Stanovy akciové společnosti - - -

Stanovy akciové společnosti - - -

- - - XXXXXXX XXXXX a.s. - - -

I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Obchodní firma, sídlo a internetové stránky společnosti

1.1. Obchodní firma společnosti zní: AMADEUS SICAV a.s. (dále jen „společnost“).

1.2. Sídlem společnosti je Kroměříž.

1.3. Internetové stránky společnosti jsou umístěny na adrese xxx.xxxxxxxxxxx.xx.

Článek 2

Trvání společnosti a další skutečnosti

2.1. Společnost byla založena na dobu neurčitou.

2.2. Společnost je investičním fondem kvalifikovaných investorů ve smyslu ust. § 9 a § 95 odst. 1 písm. a) zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (dále jen „ZISIF“), tedy je investičním fondem s právní osobností, jejímž jediným členem představenstva je právnická osoba oprávněná obhospodařovat tento investiční fond (dále jen „jediný člen představenstva“). Jediný člen představenstva je rovněž oprávněn vykonávat administraci společnosti.

2.3. Společnost se řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“) a ustanoveními zvláštních právních předpisů upravujících činnost investičního fondu, zejména ZISIF. Na společnost se nepoužijí zejména ustanovení ZOK, jež se týkají jmenovité hodnoty akcií, ustanovení o upisování a nabývání vlastních akcií, o finanční asistenci, o emisním kurzu a emisním ážiu a o vydávání opčních listů.

2.4. Společnost je akciovou společností s proměnným základním kapitálem, která bude vytvářet podfondy. Společnost vydává zakladatelské akcie, které představují zapisovaný základní kapitál a investiční akcie. Společnost vydává investiční akcie ke svým podfondům. S investičními akciemi je spojeno právo akcionáře na jejich odkoupení na účet příslušného podfondu. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Akcionář neručí za závazky společnosti.

2.5. Používají-li tyto stanovy slovo „akcionář“ bez uvedení, jaké akcie vlastní, má se tím na mysli jak akcionář, který vlastní zakladatelské akcie, tak investor, který vlastní investiční akcie, není-li uvedeno jinak.

2.6. Používají-li tyto stanovy slova „seznam akcionářů“, má se tím na mysli výpis z evidence zaknihovaných cenných papírů vedené dle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.

Článek 3

Předmět podnikání

3.1. Předmětem podnikání společnosti je činnost investičního fondu kvalifikovaných investorů dle ust. § 95 odst. 1 písm. a) ZISIF.

II. ZAPISOVANÝ ZÁKLADNÍ KAPITÁL A ZAKLADATELSKÉ AKCIE, PRAVIDLA PRO ZVÝŠENÍ A SNÍŽENÍ ZAPISOVANÉHO ZÁKLADNÍHO

KAPITÁLU

Článek 4

Zapisovaný základní kapitál

4.1. Základní kapitál společnosti se rovná jejímu fondovému kapitálu. Fondovým kapitálem se rozumí hodnota majetku společnosti snížená o hodnotu dluhů společnosti. Do obchodního rejstříku se jako základní kapitál zapisuje částka vložená úpisem zakladatelských akcií, tj. zapisovaný základní kapitál.

4.2. Zapisovaný základní kapitál společnosti činí 100,- Kč (slovy: sto korun českých).

4.3. Zapisovaný základní kapitál společnosti je rozvržen na 10 (slovy: deset) kusů zakladatelských akcií. Všechny zakladatelské akcie jsou vydávány jako kusové, tj. bez jmenovité hodnoty. Podíl na zapisovaném základním kapitálu se u zakladatelské akcie určí podle počtu akcií. Všechny zakladatelské akcie společnosti jsou vydány jako cenné papíry na řad (tj. v listinné podobě znějící na jméno akcionáře) a nejsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, ani zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu. Zapisovaný základní kapitál neslouží k investiční činnosti.

4.4. Při zvýšení zapisovaného základního kapitálu se použijí ustanovení ZOK o zvýšení základního kapitálu.

4.5. Zvýšení zapisovaného základního kapitálu nepeněžitými vklady je přípustné. Pro ocenění nepeněžitých vkladů do zapisovaného základního kapitálu platí příslušná ustanovení ZOK.

4.6. Při snížení zapisovaného základního kapitálu se použijí ustanovení ZOK o snížení základního kapitálu. Snížení základního kapitálu vzetím akcií z oběhu na základě losování se nepřipouští.

Článek 5

Zakladatelské akcie

5.1. Zakladatelské akcie společnosti jsou akcie, které upsali zakladatelé společnosti; se zakladatelskými akciemi není spojeno právo na jejich odkoupení na účet společnosti, ani žádné jiné zvláštní právo. Zakladatelskými akciemi zůstávají být i ty zakladatelské akcie, které upsala jiná osoba než vlastník zakladatelských akcií, neboť žádný z těchto vlastníků nevyužil svého předkupního práva podle § 160 ZISIF, a zakladatelské akcie, které nabyla jiná osoba než vlastník zakladatelských akcií, neboť žádný z těchto vlastníků nevyužil svého přednostního práva na úpis nových zakladatelských akcií podle § 161 ZISIF.

5.2. Se zakladatelskou akcií je spojeno právo akcionáře podílet se podle ZOK a těchto stanov na řízení společnosti, na jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací. Právo na podíl na zisku a na likvidačním zůstatku vzniká pouze z ostatního jmění, tj. z hospodaření společnosti s majetkem, který není součástí majetku z investiční činnosti společnosti.

5.3. Se zakladatelskou akcií je spojeno hlasovací právo, nestanoví-li zákon jinak. S každou zakladatelskou akcií je spojen 1 (slovy: jeden) hlas.

5.4. Se zakladatelskou akcií není spojeno právo na její odkoupení na účet společnosti ani jiné zvláštní právo.

5.5. Zakladatelské akcie společnosti obsahují údaje dle § 259 ZOK a dle § 158 odst. 4 ZISIF.

5.6. Namísto jednotlivých zakladatelských akcií společnosti, které jsou vydány jako cenné papíry, může být každému akcionáři společnosti vydána hromadná listina nebo více hromadných listin, nahrazující určitý počet jednotlivých zakladatelských akcií společnosti, které příslušný akcionář vlastní. Každý akcionář má právo na výměnu hromadné listiny za jednotlivé zakladatelské akcie nebo za jiné hromadné listiny nahrazující jednotlivé zakladatelské akcie společnosti a naopak, a to na základě písemné žádosti adresované společnosti. Výměnu provede představenstvo bezplatně do 30 (slovy: třiceti) dnů po obdržení písemné žádosti akcionáře, a to zpravidla v sídle jediného člena představenstva společnosti. Jediný člen představenstva společnosti je povinen vrácené zakladatelské akcie neprodleně skartovat a vystavit o tom pro účely společnosti skartační protokol.

Článek 6

Převoditelnost zakladatelských akcií

6.1. Zakladatelské akcie společnosti se převádí rubopisem a smlouvou k okamžiku jejich předání. K účinnosti převodu vůči společnosti se vyžaduje oznámení změny osoby akcionáře jedinému členu představenstva a předložení zakladatelských akcií společnosti.

6.2. Převoditelnost zakladatelských akcií je podmíněna souhlasem jediného člena představenstva. Jediný člen představenstva udělí souhlas s převodem písemně na žádost akcionáře v případě, kdy nabyvatel zakladatelských akcií splňuje veškeré požadavky na osobu akcionáře společnosti jako fondu kvalifikovaných investorů, stanovené statutem, jakož i obecně závaznými právními předpisy, a to bez zbytečného odkladu po jejich kontrole. Souhlas s převodem zakladatelských akcií mezi stávajícími akcionáři je vydáván neprodleně bez potřeby kontroly.

6.3. Hodlá-li některý z vlastníků zakladatelských akcií převést své zakladatelské akcie, oznámí tuto skutečnost ostatním vlastníkům zakladatelských akcií. Ostatní vlastníci zakladatelských akcií mají k těmto akciím po dobu 6 (slovy: šesti) měsíců ode dne, kdy jim tuto skutečnost oznámil, předkupní právo, ledaže vlastník zakladatelských akcií zakladatelské akcie převádí jinému vlastníkovi zakladatelských akcií. Převádějící vlastník zakladatelských akcií oznámí záměr převést zakladatelské akcie ostatním vlastníkům zakladatelských akcií tak, že jim tento záměr odešle v písemné formě na adresu uvedenou v seznamu akcionářů, případně jim tento záměr proti potvrzení písemně předá. Vlastníci zakladatelských akcií mají právo vykoupit zakladatelské akcie poměrně podle velikosti svých podílů. Oznámení musí obsahovat označení a počet akcií, které mají být převedeny, a vyčíslení požadované úplaty za převod.

6.4. Předkupní právo mají vlastníci zakladatelských akcií i v případě, že některý z vlastníků zakladatelských akcií převádí zakladatelské akcie bezúplatně; v takovém případě mají vlastníci zakladatelských akcií právo zakladatelské akcie vykoupit za obvyklou cenu. To platí i v jiných případech zákonného předkupního práva.

III.INVESTIČNÍ AKCIE, PRAVIDLA PRO VYDÁVÁNÍ A ODKUPOVÁNÍ INVESTIČNÍCH AKCIÍ

Článek 7 Investiční akcie

7.1. Investiční akcie jsou vydávány jako kusové, bez jmenovité hodnoty. Investiční akcie jsou vydány jako zaknihované. Investiční akcie jsou zapsány na majetkových účtech podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.

7.2. Společnost nebude vydávat investiční akcie jinak než k jednotlivým podfondům. Investiční akcie vydané k podfondu představují stejné podíly na fondovém kapitálu daného podfondu. Fondovým kapitálem podfondu se rozumí hodnota majetku zahrnutá do příslušného podfondu snížená o hodnotu dluhů zahrnutých do příslušného podfondu.

7.3. S investičními akciemi vydanými k podfondu je spojeno právo investora – vlastníka investičních akcií podílet se na zisku z hospodaření tohoto podfondu s majetkem z investiční činnosti tohoto podfondu a při zániku podfondu s likvidací spojeno právo investora – vlastníka investičních akcií, na podíl na likvidačním zůstatku týkající se majetku a dluhů z investiční činnosti tohoto podfondu.

7.4. S investiční akcií je spojeno hlasovací právo pouze v těch případech, kdy tak stanoví tyto stanovy, nebo v případech, kdy tak určuje zákon, tj. zejména, pokud zákon ve smyslu ust. § 162 odst. 2 ZISIF vyžaduje hlasování na valné hromadě podle druhů akcií. V takovém případě je vlastník investiční akcie bez hlasovacího práva oprávněn na valné hromadě hlasovat. Je-li s investiční akcií spojeno hlasovací právo, pak je s ní spojen 1 (jeden) hlas.

7.5. S investičními akciemi je spojeno právo na jejich odkoupení na žádost jejich vlastníka na účet daného podfondu. Investiční akcie odkoupením zanikají.

7.6. Investiční akcie jsou vedeny v evidenci zaknihovaných cenných papírů vedené podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. Ve smyslu ust. § 260 odst. 2 ZOK jsou údaje uvedené v předchozím odstavci zjistitelné z této evidence zaknihovaných cenných papírů.

7.7. Investiční akcie obsahují údaje dle § 259 a násl. ZOK a dle § 158 odst. 4 ZISIF.

7.8. Účinnost převodu investičních akcií podfondu je podmíněna souhlasem jediného člena představenstva. Záměr převést investiční akcie podfondu, včetně způsobu převodu a osoby nabyvatele, je akcionář povinen písemně oznámit jedinému členovi představenstva. Jediný člen představenstva rozhodne o udělení souhlasu s převodem investičních akcií podfondu a o svém rozhodnutí informuje akcionáře, který o souhlas se zamýšleným převodem požádal. Jediný člen představenstva je povinen udělení souhlasu odmítnout, pokud převodce neprokáže, že osoba, na kterou mají být investiční akcie převedeny, splňuje podmínky stanovené právními předpisy a tímto statutem, zejména že je kvalifikovaným investorem. K účinnosti převodu investičních akcií podfondu vůči jedinému členu představenstva se vyžaduje oznámení změny osoby akcionáře.

7.9. Investiční akcie lze zastavit pouze s předchozím písemným souhlasem jediného člena představenstva, na písemnou žádost akcionáře.

7.10. Společnost vydává k podfondu XXXXXXX X. podfond, XXXXXXX XXXXX a.s. následující druhy investičních akcií:

a) investiční akcie označovaná jako „investiční akcie A“, která je vydávána k podfondu XXXXXXX X. podfond, XXXXXXX XXXXX a.s., a s níž je spojeno právo na podíl na zisku z hospodaření XXXXXXX X. podfond, XXXXXXX XXXXX a.s. a právo na podíl na likvidačním zůstatku XXXXXXX X. podfond, XXXXXXX XXXXX a.s. podle poměru určeného výpočtem uvedeným ve statutu pro investiční akcie A, a dále s právem na odkoupení za aktuální hodnotu investiční akcie X. Xxxxxxxxx právo je s touto investiční akcií A spojeno jen v případě, kdy tyto stanovy, případně příslušný zákon, hlasovací právo investiční akcii přiznávají;

b) investiční akcie označovaná jako „investiční akcie B“, která je vydávána k podfondu XXXXXXX X. podfond, XXXXXXX XXXXX a.s., a s níž je spojeno právo na podíl na zisku z hospodaření XXXXXXX X. podfond, XXXXXXX XXXXX a.s. a právo na podíl na likvidačním zůstatku XXXXXXX X. xxxxxxx, XXXXXXX XXXXX a.s. podle poměru určeného výpočtem uvedeným ve statutu pro investiční akcie B, a dále s právem na odkoupení za aktuální hodnotu investiční akcie B. Hlasovací právo je s touto investiční akcií B spojeno jen v případě, kdy tyto stanovy, případně příslušný zákon, hlasovací právo investiční akcii přiznávají.

Článek 8 Vydávání investičních akcií

8.1. Společnost vydává investiční akcie za účelem shromáždění peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných hodnot v jednotlivých podfondech.

8.2. Vydávání investičních akcií provádí a zajišťuje jediný člen představenstva.

8.3. Investiční akcie se upisují na základě veřejné výzvy k jejich úpisu. Veřejnou výzvu k úpisu investičních akcií zveřejňuje společnost na svých internetových stránkách. Ve veřejné výzvě společnost uvede vždy i lhůtu k úpisu investičních akcií a podmínky pro jejich úpis a skutečnost, že se jedná o úpis investičních akcií vydávaných k určitému podfondu společnosti. Úpis investičních akcií probíhá na základě smlouvy o úpisu, vydání a zpětném odkupu investičních akcií uzavřené mezi kvalifikovaným investorem majícím zájem nabýt investiční akcie (dále také jako „investor“) a společností.

Pro udržení stability a důvěryhodnosti je společnost prostřednictvím jediného člena představenstva oprávněna rozhodnout, se kterými zájemci bude uzavřena smlouva o úpisu investičních akcií a se kterými nikoli. Na uzavření smlouvy o úpisu investičních akcií není právní nárok a společnost není povinna smlouvu o úpisu, vydání a zpětném odkupu investičních akcií se zájemcem uzavřít, a to i bez udání důvodu.

8.4. Investiční akcie může smluvně nabývat osoba za podmínek stanovených v ZISIF, navazujících právních předpisech a za podmínek specifikovaných ve statutu společnosti nebo konkrétního podfondu. Výše minimální investice do investičních akcií a výše případného vstupního a výstupního poplatku je určena ve statutu společnosti nebo konkrétního podfondu v souladu se ZISIF.

8.5. Investiční akcie jsou vydávány v souladu a za podmínek uvedených v § 163 odst. 2 až 4 ZISIF ve spojení s § 130 až 140 ZISIF.

8.6. Za dohodnutou částku připsanou příslušného podfondu je investorovi vydán odpovídající nejbližší nižší celý počet investičních akcií daného druhu, vypočítaný jako celočíselná část podílu připsané investované částky snížené o případný vstupní poplatek (přirážku) a aktuální hodnoty investiční akcie daného druhu platné pro období, ve kterém byla investovaná částka připsána na účet příslušného podfondu. V případě plnění vkladové povinnosti nepeněžitým vkladem odpovídá počet vydaných investičních akcií investorovi podílu ceny nepeněžitého vkladu, jak byla stanovena znalcem vybraným za tím účelem jediným členem představenstva společnosti a aktuální hodnoty investiční akcie daného druhu platné pro období, v němž byl účinně vnesen nepeněžitý vklad. V případě investičních nástrojů může být cena nepeněžitého vkladu stanovena reálnou hodnotou ke dni účinnosti smlouvy o vkladu dle hodnoty, která je vyhlášena na evropském regulovaném trhu nebo na zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu. V případě cenného papíru vydávaného investičním

fondem je hodnota nepeněžitého vkladu stanovena administrátorem daného investičního fondu pro období, v němž byl účinně vnesen nepeněžitý vklad. V případě, že hodnota cenného papíru vydávaného investičním fondem pro období, v němž byl účinně vnesen nepeněžitý vklad, není jeho administrátorem stanovena do konce kalendářního čtvrtletí následujícího po kalendářním čtvrtletí, v němž byl účinně vnesen nepeněžitý vklad, stanoví jediný člen představenstva hodnotu vloženého cenného papíru jako poslední známou hodnotu pro období předcházející období, v němž byl účinně vnesen nepeněžitý vklad. Při přepočtu hodnoty aktiv vedených v cizí měně se použije kurz devizového trhu ČNB vyhlášený v den, ke kterému se propočet provádí. Zbytek připsané investované částky, který již nestačí na nákup celé jedné investiční akcie, je příjmem podfondu. Investiční akcie budou investorovi vydány připsáním na jeho majetkový účet vlastníka, který je veden v evidenci zaknihovaných cenných papírů dle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.

8.7. V případě zpětně provedené opravy aktuální hodnoty investiční akcie bude kompenzován rozdíl ve výši zjištěných rozdílů týkajících se vydaných investičních akcií. Byl-li akcionáři vydán vyšší počet investičních akcií, než odpovídá počtu, který mu měl být vydán na základě opravené aktuální hodnoty investiční akcie, bude takový rozdíl kompenzován zrušením příslušného počtu investičních akcií ve výši zjištěného rozdílu bez náhrady. Byl-li akcionáři vydán nižší počet investičních akcií, než odpovídá počtu, který mu měl být vydán na základě opravené aktuální hodnoty investiční akcie, bude akcionáři dodatečně vydán příslušný počet investičních akcií ve výši zjištěného rozdílu. Kompenzace rozdílů v počtu vydaných investičních akcií bude zajištěna odepsáním, resp. připsáním příslušného počtu investičních akcií na investorovo majetkovém účtu vlastníka, který je veden v evidenci zaknihovaných cenných papírů dle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. V případě opravy aktuální hodnoty investiční akcie, která představuje v absolutní hodnotě 0,5 % (jedno procento) a méně opravené aktuální hodnoty investiční akcie, nebudou rozdíly v počtu vydaných akcií kompenzovány, neurčí-li statut jinak.

8.8. Investiční akcii nelze vydat, dokud není zaplacena investovaná částka v dohodnuté výši na peněžní účet příslušného podfondu, který pro ni zřídil depozitář, nebo dokud není poskytnuto nepeněžité plnění v hodnotě této částky, nestanoví-li ZISIF jinak.

8.9. Společnost akceptuje pouze takové nepeněžité vklady, které patří mezi majetkové hodnoty, do kterých příslušný podfond investuje podle své investiční strategie uvedené ve statutu, a které jsou z hlediska investiční strategie a skladby majetku příslušného podfondu vhodné a jejichž nabývání připouští ZISIF. Společnost není povinna uzavřít s investorem smlouvu o vkladu či převzít nepeněžitý vklad a je jen na jejím uvážení, zda splnění vkladové povinnosti nepeněžitým vkladem akceptuje. I pro případ vnesení jiného, než peněžitého vkladu platí povinnost dodržet minimální výši investice. Nepeněžitý vklad musí být do společnosti vnesen vždy do jednoho (1) měsíce ode dne převzetí vkladové povinnosti. Je-li předmětem vkladu movitá věc, je předmět vkladu vnesen předáním věci jedinému členu představenstva, který v zákonem stanovených případech zajistí její úschovu u depozitáře v souladu se ZISIF a depozitářskou smlouvou. Není-li z povahy věci možné faktické předání movité věci, je věc předána odevzdáním datových nebo jiných nosičů, které zachycují předávanou věc, a dokumentace, která zachycuje povahu, obsah a jiné skutečnosti důležité pro možnost využití nepeněžitého vkladu. Je-li nepeněžitým vkladem podíl v obchodní korporaci, je věc vnesena uzavřením účinné smlouvy o vkladu, která bude obsahovat náležitosti pro převod podílu vyžadované dle ZOK a NOZ. Je-li

nepeněžitým vkladem pohledávka, je předmět vkladu vnesen účinností smlouvy o vkladu pohledávky. Je-li nepeněžitým vkladem závod nebo jeho část (pokud to ZISIF připouští), je předmět vkladu vnesen účinností smlouvy o vkladu. V ostatních případech je nepeněžitý vklad vnesen účinností smlouvy o vkladu mezi investorem a společností.

8.10. Společnost je oprávněna při vydávání investičních akcií účtovat přirážku ve výši stanovené statutem.

8.11. Konkrétní podmínky postupu při vydávání investičních akcií stanoví statut.

Článek 9 Odkupování investičních akcií

9.1. Investiční akcie jsou odkupovány v souladu a za podmínek uvedených v § 163 odst. 2 až 4 ZISIF ve spojení s § 130 až 140 ZISIF.

9.2. Odkupování investičních akcií probíhá na základě písemné žádosti o odkoupení investičních akcií, předložené společnosti.

9.3. Společnost odkupuje investiční akcie za aktuální hodnotu investiční akcie, vyhlášenou zpětně pro období, v němž obdržela žádost investora o odkup.

9.4. Po dobu, po kterou společnost vydává investiční akcie za částku uvedenou ve statutu, provádí odkup investičních akcií za tutéž částku, za jakou provádí jejich vydávání. Tato částka může být snížena o srážku uvedenou ve statutu.

9.5. Společnost odkupuje investiční akcie ve lhůtě stanovené statutem, běžící zpravidla od vyhlášení aktuální hodnoty investiční akcie pro období, v němž došlo k doručení žádosti investora o odkup, není-li ve statutu uvedeno jinak. V rámci odkupu investičních akcií dojde k jejich odepsání z investorova majetkového účtu vlastníka, který je veden v evidenci zaknihovaných cenných papírů dle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. Konkrétní podmínky postupu při odkupu investičních akcií v rámci evidence zaknihovaných cenných papírů dle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu stanoví statut.

9.6. V případě zpětně provedené opravy aktuální hodnoty investiční akcie bude kompenzován rozdíl ve výši zjištěných rozdílů týkajících se částek za odkoupené investiční akcie. Kladný rozdíl částky za odkoupené investiční akcie není akcionář povinen vracet, byl-li tento rozdíl přijat v dobré víře, a pokud akcionář v době opravy již nevlastní žádné investiční akcie. V případě, že akcionář v době opravy vlastní investiční akcie, může být rozdíl kompenzován vrácením části peněžních prostředků za odkoupené investiční akcie nebo zrušením příslušného počtu investičních akcií bez náhrady. Bylo-li akcionáři vyplaceno nižší protiplnění, než mu mělo být vyplaceno na základě opravené aktuální hodnoty investiční akcie, bude akcionáři dodatečně vyplacen rozdíl ve výši zjištěného rozdílu. Kompenzace rozdílů v počtu vydaných investičních akcií bude zajištěna odepsáním příslušného počtu investičních akcií na investorovo majetkovém účtu vlastníka, který je veden v evidenci zaknihovaných cenných papírů dle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. V případě opravy aktuální hodnoty investiční akcie, která představuje v absolutní hodnotě 0,5 % (jedno procento) a méně opravené aktuální hodnoty investiční akcie, nebudou rozdíly v počtu vydaných akcií kompenzovány, neurčí-li statut jinak.

9.7. Minimální hodnota jednotlivého odkupu investičních akcií musí odpovídat částce uvedené ve statutu příslušného podfondu. V případě investora – kvalifikovaného investora ve smyslu ustanovení § 272 odst. h) nebo i) ZISIF – pak výše hodnoty všech investičních akcií ve vlastnictví tohoto investora nesmí v důsledku odkupu investičních akcií klesnout pod minimální výši investice stanovenou § 272 ZISIF. V případě poklesu hodnoty všech investičních akcií jednoho akcionáře v důsledku odkupu, je jediný člen představenstva oprávněn odkoupit na účet podfondu všechny zbývající investiční akcie ve vlastnictví daného akcionáře.

9.8. Jsou-li odkupovány investiční akcie vydané ke konkrétnímu podfondu společnosti, výplata části majetku konkrétního podfondu, odpovídající hodnotě odkoupených investičních akcií vydaných k tomuto podfondu, je splatná ve lhůtě uvedené ve statutu konkrétního podfondu, a to bezhotovostním převodem na účet investora uvedený v žádosti o odkoupení investičních akcií. Současně s uvedenou výplatou společnost zajistí odepsání investičních akcií z investorova majetkového účtu vlastníka, který je veden v evidenci zaknihovaných cenných papírů dle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.

9.9. Společnost je oprávněna při odkupu investičních akcií účtovat srážku ve výši stanovené statutem.

Článek 10

Pozastavení vydávání a odkupování investičních akcií

10.1. Vydávání a odkupování investičních akcií může být pozastaveno, a to i jen pro některý z podfondů společnosti, je-li to nezbytné z důvodu ochrany práv nebo právem chráněných zájmů vlastníků investičních akcií, např. při prudkém pohybu hodnoty aktiv tvořících podstatnou část majetku podfondu.

10.2. Společnost stanoví následující rozpětí základního kapitálu, ve kterém vydává a odkupuje investiční akcie, a to:

a) dolní hranice rozpětí činí 0,- Kč a (slovy: nula korun českých),

b) horní hranice rozpětí činí 10.000.000.000,-- Kč (slovy: deset miliard korun českých).

10.3. Pro případ, že bude dosaženo dolní či horní hranice rozpětí základního kapitálu, přijme jediný člen představenstva bez zbytečného odkladu účinné opatření ke zjednání nápravy, nebo rozhodne o zrušení podfondu. Účinným opatřením může být rozhodnutí o pozastavení vydávání a odkupování investičních akcií, jak je popsáno níže v tomto článku.

10.4. Vydávání a odkupování investičních akcií se pozastavuje na základě rozhodnutí vydaného jediným členem představenstva k okamžiku uvedenému v zápisu o rozhodnutí jediného člena představenstva. Zákaz vydávání a odkupování investičních akcií se vztahuje i na investiční akcie, o jejichž vydání nebo odkoupení investor požádal před pozastavením vydávání nebo odkupování investičních akcií, nedošlo-li u nich ještě k vyplacení protiplnění za odkoupení, nebo během doby, na kterou bylo vydávání nebo odkupování investičních akcií pozastaveno. V tomto případě dojde k vypořádání za hodnotu stanovenou ke dni obnovení vydávání a odkupování investičních akcií.

10.5. Dobu, na kterou lze vydávání nebo odkupování investičních akcií pozastavit, stanoví statut.

IV. PODFONDY SPOLEČNOSTI

Článek 11 Vytváření podfondů

11.1. Společnost může vytvářet podfondy ve smyslu § 165 a násl. ZISIF. Podfond je účetně a majetkově oddělená část jmění společnosti.

11.2. Každý podfond má vlastní investiční strategii a vydává vlastní statut. Investiční strategie podfondu je vždy uvedena ve statutu. Každý podfond může mít zřízen vlastní investiční výbor, jehož členy jmenuje jediný člen představenstva společnosti.

11.3. Jednotlivé podfondy se označují v souladu s § 166 ZIIF.

11.4. Ke splnění či uspokojení pohledávky věřitele nebo akcionáře za společností vzniklé v souvislosti s vytvořením podfondu, plněním jeho investiční strategie nebo jeho zrušením lze použít pouze majetek v tomto podfondu.

11.5. O vytvoření nového podfondu rozhodne jediný člen představenstva. Jediný člen představenstva vypracuje statut podfondu, jehož součástí bude investiční strategie podfondu a zajistí zápis údajů o podfondu do seznamu vedeného Českou národní bankou bez zbytečného odkladu po rozhodnutí o vytvoření podfondu.

11.6. Společnost vydá ke každému podfondu pouze investiční akcie. Vydat k podfondu investiční akcie nelze, dokud nejsou údaje nutné k identifikaci podfondu zapsány v příslušném seznamu vedeném Českou národní bankou.

11.7. Společnost vytvořila podfond pod názvem XXXXXXX X. podfond, XXXXXXX XXXXX a.s. Společnost nabývá majetek na účet podfondu v souladu s jeho investiční strategií. K podfondu se vydávají investiční akcie A a investiční akcie B.

V. AKCIONÁŘI SPOLEČNOSTI A SEZNAM AKCIONÁŘŮ

Článek 12

Akcionáři, práva akcionářů, seznam akcionářů

12.1. Akcie vydávané ke společnosti, resp. k jednotlivému podfondu, může mít smluvně nabyty pouze osoba splňující kritéria kvalifikovaného investora podle XXXXX.

12.2. Má se za to, že ve vztahu ke společnosti je akcionářem ten, kdo je zapsán v seznamu akcionářů nebo v evidenci zaknihovaných investičních akcií.

12.3. Každý akcionář, který vlastní zakladatelské akcie, i každý investor, který vlastní investiční akcie, má právo účastnit se valné hromady, požadovat a obdržet vysvětlení týkající se společnosti, jí ovládaných osob nebo jednotlivého podfondu, jehož investiční akcie vlastní, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo na výkon akcionářských práv na ní, a uplatňovat návrhy a protinávrhy. Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení na základě plné moci. Plná moc pro zastupování na valné hromadě musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách. Podpis akcionáře na plné moci musí být úředně ověřen.

12.4. Akcionář, který vlastní zakladatelské akcie nebo investiční akcie s hlasovacím právem, je oprávněn na valné hromadě hlasovat a uplatňovat návrhy a protinávrhy.

12.5. Informace pro akcionáře budou zveřejňovány na internetové stránce společnosti.

12.6. Společnost vede seznam akcionářů. Do seznamu akcionářů se vždy zapisují akcionáři, kteří jsou držiteli zakladatelských akcií. Seznam akcionářů může být v případě akcionářů s investičními akciemi nahrazen evidencí zaknihovaných cenných papírů.

12.7. Do seznamu akcionářů se mimo jiné zapisuje oddělení nebo převod samostatně převoditelného práva.

12.8. Společnost zapíše nového vlastníka do seznamu akcionářů či evidence zaknihovaných investičních nástrojů bez zbytečného odkladu poté, co jí bude změna osoby akcionáře prokázána.

12.9. V případě, že akcionář způsobil, že není zapsán v seznamu akcionářů nebo že zápis neodpovídá skutečnosti, nemůže se domáhat neplatnosti usnesení valné hromady proto, že mu společnost na základě této skutečnosti neumožnila účast na valné hromadě nebo výkon hlasovacího práva.

12.10. Přestane-li akcionář být akcionářem, společnost jej ze seznamu akcionářů či z evidence zaknihovaných investičních nástrojů bez zbytečného odkladu vymaže.

12.11. Akcionář oznámí společnosti každou změnu zapisovaného údaje do seznamu akcionářů či evidence zaknihovaných investičních nástrojů dle § 264 ZOK. Společnost je povinna na žádost akcionáře vydat mu na jeho náklady opis seznamu akcionářů nebo požadované části seznamu či evidence zaknihovaných investičních nástrojů; ohledně poskytování čísla bankovního účtu zapsaného v seznamu platí ustanovení § 266 ZOK.

VI. VNITŘNÍ STRUKTURA SPOLEČNOSTI, ORGÁNY SPOLEČNOSTI

Článek 13

Orgány společnosti

13.1. Vnitřní systém struktury společnosti je dualistický.

13.2. Orgány společnosti jsou valná hromada, představenstvo (jediný člen představenstva) a dozorčí rada.

13.3. Akcionáři vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ní.

13.4. Společnost je oprávněna zřizovat investiční výbory či komise s působností vymezenou ve vnitřním předpise společnosti.

Článek 14

Postavení a působnost valné hromady

14.1. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Každý akcionář, který vlastní zakladatelské akcie, i každý investor, který vlastní investiční akcie, má právo účastnit se valné hromady, požadovat a obdržet vysvětlení týkající se společnosti, jí ovládaných osob nebo jednotlivého podfondu, jehož investiční akcie vlastní, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo na výkon akcionářských práv na ní, a uplatňovat návrhy a protinávrhy.

, nestanoví-li tyto stanovy jinak. Akcionáři, kteří vlastní investiční akcie, nemají právo účastnit se valné hromady v případech, kdy nejsou na pořad jednání valné hromady zařazeny návrhy, o nichž jsou tito akcionáři oprávněni hlasovat. Jejich právo požadovat vysvětlení záležitostí zařazených na program jednání valné hromady mimo valnou hromadu, které se z výše uvedeného důvodu neúčastnili, tímto není dotčeno. Toto vysvětlení jim bude poskytnuto příslušnými orgány společnosti bez zbytečného odkladu po obdržení jejich žádosti.

14.2. Právo účastnit se valné hromady mají akcionáři zapsaní v seznamu akcionářů. Dnem rozhodným k účasti na valné hromadě je vždy sedmý den předcházející dni konání valné hromady.

14.3. Se zakladatelskými akciemi je spojeno hlasovací právo vždy, nestanoví-li zákon jinak. S investičními akciemi hlasovací právo spojeno není, nestanoví-li stanovy jinak. Je-li s akcií společnosti spojeno hlasovací právo, náleží každé jedné akcii jeden (1) hlas.

14.4. Hlasovací práva spojená s akciemi společnosti lze omezit pouze způsobem uvedeným v příslušných právních předpisech nebo v těchto stanovách.

14.5. Do působnosti valné hromady náleží, nevylučuje-li to ZISIF, také:

a) rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení zapisovaného základního kapitálu a o pověření představenstva podle § 511 ZOK nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností;

b) rozhodování o změně výše zapisovaného základního kapitálu a o pověření představenstva podle § 511 ZOK či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu zakladatelských akcií;

c) volba a odvolání jediného člena představenstva, členů dozorčí rady a členů jiných orgánů určených stanovami a schválení jejich smluv o výkonu funkce;

d) rozhodnutí o volbě způsobu určení úplaty za obhospodařování a administraci dle čl. 23 těchto stanov;

e) schválení poskytnutí jiného plnění ve prospěch osoby, která je členem orgánu společnosti, než na které plyne právo z právního předpisu, ze schválené smlouvy o výkonu funkce nebo z vnitřního předpisu společnosti schváleného valnou hromadou;

f) schválení řádné, mimořádné účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a v zákonem stanovených případech i mezitímní účetní závěrky;

g) rozhodnutí o rozdělení zisku či jiných vlastních zdrojů nebo o úhradě ztráty, a to včetně rozhodnutí o rozdělení zisku i mezi jiné fyzické či právnické osoby, které nejsou akcionáři společnosti, není-li to v rozporu s příslušnými právními předpisy;

h) rozhodování o určení auditora k ověření účetní a konsolidované účetní závěrky;

i) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací;

j) rozhodnutí o zrušení podfondu s likvidací;

k) rozhodnutí o jmenování likvidátora, resp. o podání žádosti o jmenování likvidátora Českou národní bankou, jmenuje-li dle zákona likvidátora Česká národní banka;

l) schválení návrhu rozdělení likvidačního zůstatku;

m) rozhodnutí o přeměně společnosti;

n) rozhodnutí o převzetí účinků jednání učiněných za společnost před jejím vznikem;

o) rozhodování o udělení souhlasu s poskytnutím příplatku mimo zapisovaný základní kapitál společnosti jejími akcionáři, kteří vlastní zakladatelské akcie a o jeho vrácení;

p) další rozhodnutí, která zákon nebo stanovy svěřují do působnosti valné hromady.

14.6. Valná hromada si nemůže vyhradit k rozhodování záležitosti, které jí nesvěřuje zákon nebo tyto stanovy.

Článek 15

Způsob svolávání valné hromady, hlasování a rozhodování na valné hromadě

15.1. Valnou hromadu svolává alespoň jednou za účetní období jediný člen představenstva, a to nejpozději do 6 (slovy: šesti) měsíců po skončení účetního období. Jediný člen

představenstva svolá valnou hromadu také vždy, uzná-li to za nutné v zájmu společnosti nebo vyžaduje-li to právní předpis nebo tyto stanovy.

15.2. Jediný člen představenstva svolává valnou hromadu pozvánkou, kterou uveřejní na internetových stránkách společnosti, uvedených ve statutu společnosti, a to nejméně

30 dní před konáním této valné hromady. Současně zašle tuto pozvánku všem akcionářům na jejich emailovou adresu uvedenou v seznamu akcionářů, nestanoví-li zákon o investičních společnostech a investičních fondech jinak. Pozvánka musí být na internetových stránkách společnosti uveřejněna až do okamžiku konání valné hromady.

15.3. Jediný člen představenstva svolá valnou hromadu také v dalších případech stanovených zákonem. V případě svolání valné hromady na žádost tzv. kvalifikovaných akcionářů ve smyslu § 365 ZOK se přihlíží pouze k žádostem kvalifikovaných akcionářů, kteří vlastní zakladatelské akcie.

15.4. Akcionáři přítomní na valné hromadě se zapisují do listiny přítomných akcionářů. Vylučuje se možnost, aby na valné hromadě společnosti společně s akcionářem byla přítomna i jedna jím určená osoba.

15.5. Valná hromada je schopna se usnášet, jsou-li přítomni akcionáři vlastnící alespoň 51

% (padesát jedna procent) akcií, s nimiž je spojeno hlasovací právo. Při posuzování schopnosti valné hromady se usnášet se nepřihlíží k akciím, s nimiž není spojeno hlasovací právo, nebo pokud nelze hlasovací právo podle zákona nebo těchto stanov vykonávat. Není-li valná hromada schopná se usnášet, svolá jediný člen představenstva způsobem stanoveným těmito stanovami, je-li to stále potřebné, bez zbytečného odkladu náhradní valnou hromadu se shodným pořadem. Lhůta pro rozesílání pozvánek se zkracuje na 15 (patnáct) dní. Náhradní valná hromada, která musí mít nezměněný pořad jednání, je schopná usnášet se bez ohledu na počet přítomných akcionářů. Na tuto skutečnost je nutno v pozvánce upozornit.

15.6. Záležitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného pořadu jednání, lze rozhodnout jen se souhlasem všech vlastníků akcií vydaných společností, s nimiž je v případě projednání takové záležitosti spojeno hlasovací právo.

15.7. Pokud tyto stanovy nebo příslušný zákon nevyžadují většinu jinou, rozhoduje valná hromada většinou hlasů vlastníků akcií vydaných společností, s nimiž je spojeno hlasovací právo, přítomných na valné hromadě.

15.8. Jednání valné hromady zahajuje svolavatel nebo jím určená osoba. Svolavatel nebo jím určená osoba také řídí valnou hromadu do doby zvolení jejího předsedy. Po zahájení valná hromada zvolí svého předsedu, zapisovatele, alespoň jednoho ověřovatele zápisu a osobu nebo osoby pověřené sčítáním hlasů, přičemž předsedou a ověřovatelem zápisu může být jedna osoba. Valná hromada může rozhodnout, že předseda valné hromady provádí rovněž sčítání hlasů, neohrozí-li to její řádný průběh.

15.9. Hlasování se děje aklamací. Hlasuje se nejdříve o návrhu jediného člena představenstva nebo dozorčí rady a v případě, že tento návrh není schválen, hlasuje se o dalších návrzích k projednávanému bodu v tom pořadí, jak byly předloženy. Jakmile je předložený návrh schválen, o dalších návrzích k tomuto bodu se již nehlasuje.

15.10. Valná hromada se může konat i bez splnění požadavků ZOK nebo těchto stanov na svolání valné hromady v případě, že s tím souhlasí všichni vlastníci zakladatelských akcií a v případech, kdy jsou na pořad jednání valné hromady zařazeny návrhy, o nichž jsou oprávněni hlasovat vlastníci investičních akcií, i všichni investoři.

15.11. Jediný člen představenstva zabezpečuje vyhotovení zápisu o valné hromadě do 15 (slovy: patnácti) dnů ode dne jejího ukončení. Zápis o valné hromadě obsahuje náležitosti a přílohy stanovené zákonem.

15.12. Připouští se rozhodování per rollam. V případě rozhodování per rollam zašle osoba oprávněná ke svolání valné hromady všem akcionářům na jejich e-mailovou adresu uvedenou v seznamu akcionářů či jinou e-mailovou adresu určenou akcionářem pro zasílání pozvánek na valnou hromadu návrh rozhodnutí, které má být per rollam přijato. Návrh rozhodnutí obsahuje:

a) text navrhovaného rozhodnutí a jeho zdůvodnění,

b) lhůtu pro doručení vyjádření akcionáře, která činí 15 (patnáct) dnů (pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu akcionáři),

c) podklady potřebné pro jeho přijetí.

15.13. Akcionář doručí osobě oprávněné ke svolání valné hromady ve lhůtě dle odst. 15.12. xxxx. b) své vyjádření, zda s návrhem usnesení souhlasí. Podpis akcionáře na vyjádření musí být úředně ověřen, aby společnost mohla ověřit totožnost hlasujícího akcionáře, a ve vyjádření musí být výslovně uvedeny akcie, s nimiž je spojeno vykonávané hlasovací právo, jinak se k takto odevzdaným hlasům ani k účasti takto hlasujícího akcionáře nepřihlíží. V případě, že je hlasovací právo vykonáváno na základě plné moci, musí být úředně ověřen i podpis zmocnitele na plné moci a plná moc musí být přiložena k vyjádření akcionáře v originále nebo ověřené kopii. Jestliže akcionář nedoručí osobě oprávněné ke svolání valné hromady své vyjádření ve lhůtě dle odst. 15.12. písm. b), platí, že s návrhem nesouhlasí.

15.14. Výsledek rozhodování per rollam, včetně dne jeho přijetí, oznámí osoba oprávněná jednání svolat způsobem pro svolání valné hromady všem akcionářům bez zbytečného odkladu.

15.15. Připouští se hlasování akcionářů na valné hromadě podle

§ 398 a násl. ZOK s využitím technických prostředků formou videokonference, internetových komunikačních prostředků (email, skype apod.) či formou korespondenčního hlasování, ledaže jde o záležitosti, u nichž zákon vyžaduje úřední ověření podpisu akcionáře na jeho vyjádření. V případě konání valné hromady za účasti notáře s využitím technických prostředků se účastní fyzicky valné hromady alespoň osoba pověřená jediným členem představenstva společnosti, která ověří totožnost osob oprávněných vykonat hlasovací právo a určit akcie, s nimiž je spojeno vykonávané hlasovací právo. Rozhodují-li akcionáři mimo valnou hromadu s využitím technických prostředků, zašle osoba oprávněná svolat valnou hromadu návrh rozhodnutí každému akcionáři na jeho e-mailovou adresu, kterou je akcionář povinen nechat zapsat do seznamu akcionářů. Součástí návrhu rozhodnutí je také jedinečný kód, který následně akcionář uvede ve svém vyjádření, a e-mailová adresa, na niž má akcionář doručit své vyjádření. Návrh rozhodnutí je doručen akcionáři, jakmile došel na jeho e-mailovou adresu. Své vyjádření k návrhu rozhodnutí zasílá akcionář na e-mailovou adresu uvedenou v návrhu rozhodnutí. Ve vyjádření uvede i jedinečný kód, který obdržel spolu s návrhem rozhodnutí.

Článek 16

Představenstvo

16.1. Představenstvo společnosti má jediného (1) člena, kterým je vždy právnická osoba oprávněná obhospodařovat společnost jako investiční fond v souladu se ZISIF a provádět jeho administraci.

16.2. Právnická osoba, která je jediným členem představenstva, zmocní fyzickou osobu, aby ji jako člena představenstva při výkonu funkce zastupovala (dále jen „pověřený zmocněnec"). Pověřeným zmocněncem může být člen statutárního orgánu právnické

osoby, která je jediným členem představenstva, její zaměstnanec nebo jiná vhodná fyzická osoba.

16.3. Pověřený zmocněnec musí splňovat podmínky uvedené v ustanovení § 515 a 516 ZISIF a podmínky stanovené dalšími právními předpisy pro členství ve statutárním orgánu a výkon funkce vedoucí osoby investičního fondu. Přestane-li pověřený zmocněnec splňovat tyto podmínky, je právnická osoba vykonávající funkci jediného člena představenstva povinna do 1 (jednoho) měsíce ode dne, kdy se o této skutečnosti dozví, ustanovit jiného pověřeného zmocněnce, který všechny podmínky splňuje.

16.4. Skončí-li výkon funkce jediného člena představenstva odvoláním z funkce, je společnost povinna uhradit mu odstupné ve výši a za podmínek dohodnutých ve smlouvě o výkonu jeho funkce.

16.5. Vztah mezi společností a jediným členem představenstva, včetně odměňování, se řídí smlouvou o výkonu funkce podle § 59 a násl. ZOK a § 276 ZISIF. Tato smlouva musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou.

16.6. Jediného člena představenstva volí a odvolává valná hromada společnosti. Funkční období jediného člena představenstva činí 10 (deset) let. Opětovné jmenování jediného člena představenstva je možné.

16.7. Představenstvu (jedinému členu představenstva) náleží obchodní vedení společnosti v plném rozsahu. Do působnosti jediného člena představenstva patří rovněž obhospodařování a administrace společnosti, resp. podfondu v souladu se ZISIF, a také:

a) řízení činnost společnosti a zabezpečení jejího obchodního vedení,

b) provádění usnesení přijatých valnou hromadou,

c) zabezpečování řádného vedení účetnictví společnosti,

d) předkládání valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku společnosti a návrh na rozdělení zisku nebo úhrady ztrát,

e) svolávání valné hromady,

f) vyhotovování nejméně jednou za rok pro valnou hromadu zprávy o podnikatelské činnosti společnosti a stavu jejího majetku,

g) zajišťování plnění povinností stanovených obecně závaznými právními předpisy, zejm. zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu,

h) předkládání valné hromadě návrhů na určení auditora k ověření účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky,

i) změna stanov společnosti v souladu s § 277 odst. 2 ZISIF, jde-li o změnu přímo vyvolanou změnou právní úpravy, opravu písemných nebo tiskových chyb nebo úpravou, která logicky vyplývá z obsahu stanov,

j) schvalování změn statutu společnosti a jednotlivých podfondů,

k) rozhodovat o všech záležitostech společnosti, které zákon nebo stanovy nesvěřují jinému orgánu společnosti, tedy zejm. dozorčí radě nebo valné hromadě společnosti.

16.8. Jediný člen představenstva rozhoduje o vytvoření podfondu a úpisu investičních akcií a činí veškerá právní jednání s tím související. Veškerá právní jednání jediného člena představenstva týkající se vytvoření podfondu společnosti musí mít písemnou formu.

16.9. Nestanoví-li obecně závazné právní předpisy jinak, zastupuje jediný člen představenstva společnost ve všech záležitostech, a to způsobem upraveným zákonem a těmito stanovami.

16.10. Představenstvo, resp. jeho jediný člen, je povinen vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře, nezbytnou loajalitou a potřebnými znalostmi a pečlivostí. Představenstvo, resp. jeho jediný člen, je dále povinen zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a všech ostatních skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce a jejichž sdělení třetím osobám by mohlo způsobit společnosti (majetkovou či nemajetkovou) újmu.

16.11. Přestane-li jediný člen představenstva splňovat podmínky stanovené právními předpisy pro výkon své funkce, je valná hromada povinna do tří (3) měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozví, jmenovat nového jediného člena představenstva.

16.12. Jediný člen představenstva může ze své funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro společnost nevhodná. Odstupující jediný člen představenstva oznámí své odstoupení valné hromadě a jeho funkce končí uplynutím jednoho (1) měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li valná hromada na žádost odstupujícího jediného člena představenstva jiný okamžik zániku funkce.

Článek 17 Dozorčí rada

17.1. Dozorčí rada je kontrolní orgán společnosti. Dozorčí rada se skládá ze 3 (tří) členů volených valnou hromadou. Funkční období jednotlivých členů dozorčí rady činí 5 (slovy: pět) let, opětovná volba je možná. Dozorčí rada volí ze svého středu předsedu a místopředsedu dozorčí rady.

17.2. Člen dozorčí rady může z této funkce odstoupit písemným oznámením doručeným dozorčí radě. Kopii oznámení o odstoupení doručí odstupující člen dozorčí rady na vědomí též představenstvu. Člen dozorčí rady nesmí ze své funkce odstoupit v době, která je pro společnost nevhodná. Odstoupení z funkce projedná dozorčí rada na svém nejbližším zasedání následujícím po doručení oznámení. Dnem projednání odstoupení zaniká funkce odstupujícího člena dozorčí rady, pokud dozorčí rada na jeho žádost neschválí jiný okamžik zániku funkce. Pokud dozorčí rada odstoupení neprojedná do jednoho (1) měsíce po doručení oznámení, funkce člena dozorčí rady končí uplynutím jednoho (1) měsíce po doručení oznámení. Jestliže odstupující člen dozorčí rady oznámí své odstoupení na zasedání dozorčí rady, končí funkce uplynutím jednoho (1) měsíce po takovém oznámení, neschválí-li dozorčí rada na jeho žádost jiný okamžik zániku funkce. Ustanovením tohoto odstavce není dotčeno právo valné hromady člena dozorčí rady odvolat kdykoliv.

17.3. Pokud počet členů dozorčí rady neklesl pod polovinu, může dozorčí rada jmenovat náhradní členy do příštího zasedání valné hromady. Doba výkonu funkce náhradního člena dozorčí rady se započítává do doby výkonu funkce člena dozorčí rady.

17.4. Dozorčí rada dohlíží na uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti a na to, jak představenstvo vykonává svoji působnost. Dozorčí rada je oprávněna v rámci své působnosti nahlížet do obchodních a účetních knih, jiných dokladů a účetních závěrek a kontrolovat tam obsažené údaje. Dozorčí rada podává jednou ročně zprávu o své činnosti valné hromadě.

17.5. Dozorčí radě přísluší zejména přezkoumávat:

a) řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, případně mezitímní účetní závěrku,

b) návrh na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, včetně návrhu na stanovení výše a splatnosti dividend i tantiém,

c) návrh na úhradu ztráty,

d) zprávu o vztazích (v případě, že má společnost jediného akcionáře, dozorčí rada danou zprávu projedná), zpracovanou ve lhůtě 3 (tří) měsíců od skončení

účetního období, a předkládat k těmto záležitostem své vyjádření valné hromadě.

17.6. Dozorčí radě dále přísluší projednávat:

a) průběžné výsledky hospodaření společnosti,

b) výroční zprávu společnosti.

17.7. Řádná jednání dozorčí rady svolává předseda dozorčí rady s uvedením programu jednání, a to dle potřeby.

17.8. Mimořádná jednání dozorčí rady lze svolat kdykoli pozvánkou předsedy nebo kteréhokoli člena dozorčí rady. Pozvánka musí být zaslána poštou každému členovi dozorčí rady nejméně sedm (7) dnů před jednáním nebo v takové kratší lhůtě, s níž všichni členové dozorčí rady vysloví souhlas. Členové dozorčí rady se mohou vždy v každém jednotlivém případě vzdát práva na řádné svolání dozorčí rady.

17.9. Pozvánka na jednání dozorčí rady není nutná, pokud se všichni členové dozorčí rady práva na zaslání pozvánky vzdají nejpozději v den příslušného jednání dozorčí rady.

17.10. O průběhu jednání dozorčí rady a přijatých rozhodnutích se pořizuje zápis, který podepisuje předsedající a jehož přílohou je seznam přítomných. Zápisy z jednání dozorčí rady se archivují po celou dobu trvání společnosti.

17.11. Dozorčí rada je schopná usnášet se, je-li na jednání přítomna nadpoloviční většina všech členů.

17.12. K přijetí usnesení je zapotřebí, aby pro ně hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů dozorčí rady. Každý člen dozorčí rady má jeden (1) hlas, hlas předsedy dozorčí rady nemá přednost.

17.13. Jestliže s tím souhlasí všichni členové dozorčí rady, může dozorčí rada činit rozhodnutí písemným hlasováním nebo hlasováním pomocí prostředků sdělovací techniky mimo jednání. Hlasující se pak považují za přítomné.

17.14. Rozhodnutí přijaté mimo jednání musí být uvedeno v zápisu z následujícího jednání dozorčí rady.

17.15. Členové dozorčí rady jsou povinni vykonávat svou funkci s nezbytnou loajalitou a s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Členové dozorčí rady vykonávají svou funkci osobně, to však nebrání tomu, aby člen dozorčí rady zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena dozorčí rady, aby za něho při jeho neúčasti hlasoval.

VII. ZÁSADY HOSPODAŘENÍ S MAJETKEM SPOLEČNOSTI A PRAVIDLA PRO VÝPLATU PODÍLŮ NA ZISKU

Článek 18 Účetní období

18.1. Účetním obdobím společnosti je kalendářní rok. Výjimky upravuje zákon upravující účetnictví.

18.2. Evidence a účetnictví společnosti se vedou způsobem odpovídajícím příslušným obecně závazným právním předpisům. Za řádné vedení účetnictví odpovídá jediný člen představenstva.

18.3. Jediný člen představenstva zajistí vypracování řádné účetní závěrky do čtyř (4) měsíců od skončení příslušného účetního období tak, aby v uvedené lhůtě účetní závěrka mohla být také schválena valnou hromadou.

18.4. Řádnou účetní závěrku spolu s návrhem na rozdělení zisku, případně na krytí ztrát, a zprávou o řádné účetní závěrce jediný člen představenstva předkládá dozorčí radě a valné hromadě ke schválení.

18.5. Účetní závěrka bude akcionářům odeslána vždy nejpozději 30 (třicet) dnů před konáním valné hromady, která má účetní závěrku schvalovat, na e-mailovou adresu akcionářů uvedenou v seznamu akcionářů, případně jinou e-mailovou adresu, kterou akcionáři pro tyto účely společnosti oznámí nebo osobním předáním jednotlivým akcionářům. Jediný člen představenstva může namísto odeslání účetní závěrky účetní závěrku zveřejnit na internetových stránkách společnosti v téže lhůtě. Společně s účetní závěrkou jediný člen představenstva zašle, předá či uveřejní také zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku.

Článek 19

Výplata podílů na zisku a úhrada ztráty

19.1. S investiční akcií vydanou k jednotlivému podfondu společnosti je spojeno právo na podíl na zisku jen z hospodaření tohoto podfondu, který valná hromada schválila k rozdělení. Tento podíl na zisku se určuje jako poměr investorova podílu k fondovému kapitálu příslušného podfondu. Se zakladatelskou akcií je spojeno právo na podíl na zisku jen z hospodaření společnosti, bez zahrnutí výsledku hospodaření jednotlivých podfondů, který valná hromada schválila k rozdělení.

19.2. Při výpočtu čistého zisku společnosti se nepřihlíží k výsledkům hospodaření jednotlivých podfondů, tj. zisk, resp. ztráta, jednotlivých podfondů není do zisku společnosti započítáván. Čistý zisk společnosti, tj. zisk zbylý po odvodech daní, poplatků, popřípadě jiných plnění obdobné povahy se použije, dle rozhodnutí valné hromady, a pokud valná hromada nestanoví jinak, v tomto pořadí:

a) k přídělům do fondů společnosti, jsou-li zřízeny,

b) k jiným účelům stanoveným valnou hromadou,

c) k výplatě podílu na zisku jedinému akcionáři a dozorčí radě,

d) k výplatě podílu na zisku akcionářům vlastnícím zakladatelské akcie.

19.3. Společnost nevytváří rezervní fond, pokud to neukládá právní předpis.

19.4. Ztráta společnosti se nejprve hradí z disponibilních zdrojů společnosti. Pokud je jejich výše nedostatečná, navrhne jediný člen představenstva valné hromadě alternativní opatření. Tato opatření mohou zahrnovat opatření stanovená příslušnými právními předpisy, zejména návrh na snížení základního kapitálu společnosti nebo zrušení společnosti likvidací. Ke krytí ztráty společnosti není možné ani z části použít majetek v podfondech společnosti.

19.5. Ztráta jednotlivého podfondu společnosti se nejprve hradí z disponibilních zdrojů tohoto podfondu. Pokud je jejich výše nedostatečná, navrhne jediný člen představenstva valné hromadě alternativní opatření. Ke krytí ztráty podfondu není možné ani z části použít majetek z jiného podfondu společnosti, ani majetek společnosti.

19.6. Podíl na zisku společnosti, jakož i podíl na zisku každého jednotlivého podfondu, se určuje k datu výplaty tohoto podílu na zisku, stanovenému pro tento účel valnou hromadou.

19.7. Podíl na zisku je vyplácen společností na její náklady a nebezpečí v penězích pouze bankovním převodem na účet akcionáře – vlastníka zakladatelských akcií, jakož i na účet investora – vlastníka investičních akcií, který je pro tento účel uveden v seznamu akcionářů, příp. ve smlouvě o úpisu, vydání a zpětném odkupu investičních akcií, resp. v evidenci zaknihovaných cenných papírů dle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. Podíl na zisku je splatný do 3 (slovy: tří) měsíců ode dne, kdy bylo přijato usnesení valné hromady o rozdělení zisku. O vyplacení podílu na zisku rozhoduje jediný člen představenstva.

Článek 20

Podíl na likvidačním zůstatku

20.1. Při zrušení společnosti s likvidací mají akcionáři vlastnící zakladatelské akcie právo na podíl na likvidačním zůstatku společnosti. Zaniká-li s likvidací společnost, zanikají také všechny jí vytvořené podfondy s likvidací. Likvidační zůstatek je však v takovém případě vypočítáván samostatně pro společnost a pro každý podfond. Do tohoto likvidačního zůstatku společnosti není započten majetek a dluhy jednotlivých podfondů. Právo na podíl na likvidačním zůstatku jednotlivého podfondu mají pouze investoři, kteří vlastní investiční akcie tohoto konkrétního podfondu.

20.2. Zrušen s likvidací může být také každý jednotlivý podfond společnosti, aniž by současně muselo dojít ke zrušení s likvidací ostatních podfondů společnosti či společnosti samotné.

20.3. O zrušení společnosti s likvidací, o zrušení jednotlivého podfondu s likvidací, jakož i o schválení návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku rozhoduje valná hromada.

Článek 21

Pravidla a lhůty pro oceňování majetku a dluhů

21.1. Majetek a dluhy se oceňují pro každý jednotlivý podfond samostatně, a to reálnou hodnotou. Samostatně se oceňuje také majetek a dluhy společnosti. Reálná hodnota nemovitých věcí včetně jejich součástí (zejm. staveb) a příslušenství, reálná hodnota podílů na nemovitostních a jiných společnostech, jakož i reálná hodnota movitých věcí (včetně investičních nástrojů, autorských děl apod.), včetně jejich součástí a příslušenství, je stanovována minimálně jednou ročně, a to ke dni 31.12. (slovy: třicátého prvního prosince) každého kalendářního roku. Statut může stanovit oceňování častější. Nemovitostní společností se rozumí právnická osoba ve formě obchodní společnosti založená podle českého práva nebo zahraničního práva, se sídlem České republice nebo v zahraničí, jejímž hlavním předmětem podnikání je pořizování nemovitostí včetně jejich součástí a příslušenství, správa nemovitostí, úplatný převod vlastnického práva k nemovitostem apod., a to za účelem dosažení zisku.

21.2. Ocenění podílů na nemovitých a movitých věcech a podílů v nemovitostních a jiných obchodních společnostech je stanovováno minimálně jedenkrát ročně znaleckým oceněním; znalce vybírá jediný člen představenstva. V souladu se ZISIF provádí ocenění ostatního majetku a dluhů jediný člen představenstva za podmínek stanovených § 195 ZISIF, nebo administrátor, příp. jím pověřené osoby.

21.3. V případě náhlé změny okolností ovlivňující cenu aktiv společnost zajistí bez zbytečného odkladu poté, co se o takovýchto okolnostech dozví, nové ocenění reflektující aktuální okolnosti ovlivňující cenu majetku (dále jen „mimořádné ocenění“). Na základě mimořádného ocenění společnost zajistí rovněž „mimořádné stanovení aktuální hodnoty investiční akcie“, kterou spolu s datem mimořádného ocenění bezodkladně zpřístupní všem dotčeným investorům.

21.4. Při přepočtu hodnoty aktiv vedených v cizí měně se použije kurz devizového trhu ČNB vyhlášený ČNB a platný v den, ke kterému se přepočet provádí.

Článek 22 Stanovení hodnoty investičních akcií

22.1. Aktuální hodnota investiční akcie daného druhu se určí jako hodnota fondového kapitálu daného podfondu (z investiční činnosti) připadajícího na příslušný druh

investiční akcie dělená počtem investičních akcií daného druhu vydaných společností ve vztahu k danému podfondu.

22.2. Aktuální hodnota investiční akcie je zaokrouhlena na čtyři desetinná místa a vypočte se bez sestavení účetní závěrky.

22.3. Aktuální hodnota investiční akcie je stanovována kvartálně, a to zpětně k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, a je vyhlašována nejpozději do čtyřiceti pěti (45) dní následujících po předchozím kalendářním čtvrtletí způsobem uvedeným ve statutu společnosti, ledaže stanoví statut společnosti jinak

22.4. Nejdéle 3 (slovy: tři) měsíce ode dne, kdy bude zahájeno vydávání investičních akcií, odpovídá aktuální hodnota investiční akcie částce uvedené ve statutu, pokud jsou akcie v tomto období vydávány za hodnotu uvedenou ve statutu.

Článek 23

Způsob určení úplaty za obhospodařování společnosti a provádění její administrace jako investičního fondu, odměna jediného člena

představenstva

23.1. Úplata za obhospodařování a administraci společnosti může být určena:

a) jako pevná částka, nebo

b) jako určitý počet procent z průměrné hodnoty fondového kapitálu jednotlivých podfondů společnosti za účetní období nebo jeho část, nebo

c) jako určitý počet procent z výsledku hospodaření jednotlivých podfondů společnosti před zdaněním, nebo

d) v závislosti na růstu hodnoty fondového kapitálu jednotlivých podfondů společnosti připadajícího na 1 (slovy: jednu) investiční akcii za období stanovené ve statutu, nebo

e) jako kombinace způsobů uvedených výše pod písm. a) až d).

23.2. Úplata za obhospodařování a administraci společnosti může být určena jako roční, měsíční nebo čtvrtletní, včetně možnosti vyplácení záloh s provedením vyúčtování za určité období apod.

23.3. O volbě způsobu určení úplaty za obhospodařování a administraci dle těchto stanov výše rozhoduje valná hromada společnosti pro společnost jako takovou a pro každý jednotlivý podfond.

23.4. Úplata za obhospodařování a administraci vztahující se ke konkrétnímu podfondu bude účtována přímo k tíži tohoto podfondu.

23.5. Celkovou výši úplaty za obhospodařování společnosti a provádění její administrace tvoří součet jednotlivých úplat za obhospodařování a administraci vypočtených pro společnost jako takovou a pro každý jednotlivý podfond způsobem dle těchto stanov výše. Celková výše úplaty za obhospodařování společnosti je součástí odměny jediného člena představenstva ve smyslu ust. § 60 ZOK, stanovené ve smlouvě o výkonu funkce jediného člena představenstva.

23.6. Smlouva o výkonu funkce může upravit i právo jediného člena představenstva na podíl na zisku společnosti (tantiému). Jedinému členu představenstva lze vyplácet zálohy na jeho odměnu, a to i opakovaně.

23.7. V souladu s ustanovením § 276 odst. 2 písm. b) ZISIF náleží jedinému členu představenstva společnosti náhrada výdajů, které vynaloží při zařizování záležitostí společnosti a které může rozumně pokládat za potřebné, a to v rozsahu a způsobem, ve výši a za podmínek uvedených ve smlouvě o výkonu funkce.

23.8. Za výdaje vynaložené jediným členem představenstva při zařizování záležitostí společnosti, které jediný člen představenstva může rozumně pokládat za potřebné, lze považovat zejména následující výdaje:

a) náklady vzniklé v souvislosti se zveřejněním a poskytováním informací pro akcionáře, zejména náklady na tisk a distribuci výroční zprávy, zpráv pro orgán dohledu, nabídkových dokumentů, propagačních materiálů, náklady na zveřejňování oznámení v tisku, daňové osvědčení a prohlášení,

b) náklady vzniklé v souvislosti s obhospodařováním majetku společnosti, administrací, provozem a řízením společnosti, všechny mimořádné a jednorázové výdaje společnosti, které mohou nastat v souvislosti s provozem společnosti.

23.9. Za výdaje vynaložené jediným členem představenstva při zařizování záležitostí společnosti se považují takové výdaje, které nenesla přímo společnost. Výdaje takto vynaložené jediným členem představenstva nesmí přesáhnout 500.000,- Kč (pět set tisíc korun českých) měsíčně. Jediný člen představenstva je v takovém případě povinen vždy nejpozději do konce měsíce, ve kterém mu nárok na náhradu těchto výdajů vznikl, předložit společnosti příslušné daňové či jiné doklady prokazující vynaložení takových výdajů jediným členem představenstva. Bez předložení dokladů prokazujících vynaložení výdajů nemohou být výdaje jedinému členu představenstva uhrazeny. Výdaje mohou být hrazeny jedinému členu představenstva za splnění uvedených podmínek až v rozsahu 100 % (slovy: jedno sto procent); o rozsahu hrazení výdajů jedinému členu představenstva rozhoduje dozorčí rada. Jedinému členu představenstva může být vyplácena záloha na tyto výdaje, a to i opětovně.

Článek 24

Určení druhů nákladů, které mohou vznikat v souvislosti s obhospodařováním společnosti a prováděním její administrace jako investičního fondu a v souvislosti s vytvářením podfondů

24.1. Náklady, které mohou vznikat v souvislosti s obhospodařováním a administrací společnosti a jednotlivých podfondů jsou zejména:

a) náklady na založení společnosti a zahájení její činnosti, náklady na poradenské služby, náklady na právní služby, včetně služeb notáře, náklady licenčního a registrační řízení u České národní banky, náklady na zápis společnosti do obchodního rejstříku apod.,

b) náklady na vytvoření podfondů, zejm. náklady na právní služby, registrační řízení u České národní banky apod.,

c) náklady související s vyhledáváním a realizací investičních příležitostí společnosti, resp. jednotlivého podfondu, včetně přiměřených nákladů na investiční příležitosti nerealizované nebo nedokončené,

d) poplatky a náklady, které mohou vzniknout v souvislosti s pořízením a likvidací majetku společnosti, resp. jednotlivého podfondu,

e) veškeré daně, které mohou být splatné z majetku společnosti, výnosů a nákladů k tíži společnosti, resp. jednotlivého podfondu,

f) poplatky za zprostředkování makléřských služeb, depozitářské, bankovní a jiné poplatky vzniklé společnosti či jednotlivému podfondu v souvislosti s obchodními transakcemi, včetně poplatků ve vztahu k úvěrům a půjčkám čerpaným společností nebo podfondem,

g) poplatky a náklady související se znaleckým oceněním majetku a dluhů společnosti nebo podfondů,

h) poplatky a náklady spojené s činností prodejců a jiných dodavatelů služeb společnosti nebo podfondů,

i) náklady vzniklé v souvislosti se zveřejněním a poskytováním informací pro akcionáře a investory, zejm. náklady na tisk a distribuci výroční zprávy, zpráv pro orgány dohledu a veřejné správy, propagační materiály společnosti a podfondů, náklady na inzerci apod.,

j) náklady vzniklé v souvislosti se soudními a správními řízeními,

k) náklady vzniklé v souvislosti s obhospodařováním majetku společnosti a jednotlivých podfondů, administrací, provozem a řízením společnosti, náklady spojené s vedením seznamu akcionářů, náklady na překlady, náklady na pojištění majetku apod.,

l) náklady spojené s vlastnictvím, provozem, výstavbou apod. nemovitostí, jakož i jiného majetku společnosti nebo podfondů,

m) náklady na mzdy a odměny členům orgánů společnosti,

n) všechny mimořádné a jednorázové výdaje společnosti, které mohou nastat v souvislosti s provozem společnosti a existencí podfondů.

24.2. Veškeré náklady a poplatky přiřaditelné ke konkrétnímu podfondu budou účtovány přímo k tíži tohoto podfondu. Veškeré poplatky a náklady, které nelze přímo přiřadit k určitému podfondu, budou rozděleny mezi společnost a jednotlivé podfondy v poměru k jejich čistým aktivům.

VIII. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 25 Zastupování společnosti

25.1. Společnost zastupuje a za společnost podepisuje jediný člen představenstva prostřednictvím svého pověřeného zmocněnce. V případě, že jediný člen představenstva určí více pověřených zmocněnců, pak každý pověřený zmocněnec zastupuje společnost samostatně.

25.2. Při podepisování za společnost pověřený zmocněnec jediného člena představenstva připojí k obchodní firmě společnosti svůj podpis a označení své funkce, včetně označení obchodní firmy a funkce jediného člena představenstva.

25.3. Pověřený zmocněnec či zmocněnci se zapisují do obchodního rejstříku.

25.4. Jediný člen představenstva je oprávněn zmocnit k zastupování společnosti další osobu.

Článek 26

Zrušení a zánik společnosti

26.1. Společnost lze zrušit způsoby stanovenými zákonem.

26.2. Způsob provedení likvidace společnosti při jejím zrušení s likvidací se řídí dle ZOK a zvláštními právními předpisy upravujícími činnost investičních společností a investičních fondů. Likvidátor je jmenován a odvoláván v souladu se zvláštními právními předpisy upravujícími činnost investičních společností a investičních fondů.

Článek 27

Obchodní tajemství

27.1. Akcionáři, kteří vlastní zakladatelské akcie, investoři, kteří vlastní investiční akcie, jediný člen představenstva, členové dozorčí rady společnosti a dalších jejích orgánů

nesmí porušit nebo ohrozit obchodní tajemství, které tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a u nichž společnost zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení. Stejně tak tyto osoby nesmí jinak vědomě poškozovat zájmy společnosti. Předmět obchodního tajemství určuje jediný člen představenstva, zejména s ohledem na povinnost mlčenlivosti.

Článek 28

Pravidla pro přijímání a změny statutu společnosti a podfondů

28.1. Obsah statutu společnosti a jednotlivých podfondů se řídí příslušnými ustanoveními ZISIF a navazujících právních předpisů, popř. přímo použitelných předpisů Evropské unie.

28.2. O změnách statutu společnosti a jednotlivých podfondů rozhoduje v souladu se ZISIF a v souladu s těmito stanovami jediný člen představenstva, který je povinen si vyžádat k přijetí rozhodnutí předchozí písemný souhlas dozorčí rady společnosti ke změnám statutu, které se týkají způsobu investování a investičních cílů, úplaty obhospodařovateli, administrátorovi nebo depozitáři, nákladů souvisejících s obhospodařováním majetku společnosti nebo odměn vedoucích osob společnosti.

Článek 29

Pravidla pro doplňování a změny stanov

29.1. O doplňování a změnách stanov rozhoduje valná hromada na návrh jediného člena představenstva nebo na základě návrhů a protinávrhů akcionářů, resp. investorů účastnících se valné hromady nebo na návrh dozorčí rady, pokud valnou hromadu svolává dozorčí rada a navrhuje potřebná opatření.

29.2. Jediný člen představenstva rozhodne o změně stanov, jedná-li se o:

a) úpravu, která logicky vyplývá z obsahu stanov, nebo

b) opravu písemných a tiskových chyb, nebo

c) změnu přímo vyvolanou změnou právní úpravy, nebo

d) změnu obsahu stanov v důsledku rozhodnutí valné hromady, avšak bez rozhodnutí o změně stanov.

29.3. Dojde-li ke změně stanov na základě jakékoliv právní skutečnosti, je jediný člen představenstva společnosti povinen vyhotovit bez zbytečného odkladu úplné znění stanov.

29.4. V případě, že se některé ustanovení stanov, ať již vzhledem k platnému právnímu řádu nebo vzhledem k jeho změnám, ukáže neplatným, neúčinným, zdánlivým nebo sporným, anebo některé ustanovení chybí, zůstávají ostatní ustanovení stanov touto skutečností nedotčena. Namísto dotčeného ustanovení nastupuje buď příslušné ustanovení právní normy, která je svou povahou a účelem nejbližší zamýšlenému účelu stanov, nebo není-li takového ustanovení právního předpisu, způsob řešení, který je v obchodním styku obvyklý.