Contract
Otevřená věda (open science) je přístup, jak systematicky sdílet znalosti, nástro- je a výsledky vědecké práce. Program Horizont Evropa (HE) motivuje své příjemce, aby v projektech praktikovali co nejširší škálu principů a nástrojů otevřené vědy. Podmínky, které jsou pevně stanovené v čl. 17 a Příloze 5 Grantové dohody a kte- ré příjemci projektů HE musí dodržet, se týkají otevřeného přístupu k recenzova- ným publikacím a výzkumným datům.
OTEVŘENÝ PŘÍSTUP
K RECENZOVANÝM PUBLIKACÍM
Příjemci projektů HE musí zajistit okamžitý otevřený přístup k recenzovaným vě- deckým publikacím, které se týkají jejich výsledků. Typicky se jedná o vědecké člán- ky, ale i delší texty typu monografií. Je však dobrou praxí, aby příjemci zveřejnili v otevřeném přístupu i ostatní publikace, které mohou v projektech vzniknout, na- příklad metodiky, konferenční příspěvky, terénní zprávy nebo i Plán šíření a využití výsledků včetně komunikačních aktivit.
OTEVŘENÁ VĚDA
V HORIZONTU EVROPA
Ve kterých časopisech mohou autoři a autorky publikovat?
Autoři a autorky si mohou pro svůj recenzovaný článek zvolit jakýkoliv časopis dle svého výběru, jestliže splní veškeré podmínky níže.
Existuje celá řada typů vědeckých časopisů nebo publikačních platforem – někte- ré jsou zcela uzavřené a přístup ke čtení článku udělují pouze na základě předplat- ného, některé jsou naopak plně otevřené. Za otevření článku si někteří vydavatelé účtují publikační poplatek (tzv. article processing charge, APC). Pro vyhledání pl- ně otevřeného časopisu je možné využít rozcestník DOAJ (Directory Of Open Access Journals). Na pomezí obou přístupů jsou tzv. hybridní časopisy.
Hybridní časopisy a některé publikační platformy kombinují otevřený přístup pro část svého obsahu s obsahem, který je standardně uzavřený a přístup k němu mají pouze předplatitelé. Pravidla pro publikování v HE sice umožňují publikovat v hybrid- ních časopisech, APC poplatky za publikování v těchto časopisech však nejsou způ- sobilým nákladem.
Podmínky pro otevřený přístup k recenzovaným publikacím v rámci HE jsou následující:
1. Okamžitý otevřený přístup a zveřejnění finální verze článku po recenzním řízení v repozitáři nejpozději v době publikování článku.
Autoři a autorky článků si k nim musí ponechat dostatečná (majetková) práva, aby bylo možné zajistit naplnění všech podmínek pro otevřený přístup.
Evropská komise nabízí pro příjemce publikační platformu Open Research Europe (ORE), která je indexovaná v databázi Scopus a nabízí otevřený přístup k publikacím, včasné sdílení výsledků i otevřené recenzní řízení a podporu pro sdílení FAIR dat. Vý- hodou této platformy je, že při jejím využití mají autoři a autorky jistotu automatic- kého splnění podmínek pro otevřený přístup v HE. Publikační platformu ORE je mož- né využít bezplatně, a to i po skončení projektu.
Metadata uložených publikací by měla co nejpřesněji popsat daný výstup a zajistit tak jeho identifikaci a dohledatelnost. Metadata zveřejněných publikací musí existo- vat pod licencí CC 0 (Public Domain Dedication) nebo jejím ekvivalentem a měla by informovat minimálně o samotné publikaci, tj. název publikace, jména autorů a/ne- bo autorek, datum publikování a zvolený časopis nebo platforma; o grantu, v jehož rámci publikace vznikla, tj. název grantu, akronym a jeho číslo; licenci; a perzistent- ní identifikátory publikace, autorů a ideálně i jejich institucí a samotného grantu.
Důvěryhodný repozitář1 – je informační systém určený k dlouhodobému uchovávání a šíření digitálních objektů (výstupů VaVaI), tj. zajišťující uložení, ochranu, integritu, autenticitu a zpřístupnění digitálních objektů v dlouhodobém horizontu. Repozitáře mohou být institucionální, oborové, národní nebo univerzální (např. Zenodo). Plat- forma Open DOAR, tedy Directory of Open Access Repositories, může posloužit jako rozcestník. Institucionální repozitáře jsou standardně považovány za důvěryhodné.
2. Publikování článku by mělo proběhnout pod licencí CC BY, tj. Creative Commons Attribution International Public Licence nebo jejím ekvivalentem. Pro delší texty ty- pu monografií je možné zvolit omezenější licence typu CC BY – NC, CC BY – ND ne- bo CC BY – NC – ND.
3. V repozitáři by měly být uloženy i všechny informace k nástrojům, které jsou nutné k validaci vědecké publikace. Může se jednat například o modely, algoritmy, software nebo data.
1 Více informací můžete nalézt v Příloze 5 Anotované grantové dohody nebo také v Příručce OP JAK – po- stupy otevřené vědy.
Poplatky za publikování v plně otevřených časopisech mohou být způsobilým ná- kladem projektu HE. Vzhledem k vysokým částkám za tyto poplatky je nutné s ná- klady počítat už v rozpočtu ve fázi přípravy projektového návrhu. Náklady na tisk monografií nebo knih nemohou být způsobilým nákladem.
SPRÁVA VÝZKUMNÝCH DAT PODLE FAIR PRINCIPŮ
Jestliže v projektu HE vznikají nějaká výzkumná data nebo příjemci pracují již s exis- tujícími daty, měli by s nimi zacházet podle FAIR principů a na základě zásady „as open as possible, as closed as necessary“.
FAIR znamená, že metadata a data jsou dohledatelná (findable), přístupná (accessi- ble), interoperabilní (interoperable) a znovu použitelná (reusable).
3. Data musí být v repozitáři zpřístupněná v otevřeném režimu pod licencí CC BY
(nebo jejím ekvivalentem).
Kromě dodržení FAIR principů ještě příjemci musí
1. vytvořit plán správy dat (data management plan, DMP).
Zásadním smyslem otevřeného přístupu k výzkumným datům v HE není nezbytná otevřenost, ale jejich smysluplné řízení a nakládání s nimi, což by měli řešitelé pro- kázat právě díky Plánům správy dat.
Metadata k výzkumným datům musí být stejně jako v případě publikací zveřejněná pod licencí CC 0 nebo jejím ekvivalentem a měla by obsahovat informace minimál- ně o datasetu, tj. popis dat, datum a místo uložení dat, autory a embargo; o grantu HE; název grantu, jeho akronym a číslo; licenční podmínky; perzistentní identifiká- tory datasetu, autorů a autorek a pokud je to možné, identifikátory zapojených or- ganizací a souvisejících publikací.
Poplatky nebo náklady spojené se správou dat mohou být způsobilým nákladem projektu HE, i v tomto případě se však může jednat o vysoké částky, proto je zásad- ní dobře naplánovat správu dat už do rozpočtu projektu. Typicky se může jednat o náklady na třídění a organizaci dat, dokumentaci, archivaci, anonymizaci, pseudo- nymizaci, čištění, přípravu na sdílení dat nebo jejich archivaci.
Plán správy dat by měl být živý dokument, který se v průběhu celého životního cyk- lu projektu pravidelně aktualizuje. První verzi DMP řešitelé standardně odevzdávají jako deliverable již v 6. měsíci implementace projektu. Plán by měl mj. popsat, jaký typ dat bude vznikat nebo využit, jejich organizaci a správu, ale také přístup k da- tům, sdílení nebo jejich případné vymazání v průběhu i po skončení projektu. Správa dat je v tomto ohledu nezbytně spojená s celkovou metodologií projektu.
Šablona pro DMP je k dispozici na portálu FTO v sekci Reference documents nebo v českém překladu v repozitáři NTK. Na tvorbu DMP existují online nástroje, např. Data Stewardship Wizard (vyvíjen v ČR), DMPonline nebo Argos, ve kterých lze DMP vygenerovat nebo připravit podle dané šablony.
Na přístupy otevřené vědy by konsorcia měla myslet již ve fázi přípravy projekto- vého návrhu. Jmenovitě je nutné otevřený přístup, zvolené nástroje otevřené vědy a případnou správu dat popsat v části Excelence (v sekci 1.2 Metodologie). V části Implementace, v sekci 3.2 projektové návrhu by mělo konsorcium ukázat, že dispo- nuje dostatečnou expertizou pro naplnění principů otevřené vědy.
2. Uložit data v důvěryhodném repozitáři – a pokud to výzva vyžaduje, repozitář musí být součástí asociace EOSC (European Open Science Cloud)2. Vhodný repozi- tář můžete nalézt například skrze rozcestník Repository Finder nebo rovnou da- ta uložit na platformě Zenodo. Repozitář by také měl poskytnout informace nebo nástroje, které jsou nezbytné pro případnou validaci výzkumných dat.
2 Od roku 2023 v České republice začne národní implementace EOSC. Více informací doporučujeme sledo- vat na stránkách e-INFRA CZ v sekci EOSC (xxxxx://xxx.x-xxxxx.xx/xxxx), která se postupně stane sou-
částí Národního informačního portálu EOSC v ČR (vznik cca 2. pol. 2023).
Horizon Europe Programme Guide kromě povinných postupů (popsaných výše) při- bližuje i řadu doporučených, ale nepovinných nástrojů otevřené vědy. Patří mezi ně například zveřejnění vědeckého článku ve verzi před recenzním řízením (tzv. pre-
-prints), účast v otevřených a transparentních recenzních řízeních nebo i zapojení široké veřejnosti a dalších aktérů v tvorbě vědeckých výstupů (citizen science). Tato příručka obsahuje také celou řadu dalších informací, definic, návodů a inspirací pro plánování postupů otevřené vědy do projektů HE.
Životní cyklus výzkumných dat a publikace ve vědeckém procesu
PLÁN SPRÁVY
DAT
VÝZKUMNÝCH
VZNIK
DAT
OPAKOVANÉ
POUŽITÍ
DAT
Kdo jsme?
A JEJICH PRIMÁRNÍ
SBĚR DAT
ZPRACOVÁNÍ
SEKUNDÁRNÍ
ZPRACOVÁNÍ
DAT
ZPŘÍSTUPNĚNÍ
DAT
UCHOVÁNÍ DAT
PUBLIKACE
VĚDECKÁ
Technologické centrum Praha – oddělení Národní informační centrum pro evropský výzkum (NICER) je respektované národní informační, konzultační a školicí pracoviš- tě pro problematiku rámcových programů (RP). Nabízí českým subjektům komplexní podporu a poradenství v celém průběhu přípravy a řešení projektů RP. Tyto činnosti jsou poskytovány bezplatně, v současné době jsou hrazeny z projektu sdílených čin- ností CZERA hrazeného MŠMT. Zabezpečuje je tým vyškolených národních kontakt- ních pracovníků (NCP) pro jednotlivé oblasti RP.
Upozornění: Ačkoliv poskytovaným informacím věnujeme největší možnou pozor- nost a využíváme nejlepší dostupné informační zdroje, mají informace obsažené v tomto dokumentu pouze informativní charakter a nejsou závazným legislativním výkladem. Technologické centrum Praha neodpovídá za důsledky spoléhání se na tyto informace ani za škodu eventuálně vzniklou v důsledku jejich použití. Při vyu- žití informací nebo při jejich další publikaci uvádějte vždy jako zdroj Technologické centrum Praha.
Leták vznikl ve spolupráci TC Praha a NTK a byl podpořen MŠMT z projektu sdíle- ných činností CZERA (identifikační kód MS2103), resp. projektu NCIP VaVaI (identi- fikační kód MS2101).
Zdroj: Open Science MUNI