Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění rekreačních objektů - Víkend (VPP V 2006/01)
Generali Poji‰ťovna a.s. Generální ředitelství
Bělehradská 132, 120 84 Praha 2, Česká republika
Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění rekreačních objektů - Víkend (VPP V 2006/01)
I. Obecná část
Článek 1 – Úvodní ustanovení | |
1. Pro soukromé pojištění rekreačních staveb a rekreačních domácností (dále jen „pojištění“), které sjednává Generali Pojišťovna a.s., se xxxxxx Xxxxxxxxxxx 000, Xxxxx 0, 000 00 Česká Republika (dále jen „pojistitel“) jako pojištění škodové, platí zákon č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě (dále jen „zákon“), občanský zákoník a ostatní obecně závazné právní předpisy České republiky, tyto všeobecné pojistné podmínky pro pojištění rekreačních staveb a rekreačních domácností - Víkend (VPP V 2006/01), další ujednání pojistné smlouvy a pojistná smlouva. 2. Nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků pojištění, jakož i pojmy a definice upraveny v pojistných podmínkách nebo pojistné smlouvě, řídí se zákonem. 3. Pojistné podmínky tvoří nedílnou součást pojistné smlouvy. 4. Ujednání pojistné smlouvy jsou nadřazeny ustanovením pojistných podmínek. | |
Článek 2 - Výklad pojmů | |
1. pojistnou smlouvou | je smlouva o finančních službách, ve které se pojistitel zejména zavazuje v případě vzniku pojistné události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zejména zavazuje platit pojistiteli pojistné. Pojistná smlouva má písemnou formu. Nedílnou součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky. Nedílnou součástí smlouvy jsou rovněž přílohy ve smlouvě uvedené; |
2. pojistkou | je potvrzení pojistitele o uzavření pojistné smlouvy; |
3. pojistníkem | je osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu; |
4. pojištěným | je osoba, na jejíž majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se pojištění vztahuje; |
5. oprávněnou osobou | je osoba, které v důsledku pojistné události vznikne nárok na pojistné plnění. Oprávněnou osobou je pojištěný, pokud právní předpis nebo pojistná smlouva nestanoví jinak; |
6. pojistnou událostí | je nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě, se kterou je spojena povinnost pojistitele plnit. V případě pojištění odpovědnosti za škodu je pojistnou událostí vznik odpovědnosti pojištěného za škodu z činnosti nebo vztahu uvedeného v pojistné smlouvě, jestliže jsou současně splněny podmínky, s nimiž je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. |
7. pojistným nebezpečím | je možná příčina vzniku pojistné události. V pojistné smlouvě je specifikováno pro která pojistná nebezpečí je pojištění sjednáno. V případě pojištění odpovědnosti za škodu je jím jednání nebo opomenutí pojištěného, jehož následkem může být vznik škody, za niž pojištěný dle právních předpisů odpovídá; |
8. pojistným rizikem | je míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím; |
9. pojistným zájmem | je oprávněná potřeba ochrany před následky nahodilé skutečnosti vyvolané pojistným nebezpečím; |
10. zájemcem | je osoba, která má zájem o uzavření pojistné smlouvy s pojistitelem; |
99.70.10.14 05.2006 verze 01
Generali Pojišťovna a.s., se xxxxxx Xxxxxxxxxxx 000, 000 00 Xxxxx 0, Xxxxx republika, je zapsána v obchodním rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 2866. IČ: 61859869, DIČ: CZ61859869; infolinka 800 150 155, xxx.xxxxxxxx.xx, e-mail: xxxxxx@xxxxxxxx.xx
1 strana ze 33
11. pojistným je úplata za pojištění, blíže specifikováno v článku č. 9;
12. pojistnou dobou je doba, na kterou bylo soukromé pojištění sjednáno, viz čl. 3, odst. 3;
13. pojistným obdobím je časové období dohodnuté v pojistné smlouvě, za které se platí pojistné. Pojistné období je roční, není-li v pojistné smlouvě sjednáno jinak;
14. běžným pojistným je pojistné stanovené za pojistné období;
15. jednorázovým pojistným je pojistné stanovené na celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno;
16. pojistným rokem
je doba, která začíná běžet v 00.00 hodin dne uvedeného v pojistné smlouvě jako počátek pojištění a končí uplynutím jednoho roku v 00.00 hodin dne, který se svým číslem shoduje se dnem počátku pojištění.
Je-li počátek pojištění 29. února (přestupný rok), připadne konec pojistného roku vždy na poslední den měsíce února;
17. čekací dobou je doba, po kterou nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistná plnění z událostí, které by jinak byly pojistnými událostmi;
18. pojištěním škodovým je pojištění, jehož účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události;
19. škodnou událostí
je skutečnost, ze které vznikla škoda, která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění,
V případě pojištění odpovědnosti za škodu je jí jednání nebo opomenutí pojištěného, jehož následkem je vnik škody, za kterou pojištěný dle právních předpisů odpovídá;
20. oznámením vzniku pojistné události
21. korespondenční adresou
je doručení hlášení vzniku škody způsobem stanoveným pojistitelem;
je adresa trvalého bydliště nebo sídla, popřípadě jiná adresa písemně sdělená pojistiteli, na kterou pojistitel výhradně doručuje veškerou písemnou korespondenci.
Se zasíláním na korespondenční adresu je spojena fikce doručení. V případě, že je pojistiteli jako korespondenční adresa sdělena adresa osoby odlišné od pojistníka či pojištěného, nenese pojistitel odpovědnost za důsledky plynoucí z případného prodlení při předání korespondence mezi těmito osobami;
22. kontaktním spojením
je telefonické, e-mailové nebo jiné spojení, na které je pojistitel oprávněn zasílat svá sdělení nebo nabídky.
Tato forma sdělení nenahrazuje písemnou formu. V pojistných podmínkách nebo v pojistné smlouvě může být dohodnuto, v kterých případech může kontaktní spojení nahradit písemnou formu;
23. hrubou nedbalostí je
- jednání nebo opomenutí, při kterém musel být vznik škody předpokládán nebo očekáván a pojistník nebo pojištěný věděl či mohl a měl vědět, že při takovém jednání nebo opomenutí škoda nastane nebo může nastat, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že nenastane, případně byl s jejím vznikem srozuměn nebo mu její vznik byl lhostejný,
- znalost vadnosti nebo škodlivosti vyrobeného nebo dodaného zboží nebo provedené práce nebo vykonávané činnosti nebo jednání,
- znalost vadnosti či nevhodnosti zařízení, nástrojů a pomůcek či postupů k činnosti, výrobě či dodávce použitých,
- vědomé porušení právního předpisu.
24. vícenásobným pojištěním
je případ, kdy se dvě nebo více pojištění vztahují na totéž pojistné riziko pro stejné období a souhrn pojistných částek přesahuje pojistnou hodnotu pojištěného majetku nebo souhrn limitů pojistného plnění přesáhne skutečnou výši vzniklé škody (v případě pojištění odpovědnosti skutečnou výši vzniklé škody, za kterou pojištěný odpovídá). Vícenásobné pojištění může nastat u jednoho nebo více pojistitelů; vícenásobné pojištění nesmí vést k neodůvodněnému obohacení.
Článek 3 - Vznik a trvání pojištění
1. Pojistná smlouva je uzavřena dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami, není-li ujednáno jinak.
99.70.10.14 05.2006 verze 01
2. Pojištění vzniká prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy, nejdříve však dnem uvedeným v pojistné smlouvě jako počátek pojištění, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak.
3. Pokud není v pojistné smlouvě ujednáno jinak, sjednává se pojištění na dobu neurčitou s pojistným obdobím jeden pojistný rok.
4. Pojištění zaniká od počátku, není-li uhrazeno dohodnuté pojistné za první pojistné období ve lhůtě 1 měsíce od data splatnosti pojistného, nebo bylo-li dohodnuto placení ve splátkách, neuhrazením první splátky v uvedené lhůtě.
5. Ustanovení zákona upravující přerušení pojištění v důsledku neuhrazení pojistného se pro toto pojištění nepoužijí.
Článek 4 – Zánik pojištění Vedle způsobů stanovených zákonem nebo jinými právními předpisy pojištění zaniká zejména: | ||
1. uplynutím pojistné doby | bylo-li sjednáno pojištění na dobu určitou. | Pojistiteli náleží pojistné do konce pojistné doby. |
2. neuhrazením prvního pojistného | od počátku není-li uhrazeno dohodnuté pojistné ve lhůtě 1 měsíce od data splatnosti pojistného za první pojistné období, nebo bylo-li dohodnuto placení ve splátkách, neuhrazením první splátky v uvedené lhůtě. | Neuhrazení tohoto pojistného se považuje za projev vůle pojistníka, že na pojištění nemá zájem. Pojistník a pojistitel se mohou ve smlouvě dohodnout jinak. |
3. neuhrazením dalšího pojistného | dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení dlužného pojistného nebo jeho část. Tato upomínka musí obsahovat upozornění na zánik pojištění v případě nezaplacení pojistného. | Pojistiteli náleží pojistné do dne zániku pojištění. |
4. výpovědí pojistitele nebo pojistníka | a) doručenou nejméně 6 týdnů před uplynutím pojistného období. | Pojištění zanikne uplynutím pojistného období. Pojistiteli náleží pojistné do dne zániku pojištění. |
b) doručenou do 2 měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy. Výpovědní lhůta je osmidenní. | Pojištění zanikne uplynutím výpovědní lhůty. Pojistiteli náleží pojistné do dne zániku pojištění. | |
c) doručenou do 3 měsíců ode dne doručení písemného oznámení vzniku pojist- né události pojistiteli. Výpovědní lhůta je 1 měsíc. | Pojištění zanikne uplynutím výpovědní lhůty. Pojistiteli náleží pojistné do konce pojistného období, ve kterém byla výpověď doručena. | |
d) doručenou do 1 měsíce ode dne výplaty pojistného plnění nebo písemného sdělení, že právo na pojistné plnění nevzniká. Výpovědní lhůta je 1 měsíc. | Pojištění zanikne uplynutím výpovědní lhůty. Pojistiteli náleží pojistné do konce pojistného období, ve kterém byla výpověď doručena. | |
e) doručenou do 2 měsíců od účinnosti právního předpisu, kterým došlo k rozší- ření odpovědnosti pojištěného za škodu nebo k rozšíření rozsahu náhrady škody. | Výpovědní lhůta je 1 měsíc, jejím uplynutím pojištění zanikne. | |
5. odstoupením od pojistné smlouvy | od počátku odstoupením od pojistné smlouvy pojistitelem nebo pojistníkem. | Z důvodů ve smyslu zákona. |
6. odmítnutím pojistného plnění | dnem doručení oznámení o odmítnutí pojistného plnění pojistitelem z důvodů ve smyslu zákona. | Pojistiteli náleží pojistné do konce pojistného období, ve kterém byla škodná událost nahlášena. |
7. dohodou | v této dohodě musí být určen okamžik zániku pojištění a způsob vzájemného vyrovnání závazků. | Pojistitel je oprávněn k písemnému návrhu určenému pojistníkovi, pojištěnému nebo jinému účastníku pojištění připojit doložku, že nevyjádří-li se tento účastník do 1 měsíce od doručení, má se za to, že s návrhem pojistitele souhlasí. |
6. nesouhlasí-li pojistník se změnou výše pojistného | uplynutím pojistného období, nesouhlasí-li pojistník se změnou výše pojistného na další pojistné období a sdělí-li svůj nesouhlas pojistiteli do 1 měsíce ode dne, kdy se o navrhované změně výše pojistného dozvěděl. | Pojistné náleží pojistiteli do zániku pojištění. |
7. ukončením činnosti pojištěného | - u právnických osob, podniků a fyzických osob zapsaných v obchodním rejstří- ku, tím se rozumí jejich výmaz z něho; - u právnických osob nezapsaných v obchodním rejstříku, tím se rozumí zrušení právnické osoby zřizovatelem; - u podniků a fyzických osob nezapsaných v obchodním rejstříku, tím se rozumí zánik oprávnění k jejich činnosti. | Pojistiteli náleží pojistné do konce pojistného období, ve kterém mu byla skuteč- nost zániku pojištění sdělena a prokázána. |
8. zánikem věci | zánikem věci nebo celého pojištěného souboru věcí (např. jejich likvidací, úplným zničením), takže zaniká pojistný zájem. | Došlo-li k úplnému zničení věci v důsledku pojistné události, pojistiteli náleží pojistné do konce pojistného období, ve kterém k zániku došlo. Došlo-li k zániku věci jiným způsobem, náleží pojistiteli pojistné do doby, kdy mu byla skutečnost zániku pojištění sdělena a prokázána. |
9. prohlášením konkursu | dnem prohlášení konkursu na majetek pojistníka nebo pojištěného nebo zamítnu- tím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku. | Pojistiteli náleží pojistné do konce pojistného období, ve kterém mu byla skuteč- nost zániku sdělena a prokázána. |
10. další důvody | další důvody k zániku pojištění jsou uvedeny v oddílu II. Specifická část, článku 26 změny pojištění. | |
99.70.10.14 05.2006 verze 01
Článek 5 – Forma právních úkonů
1. Pojistná smlouva a všechny ostatní právní úkony týkající se pojištění musí mít písemnou formu, pokud není v pojistné smlouvě nebo v těchto podmínkách stanoveno jinak.
2. Pojistitel je oprávněn určit, které jeho úkony, případně úkony pojistníka, pojištěného nebo oprávněné osoby, nevyžadují písemnou formu.
3. Oznámí-li pojistník nebo pojištěný škodnou událost předběžně ústní formou, je povinen učinit následné písemné oznámení. V případě, že nebude tato podmínka splněna, má se za to, že ústní oznámení nebylo učiněno.
4. Pojistitel je oprávněn použít pro vyjádření svého projevu vůle i jinou než písemnou formu, je-li toto v zájmu ochrany spotřebitele nebo pojistitele. V tomto případě pojistitel adresuje své úkony na kontaktní spojení uvedené v pojistné smlouvě.
5. Pojistitel je oprávněn využít alternativní komunikační prostředky (telefon, e-mail, SMS, fax) pro vzájemnou komunikaci s pojistníkem, pojištěným a oprávněnou osobou v souvislosti se správou pojištění, řešením škodných událostí a nabídkou produktů a služeb pojistitele, členů mezinárodního koncernu Generali a spolupracujících obchodních partnerů. Tyto prostředky slouží k urychlení vzájemné komunikace, avšak nenahrazují písemnou formu úkonů v případech, kdy písemnou formu vyžaduje zákon nebo pojistná smlouva. Pojistitel při volbě formy komunikace přihlíží k povinnostem stanoveným příslušnými právními předpisy, charakteru sdělovaných infor- mací, okolnostem, jakož i potřebám a zájmům pojistníka, pojištěného a oprávněné osoby.
6. Pojistitel je oprávněn k písemnému úkonu určenému pojistníkovi, pojištěnému nebo jinému účastníku pojištění připojit doložku, že nevyjádří-li se tento účastník do 1 měsíce od doručení, má se za to, že s úkonem pojistitele souhlasí.
Článek 6 – Doručování písemností
1. Písemnosti pojistitele určené pojistníkovi, pojištěnému a každé další osobě, které z pojištění vzniklo právo nebo povinnost, (dále jen „adresát) se doručují prostřednictvím držitele poštovní licence (dále jen „pošta“) formou obyčejné nebo doporučené zásilky na korespondenční adresu uvedenou v pojistné smlouvě nebo na korespondenční adresu písemně oznámenou pojistiteli.
2. Písemnosti mohou být doručovány rovněž zaměstnanci pojistitele nebo jinou pojistitelem pověřenou oso- bou.
3. Písemnost pojistitele odeslaná adresátovi poštou, formou obyčejné zásilky se považuje za doručenou třetí den po prokazatelném odeslání zásilky na korespondenční adresu, i když se adresát o doručení nedozvě- děl.
4. Písemnost pojistitele odeslaná adresátovi poštou, formou doporučené zásilky se považuje za doručenou, nejde-li o doručení podle dalších odstavců, desátý den po prokazatelném odeslání zásilky.
5. Písemnost pojistitele odeslaná adresátovi poštou, formou doporučené zásilky s dodejkou se považuje za doručenou, nejde-li o doručení podle dalších odstavců, dnem převzetí uvedeným na dodejce.
6. Nebyl-li adresát zastižen a písemnost pojistitele odeslaná poštou, formou doporučené zásilky byla uložena doručovatelem na poště, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem úložní lhůty, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
V případě, že je pojistiteli sdělena jako korespondenční adresa adresa osoby odlišné od pojistníka, nenese pojistitel odpovědnost za důsledky plynoucí z případného prodlení při předání korespondence mezi těmito osobami.
Připadá-li však poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže násle- dující pracovní den.
7. Odepře-li adresát přijetí doručované písemnosti, písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy bylo její přijetí adresátem odepřeno.
99.70.10.14 05.2006 verze 01
8. Písemnost pojistitele odeslaná adresátovi poštou se považuje za doručenou dnem vrácení zásilky jako nedoručitelné z jiných důvodů.
Článek 7 – Pojistná hodnota, hranice pojistného plnění
1. Pojistná hodnota je nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat. Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, za pojistnou hodnotu se považuje nová cena.
a) Novou cenou je cena, za kterou lze v daném místě a v daném čase věc stejnou nebo srovnatelnou znovu pořídit jako věc stejnou nebo novou, stejného druhu a účelu.
b) Časovou cenou je cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí; stanoví se z nové ceny věci, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo k zhodnocení věci, k němuž došlo její opravou, modernizací nebo jiným způsobem.
c) Obecnou cenou je cena, kterou může pojištěný dosáhnout při prodeji předmětné věci v daném čase a místě pojištění.
2. Horní hranice pojistného plnění je vymezena pojistnou částkou nebo jejím zlomkem, limitem pojistného plnění, případně částkou sjednanou na první riziko.
Horní hranice pojistného plnění se vztahuje na jednu a všechny pojistné události v jednom pojistném roce, není-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
3. Pojistná částka představuje novou cenu všech pojištěných věcí v okamžiku vzniku pojištění, není-li v po- jistné smlouvě ujednáno jinak.
Pojistnou částku určuje pojistník na vlastní odpovědnost tak, aby odpovídala pojistné hodnotě pojištěného majetku v době uzavření pojistné smlouvy.
4. Ve zlomkovém pojištění je horní hranice pojistného plnění vyjádřena zlomkem pojistné částky. Pojištění se v tom případě vztahuje pouze na část hodnoty pojištěného majetku (souboru věcí).
Zlomek je horní hranice pojistného plnění pro jednu pojistnou událost.
Horní hranicí pojistného plnění pro všechny pojistné události v pojistném roce je pojistná částka.
5. Limitem může být stanovena horní hranice pojistného plnění pro jednu pojistnou událost.
Např. pro druh věcí ze souboru, pro místo pojištění, pro pojistné nebezpečí apod. Horní hranicí pojistného plnění pro všechny pojistné události v pojistném roce je pojistná částka.
6. Pojištění na první riziko se sjednává v případech, kdy není možné předem určit pojistnou hodnotu pojišťované věci (souboru věcí). Může to být i dohodnuté snížení pojistné částky pod pojistnou hodnotu pojišťované věci nebo souboru věcí. U pojištění na první riziko se neuplatňuje podpojištění.
Pokud je pojištění sjednáno na první riziko, musí být tento způsob pojištění výslovně uveden v pojistné smlouvě. Dohodnutá částka je horní hranicí pojistného plnění pro jednu a všechny pojistné události v jednom pojistném roce.
Sazba pro výpočet pojistného v případě pojištění na první riziko je vyšší než sazba pro výpočet pojistného z pojistné částky stanovené pojistnou hodnotou.
7. Podpojištění. Je-li pojistná částka v době vzniku pojistné události nižší než pojistná hodnota věci, poskytne pojistitel plnění jen ve stejném poměru ke škodě, v jakém je pojistná částka k pojistné hodnotě. Podpojištění bude posouzeno pro každou položku pojistné smlouvy zvlášť.
Podpojištění se neuplatňuje pouze v případě pojištění na první riziko, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
8. Je-li pojistná částka v době vzniku pojistné události vyšší než pojistná hodnota věci, neposkytne pojistitel vyšší pojistné plnění, než jaké odpovídá pojistné hodnotě pojištěných věcí v okamžiku vzniku pojistné udá- losti.
9. Obnovení pojistné částky
Po vzniku pojistné události se horní hranice pojistného plnění daná pojistnou částkou pro zbytek pojistného roku sníží o částku vyplaceného pojistného plnění. Pro následující pojistný rok platí opět původní pojistná částka a pojistné, pokud se strany nedohodnou jinak.
Na základě dodatku ke smlouvě a po doplacení nově stanoveného pojistného pojistníkem může být horní hra- nice plnění pro zbytek pojistného roku upravena až do původní sjednané výše. Pojistitel ve smlouvě stanoví,
v kterých případech a do jaké výše je možné pojistnou částku obnovit.
10. Indexace
Dojde-li během pojistné doby ke zvýšení cen stavebních prací, materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví, může pojistitel odpovídajícím způsobem zvýšit (indexovat) pojistnou částku a pojistné.
Jestliže pojistná částka nebude indexována, vystavuje se pojištěný nebezpečí podpojištění. Indexace může být prováděna pouze u pojištění sjednaného na novou cenu.
Článek 8 - Spoluúčast
1. Spoluúčast je částka, kterou se pojištěný podílí na úhradě vzniklé škody.
2. Je-li pojištění sjednáno se spoluúčastí, odečítá se její výše uvedená v pojistné smlouvě při každé pojistné události z pojistného plnění. Pokud v důsledku jedné pojistné události došlo ke škodě na více než jedné z pojiště- ných věcí, aplikuje se spoluúčast pouze jednou, přičemž je-li pro jednotlivé věci a/nebo soubory postižené škodou sjednána odlišná výše spoluúčasti, odečítá se z pojistného plnění nejvyšší z nich.
99.70.10.14 05.2006 verze 01
3. Je-li výše škody nižší než výše sjednané spoluúčasti, nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění.
Článek 9 – Pojistné - splatnost
1. Pojistitel má právo na pojistné za dobu do zániku pojištění s výjimkou případů, kdy zákon nebo pojistná smlouva stanoví, že pojistiteli náleží pojistné i po jeho zániku. Bylo-li sjednáno jednorázové pojistné, náleží pojistiteli jednorázové pojistné vždy celé.
2. Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, je pojistné považováno za běžné pojistné.
Dojde-li k zániku pojištění v důsledku ukončení vztahu nebo činnosti, ke které se váže pojistný zájem, náleží pojistiteli pojistné až do konce pojistného období, ve kterém mu byla skutečnost zániku pojištění prokázána či oznámena.
Běžným pojistným se rozumí pojistné za pojistné období.
3. Běžné pojistné je splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku pojištění, není-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
4. V pojistné smlouvě lze dohodnout, že pojistník uhradí pojistné ve splátkách. Pojistné hrazené ve splát- kách je splatné prvního dne období, na které je splátka předepsána. Je-li sjednáno hrazení pojistného ve splátkách, nemá tato dohoda vliv na pojistná období a pojistitel je oprávněn účtovat přirážku v procentech ročního pojistného.
5. V případě, že se pojistitel s pojistníkem dohodnou na splátkách pojistného, připočítá si pojistitel přirážku; při pololetních splátkách ve výši 3 % z poloviny ročního pojistného a při čtvrtletních splátkách ve výši 5 % ze čtvrtiny ročního pojistného, není-li dohodnuto jinak.
6. Je-li pojistník v prodlení s úhradou pojistného po dobu delší než 2 měsíce, není pojistitel povinen poskyt- nout pojistné plnění z pojistných událostí nastalých v době prodlení, nebo z pojistných událostí, které vznikly ze škodných událostí nastalých v době prodlení. Totéž platí pro doplatek pojistného nebo splátky pojistného.
7. Pojistné se stanoví pomocí pojistné sazby (popř. paušální částkou), která na základě dlouhodobých zkušeností pojistného trhu s ohledem na pojistné riziko, druh, způsob a rozsah pojištěné činnosti či vztahu, teritoriální vliv, rozsah pojištění, limit plnění a škodní průběh zabezpečuje zejména trvalé plnění všech závazků pojistitele.
Jeho výše se uvádí v pojistné smlouvě.
Pojistník a pojištěný jsou povinni umožnit pojistiteli ověření správnosti podkladů potřebných pro výpočet pojist- ného kdykoliv v průběhu pojistné doby.
8. Je-li pojistné hrazeno prostřednictvím peněžního ústavu, banky nebo provozovatele poštovních služeb nebo v hotovosti, je pojistné uhrazeno v řádném termínu splatnosti připsáním částky na účet pojistitele ve- dený u peněžního ústavu, banky nebo na účet pojišťovacího zprostředkovatele, je-li pojistitelem zmocněn k přijímání pojistného, nebo vyplacením výše pojistného pojistiteli v hotovosti, není-li ujednáno jinak.
9. Zaplaceným pojistným uhrazuje pojistitel své pohledávky na pojistné v pořadí, v jakém po sobě vznikly.
10. Pojistitel je oprávněn odečíst z pojistného plnění dlužné částky pojistného a jiné splatné pohledávky ze všech pojištění uzavřených s pojistitelem; to se netýká pojistných plnění z povinných pojištění
11. Pojistitel má právo nově upravit výši běžného pojistného na další pojistné období, změní-li se obecně závazné právní předpisy, kterými se řídí náhrada škody nebo odpovědnosti za škodu, nebo které mají vliv na stanovení výše pojistného plnění.
Článek 10 – Práva a povinnosti pojistitele
1. Kromě dalších práv stanovených právními předpisy je pojistitel oprávněn zejména:
Je-li pojistník v prodlení s placením pojistného, má pojistitel právo požadovat úrok z prodlení a upomínací poplatek dle sazebníku poplatků.
a) požadovat, aby pojistník a pojištěný učinili opatření k zabránění vzniku škody, která by mohla vést k pojistné události nebo zmenšení rozsahu jejích následků; k tomu je oprávněn udělovat pojistníkovi a pojištěnému pokyny a požadovat jejich splnění; pokud pojistník a pojištěný tyto pokyny nesplní, neposkytne pojistitel pojistné plnění z událostí, jimž mělo být splněním pokynů zabráněno, nebo jejichž rozsah následků jím měl být zmenšen;
b) odmítnout plnění z pojistné smlouvy, byla-li příčinou pojistné události skutečnost, o které se pojistitel dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednávání pojištění nebo jeho změně v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů, a jestliže by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel, nebo ji uzavřel za jiných pod- mínek;
99.70.10.14 05.2006 verze 01
c) snížit pojistné plnění, a to až na nulovou hodnotu, dozví-li se pojistitel až po vzniku pojistné události, že na její vznik nebo na zvětšení jejích následků měla vliv podstatná okolnost, která nebyla pojistiteli oznámena nebo kterou nemohl pro nepravdivou nebo neúplnou odpověď při uzavírání pojistné smlouvy zjistit; pojistné plnění je pojistitel oprávněn snížit podle toho, jaký vliv měl tento rozpor na vznik pojistné události a na rozsah povin- nosti pojistitele plnit;
d) odmítnout plnění z pojistné smlouvy, jestliže oprávněná osoba uvede při uplatňování práva naplnění z pojištění vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčí;
e) snížit pojistné plněn, pokud pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba poruší povinnosti uvedené v zákoně a v ostatních právních předpisech nebo povinnosti uložené pojistnou smlouvou a takové porušení mělo podstatný vliv na vznik pojistné události nebo na její průběh nebo na zvětšení rozsahu jejích následků nebo na zjištění nebo určení výše pojistného plnění nebo na ztížení nebo znemožnění vlastního šetření pojistitele ke zjištění oprávněnosti nároku na pojistné plnění nebo rozsahu škody;
f) žádat úhradu nákladů nebo škody, pokud v důsledku porušení některé z povinností pojistníkem, pojištěným nebo poškozeným nebo jinou osobou, které vzniklo nebo má vzniknout právo na plnění z pojistné smlouvy, vznikne pojistiteli škoda nebo pojistitel zbytečně vynaloží náklady. Pojistitel má právo na náhradu těchto nákladů nebo škody proti osobě, která škodu způsobila nebo vynaložení nákladů vyvolala.
Ustanovení odstavců a) až d) se týkají také zvýšení rizika, které vzniklo v době mezi podáním a přijetím návrhu na uzavření pojistné smlouvy, a které pojistiteli v okamžiku přijetí návrhu nebylo známo.
2. Pojistitel je oprávněn žádat úhradu nákladů, které nemají přímou souvislost se správou sjednaného pojištění a které proto nemohly být zohledněny ve výši pojistného. Tyto náklady jsou splatné dnem provedení příslušného úkonu pojistitelem.
S výší náhrady za vzniklé náklady se může pojistník a pojištěný seznámit nahlédnutím do sazebníku poplatků v sídle a obchodních místech pojistitele.
3. Kromě dalších povinností stanovených právními předpisy nebo pojistnými podmínkami je pojistitel povinen zejména:
a) poskytnout zájemci o pojištění před uzavřením pojistné smlouvy informace o pojistiteli dle § 66 odst. 1 zákona a během trvání pojistné smlouvy informace dle § 67 zákona; informace jsou poskytovány zásadně v čes- kém jazyce;
b) pojistníkovi/pojištěnému pravdivě a úplně odpovědět na všechny písemné dotazy týkající se sjednávaného pojištění; to platí i v případě, že jde o změnu pojištění;
c) zabezpečit identifikaci účastníků pojištění v rozsahu stanoveném zákonem nebo zvláštním právním předpisem;
d) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob, jakož i o skutečnostech, které se dozví při sjednávání pojištění, jeho správě a při likvidaci pojistných událostí. Pojistitel může poskytnout tyto informace jen se souhlasem pojištěného nebo pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.
4. Zodpoví-li pojistník nebo pojištěný při sjednávání pojistné smlouvy úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně písemné dotazy týkající se sjednávaného pojištění, má pojistitel právo od pojistné smlouvy odstoupit, jestliže při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů by pojistnou smlouvu neuzavřel. To platí i v případě změny pojistné smlouvy. Toto právo může pojistitel uplatnit do dvou měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil, jinak právo zanikne. Pojistitel může od pojistné smlouvy odstoupit i po vzniku pojistné události.
5. Stejné právo odstoupit od pojistné smlouvy jako pojistitel má i pojistník, jestliže mu pojistitel nebo jím zmocněný zástupce nepravdivě nebo neúplně zodpověděl jeho písemné dotazy týkající se sjednávaného pojištění.
6. Odstoupením od smlouvy se pojistná smlouva od počátku ruší. Pojistitel je povinen nejpozději ve lhůtě do 30 dnů ode dne odstoupení od pojistné smlouvy vrátit zaplacené pojistné, od kterého odečte to, co již z pojištění plnil. Převyšuje-li částka toho, co již pojistitel z pojištění plnil, výši zaplaceného pojistného (případně sníženého o náklady spojené se vznikem a správou pojištění), je pojištěný povinen ve lhůtě 30 dnů ode dne odstoupení od pojistné smlouvy vrátit částku, o kterou plnění poskytnuté pojistitelem z pojištění převyšuje zaplacené pojistné.
7. V případě odstoupení od pojistné smlouvy je pojistitel oprávněn odečíst od zaplaceného pojistného náklady spojené se vznikem a správou pojištění. Paušální výši těchto nákladů nebo způsob jejich výpočtu určí pojistitel v sazebníku poplatků.
Článek 11 – Povinnosti pojistníka a pojištěného při uzavírání pojistné smlouvy a v průběhu platnosti pojistné smlouvy
1. Pojistník a pojištěný jsou při uzavírání pojistné smlouvy povinni písemně oznámit pojistiteli všechny jim známé okolnosti, které jsou podstatné pro převzetí rizika. Zejména jsou povinni odpovědět pravdivě a úplně na všech- ny písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění. To platí i v případě, že jde o změnu pojištění. Za podstatné se považují ty rizikové okolnosti, které mají vliv na rozhodnutí pojistitele o podmínkách uzavření pojistné smlouvy. Okolnosti, na které se pojistitel výslovně a písemně ptal, se v případě pochybností považují za podstatné vždy.
2. Pojistník a pojištěný jsou povinni oznámit jakoukoliv změnu v okolnostech podstatných pro převzetí rizika, ke které dojde v době mezi podáním a přijetím návrhu na uzavření pojistné smlouvy.
3. Pojistník a pojištěný jsou povinni oznámit písemně bez zbytečného odkladu pojistiteli všechny změny, které nastaly nebo se projevily po uzavření pojistné smlouvy, týkající se činnosti nebo právních vztahů, pro kterou je po- jištění sjednáno, skutečností uvedených v pojistné smlouvě, nebo skutečností, na které byli při sjednávání pojištění pojistitelem tázáni, nebo které byly podkladem pro posouzení rizika, stanovení výše pojistného a uzavření pojistné smlouvy (zejména změnou činnosti pojištěného a změnou korespondenční adresy).
4. Pojistník a pojištěný jsou povinni oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu změnu nebo zánik pojistného rizika.
5. Pojistník a pojištěný jsou při uzavírání pojistné smlouvy povinni umožnit pojistiteli nebo jím pověřeným osobám vstup do prostor, kde se nacházejí pojištěné věci za účelem posouzení pojistného rizika a přezkoumání čin- nosti zařízení sloužících k ochraně majetku. Dále jsou jim povinni předložit na vyžádání k nahlédnutí potřebnou dokumentaci (např. projektovou, požárně-technickou) a umožnit pořízení jejich kopie.
99.70.10.14 05.2006 verze 01
6. Pojistník a pojištěný jsou povinni umožnit pojistiteli ověření správnosti podkladů pro výpočet pojistného. Za tímto účelem jsou povinni zpřístupnit pojistiteli veškerou rozhodnou dokumentaci a umožnit pořízení její kopie. V případech a za podmínek stanovených pojistnými podmínkami nebo pojistnou smlouvou jsou pojistník a pojištěný povinni předložit pojistiteli doklad o skutečné výši rozhodných údajů. Dále jsou povinni rozhodné údaje předložit vždy do jednoho měsíce ode dne doručení žádosti pojistitel o sdělení těchto údajů.
7. Pojistník a pojištěný jsou povinni prokázat na žádost pojistitele svůj pojistný zájem.
8. Pojistník a pojištěný jsou povinni sdělit ihned písemně pojistiteli každou změnu všech pojištěných věcí nebo souboru věcí, která měla za následek zvýšení pojistné hodnoty základního pojištění o více než 10 % nebo zakládá potřebu zvýšení limitu plnění. Jestliže pojistná částka nebude zvyšována, vystavuje se pojištěný nebezpečí podpojištění (viz čl. 7, odst. 7).
9. Pojistník a pojištěný jsou povinni oznámit pojistiteli vícenásobné pojištění neprodleně poté, co se o něm dozvěděli, zároveň jsou povinni sdělit název tohoto pojistitele a výši pojistné částky nebo limitu plnění.
10. Pojistník a pojištěný jsou povinni oznámit dohodnutou vinkulaci pojistného plnění ve prospěch třetí osoby (např. banky) u každého z vícenásobného pojištění.
11. Pojistník a pojištěný jsou povinni dbát, aby pojistná událost nenastala; zejména nesmí porušovat povinnosti směřující ke snížení rizika nebo k jeho odvrácení, které jsou mu uloženy právními předpisy nebo na jejich zákla- dě, bezpečnostními a technickými normami anebo které mu byly uloženy pojistitelem. Nesmějí strpět ani podobná jednání třetích osob.
12. Pojistník a pojištěný jsou povinni řádně se starat o údržbu pojištěného majetku a udržovat ho ve stavu, který neohrožuje jiné osoby nebo majetek, zejména pak udržovat jej v dobrém technickém stavu dle příslušných právních předpisů, neprodleně odstranit každou závadu nebo nebezpečí, o kterém se dozvěděl a které by mohlo mít vliv na vznik pojistné události. Například pravidelné revize přístrojů a zařízení, nepřetěžování strojů a zařízení, nepoužívání k jiným než schváleným účelům, řádná údržba budovy, zejména střechy.
13. Pojistník a pojištěný jsou povinni odstranit dle požadavků pojistitele všechny nedostatky a okolnosti obzvláště hrozící vznikem škody, zejména takové, které již ke škodě vedly.
14. Pojistník a pojištěný jsou povinni si počínat tak, aby nedocházelo ke škodě na životě, zdraví, majetku nebo jiných hodnotách, které by mohly být předmětem pojistného zájmu. Pokud pojistníkovi nebo pojištěnému hrozí škoda, je povinen k jejímu odvrácení zakročit způsobem přiměřeným okolnostem.
15. Je-li jednání nebo vědomost pojistníka nebo pojištěného právně významné, přihlíží pojistitel při zjišťování porušení povinností uložených pojistnou smlouvou nebo právním předpisem také k jednání a vědomosti oprávněné osoby nebo osob jednajících z jejich podnětu nebo v jejich prospěch.
16. Pojistník a pojištěný je povinen umožnit pojistiteli jako správci údajů podle zákona č. 101/2000 Sb. a jeho smluvním zpracovatelům splňujícím podmínky stanovené zákonem zpracování osobních údajů pro účely pojišťo- vací činnosti a dalších souvisejících činností stanovených zákonem, a to po dobu nezbytně nutnou k zajištění práv a povinností plynoucích ze závazkového právního vztahu a dále po dobu vyplývající z obecně závazných právních předpisů.
17. Oprávněná osoba může postoupit pohledávku na pojistné plnění pouze se souhlasem pojistitele.
Článek 12 – Povinnosti pojistníka a pojištěného při vzniku události se kterou je spojeno uplatňování nároku na pojistné plnění
1. Kromě dalších povinností stanovených právními předpisy je pojistník nebo pojištěný při vzniku škodné události povinen zejména:
a) zajistit zmírnění škody nebo veškerá možná opatření směřující proti zvětšování škody a zajistit odvrácení následných škod a přitom postupovat podle pokynů pojistitele; dále je povinen si tyto pokyny vyžádat, pokud to okolnosti umožňují;
b) neprodleně poté, co se dozvěděl o vzniku škody, informovat pojistitele písemně, telefonicky, v elektronické podobě, telegraficky nebo telefaxem, že došlo ke vzniku škody. Za hlášení vzniku škody způsobem stanove- ným pojistitelem se považuje výlučně hlášení ve formě písemné. Pokud byla škodní událost oznámena jinak než písemně, je pojištěný povinen toto oznámení učinit ještě písemně na příslušném formuláři pojistitele, jinak se má za to, že hlášení nebylo učiněno.
Písemné oznámení musí obsahovat alespoň následující údaje:
- identifikaci pojištěného a poškozeného;
- číslo pojistné smlouvy;
- datum a místo vzniku škody;
- datum škodné události, je-li pojištěnému známo;
- rozsah škody, včetně jejího vyčíslení;
- popis škodního děje;
- číslo jednací, je-li událost šetřena příslušným policejním nebo jiným příslušným orgánem. Není-li písemné oznámení úplné, neběží lhůty spojené s vyřizováním pojistné události.
c) neměnit stav způsobený pojistnou událostí bez souhlasu pojistitele, nejdéle však po dobu 15-ti dnů od oznámení pojistné události pojistiteli. To neplatí, pokud bylo potřeba z bezpečnostních, hygienických, ekologických nebo jiných závažných důvodů s opravou majetku nebo s odstraněním jeho zbytků začít dříve. V těchto případech je povinen zabezpečit dostatečné důkazy o rozsahu poškození, např. šetřením provedeným policií nebo jinými vyšetřovacími orgány, fotografickým či filmovým záznamem;
d) dát pravdivé vysvětlení o vzniku škodné události a rozsahu jejích následků a poskytnout jakoukoliv informaci, která je potřebná ke zjištění okolností vzniku škodné události a škody, nebo jejího rozsahu;
e) umožnit pojistiteli nebo jím pověřeným osobám šetření nezbytná pro posouzení nároku na pojistné plnění, zejména prohlédnout poškozenou věc a prozkoumat příčiny a rozsah škody pro stanovení výše pojistného plnění, včetně nahlížení do úředních spisů týkajících se škody a škodné události a pořizování kopií;
99.70.10.14 05.2006 verze 01
f) zajistit a podat důkaz o vzniku, příčině, rozsahu a následcích škodné události a výši vzniklé škody; náklady s tím spojené nese ten, kdo má povinnost důkaz podat;
g) předložit pojistiteli nezbytné informace a doklady, které si pojistitel vyžádá;
h) poskytnout pojistiteli součinnost potřebnou ke zjištění příčiny a rozsahu škody;
i) na základě žádosti zaprotokolovat nebo písemně sdělit a předložit všechny potřebné informace a dokumenty;
j) prokázat hodnotu poškozené, zničené nebo ztracené věci znaleckým posudkem, účtem, kupní smlouvou, popř. jiným hodnověrným dokladem, který si pojistitel vyžádá jako podání důkazu;
k) oznámit bez zbytečného odkladu orgánům činným v trestním nebo přestupkovém řízení, popř. hasičskému záchrannému sboru vznik události, která nastala za okolností nasvědčujících spáchání trestného činu nebo přestupku;
l) plnit oznamovací povinnost uloženou obecně závaznými právními předpisy.
2. V případě pojištění odpovědnosti pojištěného za škodu je kromě výše uvedených povinností povinen zejména:
a) informovat poškozeného o uplatnění nároku na pojistné plnění u pojistitele v souvislosti se škodnou událostí, a dále o způsobu zpracování osobních údajů poškozeného;
b) oznámit pojistiteli, že poškozený uplatnil nárok na náhradu škody z odpovědnosti pojištěného za škodu, která by mohla být pojistnou událostí a vyjádřit se k uplatněnému nároku a k jeho výši;
c) oznámit pojistiteli bez odkladu, že poškozený uplatňuje nárok na náhradu škody u soudu nebo jiného příslušného orgánu;
d) oznámit, že v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno trestní řízení, poskytnout údaje o výběru právního zástupce, kterého si zvolil, jedná-li se o řízení proti pojištěnému, a informovat o průběhu a výsledku řízení;
e) postupovat v souladu s pokyny pojistitele. V případě uplatnění nároku na náhradu škody vůči pojištěnému soudní cestou je povinen sdělit a poskytnout pojistiteli bez zbytečného odkladu veškeré úkony, podání či pí- semnosti, které bude v dané právní věci činit či zasílat soudu, a veškerá sdělení, výzvy a rozhodnutí, která mu budou soudem sdělena či zaslána, a to tak, aby bylo pojistiteli umožněno na výše uvedená podání či úkony účinně reagovat. Dále je povinen řízení se účastnit a postupovat v něm tak, aby věc byla meritorně projednána, neoprávněnému nároku na náhradu škody se účinně bránit, a po dohodě s pojistitelem využít opravných prostředků. Poruší-li pojištěný tyto povinnosti, a existuje-li mezi tímto porušením povinností a povinností pojistitele poskytnout pojistné plnění příčinná souvislost, je pojistitel oprávněn snížit přiměřeně pojistné plnění, a to až na nulovou hodnotu;
f) zabezpečit vůči jinému právo na náhradu škody, jakož i právo na postih a vypořádání.
3. Oprávněná osoba je povinna pojistiteli před výplatou pojistného plnění prokázat, že jí svědčí právo na pojistné plnění (např. prokázat vlastnictví pojištěné věci apod.).
4. Všechny povinnosti vyplývající z pojistné smlouvy a z právních předpisů, které se týkají pojištěného, se přiměřeně vztahují i na pojistníka a na všechny osoby, které uplatňují nároky na pojistné plnění. Tyto osoby rovněž odpovídají za plnění předepsaných povinností ke zmírnění škody a povinností směřujících k předcházení a odvrácení škod.
5. Poruší-li pojištěný nebo pojistník některou z povinností uvedených v pojistných podmínkách nebo některou z povinností sjednaných v pojistné smlouvě, je pojistitel oprávněn přiměřeně snížit pojistné plnění.
6. Je-li jednání nebo vědomost pojistníka nebo pojištěného právně významné, přihlíží pojistitel při zjišťování porušení povinností uložených pojistnou smlouvou nebo právním předpisem také k jednání a vědomosti oprávněné osoby nebo osob, jednajících z jejich podnětu nebo v jejich prospěch.
7. V případě vícenásobného pojištění je pojištěný povinen doručit oznámení vzniku události, se kterou je spojeno uplatňování nároku na pojistné plnění jako prvnímu tomu pojistiteli, kterého požádal o vinkulaci pojistného plně- ní.
8. Pojištěný je povinen postupovat tak, aby pojistitel mohl vůči jinému uplatnit právo na náhradu škody způsobené pojistnou událostí.
9. Oprávněná osoba je povinna bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli, že se našla pohřešovaná věc, za kterou pojistitel poskytl pojistné plnění. Oprávněná osoba je povinna vrátit pojistiteli jeho plnění po odečtení přimě- řených nákladů na opravu této věci, jsou-li nutné k odstranění závad, které vznikly v době, kdy byl zbaven možnosti s věcí nakládat.
Článek 13 – Pojistné plnění
1. Pojistné plnění je splatné do 15 dnů po ukončení šetření nutného ke zjištění rozsahu povinnosti pojistitele plnit.
Šetření je skončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě.
2. Rozhoduje-li o důvodu nebo výši náhrady škody příslušný orgán, vzniká povinnost poskytnout pojistné plnění až po právní moci rozhodnutí příslušného orgánu.
Pojistné plnění je splatné do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
3. Šetření musí být zahájeno bez zbytečného odkladu. Pokud nemůže být skončeno toto šetření do tří měsíců od oznámení události, je pojistitel povinen sdělit oprávněné osobě důvody, pro které nelze šetření ukončit, a poskytnout jí na její písemnou žádost přiměřenou zálohu.
Tato lhůta neběží, je-li šetření znemožněno nebo ztíženo z důvodů, které jsou mimo vliv pojistitele, anebo je-li v důsledku vzniku škodné události vedeno vyšetřování orgány policie, hasičského záchranného sboru nebo dalších příslušných orgánů anebo je-li vedeno řízení o náhradě škody nebo trestní stíhání pojištěného, pojistní- ka nebo poškozeného, a to až do okamžiku skončení takového vyšetřování, řízení nebo trestního stíhání.
4. Pojistné plnění je splatné na území a v měně České republiky, pokud není ujednáno jinak. Pro přepočet cizí měny se použije kursu oficiálně vyhlášeného Českou národní bankou ke dni vzniku pojistné události.
Pojistitel může v odůvodněných případech rozhodnout o poskytnutí naturálního plnění opravou nebo výměnou věci.
99.70.10.14 05.2006 verze 01
5. Má-li pojištěný, resp. poškozený při provádění opravy nebo náhrady související s pojistnou událostí ze zá- kona nárok na odpočet daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH), poskytne pojistitel plnění ve výši vyčíslené bez DPH.
V případech, kdy pojištěný, resp. poškozený tento nárok nemá, poskytne pojistitel plnění ve výši vyčíslené včetně DPH.
6. Je-li pojistník v prodlení s placením pojistného, resp. dohodnuté splátky pojistného, po dobu delší než 2 měsíce, není pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění z pojistných událostí, které nastaly v době prodle- ní, nebo z pojistných událostí, které vznikly ze škodných událostí nastalých v době prodlení.
7. Pojistitel není v prodlení s výplatou pojistného plnění:
a) existují-li pochybnosti o vlastnictví, popř. o pojistném zájmu;
b) pokud poškozený nesdělil pojistiteli aktuální údaje o peněžním ústavu a čísle účtu nebo adrese, na něž má být výplata pojistného plnění;
c) pokud poškozený neposkytl pojistiteli údaje nutné k ověření totožnosti příjemce platby;
d) po dobu do doručení pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, který rozhodoval o důvodu nebo výši náhrady škody;
e) třetí osoba (např. banka), v jejíž prospěch je pojistné vinkulováno, nedá souhlas s vyplacením pojistného plnění;
f) se pojistitel dozví, že v případě vícenásobného pojištění je pojistné vinkulováno u jiného pojistitele;
g) pojistitel neobdržel písemné oznámení škody.
8. Pojistitel je oprávněn výplatu pojistného plnění, resp. zálohy na pojistné plnění, odložit, je-li šetření pojistné události ztíženo, a to zejména jestliže:
a) existuje pochybnost o oprávněnosti výplaty pojistného plnění, a to až do dodání potřebných důkazů;
b) orgány činné v trestním řízení zahájily proti pojistníkovi, pojištěnému nebo poškozenému řízení v souvis- losti se škodou, a to až do skončení tohoto řízení.
9. Byla-li příčinou pojistné události skutečnost, o které se pojistitel dozvěděl až po vzniku pojistné události
a kterou nemohl zjistit při sjednávání pojištění nebo jeho změně v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti ne- pravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů a jestliže by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel, nebo ji uzavřel za jiných podmínek, může pojistitel plnění z pojistné smlouvy odmítnout.
Dále může pojistitel plnění z pojistné smlouvy odmítnout, jestliže oprávněná osoba uvede při uplatňování práva naplnění z pojištění vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčí.
10. V pojištění odpovědnosti za škodu platí náhradu škody pojistitel za pojištěného poškozenému, poškoze- ný však právo na pojistné plnění proti pojistiteli nemá.
Článek 14 - Promlčení
Právo na plnění z pojištění se promlčí nejpozději za tři roky, promlčecí doba práva na pojistné plnění počíná běžet za jeden rok po vzniku pojistné události
Článek 15 – Přechod vlastnictví
Na pojistitele nepřechází vlastnictví nalezeného pojištěného majetku, za který pojistitel poskytl pojistné plnění v důsledku pojistné události na takovém majetku.
Pojistitel a pojistník, resp. pojištěný, se mohou ve smlouvě dohodnout jinak.
Článek 16 – Řešení sporů
1. Při vzniku sporu mezi účastníky tohoto pojištění použijí obě smluvní strany všechny dostupné možnosti k tomu, aby byl spor vyřešen smírnou cestou.
Jestliže se nepodaří vyřešit spor smírnou cestou, mohou se obrátit pojistitel, pojistník nebo pojištěný na pří- slušný soud České republiky.
2. Pojištěný i pojistitel mohou v případě sporu o výši škody nebo o její příčině požadovat zahájení expertního řízení.
3. Zásady řízení expertů:
99.70.10.14 05.2006 verze 01
a) každá smluvní strana určí písemně svého experta, který vůči ní nemá žádné závazky a neprodleně o něm informuje druhou stranu; námitky proti osobě experta je třeba vznést před zahájením jeho činnosti.
b) určení experti se sjednotí na osobě třetího experta, který bude mít rozhodující hlas;
c) experti zpracují posudek o sporných otázkách odděleně;
d) experti předají posudky pojištěnému a pojistiteli současně; pokud se výsledky expertů liší, předá pojistitel oba posudky expertovi s rozhodujícím hlasem; ten rozhodne o sporných otázkách a předá své rozhodnutí oběma stranám;
e) každá smluvní strana hradí náklady na svého experta, náklady na experta s rozhodujícím hlasem jsou hrazeny oběma stranami stejným dílem.
4. K výsledkům zjištění expertů nebo experta s rozhodujícím hlasem bude přihlédnuto při posouzení pojistné- ho plnění.
5. Práva a povinnosti pojištěného a pojistitele stanovené zákonnými předpisy, pojistnými podmínkami a pojist- nou smlouvou nejsou řízením expertů dotčeny.
Článek 17 - Rozhodné právo | |
Pojistná smlouva a právní vztahy z ní vyplývající nebo s ní související se řídí právním řádem České republiky, ať již bude tento vztah posouzen z jakéhokoli právního titulu. | |
Článek 18 - Územní platnost pojištění | |
Není-li ve smlouvě ujednáno jinak, pojištění se vztahuje na pojistné události, které vzniknou na území České republiky nebo při nichž nastane škoda na území České republiky. | |
Článek 19 – Obecné výluky z pojištění | |
Kromě dalších omezení a výluk z pojištění stanovených právními předpisy, pojistnými podmínkami nebo pojistnou smlouvou se pojištění nevztahuje na škody, bez ohledu na spolupůsobící příčiny, způsobené: | |
1. úmyslným jednáním nebo hrubou nedbalostí pojištěného nebo spolupojištěných osob anebo jiné osoby z podnětu některého z nich | Úmyslným jednáním se rozumí vědomý projev vůle nebo vědomý čin, o jehož následcích jednající osoba musela nebo mohla vědět. |
2. v důsledku válečných událostí jakéhokoliv druhu | Za škody způsobené válečnými událostmi považujeme i škody způsobené fyzickými osobami v krajině válkou nepřímo postižené, jejichž konání je požadované nebo výlučně odsouhlasené válečnými skupinami. |
3. v důsledku vnitřních nepokojů | Vnitřními nepokoji se rozumí jednání části obyvatelstva ve společném úmyslu takovým způsobem, že ruší veřejný klid a pořádek. Za škody v důsledku vnitřních nepokojů jsou považovány i škody vzniklé jednáním směřujícím k potlačení nebo zmírňování následků vnitřních nepokojů, a to orgánem ze zákona povinným nebo oprávněným k takovému jednání. |
4. vzniklé v souvislosti s terorismem | Terorismem se rozumí použití násilí k politickým cílům zahrnující jakýkoliv čin jakékoli osoby jednající nebo jakýchkoli osob jednajících v zastoupení organizace nebo ve spojení s organizací, jejíž činnost směřuje ke svržení vlády nebo k násilí. Terorismus zahrnuje rovněž použití násilí k zastrašení veřejnosti jako celku nebo k zastrašení jakékoli vrstvy obyvatelstva. |
5. vzniklé v důsledku jaderné reakce, jaderného záření nebo radioaktivního zamoření, ať přímo nebo nepřímo. | Vyloučeny jsou škody, ať došlo k události v místě pojištění nebo mimo ně, ať byly způsobeny nebo zvětšeny některým z pojistných nebezpečí. |
6. na životním prostředí | |
99.70.10.14 05.2006 verze 01
II. Specifická část
Článek 20 – Výklad použitých pojmů | |
1. Pojištěná osoba | Pojištěnou osobou je vlastník pojištěné budovy (nebo její části) uvedený v katastru nemovitostí, případně osoba, která na základě zákona nebo písemné smlouvy je oprávněna ve věcech spojených s pojištěním na místě vlastníka jednat. Pro pojištění věcí movitých jsou spolupojištěné ty osoby, které s pojištěným rekreační domácnost dlouhodobě užívají a uhrazují společně s pojištěným náklady na její provoz. |
2. Věc | Za věc je pro potřeby tohoto pojištění považována budova, drobná stavba nebo jiná pojištěná věc. |
3. Budova | Za budovu je považována trvalá stavba, která je spojena se zemí pevným základem (nemovitost), která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi. Za budovu lze rovněž považovat sekci se samostatným vchodem, pokud je samostatně označena číslem popisným a je tak stavebně a technicky uspořádána, že může samostatně plnit funkci budovy Obytná budova je budova umožňující vstup a pobyt lidí , vhodná a určená k tomu, aby chránila před vnějšími vlivy lidi, zvířata nebo věci Za budovu není považována stavba dočasného charakteru – např. stavební buňka, nafukovací hala, stan, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak. |
4. Budova 1. stavební třídy | Konstrukce budovy je provedena z nehořlavých materiálů (např. pálená cihla, betonové tvárnice, železobetonová konstrukce) a zároveň střešní krytina je z nehořlavých materiálů (např. pálená taška, bóndský šindel, plech). |
5. Budova 2. stavební třídy Konstrukce budovy nebo střecha není provedena z nehořlavých materiálů.
6. Drobná stavba
Drobná stavba je stavba, která plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní a nachází se na stejném pozemku jako stavba hlavní.
Drobnou stavbou je pro toto pojištění např. garáž pro jedno nebo dvě osobní vozidla, kůlna, zahradní domek, ale také např. oplocení, studna apod.
7. Stavba Stavba je budova nebo drobná stavba.
8. Stavba pro individuální rekreaci
Stavbou pro individuální rekreaci se rozumí rekreační chaty, rekreační chalupy, rekreační domky, zahrádkářské chaty a bytové jednotky v osobním vlastnictví sloužící výhradně k individuální rekreaci.
9. Nebytový prostor
Nebytový prostor uvedený ve smlouvě, pokud je používaný výlučně členy pojištěné rekreační domácnosti, není-li ve smlouvě ujednáno jinak.
Nebytovým prostorem je místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jiným účelům než k bydlení. Nebytovým prostorem jsou i vedlejší prostory patřící k bytu, které leží mimo byt, jako zejména sklep, dřevník, kolna, garáž apod.
10. Stavba předaná do užívání Stavbou předanou do užívání je stavba po celkové kolaudaci nebo stavba právoplatně předaná do užívání.
11. Jednotka
Jednotka je byt (dále jen „bytová jednotka“) nebo nebytový prostor (dále jen „nebytová jednotka“) jako vymezená část domu, který je ve spoluvlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů. Určení prostorově vymezené části budovy, která se stala jednotkou, číslo jednotky včetně jejího pojmenování a umístění v budově je součástí písemného prohlášení vlastníka budovy. Prohlášení je povinnou přílohou návrhu na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě smlouvy o převodu první jednotky v domě.
12. Spoluvlastnictví Spoluvlastnictví je pro toto pojištění skutečnost, že jednu věc vlastní dva nebo více vlastníků. Spoluvlastnictvím není pro toto pojištění společné jmění manželů.
13. Společné části domu
Společné části domu jsou části domu určené pro společné užívání, zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, chodby, balkóny, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny, kotelny, komíny, výměníky tepla, rozvody tepla, rozvody teplé a studené vody, kanalizace, plynu, elektřiny, vzduchotechniky, výtahy, hromosvody, společné antény, a to i když jsou umístěny mimo dům; dále se za společné části domu považují příslušenství domu (například drobné stavby) a společná zařízení domu (například vybavení společné prádelny).
Společné části domu jsou v podílovém spoluvlastnictví vlastníků jednotek. S převodem nebo přechodem vlastnictví jednotky přechází spoluvlastnické právo ke společným částem domu.
14. Podíl
Podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci. Není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, jsou podíly všech spoluvlastníků stejné.
15. Spoluvlastnický podíl
Velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu (ve společném vlastnictví spoluvlastníků) se řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy jednotek k celkové ploše všech jednotek v domě.
Obdobně se postupuje i u společných částí domu, které jsou ve spoluvlastnictví vlastníků pouze některých jednotek.
16. Společenství vlastníků jednotek
Společenství vlastníků jednotek je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se ve všech věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu.
Spoluvlastníci jednotek jsou společnými členy společenství. Členství ve společenství vzniká a zaniká současně s převodem nebo přechodem vlastnictví jednotky.
99.70.10.14 05.2006 verze 01
17. Rekonstrukce
Za rekonstrukci budovy je považována taková úprava, při které zejména:
a) je budova, nebo její část v důsledku stavebních úprav neobyvatelná nebo neobydlená;
b) je odkrytá střecha nebo její část;
c) jsou odkryty otvory pro okna nebo dveře;
d) jsou rozebrány části vnějších stěn;
e) dochází k celkové výměně vodovodního nebo odpadního potrubí;
f) dochází k celkové výměně elektroinstalace;
g) je dle stavebního zákona zapotřebí stavebního povolení.
K označení za rekonstrukci stačí jedna z uvedených podmínek.
Za rekonstrukci není považována krátkodobá oprava části střešní krytiny, výměna okna nebo dveří, případně krátkodobá neobyvatelnost jedné místnosti v důsledku drobné stavební úpravy uvnitř budovy. Za rekonstrukci není rovněž považována oprava nebo výměna části vodovodního nebo odpadního potrubí, části elektroinstalace v důsledku závady nebo běžné údržby.
18. Stavební součásti
Stavební součástí je vše, co k budově nebo jiné stavbě podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Součást věci hlavní musí být s touto fyzicky spojena.
Stavba není součástí pozemku.
Součást věci nemůže být předmětem odlišných právních vztahů než věc hlavní. Právní osud součásti věci hlavní sleduje osud věci hlavní.
Za stavební součásti jsou považovány zejména:
a) elektroinstalace včetně příslušných měřících přístrojů a rozvodných skříní, ovšem bez svítidel a elektrospotřebičů
b) plynové instalace včetně příslušných měřících přístrojů, ovšem bez plynových spotřebičů,
c) vodovodní instalace včetně příslušných měřících přístrojů, armatur, pump, filtračních zařízení apod.
d) telefonní kabely, kabeláže PCO, EZS, televizní kabely, datové kabely,
e) sanitární zařízení, zejména klozety, vany, umyvadla, sprchové kouty (včetně motorů a čerpadel – např. u vířivých van a masážních sprchových koutů)
f) zařízení pro ohřev vody, ale za podmínky, že je pevně spojeno s budovou a napojeno na vodovodní síť,
g) vstupní dveře včetně kliky, štítu a zámku,
h) zařízení k vytápění včetně kotlů, topných těles a radiátorů – všechna zařízení musí být pevně spojena s budovou,
i) vzduchotechnika, klimatizace, ventilátory - všechna zařízení musí být pevně spojena s budovou,
j) výtahy včetně strojoven a kabin,
k) hromosvody,
l) okapy a svody dešťové vody,
m) pevně zabudované příčky a oddělení místností, případně pevně zabudované vestavby a vestavný nábytek, nikoliv však přemístitelný,
n) pevně položené podlahové krytiny (např. lepené PVC, lepené koberce, plovoucí podlahy, dlažby apod.),
o) pevně namontovaná dřevěná a ostatní obložení stěn, malby a tapety,
p) pevně namontované mezistropní vrstvy, obložení stropu a visuté stropní podhledy,
q) s budovou pevně spojené schody, schodiště, a to vně i uvnitř budovy,
r) elektromechanicky poháněné brány včetně jejich pohonných a vytápěcích prvků,
s) meziokenní a vnější žaluzie včetně jejich elektromechanického pohonu,
t) montážní jámy, síťové kolektory (jsou-li umístěny v budově anebo jsou-li v její bezprostřední stavební souvislosti),
u) sluneční kolektory (pevně spojené s pojištěnou budovou),
v) zděné pece, krby, krbová kamna uvnitř budovy (jsou-li pevně spojeny s budovou – minimálně kouřovodem),
w) centrální vysavače – všechna zařízení musí být pevně spojena s budovou,
x) zařízení potrubní pošty – všechna zařízení musí být pevně spojena s budovou,
y) tepelné výměníky,
z) domovní vodárny,
aa) hydranty (bez hadic a proudnic),
bb) bazény, jezírka a věci obdobné uvnitř budovy.
19. Pojištěná rekreační domácnost Pojištěnou rekreační domácností se rozumí domácnost, která se nachází ve stavbách, uvedených v pojistné smlouvě jako pojištěné.
20. Xxxxxxxx zóna
Riziková zóna 1 – platí pro objekty, které se nacházejí v zastavěném a trvale obydleném území obce.
Riziková zóna 2 – platí pro objekty, které se nacházejí v chatové osadě, v zahrádkové osadě, na samotě, tj. ve vzdálenosti více než 250 m od posledního trvale obydleného stavení v zástavbě obce.
99.70.10.14 05.2006 verze 01
21. Věci mimořádné hodnoty
Originální nebo unikátní díla, jejichž prodejní cena není dána pouze výrobními náklady, ale i uměleckou kvalitou a autorem díla (např. obrazy, grafická a sochařská díla, předměty ze skla a porcelánu, keramika, ručně vázané koberce, gobelíny apod.).
Věci historické hodnoty, tzn. věci, jejichž hodnota je dána tím, že mají vztah k historii, historické osobě či události apod. Starožitnosti, tzn. věci zpravidla starší než 100 let, které mají zpravidla uměleckou hodnotu nebo mají charakter unikátu.
Sbírky nebo soubory věcí unikátního charakteru tvořící celek, které jsou shromažďovány podle určitého hlediska, jako je např. předmět, časové období, místo původu.
Článek 21 – Místo pojištění | ||
1. | Pojistitel poskytne pojistné plnění jen tehdy, pokud k pojistné události dojde v místě pojištění. Místo pojištění je v pojistné smlouvě určeno adresou a blíže specifikováno včetně podmínek a rozsahu pojištění. | |
2. | Místem pojištění je pozemek, na kterém se nachází pojištěná budova, případně pojištěné drobné stavby nebo pojištěná bytová jednotka. Pozemek je prostorově vymezená část zemského povrchu, která je v pozemkových knihách uvedena jako pozemek. Pro určení pozemku je rozhodující obsah zápisu v pozemkové knize. Místo pojištění se v pojistné smlouvě označuje údaji o místě (obec), ulici, čísle popisném a čísle orientačním. V případě pojištění bytové jednotky se ve smlouvě uvede i číslo pojištěného bytu. | |
3. | Pro movité věci jsou místem pojištění: | |
a) prostory, které se nacházejí ve stavbách uvedených v pojistné smlouvě jako pojištěné. | ||
b) pro pojištění nebezpečí krádeže vloupáním není místem pojištění takový prostor, který nesplňuje alespoň 1. stupeň zabezpečení dle VPP V 2006/01 čl. 31, odst. A. | ||
Článek 22 – Pojistná částka | ||
1. Pojistná částka je stanovena pojistníkem pro pojištěnou věc tak, aby odpovídala pojistné hodnotě věci nebo hodnotě souboru věcí v době uzavření pojistné smlouvy. Pojistná částka se uvádí v pojistné smlouvě. Není-li v těchto pojistných podmínkách nebo v pojistné smlouvě ujednáno jinak, je za pojistnou hodnotu považována nová cena. | ||
2. Celková pojistná částka pro pojištění nemovitosti představuje pojistnou hodnotu všech pojištěných budov a drobných staveb včetně jejich stavebních součástí, které jsou předmětem pojistné smlouvy, v době jejího uzavře- ní. Pro pojištění bytové jednotky pojistná částka představuje pojistnou hodnotu reálně vymezené pojištěné jednotky (případně jednotek) včetně pojistné hodnoty spoluvlastnického podílu na společných částech domu. | ||
3. Celková pojistná částka pro pojištění movitých věcí představuje pojistnou hodnotu souboru movitých věcí, tvořících rekreační domácnost, v době pojištění. | ||
4. V pojistné smlouvě může být rovněž stanoven limit plnění (např. pro druh věcí ze souboru, místo pojištění, pojistné nebezpečí, apod.). | ||
5. Není-li možné stanovit pojistnou částku anebo dohodne-li se pojistník a pojistitel na snížení limitu plnění pod pojistnou hodnotu věci, sjednává se pojištění na první riziko. Pojištění věci na první riziko je vždy uvedeno v po- jistné smlouvě. | ||
Článek 23 – Automatická indexace | ||
Dojde-li během pojistné doby ke zvýšení cen stavebních prací, materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví alespoň o 6 %, zvýší pojistitel automaticky pojistnou částku, vyjadřující hodnotu pojištěných nemovitostí, pro následující pojistné období. Při automatické indexaci dochází s růstem pojistné částky zároveň k adekvátnímu zvýšení ročního pojistného. Automatická indexace se provádí v případě, že s ní pojistník v pojistné smlouvě souhlasil. Automatickou indexaci může pojistník písemně odvolat pouze k výročí pojistné smlouvy, a to nejpozději 3 měsíce před ukončením pojistného období. Pokud dojde k jejímu odvolání v pozdějším termínu, bude případná in- dexace odvolána až v následujícím pojistném období. | ||
Článek 24 – Pojištěné náklady | ||
Název | Výklad | Limity, výluky |
Náklady v souvislosti s pojistnou událostí | Týká se nákladů, které vzniknou v přímé souvislosti s pojištěným nebezpečím a pojištěným předmětem pojištění. | Horní hranice pojistného plnění je omezena uvedenými limity. Není-li uvedeno jinak, limity nejsou zahrnuty do pojistných částek. |
1. Náklady na vyklizení | Nezbytné náklady, které pojištěný vynaložil po pojistné události na vyklizení místa škody, odvoz suti a uložení nevyužitelných zbytků na místo nejbližší vhodné a po- volené skládky, a to do té míry, do jaké se tyto náklady týkají pojištěných věcí. | Limit plnění je 10 % pojistné částky, maximálně však 100 000 Kč. |
2. Náklady na bourání a stržení | Náklady, které pojištěný skutečně vynaložil po pojistné události na nezbytné stržení dosud stojících částí pojištěné věci a jejich odvoz na místo nejbližší vhodné a povolené skládky. | Limit plnění je 10 % pojistné částky, maximálně však 100 000 Kč. |
3. Náklady na opravy stavebních součástí | Nezbytně vynaložené náklady, které pojištěný skutečně vynaložil po pojistné události, jejíž příčinou byla krádež vloupáním, na odstranění škod na pojištěných stavebních součástech (dveře, okna, zámky, zabezpečovací systémy), které byly | Tyto náklady jsou zahrnuty do limitu sjednaného pro odcizení stavebních sou- částí. To znamená, že limit stanovený v pojistné smlouvě pro odcizení stavebních součástí je maximální hranicí pojistného plnění včetně nákladů. |
99.70.10.14 05.2006 verze 01
poškozeny nebo zničeny v přímé souvislosti s krádeží vloupáním, loupeží nebo pokusem o tyto činy. Při centrálním klíčovém systému jsou hrazené náklady na výměnu zámků jen pro pojištěný byt (místnost).
4. Zachraňovací náklady
Náklady nutně a účelně vynaložené na taková opatření, která podle okolnos- tí případu mohl pojištěný pokládat za potřebná a přiměřená a která mohla za
daných okolností vést k zabránění vzniku pojistné události nebo vedla k zabránění zvětšení rozsahu škody, aniž by ohrozil vlastní zdraví nebo život a zdraví nebo život jiného nebo jiné majetkové hodnoty.
Tyto náklady uhradí pojistitel pouze v rozsahu nutných úkonů ve výši, která je v místě vzniku pojistné události účtována obvykle, maximálně však do sjedna- né výše. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, je pojistník povinen postupovat podle pokynů pojistitele.
a) Nad rámec pojistné částky nebo limitu plnění uhradí pojistitel nutné a účelně vynaložené zachraňovací náklady, které pojistník/pojištěný:
- vynaložil k odvrácení bezprostředně hrozící pojistné události nebo ke zmírnění následků pojistné události, a to do 10 % z pojistné částky bezpro- středně ohrožené pojištěné věci, nejvýše však 100 000 Kč;
- byl povinen vynaložit v jednom pojistném roce z hygienických, bezpeč- nostních nebo ekologických důvodů na odklizení zbytků pojištěné věci poškozené nebo zničené pojistnou událostí, a to 10 % z pojistného plnění za danou pojištěnou poškozenou věc, nejvýše však 100 000 Kč, pokud není v pojistné smlouvě ujednáno jinak.
b) Zachraňovací náklady na záchranu života nebo zdraví je pojistitel povinen hradit do výše 30 % pojistné částky nebo limitu pojistného plnění, vztahujícího se k bezprostředně ohrožené pojištěné věci a pojistnému nebezpečí, z něhož pojistná událost nastala nebo bezprostředně hrozila.
c) Pojistitel není povinen hradit zabraňovací náklady.
d) Pojistitel není povinen hradit zachraňovací náklady pokud jsou hrazeny státem nebo jiným orgánem na základě jiných právních předpisů.
e) Nárok na náhradu zachraňovacích nákladů nemá vůči pojistiteli jiná osoba než pojistník nebo pojištěný.
f) Jiné škody a náklady pojistitel z pojištění sjednaných podle těchto pojistných podmínek nehradí.
Článek 25- Vymezení pojistné události, zásady pro stanovení výše pojistného plnění
1. Za jednu pojistnou událost se považuje škoda, se kterou je spojena povinnost pojistitele plnit, která vznikne z jednoho pojistného nebezpečí, v jednom místě pojištění a v jednom čase. Za jednu pojistnou událost jsou pova- žovány i prokazatelně se škodou související škody následné, je-li dána pojistiteli povinnost hradit škody následné. K příčině i škodě musí dojít v době trvání pojištění.
2. Za jednu pojistnou událost je považován vznik odpovědnosti pojištěného za všechny škody vzniklé z téže příčiny nebo z více příčin, pokud mezi nimi existuje příčinná, časová nebo jiná přímá souvislost, bez ohledu na počet poškozených (tzv. sériová škoda).
3. Sériová škoda vzniká okamžikem, ve kterém došlo ke vzniku první škody, přičemž je rozhodný rozsah pojistné ochrany sjednaný v okamžiku vzniku první škody.
4. Pojistné plnění
Pojistitel poskytne pojistné plnění byla-li věc pojistnou událostí nebo v příčinné souvislosti s ní poškozena, zničena nebo ztracena, není-li u jednotlivého pojistného nebezpečí v těchto podmínkách nebo v pojistné smlouvě ujednáno jinak.
5. Poškození věci
Při poškození pojištěné věci uhradí pojistitel přiměřené náklady na opravu poškozené věci snížené o cenu zbytků nahrazovaných částí pojištěných věcí. Přiměřenými náklady na opravu věci je cena opravy věci nebo její části, která je v době pojistné události v místě pojištění obvyklá. Pokud je oprava z ekonomických nebo jiných, pojistitelem uznaných, důvodů nemožná nebo nevhodná, je poškozená věc považována za zničenou.
6. Horní hranice pojistného plnění
V případě pojistné události poskytne pojistitel pojistné plnění ve výši pojistné ceny, maximálně do výše pojištěného limitu. Maximální hranicí pojistného plnění v jednom pojistném roce je pojistná částka, není-li v pojistných podmínkách nebo v pojistné smlouvě ujednáno jinak.
7. Společné části domu – pojistné plnění
V případě poškození společných částí domu, je pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění v případě pojistné události pouze takovou část z celkové škody na spo- lečných částech domu, která je k celkové škodě (včetně pojištěných nákladů) ve stejném poměru, jako pojistná částka k pojistné hodnotě celé budovy, jejíž podíl je předmětem pojistné smlouvy. Oznámena však musí být škoda v plném rozsahu.
99.70.10.14 05.2006 verze 01
8. Pojištění sjednané na novou cenu
V případě pojištění sjednaného na novou cenu má oprávněná osoba právo na vyplacení částky přesahující časovou cenu věci při pojistné události pouze tehdy, pokud
a) do tří let po pojistné události provede opravu nebo znovupořízení věci. Tříletá lhůta se považuje za dodrženou, pokud jsou v jejím průběhu učiněny závazné objed- návky oprav poškozených věcí nebo na pořízení věcí zničených nebo ztracených, a zároveň
b) znovupořízení budovy se realizuje na stejném místě nebo není-li z ekonomických, právních nebo jiných pojistitelem uznaných důvodů možné i v jiném místě na území ČR
c) znovupořízené věci budou sloužit k témuž účelu jako věci původní.
9. Pojistné plnění u budov
a) jejichž celkové opotřebení bylo při pojistné události vyšší než 60 %, poskytne pojistitel plnění vždy v časové ceně,
b) které byly před pojistnou událostí určeny ke stržení, ať už z důvodu jejich technického stavu, nebo z důvodu územního rozhodnutí, poskytne pojistitel plnění vždy v obecné ceně,
c) se nesnižuje o hodnotu použitelných zbytků, je-li tato hodnota nižší než 10 % vypočítaného pojistného plnění, nebo pokud zbytky budovy nemohou být použity ke znovupostavení. Zbytky poškozených věcí zůstávají ve vlastnictví pojištěného.
10. Věci patřící k sobě U věcí patřících k sobě se nezohledňuje případné znehodnocení postihující věci, které zůstaly nepoškozeny v důsledku poškození, zničení nebo ztráty věcí jiných.
Článek 26 – Změny pojištění
1. V průběhu pojistného roku nebo jiné doby trvání pojištění lze pojistnou smlouvu změnit dohodou smluvních stran. Tato dohoda musí být učiněna písemně, jinak je neplatná.
2. Pojistník nebo pojištěný je povinen změnu oznámit pojistiteli neprodleně a písemně. Pojistník nebo pojištěný je povinen neprodleně oznámit zejména podstatné zvýšení nebo snížení rizika. Na vyžádání pojistitele je povinen změnu doložit (nájemní smlouvu, výpis z katastru nemovitosti, úmrtní list, vypořádání dědictví apod.).
Podstatné zvýšení nebo snížení rizika je taková změna rizika, že pokud by v tomto rozsahu existovalo již při uzavírání pojistné smlouvy, uzavřel by pojistitel smlouvu za jiných podmínek (případně by pojistnou smlouvu vůbec neuzavřel). Za podstatné zvýšení rizika je považována např. rekonstrukce pojištěné budovy.
3. Pojistitel je oprávněn k výroční úpravě sazby pojistného nebo jiných podmínek pojištění z důvodů objektivních změn na pojistném či zajistném trhu nebo nepříznivého škodního průběhu nebo zvýšení pojistného rizika. O změně podmínek pro nastávající pojistný rok musí být pojistník informován písemně nejpozději osm týdnů před uplynutím právě probíhajícího pojistného roku.
Pokud pojistník se změnou podmínek nesouhlasí, musí svůj nesouhlas uplatnit písemně do jednoho měsíce ode dne, kdy se o navrhované změně podmínek dozvěděl. V tomto případě pak pojištění zaniká uplynutím právě probíhajícího pojistného roku. Není-li písemný nesouhlas doručen pojistiteli v uvedené lhůtě, má se za to, že pojistník souhlasí s navrhovanými změnami i se všemi povinnostmi, které z nich vyplývají.
4. Zanikne-li společné jmění manželů smrtí nebo prohlášením za mrtvého toho z manželů, který uzavřel pojistnou smlouvu, zůstává pojištění platné i nadále pro pozůstalého manžela v dohodnutém rozsahu. Na pozůstalého manžela přecházejí práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy.
Pozůstalý manžel je povinen změnu bez zbytečného odkladu pojistiteli nahlásit. Pojištění nezaniká.
5. Zemře-li osoba, která s pojistitelem sjednala pojistnou smlouvu a vlastníkem (dědicem) pojištěné nemovitosti v dohodnutém místě pojištění bude osoba jiná než pozůstalý manžel, trvá pojištění do uplynutí pojistné doby, za kterou bylo v době úmrtí zaplaceno pojistné.
Uplynutím této doby pojištění zaniká.
6. Zemře-li osoba, která s pojistitelem sjednala pojistnou smlouvu a vlastníkem (dědicem) pojištěné nemovitosti je nezaopatřené dítě pojištěného, zůstává pojištění platné i nadále pro pozůstalé nezaopatřené dítě v dohodnu- tém rozsahu. Práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy přecházejí na nezaopatřené dítě, pokud je dospělé. V případě nezletilých dětí přecházejí práva a povinnosti na jejich zákonného zástupce.
Pojištění trvá, nedohodnou-li se zúčastěné strany jinak. Pozůstalé dítě, nebo jeho zákonný zástupce je povinen změnu bez zbytečného odkladu pojistiteli nahlásit.
7. Zanikne-li společné jmění manželů rozvodem, pojištění zaniká ke konci pojistného období, ve kterém k zániku došlo, nedohodne-li se pojistník s pojistitelem jinak. Pojistiteli náleží pojistné do konce pojistného období, ve kterém mu byla skutečnost zániku pojištění sdělena a prokázána.
8. Zanikne-li společné jmění manželů z jiného důvodu, pojištění nezaniká, pokud manželé spolu nadále tvoří společnou domácnost.
99.70.10.14 05.2006 verze 01
Pokud spolu netvoří nadále společnou domácnost nebo nemají nadále zájem na pojištění, postupuje se jako v případě zániku společného jmění manželů rozvodem.
Článek 27 - Změna vlastníka/spoluvlastníka
1. V případě, že dojde ke změně vlastníka / spoluvlastníka pojištěné budovy, pojištění nezaniká, pokud pojistník zůstává stejný. Nový vlastník / spoluvlastník vstupuje do práv a povinností pojištěného dnem nabytí vlastnictví / spoluvlastnictví.
2. Pojistník je povinen oznámit pojistiteli neprodleně nového pojištěného a seznámit pojištěného s obsahem pojistné smlouvy, vztahující se k jeho vlastnictví / spoluvlastnictví. Porušením těchto povinností se pojistník vystavuje nebezpečí sankce dle těchto VPP. Pojistitel je oprávněn pojistnou smlouvu vypovědět ve lhůtě 8 týdnů od doručení tohoto oznámení. Pojištění zaniká doručením této výpovědi. Pojistiteli náleží pojistné do zániku pojištění.
3. Pokud pojistník písemně oznámí pojistiteli, že po změně vlastníka / spoluvlastníka nemá zájem nebo nemůže dále pokračovat v pojištění cizího rizika, zaniká pojištění ke konci pojistného období, v němž bylo toto pojistiteli písemně oznámeno a současně prokázána změna vlastníka / spoluvlastníka. Pojistné náleží pojistiteli v tomto případě do zániku pojištění.
4. Dojde-li ke změně vlastníka pojištěné nemovitosti, který je současně pojistníkem, je pojistník povinen oznámit tuto skutečnost neprodleně pojistiteli. Pojištění zaniká ke konci pojistného období, ve kterém byla změna vlast- níka pojistiteli sdělena a prokázána, pokud se zúčastněné strany nedohodnou jinak.
5. Je-li při uzavírání pojistné smlouvy změna vlastníka pojišťované budovy již známa a s touto změnou je spojen pojistný zájem, je v době uzavírání pojistné smlouvy považován za pojištěného již nový vlastník. V případě pojistné události musí pojištěný prokázat, že je oprávněnou osobou.
Nemůže-li se převod vlastnických práv uskutečnit a pojistný zájem tím odpadne, pojištění zaniká k datu, kdy byla tato skutečnost pojistiteli sdělena a prokázána.
6. V případě pojistné události poskytne pojistitel pojistné plnění osobě, která je vlastníkem / spoluvlastníkem ke dni pojistné události. Tímto nejsou dotčena ustanovení týkající se pojištění odpovědnosti za škodu.
Článek 28 - Předmět pojištění
A. pojištění nemovitosti
1. Stavba pro individuální rekreaci Předmětem pojištění je stavba pro individuální rekreaci právoplatně předaná do užívání a uvedená v pojistné smlouvě. V případě bytové jednotky v osobním vlastnictví je dále předmětem pojištění spoluvlastnický podíl pojištěného na společných částech domu, ve kterém se pojištěná bytová jednotka nachází. Předmětem pojištění jsou dále drobné stavby uvedené v pojistné smlouvě jako pojištěné.
Předmětem pojištění jsou rovněž stavební součásti pojištěné stavby.
Není-li v pojistné smlouvě nebo v těchto pojistných podmínkách ujednáno jinak, pojištění se sjednává na novou cenu. Nová cena je částka, která odpovídá celkovým nákladům
v daném místě obvyklým na znovupostavení stejné nebo srovnatelné budovy sloužící stejnému účelu, nebo ceně v daném místě obvyklé pro pořízení nové budovy v závislosti na její velikosti, vybavenosti a účelu.
2. Výluky u pojištění nemovitostí
Není-li v pojistné smlouvě nebo v těchto pojistných podmínkách ujednáno jinak, pojištění se nevztahuje na:
a) věci movité,
b) skleníky a fóliovníky,
c) sluneční kolektory,
d) stavební součásti a příslušenství budov sloužící podnikatelské činnosti (firemní štíty, reklamní poutače, markýzy),
e) stavební součásti a příslušenství budov umělecké nebo historické hodnoty (sochy, reliéfy, fresky apod.),
f) stavební součásti a příslušenství pojištěné budovy, které na vlastní náklady pořídil nájemce nebo je převzal a odpovídá za ně na základě nájemní smlouvy,
g) antény, satelity,
h) opěrné zdi,
i) pozemky včetně porostů a plodin, cesty a terénní úpravy.
99.70.10.14 05.2006 verze 01
B. pojištění movitých věcí
Název Definice Výluky, podmínky, limity
1. Soubor movitých věcí
Předmětem pojištění je soubor movitých věcí tvořících zařízení rekreační domác- nosti a sloužící jejímu provozu nebo uspokojování potřeb členů pojištěné domác-
Není-li v pojistné smlouvě resp. těchto VPP ujednáno jinak, pojištění se nevztahuje na:
nosti. Pojištěny jsou rovněž věci, které se staly součástí souboru věcí rekreační domácnosti po vzniku pojištění. Věci, které během trvání pojištění přestanou být součástí souboru věcí rekreační domácnosti, přestávají být pojištěny. Není-li uvedeno jinak, pojistnou hodnotou je nová cena. U předmětů pořízených v bazaru nebo jde-li o nákup tzv. z druhé ruky nebo u věcí již neurčených k použí- vání poskytne pojistitel plnění vždy ve výši časové ceny. | - věci sloužící k výkonu povolání, podnikatelské činnosti nebo jiné výdělečné činnosti; - autorská práva a jiná nehmotná práva mající charakter osobního vlastnictví; - věci mimo místo pojištění; - věci mimořádné hodnoty; - jednotlivé movité věci s pojistnou hodnotou nad 30 000 Kč; - motorová vozidla včetně jejich přívěsů, motorová plavidla, letadla a rogalla; pojištěny nejsou ani jejich součásti a příslušenství; - obytné lodě, obytné vozy a přívěsy; - věci podnájemníků a hostů; - zvířata a rostliny; - anténní systémy včetně satelitních; - individuálně zhotovené zvukové, obrazové, datové a jiné záznamy. Není-li ujednáno jinak, není zohledněna cena souboru nebo sbírky. | |
2. Movité věci vlastní | Pojištěny jsou věci, které jsou ve vlastnictví pojištěné osoby. | |
3. Movité věci cizí – převzaté | Věci převzaté, které jsou téže povahy jako věci tvořící zařízení rekreační do- mácnosti a jsou pojištěným oprávněně užívány na základě písemné smlouvy s vlastníkem věci. | Není-li ve smlouvě ujednáno jinak, pojištění se nevztahuje na: - věci převzaté za účelem poskytnutí služby; - věci podnájemníků, hostů nebo zákazníků; - věci sloužící k výdělečné činnosti; - cennosti a věci mimořádné hodnoty. |
4. Základní vybavení domácnosti | Základním vybavením domácnosti se rozumí: | |
a) nábytek a bytové doplňky, lůžkoviny, svítidla, přímotopy, ošacení, prádlo, oděvní doplňky, obuv a zavazadla, dále kuchyňská výbava jako např. příbory, nádobí, termoska, apod. | Pro ošacení, prádlo, oděvní doplňky, obuv a zavazadla je pojištění sjednáno na časovou cenu. | |
b) dekorační předměty, tj. obrazy, reprodukce, grafiky, plakáty, výrobky ze skla a porcelánu, keramika, textilní a jiná dekorace. | Jde o sériově vyráběné věci nebo díla, která nemají charakter věci mimořádné hodnoty. | |
c) technické přístroje, tj. kuchyňské a jiné domácí technické přístroje, např. prač- ka, vysavač, chladící zařízení apod. | Pojistitel poskytne pojistné plnění v případě věcí, které v době vzniku škody ne- byly prokazatelně starší než tři roky v nové ceně, v ostatních případech poskytne pojistné plnění v ceně časové. | |
d) příslušenství motorových vozidel užívaných pojištěným, uložené v pojištěném bytě nebo v pojištěných nebytových prostorách (např. 1 sada náhradních pneumatik, střešní nosič zavazadel). | Příslušenství odcizené z motorového vozidla umístěného v garáži je z pojištění vyloučeno. Vyloučeny jsou i přívěsné vozíky. Limit plnění je 2 % pojistné částky, maximálně však 20 000 Kč. | |
e) běžné zásoby potravin. | Limit plnění je 1 % pojistné částky. | |
Maximální limit plnění na jednu pojistnou událost, způsobenou odcizením, pro základní vybavení domácnosti celkem je uveden v pojistné smlouvě. | ||
5. Elektronika | Přístroje a zařízení z oblasti audiovizuální a výpočetní techniky, včetně jejich příslušenství. | Za příslušenství se považují i nosiče informací jako CD disky, audiokazety, diskety, paměťové karty a jiná paměťová média apod. Obrazové, zvukové, datové a jiné záznamy na nosičích informací, informační a řídící systémy vytvořeny pojištěnou osobou nebo neoficiálně, resp. nelegálně pořízené kopie jsou z pojištění vyloučené. Pojistitel poskytne pojistné plnění v případě věcí, které v době vzniku škody ne- byly prokazatelně starší než tři roky v nové ceně, v ostatních případech poskytne pojistné plnění v ceně časové. |
Fotografické, optické, měřící přístroje a zařízení včetně jejich příslušenství. | ||
Telefonní, faxové a kopírovací přístroje včetně jejich příslušenství. | ||
Maximální limit plnění na jednu pojistnou událost, způsobenou odcizením, pro elektroniku celkem je uveden v pojistné smlouvě. | ||
99.70.10.14 05.2006 verze 01
6. Cennosti | Peníze a ceniny - platná platidla domácí měny nebo měny volně směnitelné na území EU; platné poštovní známky, kolky, jízdenky, letenky, xxxxxx, xxxxxxxxx, jiné ceniny. | Nominální hodnota do limitu 1 % pojistné částky, maximálně však 10 000 Kč, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak. |
Cenné papíry a karty – zejména vkladní a šekové knížky, platební karty, telefonní karty, předplacené telefonní karty, SIM karty, obligace, dluhopisy. | Prokazatelně vynaložené náklady na jejich znovuzískání nebo na zablokování karty. Limit plnění do 3 000 Kč, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak. Vyloučené z pojištění jsou ztráty vzniklé výběrem peněz nebo jiným zneužitím karty nebo cenného papíru. | |
Šperky, klenoty, perly, drahé kovy a kameny a předměty z nich vyrobené, mince, medaile apod. | Obecná cena platná v den vzniku pojistné události. Ze základního pojištění jsou vyloučeny ty předměty, které mají charakter věci mimořádné hodnoty. | |
Maximální limit plnění na jednu pojistnou událost, způsobenou odcizením, pro cennosti celkem je uveden v pojistné smlouvě. Tento limit platí i pro základní pojistná nebezpečí. | ||
7. Jízdní kola | Jízdní kola, koloběžky, tříkolky (s vyloučením motorových), včetně příslušenství. | Pojistitel poskytne pojistné plnění v případě věcí, které v době vzniku škody ne- byly prokazatelně starší než tři roky v nové ceně, v ostatních případech poskytne pojistné plnění v ceně časové. Pokud pojistná hodnota jízdního kola přesáhne částku 5 000 Kč, je nutná jeho evidence u Policie ČR, případně u Městské policie. Nebude-li tato podmínka splněna, bude maximálním limitem plnění pro jedno jízdní kolo 5 000 Kč. |
Maximální limit plnění na jednu pojistnou událost, způsobenou odcizením, pro jízdní kola celkem je uveden v pojistné smlouvě. | ||
8. Ostatní sportovní předměty | jako např. nemotorová plavidla, kempinkové zařízení (např. stany, spací pytle), ry- bářské náčiní, lyže, snowboardy, saně, brusle, tenisové rakety, speciální sportovní obuv, posilovací přístroje apod., včetně příslušenství těchto předmětů. | Pojistitel poskytne pojistné plnění v případě věcí, které v době vzniku škody ne- byly prokazatelně starší než tři roky v nové ceně, v ostatních případech poskytne pojistné plnění v ceně časové. |
Maximální limit plnění na jednu pojistnou událost, způsobenou odcizením, pro ostatní sportovní předměty celkem je uveden v pojistné smlouvě. | ||
9. Zahradní a údržbová technika | Technické zařízení sloužící údržbě nemovitosti a pozemku, např. sekačka na trávu, motorová pila apod. | Pojistitel poskytne pojistné plnění v případě věcí, které v době vzniku škody ne- byly prokazatelně starší než tři roky v nové ceně, v ostatních případech poskytne pojistné plnění v ceně časové. |
Maximální limit plnění na jednu pojistnou událost, způsobenou odcizením, pro zahradní a údržbovou techniku celkem je uveden v pojistné smlouvě. | ||
10. Zahradní malotraktor | Pojištění se vztahuje na zahradní (travní) malotraktor s výkonem max. 15 kW. Do smlouvy se uvede popis zahradního malotraktoru, tj. typ a výrobní číslo, případně pojištěné příslušenství s pořizovací hodnotou nad 10 000 Kč. | Pojistitel poskytne pojistné plnění v případě věcí, které v době vzniku škody ne- byly prokazatelně starší než tři roky v nové ceně, v ostatních případech poskytne pojistné plnění v ceně časové. |
Maximální limit plnění na jednu pojistnou událost, způsobenou odcizením, pro zahradní malotraktor včetně příslušenství je uveden v pojistné smlouvě, max. však 150.000 Kč. Tento limit platí i pro základní pojistná nebezpečí. | ||
11. Stavební součásti | Pojištění se vztahuje na stavební součásti přiléhající k vnitřním prostorám bytu (např. malba, tapety, obložení, lepené krytiny, plovoucí podlahy, ohřívače vody, vodovodní baterie, etážové topení), které pojištěný pořídil na vlastní náklady, nebo které na základě nájemní smlouvy užívá a za které odpovídá (kuchyňská linka včetně kuchyňských spotřebičů je zahrnuta do věcí movitých, resp. věcí cizích převzatých). Pojištění se vztahuje i na stavební součásti (dveře, okna) poškozené v souvislosti s krádeží vloupáním. | Pojištěny nejsou takové stavební součásti, které jsou zabudované ve zdivu stěn (pod omítkou), v konstrukci stropu a podlahy nebo jiné části budovy (např. vodo- vodní potrubí, elektroinstalace), není-li ujednáno jinak. Za odcizení stavební součásti je považován i pokus o její násilné odcizení. |
Maximální limit plnění na jednu pojistnou událost, způsobenou odcizením, pro stavební součásti celkem je uveden v pojistné smlouvě. | ||
Článek 29 - Rozsah pojištění | ||
Pojištění se vztahuje na škody způsobené prokazatelně v přímé souvislosti s pojistným nebezpečím na pojištěných věcech, není-li v těchto pojistných podmínkách nebo v pojistné smlouvě ujednáno jinak. | ||
99.70.10.14 05.2006 verze 01
A. Pojištění nemovitosti | ||
Název | Pojistná nebezpečí (definice viz čl. 30) | Výluky, limity, podmínky |
1. Základní pojistná nebezpečí | • Flexa • voda z potrubí • přírodní nebezpečí | |
2. Pojištění elektromotorů – pojištění na 1. riziko | Pojištění se vztahuje pouze na pevně (stabilně) zabudované elektromotory sloužící provozu pojištěné budovy (např. elektromotory ventilátorů, vodních nebo kalových čerpadel apod.) | Pojištění se vztahuje na případ škody způsobené zkratem nebo přepětím. Škody způsobené jakýmkoliv jiným způsobem nežli zkratem nebo přepětím pojistitel z tohoto pojištění nehradí. |
Pojistitel uhradí náklady na převinutí elektromotoru, jeho demontáž a montáž. U elektromotorů, které nelze převinout, hradí jeho výměnu za nový. | Pojistitel nehradí náklady na ložisko, řemen, těsnění nebo hadici, dále nehradí škody způsobené přirozeným opotřebením elektromotoru nebo jeho korozí. Maxi- mální limit plnění je 5 000 Kč. | |
Pojištění elektromotorů se sjednává na 1. riziko. | ||
B. Pojištění movitých věcí - nelze sjednat, aniž by bylo sjednáno pojištění nemovitosti | ||
Název | Pojistná nebezpečí (definice viz čl. 30) | Limity plnění |
1. Základní pojistná nebezpečí | • Flexa • voda z potrubí • přírodní nebezpečí | |
2. Odcizení | • krádež vloupáním, vandalismus v souvislostí s vloupáním, loupež | Základní limit plnění je uveden v pojistné smlouvě. |
3. Maximální limity plnění v případě odcizení pro uvedené skupiny movitých věcí | • základní vybavení domácnosti | Limit plnění v základním krytí • 40 000 Kč; tento limit je možné za další pojistné zvýšit – uvedeno ve smlouvě |
• elektronika | • 5 000 Kč; tento limit je možné za další pojistné zvýšit – uvedeno ve smlouvě | |
• cennosti | • 1 000 Kč; tento limit je možné za další pojistné zvýšit – uvedeno ve smlouvě | |
• jízdní kola | • 5 000 Kč; tento limit je možné za další pojistné zvýšit – uvedeno ve smlouvě | |
• ostatní sportovní předměty | • 5 000 Kč; tento limit je možné za další pojistné zvýšit – uvedeno ve smlouvě | |
• zahradní a údržbová technika | • 5 000 Kč; tento limit je možné za další pojistné zvýšit – uvedeno ve smlouvě | |
• stavební součásti | • 5 000 Kč; tento limit je možné za další pojistné zvýšit – uvedeno ve smlouvě | |
• zahradní malotraktor | Bez základního limitu, limit plnění ve smlouvě stanoví pojistník, max. však 150 000 Kč. | |
C. Pojištění na 1. riziko - pojistná částka je horní hranicí pojistného plnění souhrnnou pro nemovitosti a movité věci | ||
Název | Pojistná nebezpečí (definice viz čl. 32) | Limity pro jednu a všechny pojistné události v pojistném roce, výluky |
1. Pojištění na 1. riziko – pokud je ve smlouvě sjed- náno. | • katastrofická nebezpečí | Limit uveden ve smlouvě, max. 100 000 Kč. Nelze sjednat u objektu nacházejícího se do úrovně 20leté vody. |
• pojištění skla pro případ rozbití včetně nákladů | Limit uveden ve smlouvě. Nevztahuje se na budovu v rekonstrukci. | |
• nepřímý úder blesku, přepětí | Limit uveden ve smlouvě, xxx. 15 000 Kč. | |
• pojištění skleníku | Limit uveden ve smlouvě, max. 10 000 Kč. | |
• násilné odcizení stavebních součástí vně budovy | Limit uveden ve smlouvě, max. 20 000 Kč. | |
99.70.10.14 05.2006 verze 01
D. Pojištění odpovědnosti z držby nemovitosti | ||
V pojistné smlouvě lze sjednat pojištění odpovědnosti z držby nemovitosti. | ||
Článek 30 – Pojistná nebezpečí | ||
A. Pojistná nebezpečí, souhrnně nazývaná FLEXA | ||
Pojistné nebezpečí | Definice | Výluky, podmínky, další povinnosti |
1. Požár | Požárem se rozumí oheň ve formě plamene, který provází hoření a vznikl mimo určené ohniště nebo takové ohniště opustil a šířil se vlastní silou. Pojistnou událostí je i poškození nebo zničení pojištěné věci zplodinami požá- ru neboo hašením nebo stržením při zdolávání požáru či při odstraňování jeho následku. | Požárem však není žhnutí a doutnání s omezeným přístupem kyslíku ani působení užitkového ohně a jeho tepla. Požárem dále není působení tepla při zkratu v elek- trickém vedení nebo zařízení, pokud se plamen vzniklý zkratem dále nerozšíří. |
2. Přímý úder blesku | Přímým úderem blesku se rozumí bezprostřední přechod blesku (atmosférického výboje) na pojištěnou věc tak, že místo úderu blesku je na této věci zjevně patrné podle účinků tepelného působení nebo mechanických stop. | Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojištění se nevztahuje na nepřímý úder blesku. Nepřímým úderem blesku se rozumí působení přepětí nebo indukce (elek- trického výboje jakožto následku přímého úderu blesku) na pojištěné věci. |
3. Výbuch | Výbuchem se rozumí náhlý ničivý účinek tlakové síly spočívající v rozpínavosti plynů nebo par (velmi rychlá chemická reakce nestabilní soustavy). Výbuchem tlakové nádoby (např. kotle nebo potrubí se stlačeným plynem nebo párou) se rozumí roztržení stěn tlakové nádoby v takovém rozsahu, že došlo k náhlému vyrovnání tlaku mezi vnitřkem nádoby a jejím okolím. | Výbuchem však není prudké vyrovnání podtlaku (imploze) ani aerodynamický třesk způsobený provozem letadla. Výbuchem rovněž není reakce ve spalovacím prostoru motorů, v hlavních střelných zbraní a jiných zařízeních, ve kterých se energie výbuchu cílevědomě využívá nebo při činnostech, při kterých se energie výbuchu cílevědomě využívá. |
4. Kouř | Kouřem se rozumí náhlé a neočekávané rozšíření kouře v rozporu s určeným úče- lem z ohnišť, topenišť, zařízení pro vytápění, vaření nebo sušení a z podobných zařízení pro ohřev. | Pojištění se však nevztahuje na škody vzniklé v důsledku dlouhodobého působení kouře. |
5. Pád letadla | Pádem letadla se rozumí zřícení nebo náraz pilotovaného letadla, jeho dílů nebo nákladu (včetně případů, kdy letadlo odstartovalo s posádkou, přičemž posádka v důsledku události předcházející jeho nárazu nebo zřícení letadlo opustila). | Pilotovaným letadlem se pro účely tohoto pojištění rozumí letadlo nebo kosmická loď nebo jiné zařízení těžší než vzduch určené k létání s nejméně jednočlennou lidskou posádkou. |
6. Náraz vozidla | Nárazem vozidla se rozumí bezprostřední náraz silničního nebo kolejového vozidla do pojištěné věci. Za náraz vozidla se rozumí i bezprostřední náraz dílů nebo nákladu výše uvede- ného vozidla do pojištěné věci, pokud k němu dojde v přímé souvislosti s havárií tohoto vozidla. | Pojištění se však nevztahuje na škody způsobené vozidly, které provozuje pojiště- ný, případně osoba pro pojištěného činná. Upozornění – pojištěný je povinen rovněž oznámit tuto událost orgánům policie a vyžádat si od nich protokol o této události. Porušením této povinnosti se pojiš- těný vystavuje nebezpečí sankce dle těchto VPP. |
7. Aerodynamický třesk | Aerodynamickým třeskem se rozumí tlaková vlna vzniklá v případě, že letadlo prorazí zvukovou bariéru. | |
B. Pojistná nebezpečí, souhrnně nazývaná Voda z potrubí | ||
Pojistné nebezpečí | Definice | Výluky, podmínky, další povinnosti |
1. Voda | Pojištění se vztahuje na škodné události, způsobené vodou, která v rozporu se svým určením unikla v místě pojištění a) ze systému vodovodního nebo kanalizačního potrubí určeného k zásobování pitnou a užitkovou vodou nebo k odvodu odpadních vod s výjimkou vnějších svodů srážkové vody, b) ze zařízení teplovodního nebo parního vytápění (ústřední, etážové, dálkové topení); pára je postavena na roveň vodě, c) z klimatizačních nebo solárních zařízení, d) ze sprinklerů anebo jiných bezpečnostních hasicích zařízení, | Pojištění se nevztahuje na škody způsobené: a) vodou při mytí, sprchování b) vodou z otevřených kohoutů c) pronikáním spodní vody, vlhkosti d) vodou z povodní e) atmosférickými srážkami f) vlhkostí, plísní, houbou nebo rzí, g) vodou ze sprinklerů nebo jiných bezpečnostních hasicích zařízení během hašení |
99.70.10.14 05.2006 verze 01
e) z jiných zařízení, která jsou v souladu se svým určením připojena k vodovodní- mu systému
f) z vnitřních potrubí určených pro svod dešťové vody
h) vodou z kropicích hadic
i) vodou uniknutou při tlakových zkouškách nebo v souvislosti s opravami zaří- zeních napojených k vodovodnímu nebo kanalizačnímu systému,
j) vodou z akvária nebo bazénu
k) ztrátou vody, tj. zejména finanční ztrátou hodnoty vody, která unikla z vodo- vodního systému.
2. Lom trubky
Pojištění se rovněž vztahuje na škody vzniklé působením mrazu nebo lomem trubek na
- pojištěném potrubí určeném k zásobování pitnou a užitkovou vodou nebo k odvodu odpadních vod s výjimkou vnějších svodů srážkové vody,
- pojištěných trubkách rozvodů ústředního vytápění teplou vodu včetně zaří- zení napojených na tento topný systém, zejména radiátorů, topných těles, ohřívacích kotlů, bojlerů ,
- pojištěných zařízeních ke koupání, umyvadlech, splachovacích klozetech, vodovodních kohoutech, pachových uzávěrech, měřičích vody a jiných sani- tárních zařízeních.
Při odstraňování škod způsobených lomem nebo mrazem na pojištěném potrubí uhradí pojistitel náklady na opravu maximálně 2metrů potrubí.
Pokud by v důsledku jedné škodné události došlo k poškození trubek v délce větší než 2m, bude pojistné plnění včetně všech souvisejících nákladů stanoveno stejným způsobem, jako by došlo k poškození téhož potrubí v určené délce 2m.
Podmínkou vzniku nároku na pojistné plnění je to, že toto potrubí a zařízení je ve vlastnictví pojištěného a slouží bezprostředně pojištěné budově. Pokud se potrubí nachází vně budovy, je pojištěno pouze to potrubí, které splňuje výše uvedené podmínky a zároveň se nachází na pozemku, na kterém stojí pojištěná budova, případně k pojištěné budově patří.
Pojištění se nevztahuje na škody na trubkách a zařízeních, které jsou způsobeny opotřebením, korozí nebo zvápenatěním.
Bezpečnostní opatření - pojištěný je povinen zejména:
- udržovat vodovodní zařízení v řádném stavu,
- u budovy nebo části budov, které nejsou trvale užívány uzavřít, vyprázdnit a udržovat prázdná vodovodní zařízení v nich umístěná,
- v topném období vyprázdnit jednotlivá zařízení napojená na systém vytápění pokud je tento mimo provoz.
Nedodržením těchto bezpečnostních opatření se pojištěný vystavuje nebezpečí sankce dle těchto VPP
C. Pojistná nebezpečí, souhrnně nazývaná Přírodní nebezpečí
Pojistné nebezpečí Definice Výluky, podmínky, další povinnosti
1. Vichřice
2. Krupobití
99.70.10.14 05.2006 verze 01
3. Tíha sněhu
Vichřicí se pro toto pojištění rozumí proudění vzduchu, které v místě pojištění dosáhlo rychlosti nejméně 20,8 m/s (cca 75 km/h). Pro zjištění této rychlosti je rozhodující informace Českého hydrometeorologického ústavu. Není-li rychlost pro místo škody zjistitelná, musí pojištěný prokázat, že pohyb vzduchu způso- bil v okolí místa pojištění škody na řádně udržovaných budovách nebo shodně odolných jiných věcech nebo že škoda při bezvadném stavu pojištěné budovy
nebo budovy v níž se nacházejí pojištěné věci, mohla vzniknout pouze v důsledku vichřice.
Krupobitím se rozumí jev, při kterém kousky ledu různého tvaru a různé velikosti, hmotnosti a hustoty vytvořené v atmosféře dopadají na pojištěnou věc, čímž dochází k jejímu poškození či zničení.
Tíhou sněhu nebo námrazy se rozumí nepředvídatelné a nahodilé ničivé účinky nadměrné hmotnosti vrstvy napadaného sněhu nebo vrstvy vzniklé námrazy na konstrukci pojištěných budov a staveb, k nimž došlo i přesto, že se pojištěný
v rámci svých možností průběžně snažil zamezit vzniku nadměrné vrstvy sněhu vhodnými opatřeními. Za škody v důsledku tíhy sněhu a námrazy na pojištěných věcech movitých poskytne pojistitel plnění pouze v případě, že prvotní příčinou těchto škod bylo poškození předmětné budovy působením tíhy sněhu a námrazy, za které je pojistitel povinen plnit.
Pro zjištění nadměrné hmotnosti sněhu je rozhodující informace Českého hydrometeorologického ústavu. Není-li pro místo škody zjistitelná, musí pojiště- ný prokázat, že nadměrná hmotnost sněhu a námrazy způsobily v okolí místa pojištění škody na řádně udržovaných budovách nebo shodně odolných jiných věcech nebo že škoda při bezvadném stavu pojištěné budovy nebo budovy v níž se nacházejí pojištěné věci, mohla vzniknout pouze v důsledku nadměrné tíhy sněhu nebo námrazy.
Není-li v pojistné smlouvě nebo v těchto pojistných podmínkách uvedeno jinak, pojištění se nevztahuje na škody vzniklé na:
a) movitých věcech umístěných pod širým nebem,
b) budovách, které nejsou právoplatně předány do užívání (případně na kterých probíhá rekonstrukce) a na věcech nalézajících se v těchto budovách,
c) předmětech upevněných na vnější straně budovy,
d) solárních zařízeních
e) skleněných fasádách a střechách
f) sklenících, fóliovnících
g) venkovních elektrických vedeních včetně stanovišť a stožárů
h) na oploceních
Pojistitel není povinen poskytnout pojistné plnění, pokud ke škodě došlo v dů- sledku zchátralých, shnilých, dřevokazným hmyzem nebo jinak poškozených střešních a ostatních konstrukcí.
Pojistná ochrana se bez ohledu na spolupůsobící okolnosti nevztahuje také na škody způsobené vniknutím srážek nebo nečistoty nedostatečně uzavřenými okny, venkovními dveřmi nebo jinými otvory, pokud tyto otvory nevznikly právě v důsledku pojištěných nebezpečí a nepředstavují škodu na budově.
Nastala-li škodná událost následkem tíhy sněhu či v přímé souvislosti s tíhou sněhu do 15 dnů po uzavření pojistné smlouvy, není pojistitel povinen z titulu této škodné události poskytnout pojistné plnění (čekací doba).
4. Pád stromu
Pádem stromu se rozumí nahodilý a nepředvídatelný pohyb svisle umístěných přírodních nebo umělých těles (jako stromů, stožárů, komínů nebo jiných cizích předmětů) se znaky volného pádu.
Pojištění se však nevztahuje na škody způsobené
a) pádem součásti zničené nebo poškozené pojištěné věci nebo částí téhož pojištěného souboru jako poškozená pojištěná věc,
b) pádem jakékoli jiné věci ve vlastnictví nebo v užívání pojištěného, ať je, či není pojištěna.
D. Pojistná nebezpečí, souhrnně nazývána Odcizení
Pojistné nebezpečí Definice Výluky, podmínky, další povinnosti
1. Krádež vloupáním
Krádeží vloupáním se rozumí odcizení věci způsobem, při kterém pachatel podle následujících bodů překonal překážky nebo opatření chránící pojištěnou věc před odcizením (dále jen „vloupání“):
a) do pojištěných prostor vnikl násilným překonáním uzamčení nebo překonáním jiných ztěžujících překážek, které mají zabránit vstupu neoprávněných osob (např. prolomení, vybourání, proražení dveří, oken, stěn, podlahy, stropu)
b) do pojištěných prostor se dostal překonáním existujících překážek stávajícího otvoru, který neslouží ke vstupu a nedovoluje normální pohyb (např. světlík nebo větrací šachta)
c) v pojištěných prostorách se ukryl a po jejich uzamčení a případné aktivaci bez- pečnostního zařízení se zmocnil pojištěných věcí a místo pojištění opustil před jeho otevřením, přičemž násilím překonal překážky, které mají zabránit vstupu nepovolaných osob do pojištěných prostor
d) do pojištěných prostor vnikl tak, že je zpřístupnil nástroji, které nejsou určeny k jejich otevírání;
e) pachatel vnikl do pojištěných prostor pomocí originálního klíče nebo jeho duplikátu, kterého se předtím zmocnil krádeží vloupáním v prostorách budovy nebo loupeží.
1) Skutečně dokonané krádeži vloupáním je postaven na roveň i pokus o ni.
2) Není-li v pojistné smlouvě nebo v pojistných podmínkách uvedeno jinak, krádeži vloupáním je postaven na roveň i vandalismus, kterého se pachatel dopustí poté, co se do pojištěných prostor vloupal (vandalismus v souvislosti s vloupáním).
3) Vandalismus je záměrné a často i bezdůvodné poškození nebo zničení pojiště- né věci.
4) Krádež vloupáním nelze považovat za prokázanou pouhým zjištěním, že došlo ke ztrátě nebo zničení pojištěné věci.
2. Odcizení věci loupeží
Loupeží se rozumí takové jednání pachatele, při kterém užije proti pojištěnému prokazatelného násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se jeho věci v místě pojištění.
Pojistitel poskytne pojistné plnění i v případě odcizení pojištěné věci z místa pojištění, kdy pachatel prokazatelně využil náhlé fyzické nebo psychické tísně pojištěného.
Zneužití omamného, paralyzujícího nebo obdobného prostředku pachatelem proti pojištěnému musí být pojistiteli prokázáno.
Zda tíseň není považován následek dobrovolného požití alkoholu, drogy, léků nebo obdobných omamných látek.
Za tíseň není považován pouhý spánek.
3. Odcizení stavebních součástí
Odcizením stavebních součástí pojištěných budov se rozumí zjevné poškození nebo zničení části budovy, k němuž došlo násilným odcizením její součásti.
Za odcizení stavební součásti je považován i pokus o její násilné odcizení.
4. Pojištěný je povinen oznámit událost, ke které došlo krádeží vloupáním, vandalismem v souvislosti s vloupáním, loupeží orgánům policie a vyžádat si od nich protokol o této události.
5. Při nedodržení předepsaného způsobu zabezpečení pojištěných věcí je pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění úměrně k závažnosti této povinnosti.
Článek 31 – Podmínky zabezpečení v případě pojištění krádeže vloupáním a vandalismu v souvislosti s vloupáním
A. Obecně platná bezpečnostní opatření – pro všechny stupně zabezpečení
Pojištěný prostor musí být zabezpečen minimálně následujícím způsobem:
99.70.10.14 05.2006 verze 01
1. Stěny, strop a podlaha a) prostor, ve kterém se pojištěné věci nacházejí musí být pevně spojen s pozemkem,
b) stěny musí být odolné proti násilnému vniknutí bez použití speciálního nářadí,
c) strop a podlaha musí vykazovat minimálně stejnou odolnost proti násilnému vniknutí jako stěny.
2. Okna a vstupní dveře
a) okna musí být zevnitř řádně uzavřeny a jsou-li otevíratelné i zvenčí musí být navíc i řádně uzamčeny,
b) všechny vstupní dveře musí být řádně uzamknuté na maximální bezpečnostní polohu,
c) dvoukřídlé vstupní dveře musí mít jedno křídlo pevně zajištěno proti otevření (např. instalace kovových zástrčí). Obě křídla musí mít stejnou hodnotu odporu jako dveře jednokřídlé a musí být zabezpečeny proti vyháčkování (např. zajištění západek pevného křídla šrouby, nebo zajištění šroubem zapuštěným napevno do podlahy, nebo kovovou vzpěrou
ve zdi apod.),
d) dveřní křídla musí být zapuštěna do dveřních rámů anebo musí být opatřena zábranami proti vysazení (např. typ MOBILA, typ ZTK, závěsy typ KD 50/3 nebo pojistky dveřních závěsů). | ||
4. Zámky | Musí být funkční a jejich funkčnost je nutné průběžně ověřovat, odborně namontované, řádně uzamknuté na maximální bezpečnostní polohu. | |
5. Zabezpečovací prvky musí být funkční a prokazatelně v činnosti a dále pak provedeny tak, že z vnější strany nelze provést jejich demontáž běžně dostupnými prostředky (kleště, šroubovák apod.). Klíče od dveří a vstupů do uzavřeného prostoru nesmí být volně uloženy v místě pojištění. | ||
B. Maximální limit plnění dle zabezpečení stavby pro případ krádeže vloupáním a vandalismu v souvislosti s vloupáním | ||
Stupeň zabezpečení - hodnota pojištěných věcí | Popis zabezpečení | |
0. stupeň - do 10 000 Kč | Okna | Dále nespecifikováno. |
Dveře | Dále nespecifikováno. | |
Opatřené zámky | - jedním zadlabacím dozickým zámkem, nebo zámkem se stavební vložkou 1. stavební třídy | |
1. stupeň - do 70 000 Kč | Okna | Dále nespecifikováno. |
Dveře | Dveře pevné konstrukce. | |
Opatřené zámky | - jedním bezpečnostním zámkem | |
2. stupeň - do 150 000 Kč | Okna | Okna s vyšší odolností. |
Dveře | Dveře pevné konstrukce. | |
Opatřené zámky | - bezpečnostní uzamykací systém | |
3. stupeň - do 300 000 Kč | Okna | Okna s vyšší odolností. |
Dveře | Dveře pevné konstrukce. | |
Opatřené zámky | - bezpečnostním uzamykacím systémem s přídavným bezpečnostním zámkem, nebo vícebodový uzamykací systém | |
4. stupeň - do 500 000 Kč | Okna | Okna s vyšší odolností. |
Dveře | Dveře pevné konstrukce. | |
Opatřené zámky | - vícebodový uzamykací systém, nebo bezpečnostní dveře | |
Další opatření | - instalována funkční EZS s prostorovou nebo plášťovou ochranou a poplachový signál je vyveden na pult centralizované ochrany nebo na automatický telefonní volič. | |
U vyšší částky je požadovaný způsob zabezpečení stanoven individuálně v pojistné smlouvě. Není-li ve smlouvě sjednáno individuální zabezpečení, musí způsob zabezpečení odpovídat minimálně 4. stupni. | ||
99.70.10.14 05.2006 verze 01
X. Xxxxxx pojmů k zabezpečení proti odcizení
Pojem Výklad
1. Okna a prosklené vstupní dveře (dále jen „okna“) s vyšší odolností
Okna s plochou větší než 600 cm2 umístěná níže než 3,5 m nad okolním terénem nebo méně než 1,2 m od přístupové trasy (např. požární žebřík budovy; za přístupovou trasu není považován hromosvod, svod dešťové vody apod.) musí být zabezpečena následujícími zabezpečovacími prvky (toto ustanovení platí i pro prosklené dveře s plochou skla nad 600 cm2 a pro další stavební a technické otvory např. světlíky, větrací šachty apod. s plochou větší než 60m2):
a) funkční mříží, nebo
b) funkční roletou, nebo
c) funkční okenicí, nebo
d) bezpečnostním vrstveným sklem, nebo
e) bezpečnostní fólií, nebo
f) funkční EZS s čidly reagujícími na rozbití skla s poplachovým signálem, vyvedeným na pult centralizované ochrany nebo na automatický telefonní volič. EZS musí splňovat obecné podmínky předepsané pojistitelem pro EZS.
2. Dveře pevné konstrukce
Dveře minimální tloušťky 4 cm, které jsou vyrobeny z materiálu odolného proti násilnému překonání, zejména ze dřeva, plastu, bezpečnostního vrstveného skla nebo kombinace těchto materiálů, popř. jiného materiálu obdobně odolnému proti násilnému překonání. Dveře musí být zasazeny do kovových zárubní, které jsou zabezpečeny proti roztažení
(tzn. vyplnění musí být provedeno tak, aby nebylo možné zvětšit vzdálenost mezi závěsem dveřního křídla a otvorem pro závoru zámku) nebo musí být instalovány bezpečnostní zárubně. Dveře vyrobené ze sololitu s výplní z papírové voštiny, palubkové a tomu obdobné nejsou považovány za dostatečně odolné proti násilnému překonání, pokud nejsou zevnitř dostatečně zpevněny (např. oplechování o minimální tloušťce 1 mm) nebo opatřeny bezpečnostní mříží.
3. Dózický zámek Zadlabací zámek, jehož mechanismus je tvořen minimálně čtyřmi stavítky, která jsou ovládána jednostranně ozubeným klíčem.
4. Bezpečnostní cylindrická vložka Vložka zadlabacího zámku, která je chráněna minimálně proti překonání tzv. vyhmatáním planžetou (např. FAB 2060, FAB SLS 24, FAB 2018, FAB 2024, EVVA, GUARD apod.)
5. Bezpečnostní zámek
Komplet složený ze zadlabacího zámku, bezpečnostní cylindrické vložky a bezpečnostního kování připevněného z vnitřní strany dveří, který je odolný minimálně proti vyhmatání planžetou a rozlomení. Aby se vložka nedala rozlomit, musí být chráněna bezpečnostním štítem (např. typ 802, 2/1, 807, 807/1), případně vyčnívá z kování maximálně do 3 mm.
6. Bezpečnostní uzamykací systém
Komplet složený ze zadlabacího zámku, bezpečnostní cylindrické vložky a bezpečnostního kování připevněného z vnitřní strany dveří, který je odolný proti vyhmatání planžetou, rozlomení a odvrtání vložky. Za bezpečnostní uzamykací systém je považován i bezpečnostní zámek, jehož vložka je zhotovena z takového materiálu, popř. takovou technologií,
že je sama o sobě odolná i proti odvrtání, popř. se jedná o bezpečnostní cylindrickou vložku, která je chráněná štítem chránícím tuto vložku proti rozlomení a odvrtání (např. typ HSP).
7. Přídavný bezpečnostní zámek
Zámek doplňující hlavní uzamykací systém, která je tvořen bezpečnostní cylindrickou vložkou a bezpečnostním kováním, který zabraňuje minimálně rozlomení vložky. Přídavný bezpečnostní zámek musí být nainstalován z vnitřní strany dveří, závorování tohoto zámku není obvykle vedeno do zárubní, ale do přídavného zařízení, které bylo na zárubně dodatečně pevně připevněno. Jedná se např. o tyto typy zámků: FAB 1572, FAB 1574, FAB 1575, FAB 1576 B, FAB OS2, R3, R3Ú1, K 900, OLYMP 6000 nebo dveřní závora, tj. přídavné uzamykací zařízení tvořené celoplošnou závorou, montážními prvky a členy, do kterých je vedena závora. Dveřní závora musí být namontována z vnitřní strany dveří a musí být uzamykatelná bezpečnostní cylindrickou vložkou.
U prosklených vstupních dveří musí být instalován takový přídavný bezpečnostní zámek, který nelze z vnitřní strany ovládat bez použití klíče.
8. Vícebodový uzamykací systém
Uzamykací zařízení, které je tvořeno celoplošnou závorou, která umožňuje závorování do více stran, zámkem, který svojí bezpečností odpovídá "bezpečnostnímu uzamykacímu systému", montážními prvky a členy do kterých je vedena závora.
9. Bezpečnostní dveře
Dveřní komplet zajišťující závorování do více stran, vybavený zámkem, opatření vícebodovým bezpečnostním uzamykacím systémem, se zesíleným dveřním křídlem, zárubněmi a závěsy. Jedná se např. o dveře Next, MUL-T-LOCK, Interlock apod.
99.70.10.14 05.2006 verze 01
10. Funkční mříž
Za funkční mříž se považuje mříž, jejíž ocelové prvky (pruty) jsou z plného materiálu o průřezu minimálně 1 cm2 a velikost mřížových ok je max. 20x20cm (nebo jakákoliv jiná vzdálenost nepřesahující plochu čtverce 400 cm2 – tedy např. i 15x25 cm. Mříž musí být dostatečně tuhá a odolná proti roztažení. Pruty mříže musí být vzájemně spojeny nerozebíratelným způsobem (např. svařeny nebo snýtovány). Mříž lze z vnější strany demontovat pouze hrubým násilím (za pomoci např. kladiva, sekáčku, pilky na železo, rozbrušovačky apod.).
Pevně namontovaná mříž - specifická ustanovení
Pro pevně namontovanou mříž platí obecně platná ustanovení pro funkční mříž a dále pak musí být z vnější strany pevně, nerozebíratelným způsobem, ukotvena (zazděna, zabetonována, připevněna apod.) ve zdi nebo v rámu okna nebo jiného otvoru a to minimálně ve 4 kotevních bodech.
Odnímatelná mříž - specifická ustanovení
Pro odnímatelnou mříž platí obecně platná ustanovení pro funkční mříž a dále musí být uzamčena minimálně 4-mi bezpečnostními visacími zámky (tj. visací zámky s tvrzeným třmenem HARDENED) o průměru třmenu minimálně 10 mm. Petlice i oka, jimiž procházejí třmeny visacích zámků, musí mít minimálně stejnou mechanickou odolnost proti násilnému překonání jako třmeny visacích zámků a musí být z vnější strany upevněny pevným, nerozebíratelným způsobem.
Otvíratelná mříž
Pro otvíratelnou mříž platí obecně platná ustanovení pro funkční mříž a dále musí být provedena následujícím způsobem:
- ukotvení závěsů mříže vč. jejich vlastní konstrukce musí být provedeno způsobem, který je z vnější strany nerozebíratelný
- mříž musí být zabezpečena proti vysazení zábranami proti vysazení anebo tím, že je zapuštěna do zárubní
- mříž musí být uzamčena minimálně jedním bezpečnostním visacím zámkem anebo jedním dózickým zámkem; petlice a oka, jimiž prochází třmen visacího zámku, musí mít minimálně stejnou mechanickou odolnost proti násilnému překonání jako třmeny visacích zámků a musí být z vnější strany ukotveny pevným, nerozebíratelným způsobem.
Navíjecí mříž – specifická ustanovení
Pro navíjecí mříž platí obecně platná ustanovení pro funkční mříž a dále musí být pevně, nerozebíratelným způsobem, ukotvena (zazděna, zabetonována, připevněna apod.) a to minimálně v horní části otvoru pro mříž a dále musí být zabezpečena následujícím způsobem:
- uzamčena jedním bezpečnostním zámkem
- uzamčena jedním bezpečnostním uzamykacím systémem
- uzamčena minimálně dvěma bezpečnostními visacími zámky nebo dvěma dózickými zámky; petlice a oka, jimiž prochází třmen visacího zámku, musí mít minimálně stejnou mechanickou odolnost proti násilnému překonání jako třmeny visacích zámků a musí být z vnější strany ukotveny pevným, nerozebíratelným způsobem.
- vybavena mechanismem, který prokazatelně zabraňuje neoprávněné manipulaci a nadzdvižení mříže nebo rolety
Navíjecí roleta; tj. roleta z vlnitého plechu nebo ocelových nebo hliníkových lamel v provedení doloženém certifikátem. Roleta musí být dostatečně tuhá a odolná proti roztažení lamel. Roletu lze z vnější strany demontovat pouze hrubým násilím (za pomoci např. kladiva, sekáčku, pilky na železo, rozbrušovačky apod.). Navíjecí roleta musí být dále zabezpečena následujícím způsobem:
- uzamčena jedním bezpečnostním zámkem
- uzamčena jedním bezpečnostním uzamykacím systémem
- uzamčena minimálně dvěma bezpečnostními visacími zámky nebo dvěma dózickými zámky; petlice a oka, jimiž prochází třmen visacího zámku, musí mít minimálně stejnou mechanickou odolnost proti násilnému překonání jako třmeny visacích zámků a musí být z vnější strany ukotveny pevným, nerozebíratelným způsobem.
- vybavena mechanismem, který prokazatelně zabraňuje neoprávněné manipulaci a nadzdvižení mříže nebo rolety.
11. Funkční okenice
tj. dřevěná nebo kovová okenice, která splňuje následující kritéria:
- okenice musí být zajištěna z vnitřního prostoru uzavíracími mechanismy
- ukotvení závěsů okenice vč. jejich vlastní konstrukce musí být provedeno způsobem, který je z vnější strany nerozebíratelný
- závěsy okenice musí být provedeny z tvrdé, mechanicky pevné konstrukce
okenici lze z vnější strany překonat pouze hrubým násilím (za pomoci např. kladiva, sekáčku, pilky na železo, rozbrušovačky, apod.)
12. Bezpečnostní folii
Za bezpečnostní folii se považuje fólie splňující minimálně následující kritéria:
- minimální tloušťka fólie je minimálně 300 mikrometrů a fólie instalována na skle minimální tloušťky 3 mm, a zároveň
- je nainstalována z vnitřní strany skla takovým způsobem, že zasahuje až do jeho okrajů, a zároveň
- kategorie fólie minimálně P2 (tato skutečnost musí být doložena protokolem o zkoušce provedené laboratoří akreditovanou CIA), a zároveň fólie je nainstalována odbornou firmou, která má k této činnosti oprávnění, a zároveň.
13. Bezpečnostní vrstvené sklo
Bezpečnostní sklo musí mít minimálně kategorii P2A dle ČSN EN 356 (popř. jiné normy nahrazující ČSN EN 356) a bezpečnostní úroveň skla musí být doložena protokolem o zkoušce, která byla provedena laboratoří akreditovanou CIA.
14. Funkční elektronická zabezpečo- vací signalizace (dále jen EZS)
EZS je systém, který splňuje následující kritéria:
• všechny komponenty EZS jsou certifikovány státem akreditovanou zkušebnou (musí být vydán certifikát shody CIA nebo certifikát shody dle Aplikační směrnice ČAP-P131-7) pro minimálně 2 bezpečnostní třídu dle státní normy ČSN EN 50 131-1
• navrhování, provoz, montáž a údržba musí být v souladu s požadavky Aplikační směrnice ČAP-P131-7
• instalace čidel EZS musí být provedena tak, aby byla zajištěna registrace pachatele při pokusu o průnik do chráněných prostor, v případě narušení střežených prostor musí EZS prokazatelným způsobem vyvolat poplach. V případě napadení samotné EZS musí tato prokazatelným způsobem vyvolat poplach
EZS s prostorovou ochranou – znamená instalaci detektorů ve všech prostorách s chráněnými hodnotami vč. klíčových míst (především chodeb); prostorová ochrana je určena především k signalizaci pohybu neoprávněné osoby prostorem.
EZS s plášťovou ochranou – znamená instalaci detektorů pokrývající plochy vymezující chráněný prostor. Jedná se především o hlídání na uzavření pohyblivých vnitřních částí, hlídání na uzamčení a hlídání na průraz prostřednictvím vhodných detektorů (magnetické kontakty, detektory na sklo, vibrační detektory, poplachové fólie apod.)
EZS se považuje za funkční pokud je v provozu (tzn. provozuschopná, řádně udržovaná a dále pak kontrolovaná. Kontrola EZS musí být prováděna dle návodu k údržbě a obsluze, není-li stanoveno jinak, potom minimálně jednou ročně. Kontrolu musí provádět výrobce nebo jím pověřená servisní organizace.
Je-li prostor střežen fyzickou ostrahou, nesmí mít tato možnost jakkoliv manipulovat s EZS (především ji vypnout). Pokud ostraha tuto možnost má, nepovažuje se EZS za funkční.
99.70.10.14 05.2006 verze 01
15. Pult centralizované ochrany (dále jen PCO)
PCO je zařízení, které umožňuje přenos a vyhodnocení signalizace narušení ze zabezpečených prostor do místa centrálního vyhodnocování pomocí linek telekomunikační sítě, rádiové sítě, GSM či ISDN sítě nebo jiného obdobného přenosu. Pult musí být trvale provozován policií nebo koncesovanou soukromou bezpečnostní službou, mající pro tuto činnost oprávnění.
Článek 32 - Pojištění na 1. riziko Tato pojistná nebezpečí je možné v pojistné smlouvě pojistit až do stanoveného limitu plnění (pojištění na 1. riziko). Vztahuje se na škody způsobené na pojištěných věcech. A. Pojistná nebezpečí souhrnně nazývána Katastrofická nebezpečí | ||
Pojistné nebezpečí | Definice | Výluky, podmínky, limity |
1. Povodeň | 1) Povodní se rozumí přechodné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povr- | 1) Limit plnění je stanoven v pojistné smlouvě. Pojištění se nevztahuje na škody |
chových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku | způsobené podzemní vodou, není-li ve smlouvě ujednáno jinak. Podzemními | |
a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, | vodami jsou vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu | |
že z určitého územíx) nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její | nasycení v přímém styku s horninami, za podzemní vody se považují též vody | |
odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení územíx) při soustředěném | protékající drenážními systémy a vody ve studních. | |
odtoku srážkových vod. Může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, | x) Územím se rozumí obec, případně část obce. | |
dešťovými srážkami nebo chodem ledů (povodeň přirozená). | Pojištění proti povodni se nevztahuje na škodu způsobenou povodní v úrovni, | |
která zaplavuje území s periodicitou 20 let a méně (20ti letou vodou). | ||
2) Povodeň může být způsobena jinými vlivy než přírodními jevy, zejména poru- | 2) Za vodní díla se nepovažují zejména jednoduchá zařízení měnící koryta vod- | |
chou vodního díla, které může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzo- | ních toků na jednotlivých pozemcích a stavbách k zachycení vody a k ochraně | |
vým řešením kritické situace na vodním díle (povodeň zvláštní). | jednotlivých pozemků a staveb proti škodlivým účinkům povrchových nebo | |
Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému | podzemních vod, jakož i jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků k aku- | |
usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, | mulaci odpadních vod (žumpy) a vodovodní a kanalizační přípojky. | |
k nakládání s vodami, zejména přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy, stavby, | ||
jimiž se upravují koryta vodních toků, vodovodní řady, vodárenské objekty | ||
včetně úpraven vody, kanalizační stoky, kanalizační objekty, čistírny odpadních | ||
vod, stavby na ochranu před povodněmi (upravuje vodní zákon). | ||
3) Pro povodeň se za škodu vzniklou v důsledku jedné pojistné události považují | 3) Nastala-li škodná událost následkem povodně či v přímé souvislosti s povodní | |
všechny škody vzniklé v době trvání pojištění na území státu, v němž se | do 10 dne po uzavření pojistné smlouvy, není pojistitel povinen z titulu této | |
nacházejí sjednaná místa pojištění, opakovaným působením tohoto pojistného | škodné události poskytnout pojistné plnění (čekací doba). | |
nebezpečí během 72 po sobě následujících hodin. | ||
4) V případě, že jsou splněny podmínky definice povodně, jsou v rámci limitu pro | Podmínkou je, že se předmět pojištění nachází na území, které bylo postiženo | |
pojištění tohoto nebezpečí pojištěny i škody na pojištěných věcech způsobené | povodní. | |
a) průsakem v důsledku zvýšené hladiny podzemních vod, kdy zvýšení hladi- | Pojistné plnění pro škody způsobené způsobem uvedeným pod písmenem b) | |
ny podzemních vod bylo prokazatelně způsobeno povodní, | poskytne pojistitel pouze v případě, že kanalizační přípojka do pojištěného objektu | |
b) vniknutím vody do kanalizace, pokud tato voda prokazatelně pochází | nebo objektu, v němž se nalézají pojištěné věci, byla v okamžiku vzniku škodné | |
z povodňových vod, | události opatřena vhodným uzavřeným uzavíracím elementem chránícím objekt | |
c) sesuvem půdy v důsledku povodně | před vniknutím vody (např. zpětnou klapkou). | |
2. Lavina | Lavinou se rozumí jev, kdy se masa sněhu nebo ledu na svazích náhle uvede do | |
pohybu a řítí se do údolí. | ||
3. Zemětřesení | Zemětřesením se rozumí otřesy zemského povrchu vyvolané pohybem v zemské | Pro zemětřesení se za škodu vzniklou v důsledku jedné pojistné události považují |
kůře, které dosahují v místě pojištění minimálně 6. stupně mezinárodní stupnice | všechny škody vzniklé v době trvání pojištění na území státu, v němž se nacházejí | |
udávající makroseismické účinky zemětřesení (MCS). | sjednaná místa pojištění, opakovaným působením stejného pojistného nebezpečí | |
během 72 po sobě následujících hodin; pojistitel však v žádném případě nepo- | ||
skytne plnění za škody, k nimž došlo v rámci uvedeného časového intervalu před | ||
vznikem pojištění nebo po jeho ukončení. | ||
4. Sesuv půdy a zřícení skal | Sesuvem půdy a zřícením skal se rozumí pohyb půdy, skal nebo zemin vzniklý | Pojištění se nevztahuje na škody vzniklé v důsledku |
působením gravitace a vyvolaný porušením dlouhodobé rovnováhy, ke které | - činnosti pojištěného, | |
svahy zemského povrchu dospěly vývojem. Sesuvem půdy však není klesání | - povrchové nebo hlubinné těžby nebo hloubení a jiných zemních, konstrukč- | |
zemského povrchu do centra Země v důsledku působení přírodních sil nebo | ních a demoličních prací, ať již probíhajících v době trvání pojištění, nebo před | |
lidské činnosti. | jeho začátkem, | |
- povodní. | ||
99.70.10.14 05.2006 verze 01
B. Nepřímý úder blesku, přepětí
Pojistné nebezpečí Definice Výluky, podmínky, limity
Nepřímý úder blesku, přepětí
C. Pojištění skla pro případ rozbití
Pojistné nebezpečí
Pojištění skla pro případ nahodilého rozbití skla
D. Pojištění skleníků
Pojistné nebezpečí
99.70.10.14 05.2006 verze 01
Požár, přímý úder blesku, výbuch, pád letadla, náraz vozidla, aerodynamický třesk, vichřice, krupobití, pád stromu, pojištění skla pro případ nahodilého rozbití
X. Xxxxxxx odcizení stavebních součástí vně budovy
Pojistné nebezpečí
Násilné odcizení stavebních součástí vně budovy
Nepřímým úderem blesku se rozumí působení přepětí anebo indukce (elektrické- ho výboje) jakožto následku přímého úderu blesku.
Přepětím se rozumí napěťová špička v elektrické síti nebo výboj statické elektřiny v atmosféře.
Definice
Pojištění se sjednává pro případ nahodilého rozbití skla a vztahuje se na skleněné stavební součásti pojištěné budovy, např. zasklení oken, dveří, prvky izolačního zasklení
Pojistitel poskytne pojistné plnění do výše nezbytných účelně vynaložených nákladů na výměnu rozbitého skla v místě pojištění obvyklých, včetně vedlejších nákladů.
Vedlejšími náklady se rozumí náklady na
a) znovupořízení speciální povrchové úpravy pojištěného skla (malba, nápisy a ji- né ozdoby nebo doplňky, pískování, lept, opravu či znovupořízení nalepených snímačů, zabezpečovacích zařízení, nalepených fólií apod.,
b) na lešení nebo jiné pomocné prostředky nutné k provedení opravy rozbitého skla,
c) na montáž a demontáž stavebních součástí nutných k provedení opravy rozbi- tého skla (např. ochranných mříží apod.),
d) na provizorní opravu rozbitého skla,
e) na odstranění zbytků rozbitého skla.
Definice
Toto pojištění se vztahuje na pojištění skleníků, jejich konstrukcí, skleněných výpl- ní, zavlažovací a vytápěcí systémy, v případně že tvoří příslušenství skleníku.
Definice
Pojištění se vztahuje na škody na stavebních součástech vně pojištěné budovy, ke kterým dojde jejich odcizením, popř. poškozením nebo zničením při pokusu o jejich odcizení.
Pojištění se vztahuje na elektrické a elektronické přístroje nebo zařízení, které jsou předmětem pojištění, nebo elektronické prvky a součástky pojištěných věcí.
Maximální limit plnění je 15 000 Kč.
Výluky, podmínky, limity
1) Pojištění se nevztahuje na škody způsobené
- poškozením povrchu skla poškrábáním, šrámy, postřikem barvou, poleptá- ním apod.,
- rozbitím vzniklým před a při instalaci, montáži a demontáži, při přepravě a dopravě,
- z důvodu výrobní vady skla,
- na rámech a osazeních,
- skleněných mozaikách a jiných formách uměleckého zasklení,
- na optických sklech,
- na osvětlovacích tělesech, žárovkách apod.
- na obkladech,
- na movitých věcech a jejich částech,
- na skleněných střechách,
- úmyslně pojistníkem, pojištěným nebo jemu blízkými osobami, společníky, zaměstnanci nebo jinými osobami, které byly pověřeny pojistníkem nebo pojištěným.
2) Pojištěný je povinen udržovat skla, rámy a osazení v řádném stavu, nevystavo- vat sálavému teplu nebo přímému ohni, neodstraňovat námrazu pomocí teplé vody nebo mechanicky apod.
3) Pojištění se nevztahuje na škody způsobené vniknutím atmosférických srážek nebo nečistot do budovy v důsledku rozbití pojištěných skel.
4) Pojistitel nehradí jakékoliv následné škody, ke kterým došlo v důsledku rozbití pojištěného skla.
5) Pokud není ve smlouvě uvedeno jinak, toto nebezpečí se nevztahuje na pojiš- tění skleníků.
6) V případě stejných opakovaných škod je pojištěný povinen prokázat, že dříve vyplacené pojistné plnění použil na uvedení zasklení do původního stavu.
7) Pojištění se sjednává se spoluúčastí ve výši 300 Kč.
8) Horní hranice pojistného plnění je uvedena v pojistné smlouvě.
Výluky, podmínky, limity
Vyloučeny z pojištění jsou skleníky sloužící výdělečné činnosti.
Pro pojištění skla pro případ nahodilého rozbití se vztahují na toto pojištění výluky z článku 31 oddíl C s výjimkou výluky pod bodem 5. Maximální limit plnění je
10 000 Kč. Pojištění se sjednává se spoluúčastí ve výši 300 Kč.
Výluky, podmínky, limity
Stavební součásti musí být k budově připevněny obvyklým způsobem a při jejich odcizení musí pachatel násilím překonat jejich upevnění. Horní hranice pojistného plnění je uvedena v pojistné smlouvě, maximálně však 20 000 Kč.
Doplňkové pojištění
1. Doplňkové pojištění se řídí obecnou částí těchto VPP. Dále se řídí dalšími specifickými ujednáními uvedenými v příslušném článku doplňkového pojištění.
2. Zánikem nebo změnou doplňkového pojištění nezaniká pojistná smlouva. Pojistitel s pojistníkem se mohou dohodnout, za jakých podmínek a v jakém rozsahu bude pojištění pokračovat. Při zániku doplňkového pojištění změnou pojistné smlouvy náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, ve kterém k jeho zániku došlo.
99.70.10.14 05.2006 verze 01
3. Doplňkové pojištění nemůže být sjednáno v této pojistné smlouvě samostatně.
Článek 33 - Pojištění odpovědnosti za škodu | |
1. Předmět pojištění | Pojištění podle těchto podmínek se sjednává pro případ zákonné odpovědnosti pojištěného za škodu, kterou způsobil jinému v důsledku svého jednání nebo vztahu uvedeného v pojistné smlouvě, v rozsahu a za podmínek stanovených příslušnými právními předpisy. |
2. Věcný rozsah pojištění | 1) Z pojištění odpovědnosti za škodu má pojištěný právo, aby za něho pojistitel uhradil škodu vzniklou na životě, zdraví nebo věci jiného, za kterou pojištěný odpovídá podle právních předpisů v důsledku svého jednání nebo vztahu uvedeného v pojistné smlouvě. 2) Škodou na životě se rozumí usmrcení, případně jiná majetková újma vyplývající z usmrcení. 3) Škodou na zdraví se rozumí tělesné poškození či poškození zdraví, případně jiná majetková újma vyplývající z tělesného poškození či poškození zdraví. 4) Škodou na věci se rozumí poškození či zničení věci, případně jiná majetková újma vyplývající z poškození či zničení věci. Škodou na věci není pohřešování, ztráta, krádež nebo loupež věci. Za věci nejsou považovány peníze, směnky, cenné papíry a ceniny. 5) Z pojištění odpovědnosti za škodu má pojištěný dále právo, aby za něho pojistitel v souvislosti s pojistnou událostí uhradil: a) náklady obhajoby do výše tarifní odměny advokáta v přípravném řízení a trestním řízení před soudem prvního stupně, vedeném proti pojištěnému; b) náklady občanského soudního řízení o náhradě škody, pokud bylo nutné ke zjištění odpovědnosti pojištěného za škodu nebo výše škody, je-li pojištěný povinen tyto náklady uhradit, a dále náklady právního zastoupení pojištěného v tomto řízení do výše tarifní odměny advokáta. c) náklady ad) a) a b) se započítávají do limitu pojistného plnění a pojistitel není povinen tyto náklady uhradit, pokud pojištěný poruší povinnosti uložené mu v těchto podmínkách nebo povinnosti uložené mu pojistitelem v souvislosti s uplatněným nárokem na poskytnutí pojistného plnění. 6) Z pojištění odpovědnosti za škodu má pojistník nebo pojištěný dále právo na náhradu zachraňovacích nákladů. Zachraňovacími náklady se rozumí účelně vynaložené náklady, které pojistník nebo pojištěný vynaložili na: a) odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události; b) zmírnění následků již nastalé pojistné události. c) pokud k vynaložení těchto nákladů byl pojistník či pojištěný povinen. Za bezprostředně hrozící pojistnou událost je považován stav, kdy by bez zásahu pojistníka nebo pojištěného ke vzniku pojistné události muselo nevyhnutelně a nutně dojít, přičemž nebylo možné vzniku škody zabránit jiným způsobem. Pojistitel není povinen hradit zabraňovací náklady. Zachraňovací náklady hradí pojistitel do výše 10 % limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě, v jednom ročním pojistném období však max. do výše 100 000 Kč. Náhrada zachraňovacích nákladů se nezapočítává do pojistného plnění. Nárok na náhradu zachraňovacích nákladů nemá vůči pojistiteli jiná osoba než pojistník nebo pojištěný. Jiné škody a náklady pojistitel z pojištění odpovědnosti za škodu nehradí. |
3. Časový rozsah pojištění | 1) Pojištění se vztahuje na odpovědnost pojištěného za škodu, ke které dojde v době trvání pojištění a pokud byl současně nárok na náhradu škody poprvé písemně uplatněn vůči pojištěnému v době trvání pojištění. 2) Odpovědnost za škodu, ke které dojde v době trvání pojištění, avšak škodná událost nastala v době před uzavřením pojistné smlouvy, je pojištěním kryta pouze tehdy, pokud pojištěnému tato příčina v době uzavření pojistné smlouvy nemohla být známa. |
4. Územní rozsah pojištění | 1) Pojištění se vztahuje na odpovědnost pojištěného za škodu pouze tehdy, pokud došlo současně k: a) škodné události a b) vzniku škody a c) prvnímu písemnému uplatnění nároku na náhradu škody poškozeným vůči pojištěnému na území České republiky. 2) Na základě ujednání mezi pojistitelem a pojistníkem lze rozšířit územní rozsah pojištění také na odpovědnost pojištěného za škodu způsobenou v zahraničí. |
5. Výluky z pojištění | 1) Pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škodu: a) způsobenou úmyslně nebo hrubou nedbalostí. Dále se pojištění nevztahuje na odpovědnost za škodu vzniklou v souvislosti s činností nebo vztahem pojištěného, k nimž není oprávněn nebo nesplňuje podmínky pro výkon takové činnosti nebo účast v takovém vztahu. b) převzatou nebo uznanou pojištěným nad rámec stanovený právními předpisy, za kterou pojištěný odpovídá v důsledku svého jednání nebo vztahu, a dále z příslibů záruky, smluvních pokut a penále. Dále se pojištění nevztahuje na odpovědnost za škodu vzniklou soudně nařízenými platbami majícími sankční povahu (např. penále, pokuty); c) vzniklou z vlastnictví, provozu nebo užívání letišť, leteckých ploch, dále vlastnictvím, držením a provozem leteckých dopravních a jiných prostředků, strojů a zařízení, a vznášedel jakéhokoliv druhu, včetně odpovědnosti za škodu vyplývající z provádění stavebních, údržbových a montážních prací na palubě těchto prostředků; |
d) vzniklou z vlastnictví, držení, užívání a provozu všech dopravních prostředků, včetně přívěsů a plavidel, které mají přidělenou registrační značku. Pojištění se dále nevztahuje na odpovědnost za škodu vyplývající z vlastnictví, držení, užívání a provozu vysokozdvižných vozíků všeho druhu. Pojištění se dále nevztahuje na odpovědnost za škodu vzniklou z vlastnictví, provozu nebo užívání železnic a tramvají a z dopravních a přepravních služeb;
e) způsobenou nesplněním povinnosti k odvrácení bezprostředně hrozící škody a k zabránění zvětšení škody;
f) jakoukoliv odpovědnost (včetně odpovědnosti za škodu způsobenou vadným výrobkem) vzniklou v přímé nebo nepřímé souvislosti nebo zcela nebo částečně v důsledku nebo působením
- magnetického nebo elektromagnetického pole nebo paprsků;
- ionizujícího záření, radioaktivního záření / zamoření či jaderného záření / zamoření z jakéhokoliv zařízení, reaktoru, přístroje, materiálu, odpadu či jiného zdroje, a jakékoliv jiné obdobné reakce či síly, působením jaderné energie a jadernými technickými reakcemi;
g) vzniklou přímo nebo nepřímo působením formaldehydu a azbestu, nebo materiálů, které azbest obsahují;
h) vzniklou v důsledku sesedání a sesouvání půdy, poddolování, pozvolného vnikání vlhka a kapalin všeho druhu, nebo působením plynů, par a vlhkosti nebo srážek. Dále se pojištění nevztahuje na odpovědnost za škodu vzniklou odkapáváním nebo únikem olejů, nafty nebo jiných kapalin z nádob nebo nádrží;
i) způsobenou exhalacemi, emisemi, imisemi, popílkem, kouřem, odpadními vodami nebo odpadem všeho druhu a vibracemi. Dále se pojištění nevztahuje na odpovědnost za škodu vzniklou z vlastnictví, provozu nebo užívání spaloven a skládek odpadků;
j) znečištěním nebo otrávením vod všeho druhu, ovzduší a půdy nebo zemského povrchu, a každým poškozením životního prostředí, včetně poškození životního prostředí, kterým je charakterizována ekologická škoda;
k) způsobenou hospodářskými zvířaty nebo divokou zvěří na porostech a zemědělských kulturách;
l) způsobenou jinému zavlečením nebo rozšířením nakažlivé choroby lidí nebo zvířat. Dále je vyloučena odpovědnost za škodu vzniklou přímo nebo nepřímo ve spojení s lidským lymfatropickým trombocytárním virem typu III (HTLV III) nebo lymfadenopatickým virem (LAV) nebo jeho mutacemi, derivacemi nebo ostatními variantami nebo příbuzným
s nějakým jiným způsobem získaným syndromem selhání imunity (Acquired Immune Deficiency Syndrome - AIDS) nebo jakýmkoliv syndromem stejného druhu nebo zdravotním stavem, nezávisle na příslušném označení;
m) vzniklou z činnosti pojištěného při provádění zkoušek, změn, získávání, úpravy nebo přípravy, zpracování, výroby, manipulace, rozdělování, skladování, používání nebo jiného využívání látek takového druhu, které zcela nebo částečně pocházejí z lidského těla (včetně mj. tkáně, buněk, orgánů, transplantátů, krve, moče, exkrementů a sekretů), stejně jako z těchto látek a materiálů získaných derivátů a biosyntetických výrobků;
n) n) způsobenou přímo nebo nepřímo přes nebo v důsledku nemocí nebo syndromů skupiny spongiformních encefalopatií nebo jejich mutací nebo derivátů, jako např. bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) scrapie, přenosná encefalopatie vyskytující se u norků (TME), chronické vyčerpání (Chronic Easting Decease-CWD), Creutzfeld-Jakobova choroba (CJD), Xxxxxxxxx-Xxxxxxxxxx-Scheinkerův syndrom (GSS), kuru, a fatální dědičná spánková insomnie (Fatal Familliar Insomnia-FFI);
o) kterou by byl pojistitel jinak povinen uhradit, avšak pojištěný bez jeho vědomí nevznesl námitku promlčení, nepodal odvolání proti rozhodnutí nebo odpor proti platebnímu rozkazu, uzavřel dohodu o narovnání nebo soudní smír;
p) vzniklou přímo nebo nepřímo v důsledku válečných událostí, zásahem vojenských nebo policejních orgánů nebo uznané či neuznané moci, jakýchkoliv teroristických činů včetně bioterorismu, vzpour, povstání, stávek a ozbrojených konfliktů, občanských nepokojů, násilných jednání politických a teroristických organizací a násilných jednání při veřejných shromážděních, manifestacích a pochodech;
q) vyplývající z pracovněprávních a služebních vztahů, včetně odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech a nemocích z povolání, včetně regresních nároků;
r) r) vyplývající z přepravy, přepravních smluv a provozních rizik vyplývajících z vlastnictví, provozu nebo použití např. mořských přístavů, suchých doků, přístavišť, nábřeží a hrází, vrtných plošin a plovoucích plošin;
s) s) způsobenou vadným výrobkem, dále z odpovědnosti za vady jakýchkoliv výrobků, dodávek nebo plnění a stažení výrobku z trhu;
t) t) vyplývající z bourání a demoliční činnosti, provádění staveb a údržby přehrad a prací pod vodou, hornické činnosti spočívající v hlubinné těžbě a těžbě pod vodou, včetně všech souvisejících podzemních služeb;
u) u) vzniklou plyny, trhavinami a jedovatými látkami, a to zejména v souvislosti s těmito provozy: Výroba a/nebo zhotovování, skladování, plnění, rozbor nebo přeprava: nitroglycerinu nebo trhavin všeho druhu; plynu a/nebo vzduchu v nádobách na stlačený vzduch; butanu, methanu, propanu nebo jiných kapalných plynů; jedovatých látek
a jedovatých odpadů. Dále se pojištění nevztahuje na odpovědnost za škodu vyplývající z činnosti související se získáváním, skladováním, distribucí a/nebo odbytem zemního plynu, vrtání, dobývání, rafinace a/nebo distribuce (kromě veřejného prodeje);
v) vzniklou podniky zpracujícími ropu v souvislosti s jejím získáváním a dalšími činnostmi spojenými s vrty a těžbou;
w) způsobenou provozem čerpacích stanic v souvislosti s pozvolným působením vlivů na životní prostředí;
x) ) způsobenou činností při použití genetické techniky;
y) způsobenou v důsledku nebo v souvislosti s poskytováním hardware nebo software nebo poradenství v této oblasti, nebo v důsledku nebo v souvislosti se zpracováním dat prostředky výpočetní techniky a / nebo automatizovaným zpracováním dat. Dále se pojištění nevztahuje na odpovědnost za škodu vzniklou v důsledku nebo v souvislosti
99.70.10.14 05.2006 verze 01
s poskytováním služeb v oblasti internetu a služeb souvisejících.
z) způsobenou poskytováním poradenství všeho druhu nebo v souvislosti s tím.
2) Pojistitel nehradí škodu způsobenou
a) pojištěnému nebo pojištěným subjektům
b) osobám blízkým pojištěnému
c) společníkům pojištěného a jejich blízkým osobám
d) společnosti/firmě, ve které jsou pojištěný nebo osoby jemu blízké společníkem, a sice v rozsahu odpovídajícím procentuální účasti pojištěného a jemu blízkých osob na této společnosti.
Osobou blízkou se rozumí příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní (§ 116 občanského zákoníku).
Osobou blízkou se dále rozumí právnická osoba, v níž je pojištěný, jemu blízká fyzická osoba nebo jeho společník či statutární orgán (nebo člen statutárního orgánu) společníkem, statutárním orgánem (nebo členem statutárního orgánu) nebo členem, případně k ní má jiný obdobný vztah, jestliže by újmu, kterou by utrpěl jeden z nich, druhý důvodně pociťoval jako újmu vlastní.
Společníkem se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má ve společnosti podíl na jmění ve výši umožňující jí se přímo nebo nepřímo podílet na vedení nebo na kontrole společnosti.
3) Jestliže není v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škodu:
a) za kterou pojištěný odpovídá v důsledku své profesionální nebo aktivní závodní účasti na dostizích, závodech a sportovních akcích všeho druhu, jakož i přípravě k nim;
b) na věcech dodaných pojištěným nebo na věcech, na nichž pojištěný prováděl objednanou činnost, jestliže ke škodě došlo v důsledku vadné jakosti dodané věci nebo vadného provedení objednané činnosti, včetně odpovědnosti za škodu věcech, které převzal v souvislosti s prováděnou činností do úschovy, i pokud tato úschova představuje vedlejší závazek;
c) na věcech, které si pojištěný nebo za něj jednající osoby vypůjčily, najaly, užívají na leasing nebo vzaly do úschovy, i pokud tato úschova představuje vedlejší závazek;
d) na movitých věcech, ke které dojde při anebo v důsledku jejich používání, přepravy, zpracování, nebo jiné činnosti na nich nebo s nimi;
e) na těch částech nemovitých věcí, které jsou bezprostředně předmětem zpracování nebo jiné činnosti na nich nebo s nimi;
f) z činnosti projektové, inženýrské a z geologického průzkumu;
g) na zařízeních a ze zařízení k čištění vody, odpadních vod, zařízení k nakládání s odpadem a jeho zneškodňování;
h) působenou při činnosti, na kterou se ze zákona nebo ze zvláštních předpisů vztahuje povinnost uzavřít pojistnou smlouvu nebo je stanoveno, že pojištění vznikne bez uzavření pojistné smlouvy na základě jiných skutečností.
4) V pojistné smlouvě lze ujednat další případy odpovědnosti za škodu, na které se pojištění nevztahuje.
5) Z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou jinému vzniká povinnost pojistitele plnit za pojištěného potud, pokud pojištěnému nevznikl nárok na plnění ve prospěch poškozeného ze stejného důvodu z jiného pojistného vztahu.
6. Rozsah plnění pojistitele
1) Rozsah pojistného plnění pojistitele je omezen rozsahem odpovědnosti za škodu, za kterou pojištěný dle právních předpisů odpovídá poškozenému, a sjednaným rozsahem pojištění.
2) Plnění pojistitele z jedné pojistné události, včetně náhrady nákladů dle oddílu 2. odstavce 5) tohoto článku, nepřesáhne limit pojistného plnění sjednaný v pojistné smlouvě, a to i tehdy, vztahuje-li se pojistná ochrana na několik osob povinných nahradit škodu.
3) Celkové plnění pojistitele ze všech pojistných událostí, včetně náhrady nákladů dle oddílu 2. odstavce 5) tohoto článku, v jednom ročním pojistném období nepřesáhne dvojnásobek limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě, není-li ujednáno jinak.
4) Je-li pojištění sjednáno na dobu kratší než jeden rok, nepřesáhne celkové plnění pojistitele ze všech pojistných událostí, včetně náhrady nákladů dle oddílu 2. odstavce 5) tohoto článku, limit pojistného plnění sjednaný v pojistné smlouvě.
5) Limit pojistného plnění je stanoven jako paušální – vztahuje se na škody na životě, zdraví, poškození či zničení věci, a na škody z nich vyplývající, případně na jiné škody uvedené v pojistné smlouvě dohromady.
6) Má-li pojištěný vyplácet důchod a finanční hodnota důchodu přesahuje limit pojistného plnění (nebo obnos, který ještě z limitu pojistného plnění zbývá po odečtení případných ostatních plnění z téže pojistné události), pak bude důchod vyplácen pouze do vyčerpání limitu pojistného plnění (nebo obnosu, který ještě z limitu pojistného plnění zbývá).
7. Přechod práv
1) Vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí oprávněné osobě, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází výplatou plnění z pojištění toto právo na pojistitele, a to až do výše částek, které pojistitel z pojištění oprávněné osobě, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, vyplatil, a to v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem.
2) Osoba, které proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo vzniklo, je povinná postupovat tak, aby pojistitel mohl vůči jinému toto právo uplatnit.
3) Vzdala-li se osoba, které vzniklo proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, tohoto svého práva nebo toto právo včas neuplatnila, nechala promlčet anebo jinak zmařila přechod svých nároků na pojistitele, má pojistitel právo plnění z pojištění snížit až do výše částek, které by jinak mohl získat. Totéž platí v případě, že osoba, které vzniklo proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, nezabezpečila doklady pro uplatnění takového práva pojistitelem nebo jiným způsobem zmařila uplatnění či vymožení tohoto práva pojistitelem.
4) Jestliže má pojištěný proti poškozenému nebo jiné osobě právo na vrácení vyplacené částky, snížení důchodu nebo na zastavení jeho výplaty, přechází toto právo na pojistitele v případě, že za pojištěného tuto částku zaplatil nebo za něj vyplácí důchod.
5) Na pojistitele přechází právo pojištěného na úhradu těch výloh řízení o náhradu škody, které byly pojištěnému přiznány, pokud je pojistitel zaplatil za pojištěného.
6) Osoba, které vzniklo proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, je povinna neprodleně pojistiteli oznámit, že nastaly okolnosti odůvodňující vznik práva pojistitele ve smyslu výše uvedených odstavců a odevzdat mu doklady potřebné k uplatnění těchto práv.
99.70.10.14 05.2006 verze 01
8. Pojištění ve prospěch třetí osoby
1) Vztahuje-li je pojištění na odpovědnost za škodu jiné osoby než pojistníka, vztahují se všechna ustanovení týkající se pojistníka a jeho povinností na pojištěného.
2) Uplatnění práva na poskytnutí pojistného plnění náleží výlučně pojištěnému. Ostatní práva z pojistného vztahu je oprávněn vykonávat pouze pojistník.
3) Pojistník je povinen informovat pojištěného o sjednání pojištění v jeho prospěch a o způsobu zpracování osobních údajů pojištěného pojistitelem podle článku 27.
Článek 34 - Pojištění odpovědnosti občana za škodu Vlastníka, držitele nebo nájemce nemovitosti
1. Územní rozsah Územním rozsahem CZ se rozumí pojištění s územní platností na území České republiky.
2. Limit plnění Limit pojistného plnění je určen paušální částkou, která je stanovena dohromady pro škody na životě, zdraví, poškozením a zničením věci a škody z nich vyplývající.
3. Předmět pojištění
Pojištění se sjednává pro případ odpovědnosti pojištěného za škodu způsobenou:
1) z vlastnictví, držení nebo nájmu nemovitosti uvedené ve smlouvě
2) z vlastnictví a provozu zařízení v domě určených pro nájemníky,
3) z vlastnictví, držení nebo nájmu pozemku, cesty a plotu patřících k pojištěné nemovitost.
Pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škodu způsobené držitelem, správcem nebo nájemcem vlastníkovi pojištěné nemovitosti.
4. Spolupojištěné osoby
Spolupojištěnými osobami jsou, pokud se nejedná o činnost prováděnou v rámci podnikatelské činnosti nebo o výkon zaměstnání, fyzické osoby pověřené pojištěným k:
- čištění a údržbě chodníků;
- čištění a údržbě schodišť; chodeb nebo prostranství patřících k nemovitosti (s výjimkou škod způsobených pojištěnému a členům jeho domácnosti).
5. Společné části domu
Z pojištění odpovědnosti za škodu, která vznikne z titulu vlastníka podílu na společných částech domu, uhradí pojistitel takovou část škody včetně náhrady nákladů dle článku 32, oddílu 2. odstavce 5), která odpovídá spoluvlastnickému podílu pojištěného na společných částech domu.
6. Provádění stavebních úprav a rekonstrukce
1) Pojištění se dále vztahuje také na odpovědnost pojištěného za škodu vzniklou prováděním oprav, úprav, stavebních prací a rekonstrukce nemovitosti pojištěným, pokud celkové náklady na jejich provedení (náklady na práce prováděné jak pojištěným, tak jakýmikoliv jinými subjekty) nepřesáhnou částku 500 000 Kč a nejedná se o zásah do nosných konstrukcí a statiky budovy. Pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škodu z provádění prací v rámci podnikatelské činnosti.
2) V případě provádění ostatních oprav, stavebních prací a úprav či rekonstrukce je pojištěný povinen sdělit tuto skutečnost a předpokládaný rozsah stavebních prací nejpozději
3 měsíce před jejich započetím pojistiteli a pojistitel je oprávněn pojistnou smlouvu vypovědět nebo navrhnout zvýšení pojistného odpovídající zvýšení rizika vzniku škody vyplývající z držby nemovitosti. Dále je oprávněn rozhodnout o tom, zda se pojištění bude vztahovat také na odpovědnost za škodu vzniklou z provádění oprav, úprav, stavebních prací
a rekonstrukce pojištěným. Pokud byla pojistná smlouva z výše uvedeného důvodu vypovězena, zaniká pojištění dnem uvedeným pojištěným jako zahájení oprav, stavebních prací a oprav či rekonstrukce, nejpozději však dnem, kdy byly tyto práce fakticky zahájeny. Pojistiteli náleží pojistné do konce pojistného období, v němž pojištění zaniklo.
3) V případě provádění ostatních oprav, stavebních prací a úprav či rekonstrukce je pojištěný povinen sdělit tuto skutečnost a předpokládaný rozsah stavebních prací nejpozději 3 měsíce před jejich započetím pojistiteli a pojistitel je oprávněn pojistnou smlouvu vypovědět do 1 měsíce od doručení tohoto sdělení nebo navrhnout zvýšení pojistného odpovídající zvýšení rizika vzniku škody vyplývající z držby nemovitosti. Dále je oprávněn rozhodnout o tom, zda se pojištění bude vztahovat také na odpovědnost za škodu vzniklou z provádění oprav, úprav, stavebních prací a rekonstrukce pojištěným. Nesouhlasí-li pojistník s navrhovaným zvýšením pojistného, je povinen sdělit tuto skutečnost
pojistiteli do 1 měsíce od doručení návrhu na zvýšení pojistného. Pokud byla pojistná smlouva z výše uvedeného důvodu vypovězena, zaniká pojištění dnem uvedeným pojištěným jako zahájení oprav, stavebních prací a oprav či rekonstrukce, nejpozději však dnem, kdy byly tyto práce fakticky zahájeny. Totéž platí, sdělil-li pojistník pojistiteli řádně a včas,
že nesouhlasí s navrhovaným zvýšením pojistného. Pojistiteli náleží pojistné do konce pojistného období, v němž pojištění zaniklo.
Článek 35 - Poučení subjektu údajů
Na základě a v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, Generali Pojišťovna a.s., se xxxxxx Xxxxxxxxxxx 000, Xxxxx 0, Xxxxx republika, IČ: 61859869 jakožto správce zpracovává osobní údaje fyzických osob a informuje i o právech subjektu údajů a o povinnostech správce nebo zpracovatele.
Osobní údaje považuje Generali Pojišťovna a.s. striktně za důvěrné a je povinna o nich zachovávat mlčenlivost, stejně jako o údajích týkajících se sjednaného pojištění podle § 39 zákona č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví. Tuto povinnost lze prolomit pouze se souhlasem osoby, jíž se tyto údaje týkají, a na písemné vyžádání v právních předpisech uvedených orgánů veřejné správy, správních úřadů a dalších subjektů. Uzavřením pojistné smlouvy zprošťuje pojistník/pojištěný Generali Pojišťovnu a.s. mlčenlivosti o sjednaném pojištění a o případných škodných událostech ve vztahu k zajistiteli pro potřeby zajištění pojistitele.
99.70.10.14 05.2006 verze 01
Zpracovávat adresní a identifikační osobní údaje bude Generali Pojišťovna a.s. a její smluvní zpracovatelé splňující podmínky zákona č. 101/2000 Sb. (zejména pojišťovací zprostředkovatelé) v rozsahu, v jakém byly poskyt- nuty v souvislosti s pojistným smluvním nebo jiným právním vztahem (např. jako pojistník, pojištěný, zájemce, oprávněná osoba, poškozený, pověřená osoba subjektem údajů apod.) pro účely pojišťovací činnosti a dalších činností vymezených zákonem č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví, a to po dobu nezbytně nutnou k zajištění práv a povinností plynoucích ze závazkového právního vztahu, a dále po dobu vyplývající z obecně závazných práv- ních předpisů (např. zákon o archivnictví, zákon proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, účetní a daňové předpisy apod.). Generali Pojišťovna a.s. je oprávněna pro potřeby identifikace účastníka obchodu podle zákona č. 61/1996 Sb. pořídit fotokopii dokladu totožnosti, na jehož základě byla provedena identifikace.
Osobní údaje mohou být za splnění zákonných předpokladů předávány subjektům mezinárodního koncernu Generali a jeho zajišťovacím partnerům pro účely a dobu uvedenou v předchozím odstavci. Ke zpracování bude docházet automatizovaným způsobem i manuálně.
Uzavřením pojistné smlouvy opravňuje pojistník/pojištěný Generali Pojišťovnu a.s. kontaktovat ho na jím uváděnou korespondenční adresu nebo kontaktní spojení v záležitostech pojistného vztahu nebo v záležitosti nabídky pojišťovacích a souvisejících finančních služeb a jiných obchodních sdělení pojistitele nebo nabídky služeb a jiných obchodních sdělení členů mezinárodního koncernu Generali a spolupracujících obchodních partnerů.
Poskytnutí osobních údajů je dobrovolné, avšak nezbytné pro uzavření pojistné smlouvy a pro plnění práv a povinností z ní vyplývajících, jakož i pro plnění povinností a výkon práv z jiných právních vztahů. Odvoláním sou- hlasu se zpracováním osobních údajů pojistná smlouva zaniká, Generali Pojišťovna a.s. dále neprovádí šetření škodných událostí a výplaty pojistných plnění. Generali Pojišťovna a.s. má v tomto případě právo na pojistné do
konce pojistného období, v němž došlo k zániku pojištění; je-li pojistné stanoveno jako jednorázové, má v tomto případě právo na celé jednorázové pojistné. Generali Pojišťovna a.s. a zpracovatel jsou povinni:
- přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k jejich jinému neoprávněnému zpracování, jakož i k jinému neoprávněnému zneužití. Tato povinnost platí i po ukončení zpracování osobních údajů.
- zpracovávat pouze pravdivé a přesné osobní údaje
- shromažďovat údaje pouze v nezbytném rozsahu ke stanovenému účelu
- nesdružovat osobní údaje, které byly získány k různým účelům
- při zpracování dbát na ochranu soukromého života subjektů údajů
- jakékoli osoby, které přijdou do styku s osobními údaji ( včetně zaměstnanců správce nebo zpracovatele) jsou povinny dodržovat povinnost mlčenlivosti jak o osobních údajích samotných, tak i o bezpečnostních opatře- ních k jejich ochraně, tato povinnost trvá neomezeně i po skončení zaměstnání nebo příslušného vztahu
- poskytnout k žádosti subjektu údajů informace o zpracování jeho osobních údajů, a to za úhradu věcných nákladů s tím spojených
V případě, kdy Generali Pojišťovna a.s. nebo zpracovatel provádí zpracování osobních údajů v rozporu se zákonem nebo v rozporu s ochranou soukromého a osobního života subjektu údajů, může subjekt údajů zejména žádat Generali Pojišťovnu a.s. nebo zpracovatele o vysvětlení, požadovat odstranění závadného stavu a v případě nevyhovění této žádosti má možnost obrátit se na příslušný úřad.
99.70.10.14 05.2006 verze 01
Ten, jehož osobní údaje jsou zpracovávány nebo který osobní údaje poskytl, je povinen bezodkladně nahlásit správci jakoukoli změnu osobních údajů.