MEZINÁRODNÍCH SMLUV

Ročník 2008

SBÍRKA

MEZINÁRODNÍCH SMLUV

ČESKÁ REPUBLIKA

Částka 21 Rozeslána dne 1. srpna 2008 Cena Kč 64,–

O B S A H :

54. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Etiopskou federativní demokratickou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu

55. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Státním ministerstvem kultu Svobodného státu Sasko o změně Dodatku k Ujednání mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Státním ministerstvem kultu Svobodného státu Sasko o spolupráci při realizaci dvoj- národnostního dvojjazyčného česko-německého vzdělávacího cyklu na gymnáziu Friedricha Schillera v Pirně

56. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se opravuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 3/2005 Sb. m. s., o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a Švýcarskou spolkovou radou o vzájemném zrušení vízové povinnosti sjednané vý- měnou nót

54

SD Ě LENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. července 2007 byla v Addis Xxxxx podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Etiopskou federativní demokratickou republikou o zamezení dvojímu zdanění a za- bránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu.

Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Smlouvu ratifikoval.

Xxxxxxx vstoupila v platnost na základě svého článku 28 dne 30. května 2008 a její ustanovení se provádějí v souladu se zněním písmen a) a b) téhož článku.

Anglické znění Xxxxxxx a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.

PŘEKLAD

SMLOUVA

MEZI

ČESKOU REPUBLIKOU

A

ETIOPSKOU FEDERATIVNÍ DEMOKRATICKOU REPUBLIKOU

O ZAMEZENÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ

A ZABRÁNĚNÍ DAŇOVÉMU ÚNIKU V OBORU DANÍ Z PŘÍJMU

ČESKÁ REPUBLIKA A ETIOPSKÁ FEDERATIVNÍ DEMOKRATICKÁ REPUBLIKA,

přejíce si uzavřít smlouvu o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu,

se dohodly takto:

Článek 1

OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE

Tato smlouva se vztahuje na osoby, které jsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních státi.

Článek 2

DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE

1. Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu ukládané jménem každého ze smluvních státi nebo jeho územně-

-správních útvari nebo místních úřadi, aí je zpisob vybírání jakýkoli.

2. Za daně z příjmu se považují všechny daně vybírané z celkového příjmu nebo z částí příjmu, včetně daní ze ziski ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku a rovněž daní z příristku majetku.

3. Současné daně, na které se tato smlouva vztahuje, jsou zejména:

a) v případě České republiky:

(i) daň z příjmi fyzických osob;

(ii) daň z příjmi právnických osob; (dále nazývané „česká daň“);

b) v případě Etiopie:

(i) daň z příjmi fyzických osob a právnických osob;

(ii) daň z příjmi z hornictví, ropných a zemědělských činností;

(dále nazývané „etiopská daň“).

4. Xxxxxxx se bude rovněž vztahovat na jakékoliv daně stejného nebo v zásadě podobného druhu, které budou ukládány po datu podpisu této smlouvy vedle nebo místo současných daní. Příslušné úřady smluvních státi si vzájemně sdělí veškeré podstatné změny, které budou provedeny v jejich příslušných daňových zákonech.

Článek 3 VŠEOBECNÉ DEFINICE

1. Pro účely této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad:

a) výrazy „jeden smluvní stát“ a „druhý smluvní stát“ označují, podle souvislosti, Českou republiku nebo Etiopii;

b) výraz „Česká republika“ označuje území České republiky, na kterém jsou, podle českých právních předpisi a v souladu s mezinárodním právem, vykonávána svrchovaná práva České republiky;

c) výraz „Etiopie“ označuje Etiopskou federativní demokratickou republiku, pokud je použit v zeměpisném významu, označuje státní území a jakoukoliv jinou oblast, která, podle mezinárodního práva nebo právních předpisi Etiopie, je nebo miže být prohlášena za oblast, kde Etiopie vykonává svrchovaná práva nebo svou jurisdikci;

d) výraz „osoba“ zahrnuje fyzickou osobu, společnost a všechna jiná sdružení osob;

e) výraz „společnost“ označuje jakoukoliv právnickou osobu nebo jakéhokoliv nositele práv považovaného pro účely zdanění za právnickou osobu;

f) výrazy „podnik jednoho smluvního státu“ a „podnik druhého smluvního státu“ označují, podle souvislosti, podnik provozovaný rezidentem jednoho smluvního státu a podnik provozovaný rezidentem druhého smluvního státu;

g) výraz „státní příslušník“ označuje:

(i) každou fyzickou osobu, která je státním občanem některého smluvního státu;

(ii) každou právnickou osobu, osobní společnost nebo sdružení zřízenou nebo zřízené podle právních předpisi platných v některém smluvním státě;

h) výraz „mezinárodní doprava“ označuje jakoukoli dopravu lodí nebo letadlem provozovanou podnikem, který má místo svého hlavního vedení v jednom smluvním státě, vyjma případi, kdy je taková doprava provozována pouze mezi místy nacházejícími se v druhém smluvním státě;

i) výraz „příslušný úřad“ označuje:

(i) v případě České republiky, ministra financí nebo jeho zmocněného zástupce;

(ii) v případě Etiopie, ministra financí a hospodářského rozvoje nebo jeho zmocněného zástupce.

2. Pokud jde o provádění této smlouvy v jakémkoliv čase některým ze smluvních státi, bude mít každý výraz, který v ní není definován, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, takový význam, jenž mu náleží v tomto čase podle právních předpisi tohoto státu pro účely daní, na které se Smlouva vztahuje, přičemž jakýkoliv význam podle používaných daňových zákoni tohoto státu bude převažovat nad významem daným výrazu podle jiných právních předpisi tohoto státu.

Článek 4

REZIDENT

1. Výraz „rezident smluvního státu“ označuje pro účely této smlouvy každou osobu, která je podle právních předpisi tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z divodu svého bydliště, stálého pobytu, místa hlavního vedení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria, a rovněž zahrnuje tento stát a jakýkoliv územně-správní útvar nebo místní úřad tohoto státu. Tento výraz však nezahrnuje žádnou osobu, která je podrobena zdanění v tomto státě pouze z divodu příjmu ze zdroji v tomto státě.

2. Jestliže fyzická osoba je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních státi, bude její postavení určeno následovně:

a) předpokládá se, že tato osoba je rezidentem pouze toho státu, ve kterém má k dispozici stálý byt; jestliže má k dispozici stálý byt v obou státech, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmi);

b) jestliže nemiže být určeno, ve kterém státě má tato osoba středisko svých životních zájmi, nebo jestliže nemá k dispozici stálý byt v žádném státě, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ve kterém se obvykle zdržuje;

c) jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, jehož je státním příslušníkem;

d) jestliže je tato osoba státním příslušníkem obou státi nebo žádného z nich, upraví příslušné úřady smluvních státi tuto otázku vzájemnou dohodou.

3. Jestliže osoba, jiná než osoba fyzická, je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních státi, před-

pokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, v němž se nachází místo jejího hlavního vedení.

Článek 5

STÁLÁ PROVOZOVNA

1. Výraz „stálá provozovna“ označuje pro účely této smlouvy trvalé místo k výkonu činnosti, jehož prostřednic- tvím je zcela nebo zčásti vykonávána činnost podniku.

2. Výraz „stálá provozovna“ zahrnuje obzvláště:

a) místo vedení;

b) závod;

c) kancelář;

d) továrnu;

e) místo prodeje;

f) dílnu;

g) komerční sklad (ve vztahu k osobě, která vykonává činnost v oblasti skladování);

h) farmu, plantáž nebo jiné místo, kde jsou vykonávány zemědělské, lesnické, plantážní nebo související činnosti; a

i) dil, naleziště ropy nebo plynu, lom nebo jakékoliv jiné místo těžby přírodních zdroji.

3. Výraz „stálá provozovna“ rovněž zahrnuje:

a) staveniště nebo stavební, montážní nebo instalační projekt nebo dozor s tím spojený, avšak pouze pokud takové staveniště, projekt nebo dozor trvá déle než šest měsíci;

b) poskytování služeb, včetně poradenských nebo manažerských služeb, podnikem jednoho smluvního státu prostřednictvím zaměstnanci nebo jiných pracovníki najatých podnikem pro tento účel, avšak pouze pokud čin-

nosti takového charakteru trvají na území druhého smluvního státu po jedno nebo více období přesahující v úhrnu

šest měsíci v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období.

4. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku se předpokládá, že výraz „stálá provozovna“ nezahrnuje:

a) zařízení, které se využívá pouze za účelem uskladnění, vystavení nebo dodání zboží patřícího podniku;

b) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem uskladnění, vystavení nebo dodání;

c) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem zpracování jiným podnikem;

d) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik;

e) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem vykonávání jakékoliv jiné činnosti, která má pro podnik přípravný nebo pomocný charakter (takové, jako je reklama, poskytování informací, vědecký výzkum atd.);

f) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze k vykonávání jakéhokoliv spojení činností uvedených v písmenech a) až e), pokud celková činnost trvalého místa k výkonu činnosti vyplývající z tohoto spojení je přípravného nebo pomocného charakteru.

5. Jestliže, bez ohledu na ustanovení odstavci 1 a 2, osoba – jiná než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 7 – jedná ve smluvním státě na účet podniku a má a obvykle vykonává oprávnění uzavírat smlouvy jménem podniku, má se za to, že tento podnik má stálou provozovnu v tomto státě ve vztahu ke všem činnostem, které tato osoba provádí pro podnik, pokud činnosti této osoby nejsou omezeny na činnosti uvedené v odstavci 4, které, pokud by byly vykonávány prostřednictvím trvalého místa k výkonu činnosti, by nezakládaly z tohoto trvalého místa k výkonu činnosti stálou provozovnu podle ustanovení tohoto odstavce.

6. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku se předpokládá, že pojišíovna jednoho smluvního státu, s výjimkou zajistného, má stálou provozovnu v druhém smluvním státě, pokud vybírá pojistné na území tohoto druhého státu nebo pojišíuje rizika, která se tam nacházejí, prostřednictvím osoby jiné než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 7.

7. Nemá se za to, že podnik má stálou provozovnu ve smluvním státě jenom proto, že v tomto státě vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo jakéhokoliv jiného nezávislého zástupce, pokud tyto osoby jednají v rámci své řádné činnosti. Avšak, jestliže činnosti takového zástupce jsou zcela nebo hlavně věnovány tomuto podniku, nebude tento zástupce považován za nezávislého zástupce ve smyslu tohoto odstavce.

8. Skutečnost, že společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, ovládá nebo je ovládána společností, která je rezidentem druhého smluvního státu nebo která v tomto druhém státě vykonává svoji činnost (aí pro- střednictvím stálé provozovny nebo jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti.

Článek 6

PŘÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU

1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z nemovitého majetku (včetně příjmi ze zemědělství nebo lesnictví) umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

2. Výraz „nemovitý majetek“ má takový význam, jenž mu náleží podle právních předpisi smluvního státu, v němž je daný majetek umístěn. Výraz zahrnuje v každém případě příslušenství nemovitého majetku, živý a mrtvý inventář užívaný v zemědělství a lesnictví, práva, pro která platí ustanovení občanského práva vztahující se na pozemky, právo požívání nemovitého majetku a práva na proměnlivé nebo pevné platby za těžení nebo za přivolení k těžení nerostných ložisek, prameni a jiných přírodních zdroji; lodě a letadla se nepovažují za nemovitý majetek.

3. Ustanovení odstavce 1 platí pro příjmy pobírané z přímého užívání, nájmu nebo každého jiného zpisobu užívání nemovitého majetku.

4. Ustanovení odstavci 1 a 3 platí rovněž pro příjmy z nemovitého majetku podniku a pro příjmy z nemovitého majetku užívaného k vykonávání nezávislého povolání.

Článek 7

ZISKY PODNIKŮ

1. Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vy- konává svoji činnost tímto zpisobem, mohou být zisky podniku zdaněny ve druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat:

a) této stálé provozovně; nebo

b) prodejim zboží v tomto druhém státě, které je stejného nebo podobného druhu jako zboží prodávané pro- střednictvím této stálé provozovny.

2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se, s výhradou ustanovení odstavce 3, v každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by byla mohla docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou.

3. Při stanovení ziski stálé provozovny se povoluje odečíst takové odpočitatelné náklady podle vnitrostátních právních předpisi smluvních státi vynaložené pro účely stálé provozovny, včetně výloh vedení a všeobecných správních výloh takto vynaložených, aí vznikly ve státě, v němž je stálá provozovna umístěna, či jinde.

4. Jestliže je v některém smluvním státě obvyklé stanovit zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových ziski podniku jeho rizným částem, nic v odstavci 2 nevylučuje, aby tento smluvní stát stanovil zisky, jež mají být zdaněny, tímto obvyklým rozdělením; použitý zpisob rozdělení musí být však takový, aby výsledek byl v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku.

5. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik.

6. Zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, se pro účely předchozích odstavci stanoví každý rok stejným zpisobem, pokud neexistují dostatečné divody pro jiný postup.

7. Jestliže zisky zahrnují části příjmi, o nichž se pojednává odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článki dotčena ustanoveními tohoto článku.

Článek 8 MEZINÁRODNÍ DOPRAVA

1. Zisky z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž se nachází místo hlavního vedení podniku.

2. Jestliže místo hlavního vedení podniku vodní dopravy je na palubě lodi, považuje se za umístěné ve smluvním státě, v němž se nachází domovský přístav lodi, nebo, není-li takový domovský přístav, ve smluvním státě, jehož je provozovatel lodi rezidentem.

3. Xxxxx, na které se tento článek vztahuje, pozistávají ze ziski přímo pobíraných podnikem z přepravy cestu- jících nebo nákladi loděmi nebo letadly (aí vlastněnými, pronajatými nebo jinak podniku k dispozici), které podnik provozuje v mezinárodní dopravě. Tento článek se rovněž, bez ohledu na ustanovení článku 12, vztahuje na zisky z činností, které přímo souvisejí s takovým provozováním lodí nebo letadel, jakož i na zisky z činností, které jsou doplňkové ve vztahu k tomuto provozování (např. zisky z nahodilého pronájmu lodí nebo letadel bez posádky, zisky z nahodilého používání, údržby nebo pronájmu kontejneri používaných pro přepravu nákladi, zisky z prodeje letenek jménem jiného dopravce).

4. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku platí rovněž pro zisky z účasti na poolu, společném provozu nebo mezinárodní provozní organizaci.

Článek 9 SDRUŽENÉ PODNIKY

1. Jestliže

a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku druhého smluvního státu, nebo

b) tytéž osoby se podílejí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého smluvního státu

a jestliže v těchto případech jsou oba podniky ve svých obchodních nebo finančních vztazích vázány podmín- kami, které sjednaly nebo jim byly uloženy a které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi nezávislými podniky, mohou jakékoliv zisky, které by, nebýt těchto podmínek, byly docíleny jedním z podniki, ale vzhledem k těmto podmínkám docíleny nebyly, být zahrnuty do ziski tohoto podniku a následně zdaněny.

2. Jestliže jeden smluvní stát zahrne do ziski podniku tohoto státu – a následně zdaní – zisky, které podniku druhého smluvního státu byly zdaněny v tomto druhém státě, a zisky takto zahrnuté jsou zisky, které by byly docíleny podnikem prvně zmíněného státu, kdyby podmínky sjednané mezi oběma podniky byly takové, jaké by byly sjednány mezi nezávislými podniky, upraví tento druhý stát přiměřeně částku daně tam uložené z těchto ziski. Při stanovení této úpravy se přihlédne k ostatním ustanovením této smlouvy, a bude-li to nutné, příslušné úřady smluvních státi se za tím účelem vzájemně poradí.

3. Ustanovení odstavce 2 se nepoužijí v případě podvodu, hrubé nedbalosti nebo vědomého zanedbání.

Článek 10 DIVIDENDY

1. Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem jednoho smluvního státu, rezidentu druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

2. Tyto dividendy však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, jehož je společnost, která je vyplácí, rezidentem, a to podle právních předpisi tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník dividend je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 10 procent hrubé částky dividend.

Příslušné úřady smluvních státi upraví vzájemnou dohodou zpisob aplikace tohoto omezení.

Tento odstavec se nedotýká zdanění ziski společnosti, z nichž jsou dividendy vypláceny.

3. Výraz „dividendy“ použitý v tomto článku označuje příjmy z akcií nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s podílem na zisku, jakož i jiné příjmy, které jsou podrobeny stejnému daňovému režimu jako příjmy z akcií podle právních předpisi státu, jehož je společnost, která provádí platbu, rezidentem.

4. Ustanovení odstavci 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník dividend, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, jehož je rezidentem společnost vyplácející dividendy, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém státě nezávislé povolání ze stálé základny tam umístěné a jestliže účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže k této stálé provozovně nebo stálé základně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.

5. Jestliže společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemiže tento druhý stát zdanit dividendy vyplácené společností, ledaže tyto dividendy jsou vypláceny rezidentu tohoto druhého státu nebo že účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže ke stálé provozovně nebo stálé základně, která je umístěna v tomto druhém státě, ani podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených ziski společnosti, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozi- stávají zcela nebo zčásti ze ziski nebo z příjmi majících zdroj v tomto druhém státě.

Článek 11 ÚROKY

1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

2. Tyto úroky však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž mají zdroj, a to podle právních předpisi tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník úroki je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 10 procent hrubé částky úroki.

Příslušné úřady smluvních státi upraví vzájemnou dohodou zpisob aplikace tohoto omezení.

3. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu, který je jejich skutečným vlastníkem, budou bez ohledu na ustanovení odstavce 2 osvobozeny od zdanění ve státě, ve kterém mají zdroj, pokud jsou vypláceny:

a) vládě druhého smluvního státu, územně-správnímu útvaru nebo místnímu úřadu tohoto státu, centrální bance tohoto druhého státu nebo jakékoli instituci, která je vlastněna nebo ovládána vládou druhého státu a jejímž pouhým smyslem je podpora exportu nebo zahraničních investic; nebo

b) v souvislosti s pijčkou nebo úvěrem, která je zaručena nebo zajištěna nebo který je zaručen nebo zajištěn vládou druhého smluvního státu, územně-správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu, centrální bankou tohoto druhého státu nebo jakoukoli institucí, která je vlastněna nebo ovládána touto vládou a jejímž pouhým smyslem je podpora exportu nebo zahraničních investic.

4. Výraz „úroky“ použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek jakéhokoliv druhu, aí zajištěných či nezajištěných zástavním právem na nemovitosti a majících či nemajících právo účasti na zisku dlužníka, a zvláště příjmy z vládních cenných papíri a příjmy z obligací nebo dluhopisi, včetně prémií a výher, které se vážou k těmto cenným papírim, obligacím nebo dluhopisim. Penále ukládané za pozdní platbu se nepovažuje za úroky pro účely tohoto článku. Výraz „úroky“ nezahrnuje žádnou část příjmu, která je považována za dividendu podle ustanovení článku 10 odstavce 3.

5. Ustanovení odstavci 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník úroki, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém státě nezávislé povolání ze stálé zá- kladny tam umístěné a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, se skutečně váže k této stálé provozovně nebo stálé základně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.

6. Předpokládá se, že úroky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce úroki, aí je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu nebo stálou základnu, ve spojení s níž došlo k zadlužení, z něhož jsou úroky placeny, a tyto úroky jdou k tíži takové stálé provozovny nebo stálé základny, předpokládá se, že tyto úroky mají zdroj v tom smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna nebo stálá základna umístěna.

7. Jestliže částka úroki, které se vztahují k pohledávce, z níž jsou placeny, přesahuje, v disledku zvláštních vztahi mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahi, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého smluvního státu, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.

Článek 12

LICENČNÍ POPLATKY

1. Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

2. Tyto licenční poplatky však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž mají zdroj, a to podle právních předpisi tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník licenčních poplatki je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 10 procent hrubé částky licenčních poplatki.

Příslušné úřady smluvních státi upraví vzájemnou dohodou zpisob aplikace tohoto omezení.

3. Výraz „licenční poplatky“ použitý v tomto článku označuje platby jakéhokoliv druhu obdržené jako náhrada za užití nebo za právo na užití jakéhokoliv autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně kinematografických filmi a filmi nebo pásek pro televizní nebo rozhlasové vysílání, jakéhokoliv patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo postupu nebo jakéhokoliv primyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení, nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti pri- myslové, obchodní nebo vědecké.

4. Ustanovení odstavci 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník licenčních poplatki, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém státě nezávislé povolání ze stálé základny tam umístěné a jestliže právo nebo majetek, které dávají vznik licenčním poplatkim, se skutečně vážou k této stálé provozovně nebo stálé základně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.

5. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce licenčních poplatki, aí je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu nebo stálou základnu, ve spojení s níž vznikla povinnost platit licenční poplatky, a tyto licenční poplatky jdou k tíži takové stálé provozovny nebo stálé základny, předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají zdroj v tom smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna nebo stálá základna umístěna.

6. Jestliže částka licenčních poplatki, které se vztahují k užití, právu nebo informaci, za které jsou placeny, přesahuje, v disledku zvláštních vztahi mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou

další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahi, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého smluvního státu, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.

Článek 13

XXXXX ZE ZCIZENÍ MAJETKU

1. Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení nemovitého majetku uvedeného v článku 6 a umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

2. Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí provozního majetku stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebo movitého majetku, který patří ke stálé základně, kterou má k dispozici rezident jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě za účelem vykonávání nezávislého povolání, včetně ziski ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem) nebo takové stálé základny, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

3. Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení akcií nebo jiných podíli na společnosti, která je rezidentem druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

4. Zisky ze zcizení lodí nebo letadel provozovaných v mezinárodní dopravě nebo movitého majetku sloužícího k provozování těchto lodí nebo letadel, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž se nachází místo hlavního vedení podniku, který vlastnil tyto lodě nebo letadla.

5. Xxxxx ze zcizení jakéhokoliv jiného majetku, než který je uveden v odstavcích 1 až 4, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, jehož je zcizitel rezidentem.

Článek 14 NEZÁVISLÁ POVOLÁNÍ

1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze svobodného povolání nebo z jiných činností ne- závislého charakteru, podléhají zdanění jen v tomto státě, pokud tento rezident nemá pravidelně k dispozici ve druhém smluvním státě stálou základnu za účelem vykonávání svých činností. Jestliže má tento rezident takovou

stálou základnu, mohou být příjmy rovněž zdaněny ve druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé základně.

2. Výraz „svobodné povolání“ zahrnuje obzvláště nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelské, jakož i nezávislé činnosti lékaři, právníki, inženýri, architekti, dentisti a účetních znalci.

Článek 15

ZAMĚSTNÁNÍ

1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z divodu zaměstnání, podléhají s výhradou ustanovení článki 16, 18, 19 a 20 zdanění jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vy- konáváno ve druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny z něj pobírané zdaněny v tomto druhém státě.

2. Odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z divodu zaměstnání vykonávaného ve druhém smluvním státě, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvně zmíněném státě, jestliže všechny následující podmínky jsou splněny:

a) příjemce se zdržuje ve druhém státě po jedno nebo více období nepřesahující v úhrnu 183 dny v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce, a

b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem druhého státu, a

c) odměny nejdou k tíži stálé provozovny nebo stálé základny, kterou má zaměstnavatel ve druhém státě.

3. Výraz „zaměstnavatel“ zmíněný v odstavci 2 písmeno b) označuje osobu, která má právo na vykonanou práci a která nese odpovědnost a riziko spojené s vykonáváním práce.

4. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku podléhají odměny pobírané rezidentem smluvního státu z divodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi, která je provozována v mezinárodní dopravě, nebo na palubě letadla, které je provozováno v mezinárodní dopravě, zdanění jen ve smluvním státě, v němž se nachází místo hlavního vedení podniku.

Článek 16

TANTIÉMY

Tantiémy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako člen správní rady nebo jakéhokoliv jiného obdobného orgánu společnosti, která je rezidentem druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

Článek 17 UMĚLCI A SPORTOVCI

1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako na veřejnosti vystupující umělec, jako divadelní, filmový, rozhlasový nebo televizní umělec nebo hudebník nebo jako sportovec z takovýchto osobně vykonáva- ných činností ve druhém smluvním státě, mohou být bez ohledu na ustanovení článki 14 a 15 zdaněny v tomto druhém státě.

2. Jestliže příjmy z činností osobně vykonávaných umělcem nebo sportovcem neplynou umělci nebo sportovci samému, nýbrž jiné osobě, mohou být tyto příjmy bez ohledu na ustanovení článki 7, 14 a 15 zdaněny ve smluvním státě, ve kterém jsou činnosti umělce nebo sportovce vykonávány.

3. Příjmy pobírané z činností uvedených v odstavci 1, které jsou vykonávány v rámci dohod o kulturní nebo sportovní výměně mezi vládami smluvních státi, a to jinak než za účelem dosažení zisku, se bez ohledu na ustanovení odstavci 1 a 2 osvobozují od zdanění ve smluvním státě, ve kterém jsou tyto činnosti vykonávány.

Článek 18

PENZE

Penze a jiné podobné platy vyplácené rezidentu smluvního státu z divodu dřívějšího zaměstnání podléhají s vý- hradou ustanovení článku 19 odstavce 2 zdanění jen v tomto státě.

Článek 19 VEŘEJNÉ FUNKCE

1. a) Platy, mzdy a jiné podobné odměny, jiné než penze, vyplácené jedním smluvním státem nebo územně-

-správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu fyzické osobě za služby prokazované tomuto státu nebo útvaru nebo úřadu podléhají zdanění jen v tomto státě.

b) Takové platy, mzdy a jiné podobné odměny však podléhají zdanění jen ve druhém smluvním státě, jestliže služby jsou prokazovány v tomto státě a fyzická osoba, která je rezidentem tohoto státu:

(i) je státním příslušníkem tohoto státu; nebo

(ii) se nestala rezidentem tohoto státu jen z divodu prokazování těchto služeb.

2. a) Jakékoli penze vyplácené jedním smluvním státem nebo územně-správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu nebo vyplácené z fondi, které zřídily, fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu nebo útvaru nebo úřadu podléhají zdanění jen v tomto státě.

b) Takové penze však podléhají zdanění jen ve druhém smluvním státě, jestliže fyzická osoba je rezidentem a státním příslušníkem tohoto státu.

3. Ustanovení článki 15, 16, 17 a 18 se použijí na platy, mzdy a jiné podobné odměny a na penze za služby prokázané v souvislosti s primyslovou nebo obchodní činností vykonávanou některým smluvním státem nebo územně správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu.

Článek 20 STUDENTI A ŽÁCI

1. Platby, které dostává za účelem úhrady nákladi své výživy, vzdělávání nebo studia student nebo žák, který je nebo bezprostředně před svým příjezdem do jednoho smluvního státu byl rezidentem druhého smluvního státu a který se zdržuje v prvně zmíněném státě pouze za účelem svého vzdělávání nebo studia, nepodléhají zdanění v tomto státě za předpokladu, že takovéto platby plynou ze zdroji mimo tento stát.

2. Pokud jde o podpory, stipendia a odměny ze zaměstnání, které nejsou předmětem odstavce 1, bude mít student

nebo žák uvedený v odstavci 1, kromě toho, právo v priběhu takového vzdělávání nebo studia na stejná daňová osvobození, slevy nebo snížení, která přísluší rezidentim státu, v němž se zdržuje.

Článek 21 OSTATNÍ PŘÍJMY

1. Části příjmu rezidenta smluvního státu, aí mají zdroj kdekoliv, o kterých se nepojednává v předchozích

článcích této smlouvy, podléhají zdanění jen v tomto státě.

2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí na příjmy jiné než příjmy z nemovitého majetku, který je definován v článku 6 odstavci 2, jestliže příjemce takových příjmi, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém státě nezávislé povolání ze stálé základny tam umístěné a jestliže právo nebo majetek, pro které se příjmy platí, se skutečně vážou k této stálé provozovně nebo stálé základně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.

3. Části příjmi rezidenta jednoho smluvního státu, o nichž se nepojednává v předchozích článcích této smlouvy a které mají zdroj ve druhém smluvním státě, mohou být rovněž, bez ohledu na ustanovení odstavci 1 a 2, zdaněny v tomto druhém státě.

Článek 22 VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ

1. Jestliže rezident jednoho smluvního státu pobírá příjem, který miže být v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněn ve druhém smluvním státě, prvně zmíněný stát povolí snížit daň z příjmi tohoto rezidenta o částku rovnající se dani z příjmi zaplacené v tomto druhém státě. Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne tu část daně z příjmi, vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá na příjem, který miže být zdaněn v tomto druhém státě.

2. Jestliže, v souladu s jakýmkoliv ustanovením Smlouvy, příjem pobíraný rezidentem smluvního státu je osvo- bozen od zdanění v tomto státě, tento stát miže přesto, při výpočtu částky daně ze zbývajících příjmi tohoto rezidenta, vzít v úvahu osvobozený příjem.

3. Daň zaplacená ve smluvním státě zahrnuje pro účely odstavce 1 tohoto článku daň, která by byla splatná nebýt

daňových úlev poskytovaných podle právních předpisi tohoto státu, jejichž smyslem je podpora hospodářského rozvoje v tomto státě.

Článek 23 ZÁKAZ DISKRIMINACE

1. Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni ve druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeni státní příslušníci tohoto druhého státu, kteří jsou, zejména s ohledem na rezidenci, ve stejné situaci. Toto ustanovení se bez ohledu na ustanovení článku 1 vztahuje rovněž na státní příslušníky smluvních státi, kteří nejsou rezidenti jednoho nebo obou smluvních státi.

2. Zdanění stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebo stálé základny, jež má k dispozici rezident jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než zdanění podniki nebo rezidenti tohoto druhého státu, které nebo kteří vykonávají tytéž činnosti.

3. Nic v tomto článku nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal rezidentim druhého smluvního státu jakékoliv osobní úlevy, slevy a snížení daně z divodu osobního stavu nebo povinností k rodině, které přiznává svým vlastním rezidentim.

4. Pokud se nebudou aplikovat ustanovení článku 9 odstavce 1, článku 11 odstavce 7 nebo článku 12 odstavce 6, budou úroky, licenční poplatky a jiné výlohy placené podnikem jednoho smluvního státu rezidentu druhého smluvního státu, odčitatelné pro účely stanovení zdanitelných ziski takového podniku za stejných podmínek, jako kdyby byly placeny rezidentu prvně zmíněného státu.

5. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž kapitál je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo vlastněn nebo kontrolován jedním nebo více rezidenty druhého smluvního státu, nebudou podrobeny v prvně zmíněném smluvním státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeny ostatní podobné podniky prvně zmíněného státu.

6. Ustanovení tohoto článku se bez ohledu na ustanovení článku 2 vztahují na daně všeho druhu a pojmenování.

Článek 24

ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ DOHODOU

1. Jestliže se osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních státi vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy, miže, bez ohledu na opravné prostředky, které poskytují vnitrostátní právní předpisy smluvních státi, předložit svij případ příslušnému úřadu smluvního státu, jehož je rezidentem nebo, pokud její případ spadá pod článek 23 odstavec 1, úřadu smluvního státu, jehož je státním příslušníkem. Případ musí být předložen do tří let od prvního oznámení opatření vedoucího ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními Smlouvy.

2. Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a nebude-li sám schopen najít uspokojivé řešení, bude se snažit případ vyřešit vzájemnou dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního státu tak, aby se zamezilo zdanění, které není v souladu se Smlouvou. Jakákoliv dosažená dohoda bude uskutečněna bez ohledu na jakékoliv časové lhity ve vnitrostátních právních předpisech smluvních státi.

3. Příslušné úřady smluvních státi se budou snažit vyřešit vzájemnou dohodou jakékoliv obtíže nebo pochyb- nosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo provádění Smlouvy. Mohou rovněž spolu konzultovat za účelem vyloučení dvojího zdanění v případech neupravených ve Smlouvě.

4. Příslušné úřady smluvních státi mohou vejít v přímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavci.

Článek 25

VÝMĚNA INFORMACÍ

1. Příslušné úřady smluvních státi si budou vyměňovat takové informace, jaké jsou nezbytné pro provádění ustanovení této smlouvy nebo vnitrostátních právních předpisi, které se vztahují na daně všeho druhu a pojme- nování, jež jsou ukládány jménem smluvních státi nebo jejich územně-správních útvari nebo místních úřadi, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu se Smlouvou. Výměna informací není omezena články 1 a 2. Veškeré informace obdržené smluvním státem budou udržovány v tajnosti stejným zpisobem jako informace získané podle vnitrostátních právních předpisi tohoto státu a budou poskytnuty pouze osobám nebo úřadim (včetně soudi a správních úřadi), které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, jež jsou uvedeny v první

větě, vymáháním nebo trestním stíháním ve věci těchto daní nebo rozhodováním o opravných prostředcích ve vztahu k těmto daním. Tyto osoby nebo úřady použijí tyto informace jen k těmto účelim. Mohou sdělit tyto informace při veřejných soudních řízeních nebo v soudních rozhodnutích.

2. Ustanovení odstavce 1 nebudou v žádném případě vykládána tak, že ukládají smluvnímu státu povinnost:

a) provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy a správní praxi tohoto nebo druhého smluvního státu;

b) poskytnout informace, které nemohou být získány na základě právních předpisi nebo v běžném správním

řízení tohoto nebo druhého smluvního státu;

c) poskytnout informace, které by odhalily jakékoliv obchodní, hospodářské, primyslové, komerční nebo pro- fesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem.

Článek 26

ČLENOVÉ DIPLOMATICKÝCH MISÍ A KONZULÁRNÍCH ÚŘADŮ

Nic v této smlouvě se nedotýká daňových výsad členi diplomatických misí nebo konzulárních úřadi, které jim přísluší na základě obecných pravidel mezinárodního práva nebo na základě ustanovení zvláštních dohod.

Článek 27

SMÍŠENÁ USTANOVENÍ

1. Ustanovení této smlouvy v žádném případě nezabraňují jakémukoliv smluvnímu státu provádět ustanovení jeho vnitrostátních právních předpisi, jejichž cílem je zabraňovat daňovým únikim, obzvláště, avšak není to omezeno na, ustanovení o nízké kapitalizaci, o převodních cenách a o převaze podstaty nad formou.

2. Příslušný úřad jednoho smluvního státu miže, po projednání s příslušným úřadem druhého smluvního státu, odepřít výhody plynoucí z této smlouvy jakékoliv osobě, nebo s ohledem na jakoukoliv transakci, jestliže dle jeho názoru by poskytnutí těchto výhod znamenalo, vzhledem k účelu Smlouvy, její zneužití.

Článek 28

VSTUP V PLATNOST

Smluvní státy si vzájemně oznámí diplomatickou cestou splnění postupi požadovaných jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup této smlouvy v platnost. Tato smlouva vstoupí v platnost dnem pozdějšího z těchto oznámení a její ustanovení se budou provádět:

a) v případě Etiopie:

(i) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 8. červenci, který následuje po datu, kterým Xxxxxxx vstoupí v platnost, nebo později;

(ii) pokud jde o ostatní daně z příjmi, na příjmy za každý daňový rok začínající 8. července, který následuje po datu, kterým Xxxxxxx vstoupí v platnost, nebo později;

b) v případě České republiky:

(i) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu v kalendářním roce následujícím po roce, v němž Xxxxxxx vstoupí v platnost, nebo později;

(ii) pokud jde o ostatní daně z příjmi, na příjmy za každý daňový rok začínající 1. ledna v kalendářním roce následujícím po roce, v němž Xxxxxxx vstoupí v platnost, nebo později.

Článek 29

VÝPOVĚĎ

Tato smlouva zistane v platnosti, dokud nebude vypovězena některým smluvním státem. Každý smluvní stát miže diplomatickou cestou, podáním výpovědi, Xxxxxxx vypovědět, nejméně devět měsíci před koncem kaž- dého kalendářního roku následujícího po období pěti let ode dne vstupu Smlouvy v platnost. V takovém případě se Smlouva přestane provádět:

a) v případě Etiopie:

(i) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 8. červenci, který následuje po datu, kterým byla dána výpověď, nebo později;

(ii) pokud jde o ostatní daně z příjmi, na příjmy za každý daňový rok začínající 8. července, který následuje po datu, kterým byla dána výpověď, nebo později;

b) v případě České republiky:

(i) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později;

(ii) pokud jde o ostatní daně z příjmi, na příjmy za každý daňový rok začínající 1. ledna v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později.

Na dikaz toho podepsaní, k tomu řádně zmocněni, podepsali tuto smlouvu.

Dáno v Addis Xxxxx dne 25. července 2007 ve dvou pivodních vyhotoveních v anglickém jazyce.

Za Českou republiku Za Etiopskou federativní demokratickou republiku

Xxx. Xxxxxx Xxxxxx v. r. Xxxxxxxx Manyazewal v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec státní ministr financí a hospodářského České republiky v Etiopské federativní rozvoje

demokratické republice

55

SD Ě LENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 20. června 2008 byl v Drážďanech podepsán Protokol mezi Mi- nisterstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Státním ministerstvem kultu Svobodného státu Sasko o změně Dodatku k Ujednání mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Stát- ním ministerstvem kultu Svobodného státu Sasko o spolupráci při realizaci dvojnárodnostního dvojjazyčného česko-německého vzdělávacího cyklu na gymnáziu Friedricha Schillera v Pirně1).

Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku III dnem podpisu.

České znění Protokolu se vyhlašuje současně.

1) Dodatek k Ujednání mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Státním ministerstvem kultu Svobodného státu Sasko o spolupráci při realizaci dvojnárodnostního dvojjazyčného česko-německého vzdělávacího cyklu na gymnáziu Friedricha Schillera v Pirně, podepsaný dne 20. prosince 2001 v Drážďanech, byl vyhlášen pod č. 8/

/2002 Sb. m. s.

Protokol mezi

Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a

Státním ministerstvem kultu Svobodného státu Sasko o změně Dodatku

k Ujednání mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy

České republiky a Státním ministerstvem kultu Svobodného státu Sasko

o spolupráci při realizaci dvojnárodnostního dvojjazyčného česko-německého vzdělávacího cyklu na gymnáziu Friedricha Schillera v Pirně

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky

a Státní ministerstvo kultu Svobodného státu Sasko (dále jen „smluvní strany“),

přejíce si vzhledem k reformě vyššího stupně gymnázia ve Svobodném státě Sasko změnit Dodatek k Ujednání mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Státním ministerstvem kultu Svobodného státu Sasko o spolupráci při realizaci dvojnárodnostního dvojjazyčného česko-německého vzdělávacího cyklu na gymnáziu Friedricha Schillera v Pirně, podepsaný v Drážďanech dne 20. prosince 2001 (dále jen „Dodatek k Ujednání“),

se dohodly takto:

Dodatek k Ujednání se mění takto:

Čl. I

Změna Dodatku k Ujednání

1. Části I až III Dodatku k Ujednání znějí:

„Část I Maturitní zkouška

Článek 1

Po úspěšném ukončení 12. ročníku konají čeští a němečtí žáci studující v dvojnárodnostním dvojjazyčném česko-

-německém vzdělávacím cyklu na Gymnáziu Friedricha Schillera v Pirně společně maturitní zkoušku v souladu s právě platnými vnitrostátními předpisy saské smluvní strany.

Článek 2

(1) Český jazyk a literatura je pro české a německé žáky povinným předmětem maturitní zkoušky, který se vyučuje jako předmět s vyšší hodinovou dotací a zkouší se písemnou nebo ústní formou podle vnitrostátních předpisů saské smluvní strany. Česká smluvní strana se podílí na přípravě podkladů pro písemnou a ústní maturitní zkoušku z tohoto předmětu.

(2) Možné kombinace vyučovaných předmětů a předmětů pro maturitní zkoušku se řídí řádem pro vyšší stupeň gymnázia a maturitním zkušebním řádem saské smluvní strany vždy v platném znění.

(3) Podmínkou nostrifikace dokladu o ukončení studia v dvojnárodnostním dvojjazyčném česko-německém vzdělávacím cyklu na Gymnáziu Friedricha Schillera v Pirně v České republice je i úspěšné vykonání maturitní zkoušky z německého nebo jiného cizího jazyka. Kombinace předmětů maturitní zkoušky jsou voleny i s ohledem na splnění podmínek nostrifikace v České republice. K tomu proběhnou konzultace žáků s českou smluvní stranou.

Část II Maturitní vysvědčení

Článek 3

Po úspěšném vykonání maturitní zkoušky obdrží čeští a němečtí žáci vysvědčení o všeobecné způsobilosti ke studiu na vysoké škole (vysvědčení o maturitní zkoušce), jež je opravňuje ke studiu na některé z vysokých škol ve Spolkové republice Německo. Toto vysvědčení opatřené nostrifikační doložkou české smluvní strany bude žáky rovněž opravňovat ucházet se o přijetí ke studiu na veřejných vysokých školách v České republice v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Článek 2, odst. 2 a 3 Dodatku k Ujednání zůstane tím nedotčen.

Část III Závěrečná ustanovení

Článek 4 Tento Dodatek k Ujednání vstupuje v platnost dnem podpisu.

Článek 5

Tento Dodatek k Ujednání může být měněn nebo doplňován vzájemnou dohodou smluvních stran. Tento Dodatek k Ujednání se sjednává na dobu pěti let a bude dále automaticky prodlužován vždy na další dva roky, pokud jej jedna ze smluvních stran písemně nevypoví nejpozději šest měsíců před uplynutím doby jeho platnosti; datem ukončení platnosti Ujednání bude nicméně automaticky ukončena i platnost tohoto Dodatku.“.

2. Příloha Dodatku k Ujednání se zrušuje.

Čl. II

Přechodné ustanovení

Na žáky, kteří postoupili před školním rokem 2008/2009 do 11. ročníku dvojnárodnostního dvojjazyčného česko-německého vzdělávacího cyklu na Gymnáziu Friedricha Schillera v Pirně a tento ročník neopakují, se bude nadále vztahovat znění Dodatku k Ujednání z 20. prosince 2001.

Čl. III

Platnost

Tento Protokol vstupuje v platnost dnem podpisu a zistane v platnosti po dobu platnosti Ujednání.

Dáno v Drážďanech dne 20. června 2008 ve dvou pivodních vyhotoveních, každé v jazyce českém a německém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Za Ministerstvo školství, mládeže a Za Státní ministerstvo kultu tělovýchovy České republiky Svobodného státu Sasko

Xxxxxxxx Xxxx v. r. Xxxxxx Xxxxxx v. r.

ředitel odboru mezinárodních vztahi ředitel odboru

56

SD Ě LENÍ

Ministerstva zahraničních věcí,

kterým se opravuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 3/2005 Sb. m. s., o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a Švýcarskou spolkovou radou

o vzájemném zrušení vízové povinnosti sjednané výměnou nót

Ministerstvo zahraničních věcí vyhlašuje opravu svého sdělení č. 3/2005 Sb. m. s., o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a Švýcarskou spolkovou radou o vzájemném zrušení vízové povinnosti sjednané vý- měnou nót.

Mezi první a druhý odstavec se doplňuje následující věta:

„S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Dohodu ratifikoval.“.

08

8591449 021029

XXXX 0000-0000

Vydává a tiskne: Tiskárna Ministerstva vnitra, p. o., Xxxxxxxxxx 4, pošt. schr. 10, 149 01 Praha 415, telefon: 000 000 000, fax: 000 000 000 – Redakce:

Ministerstvo vnitra, Nám. Hrdini 1634/3, pošt. schr. 155/SB, 140 21 Praha 4, telefon: 000 000 000, fax: 000 000 000 – Administrace: písemné objednávky předplatného, změny adres a počtu odebíraných výtiski – MORAVIAPRESS, a. s., U Póny 3061, 690 02 Břeclav, fax: 000 000 000, e-mail: xxxxxx@xxxxxxxxxxxx.xx. Objednávky ve Slovenské republice přijímá a titul distribuuje Magnet-Press Slovakia, s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bra- tislava, tel.: 00000 0 00 00 00 00, fax: 00000 0 00 00 00 00. Roční předplatné se stanovuje za dodávku kompletního ročníku včetně rejstříku a je od předplatiteli vybíráno formou záloh ve výši oznámené ve Sbírce mezinárodních smluv. Závěrečné vyúčtování se provádí po dodání kompletního ročníku na základě počtu skutečně vydaných částek (první záloha na rok 2008 činí 3000,– Kč)– Vychází podle potřeby – Distribuce: MORAVIAPRESS, a.s., U Póny 3061, 690 02 Břeclav, celoroční předplatné – 516 205 176, 516 205 174, objednávky jednotlivých částek (dobírky) – 516 205 207, objednávky-knihkupci –

516 205 161, faxové objednávky – 519 321 417, e-mail – xxxxxx@xxxxxxxxxxxx.xx, zelená linka – 800 100 314. Internetová prodejna: www.sbirkyza- xxxx.xx – Drobný prodej – Benešov: Xxxxxxx XXXXXX, Xxxxxxxxxx nám. 231; Brno: Xxx. Xxxx Xxxxxxx, Vranovská 16, SEVT, a. s., Česká 14; České Budějovice: SEVT, a. s., Česká 3, tel.: 000 000 000; Cheb: EFREX, s. r. o., Karlova 31; Chomutov: DDD Knihkupectví – Antikvariát, Ruská 85; Kadaň: Knihařství – Xxxxxxxxx, X. Xxxxxx 14; Kladno: eL VaN, Ke Stadionu 1953, tel.: 000 000 000; Klatovy: Krameriovo knihkupectví, nám. Míru 169; Liberec: Podještědské knihkupectví, Moskevská 28; Litoměřice: Xxxxxxxx Xxxxxx, Lidická 69, tel.: 000 000 000, fax: 000 000 000; Most: Knihkupectví ,,U Kniho- mila“, Xxx. Xxxxxx Xxxxxxx, Moskevská 1999; Olomouc: ANAG, spol. s r. o., Denisova č. 2, Xxxxxx Xxxxxxxx – Knihkupectví Tycho, Ostružnická 3, Knihkupectví SEVT, a. s., Ostružnická 10; Ostrava: LIBREX, Nádražní 14, Profesio, Hollarova 14, SEVT, a. s., Denisova 1; Otrokovice: Xxx. Xxxxxxx, Xxxxxxxxxxx 1165; Pardubice: LEJHANEC, s. r. o., třída Míru 65; Plzeň: TYPOS, a. s., Úslavská 2, EDICUM, Vojanova 45, Technické normy, Na Roudné 5, Vydavatelství a naklad. Xxxx Xxxxx, nám. Českých bratří 8; Praha 1: NEOLUXOR, Na Poříčí 25, LINDE Praha, a. s., Opletalova 35, NEOLUXOR s. r. o., Václavské nám. 41; Praha 2: ANAG, spol. s r. o., nám. Míru 9 (Národní dim); Praha 4: SEVT, a. s., Jihlavská 405; Praha 5: SEVT, a. s., E. Peškové 14; Praha 6: PPP – Xxxxxxxx Xxxxxxx, Xxxxxxxxx nám. 17; Praha 8: JASIPA, Zenklova 60, Specializovaná prodejna Sbírky zákoni, Sokolovská 35, tel.: 000 000 000; Praha 9: Abonentní tiskový servis-Xxx. Xxxxx, Jablonecká 362, po – pá 7 – 12 hod., tel.: 000 000 000, e-mail: xxxxxxx.xxxxxx@xxxxxxx.xx; Praha 10: BMSS START, s. r. o., Xxxxxxxxxxx 000, XXXXXXX XX, s. r. o., Třebohostická 5, tel.: 000 000 000; Přerov: Odborné knihkupectví, Xxxxxxxxx 9, Xxxx Xxxxxxx-YAHO-i-centrum, Komenského 38; Sokolov: KAMA, Xxxxxxxx Milan, K. H. Borovského 22, tel./fax: 000 000 000; Tábor: Xxxxxx Xxxxxxxx – EMU, Zavadilská 786; Teplice: Knihkupectví L & N, Masarykova 15; Ústí nad Labem: PNS Grosso

s. r. o., Xxxxxxxx 000, tel.: 000 000 000, fax: 000 000 000, Kartoon, s. r. o., Solvayova 1597/3, Vazby a doplňování Sbírek zákoni včetně dopravy zdarma,

tel.+fax: 000 000 000, xxx.xxxxxxx.xx, e-mail: xxxxxxx@xxxxxxx.xx; Zábřeh: Xxx. Xxxxx Xxxxxxx, Žižkova 45; Žatec: Prodejna U Pivovaru, Xxxxxxx xxx. 76, Xxxxxxxx Xxxxxxxxx, Xxxxxxxx 89 – Vazby Sbírek, tel.: 000 000 000. Distribuční podmínky předplatného: jednotlivé částky jsou expedovány neprodleně po dodání z tiskárny. Objednávky nového předplatného jsou vyřizovány do 15 dni a pravidelné dodávky jsou zahajovány od nejbližší částky po ověření úhrady předplatného nebo jeho zálohy. Částky vyšlé v době od zaevidování předplatného do jeho úhrady jsou doposílány jednorázově. Změny adres a počtu odebíraných výtiski jsou prováděny do 15 dni. Reklamace: informace na tel. čísle 000 000 000. V písemném styku vždy uvádějte IČO (právnická osoba), rodné číslo (fyzická osoba). Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., Odštěpný závod Jižní Morava Ředitelství v Brně č. j. P/2-4463/95 ze dne 8. 11. 1995.