PREAMBULE

Úřední věstník Evropské unie

CS

Řada L

2024/1831 19.7.2024

Překlad

Dohoda v rámci Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu o zachovávání

a udržitelném využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce

PREAMBULE

Smluvní strany této dohody,

připomínajíce příslušná ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982, včetně povinnosti chránit a uchovávat mořské prostředí,

zdůrazňujíce nutnost zachovávat vyváženost práv, povinností a zájmů stanovených v úmluvě,

uznávajíce potřebu řešit soudržným způsobem a ve vzájemné spolupráci úbytek biologické rozmanitosti a degradaci oceánských ekosystémů, zejména v důsledku vlivů změny klimatu na mořské ekosystémy, jako je oteplování a odkysličování oceánů, jakož i okyselování a znečišťování oceánů, včetně znečišťování plasty, a neudržitelného využívání oceánů,

vědomy si potřeby komplexního univerzálního režimu v rámci úmluvy, který by lépe řešil zachovávání a udržitelné využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce,

uznávajíce, že je důležité přispívat k dosažení spravedlivého a rovného mezinárodního hospodářského řádu, který pamatuje na zájmy a potřeby lidstva jako celku, a zejména na zvláštní zájmy a potřeby rozvojových zemí, a to pobřežních i vnitrozemských,

uznávajíce rovněž, že podpora rozvojových smluvních států prostřednictvím budování kapacit a rozvoje a převodu mořských technologií jsou nezbytnými prvky pro dosažení cílů zachovávání a udržitelného využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce,

připomínajíce Deklaraci Organizace spojených národů o právech původních obyvatel,

potvrzujíce, že žádné ustanovení této dohody nesmí být vykládáno tak, jako by krátilo nebo rušilo stávající práva původních obyvatel, včetně práv stanovených v Deklaraci Organizace spojených národů o právech původních obyvatel, případně místních komunit,

uznávajíce povinnost stanovenou v úmluvě vyhodnotit, pokud je to možné, potenciální vlivy činností podléhajících jurisdikci nebo kontrole státu na mořské prostředí, pokud má stát rozumné důvody se domnívat, že takové činnosti mohou způsobit podstatné znečištění nebo vážnou a škodlivou změnu mořského prostředí,

vědomy si povinnosti stanovené v úmluvě učinit všechna nezbytná opatření k zajištění toho, aby se znečištění, které má původ v mimořádných událostech nebo v činnostech, nerozšířilo mimo oblasti, kde jsou vykonávána svrchovaná práva v souladu s úmluvou,

přejíce si jednat jako správci oceánů v oblastech za hranicemi národní jurisdikce v zájmu současných i budoucích generací tím, že budou chránit mořské prostředí, pečovat o ně a zajišťovat jeho odpovědné využívání, udržovat celistvost oceánských ekosystémů a chránit přirozenou hodnotu biologické rozmanitosti oblastí za hranicemi národní jurisdikce,

uznávajíce, že vytváření digitálních informací o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získaných sekvenováním, přístup k těmto informacím a jejich využívání spolu se spravedlivým a rovnocenným sdílením přínosů plynoucích z jejich využívání přispívají k výzkumu a inovacím a k obecnému cíli této dohody,

respektujíce svrchovanost, územní celistvost a politickou nezávislost všech států,

připomínajíce, že právní postavení subjektů, které nejsou smluvními stranami úmluvy nebo jiných souvisejících dohod, se řídí pravidly smluvního práva,

připomínajíce rovněž, že podle úmluvy státy odpovídají za plnění svých mezinárodních závazků týkajících se ochrany a uchovávání mořského prostředí a mohou nést odpovědnost podle mezinárodního práva,

odhodlány dosáhnout udržitelného rozvoje,

ve snaze dosáhnout univerzální účasti,

se dohodly takto:

ČÁST I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice

Pro účely této dohody se rozumí:

1. „nástrojem péče o vybrané oblasti“ nástroj, včetně chráněné mořské oblasti, pro geograficky vymezenou oblast, jehož prostřednictvím se řídí jedno nebo více odvětví nebo činností za účelem dosažení konkrétních cílů ochrany a udržitelného využívání v souladu s touto dohodou;

2. „oblastmi za hranicemi národní jurisdikce“ volné moře a Oblast ve smyslu Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu;

3. „biotechnologií“ jakákoli technologie, která využívá biologické systémy, živé organismy nebo z nich získané produkty k produkci nebo modifikaci výrobků či procesů pro specifické použití;

4. „sběrem in situ“ v souvislosti s mořskými genetickými zdroji sběr nebo odběr vzorků mořských genetických zdrojů v oblastech za hranicemi národní jurisdikce;

5. „úmluvou“ Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982;

6. „kumulativními vlivy“ kombinované a přírůstkové vlivy vyplývající z různých činností, včetně známých minulých a současných a rozumně předvídatelných činností, nebo z opakování podobných činností v průběhu času, a důsledky změny klimatu, okyselování oceánů a souvisejících vlivů;

7. „posuzováním vlivů na životní prostředí“ proces identifikace a hodnocení potenciálních vlivů určité činnosti, který slouží jako podklad pro rozhodování;

8. „mořskými genetickými zdroji“ jakýkoli materiál mořského rostlinného, živočišného, mikrobiálního nebo jiného původu obsahující funkční jednotky dědičnosti skutečné nebo potenciální hodnoty;

9. „chráněnou mořskou oblastí“ geograficky vymezená mořská oblast, která je určena a spravována za účelem dosažení konkrétních dlouhodobých cílů ochrany biologické rozmanitosti a může případně umožňovat udržitelné využívání, je-li v souladu s cíli ochrany;

10. „mořskými technologiemi“ mimo jiné informace a údaje o vědeckých poznatcích o moři a souvisejících mořských operacích a službách poskytované v uživatelsky vstřícné podobě; příručky, pokyny, kritéria, standardy a referenční materiály; zařízení pro odběr vzorků a metodiku; pozorovací zařízení a vybavení pro pozorování, analýzy a pokusy prováděné in situ a v laboratoři; počítače a počítačový software, včetně modelů a modelovacích technik; související biotechnologie a odborné znalosti, vědomosti, dovednosti, technické, vědecké a právní know-how a analytické metody související se zachováváním a udržitelným využíváním mořské biologické rozmanitosti;

11. „smluvní stranou“ stát nebo organizace regionální hospodářské integrace, které souhlasily s tím být vázány touto dohodou a pro které je dohoda platná;

12. „organizací regionální hospodářské integrace“ organizace založená svrchovanými státy příslušné oblasti, na kterou její členské státy přenesly pravomoci týkající se záležitostí, které se řídí touto dohodou, a která byla v souladu se svými interními postupy řádně pověřena podepsáním, ratifikováním, schválením a přijetím této dohody nebo přistoupením k ní;

13. „udržitelným využíváním“ využívání složek biologické rozmanitosti takovým způsobem a v takové míře, které nevedou k dlouhodobému poklesu biologické rozmanitosti, čímž se udržuje její schopnost uspokojovat potřeby a ambice současných i budoucích generací;

14. „využíváním mořských genetických zdrojů“ provádění výzkumu a vývoje v oblasti genetického nebo biochemického složení mořských genetických zdrojů, a to i pomocí biotechnologií, jak jsou definovány v bodě 3.

Článek 2

Obecný cíl

Cílem této dohody je zajistit zachovávání a udržitelné využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, a to v současnosti i v dlouhodobém výhledu, prostřednictvím účinného provádění příslušných ustanovení úmluvy a další mezinárodní spolupráce a koordinace.

Článek 3

Oblast působnosti

Tato dohoda se použije na oblasti za hranicemi národní jurisdikce.

Článek 4

Výjimky

Tato dohoda se nevztahuje na válečné lodě, vojenská letadla nebo pomocná plavidla. S výjimkou části II se tato dohoda nevztahuje na jiná plavidla nebo letadla, která vlastní nebo provozuje smluvní strana a používá je v dané době pouze ke státním neobchodním účelům. Nicméně každá smluvní strana přijme příslušná opatření, která nepoškozují provoz nebo operační možnosti jí vlastněných nebo provozovaných plavidel nebo letadel, aby zajistila, že taková plavidla nebo letadla budou postupovat způsobem, který je v souladu s touto dohodou, je-li to rozumné a možné.

Článek 5

Vztah mezi touto dohodou a úmluvou a příslušnými právními nástroji a rámci a příslušnými globálními, regionálními, subregionálními a odvětvovými orgány

1. Tato dohoda se vykládá a používá v souladu s úmluvou. Žádným ustanovením této dohody nejsou dotčena práva, jurisdikce ani povinnosti států podle úmluvy, a to též v souvislosti s výlučnou ekonomickou zónou a kontinentálním šelfem v pásmu 200 námořních mil i za ním.

2. Tato dohoda se vykládá a používá způsobem, který nenarušuje příslušné právní nástroje a rámce ani činnost příslušných globálních, regionálních, subregionálních a odvětvových orgánů a který podporuje soudržnost a koordinaci s těmito nástroji, rámci a orgány.

3. Právní postavení subjektů, které nejsou smluvními stranami úmluvy nebo jiných souvisejících dohod, pokud jde o tyto nástroje, není touto dohodou dotčeno.

Článek 6

Nedotčené nároky a práva

Touto dohodou, včetně jakéhokoli rozhodnutí nebo doporučení konference smluvních stran nebo jakéhokoli jejího pomocného orgánu, ani jakýmikoli akty, opatřeními nebo činnostmi přijatými na základě této dohody nejsou dotčeny nároky na svrchovanost, svrchovaná práva ani jurisdikci, včetně sporů s nimi souvisejících, a nelze se na ně odvolávat jako na základ pro jejich uplatnění nebo popření.

Článek 7

Obecné zásady a přístupy

Pro dosažení cílů této dohody se strany řídí těmito zásadami a přístupy:

a) zásada „znečišťovatel platí“;

b) zásada společného dědictví lidstva, která je zakotvena v úmluvě;

c) svoboda mořského vědeckého výzkumu spolu s dalšími svobodami volného moře;

d) zásada rovnosti a spravedlivého a rovnocenného sdílení přínosů;

e) zásada předběžné opatrnosti, případně přístup předběžné opatrnosti;

f) ekosystémový přístup;

g) integrovaný přístup k hospodaření s oceány;

h) přístup, který zvyšuje odolnost ekosystémů, včetně odolnosti vůči nepříznivým účinkům změny klimatu a okyselování oceánů, a také udržuje a obnovuje celistvost ekosystémů, včetně služeb koloběhu uhlíku, které jsou základem klimatické role oceánů;

i) využívání nejlepších dostupných vědeckých poznatků a vědeckých informací;

j) využívání příslušných tradičních znalostí původních obyvatel a místních komunit, pokud jsou k dispozici;

k) dodržování, prosazování a zohledňování příslušných povinností stran týkajících se práv původních obyvatel, případně místních komunit při přijímání opatření k zachovávání a udržitelnému využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce;

l) nepřenášení, přímo či nepřímo, škod nebo nebezpečí z jedné oblasti do druhé a nepřeměňování jednoho druhu znečištění v jiný při provádění opatření k prevenci, omezení a kontrole znečišťování mořského prostředí;

m) plné uznávání zvláštní situace malých ostrovních rozvojových států a nejméně rozvinutých zemí;

n) uznání zvláštních zájmů a potřeb vnitrozemských rozvojových zemí.

Článek 8

Mezinárodní spolupráce

1. Smluvní strany spolupracují v rámci této dohody na zachovávání a udržitelném využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, mimo jiné prostřednictvím posilování, prohlubování a prosazování spolupráce s příslušnými právními nástroji a rámci a s příslušnými globálními, regionálními, subregionálními a odvětvovými orgány a mezi nimi při dosahování cílů této dohody.

2. Smluvní strany se snaží podle potřeby prosazovat cíle této dohody při účasti na rozhodování v rámci jiných příslušných právních nástrojů, rámců nebo globálních, regionálních, subregionálních či odvětvových orgánů.

3. Smluvní strany na podporu cílů této dohody prosazují mezinárodní spolupráci při mořském vědeckém výzkumu a při rozvoji a převodu mořských technologií v souladu s úmluvou.

ČÁST II

MOŘSKÉ GENETICKÉ ZDROJE, VČETNĚ SPRAVEDLIVÉHO A ROVNOCENNÉHO SDÍLENÍ PŘÍNOSŮ

Článek 9

Cíle

Cíle této části zahrnují:

a) spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů plynoucích z činností, které se týkají mořských genetických zdrojů a digitálních informací o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získaných sekvenováním a které jsou prováděny za účelem zachovávání a udržitelného využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce;

b) budování a rozvoj kapacit smluvních stran, zejména rozvojových smluvních států, a zvláště nejméně rozvinutých zemí, vnitrozemských rozvojových zemí, geograficky znevýhodněných států, malých ostrovních rozvojových států, pobřežních afrických států, souostrovních států a rozvojových zemí se středními příjmy, k provádění činností týkajících se mořských genetických zdrojů a digitálních informací o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získaných sekvenováním;

c) budování znalostí, vědeckého poznání a technologických inovací, mimo jiné prostřednictvím rozvoje a provádění mořského vědeckého výzkumu, jako základního příspěvku k provádění této dohody;

d) rozvoj a převod mořských technologií v souladu s touto dohodou.

Článek 10

Použitelnost

1. Ustanovení této dohody se použijí na činnosti týkající se mořských genetických zdrojů a digitálních informací o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získaných sekvenováním, které budou sebrány a vytvořeny po vstupu této dohody v platnost pro příslušnou smluvní stranu. Ustanovení této dohody se použijí i na využívání mořských genetických zdrojů a digitálních informací o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získaných sekvenováním, které budou sebrány nebo vytvořeny před vstupem této dohody v platnost, pokud smluvní strana při podpisu, ratifikaci, schválení či přijetí této dohody nebo přistoupení k ní písemně nestanoví výjimku podle článku 70.

2. Ustanovení této části se nepoužijí na:

a) rybolov upravený příslušným mezinárodním právem a činnosti související s rybolovem nebo

b) ryby nebo jiné živé mořské zdroje, o nichž je známo, že byly uloveny při rybolovu a činnostech souvisejících s rybolovem z oblastí za hranicemi národní jurisdikce, s výjimkou případů, kdy jsou tyto ryby nebo jiné živé mořské zdroje regulovány z hlediska využívání podle této části.

3. Závazky uvedené v této části se nepoužijí na vojenské činnosti smluvní strany, včetně vojenské činnosti státních lodí a letadel používaných k neobchodním účelům. Závazky uvedené v této části týkající se využívání mořských genetických zdrojů a digitálních informací o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získaných sekvenováním se použijí na nevojenské činnosti smluvní strany.

Článek 11

Činnosti týkající se mořských genetických zdrojů z oblastí za hranicemi národní jurisdikce

1. Činnosti týkající se mořských genetických zdrojů a digitálních informací o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získaných sekvenováním mohou provádět všechny smluvní strany bez ohledu na svou geografickou polohu a fyzické nebo právnické osoby v jurisdikci smluvních stran. Tyto činnosti se provádějí v souladu s touto dohodou.

2. Smluvní strany prosazují spolupráci při všech činnostech týkajících se mořských genetických zdrojů a digitálních informací o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získaných sekvenováním.

3. Sběr mořských genetických zdrojů in situ v oblastech za hranicemi národní jurisdikce se provádí s náležitým ohledem na práva a oprávněné zájmy pobřežních států v oblastech spadajících do jejich jurisdikce a s náležitým ohledem na zájmy ostatních států v oblastech za hranicemi národní jurisdikce v souladu s úmluvou. Za tímto účelem se strany podle potřeby snaží o spolupráci, a to i prostřednictvím zvláštních podmínek fungování informačního systému podle článku 51, s cílem provádět tuto dohodu.

4. Žádný stát si nesmí nárokovat nebo vykonávat svrchovanost nebo svrchovaná práva ve vztahu k mořským genetickým zdrojům v oblastech za hranicemi národní jurisdikce. Žádný takový nárok nebo výkon svrchovanosti nebo svrchovaných práv nebude uznán.

5. Sběr mořských genetických zdrojů in situ v oblastech za hranicemi národní jurisdikce nevytváří právní základ pro jakýkoli nárok na kteroukoli část mořského prostředí nebo jeho zdrojů.

6. Činnosti týkající se mořských genetických zdrojů a digitálních informací o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získaných sekvenováním jsou prováděny v zájmu všech států a ve prospěch celého lidstva, zejména ve prospěch rozvoje vědeckého poznání lidstva a podpory zachovávání a udržitelného využívání mořské biologické rozmanitosti, přičemž se zohledňují zejména zájmy a potřeby rozvojových států.

7. Činnosti týkající se mořských genetických zdrojů a digitálních informací o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získaných sekvenováním se provádějí výhradně pro mírové účely.

Článek 12

Oznámení o činnostech týkajících se mořských genetických zdrojů a digitálních informací o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získaných sekvenováním

1. Smluvní strany přijmou nezbytná legislativní, správní nebo politická opatření s cílem zajistit, aby informace byly oznamovány informačnímu systému v souladu s touto částí.

2. Šest měsíců nebo co nejdříve před sběrem mořských genetických zdrojů in situ v oblastech za hranicemi národní jurisdikce se informačnímu systému oznámí tyto údaje:

a) povaha a cíle, na jejichž základě je sběr prováděn, případně včetně programu (programů), jehož (jichž) je součástí;

b) předmět výzkumu nebo, jsou-li známy, mořské genetické zdroje, na které se má výzkum zaměřit nebo které mají být předmětem sběru, a účely, za nimiž bude sběr prováděn;

c) geografické oblasti, ve kterých se má sběr provádět;

d) shrnutí metody a prostředků, které mají být pro sběr použity, včetně jména, tonáže, typu a třídy plavidel, vědeckého zařízení a/nebo použitých studijních metod;

e) informace o případných dalších příspěvcích k navrhovaným velkým programům;

f) předpokládané datum prvního příjezdu a konečného odjezdu výzkumných plavidel anebo datum rozmístění zařízení a jeho odstranění;

g) jméno (jména) instituce (institucí), která (které) sběr pořádá (pořádají), a osoby pověřené vedením projektu;

h) příležitosti pro vědce ze všech států, zejména pro vědce z rozvojových států, účasti nebo zastoupení v projektu;

i) rozsah, v němž se předpokládá, že by se státy, které mohou potřebovat a požadovat technickou pomoc, zejména rozvojové státy, mohly projektu účastnit nebo v něm být zastoupeny;

j) plán správy údajů vypracovaný podle zásad otevřené a odpovědné správy údajů s přihlédnutím ke stávající mezinárodní praxi.

3. Na základě oznámení podle odstavce 2 informační systém automaticky vygeneruje identifikátor souboru standardizovaný pro „BBNJ“.

4. Pokud dojde k podstatné změně informací poskytnutých informačnímu systému před plánovaným sběrem, oznámí se aktualizované informace informačnímu systému v přiměřené lhůtě a nejpozději do zahájení sběru in situ, je-li to možné.

5. Smluvní strany zajistí, aby byly informačnímu systému oznámeny následující údaje spolu s identifikátorem souboru standardizovaným pro „BBNJ“, jakmile budou k dispozici, nejpozději však do jednoho roku od sběru mořských genetických zdrojů in situ v oblastech za hranicemi národní jurisdikce:

a) úložiště nebo databáze, kde jsou nebo budou uloženy digitální informace o mořských genetických zdrojích získané sekvenováním;

b) kde jsou nebo budou uloženy či uchovávány všechny mořské genetické zdroje sebrané in situ;

c) zpráva s podrobnými údaji o geografické oblasti, v níž se sběr mořských genetických zdrojů uskutečnil, včetně informací o zeměpisné šířce, délce a hloubce sběru, a v dostupném rozsahu i o zjištěních z provedené činnosti;

d) veškeré nezbytné aktualizace plánu správy údajů podle odst. 2 písm. j).

6. Smluvní strany zajistí, aby vzorky mořských genetických zdrojů a digitální informace o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získané sekvenováním, které se nacházejí v úložištích nebo databázích podléhajících jejich jurisdikci, mohly být identifikovány jako pocházející z oblastí za hranicemi národní jurisdikce v souladu se stávající mezinárodní praxí a v proveditelném rozsahu.

7. Smluvní strany zajistí, aby úložiště, pokud je to proveditelné, a databáze podléhající jejich jurisdikci vypracovaly jednou za dva roky souhrnnou zprávu o přístupu k mořským genetickým zdrojům a digitálním informacím získaným sekvenováním spojeným s jejich identifikátorem souboru standardizovaným pro „BBNJ“ a zpřístupnily tuto zprávu výboru pro přístup a sdílení přínosů zřízenému podle článku 15.

8. Pokud jsou mořské genetické zdroje z oblastí za hranicemi národní jurisdikce, a je-li to možné, digitální informace o těchto zdrojích získané sekvenováním předmětem využívání, včetně uvedení na trh, fyzickými nebo právnickými osobami podléhajícími jejich jurisdikci, smluvní strany zajistí, aby byly informačnímu systému oznámeny následující údaje, včetně identifikátoru souboru standardizovaného pro „BBNJ“, je-li k dispozici, jakmile budou k dispozici:

a) kde lze nalézt výsledky využívání, jako jsou publikace, udělené patenty a vyvinuté produkty, pokud jsou k dispozici a pokud je to možné;

b) pokud jsou k dispozici, podrobnosti o oznámení po sběru předaném do informačního systému týkajícím se mořských genetických zdrojů, které byly předmětem využívání;

c) kde se nachází původní vzorek, který je předmětem využívání;

d) předpokládané způsoby přístupu k mořským genetickým zdrojům a digitálním informacím o mořských genetických zdrojích získaným sekvenováním, které jsou předmětem využívání, a příslušný plán správy údajů;

e) po uvedení na trh informace o prodeji příslušných výrobků a dalším vývoji, pokud jsou k dispozici.

Článek 13

Tradiční znalosti původních obyvatel a místních komunit související s mořskými genetickými zdroji z oblastí za hranicemi národní jurisdikce

Smluvní strany přijmou legislativní, správní nebo politická opatření, pokud je to relevantní a vhodné, s cílem zajistit, aby tradiční znalosti související s mořskými genetickými zdroji z oblastí za hranicemi národní jurisdikce, které jsou v držení původních obyvatel a místních komunit, byly zpřístupněny pouze se svobodným, předchozím a informovaným souhlasem nebo schválením a se zapojením těchto původních obyvatel a místních komunit. Přístup k těmto tradičním znalostem může usnadnit informační systém. Přístup k těmto tradičním znalostem a jejich využívání se řídí vzájemně dohodnutými podmínkami.

Článek 14

Spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů

1. Přínosy plynoucí z činností týkajících se mořských genetických zdrojů a digitálních informací o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získaných sekvenováním se sdílejí spravedlivým a rovnocenným způsobem v souladu s touto částí a přispívají k zachovávání a udržitelnému využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce.

2. Nepeněžní přínosy se sdílejí v souladu s touto dohodou mimo jiné v podobě:

a) přístupu ke vzorkům a sbírkám vzorků v souladu se stávající mezinárodní praxí;

b) přístupu k digitálním informacím získaným sekvenováním v souladu se stávající mezinárodní praxí;

c) otevřeného přístupu k dohledatelným, přístupným, interoperabilním a opakovaně použitelným vědeckým datům (FAIR) v souladu se stávající mezinárodní praxí a otevřenou a odpovědnou správou údajů;

d) informací obsažených v oznámeních spolu s identifikátory souboru standardizovanými pro „BBNJ“, která jsou podávána v souladu s článkem 12, ve veřejně vyhledatelných a přístupných formách;

e) převodu mořských technologií v souladu s příslušnými podmínkami stanovenými v části V této dohody;

f) budování kapacit, včetně financování výzkumných programů, a možností partnerství, zejména přímo relevantních a podstatných, pro vědce a výzkumné pracovníky ve výzkumných projektech, jakož i specializovaných iniciativ, zejména pro rozvojové státy, s přihlédnutím ke zvláštní situaci malých ostrovních rozvojových států a nejméně rozvinutých zemí;

g) posílené technické a vědecké spolupráce, zejména s vědci a vědeckými institucemi v rozvojových státech;

h) dalších forem přínosů, které určí konference smluvních stran s přihlédnutím k doporučením výboru pro přístup a sdílení přínosů zřízeného podle článku 15.

3. Smluvní strany přijmou nezbytná legislativní, správní nebo politická opatření, aby zajistily, že mořské genetické zdroje a digitální informace o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získané sekvenováním spolu s jejich identifikátory souboru standardizovanými pro „BBNJ“, které jsou předmětem využívání fyzickými nebo právnickými osobami podléhajícími jejich jurisdikci, budou uloženy ve veřejně přístupných úložištích a databázích vedených buď na národní, nebo na mezinárodní úrovni nejpozději do tří let od zahájení takového využívání, nebo jakmile budou k dispozici, s přihlédnutím ke stávající mezinárodní praxi.

4. Přístup k mořským genetickým zdrojům a digitálním informacím o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získaným sekvenováním v úložištích a databázích podléhajících jurisdikci smluvní strany může podléhat těmto přiměřeným podmínkám:

a) nutnost zachovat fyzickou celistvost mořských genetických zdrojů;

b) přiměřené náklady spojené s udržováním příslušné genové banky, biobanky nebo databáze, v níž jsou vzorek, údaje nebo informace uloženy;

c) přiměřené náklady spojené s poskytováním přístupu k mořskému genetickému zdroji, údajům nebo informacím;

d) další přiměřené podmínky v souladu s cíli této dohody; přičemž výzkumným pracovníkům a výzkumným institucím z rozvojových států mohou být poskytnuty možnosti takového přístupu za spravedlivých a co nejvýhodnějších podmínek, včetně zvýhodněných a preferenčních podmínek.

5. Peněžní přínosy z využívání mořských genetických zdrojů a digitálních informací o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získaných sekvenováním, včetně uvedení na trh, se rozdělí spravedlivým a rovnocenným způsobem prostřednictvím finančního mechanismu zřízeného podle článku 52, a to v zájmu zachovávání a udržitelného využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce.

6. Po vstupu této dohody v platnost budou rozvinuté smluvní strany každoročně přispívat do zvláštního fondu podle článku 52. Sazba příspěvku smluvní strany činí 50 % vyměřeného příspěvku této smluvní strany do rozpočtu přijatého konferencí smluvních stran podle čl. 47 odst. 6 písm. e). Tato platba bude prováděna až do přijetí rozhodnutí konference smluvních stran podle odstavce 7.

7. Konference smluvních stran rozhodne o způsobech sdílení peněžních přínosů z využívání mořských genetických zdrojů a digitálních informací o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získaných sekvenováním, přičemž zohlední doporučení výboru pro přístup a sdílení přínosů zřízeného podle článku 15. Pokud byly všechny snahy o dosažení konsensu vyčerpány, přijme se rozhodnutí tříčtvrtinovou většinou přítomných a hlasujících smluvních stran. Platby se provádějí prostřednictvím zvláštního fondu zřízeného podle článku 52. Typy plateb mohou zahrnovat:

a) platby při dosažení určitých milníků;

b) platby nebo příspěvky související s uvedením na trh produktů, včetně platby procenta z příjmů z prodeje produktů;

c) odstupňovaný pravidelně hrazený poplatek na základě diverzifikovaného souboru ukazatelů měřících celkovou úroveň činností smluvní strany;

d) další formy, které určí konference smluvních stran s přihlédnutím k doporučením výboru pro přístup a sdílení přínosů.

8. V době, kdy konference smluvních stran přijme typy plateb, může smluvní strana učinit prohlášení, že tyto typy plateb nenabudou pro tuto smluvní stranu účinnosti po dobu až čtyř let, aby byl dostatek času na nezbytnou implementaci. Smluvní strana, která takové prohlášení vydá, pokračuje v platbě podle odstavce 6, dokud nové typy plateb nenabudou účinnosti.

9. Při rozhodování o způsobech sdílení peněžních přínosů z využívání digitálních informací o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získaných sekvenováním podle odstavce 7 zohlední konference smluvních stran doporučení výboru pro přístup a sdílení přínosů s přihlédnutím k tomu, že tyto způsoby by se měly vzájemně podporovat a být přizpůsobitelné jiným nástrojům pro přístup a sdílení přínosů.

10. Konference smluvních stran s přihlédnutím k doporučením výboru pro přístup a sdílení přínosů zřízeného podle článku 15 každé dva roky přezkoumá a posoudí peněžní přínosy z využívání mořských genetických zdrojů a digitálních informací o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získaných sekvenováním. První přezkum se uskuteční nejpozději pět let po vstupu této dohody v platnost. Přezkum zahrnuje posouzení ročních příspěvků podle odstavce 6.

11. Smluvní strany přijmou nezbytná legislativní, správní nebo politická opatření s cílem zajistit, aby přínosy plynoucí z činností týkajících se mořských genetických zdrojů a digitálních informací o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získaných sekvenováním, které provádějí fyzické nebo právnické osoby podléhající jejich jurisdikci, byly sdíleny v souladu s touto dohodou.

Článek 15

Výbor pro přístup a sdílení přínosů

1. Zřizuje se výbor pro přístup a sdílení přínosů. Výbor slouží mimo jiné jako prostředek ke stanovení pokynů pro sdílení přínosů v souladu s článkem 14 a zajištění transparentnosti a spravedlivého a rovnocenného sdílení peněžních i nepeněžních přínosů.

2. Výbor pro přístup a sdílení přínosů se skládá z patnácti členů s odpovídající kvalifikací v souvisejících oblastech, aby byl zajištěn účinný výkon funkcí výboru. Členy nominují smluvní strany a volí je konference smluvních stran s přihlédnutím ke genderové vyváženosti a spravedlivému geografickému rozdělení a s ohledem na zastoupení rozvojových států ve výboru, včetně nejméně rozvinutých zemí, malých ostrovních rozvojových států a vnitrozemských rozvojových zemí. Mandát a způsoby činnosti výboru stanoví konference smluvních stran.

3. Výbor může předkládat konferenci smluvních stran doporučení týkající se otázek souvisejících s touto částí, a to včetně těchto:

a) pokyny nebo kodex chování pro činnosti týkající se mořských genetických zdrojů a digitálních informací o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získaných sekvenováním v souladu s touto částí;

b) opatření k provádění rozhodnutí přijatých v souladu s touto částí;

c) sazby nebo mechanismy pro sdílení peněžních přínosů v souladu s článkem 14;

d) záležitosti týkající se této části ve vztahu k informačnímu systému;

e) záležitosti týkající se této části ve vztahu k finančnímu mechanismu zřízenému podle článku 52;

f) veškeré další otázky týkající se této části, o jejichž projednání může konference smluvních stran požádat výbor pro přístup a sdílení přínosů.

4. Každá strana zpřístupní výboru pro přístup a sdílení přínosů prostřednictvím informačnímu systému údaje požadované podle této dohody, které zahrnují:

a) právní, správní a politická opatření týkající se přístupu a sdílení přínosů;

b) kontaktní údaje a další důležité informace o národních kontaktních místech;

c) další informace požadované na základě rozhodnutí přijatých konferencí smluvních stran.

5. Výbor pro přístup a sdílení přínosů může konzultovat a usnadňovat výměnu informací s příslušnými právními nástroji a rámci a příslušnými globálními, regionálními, subregionálními a odvětvovými orgány o činnostech v rámci svého mandátu, včetně sdílení přínosů, využívání digitálních informací o mořských genetických zdrojích získaných sekvenováním, osvědčených postupů, nástrojů a metodik, správy údajů a získaných poznatků.

6. Výbor pro přístup a sdílení přínosů může konferenci smluvních stran předkládat doporučení týkající se informací získaných podle odstavce 5.

Článek 16

Monitorování a transparentnost

1. Monitorování a transparentnost činností týkajících se mořských genetických zdrojů a digitálních informací o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získaných sekvenováním se zajistí prostřednictvím oznámení informačnímu systému, a to za použití identifikátorů souboru standardizovaných pro „BBNJ“ v souladu s touto částí a podle postupů přijatých konferencí smluvních stran na základě doporučení výboru pro přístup a sdílení přínosů.

2. Smluvní strany pravidelně předkládají výboru pro přístup a sdílení přínosů zprávy o tom, jak provádějí ustanovení této části v souvislosti s činnostmi týkajícími se mořských genetických zdrojů a digitálních informací o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získaných sekvenováním a sdílení přínosů z nich v souladu s touto částí.

3. Výbor pro přístup a sdílení přínosů vypracuje na základě informací získaných prostřednictvím informačního systému zprávu a zpřístupní ji smluvním stranám, které mohou předložit připomínky. Výbor pro přístup a sdílení přínosů předloží zprávu včetně obdržených připomínek k posouzení konferenci smluvních stran. Konference smluvních stran může s přihlédnutím k doporučení výboru pro přístup a sdílení přínosů stanovit vhodné pokyny k provádění tohoto článku, které zohlední možnosti států a okolnosti smluvních stran.

ČÁST III

OPATŘENÍ, JAKO JSOU NÁSTROJE PÉČE O VYBRANÉ OBLASTI, VČETNĚ CHRÁNĚNÝCH MOŘSKÝCH OBLASTÍ

Článek 17

Cíle

Cílem této části je:

a) zachovat a udržitelně využívat oblasti, které vyžadují ochranu, mimo jiné prostřednictvím zřízení komplexního systému nástrojů péče o vybrané oblasti s ekologicky reprezentativními a dobře propojenými sítěmi chráněných mořských oblastí;

b) posílit spolupráci a koordinaci při využívání nástrojů péče o vybrané oblasti, včetně chráněných mořských oblastí, mezi státy, příslušnými právními nástroji a rámci a příslušnými globálními, regionálními, subregionálními a odvětvovými orgány;

c) chránit, zachovávat, obnovovat a udržovat biologickou rozmanitost a ekosystémy, mimo jiné s cílem zvýšit jejich produktivitu a zdraví, a posilovat odolnost vůči stresovým faktorům, včetně faktorů souvisejících se změnou klimatu, okyselováním oceánů a znečištěním moří;

d) podporovat potravinové zabezpečení a další socioekonomické cíle, včetně ochrany kulturních hodnot;

e) podporovat rozvojové smluvní státy, zejména nejméně rozvinuté země, vnitrozemské rozvojové země, geograficky znevýhodněné státy, malé ostrovní rozvojové státy, pobřežní africké státy, souostrovní státy a rozvojové země se středními příjmy, s přihlédnutím ke zvláštním podmínkám malých ostrovních rozvojových států, prostřednictvím budování kapacit a rozvoje a převodu mořských technologií při vytváření, uplatňování, monitorování, řízení a prosazování nástrojů péče o vybrané oblasti, včetně chráněných mořských oblastí.

Článek 18

Oblast použití

Zřízení nástrojů péče o vybrané oblasti, včetně chráněných mořských oblastí, nezahrnuje žádné oblasti v rámci národní jurisdikce a nesmí být použito jako základ pro uplatnění nebo popření jakýchkoli nároků na svrchovanost, svrchovaná práva nebo jurisdikci, a to ani v souvislosti s jakýmikoli spory, které se jich týkají. Konference smluvních stran nebude posuzovat návrhy rozhodnutí o zřízení takových nástrojů péče o vybrané oblasti, včetně chráněných mořských oblastí, a v žádném případě nebude takové návrhy vykládat jako uznání nebo neuznání jakýchkoli nároků na svrchovanost, svrchovaná práva nebo jurisdikci.

Článek 19

Návrhy

1. Návrhy týkající se zřízení nástrojů péče o vybrané oblasti, včetně chráněných mořských oblastí, podle této části předkládají smluvní strany jednotlivě nebo společně sekretariátu.

2. Při vypracovávání návrhů podle této části smluvní strany spolupracují a případně návrhy konzultují s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně států a globálních, regionálních, subregionálních a odvětvových orgánů, jakož i s občanskou společností, vědeckou obcí, soukromým sektorem, původními obyvateli a místními komunitami.

3. Návrhy se formulují na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků a vědeckých informací, a pokud jsou k dispozici, na základě příslušných tradičních znalostí původních obyvatel a místních komunit, přičemž se zohlední přístup předběžné opatrnosti a ekosystémový přístup.

4. Návrhy týkající se určených oblastí musí obsahovat tyto klíčové prvky:

a) geografický nebo prostorový popis oblasti, která je předmětem návrhu, s odkazem na orientační kritéria uvedená v příloze I;

b) informace o všech kritériích uvedených v příloze I, jakož i o všech kritériích, která mohou být dále rozvíjena a revidována v souladu s odstavcem 5, použitých při určení oblasti;

c) lidské činnosti v oblasti, včetně využívání původními obyvateli a místními komunitami, a jejich případný vliv;

d) popis stavu mořského prostředí a biologické rozmanitosti v určené oblasti;

e) popis cílů ochrany a případně udržitelného využívání, které se mají pro danou oblast použít;

f) návrh plánu péče zahrnující navrhovaná opatření a popis navrhovaných monitorovacích, výzkumných a přezkumných činností k dosažení stanovených cílů;

g) doba trvání určení navrhované oblasti a případná opatření;

h) informace o případných konzultacích se státy, včetně sousedních pobřežních států, případně s příslušnými globálními, regionálními, subregionálními a odvětvovými orgány;

i) informace o nástrojích péče o vybrané oblasti, včetně chráněných mořských oblastí, prováděných v rámci příslušných právních nástrojů a rámců a příslušných globálních, regionálních, subregionálních a odvětvových orgánů;

j) relevantní vědecké podklady a tradiční znalosti původních obyvatel a místních komunit, pokud jsou k dispozici.

5. Orientační kritéria pro určení těchto oblastí zahrnují příslušná kritéria uvedená v příloze I a podle potřeby mohou být dále rozpracována a revidována vědeckým a technickým orgánem pro účely posouzení a přijetí konferencí smluvních stran.

6. Další požadavky týkající se obsahu návrhů, včetně způsobů uplatňování orientačních kritérií uvedených v odstavci 5, a pokyny k návrhům uvedeným v odst. 4 písm. b) vypracuje podle potřeby vědecký a technický orgán pro účely posouzení a přijetí konferencí smluvních stran.

Článek 20

Zveřejnění a předběžný přezkum návrhů

Po obdržení písemného návrhu sekretariát návrh zveřejní a předá jej vědeckému a technickému orgánu k předběžnému přezkumu. Účelem přezkumu je zjistit, zda návrh obsahuje informace požadované podle článku 19, včetně orientačních kritérií popsaných v této části a v příloze I. Výsledek tohoto přezkumu se zveřejní a sekretariát jej sdělí předkladateli. Předkladatel znovu předloží návrh sekretariátu poté, co zohlední předběžný přezkum provedený vědeckým a technickým orgánem. Sekretariát o tom uvědomí smluvní strany, zveřejní tento znovu předložený návrh a umožní konzultace podle článku 21.

Článek 21

Konzultace a posouzení návrhů

1. Konzultace týkající se návrhů předložených podle článku 19 musí být inkluzivní, transparentní a otevřené všem příslušným zúčastněným stranám, včetně států a globálních, regionálních, subregionálních a odvětvových orgánů, jakož i občanské společnosti, vědecké obci, původním obyvatelům a místním komunitám.

2. Sekretariát umožňuje konzultace a shromažďuje příspěvky takto:

a) státy, zejména přilehlé pobřežní státy, jsou informovány a vyzvány, aby mimo jiné předložily:

i) názory na podstatu a geografickou oblast působnosti návrhu;

ii) jakékoli další relevantní vědecké podklady;

iii) informace o všech stávajících opatřeních nebo činnostech v přilehlých nebo souvisejících oblastech v rámci národní jurisdikce i mimo ni;

iv) názory na možné důsledky návrhu pro oblasti spadající do národní jurisdikce;

v) veškeré další relevantní informace;

b) orgány příslušných právních nástrojů a rámců a příslušné globální, regionální, subregionální a odvětvové orgány jsou informovány a vyzvány, aby mimo jiné předložily:

i) názory na podstatu návrhu;

ii) jakékoli další relevantní vědecké podklady;

iii) informace o všech stávajících opatřeních přijatých daným nástrojem, rámcem nebo subjektem pro příslušnou oblast nebo přilehlé oblasti;

iv) názory týkající se všech aspektů opatření a dalších prvků návrhu plánu péče uvedených v návrhu, které spadají do pravomoci daného orgánu;

v) názory týkající se jakýchkoli relevantních dodatečných opatření, která spadají do pravomoci daného nástroje, rámce nebo orgánu;

vi) veškeré další relevantní informace;

c) původní obyvatelé a místní komunity s příslušnými tradičními znalostmi, vědecká obec, občanská společnost a další příslušné zúčastněné strany jsou vyzváni, aby mimo jiné předložili:

i) názory na podstatu návrhu;

ii) jakékoli další relevantní vědecké podklady;

iii) veškeré příslušné tradiční znalosti původních obyvatel a místních komunit;

iv) veškeré další relevantní informace.

3. Sekretariát zveřejní příspěvky obdržené podle odstavce 2.

4. V případech, kdy se navrhované opatření týká oblastí, které jsou zcela obklopeny výlučnými ekonomickými zónami států, předkladatelé:

a) provedou cílené a proaktivní konzultace s těmito státy, včetně předchozího oznámení;

b) zváží názory a připomínky těchto států k navrhovanému opatření a poskytnou písemné odpovědi, které se budou těmito názory a připomínkami konkrétně zabývat, a případně navrhované opatření odpovídajícím způsobem revidují.

5. Předkladatel zohlední příspěvky obdržené během období konzultací, jakož i názory a informace vědeckého a technického orgánu, a případně návrh odpovídajícím způsobem reviduje nebo poskytne reakci na podstatné příspěvky, které nebyly v návrhu zohledněny.

6. Období konzultací je časově omezeno.

7. Revidovaný návrh se předloží vědeckému a technickému orgánu, který návrh posoudí a vydá doporučení konferenci smluvních stran.

8. Vědecký a technický orgán na svém prvním zasedání podle potřeby dále rozpracuje formy postupu konzultací a posuzování, včetně doby jeho trvání, aby je konference smluvních stran zvážila a přijala, a to s přihlédnutím ke zvláštním podmínkám malých ostrovních rozvojových států.

Článek 22

Zřízení nástrojů péče o vybrané oblasti, včetně chráněných mořských oblastí

1. Konference smluvních stran na základě konečného návrhu a návrhu plánu péče, s přihlédnutím k příspěvkům a vědeckým podnětům obdrženým během procesu konzultací podle této části a k vědeckému poradenství a doporučením vědeckého a technického orgánu:

a) přijímá rozhodnutí o zřízení nástrojů péče o vybrané oblasti, včetně chráněných mořských oblastí, a o souvisejících opatřeních;

b) může přijímat rozhodnutí o opatřeních slučitelných s opatřeními přijatými příslušnými právními nástroji a rámci a příslušnými globálními, regionálními, subregionálními a odvětvovými orgány, a to ve spolupráci a koordinaci s těmito nástroji, rámci a orgány;

c) pokud navrhovaná opatření spadají do pravomoci jiných globálních, regionálních, subregionálních nebo odvětvových orgánů, může vydávat doporučení smluvním stranám této dohody a globálním, regionálním, subregionálním a odvětvovým orgánům s cílem podpořit přijetí příslušných opatření prostřednictvím těchto nástrojů, rámců a orgánů v souladu s jejich příslušnými mandáty.

2. Při přijímání rozhodnutí podle tohoto článku konference smluvních stran respektuje a nenarušuje pravomoci příslušných právních nástrojů a rámců a příslušných globálních, regionálních, subregionálních a odvětvových orgánů.

3. Konference smluvních stran přijme opatření pro pravidelné konzultace s cílem posílit spolupráci a koordinaci s příslušnými právními nástroji a rámci a příslušnými globálními, regionálními, subregionálními a odvětvovými orgány, jakož i mezi nimi navzájem, pokud jde o nástroje péče o vybrané oblasti, včetně chráněných mořských oblastí, jakož i koordinaci s ohledem na související opatření přijatá v rámci těchto nástrojů a rámců a těmito orgány.

4. Vyžaduje-li to dosažení cílů a provádění této části, může konference smluvních stran v zájmu další mezinárodní spolupráce a koordinace s ohledem na zachovávání a udržitelné využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce zvážit a s výhradou odstavců 1 a 2 případně rozhodnout o vytvoření mechanismu týkajícího se stávajících nástrojů péče o vybrané oblasti, včetně chráněných mořských oblastí, přijatých příslušnými právními nástroji a rámci nebo příslušnými globálními, regionálními, subregionálními nebo odvětvovými orgány.

5. Rozhodnutí a doporučení přijatá konferencí smluvních stran v souladu s touto částí nesmějí snižovat účinnost opatření přijatých v oblastech podléhajících národní jurisdikci a musí být přijata s náležitým ohledem na práva a povinnosti všech států v souladu s úmluvou. V případech, kdy by opatření navrhovaná podle této části ovlivnila nebo by mohla ovlivnit vody ležící nad mořským dnem a podzemím podmořských oblastí, nad nimiž pobřežní stát vykonává svrchovaná práva v souladu s úmluvou, musí tato opatření náležitě zohlednit svrchovaná práva těchto pobřežních států. Za tímto účelem se uskuteční konzultace v souladu s ustanoveními této části.

6. V případech, kdy nástroj péče o vybrané oblasti, včetně chráněné mořské oblasti, zřízený podle této části následně zcela nebo zčásti podléhá národní jurisdikci pobřežního státu, okamžitě končí platnost části nástroje podléhající národní jurisdikci. Zbývající část v oblastech za hranicemi národní jurisdikce zůstává v platnosti, dokud konference smluvních stran na svém následujícím zasedání neprovede přezkum a nerozhodne, zda nástroj péče o vybrané oblasti, včetně chráněné mořské oblasti, podle potřeby změní nebo zruší.

7. Při zřízení nebo změně pravomoci příslušného právního nástroje nebo rámce nebo příslušného globálního, regionálního, subregionálního nebo odvětvového orgánu, jakýkoli nástroj péče o vybrané oblasti, včetně chráněné mořské oblasti, nebo související opatření přijatá konferencí smluvních stran podle této části, následně spadající do oblasti pravomoci takového nástroje, rámce nebo orgánu, ať už zcela nebo zčásti, zůstávají v platnosti, dokud konference smluvních stran neprovede přezkum a nerozhodne v úzké spolupráci a koordinaci s tímto nástrojem, rámcem nebo orgánem zachovat, změnit nebo zrušit příslušný nástroj péče o vybrané oblasti, včetně chráněné mořské oblasti, případně související opatření.

Článek 23

Postup rozhodování

1. Rozhodnutí a doporučení podle této části se zpravidla přijímají konsensem.

2. Není-li dosaženo konsensu, rozhodnutí a doporučení podle této části se přijímají tříčtvrtinovou většinou přítomných a hlasujících smluvních stran, přičemž předtím konference smluvních stran dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících smluvních stran rozhodne, že bylo vynaloženo veškeré úsilí na dosažení konsensu.

3. Rozhodnutí přijatá podle této části vstupují v platnost 120 dní po zasedání konference smluvních stran, na kterém byla přijata, a jsou závazná pro všechny smluvní strany.

4. Během lhůty 120 dnů stanovené v odstavci 3 může kterákoli smluvní strana písemným oznámením sekretariátu vznést námitku proti rozhodnutí přijatému podle této části, a toto rozhodnutí tak není pro tuto smluvní stranu závazné. Námitka proti rozhodnutí může být kdykoli vzata zpět písemným oznámením sekretariátu, a poté je rozhodnutí pro danou smluvní stranu závazné 90 dnů ode dne oznámení o zpětvzetí námitky.

5. Smluvní strana, která podá námitku podle odstavce 4, předloží sekretariátu při podání námitky písemné vysvětlení důvodů své námitky, která se zakládá na jednom nebo více z těchto důvodů:

a) rozhodnutí je v rozporu s touto dohodou nebo s právy a povinnostmi smluvní strany, která vznesla námitku, v souladu s úmluvou;

b) rozhodnutí smluvní stranu, která vznesla námitku, neodůvodněně formálně nebo fakticky diskriminuje;

c) smluvní strana nemůže v době podání námitky prakticky vyhovět rozhodnutí ani po vynaložení veškerého přiměřeného úsilí.

6. Smluvní strana, která podá námitku podle odstavce 4, přijme v proveditelné míře alternativní opatření nebo přístupy, které jsou svým účinkem rovnocenné rozhodnutí, proti němuž podala námitku, a nepřijme opatření ani neprovede kroky, které by oslabily účinnost rozhodnutí, proti němuž podala námitku, ledaže jsou tato opatření nebo kroky nezbytné pro výkon práv a povinností smluvní strany, která vznesla námitku, v souladu s úmluvou.

7. Smluvní strana, která vznesla námitku, podá na nejbližším řádném zasedání konference smluvních stran po oznámení podle odstavce 4 a poté pravidelně zprávu o tom, jak provádí odstavec 6, která bude sloužit jako podklad pro monitorování a přezkum podle článku 26.

8. Námitku proti rozhodnutí podanou v souladu s odstavcem 4 lze obnovit pouze tehdy, považuje-li to smluvní strana, která vznesla námitku, stále za nezbytné, a to písemným oznámením sekretariátu každé tři roky po vstupu rozhodnutí v platnost. Toto písemné oznámení musí obsahovat vysvětlení důvodů původní námitky.

9. Není-li obdrženo žádné oznámení o obnovení podle odstavce 8, považuje se námitka za automaticky vzatou zpět a rozhodnutí je pro tuto smluvní stranu závazné 120 dní po automatickém zpětvzetí námitky. Sekretariát vyrozumí smluvní stranu 60 dní před datem, kdy bude námitka automaticky vzata zpět.

10. Rozhodnutí konference smluvních stran přijatá podle této části a námitky proti těmto rozhodnutím sekretariát zveřejní a předá je všem státům a příslušným právním nástrojům a rámcům a příslušným globálním, regionálním, subregionálním a odvětvovým orgánům.

Článek 24

Mimořádná opatření

1. Konference smluvních stran přijme rozhodnutí o přijetí opatření v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, která se v případě potřeby použijí v mimořádných situacích, kdy přírodní jev nebo katastrofa způsobená člověkem způsobil(a) nebo může způsobit vážné nebo nevratné poškození mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, aby se zajistilo, že se vážné nebo nevratné poškození nezhorší.

2. Opatření přijatá podle tohoto článku se považují za nezbytná pouze tehdy, pokud po konzultaci s příslušnými právními nástroji nebo rámci nebo příslušnými globálními, regionálními, subregionálními nebo odvětvovými orgány nelze vážnou nebo nevratnou újmu včas zvládnout uplatněním ostatních článků této dohody nebo prostřednictvím příslušného právního nástroje nebo rámce nebo příslušného globálního, regionálního, subregionálního nebo odvětvového orgánu.

3. Opatření přijatá v naléhavých případech musí vycházet z nejlepších dostupných vědeckých poznatků a vědeckých informací, a z příslušných tradičních znalostí původních obyvatel a místních komunit, pokud jsou k dispozici, a musí zohledňovat přístup předběžné opatrnosti. Tato opatření mohou být navržena smluvními stranami nebo doporučena vědeckým a technickým orgánem a mohou být přijata v době mezi zasedáními. Opatření jsou dočasná a musí být znovu projednána na příštím zasedání konference smluvních stran následujícím po přijetí opatření.

4. Platnost opatření skončí dva roky po jejich vstupu v platnost nebo ji konference smluvních stran ukončí dříve, budou-li opatření nahrazena nástroji péče o vybrané oblasti, včetně chráněných mořských oblastí, a souvisejícími opatřeními zavedenými v souladu s touto částí, nebo opatřeními přijatými příslušným právním nástrojem nebo rámcem nebo příslušným globálním, regionálním, subregionálním nebo odvětvovým orgánem, nebo rozhodnutím konference smluvních stran, jestliže pominou okolnosti, které si opatření vyžádaly.

5. Vědecký a technický orgán podle potřeby vypracuje postupy a pokyny pro zavedení mimořádných opatření, včetně konzultačních postupů, aby je konference smluvních stran při nejbližší příležitosti posoudila a přijala. Tyto postupy musí být inkluzivní a transparentní.

Článek 25

Provádění

1. Smluvní strany zajistí, aby činnosti podléhající jejich jurisdikci nebo kontrole, které probíhají v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, byly prováděny v souladu s rozhodnutími přijatými podle této části.

2. Žádné ustanovení této dohody nebrání smluvní straně, aby kromě opatření přijatých podle této části přijala v souladu s mezinárodním právem a na podporu cílů této dohody přísnější opatření vůči svým státním příslušníkům a plavidlům nebo vůči činnostem podléhajícím její jurisdikci nebo kontrole.

3. Provádění opatření přijatých podle této části by nemělo přímo ani nepřímo nepřiměřeně zatěžovat smluvní strany, které jsou malými ostrovními rozvojovými státy nebo nejméně rozvinutými zeměmi.

4. Smluvní strany podle potřeby podporují přijetí opatření příslušných právních nástrojů a rámců a příslušných globálních, regionálních, subregionálních a odvětvových orgánů, jichž jsou členy, na podporu provádění rozhodnutí a doporučení přijatých konferencí smluvních stran podle této části.

5. Smluvní strany vybízejí státy, které jsou oprávněny stát se smluvními stranami této dohody, zejména ty, jejichž činnosti, plavidla nebo státní příslušníci působí v oblasti, která je předmětem zřízeného nástroje péče o vybrané oblasti, včetně chráněné mořské oblasti, aby přijaly opatření na podporu rozhodnutí a doporučení konference smluvních stran o nástrojích péče o vybrané oblasti, včetně chráněných mořských oblastí, stanovených podle této části.

6. Smluvní strana, která není smluvní stranou nebo účastníkem příslušného právního nástroje nebo rámce nebo členem příslušného globálního, regionálního, subregionálního nebo odvětvového orgánu a která jinak nesouhlasí s uplatňováním opatření stanovených v rámci těchto nástrojů a rámců a těmito orgány, není zproštěna povinnosti spolupracovat v souladu s úmluvou a touto dohodou při ochraně a udržitelném využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce.

Článek 26

Monitorování a přezkum

1. Smluvní strany podávají jednotlivě nebo společně konferenci smluvních stran zprávy o uplatňování nástrojů péče o vybrané oblasti, včetně chráněných mořských oblastí, zřízených podle této části a o souvisejících opatřeních. Tyto zprávy, jakož i informace a přezkum podle odstavců 2 a 3 zveřejní sekretariát.

2. Příslušné právní nástroje a rámce a příslušné globální, regionální, subregionální a odvětvové orgány se vyzývají, aby konferenci smluvních stran poskytly informace o provádění opatření, která přijaly k dosažení cílů nástrojů péče o vybrané oblasti, včetně chráněných mořských oblastí, zřízených podle této části.

3. Nástroje péče o vybrané oblasti, včetně chráněných mořských oblastí, zřízené podle této části, včetně souvisejících opatření, monitoruje a pravidelně přezkoumává vědecký a technický orgán s přihlédnutím ke zprávám a informacím uvedeným v odstavcích 1 a 2.

4. V rámci přezkumu uvedeného v odstavci 3 vědecký a technický orgán posoudí účinnost nástrojů péče o vybrané oblasti, včetně chráněných mořských oblastí, zřízených podle této části, včetně souvisejících opatření a pokroku dosaženého při plnění jejich cílů, a poskytne poradenství a doporučení konferenci smluvních stran.

5. V návaznosti na přezkum přijme konference smluvních stran podle potřeby rozhodnutí nebo doporučení týkající se změny, rozšíření nebo zrušení nástrojů péče o vybrané oblasti, včetně chráněných mořských oblastí, a veškerých souvisejících opatření přijatých konferencí smluvních stran na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků a vědeckých informací, jakož i příslušných tradičních znalostí původních obyvatel a místních komunit, pokud jsou k dispozici, přičemž zohlední přístup předběžné opatrnosti a ekosystémový přístup.

ČÁST IV

POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Článek 27

Cíle

Cílem této části je:

a) zavést ustanovení úmluvy týkající se posuzování vlivů na životní prostředí pro oblasti za hranicemi národní jurisdikce stanovením postupů, prahových hodnot a dalších požadavků na provádění posuzování a podávání zpráv smluvními stranami;

b) zajistit, aby činnosti, na které se vztahuje tato část, byly posuzovány a prováděny tak, aby se předcházelo významným nepříznivým vlivům a aby byly významné nepříznivé vlivy zmírňovány a řízeny za účelem ochrany a uchování mořského prostředí;

c) podpořit zohledňování kumulativních vlivů a vlivů v oblastech podléhajících národní jurisdikci;

d) zajistit strategické posuzování vlivů na životní prostředí;

e) dosáhnout uceleného rámce pro posuzování vlivů na životní prostředí pro činnosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce;

f) budovat a posilovat kapacitu smluvních stran, zejména rozvojových smluvních států, a zvláště nejméně rozvinutých zemí, vnitrozemských rozvojových zemí, geograficky znevýhodněných států, malých ostrovních rozvojových států, pobřežních afrických států, souostrovních států a rozvojových zemí se středními příjmy, pro přípravu, provádění a vyhodnocování posuzování vlivů na životní prostředí a strategických posuzování vlivů na životní prostředí na podporu cílů této dohody.

Článek 28

Povinnost provádět posuzování vlivů na životní prostředí

1. Smluvní strany zajistí, aby potenciální vlivy plánovaných činností podléhajících jejich jurisdikci nebo kontrole, které probíhají v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, na mořské prostředí byly před povolením posouzeny podle této části.

2. Pokud smluvní strana, která má pravomoc nebo kontrolu nad plánovanou činností, která má být prováděna v mořských oblastech podléhajících národní jurisdikci, zjistí, že tato činnost může způsobit podstatné znečištění nebo vážnou a škodlivou změnu mořského prostředí v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, zajistí tato smluvní strana, aby bylo provedeno posouzení vlivu takové činnosti na životní prostředí v souladu s touto částí nebo aby bylo provedeno posouzení vlivu na životní prostředí podle vnitrostátního postupu této smluvní strany. Smluvní strana, která provádí takové posouzení podle svého vnitrostátního postupu, musí:

a) v průběhu vnitrostátního postupu včas zpřístupnit příslušné informace prostřednictvím informačního systému;

b) zajistit, aby byla činnost monitorována způsobem, který je v souladu s požadavky vnitrostátního postupu;

c) zajistit, aby zprávy o posuzování vlivů na životní prostředí a všechny příslušné monitorovací zprávy byly zpřístupněny prostřednictvím informačnímu systému stanoveného v této dohodě.

3. Po obdržení informací podle odst. 2 písm. a) může vědecký a technický orgán poskytnout připomínky smluvní straně, která má nad plánovanou činností pravomoc nebo kontrolu.

Článek 29

Vztah mezi touto dohodou a postupy posuzování vlivů na životní prostředí podle příslušných právních nástrojů a rámců a příslušných globálních, regionálních, subregionálních a odvětvových orgánů

1. Smluvní strany prosazují posuzování vlivů na životní prostředí a přijímání a provádění standardů nebo pokynů vypracovaných podle článku 38 v příslušných právních nástrojích a rámcích a v příslušných globálních, regionálních, subregionálních a odvětvových orgánech, jichž jsou členy.

2. Konference smluvních stran v rámci této části vypracuje mechanismy spolupráce vědeckého a technického orgánu s příslušnými právními nástroji a rámci a příslušnými globálními, regionálními, subregionálními a odvětvovými orgány, které regulují činnosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce nebo chrání mořské prostředí.

3. Při vypracovávání nebo aktualizaci standardů nebo pokynů pro provádění posuzování vlivů činností na životní prostředí v oblastech za hranicemi národní jurisdikce smluvními stranami této dohody podle článku 38 vědecký a technický orgán podle potřeby spolupracuje s příslušnými právními nástroji a rámci a s příslušnými globálními, regionálními, subregionálními a odvětvovými orgány.

4. Není nutné provádět prověřování nebo posuzování vlivu plánované činnosti na životní prostředí v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, pokud smluvní strana, jejíž jurisdikci nebo kontrole plánovaná činnost podléhá, rozhodne:

a) že potenciální vlivy plánované činnosti nebo kategorie činností byly posouzeny v souladu s požadavky jiných příslušných právních nástrojů nebo rámců nebo příslušných globálních, regionálních, subregionálních nebo odvětvových orgánů;

b) že:

i) posuzování, které již bylo pro plánovanou činnost provedeno, je rovnocenné posuzování požadovanému podle této části a výsledky tohoto posouzení jsou zohledněny; nebo

ii) předpisy nebo standardy příslušných právních nástrojů nebo rámců nebo příslušných globálních, regionálních, subregionálních nebo odvětvových orgánů, které vyplývají z posuzování, byly navrženy tak, aby předcházely potenciálním vlivům pod prahovou hodnotou pro posuzování vlivů na životní prostředí podle této části nebo aby tyto vlivy zmírňovaly či řídily, a tyto předpisy nebo standardy jsou dodrženy.

5. Pokud bylo posuzování vlivu plánované činnosti na životní prostředí v oblastech za hranicemi národní jurisdikce provedeno podle příslušného právního nástroje nebo rámce nebo příslušného globálního, regionálního, subregionálního nebo odvětvového orgánu, dotčená smluvní strana zajistí, aby byla zpráva o posouzení vlivu na životní prostředí zveřejněna prostřednictvím informačního systému.

6. Pokud plánované činnosti, které splňují kritéria stanovená v odst. 4 písm. b) bodě i), nepodléhají monitorování a přezkumu podle příslušného právního nástroje nebo rámce nebo příslušného globálního, regionálního, subregionálního nebo odvětvového orgánu, smluvní strany tyto činnosti monitorují a přezkoumávají a zajistí, aby byly zprávy o monitorování a přezkumu zveřejněny prostřednictvím informačního systému.

Článek 30

Prahové hodnoty a faktory pro provedení posouzení vlivů na životní prostředí

1. Pokud může mít plánovaná činnost na mořské prostředí větší než malý nebo přechodný vliv nebo pokud jsou účinky činnosti neznámé nebo nedostatečně pochopené, provede smluvní strana, jejíž jurisdikci nebo kontrole činnost podléhá, prověřování činnosti podle článku 31 za použití faktorů uvedených v odstavci 2, přičemž:

a) prověřování musí být dostatečně podrobné, aby smluvní strana mohla posoudit, zda má rozumné důvody se domnívat, že plánovaná činnost může způsobit podstatné znečištění nebo vážnou a škodlivou změnu mořského prostředí, a musí zahrnovat:

i) popis plánované činnosti, včetně jejího účelu, místa, doby trvání a intenzity; a

ii) prvotní analýzu možných vlivů, včetně zvážení kumulativních vlivů a případně alternativ k plánované činnosti;

b) pokud se na základě prověřování zjistí, že smluvní strana má oprávněné důvody se domnívat, že činnost může způsobit podstatné znečištění nebo vážnou a škodlivou změnu mořského prostředí, provede se posouzení vlivů na životní prostředí v souladu s ustanoveními této části.

2. Při určování, zda plánované činnosti v jejich jurisdikci nebo pod jejich kontrolou splňují prahovou hodnotu stanovenou v odstavci 1, smluvní strany zváží také tyto demonstrativním výčtem uvedené faktory:

a) druh činnosti a technologie používaná pro danou činnost a způsob, kterým má být prováděna;

b) doba trvání činnosti;

c) místo provádění činnosti;

d) charakteristiky a ekosystém daného místa (včetně oblastí zvláštního ekologického nebo biologického významu nebo zranitelnosti);

e) potenciální vlivy činnosti, včetně potenciálních kumulativních vlivů a potenciálních vlivů v oblastech podléhajících národní jurisdikci;

f) míra, do jaké jsou účinky činnosti neznámé nebo nedostatečně pochopené;

g) jiná relevantní ekologická nebo biologická kritéria.

Článek 31

Postup posuzování vlivů na životní prostředí

1. Smluvní strany zajistí, aby postup posuzování vlivů na životní prostředí podle této části zahrnoval tyto kroky:

a) Prověřování. Smluvní strany včas provedou prověřování, aby určily, zda je pro plánovanou činnost podléhající jejich jurisdikci nebo kontrole nutné posuzování vlivů na životní prostředí v souladu s článkem 30, a své rozhodnutí zveřejní:

i) pokud smluvní strana rozhodne, že pro plánovanou činnost podléhající její jurisdikci nebo kontrole není posouzení vlivů na životní prostředí nutné, zveřejní příslušné informace, včetně informací podle čl. 30 odst. 1 písm. a), prostřednictvím informačního systému podle této dohody;

ii) na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků a vědeckých informací a, pokud jsou k dispozici, příslušných tradičních znalostí původních obyvatel a místních komunit může kterákoli smluvní strana oznámit své stanovisko k potenciálním vlivům plánované činnosti, o níž bylo rozhodnuto v souladu s písm. a) bodem i), smluvní straně, která rozhodnutí přijala, a vědeckému a technickému orgánu, a to do 40 dnů od zveřejnění rozhodnutí;

iii) pokud smluvní strana, která oznámila svá stanoviska, vyslovila obavy ohledně možných vlivů plánované činnosti, o níž bylo vydáno rozhodnutí, smluvní strana, která rozhodnutí učinila, tyto obavy zohlední a může své rozhodnutí přezkoumat;

iv) po zvážení obav oznámených smluvní stranou podle písm. a) xxxx xx) vědecký a technický orgán zváží a může vyhodnotit potenciální vlivy plánované činnosti na základě nejlepších dostupných vědeckých a odborných informací a, pokud jsou k dispozici, příslušných tradičních znalostí původních obyvatel a místních komunit a případně vydat doporučení smluvní straně, která rozhodnutí přijala, a to poté, co této smluvní straně poskytne příležitost reagovat na oznámené obavy a tuto reakci zohlední;

v) smluvní strana, která přijala rozhodnutí podle písm. a) bodu i), zohlední veškerá doporučení vědeckého a technického orgánu;

vi) oznámení stanovisek a doporučení vědeckého a technického orgánu se zveřejní, a to i prostřednictvím informačního systému;

b) Stanovení rozsahu. Smluvní strany zajistí, aby byly určeny hlavní vlivy na životní prostředí a veškeré související vlivy, jako jsou ekonomické, sociální a kulturní vlivy a vlivy na lidské zdraví, včetně možných kumulativních vlivů a vlivů v oblastech podléhajících národní jurisdikci, jakož i případné alternativy k plánované činnosti, které mají být zahrnuty do posuzování vlivů na životní prostředí prováděného podle této části. Oblast působnosti se stanoví s využitím nejlepších dostupných vědeckých poznatků a vědeckých informací a, pokud jsou k dispozici, příslušných tradičních znalostí původních obyvatel a místních komunit;

c) Posouzení vlivů a hodnocení. Smluvní strany zajistí, aby vlivy plánovaných činností, včetně kumulativních vlivů a vlivů v oblastech podléhajících národní jurisdikci, byly posouzeny a vyhodnoceny s využitím nejlepších dostupných vědeckých poznatků a vědeckých informací, a pokud jsou k dispozici, i příslušných tradičních znalostí původních obyvatel a místních komunit;

d) Prevence, zmírňování a řízení možných nepříznivých účinků. Smluvní strany zajistí, aby:

i) byla určena a analyzována opatření k prevenci, zmírnění a řízení možných nepříznivých účinků plánovaných činností podléhajících jejich jurisdikci nebo kontrole, aby se předešlo významným nepříznivým vlivům. Tato opatření mohou zahrnovat zvážení alternativ k plánované činnosti podléhající jejich jurisdikci nebo kontrole;

ii) v případě potřeby byla tato opatření začleněna do plánu environmentální péče;

e) smluvní strany zajistí veřejné oznámení a konzultace v souladu s článkem 32;

f) smluvní strany zajistí vypracování a zveřejnění zprávy o posouzení vlivů na životní prostředí v souladu s článkem 33.

2. Smluvní strany mohou provádět společné posuzování vlivů na životní prostředí, zejména u plánovaných činností, které podléhají jurisdikci nebo kontrole malých ostrovních rozvojových států.

3. V rámci vědeckého a technického orgánu se vypracuje seznam odborníků. Smluvní strany s omezenou kapacitou mohou tyto odborníky požádat o poradenství a pomoc při provádění a vyhodnocování prověřování a posuzování vlivů na životní prostředí u plánované činnosti, která podléhá jejich jurisdikci nebo kontrole. Odborníci nemohou být přiděleni pro jinou část postupu posuzování vlivů na životní prostředí u téže činnosti. Smluvní strana, která požádala o poradenství a pomoc, zajistí, aby jí byla tato posouzení vlivů na životní prostředí předložena k přezkumu a rozhodnutí.

Článek 32

Veřejná oznámení a konzultace

1. Smluvní strany zajistí včasné veřejné oznámení plánované činnosti, a to i formou zveřejnění prostřednictvím informačního systému a sekretariátu, a plánované a účinné časově omezené příležitosti, pokud je to možné, pro účast všech států, zejména přilehlých pobřežních států a všech ostatních států přilehlých k místu činnosti, jsou-li potenciálně nejvíce dotčenými státy, a zúčastněných stran v postupu posuzování vlivů na životní prostředí. Oznamování a příležitosti k účasti, včetně podání připomínek, se podle potřeby uskuteční v průběhu celého postupu posuzování vlivů na životní prostředí, a to i při stanovení rozsahu posuzování vlivů na životní prostředí podle čl. 31 odst. 1 písm. b) a po vypracování návrhu zprávy o posouzení vlivů na životní prostředí podle článku 33, nežli se rozhodne o povolení činnosti.

2. Potenciálně nejvíce dotčené státy se určí s ohledem na povahu a potenciální účinky plánované činnosti na mořské prostředí a zahrnují:

a) pobřežní státy, u nichž se lze důvodně domnívat, že touto činností může být dotčen jejich výkon svrchovaných práv za účelem průzkumu, využívání a ochrany přírodních zdrojů nebo péče o tyto zdroje;

b) státy, které v oblasti plánované činnosti vykonávají lidské činnosti, včetně hospodářských činností, o nichž se lze důvodně domnívat, že mohou být dotčeny.

3. K zúčastněným stranám tohoto postupu patří původní obyvatelé a místní komunity s příslušnými tradičními znalostmi, příslušné globální, regionální, subregionální a odvětvové orgány, občanská společnost, vědecká obec a veřejnost.

4. Veřejné oznámení a konzultace musí být v souladu s čl. 48 odst. 3 inkluzivní a transparentní, musí být provedeny včas a musí být cílené a proaktivní, pokud se týkají malých ostrovních rozvojových států.

5. Podstatné připomínky obdržené v průběhu procesu konzultací, včetně připomínek přilehlých pobřežních států a všech ostatních států přilehlých k místu činnosti, jsou-li potenciálně nejvíce dotčenými státy, smluvní strany zváží a budou na ně reagovat nebo se jimi budou zabývat. Smluvní strany věnují zvláštní pozornost připomínkám týkajícím se možných vlivů v oblastech podléhajících národní jurisdikci a případně poskytnou písemné odpovědi, které se budou těmito připomínkami konkrétně zabývat, včetně případných dodatečných opatření určených k řešení těchto možných vlivů. Smluvní strany zveřejní obdržené připomínky a odpovědi na ně nebo popis způsobu, jakým byly řešeny.

6. Pokud plánovaná činnost ovlivňuje oblasti volného moře, které jsou zcela obklopeny výlučnými ekonomickými zónami států, smluvní strany:

a) provedou cílené a proaktivní konzultace s těmito státy, včetně předchozího oznámení;

b) zváží názory a připomínky těchto okolních států k plánované činnosti a poskytnou písemné odpovědi, které se budou těmito názory a připomínkami konkrétně zabývat, a případně plánovanou činnost odpovídajícím způsobem revidují.

7. Smluvní strany zajistí přístup k informacím souvisejícím s postupem posuzování vlivů na životní prostředí podle této dohody. Bez ohledu na to nejsou smluvní strany povinny zveřejňovat důvěrné nebo chráněné informace. Skutečnost, že důvěrné nebo chráněné informace byly redigovány, musí být ve veřejných písemnostech uvedena.

Článek 33

Zprávy o posouzení vlivů na životní prostředí

1. Smluvní strany zajistí vypracování zprávy o posouzení vlivů na životní prostředí pro každé posouzení provedené podle této části.

2. Zpráva o posouzení vlivů na životní prostředí musí obsahovat alespoň tyto údaje: popis plánované činnosti, včetně místa jejího konání; popis výsledků stanovení rozsahu; základní posouzení mořského prostředí, které může být dotčeno; popis možných vlivů, včetně možných kumulativních vlivů a případných vlivů v oblastech spadajících do národní jurisdikce; popis možných preventivních, zmírňujících a řídících opatření; popis nejistot a chybějících poznatků; informace o postupu veřejné konzultace; popis zvážení přiměřených alternativ k plánované činnosti; popis následných opatření, včetně plánu environmentální péče; a netechnický souhrn.

3. Smluvní strana zpřístupní návrh zprávy o posouzení vlivů na životní prostředí prostřednictvím informačního systému během procesu veřejné konzultace, aby vědecký a technický orgán mohl zprávu posoudit a vyhodnotit.

4. Vědecký a technický orgán může podle potřeby a včas předložit smluvní straně připomínky k návrhu zprávy o posouzení vlivů na životní prostředí. Smluvní strana zohlední veškeré připomínky vědeckého a technického orgánu.

5. Smluvní strany zveřejní zprávy o posouzení vlivů na životní prostředí, a to i prostřednictvím informačního systému. Sekretariát zajistí, aby byly všechny smluvní strany včas informovány o zveřejnění zpráv prostřednictvím informačního systému.

6. Závěrečné zprávy o posouzení vlivů na životní prostředí posoudí vědecký a technický orgán na základě příslušných postupů, procesů a znalostí podle této dohody za účelem vypracování pokynů, včetně určení osvědčených postupů.

7. Výběr zveřejněných informací použitých v procesu prověřování pro účely rozhodování o tom, zda provést posuzování vlivů na životní prostředí v souladu s články 30 a 31, posoudí a přezkoumá vědecký a technický orgán na základě příslušných postupů, procesů a znalostí podle této dohody za účelem vypracování pokynů, včetně určení osvědčených postupů.

Článek 34

Postup rozhodování

1. Smluvní strana, jejíž jurisdikci nebo kontrole plánovaná činnost podléhá, je povinna rozhodnout, zda se činnost může uskutečnit.

2. Při rozhodování o tom, zda se plánovaná činnost může uskutečnit podle této části, se plně zohlední posuzování vlivů na životní prostředí provedené v souladu s touto částí. Rozhodnutí o povolení plánované činnosti podléhající jurisdikci nebo kontrole smluvní strany se přijme pouze tehdy, pokud smluvní strana s ohledem na zmírňující nebo řídící opatření dospěla k závěru, že vynaložila veškeré přiměřené úsilí k zajištění toho, aby činnost mohla být prováděna způsobem, který je v souladu s prevencí významných nepříznivých vlivů na mořské prostředí.

3. V dokumentaci rozhodnutí musí být jasně uvedeny všechny podmínky schválení týkající se opatření ke zmírnění vlivů a následných požadavků. Dokumentace rozhodnutí se zveřejní, a to i prostřednictvím informačního systému.

4. Konference smluvních stran může na žádost smluvní strany poskytnout této smluvní straně poradenství a pomoc při rozhodování o tom, zda může být plánovaná činnost podléhající jurisdikci nebo kontrole této smluvní strany uskutečněna.

Článek 35

Monitorování vlivů povolených činností

Smluvní strany budou s využitím nejlepších dostupných vědeckých poznatků a vědeckých informací a, pokud jsou k dispozici, příslušných tradičních znalostí původních obyvatel a místních komunit monitorovat vlivy všech činností v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, které povolují nebo do kterých se zapojují, aby zjistily, zda tyto činnosti mohou znečišťovat mořské prostředí nebo na ně mít nepříznivý vliv. Každá smluvní strana zejména monitoruje environmentální a případné související vlivy schválené činnosti podléhající její jurisdikci nebo kontrole, jako jsou hospodářské, sociální a kulturní vlivy a vlivy na lidské zdraví, a to v souladu s podmínkami stanovenými při schvalování činnosti.

Článek 36

Podávání zpráv o vlivech povolených činností

1. Smluvní strany, ať už jednají samostatně nebo společně, podávají pravidelné zprávy o vlivech povolené činnosti a o výsledcích monitorování požadovaného podle článku 35.

2. Monitorovací zprávy se zveřejňují, a to i prostřednictvím informačního systému, a vědecký a technický orgán může monitorovací zprávy posuzovat a hodnotit.

3. Zprávy o monitorování posoudí vědecký a technický orgán na základě příslušných postupů a znalostí podle této dohody za účelem vypracování pokynů pro monitorování vlivů povolených činností, včetně určení osvědčených postupů.

Článek 37

Přezkum povolených činností a jejich vlivů

1. Smluvní strany zajistí přezkum vlivů povolené činnosti monitorované podle článku 35.

2. Pokud smluvní strana, jejíž jurisdikci nebo kontrole činnost podléhá, zjistí významné nepříznivé vlivy, které buď nebyly předvídány v posuzování vlivů na životní prostředí z hlediska povahy nebo závažnosti, nebo vyplývají z porušení některé z podmínek stanovených při schvalování činnosti, přezkoumá své rozhodnutí o povolení činnosti, vyrozumí konferenci smluvních stran, ostatní smluvní strany a veřejnost, a to i prostřednictvím informačního systému, a:

a) bude požadovat, aby byla navržena a provedena opatření k prevenci, zmírnění a/nebo řízení těchto vlivů, nebo přijme jiná nezbytná opatření, případně činnost zastaví, a

b) včas vyhodnotí veškerá provedená opatření nebo akce přijaté podle písmene a).

3. Na základě zpráv obdržených podle článku 36 může vědecký a technický orgán vyrozumět smluvní stranu, která činnost povolila, pokud se domnívá, že činnost může mít významné nepříznivé vlivy, které buď nebyly předpokládány v posuzování vlivů na životní prostředí, nebo vyplývají z porušení podmínek schválení povolené činnosti, a případně vydat doporučení určené této smluvní straně.

4. a) Na základě nejlepších dostupných vědeckých a odborných informací a, pokud jsou k dispozici, příslušných tradičních znalostí původních obyvatel a místních komunit může smluvní strana oznámit smluvní straně, která činnost povolila, a vědeckému a technickému orgánu své obavy z toho, že povolená činnost může mít významné nepříznivé vlivy, které buď nebyly v posuzování vlivů na životní prostředí předvídány z hlediska povahy či závažnosti, nebo vyplývají z porušení jakýchkoli podmínek schválení povolené činnosti;

b) smluvní strana, která činnost povolila, tyto obavy zohlední;

c) po zvážení obav oznámených smluvní stranou vědecký a technický orgán posoudí a případně vyhodnotí danou záležitost na základě nejlepších dostupných vědeckých a odborných informací a, pokud jsou k dispozici, příslušných tradičních znalostí původních obyvatel a místních komunit a může uvědomit smluvní stranu, která činnost povolila, pokud má za to, že taková činnost může mít významné nepříznivé vlivy, které buď nebyly předvídány v posouzení vlivů na životní prostředí, nebo vyplývají z porušení podmínek schválení povolené činnosti, a poté, co dá této smluvní straně příležitost reagovat na oznámené obavy a zohlední příslušnou reakci, může podle potřeby vydat doporučení smluvní straně, která činnost povolila;

d) oznámení obav, případná vydaná oznámení a doporučení vědeckého a technického orgánu se zveřejní, a to i prostřednictvím informačního systému;

e) smluvní strana, která činnost povolila, přihlédne k veškerým vydaným oznámením a doporučením vědeckého a technického orgánu.

5. Všechny státy, zejména přilehlé pobřežní státy a všechny ostatní státy přilehlé k místu činnosti, pokud jsou potenciálně nejvíce postiženými státy, a zúčastněné strany jsou průběžně informovány prostřednictvím informačního systému a mohou být konzultovány v rámci procesů monitorování, podávání zpráv a přezkumu v souvislosti s činností povolenou podle této dohody.

6. Smluvní strany zveřejní, a to i prostřednictvím informačního systému:

a) zprávy o přezkumu vlivů povolené činnosti;

b) dokumentaci rozhodnutí, včetně záznamu o důvodech rozhodnutí strany, pokud strana změnila své rozhodnutí o povolení činnosti.

Článek 38

Standardy a/nebo pokyny, které má vypracovat vědecký a technický orgán v souvislosti s posuzováním vlivů na životní prostředí

1. Vědecký a technický orgán vypracuje standardy nebo pokyny, které má konference smluvních stran posoudit a přijmout, a to pokud jde o:

a) určení, zda byly u plánovaných činností dodrženy nebo překročeny prahové hodnoty pro prověřování nebo posuzování vlivů na životní prostředí podle článku 30, a to i na základě faktorů uvedených demonstrativním výčtem v odstavci 2 uvedeného článku;

b) posuzování kumulativních vlivů v oblastech za hranicemi národní jurisdikce a způsob, jakým by tyto vlivy měly být zohledněny v postupu posuzování vlivů na životní prostředí;

c) posuzování vlivů plánovaných činností v oblastech za hranicemi národní jurisdikce a způsob, jakým by tyto vlivy měly být zohledněny v postupu posuzování vlivů na životní prostředí;

d) postup veřejného oznamování a konzultací podle článku 32, včetně určení toho, co se považuje za důvěrné nebo chráněné informace;

e) požadovaný obsah zpráv o posuzování vlivů na životní prostředí a zveřejněných informací používaných v postupu prověřování podle článku 33, včetně osvědčených postupů;

f) monitorování a podávání zpráv o vlivech povolených činností podle článků 35 a 36, včetně určení osvědčených postupů;

g) provádění strategického posuzování vlivů na životní prostředí.

2. Vědecký a technický orgán může rovněž vypracovávat standardy a pokyny, které má konference smluvních stran posoudit a přijmout, a to i pokud jde o:

a) orientační seznam činností, které vyžadují nebo nevyžadují posuzování vlivů na životní prostředí, jakož i veškerá kritéria týkající se těchto činností, která se pravidelně aktualizují;

b) posuzování vlivů na životní prostředí smluvními stranami této dohody v oblastech, které vyžadují ochranu nebo zvláštní pozornost.

3. Každý standard se stanoví v příloze této dohody v souladu s článkem 74.

Článek 39

Strategické posuzování vlivů na životní prostředí

1. Smluvní strany samostatně nebo ve spolupráci s ostatními smluvními stranami zváží provádění strategických posouzení vlivů na životní prostředí pro plány a programy týkající se činností podléhajících jejich jurisdikci nebo kontrole, které mají být prováděny v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, aby bylo možné posoudit potenciální vlivy těchto plánů nebo programů, jakož i alternativních řešení na mořské prostředí.

2. Konference smluvních stran může provést strategické environmentální posouzení oblasti nebo regionu s cílem shromáždit a shrnout nejlepší dostupné informace o oblasti nebo regionu, posoudit současné a potenciální budoucí vlivy a určit chybějící údaje a priority výzkumu.

3. Při posuzování vlivů na životní prostředí podle této části smluvní strany zohlední výsledky příslušných strategických posouzení vlivů na životní prostředí provedených podle odstavců 1 a 2, jsou-li k dispozici.

4. Konference smluvních stran vypracuje pokyny pro provádění každé kategorie strategického posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto článku.

ČÁST V

BUDOVÁNÍ KAPACIT A PŘEVOD MOŘSKÝCH TECHNOLOGIÍ

Článek 40

Cíle

Cílem této části je:

a) pomoci smluvním stranám, zejména rozvojovým smluvním státům, při provádění ustanovení této dohody, aby bylo dosaženo jejích cílů;

b) umožnit inkluzivní, spravedlivou a účinnou spolupráci a účast na činnostech prováděných podle této dohody;

c) rozvíjet mořskou vědeckou a technologickou kapacitu smluvních stran, včetně výzkumu, zejména rozvojových smluvních států, s ohledem na zachovávání a udržitelné využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, a to i prostřednictvím přístupu k mořským technologiím ze strany rozvojových smluvních států a převodu mořských technologií v jejich prospěch;

d) zvyšovat, šířit a sdílet znalosti o zachovávání a udržitelném využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce;

e) konkrétně podporovat rozvojové smluvní státy, zejména nejméně rozvinuté země, vnitrozemské rozvojové země, geograficky znevýhodněné státy, malé ostrovní rozvojové státy, pobřežní africké státy, souostrovní státy a rozvojové země se středními příjmy, a to prostřednictvím budování kapacit a rozvoje a převodu mořských technologií podle této dohody při dosahování cílů týkajících se:

i) mořských genetických zdrojů, včetně sdílení přínosů, jak je uvedeno v článku 9;

ii) opatření, jako jsou nástroje péče o vybrané oblasti, včetně chráněných mořských oblastí, jak je uvedeno v článku 17;

iii) posuzování vlivů na životní prostředí, jak je uvedeno v článku 27.

Článek 41

Spolupráce při budování kapacit a převodu mořských technologií

1. Smluvní strany přímo nebo prostřednictvím příslušných právních nástrojů a rámců a příslušných globálních, regionálních, subregionálních a odvětvových orgánů spolupracují s cílem pomoci smluvním stranám, zejména rozvojovým smluvním státům, při dosahování cílů této dohody prostřednictvím budování kapacit a rozvoje a převodu mořské vědy a mořských technologií.

2. Při zajišťování budování kapacit a převodu mořských technologií podle této dohody smluvní strany spolupracují na všech úrovních a ve všech formách, včetně partnerství se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, dle potřeby například se soukromým sektorem, občanskou společností a původními obyvateli a místními komunitami jakožto nositeli tradičních znalostí, a zapojení těchto zúčastněných stran, jakož i prostřednictvím posilování spolupráce a koordinace mezi příslušnými právními nástroji a rámci a příslušnými globálními, regionálními, subregionálními a odvětvovými orgány.

3. Při provádění této části smluvní strany plně uznávají zvláštní požadavky rozvojových smluvních států, zejména nejméně rozvinutých zemí, vnitrozemských rozvojových zemí, geograficky znevýhodněných států, malých ostrovních rozvojových států, pobřežních afrických států, souostrovních států a rozvojových zemí se středními příjmy. Smluvní strany zajistí, aby zajištění budování kapacit a převodu mořských technologií nebylo podmíněno příliš zatěžujícími požadavky na podávání zpráv.

Článek 42

Způsoby budování kapacit a převodu mořských technologií

1. Smluvní strany v rámci svých možností zajistí budování kapacit pro rozvojové smluvní státy a budou spolupracovat s cílem dosáhnout převodu mořských technologií, zejména ve prospěch rozvojových smluvních států, které ji potřebují a které o ni požádají, s přihlédnutím ke zvláštní situaci malých ostrovních rozvojových států a nejméně rozvinutých zemí a v souladu s ustanoveními této dohody.

2. Smluvní strany poskytnou v rámci svých možností zdroje na podporu budování kapacit a rozvoje a převodu mořských technologií a usnadní přístup k dalším zdrojům podpory, přičemž zohlední své vnitrostátní politiky, priority, plány a programy.

3. Budování kapacit a převod mořských technologií by měly představovat transparentní, účinný a opakující se postup přizpůsobený potřebám jednotlivých zemí, který je participativní, průřezový a zohledňuje genderovou rovnost. V příslušných případech bude vycházet ze stávajících programů, nebude je duplikovat a bude vycházet ze získaných poznatků, včetně poznatků získaných při budování kapacit a převodu mořských technologií v rámci příslušných právních nástrojů a rámců a příslušných globálních, regionálních, subregionálních a odvětvových orgánů. Pokud je to možné, zohlední tyto činnosti s cílem maximalizovat účinnost a výsledky.

4. Budování kapacit a převod mořských technologií vycházejí z potřeb a priorit rozvojových smluvních států a reagují na ně, přičemž zohledňují zvláštní situaci malých ostrovních rozvojových států a nejméně rozvinutých zemí zjištěnou na základě posouzení potřeb v jednotlivých případech na subregionálním nebo regionálním základě. Tyto potřeby a priority mohou být stanoveny samoposouzením nebo zprostředkovány výborem pro budování kapacit a převod mořských technologií a informačním systémem.

Článek 43

Další způsoby převodu mořských technologií

1. Smluvní strany sdílejí dlouhodobou vizi významu plné realizace rozvoje a převodu technologií pro inkluzivní, spravedlivou a účinnou spolupráci a účast na činnostech prováděných v rámci této dohody a pro plné dosažení jejích cílů.

2. Převod mořských technologií podle této dohody se uskutečňuje za spravedlivých a nejvýhodnějších podmínek, včetně výsadních a preferenčních podmínek, a v souladu se vzájemně dohodnutými podmínkami a cíli této dohody.

3. Smluvní strany podporují a povzbuzují hospodářské a právní podmínky pro převod mořských technologií do rozvojových smluvních států s přihlédnutím ke zvláštní situaci malých ostrovních rozvojových států a nejméně rozvinutých zemí, což může zahrnovat poskytování pobídek podnikům a institucím.

4. Při převodu mořských technologií se zohlední všechna práva k těmto technologiím a převod se provádí s náležitým ohledem na všechny oprávněné zájmy, mimo jiné včetně práv a povinností držitelů, dodavatelů a příjemců mořských technologií a se zvláštním ohledem na zájmy a potřeby rozvojových států za účelem dosažení cílů této dohody.

5. Mořské technologie předávané podle této části musí být vhodné, relevantní a v co největší míře spolehlivé, cenově dostupné, aktuální, šetrné k životnímu prostředí a dostupné v přístupné formě pro rozvojové smluvní státy, s přihlédnutím ke zvláštním podmínkám malých ostrovních rozvojových států a nejméně rozvinutých zemí.

Článek 44

Typy budování kapacit a převodu mořských technologií

1. Na podporu cílů stanovených v článku 40 mohou typy budování kapacit a převodu mořských technologií zahrnovat mimo jiné podporu vytváření nebo posilování kapacit v oblasti lidských zdrojů, finančního řízení a vědeckých, technologických, organizačních, institucionálních a jiných zdrojů smluvních stran, jako jsou:

a) sdílení a využívání příslušných údajů, informací, znalostí a výsledků výzkumu;

b) šíření informací a zvyšování povědomí, a to i s ohledem na příslušné tradiční znalosti původních obyvatel a místních komunit v souladu se svobodným, předchozím a informovaným souhlasem těchto původních obyvatel, resp. případně místních komunit;

c) rozvoj a posilování příslušné infrastruktury, včetně vybavení a kapacity personálu jej používat a udržovat;

d) rozvoj a posilování institucionální kapacity a vnitrostátních regulačních rámců nebo mechanismů;

e) rozvoj a posilování kapacit lidských zdrojů, zdrojů pro finanční řízení a technických odborných znalostí prostřednictvím výměn, výzkumné spolupráce, technické podpory, vzdělávání a odborné přípravy a převodu mořských technologií;

f) vývoj a sdílení příruček, pokynů a standardů;

g) rozvoj technických, vědeckých a výzkumných a vývojových programů;

h) rozvoj a posilování kapacit a technologických nástrojů pro účinné monitorování, kontrolu činností spadajících v oblasti působnosti této dohody a pro dohled nad těmito činnostmi.

2. Další podrobnosti týkající se typů budování kapacit a převodu mořských technologií uvedených v tomto článku obsahuje příloha II.

3. Konference smluvních stran s přihlédnutím k doporučením výboru pro budování kapacit a převod mořských technologií podle potřeby pravidelně přezkoumává, posuzuje a dále rozvíjí orientační a demonstrativní seznam typů budování kapacit a převodu mořských technologií, který je uveden v příloze II, a poskytuje k němu pokyny, aby tento seznam odrážel technologický pokrok a inovace a reagoval na vyvíjející se potřeby států, podoblastí a oblastí a přizpůsoboval se jim.

Článek 45

Monitorování a přezkum

1. Budování kapacit a převod mořských technologií prováděné v souladu s ustanoveními této části se pravidelně monitorují a přezkoumávají.

2. Monitorování a přezkum podle odstavce 1 provádí výbor pro budování kapacit a převod mořských technologií v rámci pravomocí konference smluvních stran, přičemž cílem je:

a) posuzovat a přezkoumávat potřeby a priority rozvojových smluvních států, pokud jde o budování kapacit a převod mořských technologií, zejména se zřetelem k zvláštním požadavkům rozvojových smluvních států a zvláštní situaci malých ostrovních rozvojových států a nejméně rozvinutých zemí v souladu s čl. 42 odst. 4;

b) přezkoumávat požadovanou, poskytovanou a mobilizovanou podporu a nedostatky při plnění vyhodnocených potřeb rozvojových smluvních států ve vztahu k této dohodě;

c) určovat a mobilizovat finanční prostředky v rámci finančního mechanismu zřízeného podle článku 52 pro rozvoj a provádění budování kapacit a převodu mořských technologií, včetně provádění posouzení potřeb;

d) měřit výkonnost na základě dohodnutých ukazatelů a přezkoumávat analýzy založené na výsledcích, včetně výstupů, výsledků, pokroku a účinnosti budování kapacit a převodu mořských technologií podle této dohody, jakož i úspěchů a problémů;

e) vypracovávat doporučení pro následné činnosti, včetně toho, jak by bylo možné dále posílit budování kapacit a převod mořských technologií, aby rozvojové smluvní státy mohly s ohledem na zvláštní situaci malých ostrovních rozvojových států a nejméně rozvinutých zemí posílit své provádění dohody za účelem dosažení jejích cílů.

3. Při podpoře monitorování a přezkumu budování kapacit a převodu mořských technologií strany předkládají zprávy výboru pro budování kapacit a převod mořských technologií. Tyto zprávy by měly být předkládány ve formátu a intervalech, které určí konference smluvních stran s přihlédnutím k doporučením výboru pro budování kapacit a převod mořských technologií. Při předkládání zpráv strany případně zohlední příspěvky regionálních a subregionálních orgánů k budování kapacit a převodu mořských technologií. Zprávy předložené smluvními stranami, jakož i veškeré příspěvky regionálních a subregionálních orgánů týkající se budování kapacit a převodu mořských technologií by měly být zveřejněny. Konference smluvních stran zajistí, aby požadavky na podávání zpráv byly jednoduché a nebyly příliš zatěžující, zejména pro rozvojové smluvní státy, a to i z hlediska nákladů a časových nároků.

Článek 46

Výbor pro budování kapacit a převod mořských technologií

1. Zřizuje se výbor pro budování kapacit a převod mořských technologií.

2. Výbor se skládá z členů s vhodnou kvalifikací a odbornými znalostmi, kteří pracují objektivně a v nejlepším zájmu dohody, jsou nominováni smluvními stranami a zvoleni konferencí smluvních stran, přičemž se zohlední genderová vyváženost a spravedlivé geografické rozdělení a zajistí se zastoupení nejméně rozvinutých zemí, malých ostrovních rozvojových států a vnitrozemských rozvojových zemí ve výboru. O mandátu a způsobu činnosti výboru rozhodne konference smluvních stran na svém prvním zasedání.

3. Výbor předkládá zprávy a doporučení, které konference smluvních stran posoudí a případně přijme opatření.

ČÁST VI

INSTITUCIONÁLNÍ OPATŘENÍ

Článek 47

Konference smluvních stran

1. Tímto se zřizuje konference smluvních stran.

2. První zasedání konference smluvních stran svolá generální tajemník Organizace spojených národů nejpozději jeden rok po vstupu této dohody v platnost. Následně se budou konat řádná zasedání konference smluvních stran v pravidelných intervalech, které stanoví konference smluvních stran. Mimořádná zasedání konference smluvních stran se mohou konat i v jiných termínech v souladu s jednacím řádem.

3. Zasedání konference smluvních stran se obvykle konají v sídle sekretariátu nebo v hlavním sídle Organizace spojených národů.

4. Konference smluvních stran přijme na svém prvním zasedání konsensem jednací řád pro sebe a své pomocné orgány, finanční pravidla upravující její financování a financování sekretariátu a všech pomocných orgánů a následně jednací řád a finanční pravidla pro jakýkoli další pomocný orgán, který případě zřídí. Do doby přijetí jednacího řádu se použije jednací řád mezivládní konference o mezinárodním právně závazném nástroji v rámci Úmluvy OSN o mořském právu týkajícím se zachovávání a udržitelného využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech nacházejících se za hranicemi národní jurisdikce.

5. Konference smluvních stran vyvine veškeré úsilí, aby přijímala rozhodnutí a doporučení konsensem. Pokud byly vyčerpány všechny snahy o dosažení konsensu, přijímají se rozhodnutí a doporučení konference smluvních stran o podstatných otázkách dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících smluvních stran, a rozhodnutí o procesních otázkách se přijímají většinou přítomných a hlasujících smluvních stran, není-li v této dohodě stanoveno jinak.

6. Konference smluvních stran průběžně přezkoumává a vyhodnocuje provádění této dohody a za tímto účelem:

a) přijímá rozhodnutí a doporučení týkající se provádění této dohody;

b) přezkoumává a mezi smluvními stranami usnadňuje výměnu informací důležitých pro provádění této dohody;

c) prosazuje spolupráci a koordinaci s příslušnými právními nástroji a rámci a příslušnými globálními, regionálními, subregionálními a odvětvovými orgány a mezi nimi, a to i prostřednictvím zavedení vhodných postupů, s cílem podpořit soudržnost úsilí o zachovávání a udržitelné využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce;

d) zřizuje takové pomocné orgány, jaké považuje za nezbytné pro podporu provádění této dohody;

e) přijímá rozpočet tříčtvrtinovou většinou přítomných a hlasujících stran, pokud byly vyčerpány všechny snahy o dosažení konsensu, a to s takovou četností a na takové finanční období, které určí;

f) vykonává další funkce určené v této dohodě nebo funkce případně nezbytné k provádění této dohody.

7. Konference smluvních stran může rozhodnout, že požádá Mezinárodní tribunál pro mořské právo o vydání poradního stanoviska k právní otázce týkající se souladu návrhu předloženého konferenci smluvních stran v jakékoli záležitosti spadající do její pravomoci s touto dohodou. Žádost o poradní stanovisko nesmí být podána ve věci, která spadá do pravomoci jiných globálních, regionálních, subregionálních nebo odvětvových orgánů, nebo ve věci, která nutně zahrnuje souběžné projednávání jakéhokoli sporu týkajícího se svrchovanosti nebo jiných práv k vnitrozemskému nebo ostrovnímu území nebo nároku na ně nebo právního statusu oblasti jakožto oblasti v národní jurisdikci. V žádosti se uvede rozsah právní otázky, k níž se žádá o poradní stanovisko. Konference smluvních stran může požádat o urychlené vydání takového stanoviska.

8. Konference smluvních stran do pěti let od vstupu této dohody v platnost a poté v intervalech, které určí, posoudí a přezkoumá přiměřenost a účinnost ustanovení této dohody a v případě potřeby navrhne prostředky k posílení provádění těchto ustanovení, aby lépe řešila otázku zachovávání a udržitelného využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce.

Článek 48

Transparentnost

1. Konference smluvních stran podporuje transparentnost rozhodovacích procesů a jiných činností prováděných podle této dohody.

2. Všech zasedání konference smluvních stran a jejích pomocných orgánů se mohou účastnit pozorovatelé v souladu s jednacím řádem, ledaže konference smluvních stran rozhodne jinak. Konference smluvních stran zveřejňuje a udržuje veřejné zápisy svých rozhodnutí.

3. Konference smluvních stran podporuje transparentnost při provádění této dohody, mimo jiné prostřednictvím veřejného šíření informací a usnadňováním účasti a konzultací příslušných globálních, regionálních, subregionálních a odvětvových orgánů, původních obyvatel a místních komunit s příslušnými tradičními znalostmi, vědeckou obcí, občanskou společností a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, podle potřeby a v souladu s ustanoveními této dohody.

4. Zástupci států, které nejsou smluvními stranami této dohody, příslušných globálních, regionálních, subregionálních a odvětvových orgánů, původních obyvatel a místních komunit s příslušnými tradičními znalostmi, vědecké obce, občanské společnosti a dalších příslušných zúčastněných stran, které mají zájem na záležitostech týkajících se konference smluvních stran, mohou požádat o účast na zasedáních konference smluvních stran a jejích pomocných orgánů jako pozorovatelé. Jednací řád konference smluvních stran stanoví způsoby této účasti a není v tomto ohledu nepřiměřeně omezující. Jednací řád rovněž stanoví, že tito zástupci mají včasný přístup ke všem relevantním informacím.

Článek 49

Vědecký a technický orgán

1. Zřizuje se vědecký a technický orgán.

2. Vědecký a technický orgán se skládá z členů, kteří pracují jako odborníci a v nejlepším zájmu dohody, jsou nominováni smluvními stranami a zvoleni konferencí smluvních stran, mají vhodnou kvalifikaci a zohledňují potřebu víceoborových odborných znalostí, včetně příslušných vědeckých a technických odborných znalostí a odborných znalostí v oblasti příslušných tradičních znalostí původních obyvatel a místních komunit, genderovou vyváženost a spravedlivé geografické zastoupení. Mandát a způsoby fungování vědeckého a technického orgánu, včetně jeho výběrového řízení a mandátu členů, stanoví konference smluvních stran na svém prvním zasedání.

3. Vědecký a technický orgán může podle potřeby využívat náležité poradenství na základě příslušných právních nástrojů a rámců a příslušných globálních, regionálních, subregionálních a odvětvových orgánů, jakož i poradenství dalších vědců a odborníků.

4. Vědecký a technický orgán na základě pravomocí a vedení konference smluvních stran a s přihlédnutím k víceoborovým odborným znalostem podle odstavce 2 poskytuje konferenci smluvních stran vědecké a technické poradenství, vykonává funkce, které mu byly svěřeny podle této dohody, a další funkce, které konference smluvních stran případně určí, a podává konferenci smluvních stran zprávy o své práci.

Článek 50

Sekretariát

1. Zřizuje se sekretariát. Konference smluvních stran na svém prvním zasedání přijme opatření pro fungování sekretariátu, včetně rozhodnutí o jeho sídle.

2. Nežli sekretariát zahájí svou činnost, vykonává funkce sekretariátu podle této dohody generální tajemník Organizace spojených národů prostřednictvím oddělení pro záležitosti oceánů a mořské právo v rámci útvaru pro právní záležitosti sekretariátu Organizace spojených národů.

3. Sekretariát a hostitelský stát mohou uzavřít dohodu o sídle. Sekretariát má na území hostitelského státu právní subjektivitu a hostitelský stát mu uděluje výsady a imunity, které jsou nezbytné pro výkon jeho funkcí.

4. Sekretariát:

a) poskytuje administrativní a logistickou podporu konferenci smluvních stran a jejím pomocným orgánům pro účely provádění této dohody;

b) organizuje a zajišťuje zasedání konference smluvních stran a všech dalších orgánů případně zřízených na základě této dohody nebo zřízených konferencí smluvních stran;

c) včas šíří informace týkající se provádění této dohody, včetně zveřejňování rozhodnutí konference smluvních stran a jejich předávání všem smluvním stranám, jakož i příslušným právním nástrojům a rámcům a příslušným globálním, regionálním, subregionálním a odvětvovým orgánům;

d) usnadňuje spolupráci a koordinaci se sekretariáty jiných příslušných mezinárodních orgánů, a zejména uzavírá taková správní a smluvní ujednání, která mohou být za tímto účelem a pro účinné plnění jeho funkcí nezbytná, s výhradou schválení konferencí smluvních stran;

e) připravuje zprávy o plnění svých funkcí podle této dohody a předkládá je konferenci smluvních stran;

f) poskytuje pomoc při provádění této dohody a vykonává další funkce, které případně určí konference smluvních stran nebo které mu budou svěřeny podle této dohody.

Článek 51

Informační systém

1. Zřizuje se informační systém.

2. Základ informačního systému tvoří platforma s otevřeným přístupem. Konkrétní podmínky fungování informačního systému stanoví konference smluvních stran.

3. Informační systém:

a) slouží jako centralizovaná platforma, která stranám umožňuje přístup k informacím o činnostech prováděných podle této dohody a poskytování a šíření těchto informací, včetně informací týkajících se:

i) mořských genetických zdrojů z oblastí za hranicemi národní jurisdikce, jak je stanoveno v části II této dohody;

ii) zřízení a uplatňování nástrojů péče o vybrané oblasti, včetně chráněných mořských oblastí;

iii) posuzování vlivů na životní prostředí;

iv) žádostí o budování kapacit a převod mořských technologií a s tím souvisejících příležitostí, včetně možností spolupráce ve výzkumu a odborné přípravy, informací o zdrojích a dostupnosti technologických informací a údajů pro převod mořských technologií, možností usnadněného přístupu k mořským technologiím a dostupnosti financování;

b) usnadňuje sladění potřeb v oblasti budování kapacit s dostupnou podporou a s poskytovateli pro účely převodu mořských technologií, včetně vládních, nevládních nebo soukromých subjektů, které mají zájem podílet se na převodu mořských technologií jako dárci, a usnadňuje přístup k souvisejícímu know-how a odborným znalostem;

c) poskytuje odkazy na příslušné globální, regionální, subregionální, národní a odvětvové mechanismy zúčtování a další genové banky, úložiště a databáze, včetně těch, které se týkají příslušných tradičních znalostí původních obyvatel a místních komunit, a pokud možno podporuje propojení s veřejně dostupnými soukromými a nevládními platformami pro výměnu informací;

d) při zřizování regionálních a subregionálních systémů v rámci globálního systému případně využívá globálních, regionálních a subregionálních institucí pro výměnu informací;

e) podporuje zvýšenou transparentnost, včetně usnadnění sdílení základních environmentálních údajů a informací týkajících se zachovávání a udržitelného využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce mezi smluvními stranami a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami;

f) usnadňuje mezinárodní spolupráci a součinnost včetně vědecké a technické spolupráce a součinnosti;

g) vykonává další funkce, které případně určí konference smluvních stran nebo které mu budou svěřeny podle této dohody.

4. Informační systém řídí sekretariát, aniž je dotčena případná spolupráce s jinými příslušnými právními nástroji a rámci a příslušnými globálními, regionálními, subregionálními a odvětvovými orgány, jak určí konference smluvních stran, včetně Mezivládní oceánografické komise Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu, Mezinárodního úřadu pro mořské dno, Mezinárodní námořní organizace a Organizace OSN pro výživu a zemědělství.

5. Při řízení informačního systému se plně zohlední zvláštní požadavky rozvojových smluvních států, jakož i zvláštní okolnosti malých ostrovních rozvojových smluvních států, a usnadní se jejich přístup k systému, aby jej tyto státy mohly využívat bez zbytečných překážek nebo administrativní zátěže. Budou zahrnuty informace o činnostech na podporu sdílení informací, zvyšování povědomí a šíření informací v těchto státech a s těmito státy, jakož i zajišťování zvláštních programů pro tyto státy.

6. Musí být dodržována důvěrnost informací poskytovaných podle této dohody a práva k nim. Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že vyžaduje sdílení informací, které jsou chráněny před zveřejněním podle vnitrostátního práva smluvní strany nebo jiného použitelného práva.

ČÁST VII

FINANČNÍ ZDROJE A MECHANISMUS

Článek 52

Financování

1. Každá smluvní strana v rámci svých možností zajistí zdroje pro činnosti, které jsou určeny k dosažení cílů této dohody, a to s ohledem na své vnitrostátní politiky, priority, plány a programy.

2. Instituce zřízené podle této dohody jsou financovány z vyměřených příspěvků stran.

3. Zřizuje se mechanismus pro poskytování přiměřených, dostupných, nových a dodatečných a předvídatelných finančních zdrojů podle této dohody. Mechanismus pomáhá rozvojovým smluvním státům při provádění této dohody, a to i prostřednictvím financování na podporu budování kapacit a převodu mořských technologií, a plní další funkce stanovené v tomto článku pro zachovávání a udržitelné využívání mořské biologické rozmanitosti.

4. Mechanismus zahrnuje:

a) dobrovolný svěřenecký fond zřízený konferencí smluvních stran s cílem usnadnit účast zástupců rozvojových smluvních států, zejména nejméně rozvinutých zemí, vnitrozemských rozvojových zemí a malých ostrovních rozvojových států, na zasedáních orgánů zřízených podle této dohody;

b) zvláštní fond, který je financován z těchto zdrojů:

i) roční příspěvky v souladu s čl. 14 odst. 6;

ii) platby v souladu s čl. 14 odst. 7;

iii) další příspěvky smluvních stran a soukromých subjektů, které chtějí poskytnout finanční prostředky na podporu zachovávání a udržitelného využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce;

c) svěřenecký fond Globálního fondu pro životní prostředí.

5. Konference smluvních stran může zvážit možnost zřízení dalších fondů jako součásti finančního mechanismu na podporu zachovávání a udržitelného využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, na financování nápravy a ekologické obnovy mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce.

6. Zvláštní fond a svěřenecký fond Globálního fondu pro životní prostředí se použijí s cílem:

a) financovat projekty budování kapacit podle této dohody, včetně účinných projektů pro zachovávání a udržitelné využívání mořské biologické rozmanitosti a činností a programů, včetně odborné přípravy související s převodem mořských technologií;

b) pomáhat rozvojovým smluvním státům při provádění této dohody;

c) podporovat programy zachovávání a udržitelného využívání původními obyvateli a místními komunitami jako nositeli tradičních znalostí;

d) podporovat veřejné konzultace na národní, subregionální a regionální úrovni;

e) financovat provádění dalších činností podle rozhodnutí konference smluvních stran.

7. Finanční mechanismus by se měl snažit zajistit, aby se při využívání finančních prostředků v rámci mechanismu zamezilo zdvojování a podporovala doplňkovost a soudržnost.

8. Finanční zdroje mobilizované na podporu provádění této dohody mohou zahrnovat finanční prostředky poskytované z veřejných i soukromých zdrojů, a to jak vnitrostátních, tak mezinárodních, mimo jiné včetně příspěvků států, mezinárodních finančních institucí, stávajících mechanismů financování v rámci globálních a regionálních nástrojů, dárcovských agentur, mezivládních organizací, nevládních organizací a fyzických a právnických osob a prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru.

9. Pro účely této dohody mechanismus funguje v rámci pravomoci a případně pod vedením konference smluvních stran a zodpovídá se konferenci smluvních stran. Konference smluvních stran stanoví zásady pro všeobecné strategie, politiky, programové priority a způsobilost k přístupu a využití finančních zdrojů.

10. Konference smluvních stran a Globální fond pro životní prostředí se na prvním zasedání konference smluvních stran dohodnou na opatřeních k provedení výše uvedených odstavců.

11. S ohledem na naléhavost řešení otázky zachovávání a udržitelného využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce stanoví konference smluvních stran počáteční cíl týkající se mobilizace zdrojů do roku 2030 pro zvláštní fond ze všech zdrojů, mimo jiné s přihlédnutím k institucionálním podmínkám zvláštního fondu a informacím poskytnutým prostřednictvím výboru pro budování kapacit a převod mořských technologií.

12. Pro financování podle této dohody jsou rozvojové smluvní státy způsobilé podle svých potřeb. Finanční prostředky ze zvláštního fondu se rozdělují podle kritérií rovnocenného sdílení, přičemž se zohlední potřeby pomoci smluvních stran se zvláštními požadavky, zejména nejméně rozvinutých zemí, vnitrozemských rozvojových zemí, geograficky znevýhodněných států, malých ostrovních rozvojových států a afrických pobřežních států, souostrovních států a rozvojových zemí se středními příjmy, také s přihlédnutím ke zvláštním podmínkám malých ostrovních rozvojových států a nejméně rozvinutých zemí. Cílem zvláštního fondu je zajistit účinný přístup k financování prostřednictvím zjednodušených postupů podávání žádostí a schvalování a větší připravenosti podpory pro tyto rozvojové smluvní státy.

13. S ohledem na omezené kapacity smluvní strany vybízejí mezinárodní organizace, aby při přidělování příslušných finančních prostředků a technické pomoci a využívání svých specializovaných služeb pro účely zachovávání a udržitelného využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce poskytovaly rozvojovým smluvním státům preferenční zacházení, zejména nejméně rozvinutým zemím, vnitrozemským rozvojovým zemím a malým ostrovním rozvojovým státům, a přihlížely k zvláštním okolnostem malých ostrovních rozvojových států a nejméně rozvinutých zemí.

14. Konference smluvních stran zřídí finanční výbor pro finanční zdroje. Výbor se skládá z členů s odpovídající kvalifikací a odbornými znalostmi, přičemž se zohledňuje genderová vyváženost a spravedlivé geografické rozdělení. Mandát a způsoby činnosti výboru stanoví rozhodnutím konference smluvních stran. Výbor pravidelně vydává zprávy a doporučení týkající se určení a mobilizace finančních prostředků v rámci mechanismu. Shromažďuje rovněž informace a podává zprávy o financování v rámci jiných mechanismů a nástrojů, které přímo či nepřímo přispívají k dosažení cílů této dohody. Vedle aspektů uvedených v tomto článku výbor mimo jiné zvažuje:

a) posouzení potřeb smluvních stran, zejména rozvojových smluvních států;

b) dostupnost a včasné vyplácení finančních prostředků;

c) transparentnost rozhodovacích a řídicích procesů týkajících se získávání finančních prostředků a jejich přidělování;

d) odpovědnost přijímajících rozvojových smluvních států, pokud jde o dohodnuté použití finančních prostředků.

15. Konference smluvních stran posoudí zprávy a doporučení finančního výboru a přijme příslušná opatření.

16. Konference smluvních stran dále provádí pravidelný přezkum finančního mechanismu s cílem posoudit přiměřenost, účinnost a dostupnost finančních zdrojů, včetně zdrojů pro budování kapacit a převod mořských technologií, zejména pro rozvojové smluvní státy.

ČÁST VIII

PROVÁDĚNÍ A DODRŽOVÁNÍ DOHODY

Článek 53

Provádění dohody

Smluvní strany dle potřeby přijmou nezbytná legislativní, správní nebo politická opatření, aby zajistily provádění této dohody.

Článek 54

Sledování provádění dohody

Každá smluvní strana bude sledovat plnění svých závazků podle této dohody a ve formátu a intervalech, které určí konference smluvních stran, bude konferenci smluvních stran podávat zprávy o opatřeních, která přijala k provádění této dohody.

Článek 55

Výbor pro provádění a dodržování dohody

1. Zřizuje se Výbor pro provádění a dodržování dohody, jehož úkolem je usnadňovat a posuzovat provádění této dohody a prosazovat dodržování jejích ustanovení. Výbor pro provádění a dodržování dohody má nápomocnou povahu a funguje transparentně, nekonfliktně a neukládá sankce.

2. Výbor pro provádění a dodržování dohody se skládá z členů s odpovídající kvalifikací a zkušenostmi, které nominují smluvní strany a volí konference smluvních stran, přičemž se náležitě zohlední genderová vyváženost a spravedlivé geografické zastoupení.

3. Výbor pro provádění a dodržování dohody pracuje podle podmínek a jednacího řádu přijatých konferencí smluvních stran na jejím prvním zasedání. Výbor pro provádění a dodržování dohody mimo jiné posuzuje otázky provádění a dodržování na individuální a systémové úrovni a pravidelně vydává zprávy, resp. doporučení konferenci smluvních stran s ohledem na příslušné vnitrostátní podmínky.

4. Při své práci může Výbor pro provádění a dodržování dohody podle potřeby čerpat příslušné informace od orgánů zřízených podle této dohody, jakož i z příslušných právních nástrojů a rámců a příslušných globálních, regionálních, subregionálních a odvětvových orgánů.

ČÁST IX

ŘEŠENÍ SPORŮ

Článek 56

Předcházení sporům

Smluvní strany spolupracují s cílem předcházet sporům.

Článek 57

Závazek urovnání sporů pokojnými prostředky

Smluvní strany jsou povinny urovnávat své spory týkající se výkladu nebo provádění této dohody pomocí jednání, šetření, mediace, smírčího řízení, rozhodčího řízení, soudního urovnání, využitím regionálních agentur nebo ujednání nebo jinými mírovými prostředky podle vlastní volby.

Článek 58

Urovnávání sporů pokojnými prostředky podle volby stran

Žádné ustanovení této části se nedotýká práva smluvních stran této dohody kdykoli se dohodnout na urovnání vzájemného sporu, který se týká výkladu nebo provádění této dohody, jakýmkoli pokojným prostředkem podle jejich volby.

Článek 59

Spory technické povahy

Při sporu ve věci technické záležitosti se dotčené smluvní strany mohou obrátit na jimi zřízený expertní panel ad hoc. Tento panel povede s dotyčnými smluvními stranami jednání a bude usilovat o urychlené řešení sporu, aniž by využil závazné postupy pro řešení sporů podle článku 60 této dohody.

Článek 60

Postupy řešení sporů

1. Spory týkající se výkladu nebo uplatňování této dohody se řeší v souladu s ustanoveními týkajícími se řešení sporů uvedenými v části XV úmluvy.

2. Má se za to, že ustanovení části XV a příloh V, VI, VII a VIII úmluvy se použijí pro účely řešení sporů týkajících se smluvní strany této dohody, která není stranou úmluvy.

3. Každý postup, který byl přijat smluvní stranou této dohody, která je rovněž účastnickým státem úmluvy, podle článku 287 úmluvy, se použije pro urovnávání sporů podle této části, ledaže daná smluvní strana při podpisu, ratifikaci, schválení, přijetí této dohody nebo přistoupení k této dohodě nebo kdykoliv později přijala pro urovnávání sporů podle této části jiný postup podle článku 287 úmluvy.

4. Každé prohlášení učiněné smluvní stranou této dohody, která je rovněž účastnickým státem úmluvy, podle článku 298 úmluvy, se použije pro urovnávání sporů podle této části, ledaže daná smluvní strana při podpisu, ratifikaci, schválení, přijetí této dohody nebo přistoupení k této dohodě nebo kdykoliv později učinila pro urovnávání sporů podle této části jiné prohlášení podle článku 298 úmluvy.

5. Podle odstavce 2 si smluvní strana této dohody, která není účastnickým státem úmluvy, může při podpisu, ratifikaci, schválení, přijetí této dohody nebo přistoupení k této dohodě nebo kdykoli později zvolit písemným prohlášením předloženým depozitáři jeden nebo více z těchto způsobů řešení sporů týkajících se výkladu nebo uplatňování této dohody:

a) Mezinárodní tribunál pro mořské právo;

b) Mezinárodní soudní dvůr;

c) rozhodčí soud podle xxxxxxx XXX;

d) zvláštní rozhodčí soud podle přílohy VIII pro jednu nebo více kategorií sporů stanovených v uvedené příloze.

6. Má se za to, že smluvní strana této dohody, která není účastnickým státem úmluvy a neučinila prohlášení, přistoupila na možnost podle odst. 5 písm. c). Jestliže strany sporu přijaly pro urovnání sporu stejné řízení, může být spor předložen k urovnání pouze takovému řízení, nedohodly-li se strany jinak. Jestliže strany sporu nepřijaly pro urovnání sporu stejné řízení, spor může být předložen pouze k arbitráži v souladu s přílohou VII úmluvy, pokud se strany nedohodnou jinak. Na prohlášení učiněná podle odstavce 5 se použije čl. 287 odst. 6 až 8 úmluvy.

7. Smluvní strana této dohody, která není účastnickým státem úmluvy, může při podpisu, ratifikaci, schválení, přijetí dohody nebo přistoupení k této dohodě nebo kdykoli později, aniž jsou dotčeny závazky vyplývající z této části, písemně prohlásit, že nepřijímá žádný nebo více postupů stanovených v části XV oddílu 2 úmluvy, pokud jde o jednu nebo více kategorií sporů stanovených v článku 298 úmluvy pro řešení sporů podle uvedené části. Na takové prohlášení se použije článek 298 úmluvy.

8. Ustanoveními tohoto článku nejsou dotčeny postupy řešení sporů, na nichž se strany dohodly jako účastníci příslušného právního nástroje nebo rámce nebo jako členové příslušného globálního, regionálního, subregionálního nebo odvětvového orgánu, pokud jde o výklad nebo uplatňování těchto nástrojů a rámců.

9. Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, jako by přiznávalo soudu nebo tribunálu pravomoc rozhodovat spory, které se týkají nebo nutně zahrnují souběžné posouzení právního statusu určité oblasti jako oblasti v národní jurisdikci, ani spory týkající se svrchovanosti nebo jiných práv k pevninskému nebo ostrovnímu území nebo nároku smluvní strany této dohody tato území, přičemž žádné ustanovení tohoto odstavce nelze vykládat jako omezující pravomoc soudu nebo tribunálu podle části XV oddílu 2 úmluvy.

10. Aby se předešlo pochybnostem, nic v této dohodě nesmí být použito jako základ pro uplatnění nebo popření jakýchkoli nároků na svrchovanost, svrchovaná práva nebo jurisdikci nad pevninou nebo mořskými oblastmi, včetně jakýchkoli souvisejících sporů.

Článek 61

Prozatímní ujednání

Až do urovnání sporu v souladu s touto částí vynaloží strany veškeré úsilí, aby dosáhly prozatímního ujednání praktické povahy.

ČÁST X

SUBJEKTY, KTERÉ NEJSOU STRANOU TÉTO DOHODY

Článek 62

Subjekty, které nejsou stranou této dohody

Smluvní strany vybízí subjekty, které nejsou stranou této dohody, aby se staly její smluvní stranou a přijaly právní předpisy, které budou v souladu s ustanoveními dohody.

ČÁST XI

DOBRÁ VÍRA A ZNEUŽITÍ PRÁV

Článek 63

Dobrá víra a zneužití práv

Smluvní strany plní v dobré víře závazky převzaté podle této dohody a vykonávají práva v ní uznaná způsobem, který nepředstavuje zneužití práv.

ČÁST XII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 64

Hlasovací právo

1. S výjimkou stanovenou v odstavci 2 má každá smluvní strana této dohody jeden hlas.

2. Organizace regionální hospodářské integrace, která je smluvní stranou této dohody, vykonává v záležitostech svého pověření své hlasovací právo s počtem hlasů rovnajícím se počtu jejích členských států, které jsou smluvními stranami této dohody. Taková organizace neuplatňuje své hlasovací právo, jestliže některý z jejích členských států uplatní své hlasovací právo, a naopak.

Článek 65

Podpis

Tato dohoda je otevřena k podpisu všem státům a organizacím regionální hospodářské integrace od 20. září 2023 a zůstane otevřena k podpisu v sídle Organizace spojených národů v New Yorku do 20. září 2025.

Článek 66

Ratifikace, schválení, přijetí a přistoupení

Tato dohoda podléhá ratifikaci, schválení nebo přijetí státy a organizacemi regionální hospodářské integrace. Bude otevřena pro přistoupení států a organizací regionální hospodářské integrace den poté, kdy je uzavřena pro podpis. Listiny o ratifikaci, schválení, přijetí a přistoupení se uloží u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

Článek 67

Rozdělení pravomocí organizací regionální hospodářské integrace a jejich členských států v záležitostech upravených touto dohodou

1. Organizace regionální hospodářské integrace, která se stane smluvní stranou této dohody, aniž by kterýkoli z jejích členských států byl smluvní stranou této dohody, je vázána všemi povinnostmi podle této dohody. V případě takových organizací, jejichž jeden nebo více členských států je smluvní stranou této dohody, rozhodnou organizace a její členské státy o své odpovědnosti za plnění závazků vyplývajících z této dohody. V takových případech tato organizace a její členské státy nebudou oprávněny uplatňovat práva podle této dohody souběžně.

2. Ve své listině o ratifikaci, schválení, přijetí nebo přistoupení uvede organizace regionální hospodářské integrace rozsah svých pravomocí vzhledem k záležitostem upraveným touto dohodou. Každá taková organizace také informuje depozitáře o jakýchkoliv souvisejících úpravách v rozsahu svých pravomocí, a depozitář obratem informuje ostatní smluvní strany

o všech podstatných změnách.

Článek 68

Vstup v platnost

1. Tato dohoda vstupuje v platnost 120 dní po uložení šedesáté listiny o ratifikaci, schválení, přijetí nebo přistoupení.

2. Pro každý stát nebo organizaci regionální hospodářské integrace, který ratifikuje, schválí nebo přijme tuto dohodu nebo k ní přistoupí po uložení šedesáté listiny o ratifikaci, schválení, přijetí nebo přistoupení, vstupuje tato dohoda v platnost třicátým dnem po uložení příslušné listiny o ratifikaci, schválení, přijetí nebo přistoupení, s výhradou odstavce 1.

3. Pro účely odstavců 1 a 2 se žádná listina uložená organizací regionální hospodářské integrace nepočítá jako další k těm, které uložily členské státy takové organizace.

Článek 69

Prozatímní provádění

1. Tuto dohodu může prozatímně provádět stát nebo organizace regionální hospodářské integrace, který(á) s jejím prozatímním prováděním souhlasí, a to na základě písemného oznámení depozitáři v okamžiku podpisu nebo uložení své listiny o ratifikaci, schválení, přijetí nebo přistoupení. Toto prozatímní provádění vstupuje v účinnost dnem, kdy depozitář obdrží uvedené oznámení.

2. Prozatímní provádění státem nebo organizací regionální hospodářské integrace skončí dnem vstupu této dohody v platnost pro daný stát nebo příslušnou organizaci regionální hospodářské integrace nebo dnem, kdy příslušný stát nebo organizace regionální hospodářské integrace písemně oznámí depozitáři svůj úmysl ukončit prozatímní provádění.

Článek 70

Výhrady a výjimky

K této dohodě nelze činit žádné výhrady a výjimky, pokud to výslovně nepřipouštějí jiné články této dohody.

Článek 71

Prohlášení a vyjádření

Článek 70 nebrání státu nebo organizaci regionální hospodářské integrace, aby při podpisu, ratifikaci, schválení, přijetí této dohody nebo přistoupení k této dohodě učinil jakkoli formulované nebo pojmenované prohlášení nebo vyjádření, mimo jiné za účelem harmonizace svých právních předpisů s ustanoveními této dohody, za předpokladu, že takováto prohlášení nebo vyjádření nemají za cíl vyloučit nebo pozměnit právní účinek ustanovení této dohody při jejím uplatňování na takový stát nebo organizaci regionální hospodářské integrace.

Článek 72

Změna

1. Smluvní strana může písemným sdělením adresovaným sekretariátu navrhnout změny této dohody. Sekretariát rozešle toto sdělení všem smluvním stranám. Jestliže do šesti měsíců ode dne, kdy bylo takové oznámení rozesláno, odpoví na tuto žádost příznivě nejméně polovina smluvních stran, bude navrhovaná změna posouzena na následujícím zasedání konference smluvních stran.

2. Změnu této dohody přijatou v souladu s článkem 47 předloží depozitář všem smluvním stranám k ratifikaci, schválení nebo přijetí.

3. Změny této dohody vstupují v platnost pro smluvní strany, které je ratifikují, schválí nebo přijmou, třicátým dnem po uložení listin o ratifikaci, schválení nebo přijetí dvěma třetinami počtu smluvních stran této dohody v době přijetí změny. Poté pro každou smluvní stranu, která uloží svou listinu o ratifikaci, schválení nebo přijetí změny po uložení požadovaného počtu takových listin, vstoupí změna v platnost třicátým dnem po uložení její listiny o ratifikaci, schválení nebo přijetí.

4. Změny mohou v době svého přijetí stanovit, že pro jejich vstup v platnost se požaduje menší nebo větší počet ratifikací, schválení nebo přijetí, než požaduje tento článek.

5. Pro účely odstavců 3 a 4 se žádná listina uložená organizací regionální hospodářské integrace nepočítá jako další k těm, které uložily členské státy takové organizace.

6. Stát nebo organizace regionální hospodářské integrace, který(á) se stane smluvní stranou této dohody poté, co vstoupí v platnost změny v souladu s odstavcem 3, se považuje, nevyjádří-li jiný úmysl:

a) za smluvní stranu této dohody tak, jak byla změněna;

b) za stranu nezměněné dohody ve vztahu ke kterékoli smluvní straně, která není vázána touto změnou.

Článek 73

Výpověď

1. Smluvní strana může písemným oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů tuto dohodu vypovědět a může uvést své důvody. Neuvede-li tyto důvody, nemá to vliv na platnost výpovědi. Výpověď vstoupí v platnost po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy bylo obdrženo oznámení, pokud oznámení neurčí pozdější datum.

2. Výpověď se v žádném případě nedotýká povinnosti kterékoli smluvní strany plnit jakýkoli závazek obsažený v této dohodě, který by se na ni nezávisle na této dohodě vztahoval podle mezinárodního práva.

Článek 74

Přílohy

1. Přílohy jsou nedílnou součástí této dohody, a není-li výslovně stanoveno jinak, odkaz na tuto dohodu nebo na jednu z jejích částí zahrnuje i odkaz na její přílohy.

2. Ustanovení článku 72 týkající se změny této dohody se použijí rovněž na návrh, přijetí a vstup v platnost nové přílohy dohody.

3. Kterákoli strana může navrhnout změnu kterékoli přílohy této dohody k projednání na příštím zasedání konference smluvních stran. Přílohy může měnit konference smluvních stran. Bez ohledu na ustanovení článku 72 se ve vztahu ke změnám příloh této dohody použijí tato ustanovení:

a) znění navrhované změny se sdělí sekretariátu nejpozději 150 dnů před zasedáním. Sekretariát po obdržení znění navrhované změny předá toto znění smluvním stranám. V případě potřeby sekretariát potřeby konzultuje příslušné pomocné orgány a sdělí všem smluvním stranám odpověď nejpozději 30 dnů před zasedáním;

b) změny přijaté na zasedání vstupují v platnost 180 dnů po skončení tohoto zasedání, a to pro všechny smluvní strany s výjimkou těch, které podaly námitku ve smyslu odstavce 4.

4. Během lhůty 180 dnů stanovené v odst. 3 písm. b) může kterákoli smluvní strana písemným oznámením zaslaným depozitáři podat proti změně námitku. Tuto námitku lze kdykoli vzít zpět písemným oznámením depozitáři a změna přílohy poté vstoupí pro danou smluvní stranu v platnost třicátým dnem po dni zpětvzetí námitky.

Článek 75

Depozitář

Depozitářem této dohody a všech jejích změn nebo revizí je generální tajemník Organizace spojených národů.

Článek 76

Závazná jazyková znění

Znění této dohody v jazyce anglickém, arabském, čínském, francouzském, ruském a španělském mají stejnou platnost.

PŘÍLOHA I

Orientační kritéria pro určení oblastí

a) jedinečnost;

b) vzácnost;

c) zvláštní význam pro vývojová stadia druhů;

d) zvláštní význam druhů, které se v oblasti vyskytují;

e) význam pro ohrožené, bezprostředně ohrožené nebo ubývající druhy nebo stanoviště;

f) zranitelnost, včetně zranitelnosti vůči změně klimatu a okyselování oceánů;

g) křehkost;

h) citlivost;

i) biologická rozmanitost a produktivita;

j) reprezentativnost;

k) závislost;

l) přirozenost;

m) ekologická konektivita;

n) důležité ekologické procesy, které v oblasti probíhají;

o) hospodářské a sociální faktory;

p) kulturní faktory;

q) kumulativní a přeshraniční vlivy;

r) pomalá obnova a odolnost;

s) přiměřenost a proveditelnost;

t) replikace;

u) udržitelnost reprodukce;

v) existence opatření v oblasti ochrany a péče.

PŘÍLOHA II

Typy budování kapacit a převodu mořských technologií

V rámci této dohody mohou iniciativy v oblasti budování kapacit a převodu mořských technologií zahrnovat mimo jiné:

a) sdílení příslušných údajů, informací, znalostí a výzkumu v uživatelsky vstřícných formátech, včetně:

i) sdílení vědeckých a technických znalostí o moři;

ii) výměny informací o zachovávání a udržitelném využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce;

iii) sdílení výsledků výzkumu a vývoje;

b) šíření informací a zvyšování povědomí, a to i pokud jde o:

i) mořský vědecký výzkum, mořské vědy a související mořské operace a služby;

ii) informace o životním prostředí a biologické informace shromážděné prostřednictvím výzkumu prováděného v oblastech za hranicemi národní jurisdikce;

iii) příslušné tradiční znalosti v souladu se svobodným, předchozím a informovaným souhlasem nositelů těchto znalostí;

iv) faktory tlaku na oceány, které ovlivňují mořskou biologickou rozmanitost v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, včetně nepříznivých účinků změny klimatu, jako je oteplování a odkysličování oceánů, jakož i okyselování oceánů;

v) opatření, jakými jsou například nástroje péče o vybrané oblasti, včetně chráněných mořských oblastí;

vi) posuzování vlivů na životní prostředí;

c) rozvoj a posílení příslušné infrastruktury, včetně vybavení, například:

i) rozvoj a zřízení potřebné infrastruktury;

ii) poskytnutí technologie, včetně vybavení pro odběr vzorků a metodiky (např. pro odběr vzorků vody nebo geologických, biologických či chemických vzorků);

iii) pořízení vybavení nezbytného k podpoře a dalšímu rozvoji výzkumných a vývojových kapacit, včetně správy dat, v souvislosti s činnostmi týkajícími se mořských genetických zdrojů a digitálních informací o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získaných sekvenováním, opatření, jako jsou nástroje péče o vybrané oblasti, včetně chráněných mořských oblastí, a provádění posuzování vlivů na životní prostředí;

d) rozvoj a posílení institucionální kapacity a vnitrostátních regulačních rámců nebo mechanismů, včetně:

i) rámců a mechanismů v oblasti správy, politiky a práva;

ii) pomoci při vývoji, provádění a prosazování vnitrostátních právních, správních nebo politických opatření, včetně souvisejících regulačních, vědeckých a technických požadavků na vnitrostátní, subregionální nebo regionální úrovni;

iii) technické podpory při provádění ustanovení této dohody, včetně monitorování údajů a podávání zpráv;

iv) schopnosti převádět informace a údaje do účinných a efektivních politik, včetně usnadnění přístupu k poznatkům a získávání poznatků, které jsou nezbytné pro informování rozhodovacích orgánů v rozvojových smluvních státech;

v) zřízení nebo posílení institucionálních kapacit příslušných národních a regionálních organizací a institucí;

vi) zřízení národních a regionálních vědeckých center, včetně datových úložišť;

vii) rozvoje regionálních center excelence;

viii) rozvoje regionálních center pro dovednosti;

ix) posilování spolupráce mezi regionánlními institucemi, například spolupráce mezi severem a jihem a spolupráce mezi regionálními organizacemi pro moře a regionálními organizacemi pro řízení rybolovu;

e) rozvoj a posilování kapacit lidských a finančních zdrojů pro řízení a technických odborných znalostí prostřednictvím výměn, spolupráce v oblasti výzkumu, technické podpory, vzdělávání a odborné přípravy a převodu mořských technologií, například:

i) spolupráci a součinnost v oblasti mořských věd, včetně shromažďování údajů, technické výměny, vědeckých výzkumných projektů a programů a rozvoje společných vědeckých výzkumných projektů ve spolupráci s institucemi v rozvojových státech;

ii) vzdělání a odbornou přípravu v oblasti:

a. přírodních a společenských věd, a to jak základních, tak aplikovaných, s cílem rozvíjet vědecké a výzkumné kapacity;

b. technologie a aplikace mořské vědy a technologie pro účely rozvoje vědeckých a výzkumných kapacit;

c. politiky a řízení;

d. významu a využití tradičních znalostí;

iii) výměny odborníků, včetně odborníků v oblasti tradičních znalostí;

iv) poskytování finančních prostředků na rozvoj lidských zdrojů a technických znalostí, mimo jiné prostřednictvím:

a. udělování stipendií nebo jiných grantů zástupcům malých ostrovních rozvojových smluvních států na semináře, školicí programy nebo jiné příslušné programy pro rozvoj jejich specifických schopností;

b. poskytování finančních a technických odborných znalostí a zdrojů, zejména pro malé ostrovní rozvojové státy, v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí;

v) zřízení mechanismu sítí mezi vyškolenými lidskými zdroji;

f) vývoj a sdílení příruček, pokynů a standardů, včetně:

i) kritérií a referenčních materiálů;

ii) technických standardů a pravidel;

iii) úložiště příruček a relevantních informací pro sdílení znalostí a kapacit o tom, jak provádět posuzování vlivů na životní prostředí, získaných zkušeností a osvědčených postupů;

g) rozvoj technických, vědeckých a výzkumných a vývojových programů, včetně výzkumných činností v oblasti biotechnologie.