Contract

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle § 36 odst. 1 a 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 13. července 2017 pod čj. MSMT-19405/2017 Studijní a zkušební řád Západočeské univerzity v Plzni.

..........................................

Xxx. X. Xxxxxxxx

ředitelka odboru vysokých škol

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD

Západočeské univerzity v Plzni ze dne 13. července 2017

ČÁST PRVNÍ

PŘEDMĚT ÚPRAVY A JEJÍ ZÁKLADNÍ ZÁSADY

Článek 1

Předmět úpravy

(1) Studijní a zkušební řád Západočeské univerzity v Plzni (dále též „řád“) upravuje

a) pravidla pro studium v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech (dále též

„studium“) uskutečňovaných na Západočeské univerzitě v Plzni (dále též „ZČU“) a na jejích fakultách a vysokoškolských ústavech,

b) postup při rozhodování o právech a povinnostech studentů.

(2) Studium v bakalářských a magisterských studijních programech se uskutečňuje podle zásad Evropského systému přenosu a shromažďování kreditů (European Credit Transfer and Accumulation System, dále též „ECTS“).

(3) Ustanovení tohoto řádu o fakultě nebo děkanovi se přiměřeně použijí též na vysokoškolský ústav podílející se na uskutečňování studijních programů a na jeho ředitele.

(4) Hovoří-li se v tomto řádu o vědecké radě fakulty, rozumí se jí i umělecká rada fakulty.

(5) Na jednotlivých fakultách může být tento řád upřesněn vnitřními předpisy nebo vnitřními normami pouze v případech, o kterých to výslovně stanoví. Upřesňující vnitřní předpisy nebo vnitřní normy nesmí ukládat studentům vyšší rozsah povinností nebo omezení než tento řád.

Článek 2

Zásady organizace akademického roku

(1) Akademický rok trvá dvanáct kalendářních měsíců; jeho začátek stanoví rektor.

(2) Akademický rok se dělí na zimní semestr a letní semestr. Semestr se člení na výukové období, zkouškové období a období prázdnin. Začátek výuky a délka jednotlivých období jsou dány pokynem prorektora pro studijní a pedagogickou činnost.

(3) Celková délka prázdnin v akademickém roce je nejméně osm týdnů. Po dobu prázdnin lze konat zejména odborné kurzy, praxe a exkurze. Volný čas studentů v době prázdnin letního semestru nesmí být těmito činnostmi zkrácen na dobu kratší než čtyři týdny.

ČÁST DRUHÁ

STUDIUM V BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH

Hlava I

Studijní programy, obory a formy studia a doba studia

Článek 3

(1) Vysokoškolské vzdělání se získává studiem v rámci akreditovaného studijního programu podle studijního plánu stanovenou formou studia. Za akreditovaný studijní program se považuje i studijní program uskutečňovaný v rámci oblasti nebo oblastí vzdělávání, pro které má ZČU institucionální akreditaci.

(2) Nejdelší možná doba studia je u:

a) bakalářského studijního programu vždy o dva roky delší, než standardní doba studia stanovená příslušným studijním programem,

b) magisterského studijního programu, který navazuje na bakalářský studijní program, vždy o dva roky delší, než standardní doba studia stanovená příslušným studijním programem,

c) magisterského studijního programu vždy o tři roky delší, než standardní doba studia stanovená příslušným studijním programem.

(3) Do standardní ani nejdelší možné doby studia se nezapočítává doba přerušení studia.

(4) Forma studia vyjadřuje, zda je studium prezenční, distanční nebo kombinované (kombinace prezenční a distanční formy studia).

(5) Studijní program akreditovaný před 1. září 2016 se může členit na studijní obory.

Hlava II

Zajišťování a hodnocení kvality studijního programu

Článek 4

Organizační zabezpečení studijního programu

Organizační zabezpečení studijního programu stanoví vnitřní předpis Pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností ZČU.

Článek 5

Tvorba studijního programu

Tvorba studijního programu probíhá postupem podle vnitřního předpisu Pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností ZČU.

Hlava III

Studijní plány a studijní předměty

Článek 6

Studijní předmět a jeho kreditní ohodnocení

(1) Základní jednotkou studia je studijní předmět (dále též „předmět“).

(2) Každý předmět má přidělený určitý počet kreditů. Kreditní hodnota předmětu vyjadřuje časový objem studijní aktivity nutné ke splnění předmětu a stanoví se v souladu s ECTS. Předmět má stejné kreditní ohodnocení bez ohledu na své postavení v různých studijních programech.

(3) Student může získat kredity za předmět v průběhu studia v jednom studijním programu, studijním oboru pouze jednou. To neplatí pro neoborovou tělesnou výchovu a pro další předměty dovednostního charakteru určené ve studijním programu, studijním oboru; u těchto předmětů je nejvyšší možný počet jejich splnění uveden v jejich sylabech.

Článek 7

Garant a sylabus předmětu

(1) Každý předmět je charakterizován svým sylabem. Ten blíže vymezuje zejména cíle předmětu, výsledky učení, obsah předmětu, vyučovací a hodnotící metody, podmínky pro splnění předmětu, doporučenou studijní literaturu, vylučující předměty, doporučené předcházející znalosti, dovednosti a předměty.

(2) Vedoucí katedry zajišťující výuku předmětu [čl. 33 odst. 2 písm. b) Statutu ZČU, dále též

„garantující katedra“] určí garanta předmětu. Ten odpovídá za zpracování a dodržování sylabu předmětu.

Článek 8

Program předmětu

(1) Garant předmětu zveřejní v elektronickém informačním systému ZČU (dále též „IS/STAG“) nejpozději do zahájení výuky v semestru program předmětu, který v souladu se sylabem předmětu obsahuje zejména:

a) stručný přehled látky s rámcovým časovým rozvržením,

b) požadavky na studenta v průběhu semestru a podmínky, případně rámcové podmínky a charakteristiku konání zkoušky, je-li předmět zakončen zkouškou; podmínky pro udělení zápočtu stanoví tak, aby mohly být plněny průběžně především v období výuky předmětu.

(2) Podmínky pro udělení zápočtu a konání zkoušky zveřejněné podle odstavce 1 písm. b) nelze v průběhu semestru měnit, kromě mimořádných změn schválených děkanem.

Článek 9

Doporučený studijní plán

(1) Doporučený studijní plán stanoví nejvhodnější rozpis studia ve studijním programu, studijním oboru, zejména časovou a obsahovou posloupnost předmětů, formu jejich studia a způsob ověření studijních výsledků.

(2) Doporučený studijní plán obsahuje předměty řazené podle ročníků a semestrů, počet hodin výuky daného předmětu, ohodnocení předmětů kredity a způsob úspěšného zakončení předmětu.

(3) Celková kreditní hodnota předmětů v doporučeném studijním plánu je v každém akademickém roce 60 kreditů.

Článek 10

Postavení předmětu

(1) Předměty zařazené do doporučeného studijního plánu mohou mít postavení předmětů povinných, povinně volitelných a výběrových.

(2) Povinným se rozumí předmět, jehož splnění je podmínkou absolvování studijního programu, studijního oboru. Povinně volitelným se rozumí předmět, který je součástí souboru předmětů, z něhož je závazně

předepsáno splnění minimálního počtu kreditů nebo minimálního počtu předmětů. Ostatní předměty jsou ve vztahu ke studiu výběrové.

(3) V doporučených studijních plánech všech studijních programů, studijních oborů musí být nejméně pět procent z celkového počtu kreditů potřebných pro absolvování studijního programu, studijního oboru zastoupeno výběrovými předměty. V rámci výběrových předmětů má student právo zapsat si libovolný předmět vyučovaný na ZČU.

(4) Postavení předmětu může být pro různé studijní programy, studijní obory odlišné.

Článek 11

Změny v doporučeném studijním plánu

(1) Skladba doporučeného studijního plánu a požadavky pro jeho absolvování platné v akademickém roce, v němž byl student zapsán ke studiu příslušného studijního programu, studijního oboru se po standardní dobu studia studentovi nezmění, pokud student nepřerušil studium. Zákaz změny neplatí pro výběrové předměty.

(2) Děkan může ze závažných důvodů rozhodnout o zrušení některého povinného nebo povinně volitelného předmětu z doporučeného studijního plánu v konkrétním akademickém roce; zároveň určí, kterým předmětem bude tento rovnocenně nahrazen. Takto nelze rozhodnout o předmětu, který je součástí státní závěrečné zkoušky.

(3) Děkan může na žádost studenta ze závažných, zejména zdravotních, důvodů a se souhlasem garanta předmětu rozhodnout o osvobození studenta od povinnosti splnit konkrétní předmět zařazený v doporučeném studijním plánu. Osvobození nezakládá právo na získání kreditů za příslušný předmět. Student nemůže být osvobozen od povinnosti splnit státní závěrečnou zkoušku ani její část.

Článek 12

Osobní studijní plán

Zápisem předmětů si při dodržení daných vazeb a struktury předmětů doporučeného studijního plánu student vytváří svůj osobní studijní plán pro příslušný akademický rok.

Článek 13

Podmínky pro zápis předmětů

(1) Z hlediska tvorby osobního studijního plánu studenta se předměty uvedené ve studijním programu, studijním oboru člení podle jejich charakteru na:

a) Předměty volné, bez jakýchkoliv povinných návazností na ostatní předměty či jiných omezení. Tyto předměty si může zapsat kterýkoliv student. V sylabu předmětů mohou být uvedeny doporučené předcházející předměty.

b) Předměty vyloučené, u kterých je v sylabu uveden jiný předmět nebo skupina předmětů jako vylučující předměty. Tento předmět lze zapsat pouze tehdy, nemá-li student zapsán ani splněn žádný z vylučujících předmětů.

c) Předměty zaměnitelné, z nichž může student splnit pouze jeden. Seznam předmětů, s nimiž je předmět zaměnitelný, musí být uveden v sylabu předmětu.

d) Předměty vyhrazené, které si může zapsat pouze student patřící do skupiny studentů, pro které je předmět určen. Toto omezení musí být uvedeno v sylabu předmětu.

(2) Zápis předmětu, který je součástí státní závěrečné zkoušky nebo odborné praxe, může být v souladu se studijním programem, studijním oborem podmíněn splněním podmiňujících předmětů (prerekvizitami). Tyto předměty lze zapsat nejdříve v akademickém roce, v němž je zapsán předmět podmiňující.

Článek 14

Organizace vzdělávací činnosti

(1) Přednášející, vedoucí seminářů, cvičení a dalších forem vzdělávací činnosti (dále též „vyučující“) pro jednotlivé předměty určuje vedoucí garantující katedry nebo ústavu [čl. 33 odst. 2 písm. b) Statutu ZČU] po projednání s garantem předmětu.

(2) Účast studentů na organizovaných formách vzdělávací činnosti, uvedených v sylabu předmětu, je povinná v rozsahu stanoveném rozhodnutím děkana fakulty, kde je zařazena garantující katedra.

(3) Studentovi, který se z vážných, zejména zdravotních důvodů, nemohl povinné vzdělávací činnosti podle odstavce 2 ve stanoveném rozsahu zúčastnit, určí vyučující náhradní způsob splnění studijních povinností.

Hlava IV

Zápis do prvního a dalšího roku studia

Článek 15

(1) Formu a termíny zápisu do prvního a dalšího roku studia stanoví děkan. U studentů nastupujících po přerušení studia se zápis koná v průběhu akademického roku, a to nejpozději do pěti pracovních dnů od ukončení přerušení studia.

(2) Zápis studentů, kontrolu formální správnosti jimi zapsaných předmětů a případné změny v zapsaných předmětech provádí studijní oddělení fakulty. Za skladbu zapsaných předmětů odpovídá student.

Článek 16

(1) Probíhá-li před zápisem do prvního nebo dalšího roku studia předběžný zápis (čl. 19), je student xxxxxxx při zápisu předmětů dodržet svůj osobní studijní plán zvolený předběžným zápisem.

(2) Neprovede-li student ve stanoveném termínu řádný zápis, může požádat děkana do tří pracovních dnů po uplynutí termínu, popřípadě po odpadnutí překážky bránící omluvě, o prominutí zmeškání lhůty k provedení zápisu; děkan zváží závažnost důvodu, a vyhoví-li žádosti, určí studentovi termín mimořádného zápisu.

Článek 17

První semestr studia

(1) Student si volí a zapisuje v prvním semestru svého studia předměty, které pro první semestr studia předepisuje doporučený studijní plán jeho studijního programu, studijního oboru, nestanoví-li děkan jinak.

(2) Student musí získat do termínu stanoveného harmonogramem příslušného akademického roku za první semestr studia alespoň dvacet kreditů, nestanoví-li děkan se souhlasem akademického senátu fakulty před začátkem akademického roku jinak. Na studenta, kterému děkan uzná z předchozího studia alespoň třicet kreditů, se ustanovení tohoto odstavce nevztahuje.

Článek 18

Kreditní hranice pro zápis předmětů

(1) Student si při zápisu volí předměty tak, aby mohl v akademickém roce jejich splněním získat

a) v prvním roce studia alespoň čtyřicet kreditů,

b) v dalších letech nejméně osmdesát kreditů ve čtyřech po sobě jdoucích úplných semestrech (tj. v semestrech, v jejichž průběhu neměl přerušené studium).

(2) Do počtu kreditů podle odstavce 1 se nepočítají kredity získané za uznané předměty, nestanoví-li tento řád jinak.

(3) Student si může v jednom akademickém roce zapsat v rámci studia ve studijním programu, studijním oboru předměty v rozsahu nejvýše 75 kreditů, nestanoví-li děkan jinak.

Článek 19

Předběžný zápis

(1) Student si předběžně volí svůj osobní studijní plán pro následující akademický rok formou předběžného zápisu, tj. přihlášením se ke studiu daných předmětů v následujícím akademickém roce. Účast studenta na předběžném zápisu je povinná. Konkrétní organizaci předběžného zápisu stanoví příslušný prorektor v souladu s harmonogramem akademického roku ZČU.

(2) Vedoucí garantující katedry stanoví nejnižší počet studentů, pro něž budou jednotlivé povinně volitelné a výběrové předměty otevřeny, a zveřejní to v IS/STAG v termínu daném harmonogramem akademického roku ZČU.

(3) Neprovede-li student ve stanoveném termínu předběžný zápis, může požádat děkana do tří pracovních dnů po uplynutí termínu, popřípadě po odpadnutí překážky bránící omluvě, o prominutí zmeškání lhůty k provedení předběžného zápisu; děkan zváží závažnost důvodu, a vyhoví-li žádosti, určí studentovi termín mimořádného předběžného zápisu.

Článek 20

Zrušení předběžného zápisu předmětu

Děkan může zrušit na žádost studenta předběžný zápis předmětu v době po uplynutí termínu předběžného zápisu do zápisu předmětu, je-li k tomu dán závažný důvod.

Článek 21

Zrušení zápisu předmětu

Děkan může zrušit na žádost studenta zápis předmětu, je-li k tomu dán závažný důvod.

Článek 22

Dodatečný zápis předmětu

Děkan může povolit studentovi dodatečný zápis předmětu ze závažných důvodů.

Článek 23

Upřesňující zápis předmětu před letním semestrem

Před začátkem letního semestru může student zápis předmětů upřesnit v souvislosti s čl. 21. V rámci tohoto upřesňujícího zápisu si student může zapsat i další předměty, umožňuje-li to počet volných míst v rozvrhových akcích daného předmětu.

Článek 24

Opakovaný zápis předmětu

(1) Nesplní-li student předmět (čl. 34 odst. 3), může si jej v rámci svého studia zapsat nejvýše ještě jednou (pokud nejde o zápis podle čl. 6 odst. 3). Je-li předmět vyučován v zimním i v letním semestru, může si jej student v případě neúspěchu v zimním semestru zapsat do letního semestru téhož akademického roku. Do váženého studijního průměru za příslušný akademický rok se započítávají výsledky z předmětu za zimní i letní semestr.

(2) Student je povinen opakovaně si zapsat i nesplněný povinně volitelný a nesplněný výběrový předmět.

(3) Při opakovaném zapsání předmětu ukončeného zápočtem a zkouškou se zápočet získaný při předchozím studiu považuje za splněný, ledaže garant předmětu v sylabu předmětu stanoví jinak.

Článek 25

Zápisová propustka

(1) Zápisová propustka umožňuje studentovi zprostit se povinnosti opakovaného zápisu povinně volitelného nebo výběrového předmětu.

(2) Každý student má na začátku svého studia tolik zápisových propustek, kolik let tvoří standardní dobu studia jeho studijního programu, studijního oboru, nestanoví-li děkan počet vyšší. Děkan může na žádost studenta v odůvodněných případech přidělit v průběhu studia další zápisové propustky. Děkan přidělí zápisovou propustku na žádost studenta vždy, pokud je studentovi opakovaně zrušen předběžný zápis předmětu podle čl. 20 nebo čl. 21.

(3) Student nemá povinnost opakovaně si zapsat i nesplněný povinně volitelný a nesplněný výběrový předmět,

a) uplatní-li zápisovou propustku, nebo

b) splnil-li v akademickém roce, kdy měl příslušný předmět zapsán poprvé, podmínky pro konání státní závěrečné zkoušky nebo jejího posledního předmětu.

Hlava V Uznání předmětu

Článek 26

Obecná pravidla pro uznávání předmětů

(1) Děkan může na žádost studenta uznat předmět splněný při studiu na ZČU, na jiné vysoké škole v České republice či zahraničí nebo na vyšší odborné škole. V případě uznání zároveň rozhodne o tom, zda se studentovi započítá za uznaný předmět odpovídající počet kreditů.

(2) Současně s předmětem je uznáno i hodnocení předmětu. Není-li splněný předmět hodnocen podle měřítek užívaných tímto řádem, určí hodnocení uznaného předmětu děkan.

(3) Nelze uznat předmět, který je součástí státní závěrečné zkoušky nebo souborné zkoušky.

Článek 27

(1) Předmět lze uznat, neuplynulo-li od jeho splnění více než pět let, pokud děkan výjimečně neuzná předmět absolvovaný před více než pěti lety.

(2) Uzná-li děkan studentovi více předmětů, zároveň rozhodne, o jakou část se studentovi zkracuje nejdelší možná doba studia i nejdelší možná doba případného přerušení studia a o jakou část se snižuje počet zápisových propustek.

Článek 28

(1) Student k žádosti o uznání předmětu předloží doklady potvrzující splnění předmětu a informující o jeho rozsahu a obsahu. To není třeba, jde-li o předmět splněný ve studijním programu, který uskutečňuje fakulta, jejíž děkan o uznání rozhoduje.

(2) Rozhoduje-li děkan o uznání předmětu splněného při studiu ve studijním programu, který uskutečňuje jiná fakulta, vyžádá si písemné vyjádření garanta předmětu, za který má být uznán studentem splněný předmět.

Článek 29

Student podá žádost o uznání předmětu nejpozději do třiceti dnů ode dne, kdy nastala situace umožňující uznání předmětu (například ode dne zápisu do studia nebo ode dne splnění předmětu).

Článek 30

Hodnocení uznaného předmětu, případně kredity za uznaný předmět se studentovi započítávají do celkového počtu kreditů získaných během studia a do celkového váženého studijního průměru, ne však za daný akademický rok, nestanoví-li tento řád jinak.

Článek 31

Zvláštní případy uznání předmětu

Děkan může uznat splněné předměty a jejich kreditní ohodnocení podle § 60 odst. 1 a 2 zákona o vysokých školách úspěšným absolventům programů celoživotního vzdělávání, kteří se stali studenty ZČU ve smyslu § 48 až 50 zákona o vysokých školách.

Článek 32

Postup pro uznávání splněných předmětů a jejich kreditního ohodnocení podle čl. 31 stanoví vnitřní norma fakulty.

Článek 33

Přenos předmětů splněných v rámci mobility

(1) Fakulta zajistí přenos předmětů, které student na základě uzavřené studijní nebo jiné smlouvy splní v rámci svého studijního programu na jiné vysoké škole v České republice či v zahraničí.

(2) Pokud byl předmět podle odstavce 1 splněn na vysoké škole užívající ECTS, započítají se kredity v takovém rozsahu, v jakém byly touto školou přiděleny. Pokud byl splněn na škole, která neužívá ECTS, určí počet získaných kreditů děkan se souhlasem garanta studijního programu nebo garanta studijního oboru. Předměty, jim příslušející kredity (podle odstavců 1 a 2) a hodnocení se studentovi započítávají do počtu kreditů a do váženého studijního průměru v daném akademickém roce.

(3) Přenos splněných předmětů podle odstavců 1 a 2 není rozhodnutím o uznání podle zákona

o vysokých školách.

Hlava VI

Kontrola a hodnocení studia

Článek 34

Kontrola splnění předmětu

(1) Splnění předmětu se kontroluje zápočtem, zkouškou, soubornou zkouškou, klauzurní postupovou zkouškou nebo státní závěrečnou zkouškou.

(2) V předmětu, pro který jsou doporučeným studijním plánem předepsány zápočet i zkouška, je předchozí získání zápočtu podmínkou pro připuštění ke zkoušce.

(3) Splněním předmětu získá student kredity, kterými je předmět ohodnocen (čl. 6 odst. 2); u předmětů zakončených zápočtem po získání zápočtu, u předmětů zakončených zkouškou nebo zápočtem a zkouškou po splnění zkoušky. Předmět musí být splněn v akademickém roce, pro který byl zapsán.

Článek 35

(1) Provádí-li se kontrola pouze ústní formou, oznámí vyučující výsledek kontroly studentovi ihned po provedené kontrole. V ostatních případech oznámí vyučující výsledek kontroly studentovi nejpozději do tří pracovních dnů od provedení kontroly.

(2) V případě kontroly prováděné písemnou formou má student právo prohlédnout si opravenou práci nejpozději do 15 dnů od provedené kontroly.

Článek 36

Evidence výsledků kontroly

(1) Výsledky kontroly se zaznamenávají do výkazu o studiu. Zároveň se evidují v IS/STAG. Děkan může rozhodnout, že fakultou úředně potvrzený výpis těchto údajů se považuje za výkaz o studiu.

(2) V případě, že je za výkaz o studiu považován úředně potvrzený výpis z IS/STAG podle odstavce 1, zajistí příslušná fakulta další nezávislou formu evidence výsledků kontroly svých studentů, a to ve formě zápočtového a zkouškového katalogu.

(3) Ověření správnosti evidence výsledků kontroly v IS/STAG se provádí jednou ročně po ukončení akademického roku, a to porovnáním s výkazem o studiu. V případě, že je za výkaz o studiu považován úředně potvrzený výpis z IS/STAG podle odstavce 1, ověření správnosti se provede vzhledem k zápočtovému a zkouškovému katalogu. Případné nesrovnalosti řeší studijní oddělení fakulty za podpory Centra informatizace a výpočetní techniky a garanta předmětu.

(4) Po ověření správnosti evidence výsledků kontroly se základní evidencí stává centrální evidence vedená v IS/STAG.

Článek 37

Vážený studijní průměr

(1) Vážený studijní průměr (dále též „VSP“) je kritériem hodnocení studijních výsledků. Počítá se studentovi zvlášť za každý akademický rok a za celé studium před jeho přistoupením ke státní závěrečné zkoušce.

(2) Vážený studijní průměr se vypočte jako podíl součtu výsledných známek z množiny předmětů zakončených zkouškou násobených kreditním ohodnocením příslušných předmětů a celkového součtu kreditů z těchto předmětů. U předmětů, které měl student zapsané a které v daném akademickém roce neukončil alespoň známkou dobře, se do VSP započítává známka 4. Vážený studijní průměr se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.

Článek 38

Zápočet

(1) Zápočet uděluje vyučující (čl. 14 odst. 1) nejpozději do mezního termínu stanoveného harmonogramem příslušného akademického roku.

(2) Nezíská-li student zápočet podle odstavce 1, může požádat vedoucího garantující katedry, aby jeho případ přezkoumal a rozhodl o udělení zápočtu. V případě záporného rozhodnutí vedoucího katedry může student požádat o přezkum a rozhodnutí o udělení zápočtu děkana; jeho rozhodnutí je konečné.

(3) Vyučující zadá výsledek kontroly provedené zápočtem do IS/STAG do sedmi dnů ode dne kontroly.

(4) Ve výkazu o studiu a v zápočtovém katalogu se udělení zápočtu zapisuje slovem „započteno“, připojí se datum udělení zápočtu a podpis vyučujícího. Neudělení zápočtu se zapisuje pouze do IS/STAG a do zápočtového katalogu.

Článek 39

Zkoušky a opravné zkoušky

(1) Zkoušky nebo opravné zkoušky student koná u osob určených vedoucím katedry, která daný předmět garantuje (dále též „zkoušející“).

(2) Výsledek zkoušky nebo opravné zkoušky hodnotí zkoušející jednou z těchto známek: „výborně (1)“,

„velmi dobře (2)“, „dobře (3)“ nebo „nevyhověl (4)“. Výsledné hodnocení zkoušky nebo opravné zkoušky zapíše zkoušející do zkouškového katalogu, slovy do výkazu o studiu a připojí datum a podpis. Výsledné hodnocení zkoušky nebo opravné zkoušky s výsledkem „nevyhověl“ se nezapisuje do výkazu o studiu.

(3) Zkoušející zadá výsledek kontroly provedené zkouškou do IS/STAG do sedmi dnů ode dne kontroly.

(4) Zkoušky a opravné zkoušky se konají zpravidla ve zkouškovém období semestru, v němž byl předmět vyučován, nejpozději však do konce příslušného akademického roku. Vyučující může vypsat termín zkoušky i v průběhu výukového období.

(5) Nevyhoví-li student u zkoušky nebo opravné zkoušky, může bezprostředně po jejím skončení požádat vedoucího garantující katedry, aby jeho případ přezkoumal a rozhodl o opakování zkoušky. V případě kladného rozhodnutí se zkouška koná před zkušební komisí, kterou pro tento případ jmenuje vedoucí garantující katedry. V případě záporného rozhodnutí vedoucího katedry může student požádat o přezkum a rozhodnutí děkana; jeho rozhodnutí je konečné. Do doby rozhodnutí o opakování zkoušky nelze konat následnou opravnou zkoušku.

Článek 40

Opravné zkoušky

(1) Nevyhoví-li student u zkoušky, může konat první opravnou zkoušku, umožňuje-li to harmonogram akademického roku. Nevyhoví-li student ani při první opravné zkoušce, může konat druhou opravnou zkoušku, umožňuje-li to harmonogram akademického roku.

(2) Vedoucí garantující katedry může na žádost studenta, zkoušejícího nebo i bez žádosti rozhodnout, že druhá opravná zkouška proběhne před zkušební komisí, kterou pro tento případ jmenuje.

Článek 41

Zkouškové termíny

(1) Všechny zkouškové termíny se vyhlašují prostřednictvím IS/STAG.

(2) Zkoušející vyhlásí do termínu stanoveného harmonogramem akademického roku takový počet termínů pro konání zkoušek z jednotlivých předmětů, aby počet volných míst na zkouškových termínech dosáhl alespoň jeden a půl násobek počtu studentů zapsaných na předmětu.

(3) S ohledem na možnosti zkoušejícího a na počet studentů, kteří mají právo konat zkoušku, jsou zkouškové termíny, pokud možno, rozloženy po celém zkouškovém období.

Článek 42

Přihlašovací zápis na zkušební termín

(1) Přihlášení na zkušební termín, které student nezruší v témže kalendářním dni, se považuje za provedený přihlašovací zápis. Na zkoušku a opravné zkoušky z jednoho předmětu může student provést celkem pět přihlašovacích zápisů.

(2) Student, který vyčerpal příslušné přihlašovací zápisy bez toho, aby splnil předmět alespoň s hodnocením „dobře“, se považuje za studenta, který předmět nesplnil.

Článek 43

Přihlašování ke zkoušce a opravným zkouškám

(1) Student se ke zkoušce (opravným zkouškám) přihlašuje pouze prostřednictvím IS/STAG.

(2) Student má právo odhlásit se od zkoušky (opravné zkoušky) nejpozději dvacet čtyři hodin před začátkem zkušebního termínu uvedeným v IS/STAG.

Článek 44

Omluva ze zkoušky (opravné zkoušky)

(1) Neodhlásil-li se student včas od zkoušky (opravné zkoušky), může se dodatečně omluvit. Omluva musí být doručena nejpozději do tří pracovních dnů od termínu zkoušky (opravné zkoušky) nebo od odpadnutí překážky bránící omluvě a student v ní musí doložit vážný důvod, proč se ke zkoušce (opravné zkoušce) nemohl dostavit. O důvodnosti omluvy rozhodne zkoušející; jeho rozhodnutí je konečné.

(2) Nedostaví-li se student ke zkoušce (opravné zkoušce) bez omluvy, nebyla-li jeho omluva uznána, odstoupí-li od zkoušky (opravné zkoušky) po jejím začátku uvedeném v IS/STAG nebo poruší-li závažným způsobem pravidla zkoušky (opravné zkoušky), je hodnocen známkou „nevyhověl“.

Článek 45

Souborná zkouška a klauzurní postupová zkouška

(1) Souborná zkouška může být obsažena v doporučeném studijním plánu studijního programu, studijního oboru, klauzurní postupová zkouška může být obsažena v doporučeném studijním plánu studijního programu, studijního oboru uměleckého zaměření. Jejich formu, podmínky, za nichž mohou být skládány, způsob hodnocení, organizační zabezpečení a další potřebné náležitosti upravuje vnitřní norma fakulty.

(2) Student si soubornou zkoušku a klauzurní postupovou zkoušku zpravidla zapisuje a skládá v ročníku a v semestru, do kterého je zařazena doporučeným studijním plánem studijního programu, studijního oboru.

(3) Výsledek souborné zkoušky a klauzurní postupové zkoušky se hodnotí jednou ze známek:

„výborně“, „velmi dobře“, „dobře“, „nevyhověl“.

(4) V případě neúspěchu může student:

a) Soubornou zkoušku opakovat nejvýše dvakrát v rámci studia,

b) Klauzurní zkoušku opakovat nejvýše jednou a pouze v ročníku a semestru studia určeném doporučeným studijním plánem.

(5) Splnění souborné zkoušky a klauzurní postupové zkoušky se studentovi zaznamená do výkazu

o studiu na základě protokolu o konání souborné zkoušky a klauzurní postupové zkoušky. Její výsledek je započítáván do VSP.

Článek 46

Státní závěrečná zkouška

(1) Podmínkou řádného ukončení studia je splnění státní závěrečné zkoušky (dále též „SZZ“). Součástí SZZ je v magisterském studijním programu, studijním oboru obhajoba diplomové práce a v bakalářském studijním programu, studijním oboru stanoví-li to studijní program, studijní obor, obhajoba bakalářské práce (dále též „kvalifikační práce“).

(2) Státní závěrečná zkouška může být v souladu se studijním programem, studijním oborem tvořena samostatnými částmi zkoušenými odděleně nebo v blocích předmětů, a to zejména pokud se zkouší v různých termínech.

(3) Státní závěrečnou zkoušku nebo její poslední část lze konat, splnil-li student všechny studijní požadavky dané doporučeným studijním plánem příslušného studijního programu, studijního oboru a tímto řádem a odevzdal-li v určeném termínu kvalifikační práci, je-li její obhajoba součástí SZZ.

(4) Děkan stanoví na návrh garantující katedry termíny SZZ, způsob přihlašování studentů k SZZ, jakož i její organizační zabezpečení včetně stanovení toho, komu má být doručena omluva z účasti na termínu SZZ (čl. 48).

Článek 47

Mezní termín pro splnění státní závěrečné zkoušky

Státní závěrečná zkouška musí být vždy splněna nejpozději před uplynutím nejdelší možné doby studia.

Článek 48

Odhlášení a omluva ze státní závěrečné zkoušky

(1) Student má právo odhlásit se od SZZ nebo její části nejpozději tři dny před začátkem zkušebního termínu. Neodhlásil-li se student včas, může se dodatečně písemně omluvit. Omluva musí být doručena nejpozději do tří pracovních dnů od termínu SZZ a student v ní musí doložit vážný důvod, proč se ke zkoušce

nemohl dostavit. O důvodnosti omluvy rozhodne děkan; jeho rozhodnutí je konečné. Děkan může ze závažných důvodů zmeškání lhůty k omluvě prominout.

(2) Nedostaví-li se student k SZZ nebo její části bez omluvy, nebyla-li jeho omluva uznána, odstoupí-li od SZZ po jejím začátku nebo poruší-li závažným způsobem pravidla SZZ, je hodnocen známkou „nevyhověl“.

Článek 49

Opakování státní závěrečné zkoušky

Státní závěrečnou zkoušku nebo její část lze v případě neúspěchu opakovat v průběhu studia nejvýše dvakrát. Při opakování SZZ student opakuje pouze tu část, ze které byl hodnocen známkou „nevyhověl”. Skládá- li se část SZZ z jednotlivých předmětů, student opakuje pouze ten předmět, ze kterého byl hodnocen známkou

„nevyhověl“. Pokud byla obhajoba kvalifikační práce hodnocena známkou „nevyhověl”, rozhodne zkušební komise pro SZZ, zda je podmínkou pro opakování obhajoby přepracování nebo vypracování nové kvalifikační práce.

Článek 50

Zkušební komise pro státní závěrečnou zkoušku

(1) Státní závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí pro SZZ. Zkušební komise pro SZZ je nejméně tříčlenná a je složena z předsedy, místopředsedy a ostatních členů. Pro jeden studijní program, studijní obor lze jmenovat více zkušebních komisí. Pro část SZZ nebo v případě jejího opakování lze jmenovat různé zkušební komise.

(2) Členy zkušební komise pro SZZ jmenuje se souhlasem vědecké rady děkan fakulty, kde je zařazena garantující katedra [čl. 33 odst. 2 písm. b) Statutu ZČU]. Z takto jmenovaných členů zkušební komise pro SZZ děkan následně jmenuje předsedu a místopředsedu zkušební komise.

(3) Jednání zkušební komise pro SZZ řídí její předseda, v jeho nepřítomnosti místopředseda. Komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomni nejméně tři její členové, z nichž alespoň jeden je předseda nebo místopředseda.

(4) Konání státní závěrečné zkoušky je podmíněno usnášeníschopností zkušební komise pro SZZ.

Článek 51

Hodnocení státní závěrečné zkoušky

(1) Jednotlivé předměty i SZZ jako celek se hodnotí jednou ze známek: „výborně“, „velmi dobře“,

„dobře“ nebo „nevyhověl“. O hodnocení jednotlivých předmětů i SZZ jako celku se zkušební komise pro SZZ usnáší na neveřejném zasedání. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy, v jeho nepřítomnosti hlas místopředsedy.

(2) Hodnocení SZZ jako celku je dáno na základě hodnocení jejích předmětů (včetně případné obhajoby kvalifikační práce). Kritéria hodnocení SZZ jako celku stanoví vnitřní norma fakulty.

Článek 52

O konání SZZ vede předsedající zápis. Obsahuje průběh a hodnocení obhajoby kvalifikační práce a ostatních předmětů SZZ, jakož i výsledek hodnocení SZZ jako celku. Přílohou tohoto zápisu je posudek oponenta nebo oponentů a hodnocení vedoucího kvalifikační práce (čl. 56 odst. 1). Zápis o průběhu SZZ je předán podle Spisového a skartačního řádu do spisovny ZČU.

Kvalifikační práce

Článek 53

Témata kvalifikačních prací

Témata kvalifikačních prací pro daný akademický rok jsou vyhlašována vedoucími kateder. Jsou zveřejněna nejpozději do konce akademického roku předcházejícímu tomu, ve kterém by student měl přistoupit k obhajobě kvalifikační práce.

Článek 54

Formální náležitosti a zadání kvalifikační práce

(1) Formální náležitosti kvalifikační práce stanoví vnitřní norma fakulty.

(2) Student zpracovává kvalifikační práci na základě zadání kvalifikační práce, které obdrží nejpozději šest měsíců před termínem odevzdání kvalifikační práce.

(3) Zadání kvalifikační práce obsahuje zejména téma práce, minimální rozsah práce, stručné zásady pro vypracování práce, základní literární prameny, jméno vedoucího práce a závazný termín odevzdání.

(4) Zadání kvalifikační práce nebo jeho změnu schvaluje děkan.

(5) Kvalifikační práce je psána v jazyce, ve kterém je akreditován a uskutečňován studijní program, studijní obor. Děkan může povolit zpracování kvalifikační práce v jiném jazyce.

Článek 55

Termín pro odevzdání kvalifikační práce

(1) Student odevzdá kvalifikační práci v termínu určeném v zadání kvalifikační práce.

(2) Neodevzdá-li student kvalifikační práci v termínu podle odstavce 1, má právo nejdéle do tří pracovních dnů od tohoto termínu podat žádost děkanovi o určení náhradního termínu odevzdání práce. V žádosti uvede důvody odkladu a požadovaný náhradní termín odevzdání práce.

(3) Děkan může na základě žádosti studenta podle odstavce 2 určit náhradní termín odevzdání kvalifikační práce.

Článek 56

(1) Vedoucí katedry jmenuje vedoucího kvalifikační práce a oponenta, případně více oponentů. Vedoucí kvalifikační práce vypracuje na kvalifikační práci hodnocení, oponent (oponenti) vypracují posudky. Student má právo seznámit se s hodnocením a posudkem (posudky) nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby kvalifikační práce.

(2) ZČU posuzuje podobnost odevzdané kvalifikační práce s jinými kvalifikačními pracemi. Podrobnosti o posuzování podobnosti kvalifikační práce a nakládání s výsledky posouzení podobnosti stanoví směrnice rektora.

(3) ZČU kvalifikační práci zveřejňuje k nahlížení veřejnosti nejméně pět pracovních dní před konáním obhajoby na pracovišti uvedeném v zadání kvalifikační práce.

(4) ZČU kvalifikační práci, u které proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a záznamu o průběhu a výsledku obhajoby zveřejňuje prostřednictvím IS/STAG.

(5) ZČU může odložit zveřejnění kvalifikační práce nebo její části, a to po dobu trvání překážky pro zveřejnění, nejdéle však na dobu 3 let. Informace o odložení zveřejnění se zveřejňuje v IS/STAG. ZČU zašle bez zbytečného odkladu po obhájení kvalifikační práce, jíž se týká odklad zveřejnění, jeden výtisk práce k uchování Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“).

(6) Podrobnosti o zveřejňování kvalifikační práce před konáním obhajoby, po konání obhajoby a o po stupu při odložení zveřejnění kvalifikační práce stanoví směrnice rektora.

Hlava VII

Přerušení studia a změna formy studia

Článek 57

(1) Studentovi lze na jeho žádost přerušit studium v příslušném semestru studia. Děkan žádosti vyhoví,

a) podal-li student svoji žádost před začátkem výuky v příslušném semestru,

b) nepřekročil-li nejdelší možnou dobu přerušení studia (čl. 58), a

c) nenastal-li u studenta důvod pro ukončení studia.

(2) Děkan může studentovi přerušit studium i v průběhu semestru po zahájení výuky v semestru studia, požádá-li o to student s uvedením závažných (nikoliv však studijních) důvodů. Přerušení studia v průběhu prvního semestru studia po zahájení výuky je možné jen zcela výjimečně z velmi závažných důvodů.

(3) Student má právo na přerušení studia vždy v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím, a to po celou uznanou dobu rodičovství. Právo na přerušení studia je studentovi po tuto dobu přiznáno i v souvislosti s převzetím dítěte do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu podle občanského zákoníku nebo právních předpisů upravujících státní sociální podporu. Doba přerušení se nezapočítává do celkové doby přerušení studia ani do maximální doby studia.

Článek 58

Studium může být studentovi přerušeno i opakovaně. Celková doba všech přerušení studia nesmí v průběhu studia v rámci daného studijního programu, studijního oboru přesáhnout u studijního programu, studijního oboru se standardní dobou studia čtyři až šest roků, dobu dvaceti čtyř měsíců, u studijního programu, studijního oboru se standardní dobou studia jeden až tři roky, dobu dvanácti měsíců, nerozhodne-li děkan výjimečně jinak.

Článek 59

Osoba, které bylo přerušeno studium, se dostaví nejpozději do pěti dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o přerušení studia, nebo bez zbytečného odkladu poté, co odpadne překážka, která jí brání se dostavit, na studijní oddělení fakulty. Tam odevzdá průkaz studenta a předloží doklad o vypořádání pohledávek ZČU vůči ní.

Článek 60

(1) Přerušení studia se zpravidla ukončuje tak, aby se časově shodovalo s koncem semestru. Při přerušení studia v průběhu semestru se kredity za předměty splněné v neúplné části semestru přičítají k výsledkům nejbližšího semestru absolvovaného po ukončení přerušení studia.

(2) Děkan může na žádost studenta ukončit přerušení studia i před uplynutím určené doby přerušení.

Článek 61

(1) Končí-li studentovi přerušení studia zároveň s koncem akademického roku, je povinen, pokud mu to okolnosti dovolí, zúčastnit se předběžného zápisu podle čl. 19.

(2) Předměty, které si student zapsal na období, na které později přerušil studium, mu zůstávají zapsány; platnost jejich zápisu se pozastavuje až do doby opětovného zápisu studenta ke studiu. Děkan může po opětovném zápisu studenta ke studiu na jeho žádost zrušit zápis předmětu, který byl pozastaven, a povolit zápis jiného předmětu.

Článek 62

Změna formy studia

Děkan může jedenkrát v průběhu studia změnit formu studia studentovi na jeho žádost za předpokladu, že studijní program, studijní obor je v požadované formě studia akreditován a podmínky studijního programu, studijního oboru to umožňují. Žádost je třeba podat nejpozději do zahájení výuky v příslušném semestru.

Hlava VIII Ukončení studia

Článek 63

Ukončení studia absolvováním

(1) Student řádně ukončí studium, pokud

a) nejpozději do konce nejdelší možné doby studia získá ve skladbě předepsané studijním programem, studijním oborem a doporučeným studijním plánem studovaného oboru počet kreditů rovný nejméně šedesátinásobku počtu roků standardní doby studia a

b) splní státní závěrečnou zkoušku.

(2) Absolvent, který v rámci volby předmětů při studiu svého studijního programu, studijního oboru splnil ucelenou skupinu předmětů některého z certifikátových programů, obdrží osvědčení o absolvování tohoto programu.

Článek 64

Celkové hodnocení studia

(1) Celkové hodnocení studia vyjadřuje stupeň studentovy úspěšnosti v průběhu celého studia. Uzavírá se po vykonání státní závěrečné zkoušky nebo její poslední části a užívá se stupnice: „absolvoval s vyznamenáním“, „absolvoval“, „neabsolvoval“. Celkové hodnocení studia, s výjimkou hodnocení

„neabsolvoval“, se zaznamenává do dodatku k diplomu.

(2) Student je hodnocen stupněm „absolvoval s vyznamenáním“, činí-li jeho VSP za celou dobu studia nejvýše 1,50 a státní závěrečnou zkoušku splnil s celkovým hodnocením „výborně“. V ostatních případech při splnění státní závěrečné zkoušky je celkové hodnocení studia „absolvoval“.

(3) Student je hodnocen stupněm „neabsolvoval“, pokud nesloží úspěšně státní závěrečnou zkoušku.

(4) Absolventům, kteří absolvovali studium s vyznamenáním, vydá ZČU vysokoškolský diplom s vyznamenáním.

Článek 65

Ukončení studia pro nesplnění požadavku vyplývajícího ze studijního programu a zanechání studia

(1) Děkan rozhodne o ukončení studia pro nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu, studijního oboru [§ 56 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách], pokud student:

a) nesplnil podmínky prvního semestru studia (čl. 17),

b) za první rok studia ve studijním programu, studijním oboru nezískal alespoň čtyřicet kreditů; to neplatí, pokud student v rozhodné době splnil podmínky pro konání státní závěrečné zkoušky nebo jejího posledního předmětu podle čl. 63 odst. 1 písm. a),

c) v bezprostředně předcházejících čtyřech po sobě jdoucích úplných semestrech (tj. v semestrech, v jejichž průběhu neměl přerušené studium) nezískal celkem alespoň osmdesát kreditů; to neplatí, pokud student v rozhodné době splnil podmínky pro konání státní závěrečné zkoušky nebo jejího posledního předmětu podle čl. 63 odst. 1 písm. a),

d) za poslední ukončený akademický rok byl jeho vážený studijní průměr vyšší než 3,40,

e) ani při druhém zapsání nesplnil některý předmět,

f) nesložil soubornou zkoušku, státní závěrečnou zkoušku ani ve druhém opravném termínu,

g) nesložil klauzurní postupovou zkoušku v řádném ani opravném termínu podle čl. 45,

h) neodevzdal kvalifikační práci v určeném termínu a nepožádal podle čl. 55 o náhradní termín, nebo jeho žádosti děkan nevyhověl,

i) neabsolvoval studium do konce nejdelší možné doby studia podle čl. 3 odst. 1,

j) neprovedl v termínu stanoveném v souladu s čl. 15 zápis do příslušného akademického roku a nejpozději do pěti pracovních dnů po zahájení výuky v příslušném akademickém roce nebo po ukončení přerušení studia nebo od odpadnutí překážky bránící omluvě se neomluvil a nepožádal děkana

o náhradní termín zápisu, nebo o přerušení studia, nebo děkan nepřijal jeho omluvu,

k) neprovedl v termínu stanoveném v souladu s čl. 19 odst. 1 předběžný zápis, nepožádal včas o prominutí jeho zmeškání v souladu s čl. 19 odst. 3, nebo děkan nepřijal jeho omluvu.

(2) Student, u něhož je dán důvod k ukončení studia, nemůže být zapsán ke studiu do dalšího akademického roku.

(3) Dnem ukončení studia pro nesplnění požadavku je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní moci.

(4) Student, který hodlá sám zanechat studia, oznámí tuto skutečnost písemně děkanovi prostřednictvím studijního oddělení. Může tak učinit v kterékoliv době studia.

ČÁST TŘETÍ

STUDIUM V DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH

Hlava I Úvodní ustanovení

Článek 66

V případech výslovně v této části neupravených rozhoduje děkan fakulty, která uskutečňuje daný doktorský studijní program, studijní obor.

Článek 67

Standardní dobu studia stanoví příslušný studijní program, studijní obor.

Xxxxx XX Xxxxxxx rada

Článek 68

Poslání oborové rady

(1) Pro každý doktorský studijní program se zřizuje oborová rada. V případě, že je studijní program tvořen několika obory, je možné jmenovat oborovou radu pro každý obor studijního programu.

(2) Oborová rada sleduje a hodnotí studium v doktorském studijním programu, studijním oboru, přitom zejména

a) připravuje a navrhuje změny ve studijních programech, studijních oborech,

b) sleduje a projednává vědeckou práci studentů,

c) navrhuje školitele a prostřednictvím děkana předkládá jejich jména společně se stručnými odbornými životopisy vědecké radě fakulty ke schválení,

d) projednává a prostřednictvím děkana předkládá vědecké radě fakulty ke schválení rámcová témata disertačních prací a jejich školitele,

e) projednává a doporučuje děkanovi ke schválení individuální studijní plány studentů včetně jejich případných změn,

f) určuje rozsah požadavků pro přistoupení ke státní doktorské zkoušce,

g) navrhuje děkanovi složení komise pro státní doktorskou zkoušku a datum konání státní doktorské zkoušky,

h) navrhuje děkanovi složení komise pro obhajobu disertační práce a datum konání obhajoby disertační práce,

i) navrhuje děkanovi složení přijímací komise pro přijímací řízení ke studiu v příslušném studijním programu, studijním oboru,

j) dbá o dodržování zásad kreditního systému studia, probíhá-li studium podle zásad kreditního systému.

(3) Oborová rada předkládá zprávu o své činnosti za předchozí akademický rok děkanovi nejpozději do konce ledna následujícího roku.

Článek 69

Členové oborové rady

(1) Oborová rada má nejméně pět členů.

(2) Členy oborové rady jmenuje a odvolává děkan s předchozím souhlasem vědecké rady fakulty.

(3) Předsedou oborové rady je garant doktorského studijního programu.

Článek 70

Společná oborová rada

Je-li studijní program, studijní obor zabezpečován současně více pracovišti (fakultami nebo vědeckými ústavy), probíhá jmenování a odvolávání členů oborové rady podle uzavřené dohody, která je součástí žádosti o akreditaci.

Článek 71

Jednání oborové rady

(1) Oborová rada se schází alespoň jednou ročně, a to zpravidla nejpozději do konce září. Jednání oborové rady svolává její předseda. První jednání oborové rady svolává děkan příslušné fakulty.

(2) Oborová rada je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. Usnesení oborové rady je přijato, souhlasí-li s ním nadpoloviční většina přítomných členů.

(3) O jednání oborové rady se pořizuje zápis, který oborová rada bez zbytečného odkladu předkládá děkanovi.

Hlava III Školitel

Článek 72

Poslání školitele

(1) Studium probíhá pod odborným a organizačním vedením školitele, s jehož souhlasem si student určuje svůj pracovní režim a termín prázdnin.

(2) Xxxxxxxx studenta vede při zpracování disertační práce a provádí kontrolu plnění jeho studijních povinností

(3) Školitel má právo účastnit se všech zkoušek studenta v rámci jeho studia.

studiu.

Článek 73

(1) Xxxxxxxxx jmenuje děkan na návrh oborové rady bez zbytečného odkladu po zápisu studenta ke

(2) Školitele může děkan změnit na základě návrhu oborové rady.

(3) Školitelem může být pouze profesor nebo docent. Jiný odborník může být školitelem pouze, pokud

ho schválí vědecká rada fakulty.

Článek 74

Konzultant-specialista

Děkan může na návrh školitele určit studentovi jako konzultanta-specialistu významného odborníka v daném oboru. Student s ním konzultuje speciální problémy z řešeného tématu své disertační práce.

Hlava IV Individuální studijní plán

Článek 75

Studium probíhá podle individuálního studijního plánu v souladu s čl. 68 odst. 2 písm. e). Studijní plán navrhuje školitel po projednání se studentem. Plán schvaluje děkan v souladu s čl. 77.

Článek 76

Obsah individuálního studijního plánu

(1) Individuální studijní plán určuje rozpis studia ve studijním programu, studijním oboru, zejména časovou a obsahovou posloupnost odborných předmětů a dalších studijních aktivit, formu jejich studia a způsob ověření dosažených výsledků.

(2) V individuálním studijním plánu je rámcově vymezeno téma vědeckého bádání a samostatné tvůrčí činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo samostatné teoretické a tvůrčí činnosti v oblasti umění. Toto téma je základem pro vypracování disertační práce.

(3) Součástí individuálního studijního plánu jsou minimálně 3 odborné předměty a také jazyková příprava.

(4) Student má právo zapsat si libovolný předmět vyučovaný na ZČU. Předmět schvaluje školitel a zapsaný předmět se stává součástí jeho individuálního studijního plánu.

Článek 77

Schválení individuálního studijního plánu

Individuální studijní plán schvaluje po projednání v oborové radě děkan zpravidla nejpozději do konce října v roce, ve kterém byl student zapsán ke studiu. Obdobně se postupuje i při schvalování změn v individuálním studijním plánu v dalších letech.

Hlava V

Zápis do prvního a dalšího roku studia

Článek 78

(1) Formu a termíny zápisu do prvního a dalšího roku studia stanoví děkan. U studentů nastupujících po přerušení studia se zápis koná v průběhu akademického roku, a to nejpozději do pěti pracovních dnů od ukončení přerušení studia.

(2) Zápis studentů provádí příslušné administrativní pracoviště fakulty.

(3) Zápis do druhého a vyšších ročníků studia se může uskutečnit na základě kladného vyjádření děkana k pokračování ve studiu ve výročním hodnocení studentů.

Hlava VI

Průběh a kontrola studia

Článek 79

Studium v doktorském studijním programu, studijním oboru má dvě části, které se mohou časově překrývat, a to

a) studijní část ukončenou splněním státní doktorské zkoušky a

b) vědecko-odbornou část zaměřenou na zpracování disertační práce a ukončenou její obhajobou.

Článek 80

(1) Děkan může se souhlasem vědecké rady rozhodnout o tom, že se pro hodnocení průběhu studia použije kreditní systém.

(2) Splněním předmětu nebo jiné studijní povinnosti předepsané individuálním studijním plánem získá student kredity, kterými je předmět ohodnocen. Student může za předmět nebo jinou studijní povinnost získat kredity jen jednou.

Článek 81

(1) Zkouška (opravná zkouška) z odborného předmětu se koná u vyučujícího odborného předmětu, nestanoví-li děkan, že se koná před jím jmenovanou zkušební komisí. Zkouška z odborného předmětu je veřejná.

(2) Zkoušejícím nebo členem zkušební komise podle odstavce 1 může být pouze odborník s vědeckou hodností včetně akademického titulu „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“), který aktivně vědecky působí v příslušném oboru.

Článek 82

Termín zkoušky (opravné zkoušky)

Xxxxxx xxxxxxx (opravné zkoušky) z odborného předmětu určí zkoušející nebo předseda zkušební komise po projednání se studentem.

Článek 83

Opravné zkoušky

Nevyhoví-li student u zkoušky z odborného předmětu, může konat první opravnou zkoušku z odborného předmětu. Xxxxxxxx-li student ani při první opravné zkoušce z odborného předmětu, může mu děkan na jeho žádost a po vyjádření školitele a oborové rady povolit druhou opravnou zkoušku z odborného předmětu; ta se koná před zkušební komisí jmenovanou děkanem na návrh oborové rady.

Článek 84

Hodnocení zkoušky (opravné zkoušky)

(1) Výsledek zkoušky (opravné zkoušky) z odborného předmětu hodnotí zkoušející těmito stupni:

„prospěl“, „neprospěl“.

(2) Výsledné hodnocení zkoušky (opravné zkoušky) zapíše zkoušející do výkazu o studiu a připojí datum a podpis; konala-li se zkouška (opravná zkouška) před komisí, připojí podpis všichni přítomní členové zkušební komise do zkouškového protokolu. Výsledné hodnocení zkoušky (opravné zkoušky) s výsledkem

„neprospěl“ se nezapisuje do výkazu o studiu. Děkan může rozhodnout, že fakultou úředně potvrzený výpis těchto údajů se považuje za výkaz o studiu.

(3) Děkan může uznat na základě žádosti, ke které se vyjádří školitel a oborová rada, zkoušku vykonanou v předchozím doktorském studijním programu na ZČU nebo na jiné vysoké škole.

Článek 85

Jazyková příprava

(1) Součástí studia je jazyková příprava studenta.

(2) Student musí před podáním přihlášky ke státní doktorské zkoušce prokázat znalost cizího jazyka na odborné úrovni. Znalost cizího jazyka se prokazuje způsobem určeným děkanem na základě návrhu oborové rady.

(3) Za cizí jazyk není považován rodný jazyk studenta.

Článek 86

Výroční hodnocení studenta

(1) Xxxxxxxx předkládá oborové radě hodnocení studia svého studenta nejpozději do 15 dnů po skončení každého akademického roku.

(2) Oborová rada hodnocení projedná a navrhne děkanovi

a) pokračování studia bez změny individuálního studijního plánu,

b) pokračování studia se změnou individuálního studijního plánu, nebo

c) ukončení studia.

(3) Děkan zváží návrh oborové rady a rozhodne o pokračování, nebo ukončení studia.

Hlava VII

Změna formy studia, přerušení studia

Článek 87

Děkan může studentovi změnit formu studia na jeho žádost. Před posouzením žádosti si děkan vyžádá stanovisko školitele.

Článek 88

Děkan může přerušit studentovi na jeho žádost studium. Před posouzením žádosti si děkan vyžádá stanovisko školitele.

Článek 89

(1) Studium může být studentovi přerušeno i opakovaně. Celková doba všech přerušení studia nesmí v průběhu studia v rámci daného studijního programu, studijního oboru přesáhnout dobu dvaceti čtyř měsíců, nerozhodne-li děkan výjimečně jinak.

(2) Student má právo na přerušení studia vždy v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím, a to po celou uznanou dobu rodičovství. Právo na přerušení studia je studentovi po tuto dobu přiznáno i v souvislosti s převzetím dítěte do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu podle občanského zákoníku nebo právních předpisů upravujících státní sociální podporu. Doba přerušení studia se nezapočítává do celkové doby přerušení studia ani do maximální doby studia.

(3) Doba přerušení studia podle odstavců 1 a 2 se nezapočítává do lhůty pro podání přihlášky k obhajobě disertační práce.

Hlava VIII

Státní doktorská zkouška

Článek 90

Obsah státní doktorské zkoušky

(1) Státní doktorská zkouška (dále též „SDZ“) slouží k prověření znalostí studenta ve studovaném oboru. Student má prokázat hluboké odborné a teoretické vědomosti, zvládnutí metod samostatné vědecké práce a způsobu aplikace nových poznatků. Požadavky na znalosti vycházejí z individuálního studijního plánu.

(2) Součástí státní doktorské zkoušky je obhajoba tezí disertační práce, které student předkládá v písemné podobě a posuzuje oponent jmenovaný děkanem.

Článek 91

Zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku

(1) Státní doktorská zkouška se koná před zkušební komisí pro SDZ, kterou děkan jmenuje ze seznamu osob schválených vědeckou radou fakulty pro zkoušení státních doktorských zkoušek příslušného oboru, případně z osob jmenovaných ministerstvem v souladu s § 53 odst. 3 zákona o vysokých školách.

(2) Zkušební komise pro SDZ se skládá z předsedy, místopředsedy a alespoň dalších tří členů. Alespoň jeden člen zkušební komise nesmí být členem akademické obce ZČU. Členem zkušební komise nesmí být studentův školitel. Školitel má však právo zúčastnit se závěrečné porady zkušební komise. Děkan jmenuje na návrh oborové rady jednoho z členů zkušební komise oponentem pro posouzení tezí disertační práce.

(3) Zkušební komise pro SDZ je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů, nejméně však čtyři. Přítomen musí být předseda nebo místopředseda zkušební komise.

Článek 92

Podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce

(1) Student může podat přihlášku ke státní doktorské zkoušce, splnil-li všechny předměty v souladu s čl. 76 odst. 1, prokázal znalost cizího jazyka v souladu s čl. 85 odst. 2 a splnil případné další studijní povinnosti určené individuálním studijním plánem.

(2) Student přiloží k přihlášce ke státní doktorské zkoušce

a) přehled publikační činnosti potvrzený školitelem,

b) zprávu školitele o vědecké činnosti studenta,

c) teze disertační práce, ve kterých především vymezí základní metody svého bádání, současný stav poznání zkoumané problematiky a cíle disertační práce; závaznou strukturu tezí disertační práce může stanovit vnitřní norma fakulty.

Článek 93

Posouzení přihlášky ke státní doktorské zkoušce

(1) Oborová rada posoudí, zda student splnil všechny podmínky pro státní doktorskou zkoušku. V případě kladného závěru oborová rada navrhne děkanovi termín konání státní doktorské zkoušky, složení zkušební komise pro SDZ a oponenta pro posouzení tezí disertační práce podle čl. 91 odst. 1 a 2. V případě záporného závěru oborová rada navrhne děkanovi odmítnout přihlášku ke státní doktorské zkoušce.

(2) Děkan se vyjádří ke konání státní doktorské zkoušky. V případě záporného stanoviska oznámí tuto skutečnost též předsedovi oborové rady a školiteli.

Článek 94

Termín státní doktorské zkoušky

(1) Rozhodne-li děkan o konání státní doktorské zkoušky, uskuteční se do 4 měsíců ode dne podání přihlášky podle čl. 92 a to v termínu, který stanoví děkan.

(2) Děkan může na žádost studenta přiměřeně prodloužit lhůtu podle odstavce 1.

(3) Student se může odhlásit od státní doktorské zkoušky nejpozději tři pracovní dny před termínem jejího konání. Nedostaví-li se student ke státní doktorské zkoušce bez omluvy, nebyla-li jeho omluva uznána, odstoupí-li od státní doktorské zkoušky po jejím začátku nebo poruší-li závažným způsobem pravidla státní doktorské zkoušky, je hodnocen známkou „nevyhověl“.

Článek 95

Průběh státní doktorské zkoušky

(1) Průběh a vyhlášení výsledků státní doktorské zkoušky jsou veřejné; předseda zkušební komise pro SDZ může odepřít přístup osobám, u nichž je obava, že by mohly rušit důstojný průběh zkoušky. Závěrečná porada zkušební komise o výsledku státní doktorské zkoušky je neveřejná.

(2) Průběh a výsledek státní doktorské zkoušky se zaznamenává do protokolu, který podepisují všichni přítomní členové zkušební komise pro SDZ. Z protokolu musí být zejména patrné, jaké otázky byly studentovi položeny, hodnocení tezí disertační práce, jména a příjmení členů zkušební komise (uvedena hůlkovým písmem, pokud je protokol pořizován ručně) a datum konání státní doktorské zkoušky.

Článek 96

Hodnocení státní doktorské zkoušky

(1) Výsledek státní doktorské zkoušky hodnotí zkušební komise pro SDZ těmito stupni: „prospěl“,

„neprospěl“. O hodnocení státní doktorské zkoušky se zkušební komise usnáší na neveřejném jednání veřejným hlasováním v den konání státní doktorské zkoušky, ihned poté je výsledek sdělen studentovi. Student je hodnocen stupněm „prospěl“, pokud pro tento stupeň hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů zkušební komise.

(2) Zkušební komise pro SDZ též zhodnotí předložené teze disertační práce a vyjádří se k dalšímu postupu studenta při vypracování disertační práce.

(3) Výsledné hodnocení státní doktorské zkoušky stupněm „prospěl“ zapíše předseda nebo místopředseda zkušební komise pro SDZ do výkazu o studiu a připojí datum a podpis.

Článek 97

Následek konání státní doktorské zkoušky

(1) Splní-li student státní doktorskou zkoušku, obdrží o tom do třiceti dnů doklad.

(2) Nesplní-li student při prvním pokusu státní doktorskou zkoušku, seznámí ho předseda nebo místopředseda zkušební komise pro SDZ s podmínkami, které zkušební komise určila pro její opakování. Státní doktorskou zkoušku může student opakovat pouze jednou.

Hlava IX

Disertační práce a její obhajoba

Článek 98

Obsah disertační práce

(1) Disertační práce je výsledkem řešení konkrétního vědeckého nebo uměleckého úkolu. Obsahuje zejména

a) úvod, ve kterém je zdůvodněno téma disertační práce,

b) čestné prohlášení o zachování postupů ve vědecké práci obvyklých,

c) teoretická východiska včetně současného stavu poznání v českých i zahraničních souvislostech,

d) cíl disertační práce a pracovní hypotézy,

e) použité vědecké metody zkoumání,

f) vlastní výsledky disertační práce včetně původních a uveřejněných výsledků studentova bádání nebo výsledků přijatých k uveřejnění,

g) přínosy disertační práce,

h) doporučení pro případný další postup v bádání,

i) závěr se shrnutím podstatných výsledků bádání,

j) shrnutí (resumé) disertační práce v českém, anglickém a případně i v některém dalším světovém jazyce,

k) seznam použité literatury,

l) seznam publikovaných prací studenta a jejich případné ohlasy.

(2) Oborová rada může určit další požadavky na obsah a podmínky pro zpracování disertační práce, zejména její orientační rozsah a povinnost předkládat průběžné zprávy o zpracování.

(3) Přílohou disertační práce, která vznikla jako součást výzkumného projektu řešeného větším pracovním týmem, je vyjádření nositele a řešitelů projektu, že student je autorem té části práce, kterou předkládá, včetně určení procentuálního podílu studenta na celkovém projektu.

Článek 99

Jazyk disertační práce

Disertační práce je psána v jazyce, ve kterém je akreditován a uskutečňován doktorský studijní program. Oborová rada může povolit zpracování disertační práce v jiném jazyce.

Článek 100

Komise pro obhajobu disertační práce

(1) Obhajoba disertační práce (dále též „obhajoba“) se koná před komisí (dále jen „komise pro obhajobu“) složenou

a) z osob, které děkan jmenuje ze seznamu odborníků schválených vědeckou radou fakulty pro členství v komisích pro obhajoby disertačních prací příslušného oboru, a

b) alespoň ze dvou oponentů disertační práce jmenovaných děkanem v souladu s čl. 103.

(2) Složení komise pro obhajobu může děkan ze závažných důvodů změnit (zejména zdravotní důvody,

apod.).

(3) Komise pro obhajobu se skládá z předsedy, místopředsedy a alespoň dalších pěti členů.

Článek 101

Pravidla pro sestavení komise pro obhajobu

(1) Alespoň dva členové komise pro obhajobu musí být profesoři nebo doktoři věd. Alespoň dva členové komise pro obhajobu nesmějí být členy akademické obce ZČU.

(2) Členem komise pro obhajobu nesmí být studentův školitel, ani bývalý školitel nebo konzultant specialista.

Článek 102

Usnášeníschopnost komise pro obhajobu disertační práce

Komise pro obhajobu je usnášeníschopná, je-li přítomno alespoň pět jejích členů. Přítomen musí být předseda nebo místopředseda komise pro obhajobu a alespoň jeden oponent disertační práce.

Článek 103

Oponenti disertační práce

(1) Oponentem disertační práce (dále jen „oponent“) může být pouze profesor, docent nebo jiný významný odborník v oboru, ve kterém je zpracována disertační práce.

(2) Oponentem nemůže být školitel nebo konzultant – specialista (čl. 74).

(3) Nejvýše jeden oponent může být členem akademické obce ZČU.

Článek 104

Přihláška k obhajobě disertační práce

(1) Student se může k obhajobě přihlásit po splnění státní doktorské zkoušky.

(2) Přihlášku k obhajobě musí student podat nejpozději do šesti let od zápisu ke studiu. V odůvodněných případech po souhlasu oborové rady může děkan tuto dobu prodloužit, nejvýše však na 7 let od zápisu ke studiu.

(3) Student přiloží k přihlášce k obhajobě

a) osvědčení o splnění státní doktorské zkoušky,

b) stručný odborný životopis,

c) minimální počet svázaných výtisků disertační práce ve formě určené oborovou radou, minimální počet definuje děkan fakulty vnitřní normou,

d) elektronickou verzi disertační práce ve formě stanovené vnitřní normou a čestné prohlášení, že obsah elektronické a tištěné verze je shodný,

e) autoreferát disertační práce (čl. 105) v počtu určeném oborovou radou,

f) seznamy všech publikovaných i nepublikovaných prací a všech vystoupení na vědeckých setkáních potvrzené školitelem (aktivity, které nepocházejí z průběhu studia musejí být zvlášť označeny),

g) vyjádření školitele ve smyslu doporučení či nedoporučení disertační práce k obhajobě.

Článek 105

Autoreferát disertační práce

(1) Autoreferát disertační práce slouží k informování vědecké veřejnosti o hlavních výsledcích disertační práce.

(2) V autoreferátu je stručně uveden obsah disertační práce zpravidla v členění podle čl. 98 odst. 1.

(3) Autoreferát je psán v jazyce disertační práce. Jeho přílohou je jednostránkové shrnutí v českém, anglickém a případně i v některém dalším cizím jazyce.

Článek 106

Jmenování oponentů a komise pro obhajobu

(1) Oborová rada navrhne děkanovi složení komise pro obhajobu včetně oponentů podle čl. 103. Zároveň děkanovi předá své vyjádření ve smyslu doporučení nebo nedoporučení obhajoby.

(2) Děkan jmenuje komisi pro obhajobu včetně oponentů ve lhůtě třiceti dnů od podání přihlášky k obhajobě. Rozhodnutí se doručí předsedovi oborové rady a školiteli.

Článek 107

Posudek oponenta

(1) Oponent vypracuje samostatný posudek v písemné formě nejpozději do jednoho měsíce od doručení rozhodnutí o jmenování oponentem, pokud do deseti dnů ode dne doručení rozhodnutí o jmenování oponentem nesdělí, že posudek nevypracuje. Oponent nesmí svůj posudek nahradit prohlášením, že se připojuje k posudku jiného oponenta.

(2) Posudek oponenta obsahuje

a) zhodnocení významu disertační práce pro obor,

b) vyjádření k postupu řešení problému, použitým metodám a splnění určeného cíle,

c) stanovisko k výsledkům disertační práce a k původnímu konkrétnímu přínosu předkladatele disertační práce,

d) vyjádření k systematice, přehlednosti, formální úpravě a jazykové úrovni disertační práce,

e) vyjádření k publikacím studenta,

f) jednoznačné vyjádření oponenta, zda doporučuje či nedoporučuje disertační práci k obhajobě.

(3) Oborová rada může určit další náležitosti posudku oponenta.

Článek 108

Postup před obhajobou disertační práce

(1) Předseda oborové rady navrhne děkanovi termín a místo konání obhajoby bez zbytečného odkladu poté, co obdrží posudky všech oponentů.

(2) Děkan oznámí konání obhajoby a pozve studenta, členy komise pro obhajobu a školitele k obhajobě nejpozději dvacet dnů před jejím konáním. S pozvánkou všichni obdrží posudky oponentů a autoreferát disertační práce.

(3) Nejméně čtrnáct dnů před termínem obhajoby jsou disertační práce a posudky oponentů zpřístupněny veřejnosti v místě určeném v autoreferátu, zpravidla na studijním oddělení fakulty.

Článek 109

Odhlášení se od obhajoby disertační práce

Student se může odhlásit od obhajoby nejpozději tři pracovní dny před termínem obhajoby. Nedostaví-li se student k obhajobě bez omluvy, nebyla-li jeho omluva uznána, odstoupí-li od obhajoby po jejím začátku nebo poruší-li závažným způsobem pravidla obhajoby, je hodnocen známkou „nevyhověl“.

Článek 110

Průběh obhajoby disertační práce

(1) Jednání komise pro obhajobu řídí její předseda, v jeho nepřítomnosti místopředseda (dále jen

„předsedající“).

(2) Školitel nebo jeho zástupce určený oborovou radou je povinen zúčastnit se obhajoby.

(3) Průběh a vyhlášení výsledků obhajoby jsou veřejné; předsedající může odepřít přístup osobám, u nichž je obava, že by mohly rušit důstojný průběh zkoušky. Závěrečná porada komise pro obhajobu o výsledku obhajoby je neveřejná; kromě členů komise pro obhajobu se jí může účastnit školitel (nebo jeho zástupce určený oborovou radou), předseda oborové rady a děkan a administrativní pracovník studijního oddělení.

(4) Průběh a výsledek obhajoby se zaznamenává do protokolu, který podepisují všichni přítomní členové komise pro obhajobu. V protokolu musí být zejména zachyceny podstatné body vědecké rozpravy, otázky položené studentovi (mohou být přílohou protokolu), jména a příjmení členů komise pro obhajobu (uvedena hůlkovým písmem, pokud je protokol pořizován ručně) a datum konání obhajoby.

Článek 111

Hodnocení obhajoby disertační práce

(1) Výsledek obhajoby hodnotí komise pro obhajobu těmito stupni: „prospěl“, „neprospěl“. O hodnocení obhajoby disertační práce se komise pro obhajobu usnáší při neveřejném jednání tajným hlasováním v den konání obhajoby, ihned poté je výsledek sdělen studentovi. Student je hodnocen stupněm

„prospěl“, pokud pro tento stupeň hlasovala nadpoloviční většina všech členů komise pro obhajobu.

(2) Výsledné hodnocení obhajoby zapíše předsedající do protokolu a připojí datum a podpis.

(3) Předsedající informuje o výsledku obhajoby děkana, který s výsledkem obhajoby seznámí vědeckou radu fakulty při jejím nejbližším zasedání.

(4) Disertační práce je po obhajobě předána do Univerzitní knihovny ZČU spolu s protokolem o průběhu a výsledku obhajoby a s posudky oponentů. Způsob předání, uložení a zveřejnění v listinné i digitální podobě se řídí směrnicí rektora.

Článek 112

Postup při neobhájení disertační práce

(1) Pokud student disertační práci při prvním pokusu neobhájí, je student povinen podat přihlášku k opakované obhajobě nejdříve za šest měsíců a nejpozději do jednoho roku ode dne neúspěšné obhajoby. Student může obhajobu opakovat nejvýše jednou.

(2) Komise pro obhajobu se může usnést, že pro opakovanou obhajobu je nutné disertační práci přepracovat, a též se může usnést na způsobu a rozsahu přepracování. Předkládá-li se k opakované obhajobě přepracovaná disertační práce, vypracují oponenti posudky nejpozději do jednoho měsíce od doručení přepracované disertační práce k posouzení.

(3) Student stvrdí svým podpisem na protokolu o průběhu obhajoby, že byl seznámen s výsledkem obhajoby, případně s usnesením podle odstavce 2.

Hlava X Ukončení studia

Článek 113

Ukončení studia absolvováním

Student řádně ukončí studium, pokud splní státní doktorskou zkoušku a obhájí disertační práci.

Článek 114

Ukončení studia pro nesplnění požadavku vyplývajícího ze studijního programu

(1) Děkan rozhodne o ukončení studia pro nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu, studijního oboru [§ 56 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách], pokud student:

a) neprovedl v termínu stanoveném v souladu s čl. 78 zápis do příslušného akademického roku a nejpozději do pěti pracovních dnů po zahájení výuky v příslušném akademickém roce nebo ukončení

přerušení studia se neomluvil a nepožádal děkana o náhradní termín zápisu, nebo o přerušení studia, nebo děkan nepřijal jeho omluvu,

b) nesplnil podmínky prvního semestru studia v případě, že děkan se souhlasem vědecké rady rozhodl, že se pro hodnocení průběhu studia použije kreditní systém (čl. 80 odst. 1)

c) nesplní ani po opakovaném zapsání studijní povinnost podle čl. 80 odst. 2 v případě, že děkan se souhlasem vědecké rady rozhodl, že se pro hodnocení průběhu studia použije kreditní systém (čl. 80 odst. 1),

d) neuspěje ani u opravné zkoušky nebo druhé opravné zkoušky, byla-li mu děkanem povolena (čl. 83), z odborného předmětu předepsaného studijním programem, studijním oborem,

e) nesplní státní doktorskou zkoušku ani při opakovaném pokusu určeném podle čl. 97 odst. 2,

f) nepodá přihlášku k obhajobě disertační práce ve lhůtě podle čl. 104 odst. 2, nebo nepodá přihlášku k opakované obhajobě disertační práce ve lhůtě podle čl. 112 odst. 1,

g) neobhájí ani na druhý pokus disertační práci.

(2) Děkan rozhodne o ukončení studia pro nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu, studijního oboru [§ 56 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách], pokud na základě předloženého výročního hodnocení studenta (čl. 86 odst. 3) nevysloví souhlas s pokračováním jeho studia.

(3) Dnem ukončení studia pro nesplnění požadavku je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní moci.

(4) Student, u něhož je dán důvod k ukončení studia, nemůže být zapsán ke studiu do dalšího akademického roku.

(5) Student, který hodlá sám zanechat studia, oznámí tuto skutečnost písemně děkanovi prostřednictvím studijního oddělení. Může tak učinit v kterékoliv době studia.

ČÁST ČTVRTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

Článek 115

Povinnost osoby, která ukončila studium jinak než absolvováním

Xxxxx, která ukončila studium jinak než absolvováním, se musí nejpozději do pěti pracovních dnů ode dne ukončení studia dostavit na studijní oddělení fakulty a zde předložit doklad o vypořádání pohledávek ZČU vůči ní, výkaz o studiu a odevzdat průkaz studenta. Výkaz o studiu jí bude uzavřen, osoba obdrží na základě své žádosti doklad o vykonaných zkouškách, nebo potvrzení o studiu.

Článek 116

Přechodná ustanovení

(1) Čl. 3 odst. 2 se vztahuje i na studenty, kteří zahájili studium před účinností tohoto řádu.

(2) Ustanovení tohoto řádu o studijním oboru a garantovi studijního oboru se vztahuje pouze na studijní program, který se člení na studijní obory a ZČU jej uskutečňovala ke dni 31. srpna 2016.

(3) Oborové rady zřízené podle dosavadního Studijního a zkušebního řádu zůstávají zachovány. Členové oborové rady, garanti studijních programů, garanti studijních oborů, garanti předmětů, vedoucí kvalifikačních prací, oponenti, garanti doktorských studijních programů, školitelé a konzultanti-specialisté jmenovaní a určení dle dosavadního Studijního a zkušebního řádu jsou členy oborové rady, garanty studijních programů, garanty studijních oborů, garanty předmětů, vedoucími kvalifikačních prací, oponenty, garanty doktorských studijních programů, školiteli a konzultanty-specialisty dle tohoto řádu.

(4) Tento řád se vztahuje i na řízení zahájená přede dnem nabytí jeho účinnosti. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před účinností tohoto řádu, zůstávají zachovány

Článek 117

Závěrečná ustanovení

(1) Zrušuje se Studijní a zkušební řád ZČU, zaregistrovaný ministerstvem dne 6. února 2012 pod č.j. 42 231/2011, ve znění pozdějších změn.

(2) Tento řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona o vysokých školách Akademickým senátem ZČU dne 28. června 2017.

(3) Tento řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona o vysokých školách dnem registrace ministerstvem.

(4) Tento řád nabývá účinnosti dnem 1. září 2017.

RNDr. Xxxx Xxxxxxxx, XXx., v. r. doc. Dr. RNDr. Xxxxxxxx Xxxxxxx, v. r. předseda akademického senátu rektor