SMĚRNICE PRO ŽADATELE

Správce Správce Fondu mikroprojektů v Euroregionu Glacensis (na české straně Euroregion Pomezí Xxxx, Moravy a Kladska – Euroregion Glacensis, na polské straně Stowarzyszenie Gmin Polskich Euroregionu Glacensis)

EFRR Evropský fond pro regionální rozvoj (European Regional Development Fund)

MS2014+ Monitorovací systém pro programovací období 2014-2020 určený pro monitorování implementace programů spolufinancovaných z prostředků EU

PO Prioritní osa

žadatel subjekt, který může předložit mikroprojekt v rámci Fondu mikroprojektů konečný uživatel subjekt, kterému byla ze strany Euroregionálního řídícího výboru

schválena žádost o dotaci, který realizuje mikroprojekt a přijímá finanční prostředky od Správce na základě Smlouvy o financování mikroprojektu uzavřené s příslušným Správcem

projektový partner účastník realizovaného mikroprojektu smluvně vázaný na žadatele prostřednictvím dohody o spolupráci či deklarace partnerství

interní depeše modul tzv. interních depeší je v systému MS2014+ používán jako primární komunikační nástroj mezi uživateli všech typů, k depeším lze přikládat i přílohy

1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA

1.1. Historické výchozí podmínky

Prvním historickým nástrojem pro podporu rozvoje přeshraniční spolupráce v česko-polském pohraničí byl program Phare, a to jak Phare Credo v letech 1997 – 2000, tak Phare CBC v letech 1999 – 2003. Byl zaměřen zejména na podporu velkých investičních projektů, ale podporovány byly také malé neinvestiční projekty typu people-to-people v rámci tzv. Společného fondu malých projektů s objemem alokace ve výši 10% programu. V období 2004 - 2006 probíhala v česko-polském pohraničí realizace programu Iniciativy Společenství INTERREG IIIA. V rámci tohoto programu byly realizovány jak investiční projekty v oblasti dopravy, životního prostředí, cestovního ruchu, podpory podnikání, tak rovněž neinvestiční projekty zaměřené na rozvoj spolupráce a sítí objektů veřejného sektoru. Součástí programu byl také Fond mikroprojektů s objemem alokace ve výši 15% programu. Program Iniciativy Společenství INTERREG IIIA byl ukončen v roce 2008. Dotační podpora Evropské unie v následujícím rozpočtovém období probíhala prostřednictvím Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika v letech 2007-2013. Finančně výrazně objemnější program podporoval investiční projekty v oblastech dopravní dostupnosti, životního prostředí, prevence rizik, podnikatelského prostředí, cestovním ruchu a vzdělávání. Další podpory směřovaly na územní spolupráci veřejných institucí, podporu společenských, kulturních a volnočasových aktivit. Součástí programu byl opět mezi žadateli velice oblíbený nástroj Fond mikroprojektů s objemem alokace ve výši 20% programu. Výsledky těchto malých projektů ukázaly, že fondový přístup je účinným mechanismem k podpoře akcí malého rozsahu a umožňuje flexibilní využívání prostředků na podporu rozpočtově malých, ale z hlediska významu velmi přínosných mikroprojektů pro navazování a rozšiřování kontaktů mezi partnery z obou částí hranice.

1.2. Program Interreg V-A Česká republika - Polsko

Program Interreg V-A Česká republika – Polsko pro období 2014-2020 je zpracován ve smyslu:

▪ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006

▪ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce

Program Interreg V-A Česká republika - Polsko navazuje na předchozí obdobné programy (Phare, Program Iniciativy Společenství INTERREG IIIA Česká republika – Polsko a Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika pro období 2007-2013). I nadále se Program zaměřuje na podporu spolupráce mezi Českou republikou a Polskou republikou a je určený pro podporu a rozvoj česko-polského příhraničí a přeshraniční spolupráce.

V rámci Programu pro plánovací období 2014 až 2020 jsou alokovány prostředky EFRR ve výši 226.221.710 EUR v následujícím členění:

Celkem	Alokované prostředky ČR	Alokované prostředky PR
226.221.710 EUR	91.221.710 EUR	135.000.000 EUR

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) je jedním z hlavních finančních nástrojů evropské politiky soudržnosti. Zásadně přispívá k odstranění disproporcí v úrovni rozvoje evropských regionů a ke změnám nedostatků v oblasti rozvoje regionů, které jsou v nejméně příznivé situaci. Jeho aktivita je především nasměrována na podporu regionů dotknutých trvalými a závažnými přírodními nebo demografickými problémy.

1.3. Fond mikroprojektů

Část prostředků Programu je vyčleněna k využití a podpoře malých projektů – mikroprojektů, které jsou realizovány prostřednictvím specifického nástroje tzv. Fondu mikroprojektů. Jde o Fond, který kontinuálně navazuje na systém fondů Cíl 3 s některými odchylkami z hlediska využití prostředků a systému implementace.

Fond mikroprojektů je součástí Programu Interreg V-A Česká republika – Polsko pro plánovací období 2014-2020, který je realizován v celém česko-polském příhraničí a jako takový podléhá pravidlům stanoveným pro Program jak v programovém dokumentu, tak dalších prováděcích dokumentech. Tyto dokumenty jsou pro Fond mikroprojektů závazné. Vlastní realizace Fondů mikroprojektů je však účelově regulována tak, aby tyto projekty plnily účel, ke kterému byly předloženy, a mohly tak být spolufinancovány z prostředků Programu.

Fond mikroprojektů je nástrojem pro podporu projektů s menším finančním objemem (mikroprojektů), které jsou lokálního významu a vykazují přeshraniční dopad. Hlavním cílem Fondu mikroprojektů je rozvíjet a podporovat spolupráci mezi komunitami na obou stranách hranice, a to se zaměřením na společné zlepšování kulturních, sociálních a ekonomických vztahů. Mikroprojekty jsou zaměřeny zejména na oblast rozvoje mezilidských přeshraničních vztahů, osvětových a kulturních aktivit a občanských iniciativ. Podporovat lze také mikroprojekty, jejichž cílem je zlepšení infrastruktury daného území, zejména v oblasti infrastruktury cestovního ruchu s přeshraničním dopadem.

Fondy mikroprojektů v česko-polském příhraničí jsou realizovány formou 6 zastřešujících projektů, které pokrývají v souhrnu celé programové území, a je řízen euroregiony označovanými jako Správci Fondu mikroprojektů: Nisa – Nysa, Glacensis – Glacensis, Praděd – Pradziad, Silesia – Silesia, Těšínské Slezsko – Śląsk Cieszyński, Beskydy – Beskidy. Každý Fond mikroprojektů je samostatným zastřešujícím projektem, jehož realizace probíhá prostřednictvím menších projektů realizovaných mikropříjemci / konečnými uživateli.

Finanční prostředky určené k využití v rámci Fondu mikroprojektů tvoří 20% prostředků Programu, celkem 45.244.343 EUR. Rozdělení prostředků na jednotlivé Správce bylo určeno dohodou územních a regionálních struktur.

Finančních prostředky alokované do Fondu mikroprojektů v Euroregionu Glacensis na českou a polskou stranu příhraničního území jsou rozděleny takto:

Euroregion Glacensis	Česká strana (v EUR)	Polská strana (v EUR)
Alokace	5.134.117	5.000.000

1.4. Územní vymezení Fondu mikroprojektů

Fond mikroprojektů pokrývá celé území Programu tak, jak je vymezeno v základních programových dokumentech. Pro potřeby FMP je toto území dále členěno do spádových oblastí vymezených dle působnosti jednotlivých euroregionů. Tyto územní oblasti, pro potřeby FMP blíže specifikované dle správních území okresů (obcí), jsou na základě dohody územních a regionálních struktur přiřazeny jednotlivým Správcům FMP.

Podporované území Programu:

Na české straně je tvořeno pěti kraji: Libereckým (okresy: Liberec, Jablonec nad Nisou, Semily a Česká Lípa), Královéhradeckým (okresy Trutnov, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Hradec Králové a Jičín), Pardubickým (okresy Ústí nad Orlicí, Svitavy, Pardubice a Chrudim), Olomouckým (okresy Šumperk, Jeseník, Olomouc, Přerov a Prostějov) a Moravskoslezským (okresy Bruntál, Karviná, Frýdek-Místek, Ostrava, Opava a Nový Jičín).

Polská část území, podporovaná Programem, se skládá ze šesti podregionů: Bielského a Rybnického (Slezské vojvodství), Jeleniogórského a Wałbrzyského (Dolnoslezské vojvodství), Nyského a Opolského (Opolské vojvodství). Do řešeného území na polské straně dále spadá okres Strzeliński (podregion Wrocławski v Dolnoslezském vojvodství) a okres Pszczyński (podregion Tyski ve Slezském vojvodství).

Pro česko-polské příhraničí je ustaveno 6 Správců na každé straně hranice. V působnosti Správce bude Fond mikroprojektů realizován v souladu s příslušnými předpisy pro správu FMP.

Územní působnost Správce pro Euroregion Glacensis:

Na české straně:

- správní území okresů: Jičín, Trutnov, Náchod, Hradec Králové, Rychnov nad Kněžnou, Pardubice, Chrudim, Ústí nad Orlicí, Svitavy, Šumperk a katastr obce Bílá Voda

Na polské straně:

- powiaty: dzierżoniowski, kłodzki, strzeliński, świdnicki, wałbrzyski, ząbkowicki, město Wałbrzych

1.5. Správce Fondu mikroprojektů

Fond mikroprojektů je spravován prostřednictvím Správců Fondu mikroprojektů, kteří ve funkci Správce – vedoucího partnera a Správce – partnera nesou celkovou zodpovědnost za

Fond mikroprojektů. Správce zajišťuje správu finančních prostředků Fondu mikroprojektů na svěřeném území a zajišťuje implementaci prostředků v souladu s podmínkami Programu.

Funkci Správce Fondu mikroprojektů v Euroregionu Glacensis vykonávají:

na české straně:

Euroregion Pomezí Xxxx, Moravy a Kladska – Euroregion Glacensis Panská 1492

516 01 Rychnov nad Kněžnou

tel.: 00000 000 000 000

e-mail: xxx@xxxx-xxxxxxxxx.xx web: xxx.xxxx-xxxxxxxxx.xx

na polské straně:

Stowarzyszenie Gmin Polskich Euroregionu Glacensis Ul. Xxxxxxxxxxxx 0x/0

57-300 Kłodzko

tel.: 0000 00 000 00 00

e-mail: xxxxx@xx.xx.xx

web: xxx.xxxxxxxxxx-xxxxxxxxx.xx.xx

Sdružení vykonávají funkci Správce Fondu na základě uzavřené dohody o spolupráci, přičemž sdružení odpovídají za řádný výkon této funkce na své hranici a zároveň sdružení Euroregion Pomezí Xxxx, Moravy a Kladska – Euroregion Glacensis plní funkci Správce – Vedoucího partnera odpovědného za celkovou koordinaci realizace Fondu mikroprojektů na obou stranách hranice.

K základním povinnostem Správců ve vztahu k žadatelům patří tyto činnosti:

1) Zveřejnění výzvy pro předkládání žádostí o dotaci z FMP

2) Poskytování informací potenciálním žadatelům včetně termínů zasedání EŘV

3) Přijímání žádostí o dotaci na mikroprojekty formou evidence žádostí v informačním systému MS2014+

4) Kontrola přijatelnosti žádostí

5) Změna stavu mikroprojektů v MS2014+ po splnění kritérií přijatelnosti

6) Kontrola způsobilých výdajů mikroprojektu na etapě hodnocení

7) Zajištění hodnocení mikroprojektů prostřednictvím regionálních expertů

8) Příprava podkladů a jednání EŘV

9) Vyhotovení zápisu z jednání EŘV

10) Sdělení úspěšným/neúspěšným žadatelům o výsledku zasedání EŘV

11) Příprava a podepisování Smluv o financování mikroprojektu s úspěšnými žadateli

12) Přijímání a administrativní vyřízení případných žádostí o změnu mikroprojektu

13) Provádění průběžné věcné, finanční a formální kontroly mikroprojektů, provádění kontrol na místě, kontroly dokumentace konečných uživatelů pro vybraný vzorek mikroprojektů, nahrávání Zpráv z provedených kontrol do MS2014+

14) Plnění funkce odvolacího orgánu proti rozhodnutí EŘV či jinému rozhodnutí o mikroprojektu, resp. ustavení odvolacího orgánu

15) Přijímání vyúčtování mikroprojektu včetně Xxxxxxxx dokladů, Závěrečné zprávy za mikroprojekt nebo dílčí části (typ mikroprojektů A) a Žádosti o platbu od konečných uživatelů

16) Kontrola a potvrzení vyúčtování mikroprojektu v rámci Soupisky dokladů za mikroprojekt, kontrola a potvrzení Závěrečné zprávy za mikroprojekt nebo dílčí části u mikroprojektu typu A

17) Zpracování Prohlášení o uskutečněných výdajích za národní část projektu Fond – mikroprojekty, jehož součástí je seznam jednotlivých Žádostí o platbu za mikroprojekt

18) Vypracování Žádosti o platbu za projekt Fond – mikroprojekty

19) Předložení Žádosti o platbu za projekt Fond – mikroprojekty (včetně podpisu statutárního zástupce Správce) zpravidla 1x za 3 měsíce

20) Převádění finančních prostředků EFRR obdržených od Finančního útvaru konečným uživatelům

21) Hlášení nesrovnalostí u mikroprojektů konečných uživatelů CRR a ŘO/NO

22) Zajištění ex-post kontroly udržitelnosti mikroprojektů

1.6. Euroregionální řídící výbor

Společný Euroregionální řídící výbor zřizují společně orgány Euroregionu (Správce – vedoucí partner a Správce – partner), a to zejména za účelem výběru, tj. projednávání a schvalování mikroprojektů v rámci Fondu mikroprojektů v Euroregionu Glacensis.

EŘV zasedá s ohledem na množství předložených žádostí a v návaznosti na plán zasedání. Jednání EŘV je neveřejné.

2. PRAVIDLA FONDU MIKROPROJEKTŮ

2.1. Popis prioritních os

Finanční prostředky z FMP lze použít výhradně na dotaci mikroprojektů oprávněných žadatelů / konečných uživatelů, a to pro mikroprojekty svým charakterem naplňující priority a opatření, které jsou uvedeny ve Směrnici pro žadatele. V rámci FMP v Euroregionu Glacensis je možno podpořit pouze mikroprojekty, jejichž zaměření naplňuje prioritní osy (PO) 2 a 4.

Konkrétní rozdělení prostředků na jednotlivé prioritní osy je rozděleno takto:

Euroregion Glacensis	Česká strana (v EUR)	Polská strana (v EUR)
Prioritní osa 2	2.053.647	2.000.000
Prioritní osa 4	3.080.470	3.000.000
Celkem	5.134.117	5.000.000

Upozornění: V rámci FMP bude možné podpořit pouze ty mikroprojekty, jejichž zaměření bude naplňovat pouze jednu z prioritních os (PO 2 nebo PO 4), resp. nelze předložit 1

projektovou žádost spadající do více prioritních os. Zároveň aktivity žadatele a partnera musí spadat do stejné prioritní osy (u mikroprojektů typu A a typu B).

Obecná charakteristika prioritních os:

PRIORITNÍ OSA 2: Rozvoj potenciálu přírodních a kulturních zdrojů pro podporu zaměstnanosti

V rámci PO 2 budou realizovány projekty zaměřené na zvýšení návštěvnosti regionu prostřednictvím většího využití potenciálu přírodních a kulturních zdrojů.

Využití kulturních a přírodních zdrojů oblasti za účelem zvýšení její návštěvnosti a návazného vzniku nových pracovních míst na společném podporovaném území je významnou příležitostí pro jeho rozvoj. Potenciál těchto zdrojů není zatím plně využit.

Vyšší využití přírodního a kulturního bohatství nacházejícího se v programovém území podpoří rovněž marketingová a propagační opatření.

Periferní charakter většiny programového území spolu s přírodními podmínkami se promítá rovněž v nedostatečné úrovni dopravní dostupnosti návštěvnicky atraktivních oblastí, v nichž se koncentruje množství přírodního a kulturního bohatství.

Pro účely zvýšení návštěvnosti pohraničí je tak rovněž nezbytné zajistit dostatečnou dopravní dostupnost, zejména silniční dostupnost těchto oblastí.

Podpořeny budou také prvky nehmotného kulturního dědictví s největším potenciálem z hlediska návštěvnosti podporovaného území a také informační, marketingová a propagační opatření cílená na potenciální návštěvníky tohoto typu dědictví.

Výsledkem intervencí programu bude zvýšení atraktivity objektů kulturního a přírodního dědictví s potenciálem pro zvýšení počtu návštěvníků a zlepšení přeshraniční dopravní dostupnosti těchto objektů. Tyto kulturní a přírodní zdroje se zlepšenou kvalitou a dostupností pak přispějí ke zvýšení návštěvnosti česko-polského pohraničí, což se projeví vznikem nových pracovních míst v odvětví cestovního ruchu a na něj navázaných ekonomických činnostech.

PRIORITNÍ OSA 4: Spolupráce institucí a komunit

V rámci PO 4 budou realizovány projekty zaměřené na zvýšení intenzity spolupráce institucí a společností v příhraničním regionu.

Vyšší míra spolupráce, koordinace a využití společně vypracovaných řešení poskytne úspory z rozsahu při plánování a využívání veřejných prostředků a veřejné infrastruktury, pomůže realizaci veřejně prospěšných projektů (např. v oblasti dopravy, zdravotnictví, sociálních služeb atd.) a zvýší kvalitu služeb poskytovaných ve veřejném zájmu.

Cílem intervencí je další využití potenciálu, který skýtá spolupráce institucí a zvýšení úrovně této spolupráce.

Jednou z nejdůležitějších podmínek dalšího rozvoje česko-polského pohraničí je vzájemné soužití a prohlubující se úroveň spolupráce obyvatelstva z obou stran hranice. Ta představuje potenciál pro zlepšování sociálních podmínek v pohraničí a vytváří předpoklady pro zvýšení efektivity správy a poskytovaných veřejných služeb.

Realizace projektů v PO 4, prostřednictvím společných akcí zaměřených na místní komunity, přispěje k jejich další spolupráci, poznání a porozumění.

Detailní specifikace aktivit je uvedena v rámci kapitol 2.2 a 2.3.

2.2. Prioritní osa 2: Rozvoj potenciálu přírodních a kulturních zdrojů pro podporu zaměstnanosti

V rámci PO 2 se jedná o mikroprojekty zaměřené na zvýšení iniciativy místního rozvoje a podporu subjektů podporující místní služby zaměřené na vznik nových pracovních míst, zvýšení mobility pracovních sil, aktivity zaměřené na propagaci a zlepšení dostupnosti přírodního a kulturního dědictví, v tom obnova kulturních a přírodních atraktivit.

V rámci PO 2 bude podporován hospodářský růst, který přispěje k růstu zaměstnanosti rozvojem vnitřního potenciálu jako součásti územní strategie pro konkrétní oblasti včetně přeměny upadajících průmyslových oblastí a zlepšení dostupnosti a rozvoje zvláštních přírodních a kulturních zdrojů. Navíc mohou být v odůvodněných případech podpořeny rovněž dodatečné aktivity formou systémů sloužících k monitorování počtu návštěvníků.

NÁZEV PRIORITNÍ OSY:	PO2 Rozvoj potenciálu přírodních a kulturních zdrojů pro podporu zaměstnanosti
SPECIFICKÝ CÍL:	Zvýšení návštěvnosti regionu prostřednictvím vyššího využití potenciálu přírodních a kulturních zdrojů
Vhodní žadatelé:	orgány veřejné správy, jejich svazky a sdružení, organizace zřizované a zakládané orgány veřejné správy, nestátní neziskové organizace, Evropské seskupení pro územní spolupráci, církve a náboženské spolky, asociace a sdružení působící v oblasti cestovního ruchu
Cílové skupiny:	obyvatelé společného regionu, návštěvníci regionu, samosprávy turisticky významných lokalit, podnikatelské subjekty v cestovním ruchu a na něj navázaných odvětví

2.2.1. Vhodné aktivity PO 2

Opatření, která mají být podpořena v rámci prioritní osy 2 – „Rozvoj potenciálu přírodních a kulturních zdrojů pro podporu zaměstnanosti“:

1. Zachování a obnova kulturních a přírodních atraktivit směřujících k jejich využití pro udržitelný rozvoj společného pohraničí

⮚ rekonstrukce, revitalizace a jiná opatření k zachování a obnově přírodních a kulturních atraktivit

Podporovány budou investice do kulturních a přírodních atraktivit přispívajících ke zlepšení podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v přeshraničním území a tím vytvářejících podmínky pro zvýšení zaměstnanosti na lokální úrovni.

Hlavním cílem intervence není zlepšení stavu kulturního a přírodního dědictví v programovém území, ale zvýšení atraktivity pohraničí a ve svém důsledku turistického ruchu v podporovaném území dosažené prostřednictvím realizace těchto aktivit.

Mezi hlavní podporované aktivity patří provádění rekonstrukcí a revitalizací

- turisticky atraktivních nemovitostí - především zákonem chráněných objektů kulturního dědictví (památek), pokud tyto investice přispějí ke zvýšení návštěvnosti území pohraničí

- turisticky atraktivních objektů jiných než nemovitých včetně vytváření a revitalizace muzejních nebo výstavních expozic přeshraničního charakteru

- turisticky atraktivních objektů přírodního dědictví

Jako doprovodné aktivity jsou způsobilé rovněž propagační aktivity týkající se nabídky cestovního ruchu vztahující se k příslušnému objektu kulturního/přírodního dědictví.

⮚ realizace opatření směřujících k vyššímu zapojení kulturních či přírodních atraktivit do udržitelného cestovního ruchu

Podporována jsou taková opatření, díky jejichž realizaci bude možné ve větší míře využít existujících objektů kulturního a přírodního dědictví představující turistické atraktivity, přizpůsobení infrastruktury objektů přírodního a kulturního dědictví pro rozšíření nabídky cestovního ruchu za účelem

- zvýšení návštěvnické kapacity

- rozšíření potenciálního okruhu návštěvníků

- prodloužení návštěvnické sezony

Jako doprovodné aktivity jsou způsobilé rovněž propagační aktivity týkající se nabídky cestovního ruchu příslušného objektu kulturního/přírodního dědictví.

2. Podpora využití nehmotného kulturního dědictví

Podpora je směřována do rozvoje a obnovy místních folklorních tradic a dalších forem místního nebo regionálního nehmotného kulturního dědictví za podmínky jejich využití s cílem zvýšení turistického ruchu v příhraničí.

3. Infrastrukturní opatření pro přeshraniční zpřístupnění a využívání kulturního a přírodního dědictví příhraničního regionu

⮚ výstavba, rekonstrukce, přestavba a modernizace veřejně dostupné základní infrastruktury zpřístupňující a zvyšující využití přírodního a kulturního dědictví v odvětví cestovního ruchu (např. cyklostezky, naučné stezky) včetně doplňkové turistické infrastruktury usnadňující návštěvu kulturních a přírodních atraktivit (např. stojany pro kola, informační tabule apod.)

Podporována bude zejména:

- výstavba či rekonstrukce cyklostezek a cyklotras, pěších stezek tematických naučných stezek apod. včetně doplňkové a související infrastruktury (stojany pro kola, informační tabule aj.)

Nebude možná podpora projektů, jejichž jedinou či dominantní část tvoří taková opatření na cyklo- trasách/stezkách a jiných trasách/stezkách, která reálně nezlepší jejich kvalitu, parametry a využitelnost – např. prosté obnovy značení, běžná údržba (vysečení porostu, odstranění nánosů zeminy apod.), prostá obnova informačních tabulí, odpočívek a mobiliáře apod.

Tyto aktivity bude možno podpořit pouze jako doplňkové v rámci komplexnějších projektů, a to za podmínky, že jejich realizace jako součást celkového projektu přispívá k dosahování jeho cílů a k lepším výsledkům, resp. k dosahování cílů prioritní osy.

V případě cyklotrasy vedené po místní komunikaci, na níž je umožněn vjezd motorovým vozidlům (typicky místní zpevněné komunikace, či zpevněné komunikace vyšších řádů), může být předmětem podpory pouze ta její část, jež je nezbytná pro vybudování či zlepšení kvality, parametrů a využitelnosti cyklotrasy – např. rozšíření komunikace pro vytvoření cyklopruhů, nové značení v místech, kde dříve nebylo (cyklopiktogramy apod.).

- realizace pěších stezek tematických naučných stezek nebo specifických stezek a tras využívaných pro sportovní turistiku v turisticky atraktivním přírodním prostředí (in-line stezky, lyžařské trasy, vodácké trasy apod.)

- realizace vyhlídkových míst a infrastruktury (rozhledny, vyhlídkové mostky apod.)

- výstavba či zkapacitnění parkovišť u významných turistických destinací za podmínky jasného prokázání nedostatečnosti stávajících parkovacích kapacit a z toho plynoucího přímého negativního ovlivnění (snížení) využití návštěvnického potenciálu dané lokality či atraktivity a za předpokladu jednoznačně dominantního využití parkovacích ploch turisty

- tvorba a rozšiřování turistických informačních center nebo jiných způsobů informování o turistických atraktivitách v regionu (turistické infobody, infostánky, městské informační turistické systémy aj.)

- jako doplňkové aktivity: realizace infrastruktury a vybavení /mobiliáře omezujících negativní dopad realizovaných aktivit na životní prostředí v řešené lokalitě (odpočívadla, lavičky, nádoby na odpad apod.)

⮚ výstavba, rekonstrukce, přestavba a modernizace infrastruktury umožňující anebo usnadňující přístup ke kulturním a přírodním atraktivitám pro návštěvníky se speciálními potřebami (hendikepovaní, rodiny s dětmi, senioři apod.)

V rámci aktivity budou podporovány investice (výstavba, rekonstrukce a modernizace infrastruktury), které umožní či usnadní přístup ke kulturním a přírodním atraktivitám využívaným v odvětví cestovního ruchu pro osoby se zvláštními potřebami (např. hendikepovaní turisté, rodiny s dětmi, senioři atp.), například:

- infrastrukturní prvky umožňující bezbariérové přístupy pro osoby se sníženou schopností pohybu (např. zvukové, grafické a podobné naváděcí systémy)

- výstavba vyhrazených parkovacích stání pro hendikepované a další skupiny se speciálními potřebami (např. rodiny s dětmi, senioři)

4. Společná informační, marketingová a propagační opatření v oblasti využití přírodních a kulturních zdrojů

⮚ využití mobilních technologií pro společnou prezentaci a propagaci kulturních a přírodních atraktivit společného pohraničí – např. www stránky, sociální sítě, mobilní aplikace, využití QR kódů apod.

Podpora je zaměřena na využití mobilních a dalších obdobných technologií při provádění propagace, prezentace a poskytování informovanosti o kulturních a přírodních atraktivitách ve společném pohraničí s cílem zvýšení jejich zapojení (využití) v odvětví cestovního ruchu a zvýšení jejich návštěvnosti.

Budou podporovány následující aktivity, například:

- využití těchto nástrojů pro prezentaci a propagaci turistických atraktivit regionu: audio průvodci, GPS technologie a nástroje, využití QR kódů, realizace publicity a propagace pomocí webových stránek, sociálních sítí a dalších včetně nově vznikajících / inovativních způsobů propagace a publicity

- doplňující aktivity: nákup technologií (hardware i software) do té míry, do jaké je prokazatelně nezbytný pro zavedení a provoz výše zmíněných opatření publicity a propagace zaměřených na turisty

⮚ společné kampaně propagující přírodní a kulturní atraktivity společného území

Podpora je směřována do aktivit spojených se společnými regionálními či tematickými kampaněmi realizovanými s cílem propagace přírodních a kulturních atraktivit společného pohraničí a zvýšení jejich návštěvnosti, například:

- pořízení a distribuce propagačních materiálů a nástrojů publicity určených ať již široké veřejnosti nebo zaměřených na specifickou cílovou skupinu (informační letáky, mapy, publikace apod.)

- realizace společných mediálních produktů propagujících společné území a jeho atraktivity

- příprava a zavedení specifických nástrojů podpory cestovního ruchu - např. turistické karty, rodinné pasy apod.

- organizace akcí propagujících společné území jako turistickou destinaci a podporujících rozvoj cestovního ruchu v něm

⮚ společné účasti na veletrzích a obdobných propagačních akcích cestovního ruchu včetně pořízení nezbytných propagačních předmětů dlouhodobé povahy potřebných pro tento druh propagace (bannery, propagační stany apod.)

Podporovány budou účasti na veletrzích a na obdobných propagačních akcích v oblasti cestovního ruchu, realizovaných jednoznačně s cílem podpory cestovního ruchu v přeshraničním území a u kterých lze předpokládat, že budou mít dopad na cílové skupiny návštěvníků programového území.

Vedle financování vlastní účasti na propagační akci může být součástí podpory i pořízení nezbytných propagačních předmětů dlouhodobé povahy potřebných pro tento druh propagace (bannery, propagační stany apod.).

Podpořena bude účast zejména na akcích v ČR a Polsku, u nichž lze s ohledem na jejich charakter a zaměření předpokládat, že budou mít dopad na cílovou skupinu potenciálních návštěvníků společného pohraničí a že tato účast přispěje ke zvýšení návštěvnosti atraktivit v česko-polském pohraničí.

5. Evaluace, studie, strategie, plány směřující k využití přírodních a kulturních zdrojů

Předmětem aktivity je příprava společných koncepčních dokumentů - strategií, studií a analýz, plánů, evaluací apod. (dále jen „koncepce“) realizovaných s cílem vyššího či lepšího využití společných přírodních a kulturních zdrojů v odvětví cestovního ruchu a ke zvýšení návštěvnosti společného regionu.

Podporovány budou mezi jinými:

- tematické koncepce (řešící např. zvláštní segment cestovního ruchu či vymezenou skupinu atraktivit nebo zaměřené na specifickou cílovou skupinu)

- územní koncepce (řešící celkové využití přírodních a kulturních zdrojů ve vymezeném území)

- marketingové koncepce

Podpořena bude příprava pouze takových koncepčních dokumentů a řešení, u nichž existuje jasný doklad či podložený předpoklad o jejich uplatnění v udržitelném rozvoji společného území.

2.2.2. Vhodní žadatelé PO 2

Žadatel je subjekt, který může předložit mikroprojekt v rámci Fondu mikroprojektů.

Územní příslušnost Správce v rámci Fondu mikroprojektů pro Euroregion Glacensis: Na české straně:

- správní území okresů: Jičín, Trutnov, Náchod, Hradec Králové, Rychnov nad

Kněžnou, Pardubice, Chrudim, Ústí nad Orlicí, Svitavy, Šumperk a katastr obce Bílá Voda

Na polské straně:

- powiaty: dzierżoniowski, kłodzki, strzeliński, świdnicki, wałbrzyski, ząbkowicki, město Wałbrzych

realizovat mikroprojekty samostatně nebo prostřednictvím jimi založených organizací, které nemají právní subjektivitu a nemohou samostatně žádat o prostředky FMP (viz. příloha č. 1 Směrnice pro žadatele – nejedná se však o úplný výčet, oprávněnost vhodnosti organizační složky bez právní subjektivity bude detailně posouzena při kontrole podmínek přijatelnosti mikroprojektu).

Skupina žadatelů	Právní formy	Zákon	Paragraf
Orgány veřejné správy, jejich svazky a sdružení	Organizační složka státu	219/2000 Sb.	3
	Svazek obcí	128/2000 Sb.	49-53
	Obec nebo městská část územně členěného statutárního města	128/2000 Sb.
	Kraj	129/2000 Sb.
Organizace zřizované a zakládané orgány veřejné správy	Společnost s ručením omezeným1	90/2012 Sb.	132-242
	Akciová společnost2	90/2012 Sb.	243-551
	Státní podnik	77/1997 Sb.
	Příspěvková organizace	250/2000 Sb.	27
	Příspěvková organizace	219/2000 Sb.	51
Nestátní neziskové organizace	Nadace	227/1997 Sb.
	Nadace	89/2012 Sb.	306-393
	Nadační fond	227/1997 Sb.
	Nadační fond	89/2012 Sb.	394-401
	Obecně prospěšná společnost	248/1995 Sb.	2
	Obecně prospěšná společnost	89/2012 Sb.	3050
	Ústav	89/2012 Sb.	402-418
	Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.)	83/1990

	Spolek	89/2012 Sb.	214-302
	Organizační jednotka sdružení	83/1990 Sb.
	Pobočný spolek	89/2012 Sb.	228-231
Evropské seskupení pro územní spolupráci	Evropské seskupení pro územní spolupráci	248/2000 Sb.	18a-18h
Církve a náboženské spolky	Církevní organizace	3/2002 Sb.
	Evidované církevní právnické osoby	3/2002 Sb.	15a-16a
	Svazy církví a náboženských společností	3/2002 Sb.	8
Asociace a sdružení působící v oblasti cestovního ruchu	zájmové sdružení	109/1964	360b
	Stavovská organizace - profesní komora	např. 360/1992 Sb.
		85/1996 Sb.
		358/1992 Sb.
		523/1992 Sb.

1 Podmínkou je 80% podíl veřejnoprávních osob (kraje a jeho organizační složky, obce nebo městské části územně členěného statutárního města a jejich organizační složky, svazku obcí, případně komor – s výjimkou profesních komor) na základním kapitálu a min. 80% podíl veřejnoprávní právnické osoby (specifikovaných na počátku této věty) na hlasovacích právech

2 Podmínkou je 80% podíl veřejnoprávních osob (organizační složky státu, kraje a jeho organizační složky, obce nebo městské části územně členěného statutárního města a jejich organizační složky, svazku obcí, případně komor – s výjimkou profesních komor na základním kapitálu a min. 80% podíl veřejnoprávní právnické osoby (specifikovaných na počátku této věty) na hlasovacích právech

Skupina žadatelů	Právní formy	Zákon	Paragraf
		381/1991 Sb.
		120/2001 Sb.
		93/2009 Sb.
	Komora (s výjimkou profesních komor)	301/1992 Sb.
	Zájmové sdružení právnických osob	40/1964 Sb.	20i
		89/2012 Sb.	3051
		304/2013 Sb.	124

Vhodný žadatel může předkládat žádosti o dotaci, jestliže splňuje kritéria uvedená v Čestném prohlášení, které je povinnou přílohou žádosti o dotaci (viz příloha č. 9 Směrnice pro žadatele).

Vhodní žadatelé a projektoví partneři v polské části FMP

Žadatel / Vedoucí partner nebo partner mikroprojektu musí patřit do jedné z níže uvedených kategorií institucí, tj. musí být:

a) státní (vládní), regionální nebo místní institucí (samosprávou) nebo jejich sdružením

b) institucí zřízenou na základě veřejného nebo soukromého práva pro konkrétní účel naplňování potřeb obecné prospěšnosti, která nemá průmyslový nebo obchodní charakter a má právní subjektivitu a je v hlavní části financována státem, regionálními nebo místními institucemi nebo jinými orgány řízenými veřejným právem nebo podřízenými dozoru řízení těchto orgánů, nebo které mají správní, řídící nebo dozorčí radu, kde je více jak polovina členů určená státem, regionálními nebo lokálními orgány nebo jinými orgány řízenými veřejným právem

c) nevládní organizací s právní subjektivitou

V případě institucí uvedených v kategorii a) jsou přípustné subjekty:

⮚ mající právní subjektivitu v souladu s platnou národní legislativou;

⮚ nemající právní subjektivitu3:

▪ jimž nadřízený orgán (mající právní subjektivitu) udělí plnou moc a který převezme finanční odpovědnost za realizovaný mikroprojekt;

▪ jejichž jménem bude nadřízený orgán žádat o dofinancování (spolu s uvedením, který subjekt bude mikroprojekt realizovat).

3 Týká se jak žadatelů/vedoucích partnerů, tak i partnerů mikroprojektu

však o úplný výčet, oprávněnost vhodnosti organizační složky bez právní subjektivity bude detailně posouzena při kontrole podmínek přijatelnosti mikroprojektu.

2.2.3. Rozsah dotace PO 2

Fond mikroprojektů umožňuje realizovat projekty menšího rozsahu (mikroprojekty) s výší dotace z EFRR od minimálně 2.000 EUR do maximálně 30.000 EUR v případě mikroprojektů v prioritní ose 2. Pro mikroprojekty aplikující princip Vedoucího partnera (viz kapitola 2.4 Typy mikroprojektů) je max. výše dotace dvojnásobná. Celkový rozpočet mikroprojektu nesmí přesáhnout dvojnásobek maximální výše dotace.

Finanční kritéria mikroprojektů v rámci prioritní osy 2 jsou stanovena následovně:

• mikroprojekty typu B a C (viz kapitola 2.4 Typy mikroprojektů) - rozsah dotace 2.000

– 30.000 EUR (celkové náklady mikroprojektu mohou dosáhnout max. 60.000 EUR)

• mikroprojekty typu A (viz kapitola 2.4 Typy mikroprojektů) - rozsah dotace 4.000 –

60.000 EUR - za národní část vždy max. 30.000 EUR a to v i případě, že na mikroprojektu jsou zainteresovaní více než 2 partneři; minimální finanční podíl každého partnera je 2.000 EUR (celkové náklady mikroprojektu mohou dosáhnout max. 120.000 EUR)

Maximální dotační sazba stanovená na partnera, resp. národní část, je nepřekročitelná. Pro mikroprojekty s Vedoucím partnerem (typ A) je možno uznat jako způsobilé náklady / výdaje na přípravu mikroprojektu ve výši max. 1% celkových způsobilých nákladů, pokud vzniknou v období od 1.1.2014 do registrace mikroprojektu u Správce a budou uznány jako způsobilé4.

Euroregionální řídící výbor má vyhrazeno právo doporučit snížení výše dotace, jestli vyhodnotí výdaje mikroprojektu jako nepřiměřeně vysoké.

Na dotaci mikroprojektů není právní nárok.

2.2.4. Ukazatelé výstupu mikroprojektů PO 2

Ukazatele v rámci FMP svým dílem naplňují kritéria stanovená pro Program Interreg V-A Česká republika - Polsko, tvoří jeho součást a výstupy mikroprojektů doplňují nastavené počty ukazatelů pro jednotlivé stanovené prioritní osy.

V rámci přípravy projektové žádosti je žadatel povinen vybrat minimálně jeden ukazatel výstupu pro příslušnou prioritní osu.

4 ve vztahu k vyúčtování jsou uvedené částky hodnotami mikroprojektu v okamžiku jeho schválení EŘV

Plánované hodnoty ukazatele/ukazatelů výstupu musí být jasně a reálně kvantifikovány a v projektové žádosti musí být vyjmenovány a popsány. Plánované hodnoty ukazatelů musí být propojeny s cílem mikroprojektu.

Hlavní principy práce s indikátory výstupu:

- každý mikroprojekt musí zvolit nejméně jeden indikátor výstupu

- každý mikroprojekt může volit pouze indikátory přiřazené dané prioritní ose; z nich musí ovšem zvolit všechny indikátory, které jsou pro něj relevantní

- všechny indikátory výstupu je nutné kvantifikovat (určit výchozí a cílovou hodnotu)

- u všech indikátorů výstupu je nutné zvolit datum výchozí hodnoty a datum cílové hodnoty

Ukazatelé výstupu v rámci prioritní osy 2:

⮚ Počet elementů kulturního / přírodního bohatství se zvýšenou atraktivitou (kód indikátoru 91002)

Element je chápán jako konkrétní hmotné či nehmotné dědictví – nemovitá či movitá památka, národní park či přírodní prvek (v ČR typicky např. přírodní/národní přírodní památky), tradiční festival, lidová tradice atd.

Musí zahrnovat jak prvek odkazující na dědictví (tj. čehosi co je přenášeno mezi generacemi a je pevně a dlouhodobě ukotveno v území a/nebo jeho socioekonomickém prostředí), tak také prvek společného, tj. existence pojítka, něčeho, proč lze považovat tento element za společný, dotýkající se území a obyvatel na obou stranách hranice.

Indikátor naplňuje jak projekt, v jehož rámci dojde k bezprostřednímu zlepšení stavu konkrétního prvku přírodního/kulturního dědictví (např. rekonstrukce kulturních památek, sakrálních staveb, „rekultivace“ zdevastované přírodní památky apod.), ale například i podpořený prvek nehmotného dědictví, u kterého nemusí dojít nutně ke zlepšení stavu, ale např. k jeho obnovení, oživení, zpropagování tak, aby tento prvek (lidová tradice apod.) přežil a dále se rozvíjel.

⮚ Počet elementů infrastruktury zpřístupňující / zvyšující využití přírodního a kulturního dědictví (kód indikátoru 91001)

Element je zde chápán jako konkrétní, zpravidla hmotný prvek nebo soustava dílčích prvků, který zpřístupní / usnadní poznání a využití konkrétní součásti společného přírodního a kulturního dědictví – definice společného dědictví viz též indikátor výše.

Např. infrastruktura nacházející se v oblastech a směřující k objektům, které lze považovat za součást dědictví – cyklostezky, naučné stezky a další infrastruktura a vybavení, které přiblíží přírodní a kulturní dědictví návštěvníkům; může se také jednat i o prostory shromažďující a zpřístupňující dědictví společného regionu – např. muzea. Mohou to být i nehmotné prvky např. databáze a další nástroje, jejichž prostřednictvím bude možné poznávat společné přírodní a kulturní dědictví i prostřednictvím vzdáleného přístupu apod.

Pokud se bude jednat o sadu jednotlivých (obvykle drobnějších) prvků infrastruktury, které spolu tvoří nějaký logický či vzájemně se doplňující celek, soustavu příbuzných elementů, pak bude do indikátoru započítán pouze jako jeden (např. jednotlivé prvky venkovního

inventáře v areálu kulturní památky, které mají usnadnit a zpřístupnit památku dalším skupinám – např. stojany pro kola, drobnější infrastruktura usnadňující návštěvu kulturní památky pro hendikepované apod.), stejně tak pokud bude součástí projektu nějaká nosná infrastruktura (např. cyklostezka), u níž bude umístěn drobnější inventář (např. stojany pro kola, informační tabule apod.), jedná se o jeden prvek tvořící logický celek umožňující jako celek poznání příslušné součásti dědictví.

⮚ Počet realizovaných společných mechanismů v oblasti přírodního a kulturního dědictví (kód indikátoru 91003)

Mechanismem se rozumí řešení nebo kombinace řešení připravených či realizovaných v rámci přeshraničního projektu, jež cílí na společné výzvy (potřeby či potenciály) v přeshraničním území v oblasti využití kulturního a přírodního dědictví příhraničního regionu.

Jedná se převážně o řešení systémového charakteru v oblasti využití a propagace kulturního a přírodního dědictví.

Konkrétním typem řešení tak mohou být například: analýzy a evaluace, společné koncepce, strategie a plány či propagační, informační a marketingová opatření směřující ke zvýšení koherence a společného přístupu v oblasti využití kulturního a přírodního dědictví společného regionu.

2.2.5. Ukazatelé výsledku Programu PO 2

Hlavní principy práce s indikátory výsledku:

- každý mikroprojekt musí zvolit nejméně jeden indikátor výsledku

- každý mikroprojekt může volit pouze indikátory přiřazené dané prioritní ose; z nich musí ovšem zvolit všechny indikátory, které jsou pro něj relevantní

- všechny indikátory výsledku je nutné popsat na úrovni mikroprojektu (tj. popis hodnoty v projektové žádosti)

Ukazatel výsledku v rámci prioritní osy 2:

⮚ Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení (kód indikátoru 90910)

Na úrovni projektu bude popsáno, jak projekt konkrétně přispěje ke zvýšení celkové návštěvnosti území.

2.3. Prioritní osa 4: Spolupráce institucí a komunit

V rámci PO 4 se jedná o mikroprojekty zaměřené na zvyšování integrace na lokální úrovni, zvyšování institucionální kapacity, podpora spolupráce mezi občany a institucemi formou krátkodobých školení a kurzů, setkávání zájmových skupin, navazování nových kontaktů a vazeb apod.

Obecné zásady způsobilosti aktivit v rámci prioritní osy 4:

V rámci mikroprojektu mohou být realizované investiční aktivity doprovodné k jiným neinvestičním záměrům a nezbytné k realizaci cílů mikroprojektu.

Pozn.: investiční aktivity (výstavba a rekonstrukce infrastruktury) nemohou být realizované samostatně v rámci mikroprojektu.

NÁZEV PRIORITNÍ OSY:	PO4 Spolupráce institucí a komunit
SPECIFICKÝ CÍL:	Zvýšení intenzity spolupráce institucí a komunit v příhraničním regionu
Vhodní žadatelé:	orgány veřejné správy, jejich svazky a sdružení, organizace zřizované a zakládané orgány veřejné správy, hospodářské a profesní komory, svazy a sdružení, nestátní neziskové organizace, vzdělávací instituce včetně vysokých škol, Evropské seskupení pro územní spolupráci, církve a náboženské spolky
Cílové skupiny:	obyvatelé společného regionu, samospráva, nestátní neziskové organizace, návštěvníci regionu, podnikatelské subjekty

2.3.1. Vhodné aktivity PO 4

Opatření, která mají být podpořena v rámci prioritní osy 4 – „Spolupráce institucí a komunit“:

1. Opatření směřující k posilování integrace na lokální úrovni, spolupráce občanské společnosti a další aktivity přispívající ke kohezi na lokální úrovni

V rámci této aktivity budou financované projekty Fondu mikroprojektů zaměřující se na posilování integrace na lokální úrovni, spolupráci občanské společnosti a další aktivity přispívající ke kohezi na lokální úrovni.

2. Rozvoj spolupráce institucí veřejné správy

V rámci aktivity budou podpořeny projekty spolupráce institucí veřejné správy z obou stran hranice, směřující ke společnému řešení problémů a využití potenciálů s cílem zefektivnění výkonu správy ve společném území a realizace optimálních řešení v oblastech, jež jsou primárně v kompetenci veřejné správy a v oblasti veřejných služeb pro obyvatelstvo na obou stranách hranice. Podpora je zaměřena na rozvíjení a tvoření sítí spolupracujících veřejných

institucí, včetně územní veřejné správy a jimi zřizovaných organizací, které jsou odpovědné za realizaci veřejných politik a poskytování veřejných služeb. Iniciována je výměna zkušeností a propagace příkladů dobré praxe v oblasti vypracování řešení společných problémů a využití potenciálů a vypracování společných koncepcí, programů a rozvojových projektů na území polsko-českého pohraničí.

3. Vytváření a rozvoj přeshraničních kooperačních sítí, včetně spolupráce NNO a sociálních a hospodářských partnerů

V rámci aktivity budou podporovány projekty týkající se rozvoje kooperačních sítí institucí veřejné správy, NNO (nestátní neziskové organizace) a ostatních způsobilých žadatelů, realizujících činnosti přispívající k rozvoji společného pohraničí.

V rámci všech hlavních aktivit prioritní osy 4 jsou zejména způsobilé následující podaktivity:

▪ v oblasti zvýšení úrovně informací o společném území

o propagace přeshraniční spolupráce a společného území (např. příprava společných publikací, internetových stránek), také mimo programové území

o tvorba informačních platforem

o rozvoj informačních a komunikačních systémů (např. informační kiosky a boxy, tvorba společných databází)

o tvorba kanálů a mechanismů výměny a sdílení informací a dat včetně realizace společných či propojování existujících informačních systémů, databází a dalších nástrojů práce s informacemi a daty spravovaných způsobilými žadateli s cílem zlepšení správy a dalšího rozvoje společného pohraničí

▪ v oblasti dopravy

o společné plánování, optimalizace, zajištění bezpečnosti a propagace veřejné přeshraniční dopravy ve všech odvětvích dopravy včetně intermodální dopravy

o společné plánování, optimalizace, zajištění bezpečnosti a propagace veřejné přeshraniční nemotorové dopravy, zde pěších i cyklistických stezek a tras

▪ v oblasti územního plánování a přípravy infrastrukturálních projektů

o společná příprava plánů a dokumentace společných projektů do té míry, do jaké jsou jejich plánované aktivity komplementární po obou stranách hranice, nebo pokud přispívají k integraci příhraniční infrastruktury

o aktivity podporující identifikaci a rozvoj přeshraničních funkčních regionů5

▪ v oblasti ochrany přírody a krajiny

o aktivity směřující k obnově ekosystémů a krajinných funkcí, zachování biologické rozmanitosti, monitoringu životního prostředí, mimo jiné společná příprava plánů a dokumentace společných projektů

o využití a tvorba informačních nástrojů (např. databáze) v oblastech významných z pohledu životního prostředí

5 Funkcionální regiony jsou územní strukturou charakteristickou specifickým charakterem využití (kterými se odlišuje od okolí) a pro kterou jsou typické tomuto profilu odpovídající funkčně-prostorové souvislosti a vazby.

o vzdělávací aktivity v oblasti přírody a krajiny (např. přednášky, semináře apod.)

o zvyšování dovedností a kvalifikace personálu veřejných institucí činných v oblasti ochrany přírody a krajiny

Pozn.: V případě, že hlavním cílem projektu ochrany přírody a krajiny, resp. přírodního dědictví je jejich uplatnění v odvětví cestovního ruchu, budou tyto aktivity podporovány v rámci prioritní osy 2.

▪ v oblasti vzdělávání

o v rámci této aktivity budou podporovány například kooperační aktivity škol a vzdělávacích institucí, jejichž hlavním cílem je výměna zkušeností a dobré praxe, vzájemné poznání, vzájemné návštěvy dětí i pedagogických pracovníků, realizace mimoškolních a zájmových aktivit dětí realizovaných školami, provádění osvěty a mimoškolního vzdělávání v nejrůznějších oblastech

Pozn.: V případě, že hlavním cílem projektu v této oblasti je zvyšování kompetenci a dovednosti, budou tyto aktivity podporovány v rámci prioritní osy 3 - prioritní osa 3 nepřechází do FMP v Euroregionu Glacensis v rámci Programu Interreg V-A, tzn. tyto aktivity nebudou podporovány v rámci FMP v Euroregionu Glacensis.

▪ v oblasti kultury, sportu a organizace volnočasových aktivit

o podpora společných projektů v oblasti společenské, kulturně-rekreační, vzdělávací

o podpora záměrů posilujících identitu a tradice

▪ v oblasti poskytování veřejných služeb (včetně tvorby kooperačních sítí)

o společná řešení v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb pro zvyšování efektivity a kvality poskytovaných služeb s využitím přeshraničního prvku

o spolupráce institucí a organizací působících na trhu práce za účelem zlepšení podmínek pro zaměstnanost ve společném regionu a využití výhod společného trhu práce, např.: vytváření přeshraničních databází

o spolupráce za účelem hospodářského rozvoje polsko-českého příhraničí

o spolupráce v oblasti bezpečnosti – realizované záchrannými a bezpečnostními složkami, zahrnující aktivity jiné, než je jejich připravenost na účast při řešení mimořádných a krizových situací, jež jsou předmětem PO 1

▪ v oblasti i tvorby kooperačních sítí

o vytváření, posilování, upevňování a rozšiřování přeshraničních partnerství subjektů za účasti veřejných institucí, nestátních neziskových organizací a jiných způsobilých subjektů v oblasti veřejných služeb a v celospolečensky přínosných oblastech (stálé pracovní skupiny, konference, diskusní panely a další)

o sdílení dobré praxe, nových řešení a přístupů při provádění veřejné správy a při realizaci celospolečensky přínosných aktivit přispívajících k rozvoji společného pohraničí (zavedení nových postupů, změny v organizaci zajištění úkolů konkrétní instituce díky přenosu know-how apod.)

o aktivity podporující budování absorpční schopnosti v oblasti přeshraniční spolupráce a aktivity směřující k odstraňování bariér v implementaci spolupráce na polsko-českém pohraničí

o zpracování analýz, studií, strategií, programů atd. v rámci sociálně- ekonomického rozvoje příhraničního území, v té míře, do jaké bude popsán plán jejich využití v praxi/při implementaci

2.3.2. Vhodní žadatelé PO 4

Žadatel je subjekt, který může předložit mikroprojekt v rámci Fondu mikroprojektů.

Územní příslušnost Správce v rámci Fondu mikroprojektů pro Euroregion Glacensis: Na české straně:

- správní území okresů: Jičín, Trutnov, Náchod, Hradec Králové, Rychnov nad

Kněžnou, Pardubice, Chrudim, Ústí nad Orlicí, Svitavy, Šumperk a katastr obce Bílá Voda

Na polské straně:

- powiaty: dzierżoniowski, kłodzki, strzeliński, świdnicki, wałbrzyski, ząbkowicki, město Wałbrzych

Vhodný žadatel musí mít právní subjektivitu a sídlo ve vymezeném území působnosti příslušného Správce. Výjimkou jsou organizační složky bez právní subjektivity, které jsou složkami subjektů se sídlem mimo území působnosti Správce, ale na území příslušného Správce působí. Tyto subjekty mohou být také vhodnými žadateli, jejich předpokládaný přehled je stanoven v příloze č. 1 Směrnice pro žadatele. Oprávnění žadatelé mohou realizovat mikroprojekty samostatně nebo prostřednictvím jimi založených organizací, které nemají právní subjektivitu a nemohou samostatně žádat o prostředky Fondu (viz. příloha č. 1 Směrnice pro žadatele – nejedná se však o úplný výčet, oprávněnost vhodnosti organizační složky bez právní subjektivity bude detailně posouzena při kontrole podmínek přijatelnosti mikroprojektu).

Skupina žadatelů	Právní formy	Zákon	Paragraf
Orgány veřejné správy, jejich svazky a sdružení	Organizační složka státu	219/2000 Sb.	3
	Správa železniční dopravní cesty, státní organizace	77/2002 Sb.	19
	Veřejnoprávní instituce (ČT,ČRo,ČTK)	483/1991 Sb.
		484/1991 Sb.
		517/1992 Sb.
	Svazek obcí	128/2000 Sb.	49-53
	Obec nebo městská část územně členěného statutárního města	128/2000 Sb.
	Kraj	129/2000 Sb.
	Zastupitelský orgán jiných států

Skupina žadatelů	Právní formy	Zákon	Paragraf
Organizace zřizované a zakládané orgány veřejné správy	Společnost s ručením omezeným6	90/2012 Sb.	132-242
	Akciová společnost7	90/2012 Sb.	243-551
	Státní podnik	77/1997 Sb.
	Příspěvková organizace	250/2000 Sb.	27
	Příspěvková organizace	219/2000 Sb.	51
	Veřejné výzkumné instituce	341/2005 Sb.	2
Hospodářské a profesní komory, svazy a sdružení	zájmové sdružení	109/1964	360b
	Stavovská organizace - profesní komora	např. 360/1992 Sb.
		85/1996 Sb.
		358/1992 Sb.
		523/1992 Sb.
		381/1991 Sb.
		120/2001 Sb.
		93/2009 Sb.
	Komora (s výjimkou profesních komor)	301/1992 Sb.
	Zájmové sdružení právnických osob	40/1964 Sb. Sb.	20i
		89/2012 Sb. Sb.	3051
		304/2013 Sb. Sb.	124

	Evropské hospodářské zájmové sdružení	360/2004 Sb.
Vzdělávací instituce včetně vysokých škol	Vysoká škola	111/1998 Sb.
Vzdělávací instituce včetně vysokých škol	Školská právnická osoba	561/2004 Sb.	124
Nestátní neziskové organizace	Nadace	227/1997 Sb.
	Nadace	89/2012 Sb.	306-393
	Nadační fond	227/1997 Sb.
	Nadační fond	89/2012 Sb.	394-401
	Obecně prospěšná společnost	248/1995 Sb.	2
	Obecně prospěšná společnost	89/2012 Sb.	3050
	Ústav	89/2012 Sb.	402-418
	Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.)	83/1990 Sb.

	Spolek	89/2012 Sb.	214-302
	Organizační jednotka sdružení	83/1990
	Pobočný spolek	89/2012 Sb.	228-231
Evropské seskupení pro územní spolupráci	Evropské seskupení pro územní spolupráci	248/2000 Sb.	18a-18h
Církve a náboženské spolky	Církevní organizace	3/2002 Sb.
	Evidované církevní právnické osoby	3/2002 Sb.	15a-16a
	Svazy církví a náboženských společností	3/2002 Sb.	8

6 Podmínkou je 80% podíl veřejnoprávních osob (kraje a jeho organizační složky, obce nebo městské části územně členěného statutárního města a jejich organizační složky, svazku obcí, případně komor – s výjimkou profesních komor) na základním kapitálu a min. 80% podíl veřejnoprávní právnické osoby (specifikovaných na počátku této věty) na hlasovacích právech

7 Podmínkou je 80% podíl veřejnoprávních osob (organizační složky státu, kraje a jeho organizační složky, obce nebo městské části územně členěného statutárního města a jejich organizační složky, svazku obcí, případně komor – s výjimkou profesních komor na základním kapitálu a min. 80% podíl veřejnoprávní právnické osoby (specifikovaných na počátku této věty) na hlasovacích právech

Vhodní žadatelé a projektoví partneři v polské části FMP

Žadatel / Vedoucí partner nebo partner mikroprojektu musí patřit do jedné z níže uvedených kategorií institucí, tj. musí být:

a) státní (vládní), regionální nebo místní institucí (samosprávou) nebo jejich sdružením

c) nevládní organizací s právní subjektivitou

V případě institucí uvedených v kategorii a) jsou přípustné subjekty:

⮚ mající právní subjektivitu v souladu s platnou národní legislativou;

⮚ nemající právní subjektivitu8:

▪ jimž nadřízený orgán (mající právní subjektivitu) udělí plnou moc a který převezme finanční odpovědnost za realizovaný mikroprojekt;

▪ jejichž jménem bude nadřízený orgán žádat o dofinancování (spolu s uvedením, který subjekt bude mikroprojekt realizovat).

Seznam vhodných polských žadatelů a partnerů je uveden v příloze č. 3 této Směrnice. Přehled polských institucí nemajících právní subjektivitu, kteří jsou oprávněni žádat o dotaci z FMP nebo být projektovým partnerem, je uveden v příloze č. 2 této Směrnice – nejedná se však o úplný výčet, oprávněnost vhodnosti organizační složky bez právní subjektivity bude detailně posouzena při kontrole podmínek přijatelnosti mikroprojektu.

2.3.3. Rozsah dotace PO 4

8 Týká se jak žadatelů/vedoucích partnerů, tak i partnerů mikroprojektu

Fond mikroprojektů umožňuje realizovat projekty menšího rozsahu (mikroprojekty) s výší dotace z EFRR od minimálně 2.000 EUR do maximálně 20.000 EUR v případě mikroprojektů v prioritní ose 4. Pro mikroprojekty aplikující princip Vedoucího partnera (viz kapitola 2.4 Typy mikroprojektů) je max. výše dotace dvojnásobná. Celkový rozpočet mikroprojektu nesmí přesáhnout dvojnásobek maximální výše dotace.

Finanční kritéria mikroprojektů v rámci prioritní osy 4 jsou stanovena následovně:

• mikroprojekty typu B a C (viz kapitola 2.4 Typy mikroprojektů) - rozsah dotace 2.000

– 20.000 EUR (celkové náklady mikroprojektu mohou dosáhnout max. 40.000 EUR)

• mikroprojekty typu A (viz kapitola 2.4 Typy mikroprojektů) - rozsah dotace 4.000 –

40.000 EUR - za národní část vždy max. 20.000 EUR a to v i případě, že na mikroprojektu jsou zainteresovaní více než 2 partneři; minimální finanční podíl každého partnera je 2.000 EUR (celkové náklady mikroprojektu mohou dosáhnout max. 80.000 EUR)

Maximální dotační sazba stanovená na partnera, resp. národní část, je nepřekročitelná. Pro mikroprojekty s vedoucím partnerem (typ A) je možno uznat jako způsobilé náklady / výdaje na přípravu mikroprojektu ve výši max. 1% celkových způsobilých nákladů, pokud vzniknou v období od 1.1.2014 do registrace mikroprojektu u Správce a budou uznány jako způsobilé9.

Euroregionální řídící výbor má vyhrazeno právo doporučit snížení výše dotace, jestli vyhodnotí výdaje mikroprojektu jako nepřiměřeně vysoké.

Na dotaci mikroprojektů není právní nárok.

2.3.4. Ukazatelé výstupu mikroprojektů PO 4

Ukazatele v rámci FMP svým dílem naplňují kritéria stanovená pro Program Interreg V-A Česká republika – Polsko, tvoří jeho součást a výstupy mikroprojektů doplňují nastavené počty ukazatelů pro jednotlivé stanovené prioritní osy.

V rámci přípravy projektové žádosti je žadatel povinen vybrat jeden ukazatel výstupu pro příslušnou prioritní osu.

Hlavní principy práce s indikátory výstupu:

- každý mikroprojekt musí zvolit nejméně jeden indikátor výstupu

- každý mikroprojekt může volit pouze indikátory přiřazené dané prioritní ose; z nich musí ovšem zvolit všechny indikátory, které jsou pro něj relevantní

- všechny indikátory výstupu je nutné kvantifikovat (určit výchozí a cílovou hodnotu)

- u všech indikátorů výstupu je nutné zvolit datum výchozí hodnoty a datum cílové hodnoty

9 ve vztahu k vyúčtování jsou uvedené částky hodnotami mikroprojektu v okamžiku jeho schválení EŘV

Ukazatel výstupu v rámci prioritní osy 4:

⮚ Počet partnerů zapojených do společných aktivit (kód indikátoru 91101)

Indikátor určený pro všechny projekty v rámci PO 4. Započítáni budou pouze partneři, kteří se reálně a aktivně účastní na projektu a jsou jako partneři uvedeni i v projektové žádosti.

Jako projektoví partneři mohou být započítány i organizační složky veřejných subjektů, které realizují projekt, ale nemají právní subjektivitu a nositelem právní subjektivity je jejich zřizovatel.

Do hodnoty ukazatele se započítávají pouze partneři účastnící se mikroprojektu, kteří jsou uvedení v žádosti o dotace a jsou účastníky Dohody o spolupráci / Deklarace partnerství. Do plánované hodnoty ukazatele se nepočítají instituce/organizace, které jsou příjemci projektových aktivit.

2.3.5. Ukazatelé výsledku Programu PO 4

Hlavní principy práce s indikátory výsledku:

- každý mikroprojekt musí zvolit nejméně jeden indikátor výsledku

- každý mikroprojekt může volit pouze indikátory přiřazené dané prioritní ose; z nich musí ovšem zvolit všechny indikátory, které jsou pro něj relevantní

- všechny indikátory výsledku je nutné popsat na úrovni mikroprojektu (tj. popis hodnoty v projektové žádosti)

Ukazatelé výsledku v rámci prioritní osy 4:

⮚ Úroveň spolupráce institucí na česko-polském pohraničí (kód indikátoru 91210)

Na úrovni projektu bude popsáno, jak projekt přispěje ke zvýšení kvalitativní úrovně spolupráce institucí na česko -polském pohraničí.

Kvalitou je zde míněna např. dlouhodobost a výsledky spolupráce, tj. zda-li se např. jedná jen o spolupráci na úrovni společenského setkávání bez toho, aniž by byly nastaveny dlouhodobější mechanismy další spolupráce, nebo zda-li se jedná např. o spolupráci, jejímž výsledkem je nastavení systémových řešení uplatňovaných v praxi aj.

⮚ Vnímání vzájemného soužití a spolupráce komunit v příhraničním regionu (kód indikátoru 91310)

Na úrovni projektu bude popsáno, jak projekt kvalitativně přispěje ke zlepšení vzájemného soužití a spolupráce komunit v příhraničním regionu.

Kvalitou je zde míněna ve vztahu ke spolupráci komunit např. dlouhodobost a výsledky spolupráce, tj. zda-li se např. jedná jen o spolupráci na úrovni společenského setkávání bez toho, aniž by byly nastaveny dlouhodobější mechanismy další spolupráce, nebo zda-li se jedná např. o spolupráci, jejímž výsledkem je nastavení systémových řešení uplatňovaných v praxi aj.

Ve vztahu k obyvatelům regionu se může jednat např. o zhodnocení, zda-li vzájemné setkávání obyvatel prohlubuje např. jejich zájem o častější pobyt v druhé zemi, vede

k dlouhodobým přátelským stykům, nebo rozvíjí dlouhodobé profesní a pracovní kontakty apod.

2.4. Typy mikroprojektů

Podle způsobu zapojení zahraničního partnera jsou rozlišovány tyto typy mikroprojektů:

⮚ společné mikroprojekty s Vedoucím partnerem, tzv. Lead partnerem – typ mikroprojektu A

⮚ partnerské mikroprojekty – typ mikroprojektu B

⮚ samostatné mikroprojekty – typ mikroprojektu C

Společné mikroprojekty s Vedoucím partnerem – typ mikroprojektu A

Ve FMP je nově aplikován princip Vedoucího partnera (tzv. Lead partnera), jehož záměrem je prohloubit přeshraniční spolupráci. Princip Vedoucího partnera spočívá především v předkládání jedné společné dvoujazyčné žádosti (vždy v česko-polské jazykové mutaci) a realizaci společného přeshraničního mikroprojektu. Projektová žádost je předkládána Správci na té straně hranice, na které sídlí Vedoucí partner mikroprojektu.

Na základě vzájemné dohody partnerů převezme jeden z nich odpovědnost za mikroprojekt jako celek a stává se Vedoucím partnerem mikroprojektu. Po schválení projektové žádosti na zasedání EŘV je s Vedoucím partnerem sepsána Smlouva o financování, na jejímž základě je nositelem dotace z prostředků EU. Prostředky na základě Smlouvy o financování zasílá Správce FMP na účet Vedoucího partnera, který poté dále převádí prostředky na účty projektových partnerů.

Vedoucí partner nese odpovědnost za celkovou koordinaci realizace mikroprojektu a kromě povinností vyplývajících ze Smlouvy o financování a schválené projektové žádosti je dále povinen:

- informovat ostatní partnery o schválení mikroprojektu EŘV a případných změnách z něj vyplývajících

- uzavřít Smlouvu o financování s příslušným národním Správcem FMP

- vypracovat a předložit v předem stanoveném termínu příslušnému národnímu Správci Závěrečnou zprávu o realizaci mikroprojektu za dílčí část mikroprojektu a Soupisku dokladů za dílčí část mikroprojektu včetně souvisejících účetních dokladů

- dále vypracovat a předložit také Závěrečnou zprávu za mikroprojekt jako celek zpracovanou na základě Závěrečných zpráv o realizaci dílčí části mikroprojektu obdržených od projektových partnerů

- shromáždit od jednotlivých projektových partnerů schválené Soupisky dokladů za dílčí části mikroprojektu jako základ pro Žádost o platbu za mikroprojekt jako celek, kterou následně připraví Vedoucí partner a předá ji příslušnému národnímu Správci FMP

- po obdržení prostředků z EFRR neprodleně postoupit tyto prostředky jednotlivým projektovým partnerům podle podílů stanovených v Žádosti o platbu za mikroprojekt

Projektoví partneři se zavazují plnit všechny povinnosti vyplývající ze Smlouvy o financování a schválené projektové žádosti. Kromě těchto povinností musí:

- podle popisu mikroprojektu schváleného EŘV realizovat v řádném termínu část činností, za které zodpovídají

- vypracovat a předložit v předem stanoveném termínu svému národnímu Správci FMP Závěrečnou zprávu za dílčí část mikroprojektu a Soupisku dokladů za dílčí část mikroprojektu včetně souvisejících účetních dokladů

Partneři odpovídají za svůj rozpočet až do výše částky, kterou se účastní na mikroprojektu. Partneři realizují propagační opatření podle požadavků uvedených ve Smlouvě o financování. Další povinnosti Vedoucího partnera a jeho projektových partnerů jsou uvedeny ve Xxxxxxx o financování a v Dohodě o spolupráci, kterou partneři podepisují a ve které si vzájemně definují veškerá práva a povinnosti. Dohoda o spolupráci je povinnou přílohou projektové žádosti (viz příloha č. 4 a 5 Směrnice pro žadatele) a obsahuje minimální náležitosti, které musí Dohoda o spolupráci obsahovat. Partneři mohou ustanovení této Dohody o spolupráci libovolně rozšiřovat za podmínky, že je uvedou jako další článek a doplněná ustanovení nebudou měnit nebo rušit předepsaná ustanovení.

Mikroprojekty s Vedoucím partnerem (typ A), kdy každý z partnerů územně spadá pod působnost jiného Správce, nebude umožněno předkládat !!!

Partnerské mikroprojekty – typ mikroprojektu B

O partnerský mikroprojekt se jedná tehdy, předkládá-li každý z partnerů svoji projektovou žádost na své straně hranice. Jedná se o projektovou žádost, která je převážně jednojazyčná v českém jazyce – pouze některá pole je nezbytné vyplnit také v polské jazykové mutaci (více viz kapitola 4.1 Formulář projektové žádosti a přílohy žádosti). Každý z partnerů předkládá žádost o dotaci a rozpočet mikroprojektu na své aktivity. Mikroprojekty musí být předloženy na stejné zasedání EŘV. Partnerské mikroprojekty mají jeden společný cíl, jednu cílovou skupinu a aktivity i doba realizace mikroprojektu (datum zahájení a datum ukončení mikroprojektu) na opačných stranách hranice probíhají paralelně nebo na sebe dohodnutým způsobem bezprostředně navazují. Každý z partnerů je zodpovědný za řádnou implementaci svých činností a aktivit. V případě partnerských mikroprojektů je nutné vyvarovat se překrývání rozpočtu, vždy musí být zcela jasné, které výdaje vznikly na které straně. V žádosti je nutné uvést přesnou vazbu na partnerský mikroprojekt.

Partnerské mikroprojekty (typ B) je možné předkládat a realizovat i v případě, že každý z partnerů územně spadá pod působnost jiného Správce.

Samostatné mikroprojekty – typ mikroprojektu C

Samostatné mikroprojekty jsou zcela či z větší části realizovány pouze na jedné straně hranice, kdy zahraniční partner projektovou žádost na své straně hranice nepředkládá. I tyto mikroprojekty však musí mít jasný přeshraniční dopad, musí mít úlohu zahraničního partnera v přípravě a realizaci mikroprojektu a musí vykazovat přínosy pro česko-polské pohraniční

vyplývající z jeho realizace. Předkládá se projektová žádost, která je převážně jednojazyčná v českém jazyce – pouze některá pole je nezbytné vyplnit také v polské jazykové mutaci (více viz kapitola 4.1 Formulář projektové žádosti a přílohy žádosti).

Samostatné mikroprojekty (typ C) je možné předkládat a realizovat i v případě, že každý z partnerů územně spadá pod působnost jiného Správce.

Každý z uvedených typů mikroprojektů musí naplňovat kritéria přeshraniční spolupráce dle kapitoly 2.5.2. !!!

2.5. Oprávněnost mikroprojektů

2.5.1. Zahraniční partner, oprávněnost partnerů

Povinností každého žadatele je mít zahraničního partnera. Zahraničním partnerem žadatele o dotaci na mikroprojekty musí být subjekt uvedený na seznamu vhodných žadatelů a partnerů partnerské země, který má sídlo:

• na území ČR: kraj Moravskoslezský, Olomoucký, Pardubický, Královéhradecký či Liberecký

• na území PR: vojvodství Dolnoslezské, Opolské či Slezské

Seznam vhodných polských žadatelů a partnerů je uveden v příloze č. 3 Směrnice pro žadatele.

Partner musí mít stejný charakter jako žadatel nebo alespoň takový, aby byl logickým partnerem pro mikroprojekt. Pro objektivní posouzení partnerství musí být existence skutečné úlohy a zapojení tohoto partnera (partnerů) v rámci předkládaného mikroprojektu podrobně popsána v projektové žádosti (viz kapitola 2.5.2 Kritéria přeshraniční spolupráce).

Upozornění: Aktivity žadatele a polského partnera (předkládané v rámci mikroprojektu typu A nebo B) musí spadat do stejné prioritní osy.

U obou prioritních os a pro všechny typy mikroprojektů je v rámci FMP nezbytně nutné, aby subjekty žádající o dotaci uzavřely Dohodu o spolupráci (v případě společných mikroprojektů – typ A) nebo Deklaraci partnerství (v případě partnerských a samostatných mikroprojektů – typ B a C), která je povinnou přílohou každé projektové žádosti.

Vzor Dohody o spolupráci tvoří přílohu č. 4 a 5 Směrnice pro žadatele, vzor Deklarace partnerství tvoří přílohu č. 6 a 7 Směrnice pro žadatele. Tyto vzory určují minimální rozsah úpravy vztahů mezi projektovými partnery. Obsahují standardní ustanovení, která jsou povinná pro všechny žadatele předkládající mikroprojekty v rámci FMP. Partneři mohou dále upravit další dodatečná vzájemná práva a povinnosti, které však nemohou vylučovat nebo být v rozporu s ustanoveními povinné části vzoru Dohody o spolupráci / Deklarace partnerství.

Dohodu o spolupráci (u typu mikroprojektů A), resp. Deklaraci partnerství ( u typu mikroprojektů B a C) musí podepsat všechny subjekty, které jsou partnery v rámci mikroprojektu, a všechny osoby, které jsou podle stanov organizace či zápisu v systému ARES oprávněny přijímat závazky jménem jednotlivých subjektů.

2.5.2. Kritéria přeshraniční spolupráce

Důležitým aspektem mikroprojektů realizovaných v rámci FMP je přeshraniční spolupráce, proto jsou stanovena následující 4 kritéria přeshraniční spolupráce:

⮚ společná příprava mikroprojektu s partnerem z druhého státu

Společná příprava spočívá v tom, že se partneři z obou zemí podílejí na plánování mikroprojektu v obdobné míře. Partneři spolu pravidelně komunikují, příležitostně se setkávají a podílí se na celém procesu přípravy mikroprojektu od formulování projektové ideje přes její konzultování až po zpracování projektové žádosti.

⮚ společná realizace mikroprojektu s partnerem z druhého státu

Společná realizace spočívá v tom, že se partneři z obou zemí podílejí obdobnou měrou na realizaci aktivit vedoucích k naplnění cílů mikroprojektu. Partneři mají zpracován společný plán aktivit včetně harmonogramu prací. Aktivity plánované v mikroprojektu spolu souvisí z časového i věcného hlediska a vhodně se doplňují. Partneři se aktivně podílejí na aktivitách partnera/partnerů z druhé strany hranice. Mikroprojekt je společně propagován.

⮚ společný personál

Společný personál se podílí na všech podstatných aktivitách mikroprojektu. V rámci mikroprojektu je jmenován ze zástupců zapojených partnerů společný projektový tým, který má stanovena pravidla spolupráce, např. je určen vedoucí týmu, jsou rozděleny úkoly a kompetence jeho členů, určena pravidla komunikace a setkávání apod. Tento tým realizuje mikroprojekt po celou dobu jeho realizace společně.

⮚ společné financování mikroprojektu oběma stranami

Společné financování je splněno za předpokladu, že podíl partnera/ů z druhého státu je ve výši min. 10 % z celkových způsobilých výdajů mikroprojektu, vždy však musí být dodržena minimální částka dotace 2.000 EUR. Míra financování mikroprojektu by měla být na obou stranách hranice vyvážená a přiměřená vzhledem k plánovaným aktivitám jednotlivých partnerů. Podmínka společného financování se nikdy nebude týkat partnerských a samostatných mikroprojektů (typ mikroprojektu B a C).

Mikroprojekty typu B a C musí naplňovat minimálně 3 kritéria spolupráce, mikroprojekty s Vedoucím partnerem (typ A) musí splňovat všechna 4 kritéria spolupráce, přičemž první dvě formy spolupráce (společná příprava, společná realizace) musí být naplněny u každého mikroprojektu.

Tato kritéria je nutno vymezit již ve fázi přípravy mikroprojektu a jejich splnění vyznačit v žádosti o dotaci. Pro ověření naplnění a hloubky spolupráce mohou být partneři v případě

potřeby Správcem FMP požádáni o doložení příslušné dokumentace – např. zápisy ze schůzí, příklady e-mailové korespondence, atd.

Míra naplnění jednotlivých kritérií přeshraniční spolupráce bude předmětem hodnocení (viz kapitola 4.5 a příloha č. 15 Směrnice pro žadatele) a následně i průběžné kontroly ze strany Správce FMP.

2.5.3. Přeshraniční dopad

Přeshraniční dopad je nezbytně nutným aspektem při realizaci mikroprojektů v rámci FMP. Bez splnění tohoto aspektu nelze mikroprojekty z FMP realizovat.

Mikroprojekt musí mít dopad na podporované území na obou stranách hranice a přinášet užitek obyvatelům podporovaného území. Přeshraniční dopad mikroprojektu bude předmětem hodnocení dle předem stanovených kritérií (viz kapitola 4.5 a příloha č. 15 Směrnice pro žadatele) a následně i průběžné kontroly ze strany Správce FMP.

Mikroprojekt je obvykle realizován partnery na obou stranách hranice a měl by řešit zejména jejich společný problém či rozvíjet jejich společný potenciál (nikoli pouze jejich individuální problémy či potenciály). Mikroprojekt by měl přispívat k odstraňování překážek v propojování pohraničí, přispívat k rozvoji přeshraničních vazeb a kontaktů a propojovat cílové skupiny na obou stranách hranice. Současně by měly být výstupy mikroprojektu využívány cílovými skupinami z druhé strany hranice, a to i po ukončení fyzické realizace mikroprojektu.

V rámci FMP je rovněž možné realizovat mikroprojekt pouze v jedné ze zemí – v takovém případě je však nutné jasně prokázat přeshraniční dopad a přínosy vyplývající z jeho realizace.

2.5.4. Místo realizace

Místem realizace mikroprojektů je celé podporované území v České republice a v Polské republice s tím, že mikroprojekt musí mít pro podporované území jasný a významný přínos. Možná je realizace aktivit na území třetího státu nebo mimo podporované území – v takovém případě se jedná o výdaje z tzv. objemu 20% výdajů realizovaných mimo podporované území10. Takový mikroprojekt nebo aktivity musí mít dopad na podporované území (aktivity mimo podporované území proto musí být v projektové žádosti zdůvodněny). Tyto výdaje budou sledovány Správcem FMP. Aktivity realizované mimo podporované území musí být uvedeny v žádosti o dotaci a musí být schváleny EŘV.

Výdaje na účastníky mikroprojektů mimo účastníků z ČR a PR jsou v případě, že je jejich účast pro dosažení cíle mikroprojektu nezbytná a výdaje na jejich účast byly zohledněny v projektové žádosti a byly schváleny ze strany EŘV, způsobilé v plné výši (cestovní výlohy, ubytování, výdaje na organizaci apod.). Mikroprojekty s finanční účastí příjemce ze třetí země nebudou podporovány.

10 Do 20% se nezapočítávají mikroprojekty zaměřené na propagaci a posilování absorpční kapacity

V případě, že žadatel plánuje výdaje na propagační materiály (nebo podobné výstupy mikroprojektu) také v jiných jazykových mutacích než je český a polský jazyk (tj. angličtina, němčina), je nezbytné tuto skutečnost uvést v projektové žádosti či v rozpočtu mikroprojektu včetně řádného zdůvodnění, proč plánuje tyto jazykové mutace realizovat. Následně bude předloženo na EŘV a v případě, že EŘV tyto výdaje schválí, budou při kontrole vyúčtování mikroprojektu považovány za způsobilé výdaje. Bez schválení EŘV nelze realizovat výdaje na cizí jazykové mutace (angličtina, němčina).

2.6. Doba realizace mikroprojektu

Doba realizace mikroprojektu představuje časový úsek mezi zahájením fyzické realizace mikroprojektu a dokončením/ukončením fyzické realizace mikroprojektu.

Zahájením fyzické realizace mikroprojektu se rozumí datum započetí aktivit směřujících k naplnění vlastního obsahu a cílů mikroprojektu. Ukončením fyzické realizace mikroprojektu se rozumí datum, kdy žadatel / konečný uživatel plánuje ukončit veškeré aktivity související s vlastní realizací mikroprojektu.

Doba trvání mikroprojektů je zpravidla 12 měsíců. Pouze v případě složitějších mikroprojektů může být doba trvání maximálně 18 měsíců.

V případě předložení mikroprojektu, který bude mít dobu realizace nastavenou na více než 12 měsíců, je nezbytné tuto skutečnost řádně zdůvodnit v projektové žádosti.

V odůvodněných případech, kdy je znemožněno realizovat činnosti v mikroprojektu z důvodu epidemiologického nebezpečí, je možné realizovat mikroprojekt po dobu delší než 18 měsíců. Každý takový případ bude posuzován individuálně. Rozhodnutí v této věci přijímá Euroregionální řídící výbor (možné i v oběžné proceduře) po odůvodnění poskytnutém Správcem FMP, resp. konečným uživatelem.

Doba realizace mikroprojektu je pro každý mikroprojekt definována ve Smlouvě o financování mikroprojektu / v dodatku ke Smlouvě o financování mikroprojektu.

2.7. Financování mikroprojektu

Fond mikroprojektů neumožňuje zálohové platby ani průběžné proplácení výdajů při realizaci mikroprojektů. Žadatel / konečný uživatel již při předkládání žádosti o dotaci musí garantovat zajištění plného financování předloženého mikroprojektu vlastními zdroji, což dokládá čestným prohlášením, které je povinnou přílohou projektové žádosti – viz příloha č. 9 Směrnice pro žadatele. Konečný uživatel podpisem Smlouvy o financování potvrzuje schopnost zajistit 100% předfinancování mikroprojektu. Po ukončení mikroprojektu a předložení příslušných dokumentů v rozsahu a způsobem uvedeným v kapitole 5.6 budou konečnému uživateli z prostředků FMP zpětně proplaceny způsobilé výdaje, maximálně však do výše přiznané dotace (max. 85% z celkových způsobilých výdajů) uvedené ve Smlouvě o financování.

2.7.1. Zdroje financování

Spolufinancování mikroprojektů je následující:

na české straně:

- dotace z EFRR max. 85% z celkových způsobilých výdajů

- ostatní část rozpočtu mikroprojektu z vlastních zdrojů žadatele

na polské straně:

- dotace z EFRR max. 85% z celkových způsobilých výdajů

- dotace ze státního rozpočtu PR maximálně 5% celkových způsobilých výdajů

- ostatní část rozpočtu mikroprojektu z vlastních zdrojů žadatele

Zálohové platby nejsou přípustné. Prostředky FMP je možno použít výhradně na proplácení části způsobilých výdajů schválených mikroprojektů konečných uživatelů.

Financování z EFRR

Spolufinancování z EFRR je možné do maximální výše 85 % způsobilých výdajů mikroprojektu. Dotace z EFRR bude žadatelům/vedoucím partnerům mikroprojektu poskytnuta na základě Smlouvy o financování mikroprojektu po schválení mikroprojektu Euroregionálním řídícím výborem.

Zákaz dvojího financování

Projekt financovaný z Programu nesmí obdržet podporu z jiného programu financovaného ze zdrojů Evropského společenství.

Spolu se žádostí o podporu musí příslušný žadatel/partner předložit čestné prohlášení (viz přílohy č. 9, 10), že na mikroprojekt nebyla přidělena finanční podpora z jiného programu financovaného ze zdrojů Evropského společenství. Zároveň s tím platí, že nesmí dojít ke dvojímu financování výdajů mikroprojektu, tj. každý výdaj může být financován pouze z jednoho zdroje. V případě, že dojde ke dvojímu financování, je toto posuzováno jako nesrovnalost a dochází k vrácení části nebo celé dotace.

2.7.2. Příjmy mikroprojektu

V souvislosti s realizací mikroprojektu a následným využíváním jeho výstupů v souladu se stanovenými cíli mohou v některých případech vznikat příjmy. Tyto příjmy je nutné zohlednit při stanovení výše dotace tak, aby na jedné straně mikroprojekty měly dostatečné finanční zdroje pro realizaci, ale na druhé straně nedocházelo k jejich přefinancování.

Při řešení problematiky příjmů se vychází zejména z:

• čl. 61 Obecného nařízení

• čl. 65, odst. 8 Obecného nařízení

• čl. 15 – 19 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/201411

V rámci Programu rozlišujeme dva základní typy projektů vytvářejících příjem:

• projekty vytvářející čisté příjmy dle čl. 61 Obecného nařízení

• projekty vytvářející tzv. „jiné peněžní příjmy“

1. Projekty vytvářející čisté příjmy dle čl. 61 Obecného nařízení

Jedná se o projekty vytvářející čisté příjmy po skončení realizace, jejichž celkové způsobilé výdaje přesahují 1 mil. EUR. Hranice 1 mil. EUR způsobilých výdajů se váže na celkové způsobilé výdaje projektu před jejich úpravou (např. před odečtem tzv. jiných peněžních příjmů).

Definice čistého příjmu

Příjem zde představuje přítok peněžních prostředků přímo od uživatelů zboží nebo služeb, které jsou poskytovány v rámci projektu. Myslí se tím poplatky hrazené přímo uživateli za využívání infrastruktury, prodej nebo pronájem nemovitostí (pozemků, budov, staveb) nebo platby za služby (např. vstupné do muzea účtované návštěvníkům, poplatky za školení hrazené školícími se osobami, jízdenka placena cestujícím aj.).

2. Projekty vytvářející tzv. „Jiné peněžní příjmy“

Jiné peněžní příjmy jsou všechny čisté příjmy vytvořené projektem během realizace, které nespadají pod aplikaci čl. 61 Obecného nařízení. Do tohoto typu příjmů patří také např. v rámci projektu vybudování nové silnice, čisté příjmy z prodeje vykácených stromů, v případě projektu na opravu kulturní památky čisté příjmy z prodeje starých oken.

Projekty lze z hlediska jiných peněžních příjmů dále dělit na:

• projekty ve výši do 100.000 EUR včetně

• projekty ve výši nad 100.000 EUR

Upozornění: V případě projektů vytvářejících čistý příjem po ukončení realizace, jejichž celkové způsobilé výdaje (na úrovni projektu) nepřekračují 1 mil. EUR, nebudou čisté příjmy po ukončení realizace sledovány.

Čistý příjem vzniklý v průběhu realizace projektu představuje příjmy snížené o náklady spojené s jejich vznikem, za předpokladu, že náklady nepředstavují způsobilé výdaje.

a) Projekty do 100.000 EUR včetně

V rámci projektů, jejichž celkové způsobilé výdaje nepřekročí částku 100 000 EUR, jsou, s ohledem na převážně neinvestiční charakter projektů, sledovány pouze čisté příjmy, které vzniknou v průběhu realizace projektu.

11 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 ze dne 3. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu a o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu

Veškeré čisté příjmy, které v průběhu realizace projektu vzniknou, mohou být každým žadatelem použity jako zdroj spolufinancování projektu místo vlastních prostředků12. Do výše vlastního podílu spolufinancování tak čisté příjmy nemají vliv na výši dotace. V případě, že čisté příjmy překročí vlastní podíl spolufinancování, dochází nejprve ke krácení dotace ze státního rozpočtu (byla-li poskytnuta) a následně ke krácení dotace z EFRR, a to o částku, o kterou čisté příjmy vlastní podíl spolufinancování překročily. V rámci Fondu mikroprojektů se postup týká všech typů mikroprojektů (typ mikroprojektu A, B i C).

Žadatel provede kalkulaci předpokládaných příjmů již při přípravě projektové žádosti a tuto kalkulaci dokládá jako přílohu projektové žádosti (viz příloha č. 13 této Směrnice). Po skončení realizace projektu doloží hodnotu skutečně dosažených příjmů. Pokud čisté příjmy překračují vlastní podíl spolufinancování, dochází ke krácení dotace ze státního rozpočtu (byla-li poskytnuta) a dotace z EFRR.

b) Projekty nad 100.000 EUR

Pro projekty, jejichž celkové způsobilé výdaje činí více než 100 000 EUR, platí, že způsobilé výdaje projektu se sníží o čistý příjem, který byl přímo vytvořen pouze během realizace projektu, nejpozději do okamžiku, kdy příjemce (konečný uživatel) předloží závěrečnou žádost o platbu. Pokud nejsou pro spolufinancování způsobilé všechny výdaje, rozdělí se čisté příjmy v poměrné výši na způsobilé a nezpůsobilé části výdajů.

3. Výjimky z uplatňování pravidel projekty vytvářející příjmy

Za příjem projektu se v souladu s ustanovením odst. 8, čl. 65 Obecného nařízení nepovažují platby, které žadatel obdrží ze smluvních pokut v důsledku porušení smlouvy mezi žadatelem a třetí osobou či osobami nebo které vznikají v důsledku toho, že třetí osoba vybraná podle pravidel pro zadávání veřejných zakázek svou nabídku stáhne (peněžní jistota).

Rovněž jsou z příjmů vyloučeny veškeré transfery a dotace ze státního rozpočtu, regionálních a místních rozpočtů či příspěvky z veřejného pojištění, DPH a jiné nepřímé daně ukládané spotřebiteli.

Dále se za projekt vytvářející příjmy nepovažují:

- projekty nevytvářející příjmy (např. silnice bez výkonového zpoplatnění jako je mýtné, dálniční známky apod.)

- projekty nevytvářející čisté příjmy (jejich příjmy nestačí k plnému pokrytí provozních nákladů)

- projekty podléhající pravidlům veřejné podpory

- projekty technické pomoci

- projekty, které nevytváří čisté příjmy v tzv. rozdílové variantě, tj. pokud již existující infrastruktura je zpoplatněna a její čisté příjmy se po realizaci projektu (kterým byla investice do této infrastruktury) nezvýší

2.7.3. Veřejná podpora

12 V tomto případě žadatel uvede ve formuláři projektové žádosti na záložce „Projekt“ v poli „Jiné peněžní příjmy (JPP)“ následující volbu: Projekt NEvytváří jiné peněžní příjmy. V opačném případě neprojde projektová žádost kontrolou v rámci monitorovacího systému MS2014+ a nebude moci být podepsána.

Každý žadatel by si měl před podáním projektové žádosti položit otázku, zda aktivity obsažené v jeho projektu mohou zakládat riziko veřejné podpory. Projekt zakládá veřejnou podporu, pokud narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž, tzn., že poskytnutím dotace by příjemce dotace (konečný uživatel) získal neoprávněnou výhodu v ekonomické činnosti (tj. nabízení výrobků a/nebo služeb na volném trhu) vůči ostatním ekonomickým subjektům působícím na společném trhu EU. Veřejné podpory, které narušují nebo by mohly narušit hospodářskou soutěž na volném trhu EU, jsou zakázané a tedy neslučitelné s právem EU.

Proto Správce FMP při hodnocení projektu posuzuje, zda poskytnutí dotace na konkrétní projekt může vést k narušení volné hospodářské soutěže a dále, v případě že povede, posuzuje, zda lze na poskytnutí dotace aplikovat jednu z výjimek stanovených předpisy EU. Pokud některou z výjimek aplikovat nelze, je projekt nezpůsobilý k podpoře z programu. Pokud jednu z výjimek aplikovat lze, ale toto není zohledněno v předložené projektové žádosti, je žadatel vyzván k úpravě projektu.

Z toho důvodu je nutné, aby se žadatelé zabývali otázkou veřejné podpory již při přípravě projektu. Mohou tak včas identifikovat, zda aktivity připravovaného projektu mohou zakládat veřejnou podporu a vybrat nejvhodnější variantu řešení. V případě potřeby podrobnějších informací či pochybností, zda plánované aktivity projektu mohou zakládat veřejnou podporu, je možné se v rámci konzultací obrátit na pracovníky Správce FMP nebo na Řídící orgán. V případě českých žadatelů se Řídící orgán může dále obrátit s žádostí o stanovisko na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže13, a v případě polských projektových partnerů na Úřad pro ochranu konkurence a spotřebitele (Urzęd Ochrony Konkurencji i Konsumenta). Závazné rozhodnutí o existenci či neexistenci veřejné podpory je však oprávněna učinit jen Evropská komise.

Obecně hrozí riziko veřejné podpory v případě, kdy aktivity realizované v projektu představují ekonomickou činnost (tj. činnost spočívající v nabídce zboží nebo služeb na určitém trhu), přičemž je lhostejné, zda jsou takové aktivity (ekonomické činnosti) nabízeny v rámci projektu za úplatu nebo bezplatně, a které zároveň jsou, anebo by mohly být, na volném trhu nabízeny i jinými ekonomickými subjekty.

Definiční znaky veřejné podpory

Na základě rozhodovací praxe orgánů a institucí EU byly stanoveny 4 definiční znaky veřejné podpory, podle kterých se rozhoduje, zda dané aktivity v rámci projektu veřejnou podporu mohou zakládat či nikoliv. Aby se jednalo o veřejnou podporu, musí být tyto 4 definiční znaky naplněny kumulativně, tzn., že musí být naplněny všechny definiční znaky současně.

Pro vyloučení veřejné podpory v projektu stačí, aby nebyl naplněn jeden z definičních znaků. Projekt je vždy posuzován jako celek, nikoliv pouze jeho dílčí části realizované jednotlivými partnery.

Definiční znaky veřejné podpory jsou:

1. podpora je poskytnuta státem nebo z veřejných prostředků;

2. podpora zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví v podnikání a je selektivní;

13 xxxx://xxx.xxxx.xx

3. je narušena nebo hrozí narušení hospodářské soutěže;

4. podpora ovlivňuje obchod mezi členskými státy.

Ad 1) Je podpora poskytnuta státem nebo z veřejných prostředků?

Prostředky EU jsou považovány za veřejné prostředky tehdy, pokud o nich rozhodují orgány veřejné správy. Prostředky EFRR a státního rozpočtu představující finanční podporu v rámci Programu Interreg V-A Česká republika – Polsko jsou tedy veřejnými prostředky a tento definiční znak veřejné podpory je naplněn vždy.

Ad 2) Zvýhodňuje podpora určité podniky nebo určité odvětví podnikání a je selektivní?

Při hodnocení tohoto znaku veřejné podpory je nezbytné analyzovat:

- zda je příjemce opatření financovaných z veřejných rozpočtů podnikem,

- zda příslušné opatření tomuto podniku poskytuje výhodu,

- zda jsou pravidla pro poskytování finanční podpory selektivní, přičemž je nutné kumulativní naplnění všech uvedených bodů.

Pojmem „podnik“ se rozumí jakákoli entita, která vykonává ekonomickou činnost, bez ohledu na její právní status nebo způsob, jakým je financována. Pro účely veřejné podpory v rámci Programu Interreg V-A Česká republika – Polsko je tedy podnikem jakákoliv právnická osoba, jakož i každý veřejný orgán, buď se samostatnou právní subjektivitou, nebo spadající pod orgán veřejné moci, který takovou samostatnou právní subjektivitu má. Podstatné je, zda daný partner provozuje činnost, kterou lze považovat za ekonomickou či nikoliv.

„Ekonomickou činností“ se rozumí nabízení zboží a/nebo služeb na trhu. Ziskovost či neziskovost opatření (projektu), resp. zda je zboží či služba na trhu nabízena bezplatně, v tomto případě není rozhodující.

Z uvedených skutečností vyplývají následující závěry:

- není rozhodující status podniku podle národní legislativy. Mohou to být podniky řídící se právem veřejným i právem soukromým. Stejně tak nerozhoduje, komu patří kapitál takových podniků, atd.

- není rozhodující, zda příslušný podnik generuje zisk. I neziskové podniky mohou nabízet zboží a služby na trhu.

- rozhodující je pouze charakter konkrétní vykonávané činnosti, na kterou podpora směřuje, a to v rovině, zda jde o činnost ekonomickou. Pokud subjekt vykonává činnosti jak ekonomické, tak neekonomické, považuje se za podnik pouze v souvislosti s ekonomickými činnostmi, na které podpora směřuje.

Naproti tomu aktivity spojené s výkonem veřejné správy se za ekonomické aktivity nepovažují. Jedná se např. o spolupráci mezi kompetentními orgány veřejné správy, činnosti spojené s veřejným systémem školství, tvorba koncepčních studií, analýz, budování obecně přístupné infrastruktury za přispění veřejných zdrojů, činnost spolků bez poskytování ekonomických aktivit apod.

„Zvýhodnění“ představuje stav, který by za běžných tržních podmínek nenastal. Ke zvýhodnění dochází už tehdy, kdy podpora snižuje náklady, které by musel žadatel za běžného fungování nést ze svého rozpočtu.

Selektivní opatření pak je takové, které není aplikováno vůči všem podnikům na trhu stejně a nelze jej tedy označit za obecné opatření. Kritérium selektivity je u Programu Interreg V-A Česká republika - Polsko vzhledem k mechanismu hodnocení a výběru jednotlivých projektů k podpoře splněno vždy.

Ad 3) Je narušena nebo hrozí narušení hospodářské soutěže?

Dle výkladu orgánů EU dochází k narušení hospodářské soutěže tehdy, pokud opatření posílí postavení příjemce podpory (konečný uživatel) oproti jeho konkurentům. K naplnění tohoto znaku postačuje již hrozba narušení hospodářské soutěže, která ovšem musí být reálná, tj. založená na objektivních předpokladech a prokázání souvislosti mezi poskytnutím veřejné podpory a ohrožením hospodářské soutěže.

Ad 4) Je ovlivněn obchod mezi členskými státy?

Ovlivnění obchodu je třeba chápat ve smyslu výměny zboží, služeb mezi členskými státy EU. Není stanovena žádná hranice pro výši podpory, kdy by již konkrétní opatření ovlivňovalo či neovlivňovalo obchod mezi členskými státy. Z judikatury EU vyplývá, že i malá částka či malá velikost příjemce veřejné podpory může ovlivnit trh mezi členskými státy.

K ovlivnění obchodu zpravidla nedochází, pokud má podpořené opatření (projekt) pouze lokální (regionální) charakter a/nebo je“ přitažlivé“ jen pro zeměpisně ohraničenou oblast. V případě Programu Interreg V-A Česká republika - Polsko je nutné tuto podmínku chápat ve smyslu jednoho společného přeshraničního regionu bez ohledu na existenci státní hranice mezi členskými státy. Podpořené opatření se považuje za lokální, pokud je určeno místnímu obyvatelstvu přeshraničního regionu a nemá za cíl přilákat zahraniční návštěvníky z celého členského státu či jiných členských států.

Jak postupovat v případě, kdy plánované opatření (projekt) zakládá veřejnou podporu

Pokud žadatel sám v rámci přípravy projektu nebo po konzultaci se Správcem FMP nebo pracovník Správce provádějící kontrolu projektu dospěje k závěru, že u plánovaných aktivit projektu nelze veřejnou podporu vyloučit, nabízí se dvě varianty dalšího postupu:

1) je možné upravit projekt a vyjmout aktivity zakládající veřejnou podporu z projektu

2) je možné uplatnit jednu z výjimek obecného zákazu veřejné podpory.

Ad 1) Úprava projektu

Často se v praxi může stát, že veřejnou podporu zakládá pouze některá z aktivit uvažovaného projektu. V tomto případě je nejjednodušším řešením ty aktivity, u nichž je reálné riziko existence veřejné podpory, z uvažovaného projektu vyjmout nebo v projektu a podrobném rozpočtu tyto aktivity výrazně oddělit od ostatních aktivit projektu a výdaje na tyto aktivit y označit jako nezpůsobilé pro financování z veřejných prostředků (z prostředků EU a SR ČR). Tyto aktivity by si pak žadatel profinancoval plně ze svých zdrojů.

Ad 2) Použití výjimky z obecného zákazu veřejné podpory

V rámci programu Interreg V-A Český republika – Polsko je možné využít pravidlo de- minimis nebo blokovou výjimku týkající se podpory kultury a zachování kulturního dědictví definovanou v čl. 53 obecného nařízení o blokových výjimkách.

Podporu de minimis je možné použít ve všech prioritních osách a pro všechny aktivity Programu.

Blokovou výjimku na podporu kultury a zachování kulturního dědictví je možné využít pro aktivity v prioritní ose 2 a 4. Jiné kategorie podpory nejsou v programu možné.

V případě aktivit zakládajících veřejnou podporu jiných, než výše uvedených, je možné buď aplikovat pravidlo de minimis nebo dané aktivity z projektu vyjmout.

V rámci programu není možná kumulace výše uvedených výjimek.

a) Podpora de minimis

Podpora de minimis (neboli podpora malého rozsahu) není považována za „veřejnou podporu“. Vzhledem k její nízké částce má Evropská komise za to, že nenaplňuje poslední dva znaky definice veřejné podpory – svou minimální výší by neměla ovlivnit obchod a narušit hospodářskou soutěž mezi členskými státy. Tento druh podpory může být poskytnut jak na podporu investičního tak i provozního charakteru.

Podpora de minimis je omezena na limit max. 200.000 EUR14 pro jeden podnik15 v tříletém období (současné a dvě předchozí účetní období, které příjemce/konečný uživatel používá pro daňové účely). V praxi to znamená, že žadatel sečte všechny obdržené podpory de minimis za předchozí 2 fiskální roky a za aktuální rok, výslednou částku odečte od maximálního možného limitu, tj. od 200.000 EUR a rozdíl představuje maximální výši podpory z veřejných prostředků (prostředků podpory z EFRR, ze státního rozpočtu případně dalších veřejných rozpočtů a fondů) pro projekt. Limit se posuzuje dle státu, který podporu de minimis poskytl (i když jsou podpořené činnosti podniku vykonávány na území jiného členského státu). Podpora de minimis poskytnutá českým a polským žadatelům v rámci Programu Interreg V-A Česká republika – Polsko bude evidována v registru de minimis v České republice.

Nově nařízení upravující poskytování podpory de minimis vymezuje specifický pojem „jeden podnik“. Tento pojem zahrnuje skupinu tzv. propojených podniků, které jsou při poskytování podpory de minimis považovány za jeden podnik.

Pojem „propojený podnik“ odpovídá hospodářské situaci podniků, které tvoří skupinu podniků prostřednictvím přímého či nepřímého ovládání většiny hlasovacích práv podniku

14 Příp. max. 100.000 EUR pro podniky činné v odvětví silniční nákladní dopravy

15 Pro účely pravidel hospodářské soutěže je podnikem jakýkoliv subjekt vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení tohoto subjektu a způsobu jeho financování. Soudní dvůr EU rozhodl, že všechny subjekty kontrolované (právně či fakticky) týmž subjektem by se pro účely použití pravidla de minimis měly pokládat za jeden podnik (rozsudek ve věci Nizozemsko v. Komise, C-382/99, Recueil 2002, s. I-5163)

jiným podnikem nebo možností uplatňovat rozhodující vliv na jiný podnik. Typickým příkladem je dceřiná společnost 100% vlastněná mateřskou společností. V případě, kdy se jedná o propojený podnik, je nezbytné zohlednit všechny podpory de minimis obdržené všemi podniky. Propojenost podniků se sleduje pouze u podniků sídlících na území stejného členského státu.

Podniky, které mají přímou vazbu na tentýž orgán veřejné moci (tj. obec, kraj apod.) a nemají žádný vzájemný vztah, se za „propojené podniky“ nepovažují.16

Pravidlo de minimis je možné využít ve všech prioritních osách a pro všechny aktivity Programu.

Pokud žadatel uvažuje o předložení projektové žádosti v rámci režimu „de minimis“, předloží zároveň s projektovou žádostí a stanovenými přílohami i Čestné prohlášení žadatele o podporu v režimu de minimis a Čestné prohlášení žadatele o podporu v režimu de minimis o nevystavení inkasního příkazu (formuláře jsou ke stažení na webových stránkách Správce FMP xxx.xxxx-xxxxxxxxx.xx).

Podpora de minimis se považuje za poskytnutou ke dni, kdy právní akt zakládající její poskytnutí nabude právní moci či účinnosti. V případě Programu Interreg V-A Česká republika – Polsko je rozhodným dnem den podpisu Smlouvy o financování mikroprojektu.

Podpora de minimis je upravena nařízením Komise (EU) č. 1407/2013, které je zveřejněno na webových stránkách programu xxxx://xxx.xx-xx.xx.

b) Uplatnění blokové výjimky

Další možností jak řešit veřejnou podporu je použití tzv. blokové výjimky. Blokovými výjimkami se rozumí souhrn právních předpisů použitelných na vymezený okruh přípustných typů veřejné podpory (tzv. kategorií „blokově vyňaté“ veřejné podpory), při jejichž dodržení je daná veřejná podpora považována za slučitelnou s vnitřním trhem EU. Blokové výjimky a jejich aplikace jsou upraveny v nařízení Komise (EU) č. 651/2014, tzv. obecné nařízení o blokových výjimkách (GBER – General Block Exemption Regulation17).

V rámci Programu je možné využít blokovou výjimku na podporu kultury a zachování kulturního dědictví upravenou v čl. 53 obecného nařízení o blokových výjimkách, a to pouze pro aktivity v prioritní ose 2 - Rozvoj potenciálu přírodních a kulturních zdrojů pro podporu zaměstnanosti a prioritní ose 4 - Spolupráce institucí a komunit. Ostatní kategorie blokových výjimek definované obecným nařízením o blokových výjimkách nejsou v Programu aplikovány.

Nepřímá veřejná podpora

16 Bližší informace o pojmu „jeden podnik“ a „propojený podnik“ je možné najít v Metodické příručce k aplikaci pojmu „jeden podnik“ z pohledu pravidel de minimis zveřejněné na webových stránkách Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže: xxxx://xxx.xxxx.xx/xx/xxxxxxx-xxxxxxx/xxxxxxx-xx-xxxxxxx.xxxx v českém jazyce a na webových stránkách programu xxxx://xxx.xx-xx.xx v české i polské jazykové verzi.

17 Aby bylo možné využít GBER, musí být vyloučena podpora podniku, vůči němuž byl v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise o neslučitelné protiprávní podpoře vystaven inkasní příkaz (tj. příkaz k navrácení podpory)

V některých projektech dochází k situaci, kdy aktivity žadatele realizované vůči třetím subjektům mohou zakládat veřejnou podporu u těchto třetích subjektů. Typicky se může jednat o situaci, kdy žadatel bude poskytovat za prostředky, které obdrží v rámci projektu, služby dalším subjektům (např. specializované poradenství). V takovém případě se žadatel sám stává poskytovatelem veřejné podpory subjektům, kterým tyto služby poskytuje. Z projektové žádosti nebo jejích příloh musí být v tomto případě patrné, v jaké výši je nepřímá veřejná podpora žadatelem těmto třetím subjektům poskytována. Takovouto tzv. nepřímou veřejnou podporu je v rámci projektu možné poskytnout pouze v souladu s pravidlem de minimis. Žadatel musí postupovat v souladu s evropskou (zejména s ustanoveními nařízením Komise (EU) č. 1407/2013) a příslušnou národní legislativou. Pro žadatele z České republiky se jedná především o zákon č. 215/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů a vyhlášku č. 465/2009 Sb., o údajích zaznamenávaných do centrálního registru podpor malého rozsahu. Pro polské žadatele platí Zákon ze dne 30. dubna 2014 o postupech ve věci veřejné podpory (Dz.U. 2007 č. 59, 404 s pozdějšími změnami) a prováděcí právní akty. Pro žadatele z ČR jsou metodické návody a pokyny pro poskytování podpory de minimis zveřejněny na webových stránkách Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže: xxxxx://xxx.xxxx.xx/xx/xxxxxxx-xxxxxxx/xxxxxxx-xx-xxxxxxx.xxxx .

Další informace k problematice veřejné podpory lze v případě potřeby nalézt pro české žadatele na webových stránkách Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže: xxxxx://xxx.xxxx.xx/xx/xxxxxxx-xxxxxxx.xxxx .

2.8. Výzva k předkládání mikroprojektů

V rámci FMP je vyhlášena kontinuální výzva k předkládání žádostí o dotaci na mikroprojekty, kterou vyhlašuje Správce FMP. Jedná se o jednu kontinuální výzvu na celé dotační období. Příjem žádostí je průběžný, projektové žádosti jsou přijímány v rámci vyhlášených jednotlivých kol této výzvy. O přidělení dotace rozhoduje EŘV.

Na webových stránkách xxx.xxxx-xxxxxxxxx.xx jsou pravidelně zveřejňovány termíny vyhlášených kol výzvy a konečné termíny, do kterých musí být projektová žádost v rámci příslušného kola výzvy doručena Správci FMP, stejně jako termín zasedání EŘV, který má projednávat mikroprojekty předložené do daného kola výzvy.

2.8.1. Tématické zaměření jednotlivých kol výzvy

Pro naplnění podmínek a cílů, které jsou definovány pro FMP, je Správce FMP oprávněn usměrňovat tématické zaměření předkládaných mikroprojektů včetně možnosti vymezení žadatelů. Správce FMP tedy může vyhlásit kolo výzvy společné pro všechny mikroprojekty, tj. pro všechny aktivity v rámci obou prioritních os, pro všechny typy mikroprojektů atd.. Zároveň je oprávněn vyhlašovat také omezená tématická kola výzvy s určitým zaměřením, která budou určena pouze např. pro určitou skupinu žadatelů (např. pro nové žadatele – viz kapitola 2.8.2), pro určitou oblast aktivit (tj. pouze pro jednu prioritní osu nebo jeden zvolený

indikátor mikroprojektu) či pro určité typy mikroprojektů (tj. pro společné, partnerské a samostatné mikroprojekty – viz kapitola 2.4) apod.

V případě, že žadatel předloží projektovou žádost, která nesplňuje podmínky stanovené pro aktuální kolo výzvy, je Správce oprávněn tento mikroprojekt zamítnout na základě nesplnění kritérií přijatelnosti – viz příloha č. 15 Check-list pro kontrolu přijatelnosti.

2.8.2. Noví žadatelé

Nový žadatel je subjekt, který se dosud neúčastnil (věcně ani finančně) žádného mikroprojektu v rámci Fondu mikroprojektů v Operačním programu přeshraniční spolupráce ČR-PR v programovém období 2007-2013. Za mikroprojekt realizovaný novým žadatelem se považuje jeho první žádost o spolufinancování předložená na EŘV a schválená ze strany EŘV. V případě předložení několika mikroprojektů na stejné zasedání EŘV se všechny považují za mikroprojekty předložené novým žadatelem. Za mikroprojekty nového žadatele se pokládají také ty mikroprojekty, které jsou předkládány subjekty bez právní subjektivity (a které dosud prostředky na mikroprojekty z FMP OPPS ČR-PR 2007-2013 nečerpaly) přes zřizující instituce, které již prostředky z FMP OPPS ČR-PR 2007-2013 čerpat mohly. V případě, že první žádost předložená na EŘV novým žadatelem nebude schválená ze strany EŘV, bude tento žadatel při předložení další projektové žádosti znovu považován za nového žadatele.

2.8.3. Financování mikroprojektů výhradně prostřednictvím zjednodušených metod vykazování výdajů

Zavedení financování mikroprojektů výhradně formou zjednodušených metod vykazování výdajů je novinkou ve FMP od 1. 11. 2021 a jedná se o přípravu na nové programové období 2021-2027. Projekty se zjednodušenými metodami vykazování mají výrazně zjednodušit jak administraci projektové žádosti, tak následné vykazování výdajů. Celý proces předkládání projektových žádostí a následného vykazování je zjednodušen na maximální možnou míru.

Specifika a pravidla pro předkládání projektových žádostí a pro realizaci mikroprojektů v rámci kola výzvy zaměřeného výhradně na zjednodušené metody vykazování výdajů jsou definovány v této kapitole 2.8.3. Směrnice pro žadatele. Pokud není v této kapitole specifikováno jinak, tak pro předkládání a realizaci mikroprojektu podle zjednodušených metod vykazování platí pravidla uvedená v ostatních kapitolách této Směrnice.

Zavedení zjednodušených metod vykazování se týká prioritní osy 4, kdy jsou v rámci mikroprojektu realizovány aktivity zaměřené na úzkou cílovou skupinu, u kterých je známý předpokládaný počet účastnících se osob. Aktivity zaměřené na úzkou cílovou skupinu byly rozděleny do pěti kategorií.

Kategorie aktivit a jejich definice

1. Sportovní aktivity a aktivity spolků

Tato kategorie je určena pro jednodenní i vícedenní aktivity bez přenocování. U sportovních aktivit jde především o různé sportovní setkání, soutěže, olympiády pro děti i dospělé. V případě aktivit spolků jde o společné aktivity např. kulturních a divadelních spolků, setkávání a výměny spolků, příp. místních samospráv a jimi zřizovaných organizací s cílem navázání spolupráce či výměny zkušeností apod.

2. Tábory a výměnné pobyty

Tato kategorie je určena pro vícedenní akce s přenocováním, např. dětské tábory, sportovní kempy. Aktivita výměnné pobyty zahrnuje např. studijní výjezdy dětí i dospělých, výměnné stáže a pobyty, výzkumné pobyty, výměnné pobyty učitelů apod.

3. Konference a workshopy

Tato kategorie je určena pro jednodenní či vícedenní akce (s přenocováním nebo bez), jejichž hlavní podstatou je konference nebo workshop, umělecké dílny a jejich výstupy. Nepatří sem úvodní či závěrečné konference mikroprojektů.

4. Poznávací/turistické zájezdy, výlety, exkurze

Tato kategorie je určena pro jednodenní či vícedenní akce (s přenocováním nebo bez) pro děti i dospělé zaměřené na poznávací aktivity, patří sem společné výlety za poznáním pohraničí, výlety za poznáním zajímavostí partnera, výlety seniorů, exkurze apod.

5. Výukové a vzdělávací akce

Tato kategorie je určena pro jednodenní či vícedenní akce zaměřené na výukové a vzdělávací akce pro děti i dospělé (s přenocováním nebo bez), tedy např. výukové aktivity pro děti, školení a besedy, jazykové či jiné vzdělávací kurzy, kurzy první pomoci, vzdělávací akce pro seniory apod.

Pro zjednodušené metody vykazování byly stanoveny tyto náklady:

- Jednotkový náklad pro aktivitu (unit costs) – tzv. osoboden

- Jednorázová paušální částka pro povinnou publicitu (lump sums)

Jednotkový náklad

Žadatel při předložení projektové žádosti stanoví počet dní trvání akce a počet účastníků, tzv. počet osobodní, který v kombinaci se zvolenou kategorií aktivity tvoří strukturu rozpočtu.

Jednotkový náklad při vyúčtování poté bude vyplácen pouze za skutečný počet účastníků na akci a skutečně zrealizovaný počet dní akce. Při vyúčtování nemůže žadatel nárokovat vyšší počet jednotek, než mu byl schválen v projektové žádosti. Je stanovena jedna výše jednotkového nákladu pro každou typovou aktivitu, společná vždy pro české i polské partnery.

Všechny kategorie způsobilých nákladů na realizaci mikroprojektu budou pokryty jednotkovým nákladem, s výjimkou nákladů na povinnou publicitu projektu, tedy publicitu, která nesouvisí přímo s aktivitou a počtem účastníků.

Kategorie aktivit a jejich jednotkový náklad18:

1. Sportovní aktivity a aktivity spolků – 25 EUR/osoboden

2. Tábory a výměnné pobyty – 40 EUR/osoboden

3. Konference a workshopy – 38 EUR/osoboden

4. Poznávací/turistické zájezdy, výlety, exkurze – 30 EUR/osoboden

5. Výukové a vzdělávací akce – 31 EUR/osoboden

Povinná publicita

Povinná publicita je řešena formou jednorázové paušální částky. Výše jednorázové částky je stanovena na 34 EUR za projekt (v případě mikroprojektu typu A se jedná o částku za celý projekt za oba/všechny partnery).

Pro splnění povinné publicity žadatel zajistí informování veřejnosti o podpoře získané z fondů

– body a) a b) odstavce 2.2 bodu 2 přílohy XII nařízení EU 1303/2013, tzn.:

a) zveřejní na své internetové stránce, pokud taková stránka existuje, stručný popis mikroprojektu úměrný míře podpory, včetně jejích cílů a výsledků, a zdůrazní, že je na daný mikroprojekt poskytována finanční podpora z EU

b) umístí alespoň jeden plakát s informacemi o mikroprojektu (minimální velikost A3), včetně finanční podpory z EU, na místě snadno viditelném pro veřejnost, jako jsou vstupní prostory budovy

Jednorázová částka na povinnou publicitu bude vyplacena pouze v případě řádného splnění povinné publicity. Pokud Správce FMP zjistí nedostatky, není vyplacena žádná částka na publicitu.

Předložení projektové žádosti

A. Formulář projektové žádosti

Žadatel podává žádost o poskytnutí dotace prostřednictvím monitorovacího systému MS2014+, který byl upraven pro účely zavedení zjednodušených metod vykazování.

V případě jednotkového nákladu žadatel v rámci žádosti o podporu nevyplňuje rozpočet přímo konkrétními částkami, ale podle charakteru mikroprojektu zvolí z nabízených variant aktivity, které nejlépe popisují daný mikroprojekt. Každá taková aktivita má Řídícím orgánem nastavenou hodnotu za tzv. osoboden. V kombinaci s počtem položek (počtem účastníků a počtem dní) zadaných žadatelem monitorovací systém vypočte strukturu rozpočtu. Žadatel následně uvede rozdělení částek na jednotlivé zdroje financování a žádost o podporu standardně podá.

18 Jednotkový náklad bude ročně navyšován o průměr inflací ČR a Polska dle údajů Eurostatu – aktuální jednotkový náklad bude vždy zveřejněn na webových stránkách xxx.xxxx-xxxxxxxxx.xx v sekci Grantové programy.

Specifika podávání elektronické žádosti se zjednodušenými metodami vykazování jsou uvedeny v příloze č. 18 Směrnice pro žadatele.

B. Přílohy projektové žádosti

U zjednodušených metod vykazování se nedokládá příloha „Podrobný rozpočet mikroprojektu“. Pravidla pro ostatní přílohy projektové žádosti platí tak, jak jsou popsány v kapitole 4.1 této Směrnice pro žadatele.

Kontrola přijatelnosti a věcné hodnocení projektové žádosti

Zavedením zjednodušených metod vykazování se nemění systém hodnocení, i nadále mikroprojekty podléhají hodnocení z hlediska kontroly přijatelnosti a věcného hodnocení, tj. hodnocení kvality, míry přeshraniční spolupráce a přeshraničního dopadu.

Správce bude při hodnocení kontroly přijatelnosti posuzovat výběr správné kategorie aktivity. Při nesprávném zařazení bude nutné výběr aktivity upravit (i proto, aby např. žadatel cíleně nezařazoval mikroprojekt do kategorie aktivit s jinými/vyššími jednotkovými náklady).

Realizace mikroprojektu

Pro splnění nároku na jednotkový náklad na den je doporučené časové minimum, a to 4 hodiny bez započtení cesty na akci a z akce. Při zdůvodnění budou moci být akce i kratší, zejména v případě akcí zaměřených na malé děti, seniory, osoby s handicapem apod.

Obecně u mikroprojektů realizovaných zjednodušenými metodami vykazování bude kladen důraz na kontrolu věrohodnosti poskytnutých dokladů. To se týká zejména prezenčních listin, které budou povinné a budou mít jednotnou strukturu. U vícedenních akcí musí být z prezenční listiny patrné, kolika dní se účastník zúčastnil. Prezenční listiny budou muset být při vyúčtování mikroprojektu podpořeny fotodokumentací z realizovaných aktivit, pozvánkami na realizované aktivity a programem akce včetně časového harmonogramu pro prokázání doby/délky trvání akce.

Každý realizátor mikroprojektu (žadatel / konečný uživatel) je povinen předem informovat Správce o každé pořádané aktivitě uskutečňované v rámci realizace mikroprojektu, tzn. pozvat jej na akci tak, aby měl Správce reálnou možnost se akce účastnit formou kontroly na místě / monitorovací návštěvy. Pro naplnění této povinnosti musí žadatel/konečný uživatel zaslat pozvánku na akci prostřednictvím depeše v monitorovacím systému MS2014+, a to ideálně 30 kalendářních dní před konáním akce, nejpozději však 14 kalendářních dní před konáním akce.

Kontrola mikroprojektu na místě, tzv. monitorovací návštěva, bude vždy probíhat přímo na pořádané akci. Při monitorovacích návštěvách bude ověřována realizace konání akce v souladu s předloženou a schválenou projektovou žádostí, dále bude ověřován počet účastníků, případně délka a program akce apod.

Ukončení mikroprojektu, kontrola vyúčtování ze strany Správce

Samotné vykazování výdajů probíhá opět ve zjednodušené formě, kdy není třeba v monitorovacím systému 2014+ vyplňovat jednotlivé doklady (objednávky, faktury, dodací listy, doklady o zaplacení atd.), ale opět se z nabízeného seznamu zvolí, které aktivity byly v rámci daného období realizovány, a vyplní se skutečný počet osobodní, tj. skutečný počet účastníků a skutečný počet dní akce.

Monitorovací systém na základě zadaných údajů spočte sumarizaci požadovaných částek a tyto jsou vykázány v žádosti o platbu.

V průběhu kontroly vyúčtování po ukončení realizace mikroprojektu bude Správcem FMP ověřeno, že se mikroprojekt zrealizoval podle schválené žádosti a zda byly naplněny naplánované počty účastníků. V případě využití zjednodušených metod vykazování konečný uživatel mikroprojektu nepředkládá Správci žádnou Soupisku výdajů obsahující přehled všech dokladů/výdajů, ale spolu se zprávou předkládá především prezenční listiny a fotodokumentaci. Tyto doklady také průběžně eviduje.

Závěrečné vyúčtování mikroprojektu připravené a předložené konečným uživatelem po ukončení realizace mikroprojektu obsahuje tyto dokumenty:

• Zpráva o realizaci mikroprojektu

• Přílohy zprávy o realizaci:

o Fotodokumentace o konání akce – je dokladem o konání akce, indikuje počet účastníků, realizované aktivity apod.

o Prezenční listiny – klíčový podklad pro ověření počtu účastníků

o Pozvánka na realizované aktivity

o Program akce včetně časového harmonogramu pro prokázání doby/délky trvání akce

o Dokumenty k prokázání splnění povinné publicity mikroprojektu

Údaje/dokumenty budou standardně ukládány v souladu s pravidly programu jako přílohy projektu v elektronické podobě v monitorovacím systému MS 2014+.

3. ZÁSADY PRO POSUZOVÁNÍ ZPŮSOBILOSTI VÝDAJŮ19

3.1. Obecná pravidla způsobilosti

19 Pravidla popsaná v této kapitole platí pro mikroprojekty, které jsou předkládány a vykazovány klasicky, tj. mikroprojekty, u kterých se vykazují reálné výdaje. Specifika předkládání projektových žádostí, dokladování a kontroly u mikroprojektů předložených do kola výzvy zaměřeného na zjednodušené metody vykazování jsou uvedeny v kapitole 2.8.3. Směrnice pro žadatele.

Způsobilými výdaji20 jsou ty výdaje mikroprojektu, které mohou být spolufinancovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Lze je definovat jako výdaje, které byly vynaloženy na stanovený účel mikroprojektu, vznikly v rámci období stanoveného ve Smlouvě o financování mikroprojektu a jsou v souladu s příslušnými předpisy EU, pravidly stanovenými na úrovni Programu a národními pravidly a dalšími.

Způsobilost vynaložených výdajů při realizaci mikroprojektu je posuzována individuálně tak, aby byl způsobilý výdaj vynaložen v souvislosti s dosažením cíle mikroprojektu.

Během hodnocení a kontroly mikroprojektu je ověřováno, zda plánované výdaje uvedené v rozpočtu v žádosti o podporu jsou způsobilé k financování z EFRR a zda jsou, mimo jiné, přiměřené a stanoveny v souladu s principy hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti.

Způsobilost uskutečněných výdajů je kontrolována příslušným Správcem po ukončení realizace mikroprojektu na základě předložení Soupisky dokladů/Žádosti o platbu a s tím souvisejících dokladů a dokumentace. V této souvislosti může dojít k přehodnocení způsobilosti jednotlivých výdajů oproti předložené projektové žádosti. Způsobilost výdajů uvedených v projektové žádosti a odsouhlasených Euroregionálním řídícím výborem není automatická. Rozhodující je posouzení Správce při vlastní realizaci mikroprojektu a při potvrzování legality a řádnosti uskutečněných výdajů. Výdaje, které nejsou v souladu se zásadami a pravidly pro způsobilost výdajů mikroprojektu stanovenými v této kapitole nebo výdaje vzniklé v průběhu realizace mikroprojektu, které jsou nad rámec rozpočtových výdajů mikroprojektu uvedených ve Smlouvě o financování mikroprojektu (vícenáklady), je žadatel / konečný uživatel povinen hradit z vlastních zdrojů.

V případě výskytu výdajů, které nebylo možno objektivně předem odhadnout při přípravě projektové žádosti, může o navýšení prostředků mikroprojektu rozhodnout, na základě žádosti žadatele / konečného uživatele předložené Správci, pouze Euroregionální řídící výbor.

RELEVANTNÍ PŘEDPISY UPRAVUJÍCÍ ZPŮSOBILOST VÝDAJŮ:

Čl. 18 nařízení (EU) č. 1299/2013 stanovuje hierarchii předpisů, které u programů EÚS mají upravovat způsobilost výdajů.

Na nejvyšší úrovni způsobilé výdaje upravuje:

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 („obecné nařízení“);

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj ze dne 17. prosince 2013, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006;

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce;

20Pro účely této kapitoly jsou pojmy výdaje a náklady a také výnosy a příjmy považovány za synonyma.

• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č.481/2014 ze dne 4. Března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013, pokud jde o zvláštní pravidla způsobilosti výdajů pro programy spolupráce.

Uvedené právní předpisy je třeba používat v platném znění, jednotlivé novelizace zde nebudou uváděny. Při určování způsobilosti výdajů je dále nutno respektovat další související evropské předpisy.

Způsobilost výdajů se dále řídí těmito dokumenty:

▪ „Metodický pokyn pro způsobilost výdajů a jejich vykazování v programovém období 2014 – 2020“ vydaný Ministerstvem pro místní rozvoj (ke stažení na www.euro- xxxxxxxxx.xx)

▪ „Příručka pro konečné uživatele“ zpracovaná Správcem FMP v Euroregionu Glacensis (ke stažení na xxx.xxxx-xxxxxxxxx.xx)

Níže uvedené pokyny pro způsobilost výdajů stanovují základní pravidla a podmínky způsobilosti. Požadavky na dokladování jednotlivých typů výdajů vč. formulářů apod. jsou uvedeny v dokumentu Příručka pro konečné uživatele v Euroregionu Glacensis. Pokyny se vztahují na všechny žadatele / konečné uživatele, kteří využívají dotaci z FMP a platí pro všechny prioritní osy podporované z FMP.

3.2. Způsoby vykazování výdajů

V rámci FMP bude možné výdaje vykazovat dvěma způsoby:

− úplné vykazování výdajů

− zjednodušené vykazování výdajů

3.2.1. Úplné vykazování výdajů

Výdaje jsou vykazovány na základě skutečně vynaložených a uhrazených způsobilých nákladů, které jsou prokázány účetním, daňovým či jiným dokladem a dokladem o úhradě. Náležitosti účetního dokladu jsou stanoveny zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Daňové doklady používané pro prokazování způsobilosti (faktury, paragony, apod.) musí splňovat náležitosti daňových dokladů stanovených zákonem č. 235/2004 Sb. v platném znění, a též obecné náležitosti účetních dokladů.

Skutečným vynaložením peněžních prostředků se rozumí výdaj vynaložený z pokladního hlediska, tj. vydání peněžních prostředků z pokladny nebo bankovního účtu žadatele / konečného uživatele. Výjimkou z tohoto pravidla jsou:

a) věcné příspěvky

b) odpisy

c) zúčtování prováděná na základě vnitřního účetního dokladu

d) započtení (kompenzace) pohledávek21

Pro výdaje vykazované tímto způsobem žadatel / konečný uživatel vede oddělený účetní systém nebo používá oddělený účetní kód pro všechny transakce související s mikroprojektem. Nesplnění této povinnosti znamená, že daný výdaj nebude uznán způsobilým (dle článku 125 Obecného nařízení).

V případě, že je mikroprojekt realizován výhradně v souladu s předpisy o zadávání veřejných zakázek, náklady na provedení stavebních prací, dodání zboží nebo služeb lze vypočítat pouze na základě skutečně vykázaných výdajů 22.

Pořízení majetku je ze strany žadatele / konečného uživatele dokladováno zejména daňovými doklady (přijatými fakturami), kupními smlouvami a dodacími listy (popř. předávacími protokoly), výpisy z katastru nemovitostí (u nákupu pozemků a nemovitostí, které se evidují v katastru nemovitostí v souladu se zákonem č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky), které umožňují posoudit přechod vlastnictví z prodávajícího na kupujícího.

V případě dokladování započtení (kompenzace) pohledávek je nutné doložit oboustranný zápočet pohledávek.

3.2.2. Zjednodušené vykazování výdajů

V rámci Programu je umožněno využívat:

• tzv. jednorázové částky příspěvku (netýká se FMP)

• tzv. financování paušální sazbou, která se určí za použití procentního podílu z jedné nebo více stanovených kategorií nákladů. Použití paušální sazby je potvrzeno ve Smlouvě o financování mikroprojektu

Použití financování paušální sazbou je na úrovni FMP stanoveno:

a) povinně: pro vykazování nepřímých (režijních) nákladů,

b) fakultativně: pro vykazování nákladů na zaměstnance – Způsob vykazování výdajů je vždy zvolen na úrovni konkrétního žadatele / konečného uživatele mikroprojektu. Pokud náklady na zaměstnance u příslušného žadatele / konečného uživatele mikroprojektu nepřekračují 20% součtu ostatních přímých nákladů v jeho části mikroprojektu, uplatnění paušální sazby je povinné. Pokud náklady na zaměstnance

21 Započtení (kompenzaci) pohledávek je povoleno realizovat v případě, že je započtení řádně doloženo, včetně uvedení jakých pohledávek se započtení týká. Na české straně tuto problematiku upravuje zákon č.89/2012 Sb. (občanský zákoník) v §1982 až §1991. Na polské straně jsou pravidla pro kompenzaci uvedena v čl. 498 občanského zákoníku (Kodekscywilny).

22 Např. je-li cílem mikroprojektu výstavba cyklostezky, nelze použít zjednodušené vykazování výdajů, naopak pokud je např. mikroprojekt zaměřen na školení a v rámci mikroprojektu je realizována zakázka na nákup psacích potřeb, lze využít zjednodušeného vykazování výdajů.

příslušného žadatele / konečného uživatele mikroprojektu uvedené v projektové žádosti překračují 20% přímých nákladů v jeho části mikroprojektu, žadatel / konečný uživatel se buď může rozhodnout použít paušální sazbu 20%, nebo vykazovat skutečné náklady na zaměstnance.

V případě zjednodušeného vykazování výdajů žadatel / konečný uživatel nemusí výdaje dokladovat a takto vykázané výdaje nebudou ani předmětem kontrol ze strany Správce FMP, kontrolorů nebo auditního orgánu. Tyto skutečnosti ovšem nezbavují žadatele / konečného uživatele povinnosti řádně vést účetnictví/daňovou evidenci.

Nepřímé náklady (režijní)

Nepřímé (režijní) náklady jsou náklady, které vznikly při realizaci mikroprojektu či v jeho důsledku, ale jejich výše je odvozená nepřímo výpočtem. Za nepřímé náklady jsou považovány všechny, které spadají do kategorie kancelářské a administrativní výdaje:

a) nájem kancelářských prostor

b) pojištění a daně související s budovami, v nichž se nacházejí zaměstnanci, a s vybavením kanceláře (např. pojištění proti požáru, krádeži)

c) veřejné služby (provozní výdaje/služby - např. elektřina, topení, voda)

d) kancelářské potřeby

e) všeobecné účetnictví zajišťované uvnitř organizace, která je žadatelem / konečným uživatelem

f) archivy

g) údržba, úklid a opravy

h) bezpečnost

i) systémy informačních technologií – jedná se o systémy, které nebyly pořizovány v přímé souvislosti s realizací mikroprojektu a žadatel / konečný uživatel tyto systémy využívá bez ohledu na realizaci mikroprojektu

j) komunikace (např. telefon, fax, internet, poštovní služby, vizitky)

k) bankovní poplatky za otevření a správu účtu nebo účtů, jestliže realizace mikroprojektu vyžaduje otevření zvláštního účtu

l) poplatky za mezinárodní finanční transakce

Způsobilé mohou být nepřímé náklady (režijní) ve výši 15 % způsobilých přímých nákladů na zaměstnance (viz kap. 3.4.1 Náklady na zaměstnance)23.

Náklady na zaměstnance

V rámci zjednodušeného vykazování výdajů mohou být způsobilé náklady max. do výše 20% ostatních přímých nákladů. Konkrétní výše paušální sazby bude stanovena po schválení mikroprojektu a před uzavřením Smlouvy o financování mikroprojektu, přičemž bude založena na poměru personálních nákladů schválených Euroregionálním řídícím výborem na ostatních přímých nákladech mikroprojektu. Žadatel / konečný uživatel se může rozhodnout pro využití paušální sazby i v případě, že takto vypočtený poměr nákladů na

23 Způsobilý přímý náklad je náklad na zaměstnance podílející se přímo na realizaci mikroprojektu, nezahrnuje v sobě náklady na zaměstnance, kteří zajišťují běžný provoz organizace a v rámci toho vykonávají také nějaké činnosti související s mikroprojektem jako je např. účetní organizace, úklidový personál (xxxx xxxxxxx do nepřímých (režijních) nákladů). Přitom nezáleží na tom, zda je tento přímý náklad na zaměstnance vykazován formou úplného vykazování nebo zjednodušeného vykazování (paušální částkou).

zaměstnance bude vyšší než 20 %, ovšem výše paušální sazby nesmí překročit 20 %. V průběhu realizace mikroprojektu se paušální sazba uplatňuje na skutečně vynaložené a Správcem schválené ostatní přímé náklady mikroprojektu.

Příklad: Postup výpočtu výše personálních a režijních nákladů vykazovaných zjednodušenou formou:

Pro výpočet výše nákladů na zaměstnance a výše nepřímých nákladů je nejprve nutné určit

výši ostatních přímých nákladů mikroprojektu, tj. nákladů v následujících kategoriích:

- náklady na cestování a ubytování

- náklady na externí odborné poradenství a služby

- náklady na vybavení

- náklady na pořízení nemovitostí a stavební práce Následující příklad v tabulce uvádí algoritmus výpočtu:

Pořadové číslo	Kategorie nákladů	Částka
1	Náklady na cestování a ubytování	25 000
2	Náklady na externí odborné poradenství a služby	25 000
3	Náklady na vybavení	25 000
4	Náklady na pořízení nemovitostí a stavební práce	25 000
5 = 1 + 2 + 3 + 4	Celkem	100 000
6 = 20 % z řádku 5	Náklady na zaměstnance	20 000
7 = 15 % z řádku 6	Kancelářské a administrativní výdaje (nepřímé výdaje)	3 000
8 = 5 + 6 + 7	Rozpočet mikroprojektu celkem	123 000

3.3. Hlediska způsobilosti výdajů

3.3.1. Věcná způsobilost výdajů

Výdaje musí být v souladu s právními předpisy Evropské unie a právními předpisy České republiky a Polské republiky a dále v souladu s pravidly Programu, pravidly Fondu mikroprojektů a podmínkami podpory stanovenými ve Smlouvě o financování mikroprojektu.

3.3.2. Přiměřenost výdajů

Výdaje musí odpovídat cenám v místě a čase obvyklým, musí být nezbytné pro dosažení cílů mikroprojektu a musí být vynaloženy tak, aby bylo dosaženo optimálního vztahu mezi jejich hospodárností, účelností a efektivností.

Hospodárností je takové použití veřejných prostředků k zajištění stanovených úkolů s co nejnižším vynaložením těchto prostředků, a to při dodržení odpovídající kvality plněných úkolů. Efektivností takové použití veřejných prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených

na jejich plnění. Účelností takové použití veřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů.

3.3.3. Časová způsobilost výdajů

Z hlediska časového jsou výdaje na mikroprojekt způsobilé ode dne následujícího po dni evidence projektové žádosti v monitorovacím systému MS2014+ (tzn. že datum uskutečnění zdanitelného plnění/datum vystavení dokladu a úhrada výdaje nastane nejdříve den následující po dni evidence projektové žádosti v monitorovacím systému MS2014+) a zároveň od data zahájení fyzické realizace mikroprojektu uvedené v projektové žádosti, resp. ve Smlouvě o financování, tzn., že v mezidobí ode dne následujícího po dni evidence projektové žádosti v monitorovacím systému MS2014+ do data zahájení fyzické realizace mikroprojektu budou vykázané výdaje posouzeny Správcem FMP jako nezpůsobilé z časového hlediska.

Výjimku z tohoto pravidla tvoří:

• výdaje na přípravu mikroprojektu, tj. výdaje spojené s přípravou projektové žádosti včetně povinných příloh žádosti a další dokumentace, která je nezbytná pro předložení projektové žádosti – výdaje na přípravu mikroprojektu jsou způsobilé pouze v případě mikroprojektů, u kterých je uplatňován princip Vedoucího partnera (typ mikroprojektu A) a pouze do výše 1% celkových způsobilých výdajů mikroprojektu uvedených ve Smlouvě o financování mikroprojektu (přípravné výdaje mohou vzniknout nejdříve 1.1.2014 a nejpozději v den evidence projektové žádosti v monitorovacím systému MS2014+)

Konečný termín způsobilosti výdajů je pro každý mikroprojekt dán termínem ukončení realizace (uvedeným ve Smlouvě o financování) a termínem předložení závěrečné Soupisky dokladů (u mikroprojektů typu A se jedná o Soupisku dokladů za dílčí část). Aby byl daný výdaj způsobilý, musí:

- v ČR jít o výdaj, u kterého datum poskytnutí plnění a datum uskutečnění zdanitelného plnění (příp. datum vystavení) nesmí nastat později než v termín ukončení realizace mikroprojektu stanovený ve Smlouvě o financování a zároveň musí být uhrazen do data předložení závěrečné Soupisky dokladů, tj. max. do 30 dní od ukončení realizace mikroprojektu. Výdaje musí být náležitě doloženy

- v PR jít o výdaj, který vznikl do 30 dnů od ukončení realizace mikroprojektu a týká se aktivit zrealizovaných v době realizace mikroprojektu stanoveném ve Smlouvě o financování. Výdaje musí být náležitě doloženy

V rámci FMP není možné financování již ukončených mikroprojektů, tzn. že realizace mikroprojektu nesmí skončit před zasedáním EŘV, na kterém má být projednáno jeho schválení.

3.3.4. Místní způsobilost výdajů

Mikroprojekt musí být, až na výjimky, realizován v programovém území. Mikroprojekt nebo jeho část se může uskutečňovat mimo programové území pouze za předpokladu, že:

- předmětné aktivity byly uvedeny v projektové žádosti jako aktivity realizované mimo programové území a schváleny Euroregionálním řídícím výborem

- mají přínos pro programové území

- na úrovni Programu nepřekročí souhrnná výše těchto výdajů 20 % celkového příspěvku z EFRR na Program

- na úrovni Programu je zajištěno ověření výdajů dle čl. 125 odst. 4 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013 a audit

Žadatel / konečný uživatel musí při vykazování výdajů označit výdaje, které byly vynaloženy mimo programové území.

U výdajů na cestování a ubytování platí z hlediska místní způsobilosti následující pravidla:

- výdaje na ubytování a jídlo v zařízeních nacházejících se mimo programové území a náklady na cestování v místě akce mimo programové území, jsou považovány za výdaje vynaložené mimo programové území

- výdaje na cestování a ubytování zaměstnanců žadatelů / konečných uživatelů, kteří se nacházejí mimo programové území, při jejich cestách do programového území, jsou považovány za výdaje vynaložené mimo programové území

- výdaje na cestování a ubytování zaměstnanců žadatelů / konečných uživatelů, kteří se nacházejí uvnitř programového území, na akce a události uvnitř programového území nebo mimo něj, jsou považovány za výdaje vynaložené v programovém území

V případě mikroprojektů, které se týkají propagačních činností a budování kapacit, se podmínky týkající se způsobilosti výdajů mimo programové území omezují na přínos pro programové území a zajištění kontroly a auditu těchto výdajů.

3.3.5. Zákaz dvojího financování

Výdaj nebo jeho část nesmí být financován z veřejných zdrojů dvakrát. Pokud se na financování výdaje nebo jeho části podílí více veřejných zdrojů, nesmí jejich součet překročit 100 % hodnoty výdaje.

3.4. Pravidla způsobilosti pro konkrétní kategorie výdajů

Vymezení jednotlivých kategorií výdajů vychází z nařízení Evropské komise č. 481/2014. Oproti tomuto nařízení byla navíc doplněna kategorie týkající se stavebních výdajů.

3.4.1. Náklady na zaměstnance

Jedná se o výdaje zařazené do kapitoly č. 1 Podrobného rozpočtu mikroprojektu.

Výdaje na náklady na zaměstnance se skládají z hrubých mzdových nákladů na zaměstnance zaměstnávané žadatelem / konečným uživatelem jedním z těchto způsobů:

a) na plný úvazek

b) na částečný úvazek s pevně stanoveným procentním podílem odpracované doby za měsíc

c) na částečný úvazek s pružným počtem odpracovaných hodin za měsíc

d) na hodinovém základě

Pravidla Programu nedovolují, aby se zaměstnanec podílel na jednom mikroprojektu více než jedním celým pracovním úvazkem.

Způsobilé jsou pouze náklady na zaměstnance vykonávající činnosti, které by subjekt nevykonával, kdyby příslušný mikroprojekt nebo jeho část nebyl realizován.

Tyto činnosti musí být stanoveny v pracovní smlouvě/dohodě, rozhodnutí o jmenování (doklad o zaměstnání) nebo zákonem.

Na polské straně jsou výdaje na mzdu osoby zapojené do mikroprojektu na základě dohody o provedení práce, která je zároveň zaměstnancem žadatele/konečného uživatele nezpůsobilé.

Základním způsobilým výdajem jsou mzdové náklady zaměstnanců pracujících na mikroprojektu včetně povinných výdajů zaměstnavatele za zaměstnance, pokud jsou v souladu s příslušnými národními předpisy.

Způsobilé jsou dále příplatky, odměny (kromě jubilejních ocenění) nebo odměny v případě, že jsou splněny následující podmínky:

a) jsou stanoveny v pracovněprávních předpisech nebo v předpisech o odměňování příslušné instituce nebo také ve vnitrostátních právních předpisech

b) jsou v dané instituci zavedeny minimálně po dobu 6ti měsíců před předložením projektové žádosti

c) potenciálně zahrnují všechny zaměstnance dané instituce

V případě, že se zaměstnanec nepodílí na realizaci mikroprojektu celým svým pracovním úvazkem, je způsobilá alikvotní část mzdových nákladů a povinných odvodů zaměstnavatele za zaměstnance odpovídající míře zapojení zaměstnance do realizace mikroprojektu.

V případě, že se zaměstnanec podílí na realizaci mikroprojektu celým svým pracovním úvazkem, nemusí povinně vyplňovat výkazy práce. Z dokladu o zaměstnání zaměstnance pracujícího na plný úvazek (pracovní smlouva/dohoda apod.) musí vyplývat, že zaměstnanec provádí činnosti vztahující se výhradně k mikroprojektu.

Náklady na zaměstnance lze uplatnit:

• formou úplného vykazování – tj. na základě skutečně vynaložených výdajů (dokladem potvrzujícím vynaložení výdaje je mj. doklad o zaměstnání, mzdový list, potvrzení bankovního převodu mzdy a výplatní pásky)

• na základě zjednodušeného vykazování nákladů formou paušální sazby – podrobnosti viz kap. 3.2.2 Zjednodušené vykazování výdajů

V případě úplného vykazování výdajů se náklady na zaměstnance pracující na mikroprojektu na částečný úvazek vypočítají buď jako:

• pevně stanovený procentní podíl hrubých mzdových nákladů24 v souladu s pevně stanoveným procentním podílem doby odpracované na mikroprojektu, bez povinnosti zavést zvláštní systém zaznamenávání pracovní doby (timesheet). V tomto případě musí být v dokumentu vydaném zaměstnavatelem (např. pracovní smlouva/dohoda, náplň práce, popis pracovního místa) uveden procentní podíl pracovní doby, který má zaměstnanec na mikroprojektu odpracovat, nebo

• pružný podíl hrubých mzdových nákladů v souladu s počtem hodin odpracovaných na mikroprojektu a měnících se každý měsíc, a to na základě systému zaznamenávání pracovní doby, který pokrývá 100% pracovní doby zaměstnance. Úhrada nákladů se vypočítá na základě hodinové sazby, která se stanoví buď:

o podílem měsíčních hrubých mzdových nákladů a měsíční pracovní doby stanovené v dokladu o zaměstnání a vyjádřené v hodinách, nebo

o podílem posledních doložených ročních hrubých mzdových nákladů (tj. mzdových nákladů za posledních 12 po sobě jdoucích měsíců) a 1720 hodin v souladu s čl. 68 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013. Tuto metodu nelze použít, pokud nelze pro danou pracovní pozici, nebo pro pozici obdobnou doložit mzdové náklady za posledních 12 po sobě jdoucích měsíců

Žadatel / konečný uživatel je povinen si v případě nákladů na zaměstnance pracující na mikroprojektu na částečný úvazek s pružným podílem hrubých mzdových nákladů v souladu s počtem hodin odpracovaných na mikroprojektu a měnících se každý měsíc vybrat pro každého zaměstnance podílejícího se na realizaci mikroprojektu, jednu z těchto dvou uvedených metod a tuto používat po celou dobu realizace mikroprojektu.

Osobní náklady nesmí přesáhnout obvyklou výši platnou v organizaci pro danou pozici. V případě, že se jedná o nově vytvořenou pozici, vychází se z výše osobních nákladů na obdobnou pracovní pozici. V případě, že obdobná pozice v organizaci neexistuje, vychází se při stanovení výše maximálních osobních nákladů z obvyklé výše osobních nákladů v daném oboru, čase a místě. V tomto případě jsou stanoveny maximální limity pro základní typové pozice (včetně definice typových pozic) bez ohledu na druh smlouvy25 – viz dokument

„Přehled maximálních hodinových sazeb pro pracovníky na projektech“, jehož aktuální verze je ke stažení na xxx.xxxx-xxxxxxxxx.xx. V kompetenci Řídícího orgánu je rozhodnout o případném zvýšení maximálních hodinových sazeb v závislosti na meziročním růstu průměrné nominální mzdy v ČR.

V případě, že jsou náklady na zaměstnance vykazovány na základě skutečných nákladů, je nezbytné, aby žadatel / konečný uživatel vedl evidenci osobních nákladů způsobem, který mu umožní oddělit výdaje související výlučně s mikroprojektem a tyto výdaje zaúčtovat na základě příslušných dokladů. Z předložených dokladů (jejich forma a obsah se může lišit u

24 Hrubé mzdové náklady tvoří základní mzda, osobní ohodnocení, příplatky, prémie a odměny, náhrada mzdy a zákonné srážky (záloha na daň z příjmu, zdravotní a sociální pojištění). Jedná se o hrubé mzdové náklady související s mikroprojektem bez zohlednění nezpůsobilých částí nákladů.

25 Podle české legislativy: hlavní pracovní poměr (HPP), dohoda o pracovní činnosti (DPČ), dohoda o provedení práce (DPP)

jednotlivých účetních jednotek) dokládajících výši způsobilých osobních nákladů musí vždy jednoznačně vyplynout celková výše způsobilých osobních nákladů s vazbou výhradně na daný mikroprojekt.

V souladu s výše uvedeným mohou sloužit k doložení celkových způsobilých osobních nákladů v rámci mikroprojektu např.:

• výplatní a zúčtovací listiny, které jsou vyhotovovány za období 1 měsíce a obvykle obsahují údaje o hrubé mzdě za sledované období (včetně jednotlivých složek), o odvodech sociálního a zdravotního pojištění, o záloze na daň z příjmů fyzických osob a o dalších srážkách (spoření, splátkách půjček apod.) a ostatních položkách, které se nezdaňují (dávky nemocenského pojištění) apod. Z těchto účetních dokladů musí být zřejmá výše osobních nákladů s vazbou na daný mikroprojekt

• mzdové rekapitulace či jiné vhodné formy doložení celkových způsobilých mzdových nákladů zaměstnanců (např. rozpis mzdových nákladů) za sledované období

Při dokladování osobních výdajů je nezbytné zohlednit požadavek na ochranu osobních údajů zaměstnanců v souladu s platnými právní předpisy.

Dojde-li k souběhu pracovních poměrů dvou zaměstnanců podílejících se na realizaci mikroprojektu za účelem nahrazení jednoho druhým (odcházející zaměstnanec zaučuje zaměstnance nově nastupujícího), lze osobní náklady obou těchto zaměstnanců považovat za způsobilé maximálně po dobu 2 měsíců.

Nezpůsobilými osobními náklady jsou:

a) odměny členům statutárních orgánů vyplývající z titulu jejich funkce, tzn. z titulu výkonu činnosti statutárního orgánu / odměny a prémie bez vazby na mikroprojekt

b) navýšení odměny nad rámec výše odměn v organizaci obvyklých

c) odstupné

d) proplacená dovolená v případě ukončení pracovního poměru a v dalších případech stanovených národními pravidly

Dodatečná pravidla způsobilosti pro české žadatele:

Základním způsobilým výdajem v oblasti osobních nákladů jsou mzdové náklady, do kterých patří: hrubá mzda, plat nebo odměna z dohod zaměstnanců pracujících na mikroprojektu včetně zákonných náhrad, resp. příplatků (např. za práci přesčas, práci ve svátek, pokud zaměstnanec vykonával v tomto časovém období práce přímo s mikroprojektem související, odměn a prémií apod., pokud splňují podmínky uvedené ve společných pravidlech).

Mezi benefity, které jsou způsobilé, se řadí i příspěvek zaměstnavatele na stravování zaměstnance (formou stravenek) na základě kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu zaměstnavatele. Způsobilá je pouze část příspěvku, kterou hradí zaměstnavatel, do výše 55% ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70% stravného vymezeného pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin. Příspěvek na stravování je způsobilý, pouze pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny (v návaznosti na § 24 odstavec 2 písmeno j) zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů).

Nezpůsobilá je pouze ta část příspěvku na stravování, kterou si zaměstnanec hradí sám, avšak v případě, že je odvod do FKSP nárokován samostatně, tak v rámci stravenky již tento podíl také není způsobilý.

Způsobilým výdajem jsou i náhrady mzdy nebo platu vyplácené v případě, že se na straně zaměstnance vyskytnou osobní překážky v práci či službě (např. tzv. indispoziční volno, vyšetření u lékaře, svatba, narození dítěte, promoce, účast na pohřbu rodinného příslušníka apod.)26. Přesný rozsah určuje Zákoník práce (část osmá).

Způsobilým výdajem je i dovolená, na niž zaměstnanci v návaznosti na míru jeho zapojení do realizace mikroprojektu vznikl nárok v jednom kalendářním roce, ale z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance nebo z důvodu naléhavých provozních důvodů na straně zaměstnavatele byla tato dovolená převedena a čerpána až v roce následujícím. Dovolená převedená do následujícího roku musí být vyčerpána dle § 218 odstavce 2) zákona 262/2006 Sb. (zákoníku práce) v tomto roce nejpozději do 31.12. a při jejím čerpání je postupováno v souladu s další platnou legislativou, s pravidly programu, s evropskými nařízeními, s kolektivní smlouvou a interními předpisy27.

Způsobilost výdajů zůstává zachována i v případě, že k čerpání převedené dovolené dochází v době realizace jiného projektu, než za kterého na ni vznikl zaměstnanci nárok, za podmínky hrazení této nevyčerpané dovolené ze zdrojů v rámci stejného programu. V případě změny služebního zařazení státního zaměstnance a jeho následném zařazení na jiné služební místo v rámci jiného služebního úřadu, zůstává státnímu zaměstnanci dle platné legislativy (zejména Část devátá „Dovolená“ zákoníku práce (§ 211 – 223)) a za dodržení výše uvedených podmínek zachován nárok na vyčerpání zbylé dovolené i na novém služebním místě. Při výpočtu výše tohoto výdaje je postupováno dle platných zákonů, předpisů a dle podmínek projektu, v rámci kterého je dovolená čerpána28.

Způsobilé jsou osobní náklady za období, po které se pracovník přímo aktivně nepodílí na mikroprojektu, přestože jeho pracovní/služební poměr trvá (např. náhrada mzdy/platu v době pracovní neschopnosti, proplácení či čerpání řádné dovolené mezi mateřskou dovolenou a rodičovskou dovolenou nebo doba zařazení mimo výkon státní služby z organizačních důvodů apod.), pokud nárok na jejich úhradu přímo vyplývá z platné legislativy.

3.4.2. Kancelářské a administrativní výdaje

Jedná se o výdaje zařazené do kapitoly č. 2 Podrobného rozpočtu mikroprojektu.

Tato kategorie výdajů je uplatňována v rámci paušální sazby pro nepřímé výdaje (viz kap.

3.2.2 Zjednodušené vykazování výdajů). Výdaje do této kategorie spadající není možné vykazovat jiným způsobem než v rámci uvedené paušální sazby.

26 Výše náhrady mzdy či platu je vždy způsobilá v celé své poměrné výši dle zapojení zaměstnance na projektu, bez ohledu na faktory mající bezprostřední vliv na určení /výpočet výše náhrad (např. jiný zdroj financování v předchozím čtvrtletí roku, krácení nezpůsobilých mzdových výdajů za předchozí období apod.).

27 Postup dle tohoto odstavce platí od 1.3.2017.

28 Postup dle tohoto odstavce platí od 1.3.2017.

3.4.3. Náklady na cestování a ubytování

Jedná se o výdaje zařazené do kapitoly č. 3 Podrobného rozpočtu mikroprojektu.

Jedná se o náklady na cestování a ubytování vlastních zaměstnanců žadatele / konečného uživatele. Výdaje jsou omezeny výhradně na:

a) náklady na cestování (např. jízdenky, cestovní pojištění, palivo, náhrada za ujeté km29, dálniční poplatky a parkovací poplatky)

b) náklady na jídlo (v případě, že není zaměstnanci poskytnut denní příspěvek) - maximálně do výše, která odpovídá dennímu příspěvku na stravné30

c) náklady na ubytování31

d) náklady na víza

e) denní příspěvky32 ne větší než na české straně dle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (paušální náhrada tuzemského stravného) a dle vyhlášky Ministerstva financí ČR (zahraniční stravné), kapesné v případě zahraničních cest upravuje obecně §180 Zákoníku práce - (na polské straně dle Vyhlášky o cestovních náhradách pro zaměstnance rozpočtové sféry)

Žádné z výše uvedených nákladů, na něž se vztahuje denní příspěvek33, nesmí být hrazeny nad rámec denního příspěvku, např. jsou-li náklady na jídlo hrazeny formou denního příspěvku, není možné ještě k tomu navíc vykázat náklady za jídlo, protože to už má být zahrnuto v částce denního příspěvku.

Výdaje související s jízdou soukromým, služebním vozidlem nebo taxi službou a výdaje na letecké cesty lze v plné výši vykázat jako způsobilé výdaje, se souhlasem vysílající instituce, za podmínky, že využití takového dopravního prostředku je nejefektivnější a ekonomicky zdůvodněné. Uznatelné jsou výdaje na jízdné v ekonomické třídě. Výdaje na jízdné v business třídě jsou způsobilé pouze v odůvodněných případech, kdy je použití business třídy cenově výhodnější než použití ekonomické třídy, nebo nebylo-li v daném případě možné ekonomickou třídou cestovat.

29 Způsobilá je také paušální náhrada za používání silničních motorových vozidel podle počtu ujetých kilometrů

- pro české příjemce určená příslušnou vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí ČR podle § 157 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb a pro polské příjemce určená ve Vyhlášce o cestovních náhradách pro zaměstnance rozpočtové sféry (Rozporządzenie w sprawie należności przysługujących pracownikowi zatrudnionemu w sferze budżetowej z tytułu podróży służbowej) .

30Pro polskou stranu je příspěvek stanoven ve Vyhlášce o cestovních náhradách pro zaměstnance rozpočtové sféry (Rozporządzenie w sprawie należności przysługujących pracownikowi zatrudnionemu w sferze budżetowej z tytułu podróży służbowej) a pro českou stranu dle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na základě § 189 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. (paušální náhrada tuzemského stravného), dle vyhlášky Ministerstva financí ČR na základě § 189 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb (paušální náhrada zahraničního stravného), dle vyhlášky Ministerstva financí ČR na základě § 180 zákona č. 262/2006 Sb. (zahraniční stravné).

31 Pouze v odůvodněných případech je možné uznat jako způsobilé výdaje, které překračují sazby stanovené pro polskou stranu ve Vyhlášce o cestovních náhradách pro zaměstnance rozpočtové sféry (Rozporządzenie w sprawie należności przysługujących pracownikowi zatrudnionemu w sferze budżetowej z tytułu podróży służbowej).

32 Do příspěvku jsou zahrnuty v případě ČR i PR náklady na jídlo a kapesné.

33 Do příspěvku jsou zahrnuty v případě ČR náklady na jídlo a kapesné.

Způsobilé mohou být výdaje vynaložené žadatelem / konečným uživatelem v souvislosti s organizací služebních cest, které se neuskutečnily, a to při splnění následujících podmínek:

• služební cesta se nekonala z jiných důvodů než zavinění žadatele / konečného uživatele (např. došlo k odvolání konference, které se měl zaměstnanec žadatele / konečného uživatele zúčastnit, zaměstnanec onemocněl)

a současně

• žadatel / konečný uživatel doloží, že vynaložené výdaje není možné získat zpět (např. za letenku, protože lhůta pro zrušení/vrácení letenky vypršela před oficiálním odvoláním konference apod.)

Výdaje na cestování a ubytování externích odborníků a poskytovatelů služeb spadají do nákladů na externí odborné poradenství a služby (outsourcing).

Přímá platba zaměstnance žadatele / konečného uživatele musí být doložena dokladem prokazujícím, že žadatel / konečný uživatel uhradil výdaje zaměstnanci.

Z hlediska místní způsobilosti výdajů platí pro náklady na cestování a ubytování pravidla uvedená v kap. 3.3.4 Místní způsobilost výdajů.

3.4.4. Náklady na externí odborné poradenství a služby

Jedná se o výdaje zařazené do kapitoly č. 4 Podrobného rozpočtu mikroprojektu.

Výdaje na externí odborné poradenství a služby jsou omezeny na následující služby a poradenství poskytované subjektem veřejného nebo soukromého práva nebo fyzickou osobou jinou než žadatel / konečný uživatel:

Způsobilé jsou výhradně:

a) studie nebo šetření (např. hodnocení, strategie, koncepční dokumenty, projekty, příručky)

b) školení a odborná příprava (např. také zaplacení stipendia na studium apod.)

c) překlady

d) vývoj, úpravy a aktualizace systémů informačních technologií34 a internetových stránek35

e) podpora, komunikace, propagace nebo informování související s mikroprojektem nebo programem spolupráce jako takovým

f) finanční řízení (např. realizace platebního styku v rámci mikroprojektu, apod.)

g) služby související s pořádáním a prováděním událostí nebo zasedání (včetně nájmu, stravování36 nebo tlumočení)

34 V této výdajové kategorii se jedná o systémy informačních technologií, které jsou využívány přímo pro realizaci projektu (na rozdíl od systémů informačních technologií spadajících do kategorie kancelářské a administrativní výdaje). Zároveň se jedná o systémy pro realizaci mikroprojektu vyvíjené/upravované/aktualizované, tj. nejedná se o pořízení hotového produktu (na rozdíl od software spadající do kategorie výdajů na vybavení.

35 Do tohoto bodu spadá také plnění databází.

36 Způsobilým výdajem jsou také přímé nákupy občerstvení na jednání, zasedání či události realizované žadatelem / konečným uživatelem.

h) účast na událostech (např. registrační poplatky)

i) právní poradenství a notářské služby, technické a finanční odborné poradenství, jiné poradenské a účetní služby

j) práva duševního vlastnictví

k) poskytnutí záruk bankou nebo jinou finanční institucí, pokud to vyžadují unijní nebo vnitrostátní právní předpisy nebo programový dokument přijatý Monitorovacím výborem

l) cestování a ubytování externích odborníků, přednášejících, osob předsedajících zasedáním a dodavatelů služeb

m) jiné specifické odborné poradenství a služby potřebné pro mikroprojekty (např. honoráře pro přednášející, občanskoprávní smlouvy)

V rámci FMP nejsou způsobilé:

• výdaje na alkoholické nápoje a tabákové výrobky

• posudky, poradenství v oblasti odvolání žadatele / konečného uživatele proti rozhodnutí Euroregionálního řídícího výboru, proti rozhodnutí Správce, rozhodnutí národního kontrolora, rozhodnutí ŘO apod.

• výdaje na kulturní a umělecké činnosti – honoráře nad 500 EUR na 1 účinkujícího37 a zároveň 2000 EUR na mikroprojekt (na všechny honoráře)38

3.4.5. Výdaje na vybavení

Jedná se o výdaje zařazené do kapitoly č. 5 Podrobného rozpočtu mikroprojektu.

Výdaje na vybavení mohou být výsledkem koupě, pronájmu, pachtu, leasingu39 nebo odpisů. Pokud nespadají svým charakterem do kap. 3.4.2 Kancelářské a administrativní výdaje, jsou omezeny na:

a) kancelářské vybavení

b) hardware a software40 informačních technologií

c) nábytek a vybavení

d) laboratorní vybavení

e) stroje a přístroje

f) nástroje nebo zařízení

g) vozidla (kromě nákupu a odpisů osobních vozů (v ČR vozů kategorie M1 a N1))41

37 Účinkujícím je míněna jak 1 osoba, tak 1 soubor/skupina.

38 Tento limit neplatí pro mikroprojekty, u kterých kulturní a umělecké činnosti přímo přispívají k hlavnímu cíli mikroprojektu a jsou nástrojem k jeho dosažení (např. mikroprojekty, jejichž cílem je propagace hmotného a nehmotného kulturního dědictví prostřednictvím pořádání kulturních akcí (např. v objektech kulturního dědictví v rámci prioritní osy 2 nebo mikroprojekty, jejichž cílem je přibližování kultury příhraničních regionů obyvatelům příhraničí pořádáním např. kulturních festivalů v rámci prioritní osy 4).

39 V souladu s pravidly uvedenými v kap. 3.5.3 Leasing.

40 Jedná o pořízení hotového produktu (tj. nikoliv o vývoj, úpravy nebo aktualizaci), který je využíván přímo pro realizaci mikroprojektu.

41 Výjimku tvoří nákup či odpisy speciálních vozidel se zvláštním uspořádáním karoserie/nástavby a /nebo výstroje subjektů typu Policie ČR,Hasičský záchranný sbor, Horská služba o.p.s. apod., jejichž pořízení je nezbytné k naplnění účelu mikroprojektu.

h) jiné specifické vybavení potřebné pro mikroprojekty (např. pomůcky nezbytné pro realizaci mikroprojektu jako odborné publikace, učebnice apod.)

Výdaje jsou způsobilé, pouze pokud je vybavení využíváno přímo pro realizaci mikroprojektu.

Náklady na nákup použitého vybavení mohou být způsobilé jen tehdy, pokud na ně nebyla obdržena žádná jiná pomoc z ESIF (Evropské strukturální a investiční fondy) či z národních veřejných zdrojů, pokud jeho cena nepřevyšuje obecně přijímanou cenu na daném trhu, pokud má technické vlastnosti nezbytné pro mikroprojekt a splňuje použitelné normy a standardy.

Výdaje na vybavení nejsou způsobilé v rámci výdajů na přípravu mikroprojektu (viz 3.3.3 Časová způsobilost výdajů).

UPOZORNĚNÍ! Za všech okolností je žadatel / konečný uživatel povinen dodržovat pravidla efektivity vynakládaných výdajů, z tohoto důvodu je třeba v konkrétních případech zvážit, zda je opravdu nutná koupě určitého vybavení či zařízení a zda by nebyl efektivnější např. pronájem. V konkrétních případech je ke zvážení také možné využití formy odpisů (viz

3.5.2 Odpisy), případně uznání pouze alikvotní části pořizovaných nákladů na vybavení v případě, že toto vybavení není plně využíváno jen pro účely mikroprojektu.

Výdaje související s vybavením pracoviště (pracovního místa) přímého personálu mikroprojektu jsou způsobilé v plné výši pouze v případě vybavení pracoviště personálu mikroprojektu zaměstnaného pro mikroprojekt na základě pracovní smlouvy na minimálně poloviční úvazek. V případě, že zaměstnanec vykonává pro mikroprojekt práci v menším rozsahu, než je polovina úvazku42, je vybavení pracoviště nezpůsobilé.

3.4.6. Výdaje na pořízení nemovitostí a stavební práce

Jedná se o výdaje zařazené do kapitoly č. 6 Podrobného rozpočtu mikroprojektu. Výdaje na pořízení nemovitostí a stavební práce43

V rámci výdajů na pořízení nemovitostí obecně platí pravidlo, že hodnota nemovitostí je osvědčována nezávislým kvalifikovaným odborníkem nebo oprávněným úředním orgánem a nesmí překročit ceny obvyklé na dotyčném trhu (týká se také stavebních prací).

Nezpůsobilým výdajem je nákup nezastavěných a zastavěných pozemků za částku přesahující 10% celkových způsobilých výdajů na daný mikroprojekt. V případě bývalých průmyslových oblastí a opuštěných pozemků tento limit činí 15%. Ke zvýšení tohoto limitu může dojít u mikroprojektů souvisejících s ochranou životního prostředí – rozhodnutí v této věci přísluší ŘO a bude učiněno nejpozději ve fázi hodnocení žádosti o dotaci.

Řídící orgán ve spolupráci s Národním orgánem může ve výjimečných a řádně odůvodněných případech povolit nákup staveb44, které jsou pro účely mikroprojektu určeny k demolici.

42 Na české straně se vztahuje také na Dohodu o provedení práce (DPP) a Dohodu o pracovní činnosti (DPČ)

43 Nebude-li možné přiřazení 1 faktury / 1 zakázky do dvou rozpočtových kategorií, o přiřazení ke konkrétní rozpočtové kategorii rozhoduje převažující část zakázky

Podmínkou je, že tato skutečnost musí být uvedena v projektové žádosti. Platí ovšem také možnost takové stavby financovat jen max. do výše 10% celkových způsobilých výdajů na daný mikroprojekt.

Při pořizování nemovitosti je nutné rozlišit, o jakou nemovitost se jedná. Zda o pozemek, stavbu nebo právo stavby. Pro nákup pozemku je nutné uplatnit limit 10% celkových způsobilých výdajů na projekt, pro nákup stavby nebo práva stavby nikoliv. Vždy je v této situaci nutné zohledňovat základní princip účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti.

V návaznosti na zákon č. 254/2016, kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytých nemovitých věcí je daň z nabytí nemovitých věcí v současné době placena při koupi nemovitosti kupujícím, přičemž tato jednorázová daň je považována za součást vynaloženého výdaje s přímou vazbou na projekt, která je nezbytná pro realizaci projektu. Daň z nabytí nemovitých věcí je tedy způsobilá.

Nákup pozemku

Pořizovací cena pozemku včetně ceny stavby, která je jeho součástí, nebo ceny práva stavby na pozemku může být započtena maximálně do výše 10% celkových způsobilých výdajů na projekt, pozemek včetně stavby, která je jeho součástí, nebo práva stavby váznoucí na tomto pozemku bude oceněn znaleckým posudkem (nesmí být starší než 6 měsíců před pořízením nemovitosti) vyhotoveným dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů. Cenu pozemku a cenu stavby nebo práva stavby lze vykázat odděleně. V těchto případech se limit 10% celkových způsobilých výdajů na projekt na cenu stavby nebo práva stavby neuplatní.

Nákup stavby nebo práva stavby

Náklady na nákup stavby nebo práva stavby (dle §1240 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), jsou způsobilé výdaje za těchto kumulativních podmínek:

a) Cena stavby nebo práva stavby bude oceněna znaleckým posudkem (nesmí být starší než 6 měsíců před pořízením stavby) vyhotoveným dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, právo stavby je nezbytné zajistit po dobu nezbytně nutnou pro splnění cílů programu.

b) Stavba vyhovuje všem zákonným předpisům, především stavebním, hygienickým, bezpečnostním, a zejména ustanovením stavebného zákona a prováděcích vyhlášek s výjimkou případů, kdy je součástí projektu úprava stavby za účelem jejího uvedení do souladu s uvedenými předpisy.

V případě že se stavba eviduje v katastru nemovitostí dle zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, jsou způsobilé náklady na pořízení nemovitostí, je-li vlastnické právo zaneseno do katastru nemovitostí nebo v případě, že vlastnické právo není ještě zaneseno do katastru nemovitostí, je možné doložit vlastnictví prostřednictvím návrhu na vklad do katastru nemovitostí potvrzeného katastrálním úřadem a smlouvou o nabytí vlastnického práva (např. kupní smlouva, smlouva darovací). Před žádostí o závěrečnou platbu musí být však výpis z katastru nemovitostí doložen.

44 Nebo práva stavby v případě českých příjemců podpory v souladu s § 1240 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

V případech, kdy se stavba neeviduje v katastru nemovitostí, je rozhodující pro posouzení způsobilosti nákladů na pořízení nemovitosti datum přechodu nebo převodu vlastnických práv.

Náklady související s pořízením nemovitosti (obecně s pořízením dlouhodobého investičního majetku) jsou součástí pořizovací ceny a připočítávají se ke kupní ceně (upraveno § 47 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

V závislosti na stupni dokončení stavby a účelu použití předkládá žadatel / konečný uživatel nejpozději před podpisem Smlouvy o financování mikroprojektu následující dokumenty:

• u staveb, u nichž je již vydán kolaudační souhlas nebo rozhodnutí o předčasném užití stavby nebo rozhodnutí o prozatímním užívání ke zkušebnímu provozu žadatel / konečný uživatel předkládá tato rozhodnutí,

• u nedokončených (rozestavěných) staveb (v případě, že žadatel / konečný uživatel v rámci mikroprojektu pořizuje již rozestavěnou stavbu) žadatel / konečný uživatel předloží platné stavební povolení dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, a popř. další dokumentaci požadovanou Řídícím orgánem nebo Správcem FMP (např. projektovou dokumentaci stavby).

Stavební práce

Stavební práce v rámci mikroprojektu musí být realizovány mj. v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění a v souladu se zákonem č. 134/2016 o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, nebo zákonem č. 137/2006 Sb. – u zakázek zahájených před 1. 10. 2016.

3.4.7. Výdaje na přípravu

Jedná se o výdaje zařazené do kapitoly č. 7 Podrobného rozpočtu mikroprojektu.

Tyto výdaje musí mít charakter přípravných výdajů. Jedná se o výdaje spojené s přípravou projektové žádosti včetně povinných příloh žádosti a další dokumentace, která je nezbytná pro předložení projektové žádosti.

Výdaje na přípravu jsou způsobilé pouze v případě mikroprojektů, u kterých je uplatňován princip Vedoucího partnera (typ mikroprojektu A) a pouze do výše 1% celkových způsobilých výdajů mikroprojektu uvedených ve Smlouvě o financování (za všechny partnery).

Přípravné výdaje jsou způsobilé nejdříve od 1.1.2014 do data evidence mikroprojektu do monitorovacího systému MS2014+ (jedná se o datum prvního podání Žádosti o podporu).

3.5. Specifické druhy výdajů

V této kapitole jsou popsány výdaje, které jsou specifické s ohledem na jejich vznik či dokladování. Nejedná se o samostatné kategorie (kapitoly) výdajů, ale o výdaje, které se mohou objevovat v jedné nebo více kategoriích výdajů popsaných výše.

3.5.1. Věcné příspěvky

Věcné příspěvky ve formě poskytnutí stavebních prací, zboží, služeb, pozemků, nemovitostí/staveb a neplacené dobrovolné práce, u nichž nebyla provedena platba v hotovosti doložená fakturami nebo doklady stejné důkazní hodnoty, mohou být způsobilé za podmínky, že jsou splněna všechna tato kritéria:

a) podpora z veřejných zdrojů poskytnutá na mikroprojekt, jehož součástí jsou věcné příspěvky, nesmí po přičtení věcných příspěvků přesáhnout celkové způsobilé výdaje na konci mikroprojektu (financování z veřejných zdrojů nesmí na konci mikroprojektu převyšovat skutečně vzniklé a uhrazené výdaje, tedy částku bez způsobilých výdajů v podobě věcných příspěvků), tj. věcný příspěvek nesmí překročit výši vlastního podílu spolufinancování žadatele / konečného uživatele

b) hodnota přisuzovaná věcným příspěvkům nepřesahuje ceny obvyklé na dotyčném trhu

c) hodnotu a poskytnutí příspěvku lze nezávisle posoudit a ověřit

d) v případě poskytnutí nemovitostí platí zároveň podmínky týkající se pořizování nemovitostí uvedené v kap. 3.4.6 Výdaje na pořízení nemovitostí a stavební práce

e) věcným příspěvkem nemůže být majetek ani nemovitost, jež byl pořízen z dotace EU v rámci projektu, jehož realizace ještě probíhá anebo se nachází ve fázi udržitelnosti.

Pro účely doložení způsobilých výdajů je zapotřebí prokázat jak vlastnictví, tak hodnotu věcného příspěvku.

V ČR je vlastnický vztah k nemovitosti dokládán obvykle výpisem z katastru nemovitostí. V případě, že vlastnické právo není ještě zaneseno do katastru nemovitostí, je možné doložit vlastnictví prostřednictvím návrhu na vklad do katastru nemovitostí potvrzeného katastrálním úřadem a smlouvou o nabytí vlastnického práva (např. kupní nebo darovací smlouva). Ocenění nemovitosti je dokládáno prostřednictvím znaleckého posudku, který je vyhotoven soudním znalcem podle zákona o oceňování majetku a související platné legislativy. Tento posudek nesmí být starší než 6 měsíců před datem zahrnutí (použití) věcného příspěvku do projektu. Vlastnictví jiného majetku (neeviduje se v katastru nemovitostí) je řádně doloženo např. předložením inventární/skladní karty majetku. Hodnota vloženého materiálu by měla být taktéž doložena a oceněna předložením znaleckého posudku, který nesmí být starší než 6 měsíců před datem pořízení materiálu. Hodnota neplacené dobrovolné práce (nebo výzkumné/odborné činnosti) se určuje na základě vynaloženého času a obvyklé hodinové a denní sazby za provedenou práci v místě realizace mikroprojektu.

V PR, v případě neplacené dobrovolné práce, by měly být splněny tyto podmínky:

a) je nutné definovat druh činnosti vykonávaných dobrovolníkem (určit jeho pracovní pozici v mikroprojektu); úkoly, které dobrovolník vykonává a dokládá, musí být v souladu s náplní jím vykonávané činnosti (s jeho pracovní pozicí)

b) hodnota příspěvku formou neplacené práce se určuje při zohlednění množství času věnovaného na její vykonání a průměrné výše mzdy (podle hodinové nebo denní sazby) za příslušný druh práce u dotyčného žadatele/konečného uživatele /v daném regionu. Ocenění neplacené dobrovolnické práce může zohledňovat veškeré výdaje, které by byly vynaloženy v případě, že by tuto práci vykonával za úplatu subjekt působící podle tržních podmínek; ohodnocení tak zohledňuje i pojistné na sociální zabezpečení, daně apod.

c) formou dobrovolnické práce nemůže činnosti vykonávat projektový personál

3.5.2. Odpisy

Odpisy dlouhodobého hmotného (vybavení, nemovitostí) či nehmotného majetku používaného pro účely mikroprojektu jsou způsobilým výdajem za dobu trvání mikroprojektu, pokud nákup takového majetku není součástí způsobilých výdajů na mikroprojekt. Způsobilé jsou odpisy vypočtené ze způsobilé vstupní ceny majetku. Pokud se majetek využívá pro realizaci mikroprojektu pouze z části, uvedené odpisy se zahrnou do způsobilých výdajů pouze v alikvotní části.

Odpisy lze za způsobilé považovat, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) jejich výše je doložena účetními doklady, jejichž důkazní hodnota pro způsobilost nákladů je rovnocenná fakturám (např. inventární karta majetku)

b) náklady se týkají výhradně období, ve kterém je daný mikroprojekt podporován

c) na pořízení odepisovaného majetku nebyly použity granty z veřejných zdrojů

Pro účely posuzování způsobilosti výdajů se za způsobilý výdaj považuje rovnoměrný daňový odpis (vypočtený ze způsobilé vstupní ceny majetku) maximálně do výše poměrné části ročních odpisů stanovené s přesností na měsíce či dny připadající na dobu realizace mikroprojektu.

Žadatel / konečný uživatel, který uplatňuje odpisy jako způsobilý výdaj, je povinen doložit pořizovací cenu způsobilou pro mikroprojekt odpisovaného majetku například prostřednictvím inventární karty majetku. Inventární karta majetku zpravidla obsahuje informace nejen o pořizovací ceně majetku a jejich jednotlivých složkách, ale též o počátku odpisování, době odpisování majetku dle přiřazené odpisové skupiny a o sazbách pro účely výpočtu odpisů pro mikroprojekt apod.

3.5.3. Leasing

Pro české i polské žadatele / konečné uživatele je způsobilý operativní leasing.

Podmínkou využití operativního leasingu je, že předmět leasingu je nezbytný pro realizaci mikroprojektu.

Způsobilé jsou pouze splátky, které se vztahují k období realizace mikroprojektu a současně k období, po které byl předmět leasingu pro daný mikroprojekt využíván. Pokud není předmět leasingu využíván pouze pro účely mikroprojektu, je způsobilá pouze alikvotní část leasingových splátek za příslušné období.

U leasingových smluv nesmí částka způsobilá ke spolufinancování z EFRR a národních veřejných zdrojů přesáhnout tržní hodnotu investice, která je předmětem leasingu. Daně a finanční činnost pronajímatele související s leasingovou smlouvou (např. marže, poplatky související s pojištěním) nejsou způsobilými výdaji.

V případě smlouvy týkající se operativního leasingu musí být nájemce schopen prokázat, že smlouva byla nejhospodárnější metodou k získání zařízení, tj. využití operativního leasingu

musí být finančně nejvýhodnějším řešením pro mikroprojekt. Z tohoto důvodu není způsobilým výdajem na leasing ta část výdajů, o kterou přesahují výdaje na leasing výši výdajů, které by představoval běžný pronájem stejného předmětu v daném čase a místě.

V Polské republice je kromě operativního leasingu způsobilý k financování také finanční leasing a zpětný leasing.

K prokázání způsobilých výdajů slouží například leasingová/nájemní smlouva, splátkový kalendář, přijaté faktury vystavené na jednotlivé splátky a dále doklad o zaplacení příslušných splátek (výpis z bankovního účtu). Pokud není předmět využíván pouze pro daný mikroprojekt nebo jeho využití není totožné s dobou realizace mikroprojektu, je žadatel / konečný uživatel povinen doložit výpočet poměrné části leasingu/nájmu, kterou si nárokuje jako způsobilou. Z tohoto výpočtu musí být zřejmá doba, po kterou byl předmět leasingu/nájmu využíván pro daný mikroprojekt, skutečná výše splátek leasingu/nájemného za rok, metodika výpočtu způsobilého leasingu/nájemného po období realizace mikroprojektu a dále celková výše způsobilého leasingu/nájemného.

3.6. Nezpůsobilé výdaje

Nezpůsobilé výdaje jsou výdaje, které nemohou být spolufinancovány ze strukturálních fondů. Pokud tyto výdaje v průběhu realizace mikroprojektu vzniknou, nemohou být započítány do základu, ze kterého se vypočítává výše dotace ze strukturálních fondů.

Mezi nezpůsobilé výdaje patří:

− daň z přidané hodnoty s výjimkou případů, kdy je podle vnitrostátních předpisů neodpočitatelná a plnění, ke kterému se vztahuje je také způsobilým výdajem

− náklady související s kolísáním směnných kurzů (kurzové rozdíly)

− úroky z dlužných částek (úvěrů, půjček apod.)

− pokuty, finanční sankce a výdaje na právní spory a soudní spory

− náklady na dary, s výjimkou těch, jejichž hodnota nepřesahuje 20 EUR za dar, pokud souvisejí s propagací, komunikací, publicitou nebo informováním

− ceny v soutěžích, jejichž hodnota přesahuje 50 EUR za kus

− vnitrostátní finanční transakce

− výdaje na alkoholické nápoje a tabákové výrobky

Daň z přidané hodnoty

DPH je způsobilá pouze pro žadatele / konečné uživatele, kteří si nemohou nárokovat odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu. Nárok pro odpočet DPH je vymezen zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

Způsobilá daň z přidané hodnoty se vztahuje pouze k plněním, která musí být sama považována za způsobilá. V případě, že je plnění způsobilé pouze z alikvotní části, pak je daň z přidané hodnoty vztahující se k tomuto plnění způsobilá ze stejné alikvotní části.

V případě, kdy je žadatel / konečný uživatel plátcem DPH a DPH u způsobilého výdaje podléhá krácení nároku na odpočet koeficientem dle § 76 zákona č.235/2004Sb., o DPH (tzv. krácená plnění), je způsobilým výdajem pouze alikvotní část DPH, na kterou si prokazatelně nemůže žadatel / konečný uživatel nárokovat ve svém daňovém přiznání odpočet – tj. pouze ta část DPH, která je vyčíslena na základě tzv. vypořádacího koeficientu odpočtu. Zbylá část DPH, kterou nelze vyčíslit na základě vypořádacího koeficientu odpočtu je při ověřování Soupisky dokladů Správcem posuzována v plné výši jako nezpůsobilý výdaj. Správce v tomto případě uzná pouze základ daně (tj. bez DPH). Pokud bude pro určitou část DPH žadateli / konečnému uživateli znám vypořádací koeficient později, než je termín pro předložení závěrečné Soupisky dokladů, není možné tuto část DPH uznat jako způsobilý výdaj.

Způsobilé výdaje, u nichž DPH podléhá krácení nároku na odpočet koeficientem dle § 76 zákona č.235/2004Sb., o DPH je nutné označit v Soupisce dokladů.

Krátit nárok na odpočet zálohovým koeficientem je nepřípustné.

Správní a jiné poplatky

Poplatek Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při podání podnětu je způsobilý pouze v odůvodněných případech.

4. PRAVIDLA PRO PŘEDKLÁDÁNÍ NÁVRHŮ MIKROPROJEKTU45

Před přípravou projektové žádosti je žadatel povinen podrobně se seznámit s pravidly Fondu mikroprojektů v Euroregionu Glacensis v rámci Programu Interreg V-A Česká republika – Polsko pro období 2014-2020.

Před zahájením přípravy mikroprojektu je nutné splnit několik hlavních pravidel, především:

⮚ navázání přeshraničního partnerství založeného minimálně na 3 ze 4 kritérií přeshraniční spolupráce u mikroprojektů typu B a C nebo na všech 4 kritériích přeshraniční spolupráce u mikroprojektů typu A – na mikroprojektu se musí podílet minimálně jeden český partner a jeden polský partner

⮚ všichni partneři mikroprojektu musí být vhodní podle pravidel FMP

⮚ všechny projektové aktivity musí být způsobilé v rámci jedné (a pouze jedné) prioritní osy

⮚ dopad mikroprojektu musí být zaměřen na programové území na obou stranách hranice (přeshraniční dopad)

4.1. Formulář projektové žádosti a přílohy projektové žádosti

45 Pravidla popsaná v této kapitole platí pro mikroprojekty, které jsou předkládány a vykazovány klasicky, tj. mikroprojekty, u kterých se vykazují reálné výdaje. Specifika předkládání projektových žádostí, dokladování a kontroly u mikroprojektů předložených do kola výzvy zaměřeného na zjednodušené metody vykazování jsou uvedeny v kapitole 2.8.3. Směrnice pro žadatele.

Formulář projektové žádosti:

Žadatel46 podává žádost o poskytnutí dotace prostřednictvím monitorovacího systému MS2014+ územně příslušnému Správci FMP na standardizovaném formuláři vyplněném v českém jazyce a částečně také v polském jazyce (u mikroprojektů typu B a C) nebo kompletně v obou jazykových mutacích (u mikroprojektů typu A).

Mikroprojekt typu A:

- všechny údaje v projektové žádosti je třeba vyplnit v české i v polské jazykové mutaci

Mikroprojekt typu B a C:

- všechny údaje v projektové žádosti je třeba vyplnit v českém jazyce

- v polském jazyce je třeba v projektové žádosti vyplnit:

o na záložce „Projekt“ vyplnit pole „Název projektu“ a pole „Anotace projektu“

o na záložce „Popis projektu“ vyplnit otázku „Jaké aktivity budou v projektu realizovány?“

o na záložce „Přeshraniční dopad“ vyplnit všechna pole

o na záložce „Přeshraniční spolupráce“ vyplnit všechna pole

o do všech ostatních polí označených žlutou barvou určených pro polskou jazykovou mutaci je třeba vložit pomlčku „-“ nebo uvést slovo „nerelevantní“ tak, aby systém vnímal toto pole jako vyplněné a nehlásil při finalizaci chybovou hlášku – viz příloha č. 17 Směrnice pro žadatele „Příručka pro monitorovací systém MS2014+“

Projektová žádost se vyplňuje elektronicky v monitorovacím systému MS2014+. Monitorovací systém je dostupný na adrese xxxxx://xxxx.xxxx.xx/, kde je nejprve nutné zřídit si účet. V projektové žádosti je třeba vyplnit všechny nezbytné identifikační údaje a úplnou verzi projektové žádosti. Žádost je poté finalizována a následně podepsána elektronickým podpisem. Tím je žádost automaticky podána u Správce Fondu. Toto podání žádosti u Správce přes MS2014+ se považuje za evidenci projektové žádosti. Projektové žádosti se nepřekládají u Správce Fondu v papírové podobě.

Informace týkající se způsobu podávání elektronické žádosti a další úkony související s monitorovacím systémem MS2014+ jsou uvedeny v příloze č. 17 Směrnice pro žadatele

„Příručka pro monitorovací systém MS2014+“. Mikroprojekt je nutné připravit na základě této Příručky.

Přílohy projektové žádosti:

Společně s projektovou žádostí je nutné předložit všechny požadované přílohy. Pokud bude některá z relevantních příloh chybět, bude žadatel vyzván k jejímu doplnění. Přílohy musí být předloženy v elektronické verzi a vloženy k příslušnému mikroprojektu v monitorovacím systému MS2014+.

46 Žadatelem může být i subjekt Správce.

Povinné přílohy žádosti

Seznam příloh:

A. Obecné přílohy

• A.1: Dohoda o spolupráci na mikroprojektu (v případě mikroprojektů typu A) / Deklarace partnerství (v případě mikroprojektů typu B a C) – dokládá se vždy v češtině i v polštině u všech typů mikroprojektů

• A.2: Podrobný rozpočet mikroprojektu

B. Přílohy pro české žadatele

• B.1: Doklad o vhodnosti žadatele

• B.2: Doklad jednatelského oprávnění

• B.3: Čestné prohlášení žadatele z ČR

C. Přílohy pro polské partnery – dokládají se pouze v případě společných mikroprojektů s Vedoucím partnerem (typ mikroprojektu A)

• C.1: Doklad o vhodnosti partnera

• C.2: Doklad jednatelského oprávnění

• C.3: Čestné prohlášení partnera z PR

D. Specifické přílohy

• D.1: Přílohy pro mikroprojekty obsahující stavební práce

⮚ Mikroprojekty, jejichž součástí je nákup nemovitosti

⮚ Mikroprojekty, jejichž součástí jsou stavební práce realizované v České republice

⮚ Mikroprojekty, jejichž součástí jsou stavební práce realizované v Polsku

• D.2: Příloha pro mikroprojekty obsahující zhotovení projektové dokumentace

• D.3: Příloha pro mikroprojekty obsahující zhotovení studie, strategie, evaluace, plánu, případně podobného koncepčního materiálu

• D.4: Příloha pro mikroprojekty obsahující příjmy – kalkulace předpokládaných příjmů

• D.5: Příloha pro mikroprojekty zakládající veřejnou podporu

E. Přílohy pro přípravu Smlouvy o financování mikroprojektu

• E.1: Písemné vyjádření, zda žadatel přijímá částku dotace ve výši schválené ze strany EŘV a případné podmínky stanovené EŘV a bude mikroprojekt realizovat v plném rozsahu dle předložené žádosti

• E.2: Identifikace bankovního účtu

• E.3: Specifické přílohy pro mikroprojekty obsahující stavební práce

⮚ Doklad opravňující provádět stavební práce

⮚ Prokázání vlastnického práva k nemovitostem vycházející z části čestného prohlášení ke stavebním mikroprojektům – výpisy z katastru, nájemní smlouvy, souhlas vlastníka s užíváním nemovitosti pro stanovený účel a stanoveným způsobem apod.

• E.4: Případné další relevantní dokumenty nezbytné pro právní navázání finančních prostředků z EFRR

Nepovinné přílohy žádosti

Kromě povinných příloh je možné k projektové žádosti dle svého uvážení přiložit i další přílohy, které mohou přispět při hodnocení žádosti.

Detailní specifikace jednotlivých příloh:

A. Obecné přílohy

• A.1: Dohoda o spolupráci na mikroprojektu (v případě mikroprojektů typu A) / Deklarace partnerství (v případě mikroprojektů typu B a C)

Dokládá se vždy v češtině i v polštině u všech typů mikroprojektů. Dohoda o spolupráci je přílohou č. 4 (česká verze) a přílohou č. 5 (polská verze) této Směrnice, Deklarace partnerství je přílohou č. 6 (česká verze) a přílohou č. 7 (polská verze) této Směrnice. Partneři mohou ustanovení této Dohody/Deklarace rozšiřovat za podmínky, že je uvedou jako další článek Dohody (který je po §9 Volba práva) / Deklarace (který je po §5 Volba práva) a doplněná ustanovení nebudou měnit nebo rušit ustanovení předepsaná. V rámci mikroprojektu je uzavírána a podepisována Dohoda/Deklarace v českém i polském jazyce a je třeba doložit obě jazykové verze.

U mikroprojektu typu A se dokládá:

- dohoda o spolupráci v české verzi

- dohoda o spolupráci v polské verzi

U mikroprojektu typu B a C se dokládá:

- deklarace partnerství v české verzi

- deklarace partnerství v polské verzi

• A.2: Podrobný rozpočet mikroprojektu

Formulář podrobného rozpočtu mikroprojektu je přílohou č. 8 Směrnice pro žadatele. Položky by v rozpočtu měly být důkladně popsané tak, aby bylo v průběhu kontroly možné posoudit způsobilost jednotlivých položek a jejich efektivitu.

Pro správné vyplnění Podrobného rozpočtu mikroprojektu je třeba řídit se dokumentem

„Manuál pro zpracování rozpočtu mikroprojektu“ zveřejněném na webových stránkách xxx.xxxx-xxxxxxxxx.xx .

U mikroprojektu typu A se dokládá příloha Podrobný rozpočet mikroprojektu, a to v excelu ve formátu xls s vyplněním těchto listů:

- list „celek - całość“ – uvedeny souhrnné informace za všechny partnery mikroprojektu

- list „VP-PW“ – uvádí se rozpočet Vedoucího partnera – sloupec „Položka/Pozycja“ je třeba uvést dvojjazyčně

- list „Partner 1“ – uvádí se rozpočet Projektového partnera – sloupec

„Položka/Pozycja“ je třeba uvést dvojjazyčně

- + případně další listy Partner 2 až Partner 8 v případě, že je Projektových partnerů více

U mikroprojektu typu B a C se dokládá příloha Podrobný rozpočet mikroprojektu, a to v excelu ve formátu xls s vyplněním těchto listů:

- list „celek - całość“ – uvedeny souhrnné informace za daný mikroprojekt za daného žadatele

- list „VP-PW“ – uvádí se rozpočet žadatele – sloupec „Položka/Pozycja“ se uvádí jednojazyčně, pouze v národním jazyce

B. Přílohy pro ČESKÉ žadatele

• B.1: Doklad o vhodnosti žadatele

U mikroprojektu typu A se dokládá:

- doklad o vhodnosti českého Vedoucího partnera

- doklad o vhodnosti za ostatní české projektové partnery, pokud se daného mikroprojektu další čeští partneři účastní

U mikroprojektu typu B a C se dokládá:

- doklad o vhodnosti českého žadatele

Doklad o vhodnosti žadatele se nedokládá a neposuzuje u následujících subjektů:

- stát, organizační složka státu

- obec nebo městská část územně členěného statutárního města, kraj

- veřejnoprávní instituce (ČT,ČRo,ČTK)

- zastupitelský orgán jiných států

- Správa železniční dopravní cesty, státní organizace

- veřejná nebo státní vysoká škola – (subjektivitu ověří Správce FMP na základě přílohy č. 1 zákona č. 111/1998 Sb., v platném znění)

U ostatních právních forem bude předkládán následující doklad o právní subjektivitě (doklad o vhodnosti žadatelů se dokládá a posuzuje u následujících subjektů):

- akciová společnost s veř. prostředky - výpis z obchodního rejstříku

- církevní organizace a evidované církevní právnické osoby - výpis z rejstříku evidovaných právnických osob vedený Ministerstvem kultury

- evropské hospodářské zájmové sdružení - výpis z obchodního rejstříku

- evropské seskupení pro územní spolupráci - výpis z registru seskupení

- komora (s výjimkou profesních komor) - výpis z obchodního rejstříku

- nadace a nadační fond - výpis z nadačního rejstříku

- obecně prospěšná společnost - výpis z rejstříku obecně prospěšných společností

- organizační jednotka sdružení - výpis z registru osob a stanovy registrované ministerstvem vnitra

- pobočný spolek - výpis ze spolkového rejstříku

- příspěvkové organizace - výpis z obchodního rejstříku nebo rozhodnutí zřizovatele spolu se zřizovací listinou

- sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.) - výpis ze spolkového rejstříku

- spolek - výpis ze spolkového rejstříku

- společnost s ručením omezeným, s veřejnými prostředky - výpis z obchodního rejstříku

- státní podnik - výpis z obchodního rejstříku

- stavovská organizace - profesní komora - výpis z registru osob

- svaz církví a náboženských společností - výpis z rejstříku svazů církví a náboženských společností

- svazek obcí - výpis z registru osob nebo výpis z rejstříku svazků obcí

- školská právnická osoba - výpis z rejstříku školských právnických osob

- ústav - výpis z rejstříku ústavů

- veřejná výzkumná instituce - výpis z rejstříku veřejných výzkumných institucí

- zájmové sdružení - výpis ze spolkového rejstříku

- zájmové sdružení právnických osob - výpis ze spolkového rejstříku

• B.2: Doklad jednatelského oprávnění

U mikroprojektu typu A se dokládá:

- doklad jednatelského oprávnění za českého Vedoucího partnera

- doklad jednatelského oprávnění za ostatní české projektové partnery, pokud se daného mikroprojektu další čeští partneři účastní

U mikroprojektu typu B a C se dokládá:

- doklad jednatelského oprávnění za českého žadatele

Třeba doložit u osoby, která podepisuje projektovou žádost či čestná prohlášení související s mikroprojektem. Předkládá se v případě, když jednatelské oprávnění není možné zjistit z dokladu o právní subjektivitě. Dokladem jednatelského oprávnění může být např. zápis ze schůze zastupitelstva samosprávného celku, stanovy, zápis o nominování nebo volbě statutárního orgánu, úředně ověřená plná moc apod.

V případech, kdy je možné jednoznačně identifikovat osobu oprávněnou jednat za žadatele z dokladů předkládaných jako součást projektové žádosti, se tento doklad již nepožaduje.

• B.3: Čestné prohlášení žadatele z ČR

U mikroprojektu typu A se dokládá:

- čestné prohlášení za českého Vedoucího partnera

- čestné prohlášení za ostatní české projektové partnery, pokud se daného mikroprojektu další čeští partneři účastní

U mikroprojektu typu B a C se dokládá:

- čestné prohlášení za českého žadatele

Prohlášení podepisuje každý český žadatel / český Vedoucí partner / český projektový partner mikroprojektu. Vzor čestného prohlášení je přílohou č. 9 této Směrnice.

Čestné prohlášení se skládá z několika částí, žadatel / Vedoucí partner / projektový partner zaškrtne ty části, které jsou pro jeho projektovou část relevantní47:

a) obecné prohlášení – tato část je povinná pro všechny žadatele/Vedoucí partnery/projektové partnery mikroprojektu a zahrnuje prohlášení o zajištění spolufinancování a financování své části mikroprojektu a financování nezpůsobilých výdajů, prohlášení o bezdlužnosti, beztrestnosti atd., prohlášení, že mikroprojektu nebyl přidělen finanční příspěvek z jiného programu financovaného ze státního rozpočtu, státního fondu nebo jiného programu financovaného ze zdrojů Evropských společenství, prohlášení o souladu s příslušnou

legislativou a pravidly stanovenými ŘO/NO (toto činí pouze žadatel/vedoucí partner mikroprojektu), další informace a sdělení k mikroprojektu

b) prohlášení o vlastnické a ovládací struktuře právnické osoby – jedná se o prohlášení vyplývající z § 14 odst. 3 bodu e) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech

- část b1) vyplňují VŠICHNI ŽADATELÉ

- část b2) vyplňují pouze žadatelé, kteří nejsou fyzickou osobou nebo právnickou osobou veřejného práva48

c) prohlášení v souvislosti se stavebními pracemi – tato část se povinně vyplňuje v případě, kdy žadatel/Vedoucí partner/projektový partner v rámci mikroprojektu provádí stavební práce, a to následovně:

- část c1), která se týká vlastnického práva k nemovitostem, se vyplňuje vždy

Veškeré nemovitosti (pozemky, budovy), na nichž budou prováděny stavební práce, musí být

– až na výjimky uvedené níže – ve vlastnictví žadatele. Toto se netýká mikroprojektů zaměřených na silnice II. a III. třídy a místní komunikace, u kterých vlastnické právo automaticky vyplývá z § 9 zákona č. 13/1997 a není nutné jej tedy prokazovat. V tomto případě neplatí povinnost vyplňovat část c1) čestného prohlášení.

Výjimka z povinnosti vlastnit nemovitost, na níž budou stavební práce prováděny, se týká:

- mikroprojektů zaměřených na vybudování/modernizaci/rekonstrukci a značení cyklostezek, cyklotras, běžeckých a turistických tras

- stavebních prací zaměřených na přivedení inženýrských sítí (vodovod, kanalizace, plyn, elektrické vedení), pokud jsou pro realizaci mikroprojektu nezbytné

- ostatních mikroprojektů v případě, že je vlastníkem nemovitosti některý z následujících subjektů: stát, obec, kraj, jimi založená nebo zřízená organizace, státní podnik nebo církev

V těchto případech žadatel popíše v čestném prohlášení existenci jiného než vlastnického práva k nemovitosti (např. nájemní smlouva, věcné břemeno, souhlas vlastníka s užíváním nemovitosti pro stanovený účel a stanoveným způsobem) umožňujícího nemovitost užívat pro účely mikroprojektu po dobu udržitelnosti mikroprojektu (tj. po dobu realizace mikroprojektu a pěti let od data proplacení finančních prostředků konečnému uživateli). Tuto část čestného prohlášení není nutné vyplňovat v případě mikroprojektů zaměřených na silnice II. a III. třídy a místní komunikace.

Nemovitosti, na kterých bude mikroprojekt realizován, nesmí být zároveň zatíženy zástavním právem ve prospěch třetích osob. Splnění této podmínky bude prověřováno před podpisem

48 Žadatelé jsou na vyzvání povinni doložit relevantními dokumenty skutečnosti uvedené v čestném prohlášení partnerů z ČR předloženém spolu s projektovou žádostí. Žadatelé jsou současně povinni předávat Správci FMP od momentu podání projektové žádosti informace o významných změnách v údajích o osobách, výši a charakteru jejich podílu uvedených v čestném prohlášení v části obsahující prohlášení o vlastnické a ovládací struktuře právnické osoby.

48Tuto část vyplňují tedy pouze následující skupiny žadatelů - subjekty dle kapitoly 2.2.2 a 2.3.2 : nestátní neziskové organizace, církve a náboženské spolky, asociace a sdružení působící v oblasti cestovního ruchu, jiné než veřejné a státní vzdělávací instituce včetně vysokých škol, hospodářské a profesní komory, svazy a sdružení. Tuto část dále vyplňují žadatelé, kteří mají následující právní formy: společnost s ručením omezeným a akciová společnost.

Tuto část čestného prohlášení naopak nevyplňují subjekty z řad profesních komor zřízených zákonem.

smlouvy o financování mikroprojektu na základě předložených výpisů z katastru nemovitostí. Případné výjimky z této povinnosti podléhají souhlasu EŘV.

- část c2) se vyplňuje pouze v případě, kdy plánované stavební práce nepodléhají územnímu řízení, ani vydání územního souhlasu. Žadatel zde doplní odkazy na příslušná ustanovení stavebního zákona

d) prohlášení – území soustavy NATURA 2000 – tato část je povinně vyplňována pouze v případě, kdy mikroprojekt nebo jeho část není realizována na území soustavy NATURA 2000 a území soustavy NATURA 2000 nemůže být realizací mikroprojektu dotčeno, nebo je realizován na území soustavy NATURA 2000, ale výlučně v interiérech stávajících budov a území soustavy NATURA 2000 nemůže být realizací mikroprojektu dotčeno.

Pokud je mikroprojekt realizován na území soustavy NATURA 2000 nebo takové území může být realizací mikroprojektu dotčeno, žadatel tuto část čestného prohlášení nevyplňuje, ale předkládá s žádostí stanovisko příslušného orgánu (krajský úřad nebo správa velkoplošného chráněného území) – viz níže bod Dokumenty prokazující, že mikroprojekt nemá negativní vliv na území soustavy NATURA 2000

Čestné prohlášení není možné upravovat.

C. Přílohy pro POLSKÉ partnery – dokládají se pouze v případě společných mikroprojektů s Vedoucím partnerem (typ mikroprojektu A)

• C.1: Doklad o vhodnosti partnera

U mikroprojektu typu A se dokládá:

- doklad o vhodnosti polského projektového partnera, případně za všechny polské projektové partnery, pokud je jich více

U mikroprojektu typu B a C:

- příloha se nedokládá

Aktuální49 výpis z Rejstříku církví a jiných náboženských spolků nebo z jiného příslušného rejstříku

týká se partnerů, kteří nejsou subjekty veřejného sektoru a nejsou povinni registrovat se v KRS (Národní soudní rejstřík)

Stanovy, zakladatelská listina nebo jiný, pro daného partnera, příslušný dokument obsahující informace o účelu daného subjektu, rozsahu činnosti a pravidlech zastupování (pokud nesou uvedeny ve výpisu z rejstříku)

netýká se územních samosprávných celků (ÚSC) a jiných subjektů veřejného sektoru, pokud mají právní subjektivitu

49 Aktuální výpis z příslušného rejstříku nemůže být starší než 3 měsíce od data předložení projektové žádosti v informačním systému/generátoru žádostí.

• C.2: Doklad jednatelského oprávnění

U mikroprojektu typu A se dokládá:

- doklad jednatelského oprávnění za polského projektového partnera, případně za všechny polské projektové partnery, pokud je jich více

U mikroprojektu typu B a C:

- příloha se nedokládá

Povinný, pokud oprávnění k zastupování subjektu nevyplývá z dokumentů o vhodnosti partnera. Příloha není povinná pro územní samosprávné celky a státní správu.

Plná moc/oprávnění přijímat občanskoprávní závazky – pokud projektovou žádost nebo/a přílohy podepisuje oprávněná osoba. Plná moc musí jednoznačně definovat okruh kompetencí nezbytných k provádění administrativních kroků v průběhu projektového cyklu (např. podepisování žádosti a příloh, přijímání závazků jménem subjektu, podepisování mezinárodních dohod atp.).

• C.3: Čestné prohlášení partnera z PR

U mikroprojektu typu A se dokládá:

- čestné prohlášení za polského projektového partnera, případně za všechny polské projektové partnery, pokud je jich více

U mikroprojektu typu B a C:

- příloha se nedokládá

Prohlášení podepisuje partner mikroprojektu z PR. Vzor čestného prohlášení je přílohou č. 10 této Směrnice.50 Prohlášení zahrnuje např.:

▪ prohlášení o bezdlužnosti a o tom, že partner není v konkurzu

▪ prohlášení o neziskovém charakteru mikroprojektu

▪ prohlášení, že mikroprojekt bude využitý pro veřejné účely

▪ prohlášení, že na mikroprojekt nebyla poskytnuta finanční podpora z jiného programu financovaného ze státního rozpočtu, státního fondu nebo jiného programu financovaného z prostředků Evropského společenství

▪ prohlášení, že mikroprojekt je v souladu s příslušnými národními a evropskými právními předpisy a pravidly stanovenými ŘO/NO

Obsah prohlášení nelze měnit.

D. Specifické přílohy

• D.1: Přílohy pro mikroprojekty obsahující stavební práce

⮚ Mikroprojekty, jejichž součástí je nákup nemovitosti

50 Žadatelé jsou na vyzvání povinni doložit relevantními dokumenty skutečnosti uvedené v čestném prohlášení partnerů z PR předloženém spolu s projektovou žádostí.

V případě, že žadatel hodlá nemovitost, které se mikroprojekt týká, pořídit v rámci realizace mikroprojektu a výdaje na pořízení nemovitosti jsou součástí rozpočtu mikroprojektu, doloží jako povinnou přílohu:

- výpis z katastru nemovitosti (nesmí být starší než 3 měsíce), znějící na jméno původního majitele

- smlouvu o smlouvě budoucí kupní či kupní smlouvu uzavřenou mezi původním majitelem a žadatelem jako nabyvatelem předmětné nemovitosti

⮚ Mikroprojekty, jejichž součástí jsou stavební práce realizované v České republice

▪ povolení vydané příslušným stavebním úřadem

Mikroprojekty, jejichž součástí jsou stavební práce, musí být v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). V praxi se jedná zejména o to, že žadatel provádějící v rámci mikroprojektu stavební práce, musí mít k tomuto příslušná povolení, pokud je stavební zákon pro danou stavbu požaduje.

Z hlediska stavebního zákona je nezbytné rozlišovat 2 základní fáze povolovacího procesu a tomu odpovídající správní akty:

a) nezbytné ve fázi rozhodování v území (územní rozhodnutí, popř. v některých případech regulační plán, územní souhlas, veřejnoprávní smlouva)

b) nezbytné ve fázi povolování staveb (stavební povolení, popř. souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru, veřejnoprávní smlouva, oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora)

c) fáze umísťování stavby a povolení jejího provedení mohou být spojeny, stavební záměr tak může být umístěn i povolen společným povolením vydaném ve společném územním a stavebním řízení, popř. na základě společného souhlasu. Veřejnoprávní smlouva může nahradit současně územní rozhodnutí i stavební povolení.

Pro potřeby hodnocení projektových žádostí je požadováno jako přílohu projektové žádosti předložit z výše uvedených kategorií první, popř. třetí druh dokumentu, tedy správní akt povolující umístění záměru (územní rozhodnutí, územní souhlas, veřejnoprávní smlouva, regulační plán, společné povolení, společný souhlas). V případě, že tento správní akt není pro daný mikroprojekt vydán, je třeba vyplnit příslušnou část čestného prohlášení (příloha č. 9, část c2) Směrnice pro žadatele).

V závislosti na rozsahu a náročnosti stavebních prací se jedná o některý z následujících dokladů:

- platné územní rozhodnutí s vyznačením nabytí právní moci51

- platné společné povolení s vyznačením právní moci

- regulační plán, pokud nahrazuje územní rozhodnutí (srov. § 61 odst. 2 stavebního zákona). V tomto případě předloží žadatel potvrzení příslušného orgánu územního plánování s odkazem na výše zmíněný paragraf a s následujícími údaji:

51 Pokud územní řízení proběhlo dle zákona č. 50/1976 Sb., je možné předložit i platné územní rozhodnutí vydané dle tohoto zákona.

o názvem orgánu, který Regulační plán vydal (vydává jej formou opatření obecné povahy zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo kraje);

o číslem jednacím jeho vydání a dnem nabytí jeho účinnosti;

o seznamem územních rozhodnutí, která nahrazuje;

o prohlášením, že umístění předloženého záměru je řešeno regulačním plánem a předložený záměr je v souladu s tímto regulačním plánem.

- platná a účinná veřejnoprávní smlouva podle § 78a stavebního zákona; popřípadě podle § 78 ve spojení s § 78a a 116 stavebního zákona 52

- platný územní souhlas podle § 96 stavebního zákona53

- platný společný souhlas podle § 96a stavebního zákona

V případě, kdy stavební práce nepodléhají územnímu řízení, ani vydání územního souhlasu (v případě menších staveb a drobných úprav uvedených v § 79-80 stavebního zákona), vyplňuje žadatel část c2) čestného prohlášení (viz výše čestné prohlášení žadatele z ČR) včetně odkazu na příslušný paragraf a jeho písmeno.

V případě, že Regulační plán nenahrazuje všechna územní rozhodnutí potřebná pro uskutečnění záměru, jsou zbývající územní rozhodnutí zároveň předložena žadatelem s vyznačením nabytí jejich právní moci, případně žadatel předkládá:

- platné společné povolení s vyznačením právní moci;

- platnou a účinnou veřejnoprávní smlouvu v případě, že byla uzavřena namísto vydání územního rozhodnutí dle § 78a stavebního zákona; popř. namísto vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení podle § 78 ve spojení s § 78a a § 116 stavebního zákona;

- platný územní souhlas podle § 96 stavebního zákona;

- platný společný souhlas podle § 96a stavebního zákona.

V případě, že má žadatel pro dané stavební práce vydáno již oprávnění k provedení stavebních prací (stavební povolení, společné povolení, veřejnoprávní smlouva, souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru, oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora), může jej předložit s projektovou žádostí místo výše uvedených dokumentů.

Upozorňujeme, že záměry pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí (tzv. stanovisko EIA) lze umístit, resp. povolit výhradně na základě územního rozhodnutí, společného povolení a stavebního povolení.

▪ projektová dokumentace

1) V případě, že pro provedení stavebních prací je vydáno platné územní rozhodnutí s vyznačením nabytí právní moci, tak:

žadatel předloží kompletní projektovou dokumentaci k územnímu řízení v rozsahu dle vyhlášky č. 499/2006 Sb., v platném znění

52 Subsidiárně platí pro uzavření veřejnoprávní smlouvy ustanovení Správního řádu ( (§ 159 – 170) . Smlouva musí být doložena mimo jiné souhlasy všech, které by byly účastníky územního řízení.

53 Územní souhlas se vydává u zákonem specifikovaných záměrů (jedná se o jednodušší, nekonfliktní stavební záměry, které nepodléhají posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí (EIA) dle zákona č. 100/2001, jsou v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, podstatně nemění poměry v území atd.)

2) V případě, že provedení stavebních prací nevyžaduje vydání platného územního rozhodnutí s vyznačením nabytí právní moci (jedná se zejména o změny staveb), tak:

předloží žadatel projektovou dokumentaci, ze které bude patrný rozsah a vlastní řešení plánovaných změn a bude z ní možno záměr vyhodnotit z hlediska proveditelnosti a zhodnotit navržená technická řešení, ekonomické aspekty stavby atd. Požadavky na projektovou dokumentaci jsou stanoveny ve vazbě na charakter staveb:

2a. Změny v pozemních stavbách – jejich rekonstrukce a další typy stavebních úprav nevyžadující územní řízení

a) Textová část

V textové části je obecně požadován technický popis stavby, její součástí bude zejména:

- Základní identifikační údaje, včetně základních kapacitních údajů zamýšleného záměru

- Popis stavebně technického, konstrukčního a materiálového řešení tak, aby bylo dostatečně a pokud možno jednoznačně definované. Vždy je však třeba zohlednit případné zpřísňující a omezující režimy (kulturní památka, památková rezervace nebo zóna, chráněná území, ochranná pásma, záplavová území, poddolovaná území, staré ekologické zátěže, souběh realizace se současným provozem stavby, apod.)

- Základní schéma požárně bezpečnostního řešení stavby a zhodnocení veškerých dopadů zamýšlených změn do zbývajících částí stavby nebo do ostatních staveb (jak z technického pohledu, tak z hledisek sledovaných legislativou)

- Konkrétní popis nového způsobu užívání stavby nebo její části, je-li navrhován, řešit je třeba vliv zamýšlených úprav na energetickou náročnost stavby, bezbariérovost, apod

- Zhodnocení souladu navrhovaného řešení s územně plánovací dokumentací dotčené lokality

- V případě zabudovaných technických a technologických zařízení bude uvedena jejich základní specifikace

Doporučení: Je třeba nezapomínat na celý rozsah stavby nebo její změny, který může představovat i několik stavebních objektů, a to stavebních i technických.

b) Výkresová část

- Celkový situační výkres - definující současné umístění stavby, s vyznačením jejích vazeb na okolí a lokalitu. Měřítko většinou 1:1000 či 1: 500, u složitějších záležitostí 1:200 (v odůvodněných případech jiné)

- Základní charakteristické půdorysy (jednotlivá podlaží, popř. základy či střecha dle potřeby) – zdokladování vnitřního uspořádání stavby a jejího základního napojení na okolí. Měřítka většinou 1:100, v případě rozsáhlejších jednodušších objektů 1:200, popř. 1:50 dle potřeby u složitějších záležitostí (jiná měřítka v odůvodněných případech)

- Základní charakteristické řezy – tak, aby byly dostatečně dokumentovány výškové poměry stavby. Měřítka většinou 1:100, v případě rozsáhlejších jednodušších objektů 1:200, popř. 1:50 dle potřeby u složitějších záležitostí (jiná měřítka v odůvodněných případech)

- Základní charakteristické pohledy – specifikace uspořádání vnějšího vzhledu stavby s uspořádáním jejích venkovních povrchů. Měřítka většinou 1:100, v případě

rozsáhlejších jednodušších objektů 1:200, popř. 1:50 dle potřeby u složitějších záležitostí (jiná měřítka v odůvodněných případech)

2b. Změny v technických/inženýrských stavbách (komunikace apod.) - jejich rekonstrukce a další typy stavebních úprav nevyžadující umístění

Přestože pro tyto typy staveb bude obvykle i v případě jejich změn požadováno územní řízení, je uvažován i případ, kdy územní řízení nutné nebude a pak jsou požadavky na projektovou dokumentaci následující. Požadavky na dokumentaci vychází z nároků uvedených výše v bodě 2a pro pozemní stavby, v tomto případě však z důrazem na převážně liniový charakter těchto děl a většinou i značné dopady na okolí. Minimální požadavky na obsah dokumentace jsou v těchto případech následující:

a) Textová část

Vedle požadavků popsaných výše u pozemních staveb (viz výše v bodě 2a.), jež budou i u tohoto typu staveb v textové části uvedeny, je třeba vždy také popsat:

- Kategorii technického díla a dále jeho bilanční a kapacitní údaje, ve vztahu ke speciálnímu charakteru těchto staveb a dále speciální právní předpisy

- Základní seznam a specifikaci zabudovávaných strojních a technologických zařízení

- U těchto staveb budou většinou nezbytné základní geologické, hydrogeologické, popř. hydrotechnické vstupní údaje (charakteristiky). I ty budou uvedeny v textové části

b) Výkresová část

- Celkový situační výkres - definující současné umístění stavby, s vyznačením jejích vazeb na okolí a lokalitu s vyznačením řešených úprav a změn. Měřítko většinou 1:500 až 1:5000, u složitějších záležitostí 1:200 (v odůvodněných případech bude použito měřítko jiné)

- Základní charakteristické příčné řezy a podélné profily – tak, aby byly dostatečně dokumentovány výškové poměry stavby. Měřítka většinou 1:100 – 1:1000, popř. 1:50 dle potřeby u složitějších záležitostí, je třeba definovat skladby konstrukcí, zemní práce, apod.

- Základní schématické výkresy vkládaných technických a technologických zařízení (např. speciální dopravní zařízení u dopravních staveb, čistící prvky u staveb vodních apod.)

▪ propočet stavby

Současně s PD předkládá žadatel povinně u všech mikroprojektů, jejichž součástí jsou stavební práce, také základní propočet stavby. Ten vychází ze zpracované projektové dokumentace a celkové projektové přípravy v době podání žádosti.

Minimální požadavky na propočet stavby jsou následující: žadatel předkládá propočet v členění podle kapitol. Stavba se rozdělí na jednotlivé stavební objekty, které se pak dále člení do jednotlivých rozpočtových kapitol dle některé z používaných rozpočtových soustav (ÚRS, RTS apod.).

Je na žadateli, jakým způsobem k propočtu nákladů jednotlivých konstrukcí dojde (to bude odvislé zejména od stupně projektové přípravy v době předložení projektové žádosti). Takto stanovený propočet stavebních prací bude použit při sestavování celkového rozpočtu mikroprojektu a bude využit při hodnocení mikroprojektu. Z toho důvodu je třeba věnovat

zvláštní zřetel jeho co nejkvalitnější přípravě. Vedle správného a úplného rozčlenění stavby do stavebních objektů je třeba správně a úplně specifikovat všechny konstrukce a ostatní součásti každého z těchto objektů.

Upozornění:

Výše popsané požadavky na projektovou dokumentaci u jednotlivých typů staveb je třeba brát jako minimální. Jakýkoli vyšší stupeň dokumentace a jemu odpovídající podrobnější propočet/rozpočet je kladně zohledňován v hodnocení mikroprojektu. V případě, že má žadatel k dispozici již v době předložení projektové žádosti vyšší stupeň dokumentace či propočtu/rozpočtu stavby, předkládá je již s projektovou žádostí.

▪ dokumenty prokazující, že mikroprojekt nemá negativní vliv na území soustavy NATURA 2000

V případě, že je mikroprojekt realizován na území soustavy NATURA 2000 (s výjimkou případů, kdy je mikroprojekt realizován na území soustavy NATURA 2000, ale výlučně v interiérech stávajících budov a území soustavy NATURA 2000 nemůže být realizací mikroprojektu dotčeno) , nebo může mít na toto území vliv (např. mikroprojekt je realizován v těsném sousedství s lokalitou NATURA 2000 a zvýšený ruch plynoucí z realizace mikroprojektů může negativně ovlivňovat území soustavy NATURA 2000), předkládá žadatel s projektovou žádostí stanovisko příslušného orgánu (krajský úřad nebo Správa velkoplošného chráněného území). Tento dokument není nutné předkládat, pokud bylo pro mikroprojekt vydáno povolení dle bodu „povolení vydané příslušným stavebním úřadem” výše (např. územní povolení), neboť řešení vlivu mikroprojektu na území soustavy NATURA 2000 bylo součástí procesu povolovacího řízení.

V případě, že mikroprojekt není realizován na území soustavy NATURA 2000 (evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti) a pokud současně není území soustavy Natura 2000 realizací mikroprojektu dotčeno, nebo pokud je mikroprojekt realizován na území soustavy NATURA 2000, ale výlučně v interiérech stávajících budov a území soustavy NATURA 2000 nemůže být realizací mikroprojektu dotčeno, dokládá žadatel tuto skutečnost v rámci čestného prohlášení žadatele z ČR, bod d) (viz příloha č. 9 této Směrnice).

⮚ Mikroprojekty, jejichž součástí jsou stavební práce realizované v Polsku

U mikroprojektů obsahujících investiční aktivity stavebního charakteru realizované v Polské republice je nutné předložit dodatečné přílohy – jejich přesný výčet je stanoven v polské verzi Směrnice pro polské žadatele („Wytyczne dla Wnioskodawcy Funduszu Mikroprojektów w Euroregionie Glacensis“ umístěné na webových stránkách www.euroregion- xxxxxxxxx.xx.xx).

• D.2: Příloha pro mikroprojekty obsahující zhotovení projektové dokumentace

Dokládá se pouze u mikroprojektů, které obsahují zhotovení projektové dokumentace. Je třeba doložit závazek praktické využitelnosti projektové dokumentace, tj. čestné prohlášení, že po ukončení realizace mikroprojektu, nejdéle však k datu předložení závěrečného vyúčtování (tj. do 30 dní od ukončení realizace mikroprojektu), bude předloženo stavební

povolení nebo adekvátní doklad povolení stavby odpovídajícího charakteru v plné moci. Formulář tohoto prohlášení je přílohou č. 11 této Směrnice.

U mikroprojektu typu A se dokládá:

- příloha pro mikroprojekty obsahující zhotovení projektové dokumentace vyplněná dvojjazyčně, v česko-polské jazykové mutaci

U mikroprojektu typu B a C se dokládá:

- příloha pro mikroprojekty obsahující zhotovení projektové dokumentace vyplněná jednojazyčně, pouze v české jazykové mutaci

• D.3: Příloha pro mikroprojekty obsahující zhotovení studie, strategie, evaluace, plánu, případně podobného koncepčního materiálu

Dokládá se pouze u mikroprojektů, které obsahují zhotovení studie, strategie, evaluace, plánu, případně podobného koncepčního materiálu. Je třeba doložit závazek praktické využitelnosti tohoto výstupu. Formulář tohoto prohlášení je přílohou č. 12 této Směrnice.

U mikroprojektu typu A se dokládá:

- příloha pro mikroprojekty obsahující zhotovení studie, strategie, evaluace, plánu, případně podobného koncepčního materiálu vyplněná dvojjazyčně, v česko-polské jazykové mutaci

U mikroprojektu typu B a C se dokládá:

- příloha pro mikroprojekty obsahující zhotovení studie, strategie, evaluace, plánu, případně podobného koncepčního materiálu vyplněná jednojazyčně, pouze v české jazykové mutaci

• D.4: Příloha pro mikroprojekty obsahující příjmy – kalkulace předpokládaných příjmů

Dokládá se pouze u mikroprojektů, u kterých jsou v době realizace plánovány příjmy. Formulář kalkulace předpokládaných příjmů je přílohou č. 13 této Směrnice.

U mikroprojektu typu A se dokládá:

- kalkulace předpokládaných příjmů za vedoucího partnera a za všechny partnery, v jejichž rozpočtu se vyskytují příjmy; bude vyplněno dvojjazyčně v česko-polské jazykové mutaci

U mikroprojektu typu B a C se dokládá:

- kalkulace předpokládaných příjmů za žadatele; bude vyplněno jednojazyčně, pouze v české jazykové mutaci

• D.5: Přílohy pro mikroprojekty zakládající veřejnou podporu

- Čestné prohlášení žadatele o podporu de minimis

Předkládá se v případě, že bude zvolen pro daný mikroprojekt režim podpory de minimis. Obsahuje prohlášení o tom, jakým způsobem žadatel stanovuje účetní období, a informace o případných vztazích (propojenosti) žadatele k dalším podnikům. Vzor prohlášení je ke stažení na webových stránkách xxx.xxxx-xxxxxxxxx.xx .

- Čestné prohlášení o nevystavení inkasního příkazu

Tuto přílohu je povinen předložit žadatel, na jehož aktivity má být udělena dotace v rámci blokové výjimky nebo jako podpora de minimis, a to v souvislosti s platností tzv. deggendorfského pravidla, podle kterého podpora není poskytnuta podniku, vůči němuž byl v návaznosti na rozhodnutí Komise, jímž je podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, vystaven inkasní příkaz.54

Žadatel vyplňuje buď „Čestné prohlášení žadatele o podporu v režimu de minimis o nevystavení inkasního příkazu“ nebo „Čestné prohlášení žadatele o podporu v rámci blokové výjimky o nevystavení inkasního příkazu“ podle toho, zda-li žádá o podporu v režimu de minimis nebo v režimu blokové výjimky. Vzory prohlášení jsou ke stažení na webových stránkách xxx.xxxx-xxxxxxxxx.xx .

E. Přílohy pro přípravu Smlouvy o financování mikroprojektu

Jestliže mikroprojekt bude doporučen Euroregionálním řídícím výborem k financování, bude před uzavřením Smlouvy o financování mikroprojektu vyžadováno doložení těchto dalších dokumentů.

• E.2: Identifikace bankovního účtu

Identifikace bankovního účtu je dokládána na formuláři, který je ke stažení na www.euro- xxxxxxxxx.xx .

Žadatel je povinen vést bankovní účet. Není nutné zřizování zvláštního účtu pro mikroprojekt (v tom případě poplatky za vedení účtu jsou nezpůsobilé, způsobilé jsou pouze poplatky za transakce). V případě vedení zvláštního účtu jsou poplatky za jeho vedení způsobilé.

Na tento bankovní účet bude po kontrole předloženého vyúčtování mikroprojektu a po kontrole způsobilých výdajů vyplacena dotace z EFRR.

U mikroprojektu typu A se dokládá:

- identifikace bankovního účtu v EUR – Vedoucí partner je povinen vést bankovní účet v EUR

54 Rozsudek soudu ve věci Deggendorf (rozhodnutí Soudu prvního stupně ze dne 13. září 1996 ve spojených věcech T-244/93 a T-486/93, Textilwerke Deggendorf GmbH (dále jen „TWD“) versus Komise; rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 15. května 1997 ve věci C-355/95 P, TWD versus Komise.

U mikroprojektu typu B a C:

- identifikace bankovního účtu dle volby žadatele v CZK nebo EUR – žadatel není povinen zřizovat si bankovní účet v EUR

• E.3: Specifické přílohy pro mikroprojekty obsahující stavební práce

⮚ Doklad opravňující provádět stavební práce

1) V České republice

Žadatel musí u stavebního mikroprojektu před uzavřením Smlouvy o financování mikroprojektu také doložit, že má oprávnění k provádění stavebních prací. Toto prokáže v závislosti na rozsahu a složitosti stavebních prací předložením jednoho z následujících dokladů:

- platné stavební povolení s vyznačením nabytí právní moci, pokud je pro provedení stavebních prací vyžadováno dle stavebního zákona a nebylo předloženo společně s projektovou žádostí

- účinnou veřejnoprávní smlouvu dle § 116 stavebního zákona č. 183/2006 Sb.

- oznámení stavebního záměru posouzeného autorizovaným inspektorem dle § 117 stavebního zákona s vyznačením vzniku oprávnění provést stavební záměr včetně certifikátu autorizovaného inspektora

- platný souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru s vyznačením nabytí právních účinků (dokládá žadatel/partner v případě provedení jednoduchých staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací uvedených v § 104 stavebního zákona)

- čestné prohlášení o tom, že stavební záměr nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu – dokládá žadatel v případě, když v rámci mikroprojektu budou provedeny stavební práce, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení dle § 103 stavebního zákona

Dále je nutné doložit kompletní dokumentaci, která byla podkladem pro vydání příslušného dokladu oprávnění k provádění stavebních prací (pokud již žadatel nepředložil kompletní dokumentaci dříve).

Pokud žadatel v rámci mikroprojektu provádí stavební práce, předkládá za účelem prokázání vlastnictví výpis z katastru nemovitostí ne starší než 3 měsíce. Toto se netýká mikroprojektů zaměřených na silnice II. a III. třídy a místní komunikace, u kterých vlastnické právo automaticky vyplývá z § 9 zákona č. 13/1997 a není nutné jej tedy prokazovat.

V případech, na které se vztahuje výjimka z povinnosti vlastnit nemovitost (viz bod „Čestné prohlášení žadatelů z ČR“ výše), na níž budou stavební práce prováděny, dokládá žadatel dokumenty, které uvedl v čestném prohlášení (příloha č. 9, část c1) Směrnice pro žadatele).

Nemovitosti, na kterých bude mikroprojekt realizován, nesmí být zároveň zatíženy zástavním právem ve prospěch třetích osob. Splnění této podmínky bude prověřováno před podpisem

smlouvy o financování mikroprojektu na základě předložených výpisů z katastru nemovitostí. Případné výjimky z této povinnosti podléhají souhlasu EŘV.

• E.4: Případné další relevantní dokumenty nezbytné pro právní navázání finančních prostředků z EFRR

Jedná se především o aktualizovaný Podrobný rozpočet mikroprojektu, který musí být ze strany žadatele upraven v souladu s dopisem „Rozhodnutí EŘV o schválení mikroprojektu k financování“ (toto rozhodnutí EŘV obdrží žadatel po zasedání EŘV), a to v případě krácení některých způsobilých výdajů dle podmínek EŘV. Aktualizovaný Podrobný rozpočet mikroprojektu musí žadatel nahrát jako přílohu projektové žádosti do monitorovacího systému MS2014+. Tento aktualizovaný rozpočet bude použitý jako rozpočet pro právní akt, tedy pro Smlouvu o financování mikroprojektu.

Projektová žádost musí být dále v některých bodech doplněna/upravena tak, aby bylo možné připravit Smlouvu o financování mikroprojektu (např. doplnění bankovního účtu, doplnění informací o plánovaných realizovaných veřejných zákazkách apod.). Tyto informace musí žadatel doplnit/upravit v projektové žádosti v monitorovacím systému MS2014+.

4.2. Předložení projektové žádosti

Všechny úkony související s mikroprojektem od okamžiku předložení žádosti o dotaci probíhají v monitorovacím systému MS2014+. Informace týkající se podávání elektronické žádosti a další úkony související s monitorovacím systémem MS2014+ jsou uvedeny v kapitole 4.1 Směrnice pro žadatele a dále podrobně v příloze č. 17 Směrnice pro žadatele

„Příručka pro monitorovací systém MS2014+“. Žádosti o dotaci žadatelé potvrzují kvalifikovaným elektronickým podpisem.

Po vyplnění projektové žádosti a kompletaci všech nezbytných příloh se doporučuje ověřit úplnost mikroprojektu a příloh na základě kritérií uvedených v Check-listu pro kontrolu přijatelnosti (viz příloha č. 14 této Směrnice).

Elektronický oběh dokumentů a používání elektronického podpisu:

V Programu je uplatňován elektronický oběh dokumentů, tj. veškerá korespondence týkající se mikroprojektu – od okamžiku předložení projektové žádosti do ukončení a vyúčtování mikroprojektu, probíhá v elektronické podobě pomocí monitorovacího systému MS2014+. Žádosti o dotaci se nepředkládají v papírové podobě. Předložení žádosti vyžaduje její podepsání kvalifikovaným elektronickým podpisem.

Používání kvalifikovaného elektronického podpisu je nezbytné k podepsání projektové žádosti. Bude také nutný v případě schválení mikroprojektu v období jeho realizace, např. u žádostí o změny, předkládání Zprávy o realizaci, Xxxxxxxx dokladů a Žádosti o platbu. Všichni žadatelé / koneční uživatelé budou povinni mít kvalifikovaný elektronický podpis nezbytný k realizaci a vyúčtování mikroprojektu.

V monitorovacím systému MS2014+ lze používat jak české, tak i polské kvalifikované elektronické podpisy. Odůvodněné výdaje související s pořízením kvalifikovaného elektronického podpisu jsou způsobilým výdajem.

Pokud projektová žádost nemůže být elektronicky podepsána přímo statutárním zástupcem, může tento statutární zástupce zplnomocnit k tomuto úkonu jinou osobu na základě udělené plné moci (plnou moc je třeba doložit podepsanou oběma stranami, tj. zmocněncem a zmocnitelem – plná moc bude nahraná jako příloha projektové žádosti v monitorovacím systému MS2014+ do záložky „Dokumenty“). Formulář plné moci vyžadovaný pro tyto účely v rámci FMP je ke stažení na internetových stránkách Správce Fondu www.euro- xxxxxxxxx.xx).

4.3. Termín podání projektové žádosti

V rámci FMP jsou realizována jednotlivá kola výzvy, která vyhlašuje Správce FMP. Termíny pro předkládání projektových žádostí i termíny zasedání EŘV, kde budou předložené mikroprojekty projednány, jsou vždy zveřejňovány na webových stránkách Správce xxx.xxxx-xxxxxxxxx.xx .

Podrobnější informace o výzvě a jednotlivých kolách výzvy FMP jsou uvedeny v kapitole 2.8.

Zpravidla pro každé kolo výzvy pořádá Správce FMP školení pro žadatele. Podrobný harmonogram školení je uveden na webových stránkách Správce.

V průběhu přípravy projektové žádosti je možné projednat dotazy také při osobních konzultacích se Správcem FMP po telefonické dohodě termínu konzultace (telefon 00000 000 000 000) nebo lze dotazy zasílat emailem (email xxx@xxxx-xxxxxxxxx.xx).

4.4. Kontrola přijatelnosti

Kontrola a hodnocení předložených projektových žádostí probíhají ve dvou etapách. V rámci první etapy vyhodnocovacího procesu provádí Správce kontrolu přijatelnosti na základě stanovených kritérií dle Check-listu pro kontrolu přijatelnosti, který je přílohou č. 14 této Směrnice. Kontrola přijatelnosti mikroprojektu je nezbytnou podmínkou k uskutečnění dalšího hodnocení.

V případě, že v průběhu kontroly jednotlivých kritérií budou v projektové žádosti nebo jejích přílohách zjištěny nedostatky, vyzve Správce žadatele prostřednictvím monitorovacího systému MS2014+ k odstranění nedostatků. Tyto nedostatky musí žadatel odstranit v nepřekročitelné lhůtě 10 pracovních dní stanovených ve výzvě, v opačném případě nebude mikroprojekt dál administrován.

Výzva k doplnění projektové žádosti obsahuje kompletní seznam nedostatků, které je třeba v projektové žádosti doplnit/upravit. Nedostatky jsou dle závažnosti rozděleny do dvou typů:

A. nedostatky, jejichž neodstranění, resp. nedoplnění povede k vyřazení projektové žádosti z dalšího procesu hodnocení

• v tomto bodě jsou uvedeny závažné nedostatky, na základě kterých mikroprojekt nesplňuje podmínky pro kontrolu přijatelnosti dle formuláře

„Check-list pro kontrolu přijatelnosti“

B. nedostatky, jejichž neodstranění nemá za následek nesplnění některého z kritérií přijatelnosti, ale může vést k tomu, že projekt bude hůře hodnocen v rámci následného bodového hodnocení nebo může mít vliv na celkovou výši způsobilých výdajů (krácení výdajů) apod.

• v tomto bodě jsou uvedeny méně závažné nedostatky. Jejich neodstranění nepovede k vyřazení projektové žádosti z dalšího procesu hodnocení, ale může mít vliv na věcné hodnocení mikroprojektu (bodové hodnocení kvality, spolupráce a dopadu ze strany regionálních expertů), na krácení výdajů ze strany EŘV apod.

Doplněná žádost musí být při předložení opět podepsána elektronickým podpisem. Projektovou žádost lze doplnit/upravit pouze v rozsahu uvedeném ve výzvě k doplnění. Jakékoliv jiné změny či doplnění projektové žádosti a jejich příloh nejsou přípustné. Společně s výzvou bude žadateli zasláno Čestné prohlášení, ve kterém se žadatel zavazuje, že nebude doplňovat v projektové žádosti nic nad rámec nedostatků či chyb uvedených ve výzvě (viz příloha č. 16 této Směrnice). Toto čestné prohlášení je třeba předložit (vyplněné a podepsané) spolu s doplněnou projektovou žádostí. U mikroprojektů typu A je čestné prohlášení podepisováno a předkládáno vedoucím partnerem.

Doplnit nebo upravit projektovou žádost a její přílohy na základě výzvy lze pouze jednou.

Pokud žadatel doplní nedostatky uvedené ve výzvě v termínu uvedeném ve výzvě tak, aby projektová žádost splňovala všechny požadavky v oblasti přijatelnosti, bude jeho mikroprojekt dál hodnocen.

Pokud žadatel ve stanoveném termínu neodstraní všechny nedostatky, které jsou překážkou splnění kritérií přijatelnosti, bude jeho mikroprojekt vyřazen z dalšího procesu hodnocení. Tato informace bude žadateli sdělena prostřednictvím monitorovacího systému MS2014+.

Proti rozhodnutí o vyřazení mikroprojektu z dalšího procesu hodnocení z důvodu nesplnění kritérií přijatelnosti je možné podat odvolání (viz kapitola 4.6 Výběr mikroprojektů – procedura odvolání).

Výše popsaný postup doplňování projektové žádosti platí pouze pro doplňování takových kritérií, jejichž charakter umožňuje doplňování. Kritéria, která nelze doplňovat, jsou č. 2, 3, 4, 6, 7. Pokud budou zjištěny nedostatky nebo chyby u těchto kritérií, jejichž charakter doplňování neumožňuje, nebude možné změnu provést bez významného vlivu na podstatu mikroprojektu. Proto nesplnění těchto kritérií znamená okamžité vyřazení mikroprojektu z dalšího procesu hodnocení. Tato informace bude žadateli sdělena prostřednictvím monitorovacího systému MS2014+.

V případě splnění náležitostí kontroly přijatelnosti projektová žádost postupuje do dalšího procesu hodnocení. Tato informace bude žadateli sdělena prostřednictvím monitorovacího systému MS2014+.

4.5. Věcné hodnocení projektové žádosti

V rámci další etapy vyhodnocovacího procesu je žádost dále hodnocena, a to hodnotiteli, tzv. regionálními experty (z hlediska kvality mikroprojektu, z hlediska přeshraničního dopadu a míry přeshraniční spolupráce).

V případě, že je v této fázi hodnocení nutné, aby žadatel doložil Správci další informace nezbytné pro hodnocení mikroprojektu, je žadatel povinen tyto informace vztahující se k mikroprojektu Správci bezodkladně poskytnout, a to v termínu stanoveném Správcem. V této fázi vyhodnocovacího procesu se jedná o hodnocení takových údajů, které nemají vliv na vyřazení projektové žádosti, ale jejich nedoložení může mít vliv na bodové i celkové hodnocení žádosti.

Hodnotiteli, tzv. regionálními experty, se stanou osoby, které mají příslušnou kvalifikaci a zkušenosti pro hodnocení mikroprojektů, znalost regionu a problematiky FMP. Hodnotitelé jsou schvalováni příslušným orgánem euroregionu.

Hodnocení je zaznamenáno do Hodnotící tabulky, která je přílohou č. 15 Směrnice pro žadatele. Hodnocení probíhá formou přidělení bodů dle bodové stupnice za jednotlivé otázky uvedené v hodnotící tabulce. Součástí hodnocení mikroprojektu může být i závěrečné doporučení / nedoporučení mikroprojektu ke spolufinancování.

Minimální bodová hranice nezbytná pro schválení mikroprojektu EŘV je 60 bodů. Mikroprojekty, které v hodnocení neobdržely minimálně 60 bodů, nebudou schváleny k financování.

Maximální bodová hranice, kterou mohou získat jednotlivé typy mikroprojektů při hodnocení, je následující:

- mikroprojekt společný s Vedoucím partnerem (typ A) – 100 bodů

- mikroprojekt partnerský (typ B) – 85 bodů

- mikroprojekt samostatný (typ C) – 75 bodů

Seznam mikroprojektů seřazených dle celkového bodového hodnocení je předložen Euroregionálnímu řídícímu výboru.

4.6. Výběr mikroprojektů

Euroregionální řídící výbor na základě podkladů zpracovaných a předložených Správcem a na základě hodnocení regionálních expertů:

• posuzuje a schvaluje předložené mikroprojekty

• navrhuje úpravu nebo stanovuje podmínky, za kterých může být mikroprojekt podpořen

• navrhuje změny nebo pozastavuje projednání mikroprojektů, u kterých je nutné vyjasnění nepřesností

• zamítá nevhodné mikroprojekty

• schvaluje závažné změny mikroprojektů v průběhu jejich realizace

• dohlíží na průběh realizace FMP

EŘV může rozhodnout o:

• schválení mikroprojektu bez výhrad – mikroprojekt vyhovuje všem kritériím a bude schválen ke spolufinancování

• schválení mikroprojektu s výhradou – mikroprojekt bude schválen se stanovenou podmínkou, se sníženou dotací z FMP, případně jiným omezením

• neschválení mikroprojektu – z důvodu nízké kvality mikroprojektu nebo z důvodu omezeného množství finančních prostředků mikroprojekt nebude schválen ke spolufinancování

• schválení mikroprojektu jako náhradního mikroprojektu – mikroprojekt je schválen k financování s tím, že Smlouva o financování bude podepsána pouze v případě, že budou dostupné finanční prostředky na financování (např. v důsledku úspor vzniklých v mikroprojektech v rámci FMP)

EŘV zasedá s ohledem na množství předložených žádostí a v návaznosti na plán zasedání navržený Správcem FMP. Povolená je rovněž forma oběžné procedury nebo jiné alternativní formy, např. prostřednictvím videokonferencí, a to i v případě výběru mikroprojektů k financování (po informování ŘO a NO).

Při projednávání mikroprojektů EŘV pracuje se seznamem mikroprojektů seřazených dle celkového bodového hodnocení. Každý mikroprojekt, předložený na EŘV, je jednotlivě projednáván, přičemž bodové hodnocení má pro EŘV doporučující charakter. Získání minimální bodové hranice 60 bodů tak neznamená automatické schválení mikroprojektu k financování. Rozhodující je až finální stanovisko EŘV.

EŘV má možnost vyjádřit se k mikroprojektu a navrhnout jeho případné změny například v rozpočtu či obsahu mikroprojektu, a to v případě, že mikroprojekt je vhodný k financování, ale některé výdaje rozpočtu či aktivity nejsou optimální pro dosažení cíle mikroprojektu.

V etapě realizace mikroprojektu schvaluje EŘV podstatné změny mikroprojektu předložené Správcem FMP na základě žádosti konečného uživatele.

Jednání EŘV se řídí dle Jednacího řádu EŘV. Společný EŘV je složen ze 7 hlasujících členů z české strany a 7 hlasujících členů z polské strany, celkem 14 hlasujících členů z řad zástupců obcí a měst, zástupců příslušných krajů a institucí příslušné česko-polské příhraniční oblasti spadajících na základě dokumentů do území spravovaného Euroregionem Glacensis v rámci FMP. Na zasedání EŘV jsou přizvání zástupci ŘO/NO, CRR a příslušných vojvodských úřadů jako pozorovatelé. Zasedání EŘV se konají zpravidla 2-4x ročně.

Oznámení žadatelům o rozhodnutí EŘV:

Po zasedání EŘV Správce všem žadatelům sdělí prostřednictvím monitorovacího systému MS2014+ rozhodnutí EŘV, a to zpravidla do 30 kalendářních dní od zasedání EŘV. Přehled schválených mikroprojektů bude po zasedání EŘV zveřejněn na webových stránkách xxx.xxxx-xxxxxxxxx.xx .

V případě, že je rozhodnutí EŘV kladné a mikroprojekt je schválen k financování, vyzve Správce FMP zároveň s oznámením o rozhodnutí EŘV žadatele o doložení příloh uvedených v kapitole 4.1 Formulář projektové žádosti a přílohy žádosti, bod E. Přílohy pro přípravu Smlouvy o financování mikroprojektu.

V první fázi je vyžadováno doložení písemného stanoviska uvedeného v bodě E.1 – tedy vyjádření žadatele, že přijímá částku dotace ve výši schválené ze strany EŘV, že přijímá také případné podmínky stanovené EŘV a bude mikroprojekt realizovat v plném rozsahu dle předložené žádosti i za stanovených podmínek. Pokud žadatel potvrdí přijetí částky dotace a stanovených podmínek, vyžádá si Správce FMP následně v další fázi doložení dalších relevantních příloh uvedených v bodě E.2 – E.4.

Na dotaci mikroprojektů z FMP není právní nárok. Proti rozhodnutí EŘV je možno se odvolat k příslušnému Správci FMP.

Procedura odvolání/stížností:

V souladu s ustanoveními Programu má žadatel/konečný uživatel právo podat odvolání proti výsledkům kontroly (výsledek kontroly přijatelnosti, výsledek projednání žádosti na EŘV, , výsledek kontroly vyúčtování) týkajícího se mikroprojektu, které bylo učiněno institucemi Programu a FMP. Odvolání je předkládáno k příslušnému Správci FMP prostřednictvím monitorovacího systému MS2014+.

Odvolání je předkládáno v nejzazším termínu 5 pracovních dní od vydání daného rozhodnutí, proti kterému je odvolání podáváno. Za vydání rozhodnutí je považováno datum odeslání příslušného rozhodnutí Správcem přes monitorovací systém MS2014+. Odvolání musí být předloženo prostřednictvím monitorovacího systému MS2014+ formou depeše. Odvolání předložené po tomto termínu nebo podané jiným způsobem nebude posuzováno.

Rozhodnutí o uznání či zamítnutí odvolání činí Správce FMP, resp. za účelem tohoto rozhodnutí Správce FMP zřizuje Komisi pro proceduru odvolání / stížností. Odvolání proti každému jednotlivému rozhodnutí je možné podat pouze jednou. Rozhodnutí je konečné. Rozhodnutí ve věci odvolání bude žadateli/konečnému uživateli sděleno prostřednictvím monitorovacího systému MS2014+.

5. PRAVIDLA PRO REALIZACI MIKROPROJEKTU – POKYNY PRO KONEČNÉHO UŽIVATELE55

Konečný uživatel je subjekt, kterému byla ze strany EŘV schválena žádost o dotaci, který realizuje mikroprojekt a přijímá finanční prostředky od Správce na základě Smlouvy o financování mikroprojektu uzavřené s příslušným Správcem.

Koneční uživatelé jsou povinni řídit se pravidly uvedenými v této kapitole. Nejedná se však o úplný výčet – kompletní pravidla pro konečné uživatele jsou uvedeny v Příručce pro konečné uživatele, která je ke stažení na webových stránkách xxx.xxxx-xxxxxxxxx.xx .

5.1. Smlouva o financování mikroprojektu

Po rozhodnutí EŘV o udělení dotace a po doložení všech potřebných příloh uvedených v kapitole 4.1 Formulář projektové žádosti a přílohy žádosti, bod E. Přílohy pro přípravu Smlouvy o financování mikroprojektu, připraví Správce návrhy Smluv o financování s úspěšnými žadateli – konečnými uživateli. Ve Smlouvě o financování jsou stanoveny podmínky, za jakých bude mikroprojekt realizován.

Ve Smlouvě o financování bude také stanovena maximální výše dotace. Skutečná výše dotace bude vypočtena až po dokončení mikroprojektu a předložení závěrečného vyúčtování mikroprojektu, přičemž maximální výši schválené dotace nelze překročit.

Smlouvu o financování uzavírá s konečným uživatelem Správce FMP.

U mikroprojektů společných s Vedoucím partnerem (typ A) uzavírá tuto Smlouvu o financování se Správcem FMP konečný uživatel – Vedoucí partner mikroprojektu.

5.2. Změna Smlouvy o financování mikroprojektu

Při realizaci mikroprojektu je nutné postupovat v souladu se schválenou projektovou žádostí a dalšími podmínkami, které byly stanoveny ve Smlouvě o financování. V průběhu realizace mikroprojektu ale může nastat situace, kdy je nutné se oproti plánu uvedenému v projektové žádosti, resp. ve Smlouvě o financování, odklonit. V takovém případě je nutné tuto situaci oznámit a požádat o schválení změny v mikroprojektu v souladu s postupy uvedenými v Příručce pro konečné uživatele.

Ke změně mikroprojektu by mělo docházet jen ve výjimečných případech, proto na schválení změny nemá konečný uživatel automatický nárok.

55 Pravidla popsaná v této kapitole platí pro mikroprojekty, které jsou předkládány a vykazovány klasicky, tj. mikroprojekty, u kterých se vykazují reálné výdaje. Specifika předkládání projektových žádostí, dokladování a kontroly u mikroprojektů předložených do kola výzvy zaměřeného na zjednodušené metody vykazování jsou uvedeny v kapitole 2.8.3. Směrnice pro žadatele.

Žádost o změny předkládá konečný uživatel Správci prostřednictvím monitorovacího systému MS2014+.

Podle míry vlivu dané změny na splnění cílů mikroprojektu a na informace obsažené ve Smlouvě o financování jsou rozlišovány 2 základní skupiny změn:

⮚ nepodstatné změny – tyto změny schvaluje Správce, změnu zanese do monitorovacího systému MS2014+. V případě těchto změn se nepřipravuje Dodatek ke Smlouvě o financování

⮚ podstatné změny – dle charakteru změny schvaluje tyto změny Správce nebo EŘV. U této kategorie změn je nutné provést změnu Smlouvy o financování formou Dodatku ke Smlouvě o financování

Nepodstatné a podstatné změny jsou podrobněji rozepsány v Příručce pro konečné uživatele.

5.3. Realizace mikroprojektu

Za realizaci mikroprojektu nese odpovědnost konečný uživatel. Realizace mikroprojektu musí probíhat v souladu s podmínkami obsaženými ve Smlouvě o financování a v jejích přílohách a obecně v souladu s pravidly Programu a Fondu mikroprojektů. Konečný uživatel mikroprojekt realizuje vlastními silami, ve spolupráci s partnery nebo může část aktivit realizovat na základě smluv uzavřených s dodavateli.

Konečný uživatel je povinen Správci FMP oznámit všechny termíny klíčových akcí uskutečňovaných v rámci realizace mikroprojektu z důvodu případné kontroly realizace mikroprojektu na místě. Toto oznámení musí být zasláno Xxxxxxx formou pozvánky prostřednictvím monitorovacího systému MS2014+, a to minimálně 7 kalendářních dní před konáním akce.

5.4. Výběr dodavatele – veřejné zakázky

Koneční uživatelé mikroprojektu nejsou povinni veškeré aktivity mikroprojektu realizovat sami, ale mohou využít externích dodavatelů. V případě, že část aktivit nebude zabezpečena konečným uživatelem, ale bude realizována na základě jedné nebo více smluv o dodávce zboží, služeb či stavebních prací, musí konečný uživatel při uzavírání takových smluv postupovat v souladu s národní legislativou, případně dalšími předpisy, které stanovují pravidla pro zadávání veřejných zakázek (viz dále), přičemž toto platí i u veřejných zakázek zadávaných ve fázi přípravy mikroprojektu a projektové žádosti.

Hlavním smyslem zadávacích řízení je jednak umožnit rovný přístup všem potenciálním dodavatelům a zejména zajistit hospodárné nakládání s veřejnými prostředky. Z toho důvodu je nutné klást důraz nejen na dodržování procedur, ale i na hospodárnost.

Postup na české straně Programu: Aplikované předpisy a obecné zásady

V případě českých konečných uživatelů je povinnost při zadávání veřejných zakázek postupovat v souladu se:

• zákonem č. 134/2016, o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, a s ním souvisejícími zákony, vyhláškami a metodickými postupy – veřejné zakázky zahájené před účinností zákona č. 134/2016 Sb. (1.10.2016) budou dokončeny dle zákona č. 137/2006 Sb.

• v případě veřejných zakázek, jejichž zadávání tento zákon neupravuje (zejména veřejné zakázky malého rozsahu) je konečný uživatel povinen postupovat v souladu s Metodickým pokynem pro oblast zadávání zakázek pro programové období 2014-2020 (tato metodika je ke stažení na stránkách xxx.xxxxxxxxxxxx-xxxxx.xx a na xxx.xxxx-xxxxxxxxx.xx)

V případě, že v organizaci konečného uživatele platí vlastní postupy pro zadávání veřejných zakázek, může je konečný uživatel aplikovat, pokud splňují minimálně požadavky stanovené v zákoně, resp. v Metodickém pokynu pro oblast zadávání zakázek pro programové období 2014-2020 (v tomto případě doporučujeme předem konzultovat postup s příslušným Správcem, který bude posuzovat, zda vlastní postupy uplatňované v organizaci konečného uživatele splňují minimálně požadavky stanovené v zákoně, resp. postupy uvedené v Metodickém pokynu pro oblast zadávání zakázek pro programové období 2014-2020).

Upozorňujeme, že zadávací řízení musí být realizována tak, aby umožnila rovný přístup všem potenciálním dodavatelům, zajistila hospodárné nakládání s veřejnými prostředky a vedla k výběru takové nabídky, která respektuje principy hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti tak, jak jsou tyto pojmy vymezeny v § 2 zákona č. 320/2001 Sb. (zákon o finanční kontrole) v platném znění56, a zároveň zásady uváděné v § 6 zákona č. 134/2016 Sb. (zákon o veřejných zakázkách) v platném znění57. Z toho důvodu je nutné klást důraz nejen na dodržování procedur, ale i na zmíněné principy a zásady.

Zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace a princip hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti se vztahují na všechny veřejné zakázky bez ohledu na to, zda jsou postupy pro jejich zadávání upraveny přímo zákonem č. 134/2016 Sb., o veřejných zakázkách, nebo zákonem č. 137/2006 Sb. (u zakázek zahájených před 1.10.2016), nebo jinými pravidly, a jejich dodržení je předmětem posouzení zadávacích řízení Správcem FMP.

56 Zákon definuje princip hospodárnosti jako použití veřejných prostředků k zajištění stanovených úkolů s co nejnižším vynaložením těchto prostředků, a to při dodržení odpovídající kvality plněných úkolů; princip efektivnosti jako takové použití veřejných prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění a dále princip účelnosti jako takové použití veřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů.

U veřejných zakázek zahájených před datem účinnosti zákona č. 134/2016 Sb. je zadavatel povinen řídit se § 6 zákona č. 137/2006 Sb.

57 Zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

5.5. Publicita mikroprojektu

Poskytnutí dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) musí být dostatečně prezentováno a zviditelněno. Pravidla pro propagaci projektů financovaných v rámci Programu jsou upravena v čl. 115 Nařízení (EU) č. 1303/2013 a v příloze č. XII tohoto Nařízení. Problematiku publicity dále upravuje Xxxxxxxx XX prováděcího Nařízení (EU) č. 821/2014 a příloha č. II tohoto Nařízení.

Publicitní činnosti jsou prováděny všemi projektovými partnery. Žadatel/konečný uživatel je povinen v rámci propagace projektu zajistit, aby byly veřejnost i subjekty účastnící se projektu o této dotaci informovány vhodnými informačními opatřeními. Konečný uživatel za tímto účelem jasně uvede, že realizovaný projekt byl podpořen v rámci Programu, který je spolufinancován z EFRR.

V případě, že má konečný uživatel vlastní internetovou stránku, zveřejní na ní stručný popis projektu úměrný míře podpory, včetně jeho cílů a výsledků a zdůrazní, že je daný projekt financován z prostředků EU.

Veškeré informace k pravidlům publicity jsou uveřejněny:

• v Příručce pro příjemce dotace (kapitola 4.6 „Publicita“) zveřejněné na stránkách Programu xxx.xx-xx.xx a v příloze č. 24 Příručky pro příjemce dotace

„Pravidla užití logotypu“

• aktuální znění kapitoly 4.6 Publicita je zároveň uvedeno v příloze č. 23 Příručky pro konečné uživatele

• na webových stránkách Správce Fondu xxx.xxxx-xxxxxxxxx.xx v sekci Publicita (xxxxx://xxx.xxxx-xxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx.xxxx), kde jsou vždy uvedeny aktuální informace k pravidlům publicity

U jakéhokoli výstupu mikroprojektu, který nebude řádně označen v souladu s podmínkami Pravidel pro propagaci projektů, je toto považováno za nesplnění podmínek a má za následek krácení či nevyplacení dotace, příp. navrácení již vyplacených prostředků.

5.6. Ukončení realizace mikroprojektu

Ukončením mikroprojektu se rozumí prokazatelné uzavření všech aktivit mikroprojektu v souladu se Smlouvou o financování mikroprojektu.

1. fáze procesu schvalování výdajů

Konečný uživatel vyhotoví a doručí Správci prostřednictvím monitorovacího systému MS2014+:

• Soupisku dokladů za mikroprojekt (dílčí)

• Zprávu o realizaci za mikroprojekt (dílčí)

• vyúčtování mikroprojektu; kopie účetních dokladů a Čestné prohlášení o shodnosti kopií předložených účetních dokladů s jejich originály zaúčtovanými analyticky konečným uživatelem na předmětný mikroprojekt

(v případě mikroprojektů typu A se jedná o Soupisku dokladů, Zprávu o realizaci a další dokumenty za dílčí část).

Konečný uživatel tyto dokumenty vloží do monitorovacího systému MS2014+. Dokumenty je třeba nahrát do systému, finalizovat, elektronicky podepsat a podat Správci FMP nejpozději do 30 kalendářních dnů od ukončení realizace mikroprojektu dle Smlouvy o financování mikroprojektu.

Správce do 60 kalendářních dnů od obdržení těchto dokumentů ověří (zkontroluje) vyúčtování mikroprojektu a provede kontrolu Soupisky dokladů a Zprávy o realizaci za mikroprojekt.

V případě nesrovnalostí či neúplnosti doložených dokladů Správce vyzve konečného uživatele k doplnění či opravě podkladů, které je žadatel povinen do 14 kalendářních dnů od termínu odeslání výzvy Správcem dodat. V tomto případě je přerušena lhůta pro provádění kontroly. Pokud konečný uživatel ani po uplynutí 14 kalendářních dnů od odeslání 1. výzvy Správcem požadované dokumenty nedoloží, odešle Správce 2. výzvu k doplnění podkladů. Pokud ani do 14 kalendářních dnů od odeslání 2. výzvy konečný uživatel potřebné doklady nedodá, budou u mikroprojektu uznány pouze způsobilé výdaje řádně doložené bez možnosti dalšího dodání podkladů k vyúčtování po této době.

Upozornění: i v tomto případě je však třeba ze strany konečného uživatele finalizovat a předložit Soupisku dokladů / Zprávu o realizaci. V případě, že konečný uživatel nepotvrdí (nefinalizuje a nepředloží) Soupisku dokladů s výdaji redukovanými o nedodané podklady, nebude možné kontrolu ukončit a finanční prostředky nebude možné ani v redukované formě konečnému uživateli vyplatit. Pokud konečný uživatel nepředloží Soupisku dokladů / Zprávu o realizaci v termínu stanoveném Správcem ani po druhé výzvě, bude to důvod pro vypovězení a ukončení smluvního vztahu.

2. fáze procesu schvalování výdajů

Správce potvrdí Soupisku dokladů, potvrdí Zprávu o realizaci a na základě toho vystaví dále konečný uživatel:

• Žádost o platbu za mikroprojekt

• Zprávu o realizaci za mikroprojekt (souhrnnou)

U mikroprojektů s Vedoucím partnerem (typ A) je prováděna kontrola odděleně po národních částech. Po potvrzení Soupisky dokladů a Zprávy o realizaci za národní části mikroprojektu předkládá Vedoucí partner mikroprojektu Žádost o platbu a Zprávu o realizaci za mikroprojekt za obě národní části, resp. za mikroprojekt jako celek za všechny partnery mikroprojektu.

Podrobné informace k ukončení realizace mikroprojektu jsou uvedeny v Příručce pro konečné uživatele.

5.7. Kontroly

Předmětem kontroly dle č. 125, odst. 4, písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013 je proces poznání skutečného stavu a zjištění dodržování stanovených předpisů a pravidel, porovnání stavu skutečného se stavem deklarovaným a požadovaným. Tato úroveň finanční kontroly, tedy věcná, formální a finanční kontrola bude v rámci FMP prováděna Správcem, Kontrolory národních částí (CZ – CRR, PL – Vojvodské úřady) a ŘO/NO. Správce FMP ověřuje, zda byly závazky, které jsou součástí Smlouvy o financování, naplněny.

Správce provádí 100% dokladové kontroly (kontrola 100% způsobilosti výdajů) u všech ukončených mikroprojektů. Správce dále provádí kontrolu realizace mikroprojektů na místě u vybraného vzorku mikroprojektů58 dle Plánu kontrol mikroprojektů na místě. U ukončených a schválených mikroprojektů zadá Správce potřebné údaje do systému MS2014+. O každé uskutečněné kontrole na místě vyhotoví Zprávu o provedené kontrole, kterou nahraje do MS2014+.

5.8. Platby

Pro realizaci schválených mikroprojektů se zálohové platby neposkytují, konečný uživatel realizuje mikroprojekt plně ze svých zdrojů. Finanční příspěvek z FMP bude konečnému uživateli proplacen až po ukončení realizace mikroprojektu na základě Žádosti o platbu za mikroprojekt (proplacení skutečně vynaložených způsobilých výdajů).

Správce FMP vystavuje Prohlášení o uskutečněných výdajích za národní část projektu Fond – mikroprojekty (za skupinu ukončených a zkontrolovaných mikroprojektů), jehož součástí je Seznam jednotlivých Žádostí o platbu za mikroprojekt. Všechny tyto dokumenty předává národnímu Kontrolorovi, a to zpravidla jednou za 3 měsíce.

Po potvrzení Prohlášení o uskutečněných výdajích za národní část projektu Fond – mikroprojekty ze strany Kontrolora vystaví dále Správce Žádost o platbu za projekt Fond – mikroprojekty. Kontrolor zkontroluje a potvrdí Žádost o platbu za projekt Fond – mikroprojekty a předá ji dále k potvrzení ŘO. ŘO zkontroluje předložené doklady, potvrdí správnost Žádosti o platbu za projekt Fond – mikroprojekty a vyplní položku Příkaz k proplacení. Podklady předá Finančnímu útvaru, který následně po formální kontrole a po obdržení prostředků od Platebního a certifikačního orgánu provede souhrnnou platbu na účet Správce.

58 Správce provádí fyzickou kontrolu na místě realizace u minimálně 30% mikroprojektů. Tato hranice 30% musí být splněna jak z hlediska počtu mikroprojektů, tak z hlediska objemu prostředků EFRR schválených mikroprojektů na každém zasedání EŘV. Polský Správce provádí fyzický monitoring.

V souvislosti s povinností Správce provádět fyzickou kontrolní / monitorovací návštěvu by měl Správce FMP z důvodu epidemiologického ohrožení nejprve zvážit možnost provedení takové návštěvy později po skončení epidemie. Pokud je z hlediska Správce FMP účelné (a je-li to pro konečného uživatele dobré) provést fyzickou kontrolu / monitorovací návštěvu co nejdříve, je možné její provedení v alternativní formě (např. online nebo korespondenčně), a poté po skončení epidemie provést ověření provedených činností na místě (ve vztahu k činnostem, které nelze ověřit pouze korespondenčně, např. označení trasy apod.).

Správce do 5 pracovních dnů po obdržení souhrnné platby provádí převedení finančních prostředků v rozsahu jednotlivých Žádostí o platbu za mikroprojekt na účty konečných uživatelů. Příspěvek je vyplácen v EUR.

5.9. Udržitelnost mikroprojektu

Správce FMP ve své působnosti může určit, kteří koneční uživatelé budou mít povinnost předkládat Správci roční Zprávy o udržitelnosti mikroprojektu po dobu 5 let od data proplacení finančních prostředků konečnému uživateli (zpravidla mikroprojekty investičního charakteru nebo mikroprojekty s vyššími náklady na nákup vybavení).

Udržitelnost se týká mikroprojektů, u kterých jejich charakter zakládá předpoklad, že mikroprojekt bude plnit účel, na který byla dotace poskytnuta, i po ukončení realizace. Udržitelnost musí být zajištěna po dobu pěti let od data proplacení finančních prostředků konečnému uživateli.

Mikroprojekty, které budou zahrnuty do kontroly udržitelnosti, jsou rozděleny do následujících kategorií:

na české straně:

a) mikroprojekty obsahující investiční výstupy či vybavení – jedná se o majetek, který bude veden v účetnictví konečného uživatele jako investice, kdy jeho pořizovací cena u hmotného majetku je vyšší než 40.000 CZK, u nehmotného majetku je cena vyšší než 60.000 CZK

Jedná se zpravidla o investiční výstupy či vybavení, které jsou hlavním cílem či výstupem mikroprojektu (nikoliv pouze doplňkovým/doprovodným vybavením) nebo které tvoří zásadní část rozpočtu mikroprojektu, případně investiční výstupy či vybavení, které jsou určeny pro trvalou systémovou spolupráci. Tato kategorie se bude týkat především mikroprojektů v prioritní ose 4.

b) mikroprojekty obsahující výstupy či vybavení dlouhodobého charakteru – jedná se o výstupy či vybavení, jejichž efekty budou mít dlouhodobý charakter (např. turistické informační tabule, turistické přístřešky, informační kiosky, směrovky na turistických trasách, rekonstrukce kulturních památek, vznik nebo úprava webových stránek jako výstupu mikroprojektu apod.)

Jedná se zpravidla o infrastrukturní mikroprojekty, jejichž charakter zakládá předpoklad, že budou plnit dlouhodobé efekty, případně o mikroprojekty, jejichž hlavním cílem či výstupem je vznik nebo úprava www stránek, online portálů apod. Tato kategorie se bude týkat především mikroprojektů v prioritní ose 2.

na polské straně:

a) mikroprojekty obsahující investiční výstupy či vybavení – jedná se o majetek, který bude veden v účetnictví konečného uživatele jako investice, kdy jeho pořizovací cena

Document Metadata

Table of Contents

SMĚRNICE PRO ŽADATELE

Document Metadata