Platné znění zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, s vyznačením navrhovaných změn

VI.

Platné znění zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů,

s vyznačením navrhovaných změn

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje výkon státní správy v oblasti rozhlasového a televizního vysílání.

§ 2

Základní pojmy

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) rozhlasovým a televizním vysíláním poskytování pořadů a dalších částí vysílání uspořádaných v rámci programu, včetně služeb přímo souvisejících s programem, provozovatelem vysílání veřejnosti prostřednictvím sítí elektronických komunikací1a) v podobě chráněné nebo nechráněné podmíněným přístupem1b) za účelem simultánního sledování pořadů a dalších částí vysílání,

b) převzatým rozhlasovým a televizním vysíláním příjem vysílání původních rozhlasových a televizních programů nebo jejich podstatných částí, včetně služeb přímo souvisejících s programy nebo s podstatnými částmi programu, a jejich současné, úplné a nezměněné šíření pro veřejnost prostřednictvím sítí elektronických komunikací1a); za nezměněné šíření se považuje i šíření české verze televizního programu prvotně vysílaného v cizím jazyce,

c) celoplošným vysíláním rozhlasové a televizní vysílání programů, které může ve vymezeném územním rozsahu přijímat v případě rozhlasového vysílání alespoň 80 % a v případě televizního vysílání alespoň 70 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu1c), pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak1d),

d) programovou sítí společné sestavování programů nebo jejich podstatných částí nebo vzájemné přejímání programů nebo jejich podstatných částí nebo jejich současné šíření více provozovateli,

e) regionálním vysíláním rozhlasové nebo televizní vysílání, které může ve vymezeném územním rozsahu přijímat v případě rozhlasového vysílání více než 1 % a méně než 80 % a v případě televizního vysílání více než 1 % a méně než 70 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu1c),

f) místním vysíláním vysílání rozhlasového nebo televizního programu určeného svým dosahem pro místně vymezenou oblast a pro tuto oblast vytvářeného; místně vymezená územní oblast nesmí zahrnovat více než 1 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu1c),

g) provozovatelem rozhlasového a televizního vysílání právnická nebo fyzická osoba, která sestavuje program, včetně služeb přímo souvisejících s programem, určuje způsob organizace rozhlasového a televizního vysílání a má za toto vysílání redakční odpovědnost, a pod zvukovým nebo obrazovým označením, jež program a služby přímo související s programem nezaměnitelně identifikuje, tento program a služby přímo související s programem prvotně šíří nebo prostřednictvím třetích osob nechává šířit (dále jen "provozovatel vysílání"),

h) provozovatelem převzatého vysílání právnická nebo fyzická osoba, která rozhoduje o skladbě programů převzatého vysílání, včetně služeb přímo souvisejících s programy převzatého vysílání, a která tyto programy a služby s nimi přímo související šíří nebo prostřednictvím třetích osob nechává v úplné a nezměněné podobě šířit na základě oprávnění k provozování převzatého vysílání (dále jen "registrace") podle tohoto zákona,

i) základní programovou specifikací vymezení převažujících žánrů v celku programové skladby,

j) programem záměrné časové uspořádání jednotlivých rozhlasových nebo televizních pořadů a dalších částí vysílání a v rozhlasovém vysílání i toku programových prvků; dalšími částmi vysílání se rozumí zvukové, obrazové nebo zvukově-obrazové části vysílání, které nemají povahu pořadu a jsou zařazovány mezi pořady nebo jsou jimi pořady provázeny nebo přerušovány, zejména reklama, teleshopping, oznámení provozovatele vysílání týkající se jeho vlastních pořadů a doprovodných produktů, které jsou od těchto pořadů přímo odvozeny, ohlašování pořadů, zvukové a obrazové prostředky oznamující nebo oddělující vysílání obchodních sdělení a jiná programová interpunkce,

k) plnoformátovým programem televizní program obsahující pořady různého zaměření a témat, zejména pořady zpravodajské, filmové, dokumentární, hudební a vzdělávací, který není zaměřen pouze na určitou skupinu obyvatel se shodnými zájmy,

l) pořadem v rozhlasovém vysílání část vysílání, která svým obsahem, formou a funkcí tvoří uzavřený celek vysílání nebo tok programových prvků a představuje samostatnou jednotlivou položku rozhlasového programu; pořadem v televizním vysílání se rozumí pohyblivá obrazová sekvence se zvukem nebo bez zvuku, která bez ohledu na své trvání svým obsahem, formou a funkcí tvoří uzavřený celek vysílání a představuje samostatnou jednotlivou položku televizního programu,

m) teletextem služba přímo související s programem, která spočívá ve vysílání textových nebo grafických informací souběžně s vysíláním televizního programu, přičemž tyto informace lze vyvolat jen na obrazovce televizního přijímače, který je vybaven příslušným dekódovacím zařízením,

n) reklamou jakékoliv veřejné oznámení, vysílané za úplatu nebo obdobnou protihodnotu nebo vysílané za účelem vlastní propagace provozovatele vysílání, s cílem propagovat dodání

zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu, včetně nemovitého majetku, práv a závazků,

o) službou přímo související s programem služba spočívající v šíření textových, obrazových a zvukových informací, které jednotlivě nebo v souhrnu vytvářejí obsah související s programem, jenž je určen k příjmu veřejností spolu s tímto programem; službou přímo související s programem se rozumí rovněž vytváření a poskytování souboru datových údajů pro obsah elektronického programového průvodce a služba rozšiřující možnosti využití programu ve vztahu ke koncovému zařízení,

p) obsahem elektronického programového průvodce textové, obrazové a zvukové informace o programech šířených v síti elektronických komunikací1), které jsou šířeny prostřednictvím téže sítě elektronických komunikací a jsou synchronně spojeny s těmito programy,

q) skrytým obchodním sdělením slovní nebo obrazová prezentace zboží, služeb, jména nebo názvu, ochranné známky nebo činnosti výrobce zboží nebo poskytovatele služeb, uvedená provozovatelem vysílání v pořadu, pokud tato prezentace záměrně sleduje reklamní cíl a může veřejnost uvést v omyl o povaze této prezentace; taková prezentace je považována za záměrnou zejména tehdy, dojde-li k ní za úplatu nebo obdobnou protihodnotu,

r) teleshoppingem přímá nabídka zboží, a to včetně nemovitého majetku, práv a závazků, nebo služeb, určená veřejnosti a zařazená do rozhlasového či televizního vysílání za úplatu nebo obdobnou protihodnotu,

s) sponzorováním jakýkoliv příspěvek od osoby, která neprovozuje rozhlasové nebo televizní vysílání, neposkytuje službu platformy pro sdílení videonahrávek22), nebo audiovizuální mediální služby na vyžádání1e), ani nevyrábí audiovizuální díla, poskytnutý k přímému nebo nepřímému financování rozhlasového nebo televizního programu nebo pořadu s cílem propagovat své jméno nebo název, ochrannou známku, výrobky, služby, činnosti nebo obraz na veřejnosti,

t) podprahovým sdělením podprahovou technikou zvuková, obrazová nebo zvukově-obrazová informace, která je záměrně zpracována tak, aby měla vliv na podvědomí posluchače nebo diváka, aniž by ji mohl vědomě vnímat,

u) nejnižší programovou nabídkou soubor programů poskytovaný provozovatelem převzatého vysílání za nejnižší cenu,

v) kabelovým systémem síť elektronických komunikací podle zvláštního právního předpisu1), jejímž prostřednictvím provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysílání šíří předplatitelům programy za sjednanou cenu; kabelový systém zahrnuje sítě kabelové televize, mikrovlnné systémy pro zemské rozhlasové a televizní vysílání či jiné technické prostředky vyjma zemských rádiových vysílacích zařízení,

w) souborem technických parametrů v případě analogového vysílání prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání (dále jen "vysílač") kmitočet, vyzářený výkon a vysílací stanoviště,

x) opakovaným porušením povinnosti porušení povinnosti, za níž byla více než jednou

uložena pokuta ve dvou po sobě jdoucích kalendářních letech,

y) územním rozsahem vysílání v případě celoplošného vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů celé území České republiky a v případě regionálního nebo místního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů území stanovené v oprávnění k provozování rozhlasového a televizního vysílání (dále jen "licence") ve shodě se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu

1. souborem technických parametrů vysílání v případě analogového vysílání,

2. diagramem využití rádiových kmitočtů1a) v případě digitálního vysílání.

(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí

a) obchodním sdělením reklama, teleshopping a sponzorování a v případě televizního vysílání rovněž reklama a sponzorování a v případě televizního vysílání rovněž teleshopping, umístění produktu nebo jiná obrazová sekvence se zvukem nebo bez zvuku, která je určena k přímé nebo nepřímé propagaci zboží nebo služeb osoby vykonávající hospodářskou činnost, popřípadě jejího obrazu na veřejnosti, a která doprovází pořad nebo je do pořadu zahrnuta za úplatu nebo obdobnou protihodnotu nebo za účelem vlastní propagace,

b) umístěním produktu jakákoli podoba začlenění výrobku, služby, ochranné známky, která se k výrobku nebo službě váže, nebo zmínky o výrobku a službě do pořadu za úplatu nebo obdobnou protihodnotu,

c) redakční odpovědností výkon rozhodujícího vlivu na výběr pořadů a dalších částí vysílání a jejich chronologické uspořádání v programové skladbě.,

d) redakčním rozhodnutím rozhodnutí, které je pravidelně přijímáno za účelem výkonu redakční odpovědnosti a spojeno s každodenním provozováním rozhlasového a televizního vysílání nebo s poskytováním audiovizuální mediální služby na vyžádání,

e) pořadem pro děti pořad, který je vyroben a určen pro diváky nebo posluchače mladší 12 let, z jehož obsahu, použitých audiovizuálních a zvukových prostředků výroby, způsobu narace, stopáže, způsobu i času zařazení do vysílání a prezentace provozovatelem vysílání je zřejmé, že je přizpůsoben osobám této věkové kategorie,

f) spotřebitelským publicistickým pořadem pořad, který poskytuje divákům poradenství o nákupu zboží nebo služeb, nebo poskytuje jeho recenze,

g) skrytými titulky forma zpřístupňování audiovizuálních pořadů osobám se sluchovým postižením spočívající ve volitelně nastavitelném textu v českém jazyce, který je synchronizovaný se zvukovou stopou pořadu, zachycuje mluvený projev včetně významových zvuků souvisejících s dějem nevyplývajícím z obrazu a identifikuje mluvčí mimo obraz způsobem, jenž osobám se sluchovým postižením umožňuje orientaci v ději pořadu,

h) audiopopisem forma zpřístupňování audiovizuálních pořadů osobám se zrakovým postižením spočívající ve volitelně nastavitelném slovním komentáři obrazové složky pořadu umožňujícím osobám se zrakovým postižením vnímat části pořadu, které nejsou vyjádřeny zvukem nebo jsou podle zvuku obtížně rozpoznatelné,

i) českým znakovým jazykem komunikační systém podle zákona upravujícího komunikační systémy neslyšících a hluchoslepých osob23).

(3) Za rozhlasové a televizní vysílání se nepovažuje

a) zajišťování komunikačních služeb zaměřených na poskytování informací nebo jiných sdělení na základě individuálních požadavků,

b) zajišťování sítě elektronických komunikací a poskytování služby elektronických komunikací podle zvláštního právního předpisu1a),

c) šíření rozhlasových a televizních programů a služeb přímo souvisejících s programem, pokud toto šíření slouží pouze k dopravě signálu chráněného systémem podmíněného přístupu k vysílačům,

d) sdělování informací souvisejících s provozem technických prostředků využívaných k realizaci rozhlasového a televizního vysílání.

(4) Za rozhlasové vysílání a převzaté rozhlasové vysílání se nepovažuje šíření rozhlasových programů prostřednictvím přenosového systému uvedeného v § 12 odst. 3 písm. c).

(5) Za televizní vysílání se nepovažuje

a) vysílání, které nemá povahu činnosti především hospodářské nebo které nesoutěží s televizním vysíláním,

b) vysílání, které není určeno k příjmu veřejností,

c) vysílání, jehož hlavním účelem není poskytování pořadů a zároveň se nejedná o televizní vysílání programů podle § 67 odst. 1 nebo 2, nebo

d) vysílání, které nemůže přímo nebo nepřímo přijímat veřejnost v žádném členském státě Evropské unie prostřednictvím zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, které je dostupné v obchodní síti.

(6) Za převzaté rozhlasové a televizní vysílání se nepovažuje současné, úplné a nezměněné šíření přejímaných rozhlasových a televizních programů včetně služeb přímo souvisejících s programem určených pro veřejnost prostřednictvím kabelu, do něhož je zapojeno nejvýše 100 účastníků s přijímači podléhajícími oznamovací povinnosti; tento počet může být překročen, jestliže účastníci společného příjmu jsou umístěni v jedné budově nebo v komplexu budov k sobě prostorově nebo funkčně přináležejících, jestliže přenos signálu je veden tak, že nepřekračuje pozemní komunikaci, a jestliže tento společný příjem není obchodně využíván.

(7) Za programovou síť se nepovažuje

a) dohoda provozovatelů vysílání o společném vysílání reklamy a teleshoppingu, společné

sestavování nebo vzájemné přejímání takových částí programů, které nejsou významné z hlediska jejich podílu na denní vysílací době v programu,

b) vysílání programů dvěma nebo více provozovateli vysílání na společně sdílených kmitočtech.

§ 3

Působnost zákona

(1) Tento zákon se vztahuje na

a) provozovatele vysílání, který toto vysílání provozuje na základě zvláštních právních předpisů,3),4) (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona"),

b) provozovatele rozhlasového vysílání, který toto vysílání provozuje na základě licence udělené podle tohoto zákona, (dále jen "provozovatel vysílání s licencí"),

c) provozovatele převzatého rozhlasového vysílání, který toto vysílání provozuje na základě registrace podle tohoto zákona.

(2) Na právnickou nebo fyzickou osobu, která není uvedena v odstavci 1 a provozuje televizní vysílání nebo převzaté televizní vysílání, se tento zákon vztahuje, lze-li ji považovat za usazenou v České republice podle odstavce 3, nebo splňuje-li podmínky podle 4 anebo 5.

(3) Právnická nebo fyzická osoba se považuje za usazenou v České republice,

a) má-li sídlo nebo místo podnikání4a) v České republice a rozhodnutí o výběru pořadů a dalších částí vysílání a jejich uspořádání v programové skladbě (dále jen „redakční rozhodnutí“) redakční rozhodnutí přijímá v České republice, nebo

b) má-li sídlo nebo místo podnikání v České republice, avšak redakční rozhodnutí přijímá v jiném členském státě Evropské unie, jestliže

1. podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání související s výběrem a vysíláním pořadů (dále jen „související s pořady“) působí v České republice,

2. podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání související s pořady

působí jak v České republice, tak v uvedeném jiném členském státě Evropské unie, nebo

3. podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání související s pořady nepůsobí v České republice ani v uvedeném jiném členském státě Evropské unie za podmínky, že televizní vysílání poprvé zahájila v České republice podle českého právního řádu a udržuje trvalé a efektivní zapojení do hospodářského života v České republice, nebo

c) má-li sídlo nebo místo podnikání v České republice, avšak rozhodnutí o televizním vysílání související s pořady přijímá ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo naopak, za podmínky, že podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání související s pořady působí v České republice.

(4) Nelze-li právnickou nebo fyzickou osobu považovat za usazenou v České republice podle odstavce 3, ani ji nelze považovat za usazenou v jiném členském státě Evropské unie, tento zákon se na ni vztahuje, pokud k televiznímu vysílání nebo k

převzatému televiznímu vysílání využívá

a) zařízení pro přenos vzestupného signálu k družici, které je umístěno na území České republiky, nebo

b) kapacitu družice příslušející České republice, jestliže nevyužívá zařízení pro přenos vzestupného signálu k družici, které je umístěno na území České republiky nebo v jiném členském státě Evropské unie.

(5) Na právnickou nebo fyzickou osobu, která provozuje televizní vysílání nebo převzaté televizní vysílání a nelze ji považovat za usazenou v České republice podle odstavce 3, ani ji nelze považovat za usazenou v jiném členském státě Evropské unie, a která v České republice ani v jiném členském státě Evropské unie nesplňuje některou z podmínek podle odstavce 4, se tento zákon vztahuje jen tehdy, lze-li ji považovat za usazenou v České republice podle Smlouvy o fungování Evropské unie 4c).

§ 3a

Předpoklady pro účast v řízení o udělení licence k provozování vysílání a v řízení o registraci převzatého vysílání

(1) Předpokladem k tomu, aby právnická osoba získala licenci nebo registraci, je, že splňuje podmínky stanovené pro podnikání v České republice zvláštním právním předpisem.4d) Má-li právnická osoba právní formu akciové společnosti, je předpokladem k získání licence, že její akcie znějí na jméno.

(2) Předpokladem k tomu, aby fyzická osoba získala licenci nebo registraci, je, že má plnou způsobilost k právním úkonům a splňuje podmínky stanovené pro podnikání v České republice zvláštním právním předpisem.4d)

(3) Je-li osoba uvedená v odstavci 2 zahraniční osobou,4e) která nemá v České republice organizační složku nebo trvalý pobyt, je povinna ustanovit si zástupce v České republice, oprávněného jednat za ni ve věcech upravených tímto zákonem.

ČÁST DRUHÁ

RADA PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ

§ 4

Postavení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání

(1) Zřizuje se Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen "Rada") se sídlem v

Praze.

(2) Rada je ústřední správní úřad, který vykonává státní správu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, převzatého vysílání a v oblasti audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání poskytovaných podle jiného právního předpisu1e), a dohlíží na zachovávání a rozvoj plurality programové nabídky a informací v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání, dbá na jeho obsahovou nezávislost a plní další úkoly stanovené tímto

zákonem a zvláštními právními předpisy.

(2) Rada je ústředním správním úřadem pro oblasti rozhlasového a televizního vysílání, převzatého vysílání, audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a služeb platforem pro sdílení videonahrávek v rozsahu stanoveném tímto zákonem, jinými právními předpisy24), přímo použitelnými předpisy Evropské unie a mezinárodními smlouvami, které jsou součástí českého právního řádu. Své pravomoci Rada vykonává nestranně a transparentně v souladu s cíli tohoto zákona a jiných právních předpisů, jimiž jsou zejména pluralita médií, kulturní a jazyková rozmanitost, ochrana spotřebitele, přístupnost vysílání pro osoby se zdravotním postižením, zákaz diskriminace, řádné fungování vnitřního trhu a podpora spravedlivé hospodářské soutěže.

(3) Při výkonu své pravomoci postupuje Rada nezávisle. Řídí se pouze právními předpisy, mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu České republiky, a přímo použitelnými předpisy Evropské unie a při plnění úkolů nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od jakéhokoli orgánu veřejné moci ani od žádné fyzické nebo právnické osoby.

(4) Do činnosti Rady lze zasahovat pouze na základě zákona.

§ 5

Působnost Rady

Rada

(1)

a) dohlíží na dodržování právních předpisů v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence či v rozhodnutí o registraci,

b) uděluje, mění a odnímá licence k provozování rozhlasového a televizního vysílání,

c) vydává, mění a zrušuje rozhodnutí o registraci k provozování převzatého vysílání, d) vede evidenci provozovatelů vysílání a provozovatelů převzatého vysílání,

d) vede a aktualizuje seznam provozovatelů rozhlasového vysílání a provozovatelů převzatého rozhlasového vysílání, a samostatně vede a aktualizuje seznam provozovatelů televizního vysílání a provozovatelů převzatého televizního vysílání usazených nebo považovaných za usazené v České republice (dále jen „seznam provozovatelů televizního vysílání“), v němž u každého provozovatele uvede, které z kritérií podle § 3 odst. 2 až 4 vůči němu zakládá pravomoc České republiky; seznam provozovatelů televizního vysílání a jeho aktualizace předává Evropské komisi za účelem zpřístupnění v centralizované databázi v termínech a způsoby, které určí Evropská komise,

e) pravidelně uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup přehled žádostí o licenci a registraci a přehled udělených licencí a jejich změn, registrací a jejich změn,

f) ukládá správní tresty podle tohoto zákona,

g) monitoruje obsah rozhlasového a televizního vysílání,

h) uděluje souhlas Českému telekomunikačnímu úřadu k vydávání individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro jiné radiokomunikační služby v části rádiového spektra vyhrazené výhradně pro rozhlasové a televizní vysílání,

i) vyžaduje od Českého telekomunikačního úřadu stanovisko obsahující zkoordinované kmitočty pro analogové rozhlasové a televizní vysílání, včetně jejich technických parametrů; v žádosti o stanovisko Rada označí území, které má být vysíláním pokryto a požadované umístění vysílače,

j) vyžaduje pro účely řízení o udělení licence k provozování rozhlasového a televizního vysílání nebo pro účely změny licenčních podmínek od Českého telekomunikačního úřadu stanovisko1a); v žádosti o stanovisko Rada označí území, které má být vysíláním pokryto,

k) stanoví územní rozsah vysílání pro provozovatele vysílání podle § 3 odst. 1 písm. b) ve shodě se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu,

l) spolupracuje s Českým telekomunikačním úřadem v rozsahu podle zvláštních právních předpisů1a),3),4),

m) podílí se svými stanovisky a návrhy na vytváření zásad státní politiky České republiky ve vztahu k vysílání a koncepci jeho rozvoje a ve vztahu ke zvyšování úrovně mediální gramotnosti,

n) stanoví programy a služby přímo související s těmito programy, které mají být povinně šířeny ve veřejném zájmu prostřednictvím sítí elektronických komunikací pro rozhlasové a televizní vysílání, přezkoumává trvání potřeby jejich povinného šíření a předkládá Českému telekomunikačnímu úřadu závazná stanoviska pro účely uložení nebo zrušení jejich povinného šíření podle zvláštního právního předpisu4f),

o) vydává statut a jednací řád Rady a organizační řád Úřadu Rady,

p) předkládá návrh svého rozpočtu a závěrečného účtu Ministerstvu financí a příslušnému orgánu Poslanecké sněmovny,

r) zveřejňuje usnesení Rady, výroční zprávu Rady, zápisy z jednání Rady, nebrání-li tomu zvláštní právní předpisy, a případně další informace způsobem umožňujícím dálkový přístup,

s) zveřejňuje rozhodnutí soudu o opravném prostředku a žalobě proti rozhodnutí Rady. Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů,5)

t) provádí v případě přeshraniční spolupráce dozor a postupuje přitom podle příslušného předpisu Evropských společenství5a) v rozsahu věcné působnosti zvláštních právních předpisů, kterými jsou promítnuty směrnice uvedené v bodě 4 přílohy k tomuto nařízení,

u) spolupracuje s orgány Evropské unie a s regulačními orgány členských států Evropské unie s obdobnou věcnou působností zejména při předávání a získávání údajů a informací stanovených zákonem, rozhodnutími vydanými na základě zákona nebo právními akty

Evropské unie a plní další úkoly, které pro oblasti regulace televizního vysílání vyplývají z členství České republiky v Evropské unii,

u) spolupracuje v rámci své působnosti s Evropskou komisí, jinými orgány Evropské unie, regulačními orgány členských států Evropské unie s obdobnou věcnou působností a s orgány mezinárodních organizací, jejichž předmět činnosti se dotýká působnosti Rady, při předávání a získávání informací, údajů a dokumentů stanovených zákonem nebo právním aktem Evropské unie nebo rozhodnutím vydaným na základě zákona nebo právního aktu Evropské unie a plní další úkoly, které v oblastech regulace rozhlasového a televizního vysílání, audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a služeb platforem pro sdílení videonahrávek vyplývají z členství České republiky v Evropské unii, zejména

1. účastní se jako člen Skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby prostřednictvím svých zástupců zasedání této skupiny a podílí se na výměně zkušeností a osvědčených postupů s ostatními jejími členy,

2. podílí se jako člen Kontaktního výboru při Evropské komisi prostřednictvím svých zástupců na činnosti tohoto výboru, a

3. působí jako kontaktní místo pro Evropskou komisi, jiné orgány Evropské unie, regulační orgány členských států Evropské unie a orgány mezinárodních organizací,

v) zabezpečuje provádění závazků vyplývajících z Evropské úmluvy o přeshraniční televizi4b) a zastupuje Českou republiku ve Stálém výboru zřízeném podle čl. 20 Evropské úmluvy o přeshraniční televizi,

w) spolupracuje v oblasti regulace televizního vysílání s příslušnými orgány států, které nejsou členskými státy Evropské unie nebo smluvními stranami Evropské úmluvy o přeshraniční televizi,

x) spolupracuje v rozsahu své působnosti s právnickými osobami založenými v souladu s právním řádem České republiky, jejichž předmět činnosti zahrnuje samoregulaci v některé z oblastí upravených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem 1e) a na této samoregulaci se aktivně podílejí provozovatelé vysílání, provozovatelé převzatého vysílání, nebo poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání (dále jen „samoregulační orgány“), je-li spolupráce samoregulačním orgánem písemně vyžádána, a to zejména při vytváření účinných samoregulačních systémů a při zavádění opatření na podporu mediální gramotnosti; seznam spolupracujících samoregulačních orgánů (dále jen „seznam samoregulačních orgánů“) zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup,

y) vydává prováděcí právní předpisy v oblasti provozování rozhlasového a televizního vysílání a audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání v rozsahu zmocnění podle tohoto zákona,

z) vydává stanoviska, která vyjadřují právní názor Rady ve věcech náležejících do její působnosti podle zákona,

x) napomáhá rozvoji samoregulace v oblasti své působnosti a spolupracuje s právnickými osobami založenými v souladu s právním řádem České republiky, jejichž předmět činnosti zahrnuje samoregulaci, na které se aktivně podílejí provozovatelé vysílání, provozovatelé převzatého vysílání, poskytovatelé služeb platforem pro sdílení videonahrávek nebo poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání (dále jen „samoregulační orgán“), je-li součinnost Rady se samoregulačním orgánem písemně

vyžádána, a to zejména při vytváření účinných samoregulačních systémů, a dále při zavádění opatření na podporu mediální gramotnosti; seznam těchto samoregulačních orgánů (dále jen „seznam samoregulačních orgánů“) zveřejňuje na svých internetových stránkách,

y) zaujímá na žádost samoregulačních orgánů stanoviska a předkládá doporučení k jejich vnitřním předpisům, pokud stanovují povinnosti provozovatelů televizního vysílání, provozovatelů převzatého televizního vysílání, poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání nebo poskytovatelů služeb platforem pro sdílení videonahrávek, zejména v oblasti ochrany nezletilých osob před pořady, které mohou narušit jejich fyzický, psychický nebo mravní vývoj, a to prostřednictvím členy samoregulačního orgánu ustaveného systému deskriptorů popisujících potenciálně závadnou povahu obsahu (dále jen „etický kodex“), a

z) vydává prováděcí právní předpisy v oblastech provozování rozhlasového a televizního vysílání, převzatého vysílání, audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a služeb platforem pro sdílení videonahrávek na základě a v rozsahu podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu.

za) plní další úkoly stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem1e), 3), 4).

(2) Dále Rada

a) podporuje rozvoj mediální gramotnosti a o opatřeních přijatých v této oblasti předkládá Evropské komisi každé 3 roky zprávu, jejíž rozsah je určen pokyny Evropské komise, tak, aby ji měla k dispozici do 3 let ode dne, kdy od Rady obdržela předchozí obdobnou zprávu,

b) plní funkci veřejně přístupného on-line kontaktního místa pro poskytování informací a přijímání stížností týkajících se zpřístupňování televizních pořadů pro osoby se sluchovým nebo zrakovým postižením; kontaktní místo musí být dostupné i pro osoby se zdravotním postižením,

c) sleduje a pravidelně vyhodnocuje plnění závazků přijatých provozovateli televizního vysílání a poskytovateli audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání v akčních plánech zpřístupňování pořadů pro osoby se sluchovým nebo zrakovým postižením a o opatřeních přijatých v této oblasti předkládá Evropské komisi každé 3 roky zprávu tak, aby ji měla k dispozici do 3 let ode dne, kdy od Rady obdržela předchozí obdobnou zprávu,

d) sleduje a pravidelně vyhodnocuje, zda poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání vyhrazují pro evropská díla alespoň 30% podíl z celkového počtu pořadů nabízených v katalozích pořadů za sledované období a o opatřeních přijatých v této oblasti předkládá Evropské komisi každé 2 roky zprávu tak, aby ji měla k dispozici do 2 let ode dne, kdy od Rady obdržela předchozí obdobnou zprávu,

e) vydává stanoviska vyjadřující právní názor Rady ve věcech, které podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu náležejí do její působnosti, a

f) plní další úkoly stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem1e),3),4).

§ 6

Povinnosti Rady

(1) Rada je povinna předkládat Poslanecké sněmovně každoročně výroční zprávu o své činnosti a o stavu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a v oblasti poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání (dále jen "výroční zpráva"), která obsahuje zejména

a) aktuální seznam provozovatelů vysílání, provozovatelů převzatého vysílání a, poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a poskytovatelů služby platformy pro sdílení videonahrávek,

b) informaci o situaci v rozhlasovém a televizním vysílání, v převzatém rozhlasovém a televizním vysílání a v vysílání, v poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání včetně informace o postupu při přechodu na digitální vysílání a ve službách platforem pro sdílení videonahrávek,

c) informaci o dodržování právních předpisů v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a služeb platforem pro sdílení videonahrávek a o uložených správních trestech,

d) informaci o výsledcích kontrol dodržování povinností stanovených zákonem provozovatelům vysílání, provozovatelům převzatého vysílání a poskytovatelům audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a o dodržování podmínek stanovených provozovatelům vysílání a provozovatelům převzatého vysílání,

e) informaci o udělených licencích a kritériích, na základě kterých byly licence uděleny žadatelům o licenci a zamítnuty žádosti všech ostatních účastníků řízení,

f) informaci o změnách licenčních podmínek provozovatelů vysílání s licencí,

g) informaci o podpoře evropské tvorby a evropské nezávislé tvorby, o plnění podílu evropské tvorby (§ 42) a nezávislé tvorby (§ 43) a o důvodech případného nedosahování stanovených podílů v televizním vysílání, včetně informace o podpoře tvorby evropských děl při poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání,

h) informaci o stavu a úrovni samoregulace v oblastech rozhlasového a televizního vysílání, převzatého vysílání a poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání nebo služeb platforem pro sdílení videonahrávek a o výsledcích spolupráce se samoregulačními orgány,

i) informaci o úrovni mediální gramotnosti ve vztahu k novým komunikačním technologiím a o opatřeních přijímaných na podporu mediální gramotnosti ze strany provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, provozovatelů převzatého vysílání, poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání nebo služeb platforem pro sdílení videonahrávek a samoregulačních orgánů.

(2) Výroční zprávu je Rada povinna předložit Poslanecké sněmovně ke schválení a současně předsedovi vlády ke stanovisku nejpozději do 30. dubna každého kalendářního roku. Současně je povinna ji zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. Výroční zpráva je veřejná ode dne jejího schválení Xxxxx, jenž na ní musí být vyznačen. Poslanecká sněmovna je oprávněna vyžadovat od Rady vysvětlení a dodatečné informace k výroční zprávě. Rada je povinna poskytnout vysvětlení a dodatečné informace v přiměřené lhůtě, kterou stanoví Poslanecká sněmovna.

(3) Poslanecká sněmovna může předsedovi vlády navrhnout odvolání Rady, neplní-li Rada opakovaně závažným způsobem povinnosti uvedené v § 5 a v odstavcích 1 a 2 nebo pokud opětovně neschválí pro závažné nedostatky výroční zprávu.

(4) (3) Vláda a orgány státní správy spolupracují s Radou ve věcech vysílání a jsou zejména povinny, jde-li o věci vysílání, vyžádat si vždy stanovisko Rady a v mezích své působnosti poskytnout Radě potřebnou součinnost.

(5) (4) Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“) si může vyžádat od Rady údaje potřebné pro účely plnění závazků, které pro Českou republiku vyplývají z členství v Evropské unii a z mezinárodních smluv4b), popřípadě z jejího členství v mezinárodních organizacích. Rada je povinna tyto údaje ministerstvu poskytnout.

(5) Obdrží-li Rada od provozovatele televizního vysílání nebo provozovatele převzatého televizního vysílání, který je považován za usazeného v České republice, informaci, že jeho vysílání bude zcela nebo převážně zaměřené na diváky v jiném členském státě Evropské unie, informuje o této skutečnosti bez zbytečného odkladu regulační orgán dotčeného jiného členského státu Evropské unie. Pokud tento regulační orgán členského státu Evropské unie zašle Radě žádost o informace týkající se činnosti provozovatele televizního vysílání nebo provozovatele převzatého televizního vysílání podle věty první, vyřídí Rada tuto žádost, je-li to proveditelné, do 60 dnů ode dne, kdy ji obdržela.

§ 7

Členství v Radě

(1) Xxxx tvoří 13 členů, které jmenuje a odvolává předseda vlády na návrh Poslanecké sněmovny, a to neprodleně po obdržení návrhu. Xxxx tvoří 13 členů, které volí a odvolává Poslanecká sněmovna. Členství v Radě je veřejnou funkcí.

(2) Funkční období člena Rady je 6 let.

(3) Do funkce člena Rady může být navržen a jmenován občan České republiky, který

a) je plně způsobilý k právním úkonům svéprávný,

b) má trvalý pobyt na území České republiky,

c) dosáhl věku 25 let,

d) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje občan, který byl pravomocně odsouzen pro

trestný čin, který byl spáchán v přímé souvislosti s provozováním rozhlasového nebo televizního vysílání nebo převzatého vysílání nebo poskytováním audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání nebo s vydáváním periodického tisku anebo pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro trestné činy nebylo zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen. Za bezúhonného se dále nepovažuje občan, který nesplňuje podmínky stanovené zvláštním zákonem.6)

(4) Do funkce člena Rady nemůže být navržena a jmenována zvolena osoba, která již po dvě po sobě jdoucí funkční období, popřípadě jejich části vykonávala funkci člena Rady.

(5) Členství v Radě vzniká dnem uvedeným ve jmenovacím dekretu.

(5) Členství v Radě vzniká dnem bezprostředně následujícím po dni doručení usnesení Poslanecké sněmovny o zvolení do funkce člena Rady zvolenému členu Rady, popřípadě pozdějším dnem uvedeným v usnesení Poslanecké sněmovny o zvolení do funkce člena Rady.

(6) Členství v Radě zaniká

a) uplynutím funkčního období člena Rady,

b) dnem následujícím po doručení vzdání se funkce předsedovi vlády,

c) dnem následujícím po dni doručení písemného rozhodnutí předsedy vlády o odvolání člena Rady z funkce, popřípadě dnem uvedeným v písemném rozhodnutí o odvolání člena Rady z funkce,

d) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl člen Rady zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jímž byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,

b) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemného vzdání se funkce předsedovi Poslanecké sněmovny,

c) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení usnesení Poslanecké sněmovny o odvolání člena Rady z funkce odvolanému členu Rady, popřípadě pozdějším dnem uvedeným v usnesení Poslanecké sněmovny o odvolání člena Rady z funkce,

d) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byla omezena svéprávnost člena Rady,

e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl člen Rady odsouzen pro některý z trestných činů uvedených v odstavci 3 písm. d),

f) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.

(7) Poslanecká sněmovna může navrhnout předsedovi vlády odvolání člena Rady

odvolat z funkce z těchto důvodů:

a) nevykonává-li řádně svoji funkci,

a) nezúčastňuje se jednání Rady po dobu alespoň 6 po sobě následujících kalendářních měsíců, ve kterých se konaly schůze Rady,

b) nesplňuje-li podmínky pro výkon funkce uvedené v tomto zákoně,

c) dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nestrannost, narušuje jeho důstojnost, nebo zpochybňuje nezávislost nebo nestrannost Rady.

(8) Usnesení Poslanecké sněmovny o odvolání člena Rady z funkce obsahuje řádné odůvodnění. Návrh usnesení Poslanecké sněmovny podle věty první předseda Poslanecké sněmovny před hlasováním Poslanecké sněmovny o odvolání člena Rady z funkce písemně oznámí dotčenému členu Rady a požádá ho o písemné stanovisko, k jehož doručení stanoví přiměřenou lhůtu, alespoň však 15 pracovních dnů. Návrh usnesení předseda Poslanecké sněmovny zároveň zveřejní na internetových stránkách Poslanecké sněmovny. Stanovisko dotčeného člena Rady rozešle předseda Poslanecké sněmovny všem poslancům neprodleně poté, co jej obdrží.

(8) (9) Členu Rady, který byl v souvislosti s trestním stíháním vzat do vazby, pozastaví předseda vlády Poslanecké sněmovny na dobu vazby výkon funkce člena Rady, navrhne-li to Poslanecká sněmovna.

(9) (10) S funkcí člena Rady je neslučitelná funkce prezidenta České republiky, poslance, senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, funkce člena Rady České tiskové kanceláře, člena Rady České televize, člena Rady Českého rozhlasu.

(10) (11) Členové Rady vykonávají své funkce osobně a pro jejich výkon nesmějí přijímat žádné pokyny a instrukce.

(11) (12) Členové Rady nesmějí zastávat funkce v politických stranách nebo hnutích a vystupovat v jejich prospěch.

(12) (13) Členové Rady ani osoby jim blízké nesmějí zastávat ani neplacené funkce v jakýchkoliv orgánech společností, které podnikají v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, audiovize a reklamy. Členové Rady ani osoby jim blízké se dále nesmějí podílet na podnikání obchodních společností, které působí v oblasti hromadných sdělovacích prostředků nebo v oblasti audiovize a reklamy, a poskytovat přímo nebo zprostředkovaně za úplatu poradenskou nebo obdobnou pomoc provozovatelům vysílání, provozovatelům převzatého vysílání a poskytovatelům audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání. Členové Rady nesmějí být v pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu k provozovateli vysílání, provozovateli převzatého vysílání a poskytovateli audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání.

(13) (14) Pokud vykonávají vedle své funkce výdělečnou činnost, jsou povinni činit tak způsobem, který neohrozí řádný výkon funkce člena Rady. Členové Rady nesmějí vykonávat ani smějí vykonávat vědeckou, pedagogickou, literární, publicistickou a uměleckou činnost způsobem, jímž by mohli narušit nebo ohrozit, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Rady.

§ 8

Jednání Rady

(1) Pokud zákon nestanoví jinak (odstavec 2), je Rada způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů a je-li současně přítomen předseda Rady nebo některý z místopředsedů.

(2) Rada rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů svých členů, s výjimkou rozhodnutí o udělení licence podle § 18, prodloužení licence podle § 12 odst. 8 až 12 nebo o odnětí licence podle § 63 nebo o zrušení registrace podle § 64, kdy je k rozhodnutí třeba 9 hlasů členů Rady.

(3) Z rozhodování Rady jsou vyloučeni členové Rady, u nichž se zřetelem na jejich poměr k věci nebo k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům jsou důvodné pochybnosti o jejich podjatosti. Člen Rady je povinen oznámit Xxxx skutečnosti nasvědčující svému vyloučení z projednávání a rozhodování věci, jakmile se o nich dozví. O námitce podjatosti rozhoduje Rada bez zbytečného odkladu.

(4) Při jednání se Rada řídí svým jednacím řádem, který stanoví zejména způsob hlasování a způsob zaznamenávání a zveřejňování rozdílných stanovisek členů Rady, způsob volby a odvolávání předsedy Rady a místopředsedů Rady, jakož i pravidla zastupování předsedy.

(5) O hlasování se vede protokol, do kterého se zaznamenává, jak jednotliví členové Rady hlasovali.

(6) Člen Rady je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozví při výkonu funkce a které v zájmu zajištění řádného výkonu veřejné správy nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny, a to i po zániku členství v Radě. Této povinnosti jsou členové Rady zproštěni jen z důvodů stanovených jiným zákonem nebo vysloví-li souhlas osoba, jíž se předmětná skutečnost dotýká.

§ 9

Předseda Rady a místopředsedové Rady

(1) Rada volí a odvolává ze svých členů předsedu a 3 místopředsedy.

(2) Předseda Rady řídí činnost Rady a jedná jejím jménem.

(3) Rada předsedu z funkce odvolá,

a) nevykonával-li funkci po dobu delší než 3 měsíce, nebo

b) nesplňuje-li podmínky pro výkon funkce člena Rady, nebo

c) vyskytují-li se ve výkonu jeho funkce opětovně vážné nedostatky.

(4) Výkon funkce předsedy Rady zaniká

a) dnem zániku jeho členství v Radě, nebo

b) uplynutím období, na které byl Xxxxx zvolen, nebo

c) dnem následujícím po doručení písemného rozhodnutí o odvolání z funkce, nebo

c) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení usnesení Poslanecké sněmovny o odvolání z funkce, popřípadě pozdějším dnem uvedeným v usnesení Poslanecké sněmovny o odvolání z funkce,

d) dnem následujícím po doručení písemného vzdání se funkce Radě, nebo

e) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.

(5) Po dobu, kdy předseda Rady nevykonává funkci, jej zastupuje jím pověřený místopředseda Rady; odstavce 3 a 4 se přiměřeně použijí i na odvolání a zánik funkce místopředsedy.

(6) Byl-li předseda Rady nebo místopředseda Rady odvolán, je Rada povinna nového předsedu Rady nebo místopředsedu zvolit do 30 dnů ode dne odvolání.

(7) Obdobně je Rada povinna učinit v případě odstoupení či ukončení funkčního období předsedy nebo některého z místopředsedů.

§ 10

Pracovněprávní vztah člena Rady

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na členy Rady ustanovení zákoníku

práce.

(2) Předseda Rady, místopředsedové Rady a členové Rady mají nárok na plat a odchodné podle zvláštního právního předpisu.7)

§ 11

Zabezpečení činnosti Rady

(1) Rada hospodaří s vlastním rozpočtem podle jiného zákona8) a její činnost je hrazena ze samostatné kapitoly státního rozpočtu České republiky. Svůj roční rozpočet zveřejňuje Rada na svých internetových stránkách.

(2) Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Rady zajišťuje Úřad Rady, který je orgánem Rady, a jeho činnost je hrazena z rozpočtu Rady.

(3) V čele Úřadu Rady je vedoucí Úřadu Rady, kterého jmenuje a odvolává Rada; na jeho výběr, jmenování a odvolání se přiměřeně použijí ustanovení zákona o státní službě o výběru, jmenování a odvolání vedoucího služebního úřadu v jiném správním úřadu s celostátní působností. Vedoucí Úřadu Rady se považuje za samostatný stupeň představeného a je podřízen předsedovi Rady.

(4) Zaměstnanci zařazení v Úřadu Rady, kteří vykonávají činnosti uvedené v § 5 zákona o státní službě, jsou státními zaměstnanci podle zákona o státní službě.

Pracovněprávní vztahy zaměstnanců, kteří nejsou státními zaměstnanci, se řídí pracovněprávními předpisy.

(5) Vedoucí Úřadu Rady se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě.

(6) Rada, předseda Rady a místopředseda Rady jsou oprávněni dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.

(7) Podrobnosti a organizaci činnosti Rady upravuje jednací řád Rady.

(8) Zaměstnanec, který není státním zaměstnancem, zařazený k výkonu práce v Radě, je kromě povinnosti zachovávat mlčenlivost vyplývající ze zákoníku práce povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se při výkonu své činnosti dozvěděl, a to i po skončení zaměstnání; povinnosti zachovávat mlčenlivost může být zproštěn jen na základě zákona nebo vysloví-li se zproštěním této povinnosti souhlas osoba, jíž se předmětná skutečnost týká. Obdobná povinnost se vztahuje také na fyzickou osobu v jiném právním vztahu k Radě, na jehož základě vykonává pro Xxxx činnost.

ČÁST TŘETÍ LICENCE HLAVA I

ŘÍZENÍ O UDĚLENÍ LICENCE K PROVOZOVÁNÍ ROZHLASOVÉHO A TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ ŠÍŘENÉHO PROSTŘEDNICTVÍM VYSÍLAČŮ

§ 12

Licence

(1) Licenci uděluje Rada v řízení o udělení licence (dále jen "licenční řízení"). Licence opravňuje provozovatele vysílání k rozhlasovému a televiznímu vysílání v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy. Licence vstupuje v platnost dnem, kdy rozhodnutí Rady nabylo právní moci s výjimkou případu podle § 18 odst. 2.

(2) Samostatnou licenci k poskytování služeb přímo souvisejících s programem nelze

udělit.

(3) Rada je oprávněna vydat licenci k vysílání šířenému prostřednictvím

a) vysílačů,

b) družic a kabelových systémů,

c) přenosových systémů neuvedených v písmenech a) a b) (dále jen „zvláštní přenosový systém“).

(4) Na udělení licence není právní nárok, pokud není dále stanoveno jinak.

(5) Licence se uděluje na dobu určitou, a to nejdéle na dobu

a) 8 let k rozhlasovému vysílání,

b) 12 let k televiznímu vysílání.

(6) Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí je povinen zahájit vysílání nejdéle do 180 dnů a provozovatel televizního vysílání s licencí do 360 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence, nestanoví-li zákon jinak.

(7) Licence je nepřevoditelná na jinou osobu.

(8) Na žádost provozovatele vysílání s licencí Rada dobu platnosti licence prodlouží. Dobu platnosti licence lze prodloužit jedenkrát, a to u rozhlasového vysílání o dobu 8 let a u televizního vysílání o dobu 12 let. Na žádost provozovatele vysílání s licencí může Rada prodloužit dobu platnosti licence i o kratší dobu.

(9) V žádosti o prodloužení licence může provozovatel vysílání s licencí zároveň požádat o souhlas se změnou právní formy společnosti; Rada žádosti vyhoví, půjde-li o změnu na akciovou společnost s akciemi znějícími na jméno.

(10) Provozovatel vysílání s licencí může písemně požádat Xxxx o prodloužení doby platnosti licence, na základě které vysílá. Tato žádost musí být Radě doručena

a) u celoplošného rozhlasového vysílání v období od počátku 36. do konce 30. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence,

b) u celoplošného televizního vysílání v období od počátku 48. do konce 42. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence,

c) u místního rozhlasového nebo televizního vysílání v období od počátku 36. do konce 30. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence.

(11) Rada platnost licence neprodlouží v případě, že žadatel nesplňuje podmínky podle § 13 odst. 3 nebo došlo-li ke změně plánu využití kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové či televizní vysílání z důvodu plnění mezinárodní smlouvy týkající se koordinace kmitočtů a tato změna by podstatným způsobem znemožnila vysílání provozovatele vysílání s licencí; pokud změna plánu využití kmitočtového spektra není podstatná, Rada platnost licence neprodlouží v této části.

(12) Rada dále platnost licence neprodlouží v případě, že provozovateli vysílání s licencí byl opakovaně pravomocným rozhodnutím uložen správní trest za závažné porušení následujících povinností:

a) zařadil do vysílání pořady, které propagují válku nebo líčí krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním,

b) zařadil do vysílání pořady, které podněcovaly k nenávisti z důvodu pohlaví, rasy, barvy

pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení,

b) zařadil do vysílání pořady, které podněcují k násilí nebo nenávisti vůči skupině osob nebo jednotlivci z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, rodu, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace nebo jiného postavení,

c) zařadil do vysílání pořady, které podněcují ke spáchání teroristického trestného činu,25)

c) d) zařadil do vysílání pořady, které bezdůvodně zobrazují osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost,

d) e) zařadil do vysílání podprahová sdělení podprahové techniky,

e) f) zařadil do vysílání pořady, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých nezletilých osob tím, že obsahují pornografii a pornografii nebo hrubé samoúčelné násilí,

f) g) převedl bez předchozího souhlasu Rady na třetí osoby podíl ve společnosti provozovatele vysílání s licencí, a porušil tak povinnost uvedenou v § 21 odst. 6 a 7.

(13) Prodloužení doby platnosti licence Radou podle odstavce 8 má stejné právní účinky jako rozhodnutí Rady o udělení licence. Ustanovení odstavce 8 tím není dotčeno.

§ 13

Účastníci licenčního řízení

(1) Účastníky licenčního řízení jsou všichni žadatelé o udělení licence, jejichž žádost byla doručena Radě ve lhůtě stanovené ve vyhlášení licenčního řízení (§ 15 odst. 2).

(2) Podat žádost o licenci může právnická osoba nebo fyzická osoba splňující předpoklady podle § 3a.

(3) Žadatel o licenci splňuje předpoklady pro účast v licenčním řízení, jestliže

a) na jeho majetek nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku anebo nevstoupil do likvidace,

b) prokáže, že nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky,

c) prokáže, že nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení nebo příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

d) mu nebyla v posledních 5 letech zrušena licence nebo registrace; tento předpoklad neplatí v případech, kdy licence nebo registrace byly zrušeny na žádost provozovatele,

e) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje žadatel, který byl pravomocně odsouzen pro

úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen; je-li žadatelem o licenci právnická osoba, vztahuje se tato podmínka i na fyzické osoby, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu,

f) není společníkem provozovatele vysílání ze zákona ani obchodních společností zřízených provozovatelem vysílání ze zákona,

g) není veřejným funkcionářem, jemuž je podle zákona o střetu zájmů zakázáno provozovat rozhlasové nebo televizní vysílání, ani právnickou osobou, jejímž je takový veřejný funkcionář společníkem, členem nebo ovládající osobou.

(4) Účastník licenčního řízení nemá právo nahlížet do části spisu týkající se jiného účastníka. Rada učiní vhodná opatření, aby se účastník licenčního řízení nemohl seznámit s údaji o způsobu technického, organizačního a finančního zajištění vysílání jiného účastníka.

§ 14

Žádost o licenci

(1) Žádost o licenci musí obsahovat následující základní údaje:

a) u právnické osoby obchodní firmu, sídlo, právní formu, identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo") (bylo-li přiděleno), jméno, příjmení a rodné číslo osoby oprávněné za ni jednat. Je-li žadatel o licenci zahraniční právnickou osobou, uvede též údaje o umístění a označení organizační složky na území České republiky, jméno, příjmení a rodné číslo nebo datum narození vedoucího organizační složky a místo jeho pobytu; je-li ustanoven zástupce, musí též obsahovat jeho jméno, příjmení a místo pobytu,

b) u fyzické osoby jméno, příjmení, rodné číslo (bylo-li přiděleno), jinak datum narození, bydliště, doklad o trvalém pobytu na území České republiky, dále obchodní firmu, identifikační číslo (bylo-li přiděleno), jinak datum zahájení podnikání a adresu bydliště. Je-li žadatel o licenci zahraniční fyzickou osobou, uvede adresu bydliště mimo území České republiky a adresu pobytu na území České republiky, pokud mu byl povolen, údaje o umístění a označení organizační složky, která se zapisuje do obchodního rejstříku podle zvláštního právního předpisu,9b) jméno, příjmení a rodné číslo nebo datum narození vedoucího organizační složky a místo pobytu; je-li ustanoven zástupce, musí obsahovat též jeho jméno, příjmení a místo pobytu,

c) údaje podle písmene a) nebo b) o všech společnících a osobách, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního nebo kontrolního orgánu, je-li žadatel o licenci právnickou osobou,

d) údaje o výši základního kapitálu, o podílech na hlasovacích právech a vkladech společníků, jsou-li povinné, a to včetně určení druhu a peněžního ocenění nepeněžitých vkladů, je-li žadatel o licenci právnickou osobou,

e) označení (název) programu,

f) časový rozsah vysílání a územní rozsah vysílání; v případě vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů se územní rozsah vysílání stanoví podle § 2 odst. 1 písm. y), v

případě vysílání šířeného prostřednictvím kabelových systémů se územní rozsah vysílání stanoví výčtem katastrálních území a okresů; v případě vysílání šířeného prostřednictvím družic nebo zvláštních přenosových systémů se územní rozsah vysílání neuvádí,

g) základní programovou specifikaci, včetně údajů o části programu převzatého od jiného provozovatele vysílání, a údajů o případných službách přímo souvisejících s programem,

h) u žadatele o provozování televizního vysílání navrhovaný podíl celkového vysílacího času, který by měl být vyhrazen vysílání evropských děl a evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, týká-li se žádost provozování televizního vysílání,

i) obchodní plán včetně dokladů o výši finančních prostředků, které je schopen vynaložit na provozování rozhlasového a televizního vysílání,

j) hlavní jazyk vysílání a výčet států, na jejichž území má být vysílání zcela nebo převážně směrováno, jedná-li se o televizní vysílání.,

k) údaj, které z kritérií podle § 3 odst. 2 až 4 vůči oznamovateli zakládá pravomoc České republiky a doklady, které to prokazují.

(2) Základní údaje uvedené v odstavci 1 dokládá žadatel zakladatelskou nebo společenskou smlouvou, případně zakladatelskou listinou, stanovami, seznamem akcionářů, výpisem z obchodního rejstříku nebo obdobného rejstříku, který nesmí být starší než 3 měsíce, a dokladem o pobytu. K žádosti o licenci žadatel současně připojí potvrzení příslušného orgánu, které nesmí být starší než 3 měsíce, o tom, že žadatel o licenci nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky a že nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění, ani nedoplatek pojistného na sociální zabezpečení nebo příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. V případě, že žadatel nebo člen jeho statutárního nebo kontrolního orgánu není státním občanem České republiky nebo žadatel, který je právnickou osobou, nemá sídlo na území České republiky, připojí dále k žádosti výpis z evidence Rejstříku trestů nebo odpovídající doklad vydaný příslušným orgánem státu původu žadatele nebo člena jeho statutárního nebo kontrolního orgánu, který nesmí být starší než 3 měsíce.

(3) Je-li žadatel provozovatelem vysílání nebo provozovatelem převzatého vysílání v České republice nebo v zahraničí nebo vydavatelem periodického tisku v České republice nebo v zahraničí anebo účastníkem společnosti jiného provozovatele vysílání nebo společnosti vydávající periodický tisk v České republice nebo v zahraničí, uvede obdobné údaje uvedené výše též o těchto aktivitách.

(4) Žadatel je povinen v průběhu licenčního řízení neprodleně ohlásit Radě změny údajů uváděných v žádosti o licenci, které nastaly po podání žádosti.

(5) Pokud žádost nemá předepsané náležitosti, vyzve písemně Rada účastníka, aby v přiměřené lhůtě, která nesmí být kratší než 15 dnů, odstranil nedostatky. V případě, že žadatel nedostatky neodstraní ve stanovené lhůtě, Rada žádost odmítne. Po dobu lhůty k odstranění nedostatků se společné licenční řízení nepřerušuje.

§ 15

Zahájení licenčního řízení

(1) Licenční řízení zahajuje Rada z vlastního podnětu nebo z podnětu uchazeče o licenci vyhlášením licenčního řízení. Před zahájením licenčního řízení si Rada vyžádá stanovisko Českého telekomunikačního úřadu vymezující územní rozsah vysílání způsobem podle odstavce 2, a jedná-li se o licenční řízení o udělení jedné nebo více licencí k vysílání jednoho nebo více programů šířených prostřednictvím vysílačů pouze digitálně, rovněž stanovisko Českého telekomunikačního úřadu k možnosti umístění v sítích elektronických komunikací; v případě podnětu uchazeče o licenci je Rada povinna vyžádat si od Českého telekomunikačního úřadu potřebná stanoviska nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy podnět obdrží. Licenční řízení Rada vyhlásí nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy od Českého telekomunikačního úřadu obdrží stanovisko, které zahájení licenčního řízení umožňuje; vyžádá-li si Rada od Českého telekomunikačního úřadu k témuž licenčnímu řízení více než jedno stanovisko, počíná lhůta 30 dnů pro vyhlášení licenčního řízení běžet ode dne, kdy obdrží poslední z vyžádaných stanovisek, pokud tato stanoviska zahájení licenčního řízení umožňují.

(2) Rada ve vyhlášení licenčního řízení stanoví lhůtu a místo podání žádosti o licenci, časový rozsah vysílání, územní rozsah vysílání určený souborem technických parametrů v případě analogového vysílání nebo diagramem využití rádiových kmitočtů v případě digitálního vysílání; u licenčního řízení na celoplošné vysílání Rada stanoví požadavky na základní programovou specifikaci celoplošného vysílání (dále jen "požadavky"). Rada oznámení o vyhlášení licenčního řízení zveřejní na úřední desce, nejméně ve dvou celostátních denících a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Rada odmítne žádosti o licenci doručené po stanovené lhůtě a žádosti, které jsou v rozporu s vyhlášenými požadavky.

(4) O žádostech doručených Radě ve lhůtě podle odstavce 2 se vede společné licenční

řízení.

(5) V případě existence dvou nebo více sítí elektronických komunikací určených k digitálnímu vysílání podle odstavce 1 Rada zahájí licenční řízení, aniž určí přiřazení programů konkrétním sítím elektronických komunikací. Rada taktéž neurčí strukturu programů v jednotlivých sítích elektronických komunikací.

(6) Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele si Rada vyžádá podle zvláštního právního předpisu9f) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 16

Veřejné slyšení

(1) Týká-li se licenční řízení vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů pouze digitálně, nařídí předseda Rady konání veřejného slyšení ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podání žádosti o licenci, kterou Rada stanoví podle § 15 odst. 2. V ostatních případech nařídí předseda Rady konání veřejného slyšení ve lhůtě 90 dnů ode dne zahájení

licenčního řízení.

(2) Veřejné slyšení je určeno k projednání otázek týkajících se programové skladby navrhované jednotlivými účastníky licenčního řízení.

(3) Ve veřejném slyšení konaném v rámci licenčního řízení k jinému než místnímu televiznímu vysílání musí být projednána otázka zastoupení evropských děl, evropských děl vyrobených nezávislými výrobci a děl současné evropské tvorby v navrhované programové skladbě televizního vysílání jednotlivých účastníků licenčního řízení k provozování televizního vysílání.

(4) Ve veřejném slyšení navrhnou účastníci licenčního řízení znění licenčních podmínek, které se v případě udělení licence stanou licenčními podmínkami podle § 18 odst. 4, s výjimkou podmínek podle písmene c), které stanoví Rada po dohodě s účastníkem řízení tak, aby byly v souladu se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu.

(5) Pozvánka na veřejné slyšení, kterou je Rada povinna zaslat všem účastníkům licenčního řízení nejpozději 14 dnů před konáním veřejného slyšení, musí obsahovat

a) místo a termín konání veřejného slyšení,

b) označení všech účastníků licenčního řízení, včetně adresy jejich sídla, jde-li o právnické osoby, anebo adresy jejich bydliště nebo místa pobytu, popřípadě místa podnikání, jde-li o fyzické osoby,

c) předmět jednání.

(6) Konání veřejného slyšení oznamuje Rada vyvěšením pozvánky na své úřední desce a prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků a způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 14 dnů před konáním veřejného slyšení.

(7) Veřejné slyšení zahajuje, řídí a ukončuje předseda Rady nebo jím pověřený člen

Rady.

(8) Kromě pozvaných účastníků licenčního řízení mohou při veřejném slyšení k projednávaným otázkám vystoupit, podávat písemné návrhy a vyjadřovat svá stanoviska pouze osoby, které k tomu mají výslovné svolení předsedy Rady nebo jím pověřeného člena Rady.

(9) Předmětem veřejného slyšení nemohou být skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů.

(10) Za nepřístojné narušování veřejného slyšení může předseda Rady nebo jím pověřený člen Rady zástupce veřejnosti napomenout a za opakované nepřístojné narušování veřejného slyšení vykázat z jednacích prostor nejdéle do konce jednacího dne, v němž k vykázání došlo.

(11) Z veřejného slyšení se pořizuje zvukový záznam. O veřejném slyšení se vyhotovuje protokol, jehož součástí jsou údaje o jeho konání, účasti na něm, texty

jednotlivých vystoupení, písemně podané návrhy a stanoviska. Protokol je veřejný a od třetího dne po konání veřejného slyšení musí být na vyžádání předložen k nahlédnutí v sídle Rady.

§ 17

Skutečnosti významné pro rozhodování o žádostech o udělení licencí

(1) Při rozhodování o udělení licence Rada hodnotí

a) ekonomickou, organizační a technickou připravenost žadatele k zajištění vysílání, včetně výsledků dosavadního podnikání žadatele v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, pokud v této oblasti podnikal,

b) transparentnost vlastnických vztahů ve společnosti žadatele,

c) přínos programové skladby navrhované žadatelem o licenci k rozmanitosti stávající nabídky programů rozhlasového nebo televizního vysílání na území, které by mělo být rozhlasovým nebo televizním vysíláním pokryto,

d) zastoupení evropské tvorby (§ 42), tvorby evropských nezávislých producentů a současné tvorby (§ 43) v navrhované programové skladbě televizního vysílání, jde-li o licenci k televiznímu vysílání,

e) přínos uchazeče pro rozvoj původní tvorby,

f) v televizním vysílání připravenost žadatele opatřit určité procento vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené,

g) přínos žadatele k zajištění rozvoje kultury národnostních, etnických a jiných menšin v České republice.

(2) Při udělování licence k digitálnímu vysílání Rada hodnotí

a) ekonomickou, organizační a technickou připravenost žadatele k zajištění vysílání, transparentnost jeho vlastnických vztahů, přínos programové skladby navrhované žadatelem o licenci k rozmanitosti stávající nabídky programů a zastoupení evropské tvorby (§ 42), tvorby evropských nezávislých producentů a současné tvorby (§ 43) v navrhované programové skladbě televizního vysílání,

b) přínos uchazeče pro rozvoj původní tvorby,

c) připravenost žadatele opatřit určité procento vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené,

d) přínos žadatele k zajištění rozvoje kultury národnostních, etnických a jiných menšin v České republice.

(3) Licenci nelze udělit uchazeči, kterému byla licence odejmuta nebo zrušena registrace v předcházejících pěti letech z důvodů porušení zákona nebo který nesplňuje podmínku bezúhonnosti.

§ 18

Rozhodnutí o udělení licence

(1) O udělení licence rozhoduje Rada hlasováním. Hlasování o udělení licence probíhá na neveřejném zasedání Rady.

(2) Na žádost zakladatelů, popřípadě orgánů nebo osob oprávněných podat návrh na zápis právnické osoby se sídlem v České republice do obchodního rejstříku, lze vydat rozhodnutí o udělení licence před zápisem do tohoto rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena. Těmto osobám vzniká oprávnění k vysílání dnem zápisu do obchodního rejstříku. Obdobně se postupuje i u osob, které nemají sídlo na území České republiky.

(3) Rozhodnutí o udělení licence obsahuje výrok o udělení licence jednomu ze žadatelů o licenci a o zamítnutí žádostí ostatních žadatelů, odůvodnění, které obsahuje kritéria, na základě kterých byla licence udělena žadateli o licenci a zamítnuty žádosti všech ostatních účastníků řízení, a poučení o opravném prostředku.

(4) Rozhodnutí o udělení licence dále obsahuje

a) označení provozovatele vysílání s licencí, včetně identifikačního čísla poskytnutého správcem základního registru osob9),

b) označení (název) programu a označení, zda program bude šířen celoplošně, regionálně či místně,

c) časový rozsah vysílání a územní rozsah vysílání,

d) dobu, na kterou byla licence udělena,

e) základní programovou specifikaci a další programové podmínky, včetně uvedení údaje, zda se jedná o plnoformátový program, a podmínek týkajících se případného poskytování služeb přímo souvisejících s programem; v případě digitálního vysílání rovněž podmínky týkající se povinnosti provozovatele vysílání vytvářet a poskytovat soubory datových údajů pro obsah elektronického programového průvodce,

f) hlavní jazyk vysílání a výčet států, na jejichž území má být vysílání zcela nebo převážně směrováno, jedná-li se o televizní vysílání,

g) územní rozsah vysílání prostřednictvím kabelových systémů stanovený údaji podle § 14 odst. 1 písm. f), (dále jen "licenční podmínky").

(5) V odůvodněných případech Rada rozhodne, že licence se neuděluje žádnému z žadatelů.

(6) Rada v rámci přeshraniční spolupráce podle § 5 písm. u) bezodkladně informuje o udělení licence regulační orgán členského státu Evropské unie uvedeného v licenci podle odstavce 4 písm. f).

§ 19

Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o licenci

Proti výroku v rozhodnutí Rady o zamítnutí žádosti o licenci lze podat ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí žalobu podle zvláštního právního předpisu9c).

§ 20

Změna souboru technických parametrů vysílání a diagramu

(1) Rada může omezit soubor technických parametrů vysílání provozovateli vysílání s licencí a provozovateli vysílání ze zákona, který po zahájení vysílání v průběhu kalendářního roku na této části území nevysílal více než 90 dnů nebo efektivně nevyužíval přidělený kmitočet; do této doby se nezapočítává doba, po kterou vysílání nebo efektivnímu využívání kmitočtu bránily odůvodněné technické překážky.

(2) Soubor technických parametrů v případě analogového vysílání a diagram využití rádiových kmitočtů v případě regionálního nebo místního digitálního vysílání může Rada změnit na základě rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu podle zvláštního právního předpisu1a) učiněného z důvodu dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích.

(3) Jiným způsobem než postupem podle odstavce 1 nebo 2 Rada není oprávněna bez souhlasu provozovatele vysílání soubor technických parametrů nebo diagram využití rádiových kmitočtů měnit, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak9d).

(4) Rada vyhoví písemné žádosti provozovatele vysílání s licencí o změnu souboru technických parametrů v případě analogového vysílání a diagramu využití rádiových kmitočtů v případě regionálního nebo místního digitálního vysílání, nedojde-li změnou k porušení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích, nebo k porušení zvláštního zákona, a je-li tato změna v souladu se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu, které si Rada před provedením změny vyžádá. Rada však žádost zamítne, pokud by změna vedla k neudělení licence na základě veřejného slyšení. Důvody neudělení souhlasu musejí být shodné s kritérii uvedenými v § 6 odst. 1 písm. e). Rada je povinna rozhodnout o změně skutečností podle tohoto odstavce do 60 dnů ode dne, kdy jí byla doručena žádost provozovatele vysílání s licencí. Pokud Rada v této lhůtě nerozhodne, má se za to, že se změnou vyslovila souhlas. Rada může řízení přerušit v případě, že je třeba odstranit ve stanovené lhůtě nedostatky v žádosti o změnu nebo pokud bylo zahájeno řízení o předběžné otázce10). V takovém případě Rada v rozhodnutí o přerušení řízení uvede, o jakou otázku se jedná; po dobu přerušení řízení lhůty neběží.

(5) Provozovatelům celoplošného vysílání nevzniká přednostní právo na změnu souboru technických parametrů vysílání s cílem vyhovět ustanovení § 2 odst. 1 písm. c).

§ 21

Změna některých skutečností a změna licenčních podmínek

(1) Provozovatel vysílání s licencí je povinen předem požádat Xxxx o písemný souhlas se změnou těchto skutečností uvedených v žádosti o licenci:

a) označení názvu programu,

b) změna časového rozsahu vysílání nebo územního rozsahu vysílání podle § 2 odst. 1 písm. y),

c) změna územního rozsahu vysílání u kabelových systémů,

d) změna licenčních podmínek,

e) změna výše základního kapitálu, způsobu rozdělení hlasovacích práv, vkladu jednotlivých společníků (včetně obsahové specifikace a finančního ohodnocení nepeněžitých vkladů) nebo členů a výše jejich obchodních podílů, společenské nebo zakladatelské smlouvy, stanov a seznamu společníků nebo akcionářů.

(2) Změnu ostatních skutečností uváděných v § 14 odst. 1 a 2 s výjimkou změny právní formy právnické osoby je provozovatel vysílání s licencí povinen Radě oznámit a předložit doklady o schválených změnách do 30 dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo. V případě změn, které se zapisují do obchodního rejstříku, do 30 dnů ode dne zápisu změn v obchodním rejstříku.

(3) Rada je povinna rozhodnout o změně skutečností podle odstavce 1 do 60 dnů ode dne, kdy jí byla doručena žádost provozovatele vysílání s licencí. Rada je povinna své rozhodnutí odůvodnit, pokud se jedná o řízení s více účastníky. Pokud Rada ve stanovené lhůtě nerozhodne a nejedná se o řízení s více účastníky, má se za to, že se změnou vyslovila souhlas. Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by změna vedla k neudělení licence na základě veřejného slyšení. Důvody neudělení souhlasu musí být shodné s kritérii uvedenými v

§ 6 odst. 1 písm. e). Základní programovou specifikaci nelze měnit. Rada může řízení přerušit, v takovém případě Rada v usnesení o přerušení řízení uvede, z jakého důvodu řízení přerušuje; po dobu přerušení řízení lhůty neběží10).

(4) Doklady o schválených změnách je provozovatel vysílání s licencí povinen předložit Radě do 30 dnů od jejich provedení. V případě změn, které se zapisují do obchodního rejstříku, do 30 dnů ode dne zapsání změn v obchodním rejstříku.

(5) Rada může podmínky licence změnit i v případě, že je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích.

(6) Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí, který je právnickou osobou, nebo jeho společník může po předchozím souhlasu Rady převádět na třetí osoby podíl ve společnosti provozovatele rozhlasového vysílání s licencí; Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by došlo k omezení plurality informací podle § 55 a 56. Osobám, které byly společníky

právnické osoby ke dni vydání rozhodnutí o udělení licence, musí být zachován alespoň 66% podíl nebo 66 % hlasovacích práv po dobu 5 roků od udělení licence; to neplatí, pokud byl tímto společníkem veřejný funkcionář, jemuž je podle zákona o střetu zájmů zakázáno provozovat rozhlasové nebo televizní vysílání.

(7) Provozovatel televizního vysílání s licencí, který je právnickou osobou, nebo jeho společník může po předchozím souhlasu Rady převádět na třetí osoby podíl ve společnosti provozovatele televizního vysílání s licencí. Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by došlo k omezení plurality informací podle § 55 a 56. Osobám, které byly společníky právnické osoby ke dni vydání rozhodnutí o udělení licence, musí být zachován alespoň 66% podíl nebo 66 % hlasovacích práv po dobu 5 roků od udělení licence; to neplatí, pokud byl tímto společníkem veřejný funkcionář, jemuž je podle zákona o střetu zájmů zakázáno provozovat rozhlasové nebo televizní vysílání.

(8) Právnická osoba nebo fyzická osoba, která je společníkem více než jedné právnické osoby - provozovatele vysílání s licencí, se 100 % majetkovou účastí, může po předchozím souhlasu Rady tyto právnické osoby nebo některé z nich přeměnit formou fúze sloučením nebo splynutím na jednu nástupnickou společnost, která bude mít formu společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti.

(9) Fyzická osoba, která je provozovatelem vysílání s licencí nebo provozovatelem převzatého vysílání, může požádat, aby licence nebo registrace, která jí byla udělena, byla převedena na právnickou osobu; Rada žádosti vyhoví pouze v případě, že půjde o právnickou osobu, v níž má fyzická osoba 100% majetkovou účast.

(10) Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí může po předchozím souhlasu Rady přejímat program jiného provozovatele rozhlasového vysílání s licencí včetně identifikace přejímaného programu, pokud tím nedojde ke změně základní programové specifikace. Provozovatel vysílání s licencí nesmí přebírat program ani části programu od provozovatele vysílání ze zákona.

§ 22

Krátkodobá licence

(1) Rada může svým rozhodnutím udělit krátkodobou licenci, včetně licence ke zkušebnímu vysílání, na dobu nepřesahující 180 dnů. Žádost o krátkodobou licenci musí obsahovat náležitosti uvedené v § 14.

(2) Rada je povinna rozhodnout o udělení krátkodobé licence do 60 dnů od doručení žádosti.

§ 23

Zkrácené řízení

(1) Na základě žádosti bez vyhlášení licenčního řízení Rada rozhoduje ve zkráceném

řízení

a) o prodloužení doby platnosti licence podle § 12 odst. 8 až 12,

b) o souhlasu se změnou právní formy společnosti,

c) o udělení krátkodobé licence jednomu žadateli.

(2) O žádostech ve zkráceném řízení Rada rozhodne nejpozději do 60 dnů od jejich doručení.

§ 24

Zánik platnosti licence

Platnost licence zaniká

a) uplynutím doby, na kterou byla udělena,

b) dnem zániku právnické osoby, které byla licence udělena,

c) smrtí fyzické osoby, které byla licence udělena,

d) dnem nabytí právní moci rozhodnutí Rady o odejmutí licence z důvodů uvedených v § 63,

e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl provozovatel vysílání s licencí odsouzen k trestu zrušení právnické osoby nebo trestu zákazu činnosti provozovatele rozhlasového a televizního vysílání,

f) dnem, ke kterému provozovatel vysílání s licencí požádal o ukončení vysílání.

§ 24a

zrušen

HLAVA II

LICENČNÍ ŘÍZENÍ K PROVOZOVÁNÍ ROZHLASOVÉHO NEBO TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ ŠÍŘENÉHO PROSTŘEDNICTVÍM DRUŽIC, KABELOVÝCH SYSTÉMŮ A ZVLÁŠTNÍCH PŘENOSOVÝCH SYSTÉMŮ A K PROVOZOVÁNÍ ZEMSKÉHO DIGITÁLNÍHO ROZHLASOVÉHO NEBO TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ ŠÍŘENÉHO PROSTŘEDNICTVÍM VYSÍLAČŮ

§ 25

(1) Licenční řízení k provozování vysílání šířeného prostřednictvím družic, kabelových systémů a zvláštních přenosových systémů a k provozování zemského digitálního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů se zahajuje z podnětu žadatele o licenci. Licenční řízení podle věty první nelze zahájit z vlastního podnětu Rady. Účastníkem řízení je pouze žadatel o licenci.

(2) Žádost o licenci musí kromě obecných náležitostí podání a náležitostí žádosti o licenci podle § 14 odst. 1 až 4 obsahovat

a) písemný souhlas osoby oprávněné k provozování kabelové sítě podle zvláštního právního

předpisu s umístěním programu žadatele o licenci do kabelové sítě, jde-li o vysílání programu prostřednictvím kabelové sítě a účastník řízení nemá oprávnění ke zřízení a provozování kabelové sítě,

b) informaci o tom, ve kterých státech lze program přijímat, a specifikaci družice, jde-li o vysílání programu prostřednictvím družice.

c) identifikaci přenosového systému a informaci o přístupu k vysílání, jde-li o vysílání programu prostřednictvím zvláštního přenosového systému,

d) údaje o způsobu technického, organizačního a finančního zajištění vysílání, jde-li o vysílání programu zemského digitálního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů.

(3) Rada je povinna nařídit ve lhůtě 30 dnů ode dne zahájení licenčního řízení ústní jednání s účastníkem licenčního řízení, ve kterém účastník navrhuje programovou skladbu. O ústním jednání se vyhotovuje protokol.

(4) Rozhodnutí o udělení licence musí obsahovat výrok o udělení licence, odůvodnění a poučení o opravném prostředku.

(5) Rada licenci žadateli o licenci neudělí pouze tehdy, pokud žadatel nesplňuje podmínky podle § 13 odst. 3 nebo pokud navrhovaná programová skladba nesplňuje požadavky podle § 31 a § 32 odst. 1 nebo by udělení licence bylo v rozporu se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv.

(6) Na licenční řízení podle odstavců 1 až 5 se nevztahují ustanovení § 13 odst. 1, § 15, 16, § 17 odst. 1 a 2 a § 18 odst. 3 a 5.

ČÁST ČTVRTÁ REGISTRACE

§ 26

Registrace převzatého vysílání

(1) Registrace provozovatele převzatého vysílání prostřednictvím sítě elektronických komunikací opravňuje provozovatele k provozování převzatého vysílání prostřednictvím sítě elektronických komunikací v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Na registraci je právní nárok, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 27 až § 28a.

(3) Registrace vzniká dnem, kdy rozhodnutí Rady o registraci nabylo právní moci.

§ 27

Přihláška k registraci

(1) Přihláška k registraci se podává nejméně 60 dnů před zamýšleným zahájením převzatého vysílání.

(2) Přihláška k registraci obsahuje údaje uvedené v § 14 odst. 1 písm. a) až f) a dále způsob technického, organizačního a finančního zajištění vysílání, informace o programech, které přihlašovatel zamýšlí šířit, a identifikaci sítě elektronických komunikací, prostřednictvím které bude převzaté vysílání šířeno, a informaci o přístupu k převzatému vysílání. K přihlášce k registraci se připojí doklad prokazující oprávnění, na jehož základě se převzatý program původně vysílá; je-li převzatý program původně vysílán na základě oprávnění vydaného v členském státě Evropských společenství nebo ve státě, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, k přihlášce k registraci se připojí pouze:

a) název programu,

b) základní programová specifikace,

c) datum vydání oprávnění, na jehož základě se program původně vysílá, a doba platnosti tohoto oprávnění,

d) údaje o regulačním orgánu, který vydal oprávnění, na jehož základě se program původně vysílá.

(3) V případě, že přihlašovatel nebo člen jeho statutárního nebo kontrolního orgánu není státním občanem České republiky nebo přihlašovatel, který je právnickou osobou, nemá sídlo na území České republiky, připojí dále k přihlášce výpis z cizozemské evidence Rejstříku trestů nebo odpovídající doklad vydaný příslušným orgánem státu původu přihlašovatele nebo člena jeho statutárního nebo kontrolního orgánu, ne starší než 3 měsíce.

§ 28

Některá ustanovení o řízení o registraci

(1) Řízení o registraci se zahajuje doručením písemné přihlášky Radě. Nemá-li přihláška náležitosti podle § 27 odst. 2 nebo jsou-li údaje neúplné, poskytne žadateli bezodkladně, nejpozději však do 15 dnů od jejího doručení, lhůtu k odstranění vad.

(2) Rada registraci odmítne v případě, že vady přihlášky nebudou odstraněny ve stanovené lhůtě.

(3) Rada rozhodne o přihlášce k registraci do 30 dnů ode dne jejího doručení Radě. Jestliže Rada nerozhodne o přihlášce k registraci ve lhůtě podle předcházející věty, platí, že přihlašovatel je registrován dnem následujícím po uplynutí této lhůty; o tom Rada vydá přihlašovateli potvrzení.

(4) Rada zamítne přihlášku k registraci, jestliže

a) přihlašovateli byla odejmuta licence nebo zrušena registrace v předcházejících pěti letech z důvodu porušování zákona, nebo

b) přihlašovatel není bezúhonný. Za bezúhonného se nepovažuje přihlašovatel, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Je-li přihlašovatelem právnická osoba, vztahuje se tato podmínka i na fyzické

osoby, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu, nebo

c) z přihlášky vyplývá, že převzatým vysíláním dojde k porušení právních předpisů.

(5) Za účelem doložení bezúhonnosti přihlašovatele si Rada vyžádá podle zvláštního právního předpisu9f) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 28a

Zvláštní podmínky provozování převzatého vysílání prostřednictvím vysílačů

(1) Provozovatel převzatého vysílání provozovaného prostřednictvím vysílačů je povinen uvolnit přenosovou kapacitu sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím převzaté vysílání šíří, pro provozovatele vysílání, který uzavřel s podnikatelem zajišťujícím tuto síť elektronických komunikací smlouvu o šíření svého vysílání prostřednictvím této sítě.

(2) Neuvolní-li provozovatel převzatého vysílání přenosovou kapacitu sítě elektronických komunikací podle odstavce 1 do 90 dnů ode dne doručení výzvy od provozovatele vysílání, Rada jej k uvolnění přenosové kapacity písemně vyzve do 5 kalendářních dnů ode dne, kdy k tomu obdrží návrh provozovatele vysílání.

(3) Provozování převzatého vysílání prostřednictvím vysílačů se pro účely vyhlášení licenčního řízení nepovažuje za omezení možnosti umístění v sítích elektronických komunikací podle § 15 odst. 1.

§ 29

Změna registrace

(1) Provozovatel převzatého vysílání je povinen oznámit Radě předem změnu následujících skutečností uváděných v přihlášce o registraci:

a) vklady jednotlivých společníků, výše jejich obchodních podílů a způsob rozdělení hlasovacích práv,

b) seznam akcionářů (společníků),

c) změnu programové nabídky v případě, že se změna týká televizního programu převzatého od provozovatele televizního vysílání ze státu, který není členským státem Evropské unie ani smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, nebo rozhlasového programu převzatého od provozovatele rozhlasového vysílání z jiného státu než České republiky,

d) územní rozsah vysílání.

(2) Změna může být provedena poté, co Rada změnu zaregistrovala.

(3) Změnu ostatních skutečností uvedených v přihlášce k registraci je provozovatel převzatého vysílání povinen oznámit Radě do 15 dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo.

(4) Ustanovení § 28 odst. 1 až 3 se použijí obdobně.

§ 30

Zánik platnosti registrace

(1) Registrace zaniká

a) dnem zániku právnické osoby, která byla registrována,

b) smrtí fyzické osoby, která byla registrována,

c) rozhodnutím Rady o zrušení registrace z důvodů uvedených v § 64,

d) zrušením registrace na žádost provozovatele převzatého vysílání,

e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl provozovatel převzatého vysílání odsouzen k trestu zrušení právnické osoby nebo trestu zákazu činnosti provozovatele převzatého vysílání.

(2) Neuvolní-li provozovatel převzatého vysílání prostřednictvím vysílačů přenosovou kapacitu sítě elektronických komunikací do 3 dnů ode dne doručení písemné výzvy Rady podle § 28a odst. 2, jeho registrace uplynutím této lhůty zaniká.

ČÁST PÁTÁ

PRÁVA A POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ VYSÍLÁNÍ A PROVOZOVATELŮ PŘEVZATÉHO VYSÍLÁNÍ

HLAVA I

PRÁVA A POVINNOSTI PŘI VYSÍLÁNÍ PROGRAMU

§ 31

Obsah programů

(1) Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání má právo vysílat programy svobodně a nezávisle. Do jejich obsahu lze zasahovat pouze na základě zákona a v jeho mezích.

(2) Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru.

(3) Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě.

(4) Provozovatel vysílání ze zákona je povinen sestavovat programovou skladbu tak, aby ve svém vysílání poskytoval vyváženou nabídku pro všechny obyvatele se zřetelem na jejich věk, pohlaví, barvu pleti, víru, náboženství, politické či jiné smýšlení, národnostní, etnický nebo sociální původ a příslušnost k menšině.

(5) Provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání je oprávněn do vysílání současně zařazovat i pořady, programové prvky a další části vysílání, zejména reklamu a teleshopping, s regionálně odlišným obsahem. Provozovatel celoplošného rozhlasového a televizního vysílání s licencí je povinen vysílat celoplošně bez zařazování pořadů a dalších částí vysílání, programových prvků a reklamy s regionálně odlišným obsahem minimálně 85

% týdenního vysílacího času.

(6) Bez výslovného souhlasu příslušného provozovatele vysílání není nikdo oprávněn vysílaný program zpřístupňovat veřejnosti nebo jej šířit za jiným účelem.

(7) Bez výslovného souhlasu příslušného provozovatele vysílání není nikdo oprávněn zasahovat do vysílaného programu nebo jeho částí, včetně služeb přímo souvisejících s programem, zejména

a) měnit nebo upravovat vysílaný program nebo jeho jednotlivé části obsahově nebo technicky,

b) přerušovat zvukovou nebo obrazovou složku vysílaného programu nebo jeho jednotlivých částí, nebo

c) překrývat zcela nebo zčásti zvukovou nebo obrazovou složku vysílaného programu nebo jeho jednotlivých částí, včetně obchodních sdělení a jiných oznámení; v případě obrazové složky vysílaného programu rovněž zmenšovat rozsah jejího zobrazení na obrazovce přijímače.

(8) Ustanovení odstavce 7 se nevztahuje na

a) překrytí, která si vyhradil příjemce vysílání výlučně pro soukromé použití, a která neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému prospěchu jiné osoby,

b) ovládací prvky uživatelských rozhraní nezbytných pro fungování přijímače nebo pro orientaci v pořadech, jako jsou nastavení hlasitosti, vyhledávací funkce, orientační nabídky nebo přehledy dostupných programů,

c) překrytí dodaná příslušným provozovatelem vysílání, včetně titulků nebo obchodních sdělení,

d) oznámení a opatření podle § 32 odst. 1 písm. k), a

e) techniky datové komprese, které zmenšují velikost datového souboru, a obdobné techniky nezbytné pro přizpůsobení distribučním prostředkům, jako jsou rozlišení nebo kódování, pokud v ničem nemění obsah vysílaného programu ani jeho jednotlivých částí.

§ 32

Základní povinnosti provozovatelů vysílání a provozovatelů převzatého vysílání

(1) Provozovatel vysílání je povinen

a) provozovat vysílání vlastním jménem, na vlastní účet a na vlastní odpovědnost a nést odpovědnost za obsah vysílání,

b) zajistit, aby vysílané pořady nepropagovaly válku nebo nelíčily krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním,

c) zajistit, aby vysílané pořady nepodněcovaly k nenávisti z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení,

d) zajistit, aby vysílané pořady neobsahovaly podprahová sdělení,

e) nezařazovat do vysílání pořady, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých zejména tím, že obsahují pornografii a hrubé samoúčelné násilí,

c) zajistit, aby vysílané pořady nepodněcovaly k násilí nebo nenávisti vůči skupině osob nebo jednotlivci z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, státního občanství, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, rodu, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace nebo jiného postavení,

d) zajistit, aby vysílané pořady a další části vysílání neobsahovaly podprahové techniky,

e) zajistit volbou vhodných opatření, aby pořady, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob zejména tím, že obsahují pornografii nebo hrubé samoúčelné násilí, neměly nezletilé osoby za běžných okolností možnost vidět nebo slyšet; tato opatření zahrnují nástroje pro ověřování věku nebo jiná technická opatření, která umožňují zamezit nezletilým osobám přístup k vysílání,

f) bezdůvodně nezobrazovat osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost,

g) nezařazovat v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých; tato povinnost se na provozovatele vysílání nevztahuje, je-li vysílání koncovému uživateli dostupné na základě písemné smlouvy uzavřené s osobou starší 18 let a je k němu poskytnuto technické opatření, které této osobě umožňuje omezit přístup k vysílání dětem a mladistvým,

g) nezařazovat v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin do vysílání pořady, které by mohly narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob; tato povinnost se na provozovatele vysílání nevztahuje, je-li vysílání koncovému uživateli dostupné na základě písemné smlouvy s osobou starší 18 let a je k němu poskytnuto technické opatření, které této osobě umožňuje omezit přístup k vysílání nezletilým osobám,

h) zajistit, aby rozhlasovému a televiznímu vysílání pořadů, na které se vztahuje omezení podle písmene g), bezprostředně předcházelo slovní upozornění na nevhodnost pořadu pro děti a mladistvé a aby pořad, který by mohl ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, byl označen v případě televizního vysílání obrazovým symbolem upozorňujícím na jeho nevhodnost pro děti a mladistvé po celou dobu vysílání nezletilé osoby,

i) nezařazovat do programů pořady, které mohou utvrzovat stereotypní předsudky týkající se etnických, náboženských nebo rasových menšin,

j) nezařazovat do programů pořady a reklamy, které obsahují vulgarismy a nadávky, kromě uměleckých děl, v nichž je to z hlediska líčeného kontextu nutné; taková díla je však možné vysílat pouze v době od 22.00 hodin do 06.00 hodin druhého dne,

k) poskytnout v naléhavém veřejném zájmu státním orgánům a orgánům územní samosprávy na jejich žádost nezbytný vysílací čas pro důležitá a neodkladná oznámení v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, stavu ohrožení státu, válečného stavu, stavu kybernetického nebezpečí, nebo opatření na ochranu veřejného zdraví a zajistit, aby tato oznámení nebo opatření byla zpřístupněna rovněž osobám se sluchovým postižením a osobám se zrakovým postižením; odpovědnost za obsah těchto oznámení má osoba, které byl vysílací čas poskytnut,

l) uchovávat v odvysílané podobě a v náležité technické kvalitě záznamy všech pořadů včetně dalších částí vysílání alespoň po dobu 30 dnů ode dne jejich vysílání a na písemnou výzvu je zapůjčit Radě; provozovatel vysílání má vůči Radě právo na náhradu nutných nákladů spojených se zapůjčením záznamů pořadů a dalších částí vysílání,

m) bylo-li v důsledku vysílání určitého pořadu nebo dalších částí vysílání zahájeno řízení před orgánem veřejné moci, je provozovatel vysílání povinen na písemnou výzvu příslušného orgánu veřejné moci uchovávat záznam pořadu nebo dalších částí vysílání v odvysílané podobě a v náležité technické kvalitě, až do pravomocného rozhodnutí ve věci,

n) uvádět označení televizního programu (logo) v televizním vysílání, s výjimkou vysílání reklamy a teleshoppingu,

o) identifikovat rozhlasový program alespoň jedenkrát za hodinu, nenaruší-li tím celistvost vysílaného pořadu,

p) oznamovat Radě, že došlo k technickým překážkám vysílání, které mu brání ve vysílání,

r) požádat Xxxx o předchozí souhlas s každým přerušením vysílání z jiných důvodů než uvedených v písmenu p),

s) oznamovat Radě zahájení nebo ukončení vysílání programu a každé služby přímo související s programem a dále síť elektronických komunikací1a), jejímž prostřednictvím vysílá program digitálně, a to nejpozději v den, kdy zahájil nebo ukončil vysílání; tyto informace zveřejňuje Rada způsobem umožňujícím dálkový přístup.,

t) zajistit, aby vysílané pořady nepodněcovaly ke spáchání teroristického trestného činu25), nebo

u) označit v televizním vysílání pořady, na které se vztahují omezení podle písmene g) grafickým znakem „18+“ určujícím potenciální závadnost jejich obsahu pro nezletilé osoby po celou dobu jejich trvání, a poskytnout k těmto pořadům dostatečné informace o obsahu závadném pro nezletilé osoby tak, aby byly snadno a bezúplatně dostupné.

(2) Provozovatel celoplošného televizního vysílání s licencí je povinen opatřit alespoň 15 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro osoby se sluchovým

postižením a alespoň 2 % vysílaných pořadů zpřístupnit pro osoby se zrakovým postižením. Provozovatel celoplošného televizního vysílání ze zákona je povinen opatřit alespoň 70 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky a alespoň 2 % vysílaných pořadů vyrobit v českém znakovém jazyce nebo simultánně tlumočit do českého znakového jazyka pro osoby se sluchovým postižením a dále je povinen zpřístupnit alespoň 10 % vysílaných pořadů pro osoby se zrakovým postižením.

(2) Provozovatel televizního vysílání po projednání s organizacemi sdružujícími osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením zpracovává pro na sebe bezprostředně navazující tříletá období (dále jen „hodnocené období“) Akční plán zpřístupňování televizních pořadů pro osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením (dále jen „Akční plán“), jímž se zavazuje oproti bezprostředně předcházejícímu hodnocenému období navýšit celkový podíl pořadů zpřístupněných pro osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením prostřednictvím přiměřených opatření. Akční plán se zpracovává v členění podle jednotlivých programů provozovatele televizního vysílání. Hodnocená období Akčních plánů vždy počínají dnem 1. července prvního kalendářního roku svého trvání a končí dnem 30. června posledního kalendářního roku svého trvání. Provozovatel televizního vysílání předkládá Radě nový Akční plán vždy do 30. června kalendářního roku, na který připadá konec předcházejícího hodnoceného období.

(3) Provozovatel televizního vysílání předkládá Radě vyhodnocení plnění Akčního plánu vždy do 30. září kalendářního roku, na který připadl konec příslušného hodnoceného období.

(4) Povinnosti podle odstavců 3 a 4 se nevztahují na programy, jejichž převážná část není tvořena pořady, nebo ji tvoří pořady, které vzhledem k jejich povaze nelze nebo není účelné pro osoby se sluchovým nebo zrakovým postižením zpřístupňovat, zejména

a) hudební televizní programy,

b) programy zaměřené výhradně na propagaci vlastního televizního vysílání a výrobků, služeb a dalších činností souvisejících s provozováním vlastního televizního vysílání (§ 67 odst. 1), nebo

c) programy, které sestávají pouze z televizní grafiky nebo videotextu bez doprovodného mluveného slova.

(3) (5) Provozovatel převzatého vysílání může šířit program obsahující pořady nebo další části vysílání, které by mohly ohrozit narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých nezletilých osob, za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. g); do nejnižší programové nabídky nesmí být zařazen program obsahující převážně pořady, které by mohly ohrozit narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých nezletilých osob.

(4) (6) Provozovatel převzatého vysílání televizního programu převzatého od provozovatele televizního vysílání ze státu, který není členským státem Evropské unie ani smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, nebo rozhlasového programu převzatého od provozovatele rozhlasového vysílání z jiného státu než České republiky, není oprávněn šířit takový program, který obsahuje

a) pořady nebo další části vysílání, které jsou vysílány v rozporu s ustanoveními odstavce 1 písm. b), c), e) a f) písm. b), c), f) nebo t),

b) pořady nebo další části vysílání, které mohou narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých nezletilých osob, pokud jsou vysílány v rozporu s ustanoveními odstavce 1 písm. h) odstavce 1 písm. e).

(5) (7) Povinnosti stanovené v odstavci 1 ve vztahu k pořadům je provozovatel vysílání povinen plnit rovněž ve vztahu ke všem dalším částem vysílání, nestanoví-li zákon jinak.

(6) (8) Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání je povinen na písemnou výzvu poskytnout Radě vyjádření a informace nezbytné k výkonu její působnosti podle § 5 písm. t) až w) nebo § 6 odst. 1 a 5.

(7) (9) Provozovatel televizního vysílání je povinen umožnit divákům snadný, přímý a trvalý přístup zejména k

a) základním údajům o provozovateli televizního vysílání, jimiž jsou název nebo jméno a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, adresa sídla v případě právnické osoby nebo bydliště v případě fyzické osoby a u zahraniční osoby rovněž adresa podniku nebo organizační složky na území České republiky, byly-li zřízeny,

b) údajům, které umožňují rychlé, přímé a účinné navázání kontaktu s provozovatelem televizního vysílání, zejména k poštovní adrese pro doručování, telefonnímu číslu, adrese internetových stránek, popřípadě k adrese pro doručování elektronické pošty, a

c) informaci o tom, že jeho činnost se řídí právním řádem České republiky a o tom, že orgánem dohledu dozoru nad provozováním televizního vysílání je Rada.

(10) Osobní údaje nezletilých osob shromážděné nebo jinak získané provozovatelem televizního vysílání za účelem plnění odstavce 1 písm. e), nesmějí být zpracovávány pro obchodní účely, jako je přímý marketing, profilování a reklama cílená na základě chování.

§ 33

Povinnosti provozovatele vysílání při vysílání událostí značného společenského významu

(1) Provozovatel televizního vysílání nesmí využívat výhradní práva k vysílání události značného společenského významu způsobem, který by podstatnou část veřejnosti v České republice zbavoval možnosti sledovat tuto událost v přímém přenosu nebo ze záznamu v celoplošném televizním vysílání v nezakódované podobě a bez zvláštního poplatku.

(2) Je-li táž událost značného společenského významu vzhledem ke své povaze vysílána zároveň v přímém přenosu i ze záznamu, musí být toto vysílání uskutečňováno tak, aby tvořilo účelně a přehledně uspořádaný celek. Událost značného společenského významu lze vysílat pouze ze záznamu jen tehdy, je-li v přímém přenosu vysílána jiná událost značného společenského významu, která se koná současně s událostí, jejíž vysílání ze záznamu proto musí být na nezbytnou dobu pozdrženo.

(3) Za událost značného společenského významu se považuje událost uvedená v

Seznamu událostí značného společenského významu, který po projednání s Radou stanoví ministerstvo vyhláškou.

(4) Za událost značného společenského významu se dále považuje událost, která byla za událost značného společenského významu prohlášena některým z členských států Evropských společenství a tato skutečnost byla oznámena v Úředním věstníku Evropských společenství. Provozovatel televizního vysílání nesmí využívat výhradní práva k vysílání události značného společenského významu oznámené v Úředním věstníku Evropských společenství způsobem, který by podstatnou část veřejnosti v členském státě Evropských společenství, jenž ji prohlásil za událost značného společenského významu, v rozporu s jeho právními předpisy zbavoval možnosti sledovat tuto událost v přímém přenosu nebo ze záznamu na volně dostupném televizním programu. Seznam událostí značného společenského významu oznámených v Úředním věstníku Evropských společenství je Rada povinna zpřístupnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Za událost značného společenského významu se považuje rovněž událost, která byla za událost značného společenského významu prohlášena některým z členských států Rady Evropy a tato skutečnost byla podle mezinárodní smlouvy stanoveným způsobem zveřejněna příslušným orgánem Rady Evropy (dále jen "událost zveřejněná orgánem Rady Evropy"). Provozovatel televizního vysílání nesmí využívat výhradní práva k vysílání události zveřejněné orgánem Rady Evropy způsobem, který by podstatnou část veřejnosti v členském státě Rady Evropy, jenž ji prohlásil za událost značného společenského významu, v rozporu s jeho právními předpisy zbavoval možnosti sledovat tuto událost v přímém přenosu nebo ze záznamu na volně dostupném televizním programu. Seznam událostí zveřejněných orgánem Rady Evropy je Rada povinna zpřístupnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 34

Vysílání krátkých zpravodajských výňatků

(1) Provozovatel televizního vysílání, který získal výhradní práva k vysílání události, která je předmětem zvýšeného zájmu veřejnosti (dále jen „událost zvýšeného zájmu veřejnosti“), je povinen ostatním provozovatelům televizního vysílání usazeným v členských státech Evropské unie na jejich žádost umožnit přístup k signálu přenosu nebo poskytnout záznam této události za účelem pořízení krátkého zpravodajského výňatku podle vlastního výběru do svých všeobecných zpravodajských pořadů. Získal-li výhradní práva k vysílání události zvýšeného zájmu veřejnosti provozovatel televizního vysílání usazený v České republice, jsou ostatní provozovatelé televizního vysílání usazení v České republice povinni uplatnit žádost podle věty první u tohoto provozovatele televizního vysílání.

(2) Doba trvání krátkého zpravodajského výňatku ve všeobecném zpravodajském pořadu nesmí přesáhnout 90 sekund. Krátký zpravodajský výňatek musí být označen uvedením zdroje, z něhož byl převzat, není-li takové označení neproveditelné.

(3) Při poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání lze krátký zpravodajský výňatek pořízený podle odstavce 1 použít za podmínky, že všeobecný zpravodajský pořad, jehož je součástí, je ze záznamu nabízen týmž provozovatelem televizního vysílání, který jej odvysílal.

(4) Za všeobecný zpravodajský pořad se považuje pořad sestavený ze zpráv, reportáží

a rozhovorů o aktuálním dění v oblasti vnitřní a zahraniční politiky, veřejného života, kultury, kriminality nebo sportu, včetně bloku zvláštního zpravodajství pravidelně navazujícího na tento pořad.

(5) Provozovatel televizního vysílání, který získal výhradní práva k vysílání události zvýšeného zájmu veřejnosti, je povinen stanovit podmínky, za kterých je možný přístup ostatních provozovatelů televizního vysílání k signálu přenosu nebo dodání záznamu této události (dále jen „akreditační podmínky“), s dostatečným časovým předstihem a zveřejnit je způsobem umožňujícím dálkový přístup. Akreditační podmínky musejí být spravedlivé a rozumné a nesmějí být diskriminační. Provozovatel televizního vysílání, který získal výhradní práva k vysílání události zvýšeného zájmu veřejnosti, je oprávněn za zajištění přístupu k signálu přenosu nebo dodání záznamu této události účtovat nejvýše částku odpovídající náhradě dodatečných nákladů přímo spojených se zajištěním přístupu k signálu přenosu nebo s dodáním záznamu.

HLAVA II

OCHRANA OSOB DOTČENÝCH OBSAHEM ROZHLASOVÉHO NEBO TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ

§ 35

Právo na odpověď

(1) Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na provozovateli vysílání uveřejnění odpovědi. Provozovatel vysílání je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.

(2) Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení podle odstavce 1 uvádí na pravou míru, nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.

(3) Osoba, na jejíž žádost byla provozovatelem vysílání uveřejněna odpověď podle tohoto zákona, nemůže požadovat uveřejnění další odpovědi na tuto odpověď.

(4) Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.

(5) Ustanovení zvláštního právního předpisu o ochraně osobnosti a ochraně jména nebo dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 až 4 nedotčena.

§ 36

Dodatečné sdělení

(1) Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení o trestním řízení nebo o řízení ve věcech přestupků vedeném proti fyzické, právnické nebo podnikající fyzické osobě, kterou lze podle tohoto sdělení ztotožnit, a toto řízení nebylo ukončeno

pravomocným rozhodnutím, má tato osoba právo požadovat na provozovateli vysílání uveřejnění informace o výsledku tohoto řízení jako dodatečného sdělení. Provozovatel vysílání je povinen na žádost této osoby informaci o pravomocném rozhodnutí uveřejnit.

(2) Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.

(3) Ustanovení zvláštního právního předpisu o ochraně osobnosti a ochraně jména nebo dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 a 2 nedotčena.

§ 37

Podávání a náležitosti žádosti o uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení

(1) Žádost o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení musí mít písemnou formu.

(2) Ze žádosti o uveřejnění odpovědi musí být zřejmé, v čem se skutkové tvrzení obsažené v uveřejněném sdělení dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby anebo jména nebo dobré pověsti právnické osoby. Součástí žádosti musí být též návrh znění odpovědi nebo dodatečného sdělení.

(3) Žádost o uveřejnění odpovědi musí být provozovateli vysílání doručena nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění napadeného sdělení v rozhlasovém nebo televizním vysílání, jinak právo na uveřejnění odpovědi zaniká.

(4) Žádost o uveřejnění dodatečného sdělení musí být provozovateli vysílání doručena nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo řízení pravomocně skončeno, jinak právo na uveřejnění dodatečného sdělení zaniká. Bylo-li pravomocné rozhodnutí zrušeno, platí předchozí ustanovení obdobně.

§ 38

Podmínky uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení

(1) Odpověď nebo dodatečné sdělení je provozovatel vysílání povinen uveřejnit

a) ve stejném pořadu, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, a nebude-li to možné, ve stejně hodnotném vysílacím čase, v jakém bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým způsobem, aby nové sdělení bylo formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení,

b) výslovným označením "odpověď" nebo "dodatečné sdělení",

c) na vlastní náklady,

d) v témže jazyce, ve kterém bylo uveřejněno napadené sdělení,

e) s uvedením jména a příjmení nebo názvu osoby, která o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení žádá, jestliže osoba takový požadavek uplatnila.

(2) Provozovatel vysílání je povinen odpověď nebo dodatečné sdělení uveřejnit do 8

dnů od doručení žádosti o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení.

(3) Pokud oprávnění provozovatele k rozhlasovému a televiznímu vysílání zanikne, je provozovatel vysílání povinen na svůj náklad zajistit uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení za podmínek stanovených tímto zákonem v rozhlasovém nebo televizním vysílání jiného provozovatele vysílání pokrývajícím obdobný počet posluchačů nebo diváků ve shodném regionu jako vysílání, ve kterém bylo napadené sdělení uveřejněno.

§ 39

Uplatnění práva na uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení u soudu

(1) Neuveřejní-li provozovatel vysílání odpověď nebo dodatečné sdělení vůbec nebo nedodrží-li podmínky pro uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení stanovené v § 38, rozhodne o povinnosti uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení na návrh osoby, která o jejich uveřejnění požádala, soud.

(2) Návrh musí být podán u soudu do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené pro zveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení, jinak právo domáhat se uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení u soudu zaniká.

§ 40

Výjimky z povinnosti uveřejnit odpověď a dodatečné sdělení

(1) Provozovatel vysílání není povinen uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení,

jestliže

a) uveřejněním navrženého textu by byl spáchán trestný čin nebo přestupek,

b) uveřejnění navrženého textu by bylo v rozporu s dobrými mravy,

c) napadené sdělení, popřípadě jeho napadená část je citací sdělení třetí osoby určeného pro veřejnost nebo jeho pravdivou interpretací a jako takové bylo označeno nebo prezentováno.

(2) Provozovatel vysílání není povinen uveřejnit odpověď, jestliže žádost o její uveřejnění směřuje vůči textu uveřejněnému na základě prokazatelného předchozího souhlasu osoby, která žádost podala.

(3) Provozovatel vysílání není povinen uveřejnit dodatečné sdělení, jestliže ještě předtím, než mu byla žádost o jeho uveřejnění doručena, uveřejnil sdělení odpovídající dodatečnému sdělení z vlastního podnětu a dodržel přitom podmínky stanovené tímto zákonem.

§ 41

Ochrana zdroje a obsahu informací

(1) Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v rozhlasovém nebo televizním vysílání, má právo odepřít soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy

poskytnutí informace o původu či obsahu těchto informací.

(2) Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v rozhlasovém nebo televizním vysílání, má právo soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy odepřít předložení nebo vydání věci, z nichž by mohl být zjištěn původ či obsah těchto informací.

(3) Právy podle odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny zvláštním právním předpisem stanovené povinnosti nenadržovat pachateli trestného činu a překazit nebo oznámit trestný čin a ve vztahu k těmto zvláštním právním předpisem stanoveným povinnostem ani povinnosti, které jsou stanoveny v trestním řízení.

HLAVA III

PODPORA EVROPSKÉ TVORBY A EVROPSKÉ NEZÁVISLÉ A SOUČASNÉ TVORBY

§ 42

Provozovatel televizního vysílání je povinen tam, kde je to proveditelné, vyhradit pro evropská díla nadpoloviční podíl celkového vysílacího času každého svého programu. Do celkového vysílacího času programu, z něhož se určuje podíl vysílacího času vyhrazeného pro evropská díla, se nezapočítává čas určený vysílání zpravodajských pořadů, sportovních událostí, soutěží, teletextu, reklamy a teleshoppingu.

§ 43

(1) Provozovatel televizního vysílání je povinen tam, kde je to proveditelné, vyhradit pro evropská díla vyrobená nezávislými výrobci alespoň 10 % celkového vysílacího času každého svého programu. Do celkového vysílacího času programu, z něhož se určuje podíl vysílacího času vyhrazeného pro evropská díla vyrobená nezávislými výrobci, se nezapočítává čas určený vysílání zpravodajských pořadů, sportovních událostí, soutěží, teletextu, reklamy a teleshoppingu.

(2) Povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou, pokud provozovatel televizního vysílání vynakládá alespoň 10 % svého programového rozpočtu na výrobu nebo nákup evropských děl vyrobených nezávislými výrobci.

(3) Za nezávislého výrobce se považuje právnická osoba nebo fyzická osoba, která není provozovatelem televizního vysílání, ani není s provozovatelem televizního vysílání majetkově propojena nebo jejíž dodávky děl pro jednoho provozovatele televizního vysílání nepřesáhnou v průběhu 3 let 90 % její celkové výroby. Osobou majetkově propojenou s provozovatelem televizního vysílání se rozumí osoba, která se podílí na hlasovacích právech nebo základním kapitálu tohoto provozovatele televizního vysílání, nebo osoba, v níž se provozovatel televizního vysílání podílí na hlasovacích právech nebo základním kapitálu.

§ 44

(1) Provozovatel televizního vysílání je povinen tam, kde je to proveditelné, zajistit, aby v rámci vysílacího času vyhrazeného pro vysílání evropských děl vyrobených

nezávislými výrobci tvořilo vysílání děl, od jejichž prvního zveřejnění neuplynulo více než 5 let, alespoň 10 %.

(2) Provozovatel televizního vysílání, který plní povinnost podpory evropské nezávislé tvorby v souladu s ustanovením § 43 odst. 2 tak, že vynakládá nejméně 10 % z programového rozpočtu na výrobu nebo nákup evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, je povinen vynaložit alespoň 10 % z takto stanovené částky na díla, od jejichž prvního zveřejnění neuplynulo více než 5 let.

§ 45

(1) Povinnosti provozovatele televizního vysílání stanovené v § 42 až 44 se nevztahují na provozovatele

a) místního vysílání, který není účastníkem celoplošné televizní sítě,

b) programu vysílaného výhradně v jiném než českém jazyce nebo v jiném než v některém z jazyků členských států Evropských společenství; je-li však v jiném než českém jazyce nebo v jiném než v některém z jazyků členských států Evropských společenství vysílána jen podstatná část programu, povinnosti provozovatele televizního vysílání stanovené v § 42 až 44 se nevztahují jen na tuto část.

(2) Povinnosti provozovatele televizního vysílání stanovené v § 42 až 44 se nevztahují na provozovatele televizního vysílání určeného výlučně pro příjem mimo území České republiky, jakož i mimo území členských států Evropských společenství, které není přímo nebo nepřímo přijímáno veřejností v České republice anebo v některém z členských států Evropských společenství.

§ 46

Evropské dílo

(1) Evropským dílem se rozumí

a) dílo pocházející z členských států Evropské unie,

b) dílo pocházející ze státu, který není členským státem Evropské unie, avšak je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi4b), splňuje-li toto dílo podmínky podle odstavce 3, nebo

c) dílo vyrobené v koprodukci v rámci smlouvy týkající se audiovizuálního odvětví uzavřené mezi Evropskými společenstvími a třetím státem, splňuje-li toto dílo podmínky stanovené ve smlouvě, na základě které bylo vyrobeno.

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. b) a c) se použijí pouze tehdy, nejsou-li v příslušných třetích státech uplatňována diskriminační opatření vůči dílům z členských států Evropské unie.

(3) Za dílo uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) se považuje dílo vytvořené převážně autory a pracovníky s bydlištěm v jednom nebo více státech uvedených v odstavci 1 písm. a) a

b) za předpokladu, že

a) bylo vyrobeno výrobcem nebo více výrobci usazenými v jednom nebo ve více z těchto států,

b) výroba díla se uskutečnila pod dohledem a skutečnou kontrolou výrobce nebo více výrobců usazených v jednom nebo ve více z těchto států, nebo

c) podíl koproducentů z těchto států na celkových koprodukčních nákladech je převažující a koprodukce nebyla kontrolována výrobcem nebo více výrobci usazenými mimo území těchto států.

(4) Dílo, které nelze považovat za evropské dílo podle odstavce 1, avšak bylo vyrobeno na základě dvoustranné smlouvy o koprodukci uzavřené mezi členskými státy Evropské unie a třetím státem, lze považovat za evropské dílo za předpokladu, že podíl koproducentů z členských států Evropské unie na celkových výrobních nákladech je převažující a výroba nebyla kontrolována výrobcem nebo více výrobci usazenými mimo území členských států Evropské unie.

§ 47

Sledování podpory evropské tvorby a evropské nezávislé a současné tvorby

(1) Na plnění povinností podle § 42 až 44 dohlíží Rada, které je provozovatel televizního vysílání povinen za sledované období předkládat

a) údaje o počtu a délce vysílaných evropských děl včetně identifikace těchto děl a jejich výrobců,

b) údaje o počtu a délce vysílaných evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, včetně identifikace těchto děl a jejich výrobců, popřípadě doklady, které prokazují, že vynaložil nejméně 10 % svého programového rozpočtu na výrobu nebo nákup evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, včetně identifikace výrobců těchto děl,

c) seznamy vysílaných evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, od jejichž výroby neuplynulo více než 5 let,

d) údaje o počtu a délce odvysílaných českých děl.

(2) V případě, že z údajů předložených Radě podle odstavce 1 vyplývá, že povinnosti podle § 42 až 44 ve sledovaném období splněny nebyly, je provozovatel televizního vysílání povinen sdělit Radě důvody jejich nesplnění.

(3) Sledovaným obdobím se pro účely odstavců 1 a 2 rozumí 1 kalendářní rok.

HLAVA IV OBCHODNÍ SDĚLENÍ

§ 48

Povinnosti provozovatelů vysílání při vysílání obchodních sdělení

(1) Provozovatelé vysílání nesmějí zařazovat do vysílání

a) obchodní sdělení, která nejsou snadno rozpoznatelná,

b) obchodní sdělení, která podporují chování ohrožující zdraví nebo bezpečnost nebo chování, které hrubě ohrožuje ochranu životního prostředí,

c) obchodní sdělení, v nichž účinkují hlasatelé, moderátoři a redaktoři zpravodajských a politicko-publicistických pořadů,

d) náboženská a ateistická obchodní sdělení,

e) obchodní sdělení politických stran a hnutí a obchodní sdělení nezávislých kandidátů na poslance, senátory, prezidenta republiky nebo členy zastupitelstva územního samosprávného celku, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,

f) obchodní sdělení týkající se léčivých přípravků nebo léčebných postupů, které jsou v České republice dostupné pouze na lékařský předpis, teleshopping týkající se léčivých přípravků, které vyžadují registraci podle zvláštního právního předpisu10a), a teleshopping týkající se léčebných postupů,

g) obchodní sdělení týkající se cigaret, jiných tabákových výrobků, elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich,

h) skrytá obchodní sdělení,

i) obchodní sdělení obsahující podprahové sdělení techniky,

j) obchodní sdělení, která snižují lidskou důstojnost,

k) obchodní sdělení útočící na víru nebo náboženství nebo na politické nebo jiné smýšlení,

l) obchodní sdělení obsahující diskriminaci na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, nebo podporující diskriminaci vůči skupině osob nebo jednotlivci na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, státního občanství, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, rodu, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace nebo jiného postavení, politického nebo jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině,

m) obchodní sdělení naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, pokud nejsou splněny požadavky stanovené zákonem o potravinách a tabákových výrobcích21).

(2) Obchodní sdělení nesmějí fyzicky, psychicky nebo mravně ohrožovat děti a

mladistvé nezletilé osoby tím, že

a) přímo nabádají děti a mladistvé nezletilé osoby ke koupi nebo pronájmu nájmu určitého výrobku nebo služby s využitím jejich nezkušenosti nebo důvěřivosti,

b) přímo nabádají děti a mladistvé nezletilé osoby, aby přemlouvali přemlouvaly své rodiče nebo jiné osoby ke koupi nabízeného zboží nebo služeb,

c) využívají zvláštní důvěru dětí a mladistvých nezletilých osob ke svým rodičům, učitelům nebo k jiným osobám, nebo

d) bezdůvodně ukazují děti a mladistvé nezletilé osoby v nebezpečných situacích.

(3) Za pravdivost údajů obsažených v obchodním sdělení odpovídá zadavatel obchodního sdělení; pokud zadavatele obchodního sdělení nelze určit, odpovídá provozovatel vysílání. Zadavatelem obchodního sdělení se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která objednala u jiné právnické nebo fyzické osoby obchodní sdělení.

§ 49

Povinnosti při zařazování reklam, teleshoppingu a označení sponzora do vysílání

(1) Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby

a) reklamy a teleshopping byly snadno rozeznatelné; u provozovatele rozhlasového vysílání zřetelně zvukově a u provozovatele televizního vysílání zřetelně zvukově, obrazově nebo zvukově-obrazově nebo prostorovými prostředky oddělené od ostatních částí vysílání,

b) izolované reklamy reklamní a teleshoppingové šoty byly zařazovány do vysílání pouze výjimečně, vyjma přenosů sportovních událostí; to neplatí pro rozhlasové vysílání,

c) obchodní sdělení týkající se erotických služeb, erotických výrobků a humánních léčivých přípravků nebo doplňků stravy na podporu sexuální výkonnosti nebyly zařazovány do vysílání v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin; tato povinnost se na provozovatele vysílání nevztahuje, je-li vysílání koncovému uživateli dostupné na základě písemné smlouvy uzavřené s osobou starší 18 let a je k němu poskytnuto technické opatření, které této osobě umožňuje omezit přístup k vysílání dětem a mladistvým nezletilým osobám,

d) reklamy a teleshopping nebyly zařazovány bezprostředně před vysíláním bohoslužeb ani bezprostředně po jejich vysílání.

(2) Provozovatel televizního vysílání je povinen zajistit, aby při zařazování reklamy nebo teleshoppingových šotů do pořadu nebyla narušena celistvost pořadu, ani práva nositelů práv tím, že nezohlední přirozené přestávky, dobu trvání a povahu pořadu.

(3) Provozovatel televizního vysílání je povinen zajistit, aby reklamy, teleshopping a označení sponzora byly vysílány takovým způsobem, že hladina hlasitosti jejich vysílání je v souladu s technickou specifikací stanovenou vyhláškou, kterou podle ustanovení § 5 písm. y) vydá Rada. Takový způsob vysílání se použije i při vysílání zvukových nebo zvukově-obrazových prostředků oddělujících reklamu a teleshopping od ostatních částí

vysílání podle odstavce 1 písm. a).

(4) Provozovatel televizního vysílání s licencí nesmí vysílání filmů vyrobených pro televizi, kinematografických děl a zpravodajských pořadů přerušit reklamou nebo teleshoppingovými šoty více než jednou za každý plánovaný časový úsek v trvání alespoň 30 minut. Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí nesmí vysílání zpravodajských pořadů přerušit reklamou nebo teleshoppingovými šoty více než jednou za každý plánovaný časový úsek v trvání alespoň 30 minut. Do plánovaného časového úseku vysílání filmů vyrobených pro televizi, kinematografických děl a zpravodajských pořadů se započítává zařazená reklama a teleshoppingové šoty.

(5) Rozhlasové a televizní vysílání pořadů pro děti nelze reklamou nebo teleshoppingovými šoty přerušit více než jednou za každý plánovaný časový úsek v trvání alespoň 30 minut, pokud plánovaná doba trvání pořadu pro děti bez zařazení reklamy a teleshoppingových šotů přesahuje 30 minut. Během televizního vysílání pořadu pro děti nelze reklamu nebo teleshoppingové šoty uvádět na dělené obrazovce.

(5) Rozhlasové a televizní vysílání pořadů pro děti nelze reklamou přerušit více než jednou za každý plánovaný úsek v trvání alespoň 30 minut, pokud plánovaná doba trvání pořadu pro děti bez zařazení reklamy přesahuje 30 minut. Během televizního vysílání pořadu pro děti nelze reklamu uvádět na dělené obrazovce. Do televizního vysílání pořadu pro děti nelze zařazovat teleshoppingové šoty.

(6) Rozhlasové a televizní vysílání bohoslužeb nelze reklamou nebo teleshoppingem přerušovat. Během televizního vysílání bohoslužeb nelze reklamu nebo teleshopping uvádět na dělené obrazovce.

(7) Omezení podle odstavce 4 se nevztahuje na filmy vyrobené pro televizi, mají-li povahu dokumentárních pořadů nebo jsou-li samostatnými částmi seriálů nebo cyklů pořadů.

(8) Provozovatel vysílání ze zákona smí vkládat reklamu a teleshoppingové šoty pouze mezi pořady nebo do přirozených přestávek v pořadech.

§ 50

Časový rozsah reklamy a teleshoppingu v televizním vysílání

(1) Čas vyhrazený reklamě v televizním vysílání provozovatele vysílání ze zákona na programech ČT 2 a ČT 4 nesmí přesáhnout 0,5 % denního vysílacího času na každém z těchto programů, přičemž vysílání reklam nesmí v době od 19.00 hodin do 22.00 hodin překročit 6 minut v průběhu jedné vysílací hodiny na žádném z těchto programů. Provozovatel vysílání ze zákona nesmí do vysílání na ostatních programech zařazovat reklamu s výjimkou reklamy zařazované do vysílání programu v přímém spojení s vysíláním kulturní či sportovní události, je-li vysílání takové reklamy nezbytnou podmínkou k získání práv k televiznímu vysílání sportovní či kulturní události. Je-li do vysílání provozovatele televizního vysílání ze zákona zařazována reklama podle věty druhé, nesmí čas vyhrazený takové reklamě přesáhnout 0,5 % denního vysílacího času, přičemž v době od 19.00 hodin do 22.00 hodin nesmí překročit 6 minut v průběhu jedné vysílací hodiny. Provozovatel televizního vysílání ze zákona nesmí do vysílání zařazovat teleshopping.

(2) Čas vyhrazený reklamě a teleshoppingovým šotům v televizním vysílání

provozovatelů vysílání nesmí přesáhnout v průběhu 1 vysílací hodiny 12 minut.

(2) Čas vyhrazený reklamě a teleshoppingovým šotům v televizním vysílání provozovatelů vysílání nesmí v době od 06.00 do 18.00 hodin přesáhnout 20 % této doby. Čas vyhrazený reklamě a teleshoppingovým šotům v televizním vysílání provozovatelů vysílání nesmí přesáhnout v době od 18.00 do 24.00 hodin 20 % této doby.

(3) Do vysílacího času se pro účely ustanovení odstavců 1 a 2 nezapočítává vysílání teletextu.

(4) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na oznámení provozovatele vysílání týkající se jeho vlastních pořadů a doprovodných výrobků nebo služeb, které jsou od těchto pořadů přímo odvozeny, na oznámení o sponzorování nebo umístění produktu, na bezúplatně odvysílaná oznámení ve veřejném zájmu nebo ve prospěch obecně prospěšných cílů a na bezúplatně odvysílaná upozornění na charitativní akce.

(4) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na oznámení provozovatele vysílání týkající se jeho vlastních pořadů a doprovodných výrobků nebo služeb, které jsou od těchto pořadů přímo odvozeny, nebo pořadů a audiovizuálních mediálních služeb subjektů, které patří do skupiny stejné mateřské obchodní korporace26). Odstavce 1 a 2 se dále nepoužijí na oznámení o sponzorování nebo umístění produktu, na bezúplatně odvysílaná oznámení ve veřejném zájmu nebo ve prospěch obecně prospěšných cílů, na bezúplatně odvysílaná upozornění na charitativní akce a na neutrální předěly mezi redakčním obsahem a reklamními nebo teleshoppingovými šoty anebo mezi jednotlivými šoty navzájem.

(5) Provozovatel televizního vysílání ze zákona nesmí denní vysílací čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu, který nevyužil na některém ze svých programů, využít k vysílání reklamy a teleshoppingu nad rámec časových omezení vysílání reklamy a teleshoppingu na jiném svém programu.

(6) Souvislý teleshoppingový blok trvá bez přerušení alespoň 15 minut a musí být zřetelně označen obrazovými a zvukovými prostředky. Provozovatel televizního vysílání s licencí může v programu, který není zaměřen výhradně na teleshopping, vysílat souvislé teleshoppingové bloky nad rámec časových omezení vysílání reklamy a teleshoppingových šotů podle odstavce 2.

§ 51

Časový rozsah reklamy a teleshoppingu v rozhlasovém vysílání

(1) Čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu provozovatele rozhlasového vysílání ze zákona nesmí přesáhnout na celoplošném vysílacím okruhu 3 minuty denního vysílacího času a 5 minut denního vysílacího času na místním okruhu. Provozovatel rozhlasového vysílání ze zákona nesmí do programu zaměřeného výlučně na zpravodajství, publicistiku a vzdělávací pořady20) zařazovat obchodní sdělení s výjimkou obchodních sdělení zařazovaných do vysílání programu v přímém spojení s vysíláním kulturní nebo sportovní události, je-li vysílání takového obchodního sdělení nezbytnou podmínkou k získání práv k rozhlasovému vysílání kulturní nebo sportovní události. Věta druhá se nevztahuje na oznámení podle odstavce 4.

(2) Čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu v rozhlasovém vysílání ostatních

provozovatelů vysílání nesmí přesáhnout 25 % denního vysílacího času.

(3) Provozovatel rozhlasového vysílání ze zákona nesmí denní vysílací čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu, který nevyužil na některém ze svých programů, využít k vysílání reklamy a teleshoppingu nad rámec časových omezení vysílání reklamy a teleshoppingu na jiném svém programu.

(4) Oznámení provozovatele rozhlasového vysílání učiněná ve spojení s vlastními pořady, zbožím a službami přímo odvozenými od těchto programů, bezplatně odvysílaná oznámení učiněná ve veřejném zájmu a charitativní oznámení se nezapočítávají do časového omezení reklamy ve vysílání podle předchozích odstavců.

§ 52

Zvláštní ustanovení o obchodních sděleních týkajících se alkoholických nápojů

(1) Obchodní sdělení týkající se alkoholických nápojů nesmějí

a) být zaměřeny speciálně na děti a mladistvé nezletilé osoby nebo zobrazovat děti a mladistvé nezletilé osoby konzumující alkoholické nápoje,

b) spojovat spotřebu alkoholických nápojů se zvýšenými tělesnými výkony nebo řízením vozidla,

c) vytvářet dojem, že spotřeba alkoholických nápojů přispívá ke společenskému nebo sexuálnímu úspěchu,

d) tvrdit, že alkoholické nápoje mají léčebné, stimulující nebo uklidňující účinky nebo že jsou prostředkem řešení osobních konfliktů,

e) podporovat nestřídmou spotřebu alkoholických nápojů nebo ukazovat abstinenci nebo umírněnost v požívání alkoholických nápojů v nepříznivém světle,

f) zdůrazňovat vysoký obsah alkoholu jako pozitivní kvalitu alkoholického nápoje.

§ 52a

Zvláštní ustanovení o obchodních sděleních týkajících se alkoholických nápojů a potravin a nápojů, obsahujících živiny a látky, jejichž nadměrný příjem se nedoporučuje

(1) Etické kodexy samoregulačních orgánů stanoví podrobnější požadavky na obchodní sdělení týkající se alkoholických nápojů. Jejich cílem má být dosažení účinného omezení vystavování nezletilých osob obchodním sdělením týkajícím se alkoholických nápojů.

(2) Etické kodexy samoregulačních orgánů stanoví podrobnější požadavky na obchodní sdělení, která provázejí pořady pro děti nebo jsou v těchto pořadech obsažena, a která se týkají potravin a nápojů obsahujících živiny a látky s výživovým a fyziologickým účinkem, zejména tuk, nasycené tuky, transmastné kyseliny, sůl nebo sodík a cukry, jejichž nadměrný příjem ve stravě se nedoporučuje. Jejich cílem má být

dosažení toho, aby obchodní sdělení nezdůrazňovala kladné vlastnosti nutričních aspektů těchto potravin a nápojů, a rovněž účinně omezit vystavování nezletilých osob obchodním sdělením týkajícím se těchto potravin a nápojů.

§ 53

Povinnosti provozovatelů vysílání při vysílání sponzorovaných rozhlasových nebo televizních programů a pořadů

(1) Rozhlasové nebo televizní programy a pořady, které jsou sponzorovány, musejí splňovat tyto požadavky:

a) jejich obsah a chronologické uspořádání pořadů a dalších částí vysílání nesmí být ovlivněny způsobem, kterým by mohla být dotčena redakční odpovědnost a nezávislost provozovatele vysílání,

b) nesmí přímo nabádat k nákupu nebo pronájmu nájmu zboží nebo služeb, zejména zvláštním zmiňováním zboží nebo služeb za účelem propagace.

(2) Rozhlasové nebo televizní programy a pořady nesmějí být sponzorovány osobami, jejichž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej cigaret, jiných tabákových výrobků, elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich.

(3) Při sponzorování rozhlasových nebo televizních programů a pořadů osobami, jejichž předmět činnosti zahrnuje výrobu nebo distribuci léčivých přípravků nebo léčebné postupy, lze propagovat jméno nebo název sponzora nebo jeho obraz na veřejnosti, avšak nelze propagovat léčivé přípravky nebo léčebné postupy vázané v České republice na lékařský předpis.

(4) Provozovatel vysílání je povinen každý zcela nebo zčásti sponzorovaný pořad vždy na začátku a dále v průběhu nebo na konci zřetelně označit jménem nebo názvem, obrazovým symbolem (logem) nebo jinou značkou sponzora, kterou se rozumí zejména odkaz na jeho výrobky, služby nebo na jejich charakteristický znak.

(5) Provozovatel vysílání sponzorovaného programu je povinen oznámit sponzorování programu a zřetelně označit jméno nebo název sponzora a uvést hlavní předmět jeho činnosti. Oznámení o sponzorování programu nesmí být vysíláno v upoutávkách na pořad, v průběhu pořadu a bezprostředně před začátkem nebo po ukončení pořadu.

(6) Sponzorovat nelze zpravodajské a politicko-publicistické pořady.

(7) Sponzorovat nelze programy, u nichž nadpoloviční podíl denního vysílacího času tvoří pořady, které nelze sponzorovat.

§ 53a

Povinnosti provozovatelů televizního vysílání při umístění produktu

(1) Umístění produktu v pořadech je přípustné pouze

a) v kinematografických dílech, ve filmech a seriálech vytvořených pro televizní vysílání

nebo pro audiovizuální mediální služby na vyžádání, ve sportovních a zábavných pořadech, a to za podmínky, že se nejedná o pořady pro děti, nebo

b) v případech, kdy se neprovádí žádná platba, ale pouze se bezplatně poskytuje určité zboží nebo služby, zejména rekvizity nebo ceny pro soutěžící s cílem zařadit je do pořadu.

(1) Umístění produktu není dovoleno ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech, spotřebitelských publicistických pořadech, náboženských pořadech a v pořadech pro děti. Za umístění produktu se nepovažuje případ, kdy se neprovádí žádná platba, ale pouze se bezúplatně poskytuje určité zboží nebo služba, zejména rekvizity nebo ceny pro soutěžící s cílem zařadit je do pořadu.

(2) Pořady obsahující umístění produktu musejí splňovat tyto požadavky:

a) jejich obsah a doba zařazení do vysílání nesmějí být ovlivněny tak, aby tím byla dotčena redakční odpovědnost a nezávislost provozovatele televizního vysílání,

b) nesmějí přímo nabádat k nákupu nebo pronájmu nájmu zboží nebo služeb, zejména zvláštním zmiňováním tohoto zboží nebo služeb za účelem jejich propagace,

c) nesmějí nepatřičně zdůrazňovat umístěný produkt.

(3) Pořady obsahující umístění produktu musejí být na začátku, na konci a v případě přerušení reklamou nebo teleshoppingovými šoty rovněž po tomto přerušení zřetelně označeny jako pořady obsahující umístění produktu, aby diváci nemohli být žádným způsobem uvedeni v omyl o povaze těchto pořadů. Povinnost podle věty první se nevztahuje na pořady, které nevyrobil nebo jejichž výrobu nezadal sám provozovatel televizního vysílání nebo osoba, která je ve vztahu k provozovateli televizního vysílání v postavení osoby ovládající nebo ovládané podle zvláštního právního předpisu11a).

(4) Pořady nesmějí obsahovat umístění produktu, pokud se jedná o

a) cigarety, jiné tabákové výrobky, elektronické cigarety, náhradní náplně do nich nebo umístění produktu osoby, jejímž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej cigaret, jiných tabákových výrobků, elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich, nebo

b) léčivé přípravky nebo léčebné postupy, které jsou v České republice dostupné pouze na lékařský předpis.

HLAVA V

POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ VYSÍLÁNÍ A PROVOZOVATELŮ PŘEVZATÉHO VYSÍLÁNÍ V KABELOVÉM SYSTÉMU

§ 54

Zajištění místního vysílání

(1) Provozovatel vysílání s licencí v kabelovém systému a provozovatel převzatého vysílání v kabelovém systému na žádost obce nebo dobrovolného svazku obcí vyhradí zdarma

jeden kanál pro bezplatný místní informační systém sloužící výhradně potřebám obcí, který nesmí být bez souhlasu provozovatele vysílání s licencí a provozovatele převzatého vysílání využíván k reklamě a teleshoppingu.

(2) Provozovatel převzatého vysílání v kabelovém systému je při vytváření nejnižší programové nabídky povinen zajistit, aby v ní bylo zahrnuto zemské vysílání všech programů nechráněných systémem podmíněného přístupu provozovatelů vysílání ze zákona, jež lze přijímat běžným koncovým zařízením v místě kabelového rozvodu, bez ohledu na to, zda jsou vysílány analogově nebo digitálně, po souhlasu provozovatele vysílání ze zákona3),4).

(3) Provozovatelé vysílání ze zákona jsou povinni poskytnout uvedené programy provozovateli převzatého vysílání v kabelovém systému bezplatně a provozovatel převzatého vysílání je povinen uvedené programy ve své nejnižší programové nabídce bezplatně umístit.

HLAVA VI

VYDÁVÁNÍ STANOVISEK K POVINNOSTI PROVOZOVATELE SÍTĚ

ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ ŠÍŘIT VE VEŘEJNÉM ZÁJMU PROGRAMY A SLUŽBY PŘÍMO SOUVISEJÍCÍ S PROGRAMEM

§ 54a

Rada při zjišťování, zda je dán veřejný zájem či zda veřejný zájem trvá, bere v úvahu zejména zastoupení pořadů ve veřejném zájmu a pořadů vlastní tvorby, multimodální zpřístupnění vysílaných pořadů osobám se zrakovým a sluchovým postižením (zvukový popis obrazu audiopopis, český znakový jazyk, titulkování s indikací neverbální zvukové složky děje skryté titulky, snadno srozumitelná orientace v nabídce pořadů) a vhodnost programu provozovatele pro vysílání neodkladných oznámení podle § 32 odst. 1 písm. k).

ČÁST ŠESTÁ

ZAJIŠTĚNÍ PLURALITY INFORMACÍ V ROZHLASOVÉM VYSÍLÁNÍ A TELEVIZNÍM VYSÍLÁNÍ

§ 55

Zajištění plurality informací v celoplošném analogovém rozhlasovém a televizním vysílání

(1) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba nesmí být držitelem více než jedné licence k celoplošnému analogovému televiznímu vysílání.

(2) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba nesmí být držitelem více než jedné licence k celoplošnému analogovému rozhlasovému vysílání.

(3) Provozovatel celoplošného analogového rozhlasového vysílání se nesmí majetkově podílet na podnikání jiného provozovatele celoplošného analogového rozhlasového vysílání.

(4) Provozovatel celoplošného analogového televizního vysílání se nesmí majetkově podílet na podnikání jiného provozovatele celoplošného analogového televizního vysílání.

(5) Provozovatel celoplošného televizního vysílání ze zákona se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného analogového televizního vysílání, a to tak, že jejich statutární orgány nebo členové statutárních orgánů jsou stejné osoby nebo osoby blízké nebo jsou společníky ve stejné obchodní společnosti nebo jsou osobami blízkými.

(6) Provozovatel celoplošného rozhlasového vysílání ze zákona se nesmí slučovat s jiným provozovatelem celoplošného analogového rozhlasového vysílání, a to tak, že jejich statutární orgány nebo členové statutárních orgánů jsou stejné osoby nebo osoby blízké nebo jsou společníky ve stejné obchodní společnosti nebo jsou osobami blízkými.

(7) Provozovatel celoplošného analogového televizního vysílání se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného analogového televizního vysílání jiným způsobem (§ 58).

(8) Provozovatel celoplošného analogového rozhlasového vysílání se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného analogového rozhlasového vysílání jiným způsobem (§ 58).

(9) Ustanovení odstavců 1, 2, 3, 4, 7 a 8 se nevztahují na rozhlasové a televizní vysílání šířené prostřednictvím kabelových systémů a družic.

(9) Ustanovení odstavců 1, 2, 3, 4, 7 a 8 se nevztahují na rozhlasové a televizní vysílání šířené prostřednictvím kabelových systémů, družic a zvláštních přenosových systémů.

(10) Ustanovení odstavců 7 a 8 se nevztahují na osoby zabývající se náborem a prodejem reklamních služeb, služeb spojených se sponzorstvím a teleshoppingem, služeb spojených s výzkumem trhu a služeb spojených s nákupem pořadů, vyjma pořadů zpravodajských.

§ 55a

Zajištění plurality informací v celoplošném digitálním rozhlasovém a televizním vysílání

(1) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba nesmí být současně držitelem více než dvou licencí k provozování celoplošného digitálního televizního vysílání opravňujících k šíření plnoformátových programů.

(2) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba nesmí být současně držitelem více než dvou licencí k provozování celoplošného digitálního rozhlasového vysílání.

(3) Provozovatel celoplošného digitálního televizního vysílání se nesmí majetkově podílet na podnikání jiného provozovatele celoplošného televizního vysílání.

(4) Provozovatel celoplošného digitálního rozhlasového vysílání se nesmí majetkově podílet na podnikání jiného provozovatele celoplošného rozhlasového vysílání.

(5) Provozovatel celoplošného televizního vysílání ze zákona se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného digitálního televizního vysílání, a to tak, že jejich statutární orgány nebo členové statutárních orgánů jsou stejné osoby nebo osoby blízké nebo jsou společníky ve stejné obchodní společnosti nebo jsou osobami blízkými.

(6) Provozovatel celoplošného rozhlasového vysílání ze zákona se nesmí slučovat s jiným provozovatelem celoplošného digitálního rozhlasového vysílání, a to tak, že jejich statutární orgány nebo členové statutárních orgánů jsou stejné osoby nebo osoby blízké nebo jsou společníky ve stejné obchodní společnosti nebo jsou osobami blízkými.

(7) Provozovatel celoplošného digitálního televizního vysílání se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného digitálního televizního vysílání jiným způsobem (§ 58).

(8) Provozovatel celoplošného digitálního rozhlasového vysílání se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného digitálního rozhlasového vysílání jiným způsobem (§ 58).

(9) Ustanovení odstavců 1, 2, 3, 4, 7 a 8 se nevztahují na rozhlasové a televizní vysílání šířené prostřednictvím kabelových systémů, družic a zvláštních přenosových systémů.

(10) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na dohody provozovatelů digitálního televizního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů o společném provozování elektronického programového průvodce. Ustanovení odstavců 7 a 8 se nevztahují na osoby zabývající se náborem a prodejem reklamních služeb, služeb spojených se sponzorstvím a teleshoppingem, služeb spojených s výzkumem trhu a služeb spojených s nákupem pořadů, vyjma pořadů zpravodajských.

§ 55b

zrušen

§ 56

Zajištění plurality informací v místním a regionálním rozhlasovém a televizním vysílání

(1) Jestliže je jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba držitelem více licencí k provozování jiného než celoplošného televizního vysílání, nesmí pokrytí České republiky jejím vysíláním v celkovém součtu licencí k provozování jiného než celoplošného televizního vysílání přesáhnout 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel pouze jednou.

(2) Jestliže je jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba držitelem více licencí k provozování jiného než celoplošného rozhlasového vysílání, nesmí pokrytí České republiky jejím vysíláním v celkovém součtu licencí k provozování jiného než celoplošného rozhlasového vysílání přesáhnout 300 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel tolikrát, kolik programů vysílaných na základě všech jí držených licencí k provozování jiného než celoplošného rozhlasového vysílání může přijímat.

(3) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba se může majetkově podílet na podnikání více provozovatelů jiného než celoplošného rozhlasového vysílání pouze v případě, že celkové pokrytí obyvatel České republiky vysíláním všech provozovatelů jiného než celoplošného rozhlasového vysílání, na jejichž podnikání se tato osoba podílí, nepřesáhne 300

% celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel tolikrát, kolik programů vysílaných všemi provozovateli jiného než celoplošného rozhlasového vysílání, na jejichž podnikání se tato osoba podílí, může přijímat.

(4) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba se může majetkově podílet na podnikání více provozovatelů jiného než celoplošného televizního vysílání pouze v případě, že celkové pokrytí obyvatel České republiky vysíláním všech provozovatelů jiného než celoplošného televizního vysílání, na jejichž podnikání se tato osoba podílí, nepřesáhne 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel pouze jednou.

(5) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 se nevztahují na rozhlasové a televizní vysílání šířené prostřednictvím kabelových systémů, družic a zvláštních přenosových systémů.

§ 57

Vytváření programových sítí

(1) Programová síť nesmí pokrývat rozhlasovým vysíláním více než 80 % a televizním vysíláním více než 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel pouze jednou.

(2) Provozovatelé vysílání, kteří šíří nebo šířili své vysílání v rámci programové sítě, nejsou oprávněni po dobu platnosti udělené nebo prodloužené licence změnit programovou síť nebo změnit provozovatele vysílání, od kterého přejímají program.

(3) Ustanovení odstavce 2 je závazné i pro případné právní nástupce provozovatelů vysílání.

§ 58

Sloučení provozovatelů vysílání nebo provozovatelů převzatého vysílání

(1) Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání je povinen oznámit Radě,

jestliže

a) došlo ke vzájemnému sloučení provozovatelů rozhlasového vysílání a vzájemnému sloučení provozovatelů televizního vysílání formou sloučení právnických osob nebo prodeje podniku nebo jeho podstatné části;

b) došlo k takovému sloučení mezi provozovateli rozhlasového vysílání a provozovateli televizního vysílání, že

1. jejich statutární orgány nebo členové statutárních nebo jiných orgánů nebo zaměstnanci, kteří jsou v přímé řídící působnosti statutárního orgánu nebo jeho člena anebo prokuristy, jsou stejné osoby nebo osoby blízké,

2. společně podnikají na základě smlouvy o sdružení, nebo

3. jsou osobami blízkými;

c) došlo k takovému sloučení provozovatelů rozhlasového vysílání, kdy jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba má podstatný vliv na dva nebo více provozovatelů rozhlasového vysílání;

d) došlo k takovému sloučení provozovatelů televizního vysílání, kdy jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba má podstatný vliv na dva nebo více provozovatelů televizního vysílání.

(2) Právnická nebo fyzická osoba má na provozovatele vysílání podstatný vliv, pokud

a) má přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech vyšší než 34 %, přičemž nepřímým podílem se rozumí podíl držený zprostředkovaně prostřednictvím ovládané osoby,

b) rozhoduje o většině jeho zaměstnanců, kteří jsou v přímé řídící působnosti statutárního orgánu nebo jeho člena, anebo rozhoduje o osobách, které na základě mandátní nebo jiné smlouvy zajišťují významné správní, řídící nebo obchodní činnosti provozovatele vysílání,

c) má možnost vykonávat rozhodující vliv na řízení provozovatele vysílání na základě smlouvy, zvláštního ustanovení ve stanovách, společenské smlouvě nebo zakladatelské listině, dohody s osobami, které jsou společníky nebo akcionáři provozovatele vysílání, a to bez ohledu na platnost nebo neplatnost takové dohody.

(3) Povinnosti uvedené v § 56 a 57 se nevztahují na provozovatele vysílání ze zákona a na provozovatele vysílání s krátkodobou licencí.

ČÁST SEDMÁ SANKČNÍ USTANOVENÍ

§ 59

Opatření k nápravě

(1) Jestliže provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo podmínky udělené licence, upozorní jej Rada na porušení tohoto zákona a stanoví mu lhůtu k nápravě.

(2) Délka lhůty k nápravě podle předchozího odstavce musí být přiměřená charakteru porušené povinnosti.

(3) Dojde-li k nápravě ve stanovené lhůtě, Rada správní trest neuloží.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí, poruší-li provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání zvlášť závažným způsobem některou z povinností uvedených v § 32 odst. 1 písm. c), d) a e), § 63 odst. 1 a § 64 odst. 1.

§ 59a

Rada v případě zjištění protiprávního jednání uvnitř Evropské unie podle přímo použitelného předpisu12), kterého se provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysílání dopustil na území Evropských společenství nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a které poškozuje nebo může poškodit společný zájem spotřebitelů13), rozhodnutím takové jednání zakáže.

§ 60

Přestupky

(1) Provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysílání se dopustí přestupku

tím, že

a) zařazuje do vysílání pořady nebo další částí vysílání, které bezdůvodně zobrazují umírající nebo lidi vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost,

b) neplní povinnosti podle § 31 odst. 2 a 3,

c) neposkytne nezbytný vysílací čas pro důležitá a neodkladná oznámení v naléhavém veřejném zájmu podle § 32 odst. 1 písm. k),

c) v rozporu s § 32 odst. 1 písm. k) neposkytne nezbytný vysílací čas pro důležitá a neodkladná oznámení nebo opatření ve veřejném zájmu, nebo nezajistí, aby tato oznámení a opatření byla zpřístupněna osobám se sluchovým postižením a osobám se zrakovým postižením,

d) skartuje záznamy odvysílaných pořadů nebo dalších částí vysílání před uplynutím lhůty uvedené v § 32 odst. 1 písm. l),

e) nezapůjčí Radě vyžádaný záznam pořadu nebo dalších částí vysílání do 15 dnů ode dne doručení žádosti podle § 32 odst. 1 písm. l),

f) poruší povinnosti týkající se označování programu podle § 32 odst. 1 písm. n) a o),

g) nezabezpečí v kabelovém rozvodu umístění provozovatele celoplošného vysílání podle § 54 odst. 2,

h) neoznámí Xxxx, že došlo k technickým překážkám vysílání, které mu brání ve vysílání podle § 32 odst. 1 písm. p),

i) poruší povinnosti nebo nesplní podmínky při vysílání událostí značného společenského významu podle § 33 odst. 1 a 2,

j) neposkytuje záznam vysílání události, která je událostí značného společenského významu, je-li v přímém přenosu vysílána jiná událost značného společenského významu podle § 33 odst. 2,

k) poruší některou z povinností stanovených pro sponzorování programů nebo pořadů nebo

poruší některou z povinností stanovených pro umístění produktu,

l) nedodrží povinnosti stanovené pro obchodní sdělení a skrytá obchodní sdělení,

m) neposkytne Radě údaje potřebné pro účely kontroly podílu evropské tvorby a nezávislé tvorby podle § 47 odst. 1,

n) nezdůvodní plnění požadovaného podílu evropské tvorby a nezávislé tvorby podle § 47 odst. 2,

o) nedodrží ustanovení § 32 odst. 2,

p) nedodrží ustanovení § 32 odst. 3,

o) v rozporu s § 32 odst. 2 nepředloží Radě ve stanovené lhůtě Akční plán na nové hodnocené období,

p) v rozporu s § 32 odst. 3 nepřeloží Radě ve stanovené lhůtě vyhodnocení plnění Akčního plánu za ukončené hodnocené období,

q) v rozporu s § 32 odst. 2 nesplní závazek navýšit celkový podíl pořadů zpřístupněných osobám se sluchovým postižením a osobám se zrakovým postižením, který přijal v Akčním plánu za ukončené hodnocené období,

r) nedodrží ustanovení § 32 odst. 4,

s) nedodrží ustanovení § 32 odst. 5,

t) neposkytne Radě vyjádření a informace podle § 32 odst. 6, nebo

u) neumožní divákům snadný, přímý a trvalý přístup k informacím podle 7.

r) v rozporu s § 32 odst. 5 šíří program obsahující pořady nebo další části vysílání, které by mohly narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, aniž by dodržel podmínky podle § 32 odst. 1 písm. g), anebo program obsahující převážně pořady, které by mohly narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, zařadí do nejnižší programové nabídky,

s) šíří program převzatý od provozovatele televizního vysílání ze státu, který není členským státem Evropské unie ani smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, nebo program převzatý od provozovatele rozhlasového vysílání z jiného státu než České republiky, jenž obsahuje pořady nebo další části vysílání, které jsou vysílány v rozporu s § 32 odst. 6 písm. a) nebo b),

t) v rozporu s § 32 odst. 7 neplní povinnosti stanovené ve vztahu k pořadům v § 32 odst. 1 rovněž ve vztahu ke všem dalším částem vysílání, aniž by to zákon umožňoval,

u) v rozporu s § 32 odst. 8 neposkytne Radě vyjádření nebo informace nezbytné k výkonu její působnosti podle § 5 písm. t) až w) nebo § 6 odst. 1 a 5,

v) neumožňuje divákům snadný, přímý a trvalý přístup k údajům nebo informacím podle § 32 odst. 9, nebo

x) v rozporu s § 32 odst. 10 nezajistí, aby osobní údaje nezletilých osob, které získá pro účely plnění § 32 odst. 1 písm. e) nebo g) nebyly zpracovány pro obchodní účely.

(2) Provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysílání se dále dopustí přestupku tím, že

a) nevyhradí stanovený podíl vysílacího času pro evropská díla a pro evropská díla vyrobená nezávislými výrobci podle § 42 až 44,

b) neoznámí Xxxx změnu údajů uvedených v žádosti o licenci podle § 21 odst. 2,

c) nepožádá Xxxx předem o souhlas se změnou časového a územního rozsahu vysílání a souboru technických parametrů podle § 21 odst. 1 písm. b),

d) nepožádá Xxxx předem o souhlas se změnou technických parametrů, nepožádá Xxxx předem o souhlas se změnou územního rozsahu vysílání u kabelových systémů,

e) nedodrží časový nebo územní rozsah vysílání a soubor technických parametrů,

f) nedodrží základní programovou specifikaci,

g) neplní licenční podmínky,

h) předem Radě neoznámí změnu skutečností uváděných v přihlášce k registraci podle § 29 odst. 1,

i) nevyhradí jeden kanál k vysílání programu pro potřeby místně omezené oblasti pokryté kabelovým systémem podle § 54 odst. 1,

j) nedodrží územní rozsah vysílání u kabelových systémů, nebo

k) poruší povinnosti podle § 49 odst. 3.

(3) Provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysílání se dále dopustí přestupku tím, že

a) zařazuje do vysílání pořady nebo další části vysílání, které propagují válku nebo líčí krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním,

b) zařazuje do vysílání pořady nebo další části vysílání, které obsahují podprahová sdělení,

c) zařazuje do vysílání pořady nebo další části vysílání, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých zejména tím, že obsahují pornografii a hrubé samoúčelné násilí,

d) zařazuje do vysílání od 06.00 hodin do 22.00 hodin pořady, upoutávky nebo další části vysílání, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, a nejedná se o vysílání koncovému uživateli dostupné na základě písemné smlouvy uzavřené s osobou starší 18 let, k němuž je poskytnuto technické opatření, které znemožňuje přístup k vysílání dětem a mladistvým,

b) v rozporu s § 32 odst. 1 písm. d) nezajistí, aby vysílané pořady a další části vysílání neobsahovaly podprahové techniky,

c) v rozporu s § 32 odst. 1 písm. e) nezajistí volbou vhodných opatření, aby pořady, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, neměly tyto osoby možnost vidět nebo slyšet,

d) zařazuje v době od 06.00 do 22.00 hodin do vysílání pořady, které by mohly narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, aniž by splnil podmínky podle § 32 odst. 1 písm. g),

e) poruší povinnosti podle § 32 odst. 1 písm. a),

f) poruší povinnosti podle § 32 odst. 1 písm. c),

f) v rozporu s § 32 odst. 1 písm. c) nezajistí, aby vysílané pořady nepodněcovaly k násilí nebo nenávisti vůči skupině osob nebo jednotlivci z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, státního občanství, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, rodu, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace nebo jiného postavení,

g) poruší povinnosti podle § 32 odst. 1 písm. r),

h) poruší povinnost podle § 62 odst. 4 7, nebo

i) nedodrží některou z podmínek stanovených v § 67 odst. 3 pro poskytování služby přímo související s programem.,

j) v rozporu s § 32 odst. 1 písm. h) nezajistí, aby rozhlasovému vysílání pořadu, který by mohl narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, bezprostředně předcházelo slovní upozornění na nevhodnost pořadu pro nezletilé osoby,

k) v rozporu s § 32 odst. 1 písm. t) nezajistí, aby vysílané pořady nepodněcovaly ke spáchání teroristického trestného činu, nebo

l) v rozporu s § 32 odst. 1 písm. u) neoznačí pořady v televizním vysílání, na které se vztahují omezení podle § 32 odst. 1 písm. g), grafickým znakem „18+“, nebo k nim neposkytne dostatečné informace o obsahu závadném pro nezletilé osoby, který se v těchto pořadech vyskytuje, tak, aby tyto informace byly snadno a bezúplatně dostupné.

(4) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) zasahuje do obsahu programu provozovatele vysílání a provozovatele převzatého vysílání v rozporu s § 31 odst. 1 a poruší povinnosti týkající se výroby nebo vysílání pořadů uvedených ve zvláštních zákonech3),4),

b) neoprávněně zasahuje do obsahu služeb přímo souvisejících s programem, nebo

c) provozuje vysílání nebo převzaté vysílání, aniž je k tomu oprávněna podle tohoto zákona nebo podle zvláštního zákona., nebo

d) v rozporu s § 31 odst. 6 nebo 7 zpřístupňuje bez výslovného souhlasu provozovatele vysílání nebo provozovatele převzatého vysílání veřejnosti nebo šíří za jiným účelem, anebo zkracuje, mění, přerušuje nebo překrývá pořady pro obchodní účely, aniž tento zákon takový zásah do pořadu připouští.

(5) Provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysílání se dopustí přestupku

tím, že

a) poruší omezení některých jednání uvedených v § 21 odst. 6 a 7,

b) poruší oznamovací povinnost podle § 58, nebo

c) poruší závažně licenční podmínky.

(6) Provozovatel televizního vysílání se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 34.

(7) Za přestupek lze uložit pokutu

a) od 5 000 Kč do 2 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,

b) od 10 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,

c) od 20 000 Kč do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3,

d) od 50 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a) a b) odstavce 4 písm. a), b) nebo d),

e) do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. c),

f) od 20 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5,

g) od 1 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6.

§ 61

Společná ustanovení k přestupkům

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Rada.

(2) Při určení druhu a výměry správního trestu za porušení povinnosti podle tohoto zákona Rada přihlíží také k povaze vysílaného programu a k postavení provozovatele vysílání a provozovatele převzatého vysílání na mediálním trhu se zřetelem k jeho odpovědnosti vůči divácké veřejnosti v oblasti informací, výchovy, kultury a zábavy. Dále přihlíží ke stanovisku věcně příslušného samoregulačního orgánu uvedeného v seznamu samoregulačních orgánů, obdrží-li toto stanovisko písemně do 10 20 pracovních dnů ode dne zahájení řízení.

(3) Rada vydá rozhodnutí o přestupku nejpozději do 270 dnů ode dne zahájení řízení.

(4) Proti rozhodnutí o udělení pokuty lze podat žalobu podle zvláštního právního předpisu.9c) Podání žaloby má odkladný účinek. Soud o žalobě rozhodne ve lhůtě 90 dnů.

§ 62

Pozastavení převzatého vysílání televizního programu ze státu, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, a z členského státu Evropské unie

Pozastavení převzatého vysílání televizního programu ze státu, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, a pozastavení vysílání televizního programu

z členského státu Evropské unie

(1) Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programu převzatého ze státu, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi a není zároveň členským státem Evropské unie, má-li za to, že jeho obsahem je opětovně porušován § 32 odst. 4 a toto porušování je zřejmé, závažné a má hrubou povahu14), anebo že jeho obsahem jsou na území České republiky jinak porušována práva vyplývající z Evropské úmluvy o přeshraniční televizi15).

(2) Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programu převzatého z jiného členského státu Evropské unie, jestliže

a) má za to, že obsahem převzatého televizního programu byl zřejmým, závažným a hrubým způsobem porušen § 32 odst. 4 a provozovatele vysílání tohoto programu z jiného členského státu Evropské unie a provozovatele převzatého vysílání na tuto skutečnost v posledních 12 měsících alespoň dvakrát písemně upozornila s tím, že šíření převzatého televizního programu může být v České republice pozastaveno, pokud by porušení trvalo nebo by k němu došlo opětovně,

b) řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření tohoto televizního programu v České republice písemně oznámila Evropské komisi a příslušnému regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie, ve kterém je provozovatel vysílaní, od něhož je televizní program převzat, usazen (dále jen „regulační orgán členského státu Evropské unie“), spolu se žádostí o konzultace a

c) má za to, že konzultace s Evropskou komisí a regulačním orgánem členského státu Evropské unie nevedly ve lhůtě 15 dnů od jejich zahájení ke smírnému řešení a porušování trvá.

(2) Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programu, který

spadá do pravomoci jiného členského státu Evropské unie, pokud

a) provozovatel televizního programu v průběhu uplynulých 12 kalendářních měsíců nejméně dvakrát zřejmým, závažným a hrubým způsobem porušil § 32 odst. 1 písm. e) nebo g), nebo obsah jeho programu ohrozil veřejné zdraví nebo představoval závažné a značné riziko jeho ohrožení,

b) porušení tohoto zákona a řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření televizního programu v České republice písemně oznámila Evropské komisi a regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie, do jehož pravomoci provozovatel televizního vysílání spadá (dále jen „příslušný regulační orgán členského státu Evropské unie“), spolu se žádostí o konzultace,

c) provozovateli televizního programu umožnila vyjádřit k věci své stanovisko a

d) má za to, že konzultace s Evropskou komisí a příslušným regulačním orgánem členského státu Evropské unie ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy Evropská komise obdržela oznámení podle písmene b), nevedly ke smírnému řešení.

(3) Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programu, který spadá do pravomoci jiného členského státu Evropské unie, pokud

a) má za to, že obsahem televizního programu byl zřejmým, závažným a hrubým způsobem porušen § 32 odst. 1 písm. t) nebo obsah tohoto programu ohrožuje veřejnou bezpečnost včetně národní bezpečnosti a obrany nebo představuje závažné a značné riziko jejich ohrožení, došlo-li již k tomuto činu alespoň jednou během uplynulých 12 kalendářních měsíců,

b) porušení tohoto zákona a řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření tohoto televizního programu v České republice písemně oznámila provozovateli televizního programu a provozovateli převzatého vysílání, Evropské komisi a příslušnému regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie a

c) provozovateli televizního programu a provozovateli převzatého vysílání umožnila vyjádřit k věci své stanovisko.

(4) Rada se může v naléhavých případech v době do 30 dnů ode dne, kdy dle jejího názoru došlo k porušení tohoto zákona odchýlit od postupu uvedeného v odstavci 3 písm. a) a b), pokud přijaté opatření neprodleně sdělí Evropské komisi a příslušnému regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie, v němž je provozovatel televizního programu usazen, a uvede důvody, na základě kterých se domnívá, že se jedná o naléhavý případ.

(5) Jsou-li obsahem televizního programu, který spadá do pravomoci jiného členského státu Evropské unie, porušována ustanovení zákona, jimiž se v oblastech koordinovaných v rámci Evropské unie v souladu s právem Evropské unie stanoví podrobnější nebo přísnější pravidla (dále jen „zvláštní pravidla“), který je směrován zcela nebo převážně na území České republiky, může Rada požádat příslušný regulační orgán členského státu Evropské unie, aby porušení vyřešil. Rada s příslušným

regulačním orgánem členského státu Evropské unie v této věci spolupracuje urychleně s cílem dosáhnout uspokojivého řešení.

(3) Nejedná-li se o případy uvedené v odstavci 2, Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programu převzatého z členského státu Evropské unie, jehož obsahem jsou porušována ustanovení zákona, kterými se v oblastech koordinovaných v rámci Evropské unie v souladu s právem Evropské unie stanoví podrobnější nebo přísnější pravidla16) (dále jen „zvláštní pravidla“), jestliže

a) má za to, že vysílání televizního programu převzatého z členského státu Evropské unie je směrováno zcela nebo převážně na území České republiky,

b) má za to, že provozovatel vysílání televizního programu převzatého podle písmene a) se v jiném členském státě Evropské unie usadil proto, aby obešel zvláštní pravidla, která by se na něj vztahovala, pokud by byl usazen v České republice,

c) řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření televizního programu převzatého podle písmene a) v České republice písemně oznámila Evropské komisi a regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie,

d) má za to, že výsledky dosažené součinností s regulačním orgánem členského státu Evropské unie, popřípadě s orgánem určeným podle práva Evropské unie17), byl-li k součinnosti vyzván, nejsou uspokojivé18), a

e) obdržela písemné rozhodnutí Evropské komise, že uskutečnění záměru podle písmene c) je slučitelné s právem Evropské unie.

(6) Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programu, který spadá do pravomoci členského státu Evropské unie, a jeho obsahem jsou porušována zvláštní pravidla, pokud

a) uvedla důkazy, které dokládají, že provozovatel vysílání se usadil v jiném členském státě Evropské unie, aby obešel zvláštní pravidla, která by se na něj vztahovala, pokud by byl usazen v České republice, aniž by bylo třeba prokazovat úmysl provozovatele vysílání zvláštní pravidla obcházet,

b) řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření televizního programu podle písmene a) v České republice písemně oznámila Evropské komisi a regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie, do jehož pravomoci televizní program spadá, přičemž uvedla důvody, na jejichž základě situaci posoudila,

c) umožnila provozovateli vysílání vyjádřit své stanovisko k porušení zákona a k záměru pozastavit jeho vysílání,

d) má za to, že výsledky dosažené součinností s příslušným regulačním orgánem členského státu Evropské unie, byl-li k součinnosti vyzván, nejsou uspokojivé a

e) obdržela písemné rozhodnutí Evropské komise, že uskutečnění záměru podle

písmene b) je slučitelné s právem Evropské unie a rozhodnutí Rady o pozastavení vysílání je řádně odůvodněno.

(4) (7) Rozhodnutí o pozastavení šíření převzatého televizního programu Rada oznámí každému provozovateli převzatého vysílání. Provozovatel převzatého vysílání nesmí program označený v rozhodnutí Rady na území České republiky šířit ode dne následujícího po dni

doručení rozhodnutí Rady, a to do dne, kdy rozhodnutí Rady pozbude platnosti.

(5) (8) Rozhodnutí o pozastavení šíření převzatého televizního programu pozbude platnosti uplynutím doby, na kterou Rada jeho platnost ve výroku rozhodnutí omezila, nejpozději však uplynutím doby 6 měsíců ode dne nabytí právní moci. Rozhodnutí o pozastavení šíření převzatého televizního programu, které bylo vydáno podle odstavce 2, pozbude platnosti, rozhodne-li Evropská komise, že není slučitelné s právem Evropské unie, a to dnem, kdy o tom Rada na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup uveřejní oznámení; oznámení je Rada povinna uveřejnit nejpozději první pracovní den následující po dni, ve kterém obdržela písemné vyhotovení rozhodnutí Evropské komise.

(6) (9) Rada je povinna písemnosti, které při postupu podle odstavce 1 zasílá příslušnému regulačnímu orgánu státu, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi a není zároveň členským státem Evropské unie, nebo orgánu určenému Evropskou úmluvou o přeshraniční televizi, zaslat neprodleně v kopii rovněž Ministerstvu zahraničních věcí. Pro písemnosti zasílané Radou při postupu podle odstavce 2 nebo 3 Evropské komisi, regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie nebo orgánu určenému podle práva Evropské unie se použije věta první obdobně.

§ 63

Odnětí licence

(1) Rada odejme licenci provozovateli vysílání s licencí, pokud

a) dosáhl jejího udělení na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti o licenci nebo porušil povinnost podle § 55, 55a a 56,

b) zvlášť závažným způsobem opakovaně porušuje povinnost stanovenou v § 32 odst. 1 písm. a), c), d) a e) a za takové porušení povinnosti mu byla uložena opakovaně pokuta,

c) zvlášť závažným způsobem opakovaně porušuje licenční podmínky,

d) se stal veřejným funkcionářem, jemuž je podle zákona o střetu zájmů provozování rozhlasového nebo televizního vysílání zakázáno, anebo se takový veřejný funkcionář stal jeho společníkem, členem nebo ovládající osobou.

(2) Rada může odejmout licenci provozovateli vysílání s licencí, pokud

a) nezahájil vysílání po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence do 180 dnů u rozhlasového vysílání a do 360 dnů u televizního vysílání nebo v jiné zákonem stanovené lhůtě,

b) po zahájení vysílání v průběhu kalendářního roku nevysílal celkem 30 dnů; do této doby se nezapočítává doba, po kterou vysílání bránily odůvodněné technické překážky,

c) na jeho majetek byl prohlášen konkurs, nebo

d) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

§ 64

Zrušení registrace

(1) Rada zruší registraci nebo její část provozovateli převzatého vysílání, pokud

a) uvedl v přihlášce k registraci nepravdivé údaje,

b) opakovaně porušuje povinnosti uvedené v § 32 odst. 3 a byla mu za to již udělena pokuta.

(2) Rada může zrušit registraci či její část provozovateli převzatého vysílání, pokud

a) závažným způsobem porušil tento zákon nebo mezinárodní dohodu, kterou je Česká republika vázána,

b) na jeho majetek byl prohlášen konkurs,

c) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

§ 65

Společná ustanovení o odnětí licence a zrušení registrace

(1) Proti rozhodnutí Rady podle § 63 a 64 lze podat ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí žalobu podle zvláštního právního předpisu.9c) Podání žaloby má odkladný účinek. Soud o žalobě rozhodne ve lhůtě 90 dnů.

(2) Byla-li licence odňata nebo registrace zrušena, je provozovatel vysílání s licencí a provozovatel převzatého vysílání povinen ukončit vysílání ve lhůtě stanovené Radou.

ČÁST OSMÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ

Ustanovení společná

§ 66

Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se v řízení podle správního řádu, s výjimkou ustanovení o odvolacím řízení, řízení o rozkladu, o přezkumném řízení a o obnově řízení9e). Proti výroku rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o udělení licence, rozhodnutí o změně licence, rozhodnutí o odnětí licence, rozhodnutí o neprodloužení licence, rozhodnutí o odmítnutí registrace, rozhodnutí o zrušení registrace, rozhodnutí o pokutě, rozhodnutí o pozastavení šíření převzatého televizního programu a rozhodnutí o zákazu činnosti, která porušuje nebo může porušit společný zájem spotřebitelů5a), je možno podat žalobu podle zvláštního právního předpisu9c). Podání žaloby má odkladný účinek s výjimkou rozhodnutí Rady podle § 20 odst. 4 a § 21 odst. 3. Soud o žalobě rozhodne ve lhůtě 90 dnů.

§ 66a

Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při regulaci reklamy a sponzorování podle zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 67

(1) Na televizní vysílání programu zaměřeného výhradně na propagaci vlastního televizního vysílání a výrobků, služeb a dalších činností souvisejících s provozováním vlastního televizního vysílání se nevztahují ustanovení § 42 až 47, § 49 odst. 2 a 4 a § 50 odst.

2. Jiná reklama může být v rámci takového programu vysílána pouze za předpokladu, že splňuje podmínky stanovené tímto zákonem.

(2) Ve vysílání programu zaměřeného výhradně na reklamu a teleshopping mohou být reklama a teleshopping vysílány pouze za předpokladu, že splňují podmínky stanovené tímto zákonem. Ustanovení § 42 až 47, § 49 odst. 2 a 4 a § 50 odst. 2 se na vysílání takového programu nepoužijí.

(3) Na služby přímo související s programem se vztahují ustanovení § 32 odst. 1 písm.

b) až g) a dále ustanovení § 35 až 41. Je-li v rámci služeb přímo souvisejících s programem a obsahu elektronického programového průvodce vysílána reklama a teleshopping, vztahují se na vysílání reklamy a teleshoppingu povinnosti podle § 48, 49 a 52.

§ 67a

Na obsah služeb přímo souvisejících s programem se nevztahují ustanovení § 42 až 47, 50 a 51.

§ 67b

(1) Rada využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2) Rada využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,

h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,

j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(3) Rada využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) pohlaví,

e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,

h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

ČÁST PATNÁCTÁ ÚČINNOST

§ 76

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 33 odst. 4 a 5 a § 46, která nabývají účinnosti dnem, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii.

(2) Ustanovení § 68 odst. 10 pozbývá platnosti dnem, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii.

1) Směrnice Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES ze dne 30. června 1997, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání.

1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu.

1a) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.

1b) Zákon č. 206/2005 Sb., o ochraně některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb informační společnosti.

1c) § 12 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.

1d) § 3 odst. 3 zákona č. 483/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 3 odst. 4 zákona č. 484/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

1e) Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání).

2) Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.

3) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.

4a) § 2 odst. 3 obchodního zákoníku.

4b) Evropská úmluva o přeshraniční televizi, ve znění Protokolu pozměňujícího Evropskou úmluvu o přeshraniční televizi, vyhlášená pod č. 57/2004 Sb. m. s.

4c) Čl. 49 a následující Smlouvy o fungování Evropské unie.

4d) § 21 odst. 1, 2, 4 a 5, § 22 a následující obchodního zákoníku.

4e) § 21 odst. 1, 2, 4 a 5, § 22 a následující obchodního zákoníku. 4f) § 72 zákona č. 127/2005 Sb.

5) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

5a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).

6) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.

7) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů.

8) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

§ 29 a 40 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 9b) § 65 a následující zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. 9b) § 21 odst. 4 a 5 obchodního zákoníku.

9c) § 65 a následující zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.

9d) Čl. VIII zákona č. 153/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o

změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

9e) § 81 až 102 a § 152 správního řádu.

9f) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

10) § 64 a 65 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

10a) § 25 a násl. zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

11a) § 66a obchodního zákoníku.

12) Čl. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).

13) Čl. 3 písm. k) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).

14) Čl. 24 Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, ve znění Protokolu pozměňujícího Evropskou úmluvu o přeshraniční televizi.

15) Čl. 24 bis Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, ve znění Protokolu pozměňujícího Evropskou úmluvu o přeshraniční televizi.

16) Čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES.

17) Čl. 23a směrnice Evropského parlamentu a Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES.

18) Čl. 3 odst. 2 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES.

19) § 2 odst. 1 písm. h) zákona č. …/2020 Sb., o službách platforem pro sdílení videonahrávek a o změně zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání), ve znění pozdějších předpisů, a některých dalších zákonů.

20) § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 484/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

21) § 9b zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

22) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. …./2020 Sb., o službách platforem pro sdílení videonahrávek a o změně zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o

provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

23) Zákon č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, ve znění pozdějších předpisů.

24) Například zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. …./2020 Sb.

25) § 312e odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

26) § 2 odst. 1 písm. h) zákona č. …/2020 Sb.

Platné znění zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání) s vyznačením navrhovaných změn

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

AUDIOVIZUÁLNÍ MEDIÁLNÍ SLUŽBY NA VYŽÁDÁNÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje podmínky poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání.

§ 2

Základní pojmy

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) audiovizuální mediální službou na vyžádání služba informační společnosti2), za kterou má redakční odpovědnost poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání a jejímž hlavním cílem účelem nebo hlavním účelem její oddělitelné části je poskytování pořadů veřejnosti za účelem informování, zábavy nebo vzdělávání, a která umožňuje sledování pořadů v okamžiku zvoleném uživatelem a na jeho individuální žádost na základě katalogu pořadů sestaveného poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání (dále jen

„katalog pořadů“),

b) pořadem pohyblivá obrazová sekvence se zvukem nebo bez zvuku, která bez ohledu na svou délku představuje jednotlivou položku v katalogu pořadů a jejíž podoba a obsah jsou srovnatelné s podobou a obsahem televizního vysílání, zejména celovečerní film, videoklip, záznam sportovní události, situační komedie, dokumentární pořad, pořad pro děti nebo původní televizní hra tvorba,

c) redakční odpovědností výkon rozhodujícího vlivu na výběr pořadů a jejich uspořádání v katalogu pořadů,

d) poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání podnikající fyzická nebo právnická osoba, která určuje způsob organizace audiovizuální mediální služby na vyžádání a má za tuto službu redakční odpovědnost,

e) audiovizuálním obchodním sdělením obrazová sekvence se zvukem nebo bez zvuku, která je určena k přímé nebo nepřímé propagaci zboží nebo služeb osoby vykonávající hospodářskou činnost, popřípadě jejího obrazu na veřejnosti, a která doprovází pořad nebo je do pořadu zahrnuta za úplatu nebo obdobnou protihodnotu nebo za účelem vlastní propagace; audiovizuální obchodní sdělení může mít zejména podobu reklamy3), sponzorování nebo umístění produktu,

f) skrytým audiovizuálním obchodním sdělením slovní nebo obrazová prezentace zboží, služeb, jména nebo názvu, ochranné známky nebo činnosti výrobce zboží nebo poskytovatele služeb v pořadech, jestliže poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání záměrně uvede takovou prezentaci s reklamním cílem a mohl by tak uvést veřejnost v omyl o povaze této prezentace; prezentace se považuje za záměrnou zejména tehdy, je-li prováděna za úplatu nebo obdobnou protihodnotu,

g) sponzorováním jakýkoli příspěvek od fyzické nebo právnické osoby, která neposkytuje audiovizuální mediální službu na vyžádání, neprovozuje televizní vysílání, neposkytuje službu platformy pro sdílení videonahrávek, ani nevyrábí audiovizuální díla, poskytnutý k přímému nebo nepřímému financování audiovizuální mediální služby na vyžádání, služby platformy pro sdílení videonahrávek, uživatelem vytvořených videonahrávek nebo pořadů s cílem propagovat své jméno nebo název, ochrannou známku, výrobky, služby, činnosti nebo obraz na veřejnosti,

h) umístěním produktu jakákoli podoba audiovizuálního obchodního sdělení, které spočívá v začlenění výrobku, služby, ochranné známky, která se k výrobku nebo službě váže, nebo zmínky o výrobku nebo službě do pořadu nebo do videonahrávky za úplatu nebo obdobnou protihodnotu.

(2) Za audiovizuální mediální službu na vyžádání se nepovažuje

a) služba, která nemá povahu činnosti především hospodářské nebo která nesoutěží s televizním vysíláním,

b) služba, která není určena k příjmu veřejností,

c) služba, jejímž hlavním účelem není poskytování pořadů, nebo

d) služba, kterou nemůže přímo nebo nepřímo přijímat veřejnost v žádném členském státě Evropské unie prostřednictvím zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci audiovizuální mediální služby na vyžádání, které je dostupné v obchodní síti.

§ 3

Působnost zákona

(1) Tento zákon se vztahuje na poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání, který je v České republice usazen podle odstavce 2, nebo na kterého se vztahuje odstavec 3.

(2) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání se považuje za usazeného v České republice,

a) má-li sídlo nebo místo podnikání v České republice a rozhodnutí o výběru pořadů a jejich uspořádání v katalogu pořadů (dále jen „redakční rozhodnutí“) redakční rozhodnutí15) přijímá v České republice,

b) má-li sídlo nebo místo podnikání v České republice, avšak redakční rozhodnutí přijímá v

jiném členském státě Evropské unie, jestliže

1. podstatná část jeho zaměstnanců zajišťujících poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání související s výběrem a poskytováním pořadů (dále jen „související s pořady“) působí v České republice,

2. podstatná část jeho zaměstnanců zajišťujících poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání související s pořady působí jak v České republice, tak v uvedeném jiném členském státě Evropské unie, nebo

3. podstatná část jeho zaměstnanců zajišťujících poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání související s pořady nepůsobí v České republice ani v uvedeném jiném členském státě Evropské unie za podmínky, že poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání poprvé zahájil v České republice podle českého právního řádu a udržuje trvalé a efektivní zapojení do hospodářského života v České republice, nebo

c) má-li sídlo nebo místo podnikání v České republice, avšak rozhodnutí o audiovizuální mediální službě na vyžádání přijímá ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo naopak, za podmínky, že podstatná část jeho zaměstnanců zajišťujících poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání související s pořady působí v České republice.

(3) Nelze-li poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání považovat za usazeného v České republice podle odstavce 2, ani ho nelze považovat za usazeného v jiném členském státě Evropské unie, tento zákon se na něho vztahuje, pokud k poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání využívá

a) zařízení pro přenos vzestupného signálu k družici, které je umístěno v České republice, nebo

b) kapacitu družice příslušející České republice, jestliže nevyužívá zařízení pro přenos vzestupného signálu k družici, které je umístěno v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie.

(4) Na poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání, kterého nelze považovat za usazeného v České republice podle odstavce 2, ani ho nelze považovat za usazeného v jiném členském státě Evropské unie, a který nesplňuje v České republice ani v jiném členském státě Evropské unie některou z podmínek podle odstavce 3, se tento zákon vztahuje jen tehdy, lze-li ho považovat za usazeného v České republice podle Smlouvy o založení Evropského společenství4).

§ 4

Působnost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání

(1) Správním úřadem příslušným k výkonu dohledu nad dodržováním tohoto zákona je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada“).

(2) Rada

a) vede Evidenci poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání,

a) vede a aktualizuje seznam poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání usazených nebo považovaných za usazené v České republice, v němž u každého poskytovatele uvede, které z kritérií podle § 3 odst. 2 až 4 vůči němu zakládá

pravomoc České republiky; seznam poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a jeho aktualizace bez zbytečného odkladu předává Evropské komisi za účelem zpřístupnění v centralizované databázi,

b) ukládá sankce projednává přestupky podle tohoto zákona,

c) monitoruje obsah audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání,

d) provádí v případě přeshraniční spolupráce dozor a postupuje přitom podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5) v rozsahu věcné působnosti jiných právních předpisů, kterými jsou promítnuty směrnice uvedené v bodě 4 přílohy k tomuto přímo použitelnému předpisu Evropského společenství,

e) spolupracuje s orgány Evropské unie a s regulačními orgány členských států Evropské unie s obdobnou věcnou působností zejména při předávání a získávání údajů a informací stanovených zákonem, rozhodnutími vydanými na základě zákona nebo právními akty Evropské unie a plní další úkoly, které pro oblasti regulace audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání vyplývají z členství České republiky v Evropské unii,

f) spolupracuje v oblasti regulace audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání s příslušnými orgány států, které nejsou členskými státy Evropské unie.

§ 5

Evidence Seznam poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání

(1) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen doručit Radě do 30 dnů ode dne vzniku živnostenského oprávnění písemné oznámení, které musí obsahovat

a) název audiovizuální mediální služby na vyžádání,

b) údaje, k nimž je poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání povinen příjemcům služby umožnit přístup podle § 6 odst. 1 písm. a) a b),

c) údaj o zápisu v obchodním rejstříku nebo jiné obdobné evidenci, včetně spisové značky, je-li přidělena,

d) identifikaci sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím bude poskytována audiovizuální mediální služba na vyžádání, a informaci o přístupu k audiovizuální mediální službě na vyžádání, zejména internetovou adresu, a

e) údaj, které z kritérií podle § 3 odst. 2 až 4 vůči poskytovateli audiovizuální mediální služby na vyžádání zakládá pravomoc České republiky a doklady, které to prokazují, a

e) f) den zahájení poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání.

(2) Není-li oznámení údajů stanovených v odstavci 1 úplné, Rada osobu, která jej učinila, neprodleně vyzve, aby oznámení doplnila do 30 dnů ode dne doručení výzvy; pokud tak vyzvaná osoba neučiní, není evidenční povinnost povinnost podle odstavce 1 splněna.

(3) Rada zapíše údaje stanovené v odstavci 1 do Evidence seznamu poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání do 30 dnů ode dne doručení oznámení a současně zašle osobě, která oznámení učinila, potvrzení o provedení tohoto zápisu.

(4) Poskytovatel audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je povinen Radě písemně oznámit změnu evidovaných údajů, přerušení nebo ukončení poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy ke změně evidovaných údajů nebo k přerušení nebo ukončení poskytování této služby došlo. Rada zapíše tuto skutečnost do Evidence seznamu poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání do 30 dnů ode dne doručení oznámení podle věty první nebo ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozví jinak.

(5) Nebylo-li poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání zahájeno do 1 roku ode dne zápisu do Evidence seznamu poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, nebo bylo-li přerušeno na dobu delší než 1 rok, platí, že poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání bylo ukončeno posledním dnem uvedené lhůty. Rada zapíše tuto skutečnost do Evidence seznamu poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a vyrozumí o tom poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání.

(6) Každý má právo nahlížet do Evidence seznamu poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a pořizovat si z ní výpisy nebo opisy.

(7) Rada uveřejňuje údaje podle odstavce 1 písm. a) a b) způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 6

Povinnosti poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání

(1) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen umožnit příjemcům služby snadný, přímý a trvalý přístup alespoň k

a) základním údajům o poskytovateli audiovizuální mediální služby na vyžádání, jimiž jsou název nebo jméno a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, adresa sídla v případě právnické osoby nebo bydliště v případě fyzické osoby a u zahraniční osoby rovněž adresa podniku nebo organizační složky na území České republiky, byly-li zřízeny,

b) údajům, které umožňují rychlé, přímé a účinné navázání kontaktu s poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání, zejména k poštovní adrese pro doručování, telefonnímu číslu, adrese internetových stránek, popřípadě k adrese pro doručování elektronické pošty, a

c) informaci o tom, že jeho činnost se řídí právním řádem České republiky a o tom, že orgánem dohledu nad poskytováním audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je Rada.

(2) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen zajistit, aby audiovizuální mediální služba na vyžádání neobsahovala sdělení záměrně zpracované tak, aby mělo vliv na podvědomí fyzické osoby, aniž by jej tato osoba vědomě vnímala, a aby nepodněcovala k nenávisti z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství,

politického nebo jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu násilí nebo nenávisti vůči skupině osob nebo jednotlivci z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, státního občanství, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, rodu, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace nebo jiného postavení.

(3) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen zajistit, aby audiovizuální mediální služba na vyžádání, jejíž obsah může vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých zejména tím, že obsahuje pornografii a hrubé samoúčelné násilí, byla dostupná pouze tak, aby děti a mladiství neměli běžně možnost obsah této audiovizuální mediální služby na vyžádání vidět nebo slyšet.

(4) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen tam, kde je to účelné, poskytnout k pořadu otevřené titulky nebo skryté titulky6) nebo tlumočení do českého znakového jazyka7) pro osoby se sluchovým postižením a zvukovou stopu určenou pro osoby se zrakovým postižením, má-li je k dispozici, nebo jinak zajistit, aby některé pořady poskytované v rámci audiovizuální mediální služby na vyžádání byly přístupné osobám se sluchovým postižením a osobám se zrakovým postižením.

(5) (3) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen zajistit, aby byly v náležité technické kvalitě uchovávány záznamy všech pořadů a audiovizuálních obchodních sdělení, která pořady doprovázela nebo byla do pořadů zahrnuta a v rámci audiovizuální mediální služby na vyžádání šířena, alespoň po dobu 30 dnů ode dne ukončení poskytování pořadu nebo po dobu 30 dnů ode dne ukončení šíření audiovizuálního obchodního sdělení, a na písemnou výzvu je zapůjčit Radě; poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání má vůči Radě právo na náhradu nutných nákladů spojených se zapůjčením záznamů pořadů a audiovizuálních obchodních sdělení.

(6) (4) Bylo-li zahájeno řízení před orgánem veřejné moci týkající se určitého pořadu nebo audiovizuálního obchodního sdělení, je poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání povinen na písemnou výzvu příslušného orgánu veřejné moci uchovat záznam pořadu nebo audiovizuálního obchodního sdělení v podobě, ve které byly poskytovány, a v náležité technické kvalitě až do pravomocného rozhodnutí ve věci.

(7) (5) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen na písemnou výzvu poskytnout Radě vyjádření a informace nezbytné k výkonu její působnosti podle § 4 odst. 2 písm. d) až f) a § 15.

(6) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen Radě neprodleně oznámit jakoukoli změnu skutečností, které mají vliv na určení, zda se na něj vztahuje tento zákon.

(7) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen zajistit, aby audiovizuální mediální služby na vyžádání neobsahovaly veřejné podněcování ke spáchání teroristického trestného činu16).

(8) Bez výslovného souhlasu příslušného poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání není nikdo oprávněn audiovizuální mediální službu na vyžádání zpřístupňovat veřejnosti nebo ji šířit za jiným účelem.

(9) Bez výslovného souhlasu příslušného poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání není nikdo oprávněn do audiovizuální mediální služby na vyžádání zasahovat, zejména

a) měnit nebo upravovat audiovizuální mediální službu na vyžádání nebo její jednotlivé části obsahově nebo technicky,

b) přerušovat zvukovou nebo obrazovou složku audiovizuální mediální služby na vyžádání nebo jejích jednotlivých částí, nebo

c) překrývat zcela nebo zčásti zvukovou nebo obrazovou složku audiovizuální mediální služby na vyžádání nebo jejích jednotlivých částí, včetně audiovizuálních obchodních sdělení a jiných oznámení; v případě obrazové složky audiovizuální mediální služby na vyžádání rovněž zmenšovat rozsah jejího zobrazení na obrazovce přijímače.

(10) Ustanovení odstavce 9 se nevztahuje na

a) překrytí, která si vyhradil příjemce audiovizuální mediální služby na vyžádání výlučně pro soukromé použití, a která neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému prospěchu jiné osoby,

b) ovládací prvky uživatelských rozhraní nezbytných pro fungování zobrazovacího přijímače nebo pro orientaci v pořadech, jako jsou nastavení hlasitosti, vyhledávací funkce, orientační nabídky nebo přehledy dostupných pořadů,

c) překrytí dodaná příslušným poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání, včetně titulků nebo obchodních sdělení, nebo

d) techniky datové komprese, které zmenšují velikost datového souboru, a obdobné techniky nezbytné pro přizpůsobení distribučním prostředkům, jako jsou rozlišení nebo kódování, pokud v ničem nemění obsah audiovizuální mediální služby na vyžádání ani jejích jednotlivých částí.

§ 6a

Ochrana nezletilých osob

(1) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání

a) zajistí volbou vhodných opatření, aby pořady, které mohou narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, jako je pornografie nebo hrubé samoúčelné násilí, neměly tyto osoby za běžných okolností možnost vidět nebo slyšet; tato opatření zahrnují nástroje pro ověřování věku nebo jiná technická opatření, která umožňují zamezit nezletilým osobám přístup k pořadu, a

b) poskytne k pořadům podle písmene a) dostatečné informace o obsahu potenciálně závadném pro nezletilé osoby, který se v těchto pořadech vyskytuje, a to tak, aby byly snadno a bezúplatně dostupné.

(2) Osobní údaje nezletilých osob shromážděné nebo jinak získané poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání za účelem plnění odstavce 1 písm. a), nesmějí být zpracovávány pro obchodní účely, jako je přímý marketing, profilování a reklama cílená na základě chování.

§ 6b

Zpřístupňování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání osobám se sluchovým a zrakovým postižením

(1) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen tam, kde je to účelné, poskytnout k pořadu otevřené nebo skryté titulky6) nebo tlumočení do českého znakového jazyka pro osoby se sluchovým postižením a audiopopis7) pro osoby se zrakovým postižením, má-li je k dispozici, nebo jinak zajistit, aby některé pořady poskytované v rámci audiovizuální mediální služby na vyžádání byly přístupné osobám se sluchovým postižením a osobám se zrakovým postižením.

(2) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání po projednání s organizacemi sdružujícími osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením zpracovává pro na sebe bezprostředně navazující tříletá období (dále jen

„hodnocené období“) Akční plán zpřístupňování nabízených pořadů pro osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením (dále jen „Akční plán“), jímž se zavazuje oproti bezprostředně předcházejícímu hodnocenému období navýšit celkový podíl pořadů zpřístupněných pro osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením prostřednictvím přiměřených opatření. Akční plán zpracovává poskytovatel více než jedné audiovizuální mediální služby na vyžádání v členění podle jednotlivých služeb. Hodnocená období Akčních plánů vždy počínají dnem 1. července prvního kalendářního roku svého trvání a končí dnem 30. června posledního kalendářního roku svého trvání. Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání předkládá Radě nový Akční plán vždy do 30. června kalendářního roku, na který připadá konec předcházejícího hodnoceného období.

(3) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání předkládá Radě vyhodnocení plnění Akčního plánu vždy do 30. září kalendářního roku, na který připadl konec příslušného hodnoceného období.

(4) Povinnosti podle odstavců 1 a 2 se nevztahují na pořady, které vzhledem k jejich povaze nelze nebo není účelné pro osoby se sluchovým postižením a pro osoby se zrakovým postižením zpřístupňovat, zejména

a) hudební pořady,

b) pořady zaměřené výhradně na propagaci vlastní audiovizuální mediální služby na vyžádání, výrobků, služeb a dalších činností souvisejících s poskytováním vlastní audiovizuální mediální služby na vyžádání, nebo

c) pořady, které sestávají pouze z televizní grafiky nebo videotextu bez doprovodného mluveného slova.

§ 7

Podpora evropské tvorby

(1) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen tam, kde je to proveditelné, vyhradit pro evropská díla8) alespoň 10 30 % z celkového počtu pořadů nabízených v katalogu pořadů své služby za sledované období a zajistit jejich zvýraznění. Do celkového počtu pořadů, z něhož se určuje podíl evropských děl, se nezapočítávají zpravodajské pořady, záznamy sportovních událostí a soutěžní pořady.

(2) Povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou, pokud poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání alespoň 1 % celkových výnosů z této služby ve sledovaném období vynaloží na

a) tvorbu evropských děl, nebo

b) úplatné nabývání práv k užití evropských děl prostřednictvím audiovizuální mediální služby na vyžádání.

(3) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen do 30 dnů ode dne uplynutí sledovaného období předložit Radě zprávu o způsobu plnění povinnosti podle odstavce 1 nebo 2 ve sledovaném období, v níž označí zvolený způsob podpory evropských děl a uvede konkrétní údaje o splnění povinnosti podle odstavce 1 nebo 2.

(2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání s nízkým obratem a na poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání, která vykazuje nízkou sledovanost. Povinnosti podle odstavce 1 se rovněž nevztahují na služby nebo pořady, u nichž by vzhledem k jejich povaze nebo tematickému zaměření bylo jejich plnění neproveditelné nebo neodůvodněné. Splnění podmínek nízkého obratu a nízké sledovanosti podle odstavce 1 se posuzuje podle pokynů vydaných Evropskou komisí podle směrnice Evropského parlamentu a Rady o audiovizuálních mediálních službách s ohledem na měnící se situaci na trhu. Rada tyto pokyny zveřejní po jejich publikaci v Ústředním věstníku Evropské unie na svých internetových stránkách.

(3) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen do 30 dnů ode dne uplynutí sledovaného období předložit Radě zprávu o plnění povinností podle odstavce 1, a nesplní-li ve sledovaném období povinnosti podle odstavce 1, je povinen předložit Radě rovněž odůvodnění, proč tak neučinil.

(4) Sledovaným obdobím se pro účely odstavců 1 až 3 rozumí kalendářní rok.

§ 8

Povinnosti poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání týkající se audiovizuálních obchodních sdělení

(1) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen zajistit, aby audiovizuální obchodní sdělení obsažená v rámci jím poskytované audiovizuální mediální služby na vyžádání

a) byla snadno rozpoznatelná,

b) nenarušovala lidskou důstojnost,

c) neobsahovala nebo nepodporovala diskriminaci z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, vůči skupině osob nebo jednotlivci na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů,

státního občanství, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, rodu, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace nebo jiného postavení,

d) nepodporovala chování ohrožující zdraví nebo bezpečnost,

e) nepodporovala chování vážně ohrožující ochranu životního prostředí.

(2) Zakazují se

a) skrytá audiovizuální obchodní sdělení,

b) audiovizuální obchodní sdělení týkající se cigaret, jiných tabákových výrobků, elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich,

c) audiovizuální obchodní sdělení týkající se léčivých přípravků nebo léčebných postupů, které jsou v České republice dostupné pouze na lékařský předpis,

d) audiovizuální obchodní sdělení naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, pokud nejsou splněny požadavky stanovené zákonem o potravinách a tabákových výrobcích14).,

e) audiovizuální obchodní sdělení obsahující podprahové techniky.

(3) Audiovizuální obchodní sdělení týkající se alkoholických nápojů nesmějí být speciálně zaměřena na děti a mladistvé nezletilé osoby a nesmějí podporovat nestřídmou konzumaci těchto nápojů.

(4) Audiovizuální obchodní sdělení nesmějí fyzicky, psychicky nebo mravně ohrožovat děti a mladistvé nezletilé osoby tím, že

a) přímo nabádají děti a mladistvé nezletilé osoby ke koupi nebo pronájmu nájmu určitého výrobku nebo služby s využitím jejich nezkušenosti nebo důvěřivosti,

b) přímo nabádají děti a mladistvé nezletilé osoby, aby přemlouvali přemlouvaly své rodiče nebo jiné osoby ke koupi nabízeného zboží nebo služeb,

c) využívají zvláštní důvěru dětí a mladistvých nezletilých osob ke svým rodičům, učitelům nebo k jiným osobám, nebo

d) bezdůvodně ukazují děti a mladistvé nezletilé osoby v nebezpečných situacích.

§ 8a

Zvláštní ustanovení o audiovizuálních obchodních sděleních týkajících se alkoholických nápojů a potravin a nápojů, obsahujících živiny a látky, jejichž nadměrný příjem se nedoporučuje

(1) Audiovizuální obchodní sdělení týkající se alkoholických nápojů nesmějí a) zobrazovat nezletilé osoby konzumující alkoholické nápoje,

b) spojovat konzumaci alkoholických nápojů se zvýšenými tělesnými výkony nebo s řízením motorového vozidla,

c) vytvářet dojem, že konzumace alkoholických nápojů přispívá ke společenskému nebo sexuálnímu úspěchu,

d) tvrdit, že alkoholické nápoje mají léčebné, stimulující nebo uklidňující účinky, nebo že jsou prostředkem řešení osobních konfliktů,

e) ukazovat abstinenci nebo umírněnost v požívání alkoholických nápojů v nepříznivém světle, nebo

f) zdůrazňovat vysoký obsah alkoholu jako pozitivní vlastnost alkoholického nápoje.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na sponzorování a umístění produktu.

(3) Etické kodexy samoregulace stanoví podrobnější požadavky na audiovizuální obchodní sdělení týkající se alkoholických nápojů. Jejich cílem musí být účinně omezit vystavování nezletilých osob audiovizuálním obchodním sdělením týkajícím se alkoholických nápojů.

(4) Etické kodexy samoregulace stanoví podrobnější požadavky na audiovizuální obchodní sdělení, která provázejí pořady pro děti nebo jsou v těchto pořadech obsažena, a týkají se potravin a nápojů obsahujících živiny a látky s výživovým nebo fyziologickým účinkem, zejména tuk, nasycené tuky, transmastné kyseliny, sůl nebo sodík a cukry, jejichž nadměrný příjem v celkové stravě se nedoporučuje. Cílem těchto kodexů je zajistit, aby audiovizuální obchodní sdělení nezdůrazňovala kladné vlastnosti nutričních aspektů těchto potravin a nápojů, a rovněž účinně omezit vystavování nezletilých osob audiovizuálním obchodním sdělením týkajícím se těchto potravin a nápojů.

§ 9

Povinnosti poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání v souvislosti se sponzorovanými audiovizuálními mediálními službami na vyžádání a pořady

(1) Audiovizuální mediální služby na vyžádání a pořady, které jsou sponzorovány, musí splňovat tyto požadavky:

a) jejich obsah nesmí být ovlivněn způsobem, kterým by mohla být dotčena redakční odpovědnost a nezávislost poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání,

b) nesmí přímo nabádat k nákupu nebo pronájmu nájmu zboží nebo služeb, zejména zvláštním zmiňováním zboží nebo služeb za účelem propagace.

(2) Audiovizuální mediální služby na vyžádání a pořady nesmějí být sponzorovány osobami, jejichž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej cigaret, jiných tabákových výrobků, elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich.

(3) Při sponzorování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a pořadů osobami, jejichž předmět činnosti zahrnuje výrobu nebo distribuci léčivých přípravků nebo léčebné postupy, lze propagovat jméno nebo název sponzora nebo jeho obraz na veřejnosti,

avšak nelze propagovat léčivé přípravky nebo léčebné postupy vázané v České republice na lékařský předpis.

(4) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen každý zcela nebo zčásti sponzorovaný pořad vždy na začátku a dále v průběhu nebo na konci zřetelně označit jménem nebo názvem, obrazovým symbolem (logem) nebo jinou značkou sponzora, kterou se rozumí zejména odkaz na jeho výrobky, služby nebo na jejich charakteristický znak. Je-li sponzorována audiovizuální mediální služba na vyžádání, je poskytovatel této služby povinen oznámit v rámci nabídky katalogu pořadů existenci sponzorského příspěvku, označit jméno nebo název sponzora a uvést hlavní předmět jeho činnosti; oznámení musí být v rámci nabídky katalogu pořadů uvedené zřetelně alespoň po dobu 30 dnů.

(5) Sponzorovat nelze zpravodajské a politicko-publicistické pořady.

§ 10

Povinnosti poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání při umístění produktu

(1) Umístění produktu v pořadech je přípustné pouze

a) v kinematografických dílech, ve filmech a seriálech vytvořených pro audiovizuální mediální služby na vyžádání nebo pro televizní vysílání, ve sportovních a zábavných pořadech, a to za podmínky, že se nejedná o pořady pro děti, nebo

b) v případech, kdy se neprovádí žádná platba, ale pouze se bezplatně poskytuje určité zboží nebo služby, zejména rekvizity nebo ceny pro soutěžící s cílem jejich využití v pořadu.

(1) Umístění produktu není dovoleno ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech, spotřebitelských publicistických pořadech, náboženských pořadech a v pořadech pro děti. Za umístění produktu se nepovažuje případ, kdy se neprovádí žádná platba, ale pouze se bezúplatně poskytuje určité zboží nebo služba, zejména rekvizity nebo ceny pro soutěžící s cílem zařadit je do pořadu.

(2) Pořady obsahující umístění produktu musejí splňovat tyto požadavky:

a) jejich obsah a zařazení v katalogu pořadů nesmí být ovlivněn ovlivněny tak, aby tím byla dotčena redakční odpovědnost a nezávislost poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání,

b) nesmějí přímo nabádat k nákupu nebo pronájmu nájmu zboží nebo služeb, zejména zvláštním zmiňováním tohoto zboží nebo služeb za účelem jejich propagace, a

c) nesmějí nepatřičně zdůrazňovat umístěný produkt.

(3) Pořady obsahující umístění produktu musejí být na začátku, na konci a v případě přerušení reklamou rovněž po tomto přerušení zřetelně označeny jako pořady obsahující umístění produktu, aby diváci nemohli být žádným způsobem uvedeni v omyl o povaze těchto pořadů. Povinnost podle věty první se nevztahuje na pořady, které nevyrobil nebo jejichž

výrobu nezadal sám poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání nebo osoba, která je ve vztahu k poskytovateli audiovizuální mediální služby na vyžádání v postavení osoby ovládající nebo ovládané podle jiného právního předpisu9).

(4) Pořady nesmějí obsahovat umístění produktu, pokud se jedná o

a) cigarety, jiné tabákové výrobky, elektronické cigarety nebo náhradní náplně do nich nebo umístění produktu osoby, jejímž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej cigaret, jiných tabákových výrobků, elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich, nebo

b) léčivé přípravky nebo léčebné postupy, které jsou v České republice dostupné pouze na lékařský předpis.

§ 10a

Pozastavení šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice, jejíž poskytovatel náleží do pravomoci jiného členského státu Evropské unie

(1) Rada může rozhodnout o pozastavení šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice, jejíž poskytovatel spadá do pravomoci jiného členského státu Evropské unie, pokud

a) poskytovatel této služby v průběhu uplynulých 12 měsíců nejméně dvakrát zřejmým, závažným a hrubým způsobem porušil § 6a odst. 1, nebo obsah služby ohrozil veřejné zdraví nebo představoval závažné a značné riziko jeho ohrožení,

b) porušení tohoto zákona a řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice písemně oznámila Evropské komisi a regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie, do jehož pravomoci poskytovatel služby náleží (dále jen „příslušný regulační orgán členského státu Evropské unie“), spolu se žádostí o konzultace,

c) poskytovateli audiovizuální mediální služby na vyžádání umožnila vyjádřit k věci své stanovisko a

d) má za to, že konzultace s Evropskou komisí a příslušným regulačním orgánem členského státu Evropské unie nevedly ve lhůtě 30 dnů od obdržení oznámení podle písmene b) Evropskou komisí ke smírnému řešení.

(2) Rada se může odchýlit od postupu podle odstavce 1 a rozhodnout o pozastavení šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice, která náleží do pravomoci jiného členského státu Evropské unie, pokud

a) má za to, že obsahem audiovizuální mediální služby na vyžádání byl zřejmým, závažným a hrubým způsobem porušen § 6 odst. 7 nebo obsah této služby ohrožuje veřejnou bezpečnost, včetně národní bezpečnosti a obrany nebo představuje závažné a značné riziko jejich ohrožení, došlo-li již k tomuto činu alespoň jednou během uplynulých 12 měsíců,

b) porušení tohoto zákona a řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice písemně

oznámila jejímu poskytovateli, Evropské komisi a příslušnému regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie a

c) poskytovateli audiovizuální mediální služby na vyžádání umožnila vyjádřit k věci své stanovisko.

(3) Rada se může v naléhavých případech v době do 30 dnů ode dne, kdy dle jejího názoru došlo k porušení tohoto zákona odchýlit od postupu uvedeného v odstavci 2 písm. a) a b), pokud přijaté opatření neprodleně sdělí Evropské komisi a příslušnému regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie a ve sdělení uvede důvody, na základě kterých se domnívá, že se jedná o naléhavý případ.

(4) Pokud jsou obsahem audiovizuální mediální služby na vyžádání z jiného členského státu Evropské unie porušována ustanovení zákona, jimiž se v oblastech koordinovaných v rámci Evropské unie v souladu s právem Evropské unie stanoví podrobnější nebo přísnější pravidla (dále jen „zvláštní pravidla“), a která je směrována zcela nebo převážně na území České republiky, může Rada požádat příslušný regulační orgán členského státu Evropské unie, aby toto porušení vyřešil. Rada s příslušným regulačním orgánem členského státu Evropské unie v této věci spolupracuje urychleně s cílem dosáhnout uspokojivého řešení.

(5) Rada může rozhodnout o pozastavení šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice z členského státu Evropské unie uvedeného v odstavci 4, jejímž obsahem jsou porušována zvláštní pravidla, pokud

a) uvedla důkazy svědčící o tom, že poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání se usadil v jiném členském státě Evropské unie, aby obešel zvláštní pravidla, jež by se na něj vztahovala, pokud by byl usazen v České republice; důkazy musejí umožnit náležité doložení obcházení zvláštních pravidel bez toho, aby bylo třeba poskytovateli audiovizuální mediální služby na vyžádání dokládat úmysl zvláštní pravidla obcházet,

b) řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání podle písmene a) v České republice písemně oznámila Evropské komisi a příslušnému regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie spolu s důvody, na jejichž základě situaci posoudila,

c) umožnila poskytovateli audiovizuální mediální služby na vyžádání vyjádřit své stanovisko k porušení zákona a k záměru pozastavit šíření jeho služby v České republice,

d) má za to, že výsledky dosažené součinností s příslušným regulačním orgánem členského státu Evropské unie nejsou uspokojivé a

e) obdržela písemné rozhodnutí Evropské komise, že uskutečnění záměru podle písmene b) je slučitelné s právem Evropské unie a rozhodnutí Rady o pozastavení šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice je řádně odůvodněno.

(6) Rozhodnutí o pozastavení síření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice Rada oznámí každému poskytovateli připojení. Poskytovatel připojení nesmí program označený v rozhodnutí Rady na území České republiky šířit ode dne bezprostředně následujícího po dni doručení rozhodnutí Rady, a to do dne, kdy rozhodnutí Rady pozbude platnosti.

(7) Rozhodnutí o pozastavení šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice pozbude platnosti uplynutím doby, na kterou Rada jeho platnost ve výroku rozhodnutí omezila, nejpozději však uplynutím 180 dnů ode dne nabytí právní moci. Rozhodnutí o pozastavení šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání, které bylo vydáno podle odstavce 1, pozbude platnosti, rozhodne-li Evropská komise, že není slučitelné s právem Evropské unie, a to dnem, kdy o tom Rada na své úřední desce a na svých internetových stránkách uveřejní oznámení. Oznámení je Rada povinna uveřejnit první pracovní den bezprostředně následující po dni, ve kterém obdržela písemné vyhotovení rozhodnutí Evropské komise.

§ 11

Opatření k nápravě

(1) Jestliže poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, upozorní jej Rada na porušení tohoto zákona a stanoví mu lhůtu k nápravě.

(2) Délka lhůty k nápravě podle odstavce 1 musí být přiměřená charakteru porušené povinnosti.

(3) Dojde-li k nápravě ve stanovené lhůtě, Rada nezahájí řízení o přestupku.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí, poruší-li poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání zvlášť závažným způsobem některou z povinností uvedených v § 6 odst. 2 a 3 a § 8 § 6 odst. 2 nebo 7, § 6a odst. 1 nebo 2, § 8 odst. 1, 2, 3 nebo 4 nebo § 8a odst. 1.

Přestupky

§ 12

Přestupky

(1) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání se dopustí přestupku tím,

že

a) nesplní oznamovací povinnost podle § 5 odst. 1 nebo 2, § 6 odst. 6 nebo podle § 19 odst. 1,

b) nesplní některou z povinností podle § 5 odst. 4,

c) nesplní některou z povinností podle § 6 odst. 1, 4 , 5, 6 nebo 7 § 6 odst. 1, 3, 4 nebo 5 nebo § 6b odst. 1, 2 nebo 3,

d) nesplní některou z povinností podle § 6 odst. 2 nebo 3 § 6 odst. 2 nebo 7 nebo § 6a odst. 1 nebo 2,

e) nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 1 , 2 nebo 3,

f) nesplní některou z povinností podle § 8 odst. 1, 2, 3 nebo 4 nebo § 8a odst. 1,

g) nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 1, 2, 3, 4 nebo 5,

h) nesplní některou z povinností podle § 10.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), e), g) nebo h) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo f) pokutu do 2 000 000 Kč.

§ 12a

(1) Právnická nebo fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 6 odst. 8 nebo 9.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

§ 13

Společná ustanovení k přestupkům

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Rada.

(2) Při určení druhu a výměry správního trestu přihlédne Rada také ke stanovisku věcně příslušného samoregulačního orgánu uvedeného v seznamu spolupracujících samoregulačních orgánů10), obdrží-li toto stanovisko písemně do 10 20 pracovních dnů ode dne zahájení řízení.

(3) Rada vydá rozhodnutí o přestupku nejpozději do 270 dnů ode dne zahájení řízení.

(4) Podání žaloby proti rozhodnutí o uložení pokuty má odkladný účinek.

§ 14

Rada v případě zjištění protiprávního jednání uvnitř Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie12), kterého se poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání dopustil na území Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a které poškozuje nebo může poškodit společný zájem spotřebitelů13), rozhodnutím takové jednání zakáže.

Společná a přechodná ustanovení

§ 15

Ministerstvo kultury si může vyžádat od Rady údaje potřebné pro účely plnění závazků, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodních smluv, popřípadě z jejího členství v mezinárodních organizacích. Rada je povinna tyto údaje Ministerstvu kultury poskytnout.

§ 16

Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se podle správního řádu, s výjimkou ustanovení o odvolacím řízení, o řízení o rozkladu, o přezkumném řízení a o obnově řízení.

§ 17

Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při regulaci reklamy a sponzorování podle zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 18

Nestanoví-li tento zákon jinak, zůstávají nedotčena práva a povinnosti stanovené podle zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů.

§ 18a

(1) Rada využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2) Rada využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,

h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,

j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(3) Rada využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) pohlaví,

e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,

h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

§ 19

(1) Právnická a fyzická osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona poskytuje službu a tato služba se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za audiovizuální mediální službu na vyžádání, je povinna Radě do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona doručit oznámení s údaji do Evidence poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání podle § 5 odst. 1 a 2.

(1) Ustanovení § 10 se nevztahuje na pořady vyrobené do konce roku 2009.

1) Směrnice Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES ze dne 30. června 1997, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu.

2) Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

4) Čl. 43 až 48 Smlouvy o založení Evropského společenství.

5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).

6) § 1 písm. k) zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

7) Zákon č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, ve znění zákona č. 384/2008 Sb.

6) § 2 odst. 2 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

7) § 2 odst. 2 písm. h) zákona č. 231/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

8) § 46 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

9) § 66a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

10) § 5 písm. x) zákona č. 231/2001 Sb., ve znění zákona č. 132/2010 Sb.

11) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

12) Čl. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).

13) Čl. 3 písm. k) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).

14) § 9b zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

15) § 2 odst. 2 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

16) § 312e odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.