Smlouva o zpracování evaluace

Smlouva o zpracování evaluace

(Průběžná evaluace individuálního projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Sociální bydlení – metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend“)

uzavřená dle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

(dále jen „Smlouva“) mezi smluvními stranami:

Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí

se sídlem Xx Xxxxxxxx xxxxx 0/000, 000 00 Xxxxx 0

zastoupena: Ing. Xxxxx Xxxxxxxxxxx, ŘO řízení projektů (35) IČ: 00551023

bankovní spojení: ČNB, pobočka Xxxxx, Xx Xxxxxxx 00, 000 00 Xxxxx 1 číslo účtu: 2229001/0710

ID datové schránky: sc9aavg (dále jen „Objednatel“)

na straně jedné a

Ostravská univerzita

se sídlem Xxxxxxxxx 0, 000 00 Xxxxxxx

zastoupena: prof. MUDr. Xxxxx Xxxxx, CSc.

IČ: 61988987

DIČ: CZ61988987

neveřejný údaj

zřízena zákonem č.314/1991 Sb., nezapisuje se do obchodního rejstříku bankovní spojení:

číslo účtu: neveřejný údaj

ID datové schránky: 37gj9fm (dále jen „Zpracovatel“)

na straně druhé.

1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ

1.1. Na základě zadávacího řízení na veřejnou zakázku pod názvem „Průběžná evaluace individuálního systémového projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Sociální bydlení – metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend“ zadávanou jako veřejnou zakázku č. 6 v Dynamickém nákupním systému pro standardní evaluace (DNS 01 2017/06). Zpracovatel předložil, v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky, nabídku ze dne 13. 7. 2017 (dále jen „nabídka“) a tato byla pro plnění veřejné zakázky vybrána jako nejvhodnější. V návaznosti na tuto skutečnost se smluvní strany dohodly na uzavření této Smlouvy.

1.2. Při výkladu obsahu této Smlouvy budou smluvní strany přihlížet k zadávacím podmínkám vztahujícím se k zadávacímu řízení dle předchozího odstavce této Smlouvy, k účelu tohoto zadávacího řízení a dalším úkonům smluvních stran učiněným v průběhu zadávacího řízení, jako k relevantnímu jednání smluvních stran o obsahu této Smlouvy před jejím uzavřením. Ustanovení platných a účinných právních předpisů o výkladu právních jednání tím nejsou nijak dotčena.

1.3. Předmět této Smlouvy je financován z projektu OPZ:

Projekt: Sociální bydlení – metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend

Reg. č. projektu: CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_017/0003539

2. PŘEDMĚT SMLOUVY

2.1. Předmětem této Smlouvy je závazek Zpracovatele poskytnout Objednateli plnění vymezené v Přílohách této Smlouvy a závazek Objednatele zaplatit Zpracovateli za řádně poskytnuté plnění cenu ve výši a za podmínek stanovených v článku 8 této Smlouvy.

2.2. Zpracovatel se zavazuje zpracovat a předat jednotlivé výstupy plnění, jakož i provedení prezentace těchto výstupů formou workshopů ve smyslu odst. 1.5. Přílohy č. 1 této Smlouvy, v souladu s požadavky Objednatele vymezenými v této Smlouvě a v souladu s Přílohami této Smlouvy, které jsou jejími nedílnými součástmi.

3. MÍSTO PLNĚNÍ

3.1. Místo plnění této Smlouvy není nijak omezeno. Zpracovatel je oprávněn provádět vyhodnocování informací, formulování závěrů a navrhování doporučení i v rámci svého sídla.

3.2. Hmotné výstupy plnění dle této Smlouvy musí být Objednateli předány v sídle Objednatele.

4. TERMÍNY PŘEDÁNÍ, AKCEPTAČNÍ ŘÍZENÍ

4.1. Zpracovatel se zavazuje zpracovat výstupy plnění a zaslat je elektronickou poštou ve formátu vhodném pro editaci na e-mailovou adresu kontaktní osoby Objednatele uvedené v odst. 6.1 této Smlouvy, a to v termínech uvedených v Příloze č. 1 nebo 3 této Smlouvy.

4.2. Smluvní strany sjednávají, že termíny předání výstupů plnění mohou být ze strany pověřené osoby Objednatele v odůvodněných případech upraveny, a to v návaznosti na případné objektivní změny potřeb Objednatele.

4.3. Předáním výstupů plnění se rozumí jejich zaslání elektronickou poštou ze strany oprávněné osoby Zpracovatele na e-mailovou adresu oprávněné osoby Objednatele. Kontaktní údaje oprávněných osob smluvních stran jsou uvedeny v článku 6 této Smlouvy.

4.4. O předání a převzetí výstupů plnění se smluvní strany zavazují sepsat na základě výsledků akceptačního řízení akceptační protokol, který bude obsahovat min. následující údaje:

- označení smluvních stran této Smlouvy,

- označení úkolu a výstupu dle odst. 1.3. Přílohy č. 1 této Smlouvy,

- výsledky kontroly kvality výstupu evaluace dle odst. 1.4. Přílohy č. 1 této Smlouvy,

- výsledky provedení prezentace výstupu evaluace dle odst. 1.5. Přílohy č. 1 této Smlouvy,

- datum a podpisy oprávněných osob smluvních stran dle článku 6 této Smlouvy.

4.5. Objednatel se zavazuje provést akceptační řízení převzatých výstupů plnění a sdělit Zpracovateli případné výhrady k předaným výstupům plnění s vyznačením jejich závažnosti. V akceptačním řízení budou projednány výhrady Objednatele a stanovena výsledná závažnost připomínek. Při stanovení výsledné závažnosti připomínek se Objednatel zavazuje vzít do úvahy stanovisko Zpracovatele. Výsledky akceptačního řízení musí být uvedeny v akceptačním protokolu.

4.6. Výsledkem akceptačního řízení mohou být 3 stavy:

a. „Akceptováno bez výhrad“. V případě, že Objednatel v průběhu akceptačního řízení nenalezne v předaném výstupu plnění žádné vady ani nedodělky, k předanému výstupu nemá výhrady, uvede Objednatel do akceptačního protokolu, že předaný výstup plnění byl akceptován bez výhrad a akceptační protokol potvrdí svým podpisem.

b. „Akceptováno s výhradami“. V případě, že budou v průběhu akceptačního řízení stanoveny v předaném výstupu plnění vady nebo nedodělky nebránící dalšímu užití výstupu nebo jeho části, stanoví Objednatel Zpracovateli dodatečnou přiměřenou lhůtu, ve které se Zpracovatel zavazuje tyto vady a nedodělky odstranit. Objednatel se zavazuje do akceptačního protokolu uvést seznam vad nebo nedodělků s termíny jejich odstranění. V akceptačním protokolu musí být následně uvedeno, že předaný výstup plnění byl akceptován s výhradami a obě smluvní strany akceptační protokol potvrdí svým podpisem.

c. „Neakceptováno“. V případě, že budou v průběhu akceptačního řízení stanoveny v předaném výstupu takové vady a nedodělky, které by bránily v užití výstupu nebo jeho

části, nebude předaný výstup plnění Objednatelem akceptován. Obě smluvní strany jsou následně povinny se dohodnout na termínech nového předání výstupu. V akceptačním protokolu musí být následně uvedeno, že předaný výstup plnění nebyl akceptován. Objednatel se zavazuje stanovit dodatečnou přiměřenou lhůtu k předání nově zpracovaného výstupu plnění, a obě smluvní strany akceptační protokol potvrdí svým podpisem. Pro případ, že nedojde k podpisu akceptačního protokolu ze strany Zpracovatele, je Objednatel oprávněn akceptační protokol se stanovením dodatečné přiměřené lhůty ke zpracování nového výstupu plnění zaslat Zpracovateli na adresu uvedenou v záhlaví této Smlouvy a předávaný výstup neakceptovat. Dodatečná přiměřená lhůta běží ode dne následujícího po odeslání akceptačního protokolu Zpracovateli.

4.7. Maximální dodatečná lhůta pro odstranění zjištěných vad či nedodělků předaných výstupů plnění nesmí přesáhnout 10 kalendářních dnů od data podpisu akceptačního protokolu. Nedodržení této maximální dodatečné lhůty bude považováno za podstatné porušení této Smlouvy ze strany Zpracovatele.

4.8. Předání/převzetí výstupu plnění je možné pouze na základě akceptačního řízení s výsledkem „Akceptováno bez výhrad“ nebo „Akceptováno s výhradami“. Podpis akceptačního protokolu dle této Smlouvy Objednatelem s výsledkem „Akceptováno bez výhrad“ či „Akceptováno s výhradami“ je podmínkou pro vznik oprávnění Zpracovatele vystavit účetní či daňový doklad za zpracování daného výstupu plnění. V případě, že výsledkem akceptačního řízení bude „Akceptováno s výhradami“ Zpracovatel se zavazuje vystavit účetní či daňový doklad v souladu s postupem uvedeným v odst. 8.5 této Smlouvy.

4.9. Po akceptaci výstupu plnění a příp. schválení vypořádání připomínek se Zpracovatel zavazuje bezodkladně osobně (na adresu pracoviště Objednatele: Xxxxxxxxxx 00, 000 00 Xxxxx 0) nebo prostřednictvím doporučené pošty (na adresu sídla Objednatele: Na Poříčním Xxxxx 0, 000 00 Xxxxx 0) předat finální akceptovanou verzi výstupu plnění na el. médiu (CD-ROM) v dohodnutém formátu a v tištěné podobě ve 2 vyhotoveních.

5. POVINNOSTI SMLUVNÍCH STRAN

5.1. Zpracovatel se zavazuje poskytovat plnění dle této Smlouvy svědomitě, s řádnou a odbornou péčí a potřebnými odbornými schopnostmi. Při poskytování plnění dle této Smlouvy je Zpracovatel vázán platnými a účinnými právními předpisy a pokyny Objednatele, pokud tyto nejsou v rozporu s těmito právními předpisy či zájmy Objednatele.

5.2. Objednatel se zavazuje předat Zpracovateli veškeré potřebné podklady či informace nezbytné ke splnění předmětu této Smlouvy, tj. ke zpracování a předání výstupů plnění a k zajištění workshopů ve smyslu odst. 1.5. Přílohy č. 1 této Smlouvy, a Zpracovatel se zavazuje Objednatelem poskytnuté podklady či informace použít pouze za účelem splnění předmětu této Smlouvy, nebude-li smluvními stranami sjednáno jinak.

5.3. Smluvní strany se zavazují vzájemně se informovat o všech okolnostech důležitých pro řádné a včasné splnění předmětu této Smlouvy a poskytovat si navzájem za tímto účelem nezbytnou součinnost.

5.4. Zpracovatel se zavazuje zabezpečit, že předmět plnění dle této Smlouvy, resp. hmotné výstupy plnění dle této Smlouvy budou zpracovány v souladu s touto Smlouvou, nebudou zatíženy jakýmikoli právy třetích osob, zejména takovými, ze kterých by pro Objednatele plynuly jakékoliv další finanční nebo jiné nároky ve prospěch třetích osob. V opačném případě Zpracovatel ponese veškeré důsledky takovéhoto porušení práv třetích osob a zároveň se zavazuje takové právní vady bez zbytečného odkladu a na svůj náklad odstranit, resp. zajistit jejich odstranění.

5.5. Zpracovatel se zavazuje, že jím poskytované plnění dle této Smlouvy odpovídá všem požadavkům vyplývajícím z platných a účinných právních předpisů či příslušných norem, které se na dané plnění vztahují.

5.6. Objednatel je oprávněn provádět monitoring a kontrolu realizace předmětu plnění z pohledu naplňování účelu a předmětu plnění Smlouvy. V rámci monitoringu a kontrol je Zpracovatel povinen umožnit Objednateli přístup ke všem dokladům souvisejícím s realizací předmětu plnění.

5.7. Zpracovatel se zavazuje během plnění této Smlouvy a zároveň po dobu 10 let od ukončení projektu, přičemž tato lhůta začíná běžet 1. ledna následujícího kalendářního roku poté, kdy byla Objednateli vyplacena závěrečná platba, příp. kdy Objednatel poukázal přeplatek dotace stanovený na základě schváleného vyúčtování výdajů v závěrečné žádosti o platbu zpět Zpracovateli dotace, nejméně však po dobu danou právními předpisy ČR pro archivaci dokladů, umožnit zaměstnancům nebo zmocněncům pověřených orgánů (MPSV ČR; Ministerstva financí ČR; EK, Evropského účetního dvora, Nejvyššího kontrolního úřadu a dalších oprávněných orgánů státní správy) kontrolu účetních dokladů souvisejících s realizací Veřejné zakázky, na základě níž poskytuje předmět plnění Smlouvy. Zpracovatel má dále povinnost zajistit, aby obdobné povinnosti ve vztahu k předmětu plnění plnili také jeho případní poddodavatelé. Zpracovatel je podle ustanovení § 2 písm. e) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon

o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, osobou povinnou spolupůsobit při výkonu finanční kontroly prováděné v souvislosti s úhradou zboží nebo služeb z veřejných výdajů.

5.8. Zpracovatel je povinen řádně uchovávat originál Xxxxxxx, včetně jejích případných dodatků, včetně příloh a veškeré originály účetních dokladů a další doklady související s realizací Veřejné zakázky, na základě níž Objednateli poskytuje předmět plnění Smlouvy, minimálně po dobu 10 let od ukončení projektu, přičemž tato lhůta začíná běžet 1. ledna následujícího kalendářního roku poté, kdy byla Objednateli vyplacena závěrečná platba, příp. kdy Objednatel poukázal přeplatek dotace stanovený na základě schváleného vyúčtování výdajů v závěrečné žádosti o platbu zpět Zpracovateli dotace. O této skutečnosti bude kontaktní osoba Zpracovatele informována. Případně po dobu stanovenou právními předpisy ČR, pokud je tato lhůta delší. Účetní doklady budou uchovány způsobem uvedeným v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

5.9. Zpracovatel se zavazuje poskytnout Objednateli součinnost nezbytnou ke splnění povinnosti Objednatele vyplývající z ust. § 219 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

5.10. Zpracovatel se zavazuje poskytovat plnění dle této Xxxxxxx a provádět veškeré činnosti s tím spojené vlastním jménem, samostatně a dle požadavků Objednatele.

5.11. Zpracovatel se zavazuje v průběhu plnění této Smlouvy podávat Objednateli, na jeho vyžádání, dílčí zprávy o své činnosti. Nebude-li v konkrétním případě dohodnuto jinak, veškerá komunikace bude prováděna osobně, telefonicky, elektronicky nebo písemně.

5.12. Zpracovatel se zavazuje Objednateli poskytnout součinnost při realizaci evaluačních doporučení, která jsou součástí výstupů plnění dle této Smlouvy, a to prostřednictvím poskytnutí ad-hoc konzultací (telefonických či e-mailových) v případě, že Objednatel k těmto doporučením vznese dotazy již po akceptaci výstupu plnění (závěrečné evaluační zprávy), a to do 6 měsíců od akceptace daného výstupu plnění (závěrečné evaluační zprávy). Zpracovatel se zavazuje tuto součinnost poskytnout bezplatně.

5.13. Zpracovatel je povinen provádět plnění dle této Smlouvy sám nebo pouze prostřednictvím osob poddodavatelů uvedených v Příloze č. 5 této Smlouvy. Zpracovatel je oprávněn provádět změny poddodavatelů pouze s předchozím písemným souhlasem kontaktní osoby Objednatele uvedené v článku 6 odst. 6.1. této Smlouvy.

5.14. Zpracovatel je povinen provádět plnění dle této Smlouvy prostřednictvím osob realizačního týmu uvedeného v Příloze č. 6 této Smlouvy. Zpracovatel je oprávněn provádět změny ve složení realizačního týmu pouze s předchozím písemným souhlasem kontaktní osoby Objednatele uvedené v článku 6 odst. 6.1. této Smlouvy. zkušeností). Při změně ve složení realizačního týmu musí být zachováno splnění předpokladů uvedených pro potřeby hodnocení těchto osob. Nová osoba nahrazující předchozí osobu musí být stejně odborně zdatná (tj. musí mít min. stejně dlouhou praxi a min. stejné množství relevantních zkušeností). Žádná z osob realizačního týmu nesmí být ve střetu zájmů. V případě pochybností smluvní strana neprodleně o takovém podezření informuje druhou smluvní stranu. Osoba realizačního týmu, u níž je podezření, že je ve střetu zájmů, pak musí být nejpozději do 15 pracovních dnů vyměněna dle pravidel pro výměnu osob realizačního týmu dle tohoto odstavce

6. OPRÁVNĚNÉ OSOBY SMLUVNÍCH STRAN

6.1. Oprávněnou osobou Objednatele ve věcech týkajících se této Smlouvy, vyjma jednání o změnách obsahu této Smlouvy, je Xxx. Xxx Xxxxxxxxxxx, tel: neveřejný údaj, e-mail: neveřejný údaj.

6.2. Oprávněnou osobou Zpracovatele ve věcech této Smlouvy, vyjma jednání o změnách obsahu této Smlouvy, je doc. PhDr. Xxxxx Xxxxxx, Ph.D., e-mail:neveřejný údaj, tel.: neveřejný údaj.

7. VLASTNICKÉ PRÁVO

7.1. Vlastnické právo k veškerým předaným výstupům plnění dle této Smlouvy přechází na Objednatele dnem jejich předání a převzetí Objednatelem na základě akceptačního řízení.

7.2. Autorskoprávní režim výstupů plnění zpracovaných na základě této Smlouvy se řídí § 61 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

7.3. Zpracovatel se zavazuje na Objednatele převést veškerá práva k duševnímu vlastnictví spojená s předmětem plnění této Smlouvy, a to ke dni předání a převzetí jednotlivých výstupů plnění Objednatelem na základě akceptačního řízení.

7.4. Zpracovatel se zavazuje, že neposkytne jednotlivé výstupy plnění třetí osobě bez předchozího písemného souhlasu Objednatele.

7.5. Objednatel je oprávněn do jednotlivých výstupů zasahovat a modifikovat je a dále tyto výstupy poskytnout ke specifickému využití třetím osobám.

8. CENA A PLATEBNÍ PODMÍNKY

8.1. Celková cena za realizaci předmětu této Smlouvy činí 610000,- Kč bez DPH, výše DPH činí 128100,- Kč, cena včetně DPH činí 738100,- Kč.

8.2. Objednatel neposkytuje zálohy. Objednatel se zavazuje zaplatit Zpracovateli sjednanou cenu za plnění skutečně poskytnuté Zpracovatelem a odsouhlasené Objednatelem za jednotlivé úkoly, a to na základě řádně vystaveného účetního či daňového dokladu (dále jen

„faktura“):

• Platba za Úkol 1 dle odst. 1.3. Přílohy č. 1 této Smlouvy v rozsahu 20% z ceny dle odst. 8.1. této Smlouvy, tj. ve výši 122000,- Kč bez DPH, výše DPH činí 25620,- Kč, cena včetně DPH činí 147620,- Kč bude uhrazena po zpracování a odsouhlasení výstupů „1. Úvodní evaluační zpráva“ a „2. Metodologie procesního hodnocení projektu MPSV“ na základě akceptačního protokolu s výsledkem „Akceptováno bez výhrad“ dle článku 4 této Smlouvy.

• Platba za Úkol 2 dle odst. 1.3. Přílohy č. 1 této Smlouvy v rozsahu 29% z ceny dle odst. 8.1. této Smlouvy, tj. ve výši 176900,- Kč bez DPH, výše DPH činí 37149,- Kč, cena včetně DPH činí 214049,- Kč bude uhrazena po zpracování a odsouhlasení výstupu „3. Jednotná metodika monitorování a hodnocení místních systémů sociálního bydlení“ a zprávy o realizaci výstupu „4. Školení pro evaluátory obcí“ na základě akceptačního protokolu s výsledkem „Akceptováno bez výhrad“ dle článku 4 této Smlouvy.

• Platba za Úkol 3 dle odst. 1.3. Přílohy č. 1 této Smlouvy v rozsahu 19% z ceny dle odst. 8.1. této Smlouvy, tj. ve výši 115900,- Kč bez DPH, výše DPH činí 24339,- Kč, cena včetně DPH činí 140239,- Kč bude uhrazena po zpracování a odsouhlasení výstupu „5. První zpráva hodnotící poskytovanou podporu k 31.12.2017“ na základě akceptačního protokolu s výsledkem „Akceptováno bez výhrad“ dle článku 4 této Smlouvy.

• Platba za Úkol 4 dle odst. 1.3. Přílohy č. 1 této Smlouvy v rozsahu 19% z ceny dle odst. 8.1. této Smlouvy, tj. ve výši 115900,- Kč bez DPH, výše DPH činí 24339,- Kč, cena včetně DPH činí 140239,- Kč bude uhrazena po zpracování a odsouhlasení výstupu „6. Druhá zpráva hodnotící poskytovanou podporu k 31.10.2018“ na základě akceptačního protokolu s výsledkem „Akceptováno bez výhrad“ dle článku 4 této Smlouvy.

• Platba za Úkol 5 dle odst. 1.3. Přílohy č. 1 této Smlouvy v rozsahu 13% z ceny dle odst. 8.1. této Smlouvy, tj. ve výši 79300,- Kč bez DPH, výše DPH činí 16653,- Kč, cena včetně DPH činí 95953,- Kč bude uhrazena po zpracování a odsouhlasení výstupu „7. Průběžná evaluační zpráva“ na základě akceptačního protokolu s výsledkem „Akceptováno bez výhrad“ dle článku 4 této Smlouvy.

8.3. Výše uvedená celková cena v Kč bez DPH, i jednotlivé položky za jednotlivé výstupy plnění v Kč bez DPH jsou cenami nejvýše přípustnými a nepřekročitelnými a musí zahrnovat služby, dodávky či jiné činnosti, které v této Smlouvě nejsou výslovně uvedeny a které jsou však nezbytné pro provedení předmětu plnění dle této Smlouvy.

8.4. Cenu lze překročit pouze v případě změny (zvýšení, snížení) sazby DPH, a to o částku odpovídající této změně (zvýšení, snížení) sazby DPH.

8.5. Objednatel se zavazuje zaplatit Zpracovateli sjednanou cenu za plnění skutečně poskytnuté Zpracovatelem a odsouhlasené Objednatelem formou akceptačního protokolu s výsledkem

„Akceptováno bez výhrad“ dle článku 4 této Smlouvy, a to na základě řádně vystaveného účetního či daňového dokladu (dále jen „faktura“). V případě odsouhlasení formou akceptačního protokolu s výsledkem „Akceptováno s výhradami“ dle článku 4 této Smlouvy bude uhrazeno 80% sjednané ceny, zbývající část, tj. 20% sjednané ceny bude uhrazena po předání a převzetí opraveného výstupu plnění formou akceptačního protokolu s výsledkem „Akceptováno bez výhrad“.

8.6. Splatnost faktur musí činit alespoň 30 kalendářních dnů a počíná běžet od data doručení faktury na adresu sídla Objednatele. Nedílnou součástí faktury musí být Objednatelem potvrzený akceptační protokol. Poslední faktura v kalendářním roce musí být Objednateli doručena nejpozději 10. prosince příslušného roku. Splatnost faktur doručených Objednateli od 11. prosince do 31. ledna následujícího kalendářního roku bude od 1. března tohoto následujícího kalendářního roku.

8.7. Cena uvedená na faktuře musí být členěna na cenu v Kč bez DPH, výše DPH v Kč a cena v Kč včetně DPH. Faktura musí dále obsahovat číslo účtu Zpracovatele číslo a název

„Průběžná evaluace individuálního projektu Ministerstva práce a sociálních věcí ‚Sociální bydlení – metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend‘“, reg. č.

CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_017/0003539 a všechny náležitosti dle platných a účinných právních předpisů.

8.8. Veškeré platby musí probíhat výhradně v Kč a rovněž veškeré uvedené cenové údaje musí být v Kč.

8.9. Uhrazením se pro účely této Smlouvy rozumí odepsání příslušné částky z účtu Objednatele ve prospěch účtu Zpracovatele.

8.10. Objednatel si vyhrazuje právo před uplynutím lhůty splatnosti vrátit fakturu Zpracovateli, pokud neobsahuje požadované náležitosti nebo obsahuje nesprávné cenové údaje. Oprávněným vrácením faktury přestává běžet původní lhůta splatnosti. Opravená nebo přepracovaná faktura musí být následně opatřena novou lhůtou splatnosti, jež musí činit 30 kalendářních dnů.

9. OCHRANA INFORMACÍ

9.1. Zpracovatel se zavazuje, že xxxxxxx jako citlivé veškeré informace, o kterých se dozví v souvislosti s plněním předmětu této Smlouvy. Povinnost poskytovat informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů není tímto ustanovením dotčena.

9.2. Zpracovatel se zavazuje, že neuvolní, nesdělí ani nezpřístupní jakékoliv třetí osobě informace Objednatele bez jeho předchozího písemného souhlasu, a to v jakékoliv formě, a že podnikne všechny nezbytné kroky k zabezpečení těchto informací. Závazek mlčenlivosti a ochrany citlivých informací zůstává v platnosti neomezeně dlouho i po ukončení platnosti této Smlouvy.

9.3. Zpracovatel se zavazuje zabezpečit veškeré podklady, mající charakter citlivé informace, poskytnuté mu Objednatelem, proti odcizení nebo jinému zneužití.

9.4. Zpracovatel se zavazuje svého případného poddodavatele zavázat povinností mlčenlivosti a respektováním práv Objednatele nejméně ve stejném rozsahu, v jakém je v závazkovém vztahu zavázán sám. Za porušení závazku mlčenlivosti a ochrany citlivých informací odpovídá Objednateli přímo Zpracovatel.

9.5. Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na informace:

- které jsou nebo se stanou všeobecně a veřejně přístupnými jinak, než porušením ustanovení tohoto článku Smlouvy ze strany Zpracovatele,

- které jsou Zpracovateli známy a byly mu volně k dispozici ještě před přijetím těchto informací od Objednatele,

- které budou následně Zpracovateli sděleny bez závazku mlčenlivosti vůči třetí osobě, jež rovněž není ve vztahu k nim nijak vázána,

- jejichž sdělení vyžadují platné a účinné právní předpisy.

10. SANKČNÍ UJEDNÁNÍ

10.1. V případě prodlení Zpracovatele s předáním výstupů plnění v termínech stanovených Přílohou č. 1 této Smlouvy se Zpracovatel zavazuje zaplatit Objednateli smluvní pokutu ve výši 0,5% ceny včetně DPH dle odst. 8.2. za příslušný úkol, kterého se prodlení týká, a to za každý i započatý den prodlení.

10.2. V případě, že Zpracovatel nedodrží dodatečnou lhůtu pro odstranění vad či nedodělků předaného výstupu plnění stanovenou v souladu s odst. 4.6 a odst. 4.7 této Smlouvy, zavazuje se Objednateli zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,5% ceny včetně DPH dle odst. 8.2. za příslušný úkol, kterého se prodlení týká, a to za každé jednotlivé nedodržení dodatečné lhůty, a za každý i započatý den prodlení.

10.3. V případě porušení povinnosti stanovené v odst. 5.6, 5.7, 5.8. nebo 5.9. této Smlouvy, se Zpracovatel zavazuje zaplatit Objednateli smluvní pokutu ve výši 10.000,- Kč, a to za každý jednotlivý případ porušení.

10.4. V případě porušení povinnosti stanovené v odst. 5.11, 5.12, 5.13 nebo 5.14 této Smlouvy, se Zpracovatel zavazuje zaplatit Objednateli smluvní pokutu ve výši 20.000,- Kč, a to za každý jednotlivý případ porušení.

10.5. V případě, že Zpracovatel poruší povinnost mlčenlivosti či povinnost zajistit ochranu osobních údajů dle článku 9 této Smlouvy, zavazuje se Objednateli zaplatit smluvní pokutu ve výši 50.000,- Kč, a to za každý jednotlivý případ porušení dané povinnosti.

10.6. Smluvní pokutu stejně jako případnou škodu či jinou újmu vzniklou Objednateli vlivem činnosti Zpracovatele se Zpracovatel zavazuje zaplatit Objednateli nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy bude Objednatelem o nároku na úhradu smluvní pokuty a její výši resp. vzniklé škody či jiné újmy a její výši prokazatelně informován.

10.7. Při nedodržení termínu splatnosti faktury Objednatelem je Zpracovatel oprávněn požadovat úhradu úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob.

10.8. Smluvní strany sjednávají, že v případě vzniku nároku Objednatele na více smluvních pokut uložených Zpracovateli podle této Smlouvy se takové pokuty sčítají.

10.9. Není-li v této Smlouvě stanoveno jinak, zaplacením jakékoliv smluvní pokuty nezbavuje povinnou smluvní stranu povinnosti splnit své povinnosti vyplývající z této Smlouvy a nedotýká se nároku na náhradu škody či jiné újmy v plné výši.

10.10.Smluvní strany sjednávají, že jakoukoliv smluvní pokutu či vzniklou škodu vyjádřitelnou v penězích je Objednatel oprávněn jednostranně započíst formou jednostranného zápočtu proti jakékoliv pohledávce (splatné či nesplatné) Zpracovatele proti Objednateli z titulu úhrady části ceny za plnění dle této Smlouvy.

11. NÁHRADA ŠKODY

11.1. Smluvní strany nesou odpovědnost za způsobenou škodu či jinou újmu v rámci platných právních předpisů a této Smlouvy. Smluvní strany se zavazují k vyvinutí maximálního úsilí k předcházení škodám a k minimalizaci vzniklých škod.

11.2. Smluvní strany se zavazují upozornit druhou smluvní stranu bez zbytečného odkladu na vzniklé okolnosti vylučující odpovědnost bránící řádnému plnění této Smlouvy. Smluvní strany se zavazují k vyvinutí maximálního úsilí k odvrácení a překonání okolností vylučujících odpovědnost za škodu či jinou újmu.

11.3. Na odpovědnost za škodu či jinou újmu prokazatelně způsobenou činností příslušné smluvní strany a náhradu škody či jiné újmy se vztahují příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

12. PLATNOST A DOBA TRVÁNÍ SMLOUVY

12.1. Tato Smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami. V případě, že k podpisu smlouvy smluvními stranami nedojde v jednom dni, nabývá tato Smlouva platnosti dnem podpisu poslední smluvní stranou. Smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami, ne však dřív, než dnem uveřejnění dle zákona č. 340/2015 Sb. v Registru smluv Ministerstva vnitra.

12.2. Tato Xxxxxxx se uzavírá na dobu určitou do 31. března. 2019.

12.3. Objednatel je oprávněn odstoupit od této Smlouvy, v případě, že Zpracovatel nezahájí řádné poskytování plnění ani do 5 kalendářních dnů od písemného vyzvání Objednatelem nebo je opakovaně v prodlení s plněním jakékoliv povinnosti dle této Smlouvy v průběhu 14 kalendářních dnů. Odstoupení od této Smlouvy nabývá účinnosti dnem následujícím po dni prokazatelného doručení jeho písemného vyhotovení Zpracovateli. Objednatel je oprávněn odstoupit i jen od samostatné části plnění.

12.4. V případě odstoupení Objednatele od této Smlouvy z výše uvedených důvodů, má Objednatel nárok na náhradu prokázaných nákladů, které mu vzniknou v souvislosti s přijetím náhradního řešení. Odstoupením od této Smlouvy není dotčen nárok na smluvní pokutu platně vzniklý v době před odstoupením od této Smlouvy.

12.5. Kterákoliv ze smluvních stran je dále oprávněna odstoupit od této Smlouvy za podmínek stanovených zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

12.6. Objednatel je oprávněn tuto Smlouvu vypovědět i bez uvedení důvodu. Výpovědní lhůta činí 1 měsíc a počíná běžet dnem následujícím po dni prokazatelného doručení písemné výpovědi Zpracovateli. Po dobu výpovědní lhůty trvají všechna práva a povinnosti smluvních stran touto Smlouvou založené. Zpracovatel se zavazuje poskytovat plnění, na nichž se s Objednatelem dohodl do doby obdržení písemné výpovědi, není-li ve výpovědi

stanoveno jinak. Objednatel se zavazuje cenu za takovéto plnění poskytnuté v souladu s touto Smlouvou Zpracovateli zaplatit.

12.7. V případě ukončení platnosti této Smlouvy před uplynutím doby, na níž byla sjednána, může Objednatel požadovat, že určité dílčí plnění nebude dokončeno nebo že se s jeho plněním nezapočne. Objednatel v takovém případě uhradí Zpracovateli náklady vzniklé v souvislosti se započatým plněním a jeho předčasným ukončením, za předpokladu, že takové náklady byly Zpracovatelem vynaloženy v souladu s touto Smlouvou a že budou Zpracovatelem Objednateli řádně doloženy. Nárok na úhradu nákladů dle předchozí věty však Zpracovateli nevzniká v případě, že k ukončení platnosti této Smlouvy, byť ze strany Objednatele, došlo z důvodů stojících na straně Zpracovatele.

13. ROZHODNÉ PRÁVO

13.1. Vztahy mezi smluvními stranami touto Smlouvou výslovně neupravené se řídí platnými a účinnými právními předpisy, zejména zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

13.2. Spory vzniklé ze závazkových vztahů založených touto Smlouvou, budou rozhodovat věcně a místně příslušné soudy České republiky.

14. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

14.1. Tuto Smlouvu lze měnit nebo doplňovat pouze písemnými dodatky označovanými a číslovanými vzestupnou řadou po dohodě obou smluvních stran a podepsanými oprávněnými zástupci smluvních stran uvedenými v záhlaví této Smlouvy. Jiná ujednání jsou neplatná.

14.2. Uzavřením této Smlouvy nedochází k žádnému faktickému ani právnímu omezení kterékoli ze smluvních stran ve vztahu k plnění jakékoli již existující zakázky vůči jejich klientům či ve vztahu k jejich snaze o získání budoucích zakázek kdykoli v budoucnu.

14.3. Tato Smlouva je sepsána v 5 vyhotoveních s platností originálu, z nichž 4 vyhotovení obdrží Objednatel a 1 vyhotovení obdrží Zpracovatel.

14.4. Zpracovatel podpisem této Smlouvy vzal na vědomí, že Xxxxxxx bude uveřejněna na profilu Objednatele a v registru smluv.

14.5. Je-li nebo stane-li se některé ustanovení této Smlouvy neplatným či neúčinným, nedotýká se to ostatních ustanovení této Smlouvy, která zůstávají platná a účinná. Smluvní strany se v tomto případě zavazují jednat v dobré víře s cílem nahradit neplatné/neúčinné ustanovení ustanovením platným/účinným, které nejlépe odpovídá původně zamýšlenému účelu ustanovení neplatného/neúčinného.

14.6. Smluvní strany prohlašují, že tato Xxxxxxx je projevem jejich pravé a svobodné vůle a na důkaz dohody o všech článcích této Smlouvy připojují své podpisy.

14.7. Nedílné součásti této Smlouvy tvoří tyto přílohy:

Příloha č. 1: Specifikace předmětu plnění (přiloží Objednatel před podpisem smlouvy) Příloha č. 2: Popis realizace předmětu plnění (předložena účastníkem v nabídce) Příloha č. 3: Harmonogram (předložen účastníkem v nabídce)

Příloha č. 4: Analýza rizik (předložena účastníkem v nabídce)

Příloha č. 5: Seznam poddodavatelů (předložen účastníkem v nabídce)

Naformátováno: Řádkování: jednoduché

Naformátováno: Odsazení: První řádek: 1,25 cm, Řádkování:

jednoduché

Příloha č. 6: Realizační tým (bude doplněno před podpisem smlouvy, a to jmenným seznamem osob, jež byly hodnoceny)

Zpracovatel V Ostravě dne 12. 12. 2017 vlastnoruční podpis	Objednatel V Praze dne 8. 1. 2018 vlastnoruční podpis
........................................................... Xxxx. XXXx. Xxx Xxxx, XXx. Rektor Ostravské univerzity	....................................................... Xxx. Xxxx Xxxxxxxxxx ZŘO řízení projektů (35) Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí

Příloha č. 1: Specifikace předmětu plnění

„Sociální bydlení - metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend“

1. PODROBNÉ POŽADAVKY OBJEDNATELE NA PŘEDMĚT PLNĚNÍ

1.1. PŘEDMĚT PLNĚNÍ

Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“ nebo „příjemce“) realizuje s podporou Operačního programu Zaměstnanost (dále jen „OPZ“) individuální systémový projekt Sociální bydlení – metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend1 (dále jen „projekt MPSV“ nebo „systémový projekt“). Hlavním cílem tohoto projektu je metodická podpora systému sociálního bydlení dle Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015-2025 a její implementace do praxe do konce roku 2020. Projekt má etablovat a rozvíjet systém sociálního bydlení v ČR prostřednictvím mezinárodní spolupráce, výzkumných aktivit, metodických podkladů a zřízením Kontaktního centra, jehož pracovníci se budou podílet na pilotáži systému sociálního bydlení a poskytovat metodickou podporu. Projekt posílí kompetence v poskytování sociálního bydlení a doprovodných služeb především v oblasti sociální práce na straně klíčových aktérů na místní úrovni.

Cílem evaluace je navržení a provedení průběžného (formativního) hodnocení procesu realizace projektu MPSV a navržení jednotného systému hodnocení místních koncepcí sociálního bydlení, které s podporou ministerstva budou tvořit a realizovat spolupracující obce, zejména obce implementující projekty v rámci OPZ (dále jen „projekty obcí“).2

Předmětem plnění Zpracovatele bude:

1. úvodní zhodnocení potřeb obcí a ex ante hodnocení projektu MPSV (“úkol 1”)

2. návrh jednotné metodiky monitorování a hodnocení intervencí na úrovni obcí (“úkol 2”)

3. formativní procesní hodnocení implementace systémového projektu MPSV ke konci roku 2017 (“úkol 3”)

4. formativní procesní hodnocení implementace systémového projektu MPSV ke konci roku 2018 (“úkol 4”)

5. analýza lokálních koncepcí vytvořených v rámci projektů obcí (“úkol 5”),

6. poskytování průběžné podpory MPSV při implementaci systémového projektu.

Plnění jednotlivých úkolů, včetně očekávaných výstupů, je detailně popsáno v části 1.2.

V rámci realizace evaluace (zejména úkolů 3 a 4) budou splněny požadavky na průběžnou evaluaci dle příručky „Obecná část pravidel pro žadatele a příjemce v rámci OPZ“. Evaluační výstupy budou splňovat odborné standardy v souladu s Metodikou pro sebeevaluaci nesoutěžních projektů IP 2.1 a 2.2.3 Dodavatel bude pravidelně konzultovat celý proces evaluace projektu se zástupci MPSV.

1 Číslo projektu: CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_017/0003539.

2 Předpokládá se, že obce budou realizovat své projekty od roku 2017 prostřednictvím následujících výzev:

• 13 obcí prostřednictvím výzvy OPZ č. 03_16_128 „Pilotní ověření koncepce MPSV v oblasti sociální práce a sociálního bydlení na úrovni obcí“, dostupná na: xxxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxx-000-xxx,

• dvě městské části prostřednictvím výzvy OPZ č. 03_15_008 „Podpora procesů ve službách (průběžná výzva pro Hlavní město Prahu)“, dostupná na: xxxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxx-000-xxx,

• jedno město prostřednictvím výzvy OPZ č. 03_16_026 „Koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám (KPSVL) 1. Výzva“, dostupná na: xxxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxx-000-xxx.

3 Dostupná na: xxxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxxxxxxxxx-x-xxxxxxxxx-xxxxxxxx-x-xxxxxxxxxx-xxx/-/xxxxxxxx/000000.

1.2. BLIŽŠÍ SPECIFIKACE PŘEDMĚTU PLNĚNÍ

Účelem evaluace je zhodnotit, jakým způsobem byl projekt zaměřený na systémovou podporu sociálního bydlení implementován a jak v něm byly nastaveny aktivity a výstupy vedoucí k očekávaným výsledkům a přispívající k očekávaným dopadům

Hlavní uživatelé evaluace a výstupů plnění:

• příjemce

• obce

• odborná veřejnost

Popis úkolů a rámce evaluace:

Úkol 1: Úvodní hodnocení potřeb obcí a projektu MPSV

Předmětem této části evaluace je provést úvodní zhodnocení potřeb na úrovni spolupracujících obcí (jakožto cílové skupiny projektu MPSV), revize předpokladů a rizik dosahování cílů projektu MPSV a vytvoření nástroje na hodnocení účinnosti podpory poskytované obcím prostřednictvím projektu MPSV.

Cíle:

- identifikace přítomnosti a potřeb některých ohrožených cílových skupin sociálního bydlení ve spolupracujících obcích,

- zjištění potřeb specifické podpory ze strany MPSV pro spolupracující obce týkající se tvorby a implementace lokální koncepce sociálního bydlení,

- zjištění podmínek realizace Koncepce sociálního bydlení ČR 2015-2025 na místní úrovni v spolupracujících obcích,

- revize předpokladů a rizik úspěšné realizace a očekávaných dosahování výsledků projektu MPSV (revize teorie změny),

- tvorba porovnávacího vzorku obcí,

- tvorba metodologie procesního hodnocení projektu MPSV. Výstupy:

1. Úvodní evaluační zpráva, která bude obsahovat:

o definici kritérií pro hodnocení souladu lokální politiky bydlení s Koncepcí sociálního bydlení ČR 2015-2025,

o identifikaci a zdůvodnění výběru porovnávacího vzorku 6-12 obcí, které jsou z hlediska sociální situace, rozvoje, socioekonomických parametrů srovnatelné s obcemi, kterým MPSV v rámci projektu poskytuje podporu – tento vzorek bude použit pro srovnání vývoje politiky bydlení v ČR a možnou přidanou hodnotu projektu MPSV,

o odpovědi na následující evaluační otázky:

EQ1. Vyskytují se v spolupracujících obcích některé cílové skupiny sociálního bydlení definované v Koncepci sociálního bydlení ČR 2015- 2025, které jsou ohroženy vyloučením z přístupu k sociálnímu bydlení – zejména obyvatelé ubytoven, obyvatelé sociálně vyloučených lokalit, Romové a příslušníci jiných menšin v zvýšené míře ohrožených sociálním vyloučením, osoby bez střechy a osoby bez domova?4 Jaké

4 Kategorie osob bez střechy a osob bez domova dle typologie ETHOS.

jsou specifické potřeby těchto skupin ve vztahu k sociálnímu bydlení v spolupracujících obcích?

EQ2. Jaké jsou předpoklady a rizika úspěšné realizace Koncepce sociálního bydlení ČR 2015-2025 z pohledu spolupracujících obcí? Jaké jsou podle nich možnosti eliminace těchto rizik?

EQ3. Jaké jsou potřeby spolupracujících obcí v oblasti tvorby a realizace efektivní5 místní politiky sociálního bydlení, která bude v souladu s Koncepcí sociálního bydlení ČR 2015-2025?

EQ4. Jakou podporu spolupracující obce očekávají od MPSV při tvorbě a realizaci místní politiky bydlení?

2. Metodologie procesního hodnocení projektu MPSV, která bude použita pro průběžné formativní hodnocení poskytování podpory spolupracujícím obcím, a bude obsahovat:

o finální výzkumný design procesní evaluace projektu MPSV (pro realizaci úkolů 3 a 4) vycházející z nabídky podané ve výběrovém řízení a z konzultací s příjemcem,

o podrobný harmonogram aktivit a dílčích kroků procesní evaluace. Možné výzkumné nástroje:

- rozhovory a/nebo fokusní skupiny se zástupci všech spolupracujících obcí (16),

- rozhovory s místními aktéry (např. poskytovatelé sociálních služeb, NNO apod.),

- analýza sekundárních dat.

Úkol 2: Návrh jednotné metodiky monitorování a hodnocení intervencí na úrovni obcí

Předmětem této části evaluace bude vytvořit nástroje pro jednotné monitorování a hodnocení výsledků projektů obcí a sběr dat pro hodnocení dopadů projektu MPSV v obcích.

Cíle:

- vytvoření metodiky a nástrojů pro monitorování místních systémů sociálního bydlení realizovaných spolupracujícími obcemi,

- pilotní ověření metodiky monitorování místních systémů sociálního bydlení ve dvou obcích spolupracujících s MPSV (výběr obcí bude učiněn ve spolupráci s MPSV),

- zadání pro tvorbu případové studie popisující jednotlivé projekty obcí spolupracujících s MPSV.

Výstupy:

3. Jednotná metodika monitorování a hodnocení místních systémů sociálního bydlení

(pilotně ověřena), která:

o bude obsahovat rozpracované výzkumné nástroje – návrh dotazníků, scénáře rozhovorů, frekvence sběru dat, způsob evidence a zpracování dat, soulad sběru dat s právním prostředím, zejména požadavky na ochranu osobních údajů6 a požadavky týkajícími se citlivých údajů7 pro monitorování místních systémů sociálního bydlení realizovaných spolupracujícími obcemi,

5 Vertikální efektivnost souvisí s „mírou redistribuce příjmů, spotřeby nebo bohatství od bohatých k

chudým“; jinými slovy měří, do jaké míry nástroje bytové politiky pomáhají zejména těm, kteří pomoc nejvíce potřebují (například zvyšují finanční dostupnost bydlení příjmově slabších či sociálně slabých skupin domácností).

Horizontální efektivnost odpovídá takové distribuci (příjmů, spotřeby či bohatství), která odpovídá principu

„rovného zacházení sobě rovných“; konkrétně tedy například měří, zda-li, a do jaké míry je nějaká skupina potřebných domácností (příjmově či sociálně slabších, skupiny ohroženy přímou nebo nepřímou diskriminací - tedy zejména Romové, příslušníci jiných etnických či náboženských menšin, neúplné rodiny, početné rodiny a další) explicitně nebo implicitně vyloučena (diskriminována) z možnosti získat určitou formu veřejné podpory.

6 Zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

7 §9 zákona č. 101/2000 Sb.

o pokryje následující charakteristiky lokálního systému sociálního bydlení:

▪ charakteristika místního systému sociálního bydlení (např. popis bytů určených pro sociální bydlení, včetně jejich provozovatelů, nákladů na bydlení, smluvní podmínky, umístnění, charakteristika a kvalita bydlení apod.),

▪ charakteristika podpůrných nástrojů sociálního bydlení (např. sociální práce, nástroje prevence ztráty bydlení, řešení dluhů, zvyšování finanční dostupnosti, komunitní aktivity, budování sousedství, prevence konfliktů apod.),

▪ specifikace podporovaných cílových skupin (např. finanční a sociální situace uživatelů, postavení uživatelů na pracovním trhu, historie bydlení, rizika udržení bydlení, příslušnost k zvláště zranitelným skupinám obyvatelstva apod.),

▪ spolupráce s místními aktéry (např. soukromí majitelé bytů, místní NNO, úřad práce apod.),

▪ způsob a podmínky výběru uživatelů sociálních bytů,

▪ způsob a podmínky poskytování jiných podpůrných nástrojů,

▪ omezení bránící vstupu do sociálního bydlení pro některé cílové skupiny, které doporučuje MPSV podporovat a byly v zapojených obcích identifikovány,

o navrhne indikátory8 pro měření změny sociální a ekonomické situace a životních strategií u uživatelů sociálního bydlení,

o navrhne indikátory8 pro měření změny sociální a ekonomické situace a životních strategií u uživatelů podpůrných nástrojů,

o navrhne indikátory8 pro měření změny udržitelnosti lokálního systému sociálního bydlení po ukončení podpory z OPZ a podpory poskytované MPSV v rámci jeho systémového projektu,

o bude obsahovat detailní zadání případové studie pro popis a kvalitativní zhodnocení vytvořené a pilotně otestované místní politiky sociálního bydlení v obci.

4. Příprava a realizace školení pro evaluátory obcí spolupracujících s MPSV k použití jednotné metodiky monitorování a hodnocení místních systémů sociálního bydlení v rozsahu 8 hodin.

Možné výzkumné nástroje:

- tvorba metodiky: studium literatury (např. akademická literatura, aplikovaný výzkum – např. už realizované evaluace) týkající se sociálního bydlení a jeho hodnocení, rozhovory/fokus skupiny s výzkumníky, experty, institucemi, rozhovory/fokusní skupiny s provozovateli sociálního bydlení,

- pilotní ověření metodiky: rozhovory s relevantními aktéry sociálního bydlení na místní úrovni (např. s provozovateli sociálního bydlení, uživateli sociálního bydlení na místní úrovni apod.), analýza sekundárních dat.

Úkol 3: Formativní procesní hodnocení implementace systémového projektu MPSV (1)

Předmětem této části evaluace bude průběžně hodnotit, zda aktivity projektu MPSV, jak jsou plánovány a implementovány, odpovídají potřebám cílové skupiny (obce) a průběžně formulovat doporučení na změny v projektu v průběhu jeho realizace.

8 Navržené indikátory musí naplňovat charakteristiky „CREAM“.

Cíle:

- zjišťování změn v potřebách obcí spolupracujících s MPSV,

- hodnocení realizace projektu MPSV od obcí směrem k MPSV,

- formulace průběžných doporučení pro změny ve způsobu realizace projektu. Výstupy:

5. První zpráva hodnotící poskytovanou podporu , která bude obsahovat:

o odpovědi na následující evaluační otázky:

EQ5. Jak se změnili potřeby spolupracujících obcí týkajících se specifické podpory ze strany MPSV při tvorbě a implementaci lokálních systémů sociálního bydlení, která bude v souladu s Koncepcí sociálního bydlení ČR 2015-2025?

EQ6. Zodpovídá dle spolupracujících obcí podpora poskytovaná v rámci projektu MPSV (prostřednictvím jednotlivých aktivit projektu MPSV: workshopy, kontaktní centrum, tvorba metodik) jejim aktuálním potřebám a změnám v společenském, politickém a právním rámci, ve kterém obce systémy sociálního bydlení tvoří a implementují?

EQ7. Existují potřeby týkající se tvorby a implementace lokálních politik bydlení, na které projekt MPSV nereaguje, ale obce by pomoc v těchto oblastech potřebovali?

EQ8. Je forma podpora poskytovaná ze strany projektu MPSV vhodná a srozumitelná?

EQ9. Jaký je konkrétní přínos podpory poskytované ze strany MPSV pro tvorbu a implementace systému sociálního bydlení na místní úrovní?

EQ10. Jaký je konkrétní dopad podpory poskytované MPSV na cílové skupiny sociálního bydlení realizovaného obcemi?

EQ11. Jak obce hodnotí intenzitu a kvalitu spolupráce s MPSV při tvorbě metodik a jiných výstupů projektu MPSV (např. spokojenost s možností výstupy ovlivnit, využitelnost v praxi)?

EQ12. Jaká je předpokládaná udržitelnost výstupů projektu MPSV (např. šíření a využívaní nad rámec obcí realizujících projekty zaměřené na sociální bydlení podpořené z OPZ)?

EQ13. Jaké jsou dle obcí a dalších spolupracujících subjektů nedostatky v realizaci projektu MPSV?

o doporučení pro změnu ve způsobu realizace projektu MPSV s ohledem na maximální dosahování očekávaných výsledků projektu (včetně řízení rizik a naplňování předpokladů na úrovni projektu).

Možné výzkumné nástroje:

- rozhovory a/nebo fokusní skupiny se zástupci všech spolupracujících obcí (16),

- rozhovory s místními aktéři (např. poskytovatelé sociálních služeb, NNO apod.),

- rozhovory s představiteli cílových skupin místních systému sociálního bydlení,

- dotazníkové šetření.

Úkol 4: Formativní procesní hodnocení implementace systémového projektu MPSV (2)

(druhé hodnocení proběhne ke konci roku 2018)

Předmětem této části evaluace bude průběžně hodnotit, zda aktivity projektu MPSV, jak jsou plánovány a implementovány, odpovídají potřebám cílové skupiny (obce) a průběžně formulovat doporučení na změny v projektu v průběhu jeho realizace.

Cíle:

- zjišťování změn v potřebách obcí spolupracujících s MPSV,

- hodnocení realizace projektu MPSV od obcí směrem k MPSV,

- formulace průběžných doporučení pro změny ve způsobu realizace projektu. Výstupy:

6. Druhá zpráva hodnotící poskytovanou podporu , která bude obsahovat:

o odpovědi na následující evaluační otázky:

EQ9. Jak se změnili potřeby spolupracujících obcí týkajících se specifické podpory ze strany MPSV při tvorbě a implementaci lokálních systémů sociálního bydlení, která bude v souladu s Koncepcí sociálního bydlení ČR 2015-2025?

EQ10. Zodpovídá dle spolupracujících obcí podpora poskytovaná v rámci projektu MPSV (prostřednictvím jednotlivých aktivit projektu MPSV: workshopy, kontaktní centrum, tvorba metodik) jejim aktuálním potřebám a změnám v společenském, politickém a právním rámci, ve kterém obce systémy sociálního bydlení tvoří a implementují?

EQ11. Existují potřeby týkající se tvorby a implementace lokálních politik bydlení, na které projekt MPSV nereaguje, ale obce by pomoc v těchto oblastech potřebovali?

EQ12. Je forma podpora poskytovaná ze strany projektu MPSV vhodná a srozumitelná?

EQ13. Jaký je konkrétní přínos podpory poskytované ze strany MPSV pro tvorbu a implementace systému sociálního bydlení na místní úrovní?

EQ14. Jaký je konkrétní dopad podpory poskytované MPSV na cílové skupiny sociálního bydlení realizovaného obcemi?

EQ15. Jak obce hodnotí intenzitu a kvalitu spolupráce s MPSV při tvorbě metodik a jiných výstupů projektu MPSV (např. spokojenost s možností výstupy ovlivnit, využitelnost v praxi)?

EQ16. Jaká je předpokládaná udržitelnost výstupů projektu MPSV (např. šíření a využívaní nad rámec obcí realizujících projekty zaměřené na sociální bydlení podpořené z OPZ)?

EQ17. Jaké jsou dle obcí a dalších spolupracujících subjektů nedostatky v realizaci projektu MPSV?

o doporučení pro změnu ve způsobu realizace projektu MPSV s ohledem na maximální dosahování očekávaných výsledků projektu (včetně řízení rizik a naplňování předpokladů na úrovni projektu).

Možné výzkumné nástroje:

- rozhovory a/nebo fokusní skupiny se zástupci všech spolupracujících obcí (16),

- rozhovory s místními aktéry (např. poskytovatelé sociálních služeb, NNO apod.),

- rozhovory s představiteli cílových skupin místních systému sociálního bydlení,

- dotazníkové šetření.

Úkol 5: Analýza vytvořených lokálních koncepcí

Předmětem této části evaluace bude posoudit, do jaké míry systémy sociálního bydlení, které vznikly v obcích realizujících projekty zaměřené na sociální bydlení s podporou nebo ve spolupráci s projektem MPSV, splňují charakteristiky Koncepce sociálního bydlení ČR 2015-2025.

Cíle:

- zhodnocení kvality analytických podkladů vytvořených v rámci projektů obcí – zejména z hlediska souladu s Koncepcí sociálního bydlení ČR 2015-2025 a doporučeními MPSV, vertikální a horizontální efektivnosti,

- zhodnocení využití analytických podkladů vytvořených v rámci projektů obcí při tvorbu lokálních koncepcí sociálního bydlení,

- zhodnocení přínosu podpory poskytované MPSV pro tvorbu lokálních koncepcí sociálního bydlení.

Výstupy:

7. Průběžná evaluační zpráva, která bude obsahovat:

o odpovědi na následující evaluační otázky:

EQ14. Do jaké míry zahrnují analytické podklady pro tvorbu místní koncepce sociálního bydlení vytvořené obcemi v rámci jejich projektů všechny cílové skupiny, které doporučuje MPSV podporovat a byly v zapojených obcích identifikovány?

EQ15. Do jaké míry lokální koncepce využívají analytické podklady vytvořené obcemi v rámci jejich projektů? Do jaké míry lokální koncepce reflektují potřeby cílových skupin?

EQ16. Do jaké míry jsou lokální koncepce vytvořené obcemi v souladu s Koncepcí sociálního bydlení ČR 2015-2025 a doporučeními MPSV (zejména z pohledu propojenosti sociálního bydlení se sociální prací, podpory poskytované uživatelům sociálního bydlení, dostupnosti sociálního bydlení různým cílovým skupinám, způsobu výběru a prioritizace uživatelů sociálního bydlení, smluvním podmínkám poskytování sociálního bydlení, kvality a umístnění sociálního bydlení)?

EQ17. Jaké jsou důvody odchylek mezi vytvořenými místními politikami sociálního bydlení a Koncepcí sociálního bydlení ČR 2015-2025 a doporučeními MPSV? Jaké jsou důsledky těchto odchylek na podobu místního systému sociálního bydlení?

EQ18. Jaký byl přínos podpory poskytované MPSV pro tvorbu lokálních koncepcí (s využitím srovnání se samosprávami, kde se pilotní projekty obcí nerealizují)?

o popis a analýzu možností využití zkušeností z tvorby lokálních koncepcí pro tvorbu a realizaci státní politiky (např. přizpůsobení dotačních titulů, metodické, koncepční a normotvorné činnosti ministerstev),

o doporučení pro MPSV pro další implementaci projektu (resp. změny ve způsobu realizace).

Možné výzkumné nástroje:

- analýza dokumentů a lokálních strategií vytvořených spolupracujícími obcemi,

- rozhovory a/nebo fokusní skupiny se zástupci všech spolupracujících obcí (16),

- rozhovory s místními aktéry (např. poskytovatelé sociálních služeb, NNO apod.),

- rozhovory s představiteli cílových skupin místních systému sociálního bydlení,

- dotazníkové šetření.

1.3. VÝSTUPY EVALUACE

V rámci plnění Zpracovatel Objednateli dodá výstupy v následujících termínech:

Úkol	Výstup	Termín
Úkol 1: Úvodní hodnocení potřeb obcí a projektu MPSV	1. Úvodní evaluační zpráva	60 dní od podpisu smlouvy
	2. Metodologie procesního hodnocení projektu MPSV	120 dní od podpisu smlouvy
Úkol 2: Návrh jednotné metodiky monitorování a hodnocení intervencí na úrovni obcí	3. Jednotná metodika monitorování a hodnocení místních systémů sociálního bydlení	60 dní od podpisu smlouvy
	4. Školení pro evaluátory obcí (o realizaci školení podá dodavatel příjemci zprávu, která bude obsahovat prezenční listiny účastníků a shrnutí zpětné vazby účastníků k jednotné metodice a samotnému školení)	60 dní od podpisu smlouvy
Úkol 3: Formativní procesní hodnocení implementace systémového projektu MPSV (1)	5. První zpráva hodnotící poskytovanou podporu	do 1.6.2018
Úkol 4: Formativní procesní hodnocení implementace systémového projektu MPSV (2)	6. Druhá zpráva hodnotící poskytovanou podporu	do 31.12.2018
Úkol 5: Analýza vytvořených lokálních koncepcí	7. Průběžná evaluační zpráva	do 31.12.2018

Zpracovatel se zavazuje k tomu, že před zahájením jednotlivých sběrů dat předloží návrhy scénářů šetření (návrh znění dotazníku, scénář rozhovoru, scénář fokusní skupiny atd.) Objednateli ke schválení. Ke schválení Zpracovatel Objednateli rovněž předloží navrhované zdroje sekundárních dat a plánovaný způsob jejich analýzy.

Odchýlení se od harmonogramu aktivit a kroků procesní evaluace, která je součástí Metodologie procesního hodnocení projektu MPSV (výstup 2) vyžaduje schválení ze strany Objednatele.

1.4. KONTROLA KVALITY VÝSTUPŮ EVALUACE

Každý výstup Zpracovatele bude muset naplňovat následující kritéria a bude hodnocen Objednatelem z následujících hledisek na škále (v případě, že výstup nebude naplňovat kterékoliv kritérium, nebude akceptován):

1. relevance: Je výstup v souladu s cílem evaluace, požadavky MPSV/oddělení 225 a zadávacími podmínkami?

2. rozsah: Pokrývá výstup všechny úlohy v souladu s harmonogramem výstupů a aktivitami realizovanými v příslušném časovém období, včetně změn kontextu?

3. kvalita designu: Byly při tvorbě výstupu využity vhodné nástroje, které dodavatel slíbil použít, potřebné pro zodpovězení výzkumných otázek?

4. spolehlivost dat: Byla primární a sekundární data vybrána vhodně a v dostatečném rozsahu pro dané využití?

5. kvalita analýzy: Jsou kvalitativní a kvantitativní data vhodně a systematicky analyzována a je analýza na vysoké úrovni a schopna poskytnout validní odpovědi na evaluační otázky?

6. kvalita zjištění: Jsou formulovaná zjištění v logické souvislosti s analýzou dat a zdůvodněna?

7. validita závěrů: Poskytuje zpráva jasné závěry založené na důvěryhodných zjištěních?

8. užitečnost doporučení: Jsou doporučení smysluplná, férová, nestranná a dostatečně detailní, aby bylo možno je aplikovat?

9. srozumitelnost: Je zpráva srozumitelná, formálně uspořádaná a přehledná?

1.5. PREZENTACE VÝSTUPŮ EVALUACE - WORKSHOPY

Po schválení výstupu plnění (včetně schválení vypořádání případných připomínek) ze strany Objednatele zabezpečí Zpracovatel prezentaci každého z výstupů a závěrů/zjištění z příslušné části evaluace pro projektový tým MPSV, představitele zapojených obcí, případě další osoby. Prezentace se uskuteční po odevzdání každého výstupu v prostorách MPSV v Praze. Prostory, technické vybavení a případné další organizační a technické podmínky pro realizaci workshopu, jakožto účastníky workshopů zabezpečí Objednatel. Předpokládaná kapacita workshopu bude do 20 účastníků a maximální délka jednoho workshopu budou 3 hodiny.

Provedení prezentace výstupu evaluace je nezbytným předpokladem pro úspěšné dokončení akceptačního řízení ve smyslu odst. 4.6. Smlouvy.

Příloha č. 2: Popis realizace předmětu plnění

Popis realizace předmětu plnění

„Průběžná evaluace individuálního systémového projektu MPSV „Sociální bydlení – metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend“

Návrh evaluačního designu (pro úkoly 1, 3, 4, 5)

Hlavním cílem evaluace je formativní analýza a zhodnocení procesu realizace metodické podpory Koncepce sociálního bydlení a její implementace do praxe do konce roku 2020.

Dílčí cíle evaluace

1. Úvodní zhodnocení potřeb na úrovni spolupracujících obcí (jakožto cílové skupiny MPSV).

2. Vytvoření nástroje pro jednotné monitorování a hodnocení výsledků projektů obcí a sběr dat pro hodnocení dopadů projektu MPSV v obcích.

3. Průběžné hodnocení, zda aktivity projektu MPSV, jak jsou plánovány a implementovány, odpovídají potřebám cílové skupiny (obce) a průběžně formulovat doporučení na změny v projektu v průběhu jeho realizace za období od počátku realizace projektu..

4. Průběžně hodnocení, zda aktivity projektu MPSV, jak jsou plánovány a implementovány, odpovídají potřebám cílové skupiny (obce) a průběžně formulovat doporučení na změny v projektu v průběhu jeho realizace za období od počátku realizace projektu..

5. Analyzovat a posoudit, do jaké míry systémy sociálního bydlení, které vznikly v obcích realizujících projekty zaměřené na sociální bydlení s podporou nebo ve spolupráci s projektem MPSV, splňují charakteristiky Koncepce sociálního bydlení ČR 2015–2025.

Zvolený přístup k evaluaci

Teorií vedená evaluace dopadů

V rámci řešení evaluace využijeme Teorií vedené evaluace dopadů, tedy evaluačního designu, který ověřuje dopad projektu systematickým zkoumáním předpokladů, na kterých je postavena intervenční logika projektu, tedy teorie změny. Ověřuje tedy, zda a za jakých podmínek platí, že realizované aktivity a jejich výstupy přináší předpokládané okamžité a dlouhodobé dopady. Zobrazuje tak reálné a ověřené efekty projektu na cílové skupiny a prostředí v daném kontextu. Zahrnuje tedy také externí faktory, jež stojí mimo projekt, ale ovlivňují jej a ukazatele, pomocí nichž je ověřována vazba mezi jednotlivými prvky teorie změny. Tato logika evaluace umožňuje ověřit také nezamýšlené dopady a chybné účinky projektu.

Schéma č. 1: Průběh evaluace pomocí Teorie vedené evaluace dopadů

Zdroj: MPSV – Metodika pro evaluaci nesoutěžních projektů OP Zaměstnanost 2014–2020

Teorie změny

Projekt je zaměřen na podporu tvorby koncepcí sociálního bydlení v jednotlivých městech (městských částech) a na jejich pilotní ověření.

Cílem projektu je metodická podpora Koncepce sociálního bydlení a její implementace do praxe do konce roku 2020.

Během projektu jsou realizovány tyto hlavní aktivity/klíčové kroky: řízení a administrace projektu, přenos dobré praxe do ČR, analytická činnost za účelem efektivního nastavení systému sociálního bydlení, podpora sociální práce v oblasti sociálního bydlení na obcích, vzdělávání sociálních pracovníků Úřadu práce a obcí, provázání sociální práce s dalšími nástroji sociální a bytové politiky, zřízení a provoz Kontaktního centra, evaluace klíčových projektových aktivit, informační podpora sociálního bydlení.

Tyto aktivity směřují k: vytvoření Evropské sítě 4 spolupracujících organizací, přenosu dobré praxe do ČR pomocí realizace workshopů, přípravě analýz důležitých pro implementaci systému sociálního bydlení, zajištění vzdělávání příslušných pracovníků na obcích a Úřadech práce, zřízení Kontaktního centra pro informační podporu obcí při realizaci systému sociálního bydlení, zajištění procesní a výsledkové evaluace a aktualizace systému sociálního bydlení na základě Koncepce sociálního bydlení ČR 2015–2025, kterou schválila vláda ČR, vytvoření uceleného komplexu edukačních a osvětových aktivit.

V dlouhodobém horizontu se očekává přímý dopad na podporu Koncepce sociálního bydlení a její implementace do konce roku 2020 v celé České republice.

Projekt rovněž poskytne příspěvek k politice sociálního bydlení ČR, která by následně měla ovlivnit jak sociální inkluzi v českém prostředí, tak legislativní a metodické ukotvení sociálního bydlení.

Formativní evaluace

V rámci přístupu k evaluaci využijeme formativní evaluaci. Formativní evaluace klade důraz na komplexní sledování projektů a aplikaci výsledků do praxe (např. formou doporučení) za účelem jejího zlepšení. Základem formativní evaluace je vyhodnocení současného stavu, jeho srovnání se stavem žádoucím a na základě tohoto srovnání je plánována a realizována změna praxe (je tak zajištěno včasné odhalení a zvládání rizik). Proto je formativní evaluace často definována jako reflektované rozhodování (Winter, Xxxx-Xxxxxxxx, 2001).

Schéma č. 2: Cykličnost evaluace

Zdroj: Winter, Xxxx-Xxxxxxxx (2001)

Úkol 1: Úvodní hodnocení potřeb obcí a projektu MPSV

EQ1. Vyskytují se v spolupracujících obcích některé cílové skupiny sociálního bydlení definované v Koncepci sociálního bydlení ČR 2015–2025, které jsou ohroženy vyloučením z přístupu k sociálnímu bydlení – zejména obyvatelé ubytoven, obyvatelé sociálně vyloučených lokalit, Romové a příslušníci jiných menšin v zvýšené míře ohrožených sociálním vyloučením, osoby bez střechy a osoby bez domova?9 Jaké jsou specifické potřeby těchto skupin ve vztahu k sociálnímu bydlení v spolupracujících obcích?

9 Kategorie osob bez střechy a osob bez domova dle typologie ETHOS.

Ukazatele:

- Počet osob z jednotlivých cílových skupin (dle definice ETHOS rozšířené o obyvatele ohrožené ve zvýšené míře sociálním vyloučením) na celkový počet obyvatel obce.

- Počet žádostí do systému sociálního bydlení obcí (indikuje potřebu bydlet).

- Struktura cílové skupiny dle dostupných základních charakteristik (věk, rodinný stav, počet dětí, zdravotní stav atd.).

- Potřeby cílové skupiny v následujících oblastech:

- podpora při zisku zaměstnání,

- podpora v oblasti zisku nájemní smlouvy,

- podpora v oblasti zisku trvalého bydliště v dané obci,

- podpora v oblasti zajištění velikostně odpovídajícího bytu,

- podpora při zajištění vybavení bytu (např. nábytek, bílá technika),

- podpora v oblasti finanční gramotnosti,

- podpora v oblasti anti-diskriminačního jednání,

- podpora v oblasti motivace ke změně,

- podpora v oblasti pomoci se závislostmi,

- podpora v oblasti zdraví (psychického/fyzického),

- podpora v oblasti navázání sociálních vztahů,

- podpora v oblasti vzdělávání (vlastního/dětí),

- podpora v oblasti zisku informací a navázání na další služby.

Oblasti potřeb byly identifikovány na základě následujících studií: Xxxxxxxxx, Tweed (2009), MacKnee, Xxxxxx (2002), Xxx, Xxxxxxxxx (2013), Xxxx, Xxxxxxxx (2007), Xxxxxxxxxx (2017).

EQ2. Jaké jsou předpoklady a rizika úspěšné realizace Koncepce sociálního bydlení ČR 2015– 2025 z pohledu spolupracujících obcí? Jaké jsou podle nich možnosti eliminace těchto rizik?

Předpoklady, rizika a možnosti jejich eliminace budou identifikovány v následujících oblastech:

- nedostatečná spolupráce mezi MPSV a obcemi,

- změna politického vedení města,

- parlamentní volby,

- dopady nepřijetí zákona o sociálním bydlení,

- změna legislativy (dávkový systém),

- zpoždění v realizaci projektu,

- neadekvátní informační a metodická podpora,

- rozdílný způsob financování sociálního bydlení,

- rozdílná situace ve finančních možnostech zajištění systému sociálního bydlení a bytovém fondu obcí,

- nedostatek bytového fondu v obcích (v návaznosti na potřeby cílové populace),

- rozdílná struktura cílové skupiny v jednotlivých obcích,

- způsob a podmínky nastavení prahu výběru do sociálních bytů,

- podpůrné nástroje sociálního bydlení,

- neúčinnosti podpůrných nástrojů sociální práce ve specifických situacích nájemníků (např. vysoké zadlužení a vyloučení z evidence ÚP),

- malý zájem cílové skupiny o sociální bydlení,

- neochota uživatelů sociálního bydlení spolupracovat se sociálními pracovníky,

- nepřijetí nájemníků ze strany sousedů,

- negativní vlivu médií (nepřijetí řešení veřejností),

- a další identifikované obcemi.

EQ3. Jaké jsou potřeby spolupracujících obcí v oblasti tvorby a realizace efektivní místní politiky sociálního bydlení, která bude v souladu s Koncepcí sociálního bydlení ČR 2015–2025?

Ukazatele jsou rozděleny do dvou oblastí: obsahu potřeb a forem jejich naplnění. Potřeby identifikované v oblasti:

- tvorby a pilotáže koncepce sociálního bydlení na úrovni obcí v:

- identifikaci cílové skupiny (s důrazem na dostupnost bydlení pro příjmově slabé domácnosti a ohrožené přímou a nepřímou diskriminací),

- zjišťování potřeb cílové skupiny,

- nastavení kritérií při výběru do sociálního bydlení,

- nastavení systému sociálního bydlení,

- spolupráci s klíčovými aktéry systému sociálního bydlení v dané obci,

- metodické podpoře při práci s cílovou skupinou,

- pilotáži poskytování sociální práce v systému sociálního bydlení,

- provázání sociální práce s dalšími nástroji sociální a bytové politiky,

- implementace metodických postupů, nástrojů a analýz získaných ze strany MPSV pro úspěšné zavedení systému sociálního bydlení,

- jiné potřeby definované zástupci obcí.

Formy poskytované podpory:

- koordinace,

- poskytnutí metodické podpory,

- konzultací,

- zisku materiálů,

- poskytování podkladů pro tvorbu metodik,

- další definované zástupci obcí.

EQ4. Jakou podporu spolupracující obce očekávají od MPSV při tvorbě a realizaci místní politiky bydlení?

Očekávané způsoby naplnění potřeb v níže uvedených oblastech a formách. Potřeby identifikované v oblasti:

- tvorby a pilotáže koncepce sociálního bydlení na úrovni obcí:

- identifikace cílové skupiny (s důrazem na dostupnost bydlení pro příjmově slabé domácnosti a ohrožené přímou a nepřímou diskriminací),

- zjišťování potřeb cílové skupiny,

- nastavení kritérií při výběru do sociálního bydlení,

- nastavení systému sociálního bydlení,

- spolupráci s klíčovými aktéry systému sociálního bydlení v dané obci,

- metodické podpora při práci s cílovou skupinou,

- pilotáži poskytování sociální práce v systému sociálního bydlení,

- provázání sociální práce s dalšími nástroji sociální a bytové politiky,

- implementace metodických postupů, nástrojů a analýz získaných ze strany MPSV pro úspěšné zavedení systému sociálního bydlení,

- jiné potřeby definované zástupci obcí.

Formy poskytované podpory:

- koordinace,

- poskytnutí metodické podpory,

- konzultací,

- zisku materiálů,

- poskytování podkladů pro tvorbu metodik,

- další definované zástupci obcí.

Použité výzkumné nástroje:

- individuální rozhovory/fokusní skupiny se zástupci obcí (autoři koncepcí, realizační tým pilotáže koncepcí, tematičtí/odborní garanti bydlení/sociálního bydlení ze strany obcí, zástupci politického vedení obcí…),

- analýza sekundárních dat (analytická a deskriptivní část koncepce sociálního bydlení na úrovni obcí, databáze žádostí o vstup do systému sociálního bydlení na úrovni obcí, dokumenty

z realizovaného individuálního šetření s uživateli, popř. hodnocení hodnotící komise vztahující se k jednotlivým uživatelům),

- rozhovory s místními aktéry dle specifik a zjištěné struktury cílové skupiny sociálního bydlení (např. poskytovatelé sociálních služeb, neziskové organizace apod.).

Úkol 3: Formativní procesní hodnocení implementace systémového projektu MPSV (1)

EQ5. Jak se změnili potřeby spolupracujících obcí týkajících se specifické podpory ze strany MPSV při tvorbě a implementaci lokálních systémů sociálního bydlení, která bude v souladu s Koncepcí sociálního bydlení ČR 2015–2025?

Ukazatele jsou rozděleny do dvou oblastí: obsahu potřeb a forem jejich naplnění. Potřeby identifikované v oblasti:

- tvorby a pilotáže koncepce sociálního bydlení na úrovni obcí:

- identifikace cílové skupiny (s důrazem na dostupnost bydlení pro příjmově slabé domácnosti a ohrožené přímou a nepřímou diskriminací),

- zjišťování potřeb cílové skupiny,

- nastavení kritérií při výběru do sociálního bydlení,

- nastavení systému sociálního bydlení,

- spolupráci s klíčovými aktéry systému sociálního bydlení v dané obci,

- metodické podpora při práci s cílovou skupinou,

- pilotáži poskytování sociální práce v systému sociálního bydlení,

- provázání sociální práce s dalšími nástroji sociální a bytové politiky,

- implementace metodických postupů, nástrojů a analýz získaných ze strany MPSV pro úspěšné zavedení systému sociálního bydlení,

- jiné potřeby definované zástupci obcí.

Formy poskytované podpory:

- Koordinace,

- poskytnutí metodické podpory,

- konzultací,

- zisku materiálů,

- poskytování podkladů pro tvorbu metodik,

- další definované zástupci obcí.

EQ6. Zodpovídá dle spolupracujících obcí podpora poskytovaná v rámci projektu MPSV (prostřednictvím jednotlivých aktivit projektu MPSV: workshopy, kontaktní centrum, tvorba metodik) jejím aktuálním potřebám a změnám v společenském, politickém a právním rámci, ve kterém obce systémy sociálního bydlení tvoří a implementují?

Hodnocení přiléhavosti poskytované podpory na Lickertově škále v následujících aktivitách projektu:

- zřízení a provoz Kontaktního centra,

- mezinárodní spolupráce,

- podpora sociální práce v oblasti sociálního bydlení na obcích (zpracování a implementace metodik),

- vzdělávání sociálních pracovníků Úřadu práce ČR a obcí (tvorba metodik školení, realizace školení, realizace workshopů),

- provázání sociální práce s dalšími nástroji sociální a bytové politiky (metodiky, workshopy),

- analytická činnost za účelem efektivního nastavení systému sociálního bydlení informační podpora sociálního bydlení (průběžné tiskové zprávy a konference).

EQ7. Existují potřeby týkající se tvorby a implementace lokálních politik bydlení, na které projekt MPSV nereaguje, ale obce by pomoc v těchto oblastech potřebovali?

Existence potřeb týkajících se tvorby a implementace lokálních politik bydlení v následujících oblastech:

- zřízení a provoz Kontaktního centra,

- mezinárodní spolupráce,

- podpora sociální práce v oblasti sociálního bydlení na obcích (zpracování a implementace metodik),

- vzdělávání sociálních pracovníků Úřadu práce ČR a obcí (tvorba metodik školení, realizace školení, realizace workshopů),

- provázání sociální práce s dalšími nástroji sociální a bytové politiky (metodiky, workshopy),

- analytická činnost za účelem efektivního nastavení systému sociálního bydlení informační podpora sociálního bydlení (průběžné tiskové zprávy a konference).

EQ8. Je forma podpora poskytovaná ze strany projektu MPSV vhodná a srozumitelná?

Vhodnost a srozumitelnost poskytované podpory ze strany MPSV měřená na Lickertově škále v následujících oblastech:

- zřízení a provoz Kontaktního centra,

- mezinárodní spolupráce,

- podpora sociální práce v oblasti sociálního bydlení na obcích (zpracování a implementace metodik),

- vzdělávání sociálních pracovníků Úřadu práce ČR a obcí (tvorba metodik školení, realizace školení, realizace workshopů),

- provázání sociální práce s dalšími nástroji sociální a bytové politiky (metodiky, workshopy),

- analytická činnost za účelem efektivního nastavení systému sociálního bydlení informační podpora sociálního bydlení (průběžné tiskové zprávy a konference).

EQ9. Jaký je konkrétní přínos podpory poskytované ze strany MPSV pro tvorbu a implementace systému sociálního bydlení na místní úrovni?

Konkrétní identifikovaný přínos podpory poskytované ze strany MPSV v následujících oblastech:

- zřízení a provoz Kontaktního centra,

- mezinárodní spolupráce,

- podpora sociální práce v oblasti sociálního bydlení na obcích (zpracování a implementace metodik),

- vzdělávání sociálních pracovníků Úřadu práce ČR a obcí (tvorba metodik školení, realizace školení, realizace workshopů),

- provázání sociální práce s dalšími nástroji sociální a bytové politiky (metodiky, workshopy),

- analytická činnost za účelem efektivního nastavení systému sociálního bydlení informační podpora sociálního bydlení (průběžné tiskové zprávy a konference).

EQ10. Jaký je konkrétní dopad podpory poskytované MPSV na cílové skupiny sociálního bydlení realizovaného obcemi?

Konkrétní dopady podpory poskytované MPSV na cílové skupiny sociálního bydlení v oblastech:

- identifikace cílové skupiny (s důrazem na dostupnost bydlení pro příjmově slabé domácnosti a ohrožené přímou a nepřímou diskriminací),

- zjišťování potřeb cílové skupiny,

- nastavení kritérií při výběru do sociálního bydlení,

- poskytování sociální práce v systému sociálního bydlení,

- provázání sociální práce s dalšími nástroji sociální a bytové politiky,

- dalších identifikovaných zástupci obcí.

EQ11. Jak obce hodnotí intenzitu a kvalitu spolupráce s MPSV při tvorbě metodik a jiných výstupů projektu MPSV (např. spokojenost s možností výstupy ovlivnit, využitelnost v praxi)?

Hodnocení intenzity a kvality spolupráce s MPSV na následujících výstupech projektu:

- Srovnávací analýza sociální bydlení v EU

- Změnová analýza politiky sociálního bydlení

- Analýza vlivu nevyhovujících bytových podmínek na rozvoj dětí a mládeže

- Výstupní zprávy ze zjišťování míry segregace v deseti obcích ČR v oblasti bydlení

- Výzkum vlivu architektonických a hygienických standardů na udržitelnost sociálního bydlení na jeho a úspěšnost sociální práce a dopady segregace na účinnost sociálního bydlení

- Metodika podoby sociálního bydlení v ČR

- Metodika pro sociální práci na obcích související se systémem sociálního bydlení

- Metodika práce pro pracovníky Úřadu práce ČR související se systémem sociálního bydlení

- Metodika školení pracovníků Úřadu práce ČR

- Metodika školení pracovníků obcí

- Metodika pro spolupráci orgánů veřejné správy při realizaci sociálního bydlení

- Metodika provázání sociální práce a bytové politiky s dalšími nástroji sociální politiky

- Evaluační studie

Ukazatele hodnocení intenzity:

- počty konzultací, workshopů, zahraničních výjezdů, poskytnutých podkladových materiálů atd.,

- kvalitativní hodnocení intenzity ze strany zástupců obcí.

Ukazatele hodnocení kvality:

- spokojenost s možností ovlivnit výstupy,

- využitelnost v praxi,

- flexibilita spolupráce,

- efektivita spolupráce.

EQ12. Jaká je předpokládaná udržitelnost výstupů projektu MPSV (např. šíření a využívaní nad rámec obcí realizujících projekty zaměřené na sociální bydlení podpořené z OPZ)?

V obcích účastnících se projektu:

- návaznost na KPSVL,

- návaznost na IROP,

- návaznost na ITI,

- návaznost na fondy sociálního bydlení daného města,

- šíření a využívaní nad rámec obcí realizujících projekty zaměřené na sociální bydlení podpořené z OPZ,

- a jiné,

- plánované/uskutečněné revize/aktualizace/návaznost pokračování koncepcí (po skončení stávajících koncepcí) v souladu s výstupy evaluovaného projektu.

EQ13. Jaké jsou dle obcí a dalších spolupracujících subjektů nedostatky v realizaci projektu MPSV?

Nedostatky identifikované následujícími spolupracujícími aktéry:

- Obce.

- Poskytovatelé a zadavatelé sociálních služeb, služeb pro rodiny a děti a dalších služeb na podporu sociálního začleňování.

- Sociální pracovníci/

- Provozovatelé sociálního bydlení a dalších služeb obecného zájmu.

- Zaměstnanci veřejné správy, kteří se věnují sociální, rodinné nebo zdravotní problematice.

V následujících oblastech realizace projektu:

- zřízení a provoz Kontaktního centra,

- mezinárodní spolupráce,

- podpora sociální práce v oblasti sociálního bydlení na obcích (zpracování a implementace metodik),

- vzdělávání sociálních pracovníků Úřadu práce ČR a obcí (tvorba metodik školení, realizace školení, realizace workshopů),

- provázání sociální práce s dalšími nástroji sociální a bytové politiky (metodiky, workshopy),

- analytická činnost za účelem efektivního nastavení systému sociálního bydlení informační podpora sociálního bydlení (průběžné tiskové zprávy a konference).

Použité výzkumné nástroje:

- individuální rozhovory/fokusní skupiny se zástupci obcí (autoři koncepcí, realizační tým pilotáže koncepcí, tematičtí/odborní garanti bydlení/sociálního bydlení ze strany obcí, zástupci politického vedení obcí…),

- rozhovory s místními aktéry dle specifik a zjištěné struktury cílové skupiny sociálního bydlení (např. poskytovatelé sociálních služeb, neziskové organizace apod.).

- V rámci rozhovorů bude realizováno vyplnění dotazníků (Xxxxxxxxxx xxxxx).

- Analýza sekundárních dat (analytická a deskriptivní část koncepce sociálního bydlení na úrovni obcí, databáze žádostí o vstup do systému sociálního bydlení na úrovni obcí, dokumenty

z realizovaného individuálního šetření s uživateli, popř. hodnocení hodnotící komise vztahující se k jednotlivým uživatelům).

Úkol 4: Formativní procesní hodnocení implementace systémového projektu MPSV (2)

(druhé hodnocení proběhne ke konci roku 2018)

EQ9. Jak se změnily potřeby spolupracujících obcí týkajících se specifické podpory ze strany MPSV při tvorbě a implementaci lokálních systémů sociálního bydlení, která bude v souladu s Koncepcí sociálního bydlení ČR 2015–2025?

Ukazatele jsou rozděleny do dvou oblastí: obsahu potřeb a forem jejich naplnění. Potřeby identifikované v oblasti:

- tvorby a pilotáže koncepce sociálního bydlení na úrovni obcí:

- identifikace cílové skupiny (s důrazem na dostupnost bydlení pro příjmově slabé domácnosti a ohrožené přímou a nepřímou diskriminací),

- zjišťování potřeb cílové skupiny,

- nastavení kritérií při výběru do sociálního bydlení,

- nastavení systému sociálního bydlení,

- spolupráci s klíčovými aktéry systému sociálního bydlení v dané obci,

- metodické podpora při práci s cílovou skupinou,

- pilotáži poskytování sociální práce v systému sociálního bydlení,

- provázání sociální práce s dalšími nástroji sociální a bytové politiky,

- implementace metodických postupů, nástrojů a analýz získaných ze strany MPSV pro úspěšné zavedení systému sociálního bydlení,

- jiné potřeby definované zástupci obcí.

Formy poskytované podpory:

- Koordinace,

- poskytnutí metodické podpory,

- konzultací,

- zisku materiálů,

- poskytování podkladů pro tvorbu metodik.

EQ10. Zodpovídá dle spolupracujících obcí podpora poskytovaná v rámci projektu MPSV (prostřednictvím jednotlivých aktivit projektu MPSV: workshopy, kontaktní centrum, tvorba metodik) jejich aktuálním potřebám a změnám v společenském, politickém a právním rámci, ve kterém obce systémy sociálního bydlení tvoří a implementují?

Hodnocení přiléhavosti poskytované podpory na Lickertově škále v následujících aktivitách projektu:

- zřízení a provoz Kontaktního centra,

- mezinárodní spolupráce,

- podpora sociální práce v oblasti sociálního bydlení na obcích (zpracování a implementace metodik),

- vzdělávání sociálních pracovníků Úřadu práce ČR a obcí (tvorba metodik školení, realizace školení, realizace workshopů),

- provázání sociální práce s dalšími nástroji sociální a bytové politiky (metodiky, workshopy),

- analytická činnost za účelem efektivního nastavení systému sociálního bydlení informační podpora sociálního bydlení (průběžné tiskové zprávy a konference).

EQ11. Existují potřeby týkající se tvorby a implementace lokálních politik bydlení, na které projekt MPSV nereaguje, ale obce by pomoc v těchto oblastech potřebovali?

Existence potřeb týkajících se tvorby a implementace lokálních politik bydlení v následujících oblastech:

- zřízení a provoz Kontaktního centra,

- mezinárodní spolupráce,

- podpora sociální práce v oblasti sociálního bydlení na obcích (zpracování a implementace metodik),

- vzdělávání sociálních pracovníků Úřadu práce ČR a obcí (tvorba metodik školení, realizace školení, realizace workshopů),

- provázání sociální práce s dalšími nástroji sociální a bytové politiky (metodiky, workshopy),

- analytická činnost za účelem efektivního nastavení systému sociálního bydlení informační podpora sociálního bydlení (průběžné tiskové zprávy a konference).

EQ12. Je forma podpora poskytovaná ze strany projektu MPSV vhodná a srozumitelná?

Vhodnost a srozumitelnost poskytované podpory ze strany MPSV měřená na Lickertově škále v následujících oblastech:

- zřízení a provoz Kontaktního centra,

- mezinárodní spolupráce,

- podpora sociální práce v oblasti sociálního bydlení na obcích (zpracování a implementace metodik),

- vzdělávání sociálních pracovníků Úřadu práce ČR a obcí (tvorba metodik školení, realizace školení, realizace workshopů),

- provázání sociální práce s dalšími nástroji sociální a bytové politiky (metodiky, workshopy),

- analytická činnost za účelem efektivního nastavení systému sociálního bydlení informační podpora sociálního bydlení (průběžné tiskové zprávy a konference).

EQ13. Jaký je konkrétní přínos podpory poskytované ze strany MPSV pro tvorbu a implementace systému sociálního bydlení na místní úrovni?

Konkrétní identifikovaný přínos podpory poskytované ze strany MPSV v následujících oblastech:

- zřízení a provoz Kontaktního centra,

- mezinárodní spolupráce,

- podpora sociální práce v oblasti sociálního bydlení na obcích (zpracování a implementace metodik),

- vzdělávání sociálních pracovníků Úřadu práce ČR a obcí (tvorba metodik školení, realizace školení, realizace workshopů),

- provázání sociální práce s dalšími nástroji sociální a bytové politiky (metodiky, workshopy),

- analytická činnost za účelem efektivního nastavení systému sociálního bydlení informační podpora sociálního bydlení (průběžné tiskové zprávy a konference).

EQ14. Jaký je konkrétní dopad podpory poskytované MPSV na cílové skupiny sociálního bydlení realizovaného obcemi?

Konkrétní dopady podpory poskytované MPSV na cílové skupiny sociálního bydlení v oblastech:

- identifikace cílové skupiny (s důrazem na dostupnost bydlení pro příjmově slabé domácnosti a ohrožené přímou a nepřímou diskriminací),

- zjišťování potřeb cílové skupiny,

- nastavení kritérií při výběru do sociálního bydlení,

- poskytování sociální práce provázání sociální práce s dalšími nástroji sociální a bytové politiky.

EQ15. Jak obce hodnotí intenzitu a kvalitu spolupráce s MPSV při tvorbě metodik a jiných výstupů projektu MPSV (např. spokojenost s možností výstupy ovlivnit, využitelnost v praxi)?

Hodnocení intenzity a kvality spolupráce s MPSV na následujících výstupech projektu:

- Srovnávací analýza sociální bydlení v EU

- Změnová analýza politiky sociálního bydlení

- Analýza vlivu nevyhovujících bytových podmínek na rozvoj dětí a mládeže

- Výstupní zprávy ze zjišťování míry segregace v deseti obcích ČR v oblasti bydlení

- Výzkum vlivu architektonických a hygienických standardů na udržitelnost sociálního bydlení na jeho a úspěšnost sociální práce a dopady segregace na účinnost sociálního bydlení

- Metodika podoby sociálního bydlení v ČR

- Metodika pro sociální práci na obcích související se systémem sociálního bydlení

- Metodika práce pro pracovníky Úřadu práce ČR související se systémem sociálního bydlení

- Metodika školení pracovníků Úřadu práce ČR

- Metodika školení pracovníků obcí

- Metodika pro spolupráci orgánů veřejné správy při realizaci sociálního bydlení

- Metodika provázání sociální práce a bytové politiky s dalšími nástroji sociální politiky

- Evaluační studie

Ukazatele hodnocení intenzity:

- počty konzultací, workshopů, zahraničních výjezdů, poskytnutých podkladových materiálů…),

- kvalitativní hodnocení intenzity ze strany zástupců obcí.

Ukazatele hodnocení kvality:

- spokojenost s možností ovlivnit výstupy,

- využitelnost v praxi,

- flexibilita spolupráce,

- efektivita spolupráce.

EQ16. Jaká je předpokládaná udržitelnost výstupů projektu MPSV (např. šíření a využívaní nad rámec obcí realizujících projekty zaměřené na sociální bydlení podpořené z OPZ)?

V obcích účastnících se projektu:

- návaznost na KPSVL,

- návaznost na IROP,

- návaznost na ITI,

- návaznost na fondy sociálního bydlení daného města,

- šíření a využívaní nad rámec obcí realizujících projekty zaměřené na sociální bydlení podpořené z OPZ,

- a jiné,

- plánované/uskutečněné revize/aktualizace/návaznost pokračování koncepcí (po skončení stávajících koncepcí) v souladu s výstupy evaluovaného projektu.

EQ17. Jaké jsou dle obcí a dalších spolupracujících subjektů nedostatky v realizaci projektu MPSV?

Nedostatky identifikované následujícími spolupracujícími aktéry:

- Obce.

- Poskytovatelé a zadavatelé sociálních služeb, služeb pro rodiny a děti a dalších služeb na podporu sociálního začleňování.

- Sociální pracovníci

- Provozovatelé sociálního bydlení a dalších služeb obecného zájmu.

- Zaměstnanci veřejné správy, kteří se věnují sociální, rodinné nebo zdravotní problematice.

V následujících oblastech realizace projektu:

- zřízení a provoz Kontaktního centra,

- mezinárodní spolupráce,

- podpora sociální práce v oblasti sociálního bydlení na obcích (zpracování a implementace metodik),

- vzdělávání sociálních pracovníků Úřadu práce ČR a obcí (tvorba metodik školení, realizace školení, realizace workshopů),

- provázání sociální práce s dalšími nástroji sociální a bytové politiky (metodiky, workshopy),

- analytická činnost za účelem efektivního nastavení systému sociálního bydlení informační podpora sociálního bydlení (průběžné tiskové zprávy a konference).

Použité výzkumné nástroje:

- individuální rozhovory/fokusní skupiny se zástupci obcí (autoři koncepcí, realizační tým pilotáže koncepcí, tematičtí/odborní garanti bydlení/sociálního bydlení ze strany obcí, zástupci politického vedení obcí…),

- rozhovory s místními aktéry dle specifik a zjištěné struktury cílové skupiny sociálního bydlení (např. poskytovatelé sociálních služeb, neziskové organizace apod.),

- V rámci rozhovorů bude realizováno vyplnění dotazníků (Xxxxxxxxxx xxxxx).

- Analýza sekundárních dat (analytická a deskriptivní část koncepce sociálního bydlení na úrovni obcí, databáze žádostí o vstup do systému sociálního bydlení na úrovni obcí, dokumenty

z realizovaného individuálního šetření s uživateli, popř. hodnocení hodnotící komise vztahující se k jednotlivým uživatelům).

Úkol 5: Analýza vytvořených lokálních koncepcí

EQ14: Do jaké míry zahrnují analytické podklady pro tvorbu místní koncepce sociálního bydlení vytvořené obcemi v rámci jejich projektů všechny cílové skupiny, které doporučuje MPSV podporovat a byly v zapojených obcích identifikovány?

Ukazatele:

- míra zahrnutí jednotlivých cílových skupin vyjmenovaných Koncepcí sociálního bydlení ČR 2015–2025

- existence cílových skupin nad rámec definovaných skupin a důvody jejich zahrnutí

- absence určitých cílových skupin a její důvody

- přítomnost specifického zaměření na vybrané skupiny a jeho důvody

EQ15: Do jaké míry lokální koncepce využívají analytické podklady vytvořené obcemi v rámci jejich projektů? Do jaké míry lokální koncepce reflektují potřeby cílových skupin?

Ukazatele:

- existence a způsob zpracování analytických/deskriptivních materiálů

- existence analýzy potřeb cílové skupiny

- data a jejich zdroje využitá v analýze potřeb a jejich adekvátnost

- existence a způsob zapojení cílové skupiny v analýze

- zapracování analýzy potřeb cílové skupiny v návrhové části koncepce

EQ16: Do jaké míry jsou lokální koncepce vytvořené obcemi v souladu s Koncepcí sociálního bydlení ČR 2015–2025 a doporučeními MPSV (zejména z pohledu propojenosti sociálního bydlení se sociální prací, podpory poskytované uživatelům sociálního bydlení, dostupnosti sociálního bydlení různým cílovým skupinám, způsobu výběru a prioritizace uživatelů sociálního bydlení, smluvním podmínkám poskytování sociálního bydlení, kvality a umístnění sociálního bydlení)?

Ukazatele:

- soulad s Koncepce sociálního bydlení ČR 2015–2025 v rovině:

- hlavních vizí

- základních tezí

- základních principů systému sociálního bydlení

- základních charakteristik systému sociálního bydlení

- doporučení MPSV v oblasti:

o Propojení sociálního bydlení se sociální prací v

- typech bytů vymezených koncepcí (krizové, sociální, dostupné)

- charakteristice podpůrných nástrojů sociálního bydlení

o Podpora poskytovaná uživatelům sociálního bydlení v oblasti

- formátu spolupráce se sociálními pracovníky (intenzita podpory v jednotlivých typech bydlení, podpora povinná/nepovinná, spolupráce se sociálními pracovníky obce/NNO)

o Dostupnost sociálního bydlení různým cílovým skupinám

- vymezení cílových skupin v obecních koncepcích

- spolupráce stakeholderů při identifikace a specifikaci cílové skupiny

o Způsob výběru a prioritizace uživatelů sociálního bydlení

- vymezení bytové nouze

- systém přidělování bytů na základě kritérií/ nastavení prahu vstupu do systému SB (např. v oblasti trvalého pobytu, bezdlužnosti)

o Smluvní podmínky poskytování SB

- typ smlouvy

- délka vztahu

- podmínky prodloužení

- jistoty

- důvody vypovězení smlouvy

- schvalovací proces pro přidělení bytu

o Kvalita a umístění sociálního bydlení

- využití principu bydlení v bytě

- využití principu nesegregace

- technické standardy bytů

- dispozice bytu a m2 na osobu

- poloha bytu

- náklady na bydlení

- dostupnost občanské vybavenosti/MHD

EQ17: Jaké jsou důvody odchylek mezi vytvořenými místními politikami sociálního bydlení a Koncepcí sociálního bydlení ČR 2015–2025 a doporučeními MPSV? Jaké jsou důsledky těchto odchylek na podobu místního systému sociálního bydlení?

Identifikované důvody odchylek v následujících ukazatelích:

- soulad s Koncepce sociálního bydlení ČR 2015–2025

o v rovině:

- hlavních vizí

- základních tezí

- základních principů systému sociálního bydlení

- základních charakteristik systému sociálního bydlení.

- doporučení MPSV v oblasti:

o Propojení sociálního bydlení se sociální prací v

- typech bytů vymezených koncepcí (krizové, sociální, dostupné)

- charakteristice podpůrných nástrojů sociálního bydlení

o Podpora poskytovaná uživatelům sociálního bydlení v oblasti

- formátu spolupráce se sociálními pracovníky (intenzita podpory v jednotlivých typech bydlení, podpora povinná/nepovinná, spolupráce se sociálními pracovníky obce/NNO)

o Dostupnost sociálního bydlení různým cílovým skupinám

- vymezení cílových skupin v obecních koncepcích

- spolupráce stakeholderů při identifikace a specifikaci cílové skupiny

o Způsob výběru a prioritizace uživatelů sociálního bydlení

- vymezení bytové nouze

- systém přidělování bytů na základě kritérií/ nastavení prahu vstupu do systému SB (např. v oblasti trvalého pobytu, bezdlužnosti)

o Smluvní podmínky poskytování SB

- typ smlouvy

- délka vztahu

- podmínky prodloužení

- jistoty

- důvody vypovězení smlouvy

- schvalovací proces pro přidělení bytu

o Kvalita a umístění sociálního bydlení

- využití principu bydlení v bytě

- využití principu nesegregace

- technické standard bytů

- dispozice bytu a m2 na osobu

- poloha bytu

- náklady na bydlení

- dostupnost občanské vybavenosti/MHD

Důsledky těchto odchylek pro následující cílové skupiny zapojené do projektů obcí:

- Zaměstnance obcí

- Poskytovatele a zadavatele sociálních služeb, služeb pro rodiny a děti a dalších služeb na podporu sociálního začleňování (pokud je s nimi spolupracováno)

- Sociální pracovníky/pracovníky v sociálních službách

- Cílové skupiny Koncepce sociálního bydlení ČR 2015 - 2025Provozovatele sociálního bydlení a dalších služeb obecného zájmu

- Zaměstnance veřejné správy, kteří se věnují sociální, rodinné nebo zdravotní problematice

EQ18: Jaký byl přínos podpory poskytované MPSV pro tvorbu lokálních koncepcí (s využitím srovnání se samosprávami, kde se pilotní projekty obcí nerealizují)?

Přínos podpory v následujících oblastech:

- provázanost s Koncepce sociálního bydlení ČR 2015–2025

- provázání sociální práce s dalšími nástroji sociální a bytové politiky

- kvalita sociální práce

- kvalita analytické části za účelem nastavení systému SB

- existence metodických materiálů

- nástroje zvládání prostorové segregace

- využívání české a zahraniční dobré praxe

- informační podpora sociálního bydlení

- poskytování výsledků z procesu formativní evaluace

- další oblasti identifikované obcemi

*Bude provedena komparace s obcemi, které připravují/mají koncepci sociálního bydlení a nejsou zapojeny do projektu. Výběr 6 – 12 obcí pro komparaci se zapojenými obcemi bude zdůvodněn v Úvodní evaluační zprávě.

Využité výzkumné nástroje:

- analýza dokumentů a lokálních strategií vytvořených spolupracujícími obcemi (lokální koncepce, podoba analytické a deskriptivní části, analýza potřeb cílových skupin, národní Koncepce sociálního bydlení ČR 2015–2025, systém kritérií přidělování bytů, podkladové analýzy k povaze bytového fondu v daných obcích)

- rozhovory a/nebo fokusní skupiny se zástupci všech spolupracujících obcí (16) (autoři koncepcí, realizační tým pilotáže koncepcí, tematičtí/odborní garanti bydlení/sociálního bydlení ze strany obcí, zástupci politického vedení obcí…)

- rozhovory s místními stakeholdery (např. poskytovatelé a zadavatelé sociálních služeb, služeb pro rodiny a děti a dalších služeb na podporu sociálního začleňování, sociální pracovníci/pracovníci v sociálních službách, provozovatelé sociálního bydlení a dalších služeb obecného zájmu, zaměstnanci veřejné správy, kteří se věnují sociální, rodinné nebo zdravotní problematice)

Strategie evaluace

V rámci evaluace budeme kombinovat kvalitativní a kvantitativní výzkumnou strategii.

Kvalitativní výzkumná strategie bude sloužit zejména k pochopení bohatosti lidských interakcí (Xxxxxxx, Lynham, Guba, 2011) v celém průběhu projektu. Budeme se v něm zaměřovat na procesuálnost, kontextuálnost a dynamiku dění v projektu; s důrazem na reflexivní povahu získaných poznatků (Xxxxxxx, 2006).

Kvantitativní výzkumná strategie má za cí l získat statisticky relevantní údaje o projektu. Statisticky relevantní údaje budou zjišťovány vždy na začátku, v průběhu a na konci projektu s ohledem na jejich změnu.

Výběr účastníků evaluace

Výběr účastníků výzkumu bude probíhat pomocí záměrného/účelového výběru. Xxxxxx (1990 in Miovský, 2006: 135) definuje záměrný výběr jako: „postup, kdy cíleně vyhledáváme účastníky podle jejich určitých vlastností. Kritériem výběru je právě vybraná (určená) vlastnost (či projev této vlastnosti) nebo stav (např. příslušnost k určité sociální nebo jiné skupině). Znamená to, že na základě stanoveného kritéria cíleně vyhledáváme pouze ty jedince, kteří toto kritérium splňují a současně jsou ochotni se do výzkumu zapojit.“

Popis technik sběru dat

Polostrukturovaný rozhovor

V případě polostrukturovaného interview je potřeba před samotným interview vytvořit okruhy otázek, na které se chystáme ptát (Xxxxxxxxx, 2013). Je zde dáno jádro interview, tedy minimum témat a otázek, které budou probrány. Na jádro se posléze „nabaluje“ množství doplňujících témat a otázek (Xxxxxxx, 2006; Xxxxxxxxx, 2010). Pro polostrukturovaný rozhovor je příznačný jasně definovaný účel, určitá předem připravená osnova a velká různost procesu získávání informací jako celku (Hendl, 2016). Výhodu polostrukturovaného interview spatřujeme v tom, že dokáže eliminovat nevýhody nestrukturovaného a zcela strukturovaného interview a „vytěžit současně maximum jejich výhod“. A také v tom, že je zde možnost využít volné a nenucené komunikace (za účelem motivace a udržení zájmu komunikačního partnera) i strukturace (Xxxxxxx, 2006).

Sekundární analýza dokumentů

Analýza dokumentů je kvalitativně-interpretativní analýzou dat (Xxxxxx, 2002), které vznikly v rámci projektu. V rámci analýzy dokumentů lze ovšem použít i kvantitativní strategii a zaměřit se tak na kvantifikovatelné ukazatele.

Fokusní (ohnisková) skupina

Fokusní skupina je participativní technikou sběru dat, která umožňuje nejen osvětlit názory účastníků, ale i zjistit, jak účastníci k těmto názorům došli (Xxxxxx, 2003). Prostřednictvím ohniskové skupiny získáváme data za využití skupinové interakce, která probíhá v debatě na téma (ohnisko) určené výzkumníkem. Ohnisková skupina povzbuzuje skupinovou interakci a spontaneitu a umožňuje pozorovat členy cílové populace, jak aktuálně reagují na dané téma (Xxxxxx, 2002).

Fokusní skupiny budou vedeny z počátku spíše jako nestrukturované a posléze jako polostrukturované fokusní skupiny, kdy se budeme dostávat od obecných témat k tématům jádrovým. Fokusní skupiny tedy budou vedeny tzv. metodou trychtýře. Výhodou tohoto způsobu vedení ohniskových skupin byla lepší možnost udržet určitou základní úroveň diskuze o jednotlivých tématech a přitom zajistit účastníkům skupiny dostatečný prostor pro vyjádření se (Xxxxxx, 2002).

Analýza dat

Kvalitativní data budou realizována za využití tematické narativní analýzy. Pro tematickou analýzu je typické, že je zaměřena výlučně na obsah a na jeho tematickou kategorizaci. Nezaměřuje se tedy na jazyk a jeho výběr, jazyk je zde vnímán pouze jako nositel tématu. Tematická analýza se tedy zaměřuje na to, co již bylo řečeno („told“) než na aspekty vyprávění („the telling“) (Xxxxxxxx, 2008). Tematická analýzy probíhá pomocí hledání určitého obsahu (tématu) v analyzovaných datech, danému tématu přitom předchází znalost určité teorie, která může pocházet z odborné literatury nebo může vznikat

v průběhu výzkumu samotného. V rámci tematické analýzy výzkumník ale hledá i nové vhledy a porozumění datům (Xxxxxxxx, 2008).

Data získaná v rámci kvantitativní strategie výzkumu budou dále zpracována a vizualizována v SPSS s využitím deskriptivní statistiky a parametrických a neparametrických statistických testů.

Etické ukotvení výzkumu

Evaluační výzkum bude eticky ukotven v intencích Etického kodexu evaluátora (Česká evaluační společnost, 2011) a na základě Formálních standardů provádění evaluací (Česká evaluační společnost, 2013).

Získaná data budou na základě xxxxxxx s respondenty anonymizována a bude s nimi zacházeno v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Účast v rámci výzkumu bude dobrovolná, s možností případného odstoupení, po dohodě s respondenty.

Seznam použitých zdrojů

ČESKÁ EVALUAČNÍ SPOLEČNOST. 2011. Etický kodex evaluátora [online]. [20.10.2016]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx_xxxxx/xxx_xxxxxx_xxxxx .pdf

ČESKÁ EVALUAČNÍ SPOLEČNOST. 2013. Formální standardy provádění evaluací [online]. [20.10.2016]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx_xxxxx/xxx_xxxxxxxx_xxxxxxxxx_xxxxxxxx_xxxxx_0 .pdf

XXXXXXXXX, X. 2010. Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. 2. vyd. Praha: Portál.

XXXXXXXXXX, X. 2017. Reintegrace matek samoživitelek z azylových domů do stabilních forem bydlení. Ostrava: Ostravská univerzita, Fakulta sociálních studií. Disertační práce.

XXXXX, X. 2016. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 4. přeprac. a rozšíř. vyd. Praha: Portál.

XXXX, X. X., XXXXXXXX, X. 2007. “You have to adapt because you have no other choice”: The stories of strength and resilience of 208 homeless youth in New York City and Toronto. Journal of Community Psychology, 35(2), 219–238.

XXXXXXX, Y. S., XXXXXX, S. A., XXXX, E. G. 2011. Paradigmatic Controversies, Contradictions, and Emerging Confluences. In: DENZIN, N. K., XXXXXXX, Y. S. (Eds.). The SAGE Handbook of Qualitative Research. 4th ed. Thousand Oaks, London, New Delhi, Singapore: SAGE Publications, 97–128.

XXX, X., XXXXXXXXX, M. 2013. Faktory úspěšné reintegrace bezdomovců a nástroje bytové politiky pro řešení bezdomovství v ČR. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 49(1), 29–52.

XXXXXXX, X. X., XXXXXX, X. 2002. Critical incidents that Facilitate Homeless People´s Transition off xxx Xxxxxxx. Journal of Social Distress and the Homeless, 11(4), 293–306.

XXXXXXX, X. 2006. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada. XXXXXXXXX, X., XXXXX, X. 2009. Escaping homelessness: Anticipated and perceived facilitators. Journal of Community Psychology, 37(7), 846-858.

XXXXXX, X. 2002. Qualitative Research & Evaluation Methods. 3rd ed. Thousand Oaks, London, New Delhi: Sage Publications.

XXXXXXXX, X. 2008. Narrative methods for the human sciences. Los Angeles, London, New Delhi, Singapore: SAGE Publications.

XXXXXXXXX, X. 2013. Doing qualitative research. 4th ed. Los Angeles, London, Thousand Oaks, New Delhi, Singapore: SAGE Publications.

XXXXXX, N. 2003. Participatory Methods Toolkit. A practitioner´s manual. United Nations University [online]. [8. 12. 2014]. Dostupné z: xxxx://xxxxxx-xxxx.xxx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/0000/00/XXX.xxx WINTER, R., XXXX-XXXXXXXX, C. 2001. A Handbook for Action Research in Health And Social Care. London: Routledge.

ZÁKON č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v aktuálním znění.

Návrh designu jednotné metodiky monitorování a hodnocení místních systémů sociálního bydlení na úrovni obcí

Cílem metodiky bude vytvoření jednotného nástroje pro monitorování a vyhodnocování výsledků projektů obcí a zároveň pro hodnocení dopadů projektu MPSV v obcích. Metodika bude pilotně ověřena a bude realizováno školení pro evaluátory na obcích.

Výzkumné nástroje tvorby metodiky:

- studium literatury – sledované ukazatele pro monitorování a hodnocení a k nim stanovené indikátory budou vycházet ze současného stavu poznání v oboru. Teoretická východiska designu vzhledem k rozsahu nabídky neuvádíme, ale vychází z uvedených referenčních studií,

- rozhovory s experty na bydlení/sociální bydlení,

- rozhovory s poskytovateli bydlení s doprovodným sociálním programem o nastavení jejich programů, standardech.

Výzkumné nástroje ověření metodiky:

- rozhovory s provozovateli bydlení s doprovodným programem, poskytovateli sociálního bydlení,

- rozhovory s uživateli bydlení s doprovodným programem, poskytovateli sociálního bydlení,

- analýza sekundárních dat.

Návrh designu metodiky – oblasti monitoringu a hodnocení

S odkazem na teoretická východiska a dosud realizované studie a výzkum, monitoring a hodnocení pokryje následující charakteristiky lokálního systému sociálního bydlení:

1. Charakteristika místního systému sociálního bydlení

1.1. Charakteristika bytového fondu užívaného a nasmlouvaného k účelům sociálního bydlení:

• počet bytů celkem, počet bytů dle velikosti, počet bytů dle typu vlastníka, počet bytů bez architektonických bariér,

• vybavení a technický stav bytu (typ vytápění, typ ohřevu vody, přítomnost plísní či dalších problémů, přítomnost kuchyňské linky/kuchyňského koutu, sprchového koutu/vany, sociální zařízení v bytě samostatné či sdílené s dalšími byty),

• náklady na bydlení: výše měsíčního nájemného v Kč/m2, výše nájemného na 1 osobu v bytě, výše jistoty (včetně požadavků energetických společností) a podmínky její úhrady,

• umístění bytů v rámci obce: kongregované/rozptýlené (kongregované – sociální byty tvoří většinu bytů v bytovém domě/bytových domech, kde je program/projekt realizován, rozptýlené), segregované/ integrované (segregované – většina bytů využívaných v programu/projektu se nachází v sociálně vyloučené lokalitě/integrované

– většina bytů využívaných v programu/projektu se nachází v běžně zástavbě, tedy ne v SVL), dostupnost služeb (časová a finanční dostupnost školská zařízení, zdravotnická zařízení, nákup potravin a základního zboží) a dostupnost MHD.

Návrh výzkumných nástrojů:

- evidenční výkaz/dotazník pro každý byt určený pro účely sociálního bydlení,

- rozhovory s pracovníky, který mají na obci fond sociálního bydlení v gesci.

1.2. Podmínky užívání bytového fondu užívaného k účelům sociálního bydlení:

• typ uzavírané smlouvy (nájemní smlouva, podnájemní smlouva, jiná smlouva) a délka smlouvy,

• obvyklý způsob prodlužování smluv,

• způsob prokázání stavu bezdomovectví/bytové nouze,

• vymezení základních/minimálních podmínek pro vstup do systému sociálního bydlení (předchozí dluh na nájmu, bezdlužnost na energiích nebo odpadu při podání žádosti, vazba k obci a její délka, případně pobírání dávek hmotné nouze, prokázání nedobrovolnosti stavu bezdomovectví),

• vymezení kritérií další prioritizace a jejich vyhodnocování (individuální, bodové, expertní, politické),

• maximální doba, po kterou může být uživatel zařazen do programu,

• možnost přítomnosti domácích zvířat.

1.3. Způsob výběru uživatelů sociálních bytů:

• nastavení systému přijímání žádostí do systému sociálního bydlení,

• identifikace procesních kroků vstupu domácnosti do systému sociálního bydlení: Krok 1: prokázání nároku na vstup do systému: prokázání stavu bezdomovectví, prokázání vazby k obci, prokázání nedobrovolnosti situace bezdomovectví, další dle obcemi stanovených podmínek, Krok 2: zhodnocení životní situace domácnosti, Krok 3: identifikace priority domácnosti, Krok 4: zaregistrování domácnosti do systému sociálního bydlení,

• nastavení procedury informování domácnosti o rozhodnutí o zařazení/nezařazení do systému.

Návrh výzkumných nástrojů:

- dotazník pro provozovatele sociálního bydlení zjišťující podmínky užívání bytového fondu,

- polostrukturované rozhovory se členy hodnotící komise/realizátory projektu sociálního bydlení.

1.4. Charakteristika podpůrných nástrojů sociálního bydlení:

1.4.1. Charakteristika poskytované sociální práce:

• sociální práce je/není podmínkou poskytnutí bytu, pokud ano – na jak dlouho, jak jsou definovány základní podmínky spolupráce, jak jsou stanovena kritéria pro ukončení poskytování sociální práce,

• typ sociální práce – registrovaná sociální služba (jaká?), typ poskytovatele sociální práce (úřad, NNO, jiné), terénní či ambulantní forma práce, typ podpory (zaměření na bydlení, zaměření na další oblasti životní situace),

• intenzita sociální práce – průměrný počet nájemníků na 1 pracovní úvazek v programu, průměrný počet návštěv sociálního pracovníka v domácnosti za měsíc, délka průměrné návštěvy,

• nástroje prevence ztráty bydlení – jak je nastaven systém monitoringu výskytu a následné řešení problémů, které by mohly vést ke ztrátě bydlení, zejm. více než 2 nezaplacené nájmy, nenaplněný splátkový kalendář, poškozování zařízení bytu či domu, konflikty se sousedy případně jiné, podíl nájemníků v rizikové situaci z uživatelů sociálního bydlení, včetně podílu v čase (meziroční srovnání).

• Četnost a charakter řešených problémů s uživateli sociálního bydlení: Finanční oblast: příjem/výdaje domácnosti, dluhy – typ dluhů, způsoby řešení.

Sousedství: prevence a řešení potíží v soužití v domě či sousedství, adaptace na nové prostředí, zprostředkování kontaktu s prostředím, zprostředkování dalších služeb (sociálních, zdravotních, vzdělávacích, poradenských, volnočasových)

Péče o domácnost: potravinová, materiální nouze, vybavení domácnosti

Zdraví: vztahy v domácnost, zdravotní a psychické obtíže, přítomnost domácího násilí, užívání návykových látek

Zaměstnanost Vzdělání

1.4.2. Další poskytované podpůrné nástroje sociálního bydlení, způsob a podmínky jejich poskytování:

• typ dalších podpůrných nástrojů – jaké jsou poskytovány (pomoc při údržbě bytu, nábytkový fond/nábytková banka, stěhovací služby, komunitní práce, domovnictví, zřízení rady nájemníků sociálního bydlení, potravinová pomoc),

• poskytovatelé dalších podpůrných nástrojů,

• způsoby jejich poskytování a intenzita podpory (finanční, časová a místní dostupnost dalších podpůrných nástrojů).

1.4.3 Monitoring úspěšnosti podpory v sociálním bydlení:

• definice úspěšnosti,

• podíl úspěšných uživatelů a uživatelů, kteří byli ze sociálního bydlení vyřazeni a jejich meziroční srovnání,

• charakteristika vyřazených uživatelů – důvod vystěhování (vlastní rozhodnutí, neprodloužení smlouvy – důvody, výpověď z důvodů neplnění podmínek – důvody), po jaké době domácnost odešla, kam domácnost odešla (nájem městského bytu, nájem bytu jiného vlastníka, nastěhování k někomu do bytu, ubytovna, azylový dům, ulice, instituce, jiné).

Návrh výzkumných nástrojů:

- statistické výkazy pro sociální pracovníky,

- statistické výkazy pro další podpůrné pracovníky,

- dotazník pro metodiky sociální práce/popř. sociální pracovníky s uživateli sociálního bydlení,

- analýza dokumentů – individuální plány práce s uživateli sociálního bydlení,

- dotazník pro poskytovatele či koordinátory dalších podpůrných nástrojů sociálního bydlení,

- dotazník vyplněný pracovníkem při vystěhování,

- analýza potřeb domácností – dotazníkové šetření.

1.5. Specifikace podporovaných cílových skupin

1.5.1. Základní identifikace domácnosti

• kód domácnosti,

• datum nastěhování do sociálního bytu,

• historie bydlení – odkud domácnost do bytu přišla, zadlužení domácnosti v předchozím bydlení/v minulosti u města,

• počet členů domácnosti a jejich struktura (dospělí, počet dětí, počet ekonomicky aktivních, počet členů aktuálně mimo rodinu – zejm. v ústavní péči, výkonu trestu apod.),

• celkové příjmy domácnosti při vstupu do sociálního bydlení.

1.5.2. Hodnocení míry potřebnosti či zranitelnosti podpořených domácností – příslušnost ke zvláště zranitelným skupinám:

• vymezení kategorií domácností a jejich prioritizace a srovnání s kritérií zahraničních obecních systémů sociálního bydlení a Koncepce sociálního bydlení 2015–2025, VI- SPDAT, či dalších nástrojů hodnocení ohrožení domácnosti.

1.5.3. Problémy a intervence jejich řešení:

• zjištěný problém,

• intervence,

• výsledek intervence.

Návrh výzkumných nástrojů:

- dotazník o každé domácnosti vyplněný klíčovým pracovníkem nebo realizátorem individuálního šetření v domácnostech při nastěhování a po každých 12 měsících,

- ohniskové skupiny s provozovateli sociálního bydlení, sociálními pracovníky a dalšími experty, zaměřené na zjišťování prioritizace domácností a validaci české varianty kritérií/indexů ohroženosti domácností.

1.6. Spolupráce s místními aktéry

1.6.1. Vymezení místních aktérů pomoci:

• obecní úřady/magistráty měst a městské obvody (pokud jsou)

• Úřad práce ČR

• orgány sociálně právní ochrany dětí

• neziskové organizace/poskytovatelé sociálních služeb

• potravinová banka

• vlastníci bytů/správci bytů

• Agentura pro sociální začleňování

• příslušníci cílových skupin/lidé v bytové nouzi

• veřejnost

• politická reprezentace

• MPSV ČR

1.6.2 Oblasti evaluace spolupráce místních aktérů:

• organizační struktura a způsob koordinace programu lokálního systému sociálního bydlení,

• shoda či rozdíly chápání cílů projektu jednotlivými aktéry,

• obsah a forma spolupráce mezi jednotlivými aktéry,

• způsob komunikace a předávání informací mezi jednotlivými aktéry,

• personální stabilita zajištění programu sociálního bydlení,

• přiměřenost využívání zdrojových nákladů (finance, prostory, personální zdroje),

• implementace doporučení ze strany aktérů projektu,

• otevřenost a schopnost změny procesů podle výsledků evaluace,

• spokojenost s nastavením procesů a spolupráce s jednotlivými aktéry.

Návrh výzkumných nástrojů:

- polostrukturované rozhovory se stakeholdery,

- analýza dokumentů – projektové žádosti obcí, metodické materiály či standardy stakeholderů, zápisy ze schůzek stakeholderů, společně vytvořené dokumenty pro systém sociálního bydlení.

1.7. Omezení bránící vstupu do sociálního bydlení pro některé cílové skupiny, které doporučuje MPSV podporovat a byly v zapojených obcích identifikovány:

• srovnání struktury uživatelů sociálního bydlení se strukturou cílové skupiny identifikované v místních analytických podkladech,

• evaluace způsobu a podmínek výběru uživatelů sociálních bytů – čekací doba registrovaných čekatelů na sociální bydlení (zohledňující kapacity bytového fondu), zhodnocení kvality evidenčního systému (ve vztahu k možné diskriminaci),

• identifikace, ve které části hodnotícího procesu žádostí domácností dochází nejtypičtěji k eliminaci.

Návrh výzkumných nástrojů:

- analýza dokumentů – komparace definice cílové skupiny v analytických podkladech pro tvorbu místní koncepce a ve vytvořené lokální koncepci se strukturou uživatelů sociálního bydlení,

- rozhovory s příjemci žádostí a hodnotící komisí,

- rozhovory s poskytovateli sociálních služeb pro cílové skupiny a se zástupci obcí.

2. Návrh indikátorů pro měření změny sociální a ekonomické situace a životních strategií u uživatelů sociálního bydlení

2.1. Postup návrhů indikátorů

Indikátory budou navrženy tak, aby bylo možné prokázat dopad na životní situaci uživatelů sociálního bydlení a nastavení systému sociálního bydlení bylo postaveno na evidence based praxi.

Životní situace bude komplexně pomocí dotazníkového šetření zmapována při vstupu do systému sociálního bydlení a pak pravidelně monitorována, minimálně 12 měsíců po nastěhování a výsledky budou komparovány.

Dotazníky pro uživatele sociálního bydlení budou konstruovány na základě teoretických východisek a již realizovaných výsledků, ale na také na základě zkušeností realizátorů dílčích projektů sociálního bydlení v ČR. Určitá míra sjednocení s již existujícími názory by umožnila srovnání výsledků s projekty, které jsou již realizovány. Základem pro tvorbu dotazníku pro vyhodnocení změny by byl nástroj původně vyvinutý pro pilot garantovaného bydlení v Chebu a Mostě, později dopracovaný pro monitoringu efektivity programů sociálního bydlení v Brně.

2.1.1 Návrh základních kategorií obsažených v dotazníku:

• změna socioekonomické situace – (o kolik Kč za sledované období vzrostly/klesly příjmy členů domácnosti příp. charakteristika fluktuace příjmů domácnosti, zadlužení domácnosti, jak se změnila ekonomická aktivita členů domácnosti: zaměstnaný/ podnikatel, nezaměstnaný, rodičovská, úplný invalidní důchod, starobní důchod, student, osoba pečující o osobu blízkou);

• změna rodinné situace – (jak se změnil počet členů domácnosti, specifický zřetel na sloučení/rozdělení rodiny – sestěhování partnerů, návrat či odebrání dítěte do náhradní péče, obnovení vztahů s příbuznými apod.);

• změna zdravotní situace – členů domácnosti (na základě posunu na subjektivní škále, intenzita lékařské péče, braní léků);

• změna v přístupu ke škole – u dětí (na základě počtu zameškaných hodin, kvalita trávení volného času (zájmové aktivity atd.);

• změna bytové situace (situace před zařazením do programu – poslední 3 typy bydlení, v průběhu a po opuštění programu; klíčové jsou následující kategorie: ulice či ekvivalent, noclehárna, ubytovna, azylový dům, byt, instituce – vězení, psychiatrická léčebna, dětský domov apod., jiné).

3. Návrh indikátorů pro měření změny sociální a ekonomické situace a životních strategií u uživatelů podpůrných nástrojů

Indikátory budou navrženy tak, aby bylo možné prokázat dopad podpůrných nástrojů na životní situaci uživatelů a jejich nastavení bylo založeno na evidence based praxi. Dotazník by měl být nastaven tak, aby byl schopen zjistit nejen stabilizaci bydlení, ale dopad na celkové sociální začlenění. Konstrukce bude založena na referenčních studiích.

3.1. Návrh základních kategorií obsažených v dotazníku:

• motivace a převzetí odpovědnosti,

• zvládání hospodaření – změna finanční situace (především se bude jednat o měření situace v oblasti řešení dluhů, ekonomické aktivity či aktivní hledání zaměstnání, vyřízení dávek,

• zvládání sociálních vztahů v sousedství,

• rodinné situace (kvalita péče o děti, vnímané rodičovské kompetence, partnerské konflikty, řešení domácího násilí, zlepšení či obnovení rodinných vztahů),

• zdravotní situace členů domácnosti (na základě posunu na subjektivní škále, intenzita lékařské péče, braní léků),

• změna v přístupu ke škole u dětí (počet zameškaných hodin, školní prospěch)

• změna bytové situace (kvalita bydlení),

• výskyt sociálně patologických jevů (zejm. kriminalita, Kontrola nad užíváním drog a alkoholu atd.),

• reakce na problémy a intervence sociálních pracovníků (míra plnění individuálního plánu vč. změny potřeby čerpání sociální práce v závislosti na výskyt problémů spojených s udržením bydlení, využívání dalších služeb),

• míra uživatelů, u kterých došlo ke změně „typu“ bytu (dostupný byt) či přestali být cílovou skupinou.

Návrh výzkumných nástrojů:

- dotazník pro uživatele sociálního bydlení,

- analýza individuálních plánů uživatelů.

4. Návrh indikátorů pro měření změny udržitelnosti lokálního systému sociálního bydlení po ukončení podpory z OPZ a podpory poskytované MPSV v rámci jeho systémového

Indikátory efektivity systému z hlediska schopnosti ukončovat bytovou nouzi uživatelů (pokud systém funguje efektivně, je vyšší šance na zachování a implementaci systému sociální bydlení jako integrálního prvku bytových politik obce):

• otevřenost programu (% z celkové množiny lidí v bytové nouzi, poměr mezi velikosti cílové skupiny splňující vstupní kritéria programu vs. všemi potřebnými cílovými skupinami v bytové nouzi v dané obci);

• rychlost zařazení do programu (tj. uzavření smlouvy) od identifikace (v počtu dní);

• udržitelnost (% nájemníků v programu, kteří plní všechny podmínky nájemní smlouvy);

• míra uživatelů, u kterých došlo ke změně „typu“ bytu (dostupný byt) či přestali být cílovou skupinou.

Indikátory efektivity z hlediska ekonomické udržitelnosti (podstatný argument z hlediska veřejných výdajů):

• rozdíl ve výši vyplácených dávek klientům před, v průběhu a po 1. roce programu (individuálně i kumulativně za rok programu);

• náklady na sociální práci a další doprovodné programy před/v průběhu/po 1. roce (přepočtený průměrný počet úvazků sociálních pracovníků před – např. v azylovém domě či na ubytovně – ve srovnání s průměrem v programu);

• pokud v programu dojde k změně ohledně péče o děti (odchod do ústavu či návrat z ústavu či prevence odchodu);

• zadlužení vůči obci (nájem, poplatky za odpad) a dodavatelů energií (před, v průběhu, splácení splátkového kalendáře);

• ztráta na nájemném (rozdíl mezi sociálním nájemným a obvyklým městským nájemným, započítání nesplacených nájmů či škod na vybavení bytu).

Indikátory politické udržitelnosti

• hlasování o milnících projektu (jak členové zastupitelstva hlasovali o projektovém záměru/žádosti, o přijetí dotace, o Koncepci vypracované v rámci projektu; % zastupitelů hlasujících pro schválení jednotlivých milníků)

• mediální obraz projektu a jeho aktivit (počet článků či reportáží o programu v regionálních médiích, z toho % pozitivních/negativních/neutrálních)

• postoje jednotlivých politických stran k projektu a jeho aktivitám (pro každou stranu zastoupenou v zastupitelstvu – pozitivní/negativní/neutrální)

• zapojení zástupců politických stran do aktivit projektu (např. práce v bytové či sociální komisi, zapojení do pracovních skupin při vytváření koncepce apod. – počet zástupců zapojených v aktivitách)

Indikátor trendu počtu přidělených sociálních bytů

• 3 roky před a srovnat s obdobím projektu (zda se díky projektu přiděluje více než předchozí trend).

Indikátory právní jistoty

• délka a prodlužování nájemních smluv pro nájemníky podpořené v projektu;

• zda není doba smlouvy jen po dobu projektu, jak probíhá prodlužování v průběhu projektu, zda doba nájemních smluv přesáhne období projektu.

Indikátory podpory a rozvoje systému sociálního bydlení

• trend v privatizaci bytového fondu (zvyšuje/snižuje/nemění) ve stanoveném časovém horizontu;

• investice do oprav či pořizování bytového fondu (ano/ne, případně určení zdroje a objemu, vč. žádosti do IROPu, SFRB);

• rozvoj podpůrných služeb (ano/ne a charakteristika v případě že ano: rozpočet města nad rámec projektu, KPSS, školení apod.);

• typ pracovních smluv se sociálními pracovníky + výhled v posledním ½ roce projektu (na dobu projektu/ na delší dobu);

• mainstreaming projektových aktivit – aspekty projektu se ne/objevují v dalších dokumentech a procesech nezávislých na projektu, např.: KPSS, Strategie bydlení (nadřazená nad Koncepci sociálního bydlení), pravidla přidělování bytů, metodiky dotčených odborů (prevence ztráty, sociální práce), práce dalších aktérů (ÚP, NNO);

• transfer know-how od pracovníků pilotu k dalším aktérům.

Návrh výzkumných nástrojů:

- sekundární analýza dokumentů (registr žadatelů, dostupné analytické podklady, výstupy průběžného monitorování a mapování)

- rozhovory se stakeholdery

5. Detailní zadání případové studie pro popis a kvalitativní zhodnocení vytvořené a pilotně otestované místní politiky sociálního bydlení v obci

Případová studie umožnit sledovat místní politiku sociální bydlení ve svém kontextu. Při tvorbě zadání budeme vycházet z klasických postupů při tvorbě případových studií (Yin, 2009). Zadání by mělo zpracovatelům případových studií umožnit:

• relevantně stanovit metody sběru – která data a jak se budou sbírat,

• stanovit výzkumný vzorek – které subjekty budou osloveny,

• vytvoření protokolu případové studie – stanovení procedur, otázek, témat, analyzovaných dokumentů,

• sběr a zpracování dat (transkripce atd.),

• analýzu dat,

• zpracování výzkumné studie a formulaci závěrů.

Za podstatné považujeme stanovení návodu pro určení zdrojových dat, aby reprezentovaly komplexnost specifické situace v obci a celý systém místní politiky sociálního bydlení. Případové studie budou sledovat všechny charakteristiky systému sociálního bydlení, zaměří se především na tato témata: otevřenost/inkluzivnost systému, úspěšnost, rychlost a srozumitelnost pro žadatele, míra a charakter podpory, umístění a kvalita bytového fondu, spolupráce a koordinovanost, politická a ekonomická udržitelnost nastavené politiky. V případové studii by byla také zachycena dynamika uživatelských trajektorií (Xxxxxxxx and Xxxxx 2013), které vyžadují specifickou metodologii analýzy. K analýze konkrétních životních drah uživatelů přistupujeme tak, že při sledování úspěchu i neúspěchu bereme v úvahu různorodé mechanismy, včetně samotného nastavení systémů sociálního bydlení. Vhodná by byla zejména analýza trajektorií 3 typů: a) neúspěšní žadatelé o sociální bydlení, b) úspěšní uživatelé sociálního bydlení, c) vyřazení uživatelé sociálního bydlení. Ideálně by se v trajektoriích zobrazily všechny fáze místního systému (prioritizace, nábor, nastěhování, podpůrné nástroje včetně sociální práce, prodloužení smlouvy apod.).

Návrh výzkumných nástrojů:

- Data pro tvorbu případových studií by měla vycházet z rozhovorů se zástupci všech aktérů obecného systému sociálního bydlení a z analýzy dostupných dokumentů a analýzy sekundárních dat.

Seznam použitých zdrojů

XXXXXXXX, X., XXXXX, X. 2013. Complex caring trajectories in community mental health: contingencies, divisions oflabor, and care coordination. Community Mental Health Journal, 49, 380–388. XXX, X. X. 2009. Case Study Research. Design and Methods. 4th ed. London: Sage Publications.

Referenční evaluace a studie

1. XXXXX, Xxx, Xxxxx XXXXXXX, Xxxxx XXXXXXXXXX et. Al. A Multiple-City RCT of Housing First With Assertive Community Treatment for Homeless Canadians With Serious Mental Illness. Psychiatric Services [online]. 2015, Dostupné z: xxxx://xx.xxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxx/00.0000/xxxx.xx.000000000

Výzkumný design studie je založen na RCT experimentu v oblasti účinnosti nástrojů při řešení bezdomovectví u 950 účastníků s vážným duševním onemocněním v kontextu pěti kanadských měst. Účastníci, kteří byli zařazeni do Housing First programu s ACT strávili více času ve stabilním bydlení, vstoupili do bydlení rychleji a pozitivněji hodnotili kvalitu bydlení.

Zdůvodnění výběru: Evaluace působení zisku trvalého bydlení na životní situaci osob bez domova.

2. XXXXXXXXXX, Xxxx, Xxxxx XXXXXXXXX a Xxxxxxxxxx XXXXXXXX. Rapid Rehousing: What the Research Says [online]. New York: Urban Institute, 2015. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxx.xxx/xxxxx/xxxxxxx/xxxxx/xxxxxxxxxxx/00000/0000000 -Rapid- Re-housing-What-the-Research-Says.pdf

Dle evaluace je Rapid Re-Housing je slibnou intervenci, která pomáhá rodinám bez přístřeší opustit nejisté bydlení a rychle se dostat do trvalých forem bydlení. Poskytuje krátkodobou pomoc s výdaji na bydlení a case management zaměřený na stabilitu bydlení. Výsledky ukazují na malé překážky při vstupu, vysoké míry umístění a nízké míry návratu do nejistých forem bydlení.

Zdůvodnění výběru: Přehledová publikace různých evaluací programů zabydlení rodin.

3. DELOITTE. Analýza socioekonomické situace příjemců sociálních dávek na ubytovnách. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Výsledky sociálního šetření realizovaného mezi příjemci DnB na ubytovnách. Výstup 2. etapy projektu, 2014.

Jedná se o kvantitativní průzkum cílové skupiny na ubytovnách, který byl zpracován pro MPSV. Analýza uvádí hlavní důvody bytové nouze a jejího neřešení i charakteristiky domácností z cílové skupiny. Podle výsledků 90 % obyvatel ubytoven hledá jiné bydlení, celých 87 % dotázaných je ovšem nuceno zůstat na ubytovně z ekonomických důvodů.

Zdůvodnění výběru: Cílová skupina a hodnocení spokojenosti s bydlením na ubytovně.

4. XXXXXXXXX, Xxxxxx Xxxxx. Housing First Europe – Results of a European Social Experimentation Project. European Journal of Homelessness, nedatováno.

Článek zahrnuje kvalitativní a kvantitativní vyhodnocení projektů Housing First Europe, zhodnocení dopadů zabydlení, efektivity programu, popis místního systému a lokálních specifik. Rovněž jsou zde prezentovány výsledky týkající se dalšího sociálního začleňování cílových skupin (lidé bez domova s komplexními potřebami podpory) a doporučení pro další výzkum a podporu přístupu HF jako účinného způsobu řešení a odstranění bezdomovectví.

Zdůvodnění výběru: Evaluace programů Housing First v lokálních kontextech.

5. HUD. Family Options Study Short-Term Impacts of Housing and Services. Interventions for Homeless Families [online]. Washington: U.S. Department of Housing and Urban Development Office of Policy Development and Research, 2015. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxx.xxx/xxxxxx/xxxxxx/xxxxx/xxxxxxx/xxxxx/xxx/XxxxxxXxxxxxxXxx dy_final. pdf

Studie spočívá v určení toho, jaké intervence nejlépe podporují stabilitu bydlení, zachování rodiny, soběstačnost pro dospělé a děti v situace bez domova. Výzkum se zaměřuje na azylové domy a přechodné bydlení.

Zdůvodnění výběru: Cílem studie je poskytnout podklady pro politiky, komunitní plánování a místní odborníky za účelem nalezení nejlepší cesty pro řešení bezdomovectví rodin.

6. HUD. Homelessness Prevention and Rapid Re-Housing Program (HPRP): Year 2 Summary [online]. B.m.: Office of Special Needs Assistance Programs Office of Community Planning and Development U.S. Department of Housing and Urban Development. 2013. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxx.xxxx/xxxxxxxxx/xxxxxxxxx/XXXX_Xxxx0Xxxxxxx.xxx

Zpráva poskytuje národní shrnutí efektu Rapid Re-Housing programu. Program nabízí krátkodobou a střednědobou finanční pomoc a služby těm, kteří by jinak upadli do situace bez domova, a těm, kteří jsou již v azylových domech nebo na ulici. Dle výsledků, program zabránil nebo ukončil situaci bez domova u zhruba 470 000 domácností.

Zdůvodnění výběru: Zaměření na Rapid Rehousing program, který se zaměřuje také na prevenci bezdomovectví.

7. XXXXXX, Xxxxx a Xxxxxxxx XXXXXX. Prostupné bydlení: evaluace. Agentura pro sociální začleňování, 2016.

První část studie/evaluace se zaměřuje na hodnocení systémové úrovně prostupného bydlení, jeho rozsahu, kontextu, vnitřních pravidel a celkové úspěšnosti. Ve druhé části se pak zaměřuje na individuální kazuistiky a snaží se identifikovat klíčové faktory, které ovlivňují úspěch či neúspěch.

Zdůvodnění výběru: Český kontext, podobné zdroje dat a metodologie, realistické pro pilotní program MPSV, kombinace kvantitativních a kvalitativních metod.

8. XXXXX, Xxxxxx. Analýza fungování existujících „sociálních ubytoven“ a návrhy řešení bytových potřeb nízkopříjmových skupin obyvatel s využitím těchto zařízení jako součásti systému sociálního bydlení: Lokalita Bílina . Praha: Agentura pro sociální začleňování, 2012.

Analýza hledá odpovědi na to, zda „ubytovny“ v Bílině poskytují sociální bydlení a nakolik je systém bydlení v Bílině prostupný. Prostřednictvím analýzy lokálních bytových politik, pravidel pro přidělování bytů a dalších dokumentů; rozhovorů s obyvateli ubytoven a rozhovorů s místními aktéry hledá bariéry prostupnosti bydlení a vnitřní i vnější mechanismy, které způsobují, že lidé na ubytovnách zůstávají dlouhodobě.

Zdůvodnění výběru: Studie nabízí kontext českého města, využívá kvalitativní metody a pracuje s alternativními variantami využití financí pro rozvoj systému sociálního bydlení.

9. XXXXX, Xxxxxxxx, X. X. XXXXXXXX, X XXXXXXXXXX et al. Predictors of homelessness among families in New York City: From shelter request to housing stability. American Journal of Public Health . 1998, č. 88, 1651–1657.

Tato studie zkoumá prediktory vstupu do azylového domu a následnou stabilitu bydlení pro kohortu rodin, které dostávají veřejnou podporu v New Yorku. Autoři dochází k závěru, že subvence na bydlení jsou rozhodující pro ukončení bezdomovectví mezi rodinami.

Zdůvodnění výběru: Studie pracuje s vědeckými poznatky o korelacích mezi systémovými i osobními charakteristikami, které mohou predikovat ztrátu bydlení nebo jeho získání či udržení, je zde přítomen kontext pobytových služeb a zabydlovacích programů, srovnatelná cílová skupina.

10. BUSCH-XXXXXXXXX, X. Does ReHousing Lead to Reintegration? Innovation 18, 2: 205–226, 2005.

Text shrnuje výsledky několika studií realizovaných např. v Irsku, Německu a Itálii, jež sledovaly výsledky reintegračních projektů pro lidi bez domova. Data ukazují převážně pozitivní výsledky i pro mnohé dlouhodobě a těžce marginalizované osoby bez domova.

Zdůvodnění výběru: Studie zabývající se reintegračními projekty. Autoři akcentují význam přístupu k normálnímu bydlení a poskytování přiměřené materiální a osobní podpory těm, kteří to potřebují.

11. BUSCH-XXXXXXXXX, X. PEER REVIEW on Homelessness Policies in Odense Discussion Paper (Habitact Peer Review), 2015.

Jedná se o případovou studii lokální strategie řešení bezdomovectví v dánském městě Odense v kontextu širšího evropského vývoje a možných srovnání s jinými evropskými městy (podobné reporty jsou k dispozici z Amsterdamu, Atén, Barcelony, Dublinu, Ghentu a Gothenburgu). Studie sleduje snižování bezdomovectví s využitím přístupu Housing First a prostřednictvím posílení prevence.

Zdůvodnění výběru: Zabývá se Housing first projekty, zaměřuje se na podporu v sociálním začleňování.

12. BUSCH-XXXXXXXXX, X. et al. Homelessness and Homeless Policies in Europe: Lessons from Research. Brussels: FEANTSA, 2010.

Jedná se o přehled vědění o bezdomovectví a politikách zacílených na jeho řešení /nejen/ v Evropské unii, který sloužil jako podklad tzv. Evropské konsenzuální konference o bezdomovectví. Text se zabývá definováním bezdomovectví, jeho vznikem, účinky, ukončením i opatřeními a službami.

Zdůvodnění výběru: Poskytuje kontext pro výzkum bezdomovectví a poskytovaných služeb pro osoby bez domova.

13. XXXXXXX, D. P. , XXXXXXX, S. Rearranging the Deck Chairs or Reallocating the Lifeboats? Homelessness Assistance and Its Alternatives. Journal of the American Planning Association, 74, 1: 111–121, 2008.

Studie identifikuje podskupiny mezi uživateli azylových domů v USA – jednotlivci i rodiny s dětmi – a navrhuje alternativní programové modely zaměřené na konkrétní situace každé z těchto podskupin s cílem nalezení efektivnějších řešení, jež by snížily počet domácností, které se ocitají v bytové nouzi a dobu, po níž se v této situaci nalézají.

Zdůvodnění výběru: Může sloužit jako inspirace pro charakteristiku podskupin lidí v bytové nouzi/uživatelů sociálního bydlení i pro formulaci zadání případových studií.

14. XXXXX, P., XXXXXXXXXXX, X., XXXXXXXXXXXXXX, V. A NASARRE-XXXXX. Promoting protection of the right to housing – Homelessness prevention in the context of evictions. Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2016.

Celoevropská komplexní studie mapuje dostupná data týkající se nedobrovolného vystěhování z bydlení, příčiny takových vystěhování, legislativní rámce jednotlivých zemí a dobrou praxi v oblasti prevence ztráty bydlení a bezdomovectví.

Zdůvodnění výběru: Poskytuje rámec pro konceptualizaci cílových skupin bezdomovectví a příčin vzniku bezdomovectví v těchto skupinách.

15. PLATFORMA PRO SOCIÁLNÍ BYDLENÍ, IQ ROMA SERVIS a FRA. Data z Registračního týdne v Brně. Brno: Magistrát města Brno, duben–květen 2016.

Registrační týden vůbec poprvé v ČR na úrovni města zjišťoval, pokud možno celostní obrázek bezdomovectví rodin, jejich stupně ohrožení a potřeby. Hlavním cílem bylo získat co nejpřesnější informace o počtu rodin bez domova na území města Brna a jejich charakteristiky pomocí české verze dotazníku F-VI-SPDAT v2.0, který zjišťuje index zranitelnosti rodin.

Zdůvodnění výběru: Poskytnutí informací o cílové skupině, využití Indexu zranitelnosti rodin.

16. PLEACE, N. et al. The Finnish Homelessness Strategy: An International Review. Helsinki: Ministry of the Environment, 2015.

Dokument představuje evaluaci dvou fází finského vládního programu určeného ke snížení dlouhodobého bezdomovectví v zemi se zaměřením na program jako celek i na jeho různé aspekty

z hlediska implementace modelu Housing First ve finské společnosti. Zpráva popisuje i práci s lidmi bez domova ve Spojeném království, ve Švédsku a v USA a zaměřuje se na postupy, které by mohly být použity ve Finsku.

Zdůvodnění výběru: Evaluace finského národního programu určeného ke snížení dlouhodobého bezdomovectví.

17. MPSV. Vyhodnocení průzkumu řešení bezdomovectví v obcích s rozšířenou působností. Praha: MPSV, 2015.

Dokument obsahuje základní kvantitativní vyhodnocení šíře problému a řešení situací bezdomovectví, kapacit obcí a používaných nástrojů. Cílem průzkumu bylo, prostřednictvím dotazníku, zmapovat aktuální situaci v obcích s rozšířenou působností / správních obvodech z hlediska prevence výskytu a řešení bezdomovectví z pohledu sociálních pracovníků obcí / správních obvodů včetně sociálních kurátorů.

Zdůvodnění výběru: Zmapování situace bezdomovectví, návrhy možných opatření v souladu s plněním Koncepce řešení a prevence vzniku bezdomovectví.

18. XXXXXXXX, X., X. Xxxxxxxx. Popis velikosti a struktury skupin osob, které by mohly Představovat cílovou skupinu sociálního bydlení . Praha: VÚPSV, 2015. Dostupné z: xxxx://xxxxx.xxxxx.xx/Xxxxxxxx/xx_000.xxx

Autoři se snaží určit velikosti a struktury skupiny domácností, které by mohly představovat cílovou skupinu pro sociální bydlení a vytvořili přitom konstrukty cílové skupiny sociálního bydlení, a to skupiny osob či domácností ohrožených ztrátou bydlení z titulu nedostatečných příjmů a skupiny osob či domácností vyloučených ze standardního bydlení.

Zdůvodnění výběru: Zmapování cílové skupiny, specifikace ohrožených skupin.

19. XXXXXXXX, X., Xxxxxx, X., Xxxxxx, X., Xxxxxxxxxx M. Analýza problému rizika ztráty bydlení a vyhodnocení existujících mechanizmů v České republice . Praha: VÚPSV, 2015. Dostupné z: xxxx://xxxxx.xxxxx.xx/Xxxxxxxx/xx_000.xxx

Analýza mapuje situaci v oblasti prevence ztráty bydlení a poukazuje na potenciál i limity, které nabízí současná národní a lokální politika v oblasti bydlení, včetně charakteristik užívaných nástrojů a úsilí významných aktérů v této oblasti. Výsledky ukazují, že především na národní úrovni je pozornost koncentrována na řešení již krizových situací vyvolaných ztrátou bydlení.

Zdůvodnění výběru: Zmapování a analýza současného stavu prevence ztráty bydlení.

20. Evaluation of the Social Housing Program . Yukon Housing Corporation [online]. [15.10.2016], 2004. Dostupné z:

xxxx://xxx.xxxxxxx.xx.xx/xxx/xxxxxx_xxxxxxx_xxxxxxxxxx_xxxxx00.xxx

Dokument obsahuje výsledky evaluace programu sociálního bydlení v teritoriu Yukon. Cílem evaluace programu je zjistit, zda je program sociálního bydlení v souladu se současnými prioritami vlády Yukon a řeší skutečnou potřebu; zda je účinný při plnění svých cílů v rámci rozpočtu a bez nežádoucích efektů; zda využívá nejvhodnější a nejúčinnější prostředky k dosažení svých cílů.

Zdůvodnění výběru: Evaluace programu sociálního bydlení a jeho souladu s vládními prioritami vlády Yukon.

21. ČVUT. Osnova modelů bydlení vč. základního prostorového a technického standardu pro potřeby koncepce sociálního bydlení České republiky 2015-2025. Praha: ČVUT, 2015. Souhrnná výzkumná zpráva.

Materiál mapuje možné prostorové, typologické a technické důsledky zvolené kategorizace bydlení. Práce vychází především z analýzy systémy standardů sociálního bydlení, příkladů dobré praxe

a modelových příkladů, přičemž analyzuje a porovnává starší a současné systémy standardů sociálního bydlení především z Velké Británie, Německa, Polska a České republiky.

Zdůvodnění výběru: Poskytuje kategorizaci modelů bydlení.

22. XXXXXXXXX, Xxx, XXXXXXXXX, Xxx. Housing First for Long-Term Shelter Dwellers with Psychiatric Disabilities in a Suburban County: A Four-Year Study of Housing Access and Retention. The Journal of Primary Prevention. 2007, Vol. 28, No. 3, pp. 265-279. ISSN 0278-095X. Pilotní testování potvrzuje pozitivní efekt Housing First na situaci lidí, kteří jsou dlouhodobě bez domova s těžkým duševním onemocněním a závislostmi. Participanti byli náhodně zařazeni buď do jednoho z Housing First programů nebo do kontrolní skupiny. Studie diskutuje aspekty úspěšného zavádění programu Housing First.

Zdůvodnění výběru: Evaluace dopadů Housing First.

23. XXXXXXXXX, Xxxxxxx, XXXXX, Xxxxx. Escaping homelessness: Anticipated and perceived facilitators. Journal of Community Psychology. 2009, Vol. 37, No. 7, pp. 846-858. ISSN 0091-0562.

Tato studie se zaměřuje na zprostředkovatele úniku ze situace bezdomovectví vnímané lidmi, kteří jsou v současnosti nebo byli dříve v situace bez domova. Informanti identifikovali jako základní faktor „úniku“ z bezdomovectví přístup k bydlení. Jako důležitá byla vnímána také zdravotnická péče a podpora ze strany sociálních služeb. Autoři akcentují význam porozumění lidem bez domova a jejich potřebám pro sociální politiku.

Zdůvodnění výběru: Identifikace faktorů úniku z bezdomovectví.

24. XXX, Xxxxxx, XXXXXXXXX, Xxxxxxx. Faktory úspěšné reintegrace bezdomovců a nástroje bytové politiky pro řešení bezdomovství v ČR. Sociologický časopis / Czech Sociological Review. 2013, Vol. 49, No. 1, pp. 29–52. ISSN 0038-0288.

Autoři identifikují hlavní faktory a bariéry úspěšné reintegrace lidí bez domova zpět do trvalých forem bydlení v ČR a na základě zjištění hodnotí efektivnost stávajících i potenciálních nástrojů bytové politiky.

Zdůvodnění výběru: Identifikace faktorů a bariér úspěšné reintegrace do trvalých forem bydlení.

25. XXXXXXX, Xxxxx, M., XXXXXX, Xxxxxxxx. Critical incidents that Facilitate Homeless People´s Transition off xxx Xxxxxxx. Journal of Social Distress and the Homeless. 2002, Vol. 11, No. 4, pp. 293-306. XXXX 0000-0000.

Prostřednictvím výzkumu s lidmi, kteří úspěšně opustili život na ulici, odhalili autoři 314 faktorů, které pomohly nebo bránily tomuto přechodu. Faktory roztřídili do 19 usnadňujících kategorií a 4 zamezujících kategorií. Výsledky byly diskutovány ve světle pěti hlavních témat: vytváření podpůrných vztahů, objevování určité míry sebevědomí, přijetí osobní odpovědnosti, dosažení hlavních životních cílů a změny percepce.

Zdůvodnění výběru: Identifikace faktorů a bariér úspěšné reintegrace do trvalých forem bydlení.

26. GROUNDSWELL. The Escape Plan. A Participatory Research Study. [online]. [24. 10. 2015]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxxxxxxx.xxx.xx/Xxx_Xxxxxx_Xxxx_Xxxxxx.xxx

Cílem studie bylo vytvořit základnu faktorů, které přispěly k úspěšné cestě z života bez domova. Šetření bylo realizováno pomocí rozhovorů s lidmi bez domova, kterým se podařila reintegrace do trvalého bydlení a focus group s tzv. významnými druhými, kteří jim v xxx xxxxxxx. Výstupem je „Únikový plán“, který identifikuje sedm základních oblastí důležitých pro proces. Druhým výstupem je analýza zjištění, která má nastínit osvědčené postupy pro praktiky, poskytovatele služeb a tvůrce politik.

Zdůvodnění výběru: Identifikace faktorů a bariér úspěšné reintegrace do trvalých forem bydlení. Doporučení pro oblast sociální práce.

Popis dvou členů realizačního týmu (experti)

Xxxxx a příjmení člena realizačního týmu:	Doc. PhDr. Xxxxx Xxxxxx, Ph.D.
Pozice v realizačním týmu:	Expert v oblasti evaluací politik, programů nebo projektů v oblasti sociálního bydlení, sociálního začleňování nebo sociálního rozvoje
Délka získané praxe v oboru evaluací politik, programů nebo projektů v oblasti sociálního bydlení, sociálního začleňování nebo sociálního rozvoje v měsících:	180 měsíců (z toho 12 měsíců v roce 1999, 36 měsíců v letech 2002- 2004, 24 měsíců v letech 2006-2007, 6 měsíců v roce 2008, 96 měsíců v letech 2009-2016, 6 měsíců v roce 2017)
Zkušenosti v oblasti evaluací politik, programů nebo projektů v oblasti sociálního bydlení, sociálního začleňování nebo sociálního rozvoje.
Název a popis projektu/zakázky	Grantový projekt v rámci Interní grantové agentury Ostravské univerzity “Výzkum potřeb příslušníků romského etnika”, číslo projektu 032/99. Analýza a evaluace potřeb romských obyvatel pro účely politiky sociálního začleňování městského obvodu Ostrava– Mariánské Hory.
Období plnění	1999 (12 měsíců)
Popis pozice, kterou člen realizačního týmu zastával	sběr dat, analýza, zpracování evaluační zprávy
Výstupy z projektu/xxxxxxx (bibliografické údaje nebo internetová adresa)	Xxxxxxxxx, X. Potřeby příslušníků romského etnika v městském obvodu Ostrava – Mariánské Hory. Závěrečná výzkumná zpráva. Ostrava: Zdravotně sociální fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 1999.
Údaje kontaktní osoby objednatele projektu/xxxxxxx,)	Xxxx. Xxxxxxx Xxxxxx, Ph.D. Xxxxxxx.Xxxxxx@xxx.xx 775 761 557
Název a popis projektu/zakázky	Xxxxx Xxxxxxxx agentury ČR „Senioři ve společnosti. Strategie zachování autonomie“ reg. č. 403/02/1182
Období plnění	2002-2004 (36 měsíců)
Popis pozice, kterou člen realizačního týmu zastával	Vykonávaná činnost: Realizace výzkumu Sociální pracovníci a senioři. Evaluace činností sociálních pracovníků z hlediska podpory autonomie a sociálního začlenění seniorů. Činnosti: sběr dat, analýza, interpretace, zpracování dílčí závěrečné zprávy.
Výstupy z projektu/xxxxxxx (bibliografické údaje nebo internetová adresa)	XXXXXXXXX, A. Old Age and its Interpretation by Social Workers. In SÝKOROVÁ, D.; XXXXXX, O.; XXXXXXXXXXX, B. (ed.). Strategies for the Maintenance of Autonomy in Old Age. Eichstätt: ISIS, 2004, s. 87 - 102. ISBN 80-7326-064-6. XXXXXXXXX, A.; XXXXXXXX, D. Pomoc seniorům – její potřeba a zdroje. Sociální práce/ Sociálna práca: Úloha rodiny v péči o seniora. 2004, č. 2, s. 85 – 94. ISSN 1213- 624.
Údaje kontaktní osoby objednatele projektu/zakázky	Doc. PhDr. Xxxx Xxxxxxxx, Ph.D. řešitelka projektu xxxx.xxxxxxxx@xxxx.xx, tel. 000 000 000

	GAČR: x000 000 000 000, xxxx@xxxx.xx
Název a popis projektu/zakázky	Veřejná zakázka „Zajištění vzdělávání metodiků a koordinátorů sociální péče o osoby tzv. společensky nepřizpůsobené" zadané MPSV v rámci OP RLZ, opatření 2.1. – Sociální začlenění specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí.
Období plnění	1.1. 2006 – 30.7. 2007 (18 měsíců)
Popis pozice, kterou člen realizačního týmu zastával	Členka realizačního týmu, činnosti: na základě provedené evaluace vzdělávacích potřeb a výkonu práce spolupráce na tvorbě metodické příručky a vzdělávacím kurzu. Spolupráce na výstupech projektu, tj. na metodikách a sbornících studijních textů.
Výstupy z projektu/zakázky (bibliografické údaje nebo internetová adresa)	Metodické a koordinační dovednosti v sociálních službách. Sborník studijních textů pro metodiky sociální prevence a sociální kurátory pověřené koordinační činností: xxxx://xxxxxxxx.xxx.xx/xxxxxxx/xxx/xxxxxxx_xxxxxx.xxx Příručka pro metodiky sociální prevence a sociální kurátory: xxxx://xxxxxxxx.xxx.xx/xxxxxxx/xxx/xxxxxxxx_xxx_xxxxxxxx.xxx Vzdělávací program: xxxx://xxxxxxxx.xxx.xx/xxxxxxx/xxxxx.xxx?xxxx000
Údaje kontaktní osoby objednatele projektu/zakázky	Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Xxx. Xxxxxx Xxxxxx, xxxxxx.xxxxxx@xxxx.xx Tel: x000 000000000
Název a popis projektu/zakázky	Projekt „Zvýšení připravenosti studentů sociální práce na měnící se požadavky a potřeby budoucích zaměstnavatelů pomocí kvalitnějšího vzdělávání v oblasti odborné praxe studentů“. Projekt realizován v rámci OP RLZ s cílem zvyšovat přípravu sociálních pracovníků na činnosti podporující sociální začleňování. Z.04.1.03/0.0.00.0/0000
Období plnění	27.6. 2006 – 26.5. 2008 (23 měsíců)
Popis pozice, kterou člen realizačního týmu zastával	Členka realizačního týmu, konzultantka. Činnosti: posouzení dokumentů o praxi studentů sociální práce, výzkum u studentů sociální práce, výzkum u sociálních pracovníků. Na základě provedené evaluace spolupráce na realizaci workshopů a pracovních skupin, zpracování skript a informačního materiálu, školení cílové skupiny v inovované studijní disciplíně, vytvoření vzdělávacího programu pro sociální pracovníky z praxe, vytvoření databáze spolupracujících organizací sociálních služeb, vytvoření evaluační strategie v oblasti praxí studentů.
Výstupy z projektu/zakázky (bibliografické údaje nebo internetová adresa)	Informace o projektu: xxxxx://xxxxxxxx.xxx.xx/xxxxxxxx/xxxxx.xxx?xxxxx00 Průvodce odborným praktickým vzděláváním v sociální práci pro studující: xxxxx://xxxxxxxx.xxx.xx/xxxxxxxx/xxxxx.xxx?xxxxx00 Průvodce odborným praktickým vzděláváním v sociální práci pro vyučující odborného semináře k praxím: xxxxx://xxxxxxxx.xxx.xx/xxxxxxxx/xxxxx.xxx?xxxxx00 Průvodce odborným praktickým vzděláváním v sociální práci pro mentorky a mentory: xxxxx://xxxxxxxx.xxx.xx/xxxxxxxx/xxxxx.xxx?xxxxx00
Údaje kontaktní osoby objednatele	MŠMT

projektu/zakázky	Samostatné oddělení Evropských programů 35 Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxxx tel: x000 000 000 000, xxxxx.xxxxxxxxxx@xxxx.xx Xxxx Xxxxxxxxxx tel: x000 000 000 000,: xxxx.xxxxxxxxxx@xxxx.xx
Název a popis projektu/zakázky	Veřejná zakázka „Podpora vytváření systému terénní sociální práce“ v rámci OP RLZ
Období plnění	23.11.2007- 30.6. 2008 (7 měsíců)
Popis pozice, kterou člen realizačního týmu zastával	Činnosti: na základě provedené evaluace vzdělávacích potřeb a výkonu práce terénních a terénních sociálních pracovníků garance tvorby metodické příručky a vzdělávacím kurzu.
Výstupy z projektu/zakázky (bibliografické údaje nebo internetová adresa)	Informace o projektu: xxxx://xxx.xxxx.xx/xx/0000 xxxx://xxxxxxxx.xxx.xx/xxx/ Publikace: Profesní dovednosti terénních pracovníků Profesní dovednosti terénních sociálních pracovníků Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce Analýza vzdělávacích potřeb terénních pracovníků Ke stažení: xxxx://xxxxxxxx.xxx.xx/xxx/xxxxx.xxx?xxxxx0
Údaje kontaktní osoby objednatele projektu/zakázky	Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Xxx. Xxxxxx Xxxxxxxxx, xxxxxx.xxxxxxxxx@xxxx.xx x000 000 000 000 Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxxxxxxx; xxxxxxxx.xxxxxxxxxxxx@xxxx.xx x000 000000000
Název a popis projektu/zakázky	Projekt „Profesní vzdělávání sociálních kurátorů“ v rámci OP RLZ „Lidské zdroje a zaměstnanost“, CZ.1.04/3.1.03/22.00025
Období plnění	1.5.2009 – 1.3. 2011 (21 měsíců)
Popis pozice, kterou člen realizačního týmu zastával	Odborný garant projektu. Činnosti: evaluace vzdělávacích potřeb, evaluace pilotního kurzu, tvorba studijních textů, spolupráce na tvorbě metodické příručky pro sociální kurátory pro práci s klienty s cílem dosahování sociálního začleňování.
Výstupy z projektu/xxxxxxx (bibliografické údaje nebo internetová adresa)	xxxx://xxxxxxxx.xxx.xx/xxxxxx/ Publikace: Metodika příručka pro sociální kurátory a metodiky sociální prevence Sborník studijních textů pro sociální kurátory Ke stažení: xxxx://xxxxxxxx.xxx.xx/xxxxxx/00_xxxxxxxxx.xxxx
Údaje kontaktní osoby objednatele projektu/zakázky	Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Xxx.Xxxxx Xxxxxxxx; xxxxx.xxxxxxxx@xxxx.xx x000 000 000 000
Název a popis projektu/zakázky	Výzkumný projekt „Nová sociální rizika a možnosti uplatnění moderních metod sociální práce v Moravskoslezském kraji“ realizovaný na FSS OU za finanční podpory Moravskoslezského kraje. RRC/03/2010
Období plnění	1.10. 2010 – 31.10.2011 (13 měsíců)
Popis pozice, kterou člen realizačního týmu zastával	Člen týmu, jehož cílem byla evaluace demo-sociálních procesů na území Moravskoslezského kraje včetně analýzy nových sociálních rizik a navržení vhodných metod sociální

	práce pro dosahování sociálního začleňování na základě zahraničních zkušeností.
Výstupy z projektu/xxxxxxx (bibliografické údaje nebo internetová adresa)	XXXXXX, Xxx, XXXX, Xxxxxx, XXXXXX, Xxxxx. Neue soziale Risiken und Soziale Arbeit in der Transformations- gesellschaft. Ein empirisches Beispiel aus der Tschechischen Republik. Wiesbaden: Springer VS, 2013. ISBN 978-3-531-18686-3 Xxxxxx, X. Nová sociální rizika pohledem vedoucích odborů sociálních věcí: Dílčí zpráva č. 2. 2011
Údaje kontaktní osoby objednatele projektu/zakázky	Moravskoslezský kraj – Krajský úřad Ing. Bc. Xxxxxxxx Xxxxxxxxx tel.: 000 000 000, xxxxxxxx.kubejkova@kr- xxxxxxxxxxxxxxx.xx
Název a popis projektu/zakázky	Rozšíření a rozvoj vědeckovýzkumného týmu Ostravské univerzity, Fakulty sociálních studií“ realizovaného v rámci OP RLZ, oblast podpory: Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji.
Období plnění	1.6.2011 – 31.5. 2014 (35 měsíců)
Popis pozice, kterou člen realizačního týmu zastával	Člen seniorského týmu. Činnosti: 1) evaluace personálních zdrojů ve vědě a výzkumu a tvorba podpůrných nástrojů jejich rozvoje, 2) vedení výzkumného subtýmu zpracovávajícího výzkumnou studii týkající zhodnocení důsledků způsobů zvládání chudoby rodinami s dětmi pro služby podporující jejich začleňování. Při výzkumu byl důraz kladen na oblast bydlení.
Výstupy z projektu/zakázky (bibliografické údaje nebo internetová adresa)	XXXXXX, X., XXXXXX, V., XXXXXXXXX, E., ŠPILÁČKOVÁ, M., VONDROUŠOVÁ, K. Způsoby zvládání chudoby a ohrožení chudobou rodinami s nezletilými dětmi. Sociální práce/Sociálna práca. 2014, roč. 14, s. 44-60. XXXX, Xxxxxx; XXXXXX, Xxxxx. Výzkumné metody v sociální práci. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2013, s. 203- 217. ISBN 978-80-7464-390-3 XXXXXX, Xxxxx; XXXXXX, Xxxxxxx; XXXXXX, Xxxxxxx; XXXXXXXXX, Xxxxxx; XXXXXXXX, Xxx; XXXXXXXXX, Xxxx; XXXXXXXXXX, Xxxxx; XXXXX, Xxx; XXXXXXXXXXX, Xxxxxx. O způsobech zvládání chudoby z perspektivy rodin – podněty pro sociální práci. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2014. ISBN 978-80-7464-492-4
Údaje kontaktní osoby objednatele projektu/zakázky	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Odbor uzavírání a archivace, Oddělení administrace udržitelnosti VK Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxx tel.: x000 000 000 000, Email: xxxxx.xxxxxxxxx@xxxx.xx
Název a popis projektu/zakázky	Projekt Moravskoslezského kraje „Podpora komunitní práce v Moravskoslezském kraji“
Období plnění	2014 – 2016 (36 měsíců)
Popis pozice, kterou člen realizačního týmu zastával	Činnosti: metodické vedení specialistů komunitní práce, evaluace jejich práce ve vyloučených lokalitách s cílem dosažení sociálního začleňování a sociálního rozvoje.
Výstupy z projektu/zakázky (bibliografické údaje nebo internetová adresa)	Projekt byl zařazen na web dobrých praxí, který vznikl na podporu místním aktérům při řešení problematiky sociálního vyloučení v jejich regionu. Je součástí Kampaně proti rasismu a násilí z nenávisti, realizované Agenturou pro

	sociální začleňování při Úřadu vlády ČR xxxx://xxx.xxxxxxxxxx.xx/xxxxx-xxxxx/xxxxxxx-xxxxxxxxx- prace-v-msk vystoupení na konferenci: xxxx://xxxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxxx_xxxxxxxxx_00_xx_0.xxx
Údaje kontaktní osoby objednatele projektu/zakázky	Moravskoslezský kraj – Krajský úřad Xx. Xxxxx Xxxxxx xxxxx.xxxxxx@xxx.xx, 595 622 279
Název a popis projektu/zakázky	Reintegrace matek samoživitelek žijících v azylových domech do trvalých forem bydlení, SGS01/FSS/2015
Období plnění	2015 (12 měsíců)
Popis pozice, kterou člen realizačního týmu zastával	Spoluřešitelka výzkumu, jehož cílem bylo na základě identifikace bariér a akcelerátorů úspěšné reintegrace v oblasti bydlení a zjištěných potřeb matek samoživitelek odcházejících z azylových domů ve městě Ostravě do trvalých forem bydlení formulovat doporučení pro zefektivnění sociální práce s uživatelkami azylových domů pro matky s dětmi s cílem dosahování jejich sociálního začleňování. Činnosti: metodické vedení, supervize výzkumného postupu, supervize publikačních výstupů
Výstupy z projektu/zakázky (bibliografické údaje nebo internetová adresa)	XXXXXX, X., XXXXXXXXXX, X. (Bezmocná) Sociální práce jako zdroj zplnomocnění? Sociální práce/Sociálna práca. 2015, roč. 15, č. 5, s. 52-63. ISSN 1213-6204. XXXXXX, X., XXXXXXXXXX, X. Vnímané potřeby klientek azylových domů pro ženy a matky s dětmi. Sociální práce/Sociálna práca. 2016, č. 3, s. 21-38. ISSN 1213-6204.
Údaje kontaktní osoby objednatele projektu/zakázky	Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxx, referát vědy a výzkumu, Ostravská univerzita Xxxxx.Xxxxxxxxx@xxx.xx 000 00 0000
Název a popis projektu/zakázky	Bariéry a akcelerátory reintegrace vnímané matkami samoživitelkami reintegrovanými do trvalého bydlení, SGS02/FSS/2016
Období plnění	2016 (12 měsíců)
Popis pozice, kterou člen realizačního týmu zastával	Cílem výzkumu bylo na základě identifikace bariér a akcelerátorů úspěšné reintegrace v oblasti bydlení a zjištěných potřeb matek samoživitelek reintegrovaných do trvalého bydlení formulovat doporučení pro zefektivnění sociální práce s uživatelkami azylových domů pro matky s dětmi s cílem jejich sociálního začleňování. Součástí výsledků výzkumu jsou doporučení pro rozvoj systému sociálního bydlení a služeb azylových domů. Činnosti: metodické vedení, supervize výzkumného postupu, supervize publikačních výstupů.
Výstupy z projektu/zakázky (bibliografické údaje nebo internetová adresa)	XXXXXXXXXX, X. Accelerators and Barriers of Integration into Permanent Housing For Mothers Living in Asylum Houses. Sociální práce/Sociálná práca. 2016, č. 17, s. 40- 50. ISSN 1213-6204.
Údaje kontaktní osoby objednatele projektu/zakázky	Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxx, referát vědy a výzkumu, Ostravská univerzita Xxxxx.Xxxxxxxxx@xxx.xx, 000 00 0000
Název a popis projektu/zakázky	Identifikace a analýza vnímaných sociálních důsledků

	života s HIV/AIDS, SGS04/FSS/2016
Období plnění	2016 (12 měsíců)
Popis pozice, kterou člen realizačního týmu zastával	Spoluřešitelka, analýza vnímaných sociálních důsledků života s HIV/AIDS, jejich evaluace a doporučení pro oblast služeb sociální práce s cílem podpory sociálního začleňování této cílové skupiny. Činnosti: metodické vedení, supervize výzkumného postupu, supervize publikačních výstupů.
Výstupy z projektu/xxxxxxx (bibliografické údaje nebo internetová adresa)	XXXXXXXXXXXX, X. Očekávání lidí žijících s HIV/AIDS od sociální práce. Sociální práce/ Sociálna práca, 3, 2017. XXXXXXXXXXXX, X. a XXXXXX, X. Identifikace a analýza vnímaných sociálních důsledků života s HIV/AIDS. Závěrečná zpráva, 2016.
Údaje kontaktní osoby objednatele projektu/zakázky	Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxx, referát vědy a výzkumu, Ostravská univerzita Xxxxx.Xxxxxxxxx@xxx.xx, 000 00 0000
Název a popis projektu/zakázky	Zdraví a využívání zdravotnických služeb u obyvatel azylových domů, SGS 03/UVAFM/2017
Období plnění	2017 (v realizaci, realizováno 6 měsíců)
Popis pozice, kterou člen realizačního týmu zastával	Člen výzkumného týmu, který se zabývá analýzou využívání zdravotnických služeb a evaluace situace zdraví u obyvatel azylových domů. Jedním z cílů projektu je na základě výsledků výzkumu s využitím poznatků ze zahraniční praxe přispět k rozvoji služeb v azylových domech a sociálnímu začlenění cílové skupiny. Činnosti: metodické vedení, supervize výzkumného postupu, supervize publikačních výstupů.
Výstupy z projektu/zakázky (bibliografické údaje nebo internetová adresa)	Xxxxxxxxxx, K., Xxxxxx X., Xxxxxxxxxx, X. Zdraví a přístup ke zdravotním službám u obyvatel a obyvatelek azylových domů – téma pro sociální práci? Sociální práce/ Sociálna práca, 3, 2017.
Údaje kontaktní osoby objednatele projektu/zakázky	Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxx, referát vědy a výzkumu, Ostravská univerzita Xxxxx.Xxxxxxxxx@xxx.xx, 000 00 0000
Název a popis projektu/zakázky	Modely sociální práce doprovázející bydlení
Období plnění	1.1.2017 – 31.10.2017 (v realizaci, realizováno 6 měsíců)
Popis pozice, kterou člen realizačního týmu zastával	Cílem výzkumu je identifikace a analýza modelů sociální práce doprovázející bydlení v české praxi. Členka týmu, příprava výzkumného designu, sběr dat, analýza dat.
Výstupy z projektu/zakázky (bibliografické údaje nebo internetová adresa)	V přípravě
Údaje kontaktní osoby objednatele projektu/zakázky	Sdružení azylových domů Xxx. Xxxx Xxxxxxxxxxx, Ph.D., ředitelka xxxx.xxxxxxxxxxx@xxxxxxxxxxx.xx, 731 488 530
Název a popis projektu/zakázky	Odborné konzultace a podpora interní evaluace projektu „Dobří sousedé jsou také na Blanensku“
Období plnění	1.6.2017 (v realizaci, realizován 1 měsíc)
Popis pozice, kterou člen realizačního týmu zastával	Odborný garant zakázky podpory evaluace sociálně inovativního přístupu k lidem s duševním onemocněním, který má za cíl poskytnout jim ubytování, vychází z přístupů Housing first a svým zaměřením je zacílen na sociální

	začleňování těchto osob.
Výstupy z projektu/zakázky (bibliografické údaje nebo internetová adresa)	v realizaci
Údaje kontaktní osoby objednatele projektu/zakázky	Xxx. Xxx Xxxxxxx, předseda BEC družstvo – Business and Employment Co-operative xxxx@xxx-xxxx.xx, 777 793 714

Xxxxx a příjmení člena realizačního týmu:	Xxx. Xxxx XXXXXX
Pozice v realizačním týmu:	Expert v oblasti tvorby, implementace a analýzy politik nebo programů v oblasti bydlení
Délka získané praxe v oboru tvorby, implementace a/nebo analýzy politik nebo programů v oblasti bydlení v měsících:	70 měsíců
Zkušenosti v oblasti evaluací politik, programů nebo projektů v oblasti sociálního bydlení, sociálního začleňování nebo sociálního rozvoje	srpen 2011 – současnost Spoluzakladatel, správce projektů Centrum pro společenské otázky – SPOT, z. s. Zaměření: Tvorba analýz zaměřených na zlepšování prostředí života ve městech v kontextu stávající bytové politiky. květen 2015 – prosinec 2015 Výzkumník Centrum pro sociální otázky – SPOT pro Agenturu pro sociální začleňování: Výzkum “politik nulové tolerance” v Litvínově a Duchcově září 2014 – březen 2015 Výzkumník Centrum pro sociální otázky – SPOT pro Agenturu pro sociální začleňování: Situační analýza Frýdlantsko říjen 2014 – březen 2016 Výzkumný pracovník, koordinátor projektů Multikulturní centrum Praha Zaměření: Výzkumy zaměřené na práci a pracovní podmínky, v kontextu slaďování rodinného života a práce a akcentem na dopady na příjmovou a bytovou situaci rodin. duben 2013 – listopad 2013 Výzkumný pracovník, správce projektu Centrum pro sociální otázky – SPOT pro Agenturu pro sociální začleňování: Situační analýza Žlutice Květen 2012 – říjen 2012 Výzkumný pracovník, správce projektu Centrum pro sociální otázky – SPOT pro Agenturu pro sociální začleňování: Hodnocení místních politik realizovaných Agenturou na mikroregionu Kolín a Mělník leden 2012 – prosinec 2012 Vědecký pracovník, terénní výzkumník

	Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze Projekt GAČR P404/12/0648 „Nové sociálně-prostorové formace: segregace v kontextu postkomunistických transformací a globalizace“ říjen 2011 – únor 2012 Kvantitativní a kvalitativní výzkumník Projekt pro Ministerstvo pro místní rozvoj: Vývoj etnicko-vietnamské segregace bydlení v Praze–Libuš
Název a popis projektu/zakázky	Výzkum “politik nulové tolerance” v Litvínově a Duchcově Zaměření: výzkum praktik obcí vedoucí k prostorové segregaci a vyloučení z bydlení.
Období plnění	květen 2015 – prosinec 2015
Popis pozice, kterou člen realizačního týmu zastával	Výzkumný pracovník, správce projektu – metodologie, terénní fáze výzkumu a interpretace dat, zpracování textu a doporučení
Výstupy z projektu/zakázky (bibliografické údaje nebo internetová adresa)	xxxx://xxxxxxxxxxx.xx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/0000/00/XXXX_- _vyzkumna_zprava_-_Nulova-tolerance-v-Litvinove-a-Duchcove.pdf xxxx://xxxxxxxxxxx.xx/xxxxxx-xxxxxxx-xxxxxx-xxxxxxxxx-x-xxxxxxxxx-x- duchcove-problemy-se-neresi-ale-vytesnuji/ xxxx://xxxxxxxxxxx.xx/xx- content/uploads/2016/07/SPOT_shrnuti_analyzy_NT_Litvinov- Duchcov.pdf
Údaje kontaktní osoby objednatele projektu/zakázky	Agentura pro sociální začleňování Xxx. Xxxxx Xxxx, vedoucí oddělení lokálních koncepcí tel.: 000 000 000, xxxx.xxxxx@xxxxx.xx Xxxx Xxxxxxx, výzkumnice, xxxxxxx.xxxx@xxxxx.xx Xxxxx Xxxxxxxxxx, vedoucí Oddělení řízení a koordinace tel.: 000 000 000, mob.: 725 397 252, xxxxxxxxxx.xxxxx@xxxxx.xx
Název a popis projektu/zakázky	„Provedení situačních analýz formou aplikovaných výzkumů v lokalitách vybraných ke spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování v roce 2014 a 2015“ Situační analýza byla zpracována na základě poptávky ze strany Agentury pro sociální začleňování jako podklad pro fungování lokálního partnerství Frýdlantsko. Zaměření: výzkum prostorového vyloučení v obcích, analýza vlastnických struktur, rizik zadlužení a jejich návaznost na prostorovou migraci.
Období plnění	září 2014 – březen 2015
Popis pozice, kterou člen realizačního týmu zastával	Výzkumný pracovník, správce projektu – metodologie, terénní fáze výzkumu a interpretace dat, zpracování textu a doporučení
Výstupy z projektu/zakázky (bibliografické údaje nebo internetová adresa)	xxxxx://xxx.xxxxxxxx-xxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx/xxxxxxxx-xxxxxxx/xxxxxxxx- analyza-frydlantsko/download
Údaje kontaktní osoby objednatele projektu/zakázky	Agentura pro sociální začleňování Xxx. Xxxxx Xxxx, vedoucí oddělení lokálních koncepcí tel.: 000 000 000, xxxx.xxxxx@xxxxx.xx Xxxx Xxxxxxx, výzkumnice, xxxxxxx.xxxx@xxxxx.xx Xxxxx Xxxxxxxxxx, vedoucí Oddělení řízení a koordinace tel.: 000 000 000, mob.: 725 397 252, xxxxxxxxxx.xxxxx@xxxxx.xx
Název a popis projektu/zakázky	„Provedení situačních analýz formou aplikovaných výzkumů v lokalitách vybraných ke spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování v roce 2012 a 2013“

	Situační analýza byla zpracována na základě poptávky ze strany Agentury pro sociální začleňování jako podklad pro fungování lokálního partnerství Žlutice. Zaměření: výzkum prostorového vyloučení v obcích, analýza vlastnických struktur, rizik zadlužení a jejich návaznost na prostorovou migraci.
Období plnění	duben 2013 – listopad 2013
Popis pozice, kterou člen realizačního týmu zastával	Výzkumný pracovník, správce projektu – metodologie, terénní fáze výzkumu a interpretace dat, zpracování textu a doporučení
Výstupy z projektu/zakázky (bibliografické údaje nebo internetová adresa)	xxxx://xxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxx-0000/ xxxx://xxxxxxxxxxx.xx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/0000/00/Xxxxxxx_- _Situacni_analyza_SPOT_2013.pdf
Údaje kontaktní osoby objednatele projektu/zakázky	Agentura pro sociální začleňování Xxx. Xxxxx Xxxx, vedoucí oddělení lokálních koncepcí tel.: 000 000 000, xxxx.xxxxx@xxxxx.xx Xxxx Xxxxxxx, výzkumnice, xxxxxxx.xxxx@xxxxx.xx Xxxxx Xxxxxxxxxx, vedoucí Oddělení řízení a koordinace tel.: 000 000 000, mob.: 725 397 252, xxxxxxxxxx.xxxxx@xxxxx.xx
Název a popis projektu/zakázky	„Evaluace v lokálních partnerstvích" Evaluace SPOT pro Agenturu pro sociální začleňování Zaměření: analýza politik měst Kolína a Mělníka v rámci řešení problematiky sociálního vyloučení, evaluace dopadů těchto politik na situaci sociálního vyloučení.
Období plnění	květen 2012 – říjen 2012
Popis pozice, kterou člen realizačního týmu zastával	Správce projektu, terénní výzkumník Stanovení strategie výzkumu, desk research, terénní výzkum – rozhovory s místními aktéry v mikroregionu Kolín a Mělník, rozhovory s obyvateli se zaměřením na "sociálně vyloučené lokality" (převážně romské lokality)
Výstupy z projektu/xxxxxxx (bibliografické údaje nebo internetová adresa)	xxxx://xxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxx-xxxxx-xxxxxxxx-xxx-xxxxxxxx-xxxxxxxxxxx- v-koline-a-na-melnicku/
Údaje kontaktní osoby objednatele projektu/zakázky	Agentura pro sociální začleňování Xxx. Xxxxx Xxxx, vedoucí oddělení lokálních koncepcí tel.: 000 000 000, xxxx.xxxxx@xxxxx.xx Xxxx Xxxxxxx, výzkumnice, xxxxxxx.xxxx@xxxxx.xx Xxxxx Xxxxxxxxxx, vedoucí Oddělení řízení a koordinace tel.: 000 000 000, mob.: 725 397 252, xxxxxxxxxx.xxxxx@xxxxx.xx
Název a popis projektu/zakázky	Projekt GAČR P404/12/0648 „Nové sociálně-prostorové formace: segregace v kontextu postkomunistických transformací a globalizace“ Zaměření: konceptualizace sociálního vyloučení a vyloučení z bydlení, výzkum bytové migrace na venkově
Období plnění	leden 2012 – prosinec 2012
Popis pozice, kterou člen realizačního týmu zastával	Vědecký pracovník, terénní výzkumník
Výstupy z projektu/zakázky (bibliografické údaje nebo internetová adresa)	xxxx://xxxxxxxxx.xx/xxxxxxx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/xxxxxxxxx/0000/00/x00- 3_s278-298_brabec.pdf xxxx://xxxxxxxxx.xx/xxxxxxx/xx-

	content/uploads/downloads/2013/06/xxxxxxxx.pdf xxxx://xxxxxxxxx.xx/xxxxxxx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/xxxxxxxxx/0000/00/x00- 3-s221-242-xxxxxx.pdf
Údaje kontaktní osoby objednatele projektu/xxxxxxx	Xxxxxxxx agentura České republiky xxxx@xxxx.xx
Název a popis projektu/zakázky	Vývoj etnicko-vietnamské segregace bydlení v Praze–Libuš Projekt pro Ministerstvo pro místní rozvoj Smlouva č.j.: 39506/2011-94 Případová studie rezidenční segregace a integrace cizinců se specifickým zaměřením na Vietnamce Zaměření: koncentrace ekonomických aktivit a provázání se segregací v bydlení
Období plnění	říjen 2011 – únor 2012
Popis pozice, kterou člen realizačního týmu zastával	Výzkumník – analýza textů, publikační činnost a prezentace výsledků
Výstupy z projektu/zakázky (bibliografické údaje nebo internetová adresa)	Případová studie rezidenční segregace v Praze–Libuši Výzkumná zpráva xxxx://xxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx/0000/xxxx/xxxxxxxxx_Xxxxx.xxx
Údaje kontaktní osoby objednatele projektu/zakázky	Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem vnitra (odborem azylové a migrační politiky) Hlavní řešitel projektu: Karlova Univerzita, Přírodovědecká fakulta Prof. RNDr. Xxxxx Xxxxxx, Ph.D., xxxxxx@xxxxx.xxxx.xx

Příloha č. 3: Harmonogram
Úkol	Výstup	Termín
Úkol 1: Úvodní hodnocení potřeb obcí a projektu MPSV	Sběr dat pro úvodní evaluační zprávu - individuální rozhovory/fokusní skupiny se zástupci obcí - sekundární analýza dat - rozhovory s místními aktéry	podpis smlouvy – 50 dní od podpisu smlouvy
	Průběžná analýza dat	podpis smlouvy – 50 dní od podpisu smlouvy
	Příprava 1. Úvodní evaluační zprávy	50 dní od podpisu smlouvy – 60 dní od podpisu smlouvy
	1. Úvodní evaluační zpráva	60 dní od podpisu smlouvy
	Příprava designu metodologie procesního hodnocení projektu	podpis smlouvy – 120 dní od podpisu smlouvy
	2. Metodologie procesního hodnocení projektu MPSV	120 dní od podpisu smlouvy
Úkol 2: Návrh jednotné metodiky monitorování a hodnocení intervencí na úrovni obcí	Příprava indikátorů a teoretických podkladů pro Jednotnou metodiku monitorování a hodnocení místních systémů sociálního bydlení	podpis smlouvy – 15 dní od podpisu smlouvy
	Sběr dat pro jednotnou metodiku monitorování a hodnocení místních systémů sociálního bydlení	15 dní od podpisu smlouvy – 30 dní od podpisu smlouvy
	Pilotáž Jednotné metodiky monitorování a hodnocení místních systémů sociálního bydlení	30 dní – 50 dní od podpisu smlouvy
	Finalizace jednotné metodiky monitorování a hodnocení místních systémů sociálního bydlení	50 dní od podpisu smlouvy – 60 dní od podpisu smlouvy
	3. Jednotná metodika monitorování a hodnocení místních systémů sociálního bydlení	60 dní od podpisu smlouvy
	Příprava školení pro evaluátory obcí	průběžně od podpisu smlouvy – 60 dní od podpisu smlouvy

	4. Školení pro evaluátory obcí (o realizaci školení podá dodavatel příjemci zprávu, která bude obsahovat prezenční listiny účastníků a shrnutí zpětné vazby účastníků k jednotné metodice a samotnému školení)	60 dní od podpisu smlouvy
Úkol 3: Formativní procesní hodnocení implementace systémového projektu MPSV (1)	Sběr dat pro První zprávu hodnotící poskytovanou podporu - individuální rozhovory/fokusní skupiny se zástupci obcí - rozhovory s místními aktéry - sekundární analýza dat	Leden - březen2018
	Analýza dat a příprava První zprávy hodnotící poskytovanou podporu	duben - květen 2018
	5. První zpráva hodnotící poskytovanou podporu	1. 6. 2018
Úkol 4: Formativní procesní hodnocení implementace systémového projektu MPSV (2)	Sběr dat pro První zprávu hodnotící poskytovanou podporu k 31. 10. 2018 - individuální rozhovory/fokusní skupiny se zástupci obcí - rozhovory s místními aktéry - sekundární analýza dat	duben–říjen 2018
	Analýza dat a příprava První zprávy hodnotící poskytovanou podporu k 31. 10. 2018	říjen–prosinec 2018
	6. Druhá zpráva hodnotící poskytovanou podporu k 31. 10. 2018	do 31. 12. 2018
Úkol 5: Analýza vytvořených lokálních koncepcí	Sběr dat pro Průběžnou evaluační zprávu - sekundární analýza dokumentů - rozhovory/fokusní skupiny se zástupci obcí - rozhovory s místními aktéry - rozhovory s představiteli cílových skupin místních systémů sociálního bydlení	říjen 2017–říjen 2018
	Průběžná analýza dat	listopad 2017– listopad 2018
	Příprava Průběžné evaluační zprávy	listopad– prosinec 2018
	7. Průběžná evaluační zpráva	do 31. 12. 2018

Příloha č. 4: Analýza rizik

Cílem řízení rizik projektu je nastavit postupy používané při řízení projektu tak, aby existující problémy, nevyjasněné záležitosti a případná rizika byla včas a definovaným postupem řešena a aby činnost realizačního týmu byla řízena i z hlediska řešení problémů, nevyjasněných záležitostí a také se zřetelem na minimalizaci dopadů případných rizik.

Pro stanovení pravděpodobnosti výskytu rizik byla použita následující číselná klasifikace:

• 1 nízká

• 2 střední

• 3 vysoká

Pro stanovení závažnosti dopadu byla použita následující číselná klasifikace:

• 1 nízká

• 2 střední

• 3 vysoká

Pro stanovení úrovně rizik byla použita následující číselná klasifikace:

• 1 úroveň rizika zanedbatelná

• 2 úroveň rizika přípustná

• 3 úroveň rizika nežádoucí

• 4 úroveň rizika nepřípustná

Riziko	Pravděpo dobnost výskytu	Závažnost dopadu	Úroveň rizika	Způsob eliminace
Rozdílné pojetí koncepcí sociálního bydlení v jednotlivých obcích	3	2	2	Využití triangulace dat – zisk dat z více zdrojů informací (sekundární analýza dokumentů, rozhovory, fokusní skupiny…) od více aktérů. Základní rámec vytvořen Koncepcí MPSV.
Rozdílné pojetí pilotáže systému sociálního bydlení v jednotlivých obcích	3	2	2	Využití triangulace dat – zisk dat z více zdrojů informací (sekundární analýza dokumentů, rozhovory, fokusní skupiny…) od více aktérů. Základní rámec vytvořen Koncepcí MPSV.
Různý časový harmonogram obcí v oblasti tvorby koncepcí a pilotáže systému sociálního bydlení	3	3	2	Úvodní mapování situace v obcích, udržování úzké spolupráce s jednotlivými obcemi, pravidelný kontakt s aktéry tvorby a pilotáže lokálních koncepcí.
Zpoždění v realizaci projektů u jednotlivých partnerských obcí	3	3	3	Individuální komunikace dané situace s konkrétní obcí a MPSV. Kontinuita sběru dat.
Nejednotný formát zpracování dokumentů vztahujících se	3	3	3	Využití triangulace dat – zisk dat z více zdrojů informací (sekundární analýza dokumentů, rozhovory, fokusní skupiny…) od

k lokální koncepci sociálního bydlení a k pilotáži systému sociálního bydlení				více aktérů. Nastavení základního jednotného rámce sběru dat.
Komunální volby – změna přístupu k tvorbě a pilotáži koncepce sociálního bydlení	2	2	2	Komunikace s realizátory projektu v jednotlivých obcích, zachování kontinuity spolupráce i při změnách na úrovni politických aktérů.
Personální obměny v realizačním týmu zapojených obcí	2	2	2	Individuální komunikace, osobní schůzky, nastavení flexibilního komunikačního kanálu, udržení kontinuity získávání dat.
Vysoká vytíženost jednotlivých aktérů zapojených do evaluace	2	2	2	Navázání úzkého vztahu a spolupráce s aktéry, individuální domluva, časová flexibilita ze strany evaluačního týmu.
Nespolupráce jednotlivých aktérů projektu zapojených do evaluace*	2	3	2	Předjednání zapojení aktérů do evaluace, podpora obcí v průběhu evaluace projektu, nastavení spolupráce s komunikačními partnery.
Riziko negativního vlivu médií (nepřijetí veřejností)	2	2	2	Reflexivní prezentace výsledků evaluace, analýza kontextu evaluace, analýza možných limitů dat, důraz na etickou rovinu zisku dat.
Rozdílné zkušenosti s evaluačními mechanismy a sociálním bydlením na úrovni jednotlivých zapojených obcí	3	2	2	Individuální přístup a osobní schůzky se zástupci jednotlivých obcí, nastavení flexibilního komunikačního kanálu, seznámení s procesem evaluace.
Komunikace a nastavování evaluačních mechanismů s evaluátory na úrovni obcí	2	2	2	Vzájemné informování mezi evaluátory, obcí a MPSV; realizace společných setkávání, důsledné nastavení evaluačního rámce.
Personální obměny v evaluačního týmu	1	2	2	Zapojení dostatečného počtu evaluátorů, zajištění zastupitelnosti, společné porady, plánování a organizace aktivit.
Časová náročnost harmonogramu evaluačního plánu	3	3	3	Důsledné nastavení časového plánu, distribuce úkolů mezi členy týmu, jasné nastavení rolí členů týmu.
Práce s velkým objemem osobních dat	2	2	2	Dodržování Etického kodexu evaluátora, s daty budou pracovat pouze členové evaluačního týmu.
Tematická saturace při organizaci	2	3	3	Včasná komunikace s účastníky fokusní skupiny, zajištění

fokusních skupin dostatečného počtu členů fokusní skupiny, nastavení pravidel skupinové diskuze.

* Aktéři projektu:

- Zaměstnanci obcí (realizátoři projektu, realizační tým)

- Poskytovatelé a zadavatelé sociálních služeb, služeb pro rodiny a děti a dalších služeb na podporu sociálního začleňování

- Sociální pracovníci/pracovníci v sociálních službách

- Osoby sociálně vyloučené a osoby sociálním vyloučením ohrožené

- Provozovatelé sociálního bydlení a dalších služeb obecného zájmu

- Zaměstnanci veřejné správy, kteří se věnují sociální, rodinné nebo zdravotní problematice

Příloha č. 5: Seznam poddodavatelů

Plnění dle této smlouvy bude plněno prostřednictvím následujících poddodavatelů:

NÁZEV SUBJEKTU, SÍDLO, IČO	DEFINICE ČÁSTI PLNĚNÍ, KTEROU DODAVATEL BUDE PLNIT PROSTŘEDNICTVÍM PODDODAVATELE	% PODÍL NA PLNĚNÍ
Platforma pro sociální bydlení, z.s. se sídlem: Nopova 3925/55, Židenice, 615 00 Brno IČO: 034 31 177	Úkol 2: Návrh jednotné metodiky monitorování a hodnocení intervencí na úrovni obcí	67,83%

Příloha č. 6: Realizační tým

(bude doplněno před podpisem smlouvy, a to jmenným seznamem osob, jež byly hodnoceny)

viz příloha č.2 (Popis realizace předmětu plnění)

Pozice: Expert v oblasti tvorby, implementace a/nebo analýzy politik nebo programů v oblasti bydlení

Xxxxx člena realizačního týmu: …………………………………………………..

Pozice: Expert v oblasti evaluací politik, programů nebo projektů v oblasti sociálního bydlení, sociálního začleňování nebo sociálního rozvoje

Xxxxx člena realizačního týmu: …………………………………………………..