hlediska potřeb řešení projektu, bude poskytovateli současně předložen doklad o výběru konkrétního dodavatele služby na základě veřejné zakázky dle zákona č. 134/2016 Sb., v platném znění.
Tyto doklady k vyúčtování poskytnuté účelové podpory budou dle příslušné položky rozpočtu projektu chronologicky seřazeny a sumárně shrnuty v přehledu, který bude obsahovat identifikaci dokladu, stručný popis položky a její výši. Přehled musí obsahovat podpis a razítko osoby odpovědné za vyúětování poskytnuté účelové podpory.
3. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předloží příjemce poskytovateli souhrnnou písemnou roční periodickou (průběžnou) zprávu o řešení projektu, plnění cílů projektu, dosažených a uplatněných výsledcích včetně těchto výsledků do 15. 11. za uplynulé období. Zpráva a předložené uplatněné výsledky budou podrobeny kontrole - hodnocení poskytovatele.
4. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předloží příjemce poskytovateli závěrečnou zprávu o realizaci projektu a všech dosažených uplatněných výsledcích projektu za celou dobu řešení do 30. 1. 2023.
5. Bude-li řešení projektu ukoněeno před termínem 31. 12. 2022, platí ustanovení o závěreěné zprávě, příslušných dokladech o nákladech pro období do termínu předčasného zastavení projektu dle ustanovení článku 8, části A přílohy č. 3 této smlouvy.
Článek 5
Práva k výsledkům a využití výsledkům
1. Přístupová práva k výsledkům a k v5oižití výsledků z řešení projektu vymezují ustanovení článků 9-13, části B přílohy č. 3 této smlouvy.
2. Majetková práva jsou vymezena v článku 14, části B přílohy č. 3 této smlouvy.
Článek 6
Spory smluvních stran
1. Spory smluvních stran, vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní, budou rozhodovány příslušným soudem.
Článek 7 Používané právo
1. Tato smlouva se řídí právním řádem České republiky.
2. Vztahy touto smlouvou neupravené se řídí zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, a zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Článek 8 Zvláštní ustanovení
1. Příjemce vyvine veškeré nezbytné úsilí, aby dosáhl cílů uvedených v projektu a splnil veškeré závazky vůči poskytovateli.
Článek 9 Změny
1. Smlouva a její přílohy mohou být změněny pouze písemnými, po sobě vzestupně číslovanými dodatky ktéto smlouvě podepsanými zmocněnými zástupci všech smluvních stran. Ústní dohody nejsou pro smluvní strany závazné.
2. Nestanoví-li tato smlouva jinak, musí být zdůvodněná žádost o změnu smlouvy formou písemného dodatku doručena poskytovateli v příslušném kalendářním roce řešení projektu nejpozději do 31. 10.
Článek 10 Závěrečná ustanovení
1. Nedílnou souěástí této smlouvy jsou následující přílohy:
a) příloha č. 1 - Přihláška návrhu projektu Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II) (Projekt),
b) příloha ě. 2 - Rozpoěet projektu,
c) příloha ě. 3 - Všeobecné podmínky.
2. Tato smlouva se vyhotovuje ve dvou stejnopisech, z nichž každý má platnost originálu. Každá ze smluvních stran obdrží jeden stejnopis.
V Praze dne 22. ledna 2018 V Praze dne ledna 2018
poskytovatel
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné)
otisk razítka
pnjemce
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné)
otisk razítka
článek 7 Používané právo
1. l ato smlouva se řídí právním řádem České republiky.
2. Vztahy touto smlouvou neupravené se řídí zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, a zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Článek 8 Zvláštní ustanovení
1. Pnjemce vyvine veškeré nezbytné úsilí, aby dosáhl cílů uvedených v projektu a splnil veškeré závazky vůči poskytovateli.
Článek 9 Zmřny
1. Smlouva a její přílohy mohou být změněny pouze písemnými, po sobě vzestupně
číslovanými dodatky k této smlouvě podepsanými zmocněnými zástupci všech smluvních stran. Ústní dohody nejsou pro smluvní strany závazné.
Nestanoví-li tato smlouva jinak, musí být zdůvodněná žádost o změnu smlouvy formou písemného dodatku doručena poskylovateli v příslušném kalendářním roce řešení projektu nejpozději do 31. 10.
Článek 10 Závěrečná ustanovení
1. Nedílnou součástí této smlouvy jsou následující přílohy:
a) příloha ě. 1 - Přihláška návrhu projektu Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II) (Projekt),
b) příloha č. 2 - Rozpoěet projektu,
c) příloha č. 3 - Všeobecné podmínky.
Tato smlouva se v^yhotovuje ve dvou stejnopisech, z nichž každý má platnost originálu, Každá ze smluvních stran obdrží jeden stejnopis.
V Praze dne 22. ledna 2018
poskytovatel ,
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmoenčné)
otisk razítka
€Jf.
V Praze dne ledna 2018
příjemce
(jméno a podpis za.stupujici osoby íi osoby zmocnéné)
■'/ ý . - - ■
otisk razítka
J
Příloha č. 3 - Všeobecné podmínky Část A - Provedení projektu
Článek 1 Definice pojmů
„Poskytovatelem“ který rozhoduje o poskytnutí účelové podpory a který tuto podporu poskytuje, je Ministerstvo kultury, Maltézské nám. 1, 118 11 Praha 1.
„Příjemcem“ je právnická osoba, organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, která je organizací pro výzkum a šíření znalostí, v jejíž prospěch bylo o poskytnutí účelové podpory poskytovatelem rozhodnuto. Příjemce odpovídá poskytovateli za celý projekt (včetně částí řešených dalším účastníkem projektu) z hlediska jeho řešení, splnění, podmínek způsobilosti vyhlášených v této soutěži, finanční stránky, dodržování obecně platných předpisů a ustanovení Rozhodnutí/Smlouvy, včetně odpovědnosti za veškeré změny v průběhu trvání účelové podpory. Řešitel odpovídá příjemci za řešení projektu z hlediska pracovně právního a spolu s ním nese odpovědnost za odbornou část řešení vůči poskytovateli.
Konsorciem" se rozumí více příjemců současně, se kterými je podle § 9 odst. 4 zákona č. 130/2002 Sb. uzavřena smlouva o poskytnutí podpory / rozhodnutí o poskytnutí podpory. Návrh projektu podává, jednání o uzavření Smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory a řešení projektu ve vztahu k poskytovateli koordinuje pouze jeden z uchazečů, kteří jsou členy konsorcia. Tento uchazeč se v případě rozhodnutí o podpoře stává příjemcem-koordinátorem.
„Dalším účastníkem projektu“ je právnická osoba, organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, která je organizací pro výzkum a šíření znalostí, jejíž podíl na projektu byl vymezen v návrhu projektu a s níž příjemce uzavřel smlouvu na řešení části projektu.
Organizací pro výzkum a šíření znalostí (dále jen „výzkumná organizace“) se rozumí subjekt (např. univerzita nebo výzkumný ústav, agentura pro transfer technologií, zprostředkovatel v oblasti inovací, fyzický nebo virtuální spolupracující subjekt zaměřený na výzkum) bez ohledu na jeho právní postavení (zřízený podle veřejného nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním cílem je provádět nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj nebo veřejně šířit výsledky těehto ěiímostí formou výuky, publikací nebo transferu znalostí. Vykonává-li tento subjekt rovněž hospodářské činnosti, je třeba o financování, nákladech a příjmech souvisejících s těmito činnostmi vést oddělené účetnictví. Podniky, jež mohou uplatňovat rozhodující vliv na takovýto subjekt, například jako podílníci nebo členové, nesmějí mít přednostní přístup k výsledkům, jichž dosáhl; výzkumná organizace musí být vždy právnickou osobou. Organizace musí vést oddělenou evidenci výdajů a příjmů (nebo oddělené účetnictví) na hospodářské a nehospodářské činnosti, tj.:
a) organizace musí zamezit křížovému financování (tj. použití veřejných prostředků na hospodářskou činnost), s výjimkou dovoleného vedlejšího financování hospodářských činností podle čl. 2.1.1 bodu odst. (20) Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovaeí (2014/C 198/01), které musí:
• odpovídat činnosti, která přímo souvisí s provozováním výzkumné organizace a je pro její provozování nezbytná či je neoddělitelně spojena s jejím hlavním nehospodářským využitím, a souěasně
• být omezeno v rozsahu - hospodářské činnosti jsou svým rozsahem omezené, pokud ekonomické aktivity mají přesně stejné vstupy (např. materiál, zřízení, pracovní síla a fixní kapitál) jako nehospodářské činnosti a kapacita přidělená ročně na těchto tyto hospodářské činnosti nepřesahuje 20 % celkové roční kapacity příslušné organizace,
b) za služby či výrobky musí být účtovány tržní ceny,
c) případný zisk musí být reinvestován do výzkumu, vývoje a šíření jejich výsledků podle podmínek Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01),
d) musí být zamezen přednostní přístup podniku, který může na subjekt uplatňovat vliv podílníků nebo členů, k výzkumným kapacitám subjektu, nebo jím vytvořeným výsledkům výzkumu.
6. „Smlouva o spolupráci mezi příjemci“ (dále jen „smlouva mezi příjemci“) je smluvní uspořádání mezi jednotlivými příjemci za podmínek stanovených touto smlouvou.
7. „Smlouva o spolupráci mezi příjemcem a dalšími účastníky (dále jen „smlouva s dalším účastníkem projektu“) je smluvní uspořádání mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu za podmínek stanovených touto smlouvou.
8. „Vedlejší smlouva“ je smlouva mezi příjemcem a jedním nebo několika dodavateli, která je uzavřena na dodávku služeb nebo zařízení výlučně pro projekt.
9. „Dodavatel“ je právnická osoba nebo fyzická osoba, která uzavřela vedlejší smlouvu.
10. „Projektem“ výzkumu, vývoje a inovací se rozumí činnosti spadající do jedné nebo několika kategorií podpory, které mají splnit nedělitelný úkol přesné hospodářské, vědecké nebo technické povahy s předem jasně určenými cíli, formulovaný uchazečem ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo poskytovatelem v rámci zadání veřejné zakázky. Kategoriemi podpory se zde rozumí oblastí podpory základního výzkumu, aplikovaného výzkumu a inovací.
11. „Programem výzkumu, vývoje a inovací (programem)“ je soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti potřebné k dosažení cílů aplikovaného výzkumu, vyhlášených poskytovatelem ve veřejné soutěži ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích,
12. „Základním výzkumem“ se rozumí teoretická nebo experimentální práce vykonávaná především za účelem získání nových poznatků o základních principech jevů a pozorovatelných skutečností, která není zaměřena na přímé komerění uplatnění nebo využití.
13. „Aplikovaným výzkumem“ se rozumí teoretická a experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb; průmyslový výzkum, experimentální vývoj nebo jejich kombinace jsou souěástí aplikovaného výzkumu. Aplikovaný výzkum zahrnuje i aplikovaný výzkum v společenských a humanitních oborech.
14. „Průmyslovým výzkumem“ se rozumí plánovitý výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo k podstatnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb. Zahrnuje vytváření
12
dílčích částí složitých systémů a může zahrnovat výrobu prototypů v laboratorním prostředí nebo v prostředí se simulovaným rozhraním se stávajícími systémy a rovněž výrobu pilotních linek, je-li to nezbytné pro průmyslový výzkum, a zejména pro obecné ověřování technologie.
15. „Experimentálním vývojem“ (dále jen ,,vývoj“) se rozumí získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Může se jednat například o činnosti zaměřené na vymezení koncepce, plánování a dokumentaci nových výrobků, postupů nebo služeb. Experimentální vývoj může zahrnovat vývoj prototypů, demonstrační činnosti, pilotní projekty, testování a ověřování nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb v prostředí reprezentativním z hlediska reálných provozních podmínek, pokud hlavní cíl spočívá v dalším technickém zlepšení výrobků, postupů nebo služeb, které nejsou z velké části dosud stanoveny. Tyto činnosti mohou zahrnovat vývoj komerčně využitelného prototypu nebo pilotního projektu, který je nutně konečným komerčním produktem a jehož výroba je příliš nákladná na to, aby byl použit pouze pro účely demonstrace a ověření. Experimentálním vývojem nejsou běžné nebo pravidelné změny stávajících výrobků, výrobních linek, výrobních postupů, služeb a jiných nedokončených operací, i když tyto změny mohou představovat zlepšení.
16. „Vyšší mocí“ se rozumí nepředvídatelná a nepřekonatelná událost, která negativně ovlivňuje řešení projektu a dosažení jeho cíle u jednoho nebo více příjemců. Za vyšší moc se považují okolnosti mající vliv na průběh řešení, které nejsou závislé na smluvních stranách a které smluvní strany nemohou ovlivnit. Jedná ne např. o válku, mobilizaci, povstání, živelné pohromy apod.
17. „Duševní vlastníctví“ je souhrnný pojem pro práva z průmyslového vlastnictví (patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory apod.), autorská práva a práva k dalším předmětům obchodního tajemství (výrobní, obchodní, technické a jiné poznatky tvoří know- how včetně práv na software v jakémkoliv kódu, ostatní obdobná práva z oblasti duševního vlastnictví), a to jak pro vstupní informace, tak pro výsledky výzkumu.
18. „Vstupní ínformace“ je společný pojem pro veškeré vstupní informace včetně předmětu duševního vlastnictví, které jsou ve vlastnictví příjemce/příjemců (s výjimkou výsledků a dříve získaných vstupních informací, se kterými se dosud nakládá podle jiné samostatné smlouvy nebo rozhodnutí), které nejsou běžně dostupné a jsou majitelem utajovány.
19. „Výsledky“
a) v základním výzkumu jsou nové vědomosti o základních principech jevů, procesů nebo pozorovatelných skutečností, které jsou publikovány podle zvyklostí v daném vědním oboru,
b) v průmyslovém výzkumu jsou nové poznatky a dovednosti pro vývoj výrobků, postupů nebo služeb, poznatky a dovednosti uplatněné jako výsledky, které jsou chráněny podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné činnosti nebo využívané odbornou veřejností či jinými uživateli, nebo poznatky a dovednosti pro potřeby poskytovatele, využité v jeho činnosti, pokud vznikly při plnění veřejné zakázky,
c) ve vývoji jsou návrhy nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb.
Výsledky průmyslového výzkumu a/nebo experimentálního vývoje se označují jako výsledky aplikovaného výzkumu.
20. „Vlastnické informace“ jsou informace ve vlastnictví podnikatelského subjektu obsahující obchodní tajemství, které mají skutečnou nebo potenciální obchodní hodnotu a nejsou všeobecně dostupné pro veřejnost.
21. „Podklady o projektu“ jsou zprávy a doklady o nákladech, uvedené v článku 4 smlouvy a v článku 5 této přílohy, jakož i všechny takto označené dokumenty v příloze č. 1 této smlouvy.
22. „Vnesená práva“ jsou poznatky a informace, které jsou vlastnictvím příjemce/příjemců před uzavřením této smlouvy nebo které příjemce/příjemci získá/získají paralelně, avšak mimo provádění této smlouvy, a které jsou nezbytné pro provedení (realizaci) projektu. K vneseným právům patří autorská práva a práva k výsledkům na základě návrhu patentu nebo jeho udělení, zlepšovacích návrhů, užitných vzorů, průmyslových vzorů, chráněných druhů a dalších rozhodnutí nebo jinak srovnatelných ochrarmých opatření.
23. „Přístupová práva“ jsou licence a práva na využití poznatků nebo vnesených práv.
24. „Zaměstnanecké dílo“ je předmět autorského nebo průmyslového práva, jehož autorem nebo původcem je osoba v pracovně právním vztahu k příjemci nebo dalšímu úěastníkovi projektu.
25. „Využití“ je přímé nebo nepřímé použití poznatků nebo výsledků k výzkumným nebo komerěním účelům.
26. „Komerční využití“ je přímé nebo nepřímé použití poznatků nebo výsledků pro vývoj výrobku nebo technologie a jejich uplatnění na trhu nebo pro koncepci a poskytování služby.
27. „Rozšiřování“ je uvedení výsledků ve známost všemi vhodnými prostředky (kromě publikace formálně chráněných poznatků) za úěelem vědecko-technického pokroku.
28. „Plán na uplatnění výsledků“ (PUV) je příjemcem/příjemci předkládaný plán na využití výsledků získaných z řešení projektu, jejich stměný popis, jejich vymezení, termíny uplatnění, uvedení nákladů na realizaci apod.
29. „Oprávněný zájem“ označuje každý zájem příjemce/příjemců, který může být prokázán v případech uvedených v této příloze. Podmínkou je, že příjemce/prokáže prokáže/prokáží, že nerespektování tohoto zájmu by mu/jim přineslo konkrétní a nepřiměřené škody.
30. Způsobilé náklady“ jsou takové náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které mohou být příjemcem/ /dalším úěastníkem projektu vynaloženy na ěinnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo v souvislosti i s nimi, jež jsou přiděleny na konkrétní kategorie podpory a mohou být příjemcem vynaloženy na ěinnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo v souvislosti s nimi, a to v souladu se zákonem ě. 130/2002 Sb.:
1. osobní náklady nebo výdaje na výzkumné pracovníky, techniky a ostatní podpůrný personál v rozsahu nezbytném pro úěely projektu, včetně stipendií na výzkum, vývoj a inovace podle zákona o vysokých školách,
2. náklady nebo výdaje na pořízení hmotného majetku v rozsahu a po dobu, kdy je tento majetek využíván pro úěely projektu; jestliže nejsou náklady nebo výdaje vynakládány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány
14
pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobecně uznávaných účetních zásad,
3. náklady nebo výdaje na pořízení nehmotného majetku, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek využité výlučně pro účely projektu,
4. náklady nebo výdaje na služby, smluvní výzkum nebo na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu,
5. doplňkové náklady nebo výdaje vzniklé v přímé časové a věcné souvislosti při řešení projektu, jejichž vynaložení přispěje k realizaci projektu, přičemž tímto vymezením se rozumí podíl na společných provozních nákladech organizace (režii) jako nákladech, které nelze přímo přiřadit ke konkrétnímu projektu (tzv. nepřímé náklady); podíl těchto nákladů je pak určen v procentní výši stanovené posk5ůovatelem (tzv. flat rate) nebo ve výši skutečných režijních nákladů stanovených dle jednotné metodiky organizace pro uplatňování úplných nepřímých nákladů v projektech (tzv. fúll-cost).
Způsobilé náklady se člení na:
• navrhované způsobilé náklady projektu celkem, které zahrnují požadované způsobilé náklady projektu z účelových výdajů MK a náklady hrazené z jiných zdrojů (např. náklady z institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací),
• požadované způsobilé náklady projektu z účelových výdajů MK, které jsou stejné jako výše požadované dotace.
31. „Uznané náklady“ jsou takové způsobilé náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které poskjdovatel schválil a jsou zdůvodněné jako nutné pro řešení projektu, které budou vynaloženy během jeho řešení, prokazatelné a přiřazené k souhrnu schválených činností.
Uznané náklady se člení na:
- poskytovatelem uznané náklady projektu celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná poskytovatel z uchazečem navrhovaných způsobilých nákladů projektu eelkem,
- poskytovatelem uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná poskytovatel z uehazečem požadovaných způsobilých nákladů projektu a které budou hrazeny z účelových výdajů MK - programu NAKI II.
32. „Účelová podpora“ jsou účelové finanční prostředky na řešení projektu poskytnuté poskytovatelem na základě výsledku veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovaeích.
33. „Smluvní strany“ je příjemce nebo příjemci podílející se na řešení projektu a poskytovatel.
Článek 2
Řízení (provádění) projektu
1. Příjemce/příjemce-koordinátor:
a) přijímá opatření pro řádné provádění svých prací stanovených v příloze č. 1,
b) informuje poskytovatele o skutečném zahájení řešení projektu,
15
c) zajišťuje kontakt poskytovatele s řešitelem,
d) předává poskytovateli:
- doklady o nákladech sestavené podle článku 4 smlouvy a článku 5 této přílohy,
- průběžné zprávy o postupu řešení projektu, závěrečnou zprávu, zprávy zahrnují ověřené údaje o vynaložených nákladech,
- uplatněné výsledky projektu k hodnocení poskytovatele,
- plán na uplatnění výsledků,
e) uchovává řádně podepsaný originál smlouvy týkajících se řešení projektu včetně všech jejích případných písemných dodatků,
f) zúčastňuje se jednání, která byla svolána za účelem kontroly, sledování a hodnocení projektu,
g) předkládá poskytovateli všechny požadované údaje týkající se smlouvy a jejích příloh, které si poskytovatel vyžádá,
h) je povinen písemně informovat poskytovatele o změnách, které nastaly v době účinnosti smlouvy o poskytnutí účelové podpory a které se dotýkají jeho právní subjektivity, u společného projektu více účastníků projektu typu příjemce a další účastník(ci) projektu, i o změnách týkajících se dalšího účastníka(ů) projektu. Dále je povinen písenmě informovat o změnách údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které by mohly mít vliv na řešení projektu, a to věetně změn rozpočtu projektu, do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl. Příjemce/ příjemce-koordinátor je povinen písemně informovat poskytovatele formou zdůvodněné žádosti o změnu smlouvy ve všech jí dotěených částech a přílohách č. 1 a č. 2.
Veškerá komunikace mezi poskytovatelem a příjemci u společného projektu typu K- s více příjemci (,,konsorcium“), týkající se závazků a povinností vyplývajících z této smlouvy a řešení projektu, se uskutečňuje prostřednictvím příjemce-koordinátora. U společného projektu více účastníků projektu typu D - příjemce a další účastník(ci) projektu se uskutečňuje komunikace těchto subjektů s poskytovatelem pouze prostřednictvím příjemce.
Příjemce/příjemce-koordinátor zajišťuje vědeckou (odbornou), administrativní a finanční koordinaci projektu.
Nemůže-li příjemce-koordinátor plnit své závazky, má poskytovatel právo jmenovat, po dohodě s ostatními příjemci, některého z nich novým příjemcem-koordinátorem.
Vzájemné vztahy mezi jednotlivými příjemci u společného projektu s více příjemci, včetně vlastnických práv k výsledkům za účelem jejich využití, jsou vymezeny smlouvou mezi příjemci, kterou jsou smluvní strany povinny uzavřít nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti této smlouvy.
Příjemci jsou povinni prostřednictvím příjemce-koordinátora neprodleně písemně informovat poskytovatele o skutečném zahájení prací na projektu.
Článek 3 Účast třetích stran
Vzájemné vztahy mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu nebo dalšími účastníky projektu jsou vymezeny smlouvou mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu nebo dalšími účastníky projektu.
Další účastníci projektu, s nimiž budou k řešení projektu uzavřeny smlouvy o řešení části projektu, jsou uvedeni v příloze č. 1 a v příloze č. 2 smlouvy. Xxxxxxx s dalším účastníkem projektu je příjemce povinen uzavřít nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti této smlouvy. Příjemce je povinen do 7 kalendářních dnů od uzavření smlouvy o řešení části projektu tuto v kopii předat poskytovateli.
Příjemce je povinen zajistit, že smlouvou s dalším účastníkem projektu:
a) budou upravena práva a povinnosti s dalšími účastníky projektu ve vztahu k výsledkům projektu a přístupovým právům obdobně úpravě těchto práv a povinností u příjemce s přihlédnutím k podílu dalšího účastníka projektu na řešení projektu,
b) další účastníci projektu získají kromě minima duševních práv, jak je uvedeno v části B této přílohy, i další přiměřená a spravedlivá práva na výsledky výzkumu v rozsahu, který odpovídá jejich podílu na projektu,
c) bude posk}dovatelí zajištěno stejné právo kontroly dalších účastníků projektu, jaké má poskytovatel vůči příjemci.
Výše uznaných nákladů a výše účelové podpory pro jednotlivé další účastníky projektu pro jednotlivé kalendářní roky řešení projekt, a postup je uveden v přílohách 1 a 2 smlouvy, termín poskytnutí je uveden v odst. 5 tohoto článku.
Příjemce je povinen:
a) Varianta - další účastník jeprávnická osoba
poskytnout dalšímu účastníkovi projektu nebo dalším účastníkům projektu příslušnou část účelové podpory dle přílohy č. 2 smlouvy nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy obdržel účelovou podporu od poskytovatele. Není-li v této lhůtě uzavřena smlouva mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu dle odst. 1 až 3 tohoto článku, poskytne příjemce dalšímu účastníkovi projektu příslušnou část účelové podpory do 7 kalendářních dnů ode dne uzavření uvedené smlouvy. Příjemce se zavazuje poskytnout příslušnou část účelové podpory dalšímu účastníkovi projektu dle této smlouvy pouze za podmínky, že další účastník projektu řádně plnil závazky ze smlouvy o řešení části projektu,
b) Varianta - další účastníkje organizačnísložka státu
nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy uzavřel smlouvu mezi příjemcem a dalším účastníkem, tuto předat poskytovateli a požádat jej o poskytnutí příslušné části účelové podpory pro dalšího účastníka dle přílohy č. 2 této smlouvy. Při uzavírání smluv s dalšími účastníky projektu je každý příjemce odpovědný za skutečnost, že další účastníci projektu vyhoví podmínkám této smlouvy. Každá smlouva mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu musí obsahovat ustanovení, dávající poskytovateli stejná práva, týkající se kontroly provádění projektu, jaká má poskytovatel vůči příjemci.
Vzájemné vztahy mezi příjemcem a dodavatelem jsou vymezeny vedlejší smlouvou o dodávce, kterou je povinen uzavřít nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí
17
účinnosti této smlouvy nebo v návaznosti na výsledek veřejné zakázky dle zákona č. 134/2016 Sb. Dodavatelé, s nimiž budou k řešení projektu uzavřeny vedlejší smlouvy, jsou uvedeni v příloze č. 2. Příjemce je oprávněn uzavřít vedlejší smlouvy i s dalšími dodavateli, přičemž musí být postupováno dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.
Článek 4 Poskytnutí účelové podpory
Účelovou podporu z programu NAKI II poskytovatel poskytne v souladu s článkem 3 této smlouvy.
Není-li řešení projektu během 60 kalendářních dnů ode dne poskytnutí první platby skutečně zahájeno, může poskytovatel
a) odstoupit od smlouvy, neakceptuje-li příjemcem/příjemci nově navrhovaný termín zahájení projektu, nebo
b) uplatnit nárok na smluvní pokutu ve výši dvojnásobku diskontní sazby zvýšené o 2 % p.a.; smluvní pokuta se počítá za období od 61 dne po poskytnutí první platby podpory do dne zahájení řešení projektu.
Je-li řešení projektu zahájeno se zpožděním, v jehož důsledku nebude na řešení projektu vyěerpána část podpory určená pro příslušný kalendářní rok a nevyčerpané prostředky budou vráceny na příjmový účet poskytovatele, je poskytovatel oprávněn požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 10 % z vrácené částky.
Podporu pro jednotlivé roky řešení projektu poskytovatel poskytne za podmínky, že příjemce/příjemce-koordinátor řádně plnil závazky z této smlouvy, zejména předložil průběžné zprávy o postupu řešení projektu, příslušné doklady o vynaložených nákladech nebo jiné podklady o projektu a tyto byly schváleny nebo jsou podle článku 5, odst. 5, části A této přílohy považovány za schválené, a že jsou do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací - databáze CEP zařazeny údaje o projektu v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., zákon zákonem o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
Příjemce se zavazuje poskytnout příslušnou část podpory dalšímu účastníkovi projektu, který není organizační složkou státu dle této smlouvy pouze za podmínky, že další účastník projektu řádně plnil závazky ze smlouvy s dalším účastníkem projektu.
Při prodlení poskytovatele s poskytnutím podpory dle odst. 1 o více než dva měsíce mohou postižení příjemci požadovat úrok z prodlení. Úrok se stanoví ve výši dvojnásobku diskontm' sazby. Úroky se poěítají za období od posledního dne lhůty pro zaplacení do dne připsání platby na úěet příjemce/příjemce-koordinátora.
Při podezření z podvodu nebo při významnějším narušování finančních postupů ze strany některého z příjemců může poskytovatel pozastavit platby, a to do dne rozhodnutí příslušných orgánů.
Neoprávněné použití účelové podpory z programu NAKI II nebo její části na jiný účel než stanoví tato smlouva, se posuzuje jako porušení rozpočtové kázně podle § 44 a § 44a zákona
č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpoětová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
9. V případě použití úěelové podpory z programu NAKI II nebo její části na jiný účel než stanoví tato smlouva, je příjemce povinen neoprávněně použité prostředky vrátit do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy takové porušení sjednaného užití podpory bylo oznámeno poskytovatelem příjemci, a to na úěet u ČNB, z něhož byly prostředky čerpány v daném roce, nebo na depozitní účet poskytovatele u jde-li o prostředky čerpané v předehozích letech s uvedením variabilního symbolu platby, který bude příjemci oznámen poskytovatelem písemně.
10. V případech, kdy byly po ukončení smlouvy, odstoupení od smlouvy vůči všem příjemcům nebo některému z příjemců při finanční kontrole zjištěny závažné finanční nesrovnalosti nebo podvod, může poskytovatel od příjemce požadovat vrácení celé poskytnuté účelové podpory z programu NAKI II. Vrácená podpora bude zatížena smluvní pokutou ve výši dvojnásobku diskontní sazby zvýšené o 2 % p.a. Smluvní pokuta se počítá ode dne připsání poskytnuté podpory, která má být vrácena, do dne jejího vrácení.
Článek 5 Předkládání podkladů o projektu
A. Zprávy
1. V případě více příjemců podílejících se na řešení společného projektu zpracovává a předkládá roční periodické (průběžné) zprávy a závěrečnou zprávu z řešení projektu včetně příslušných příloh příjemce-koordinátor projektu.
2. V případě příjemce a dalšího účastníka projektu zpracovává a předkládá roční periodické (průběžné) zprávy a závěrečnou zprávu z řešení projektu včetně příslušných příloh příjemce projektu.
3. Závěrečná zpráva bude posouzena na základě posudků dvou nezávislých odborných oponentů a hodnocení odborného poradního orgánu MK.
4. Roění periodická (průběžná) zpráva bude posouzena na základě posudku jednoho nezávislého odborného oponenta a hodnocení odborného poradního orgánu MK.
5. Příjemce nebo příjemci prostřednictvím příjemce-koordinátora předkládají poskytovateli ke schválení následující zprávy:
a) Roční periodickou (průběžnou) zprávu za každý uplynulý rok řešení o postupu prací na projektu, vynaložených finančních prostředcích, případných odchylkách od metodiky a plánu projektu a o dosažených uplatněných výsledcích za uplynulé období, plán prací a předpokládaných výsledků, kterých má být v dalším období (roční etapě) docíleno včetně plánu nákladů ve stanovených položkách pro jednotlivé příjemee a další účastníky projektu. Pokud se cestovné v rozpočtu poskytovatelem uznaných nákladů uplatňuje ve druhém a dalších letech řešení projektu, bude specifikace cestovních náhrad v rozsahu údajů platném pro 1. rok řešení projektu součástí roční periodické (průběžné) zprávy o řešení projektu (nejen speeifikace zahraniční či tuzemské cestovné, ale účel a místo předpokládaných cest, účastníci) a tato specifikace podléhá schválení ze strany poskytovatele.
b) neperiodickou zprávu o dosažení dílčích cílů projektu, tj. zprávu o jednotlivých výsledcích, u nichž byly zahájeny kroky k zajištění právní ochrany, či jejich publikování, případně budou jako vlastnické informace předmětem komerčního využití, a to podle jejich povahy,
c) případně další dodateěnou zprávu vyžádanou poskytovatelem,
d) závěrečnou zprávu o všech pracích, dosažených cílech, výsledcích a přínosech z řešení projektu, vynaložených nákladech za celou dobu řešení,
e) při ukončení řešení projektu redakčně upravenou závěrečnou zprávu v podobě vhodné pro poskytovatele a příjemce k publikování, závěreěná zpráva vhodná pro publikování musí být zpracována tak, aby poskytla třetím stranám natolik dostatečnou informaci o dosažených výsledcích, že mohou požádat o využití výsledků v souladu s § 16 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací,
f) plán uplatnění výsledků jako samostatnou část; plánované využití výsledků bude realizováno nejdéle do 5 let po ukončení řešení projektu. Skutečné plnění plánu bude podléhat kontrole ze strany poskytovatele, a to na základě průběžných zpráv příjemce/ příjemce-koordinátora dle článku 21, části C přílohy č. 3 této smlouvy.
6. Poskytovatel požaduje od příjemce nebo v případě více příjemců podílejících se na řešení projektu od příjemce-koordinátora předání ročních periodických (průběžných) zpráv, závěrečné zprávy, vázané redakčně upravené závěreěné zprávy, plánu na uplatnění výsledků a jednotlivých ročních vyúčtování poskytnuté dotace odděleně jako jednotlivé samostatné celky.
7. Pokud nebude mít poskytovatel ke zprávám a předloženým uplatněným výsledkům do 180 kalendářních dnů po předložení zprávy připomínky, bude zpráva považována za schválenou.
8. V případě publikování redakěně upravené závěrečné zprávy projektu nebo její části je příjemce/příjemce-koordinátor povinen uvést zdroj poskytnuté účelové podpory na řešení projektu.
9. Příjemce/příjemce-koordinátor předá poskytovateli zprávy v písemné formě, případně dle požadavku poskytovatele v elektronické podobě (texty v textovém editoru MS Word, tabulky v tabulkovém procesoru MS Excel).
10. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předkládá se poskytovateli roční periodická (průběžná) zpráva o průběhu řešení projektu, plnění jeho cílů, dosažených a uplatněných výsledcích v níže uvedené struktuře bodů 1) až 7). K roění periodické (průběžné) zprávě se povinně předkládají příloha ě. 1 roění periodické (průběžné) zprávy - seznam dosažených výsledků projektu (ve formátu *xls/*xlsx - jiný formát není přípustný) a příloha č. 2 roční periodické (průběžné) zprávy - specifikace místa a úěelu (s odůvodněním) konání tuzemských a zahraničních služebních cest. Současně s touto roční periodickou (průběžnou) zprávou se poskytovateli fyzicky předkládají uplatněné výsledky k hodnocení, pokud jejich parametry fyzické předložení umožňují. V ostatních případech musí být výsledek(y) poskytovateli i odborným hodnotitelům (oponenti, poradní orgán poskytovatele) k hodnocení zpřístupněn(y) vhodnou formou tak, aby bylo možné zhodnotit jehofjejich) plný obsah a funkčnost.
Struktura roční periodické (průběžné) zprávy;
1) Průběh řešení ve sledovaném období, zhodnocení plnění cílů a harmonogramu řešení
Stručně a věcně charakterizovat, jakým způsobem je projekt řešen a naplňován. Popsat hlavní etapy řešení a dosažené, resp. rozpracované cíle řešení ve sledovaném období.
Stručně zhodnotit naplňování cílů a harmonogramu řešení projektu a zdůvodnit případné odchylky oproti platnému znění projektu.
2) Přehled plánovaných cílů
3) Uplatněné výsledky
V5^1nit přílohu č. 1 roční periodické (průběžné) zprávy - seznam dosažených výsledků projektu (formulář ve formátu *.xls/*.xlsx) s uvedením všech dosažených výsledků s požadovanými údaji. Za uplatněné výsledky lze označit pouze ty, které byly k termínu předložení zprávy skutečně uplatněny (tj. články a knihy publikovány, metodiky certifikovány, specializované mapy s odborným obsahem schváleny poskytovatelem či jiným orgánem atd.) a u kterých lze jejich uplatnění doložit (fyzicky výtiskem, osvědčením o certifikaci atd.). V bodě 3) zprávy lze uvést případný komentář a doplňující informace k předloženým výsledkům.
4) Přehled změn v popisovaném období
5) Návrh na upřesnění řešení projektu pro další etapu řešení
v
Popsat a odůvodnit veškeré změny oproti schválenému platnému znění projektu, které se navrhují uskutečnit v dalším roce/letech řešení projektu.
6) Čerpání uznaných nákladů a úěelové podpory
7) Závěr
Věcně zhodnotit celkový stav řešení projektu, zásadní odchylky a závažné navrhované změny v dalších letech řešení projektu. Zhodnotit dosavadní přínosy projektu (např. výsledky).
Přílohy
Povinnou a samostatnou přílohou ke každé průběžné zprávě bude:
1) Příloha č. 1 roční periodické (průběžné) zprávy - seznam dosažených výsledků projektu (ve formátu *xls/*xlsx),
2) Příloha č. 2 roční periodické (průběžné) zprávy - specifikace místa a účelu (s odůvodněním) konání tuzemských a zahraničních služebních cest v členění podle všech účastníků smlouvy v roli příjemce/příjemce-koordinátora/dalšího účastníka projektu, na které mají být čerpány cestovní náhrady uvedené položkách rozpočtu C3 z důvodu, že se ve druhém a dalších letech řešení projektu náklady na cestovní náhrady uvádí pouze v minimálně povinném členění a výše nákladů nebo výdajů na zahraniční a tuzemské cestovné. V tomto případě je úěel a místo cest povinně specifikováno v roční periodické (průběžné) zprávě za rok předcházející roku, ve kterém se cesta koná (tato zpráva je posuzována odborným poradním orgánem a schvalována vč. specifikace těchto nákladů poskytovatelem). Opomenutí specifikace v průběžné zprávě dle předchozí věty bude ze strany poskytovatele posuzováno jako nepřezkoumatelné vynaložené náklady s povinností tyto poskytovateli vrátit při ročním zúčtování poskytnuté podpory. Tato příloha bude vždy ve formátu
*.doc/docx.
11. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předkládá se závěrečná zpráva poskytovateli k30. 1. roku následujícího po posledním roce řešení projektu v této struktuře:
Struktura závěrečné zprávy:
1) Průběh řešení ve sledovaném období, zhodnocení plnění cílů a harmonogramu řešení
Stručně a věcně charakterizovat, jakým způsobem byl projekt řešen a naplňován, komentovat plánované a skuteěně vynaložené náklady projektu a popsat zásadní skutečnosti, které měly vliv na celkové řešení projektu, pokud takové skutečnosti nastaly.
2) Uplatněné výsledky
Charakterizovat a srovnávací metodou (plán vs. skutečně uplatněné) zhodnotit, zda všechny v projektu plánované výsledky za celou dobu řešení byly dosaženy, uplatněny a poskytovatelem schváleny. Odůvodnit případné nedosažení plánovaných výsledků.
Příloha
K závěreěné zprávě bude jako samostatná příloha předložen Seznam všech za celou dobu řešení uplatněných a poskytovatelem schválených výsledků vložených do IS VaVal - RIV. Za poslední rok řešení projektu se uvádí výsledky uplatněné v příloze č. 1 roční periodické (průběžné) zprávy za poslední rok řešení. V případě, že poskytovatel při hodnocení roění periodické (průběžné) zprávy za poslední rok řešení výsledky neschválí, oznámí to věetně důvodu neschválení příjemci/příjemci-koordinátorovi a ten zajistí aktualizaci závěrečné právy a její přílohy č. 1 ve stanoveném termínu.
B. Prokázání nákladů (doklady)
1. Příjemce provede zúčtování účelové podpory v termínech stanovených v článku 4 smlouvy a předloží poskytovateli vyúčtování s doklady k prokázání nákladů za každý rok řešení. Ta část účelové podpory, která ke dni 31. 12. nebyla příjemcem/příjemci na stanovený účel použita, bude poskytovateli vrácena. Nevyužité prostředky se v průběhu
22
roku vracejí na účet poskytovatele, ze kterého byly prostředky uvolněny; po skončení roku se nevyužité prostředky vracejí na depozitní účet poskytovatele
svar. symbolem platby 132018.
2. Příjemce/příjemci/ další účastník/ci projektu je/jsou povinen/povinni užít podporu výlučně k účelu, ke kterému byla poskytovatelem určena a konkretizována v příloze č. 1 a 2 smlouvy. Příjemce/příjemci/ další účastník/ci projektu je/jsou povinen/povinni s podporou nakládat efektivně, hospodárně a v souladu s právními předpisy.
C. Společná ustanovení
1. Každá průběžná a závěreěná zpráva bude předložena poskytovateli podle ělánku 4, bodu 3/bodu 4 smlouvy. Pokud dojde k předčasnému zastavení projektu, bude závěrečná zpráva předložena nejpozději do 30 kalendářních dnů po zastavení projektu.
2. Nevyjádří-li se poskytovatel k předloženým materiálům o projektu do 180 kalendářních dnů po jejich obdržení, potom se tyto materiály považují za schválené, s výjimkou plánu na uplatnění výsledků.
3. Poskytovatel si vyhrazuje právo zadržet ěást a ve výjimeěných případeeh i celou finanění podporu až do příštího zúčtovacího období, pokud nebyly předloženy doklady k prokázání nákladů, nebyla předložena roční periodické (průběžná) zpráva o postupu řešení projektu, nebo byla-li předložena, vykazuje vážné vady, obsahuje rizika neplnění projektu - plnění jeho cílů a plánovaných hlavních výsledků, nebyly ve stanovených termínech předány informace do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací - CEP a RIV nebo ostatní podklady ve lhůtách stanovených touto smlouvou.
Článek 6 Odborný poradní orgán
Poskytovatel ustaví odborný poradní orgán, který mu poskytne odbornou pomoc při hodnocení, sledování a kontrole řešení projektu, jeho výsledků, dosaženýeh cílů a parametrů v souladu s touto smlouvou.
Poskytovatel písenmě zaváže členy odborného poradního orgánu k zachování mlčenlivosti o informacích, které získají v souvislosti s řešením projektu a jeho hodnocením a dále k závazku nevyužívat tyto informace ve svůj prospěch nebo prospěch třetích osob.
Činnost odborného poradního orgánu se řídí jeho statutem a jednacím řádem a Etickým kodexem člena RMKPV, které jsou zveřejněny na webu poskytovatele.
Článek 7 Ručení
Ručení příjemce/příjemců za ztráty nebo škody každého druhu, které jim vzniknou při plnění této smlouvy, se řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Příjemci ručí společně a nerozdílně.
Příjemci provádějí všechna nezbytná opatření k tomu, aby příjemce, který porušil smlouvu, vykonal všechny práce stanovené projektem. Nemohou však od takového smluvního partnera vyžadovat vrácení dlužného příspěvku (obnosu). Tento obnos je společným dluhem za porušení smlouvy.
3. Opatření přijímaná v případě vyšší moci se upravují dohodou mezi smluvními stranami.
4. Poskytovatel nemůže ručit za jednání nebo naopak nečinnost příjemce nebo příjemců. Poskytovatel žádným způsobem neodpovídá za nedostatky výrobků nebo služeb, které spočívají na poznatcích dosažených v rámci projektu.
5. Příjemce/příjemci se zavazují, že odškodní třetí strany v případě vzneseného požadavku za škody, které vznikly jednáním nebo naopak nečinností příjemce/příjemců nebo za škody z výrobků nebo služeb založených na poznatcích získaných v rámci projektu. Podmínkou ručení je, že příjemce/příjemci přispěli k příslušným škodám nebo že za ně odpovídají.
6. Prokáže-li třetí strana své nároky spojené s prováděním této smlouvy vůči poskytovateli, je/jsou příjemce/příjemci, kteří by mohli být považováni za odpovědné, povinni poskytovateli pomoci.
Článek 8
Ukončení projektu a sankce za porušení smlouvy
1. Příjemce může nebo příjemci mohou společně a jednomyslně, stejně jako poskytovatel sám, písemně vypovědět smlouvu nebo účast jakéhokoliv příjemce na této smlouvě ze závažných technických nebo ekonomických důvodů, které podstatně ovlivňují projekt, nebo v případě, kdy se výrazně sníží možnost využití poznatků projektu. Výpovědní lhůta je dvouměsíční a počíná běžet první den měsíce následujícího po doručení výpovědi.
2. Příjemce může odstoupit od smlouvy a tím i z řešení projektu, jestliže s tímto odstoupením vyslovili písemně souhlas ostatní příjemci a pokud toto neovlivní podmínky, za kterých byla smlouva uzavřena. Příjemce nemůže odstoupit od smlouvy v nevhodné době a k újmě ostatních účastníků této smlouvy. Pokud by se ostatní příjemci zavázali převzít v plném rozsahu závazky odstupujícího při realizaci projektu, je možné odstoupení i v tomto případě.
3. Poskytovatel může odstoupit od smlouvy, jestliže
a) řešení projektu nebylo zahájeno do 60 kalendářních dnů po vyplacení první části účelové podpory a nově navrhovaný termín zahájení řešení nebyl poskytovatelem akceptován,
b) příjemce nedostál v plném rozsahu svým závazkům ani poté, co jej poskytovatel nebo příjemce-koordinátor písemně vyzvali, aby své závazky splnil nejpozději do 30 kalendářních dnů,
c) u příjemce došlo ke změnám kontroly (řízení), které by mohly podstatně ovlivnit projekt nebo zájmy poskytovatele,
d) při zahájení konkursního řízení nebo řízení o likvidaci,
e) při vážných věcných nebo finančních nesrovnalostech na straně příjemce.
4. Poskytovatel odstoupí od smlouvy v následujíeích případech:
a) příjemce poskytl klamavé údaje nebo se dopustil záměrného opomenutí s eílem získat finanční podporu posk5ůovatele nebo jinou výhodu ze smlouvy.
b) pokud příjemce či další účastník projektu přestal plnit podmínky pro výzkumnou organizaci dle Rámce společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01), v platném znění
5. Rozhodnutí o odstoupení poskytovatel sdělí příjemci písemně se sdělením důvodů.
6. Kopie písemného vyhotovení rozhodnutí o odstoupení zašle poskytovatel v případě odstoupení od smlouvy s jedním z příjemců příjemci-koordinátorovi a ostatním příjemcům.
7. Účelová podpora z programu NAKI II na vykázané náklady k datu předčasného ukončení projektu bude vyplacena, pokud náklady patří k výstupům jako celku a jsou poskytovatelem schváleny, a na takové další náklady, které jsou oprávněné a přiměřené, včetně výdajů plynoucích z převzatých závazků. Příjemci podniknou vhodné kroky ke zrušení nebo zmírnění závazků, do kterých vstoupili před oznámením o ukončení platnosti smlouvy, a vezmou na vědomí písemné pokyny poskytovatele, které se vztahují k ukončení projektu.
8. Při předčasném ukončení projektu je příjemce/příjemci povinen/povinni vrátit nepoužité a nevyčerpané finanční prostředky do 30 kalendářních dnů ode dne rozhodnutí o ukončení platnosti smlouvy.
9. Práva k předmětům duševního vlastnictví, která se týkají prací provedených před ukončením platnosti smlouvy, postoupí každý příjemce, který neplní smlouvu nebo od smlouvy odstoupí, podle pokynů poskytovatele.
10. Při odstoupení od smlouvy
a) podle odst. 3 písm. a) a odst. 4 písm. a) tohoto článku je příjemce povinen vrátit poskytnutou podporu v plné výši;, prostředky požadované k vrácení budou zatíženy smluvní pokutou ve výši dvojnásobku diskontní sazby zvýšené o 2 % p.a.; smluvní pokuta se počítá za období od obdržení účelové podpory do jejího vrácení,
b) podle odst. 3 písm. b) až e) a odst. 4 písm. b) tohoto článku mohou být uhrazeny jen uznané náklady za poskytovatelem schválené výsledky z projektu, kterých bylo dosaženo před vznikem důvodu pro odstoupení od smlouvy; dále mohou být uhrazeny i uznané náklady, které byly vynaloženy v dobré víře a uznány za platné před termínem odstoupení.
11. Při odstoupení poskytovatele z důvodů nedodržení povinností stanovených touto smlouvou může poskytovatel vyloučit návrh projektu příjemce/příjemců z veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích po dobu až 3 let ode dne, kdy bylo příjemci/příjemcům toto porušení prokázáno nebo kdy ho písemně uznal/uznali.
část B - Duševní a průmyslové vlastnictví
Článek 9 Práva k výsledkům
1. Osobnostní autorská práva k výsledkům, právo na původcovství výsledků a práva majitele oehranné známky náleží příjemci či dalšímu účastníkovi projektu, kteří jich dosáhli při provádění prací na projektu.
2. Majetková práva k poznatkům náleží příjemci či dalšímu účastníkovi projektu, kteří jich dosáhli při provádění prací na projektu.
3. Získal-li výsledky příjemce a další úěastník projektu, upraví mezi sebou a v souladu s touto smlouvou podíl na majetkových právech k výsledkům.
Článek 10 Ochrana výsledků
1. Příjemce/ další úěastník projektu mající majetková práva k výsledkům, která mohou být využita, zajistí, že tyto výsledky budou přiměřeně a účinně chráněny. Podrobnosti a dobu ochrany stanoví v plánu na uplatnění výsledků.
2. Příjemce/ další úěastník projektu může bez ohledu na druh nosiěe údajů publikovat informace o výsledcích, ke kterým má majetková práva, pokud publikováním není dotěena jejich ochrana. Souěástí publikování informace o výsledcích musí být informace o podpoře posk5dovatele v rámci této smlouvy (tzv. dedikace výsledku).
Článek 11
Vlastnická práva k výsledkům za účelem jejich využiti
1. Příjemce/ další úěastník projektu je povinen si zajistit majetková práva k výsledkům, která byla dosažena dle této smlouvy.
2. Příjemce/ další úěastník projektu se zavazuje, že výsledky, ke kterým má majetková práva, využije nebo umožní jejich využití ve lhůtě stanovené v plánu na uplatnění výsledků při respektování nezbytné ochrany práv duševního vlastnictví a mlěenlivosti.
3. Lhůta na využití výsledků nesmí být delší než lhůta stanovená právními předpisy pro užití zaměstnaneckých děl zaměstnavateli autorů nebo původců (§ 58 a násl. zákona č. 121/2000 Sb., § 9 zákona č.527/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů, § 13 zákona ě. 207/2000 Sb.).
4. Nevyužije-li příjemce/ další úěastník projektu výsledky nebo neumožní-li využití výsledků ve stanovené lhůtě a nedohodne-li se s poskytovatelem jinak, může poskytovatel požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 25 % z poskytnuté úěelové podpory.
5. Podrobnosti využití poznatků jsou stanoveny v plánu na využití výsledků.
6. Vlastnická práva k výsledkům projektu patří úěastníkům projektu v poměru, v jakém si stanovili smlouvou mezi příjemci nebo smlouvou s dalším úěastníkem projektu. Příjemce/další úěastník projektu, musí mít upraven způsob nakládání s výsledky svým vnitřním předpisem.
7. Pro využití výsledků projektu plně financovaného z veřejných prostředků je příjemce/ další účastník nebo účastníci projektu povinen/povinni zpřístupnit výsledky za stejných podmínek všem zájemcům o jejich využití, pokud předpisy Evropské unie, zejména Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01), nestanoví jinak.
8. Pro využití komerčně využitelných výsledků příjemce/ dalšího účastníka projektu, který má vlastnická práva k výsledku, zajistí vhodnou formou (např. zveřejněním záměru na webových stránkách) nabídku prodeje tohoto výsledku formou výběrového řízení. Na základě výsledku výběrového řízení výsledek prodá za nej optimálnější cenu a za tuto cenu pak prodává výsledek i dalším zájemcům.
9. Výnosy z výsledku komerčně uplatněných na trhu v průběhu řešení projektu jsou ziskem výzkumné organizace, který musí v souladu s Rámcem pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01) reinvestovat do primárních nehospodářských činností výzkumné organizace.
Článek 12
Všeobecné zásady poskytnutí přístupových práv
1. Přístupová práva jsou poskytována na základě licenčních smluv, které mají zaručit, že práva budou využívána výlučně jen k předpokládanému účelu a při zachování odpovídajících podmínek mlčenlivosti.
2. Bez souhlasu příjemce nebo dalšího účastníka projektu, který poskytuje přístupová práva, nelze použít tato práva poskytováním sublicencí.
3. Právo na přístup k vneseným právům lze poskytnout jen tehdy, jestliže je příslušný příjemce nebo další účastník oprávněn takové právo poskytnout.
4. Náklady související s převodem přístupových práv jdou ktíži toho, komu jsou práva poskytována.
Článek 13
Přístupová práva za účelem provedení projektu
1. Příjemce nebo příjemci, podílející se na řešení projektu, mají právo na přístup k výsledkům a poznatkům, které jsou potřebné pro jejich práci v rámci projektu. Toto právo je jim vymezeno jako bezplatné.
2. Další účastníci projektu podílející se na řešení projektu mají právo na přístup k výsledkům a poznatkům, které jsou potřebné pro jejich práci v rámci projektu. Toto právo je jim vymezeno bezplatně.
3. Dodavatelé, kteří se účastní na projektu, jsou příjemcem/ dalším účastníkem vybráni na základě veřejné zakázky dle zákona č. 134/2016 Sb., v platném znění, pokud nejsou dodavateli jedinečnými dle zdůvodnění uvedeného v projektu.
4. Příjemce nebo příjemci a další úěastník/účastníci projektu podílející se na řešení projektu mají právo na přístup k vneseným právům. Toto právo je jim poskytováno vlastníkem těchto práv bezplatně v rámci řešení projektu.
Článek 14 Majetková práva
Vlastníky majetku, potřebného k řešení projektu a pořízeného z poskytnuté účelové podpory jsou příjemci nebo další účastníci projektu, kteří si uvedený majetek pořídili.
Je-li příjemcem a/nebo dalším účastníkem projektu organizační složka státu, je vlastníkem majetku potřebného k řešení projektu a pořízeného z poskytnuté účelové podpory Česká republika.
Je-li příjemcem a/nebo dalším účastníkem projektu organizační složka územního samosprávného celku, je vlastníkem takového majetku územní samosprávný celek.
Článek 15 Poskytování informací
1. Příjemce/příjemce-koordinátor je povinen zveřejnit pravdivé a včasné informace o projektu a uplatněných, poskytovatelem schválených výsledcích projektu.
2. Příjemce/příjemce-koordinátor plní povinnost poskytování informací podle odst. 1 tohoto článku prostřednictvím poskytovatele, kterému předává údaje o projektu (data CEP). Údaje o uplatněných, poskytovatelem schválených výsledcích (data RIV) ke zveřejnění prostřednictvím Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVal) předává každý účastník projektu, který výsledek vlastní v souladu s článkem 11, odst. 6 těchto všeobecných podmínek.
3. Při změně této smlouvy je příjemce/ příjemce-koordinátor povinen předat poskytovateli informace o změně údajů zveřejňovaných v IS VaVal - CEP.
4. Formu předání informací a lhůty pro předání informací dle odst. 1 a 2 tohoto ělánku stanoví poskytovatel.
Příjemee/příjemce-koordinátor předloží poskytovateli:
a) data dodávaná do Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje (CEP) v termínu do 4.
2. v roce zahájení řešení projektu za podmínky, že příjemce/příjemci uzavřel/uzavřeli smlouvu o poskytnutí úěelové podpory řešení projektu.
Příjemce/příjemci/ další úěastník projektu prostřednictvím příjemce nebo příjemce- koordinátora předloží poskytovateli:
b) data o všech uplatněných výsledcích řešení projektu odpovídajících platným datům Rejstříku informací o výsledcích (RIV), které vytvořil do 31. 12. posledního roku řešení, nejpozději do 1. dubna roku 2023.
Veškeré příjemcem/ dalším úěastníkem projektu v průběhu řešení projektu uplatněné výsledky, které byly poskytovateli předloženy k zhodnocení, a poskytovatel je schválil, je nutné předávat do v IS VaVal - RIV v poskytovatelem stanoveném termínu bez odkladu. Příjemce je oprávněn uplatněné výsledky projektu, které získal nebo kterých dosáhl i po ukončení řešení (účelové podpory) projektu předložit poskjdovateli ke schválení a následně je vložit do IS VaVal- RIV. Poskytovatel si vyhrazuje právo na vrácení celé poskytnuté dotace za předchozí rok při nesplnění poviímosti předat data do RIV ve stanovených termínech. Poskytovatel si vyhrazuje právo na vrácení celé poskytnuté dotace za celou dobu řešení při neuplatnění a/nebo neschválení
poskytovatelem alespoň 85% projektem předpokládaných hlavních, aplikovaných výsledků (včetně specifického výsledku E-uspofádání výstavy společně s vydáním kritického katalogu výstavy jako výsledku B). V případech jediného projektem předpokládaného hlavního, aplikovaného výsledku (včetně specifického výsledku E- uspořádání výstavy společně s vydáním kritického katalogu výstavy jako výsledku B) si poskytovatel rovněž vyhrazuje právo na vrácení celé poskytnuté dotace za celou dobu řešení při neuplatnění a/nebo poskytovatelem neschválení tohoto jediného hlavního výsledku projektu podporovaného z programu NAKIII v platné struktuře dat.
Článek 16 Zachování mlčenlivosti
• Smluvní strany jsou povinny zachovat mlčenlivost o údajích, podkladech a vnesených právech, které jim byly poskytnuty, a byly označeny jako důvěrné.
• Závazek mlčenlivosti končí:
a) pokud se obsah těchto údajů, podkladů a vnesených práv stane veřejně přístupným, a to na základě jiných prací prováděných mimo rámec této smlouvy nebo na základě opatření, která nesouvisejí s těmito smluvními pracemi,
b) sdělením těchto údajů, podkladů a vnesených práv bez požadavku mlčenlivosti nebo pozdějším odvoláním požadavku mlčenlivosti těmi, kteří požadavek stanovili.
• Pokud jsou smluvní strany na základě této smlouvy oprávněny předávat údaje, podklady a vnesená práva dalším osobám, jsou povinny zajistit, aby tyto osoby zachovávaly mlčenlivost a veškeré údaje používaly jen k účelům, k nimž jim byly předány.
část C - Úhrada nákladů
Článek 17 Uznané náklady
1. Uznané náklady jsou způsobilé náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které poskytovatel schválil a jsou zdůvodněné jako nutné pro řešení projektu, které budou vynaloženy během jeho řešení, prokazatelné a přiřazené k souhrnu schválených ěinností.
2. Uznané náklady se člení na:
- poskytovatelem uznané náklady projektu celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná poskytovatel z uchazečem navrhovaných způsobilých nákladů projektu celkem,
- poskytovatelem uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná poskytovatel z uchazečem požadovaných způsobilých nákladů projektu a které budou hrazeny z účelových výdajů MK - programu NAKI II. Všechny finanční prostředky poskytnuté poskytovatelem jako podpora na řešení projektu výzkumu a vývoje mají charakter účelových finančních prostředků. Tyto finanční prostředky jsou poskytovány právnickým osobám - výzkumným organizacím na základě „Smlouvy/Rozhodnutí o poskytnutí účelové podpory na řešení programového projektu“ v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
3. O uznaných nákladech je příjemce povinen vést oddělenou evidenci podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
4. Do uznaných nákladů lze zahrnout:
a) Osobní náklady nebo výdaje (včetně stipendií na výzkum, vývoj a inovace podle zákona o vysokých školách).
(1) Osobní náklady nebo výdaje zahrnují zejména osobní náklady nebo výdaje na výzkumné a vývojové zaměstnance, akademické pracovníky, studenty, techniky, laboranty a další pomocný personál příjemce/ dalšího účastníka, včetně zaměstnanců dělnických profesí podílejících se na řešení projektu. V rámci osobních nákladů lze uplatňovat náklady na povinné zákoímé odvody placené zaměstnavatelem (povinné pojistné na sociální zabezpečení a sociální politiku zaměstnanosti, povinné pojistné na veřejné zdravotní pojištění atd.) a příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb (nebo jiného obdobného fondu) nebo jeho poměrnou část (pokud není takový fond tvořen příděly ze zisku), a to ve výši odpovídající příslušným mzdovým prostředkům.
(2) Výše osobních nákladů osob v návrhu projektu uvedených a na řešení projektu se podílejících musí odpovídat pracovnímu úvazku na řešení projektu. Nulová výše osobních nákladů se nepřipouští. Současně se nepřipouští nezdůvodněné plošné meziroční procentní nárůsty osobních nákladů při nezměněném pracovním úvazku, pokud nejsou vyvolány změnou platných právních předpisů. Osobními náklady jsou pouze náklady vynakládané na úhradu mezd a platů v rámci pracovněprávních vztahů podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
Jedná se o náklady (pro jednoho pracovníka lze využít jen jednu z uvedených možností):
• na mzdy a platy, včetně pohyblivých složek, náhrad za dovolenou na zotavenou a náhrad za dočasnou pracovní neschopnost zaměstnanců přijatých na základě pracovní smlouvy výhradně jen na řešení projektu, přičemž součet všech úvazků hrazených z účelových výdajů poskytovatele může u jednoho pracovníka činit maximálně 100 % úvazku.
® na příslušnou část mezd a platů, včetně pohyblivých složek, náhrad za dovolenou na zotavenou a náhrad za dočasnou pracovní neschopnost zaměstnanců, kteří nejsou do pracovního poměru přijati na řešení projektu, ale na jeho řešení se podílejí, a to ve výši podílu jejich pracovního úvazku na řešení projektu, přičemž součet všech úvazků hrazených z účelových výdajů poskytovatele může u jednoho pracovníka činit maximálně 100 % úvazku; souběh částečného pracovního úvazku hrazeného z účelových výdajů projektu a pracovního úvazku zaměstnance vůči uchazeči/spoluuchazeči je poskytovatelem akceptován, pokud nejde o práce, které jsou stejně druhově vymezeny,
• na úhradu dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení prací konaných mimo pracovní poměr, které byly uzavřeny výhradně na řešení projektu.;
• na autorské honoráře. Autorské honoráře v položce služby se pro účely tohoto programu nepřipouští, a to po celou dobu řešení projektu, proto v případě přijetí projektu k podpoře nelze tyto náklady uplatnit v položce služby v rámci změn projektů.
• na stipendia studentů, doktorandů atp., kteří se na projektu podílejí.
b) Náklady nebo výdaje na pořízení majetku
(1) Jako uznané náklady může poskytovatel sehválit:
• náklady na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (přístroje, stroje, zařízení, samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením a další dlouhodobý hmotný majetek, který byl nabyt úplatně, přeměnou nebo vytvořen vlastní činností, jeho vstupní cena je vyšší než 40 tis. Kč a má provozně technickou funkci delší než jeden rok). Bude-li se jednat o příjemce/ dalšího účastníka, který je plátcem DPH, jedná se o cenu 40 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku 40 tis. Kč včetně DPH);
• náklady na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku (software, databáze a další dlouhodobý nehmotný majetek, který byl nabyt úplatně, přeměnou nebo vytvořen vlastní činností, jeho vstupní eena je vyšší než 60 tis. Kč a jeho doba použitelnosti je delší než jeden rok). Bude-li se jednat o příjemce/ dalšího účastníka, který je plátcem DPH, jedná se o cenu 60 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku 60 tis. Kč včetně DPH);
31
• na pořízení drobného hmotného majetku (přístroje, stroje, zařízení, samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením, které jsou inventarizovány), jenž byl nabyt úplatně, přeměnou nebo vytvořen vlastní ěinností, jehož vstupní cena je nižší nebo rovna 40 tis. Kč a má provozně technickou funkci delší než jeden rok. Bude-li se jednat o příjemce/ dalšího účastníka, který je plátcem DPH, jedná se o cenu do 40 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku do 40 tis. Kč včetně DPH;
• náklady na pořízení drobného nehmotného majetku (software, databáze a další nehmotný majetek, který je inventarizován), jenž byl nabyt úplatně, přeměnou nebo vytvořen vlastní ěinností, jehož vstupní cena je nižší nebo rovna 60 tis. Kč a má provozně technickou funkci delší než jeden rok. Bude-li se jednat o příjemce/ dalšího účastníka, který je plátcem DPH, jedná se o cenu do 60 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku do 60 tis. Kč včetně DPH).
(2) Výše nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku příjemce/ dalšího účastníka ve společném projektu používaného v přímé souvislosti s řešením projektu, se stanoví následovně a příslušný výpočet musí být vždy uveden jako součást komentáře uplatněné položky těchto nákladů:
• výše uznaných nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku s dobou upotřebitelnosti delší, než je doba řešení projektu, nebo na pořízení hmotného/nehmotného majetku, jehož pořizovací cena je vyšší než 40 tis. Kč / 60 tis. Kč (bude-li se jednat o uchazeče, který je plátcem DPH, jedná se o cenu 40 tis. Kč / 60 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku 40 tis. Kč / 60 tis. Kč včetně DPH) a provozně technické funkce delší než 1 rok a současně delší, než je doba řešení projektu, se stanoví ve výši, která je rovna výši odpisů odpovídajíeí délce období a podílu předpokládaného užití tohoto majetku pro řešení projektu. V komentáři bude uvedena celková cena pořizovaného majetku, výše odpisů v jednotlivých letech provozně technické funkce tohoto majetku dle příslušné odpisové skupiny (dle přílohy č. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění) a zvoleného způsobu odpisování příjemcem (§ 26 a násl. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění) a výpočet odpovídající době používání majetku a předpokládanému využití (procenty) pro řešení projektu. Pro výpočet doby odpisování majetku zařazeného do příslušné odpisové skupiny se pro účely projektu použije stanovená minimální doba odpisování dle § 30 zákona č. 586/1992 Sb.,
• výše uznaných nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku s dobou upotřebitelnosti rovnou nebo kratší, než je doba řešení projektu, nebo na pořízení hmotného/nehmotného majetku, jehož pořizovací cena je vyšší než 40 tis. Kč / 60 tis. Kč a který má provozně technické funkce delší než 1 rok a současně
rovné nebo kratší, než je doba řešení projektu, se stanoví jako pořizovací cena majetku x míra využití pro řešení projektu vyjádřená v procentech,
(3) V případě pořízení dlouhodobého majetku, který ie jedinečný z hlediska potřeb řešení projektu, se jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje přesná specifikace tohoto majetku, typové označení, parametry popisující pořizovaný dlouhodobý hmotný/nehmotný majetek a způsob, jakým byl vybrán jedinečný dodavatel pořizovaného majetku, jaká je tržní cena a příp. kurz platný v době podání návrhu projektu s uvedením výpočtu dle zadávací dokumentace. Komentář ktéto položce musí obsahovat věcné zdůvodnění, proč je pořízení tohoto dlouhodobého majetku od konkrétního dodavatele pro řešení projektu nezbytné (např. na základě parametrů nezbytných pro řešení projektu). V takovém případě je cena pořizovaného majetku konečná a není nutné postupovat dle zákona č. 134/2016 Sb.. pokud vnitřní předpis výzkumné organizace nestanovuje jiný postup (např. centrální nákup).
(4) V případě pořízení dlouhodobého majetku, který není jedinečný z hlediska potřeb řešení projektu, se jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje specifikace tohoto majetku, parametry popisující pořizovaný dlouhodobý hmotný/nehmotný majetek a jaká je obvyklá cena a příp. kurz platný v době podání návrhu na jeho pořízení. V tomto případě se jedná o cenu orientační uvedenou do přihlášky projektu, přičemž konkrétní dodavatel musí byt vybrán na základě zákona č. 134/2016 Sb.
(5) U každé uplatněné dlouhodobé majetkové položky musí být jednoznačně uvedeno, zda se jedná o pořízení majetku, který je jedinečný nebo pořízení majetku, který není jedinečný.
c) Další provozní náklady nebo výdaje
(1) Z hlediska platného znění zákona č. 130/2002 Sb. jde o tzv. „přímé doplňkové náklady nebo výdaje“. Z hlediska Programu a zachování stejných podmínek s projekty přijatými v první veřejné soutěži řešenými od r. 2016 jsou tyto náklady nebo výdaje označeny jako „Další provozní náklady nebo výdaje“.
(2) Další provozní náklady nebo výdaje jsou přímé neinvestiční náklady nebo výdaje vzniklé v přímé časové a věcné souvislosti při řešení projektu, jejichž vynaložení je nezbytné k realizaci projektu. Patří sem:
• náklady nebo výdaje na provoz majetku zakoupeného mimo projekt, které zahrnují náklady nebo výdaje na údržbu, provoz a odpisy hmotného/nehmotného majetku s provozně technickými funkcemi delšími než 1 rok, který nebyl zakoupen/pořízen z prostředků na řešený projekt a současně bude pro řešení projektu průkazně užíván. Tyto náklady musí být konkrétně specifikovány uvedením tohoto majetku, druhu provozního nákladu nebo výdaje a jeho výše
33
stím, že odpisy lze hradit pouze do výše odpovídající délce období a podílu předpokládaného užití tohoto majetku pro řešení projektu;
• náklady na materiál.
• cestovní náhrady v souladu se zvláštním právním předpisem vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu. Cestovné jsou náklady zahrnující veškeré náklady na pracovní cesty v souladu s ustanoveními § 173 až 181 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a to až do výše tímto zákonem stanovené nebo umožněné, a to pro řešitele, ostatní řešitele a další osoby podílející se na řešení projektu. Jedná se o náklady vzniklé výhradně v přímé souvislosti s řešením projektu věetně pracovních pobytů a cest konaných v souvislosti s aktivní úěastí na konferencích. Rovněž se jedná o cestovné i náklady na pobyty zahraniěních pracovníků úěastnících se řešení projektu. V případě konání pracovních cest do zahraniěí se jedná o náklady pouze na dobu pobytu, která odpovídá době konání akce, na kterou je pracovník vyslán,
• náklady nebo výdaje na zveřejňování výsledků projektu, věetně nákladů a výdajů na zajištění práv k těmto výsledkům výzkumu a vývoje, pokud je nelze zařadit pod jinou rozpoětovou položku (např. služby). Za způsobilé náklady nebo výdaje jsou dále považovány patentové a licenění platby za výkon práv z průmyslového vlastnictví vztahující se k předmětům průmyslového vlastnictví (např. patentům, vynálezům, průmyslovým vzorům, licenčním poplatkům za užití autorského díla) užívaným v přímé souvislosti s řešením projektu a nezbytným k jeho řešení, a to pouze za dobu, po kterou jsou práva z průmyslového vlastnictví vykonávána pro řešení projektu (nejdéle tedy po dobu řešení projektu).
(3) Výše nákladů v případě:
• kdy doba vykonávání práv z průmyslového vlastnictví je delší než doba, po kterou budou práva využívána pro řešení projektu, se způsobilé náklady stanoví podle vzorce:
U(n)=(A/B)xCxD,
kde U(N) jsou způsobilé náklady, A je doba, po kterou budou práva využívána pro řešení projektu, B je doba provozně technické funkce (v souladu se zákonem ě. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů), C je pořizovací cena práv a D je podíl jeho využití pro řešení projektu,
• kdy doba vykonávání práv z průmyslového vlastnictví je rovna době řešení projektu neboje kratší, se způsobilé náklady stanoví ze vzorce:
U(N) = C X D,
kde symboly U(n), C a D mají stejný význam jako v první odrážce tohoto odstavce.
d) Náklady nebo výdaje na služby
(1) Náklady nebo výdaje na služby, které musí být nakoupeny za tržní ceny, využívané v přímé souvislosti s řešením projektu, mohou činit maximálně 40 % celkových uznaných nákladů projektu.
(2) V případě pořízení služby, která ie jedinečná z hlediska potřeb řešení projektu, se jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje přesná specifikace předmětu této služby a způsob, jakým byl vybrán jedinečný dodavatel pořizované služby, jaká je tržní cena a příp. kurz platný v době podání návrhu projektu. Komentář k této položce musí obsahovat věcné zdůvodnění, proě je pořízení této služby od konkrétního dodavatele pro řešení projektu nezbytné (např. jedná se o jediného dodavatele služby na trhu). V takovém případě je cena pořizované služby konečná a není nutné postupovat dle zákona č. 134/2016 Sb., pokud vnitřní předpis výzkumné organizace nestanovuje jiný postup (např. centrální nákup).
(3) V případě pořízení standardní služby, která není jedinečná z hlediska potřeb řešení projektu, se jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje specifikace této služby a jaká je obvyklá cena služby a příp. kurz platný v době pořízení služby. V tomto případě se jedná o cenu orientační uvedenou do přihlášky projektu, přičemž konkrétní dodavatel musí být vybrán na základě zákona č. 134/2016 Sb.
(4) U každé jednotlivé uplatněné položky služeb musí být jednoznačně uvedeno, zda se jedná o pořízení služby, která ie jedinečná, nebo o pořízení standardní služby, která není jedinečná. Neuvedení bude důvodem pro vyřazení návrhu projektu z veřejné soutěže.
(5) Za uznané náklady jsou považovány náklady na pojištění exponátů pro zveřejnění výsledků druhu E - uspořádání výstavy v případě, že stát na pojištění neposkytuje státní záruku s tím, že výběr dodavatele pojištění se řídí zákonem č. 134/2016 Sb.
e) Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje
(1) Z hlediska platného znění zákona č. 130/2002 Sb. jde o tzv. „nepřímé doplňkové náklady nebo výdaje na režie“. Z hlediska Programu a zachování stejných podmínek s projekty přijatými v první veřejné soutěži řešenými od r. 2016 jsou tyto náklady nebo výdaje označeny jako „Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje“.
(2) Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje jsou podílem na společných provozních nákladech organizace (režii) jako nákladech, které nelze přímo přiřadit ke konkrétnímu projektu (tzv. nepřímé náklady).
(3) Musejí vzniknout v přímé časové a věcné souvislosti s řešením projektu, např. náklady na proporčně rozpočítávané síťové služby jako jsou energie, média, telekomunikační a datové služby, poštovné atd. Nesmí zahrnovat osobní náklady osob podílejících se na řešení projektu včetně dalších pracovníků nebo další přímé náklady a výdaje, které lze v projektu specifikovat nebo náklady nebo výdaje na odpisy dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku (v rámci podpory z programu NAKI II nelze obecně vytvářet zdroje na obnovu materiálně technického vybavení majetku příjemce/ dalšího účastníka, vyjma položky, která je uplatnitelná v další
35
provozní nákladech nebo výdajích podle písm. c) odst. (2) první odrážky (provoz a odpisy hmotného/nehmotného majetku s provozně technickými funkcemi delšími než 1 rok, který nebyl zakoupen/ponzen z prostředků na řešený projekt a současně bude pro řešení projektu průkazně užíván).
(4) Tyto náklady mohou činit maximálně 8 % celkových uznaných nákladů projektu. Nad tuto hranici nelze poskytnout účelovou podporu.
(5) Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje plánované v návrhu projektu nelze překročit ani žádat o jejich navýšení v průběhu řešení projektu. Nejsou-li tyto náklady požadovány v návrhu projektu, nelze je zahrnout mezi uznané náklady.
Do uznaných nákladů projektu (bez ohledu na zdroj financování) nelze zahrnout zejména zisk, daň z přidané hodnoty (platí u příjemce/ dalšího účastníka, kteří jsou plátci této daně a kteří uplatňují její odpočet nebo odpočet její poměrné části), náklady na meziroční inflační nárůst, náklady na marketing, propagaci výsledků (inzerce, reklama apod.), prodej a distribuci výrobků, úroky z dluhů, náklady na finanční pronájem a pronájem s následnou koupí, manka a škody, náklady na pohoštění, dary a reprezentaci, náklady na běžné vybavení pracoviště (výjimku tvoří přístroje a zařízení nutné pro řešení projektu, jejichž nezbytnost byla v návrhu projektu odůvodněná), náklady na vydání periodických publikací, učebnic a skript a náklady na vydání knih v případě, když nejsou výlučně dedikovány projektu NAKI II, opravy nebo údržbu místností, stavby včetně pořízení budov a pozemků, rekonstrukce budov nebo místností, nábytek či zařízení, a další náklady, které bezprostředně nesouvisejí s předmětem řešení projektu. Tyto náklady jsou vyloučeny ze způsobilých, tedy i uznatelných nákladů po celou dobu řešení projektu, nelze o tyto náklady žádat v rámci změn projektů.
O zdůvodněnou změnu mezi jednotlivými položkami uznaných nákladů, může příjemce/ příjemce-koordinátor požádat poskytovatele písemně nejpozději 60 kalendářních dnů před koncem kalendářního roku. Na pozdější žádosti nebude brát poskytovatel zřetel. Poskytovatel upozorňuje, že v případě druhé a další změny rozpočtu projektu v daném roce se bude tento návrh změny rozpočtu posuzovat společně s již provedenými změnami a v případě jejich ekonomického nesouladu nelze druhý a další návrh změny rozpočtu projektu přijmout.
Převody finančních prostředků mezi jednotlivými položkami schválených uznaných nákladů musí být uvedeny ve vyúčtování a řádně zdůvodněny v průběžné zprávě projektu za příslušný rok nebo v závěrečné zprávě za poslední rok řešení.
8. Příjemce/ další účastník je povinen dodržet stanovenou a poskytovatelem schválenou výši a strukturu uznaných nákladů za jednotlivé roky řešení a uznané náklady na projekt celkem.
Veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce mohou převést z účelově určených veřejných prostředků poskytnutých v daném kalendářním roce na projekt max. 5% poskytnutých prostředků do fondu účelově určených prostředků. Převod účelově určených prostředků veřejná vysoká škola a veřejná výzkumná instituce písemně oznámí poskytovateli spolu se zdůvodněním do 7 kalendářních dnů ode dne zjištění této skutečnosti. Takto převedené účelové finanční prostředky musí být vyčerpány nejpozději do data schváleného ukončení projektu a použity výhradně na daný projekt. V posledním roce řešení projektu nelze nedoěerpané prostředky účelové podpory programu NAKI II převádět do fondu
36
účelově určených prostředků. Nedočerpané prostředky fondu účelově určených prostředků k31. 12. posledního roku řešení projektu a nedočerpané prostředky z účelové podpory programu NAKI II za poslední rok řešení projektu budou odvedeny do státního rozpočtu nejpozději při vypořádání se státním rozpoětem v roce následujícím po posledním roce řešení a podpory projektu, a to v termínech stanovených pro toto vypořádání poskytovatelem.
Článek 18 Evidence nákladů
1. Každý příjemce/ další účastník projektu je povinen vést v účetnictví oddělenou analytickou evidenci nákladů a výdajů financovaných z prostředků určených k řešení projektu pro každý jednotlivý projekt a oznámit poskytovateli při zahájení prací kód, pod kterým je veden v oddělené analytické evidenci nákladů a tento uvádět na dokladech pro zúětování podpory za příslušný rok.
2. Každý příjemce/ další úěastník projektu je povinen posk5dnout na vyžádání poskytovatele údaje pro potřeby finanění kontroly projektu.
3. Každý příjemce/příjemce-koordinátor je povinen přímo a neprodleně písemně informovat poskytovatele o zjištěné skutečnosti, že objem skutečně vynaložených nákladů je nižší nebo vyšší než poskytovatelem uznané náklady projektu.
4. Uznané náklady projektu celkem a uznané náklady projektu z úěelových výdajů MK (z úěelové podpory programu NAKI II) poskytovatel schválil jako náklady nutné k realizaci projektu, které budou vynaloženy během jeho řešení, budou zdůvodněné, prokazatelné a přiřazené ke schváleným činnostem. Výše uznaných nákladů celkem a uznaných nákladů projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) nesmí být v průběhu řešení projektu změněna o více než 50 % oproti celkovým uznaným nákladům a/nebo podpoře z úěelových výdajů MK- programu NAKI II, jak o nich poskytovatel rozhodl při vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích.
Článek 19 Výkazy nákladů
1. Výkazy nákladů jsou předkládány v termínu a formě stanovené v ělánku 4 smlouvy. Tyto výkazy budou pokrývat období za každý kalendářní rok po celou dobu řešení projektu.
2. Příjemce/další úěastník poskytne údaje požadované poskytovatelem pro finanění kontrolu projektu.
3. Příjemce/další účastník je povinen vést o poskytnuté podpoře účetnictví v souladu s platnými právními předpisy. Účetní evidenci je příjemce/další účastník povinen uchovávat po dobu pěti let od poskytnutí poslední účelové podpory. Kopie veškerých účetních dokladů souvisejících s realizací projektu musí být uloženy u osoby odpovědné za realizaci projektu určené příjemcem v projektu.
37
část D - Kontroly
Článek 20 Kontroly
Každý příjemce je povinen uchovávat a na požádání zpřístupnit poskytovateli informace a dokumenty, které potvrdí dodržení plánu na uplatnění výsledků a závazků při využití a zpřístupnění výsledků z řešení projektu.
Poskytovatel je oprávněn provádět kontrolu plnění cílů projektu, postupu prací na řešení projektu věetně kontroly účelnosti a využití účelové podpory z programu NAKI II a uznaných nákladů, uplatněných výsledků projektu a finanční kontrolu.
Kontrolu je poskytovatel oprávněn provést kdykoliv v době řešení projektu a následně do pěti let po ukončení řešení projektu nebo předčasného zastavení projektu.
Finanční kontrola bude prováděna v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) a vyhláškou č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
Osobám provádějícím kontrolu je příjemce povinen poskytnout na pracovištích příjemce volný přístup k osobám podílejícím se na řešení projektu, ke všem dokumentům, počítačovým záznamům a zařízením, která souvisí s řešením projektu.
Povinnosti příjemce při provádění kontroly poskytovatelem vymezují právní normy uvedené v odst. 4 tohoto článku a zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), v platném znění.
část E - Realizace výsledků
Článek 21
Plán na uplatnění výsledků
1. Plán na uplatnění výsledků (PUV) předkládá příjemce/příjemce-koordinátor nejpozději se závěrečnou zprávou projektu.
2. Obsah plánu na uplatnění výsledků je vymezen platným formulářem, který je zveřejněn na webové stránce poskytovatele xxx.xxxx.xx v sekci Struktura, část Výzkum a vývoj.
3. Příjemce/příjemce-koordinátor je povinen písemně informovat poskytovatele o tom, zda a jak jsou plněny jednotlivé etapy PUV dle časového harmonogramu, vždy nejméně jedenkrát ročně k31. 12. příslušného kalendářního roku, a to po dobu 5 let po ukončení řešení a podpory projektu.
V Praze dne 22. ledna 2018 V Praze dne ledna 2018
poskytovatel příjemce
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné) (jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné)
otisk razítka otisk razítka
část E - Realizace sýsledků
Článek 21
Plán na uplatnění vjsledků
1. Plán na uplatnění výsledků (PUV) předkládá příjemce/příjemce-koordinátor nejpozději se závěrečnou zprávou projektu.
2. Obsah plánu na uplatněni výsledků je vymezen platným formulářem, který je zveřejněn na webové stránce poskytovatele wwwjukcixz v sekci Struktura, část Výzkum a vývoj.
3. Příjemce/příjemce-koordinátor je povinen písemně informovat poskytovatele o tom, zda a jak jsou plněny jednotlivé etapy PUV dle časového harmonogramu, vždy nejméně jedenkrát ročně k31. 12. příslušného kalendářního roku, a to po dobu 5 let po ukončení řešení a podpory projektu.
V Praze dne 22. ledna 2018 V Praze dne ledna 2018
i
poskytovatel
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné)
Otisk razítka
i
příjemce
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné)
otisk razítka
^ •■V,.: u ' "
Příloha č. 1
PŘIHLÁŠKA NÁVRHU PROJEKTU PROGRAMU NA PODPORU APLIKOVANÉHO VÝZKUMU A EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE NÁRODNÍ A KULTURNÍ IDENTITY NA LÉTA 2016 AŽ 2022 (NAKIII)
Kód programu DG NAROK 2018
CISLO PŘIHLÁŠKY
006
Projekt:
projekt jediného uchazeče/příjemce
A. Základní údaje o projektu
A.I. Identifikace projektu
Název návrhu projektu:
Architektura osmdesátých let v České republice. Osobitost, identita a paralelní úvahy na pozadí normalizace.
Globální cíl/e programu (číselné a slovní vymezení globálního cíle), který projekt svými cíli dílčím způsobem naplňuje:
Globální cíl č. 2 - Kulturní dědictví
Specifický cíl/e globálního cíle, který projekt svými cíli dílčím způsobem naplňuje:
Specifický cíl č. 2.1 Výzkum a jeho uplatnění - kulturní dědictví a území s historickými hodnotami
Akademické a vědecké tituly, jméno a příjmení řešitele uchazeče/příjemce (osoby odpovědné uchazeči/příjemci za řešení projektu):
Název uchazeče/příjemce:
České vysoké učení teehnieké v Praze
r v
Úplná adresa sídla uchazeče/příjemce, včetně PSC:
Xxxxxx 0000/0 000 00 Xxxxx 0
Identifikační číslo uchazeče/příjemce:
68407700
Telefonní číslo, fax, e-mail řešitele uchazeče/příjemce:
Tato přihláška obsahuje stran:
Datum:
19. 4. 2017
Osoba, oprávněná jednat za uchazeče/příjemce jako statutární zástupce, jedná na základě plné moci (ANO/NE):
NE
Osoba, oprávněná jednat za uchazeče/příjemce jako statutární zástupce:
Jméno a podpis osoby oprávněné jednat za uehazeče/příjemee jako statutární zástupce a otisk razítka právnické osoby
A.II. Zpracování osobních údajů
Souhlas se zpracováním osobních údajů:
Uděluji svolení a svým podpisem stvrzuji svůj výslovný souhlas s tím, aby Ministerstvo kultury (dále jen ,,MK“) jako správce zpracovávalo mé osobní údaje uvedené v této přihlášce (tj. zejména jméno, příjmení, rodné číslo, adresu, elektronickou adresu a telefonní číslo), jakož i další osobní údaje, které vědomě poskytnu MK kdykoli později při písemném styku s ním, zvláště pak všechny údaje poskytnuté prostřednictvím Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (dále jen „IS VaVaI“), a to pouze za účelem uvedeným níže. Tento souhlas uděluji na období, v němž bude probíhat veřejná soutěž, a v případě úspěchu v ní, rovněž na období, ve kterém bude řešen projekt, v obou případech však na dobu dalších deseti let (tj. doba povinné archivace všech dokumentů na MK) ode dne ukončení veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích, případně od ukončení řešení projektu. Beru na vědomí, že tento souhlas nemohu odvolat po dou uvedenou v předchozí větě.
MK je jako správce povinno zpracovávat mé osobm' údaje v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajú“), jakož i dalšími obecně závaznými právními předpisy.
Beru na vědomí a souhlasím stím, že MK bude mé osobní údaje zpracovávat za účelem vyplývajícím z podmínek účasti ve veřejné soutěži ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích, se kterými jsem se seznámil/a (tj. za účelem evidence a hodnocení přihlášky návrhu programového projektu do veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích vyhlášené MK na řešení výše uvedeného programu a pro veškeré úkony s tím související, zejména zpracování smluvní dokumentace a poskytnutí podpory na řešení projektu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, bude-lí projekt ve veřejné soutěži vybrán, písemné, elektronické a telefonní komunikace). MK je oprávněno pro potřeby IS VaVal zpracovávat poskytnuté osobní údaje. Beru na vědomí i skutečnost, že mnou poskytnuté osobní údaje v rozsahu jméno, příjmení, tituly budou zpřístupněny prostřednictvím IS VaVal a na webových stránkách MK třetím osobám.
Poučení:
Název uchazeče/příjemce:
České vysoké učení technické v Praze
Osoba, oprávněná jednat za uchazeče/příjemce jako statutární zástupce:
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis osoby oprávněné jednat za uchazeče/příjemce jako statutární zástupce
Řešitel uchazeče/příjemce:
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis řešitele uchazeče/příjemce
Ostatní řešitel/é uchazeče/příjemce:
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů uchazeče/příj emce
B. Specifikace projektu
B.I. Vymezení projektu
POl * Identifíkační kód projektu (znakový, max. délka 16) P:
PNI * Kategorie výzkumu, experimentálního vývoje a inovací - kód (znakový, délka 2) P:
P02 * Kód programu, pod který projekt náleží (znakový, délka 2) P: DG
P03 * Název projektu v původním jazyce projektu (znakový, max. délka 254) P:
Architektura osmdesátých let v České republice. Osobitost, identita a paralelní úvahy na pozadí normalizace.
P04 * Název projektu anglicky (znakový, max. délka 254) P:
Czech Architecture in the Eighties: Character, Identity, and Parallel Considerations against the Backdrop of Normalisation.
PIA * Datum zahájení projektu (znakový, délka 10) P (RRRR-MM-DD):
P2A * Datum ukončení projektu (znakový, délka 10) P (RRRR-MM-DD): 2022-12-31
P09 * Kód důvěrnosti údajů poskytnutých do CEP (znakový, délka 1) P:
P12 * Hlavní obor projektu podle číselníku CEP a RIV (znakový, délka 2) P: AL
P13 * Vedlejší obor projektu podle číselníku CEP a RIV (znakový, délka 2) PP:
AB
P14 * Další vedlejší obor projektu podle číselníku CEP a RIV (znakový, délka 2) N:
P15 * Cíle řešení projektu v původním jazyce projektu (znakový, max. délka 2000) P:
České poválečné architektuře jev posledních letech věnována intenzivní pozornost odborné i laické veřejnosti. Vznikají desítky publikací, výstav a výzkumných projektů, které se soustředí zejména na fenomén optimistických šedesátých let a na dozvuky této éry v letech sedmdesátých. Architektura následujícího období zatím bohužel zůstává zcela mimo pozornost. Osmdesátá léta si však, i přes normalizační společensko-politické souvislosti, zaslouží podrobnější zkoumání. Přinesla mnoho nových myšlenek. Navzdory politickým restrikcím do Československa ze zahraničí prosakovaly soudobé teorie, včetně postmodemí humanizace moderního, resp. zprůmyslněného stavebnictví a prvních náznaků zodpovědnějšího přístupu ve vztahu k životnímu prostředí. Mnoho aktivit a diskusí odborné architektonické obce dostávalo ráz hledání paralelní, polidštěné reality (např. Urbanity, Malovaná architektura) a v druhé polovině dekády tento společenský kvas jistě zrcadlil i postupné rozvolňování režimu. Spolu s dozvuky projektů let šedesátých a sedmdesátých a souběžně s vrcholně centralizovanou, zpolitizovanou standardní produkcí osmdesátých let se tak i ve stavební praxi postupně prosazovaly souběžné, alternativní proudy a vysoké ambice přesahující sevřenou atmosféru doby i hranic socialistické země. Projekt NAKI se soustředí na mapování architektury daného období, jejího teoretického pozadí, konkrétních projektů a staveb, interiérů, konstrukcí, a v neposlední řadě i na zaznamenání současného stavu sledovaného stavebního fondu.
P19 * Cfle řešení projektu v anglickém jazyce (znakový, max. délka 2000) P:
Czech post-war architecture has in recent years been the subject of substantial attention from the professional community and the generál public. Dozens ofpublications, exhibitions, and research projects háve emerged that focus on the optimistic sixties and the echoes of that era in the seventies. However, the architecture of the very next decade has thus far been ignored. Despite the systém of socio-political normalisation in effect at the time, the eighties are deserving of detailed research. It was a decade that produced many new ideas. Despite the political restrictions, contemporary theories made it into Czechoslovakia from abroad, and this included theories on the postmodem humanisation ofmodem and industrialised constraction and the first signs of a more responsible approach in relation to the living environment. Many activities and discussions in the professional architectural community took on the character of a search for a parallel, humanised reality (e.g. Urbanity, Painted Architecture), and in the second half of the decade this sociál ferment also certainly mirrored the gradual thaw in the regime that was under way. Together with the after-effects of building projects from the sixties and seventies and alongside the highly centralised and politicised stream of standard production, the eighties saw the gradual rise of parallel alternativě trends and high ambitions in architectural practice that reached well beyond the dosed atmosphere of the era and the border of the socialist statě. This NAKI project seeks to map the architecture of that period, its background in theory, and specific projects,
buildings, interiors, and stractures, and also aims to make a record of the current condition ofthe building stock from that period.
P23 * Klíčová slova - anglický jazyk (znakový, max. délka 254) P:
modem architecture topography; postwar architecture; architecture of the 1980s; socialist architecture; identification; evaluation; preservation; revitalisation
P26 * Identifíkační kódy obdobných projektů nebo výzkumných záměrů nebo identifikace rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje VO v CEA (znakový, délka max. 254) PP:
P30 * Druh soutěže - kód (znakový, délka 2) PP:
¥S
P31 * Identifíkační kód soutěže (znakový, max. délka 13) PP: SMK02018DG002
B.II. Financování projektu
Financování projektu v jednotlivých letech jeho řešení a za celou dobu řešení projektu:
(FRl) | Navrhované způsobilé náklady celkem (tis. Kč) | Požadované způsobilé náklady z účelových výdajů MK (tis. Kč) | Poskytovatelem uznané náklady celkem (pole CEP FR2) (tis. Kč) | Poskytovatelem uznané náklady z účelových výdajů MK (pole CEP FR3) (tis. Kč) |
2018 | 2454 | 2454 | 2 454 | 2 454 |
0000 | 0000 | 0000 | 2 869 | 2 869 |
2020 | 3387 | 3361 | 3 387 | 3 361 |
2021 | 3304 | 3250 | 3 304 | 3 250 |
2022 | 3337 | 3315 | 3 337 | 3315 |
Gelkem | 15351 | 15249 | 15 351 | 15 249 |
Jiné zdroje financování projektu než je podpora z účelových výdajů Ministerstva kultury:
(rok) | Jiné veřejné zdroje celkem (tis. Kč) | Specifikace | Neveřejné zdroje celkem (tis. Kč) | Specifikace |
2018 | ||||
2019 | ||||
2020 | 26 | Předpokládaný výnos z prodeje knih | ||
2021 | 54 | Předpokládaný výnos z prodeje knih 17tis Kč a výnos z prodeje vstupného na výstavu 37 tis Kč | ||
2022 | 22 | Předpokládaný výnos z prodeje knih | ||
Celkem | 102 |
B.III. Základní informace o řešiteli a řešitelském týmu
Uchazeč/příiemce projektu (jeho název):
České vysoké učení technické v Praze
Řešitel příjemce (v poli GlO = GPV.
1. Příjmení, jméno, akademické a vědecké tituly řešitele odpovědného příjemci projektu:
2. Nejvyšší dosažené vzdělání (název školy, obor, rok ukoněení studia):
Fakulta architektury ČVUT v Praze, doktorský studijní program Architektura a urbanismus
- obor Dějiny architektury a památkové péče, 2007
3. Dosavadní výzkumná ěínnost (období, zaměstnavatel), struěný popis výzkumné ěinnosti s uvedením identifíkaěních kódů výzkumných programových projektů, grantových projektů či výzkumných záměrů, jichž se řešitel zúěastnil v jakékoliv roli:
4. Jiná činnost (např. pedagogická a další odborná činnost dokládající splnění odborných předpokladů řešitele k řešení projektu):
5. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je řešitel autorem/spoluautorem, a roku uplatnění těchto výsledků:
Řešitelsky tým (všechny fyzické osoby v rolí ostatního řešitele příjemce, které mají v poli GlO = RPI:
U každého člena řešitelského týmu je nutné uvést:
1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
garant pro výzkum vlivu sociologie a ekonomie na architekturu; autor monografie; plošný průzkum
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:
1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.): garant v otázce nosných konstrukcí; autor monografie; plošný průzkum
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:
1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.): garantka specializované mapy a plošného průzkumu; autorka monografie
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:
1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.): autor monografie; plošný průzkum
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:
1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.): garant výstavy; autor monografie; plošný průzkum
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:
1. Příjmení, jméno věetně akademických a vědeckých titulů úěastníka řešení projektu:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.): autorka monografie; účast na plošném průzkumu
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:
1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.): autorka monografie; účast na plošném průzkumu
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:
1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.): autorka monografie; účast na plošném průzkumu
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:
B.IV. Popis projektu
1. Uvést, jaký výzkumný problém (potřebu) projekt řeší a návazně na ni vymezit poslání a hlavní cíle projektu v souladu s jednoznačně určeným jedním či více specifickými cíli globálního cíle programu:
České poválečné arehitektuře je v posledních letech věnována intenzivní pozornost odborné i laické veřejnosti. Vznikají desítky publikací, výstav a výzkumných projektů, které se soustředí zejména na fenomén optimistických šedesátých let a na dozvuky této éry v letech sedmdesátých. Architektura následujícího období zatím bohužel zůstává zcela mimo pozornost. Osmdesátá léta si však, i přes normalizační společensko-politické souvislosti, zaslouží podrobnější zkoumání. Přinesla mnoho nových myšlenek. Navzdory politickým restrikcím do Československa ze zahraničí prosakovaly soudobé teorie, včetně postmodemí humanizace moderního, resp. zprůmyslněného stavebnictví a prvních náznaků zodpovědnějšího přístupu ve vztahu k životnímu prostředí. Mnoho aktivit a diskusí odborné architektonické obce dostávalo ráz hledání paralelní, polidštěné reality (např. Urbanity, Malovaná architektura) a v druhé polovině dekády tento společenský kvas jistě zrcadlil i postupné rozvolňování režimu. Nerealizované vize se staly nosným teoretickým pozadím, na kterém s odstupem vyrůstalo nové pojetí naší architektury (což výmluvně dokládají například předchozí průzkumy architektury šedesátých a sedmdesátých let). Spolu
s dozvuky projektů let šedesátých a sedmdesátých a souběžně s vrcholně centralizovanou, zpolitizovanou standardní produkcí osmdesátých let se tak i ve stavební praxi postupně prosazovaly souběžné, alternativní proudy a vysoké ambice přesahující sevřenou atmosféru doby i hranic socialistické země. Projekt NAKI se soustředí na mapování architektury daného období, jejího teoretického pozadí, konkrétních projektů a staveb, interiérů a designu, konstrukcí, krajiny a urbanismu, architektonického školství, a v neposlední řadě i na zaznamenání současného stavu sledovaného stavebního fondu.
Hlavním cílem projektu bude tedy plošné topografické mapování stavebního fondu osmdesátých let v České republice; orientované mimo jiné na regionální specifika (např. v návaznosti na vládní priority a z nich vyplývající podporu regionů), činnost krajských nebo specializovaných projekčních ústavů a především na roli tvůrce i autorského kolektivu jako kreativní hybné síly, zajišťující myšlenkovou kontinuitu a vznik mimořádně kvalitní (zpravidla atypické) architektury i v náročných podmínkách politicko-hospodářské doktríny a centralizovaného stavebnictví. Tento pohled umožní sledovat specifické rysy lokální architektury a konfrontovat je s globálními ambicemi a podobou socialistického centralizovaného stavebnietví. Porovnání přináší zhodnocení a hlubší poznání jak regionální, tak i celostátní kulturní identity, s možností jejího následného uvedení do kontextu poválečné arehitektonické produkce Československa a východního bloku, respektive evropské a světové.
Zvláštní důraz bude kladen na dosud neprávem opomíjenou „lokální“ produkci individuálně projektovaných staveb drobné občanské vybavenosti (např. samoobsluhy, motoristická architektura, sportovní stavby, nemocnice), regionálně modifikované typizované projekty a jejieh různorodé variace (např. školky, rodinné domy), atypické projekty (např. bytové domy v prolukáeh), dobovou památkovou péči, architektonické školství, lokální a přesto vynikající architekty a tvůrčí kolektivy, pestrost přinášenou do architektury konstrukčními a technologickými experimenty, ale i na paralelně se rozvíjející architektonickou teorii.
17
utopické myšlenky a projekty.
Plošný průzkum, propojující archivní i tištěné zdroje s badáním in-situ, se zaměří zejména na identifikaci a analýzu hmotných pozůstatků architektury osmdesátých let,
s nevyhnutelnými přesahy do let sedmdesátých (srov. proces normalizace a irmohdy enormní délka výstavby či vývoje projektu) a let devadesátých (srov. dokončování rozestavěných projektů). Kromě identifikace staveb a jejich popisu bude projekt sledovat i současný stav a limity opravy, rehabilitace nebo vhodného využití, a pochopitelně i potenciál pro památkovou péči.
Základ průzkumu bude vtělen do internetového systému specializovaných map a databází, jež umožní přípravu jednotlivých monografií a jiných výstupů projektu.
Vyvrcholení projektu budou představovat specializovaná mapa a výpravná referenční monografie o architektuře osmdesátých let, s obsahem propojujícím ucelené interpretující poznatky a plošné (=porovnatelné) informace o konkrétních stavbách, autorech i projekčních ústavech, včetně jejich teoretického a legislativního zázemí.
Vydatné plošné topografické mapování umožní ve druhé fázi projektu uspořádat také mezinárodní mezioborovou konferenci (doplněnou knihou) na téma vazeb mezi dobovou teorií a praxí, vlivu ideologické a politicko-hospodářské doktríny na kontinuitu a diskontinuitu projekční praxe, ale sledující i proměny myšlenkových vzorů v závislosti na dobové atmosféře. V předposledním roce bude plošný (zejména terénní) průzkum zhodnocen v podobě putovní výstavy (s doprovodnou monografií), prezentující nalezené unikátní, autenticky dochované hmotné doklady standardní dobové produkce (především neprávem opomíjené typizované stavby drobné občanské vybavenosti), s náměty k jejich památkové ochraně (jedinečné doklady každodennosti a dobového životního stylu i ambicí).
2. Rozbor stavu řešení problému v ČR a v zahraničí s odpovídajícími referencemi na odbornou literaturu a dosažené výstupy jiných výzkumných aktivit:
Architektuře osmdesátých let v České republice se doposud žádný z rozsáhlejších výzkumných projektů nevěnoval (s výjimkou níže uvedených ojedinělých prací zaměřených výhradně na výtvarná díla). Toto téma se tak v literatuře vyskytuje spíše okrajově, jako vedlejší doplněk chronologické linie a přehledové interpretace naší poválečné architektury.
Vybrané časové segmenty české poválečné architektury velmi stručně popisují některé přehledové a encyklopedické publikace, které však poskytují pouze prvotní vhled do tématu. Publikací na dané téma vydaných před rokem 1989 bylo dohledáno 14, ovšem výrazně ideologicky podbarvených a propagujících spíše cíle režimu, než samotnou architekturu. Publikací vydaných po roce 1989 bylo dohledáno 27 (interpretující a přehledová literatura) a 10 (encyklopedie, slovníky a stručné přehledy). Nutno dodat, že naprostá většina publikací je zatím zaměřena na architekturu let šedesátých s dozvuky
v letech sedmdesátých. Architektura osmdesátých let tak zůstává prakticky nedotčeným výzkumným tématem.
Z důležité interpretační literatury lze jmenovat zejména;
XXXXXX, X.; XXXX, M. (ed.) Česká architektura 1945-1995. Praha: Obec architektů, 1995. ISBN 80-238-2392-2.
PLATOVSKÁ, M.; XXXXXX, R. (eds.) Dějiny českého výtvarného umění V(1939-1958). Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1390-3.
XXXXXX, X.; XXXXXX, P.; XXXXXXXXX, B.; XXXXXXXXXX, K.; XXXXXXXX, X.
Šedesátá léta v architektuře očima pamětníků. Praha: Česká technika - nakladatelství ČVUT, 2006. ISBN 80-01-03413-5.
PLATOVSKÁ, M.; XXXXXX, R. (eds.) Dějiny českého výtvarného umění VI (1958-2000) sv. 1+2. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1489-6.
XXXXX, X; XXXXXX, X. Architektura 60. let. Zlatá šedesátá léta v české architektuře 20. století. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-1372-4.
Ze stručných encyklopedických přehledů pak:
XXXXXXX, V.; XXXXXX, M.; XXXXX, S. Praha - architektura XX. století. Praha: Zlatý řez, 1998. ISBN 80-901562-3-1.
XXXXXX, M.; XXXXX, S; XXXXXXXXX, P. (eds.) Česká republika - architektura XX.století /Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8.
XXXXXX, M.; XXXXXX, X. (eds.) Česká republika - moderní architektura/ Čechy.
Praha: Zlatý řez, 2014. ISBN 978-80-903826-0-2.
Základní zahraniční přehled pro srovnání nabízí vybrané monografie, nicméně historii architektury dotčeného období mapují bohužel pouze z pohledu „západního politického bloku“:
JENCKS, CH. Current Architecture. London: Academy Edition, 1982. ISBN 0856707600.
XXXXXX, X. Architecture Culture 1943-1968. New York: Columbia Books of Architecture, 1993. ISBN 0847815226.
XXXX, X. (ed.). Architecture Theory since 1968. Cambridge: The MIT Press, 2000. ISBN 0262581884.
XXXXXXX, D.; XXXXXX, X. (eds.) Cold War Modem: Design 1945-1970. London: V & A Publishing, 2008. ISBN 1851775439.
XXXXXX, X. Preservation ofModem Arehitecture. New Jersey: Xxxx Xxxxx & Sons, Inc., 2008. ISBN 978-0-471-66294-5.
JENCKS, CH. The Story ofPost-Modernism, Wiley, 2011.
Monografie architektů a staveb vydané před rokem 1989 jsou většinou ideologicky podbarvené, selektivní nebo naopak stroze věcné bez většiny nezbytných ůdajů (dohledáno 18 monografií osobností nebo ateliérů a 20 monografií staveb a komplexů). Monografická literatura vydaná po roce 1989 (dohledáno 50 monografií osobností nebo ateliérů a 15 monografií staveb a komplexů) je pak věnována zejména exponovaným a dobře známým výkonům a osobnostem. I v tomto případě až na výjimky výrazně převažují publikace orientované na architekturu padesátých, šedesátých a sedmdesátých let. Následující období se v těchto monografiích objevuje spíše sporadicky a jen jako spojující most mezi „Zlatými
šedesátými lety“ a porevoluční svobodou. Napnklad:
XXXXXXX, X.; XXXXXX, X. Xxxxxxxxxxx: [Xxxxxx Xxxx, Xxxxx Xxxx, Xxxxxxxx Xxxxxxx... ].
Praha: Svaz českých architektů, 1989.
XXXXXXX, M.; XXXXXXX, V. Xxxxxxx Xxxxxxxx 1902 -1984. Brno: Obec architektů, 1993.
Xxxxx Xxxxxxxx (sborník k výstavě). Praha: Galerie Xxxxxxxxx Xxxxxxxx, 1996. XXXXX, X. (ed) Mašinisti (katalog výstavy). Praha: Galerie Xxxxxxxxx Xxxxxxxx, 1996.
XXXXXXXXX, X.; XXXXXXXX X. Architekt Xxxx Xxxxxx. Ohlédnutí k životnímu jubileu. Brno: VUTIUM, 2004. ISBN 80-214-2366-8.
Architekt Xxxxxxxx Xxxxx (katalog výstavy), Galerie Xxxxxxxxx Xxxxxxxx, 2004. ISBN 802392530X
VORLÍK, P. Areál ČVUT v šedesátých letech. Praha: Česká technika - nakladatelství ČVUT, 2006. ISBN 80-01-03414-3.
XXXXXXXX, X. (ed.) Fenomén Ještěd. Liberec: Nakladatelství Ještěd, 2008. ISBN 978-80-254-2225-0.
XXXXX, X. {Qá.) Architekti SIAL. Praha: KANT, 2008. ISBN 978-80-86970-79-0. XXXXXXXXXXX-XXXXXXXXX, V.; XXXXXX, P.; XXXXXXXX, K. (eds.) 60'/70’: Věra
a Xxxxxxxx Xxxxxxxxxxx = Věra and Xxxxxxxx Xxxxxxxx (katalog k výstavě). Praha: Galerie
Xxxxxxxxx Xxxxxxxx, 2010. ISBN 978-80-904484-1-4.
XXXXXX, X. (ed.) Xxx Xxxxx. Praha: Člověk a prostor, 2012. ISBN 978-80-260-3294-6.
Lesná - 50 let sídliště: historie, současnost, perspektivy: sborník příspěvků k výročí sídliště Lesná. Brno: Občanské sdružení Obzor Lesná, 2012. ISBN 978-80-260-2839-0.
XXXXXXXXX, X. Xxxxx Xxxxxx. Lidé si musí na nové věci zvyknout. Praha: Titanic, 2013. ISBN 978-80-86652-54-2.
XXXXXXXXX, X. Nuselský most: historie, stavba, architektura. Praha: Informační centrum ČKAIT, 2014. ISBN 978-80-87438-51-0.
XXXXXXXX, X.; XXXXXXXX, E.; XXXXX, X. Svět architektury a divadla: architekt Xxx Xxxxxx. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-5268-6.
XXXXXXX, X.; XXXXXXX, X. Xxxxxxxx, PositiF, 2015. ISBN 978-80-87407-13-4.
XXXXX, X. (ed.). Xxxxxx Xxxxxxx. Architektka domů i věcí. UMPRUM, 2016. ISBN 978 80-86863-87-0.
Odborná literatura věnovaná projekčním Ústavům a vydaná před rokem 1989 je značně selektivní, ideologicky podbarvená a má propagační charakter bez potřebné interpretace a faktografie (dohledáno 32 publikací). Architektury osmdesátých let se okrajově dotýkají například.:
XXXXXXXXXXX, X. Stavoprojekt Brno 1948-1988. Brno: Stavoprojekt Brno, 1988.
40 let Stavoprojektu v Jihlavě 1949-1989. Jihlava: Stavoprojekt, 1989.
Po roce 1989 literatura zabývající se projekčními ústavy nebo konstrukcemi neexistuje, s výjimkou:
XXXXXX, X. (ed.) Sial. Praha: Arbor vitae, 2010. ISBN 978-80-87184-41-9.
Specifickou kategorii představují knihy o výtvarných dílech ve veřejném prostoru nebo v interiérech budov:
XXXXXX, R, ed.; XXXXXXXXXXX, S. Vetřelci a volavky: atlas výtvarného umění ve veřejnémprostoru v Československu v období normalizace (1968-1989) = Aliens and herons: a guide to jiné art in the public space in the era ofnormalisation in Czechoslovakia (1968-1989). Praha: Arbor vitae, 2013. ISBN 978-80-7467-039-8.
XXXXXXXX, J.; XXXXXX, P. Ojablku a dalších: průvodce po výtvarném umění 60. až 80.
let 20. století ve veřejném prostoru Jablonce nad Nisou. Jablonec nad Nisou: VladiMírové nakladatelství, 2014. ISBN 978-80-905961-0-8.
XXXXXX, Xxx.; XXXXXXXXX, Xxxx. Zvláštní okolnosti. Praha: Page Five, FaVU VUT & PAF, 2017. ISBN 978-80-214-5427-9.
XXXXXXX, J.; XXXXXX, V.; XXXXXXX, M. Bilance. Umění ve veřejném prostoru Olomouce v letech 1945-1989. Olomouc: Univerzita Palackého, 2016. ISBN 978-80 00000-00-0.
XXXXXXXXX, X.; XXXXXXXXX, X.; XXXXXXXXXXX, X.; XXXXXXXX, Š.; PÍSAŘÍKOVÁ, J.; XXXXXX, X.; XXXXXXXXX, Š.; XXXXXX, X.; XXXXX, X. Postavit
domy nestaěí, Vizuální kultura a veřejný prostor města Brna v obdobípo druhé světové válce. Brno: Vysoké učení technické v Brně, 2015. 191 s. ISBN: 978-80-214-5301- 2.
V oblasti typologií nebo teorie jsou publikačně po roce 1989 dosud podchyceny pouze dílčí, mimořádné segmenty (dohledáno 16 publikací). Architektury osmdesátých let se okrajově dotýkají pouze některé z nich. Například:
XXXXXXX, X.; XXXXXXX, B. Myjsme tím projektem žili. Praha: Zlatý řez, 2011. ISBN 978-80-87068-07-6.
XXXXX, X. (ed.) Kotvy Máje: české obchodní domy 1965-1975. Praha: Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, 2011. ISBN 978-80-86863-40-5.
XXXXXXX, X. Kulturní domy na Ostravsku v kontextu architektury a umění 20. století: základní kameny společnosti. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-68-4.
XXXXXX, R.; XXXXXXX, M. Naprejl: česká sportovní architektura 1567-2012. Praha: Prostor - architektura, interiér, design, 2012. ISBN 978-80-87064-09-2.
XXXXX, X. Čtyři cesty ke koldomu: kolektivní bydlení - utopie české architektury 1900 1989. Praha: Zlatý řez, 2014. ISBN 978-80-903826-9-5.
MRÁČKOVÁ M.; XXXXXXXX B., XXXXXXX V. (eds.) Legenda o sídlišti. Praha: Akademie výtvarných umění; xxxx.xx, 2014. ISBN 978-80-87108-53-6.
XXXXXX, X.; XXXXXXXXX, X. Texty. Xxxxxxx.xx, 2010. ISBN 978-80-87259-08-5.
V recenzovaných a impaktováných časopisech se poválečná architektura objevuje pouze ve formě případových studií (dohledány 3 texty v časopise Umění, 2 texty ve Zlatém řezu a 9 textů v časopise Architektúra & Urbanizmus), pochopitelně výhradně na téma architektury padesátých až sedmdesátých let.
Dílčí a útržkovité informace o architektuře let osmdesátých tak lze bohužel získat jen na internetových stránkách dlouhodobých výzkumných nebo zájmových projektů. Například:
xxx.xxxxxxxx. com/architektura489/ www. xxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxxx?0/ www .facebook. com/vrsovicka6080/ www. xxxxxxxx.xxx/kotvymaj e/ xxxx://xxxxxxxxxxxxxxx.xxxxx.xx/
xxxx://xxxxxxxxxxxx. cz/cs/
Uvést zda byl nebo je totožný či podobný předmět výzkumu řešen příjemcem v rámci jiné výzkumné aktivity podporované z veřejných zdrojů a pokud ano, uvést její identifikaci a specifikaci. Definovat nový přínos předkládaného projektu:
Téma československé poválečné architektury, respektive jeho tematicky a časově úzce vymezený segment, bylo prvotně nastoleno v rámci projektu Architektura šedesátých let v Československu (VZ - MSM ě. 214500027, FA ČVUT v Praze, 1999-2004, hl. řeš. Xxxx Xxxxxx, řeš. Xxxx Xxxxxx, Xxxxxxx Xxxxxx ad.). Případové, ale s navrhovaným projektem mimoběžné sondy, představují také projekty Umění, architektura, design a národní identita (NAKI DF12P010VV041, VSUP v Praze, 2012-2017, hl. řeš. Xxxxxxxx Xxxxxxx), Kolektivní bydlení - utopie české architektury 1900-1989 (GA ČR GPP409/11/P640, FA ČVUT v Praze, 2011-2015, hl. řeš. Xxxxxx Xxxxx) a Vypracování hodnotící metodiky arehitektury období 1945-1979 (společný projekt měst Brno a Vídeň, 2010-2012). S výjimkou kolektivního bydlení se tedy osmdesátých let výzkumy netýkají.
Velmi okrajově se vzhledem k setrvaěnosti stavebnictví může tématu osmdesátých let dotknout projekt Česká architektura v obdobích transformace, mapující dění let 1945-48 a 1989-1992 (GA-16-18675S, 2016-2018, hl. řeš. Xxxxxx Xxxxx).
Tematicky nejblíže navrhovanému projektu jsou dotace Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí: Zhodnocení a prezentacejejich obytného potenciálu (NAKI DF13P010VV018, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, 2013-2017, hl. řeš. Xxx Xxxxxxxxx), projekt Ana/ýza a prezentace hodnot moderní architektury 60. a 70. let 20. stoletíjako součásti národní a kulturní identity ČR (NAKI IIDG16P02R007, Národní památkový ústav, 2016-2020, hl. řeš. Xxxxxx Xxxxxxxxx) a projekt Industriální architektura. Památkaprůmyslového dědictvíjako technicko-architektonické dílo ajako identita místa (NAKI II, DG16P02H001, VCPD FA ČVUT v Praze, 2016-2020; hl. řeš.
Xxxxx Xxxxx), jenž se okrajově věnuje průmyslové architektuře sledovaného období.
Se všemi třemi probíhajícími výzkumy by se však navrhovaný projekt komplementárně doplňoval. Spojením poznatků by se zacelila dosud přehlížená mezera osmdesátých let v jinak víceméně uceleném obrazu pováleěné architektury.
4. Řešení projektu (konkretizace cílů, vědeckých metod a organizačních principů projektu):
Projekt metodicky naváže na zavedené postupy plošného průzkumu moderní architektury (viz mezinárodně kodifikované metody, hodnotová kritéria a charty Docomomo, ICOMOS aj.), průzkumu českého kulturního dědictví (NPÚ), které budou modifikovány dle specifických vlastností poválečné architektury (tj. např. odlišné archivní nebo publikační zdroje, specifické vlastnosti autenticky dochovaných a opravených staveb, podoba plánové i textové dokumentace, odlišná struktura uložení archivního materiálu, orální historie). Metoda přirozeně naváže i na předchozí aktivity pracoviště (viz Výzkum architektury šedesátých let MSM č. 214500027; Industriální topografie ČR NAKI DF 11 POl OVV 016; publikační a badatelské zkušenosti; stavebněhistorické a terénní průzkumy z posledních let).
Etapa 1; Plošný průzkum bude mít díky uplatnění všestranně přístupného databázového systému mezioborový charakter a počítá se zapojením studentů doktorského studia a regionálních badatelů i institucí (archivy, muzea, vysoké školy, jednotlivci ad.). Jednou z jeho podstatných rovin je dnes už standardní sběr a soustředěná archivace informací a podkladů v digitalizované podobě.
Plošné, dlouhodobé mapování hmotného dědictví architektury osmdesátých let bude soustředěno v databázovém a mapovém informačním systému, který umožní průběžný sběr, identifikaci a vyhodnocení získaných poznatků a následné zpřístupnění cílové skupině institucí i zveřejnění (systém analogický specializované mapě a databázi xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xx, softwarově aktualizovaný a modifikovaný pro potřeby poválečné architektury; tj. zejména s důrazem na strukturu státem řízených projekčních a inženýrských organizací i autorů).
Poznatky budou v prvních letech průběžně publikovány formou odborných textů v impaktovaném nebo recenzovaném tisku a prostřednictvím tematicky vymezených publikací.
Etapa 2: Soustavně, metodicky soustředěné poznatky plošného průzkumu budou ve druhé fázi prezentovány odborné obci a široce, mezioborově diskutovány, mimo jiné i na plánované konferenci. Tato revize umožní vymezit případná slabá místa a informační mezery, které budou v závěru druhé etapy a ve třetí etapě cíleně zacelovány a doplňovány.
Kromě plošného mapování stavebního fondu a projektů dotčeného období bude sledováno také teoretické pozadí a spoleěensko-organizační souvislosti. V tomto ohledu lze vyzpovídat aktéry-pamětníky a zúročit tak předchozí zkušenosti s metodami orální historie (viz knihy Šedesátá léta v architektuře očima pamětníků; Xxxxx Xxxxx. Jistoty a pochyby). Rozhovory, které budou probíhat už od počátku projektu, lze až v této syntetické fázi převtělit do podoby publikace.
Etapa 3: Hlavním výstupem projektu a plošného průzkumu architektury osmdesátých let však bude až výstava, specializovaná mapa a závěrečná publikace, jež nabídnou ucelený obraz a interpretaci sledovaného období.
Plošné mapování a celostní interpretace architektury osmdesátých let v závěru projektu umožní následné vyhodnocení a výběr významných a autenticky dochovaných staveb, které lze zodpovědně a na základě věcných argumentů včas prohlásit za kulturní památky, v předstihu ještě předtím, než vznikne konfliktní situace s majitelem, investorem nebo projektantem při plánování přestavby nebo demolice (jak se
v současnosti často děje u architektury šedesátých a sedmdesátých let).
5. Specifikovat výsledky projektu (výčet všech očekávaných výsledků).
Upozorněni ke všem druhům výsledků
U očekávaných a v přihlášce vymezených individuálních výsledků (5.1.1., 5.1.2. a 5.2.1) uvést případný mezinárodnipřínos hlavních výsledků (u budoucích uživatelů výsledku).
5.1. Hlavní výsledky projektu
5.1.1. Hlavni výsledky druhu Fuzlt» Fpruni? Gprot? Gfunk? hímet? Npam? híniap? P? R? Zpolop)
Z-tech, Hleg, Hneleg (vyplňuje se pro každý výsledek v samostatné tabulce):
Upozorněni k druhu výsledku N^et
Výsledek „Certifikovaná metodika" realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o výsledek, kdy autor výsledku vypracuje metodiku (nutnou podmínkou je novost postupů), která byla příslušným orgánem státní správy nebo příslušným odborným certijikačním (akreditačním) orgánem schválena a doporučena pro využití v praxi.
Výsledek N^et certiflkovaný jiným orgánem než je MK lze navrhnout jen v případě, že jinému orgánu kompetenčně náleží a že uchazečpředložípísemné vyjádření daného orgánu, že metodiku buď certifikuje nebo vydá odborné stanovisko projejí certifikaci MK.
písmeno označující druh hlavního výsledku | Nmap - specializovaná mapa |
předpokládaný název hlavm'ho výsledku | Topografie české architektury osmdesátých let |
krátká charakteristika hlavního výsledku | Specializovaná mapa s odborným obsahem, syntetizující poznatky z plošného průzkumu české architektury sledovaného období, jako srovnávací materiál s různými rovinami interpretace a studia |
hlavní výsledek je plánován v etapě/ách | 3 |
předpokládaný rok uplatnění hlavního výsledku | 2022 |
předpokládaní budoucí uživatelé hlavního výsledku | Bude sloužit pro plošné vyhodnocování českého architektonického dědictví osmdesátých let, jako srovnávací materiál pro NPÚ, rozhodovací procesy a veřejnou správu, pro badatele, pedagogy, média i laickou veřejnost. |
5.1.2. Hlavní výsledky druhu E (vyplňuje se pro každý výsledek E - uspořádání výstavy společněsjejím kritickým katalogem -B v samostatné tabulce):
Upozorněni k druhu výsledku E
24
U specifického výsledku pro program NAKI IIE - uspořádání výstavy se jedná se o nejméně dva měsíce trvající veřejnou prezentací kulturních či kulturně historických hodnot s minimální návštěvností 1000 návštěvníků za dobu trvání výstavy, která je výlučně výsledkem výzkumných projektů v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI II), ajejí součástíje kritický katalog s řádně přiděleným ISBN, jehož obsah prošel recenzním řízením. O případné výnosy ze vstupného musí být sníženy způsobilé náklady projektu. Je nutné dodržet podmínky uvedené v zadávací dokumentaci v části 5.4, včetně zveřejnění publikace typu B (která bude kritickým katalogem výstavy a která musí být v přihlášce projektu jednoznačně označena jako kritický katalog výstavy a to i vpoli krátká charakteristika výsledku).
písmeno označující druh hlavního výsledku | E - výstava |
předpokládaný název hlavního výsledku | Ze standardu unikát |
krátká charakteristika hlavního výsledku | Specifický segment plošného terénního průzkumu - unikátně dochované (drobné a střední) typizované stavby jako autentické doklady dobové produkce a každodennosti, dnes výmluvná výpověď vhodná k ochraně. Synergicky provázáno s vydáním kritického katalogu - viz níže. |
hlavní výsledek je plánován v etapě/ách | 3 |
předpokláidaiiý rok uplatnění hlavního výsledku | 2021 |
předpokládaní budoucí uživatelé hlavm'ho výsledku | Výstava bude věnována široké odborné i laické veřejnosti s cílem kulturně a sociálně zhodnotit autentické hmotné doklady architektury osmdesátých let. Trvání přibližně 2,5 měsíce, předpokládaná návštěvnost 1100 osob (předpoklad 200 dospělých, 900 studentů). Z odborné veřejnosti lze očekávat zájem zejména NPÚ, veřejné správy, pedagogů a studentů, z laické především pamětníky a obdivovatele pováleěné architektury. |
písmeno označující druh výsledku | B |
předpokládaný název výsledku | Ze standardu unikát |
krátká charakteristika výsledku | Kritický katalog k výstavě, (kniha typ B, tj. barevná 200 stran; podrobněji viz rozpočet a nabídky) |
výsledek je plánován v etapě/ách | 3 |
předpokládaný rok uplatnění výsledku | 2021 |
předpokládaní budoucí uživatelé výsledku Z odborné veřejnosti lze očekávat
zájem zejména NPÚ, veřejné správy, pedagogů a studentů, z laické především pamětníky a obdivovatele poválečné architektury.
5.2. Vedlejší výsledky projektu
5.2.1. Vedlejší výsledky projektu druhu A a B dedikované výlučně projektu (vyplňuje se pro každý výsledek v samostatné tabulce s výjimkou B - kritických katalogů výstav, uvedenýchjiž v 5.1.2):
písmeno označující druh vedlej šího výsledku | B - odborná kniha |
předpokládaný název vedlejšího výsledku | Typologie a konstrukce na okraji |
krátká charakteristika vedlej šího výsledku | Bude mapovat převážně atypické okrajové typologické druhy, zejména lokální oběanskou vybavenost (malé samoobsluhy, motoristická architektura, rekreační objekty aj.), atypické bytové domy, výjimečné konstrukční experimenty a technologie apod. (kniha typ A, tj. černobílá 120 stran; viz rozpočet a nabídky) |
vedlej ší výsledek je plánován v etapě/ách | 1 |
předpokládaný rok uplatněm' vedlej šího výsledku | 2019 |
předpokládaní budoucí uživatelé vedlejšího výsledku | Z odborné veřejnosti lze očekávat zájem zejména NPÚ, veřejné správy, pedagogů a studentů, z laické především pamětníky a obdivovatele poválečné architektury. |
písmeno označující druh vedlejšího výsledku | B - odborná kniha |
předpokládaný název vedlejšího výsledku | Nerealizované projekty osmdesátých let |
krátká charakteristika vedlejšího výsledku | Éra pozdní normalizace se vyznačuje obrovskou setrvačností stavební produkce, kvůli níž se řadu zajímavých projektů nepodařilo realizovat. Souběžně |
vznikaly také do určité míry utopické návrhy, založené na zahraničních teoriích a usilující o kritiku praxe vytvářením paralelní projekční reality. Přínos podobných úvah se však nakonec s mírným odstupem do reálné praxe promítnul a zásadně formoval východiska další myšlenkové vlny. (kniha typ A, tj. černobílá 120 stran; viz rozpočet a nabídky) | |
vedlejší výsledek je plánován y etapě/ách | 1 |
předpokládaný rok uplatnění vedlejšího výsledku | 2020 |
předpokládaní budoucí uživatelé vedlejšího výsledku | Z odborné veřejnosti lze očekávat zájem zejména NPÚ, veřejné správy, pedagogů a studentů, z laické především pamětníky a obdivovatele poválečné architektury. |
písmeno označující druh vedlejšího výsledku | B - odborná kniha |
předpokládaný název vedlejšího výsledku | Osmdesátá léta v architektuře očima pamětníků |
krátkácharakteristika vedlejšího výsledku | Publikace bude mapovat nejenom životní osudy a projekty architektů sledované éry, ale i organizační, legislativní a osobní pozadí práce v projektovém ústavu a v jiných profesních organizacích. Cílem je získat informace, které standardní tištěné a archivní zdroje nemohou posk5ůnout. (kniha typ B, tj. barevná 200 stran; viz rozpočet a nabídky) |
vedlejší výsledek je plánován v etapě/ách | 2 |
předpokládaný rok uplatnění vedlejšího výsledku | 2020 |
předpokládaní budoucí uživatelé vedlejšího výsledku | Z odborné veřejnosti lze očekávat zájem zejména NPÚ, veřejné správy, pedagogů a studentů, z laické především pamětníky a obdivovatele poválečné architektury. |
písmeno označující druh vedlejšího výsledku | B - odborná kniha |
předpokládaný název vedlejšího výsledku | Česká architektura osmdesátých let |
krátká charakteristika vedlejšího výsledku | Kritické zhodnocení sledovaného období, výběrový souhrn z plošného průzkumu, doplněný 0 celostní interpretace; věetně otázky dobové teorie, architektonické praxe a organizačního zázemí, památkové péče, reálných možností stavební produkce, konstrukcí, interiéru a designu, krajiny a urbanismu, architektonického školství atd. (kniha typ C, tj. barevná 300 stran; viz rozpočet a nabídky) |
vedlej ší výsledekje plánován v etapě/ách | 3 |
předpokládaný rok uplatnění vedlejšího výsledku | 2022 |
předpokládaní budoucí uživatelé vedlejšího výsledku | Z odborné veřejnosti lze očekávat zájem zejména NPÚ, veřejné správy, pedagogů a studentů, z laické především pamětníky a obdivovatele poválečné architektury. |
5.2.2. Vedlejší výsledky projektu druhu C, D, J, M a W {vyplňuje se souhrnně pro všechny vedlejší výsledkyjednoho druhu v samostatné tabulce):
písmeno označující druh vedlejších výsledku | M - konference |
předpokládaný počet vedlejších výsledků daného druhu | 1 |
předpokládané roky uplatnění vedlejších výsledků | 2020 |
písmeno označující druh vedlejších výsledku | J - recenzovaný nebo ímpaktovaný článek |
předpokládaný počet vedlejších výsledků daného druhu | 4 |
předpokládané roky uplatnění vedlejších výsledků | 2018-1, 2019-1, 2020-1, 2021-1 |
písmeno označující druh vedlejších výsledku | D - článek ve sborníku |
předpokládaný počet vedlejších výsledků daného | 3 |
druhu | |
předpokládané roky uplatnění vedlejších výsledků | 2020-1,2021-1,2022-1 |
5.3. Přehled hlavních a vedlejší výsledků projektu celkem:
předpokládané výsledk\ projektu | počet |
Hlavní Wsicdky | |
Fuzit-užitný vzor | |
Fprum - průmyslový vzor | |
Gprot - prototyp | |
Gfunk - íunkění vzorek | |
Nmet - certifikovaná metodika | |
Npam - památkový postup | |
Nmap - Specializovaná mapa s odborným obsahem | 1 |
P - patent | |
- "evropský" patent (EPO), patent USA (USPTO) a Japonska | |
- Český nebo národní patent (s výjimkou patentu USA a Japonska), který je využíván na zákládě platné licenční smlouvy | |
" ostatní patenty Český nebo jiný národní patent udělený, doposud nevyužívaný nebo využívaný vlastníkem patentu | |
R-software | |
Zpoiop - poloprovoz | |
Ztech - ověřená technologie | |
Hleg - výsledky promítnuté do právních předpisů a norem | |
Hneieg ‘ výslcdky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele | |
E - uspořádání v\'slav\ - specifický výsledek programu NAKI II | I |
\ ediejší \vsledk> | |
A - audiovizuální tvorba, elektronické dokumenty | |
B - odborná kniha (věetně kritických kátalogů k výstavám) | 5 |
C - kapitola v odborné knize | |
D - článek ve sborníku (z konference) | 3 |
J - recenzovaný odborný článek | 4 |
M - uspořádání konference | 1 |
W - uspořádání workshopu | |
6. Vstupy - vybavenost pracovišť:
Řešitelská pracoviště (úl 5113, VCPD, úl5122) jsou vybavena standardním zařízením pro archivní i terénní průzkum (stolní pc, notebooky, tiskárny, scannery, digitální fotoaparáty, diktafony, přenosné HDD a flashdisky, v archivu ČVUT velkoplošný scanner atd.), které však bude zejména v úvodu vyžadovat doplnění a s ohledem na délku projektu a omezenou
životnost pnstrojů samozřejmě průběžné inovace. K běžné archivaci a metodické organizaci práce bude sloužit především existující systém databází a map (viz vývoj od roku 2012 s vyústěním v podobě Industriální topografie ČR), pochopitelně s nutnými průběžnými aktualizacemi v důsledku inovací operačních systémů a s doplněním o nově vytvořenou webovou platformu a specializované moduly. Při plošném průzkumu budou řešitelé a spolupracovníci výhodně zhodnocovat také již navázané kontakty a spolupráce v regionech díky projektu Industriální topografie ČR i díky jiným předchozím aktivitám. Cenným zdrojem informací bude rovněž archiv ČVUT (absolventi) a dlouhodobě budovaný fond knihovny ústavu 15113 a VCPD (již v předchozích letech důsledně doplňovaný o téma poválečné architektury).
7. Vstupy - organizační struktura řešitelského týmu:
Projekt bude garantován zejména pracovníky v rámci mateřského pracoviště ústavu 15113, kteří spolu už v minulosti spolupracovali (např. na dílčích publikacích, v rámci dotace SGS, české sekce DOCOMOMO International nebo Pracovní skupiny pro architekturu 2. poloviny 20. století při ČNK ICOMOS). Tito akademičtí pracovníci patří na fakultě
k mladší a střední generaci. Hlavní řešitel projektuje zároveň zástupcem vedoucího ústavu 15113 a od vzniku VCPD jeho kmenovým pracovníkem. Kolektiv bude pro účely projektu doplněn kolegyněmi s dlouholetými zkušenostmi z výzkumů na téma poválečné a moderní architektury. Tito pracovníci se budou podílet na projektu po celou dobu jeho trvání, všechny etapy garantuje hlavní řešitel, garance dílčích částí jsou uvedeny v kapitole BIU této přihlášky.
Na průzkumech se bude smluvní formou podílet i řada studentů doktorského studia, případně modulu Památková péče, jejichž počet se bude v průběhu měnit - nejvyšší vytížení externích spolupracovníků předpokládáme přirozeně v úvodní fázi projektu (Etapa 1) pro plošné průzkumy in-situ a v archivech.
8. Kritické předpoklady dosažení cíle projektu, popis rizik projektu:
Specifická dobová politicko-hospodářská situace a podmínky centrálně řízeného stavebnictví, spolu se skokovou a radikální změnou po roce 1989, jistě přinesou v průběhu práce na projektu mnohá úskalí (dle zkušenosti z předchozích projektů) - např. ideologicky podbarvená a selektivní dobová publikační činnost; nedůsledná, utajovaná či absentující archivace dokumentů; zánik podnikových a ústavních archivů po roce 1989; neochota ze strany majitelů objektů nebo pamětníků či dědiců zpřístupnit archivní materiály; po radikálních úpravách mnohdy obtížně identifikovatelné pozůstatky původní stavební materie; dlouholetá kontinuita výroby standardních prvků vybavení a stavebních částí, která komplikuje jejich časové zařazení atd. Zkušenosti s projektem Industriální topografie ČR z let 2011-2014 ukazují, že při plošném průzkumu mohou také nastat dílčí střety, resp. překryvy s jinými řešiteli nově udělených a nám proto dosud neznámých projektů (např. v některých regionech nebo u úzce zaměřených témat). Rizika přináší i nedostatečná koordinace a otevřenost specializovaných institucí, jichž se výzkum bude profesně dotýkat, sestavujících své priority v delším časovém horizontu.
9. Etapy projektu
Pro každou etapu projektu je nutné vyplnit písm. a) až i). Etapy na sebe musí časově a věcně navazovat, popř. se mohou částečně překrývat, ale musí být uvedeny a nesmí být všechny plánovány na celou dobu řešení.
Předpokladem plánování etapje, že přípravnáfáze projektu (tzn. např. studium pramenů, pilotní výzkum či testy aformulace hlavní hypotézy) jíž byla realizována aje dokumentována v částech IV.1 - IV.4 přihlášky. V této části přihlášky popište etapy tak, aby byly sdruženy výzkumné i organizační aktivity projektu do logických celků z hlediska časové souslednosti řešeného projektu.
v
a) Číslo, název a cíl etapy:
Etapa 1: Plošný průzkum
Cílem etapy je plošná identifikace staveb osmdesátých let na území ČR, včetně jejich současného stavu a na pozadí nerealizovaných projektů, teorie, legislativy a institucionální záštity.
b) Datum zahájení řešení etapy {ve formátu'. RRRR-MM-DD):
2018-03-01
c) Datum ukončení řešení etapy {ve formátu: RRRR-MM-DD):
2020-12-31
d) Převažující typ výzkumu {základní výzkum, průmyslový výzkum, vývof) při řešení etapy:
základní výzkum
e) Plán výzkumných aktivit při řešení etapy:
Plošný průzkum architektury osmdesátých let, tj. projektů a realizovaných staveb, včetně jejich interiérů, dobové teorie, legislativního a institucionálního pozadí atd. Informace získané v literatuře, archivech a při průzkumu in-situ budou soustředěny v databázích a publikovány formou dílčích studií (články, knihy). Souběžně bude uplatňována metoda oral history, tj. zpovídáni pamětníci a aktéři.
Na plošném průzkumu se bude podílet celý autorský kolektiv, doplněný o externí spolupracovníky z řad studentů všech stupňů studia na FA ČVUT a o další externí spolupracovníky.
f) Organizační postup při řešení etapy:
V úvodu bude přirozeně nutné mírně revidovat stávající pracovní úvazky řešitelského kolektivu, které následně budou uchovány po celou dobu trvání projektu a až k jeho konci dojde k jejich navýšení. V této etapě předpokládáme velmi intenzivní spolupráci s badateli v terénu, tj. s externisty v regionech a s vybranými, zapojenými studenty FA ČVUT.
Zároveň bude nutné částečně dovybavit pracoviště chybějící technikou, potřebnou pro práci
v databázích a dokumentaci (vzhledem k novým úkolům). Proběhne také úprava databázového, archivačního a zálohovacího systému.
g) Výsledky etapy {součet výsledků za všechny etapy musí odpovídat výčtu všech očekávaných výsledků projektu podle bodu č. 5 Popisuprojektu):
2x B odborná kniha
2xJ recenzovaný nebo ímpaktovaný článek
h) Forma zpracování a předání výsledků etapy (v souladu spodmínkami pro předávání výsledků, uvedenými v příloze č. 9 zadávací dokumentace):
J a B předány MK v příloze závěrečné zprávy, po uznání převedeny z V3S do RIV
i) Xxxxxx odevzdání výsledků etapy (v souladu spodmínkami pro předávání výsledků, uvedenými v příloze č. 9 Zadávacídokumentace; veformátu: RRRR-MM-DD):
2020-12-31
a) Číslo, název a cíl etapy:
Etapa 2; Evaluace, doplnění a provazování plošného průzkumu
Cílem etapy je průběžné vyhodnocení plošného průzkumu a vyhledání klíčových fenoménů; spolu s popisem úskalí současného stavu nebo nového využití; průběžná prezentace dílčích výsledků a mezioborové diskuse.
b) Datum zahájení řešení etapy {ve formátu: RRRR-MM-DD):
2020-01-01
c) Datum ukončení řešení etapy {veformátu: RRRR-MM-DD):
2021-12-31
d) Převažující typ výzkumu {základní výzkum, průmyslový výzkum, vývoj) při řešení etapy:
základní výzkum
e) Plán výzkumných aktivit při řešení etapy:
V této etapě budou dílčí, do značné míry separované výsledky plošného průzkumu podrobovány křížovému provazování, doplňování a revizi; mimo jiné na základě zpětné vazby na dosud publikované dílčí studie a na základě prezentací a mezioborových diskusí na plánované konferenci, soustředící odborníky na poválečné dění v ČR. Dílčí výstupy projektu budou prezentovány i na mezinárodní odborné platformě a poznatky tak uvedeny do mezinárodního kontextu.
Ve druhé fázi projektu vyvrcholí zejména sběr informací metodou oral history, s vyústěním v podobě souborné publikace.
Na této fázi vyhodnocování se bude podílet zejména jádro autorského kolektivu, vpnpadě potřeby doplnění dílěích informací podpořené externisty z řad studentů všech stupňů studia na FA ČVUT nebo badateli v regionech.
f) Organizační postup při řešení etapy:
Úvazky jádra pracovního kolektivu budou přetrvávat. Spolupráce s externisty bude mírně oslabena a bude mít spíše podpůrný charakter dodateěného, doplňkového sběru dat.
Technické vybavení pracoviště bude pouze mírně inovováno, s ohledem na délku projektu a zastarávání pc, fotoaparátů apod. Nedílnou součástí bude také nezbytná inovace databázového, archivačního a zálohovacího systému, s ohledem na průběžné proměny softwarového zázemí (např. aktualizace programů).
g) Výsledky etapy (součet výsledků za všechny etapy musí odpovídat výčtu všech očekávaných výsledků projektu podle bodu č. 5 Popisu projektu)’.
1X B odborná kniha
2x J recenzovaný nebo ímpaktovaný článek 3x D článek ve sborníku
1X M konference
h) Forma zpracování a předání výsledků etapy (v souladu spodmínkami pro předávání výsledků, uvedenými v příloze č. 9 zadávací dokumentace):
B, J, D předány MK v příloze závěrečné zprávy, po uznání převedeny z V3S do RIV
M formou souborné zprávy z konference, jako přílohy závěrečné zprávy pro MK, po uznání převedeny z V3S do RIV
i) Xxxxxx odevzdání výsledků etapy (v souladu spodmínkami pro předávání výsledků, uvedenými v příloze č. 9 Zadávacídokumentace; veformátu: RRRR-MM-DD):
2021-12-31
a) Číslo, název a cíl etapy:
Etapa 3: Prezentace výsledků výzkumu, souhrnná interpretace
Cílem etapy je provést celostní interpretaci sledovaného období, včetně současného stavu staveb a potenciálu pro budoucnost, včetně možností památkové péče; na závěr proběhne prezentace výsledků a spolupráce s dotčenými orgány (NPÚ, MK ad.)
b) Datum zahájení řešení etapy (ve formátu: RRRR-MM-DD):
2021-01-01
c) Datum ukončení řešení etapy (veformátu: RRRR-MM-DD):
2022-12-31
d) Převažující typ výzkumu (základní výzkum, průmyslový výzkum, vývoj) při řešení etapy:
vývoj
e) Plán výzkumných aktivit při řešení etapy:
Závěrečná fáze výzkumu v podobě celostní interpretace a utřídění poznatků, s vyústěním v podobě výpravné monografie, vykreslující uceleně a mezioborově fenomén architektury osmdesátých let.
Poznatky z plošného průzkumu se stanou základem pro specializovanou mapu, zobrazující současný stav sledovaného stavebního fondu a jeho potenciální památkové hodnoty. Samostatným výstupem plošného průzkumu se stane i výstava s kritickým sborníkem, která bude zaměřena na „neexkluzivní“, každodermí architekturu a hodnotu historické identity místa.
Závěrečné práce i přes svůj převážně interpretační, souhrnný a prezentační charakter však budou vyžadovat i mírné revize poznatků a doplnění informačních mezer, tentokrát samozřejmě metodou přesně cíleného průzkumu, často ve spolupráci s externisty.
Podstatným přínosem projektu, na který bude při vyhodnocování brán ve druhé a třetí etapě značný zřetel, je identifikace významných staveb, nabízejících potenciál pro budoucí rozvoj identity místa, případně pro památkovou ochranu. V současné době totiž probíhají návrhy na památkovou ochranu nezřídka ad-hoc, už v době přípravných projekčních prací a plánované demolice. Projekt usiluje o vyhodnocení a předložení argumentů s předstihem, tak aby při prohlašování tohoto specifického stavebního fondu (dosud jen málo zkoumaného a dotčeného) za kulturní památku nedocházelo ke konfliktům se zájmy majitele nebo projektanta.
f) Organizační postup při řešení etapy:
Úvazky jádra pracovního kolektivu budou přetrvávat po celou dobu trvání projektu, v některých případech dojde v této fázi ke zvýšení úvazku, což vyžaduje vyšší náročnost vyhodnocovací fáze projektu a zároveň to umožňuje ukončení jiných výzkumných projektů, v nichž jsou řešitelé v předchozích letech zahrnuti. Spolupráce s externisty bude mít naopak pouze výjimečný, podpůrný charakter.
Zvýšenou zátěž lze očekávat v případě administrativní činnosti.
Technické a softwarové vybavení pracoviště se bude inovovat pouze v míře nezbytně nutné pro úspěšné završení projektu.
g) Výsledky etapy {součet výsledků za všechny etapy musí odpovídat výčtu všech očekávaných výsledků projektupodle bodu č. 5 Popisuprojektu):
1X B odborná kniha
1X E výstava + 1 x B kritický katalog výstavy 1X N specializovaná mapa
h) Forma zpracování a předání výsledků etapy (v souladu spodmínkami pro předávání výsledků, uvedenými vpříloze č. 9 zadávací dokumentace):
B, N předány MK v příloze závěrečné zprávy, po uznání převedeny z V3S do RIV
E formou souborné zprávy z výstavy, jako přílohy závěrečné zprávy pro MK, po uznání převedeny z V3S do RIV
Termín odevzdání výsledků etapy (v souladu spodmínkami pro předávání výsledků, uvedenými vpříloze č. 9 Zadávací dokumentace; veformátu: RRRR-MM-DD):
2022-12-31
10. Uvedení oponentů projektu, se kterými uchazeč/příjemce nesouhlasí z důvodů možné podjatosti při hodnocení předloženého projektu:
Zaměstnanci mateřské instituce - ČVUT v Praze, z důvodů možné podjatosti nebo naopak spjatosti s aktivitami Fakulty architektury.