DOPORUČENÍ KOMISE (EU) 2021/1970
DOPORUČENÍ KOMISE (EU) 2021/1970
ze dne 10. listopadu 2021
ke společnému evropskému datovému prostoru pro kulturní dědictví
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Digitální technologie rychle proměňují náš život a přinášejí společnosti, včetně institucí kulturního dědictví, nové příležitosti. Digitální technologie nabízejí institucím kulturního dědictví účinnější nástroje, jež jim umožňují digitalizovat statky kulturního dědictví a oslovit širší okruh příjemců. Veřejnost tak získává více možností přístupu ke kulturním statkům a jejich objevování, zkoumání či užívání a vzniká tím také více možností pro opakované použití kulturních statků pro inovativní a kreativní služby a produkty v různých odvětvích, jako jsou jiná kulturní a kreativní odvětví a v cestovním ruchu.
(2) Jak se zdůrazňuje ve sdělení nazvaném Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády (1), digitální technologie se staly více než kdy dříve nezbytnou součástí práce, vzdělávání, společenských styků a zábavy a umožňují přístup k široké škále služeb a výrobků od zdravotní péče po kulturu.
(3) Pandemie COVID-19 poukázala na silné i slabé stránky odvětví kulturního dědictví a na potřebu urychlit jeho digitální transformaci, aby mohly být co nejlépe využity příležitosti, které nabízí. Mnohé kulturní instituce utrpěly značné finanční ztráty nebo musely ukončit činnost. Navzdory finančním problémům způsobeným pandemií se však mnohým také podařilo udržet, nebo dokonce zvětšit své publikum rozšířením digitálních služeb (např. zapojením publika, sdílením sbírek, nabídkou digitálních nástrojů), čímž opět prokázaly, jak vysoce hodnotné jsou pro společnost a evropské hospodářství.
(4) Kulturní dědictví je nejen jedním z klíčových prvků budování evropské identity, která se opírá o společné hodnoty, ale je také významným přínosem pro evropské hospodářství, neboť podporuje inovace, kreativitu a hospodářský růst. Například kulturní cestovní ruch tvoří až 40 % veškerého cestovního ruchu v Evropě (2), přičemž kulturní dědictví je nedílnou součástí kulturního cestovního ruchu. Pokročilá digitalizace statků kulturního dědictví a opakované použití tohoto obsahu mohou vytvářet nová pracovní místa nejen v odvětví kulturního dědictví, ale také v dalších kulturních a kreativních odvětvích, včetně například videoherního a filmového průmyslu. Příspěvek kulturního a kreativního odvětví tvoří 3,95 % přidané hodnoty EU (477 miliard EUR), tato odvětví zaměstnávají 8,02 milionu lidí a zahrnují 1,2 milionu podniků, z nichž 99,9 % tvoří malé a střední podniky (3).
(2) UNWTO report on Tourism and Culture Synergies (Zpráva UNWTO o synergiích v oblasti cestovního ruchu a kultury).
(3) Pracovní dokument útvarů Komise SWD/2021/351 final.
(5) Hodnocení (4) doporučení Komise o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (2011/711/EU) dospělo k závěru, že několik výzev, kterým odvětví kulturního dědictví čelilo před deseti lety, představuje výzvu i v současnosti, jako např. naléhavá potřeba chránit a uchovávat evropské kulturní dědictví, a zejména ohrožené kulturní dědictví. Hodnocení však také potvrdilo, že se prostředí kulturního dědictví v uplynulých letech výrazně změnilo, objevily se nové potřeby, ale především nové příležitosti, které by mohly dále umocnit přínos kulturního dědictví pro evropské hospodářství. Je proto třeba zajistit politickou reakci, která bude odpovídat těmto novým potřebám a očekáváním odvětví kulturního dědictví, kulturních a tvůrčích odvětví a společnosti obecně.
(6) Toto doporučení vybízí členské státy, aby zavedly vhodné rámce za účelem posílení oživení a transformace odvětví kulturního dědictví a podpory institucí kulturního dědictví, aby se v budoucnu staly silnějšími a odolnějšími. To povede ke kvalitnější digitalizaci, opakovanému používání a uchovávání digitálních záznamů v celé EU a bude to mít dopad i na další klíčová odvětví evropského hospodářství, jako je cestovní ruch, výzkum a na další kulturní a kreativní odvětví.
(7) Členské státy uplatňují ke kulturnímu dědictví různé přístupy, které v různé míře reagují na specifické rysy a řeší konkrétní potřeby institucí kulturního dědictví. Komplexní digitální strategie pro odvětví kulturního dědictví, která by vymezila jasnou a konkrétní vizi a nejvhodnější prostředky k jejímu provádění, by zajistila účinnější politickou reakci a posílila toto odvětví. Členské státy by měly do přípravy strategie zapojit všechny příslušné zúčastněné strany za účelem dosažení účinné digitální transformace, nastolení důvěry a vytvoření silné spolupráce.
(8) Rozvoj pokročilých digitálních technologií, jako jsou 3D, umělá inteligence, strojové učení, cloud computing, datové technologie, virtuální realita a rozšířená realita, přinesl nebývalé příležitosti pro digitalizaci, online přístup a uchovávání digitálních záznamů. Pokročilé digitální technologie vedou k účinnějším procesům (např. automatické generování metadat, vytěžování znalostí, automatizovaný překlad, rozpoznávání textu pomocí systémů optického rozpoznávání znaků) a vyšší kvalitě obsahu. Umožňují inovativní formy umělecké tvorby a současně otevírají nové způsoby digitálního využívání a užívání kulturního obsahu prostřednictvím společného kurátorství, společného navrhování a crowdsourcingu, čímž posilují účast veřejnosti. Umělou inteligenci, blockchain a další pokročilé technologie lze rovněž využít k automatickému rozpoznávání kulturních statků, které jsou předmětem nezákonného obchodu. Zavádění těchto pokročilých technologií má významný dopad na oživení a růst v Evropě po pandemii COVID-19 a členské státy by jej měly podporovat přijetím vhodných opatření.
(9) Kromě toho by členské státy a instituce kulturního dědictví měly využívat jedinečné příležitosti, které jim vyspělé digitální technologie přinášejí, k podpoře opatření v oblasti klimatu a podpoře přechodu na ekologičtější a udržitelnější hospodářství EU, jak je stanoveno v Zelené dohodě pro Evropu (5). Například statky kulturního dědictví digitalizované ve 3D mohou být zdrojem důležitých znalostí o dopadu změny klimatu, přizpůsobení se této změně a odolnosti vůči ní (např. technologie 3D umožňují nedestruktivní analýzu objektů, vizualizaci škod a získání informací pro restaurování, památkovou péči atd.). Stejně tak mohou mít digitální dvojčata a technologie pozorování Země klíčový význam pro zvýšení odolnosti vůči změně klimatu a podporu preventivní péče o památky, budovy a místa kulturního dědictví. V této souvislosti je digitalizace také jedním z faktorů podpory odborníků v boji proti trestné činnosti proti životnímu prostředí na konkrétních místech.
(10) Je důležité, aby členské státy pokračovaly ve svém úsilí o digitalizaci (6) a digitální uchovávání statků kulturního dědictví. Stanovení konkrétních cílů digitalizace a uchovávání na základě posouzení potřeb a jasných a objektivních kritérií by vedlo ke konkrétním a měřitelným výsledkům. To by bylo zvláště důležité v případě ohroženého kulturního dědictví. V takových případech může být digitalizace 3D s nejvyšší úrovní podrobností dokonce nezbytností, například pro účely zachování a restaurování. Avšak i v případech, kdy je riziko zhoršení stavu nebo zničení kulturních statků nízké, by mělo být prioritou vzhledem k vysokému potenciálu opakovaného použití digitalizovaných statků kulturního dědictví, například pro inovativní zážitky a udržitelný cestovní ruch, podpořit celkové oživení a odolnost hospodářství v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu. Členské státy by kromě toho měly zvýšit své úsilí v oblastech, které nejsou dostatečně digitalizovány, jako jsou budovy, památky a místa a nehmotné kulturní dědictví.
(4) SWD(2021)15 final. (5) COM(2019) 640 final.
(11) Kromě toho, že technologie 3D slouží k účelům ochrany a restaurování, mohou také poskytovat institucím kulturního dědictví více příležitostí k oslovení širšího publika prostřednictvím přitažlivějších zážitků, které zahrnují virtuální přístup k místům, která jsou běžně nepřístupná (např. pod vodou) nebo dočasně uzavřená, nebo mohou pomoci osobám se zrakovým postižením zprostředkovat například přístupné hmatové zážitky. Zvláštní zaměření na 3D digitalizaci ohroženého kulturního dědictví a nejnavštěvovanějších kulturních a historických památek, budov a míst by zvýšilo hodnotu a potenciál kulturního dědictví. Rovněž by to bylo v souladu s prohlášením o spolupráci na rozvoji digitalizace kulturního dědictví z dubna 2019 (7), v němž se členské státy dohodly na zvýšení úsilí a společném pokroku v rámci pilíře celoevropské iniciativy pro 3D digitalizaci artefaktů kulturního dědictví, památek a míst.
(12) Digitalizace však automaticky neznamená uchovávání digitálních záznamů. Aby byl zajištěn dlouhodobý přístup k digitalizovaným statkům, musí členské státy pečlivě plánovat a provádět uchovávání digitálních záznamů o svých kulturních statcích s ohledem na všechny související finanční, organizační a technické výzvy v dlouhodobém horizontu. Cíle uchovávání digitálních záznamů mohou zahrnovat nejen statky kulturního dědictví, které jsou považovány za prioritu digitalizace (např. ohrožené kulturní statky, nejnavštěvovanější památky a místa nebo nedostatečně digitalizované oblasti), ale také kulturní statky, které byly digitalizovány již dříve.
(13) Stávající finanční rámec poskytuje členským státům nebývalé příležitosti k využívání různých zdrojů financování za účelem výrazného posílení digitalizace a uchovávání a vybudování podstatně větší kapacity odvětví kulturního dědictví. Členské státy by měly zvýšit informovanost subjektů v tomto odvětví o možnostech financování, které nabízejí program Digitální Evropa, Horizont Evropa (8), fondy politiky soudržnosti (9), REACT-EU (10), Nástroj pro technickou podporu (11) a Nástroj pro oživení a odolnost (12) za účelem podpory investic nutných pro oživení tohoto odvětví a digitální transformaci s cílem umožnit širší přístup ke kultuře a zajistit pozitivní dopad na místní společenství.
(14) Digitalizace evropského kulturního dědictví vyžaduje značné finanční prostředky. Instituce kulturního dědictví spolupracují se soukromými subjekty za účelem sdílení finančního úsilí a současně urychlení přístupu veřejnosti ke kulturnímu dědictví. Mnohé z těchto dohod o spolupráci však udělují soukromým partnerům výhradní práva. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 (13) stanoví soubor minimálních pravidel upravujících opakované použití, jakož i praktická opatření, která usnadní opakované použití stávajících dokumentů v držení orgánů veřejného sektoru členských států. Zejména ukládá institucím kulturního dědictví, které spadají do působnosti směrnice (např. muzea, archivy, knihovny), aby dodržovaly zvláštní ustanovení o výhradních dohodách, jak je stanoveno v článku 12 směrnice. V zájmu usnadnění spravedlivého a nediskriminačního přístupu ke statkům kulturního dědictví pro všechny by instituce kulturního dědictví, které spolupracují se soukromým sektorem, včetně těch, které nespadají do oblasti působnosti uvedené směrnice, měly usilovat o uplatňování zásad stanovených ve zmíněném článku 12.
(15) Jak je zdůrazněno v evropské agendě dovedností (14), pandemie COVID-19 prohloubila již existující mezeru v digitálních dovednostech a zároveň se objevily nové nerovnosti, protože řada odborníků nemá požadovanou úroveň digitálních dovedností, které jsou na pracovišti potřebné. To platí i v odvětví kulturního dědictví, kde propast v digitálních dovednostech komplikuje využívání pokročilých technologií, jako je 3D nebo umělá inteligence, a to zejména v malých institucích (např. muzeích). V souladu s evropskou agendou dovedností a s její první stěžejní iniciativou, Paktem pro dovednosti, a na podporu akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv (15) by proto členské státy měly stanovit konkrétní cíle prohlubování dovedností nebo změny kvalifikace odborníků v oblasti kulturního dědictví. Na doplnění těchto snah – a s využitím plánu aliance pro kulturní dědictví (CHARTER) – vytvářejí kulturní a kreativní odvětví jako jeden ze čtrnácti ekosystémů zařazených do výčtu strategie jednotného trhu v současné době rozsáhlé partnerství pro rozvoj dovedností, které by se mělo připojit k Paktu pro dovednosti.
(7) xxxxx://xxxxxxx-xxxxxxxx.xx.xxxxxx.xx/xx/xxxx/xx-xxxxxx-xxxxxx-xxxx-xxxxxxxxx-xxxxxxxxxx-xxxxxxxx-xxxxxxxx
(8) xxxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxx/xxxxxxx-xxxxxx_xx
(9) xxxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxx_xxxxxx/xx/0000_0000/
(10) xxxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxx_xxxxxx/xx/xxxxxxxx/xxxxxxxxxxx-xxxxxxxx/xxxxx-xx
(11) xxxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxx/xxxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxxxxx/xxxxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxxxxx-xxx_xx
(12) xxxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxx/xxxxxxxx-xxxxxxx-xxxx/xxxxxxxx-xxxxxxxxxxx/xxxxxxxx-xxx-xxxxxxxxxx-xxxxxxxx_xx
(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).
(16) Instituce kulturního dědictví se při digitalizaci a sdílení kulturního dědictví potýkají s různými překážkami souvisejícími s autorským právem, jako jsou náklady spojené s vypořádáváním autorských práv, nedostatek odborných znalostí v oblasti autorského práva mezi odborníky na kulturní dědictví či omezení přeshraniční spolupráce mezi institucemi. Byla proto přijata zvláštní opatření k řešení těchto výzev na úrovni EU. Například směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 (16) o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu obsahuje různá ustanovení, která modernizují rámec autorského práva, jímž se řídí fungování institucí kulturního dědictví v digitálním prostředí. Jednou z nejdůležitějších změn, které směrnice zavádí, je jasný rámec pro digitalizaci a šíření děl nedostupných na trhu, která mají instituce kulturního dědictví ve svých sbírkách. Směrnice navíc zavádí harmonizované a povinné výjimky pro pořizování kopií uchovávaných institucemi kulturního dědictví a pro vytěžování textu a dat pro vědecký výzkum. V neposlední řadě směrnice vyjasňuje status volných výtvarných děl za účelem zvýšení právní jistoty. Nová pravidla týkající se autorského práva usnadňují zejména základní poslání institucí kulturního dědictví ve veřejném zájmu tím, že posilují ochranu a dostupnost kulturního dědictví a výrazně usnadňují používání děl, která již nejsou dostupná na trhu, a to ve prospěch evropské kultury a všech občanů. Členské státy proto musí zajistit účinné provádění a uplatňování právních předpisů EU v oblasti autorského práva, aby instituce kulturního dědictví mohly plně využívat rámce autorského práva, který je aktualizován zejména směrnicí (EU) 2019/790.
(17) Evropská digitální knihovna Europeana (17) plní klíčovou úlohu při posilování přeshraniční spolupráce a normalizačních činností v EU i mimo ni. Její normalizované rámce pro sdílení digitálního obsahu a metadat online, zejména datový model Europeany (18), prohlášení o právech (19) a publikační rámec Europeany (20), jsou široce přebírány v odvětví kulturního dědictví v Evropě i na mezinárodní úrovni. Například datový model Europeany umožňuje normalizovanou reprezentaci dat poskytovaných v Europeaně institucemi kulturního dědictví z různých oblastí v různých formátech. Rámec XxxxxxXxxxxxxxxx.xxx poskytuje sadu normalizovaných prohlášení o právech, jejichž prostřednictvím mohou instituce kulturního dědictví informovat veřejnost o statusu autorských práv a opakovaného použití digitálních objektů. Interoperabilita však zůstává trvalou snahou, pokud jde o formáty a standardy pro digitální obsah a metadata, jako v případě 3D nebo používání kontextových jednotek a souborů autorit pro sémantickou interoperabilitu. V prohlášení o spolupráci na rozvoji digitalizace kulturního dědictví z dubna 2019 se členské státy dohodly, že v iniciativách na rozvoj digitalizace zvýší úsilí o další rozvoj a podporu standardů a rámců interoperability. Členské státy a instituce kulturního dědictví by proto měly zvýšit své úsilí o podporu nebo dodržování příslušných norem a rámců s cílem urychlit sdílení a opakované použití údajů.
(18) Vytvoření společného evropského datového prostoru pro kulturní dědictví poskytne institucím kulturního dědictví možnost využívat rozsahu jednotného trhu v souladu s evropskou strategií pro data (21). Podpoří opakované použití obsahu a podnítí kreativitu v různých odvětvích, což bude mít přínos pro celou ekonomiku i společnost. Zejména poskytne vysoce kvalitní obsah a účinný, důvěryhodný a snadno použitelný přístup k digitálním statkům evropského kulturního dědictví. Posílí se tak i další spolupráce a partnerství a zapojení do sítě datových partnerů (např. muzeí, galerií, knihoven, archivů v celé Evropě), shromaždišť a odborníků působících v oblasti digitálního kulturního dědictví. Datový prostor bude vycházet ze současné strategie Europeany na období 2020–2025 (22), jejímž cílem je posílit postavení institucí kulturního dědictví při jejich digitální transformaci.
(19) Europeana v současné době poskytuje přístup k 52 milionům statků kulturního dědictví, z nichž 45 % umožňuje opakované použití v různých odvětvích. Celkem 97,5 % statků tvoří obrazový a textový obsah a pouze 2,47 % tvoří audiovizuální obsah a 0,03 % pak 3D. Větší přínos vysoce kvalitních digitalizovaných statků, například ve 3D, by posílil inovace a tvorbu prostřednictvím používání a opakovaného používání digitalizovaných statků kulturního dědictví v různých klíčových oblastech (např. vzdělávání, inteligentní města a environmentální modelování, udržitelný cestovní ruch a kreativní kulturní odvětví). Zpřístupnění dalších 40 milionů vysoce kvalitních, digitalizovaných a různorodých druhů statků prostřednictvím datového prostoru by zvýšilo bohatství materiálu dostupného na internetu a přispělo k šíření našeho evropského kulturního dědictví. Toto zvýšení by také umožnilo zlepšit opakované používání, a tím i zavádět potenciální nové služby a způsoby využití. Je třeba, aby instituce kulturního dědictví s podporou členských států významně přispívaly do datového prostoru.
(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92).
(18) xxxxx://xxx.xxxxxxxxx.xx/xxxx/xxx-xxxxxxxxxxxxx
(19) xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/
(20) xxxxx://xxx.xxxxxxxxx.xx/xxxx/xxxxxxxxxx-xxxxxxxxx
(22) xxxxx://xx.xxxxxx.xx/x/xxXX
(20) Vnitrostátní a oborová nebo tematická shromaždiště plní klíčovou úlohu v oblasti kulturního dědictví a vytvářejí mosty mezi jednotlivými aktéry v rámci odvětví kulturního dědictví i mimo něj, a to na vnitrostátní i evropské úrovni. Vnitrostátní shromaždiště například shromažďují obsah pro Europeanu a obohacují jej, umožňují přístup ke statkům kulturního dědictví své země a jejich šíření a vytvářejí fond cenných zdrojů a znalostí pro odvětví kulturního dědictví. Přestože má většina shromaždišť v rámci EU pro svou činnost oficiální mandát, stále existuje řada dalších, kterým tento mandát schází a je pro ně obtížné zajišťovat dostatečné a udržitelné zdroje nebo organizační podporu. Členské státy by měly tento problém řešit tím, že posílí úlohu shromaždišť, poskytnou dostatečnou podporu a podpoří jejich příspěvek do společného evropského datového prostoru pro kulturní dědictví.
(21) Očekávané zvýšení počtu a složitosti digitálních statků bude vyžadovat bezpečná, odolná, účinná a udržitelná cloudová řešení pro zpracování a správu těchto souborů dat i související přístup. Proto bude mít podpora členských států (23) ve vztahu k evropské federaci infrastruktury a služeb cloud-to-edge klíčový význam, pokud jde o účinný přístup k digitalizovaným statkům kulturního dědictví.
(22) Xxxx doporučení vychází z doporučení 2011/711/EU a nahrazuje jej,
PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Účel a oblast působnosti
1. Účelem tohoto doporučení je připravit půdu pro společný evropský datový prostor pro kulturní dědictví (dále jen
„datový prostor“), a tím pomoci institucím kulturního dědictví urychlit snahy o digitalizaci a uchování a využít příležitosti, které digitální transformace přináší. Toto doporučení vybízí členské státy, aby zavedly vhodné rámce pro posílení oživení a transformace tohoto odvětví a pomohly institucím kulturního dědictví stát se v budoucnu odolnějšími.
2. Toto doporučení se vztahuje na všechny druhy kulturního dědictví (hmotné, nehmotné, přírodní, původní digitální), včetně všech kategorií ohroženého kulturního dědictví.
Definice
3. Pro účely tohoto doporučení se rozumí:
1) „statky kulturního dědictví“ statky:
a) hmotného kulturního dědictví, jako jsou památky, archeologická naleziště, zvukový a audiovizuální materiál, knihy, časopisy, noviny, fotografie, muzejní předměty, archivní dokumenty;
b) nehmotného kulturního dědictví;
c) přírodní dědictví, jako jsou krajinné útvary a přírodní lokality, jak je definováno v článku 2 Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (24);
d) původní digitální dědictví;
2) „nehmotným kulturním dědictvím“ postupy, reprezentace, výrazy, znalosti, dovednosti, jakož i s nimi související nástroje, předměty, artefakty a kulturní prostory, které komunity, skupiny a v některých případech jednotlivci uznávají jako součást svého kulturního dědictví ve smyslu článku 2 Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví (25);
(23) xxxxx://xxxxxxx-xxxxxxxx.xx.xxxxxx.xx/xx/xxxx/xxxxxxx-xxxx-xxxxxxxxxx-xxxxx-xxxxxx
(24) UNESCO – Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, Paříž, 16. listopadu 1972.
(25) UNESCO – Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví z roku 2003, Paříž, 17. října 2003.
3) „původním digitálním“ statky vytvořené v digitální podobě, jako je digitální umění nebo animace, virtuální muzea bez analogického ekvivalentu nebo kulturní obsah vytvořený mimo instituce kulturního dědictví, například na sociálních médiích nebo v herním průmyslu;
4) „institucí kulturního dědictví“ veřejně přístupná knihovna nebo muzeum, archiv nebo instituce pečující o zachování filmového nebo zvukového dědictví ve smyslu čl. 2 bodu 3 směrnice (EU) 2019/790;
5) „digitalizací“ převod statků z analogového formátu na digitální;
6) „digitální transformací“ proces i výsledek využití digitálních technologií k transformaci toho, jak organizace funguje a vytváří hodnotu;
7) „uchováváním digitálních záznamů“ soubor činností nezbytných k zajištění toho, aby bylo možné digitální objekty v budoucnosti lokalizovat, zobrazit, používat a rozumět jim.
KAPITOLA II
POKROČILÁ DIGITALIZACE A UCHOVÁVÁNÍ DIGITÁLNÍCH ZÁZNAMŮ KULTURNÍHO DĚDICTVÍ
4. Členské státy by měly vytvořit a/nebo pravidelně aktualizovat komplexní a progresivní digitální strategii pro kulturní dědictví na příslušné vnitrostátní nebo regionální úrovni za účelem urychlení digitální transformace tohoto odvětví. Členské státy by měly při přípravě digitální strategie spolupracovat nebo vytvářet mechanismy spolupráce se všemi dotčenými zúčastněnými subjekty/stranami, jako jsou instituce kulturního dědictví a příslušné orgány, a měly by poskytovat zdroje/podporu pro její provádění.
5. Vnitrostátní strategie by měla obsahovat opatření na podporu institucí kulturního dědictví při zavádění pokročilých technologií, jako jsou technologie 3D, umělá inteligence, rozšířená realita, cloud computing, datové technologie a technologie blockchain, aby byl zajištěn účinnější proces digitalizace a uchovávání digitálních záznamů a obsah vyšší kvality pro širší přístup, používání a opakované použití.
6. Digitální strategie by měla stanovit jasné cíle v oblasti digitalizace a uchovávání digitálních záznamů. Tyto cíle by měly být založeny na objektivních a jednoznačných kritériích, jež zahrnují:
a) ohrožené kulturní dědictví;
b) fyzicky nejnavštěvovanější kulturní památky, budovy a místa a
c) nízkou úroveň digitalizace konkrétních kategorií statků kulturního dědictví.
Do roku 2030 by členské státy měly provést 3D digitalizaci všech památek a míst spadajících pod písmeno a) a 50 % památek spadajících pod písmeno b).
Do roku 2025 by členské státy měly provést digitalizaci 40 % celkových cílů do roku 2030.
Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření k zajištění toho, aby záznamy všech digitalizovaných kulturních statků uvedených v bodě 6 písm. a), b) a c) byly rovněž digitálně uchovávány.
7. Při plánování digitalizace by členské státy a instituce kulturního dědictví měly zaujímat holistický přístup. Tento přístup by měl například zohledňovat účel digitalizace, cílové skupiny uživatelů, nejvyšší dostupnou kvalitu, digitální uchování digitalizovaných statků kulturního dědictví, včetně aspektů, jako jsou formáty, uchovávání, budoucí převod do jiného formátu, průběžná údržba a potřebné dlouhodobé finanční a personální zdroje. Digitální strategie by měla stanovit jednoznačný a dobře vymezený mandát pro vnitrostátní nebo regionální shromaždiště za účelem spolupráce s institucemi kulturního dědictví na zpřístupnění digitalizovaných statků kulturního dědictví prostřednictvím Europeany a datového prostoru. Členské státy by měly zejména posílit úlohu shromaždišť jako prostředníků mezi Europeanou a institucemi kulturního dědictví a podporovat jejich aktivní příspěvky do datového prostoru.
8. Členské státy by měly podporovat partnerství mezi odvětvím kulturního dědictví a dalšími odvětvími, jako je vysokoškolské vzdělávání a odborné vzdělávání a příprava, kreativní odvětví a udržitelný kulturní cestovní ruch s cílem stimulovat inovace nových služeb a použití.
9. Členské státy by měly usnadnit zapojení malých a středních podniků do podpory digitální transformace odvětví kulturního dědictví, zejména v rámci úsilí o digitalizaci a daty podložené inovace.
10. Pokud instituce kulturního dědictví uzavírají partnerství se soukromým sektorem, měly by zajistit, aby byly stanoveny jasné a spravedlivé podmínky pro opakované použití digitalizovaných statků v souladu s pravidly hospodářské soutěže a se směrnicí (EU) 2019/1024, a případně zejména s pravidly o výhradních dohodách stanovenými v článku 12 uvedené směrnice.
11. Aby instituce kulturního dědictví mohly plně využívat příležitostí, které nabízejí pokročilé digitální technologie, měly by členské státy přijmout nezbytná opatření k posouzení propasti v digitálních dovednostech v tomto odvětví. Členské státy by si měly zejména stanovit ambiciózní cíle, jichž by mělo být dosaženo do roku 2030 za účelem prohlubování dovedností a změny kvalifikace odborníků v oblasti kulturního dědictví, včetně správy dat a analytiky, umělé inteligence, pokročilé digitalizace a technologií rozšířené reality.
12. S cílem usnadnit digitální transformaci institucí kulturního dědictví a napomoci rozšíření přístupu ke kulturnímu dědictví a jeho šíření se členským státům doporučuje, aby plně využily příležitostí, které nabízí současný rámec autorského práva:
a) zajištěním správného a účinného provádění příslušných ustanovení EU o autorském právu, zejména ustanovení směrnice (EU) 2019/790;
b) doprovázením všech stran při účinném praktickém uplatňování vnitrostátních prováděcích předpisů;
c) pečlivým sledováním vnitrostátních prováděcích pravidel, aby bylo zaručeno jejich úspěšné uplatňování, a
d) podporou odborníků v oblasti kulturního dědictví při získávání dovedností souvisejících s autorským právem a udělováním licencí a poskytováním odborných znalostí v oblasti autorského práva.
13. Za účelem nalezení společných odpovědí na společné výzvy v oblasti pokročilé digitalizace a uchovávání a výměny osvědčených postupů, prezentace a šíření evropské kultury, hodnot a úspěchů by členské státy měly podporovat přeshraniční spolupráci a partnerství s institucemi kulturního dědictví na mezinárodní úrovni, a to v souladu s opatřeními podporovanými UNESCO a Radou Evropy.
14. Členské státy by měly plně využívat všech možností financování na evropské i vnitrostátní úrovni k urychlení úsilí o digitalizaci a uchovávání digitálních záznamů.
KAPITOLA III
HLAVNÍ ZÁSADY PRO SPOLEČNÝ EVROPSKÝ DATOVÝ PROSTOR PRO KULTURNÍ DĚDICTVÍ
15. Za účelem dosažení interoperability na evropské úrovni by měly instituce kulturního dědictví dodržovat příslušné normy a rámce, jako jsou ty, které používá iniciativa Europeana pro sdílení digitálního obsahu a metadat, včetně datového modelu Europeany, XxxxxxXxxxxxxxxx.xxx a publikačního rámce Europeany. Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření na podporu a usnadnění dodržování těchto stávajících i budoucích norem a rámců a spolupracovat na evropské úrovni na jejich rozšíření v kontextu datového prostoru.
16. Členské státy by měly aktivně podporovat instituce kulturního dědictví, aby zpřístupňovaly své digitalizované statky prostřednictvím Europeany, a přispívaly tak k datovému prostoru v souladu s normami a rámci uvedenými v bodě 15 a s orientačními cílovými hodnotami uvedenými v přílohách I a II.
17. Příspěvky institucí kulturního dědictví uvedené v bodě 16 by měly zahrnovat zejména 3D digitalizované statky kulturního dědictví s cílem propagovat klenoty evropské kultury, zvýšit potenciál jejich opakovaného použití v důležitých oblastech, jako jsou společenské a humanitní vědy, udržitelný kulturní cestovní ruch, kulturní a kreativní odvětví, nebo pomoc při identifikaci kulturních statků, které jsou předmětem nezákonného obchodu.
18. Členské státy by měly zajistit, že v důsledku jejich politik budou a setrvají data, která jsou výsledkem projektů digitalizace financovaných z veřejných prostředků, dohledatelná, přístupná, interoperabilní a opakovaně použitelná (zásady „FAIR“) prostřednictvím digitálních infrastruktur (včetně datového prostoru), a to za účelem urychlení jejich sdílení.
19. Veškeré veřejné financování budoucích projektů digitalizace statků kulturního dědictví by mělo být podmíněno zpřístupněním digitalizovaného obsahu v Europeaně a v datovém prostoru, jak je uvedeno v bodě 16.
20. Členské státy by měly přijmout veškerá nezbytná opatření na podporu a zvýšení povědomí o Europeaně u široké veřejnosti a zejména v odvětví vzdělávání a ve školách, a to i prostřednictvím vzdělávacích materiálů.
21. Členské státy by měly využívat evropskou federaci infrastruktury a služeb cloud-to-edge za účelem rozšíření uchovávání, správy a přístupu k digitalizovaným statkům kulturního dědictví.
KAPITOLA IV
KONTROLA OPATŘENÍ PŘIJATÝCH V NÁVAZNOSTI NA DOPORUČENÍ
Členské státy by měly informovat Komisi 24 měsíců po zveřejnění tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie
a poté vždy po dvou letech o opatřeních přijatých v reakci na toto doporučení.
V Bruselu dne 10. listopadu 2021.
Za Komisi Xxxxxxx XXXXXX člen Komise
Orientační cílové hodnoty pro obsahový příspěvek do Europeany a k datovému prostoru do roku 2030 v jednotlivých členských státech (1)
A | B | C | D | E | F | |
Počet záznamů k 1. únoru 2021 | únoru 2021 | Nové záznamy vysoké kvality do roku 2030 | Celkový počet záznamů do roku 2030 [= A+C] | Celkový počet záznamů vysoké kvality do roku 2030 (2) [=B+C] | ||
Rakousko | 2 372 357 | 1 106 942 | 1 002 892 | 3 375 249 | 2 000 000 | 000 157 |
Belgie | 2 499 646 | 2 247 432 | 1 215 817 | 3 715 463 | 3 463 249 | 486 327 |
Bulharsko | 94 447 | 62 647 | 329 454 | 423 901 | 392 101 | 131 782 |
Chorvatsko | 67 357 | 5 456 | 235 877 | 303 234 | 241 332 | 94 351 |
Kypr | 30 959 | 1 858 | 71 466 | 102 425 | 73 324 | 28 586 |
Česko | 881 263 | 369 602 | 889 329 | 1 770 592 | 1 258 931 | 355 732 |
Dánsko | 1 032 422 | 662 712 | 676 884 | 1 709 306 | 1 339 596 | 270 754 |
Estonsko | 648 205 | 486 024 | 99 825 | 748 030 | 585 849 | 39 930 |
Finsko | 1 093 297 | 960 899 | 548 428 | 1 641 725 | 1 509 327 | 219 371 |
Francie | 3 860 232 | 1 779 567 | 6 381 064 | 10 241 296 | 8 160 631 | 2 552 426 |
Německo | 5 536 786 | 4 107 742 | 8 924 266 | 14 461 052 | 13 032 008 | 3 569 707 |
Řecko | 661 593 | 383 327 | 642 175 | 1 303 768 | 1 025 502 | 256 870 |
Maďarsko | 732 033 | 571 425 | 637 732 | 1 369 765 | 1 209 157 | 255 093 |
Irsko | 86 765 | 44 424 | 856 780 | 943 545 | 901 204 | 342 712 |
Itálie | 2 150 207 | 687 421 | 5 119 900 | 7 270 107 | 5 807 321 | 2 047 960 |
Lotyšsko | 128 505 | 113 341 | 117 705 | 246 210 | 231 046 | 47 082 |
Litva | 224 359 | 182 337 | 209 875 | 434 234 | 392 212 | 83 950 |
Lucembursko | 65 600 | 1 325 | 145 567 | 211 167 | 146 893 | 58 227 |
Malta | 50 310 | 1 006 | 46 013 | 96 323 | 47 019 | 18 405 |
Nizozemsko | 9 126 499 | 7 554 003 | 1 992 463 | 11 118 962 | 9 546 466 | 796 985 |
Polsko | 3 040 221 | 936 996 | 2 477 819 | 5 518 040 | 3 414 815 | 991 127 |
Portugalsko | 000 000 | 000 963 | 727 333 | 930 377 | 866 297 | 290 933 |
Rumunsko | 135 213 | 84 549 | 1 209 889 | 1 345 102 | 1 294 438 | 483 956 |
Slovensko | 15 106 | 453 | 341 636 | 356 742 | 342 089 | 136 654 |
(1) Orientační cíle pro jednotlivé členské státy jsou úměrné počtu obyvatel každého členského státu a jsou upraveny podle HDP na obyvatele daného členského státu (v PPS).
Slovinsko | 598 310 | 382 081 | 166 799 | 765 109 | 548 880 | 66 720 |
Španělsko | 2 960 596 | 1 228 351 | 3 851 622 | 6 812 218 | 5 079 973 | 1 540 649 |
Švédsko | 4 307 321 | 3 047 430 | 1 098 975 | 5 406 296 | 4 146 404 | 439 590 |
EU-27 | 42 602 653 | 27 148 311 | 40 017 586 | 82 620 239 | 67 165 896 | 16 007 034 |
(1) Záznamy vysoké kvality splňují požadavky úrovně 2 nebo vyšší (úroveň 2+) publikačního rámce Europeany pro obsah a požadavky úrovně A nebo vyšší pro metadata. Tyto normy jsou zapotřebí k podpoře opětovného použití pro různé účely.
(2) Členské státy se vyzývají, aby zlepšily kvalitu záznamů úrovně 1, aby se celkový počet záznamů vysoké kvality mohl dále zvyšovat.
(3) 40 % nových záznamů by mělo být pro 3D digitální statky. Počet 3D digitálních statků, které jsou v současné době v Europeaně k dispozici, je považován za zanedbatelný.
Průběžné cílové hodnoty pro obsahový příspěvek do Europeany a k datovému prostoru do roku 2025 v jednotlivých členských státech
A | B | C | D | E | F | |
Počet záznamů k 1. únoru 2021 | únoru 2021 | Celkový počet záznamů do roku 2025 [= A+C] | Celkový počet záznamů vysoké kvality do roku 2025 (3) [=B+C] | |||
Rakousko | 2 372 357 | 1 106 942 | 401 157 | 2 773 514 | 1 508 099 | 60 174 |
Belgie | 2 499 646 | 2 247 432 | 486 327 | 2 985 973 | 2 733 759 | 72 949 |
Bulharsko | 94 447 | 62 647 | 131 782 | 226 229 | 194 428 | 19 767 |
Chorvatsko | 67 357 | 5 456 | 94 351 | 161 708 | 99 807 | 14 153 |
Kypr | 30 959 | 1 858 | 28 586 | 59 545 | 30 444 | 4 288 |
Česko | 881 263 | 369 602 | 355 732 | 1 236 995 | 725 333 | 53 360 |
Dánsko | 1 032 422 | 662 712 | 270 754 | 1 303 176 | 933 465 | 40 613 |
Estonsko | 648 205 | 486 024 | 39 930 | 688 135 | 525 954 | 5 989 |
Finsko | 1 093 297 | 960 899 | 219 371 | 1 312 668 | 1 180 270 | 32 906 |
Francie | 3 860 232 | 1 779 567 | 2 552 426 | 6 412 658 | 4 331 993 | 382 864 |
Německo | 5 536 786 | 4 107 742 | 3 569 707 | 9 106 493 | 7 677 448 | 535 456 |
Řecko | 661 593 | 383 327 | 256 870 | 918 463 | 640 197 | 38 530 |
Maďarsko | 732 033 | 571 425 | 255 093 | 987 126 | 826 518 | 38 264 |
Irsko | 86 765 | 44 424 | 342 712 | 429 477 | 387 136 | 51 407 |
Itálie | 2 150 207 | 687 421 | 2 047 960 | 4 198 167 | 2 735 381 | 307 194 |
Lotyšsko | 128 505 | 113 341 | 47 082 | 175 587 | 160 423 | 7 062 |
Litva | 224 359 | 182 337 | 83 950 | 308 309 | 266 287 | 12 593 |
Lucembursko | 65 600 | 1 325 | 58 227 | 123 827 | 59 552 | 8 734 |
Malta | 50 310 | 1 006 | 18 405 | 68 715 | 19 411 | 2 761 |
Nizozemsko | 9 126 499 | 7 554 003 | 796 985 | 9 923 484 | 8 350 988 | 119 548 |
Polsko | 3 040 221 | 936 996 | 991 127 | 4 031 348 | 1 928 124 | 148 669 |
Portugalsko | 000 000 | 000 963 | 290 933 | 493 977 | 429 897 | 43 640 |
Rumunsko | 135 213 | 84 549 | 483 956 | 619 169 | 568 504 | 72 593 |
Slovensko | 15 106 | 453 | 136 654 | 151 760 | 137 107 | 20 498 |
Slovinsko | 598 310 | 382 081 | 66 000 | 000 000 | 448 800 | 10 008 |
Španělsko | 2 960 596 | 1 228 351 | 1 540 649 | 4 501 245 | 2 769 000 | 231 097 |
Švédsko | 4 307 321 | 3 047 430 | 439 590 | 4 746 911 | 3 487 019 | 65 938 |
EU-27 | 42 602 653 | 27 148 311 | 16 007 034 | 58 609 687 | 43 155 345 | 2 401 055 |
(1) Záznamy vysoké kvality splňují požadavky úrovně 2 nebo vyšší (úroveň 2+) publikačního rámce Europeany pro obsah a požadavky úrovně A nebo vyšší pro metadata. Tyto normy jsou zapotřebí k podpoře opětovného použití pro různé účely.
(2) Průběžná cílová hodnota: 40 % orientační cílové hodnoty do roku 2030.
(3) Členské státy se vyzývají, aby zlepšily kvalitu záznamů úrovně 1, aby se celkový počet záznamů vysoké kvality mohl dále zvyšovat.
(4) Průběžná cílová hodnota pro 3D digitální statky: 15 % cílových hodnot do roku 2030.