MEZINÁRODNÍCH SMLUV
Ročník 2009
SBÍRKA
MEZINÁRODNÍCH SMLUV
ČESKÁ REPUBLIKA
Částka 49 Rozeslána dne 22. prosince 2009 Cena Kč 70,–
O B S A H :
120. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Kyperskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a Protokolu k ní
121. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Polskou republikou o údržbě silničních hraničních mostních objekti a společných úseki silnic na česko-polských státních hranicích
120
SD Ě LENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 28. dubna 2009 byly v Nikósii podepsány Smlouva mezi Českou republikou a Kyperskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a Protokol k ní.
Se Smlouvou a Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky je ratifikoval.
Smlouva a Protokol vstoupily v platnost na základě článku 26 odst. 1 Smlouvy dne 26. listopadu 2009 a ustanovení Smlouvy se provádějí v souladu se zněním písm. a) a b) téhož článku.
Podle článku 26 odst. 3 dnem, kterým se začala provádět tato Smlouva, přestala být v platnosti a přestala se provádět ve vztazích mezi Českou republikou a Kyperskou republikou ustanovení Smlouvy mezi vládou Česko- slovenské socialistické republiky a vládou Kyperské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaná v Praze dne 15. dubna 1980, vyhlášená pod č. 30/1981 Sb.
Anglické znění Xxxxxxx a Protokolu a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
/PŘEKLAD/
SMLOUVA
MEZI
ČESKOU REPUBLIKOU
A
KYPERSKOU REPUBLIKOU
O ZAMEZENÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ A ZABRÁNĚNÍ DAŇOVÉMU ÚNIKU V OBORU DANÍ Z PŘÍJMU
ČESKÁ REPUBLIKA A KYPERSKÁ REPUBLIKA,
přejíce si uzavřít smlouvu o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu,
se dohodly takto:
Článek 1
OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE
Tato smlouva se vztahuje na osoby, které jsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních státi.
Článek 2
DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE
1. Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu ukládané jménem každého ze smluvních státi nebo jeho nižších správních útvari nebo místních úřadi, aí je zpisob vybírání jakýkoli.
2. Za daně z příjmu se považují všechny daně vybírané z celkového příjmu nebo z částí příjmu, včetně daní ze ziski ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku a daní z celkového objemu mezd či plati vyplácených podniky.
3. Současné daně, na které se Smlouva vztahuje, jsou:
a) v případě České republiky:
(i) daň z příjmi fyzických osob; a
(ii) daň z příjmi právnických osob; (dále nazývané „česká daň“);
b) v případě Kyperské republiky:
(i) daň z příjmi;
(ii) daň z příjmi společností;
(iii) zvláštní příspěvek na obranu republiky; a
(iv) daň ze ziski ze zcizení majetku; (dále nazývané „kyperská daň“).
4. Xxxxxxx se bude rovněž vztahovat na jakékoliv daně stejného nebo v zásadě podobného druhu, které budou ukládány po datu podpisu Smlouvy vedle nebo místo současných daní. Příslušné úřady smluvních státi si vzájemně sdělí veškeré podstatné změny, které budou provedeny v jejich příslušných daňových zákonech.
Článek 3
VŠEOBECNÉ DEFINICE
1. Pro účely této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad:
a) výraz „Česká republika“ označuje území České republiky, na kterém jsou, podle českých právních předpisi a v souladu s mezinárodním právem, vykonávána svrchovaná práva České republiky;
b) výraz „Kypr“ označuje Kyperskou republiku a, pokud je použit v zeměpisném významu, zahrnuje jeho státní území, výsostné vody, jakož i každou oblast mimo výsostných vod, včetně přiléhajícího pásma, výlučné ekono- mické zóny a kontinentálního šelfu, která je nebo v budoucnu miže být, podle právních předpisi Kypru a v sou- ladu s mezinárodním právem, prohlášena za oblast, kde Kypr miže vykonávat svrchovaná práva nebo jurisdikci;
c) výrazy „jeden smluvní stát“ a „druhý smluvní stát“ označují, podle souvislosti, Českou republiku nebo Kyperskou republiku;
d) výraz „osoba“ zahrnuje fyzickou osobu, společnost, osobní společnost, trast a všechna jiná sdružení osob;
e) výraz „společnost“ označuje jakoukoliv právnickou osobu nebo jakéhokoliv nositele práv považovaného pro účely zdanění za právnickou osobu;
f) výraz „podnik“ se vztahuje k vykonávání jakékoliv činnosti;
g) výrazy „podnik jednoho smluvního státu“ a „podnik druhého smluvního státu“ označují, podle souvislosti, podnik provozovaný rezidentem jednoho smluvního státu a podnik provozovaný rezidentem druhého smluvního státu;
h) výraz „státní příslušník“ označuje:
(i) každou fyzickou osobu, která je státním občanem některého smluvního státu;
(ii) každou právnickou osobu, osobní společnost nebo sdružení zřízenou nebo zřízené podle právních předpisi platných v některém smluvním státě;
i) výraz „činnost“ zahrnuje rovněž vykonávání svobodného povolání a jiných činností nezávislého charakteru;
j) výraz „mezinárodní doprava“ označuje jakoukoli dopravu lodí nebo letadlem provozovanou podnikem, který má místo svého hlavního vedení v jednom smluvním státě, vyjma případi, kdy je loď provozována nebo letadlo provozováno pouze mezi místy ve druhém smluvním státě;
k) výraz „příslušný úřad“ označuje v obou smluvních státech ministra financí nebo jeho zmocněného zástupce.
2. Pokud jde o provádění Smlouvy v jakémkoliv čase některým ze smluvních státi, bude mít každý výraz, který v ní není definován, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, takový význam, jenž mu náleží v tomto čase podle právních předpisi tohoto státu pro účely daní, na které se Smlouva vztahuje, přičemž jakýkoliv význam
podle používaných daňových zákoni tohoto státu bude převažovat nad významem daným výrazu podle jiných právních předpisi tohoto státu.
Článek 4
REZIDENT
1. Výraz „rezident smluvního státu“ označuje pro účely této smlouvy každou osobu, která je podle právních předpisi tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z divodu svého bydliště, stálého pobytu, místa vedení, místa založení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria, a rovněž zahrnuje tento stát a jakýkoliv nižší správní útvar nebo místní úřad tohoto státu. Tento výraz však nezahrnuje žádnou osobu, která je podrobena zdanění v tomto státě pouze z divodu příjmu ze zdroji v tomto státě.
2. Jestliže fyzická osoba je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních státi, bude její postavení určeno následovně:
a) předpokládá se, že tato osoba je rezidentem pouze toho státu, ve kterém má k dispozici stálý byt; jestliže má k dispozici stálý byt v obou státech, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmi);
b) jestliže nemiže být určeno, ve kterém státě má tato osoba středisko svých životních zájmi, nebo jestliže nemá k dispozici stálý byt v žádném státě, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ve kterém se obvykle zdržuje;
c) jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, jehož je státním příslušníkem;
d) jestliže je tato osoba státním příslušníkem obou státi nebo žádného z nich, upraví příslušné úřady smluvních státi tuto otázku vzájemnou dohodou.
3. Jestliže osoba, jiná než osoba fyzická, je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních státi, před- pokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, v němž se nachází místo jejího hlavního vedení.
Článek 5
STÁLÁ PROVOZOVNA
1. Výraz „stálá provozovna“ označuje pro účely této smlouvy trvalé místo k výkonu činnosti, jehož prostřednic- tvím je zcela nebo zčásti vykonávána činnost podniku.
2. Výraz „stálá provozovna“ zahrnuje obzvláště:
a) místo vedení;
b) závod;
c) kancelář;
d) továrnu;
e) dílnu; a
f) dil, naleziště ropy nebo plynu, lom nebo jakékoliv jiné místo těžby přírodních zdroji.
3. Výraz „stálá provozovna“ rovněž zahrnuje:
a) staveniště nebo stavební, montážní nebo instalační projekt nebo dozor s tím spojený, avšak pouze pokud takové staveniště, projekt nebo dozor trvá déle než šest měsíci;
b) poskytování služeb podnikem jednoho smluvního státu nebo prostřednictvím zaměstnanci nebo jiných pra- covníki najatých podnikem pro tento účel, avšak pouze pokud činnosti takového charakteru trvají na území druhého smluvního státu po jedno nebo více období přesahující v úhrnu šest měsíci v jakémkoliv dvanáctimě- síčním období.
4. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku se předpokládá, že výraz „stálá provozovna“ nezahrnuje:
a) zařízení, které se využívá pouze za účelem uskladnění, vystavení nebo dodání zboží patřícího podniku;
b) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem uskladnění, vystavení nebo dodání;
c) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem zpracování jiným podnikem;
d) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik;
e) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem vykonávání jakékoliv jiné činnosti, která má pro podnik přípravný nebo pomocný charakter;
f) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze k vykonávání jakéhokoliv spojení činností uvedených v písmenech a) až e), pokud celková činnost trvalého místa k výkonu činnosti vyplývající z tohoto spojení je přípravného nebo pomocného charakteru.
5. Jestliže, bez ohledu na ustanovení odstavci 1 a 2, osoba – jiná než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 6 – jedná ve smluvním státě na účet podniku a má a obvykle vykonává oprávnění uzavírat smlouvy jménem podniku, má se za to, že tento podnik má stálou provozovnu v tomto státě ve vztahu ke všem činnostem,
které tato osoba provádí pro podnik, pokud činnosti této osoby nejsou omezeny na činnosti uvedené v odstavci 4, které, pokud by byly vykonávány prostřednictvím trvalého místa k výkonu činnosti, by nezakládaly z tohoto trvalého místa k výkonu činnosti stálou provozovnu podle ustanovení tohoto odstavce.
6. Nemá se za to, že podnik má stálou provozovnu ve smluvním státě jenom proto, že v tomto státě vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo jakéhokoliv jiného nezávislého zástupce, pokud tyto osoby jednají v rámci své řádné činnosti.
7. Skutečnost, že společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, ovládá nebo je ovládána společností, která je rezidentem druhého smluvního státu nebo která v tomto druhém státě vykonává svoji činnost (aí pro- střednictvím stálé provozovny nebo jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti.
Článek 6
PŘÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU
1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z nemovitého majetku (včetně příjmi ze zemědělství nebo lesnictví) umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Výraz „nemovitý majetek“ má takový význam, jenž mu náleží podle právních předpisi smluvního státu, v němž je daný majetek umístěn. Výraz zahrnuje v každém případě příslušenství nemovitého majetku, živý a mrtvý inventář užívaný v zemědělství a lesnictví, práva, pro která platí ustanovení občanského práva vztahující se na pozemky, právo požívání nemovitého majetku a práva na proměnlivé nebo pevné platby za těžení nebo za přivolení k těžení nerostných ložisek, prameni a jiných přírodních zdroji; lodě a letadla se nepovažují za nemovitý majetek.
3. Ustanovení odstavce 1 platí pro příjmy pobírané z přímého užívání, nájmu nebo každého jiného zpisobu užívání nemovitého majetku.
4. Ustanovení odstavci 1 a 3 platí rovněž pro příjmy z nemovitého majetku podniku.
Článek 7
ZISKY PODNIKŮ
1. Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vy- konává svoji činnost tímto zpisobem, mohou být zisky podniku zdaněny ve druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé provozovně.
2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se, s výhradou ustanovení odstavce 3, v každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by byla mohla docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou.
3. Při stanovení ziski stálé provozovny se povoluje odečíst náklady vynaložené pro účely stálé provozovny, včetně výloh vedení a všeobecných správních výloh takto vynaložených, aí vznikly ve státě, v němž je stálá provozovna umístěna, či jinde.
4. Jestliže je v některém smluvním státě obvyklé stanovit zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových ziski podniku jeho rizným částem, nic v odstavci 2 nevylučuje, aby tento smluvní stát stanovil zisky, jež mají být zdaněny, tímto obvyklým rozdělením; použitý zpisob rozdělení musí být však takový, aby výsledek byl v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku.
5. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik.
6. Zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, se pro účely předchozích odstavci stanoví každý rok stejným zpisobem, pokud neexistují dostatečné divody pro jiný postup.
7. Jestliže zisky zahrnují části příjmi, o nichž se pojednává odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článki dotčena ustanoveními tohoto článku.
Článek 8
MEZINÁRODNÍ DOPRAVA
1. Zisky z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž se nachází místo hlavního vedení podniku.
2. Jestliže místo hlavního vedení podniku vodní dopravy je na palubě lodi, považuje se za umístěné ve smluvním státě, v němž se nachází domovský přístav lodi, nebo, není-li takový domovský přístav, ve smluvním státě, jehož je provozovatel lodi rezidentem.
3. Zisky z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě zahrnují pro účely tohoto článku a bez ohledu na ustanovení článku 12 zisky z:
a) pronájmu lodí nebo letadel včetně posádky na určitou dobu nebo cestu,
b) příležitostného pronájmu lodí nebo letadel bez posádky a
c) používání, údržby nebo pronájmu kontejneri (včetně přívěsi, nákladních čluni a souvisejícího zařízení uží- vaných pro přepravu kontejneri).
4. Ustanovení odstavce 1 platí rovněž pro zisky pobírané z účasti na poolu, společném provozu nebo mezi- národní provozní organizaci.
Článek 9
SDRUŽENÉ PODNIKY
Jestliže
a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku druhého smluvního státu, nebo
b) tytéž osoby se podílejí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého smluvního státu
a jestliže v těchto případech jsou oba podniky ve svých obchodních nebo finančních vztazích vázány podmín- kami, které sjednaly nebo jim byly uloženy a které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi nezávislými podniky, mohou jakékoliv zisky, které by, nebýt těchto podmínek, byly docíleny jedním z podniki, ale vzhledem k těmto podmínkám docíleny nebyly, být zahrnuty do ziski tohoto podniku a následně zdaněny.
Článek 10
DIVIDENDY
1. Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem jednoho smluvního státu, rezidentu druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Tyto dividendy však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, jehož je společnost, která je vyplácí, rezidentem, a to podle právních předpisi tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník dividend je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne:
a) 0 procent hrubé částky dividend, jestliže skutečným vlastníkem je společnost (jiná než osobní společnost), která přímo drží alespoň 10 procent kapitálu společnosti, která vyplácí dividendy, pokud je taková účast vlastněna nepřetržitě po období alespoň jednoho roku;
b) 5 procent hrubé částky dividend ve všech ostatních případech.
Příslušné úřady smluvních státi upraví vzájemnou dohodou zpisob aplikace těchto omezení.
Tento odstavec se nedotýká zdanění ziski společnosti, z nichž jsou dividendy vypláceny.
3. Výraz „dividendy“ použitý v tomto článku označuje příjmy z akcií nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s podílem na zisku, jakož i jiné příjmy, které jsou podrobeny stejnému daňovému režimu jako příjmy z akcií podle právních předpisi státu, jehož je společnost, která provádí dividendovou platbu, rezidentem.
4. Ustanovení odstavci 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník dividend, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, jehož je rezidentem společnost vyplácející dividendy, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže účast, pro kterou se dividendy vy- plácejí, se skutečně váže k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7.
5. Jestliže společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemiže tento druhý stát zdanit dividendy vyplácené společností, ledaže tyto dividendy jsou vypláceny rezidentu tohoto druhého státu nebo že účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže ke stálé provozovně, která je umístěna v tomto druhém státě, ani podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených ziski společnosti, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozistávají zcela nebo zčásti ze ziski nebo z příjmi majících zdroj v tomto druhém státě.
Článek 11
ÚROKY
1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a skutečně vlastněné rezidentem druhého smluvního státu pod- léhají zdanění jen v tomto druhém státě.
2. Výraz „úroky“ použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek jakéhokoliv druhu, aí zajištěných či nezajištěných zástavním právem na nemovitosti a majících či nemajících právo účasti na zisku dlužníka, a zvláště příjmy z vládních cenných papíri a příjmy z obligací nebo dluhopisi, včetně prémií a výher, které se vážou k těmto cenným papírim, obligacím nebo dluhopisim. Penále ukládané za pozdní platbu se nepovažuje za úroky pro účely tohoto článku. Výraz „úroky“ nezahrnuje žádnou část příjmu, která je považována za dividendu podle ustanovení článku 10 odstavce 3.
3. Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník úroki, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé pro- vozovny, která je tam umístěna, a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, se skutečně váže k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7.
4. Předpokládá se, že úroky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce úroki, aí je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž došlo k zadlužení, z něhož jsou úroky placeny, a tyto úroky jdou k tíži takové stálé provozovny, předpokládá se, že tyto úroky mají zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna.
5. Jestliže částka úroki, které se vztahují k pohledávce, z níž jsou placeny, přesahuje, v disledku zvláštních vztahi mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahi, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého smluvního státu, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.
Článek 12
LICENČNÍ POPLATKY
1. Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Licenční poplatky uvedené v odstavci 3 písmenu a) však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž mají zdroj, a to podle právních předpisi tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník licenčních poplatki je
rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 10 procent hrubé částky licenčních poplatki. Příslušné úřady smluvních státi upraví vzájemnou dohodou zpisob aplikace těchto omezení.
3. Výraz „licenční poplatky“ použitý v tomto článku označuje platby jakéhokoliv druhu obdržené jako náhrada za užití nebo za právo na užití:
a) jakéhokoliv patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo postupu, počítačo- vého programu nebo primyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení, nebo za informace, které se vztahují ke zkušenostem nabytým v oblasti primyslové, obchodní nebo vědecké;
b) jakéhokoliv autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně kinematografických filmi a filmi nebo pásek pro televizní nebo rozhlasové vysílání.
4. Ustanovení odstavci 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník licenčních poplatki, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže právo nebo majetek, které dávají vznik licenčním poplatkim, se skutečně vážou k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7.
5. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce licenčních poplatki, aí je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž vznikla povinnost platit licenční poplatky, a tyto licenční poplatky jdou k tíži takové stálé provozovny, předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna.
6. Jestliže částka licenčních poplatki, které se vztahují k užití, právu nebo informaci, za které jsou placeny, přesahuje, v disledku zvláštních vztahi mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahi, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého smluvního státu, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.
Článek 13
XXXXX ZE ZCIZENÍ MAJETKU
1. Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení nemovitého majetku uvedeného v článku 6 a umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení akcií nebo jiných práv a podíli na společnosti, osobní společnosti nebo trastu, jejichž hodnota plyne z více než 50 procent z nemovitého majetku umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
3. Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí provozního majetku stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, včetně ziski ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem), mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
4. Zisky ze zcizení majetku, který je částí provozního majetku podniku a pozistávajícího z lodí nebo letadel provozovaných tímto podnikem v mezinárodní dopravě nebo z movitého majetku sloužícího k provozování těchto lodí nebo letadel, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž se nachází místo hlavního vedení podniku.
5. Xxxxx ze zcizení jakéhokoliv jiného majetku, než který je uveden v odstavcích 1, 2, 3 a 4, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, jehož je zcizitel rezidentem.
Článek 14
PŘÍJMY ZE ZAMĚSTNÁNÍ
1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z divodu zaměstnání, podléhají s výhradou ustanovení článki 15, 17 a 18 zdanění jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vykonáváno ve druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny z něj pobírané zdaněny v tomto druhém státě.
2. Odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z divodu zaměstnání vykonávaného ve druhém smluvním státě, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvně zmíněném státě, jestliže všechny následující podmínky jsou splněny:
a) příjemce je zaměstnán ve druhém státě po jedno nebo více období nepřesahující v úhrnu 183 dny v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce, a
b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem druhého státu, a
c) odměny nejdou k tíži stálé provozovny, kterou má zaměstnavatel ve druhém státě.
3. Do počítání období zmíněných v odstavci 2 písmenu a) se zahrnují následující dny:
a) všechny dny fyzické přítomnosti včetně dní příjezdi a odjezdi a
b) dny strávené mimo stát činnosti, jako jsou soboty a neděle, státní svátky, dovolené, a služební cesty přímo spojené se zaměstnáním příjemce v tomto státě, po kterých bylo v činnosti na území tohoto státu pokračováno.
4. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku podléhají odměny pobírané z divodu zaměstnání vy- konávaného na palubě lodi provozované v mezinárodní dopravě nebo na palubě letadla provozovaného v mezi- národní dopravě zdanění jen ve smluvním státě, v němž se nachází místo hlavního vedení podniku.
Článek 15
TANTIÉMY
Tantiémy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako člen správní rady nebo jakéhokoliv jiného obdobného orgánu společnosti, která je rezidentem druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
Článek 16
UMĚLCI A SPORTOVCI
1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako na veřejnosti vystupující umělec, jako divadelní, filmový, rozhlasový nebo televizní umělec nebo hudebník nebo jako sportovec z takovýchto osobně vykonáva- ných činností ve druhém smluvním státě, mohou být bez ohledu na ustanovení článki 7 a 14 zdaněny v tomto druhém státě.
2. Jestliže příjmy z činností osobně vykonávaných umělcem nebo sportovcem neplynou umělci nebo sportovci samému, nýbrž jiné osobě, mohou být tyto příjmy bez ohledu na ustanovení článki 7 a 14 zdaněny ve smluvním státě, ve kterém jsou činnosti umělce nebo sportovce vykonávány.
Článek 17
PENZE
Penze a jiné podobné platy vyplácené rezidentu jednoho smluvního státu ze zdroji ve druhém smluvním státě z divodu dřívějšího zaměstnání podléhají s výhradou ustanovení článku 18 odstavce 2 zdanění jen v tomto druhém státě.
Článek 18
VEŘEJNÉ FUNKCE
1. a) Platy, mzdy a jiné podobné odměny, jiné než penze, vyplácené jedním smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu fyzické osobě za služby prokazované tomuto státu nebo útvaru nebo úřadu, podléhají zdanění jen v tomto státě.
b) Takové platy, mzdy a jiné podobné odměny však podléhají zdanění jen ve druhém smluvním státě, jestliže služby jsou prokazovány v tomto státě a fyzická osoba, která je rezidentem tohoto státu:
(i) je státním příslušníkem tohoto státu; nebo
(ii) se nestala rezidentem tohoto státu jen z divodu prokazování těchto služeb.
2. a) Jakékoli penze vyplácené jedním smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu nebo vyplácené z fondi, které zřídily, fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu nebo útvaru nebo úřadu podléhají zdanění jen v tomto státě.
b) Takové penze však podléhají zdanění jen ve druhém smluvním státě, jestliže fyzická osoba je rezidentem a státním příslušníkem tohoto státu.
3. Ustanovení článki 14, 15, 16 a 17 se použijí na platy, mzdy a jiné podobné odměny a na penze za služby prokázané v souvislosti s primyslovou nebo obchodní činností vykonávanou některým smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu.
Článek 19
STUDENTI A ŽÁCI
Platby, které dostává za účelem úhrady nákladi své výživy, vzdělávání nebo studia student nebo žák, který je nebo bezprostředně před svým příjezdem do jednoho smluvního státu byl rezidentem druhého smluvního státu
a který se zdržuje v prvně zmíněném státě pouze za účelem svého vzdělávání nebo studia, nepodléhají zdanění v tomto státě za předpokladu, že takovéto platby plynou ze zdroji mimo tento stát.
Článek 20
OSTATNÍ PŘÍJMY
1. Části příjmu rezidenta smluvního státu, aí mají zdroj kdekoliv, o kterých se nepojednává v předchozích
článcích této smlouvy, podléhají zdanění jen v tomto státě.
2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí na příjmy jiné, než příjmy z nemovitého majetku, který je definován v článku 6 odstavci 2, jestliže příjemce takových příjmi, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže právo nebo majetek, pro které se příjmy platí, se skutečně vážou k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7.
Článek 21
VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ
1. Jestliže rezident jednoho smluvního státu pobírá příjem, který miže být v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněn ve druhém smluvním státě, prvně zmíněný stát povolí snížit daň z příjmi tohoto rezidenta o částku rovnající se dani z příjmi zaplacené v tomto druhém státě.
Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne tu část daně z příjmi, vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá na příjem, který miže být zdaněn v tomto druhém státě.
2. Jestliže, v souladu s jakýmkoliv ustanovením Smlouvy, je příjem pobíraný rezidentem smluvního státu osvo- bozen od zdanění v tomto státě, tento stát miže přesto, při výpočtu částky daně ze zbývajících příjmi tohoto rezidenta, vzít v úvahu osvobozený příjem.
Článek 22
ZÁKAZ DISKRIMINACE
1. Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni ve druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti,
kterým jsou nebo mohou být podrobeni státní příslušníci tohoto druhého státu, kteří jsou, zejména s ohledem na rezidenci, ve stejné situaci. Toto ustanovení se bez ohledu na ustanovení článku 1 vztahuje rovněž na osoby, které nejsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních státi.
2. Zdanění stálé provozovny, již má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než zdanění podniki tohoto druhého státu, které vykonávají tytéž činnosti. Toto ustanovení nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal rezidentim druhého smluvního státu jakékoliv osobní úlevy, slevy a snížení daně z divodu osobního stavu nebo povinností k rodině, které přiznává svým vlastním rezidentim.
3. Pokud se nebudou aplikovat ustanovení článku 9, článku 11 odstavce 5 nebo článku 12 odstavce 6, budou úroky, licenční poplatky a jiné výlohy placené podnikem jednoho smluvního státu rezidentu druhého smluvního státu odčitatelné pro účely stanovení zdanitelných ziski takového podniku za stejných podmínek, jako kdyby byly placeny rezidentu prvně zmíněného státu.
4. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž kapitál je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo vlastněn nebo kontrolován jedním nebo více rezidenty druhého smluvního státu, nebudou podrobeny v prvně zmíněném státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeny ostatní podobné podniky prvně zmíněného státu.
5. Ustanovení tohoto článku se bez ohledu na ustanovení článku 2 vztahují na daně všeho druhu a pojmenování.
Článek 23
ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ DOHODOU
1. Jestliže se osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních státi vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy, miže, bez ohledu na opravné prostředky, které poskytují vnitrostátní právní předpisy těchto státi, předložit svij případ příslušnému úřadu smluvního státu, jehož je rezidentem nebo, pokud její případ spadá pod článek 22 odstavec 1, úřadu smluvního státu, jehož je státním příslušníkem. Případ musí být předložen do tří let od prvního oznámení opatření vedoucího ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními Smlouvy.
2. Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a nebude-li sám schopen najít uspokojivé
řešení, bude se snažit případ vyřešit vzájemnou dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního státu tak,
aby se zamezilo zdanění, které není v souladu se Smlouvou. Jakákoliv dosažená dohoda bude uskutečněna bez ohledu na jakékoliv časové lhity ve vnitrostátních právních předpisech smluvních státi.
3. Příslušné úřady smluvních státi se budou snažit vyřešit vzájemnou dohodou jakékoliv obtíže nebo pochyb- nosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo provádění Smlouvy. Příslušné úřady mohou rovněž spolu konzultovat za účelem vyloučení dvojího zdanění v případech neupravených ve Smlouvě.
4. Příslušné úřady smluvních státi mohou vejít v přímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavci, včetně prostřednictvím společné komise pozistávající z nich samotných nebo jejich zástupci.
Článek 24
VÝMĚNA INFORMACÍ
1. Příslušné úřady smluvních státi si budou vyměňovat takové informace, u nichž lze předpokládat, že jsou relevantní ve vztahu k provádění ustanovení této smlouvy nebo ve vztahu k provádění nebo vymáhání vnitro- státních právních předpisi, které se vztahují na daně všeho druhu a pojmenování ukládané jménem smluvních státi nebo jejich nižších správních útvari nebo místních úřadi, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu se Smlouvou. Výměna informací není omezena článkem 1.
2. Veškeré informace obdržené smluvním státem podle odstavce 1 budou udržovány v tajnosti stejným zpiso- xxx jako informace získané podle vnitrostátních právních předpisi tohoto státu a budou poskytnuty pouze osobám nebo úřadim (včetně soudi a správních úřadi), které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, které jsou uvedeny v odstavci 1, vymáháním nebo trestním stíháním ve věci těchto daní, rozhodováním o oprav- ných prostředcích ve vztahu k těmto daním nebo dozorem výše uvedeného. Tyto osoby nebo úřady použijí tyto informace jen k těmto účelim. Mohou sdělit tyto informace při veřejných soudních řízeních nebo v soudních rozhodnutích.
3. Ustanovení odstavci 1 a 2 nebudou v žádném případě vykládána tak, že ukládají smluvnímu státu povinnost:
a) provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy a správní praxi tohoto nebo druhého smluvního státu;
b) poskytnout informace, které nemohou být získány na základě právních předpisi nebo v běžném správním
řízení tohoto nebo druhého smluvního státu;
c) poskytnout informace, které by odhalily jakékoliv obchodní, hospodářské, primyslové, komerční nebo pro- fesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem.
Článek 25
ČLENOVÉ DIPLOMATICKÝCH MISÍ A KONZULÁRNÍCH ÚŘADŮ
Nic v této smlouvě se nedotýká daňových výsad členi diplomatických misí nebo konzulárních úřadi, které jim přísluší na základě obecných pravidel mezinárodního práva nebo na základě ustanovení zvláštních dohod.
Článek 26
VSTUP V PLATNOST
1. Smluvní státy si vzájemně oznámí diplomatickou cestou splnění postupi požadovaných jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup této smlouvy v platnost. Xxxxxxx vstoupí v platnost dnem pozdějšího z těchto oznámení.
2. Ustanovení Smlouvy se budou provádět:
a) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu v kalendářním roce následujícím po roce, v němž Xxxxxxx vstoupí v platnost, nebo později;
b) pokud jde o ostatní daně z příjmi, na příjmy za každý daňový rok začínající 1. ledna v kalendářním roce následujícím po roce, v němž Xxxxxxx vstoupí v platnost, nebo později.
3. Ustanovení Smlouvy mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Kyperské republiky o za- mezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, která byla podepsána v Praze dne 15. dubna 1980, přestanou být v platnosti a přestanou se provádět ve vztazích mezi Českou repu- blikou a Kyperskou republikou dnem, kterým se začne provádět tato smlouva.
Článek 27
VÝPOVĚĎ
Tato smlouva zistane v platnosti, dokud nebude vypovězena některým smluvním státem. Každý smluvní stát miže diplomatickou cestou, podáním výpovědi Xxxxxxx vypovědět, nejméně šest měsíci před koncem každého kalendářního roku následujícího po období pěti let ode dne vstupu Smlouvy v platnost. V takovém případě se Smlouva přestane provádět:
a) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později;
b) pokud jde o ostatní daně z příjmi, na příjmy za každý daňový rok začínající 1. ledna v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později.
Na dikaz toho podepsaní, k tomu řádně zmocněni, podepsali tuto smlouvu.
Dáno v Nikósii dne 28. dubna 2009 ve dvou pivodních vyhotoveních v anglickém jazyce.
Za Českou republiku Za Kyperskou republiku
Xxx Xxxxx v. r. Xxxxxxxxx Xxxxxxxxx v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec ČR ministr financí
v Kyperské republice
PROTOKOL
Při podpisu Smlouvy mezi Českou republikou a Kyperskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu se obě strany dohodly, že tento protokol bude nedílnou součástí Smlouvy:
1. Pokud jde o článek 12 odstavec 2:
V případě, že po podpisu této smlouvy podepíše Česká republika s jakýmkoli jiným členským státem EU jakoukoliv dohodu, která omezí zdaňování licenčních poplatki majících zdroj v České republice na nižší sazbu, včetně osvobození, než je sazba stanovená v tomto článku, použije se automaticky tato nižší sazba nebo osvo- bození pro účely tohoto článku, a to ode dne, kterým se začne provádět dohoda mezi Českou republikou a pří- slušným členským státem EU.
2. Zabránění zneužití Smlouvy:
Příslušné úřady mohou po jejich vzájemné dohodě odepřít jakékoli osobě, nebo pokud jde o jakoukoli transakci provedenou takovou osobou, výhody plynoucí z této smlouvy, jestliže podle jejich názoru hlavním smyslem založení nebo existence takové osoby nebo takovou osobou provedené transakce bylo získat výhody podle této smlouvy, které by jinak nebyly dostupné.
Na dikaz toho podepsaní, k tomu řádně zmocněni, podepsali tento protokol.
Dáno v Nikósii dne 28. dubna 2009 ve dvou pivodních vyhotoveních v anglickém jazyce.
Za Českou republiku Za Kyperskou republiku Xxx Xxxxx v. r. Xxxxxxxxx Xxxxxxxxx v. r.
mimořádný a zplnomocněný velvyslanec ČR ministr financí v Kyperské republice
121
SD Ě LENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 9. března 1998 byla ve Varšavě podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o údržbě silničních hraničních mostních objekti a společných úseki silnic na česko-polských státních hranicích.
Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Smlouvu ratifikoval. Rati- fikační listiny byly vyměněny v Praze dne 15. února 2001.
Xxxxxxx vstoupila v platnost na základě svého článku 14 odst. 1 dne 15. února 2001.
Podle článku 13 dnem vstupu této Smlouvy v platnost pozbyla platnosti ve vztazích mezi Českou republikou a Polskou republikou Dohoda mezi Federálním ministerstvem dopravy a spoji Československé socialistické republiky a Ministerstvem dopravy, námořní plavby a spoji Polské lidové republiky o údržbě silničních hranič- ních mostních objekti a společných úseki silnic na československo-polských státních hranicích, podepsaná v Muszyně dne 13. července 1988 a oznámená pod č. 42/1988 Sb.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
SMLOUVA
mezi
ČESKOU REPUBLIKOU a POLSKOU REPUBLIKOU
o údržbě silničních hraničních mostních objektů a společných úseků silnic na česko-polských státních hranicích
Česká republika a Polská republika, dále jen „Smluvní strany“, vedeny snahou usnadnit silniční provoz mezi oběma stáry, se dohodly v oblasti údržby silničních hraničních mostních objekti a společných úseki silnic takto:
Článek 1
/1/ Smluvní strany prostřednictvím svých příslušných správních orgáni, uvedených v příloze č. 3, zabezpečí údržbu hraničních silničních mostních objekti a společných úseki silnic na společných česko-polských státních hranicích v souladu s jejich rozdělením uvedeným v přílohách č. 1 a č. 2.
/2/ Změny v přílohách uvedených v odstavci 1 mohou být prováděny výměnou diplomatických nót.
/3/ Změny v příloze č. 3 mohou být prováděny ministry dopravy obou smluvních stran.
Článek 2
/1/ Pojem „údržba mosti“ znamená všechny práce, které jsou nezbytné k běžné letní a zimní údržbě a opravám silničních hraničních mosti, ale nemění prostorové uspořádání, statické parametry a současně za- chovávají zatížitelnost mosti. K pracím spojeným s údržbou mostních objekti patří zejména údržba a opravy konstrukce nosného systému, podpěr, úložných prahi, říms, křídel mosti, vozovek, chodníki, svodidel, zábradlí, dilatačních zařízení, ložisek, svahových kuželi a odvodňovacích zařízení.
/2/ Potřeba stálého osvětlení silničních hraničních mostních objekti, financování a provedení jeho instalace bude předmětem jiné dohody mezi příslušnými správními orgány Smluvních stran.
/3/ Příslušné správní orgány Smluvních stran zajistí prostřednictvím svých organizací údržbu přístupových silnic k hraničním mostim a odvodňovacím zařízením na území svého státu.
/4/ Příslušné správní orgány Smluvních stran zajistí vhodné podmínky pro pritok velké vody a proplutí ledových ker pod silničními hraničními mosty.
Článek 3
K pracím spojeným s údržbou a opravami společných hraničních úseki silnic patří zejména údržba a opravy vozovky, horizontálního a vertikálního dopravního značení, zařízení pro bezpečnost chodci a pro provoz mo- torových a nemotorových vozidel a také odvodňovacího zařízení a zimní údržba silnic.
Článek 4
/1/ Všechny práce spojené s údržbou silničních hraničních mostních objekti a společných úseki silnic budou prováděny zpisobem, jenž respektuje vyznačení priběhu státních hranic.
/2/ Všechny práce spojené s údržbou silničních hraničních mostních objekti a společných úseki silnic, jež mohou mít vliv na označení nebo priběh státních hranic, vyžadují souhlas Stálé česko-polské hraniční komise.
Článek 5
/1/ Příslušné správní orgány každé Smluvní strany odpovídají za řádný technický stav vozovek a jejich dopravní značení na silničních hraničních mostních objektech a společných úsecích silnic, které udržují (shodně s přílohami č. 1 a č. 2) tak, aby byla zajištěna bezpečnost silničního provozu.
/2/ Příslušný orgán každé Smluvní strany, který odpovídá za údržbu daného mostního objektu nebo spo- lečného úseku silnice, odpovídá za škodu zpisobenou třetím osobám a zprošíuje příslušný orgán druhé Smluvní strany těchto závazki.
Článek 6
/1/ Příslušné správní orgány Smluvních stran si vzájemně předají do 30 dni ode dne podpisu této Smlouvy
kopie dokumenti, a to zejména dokumentaci stávajícího stavu, statické výpočty, protokoly hlavních prohlídek mosti, mostní listy a smlouvy s ostatními organizacemi týkající se silničních hraničních mostních objekti a spo- lečných úseki silnic, pro které nastává změna udržující strany v souladu s přílohami č. 1 a č. 2.
/2/ Objekty, u kterých nastane změna udržující strany v souladu s přílohami č. 1 a č. 2, budou předány protokolárně.
Článek 7
/1/ Příslušné orgány Smluvních stran se budou vzájemně informovat o pracích souvisejících s údržbou silničních hraničních mostních objekti a společných úseki silnic na státních hranicích s předstihem nejpozději:
a/ čtrnáct dní před jejich zahájením, pokud tyto práce nezpisobí omezení chodci a provozu motorových vozidel, b/ tři měsíce před jejich zahájením, pokud tyto práce zpisobí omezení chodci a provozu motorových vozidel
anebo pokud bude doprava zastavena na dobu delší než dvě hodiny.
/2/ Příslušné správní orgány Smluvních stran budou informovat pohraniční a celní orgány svého státu o přípravě, zahájení a předpokládaném termínu ukončení prací spojených s údržbou silničních hraničních most- ních objekti a společných úseki silnic na státních hranicích v termínech uvedených v odstavci 1.
/3/ V případě havárie daného mostního objektu nebo společného úseku silnice budou příslušné správní orgány té Smluvní strany, které přísluší údržba daného mostního objektu nebo společného úseku silnice, okamžitě informovat o situaci příslušné správní orgány druhé Smluvní strany. Postup likvidace následki havárie a náhrada za zpisobené škody budou dohodnuty příslušnými orgány Smluvních stran.
/4/ Zaměstnanci – občané Smluvních stran provádějící v souladu s touto Smlouvou práce spojené s údržbou silničních hraničních mostních objekti a společných úseki silnic mohou překračovat společné státní hranice přes hraniční přechody, nebo se souhlasem příslušných pohraničních orgáni Smluvních stran i mimo hraniční pře- chody, a to na základě dokladi opravňujících k překročení státních hranic.
/5/ Zaměstnanci – občané jiných státi, kteří provádějí práce spojené s údržbou silničních hraničních most- ních objekti a společných úseki silnic, mohou překračovat česko-polské státní hranice přes hraniční přechody, pokud mají u sebe doklady a povolení vyžadované v souladu s právními předpisy Smluvních stran.
/6/ Zaměstnanci, kteří vykonávají na území druhé Smluvní strany v souladu s touto Smlouvou práce spojené s údržbou silničních hraničních mostních objekti a společných úseki silnic, nepotřebují pro výkon těchto činností pracovní povolení druhé Smluvní strany.
Článek 8
/1/ Veškeré náklady spojené s údržbou silničních hraničních mostních objekti, uvedených v článku 2 od- stavec 1, a s údržbou společných úseki silnic, uvedených v článku 3, na česko-polských státních hranicích hradí ta Smluvní strana, která zajišíuje jejich údržbu v souladu s přílohami č. 1 a č. 2.
/2/ Tato Smlouva se netýká přestavby (změna technických a provozních parametri) stávajících a výstavby nových silničních hraničních mostních objekti a společných úseki silnic. Příprava, realizace a financování těchto záměri bude předmětem jiných dohod.
Článek 9
/1/ Příslušné správní orgány každé Smluvní strany zajistí provádění prohlídek stavu silničních hraničních mostních objekti a společných úseki silnic, které udržují, v souladu s platnými předpisy svých státi.
/2/ Příslušné správní orgány Smluvních stran si vzájemně vymění výsledky prohlídek uvedených v odstavci 1 nejpozději dva týdny před plánovanou společnou prohlídkou objektu.
/3/ Zástupci příslušných správních orgáni Smluvních stran budou provádět společné prohlídky stavu sil- ničních hraničních mostních objekti a společných úseki silnic na česko-polských státních hranicích v maximálně pětiletých intervalech. Tyto prohlídky budou prováděny za účasti zástupci pohraničních orgáni Smluvních stran.
/4/ Společnou prohlídku organizují, protokol připravují a příslušným správním orgánim druhé Smluvní strany předávají příslušné správní orgány té Smluvní strany, které udržují mostní objekt nebo společný úsek silnice.
/5/ Mimořádná společná prohlídka miže být provedena na základě návrhu příslušného správního orgánu jedné Smluvní strany po dohodě s příslušným správním orgánem druhé Smluvní strany.
/6/ Na základě prohlídek uvedených v odstavci 3 se mohou příslušné správní orgány Smluvních stran do-
hodnout na nutnosti přestavby silničních hraničních mostních objekti a společných úseki silnic. Návrh na přestavbu silničního hraničního mostního objektu nebo společného úseku silnice vypracuje příslušný správní orgán té Smluvní strany, který tento objekt udržuje.
Článek 10
/1/ Příslušné správní orgány Smluvních stran jmenují své zástupce uvedené v článku 9 odstavec 3 a vzájemně se o nich budou písemně informovat v priběhu 30 dni ode dne podpisu této Smlouvy.
/2/ O změnách zástupci uvedených v odstavci 1 se budou příslušné správní orgány Smluvních stran in- formovat písemně.
Článek 11
/1/ Pro dodávky materiálu, výrobki a prací, které se uskutečňují v souvislosti s údržbou silničních hranič- ních mostních objekti a společných úseki silnic, platí vnitrostátní právní předpisy týkající se zdanění materiálu, výrobki a prací té Smluvní strany, která odpovídá za údržbu mostního objektu nebo společného úseku silnice.
/2/ Materiál a výrobky dovezené z celního území jedné Smluvní strany, použité pro práce prováděné v rámci této Smlouvy na území druhé Smluvní strany, jsou posuzovány jako materiál a výrobky použité na území té Smluvní strany, která je povinna tyto práce provést.
/3/ Provedené práce a služby poskytnuté v rámci této Smlouvy na území druhé Smluvní strany jsou posu- zovány jako práce a služby poskytnuté na území té Smluvní strany, která je povinna tyto práce provést.
Článek 12
/1/ Rozdílná stanoviska vzniklá při provádění Smlouvy budou na návrh příslušných správních orgáni řešena cestou bezprostředních jednání mezi zmocněnci ministri dopravy Smluvních stran.
/2/ V případě nedosažení shody v priběhu jednání, uvedených v odstavci 1, budou spory řešeny diploma- tickou cestou.
Článek 13
Dnem vstupu této Smlouvy v platnost pozbude platnosti ve vztazích mezi Českou republikou a Polskou republikou „Dohoda mezi Federálním ministerstvem dopravy a spoji Československé socialistické republiky a Ministerstvem dopravy, námořní plavby a spoji Polské lidové republiky o údržbě silničních hraničních most- ních objekti a společných úseki silnic na československo-polských státních hranicích“ podepsaná v Muszyně dne
13. července 1988.
Článek 14
/1/ Tato Smlouva podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost dnem výměny ratifikačních listin, která se uskuteční v Praze.
/2/ Tato Smlouva se sjednává na dobu neurčitou. Každá Smluvní strana ji miže písemně vypovědět nótou a v tomto případě pozbude platnosti uplynutím šesti měsíci ode dne doručení oznámení o výpovědi.
Dáno ve Varšavě dne 9. března 1998 ve dvou pivodních vyhotoveních, každé v jazyce českém a polském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za Českou republiku: Za Polskou republiku: Xxxx Xxxx v. r. Xxxxxxxxx Xxxxxxxx v. r.
ministr dopravy a spoji ministr dopravy a mořského hospodářství
09
8591449 049023
XXXX 0000-0000
Vydává a tiskne: Tiskárna Ministerstva vnitra, p. o., Xxxxxxxxxx 4, pošt. schr. 10, 149 01 Praha 415, telefon: 000 000 000, fax: 000 000 000 – Redakce:
Ministerstvo vnitra, nám. Hrdini 1634/3, pošt. schr. 155/SB, 140 21 Praha 4, telefon: 000 000 000, fax: 000 000 000 – Administrace: písemné objednávky předplatného, změny adres a počtu odebíraných výtiski – MORAVIAPRESS, a. s., U Póny 3061, 690 02 Břeclav, fax: 000 000 000, e-mail: xxxxxx@xxxxxxxxxxxx.xx. Objednávky ve Slovenské republice přijímá a titul distribuuje Magnet-Press Slovakia, s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel.: 00000 0 00 00 00 00, fax: 00000 0 00 00 00 00. Roční předplatné se stanovuje za dodávku kompletního ročníku včetně rejstříku z předcházejícího roku a je od předplatiteli vybíráno formou záloh ve výši oznámené ve Sbírce mezinárodních smluv. Závěrečné vyúčtování se provádí po dodání kompletního ročníku na základě počtu skutečně vydaných částek (první záloha na rok 2010 činí 5 000,– Kč) – Vychází podle potřeby – Distribuce: MORAVIAPRESS, a. s., U Póny 3061, 690 02 Břeclav, celoroční předplatné – 516 205 176, 516 205 175, objednávky jednotlivých částek
(dobírky) – 516 205 175, objednávky-knihkupci – 516 205 175, faxové objednávky – 519 321 417, e-mail – xxxxxx@xxxxxxxxxxxx.xx, zelená linka – 800 100 314. Internetová prodejna: xxx.xxxxxxxxxxxx.xx – Drobný prodej – Benešov: Xxxxxxx XXXXXX, Xxxxxxxxxx nám. 231; Brno: Xxx. Xxxx Xxxxxxx, Vranovská 16, SEVT, a. s., Česká 14; České Budějovice: SEVT, a. s., Česká 3, tel.: 000 000 000; Cheb: EFREX, s. r. o., Karlova 31; Chomutov: DDD Knihkupectví – Antikvariát, Ruská 85; Kadaň: Knihařství – Xxxxxxxxx, X. Xxxxxx 14; Kladno: eL VaN, Ke Stadionu 1953, tel.: 000 000 000; Klatovy: Krameriovo knihkupectví, nám. Míru 169; Liberec: Podještědské knihkupectví, Moskevská 28; Litoměřice: Xxxxxxxx Xxxxxx, Štursova 10, tel.: 000 000 000, fax: 000 000 000; Most: Knihkupectví ,,U Knihomila“, Xxx. Xxxxxx Xxxxxxx, Moskevská 1999; Olomouc: ANAG, spol. s r. o., Denisova č. 2, Xxxxxx Xxxxxxxx – Knihkupectví Tycho, Ostružnická 3, Knihkupectví SEVT, a. s., Ostružnická 10; Ostrava: LIBREX, Nádražní 14, Profesio, Hollarova 14, SEVT, a. s., Denisova 1; Otrokovice: Xxx. Xxxxxxx, Jungmannova 1165; Pardubice: LEJHANEC, s. r. o., třída Míru 65; Plzeň: Typos, tiskařské závody, s. r. o., Úslavská 2, EDICUM, Bačická 15, Technické normy, Na Roudné 5, Vydavatelství a naklad. Xxxx Xxxxx, nám. Českých bratří 8; Praha 1: NEOLUXOR, Na Poříčí 25, LINDE Praha, a. s., Opletalova 35, NEOLUXOR s. r. o., Václavské nám. 41; Praha 4: SEVT, a. s., Jihlavská 405; Praha 5: SEVT, a. s., E. Peškové 14; Praha 6: PPP – Xxxxxxxx Xxxxxxx, Xxxxxxxxx nám. 17, PERIODIKA, Komornická 6; Praha 8: Specializovaná prodejna Sbírky zákoni, Xxxxxxxxxx 00, tel.: 000 000 000; Praha 9: Abonentní tiskový servis-Xxx. Xxxxx, Jablonecká 362, po – pá 7 – 12 hod., tel.: 000 000 000, e-mail: xxxxxxx.xxxxxx@xxxxxxx.xx, DOVOZ TISKU SUWECO CZ, Klečákova 347; Praha 10: BMSS START, s. r. o., Vino- hradská 190, MONITOR CZ, s. r. o., Třebohostická 5, tel.: 000 000 000; Přerov: Odborné knihkupectví, Xxxxxxxxx 9, Xxxx Xxxxxxx-XXXX-i-centrum, Komenského 38; Sokolov: KAMA, Xxxxxxxx Milan, K. H. Xxxxxxxxxx 00, tel./fax: 000 000 000; Tábor: Xxxxxx Xxxxxxxx – EMU, Zavadilská 786; Teplice: Knihkupectví L& N, Kapelní 4; Ústí nad Labem: PNS Grosso s. r. o., Havířská 327, tel.: 000 000 000, fax: 000 000 000, Kartoon, s. r. o., Solvayova 1597/3, Vazby a doplňování Sbírek zákoni včetně dopravy zdarma, tel.+fax: 000 000 000, xxx.xxxxxxx.xx, e-mail: xxxxxxx@xxxxxxx.xx; Zábřeh: Xxx. Xxxxx Xxxxxxx, Žižkova 45; Žatec: Xxxxxx Xxxxxxx, Brázda-prodejna u pivovaru, Žižkovo nám. 76, Xxxxxxxx Xxxxxxxxx, Xxxxxxxx 89 – Vazby Sbírek, tel.: 000 000 000. Distribuční podmínky předplatného: jednotlivé částky jsou expedovány neprodleně po dodání z tiskárny. Objednávky nového předplatného jsou vyřizovány do 15 dni a pravidelné dodávky jsou zahajovány od nejbližší částky po ověření úhrady předplatného nebo jeho zálohy. Částky vyšlé v době od zaevidování předplatného do jeho úhrady jsou doposílány jednorázově. Změny adres a počtu odebíraných výtiski jsou prováděny do 15 dni. Reklamace: informace na tel. čísle 000 000 000. V písemném styku vždy uvádějte IČO (právnická osoba), rodné číslo (fyzická osoba). Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., Odštěpný závod Jižní Morava Ředitelství v Brně č. j. P/2-4463/95 ze dne 8. 11. 1995.