Smlouva o poskytnutí služby

Čj.: ČŠIG-3464/12-G21

Smlouva o poskytnutí služby

uzavřená podle § 536 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

čl. 1

Smluvní strany

Česká republika – Česká školní inspekce

sídlo: Xxxxx Xxxxxx 00, 000 00 Xxxxx 0

jednající: Xxx. Xxxx Xxxxxxxxxx, ústřední školní inspektorka

IČO: 00638994

bankovní spojení: ČNB, Praha 1, číslo účtu: 7429061/0710 kontaktní osoba: Xxx. Xxxx Xxxxxxxx, Dr.

xxxx.xxxxxxxx@xxxxx.xx

x000 000 000 000, x000 000 000 000

jako „objednatel“ a

Univerzita Xxxxxx Xxxx ve Zlíně

sídlo: nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín

jednající: prof. Ing. Xxxx Xxxx, CSc., rektor

IČO: 70883521

bankovní spojení: KB, a.s., pobočka Zlín, 27-1925270277/0100 kontaktní osoba: RNDr. Xxxxxxx Xxxxx, Ph.X.

xxxxx@xxxx.xxx.xx

x000 000 000 000, x000 000 000 000

jako „zhotovitel“

čl. 2

Úvodní ustanovení

(1) Tato smlouva byla uzavřena s vybraným uchazečem na základě zadávacího řízení veřejné zakázky „Analýza současných systémů hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání II“ zadané objednatelem jako zadavatelem (dále „zakázka“). Zadávací dokumentace k zadávacímu řízení podle věty první tvoří nedílnou součást této smlouvy. V případě rozporu mezi touto smlouvou a zadávací dokumentací se použije zadávací dokumentace.

(2) Účelem této smlouvy je poskytnutí služby zajištění podkladových dat ve formě analýzy k efektivnímu sledování a hodnocení efektivity a kvality vzdělávání a vzdělávací soustavy Českou školní inspekcí (dále „ČŠI“), a to s využitím poznatků a zkušeností ze zahraničních systémů hodnocení ve vzdělávání a z národních i mezinárodních šetření (dále

„Analýza“), a to včetně zajištění publikace a prezentace Analýzy a poskytnutí licence k užití plnění z této smlouvy jako autorského díla.

Charakteristika výchozí situace k předmětu plnění

(1) Projekt Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice (dále „NIQES“) realizovaný ČŠI navazuje na probíhající rozsáhlou přestavbu vzdělávacího systému v České republice, která byla započata v roce 2005 a která vyvolala nutnost vybudovat i nový národní systém evaluace efektivity vzdělávací soustavy a kvality výsledků v počátečním vzdělávání. Projekt podpoří transformaci inspekčního systému ČŠI, která je státní autoritou pro hodnocení a kontrolu vzdělávání a školských služeb ve školách a školských zařízeních podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Projekt posílí kapacity pro inovace inspekčních postupů a jejich aplikaci v ČŠI. Bude vybudován integrovaný systém inspekčního hodnocení kvality a efektivity vzdělávací soustavy s důrazem na realizaci kurikulární reformy v počátečním vzdělávání, který přispěje k vytvoření komplexního monitorovacího systému pro efektivní systém celoživotního učení s cílem poskytovat validní informace široké veřejnosti o kvalitě počátečního vzdělávání. Veškeré výstupy budou vytvořeny s ohledem na věkovou, vzdělanostní a sociální strukturu cílových skupin. Pro naplnění vytyčených cílů bude rozvíjen informační systém ČŠI pro potřeby inspekčního hodnocení jak v oblasti zvyšování kvalifikace inspekčních a pedagogických pracovníků, tak v oblasti technického rozvoje.

(2) Školská reforma rozvolňuje vzdělávací procesy v jejich struktuře, metodicky i časově. Vzdělávací instituce nemají systémovou zpětnou vazbu o výsledcích své činnosti, neboť hodnocení provádějí autonomně dle vlastních kritérií a stupnic. Z tohoto důvodu v posledních letech sílí tlak na vytvoření jednotné evaluační autority. Absenci efektivní zpětné vazby pociťují i řídící orgány. Z hlediska zpětných vazeb vykazuje systém následující slabé stránky:

a) nedostatečné zázemí pro hodnocení vzdělávací soustavy a malý počet strategických nástrojů pro hodnocení efektivity a kvality poskytovaného vzdělávání neumožňují objektivně analyzovat stav vzdělávání na národní, popř. regionální úrovni a v mezinárodním kontextu;

b) nejednotný způsob, jakým se hodnotí a vyjadřuje kvalita a efektivita ve vzdělávání, je provázen nejasnostmi v terminologii používané v základních kurikulárních dokumentech; chybí infrastruktura, která by usnadňovala tvorbu a hodnocení vzdělávacích programů;

c) chybí komplexní systém informací o kvalitě vzdělávání a nepropojenost stávajících dílčích informačních systémů vyvolává při násobném výkaznictví zvýšenou administrativní zátěž škol; u jednotlivých skupin uživatelů nejsou dostatečně identifikovány diferencované potřeby informací o kvalitě vzdělávání;

d) dosavadní dílčí evaluační aktivity nenabízejí vhodnou platformu národního šetření výsledků vzdělávání, ať již z důvodů legislativních, tak také nevhodně zvolené koncepce.

(3) Přímý dopad má projekt na následující cílové skupiny:

a) děti, žáci a studenti (dále „žáci“) škol a školských zařízení, včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a těch, kteří jsou ohroženi předčasným odchodem ze vzdělávání;

b) pedagogičtí pracovníci v počátečním vzdělávání;

c) vedoucí pracovníci škol a školských zařízení.

Předmět plnění

(1) Předmětem zakázky je dodání, publikace a prezentace Analýzy.

(2) Analýza zahrnuje zejména

a) vymezení definice kvality a efektivity ve vzdělávání na základě porovnání přístupů používaných v zemích OECD se zdůrazněním možné implementace jednotlivých přístupů do systému hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání v ČR;

b) porovnání metodik používaných v zemích OECD k externímu a internímu sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání s vyzdvižením kladů a záporů jednotlivých metodik a přístupů;

c) porovnání rozličných způsobů externího i interního užití výsledků sledování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávacích institucí v zemích OECD;

d) reprezentativní průzkum názorů a postojů k externímu sledování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávacích institucí ve všech hlavních skupinách účastníků vzdělávání (zřizovatelé, ředitelé, učitelé a další pedagogičtí pracovníci, rodiče, žáci, zaměstnavatelé), zohledňující např. regionální hledisko, typ školy, vzdělání rodičů apod.;

e) zhodnocení hlavních rizik a dopadů externího sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání na chování a činnost hlavních skupin účastníků vzdělávání (zřizovatelé, ředitelé, učitelé a další pedagogičtí pracovníci, děti, žáci, rodiče, zaměstnavatelé);

f) přehled a zhodnocení zakotvení šesti základních gramotností (čtenářská, matematická, přírodovědná, sociální, jazyková, informační) v zastřešujících a vzdělávacích dokumentech zemí OECD a typově ve vzdělávacích programech škol v ČR a vyhodnocení korelace důrazu, který je na ně v těchto dokumentech kladen, s úrovní podpory jejich rozvoje a dosahované úrovně;

g) porovnání existujících definic, přístupů, metrik a metodik ke sledování podpory rozvoje a dosažené úrovně v uvedených šesti základních gramotnostech používaných v zemích OECD a v národních a mezinárodních šetřeních (zejména PISA, TIMSS, PIRLS, ICILS, ICCS, EILC případně dalších šetřeních organizovaných na nadnárodní úrovni);

h) analýza rámcových podmínek škol pro rozvoj uvedených šesti základních gramotností v zemích OECD (se zdůrazněním situace v ČR napříč celou vzdělávací soustavou);

i) vyhodnocení korelace podmínek pro rozvoj a vlivů působících na rozvoj a úroveň dosažení gramotností s výsledky dosahovanými v národních a mezinárodních šetřeních (zejména PISA, TIMSS, PIRLS, ICILS, ICCS, EILC případně dalších šetřeních organizovaných na nadnárodní úrovni);

j) porovnání způsobů interpretace a užití zjištění z uvedených mezinárodních šetření v jednotlivých zemích OECD, posouzení zpětnovazebního vlivu prezentace výsledků z uvedených mezinárodních šetření na chování a činnost hlavních skupin účastníků vzdělávání (zřizovatelé, ředitelé, učitelé a další pedagogičtí pracovníci, žáci, rodiče, zaměstnavatelé);

k) návrh koncepce hodnocení kvality a efektivity vzdělávání v ČR zohledňující závěry všech předchozích bodů se zdůrazněním přínosů a rizik navržené koncepce, analýzou proveditelnosti, variantami pro interní a externí hodnocení, identifikací vazeb mezi výsledky vzdělávání a náklady na jejich dosažení včetně odůvodnění případných potřebných dopadů do legislativy.

Kde se výše hovoří o rodičích, rozumí se tím případně i další osoby, které jsou v souladu se zákonem č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, nebo s rozhodnutím soudu oprávněni jednat za dítě nebo nezletilého žáka.

(3) Po dokončení Analýzy zhotovitel zajistí její publikaci, která zahrne

a) souhrnnou analýzu podle odstavce 2 zpracovanou jako samostatný ucelený dokument v českém jazyce včetně provedení jazykové korektury,

b) shrnutí nejdůležitějších zjištění a závěrů jako samostatný dokument (nejvýše 10 stran A4) v českém jazyce včetně provedení jazykové korektury,

c) překlad shrnutí podle písmene b) do anglického jazyka včetně provedení jazykové korektury.

(4) Publikace (souhrnná analýza, shrnutí v českém jazyce, překlad shrnutí do anglického jazyka) bude dodána

a) v elektronické podobě na 5ks CD a

b) v tištěné podobě ve 2 vyhotoveních formou svázaného dokumentu.

(5) Po přípravě publikace Analýzy zhotovitel připraví

a) adekvátní powerpointové prezentace publikace v české i anglické verzi, které budou přímo využitelné zadavatelem k prezentaci publikace pro odbornou veřejnost,

b) krátká (nejvýše 2 strany A4) shrnutí nejdůležitějších zjištění a závěrů publikace v českém i anglickém jazyce včetně provedení jazykové korektury, která budou přímo využitelná k distribuci účastníkům seminářů či konferencí, na nichž bude publikace prezentována, jako handout k prováděným prezentacím či jako vodítko k případné diskuzi.

(6) Publikace, prezentace i shrnutí musí splňovat veškeré požadavky týkající se publicity stanovené v dokumentech OP VK, zejména Příručce pro příjemce finanční podpory z OP VK, verze 4, Manuálu vizuální identity OP VK, verze z října 2009 a plně odpovídat logomanuálu projektu NIQES. Dokumenty OP VK jsou k dispozici na webových stránkách MŠMT. Logomanuál projektu NIQES předá objednatel na vyzvání zhotoviteli po podpisu smlouvy.

čl. 5

Podmínky zpracování, publikace a prezentace analýzy

(1) Zhotovitel vychází při zpracování Analýzy z účinného právního stavu, z doporučení evropských a státních koncepčních dokumentů a z dosavadní koncepce inspekční činnosti. Zohlední zejména Doporučení 2006/962/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (Úř. věst. L 394 ze dne 30. 12. 2006).

(2) Stanovení okruhu zemí OECD, které budou zahrnuty do Analýzy dle této smlouvy, navrhne zhotovitel tak, aby bylo zahrnuto minimálně 5 zemí, přičemž se bude jednat o země s celostátním systémem hodnocení, které se zúčastnily posledních šetření PISA, TIMSS a PIRLS. Návrh podléhá schválení objednatelem. Objednatel je povinen vyjádřit se do 5 pracovních dnů od předložení návrhu, zhotovitel je povinen upravit návrh podle připomínek objednatele a předložit ke schválení upravenou verzi. Pro schválení upravené verze se použije předchozí věta, a to i opakovaně. Akceptační podmínky uvedené v čl. 8 této smlouvy se neuplatní.

(3) Stanovení okruhu národních a mezinárodních šetření, které budou zahrnuty do Analýzy dle této smlouvy, navrhne zhotovitel tak, aby byly zahrnuty minimálně šetření PISA, TIMSS, PIRLS, ICILS, a alespoň jedno šetření organizované na národní úrovni, případně je možné zahrnout i další šetření na krajské úrovni. Zohledněna budou šetření z uplynulých nejméně pěti let. Návrh podléhá schválení objednatelem. Objednatel je povinen vyjádřit se do 5 pracovních dnů od předložení návrhu, zhotovitel je povinen upravit návrh podle připomínek objednatele a předložit ke schválení upravenou verzi. Pro schválení upravené verze se použije předchozí věta, a to i opakovaně. Akceptační podmínky uvedené v čl. 8 této smlouvy se neuplatní.

(4) Pro účely průzkumu názorů a postojů dle čl. 4 odst. 1 písm. d) této smlouvy zhotovitel navrhne

a) způsob výběru respondentů včetně počtu respondentů, zahrne přitom různé kraje a různé druhy škol,

b) formu průzkumu a

c) stanovené hypotézy.

Návrh podléhá schválení objednatelem dle akceptačních podmínek uvedených v čl. 8 této smlouvy.

(5) Součástí Analýzy je implementační analýza pro účely přímého využití závěrů pro inspekční činnost vykonávanou Českou školní inspekcí s uvedením

a) modelu inspekční činnosti dle aktuálního právního stavu a

b) modelu inspekční činnosti s případnými potřebnými legislativními úpravami včetně popisu potřebných legislativních úprav.

V implementační analýze uvede zhotovitel základní rozdíly stávajícího stavu a podmínek nezbytných pro realizaci navrženého modelu (rozdíly kompetenční, kvalifikační, organizační apod.).

(6) Kompletní souhrnná analýza po provedení jazykové korektury, shrnutí v českém jazyce po provedení jazykové korektury a překlad do shrnutí do anglického jazyka po provedení jazykové korektury podléhá schválení objednatelem. Objednatel je povinen vyjádřit se do 10 pracovních dnů od předložení návrhu, zhotovitel je povinen upravit návrh podle připomínek objednatele a předložit ke schválení upravenou verzi. Pro schválení upravené verze se použije předchozí věta, a to i opakovaně. Akceptační podmínky uvedené v čl. 8 této smlouvy se neuplatní.

(7) Tisk a oficiální předání publikace v elektronické i tištěné verzi bude provedeno až poté, co zadavatel schválí obsahovou i formální správnost publikace.

(8) Powerpointové prezentace i shrnutí podle čl. 4 odst. 5 písm. b) podléhají schválení objednatelem. Objednatel je povinen vyjádřit se do 5 pracovních dnů od předložení návrhu, zhotovitel je povinen upravit návrh podle připomínek objednatele a předložit ke schválení upravenou verzi. Pro schválení upravené verze se použije předchozí věta, a to i opakovaně. Akceptační podmínky uvedené v čl. 8 této smlouvy se neuplatní.

Odborný řešitelský tým

(1) Vzhledem k charakteru dat, jejich množství a náročnosti analytických úloh budou veškeré části Analýzy pro objednatele zpracovány členy Odborného řešitelského týmu, složeného z nejméně 5 pracovníků zhotovitele.

(2) Odborný řešitelský tým je složený z Odborného vedoucího Odborného řešitelského týmu a dalších členů. Členové Odborného řešitelského týmu splňují následující požadavky:

a) Odborný vedoucí Odborného řešitelského týmu

1. vysokoškolské vzdělání v sociálně-vědním oboru,

2. vlastní zkušenost se sociálně-vědním výzkumem,

3. publikační činnost v oblasti sociálně-vědního výzkumu nebo výzkumu dotýkajícího se vzdělávání či hodnocení výsledků vzdělávání, a to v rozsahu minimálně tří publikací v posledních třech letech (od roku 2010) a

4. praxe v řízení projektů nebo grantů sociálně-vědního výzkumu, a to v rozsahu řízení alespoň jednoho projektu nebo grantu v posledních třech letech (od roku 2010);

b) většina členů Odborného řešitelského týmu

1. dosažené vysokoškolské vzdělání v sociálně-vědním oboru,

2. publikační činnost v oblasti sociálně-vědního výzkumu nebo výzkumu dotýkajícího se vzdělávání či hodnocení výsledků vzdělávání, a to v rozsahu minimálně jedna publikace v posledních pěti letech (od roku 2008) a

3. praxe v oblasti sociálně-vědního výzkumu nebo výzkumu dotýkajícího se vzdělávání či hodnocení výsledků vzdělávání, v délce minimálně 5 let;

c) všichni členové Odborného řešitelského týmu musí splňovat následující požadavky:

1. dosažené vysokoškolské vzdělání a

2. plynulá komunikace v českém jazyce.

d) Odborný řešitelský tým jako celek

1. alespoň jeden člen týmu musí mít vysokoškolské vzdělání v oboru sociologie,

2. alespoň jeden člen týmu musí být specialista v oblasti vzdělávání a

3. alespoň jeden člen týmu musí mít vysokoškolské vzdělání v oboru ekonomie.

(3) Každý člen týmu bude k dispozici nejméně v rozsahu 4 hodin týdně. Tým bude po celou dobu plnění spolupracovat s objednatelem a bude podávat informace o plnění expertních výzkumů a analýz. Členové týmu budou po celou dobu plnění poskytovat potřebná metodická doporučení objednateli.

(4) V případě, že některý člen Odborného řešitelského týmu přestane splňovat požadavky podle odstavce 2 nebo se nemůže účastnit realizace v požadovaném rozsahu, je zhotovitel povinen do 14 dní ustanovit nového člena týmu za splnění výše uvedených podmínek. Změnu je zhotovitel povinen oznámit bezodkladně objednateli.

čl. 7

Místo plnění

Místem plnění je sídlo objednatele.

Termín a způsob plnění,

předávací a akceptační podmínky výsledků poskytovaných služeb

(1) Předpokládaný termín zahájení prací je 18. 2. 2013. Předmět plnění musí být poskytnut nejpozději do 20. 12. 2013. Jednotlivé postupové termíny plnění jsou uvedeny v příloze č. 2 této smlouvy.

(2) Výsledky zhotovitelem poskytovaných služeb budou akceptovány objednatelem na základě příslušné akceptační procedury.

(3) Akceptační procedura zahrnuje ověření, zda zhotovitelem poskytnuté plnění odpovídá podmínkám, na kterých se smluvní strany dohodly, a zda odpovídá sjednaným výsledkům.

(4) Pravidla akceptace služeb:

a) Xxxxxxxxxx se zavazuje průběžně konzultovat vypracování dokumentů s objednatelem. Objednatel se zavazuje při průběžných konzultacích zhotoviteli poskytovat veškerou potřebnou součinnost a bez prodlení se relevantně a věcně vyjadřovat k průběžným výstupům zhotovitele.

b) Zhotovitel se zavazuje vypracovat relevantní dokumentaci ke každému dílčímu plnění dle harmonogramu poskytování služeb uvedeného v příloze č. 2 této smlouvy.

c) Zhotovitel se zavazuje předat první verzi každého jednotlivého výstupu podle přílohy č. 2 této smlouvy objednateli s dostatečným předstihem, aby mohl být dokument akceptován po proceduře podle tohoto odstavce ve lhůtách vyplývajících z nastavení postupových termínů a termínu plnění.

d) Objednatel se zavazuje vznést veškeré své výhrady nebo připomínky k první verzi jednotlivých výstupů předložených dle výše uvedeného do deseti pracovních dnů od jejího doručení. Nevznese-li objednatel ve stanovené lhůtě k první verzi dokumentu žádné výhrady ani připomínky, považují smluvní strany uplynutím této lhůty výstup ve znění jeho první verze za řádně akceptovaný a pro smluvní strany závazný. Výše uvedeným způsobem nemůže vzniknout fikce akceptace plnění, které by bylo v rozporu s touto smlouvou.

e) Vznese-li objednatel ve stanovené lhůtě své výhrady nebo připomínky k první verzi výstupu, zavazuje se zhotovitel do pěti pracovních dnů od jejich doručení provést veškeré potřebné úpravy výstupu dle opodstatněných výhrad a relevantních připomínek objednatele a takto upravený výstup předat jako jeho druhou verzi objednateli k akceptaci.

f) Objednatel se zavazuje vznést veškeré své výhrady nebo připomínky k druhé verzi výstupu předložené dle písmena e) tohoto odstavce do pěti pracovních dnů od jejího doručení. Nevznese-li objednatel ve stanovené lhůtě k druhé verzi výstupu žádné výhrady ani připomínky, považují smluvní strany uplynutím této lhůty výstup ve znění jeho druhé verze za řádně akceptovaný a pro smluvní strany závazný. Výše uvedeným způsobem nemůže vzniknout fikce akceptace plnění, které by bylo v rozporu s touto smlouvou.

g) Vznese-li objednatel ve stanovené lhůtě své výhrady nebo připomínky k druhé verzi výstupu zavazují se smluvní strany zahájit společné jednání za účelem odstranění veškerých vzájemných rozporů a akceptace výstupu, a to nejpozději do pěti pracovních dnů od výzvy kterékoli smluvní strany.

h) Smluvní strany se zavazují po akceptaci výstupu dle jednoho z písmen výše uvedených potvrdit toto předání a převzetí sepsáním písemného akceptačního protokolu, a to nejpozději do tří pracovních dnů od akceptace výstupu.

(5) V případě dílčího plnění podle bodu 1.1 přílohy č. 2 této smlouvy je lhůta pro vznesení připomínek dle odstavce 4 písm. d) pět pracovních dnů a lhůta pro vznesení připomínek dle odstavce 4 písm. f) tři pracovní dny.

(6) K podpisu akceptačního protokolu je oprávněna osoba oprávněná zavazovat smluvní stranu, případně jí písemně pověřená osoba.

(7) Den akceptace dle odstavce 4 tohoto článku je považován za rozhodné datum, zda byl daný postupový termín splněn. Zhotoviteli se neprodlužuje lhůta k předání a akceptaci dílčího plnění o zapracování připomínek. Neprodlužuje se lhůta plnění.

(8) Akceptace plnění nemá vliv na povinnost zhotovitele následně provést aktualizaci již akceptovaných dílčích plnění, pokud taková potřeba vyplyne z dalších výstupů plnění (např. z poznatků při vzdělávání, z pilotního ověření atd.).

(9) Ke splnění služby jako celku dojde akceptací všech dílčích plnění.

čl. 9

Cena plnění

(1) Celková cena plnění byla stanovena jako smluvní ve výši Celková cena bez DPH 1.200.000,- Kč

DPH ve výši 21 % 252.000,- Kč

Celková cena včetně DPH 1.452.000,- Kč.

(2) Tato cena je konečná a nejvyšší přípustná. Objednateli nebudou účtovány náklady, spojené s dodatečně zjištěnými skutečnostmi, které měl možnost zhotovitel zjistit před uzavřením smlouvy. Cena obsahuje veškerá plnění a náklady, včetně všech nákladů souvisejících se zajištěním služby (poplatky, vedlejší náklady – např. předpokládaná rizika, kurzové vlivy, obecný vývoj cen, zvýšené náklady vyplývající z obchodních podmínek apod.). Též veškeré související náklady jsou zahrnuty do ceny.

(3) Objednateli nebudou účtovány náklady spojené s dodatečně zjištěnými skutečnostmi, které měl možnost zhotovitel zjistit před uzavřením smlouvy.

(4) Cenu podle odstavce 1 je možné měnit pouze, dojde-li ke změně zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zhotovitel bude účtovat daň z přidané hodnoty podle aktuální zákonné úpravy.

(5) Zhotovitel bude účtovat cenu včetně DPH v zákonné výši ke dni vystavení faktury.

(6) Smluvní strany se dohodly, že cena poskytnutí licence je zahrnuta do ceny dílčích plnění podle přílohy č. 2 této smlouvy.

(7) Smluvní strany výslovně sjednávají, že nejde o tzv. cenu podle rozpočtu bez záruky jeho úplnosti ve smyslu § 547 odst. 2 obchodního zákoníku či rozpočtu nezávazného ve smyslu § 547 odst. 3 obchodního zákoníku a na její výši nemá vliv vynaložení či výše jakýchkoli nákladů či poplatků, k jejichž úhradě je zhotovitel na základě této smlouvy či obecně závazných právních předpisů povinen.

čl. 10

Platební podmínky

(1) Objednatel provede úhradu plnění na základě faktur – daňových dokladů vystavených zhotovitelem. Zhotovitel je oprávněn fakturu vystavit vždy na základě jednotlivých akceptačních protokolů o dílčím plnění.

(2) Faktura musí obsahovat náležitosti daňového dokladu ve smyslu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, včetně doplnění dalších náležitostí faktury podle § 13a obchodního zákoníku a Příručky pro příjemce finanční podpory z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost verze 4 (dále

„příručka“).

(3) V případě, že faktura nebude mít odpovídající náležitosti, je objednatel oprávněn ji vrátit ve lhůtě splatnosti zpět zhotoviteli k doplnění, aniž se tak dostane do prodlení se splatností. Lhůta splatnosti počíná běžet znovu od doručení náležitě doplněného či opraveného dokladu.

(4) Faktury budou splatné 30 dnů od data jejich doručení na adresu objednatele v závislosti na přidělení prostředků ze státního rozpočtu, resp. prostředků Evropské unie. S ohledem na možnosti uvolnění finančních prostředků ze státního rozpočtu, resp. prostředků Evropské unie může být splatnost faktur prodloužena o dalších 90 dnů. Opožděné uvolnění finančních prostředků ze státního rozpočtu, resp. prostředků Evropské unie se nepovažuje za prodlení splatnosti faktur a nebude důvodem pro využití sankčních opatření. Za zaplacení se považuje datum odepsání finanční částky za služby z účtu objednatele ve prospěch účtu zhotovitele.

(5) Objednatel nebude poskytovat zálohy.

čl. 11

Právo užití služby jako autorského díla

(1) Zhotovitel poskytuje službu, jejíž součástí je vytvoření Analýzy jako autorského díla ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zhotovitel tímto potvrzuje, že výstupy plnění vytvořené zhotovitelem, případně subdodavatelem nebo jejich pracovníky, v rámci plnění této smlouvy, které mají charakter autorského díla (dále „Autorské dílo“). Xxxxxxxxxx zároveň potvrzuje a bere na vědomí veškeré právní důsledky s tím spojené.

(2) Zhotovitel poskytuje objednateli výlučné, převoditelné, časově a místně neomezené právo k užití Autorského díla, a to všemi způsoby podle zákona č. 121/2000 Sb.

(3) Objednatel je zároveň oprávněn poskytnout licenci (udělit podlicenci) třetím osobám, a to všemi nebo určitými způsoby užití i místně a časově neomezeně podle libovolné úvahy objednatele a bez souhlasu zhotovitele.

(4) Objednatel je oprávněn provádět změny Autorského díla bez souhlasu zhotovitele.

(5) Xxxxxxxxxx zajistí, aby nebyla další autorská práva překážkou užití Autorského díla objednatelem ani třetími osobami.

(6) Xxxxx užití Autorského díla nabývá objednatel okamžikem jeho vytvoření (vytvoření dílčích komponentů).

(7) Objednatel není povinen převedená licenční práva využít.

čl. 12

Přechod vlastnictví

Objednatel nabývá do vlastnictví všechny předané hmotné substráty předmětu plnění této smlouvy okamžikem jejich předání.

čl. 13

Vady plnění

Podstatnými vadami se rozumí vady, které brání řádnému využití plnění na požadované úrovni. Nepodstatnými vadami se rozumí zejména zřejmé nesprávnosti, formální a formulační nesprávnosti, které nejsou překážkou přímého využití.

čl. 14

Smluvní pokuty a odpovědnost za škodu

(1) Zhotovitel je povinen zaplatit objednateli smluvní pokuty za nedodržení smluvních povinností, termínů a lhůt ve výši

a) 10.000,- Kč za každý i započatý den prodlení v případě nedodržení postupového termínu dílčího plnění dle bodu 1 až 4 přílohy č. 2 této smlouvy a

b) 30.000,- Kč za každý i započatý den prodlení v případě nedodržení postupového termínu dílčího plnění dle bodu 5 a 6 přílohy č. 2 této smlouvy.

(2) Ustanovení o smluvních pokutách dle této smlouvy nemají vliv na náhradu škody.

(3) Zhotovitel odpovídá za škodu způsobenou objednateli v důsledku porušení povinností zhotovitele, pokud toto porušení nebylo způsobeno okolností vylučující odpovědnost dle platných ustanovení obchodního zákoníku. Zhotovitel je v takovémto případě povinen zaplatit náhradu škody způsobené objednateli.

(4) Zhotovitel nahradí objednateli škodu vzniklou objednateli z titulu porušení autorských a jiných obdobných práv třetích stran poskytnutou službou za jeho použití v České republice nebo v zahraničí, uplatněným vůči objednateli třetí stranou. Podmínkou poskytnutí náhrady škody je, že:

a) objednatel oznámí písemně zhotoviteli bez zbytečného odkladu nárok uplatněný vůči objednateli nebo jakoukoli žalobu podanou proti objednateli, a

b) objednatel umožní zhotoviteli podílet se na soudním řízení a jakémkoli jednání za účelem rozhodnutí o nároku.

(5) Vyšší moc:

a) Žádná ze smluvních stran nebude odpovídat za nesplnění kteréhokoli ze svých smluvních závazků dle této smlouvy či jejich dodatků v důsledku vyšší moci. Platební závazky vzniklé před událostí z vyšší moci nebudou událostmi z vyšší moci prominuty. Žádná ze smluvních stran není oprávněna požadovat zaplacení smluvní pokuty druhou smluvní stranou za porušení povinností z této smlouvy druhou smluvní stranou z důvodů vyšší moci.

b) Událost z vyšší moci znamená událost, která je mimo přiměřenou kontrolu stran, včetně jakékoli nepředvídatelné události, která nastane v době plnění této smlouvy po jejím uzavření, včetně činu civilního či vojenského úřadu, vyhlášeného či nevyhlášeného válečného konfliktu, občanských nepokojů, sabotáže, požáru, přírodní katastrofy, epidemie, karanténního omezení, embarga, nehody, výbuchu, nařízení či rozhodnutí, opomenutí, zanedbání nebo nedostatek rozhodnutí ze strany jakéhokoli státního orgánu.

c) Při uznání výskytu události z vyšší moci strana, jejíž plnění taková událost ohrožuje, okamžitě písemně informuje druhou stranu a vynaloží veškeré úsilí na překonání své neschopnosti provádět plnění.

čl. 15

Záruční podmínky

(1) Zhotovitel se zavazuje provést dílo bez jakýchkoli faktických a právních vad a za podmínek sjednaných touto smlouvou.

(2) Záruční doba na poskytnutou službu a každé dílčí plnění činí 24 měsíců a začíná běžet dnem akceptace tohoto plnění, resp. v případě dílčích plnění, dnem akceptace každého dílčího plnění objednatelem. Doba záruky se prodlouží o dobu od uplatnění oprávněné reklamace do převzetí předmětu plnění po odstranění vady.

(3) Zhotovitel se zavazuje, že jím dodané plnění dle této smlouvy bude mít po dobu trvání záruční doby vlastnosti dle této smlouvy, obecně závazných právních předpisů a bude v souladu s nabídkou podanou zhotovitelem. Po dobu trvání záruční doby se zhotovitel dále zavazuje na základě písemné reklamace vady odstranit na vlastní náklady.

(4) Jestliže zhotovitel neodstraní reklamovanou vadu ve lhůtě písemně dohodnuté s objednatelem, jinak nejpozději do 30 dní od doručení reklamace, je objednatel oprávněn odstranit vadu na náklady zhotovitele. Zhotovitel se zavazuje uhradit objednateli náklady na odstranění reklamované vady ve výši vyúčtované objednatelem, a to bezodkladně po jejich vyúčtování.

(5) Namísto odstranění může zhotovitel požadovat přiměřenou slevu z ceny plnění.

čl. 16

Ukončení smlouvy

(1) Jestliže kterákoli ze smluvních stran poruší podstatným způsobem tuto smlouvu, je druhá strana oprávněna písemně vyzvat druhou stranu ke splnění jejích závazků. Pokud do třiceti dnů od doručení této výzvy strana, která porušila smlouvu, neučiní uspokojivé kroky k nápravě, nebo pokud do třiceti dnů od této výzvy tato strana neodstraní porušení závazků, může druhá strana od smlouvy odstoupit, aniž by se tím zbavovala výkonu jakýchkoli jiných práv nebo prostředků k dosažení nápravy. Za podstatné porušení smlouvy bude vždy považováno prodlení s plněním dané smluvní povinnosti ve lhůtě podle přílohy č. 2 této smlouvy.

(2) Objednatel je oprávněn od této smlouvy odstoupit, pokud nedostane prostředky ze státního rozpočtu účelově určené na plnění podle této smlouvy, prostředky z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (dále

„OP VK“) účelově určené na plnění podle této smlouvy nebo bude povinen tyto prostředky vrátit. Věta první se uplatní i v případě částečného neposkytnutí nebo vrácení prostředků.

Odstoupení od smlouvy je platné dnem doručení oznámení o odstoupení zhotoviteli.

(3) Kterákoli ze smluvních stran může dát písemnou výpověď z této smlouvy s výpovědní lhůtou v délce tří měsíců, a to i bez uvedení důvodu. Výpověď je platná od doručení druhé smluvní straně. Výpovědní lhůta začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně a uplyne posledním dnem měsíce.

(4) Ustanovení této smlouvy, jejichž cílem je upravit vztahy mezi smluvními stranami po ukončení účinnosti této smlouvy, zůstanou účinná i po ukončení účinnosti této smlouvy.

čl. 17

Zpřístupnění dokumentace

(1) Objednatel má právo, aby mu byly neprodleně zpřístupněny všechny kompletní podkladové materiály a dokumentace ke službě, a to v případě:

a) zániku zhotovitele,

b) ukončení účinnosti této smlouvy.

(2) Dnem poskytnutí podkladových materiálů a dokumentace dle předchozího odstavce zhotovitel též poskytuje objednateli licenci k užití dokumentace (dále „licence“), a to jako licenci výhradní, územně i časově neomezenou a k užití všemi způsoby užití včetně práva udělit třetí osobě licenci užít dokumentaci všemi způsoby užití.

čl. 18

Kontaktní osoby

(1) Pro zabezpečení realizace činností, které povedou k praktickému plnění této smlouvy, jsou u smluvních stran stanoveni níže uvedení zástupci:

a) Zástupce objednatele (s právem předávat zhotoviteli všechny informace potřebné pro plnění smluvního závazku druhé smluvní strany, o které druhá smluvní strana ke splnění závazků v souladu s touto smlouvou požádá, a přebírat od něho všechna plnění uskutečněná dle této smlouvy)

Jméno a příjmení: Xxx. Xxxx Xxxxxxxx, Dr.

Tel.: x000 000 000 000, x000 000 000 000

E-mail: xxxx.xxxxxxxx@xxxxx.xx

b) Zástupce zhotovitele (s právem přebírat všechny informace potřebné pro plnění tohoto smluvního závazku od druhé smluvní strany, o které druhá smluvní strana ke splnění závazků v souladu s touto smlouvou požádá a předávat mu všechna plnění uskutečněná dle této smlouvy)

Xxxxx a příjmení: RNDr. Xxxxxxx Xxxxx, Ph.D.

Tel.: x000 000 000 000, x000 000 000 000

E-mail: xxxxx@xxxx.xxx.xx

(2) Případné změny zástupců obou smluvních stran oznámí smluvní strana písemně druhé smluvní straně bez zbytečného odkladu.

čl. 19

Obecná ustanovení

(1) Obě smluvní strany jsou povinny zachovávat mlčenlivost o informacích o druhé smluvní straně, její činnosti a jejích pracovnících, o nichž se v souvislosti s plněním podle této smlouvy dozví a dále jsou povinny postupovat v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb.,

o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

(2) Práva a závazky smluvních stran, které nejsou výslovně upraveny touto smlouvou, se řídí obchodním zákoníkem. I veškeré další záležitosti ze smlouvy vyplývající nebo s ní související se řídí právním řádem České republiky a spadají pod jurisdikci soudů České republiky. Smluvní strany se zavazují, že případné rozpory budou řešit korektním způsobem a v souladu s právními předpisy a pravidly slušnosti. K soudnímu řešení případných sporů přistoupí až po vyčerpání možností jejich vyřízení mimosoudní cestou.

(3) Zhotovitel je povinen předložit objednateli při podpisu této smlouvy pojistnou smlouvu v originálním znění nebo úředně ověřené kopii, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zhotovitelem objednateli v souvislosti s touto smlouvou, a to nejméně do výše nabídkové ceny s DPH. Pojištění se musí vztahovat na celou dobu předpokládaného plnění této smlouvy.

(4) Tato zakázka je spolufinancována z fondů Evropské unie z Evropského sociálního fondu v rámci OP VK. Z toho vyplývají povinnosti pro objednatele a zhotovitele týkající se plnění této smlouvy. Xxxxxxxxxx toto bere na vědomí a zavazuje se plnit veškeré povinnosti pro něj a pro objednatele vyplývající z financování plnění této smlouvy z fondů Evropské unie. Zhotovitel se zavazuje sledovat veškeré dokumenty upravující poskytování dotace a její implementace a vyžádat si veškeré relevantní dokumenty, rozhodnutí a opatření od objednatele týkající se podmínek poskytnutí a využití podpory dle této smlouvy z OP VK. Xxxxxxxxxx je povinen při plnění této smlouvy zejména plnit veškeré povinnosti týkající se publicity stanovené v dokumentech OP VK, zejména příručky, manuálu vizuální identity OP VK ve znění závazném pro projekt NIQES atd. a dále povinnosti uchovávat dokumentaci.

(5) Zhotovitel je povinen poskytnout součinnost a potřebné doklady a strpět kontrolu ze strany oprávněných orgánů veřejné správy, zejména Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a případně dalších relevantních orgánů, které mají právo kontroly v rámci OP VK. Zhotovitel je povinen umožnit provedení kontroly všem subjektům implementační struktury OP VK, pověřeným kontrolním orgánům České republiky a pověřeným pracovníkům Evropské komise a Evropského účetního dvora. Dále je povinen na základě kontrol prováděných při monitorování projektu realizovat nápravná opatření, která mu budou uložena oprávněnými subjekty, a to v termínu, rozsahu a kvalitě podle požadavků stanovených příslušným kontrolním orgánem. Zároveň zhotovitel objednateli písemně oznámí splnění nápravných opatření, a kdo tyto opatření uložil.

(6) Zhotovitel je povinen poskytnout objednateli, xxxx. jiným osobám, které objednatel určí, veškeré požadované informace, dokladovat svoji činnost, poskytovat veškerou dokumentaci vztahující se k projektu po dobu nejméně deseti let následujících po roce, ve kterém objednatel obdrží protokol o závěrečném vyhodnocení akce, jíž se plnění této smlouvy týká. Zhotovitel je povinen všechny povinnosti stanovené v tomto článku přenést i na své subdodavatele. Zhotovitel je povinen archivovat veškeré dokumenty týkající se poskytování a služby po dobu nejméně deseti let následujících po roce, ve kterém objednatel obdrží

protokol o závěrečném vyhodnocení akce, jíž se plnění této smlouvy týká.

(7) Zhotovitel hodlá provádět následující plnění prostřednictvím subdodavatelů:

xxx

(8) Zhotovitel není oprávněn měnit své subdodavatele bez předchozího písemného souhlasu objednatele.

čl. 20

Závěrečná ustanovení

(1) Je-li nebo stane-li se některé ustanovení této smlouvy nebo jejích příloh neplatným nebo neúčinným, netýká se to ostatních ustanovení této smlouvy a smluvní strany se zavazují nahradit takové ustanovení novým ustanovením, které bude v nejvyšší možné míře splňovat stejné ekonomické, právní a obchodní cíle původního ustanovení. Totéž platí, vyskytnou-li se ve smlouvě či jejích dodatcích případné mezery.

(2) Změny této smlouvy mohou být učiněny pouze písemnými vzestupně číslovanými dodatky podepsanými oběma smluvními stranami, resp. osobami oprávněnými jednat jménem nebo za smluvní strany.

(3) Nedílnou součástí této smlouvy je příloha č. 1 Specifikace předmětu plnění a příloha č. 2 Harmonogram plnění.

(4) Pokud se některá ze smluvních stran vzdá určitého nároku na nápravu v případě porušení nebo nedodržení ustanovení uzavřené smlouvy ze strany druhé smluvní strany nebo se zdrží či opomene uplatnit či využít kteréhokoli práva nebo výsady, jež mu podle uzavřené smlouvy bude náležet nebo bude moci náležet, nesmí být takový úkon, a to bez výjimky, považován nebo uplatňován jako precedens do budoucna pro jakýkoli další případ, ani nebude možné považovat takové jednání za vzdání se jakéhokoli nároku, práva či výsady jednou pro vždy.

(5) Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti podpisem druhé ze smluvních stran. Tato smlouva byla vyhotovena ve dvou stejnopisech s platností originálu, přičemž každá ze smluvních stran obdrží jedno vyhotovení.

Přílohy:

1. Specifikace předmětu plnění

2. Harmonogram plnění

Za zhotovitele Za objednatele

Ve Zlíně dne V Praze dne

prof. Ing. Xxxx Xxxx, CSc. v. r. rektor

Xxx. Xxxx Xxxxxxxxxx v. r. ústřední školní inspektorka

Příloha č. 1 Smlouvy Specifikace předmětu plnění

V bodech odpovídajících čl. 5 odst. 2 až 4 (stanovení okruhu zemí OECD, stanovení okruhu národních a mezinárodních šetření, návrh průzkumu) smlouvy je tato příloha považována za závazný návrh zhotovitele, který podléhá akceptační proceduře.

Předmět zakázky (tj. dodání, publikace a prezentace Analýzy) bude uchazečem splněn v souladu se všemi podmínkami zadávací dokumentace a uzavřené smlouvy. Analýza bude obsahovat následující hlavní body:

a) vymezení definice kvality a efektivity ve vzdělávání na základě porovnání přístupů používaných v zemích OECD se zdůrazněním možné implementace jednotlivých přístupů do systému sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání v ČR;

c) porovnání rozličných způsobů externího i interního užití výsledků sledování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávacích institucí v zemích OECD;

d) reprezentativní průzkum názorů a postojů k externímu sledování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávacích institucí ve všech hlavních skupinách účastníků vzdělávání (zřizovatelé, ředitelé, učitelé, další pedagogičtí pracovníci, rodiče, žáci, zaměstnavatelé);

g) porovnání existujících definic, přístupů, metrik a metodik ke sledování a hodnocení podpory rozvoje a dosažené úrovně v uvedených šesti základních gramotnostech používaných v zemích OECD a v národních a mezinárodních šetřeních;

h) analýza rámcových podmínek škol pro rozvoj uvedených šesti základních gramotností v zemích OECD (se zdůrazněním situace v ČR napříč celou vzdělávací soustavou);

i) vyhodnocení korelace podmínek pro rozvoj a vlivů působících na rozvoj a úroveň dosažení gramotností s výsledky dosahovanými v národních a mezinárodních šetřeních;

k) návrh koncepce sledování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávání v ČR zohledňující závěry všech předchozích bodů se zdůrazněním přínosů a rizik navržené koncepce, analýzou proveditelnosti, variantami pro interní a externí hodnocení, identifikací vazeb mezi výsledky vzdělávání a náklady na jejich dosažení včetně odůvodnění případných potřebných dopadů do legislativy.

Uchazeč vyjde mimo jiné při zpracování Analýzy z účinného právního stavu, z doporučení evropských a státních koncepčních dokumentů a z dosavadní koncepce inspekční činnosti, zohlední také Doporučení 2006/962/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení.

Po dokončení Analýzy uchazeč zajistí její publikaci, která zahrne souhrnnou analýzu zpracovanou jako samostatný ucelený dokument v českém jazyce včetně provedení jazykové korektury, shrnutí nejdůležitějších zjištění a závěrů jako samostatný dokument v českém jazyce včetně provedení jazykové korektury (nejvýše 10 stran A4) a překlad daného shrnutí do anglického jazyka včetně provedení jazykové korektury. Publikace (souhrnná analýza, shrnutí v českém jazyce, překlad shrnutí do anglického jazyka) bude dodána v elektronické podobě na 5 ks CD a v tištěné podobě ve 2 vyhotoveních formou svázaného dokumentu. Po přípravě publikace Analýzy dále uchazeč připraví adekvátní powerpointové prezentace publikace v české i anglické verzi, které budou přímo využitelné k prezentaci publikace pro odbornou veřejnost, a krátká shrnutí nejdůležitějších zjištění a závěrů publikace v českém i anglickém jazyce včetně provedení jazykové korektury (nejvýše 2 strany A4), která budou přímo využitelná k distribuci účastníkům seminářů či konferencí, na nichž bude publikace prezentována, jako handout k prováděným prezentacím či jako vodítko k případné diskuzi. Publikace, prezentace i shrnutí budou splňovat veškeré požadavky týkající se publicity stanovené v dokumentech Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (dále také jen „OP VK“), zejména Příručka pro příjemce finanční podpory z OP VK, verze 4, Manuál vizuální identity OP VK, verze z října 2009 a budou plně odpovídat logomanuálu projektu NIQES.

Veškeré části Analýzy budou zpracovány určenými členy Odborného řešitelského týmu. Každý člen týmu bude k dispozici nejméně v rozsahu 4 hodin týdně. Tým bude po celou dobu plnění spolupracovat se zadavatelem a bude podávat informace o plnění expertních výzkumů a analýz. Členové týmu budou také po celou dobu plnění služby poskytovat potřebná metodická doporučení zadavateli.

Metodický rámec Analýzy je strukturován do tří vzájemně provázaných modulů:

1. Kvalita ve vzdělávání,

2. Základní gramotnosti,

3. Percepce problematiky ze strany hlavních skupin účastníků vzdělávání.

Syntéza poznatků tří uvedených modulů se následně promítá do návrhu koncepce sledování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávání v České republice dle bodu k) Analýzy. Další text blíže specifikuje metodický rámec realizace tří definovaných modulů a navazující syntézy.

• MODUL VÝZKUMU 1 - KVALITA VE VZDĚLÁVÁNÍ

Prvním stavebním kamenem metodického rámce Analýzy je Modul výzkumu 1 - Kvalita ve vzdělávání (dále jen „Modul 1“). Cílem Modulu 1 je jednak vymezit definice kvality

a efektivity ve vzdělávání, jednak zhodnotit metodiky k externímu a internímu sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání, a jednak identifikovat způsoby externího a interního využití výsledků sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání, a to vše na příkladu vybraných zemí OECD. Takto Modul 1 naplňuje body a), b), c) Analýzy.

Racionálno potřeby zpracování Modulu 1 vychází z obecného poznatku odborné literatury, který poukazuje na problémy spojené s nalezením jednotné definice pojmu kvalita a efektivita ve vzdělávání. Logicky jsou pak odlišné definice pojmu kvalita a efektivita ve vzdělávání spojeny jak s různými metodickými přístupy k jejich hodnocení, tak s různými způsoby jejich využití. Provedení komparativní analýzy vybraných zemí OECD umožní identifikovat a současně typologizovat odlišné přístupy ke sledovaným aspektům kvality ve vzdělávání, včetně vyzdvižení jejich silných a slabých stránek v kontextu dosahované úrovně vzdělání.

Metodicky bude zpracování Modulu 1 založeno na desktop analýze relevantních zdrojů informací, které budou mimo jiné zahrnovat oficiální zprávy národních i mezinárodních organizací zabývajících se problematikou hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání, výzkumné studie, odborné články ve vědeckých časopisech, statistické informace, internetové zdroje informací a další. Odborný řešitelský tým rovněž předpokládá využití mezinárodních kontaktů Univerzity Xxxxxx Xxxx ve Zlíně s partnerskými univerzitami v hodnocených zemích.

17/40

Žák / student Země 1

Země 2

Země 1

Škola

Téma 1 Téma 2 Téma 3 …….. Téma n

Země 3

Země 2

Země 1

Systém Téma 1 Téma 2 Téma 3 ……..

Téma n

……..

Země 3

Země 2

Země 1

Země n

……..

Země 3

Země 2

Země n

……..

Země 3

Země n

……..

Země n

Obrázek 1: Metodická podstata realizace Modulu 1

Klíčová témata relevantní k oblastem:

- Definice kvality a efektivity ve vzdělávání

- Metodika externího a interního sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání

- Způsoby využití sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání

Téma 1	Téma 2	Téma 3	……..	Téma n
Učitel	Téma 1	Téma 2	Téma 3	……..	Téma n

Typologie témat

Hodnocení silných a slabých stránek dílčích položek typologie Možnosti implementace v České republice

Metodický přístup k řešení Modulu 1 je svým charakterem induktivní výzkum kvalitativní povahy, jehož klíčovým výstupem bude vytvoření typologií pro klíčová témata vztahující se ke třem dílčím oblastem formulovaného cíle (viz rovněž obrázek 1):

- definice kvality a efektivity ve vzdělávání,

- metodika externího a interního sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání,

- identifikace způsobů externího a interního využití sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání.

Vytváření typologií bude založeno na datech zjištěných z desktop analýzy relevantních zdrojů informací pro vybrané země OECD, přičemž současně budou respektována specifika různých úrovní hodnocení v souladu s běžnou metodickou praxí OECD – úroveň žáka/studenta, úroveň učitele, úroveň školy, úroveň systému vzdělávání. Typologizace poznatků tak bude ve své podstatě založena na informacích třídimenzionální datové matice v souladu s obrázkem 1. Výsledná podoba typologií bude následně doplněna jednak o hodnocení silných a slabých stránek jednotlivých položek typologií a jednak o hodnocení možností implementace příkladů dobré praxe v České republice.

Tabulka 1: Přehled analyzovaných způsobů externího a interního užití výsledků sledování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávacích institucí v zemích OECD

Způsob užití

1. Využití výsledků sledování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávacích institucí pro srovnání

kvality vzdělávacího systému - hodnocení efektivity a efektivnosti vynaložených veřejných prostředků

2. Využití výsledků sledování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávacích institucí pro úpravu

standardů výuky či obsahu kurikula

3. Využití výsledků sledování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávacích institucí pro srovnání

kvality škol; tj. informace o kvalitě vzdělávání škol

4. Využití výsledků sledování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávacích institucí pro rozhodování

o další studijní dráze žáka/studenta

5. Využití výsledků sledování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávacích institucí pro informování

žáků/studentů o jejich dosahovaných výsledcích vzdělávání

6. Využití výsledků sledování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávacích institucí pro informování

zákonných zástupců žáků/studentů o dosahovaných výsledcích vzdělávání žáků/studentů

7. Využití výsledků sledování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávacích institucí pro formativní

hodnocení se zjištěním výukových potřeb žáků/studentů

8. Využití výsledků sledování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávacích institucí pro identifikaci charakteristik problémových skupin žáků/studentů s horšími výsledky vzdělávání respektive

talentovaných skupin žáků/studentů s excelentními výsledky

9. Využití výsledků sledování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávacích institucí pro hodnocení

práce učitelů s dopady v oblasti jejich odměňování

10. Využití výsledků sledování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávacích institucí pro identifikaci

příkladů dobré praxe, ve smyslu chápání kvality vzdělávání jako excelence

Klíčová témata výzkumu budou definitivně utvářena v průběhu realizace desktop analýzy. V souladu s požadavky zadávací dokumentace je v tabulce 1 specifikováno, které způsoby externího a interního užití výsledků sledování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávacích institucí v zemích OECD budou sledovány.

• MODUL VÝZKUMU 2 - ZÁKLADNÍ GRAMOTNOSTI

Druhým stavebním kamenem metodického rámce Analýzy je Modul výzkumu 2 – Základní gramotnosti (dále jen Modul 2), který se zaměřuje na hodnocení šesti základních gramotností v podobě čtenářské, matematické, přírodovědné, sociální, jazykové a informační gramotnosti. Hodnocení se v tomto ohledu v souladu se zadávací dokumentací člení do dvou úrovní - vzdělávacích systémů zemí OECD na jedné straně a škol v České republice na straně druhé. Cílem Modulu 2 je pro obě definované úrovně:

- zhodnotit zakotvení základních gramotností v zastřešujících koncepčních dokumentech vzdělávání,

- identifikovat existující definice, přístupy, metriky a metodiky ke sledování podpory rozvoje a dosažené úrovně základních gramotností,

- analyzovat rámcové podmínky pro rozvoj základních gramotností,

- vyhodnotit korelace důrazu na základní gramotnosti v zastřešujících koncepčních dokumentech vzdělávání respektive úrovně rámcových podmínek pro rozvoj základních gramotností na jedné straně a dosahované úrovně gramotností v mezinárodních či národních šetřeních na straně druhé.

Realizace cílů Modulu 2 naplňuje body f), g), h), i) a částečně j) Analýzy. Obrázek 2 představuje metodické racionálno pro realizaci cílů Modulu 2.

Úroveň dosahovaných základních gramotností

- Mezinárodní šetření - zejména PISA, TIMSS, PIRLS, ICILS, ICCS

- Národní šetření

Rámcové podmínky škol pro rozvoj

základních gramotností

Význam základních gramotností

v koncepčních dokumentech

Přístupy, metodiky, metriky sledování podpory rozvoje a dosažené úrovně

základních gramotností

Postavení základních gramotností v zastřešujících koncepčních dokumentech vzdělávání

Obrázek 2: Metodická podstata realizace Modulu 2

- Čtenářská

- Sociální

Základní gramotnosti

- Matematická

- Jazyková

- Přírodovědná

- Informační

Úroveň škol ČR

Úroveň zemí OECD

Základním východiskem řešení je šest základních gramotností, jejichž sledování se rozpadá do dvou větví v souladu se zadávací dokumentací. Pro obě větve jsou kompilovány relevantní informace pro naplnění formulovaných cílů. Sběr informací přitom bude založen na následujícím metodickém přístupu:

- Za prvé bude realizována desktop analýza relevantních zdrojů informací vztahujících se k zakotvení základních gramotností v zastřešujících koncepčních dokumentech vzdělávání. V případě škol České republiky budou tyto dokumenty představovat jejich školní vzdělávací programy. V rámci analýzy budou kompilována data kvalitativní povahy, která budou následně převedena do kvantitativního vyjádření na bázi vybraných kritérií analýzy textu (např. postavení gramotností v misi a cílech koncepčních dokumentů, četnost zmínek týkajících se jednotlivých gramotností v koncepčních dokumentech a další).

- Za druhé bude realizována desktop analýza relevantních zdrojů informací vztahující se k přístupům, metodikám a metrikám sledování podpory rozvoje a dosažené úrovně základních gramotností. V případě této analýzy budou kompilována data kvantitativní a kvalitativní podoby. Zdrojem informací tak budou vedle oficiálních zpráv národních a mezinárodních organizací, výzkumných studií, odborných článků ve vědeckých časopisech či internetových zdrojů informací zejména statistické údaje mezinárodních (zejména statistiky OECD, šetření PISA, TIMSS, PIRLS, ICILS, ICCS) i národních šetření. V souladu s požadavky zadávací dokumentace jsou v tabulce 2 specifikovány metodiky/šetření na mezinárodní i národní úrovni, které budou v rámci realizace zakázky hodnoceny. Rozlišeny jsou přitom národní metodiky/šetření, které budou předmětem hodnocení pouze pro bod g) Analýzy a národní metodiky/šetření, které budou předmětem hodnocení jak pro bod g), tak i pro bod i) Analýzy.

Pro úroveň škol v České republice je předpokladem hodnocení zajištění informací kvalitativní a kvantitativní povahy (např. výsledky státních maturit a další) v dekompozici na úrovni škol. V tomto ohledu předpokládá zpracovatelský tým součinnost a úzkou spolupráci s Českou školní inspekcí jako autoritou disponující potřebnými údaji. Bez přístupu k informacím na úrovni škol nebude možné některé části analýzy, zejména ve vztahu k dosažené úrovni základních gramotností, realizovat. Doplňujícím zdrojem informací bude reprezentativní průzkum názorů a postojů hlavních skupin účastníků vzdělávání (viz Modul 3 - Percepce problematiky ze strany hlavních skupin účastníků vzdělávání) se zaměřením na skupinu zřizovatelů a ředitelů škol pro identifikaci rámcových podmínek škol pro rozvoj základních gramotností.

Tabulka 2: Přehled metodik/šetření zahrnutých do hodnocení základních gramotností

Mezinárodní metodiky/šetření (hodnocené pro body g) a i) Analýzy)

1. PISA - OECD Programme for International Student Assessment

2. TIMSS - Trends in International Mathematics nad Science Study

3. PIRLS - Progress in International Reading Literacy Study

4. ICILS - International Computer and Information Literacy Study

5. ICCS - International Civic and Citizenship Education Study

Národní metodiky/šetření hodnocené pro body g) a i) Analýzy

1. České národní hodnocení

2. Slovenské národní hodnocení - Celoslovenské testovanie žiakov

3. Slovinské národní hodnocení - Nacionalno preverjanje znanja

4. Rakouské národní hodnocení - Überprüfung der Bildungsstandards

5. Německé národní hodnocení - Vergleichsarbeiten (VERA-3; VERA-8)

6. Národní hodnocení Velké Británie/Anglie - National Curriculum Assessment

7. Švédské národní hodnocení - Nationella Prov

8. Australské národní hodnocení - National Assessment Program

9. Kanadské národní hodnocení - Pan-Canadian Assessment Program

10. Novozélandské národní hodnocení - National Standards

11. Národní hodnocení Spojených států amerických - Race to the Top Program

Národní metodiky/šetření hodnocené pouze pro bod g) Analýzy

12. Dánské národní hodnocení - De nationale test

13. Finské národní hodnocení - Oppimistulosten kansallinen arviointi

14. Irské národní hodnocení – Standardised testing, Junior Certificate examinations

15. Norské národní hodnocení – National tests

16. Polské národní hodnocení - Egzaminy eksternistyczne

Zpracování získaných informací bude založeno na standardních metodických přístupech k vyhodnocení dat kvalitativní a kvantitativní povahy. Data kvalitativní povahy tak budou hodnocena způsobem korespondujícím s metodickým přístupem Modulu 1, a tedy na bázi identifikace klíčových témat hodnocení (viz rovněž obrázek 3).

Obrázek 3: Metodická podstata vyhodnocení dat kvalitativní povahy Modulu 2

Klíčová témata relevantní k oblastem:

- Zakotvení základních gramotností v zastřešujících koncepčních dokumentech vzdělávání

- Definice, přístupy, metriky a metodiky ke sledování a hodnocení podpory rozvoje a dosažené úrovně základních gramotností

- Rámcové podmínky pro rozvoj základních gramotností

Téma 1 Téma 2 Téma 3 ……..

Téma n

Země 1

Země 2

……..

Téma n

Země 3

…….. Země n

……..

Škola n

Škola 1

Škola 2

Škola 3

Téma 1 Téma 2 Téma 3

Typologie témat

Hodnocení silných a slabých stránek dílčích položek typologie Možnosti implementace v České republice

Data kvantitativní povahy pak budou vyhodnocena standardními statistickými metodami na bázi indikátorového přístupu. Indikátory budou formulovány ke klíčovým tématům třech dílčích částí metodické podstaty realizace Modulu 2 (viz obrázek 2), tj. k:

- významu základních gramotností v koncepčních dokumentech,

- rámcovým podmínkám škol pro rozvoj základních gramotností,

- úrovni dosahovaných základních gramotností.

Indikátory budou syceny daty jednak pro úroveň zemí OECD a jednak pro úroveň škol České republiky v souladu s výše uvedeným metodickým přístupem ke sběru informací. Následně budou data pro jednotlivé indikátory vyhodnocena zvlášť s cílem identifikovat pořadí zemí OECD respektive škol České republiky a rovněž ve vzájemných relacích na bázi korelační analýzy. Důraz přitom bude kladen na hodnocení korelace mezi rámcovými podmínkami škol pro rozvoj základních gramotností na jedné straně a úrovni dosahovaných základních gramotností na straně druhé. V případě škol České republiky bude rovněž zohledněn cíl identifikovat diferenciaci škol vzhledem k jejich charakteristikám zahrnujícím:

- charakteristiky školy - druh školy, velikost školy a typ zřizovatele školy,

- charakteristiky sídla školy - poloha v rámci kraje a okresu, velikostní kategorie obce-sídla školy, příslušnost sídla školy k regionům se soustředěnou podporou státu.

Prostorové charakteristiky budou rovněž vizualizovány v mapových výstupech. Opětovně zdůrazňujeme, že předpokladem pro úplné zpracování uvedené metodiky je zajištění potřebných dat na úrovni škol České republiky, a to na bázi součinnosti a úzké spolupráce s Českou školní inspekcí jako autoritou těmito daty disponující.

• MODUL VÝZKUMU 3 - PERCEPCE PROBLEMATIKY ZE STRANY HLAVNÍCH SKUPIN ÚČASTNÍKŮ VZDĚLÁVÁNÍ

Třetím stavebním kamenem metodického rámce Analýzy je Modul výzkumu 3 - Percepce problematiky ze strany hlavních skupin účastníků vzdělávání (dále jen Modul 3). Tento modul logicky navazuje na předchozí dva moduly tím, že k jednotlivým tématům hodnoceným v rámci Modulu 1 a Modulu 2 doplňuje informace ze strany hlavních skupin účastníků vzdělávání, tj. zřizovatelů, ředitelů, učitelů a dalších pedagogických pracovníků, rodičů, žáků a zaměstnavatelů. Cílem Modulu 3 je:

- identifikovat názory a postoje hlavních skupin účastníků vzdělávání k externímu sledování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávacích institucí,

- zhodnotit hlavní rizika/dopady externího sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání, a to včetně mezinárodních hodnocení, na chování a činnost hlavních skupin účastníků vzdělávání.

V souladu s požadavky zadávací dokumentace jsou v tabulce 3 specifikována hodnocená rizika/dopady externího sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání.

Realizace cílů Modulu 3 naplňuje body d), e) a částečně j) Analýzy.

Tabulka 3: Přehled hodnocených rizik/dopadů externího sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání na chování a činnost hlavních skupin účastníků vzdělávání

Riziko/dopad

Zdůvodnění

1. Dopad externího sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání na

zlepšení výsledků ve vzdělávání

Externí sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání je tradičně spojeno s vymezením kurikul a vzdělávacích standardů, které umožňuje jednak konkrétní zacílení vzdělávacího procesu

a jednak redukci nežádoucích duplicit v obsahu vzdělávání.

Současně je externí hodnocení motivem pro zvyšování kvality výuky s cílem dosáhnout lepšího postavení v externím hodnocení.

2. Riziko orientace výuky na obsah

externího sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání, potlačení významu dalších oblastí vzdělávání,

snížení kvality standardů, omezení šíře používaných metod výuky

Odborná literatura nabízí studie, kdy zavádění externího sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání vede k orientaci výuky na dobré výsledky v těchto hodnoceních. Význam dalších oblastí vzdělávání, stejně jako šíře používaných metod, je naopak potlačen.

3. Dopad externího sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání na

chování učitelů při identifikaci

vzdělávacích nedostatků jednotlivých studentů, využití jako zpětná vazba pro úpravu standardů/obsahu výuky

Jedním z možných dopadů externího sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání je ovlivnění chování učitele při identifikaci vzdělávacích nedostatků žáků/studentů. Externí

sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání tak poskytuje zpětnou vazbu mezi učitelem na jedné straně a

žáky/studenty na straně druhé.

4. Dopad externího sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání na

chování zřizovatele při hodnocení

efektivity/efektivnosti vynaložených veřejných prostředků

Jedním z možných dopadů externího sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání je ovlivnění chování zřizovatele v oblasti managementu škol respektive školského systému.

5. Dopad externího sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání na

chování ředitele/učitelů školy při zdůraznění její excelence

Jedním z možných dopadů externího sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání je ovlivnění chování

ředitele/učitelů v oblasti marketingu.

6. Dopad externího sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání na

chování žáků/studentů, rodičů,

zaměstnavatelů v jejich rozhodování

o výběru školy a zaměstnance

Jedním z možných dopadů externího sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání je ovlivnění chování

relevantních skupin aktérů při výběru školy či zaměstnance.

7. Riziko spojené s nedůvěrou zaměstnavatelů či vysokých škol

k správnosti a spolehlivosti výsledků

externího sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání

Jednou z možných forem využití externího sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání je selekce žáků/studentů při

přijímacím řízení. Nedůvěryhodnost externího hodnocení tak může představovat vážnou hrozbu pro jeho využití v této podobě.

8. Riziko externího sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání spojené s obrannými postoji a demotivací učitelů

V důsledku zavádění externího sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání učitelé stále méně přemýšlejí o své práci a stále méně se učí pomocí reflexe vlastní práce a práce

svých kolegů. Místo toho se začínají stále více zaštiťovat a chránit vybranými výsledky externích evaluací a zaujímat obranné

postoje, čímž se stávají vůči sobě navzájem konkurenty.

9. Riziko podvodného jednání při realizaci externího sledování a hodnocení kvality

a efektivity ve vzdělávání

Podvodné jednání lze považovat za nejvyšší stupeň rizika navazujícího na bod 8 této tabulky.

10. Riziko přehlcení obsahu kurikula v důsledku snah širokých skupin být

zahrnut v externím sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání

Odborná literatura poukazuje na případy, kdy byl obsah kurikul pro realizaci externího hodnocení formulován přehnaně široce

v důsledku snah celé řady aktérů být zařazen do vlastního hodnocení.

Tabulka 3: Přehled hodnocených rizik/dopadů externího sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání na chování a činnost hlavních skupin účastníků vzdělávání (pokračování)

Riziko/dopad

Zdůvodnění

11. Dopad externího sledování a hodnocení kvality a efektivity

ve vzdělávání na usnadnění možností přechodu mezi školami

Standardizace výuky prostřednictvím externího sledování

a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání umožňuje snazší poznání výkonnosti žáka/studenta při jeho přechodu mezi školami.

12. Riziko organizačních problémů při zajištění externího sledování

a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání

V odborné literatuře lze nalézt příklady, kdy organizační

problémy vedly k časovému zpoždění či jiné negativní události při organizaci externího hodnocení kvality vzdělávání. Přenesení

organizace externího hodnocení kvality na učitele zvyšuje jejich

časovou zátěž. V tomto kontextu jsou diskutovány rovněž otázky využití ICT technologií či jiné.

13. Riziko spojené s obtížnou měřitelností řady aspektů při realizaci externího

sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání

Řada aspektů vzdělávacího procesu je jen obtížně měřitelná prostřednictvím externího sledování a hodnocení kvality

a efektivity ve vzdělávání.

14. Riziko externího sledování a hodnocení kvality a efektivity

ve vzdělávání spojené s udržováním či zvyšováním sociální nerovnosti

Externí sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání je spojeno s tvorbou pořadí škol. Takové pořadí může významně

přispět jednak k prohloubení selektivního výběru škol a jednak k zaměření na práci s žáky/studenty s předpoklady ke zlepšení výkonnosti v externím hodnocení. Skupina žáků/studentů

s horšími předpoklady ke zlepšení tak může být opomíjena.

15. Nedostatečná koherence externího

sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání s obsahem kurikula, učebnic a výuky

Koherence kurikula je považována za zásadní prvek pro zvyšování kvality ve vzdělávání. Koherence kurikula je přitom definována

jako soulad obsahu kurikula, učebnic, výuky a hodnocení. V případě existence tohoto souladu dochází k posilování

uvedených prvků mezi sebou.

Z hlediska operacionalizace cílů Modulu 3 bude připraven a realizován reprezentativní průzkum mezi sedmi hlavními skupinami účastníků vzdělávání.

Tabulka 4 znázorňuje počty respondentů jednotlivých hlavních skupin účastníků vzdělávání. Výběr respondentů šetření bude proveden následujícím způsobem. Primárně bude vytvořena databáze všech škol v České republice relevantních pro tuto zakázku. Z této databáze bude náhodným výběrem vybráno 100 škol. Náhodný výběr zajistí reprezentativnost vzorku vzhledem k druhu školy i vzhledem k prostorové lokalizaci školy (tím budou zahrnuty různé kraje i různé druhy škol). V rámci takto vytvořeného vzorku škol bude realizován průzkum pro všechny skupiny účastníků vzdělávání, a to takto:

- průzkum mezi všemi zřizovateli a řediteli škol,

- průzkum v rámci náhodně vybraných vzorků 4 učitelů, 1 dalšího pedagogického pracovníka, 10 žáků a 10 rodičů v každé škole,

- průzkum v rámci náhodně vybraného vzorku zaměstnavatelů s více než 10 zaměstnanci na území okresu sídla školy.

V případě problémů s naplněním počtu respondentů podle tabulky 1 v důsledku neochoty participovat na šetření nebo zahrnutím více škol jednoho zřizovatele do vzorku, bude opětovně aplikován náhodný výběr pro doplnění vzorku respondentů dané hlavní skupiny účastníků vzdělávání na uvedený počet.

Tabulka 4: Počet respondentů průzkumu podle hlavních skupin účastníků vzdělávání

Skupina účastníků vzdělávání	Počet respondentů průzkumu
Zřizovatelé	100
Ředitelé	100
Učitelé	400
Další pedagogičtí pracovníci	100
Rodiče	1 000
Žáci	1 000
Zaměstnavatelé	100

Reprezentativní průzkum bude realizován dotazníkovou formou, kdy dotazníky budou vytvořeny pro všechny sledované skupiny účastníků vzdělávání. Vstupní hypotézy šetření navazují na přehled hodnocených rizik/dopadů externího sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání v tabulce 3:

1. První okruh hypotéz se zaměřuje na vztah mezi externím sledováním a hodnocením kvality a efektivity ve vzdělávání na jedné straně a výstupy vzdělávacího procesu na straně druhé. Takto navazuje na rizika/dopady 1 a 2 v tabulce 3. V tomto kontextu byly formulovány dvě protichůdné, zároveň však logicky zdůvodnitelné, hypotézy:

- „Externí sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání vede ke zlepšování výstupů vzdělávání v důsledku vyššího externího tlaku na vyučující i žáky/studenty.“

- „Externí sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání vede ke zhoršení výstupů vzdělávání v důsledku zaměření výuky na obsah hodnocení.“

2. Druhý okruh hypotéz se týká dopadů externího sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání na rozhodovací proces sledovaných skupin aktérů. Hypotéza v tomto směru předpokládá pozitivní dopad, tj.: „Externí sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání ovlivňuje rozhodovací proces všech skupin aktérů relevantních pro oblast vzdělávání.“ Doplňující výzkumná otázka se následně ptá na podobu tohoto vlivu. Druhý okruh hypotéz navazuje na rizika/dopady 3 až 10 v tabulce 3.

3. Třetí okruh hypotéz se věnuje organizačním aspektům externího sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání v návaznosti na formulovaná rizika/dopady 11 až 13 v tabulce 3. Hypotézy v tomto ohledu předpokládají:

- „Externí sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání je vnímáno pozitivně ve vztahu k možnosti žáků/studentů přecházet mezi školami.“

- „Existuje řada negativních postojů k organizačnímu zajištění externího sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání. Preferovány jsou přístupy na bázi ICT a snižování pracovní zátěže učitelů škol.“

- “Existuje negativní postoj relevantních aktérů vzdělávání k schopnosti externího sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání měřit skutečně dosaženou úroveň vzdělání žáků/studentů.“

4. Čtvrtý okruh hypotéz se zaměřuje na otázku sociálního znevýhodnění v návaznosti na formulované riziko/dopad 14 v tabulce 3. Hypotéza v tomto ohledu předpokládá

existenci znevýhodněných skupin žáků/studentů ve vztahu k externímu sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání.

5. Pátý okruh hypotéz se dotýká koherence celého systému externího sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání v návaznosti na riziko/dopad 15 v tabulce 3. Hypotéza v tomto ohledu předpokládá, že aktéři relevantní pro oblast vzdělávání vnímají míru koherence obsahu kurikula, učebnic, výuky a hodnocení jako relativně nedostatečnou.

6. Šestý okruh hypotéz je spojen s diferenciací odpovědí jednotlivých aktérů vzhledem k charakteristikám školy (druh školy, velikost školy, typ zřizovatele školy) respektive charakteristikám sídla školy (velikostní kategorie obce-sídla školy, kraj sídla školy, postavení sídla školy v prostorové hierarchii okresů, příslušnost sídla školy k regionům se soustředěnou podporou státu). V souladu s běžnou praxí nepředpokládáme existenci statisticky významných rozdílů vzhledem k těmto diferencujícím proměnným.

V rámci přípravy reprezentativního průzkumu bude respektována ta skutečnost, že nelze použít jeden univerzální dotazník pro všechny sledované cílové skupiny šetření (viz rovněž tabulka 5 pro indikativní seznam relevance rizik/dopadů formulovaných v tabulce 3 pro jednotlivé cílové skupiny šetření).

Tabulka 5: Relevance rizik/dopadů pro jednotlivé cílové skupiny šetření; vymezení rizik/dopadů podle tabulky 3

Riziko / Dopad	Zřizovatelé	Ředitelé	Učitelé a další pedagogičtí pracovníci	Rodiče	Žáci	Zaměstnavatelé
1.	ano	ano	ano	ano	ano	ano
2.	ano	ano	ano	ano	ano	ano
3.		ano	ano	ano	ano
4.	ano
5.		ano	ano
6.				ano	ano	ano
7.						ano
8.			ano
9.	ano	ano	ano	ano	ano
10.	ano	ano	ano	ano	ano	ano
11.	ano	ano	ano	ano	ano
12.	ano	ano	ano	ano	ano
13.	ano	ano	ano	ano	ano	ano
14.	ano	ano	ano	ano	ano
15.	ano	ano	ano	ano	ano	ano

Dále jsou uvedeny některé další charakteristiky reprezentativního průzkumu:

- jemnost regionálního členění – hodnocení výsledků bude provedeno po jednotlivých krajích České republiky;

- jemnost členění druhů a skupin škol zahrnutých do průzkumu:

o členění dle druhů škol – hodnocení výsledků bude provedeno pro mateřské školy, základní školy, konzervatoře, střední školy vzdělávající v maturitních oborech a střední školy vzdělávající v nematuritních oborech,

o členění dle skupin škol – hodnocení výsledků bude provedeno podle velikosti školy, podle velikosti obce-sídla školy a podle typu zřizovatele školy;

- hodnocení výsledků průzkumu bude dále provedeno také podle:

o jednotlivých skupin účastníků vzdělávání (zřizovatelé, ředitelé, učitelé, další pedagogičtí pracovníci, rodiče, žáci, zaměstnavatelé),

o postavení sídla školy v prostorové hierarchii okresů,

o příslušnosti sídla školy k regionům se soustředěnou podporou státu;

Počet nepřekrývajících se vlivů posuzovaných v průzkumu – 23 (vlivy jsou chápány jednak jako diferencující faktory odpovědí reprezentativního průzkumu a jednak jako rizika/dopady v průzkumu hodnocené).

• SYNTÉZA POZNATKŮ

V návaznosti na naplnění cílů tří výše definovaných modulů budou zjištěné poznatky syntetizovány do podoby návrhu koncepce sledování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávání v České republice. Zohledněny přitom budou závěry všech tří modulů, a to se zdůrazněním přínosů a rizik navržené koncepce, analýzou proveditelnosti, variantami pro interní a externí hodnocení, identifikací vazeb mezi výsledky vzdělávání a náklady na jejich dosažení včetně odůvodnění případných potřebných dopadů do legislativy. Obrázek 3 znázorňuje myšlenkové racionálno metodického přístupu k syntéze poznatků. Realizace syntézy poznatků tak naplňuje bod k) Analýzy.

Obrázek 3: Metodická podstata syntézy poznatků

MODUL 1

MODUL 2

MODUL 3

NÁVRH KONCEPCE SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ KVALITY A EFEKTIVITY VZDĚLÁVÁNÍ

V ČESKÉ REPUBLICE

• PŘEHLED HODNOCENÝCH ZEMÍ A ZDROJE INFORMACÍ

Tabulka 6 představuje přehled zemí OECD, které budou zahrnuty do porovnání uvedených v bodech a), b), c), f), g), h) a j) Analýzy. Současně jsou uvedeny základní zdroje informací. V návaznosti je doplněn indikativní seznam další relevantní literatury a zdrojů informací k použití. Zdůrazňujeme, že uvedený přehled nelze brát za vyčerpávající a v průběhu prací bude dle aktuálních potřeb doplňován.

Tabulka 6: Přehled hodnocených zemí a základních zdrojů informací

Hodnocená země a základní zdroje informací

Austrálie

Oficiální dokumenty publikované na internetových stránkách Department of Education and Early Childhood Development respektive Australian Curriculum, Assessment and Reporting Authority

SANTIAGO, P. et al. (2011). OECD Reviews of Evaluation and Assessment in Education – Australia.

Paris: OECD Publishing.

ACARA (2012). National Assessment Program – Literacy and Numeracy. Sydney: Australian Curriculum, Assessment and Reporting Authority.

Česká republika

Oficiální dokumenty publikované na internetových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy respektive České školní inspekce

SANTIAGO, P. et al. (2012). OECD Reviews of Evaluation and Assessment in Education – Czech Republic. Paris: OECD Publishing.

Dánsko

Oficiální dokumenty publikované na internetových stránkách The Ministry of Children and Education

XXXXXXXXXX, C. et al. (2011). OECD Reviews of Evaluation and Assessment in Education: Denmark 2011, OECD Publishing.

Finsko

Oficiální dokumenty publikované na internetových stránkách Finnish National Board of Education, mimo jiné:

- Publikace vztahující se k definici národního kurikula pro různé typy škol

- FNBE (2012). Providing Education for the 2020s. Helsinki: Finnish National Board of Education.

Irsko

Oficiální dokumenty publikované na internetových stránkách National Council for Curriculum and Assessment, mimo jiné:

- NCCA (2007). Assessment in the Primary School Curriculum. Guidelines for Schools. Dublin: National Council for Curriculum and Assessment.

- NCCA (2010). Primary School Curriculum. Mapping the Developments. Dublin: National Council for Curriculum and Assessment.

Kanada

Oficiální dokumenty publikované na internetových stránkách The Council of Ministers of Education, mimo jiné:

CMEC (2011). Pan-Canadian Assessment Program. Report on the Pan-Canadian Assessment of Mathematics, Science, and Reading. Toronto: The Council of Ministers of Education.

Hodnocená země a základní zdroje informací

Německo

Oficiální dokumenty publikované na internetových stránkách Bundesministerium für Bildung und Forschung respektive Institut zur Qualitätsentwicklung im Bildungswesen, mimo jiné:

- Publikace zaměřené na vzdělávací standardy v oborech němčina, matematika, cizí jazyk a další v kontextu různých úrovní vzdělávání

STANAT, P. et al. (2012). Kompetenzen von Schülerinnen und Schülern am Ende der vierten

Jahrgangsstufe in den Fächern Deutsch und Mathematik: Ergebnisse des IQB-Ländervergleichs 2011. Münster: Waxmann Verlag.

Norsko

Oficiální dokumenty publikované na internetových stránkách Ministry of Education and Research, zejména pak Norwegian Directorate for Education and Training

NUSCHE, D. et al. (2011). OECD Reviews of Evaluation and Assessment in Education: Norway 2011, OECD Publishing.

Nový Zéland

Oficiální dokumenty publikované na internetových stránkách Ministry of Education, mimo jiné:

- WHARANGI, K. T. et al. (2011). Ministry of Education Position Paper: Assessment. Wellington: New Zealand.

XXXXXX, X. et al. (2012). OECD Reviews of Evaluation and Assessment in Education - New Zealand. Paris: OECD Publishing.

Polsko

Oficiální dokumenty publikované na internetových stránkách Ministerstwa edukacji narodowe respektive Centralne komisje egzaminacyjne, mimo jiné:

- CKE (2012). Procedury organizowania i przeprowadzania egzaminu w klasie trzeciej gimnazjum.

Warszawa: Centralna komisja egzaminacyjna.

- CKE (2011). Informator o egzaminie gimnazjalnym. Warszawa: Centralna komisja egzaminacyjna.

Rakousko

Oficiální dokumenty publikované na internetových stránkách Bundesinstitut Bildungsforschung, Innovation und Entwicklung des österreichischen Schulwesens (bifie), mimo jiné:

- BREIT, S. et al. (2012). Bildungsstandards and Qualitätsentwicklung an Schulen. Impulse für Schulleiter/innen. Graz: Leykam.

- BREIT, S. et al. (2012). Bildungsstandards in Österreich. Überprüfung und Rückmeldung.

Salzburg: Zentrum für Bildungsmonitoring und Bildungsstandards.

XXXXXX, X., XXXXXXXX, X. (2012). OECD Review on Evaluation and Assessment Frameworks for Improving School Outcomes. Wien: Bundesministerium für Unterricht, Kunst und Kultur.

Slovensko

Oficiální dokumenty publikované na internetových stránkách Ministerstva školstva, vedy, výskumu a športu Slovenskej republiky, zejména pak v rámci Národného ústavu certifikovaných meraní

vzdelávania - široká paleta legislativních, koncepčních, statistických zdrojů informací pro hodnocení kvality a efektivity vzdělávání na Slovensku.

Hodnocená země a základní zdroje informací

Slovinsko

Oficiální dokumenty publikované na internetových stránkách Državni izpitni center a Zavod Republike Slovenije za šolstvo vytvořený slovinskou vládou, mimo jiné:

- DOMAJNKO, D. et al. (2012). Navodila za izvedbo nacionalnega preverjanje znanja v osnovni šoli 2012/2013. Ljubljana: Državni izpitni center.

- DIC (2012). Nacionalno preverjanje znanja 2012 osnovni statični podatki. Ljubljana: Državni izpitni center.

Spojené státy americké

Oficiální dokumenty publikované na internetových stránkách U.S. Department of Education, mimo jiné:

- US DOE (2010). Race to the Top Program. Washington: U.S. Department of Education.

- US DOE (2012). Florida Report. Year 1: School Year 2010-2011. Washington: U.S. Department of Education.

Švédsko

Oficiální dokumenty publikované na internetových stránkách The Swedish National Agency for Education, mimo jiné:

- SKOLVERKET (2012). Redovisning av uppdrag om avvikelser mellan provresultat och kursbetyg i gymnasieskolan. Stockholm: Skolverket.

XXXXXX, X., et al. (2011). OECD Reviews of Evaluation and Assessment in Education - Sweden.

Paris: OECD Publishing.

Velká Británie/Anglie

Oficiální dokumenty publikované na internetových stránkách Department for Education; zejména pak v rámci informací Standards and Testing Agency (STA), mimo jiné:

- DEPARTMENT FOR EDUCATION (2011). The Framework for the National Curriculum. A Report by the Expert Panel for the National Curriculum Review. London: Department for Education.

- STA (2012). Assessment and Reporting Arrangements. Key Stage 1, Including the Phonics Screening Check. London: Standards and Testing Agency.

- STA (2012). Assessment and Reporting Arrangements. Key Stage 2. London: Standards and Testing Agency.

V návaznosti na bod 2 článku 5 smlouvy uvádí tabulka 7 plný soulad výběru hodnocených zemí s jejich účastí v mezinárodních šetřeních PISA, TIMSS a PIRLS.

Tabulka 7: Účast hodnocených zemí ve vybraných mezinárodních šetřeních

Země	PISA	TIMSS	PIRLS
Austrálie	Ano	Ano	Ano
Česká republika	Ano	Ano	Ano
Dánsko	Ano	Ano	Ano
Finsko	Ano	Ano	Ano
Irsko	Ano	Ano	Ano
Kanada	Ano	Ano	Ano
Německo	Ano	Ano	Ano
Norsko	Ano	Ano	Ano
Nový Zéland	Ano	Ano	Ano
Polsko	Ano	Ano	Ano
Rakousko	Ano	Ano	Ano
Slovensko	Ano	Ano	Ano
Slovinsko	Ano	Ano	Ano
Spojené státy americké	Ano	Ano	Ano
Švédsko	Ano	Ano	Ano
Velká Británie/Anglie	Ano	Ano	Ano

Další teoreticko-koncepční zdroje informací relevantní pro Analýzu

XXXXX, X. et al. (2011). Kvalita kurikula a výuky: výzkumné přístupy a nástroje. Brno: Masarykova univerzita v Brně.

XXXXX, X. (2012). Kvalita výuky: vymezení pojmu a způsobu jeho užívání. Pedagogika, 65(3), 244-261.

JEZDINSKÁ, D. (2011). Odvrácená strana testování. In Bulletin Institutu výzkumu školního vzdělávání PdF MU 2011. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 11-14.

XXXX, X. (2012). Úskalí a příležitosti hodnocení výkonu žáků ve školách. In: Hodnocení a sebehodnocení žáků v primárním vzdělávání - aktuální otázky, perspektivy a výzvy. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 51-74.

XXXXXX, X., XXXXXXXXX, T. (2011). On the problems of asking for a definition of quality in education. Scandinavian Journal of Education Research, 55(6), 671-684.

Další zdroje informací se vztahem k národním systémům hodnocení a sledování kvality vzdělávání

ČŠI (2011). Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti v předškolním a základním vzdělávání. Praha: Česká školní inspekce.

ČŠI (2011). Podpora rozvoje matematické gramotnosti v předškolním a základním vzdělávání. Praha: Česká školní inspekce.

ČŠI (2012). Analýza školních vzdělávacích programů pro základní vzdělávání za období 2007-2011. Praha: Česká školní inspekce.

ČŠI (2012). Výroční zpráva ČSI za školní rok 2010/2011. Praha: Česká školní inspekce.

DARLING-XXXXXXX, X. (2010). Performance counts: assessment systems that support high-quality learning. Washington: Stanford Center for Opportunity Policy in Education.

XXXXX, X., XXXXX, L. B. (2010). The relevance and consequences of PISA science in a Danish context. International Journal of Science & Mathematics Education, 8(3), 565-592.

EURYDICE (2009). National Testing of Pupils in Europe: Objectives, Organisation and Use of Results. Brussels: Education, Audiovisual and Culture Executive Agency.

EURYDICE (2011). Teaching Reading in Europe. Contexts, Policies and Practices. Brussels: Education, Audiovisual and Culture Executive Agency.

EURYDICE (2011). Science Education in Europe. National Policies, Practices and Research. Brussels: Education, Audiovisual and Culture Executive Agency.

EURYDICE (2011). Mathematics Education in Europe. Common Challenges and National Policies. Brussels: Education, Audiovisual and Culture Executive Agency.

EURYDICE (2012). Developing Key Competences at School in Europe: Challenges and Opportunities fro Policy. Eurydice Report. Luxembourg: Publications Office of the European Union.

EURYDICE (2012). Citizenship Education in Europe. Brussels: Education, Audiovisual and Culture Executive Agency.

XXXXXXXXXX, X. X. xx al. (2010). Highlights From PISA 2009: Performance of U.S. 15-Year-Old Students in Reading, Mathematics, and Science Literacy in an International Context. Washington: U.S. Department of Education.

XXXXXXX, X. (2009). First national literacy & numeracy tests introduced. Research Development, 20(12), 13-15.

XXXXXXXX, X. et al. (2010). Equity in mathematics and science outcomes: characteristics associated with high and low achievement on PISA 2006 in Ireland. International Journal of Science and Mathematics Education, 8(3), 475-496.

XXXXXXXXX, X. (2011). Curriculum in context: partnership, power and praxis in Ireland.

Irish Educational Studies, 30(1), 129-131.

XXXXXX, X. (2010). Educational assessment in England. Assessment in Education: Principles, Policy & Practice, 17(3), 315-334.

XXXXXXXX, X. X. (2011). Between excellence and equity: the case of the German Education System. Revista Espaňola de Educación Comparada, 18, 27-60.

KUPIAINEN, S. et al. (2009). The Finnish Education System and PISA. Helsinki: Ministry of Education Publications.

XXXXXX, P. W., XXXX, D. (2012). Government versus non-government schools: a nation wide assessment using Australian NAPLAN data. Australian Economic Papers, 51(3), 147- 166.

XXXXXX, X. (2011). Education in Canada: in pursuit of educational quality and equity.

Revista Espaňola de Educación Comparada, 18, 89-124.

XXXXXXX, X. et al. (2010). From PISA to Educational Standards: The Impact of Large- Scale Assessments on Science Education in Germany. International Journal of Science & Mathematics Education, 8(3), 545-563.

OECD (2012). Education at a Glance 2012: OECD Indicators, Paris: OECD Publishing.

XXXXXXX, X. et al. (2011). PISA 2009: The Performance and Progress of 15-Year-Old in Ireland. Dublin: Educational Research Centre.

XXXXX, X., XxXXXXXX, X. (2010). School socio-economic composition and student outcomes in Australia: implications for educational policy. Australian Journal of Education, 54(1), 72-85.

XXXXXX, X., XXX, X. (2012). A validation study on the national assessment instruments for young English language learners in Norway and Slovenia. CEPS Journal, 2(3), 75-96.

XXXXXXXX, X. (2011). PISA in Finland: an education miracle or an obstacle to change?

CEPS Journal, 3(1), 119-140.

XXXXXXXX, X. (2011). The professional educator. Lessons from Finland. American Educator, 35, 34-38.

XXXXX, X. et al. (2010). Standardised Testing in Lower Secondary Education. Dublin: National Council for Curriculum and Assessment.

XXXXXXXX, X. et al. (2010). Educational inequality in the EU. The effectiveness of the national education policy. European Union Politics, 11(1), 29-59.

XXXXXXX, X. et al. (2009). Professional development design: embedding educational reform in New Zealand. Teaching and Teacher Education, 25(1), 181-189.

XXXXXXX, X. et al. (2010). Challenges for Australian Education: Results from PISA 2009: the PISA 2009 Assessment of Students’ Reading, Mathematical and Scientific Literacy. Sydney: Australian Curriculum, Assessment and Reporting Authority.

XXXXXXX, X. (2012). Political structures, social diversity, and public policy. Comparing mandatory education in Canada and the United States. Comparative Political Studies, 45(7), 850-874.

XXXXX, X. (2011). PISA performance and Australian education: myths and realities. Revista Espaňola de Educación Comparada, 18, 89-124.

XXXXXXX, X. (2009). A brief history of a testing time: national curriculum assessment in England 1989-2008. Educational Research, 51(2), 137-159.

XXXXXXXX, X. (2006). Education and assessment in Sweden. Assessment in Education: Principles, Policy & Practice, 13(1), 113-128.

ZUPANC, D. et al. (2009). Variability analysis for effectiveness and improvement in classrooms and schools in upper secondary education in Slovenia: assessment of/for learning analytic tool. School Effectiveness and School Improvement, 20(1), 89-122.

Další zdroje informací se vztahem k mezinárodním šetřením

XXXXXXXX, X., XXXXXX, X. The IEA International Study of Computer and Information Literacy (ICILS). Amsterdam: International Association for the Evaluation of Educational Achievement.

XXXX, X. et al. (2010). ICCS 2009. European Report. Amsterdam: International Association for the Evaluation of Educational Achievement.

XXXXXX, M.O. et al. (2012). TIMMS 2011 International Results in Science. Chestnut Hill: TIMMS & PIRLS International Study Center, Boston College.

XXXXXX, X.X.X. et al. (2009). TIMMS 2011 Assessment Framework. Chestnut Hill: TIMMS & PIRLS International Study Center, Boston College.

XXXXXX, X.X.X. et al. (2009). PIRLS 2011 Assessment Framework. Chestnut Hill: TIMMS & PIRLS International Study Center, Boston College.

XXXXXX, X.X.X. et al. (2012). TIMMS 2011 International Results in Mathematics. Chestnut Hill: TIMMS & PIRLS International Study Center, Boston College.

XXXXXX, X.X.X. et al. (2012). TIMMS 2011 International Results in Reading. Chestnut Hill: TIMMS & PIRLS International Study Center, Boston College.

OECD (2010). PISA 2009 Results: What Students Know and Can Do – Student Performance in Reading, Mathematics and Science. Paris: OECD Publishing, PISA.

OECD (2010). PISA 2009 Results: Overcoming Social Background – Equity in Learning Opportunities and Outcomes. Paris: OECD Publishing, PISA.

OECD (2010). PISA 2009 Results: Learning to Learn – Student Engagement, Strategies and Practices. Paris: OECD Publishing, PISA.

OECD (2010). PISA 2009 Results: What Make a School Successful? – Resources, Policies and Practices. Paris: OECD Publishing, PISA.

OECD (2010). PISA 2009 Results: Learning Trends: Changes in Student Performance Since 2000. Paris: OECD Publishing, PISA.

OECD (2011). PISA 2009 Results: Students on Line: Digital Technologies and Performance. Paris: OECD Publishing, PISA.

OECD (2012). PISA 2009 Technical Report. Paris: OECD Publishing, PISA.

OECD (2012). Public and Private Schools. How Management and Funding Relate to Their Socio-economic Profile. Paris: OECD Publishing, PISA.

XXXXXXXXXX, X. (2009). Securing quality and equity in education: lessons from PISA.

Prospects, 39(3), 251-263.

XXXXXX, X. et al. (2011). ICCS 2009. Technical Report. Amsterdam: International Association for the Evaluation of Educational Achievement.

XXXXXX, X. et al. (2010). ICCS 2009. European Report. Amsterdam: International Association for the Evaluation of Educational Achievement.

Příloha č. 2 Smlouvy Harmonogram plnění

Služba bude plněna dle uvedeného harmonogramu. Uvedenými termíny se rozumí konečné termíny předání dílčího plnění, již po akceptační proceduře.

Zhotovitel je povinen poskytovat objednateli pravidelné měsíční zprávy o stavu plnění. Na vyžádání objednatele poskytne zhotovitel zprávu i častěji v mimořádných termínech. Na základě podaných zpráv může objednatel požadovat změny v realizaci plnění v souladu s obecnou definicí požadavků na Analýzu, její publikaci a prezentaci a zhotovitel je povinen požadavkům vyhovět.

1 Dílčí plnění: Detailní osnova analýzy

1.1 Předložení detailní osnovy analýzy. Čl. 4 odst. 2 smlouvy.

Postupový termín: Nejpozději k 1. 3. 2013. Dodavatelem navržený termín 1. 3. 2013.

2 Dílčí plnění: Průzkum názorů a postojů k externímu sledování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávacích institucí ve všech hlavních skupinách účastníků vzdělávání

2.1 Detailní plán realizace a vyhodnocení průzkumu názorů a postojů k externímu sledování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávacích institucí. Včetně stanovení způsobu výběru respondentů, formy průzkumu a hypotéz průzkumu.

Čl. 4 odst. 2 písm. d) a čl. 5 odst. 4 smlouvy.

Postupový termín: Nejpozději k 12. 4. 2013. Dodavatelem navržený termín

12. 4. 2013.

2.2 Příprava informace o chystaném průzkumu pro respondenty. Čl. 4 odst. 2 písm. d) smlouvy.

Postupový termín: Nejpozději k 26. 4. 2013. Dodavatelem navržený termín

26. 4. 2013.

2.3 Provedení průzkumu názorů a postojů k externímu sledování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávacích institucí a zpracování výsledků tohoto průzkumu.

Čl. 4 odst. 2 písm. d) smlouvy.

Postupový termín: Nejpozději k 28. 6. 2013. Dodavatelem navržený termín

28. 6. 2013.

3 Dílčí plnění: Část analýzy dle čl. 4 odst. 2 písm. a) až e) smlouvy

3.1 Výchozí definice

Vymezení definice kvality a efektivity ve vzdělávání na základě porovnání přístupů používaných v zemích OECD se zdůrazněním možné implementace jednotlivých přístupů do systému hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání v ČR.

Čl. 4 odst. 2 písm. a) smlouvy.

Postupový termín: Nejpozději k 31. 5. 2013. Dodavatelem navržený termín

31. 5. 2013.

3.2 Komparace hodnotících systémů v zemích OECD

Porovnání metodik používaných v zemích OECD k externímu a internímu sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání s vyzdvižením kladů a záporů jednotlivých metodik a přístupů.

Porovnání rozličných způsobů externího i interního užití výsledků sledování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávacích institucí v zemích OECD.

Čl. 4 odst. 2 písm. b) a c) smlouvy.

Postupový termín: Nejpozději k 28. 6. 2013. Dodavatelem navržený termín

28. 6. 2013.

3.3 Zhodnocení hlavních rizik a dopadů externího sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání na chování a činnost hlavních skupin účastníků vzdělávání.

Vyhodnocení průzkumu a analýza závěrů ve vztahu ke stanoveným hypotézám a ve vztahu k dalším závěrům analýzy. Zhodnocení hlavních rizik a dopadů externího sledování a hodnocení kvality a efektivity ve vzdělávání na chování a činnost hlavních skupin účastníků vzdělávání.

Čl. 4 odst. 2 písm. d) a e) smlouvy.

Postupový termín: Nejpozději k 19. 8. 2013 Dodavatelem navržený termín

19. 8. 2013.

4 Dílčí plnění: Část analýzy dle čl. 4 odst. 2 písm. f) až j) smlouvy

4.1 Stanovení okruhu národních a mezinárodních šetření, které budou zahrnuty do Analýzy.

Čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 3 smlouvy.

Postupový termín: Nejpozději k 1. 3. 2013. Dodavatelem navržený termín 1. 3. 2013.

4.2 Přehled a zhodnocení zakotvení šesti základních gramotností v zastřešujících a vzdělávacích dokumentech zemí OECD a typově ve vzdělávacích programech škol v ČR a vyhodnocení korelace důrazu, který je na ně v těchto dokumentech kladen, s úrovní podpory jejich rozvoje a dosahované úrovně.

Porovnání existujících definic, přístupů, metrik a metodik ke sledování podpory rozvoje a dosažené úrovně v uvedených šesti základních gramotnostech používaných v zemích OECD a v národních a mezinárodních šetřeních.

Čl. 4 odst. 2 písm. f) až g) smlouvy.

Postupový termín: Nejpozději k 28. 6. 2013. Dodavatelem navržený termín

28. 6. 2013.

4.3 Analýza rámcových podmínek škol pro rozvoj uvedených šesti základních gramotností v zemích OECD (se zdůrazněním situace v ČR napříč celou vzdělávací soustavou).

Vyhodnocení korelace podmínek pro rozvoj a vlivů působících na rozvoj a úroveň dosažení gramotností s výsledky dosahovanými v národních a mezinárodních šetřeních.

Porovnání způsobů interpretace a užití zjištění z uvedených mezinárodních šetření v jednotlivých zemích OECD, posouzení zpětnovazebního vlivu prezentace výsledků

z uvedených mezinárodních šetření na chování a činnost hlavních skupin účastníků vzdělávání.

Čl. 4 odst. 2 písm. h) až j) smlouvy.

Postupový termín: Nejpozději k 30. 8. 2013. Dodavatelem navržený termín

30. 8. 2013.

Po akceptaci dílčích plnění podle bodů 1 až 4 této přílohy zadavatelem je dodavatel oprávněn fakturovat 63 % z celkové ceny plnění podle čl. 9 smlouvy. Tj. 756.000,- Kč bez DPH a DPH ve výši 21 % 158 760,- Kč, celkem částku 914.760,- Kč.

5 Dílčí plnění: Implementační analýza

5.1 Návrh koncepce hodnocení kvality a efektivity vzdělávání v ČR zohledňující závěry všech předchozích bodů se zdůrazněním přínosů a rizik navržené koncepce, analýzou proveditelnosti, variantami pro interní a externí hodnocení, identifikací vazeb mezi výsledky vzdělávání a náklady na jejich dosažení včetně odůvodnění případných potřebných dopadů do legislativy.

Čl. 4 odst. 2 písm. k) a čl. 5 odst. 5 smlouvy.

Postupový termín: Nejpozději k 28. 10. 2013. Dodavatelem navržený termín

28. 10. 2013.

6 Dílčí plnění: Publikace a prezentace analýzy

6.1 Předložení souhrnné analýzy v uceleném dokumentu po provedení jazykové korektury.

Čl. 4 odst. 2, 3 písm. a) a odst. 6 a čl. 5 odst. 6 smlouvy

Postupový termín: Nejpozději k 15. 11. 2013. Dodavatelem navržený termín

15. 11. 2013.

6.2 Předložení shrnutí podle čl. 4 odst. 3 písm. b) a c) smlouvy po provedení jazykové korektury.

Čl. 4 odst. 3 písm. b) a c) a odst. 6 a čl. 5 odst. 6 smlouvy

Postupový termín: Nejpozději k 29. 11. 2013. Dodavatelem navržený termín

29. 11. 2013.

6.3 Předložení souhrnné analýzy včetně shrnutí v české i anglické verzi po provedení jazykové korektury v elektronické podobě na 5 ks CD a v tištěné podobě ve 2 vyhotoveních formou svázaného dokumentu.

Čl. 4 odst. 2 až 4 a 6 a čl. 5 odst. 7 smlouvy

Postupový termín: Nejpozději k 20. 12. 2013. Dodavatelem navržený termín

20. 12. 2013.

6.4 Předložení adekvátní powerpointové prezentace publikace v české i anglické verzi, která bude přímo využitelná zadavatelem k prezentaci publikace pro odbornou veřejnost.

Čl. 4 odst. 5 písm. a) a odst. 6 a čl. 5 odst. 8 smlouvy

Postupový termín: Nejpozději k 20. 12. 2013. Dodavatelem navržený termín

20. 12. 2013.

6.5 Předložení krátkých (nejvýše 2 strany A4) shrnutí nejdůležitějších zjištění a závěrů publikace v českém i anglickém jazyce po provedení jazykové korektury, která budou přímo využitelná k distribuci účastníkům seminářů či konferencí, na nichž bude publikace prezentována, jako handout k prováděným prezentacím či jako vodítko k případné diskuzi.

Čl. 4 odst. 5 písm. b) a odst. 6 a čl. 5 odst. 8 smlouvy

Postupový termín: Nejpozději k 20. 12. 2013. Dodavatelem navržený termín

20. 12. 2013.

Po akceptaci dílčích plnění podle bodů 5 až 6 této přílohy zadavatelem je dodavatel oprávněn fakturovat 37 % z celkové ceny plnění podle čl. 9 smlouvy. Tj. 444.000,- Kč bez DPH a DPH ve výši 21 % 93.240,- Kč, celkem částku 537.240,- Kč.

Document Metadata

Table of Contents

Smlouva o poskytnutí služby

Document Metadata