ROZHODNUTÍ KOMISE
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 20. října 2004
o státní podpoře poskytnuté Německem loděnici Kvaerner Warnow Werft
(oznámeno pod číslem K(2004) 3921) (Pouze německé znění je závazné) (Text s významem pro EHP) (2005/374/ES)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na první pododstavec odst. 2 čl. 88 této smlouvy,
s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,
s ohledem na směrnici Rady 90/684/EHS ze dne 21. prosince 1990 o podpoře stavby lodí (1), ve znění směrnice Rady 92/68/EHS (2),
po vyzvání zúčastněných stran k podání stanoviska v souladu s výše uvedenými ustanoveními (3) a s ohledem na toto stano- visko,
(3) Dopisem ze dne 29. února 2000 Komise písemně infor- movala Německo o svém rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES s ohledem na tuto podporu.
(4) Rozhodnutí Komise zahájit řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství (5). Komise současně vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomuto opatření vyjádřily. Německo odpovědělo dopisem ze dne 31. března 2000. Společnost KWW poslala své připomínky faxem dne 6. června 2000.
(5) Komise obdržela připomínky od třetí strany a odeslala je Německu, které se k nim vyjádřilo dopisy ze dne 6. července 2000 a 4. srpna 2000.
vzhledem k těmto důvodům:
I. POSTUP
II. PODROBNÝ POPIS OPATŘENÍ
(6) V říjnu 1992 společnost Treuhandanstalt (dále jen
„THA“) prodala předchůdce KWW, východoněmeckou společnost Neue Warnow Werft GmbH (dále jen
(1) Německý tisk vydal dne 12. června 1999 zprávu, že společnost Kvaerner Warnow Werft GmbH (dále jen KWW) poskytla půjčku ve výši přibližně 205 milionů EUR (4) své mateřské společnosti Kvaerner a. s.
(2) Komise si dopisem ze dne 16. června 1999 od Německa vyžádala podrobné informace o původu těchto finanč- ních prostředků, aby se přesvědčila, zda tyto finanční prostředky nepocházejí z nadměrných plateb podpory, která byla společnosti vyplacena v letech 1993–1995, nebo z jakékoli jiné složky podpory. Dne 22. června proběhla v Bruselu schůzka se zástupci Německa a KWW za účelem vyjasnění této záležitosti. Komise požádala Německo o další informace dopisy ze dne 23. června 1999, 12. července 1999 a 8. října 1999. Německo odpovědělo dopisy ze dne 16. června 1999 a 30. září 1999.
(1) Úř. věst. L 380, 31.12.1990, s. 27. Směrnice naposledy pozměněná
směrnicí 94/73/ES (Úř. věst. L 351, 31.12.1994, s. 10).
(2) Úř. věst. L 219, 4.8.1992, s. 54.
(3) Úř. věst. C 134, 13.5.2000, s. 5.
„WW“), norskému průmyslovému koncernu Kvaerner
a. s.
(7) Dne 20. července 1992 Rada směrnicí 92/68/EHS změnila směrnici 90/684/EHS zavedením výjimky k předpisům, která platí pro ostatní loděnice Společenství ve prospěch loděnic ve východním Německu, aby zde bylo možné zahájit naléhavě potřebná ucelená restruktu- ralizační opatření. Tato výjimka umožnila východoně- meckým loděnicím především získat velké částky provozní podpory do 31. prosince 1993.
(8) Přijetím tohoto zvláštního režimu se Komise zavázala Radě, že bude používat své pravomoci ke sledování a prošetřování za účelem zajištění, aby loděnice ve východním Německu obdržely pouze takovou podporu, která je nezbytná pro jejich restrukturalizaci.
(4) Částky v eurech se zaokrouhlují směrem nahoru nebo dolů. Přesné
částky jsou částky v DM. (5) Viz poznámka pod čarou 3.
(9) Dopisem ze dne 30. října 1992 Německo informovalo Komisi o privatizaci WW prostřednictvím dohody o nabytí. V několika dopisech Německo předložilo podrobné informace k této dohodě o nabytí, restruktu- ralizaci a zamýšlené podpoře.
(10) Dohoda o nabytí stanoví, že WW za účelem privatizace založí společnost KWW a převede na ni určitý majetek a závazky. Období restrukturalizace by mělo být ukon- čeno do konce roku 1995.
(11) V souladu s bodem 7 dohody o nabytí by měla THA podpořit privatizaci dalšími opatřeními. Účast této společnosti byla sjednána na základě předběžné rozvahy dne 1. října 1992. Financování předpokládalo, že společ- nost by měla disponovat vlastním jměním v hodnotě přibližně 53,7 milionů EUR (105 milionů DM). Kromě toto měla předběžná rozvaha odrážet zvláštní prostředky ve výši 223,2 milionů EUR (436,5 milionů DM) určené na financování dávno potřebných investic a přibližně 230,08 milionů EUR (450 milionů DM) určených na pokrytí ztrát, které KWW utrpí během období restruktu- ralizace v důsledku výpadků ve výrobě nebo nedostatečné konkurenceschopnosti (dále „vyrovnání ztrát“).
Opatření podpory
(12) Za účelem usnadnění privatizace a restrukturalizace lodě- nice Německo dopisem ze dne 27. listopadu 1992 navrhlo poskytnutí podpory v celkové výši 720,5 milionů EUR (1 409,2 milionů DM).
(13) Komise, která na jedné straně musela splnit kontrolní povinnost, kterou jí ukládá směrnice 90/684/EHS, a na druhé straně musela zohlednit skutečnost, že provozní podporu bylo možné schválit pouze do 31. prosince 1993, rozhodla schválit podporu pro loděnici v pěti tran- xxxx. Celková částka schválené podpory byla nižší než částka, kterou požadovalo Německo v listopadu 1992. Rozhodnutím o první tranži Komise schválila tuto podporu:
rozhodnutí Komise N 692/D/91, které bylo Německu sděleno dopisem ze dne 3. března 1993 (SG (93) D/4052)
— provozní podpora ve výši 23,3 milionů EUR (45,5 milionů DM), z toho 6 milionů EUR (11,7 milionů DM) na pokrytí části ztrát ze smluv podepsaných po
1. červenci 1990, 3,1 milionů EUR (6,1 milionů DM) na podporu konkurenceschopnosti a 14,2 milionů EUR (27,75 milionů DM) podpory pro doplnění vlastního kapitálu,
— provozní podpora ve výši 42,1 milionů EUR (82,4 milionů DM) ve formě převzetí starých závazků společností THA,
— investiční podpora ve výši 65,2 milionů EUR (127,5 milionů DM),
— podpora na uzavření podniku ve výši 13,8 milionů EUR (27,0 milionů DM).
Toto rozhodnutí schválilo státní podpory v celkové výši 144,4 milionů EUR (282,4 milionů DM).
(14) Před schválením dalších tranží Komise požádala Německo dopisy ze dne 2. dubna 1993, 12. července 1993 a 11. října 1993 o poskytnutí dalších informací o o čekávaných a skutečných ztrátách v souvislosti se smlouvami na stavbu lodí prováděných během restruktu- ralizace a o další informace o plánovaných investicích. V dopise ze dne 11. října 1993 Komise také požadovala, aby Německo zdůvodnilo, proč u prvních šesti z dvanácti plánovaných smluv na stavbu lodí, pro které bylo zamý- šleno poskytnutí vyrovnání ztráty a podpory konkuren- ceschopnosti, počítalo s předpokládanými ztrátami pouze ve výši 29,4 % z celkových předpokládaných ztrát, včetně podpory konkurenceschopnosti.
(15) V odpovědi v dopise ze dne 28. května 1993 Německo sdělilo Komisi, že 230,08 milionů EUR (450,0 milionů DM) na pokrytí ztráty je kompromisním řešením jednání mezi prodávajícím a kupujícím. Německo se odvolává na to, že riziko spojené s dalšími ztrátami nese společnost KWW, která však může mít prospěch z případných zisků.
(16) Pokrytí ztráty ve výši 230,08 milionů EUR (450,0 milionů DM) nezahrnuje částku ve výši 17,7 milionů EUR (34,6 milionů DM) na budoucí ztráty, které vyplý- vají z nevyřízených smluv na speciální „kontejnerové lodě“ (Kassettenschiffe) převzatých THA v souvislosti s privatizací. Také zde není zahrnuta částka ve výši 42,1 milionů EUR (82,4 milionů DM) ve formě převzetí starých závazků společností THA.
(17) Dopisem ze dne 16. listopadu 1993 Německo postoupilo dopis od KWW ze dne 29. října 1993, který vysvětluje, že pokrytí ztráty ve výši přibližně 230,08 milionů EUR (450,0 milionů DM) se nevztahuje na dvanáct, nýbrž na šestnáct smluv na stavbu lodí. Z dopisu vyplývá, že ztráty byly očividně přece jen vyšší, než dříve prezentovaná čísla.
(18) Na konci roku 1993 Komise schválila druhou tranži podpory:
rozhodnutí Komise N 692/J/91, které bylo Německu sděleno dopisem ze dne 17. ledna 1994 (SG (94) D/567)
— provozní podpora ve výši 315,5 milionů EUR (617,1 milionů DM), z tohoto 58,0 milionů EUR (113,5 milionů DM) v hotovosti: 34,2 milionů EUR (66,9 milionů DM) jako podpora konkurenceschopnosti a 23,8 milionů EUR (46,6 milionů DM) na pokrytí ztrát ze smluv podepsaných po 1. červenci 1990,
— rozhodnutí uvádí vysvětlení, že provozní podpora ve výši 315,5 milionů EUR (617,1 milionů DM) před- stavuje maximální přípustnou provozní podporu, která může být loděnici vyplacena v souvislosti se smlouvami na stavbu lodí podepsanými do 31. prosince 1993.
(19) Poslední tři tranže byly schváleny tímto rozhodnutím Komise:
rozhodnutí Komise N 1/95, které bylo sděleno Německu dopisem ze dne 20. února 1995 (SG (95) D/1818)
— investiční podpora ve výši 115,3 milionů EUR (225,5 milionů DM), z toho 10,2 milionů EUR (20,0 milionů DM) nepeněžní podpory;
rozhodnutí Komise N 637/95, které bylo sděleno Německu dopisem ze dne 18. října 1995 (SG (95) D/12821)
— investiční podpora ve výši 34,2 milionů EUR (DM 66,9 milionů DM);
rozhodnutí Komise N 797/95, které bylo sděleno Německu dopisem ze dne 11. prosince 1995 (SG (95) D/15969)
— investiční podpora ve výši 29,6 milionů EUR (58,0 milionů DM).
(20) Těmito rozhodnutími byly schváleny provozní podpory v celkové výši 380,9 milionů EUR (745,0 milionů DM), z toho 37,3 milionů EUR (73,0 milionů DM = 66,9 milionů DM + 6,1 milionů DM) jako podpora konkuren- ceschopnosti, 23,8 milionů EUR (46.6 milionů DM) na pokrytí části ztrát ze smluv podepsaných po 1. červenci 1990 a 42,1 milionů EUR (82,4 milionů DM) ve formě osvobození od starých závazků), 242,8 milionů EUR (474,9 milionů DM) jako investiční podpora a 13,8
milionů EUR (27 milionů DM) jako podpora na uzavření podniku. To odpovídá celkové podpoře ve výši 637,5 milionů EUR (1 246,9 milionů DM).
Sledování nutnosti podpory
(21) V rozhodnutích, kterými byly schváleny jednotlivé tranže podpory, Komise připomíná, že se při změně směrnice 90/684/EHS s ohledem na uvedenou odchylku zavázala Radě, že v rámci svých kontrolních a vyšetřovacích pravomocí zajistí, že loděnice ve východním Německu obdrží pouze podporu nezbytnou pro jejich restruktura- lizaci.
(22) Komise zdůraznila, že proto mohla schválit podpory pouze za podmínky, když byla nepochybně prokázána jejich nutnost a pokud byly plně dodrženy podmínky stanovené v uvedené směrnici Rady jako protihodnota za poskytnutou podporu.
(23) Ve všech uvedených rozhodnutích Komise připomíná Německu, že za účelem uvolnění předpokládané celkové částky podpory dle směrnice 92/68/EHS je nutné před- ložit tyto doklady:
a) doklady, které ke spokojenosti Komise dokazují další nezbytnost podpory;
b) doklady, které ke spokojenosti Komise dokazují, že investice probíhají v souladu s investičním plánem předloženým Komisi a povedou k požadovanému omezení kapacity;
c) zprávy, které ke spokojenosti Komise dokazují, že žádným způsobem nedochází k přelévání podpor do jiných loděnic („zprávy o přelévání podpory“). Tyto zprávy musí být vypracovány nezávislým auditorem. V roce 1995, uplynutím restrukturalizačního období, skončila ohlašovací povinnost vůči Komisi.
Předkládání zpráv ze strany KWW
(24) Poslední zpráva o přelévání podpory za období do 31. prosince 1995 byla předložena Komisi dne 9. července 1996. Tato zpráva uvádí ztráty ze smluv na stavbu lodí vzniklé do 31. prosince 1995 ve výši 230,08 milionů EUR (450 milionů DM) (bez započtení obdržené podpory na konkurenceschopnost). Podle spolkové vlády nebylo ještě k tomuto okamžiku možné provést výpočet konečných ztrát, protože některé lodě dosud nebyly vyexpedovány a stále trvala rizika vyplývající z nájemních záruk.
(25) Teprve 18. června 1999 Komise na vlastní žádost ze dne
16. června 1999 obdržela úplné výroční zprávy KWW pro roky 1992–1997, které byly certifikované auditory, a předběžnou uzávěrku roku 1998. Dne 30. června 1999 Německo zaslalo Komisi dopis od auditorské společnosti adresovaný KWW (ze dne 25. dubna 1997) o skutečném použití podpory na restrukturalizaci do konce roku 1996. Ze zprávy vyplývá, že skutečné ztráty vyplývající z příslušných smluv na stavbu lodí, bez odečtení podpory konkurenceschopnosti, činily přibližně 178 milionů EUR (348,095 milionů DM). K dalším ztrátám ve výši přibližně 23,1 milionů EUR (45,121 milionů DM) došlo v roce 1996, takže celkové skutečné ztráty vzniklé do 31. prosince 1996 činily 201,05 milionů EUR (393,216 milionů DM).
(26) Protože skutečné ztráty byly očividně nižší než ztráty předpokládané 262 milionů EUR (512,5 milionů DM), včetně podpory konkurenceschopnosti ve výši 31,9 milionů EUR (62,5 milionů DM), Komise požádala Německo dopisem ze dne 23. června 1999 o vysvětlení převodu částky 204,5 milionů EUR (400 milionů DM) společností KWW na její mateřskou společ- nost.
(27) Podle odpovědi v dopise ze dne 30. června 1999 si Německo nevyžádalo vrácení rozdílu od KWW. Německo dále tvrdilo, že slíbená částka na pokrytí ztráty byla garantována a schválena jako paušální částka, takže jaký- koli rozdíl si KWW mohla ponechat.
Zahájení řízení
(28) Ve svém rozhodnutí zahájit formální šetření Komise uvedla, že společnost KWW obdržela 262 milionů EUR (512,5 milionů DM) provozní podpory na kompenzaci ztrát, včetně podpory konkurenceschopnosti ve výši 32 milionů EUR (62,5 milionů DM), zatímco skutečné ztráty činily pouze 201,05 milionů EUR (393,216 milionů DM). To ukazuje, že společnost KWW na kompenzaci ztráty obdržela přibližně o 61 milionů EUR (119,284 milionů DM) více, což je v rozporu s ustanovením, podle kterého loděnice ve východním Německu mohou obdržet pouze podporu nezbytnou pro restrukturalizaci. Komise kromě toho uvedla, že ve všech svých rozhod- nutích o poskytnutí podpory výslovně odkázala na skutečnost, že v rámci svých kontrolních a vyšetřovacích pravomocí zajistí, že loděnice obdrží pouze podporu nezbytnou pro jejich restrukturalizaci. Protože loděnice smějí obdržet pouze podporu nezbytnou pro restrukturalizaci a Komise se zavázala sledovat plnění tohoto ustanovení, pouze kompenzace skutečných ztrát může být považována za slučitelnou s rozhodnutím Komise o poskytnutí podpory.
(29) Z tohoto důvodu Komise vznesla pochybnost, zda provozní podpora ve výši přibližně 61 milionů EUR (119.284 milionů DM) je slučitelná se společným trhem.
III. PŘIPOMÍNKY TŘETÍ STRANY A ZÚČASTNĚNÝCH STRAN
(30) Dne 9. června 2000 a 13. června 2000 Komise obdržela připomínky od Svazu dánských loděnic (Foreningen av Jernskibs- og Maskinbyggerier i Danmark – Skibsvaerfts- foreningen). Dále obdržela stanovisko Svaz dánského průmyslu (Dansk Industri) ze dne 9. května 2000 a ze dne 28. června 2000. Společnost KWW předložila připo- mínky dne 6. června 2000.
Připomínky Svazu dánských loděnic
(31) Svaz dánských loděnic považuje neustálého sledování dodržování stávajících pravidel Komisí za nezbytné. V Dánsku bylo od roku 1992 nutné uzavřít několik loděnic nebo propustit jejich zaměstnance, takže se počet pracovních míst v tomto odvětví snížil na polo- vinu. Subdodavatelé a dodavatelé těchto loděnic ztratili velký počet pracovních míst. Omezování negativních vlivů podpory na loďařský průmysl jiných členských států je proto stejně důležité jako dříve. Z tohoto důvodu není možné dnes stanovovat méně přísné požadavky na hodnocení podpory a její podmínky, než jaké platily v období od roku 1992 do roku 1994.
(32) Z přípravných dokumentů ke směrnici 92/68/EHS vyplývá, že Komise Radě předložila jednu z podrobných analýz o potřebě podpory. Stejně jako pro jiné loděnice byla podpora rozdělena na odpuštění starých závazků, doplnění vlastního kapitálu a kompenzaci ztrát. Přestože Rada stanovila horní hranici pro celkovou částku různých podpor, nestanovila horní hranice podpory pro jednotlivé loděnice. Neexistovaly žádné pochybnosti o sazbě podpory pro staré závazky a doplnění vlastního kapitálu. Naproti tomu u kompenzace ztrát měla Komise stanovit konečnou výšku v určitém rámci. Při stanovení této částky musí Komise samozřejmě zajistit, že podpora bude použita pouze na stanovené účely. Komise také musela pomocí dalších kontrol zajistit, že podpora byla skutečně použita na předpokládané účely. Rada stanovila tyto podmínky pro poskytování podpor v červnu a červenci 1992 za účasti Německa. Z tohoto důvodu se Německo nemůže odvolávat na pozdější dohody uzavřené s kupcem lodě- nice, které se od nich odlišují.
(33) Bylo požadováno předložení zpráv o přelévání podpory, aby se zabránilo třetím stranám čerpat výhody z této podpory. Pokud by byla dotčená podpora poskytnuta nezávisle na nákladech příjemce podpory, potom by zprávy o přelévání podpory, které měly zabránit převodu nadbytečné podpory na vlastníky podniku, kterému byla přidělena podpora, byly zbytečné.
(34) Podpora ve výši 262,0 milionů EUR (512,5 milionů DM) poskytnutá na pokrytí ztráty nebyla ve skutečnosti zcela použita pro účel, ke kterému byla určena. To je logickým důsledkem skutečnosti, že ztráty byly nižší než tato částka podpory. Z tohoto důvodu musela být tato podpora použita pro jiný účel. I přesto, že Xxxxxx nevy- světlila, co se stane s takovýmito částkami, poskytnutí půjčky mateřské společnosti naznačuje, že výhody této podpory částečně čerpala mateřská společnost. V souladu s podmínkami stanovenými Radou měla Komise tomuto zabránit. Částka, která nebyla použita na kompenzaci ztráty a pro kterou nevzniklo oprávnění jejího převodu na mateřskou společnost, musí být považována za doplnění nového kapitálu, protože pro tento účel byla ve skutečnosti použita větší částka, než která byla schvá- lena Radou pro tento konkrétní účel. Použití podpory je v rozporu nejen s podmínkami stanovenými Komisí, ale i se směrnicí 92/68/EHS.
(35) Nakonec dochází Svaz dánských loděnic k závěru, že podle dostupných informací KWW obdržela podporu, která převyšuje skutečné ztráty. Podle Svazu Rada ani Xxxxxx zjevně v žádné fázi poskytování podpory nesou- hlasily, že provozní podpora na kompenzaci ztrát vyplý- vající ze smluv by mohla být vyšší než skutečné ztráty.
(36) Svaz dánských loděnic navíc zastává názor, že pokud Komise schvaluje dotace v rámci mezí stanovených Radou ministrů tak, že příjemcům přislíbí za určitých podmínek určitou částku, potom takovéto schválení nemůže – pokud jsou tyto podmínky plněny – být v pozdější fázi odvoláno bez ohledu na to, zda Komise změní svůj předchozí výklad. Na druhou stranu Komise ani členské státy nemohou schválit podporu, která zachází za hranici odsouhlasenou Radou ministrů nebo ustanovení Smlouvy o ES, i kdyby příjemce podpory jednal v dobré víře.
Připomínky Svazu dánského průmyslu
(37) Podle Svazu dánského průmyslu je přirozenou povinností Společenství zajistit, že Komise prověřuje používání státní podpory, kterou schválila. Od začátku devadesá- tých let minulého století se dánský loďařský průmysl potýkal s několika uzavřeními loděnic a velkým snížením pracovních míst v tomto odvětví. Evropské loděnice a jejich subdodavatelé reagují velmi citlivě na tržní inter- vence, především pokud mají formu státní podpory.
(38) Pokud společnost KWW v tomto konkrétním případě použila rozdíl mezi skutečnými ztrátami a přislíbenou
kompenzací ztrát na jiné účely než přímo na svou restrukturalizaci, potom bude mít takovýto rozdíl účinek provozní podpory, a ztíží tak již velmi obtížné konku- renční podmínky mezi evropskými loděnicemi.
(39) Podle Svazu dánského průmyslu je v rozporu s obecnými zásadami práva Společenství umožnit příjemci podpory uplatňovat ještě kompenzaci ztrát v případě, že jeho ztráty jsou nižší než přislíbená kompenzace. Nicméně, Xxxx nemůže říci, zda takovéto použití podpory nebylo schváleno v neveřejném protokolu nebo jiném doku- mentu v době, kdy byla schválena směrnice 92/68/EHS.
(40) Svaz dánského průmyslu uvádí, že příjemce podpory trvá na stanovisku, že Komise schválením podpory na restrukturalizaci přijala privatizační dohodu jako celek, a tím i zásadu, že účel použití takovéto podpory na restrukturalizaci nepodléhá žádným podmínkám. Podle Svazu dánského průmyslu není možné podporu schvá- lenou Komisí v souladu s mandátem uděleným Radou a v souladu s ustanoveními Smlouvy o EU měnit v pozdější fázi, a to ani v případě, že Xxxxxx později změní své stanovisko. Takovéto dohody jsou pro Komisi závazné. Nicméně, i v případě jednání v dobré víře, nemohou příjemci podpory ze schválení podpory odvo- zovat žádná práva, pokud Komise nebo členský stát porušily pravidla stanovená Radou nebo zakotvená ve Smlouvě o ES.
Připomínky KWW
(41) Bere se na vědomí, že jednotlivé body vznesené společ- ností KWW v jejích připomínkách jsou ve velké části shodné s body vznesenými spolkovou vládou v jejích připomínkách. Z tohoto důvodu jsou tyto body uvedeny pouze ve stručné podobě.
(42) KWW namítá, že neexistuje právně platný důvod, proč by měla Komise zpochybňovat zákonnost podpory na restrukturalizaci sedm let po jejím schválení. V privatizační dohodě mezi společnostmi Treuhandan- stalt a Kvaerner byla kompenzace ztráty v souvislosti se smlouvami dohodnuta jako paušální částka, aniž by společnosti Kvaerner byla uložena povinnost vrátit rozdíl v případě, že ztráty budou nakonec nižší. Komise byla s obsahem příslušných dokumentů obeznámena. Za těchto okolností Xxxxxx rozhodla o nezbytnosti dotčené podpory a její rozhodnutí o schválení této podpory neobsahovalo žádnou podmínku nebo ustanovení o možném vrácení rozdílu mezi odhadovanými a skutečnými ztrátami.
(43) Společnost KWW tvrdí, že sporná částka ve výši 60,988 milionů EUR (119,284 milionů DM) je součástí celkové provozní podpory schválené Komisí v jejím rozhodnutí z roku 1993. Z tohoto důvodu se jedná o stávající podporu, jejíž slučitelnost nemůže být následně přehod- nocována.
(44) Dále KWW uvádí, že pouze část sporné částky je podporou. Pouze částka 29,812 milionů EUR (58,309 milionů DM) provozní podpory byla vyplacena v hotovosti. Položky v rozvaze, které byly také použity pro pokrytí nákladů na restrukturalizaci, nemohou být považovány za podporu, protože byly majetkem lodě- nice, který byl prodán v rámci otevřeného a bezpodmínečného nabídkového řízení.
(45) KWW namítá, že rozhodnutí Komise, kterými byla podpora schválena, jsou právním základem pro hodno- cení tohoto případu. KVV se domnívá, že plně vyhověla rozhodnutí Komise o schválení podpory, a to z těchto důvodů:
a) Komise schválila paušální podporu s vědomím, že privatizační dohoda nepředpokládá žádnou povinnost vracet rozdíl. Rozhodnutí nezmiňují zvláštní částku určenou na pokrytí ztrát;
b) Xxxxxx rozhodla o nezbytnosti podpory před uvol- něním tranží;
c) Xxxxxx rozhodla o nezbytnosti podpory, aniž by ve svém rozhodnutí o schválení podpory stanovila jaké- koli podmínky, které by ospravedlňovaly pozdější přehodnocení této podpory;
d) finanční prostředky na restrukturalizaci byly použity v souladu se svým účelem. Ostatní náklady na restruk- turalizaci, které nesloužily na kompenzaci ztráty, byly vyšší, než se odhadovalo.
(46) Co se týče písmene a), KWW namítá, že koncepce priva- tizační dohody činila společnost Kvaerner zodpovědnou za jakékoli vyšší ztráty než odhadované ztráty. Na druhé straně situace, kdy by ztráty byly nižší, než se odhado- valo, by měla přinést výhodu společnosti Kvaerner. Kompenzace všech nákladů na restrukturalizaci bez jaké- koli možnosti vracení rozdílu byla pro společnost Kvaerner základní podmínkou pro převzetí loděnice. V případě možné povinnosti vracet rozdíl by společnost Kvaerner loděnici nikdy nepřevzala. Toto vyplývá z odstavce 12 privatizační dohody, která stanoví, že v případě, že by jednotlivé platby byly zamítnuty v souladu s právem ES, bude mít společnost Kvaerner právo odstoupit od privatizační dohody.
(47) Podle KWW byla Komise seznámena s dohodou mezi společností Kvaerner a Německem i s režimem kompen- zace ztráty ve formě vyplacení paušální částky. Pokud měla Komise proti tomuto přístupu námitky, měla zahájit řízení a stanovit vrácení poskytnutých prostředků jako podmínku ve svých rozhodnutích.
(48) Co se týče písmen b) a c), KWW namítá, že rozhodnutí Komise neobsahuje žádná ustanovení, která by opravňo- vala nové přehodnocení schválené podpory. Podpora byla schválena jako celek. Zejména v rozhodnutích nebyly žádné podmínky nebo náznaky týkající se skutečnosti, že na základě rozhodnutí o schválení podpory budou kompenzovány pouze ztráty odpovídající skutečným ztrátám. Rozhodnutí neobsahovala žádná omezení, která by ospravedlňovala pozdější kontrolu. Jedinou větou obsaženou v této souvislosti v rozhodnutích je věta, která říká, že Komise využije svých kontrolních a vyšetřovacích pravomocí, aby zajistila, že loděnice obdrží pouze podporu nezbytnou pro jejich restruktura- lizaci.
(49) Podle KWW je tato věta pouze předběžnou poznámkou před uvolněním tranží, která zdůrazňuje, že Xxxxxx použila své kontrolní a vyšetřovací pravomoci v rámci schvalování podpory za účelem prověření nezbytnosti podpory. Tato věta je pouze určena k odůvodnění, proč Komise schválila podporu na restrukturalizaci v několika tranžích.
(50) Dále podle KWW rozhodnutí Komise, kterými se schva- luje podpora, mohou být chápána pouze jako podpora, která byla uvolněna v souladu s ustanoveními privati- zační dohody, tj. bez povinnosti pozdějšího vracení rozdílů v případě, že skutečné ztráty budou nižší než ztráty odhadované.
(51) Co se týče písmene d), KWW namítá, že v rozhodnutí Komise nebylo konkretizováno, že podpora měla sloužit ke kompenzaci ztrát, ale že schválení mělo platit obecně pro provozní podpory. V souladu se smyslem smlouvy o nabytí mezi společnostmi Kvaerner a THA byla podpora určena na pokrytí části nákladů na restruktura- lizaci. Podpora byla použita na restrukturalizaci loděnice, a tedy v souladu se svým účelem.
(52) Dále společnosti KWW tvrdí, že Komise od roku 1966 věděla, že skutečné ztráty byly podstatně nižší než ztráty odhadované. Podle společnosti Kvaerner byly skutečnosti předkládány způsobem, který odpovídal době, kdy byla zpráva sestavována. Společnost Kvaerner a Německo neměly po předložení poslední zprávy o přelévání podpory pokrývající období do konce roku 1995 žádnou povinnost předkládat Komisi další informace o vývoji ztrát.
(53) V každém případě Komise musela již na základě zprávy o přelévání podpory za rok 1995 rozpoznat, že ztráty nebyly tak vysoké, jak se odhadovalo. Rozdíl mezi výší ztrát uvedených ve zprávě o přelévání podpory za rok 1995 (31. prosince 1995 – 224,861 milionů EUR, 439,791 milionů DM) a zprávou auditora ze dne 25. dubna 1997 (31. prosince 1996 – 201,048 milionů EUR, 393,216 milionů DM) vyplývá ze skutečnosti, že se v jednotlivých případech plně neprojevilo odhadované riziko.
(54) Podle názoru KWW by se částka 31,955 milionů EUR (62,5 milionů DM) na podporu konkurenceschopnosti neměla započítávat do kompenzace ztráty. To by vedlo k menšímu rozdílu mezi odhadovanými a skutečnými ztrátami.
IV. PŘIPOMÍNKY NĚMECKA
(55) Podle údajů Německa sporná částka 60,988 milionů EUR (119,284 milionů DM) představuje stávající podporu, která je součástí provozní podpory schválené rozhod- nutím Komise ze dne 3. března 1993 a 17. ledna 1994. Z tohoto důvodu je nepochopitelné, že Komise zahájila řízení týkající se neohlášené podpory, tj. nové podpory. Bez odpovídajících ustanovení ve svém rozhod- nutí nemůže Komise znovu přehodnocovat slučitelnost podpory, která již byla před několika lety prohlášena za slučitelnou se společným trhem. Toto odporuje zásadám právní jistoty a ochrany důvěry.
(56) Německo kromě toho uvádí, že ne všechny částky, které Xxxxxx uvedla ve svých rozhodnutích, kterými se schva- luje podpora, byly ve skutečnosti podporou. Komise schválila plné pokrytí nákladů na restrukturalizaci. V této souvislosti Komise nezkoumala, v jakém rozsahu byla provedena restrukturalizace s použitím vlastních zdrojů loděnice. Předpokládané ztráty vyplývající ze smluv podepsaných po 1. červenci 1990 činily 230,08 milionů EUR (450 milionů DM). Na pokrytí této částky nebyla určena pouze částka ve výši 29,812 milionů EUR (58,309 milionů DM) provozní podpory vyplacené v hotovosti, jak je to uvedeno v plánu plateb předlo- ženém Komisi, ale tato ztráta byla také hrazena z vlastních zdrojů loděnice, které se objevily v rozvaze. Tyto vlastní zdroje nemohou být považovány za podporu, protože byly majetkem loděnice, která byla prodána v rámci otevřeného a bezpodmínečného nabíd- kového řízení.
(57) Německo zdůrazňuje, že loděnici by nebylo možné restrukturalizovat bez podpory stanovené v privatizační dohodě a schválené Komisí, protože společnost Kvaerner, která předložila nejvyšší nabídku, byla ochotná provést restrukturalizaci na vlastní riziko pouze na základě této
podpory. V případě, že Xxxxxx měla pochybnosti o věrohodnosti předpovídaných ztrát v obchodním plánu v té době, neměla podporu schválit jako paušální částku, ale měla do svého schválení vložit ustanovení, že schválení se týká pouze podpory, která odpovídá výši skutečných ztrát. Nicméně tato rozhodnutí žádné tako- véto ustanovení neobsahují a Komise to v danou dobu ani neměla v úmyslu. Za těchto okolností byla odsouhla- sená paušální částka považována za konečnou. Rizika a výhody související s možným překročením nebo nedo- sažením této částky byla ponechána na KWW jako moti- vace pro co nejrychlejší a nejefektivnější restrukturalizaci loděnice.
(58) Německo se odvolává na svůj dopis ze dne 28. května 1993 odeslaný Komisi, ve kterém Komisi sdělilo, že privatizační dohoda nevyžaduje za účelem kompenzace ztrát loděnice žádný výkaz o skutečně vzniklých ztrátách. Kupující loděnice nese riziko za veškeré vícenáklady. Na druhé straně může kupující na základě zkušeností profi- tovat z malých vyhlídek na dosažení úspor. Z tohoto důvodu je provozní podpora, tak jak je stanovená v paušální částce a schválená na základě dohody s kupujícím, nezbytná pro privatizaci východoněmeckých loděnic.
(59) Německo se také odvolává na svůj dopis ze dne 16. října 1993, ve kterém vysvětluje, že se nepředpokládá nepřetr- žité sledování vývoje ztrát. To by odpovídalo smluvní dohodě s kupujícím, podle které společnost KWW nese plné riziko za vyšší ztráty, než se předpokládalo v době podpisu smlouvy.
(60) Následně Komise v roce 1993 schválila uvolnění celé provozní podpory bez jakýchkoli omezujících podmínek s tím, že si byla plně vědoma okolností. Podpora byla ihned vyplacena podle plánu, tzn. dlouho před tím, než bylo možné stanovit, jak vysoké nakonec budou skutečné ztráty.
(61) Dalším bodem vzneseným Německem je, že Komise si nevyhradila žádné právo později opětovně prošetřit nezbytnost podpory. Ani rozhodnutí z března 1993, ani rozhodnutí z ledna 1994 neuvádí, že podpora byla schválena pouze ve výši pokrytí skutečných ztrát a že konečné hodnocení bude provedeno teprve poté, co bude známá konečná částka skutečných ztrát. Rozhod- nutí Komise také neobsahovala ustanovení, že je později nutné prokázat výši skutečných ztrát, nebo že by v případě, že bude podpora následně shledána za „ne nezbytnou“, by měla být tato podpora vrácena. Komise měla do svých rozhodnutí vložit jasné ustanovení, aby mohla vymáhat takovéto právo podle zákona.
(62) Německo se odvolává na rozhodnutí Komise schvalující podporu, ve kterých je uvedeno, že „Komise může v souvislosti se závazkem vůči Radě schválit poskytnutí podpory pouze tehdy, pokud byla jasně prokázána její nezbytnost …“. Protože Komise podporu schválila bez uvedení jakýchkoli podmínek, je možné tuto větu vykládat pouze tak, že se Komise před schválením podpory přesvědčila o její nezbytnosti.
(63) Podle Německa není možné rozhodnutí vykládat tak, že Komise bude využívat své kontrolní a vyšetřovací pravo- moci pro pozdější hodnocení potřebné částky podpory. Komise si ani právo na takovou kontrolu nevyhradila.
(64) V rozhodnutích Komise, kterými se schvaluje podpora, se pouze uvádí, že Xxxxxx se zavázala Radě, že využije svých kontrolních a vyšetřovacích pravomocí, aby zajis- tila, že loděnice obdrží pouze podporu nezbytnou pro jejich restrukturalizaci. Toto prohlášení bylo do rozhod- nutí zařazeno za účelem vysvětlení, proč Komise neschválila podporu jedním rozhodnutím, ale uvolnila ji v několika tranžích. Kromě toho tato věta naznačuje, že Komise došla k závěrečnému rozhodnutí o nezbytnosti podpory již před uvolněním tranže.
(65) Německo také vysvětlilo, že na rozdíl od toho, co Komise uvádí v zahájení řízení, jeho dopis ze dne 28. května 1993 žádným způsobem nenaznačuje, že Německo zajistí, aby Komise mohla přezkoumat použití podpory po jejím poskytnutí a uvolnění. Ve skutečnosti se Německo v tomto dopise odvolávalo na skutečnost, že Komise může před uvolněním tranží přezkoumat, jak by měla být podpora použita. Z tohoto důvodu byl v dopisech ze dne 28. května 1993 uveden odkaz na dokument vykazující použití podpory, který byl vypra- cován loděnicí v tuto dobu. Informace poskytnuté KWW byly k tomuto dopisu přiloženy. Výzva k přezkoumání použití podpory se týkala pouze této informace.
(66) Německo se odvolává na rozhodnutí Komise, kterým se uvolňuje druhá tranže podpory, jež stanoví, že schválená částka je nejvyšší možnou provozní podporou, kterou je možné loděnici vyplatit. To pouze znamená, že loděnice nemůže obdržet žádnou provozní podporu kromě podpory předpokládané v privatizační dohodě, a zejména nemůže obdržet žádnou další podporu podle schválených režimů podpor.
(67) Německo vysvětluje, že skutečnost, že předkládalo Komisi informace po schválení podpory, zejména tak- zvané „zprávy o přelévání podpory“, neopravňuje Komisi k novému přezkoumávání nezbytnosti podpory. Zprávy o přelévání podpory byly předkládány za účelem proká- zání, že nedocházelo k přelévání podpory z jednoho podniku do jiných. Na rozdíl od toho, co tvrdí Xxxxxx, smyslem těchto zpráv nebylo prokázat skutečnou výši ztrát. Informace o používání podpory v těchto zprávách byly určeny pouze jako pomoc pro prokázání průhledným způsobem, s uvážením účelu kontrol přelé- vání podpory, že podpora nebyla převedena na investora nebo na jiné loděnice.
(68) Německo uvádí, že splnilo všechny své ohlašovací povin- nosti včas. Poslední zpráva o přelévání podpory pro období do 31. prosince 1995 byla předložena Komisi dne 6. července 1996. Na základě informací obsažených v této zprávě si byla Komise nejpozději od července 1996 vědoma, že skutečné ztráty byly podstatně menší než 262,037 milionů EUR (512.5 milionů DM).
(69) Německo vysvětlilo rozdíl mezi skutečnými ztrátami ve zprávě za rok 1995 a ve zprávě předložené auditorskou společností Xxxxxx Xxxxxxxx dne 25. července 1997, týkající se situace ke dni 31. prosince 1996. Tento rozdíl byl způsobený skutečností, že se plně neprojevila odha- dovaná rizika a situace se v roce 1996 změnila v důsledku časového faktoru. Některá předpokládaná rizika se vůbec neprojevila. Z tohoto důvodu byly skutečné ztráty nižší než ztráty odhadované ke dni 31. prosince 1995.
(70) Německo vysvětluje, že na rozdíl od toho, co uvádí Komise v zahájení šetření, se v létě 1996 neočekávalo, že by skutečné ztráty byly nižší než ztráty uvedené v poslední zprávě o přelévání podpory. Rozvaha loděnice byla pečlivě sestavena s uvážením pravidel pro udržení dostatečných rezerv. Při odhadu ztrát se vycházelo z maximálně možných ztrát. Z tohoto důvodu si byla Komise plně vědoma rozdílu mezi původním odhadem ztrát a skutečnými ztrátami již od července 1996. Nicméně Komise začala požadovat informace o skutečných ztrátách až v létě 1999 a zahájila řízení až v únoru 2000.
(71) Německo dále namítá, že v případě, že by Komise přesto došla k závěru, že rozdíl mezi odhadovanými ztrátami a skutečnými ztrátami představuje státní podporu, potom by takovýto rozdíl nebyl tak velký, jak Xxxxxx uvádí. Komise uvádí, že částka obdržená na kompenzaci ztrát činila 262,037 milionů EUR (512,5 milionů DM). Tato částka se skládá z kompenzace odhadovaných ztrát (230,081 milionů EUR, 450 milionů DM) a z podpory konkurenceschopnosti (31,955 milionů EUR, 62,5 milionů DM). Nicméně podpora konkurenceschopnosti nebyla určena na kompenzaci ztráty, ale, jak je to obvyklé, na kompenzaci nevýhod, kterým čelily všechny německé loděnice v důsledku jejich umístění v Německu a v Evropě. Tento režim Komise schválila. Z tohoto důvodu je možné částku skutečných ztrát porovnávat pouze s původním odhadem ztrát ve výši 230,081 milionů EUR (DM 450 milionů DM). Rozdíl je tedy pouze 29,033 milionů EUR (56,784 milionů DM).
V. HODNOCENÍ PODPORY
Právní základ podpory
(72) Směrnice 90/684/EHS, ve znění směrnice 92/68/EHS, stanovuje odchylku od zákazu udělení provozní podpory pro odvětví stavby lodí, ze kterých mohou mít prospěch loděnice na území bývalé NDR. Tato provozní podpora by takovýmto podnikům měla umožnit provést rychlou a ucelenou restrukturalizací a stát se konkurenceschop- nými. V souladu s čl. 10a odst. 2 směrnice 90/684/EHS může být provozní podpora pro činnosti loděnic v bývalé NDR související se stavbou a přestavbou lodí považována za slučitelnou se společným trhem do 31. prosince 1993 za určitých podmínek. Mezi tyto podmínky patří roční ohlašovací povinnost Německa. Kromě toho Komise musí zajistit, že podpora udělená podle tohoto článku nenaruší obchodní podmínky v rozsahu, který by byl neslučitelný se společnými zájmy.
(73) Na základě směrnice 90/684/EHS, ve znění směrnice 92/68/EHS, přijala Komise ve dvou rozhodnutích určitá opatření ve prospěch loděnic na území bývalé NDR. Mezi tato opatření patřilo také poskytnutí provozní podpory, které bylo považováno za slučitelné se společným trhem v souladu s čl. 87 odst. 3 písm. e) Smlouvy o ES.
(74) Tato rozhodnutí Komise, kterými se schvaluje podpora, odkazují na povinnost Komise zajistit, aby loděnice
odchylky se přísně omezovala na tento účel, tedy konkrétně výhradně na restrukturalizaci loděnic. Z tohoto důvodu Komise schválila podporu pouze za podmínky, že tato podpora byla nezbytná pro udržení provozu loděnice během restrukturalizace. Toto je jasně vyjádřeno ve čtvrtém odstavci rozhodnutí, která byla sdělena Německu dopisem ze dne 3. března 1993 (SG (93)D/4052) a dopisem ze dne 17. ledna 1994 (SG (94)D/567) (6).
(75) Kromě toho rozhodnutí Komise o uvolnění druhé tranže podpory, které bylo sděleno spolkové vládě dopisem ze dne 17. ledna 1994, zdůrazňuje, že tato provozní podpora představuje maximální provozní podporu, která může být loděnici vyplacena v souvislosti se smlou- vami uzavřenými do 31. prosince 1993. To dokazuje, že spolkové vládě a loděnici byl smysl rozhodnutí vyjasněn: schválení podpory představuje maximální částku, která bude poskytnuta pouze tehdy, pokud bude nezbytná pro úspěch restrukturalizačního záměru.
Odhad ztráty a pojem „paušální částka“
(76) Spolková vláda a KWW tvrdí, že Xxxxxx s konečnou platností rozhodla o nezbytnosti podpory před uvol- něním tranží. Kromě toho ve svých rozhodnutích nesta- novila žádné podmínky, které by ospravedlňovaliy pozdější přehodnocení podpory. Kromě toho si Komise při schválení paušální částky podpory byla plně vědoma skutečnosti, že privatizační dohoda nepředpokládala povinnost možného vracení rozdílu. Pokud měla Komise pochybnosti o důvěryhodnosti odhadu ztráty, který jí byl v tu dobu předložen, měla do svých rozhodnutí vložit ustanovení, že schválená podpora se vztahuje pouze na skutečné ztráty.
(77) Jak bylo vysvětleno v rozhodnutí o zahájení řízení (7), Komise poznamenává, že v případech, kdy je poskytnuta podpora na restrukturalizaci, která má být provedena po rozhodnutí o slučitelnosti podpory, bude schválení podpory provedeno na základě odhadů. Takové odhady byly v tomto případě zvláště nezbytné, protože čl. 10a odst. 2 písm. a) směrnice 90/684/EHS požaduje, aby podpora byla vyplacena do 31. prosince 1993. Výše uvedená rozhodnutí vzala tuto naléhavost v úvahu, když zdůrazňují, že „Komise si uvědomuje, že toto rozhodnutí je nutné provést rychle, aby se nezamezilo možnostem restrukturalizace loděnice“.
v nových zemích obdržely pouze takovou podporu,
která je nezbytná pro jejich restrukturalizaci. Cílem směr- nice 92/68/EHS, která stanovuje odchylku od obecného zákazu udělení provozní podpory odvětví stavba lodí, bylo umožnit „udržení provozu loděnic“ během jejich restrukturalizace. Podpora poskytnutá na základě této
(6) Čtvrtý odstavec druhé věty druhého z uvedených rozhodnutí zní:
„Komise však v souvislosti se závazkem vůči Radě může schválit poskytnutí podpory pouze tehdy, pokud byla jasně prokázána její nutnost a pokud byly jasně dodrženy podmínky stanovení ve směr- nici Rady jako právního základu pro podporu.“
(7) Viz poznámka pod čarou 3.
(78) Komise musela přijmout svá rozhodnutí na základě informací předem předložených spolkovou vládou. Z tohoto důvodu bylo nutné příslušné podmínky týkající se nezbytnosti podpory výslovně uvést v rozhodnutích, což se stalo. Při přijímání těchto rozhodnutí Komise neměla pochybnosti o důvěryhodnosti odhadů ztrát, avšak musela zajistit, že v případě, že ztráty nebudou tak vysoké, se poskytnutá kompenzace ztrát stane neslu- čitelnou podporou a následně bude vrácena.
(79) Toto je také důvod, proč všechna rozhodnutí Komise o uvolnění tranží podpory připomínají, že při přijetí této odchylky od pravidel pro provozní podporu plat- ných pro ostatní loděnice Společenství se Komise zavá- zala Radě, že využije svých kontrolních a vyšetřovacích pravomocí pro zajištění, že loděnice v nových zemích obdrží pouze podporu „nezbytnou pro to, aby nebyla ohrožena restrukturalizace loděnice“. Není možné zpochybňovat, že koncept podpory, poskytnuté v podobě paušální částky, předložený Německem po dokončení restrukturalizace není v souladu s ustanoveními směrnic Rady ani s rozhodnutími Komise.
Nesprávný výklad pravidel pro státní podporu
(80) Před přijetím rozhodnutí o poskytnutí podpory Německo předložilo Komisi kopii nabývací dohody mezi společ- nostmi THA a Kvaerner Warnow Werft. Podle Německa tento dokument plně informoval Komisi o ustanovení o podpoře, která byla poskytnuta jako paušální částka. Německo však nevysvětluje, jakým způsobem taková dohoda mezi THA a Kvaerner Warnow Werft zavazuje třetí stranu, jmenovitě Komisi.
(81) Kromě toho se Německo odvolává na svůj dopis před- ložený Komisi, kterým dne 28. května 1993 poskytlo Komisi další informace týkající se privatizace východoně- meckých loděnic. Hlavním účelem tohoto sdělení bylo vysvětlit potřebu provozní podpory na pokrytí ztrát vyplývajících ze smluv a na pokrytí ztrát z částečné zaměstnanosti. Německo také připomnělo, že v souladu s nabývacími dohodami se nepředpokládá náhrada vznik- lých škod oproti důkazu o platbě, aby se zabránilo neekonomickému řízení podniku. Cílem THA bylo převést finanční rizika dalších ztrát na investora. Z tohoto důvodu bylo nutné co možná nejpřesněji předem stanovit předpokládané ztráty loděnic, včetně společnosti Warnow Werft.
(82) Německo dále vysvětlilo, že jako protiváha bylo dohod- nuto, že investor by v případě výhodnějšího vývoje nákladů, což však není příliš pravděpodobné, z této situace profitoval. Tento mechanismus měl motivovat
investora k co nejrychlejšímu přechodu loděnic do podmínek tržního hospodářství.
(83) Toto je přesně důvod, proč Komise ve svém rozhodnutí ze dne 17. ledna 1994 ještě jednou zopakovala závazky Německa, které už byly jednoznačně stanoveny v prvním rozhodnutí sděleném Německu dopisem ze dne 3. března 1993. Kromě toho se Komise rozhodla odpovědět formou rozhodnutí, tj. formou napadnutelného právního aktu, které se mohlo stát konečným. S uvážením skuteč- nosti, že Německo zná pravidla pro státní podporu a základní informace o tomto případu, Xxxxxx nemůže přijmout nesprávný výklad Německa ohledně schvalova- cích rozhodnutí Komise z let 1993 a 1994. V tomto rozhodnutí bylo jasně zdůrazněno, že Xxxxxx využije své kontrolní a vyšetřovací pravomoci, aby zajistila, že loděnice obdrží pouze podporu nezbytnou pro jejich restrukturalizaci.
Výše podpory obdržená KWW
(84) Německo i KWW ve svých připomínkách tvrdí, že sporná částka ve výši 60,988 milionů EUR (119,284 milionů DM) je součástí celkové provozní podpory schválené rozhodnutími Komise, která byla sdělena Německu v březnu 1993 a lednu 1994 a jejíž slučitelnost nemůže být následně opětovně přehodnocena. Dále poznamenávají, že ne všechny částky, které Komise schválila jako podporu, jsou ve skutečnosti podporou. Část restrukturalizačních nákladů pokryla loděnice z vlastních zdrojů, které se objevily jako položky v rozvaze. Pouze částka 29,812 milionů EUR (58,309 milionů DM) provozní podpory byla vyplacena v hotovosti.
(85) Komise uvádí, že celková podpora v sobě zahrnuje peněžní i nepeněžní podporu. Nepeněžní podporu před- stavuje převod majetku na novou společnost – převod některých dlouhodobých a krátkodobých aktiv – společně s méně než poměrným převodem finančních závazků. Nicméně, způsob vyplacení podpory není rozhodující, co se týče povahy podpory. Komise ve svých dvou rozhodnutích schválila celkovou částku provozní podpory ve výši 380,9 milionů EUR (745 milionů DM) a část této podpory byla vyplacena hotově a část nepeněžně. Obě rozhodnutí nebyla Německem ani zvýhodněnou loděnicí. Tato rozhodnutí jsou závazná pro Německo, zvýhodněný podnik a Komisi samotnou. Kromě toho je nutné uvést, že celková částka podpory poskytnutá v hotovosti jasně překračuje spornou částku ve výši 60,988 milionů EUR (119,284 milionů DM). Zvýhodněný podnik by musel do dvou měsíců v souvislosti s těmito rozhodnutími vznést námitku, pokud zjistil, že hodnocení nebylo správné, jak je to uvedeno v čl. 230 odst. 5 Smlouvy o ES.
(86) Bod 7.6.2 privatizační dohody zní takto: „Předpokládaná rozvaha musí odrážet zvláštní příjem ve výši 435,5 milionů DM určený na financování vyrovnávacích inves- tic, které měla společnost zrealizovat během období restrukturalizace a zvláštní příjem výši 450 milionů DM, určený na financování ztrát, které společnosti utrpí během období restrukturalizace kvůli výpadkům ve výrobě a ostatních ztrát v důsledku prozatímní nedostatečné konkurence- schopnosti společnosti.“ Z toho vyplývá, že platba ve výši 450 milionů DM na pokrytí ztrát byla podmínkou pro získání podniku Warnow Werft, která byla vzata v úvahu v předpokládané rozvaze. Z tohoto důvodu předpokládaná rozvaha obsahuje položky, které nebyly přímými prvky převedeného majetku, ale které společ- nost KWW obdržela na pokrytí ztrát vyplývajících ze smluv na stavbu lodí. Tyto položky představují státní podporu.
(87) Skutečnost, že část podpory byla vyplacena nepeněžně, je objasněna v rozhodnutí Komise, jež bylo sděleno spol- kové vládě dne 17. ledna 1994: „617,1 milionů DM provozní podpory, z tohoto 113,5 milionů DM k vyplacení v hotovosti, 66,9 milionů DM na podporu konkurenceschopnosti a 46,6 milionů DM na pokrytí části ztrát ze smluv podepsaných po 1. červenci 1990…“. To ukazuje, že většinová část provozní podpory schválené Komisí tímto rozhodnutím, konkrétně částka 257,4 milionů EUR (503,6 milionů DM), byla schválena jako nepeněžní podpora.
(88) KWW se nemůže odvolávat na skutečnost, že nikdy nenapadla tato rozhodnutí v částech týkajících se nepe- něžní podpory, protože Komise poskytla kladné rozhod- nutí. Kvalifikování převodu majetku jako státní podpora spočívala na KWW tak, že bylo přípustné odvolání proti rozhodnutí, pokud s ním KWW nesouhlasila. Komise ohodnotila opatření jako podporu a prověřila její sluči- telnost se společným trhem. To znamená, že Komise byla schopna stanovit podmínky a akceptovat závazky Německa, které mají přímý vliv na činnost příjemce. Za takovéto situace se žádost o anulování rozhodnutí pova- žuje za přijatelnou (8).
(89) Komise provedla hloubkovou analýzu výše podpory, kterou společnost KWW obdržela po schválení podpory na základě všech dostupných informací. Po prověření předprivatizační rozvahy, rozvahy při převzetí podniku, zpráv o přelévání podpory od auditorské společnosti Arthur Anderson, privatizačního postupu a privatizační dohody se zdá, že loděnice neobdržela provozní podporu, která by odpovídala zproštění se starých závazků ve výši 42,1 milionů EUR (82,4 milionů DM),
(8) Případ T-296/97 Alitalia vs. Komise, Sb. rozh. 2000, s. II-3871, bod odůvodnění 74.
jak to bylo schváleno v rozhodnutí Komise ze dne 3. března 1993.
(90) Takovéto zproštění se závazků by představovalo státní podporu pouze v případě, že by aktiva nebyla zatížena starými závazky (nebo pokud by aktiva přešla na příjemce podpory při vytvoření nové společnosti, jak je to v tomto případě). Nicméně rozvaha KWW při převzetí podniku neobsahuje převod aktiv osvobozených od závazků ve výši, která by odpovídala tomuto zproštění se závazků a která by představovala tuto provozní podporu. Protože půjčka, která byla odpuštěna těsně před provedením privatizace, byla závazkem WW (státní loděnice), potom stát, jakožto předchozí vlastník společ- nosti, byl jediným příjemcem podpory a nepřevedl tuto výhodu na nový podnik. Proto loděnice zjevně nečerpala výhody z této provozní podpory, kterou Komise před tím schválila.
(91) Konečně, podle zprávy o přelévání podpory, nebyly na KWW převedeny smlouvy na stavbu speciálních „kontej- nerových lodí“ (Kassettenschiffe). Přestože kompenzace ztrát na tyto smlouvy byla započtena do provozní podpory ve výši 315,5 milionů EUR (617,1 milionů DM), jak byla schválena Komisí dne 17. ledna 1994, společnost KWW nebyla povinna tyto smlouvy provádět. V tom případě nemohla společnost KWW obdržet kompenzace za předpokládané ztráty z těchto smluv. Proto neexistuje důvod vyplácet KWW kompenzaci za to, že neobdržela tuto podporu ve výši 17,7 milionů EUR (34,6 milionů DM). Jak je uvedeno v bodech odůvodnění 12 až 20, tato částka nebyla zahrnuta v pokrytí ztráty ve výši 230,08 milionů EUR (450,0 milionů DM) uvedeném ve zprávě o přelévání podpory.
(92) Společnost KWW obdržela 8 milionů EUR (15,6 milionů DM) minus investiční podporu od země Mecklenburg- Vorpommern.
Podpora konkurenceschopnosti
(93) KWW a Německo dále uvádějí, že pokud by Komise přesto došla k závěru, že rozdíl mezi odhadovanými a skutečnými ztrátami představuje státní podporu, potom by v každém případě byl tento rozdíl menší než částka, kterou uvádí Komise. Částka 31,955 milionů EUR (62,5 milionů DM) na podporu konkurenceschop- nosti nebyla určená jako obvykle na kompenzaci ztráty, ale na kompenzaci nevýhod, kterým čelily všechny německé loděnice v důsledku svého umístění v Německu a v Evropě.
(94) Komise uvádí, že privatizační dohoda a příslušná zdůvod- nění k privatizaci, jak bylo uvedeno dříve, obsahovaly podrobné rozpočty podpory pro restrukturalizaci lodě- nice. Tyto dokumenty stanovují celkovou částku podpory určenou na kompenzaci ztrát během restrukturalizace ve výši 285,096 milionů EUR (557,6 milionů DM). Tato částka obsahovala 230,091 milionů EUR (450 milionů DM) na kompenzaci ztráty, 37,32 milionů EUR (73 milionů DM) podpory konkurenceschopnosti a 17,69 milionů EUR (34,6 milionů DM) na ztráty, které vyplý- valy z jedné dosud nevyřízení zakázky převzaté společ- ností Treuhandanstalt.
(95) Pod položkou „podpora konkurenceschopnosti“ obdržela společnost KWW pouze 31,955 milionů EUR (62,5 milionů DM) namísto schválených 37,3 milionů EUR (73 milionů DM). Částka pro „podporu konkurence- schopnosti“ byla schválena pro účely pokrytí ztrát během restrukturalizace. Z tohoto důvodu Komise zařa- dila kompenzaci za nevyplacenou podporu konkurence- schopnosti do celkové částky schválené pro kompenzaci ztrát.
(96) I kdybychom se chtěli řídit tvrzením společnosti KWW, nemělo by to žádný vliv na hodnocení Komise. Je nesporné, že společnost KWW obdržela podporu klasifi- kovanou jako podpora konkurenceschopnosti. Ať už je tato podpora zařazena do kompenzace ztráty nebo nikoliv, podpora konkurenceschopnosti představovala příjem a zmírnila ztráty. Následně vyplynulo, že vznikla menší potřeba provozní podpory na kompenzaci ztrát. Tvrzení společnosti KWW, že by se zcela neměl brát ohled na podporu konkurenceschopnosti, není podpo- řeno žádným vážným důvodem a je nutné je zamítnout.
Kontrolní a vyšetřovací pravomoci
(97) Německo také zpochybňuje kontrolní pravomoci Komise za účelem stanovení, zda byla podpora využita pro účely, pro které byla poskytnuta. Komise uvádí, že v rozhodnutích Komise, kterými se schvaluje podpora, je jasně uvedeno, že Komise využije svých kontrolních a vyšetřovacích pravomocí, aby zajistila, že loděnice v nových zemích obdrží pouze podporu nezbytnou pro jejich restrukturalizaci.
(98) Komise nesouhlasí s Německem, že věta uvedená v rozhodnutích Komise, která se odvolává na kontrolní a vyšetřovací pravomoci Komise, se týká pouze období, ve kterém probíhalo hodnocení odhadů a kdy byly uvol- něny tranže podpory. V této souvislosti je nutné připo- menout jak specifické okolnosti tohoto případu, přede- vším znění směrnice 92/68/EHS, podle kterého musela být provozní podpora vyplacena do konce roku 1993, tak i skutečnost, že stejná směrnice ukládá oznamovací
povinnosti spolkové vládě. S uvážením těchto skutečností je možné závazek Komise Radě chápat jedině tak, že Komise přezkoumá, zda se podpora skutečně omezila na minimum nezbytné pro provedení restrukturalizace.
(99) Komise uvádí, že v souladu s čl. 10a odst. 2 písm. d) směrnice 90/684/EHS bylo Německo povinno předložit Komisi důkaz ve formě výročních zpráv sestavených nezávislým auditorem, že platby podpory se přísně omezují na loděnice situované na území bývalé NDR. Tyto takzvané zprávy o přelévání podpory byly před kládány Komisi do konce restrukturalizačního období (tedy do konce roku 1995) za účelem sledování, zda byla podpora využita výhradně pro KWW. Kromě těchto informací tyto zprávy obsahovaly také informace o konkrétním použití podpory.
(100) Německo tvrdí, že skutečnost, že Německo předložilo Komisi zprávu po schválení podpory, zejména ve formě takzvané zprávy o přelévání podpory, v žádném případě nedává Komisi právo prověřovat opakovaně nezbytnost podpory. Zprávy o přelévání podpory byly předkládány za účelem prokázání, že nedocházelo k přelévání podpory z loděnice do jiných podniků. Nicméně smyslem a účelem těchto zpráv nebylo ukázat skutečnou výši ztrát. Informace o použití podpory, obsažené v těchto zprávách s uvážením účelu kontrol přelévání podpory, byly určeny pouze pro průhledné prokázání, že podpora nebyla převedena na investora nebo jiné loděnice.
(101) Německo nebere na vědomí skutečnost, že obě schvalo- vací rozhodnutí stanovují závazky pro poskytnutí provozní podpory na pokrytí ztráty, které by měly vyloučit přeplacení kompenzace. V souvislosti s těmito ustanoveními se zdá být další diskuse o sledovacích pravomocech Komise zbytečnou, pokud uvážíme, že není možné vážným způsobem zpochybňovat, že Komise je oprávněna a dokonce i povinna stanovovat následky vyplývající z nedodržování závažných podmínek pro schvalování rozhodnutí o státní podpoře. V takových případech musí Komise trvat na vrácení podpory, která není slučitelná se společným trhem nebo je neoprávněná, to znamená poskytnutá bez schvá- lení Komisí.
(102) Komise souhlasí s Německem v tom, že účelem zpráv o přelévání podpory bylo prokázat, že podpora určená pro restrukturalizaci podniku nebyla přelita do jiných podniků, jako například do mateřské společnosti podniku. V souladu se schvalovacími rozhodnutími zahrnovala kontrola použití podpory pro určené účely, aby bylo zajištěno, že veškerá podpora je využita výhradně na restrukturalizaci loděnice.
(103) Řádné použití podpory pro účely, pro které byla podpora poskytnuta, bylo hlavní součástí kontroly. To také doka- zuje struktura a obsah zpráv o přelévání podpory, ve kterých tvoří důležitou součást vysvětlení použití obdržené podpory. Těmto informacím se přikládá taková důležitost, že byly zařazeny do zpráv, aby měla Komise možnost plnit své závazky vůči Radě a v souladu se schvalovacími rozhodnutími přezkoumat použití podpor.
Časové období šetření prováděného Komisí
(104) Dalším společným argumentem společnosti KWW a Německa je, že Komise si již od roku 1996, tj. v době přeložení poslední zprávy o přelévání podpory Komisi, byla vědoma, že skutečné ztráty byly podstatně nižší než ztráty odhadované. Nicméně Komise zahájila šetření v této věci až v roce 1999.
(105) Komise uvádí, že jak již je uvedeno v rozhodnutí o zahájení řízení, poslední zpráva o přelévání podpory se týká pouze období do 31. prosince 1995. Příloha 2 strana 1 této zprávy obsahuje tabulku podpory obdržené do 31. prosince 1995. Podle této tabulky se uvádí, že podpora použitá pro kompenzaci ztrát k tomuto dni činila 256,817 milionů EUR (502,291 milionů DM), zatímco obdržená podpora činila 262,0 milionů EUR (512,5 milionů DM). Jelikož bylo možné, že chybějících 5 milionů EUR mohlo být nezbytných po 31. prosinci 1995, protože se do té doby ještě neprojevily všechny ztráty vyplývající ze smluv podepsaných do 31. prosince 1993, Komise neviděla důvod zasahovat.
(106) Komise v době předložení poslední zprávy o přelévání podpory nemohla vědět, že rozdíl mezi skutečnými a odhadovanými ztrátami byl ve skutečnosti o tolik vyšší, než jak to bylo uvedeno v poslední zprávě, konkrétně 60,988 milionů EUR (119,284 milionů DM) namísto 5 milionů EUR. Protože Německo a společnost KWW neinformovaly Komisi o této změně okolností v roce 1997, kdy obdržely závěrečnou zprávu od nezá- vislého auditora, Komise neznala skutečnou situaci. Komise se s touto skutečností seznámila teprve v červenci 1999, když na vlastní žádost obdržela od Německa výkaz auditora ze dne 25. dubna 1997 dopisem ze dne 30. června 1999. Protože tento výkaz byl určený pouze Německu a nikdy Komisi nebyl před- ložen, Komise před červencem 1999 neznala skutečnou situaci. V této souvislosti chce Komise zdůraznit, že
Použití podpory v souladu s jejím účelem
(107) Společnost KWW tvrdí, že poskytnuté finanční prostředky na restrukturalizaci byly použity v souladu se svým účelem, protože rozhodnutí Komise neschválila podporu konkrétně pro kompenzaci ztráty. Spíše byla schválena pouze obecná provozní podpora. Podpora byla použita na restrukturalizaci loděnice, a tedy v souladu se svým účelem.
(108) Komise konstatuje, že obě rozhodnutí Komise sdělená Německu v březnu 1993 a lednu 1994 uvádí částky, které byly schváleny jako částky určené na kompenzace ztrát. První rozhodnutí schvaluje výslovně 6 milionů EUR (11,7 milionů DM) a druhé rozhodnutí schvaluje výslovně 23,82 milionů EUR (46,6 milionů DM) na pokrytí části ztrát vyplývajících ze smluv podepsaných po 1. červenci 1990. Tyto částky byly určeny na kompenzaci konkrétních ztrát, ale přestože použití ostatní provozní podpory nebylo specifikováno výslovně na pokrytí ztrát, nemůže to znamenat, že podpora byla určena pro jiné účely. Ve sdělení byl účel poskytnutí těchto částek jasně definovaný jako kompenzace ztrát.
(109) Komise konstatuje, že privatizační dohoda a průvodní dokumenty obsahovaly podrobný výčet různých kategorií podpory. Částka určená na kompenzace ztrát v tomto dokumentu představuje částku 285 milionů EUR (557,6 milionů DM) pro období restrukturalizace. Stejné rozdě- lení podpor do různých kategorií je zachováno i ve zprá- vách o přelévání podpory, které tvořily základ pro sledo- vání použití podpory pro různé účely restrukturalizace Komisí tak, jak byla tato podpora Komisí schválena. Rozhodnutí Komise sdělená Německu v březnu 1993 a lednu 1994 schválila provozní podporu, která byla specificky přidělena na kompenzaci ztrát během restruk- turalizace.
(110) Komise bere v úvahu skutečnost, že hotovostní využití rezerv na nájemní záruky ve výši (…) (*) EUR ((…) DM) a záruky na vlastní majetek ve výši (…) EUR ((…) DM) – celkem (…) EUR ((…) DM) – nebyly ve zprávách o přelévání podpory zohledněny. Tyto výdaje, které nebyly správně přičleněny ke smlouvám na stavbu lodí, byly uskutečněny teprve po konci roku 1995. Nicméně, i kdyby tyto výdaje byly brány v úvahu, byly by ztráty během restrukturalizace podstatně nižší než podpora schválená na jejich pokrytí.
Německo nepředložilo žádný důkaz ke svému tvrzení,
že o tom Komise byla informována.
(*) Důvěrné informace.
(111) Přestože Komise může zohlednit náklady, které vznikly kvůli zárukám za nájmy a vlastní jmění, které jsou spojeny se zvláštními smlouvami a v souladu s definicí nastanou až po dodání lodí, nemůže být stejné odůvod- nění použito na restrukturalizační náklady vzniklé po prosinci 1995. Privatizační dohoda ve skutečnosti jasně stanovila, že společnost musí zaměstnat určitý minimální počet zaměstnanců do konce roku 1995. Pokud by tento závazek nebyl splněn a bylo by zaměstnáno méně osob, předpokládaly se vysoké peněžní pokuty. Veškerá podpora na uzavření podniku a podpora na pokrytí ztrát schválená Komisí se týkaly pouze období restruktu- ralizace končící v prosinci 1995. Z tohoto důvodu bylo od začátku jasné, že pokud společnost KWW chtěla propustit zaměstnance, které již nepotřebovala, musela počkat do konce roku 1995 a že tyto náklady nemohly být zahrnuty do podpory na uzavření podniku a provozní podpory. Tento časový rámec byl zcela jasný od začátku privatizace. Za prvé, není možné měnit tuto logiku a přidělit restrukturalizační náklady vzniklé po prosinci 1995 ke smlouvám provedeným před tímto datem. Za druhé, restrukturalizace, která proběhla po roce 1995, samozřejmě nevedla k nižším ztrátám ze smluv o stavbě lodí provedených před tímto rokem. Za třetí, ustanovení privatizační dohody, kterým se společnost zavázala zaměstnat určitý počet zaměst- nanců, představuje zvláštní závazek, který není možné spojovat s určitými smlouvami.
(112) Co se týče tvrzení společnosti KWW, že podpora byla použita na restrukturalizaci podniku a tím v souladu s jejími cíly, Komise uvádí, že protože skutečné ztráty vzniklé během restrukturalizace byly nižší, než podpora vyplacená na jejich pokrytí, mohl být tento přeplatek použit na jiné účely. Nicméně, podle informací, které má Komise k dispozici, všechny ostatní kategorie podpory, pro které byla schválena podpora na restruktu- ralizaci, byly vyčerpány, protože celá podpora schválená pro tyto účely byla plně využita. Protože výše a účel této podpory byly přísně omezeny, nezbyl žádný prostor na použití další podpory pro účely restrukturalizace.
(113) Protože nebylo předloženo další vysvětlení ze strany společnosti KWW nebo Německa o skutečném použití zbývající částky 55,423 milionů EUR (108,399 milionů DM) a v souladu s informacemi, které má Komise k dispozici, dospěla Komise k závěru, že podpora ve výši 55,423 milionů EUR (108,399 milionů DM) nebyla použita pro účely, pro které byla schválena Komisí.
Výše nadbytečně vyplacené podpory
(114) V souladu s rozhodnutími Komise, kterými se schvaluje podpora, obdrží loděnice pouze podporu, která je
nezbytná pro jejich restrukturalizaci a Komise se zavazuje sledovat plnění tohoto ustanovení. Z tohoto důvodu je možné považovat pouze kompenzaci skutečných ztrát za slučitelnou s rozhodnutími Komise, kterými se schvaluje podpora.
(115) Komise uvádí, že pouze podpora, která byla poskytnuta v souladu s rozhodnutími Komise, kterými se schvaluje podpora a která splňuje podmínky takovéto podpory, včetně účelu, pro který byla podpora poskytnuta, může být považována za slučitelnou s rozhodnutími Komise a tím i se společným trhem. Z tohoto důvodu podpora, která nesplňuje tyto podmínky, automaticky spadá mimo oblast působnosti schvalovacích rozhodnutí a považuje se za neslučitelnou.
(116) S uvážením výše uvedeného dochází Komise k závěru, že celková částka podpory, schválené Komisí pro společnost KWW na její restrukturalizaci byla 637,5 milionů EUR (1 246,9 milionů DM). Co se týče provozní podpory, Komise poznamenává, že společnost KWW neobdržela částku 42,1 milionů EUR (82,4 milionů DM) odpovídající vzdání se vyrovnání starých závazků a že společnost KWW obdržela o 5,4 milionů EUR (10,5 milionů DM) menší „podporu konkurenceschopnosti“, než bylo schvá- leno.
(117) Protože společnost KWW nesplnila smlouvy na stavbu speciálních „kontejnerových lodí“ (Kassettenschiffe), nemohla obdržet kompenzaci za ztráty vyplývající z těchto smluv. Jak to už bylo vysvětleno, z tohoto důvodu nebereme v úvahu nevyplacení této podpory.
(118) Komise poznamenává, že v souladu se zprávou auditora o podpoře obdržené společností KWW do 31. prosince 1995, KWW obdržela 230,08 milionů EUR (450 milionů DM) přímo na kompenzaci ztráty a 31,95 milionů EUR (62,5 milionů DM) jako kompenzaci za neobdrženou podporu konkurenceschopnosti, celkem 262 milionů EUR (512,5 milionů DM).
(119) Komise dále poznamenává, že dokumenty předložené Německem dopisem ze dne 30. června 1999, včetně prohlášení auditora ze dne 25. dubna 1997, ukazují, že ztráty, které mají být pokryty pomocí schválené podpory činily pouze 201,048 milionů EUR (393,216 milionů DM) ke dni 31. prosince 1996. S uvážením výše uvede- ných dodatečných ztrát z některých záruk se tato částku zvyšuje o (…) EUR ((…) DM) na 206,613 milionů EUR (404,101 milionů DM).
(120) S uvážením výše uvedených bodů Komise poznamenává, že informace, jež má k dispozici, ukazují, že společnost KWW obdržela částku 262,037 milionů EUR (512,5 milionů DM) podpory na kompenzaci ztrát během restrukturalizace, zatímco skutečné ztráty činily pouze 206,613 milionů EUR (404,101 milionů DM). To ukazuje, že společnost KWW obdržela 55,423 milionů EUR (108,399 milionů DM) přeplatku provozní podpory na kompenzaci ztráty.
(121) Nicméně Komise bere na vědomí, že společnost Kvaerner neobdržela částku 42,1 milionů EUR (82,4 milionů DM) provozní podpory na restrukturalizaci, která byla schvá- lená Komisí. Tuto částku lze odečíst od přeplatku podpory na kompenzaci ztráty. Skutečnost, že se nadby- tečně vyplacená podpora na vyrovnání ztrát ze smluv a nevyplacená podpora navzájem započítávají, je v souladu se závazkem Komise uvedeným ve schvalova- cích rozhodnutích, který má zajistit, že příjemce obdrží pouze podporu, která je nezbytná pro restrukturalizaci. Na základě tohoto odůvodnění je třeba vrátit pouze částku 13 293 077 EUR (25 999 000 DM).
Vysvětlení domnělé půjčky ve výši 400 milionů DEM poskytnuté KWW společnosti Kvaerner a. s.
(122) Přestože Komise nezahájila řízení o tomto bodě, společ- nost KWW poskytla toto vysvětlení finančního pohybu ve výši přibližně 400 milionů DM (205 milionů EUR), který byl ohlášen v německém tisku dne 12. června 1999 a který vedl k požadavku Komise o poskytnutí dalších informací (viz odstavec 1).
(123) Skupina Kvaerner zavedla systém „cash pooling“, ve kterém se sloučily všechny přicházející finanční prostředky a z něhož byly prováděny veškeré peněžní platby závazků a jiné platby. Společnost KWW se stala součástí systému „cash pooling“ v roce 1998. Příspěvky od KWW do systému „cash pooling“ měly formu návrat- ných půjček ze strany KWW mateřské společnosti Kvaerner a. s.
(124) K zavedení koncentrace společných vkladů („cash concen- tration“) společností Kvaerner a. s. je nutné poznamenat následující: …
(125) „Cash pooling“ vykazoval pro KWW v červnu 1999 vrcholnou hodnotu ve výši 172,877 milionů EUR (do
jako „volné“ hotovostní prostředky zůstala částka přibližně (…) EUR.
(126) Celkové disponibilní hotovostní prostředky pocházely z pozitivních peněžních toků v období od roku 1996 až 1998, plateb od vlastníků lodí za dodávky v roce 1998 a na začátku roku 1999 a objemných zálohových plateb, které je možno přiřadit velkým zakázkám na výrobu lodí (takovéto platby od poloviny roku 1998 do června 1999 činily (…) EUR). Přechodný charakter tohoto vrcholu stavu hotovostních prostředků v červnu 1999 a vzájemná souvislost se zálohovými platbami se prokazují také skutečností, že na konci roku 1999 celková koncentrace hotovosti ve prospěch KWW činila pouze (…) EUR, zatímco zálohové platby, které se daly přiřadit novým zakázkám, činily v tuto dobu (…) EUR.
(127) Tyto prvky ukazují, že peněžní pohyb, o kterém německý tisk informoval v roce 1999, nebyl důsledkem nadbytečně vyplacené podpory poskytnuté během restrukturalizačního období do konce roku 1995.
VI. TRVÁNÍ ŘÍZENÍ
(128) Jak je již uvedeno v rozhodnutí Komise o zahájení řízení, německý tisk informoval dne 12. června 1999, že lodě- nice Kvaerner Warnow Werft poskytla půjčku ve výši přibližně 400 milionů EUR své mateřské společnosti Kvaerner a. s. Dopisem ze 16. června 1999 si Komise od Německa vyžádala podrobné informace o původu peněžních prostředků, aby se přesvědčila, že tyto peněžní prostředky nepochází ze zbytků podpory vyplacené podniku v letech 1993–1995, nebo neobsahují jakékoli jiné prvky podpory. Německo poskytlo všechny požado- vané informace dopisem ze dne 16. září 1999 (viz také body I.1 a I.2 rozhodnutí o zahájení řízení).
(129) Prostřednictvím dopisu ze dne 29. února 2000 Komise oznámila Německu své rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 smlouvy o ES v souvislosti s výše uvedenou podporou (9). Soudní dvůr Evropských Společenství vynesl ve spojených případech C-74/00 P a C-75/00 P (10), že „základní požadavek právní jistoty zabraňuje Komisi, aby čekala neomezenou dobu, než využije své pravomoci“. V daném případě by to nemělo být rele- vantní, protože nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne
22. března 1999, kterým se stanoví zvláštní prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (11), obsahuje usta- novení o trvání šetření. Podle čl. 7 odst. 6 a čl. 7 odst. 7
„Komise vyvine nejvyšší úsilí, aby přijala rozhodnutí ve lhůtě 18 měsíců od zahájení řízení. … Po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 6 Komise rozhodne ve lhůtě dvou měsíců na základě jí dostupných informací, pokud o to dotyčný stát požádá“. Komise uvádí, že Německo nepo- žádalo o použití tohoto ustanovení.
tisku se dostala vyšší, nesprávná částka ve výši 200
milionů EUR), z čehož (…) EUR sloužilo jako dodatečné ručení za záruky. Závazky společnosti KWW se následně vyrovnávaly přímo z koncentrace hotovostních vkla- dů („cash concentration“), a snížily tak částku z koncentrace hotovostních vkladů o (…) EUR, takže
(9) Viz poznámka pod čarou 3.
(10) Falck SpA und Acciaierie di Bolzano SpA vs. Komise, Sb. rozh. 2002,
s. I-7869, bod odůvodnění 140, který odkazuje na případ 59/62,
Geigy vs. Kommission, Sb. rozh. 1972, s. 787, bod odůvodnění 21. (11) Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné
aktem o přistoupení z roku 2003.
(130) Kromě toho Německo dopisem ze dne 4. června 2003 a mateřská společnost zvýhodněné společnosti, jejíž žádost podpořilo norské ministerstvo průmyslu a obchodu doprovodným dopisem ze dne 5. ledna 2004, požádaly Komisi, aby se svým rozhodnutím počkala do doby, než soud vynese rozsudek k případu C-181/02 P (12). Společnost KWW z tohoto důvodu nemůže uplat- ňovat tvrzení, že byl porušen „základní požadavek právní jistoty“, protože pokračovala v jednáních s Komisí a v květnu 2004 dokonce předložila nové, ale ne příliš přes- vědčivé dokumenty.
VII. ZÁVĚR
(131) Komise zdůrazňuje, že nejen rozhodnutí, kterými byla schválena státní podpora pro společnost Kvaerner Warnow Werft, byla specifická a jedinečná, ale že takové byly i rámcové podmínky vyplývající ze znovusjednocení Německa, které rozhodnutí doprovázely. Rozhodnutí byla přijata dle zvláštního právního základu, a to článku 10a směrnice 90/684/EHS, kterou se schvalují výjimečně velké podpory. Rada zároveň stanovila krátkou lhůtu na vyplacení podpory (do 31. prosince 1993). Protože před- pokládané částky podpory byly založeny pouze na hrubých odhadech, schvalovací rozhodnutí zdůrazňovala, že Komise musí zajistit, že loděnice v nových zemích obdrží pouze podporu, která je nezbytná pro jejich restrukturalizaci. Toto specifické ustanovení o dodatečném kontrolním mechanismu slučitelnosti podpory – která je neobvyklá a výjimečná – bylo reali- zováno prostřednictvím zpráv o přelévání podpory. Ty zabezpečovaly, aby žádná jiná společnost než KWW neobdržela podporu, a kromě toho obsahovaly podávání zpráv o přijatých platbách podpory společností Kvaerner a o jejích ztrátách vyplývajících z některých smluv na stavbu lodí, pro které byla schválena státní podpora jako kompenzace.
(132) Protože schvalovací rozhodnutí jasně uváděla, že pouze podpora, která je nezbytná pro restrukturalizaci, předsta- vuje slučitelnou podporu a že byl stanoven specifický mechanismus kontroly za účelem sledování vývoje ztrát vyplývajících ze smluv na stavby lodí, nemůže příjemce podpory uplatnit žádnou ochranu důvěry. Komise nikdy nesdělila, že by – v rozporu se zněním rozhodnutí, jejími závazky Radě a prováděním zvláštního mechanismu kontroly – podpora na kompenzaci ztrát mohla být považována za paušální částku. Společnost KWW si byla vědoma, že u tak velké částky podpory, jejichž poskytnutí bylo založeno na hrubých odhadech nákladů a jež byla vypočítána v krátkém čase, by paušální částka nebyla v souladu s pravidly důkladné kontroly poskyto- vané podpory.
(133) Komise zastává názor, že částka 13 293 077 EUR (25 999 000 DM) provozní podpory poskytnuté Německem společnosti KWW není v souladu s rozhodnutími Komise, která byla sdělena Německu dopisy ze dne 3. března 1993 a 17. ledna 1994, podle
(12) Komise vs. Kvaerner Warnow Werft (2004), dosud nezveřejněno.
kterých mohou loděnice v nových zemích obdržet pouze podporu, která je nezbytná pro jejich restrukturalizaci. Protože pouze taková podpora, která je v souladu s rozhodnutími Komise učiněnými podle směrnice 90/684/EHS, může být považována za slučitelnou se společným trhem podle čl. 87 odst. 3 písm. e) Smlouvy o ES, Komise dochází k závěru, že částka podpory ve výši 13 293 077 EUR (25 999 000 DM) není slučitelná se společným trhem podle článku 87 odst. 1 Smlouvy o ES.
(134) Podle čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 659/1999 Komise při negativních rozhodnutích rozhodne, že příslušný členský stát učiní všechna nezbytná opatření, aby si vyžádal od příjemce protiprávně poskytnutou podporu zpět. Podpora, která má být vyžádána zpět, zahrnuje úroky od data, od kterého byla protiprávní podpora příjemci k dispozici do data jejího navrácení,
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Státní podpora poskytnutá Německem ve prospěch společnosti Kvaerner Warnow Werft GmbH ve výši 13 293 077 EUR (25 999 000 DM) není slučitelná se společným trhem.
Článek 2
1. Německo učiní všechna nezbytná opatření, aby od příjemce vyžádalo zpět protiprávně poskytnutou podporu uvedenou v článku 1.
2. Požadování podpory zpět proběhne podle vnitrostátních právních předpisů za předpokladu, že umožňují okamžitý výkon tohoto rozhodnutí.
3. Na částky, které jsou požadovány zpět, se uplatní úroky od data, od kterého měl příjemce protiprávně poskytnutou podporu poprvé k dispozici až do jejího skutečného navrácení.
4. Úroky se vypočítají na základě referenční úrokové míry, která platila pro výpočet ekvivalentu dotací regionální podpory v den prvního poskytnutí podpory.
5. Úroková míra podle odstavce 4 se vypočítá na celé období uvedené v odstavci 3 podle vzorce na výpočet úroků.
Pokud od doby prvního poskytnutí podpory a doby vyžádání podpory zpět uplynulo více než pět let, bude úroková míra vypočtena znovu v pětiletých intervalech, přičemž se jako základ stanoví úroková míra platná v době nového výpočtu.
Článek 3
Do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí Německo informuje Komisi o tom, jaká byla učiněna, popř. naplánována opatření za účelem splnění tohoto rozhodnutí. Tato informace musí zahrnovat informace požadované ve formuláři obsaženém v příloze.
Článek 4
Toto rozhodnutí je určeno Spolkové republice Německo.
V Bruselu dne 20. října 2004.
Za Komisi Mario MONTI člen Komise
PŘÍLOHA
Informace o provádění rozhodnutí Komise 2005/374/ES
1. Výpočet částky, která má být vyžádána zpět
1.1. Prosím, uveďte tyto podrobné informace o částkách protiprávní podpory poskytnuté příjemci k dispozici:
Datum platby (*) | Výše podpory (**) | Měna | Identita příjemce |
(*) Datum, ke kterému byla podpora nebo jednotlivé tranže poskytnuty příjemci k dispozici (pokud se opatření skládá z několika splátek a náhrad, použijte oddělené řádky).
(**) Výše podpory poskytnutá příjemci k dispozici (v ekvivalentech hrubé podpory).
Poz n ámky:
1.2. Vysvětlete prosím podrobně, jak budou vypočítány úroky za podporu, která se má vrátit zpět.
2. Plánovaná a již přijatá opatření na vyžádání podpory zpět
2.1. Popište prosím, jaká opatření již byla přijata a jaká opatření se plánují pro okamžité a účinné vrácení podpory. Také prosím vysvětlete, jaká alternativní opatření jsou k dispozici podle vnitrostátního práva pro účinné vyžádání podpory zpět. Dále prosím uveďte právní základ pro plánovaná/přijatá opatření, pokud existuje.
2.2. Dokdy bude zpětné vyžádání podpory uzavřené?
3. Již uskutečněné vrácení
3.1. Uveďte prosím tyto podrobné informace o podporách, které byly již příjemcem vráceny:
Datum (*) | Vrácená částka | Měna | Identita příjemce |
(*) Datum, ke kterému byla podpora vyžádána zpět.
3.2. Přiložte prosím informace, které dokazují vrácení částek podpory, uvedených v tabulce v bodě 3.1. výše.