NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 8/2008

I

(Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné)

NAŘÍZENÍ

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 8/2008

ze dne 11. prosince 2007,

kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91, pokud jde o společné technické požadavky a správní postupy platné pro obchodní leteckou dopravu

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 ze dne 16. prosince 1991 o harmonizaci technických požadavků a správních postu- pů v oblasti civilního letectví (1), a zejména na čl. 11 odst. 1 uve- deného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení (EHS) č. 3922/91 stanoví, že Komise přijme změny společných technických požadavků a správních po- stupů uvedených v příloze III vyvolané vědeckým a tech- nickým pokrokem.

(3) Od 1. ledna 2005 byly předpisy JAR-OPS 1 pozměněny (změny 9 až 12) za účelem zlepšení bezpečnostních poža- davků v nich uvedených. Nové požadavky by měly být použitelné co nejdříve, nejpozději ode dne použití přílo- hy III nařízení (EHS) č. 3922/91, tj. dne 16. července 2008.

(4) Vzhledem k tomu, že přijetí těchto změn je naléhavé s cílem poskytnout dotčeným provozovatelům letecké do- pravy a orgánům lhůtu nezbytnou k přizpůsobení se no- vým požadavkům, je třeba použít postup pro naléhavé případy stanovený v čl. 12 odst. 4 uvedeného nařízení.

(5) Příloha III nařízení (EHS) č. 3922/91 by proto měla být od- povídajícím způsobem změněna.

(6) Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se sta- noviskem Výboru pro leteckou bezpečnost zřízeného člán- kem 12 nařízení (EHS) č. 3922/91,

(2) Příloha III nařízení (EHS) č. 3922/91, která obsahuje spo- lečné technické požadavky a správní postupy platné pro obchodní leteckou dopravu, vychází ze souboru harmoni- zovaných pravidel přijatých Sdruženými leteckými úřady (JAA) pod názvem „Společné letecké předpisy – obchodní letecká doprava (letouny)“ (JAR-OPS 1) ve znění ze dne

1. ledna 2005 (změna 8).

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

(1) Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 4. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1900/2006 (Úř. věst. L 377, 27.12.2006, s. 176).

Příloha III nařízení (EHS) č. 3922/91 se nahrazuje přílohou to- hoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. prosince 2007.

Za Komisi Xxxxxxx XXXXXX místopředseda

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA III

Společné technické požadavky a správní postupy platné pro obchodní leteckou dopravu OPS 1: Obchodní letecká doprava (letouny)

Obsah

HLAVA A — Použitelnost a definice HLAVA B — Obecně

HLAVA C — Osvědčování provozovatele a dozor nad ním HLAVA D — Provozní postupy

HLAVA E — Provoz za každého počasí HLAVA F — Výkonnost obecně HLAVA G — Třída výkonnosti A HLAVA H — Třída výkonnosti B HLAVA I — Třída výkonnosti C HLAVA J — Hmotnost a vyvážení HLAVA K — Přístroje a vybavení

HLAVA L — Komunikační a navigační vybavení HLAVA M — Údržba letounu

HLAVA N — Letová posádka HLAVA O — Palubní průvodčí

HLAVA P — Příručky, deníky a záznamy

HLAVA Q — Omezení doby letové služby a služby a požadavky na dobu odpočinku HLAVA R — Letecká přeprava nebezpečného zboží

HLAVA S — Bezpečnost

HLava a

POUŽITELNOST A DEFINICE

OPS 1.001

Použitelnost

Část 1 OPS stanoví požadavky použitelné na provoz jakéhokoli letounu k účelům obchodní letecké dopravy kterýmkoliv provozovatelem, jehož hlavní místo obchodní činnosti a jeho sídlo (pokud existuje) se nachází v členském státě (dále jen

„provozovatel“). OPS 1 neplatí:

1. pro letouny, jsou-li použity pro vojenské, celní a policejní služby, ani

2. pro výsadkové a protipožární lety a s nimi související lety na místo určení a zpět, při nichž se přepravují osoby, které se obvykle nacházejí na palubě při výsadkových nebo protipožárních letech, ani

3. pro lety bezprostředně před leteckými pracemi, v jejich průběhu a bezprostředně po nich, jestliže tyto lety souvisí s tě- mito leteckými pracemi, a při kterých, vyjma členů letové posádky, není přepravováno více než 6 osob nezbytných k provádění leteckých prací.

OPS 1.003

Definice

a) Pro účely této přílohy se:

1. „přijatým/přijatelným“ rozumí, že úřad nemá žádné námitky, pokud jde o vhodnost pro zamýšlený účel;

2. „schváleným (úřadem)“ rozumí (úřadem) dokumentovaný jako vhodný k zamýšlenému účelu;

3. „základním seznamem minimálního vybavení (MMEL)“ rozumí základní seznam (včetně preambule) podle pří- slušného typu letadla, který stanoví přístroje, položky vybavení nebo funkce, které při zachování úrovně bezpeč- nosti stanovené v příslušných certifikačních specifikacích letové způsobilosti mohou být dočasně neschopné provozu v důsledku konstrukční redundance nebo kvůli stanoveným postupům, podmínkám a omezením pro- vozu a údržby a v souladu s platnými postupy zachování letové způsobilosti;

4. „seznamem minimálního vybavení (MEL)“ rozumí seznam (včetně preambule), který pro provoz letadla za urči- tých podmínek stanoví konkrétní přístroje, položky vybavení nebo funkce, které jsou neschopné provozu při za- hájení letu. Tento seznam vypracuje provozovatel pro příslušné letadlo při zohlednění definice letadla a příslušných podmínek provozu a údržby v souladu s postupem schváleným úřadem.

b) Částí M a částí 145, na něž se v této příloze odkazuje, jsou části nařízení Komise (ES) č. 2042/2003 ze dne

20. listopadu 2003 (1).

(1) Úř. věst. L 315, 28.11.2003, s. 1.

HLava B

OBECNĚ

OPS 1.005

Obecně

a) Provozovatel nesmí provozovat letoun pro účely obchodní letecké dopravy jinak než v souladu s předpisem OPS částí

1. Úlevy pro provoz letounů třídy výkonnosti B lze nalézt v dodatku1k OPS 1.005 a).

b) Provozovatel musí splnit příslušné požadavky na letovou způsobilost stanovené se zpětnou platností pro letouny pro- vozované v obchodní letecké dopravě.

c) Každý letoun musí být provozován v souladu s podmínkami jeho osvědčení letové způsobilosti a v mezích schválených provozních omezení uvedených v jeho letové příručce.

d) všechna syntetická výcviková zařízení (STD), např. letové simulátory a letová výcviková zařízení (FTD), nahrazující le- toun pro účely výcviku nebo přezkušování musí být způsobilá podle požadavků použitelných na syntetická výcviková zařízení. Provozovatel, který zamýšlí používat STD, musí obdržet souhlas úřadu.

OPS 1.020

Právní předpisy a postupy – odpovědnost provozovatele

Provozovatel zajistí, aby:

1. všichni jeho zaměstnanci byli uvědomeni o tom, že jsou povinni dodržovat právní předpisy a postupy států, v nichž se provoz uskutečňuje, a které se vztahují k plnění jejich povinností, a

2. všichni členové posádek byli obeznámeni s právními předpisy a postupy týkajícími se plnění jejich povinností.

OPS 1.025

Společný jazyk

a) Provozovatel zajistí, aby se všichni členové posádky mohli dorozumívat společným jazykem.

b) Provozovatel zajistí, aby veškerý provozní personál byl schopen rozumět jazyku, v němž jsou napsány ty části pro- vozní příručky, které se týkají jeho povinností a odpovědnosti.

OPS 1.030

Seznam minimálního vybavení – odpovědnost provozovatele

a) Provozovatel vypracuje pro každý letoun seznam minimálního vybavení (MEL) schválený úřadem, který je založený na příslušném základním seznamu minimálního vybavení (MMEL) (pokud existuje) a který klade nejméně tatáž omezení.

b) Provozovatel nesmí provozovat letoun jinak než v souladu se seznamem minimálního vybavení, pokud mu to úřad nepovolí. Takové povolení za žádných okolností neumožňuje provoz mimo omezení uvedená v základním seznamu minimálního vybavení.

OPS 1.035

Systém jakosti

a) Provozovatel zavede jeden systém jakosti a ustanoví jednoho vedoucího jakosti, aby sledoval dodržování a přiměře- nost postupů požadovaných k zajištění bezpečného provozu a letové způsobilosti letounů. Sledování musí zahrnovat systém zpětné vazby k odpovědnému vedoucímu (viz také OPS 1.175 h) k zajištění nápravných opatření, jsou-li nezbytná.

b) Systém jakosti musí obsahovat program zabezpečení jakosti, v němž jsou uvedeny postupy navržené k ověření, zda jsou všechny činnosti prováděny v souladu s použitelnými požadavky, normami a postupy.

c) Systém jakosti a vedoucí jakosti musí být přijatelný pro úřad.

d) Systém jakosti musí být popsán v příslušné dokumentaci.

e) Bez ohledu na výše uvedený bod a) může úřad přijmout jmenování dvou vedoucích jakosti, jednoho pro provoz a dru- hého pro údržbu, pokud provozovatel určil jeden útvar řízení jakosti, aby zajistil jednotné uplatňování systému v ce- lém provozu.

OPS 1.037

Program prevence leteckých nehod a bezpečnosti letů

a) Provozovatel musí stanovit a udržovat program prevence leteckých nehod a bezpečnosti letů, který může být začleněn do systému jakosti, obsahující:

1. programy k získání a udržování povědomí o nebezpečí u všech osob zapojených do provozu a

2. program hlášení událostí umožňující shromažďování a hodnocení příslušných hlášení o incidentech a leteckých nehodách za účelem zjištění nepříznivého vývoje nebo určení nedostatků v zájmu bezpečnosti letů. Program musí chránit totožnost toho, kdo hlášení podává, a obsahovat možnost podat toto hlášení anonymně a

3. vyhodnocování příslušných informací týkajících se leteckých nehod a incidentů a rozšiřování s ním souvisejících informací, avšak bez přisuzování viny, a

4. program sledování letových údajů pro letouny přesahující maximální schválenou vzletovou hmotnost 27 000 kg. Sledování letových údajů (FDM) je aktivnější využití digitálních letových údajů z běžného provozu pro zlepšení bezpečnosti letectví. Z programu sledování letových údajů nesmí být vyvozována kárná odpovědnost a musí ob- sahovat záruky pro ochranu zdroje/ů poskytujícího/ích údaje; a

5. jmenování osoby odpovědné za řízení programu.

b) Návrhy nápravných opatření vyplývající z programu prevence leteckých nehod a bezpečnosti letů jsou povinností osoby odpovědné za řízení programu.

c) Účinnost změn plynoucích z návrhů nápravných opatření zjištěných programem prevence leteckých nehod a bezpeč- nosti letů sleduje vedoucí jakosti.

OPS 1.040

Členové posádky

a) Provozovatel zajistí, aby všichni členové letové posádky a palubní průvodčí vykonávající službu absolvovali výcvik a by- li způsobilí k výkonu jim přidělených povinností.

b) v případě členů posádky, kteří nejsou palubními průvodčími a kteří vykonávají své povinnosti v prostoru pro cestující, provozovatel zajistí, aby:

1. si je cestující nepletli s palubními průvodčími;

2. neobsazovali místa přidělená požadovaným palubním průvodčím;

3. nebránili palubním průvodčím při plnění jejich povinností.

OPS 1.050

Informace o pátrání a záchraně

Provozovatel zajistí, aby v pilotním prostoru byly snadno dostupné veškeré nezbytné informace týkající se služeb pátrání a záchrany pro zamýšlený let.

OPS 1.055

Informace o palubním nouzovém vybavení a vybavení pro přežití

Provozovatel zajistí, aby byly k dispozici seznamy obsahující informace o palubním nouzovém vybavení a vybavení pro pře- žití, které je v jeho letounech, aby je mohl okamžitě sdělit koordinačním střediskům pátrání a záchrany. Informace musí obsahovat podle potřeby počty, barvy a druhy záchranných člunů, pyrotechnických prostředků, podrobnosti o zdravotnic- kých potřebách pro případy nouze, o zásobách vody a o druhu a kmitočtech nouzového přenosného rádiového vybavení.

OPS 1.060

Nouzové přistání na vodě

Provozovatel nesmí provozovat letoun v konfiguraci se schváleným počtem sedadel pro cestující větším než 30 na tratích nad vodními plochami ve vzdálenosti od pevniny vhodné pro nouzové přistání větší než 120 minut letu cestovní rychlostí nebo 400 námořních mil, podle toho, která vzdálenost je menší, pokud letoun nevyhovuje požadavkům příslušného před- pisu pro nouzové přistání na vodě.

OPS 1.065

Přeprava válečných zbraní a válečného střeliva

a) Provozovatel nesmí přepravovat válečné zbraně a válečné střelivo letecky, pokud neobdržel povolení od všech do- tčených států.

b) Provozovatel zajistí, aby válečné zbraně a válečné střelivo byly:

1. uloženy v letounu na místě nepřístupném za letu cestujícím a

2. vybity v případě palných zbraní, pokud před zahájením letu neudělily všechny dotčené státy povolení, že se ta- kové válečné zbraně a válečné střelivo smí přepravovat za podmínek, které se zčásti nebo zcela liší od podmínek stanovených tímto bodem.

c) Provozovatel zajistí, aby byly veliteli letadla před zahájením letu oznámeny podrobnosti a umístění všech válečných zbraní a válečného střeliva určených k přepravě na palubě letounu.

OPS 1.070

Přeprava sportovních zbraní a střeliva

a) Provozovatel přijme veškerá přiměřená opatření, kterými zajistí, že mu budou ohlášeny všechny sportovní zbraně ur- čené k letecké přepravě.

b) Provozovatel, který přijímá k letecké přepravě sportovní zbraně, zajistí, aby byly:

1. uloženy v letounu na místě nepřístupném za letu cestujícím, pokud úřad nestanovil, že splnění tohoto požadavku je neproveditelné, a uznal, že lze použít jiný postup, a

2. vybity v případě palných zbraní nebo jiných zbraní, které mohou obsahovat střelivo.

c) Střelivo pro sportovní zbraně lze přepravovat v prověřených zavazadlech cestujících s určitými omezeními podle tech- nických pokynů (viz OPS 1.1160 b) 5) podle OPS 1.1150 a) 15.

OPS 1.075

Způsob přepravy osob

Provozovatel přijme veškerá přiměřená opatření, kterými zajistí, že za letu nebude nikdo v žádné části letounu, která není navržena pro přepravu osob, pokud velitel letadla nepovolil dočasný přístup do kterékoliv části letounu:

1. za účelem provedení opatření nezbytného pro bezpečnost letounu, osoby, zvířete nebo zboží v této části letounu, nebo

2. v níž je uložen náklad nebo zásoby a která je navržena tak, aby umožňovala osobě přístup za letu.

OPS 1.080

Úmyslně vynecháno

OPS 1.085

Odpovědnost posádky

a) Člen posádky odpovídá za správný výkon svých povinností, které:

1. souvisejí s bezpečností letounu a osob na jeho palubě a

2. jsou stanoveny v pokynech a postupech, které jsou uvedeny v provozní příručce.

b) Člen posádky musí:

1. hlásit veliteli letadla každé selhání, poruchu, nesprávnou činnost nebo závadu, o níž je přesvědčen, že může ovliv- nit letovou způsobilost nebo bezpečný provoz letounu včetně nouzových systémů;

2. hlásit veliteli letadla každý incident, který ohrožuje nebo by mohl ohrozit bezpečnost provozu;

3. využívat provozovatelův program hlášení událostí v souladu s OPS 1.037 a) 2. ve všech těchto případech musí být kopie takového hlášení předána dotyčnému veliteli letadla.

c) výše uvedený bod b) nijak nezavazuje člena posádky hlásit událost, která již byla nahlášena jiným členem posádky.

d) Člen posádky nesmí vykonávat službu v letounu:

1. je-li pod vlivem léku/xxxxx, který/á by mohl/a ovlivnit jeho schopnosti způsobem snižujícím bezpečnost;

2. po hloubkovém potápění, jestliže neuplynula přiměřená doba;

3. po darování krve, jestliže neuplynula přiměřená doba;

4. nejsou-li splněny příslušné zdravotní požadavky nebo je-li jakákoliv pochybnost, že může vykonávat přidělené povinnosti, nebo

5. jestliže ví nebo má podezření, že trpí únavou nebo se natolik necítí dobře, že by let mohl být ohrožen.

e) Na člena posádky se vztahují příslušné požadavky týkající se požívání alkoholických nápojů, které stanoví provozo- vatel, které jsou přijatelné pro úřad a zahrnují alespoň toto:

1. nesmí požít alkoholický nápoj v době kratší než 8 hodin před stanoveným časem, v němž se má hlásit do služby nebo letové zálohy;

2. nesmí zahájit službu na palubě s obsahem alkoholu v krvi větším než 0,2 promile;

3. nesmí požít alkoholický nápoj ve službě na palubě nebo v letové záloze.

f) velitel letadla:

1. odpovídá za bezpečnost všech členů posádky, cestujících a nákladu na palubě, jakmile přijde na palubu až do doby, kdy na konci letu opustí letoun;

2. odpovídá za provoz a bezpečnost letounu od okamžiku, kdy je letoun poprvé připraven k pohybu za účelem po- jíždění před vzletem až do chvíle, kdy se naposled zastaví na konci tohoto letu a motor/y používaný/é jako hlavní pohonná/é jednotka/y je/jsou vypnut/y;

3. je oprávněn vydat jakýkoliv rozkaz, který považuje za nezbytný k zajištění bezpečnosti letounu a osob nebo ma- jetku na jeho palubě;

4. je oprávněn nechat vystoupit kteroukoli osobu nebo vyložit jakoukoli část nákladu, které podle jeho názoru mo- hou představovat potenciální ohrožení bezpečnosti letounu nebo osob na jeho palubě;

5. nesmí dovolit v letounu přepravu osoby, která je zřejmě natolik pod vlivem alkoholu nebo drog, že by pravdě- podobně ohrozila bezpečnost letounu nebo osob na jeho palubě;

6. má právo odmítnout přepravu nežádoucích cestujících, osob deportovaných nebo ve vazbě, jestliže by jejich pře- prava představovala jakékoliv riziko pro bezpečnost letounu nebo osob na jeho palubě;

7. zajistí, aby všichni cestující byli seznámeni s umístěním nouzových východůas umístěním a použitím důležitého bezpečnostního a nouzového vybavení;

8. zajistí, aby byly dodrženy všechny provozní postupy a kontrolní seznamy v souladu s provozní příručkou;

9. nesmí dovolit žádnému členu posádky vykonávat v průběhu vzletu, počátečního stoupání, konečného přiblížení a přistání jinou činnost než povinnosti požadované pro bezpečný provoz letounu;

10. nesmí dovolit:

i) vyřadit z činnosti, vypnout nebo vymazat za letu zapisovač letových údajů ani vymazat zapsané údaje po letu v případě letecké nehody nebo incidentu, které musí ohlásit,

ii) vyřadit z činnosti nebo vypnout za letu zapisovač hlasu v pilotním prostoru, ledaže by se domníval, že by zapsané údaje, které by byly jinak automaticky vymazány, měly být zachovány pro vyšetřování incidentu nebo letecké nehody, ani nesmí dovolit ručně vymazat za letu nebo po letu zapsané údaje v případě letecké nehody nebo incidentu, které musí ohlásit;

11. rozhodne, zda převezme nebo nepřevezme letoun se závadami povolenými seznamem povolených odchylek na draku (CDL) nebo seznamem minimálního vybavení (MEL), a

12. zajistí, aby byla provedena předletová prohlídka.

g) velitel letadla nebo pilot pověřený prováděním letu přijme v nouzové situaci, která vyžaduje okamžité rozhodnutí a čin- nost, jakékoli opatření, které považuje za daných okolností za nezbytné. v takových případech se může v zájmu bez- pečnosti odchýlit od platných pravidel, provozních postupů a metod.

OPS 1.090

Pravomoc velitele letadla

Provozovatel přijme veškerá přiměřená opatření, aby zajistil, že všechny osoby na palubě letounu uposlechnou všech opráv- něných rozkazů udělených velitelem letadla k zajištění bezpečnosti letounu, osob a majetku na jeho palubě.

OPS 1.095

Pravomoc k pojíždění letounem

Provozovatel provede všechny přiměřené kroky, aby zajistil, že s letounem, za který je odpovědný, neprovádí pojíždění na pohybové ploše letiště osoba jiná než člen letové posádky, ledaže tato osoba sedící za řízením:

1. byla řádně oprávněna provozovatelem nebo určeným zástupcem a je způsobilá k:

i) pojíždění letounem,

ii) používání radiotelefonu a

2. obdržela pokyn vzhledem k plánu letiště, trasám, znakům, značení, návěstidlům, signálům a pokynům řízení letového provozu, frazeologii a postupům a může vyhovět provozním standardům požadovaným pro bezpečný pohyb letounu na letišti.

OPS 1.100

Přístup do pilotního prostoru

a) Provozovatel zajistí, aby žádná osoba kromě členů letové posádky pověřených provedením letu neměla přístup do pi- lotního prostoru nebo v něm byla přepravována, pokud není:

1. členem provozní posádky;

2. zástupcem úřadu odpovědného za certifikaci, vydávání průkazů způsobilosti nebo inspekci, jehož výkon úřed- ních povinností vyžaduje přístup do pilotního prostoru, nebo

3. osobou, jejíž přeprava v tomto prostoru je povolena pokyny obsaženými v provozní příručce.

b) velitel letadla zajistí, aby:

1. v zájmu bezpečnosti přístup do pilotního prostoru neodváděl pozornost nebo nenarušoval provádění letu a

2. všechny osoby v pilotním prostoru byly seznámeny s příslušnými bezpečnostními postupy.

c) Za konečné rozhodnutí o přístupu do pilotního prostoru odpovídá velitel letadla.

OPS 1.105

Neoprávněná přeprava

Provozovatel přijme veškerá přiměřená opatření, aby zajistil, že se na palubě letounu tajně neukryje žádná osoba ani náklad.

OPS 1.110

Přenosná elektronická zařízení

Provozovatel nesmí dovolit nikomu používat přenosné elektronické zařízení, které může nepříznivě ovlivnit výkonnost pa- lubních systémů a vybavení, a musí přijmout veškerá přiměřená opatření, aby zajistil, že je nikdo na palubě letounu nepoužije.

OPS 1.115

Alkohol a drogy

Provozovatel nesmí povolit žádné osobě vstup do letounu nebo přítomnost v něm a musí přijmout veškerá přiměřená opa- tření, aby zajistil, že žádná osoba nevstoupí do letounu, je-li natolik pod vlivem alkoholu nebo drog, že by pravděpodobně ohrozila bezpečnost letounu nebo osob na palubě.

OPS 1.120

Ohrožování bezpečnosti

Provozovatel přijme veškerá přiměřená opatření, aby zajistil, že nikdo nebude jednat nebezpečně nebo nedbale, nebo že opo- mene provést úkon, a tím:

1. ohrozí letoun nebo osobu na jeho palubě;

2. způsobí nebo dovolí, aby letoun ohrozil osobu nebo majetek.

OPS 1.125

Dokumenty, které mají být na palubě

a) Provozovatel zajistí, aby při každém letu byly na palubě tyto dokumenty nebo jejich kopie:

1. osvědčení o zápisu do leteckého rejstříku;

2. osvědčení letové způsobilosti;

3. originál nebo kopie osvědčení hlukové způsobilosti (je-li vyžadováno), včetně anglického překladu, byl-li poskyt- nut úřadem odpovědným za vydávání osvědčení hlukové způsobilosti;

4. originál nebo kopie osvědčení leteckého provozovatele (aOC);

5. povolení rádiové stanice a

6. originál nebo kopie osvědčení o pojištění zákonné odpovědnosti.

b) Každý člen letové posádky musí mít při každém jednotlivém letu u sebe platný průkaz způsobilosti s příslušnou/ými kvalifikací/emi pro účely daného letu.

OPS 1.130

Příručky, které mají být na palubě

Provozovatel zajistí, aby:

1. na palubě byly při každém letu platné části provozní příručky, které jsou důležité pro povinnosti posádky;

2. na palubě letounu byly pro posádku za letu snadno přístupné ty části provozní příručky, které jsou požadovány k pro- vedení letu, a

3. na palubě každého letounu byla platná letová příručka, pokud úřad neuznal, že veškeré důležité informace pro tento letoun obsahuje provozní příručka předepsaná v části B dodatku1k OPS 1.1045.

OPS 1.135

Další informace a formuláře, které mají být na palubě

a) Provozovatel zajistí, aby kromě dokumentů a příruček předepsaných v OPS 1.125 a OPS 1.130 byly na palubě při kaž- dém letu následující informace a formuláře, které jsou důležité pro daný druh a oblast provozu:

1. provozní letový plán obsahující alespoň informace požadované v OPS 1.1060;

2. technický deník letounu obsahující alespoň informace požadované v části M bodu M.a. 306, vedení technického deníku provozovatele;

3. podrobnosti vyplněného letového plánu letových provozních služeb;

4. příslušná instruující dokumentace NOTaM/aIS (letecké informační služby);

5. příslušné meteorologické informace;

6. dokumentace o hmotnosti a vyvážení uvedená v hlavě J;

7. ohlášení zvláštních kategorií cestujících, jako jsou pracovníci bezpečnosti, nejsou-li pokládáni za členy posádky, postižené osoby, nežádoucí cestující, deportované osoby a osoby ve vazbě;

8. ohlášení zvláštních nákladů, včetně nebezpečného zboží, obsahující písemné informace pro velitele letadla sta- novené v OPS 1.1215 c);

9. platné mapy a plánky s průvodní dokumentací, jak jsou stanoveny v OPS 1.290 b) 7;

10. jakákoliv jiná dokumentace, kterou mohou požadovat dotčené státy, např. seznamy nákladu, seznamy cestujících apod., a

11. formuláře pro hlášení z letu ke splnění požadavků úřadu a provozovatele.

b) Úřad může povolit, aby informace uvedené podrobně výše v bodu a) nebo jeho části byly předloženy v jiné než tištěné podobě. Musí být zajištěna přiměřená dostupnost, použitelnost a spolehlivost.

OPS 1.140

Informace uchovávané na zemi

a) Provozovatel zajistí, aby:

alespoň po dobu každého letu nebo řady letů:

i) byly na zemi uchovávány informace týkající se letu, příslušné pro daný druh provozu, a

ii) informace byly uchovány nejméně do doby, než jsou zhotoveny jejich kopie v místě, kde budou uloženy v sou- ladu s OPS 1.1065, nebo nelze-li to provést,

iii) tytéž informace byly přepravovány v ohnivzdorném pouzdře v letounu.

b) Informace uvedené v bodu a) výše zahrnují:

1. kopii provozního letového plánu, je-li to vhodné;

2. kopie příslušné/ých části/í technického deníku letounu;

3. dokumentaci NOTaM přesně vymezenou pro danou trať, je-li vydána provozovatelem;

4. dokumentaci o hmotnosti a vyvážení, je-li požadována (viz OPS 1.625), a

5. ohlášení zvláštních nákladů.

OPS 1.145

Zmocnění ke kontrolám

Provozovatel zajistí, aby osobě zmocněné úřadem bylo kdykoli dovoleno vstoupit na palubu a letět v kterémkoli letounu provozovaném v souladu s aOC, které vydal tento úřad, stejně jako vstoupit do pilotního prostoru a setrvat v něm s tím, že velitel letadla může odmítnout vstup do pilotního prostoru, pokud by tím podle jeho názoru byla ohrožena bezpečnost letounu.

OPS 1.150

Předkládání dokumentů a záznamů

a) Provozovatel:

1. umožní každé osobě zmocněné úřadem přístup ke všem dokladům a záznamům, které se vztahují k letovému provozu nebo údržbě, a

2. předloží v přiměřené době veškeré doklady a záznamy, které se vztahují k letovému provozu nebo údržbě, pokud k tomu byl úřadem vyzván.

b) velitel letadla předloží dokumenty, které je předepsáno mít na palubě, osobě zmocněné úřadem v přiměřené době od okamžiku, kdy byl k tomu touto osobou vyzván.

OPS 1.155

Uchovávání dokumentů

Provozovatel zajistí, aby:

1. veškeré originální doklady nebo jejich kopie, jejichž uchovávání se požaduje, byly uchovávány po požadovanou dobu i v případě, že přestává být provozovatelem letounu, a

2. pokud se člen posádky, o němž provozovatel vedl záznamy doby letové služby, služby a odpočinku, stává členem po- sádky jiného provozovatele, byly tyto záznamy postoupeny novému provozovateli.

OPS 1.160

Uchovávání, předkládání a použití záznamů letových zapisovačů

a) Uchovávání záznamů:

1. Provozovatel letounu, na jehož palubě je letový zapisovač, musí uchovat po nehodě letounu v možném rozsahu původní záznamy pořízené zapisovačem, které se týkají této letecké nehody, po dobu nejméně 60 dnů, pokud vyšetřující úřad nenařídil jinak.

2. Jestliže úřad nevydal předchozí povolení, musí provozovatel letounu, na jehož palubě je letový zapisovač, ucho- vat po incidentu, na nějž se vztahuje povinné hlášení, v možném rozsahu původní záznamy pořízené zapisova- čem po dobu nejméně 60 dnů, pokud vyšetřující úřad nenařídil jinak.

3. Kromě toho musí provozovatel letounu, na jehož palubě je letový zapisovač, nařídí-li to úřad, uchovat původní zaznamenané údaje po dobu 60 dnů, pokud vyšetřující úřad nenařídil jinak.

4. Jestliže je předepsáno mít na palubě letounu zapisovač letových údajů, musí provozovatel tohoto letounu:

i) uchovat záznamy po dobu provozní lhůty stanovené v OPS 1.715, 1.720 a 1.725, vyjma toho, že pro účely zkoušení a údržby zapisovačů letových údajů může být při zkoušení zapisovače smazána nejvýše hodina nej- staršího zaznamenaného materiálu, a

xx) uchovávat dokument poskytující informace nezbytné k získání uložených údajů a jejich převedení do tech- nických jednotek.

b) Předkládání záznamů:

Provozovatel letounu, na jehož palubě je letový zapisovač, předloží v přiměřené lhůtě od okamžiku, kdy k tomu byl úřadem vyzván, záznam ze zapisovače, který je k dispozici nebo byl uschován.

c) Použití záznamů:

1. Xxxxxxx zapisovače hlasu v pilotním prostoru nesmí být použity k jiným účelům než vyšetřování letecké neho- dy nebo incidentu, na něž se vztahuje povinné hlášení, vyjma případů, kdy s tím souhlasí všichni členové dotčené posádky.

2. Záznamy zapisovače letových údajů se nesmí použít k jiným účelům než vyšetřování letecké nehody nebo inci- dentu, na něž se vztahuje povinné hlášení, vyjma případů, kdy tyto záznamy jsou:

i) použity provozovatelem výhradně pro účely letové způsobilosti nebo údržby nebo

ii) zbaveny informací umožňujících jejich identifikaci nebo

iii) zpřístupněny zabezpečenými postupy.

OPS 1.165

Nájem/pronájem letounů

a) Terminologie:

Pojmy použité v tomto bodu mají tento význam:

1. Nájem/pronájem bez posádky (dry lease) – je případ nájmu/pronájmu, kdy je letoun provozován na aOC nájemce.

2. Nájem/pronájem s posádkou (wet lease) – je případ nájmu/pronájmu, kdy je letoun provozován na aOC pronajímatele.

b) Nájem/pronájem letounů mezi provozovateli Společenství:

1. Pronájem letounů s posádkou (wet lease-out). Provozovatel Společenství, který poskytne letoun s kompletní po- sádkou jinému provozovateli Společenství v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 2407/92 ze dne 23. července 1992 o vydávání licencí leteckým dopravcům (1) a který si ponechá všechny funkce a odpovědnosti stanovené v hla- vě C, zůstává provozovatelem letounu.

2. všechny nájmy/pronájmy s výjimkou pronájmu letounu s posádkou:

i) s výjimkou výše uvedeného bodu b) 1 musí provozovatel Společenství využívající nebo poskytující letoun jinému provozovateli Společenství obdržet předchozí souhlas od příslušného úřadu. všechny podmínky, které jsou součástí tohoto souhlasu, musí být obsaženy v nájemní smlouvě,

(1) Úř. věst. L 240, 24.8.1992, s. 1.

ii) prvky nájemních smluv schválených úřadem jiných než nájemních smluv zahrnujících letoun a kompletní posádku, při nichž nedochází k přenosu funkcí a odpovědnosti, je nutno vzhledem k najímanému letounu pokládat za odchylky od aOC, podle kterého budou prováděny lety.

c) Nájem/pronájem letounů mezi provozovatelem Společenství a právnickou nebo fyzickou osobou jinou než provozo- vatel Společenství:

1. Nájem letounu bez posádky:

i) provozovatel Společenství nesmí najmout bez schválení úřadu letoun bez posádky od jiné právnické nebo fyzické osoby než od jiného provozovatele Společenství. všechny podmínky, které jsou součástí tohoto sou- hlasu, musí být obsaženy v nájemní smlouvě,

ii) provozovatel Společenství zajistí, aby byly všechny odchylky od požadavků stanovených v hlavách K, L nebo v OPS 1.005 b) týkající se najímaných letounů bez posádky oznámeny úřadu a byly pro něj přijatelné.

2. Nájem letounu s posádkou:

i) provozovatel Společenství nesmí bez schválení úřadu najmout letoun s posádkou od jiné právnické nebo fy- zické osoby než od jiného provozovatele Společenství,

ii) provozovatel Společenství zajistí, aby s ohledem na letouny najímané s posádkou:

a) bezpečnostní normy pronajímatele týkající se údržby a provozu byly rovnocenné normám stanoveným tímto nařízením,

B) pronajímatel byl držitelem aOC vydaného státem, který je smluvní stranou Chicagské úmluvy,

C) letoun měl standardní osvědčení letové způsobilosti vydané v souladu s přílohou 8 ICaO. Standardní osvědčení letové způsobilosti vydaná jiným členským státem, než je stát odpovědný za vydání aOC, budou uznána bez dalšího dokazování, byla-li vydána v souladu s částí 21, a

D) byl splněn jakýkoli požadavek uplatněný úřadem nájemce.

3. Pronájem letounu bez posádky:

Provozovatel Společenství může pronajmout letoun bez posádky pro účely obchodní letecké dopravy jinému pro- vozovateli smluvního státu Chicagské úmluvy, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) úřad osvobodil provozovatele od příslušných ustanovení části 1 OPS, když poté, co cizí úřad převzal písem- ně odpovědnost za dohled nad údržbou a provozem letoun/ů, vyňal letoun/y z jeho aOC, a

B) letoun je udržován v souladu se schváleným programem údržby.

4. Pronájem letounu s posádkou:

Provozovatel Společenství, který pronajímá letoun s úplnou posádkou jiné právnické nebo fyzické osobě v sou- ladu s nařízením (EHS) č. 2407/92 a který si ponechává všechny funkce a odpovědnosti stanovené v hlavě C, zů- stává provozovatelem letounu.

Dodatek 1 k OPS 1.005 a)

Provoz letounů třídy výkonnosti B

a) Terminologie:

1. Provoz z bodu A do bodu A – vzlet a přistání se uskutečňují na stejném místě.

2. Provoz z bodu A do bodu B – vzlet a přistání se uskutečňují na různých místech.

3. Noc – doba mezi koncem občanského soumraku a začátkem občanského svítání nebo jiný takový časový úsek mezi západem a východem slunce, který může stanovit příslušný úřad.

b) Provoz, na který se tento dodatek vztahuje, může být prováděn s níže uvedenými úlevami.

1. OPS 1.035 Systém jakosti: v případě velmi malého provozovatele může funkci vedoucího jakosti zastávat jme- novaný vedoucí pracovník, jsou-li používáni externí auditoři. Totéž platí, jestliže odpovědný vedoucí zastává jed- nu nebo více vedoucích funkcí.

2. Vyhrazeno.

3. OPS 1.075 Způsoby přepravy osob: Nepožaduje se pro provoz VFR jednomotorových letounů.

4. OPS 1.100 Přístup do pilotního prostoru:

i) provozovatel stanoví pravidla pro přepravu cestujících na sedadle pilota,

ii) velitel letadla zajistí, aby:

A) přeprava cestujících na sedadle pilota neodváděla pozornost nebo nenarušovala provádění letu a

B) cestující na sedadle pilota byl obeznámen s příslušnými omezeními a bezpečnostními postupy.

5. OPS 1.105 Neoprávněná přeprava: Nepožaduje se pro provoz VFR jednomotorových letounů.

6. OPS 1.135 Další informace a formuláře, které mají být na palubě:

i) pro provoz VFR jednomotorových letounů z bodu A do bodu A ve dne nemusí být na palubě následující dokumenty:

A) provozní letový plán,

B) technický deník letounu,

C) instruující dokumentace NOTAM/AIS,

D) meteorologické informace,

E) ohlášení zvláštních kategorií cestujících atd. a

F) ohlášení zvláštních nákladů včetně nebezpečného zboží atd.,

ii) pro provoz VFR jednomotorových letounů z bodu A do bodu B ve dne se nemusí provádět ohlášení zvlášt- ních kategorií cestujících, jak je uvedeno v OPS 1.135 a) 7,

iii) pro provoz VFR z bodu A do bodu B za dne může být provozní letový plán ve zjednodušené podobě a musí obsahovat potřebné údaje o druhu provozu.

7. OPS 1.215 Využívání letových provozních služeb (ATS): Pro provoz VFR jednomotorových letounů ve dne je nut- no udržovat nezávazné spojení s ATS v rozsahu odpovídajícím druhu provozu. Služba pátrání a záchrany musí být zajištěna podle OPS 1.300.

8. OPS 1.225 Letištní provozní minima: Pro provoz VFR budou tento požadavek normálně pokrývat standardní pro- vozní minima VFR. Je-li to nutné, provozovatel stanoví dodatečné požadavky, které berou v úvahu faktory jako rádiové pokrytí, terén, povaha míst pro vzlety a přistání, letové podmínky a kapacita ATS.

9. OPS 1.235 Postupy omezování hluku: Nepoužijí se pro provoz VFR jednomotorových letounů.

10. OPS 1.240 Tratě a oblasti provozu:

Bod a) 1 se nepoužije pro provoz VFR jednomotorových letounů z bodu A do bodu A ve dne.

11. OPS 1.250 Stanovení minimálních výšek letu:

Pro provoz VFR ve dne se tento požadavek uplatňuje takto: Provozovatel zajistí, aby provoz byl prováděn pouze na tratích nebo v těch oblastech, ve kterých může být udržována bezpečná vzdálenost od terénu, a musí brát v úvahu takové faktory, jako teplota, terén a nepříznivé meteorologické podmínky (např. silná turbulence a sestup- né vzdušné proudění, opravy na odchylky teploty a tlaku od standardních hodnot).

12. OPS 1.255 Zásady určování množství paliva:

i) pro lety z bodu A do bodu A – Provozovatel stanoví minimální množství paliva, při jehož dosažení musí být let ukončen. Toto minimum, konečná záloha paliva, nesmí být menší, než je množství potřebné k letu s do- bou trvání 45 minut,

ii) pro lety z bodu A do bodu B – Provozovatel zajistí, aby předletový výpočet použitelného paliva požadova- ného pro let zahrnoval:

A) palivo pro pojíždění – palivo spotřebované před vzletem, je-li významné, a

B) traťové palivo (palivo potřebné k dosažení cílového letiště) a

C) záložní palivo:

1. palivo, jehož množství není menší než 5 % plánovaného traťového paliva nebo v případě přeplá- nování za letu 5 % traťového paliva pro zbytek letu, a palivo pro nepředvídané okolnosti:

2. konečná záloha paliva: palivo potřebné pro let po dobu dalších 45 minut (pístové motory) nebo 30 minut (turbínové motory) a

D) palivo k letu na náhradní letiště: palivo potřebné k dosažení náhradního letiště přes letiště cílové, je-li požadováno náhradní letiště, a mimořádné palivo:

E) palivo, které může velitel letadla požadovat navíc k palivu podle bodů A) až D).

13. OPS 1.265 Přeprava nežádoucích cestujících, osob deportovaných nebo ve vazbě: Pro provoz VFR jednomoto- rových letounů a jestliže se nezamýšlí přeprava nežádoucích cestujících, osob deportovaných nebo ve vazbě, se od provozovatele nevyžaduje, aby stanovil postupy pro přepravu těchto cestujících.

14. OPS 1.280 Rozsazování cestujících: Nepoužije se pro provoz VFR jednomotorových letounů.

15. OPS 1.285 Instruktáž cestujících: Názorná ukázka a instruktáž musí být přiměřené druhu provozu. Při jednopi- lotním provozu nemohou být pilotu přiděleny úkoly, které odvádějí jeho pozornost od letových povinností.

16. OPS 1.290 Příprava letu:

i) provozní letový plán pro provoz z bodu A do bodu A – nepožaduje se,

ii) pro provoz VFR z bodu A do bodu B ve dne – provozovatel zajistí, aby pro každý let byla vyplněna zjed- nodušená podoba provozního letového plánu odpovídající druhu provozu.

17. OPS 1.295 Výběr letišť: Nepoužije se pro provoz VFR. Nezbytné pokyny pro použití letišť a míst pro vzlety a při- stání jsou vydány prostřednictvím odkazu na OPS 1.220.

18. OPS 1.310 Členové posádky na pracovních místech:

Pro provoz VFR jsou pokyny k této záležitosti vyžadovány pouze tehdy, je-li provoz prováděn ve dvoupilotní posádce.

19. OPS 1.375 Řízení palivového systému za letu:

Uplatňování dodatku1k OPS 1.375 se nepožaduje pro provoz VFR jednomotorových letounů ve dne.

20. OPS 1.405 Zahájení a pokračování přiblížení: Nepoužije se pro provoz VFR.

21. OPS 1.410 Provozní postupy – výška přeletu prahu dráhy: Nepoužije se pro provoz VFR.

22. OPS 1.430 až 1.460, včetně dodatků: Nepoužije se pro provoz VFR.

23. OPS 1.530 Vzlet:

i) bod a) se použije s tímto doplněním. Úřad může případ od případu uznat jiné údaje o výkonnosti zpraco- vané provozovatelem a založené na předvedení nebo doložených zkušenostech. Body b) a c) platí s tímto doplněním. Nelze-li požadavky tohoto bodu splnit z důvodů fyzikálních omezení týkajících se délky dráhy a existuje-li zřejmý veřejný zájem a nutnost provozu, může úřad uznat případ od případu jiné údaje o vý- konnosti zpracované provozovatelem a založené na předvedení nebo doložených zkušenostech, které nej- sou v rozporu s letovou příručkou letounu týkající se zvláštních postupů,

ii) provozovatel, který chce uskutečnit provoz podle bodu i), musí obdržet předchozí souhlas úřadu, který vydal AOC. Tento souhlas bude:

A) specifikovat typ letounu,

B) specifikovat druh provozu,

C) specifikovat letiště a příslušné dráhy,

D) omezovat vzlet, který má být proveden za VMC,

E) specifikovat kvalifikaci posádky a

F) omezen na letouny, kterým bylo osvědčení typu vydáno poprvé před 1. lednem 2005,

iii) provoz musí být přijat státem, na jehož území se letiště nachází.

24. OPS 1.535 Bezpečná výška nad překážkami při vzletu – vícemotorové letouny:

i) body a) 3, a) 4, a) 5, b) 2, c) 1, c) 2 a dodatek se nepoužijí pro provoz VFR ve dne,

ii) pro provoz IFR nebo VFR ve dne se použijí body b) a c) s těmito odchylkami:

A) vizuální výcvikové vedení je považováno za použitelné, jestliže letová dohlednost je 1 500 m nebo větší,

B) maximální požadovaná šířka koridoru je 300 m, jestliže letová dohlednost je 1 500 m nebo větší.

25. OPS 1.545 Přistání – cílové a náhradní letiště:

i) bod se použije s tímto doplněním. Nelze-li požadavky tohoto bodu splnit z důvodů fyzikálních omezení týkajících se délky dráhy a existuje-li zřejmý veřejný zájem a nutnost provozu, může úřad uznat případ od případu jiné údaje o výkonnosti zpracované provozovatelem a založené na předvedení nebo doložených zku- šenostech, které nejsou v rozporu s letovou příručkou letounu týkající se zvláštních postupů,

ii) provozovatel, který chce uskutečnit provoz podle bodu i), musí obdržet předchozí souhlas úřadu, který vy- dal AOC. Tento souhlas bude:

A) specifikovat typ letounu,

B) specifikovat druh provozu,

C) specifikovat letiště a příslušné dráhy,

D) omezovat konečné přiblížení a přistání, které má být provedeno za VMC,

E) specifikovat kvalifikaci posádky a

F) omezen na letouny, kterým bylo osvědčení typu vydáno poprvé před 1. lednem 2005,

iii) provoz musí být přijat státem, na jehož území se letiště nachází.

26. OPS 1.550 Přistání – suché dráhy:

i) bod se použije s tímto doplněním. Nelze-li požadavky tohoto bodu splnit z důvodů fyzikálních omezení týkajících se délky dráhy a existuje-li zřejmý veřejný zájem a nutnost provozu, úřad může uznat případ od případu jiné údaje o výkonnosti, které nejsou v rozporu s letovou příručkou letounu, údaje týkající se zvlášt- ních postupů zpracované provozovatelem a založené na předvedení nebo doložených zkušenostech,

ii) provozovatel, který chce uskutečnit provoz podle bodu i), musí obdržet předchozí souhlas úřadu, který vy- dal AOC. Tento souhlas bude:

A) specifikovat typ letounu,

B) specifikovat druh provozu,

C) specifikovat letiště a příslušné dráhy,

D) omezovat konečné přiblížení a přistání, které má být provedeno za VMC,

E) specifikovat kvalifikaci posádky a

F) omezen na letouny, kterým bylo osvědčení typu vydáno poprvé před 1. lednem 2005,

iii) provoz musí být přijat státem, na jehož území se letiště nachází.

27. Vyhrazeno.

28. OPS 1.650 Denní provoz VFR:

Bod 1.650 se použije s tímto doplněním. Jednomotorové letouny, kterým bylo vydáno poprvé jednotlivé osvěd- čení letové způsobilosti před 22. květnem 1995, může úřad osvobodit od požadavků bodů f), g), h) a i), jestliže by jejich splnění vyžadovalo dodatečné vybavení.

29. Část M bod M.A.704, výklad řízení zachování letové způsobilosti:

Výklad řízení zachování letové způsobilosti může být přizpůsoben provozu, který má být prováděn.

30. Část M bod M. A. 306, vedení technického deníku provozovatele: Úřad může schválit zjednodušenou podobu vedení technického deníku odpovídající druhu prováděného provozu.

31. OPS 1.940 Složení letové posádky:

Body a) 2, a)4a b) se nepoužijí pro provoz VFR ve dne, jestliže však OPS 1 požaduje 2 piloty, je nutno použít v plném rozsahu bod a) 4.

32. OPS 1.945 Přeškolovací výcvik a přezkušování:

i) bod a) 7 – Traťové lety pod dozorem (LIFUS) lze provádět na jakémkoli letounu použitelné třídy. Počet po- žadovaných LIFUS závisí na složitosti provozu, který má být prováděn,

ii) bod a) 8 se nepožaduje.

33. OPS 1.955 Jmenování do funkce velitele letadla:

Bod b) se použije následovně: Úřad může uznat zkrácení velitelského kurzu v závislosti na druhu prováděného provozu.

34. OPS 1.960 Velitelé letadel s průkazem způsobilosti obchodního pilota: Bod a) 1 i) se nepoužije pro VFR provoz ve dne.

35. OPS 1.965 Opakovací výcvik a přezkušování:

i) bod a) 1 se použije pro provoz VFR ve dne takto: Celý výcvik a přezkušování musí odpovídat druhu pro- vozu a třídě letounu, na kterém člen letové posádky létá, přičemž se patřičně přihlédne k používání zvlášt- ního vybavení,

ii) bod a) 3 ii) se použije následovně: Výcvik na letounu může provádět examinátor třídní kvalifikace (CRE), le- tový examinátor (FE) nebo examinátor typové kvalifikace (TRE),

iii) bod a) 4 i) se použije následovně: Přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem může provádět exami- nátor typové kvalifikace (TRE), examinátor třídní kvalifikace (CRE) nebo vhodně kvalifikovaný velitel letadla jmenovaný provozovatelem a přijatelný pro úřad, vyškolený pro CRM a posuzování dovedností CRM,

iv) bod b) 2 se použije pro provoz VFR ve dne následovně: Uskutečňuje-li se provoz v průběhu období, které není delší než osm po sobě následujících měsíců, postačuje jedno přezkoušení odborné způsobilosti provo- zovatelem. Toto přezkoušení odborné způsobilosti musí být provedeno před zahájením letů obchodní le- tecké dopravy.

36. OPS 1.968 Způsobilost pilota řídit z kteréhokoli pilotního sedadla: Dodatek 1 se nepoužije pro provoz VFR jednomotorových letounů ve dne.

37. OPS 1.975 Traťová a letištní kvalifikace:

i) pro provoz VFR ve dne se nepoužijí body b), c) a d), vyjma toho, kdy provozovatel zajistí, aby v případech, kdy se vyžaduje zvláštní povolení státu, v němž se letiště nachází, byly dodrženy související požadavky,

ii) pro provoz IFR nebo provoz VFR v noci jako alternativa k bodům b) až d) může být traťová a letištní kva- lifikace obnovena následovně:

A) vyjma provozu na nejnáročnější letiště dokončením nejméně 10 úseků v oblastech provozu během po- sledních dvanácti měsíců navíc k případnému požadavku samostatné přípravy,

B) provoz na nejnáročnější letiště může být prováděn pouze tehdy, jestliže:

1. velitel letadla byl kvalifikován pro letiště v průběhu předchozích 36 měsíců, návštěvou za letu jako člen letové posádky nebo jako pozorovatel,

2. přiblížení je provedeno za VMC z příslušné minimální sektorové nadmořské výšky a

3. před letem byla provedena odpovídající samostatná předletová příprava.

38. OPS 1.980 Létání na více typech nebo variantách:

i) nepoužije se, jestliže je provoz omezen na jednopilotní třídy pístových letounů provozovaných podle VFR ve dne,

ii) pro provoz IFR a VFR v noci se požadavek uvedený v dodatku1k OPS 1.980 bodu d) 2 i) týkající se 500 ho- din na odpovídajícím místě posádky před využitím práv 2 potvrzení průkazu způsobilosti snižuje na 100 ho- din nebo úseků, jestliže se jedno z potvrzení vztahuje na třídu. Předtím, než pilot převezme povinnosti spojené s výkonem funkce velitele letadla, musí být proveden kontrolní let.

39. OPS 1.981 Létání na vrtulnících a letounech:

Bod a) 1 se nepoužije, jestliže je provoz omezen na jednopilotní třídy pístových letounů.

40. Vyhrazeno.

41. OPS 1.1060 Provozní letový plán:

Nepožaduje se pro provoz VFR ve dne z bodu A do bodu A. Pro provoz VFR ve dne z boduA do boduB se po- žaduje, ale letový plán může mít zjednodušenou podobu odpovídající druhu prováděného provozu (srov. OPS 1.135).

42. OPS 1.1070 Výklad řízení zachování letové způsobilosti:

Výklad řízení zachování letové způsobilosti může být upraven na provoz, který má být prováděn.

43. OPS 1.1071 Technický deník letounu:

Použije se, jak je uvedeno pro část M bod M. A. 306, vedení technického deníku provozovatele.

44. Vyhrazeno.

45. Vyhrazeno.

46. OPS 1.1240 Výcvikové programy:

Výcvikové programy musí být upraveny podle druhu prováděného provozu. Samostatný výcvikový program je přijatelný pro provoz VFR.

47. OPS 1.1250 Kontrolní seznam postupů prohledávání letounu: Nepoužije se pro provoz VFR ve dne.

Dodatek 1 k OPS 1.125

Dokumenty, které mají být na palubě

Viz OPS 1.125.

V případě ztráty nebo odcizení dokumentů uvedených v OPS 1.125 je povoleno pokračovat v letu až na základnu nebo do místa, kde může být poskytnut náhradní dokument.

HLava C

OSVĚDČOVÁNÍ PROVOZOVATELE A DOZOR NAD NÍM

OPS 1.175

Obecná pravidla pro osvědčování leteckého provozovatele

Poznámka 1: Dodatek1k tomuto bodu vymezuje obsah a podmínky osvědčení leteckého provozovatele (aOC).

Poznámka 2: Dodatek2k tomuto bodu vymezuje požadavky na řízení a organizaci.

a) Provozovatel nesmí provozovat letoun pro účely obchodní letecké dopravy jinak než v souladu s požadavky a pod- mínkami osvědčení leteckého provozovatele (aOC).

b) Žadatel o aOC nebo o jeho změnu musí umožnit úřadu přezkoumat všechna bezpečnostní hlediska navrhovaného provozu.

c) Žadatel o aOC:

1. nesmí být držitelem aOC vydaného jiným úřadem, není-li to výslovně schváleno dotčenými úřady;

2. musí mít hlavní místo obchodní činnosti a sídlo, pokud existuje, ve státě odpovědném za vydání aOC;

3. musí přesvědčit úřad, že je schopen provádět bezpečné lety.

d) Má-li provozovatel zapsány letouny v různých členských státech, musí být přijata vhodná opatření, aby byl zajištěn odpovídající dozor nad bezpečností.

e) Provozovatel musí úřadu umožnit přístup do své organizace a do svých letounů a s ohledem na údržbu i do organi- zace schválené podle části–145 zapojené do údržby jeho letounů, aby mohl úřad rozhodnout, že průběžně splňuje po- žadavky OPS 1.

f) Úřad aOC pozmění, pozastaví jeho platnost nebo je zruší, není-li nadále přesvědčen, že provozovatel může zachovat bezpečný provoz.

g) Provozovatel musí úřad přesvědčit, že:

1. jeho organizace a řízení jsou vhodné a patřičně přizpůsobené rozsahu a oblasti provozu a

2. byly stanoveny postupy pro dozor nad provozem.

h) Provozovatel musí jmenovat odpovědného vedoucího, který je přijatelný pro úřad a který bude mít statutární pravo- moc zajišťovat, aby se veškeré provozní činnosti a údržba financovaly a prováděly v souladu s normami požadovanými úřadem.

i) Provozovatel musí jmenovat vedoucí pracovníky, kteří jsou přijatelní pro úřad a kteří odpovídají za řízení a dozor v těchto oblastech:

1. letový provoz;

2. systém údržby;

3. výcvik posádek a

4. pozemní provoz.

j) Jedna osoba může zastávat více než jednu vedoucí funkci, je-li to přijatelné pro úřad, avšak u provozovatelů, kteří za- městnávají na plný úvazek 21 a více zaměstnanců, se požadují nejméně dvě osoby k pokrytí všech čtyř oblastí odpovědnosti.

k) U provozovatelů, kteří zaměstnávají na plný úvazek 20 a méně zaměstnanců, lze jednu nebo více jmenovaných funkcí obsadit odpovědným vedoucím, jestliže je to přijatelné pro úřad.

l) Provozovatel zajistí, aby byl každý let prováděn v souladu s ustanoveními provozní příručky.

m) Provozovatel musí zařídit vhodné zařízení pozemní obsluhy k zajištění bezpečné obsluhy svých letů.

n) Provozovatel zajistí, aby jeho letouny byly vybaveny a jeho posádky měly kvalifikaci, jak je požadováno pro oblast a druh provozu.

o) Provozovatel musí splnit požadavky na údržbu v souladu s částí M u všech letounů provozovaných za podmínek jeho aOC.

p) Provozovatel musí úřadu poskytnout kopii provozní příručky stanovené v hlavě P a všech jejich změn nebo revizí.

q) Provozovatel musí udržovat na své hlavní provozní základně podpůrná zařízení vhodná pro danou oblast a druh provozu.

OPS 1.180

Vydávání, změny a zachování platnosti AOC

a) Provozovateli nebude vystaveno aOC nebo nebude provedena změna aOC a jeho aOC pozbude platnosti, pokud:

1. provozované letouny nemají standardní osvědčení letové způsobilosti vydané členským státem v souladu s naří- zením Komise (ES) č. 1702/2003 ze dne 24. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací (1). Standardní osvědčení letové způsobilosti vydaná ji- ným členským státem, než je stát odpovědný za vydání aOC, budou uznána bez dalšího dokazování, jsou-li vy- dána v souladu s částí 21;

2. systém údržby nebyl schválen úřadem v souladu s částí M hlavou G a

3. provozovatel úřad nepřesvědčil, že je schopen:

i) zavést a udržovat přiměřenou organizaci,

ii) zavést a udržovat systém jakosti v souladu s OPS 1.035,

iii) splnit požadované výcvikové programy,

iv) splnit požadavky na údržbu odpovídající povaze a rozsahu stanoveného provozu, včetně příslušných poža- davků stanovených v OPS 1.175 g) až o), a

v) splnit OPS 1.175.

b) Bez ohledu na ustanovení OPS 1.185 f) musí provozovatel úřadu oznámit co nejdříve každou změnu informací před- ložených podle OPS 1.185 a).

c) Úřad může požadovat provedení jednoho nebo více předváděcích letů provedených jako obchodní dopravní lety, není- li přesvědčen o tom, že byly splněny požadavky výše uvedeného bodu a).

(1) Úř. věst. L 243, 27.9.2003, s. 6.

OPS 1.185

Správní požadavky

a) Provozovatel zajistí, aby prvotní žádost o aOC a případně o jakoukoliv jeho změnu nebo obnovení obsahovala tyto informace:

1. úřední a obchodní název, sídlo a poštovní adresu žadatele;

2. popis navrhovaného provozu;

3. popis organizace řízení;

4. jméno odpovědného vedoucího;

5. jména osob ve významných vedoucích funkcích, včetně osob odpovědných za letový provoz, systém údržby, vý- cvik posádek a pozemní provoz spolu s jejich kvalifikací a praxí, a

6. provozní příručku.

b) Prvotní žádost o aOC, případně o jeho změnu nebo obnovení, musí s ohledem pouze na systém údržby provozova- tele obsahovat pro každý typ letounu, který má být provozován, tyto informace:

1. výklad řízení zachování letové způsobilosti provozovatele;

2. program/y údržby letounů provozovatele;

3. technický deník letounu;

4. případně technickou/é specifikaci/e smlouvy/smluv o údržbě mezi provozovatelem a organizací oprávněnou k údržbě podle části–145;

5. počet letounů.

c) Žádost o prvotní vydání aOC musí být předložena nejméně 90 dnů před datem zamýšleného provozu s tím, že pro- vozní příručka může být předložena nejpozději 60 dnů před datem zamýšleného provozu.

d) Žádost o změnu aOC musí být předložena nejméně 30 dnů před datem zamýšleného provozu, nebylo-li dohodnuto jinak.

e) Žádost o obnovení aOC musí být předložena nejméně 30 dnů před skončením doby jeho platnosti, nebylo-li dohod- nuto jinak.

f) S výhradou mimořádných okolností musí být úřad informován o navrhované změně jmenovaného vedoucího pracov- níka nejméně 10 dnů předem.

Dodatek 1 k OPS 1.175

Obsah a podmínky osvědčení leteckého provozovatele

AOC obsahuje tyto údaje:

a) název a sídlo (hlavní místo obchodní činnosti) provozovatele;

b) datum vydání a dobu platnosti;

c) popis druhu schváleného provozu;

d) typ/y letounu/ů schválených k použití;

e) poznávací značky schváleného/ých letounu/ů s tím, že provozovatelům může být schválen systém poskytování infor- mací úřadu o poznávacích značkách letounů provozovaných na jejich AOC;

f) oblasti, v nichž se povoluje provoz;

g) zvláštní omezení a

h) zvláštní oprávnění/schválení, např.:

— kategorie II/III (včetně schválených minim),

— (MNPS) specifikace minimální navigační výkonnosti,

— (ETOPS) provoz dvoumotorových letounů se zvětšenou vzdáleností od přiměřeného letiště,

— (RNAV) prostorová navigace,

— (RVSM) snížená minima vertikálních rozstupů,

— přeprava nebezpečného zboží,

— oprávnění poskytovat palubním průvodčím základní bezpečnostní výcvik a případně vydávat osvědčení podle hla- vy O u těch provozovatelů, kteří takovýto výcvik poskytují přímo či nepřímo.

Dodatek 2 k OPS 1.175

Organizace držitele AOC a její řízení

a) Obecně:

Provozovatel musí mít dobrou a účinnou strukturu řízení, aby mohl zajistit bezpečné provádění letů. Jmenovaní ve- doucí pracovníci musí mít manažerské schopnosti společně s odpovídajícími technickými/provozními kvalifikacemi v letectví.

b) Jmenovaní vedoucí pracovníci:

1. Provozní příručka musí obsahovat popis činností a odpovědnosti jmenovaných vedoucích pracovníků včetně je- jich jmen. Úřadu musí být písemně oznámena každá zamýšlená nebo provedená změna jmenování do funkce nebo činností.

2. Provozovatel zařídí, aby v nepřítomnosti jmenovaných vedoucích pracovníků byla zajištěna nepřetržitost dozoru.

3. Jmenovaný vedoucí pracovník držitele AOC nesmí být jmenovaným vedoucím pracovníkem žádného jiného dr- žitele AOC, není-li to přijatelné pro dotčené úřady.

4. Jmenovaní vedoucí pracovníci musí mít smluvně dohodnutý dostatečný počet hodin práce, aby mohli plnit řídící funkce spojené s rozsahem a zaměřením provozu.

c) Přiměřený počet pracovníků a dozor nad nimi:

1. Členové posádky. Provozovatel musí zaměstnávat pro plánovaný provoz dostatek letových posádek a palubních průvodčích, kteří absolvovali výcvik a byli přezkoušeni v souladu s hlavou N, případně hlavou O.

2. Pozemní personál:

i) Počet pozemního personálu závisí na povaze a rozsahu provozu. Především provozní oddělení a oddělení pozemní obsluhy musí být obsazena vyškolenými pracovníky, kteří důkladně znají svou odpovědnost v rámci organizaci.

ii) Provozovatel, který uzavírá smlouvy s jinými organizacemi za účelem poskytování určitých služeb, zůstává odpovědný za dodržování patřičných norem. V těchto případech má jmenovaný vedoucí pracovník za úkol zajistit, aby každý subdodavatel splňoval požadované normy.

3. Dozor:

i) Počet dozorujících pracovníků, které je nutno ustanovit, závisí na organizační struktuře provozovatele a na počtu jeho zaměstnanců.

ii) Povinnosti a odpovědnost těchto dozorujících pracovníků musí být stanoveny a jejich úvazky upraveny tak, aby mohli vykonávat své povinnosti v oblasti dozoru.

iii) Dozor nad členy posádek a pozemním personálem musí provádět osoby, které mají dostatečné zkušenosti a osobní kvality, aby mohly zajistit dosažení norem uvedených v provozní příručce.

d) Pracovní prostory:

1. Provozovatel zajistí, aby pracovní prostor, který je k dispozici na každé provozní základně, byl dostatečný pro personál, jehož činnost se týká bezpečnosti letového provozu. Je nutno vzít v úvahu potřeby pozemního perso- nálu zabývajícího se provozním řízením, uchováváním a předkládáním důležitých záznamů a potřeby posádek v souvislosti s jejich přípravou na let.

2. Administrativní služby musí být schopny distribuovat neprodleně provozní pokyny a jiné informace všem, kterých se týkají.

e) Dokumentace:

Provozovatel zajistí systém vypracování příruček, jejich změn a jiné dokumentace.

HLava D

PROVOZNÍ POSTUPY

OPS 1.195

Provozní řízení

Provozovatel musí:

a) zavést a dodržovat metodu výkonu provozního řízení schválenou úřadem a

b) vykonávat provozní řízení u každého letu, který je prováděn podle podmínek jeho aOC.

OPS 1.200

Provozní příručka

Provozovatel poskytne provozní příručku podle hlavy P, kterou používá provozní personál jako vodítko.

OPS 1.205

Způsobilost provozního personálu

Provozovatel zajistí, aby veškerý personál, který je přidělen nebo který se přímo podílí na pozemním a letovém provozu, byl správně vyškolen, prokázal své schopnosti při plnění konkrétních povinností a aby si byl vědom své odpovědnosti a vzta- hu těchto povinností k provozu jako celku.

OPS 1.210

Zavedení postupů

a) Provozovatel zavede pro každý typ letounu postupy a pokyny obsahující povinnosti pozemního personálu a posádek pro všechny druhy provozu na zemi i za letu.

b) Provozovatel zavede systém kontrolních seznamů, které mají členové posádky používat ve všech fázích letu letounu za normálních, mimořádných a nouzových podmínek, aby bylo zajištěno dodržení provozních postupů uvedených v pro- vozní příručce.

c) Provozovatel nesmí od členů posádky vyžadovat, aby vykonávali v kritických fázích letu jiné činnosti než činnosti ne- zbytné pro bezpečný provoz letounu.

OPS 1.215

Využívání letových provozních služeb

Provozovatel zajistí, aby se letové provozní služby využívaly pro všechny lety vždy, jsou-li dostupné.

OPS 1.216

Provozní pokyny za letu

Provozovatel zajistí, aby jeho provozní pokyny za letu týkající se změny letového plánu byly v případě, že je to možné, před přenosem do letounu koordinovány s příslušným stanovištěm letových provozních služeb.

OPS 1.220

Schvalování letiší provozovatelem

Provozovatel schválí použití pouze takových letišť, která jsou přiměřená pro daný/é typ/y letounu/ů a daný druh provozu.

OPS 1.225

Letištní provozní minima

a) Provozovatel stanoví letištní provozní minima podle OPS 1.430 pro každé letiště odletu, cílové nebo náhradní, schvá- lené k použití v souladu s OPS 1.220.

b) Jakékoli zvýšení uložené úřadem musí být přidáno k minimu stanovenému v souladu s výše uvedeným bodem a).

c) Minima pro určitý druh postupu přiblížení a přistání jsou považována za použitelná, jestliže:

1. pozemní zařízení znázorněná na příslušné mapce, která jsou nezbytná pro zamýšlený postup, jsou provozuschopná;

2. palubní systémy nezbytné pro daný druh přiblížení jsou provozuschopné;

3. jsou splněna stanovená kritéria výkonnosti letounu a

4. posádka má odpovídající kvalifikaci.

OPS 1.230

Postupy odletů a přiblížení podle přístrojů

a) Provozovatel zajistí, aby byly používány postupy odletů a přiblížení podle přístrojů stanovené státem, v němž se letiště nachází.

b) Bez ohledu na výše uvedený bod a) může velitel letadla využít povolení řízení letového provozu odchýlit se od zve- řejněné odletové nebo příletové trati za předpokladu, že budou dodržena kritéria bezpečných výšek nad překážkami a vzaty plně v úvahu provozní podmínky. Konečné přiblížení musí být provedeno vizuálně nebo v souladu se stano- veným postupem přiblížení podle přístrojů.

c) Postupy, které se liší od postupů požadovaných podle výše uvedeného bodu a), smí provozovatel zavést pouze tehdy, byly-li schváleny státem, v němž se letiště nachází, je-li to požadováno, a jestliže byly uznány úřadem.

OPS 1.235

Postupy omezování hluku

a) Provozovatel zavede provozní postupy k omezování hluku při letech podle přístrojů v souladu se svazkem 1 ICaO PaNS OPS (dok. 8168–OPS/611).

b) Postupy stoupání po vzletu k omezení hluku stanovené provozovatelem pro jakýkoli typ letounu by měly být stejné pro všechna letiště.

OPS 1.240

Trati a oblasti provozu

a) Provozovatel zajistí, aby lety byly prováděny pouze po takových tratích a v takových oblastech, pro které:

1. jsou k dispozici pozemní zařízení a služby, včetně meteorologických, které jsou přiměřené pro plánovaný provoz;

2. výkonnost letounu, který se má použít, je přiměřená ke splnění požadavků týkajících se minimální výšky letu;

3. vybavení letounu, který se má použít, splňuje minimální požadavky pro plánovaný provoz;

4. jsou k dispozici vhodné mapy a plánky (viz OPS 1.135 a) 9;

5. jsou k dispozici přiměřená letiště v rámci časových/vzdálenostních omezení podle OPS 1.245, jsou-li použity dvoumotorové letouny;

6. jsou k dispozici plochy umožňující provést bezpečné vynucené přistání, jsou-li použity jednomotorové letouny.

b) Provozovatel zajistí, aby lety byly prováděny při dodržení všech omezení na tratích nebo v oblastech provozu, které uložil úřad.

OPS 1.241

Provoz ve vymezeném vzdušném prostoru se sníženými minimy vertikálních rozstupů (RVSM)

Provozovatel nesmí provozovat letoun ve vymezených částech vzdušného prostoru, v nichž na základě regionální letecké navigační dohody platí minimum vertikálního rozstupu 300 m (1 000 ft), pokud k tomu nebyl oprávněn úřadem (opráv- nění RvSM) (viz také OPS 1.872).

OPS 1.243

Provoz v oblastech se stanovenými požadavky navigační výkonnosti

a) Provozovatel zajistí, aby byl letoun provozovaný ve vymezených oblastech nebo ve vymezené části stanoveného vzdušného prostoru, v nichž jsou na základě regionálních leteckých navigačních dohod stanoveny požadavky mini- mální navigační výkonnosti, certifikován podle těchto požadavků a v případě potřeby aby úřad poskytl příslušné pro- vozní oprávnění (viz také OPS 1.865 c) 2, OPS 1.870 a OPS 1.872).

b) Provozovatel letounu provozovaného v oblastech uvedených v bodu a) zajistí, aby všechny postupy pro nepředvídané okolnosti stanovené úřadem odpovědným za dotčený vzdušný prostor byly zahrnuty do provozní příručky.

OPS 1.245

Maximální vzdálenost od přiměřeného letiště pro dvoumotorové letouny bez oprávnění ETOPS

a) Bez výslovného oprávnění úřadu v souladu s OPS 1.246 a) (oprávnění ETOPS) nesmí provozovatel provozovat dvou- motorový letoun na trati zahrnující bod ve vzdálenosti od přiměřeného letiště větší, než je v případě:

1. letounů třídy výkonnosti a buď:

i) s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující 20 nebo více, nebo

ii) s maximální vzletovou hmotností 45 360 kg nebo více,

vzdálenost proletěná za 60 minut při cestovní rychlosti s jedním nepracujícím motorem stanovené podle níže uve- deného bodu b);

2. letounů třídy výkonnosti a:

i) s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující 19 nebo menším a

ii) s maximální vzletovou hmotností menší než 45 360 kg,

vzdálenost proletěná za 120 minut nebo, je-li to schváleno úřadem, za 180 minut u proudových letounů při ces- tovní rychlosti s jedním nepracujícím motorem stanovené podle níže uvedeného bodu b);

3. letouny třídy výkonnosti B nebo C:

i) vzdálenost proletěná za 120 minut při cestovní rychlosti s jedním nepracujícím motorem stanovené podle níže uvedeného bodu b) nebo

ii) 300 námořních mil podle toho, která vzdálenost je menší.

b) Provozovatel stanoví pro výpočet maximální vzdálenosti od přiměřeného letiště pro každý typ nebo variantu provo- zovaného dvoumotorového letounu rychlost nepřekračující vMO založenou na pravé vzdušné rychlosti, kterou může letoun udržovat s jedním nepracujícím motorem za těchto podmínek:

1. mezinárodní standardní atmosféra (ISa);

2. horizontální let:

i) pro proudové letouny v:

a) FL 170 nebo

B) maximální letové hladině, do níž může letoun stoupat s jedním nepracujícím motorem s použitím cel- kové vertikální rychlosti stanovené v jeho letové příručce a kterou může udržovat, podle toho, která hodnota je nižší,

ii) pro vrtulové letouny v:

a) FL 80 nebo

B) maximální letové hladině, do níž může letoun stoupat s jedním nepracujícím motorem s použitím cel- kové vertikální rychlosti stanovené v jeho letové příručce a kterou může udržovat, podle toho, která hodnota je nižší;

3. maximální trvale přípustný tah nebo výkon zbývajícího pracujícího motoru;

4. hmotnost letounu nejméně taková, která je výsledkem:

i) vzletu s maximální vzletovou hmotností pro výšku hladiny moře a

ii) stoupání se všemi pracujícími motory do optimální výšky cestovního letu v režimu maximálního doletu a

iii) cestovního letu se všemi pracujícími motory v režimu maximálního doletu v této výšce, dokud celková doba letu od vzletu není rovna použitelnému prahovému času stanovenému v bodu a) výše.

c) Provozovatel zajistí, aby v jeho provozní příručce byly uvedeny pro každý typ nebo variantu tyto údaje:

1. cestovní rychlost s jedním nepracujícím motorem stanovená podle výše uvedeného bodu b) a

2. maximální vzdálenost od přiměřeného letiště stanovená v souladu s výše uvedenými body a) a b).

Poznámka: Rychlosti a výšky (letové hladiny) uvedené výše jsou určeny pouze k použití při stanovování maximální vzdálenosti od přiměřeného letiště.

OPS 1.246

Provoz dvoumotorových letounů se zvětšenou vzdáleností od přiměřeného letiště (ETOPS)

a) Provozovatel nesmí uskutečňovat provoz za prahovou vzdáleností stanovenou podle OPS 1.245, pokud k tomu nebyl oprávněn úřadem (oprávnění ETOPS).

b) Před prováděním letu ETOPS provozovatel zajistí, aby bylo k dispozici vhodné náhradní letiště ETOPS na trati buď v mezích schválené doby letu na náhradní letiště, nebo doby letu na náhradní letiště stanovené na základě provozus- chopnosti letounu podle toho, která vzdálenost je kratší (viz také OPS 1.297 d)).

OPS 1.250

Stanovení minimálních výšek letu

a) Provozovatel stanoví minimální výšky letu a způsoby určení těchto výšek, které zajišťují požadovanou bezpečnou výš- ku nad terénem s přihlédnutím k požadavkům hlav F až I pro všechny úseky tratí, které mají být létány.

b) Způsob stanovení minimálních výšek letu musí schválit úřad.

c) Jsou-li minimální výšky letu stanovené přelétávanými státy vyšší než ty, které stanovil provozovatel, platí vyšší hodnoty.

d) Provozovatel při stanovení minimálních výšek letu vezme v úvahu tyto faktory:

1. přesnost, s níž lze stanovit polohu letounu;

2. pravděpodobné nepřesnosti údajů použitých výškoměrů;

3. charakteristiky terénu na tratích nebo v oblastech provozu (např. náhlé změny nadmořské výšky);

4. pravděpodobnost výskytu nepříznivých meteorologických podmínek (např. silná turbulence a sestupné vzdušné proudy) a

5. možné nepřesnosti leteckých map.

e) Při plnění požadavků výše uvedeného bodu d) je nutno věnovat pozornost:

1. opravám na odchylky teploty a tlaku od standardních hodnot;

2. požadavkům řízení letového provozu a

3. možným nepředvídatelným nahodilostem na plánované trati.

OPS 1.255

Zásady určování množství paliva

a) Provozovatel stanoví zásady určování množství paliva pro účely plánování letů a přeplánování za letu, aby při každém letu zabezpečil na palubě dostatek paliva pro plánovaný let a zálohu k pokrytí odchylek od plánovaného letu.

b) Provozovatel zajistí, aby plánování letů bylo založeno alespoň na níže uvedených bodech1a 2:

1. postupech, které jsou obsaženy v provozní příručce, a údajích odvozených z:

i) údajů poskytnutých výrobcem letounu nebo

ii) platných specifických údajů o letounu odvozených ze systému sledování spotřeby paliva;

2. provozních podmínkách, za nichž má být let proveden, včetně:

i) reálných údajů o spotřebě paliva letounu,

ii) předpokládané hmotnosti,

iii) očekávaných meteorologických podmínek a

iv) postupů a omezení daných letovými provozními službami.

c) Provozovatel zajistí, aby předletový výpočet použitelného paliva potřebného pro let zahrnoval:

1. palivo pro pojíždění;

2. traťové palivo;

3. záložní palivo, které se skládá z:

i) paliva pro nepředvídané okolnosti,

ii) paliva k letu na náhradní letiště, je-li požadováno náhradní letiště cílového letiště (Tím není vyloučena volba letiště odletu jako náhradního letiště cílového letiště.),

iii) konečné zálohy paliva a

iv) dodatečného paliva, vyžaduje-li je daný druh provozu (např. ETOPS), a

4. mimořádné palivo, vyžaduje-li je velitel letadla.

d) Provozovatel zajistí, aby postupy pro výpočet použitelného paliva požadovaného při přeplánování za letu, kdy let má pokračovat po jiné trati nebo na jiné cílové letiště, než bylo původně plánováno, zahrnovaly:

1. traťové palivo pro zbytek letu;

2. záložní palivo, které se skládá z:

i) paliva pro nepředvídané okolnosti,

ii) paliva k letu na náhradní letiště, je-li požadováno náhradní letiště cílového letiště (Tím není vyloučena volba letiště odletu jako náhradního letiště cílového letiště.),

iii) konečné zálohy paliva a

iv) dodatečného paliva, vyžaduje-li je daný druh provozu (např. ETOPS), a

3. mimořádné palivo, vyžaduje-li je velitel letadla.

OPS 1.260

Přeprava osob se sníženou pohyblivostí

a) Provozovatel stanoví postupy pro přepravu osob se sníženou pohyblivostí.

b) Provozovatel zajistí, aby osobám se sníženou pohyblivostí nebyla přidělována sedadla ani aby neobsazovaly sedadla, kde by jejich přítomnost mohla překážet:

1. posádce při plnění jejích povinností;

2. přístupu k nouzovému vybavení nebo

3. nouzové evakuaci letounu.

c) veliteli letadla musí být oznámeno, že na palubě budou přepravovány osoby se sníženou pohyblivostí.

OPS 1.265

Přeprava nežádoucích cestujících, osob deportovaných nebo ve vazbě

Provozovatel stanoví postupy pro dopravu nežádoucích cestujících, osob deportovaných nebo ve vazbě, aby zajistil bez- pečnost letounu a osob na jeho palubě. veliteli letadla musí být oznámeno, že výše uvedené osoby mají být přepravovány na palubě.

OPS 1.270

Uložení zavazadel a nákladu

(viz dodatek 1 k OPS 1.270)

a) Provozovatel stanoví postupy, aby zajistil, že do kabin pro cestující budou brána pouze taková příruční zavazadla, která tam lze přiměřeně a bezpečně uložit.

b) Provozovatel stanoví postupy, aby zajistil, že veškerá zavazadla a náklad na palubě, který by mohl způsobit zranění nebo škody, zatarasit uličky nebo východy při změně polohy, je v úložných prostorech konstruovaných tak, aby se za- bránilo jeho pohybu.

OPS 1.275

Záměrně nepoužito

OPS 1.280

Rozsazování cestujících

Provozovatel stanoví postupy, kterými zajistí, aby cestující byli rozsazováni tak, aby v případě nutnosti nouzové evakuace mohli být co nejlépe nápomocni a nepřekáželi v evakuaci letounu.

OPS 1.285

Instruktáž cestujících

Provozovatel zajistí, aby:

a) obecně:

1. cestující byli ústně informováni o otázkách bezpečnosti. Celá instruktáž nebo její části mohou být provedeny audiovizuálně,

2. cestujícím byla poskytnuta karta s bezpečnostními pokyny, na níž jsou formou vyobrazení uvedeny informace o činnosti nouzového vybavení a o nouzových východech, které by cestující pravděpodobně použili;

b) před vzletem:

1. cestující byli podle potřeby informováni o těchto záležitostech:

i) o pravidlech týkajících se kouření,

ii) o nastavení opěradel sedadel do svislé polohy a uložení stolků,

iii) o umístění nouzových východů,

iv) o umístění a použití únikové cesty vyznačené v blízkosti podlahy,

v) o ukládání příručních zavazadel,

vi) o omezeních při používání přenosných elektronických zařízení a

vii) o umístění a obsahu karty s bezpečnostními pokyny a

2. cestujícím se názorně předvedlo:

i) používání dvou- nebo vícebodových bezpečnostních pásů, včetně jejich zapínání a rozepínání,

ii) umístění a použití kyslíkového vybavení, je-li požadováno (viz OPS 1.770 a OPS 1.775). Cestující musí být rovněž instruováni, aby uhasili veškeré kuřivo, používá-li se kyslík, a

iii) umístění a použití plovacích vest, jsou-li požadovány (viz OPS 1.825);

c) po vzletu:

1. cestující byli podle potřeby upozorněni na:

i) pravidla týkající se kouření a

ii) používání dvou- nebo vícebodových bezpečnostních pásů včetně přínosů zapnutých bezpečnostních pásů z hlediska bezpečnosti, když sedí, bez ohledu na rozsvícené tablo „Připoutejte se“;

d) před přistáním:

1. cestující byli podle potřeby upozorněni na:

i) pravidla týkající se kouření,

ii) používání dvou- nebo vícebodových bezpečnostních pásů,

iii) nastavení opěradel sedadel do svislé polohy a uložení stolků,

iv) opětovné uložení příručních zavazadel a

v) omezení při používání přenosných elektronických zařízení;

e) po přistání:

1. cestující byli upozorněni na:

i) pravidla týkající se kouření a

ii) používání dvou- nebo vícebodových bezpečnostních pásů;

f) při nouzových situacích během letu byli cestující instruováni o nouzových úkonech vhodných pro dané okolnosti.

OPS 1.290

Příprava letu

a) Provozovatel zajistí, aby pro každý zamýšlený let byl vyplněn provozní letový plán.

b) velitel letadla nesmí zahájit let, dokud se nepřesvědčil, že:

1. letoun je způsobilý k letu;

2. letoun není provozován v rozporu s ustanovením seznamu povolených odchylek na draku (CDL);

3. pro let, který má být proveden, jsou k dispozici přístroje a vybavení požadované podle hlavyKa L;

4. přístroje a vybavení jsou v provozuschopném stavu, kromě výjimek uvedených v seznamu minimálního vybave- ní (MEL);

5. jsou k dispozici ty části provozní příručky, které jsou požadovány k provedení daného letu;

6. na palubě jsou dokumenty, doplňkové informace a formuláře podle OPS 1.125 a OPS 1.135;

7. na palubě jsou platné mapy, plánky a související dokumenty nebo rovnocenné informace nutné k zabezpečení zamýšleného provozu letounu včetně případné odchylky, kterou lze přiměřeně předpokládat. To zahrnuje pří- padné převodní tabulky nezbytné k podpoře provozu v případě, že je nutno použít metrické výšky, nadmořské výšky a letové hladiny;

8. jsou k dispozici přiměřená pozemní zařízení a služby požadované pro plánovaný let;

9. při plánovaném letu lze splnit ustanovení provozní příručky s ohledem na požadavky týkající se paliva, oleje, kys- líku, minimálních bezpečných výšek, provozních minim letišť a dostupnosti náhradních letišť;

10. náklad je správně rozložen a bezpečně upevněn;

11. hmotnost letounu na začátku rozjezdu je taková, aby let mohl být proveden v souladu s příslušnými hlavami F až I, a

12. lze splnit případná další provozní omezení kromě těch, která jsou uvedena v bodech9a 11.

OPS 1.295

Výběr letiší

a) Provozovatel stanoví pro plánování letu postupy výběru cílového nebo náhradního letiště podle OPS 1.220.

b) Provozovatel musí v provozním letovém plánu vybrat a určit náhradní letiště pro vzlet, pokud by nebylo možné z me- teorologických nebo výkonnostních důvodů vrátit se na letiště odletu. Náhradní letiště pro vzlet musí ležet ve vzdále- nosti nejvýše:

1. pro dvoumotorové letouny buď:

i) jedné hodiny letu cestovní rychlostí stanovenou v letové příručce pro skutečnou vzletovou hmotnost a pro let s jedním nepracujícím motorem za standardních podmínek v bezvětří, nebo

ii) provozovatelova schváleného prahového času ETOPS s výhradou případného omezení podle MEL až do nej- výše dvou hodin cestovní rychlostí stanovenou v letové příručce pro danou vzletovou hmotnost a pro let s jedním nepracujícím motorem za standardních podmínek v bezvětří, jestliže letoun i posádka jsou opráv- něny k provozu ETOPS, nebo

2. dvou hodin letu cestovní rychlostí stanovenou v letové příručce pro danou vzletovou hmotnost a pro let s jedním nepracujícím motorem za standardních podmínek v bezvětří pro tří- a čtyřmotorové letouny, a

3. pokud letová příručka nestanoví cestovní rychlost s jedním nepracujícím motorem, musí se pro výpočet vzdále- nosti použít rychlost, které bude dosaženo při nastavení zbývajícího/ch motoru/ů na maximální trvale přípustný výkon.

c) Provozovatel nemusí zvolit žádné náhradní letiště cílového letiště pro každý let za podmínek letu podle přístrojů, pokud:

1. jsou splněny obě níže uvedené podmínky:

i) doba plánovaného letu od vzletu do přistání není delší než 6 hodin a

ii) na cílovém letišti jsou k dispozici a použitelné dvě samostatné dráhy a příslušné meteorologické zprávy nebo předpovědi pro cílové letiště či jejich kombinace naznačují, že v době jedné hodiny před předpokládaným příletem na cílové letiště a hodinu po něm základna oblačnosti bude alespoň 2 000 ft nebo okruhová výška bude + 500 ft podle toho, která hodnota je vyšší, a dohlednost bude nejméně 5 km,

nebo

2. cílové letiště je osamocené a neexistuje přiměřené náhradní letiště cílového letiště.

d) Provozovatel musí zvolit dvě náhradní letiště cílového letiště, jestliže:

1. příslušné meteorologické zprávy nebo předpovědi pro cílové letiště či jejich kombinace naznačují, že v době za- čínající hodinu před předpokládanou dobou příletu a končící hodinu po předpokládaném příletu budou meteo- rologické podmínky horší než použitelná plánovací minima, nebo

2. nejsou k dispozici žádné meteorologické informace.

e) Provozovatel určí v provozním letovém plánu případná požadovaná náhradní letiště.

OPS 1.297

Plánovací minima pro lety IFR

a) Plánovací minima pro náhradní letiště při vzletu. Provozovatel nesmí vybrat letiště jako náhradní letiště při vzletu, jes- tliže příslušné meteorologické zprávy nebo předpovědi či jejich kombinace nenaznačují, že v době začínající hodinu před předpokládanou dobou příletu a končící hodinu po předpokládaném příletu na toto letiště budou meteorologic- ké podmínky stejné nebo lepší než použitelná minima pro přistání stanovená podle OPS 1.225. Jestliže je jediným pou- žitelným přiblížením přístrojové přiblížení nebo přiblížení okruhem, je nutno vzít v úvahu nejnižší základnu oblačnosti. Je nutno přihlédnout k veškerým omezením vztahujícím se k letům s jedním nepracujícím motorem.

b) Plánovací minima pro cílová letiště a náhradní letiště cílového letiště. Provozovatel zvolí pouze ta cílová letiště nebo náhradní letiště cílového letiště, jestliže příslušné meteorologické zprávy nebo předpovědi či jejich kombinace nazna- čují, že v době začínající hodinu před předpokládanou dobou příletu a končící hodinu po předpokládaném příletu na toto letiště budou meteorologické podmínky stejné nebo lepší než níže uvedená použitelná plánovací minima:

1. plánovací minima pro cílové letiště kromě osamocených cílových letišť:

i) dráhová dohlednost (RvR) / dohlednost stanovená podle OPS 1.225 a

ii) nejnižší základna oblačnosti pro přístrojové přiblížení nebo přiblížení okruhem stejná nebo vyšší než mini- mální výška pro klesání (MDH) a

2. plánovací minima pro náhradní letiště cílového letiště a osamocená cílová letiště jsou v souladu s tabulkou 1:

Tabulka 1

Plánovací minima – náhradní letiště na trati a náhradní letiště cílového letiště – osamocená cílová letiště

Druh přiblížení	Plánovací minima
Kat. II a III	Kat. I (poznámka 1)
Kat. I	Přístrojové přiblížení (poznámka1a 2)
Přístrojové přiblížení	Přístrojové přiblížení (poznámka1a 2) větší o 200 ft/1 000 m
Přiblížení okruhem	Přiblížení okruhem (poznámka2a 3)

Poznámka 1: Dráhová dohlednost (RvR).

Poznámka 2: Nejnižší základna oblačnosti musí být stejná nebo vyšší než minimální výška pro klesání (MDH).

Poznámka 3: Dohlednost.

c) Plánovací minima pro náhradní letiště na trati. Provozovatel nesmí vybrat letiště za náhradní letiště na trati, jestliže pří- slušné meteorologické zprávy nebo předpovědi či jejich kombinace nenaznačují, že v době začínající hodinu před před- pokládanou dobou příletu a končící hodinu po předpokládaném příletu na toto letiště budou meteorologické podmínky stejné nebo lepší než plánovací minima podle tabulky 1.

d) Plánovací minima pro náhradní letiště na trati při provozu ETOPS. Provozovatel nesmí vybrat letiště za náhradní le- tiště na trati při provozu ETOPS, jestliže příslušné meteorologické zprávy nebo předpovědi či jejich kombinace nenaz- načují, že v době začínající hodinu před předpokládanou dobou příletu a končící hodinu po předpokládaném příletu na toto letiště budou meteorologické podmínky stejné nebo lepší než plánovací minima stanovená v tabulce 2, a jes- tliže nebudou v souladu s oprávněním provozovatele k provozu ETOPS.

Tabulka 2

Plánovací minima – ETOPS

Druh přiblížení

Plánovací minima

(Požadovaná dráhová dohlednost/dohlednost a případně nejnižší základna oblačnosti)

	Letiště s
	alespoň 2 samostatnými postupy přiblížení založenými na dvou samostatných prostředcích sloužících 2 samostatným drahám	alespoň 2 samostatnými postupy přiblížení založenými na dvou samostatných prostřed- cích sloužících 1 dráze
		nebo
		alespoň 1 postupem přiblížení založeným na 1 prostředku sloužícím 1 dráze
Přesné přístrojové přiblí- žení kat. II, III (ILS, MLS)	Přesné přístrojové přiblížení minima kat. I	Minima přístrojového přiblížení
Přesné přístrojové přiblí- žení kat. I (ILS, MLS)	Minima přístrojového přiblížení	Minima přiblížení okruhem, nebo nejsou-li k dispozici, pak minima pro přístrojové při- blížení zvětšená o 200 ft/1 000 m
Přístrojové přiblížení	Minima přístrojového přiblížení nebo mi- nima přiblížení okruhem, jsou-li nižší, zvětšená o 200 ft/1 000 m	Minima přiblížení okruhem nebo minima pro přístrojové přiblížení, jsou-li vyšší, zvětšená o 200 ft/1 000 m
Přiblížení okruhem	Mixxxx xro přiblížení okruhem

OPS 1.300

Předkládání letového plánu letových provozních služeb

Provozovatel zajistí, aby let nebyl zahájen, pokud nebyl předložen letový plán letových provozních služeb nebo nebyly ulo- ženy přiměřené informace, které by umožnily uvést do pohotovosti pohotovostní služby, pokud by byly požadovány.

OPS 1.305

Plnění/odčerpávání paliva, když cestující nastupují, vystupují nebo jsou na palubě

(viz dodatek 1 k OPS 1.305)

Provozovatel zajistí, aby letoun nebyl plněn nebo aby z něj nebyl odčerpáván letecký benzín nebo palivo se širokým roz- sahem destilačních teplot (např. Jet-B nebo rovnocenné palivo), nebo může-li dojít ke směsi těchto druhů paliva, jestliže ce- stující nastupují, jsou na palubě nebo vystupují. ve všech ostatních případech musí být přijata nezbytná bezpečnostní opatření a na palubě letounu musí být přítomen kvalifikovaný personál, který je připraven zahájit a řídit evakuaci letounu nejúčelnějším a nejrychlejším způsobem.

OPS 1.307

Plnění/odčerpávání paliva se širokým rozsahem destilačních teplot

Provozovatel stanoví postupy pro plnění/odčerpávání paliva se širokým rozsahem destilačních teplot (např. Jet-B nebo rov- nocenné palivo), pokud je toto palivo požadováno.

OPS 1.308

Vytlačování a vlečení

a) Provozovatel zajistí, aby všechny postupy vytlačování a vlečení splňovaly příslušné letecké normy a postupy.

b) Provozovatel zajistí, aby umisťování letounu před pojížděním a po něm nebylo prováděno vlečným tahačem bez tyče, pokud:

1. letoun není vlastní konstrukcí chráněn před poškozením systému řízení příďového podvozku následkem vlečení tahačem bez tyče nebo

2. systém/postup nevaruje letovou posádku, že k takovému poškození může dojít nebo že k němu došlo, nebo

3. vlečný tahač bez tyče je navržen tak, aby zabránil poškození daného typu letounu.

OPS 1.310

Členové posádky na pracovních místech

a) Členové letové posádky:

1. Každý člen letové posádky, který je ve službě v pilotním prostoru, musí být v průběhu vzletu a přistání na svém pracovním místě.

2. Každý člen letové posádky, který je ve službě, musí být ve všech ostatních fázích letu na svém pracovním místě, pokud jeho nepřítomnost není nezbytná k výkonu jeho povinnosti v souvislosti s provozem nebo z fyziologic- kých důvodů za předpokladu, že nejméně jeden pilot s příslušnou kvalifikací je v každém okamžiku u řízení letounu.

3. Každý člen letové posádky, který je ve službě, musí být ve všech fázích letu pozorný. Jestliže dojde ke ztrátě po- zornosti, je nutno přijmout příslušná protiopatření. Pociťuje-li neočekávanou únavu, lze použít postup řízeného odpočinku organizovaný velitelem letadla, pokud to dovolí pracovní zatížení. Řízený odpočinek provedený tímto způsobem nelze nikdy považovat za část doby odpočinku pro účely výpočtu omezení doby letu, ani použít k ur- čení doby ve službě.

b) Palubní průvodčí. Během kritických fází letu musí na všech palubách letounu obsazených cestujícími sedět na urče- ných pracovních místech požadovaný počet palubních průvodčích.

OPS 1.315

Pomocné prostředky pro nouzovou evakuaci

Provozovatel stanoví postupy, kterými zajistí, aby před pojížděním, vzletem a přistáním a kdykoli je to proveditelné a bez- pečné, byl uveden do pohotovosti pomocný prostředek pro evakuaci letadla, který se automaticky uvádí do pracovní polohy.

OPS 1.320

Sedadla, dvou- a vícebodové bezpečnostní pásy

a) Členové posádky:

1. Během vzletu a přistání a kdykoli to velitel letadla považuje v zájmu bezpečnosti za nezbytné, musí být každý člen posádky řádně upoután všemi určenými dvou- a vícebodovými bezpečnostními pásy.

2. Každý člen letové posádky, pokud je na svém pracovním místě v pilotním prostoru, musí být během ostatních fází letu upoután bezpečnostními pásy.

b) Cestující:

1. velitel letadla zajistí, aby před vzletem, přistáním, v průběhu pojíždění a kdykoli je to nutné v zájmu bezpečnosti, byl každý cestující na palubě na svém sedadle nebo lůžku a aby byl řádně upoután dvou- nebo vícebodovým bez- pečnostním pásem, pokud je jím jeho místo vybaveno.

2. Provozovatel přijme opatření a velitel letadla zajistí, aby vícenásobné obsazení sedadel letounu bylo přípustné po- uze u sedadel k tomu určených, a to pouze jednou dospělou osobou a jedním malým dítětem, které bude bez- pečně upoutáno doplňujícím dětským pásem nebo jiným poutacím zařízením.

OPS 1.325

Zajištění kabiny cestujících a palubních bufetů

a) Provozovatel stanoví postupy, kterými zajistí, aby před pojížděním, vzletem a přistáním byly všechny východy a úni- kové cesty prosty překážek.

b) velitel letadla zajistí, aby před vzletem a přistáním a kdykoli je to považováno za nezbytné v zájmu bezpečnosti bylo veškeré vybavení a zavazadla správně zajištěno.

OPS 1.330

Dostupnost nouzového vybavení

velitel letadla zajistí, aby veškeré nouzové vybavení bylo snadno dostupné k okamžitému použití.

OPS 1.335

Kouření na palubě

a) velitel letadla zajistí, aby žádné osobě na palubě nebylo dovoleno kouřit:

1. považuje-li se to v zájmu bezpečnosti za nezbytné;

2. po dobu, kdy je letoun na zemi, není-li to dovoleno v souladu s postupy uvedenými v provozní příručce;

3. mimo vyznačené kuřácké prostory, v uličkách a na toaletách;

4. v nákladových prostorech nebo v jiných prostorech, kde je přepravován náklad, který není uložen v ohnivzdor- ných kontejnerech nebo zakryt ohnivzdornou plachtou, a

5. v prostorách kabiny, v nichž je poskytován kyslík.

OPS 1.340

Meteorologické podmínky

a) Při letu IFR velitel letadla nesmí:

1. zahájit vzlet ani

2. letět za bod, od nějž platí změněný letový plán v případě přeplánování za letu, pokud nemá k dispozici infor- mace, že očekávané meteorologické podmínky na cílovém letišti nebo požadovaném/ých náhradním/ích letišti/ích stanoveném/ých v OPS 1.295 jsou stejné nebo lepší než plánovací minima podle OPS 1.297.

b) Při letu IFR velitel letadla nesmí letět za:

1. bod rozhodnutí, používá-li se postupu s bodem rozhodnutí, nebo

2. předem stanovený bod, používá-li se postupu s předem stanoveným bodem, pokud nemá k dispozici informace, že očekávané meteorologické podmínky na cílovém letišti nebo požadovaném/ých náhradním/ích letišti/ích stanoveném/ých v OPS 1.295 jsou stejné nebo lepší než plánovací minima podle OPS 1.225.

c) Při letu IFR nesmí velitel letadla pokračovat v letu k plánovanému cílovému letišti, pokud poslední dostupné informace neudávají, že v předpokládané době příletu budou meteorologické podmínky na cílovém letišti nebo alespoň jednom náhradním letišti cílového letiště stejné nebo lepší než provozní minima příslušného letiště.

d) Při letu vFR nesmí velitel letadla zahájit vzlet, pokud aktuální meteorologické zprávy nebo kombinace aktuálních me- teorologických zpráv a předpovědí nenaznačují, že meteorologické podmínky na trati nebo na té části trati, která bude prolétnuta podle pravidel letu za viditelnosti, budou v příslušném čase takové, aby bylo možno vyhovět těmto pravidlům.

OPS 1.345

Led a jiná znečištění – postupy na zemi

a) Provozovatel stanoví postupy, jež je nutno dodržet, pokud je nezbytné provést pozemní odmrazování a ochranu proti námraze a s tím spojené příslušné prohlídky letounu/ů.

b) velitel letadla nesmí zahájit vzlet, pokud vnější povrchy nejsou zbaveny všech nánosů, které by mohly nepříznivě ovliv- nit výkonnost nebo ovladatelnost letounu vyjma v míře povolené letovou příručkou.

OPS 1.346

Led a jiná znečištění – postupy za letu

a) Provozovatel stanoví postupy pro lety v předpokládaných nebo skutečných podmínkách námrazy.

b) velitel nesmí zahájit let ani úmyslně letět v předpokládaných nebo skutečných podmínkách námrazy, není-li letoun certifikován a vybaven tak, aby se mohl s těmito podmínkami vyrovnat.

OPS 1.350

Zásoba paliva a oleje

velitel letadla nesmí zahájit let, pokud se nepřesvědčí, že na palubě letounu je alespoň plánované množství paliva a oleje, které umožňuje bezpečně dokončit let s přihlédnutím k očekávaným provozním podmínkám.

OPS 1.355

Podmínky vzletu

velitel letadla se musí před zahájením vzletu přesvědčit, že podle jemu dostupných informací jsou počasí na letišti a stav dráhy, které má být použito, takové, aby nebránily bezpečnému vzletu a odletu.

OPS 1.360

Použití provozních minim pro vzlet

Před zahájením vzletu se velitel letadla musí přesvědčit, že dráhová dohlednost nebo dohlednost ve směru vzletu letounu je před zahájením vzletu stejná nebo lepší než použitelné minimum.

OPS 1.365

Minimální výšky letu

velitel letadla nebo pilot pověřený prováděním letu nesmí letět v menší výšce, než jsou stanovené minimální nadmořské výšky letu vyjma toho, kdy je to nezbytné pro vzlet nebo přistání.

OPS 1.370

Simulované mimořádné situace za letu

Provozovatel stanoví postupy, kterými zajistí, aby mimořádné nebo nouzové situace vyžadující použití části nebo všech mimořádných nebo nouzových postupů a simulace IMC umělými prostředky nebyly prováděny při obchodních dopravních letech.

OPS 1.375

Řízení palivového systému za letu

(viz dodatek 1 k OPS 1.375)

a) Provozovatel stanoví postup, kterým zajistí provádění kontrol množství paliva a řízení palivového systému za letu.

b) velitel letadla zajistí, aby množství použitelného paliva nebylo za letu menší než množství paliva nezbytného k letu na letiště, na němž lze provést bezpečné přistání, při zbytku paliva rovnajícím se konečné záloze paliva.

c) velitel letadla vyhlásí stav nouze, je-li vypočtené množství použitelného paliva při přistání menší než požadovaná ko- nečná záloha paliva.

OPS 1.380

Záměrně nepoužito

OPS 1.385

Použití doplňkové dodávky kyslíku

velitel letadla zajistí, aby členové letové posádky vykonávající povinnosti nezbytné k bezpečnému provozu letounu za letu používali trvale doplňkovou dodávku kyslíku, je-li kabinová výška větší než 10 000 ft po dobu delší než 30 minut nebo je-li větší než 13 000 ft.

OPS 1.390

Kosmické záření

a) Provozovatel musí vzít v úvahu vystavení všech členů posádky kosmickému záření za letu při plnění jejich povinností během služby (včetně těch, kteří za letu odpočívají nebo se pouze přemisťují) a musí provést níže uvedená opatření pro ty posádky, u nichž je vystavení ozáření větší než 1 mSv za rok:

1. vyhodnocovat jejich dávky ozáření;

2. vzít v úvahu vyhodnocené dávky ozáření při plánování pracovních rozvrhů za účelem snížení dávek u těch členů posádek, kteří jsou vysoce vystaveni ozáření;

3. informovat dotčené členy posádek o zdravotních rizicích, která jejich práce přináší;

4. zajistit, aby plánované pracovní rozvrhy žen v posádkách, které provozovateli oznámily, že jsou těhotné, odpo- vídaly co nejnižším dosaženým dávkám ozáření pro plod a v každém případě zajišťovaly, že dávka nepřekročí 1 mSv po zbytek těhotenství;

5. zajistit vedení individuálních záznamů pro ty členy posádky, kteří jsou vystaveni vysokému ozáření. Tato ozáření jsou každému jednotlivci oznamována pravidelně jednou za rok a rovněž při jejich odchodu od provozovatele.

b) 1. Provozovatel nesmí provozovat letoun ve výšce větší než 15 000 m (49 000 ft), jestliže vybavení stanovené v OPS 1.680 a) 1 není provozuschopné nebo nejsou-li splněny postupy stanovené v OPS 1.680 a) 2.

2. velitel letadla nebo pilot pověřený prováděním letu zahájí sestup, jakmile je to proveditelné, jsou-li překročeny mezní hodnoty dávek kosmického záření uvedené v provozní příručce.

OPS 1.395

Zjištění blízkosti země

velitel letadla nebo pilot pověřený prováděním letu zajistí okamžité zahájení nápravného opatření k obnovení podmínek bezpečného letu, jestliže člen letové posádky nebo systém signalizace nebezpečného přiblížení k zemi zjistí nepatřičnou blíz- kost země.

OPS 1.398

Použití palubního protisrážkového systému (ACAS)

Provozovatel stanoví postupy, kterými zajistí, že:

a) jestliže je aCaS instalován a provozuschopný, musí být za letu používán v režimu, který umožňuje vždy vyvolat radu k vyhnutí (Ra), ledaže by to nebylo za stávajících momentálních podmínek přijatelné;

b) jestliže je systémem aCaS zjištěna nepřiměřená blízkost k jinému letadlu (Ra), velitel letadla nebo pilot pověřený pro- váděním letu musí zajistit, aby bylo ihned zahájeno jakékoli nápravné opatření stanovené Ra, ledaže by to ohrozilo bezpečnost letounu;

nápravné opatření:

i) nesmí být opačného smyslu, než je opatření stanovené Ra,

ii) musí být ve správném smyslu stanoveno Ra, i kdyby to bylo v rozporu s vertikálním prvkem pokynu řízení le- tového provozu (aTC),

iii) musí být minimem možným ke splnění indikace Ra;

c) předepsaná komunikace aCaS aTC je stanovena;

d) jakmile je konfliktní situace vyřešena, letoun se okamžitě vrátí k podmínkám pokynů nebo povolení aTC.

OPS 1.400

Podmínky pro přiblížení a přistání

velitel letadla se musí před zahájením přiblížení na přistání přesvědčit na základě jemu dostupných informací, že meteoro- logické podmínky na letišti a stav dráhy, která má být použita, nebudou bránit bezpečnému přiblížení, přistání ani nezda- řenému přiblížení s ohledem na informace o výkonnosti uvedené v provozní příručce.

OPS 1.405

Zahájení a pokračování přiblížení

a) velitel letadla nebo pilot pověřený prováděním letu může zahájit přiblížení bez ohledu na hlášenou dráhovou dohlednost/dohlednost, ale v přiblížení nesmí pokračovat za vnější návěstidlo nebo za rovnocennou polohu, jestliže hlášená dráhová dohlednost/dohlednost je menší než použitelná minima.

b) Není-li dráhová dohlednost k dispozici, lze hodnotu dráhové dohlednosti odvodit převodem hlášené dohlednosti podle dodatku 1 k OPS 1.430 bodu h).

c) Jestliže po průletu vnějšího návěstidla nebo rovnocenné polohy podle bodu a) poklesne hlášená dráhová dohlednost/dohlednost pod použitelná minima, v přiblížení se smí pokračovat do výšky rozhodnutí (Da/H) nebo do minimální výšky pro klesání (MDa/H).

d) Není-li vnější návěstidlo ani rovnocenná poloha, velitel letadla nebo pilot pověřený prováděním letu rozhodne, zda bude pokračovat nebo zda přeruší přiblížení na úseku konečného přiblížení, dříve než sestoupí pod výšku 1 000 ft nad letištěm. Jestliže minimální výška pro klesání (MDa/H) je ve výšce 1 000 ft nebo výše nad letištěm, provozovatel sta- noví pro každý postup přiblížení výšku, pod kterou nesmí přiblížení pokračovat, je-li dráhová dohlednost/dohlednost menší než použitelná minima.

e) Přiblížení smí pokračovat pod výšku rozhodnutí (Da/H) nebo pod minimální výšku pro klesání (MDa/H) a přistání může být dokončeno, pokud je ve výšce rozhodnutí nebo v minimální výšce pro klesání získána a udržována vizuální reference.

f) Xxxxxxx dohlednost v pásmu bodu dotyku je vždy závazná. Dráhová dohlednost ve středu a na konci dráhy je rovněž závazná, pokud je hlášená a relevantní. Minimální hodnota dráhové dohlednosti pro střed dráhy je 125 m nebo po- žadovaná hodnota dráhové dohlednosti v pásmu bodu dotyku, pokud je nižší, a na konci dráhy je minimální hodnota dráhové dohlednosti 75 m. Pro letouny vybavené systémem řízení dojezdu nebo povelovým systémem pro dojezd je minimální hodnota dráhové dohlednosti pro střed dráhy 75 m.

Poznámka:

výrazem „relevantní“ se v této souvislosti rozumí ta část dráhy použité ve fázi vysoké rychlosti při přistání až do rychlosti přibližně 60 kt.

OPS 1.410

Provozní postupy – výška přeletu prahu dráhy

Provozovatel stanoví provozní postupy navržené tak, aby zajistily, že letoun používaný k provádění přesných přístrojových přiblížení bude přelétávat práh dráhy v bezpečné výšce a v konfiguraci a letové poloze letounu předepsané pro přistání.

OPS 1.415

Palubní deník

velitel letadla zajistí, aby byl vyplněn palubní deník.

OPS 1.420

Hlášení událostí

a) Terminologie

1. Incident. Událost jiná než letecká nehoda spojená s provozem letadla, která ovlivňuje nebo by mohla ovlivnit bez- pečnost provozu.

2. vážný incident. Incident, jehož okolnosti naznačují, že téměř došlo k letecké nehodě.

3. Letecká nehoda. Událost spojená s provozem letadla, která se stala mezi dobou, kdy kterákoli osoba nastoupila do letadla s úmyslem letět, a dobou, kdy všechny takovéto osoby letadlo opustily, a při které:

i) osoba byla smrtelně nebo těžce zraněna následkem:

a) přítomnosti v letadle,

B) přímého kontaktu s kteroukoli částí letadla, včetně částí, které se od letadla oddělily, nebo

C) přímého vystavení proudu plynů (vytvořených letadlem),

s výjimkou případů, kdy ke zranění došlo přirozeným způsobem nebo způsobila-li si ho osoba sama nebo bylo-li způsobeno jinou osobou nebo jestliže šlo o černého pasažéra ukrývajícího se mimo prostory nor- málně používané pro cestující a posádku, nebo

ii) letadlo bylo tak poškozeno nebo utrpělo takovou konstrukční poruchu, že byla nepříznivě ovlivněna pev- nost konstrukce, výkonnost nebo letové charakteristiky letadla, což si obvykle vyžádá významnou opravu nebo výměnu postižených částí s výjimkou poruchy nebo poškození motoru, jestliže je toto poškození ome- zeno pouze na motor, jeho kryty nebo příslušenství; nebo došlo k poškození vrtulí, koncových oblouků kří- del, antén, pneumatik, brzd, aerodynamických krytů nebo k malým vrypům nebo proražením potahu nebo

iii) letadlo je nezvěstné nebo je na zcela nepřístupném místě.

b) Hlášení incidentů. Provozovatel stanoví postupy pro hlášení incidentů, které berou v úvahu níže popsanou odpověd- nost a okolnosti popsané v bodu d).

1. OPS 1.085 b) upřesňuje odpovědnost členů posádky týkající se hlášení incidentů, které ohrožují nebo by mohly ohrozit bezpečnost provozu.

2. velitel letadla nebo provozovatel předloží úřadu hlášení každého incidentu, který ohrozil nebo mohl ohrozit bez- pečné provedení letu.

3. Hlášení musí být odeslána do 72 hodin od doby, kdy se incident udál, pokud tomu nebrání výjimečné okolnosti.

4. velitel letadla zajistí, aby do technického deníku letounu byly zapsány všechny technické závady a překročení tech- nických omezení, k nimž došlo v době, kdy byl odpovědný za let. Jestliže závady nebo překročení technických omezení ohrožují nebo by mohly ohrozit bezpečné provedení letu, musí velitel letadla navíc podat hlášení úřadu v souladu s bodem b) 2.

5. v případě incidentů hlášených podle bodů b) 1, b)2a b) 3, které plynou z jakékoli poruchy, nesprávné činnosti nebo závady na letounu, jeho vybavení nebo jakéhokoli pozemního pomocného vybavení nebo se jich týkají nebo které ovlivňují nebo by mohly nepříznivě ovlivnit zachování letové způsobilosti letounu, musí provozovatel ve stejné době, kdy je podáno hlášení úřadu, informovat rovněž organizaci odpovědnou za projekci či vývoj nebo odpovědného dodavatele nebo případně organizaci odpovědnou za zachování letové způsobilosti.

c) Hlášení leteckých nehod a vážných incidentů

Provozovatel stanoví postupy pro hlášení leteckých nehod a vážných incidentů, přičemž přihlédne k níže popsané od- povědnosti a k okolnostem popsaným níže v bodu d).

1. velitel letadla ohlásí provozovateli každou leteckou nehodu nebo vážný incident, k nimž došlo v době, kdy byl odpovědný za let. Není-li velitel letadla schopen toto hlášení podat, převezme tento úkol jiný člen posádky, který je způsobilý tak učinit, přičemž se bere v úvahu posloupnost ve velení stanovená provozovatelem.

2. Provozovatel zajistí, aby úřadu státu provozovatele nebo nejbližšímu příslušnému úřadu (není-li úřad ve státě pro- vozovatele) a jakékoli jiné organizaci požadované státem provozovatele, která má být informována, byla ozná- mena nejrychlejším dostupným způsobem jakákoli letecká nehoda nebo vážný incident a – pouze v případě letecké nehody – nejméně předtím, než se letounem pohne, pokud tomu nebrání výjimečné okolnosti.

3. velitel letadla nebo provozovatel letounu předloží úřadu ve státě provozovatele hlášení ve lhůtě 72 hodin od doby, kdy k letecké nehodě nebo vážnému incidentu došlo.

d) Zvláštní hlášení

Události, pro které se musí použít zvláštní oznámení a způsoby hlášení, jsou uvedeny níže:

1. Incidenty v letovém provozu. velitel letadla oznámí neprodleně incident dotyčnému stanovišti řízení letového pro- vozu a informuje je o svém úmyslu podat hlášení o incidentu v letovém provozu po skončení letu pokaždé, bylo- li letadlo za letu ohroženo:

i) nebezpečím srážky s jiným létajícím zařízením,

ii) chybnými postupy v letovém provozu nebo neplněním příslušných postupů letovými provozními službami nebo letovou posádkou,

iii) poruchou zařízení letových provozních služeb.

Kromě toho oznámí velitel letadla incident úřadu.

2. Palubní protisrážkový systém (aCaS) – rada k vyhnutí (Ra). velitel letadla oznámí dotčenému stanovišti řízení letového provozu a podá hlášení aCaS úřadu, kdykoli bylo letadlo za letu nuceno provést manévr v důsledku rady k vyhnutí aCaS.

3. Nebezpečí střetu a střety s ptáky

i) velitel letadla informuje neprodleně místní stanoviště řízení letového provozu, kdykoli zpozoruje možné ne- bezpečí střetu s ptáky.

ii) Jestliže si je vědom, že došlo ke střetu s ptákem, podá velitel letadla po přistání písemné hlášení o střetu s ptá- kem úřadu, kdykoli se letadlo, za které odpovídá, střetne s ptákem a tento střet má za následek značné po- škození letadla nebo ztrátu či selhání funkce kteréhokoli důležitého zařízení. Jestliže je střet s ptákem zjištěn v nepřítomnosti velitele letadla, odpovídá za podání hlášení provozovatel.

4. Incidenty a letecké nehody s nebezpečným zbožím. Provozovatel nahlásí incidenty a letecké nehody s nebezpeč- ným zbožím úřadu a příslušnému úřadu ve státě, v němž došlo k letecké nehodě nebo incidentu, jak je stanoveno v dodatku 1 k OPS 1.1225. První hlášení se odešle do 72 hodin od události, nebrání-li tomu výjimečné okolnosti, a zahrne podrobnosti známé v té době. Případně se musí co nejdříve podat následná zpráva uvádějící jakékoli do- datečně zjištěné informace (viz také OPS 1.1225).

5. Protiprávní vměšování. Došlo-li na palubě letadla k protiprávnímu vměšování, podá velitel letadla nebo v případě jeho nepřítomnosti provozovatel hlášení místnímu úřadu a úřadu státu provozovatele okamžitě, jakmile je to mo- žné (viz také OPS 1.1245).

6. Setkání s potenciálně nebezpečnými podmínkami. velitel letadla oznámí příslušnému stanovišti řízení letového provozu okamžitě, jakmile je to možné, setká-li se za letu s potenciálně nebezpečnými podmínkami, např. s ne- správnou činností pozemního nebo navigačního zařízení, meteorologickým jevem nebo oblakem tvořeným vul- kanickým popelem.

OPS 1.425

vyhrazeno

Dodatek 1 k OPS 1.270

Uložení zavazadel a nákladu

Postupy, které provozovatel stanoví s cílem zajistit, aby příruční zavazadla a náklad byly přiměřeně a bezpečně uloženy, musí brát v úvahu tyto požadavky:

1. každý předmět přepravovaný v kabině musí být uložen pouze na místě, které je s to omezit jeho pohyb;

2. nesmí být překročena omezení týkající se hmotnosti označená štítky v úložných prostorech nebo v jejich blízkosti;

3. nesmí být použito úložných prostorů pod sedadly, pokud sedadlo není opatřeno zádržkou a velikost zavazadla nedo- voluje jeho přiměřené zajištění tímto vybavením;

4. předměty nesmí být ukládány na toaletách nebo opírány o přepážky, které nejsou schopny omezit jejich pohyb vpřed, do strany nebo nahoru, a pokud přepážky nejsou opatřeny štítky, na nichž je uvedena největší hmotnost, která tam smí být umístěna;

5. zavazadla a náklad umístěný ve skříňkách či přihrádkách nesmí mít velikost, která by bránila bezpečnému zajištění dví- řek v zavřené poloze;

6. zavazadla a náklad nesmí být uloženy tak, aby bránily v přístupu k nouzovému vybavení, a

7. před vzletem, před přistáním a kdykoli se rozsvítí tabla „Připoutejte se“ nebo je to přikázáno jinak, musí být provedeny kontroly, aby bylo zajištěno, že zavazadla jsou uložena tak, že s ohledem na odpovídající fázi letu nemohou překážet evakuaci letounu ani způsobit zranění pádem (nebo jiným pohybem).

Dodatek 1 k OPS 1.305

Plnění/odčerpávání paliva, když cestující nastupují, vystupují nebo jsou na palubě

Provozovatel stanoví provozní postupy pro plnění a odčerpávání paliva, když cestující nastupují, vystupují nebo jsou na pa- lubě, aby zajistil tato bezpečnostní opatření:

1. při plnění a odčerpávání paliva s cestujícími na palubě musí na předepsaném místě zůstat kvalifikovaná osoba. Tato kvalifikovaná osoba musí být schopna zvládnout nouzové postupy týkající se požární ochrany a hašení požáru, udr- žování spojení, zahájení a řízení evakuace;

2. mezi pozemním personálem, který dohlíží na plnění paliva, a kvalifikovaným personálem na palubě letadla musí být zajištěna oboustranná komunikace a musí být neustále k dispozici prostřednictvím vnitřní komunikace letounu nebo jiných vhodných prostředků;

3. posádka, personál a cestující musí být upozorněni, že se bude plnit nebo odčerpávat palivo;

4. tabla „Připoutejte se“ musí být zhasnuta;

5. tabla „nekuřte“ musí být spolu s osvětlením kabin rozsvícena, aby bylo možno rozpoznat nouzové východy;

6. cestující musí být instruováni, aby si rozepnuli bezpečnostní pásy a nekouřili;

7. na palubě musí být dostatek kvalifikovaného personálu připraveného k okamžité nouzové evakuaci;

8. plnění paliva musí být okamžitě zastaveno, jestliže se během plnění/odčerpávání uvnitř letounu zjistí přítomnost jeho výparů či vyvstane jakékoli jiné nebezpečí;

9. prostor na zemi pod východy určenými k nouzové evakuaci a pro uvedení skluzů do pracovní polohy musí zůstat vol- ný a

10. je stanoveno opatření k bezpečné a rychlé evakuaci.

Dodatek 1 k OPS 1.375

Řízení palivového systému za letu

a) Kontroly paliva za letu:

1. Velitel letadla zajistí provádění kontrol množství paliva za letu v pravidelných intervalech. Množství zbývajícího paliva musí být zapisováno a vyhodnocováno k:

i) porovnání skutečné a plánované spotřeby,

ii) provedení kontroly, zda zbývající palivo postačuje k dokončení letu, a

iii) určení očekávaného zbytku paliva po příletu na cílové letiště.

2. Musí se zaznamenávat důležité údaje o palivu.

b) Řízení palivového systému za letu:

1. Jestliže se při kontrole množství paliva zjistí, že by jeho vypočtený zbytek po příletu na cílové letiště byl menší než množství požadované k letu na náhradní letiště s připočtením konečné zálohy paliva, musí velitel letadla vzít v úvahu letový provoz a provozní podmínky převládající na cílovém letišti, po trati letu na náhradní letiště a na náhradním letišti cílového letiště, aby rozhodl, zda pokračovat na cílové nebo náhradní letiště, aby nepřistál s men- ším množstvím, než je konečná záloha paliva.

2. Let na osamocené cílové letiště:

Je nutno určit poslední bod, z něhož ještě lze letět na jakékoli použitelné náhradní letiště na trati. Před dosažením tohoto bodu musí velitel letadla vyhodnotit očekávaný zbytek paliva nad osamoceným letištěm, meteorologické podmínky, letový provoz a provozní podmínky převládající na osamoceném letišti a na letištích na trati před roz- hodnutím, zda pokračovat na osamocené letiště nebo zda letět na náhradní letiště na trati.

HLava E

PROVOZ ZA KAŽDÉHO POČASÍ

OPS 1.430

Letištní provozní minima – obecně

(viz dodatek 1 k OPS 1.430)

a) Provozovatel stanoví letištní provozní minima pro každé letiště, jehož použití plánuje, která nesmí být nižší než hod- noty uvedené v dodatku 1. Způsob stanovení těchto minim musí být přijatelný pro úřad. Tato minima nesmí být nižší, než jsou minima stanovená pro tato letiště státem, na jehož území se letiště nachází, vyjma zvláštního souhlasu tohoto státu.

Poznámka:

výše uvedený bod nezakazuje výpočet provozních minim pro neplánované náhradní letiště za letu, pokud se provádí schváleným způsobem.

b) Provozovatel musí při stanovování letištních provozních minim pro konkrétní let vzít plně v úvahu:

1. typ, výkonnost a vlastnosti letounu;

2. složení letové posádky, způsobilost a zkušenosti jejích členů;

3. rozměry a vlastnosti drah, jejichž použití lze zvolit;

4. přiměřenost a výkonnost pozemních prostředků, které jsou dostupné pro přiblížení za podmínek letu za viditel- nosti a podle přístrojů;

5. vybavení, které je na palubě podle potřeby k dispozici pro navigaci nebo k řízení dráhy letu při vzletu, přiblížení, podrovnání, přistání, dojezdu a při nezdařeném přiblížení;

6. překážky v prostorech přiblížení, nezdařeného přiblížení, počátečního stoupání pro provedení nepředvídaných postupů a nezbytné bezpečné výšky nad překážkami;

7. bezpečnou nadmořskou výšku/výšku nad překážkami pro postupy přiblížení podle přístrojů a

8. prostředky k určení a hlášení meteorologických podmínek.

c) Kategorie letounů, na něž se v této hlavě odkazuje, musí být odvozeny podle metodiky uvedené v dodatku2k OPS

1.430 c).

OPS 1.435

Terminologie

Pojmy použité v této hlavě mají tento význam:

1. Přiblížení okruhem. Fáze letu za viditelnosti pro přiblížení podle přístrojů pro přivedení letadla do polohy vhodné pro přistání na dráze, která není vhodně umístěna pro přímé přiblížení.

2. Postupy za podmínek nízké dohlednosti (LvP). Postupy používané na letišti k zajištění bezpečného provozu při při- blížení za provozních podmínek II. a III. kategorie a při vzletech za podmínek nízké dohlednosti.

3. vzlet za podmínek nízké dohlednosti (LvTO). vzlet, při kterém je dráhová dohlednost (RvR) nižší než 400 m.

4. Systém řízení letu. Systém, do nějž patří systém automatického přistání nebo hybridní systém přistání.

5. Systém řízení letu pasivní při poruše. Systém řízení letu, u něhož nedojde při poruše ke stavu významného rozvážení, k odchylce od dráhy letu nebo výšky, ale přistání se nedokončí v automatickém režimu. U tohoto systému přejímá po poruše řízení letounu pilot.

6. Systém řízení letu provozuschopný po poruše. Systém řízení letu, kde při poruše pod varovnou výškou může zbývající část automatického systému dokončit přiblížení, podrovnání a přistání. v případě poruchy se bude systém automatic- kého přistání chovat jako systém pasivní při poruše.

7. Hybridní systém přistání provozuschopný po poruše. Systém, který se skládá z hlavního systému automatického při- stání pasivního při poruše a z vedlejšího nezávislého systému navádění letadla, který pilotovi umožňuje dokončit po poruše hlavního systému přistání při ručním řízení.

Poznámka: Typickým vedlejším nezávislým systémem vedení letadla je monitorovaný průhledový displej umožňující vedení letadla na požadovanou trajektorii letu, který má normálně podobu povelové informace, ale alternativně může mít i podobu in- formace o situaci (nebo o odchylce).

8. Přiblížení za viditelnosti. Přiblížení, při němž se část nebo celý postup přiblížení podle přístrojů nedokončí a přiblížení se provede s vizuální referencí podle terénu.

OPS 1.440

Provoz za podmínek nízké dohlednosti – obecná provozní pravidla

(viz dodatek 1 k OPS 1.440)

a) Provozovatel nesmí provádět provoz za provozních podmínek II. nebo III. kategorie, pokud:

1. nejsou všechny letouny uvažované pro tento druh provozu certifikovány pro provoz s výškou rozhodnutí menší než 200 ft nebo bez výšky rozhodnutí a pokud nejsou vybaveny v souladu s CS-aWO pro provoz za každého počasí nebo podle rovnocenného předpisu schváleného úřadem;

2. není zaveden vhodný systém záznamu úspěšných a neúspěšných přiblížení nebo automatických přistání, který umožňuje monitorovat celkovou bezpečnost tohoto provozu;

3. provoz není schválen úřadem;

4. letovou posádku netvoří alespoň dva piloti a

5. výška rozhodnutí se neurčuje rádiovým výškoměrem.

b) Provozovatel nesmí provádět vzlety při dráhové dohlednosti nižší než 150 m (letouny kategorie a, B a C) nebo 200 m (letouny kategorie D), nebyly-li schváleny úřadem.

OPS 1.445

Provoz za podmínek nízké dohlednosti – význam letiší

a) Provozovatel nesmí použít letiště k provozu za provozních podmínek II. nebo III. kategorie, pokud není pro tento pro- voz schváleno státem, v němž se nachází.

b) Provozovatel ověří, zda jsou na letištích, na nichž má být prováděn provoz za podmínek nízké dohlednosti (LvP), sta- noveny a prosazovány postupy provozu za podmínek nízké dohlednosti.

OPS 1.450

Provoz za podmínek nízké dohlednosti – výcvik a kvalifikace

(viz dodatek 1 k OPS 1.450)

Provozovatel před prováděním vzletů za podmínek nízké dohlednosti a provozu za podmínek II. a III. kategorie zajistí, aby:

1. každý člen letové posádky:

i) dokončil výcvik a přezkoušení podle dodatku 1, včetně výcviku na letovém simulátoru v provozu za mezních hod- not dráhové dohlednosti a výšky rozhodnutí podle oprávnění provozovatele k provozu za podmínek II. a III. ka- tegorie, a

ii) měl kvalifikaci v souladu s dodatkem 1;

2. výcvik a přezkoušení bylo prováděno v souladu s podrobnými osnovami schválenými úřadem a zahrnutými do pro- vozní příručky. Tento výcvik se požaduje kromě výcviku stanoveného v hlavě N;a

3. kvalifikace letové posádky byla přesně vymezena pro druh provozu a typ letounu.

OPS 1.455

Provoz za podmínek nízké dohlednosti – provozní postupy

(viz dodatek 1 k OPS 1.455)

a) Provozovatel stanoví postupy a pokyny, které budou používány při vzletech za podmínek nízké dohlednosti a při pro- vozu za provozních podmínek II. a III. kategorie. Tyto postupy musí být zapracovány do provozní příručky a musí obsahovat podle potřeby povinnosti členů letové posádky při pojíždění, vzletu, přiblížení, podrovnání, přistání, do- jezdu a nezdařeném přiblížení.

b) velitel letadla se přesvědčí, že:

1. stav vizuálních a nevizuálních zařízení je dostatečný pro zahájení vzletu za podmínek nízké dohlednosti nebo za- hájení přiblížení za podmínek II. nebo III. kategorie;

2. podle informací letových provozních služeb jsou v platnosti příslušné postupy pro provoz za podmínek nízké dohlednosti před zahájením vzletu za podmínek nízké dohlednosti nebo přiblížení za podmínek II. nebo III. ka- tegorie a

3. členové letové posádky mají potřebnou kvalifikaci před zahájením vzletu za podmínek nízké dohlednosti s drá- hovou dohledností menší než 150 m (letouny kategorie a,Ba C) nebo 200 m (letouny kategorie D) nebo přiblí- žení za provozních podmínek II. nebo III. kategorie.

OPS 1.460

Provoz za podmínek nízké dohlednosti – minimální vybavení

a) Provozovatel musí v provozní příručce uvést minimální vybavení, které musí být provozuschopné při zahájení vzletu za podmínek nízké dohlednosti nebo přiblížení za provozních podmínek II. nebo III. kategorie v souladu s letovou pří- ručkou nebo jiným schváleným dokumentem.

b) velitel letadla se přesvědčí, zda stav letounu a jeho palubních systémů příslušných pro daný druh provozu je přimě- řený druhu provozu, který má být proveden.

Provozovatel zajistí, aby:

OPS 1.465

Provozní minima pro lety VFR

(viz dodatek 1 k OPS 1.465)

1. lety vFR byly prováděny v souladu s pravidly letu za viditelnosti a podle tabulky v dodatku 1 k OPS 1.465;

2. nebyly zahajovány zvláštní lety vFR, je-li dohlednost nižší než 3 km, a aby nebyly dále prováděny, je-li dohlednost niž- ší než 1,5 km.

Dodatek 1 k OPS 1.430

Letištní provozní minima

a) Minima pro vzlet

1. Obecně

i) Minima pro vzlet stanovená provozovatelem musí být vyjádřena limity dohlednosti nebo dráhové dohled- nosti s přihlédnutím ke všem významným vlivům na každém letišti, jehož použití je plánováno, a k vlast- nostem letounu. Na letištích, na nichž je přesně stanovena potřeba vidět a vyhnout se překážkám při vzletu nebo při vynuceném přistání, musí být stanoveny další podmínky (např. nejnižší základna oblačnosti).

ii) Velitel letadla nesmí zahájit vzlet, pokud meteorologické podmínky na letišti odletu nejsou stejné nebo lepší než platná minima pro přistání na tomto letišti, není-li k dispozici vhodné náhradní letiště při vzletu.

iii) Je-li hlášena meteorologická dohlednost nižší, než se požaduje pro vzlet, a dráhová dohlednost není hlášena, smí být vzlet zahájen pouze tehdy, může-li velitel letadla určit, že dráhová dohlednost/dohlednost ve směru vzletové dráhy je stejná nebo lepší než požadované minimum.

iv) Není-li k dispozici hlášení meteorologické dohlednosti ani dráhová dohlednost, vzlet smí být zahájen pouze tehdy, může-li velitel letadla určit, že dráhová dohlednost/dohlednost ve směru vzletové dráhy je stejná nebo lepší než požadované minimum.

2. Vizuální reference. Minima pro vzlet musí být zvolena tak, aby zajišťovala orientaci postačující k řízení letounu jak v případě přerušeného vzletu za nepříznivých okolností, tak i v případě pokračování ve vzletu po poruše kri- tické pohonné jednotky.

3. Požadovaná dráhová dohlednost/dohlednost

i) Minima stanovená provozovatelem pro vzlet vícemotorových letounů s takovou výkonností, že v případě selhání kritické pohonné jednotky v libovolném bodu vzletu mohou buď zastavit, nebo pokračovat ve vzletu, dosáhnout výšky 1 500 ft nad letištěm a přelétnout všechny překážky v požadované bezpečné výšce, musí být vyjádřena hodnotami dráhové dohlednosti/dohlednosti, které nesmí být nižší než hodnoty uvedené v ta- bulce 1 s výjimkami uvedenými v bodu 4 níže:

Tabulka 1

Dráhová dohlednost/dohlednost pro vzlet

Dráhová dohlednost/dohlednost pro vzlet

Prostředky	Dráhová dohlednost/dohlednost (poznámka 3)
Žádné (pouze ve dne)	500 m
Dráhová postranní světla nebo osové značky	250/300 m (poznámka1a 2)
Dráhová postranní světla, xxxxx xxxxxxx řada	200/250 m (poznámka 1)
Dráhová postranní světla, xxxxx xxxxxxx řada a vícenásobné in- formace o dráhové dohlednosti	150/200 m (poznámka1a 4)

Poznámka 1: Vyšší hodnoty platí pro letouny kategorie D.

Poznámka 2: Pro noční lety se požadují alespoň dráhová postranní světla a koncová světla dráhy.

Poznámka 3: Hlášenou hodnotu dráhové dohlednosti/dohlednosti pro počáteční část rozjezdu může nahradit odhad pi- lota.

Poznámka 4: Požadované hodnoty dráhové dohlednosti musí být dosaženo na všech příslušných měřicích místech s vý- jimkou uvedenou v poznámce 3.

ii) Pro vícemotorové letouny, jejichž výkonnost jim neumožňuje splnit podmínky výše uvedeného bodu a) 3 i) v případě poruchy kritické pohonné jednotky, může být nezbytné okamžitě znovu přistát, vidět překážky v prostoru vzletu a vyhnout se jim. Takové letouny smí být provozovány s použitím níže uvedených minim pro vzlet za předpokladu, že jsou schopny dodržet platné bezpečné výšky nad překážkami v případě selhání motoru ve stanovené výšce. Minima pro vzlet stanovená provozovatelem musí být založena na výšce, z níž lze konstruovat čistou dráhu vzletu s jednou nepracující pohonnou jednotkou. Použitá minima dráhové do- hlednosti nesmí být nižší než libovolná ze dvou hodnot uvedených v tabulce 1 výše nebo v následující ta- bulce 2.

Tabulka 2

Předpokládaná výška nad dráhou při poruše motoru v závislosti na dráhové dohlednosti/dohlednosti

Dráhová dohlednost/dohlednost pro vzlet – dráha letu

Předpokládaná výška nad dráhou při poruše motoru	Dráhová dohlednost/dohlednost (poznámka 2)
< 50 ft	200 m
51–100 ft	300 m
101–150 ft	400 m
151–200 ft	500 m
201–300 ft	1 000 m
> 300 ft	1 500 m (poznámka 1)

Poznámka 1: 1 500 m se rovněž použije, nelze-li zkonstruovat přesnou dráhu vzletu.

Poznámka 2: Hlášenou dráhovou dohlednost/dohlednost pro počáteční část rozjezdu může nahradit odhad pilota.

iii) Není-li k dispozici hlášení dráhové dohlednosti ani meteorologické dohlednosti, nesmí velitel letadla zahájit vzlet, pokud nemůže určit, zda aktuální podmínky splňují použitelná vzletová minima.

4. Výjimky z bodu a) 3 i):

i) Provozovatel smí snížit minima pro vzlet na 125 m dráhové dohlednosti (letouny kategorie A,Ba C) nebo na 150 m (letouny kategorie D), jsou-li splněny požadavky uvedené v bodech A) až E) a s výhradou schvá- lení úřadu, jestliže:

A) jsou v platnosti postupy provozu za podmínek nízké dohlednosti;

B) jsou v činnosti dráhová osová světla velké svítivosti s roztečemi 15 m nebo menšími a dráhová po- stranní světla velké svítivosti s roztečemi 60 m nebo menšími;

C) členové letových posádek úspěšně dokončili výcvik na letovém simulátoru;

D) na začátku rozjezdu je z pilotního prostoru vidět úsek 90 m a

E) požadované hodnoty dráhové dohlednosti bylo dosaženo na všech příslušných měřících místech.

ii) Provozovatel letounu vybaveného schváleným systémem bočního vedení při vzletu smí snížit minima drá- hové dohlednosti pro vzlet pod 125 m (letouny kategorie A, B a C) nebo 150 m (letouny kategorie D), avšak nikoliv pod 75 m, pokud je k dispozici ochrana dráhy a prostředky jako pro přistání za provozních pod- mínek III. kategorie s podmínkou, že snížení minim schválí úřad.

b) Přístrojové přiblížení

1. Minima systému

i) Provozovatel zajistí, aby minima systému pro postupy přístrojového přiblížení založená na použití ILS bez sestupového majáku (pouze kurzový maják), na VOR, NDB, SRA a VDF nebyla nižší než hodnoty minimální výšky pro klesání (MDH) uvedené v tabulce 3.

Tabulka 3

Minima systému pro přístrojové přiblížení

Minima systému zařízení

Zařízení	Nejnižší MDH
ILS (bez sestupového majáku – LLZ)	250 ft
SRA (končící v 1/2 NM)	250 ft
SRA (končícív1 NM)	300 ft
SRA (končící ve 2 NM)	350 ft
VOR	300 ft
VOR/DME	250 ft
NDB	300 ft
VDF (QDM a QGH)	300 ft

2. Minimální výška pro klesání. Provozovatel zajistí, aby minimální výška pro klesání pro přístrojové přiblížení ne- byla menší než buď:

i) bezpečná výška/hladina nad překážkami (OCH/OCL) pro danou kategorii letounu, nebo

ii) minimum systému.

3. Vizuální reference. Pilot nesmí pokračovat v přiblížení pod MDA/MDH, jestliže zřetelně nevidí alespoň jednu z těchto vizuálních referencí jím rozlišitelných pro zamýšlenou dráhu:

i) prvky přibližovací světelné soustavy,

ii) práh dráhy,

iii) prahové značky,

iv) prahová světla,

v) světla označení prahu dráhy,

vi) sestupový vizuální indikátor,

vii) dotykové pásmo nebo značky dotykového pásma,

viii) světla dotykového pásma,

ix) dráhovou postranní řadu nebo

x) jiné vizuální reference schválené úřadem.

4. Xxxxxxxxxx dráhová dohlednost. Nejnižší minima, která provozovatel může použít pro přístrojové přiblížení, jsou:

Tabulka 4a

Dráhová dohlednost pro přístrojové přiblížení – úplná zařízení

Minima pro přístrojové přiblížení Úplná zařízení (poznámka 1, 5,6a 7)

MDH	Dráhová dohlednost/kategorie letounu
	A	B	C	D
250–299 ft	800 m	800 m	800 m	1 200 m
300–449 ft	900 m	1 000 m	1 000 m	1 400 m
450–649 ft	1 000 m	1 200 m	1 200 m	1 600 m
650 ft a více	1 200 m	1 400 m	1 400 m	1 800 m

Tabulka 4b

Dráhová dohlednost pro přístrojové přiblížení – neúplná zařízení

Minima pro přístrojové přiblížení Neúplná zařízení (poznámka 2, 5,6a 7)

MDH	Dráhová dohlednost/kategorie letounu
	A	B	C	D
250–299 ft	1 000 m	1 100 m	1 200 m	1 400 m
300–449 ft	1 200 m	1 300 m	1 400 m	1 600 m
450–649 ft	1 400 m	1 500 m	1 600 m	1 800 m
650 ft a více	1 500 m	1 500 m	1 800 m	2 000 m

Tabulka 4c

Dráhová dohlednost pro přístrojové přiblížení – základní zařízení

Minima pro přístrojové přiblížení Základní zařízení (poznámka 3, 5,6a 7)

MDH	Dráhová dohlednost/kategorie letounu
	A	B	C	D
250–299 ft	1 200 m	1 300 m	1 400 m	1 600 m
300–449 ft	1 300 m	1 400 m	1 600 m	1 800 m
450–649 ft	1 500 m	1 500 m	1 800 m	2 000 m
650 ft a více	1 500 m	1 500 m	2 000 m	2 000 m

Tabulka 4d

Dráhová dohlednost pro přístrojové přiblížení – bez světelných přibližovacích zařízení

Minima pro přístrojové přiblížení

Bez světelných přibližovacích zařízení (poznámka 4, 5,6a 7)

MDH	Dráhová dohlednost/kategorie letounu
	A	B	C	D
250–299 ft	1 500 m	1 500 m	1 600 m	1 800 m
300–449 ft	1 500 m	1 500 m	1 800 m	2 000 m
450–649 ft	1 500 m	1 500 m	2 000 m	2 000 m
650 ft a více	1 500 m	1 500 m	2 000 m	2 000 m

Poznámka 1: Úplnými zařízeními se rozumí dráhové značky, 720 m nebo více dlouhá světelná přibližovací soustava se světly velké nebo střední svítivosti, dráhová postranní řada, prahová světla a koncová světla dráhy. Světla musí být roz- svícena.

Poznámka 2: Neúplnými zařízeními se rozumí dráhové značky, 420–719 m dlouhá světelná přibližovací soustava se světly velké nebo střední svítivosti, dráhová postranní řada, prahová světla a koncová světla dráhy. Světla musí být rozsvícena.

Poznámka 3: Základními zařízeními se rozumí dráhové značky, světelná přibližovací soustava kratší než 420 m se světly velké nebo střední svítivosti, libovolná délka světelné přibližovací soustavy se světly malé svítivosti, dráhová postranní řada, prahová a koncová světla dráhy. Světla musí být rozsvícena.

Poznámka 4: Bez světelných přibližovacích zařízení znamená, že jsou k dispozici dráhové značky, dráhová postranní řada, pra- hová a koncová světla dráhy nebo nejsou k dispozici vůbec žádná světla.

Poznámka 5: Tabulky lze použít pouze pro obvyklá přiblížení s jmenovitým sklonem sestupu nejvýše 4°. Při větších sklonech sestupu se obvykle požaduje, aby v minimální výšce pro klesání bylo vidět vizuální sestupové naváděcí zařízení (např. PAPI).

Poznámka 6: Výše uvedená čísla jsou buď hlášené dráhové dohlednosti, nebo meteorologické dohlednosti převedené na dráho- vou dohlednost jako v bodu h) níže.

Poznámka 7: Minimální výška pro klesání uvedená v tabulkách 4a, 4b, 4c a 4d se vztahuje k prvotnímu výpočtu minimální výš- ky pro klesání. Při výběru s ní spojené dráhové dohlednosti není nutné brát v úvahu zaokrouhlování na nejbližších deset stop, které se může provádět z provozních důvodů, např. při přepočtech na minimální nadmořskou výšku pro klesání (MDA).

5. Noční provoz. Pro noční provoz musí být rozsvícena minimálně dráhová postranní řada, prahová a koncová svět- la dráhy.

c) Přesné přístrojové přiblížení – provozní podmínky I. kategorie

1. Obecně. Provozem za provozních podmínek I. kategorie je přesné přístrojové přiblížení a přistání s použitím ILS, MLS nebo PAR s výškou rozhodnutí nejméně 200 ft a s dráhovou dohledností nejméně 550 m.

2. Výška rozhodnutí. Provozovatel zajistí, aby výška rozhodnutí pro přesné přístrojové přiblížení I. kategorie nebyla menší než:

i) nejmenší výška rozhodnutí určená letovou příručkou letounu, pokud je v ní uvedena,

ii) nejmenší výška, do níž lze použít prostředek pro přesné přístrojové přiblížení bez požadované vizuální reference,

iii) bezpečná výška/hladina nad překážkami (OCH/OCL) pro danou kategorii letounu nebo

iv) 200 ft.

3. Vizuální reference. Pilot nesmí pokračovat v přiblížení pod výšku rozhodnutí pro provozní podmínky I. kategorie stanovenou podle bodu c) 2, jestliže zřetelně nevidí alespoň jednu z těchto vizuálních referencí jím rozlišitelných pro zamýšlenou dráhu:

i) prvky přibližovací světelné soustavy,

ii) práh dráhy,

iii) prahové značky,

iv) prahová světla,

v) světla označení prahu dráhy,

vi) sestupový vizuální indikátor,

vii) dotykové pásmo nebo značky dotykového pásma,

viii) světla dotykového pásma nebo

ix) dráhovou postranní řadu.

4. Xxxxxxxxxx dráhová dohlednost. Nejnižší minima, která provozovatel může použít při letech za provozních pod- mínek I. kategorie, jsou:

Tabulka 5

Dráhová dohlednost pro přiblížení za provozních podmínek I. kategorie v závislosti na zařízeních a výšce rozhodnutí

Minima I. kategorie

Výška rozhodnutí (poznámka7)	Zařízení/dráhová dohlednost (poznámka 5)
	úplné (poznámka1a 6)	neúplné (poznámka2a 6)	základní (poznámka3a 6)	žádné (poznámka4a 6)
200 ft	550 m	700 m	800 m	1 000 m
201–250 ft	600 m	700 m	800 m	1 000 m
251–300 ft	650 m	800 m	900 m	1 200 m
301 ft a více	800 m	900 m	1 000 m	1 200 m

Poznámka 1: Úplnými zařízeními se rozumí dráhové značky, 720 m nebo více dlouhá světelná přibližovací soustava se světly velké nebo střední svítivosti, dráhová postranní řada, prahová světla a koncová světla dráhy. Světla musí být roz- svícena.

Poznámka 2: Neúplnými zařízeními se rozumí dráhové značky, 420–719 m dlouhá světelná přibližovací soustava se světly velké nebo střední svítivosti, dráhová postranní řada, prahová světla a koncová světla dráhy. Světla musí být rozsvícena.

Poznámka 3: Základními zařízeními se rozumí dráhové značky, světelná přibližovací soustava kratší než 420 m se světly velké nebo střední svítivosti, libovolná délka světelné přibližovací soustavy se světly malé svítivosti, dráhová postranní řada, prahová a koncová světla dráhy. Světla musí být rozsvícena.

Poznámka 4: Bez světelných přibližovacích zařízení znamená, že jsou k dispozici dráhové značky, dráhová postranní řada, pra- hová a koncová světla dráhy nebo nejsou k dispozici vůbec žádná světla.

Poznámka 5: Výše uvedená čísla jsou buď hlášené dráhové dohlednosti, nebo meteorologické dohlednosti převedené na dráho- vou dohlednost podle bodu h) níže.

Poznámka 6: Tabulka platí pro obvyklá přiblížení s úhlem sklonu klesání do 4° (stupňů) včetně.

Poznámka 7: Výška rozhodnutí uvedená v tabulce 5 se vztahuje k počátečnímu výpočtu výšky rozhodnutí. Při výběru s ní spo- jené dráhové dohlednosti není nutné brát v úvahu zaokrouhlování na nejbližších deset stop, které se může prová- dět z provozních důvodů (např. při vyjádření výšky rozhodnutí nadmořskou výškou).

5. Jednopilotní provoz. Pro jednopilotní provoz musí provozovatel vypočíst minimální dráhovou dohlednost pro všechna přiblížení podle OPS 1.430 a tohoto dodatku. Dráhová dohlednost pod 800 m není přípustná, vyjma případy použití vhodného autopilota připojeného na ILS nebo MLS, kdy se použijí normální minima. Použitá vý- ška rozhodnutí nesmí být menší než 1,25 × nejmenší výška použití autopilota.

6. Noční provoz. Pro noční provoz musí být rozsvícena minimálně dráhová postranní řada, prahová a koncová svět- la dráhy.

d) Přesné přístrojové přiblížení – provozní podmínky II. kategorie

1. Obecně. Provozem za provozních podmínek II. kategorie je přesné přístrojové přiblížení a přistání s použitím ILS nebo MLS při:

i) výšce rozhodnutí menší než 200 ft, avšak větší než 100 ft, a

ii) dráhové dohlednosti nejméně 300 m.

2. Výška rozhodnutí. Provozovatel zajistí, aby výška rozhodnutí pro provoz za provozních podmínek II. kategorie, nebyla menší než:

i) nejmenší výška rozhodnutí určená letovou příručkou letounu, pokud je v ní uvedena,

ii) nejmenší výška, do níž lze použít prostředek pro přesné přístrojové přiblížení bez požadované vizuální reference,

iii) bezpečná výška/hladina nad překážkami (OCH/OCL) pro danou kategorii letounu,

iv) výška rozhodnutí, pro níž má letová posádka oprávnění, nebo

v) 100 ft.

3. Vizuální reference. Pilot nesmí pokračovat v přiblížení pod výšku rozhodnutí kategorie II stanovenou podle bodu

d) 2, pokud nemá trvalou vizuální referenci podle segmentu nejméně tří po sobě jdoucích světel osové řady při- bližovací světelné soustavy, osové dráhové řady, světel dotykového pásma dráhy nebo postranní dráhové řady či jejich kombinace. Tato vizuální reference musí obsahovat příčný prvek přibližovací soustavy, tj. její příčku, práh nebo krátkou příčku osvětlení dotykového pásma.

4. Xxxxxxxxxx dráhová dohlednost. Nejnižší minima, která provozovatel může použít pro provoz za provozních podmínek II. kategorie, jsou:

Xxxxxxx 0

Dráhová dohlednost (RVR) pro přiblížení za provozních podmínek II. kategorie v závislosti na výšce rozhodnutí

Minima II. kategorie

	V automatickém režimu do výšky menší než výška rozhodnutí (viz poznámka 1)
Výška rozhodnutí	RVR/kategorie letounu A,BaC	RVR/kategorie letounu D
100 ft–120 ft	300 m	300 m (poznámka 2)/350 m
121 ft–140 ft	400 m	400 m
141 ft a více	450 m	450 m

Poznámka 1: Odkaz na „automatický režim do výšky menší než výška rozhodnutí“ znamená trvalé zapnutí systému automatic- kého řízení do výšky, která není větší než 80 % použitelné výšky rozhodnutí. Požadavky na letovou způsobilost mohou tedy ovlivnit použitelnou výšku rozhodnutí prostřednictvím minimální schválené výšky použití autopilota.

Poznámka 2: 300 m lze použít pro letoun kategorie D provádějící přistání v automatickém režimu.

e) Přesné přístrojové přiblížení – provozní podmínky III. kategorie

1. Obecně. Provoz za provozních podmínek III. kategorie se člení takto:

i) Provozní podmínky kategorie III A. Přesné přístrojové přiblížení a přistání s použitím ILS nebo MLS při:

A) výšce rozhodnutí nižší než 100 ft a

B) dráhové dohlednosti nejméně 200 m.

ii) Provozní podmínky kategorie III B. Přesné přístrojové přiblížení a přistání s použitím ILS nebo MLS při:

A) výšce rozhodnutí nižší než 50 ft nebo bez stanovené výšky rozhodnutí a

B) dráhové dohlednosti nižší než 200 m, nejméně však 75 m.

Poznámka: Pokud výška rozhodnutí (DH) a dráhová dohlednost (RVR) nepatří do stejné kategorie, RVR bude určovat kategorii, v níž se provoz zvažuje.

2. Výška rozhodnutí. Provozovatel zajistí, aby výška rozhodnutí pro provoz s výškou rozhodnutí nebyla menší než:

i) nejmenší výška rozhodnutí určená letovou příručkou letounu, pokud je v ní uvedena,

ii) nejmenší výška, do níž lze použít prostředek pro přesné přístrojové přiblížení bez požadované vizuální re- ference, nebo

iii) výška rozhodnutí, pro níž má letová posádka oprávnění.

3. Provoz bez stanovené výšky rozhodnutí. Provoz bez stanovené výšky rozhodnutí lze provádět pouze tehdy, pokud:

i) je provoz bez stanovené výšky rozhodnutí povolen letovou příručkou,

ii) prostředek pro přiblížení a zařízení letiště umožňují provoz bez stanovené výšky rozhodnutí a

iii) provozovatel má oprávnění k provozu za provozních podmínek III. kategorie bez stanovené výšky rozhodnutí.

Poznámka: V případě dráhy pro provoz za provozních podmínek III. kategorie lze předpokládat, že umožňuje provoz bez sta- novené výšky rozhodnutí, pokud takový provoz není výslovně omezen ve vydané letecké informační příručce (AIP) nebo NOTAMem.

4. Vizuální reference

i) Pilot nesmí pokračovat při letu za provozních podmínek kategorie IIIA a IIIB s pasivními systémy řízení letu při poruše v přiblížení pod výšku rozhodnutí stanovenou podle bodu e) 2, pokud nemá trvalou vizuální re- xxxxxxx nejméně podle segmentu tří po sobě jdoucích světel osové řady přibližovací světelné soustavy, osové dráhové řady, světel dotykového pásma dráhy nebo postranní dráhové řady či jejich kombinace.

ii) Pilot nesmí pokračovat při letu za provozních podmínek kategorie IIIB se systémy řízení letu provozuschop- nými při poruše v přiblížení pod výšku rozhodnutí stanovenou podle bodu e) 2, pokud nemá trvalou vizu- ální referenci zahrnující nejméně jedno světlo dráhové osové řady.

iii) Při provozu za provozních podmínek III. kategorie bez stanovené výšky rozhodnutí se nepožaduje, aby pilot viděl dráhu před dotykem.

5. Požadovaná dráhová dohlednost. Nejnižší minima, která provozovatel může použít při provozu za provozních podmínek III. kategorie, jsou:

Xxxxxxx 0

Dráhová dohlednost (RVR) pro přiblížení III. kategorie v závislosti na DH a systému řízení/vedení dojezdu

Minima III. kategorie

Kategorie přiblížení	Výška rozhodnutí (ft) (poznámka 3)	Systém řízení/vedení do- jezdu	RVR (m)
III A	Méně než 100 ft	Nepožaduje se	200 m (poznámka 1)
III B	Méně než 100 ft	Pasivní při poruše	150 m (poznámka1a 2)
III B	Méně než 50 ft	Pasivní při poruše	125 m
III B	Méně než 50 ft nebo bez výšky rozhodnutí	Provozuschopný při poruše	75 m

Poznámka 1: Činnost posádky v případě poruchy autopilota ve výšce nebo pod výškou pro rozhodování v pasivním provozu kategorie III při poruše.

Poznámka 2: Pro letouny certifikované podle CS-AWO pro provoz za každého počasí 321 b) 3.

Poznámka 3: Nezbytnost vybavení řízením letů je stanovena v CS-AWO pro provoz za každého počasí podle minimální certi- fikované výšky rozhodnutí.

f) Přiblížení okruhem

1. Nejnižší minima pro provozovatele pro přiblížení okruhem jsou:

Tabulka 8

Dohlednost a minimální výška pro klesání (MDH) při přiblížení okruhem v závislosti na kategorii letounu

	Kategorie letounu
	A	B	C	D
MDH	400 ft	500 ft	600 ft	700 ft
Minimální meteorologická dohlednost	1 500 m	1 600 m	2 400 m	3 600 m

2. Přiblížení okruhem s předepsanými dráhami letu je přípustným postupem ve smyslu tohoto bodu.

g) Přiblížení za viditelnosti. Provozovatel nesmí pro přiblížení za viditelnosti použít dráhovou dohlednost nižší než 800 m.

h) Převod hlášené meteorologické dohlednosti na dráhovou dohlednost

1. Provozovatel zajistí, aby se převod meteorologické dohlednosti na dráhovou dohlednost nepoužíval při výpočtu minim pro vzlet, minim II. a III. kategorie, nebo je-li k dispozici hlášená dráhová dohlednost.

Poznámka: Jestliže je RVR hlášena větší než maximální hodnota stanovená provozovatelem letiště, např. „RVR více než 1 500 metrů“, není považována za hlášenou RVR v této souvislosti a je možno použít převodní tabulku.

2. Provozovatel zajistí, aby při převádění meteorologické dohlednosti na dráhovou dohlednost za všech ostatních okolností, než jsou uvedeny v bodu h) 1, byla používána tato tabulka:

Xxxxxxx 0

Převod dohlednosti na dráhovou dohlednost (RVR)

Prvky osvětlení v provozu	RVR = hlášená meteorologická dohlednost x
	Den	Noc
Přibližovací soustava velké svítivosti	1,5	2,0
Jiný než výše uvedený druh osvětlení	1,0	1,5
Žádné osvětlení	1,0	Nepřichází v úvahu

Dodatek 2 k OPS 1.430 c)

Kategorie letounů – provoz za každého počasí

a) Klasifikace letounů

Kritériem pro klasifikaci letounů a jejich zařazení do jednotlivých kategorií je indikovaná rychlost nad prahem (VAT), která se rovná pádové rychlosti (VSO) vynásobené 1,3 nebo VS1G vynásobené 1,23 v přistávací konfiguracias ma- ximální schválenou přistávací hmotností. Je-li k dispozici VSO i VS1G, použije se ta, která dává vyšší VAT. Kategorie letounů odpovídající hodnotám VAT jsou uvedeny v této tabulce:

Kategorie letounu	VAT
A	menší než 91 kt
B	od 91 do 120 kt
C	od 121 do 140 kt
D	od 141 do 165 kt
E	od 166 do 210 kt

Přistávací konfiguraci, kterou je nutno vzít v úvahu, definuje provozovatel nebo výrobce letounu.

b) Trvalá změna kategorie (maximální přistávací hmotnosti)

1. Provozovatel smí trvale omezit maximální přistávací hmotnost a použít této hmotnosti ke stanovení VAT, pokud to schválí úřad.

2. Kategorie vymezená určitému letounu musí být trvalá a nezávislá na měnících se podmínkách každodenního provozu.

Dodatek 1 k OPS 1.440

Provoz za podmínek nízké dohlednosti – obecná provozní pravidla

a) Obecně. Pro zavádění a schvalování provozu za podmínek nízké dohlednosti platí tyto postupy.

b) Prokázání provozuschopnosti. Účelem prokázání provozuschopnosti je zjistit nebo potvrdit použití a efektivnost pří- slušných systémů vedení letadla, výcviku, postupů letových posádek, programů údržby a příruček k uplatnění schvá- leného programu kategorie II/III.

1. Pokud je požadována DH 50 ft nebo vyšší, musí být uskutečněno nejméně 30 přiblížení a přistání v provozu za použití systémů kategorie II/III instalovaných v každém typu letadla. Je-li DH nižší než 50 ft, pak je nutno provést nejméně 100 přiblížení a přistání, pokud úřad neschválí jinak.

2. Jestliže má provozovatel různé varianty téhož typu letounu, využívající tytéž základní systémy řízení letu a zob- razování letových údajů, nebo různé základní systémy řízení letu a zobrazování letových údajů na tomtéž typu letadla, musí prokázat, že tyto varianty splňují základní kritéria výkonnosti systému, ale nemusí provádět úplné prokázání provozuschopnosti pro každou variantu. Úřad může rovněž uznat snížení počtu přiblížení a přistání v závislosti na uznání zkušeností získaných jiným provozovatelem s AOC vydaným podle OPS 1, který používá stejný typ nebo variantu letounu a stejné postupy.

3. Překračuje-li počet neúspěšných přiblížení 5 % z celkového počtu (např. neuspokojivé přistání, odpojení systé- mu), program vyhodnocování musí být postupně rozšířen o alespoň 10 přiblížení a přistání, dokud není celkový počet výskytu selhání nižší než 5 %.

c) Shromažďování údajů pro prokázání provozuschopnosti. Každý žadatel vypracuje způsob shromažďování údajů (např. formulář, který používá letová posádka) k zaznamenávání výkonnosti přiblížení a přistání. Výsledné údaje a shrnutí údajů z prokazování musí být poskytnuty úřadu k vyhodnocení.

d) Rozbor údajů. Neuspokojivá přiblížení nebo automatická přistání musí být dokumentována a vyhodnocena.

e) Nepřetržité monitorování

1. Provozovatel musí po získání počátečního povolení nepřetržitě monitorovat provoz, aby zjistil jakékoli nežádou- cí tendence dříve, než se stanou nebezpečnými. K tomuto účelu lze využít hlášení letových posádek.

2. Po dobu dvanácti měsíců je nutno uchovávat tato hlášení:

i) celkový počet přiblížení provedených typem letounu, jehož palubní vybavení pro II. nebo III. kategorii bylo použito k provedení uspokojivých skutečných nebo cvičných přiblížení do příslušných minim II. nebo III. kategorie, a

ii) hlášení neuspokojivých přiblížení nebo přistání v automatickém režimu rozdělených podle letiště a po- znávací značky letounu v tomto členění:

A) závady palubního vybavení,

B) potíže zaviněné pozemním zařízením,

C) nezdařená přiblížení vlivem pokynů řízení letového provozu nebo

D) jiné příčiny.

3. Provozovatel stanoví postup monitorování výkonnosti systému automatického přistání každého letounu.

f) Přechodná období

1. Provozovatelé bez předchozích zkušeností s provozem za provozních podmínek II. nebo III. kategorie

i) Provozovatel bez předchozích zkušeností s provozem za provozních podmínek II. nebo III. kategorie může získat oprávnění k provozu kategorie II nebo IIIA až po nejméně šestiměsíční praxi s provozem daného typu letounu za provozních podmínek I. kategorie.

ii) Provozovatel může získat oprávnění k provozu za provozních podmínek kategorie IIIB po ukončení šesti měsíců provozu za provozních podmínek kategorie II nebo IIIA na daném typu letounu. Úřad může při vy- dávání takovéhoto oprávnění požadovat po další období dodržování vyšších minim, než jsou nejnižší pou- žitelná minima. Zvyšování minim se bude normálně vztahovat na dráhovou dohlednost nebo na omezování provozu bez výšky rozhodnutí a musí být zvoleno tak, aby nevyžadovalo žádnou změnu provozních postupů.

2. Provozovatelé s předchozími zkušenostmi s provozem za provozních podmínek II. nebo III. kategorie. Úřad může povolit provozovateli s předchozími zkušenostmi s provozem za provozních podmínek II. nebo III. kategorie na jeho žádost kratší přechodné období.

g) Údržba vybavení pro provoz II. a III. kategorie a pro vzlety za podmínek nízké dohlednosti. Provozovatel společně s výrobcem stanoví pokyny pro údržbu palubních naváděcích systémů a zařadí je do svého programu údržby letounu uvedeného v části M bodu M.A.302, který musí být schválen úřadem.

h) Způsobilost letišť a drah

1. Každý letoun v kombinaci typ/palubní vybavení/dráha musí být ověřen úspěšným dokončením nejméně jednoho přiblížení a přistání za podmínek kategorie II nebo lepších, které předchází zahájení provozu kategorie III.

2. Pro dráhy s nerovným terénem před prahem dráhy nebo s jinými předvídatelnými nebo známými nedostatky musí být každý z letounů v kombinaci typ/palubní vybavení/dráha ověřen provozem za podmínek kategorie I nebo lepších, které předchází zahájení provozu kategorie II nebo III.

3. Jestliže má provozovatel různé varianty téhož typu letadla využívající tytéž základní systémy řízení letu a zobra- zování letových údajů nebo různé základní systémy řízení letu a zobrazování letových údajů na tomtéž typu le- tadla, musí prokázat, že tyto varianty splňují požadavky na výkonnost systému, ale nemusí provádět úplné prokázání provozu pro každou kombinaci varianty/dráhy.

4. Provozovatel používající stejný typ/variantu letounu a kombinace palubního vybavení a postupů si může přiznat k dobru zkušenosti a záznamy jiného provozovatele v souladu s tímto bodem.

Dodatek 1 k OPS 1.450

Provoz za podmínek nízké dohlednosti – výcvik a kvalifikace

a) Obecně: Provozovatel zajistí, aby programy výcviku letových posádek v provozu za podmínek nízké dohlednosti obsa- hovaly výcvik členěný na výcvikové kurzy na zemi, na letovém simulátoru nebo letový výcvik. Provozovatel může zkrátit obsah kurzu stanoveného v níže uvedených bodech2a 3, pokud je zkrácený obsah přijatelný pro úřad.

1. Členové letových posádek bez zkušeností s lety za provozních podmínek II. nebo III. kategorie musí dokončit ne- zkrácený program výcviku uvedený v bodech b), c) a d).

2. Členové letových posádek se zkušenostmi s lety za provozních podmínek II. nebo III. kategorie u jiného provo- zovatele mohou absolvovat zkrácený kurz výcviku na zemi.

3. Členové letových posádek se zkušenostmi s lety za provozních podmínek II. nebo III. kategorie u provozovatele mohou absolvovat zkrácený kurz výcviku na zemi, na letovém simulátoru nebo letového výcviku. Zkrácený kurz obsahuje alespoň požadavky bodů d) 1, d) 2 i) nebo případně d) 2 ii) a d) 3 i).

b) Pozemní výcvik. Provozovatel zajistí, aby počáteční pozemní výcvik v provozu za podmínek nízké dohlednosti obsa- hoval alespoň:

1. charakteristiku a omezení ILS nebo MLS;

2. charakteristiku vizuálních prostředků;

3. charakteristiku mlhy;

4. provozní schopnosti a omezení daného palubního systému;

5. účinky srážek, tvoření a narůstání námrazy, střih větru a turbulenci v nízkých hladinách;

6. účinek charakteristických nesprávných činností letounu;

7. používání a omezení systémů pro vyhodnocení dráhové dohlednosti;

8. principy požadavků bezpečné výšky nad překážkami;

9. rozpoznání poruchy pozemního zařízení a činnosti, které je nutno v tomto případě provést;

10. postupy a bezpečnostní opatření, která je nutno dodržet při pohybu po zemi za provozu při dráhové dohlednosti 400 m nebo nižší, a všechny další postupy požadované pro vzlet v podmínkách pod 150 m (200 m pro letouny kategorie D);

11. význam výšek rozhodnutí založených na údajích rádiového výškoměru a vliv profilu terénu v prostoru přiblížení na údaje rádiového výškoměru a na systémy pro přiblížení/přistání v automatickém režimu;

12. důležitost a význam varovné výšky, pokud se používá, a činnost v případě jakékoli poruchy nad a pod varovnou výškou;

13. kvalifikační požadavky pro piloty k získání a zachování oprávnění provádět vzlety za podmínek nízké dohled- nosti a provoz za provozních podmínek II. nebo III. kategorie a

14. důležitost správného sezení a polohy očí.

c) Výcvik na letovém simulátoru nebo letový výcvik

1. Provozovatel zajistí, aby výcvik na letovém simulátoru nebo letový výcvik provozu za podmínek nízké dohled- nosti obsahoval:

i) kontroly správné činnosti vybavení jak na zemi, tak za letu,

ii) účinek změn stavu pozemních prostředků na minima,

iii) monitorování systémů automatického řízení letu a signalizace režimu automatického přistání s důrazem na činnosti, které je nutno provádět při poruchách takových systémů,

iv) úkony, které je nutno provádět při poruchách jako poruchy motorů, elektrických systémů, hydrauliky nebo systémů řízení letu,

v) důsledky známých neschopností k provozu a použití seznamů minimálního vybavení,

vi) provozní omezení vyplývající z osvědčení letové způsobilosti,

vii) navádění podle vizuálních podnětů požadované ve výšce rozhodnutí spolu s informacemi o největších pří- pustných odchylkách od paprsku kurzového nebo sestupového majáku a

viii) důležitost a význam varovné výšky, pokud se používá, a činnosti v případě jakékoli poruchy nad a pod va- rovnou výškou.

2. Provozovatel zajistí, aby každý člen letové posádky absolvoval výcvik k výkonu svých povinností a byl poučen o požadované koordinaci s ostatními členy posádky. Doporučuje se v největší možné míře využívat letových simulátorů.

3. Výcvik musí být rozdělen do etap zahrnujících normální obsluhu bez poruch letounu nebo jeho vybavení, ale ob- sahujících všechny meteorologické podmínky, které se mohou vyskytnout, a podrobné scénáře poruch letounu a vybavení, které mohou ovlivnit provoz za provozních podmínek II. nebo III. kategorie. Pokud systém letounu využívá hybridních nebo jiných zvláštních systémů (např. průhledové displeje nebo vybavení pro podporu vi- dění), musí členové letové posádky nacvičovat při výcviku na letovém simulátoru používání těchto systémů v nor- málních a mimořádných režimech.

4. Musí být nacvičeny vhodné postupy pro případy ztráty schopnosti výkonu služby při vzletech za podmínek níz- ké dohlednosti a provozu za provozních podmínek II. a III. kategorie.

5. Jestliže neexistuje letový simulátor představující daný letoun, musí provozovatelé zajistit, aby etapa letového vý- cviku vymezená scénářům letů s vizuální orientací za provozních podmínek II. kategorie byla prováděna na spe- ciálně schváleném letovém simulátoru. Takový výcvik musí zahrnovat alespoň 4 přiblížení. Výcvik a postupy, které jsou charakteristické pro daný typ letounu, musí být nacvičeny v daném typu letounu.

6. Počáteční výcvik za provozních podmínek II. a III. kategorie musí obsahovat alespoň tyto úlohy:

i) přiblížení do příslušné výšky rozhodnutí s použitím vhodných letových naváděcích přístrojů, autopilotů a sy- stémů řízení zastavěných v letounu a přechod na let za viditelnosti a přistání,

ii) přiblížení se všemi pracujícími motory s použitím vhodných letových naváděcích přístrojů, autopilotů a sy- stémů řízení zastavěných v letounu až do příslušné výšky rozhodnutí, po němž bude následovat nezdařené přiblížení, to vše bez vnější vizuální reference,

iii) případně přiblížení využívající systémů automatického řízení letu k automatickému podrovnání, přistání a ří- zení dojezdu a

iv) normální obsluhu příslušného systému jak při získání, tak bez získání vizuálních podnětů ve výšce rozhodnutí.

7. Následující etapy výcviku musí zahrnovat alespoň:

i) přiblížení s poruchou motoru v různých etapách přiblížení,

ii) přiblížení s poruchami kritického vybavení (např. elektrických systémů, systémů automatického řízení letu, pozemních nebo palubních systémů ILS/MLS a monitorů stavu),

iii) přiblížení, při nichž poruchy vybavení pro automatické řízení letu v malých výškách vyžadují buď:

A) přechod na ruční řízení při podrovnání, přistání, dojezdu nebo nezdařeném přiblížení, nebo

B) přechod na ruční řízení nebo na režim automatického řízení nižší úrovně při nezdařeném přiblížení za- hájeném ve výšce rozhodnutí nebo pod ní, při němž může dojít k dotyku dráhy,

iv) poruchy systémů, které vedou k nadměrným odchylkám od paprsku kurzového nebo sestupového majáku jak nad, tak pod výškou rozhodnutí za podmínek minimální vizuální reference schválených pro daný pro- voz. Kromě toho musí být nacvičeno pokračování v ručně řízeném přistání, jestliže průhledový displej tvoří zhoršený režim automatického systému nižší úrovně nebo jediný režim podrovnání, a

v) poruchy a postupy charakteristické pro typ nebo variantu letounu.

8. Výcvikový program musí zajistit praxi ve zvládnutí závad/chyb obsluhy vyžadujících přechod na vyšší minima.

9. Výcvikový program musí zahrnovat zvládnutí letounu, jestliže závada autopilota pasivního při poruše způsobí jeho odpojení ve výšce rozhodnutí nebo pod ní při přiblížení za provozních podmínek III. kategorie, je-li posled- ní hlášená dráhová dohlednost 300 m nebo nižší.

10. Výcvik musí zahrnovat poruchy systémů a motorů, po nichž může následovat jak vzlet, tak přerušení vzletu, jes- tliže se vzlety provádějí při dráhových dohlednostech 400 m a menších.

d) Požadavky na přeškolovací výcvik k provádění vzletů za podmínek nízké dohlednosti a provozu za provozních pod- mínek II. a III. kategorie. Provozovatel zajistí, aby každý člen letové posádky, který se přeškoluje na nový typ nebo va- riantu letounu, s nímž budou prováděny vzlety za podmínek nízké dohlednosti a provoz za provozních podmínek II. a III. kategorie, dokončil níže uvedený výcvik v postupech za podmínek nízké dohlednosti. Požadavky na praxi člena letové posádky, aby mohl absolvovat zkrácený výcvik, jsou stanoveny v bodech a)2a a)3 výše.

1. Pozemní výcvik. Příslušné požadavky jsou stanoveny v bodu b) výše s přihlédnutím k výcviku a zkušenostem čle- na letové posádky v provozních podmínkách II. a III. kategorie.

2. Výcvik na letovém simulátoru nebo letový výcvik.

i) Nejméně 8 přiblížení nebo přistání v letovém simulátoru.

ii) Jestliže neexistuje letový simulátor představující daný letoun, nejméně 3 přiblížení, včetně nejméně jednoho průletu v letounu.

iii) Přiměřený doplňující výcvik, pokud se požaduje zvláštní vybavení (např. průhledové displeje nebo systém podporující vidění).

3. Kvalifikace letových posádek. Požadavky na kvalifikaci letových posádek jsou stanoveny podle provozovatele a ty- pu provozovaného letounu.

i) Provozovatel zajistí, aby každý člen letové posádky před prováděním letů za provozních podmínek II. nebo

III. kategorie dokončil přezkoušení.

ii) Přezkoušení podle výše uvedeného bodu i) lze nahradit úspěšným ukončením výcviku na simulátoru nebo letového výcviku podle bodu d) 2 výše.

4. Traťové lety pod dozorem. Provozovatel zajistí, aby každý člen letové posádky absolvoval níže uvedené traťové lety pod dozorem:

i) požaduje-li se ruční řízení přistání pro II. kategorii, nejméně 3 přistání s odpojením autopilota,

ii) alespoň 3 automatická přistání pro provozní podmínky III. kategorie s tím, že se požaduje pouze jedno au- tomatické přistání, jestliže byl výcvik podle bodu d) 2 vykonán na letovém simulátoru použitelném pro přeš- kolení s nulovou dobou letu.

e) Typová a velitelská praxe. Před zahájením letů za provozních podmínek II./III. kategorie platí pro velitele letadla a pi- loty, kteří mohou být pověřeni provedením letu, pro něž je daný typ letounu nový, tyto dodatečné požadavky:

1. 50 hodin nebo 20 úseků na daném typu, včetně traťového létání pod dozorem,a

2. použitelná minima dráhové dohlednosti pro provoz za provozních podmínek II. nebo III. kategorie musí být zvětšena o 100 m, pokud nezískali již dříve u provozovatele Společenství kvalifikaci pro provoz za podmínek II. nebo III. kategorie a nenalétali na typu 100 hodin nebo 40 úseků, včetně traťového létání pod dozorem.

3. Úřad může schválit snížení výše uvedených požadavků na velitelskou praxi členům letových posádek, kteří mají velitelskou praxi za provozních podmínek II. nebo III. kategorie.

f) Vzlet za podmínek nízké dohlednosti s dráhovou dohledností menší než 150/200 m

1. Provozovatel zajistí provedení níže uvedeného výcviku před vydáním oprávnění ke vzletům při dráhové dohled- nosti pod 150 m (pod 200 m pro letouny kategorie D):

i) normální vzlet při minimálních schválených podmínkách dráhové dohlednosti,

ii) vzlet při minimálních schválených podmínkách dráhové dohlednosti s poruchou motoru mezi rychlostí V1 a V2, nebo jakmile to dovolí hlediska bezpečnosti, a

iii) vzlet při minimálních schválených podmínkách dráhové dohlednosti s poruchou motoru při rychlosti menší než V1 s následným přerušením vzletu.

2. Provozovatel zajistí, aby výcvik podle bodu 1 výše byl prováděn na letovém simulátoru. Tento výcvik musí za- hrnovat používání všech zvláštních postupů a vybavení. Úřad může povolit takový výcvik v letounu bez poža- davku provozních podmínek minimální dráhové dohlednosti, pokud není k dispozici letový simulátor představující daný letoun (viz dodatek1k OPS 1.965).

3. Provozovatel zajistí, aby člen letové posádky případně dokončil přezkoušení před prováděním vzletů za nízké do- hlednosti s dráhovou dohledností menší než 150 m (menší než 200 m pro letouny kategorie D). Toto přezkou- šení lze nahradit pouze úspěšným absolvováním výcviku na letovém simulátoru nebo letovým výcvikem podle bodu f) 1 pro přeškolení na daný typ letounu.

g) Opakovací výcvik a přezkušování – provoz za podmínek nízké dohlednosti

1. Provozovatel zajistí, aby společně s normálním opakovacím výcvikem a přezkušováním odborné způsobilosti pro- vozovatelem byla přezkoušena znalost a schopnost pilota provádět úlohy spojené s konkrétní danou kategorií provozu, pro níž má oprávnění. Požadovaný počet přiblížení v době platnosti přezkoušení platnosti odborné způ- sobilosti provozovatelem (podle OPS 1.965 b)) musí být nejméně tři, z nichž jedno může být nahrazeno přiblí- žením a přistáním s daným letounem s použitím schválených postupů pro provoz za podmínek II. nebo III. kategorie. Během přezkušování odborné způsobilosti provozovatelem musí být proveden let s nezdařeným při- blížením. Má-li provozovatel oprávnění provádět vzlety při dráhové dohlednosti menší než 150/200 m, musí být během přezkušování odborné způsobilosti provozovatelem proveden nejméně jeden vzlet za podmínek nízké do- hlednosti s nejmenšími použitelnými minimy.

2. Provozovatel musí používat pro výcvik provozu za podmínek III. kategorie letový simulátor.

3. Provozovatel zajistí, aby při provozu letounů se systémem automatického řízení pasivním při poruše za provoz- ních podmínek III. kategorie bylo provedeno nejméně jednou v období tří po sobě jdoucích zkoušek odborné způ- sobilosti provozovatelem nezdařené přiblížení jako důsledek poruchy autopilota ve výšce rozhodnutí nebo menší, byla-li poslední hlášená dráhová dohlednost 300 m nebo nižší.

4. Není-li k dispozici letový simulátor představující daný letoun nebo přijatelnou alternativu, úřad může povolit pro- vádění opakovacího výcviku a přezkušování pro provoz za provozních podmínek II. kategorie a vzletů za pod- mínek nízké dohlednosti v letounu.

Poznámka: Rozlétanost pro vzlety za podmínek nízké dohlednosti a za provozních podmínek II./III. kategorie založené na při- blížení v automatickém režimu nebo automatickém přistání se udržuje opakovacím výcvikem a přezkušováním sta- noveným v tomto bodu.

Dodatek 1 k OPS 1.455

Provoz za podmínek nízké dohlednosti – provozní postupy

a) Obecně. Provoz za podmínek nízké dohlednosti zahrnuje:

1. vzlet s ručním řízením (s elektronickými systémy navádění nebo bez nich);

2. přiblížení pod výšku rozhodnutí v automatickém režimu s ručně řízeným podrovnáním, přistáním a dojezdem;

3. přiblížení v automatickém režimu, po němž následuje automaticky řízené podrovnání, přistání a ručně řízený do- jezd, a

4. přiblížení v automatickém režimu, po němž následuje automaticky řízené podrovnání, přistání a automatický do- jezd, je-li použitelná dráhová dohlednost nižší než 400 m.

Poznámka 1: V každém z těchto provozních režimů lze použít hybridní systém.

Poznámka 2: Osvědčit a schválit lze i jiné formy naváděcích systémů nebo displejů.

b) Postupy a provozní pokyny

1. Přesná povaha a rozsah daných postupů a pokynů závisí na použitém vybavení a na postupech dodržovaných v pilotním prostoru. Provozovatel musí v provozní příručce jasně vymezit povinnosti jednotlivých členů letové posádky během vzletu, přiblížení, podrovnání, dojezdu a nezdařeného přiblížení. Zvláštní důraz je nutno klást na povinnosti členů letové posádky při přechodu z letu podle přístrojů na let za viditelnosti a na postupy, které je nutno použít, zhoršuje-li se dohlednost nebo dojde-li k poruchám. Zvláštní pozornost je třeba věnovat rozdělení povinností v pilotním prostoru s cílem zajistit, aby se pilot, který rozhoduje, zda přistát nebo provést postup ne- zdařeného přiblížení, mohl věnovat rozhodovacímu procesu a dohledu.

2. Provozovatel musí v provozní příručce přesně stanovit podrobné provozní postupy a pokyny. Pokyny musí být v souladu s omezeními a závaznými postupy uvedenými v letové příručce letounu a musí obsahovat zejména tyto body:

i) přezkoušení správné činnosti palubního vybavení před odletem i za letu,

ii) účinek změn stavu pozemních zařízení a palubního vybavení na provozní minima,

iii) postupy pro vzlet, přiblížení, podrovnání, přistání, dojezd a nezdařené přiblížení,

iv) postupy, které musí být dodržovány v případě poruch, výstražné signalizace a při ostatních neobvyklých situacích,

v) minimální požadovanou vizuální referenci,

vi) důležitost správného sezení a polohy očí,

vii) úkony, které mohou být nezbytné v důsledku zhoršení vizuální reference,

viii) rozdělení povinností posádky při provádění postupů podle výše uvedených bodů i) až iv) a vi), aby se velitel letadla mohl věnovat hlavně dohledu a rozhodování,

ix) požadavek, aby všechna hlášení výšky nad zemí menší než 200 ft byla založena na údaji rádiového výško- měru, a požadavek, aby jeden z pilotů monitoroval palubní přístroje až do dokončení přistání,

x) požadavek, aby byly chráněny prostory ovlivňující přesný přibližovací kurzový maják,

xi) využití informací týkajících se rychlosti větru, střihu větru, turbulence, znečištění dráhy a využití dráhových dohledností stanovených v různých částech dráhy,

xii) postupy, které mají být používány při cvičných přiblíženích a přistáních na přistávacích drahách, pro které nejsou v platnosti úplné postupy letištních služeb pro II. nebo III. kategorii,

xiii) provozní omezení vyplývající z osvědčení letové způsobilosti a

xiv) informace o maximální přípustné odchylce od paprsku sestupového nebo kurzového majáku ILS.

Dodatek 1 k OPS 1.465

Minimální dohlednosti pro provoz VFR

Třída vzdušného prostoru		ABCDE (poznámka 1)	FG
			Přes 900 m (3 000 ft) nad mo- řem nebo přes 300 m (1 000 ft) nad terénem, je-li tato výška vět- ší	Při 900 m (3 000 ft) nad mořem a níže nebo 300 m (1 000 ft) nad terénem, je-li tato výška větší
Vzdálenost od oblač- nosti		1 500 m vodorovně 300 m (1 000 ft) vertikálně		Vně oblačnosti a s dohledností země
Letová dohlednost	8 km ve výšce 3 050 m (10 000 ft) nad mořem a větší (po- známka 2), 5 km ve výšce menší než 3 050 m (10 000 ft) nad mořem			5 km (poznámka 3)

Poznámka 1: Minima VMC pro vzdušný prostor třídy A jsou zahrnuta jako vodítko, ale neznamenají schválení letů VFR ve vzdušném pro- storu třídy A.

Poznámka 2: Je-li převodní výška menší než 3 050 m (10 000 ft) nad mořem, měla by být použita FL 100 místo 10 000 ft.

Poznámka 3: Letouny kategorieAaB lze provozovat za letových dohledností snížených až na 3 000 m, pokud příslušná letová provozní služba povolí použití letové dohlednosti nižší než 5 km a okolnosti jsou takové, že pravděpodobnost setkání s jiným provo- zem je malá a indikovaná rychlost je 140 kt nebo menší.

HLAVA F VÝKONNOST OBECNĚ

OPS 1.470

Použitelnost

a) Provozovatel zajistí, aby vícemotorové letouny poháněné turbovrtulovými motory s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující větším než 9 nebo s maximální vzletovou hmotností větší než 5 700 kg a vše- chny vícemotorové letouny poháněné proudovými motory byly provozovány v souladu s hlavou G (třída výkonnosti A).

b) Provozovatel zajistí, aby vrtulové letouny s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující 9 nebo menším nebo s maximální vzletovou hmotností 5 700 kg nebo menší byly provozovány v souladu s hlavou H (třída výkonnosti B).

c) Provozovatel zajistí, aby letouny poháněné pístovými motory s konfigurací s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující větším než 9 nebo s maximální vzletovou hmotností větší než 5 700 kg byly provozovány v souladu s hla- vou I (třída výkonnosti C).

d) Provozovatel použije schválené normy výkonnosti, které zajistí úroveň bezpečnosti rovnocennou úrovni příslušné hla- vy v případech, kdy nelze prokázat úplné splnění požadavků příslušné hlavy vlivem zvláštních charakteristik konstruk- ce (např. nadzvukové letouny nebo vodní letouny).

OPS 1.475

Obecně

a) Provozovatel zajistí, aby hmotnost letounu:

1. na začátku vzletu

nebo v případě přeplánování za letu

2. v bodu, od kterého platí změněný provozní letový plán,

nebyla větší než hmotnost, při níž mohou být splněny požadavky příslušné hlavy pro let, který má být proveden, s při- hlédnutím k očekávanému snižování hmotnosti za letu a k takovému vypouštění paliva, s nímž se počítá v konkrétním požadavku.

b) Provozovatel zajistí, aby ke stanovení, zda jsou splněny požadavky příslušné hlavy, byly použity schválené údaje o vý- konnosti obsažené v letové příručce doplněné, je-li to nezbytné, údaji přijatelnými pro úřad tak, jak je stanoveno v pří- slušné hlavě. Při použití faktorů stanovených v příslušné hlavě lze přihlédnout ke všem provozním faktorům již zapracovaným do údajů o výkonnosti letové příručky, aby se vyloučilo jejich dvojí použití.

c) Při prokazování splnění požadavků příslušné hlavy musí být patřičně přihlédnuto ke konfiguraci letounu, podmínkám prostředí a k činnosti systémů, které nepříznivě ovlivňují výkonnost.

d) Vlhkou dráhu, kromě travnaté, lze pro účely výkonnosti pokládat za suchou.

e) Při posuzování splnění požadavků příslušné hlavy na vzlet vezme provozovatel v úvahu přesnost map.

OPS 1.480

Terminologie

a) Následující pojmy použité v hlavách F, G, H,IaJ mají tento význam:

1. Použitelná délka přerušeného vzletu (ASDA). Použitelná délka rozjezdu, zvětšená o délku dojezdové dráhy, po- kud takovou dojezdovou dráhu vyhlásil za použitelnou příslušný úřad a pokud má nosnost odpovídající hmot- nosti letounu za převládajících provozních podmínek.

2. Znečištěná dráha. Dráha se pokládá za znečištěnou, jestliže více než 25 % jejího povrchu (ať už v oddělených plo- chách, či nikoli) v mezích požadované používané délky a šířky je pokryto:

i) povrchovou vodou hlubokou více než 3 mm (0,125 in), rozbředlým sněhem nebo sypkým sněhem rovno- cenným hloubce vody přes 3 mm (0,125 in),

ii) sněhem udusaným do pevné hmoty odolávající dalšímu stlačování, která je soudržná nebo se láme v hrou- dách, je-li nabírána (uježděný sníh), nebo

iii) ledem, včetně mokrého ledu.

3. Vlhká dráha. Dráha se pokládá za vlhkou, jestliže její povrch není suchý, ale vlhkost na něm se neleskne.

4. Suchá dráha. Suchá dráha je dráha, která není mokrá ani znečištěná a zahrnuje ty dráhy se zpevněným povrchem, které byly zvláště opatřeny drážkami nebo porézním povrchem a udržovány tak, aby si zachovaly brzdné účinky

„efektivně suché dráhy“ i při výskytu vlhkosti.

5. Použitelná délka přistání (LDA). Délka dráhy, kterou prohlásil za použitelnou příslušný úřad a která je vhodná pro dojezd přistávajícího letounu.

6. Konfigurace s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující. Maximální počet sedadel pro cestující urči- tého letounu, kromě sedadel pilotů nebo sedadel v pilotním prostoru a sedadel palubních průvodčích, jsou-li pro- vozovatelem použita, schválený úřadem a přesně stanovený v provozní příručce.

7. Použitelná délka vzletu (TODA). Použitelná délka rozjezdu zvětšená o délku použitelného předpolí.

8. Vzletová hmotnost. Za vzletovou hmotnost letounu se považuje jeho hmotnost včetně všech věcí a osob na pa- lubě v okamžiku začátku rozjezdu před vzletem.

9. Použitelná délka rozjezdu (TORA). Délka dráhy, kterou prohlásil za použitelnou příslušný úřad a která je vhodná pro rozjezd vzlétávajícího letounu.

10. Mokrá dráha. Dráha se pokládá za mokrou, je-li její povrch pokryt vodou nebo jejím ekvivalentem méně, než je stanoveno v bodu a) 2 výše, nebo je-li na jejím povrchu dostatek vlhkosti, aby se zrcadlil, ale bez významnějších ploch stojící vody.

b) Pojmy „délka přerušeného vzletu“, „délka vzletu“, „délka rozjezdu“, „čistá dráha vzletu“, „čistá dráha letu v traťové konfi- guraci s jedním nepracujícím motorem“ a „čistá dráha letu v traťové konfiguraci se dvěma nepracujícími motory“, které se vztahují k letounu, mají významy stanovené v požadavcích na letovou způsobilost, podle nichž byl letoun certifi- kován nebo jak byly stanoveny úřadem, pokud úřad shledal takovou definici za nepřiměřenou k prokázání shody s pro- vozními omezeními výkonnosti.

HLAVA G TŘÍDA VÝKONNOSTI A

OPS 1.485

Obecně

a) Provozovatel zajistí doplnění schválených údajů o výkonnosti v letové příručce dalšími údaji přijatelnými pro úřad, je- li to nutné pro zjištění, zda byly splněny požadavky této hlavy, pokud schválené údaje o výkonnosti v letové příručce nejsou postačující vzhledem k bodům jako:

1. zohlednění přiměřeně očekávaných nepříznivých provozních podmínek, např. vzlet a přistání na znečištěných drahách, a

2. předpokládání poruchy motoru v kterékoli fázi letu.

b) Provozovatel zajistí, aby v případě mokré nebo znečištěné dráhy byly použity údaje o výkonnosti stanovené v souladu s použitelnými požadavky na osvědčování velkých letounů nebo rovnocennými požadavky přijatelnými pro úřad.

OPS 1.490

Vzlet

a) Provozovatel zajistí, aby vzletová hmotnost nepřekročila maximální vzletovou hmotnost stanovenou letovou příruč- kou pro tlakovou výšku a teplotu vzduchu na letišti, ze kterého má být vzlet proveden.

b) Provozovatel musí při určování maximální povolené vzletové hmotnosti splnit tyto požadavky:

1. délka přerušeného vzletu nesmí být větší než použitelná délka přerušeného vzletu;

2. délka vzletu nesmí být větší než použitelná délka vzletu s tím, že délka předpolí nesmí překročit polovinu pou- žitelné délky rozjezdu;

3. délka rozjezdu nesmí být větší než použitelná délka rozjezdu;

4. splnění požadavků tohoto bodu musí být prokázáno s použitím jediné hodnoty V1 pro přerušený i nepřerušený vzlet a

5. vzletová hmotnost pro vzlet na mokré nebo znečištěné dráze nesmí být větší než povolená vzletová hmotnost za shodných podmínek na suché dráze.

c) Při prokazování splnění požadavků výše uvedeného bodu b) musí provozovatel vzít v úvahu:

1. tlakovou výšku na letišti;

2. teplotu vzduchu na letišti;

3. stav a druh povrchu dráhy;

4. sklon dráhy ve směru vzletu;

5. nejvýše 50 % hlášené složky protivětru nebo nejméně 150 % hlášené složky zadního větru a

6. zkrácení délky dráhy, pokud vznikne, vyrovnáním letounu do osy dráhy před vzletem.

OPS 1.495

Bezpečná výška nad překážkami při vzletu

a) Provozovatel zajistí, aby čistá dráha vzletu vedla nejméně 35 ft nad všemi překážkami nebo ve vodorovné vzdálenosti nejméně 90 m zvětšené o 0,125 × D, kde D je vodorovná vzdálenost, kterou letoun urazil od konce použitelné délky vzletu nebo od konce délky vzletu, jestliže je plánována zatáčka před koncem použitelné délky vzletu. Pro letouny s roz- pětím křídel menším než 60 m se smí použít polovina rozpětí křídel letounu plus 60 m plus 0,125 × D.

b) Při prokazování splnění požadavků výše uvedeného bodu a) musí provozovatel vzít v úvahu:

1. hmotnost letounu na začátku rozjezdu ke vzletu;

2. tlakovou výšku na letišti;

3. teplotu vzduchu na letišti a

4. nejvýše 50 % hlášené složky protivětru nebo nejméně 150 % hlášené složky zadního větru.

c) Při prokazování splnění požadavků výše uvedeného bodu a):

1. nesmí být dovoleny změny dráhy až do bodu, v němž čistá dráha vzletu dosáhla výšky rovné polovině rozpětí křídel, ale nejméně 50 ft nad nadmořskou výškou konce použitelné délky rozjezdu. Potom se až do výšky 400 ft předpokládá, že příčný sklon letadla bude menší než 15°. Ve výšce větší než 400 ft lze plánovat příčný sklon větší než 15°, nejvýše však 25°;

2. všechny části čisté dráhy vzletu, v nichž je příčný sklon letounu větší než 15°, musí vést nejméně 50 ft nad všemi překážkami v rozmezích vodorovných vzdáleností stanovených v bodech a), d)a e)a

3. provozovatel musí používat zvláštní postupy, které podléhají schválení úřadu, pro použití větších úhlů naklonění do 20° mezi 200 ft a 400 ft nebo do 30° nad 400 ft (viz dodatek1k OPS 1.495 c) 3);

4. musí být vytvořena přiměřená rezerva pro účinek úhlu příčného sklonu na provozní rychlosti a dráhu letu, včetně přírůstků vzdáleností, které jsou důsledkem vyšších provozních rychlostí.

d) Při prokazování splnění požadavků bodu a) výše nemusí provozovatel pro případy, kdy zamýšlená dráha letu nevyža- duje změny trati větší než 15°, brát v úvahu překážky s boční vzdáleností větší než:

1. 300 m, je-li pilot schopen udržovat požadovanou navigační přesnost při průletu prostorem, v němž se přihlíží k překážkám, nebo

2. 600 m pro lety za všech ostatních podmínek.

e) Při prokazování splnění požadavků bodu a) výše nemusí provozovatel pro případy, kdy zamýšlená dráha letu vyžaduje změny trati větší než 15°, brát v úvahu překážky s boční vzdáleností větší než:

1. 600 m, je-li pilot schopen udržovat požadovanou navigační přesnost při průletu prostorem, v němž se přihlíží k překážkám, nebo

2. 900 m pro lety za všech ostatních podmínek.

f) Provozovatel stanoví postupy pro nepředvídané okolnosti, aby vyhověl požadavkům OPS 1.495, a určí bezpečnou trať vyhýbající se překážkám umožňující letounu buď vyhovět požadavkům pro let na trati OPS 1.500, nebo přistát na le- tišti odletu nebo na náhradním letišti pro vzlet.

OPS 1.500

Let na trati s jedním nepracujícím motorem

a) Provozovatel zajistí, aby údaje o čisté dráze letu v traťové konfiguraci s jedním nepracujícím motorem uvedené v le- tové příručce letounu a příslušné pro očekávané meteorologické podmínky letu vyhověly buď bodu b), nebo c) pro vše- chny body trati. Čistá dráha letu musí mít kladný gradient ve výšce 1 500 ft nad letištěm, na němž se předpokládá přistání po poruše motoru. Za meteorologických podmínek vyžadujících činnost odmrazovacích systémů je nutno za- počítat vliv jejich použití na čistou dráhu letu.

b) Gradient čisté dráhy letu musí být kladný ve výšce minimálně 1 000 ft nad terénem a překážkami na trati ve vzdále- nosti 9,3 km (5 NM) na obě strany od zamýšlené trati.

c) Čistá dráha letu musí letounu dovolit, aby pokračoval v letu z cestovní výšky na letiště, na němž může přistát podle OPS 1.515 nebo případně 1.520, přičemž čistá dráha letu musí vést minimálně 2 000 ft nad terénem a všemi překáž- kami na trati ve vzdálenosti 9,3 km (5 NM) na obě strany od zamýšlené trati v souladu s níže uvedenými body 1 až 4:

1. předpokládá se, že motor selhal v nejkritičtějším bodu na trati;

2. započtou se účinky větrů na dráhu letu;

3. povoluje se vypouštění paliva v rozsahu, který umožňuje dosáhnout letiště s požadovanými zálohami paliva, po- kud se pro vypouštění paliva použije bezpečného postupu, a

4. letiště předpokládaného přistání po poruše motoru musí splňovat tato kritéria:

i) jsou splněny požadavky na výkonnost při předpokládané přistávací hmotnosti a

ii) meteorologické zprávy nebo předpovědi či jejich kombinace a zprávy o stavu letiště naznačují, že lze pro- vést bezpečné přistání v předpokládané době přistání.

d) Při prokazování splnění požadavků OPS 1.500 musí provozovatel zvětšit vzdálenosti uvedené výše v bodech b) a c) na 18,5 km (10 NM) na každou stranu, pokud přesnost navigace nezajišťuje jejich dodržení s pravděpodobností 95 %.

OPS 1.505

Let na trati – letouny se třemi nebo více motory, z toho se dvěma nepracujícími

a) Provozovatel zajistí, aby v žádném bodu zamýšlené trati nebyl letoun se třemi nebo více motory vzdálen více než 90 minut od letiště, na němž jsou splněny požadavky na výkonnost při očekávané přistávací hmotnosti, letí-li rych- lostí maximálního doletu při standardní teplotě za bezvětří se všemi pracujícími motory, pokud nejsou splněny poža- davky níže uvedených bodů b) až f).

b) Čistá dráha letu na trati se dvěma nepracujícími motory musí letounu umožnit pokračovat v letu za očekávaných me- teorologických podmínek od bodu, v němž se předpokládá, že dva motory selhaly současně, až na letiště, kde lze při- stát a zastavit letoun s použitím postupu pro přistání se dvěma nepracujícími motory. Čistá dráha letu musí vést nad všemi překážkami ve vzdálenosti do 9,3 km (5 NM) na obě strany od zamýšlené trati ve výšce nejméně 2 000 ft. Ve výškách a za meteorologických podmínek vyžadujících činnost odmrazovacích systémů se musí započíst jejich účinek na údaje o čisté dráze letu. Provozovatel musí zvětšit výše uvedené vzdálenosti na 18,5 km (10 NM), jestliže přesnost navigace nezajišťuje jejich dodržení s pravděpodobností 95 %.

c) Předpokládá se selhání dvou motorů v nejkritičtějším bodu té části trati, kde je letoun vzdálen více než 90 minut letu od letiště, na němž letoun splňuje použitelné požadavky na výkonnost při očekávané přistávací hmotnosti, letí-li se všemi pracujícími motory rychlostí maximálního doletu při standardní teplotě za bezvětří.

d) Čistá dráha letu musí mít kladný gradient ve výšce 1 500 ft nad letištěm, na němž se předpokládá přistání po poruše dvou motorů.

e) Vypouštění paliva je povoleno v rozsahu, který umožňuje dosáhnout letiště s požadovanými zálohami paliva, pokud se pro vypouštění paliva použije bezpečného postupu.

f) Očekávaná hmotnost letounu v bodu, v němž se předpokládá selhání dvou motorů, nesmí být menší než hmotnost zahrnující dostatek paliva k pokračování v letu na letiště předpokládaného přistání, příletu k tomuto letišti ve výšce alespoň 1 500 ft přímo nad prostor přistání a poté ještě k letu v horizontu po dobu 15 minut.

OPS 1.510

Přistání – cílová a náhradní letiště

a) Provozovatel zajistí, aby přistávací hmotnost letounu stanovená podle OPS 1.475 a) nepřekročila maximální přistávací hmotnost předepsanou pro výšku a teplotu vzduchu očekávanou v předpokládaném čase přistání na cílovém a náhrad- ním letišti.

b) Pro přiblížení podle přístrojů s gradientem stoupání při nezdařeném přiblížení větším než 2,5 % provozovatel ověří, zda předpokládaná přistávací hmotnost letounu umožní při nezdařeném přiblížení dosáhnout gradientu stoupání stej- ného nebo většího, než je gradient stoupání odpovídající konfiguraci a rychlosti nezdařeného přiblížení pro jeden ne- pracující motor (viz použitelné požadavky na osvědčování velkých letounů). Použití jiného postupu musí schválit úřad.

c) Pro přiblížení podle přístrojů s výškami rozhodnutí pod 200 ft provozovatel ověří, zda očekávaná přistávací hmotnost letounu umožní gradient stoupání při nezdařeném přiblížení nejméně 2,5 % nebo zveřejněný gradient, je-li větší, s ne- pracující kritickou pohonnou jednotkou, s rychlostí a konfigurací pro opakování okruhu (viz CS AWO 243). Použití jiného postupu musí schválit úřad.

OPS 1.515

Přistání – suché dráhy

a) Provozovatel zajistí, aby přistávací hmotnost letounu stanovená podle OPS 1.475 a) pro předpokládaný čas přistání na cílovém nebo kterémkoli náhradním letišti dovolila přistání s úplným zastavením letounu z výšky 50 ft nad prahem dráhy:

1. v mezích 60 % použitelné délky přistání pro proudové letouny nebo

2. v mezích 70 % použitelné délky přistání pro turbovrtulové letouny;

3. pro postupy strmého přiblížení může úřad schválit použití údajů o délce přistání omezené v souladu s výše uve- denými body a) 1, případně a) 2, založené na výšce nad prahem dráhy menší než 50 ft, ne však menší než 35 ft (viz dodatek1k OPS 1.515 a) 3);

4. při prokazování splnění výše uvedených bodů a)1a a)2 může úřad výjimečně schválit provádění letů s krátkým přistáním v souladu s dodatky1a 2, přesvědčí-li se o jejich potřebě (viz dodatek 1), společně s dalšími doplňujícími podmínkami, které úřad pokládá za nezbytné k zajištění přijatelné úrovně bezpečnosti v daném případě.

b) Při prokazování splnění požadavků bodu a) musí provozovatel vzít v úvahu:

1. tlakovou výšku na letišti;

2. nejvýše 50 % složky hlášeného protivětru nebo nejméně 150 % složky zadního větru a

3. sklon dráhy ve směru přistání, je-li větší než +/– 2 %.

c) Při prokazování splnění požadavků bodu a) je nutno předpokládat, že:

1. letoun přistane na nejvhodnější dráze, za bezvětří a

2. letoun přistane na dráze, která mu bude nejpravděpodobněji přidělena vzhledem k pravděpodobné rychlosti a směru větru a k charakteristikám řízení letadla na zemi a s přihlédnutím k ostatním podmínkám, např. pro- středkům pro přistání a terénu.

d) Letoun smí být odbaven, i když provozovatel není schopen vyhovět požadavkům výše uvedeného bodu c) 1 pro cílové letiště s jednou dráhou, kde přistání závisí na určité složce větru, jsou-li určena dvě náhradní letiště, která umožní plně vyhovět požadavkům bodů a), b) a c). Před zahájením přiblížení na přistání na cílovém letišti se velitel letadla musí ujis- tit, že přistání lze provést s úplným splněním požadavků OPS 1.510 a bodů a) a b) výše.

e) Letoun smí být odbaven, i když provozovatel není schopen vyhovět požadavkům výše uvedeného bodu c) 2 pro cílové letiště, je-li určeno náhradní letiště umožňující plně vyhovět požadavkům bodů a), b) a c).

OPS 1.520

Přistání – mokré a znečištěné dráhy

a) Provozovatel zajistí, aby použitelná délka přistání byla minimálně 115 % požadované délky přistání určené podle OPS 1.515, pokud příslušné meteorologické zprávy nebo předpovědi či jejich kombinace naznačují, že by přistávací dráha v předpokládané době příletu mohla být mokrá.

b) Provozovatel zajistí, aby použitelná délka přistání byla minimálně stejná jako délka přistání určená podle výše uvede- ného bodu a) nebo minimálně 115 % délky přistání určené v souladu s údaji délky přistání na znečištěnou dráhu schvá- lenými úřadem nebo rovnocennými údaji, je-li větší, jestliže příslušné meteorologické zprávy nebo předpovědi či jejich kombinace naznačují, že přistávací dráha v předpokládané době příletu může být znečištěná.

c) Délku přistání na mokré dráze kratší, než požaduje výše uvedený bod a), ne však menší než požaduje OPS 1.515 a), lze použít, pokud letová příručka obsahuje přesné doplňující informace o délkách přistání na mokrých drahách.

d) Délku přistání na zvlášť připravených znečištěných přistávacích drahách kratší, než požaduje výše uvedený bod b), ne však kratší než požaduje OPS 1.515 a), lze použít, pokud letová příručka obsahuje přesné doplňující informace o dél- kách přistání na znečištěných drahách.

e) Při prokazování splnění požadavků podle bodů b), c) a d) výše se musí použít kritéria OPS 1.515 obdobně s tím, že pro bod b) se nesmí použít OPS 1.515 a)1a 2.

Dodatek 1 k OPS 1.495 c) 3

Schvalování větších úhlů klonění

a) Pro používání větších úhlů klonění vyžadující zvláštní oprávnění musí být splněna tato kritéria:

1. letová příručka musí obsahovat schválené údaje pro požadované zvětšení provozní rychlosti a údaje umožňující konstruovat dráhu letu se zřetelem k větším úhlům klonění a rychlostem;

2. musí být možné použít vizuální vedení k zajištění přesnosti navigace;

3. meteorologická minima a omezení větru musí být stanovena pro každou dráhu a musí být schválena úřadem;

4. výcvik v souladu s OPS 1.975.

Dodatek 1 k OPS 1.515 a) 3

Postupy strmého přiblížení

a) Úřad může schválit použití postupů strmého přiblížení s úhlem sestupové roviny 4,5° nebo větším a s výškou nad pra- hem dráhy menší než 50 ft, nejméně však 35 ft, jsou-li splněna tato kritéria:

1. letová příručka musí udávat maximální schválený úhel sestupové roviny, všechna ostatní omezení, normální, mimořádné nebo nouzové postupy pro strmé přiblížení a úpravy údajů délky přistání při používání kritérií strmého přiblížení;

2. na každém letišti, na němž mají být prováděny postupy strmého přiblížení, musí být vhodná vztažná sestupová rovina obsahující alespoň systém vizuální indikace sestupové roviny a

3. pro každou dráhu, která má být používána pro strmé přiblížení, musí být stanovena a schválena meteorologická minima. Je nutno přihlédnout k těmto skutečnostem:

i) situace s ohledem na překážky,

ii) druh vztažné sestupové roviny a směrového navádění jako vizuální prostředky, MLS, 3D-NAV, ILS, LLZ, VOR, NDB,

iii) minimální vizuální reference požadovaná ve výšce rozhodnutíav minimální nadmořské výšce pro klesání,

iv) dostupné palubní vybavení,

v) kvalifikace pilota a zvláštní seznámení s letištěm,

vi) omezení a postupy letové příručky a

vii) kritéria nezdařeného přiblížení.

Dodatek 1 k OPS 1.515 a) 4

Lety s krátkým přistáním

a) Délka používaná pro výpočet povolené přistávací hmotnosti se pro účely OPS 1.515 a) 4 může skládat z použitelné délky vyhlášeného ochranného pásma a z vyhlášené použitelné délky přistání. Úřad může schválit takové lety podle těchto kritérií:

1. Prokázání potřeby letů s krátkým přistáním. Musí existovat zřejmý veřejný zájem a provozní nezbytnost pro daný provoz buď kvůli odlehlosti letiště, nebo fyzikálním omezením vztahujícím se k prodlužování dráhy.

2. Letoun a provozní kritéria.

i) Xxxx s krátkým přistáním budou schvalovány pouze pro letouny, u nichž svislá vzdálenost mezi úrovní očí pilota a nejnižší části kol, je-li letoun ustálen na normální dráze sestupu, nepřekročí 3 metry.

ii) Při stanovování provozních minim letiště nesmí být dohlednost/dráhová dohlednost nižší než 1,5 km. Kro- mě toho musí být v provozní příručce uvedena omezení větru.

iii) V provozní příručce musí být uvedena minimální praxe pilota, požadavky výcviku a zvláštní seznámení s letištěm.

3. Předpokládá se, že výška přeletu začátku použitelné délky vyhlášeného ochranného pásma je 50 ft.

4. Dodatečná kritéria. Úřad může uložit dodatečné podmínky, které považuje za nezbytné pro bezpečný provoz s ohledem na charakteristiky daného typu letounu, orografické charakteristiky v prostoru přiblížení a úvahy o ne- zdařeném přiblížení/přistání. Takovými dodatečnými podmínkami může být například požadavek systému vi- zuálního indikátoru sestupu typu VASI/PAPI.

Dodatek 2 k OPS 1.515 a) 4

Kritéria letiště pro lety s krátkým přistáním

a) Použití ochranného pásma musí schválit letištní úřad.

b) Použitelná délka vyhlášeného ochranného pásma podle ustanovení 1.515 a) 4 a tohoto dodatku nesmí překročit 90 metrů.

c) Šířka vyhlášeného ochranného pásma, vystředěná na prodlouženou osu dráhy, nesmí být menší než dvojnásobná šířka dráhy nebo dvojnásobné rozpětí křídel, je-li větší.

d) Vyhlášené ochranné pásmo musí být bez překážek a proláklin, které by mohly letoun ohrozit při přistání před dráhou, a ve vyhlášeném ochranném pásmu nesmí být povolen žádný pohyblivý objekt po dobu používání dráhy pro lety s krátkým přistáním.

e) Sklon vyhlášeného ochranného pásma nesmí ve směru přistání překročit 5 % vzhůru a 2 % dolů.

f) Pro účely tohoto provozu nemusí pro vyhlášené ochranné pásmo platit požadavek únosnosti podle OPS 1.480 a) 5.

HLava H

TŘÍDA VÝKONNOSTI B

OPS 1.525

Obecně

a) Provozovatel nesmí provozovat jednomotorový letoun:

1. v noci nebo

2. za meteorologických podmínek letu podle přístrojů s výjimkou letu podle zvláštních pravidel letu za viditelnosti.

Poznámka: Omezení provozu jednomotorových letounů jsou uvedena v OPS 1.240 a) 6.

b) Provozovatel považuje dvoumotorové letouny nesplňující požadavky stoupání podle dodatku 1 k OPS 1.525 b) za jed- nomotorové letouny.

OPS 1.530

Vzlet

a) Provozovatel zajistí, aby vzletová hmotnost nepřekročila maximální vzletovou hmotnost stanovenou v letové příručce pro tlakovou výšku a teplotu vzduchu na letišti, ze kterého má být vzlet proveden.

b) Provozovatel zajistí, aby délka vzletu stanovená letovou příručkou nepřekročila:

1. po vynásobení činitelem 1,25 použitelnou délku rozjezdu nebo

2. je-li k dispozici dojezdová dráha nebo předpolí:

i) použitelnou délku rozjezdu,

ii) po vynásobení činitelem 1,15 použitelnou délku vzletu a

iii) po vynásobení činitelem 1,3 použitelnou délku přerušeného vzletu.

c) Při prokazování splnění požadavků výše uvedeného bodu b) musí vzít provozovatel v úvahu:

1. hmotnost letounu na začátku rozjezdu ke vzletu;

2. tlakovou výšku na letišti;

3. teplotu vzduchu na letišti;

4. stav a druh povrchu dráhy;

5. sklon dráhy ve směru vzletu a

6. nejvýše 50 % hlášené složky protivětru a nejméně 150 % hlášené složky zadního větru.

OPS 1.535

Bezpečná výška nad překážkami při vzletu – vícemotorové letouny

a) Provozovatel zajistí, aby dráha vzletu letounů se dvěma nebo více motory určená v souladu s tímto bodem vedla ve výšce nejméně 50 ft nad všemi překážkami nebo měla vodorovnou vzdálenost od těchto překážek alespoň 90 m zvět- šenou o 0,125 × D, kde D je vodorovná vzdálenost, kterou letoun urazil od konce použitelné délky vzletu nebo od konce délky vzletu, je-li plánována zatáčka před koncem použitelné délky vzletu s výjimkami uvedenými níže v bo- dech b) a c). Pro letouny s rozpětím menším než 60 m lze použít bezpečnou horizontální vzdálenost od překážek rov- nající se polovině rozpětí křídel plus 60 m plus 0,125 × D. Při prokazování splnění požadavku tohoto bodu se přepokládá, že:

1. dráha vzletu začíná ve výšce 50 ft nad vzletovou plochou na konci délky vzletu v souladu s OPS 1.530 b) a končí ve výšce 1 500 ft nad vzletovou plochou;

2. letoun není uveden do klonění před dosažením výšky 50 ft nad vzletovou plochou a poté příčný sklon nepře- kročí 15°;

3. selhání kritického motoru nastane v bodu dráhy vzletu se všemi pracujícími motory, v němž se předpokládá, že dojde ke ztrátě vizuální orientace k vyhýbání se překážkám;

4. gradient dráhy vzletu od 50 ft do výšky předpokládané poruchy motoru se rovná průměrnému gradientu se vše- mi pracujícími motory při stoupání a přechodu na traťovou konfiguraci vynásobenému činitelem 0,77 a

5. gradient dráhy vzletu z výšky dosažené v souladu s bodem 4 do konce dráhy vzletu se rovná gradientu stoupání na trati s jedním nepracujícím motorem uvedeným v letové příručce.

b) Při prokazování splnění požadavků bodu a) výše nemusí provozovatel pro ty případy, kdy zamýšlená dráha letu ne- vyžaduje změny trati větší než 15°, brát v úvahu překážky s boční vzdáleností větší než:

1. 300 m, jestliže je let prováděn za podmínek umožňujících vizuální navigaci pro výcvikové vedení nebo jsou-li použitelné navigační prostředky, které pilotovi umožňují udržovat zamýšlenou dráhu letu s toutéž přesností (viz dodatek1k OPS 1.535 b)1a c) 1), nebo

2. 600 m pro lety za všech ostatních podmínek.

c) Při prokazování splnění požadavků bodu a) výše nemusí provozovatel pro ty případy, kdy zamýšlená dráha letu vy- žaduje změny trati větší než 15°, brát v úvahu překážky s boční vzdáleností větší než:

1. 600 m pro lety za podmínek umožňujících vizuální navigaci pro kurzové vedení (viz dodatek 1 k OPS 1.535 b) 1a c) 1);

2. 900 m pro lety za všech ostatních podmínek.

d) Při prokazování splnění požadavků bodů a), b) a c) výše provozovatel musí vzít v úvahu:

1. hmotnost letounu na začátku rozjezdu ke vzletu;

2. tlakovou výšku na letišti;

3. teplotu vzduchu na letišti a

4. nejvýše 50 % hlášené složky protivětru a nejméně 150 % hlášené složky zadního větru.

OPS 1.540

Let na trati – vícemotorové letouny

a) Provozovatel zajistí, aby letoun byl schopen pokračovat v letu za meteorologických podmínek očekávaných pro let i v případě poruchy jednoho motoru, přičemž ostatní motory pracují v přesně stanovených mezích maximálního trvalé- ho výkonu, v příslušných nadmořských výškách stanovených pro bezpečný let v provozní příručce nebo ve výšce větší až do bodu 1 000 ft nad letištěm, na němž lze splnit požadavky na výkonnost.

b) Při prokazování splnění požadavků bodu a):

1. se nesmí předpokládat, že letoun letí ve výšce větší, než je výška, při níž je rychlost stoupání rovna 300 ft za mi- nutu se všemi motory pracujícími v mezích podmínek předepsaných pro maximální trvalý výkon, a

2. předpokládaný gradient letu s jedním nepracujícím motorem musí být podle okolností hrubý gradient klesání nebo stoupání zvětšený, resp. zmenšený o 0,5 %.

OPS 1.542

Let na trati – jednomotorové letouny

a) Provozovatel zajistí, aby letoun byl schopen dosáhnout místa, na němž lze provést bezpečné vynucené přistání za me- teorologických podmínek předpokládaných pro let i v případě poruchy motoru. Pro pozemní letouny se požaduje, aby toto místo bylo na pevnině, neschválí-li úřad jinak.

b) Při prokazování splnění požadavků bodu a):

1. se nesmí předpokládat, že letoun poletí ve výšce větší, než je výška, při níž je rychlost stoupání rovna 300 ft za minutu s motorem pracujícím v mezích podmínek předepsaných pro maximální trvalý výkon, a

2. předpokládaný gradient letu na trati je hrubý gradient klesání zvětšený o gradient 0,5 %.

OPS 1.545

Přistání – cílové a náhradní letiště

Provozovatel zajistí, aby přistávací hmotnost letounu stanovená podle OPS 1.475 a) nepřekročila maximální přistávací hmot- nost stanovenou pro tlakovou výšku a teplotu vzduchu očekávanou v předpokládané době přistání na cílovém a náhradním letišti.

OPS 1.550

Přistání – suchá dráha

a) Provozovatel zajistí, aby přistávací hmotnost letounu stanovená podle OPS 1.475 a) pro předpokládanou dobu při- stání umožnila přistání a úplné zastavení letounu z výšky 50 ft nad prahem dráhy v mezích 70 % použitelné délky při- stání na cílovém letišti a na kterémkoli náhradním letišti.

1. Úřad může schválit používání údajů o délce přistání vynásobených činiteli v souladu s tímto bodem založených na výšce nad prahem dráhy menší než 50 ft, ne však menší než 35 ft (viz dodatek 1 k OPS 1.550 a)).

2. Úřad může schválit lety s krátkým přistáním v souladu s kritérii v dodatku2k OPS 1.550 a).

b) Při prokazování splnění požadavků bodu a) musí provozovatel vzít v úvahu:

1. tlakovou výšku na letišti;

2. nejvýše 50 % čelní složky větru nebo nejméně 150 % zadní složky větru;

3. stav a druh povrchu dráhy a

4. sklon dráhy ve směru přistání.

c) Při odbavení letounu podle bodu a) výše se musí předpokládat, že:

1. letoun přistane na nejvhodnější dráze, za bezvětří a

2. letoun přistane na dráze, která mu bude nejpravděpodobněji přidělena vzhledem k pravděpodobné rychlosti a směru větru a charakteristikám řízení letounu na zemi a s přihlédnutím k ostatním podmínkám, např. prostřed- kům pro přistání a terénu.

d) Letoun smí být odbaven, i když provozovatel není schopen vyhovět požadavkům výše uvedeného bodu c) 2 pro cílové letiště, je-li určeno náhradní letiště umožňující plně vyhovět požadavkům bodů a), b) a c).

OPS 1.555

Přistání – mokré a znečištěné dráhy

a) Provozovatel zajistí, aby v případě, že příslušné meteorologické zprávy nebo předpovědi či jejich kombinace nazna- čují, že dráha v předpokládané době příletu může být mokrá, byla použitelná délka přistání nejméně stejná nebo větší než požadovaná délka přistání stanovená podle OPS 1.550 vynásobená činitelem 1,15.

b) Provozovatel zajistí, aby v případě, že příslušné meteorologické zprávy nebo předpovědi či jejich kombinace nazna- čují, že dráha v předpokládané době příletu může být znečištěná, nepřekročila délka přistání stanovená pro tyto pod- mínky s použitím údajů přijatelných pro úřad použitelnou délku přistání.

c) Délku přistání na mokré dráze kratší, než požaduje výše uvedený bod a), ne však menší než požadovanou podle OPS

1.550 a), lze použít, pokud letová příručka obsahuje přesné doplňující informace o délkách přistání na mokrých drahách.

Dodatek 1 k OPS 1.525 b)

Obecně – stoupání po vzletu a v přistávací konfiguraci

a) Stoupání po vzletu

1. Se všemi pracujícími motory

i) Ustálený gradient stoupání po vzletu musí být nejméně 4 %:

A) pracují-li všechny motory v režimu vzletu;

B) je-li přistávací zařízení vysunuto, ale lze je pokládat za zasunuté, pokud je lze zasunout do 7 sekund;

C) jsou-li vztlakové klapky v poloze pro vzlet a

D) je-li rychlost letounu při stoupání nejméně větší z rychlostí 1,1 VMC a 1,2 VS1.

2. S jedním nepracujícím motorem

i) Ustálený gradient stoupání ve výšce 400 ft nad vzletovou plochou musí být měřitelně kladný:

A) nepracuje-li kritický motor a jeho vrtule je v poloze nejmenšího odporu vzduchu;

B) pracuje-li zbývající motor v režimu vzletu;

C) je-li přistávací zařízení zasunuto;

D) jsou-li vztlakové klapky v poloze pro vzlet a

E) je-li rychlost letounu při stoupání rovna rychlosti dosažené ve výšce 50 ft.

ii) Ustálený gradient stoupání ve výšce 1 500 ft nad vzletovou plochou nesmí být menší než 0,75 %:

A) nepracuje-li kritický motor a jeho vrtule je v poloze nejmenšího odporu vzduchu;

B) pracuje-li zbývající motor nejvýše s trvale přípustným výkonem;

C) je-li přistávací zařízení zasunuto;

D) jsou-li vztlakové klapky zasunuty a

E) není-li rychlost letounu při stoupání menší než 1,2 VS1.

b) Stoupání v přistávací konfiguraci

1. Se všemi pracujícími motory

i) Ustálený gradient stoupání musí být alespoň 2,5 %:

A) s výkonem nebo tahem, který není vyšší, než je k dispozici 8 sekund po zahájení pohybu ovládacích prvků výkonu z polohy minimálního letového volnoběhu;

B) je-li přistávací zařízení vysunuto;

C) jsou-li vztlakové klapky v poloze pro přistání a

D) je-li rychlost letounu při stoupání rovna VREF.

2. S jedním nepracujícím motorem

i) Ustálený gradient stoupání ve výšce 1 500 ft nad přistávací plochou nesmí být menší než 0,75 %:

A) nepracuje-li kritický motor a jeho vrtule je v poloze nejmenšího odporu vzduchu;

B) pracuje-li zbývající motor nejvýše s trvale přípustným výkonem;

C) je-li přistávací zařízení zasunuto;

D) jsou-li vztlakové klapky zasunuty a

E) není-li rychlost letounu při stoupání menší než 1,2 VS1.

Dodatek 1 k OPS 1.535 b) 1 a c) 1

Dráha vzletu – navigace s vizuálním kurzovým vedením

Provozovatel k umožnění navigace s vizuálním kurzovým vedením zajistí, aby meteorologické podmínky, které panují v do- bě provozu, zahrnující základnu nejnižší význačné oblačné vrstvy a dohlednost byly takové, aby umožňovaly spatřit a roz- poznat překážku nebo referenční body na zemi. Provozní příručka musí stanovit pro všechna dotčená letiště minimální meteorologické podmínky, které letové posádce umožňují nepřetržitě určovat a udržovat správnou dráhu letu vzhledem k pozemním referenčním bodům tak, aby byla zajištěna bezpečná výška nad překážkami a terénem, jak je uvedeno níže:

a) postup musí být dobře vymezen z hlediska pozemních referenčních bodů tak, aby zamýšlená trať mohla být podro- bena rozboru z hlediska požadavků bezpečných výšek nad překážkami;

b) postup musí být v mezích schopností letounu z hlediska dopředné rychlosti, příčného sklonu a účinků větru;

c) posádce musí být poskytnut jednoznačný písemný nebo obrazový popis postupu a

d) musí být stanoveny mezní podmínky vnějšího prostředí (např. vítr, oblačnost, dohlednost, den/noc, vnější osvětlení, osvětlení překážek).

Dodatek 1 k OPS 1.550 a)

Postupy strmého přiblížení

a) Úřad může schválit použití postupů strmého přiblížení s úhlem sestupové roviny 4,5° nebo větším a s výškou nad pra- hem dráhy menší než 50 ft, nejméně však 35 ft, jsou-li splněna tato kritéria:

1. letová příručka musí udávat maximální schválený úhel sestupové roviny, všechna ostatní omezení, normální, mimořádné a nouzové postupy pro strmé přiblížení a úpravy údajů délky letiště při používání kritérií strmého přiblížení;

2. na všech letištích, na nichž mají být prováděny postupy strmého přiblížení, musí být vhodná vztažná sestupová rovina obsahující minimálně systém vizuální indikace sestupové roviny a

3. pro každou dráhu, která má být používána pro strmé přiblížení, musí být stanovena meteorologická minima. V úvahu je nutno vzít tyto skutečnosti:

i) situace vzhledem k překážkám,

ii) druh vztažné sestupové roviny a směrového navádění, jako jsou vizuální prostředky, MLS, 3D-NAV, ILS, LLZ, VOR, NDB,

iii) minimální vizuální reference požadovaná ve výšce rozhodnutíav minimální nadmořské výšce pro klesání,

iv) dostupné palubní vybavení,

v) kvalifikace pilota a zvláštní seznámení s letištěm,

vi) omezení a postupy letové příručky a

vii) kritéria nezdařeného přiblížení.

Dodatek 2 k OPS 1.550 a)

Lety s krátkým přistáním

a) Pro účely OPS 1.550 a) 2 se může vzdálenost používaná pro výpočet povolené přistávací hmotnosti skládat z použi- telné délky vyhlášeného ochranného pásma a z vyhlášené použitelné délky přistání. Úřad může takové lety povolit v souladu s těmito kritérii:

1. použití ochranného pásma musí schválit letištní úřad;

2. vyhlášené ochranné pásmo musí být bez překážek a proláklin, které by mohly letoun ohrozit při přistání před dráhou, a ve vyhlášeném ochranném pásmu nesmí být povolen žádný pohyblivý objekt po dobu používání dráhy pro lety s krátkým přistáním;

3. sklon vyhlášeného ochranného pásma nesmí ve směru přistání překročit 5 % vzhůru a 2 % dolů;

4. použitelná délka vyhlášeného ochranného pásma nesmí podle ustanovení tohoto dodatku překročit 90 metrů;

5. šířka vyhlášeného ochranného pásma, vystředěná na prodlouženou osu dráhy, nesmí být menší než dvojnásobek šířky dráhy;

6. předpokládá se, že výška přeletu na začátkem vyhlášeného ochranného pásma nebude menší než 50 ft;

7. pro účely tohoto provozu nemusí pro vyhlášené ochranné pásmo platit požadavek únosnosti podle OPS 1.480

a) 5;

8. pro každou dráhu, která má být používána, musí být stanovena a schválena meteorologická minima a tato mi- nima nesmí být menší než pro VFR nebo přístrojové přiblížení, jsou-li vyšší;

9. musí být stanoveny požadavky na piloty (viz OPS 1.975 a));

10. úřad může uložit dodatečné podmínky, které považuje za nezbytné pro bezpečný provoz s ohledem na charak- teristiky daného typu letounu, prostředky pro přiblížení a úvahy o nezdařeném přiblížení/přistání.

HLava I

TŘÍDA VÝKONNOSTI C

OPS 1.560

Obecně

Provozovatel zajistí doplnění schválených údajů o výkonnosti v letové příručce dalšími údaji přijatelnými pro úřad, je-li to nutné pro zjištění, zda byly splněny požadavky této hlavy, jestliže schválené údaje o výkonnosti v letové příručce nejsou postačující.

OPS 1.565

Vzlet

a) Provozovatel zajistí, aby vzletová hmotnost nepřekročila maximální vzletovou hmotnost stanovenou v letové příručce pro tlakovou výšku a teplotu vzduchu na letišti, ze kterého má být vzlet proveden.

b) Pro letouny, jejichž letová příručka obsahuje údaje o délce letiště vzletu nezahrnující vliv poruchy motoru, provozo- vatel zajistí, aby vzdálenost od začátku rozjezdu nutná k dosažení výšky letounu nad vzletovou plochou 50 ft se všemi motory pracujícími v režimu vzletu vynásobená činitelem:

1. 1,33 pro dvoumotorové letouny nebo

2. 1,25 pro třímotorové letouny nebo

3. 1,18 pro čtyřmotorové letouny

nepřekročila použitelnou délku rozjezdu na letišti, na němž má být vzlet proveden.

c) Pro letouny, jejichž letová příručka obsahuje údaje o délce letiště vzletu zahrnující vliv poruchy motoru, provozovatel zajistí, aby byly v souladu se specifikacemi letové příručky splněny tyto požadavky:

1. délka přerušeného vzletu nesmí být větší než použitelná délka přerušeného vzletu;

2. délka vzletu nesmí být větší než použitelná délka vzletu s tím, že délka předpolí nesmí překročit polovinu pou- žitelné délky rozjezdu;

3. délka rozjezdu nesmí být větší než použitelná délka rozjezdu;

4. splnění požadavků tohoto bodu je nutno prokázat s použitím jediné hodnoty v1 pro přerušený a nepřerušený vzlet a

5. vzletová hmotnost pro vzlet na mokré nebo znečištěné dráze nesmí být větší než schválená vzletová hmotnost za stejných podmínek na suché dráze.

d) Při prokazování splnění požadavků bodů b) a c) musí provozovatel vzít v úvahu:

1. tlakovou výšku na letišti;

2. teplotu vzduchu na letišti;

3. stav a druh povrchu dráhy;

4. sklon dráhy ve směru vzletu;

5. nejvýše 50 % hlášené složky protivětru a nejméně 150 % hlášené složky zadního větru a

6. případné zkrácení délky dráhy vyrovnáním letounu do osy dráhy před vzletem.

OPS 1.570

Bezpečná výška nad překážkami při vzletu

a) Provozovatel zajistí, aby dráha letu při vzletu s jedním nepracujícím motorem měla bezpečnou svislou výšku nad vše- mi překážkami nejméně 50 ft zvětšenou o 0,01 × D nebo vodorovnou vzdálenost od těchto překážek alespoň 90 m zvětšenou o 0,125 × D, kde D je vodorovná vzdálenost, kterou letoun urazil od konce použitelné délky vzletu. Pro letouny s rozpětím křídel menším než 60 m lze použít vodorovnou vzdálenost od překážek rovnající se polovině rozpětí letounu plus 60 m plus 0,125 × D.

b) Dráha vzletu musí začínat ve výšce 50 ft nad vzletovou plochou na konci délky vzletu požadované podle OPS 1.565 b), nebo případně c), a končit ve výšce 1 500 ft nad vzletovou plochou.

c) Při prokazování splnění požadavků bodu a) musí provozovatel vzít v úvahu:

1. hmotnost letounu na začátku rozjezdu ke vzletu;

2. tlakovou výšku na letišti;

3. teplotu vzduchu na letišti a

4. nejvýše 50 % hlášené složky protivětru a nejméně 150 % hlášené složky zadního větru.

d) Při prokazování splnění požadavků bodu a) nejsou přípustné změny dráhy až do bodu dráhy vzletu, v němž bylo do- saženo výšky 50 ft nad vzletovou plochou. Potom se až do výšky 400 ft předpokládá, že příčný sklon letadla bude men- ší než 15°. ve výšce větší než 400 ft lze plánovat příčný sklon větší než 15°, nejvýše však 25°. Musí být vytvořena přiměřená rezerva jak na vliv náklonu působícího na provozní rychlosti a na dráhu letu, tak i na přírůstky vzdáleností, které jsou důsledkem větších provozních rychlostí.

e) Při prokazování splnění požadavků bodu a) nemusí provozovatel pro ty případy, které nevyžadují změny trati větší než 15°, brát v úvahu překážky s boční vzdáleností větší než:

1. 300 m, je-li pilot schopen udržovat požadovanou přesnost navigace při průletu prostorem, v němž se přihlíží k překážkám, nebo

2. 600 m pro lety za všech ostatních podmínek.

f) Při prokazování splnění požadavků bodu a) nemusí provozovatel pro ty případy, které vyžadují změny trati větší než 15°, brát v úvahu překážky s boční vzdáleností větší než:

1. 600 m, je-li pilot schopen udržovat požadovanou přesnost navigace při průletu prostorem, v němž se přihlíží k překážkám, nebo

2. 900 m pro lety za všech ostatních podmínek.

g) Provozovatel stanoví postupy pro nepředvídané okolnosti, aby vyhověl požadavkům OPS 1.570, a určí bezpečnou trať vyhýbající se překážkám umožňující letounu buď vyhovět požadavkům OPS 1.580 pro let na trati, nebo přistát na le- tišti odletu nebo na náhradním letišti pro vzlet.

OPS 1.575

Let na trati – se všemi motory pracujícími

a) Provozovatel zajistí, aby letoun byl schopen dosáhnout rychlosti stoupání nejméně 300 ft za minutu za meteorolo- gických podmínek očekávaných pro daný let v kterémkoli bodu trati nebo plánované změny trati a se všemi motory pracujícími s maximálním trvale přípustným výkonem v:

1. minimálních výškách pro bezpečný let v každé etapě prolétávané trati a v průběhu jakékoli plánované změny tra- ti, která je stanovena nebo vypočtena z informací obsažených v provozní příručce vztahujících se k letounu, a

2. minimálních výškách nezbytných pro splnění podmínek stanovených v OPS 1.580, případně 1.585.

OPS 1.580

Let na trati s jedním nepracujícím motorem

a) Provozovatel zajistí, aby letoun byl schopen pokračovat v letu za očekávaných meteorologických podmínek z cestovní výšky na letiště, na němž může přistát podle OPS 1.595 nebo OPS 1.600, v případě vyřazení z provozu kteréhokoli motoru v kterémkoli bodu trati letounu nebo plánované změny trati, pracují-li ostatní motory v mezích trvale přípust- ného výkonu, a aby byl schopen přeletět překážky ve vzdálenosti do 9,3 km (5 NM) na obě strany od zamýšlené trati ve svislé vzdálenosti alespoň:

1. 1 000 ft, je-li rychlost stoupání nulová nebo větší, nebo

2. 2 000 ft, je-li rychlost stoupání menší než 0.

b) Dráha letu musí mít po poruše jednoho motoru ve výšce 450 m (1 500 ft) nad letištěm předpokládaného přistání klad- ný sklon.

c) Pro účely tohoto bodu se musí použít rychlost stoupání letounu menší o 150 ft za minutu, než je stanovená celková rychlost stoupání.

d) Při prokazování splnění požadavků tohoto bodu musí provozovatel zvětšit rozmezí uvedené v bodu a) na 18,5 km (10 NM) na každou stranu, pokud přesnost navigace nezajišťuje jeho dodržení s pravděpodobností 95 %.

e) Povoluje se vypouštění paliva v rozsahu, který umožňuje dosáhnout letiště s požadovanými zálohami paliva, pokud se pro vypouštění paliva použije bezpečného postupu.

OPS 1.585

Let na trati – letouny se třemi nebo více motory, z toho se dvěma nepracujícími

a) Provozovatel zajistí, aby v žádném bodu zamýšlené trati nebyl letoun se třemi nebo více motory vzdálen více než 90 minut letu od letiště, na němž jsou použitelné požadavky na výkonnost splněny při očekávané přistávací hmot- nosti, letí-li rychlostí maximálního doletu při standardní teplotě za bezvětří se všemi pracujícími motory, pokud nej- sou splněny požadavky níže uvedených bodů b) až e).

b) Dráha letu se dvěma nepracujícími motory musí letounu dovolit, aby pokračoval v letu za očekávaných meteorologic- kých podmínek na letiště, na němž jsou splněny použitelné požadavky na výkonnost pro očekávanou přistávací hmot- nost, a přeletěl v bezpečné výšce nejméně o 2 000 ft všechny překážky, které jsou v rozmezí 9,3 km (5 NM) na každou stranu od zamýšlené trati.

c) Předpokládá se selhání dvou motorů v nejkritičtějším bodu té části trati, v němž je letoun vzdálen více než 90 minut letu od letiště, na němž jsou splněny použitelné požadavky na výkonnost při očekávané přistávací hmotnosti, letí-li rychlostí maximálního doletu při standardní teplotě za bezvětří se všemi pracujícími motory.

d) Očekávaná hmotnost letounu v bodu, v němž se předpokládá selhání dvou motorů, nesmí být menší než hmotnost zahrnující dostatek paliva k pokračování v letu na letiště předpokládaného přistání, příletu k tomuto letišti ve výšce nejméně 450 m (1 500 ft) přímo nad prostor přistání a poté ještě k letu v horizontu po dobu 15 minut.

e) Pro účely tohoto bodu se musí použít rychlost stoupání letounu o 150 ft za minutu menší, než je stanovená rychlost.

f) Při prokazování splnění požadavků tohoto bodu musí provozovatel zvětšit rozmezí uvedené v bodu a) výše na 18,5 km (10 NM) na každou stranu, pokud přesnost navigace nezajišťuje jeho dodržení s pravděpodobností 95 %.

g) Povoluje se vypouštění paliva v rozsahu, který umožňuje dosáhnout letiště s požadovanými zálohami paliva, pokud se pro vypouštění paliva použije bezpečného postupu.

OPS 1.590

Přistání – cílové a náhradní letiště

Provozovatel zajistí, aby přistávací hmotnost letounu stanovená podle OPS 1.475 a) nepřekročila v předpokládaném čase přistání maximální přistávací hmotnost stanovenou v letové příručce, pokud je v letové příručce udávána pro nadmořskou výšku a pro teplotu vzduchu na cílovém a náhradním letišti.

OPS 1.595

Přistání – suché dráhy

a) Provozovatel zajistí, aby přistávací hmotnost letounu stanovená podle OPS 1.475 a) pro předpokládanou dobu při- stání dovolila přistání s úplným zastavením letounu z výšky 50 ft nad prahem dráhy v rozmezí 70 % použitelné délky přistání na cílovém letišti a kterémkoli náhradním letišti.

b) Při prokazování shody s bodem a) musí provozovatel vzít v úvahu:

1. nadmořskou výšku letiště;

2. nejvýše 50 % čelní složky větru nebo nejméně 150 % zadní složky větru;

3. druh povrchu dráhy a

4. sklon dráhy ve směru přistání.

c) Pro odbavení letounu v souladu s bodem a) je nutno předpokládat, že:

1. letoun přistane na nejvýhodnější dráze za bezvětří a

2. letoun přistane na dráze, která mu bude nejpravděpodobněji přidělena vzhledem k pravděpodobné rychlosti a směru větru a k charakteristikám řízení letadla na zemi a s přihlédnutím k ostatním podmínkám, např. pro- středkům pro přistání a terénu.

d) Letoun smí být odbaven, i když provozovatel není schopen vyhovět požadavkům výše uvedeného bodu c) 2 pro cílové letiště, je-li určeno náhradní letiště umožňující plně vyhovět požadavkům bodů a), b) a c).

OPS 1.600

Přistání – mokré a znečištěné dráhy

a) Provozovatel zajistí, aby v případě, že příslušné meteorologické zprávy nebo předpovědi či jejich kombinace nazna- čují, že dráha v předpokládané době příletu může být mokrá, byla použitelná délka přistání nejméně stejná nebo větší než požadovaná délka přistání stanovená podle OPS 1.595 vynásobená činitelem 1,15.

b) Provozovatel zajistí, aby v případě, že příslušné meteorologické zprávy nebo předpovědi či jejich kombinace nazna- čují, že dráha v předpokládané době příletu může být znečištěná, délka přistání stanovená pro tyto podmínky s pou- žitím údajů přijatelných pro úřad nepřekročila použitelnou délku přistání.

HLava J

HMOTNOST A VYVÁŽENÍ

OPS 1.605

Obecně

(viz dodatek 1 k OPS 1.605)

a) Provozovatel zajistí, aby v každé fázi provozu vyhovovalo naložení, hmotnost a poloha těžiště letounu omezením sta- noveným v letové příručce letounu, nebo v provozní příručce, pokud provozní příručka klade přísnější požadavky.

b) Provozovatel určí hmotnost a polohu těžiště každého letounu skutečným zvážením před prvním uvedením do pro- vozu a poté v intervalech 4 let, jestliže jsou používány hmotnosti jednotlivých letounů, a každých 9 let, používá-li se hmotnosti parku. Je nutno započítat a správně dokumentovat kumulativní účinky modifikací a oprav na hmotnost a vy- vážení. Kromě toho musí být letouny znovu zváženy, jestliže vliv modifikací na hmotnost a vyvážení není přesně znám.

c) Provozovatel určí hmotnost všech provozních položek a členů posádky zahrnutých do provozní hmotnosti letounu bez paliva vážením nebo použitím normalizovaných hmotností. Musí být stanoven vliv jejich umístění na polohu tě- žiště letounu.

d) Provozovatel určí hmotnost provozního nákladu, včetně případné zátěže, skutečným zvážením nebo stanoví hmot- nost provozního nákladu v souladu s normalizovanými hmotnostmi cestujících a zavazadel stanovenými v OPS 1.620.

e) Provozovatel určí hmotnost paliva na palubě s použitím jeho skutečné hustoty, nebo není-li známa, s použitím hu- stoty vypočtené podle metody uvedené v provozní příručce.

OPS 1.607

Terminologie

a) Provozní hmotnost bez paliva. Celková hmotnost letounu připraveného k danému druhu provozu vyjma vyčerpatel- ného paliva a provozního nákladu. Tato hmotnost zahrnuje položky jako:

1. posádku a její zavazadla;

2. pohoštění a vyjímatelné vybavení pro obsluhu cestujících a

3. pitnou vodu a chemikálie toalet.

b) Maximální hmotnost bez paliva. Maximální přípustná hmotnost letounu bez vyčerpatelného paliva. Hmotnost paliva obsaženého v jednotlivých nádržích musí být zahrnuta do hmotnosti bez paliva, je-li výslovně uvedena v omezeních letové příručky letounu.

c) Maximální konstrukční přistávací hmotnost. Maximální celková přípustná přistávací hmotnost letounu při přistání za normálních okolností.

d) Maximální konstrukční vzletová hmotnost. Maximální celková přípustná hmotnost letounu na začátku rozjezdu ke vzletu.

e) Klasifikace cestujících

1. Dospělí, muži a ženy, jsou definováni jako osoby ve věku 12 let a starší.

2. Děti jsou definovány jako osoby ve věku dvou let a více, avšak mladší 12 let.

3. Malé děti jsou definovány jako osoby mladší 2 let.

f) Provozní náklad. Celková hmotnost cestujících, zavazadel a nákladu, včetně neplatícího zatížení.

OPS 1.610

Nakládání, hmotnost a vyvážení

Provozovatel v provozní příručce stanoví zásady a metody používané při nakládání a v systému hmotností a vyvažování, které splňují požadavky OPS 1.605. Tento systém musí zahrnovat všechny druhy zamýšleného provozu.

OPS 1.615

Hodnoty hmotnosti pro posádku

a) Provozovatel použije ke stanovení provozní hmotnosti bez paliva níže uvedených hodnot hmotnosti:

1. skutečné hmotnosti, včetně všech zavazadel posádky, nebo

2. normalizované hmotnosti, včetně hmotnosti příručních zavazadel, pro jednotlivé členy letové posádky 85 kg a pro jednotlivé palubní průvodčí 75 kg nebo

3. jiné normalizované hmotnosti přijatelné pro úřad.

b) Provozovatel musí opravit provozní hmotnost bez paliva, aby v součtu zahrnovala všechna dodatečná zavazadla. Umís- tění těchto dodatečných zavazadel musí být započteno při určování polohy těžiště letounu.

OPS 1.620

Hodnoty hmotnosti cestujících a zavazadel

a) Provozovatel vypočte hmotnost cestujících a zapsaných zavazadel s použitím skutečně zvážených hmotností každé osoby a skutečně zvážené hmotnosti zavazadel nebo s použitím normalizovaných hodnot hmotnosti uvedených v ta- bulkách 1 až 3, vyjma případu, kdy je počet použitelných sedadel cestujících menší než 10. v takových případech smí být hmotnost cestujících určena na základě jimi nebo jejich jménem učiněného ústního prohlášení a přidáním předem stanovené konstanty k započtení příručních zavazadel a oděvu. Postup, který stanoví, kdy volit skutečné nebo norma- lizované hmotnosti, a postup, který se má dodržovat při používání ústních prohlášení, musí být uveden v provozní příručce.

b) Provozovatel zajistí, aby byly zahrnuty všechny předměty osobní potřeby a příruční zavazadla cestujících, pokud ur- čuje skutečnou hmotnost vážením. vážení musí být prováděno bezprostředně před nastupováním v místě blízkém nastupování.

c) Při určování hmotnosti cestujících s použitím normalizovaných hmotností je nutno použít normalizované hmotnosti uvedené v tabulkách1a 2. Tyto hmotnosti zahrnují příruční zavazadla a hmotnost každého dítěte do 2 let přepravo- vaného dospělým cestujícím na jednom sedadle. Pro účely tohoto bodu musí být považováno malé dítě přepravované na samostatném sedadle cestujícího za dítě.

d) Hodnoty hmotnosti pro cestující – 20 nebo více sedadel

1. Normalizované hmotnosti mužů a žen uvedené v tabulce 1 platí pro letouny s celkovým použitelným počtem sedadel pro cestující 20 nebo více. Jako alternativa v případech, kdy celkový použitelný počet sedadel pro cestu- jící je 30 nebo více, platí hodnoty hmotnosti uvedené v tabulce 1 ve sloupci „Jen dospělí“.

2. Pro účely tabulky 1 se rozumí prázdninovým charterovým letem charterový let výhradně určený jako součást cel- kových služeb při cestování o dovolené. Hodnoty hmotností platí pro prázdninové charterové lety za předpo- kladu, že pro bezúplatnou přepravu určitých kategorií cestujících se používá nejvýše 5 % sedadel cestujících zastavěných v letounu.

Tabulka 1

Počet sedadel cestujících	20 a více		30 a více
	Muži	Ženy	Jen dospělí
všechny lety kromě prázdninových charterových letů	88 kg	70 kg	84 kg
Prázdninové charterové lety	83 kg	69 kg	76 kg
Děti	35 kg	35 kg	35 kg

e) Hodnoty hmotnosti pro cestující – 19 nebo méně sedadel

1. Normalizované hmotnosti v tabulce 2 platí pro letouny, jejichž celkový použitelný počet sedadel pro cestující je 19 nebo méně.

2. Při letech, u nichž se nepřepravují příruční zavazadla v kabině nebo u nichž se příruční zavazadla započítávají sa- mostatně, lze od výše uvedených hmotností mužů a žen odečíst 6 kg. Předměty, jako plášť, deštník, malá kabelka nebo taška, něco ke čtení nebo malá kamera/fotoaparát, se pro účely tohoto bodu nepokládají za příruční zavazadla.

Tabulka 2

Počet sedadel cestujících	1–5	6–9	10–19
Muži	104 kg	96 kg	92 kg
Ženy	86 kg	78 kg	74 kg
Děti	35 kg	35 kg	35 kg

f) Hodnoty hmotnosti pro zavazadla

1. Normalizované hodnoty hmotnosti uvedené v tabulce 3 se použijí pro každý kus zapsaného zavazadla, jestliže celkový použitelný počet sedadel pro cestující letounu je 20 nebo více. Pro letouny s 19 nebo méně sedadly pro cestující se musí použít skutečná hmotnost zapsaných zavazadel zjištěná vážením.

2. Pro účely tabulky 3 se:

i) vnitrostátním letem rozumí let, jehož výchozí a cílové letiště se nachází na území téhož státu,

ii) lety v evropské oblasti rozumí lety jiné než vnitrostátní, jejichž výchozí a cílové letiště se nachází v oblasti uvedené v dodatku1k OPS 1.620 f), a

iii) mezikontinentálním letem jiným než let v evropské oblasti se rozumí let, jehož výchozí a cílové letiště se nachází na různých kontinentech.

Tabulka 3

20 nebo více sedadel

Druh letu	Normalizovaná hmotnost zavazadel
vnitrostátní lety	11 kg
Lety v evropské oblasti	13 kg
Mezikontinentální lety	15 kg
všechny ostatní lety	13 kg

g) Pokud chce provozovatel používat jiné normalizované hodnoty hmotnosti, než jsou uvedené v tabulkách 1 až 3, musí oznámit své důvody úřadu a předem obdržet jeho souhlas. Musí rovněž předložit ke schválení podrobný plán průzku- mu vážení a použít metody statistického rozboru uvedené v dodatku 1 k OPS 1.620 g). Změněné normalizované hod- noty hmotností platí po ověření výsledků průzkumu vážení a schválení úřadem pouze pro daného provozovatele. Změněné hodnoty hmotností lze použít pouze za okolností, které odpovídají těm, za nichž se průzkum prováděl. Jsou- li změněné normalizované hmotnosti větší než hmotnosti uvedené v tabulkách 1 až 3, musí být používány tyto větší hodnoty.

h) Při každém letu, u nějž se zjistí, že významný počet cestujících s jejich příručními zavazadly bude mít podle očekávání hmotnost větší než normalizovanou, určí provozovatel skutečnou hmotnost těchto cestujících vážením nebo připočte přiměřený přídavek hmotnosti.

i) Používá-li se normalizovaných hodnot hmotnosti zapsaných zavazadel a významný počet zapsaných zavazadel ces- tujících překročí podle očekávání normalizovanou hmotnost zavazadla, určí provozovatel skutečnou hmotnost těchto zavazadel vážením nebo připočte přiměřený přídavek hmotnosti.

j) Provozovatel zajistí, aby velitel letadla byl informován, že ke stanovení hmotnosti nákladu bylo použito nestandardní metody a že je tato metoda uvedena v dokumentaci o naložení a vyvážení.

OPS 1.625

Dokumentace o hmotnosti a vyvážení

(viz dodatek 1 k OPS 1.625)

a) Provozovatel vyhotoví před každým letem dokumentaci o hmotnosti a vyvážení specifikující náklad a jeho rozložení. Dokumentace o hmotnosti a vyvážení musí veliteli letadla umožnit určit, zda je náklad a jeho rozložení takové, aby nebyly překročeny meze hmotnosti a vyvážení letounu. Na dokladu musí být uvedeno jméno osoby, která tuto doku- mentaci zpracovává. Osoba, která dohlíží na nakládání letounu, musí svým podpisem potvrdit, že náklad a jeho roz- ložení je v souladu s dokumentací o hmotnosti a vyvážení. Doklad musí být přijatelný pro velitele letadla a jeho souhlas musí být stvrzen spolupodpisem nebo rovnocenným způsobem (viz také OPS 1.1055 a) 12).

b) Provozovatel stanoví postupy pro změny nákladu v poslední chvíli.

c) Provozovatel může používat jiný postup, než vyžadují body a) a b), pokud jej schválí úřad.

Dodatek 1 k OPS 1.605 Hmotnost a vyvážení – obecně (viz OPS 1.605)

a) Stanovení provozní hmotnosti letounu bez paliva

1. Vážení letounu

i) Nové letouny se obvykle váží ve výrobním závodě a mohou být uvedeny do provozu bez nového zvážení, jestliže záznamy o hmotnosti a vyvážení byly upraveny s ohledem na změny a úpravy provedené na letou- nu. Letouny předávané jedním provozovatelem se schváleným programem určování hmotnosti jinému pro- vozovateli rovněž se schváleným programem, nemusí být znovu zváženy provozovatelem, který tyto letouny přijímá, pokud od posledního vážení neuplynuly více než 4 roky.

ii) Hmotnost a polohu těžiště každého jednotlivého letounu je nutno znovu určovat v pravidelných lhůtách. Maximální doba mezi dvěma váženími musí být stanovena provozovatelem a musí splňovat požadavky OPS 1.605 b). Kromě toho musí být hmotnost a poloha těžiště každého letounu znovu určována buď:

A) vážením nebo

B) výpočtem, pokud je provozovatel schopen věrohodně doložit platnost zvolené metody výpočtu, kdy- koli kumulativní změny provozní hmotnosti bez paliva jsou větší než ± 0,5 % maximální přistávací hmotnosti nebo kdykoli kumulativní změna polohy těžiště je větší než 0,5 % střední aerodynamické tětivy.

2. Hmotnost a poloha těžiště letadlového parku

i) Pro letadlový park nebo skupinu letounů téže verze a konfigurace lze použít průměrné provozní hmotnosti bez paliva a polohy těžiště letadlového parku, pokud provozní hmotnosti bez paliva a polohy těžiště jed- notlivých letounů zůstávají v mezích stanovených v bodu ii). Kromě toho se použijí kritéria uvedená v bo- dech iii), iv) a a) 3.

ii) Tolerance

A) Jestliže se provozní hmotnost bez paliva kteréhokoli váženého letounu nebo vypočtená provozní hmot- nost bez paliva kteréhokoli letounu letadlového parku liší o více než ± 0,5 % maximální konstrukční přistávací hmotnosti od stanovené provozní hmotnosti bez paliva letadlového parku nebo jestliže se jeho poloha těžiště liší o více než ± 0,5 % střední aerodynamické tětivy od polohy těžiště daného leta- dlového parku, musí být takový letoun z parku vynechán. Lze zavést samostatné letadlové parky, každý s odlišnou střední hmotností.

B) V případech, kdy je hmotnost letounu v toleranci provozní hmotnosti bez paliva letadlového parku, ale poloha těžiště je mimo povolenou toleranci, lze letoun provozovat s použitím provozní hmotnosti bez paliva pro letadlový park, ale s individuální polohou těžiště.

C) Vykazuje-li jednotlivý letoun při porovnání s ostatními letouny v parku fyzikálně přesně vysvětlitelný rozdíl (např. konfigurace palubního bufetu nebo sedadel), který způsobuje překročení tolerancí pro park, je možné ponechat tento letoun v parku, pokud se použijí vhodné opravy pro jeho hmotnost nebo polohu jeho těžiště.

D) Letouny, pro které nebyly vyhlášeny žádné hodnoty střední aerodynamické tětivy, musí být provo- zovány na základě jejich individuálních hodnot hmotnosti a polohy těžiště nebo musí být podrobeny zvláštnímu rozboru a schválení.

iii) Používání hodnot letadlového parku

A) Po zvážení letounu, nebo byla-li provedena změna v jeho vybavení či konfiguraci, musí provozovatel ověřit, zda daný letoun zůstává v tolerancích uvedených v bodu 2 ii) výše.

B) Letouny, které nebyly váženy od posledního stanovení hmotnosti letadlového parku, mohou zůstat v parku letadel a mohou být provozovány s použitím hodnot pro letadlový park za předpokladu, že jednotlivé hodnoty jsou prověřovány výpočtem a zůstávají v tolerancích uvedených v bodu 2 ii). Pro- vozovatel musí buď stanovit nové hodnoty pro letadlový park splňující podmínky bodů 2 i) a 2 ii), nebo provozovat letouny překračující tolerance s použitím jejich individuálních hodnot, pokud jednotlivé hodnoty tyto tolerance překročí.