Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.
1
Obecné technické podmínky provozovatele vodohospodářské infrastruktury společnosti:
Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.
Závazné právní předpisy, technické normy, obecné technické požadavky na vodohospodářské stavby, technické požadavky na vodovodní a kanalizační přípojky, ochrana prostředí kolem vodohospodářských staveb, podmínky pro provádění vodohospodářských staveb, podmínky pro předání vodohospodářských staveb, podmínky pro kolaudace staveb
Verze č. 3 ze dne: 20. 5. 2019
Obsah
1 ÚČEL A ROZSAH 4
2 PŘEHLED ZÁVAZNÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ 4
3 PŘEHLED TECHNICKÝCH NOREM 5
4 VYBRANÉ CITACE PLATNÉ LEGISLATIVY 6
5 OBECNÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VODOHOSPODÁŘSKÉ STAVBY 9
5.1 Zdroje vody k hašení požárů a určení těchto zdrojů 9
5.2 Srážková voda 9
6 TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VODOVODNÍ A KANALIZAČNÍ PŘÍPOJKY 9
6.1 Možné formy vlastnictví a provozní vazby 9
6.1.1 Vlastnictví vodovodní přípojky 9
6.1.2 Vlastnictví kanalizační přípojky 9
6.2 Způsoby napojení stávajících i nově budovaných nemovitostí na vodovod nebo kanalizaci 9
6.2.1 Vodovodní přípojky 9
6.2.2 Kanalizační přípojky 11
6.3 Obecné podmínky 12
6.3.1 Nová vodovodní přípojka 12
6.3.2 Nová kanalizační přípojka 12
6.3.3 Obnova (rekonstrukce) stávající přípojky 13
6.4 Doklady potřební k udělení souhlasu s uvedením do provozu 13
6.4.1 Vodovodní přípojka 13
6.4.2 Kanalizační přípojka 13
6.5 VODOVODNÍ PŘÍPOJKY – TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZOVATELE 13
6.5.1 Směrové a technické podmínky navrhování vodovodních přípojek 14
6.5.2 Navrtávací pasy 14
6.5.3 Zemní soupravy 15
6.5.4 Poklopy armatury 15
6.5.5 Vodoměrné sestavy 15
6.5.6 Umístění vodoměru 16
6.5.7 Vodoměrná šachta 16
6.5.8 Ochranná pásma vodovodních přípojek 18
6.5.9 Materiály vodovodních přípojek 18
6.5.10 Označování potrubí vodovodních přípojek 18
6.5.11 Zkoušky a geodetické zaměření vodovodní přípojky 18
6.5.12 Zrušení vodovodní přípojky (zrušení odběrového místa) 18
6.5.13 Ukončení smlouvy k odběru vody (odběrné místo zůstává) 18
6.5.14 Výkresová část – vodovodní přípojka 19
6.6 KANALIZAČNÍ PŘÍPOJKY – TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZOVATELE 23
6.6.1 Směrové a technické podmínky navrhování kanalizačních přípojek 23
6.6.2 Ochranná pásma kanalizačních přípojek 26
6.6.3 Materiály kanalizačních přípojek 26
6.6.4 Označování potrubí kanalizačních přípojek 26
6.6.5 Zkoušky a geodetické zaměření kanalizační přípojky 26
6.6.6 Zrušení kanalizační přípojky kanalizační přípojky (zrušení odběrového místa) 26
6.6.7 Ukončení smlouvy k vypouštění OV (odběrné místo zůstává) 27
6.6.8 Výkresová část – kanalizační přípojka 27
7 OCHRANA PROSTŘEDÍ KOLEM VH STAVEB 32
7.1 Pásmo ochrany prostředí mezi objekty čistírny pro méně než 100 000 EO a zástavbou činí minimálně – (TNV 75 6011) : 32
7.2 Pásmo ochrany prostředí mezi čerpací stanicí, zdrojem tlaku tlakového systému stokových sítí a podtlakovou stanicí odpadních vod na stokové síti podle ČSN EN 1671, ČSN EN 1091 a ČSN EN 752 a souvislou zástavbou činí při návrhové kapacitě odpadních vod 32
7.3 Pásmo ochrany prostředí mezi dešťovou nádrží na stokovém systému a zástavbou činí dle smyslu ČSN 75 6261 nejméně 33
7.4 Pásmo ochrany prostředí mezi žumpou, septikem a zástavbou 33
7.5 Pásmo ochrany prostředí mezi kanalizačním zařízením a vodními zdroji 33
7.6 Pásmo ochrany elektrického zařízení 33
7.7 Pásmo ochrany plynového zařízení 34
7.7.1 Bezpečnostní pásmo plynového zařízení 35
7.8 Pásmo ochrany pro zařízení pro výrobu a rozvod tepelné energie 36
8 PODMÍNKY PRO PROVÁDĚNÍ VODOHOSPODÁŘSKÝCH STAVEB 37
9 PODMÍNKY PRO PŘEDÁNÍ STAVEB (KOLAUDACE STAVEB) 40
2 Účel a rozsah
Tento dokument se vydává za účelem:
a) zabezpečení jednotného konstrukčního řešení a podmínek realizace výstavby vodohospodářských a souvisejících staveb v oblasti působnosti provozovatele, společnosti Severočeské vodovody a kanalizace, a. s. (dále xxx XxXX).
b) stanovení podmínek pro ochranu provozovaného zařízení při provádění zemních, stavebních a ostatních prací v ochranném a bezpečnostním pásmu zařízení ve správě Severočeských vodovodů a kanalizací, a.s. .
Tento dokument je nedílnou součástí všech písemných stanovisek a vyjádření SčVK k existenci sítí, požadavkům napojení na vodovod či kanalizaci, k dokumentaci a realizaci staveb a k činnostem v blízkosti prostřednictvím SčVK provozovaného zařízení a je k dispozici na webových stránkách společnosti xxx.xxxx.xx.
Pro provádění zemních, stavebních a ostatních prací v ochranném a bezpečnostním pásmu zařízení ve správě SčVK požadujeme plně respektovat toto zařízení a to za dodržení všech předpisů a norem, které se k této činnosti vztahují.
V případě, že dojde ke střetu se zařízením v naší správě, jste povinen toto neprodleně oznámit na tel. 000 000 000 nebo 000 000 000 a projednat se se zástupci SČVK.
Při odkrytí zařízení ve správě SčVK v průběhu prováděných prací požadujeme toto před zásypem protokolárně předat SčVK. Dojde-li ke vstupu do ochranného pásma v průběhu prováděných prací, je potřeba tuto skutečnost neprodleně oznámit SčVK.
Při případném nedodržení těchto podmínek bude SčVK požadovat náhradu způsobených škod a uvedení vzniklých nesrovnalostí do souladu s právními předpisy a normami.
3 Přehled závazných právních předpisů
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 268/2009 o obecných technických požadavcích na stavby. Vyhláška č. 499/2006 o dokumentaci staveb.
Vyhláška č. 500/2006 o územní dokumentaci. Vyhláška č. 501/2006 o požadavcích na využití území. Vyhláška č. 503/2006 o územním řízení.
Vyhláška č. 526/2006 o věcech stavebního řádu.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška MZe č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č.274/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška MZd č. 409/2005 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů a zařízení.
Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
činnosti v prostředí s nebezpečím výbuchu.
Nařízení vlády č.11/2002 Sb., Bezpečnostní značky a signály ve znění Nařízení vlády č. 405/2004 Sb.
4 Přehled technických norem
ČSN 75 0000 Vodní hospodářství. Soustava norem ve vodním hospodářství. Základní ustanovení.
ČSN 75 0101 Vodní hospodářství – základní terminologie.
ČSN 75 0120 Vodní hospodářství – terminologie hydrotechniky.
ČSN 75 0110 Vodní hospodářství – terminologie hydrologie a hydrogeologie.
ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.
ČSN 75 5401 Navrhování vodovodních potrubí.
TNV 75 5410 Bloky vodovodních potrubí.
ČSN 75 5911 Tlakové zkoušky vodovodního a závlahového potrubí.
ČSN EN 1074-2 (137 111) Armatury pro zásobování vodou – Požadavky na použitelnost a jejich ověření zkouškami.
ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb. Zásobování požární vodou.
ČSN 75 5025 Orientační tabulky rozvodné vodovodní sítě.
ČSN 75 5630 Vodovodní podchody pod dráhou a pozemní komunikací.
ČSN 75 5411 Vodovodní přípojky.
ČSN 75 5911 Tlakové zkoušky vodovodního a závlahového potrubí.
ČSN 75 5025 Orientační tabulky rozvodné vodovodní sítě.
ČSN 25 7801 Vodoměry.
ČSN EN 14154-2 Vodoměry-instalace a podmínky použití.
ČSN 73 6655 Dimenzování vodovodů.
ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky, ze srpna 1995 (změna 1 z března 1997 a změna 2 z dubna 1999), a to v čl. 4.6.
ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení, ze září 1994 v čl. 4.8.
ČSN 756101 Stokové sítě a kanalizační přípojky, čl. 4.4.2.5.
ČSN 75 6909 Zkoušky vodotěsnosti stok.
ČSN EN 752-6 (75 6110) Venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek – Část 6: Čerpací stanice.
ČSN 75 6101 Stokové sítě, a kanalizační přípojky.
EN 1610 Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení.
ČSN 75 6909 Zkoušky vodotěsnosti stok.
ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.
ČSN EN 14457 Všeobecné požadavky na stavební dílce pro bezvýkopové technologie stok a kanalizačních přípojek.
EN 12889 Bezvýkopové provádění stok a kanalizačních přípojek. EN 1091 Venkovní podtlakové systémy stokových sítí.
EN 1671 Venkovní tlakové systémy.
ČSN 75 6230 Podchody stok a kanalizačních přípojek pod dráhou a pozemní komunikací.
ČSN 73 3050 Zemní práce.
TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami.
ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod.
5 Vybrané citace platné legislativy :
Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnoou potřebu, v platném znění – vybraná ustanovení zákona
§ 3 Přípojky
1) Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodním dílem.
2) Vlastníkem vodovodní nebo kanalizační přípojky, popřípadě jejich částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak.
3) Vodovodní a kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak. Vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila.
§ 18 Odvádění odpadních vod
1) Kanalizací mohou být odváděny odpadní vody jen v limitech znečištění a v množství stanoveném v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod.
2) V případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod, není dovoleno vypouštět do této kanalizace odpadní vody přes septiky a čistírny odpadních vod, pokud se nejedná o čistírny odpadních vod k odstranění znečištění, které převyšuje limity znečištění uvedené v kanalizačním řádu.
§ 23 Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok
1) K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok (dále jen „ochranná pásma“).
2) Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma vodních zdrojů podle zvláštního zákona (§ 30 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách) tímto nejsou dotčena.
3) Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny vodovodního potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu
a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m
b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m
c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmen a) nebo b) od vnějšího líce se zvyšují o 1,0 m.
4) Výjimku z ochranného pásma uvedeného v odstavci 3 může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. Při povolování výjimky přihlédne vodoprávní úřad k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technickobezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob.
V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze:
a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce, nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování
b) vysazovat trvalé porosty
c) provádět skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu
d) provádět terénní úpravy,
jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2.
5) Nezíská-li osoba, která hodlá provádět činnosti uvedené v odstavci 5 souhlas podle odstavce 5, může požádat vodoprávní úřad o povolení k těmto činnostem. Vodoprávní úřad může v těchto případech tyto činnosti v ochranném pásmu povolit a současně stanovit podmínky pro jejich provedení.
6) Při porušení povinnosti stanovené v odstavci 5 nařídí obnovit předešlý stav příslušný vodoprávní úřad u činnosti uvedené pod písm. b) a příslušný úřad podle zvláštních právních předpisů u činností uvedených pod písm. a), c) a d).
7) Vlastník vodovodu nebo kanalizace popřípadě provozovatel, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2, je povinen na žádost poskytnout informaci žadateli o možném střetu jeho záměru s ochranným pásmem vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a další údaje podle zvláštního zákona. Při zasahování do terénu, včetně zásahů do podzemních komunikací nebo jiných staveb v ochranném pásmu, je stavebník, v jehož zájmu se tyto zásahy provádějí, povinen na svůj náklad neprodleně přizpůsobit nové úrovni povrchu veškerá zařízení a příslušenství vodovodního řadu a kanalizační stoky mající vazbu na terén, pozemní komunikaci nebo jinou stavbu. Tyto práce smí provádět pouze s vědomím a se souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2.
§ 24 Přeložky vodovodů a kanalizací
1) Přeložkou vodovodu nebo kanalizace se rozumí dílčí změna jejich směrové nebo výškové trasy nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení.
2) Přeložku je možno provést jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace. Žádost o souhlas musí obsahovat stanovisko provozovatele. Tím nejsou dotčeny povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů.
3) Přeložku vodovodu nebo kanalizace zajišťuje na vlastní náklad osoba, která potřebu přeložky vyvolala, pokud zákon o pozemních komunikacích nestanoví jinak.
4) Vlastnictví vodovodu nebo kanalizace se po provedení přeložky nemění.
5) Stavebník přeložky je povinen předat vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace dokončenou stavbu neprodleně poté, co nastaly právní účinky kolaudačního souhlasu, a to včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění –vybraná ustanovení zákona
§ 30 Ochranná pásma vodních zdrojů (dále jen OPVZ)
1) Do ochranného pásma I. stupně je zakázán vstup a vjezd; to neplatí pro osoby, které mají právo vodu z vodního zdroje odebírat. Vodoprávní úřad může stanovit rozhodnutím i další výjimky ze zákazu vstupu a vjezdu.
2) V ochranném pásmu I. a II. stupně je zakázáno provádět činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, jejichž rozsah je vymezen v opatření obecné povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma.
3) V konkrétním případě platí podmínky stanovené v konkrétním „rozhodnutí o vyhlášení ochranného pásma vodního zdroje“ nebo v „opatření obecné povahy ke stanovení ochranného pásma vodního zdroje“. Pro činnosti zamýšlené v ochranném pásmu vodního zdroje provozovaného naší společností platí:
Omezení a zákazy platné pro OPVZ I. st:
- Zákaz aplikace přípravků na ochranu rostlin.
- Zákaz manipulace a aplikace průmyslových a organických hnojiv.
- Zákaz manipulace s ropnými produkty.
- Zákaz manipulace s pesticidy a jejich aplikace.
- Zákaz provádění zemních prací narušujících půdní pokryv.
- Zákaz používání trhavin.
- Zákaz používání toxických látek.
- Zákaz pastvy zvířat.
- Zákaz veškerého znečišťování povrchu.
- Zákaz vykonávání mysliveckého práva.
- Zákaz vstupu nepovolaných osob (vjezd pouze s vědomím správce OPVZ).
- Zákaz používání nátěrových barev ředitelných jinými ředidly než vodou.
- Zákaz budování a provozovaní skládek veškerých materiálů.
- Zákaz provádění činností, které by zvyšovaly povrchový odtok, rychlost průsaků či proudění podzemní vody.
- Jakákoliv činnost, která nesouvisí s běžnou údržbou vodohospodářského zařízení, podléhá schválení vodohospodářských orgánů a správce OPVZ.
Omezení a zákazy platné pro OPVZ II. st.:
- V OPVZ XX.xx je možné vybudovat pouze zpevněná a nepropustná hnojiště.
- Zákaz hnojení kejdou, močůvkou a silážními šťávami na zmrzlou nebo silně provlhčenou půdu.
- Zákaz skladování rozpustných průmyslových hnojiv, vápeno-hořečnatých substrátů.
- Dopravní prostředky musí být zabezpečeny proti úniku ropných látek (parkování pouze na plochách zabezpečených proti úniku ropných látek do horninového prostředí – plochy vybavené čistícím zařízením odpadních vod).
- Zákaz ničení plevelů chemickými postřiky.
- Při ošetření zeleně používat ekologicky šetrné prostředky určené pro manipulaci v ochranných pásmech vodních zdrojů.
- Zákaz zakládání hnojišť, kompostů a skládek.
- Zákaz používání pesticidů.
- Zákaz skladování PHM, či jiných látek nebezpečným podzemním vodám.
- Je nepřípustné silážování.
- Zákaz mytí a údržby osobních aut a mechanizačních prostředků (lze provádět pouze na vyhrazených a zpevněných plochách, vybavených čistícím zařízením odpadních vod - ORL).
- Zákaz provádění činností, které by zvyšovaly povrchový odtok, rychlost průsaků či proudění podzemní vody.
- Zákaz solení silnic, pro údržbu vozovek v zimním období aplikovat škváru (kamenitou drť)
6 Obecné technické požadavky na vodohospodářské stavby
Obecné technické požadavky na vodohospodářské, (dále jen VH) stavby se řídí především závaznými právními předpisy, technickými normami a na území působnosti konkrétního vlastníka VH infrastruktury se využívají „Technické standardy“ schválené tímto vlastníkem a provozovatelem, které jsou k dispozici na webových stránkách majitelů infrastruktury.
6.1 Zdroje vody k hašení požárů a určení těchto zdrojů
Provozování vodovodů je činnost, která zajišťuje primárně dodávku pitné vody dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu ve znění pozdějších předpisů. Pro zajištění požární bezpečnosti obcí a měst, kdy požární hydrant musí splňovat přísná kritéria, jsou ve spolupráci s krajským hasičským záchranným sborem vytipovány hydranty, u kterých lze garantovat potřebné parametry ve smyslu požární ochrany. Seznam těchto požárních hydrantů je k dispozici na webových stránkách xxx.xxxx.xx.
6.2 Srážková voda
Podstatou hospodaření se srážkovými vodami je podmínka nulového, případně minimálního nátoku do kanalizace. Prioritně je provozovatelem vyžadováno odvedení těchto vod do dešťové kanalizace nebo odvedení srážkových vod do vodních toků, případně v lokalitách s příznivými hydrogeologickými podmínkami je upřednostněno vsakovaní srážkových vod. Ve výjimečných případech, kdy ani jedna z předchozích variant není prokazatelně realizovatelná, lze přistoupit k odvedení dešťových vod jednotnou stokovou sítí k čistírně odpadních vod (s případnou regulací odtoku). Způsob odvedení srážkových vod je vždy projednán s provozovatelem.
7 Technické požadavky na vodovodní a kanalizační přípojky
7.1 Možné formy vlastnictví a provozní vazby
7.1.1 Vlastnictví vodovodní přípojky
Vlastníkem vodovodní přípojky vybudované před účinností zákona č. 274/2001 Sb., tj. před 1. 1. 2002, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod, neprokáže-li se opak. Přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak. Vlastníkem přípojky vybudované po 1. 1. 2002 je osoba, která na své náklady přípojku pořídila. Pro jednu nemovitost s vlastním číslem popisným/evidenčním nebo k samostatné stavbě se pořizuje obvykle jedna přípojka, tj. jeden uzávěr u řadu, jeden fakturační vodoměr. Materiál na odbočení přípojek a uzávěr vodovodní přípojky hradí vlastník vodovodního řadu..
7.1.2 Vlastnictví kanalizační přípojky
Vlastníkem kanalizační přípojky vybudované před účinností zákona č. 274/2001 Sb., tj. před 1. 1. 2002, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na kanalizaci, neprokáže-li se opak. Přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak. Vlastníkem kanalizační přípojky vybudované po 1. 1. 2002 je osoba, která na své náklady přípojku pořídila. Pro jednu nemovitost s vlastním číslem popisným/evidenčním nebo k samostatné stavbě se pořizuje obvykle jedna přípojka. Materiál na odbočení přípojek hradí vlastník kanalizačního řadu..
7.2 Způsoby napojení stávajících i nově budovaných nemovitostí na vodovod nebo kanalizaci
7.2.1 Vodovodní přípojky
1) Montáž u všech nových přípojek na stávajícím vodovodním řadu (řad v provozování) bude vždy zajišťovat provozovatel sám nebo prostřednictvím poskytovatele na náklady vlastníka přípojky dle platného ceníku provozovatele nebo poskytovatele.
2) Montáží vodovodní přípojky se rozumí navrtávka na stávajícím řadu přes samotnou montáž vodovodní přípojky a to včetně zajištění materiálu vodovodní přípojky a to v rozsahu od řadu až po vodoměr.
3) Montáž lze provést výlučně při stavební připravenosti, kterou se rozumí: výkopové práce, podsyp potrubí, osazená vodoměrná šachta, prostupy do objektů atd.
4) Pro zprostředkování realizace přípojky bude využit princip poptávky.
5) Účinnost smlouvy o dodávce pitné vody je k datu osazení vodoměru.
7.2.1.1 Stávající vodovodní řad – provozovaný řad
Vlastník pozemku si vyřídí stavební povolení na výstavbu nemovitosti včetně vodovodní přípojky, nebo ohlášení stavby či územní rozhodnutí, případně územní souhlas jen na vodovodní přípojku.
K založení OM v ZIS a zároveň k uzavření smlouvy o dodávce vody dochází po udělení povolení stavby resp. před realizací vodovodní přípojky.
7.2.1.2 Nový vodovodní řad s přípojkami - neprovozovaný řad/v budoucnu provozovaný
Provozovatel přednostně požaduje oddělenou výstavbu přípojek (výstavba vodovodního řadu a vodovodních přípojek probíhá samostatně).
Provozovatel nebude zajišťovat montáž nových vodovodních přípojek na vodovodním řadu, který neprovozuje.
Realizace vodovodní přípojky se v takovýchto případech uskuteční až po předání vodovodního řadu do majetku či nájmu vlastníka VHI, tedy v době, kdy se z neprovozovaného řadu stává řad provozovaný viz. bod 6.2.1.1 Stávající vodovodní řad – provozovaný řad.
7.2.1.3 V případech, kdy investor (obec, fyzická osoba, developer) požádá z technických důvodů provozovatele o možnost společné výstavby vodovodních řadů a vodovodních přípojek a řad bude zároveň v budoucnu provozovaný
Realizaci stavby vodovodního řadu a vodovodních přípojek si investor zajišťuje sám s tím, že v případě budoucího provozování budou provozovatelem vodovodu v rámci realizace stavby vykonávány kontroly díla se zápisem ve stavebním deníku.
K založení OM v ZIS a zároveň k uzavření smlouvy o dodávce vody s odloženou účinností dochází před kolaudací vodovodního řadu, resp. v případě souhlasného vyjádření provozovatele ke kolaudaci. V případě nedodržení podmínek stanovených provozovatelem, zejména pak:
- nedodržení podmínek plynoucích z platných povolení staveb a to při realizaci stavby vodovodního řadu, včetně vodovodních přípojek
- nesepsáním smluv o dodávce vody s odloženou účinností
- nepředání dokladu o technickém stavu vodovodní přípojky – revize vodovodní přípojky – vyhotovuje pouze provozovatel
nebude udělen souhlas s kolaudací stavby a zároveň nebude uzavřena dohoda vlastníků souvisejících VH infrastruktur (ke kolaudaci). Souhlas budoucího provozovatele s kolaudací stavby, včetně uzavření dohody vlastníků souvisejících VH infrastruktur (ke kolaudaci) bude udělen až po odstranění vad a nedodělků bránících užívání stavby.
V případě nedodržení podmínek stanovených provozovatelem lze situaci řešit před kolaudačním
řízením uzavřením „Dohody vlastníků souvisejících VH infrastruktur“ – voda předaná.
Stavbu vodovodního řadu, včetně vodovodních přípojek lze objednat investorem u provozovatele.
7.2.1.4 Nový vodovodní řad s přípojkami - neprovozovaný řad/v budoucnu neprovozovaný
Tento případ nastává v okamžiku, kdy investor vodovodního řadu nebude předávat vodovod do majetku či nájmu vlastníka VHI, který má s Provozovatelem smlouvu o provozování a nebo v případě, kdy nebyl dodržen postup při výstavbě.
V takovémto případě je nutné vybudovat jednu společnou vodoměrnou šachtu v místě napojení související infrastruktury (a celé zájmové lokality) na stávající vodovodní síť v majetku vlastníka VHI, který má s Provozovatelem smlouvu o provozování, a s vlastníkem vodovodu uzavřít „Dohodu vlastníků souvisejících VH infrastruktur“- voda předaná.
7.2.2 Kanalizační přípojky
Provozovatel rozhodne o provedení napojení na kanalizační stoku a to buď realizací nové kanalizační přípojky samotným provozovatelem nebo prostřednictvím poskytovatele a to vždy na náklady vlastníka přípojky, případně bude souhlasit s realizací jiným subjektem dle výběru opět vždy na náklady vlastníka přípojky, nicméně vždy za účasti příslušného pracovníka provozu.
Pro zprostředkování realizace přípojky bude využit princip poptávky.
Účinnost smlouvy o odvádění odpadních vody je k datu vyhotovení revize kanalizační přípojky.
7.2.2.1 Stávající kanalizační řad – provozovaný řad
Vlastník pozemku si vyřídí stavební povolení na výstavbu RD včetně kanalizační přípojky nebo ohlášení stavby či územní rozhodnutí, případně územní souhlas.
K založení OM v ZIS a zároveň k uzavření smlouvy o odvádění odpadních vod dochází po udělení povolení stavby resp. před realizací kanalizační přípojky.
7.2.2.2 Nový kanalizační řad s přípojkami - neprovozovaný řad/v budoucnu provozovaný
Provozovatel přednostně požaduje, aby výstavba přípojek probíhala současně s výstavbou kanalizační stoky.
Stavebník obdrží souhlas od provozovatele v rámci řízení o povolení stavby pouze za podmínky zakončení:
a) v domovní revizní šachtě
b) nebo zaslepením potrubí za hranicí veřejného prostranství.
Realizaci stavby kanalizačního řadu a kanalizačních přípojek si investor zajišťuje sám s tím, že v případě budoucího provozování budou provozovatelem v rámci realizace stavby vykonávány kontroly díla se zápisem ve stavebním deníku.
K uzavření smlouvy o odvádění odpadních vod s odloženou účinností dochází před kolaudací kanalizačního řadu, resp. v případě souhlasného vyjádření provozovatele ke kolaudaci.
V případě nedodržení podmínek stanovených provozovatelem, zejména pak:
- nedodržení podmínek plynoucích z platných povolení staveb a to při realizaci stavby kanalizačního řadu, včetně kanalizačních přípojek
- nesepsáním smluv o odvádění odpadních vod s odloženou účinností
nebude udělen souhlas s kolaudací stavby a zároveň nebude uzavřena dohoda vlastníků souvisejících VH infrastruktur (ke kolaudaci). Souhlas budoucího provozovatele s kolaudací stavby, včetně uzavření dohody vlastníků souvisejících VH infrastruktur (ke kolaudaci) bude udělen až po odstranění vad a nedodělků bránících užívání stavby.
V případě nedodržení podmínek stanovených provozovatelem lze před kolaudačním řízením řešit situaci uzavřením „Dohody vlastníků souvisejících VH infrastruktur“ – odpadní voda převzatá.
7.2.2.3 V případech, kdy investor (obec, fyzická osoba, developer) požádá z technických důvodů provozovatele o možnost výstavby kanalizačního řadu bez kanalizačních přípojek a zároveň současně vlastník připojované nemovitosti požádá o napojení kanalizační přípojky „s“ i
„bez“ potřebných náležitostí a povolení
V těchto případech je nutné vyčkat do doby převzetí předmětné kanalizace do provozování, kdy se následně proces řídí dle postupu 6.2.2.1.
Realizace kanalizační přípojky se v takovýchto případech uskuteční až po předání kanalizačního řadu do majetku či nájmu vlastníka VHI, tedy v době, kdy se z neprovozovaného řadu stává řad provozovaný.
7.2.2.4 Nový kanalizační řad s přípojkami – neprovozovaný řad/ v budoucnu neprovozovaný
Tento případ nastává v okamžiku, kdy investor kanalizačního řadu nebude předávat kanalizační řad do majetku či nájmu vlastníka VHI, který má s Provozovatelem smlouvu o provozování a nebo v případě, kdy nebyl dodržen postup při výstavbě.
V takovémto případě je nutné v místě napojení na kanalizaci v majetku vlastníka VHI, který má s Provozovatelem smlouvu o provozování vybudovat měrný objekt, osadit měření a s vlastníkem kanalizace uzavřít „Dohodu vlastníků souvisejících VH infrastruktur“ – odpadní voda převzatá.
7.3 Obecné podmínky
7.3.1 Nová vodovodní přípojka
Vlastník nemovitosti, který se rozhodne napojit tuto nemovitost na vodovod, musí provozovateli předložit projektovou dokumentaci stavby k vyjádření.
Bez kladného vyjádření SčVK nelze novou vodovodní přípojku realizovat.
Projektová dokumentace na novou vodovodní přípojku musí obsahovat tyto náležitosti:
- technickou zprávu
- výpočet potřeby vody dle ČSN 75 5455 a výpočet potřeby požární vody dle
ČSN 73 0873
- popis případných jiných zdrojů vody (např. domovní studna)
- přehlednou situaci v měřítku 1:500 (případně 1:1000) včetně zákresu přilehlých objektů a inženýrských sítí v místě křížení, či v souběhu
- půdorys v měřítku 1:50 (případně 1:100) včetně uvedení světlosti a materiálu přípojky
- podélný profil vodovodní přípojky
- kladečské schéma vodovodní přípojky a vnitřního vodovodu
- výkres umístění vodoměrné sestavy
- stavební výkres vodoměrné šachty (v případě, že vodoměrná sestava není umístěna do nemovitosti)
- ostatní technické náležitosti dle ČSN 75 5401, ČSN 75 5411 a ČSN 73 6660
7.3.2 Nová kanalizační přípojka
Vlastník nemovitosti, který se rozhodne napojit tuto nemovitost na kanalizaci, musí provozovateli předložit projektovou dokumentaci stavby k vyjádření.
Bez kladného vyjádření SčVK nelze novou kanalizační přípojku realizovat.
Projektová dokumentace na novou kanalizační přípojku musí obsahovat tyto náležitosti:
- technickou zprávu
- výpočet průtoku odpadních vod dle ČSN EN 12056-2 a ČSN 75 6760
- přehlednou situaci v měřítku 1:500 (případně 1:1000) včetně zákresu přilehlých objektů a inženýrských sítí v místě křížení, či v souběhu
- půdorys v měřítku 1:50 (případně 1:100) včetně uvedení světlosti a materiálu přípojky
- podélný profil kanalizační přípojky
- kladečské schéma kanalizační přípojky a vnitřní kanalizace
- výkres umístění domovní revizní šachty
- stavební výkres domovní revizní šachty (v případě, že kanalizační přípojka není napojena do revizní šachty)
- ostatní technické náležitosti dle ČSN 75 6101 a ČSN 73 6760
7.3.3 Obnova (rekonstrukce) stávající přípojky
Vlastník nemovitosti, který se rozhodne realizovat úpravy na stávající vodovodní či kanalizační přípojce či na stávajícím vnitřním rozvodu, musí provozovateli předložit projektovou dokumentaci stavebních úprav k vyjádření.
V případě, že se úpravou mění stávající stav přípojky (dimenze, délky, dispoziční řešení) bude projektová dokumentace v rozsahu kapitol 6.3.2 a 6.3.3., resp. projektová dokumentace bude ověřená ve stavebním řízení.
V případě, že se úpravou nemění stávající stav přípojky (dimenze, délky, dispoziční řešení) a příslušný stavební úřad rozhodne o povolení stavby formou udržovacích prací (dle § 3, odst.4 zákona č. 183/2006 Sb.- stavební zákon: "Údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost."), nemusí být (pouze v tomto případě) projektová dokumentace ověřená ve stavebním řízení, nicméně musí být v rozsahu kapitol 6.3.2 a 6.3.3., resp. projektová dokumentace bude vždy předložena provozovateli ke schválení.
Poznámka:
Ohlášenou drobnou stavbou, stavební úpravou a udržovací práce může stavebník provést jen na základě písemného sdělení stavebnímu úřadu, že proti jejich provedení nemá námitek. Pokud toto sdělení nebude stavebníkovi oznámeno do 30 dnů ode dne ohlášení anebo stavební úřad v téže lhůtě nestanoví, že ohlášení podléhá stavebnímu povolení, může stavebník práce provést.
7.4 Doklady potřební k udělení souhlasu s uvedením do provozu
7.4.1 Vodovodní přípojka
- dokumentace skutečného provedení přípojky
- revize vodovodní přípojky
- tlaková zkouška
- atesty použitých materiálů
- geodetické zaměření přípojky
- fotodokumentace – je vhodná
- montážní list vodoměru
- odběratelská smlouva
7.4.2 Kanalizační přípojka
- dokumentace skutečného provedení přípojky
- revize kanalizační přípojky
- tlaková zkouška u tlakových a podtlakových systémů
- atesty použitých materiálů
- geodetické zaměření přípojky
- fotodokumentace místa napojení na stoku nebo kamerová prohlídka stoky v místě napojení
- odběratelská smlouva
7.5 VODOVODNÍ PŘÍPOJKY – technické podmínky provozovatele
Vodovodní přípojka je samostatná stavba, která není vodním dílem. Její stavbu může povolit příslušný stavební úřad. Vztahuje se na ni zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, vyhláška MZe č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 a zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) včetně souvisejících vyhlášek, vše v platném znění.
Napojení přípojek na stávající vodovodní řady provádí pouze provozovatel.
Vodovodní přípojky se projektují a budují v souladu s příslušnými ČSN.
Vodovodní přípojka nesmí být propojena s lokálním zdrojem vody. Pokud má připojovaná nemovitost vlastní zdroj vody, vnitřní rozvody musí být zcela fyzicky odděleny.
7.5.1 Směrové a technické podmínky navrhování vodovodních přípojek
Vodovodní přípojka se navrhuje tak, aby byla co nejkratší a byla vedena pokud možno kolmo na připojovaný objekt, bez zbytečných lomů trasy (kromě svislého ohybu k místu umístění vodoměru).
Povoluje se v délce do 15 m od řadu k vodoměrné šachtě nebo obvodovému zdivu budovy za podmínek uvedených ve vyjádření provozovatele.
- Návrh vodovodní přípojky se musí řídit ustanoveními platných ČSN.
- Nejmenší dimenze vodovodní přípojky je DN 25, min PN 10.
- Celá přípojka od vodovodního řadu po uzávěr před vodoměrem se navrhuje v jedné dimenzi bez mechanického spoje.
- Potrubí vodovodní přípojky se navrhuje v min. sklonu 3‰, pokud možno ve vzestupném směru k vnitřnímu vodovodu.
- Potrubí vodovodní přípojky bude napojováno v min. vzdálenosti 1 m od koncové části vodovodního řadu.
- Maximální hydrostatický tlak v nejnižších místech vodovodní sítě nesmí převyšovat hodnotu 0,6 MPa, v odůvodněných případech se může zvýšit na 0,7 MPa.
- Hydrodynamický tlak v místě napojení vodovodní přípojky musí být minimálně 0,15 MPa pro zástavbu do dvou nadzemních podlaží. Pro zástavbu nad dvě nadzemní podlaží minimálně 0,25 MPa. Při tlaku od 0,15 MPa do 0,25 MPa je třeba doporučit AT stanici s nádrží (akumulací) s volnou hladinou. Pokud je tlak menší než 0,15 MPa lze napojení povolit pouze při osazení AT stanice s nádrží s objemem na denní potřebu vody. Vyšší tlak než 0,6 MPa je nutné řešit umístěním redukčního ventilu za vodoměrem. Osazení AT stanice, případně redukce je hrazeno vlastníkem přípojky.
- Napojení přípojek se provádí navařovacím nebo navrtávacím pasem, výsekem nebo osazením tvarovky s odbočkou na veřejném vodovodním řadu a šoupětem na odbočce (platí pro přípojky větších světlostí – od DN 50). Uzavírací šoupě bude vždy součástí odbočení.
- Před zahájením výkopových prací požádá stavebník o přesné vytýčení vodovodního řadu, v místě napojení musí být výkopové práce prováděny ručně.
- Prostup přípojky zdí nebo základem musí být zabezpečen tak, aby při stavbě nebo opravě přípojky nebyla narušena izolace obvodové konstrukce budovy, zamezení vnikání vody do objektu. Provozovatel doporučuje uložení potrubí do chráničky.
- Vodovodní přípojky nesmí být použity jako prostředek k uzemnění elektrických instalací.
- Podsyp a obsyp potrubí přípojky se řídí podmínkami danými výrobci použitého materiálu.
- Minimální dovolené svislé krytí (hloubka vrchu potrubí pod terénem) je 1,2 – 1,6 m, ve vozovkách 1,5 m dle místních podmínek.
- Minimální dovolené vodorovné krytí (půdorysná vzdálenost od ostatních sítí technického vybavení) je při souběhu sítí s vodovodní přípojkou stanovena ČSN 73 6005.
- Zvláštní důraz je kladen na to, aby přípojka byla od prostupu stěnou šachty nebo nemovitosti až k vodoměrné sestavě z jednoho kusu materiálu bez spojovacích prvků. Pokud je v tomto úseku rozebíratelný spoj, nebude vodoměr osazen. Vodoměr bude osazen až po odstranění rozebíratelného spoje. Podrobný postup je stanoven interním předpisem „Vodoměry“.
7.5.2 Navrtávací pasy
Navrtávací pasy pro vodovodní přípojky jsou rozděleny dle materiálu hlavního vodovodního řadu:
a) Hlavní vodovodní řad z PVC - Objímka navrtávacího pasu je z tvárné litiny.
b) Hlavní vodovodní řad z PE - Objímka navrtávacího pasu musí umožňovat elektro-svaření. Použití litinových objímek bez elektro-svaření je možné pouze po prokazatelné dohodě s provozovatelem (o dohodě bude proveden zápis ve stavebním deníku, z jednání apod.).
c) Hlavní vodovodní řad z litiny, oceli, AC a ostatních materiálů - Objímka navrtávacího pasu je z tvárné litiny nebo z tvárné litiny s kombinací nerezového třmenu.
Pro uzávěry navrtávacích pasů se použijí šoupátka. Uzávěr vodovodní přípojky musí být umísťován na veřejně přístupném místě, vždy se musí najít takové řešení, aby byl uzávěr přístupný.
7.5.3 Zemní soupravy
Zemní soupravy jsou teleskopické s možností použití jak podkladové desky, tak plovoucího poklopu. Na ochranu ovládacích konců zemních souprav šoupat se používají šoupátkové poklopy v konstrukci dle dopravní třídy zatížení.
7.5.4 Poklopy armatury
Poklopy armatur budou v případě osazení do zelených ploch odlážděny v šíři min 20 cm, např. dvěma
řadami kostek uložených do betonu nebo obetonovány. Poklop bude označen symbolem VODA (VODOVOD).
V komunikaci I. a II. třídy požadujeme použití teleskopických litinových poklopů nebo poklopů z tvárné litiny.
7.5.5 Vodoměrné sestavy
Složení vodoměrné sestavy je dané platným Technickým standardem. Umístění vodoměru je nutné vždy projednat s provozovatelem samotným nebo prostřednictvím poskytovatele .
Základní vodoměrná sestava
1) Pro vodovodní přípojky do DN 50, včetně, viz příloha V3 – vzorová skladba
- Sedlový ventil
- Redukce
- Vodoměr
- Uklidňující kus
- Integrovaná zpětná klapka
- Sedlový ventil
- Výpustní ventil
2) Pro vodovodní přípojky od DN 50, viz. příloha V4 – vzorová skladba
- Šoupátko
- FFR (redukce)
- Uklidňovací kus
- Vodoměr
- Rozebíratelný spoj
- Integrovaná zpětná klapka
- Přírubová tvarovka T s odbočkou pro vypouštění
Poznámka: Filtr lze (na žádost odběratele) umístit do sestavy pouze za vodoměr
Redukční ventil, včetně výpustního ventilu či zařízení k posílení tlaku není součástí základní vodoměrné sestavy. V případě nutnosti osazení redukčního ventilu, včetně výpustního ventilu či zařízení určeného k posílení tlaku bude zařízení součástí vnitřního vodovodu (vnitřní instalace). Odběratel je povinen toto zařízení osadit na své náklady. Do doby osazení není možné zajištění dodávky vody.
Vodoměr je majetkem vlastníka vodovodního řadu a dodává a osazuje jej pouze provozovatel, a to na základě uzavřené smlouvy o dodávce vody na náklady odběratele.
Vodoměr musí být vždy bezpečně přístupný a zabezpečený proti poškození a mrazu. Potrubí před vodoměrem nesmí být zakryté.
Montáži vodoměru musí být přítomen vlastník nemovitosti či zmocněnec vlastníka, který následně podpisem montážního listu potvrdí převzetí provedených prací a zaplombovaného vodoměru. Plomby jsou majetkem provozovatele a jejich porušení nebo odstranění je majitel povinen neprodleně nahlásit na zákaznické lince provozovatele. Na montážní práce je 2 roky záruka.
Vodoměr se osazuje vždy ve vodorovné poloze podle technických podmínek výrobce a doporučení platných ČSN zvláště s ohledem na potřeby uklidňující délky před a za vodoměrem.
Potrubí prostupující zdí objektu nebo vodoměrné šachty je třeba pevně fixovat a prostup utěsnit. Také vodoměrnou sestavu je třeba fixovat tak, aby případné rázy v potrubí nepoškodily vodoměr a zároveň byla proveditelná jeho bezproblémová výměna.
Pro stanovení velikosti fakturačního vodoměru je nutné doložit výpočty dle ČSN 73 6655 (Výpočet vnitřních vodovodů) a dle ČSN 730873 (Požární bezpečnost staveb – zásobování požární vodou) – tj. vyčíslení maximálního okamžitého průtoku v l/s pro běžnou potřebu a pro požární vodu. Není-li výpočtem doložen oprávněný požadavek na větší kapacitu vodoměru, použije se nejmenší vodoměr DN 15 mm.
Pokud je přípojka navržena i pro zajištění požární vody, musí vodoměr splňovat jak podmínky měření za běžného provozu, tak měření dodávky požární vody (vodoměr třída přesnosti C s vysokou citlivostí v nízkých průtocích a současně dlouhodobě přetížených o 20 – 50 % Qmax). V tomto případě jsou na vrub odběratele jednorázově vyúčtovány veškeré náklady, spojené s dodáním a provozem měřidla vyšší dimenze. Samostatné přípojky pro zajištění požární vody nejsou povolovány.
Požární obtoky nejsou provozovatelem povolovány.
Konzola nebo objímky, v nichž je upnuta vodoměrná sestava, jsou montovány pevným spojením na stěnu objektu, případně na podlahu v šachtě za dodržení uvedených podmínek a rozměrů.
Vodoměr bude vždy umístěn na držáku.
7.5.6 Umístění vodoměru
Vodoměr se umisťuje přednostně ve vodoměrné šachtě.
V odůvodněných případech a po projednání a odsouhlasení provozovatelem lze povolit umístění vodoměru do budovy, objektu odběratele za první obvodovou zdí za podmínek:
a) v podzemním podlaží na suchém větraném místě max. 2 m od obvodového zdiva budovy. Potrubí nesmí být zakryté, nejméně 0,2 m a nejvíce 1,2 m nad podlahou a nejméně 0,2 m od bočního zdiva, s odtokovou šachtičkou do odpadu, odchylky je nutné projednat s provozovatelem,
b) v nepodsklepených budovách v šachtě pod podlahou, ve skříňce nebo ve výklenku ve zdi, např. v chodbě nebo v průchodu, případně v garáži nebo jiné technické místnosti, pokud je součástí objektu, požadovaná délka výklenku 1,00 m, šířka 0,40 m a hloubka 0,25 m a musí být opatřena poklopem (víkem),
c) provozovatel může dále povolit výjimku proti výše uvedenému a povolit osazení vodoměru do budovy v případě, že investor (žadatel) doloží, že hladina spodní vody je méně než 80 cm pod povrchem (musí být doloženo ve stavebním povolení v kapitole Zakládání stavby, nejlépe hydrogeologický posudkem).
7.5.7 Vodoměrná šachta
Vodoměrná šachta musí být trvale a bezpečně přístupná, odvětraná a zabezpečena proti vniknutí nečistot, povrchové i podzemní vody.
Vodoměrná šachta slouží vždy pro jednu přípojku, není přípustné osazení více než jedné přípojky do jedné šachty.
Šachta musí být vodotěsná a opatřena žebříkem nebo stupadly, které nesmí zasahovat do světlosti vstupního otvoru.
Ve vodoměrné šachtě musí být umístěno jen vodovodní potrubí.
Průlezný otvor může být kruhový – průměr min. 600 mm, nebo čtvercový min. rozměry 600 x 600 mm. Zvláštní důraz je v tomto smyslu kladen na bezpečnost vstupu do vodoměrné šachty a práce v ní – šachta musí mít lehký poklop (do 20 kg), výšku pracovního prostoru min. 1,5 m.
Vodoměrné šachty nelze umístit v komunikaci, přičemž pojezdové lze povolit pouze výjimečně po dohodě s provozovatelem (např. vjezd k RD), ty mohou být pouze betonové, monolitické dle postupu stanoveného výrobcem, zejména armovací roznášecí desky na vrcholové zatížení, nikdy plastové. Do pojezdové vodoměrné šachty anebo do šachty se zvýšeným rizikem BOZP by měl být přednostně osazen vodoměr pro dálkový odečet.
Standardní vodoměrné šachty pro domovní přípojky jsou obdélníkové, kruhové, oválné
Vodoměrné šachty mohou být vyzděné, betonové, plastové (min. tloušťka stěny 5 mm).
Povolují se pouze 2 způsoby napojení vodoměru ve vodoměrné šachtě, a sice protažením potrubí skrze stěnu šachty a vodotěsným utěsněním prostupu nebo napojením potrubí svařením elektrotvarovkou na výstupu z vodoměrné šachty.
Vnitřní rozměry šachet musí splňovat níže uvedené rozměry:
(neplatí pro plastovou šachtu s flexo pancéřovou hadicí nebo kompaktní vodoměrné šachty)
obdélníková šachta pro 1 ks VDM sestavy:
vnitřní šířka 1,0 m
vnitřní délka 1,2 m
vnitřní výška pracovního prostoru 1,5 m
kruhová šachta pro 1 ks VDM sestavy:
vnitřní průměr min. 1,0 m
vnitřní výška pracovního prostoru 1,5 m
oválná šachta pro 1 ks VDM sestavy:
vnitřní šířka pracovního prostoru 1,0 m vnitřní délka pracovního prostoru 1,2 m vnitřní výška pracovního prostoru 1,5 m
Osazení do společné šachty pro 2 a více ks VDM sestav není povoleno.
Rozměr vodoměrné šachty bude vždy po projednání s provozovatelem upřesněn dle požadovaného typu vodoměrné sestavy.
Rozdělení VŠ dle hodnocení rizik bezpečnosti práce:
Vodoměrné šachty jsou rozděleny do kategorií rizikovosti: A1, A2, A3, B1, B2, B3
typ 1 | vodoměrná šachta se snadným přístupem, hloubka do 2,2 m, žebřík stupadla bez závad, zvedací síla poklopu do 200 N (u žen) | A | vodoměrná šachta mimo veřejné komunikace |
typ 2 | vodoměrná šachta se snadným přístupem, hloubka 2,2 - 5 m | B | vodoměrná šachta umístěna ve veřejné komunikaci pro vozidla nebo pěší |
typ 3 | vodoměrná šachta s těžkým přístupem, s těžkým nestandardním poklopem poškozeným žebříkem, stupadly nebo hlubší než 5 m | ||
Po dohodě s provozovatelem je možné navrhnout i jiný typ vodoměrné šachty.
Po dohodě s provozovatelem je možné navrhnou jiné řešení možnosti odečítání odebraného množství vody, například elektronické snímání měřených dat vodoměru, případně s možným přenosem na web anebo montáž RFID modulu pro dálkový odečet. Instalaci tohoto nadstandardního zařízení hradí odběratel.
7.5.8 Ochranná pásma vodovodních přípojek
Ochranné pásmo vodovodních přípojek se doporučuje 1,5 m od vnějšího líce stěny na obě strany.
7.5.9 Materiály vodovodních přípojek
Materiál použitý na výstavbu vodovodní přípojky musí být zdravotně nezávadný v souladu s vyhláškou č. 409/2005 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody (v platném znění). Použitý materiál musí být doložen atesty v českém jazyce.
7.5.10 Označování potrubí vodovodních přípojek
Nad pískový zásyp vodovodní přípojky (tj. 30 cm nad vrch potrubí) se položí ochranná fólie s identifikací odpovídající barvy dle ČSN 73 6006 s potiskem VODA, VODOVOD.
Přípojky delší než 5 m z nevodivého materiálu se pro lokalizaci doplňují signalizační ochrannou folií s identifikačním vodičem, kratší přípojky se jí doplňují v případě, že trasu přípojky není možné vést kolmo k objektu. Identifikační vodič se pokládá na potrubí a je nutno ho vyvést až do poklopu a připojit na zákopovou soupravu.
7.5.11 Zkoušky a geodetické zaměření vodovodní přípojky
Před uvedením přípojky do trvalého užívání se dle platných ČSN provádí desinfekce a proplach. O průběhu zkoušky se pořizuje doklad – Revize vodovodní přípojky.
Provozovatel může sám nebo prostřednictvím poskytovatele provést na objednávku proplach a desinfekci s vystavením dokladu - Revize vodovodní přípojky pro účely řízení o uvedení stavby do užívání.
V rámci realizace je investor (zhotovitel) povinen provést dokumentaci skutečného provedení přípojky a její geodetické zaměření před záhozem, které před zahájením užívání přípojky (před kolaudací) písemně a elektronicky předá provozovateli vodovodu – UTPČ SčVK.
7.5.12 Zrušení vodovodní přípojky (zrušení odběrového místa)
Postup:
1) Před zrušením vodovodní přípojky požádá písemně vlastník vodovodní přípojky o její zrušení.
2) Provoz vodovodů obeznámí žadatele s podmínkami zrušení (včetně cenové kalkulace).
3) Před zrušením přípojky vlastník odpojované nemovitosti ukončí výpovědí smlouvu o dodávce vody.
Za zrušení vodovodní přípojky je považováno fyzické odpojení od hlavního řadu, přičemž za fyzické odpojení je považováno:
- zaslepení navrtávacího pasu zátkou
- sundání navrtávacího pasu a nahrazení opravným třmenem
- v případě, že není možné okamžité odpojení např. v zimní období, při provádění výkopů podmínky správce komunikace atd., bude vodoměr odebrán neprodleně a přípojka bude zabezpečena na koncové části a to zavařením elektrotvarovky nebo zavařením zátky se zabezpečením pomocí přetažení samosmršťovací fólií s potiskem provozovatele.
7.5.13 Ukončení smlouvy k odběru vody (odběrné místo zůstává)
Vlastník připojené nemovitosti podá výpověď smlouvy o dodávce vody.
Zákaznický útvar Provozovatele uzavře dohodu o ukončení smlouvy, kopii dohody předá na příslušný provoz vodovodů, ten do 30-ti dnů uzavře uliční uzávěr s odebráním vodoměru. Vodovodní přípojka bude provozovatelem zabezpečena na koncové části vodovodní přípojky a to zavařením elektrotvarovky nebo zavařením zátky se zabezpečením pomocí přetažení samosmršťovací fólií s potiskem provozovatele.
7.5.14 Výkresová část – vodovodní přípojka
Seznam výkresů
V1 – Vzorová vodovodní přípojka, umístění vodoměrné sestavy v šachtě V2 – Vzorová skladba vodovodní přípojky do DN 50 včetně
V3 – Vzorová skladba vodovodní přípojky od DN 50
V1 – Vzorová vodovodní přípojka, umístění vodoměrné sestavy v šachtě
V2 – Vzorová skladba vodovodní přípojky do DN 50 včetně
V3 – Vzorová skladba vodovodní přípojky od DN 50
7.6 KANALIZAČNÍ PŘÍPOJKY – technické podmínky provozovatele
Kanalizační přípojka je samostatná stavba, která není vodním dílem. Její stavbu může povolit příslušný stavební úřad. Vztahuje se na ni zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, vyhláška MZe č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 a zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) včetně souvisejících vyhlášek, vše v platném znění.
Kanalizační přípojky se projektují a budují v souladu s příslušnými ČSN.
Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Odbočení pro přípojku ze stokové sítě, případně z revizní šachty kanalizace, je možné provést jen se souhlasem provozovatele.
Přístup do kanalizačních přípojek se zajišťuje vstupními šachtami, čistícími tvarovkami nebo domovními revizními šachtami v souladu s ČSN EN 476, ČSN EN 773, ČEN EN 1293, ČSN EN 13380 a ČSN EN 14457).
7.6.1 Směrové a technické podmínky navrhování kanalizačních přípojek
7.6.1.1 Gravitační kanalizační přípojky
- Napojení na kanalizační stoku provádí pouze provozovatel stokové sítě (nebo odborná firma schválená provozovatelem) pomocí výřezu nebo jádrového vrtání a vysazení odbočky.
- Gravitační kanalizační přípojky se napojují na kanalizační stoku přednostně do stávající šachty na stoce (kanalizačním řadu), pokud toto není technicky možné tak o způsobu napojení rozhodne provozovatel s ohledem na minimální vzdálenost a počet stávajících kanalizačních šachet a to buď:
a) výstavbou nové kanalizační šachty na stávající stoce (na náklady investora),
b) a nebo napojení standardně přes odbočku případně jádrovým vrtáním. V tomto případě bude navržena domovní revizní šachta, vždy ve směrovém, případně výškovém lomu.
- Vzdálenost napojení na stoku (bez šachty) a místem pro přístup (šachtou, čistící tvarovou, lapačem splavenin) nesmí na kanalizační přípojce přesáhnout 25 m.
- Kanalizační přípojky nad jmenovitou světlost DN 200 se po odsouhlasení provozovatelem zaústí do měrné šachty za účelem měření průtoku a odběru vzorků. Měrná šachta musí být umístěna tak, aby byla vždy přístupná, tedy přednostně bude umisťována na veřejně přístupném pozemku.
- Domovní revizní šachta by měla být přednostně umístěna na veřejně přístupném pozemku. Může být nahrazena čistícím kusem v objektu, pokud bude vzdálenost připojovaného objektu od stoky menší než 15 m.
- Ve dně domovní revizní šachty se bude nacházet otevřený žlábek.
- Čistící tvarovka na potrubí vodorovně uložené se umístí do samostatné domovní šachty.
- Šachta může být klasická vstupní při větší hloubce přípojky, nebo jen revizní bez možnosti vstupu. Vstupní a revizní šachta se nesmí nacházet uvnitř budovy.
- Šachta může být plastová nebo zděná do hloubky krytí kanalizace:
- 1,5m min. - DN 400
- od 1,5 m-2,0m min. DN 600
- od 2,0m min. - DN 800.
- V případě, že je kanalizační přípojka napojena do revizní šachty na stoce a délka rovného úseku kanalizační přípojky je delší než 25 m, osazuje se rovněž domovní revizní šachta na přípojce.
V případě napojení přípojky do revizní šachty se výškově zaúsťují dnem v úrovni hladiny průměrného bezdeštného průtoku a současně minimálně 20 cm a maximálně 45 cm nade dnem šachty.
- Kanalizační přípojka může mít přesah max. 5 cm od stěny šachty pro možnost odběru vzorků OV, avšak nesmí zasahovat do průtočného profilu.
- V případě přímého zaústění přípojky do stoky se výškové zaústění řídí ČSN 75 6101 a zaústění přípojky nesmí zasahovat do profilu potrubí.
- Kanalizační přípojka se smí připojit na stoku jen do určené stokové vložky (obvykle zaslepené) a odbočky nebo do místa určeného provozovatelem kanalizace.
- Tam, kde není stoková vložka nebo odbočka vysazena, je nutné pro připojovací kus přípojky vyfrézovat v horní polovině profilu stoky otvor tak, aby na potrubí nebo konstrukci stoky nevznikly trhliny nebo jiná poškození.
- Stoková vložka se osazuje do horní poloviny potrubí, pod osovým úhlem 45°– 30° ve směru toku.
- Před uvedením přípojky do trvalého užívání musí být v systému vnitřní kanalizace vybudováno funkční odvětrávání přípojky.
- Minimální profil kanalizační přípojky v celé délce je 150 mm nebo 200 mm. Nad DN 200 mm je nutné doložit výpočet nutnosti navrhovaného profilu hydrotechnickým výpočtem.
- Zaústění proti toku vody v uliční stoce je nepřípustné.
- Kanalizační přípojky do jmenovité světlosti DN 200 včetně přípojek od dešťových vpustí se připojují situativně (situačně) na stoky v úseku mezi šachtami pod úhlem 45o výjimečně až 90o.
- Spády potrubí přípojky:
I min = 10 promile pro DN 200 (1 %) 20 promile pro DN 150 (2 %)
I max = 400 promile (40 %)
- V územích ohrožených povodněmi nebo jiným nežádoucím vzdutím ve stokové síti musí být na vnitřní kanalizaci provedeno technické opatření zabraňující zaplavení budovy vzdutou vodou, např. osazení zpětné klapky.
- Minimální svislé krytí kan. přípojky (hloubka vrchu potrubí pod terénem) je min. 1,0 m dle místních podmínek.
- Minimální vodorovné krytí (půdorysná vzdálenost od ostatních sítí technického vybavení) je při souběhu sítí s kanalizační přípojkou stanovena ČSN 73 6005.
- Podsyp a obsyp potrubí přípojky se řídí podmínkami danými výrobci materiálu
ČSN EN 1610.
- Dešťová vpusť, na veřejném prostranství, nesmí být napojena na kanalizační přípojku a kanalizační přípojka nesmí být napojena na odvod z dešťové vpusti.
- U oddílného systému stokové sítě (budovaného i dodatečně) musí být splaškové a dešťové vody z připojené nemovitosti (objektu) odváděny odděleně.
- Drenážní vody nebudou a nesmí být napojeny do veřejné kanalizace.
- V systému vnitřní kanalizace musí být na potrubí pro odvedení dešťových vod osazeny lapače splavenin.
7.6.1.2 Objekty na gravitační kanalizační přípojce - domovní revizní šachta
Domovní revizní šachta - její realizaci požaduje provozovatel SčVK v případě, že je kanalizační přípojka zaústěna přímo do stoky a v případě že je delší než 25 m.
Domovní revizní šachty musí být vodotěsné.
7.6.1.3 Tlakové kanalizační přípojky
V případech, kdy se nejedná o tlakový systém stokových sítí, se vždy po projednání s provozovatelem, provádí tlaková kanalizační přípojka pouze tam, kde není možno nemovitost odkanalizovat gravitačně.
Způsoby zaústění:
- Do gravitační kanalizace přes uklidňovací šachtu a gravitační zaústění do kanalizace.
- Do kanalizační šachty veřejné kanalizace
- Do systému tlakové kanalizace.
- Napojování tlakových kanalizačních přípojek do výtlačných kanalizačních řadů je zakázáno.
Majitelem čerpadla, čerpací jímky, zpětné klapky a tlakové kanalizační přípojky je vlastník připojené nemovitosti.
Opravy tlakové kanalizační přípojky, čerpadel, šachet, signalizačního zařízení a přívodu el. energie jsou prováděny na náklady vlastníka nemovitosti.
Tlakový systém stokových sítí (ČSN EN 1671) je systém k dopravě splaškových (domovních) odpadních vod jediným výtlakem nebo rozvětvenou tlakovou trubní sítí, na jejímž začátku (proti proudu) je vždy osazen zdroj tlaku (domovní čerpací jednotka – dále jen DČJ).
Předávacím bodem je místo, kde celkový průtok z tlakového systému při atmosférickém tlaku vytéká, např. uklidňovací kanalizační šachta, gravitační stoka nebo čerpací jímka.
Rozvětvené tlakové kanalizační systémy se obvykle navrhují v takových případech, kdy se investor snaží o snížení realizačních nákladů stavby s cílem splnit finanční limity pro převzetí stavby do majetku vlastníků VHI, přičemž by klasické technické řešení gravitační kanalizací s přečerpáním toto neumožnilo.
Domovní čerpací stanice musí být osazeny v celé lokalitě jednotnou technologií, kterou určí provozovatel, pokud technologie domovních čerpacích stanic neřeší projektová dokumentace k výstavbě veřejné části tlakové kanalizace.
V případě dodatečné výstavby musí být technické řešení včetně jednotného typu čerpadel projednáno s provozovatelem kanalizace.
Odpadní vody jsou pouze splaškové. DČJ vybavené čerpadlem jsou umístěny zpravidla na pozemku vlastníka nemovitosti.
Opravy tlakové kanalizační přípojky, čerpadel, šachet, signalizačního zařízení a přívodu elektrické energie jsou prováděny na náklady vlastníka nemovitosti.
U tlakových systémů odkanalizování musí být provedeno označení poloh uzavíracích armatur orientačními tabulkami obdobně jako u rozvodných vodovodních sítí.
7.6.1.4 Podtlakové kanalizační přípojky
Podtlakový systém stokových sítí (ČSN EN 1091) je systém k dopravě splaškových (domovních) odpadních vod podtlakovou stokou, na jejímž začátku (proti proudu) je vždy osazena sběrná šachta (šachty) se sacím ventilem (domovní podtlakové jednotky – dále jen DPJ) a na konci podtlaková stanice vybavená vývěvami pro tvorbu provozního podtlakového režimu.
Domovní podtlaková jednotka s podtlakovou přípojkou (DPJ) se skládá ze sběrné šachty se sacím ventilem, včetně příslušenství a podtlakové přípojky, připojené na podtlakovou kanalizaci, tedy podtlakový systém stokových sítí. S ohledem na provozní závislost funkčnosti systému odkanalizování na DPJ je DPJ s podtlakovou přípojkou vždy přebírána společně s hlavními řady podtlakové kanalizace do majetku vlastníka VHI.
Při projektování je nutno dodržovat specifické předpisy pro navrhování tohoto systému. Odpadní vody jsou pouze splaškové.
Základní složení domovní přípojky je nutné dodržet:
- Zavzdušnění – odvětrání domovních rozvodů.
- Regulační (řídící) zařízení.
- Uzavírací ventil na přípojce.
- Gravitační odvedení domovní přípojky.
Podtlakový ventil se osazuje ve sběrné šachtě (DPJ), která slouží zpravidla pro odkanalizování jednoho, případně více objektů a DPJ musí být umístěna na veřejném prostranství. DPJ jsou součástí systému kanalizace a to včetně připojovacích podtlakových potrubí.
V případě, že musí být DPJ umístěna na soukromém pozemku, musí být zřízeno ve prospěch vlastníka VHI, se kterým má provozovatel uzavřenou smlouvu o provozování, jako oprávněného věcné břemeno. Gravitační část přípojky sběrné šachty viz gravitační kanalizační přípojky.
U podtlakových systémů odkanalizování musí být provedeno označení poloh uzavíracích armatur orientačními tabulkami obdobně jako u rozvodných vodovodních sítí.
Specifické způsoby odkanalizování a možnost napojení je nutné projednat s provozovatelem již ve stádiu přípravy projektové dokumentace.
7.6.2 Ochranná pásma kanalizačních přípojek
Ochranné pásmo kanalizační přípojky se doporučuje 1,5 m od vnějšího líce stěny na obě strany.
7.6.3 Materiály kanalizačních přípojek
Schváleným materiálem pro kanalizační přípojky je kamenina nebo plasty. Do komunikací se doporučuje použít přednostně kameninu. Jiný materiál lze použít pouze po dohodě s provozovatelem.
7.6.4 Označování potrubí kanalizačních přípojek
Nad pískový zásyp kanalizační přípojky (tj. 30 cm nad vrch potrubí) se položí ochranná fólie s identifikací odpovídající barvy dle ČSN 73 6006.
7.6.5 Zkoušky a geodetické zaměření kanalizační přípojky
Před uvedením přípojky do trvalého užívání se dle platných ČSN doporučuje provést zkouška vodotěsnosti. O průběhu zkoušky se pořizuje samostatný protokol.
V rámci realizace je investor povinen předat dokumentaci skutečného provedení přípojky, která se dokládá při předání stavby a předává se písemně provozovateli.
U novostaveb provozovatel požaduje geodetické zaměření trasy přípojky v rámci zaměření celé stavby (přípojka může být i jako samostatná stavba ke stávajícímu objektu či pro připojení např. pozemku).
Dokumentaci předá zhotovitel v tištěné i v elektronické podobě odpovědnému zaměstnanci útvaru technickoprovozních činností.
7.6.6 Zrušení kanalizační přípojky kanalizační přípojky (zrušení odběrového místa)
Postup:
1) Před zrušením kanalizační přípojky požádá písemně vlastník kanalizační přípojky o zrušení.
2) Provoz kanalizací obeznámí žadatele s podmínkami zrušení (včetně cenové kalkulace).
3) Před zrušením přípojky vlastník přepojené nemovitosti ukončí výpovědí smlouvu o odvádění odpadních vod.
Za zrušení kanalizační přípojky je považováno fyzické odpojení od hlavního řadu, přičemž za fyzické odpojení je považováno:
- zaslepení pomocí krátké sanační vložky (bezvýkopová metoda),
- zaslepení odbočení otevřeným výkopem,
- v případě tlakové kanalizační přípojky sundáním navrtávacího pasu a nahrazení opravným třmenem,
- v případě podtlakové kanalizační přípojky demontáž technologie domovní šachty a osazení zátky na koncové části podtlakového potrubí.
Způsob zaslepení ve stoce bude dohodnut a prováděn provozovatelem kanalizace případně jinou odbornou firmou, ale po odsouhlasení a následné kontrole provozovatele kanalizace.
Před demolicí objektu (resp. při odstraňování staveb, kdy je součástí stavby kanalizační přípojka) požádá vlastník objektu o vyjádření provozovatele. Nefunkční potrubí přípojek je nutné po jejich odpojení v celé délce odstranit nebo zaplnit betonem nebo popílko-cementovou směsí.
V místě napojení přípojky na kanalizaci budou výkopové práce prováděny ručně (na náklady investora).
7.6.7 Ukončení smlouvy k vypouštění OV (odběrné místo zůstává)
Vlastník připojené nemovitosti podá výpověď smlouvy o vypouštění odpadní vody. ZÚ uzavře dohodu o ukončení smlouvy s upozorněním, že nebudou odváděny veškeré odpadní vody resp. srážkové, kopii dohody předá na příslušný PK, ten provede pouze zaslepení nikoliv fyzické přerušení kanalizační přípojky.
7.6.8 Výkresová část – kanalizační přípojka
Seznam výkresů
K1 – Vzorová kanalizační přípojka, odkanalizování přímo z objektu
K2 – Vzorová kanalizační přípojka, odkanalizování objektu z revizní šachty K3 – Vzorová kanalizační přípojka – tlaková kanalizace
K4 – Vzorová kanalizační přípojka – podtlakové kanalizace
K1 – Vzorová kanalizační přípojka, odkanalizování přímo z objektu
K2 – Vzorová kanalizační přípojka, odkanalizování objektu z revizní šachty
K3 – Vzorová kanalizační přípojka – tlaková kanalizace
K4 – Vzorová kanalizační přípojka – podtlakové kanalizace
8 Ochrana prostředí kolem VH staveb
8.1 Pásmo ochrany prostředí mezi objekty čistírny pro méně než 100 000 EO a zástavbou činí minimálně – (TNV 75 6011) :
Provozovatel požaduje v rámci staveb ČOV ustanovení pásma ochrany prostředí úředním rozhodnutím.
a) pro ČOV s návrhovou kapacitou 30 m3/den, min. vzdálenost v m
a) Objekty s nehlučným zařízením zakryté a odvětrané nad úroveň posledního obytného podloží (např. septik, DČOV) | 5 |
b) Objekty zakryté bez odvětrání (např. biodisky) | 25 |
c) Objekty nezakryté s otevřenou hladinou včetně biologických nádrží | 50 |
d) Vsakovací zařízení | dle místních podmínek a hydrogeolog. posudku |
b) pro ČOV s návrhovou kapacitou nad 30 m3/den
Druh ČOV | Vzdálenost v m při kapacitě v m3/den | |||
30 - 800 | 800 – 15 000 | nad 15 000 | ||
a) ČOV s kompletně uzavřenou technologii | 1)s čištěním odváděného vzduchu 2) bez čištění odváděného vzduchu | 25 50 | 50 100 | 100 150 |
b) ČOV mechanická, s úplným zakrytím mechanického čištění, bez kalového hospodářství | 50 | - | - | |
c) ČOV mechanická a mechanicko-biologická, s úplným zakrytím | 50 až 100 | - | - | |
d) ČOV mechanicko-biologická, s pneumatickou aerací, s kalovým hospodářstvím | 100 | 150 | 250 | |
e) ČOV mechanicko-biologická, s mechanickou povrchovou aerací nebo biofiltry, s kalovým hospodářstvím | 200 | 250 | 300 | |
f) ostatní | 200 | 250 | 300 | |
8.2 Pásmo ochrany prostředí mezi čerpací stanicí, zdrojem tlaku tlakového systému stokových sítí a podtlakovou stanicí odpadních vod na stokové síti podle ČSN EN 1671, ČSN EN 1091 a ČSN EN 752 a souvislou zástavbou činí při návrhové kapacitě odpadních vod:
a) do 500 m3/den 5 m
b) do 50 000 m3/den 20 m
c) nad 50 000 m3/den 30 m
8.3 Pásmo ochrany prostředí mezi dešíovou nádrží na stokovém systému a zástavbou
činí dle smyslu ČSN 75 6261 nejméně:
Druh dešťové zdrže | Vzdálenost v m | |
a) na jednotné soustavě: | 50 100 25 | |
- otevřené nádrže s užitným | ||
objemem do 400 m3 | ||
- otevřené nádrže s užitným | ||
objemem nad 400 m3 | ||
- nádrže kryté nadzemní | ||
stavbou (mimo komunikaci) | ||
b) na oddílné soustavě: | ||
- otevřené nádrže - nádrže kryté stavbou (mimo komunikaci) | nadzemní | 25 25 |
c) zakryté nádrže obou soustav pod komunikací | 0 | |
8.4 Pásmo ochrany prostředí mezi žumpou, septikem a zástavbou
Pásmo ochrany prostředí mezi vnějším lícem žumpy nebo septiku a vnější stěnou budovy má být nejméně 1 m.
8.5 Pásmo ochrany prostředí mezi kanalizačním zařízením a vodními zdroji
Pásmo ochrany prostředí mezi kanalizačním zařízením a veřejnou, neveřejnou a domovní studnou vymezuje přímá vzdálenost od vnějšího líce nadzemní a podzemní části studny k vnějšímu líci kanalizačního zařízení nebo k okraji pozemku čistírny.
Mezi kanalizačním zařízením a veřejnou, neveřejnou nebo domovní studnou je nutno dodržet minimální vzdálenosti, které se stanovují podle podmínek uvedených v ČSN 75 5115.
8.6 Pásmo ochrany elektrického zařízení
Ochranným pásmem zařízení elektrizačního zařízení je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob.
Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.
Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany:
a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně
1. pro vodiče bez izolace 7 m
2. pro vodiče s izolací základní 2 m
3. pro závěsná kabelová vedení 1 m
b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně
1. pro vodiče bez izolace 12 m
2. pro vodiče s izolací základní 5 m
c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m
d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m
e) u napětí nad 400 kV 30 m
f) u závěsného kabelového vedení 110 kV 2 m
g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m.
V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 a písm. b), c), d) a e), pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.
Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do napětí 110 kV včetně a vedení řídicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu; u podzemního vedení o napětí nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu.
Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti:
-
a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva,
b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m od vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech,
c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m od vnějšího pláště stanice ve všech směrech,
d) u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění.
Ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m od vnějšího líce obvodového pláště výrobny elektřiny.
V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno:
a) zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky,
b) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,
c) provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,
d) provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.
V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m.
V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.
Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, vlastník příslušné části elektrizační soustavy:
a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,
b) udělí písemný souhlas se stavbou neuvedenou v písmenu a) nebo s činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.
V ochranném pásmu i mimo ně musí být prováděny činnosti tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.
8.7 Pásmo ochrany plynového zařízení
Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení plynárenského zařízení do provozu.
Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení, který činí:
a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce 1 m na obě strany od půdorysu,
b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu,
c) u technologických objektů 4 m od půdorysu.
V ochranném pásmu je zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit plynárenská zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu. Při provádění veškerých činností v ochranném pásmu i mimo ně nesmí dojít k poškození plynárenského zařízení.
Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, fyzická či právnická osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavu nebo přímý plynovod, těžební plynovod či plynovodní přípojku:
a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,
b) udělí písemný souhlas se stavební činností, umísťováním staveb, neuvedených v písmenu a), zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu; souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.
V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy, provozovatel zásobníku plynu na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.
Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu nebo přípojky lze pouze na základě souhlasu provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynu nebo provozovatele přípojky.
8.7.1 Bezpečnostní pásmo plynového zařízení
Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Bezpečnostní pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby, nebo dnem nabytí právní moci územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení plynového zařízení do provozu.
Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.
Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo zdraví osob, lze v bezpečnostním pásmu:
a) realizovat veřejně prospěšnou stavbu, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v bezpečnostním pásmu, jen na základě podmínek stanovených fyzickou nebo právnickou osobou, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení,
b) umístit stavbu, neuvedenou v písmenu a), pouze po předchozím písemném souhlasu fyzické nebo právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení.
- Rozsah bezpečnostních pásem je uveden v příloze tohoto zákona.
druh zařízení: | velikost pásma: |
Zásobníky (od oplocení) mimo samostatně umístěných sond | 250 m |
Tlakové zásobníky zkapalněných plynů | |
do vnitřního obsahu nad 5 m3 do 20 m3 | 20 m |
nad 20 m3 do 100 m3 | 40 m |
nad 100 m3 do 250 m3 | 60 m |
nad 250 m3 do 500 m3 | 100 m |
nad 500 m3 do 1000 m3 | 150 m |
nad 1000 m3 do 3000 m3 | 200 m |
nad 3000 m3 | 300 m |
Plynojemy do 100 m3 | 30 m |
nad 100 m3 | 50 m |
Plnírny plynů (od technologie) | |
Zkapalňovací stanice stlačených plynů | 100 m |
Odpařovací stanice zkapalněných plynů | 100 m |
Kompresorové stanice (od technologie) | 200 m |
Regulační stanice vysokotlaké do tlaku 40 barů včetně | 10 m |
Regulační stanice s tlakem nad 40 barů | 20 m |
Vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky do tlaku 40 barů včetně | |
do DN 100 včetně | 10 m |
nad DN 100 do DN 300 včetně | 20 m |
nad DN 300 do DN 500 včetně | 30 m |
nad DN 500 do DN 700 včetně | 45 m |
nad DN 700 | 65 m |
Vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky s tlakem nad 40 barů | |
do DN 100 včetně | 80 m |
nad DN 100 do DN 500 včetně | 120 m |
nad DN 500 | 160 m |
Sondy zásobníku plynu od jejich ústí | |
s tlakem do 100 barů | 80 m |
s tlakem nad 100 barů | 150 m. |
8.8 Pásmo ochrany pro zařízení pro výrobu a rozvod tepelné energie
Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován
ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie do provozu.
Ochranné pásmo je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení a vodorovnou rovinou, vedenou pod zařízením pro výrobu nebo rozvod tepelné energie ve svislé vzdálenosti, měřené kolmo k tomuto zařízení a činí 2,5m.
U předávacích stanic, které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5m kolmo na půdorys těchto stanic a vodorovnou rovinou, vedenou pod těmito stanicemi ve svislé vzdálenosti 2,5m.
V ochranném pásmu zařízení, která slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie, i mimo ně je zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit tato zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu. Pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud se prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu, stanoví provozovatel tohoto zařízení podmínky. Ostatní stavební činnosti, umisťování staveb, zemní práce, uskladňování materiálu, zřizování skládek a vysazování trvalých porostů v ochranných pásmech je možno provádět pouze po předchozím písemném souhlasu provozovatele tohoto zařízení. Podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby nebo souhlas, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen, se připojují k návrhu regulačního plánu nebo návrhu na vydání územního rozhodnutí nebo oznámení záměru v území o vydání územního souhlasu; orgán, který je příslušný k vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, podmínky nepřezkoumává.
Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník dotčené stavby dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení.
Vlastníci nemovitostí jsou povinni umožnit provozovateli zařízení přístup k pravidelné kontrole a provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné energie umístěném v jejich nemovitostech. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, je provozovatel zařízení před zahájením prací povinen vlastníka nebo správce nemovitosti o rozsahu a době trvání prací informovat a po ukončení prací uvést dotčené prostory do původního stavu, a není-li to s ohledem na povahu provedených prací možné, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání nemovitosti.
9 Podmínky pro provádění vodohospodářských staveb
Základní podmínky pro provádění vodohospodářských staveb zejména nikoliv však pouze:
- Zahájení prací bude provozovateli s předstihem písemně oznámeno včetně jména a telefonického spojení na stavební dozor a dodavatele stavby.
- Požadujeme položit nad (vodič by měl být připevněn přímo na potrubí) vodovodní potrubí v celé trase, včetně vodovodních přípojek a nad tlakové kanalizační potrubí v celé trase, včetně tlakových kanalizačních přípojek trasovací vodič CYKY průměru 2,5mm. V případě řízeného protlaku bude použito ocelové nerez lanko průměru 6mm. Vodič bude vyveden u každé zemní soupravy k poklopu. Proměření vodiče provedou zaměstnanci SČVK. Proměření vodiče musí být provedeno po záhozu vodovodního řadu a před pokládkou asfaltového povrchu z tohoto důvodu kontaktujte zaměstnance SčVK min. 5 pracovních dní před pokládkou povrchu. O proměření vodiče bude proveden zápis.
- Požadujeme doložit doklad o způsobilosti provádění svářečských prací (svářečský průkaz na PE).
- Před propojením se stávajícím řadem bude provedena tlaková zkouška a zkouška funkčnosti šoupat a ventilů včetně zkoušek hydrantů. Za účasti provozovatele bude proveden proplach, desinfekce, včetně akreditovaného odběru a akreditovaného laboratorního rozbor kvality vody.
Protokoly o kontrole, zápisy ve stavebním deníku předkládané provozovateli před kolaudací stavby:
1) Protokol k tlakové zkoušce o průběhu a výsledku zkoušky, podepsaný pracovníkem SčVK.
2) Protokol o provedení zkoušky funkčnosti signalizačního vodiče či lanka, podepsaný pracovníkem SčVK.
3) Protokol o provedení zkoušky funkčnosti všech použitých armatur, podepsaný pracovníkem SčVK.
4) Protokol o provedeném akreditovaném odběru a protokol o provedeném akreditovaném laboratorním rozboru vzorku vody.
5) Stavební deník nebo zápisy o kontrolách při stavbě (kontrola podsypů, uložení potrubí, zásypů, zápis o provedeném proplachu, dezinfekci a akreditovaném odběru vzorku vody, apod.).
Všechny materiály přicházející do styku s pitnou vodou musí vyhovovat vyhlášce č. 409/2005 Sb. o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody včetně provizorního vodovodu.
- Vodovodní a kanalizační přípojky – viz. kapitola 6 Technické požadavky na vodovodní a kanalizační přípojky.
- Při realizaci stavby požadujeme být přizváni na kontrolní dny. Požadujeme být o těchto kontrolních dnech předem informováni min. 5 pracovních dnů předem a to ohlášením na příslušném provozním středisku, případně příslušném oddělení technickoprovozní činnosti.
- Vodovodní řad včetně přípojek bude uložen na pískové lože tl. 0,15 m a obsypán pískem do výšky 0,3 m nad vrcholem potrubí a na něm bude položena výstražná folie odpovídající barvy dle ČSN
73 6006 s nápisem POZOR (vodovod). Mechanické vlastnosti a odolnost výstražné fólie musí vyhovovat podmínkám uvedeným v ČSN EN 12613.
Trasy vodovodů a kanalizací (včetně armatur, lomových bodů, kanalizačních šachet), včetně přípojek musí být před zásypem geodeticky zaměřeny a provozovateli předány.
- Poklopy zemních armatur (domovních šoupátek, šoupátek, hydrantů, měřicích vývodů a šachet) budou označeny orientačními tabulkami podle ČSN 75 5025, u hydrantů červené barvy, u šoupátek modré. Orientační tabulky se umisťují na viditelných místech v zastavěném území na zdi budov nebo na části plotu, v nezastavěném území na sloupky s modrými a bílými pruhy šířky 120 mm. Tabulky se umisťují do výše 1,8 až 2,5 m nad terén. Umístění orientačních tabulek a sloupků na cizí pozemek je umožněno ze zákona (zákon č.274/2001 Sb. v platném znění). Poklopy armatur budou v případě osazení do zelených ploch odlážděny dvěma řadami kostek uložených do betonu, případně bude proveden odpovídající betonový blok. Provozovateli bude před kolaudací předložen zápis o kontrole splnění této povinnosti potvrzený zástupcem SčVK.
- Samotné napojení na veřejný vodovod a kanalizaci výhradně provádějí pouze pracovníci SčVK, provoz vodovodů a kanalizací na základě objednávky.
- Dle zák. č.274/2001 Sb. v platném znění § 23 odst. 3,5 je stavebník povinen dodržet ochranná pásma u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně 1,5 m, nad průměr 500 mm 2,5 m od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu. U vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.
- Stavební činnost v ochranném pásmu nesmí ohrozit ani porušit zařízení ve správě naší společnosti. Odkryté zařízení, které je ve správě naší společnosti, bude v průběhu nebo při přerušení stavební činnosti řádně geodeticky zaměřeno, předáno pracovníkovi vodárenského provozu, a zabezpečeno proti poškození. Veškeré škody způsobené stavební činností v ochranném pásmu zařízení ve správě naší společnosti hradí stavebník. Před záhozem bude přizván příslušný pracovník provozu SčVK ke kontrole a provede písemný zápis ve stavebním deníku.
- Neprodleně musí být oznámeno každé sebemenší poškození vodovodního řadu vč. signalizačního vodiče.
- Poklopy na vodovodním řadu včetně uzávěrů a ostatních armatur musí být udržovány stále přístupné a funkční po celou dobu trvání stavební činnosti.
- Zřizování staveniště, skladování materiálů, stavebních strojů apod. bude realizováno mimo ochranné pásmo vodovodního a kanalizačního řadu.
- Pracovníci, kteří budou stavební práce provádět, musí být prokazatelně seznámeni s polohou zařízení ve správě naší společnosti a se všemi podmínkami stanovenými v našem vyjádření k PD.
- V ochranném pásmu vodovodních řadů a kanalizačních stok nelze bez souhlasu SčVK :
a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování,
b) vysazovat trvalé porosty, dřeviny, jejichž kořenový systém a jejich zatížení naruší vodovodní a kanalizační potrubí,
c) provádět skládky,
d) provádět terénní úpravy - stavebník nesmí navyšovat ani snižovat terén nad vodovodem bez souhlasu správce vodovodu a kanalizace.
- V ochranném pásmu vodovodu mimo zpevněné komunikace nebude pojíždět těžká technika a zemní práce budou prováděny vždy ručně.
- Při souběhu podzemních sítí musí být dodržena min. vzdálenost 1 m, při křížení bude v souladu s ČSN 73 6005 „Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“ a osazeny chráničky nezaměnitelné s vodovodním potrubím s přesahem 1 m. Minimální úhel křížení bude 45o.
- Při souběhu a křížení podzemních sítí nutno před zahájením zemních prací polohu stávajících zařízení uložení zpřesnit ručně kopanými sondami. Místo křížení a souběhu musí být před zahrnutím zkontrolováno zástupcem naší společnosti. Doklad o souběhu a křížení bude provozovateli předložen ke kolaudaci.
- Dle zák. č.274/2001 Sb. v platném znění § 23 odst. 8 je stavebník povinen přizpůsobit nové úrovni povrchu veškerá zařízení a příslušenství vodovodního řadu a kanalizační stoky mající vazbu na terén. Zápis o kontrole splnění této povinnosti bude potvrzen zástupcem SčVK.
- Projektovou dokumentaci si ponecháme pro vlastní potřebu.
- Při zjištění zásadního rozporu mezi údaji v PD a skutečností musí být zastaveny práce a věc oznamte zástupci naší společnosti. V pracích je možno pokračovat až po projednání a schválení dalšího postupu oddělením technickoprovozní činnosti příslušného závodu.
10 Podmínky pro předání staveb (kolaudace staveb)
V rámci kolaudačního řízení a při následném předání stavby do užívání naší společnosti požadujeme splnit tyto podmínky, včetně předání příslušných podkladů a dokladů:
1) Přejímací řízení, při němž je provedena fyzická prohlídka stavby zástupcem SčVK.
2) Záruční podmínky – v protokolu o závěrečné prohlídce vodního díla je uvedena záruční doba stanovená na základě smlouvy mezi zhotovitelem a stavebníkem.
3) Kolaudační rozhodnutí s nabytím právní moci, kolaudační souhlas nebo oznámení stavebního úřadu.
4) Podmínky pro kolaudační souhlas - Před zahájením kolaudace stavby požadujeme předložit doklady a dokumenty. Při nedoložení, nepředání příslušných podkladů a dokladů bude provozovatelem vydáno nesouhlasné stanovisko ke kolaudačnímu řízení předmětné stavby.
V případě staveb vodovodů požadujeme, zejména:
1. Protokol k tlakové zkoušce o průběhu a výsledku zkoušky, podepsaný pracovníkem SčVK, včetně zápisu ve stavebním deníku.
2. Protokol o provedení zkoušky funkčnosti signalizačního vodiče či lanka, podepsaný pracovníkem SčVK, včetně zápisu ve stavebním deníku.
3. Protokol o provedení zkoušky funkčnosti všech použitých armatur, podepsaný pracovníkem SčVK, včetně zápisu ve stavebním deníku.
4. Protokol o provedení desinfekce. Dezinfekce bude prováděna v závislosti na materiálu potrubí a době dezinfekce nového potrubí od min. 5 hodin, max. 24 hodin. Hodnota volného chloru musí v průběhu dezinfekce dosahovat hodnoty 1 mg/l.
5. Protokol o provedení proplachu, kdy proplach potrubí bude prováněn:
6. u DN < 150 - minimálně pětinásobkem objemu nového řadu,
7. u DN ≥ 150 - minimálně trojnásobkem objemu nového řadu.
8. Případně doklad o provedené zkoušce průchodnosti potrubí.
9. Protokol o provedeném akreditovaném odběru a protokol o provedeném akreditovaném laboratorním rozboru vzorku vody.
10. Doklady k použitým materiálům (atesty, prohlášení o shodě, certifikáty).
11. Výsledky hutnících zkoušek zásypů.
12. Revizní zprávy včetně protokolu vnějších vlivů, záruční listy.
13. Dokumentaci geodetického zaměření skutečného provedení vodovodu včetně přípojek v souladu s vyhláškou č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb a dle požadavků provozovatele písemně i v elektronické podobě před záhozem v souřadnicovém systému S-JTSK a výškovém systému (Bpv), ve formátu Microstation V.8 (“.dgn“) na CD.
14. Kompletní dokumentaci skutečného provedení díla (technická zpráva, situace, podélné profily, kladečské schéma, dílenské výkresy atd.) v písemné a elektronické podobě.
15. Stavební deník se záznamem nebo zápisy o kontrolách pracovníků SčVK při stavbě (kontrola podsypů, uložení potrubí, zásypů, zápis o provedeném proplachu, dezinfekci a akreditovaném odběru vzorku vody, apod.) – podepsaná pracovníkem SčVK.
16. Uzavřené a vložené smlouvy - služebnost inž. sítě.
17. Provozní řád zařízení či návrh provozního řádu zpracovaný dle platné legislativy, odsouhlasený SčVK, a vlastníkem VHI v tištěné a elektronické podobě.
18. Fotodokumentace v elektronické podobě.
19. Protokol o kontrole značení orientačními tabulemi dle příslušné ČSN podepsaný pracovníkem SčVK, včetně zápisu ve stavebním deníku.
20. Protokol o předání stavby mezi investorem (objednatelem) a zhotovitelem (dodavatelem) v případě předání VHI do majetku SVS.
21. Případně další dokumenty vytypované z podmínek všech vydaných povolení a vyjádření.
22. V případě výstavby vodovodního řadu včetně vodovodních přípojek
- Revize všech vodovodních přípojek dle DSP, vyhotovené pracovníkem SčVK.
- Sepsané smlouvy na dodávku vody s odloženou účinností na všechny vodovodní přípojky dle DSP.
V případě staveb kanalizací požadujeme, zejména:
1. Protokol k tlakové zkoušce o průběhu a výsledku zkoušky, podepsaný pracovníkem SčVK, včetně zápisu ve stavebním deníku.
2. Protokol o zkoušce vodotěsnosti (průběh a výsledek zkoušky) podepsaný pracovníkem SčVK, včetně zápisu ve stavebním deníku.
3. Protokol o provedení zkoušky funkčnosti signalizačního vodiče či lanka, podepsaný pracovníkem SčVK, včetně zápisu ve stavebním deníku.
4. Doklady k použitým materiálům (atesty, prohlášení o shodě, certifikáty).
5. Výsledky hutnících zkoušek zásypů.
6. Revizní zprávy včetně protokolu vnějších vlivů, záruční listy, manipulační řády.
7. Protokol o kamerové prohlídce realizovaného díla v celém rozsahu stavby, včetně digitálního záznamu s archivací na CD, DVD.
8. Dokumentaci geodetického zaměření skutečného provedení kanalizace včetně přípojek v souladu s vyhláškou č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb a dle požadavků provozovatele písemně i v elektronické podobě před záhozem v souřadnicovém systému S-JTSK a výškovém systému (Bpv), ve formátu Microstation V.8 (“.dgn“) na CD
9. Kompletní dokumentaci skutečného provedení díla (technická zpráva, situace, podélné profily, kladečské schéma, dílenské výkresy atd.) v písemné a elektronické podobě.
10. Stavební deník se záznamem nebo zápisy o kontrolách pracovníků SčVK při stavbě (kontrola podsypů, uložení potrubí, zásypů apod.) – podepsaná pracovníkem SčVK.
11. Uzavřené a vložené smlouvy služebnosti inž. sítě.
12. Provozní řád zařízení či návrh provozního řádu zpracovaný dle platné legislativy, odsouhlasený SčVK a vlastníkem VHI v tištěné a elektronické podobě.
13. Fotodokumentace v elektronické podobě.
14. Protokol o předání stavby mezi investorem (objednatelem) a zhotovitelem (dodavatelem) v případě předání VHI do majetku SVS.
15. Případně další dokumenty vytypované z podmínek všech vydaných povolení a vyjádření.
16. V případě výstavby kanalizačního řadu včetně kanalizačních přípojek
- Sepsané smlouvy na odvádění odpadních vod s odloženou účinností na všechny kanalizační přípojky dle DSP.
- Kontrola všech kanalizačních přípojek dle DSP pracovníkem SčVK formou zápisu ve stavebním deníku.
V případě staveb objektů ÚV, ČOV, ČSOV požadujeme, zejména:
1. Prohlášení o shodě a certifikáty na veškeré použité výrobky, včetně betonu.
2. Doklady, atesty a osvědčení o jakosti a kompletnosti výrobků od všech použitých materiálů, strojů a zařízení.
3. Stavební deník se záznamem nebo zápisy o kontrolách pracovníků SčVK při stavbě (kontrola podsypů, uložení potrubí, zásypů apod.) – podepsaná pracovníkem SčVK.
4. Protokol o provedení zkoušek vodotěsnosti nádrží, doklady o tlakových zkouškách, zkouškách těsnosti a videozáznam z prohlídky neprůlezných částí gravitačních částí kanalizačních stok (včetně protokolu v případě realizace rekonstrukce části liniové stavby.
5. Typové a kusové zkoušky, osvědčení o jakosti a kompletnosti rozváděčů a rozvodnic, ES prohlášení o shodě.
6. Dodací listy k nádržím a ke všem strojním zařízením, štítky od čerpadel.
7. Záruční listy na všechny výrobky.
8. Kompletní dokumentaci skutečného provedení stavby 1x + 1x v el. podobě (elektro, stavební a technologická část) t.j. projektová dokumentace pro provádění stavby stavební, technologické a elektrické části minimálně v rozsahu dle přílohy č.2 k vyhlášce č. 499/2006 o dokumentaci staveb v rozsahu umožňujícím řádný provoz, údržbu a revize se zakreslením všech změn provedených během výstavby (skutečné provedení), úplná technická dokumentace k ASŘTP včetně algoritmů popisující veškeré vazby uvnitř řídícího systému a zdrojových CD.
9. Geodetické zaměření skutečného provedení objektů, nádrží a žlabů, včetně přípojky NN, pilířku elektro, oplocení a případné přístupové komunikace písemně i v elektronické podobě v souřadnicovém systému S-JTSK a výškovém systému (Bpv), ve formátu Microstation V.8 (“.dgn“) na CD.
10. V souladu s vyhláškou platná vícepólová, případně jednopólová schémata rozvaděčů včetně liniových schémat pomocných obvodů a schémat vnějších spojů (vše dle skutečného provedení).
11. V případě vzniku nového odběrného místa Žádost o připojení odběratele k distribuční soustavě NN, stanovisko ČEZ k žádosti o připojení odběrného místa včetně zprávy o jeho zapracování.
12. Protokol o určení vnějších vlivů.
13. Provozní řád nový nebo aktualizace stávajícího provozního řádu v písemné i elektronické podobě.
14. Revizní zprávy o zkouškách zařízení (včetně všech příloh) dle norem a předpisů platných v ČR, tj. především:
15. výchozí revizní zprávy elektro, včetně uzemnění a hromosvodů, venkovní osvětlení, ASŘTP, ke všem VTZ (elektro, tlakové nádoby, zdvihadla …).
16. výchozí revizní zpráva nn přípojky v případě její realizace.
17. Doklady k nově osazeným měřidlům, protokol o posouzení funkční způsobilosti měrného objektu.
18. K jednotlivým strojně technologickým zařízením technická dokumentace, provozní předpisy, pokyny a návody k obsluze.
19. Protokol o provedení komplexních zkoušek.
20. Protokol o předání stavby mezi investorem (objednatelem) a zhotovitelem (dodavatelem) v případě předání VHI do majetku SVS.
21. Odborné a závazné stanovisko TIČR (Technické inspekce ČR – Organizace státního odborného dozoru) k el. zařízení (případně tlakovému a plynovému) dle vyhlášky 73/2010 Sb. přílohy č. 1.(zařízení třídy I., skupina B, prostory zvláště nebezpečné - vyplývá z projektové dokumentace).
22. Případně další dokumenty vytypované z podmínek všech vydaných povolení a vyjádření.
V případě stavby vodovodní přípojky požadujeme:
1. Revizi vodovodní přípojky dle PD, vyhotovenou pracovníkem SčVK.
2. Prohlášení o shodě na použité výrobky.
3. Geodetické zaměření skutečného provedení stavby do katastrální mapy v platném souřadnicovém a výškovém systému v dgn, včetně hloubek uložení, profilu a materiálu.
4. Protokol o kontrole značení orientačními tabulemi dle příslušné ČSN podepsaný pracovníkem SčVK, včetně zápisu ve stavebním deníku.
V případě stavby kanalizační přípojky požadujeme:
1. Revizi kanalizační přípojky dle PD, vyhotovenou pracovníkem SčVK.
2. Geodetické zaměření skutečného provedení stavby do katastrální mapy v platném souřadnicovém a výškovém systému ve formátu výkresu pro Microstation dgn, včetně hloubek uložení, profilu a materiálu.