Metodika poskytování a čerpání příspěvku na provoz dětské skupiny pro poskytovatele služby péče o dítě v dětské skupině

Příloha dodatku č. 1 k PM č. 3/2022

Metodika poskytování a čerpání příspěvku na provoz dětské skupiny pro poskytovatele služby péče o dítě v dětské skupině

(dále jen „Metodika“)

V souladu s § 20a zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen

„zákon o dětské skupině“) a § 3 zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Lex Ukrajina“) má poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině nárok na příspěvek na provoz dětské skupiny (dále také „příspěvek“ nebo „příspěvek na provoz“).

I. Všeobecné podmínky poskytnutí a čerpání příspěvku na provoz dětské skupiny

1. Nárok na příspěvek na provoz dětské skupiny vzniká poskytovateli služby péče o dítě v dětské skupině (dále také „poskytovatel“1), který

• má oprávnění k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, tzn. je zapsán v evidenci poskytovatelů a jeho oprávnění není zrušeno; pokud je oprávnění pozastaveno, řízení o žádosti o příspěvek se přeruší na dobu, po kterou bylo oprávnění pozastaveno;

• poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině s kapacitou alespoň 3 míst;

• podá žádost o příspěvek kdykoli v průběhu kalendářního roku po dobu účinnosti Lex Ukrajina.

2. Příspěvek nenáleží poskytovateli, kterým je organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace.

1 Je užívána legislativní zkratka zavedená zákonem o dětské skupině. „Poskytovatelem“ je tedy vždy míněn poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině, který je příjemce příspěvku. Poskytovatelem příspěvku je MPSV.

3. Rodič dítěte obsazujícího kapacitní místo, na které náleží příspěvek, musí být v základním pracovněprávním vztahu nebo služebním poměru, nebo studovat v denní formě studia, nebo být evidován jako uchazeč o zaměstnání, nebo v případě osoby samostatně výdělečně činné má rodič povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 2.3 Za tímto účelem je rodič povinen doložit poskytovateli nejpozději v den zahájení docházky dítěte do dětské skupiny některý z těchto dokladů:

• pracovní smlouvu nebo jiný dokument prokazující existenci základního pracovněprávního vztahu (pracovní poměr / dohoda o pracovní činnosti / dohoda o provedení práce)4 nebo služebního poměru, nebo

• potvrzení o denní formě studia, nebo

• potvrzení Úřadu práce – krajské pobočky Úřadu práce nebo pobočky Úřadu práce pro hlavní město Prahu o tom, že je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, nebo

• čestné prohlášení, pokud je OSVČ, o povinnosti platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti5.

Rodič je zároveň povinen oznámit a doložit poskytovateli všechny změny skutečností ve výše uvedených dokladech do 10 dnů ode dne jejich vzniku.

Pro účely nároku na příspěvek předkládá poskytovatel prostřednictvím elektronické aplikace ministerstva čestné prohlášení6, že mu rodič jeden z výše uvedených dokladů doložil.

Splnění podmínky uvedené v bodě 3 Metodiky se nevyžaduje u rodiče nebo osoby, která se podle § 3 Lex Ukrajina považuje za rodiče, po dobu 6 měsíců ode dne udělení dočasné ochrany dítěti, které je cizincem s dočasnou ochranou podle zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.

4. Nárok na příspěvek se stanoví dle obsazenosti kapacitního místa, konkrétně takto:

2 Mezi tyto OSVČ se zahrnují i poplatníci v paušálním režimu.

3 Stejné podmínky platí pro osobu žijící na území ČR, která má dítě umístěné v dětské skupině v ČR, ale do zaměstnání dojíždí do zahraničí, a zároveň pro osobu, která do zaměstnání v ČR dojíždí ze zahraničí a dítě má umístěné v dětské skupině v ČR.

4 Výkon pěstounské péče není pracovněprávním vztahem, jedná se o výkon náhradní rodinné péče podle občanského zákoníku.

5 Čestné prohlášení v tomto smyslu dokládají i OSVČ, které jsou poplatníky v paušálním režimu.

6 Čestná prohlášení poskytovatel služby odevzdá v elektronické aplikaci MPSV, zřízené dle ust. § 20j, odst. 1 zákona o dětské skupině (viz část I. bod 13 této Metodiky). Samotné doklady poskytovatel služby do aplikace nenahrává.

4.1. Příspěvek náleží na kapacitní místo, které je alespoň 3 souvislé hodiny během provozního dne obsazeno jedním dítětem.

4.2. Obsazenost kapacitního místa dítětem se prokazuje uzavřenou smlouvou o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, pokud smlouva obsahuje konkrétní dny a časové rozmezí. Pro tyto účely poskytovatel předkládá prostřednictvím elektronické aplikace ministerstva čestné prohlášení7 obsahující povinné údaje ze smlouvy, kterými jsou

• jméno, příjmení a datum narození dítěte,

• dny v týdnu a doba v průběhu dne, po kterou dítě obsazuje kapacitní místo dle uzavřené smlouvy,

• doba trvání právních vztahů vzniklých ze smlouvy (termíny platnosti smlouvy),

• zda je stravování dítěte zajištěno poskytovatelem služby za dodržení výživových norem, je-li žádáno i o normativ na stravu.

4.3. Pokud nejsou ve smlouvě obsaženy konkrétní dny a časové rozmezí, obsahuje smlouva obecné ujednání o obsazení kapacitního místa dítětem a v souvislosti s tím pro účely nároku na příspěvek zároveň ujednání, že čas poskytování služby péče o dítě v dětské skupině dle § 13 odst. 2 písm. a) zákona o dětské skupině, po který se tímto dítětem obsazuje kapacitní místo, bude upřesněn s měsíční periodicitou v příloze smlouvy docházkovým listem. Docházkový list bude rodičem podepsán zpětně za celý kalendářní měsíc před oznámením obsazenosti kapacitních míst, tj. nejpozději do 5. dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li 5. den následujícího kalendářního měsíce na sobotu, neděli nebo svátek, je termínem oznámení obsazenosti kapacitních míst nejbližší příští pracovní den.

4.4. Dítě obsazuje kapacitní místo v konkrétní dny a časovém rozmezí uvedeném ve smlouvě i po dobu své nepřítomnosti a poskytovateli za něj nepřetržitě náleží příspěvek. Ujedná-li tak ve smlouvě s rodičem, může poskytovatel po dobu nepřítomnosti tohoto dítěte obsadit místo jiným dítětem, s jehož rodičem uzavře smlouvu o poskytování služby péče o dítě. V této smlouvě bude čas poskytování služby péče o dítě upřesněn docházkovým listem

7 Čestná prohlášení obsahující povinné údaje ze smluv poskytovatel služby odevzdá v elektronické aplikaci MPSV, zřízené dle ust. § 20j, odst. 1 zákona o dětské skupině (viz část I., bod 13 této Metodiky). Samotné smlouvy o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině poskytovatel služby do aplikace nenahrává.

v příloze. Pokud by poskytovatel chtěl žádat o příspěvek na toto jiné dítě (náhradníka), je třeba to ošetřit ve smlouvě o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, protože na obě děti současně příspěvek čerpat nelze. Smlouva o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině uzavřená s rodičem dítěte, které pravidelně obsazuje kapacitní místo, by musela obsahovat ujednání, že po dobu nepřítomnosti dítěte je možné kapacitní místo dočasně uvolnit a obsadit ho jiným (náhradním) dítětem pro účely nároku na příspěvek za toto jiné dítě. Pokud by se jiným (náhradním) dítětem místo neobsadilo, náležel by příspěvek na základě obsazení smlouvou s původním nepřítomným dítětem. Obě smlouvy by rovněž musely obsahovat konkrétní způsob vzájemného informování o délce doby nepřítomnosti dítěte a dočasného obsazení kapacitního místa jiným (náhradním) dítětem tak, aby všechny strany měly o situaci jasno.

4.5. (text odstraněn)

4.6. Příspěvek nenáleží poskytovateli podle § 3 odst. 2 písm. i) zákona o dětské skupině na kapacitní místo, které je obsazeno dítětem, jehož je rodičem.

5. Výše příspěvku je dána normativem na provoz a normativem na stravu, přičemž výše těchto normativů je odlišná pro dítě mladší věkové kategorie (tj. od 6 měsíců do 31. srpna po 3. narozeninách) a pro dítě starší věkové kategorie (tj. od 1. září po 3. narozeninách do zahájení povinné školní docházky). Za plně obsazené kapacitní místo, tj. místo obsazené alespoň 5 hodin denně, náleží celý normativ na provoz a celý normativ na stravu ve výši dle věku dítěte. Za místo obsazené v intervalu 3–5 hodin náleží polovina normativu na provoz a polovina normativu na stravu ve výši dle věku dítěte.

Základní pravidlo

Vždy náleží nejvýše jeden normativ na provoz a nejvýše jeden normativ na stravu ve výši dle věku dítěte, které splní podmínku obsazenosti kapacitního místa po dobu alespoň 5 hodin, nebo nejvýše dvě poloviny normativu na provoz a nejvýše dvě poloviny normativu na stravu, je-li kapacitní místo během jednoho provozního dne obsazeno 2 nebo více dětmi, které spadají do různých věkových kategorií; každá z polovin normativu přísluší ve výši dle věku dítěte na jedno kapacitní místo v jednom provozním dnu v jedné dětské skupině. Konkrétní dítě může v jednom provozním dni obsadit v jedné dětské skupině pouze jedno kapacitní místo.

Příklady

Pokud je kapacitní místo v jednom provozním dni postupně obsazeno dvěma nebo více dětmi spadajících do různých věkových kategorií, a to každým v rozmezí 3–5 hodin, náleží poskytovateli 2 poloviny normativu na provoz a 2 poloviny normativu na stravu; každá polovina normativu ve výši dle věku dítěte.

Jestliže jedno z dětí obsadí dané kapacitní místo po dobu alespoň 5 hodin v tomto provozním dni, přičemž další hodiny po prvních třech již nemusí být souvislé, vznikne nárok na celý normativ na provoz a celý normativ na stravu ve výši dle věku tohoto dítěte. Za druhé a další dítě, které obsadilo dané kapacitní místo kratší dobu než 5 hodin v tomto provozním dni, již nárok na příspěvek na tomto kapacitním místě nevznikne.

Pokud každé z dětí postupně obsadí dané kapacitní místo po dobu alespoň 5 hodin v tomto provozním dni, přičemž další hodiny po prvních třech již nemusí být souvislé, poskytovatel služby zvolí, za které z těchto dvou dětí vznikl daný provozní den na daném kapacitním místě nárok na celý normativ na provoz a celý normativ na stravu ve výši dle věku dítěte. Za druhé dítě již tento provozní den na tomto kapacitním místě příspěvek nenáleží.

Pokud je kapacitní místo v daném provozním dni obsazené postupně třemi nebo více dětmi za sebou, a to každým alespoň 3 souvislé hodiny, rozhodne poskytovatel služby, za které dvě z těchto dětí vznikne za daný provozní den na tomto kapacitním místě nárok na dvě poloviny normativu na provoz a dvě poloviny normativu na stravu ve výši dle věku těchto dvou dětí. Za ostatní děti již tento provozní den na tomto kapacitním místě příspěvek nenáleží. Jestliže jedno z těchto tří a více dětí obsadí dané kapacitní místo po dobu alespoň 5 hodin v daném provozním dni, přičemž další hodiny po prvních třech již nemusí být souvislé, vznikne nárok na celý normativ na provoz a celý normativ na stravu ve výši dle věku tohoto dítěte. Za ostatní děti, které obsadily dané kapacitní místo kratší dobu než 5 hodin v tomto provozním dni, již nárok na příspěvek na tomto kapacitním místě nevznikne.

6. Normativ na stravu ve výši dle věku dítěte náleží v případě, kdy poskytovatel služby zajišťuje dítěti stravu v plném rozsahu (tzn. oběd a dvě svačiny v případě celodenního obsazení kapacitního místa, je-li kapacitní místo obsazeno jen po část dne, jedná se o stravu poskytovanou v této době. Nelze však zajištění stravy

kombinovat, např. oběd poskytovatelem služby, svačiny rodičem). Strava musí splňovat výživové normy dané příslušnými právními předpisy dle věku dítěte.8 Odpovědnost za dodržení výživových norem z hlediska nároku na příspěvek je vždy na poskytovateli, a to i v případě odebírání stravy od dodavatele. Smluvní odpovědnost dodavatele vůči poskytovateli tím není dotčena.

7. Výše normativu na provoz dětské skupiny se odvíjí od výše normativu pro soukromé mateřské školy nebo třídy s celodenním provozem, který je stanoven Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy9 (dále jen „školský normativ na provoz“). U dítěte mladší věkové kategorie se jedná o 1,7násobek školského normativu na provoz, který se pro účely převodu školského normativu na provoz stanoveného v roční výši na normativ na provoz dětské skupiny stanovený v denní výši vydělí koeficientem 261. Pro dítě starší věkové kategorie je výše totožná s výší školského normativu na provoz, přičemž se pro účely převodu školského normativu na provoz stanoveného v roční výši na normativ na provoz dětské skupiny stanovený v denní výši tento rovněž vydělí koeficientem 261. Výše normativu na stravu v dětské skupině se odvíjí od výše normativu pro školní jídelnu – výdejnu pro dítě v mateřské škole, který je stanoven Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy9 (dále jen „školský normativ na stravu“). U dítěte mladší věkové kategorie se jedná o 1,7násobek školského normativu na stravu, který se pro účely převodu školského normativu na stravu stanoveného v roční výši na normativ na stravu v dětské skupině stanovený v denní výši vydělí koeficientem 261. Pro dítě starší věkové kategorie je výše totožná s výší školského normativu na stravu, přičemž se pro účely převodu školského normativu na stravu stanoveného v roční výši na normativ na stravu v dětské skupině stanovený v denní výši tento rovněž vydělí koeficientem 261. Výši školských normativů zveřejňuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve Věstníku do 31.1. kalendářního roku, na který dané normativy náleží.

8. Při přerušení poskytování služby péče o dítě v dětské skupině poskytovatelem náleží dle § 20c odst. 1 zákona o dětské skupině příspěvek v délce pětinásobku počtu provozních dnů během kalendářního týdne. Počet provozních dnů

8 Výživové normy pro děti do dne před třetími narozeninami stanoví vyhláška č. 350/2021 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, a pro děti ode dne třetích narozenin vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování.

9 Ust. § 4 odst. 4 zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů.

v kalendářním týdnu může být rozdílný pro různá období kalendářního roku, na který náleží příspěvek, nebo se může v průběhu tohoto kalendářního roku změnit. Rovněž bude docházet k situacím, kdy poskytovatel přejde na státní financování po ukončení projektu podporovaného z evropských fondů v průběhu kalendářního roku a celkovou délku doby přerušení poskytování služby, po kterou zůstává zachován nárok na příspěvek, je tak třeba pokrátit úměrně délce pobírání státního příspěvku v průběhu daného kalendářního roku. S ohledem na výše uvedené je pro výpočet dnů přerušení poskytování služby, za které náleží příspěvek, stanoven následující vzorec: součet provozních dnů za všechna období kalendářního roku, kdy je čerpán příspěvek, je vynásoben koeficientem 5 a následně vydělen počtem týdnů v roce s použitím průměrné hodnoty 52,1429.

9. Je-li služba péče o dítě v dětské skupině poskytována s využitím státního příspěvku a jedná-li se o dítě mladší věkové kategorie, je úhrada nákladů rodičem dle § 6 zákona o dětské skupině zastropována. Xxx Xxxxxxxx vlády č. 437/2022 Sb. s účinností od 1. ledna 2023 činí úhrada nákladů rodičem nejvýše 4 720 Kč10 měsíčně11. Zastropování výše úhrady za službu ze strany rodiče a převažující financování služby ze strany státu je dle stanoviska Evropské komise základním předpokladem pro to, aby se na službu nepohlíželo jako na hospodářskou činnost a příspěvek na místo obsazené dítětem mladší věkové kategorie nebyl posuzován jako veřejná podpora12.

Podmínky poskytování služby péče o děti starší věkové kategorie v dětské skupině jsou odlišné a hospodářský charakter zde nelze vyloučit. (Podmínky

10 Vzhledem ke skutečnosti, že zákon o dětské skupině stanoví, že poskytovatel služby nemůže požadovat úhradu nákladů ve vyšší částce, než je 4 720 Kč, dovozuje se, že částka 4 720 Kč je cenou vč. DPH.

11 Částka nezahrnuje stravování, z § 8 odst. 1 zákona o dětské skupině vyplývá, že zajišťování stravy musí být mezi poskytovatelem služby a rodičem ujednáno ve smlouvě o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, stravné se tedy do úhrady za službu nezapočítává.

Úhradu za hygienické potřeby ve smyslu osobních hygienických potřeb pro děti zákon o dětské skupině neupravuje, o náklady za službu se nejedná.

Úhrada nákladů za aktivity konané v rámci plánu výchovy a péče se zahrnuje do stanovené maximální výše úhrady rodičem. Mimořádné akce typu divadlo nebo výlet se souhlasem všech rodičů je možné realizovat nad rámec běžné péče dle cen obvyklých v místě a čase, nesmí však podmiňovat dostupnost služby.

Pravidelné zájmové aktivity (kroužky) je možné také realizovat v prostorách dětské skupiny mimo její provozní dobu za dodržení stanovených hygienických podmínek.

12 Podmínky, které dle vyjádření Evropské komise, Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž, znamenají, že se nejedná o hospodářskou činnost a tím může být vyloučena i přítomnost veřejné podpory, jsou následující: příspěvek je určen na provoz dětských skupin, které splňují stanovené požadavky z hlediska kvality, dostupnosti a ceny. Měsíční příspěvek od rodičů představuje pouhý zlomek skutečných nákladů na danou službu. Systém dětských skupin by tedy měl být v konečném důsledku převážně financován z veřejných zdrojů. Příspěvek státu je vyšší než příspěvek od rodičů. Poskytovatelé mají povinnost službu poskytovat na neziskové bázi a při splnění podmínek stanovených státem. Zavedením opatření stát usiluje o splnění jeho povinností vůči občanům v sociální, kulturní, pedagogické a vzdělávací oblasti a o částečné odstranění rozdílů v souladu s tzv. Barcelonskými cíli.

pro poskytování veřejné podpory budou v tomto bodě upraveny dodatečně podrobněji).

10. Příspěvek je vyplácen prostřednictvím záloh vždy na příslušnou třetinu kalendářního roku, přičemž výše zálohy je stanovena z oznámení obsazenosti kapacitních míst za měsíc rozhodný pro danou třetinu kalendářního roku (leden, duben, srpen). Skutečná výše příspěvku, na kterou vznikl pro určitý kalendářní měsíc nárok, je konkretizována oznámenou obsazeností kapacitních míst za tento kalendářní měsíc. S ohledem na to vzniká poskytovateli služby nárok na konkrétní výši příspěvku za určitý kalendářní měsíc na základě jím oznámené obsazenosti kapacitních míst za tento měsíc, a to do 5. dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li 5. den následujícího kalendářního měsíce na sobotu, neděli nebo svátek, je termínem oznámení obsazenosti kapacitních míst nejbližší příští pracovní den. Obsazenost oznámená po tomto termínu nebo neoznámená obsazenost je považována za oznámení nulové obsazenosti kapacitních míst a příspěvek za daný kalendářní měsíc náleží ve výši 0 Kč. Po uplynutí příslušné třetiny kalendářního roku dojde k zúčtování příspěvku, a sice z oznámených obsazeností kapacitních míst za měsíce této třetiny kalendářního roku se stanoví skutečný nárok na příspěvek za tuto třetinu kalendářního roku, který se porovná s vyplacenou výší zálohy na tuto třetinu kalendářního roku. Rozdíl v podobě přeplatku nebo nedoplatku se promítne do zálohy na následující třetinu kalendářního roku. V případě vyúčtování za třetí třetinu kalendářního roku poskytovatel služby vrátí přeplatek na příjmový účet MPSV od 1. do 31. ledna následujícího kalendářního roku, nedoplatek je mu vyplacen do 15. února následujícího kalendářního roku. Pokud dojde na žádost poskytovatele k ukončení čerpání příspěvku dříve než na konci kalendářního roku, na který byl příspěvek přiznán, bude příspěvek vyúčtován následující kalendářní měsíc a do třiceti dnů ode dne doručení rozhodnutí o zúčtování poskytovatel vrátí přeplatek na výdajový nebo příjmový účet MPSV13 nebo je mu vyplacen nedoplatek.

11. Pokud dojde k pozastavení nebo zrušení oprávnění k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, MPSV zastaví výplatu příspěvku na provoz této dětské skupiny ke dni pozastavení nebo zrušení oprávnění. V následujícím kalendářním měsíci se provede zúčtování příspěvku. Přeplatek je poskytovatel (příjemce

13 Do konce kalendářního roku poskytovatel přeplatek vrátí na výdajový účet MPSV, následující kalendářní rok přeplatek za předchozí kalendářní rok vrátí na příjmový účet MPSV.

příspěvku) povinen vrátit na výdajový účet MPSV14 do třiceti dnů ode dne doručení rozhodnutí o zúčtování. Nedoplatek je poskytovateli (příjemci příspěvku) vyplacen taktéž do třiceti dnů ode dne doručení rozhodnutí o zúčtování. Pokud bylo oprávnění zrušeno v průběhu první nebo druhé třetiny kalendářního roku, případný přiznaný příspěvek na následující třetinu/y roku se odejme. Pokud bylo oprávnění pozastaveno a následně dojde k ukončení pozastavení, MPSV výplatu příspěvku obnoví. Zastavení výplaty příspěvku (a odejmutí příspěvku) může být realizováno i na žádost poskytovatele (příjemce příspěvku), stejně tak následné obnovení výplaty příspěvku.

12. V průběhu kalendářního roku, na který náleží příspěvek, může dojít ke změně již přiznaného příspěvku, konkrétně ke změně kapacity a/nebo provozních dnů a/nebo období, na kterou/é byl příspěvek přiznán. Změna je realizována na žádost poskytovatele nebo z moci úřední. Pokud např. poskytovatel požádá o změnu oprávnění na vyšší kapacitu dětské skupiny, může zároveň s tím požádat i o změnu příspěvku na tuto vyšší kapacitu. Pokud by se naopak kapacita dětské skupiny snížila, MPSV zároveň s tím rozhodne o přiznání příspěvku na tuto nižší kapacitu.

13. Harmonogram pro příspěvek je následující:

Podání žádosti o příspěvek	kdykoli v průběhu kalendářního roku po dobu účinnosti Lex Ukrajina
Oznámení obsazenosti kapacitních míst za leden kalendářního roku, na který se příspěvek žádá	do 5. 2. kalendářního roku, na který se příspěvek žádá15
Rozhodnutí o přiznání příspěvku a o záloze na první třetinu kalendářního roku, na který se příspěvek žádá	20. 2. kalendářního roku, na který se příspěvek žádá15
Vyplacení zálohy na první třetinu kalendářního roku, na který je příspěvek přiznán	do 25.2. kalendářního roku, na který je příspěvek přiznán15

14 Pokud by poskytovatel vracel přeplatek až následující kalendářní rok za předchozí kalendářní rok, vrátí ho na příjmový účet MPSV.

15 Připadne-li daný den na sobotu, neděli nebo svátek, je termínem oznámení obsazenosti kapacitních míst nejbližší příští pracovní den.

Oznámení obsazenosti kapacitních míst za únor, březen, duben kalendářního roku, na který je příspěvek přiznán	do 5.3., 5.4., 5.5. kalendářního roku, na který je příspěvek přiznán15
Rozhodnutí o záloze na druhou třetinu kalendářního roku, na který je příspěvek přiznán, včetně zúčtování příspěvku za první třetinu kalendářního roku, na který je příspěvek přiznán, a vyplacení zálohy na druhou třetinu kalendářního roku, na který je příspěvek přiznán	do 25. 5. kalendářního roku, na který je příspěvek přiznán15
Oznámení obsazenosti kapacitních míst za květen, červen, červenec, srpen kalendářního roku, na který je příspěvek přiznán	do 5.6., 5.7., 5.8., 5.9. kalendářního roku, na který je příspěvek přiznán15
Rozhodnutí o záloze na třetí třetinu kalendářního roku, na který je příspěvek přiznán, včetně zúčtování příspěvku za druhou třetinu kalendářního roku, na který je příspěvek přiznán, a vyplacení zálohy na třetí třetinu kalendářního roku, na který je příspěvek přiznán	do 25. 9. kalendářního roku, na který je příspěvek přiznán15
Oznámení obsazenosti kapacitních míst za září, říjen, listopad, prosinec kalendářního roku, na který je příspěvek přiznán	do 5.10., 5.11., 5.12 kalendářního roku, na který je příspěvek přiznán, a do 5.1. následujícího kalendářního roku15
Rozhodnutí o přeplatku/nedoplatku v rámci zúčtování příspěvku za třetí třetinu kalendářního roku, na který je příspěvek přiznán	leden následujícího kalendářního roku
Vrácení přeplatku na příjmový účet MPSV	do 31.1. následujícího kalendářního roku15

Vyplacení nedoplatku poskytovateli	do 15.2. následujícího kalendářního roku15
Přehled nákladů/výdajů, na které byl příspěvek použit	do 31. 3. následujícího kalendářního roku15
Vyplnění údajů ze smluv a jejich aktualizace	kdykoli v průběhu roku

14. Veškeré úkony související s příspěvkem budou řešeny přes elektronickou aplikaci MPSV.

II. Finanční podmínky týkající se čerpání příspěvku

15. Na příspěvek na provoz dětské skupiny se nevztahují ustanovení pro dotace upravené v § 14 až § 19 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) (dále „zákon o rozpočtových pravidlech“) (viz § 20l zákona o dětské skupině). Nejedná se tedy

o dotaci, ale o jiný transfer ze státního rozpočtu.

16. Příspěvek nepodléhá povinnosti finančního vypořádání dle vyhlášky č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání) (dále „vyhláška č. 367/2015 Sb.“).

17. Příspěvek na provoz se vyplácí v české měně převodem na účet určený poskytovatelem, který o přiznání příspěvku požádal (§ 20g odst. 2 zákona o dětské skupině). V případě poskytovatele, kterým je příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem, se příspěvek poskytuje prostřednictvím kraje (§ 20b odst. 1 zákona o dětské skupině), který následně příspěvek převede na bankovní účet určený poskytovatelem. Příspěvková organizace obce i kraje v žádosti o příspěvek uvede bankovní účet příslušného kraje, resp. hl. m. Prahy.

18. Je-li poskytovatelem (příjemcem příspěvku na provoz), územní samosprávný celek, tj. obec nebo kraj:

18.1. příspěvek je poskytován a účtován pod účelovým znakem 13023 - Transfery pro poskytovatele služby péče o dítě v dětské skupině,

18.2. příspěvek je ze strany MPSV převáděn přímo na bankovní účet poskytovatele (příjemce příspěvku) vedený u ČNB (v případě obce je tedy poskytován přímo na bankovní účet obce),

18.3. případnou vratku/přeplatek realizuje obec nebo kraj přímo na účet MPSV (viz podrobněji níže bod 20) jako vratku transferu,

18.4. na straně MPSV se jedná o neinvestiční transfer ze státního rozpočtu poskytovaný na základě zvláštního zákona, účetně zařazený na položkách 5321 Neinvestiční transfery obcím, nebo 5323 Neinvestiční transfery krajům, příjemce příspěvku účtuje přijetí transferu na položce 4116 – Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu.

19. Je-li poskytovatelem (příjemcem příspěvku) příspěvková organizace kraje („p. o. kraje“) nebo obce („p. o. obce“):

19.1. příspěvek na provoz se poskytuje prostřednictvím kraje příspěvkové organizaci zřízené územním samosprávným celkem, mimo finanční vztahy stanovené zřizovatelem (§ 20b odst. 1 zákona o dětské skupině), tj. prostředky příspěvku jsou po přiznání ze strany MPSV zasílány na účet příslušného kraje, resp. hl. m. Prahy, a kraj, resp. hl. m. Praha, je přeposílá poskytovateli (příjemci příspěvku) na bankovní účet, který mu poskytovatel (příjemce příspěvku) sdělí v samostatné komunikaci.

19.2. případnou vratku realizuje příspěvková organizace obce nebo kraje přímo na účet MPSV (viz podrobněji níže bod 20),

19.3. na straně MPSV se jedná o neinvestiční transfer ze státního rozpočtu poskytovaný na základě zvláštního zákona, účetně zařazený na položkách 5339 Neinvestiční transfery cizím příspěvkovým organizacím (v případě p. o. obcí), nebo 5323 Neinvestiční transfery krajům (v případě p. o. kraje),

20. Realizace vratek prostředků příspěvku na provoz na účty MPSV:

20.1. Případnou vratku prostředků příspěvku na základě vyúčtování zálohy příspěvku za třetí třetinu kalendářního roku (viz § 20e odst. 4 písm. a) zákona o dětské skupině) realizuje poskytovatel (příjemce příspěvku) na příjmový účet MPSV č. 19-2229001/0710 od 1. do 31. ledna následujícího kalendářního roku.

20.2. Případnou vratku prostředků v průběhu kalendářního roku v situaci vzniku přeplatku v průběhu roku (viz § 20f odst. 3 zákona o dětské skupině a analogické situace), realizuje poskytovatel (příjemce příspěvku) na bankovní účet MPSV v souladu s vydaným rozhodnutím zpravidla do 30 kalendářních dnů od doručení rozhodnutí a v souladu s podmínkami určenými v bodě 20.4.

20.3. V souladu s § 20f odst. 4 zákona o dětské skupině platí, že přijal-li poskytovatel příspěvek na provoz nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, nebo jinak způsobil, že příspěvek na provoz dětské skupiny byl vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit.

20.4. Nabude-li rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek právní moci do konce příslušného kalendářního roku, vrátí poskytovatel (příjemce příspěvku) přeplatek na výdajový účet MPSV č. 2229001/0710, pokud je možné zajistit přijetí na účet MPSV do 31. 12. daného roku. Pokud rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek nabude právní moci do konce příslušného kalendářního roku, avšak není možné zajistit přijetí na účet MPSV do 31. 12., je nutné na začátku následujícího kalendářního roku vratku směřovat na příjmový účet MPSV č. 19-2229001/0710. Nabude-li rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek právní moci po skončení příslušného kalendářního roku, vrátí poskytovatel (příjemce příspěvku) přeplatek na příjmový účet MPSV č. 19-2229001/0710.

20.5. Pokud příjemce příspěvku nevyužije prostředky poskytnuté za kalendářní rok na stanovený účel a v souladu s podmínkou bodu 22, realizuje vratku nevyčerpaných prostředků na bankovní účet MPSV. V případě, že je vratka realizována v roce, ve kterém byly prostředky poskytnuty (např. v situaci zániku oprávnění), a lze zajistit její přijetí na účet MPSV do 31. 12. daného roku, je zasílána na výdajový účet MPSV č. 2229001/0710. V ostatních případech je vratka realizována na příjmový účet MPSV č. 19-2229001/0710.

III. Účel příspěvku na provoz

21. Příspěvek na provoz je určen na financování výdajů, resp. nákladů, které přímo souvisejí s poskytováním služby péče o dítě v dětské skupině (dále také

„služby“).

22. Přiznaný příspěvek na provoz dětské skupiny je určen na financování provozu dětské skupiny na dobu oprávnění k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, nejdříve však od 1. ledna 2022. Z příspěvku nelze hradit náklady vzniklé v době pozastaveného oprávnění.

Prostředky poskytnuté za kalendářní rok (tj. všechny finanční prostředky přiznané v součtu za daný kalendářní rok) a nevyčerpané na úhradu nákladů/výdajů

realizovaných v tomto kalendářním roce, je možné převést do následujícího kalendářního roku a k zajištění hospodárného a efektivního využití veřejných prostředků je využít na stanovený účel nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.

23. V souladu s § 20a zákona o dětské skupině je příspěvek na provoz určen na pokrytí těchto výdajů spojených s poskytováním služby péče o dítě v dětské skupině:

a) mezd a platů, náhrad mezd a platů, odměn za pracovní pohotovost, odměn za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupného, výdajů na úhradu pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, přídělů do fondu kulturních a sociálních potřeb, ostatních nákladů vyplývajících ze základních pracovněprávních vztahů a služebních poměrů a odměn osob pečujících podle § 3 odst. 2 písm. i) zákona o dětské skupině,

b) nákladů spojených se zajištěním povinného dalšího vzdělávání pečujících osob,

c) nákladů na stravování dětí16, které je zajišťováno poskytovatelem a které se řídí výživovými normami podle jiného právního předpisu, není-li dále stanoveno jinak; výživové normy pro děti do 3 let věku stanoví ministerstvo vyhláškou,

d) dalších provozních nákladů.

24. Příspěvek je určen na úhradu výdajů, které jsou přímo vázané na náklady na provoz služby v dětské skupině. Z příspěvku tedy nelze hradit výdaje, u nichž nelze prokázat přímou souvislost s poskytováním služby podle zákona o dětské skupině, které vznikají při realizaci aktivit dětské skupiny nad rámec plánu výchovy a péče nebo jiných činností poskytovatele, nebo které nelze doložit účetními či písemnými doklady. Hradit tak nelze např. v rámci osobních nákladů zaměstnanců náklady, u nichž nelze prokázat v rámci sjednané pracovní náplně vazbu na činnosti související s poskytováním služby péče o dítě v dětské skupině, provozní náklady, které přímo nesouvisí s poskytováním služby, dále např. výdaje spojené s přípravou žádosti o přiznání příspěvku (platby konzultantům), DPH,

16 Podmínka dodržení výživových norem je vázána na příspěvek poskytovaný podle tohoto zákona jak v části normativu na stravu, tak v části normativu na provoz. Pobírá-li poskytovatel pouze normativ na provoz a chce použít prostředky příspěvku na náklady na stravu (byť na drobné svačinky), musí plnit podmínku dodržení výživových norem.

o jejíž vrácení je možné podle příslušného právního předpisu žádat, smluvní pokuty, úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále, výdaje na právní spory aj.

25. Výdaje, které se vztahují jak k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, tak k jiným činnostem osoby, která je poskytovatelem, lze z příspěvku hradit jen v poměrné výši připadající na službu péče o dítě v dětské skupině (např. podíl na nájemném, podíl na úklidových službách atd.)

26. Z prostředků příspěvku nelze hradit investiční výdaje.

IV. Povinnosti poskytovatele jako příjemce příspěvku na provoz

27. Příjemce příspěvku odpovídá za hospodárné a efektivní použití prostředků přiznaného příspěvku v souladu s účelem, na který byl příspěvek poskytnut. Dle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o finanční kontrole“) je hospodárností takové použití veřejných prostředků k zajištění stanovených úkolů s co nejnižším vynaložením těchto prostředků, a to při dodržení odpovídající kvality plněných úkolů17, efektivností takové použití veřejných prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění, a účelností takové použití veřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů.

28. Za účelem prokázání využití prostředků příspěvku v souladu s ustanoveními zákona o dětské skupině, podmínkami rozhodnutí, na jehož základě mu byl příspěvek přiznán, a podmínkami této Metodiky je poskytovatel (příjemce příspěvku) povinen zejm.:

28.1. vést účetní záznamy týkající se čerpání příspěvku na provoz dětské skupiny odděleně od ostatních účetních záznamů. Povinností příjemce příspěvku, který vede účetnictví, je vést účetnictví odděleně pro veškeré náklady uhrazené z poskytnutého příspěvku (tzn. vést v rámci účetnictví oddělenou evidenci těchto nákladů pro jednoznačnou identifikaci k výkonu

17 Pro zajištění hospodárného nakládání s prostředky příspěvku ze státního rozpočtu nabádá MPSV při úhradě nákladů z příspěvku respektovat výši cen obvyklých v daném místě a čase.

služby péče o dítě v dětské skupině) a v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o účetnictví“). Příjemce příspěvku, který vede jednoduché účetnictví, uvede identifikaci výdaje s příspěvkem přímo v zápise v účetních knihách zvoleným způsobem. V případě příjemce příspěvku, který vede daňovou evidenci, budou výdaje hrazené z příspěvku evidovány v samostatném seznamu výdajů.

28.2. Náklady hrazené z příspěvku musí být identifikovatelné, účetně evidované, ověřitelné, doložitelné originály prvotních dokladů a účetních dokladů ve smyslu § 11 zákona o účetnictví.

28.3. Výdaj, jímž je náklad z příspěvku uhrazen, musí skutečně vzniknout, být vynaložen, zaznamenán na bankovních účtech příjemce příspěvku nebo v pokladní knize, být identifikovatelný.

28.4. V případě příjemce příspěvku, který vede daňovou evidenci, musí být nárokované výdaje doloženy originály prvotních dokladů, které obsahují náležitosti stanovené pro daňový doklad a zjednodušený daňový doklad zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, v případě běžného dokladu o prodeji („nedaňový doklad“) pak musí doklad obsahovat následující informace: předmět a rozsah plnění, peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, označení účastníků, datum vystavení dokladu.

28.5. Povinnost odděleného účtování se vztahuje na veškeré příjmy a výdaje (výnosy a náklady) související se službou v dětské skupině, a nikoli pouze na položky související s poskytnutým příspěvkem, tak aby bylo možné vykázat celkový rozpočet vztahující se k poskytování služby (viz § 6 zákona o dětské skupině).

28.6. V případě čerpání prostředků příspěvku na stravu je poskytovatel odpovědný za dodržování výživových norem, a to i v případě, kdy stravu nebo její část odebírá od dodavatele. Měl by tedy od dodavatele požadovat nejen smluvní závazek, že bude výživové normy dodržovat, ale také podklady k prokázání, že tomu tak je.

29. Příjemce příspěvku je povinen řádně uchovávat veškeré dokumenty související s poskytováním služby a prokazující čerpání poskytnutých finančních prostředků

na realizaci služby během kalendářního roku, za který mu příspěvek náleží, a dále ještě po dobu 10 let, a to v souladu s platnými právními předpisy České republiky.

30. Příjemce příspěvku je povinen na písemnou žádost MPSV bezodkladně písemně poskytnout požadované doplňující informace související s poskytováním služby péče v dětské skupině ve vazbě na čerpání příspěvku na provoz.

31. V souvislosti s výkonem finanční kontroly čerpání příspěvku předkládá poskytovatel každoročně MPSV přehled o využití přiznaných prostředků příspěvku za daný kalendářní rok, a to do 31. 3. následujícího kalendářního roku.

V. Veřejnosprávní kontrola a sledování příspěvku na provoz dětských skupin

32. Příspěvek podléhá veřejnosprávní kontrole dle ustanovení zákona o finanční kontrole a zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kontrolní řád“).

33. MPSV jako poskytovatel příspěvku na provoz dětské skupiny ze státního rozpočtu vykonává veřejnosprávní kontrolu u příjemců příspěvku podle § 8 a § 11 zákona o finanční kontrole a na základě § 39 zákona o rozpočtových pravidlech.

34. Předmětem kontroly jsou skutečnosti rozhodné pro vznik nároku na příspěvek na provoz a další skutečnosti podle § 20a až § 20l zákona o dětské skupině, zejména skutečnosti, které příjemce příspěvku uvedl v žádosti o příspěvek a na základě kterých mu byl příspěvek přiznán, a skutečnosti uvedené v poskytovatelem oznámené obsazenosti kapacitních míst za měsíce, na něž náleží příspěvek. Rovněž smlouvy o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a případné přílohy smlouvy v podobě rodiči podepsaných docházkových listů, pokud ve smlouvě není uvedené přesně časové rozmezí obsazení kapacitního místa.

Předmětem kontroly je pak dále dodržování ostatních povinností příjemce příspěvku a využití prostředků přiznaného příspěvku v souladu s podmínkami zákona o dětské skupině, právním aktem, na jehož základě mu byl příspěvek přiznán, této Metodiky a souvisejících právních předpisů (zejména účel použití prostředků – co bylo z prostředků pořizováno, existence účetní evidence – kontrola účetních a prvotních dokladů, oddělené vedení účetnictví pro příspěvek,

uskutečnění výdajů z pokladny nebo bankovních účtů, hospodárnost a efektivnost výdajů apod.).

V případě čerpání normativu na stravu bude při kontrole plnění výživových norem postupováno obdobně jako v mateřských školách. Zpravidla budou kontrolovány jídelníčky a plnění výživových norem, tzv. spotřebního koše. U většiny dětských skupin se v závislosti na délce provozní doby bude jednat o přesnídávku, oběd a svačinu.

Předmětem kontroly je u příjemců příspěvku na provoz také dodržení maximální částky úhrady nákladů přijímané od rodičů v případě dětí mladší věkové kategorie dle § 6 zákona o dětské skupině a z něho vyplývajícího Nařízení vlády (viz bod 9 této Metodiky), tj. maximální částky 4 720 Kč, a to za účelem zajištění dodržení podmínek pro poskytování příspěvku mimo režim veřejné podpory, resp. mimo režim podpory de minimis.

35. Kontrolovanou osobou je právnická nebo fyzická osoba, která je příjemcem příspěvku na provoz.

36. Příjemce příspěvku je povinen v souladu se zákonem o finanční kontrole a kontrolním řádem a v souladu s dalšími právními předpisy České republiky umožnit výkon kontroly všech dokladů vztahujících se k poskytnutému příspěvku a poskytnout součinnost všem osobám oprávněným k provádění kontroly, příp. jejich zmocněncům. Těmito oprávněnými osobami jsou zaměstnanci MPSV a jimi pověřené osoby, územní finanční orgány, Ministerstvo financí ČR, Nejvyšší kontrolní úřad, případně další orgány oprávněné k výkonu kontroly.

37. V rámci MPSV je kontrolním orgánem příslušný organizační útvar MPSV, který je podle vnitřního předpisu MPSV oprávněný kontrolu vykonávat.

38. Kontrolu provádí zaměstnanci MPSV na základě platného pověření ke kontrole podepsaného ředitelem příslušného útvaru MPSV.

39. Příjemce příspěvku je povinen realizovat opatření k nápravě, která mu byla uložena na základě prováděných kontrol, a to v požadovaném termínu, rozsahu a kvalitě a v souladu s § 18 zákona o finanční kontrole a informovat o splnění nápravných opatření toho, kdo tato nápravná opatření uložil.

40. Při kontrole dodržování podmínek čerpání příspěvku ze státního rozpočtu a uplatnění sankcí při neoprávněném použití nebo zadržení prostředků transferu se postupuje podle zákona o finanční kontrole, zákona o kontrole (kontrolní řád),

§ 39 a násl. a § 44 a násl. (s výjimkou ustanovení týkajících se dotací) zákona

o rozpočtových pravidlech.

41. MPSV jakožto kontrolní orgán má povinnost sdělit příslušnému správci daně zjištění o porušení rozpočtové či daňové kázně podle zvláštního právního předpisu. V souladu s § 22 odst. 5 zákona o finanční kontrole v případě závažných zjištění z vykonaných finančních kontrol informují kontrolní orgány Ministerstvo financí nejpozději do 1 měsíce od ukončení finanční kontroly.