ROZHODNUTÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO

IV

(Akty přijaté před 1. prosincem 2009 podle Xxxxxxx o ES, Xxxxxxx o EU a Smlouvy o Xxxxxxxx)

ROZHODNUTÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO

č. 205/09/KOL

ze dne 8. května 2009

o systému dočasné rekapitalizace v zásadě zdravých bank za účelem posílení finanční stability a úvěrových toků do reálné ekonomiky (Norsko)

KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO (1),

S OHLEDEM NA Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (2), zejména na články 61 až 63 a protokol 26 této dohody,

S OHLEDEM NA Dohodu mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (3), a zejména na článek 24 této dohody,

S OHLEDEM NA čl. 1 odst. 3 části I a čl. 4 odst. 3 části II protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru (4),

S OHLEDEM NA pokyny Kontrolního úřadu pro uplatňování a výklad článků 61 a 62 Dohody o EHP (5), a zejména na kapitolu o rekapitalizaci finančních institucí během současné finanční krize: omezení podpory na nezbytné minimum a záruky proti neoprávněnému narušení hospodářské soutěže (6),

S OHLEDEM NA rozhodnutí č. 195/04/KOL ze dne 14. července 2004 o prováděcích ustanoveních uvedených v článku 27 části II protokolu 3 (7),

VZHLEDEM K TĚMTO DŮVODŮM:

I. SKUTEČNOSTI

1. Postup

Dne 28. dubna 2009 norské orgány oznámily podle čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 systém dočasné rekapitalizace v zásadě

(1) Dále jen „Kontrolní úřad“.

(2) Dále jen „Dohoda o EHP“.

(3) Dále jen „Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru“.

(4) Dále jen „protokol 3“.

(5) Pokyny pro uplatňování a výklad článků 61 a 62 Dohody o EHP a článku 1 protokolu 3 k Dohodě o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru, které byly přijaty a vydány Kontrolním úřadem ESVO dne

19. ledna 1994, zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen Úř. věst.) L 231, 3.9.1994, s. 1, a v dodatku EHP č. 32, 3.9.1994, s.

1. Dále jen „pokyny pro státní podporu“. Aktualizované znění pokynů pro státní podporu je k dispozici na internetové

zdravých bank za účelem posílení finanční stability a úvěrových toků do reálné ekonomiky (dokument č. 516522) (8).

2. Cíl opatření podpory

Norské orgány objasnily, že ohledně vývoje norského hospodář­ ství a úvěrové politiky a činnosti bank panuje značná nejistota. Mezi reálnou ekonomikou a finančním systémem existuje silná vzájemná závislost. Přání snížit rizika vzhledem k zvyšujícím se ztrátám může způsobit, že banky zpřísní poskytování úvěrů. Účinek nižší zahraniční poptávky na norské hospodářství je zhoršen zpřísněním úvěrových podmínek pro podniky a domácnosti, což zabraňuje investicím a činnosti v reálné ekonomice a zesiluje negativní účinky celkového hospodářského poklesu.

Norské orgány uvedly, že průzkumy týkající se poskytování úvěrů, které provedla norská centrální banka (Norges Bank) a úřad finančního dohledu (Kredittilsynet), prokazují, že banky významně zpřísňují úvěrové standardy, zejména u úvěrů pro podniky. Prokazují rovněž, že při hodnocení úvěrové politiky představují pro banky hlavní obavu ukazatele kapitálové přimě­ řenosti. V současnosti jsou norské banky z finančního hlediska zdravé, potřebují však posílit svůj základní kapitál, aby mohly zachovat běžné poskytování úvěrů.

V prosinci 2008 Norges Bank doporučila, aby vláda přijala opatření ke zlepšení likvidity bank s cílem zlepšit úvěrové toky do reálné ekonomiky. Toto doporučení bylo schváleno úřadem finančního dohledu.

Norské orgány objasnily, že některé větší norské banky mají poměrně nízký podíl základního kapitálu a potřebují rekapita­ lizaci, aby mohly nadále zajistit úvěrové toky do reálné ekono­ miky (9). Menší banky s vysokým podílem kapitálu mohou rovněž potřebovat dodatečný základní kapitál k zachování

stránce Kontrolního úřadu: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxx/xxxxx-xxx/  

legal-framework/state-aid-guidelines/

(6) Dále jen „pokyny k rekapitalizaci“.

(7) Rozhodnutí č. 195/04/KOL ze dne 14. července 2004, zveřejněné v Úř. věst. L 139, 25.5.2006, s. 37, a v dodatku EHP č. 26, 25.5.2006, s. 1, ve znění rozhodnutí č. 319/05/KOL ze dne

14. prosince 2005, zveřejněné v Úř. věst. C 286, 23.11.2006, s. 9, a v dodatku EHP č. 57, 23.11.2006, s. 31.

(8) Dále jen „rekapitalizační systém“.

(9) Na konci roku 2008 existovalo 121 norských spořitelen a 18 norských obchodních bank. Přibližně 77 % norských bank mělo podíl základního kapitálu vyšší než 12 %. Jednalo se však většinou o menší spořitelny, které představovaly přibližně pouze 11 % celko­ vých aktiv bank. Na druhou stranu měl velmi omezený počet bank podíl základního kapitálu nižší než 7 %.

nebo zvýšení úvěrových toků v souladu s účelem oznámeného systému. Norské orgány předpokládají, že některé malé banky mají omezenější možnosti vlastního financování a poměrně úzké úvěrové portfolio. V souladu s tím jsou více vystaveny rizikům spojeným s likviditou než banky s širším obchodním základem. Proto i v případě, že jejich ukazatele kapitálové přiměřenosti byly původně vyšší, mohou tyto činitele vést k snazšímu narušení základního kapitálu, než by tomu bylo u ostatních bank. Norské orgány proto usuzovaly, že situace v bankovnictví i výhled norské ekonomiky vyžadují státní opatření, které zajistí rekapitalizaci v zásadě zdravých bank za účelem posílení finanční stability a úvěrových toků do reálné ekonomiky.

V souladu s výsledky tohoto testu byly fondu přiděleny dosta­ tečné zdroje (50 miliard NOK, tj. přibližně 5,1 miliardy EUR).

Systém je dočasný a očekává se, že pravidla vstoupí v platnost v květnu 2009, s šestiměsíční lhůtou, v níž má fond dospět k dohodám s bankami, které požádají o rekapitalizaci. Konečný termín pro předložení žádostí fondu bude stanoven 6 týdnů před uplynutím zmíněné 6měsíční lhůty, aby měl fond čas uzavřít dohodu s žádající bankou před uplynutím lhůty v listopadu 2009. V tomto období norské orgány rovněž vyhodnotí, zda bude opatření zapotřebí delší dobu, v tom případě bude systém oznámen znovu.

Cílem systému je navýšit kapitál „třídy 1“ (10) bank v zájmu jejich posílení a zlepšení jejich schopnosti zachovat běžné úvěrové činnosti. Systém je dostupný pouze pro banky, které jsou v zásadě zdravé, a podle norských orgánů byl navržen tak, aby dosáhl cíle spočívajícího v zajištění úvěrových toků do

5.1 Příjemci

5. Rekapitalizační systém

reálné ekonomicky a současně omezil narušení hospodářské soutěže na nejnižší možnou míru.

Na základě rekapitalizačního systému byl vytvořen Státní finanční fond (Statens finansfond) (11) s cílem dočasně navýšit kapitál „třídy 1“ norských bank (12): a to tak, že fond na žádost jednotlivé banky získá hybridní cenné papíry nebo prioritní kapitálové nástroje. Podmínky bude upravovat dohoda mezi fondem a jednotlivými bankami, v níž budou stanoveny přesné způsoby rekapitalizace (např. nominální hodnota, částka, proti­ plnění a motivace k ukončení státní účasti).

3. Vnitrostátní právní základ pro opatření podpory

Vnitrostátním právním základem pro zřízení fondu je Lov

6. mars 2009 nr. 12 om Statens finansfond. Přijato bude rovněž prováděcí nařízení týkající se fondu a jeho činnosti (13).

4. Rozpočet a doba trvání

V roce 2008 provedla Norges Bank u šesti největších norských bank makroekonomický stresový test. V testu se opakoval nega­ tivní scénář, kdy výsledkem bylo, že banky by zaznamenaly ztráty dosahující v průměru 2,3 % jejich rizikově vážených aktiv. Na základě tohoto testu Norges Bank odhadla potřebu rekapitalizace deseti největších bank na 34 miliard NOK.

(10) Kapitál „třídy 1“ je z hlediska regulačního orgánu základním měřítkem finanční síly banky. Skládá se ze základního kapitálu, jenž tvoří především kmenové akcie a zveřejněné rezervy (tj. hospo­ dářský výsledek minulých let), může však zahrnovat rovněž nevy­ pověditelné nekumulativní prioritní akcie.

(11) Dále xxx „fond“.

(12) Výraz „norské banky“ zahrnuje norské banky vlastněné zahranič­ ními bankami, nezahrnuje však pobočky zahraničních bank v Norsku, jiné úvěrové instituce než banky a ostatní typy finančních institucí.

Norské orgány objasnily, že na základě oznámeného systému budou pro podporu způsobilé pouze norské banky, které jsou finančně zdravé.

Norský úřad finančního dohledu bude vykonávat funkci strážce a určí, zda je banka podle tohoto systému způsobilá (14). Jako součást svých běžných funkcí v oblasti dohledu obdrží úřad finančního dohledu od každé banky informace o úvěrovém portfoliu a jiných prvcích její rozvahy, obchodní plány a vlastní posouzení budoucích rizikových faktorů. Pokud banka požádá fond o kapitálovou podporu, bude úřad finanč­ ního dohledu požádán, aby provedl posouzení způsobilosti banky v rámci tohoto systému. Kritériem je podle § 2 nařízení to, že „banka s dostatečnou rezervou splňuje požadavek na podíl kapitálu ‚třídy 1‘, rovněž s přihlédnutím k pravděpodobnému vývoji v blízké budoucnosti“. Podle norských orgánů bude úřad finanč­ ního dohledu předpokládat, že tento požadavek je splněn, má-li dotyčná banka ukazatel kapitálové přiměřenosti 6 % a více, tj. 2 procentní body nad požadovaným zákonným minimem. Ve všech případech založí úřad finančního dohledu svou analýzu na aktuálních informacích s přihlédnutím k různým rizikům, jímž je banka vystavena, kvalitě aktiv a obchodním vyhlídkám, jakož i formálním ukazatelům kapitálové přiměřenosti, s cílem vyvodit závěr, zda je banka v zásadě zdravá, a to i na základě pravděpodobného vývoje v blízké budoucnosti.

5.2 Maximální navýšení kapitálu

Horní hranice pro zvýšení podílu základního kapitálu prostřed­ nictvím kapitálové podpory z fondu jsou stanoveny takto:

a) banka s podílem základního kapitálu nižším než 7 % může být rekapitalizována tak, aby podíl základního kapitálu činil nejvýše 10 %;

(13) Dále xxx „nařízení“. (14) Paragraf 2 nařízení.

b) banka s podílem základního kapitálu mezi 7 % a 10 % může být rekapitalizována nejvýše o 3 procentní body základního kapitálu, podíl základního kapitálu však nesmí být vyšší než 12 %;

c) banka s podílem základního kapitálu vyšším než 10 % může být rekapitalizována o nejvýše 2 procentní body základního kapitálu (15).

Banky, které budou mít po poskytnutí státní kapitálové podpory podíl základního kapitálu vyšší než 12 %, doloží svou potřebu kapitálového příspěvku a fond posoudí daný případ podle situace banky a na základě možnosti podpořit úvěrové toky do reálné ekonomiky.

Stejně tak žádost o navýšení základního kapitálu o více než 2 procentní body musí obsahovat náležitou dokumentaci, která odůvodňuje potřebu tak vysoké kapitálové podpory.

Fond rozhodne o skutečné částce, která bude přidělena, na základě posouzení různých rizikových faktorů, obchodních plánů a výhledů. Norské orgány objasnily, že pokud fond nebude na základě poskytnutých dokladů přesvědčen, že je nutno poskytnout podporu v rámci systému, žádost zamítne. Banky zařazené do nejvyšší rizikové kategorie, které požádají o navýšení kapitálu o více než 2 procentní body, budou podro­ beny zvláštní kontrole.

Případy, kdy rekapitalizace odpovídá více než 2% podílu základ­ ního kapitálu, budou oznámeny Kontrolnímu úřadu.

5.3 Zařazení do třídy rizika

Fond zařadí každou banku do jedné ze tří tříd rizika, a to na základě objektivních kritérií (16). Třída rizika bude určovat kupón, jenž má být zaplacen z kapitálu vloženého fondem, a zůstane zachována po dobu trvání dohody mezi bankou a fondem.

Nařízení stanoví, že banky s externím ratingem schválené úvěrové ratingové agentury budou zařazeny do tříd rizika takto:

Třída rizika	1	2	3
Rating	AA- nebo vyšší	Od A- do A+	BBB+ nebo nižší

Norské orgány uvedly, že rating mezinárodních ratingových agentur má jen několik málo norských bank. U ostatních

(15) Paragraf 2 nařízení.

(16) Paragraf 10 nařízení.

bank je však rating stanovován pravidelně největšími norskými bankami. Banky, jejichž rating nestanovila schválená úvěrová ratingová agentura, budou posouzeny podle zásad podobných zásadám, jež používají oficiální úvěrové ratingové agentury (17).

Norské orgány odhadují, že do třídy rizika 1 bude patřit pouze velmi málo norských bank, řada bank bude spadat do třídy rizika 2 a většina bank bude zařazena do třídy rizika 3 (přibližně tři čtvrtiny všech norských bank).

5.4 Rekapitalizační nástroje

Právní předpis stanoví dva alternativní kapitálové nástroje, hybridní cenný papír „třídy 1“ („fondsobligasjon“) a prioritní kapi­ tálový nástroj „třídy 1“ („preferansekapitalinstrument“). Oba nástroje jsou považovány za kapitál „třídy 1“ a nebudou s nimi spojena žádná hlasovací práva. Nástroje mají přednostní právo na nekumulativní nárok na roční úrok, jenž bude podmíněn existencí zisku a tím, že ukazatel kapitálové přimě­ řenosti bude nejméně o 0,2 % vyšší než minimální požadovaný ukazatel kapitálové přiměřenosti v daném okamžiku. Úroky budou hrazeny do úplného splacení, nebo vyčerpání zisku.

Cena rekapitalizace bude pro každou banku stanovena indivi­ duálně na základě platné úrokové sazby. Mimoto bude existovat přirážka podle kategorie rizika banky a druhu zvoleného nástroje.

Norské orgány se domnívají, že systém, podle něhož je pro každou banku vypočítána výše protiplnění u každého nástroje, odpovídá metodice stanovené Evropskou centrální bankou (18) v jejím doporučení ze dne 20. listopadu 2008 (19), a je proto v souladu s pokyny k rekapitalizaci.

Norské orgány vysvětlily, že aktiva norských bank jsou do značné míry aktivy s pohyblivou úrokovou sazbou. Aby omezily úrokové riziko na minimum, budou banky obecně usilovat o stejnou dobu splatnosti úrokových smluv na obou stranách rozvahy. Přizpůsobení doby splatnosti tudíž vyžaduje, aby norské banky měly většinou závazky s pohyblivou úrokovou sazbou. V této souvislosti norské orgány navrhly,

(17) To znamená, že bude posouzena řada kritérií, např. podíl základ­ ního kapitálu, celkový výnos, složení a kvalita úvěrového portfolia, poměr vkladů k úvěrům, ztráty a vystavení rizikům (úvěrové riziko, riziko likvidity, tržní riziko a obchodní riziko). Fond nebo odbor­ níci najatí fondem mohou jako výchozí bod pro stanovení příslušné třídy rizika použít rating stanovený největšími bankami, které působí v Norsku, např. úvěrovou analýzu DnB NOR (největší norská skupina poskytující finanční služby).

(18) Dále xxx „ECB“.

(19) Dále xxx „doporučení ECB“.

aby protiplnění za rekapitalizaci bylo založeno na výnosu z krátkodobého 6měsíčního státního certifikátu nebo 5letého státního dluhopisu.

Podle vysvětlení norských orgánů budou náklady rekapitalizace pro banky během pětiletého období stejné bez ohledu na to, kterou možnost si banka zvolí. Toto dokládají porovnáním čistých současných nákladů rekapitalizace u bank, které využijí možnost založenou na výnosu 5letého státního dluhopisu, s čistými současnými náklady rekapitalizace u bank, které využijí možnost založenou na výnosu 6měsíčního státního certifikátu za období pěti let (20).

Norské orgány se proto domnívají, že i když je v současnosti výnos z 6měsičního státního certifikátu nižší než u 5letého státního dluhopisu, náklady rekapitalizace pro banky během pětiletého období budou stejné bez ohledu na zvolenou možnost.

5.4.1 H y b r i d n í c e n n ý p a p í r „ t ř í d y 1 “

Hybridní cenný papír „třídy 1“ absorbuje ztráty z kmenového akciového kapitálu (priorita s ohledem na absorpci ztráty). Je navržen jako vypověditelný netermínovaný nástroj s pevným kupónem stanoveným jako úroková sazba pro norské státní dluhopisy s touto přirážkou:

— 5,0 % u bank v třídě rizika 1;

— 5,5 % u bank v třídě rizika 2;

— 6,0 % u bank v třídě rizika 3 (21).

V souladu s doporučením ECB je minimální přirážka vypočítána jako 5letý CDS spread emitující banky u podřízeného dluhu v referenčním období od 1. ledna 2007 do 31. srpna 2008 s navýšením o 200 základních bodů za provozní náklady a o dalších 100 základních bodů k zohlednění nadřízenosti hybrid­ ního cenného papíru ve vztahu k podřízenému dluhu. U bank v třídách rizika 2 a 3 se pak uplatní přirážka.

Norské orgány uvedly, že Norges Bank odhadla průměrné rozpětí u smluv o podřízených swapech úvěrového selhání pro DnB NOR (22), jedinou norskou banku, s jejímiž smlouvami o těchto swapech se obchoduje, na 100 základních bodů pro období od 1. ledna 2007 do 31. srpna 2008 (23).

Na podporu splacení je kupón po 4. a 5. roce navýšen vždy o 1 procentní bod. Nástroj zachovává tento vyšší kupón až do

(20) Na základě výnosu z 6měsíčních státních certifikátů nakoupených na termínovaném trhu.

(21) Paragraf 11 nařízení.

(22) Norské orgány vypočítaly tento údaj na základě součtu všech rozpětí u běžných přednostních bankovních obligací ve vztahu

splacení. Splacení je podmíněno schválením úřadu finančního dohledu, který musí ověřit, zda budou i po splacení splněny požadavky na kapitálovou přiměřenost.

5.4.2 P r i o r i t n í k a p i t á l o v ý n á s t r o j „ t ř í d y 1 “

Prioritní kapitálový nástroj „třídy 1“ je rovnocenný (současná absorpce ztrát) kmenovým akciím. Lze jej vypovědět po 3 letech. Je navržen jako povinný směnitelný nástroj a po pěti letech se přemění na kmenové akcie, nebude-li splacen nebo přeměněn dříve. Nástroj má pevný kupón stanovený jako úroková sazba pro norské státní dluhopisy s touto přirážkou:

— 6,0 % u bank v třídě rizika 1;

— 6,5 % u bank v třídě rizika 2;

— 7,0 % u bank v třídě rizika 3 (24).

V souladu s doporučením ECB je minimální přirážka stanovena jako 600 základních bodů (500 základních bodů za rizikovou prémii vlastního kapitálu a 100 základních bodů na uhrazení provozních nákladů). U bank v třídách rizika 2 a 3 se pak uplatní přirážka.

Jak bylo uvedeno výše, nástroj lze vypovědět po třech letech. Způsob výpočtu hodnoty při splacení je stanoven v dohodě s bankou a tato hodnota nemůže být nižší než nominální hodnota (25). Dřívější splacení je podporováno například tak, že do dohody je zahrnuto navýšení úrokové sazby při splacení ve čtvrtém a pátém roce, takže dřívější splacení je v porovnání s pozdním splacením méně nákladné.

Mimoto je zajištěna pobídka ke splacení namísto možnosti povinné přeměny, a to stanovením sazby při přeměně na konci pětiletého období, která je pro fond příznivější než přeměna za tržní cenu platnou v té době a rovněž pro fond příznivější v porovnání se splacením před koncem pátého roku (jinými slovy přijatá metoda zajistí významné zředění součas­ ných akcionářů).

Norské orgány uvedly, že fond má právo přeměnit nástroj na kmenové akcie / prioritní kapitálové certifikáty, pokud prioritní kapitál představuje významný podíl vlastního účetního kapitálu banky. Fond v dohodě s jednotlivou bankou stanoví, co před­ stavuje významný podíl. Prahová hodnota významného podílu nesmí být vyšší než 50 % (26).

Individuální dohoda může obsahovat rovněž možnost, aby banka přeměnila nástroj na kmenové akcie / prioritní kapitálové certifikáty, pokud byly odepsány značné „vlastní finanční prostředky“ (více než 20 %). Metoda výpočtu, kolik akcií fond

k státním dluhopisům a CDS spreadů u podřízených úvěrů ve  

vztahu k přednostním bankovním obligacím.

(23) Naopak v eurozóně ECB odhadla průměr všech CDS spreadů u podřízených dluhů na 73 základních bodů.

(24) Paragraf 12 nařízení.

(25) Paragraf 13 nařízení.

(26) Paragraf 12 nařízení.

obdrží po přeměně, bude stanovena v dohodě s bankou a zajistí přiměřený vztah mezi hodnotou při splacení a možným ziskem na straně jedné a přeměnou a možnou ztrátou na straně druhé (27).

5.5 Omezení týkající se chování bank

Podle norských orgánů je režim doplněn řadou omezení týka­ jících se chování bank.

Fond podmíní kapitálový příspěvek tím, že bude použit v souladu s cíli systému a nebude použit v rozporu s jeho účelem a banka nepoužije kapitálový příspěvek při svém marke­ tingu nebo za účelem provedení agresivních obchodních strategií (28).

Existují další omezení, například i) zákaz zvýšit platy a jiné výhody vedoucích pracovníků do 31. prosince 2010; ii) téměř úplný zákaz bonusů pro finanční roky 2009 a 2010 se zákazem vyplácet získané bonusy posléze, iii) zákaz, aby vedoucí pracovníci obdrželi akcie za obdobných příznivých podmínek, a iv) zákaz zahájení nových programů opcí na akcie nebo rozšíření či prodloužení stávajících programů.

II. POSOUZENÍ

1. Přítomnost státní podpory

Čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP uvádí:

„Nestanoví-li tato dohoda jinak, jsou podpory poskytované v jakékoli formě členskými státy ES, státy ESVO nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby a pokud ovlivňují obchod mezi smluvními stranami, neslučitelné s fungováním této dohody.“

Aby bylo opatření považováno za státní podporu, musí být za prvé poskytnuto státem nebo ze státních prostředků. Oznámený systém spočívá v kapitálové podpoře, kterou fond poskytne ze zdrojů pocházejících ze státního rozpočtu. Za tímto účelem byl fondu přidělen celkový rozpočet ve výši 50 miliard NOK.

Rekapitalizační opatření dále umožňují, aby příjemci získali potřebný kapitál za příznivějších podmínek, než by to jinak bylo možné na základě převládajících podmínek na finančních trzích. Kontrolní úřad se domnívá, že vzhledem k stávajícím potížím na kapitálových trzích stát investuje proto, že by

(27) Pokud by xxxxx při přeměně měla být stanovena jako průměr původní tržní ceny a tržní ceny při přeměně, mělo by být navýšení pro fond zajištěno prostřednictvím odpovídajícího zvýšení hodnoty při splacení, které zajišťuje symetrii mezi rizikem poklesu a možným ziskem. Pokud by měla být sazba při přeměně xxxxxx xxxx jako tržní cena v době přeměny, fond se nebude podílet na ztrátách hodnoty akcií před přeměnou. V tomto případě by mělo být rovněž navýšení pro fond omezenější.

(28) Paragraf 8 nařízení.

žádný jiný hospodářský subjekt v tržním hospodářství nebyl ochoten investovat za stejných podmínek. Oznámené opatření je navíc selektivní, jelikož podle tohoto systému jsou způsobilé pouze norské banky, které jsou v zásadě zdravé, a nikoli ostatní finanční instituce nebo podniky. To poskytuje příjemcům ekonomickou výhodu a posiluje jejich postavení v porovnání s jejich konkurenty v Norsku a ostatních členských státech EHP, je proto nutno mít za to, že opatření narušují hospodářskou soutěž a ovlivňují obchod mezi smluvními stranami.

Z těchto důvodů má Kontrolní úřad za to, že oznámený reka­ pitalizační systém představuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

2. Procesní požadavky

Čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 stanoví, že „Kontrolní úřad ESVO bude včas informován o všech plánech ohledně poskyt­ nutí nebo změny podpor, aby mohl podat své vyjádření (…). Dotčené státy neprovedou navrhovaná opatření, dokud nebude v tomto řízení přijato konečné rozhodnutí“.

Oznámením rekapitalizačního systému dne 28. dubna 2009 splnily norské orgány oznamovací povinnost. Zavázaly se, že systém nezavedou, dokud Kontrolní úřad opatření neschválí, čímž splnily rovněž povinnost nečinnosti.

Kontrolní úřad proto může vyvodit závěr, že norské orgány dodržely své povinnosti podle čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3.

3. Slučitelnost podpory

3.1 Použití čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP a pokynů k rekapitalizaci

Čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP stanoví, že „podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu anebo napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu ES nebo členského státu ESVO“ (zdůraznění přidáno), lze považovat za slučitelné s fungováním dohody o EHP.

Kontrolní úřad nezpochybňuje analýzu norských orgánů, že současná světová finanční krize omezila úvěrové toky do reálné ekonomiky v celostátním měřítku. Pokud by tato situace nebyla řešena, měla by systémový dopad na celé norské hospodářství. Kontrolní úřad se proto domnívá, že cílem oznámeného systému je náprava vážné poruchy v norském hospodářství.

Na základě čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP přijal Kontrolní úřad v lednu 2009 pokyny k rekapitalizaci, které stanoví pravidla pro posuzování podpory udělené ve formě rekapitalizace v kontextu současné finanční krize. Kontrolní úřad proto posoudí toto oznámení na základě ustanovení pokynů k rekapitalizaci.

Pokyny k rekapitalizaci stanoví, že „v kontextu stávající situace na finančních trzích může rekapitalizace bank sloužit řadě cílů. V první řadě přispívá k obnově finanční stability a pomáhá znovunastolit důvěru potřebnou k opětovnému nastartování mezibankovních půjček. […] Zadruhé může rekapitalizace pomoci při zajištění přísunu úvěrů reálné ekonomice“. (29) Mimoto „musí mít banky v zájmu co nejúčinnější rekapitalizace dostatečně výhodné podmínky pro přístup ke kapitálu. Na straně druhé by měly podmínky spojené s každým rekapitali­ začním opatřením zajišťovat rovné zacházení a v dlouhodo­ bějším horizontu návrat k obvyklým tržním podmínkám. Státní intervence by proto měly být přiměřené a dočasné a měly by banky motivovat k tomu, aby státu poskytnutý kapitál splatily, jakmile to situace na trhu dovolí (…). Členské státy ESVO by měly v každém případě zajistit, aby byly banky rekapitalizovány pouze v případě skutečné potřeby“ (zdůraznění přidáno) (30).

Oznámená opatření proto musí splňovat tyto podmínky:

— vhodnost (přiměřenost opatření s ohledem na splnění stano­ vených cílů): opatření podpory musí být náležitě zaměřeno, aby účinně splnilo cíl spočívající v posílení finanční stability a úvěrových toků do reálné ekonomiky;

— nezbytnost: opatření podpory musí být svou výší a formou nezbytné k dosažení uvedeného cíle (31);

— přiměřenost: příznivé účinky opatření podpory je nutno náležitě uvážit s ohledem na narušení hospodářské soutěže, aby bylo narušení omezeno na minimum nezbytné k dosažení cílů těchto opatření.

3.2 Vhodnost

Kontrolní úřad musí nejprve posoudit, zda je navrhované opatření, tj. státní rekapitalizace v zásadě zdravých bank, přimě­ řeným opatřením k dosažení stanovených cílů spočívajících v posílení finanční stability a úvěrových toků do reálné ekonomiky.

Kontrolní úřad uznává, že úvěrové instituce mohou za současné tržní situace potřebovat mimořádný kapitál, aby zajistily dosta­ tečný tok úvěrů do celého hospodářství, a tím čelily dalšímu prohlubování krize. Nejistoty s ohledem na hospodářské výhledy mimoto oslabily důvěru v dlouhodobou likviditu finančních institucí. Rekapitalizace v zásadě zdravých bank by měla zajistit, aby finanční instituce měly k dispozici dostatečný kapitál, aby mohly lépe čelit potenciálním ztrátám a zachovat běžné úvěrové činnosti.

(29) Body 4 a 5 pokynů k rekapitalizaci.

(30) Bod 11 pokynů k rekapitalizaci.

(31) Věc C-390/06 Nuova Agricast v. Ministero delle Attività Produttive, rozsudek ze dne 15. dubna 2008 (dosud nezveřejněno), bod 68. Soudní dvůr rozhodl, že „[j]ak je zřejmé z rozsudku ve věci 730/79, […] státní podpora, která má za následek zlepšení finanční situace

Poskytnutí kapitálu v zásadě zdravým bankám lze proto pova­ žovat za vhodné opatření k zajištění příznivých podmínek pro úvěrové toky do reálné ekonomiky v souladu s požadavkem pokynů k rekapitalizaci.

3.3 Nezbytnost

Opatření podpory musí být svou výší a formou nezbytné k dosažení stanovených cílů v souvislosti se současnou mimo­ řádnou situací. Lze proto mít za to, že za účelem dosažení stanovených cílů je nezbytná pouze podpora v zásadě zdravým bankám.

Norské orgány předpokládají, že oznámený systém vstoupí v platnost v květnu 2009 a bude dostupný po dobu 6 měsíců. Konečný termín pro podání žádostí o kapitálovou podporu bude stanoven 6 týdnů před uplynutím 6měsíční lhůty (přibližně konec září 2009).

Kapitálová podpora má být mimoto dočasná. Systém zahrnuje pobídky, jež mají banky podnítit ke splacení vloženého kapitálu, a je uložena řada významných omezení týkajících se chování bank, což dále motivuje k návratu k obvyklým tržním podmínkám.

Kontrolní úřad se domnívá, že stanovením dočasné doby plat­ nosti systému norské orgány omezily možnou státní podporu na současnou situaci na finančních trzích a vážnou poruchu, která v současnosti existuje v norském hospodářství.

Pokyny k rekapitalizaci zdůrazňují, jak důležité je rozlišovat mezi bankami, které jsou výkonné a v zásadě zdravé, a bankami, které se octly v problémech a jsou výkonné méně (32).

Norské orgány objasnily, že k účasti v oznámeném systému jsou způsobilé pouze banky, které jsou v zásadě zdravé. Na základě informací poskytnutých bankami při podání žádosti o kapitálovou podporu a na základě objektivních kritérií (formální ukazatele kapitálové přiměřenosti, analýza rizik, jimž je každá banka vystavena, kvalita aktiv, obchodní vyhlídky atd.) bude norský úřad finančního dohledu vykonávat funkci

„strážce“ a posuzovat, zda je banka v zásadě zdravá. Systém bude dostupný pouze pro banky, u nichž úřad finančního dohledu zjistil, že splňují požadavky na kapitál „třídy 1“ s dosta­ tečnou rezervou, rovněž s přihlédnutím k pravděpodobnému vývoji v blízké budoucnosti (33).

Lze proto vyvodit závěr, že oznámený systém dodržuje rozli­ šování uvedené v pokynech k rekapitalizaci, a nebude využíván k rekapitalizaci bank, které nejsou v zásadě zdravé.

podniku, který je jejím příjemcem, aniž by byla nezbytná k dosažení cílů  

stanovených v čl. 87 odst. 3 ES, nemůže být považována za slučitelnou se společným trhem“.

(32) Bod 12 pokynů k rekapitalizaci.

(33) Paragraf 2 nařízení.

Členské státy ESVO by měly zajistit, aby byly banky rekapitali­ zovány pouze v případě skutečné potřeby (34). V prosinci 2008 provedla Norges Bank u šesti největších norských bank stresový test. V testu se opakoval negativní scénář, kdy výsledkem bylo to, že by banky zaznamenaly ztráty dosahující průměrně 2,3 % jejich rizikově vážených aktiv. Norges Bank odhadla finanční prostředky potřebné pro rekapitalizaci 10 největších bank po simulovaném nepříznivém vývoji na přibližně 34 miliard NOK. Na základě těchto závěrů norské orgány odhadují, že částka ve výši 50 miliard NOK bude postačovat k navýšení základního kapitálu všech norských bank průměrně o 2,3 %. Rozpočet systému proto činí 50 miliard NOK.

Výše kapitálové podpory navrhovaná norskými orgány tudíž souvisí s konkrétními podmínkami na norském bankovním trhu. Norské orgány stanovily maximální hranice pro navýšení podílu základního kapitálu prostřednictvím kapitálové podpory z fondu, které jsou spojeny s výší základního kapitálu v bance před zásahem státu. Banky s podílem základního kapitálu nižším než 7 % proto mohou požádat o rekapitalizaci k navýšení podílu základního kapitálu na nejvýše 10 % (35). Banky s podílem základního kapitálu mezi 7 % a 10 % je možno rekapitalizovat až o 3 procentní body, avšak nesmí být překročen podíl základního kapitálu ve výši 12 %. Banky s podílem základního kapitálu vyšším než 10 % mohou požádat o maximální navýšení kapitálu o 2 procentní body.

Jak bylo uvedeno výše, o skutečné částce kapitálové podpory rozhodne fond a tato částka bude stanovena v dohodě s jednotlivými žádajícími bankami. Upřednostněny budou mimoto žádosti bank se systémovým významem, takže bude zajištěno, aby byl zohledněn rovněž cíl spočívající v posílení finanční stability (36). Fond bude mimoto požadovat dodatečné odůvodnění s ohledem na žádosti o navýšení kapitálu o více než 2 procentní body, aby mohl ověřit potřebu tak vysoké kapitálové podpory.

Kontrolnímu úřadu budou oznámeny všechny případy navýšení kapitálu o více než 2 %.

Fond bude požadovat rovněž dodatečné odůvodnění u žádostí, u nichž navrhovaný vklad navýší podíl základního kapitálu žádající banky nad 12 %. Fond bude proto moci ověřit potřebu státní intervence navzdory vysoké úrovni kapitalizace. Kontrolní úřad podotýká, že se tato situace týká zejména malých spoři­ telen s omezenými možnostmi vlastního financování. Tyto banky představují malou část trhu (pouze 11 % celkových aktiv bank) a působí především na místních trzích. Nebude-li zvláštní potřeba banky dostatečně odůvodněna, fond žádost zamítne.

Na základě výše uvedených úvah vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že oznámený systém je navržen tak, aby bylo zajištěno, že kapitálová podpora vychází ze skutečné potřeby.

(34) Bod 11 pokynů k rekapitalizaci.

(35) Jelikož banky s podílem kapitálu nižším než 6 % nebudou v rámci systému obvykle způsobilé, maximální navýšení u bank v této kate­

3.4 Přiměřenost

Kontrolní úřad musí rovněž posoudit, zda se kapitálová podpora uskuteční za podmínek, které snižují výši podpory na nejnižší možnou míru s cílem omezit narušení hospodářské soutěže na minimum nezbytné k dosažení stanovených cílů.

Podle pokynů k rekapitalizaci je nejlepší zárukou pro omezení narušení hospodářské soutěže, blíží-li se stanovené ceny cenám tržním (37). Rekapitalizace by proto měla být nastavena tak, aby zohledňovala situaci každé instituce na trhu a aby byly banky motivovány k tomu, aby státu poskytnutý kapitál splatily co nejdříve. Při posuzování rekapitalizačních opatření je proto nutno použít tyto prvky: cíl rekapitalizace, zdraví přijímající banky, protiplnění, motivace k ukončení státní účasti a záruky proti zneužití podpory a narušení hospodářské soutěže.

Cíl opatření a zdraví bank byly přezkoumány výše. Celkové protiplnění musí přiměřeně zohlednit tyto prvky:

— rizikový profil příjemce;

— charakteristika zvoleného nástroje;

— motivace k ukončení státní účasti a

— přiměřená referenční úroková sazba požadovaná u bezrizikových investic (38).

Pokyny určují vhodnou metodu ke stanovení ceny rekapitalizace odkazem na metodiku stanovenou ve výše zmíněném doporu­ čení ECB. Tato metodika zahrnuje výpočet cenového pásma na základě různých prvků, přičemž spodní hranice je stanovena jako požadovaná míra výnosu z podřízeného dluhu a horní hranice jako požadovaná míra výnosu z kmenových akcií. Dolní i horní hranice se skládá z kombinace výnosu ze státních dluhopisů a „přirážky“. Při výpočtu cenového pásma v konkrétní situaci by se měly projevit zvláštní charakteristiky jednotlivých institucí a členských států ESVO. Kontrolní úřad akceptuje i alternativní metodiky pro výpočet cen za předpokladu, že výsledné protiplnění bude vyšší než při použití metodiky ECB (39).

Požadovaná míra výnosu z podřízeného dluhu je proto vypočí­ tána jako výnos ze státního dluhopisu s připočtením CDS spreadu emitující banky a 200 základních bodů k uhrazení provozních nákladů a zajištění motivace k ukončení státní účasti. U ostatních hybridních nástrojů, které mají ekonomické

gorii bude činit 4 procentní body. Jak bylo uvedeno v poznámce  

pod čarou č. 9, existuje velmi málo bank s podílem základního kapitálu nižším než 7 %.

(36) Paragraf 2 nařízení.

(37) Bod 19 pokynů k rekapitalizaci.

(38) Bod 23 pokynů k rekapitalizaci.

(39) Bod 30 pokynů k rekapitalizaci.

charakteristiky podobné podřízenému dluhu, se vyšší úroveň nadřízenosti těchto nástrojů projevuje připočtením dalších 100 základních bodů.

Norské orgány určily, že výše uvedenému popisu odpovídá hybridní cenný papír „třídy 1“, a vypočítaly protiplnění u tohoto nástroje jako výnos ze státního dluhopisu s připočtením 5 % u bank zařazených do třídy rizika 1 (pro třídu rizika 2 resp. 3 činí přirážka 5,5 % a 6,0 %). Norské orgány uvedly, že Norges Bank odhadla CDS spread pro DnB NOR (největší norská banka a jediná banka, pro níž jsou k dispozici údaje o CDS) na 100 základních bodů. Jelikož pro ostatní norské banky nejsou příslušné údaje k dispozici, norské orgány použily pro všechny banky stejnou přirážku. Použití metodiky ECB by proto vedlo k minimální přirážce ve výši

400 základních bodů. Jak bylo uvedeno dříve, minimální přirážka na základě oznámeného systému činí 500 základních bodů, je proto v tomto ohledu v souladu s pokyny.

Požadovaná míra výnosu z kmenových akcií je vypočítána jako výnos ze státního dluhopisu s připočtením rizikové prémie vlastního kapitálu ve výši 500 základních bodů a 100 základ­ ních bodů k uhrazení provozních nákladů a zajištění motivace k ukončení státní účasti. U ostatních nástrojů s podobnými ekonomickými charakteristikami jako kmenové akcie (včetně netermínovaných nástrojů, které jsou přeměněny na kmenové akcie) by se měla požadovaná míra výnosu blížit míře výnosu u kmenových akcií.

Norské orgány určily, že výše uvedenému popisu odpovídá prioritní kapitálový nástroj „třídy 1“, a vypočítaly protiplnění u tohoto nástroje jako výnos ze státního dluhopisu s připočtením 6,0 % u bank zařazených do třídy rizika 1 (pro třídu rizika 2 resp. 3 činí přirážka 6,5 % a 7,0 %). Použití metodiky ECB by proto vedlo k minimální přirážce ve výši téměř 600 základních bodů, lze tudíž vyvodit závěr, že přirážka u prioritního kapitálového nástroje je v souladu s pokyny k rekapitalizaci.

Dalším prvkem protiplnění je výnos ze státního dluhopisu (40). Oznámený systém je založen na norském 5letém státním dluhopisu. Oznámený systém však rovněž žádajícím bankám umožňuje, aby protiplnění spojily s 6měsíčním státním certifi­ kátem. Kontrolní úřad podotýká, že v současnosti je 6měsíční pohyblivá úroková sazba přibližně o 1 procentní bod nižší než stanovená úroková sazba u 5letého státního dluhopisu. Proti­ plnění by proto v současné době bylo u bank, které využijí možnost protiplnění založeného na 6měsíční pohyblivé sazbě, přibližně o 1 procentní bod nižší.

Norské orgány tvrdí, že oba způsoby výpočtu ceny kapitálové podpory jsou obvykle rovnocenné. Dokládají to výpočtem

(40) To je v doporučení ECB vymezeno takto: „součet i) průměrného výnosu z referenčního 5letého dluhopisu EMU za období 20 obchodních dnů před navýšením kapitálu a ii) průměrného rozpětí výnosů státních dluhopisů pro

protiplnění založeného na stávající úrokové sazbě 5letého norského státního dluhopisu a čistých současných nákladů 6měsíčních státních certifikátů na terminovaném trhu za pěti­ leté období. To vychází z předpokladu, že po celou dobu bude zajištěna parita mezi pevnou a pohyblivou úrokovou sazbou.

Ačkoli jsou výpočty založeny na očekáváních a nezaručují, že úrok bude vždy stejný, jak se předpokládalo, Kontrolní úřad vyvozuje závěr, že na základě dostupných údajů je pravděpo­ dobné, že protiplnění spojené s 6měsíčním státním certifikátem bude v rámci cenového pásma stanoveného podle výše popsané metodiky. Kontrolní úřad bere mimoto na vědomí skutečnost, že přirážky jsou vyšší než minimum požadované v pokynech k rekapitalizaci.

Po projednání vhodné referenční úrokové sazby a charakteristik nabízených nástrojů je dalším prvkem protiplnění, který je nutno uvážit, rizikový profil příjemce.

Jak bylo uvedeno výše, fond každou banku zařadí do jedné ze tří tříd rizika, a to na základě objektivních kritérií (41). Třída rizika bude určovat kupón, jenž má být zaplacen za vložený kapitál. Příloha I pokynů k rekapitalizaci poskytuje více infor­ mací k posouzení rizikového profilu příjemce a jako příslušné ukazatele stanoví kapitálovou přiměřenost, objem rekapitalizace, aktuální spready CDS a rating a výhled žádající banky.

Kontrolní úřad zastává názor, že způsob posouzení fondem, který je popsán v oddíle I.5.3, dostatečně přihlíží k těmto jednotlivým ukazatelům, vede proto k přiměřené klasifikaci žádajících bank s ohledem na rizika.

Norské orgány zahrnuly do protiplnění u bank v třídě rizika 2 dodatečných 50 základních bodů a u bank v třídě rizika 3 dodatečných 100 základních bodů. Důvod byl vysvětlen jako zaznamenaný rozdíl mezi úvěrovým rozpětím u podřízeného dluhu DnB NOR a tímto úvěrovým rozpětím u ostatních norských bank jako přirážka k odhadnutému CDS spreadu pro DnB NOR. Bylo zjištěno, že rozpětí mezi nejnižším a nejvyšším výnosem není vyšší než přibližně 100 základních bodů, a proto byly přirážky pro třídy se středním a vysokým rizikem stanoveny na 50 resp. 100 základních bodů.

Posledním prvkem protiplnění uvedeným v pokynech je moti­ vace k ukončení státní účasti, která je obsažena v systému. V tomto ohledu Kontrolní úřad uvádí, že protiplnění u hybridního cenného papíru „třídy 1“ (který lze splatit kdykoli) se ve 4. a 5. roce každoročně zvýší o 1 procentní bod a tento vyšší kupón je zachován až do splacení. U prioritního kapitá­ lového nástroje „třídy 1“ je splacení možné až po uplynutí 3 let a na konci pátého roku se nástroj automaticky přemění na

zemi domicilu finanční instituce v referenčním období od 1. ledna 2007  

do 31. srpna 2008“. (41) Viz poznámka pod čarou 17.

kmenové akcie. V nařízení je však stanoveno, že 1. splacení se nesmí uskutečnit za nižší než nominální hodnotu a zvyšuje se ve 4. a 5. roce a 2. přeměna na akcie na konci 5. roku se musí uskutečnit za podmínek, které bance poskytnou motivaci k splacení nástroje před automatickou přeměnou. Norské orgány rovněž uvedly, že jako dodatečná pobídka pro splacení by měl být mechanismus přeměny pro fond příznivější než přeměna za tržní cenu platnou v té době, což vyžaduje významné zředění současných akcionářů.

Kontrolní úřad se domnívá, že s přihlédnutím ke všem těmto prvkům zajišťuje oznámený systém celkovou výši protiplnění, která je v souladu se zásadami stanovenými v pokynech k rekapitalizaci.

Kromě protiplnění a motivace k ukončení státní účasti odkazují pokyny k rekapitalizaci rovněž na záruky proti zneužití podpory a narušení hospodářské soutěže a požadují, aby členské státy ESVO spojily rekapitalizaci s účinnými a vymahatelnými vnitrostátními zárukami, které zajistí, že poskytnutý kapitál bude použit k zachování přísunů úvěrů do reálné ekonomiky (42). Kontrolní úřad v této souvislosti podo­ týká, že oznámený systém obsahuje omezení týkající se chování bank, kterým bude poskytnuta kapitálová podpora, aby bylo zajištěno, že finanční prostředky nebudou použity k jiným účelům než podpoře úvěrových toků do reálné ekonomiky. §

6 nařízení zajišťuje, aby byl fond pravidelně informován o úvěrové politice přijímajících bank, § 8 vyžaduje, aby se banky, kterým bude poskytnuta kapitálová podpora, zavázaly, že ji použijí v souladu s cíli systému, nikoli v rozporu s jeho účelem, kterým je posílení úvěrových toků do reálné ekono­ miky, a § 14 zmocňuje fond k přijetí opatření s cílem zajistit dodržení podmínek, jimiž se řídí poskytnutí kapitálové podpory.

Kontrolní úřad závěrem poznamenává, že norské orgány neza­ vedly pro bankovní odvětví žádná jiná opatření státní podpory.

4 Závěr

ekonomiky, který norské orgány plánují zavést, je slučitelný s fungováním Dohody EHP ve smyslu článku 61 Dohody o EHP ve spojení s pokyny k rekapitalizaci.

Norským úřadům se připomíná jejich povinnost vyplývající z článku 21 části II protokolu 3 ve spojení s článkem 6 rozhod­ nutí č. 195/04/KOL předkládat výroční zprávy o uplatňování systému.

Norské orgány se upozorňují rovněž na skutečnost, že všechny plány na změnu tohoto systému musí být oznámeny Kontrol­ nímu úřadu,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Kontrolní úřad ESVO rozhodl, že nevznese námitky vůči systému dočasné rekapitalizace v zásadě zdravých bank za účelem posílení finanční stability a úvěrových toků do reálné ekonomiky na základě článku 61 Dohody o EHP ve spojení s pokyny k rekapitalizaci.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Norskému království.

Článek 3

Pouze anglické znění je závazné.

V Bruselu dne 8. května 2009.

Za Kontrolní úřad ESVO

Na základě výše uvedeného posouzení vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že systém dočasné rekapitalizace v zásadě zdravých bank za účelem posílení finanční stability a úvěrových toků do reálné

Per SANDERUD

předseda

Xxxx XXXXX

člen kolegia

(42) Bod 39 pokynů k rekapitalizaci.