SPOLUPRÁCE OBCÍ PŘI ZAJIŠŤOVÁNÍ PODMÍNEK PRO VZDĚLÁVÁNÍ A ŠKOLSKÉ SLUŽBY PODLE ŠKOLSKÉHO ZÁKONA

č. j. MSMT-6781/2019-2

II.

SPOLUPRÁCE OBCÍ PŘI ZAJIŠŤOVÁNÍ PODMÍNEK PRO VZDĚLÁVÁNÍ
A ŠKOLSKÉ SLUŽBY PODLE ŠKOLSKÉHO ZÁKONA

ŠKOLY A ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ

ZŘIZOVANÉ DOBROVOLNÝM SVAZKEM OBCÍ

Průvodce platnou právní úpravou a metodický návod zejména

pro obce a ředitele škol a školských zařízení

MŠMT 2019

Úvod

Tento průvodce a metodický návod navazuje na materiály, které byly připraveny
a vydány MŠMT v letech 2009 a 2012, a to jako doplněk argumentačního průvodce „Školy zřizované svazky obcí – nové možnosti a možnost volby“. Tento argumentační průvodce představuje tzv. „svazkové školství“, tedy školy a školská zařízení zřizovaná dobrovolnými svazky obcí, upozorňuje na pozitiva, ale i případná rizika tohoto modelu spolupráce obcí z pohledu ekonomického, účetního, pedagogického i právního. Zatímco tento argumentační průvodce je v zásadě stále aktuální, navazující metodické materiály vydané MŠMT v letech 2009 a 2012 bylo nezbytné zásadním způsobem přepracovat a upravit v souvislosti
s legislativními změnami jak v oblasti školských právních předpisů, tak v oblasti obecního zřízení, rozpočtových pravidel, zákona o účetnictví či rozpočtového určení daní.

Stále však platí, že tento průvodce a metodický návod představuje v praxi nezbytnou část metodické podpory určené pro ty, které výše zmíněný argumentační průvodce natolik zaujal, že začali o jeho praktickém uplatnění ve své obci či obcích uvažovat.

Téma spolupráce obcí při zajišťování podmínek pro vzdělávání a školské služby podle školského zákona nabývá stále více na aktuálnosti, a to nejenom v souvislosti s potřebou lépe plánovat a reagovat na demografický vývoj v daném území a efektivně nakládat s veřejnými finančními zdroji, ale také v souvislosti s vývojem v oblasti společného vzdělávání, zavedením povinného předškolního vzdělávání v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, posilováním důrazu na polytechnické vzdělávání dětí a žáků či komunitní roli škol.

Právě z těchto důvodů MŠMT zapojilo i určité prvky motivace v této oblasti do změny financování veřejného školství účinné od ledna 2020 či investičního dotačního programu týkajícího se rozvoje kapacit mateřských a základních škol.

S ohledem na výše uvedené pak také není překvapivé, že téma meziobecní spolupráce v oblasti školství se stalo jednou z klíčových oblastí, které se věnoval projekt Svazu měst
a obcí realizovaný v rámci OP LZZ Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností, a že v tomto tématu pokračuje Svaz měst a obcí i nadále v rámci současného projektu Center společných služeb.

Obsah

ČÁST PRVNÍ 5

POSTAVENÍ A ÚKOLY OBCÍ V OBLASTI ŠKOLSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE 5

1. Rozdělení kompetencí v oblasti školství v České republice 5

2. Postavení obcí v oblasti školství 5

3. Zajištění podmínek pro plnění povinné školní docházky 6

3.1 Způsoby zajištění podmínek pro plnění povinné školní docházky 6

3.2 Školský obvod a spádová škola 7

3.3 Společný školský obvod základní školy 8

3.4 Zřízení základní školy dobrovolným svazkem obcí 9

4. Zajištění podmínek pro předškolní vzdělávání dětí přednostně přijímaných podle § 34 odst. 3 školského zákona 11

5. Ostatní zřizovatelské povinnosti obce 11

6. Obec jako zřizovatel školy nebo školského zařízení 12

7. Dobrovolný svazek obcí jako zřizovatel školy nebo školského zařízení 14

8. Změny v rozpočtovém určení daní a jejich dopad do školství 15

9. Dopravní obslužnost 17

ČÁST DRUHÁ 18

ŠKOLSKÁ PRÁVNICKÁ OSOBA 18

1. Právní postavení školské právnické osoby 18

2. Zřízení a vznik, zrušení a zánik školské právnické osoby 18

3. Působnost zřizovatele školské právnické osoby 19

4. Statutární orgán školské právnické osoby 20

5. Hospodaření školské právnické osoby a financování její činnosti 20

6. Doplňková činnost 22

7. Xxxxxxx rejstřík 23

ČÁST TŘETÍ 25

SROVNÁNÍ ŠKOLSKÉ PRÁVNICKÉ OSOBY A PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE 25

ČÁST ČTVRTÁ 27

ORGANIZAČNÍ A EKONOMICKÉ NÁLEŽITOSTI PŘEVODU ČINNOSTI ŠKOLY Z PŮSOBNOSTI OBCE DO PŮSOBNOSTI SVAZKU OBCÍ 27

1. Vymezení výchozí situace 27

2. Zřízení svazku obcí 27

3. Smlouva o převodu činnosti mateřské nebo základní školy 28

4. Přechod pracovněprávních vztahů 28

5. Ředitel školy 30

6. Majetkové zajištění činnosti vznikající školské právnické osoby 31

6.1. Obecně k převedení majetku z dispozice příspěvkové organizace do dispozice školské právnické osoby 31

6.2. Převedení majetku do užívání školské právnické osobě „prostřednictvím“ svazku obcí 33

6.3. Bezprostřední převedení majetku obce do užívání školské právnické osobě 34

7. Financování činnosti školské právnické osoby 35

7.1. Zdroje úhrady výdajů na činnost školské právnické osoby a svazku obcí 35

7.2. Rozpočet školské právnické osoby 36

7.3. Některé otázky účetnictví školské právnické osoby 36

7.4 Konsolidace 39

8. Účetní, ekonomické a správní souvislosti zrušení příspěvkové organizace 40

9. Stanovení školského obvodu mateřské nebo základní školy zřizované svazkem obcí 42

10. Rejstřík škol a školských zařízení 43

11. Zrušení školy zřizované svazkem obcí nebo převedení její činnosti zpět do zřizovatelské působnosti obce 44

PŘÍLOHY 46

Příklad harmonogramu převodu činnosti mateřské nebo základní školy podle části druhé 46

Následují příklady dokumentů, na které odkazuje výše uvedený harmonogram: 54

1. Usnesení zastupitelstva obce o záměru zřídit dobrovolný svazek obcí 55

2. Smlouva o zřízení dobrovolného svazku obcí 56

3. Smlouva o převodu činnosti a o přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů 64

4. Zřizovací listina školské právnické osoby 66

5. Smlouva o výpůjčce uzavřená mezi dobrovolným svazkem obcí a školskou právnickou osobou 69

6. Obecně závazná vyhláška obce, kterou se stanoví příslušná část školského obvodu základní školy zřizované svazkem obcí 72

7. Organizační schéma svazkového školství 73

Otevření účetnictví nově vzniklé školské právnické osoby 74

ČÁST PRVNÍ

POSTAVENÍ A ÚKOLY OBCÍ V OBLASTI ŠKOLSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE

1. Rozdělení kompetencí v oblasti školství v České republice

Za současného právního stavu a uspořádání veřejné správy České republiky rozděluje stát prostřednictvím zákonů odpovědnost za zajištění podmínek pro vzdělávání a školské služby na území České republiky mezi stát (reprezentovaný zejména Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy), a kraje a obce jako územní samosprávné celky.

Obce samosprávu v oblasti školství vykonávají již od počátku devadesátých let minulého století v návaznosti na přijetí zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, a jeho přechodná ustanovení, která vymezovala „delimitaci“ škol, předškolních
a školských zařízení na obce. Novinkou, kterou v této oblasti přinesl s účinností od 1. ledna 2005 zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), je však možnost obce, resp. obcí, plnit své zřizovatelské povinnosti a oprávnění v oblasti školství podle školského zákona také prostřednictvím dobrovolných svazků obcí, jejichž předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství.

Veškeré kompetence, které školský zákon ukládá obcím a krajům (resp. také dobrovolným svazkům obcí) jako takovým, jsou v souladu s § 8 zákona č. 128/2000 Sb.,
o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 4 zákona č. 129/2000 Sb.,
o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a § 16 zákona č. 131/2000 Sb.,
o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, výkonem jejich samostatné působnosti. Tomu odpovídá i § 35 odst. 2 obecního zřízení a § 16 odst. 3 zákona o hlavním městě Praze, podle kterého do samostatné působnosti obcí a hl. m. Prahy náleží zejména vytváření podmínek pro uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy
a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.

Konkrétní povinnosti a oblasti odpovědnosti ve školství vymezuje jednotlivým veřejným zřizovatelům (tedy státu, krajům a obcím) právě školský zákon, v případě obcí pak
v § 177 až 180a.

2. Postavení obcí v oblasti školství

Předně je třeba zdůraznit, že rozsah povinností a oprávnění obcí v oblasti zajišťování vzdělávání a školských služeb podle školského zákona je shodný pro všechny obce
bez rozdílu (tedy bez ohledu na počet jejich obyvatel nebo to, zda se jedná o obec s postavením města, městyse či statutárního města), neboť všechny obce v souladu s obecním zřízením vykonávají samostatnou působnost ve stejném rozsahu. To znamená, že se svými povinnostmi v oblasti školství, které jsou dále vymezeny, se musejí vypořádat všechny obce, a nemohou se své odpovědnosti zříci či ji přenést na jiný subjekt.

V § 177 odst. 2 školského zákona jsou stanovena základní zákonná kritéria,
ke kterým jsou obce a kraje při zajišťování vzdělávání a školských služeb podle školského zákona, zejména při zřizování a rušení škol a školských zařízení, povinny přihlížet.

Jedná se o:

a) soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů obce a kraje, s potřebami trhu práce, s demografickým vývojem a rozvojem svého území,

b) dostupnost vzdělávání a školských služeb podle místních podmínek.

Toto ustanovení je velmi významné, neboť v souladu s ním je nezbytné pohlížet
a vykládat navazující ustanovení vymezující konkrétní zřizovatelské povinnosti obcí a krajů v oblasti školství. Tato kritéria tak určitým způsobem v současné době nahrazují podrobné standardy dostupnosti veřejných služeb v oblasti školství, neboť jejich funkční formulace je velmi složitá až nemožná.

To znamená, že školský zákon nestanoví konkrétně, kolik škol či školských zařízení konkrétního druhu, s jakou „kapacitou“ nebo s jakým územním rozložením v rámci obce musí obec zřizovat, obce jsou však při plnění svých zřizovatelských povinností povinny respektovat výše uvedená zákonná kritéria. K těmto kritériím by tak měla obec přihlížet při každém svém rozhodnutí, které se týká zajištění podmínek pro vzdělávání a školské služby na jejím území.

Respektování těchto zákonných kritérií v praxi je posuzováno v rámci dozoru
nad výkonem samostatné působnosti obcí, jehož náležitosti jsou upraveny v § 123
a následujících obecního zřízení, a to při posuzování zákonnosti konkrétního rozhodnutí
či usnesení obce (například rozhodnutí o zrušení školy či školského zařízení, rozhodnutí
o vytvoření společného školského obvodu mateřské nebo základní školy zřizované jinou obcí apod.).

3. Zajištění podmínek pro plnění povinné školní docházky

Školský zákon v § 178 stanoví každé obci (bez ohledu na její velikost či počet obyvatel) povinnost zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dvou skupin dětí,
a to:

a) dětí s místem trvalého pobytu (v případě cizince místa pobytu) v příslušném školském obvodu a

b) dětí umístěných ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, se sídlem v příslušném školském obvodu, které se nevzdělávají ve školách zřízených při těchto školských zařízeních – v praxi se jedná především o děti umístěné v dětských domovech, popřípadě také děti umístěné v dětských domovech se školou.

3.1 Způsoby zajištění podmínek pro plnění povinné školní docházky

Tuto svou povinnost může obec splnit především zřízením základní školy,
a to takové základní školy, ve které budou mít výše uvedené děti skutečně vytvořeny podmínky pro plnění povinné školní docházky (bude zajištěna dostupnost vzdělávání podle místních podmínek, to znamená, že daná škola bude „kapacitně“ dostačovat apod.).

Pokud obec vůbec nezřídí základní školu, resp. v této základní škole či základních školách nejsou vytvořeny podmínky pro plnění povinné školní docházky všech výše uvedených dětí, ukládá se jí zajistit plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí.

Zákon tedy umožňuje, aby obec zajistila podmínky pro plnění povinné školní docházky také formou

1. uzavření dohody o společném školském obvodu základní školy zřizované jinou obcí nebo

2. členství obce ve svazku obcí, který zřizuje základní školu, a plnění z toho vyplývajících povinností.

3.2 Školský obvod a spádová škola

Každé základní škole zřizované obcí nebo svazkem obcí musí být přiřazeno určité území (školský obvod), pro něž se tato základní škola stane školou spádovou.

Podstatné je, že žáci mající místo trvalého pobytu na daném území (v daném školském obvodu) mají vždy právo na přednostní přijetí do této základní školy, a to až do naplnění její „kapacity“ (ředitel dané základní školy zřízené obcí nebo svazkem obcí je povinen přednostně přijmout k základnímu vzdělávání žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu a žáky umístěné v tomto obvodu ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo preventivně výchovné péče, a to do výše povoleného počtu žáků uvedené ve školském rejstříku. Až poté, co kladně vyřídí žádosti o přijetí všech těchto dětí, může případně přijímat k základnímu vzdělávání i jiné děti, které nemají místo trvalého pobytu ve školském obvodu dané základní školy).

Výjimkou jsou pouze základní školy, které poskytují vzdělávání výhradně
podle vzdělávacích programů pro žáky se zdravotním postižením (po 1. 9. 2016 pro žáky uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona), pro něž se školské obvody nestanoví.

Školský obvod spádové školy může být tvořen částí území obce, územím obce
nebo může zahrnout také území více obcí.

Školský zákon stanoví v zásadě tři způsoby, kterými se vymezují školské obvody spádové školy.

1. Školským obvodem pro jedinou základní školu zřízenou obcí je přímo
ze školského zákona celé území dané obce. Tento způsob se tedy použije v případě, kdy daná obec zřizuje na svém území pouze jednu základní školu, a to bez ohledu na to,
zda je na území obce zřízena i základní škola jiného zřizovatele. V tomto případě tedy nemusí obec žádným způsobem školský obvod dané základní školy vymezovat.

2. V případě, že je v obci více základních škol zřizovaných obcí, ukládá se obci povinnost stanovit jejich školské obvody obecně závaznou vyhláškou, a to tak, že školské obvody stanovené v obecně závazné vyhlášce musí v souhrnu pokrýt celé území obce. V tomto případě je tedy obec vždy povinna vydat obecně závaznou vyhlášku, ve které vymezí školské obvody jednotlivých jí zřizovaných základních škol.

3. Poslední situace nastává, pokud se školský obvod vymezuje na území více obcí,
a to ze dvou důvodů, buď z důvodu

a) uzavření dohody o vytvoření společného školského obvodu, nebo

b) v případě základní školy zřizované svazkem obcí.

3.3 Společný školský obvod základní školy

Společný školský obvod základní školy lze vytvořit dohodou obcí, z nichž jedna
je zřizovatelem této základní školy. Tato smlouva je uzavírána na základě § 46 obecního zřízení. Z právního pohledu se v případě této smlouvy jedná o veřejnoprávní smlouvu koordinační podle § 160 správního řádu. V návaznosti na uzavřenou dohodu o společném školském obvodu vzniká školským zákonem každé obci, která je smluvní stranou této dohody, povinnost stanovit příslušnou část společného školského obvodu obecně závaznou vyhláškou. Tuto povinnost má tudíž i obec, která je zřizovatelem školy, i když se jedná
o jedinou jí zřizovanou základní školu na území obce.

K vytvoření společného školského obvodu je tedy nezbytné učinit obě stanovená právní jednání, tedy jak uzavřít dohodu o vytvoření společného školského obvodu spádové školy, tak vydat obecně závaznou vyhlášku, která vymezí příslušnou část tohoto školského obvodu. Pokud není v konkrétním případě jedna z těchto právních skutečností splněna, daná část společného školského obvodu z právního hlediska nevznikne.

Podstatné je, že v případě vytvoření společného školského obvodu na základě dohody obcí vznikne i dětem s místem trvalého pobytu na území „nezřizovatelské“ obce právo na přednostní přijetí k plnění povinné školní docházce v této základní škole,
a to až do výše její „kapacity“ uvedené v rejstříku škol a školských zařízení. Tyto děti tak mají z právního i faktického hlediska stejné postavení jako děti s místem trvalého pobytu v obci, která je zřizovatelem této základní školy.

S vytvořením společného školského obvodu souvisí úhrada výdajů za žáky, kteří
se vzdělávají v příslušné základní škole. V souladu s § 180 odst. 1 školského zákona zabezpečují dotčené obce, které jsou smluvními stranami dohody, výdaje školských zařízení sloužících základní škole ve společném školském obvodu (tedy například zařízení školního stravování či školní družiny), a to poměrně podle počtu žáků s místem trvalého pobytu v jednotlivých obcích, nedojde-li mezi obcemi k jiné dohodě. Školský zákon tedy stanoví pravidlo, které se použije podpůrně, a zároveň umožňuje dohodnout odlišná pravidla pro vzájemnou úhradu výdajů, a to nejenom školských zařízení sloužících základní škole,
ale také výdajů samotné základní školy. Z použité formulace vyplývá, že se v tomto případě jedná
o veškeré výdaje školských zařízení sloužících dané základní škole s výjimkou výdajů hrazených ze státního rozpočtu či z jiných zdrojů, čili nejen o výdaje neinvestiční.
I v tomto směru však může případná dohoda obcí zabezpečování výdajů upravit jinak.

Pokud jde o charakter plnění podle § 180 odst. 1 školského zákona nebo dohodnutého v uzavřené smlouvě, lze říci, že se jedná o finanční závazky založené veřejnoprávní smlouvou. Ve vztahu k otázce způsobu úhrady nákladů obsahuje podobnou úpravu
§ 63 odst. 2 písm. d) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, který ukládá obcím ve veřejnoprávní smlouvě, jejímž předmětem je výkon přenesené působnosti, upravit způsob úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti.

Nejen tedy ke smlouvě o společném školském obvodu, ale i k jiným případům veřejnoprávních smluv, s nimiž zákon určitým způsobem spojuje finanční plnění mezi obcemi, se v souvislosti se změnou právní úpravy dotací v zákoně č. 250/2000 Sb.,
o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, objevila otázka případného použití těchto ustanovení na obdobná plnění.

Právním titulem úhrady podle § 180 odst. 1 části věty za středníkem školského zákona je veřejnoprávní smlouva o společném školském obvodu, pokud úhradu upravuje.
Neupravuje-li ji, je právním titulem přímo školský zákon.

Úhrada podle § 180 odst. 1 školského zákona nemá být z materiálního hlediska účelově určeným a vyúčtovatelným plněním. Přispívá se jí totiž do rozpočtu zřizující obce na výdaje, které již mohly být uhrazeny. Není vyloučeno, že úhradu hodlá zřizující obec zcela oprávněně využít třeba na opravu místních komunikací.

Pokud jde o zákon č. 250/2000 Sb., nevyžaduje, aby plnění podle § 180 odst. 1 školského zákona mělo právě formu dotace. Z neuzavřeného výčtu výdajů obce v § 9 odst. 1 bude možné využít písmeno a) nebo d), v závislosti na míře konkrétnosti smlouvy
o společném školském obvodu, pokud jde o úhradu výdajů.

Definice dotace v § 10a odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb. zahrnuje poskytnutí peněžních prostředků "na stanovený účel". Ačkoliv účel je naznačen v § 180 odst. 1 školského zákona, popřípadě může vyplývat ze smlouvy o společném školském obvodu, nestává se tím předmětné plnění automaticky dotací. Ustanovení § 10a odst. 1 písm. b) zákona
č. 250/2000 Sb. definuje dotaci, nestanoví však, že jakékoli plnění splňující znaky účelovosti, musí být poskytováno formou dotace.

(Navíc v § 180 odst. 1 školského zákona nejde o stanovení povinnosti obce poskytnout prostředky k využití právě na nějaký účel, ale fakticky nést tíži určité části výdajů druhé obce; neřeší se již, jaký bude osud prostředků u oprávněné obce, ustanovení § 180 odst. 1 se v tomto konzumuje poskytnutím prostředků - tím obec splní svoji povinnost.)

Z uvedeného jsou patrné oboustranné výhody, které smluvním stranám dohoda
o společném školském obvodu přináší. Obec, která školu zřizuje, má ze zákona nárok na širší rozsah úhrady výdajů školských zařízení sloužících základní škole (například i na úhradu výdajů na rekonstrukci, přístavbu či dostavbu budovy školní družiny, školního klubu či zařízení školního stravování), není-li dohodnuto jinak.

Obec, která dohodou o společném školském obvodu aktivně zajišťuje plnění povinné školní docházky dětem s místem trvalého pobytu na jejím území, těmto dětem zajišťuje nárok na přednostní přijetí do spádové školy.

V současné době v souvislosti s nárůstem počtu obyvatel ve věku plnění povinné školní docházky je v některých oblastech tento aktivní přístup zcela nezbytný k zajištění primární zákonné odpovědnosti obcí v samostatné působnosti v oblasti školství pro své obyvatele.

3.4 Zřízení základní školy dobrovolným svazkem obcí

Smyslem zřízení základní školy ze strany dobrovolného svazku obcí (jako právnické osoby odlišné od obcí, které jsou jeho členy) je také především zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na území několika nebo všech členských obcí svazku obcí (resp. na tomto území umístěných ve školských zařízeních
pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy).

Vzhledem k tomu, že základní školu zřízenou svazkem obcí nelze považovat
za zřízenou některou z členských obcí, je nutné, aby příslušné části školského obvodu základní školy zřízené svazkem obcí byly rovněž vymezeny obecně závaznými vyhláškami dotčených obcí.

Zásadní je, že tímto způsobem obec, která je členem svazku obcí zřizujícího základní školu, garantuje dětem s místem trvalého pobytu na jejím území právo
na přednostní přijetí k plnění povinné školní docházce v této základní škole,
a to až do výše její „kapacity“ uvedené v rejstříku škol a školských zařízení. Tyto děti
tak mají z právního i faktického hlediska stejné postavení jako děti s místem trvalého pobytu v ostatních obcích, které jsou členy dobrovolného svazku obcí zřizujícího tuto základní školu.

Se zřízením základní školy dobrovolným svazkem obcí souvisí úhrada výdajů
za žáky, kteří se vzdělávají v příslušné základní škole. V souladu s § 180 odst. 1 školského zákona opět platí, že výdaje takové základní školy a školských zařízení jí sloužících zabezpečují dotčené obce, které jsou členy dobrovolného svazku, a to poměrně podle počtu žáků s místem trvalého pobytu v jednotlivých obcích, nedojde-li mezi obcemi k jiné dohodě. Školský zákon tedy umožňuje dohodnout odlišná pravidla pro vzájemnou úhradu výdajů základní školy a zároveň stanoví pravidlo, které se podpůrně použije, nebude-li taková dohoda uzavřena. Z použité formulace vyplývá, že se v tomto případě jedná o veškeré výdaje základní školy s výjimkou výdajů hrazených ze státního rozpočtu či z jiných zdrojů, čili nejen o výdaje neinvestiční, a to nejen o výdaje spojené s činností dané základní školy, ale také školských zařízení jí sloužících (tedy například zařízení školního stravování či školní družiny). I v tomto směru však může případná dohoda obcí zabezpečování výdajů upravit jinak.

I v tomto případě lze doplnit, že příspěvek na náklady činnosti dobrovolného svazku obcí nepodléhá režimu dotací podle zákona č. 250/2000 Sb. Podle stanoviska Ministerstva financí je totiž tento příspěvek „plněním na základě stanov“. Důležitá je též skutečnost,
že příspěvek na náklady činnosti dobrovolného svazku obcí zřizujícího základní školu je vedle „úhrady výdajů školských zařízení sloužících základní škole“ rovněž podmnožinou plnění podle § 180 odst. 1 školského zákona.

Oboustranné, resp. všestranné výhody tohoto řešení jsou zřejmé. Na financování všech výdajů základní školy, včetně souvisejících školských zařízení, se podílejí všechny obce, které jsou členem dobrovolného svazku obcí, a to způsobem stanoveným ve stanovách svazku obcí, jinak poměrně podle počtu žáků z dané obce.

Všechny obce, které jsou členem dobrovolného svazku obcí zřizujícího základní školu, aktivně zajišťují plnění povinné školní docházky žákům s místem trvalého pobytu na jejich území, tím, že jim zajišťují nárok na přednostní přijetí do spádové školy.

V současné době v souvislosti s nárůstem počtu obyvatel majících nárok
na základní vzdělávání je v některých oblastech tento aktivní přístup zcela nezbytný k zajištění primární zákonné odpovědnosti obcí v samostatné působnosti v oblasti školství pro své obyvatele.

4. Zajištění podmínek pro předškolní vzdělávání dětí přednostně přijímaných podle § 34 odst. 3 školského zákona

Obdobně jako v případě zajištění podmínek pro povinnou školní docházku má obec tuto povinnost vůči všem přednostně přijímaným (§ 34 odst. 3 školského zákona):

a) dětem s místem trvalého pobytu (v případě cizinců místem pobytu) v příslušném školském obvodu,

b) dětem umístěným v dětském domově v příslušném školském obvodu.

Tuto svou povinnost může obec splnit především zřízením mateřské školy. Uvedené je opět nezbytné vykládat v souvislosti s § 177 školského zákona, to znamená, že ke splnění této zákonné povinnosti nepostačuje, aby obec zřídila jakoukoliv jednu mateřskou školu
bez ohledu na její „kapacitu“, ale takovou mateřskou školu, resp. více mateřských škol,
ve kterých budou mít výše uvedené děti skutečně vytvořeny podmínky pro předškolní vzdělávání v posledním roce před zahájením povinné školní docházky (bude zajištěna dostupnost vzdělávání podle místních podmínek).

Pokud obec vůbec nezřídí mateřskou školu, resp. v této mateřské škole či mateřských školách nejsou vytvořeny podmínky pro předškolní vzdělávání v posledním roce
před zahájením povinné školní docházky všech výše uvedených dětí (některé z těchto dětí nebylo možno přijmout k předškolnímu vzdělávání z kapacitních důvodů ve smyslu
§ 34 odst. 4 školského zákona), ukládá se jí zajistit předškolní vzdělávání v posledním roce
před zahájením povinné školní docházky v mateřské škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí. Postup je obdobný jako v případě povinné školní docházky, viz část
3.2 – 3.4.

5. Ostatní zřizovatelské povinnosti obce

Obec je dále povinna zřizovat:

a) mateřské školy,

b) mateřské a základní školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny za podmínek stanovených v § 14 školského zákona a

c) zařízení školního stravování sloužící dětem a žákům škol, které zřizuje.

Jedná se tedy o další školy a školská zařízení, jejichž zřizování je primární zákonnou povinností a odpovědností obcí. To však neznamená povinnost každé obce takovou školu
či školské zařízení vždy zřídit.

Při aplikaci tohoto ustanovení v praxi je opět nezbytné přihlížet také k § 177 školského zákona, podle kterého obec při zřizování a zrušování škol a školských zařízení dbá zejména
o soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů obce, s potřebami trhu práce, s demografickým vývojem a rozvojem svého území, a dále k dostupnosti vzdělávání
a školských služeb podle místních podmínek.

To znamená, že pokud s ohledem na konkrétní situaci v obci není po posouzení výše uvedených kritérií zřízení takové školy nebo školského zařízení na místě, neboť by její provozování nebylo účelné (s ohledem na nízký počet dětí dané věkové kategorie žijících v obci a na dobrou dostupnost tohoto vzdělávání a školských služeb v sousedních obcích
a fungující spolupráci s těmito obcemi apod.), nemá obec zákonnou povinnost tuto školu nebo školské zařízení zřídit.

Na druhou stranu pokud dojde ke změně situace v dané obci (například ke zvýšené výstavbě v obci a s tím spojenému zvyšujícímu se počtu dětí dané věkové kategorie žijících
na jejím území), vznikne obci, která dosud takovou školu či školské zařízení nezřizuje
nebo nikoliv s dostatečnou „kapacitou“, v souladu s kritérii uvedenými v § 177 školského zákona povinnost takovou školu či školské zařízení zřídit.

6. Obec jako zřizovatel školy nebo školského zařízení

Obec v samostatné působnosti naplňuje své zřizovatelské povinnosti v oblasti školství především samostatně, tedy tím, že zřídí příslušnou školu či školské zařízení a v příslušném rozsahu zajišťuje její činnost.

Školský zákon dává obci (stejně jako kraji a dobrovolnému svazku obcí) na výběr mezi dvěma právními formami, ve kterých může své školy a školská zařízení zřizovat.

Jedná se o

1. školskou právnickou osobu podle školského zákona nebo

2. příspěvkovou organizaci podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

To znamená, že školský zákon neumožňuje existenci školy a školského zařízení zřizovaného obcí, krajem nebo dobrovolným svazkem obcí bez právní subjektivity resp. právní osobnosti (v terminologii zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník),
tedy například ve formě organizační složky obce nebo kraje či jako součásti obce, kraje
nebo svazku obcí. Činnost každé školy nebo školského zařízení musí být tedy vždy vykonávána určitou právnickou osobou odlišnou od zřizovatele zřízenou v jedné z výše uvedených právních forem.

Dále to znamená, že při zřizování škol a školských zařízení mohou obce, kraje
a dobrovolné svazky obcí využít pouze dvou právních forem, a to školské právnické osoby podle školského zákona a příspěvkové organizace podle zákona č. 250/2000 Sb. Uvedené na jedné straně znamená, že školský zákon s účinností od 1. ledna 2005 rozšířil nabídku využitelných právních forem oproti předchozím právním předpisům (zákon č. 564/1990 Sb. umožňoval využití pouze právní formy příspěvkové organizace), na druhou stranu je nutné zdůraznit, že žádnou jinou právní formu upravenou naším právním řádem (například obchodní korporaci či některou z právních forem upravených občanským zákoníkem apod.) nemohou tito zřizovatelé využít.

Toto omezení je motivováno skutečností, že zajišťování vzdělávání a školských služeb v oblastech vymezených školským zákonem je zákonnou povinností obcí a krajů jako veřejnoprávních korporací, přičemž tuto povinnost by zásadně měly zajišťovat
na neziskovém principu (obě uvedené právní formy mají neziskový charakter).

Školský zákon vymezuje obě právní formy jako rovnocenné alternativy, přičemž rozhodnutí, která z výše uvedených právních forem bude v konkrétním případě využita,
je pouze na zřizovateli. Z hlediska poskytování vzdělávání a školských služeb nečiní školský zákon mezi těmito právními formami žádný rozdíl – ani jedna není nijak preferována
nebo naopak znevýhodněna. Výhody, ale také nevýhody jednotlivých právních forem
jsou podrobně popsány v části třetí tohoto materiálu.

V souladu s § 180 školského zákona obec zajišťuje výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, s výjimkou výdajů hrazených
z finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 161 odst. 3 a 4,
§ 161a odst. 2, § 161b odst. 2, § 161c odst. 6 školského zákona a z jiných zdrojů.

Z tohoto negativního výčtu vyplývá, že obec jako zřizovatel je v zásadě povinna nést provozní výdaje a investiční výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol
a školských zařízení, které zřizuje. V této souvislosti má však ve školství používaný pojem „provozní výdaje“ užší význam než význam, který s ním spojuje § 28 odst. 4 zákona
č. 250/2000 Sb.

Podle tohoto ustanovení poskytuje zřizovatel příspěvkové organizaci nárokově
tzv. příspěvek na provoz, kterým se rozumí finanční prostředky určené na financování neinvestičních výdajů příspěvkové organizace poskytované zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb (tedy včetně výdajů na mzdy a platy a další náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, které jsou v případě právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení zřizovaných obcí nebo svazkem obcí z převážné části hrazeny z finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle § 161 odst. 3 a 4,
§ 161a odst. 2, § 161b odst. 2, § 161c odst. 6 školského zákona).

V oblasti školství tedy pojem „provozní výdaje“ zahrnuje ty neinvestiční výdaje, které nejsou hrazeny z výše uvedených zdrojů. Jedná se především o neinvestiční výdaje spojené s provozem budovy, v níž se uskutečňuje vzdělávání nebo školského služby, s jejími opravami a údržbou, s pořízením, provozem, opravami a údržbou movitého majetku, který právnická osoba využívá k činnosti školy nebo školského zařízení apod.

Vedle toho je obec jako zřizovatel povinna nést také investiční výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení. Za investiční výdaje je nezbytné považovat především výdaje na pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku (včetně jeho technického zhodnocení ve formě jeho rekonstrukce či modernizace) ve smyslu vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb.,
o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky,
u kterých není hlavním předmětem činnosti podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

7. Dobrovolný svazek obcí jako zřizovatel školy nebo školského zařízení

Školský zákon s účinností od 1. ledna 2005 umožňuje také, aby obec, resp. obce naplňovaly své zákonné povinnosti v oblasti školství prostřednictvím dobrovolného svazku obcí (dále jen „svazek obcí“). Tato nová alternativa byla do zákona doplněna s ohledem na demografický vývoj v České republice a stále rostoucí nezbytnost vzájemné spolupráce mezi obcemi při zajišťování vzdělávání a školských služeb. Umožňuje se tak, aby obce plnily své zákonné povinnosti a odpovědnost za značnou část vzdělávací soustavy České republiky spojenými silami.

Svazek obcí je právnickou osobu vznikající podle § 49 a následujícího obecního zřízení (resp. § 24 zákona o hlavním městě Praze), jejímiž členy mohou být pouze obce. Svazek obcí je formou spolupráce obcí, při níž se obce sdružují za účelem plnění svých úkolů a vytvářejí svazky s právní subjektivitou.

O vytvoření svazku obcí sjednávají obce smlouvu, jejíž povinnou přílohou jsou stanovy svazku obcí vymezující další podrobnosti jeho organizace a fungování (§ 50 odst. 2 obecního zřízení, resp. § 24 odst. 3 zákona o hlavním městě Praze). Svazek obcí nabývá právní osobnosti zápisem do rejstříku svazků obcí vedeného u krajského úřadu příslušného podle sídla svazku obcí.

Svazek obcí je právnickou osobou, jedná tedy svým jménem k tomu ustavenými orgány. Stanovení orgánů svazku obcí, jejich pravomocí a vzájemných vztahů je předmětem stanov. Stanovy také vymezují úkoly svazku obcí, způsob materiálního zajištění činnosti svazku – tedy především případné majetkové vklady obcí do svazku obcí a způsob financování jeho činnosti. Důležitá je rovněž další zákonná náležitost stanov – stanovení podmínek přistoupení ke svazku obcí a vystoupení z něj, včetně vypořádání majetkového podílu a obsah a rozsah kontroly. I když se tyto náležitosti při vytváření dobrovolného svazku obcí zdají být nepodstatné, v dlouhodobějším horizontu se mohou ukázat jako velice důležité.

Zřizovatelem školy nebo školského zařízení může být pouze ten svazek obcí, jehož předmětem činnosti jsou v souladu se smlouvou o jeho vytvoření úkoly v oblasti školství.

Svazek obcí se tak v souladu se školským zákonem může stát zřizovatelem školy
nebo školského zařízení za shodných podmínek jako jednotlivá obec. Svazek obcí může při zřizování školy nebo školského zařízení využít také dvou právních forem, tedy školské právnické osoby podle školského zákona a příspěvkové organizace podle zákona
č. 250/2000 Sb.

Rozpočtové hospodaření svazku obcí upravuje zákon č. 250/2000 Sb. Z hlediska financování jsou školy a školská zařízení zřizované svazkem obcí v současné době postaveny v zásadě naroveň školám a školským zařízením obecním – svazek obcí jako zřizovatel tak má stejně jako obec povinnost zajišťovat výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, s výjimkou výdajů hrazených z finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle školského zákona
a z jiných zdrojů (k odlišnosti související s rozpočtovým určením daní – viz dále).

8. Změny v rozpočtovém určení daní a jejich dopad do školství

Rozpočtové určení daní je v současné době upraveno zákonem č. 243/2000 Sb.,
o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že se dá říci, že tento systém představuje základní zdroj příjmů obcí a krajů ze státního rozpočtu. Tento zákon byl výrazným způsobem změněn s účinností od 1. ledna 2013 (zákonem č. 295/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb.,
o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům, ve znění pozdějších předpisů).

Na získání finančních prostředků v rámci rozpočtového určení daní mají obce i kraje právní nárok, což znamená, že stát je povinen za zákonem stanovených podmínek dané finanční prostředky obcím a krajům převést.

Daňové příjmy obcí jsou tvořeny 3 složkami:

• podílem na tzv. sdílených daních,

• tzv. výlučnými daňovými příjmy a

• tzv. motivačními prvky.

Hlavním smyslem a účelem změny rozpočtového určení daní obcí účinné od 1. ledna 2013 bylo posílit podíl obcí na sdílených daních na úkor prostředků státního rozpočtu.
Toto posílení bylo provedeno navýšením zákonem stanovených procentuálních částek, kterými se obce podílejí na celkovém výnosu stanovených daní.

Do objemu sdílených daní pro obce byl současně přesunut objem 1,5 miliardy Kč ze státního rozpočtu, který byl do konce roku 2012 poskytován formou příspěvku
na školství z kapitoly Všeobecná pokladní správa v souladu s § 163 odst. 2 školského zákona.

Z hlediska konkrétní obce je pak důležité zákonné vymezení kritérií, na základě kterých se výše uvedený celkový procentuální podíl na jednotlivých daních rozdělí mezi všechny obce nacházejících se na území České republiky.

Do konce roku 2012 byla zákonem č. 243/2000 Sb. stanovena tato kritéria:

• Rozloha katastrálních území 3 %

• Prostý počet obyvatel 3 %

• Postupné přechody 94 %;

S účinností od 1. ledna 2013 jsou zákonem č. 243/2000 Sb. stanovena tato kritéria:

• Rozloha katastrálních území 3 %

• Prostý počet obyvatel 10 %

• Postupné přechody 80 %

• Počet dětí MŠ, žáků ZŠ 7 %;

S účinností od 1. ledna 2018 jsou zákonem č. 243/2000 Sb. stanovena tato kritéria:

• Rozloha katastrálních území 3 %

• Prostý počet obyvatel 10 %

• Postupné přechody 78 %

• Počet dětí MŠ a žáků ZŠ 9 %.

Do metody výpočtu podílu obcí na procentní části celostátního hrubého výnosu sdílených daní bylo od roku 2013 zahrnuto kritérium poměru počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí k počtu těchto dětí a žáků za všechny obce. Počtem dětí se rozumí počet dětí účastnících se předškolního vzdělávání a počtem žáků se rozumí počet žáků plnících povinnou školní docházku.

Váha tohoto kritéria je od 1. ledna 2018 stanovena ve výši 9 %, což znamená, že podle počtu dětí a žáků v obecních mateřských a základních školách (a v nižších stupních šestiletých a osmiletých gymnázií zřizovaných obcemi) se bude určovat podíl na 9 % celkového objemu prostředků zahrnutých do sdílených daní obcí pro daný rozpočtový rok.

Zavedení kritéria počtu dětí a žáků a jeho procentní váha je považováno za zásadní systémové opatření, které směřuje významnou část výnosů sdílených daní cíleně
na financování mateřských a základních škol zřizovaných obcemi (byť zde není stanoveno účelové určení těchto prostředků). Podle daňové predikce Ministerstva financí toto kritérium znamená pro obec zřizující školu výnos na 1 dítě nebo žáka přibližně
14,5 tis. Kč ¹. Nerozhoduje přitom, zda dítě nebo žák má na území zřizující obce místo trvalého pobytu či nikoliv.

Finanční prostředky získané ze sdílených daní jsou však zásadně bez účelového určení, což znamená, že je v kompetenci obce (zastupitelstva) rozhodnout, jak s těmito finančními prostředky bude v rámci rozpočtu obce naloženo. Skutečnost, že daný finanční obnos byl spočítán podle počtu dětí v mateřské škole či žáků v základní škole, tak neznamená, že obec je povinna tento finanční obnos jako celek skutečně právnické osobě vykonávající činnost mateřské školy či základní školy v rámci příspěvku zřizovatele poskytnout.

Je však důležité, že tímto opatřením jsou podporovány ty obce, které plní své zákonné povinnosti v oblasti školství a zřizují mateřské školy či základní školy
(resp. víceletá gymnázia), v nichž mají děti a žáci vytvořeny podmínky pro předškolní vzdělávání a povinnou školní docházku.

V návaznosti na přijetí zákona č. 295/2012 Sb. došlo s účinností od 1. ledna 2013 také k dílčí změně školského zákona, a to pokud jde o povinnost vzájemné úhrady neinvestičních výdajů za tzv. „dojíždějící žáky“ základních škol mezi obcemi a povinnost vzájemné úhrady neinvestičních výdajů za děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, jimž jejich „domovská“ obec zajistí předškolní vzdělávání v mateřské škole zřizované jinou obcí.

Vzhledem k tomu, že finanční prostředky, které dosud byly předmětem úhrady těchto neinvestičních výdajů, jsou v rámci podílu na sdílených daních směřovány přímo do rozpočtu obce, která zřizuje mateřskou nebo základní školu (podle počtu všech dětí nebo žáků bez ohledu na místo jejich trvalého pobytu), této obci již nemohlo být zachováno oprávnění vymáhat tytéž prostředky po domovské obci dítěte nebo žáka. To znamená, že povinnost těchto vzájemných úhrad byla s účinností od 1. ledna 2013 zrušena.

V rámci rozpočtového určení daní však není řešena situace dobrovolných svazků obcí jako zřizovatelů mateřských a základních škol. Z tohoto důvodu stanoví § 163 odst. 2 školského zákona, že se každoročně ze státního rozpočtu poskytne dotace k částečné úhradě výdajů na provoz právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení zřizované svazkem obcí ve výši stanovené zákonem o státním rozpočtu. Dotace se poskytuje z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Tuto dotaci tak obdrží přímo svazek obcí podle počtu dětí a žáků zapsaných v právnické osobě vykonávající činnost školy, kterou svazek obcí zřizuje. Výše příspěvku na jedno dítě nebo žáka vychází z daňové predikce použité pro sestavení státního rozpočtu na příslušný kalendářní rok; celková dotace pak
z počtu dětí a žáků ve stavu k 30. 9. 2018 předcházejícího kalendářního roku.

9. Dopravní obslužnost

Školský zákon stanoví, že pokud vzdálenost spádové školy od místa trvalého pobytu žáka přesáhne 4 km, je kraj povinen zajistit dopravu do spádové školy a ze spádové školy.

Určujícím kritériem je tedy vždy vzdálenost spádové školy, tedy školy, v níž obec zajistila žákovi s místem trvalého pobytu na jejím území podmínky pro plnění povinné školní docházky některých z výše popsaných aktivních způsobů, od místa trvalého pobytu žáka. Naopak není rozhodující vzdálenost školy, v níž žák plní povinnou školní docházku, pokud se nejedná o jeho školu spádovou (ale o jinou školu, kterou v rámci svého práva volby školy zvolil pro žáka jeho zákonný zástupce).

Povinnost zajistit dopravu do a ze spádové mateřské nebo základní školy ukládá zákon kraji, nikoliv obci, a to s ohledem na to, že tato povinnost přesahuje organizační i finanční možnosti většiny obcí a zároveň navazuje na obecnou povinnost kraje zajistit základní dopravní obslužnost území kraje.

ČÁST DRUHÁ

ŠKOLSKÁ PRÁVNICKÁ OSOBA

Školská právnická osoba je jednou ze dvou právních forem využitelných při zřizování škol a školských zařízení obcemi a svazky obcí. Jedná se o právní formu, která byla speciálně a výlučně vytvořena pro oblast školství. Výjimečnost školské právnické osoby daná jejím účelem umožnila již od počátku upravit její právní postavení se zvláštním ohledem
na potřeby škol a školských zařízení. V současné době je v rejstříku škol a školských zařízení zapsáno více než 330 právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení v právní formě školské právnické osoby, a to všech zřizovatelů (veřejných
i neveřejných).

Vzhledem k tomu, že školská právnická osoba je institutem relativně novým, jsou dále podrobně popsány její základní rysy, pravidla jejího fungování a hospodaření.

1. Právní postavení školské právnické osoby

Školská právnická osoba je v souladu s § 124 školského zákona právnickou osobou zřízenou podle školského zákona, jejíž hlavní činností je poskytování vzdělávání podle vzdělávacích programů uvedených v § 3 a školských služeb podle školského zákona.

Školská právnická osoba je formou právnické osoby, jejíž hlavní činností podle § 124 školského zákona je vždy poskytování vzdělávání a školských služeb. Hlavní činnost
je tak u tohoto typu právnické osoby vymezena jednoznačně a výslovně, je omezena pouze
na uskutečňování vzdělávání a školských služeb (na rozdíl např. od příspěvkové organizace územního samosprávného celku, jíž lze do hlavní činnosti svěřit podstatně širší rozsah úkolů zřizovatele). Školská právnická osoba může (rovněž jako příspěvková organizace) vedle hlavní činnosti uskutečňovat i doplňkovou činnost, která však nesmí být na úkor hlavní činnosti.

Zřizovatelem školské právnické osoby může být

• MŠMT, kraj, obec nebo svazek obcí, nebo

• jiná právnická osoba (např. registrovaná církev, obchodní společnost) nebo fyzická osoba.

2. Zřízení a vznik, zrušení a zánik školské právnické osoby

Akt zřízení školské právnické osoby je oddělen od jejího vzniku. Ustanovení § 125 školského zákona stanoví, jakým právním jednáním a dokumentem se zřizuje školská právnická osoba – zřizovací listinou v případě jednoho zřizovatele (např. svazku obcí),
nebo zřizovatelskou smlouvou, je-li více zřizovatelů. V § 125 odst. 3 školského zákona
se stanovují povinné náležitosti zřizovací listiny nebo zřizovatelské smlouvy.

Školská právnická osoba vzniká zápisem do rejstříku školských právnických osob, který je součástí školského rejstříku - blíže viz bod 7). Toto řešení umožňuje spojit řízení
o zápisu školy a školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení a řízení o vzniku právnické osoby, která bude činnost této školy a školského zařízení vykonávat.

Okamžik zániku školské právnické osoby je v § 126 školského zákona vázán na den jejího výmazu z rejstříku školských právnických osob. Zániku školské právnické osoby předchází její zrušení, v případě veřejných zřizovatelů bez likvidace (práva a povinnosti školské právnické osoby přechází přímo ze zákona na zřizovatele).

Vedle obvyklých důvodů zrušení školské právnické osoby je v § 126 písm. d) školského zákona stanoveno, že ke zrušení školské právnické osoby dojde také dnem nabytí právní moci rozhodnutí o výmazu poslední školy nebo školského zařízení ze školského rejstříku. Je tak znovu zohledněna výlučnost školské právnické osoby, která může právně existovat pouze v případě, že je oprávněna vykonávat svou hlavní činnost, tedy poskytovat vzdělávání nebo školské služby ve školách a školských zařízeních. V okamžiku, kdy nebude ve školském rejstříku zapsána žádná škola nebo školské zařízení pro danou školskou právnickou osobu, pozbývá tato osoba smysl své právní existence.

V § 124 odst. 4 a 5 školského zákona se vymezuje subsidiární použití ustanovení občanského zákoníku. To znamená, že pokud není školským zákonem určitá okolnost vzniku, zrušení, zániku či přeměny školské právnické osoby výslovně řešena, použije se tento právní předpis.

3. Působnost zřizovatele školské právnické osoby

Ustanovení § 129 školského zákona vymezuje působnost zřizovatele školské právnické osoby, přičemž s ohledem na odlišnosti v právním postavení veřejného
a soukromého zřizovatele je tato působnost vymezena pro obě kategorie zřizovatelů zvlášť.

V případě zřizovatelů soukromých dochází k výraznému uvolnění vazby školské právnické osoby na svého zřizovatele (jako orgán „soukromé“ školské právnické osoby
se zavádí rada, která vykonává většinu kompetencí, které v případě veřejných školských právnických osob zůstávají zřizovateli).

V případě školských právnických osob zřízených veřejným zřizovatelem (například svazkem obcí či obcí) jsou úzké vazby na zřizovatele zachovány. Územní samosprávné celky (a zprostředkovaně i svazky obcí) totiž nesou primární zákonnou odpovědnost za zajištění vzdělávání a školských služeb na území České republiky. Za tímto účelem zřizují školy a školská zařízení (v právní formě příspěvkové organizace nebo ve formě školské právnické osoby), s tím že musejí mít reálné zákonné možnosti zasahovat do činnosti jimi zřízených právnických osob, ovlivňovat jejich právní existenci i skladbu vzdělávacích činností. Z tohoto důvodu v případě školských právnických osob zřizovaných veřejným zřizovatelem se nevytváří rada jako další orgán školské právnické osoby, který by přebíral kompetence zřizovatele (viz § 130 odst. 1 školského zákona).

Obec nebo svazek obcí jako zřizovatel školské právnické osoby má tyto kompetence:

• vydává zřizovací listinu školské právnické osoby,

• rozhoduje o změnách zřizovací listiny školské právnické osoby,

• rozhoduje o sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení školské právnické osoby,

• jmenuje a odvolává ředitele školské právnické osoby a stanoví jeho plat,

• jmenuje a odvolává třetinu členů školské rady, pokud se školská rada zřizuje,

• schvaluje rozpočet školské právnické osoby,

• schvaluje zlepšený výsledek hospodaření školské právnické osoby, a

• schvaluje vytvoření dalších peněžních fondů školské právnické osoby neuvedených
  v § 137 odst. 2 školského zákona a způsob hospodaření s nimi.

4. Statutární orgán školské právnické osoby

Statutárním orgánem školské právnické osoby, a to veřejného i soukromého zřizovatele, je ředitel. Ředitel rozhoduje ve všech věcech školské právnické osoby, pokud zákon nesvěří rozhodování jinému orgánu.

Ředitele školské právnické osoby zřizované obcí nebo svazkem obcí jmenuje
a odvolává zřizovatel, a to za podmínek a postupem stanoveným v § 166 odst. 2 a 3 školského zákona (blíže viz část čtvrtá bod 5).

5. Hospodaření školské právnické osoby a financování její činnosti

Ustanovením § 133 školského zákona jsou vymezeny základní zdroje příjmů školské právnické osoby:

• finanční prostředky ze státního rozpočtu; ke státnímu rozpočtu je finanční vztah školské právnické osoby zřizované svazkem obcí zprostředkován rozpočtem zřizovatele, s výjimkou poskytování finančních prostředků podle § 160 až 163 školského zákona, které jsou poskytovány školské právnické osobě krajským úřadem v přenesené působnosti přímo,

• finanční prostředky z rozpočtů územních samosprávných celků,

• příjmy z hlavní a doplňkové činnosti,

• finanční prostředky přijaté od zřizovatele,

• úplata za vzdělávání a školské služby,

• dotace na úhradu výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů,

• dotace na úhradu výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanismu Norska a programu švýcarsko-české spolupráce,

• dary a dědictví,

• případné další zdroje.

Zde je namístě zopakovat a zdůraznit, že rozsah a způsob poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu na činnost škol a školských zařízení je stanoven zejména v § 160 až 163 školského zákona a je určen v závislosti na druhu zřizovatele, nikoliv podle právní formy, v níž je škola nebo školské zařízení zřízena. Školská právnická osoba zřizovaná svazkem obcí podle školského zákona má nárok na poskytování finančních prostředků státního rozpočtu na činnost škol a školských zařízení ve stejném rozsahu a za stejných podmínek, jako by měla příspěvková organizace téhož zřizovatele. Rozdíl není ani v přístupu k dotacím z většiny rozvojových programů ve vzdělávání a dalších nenárokových dotačních nástrojů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Určité odlišnosti vyplývají pouze z pravidel rozpočtového určení daní, kde je část stanovená obci procentním podílem ze sdílených daní v závislosti na počtu dětí v mateřské škole a žáků v základní škole zřizované obcí poskytnuta „svazkové“ škole, resp. jejímu zřizovateli ve formě tzv. dotace k částečné úhradě výdajů na provoz z kapitoly Všeobecná pokladní správa (blíže viz část první bod 8.).

Školský zákon také pamatuje na situace, kdy se finanční prostředky z dotací
na úhradu výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů, a finanční prostředky
z dotací na úhradu výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanismu Norska a programu švýcarsko-české spolupráce, nespotřebují do konce kalendářního roku. Pak se převádějí do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou být použity pouze na stanovený účel.

Školský zákon v § 140 také stanoví, jaký majetek školská právnická osoba používá
pro svou činnost.

V zásadě se může jednat pouze

• o majetek ve vlastnictví školské právnické osoby a

• o majetek jiných vlastníků, který školská právnická osoba využívá na základě nájmu nebo výpůjčky.

Školský zákon tedy neupravuje žádný zvláštní užívací titul ve vztahu k majetku zřizovatele, který bude užívat ke své činnosti školská právnická osoba. To znamená,
že případné užívací právo školské právnické osoby k majetku zřizovatele je nutné založit standardními užívacími instituty soukromého práva, tedy formou výpůjčky nebo nájmu (blíže viz část čtvrtá bod 6). Jedná se o další odlišnost od příspěvkové organizace,
kde zákon č. 250/2000 Sb. upravuje zvláštní institut tzv. svěření majetku zřizovatele do správy příspěvkové organizace.

Ustanovení § 134 školského zákona upravuje pravidla hospodaření v hlavní činnosti školské právnické osoby a nakládání s majetkem s ohledem na neziskový charakter této právnické osoby. Hospodaření školské právnické osoby v hlavní činnosti se řídí jejím rozpočtem, který schvaluje zřizovatel (obec nebo svazek obcí). Příjmy získané hlavní činností školské právnické osoby lze použít pouze na tuto hlavní činnost.

Školská právnická osoba tvoří výsledek hospodaření sloučením výsledku hospodaření z hlavní činnosti a zisku z doplňkové činnosti po zdanění; výsledek hospodaření se tvoří po vypořádání finančních prostředků státního rozpočtu. Školská právnická osoba používá zlepšený výsledek hospodaření přednostně k úhradě případné ztráty z hlavní činnosti z minulých let a dále z něj tvoří peněžní fondy.

Pravidla pro financování a hospodaření školských právnických osob jsou stanovena tak, aby minimalizovala rizika nevhodného použití prostředků, které jsou vynakládány
na školství z veřejných zdrojů. Z hospodářských aktivit školské právnické osoby zřizované obcí nebo svazkem obcí jsou zákonem vyloučeny ty činnosti, které jsou z hlediska efektivního využití veřejných prostředků vynakládaných na školství výrazně a nepřiměřeně rizikové, například

• přijímat a poskytovat zápůjčky bez předchozího souhlasu zřizovatele s výjimkou poskytování půjček z fondu kulturních a sociálních potřeb, sjednávat úvěry a směnečně
  se zavazovat,

• nakupovat nebo bez předchozího souhlasu zřizovatele přijímat jako protihodnotu za své pohledávky vůči jiným osobám akcie či jiné cenné papíry, nebo

• poskytovat dary, s výjimkou darů poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo jiného peněžního fondu zřízeného pro sociální účely, prospěchových stipendií podle § 30 odst. 4 a ocenění podle § 31 odst. 1 školského zákona.

Školská právnická osoba podle § 137 a 138 školského zákona vytváří peněžní fondy
ze zákonem uvedených zdrojů a může je použít výhradně pro zákonem stanovené účely. Struktura fondů je však oproti příspěvkovým organizacím zjednodušená. Školská právnická osoba zřizovaná svazkem obcí vytváří vždy rezervní fond, investiční fond a fond kulturních a sociálních potřeb. Pravidla pro naplňování a používání rezervního fondu
a investičního fondu jsou stanovena poměrně volně. Při nakládání s fondem kulturních
a sociálních potřeb se postupuje podle vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních
a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.

Rezervní fond slouží přednostně k úhradě ztráty z hlavní činnosti z minulých let
a dále k podpoře a zkvalitnění hlavní činnosti. To neplatí pro prostředky z dotací na úhradu výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů, a pro prostředky z dotací na úhradu výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanismu Norska a programu švýcarsko-české spolupráce. Tyto prostředky se sledují v rezervním fondu odděleně a podle stavu k 31. 12. roku, v němž bylo ukončeno financování projektu, se provede finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem.

V rámci účetních jednotek se školská právnická osoba řadí mezi jiné právnické osoby, jejichž hlavním předmětem činnosti není podnikání. Školská právnická osoba vede účetnictví dle § 1 odst. 2 a § 9 zákona č. 563/1991 Sb. a vyhlášky č. 504/2002 Sb. v plném rozsahu (blíže viz část čtvrtá, bod 7.3).

To znamená, že školské právnické osoby používají jednodušší účetní osnovu, než jakou jsou povinny používat příspěvkové organizace, které patří mezi tzv. vybrané účetní jednotky.

6. Doplňková činnost

V souladu s § 135 školského zákona může školská právnická osoba vedle své hlavní činnosti, pro niž byla zřízena, provozovat i doplňkovou (převážně podnikatelskou) činnost za podmínek stanovených předpisy upravujícími podnikání a za podmínky neomezení vlastní hlavní činnosti, k jejímuž zkvalitnění svými výnosy doplňková činnost přispívá. Ustanovení vymezuje zásady, za nichž je možno doplňkovou činnost provádět.

Školská právnická osoba zřizovaná obcí nebo svazkem obcí může doplňkovou činnost vykonávat pouze v případě, že zřizovatel výslovně stanovil ve zřizovací listině,
resp. zřizovatelské smlouvě, její předmět, podmínky a rozsah. Tyto skutečnosti lze samozřejmě měnit i v průběhu právní existence školské právnické osoby, a to formou změny zřizovací listiny, resp. zřizovatelské smlouvy.

Základní definicí a podmínkou výkonu doplňkové činnosti školskou právnickou osobou je skutečnost, že doplňková činnost musí:

• navazovat na hlavní činnost školské právnické osoby nebo

• umožnit účelnější využití odbornosti zaměstnanců školské právnické osoby a jejího majetku.

Doplňková činnost dále nesmí omezovat hlavní činnost školské právnické osoby nebo ohrožovat její kvalitu, rozsah a dostupnost.

Předmět doplňkové činnosti školské právnické osoby se také zapisuje do rejstříku školských právnických osob v souladu s § 154 odst. 1 písm. e) školského zákona.

Školská právnická osoba vždy účtuje odděleně o hlavní činnosti a činnosti doplňkové.

Vzhledem k tomu, že doplňková činnost má sloužit mimo jiné k účelnějšímu využití odbornosti zaměstnanců školské právnické osoby a jejího majetku, není možné připustit,
aby doplňková činnost byla dlouhodobě ztrátová. Z tohoto důvodu je výslovně stanoveno, že je-li výsledkem hospodaření doplňkové činnosti ke konci kalendářního roku ztráta,
je školská právnická osoba povinna zajistit, aby tato ztráta byla do konce následujícího kalendářního roku vyrovnána, nebo učinit opatření k ukončení doplňkové činnosti tak, aby v ní nebylo po skončení následujícího kalendářního roku pokračováno.

7. Školský rejstřík

Školský rejstřík je ustanovením § 141 školského zákona charakterizován jako veřejný seznam, obdobně jako je tomu v případě obchodního rejstříku. Člení se na rejstřík škol
a školských zařízení a rejstřík školských právnických osob.

Školský zákon vymezuje právní účinky zápisu školy a školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení. Okamžikem zápisu vznikají právnické osobě, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, zákonem stanovená práva, a to právo poskytovat vzdělávání a školské služby podle tohoto zákona, vydávat státem garantované doklady
o poskytnutém vzdělání a nárok na finanční prostředky ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu územního samosprávného celku, a to za podmínek stanovených školským zákonem,
a to pouze v rozsahu zápisu do rejstříku škol a školských zařízení (viz § 142 školského zákona). Kompetence při vedení rejstříku škol a školských zařízení jsou rozděleny mezi Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a krajské úřady.

Rejstřík školských právnických osob naproti tomu vede výlučně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. K zápisu do tohoto rejstříku se váže vznik školské právnické osoby. Zápis do rejstříku školských právnických osob (a výmaz z tohoto rejstříku)
má tedy konstitutivní účinky z hlediska právní existence školské právnické osoby. Rejstřík školských právnických osob je postaven na zásadě publicity, což znamená,
že skutečnosti zapsané v rejstříku školských právnických osob jsou účinné vůči každému ode dne, ke kterému byl zápis proveden, a zároveň každý bude mít možnost se s údaji zapsanými v tomto  rejstříku seznámit.

V rejstříku školských právnických osob jsou vedeny pouze údaje, které se týkají školské právnické osoby jako právnické osoby, tedy nikoliv údaje týkající se škol a školských zařízení, jejichž činnost tato osoba vykonává. Tyto školy a školská zařízení jsou vedeny společně s ostatními v rejstříku škol a školských zařízení. Nezavádí se tedy dvojí rejstřík, ale dvě části jednoho rejstříku se zcela odlišným účelem.

ČÁST TŘETÍ

SROVNÁNÍ ŠKOLSKÉ PRÁVNICKÉ OSOBY A PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE

Zatímco školská právnická osoba je institutem relativně novým, příspěvková organizace je v praxi již zavedenou právní formou používanou obcemi i kraji k zajištění řady úkolů a činností v jejich samostatné působnosti. Na tomto místě tedy nebude uveden popis fungování a hospodaření příspěvkové organizace, ale podrobné srovnání školské právnické osoby veřejného zřizovatele a příspěvkové organizace jako dvou rovnocenných alternativ pro oblast obecního (včetně svazkového) školství.

Společné znaky:

• Obě výše uvedené právní formy se zřizují jako neziskové.

• O zřízení, změně či zániku právnických osob v obou právních formách rozhoduje zřizovatel.

• Školská právnická osoba odměňuje stejně jako příspěvková organizace své zaměstnance platem (§ 109 odst. 3 zákoníku práce).

• Finanční prostředky státního rozpočtu poskytované z rozpočtové kapitoly MŠMT
  na činnost škol a školských zařízení podle § 161 a § 163 školského zákona jsou oběma právnickým osobám poskytovány za stejných podmínek, stejným způsobem a ve stejném rozsahu.

• Ostatní finanční prostředky státního rozpočtu se oběma právnickým osobám poskytují prostřednictvím rozpočtu zřizovatele.

• Obě právní formy mají stejný způsob zdanění v oblasti daně z příjmu právnických osob.

• V obou právních formách zajišťuje zřizovatel ty výdaje právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, které nejsou hrazeny ze státního rozpočtu či jiných zdrojů (v zásadě se jedná o provozní a investiční prostředky).

Základní odlišnosti:

• Školskou právnickou osobu mohou zřídit společně dvě a více obcí, obec společně s krajem, obec společně se svazkem obcí apod. Umožňuje tak nové formy spolupráce veřejných zřizovatelů při zřizování škol a školských zařízení.

• Školská právnická osoba má zákonem jasně definovanou hlavní činnost (poskytování vzdělávání podle vzdělávacích programů uvedených v § 3 školského zákona a školských služeb). Ve zřizovací listině příspěvkové organizace je naopak třeba dbát na jednoznačné vymezení hlavní činnosti, jelikož zákon č. 250/2000 Sb. ji konkrétně nestanovuje.

• Příspěvková organizace vzniká dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí o zřízení. Školská právnická osoba vzniká dnem svého zápisu do rejstříku školských právnických osob.

• Zřizovatel příspěvkové organizace je povinen zapsat nově vzniklou příspěvkovou organizaci do obchodního rejstříku (stejně tak se zapisují všechny změny příspěvkové organizace). Každý tento zápis je zpoplatněn. V případě školské právnické osoby
  se uplatní pouze zápis do rejstříku školských právnických osob, který má konstitutivní účinky a není zpoplatněn.

• Příspěvková organizace, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, se tedy zapisuje na základě dvou samostatných řízení jak do obchodního rejstříku, tak do rejstříku škol a školských zařízení. Školská právnická osoba se zapisuje na základě jedné žádosti jak do rejstříku škol a školských zařízení, tak do rejstříku školských právnických osob.

• Školské právnické osobě přiděluje IČO Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci řízení o zápisu školské právnické osoby do rejstříku školských právnických osob. Zřizovatel školské právnické osoby dále nemusí oznamovat vznik nové právnické osoby příslušnému daňovému orgánu ani Ústřednímu věstníku.

• Zřizovací listina příspěvkové organizace musí obsahovat jak vymezení a rozsah majetku, který jí zřizovatel svěřuje do správy, tak podrobné vymezení práv
  a povinností při správě tohoto majetku. Ve zřizovací listině (zřizovatelské smlouvě) školské právnické osoby stačí uvést způsob majetkového zajištění činnosti této právnické osoby. V případě školské právnické osoby se uplatní pouze standardní majetkoprávní vztahy (vlastnické práva užívací právo ve formě nájmu či výpůjčky).

• V případě školské právnické osoby jsou školským zákonem (zejména § 129) jednoznačně vymezeny kompetence zřizovatele vůči jím zřizované právnické osobě. V případě příspěvkové organizace musí být tyto vzájemné vazby dovozovány z celého zákona
  č. 250/2000 Sb.

• Školská právnická osoba má v § 137 školského zákona definovány pouze tři povinné peněžní fondy - rezervní fond, investiční fond, fond kulturních a sociálních potřeb, přičemž pravidla pro naplňování a používání rezervního fondu a investičního fondu jsou stanovena velmi volně, aby umožňovala školské právnické osobě potřebnou flexibilitu. Ostatní fondy může tvořit, pokud jí to povolí zřizovatel. Peněžní fondy příspěvkové organizace
  jsou v § 29 zákona č. 250/2000 Sb. vymezeny přísněji a zahrnují navíc ještě fond odměn.

• Školská právnická osoba používá jednodušší účetní osnovu, neboť vede účetnictví v souladu s vyhláškou č. 504/2002 Sb. Příspěvková organizace patří mezi tzv. vybrané účetní jednotky a vede účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb.

Pravidla stanovená vyhláškou č. 504/2002 Sb. jsou v porovnání ustanoveními vyhlášky
č. 410/2009 Sb., dle které postupují příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky a další vybrané účetní jednotky, volněji stanovena, neboť např. směrná účtová osnova je vyhláškou č. 504/2002 Sb. dána v členění pouze na účtové skupiny. Sestavení jednotlivých syntetických účtů je potom v kompetenci každé účetní jednotky.

Na základě vymezení těchto společných znaků a odlišností lze konstatovat, že právní forma školské právnické osoby je z hlediska jejího vzniku či změn pro zřizovatele výhodnější, zejména vzhledem k menší časové náročnosti jednotlivých kroků, které musí zřizovatel v souvislosti se vznikem či změnami právnické osoby zajišťovat.

Stejně tak pravidla pro hospodaření a další fungování školské právnické osoby jsou formulována tak, aby lépe vyhovovala školským potřebám a prostředí; lze říci, že školská právnická osoba se poučila z problémů a nedostatků příspěvkové organizace.

ČÁST ČTVRTÁ

ORGANIZAČNÍ A EKONOMICKÉ NÁLEŽITOSTI PŘEVODU ČINNOSTI ŠKOLY Z PŮSOBNOSTI OBCE DO PŮSOBNOSTI SVAZKU OBCÍ

1. Vymezení výchozí situace

Při popisu návaznosti jednotlivých kroků ke vzniku školské právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení zřizované svazkem obcí je žádoucí nejdříve vycházet z nejjednoduššího myslitelného případu:

• Na počátku stojí 2 obce, z nichž 1 zřizuje školu ve formě příspěvkové organizace a druhá není zřizovatelem školy; typickým příkladem je základní škola či mateřská škola, v úvahu však přicházejí i činnosti ostatních druhů škol a činnosti školských zařízení.

• Účelem je vytvořit svazek těchto obcí, který bude od 1. ledna 2020 zřizovatelem dosavadní školy, a to ve formě školské právnické osoby.

Na tomto místě není potřeba zabývat se motivy takového postupu, ani způsobem,
jímž obce předjednají jeho náležitosti; nechť zúčastněné obce v jednáních předcházejících právním a ekonomickým krokům čerpají ze své osvědčené praxe.

Pozornost se tedy zaměřuje na kroky, které jsou formalizované, musí splňovat předepsané náležitosti a mají konkrétní právní nebo ekonomické důsledky.

Vzhledem k tomu, že institut příspěvkových organizací ani školských právnických osob neumožňuje změnu zřizovatele právnické osoby, je nutné, aby došlo k převedení činnosti školy z dosavadní příspěvkové organizace zřizované obcí na nově zřízenou školskou právnickou osobu svazku obcí.

Ve výše uvedeném modelovém případu se předpokládá, že činnost školy byla jedinou činností příspěvkové organizace, a proto je součástí celého procesu také zrušení příspěvkové organizace. Poněvadž činnost školy a řada souvisejících práv a povinností
(např. pracovněprávní vztahy) bude na školskou právnickou osobu přecházet přímo
ze zanikající příspěvkové organizace, je nezbytné, aby mezi zánikem příspěvkové organizace
a vznikem školské právnické osoby nebyla žádná časová prodleva. Obě skutečnosti tedy
na sebe musejí bezprostředně navazovat.

Datum převodu činnosti školy a souvisejících organizačních změn je v daném příkladu stanoveno na přelom kalendářního roku z praktických důvodů, neboť zejména z účetního
a ekonomického pohledu je převod k tomuto datu nejsnáze realizovatelný.

2. Zřízení svazku obcí

Podmínky a náležitosti zřízení svazku obcí jsou podrobně popsány v části první
bod 7. tohoto materiálu.

Poněvadž zřízení školské právnické osoby bude právním jednáním svazku obcí,
za nějž jednají jeho orgány, musí svazek obcí existovat v určitém předstihu před zrušením příspěvkové organizace členskou obcí a založením školské právnické osoby svazkem obcí.

O vytvoření svazku obcí uzavírají zúčastněné obce smlouvu podle § 49 odst. 5 obecního zřízení. Přílohou smlouvy musejí být stanovy svazku obcí.

Smlouva o vytvoření svazku obcí bude zpravidla účinná přijetím návrhu smlouvy všemi účastníky (v daném případě oběma obcemi), tím však ještě nedochází ke vzniku svazku obcí. Svazek obcí nabývá právní osobnosti až zápisem do rejstříku svazků obcí vedeného
u krajského úřadu příslušného podle sídla svazku. Při zřizování svazku obcí je proto nutné počítat také s časovou prodlevou při zápisu svazku do tohoto rejstříku. Je vhodné zjistit
si u příslušného krajského úřadu obvyklé lhůty vyřizování žádostí o zápis apod.

Jakmile svazek obcí vznikne, může stanovami předurčený orgán svazku obcí rozhodnout o zřízení školy ve formě školské právnické osoby a za účelem koordinace přechodu činnosti dosavadní školy na nově zřizovanou školskou právnickou osobu jednat s obcí, která zatím školu zřizuje.

3. Smlouva o převodu činnosti mateřské nebo základní školy

Smyslem „převedení“ školy z působnosti obce do působnosti svazku obcí
je při současném zániku příspěvkové organizace obce a vzniku školské právnické osoby svazku zachovat existenci školy jako činnosti zapsané ve školském rejstříku a docílit kontinuity v poskytování vzdělávání a v pracovněprávních vztazích pedagogických pracovníků
i dalších zaměstnanců.

Z hlediska školského rejstříku musí být dosaženo stavu, kdy u dosavadní již zapsané školy (je identifikovatelná pomocí jedinečného resortního identifikátoru) dojde ke změně v údajích o právnické osobě vykonávající činnost školy a o zřizovateli
(§ 144 odst. 1 písm. b) a c) školského zákona).

Z pohledu pracovního práva je zase žádoucí uplatnit § 338 odst. 2 a § 340 zákoníku práce.

V obou případech musí být dán zřejmý projev souhlasné vůle současného a budoucího zřizovatele školy k tomu, aby takové důsledky nastaly. Proto uzavře svazek obcí s obcí, která zřizuje školu, smlouvu, v níž se dohodnou, že k určitému datu přejde činnost konkrétní školy (identifikované odkazem na zápis ve školském rejstříku a resortní identifikátor) vykonávané dosud příspěvkovou organizací zřizovanou obcí na školskou právnickou osobu zřízenou svazkem obcí. Ve smlouvě bude rovněž dojednán přechod pracovněprávních vztahů z příspěvkové organizace na školskou právnickou osobu. Jednou ze smluvních stran musí být svazek obcí, a proto smlouvu nelze uzavřít před jeho vznikem. I z tohoto důvodu je tedy nutné při zřízení svazku obcí počítat s časovou rezervou před samotným okamžikem převodu činnosti školy.

4. Přechod pracovněprávních vztahů

V souladu s § 338 odst. 2 zákoníku práce dochází-li k převodu činnosti zaměstnavatele nebo části činnosti zaměstnavatele nebo k převodu úkolů zaměstnavatele anebo jejich části
k jinému zaměstnavateli, přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele. Za úkoly nebo činnost zaměstnavatele
se pro tyto účely považují zejména úkoly související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobná činnost podle zvláštních právních předpisů, které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Za přejímajícího zaměstnavatele se bez ohledu na právní důvod převodu a na to, zda dochází k převodu vlastnických práv, považuje právnická nebo fyzická osoba, která je způsobilá jako zaměstnavatel pokračovat v plnění úkolů nebo činností dosavadního zaměstnavatele nebo v činnosti obdobného druhu.

Ustanovení § 338 odst. 2 zákoníku práce stanovuje jako přímý důsledek převodu činnosti zaměstnavatele na jiného zaměstnavatele změnu v subjektu pracovněprávních vztahů a přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů na nového zaměstnavatele. Pracovněprávní vztahy tudíž zůstávají zachovány, pouze se změní osoba zaměstnavatele. To je výhodné z hlediska nižší administrativní náročnosti, vyšší právní jistoty zaměstnanců
a nižších finančních nákladů. Převedení činností zaměstnavatele a související přechod práv
a povinností z pracovněprávních vztahů totiž není výpovědním důvodem, a proto pracovní poměry zaměstnanců nadále trvají. Přechod zaměstnanců k novému zaměstnavateli
se potom neřeší prostřednictvím výpovědí a nových pracovních smluv, ale dochází k němu automaticky.

Před přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů musí příspěvková organizace splnit informační povinnost podle § 339 zákoníku práce vůči odborové organizaci, radě zaměstnanců, resp. dotčeným zaměstnancům.

Přechod pracovněprávních vztahů musí být provázen sepsáním protokolu o převzetí zaměstnanců a pracovněprávních závazků mezi příspěvkovou organizací a školskou právnickou osobou (k praktické realizaci viz část čtvrtá bod 6.3).

Podle speciálních ustanovení § 338 až 340 zákoníku práce se postupuje i tehdy,
dochází-li při převodu činností a úkolů původního zaměstnavatele současně k jeho zrušení.
V takovém případě není dán výpovědní důvod podle § 52 písm. a) zákoníku práce, a proto ani nepřipadá v úvahu výplata odstupného zaměstnancům, do jejichž pracovněprávních vztahů vstupuje nový zaměstnavatel.

Zákoník práce neupravuje zvláštní postup u zaměstnanců, kteří s přechodem pracovněprávních vztahů nesouhlasí. Nesouhlas zaměstnance zde není zvláštním důvodem ukončení pracovněprávního vztahu, při kterém by zaměstnanci náleželo odstupné.
Nesouhlasí-li zaměstnanec s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jiného zaměstnavatele, je oprávněn dát výpověď podle obecného ustanovení § 50 odst. 3 zákoníku práce.

V souvislosti s přechodem pracovněprávních vztahů na jiného zaměstnavatele může být uskutečněno také přemístění zaměstnavatele. To však nelze s přechodem pracovněprávních vztahů směšovat, a je proto nutné posuzovat je samostatně bez ohledu na to, zda došlo k přechodu pracovněprávních vztahů, potažmo v jaké časové souvislosti s přechodem k přemístění došlo. Vzhledem k tomu, že přeložit zaměstnance k výkonu práce do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, je podle § 43 zákoníku práce možné výhradně s jeho souhlasem, je přemístění zaměstnavatele v § 52 písm. b) upraveno jako výpovědní důvod, při kterém náleží zaměstnanci v souladu s § 67 odstupné.

5. Ředitel školy

Zvláštní pozornost zasluhuje vedoucí pracovní místo ředitele školy. I on je sice zaměstnancem příspěvkové organizace, jeho pracovněprávní vztah je však založen či změněn jmenováním, a vztahují se na něj tak speciální pravidla upravená v § 166 odst. 2 a 3 školského zákona. Na § 166 školského zákona odkazuje také úprava jmenování a odvolání ředitele školské právnické osoby zřizované svazkem obcí v § 131 odst. 2 školského zákona.

Ředitele školy zřizované obcí nebo svazkem obcí je zřizovatel oprávněn odvolat z vedoucího pracovního místa pouze z důvodů taxativně stanovených v § 166 odst. 4 a 5 školského zákona. Není-li naplněn žádný ze zákonem stanovených důvodů, nelze ředitele odvolat.

Funkce ředitele školy je prvotně svázána s právnickou osobou vykonávající činnost školy a teprve druhotně se školou. Ustanovení § 166 odst. 1 školského zákona tak odvozuje vedoucí pracovní místo ředitele škol a školských zařízení od funkce ředitele právnické osoby vykonávající jejich činnost.

Při převodu činnosti školy z obecní příspěvkové organizace na školskou právnickou osobu zřizovanou svazkem obcí zůstává zachována jak činnost školy, tak související soubor pracovněprávních vztahů, z hlediska školy však zaniká funkce ředitele právnické osoby, která vykonává její činnost (funkce zůstane svázána s původní příspěvkovou organizací a spolu s ní v případě jejího zrušení také zanikne). Je tedy naplněn důvod odvolání ředitele školy z vedoucího pracovního místa podle § 166 odst. 4 písm. d) školského zákona a ředitel školy musí být odvolán.

V této souvislosti je nezbytné zastavit se u určitých specifik spojených s výkonem práce na vedoucím pracovním místě ředitele školy nebo školského zařízení zřizované obcí
nebo svazkem obcí. Ustanovení § 166 odst. 2 školského zákona stanoví, že ředitele školské právnické osoby zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí
nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace nebo vedoucího organizační složky státu nebo její součásti jmenuje na vedoucí pracovní místo zřizovatel na základě jím vyhlášeného konkursního řízení.

S účinností od 1. května 2015 (účinnost zákona č. 82/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) došlo k zákonnému „překlopení“ dosavadních pracovních poměrů ředitelů škol a školských zařízení na dobu určitou na pracovní poměry na dobu neurčitou. To znamená, že byť zákon i nadále fakticky pracuje s tzv. šestiletým obdobím (viz dále), jmenováním na vedoucí pracovní místo ředitele školy nebo školského zařízení však vzniká pracovní poměr na dobu neurčitou. V případě odvolání ředitele školy nebo školského zařízení z funkce a vzdání se této funkce
je pak aktivován postup podle § 73a zákoníku práce.

Zachována naopak zůstává zásada, že zřizovatel jmenuje ředitele školy nebo školského zařízení na vedoucí pracovní místo na základě jím vyhlášeného konkursního řízení.
To znamená, že se jako zákonná podmínka pro jmenování ředitele školy nebo školského zařízení i nadále stanoví fakt, že na toto vedoucí pracovní místo bylo zřizovatelem vyhlášeno konkursní řízení, a toto konkursní řízení v praxi proběhlo.

Podstatné je, že výsledky konkursního řízení mají pro zřizovatele vždy pouze doporučující povahu (zřizovatel nejmenuje ředitele školy nebo školského zařízení
na základě „výsledků“ konkursního řízení). Zřizovatel tak není doporučením konkursní komise vázán a může do funkce jmenovat kohokoliv, kdo se jím vyhlášeného konkursního řízení účastnil (pokud samozřejmě splňuje zákonné předpoklady pro výkon dané funkce).

Nové ustanovení § 166 odst. 3 školského zákona dále stanoví, že v období od začátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před uplynutím období 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy nebo školského zařízení (tzv. šestileté období), může zřizovatel vyhlásit konkurs na ředitele školy nebo školského zařízení pro další období. Zřizovatel vyhlásí konkurs vždy, obdrží-li před začátkem lhůty pro vyhlášení konkursu návrh na jeho vyhlášení od České školní inspekce nebo školské rady. Nedojde-li k vyhlášení konkursu, počíná dnem následujícím po konci dosavadního šestiletého období běžet další šestileté období.

Zákon požaduje, aby v daném časovém rozpětí došlo k „vyhlášení konkursu“.
Tento okamžik je nezbytné určit v souladu s § 3 vyhlášky č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích.

S uvedeným také souvisí, který orgán zřizovatele v případě obcí je příslušný k rozhodnutí, zda na konkrétní vedoucí pracovní místo ředitele školy nebo školského zařízení bude vyhlášen konkurs či nikoliv, resp. k rozhodnutí o jeho samotném vyhlášení. V souladu
s § 102 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) se jedná
o vyhrazenou působnost rady obce. V obcích, kde se rada nezřizuje, bude v této věci rozhodovat starosta.

Zákon samozřejmě nevylučuje, aby se do vyhlášeného konkursního řízení přihlásil
i stávající ředitel školy nebo školského zařízení. Ze způsobu, jakým je zákon formulován,
je však nezbytné dojít k závěru, že i pokud by se zřizovatel na základě konkursního řízení rozhodl, že chce, aby stávající ředitel školy nebo školského zařízení setrval ve své funkci,
musí dojít k jeho novému jmenování na vedoucí pracovní místo.

Zákon počítá s automatickým zahájením dalšího šestiletého období, pokud nedojde k vyhlášení konkursu v daném časovém rozpětí. V tomto případě tedy nebude na místě provést nové jmenování stávajícího ředitele školy nebo školského zařízení na vedoucí pracovní místo či jiné obdobné právní jednání. V úvahu přichází v případě žádosti ředitele školy nebo školského zařízení pouze vydání určitého deklaratorního potvrzení o pokračování ve výkonu funkce na dalších 6 let ze strany zřizovatele.

6. Majetkové zajištění činnosti vznikající školské právnické osoby

6.1. Obecně k převedení majetku z dispozice příspěvkové organizace do dispozice školské právnické osoby

Nezbytnou náležitostí činnosti školské právnické osoby je její majetkové zajištění, které se také vymezuje ve zřizovací listině v souladu s § 125 odst. 3 písm. f) školského zákona. Zřizovatel proto již při zřízení školské právnické osoby musí mít jistotu,
že okamžikem vzniku školské právnické osoby bude vytvořeno odpovídající materiální zázemí pro její činnost. Prvním krokem je převod majetku z dispozice dosavadní příspěvkové organizace vykonávající činnost školy do dispozice školské právnické osoby.

Vzhledem k tomu, že činnost školy se převádí na právnickou osobu jiného zřizovatele, měl by majetek využívaný v činnosti školy, který je ve vlastnictví zřizovatele a je svěřen příspěvkové organizaci do správy, přejít v souvislosti se zrušením příspěvkové organizace nejprve zpět do užívání zřizovatele. Obdobně majetek ve vlastnictví příspěvkové organizace by měl přejít do vlastnictví zřizovatele. V rozhodnutí (usnesení zastupitelstva obce) o zrušení příspěvkové organizace tedy bude stanoveno, že v souladu s § 27 odst. 7 zákona
č. 250/2000 Sb. dnem zániku organizace přechází jí svěřený majetek zpět do dispozice zřizovatele a majetek v jejím vlastnictví se stává majetkem zřizovatele.

Vzhledem k tomu, že školská právnická osoba v souladu s § 140 školského zákona užívá ke své činnosti vlastní majetek, či majetek vypůjčený nebo pronajatý od zřizovatele nebo jiné osoby (blíže viz část druhá bod 5), lze převod užívacího nebo vlastnického práva k tomuto majetku z obce na školskou právnickou osobu zřizovanou svazkem obcí učinit více způsoby.

Základní způsoby dočasného převodu užívacího práva na školskou právnickou osobu:

• smlouva o výpůjčce (nájmu) uzavřená mezi obcí a školskou právnickou osobou;

• svěření majetku svazku obcí (nejlépe) formou vkladu, který se vymezí ve stanovách svazku; ve stanovách lze určit datum účinnosti vkladu i na pozdější den než den vzniku svazku obcí; svazek obcí následně majetek pronajme nebo vypůjčí školské právnické osobě,

• darování nebo prodej majetku obce svazku obcí, který následně majetek pronajme
  nebo vypůjčí školské právnické osobě.

Základní způsoby převodu vlastnického práva:

• darovací smlouva mezi obcí a školskou právnickou osobou,

• kupní smlouva mezi obcí a školskou právnickou osobou.

K dispozicím s nemovitým majetkem, kromě jeho vkladu do svazku obcí, je nutné upozornit též na ustanovení § 39 obecního zřízení, které ukládá obci zveřejnit záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku, a to po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Nesplnění této povinnosti působí absolutní neplatnost právního jednání.

Naproti tomu vklad (obsahem analogický výpůjčce) nemovitého majetku do svazku obcí není touto povinností dotčen (srov. § 39 odst. 3 obecního zřízení).

Převod vlastnického práva na svazek obcí nebo školskou právnickou osobu (darem nebo na základě kupní smlouvy) nemusí být žádoucí z hlediska hospodárnosti nakládání s majetkem obce.

V případě převodu pouze užívacího práva je potom pro daný účel praktičtější smlouva
o výpůjčce, neboť na rozdíl od nájemní smlouvy je bezúplatná a nevytváří zpětný tok finančních prostředků (ke kterému by došlo v případě, kdy by školská právnická osoba hradila nájemné z provozních prostředků, jež, jak bude popsáno níže, budou zpravidla pocházet z příspěvků obcí do rozpočtu svazku obcí).

Proto je dále věnována pozornost:

• výpůjčce majetku školské právnické osobě obcí,

• vkladu majetku do svazku obcí a výpůjčce tohoto majetku svazkem obcí školské právnické osobě.

6.2. Převedení majetku do užívání školské právnické osobě „prostřednictvím“ svazku obcí

Využití institutu vkladů do hospodaření svazku obcí má smysl, pokud obce shledají žádoucím, aby většina majetkoprávních vztahů školské právnické osoby byla soustředěna
na úrovni: svazek obcí – školská právnická osoba. Praktický význam tohoto řešení vynikne v případech, kdy se na vzniku svazku obcí podílí více než 2 obce, a kde by tedy existence dílčích právních vztahů mezi obcemi a školskou právnickou osobou zbytečně komplikovala situaci. Také z hlediska právní jistoty zúčastněných obcí je vhodnější, dohodnou-li se obce předem v jediném právním jednání o majetkových vkladech do svazku obcí, který z majetku vloženého obcemi následně zajišťuje činnost školy. Majetkové zajištění činnosti školy potom není závislé na případné prodlevě některé obce s uzavřením smlouvy se školskou právnickou osobou. Obec vkládá do svazku obcí, jehož je členem, majetek na základě stanov svazku podle § 50 odst. 2 písm. d) obecního zřízení, tedy dokumentu, který vyžaduje souhlas všech zúčastněných obcí jakožto příloha smlouvy o vytvoření svazku obcí.

V souladu s § 38 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb. majetek vložený obcí do hospodaření svazku obcí zůstává ve vlastnictví obce. Jedná se tedy o majetek pouze svěřený svazku obcí, přičemž majetková práva svazku obcí k danému majetku jsou rovněž vymezena
ve stanovách. Orgánům svazku obce lze stanovami svěřit poměrně široká oprávnění nakládat s vloženým majetkem, ovšem s výjimkou právních jednání, které jsou vyhrazeny zastupitelstvu obce. V případě, že jde o majetek, který má sloužit činnosti školy zřizované svazkem, bude nutné vymezit majetková oprávnění svazku tak, aby jeho orgány mohly školské právnické osobě při jejím zřízení tento majetek převést do nájmu nebo výpůjčky. Oprávnění uzavírat tyto smlouvy týkající se vloženého majetku lze ve stanovách orgánům svazku obcí svěřit, neboť se nejedná o vyhrazenou pravomoc zastupitelstva obce (§ 38 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., § 85 a 102 odst. 2 písm. m) obecního zřízení).

Svazek obcí následně převede majetek školské právnické osobě do užívání. Vzhledem k tomu, že na rozdíl od příspěvkových organizací není u školských právnických osob upravena obdoba svěření majetku do správy, bude nutné využít institutu nájmu nebo výpůjčky (k tomu viz § 140 školského zákona). Při koncipování těchto smluv je přitom ale třeba stále pamatovat na tu část stanov, která v souladu s § 50 odst. 2 písm. h) obecního zřízení stanoví způsob vypořádání majetkového podílu při vystoupení obce ze svazku obcí. Cílem musí být, aby případné vystoupení obce ze svazku obcí neohrozilo chod školské právnické osoby v průběhu školního roku.

6.3. Bezprostřední převedení majetku obce do užívání školské právnické osobě

Nedojde-li ke vložení majetku členské obce do svazku obcí, obec potom bude uzavírat smlouvu o nájmu nebo výpůjčce přímo se školskou právnickou osobou. Z hlediska právní jistoty je v takovém případě vhodné, aby se obce již  při vytvoření svazku obcí vzájemně zavázaly k uzavření nezbytných smluv se školskou právnickou osobou. Vymezí přitom předmět smluv a datum, ke kterému mají být smlouvy uzavřeny.

Samotné uzavření smlouvy o nájmu nebo výpůjčce se bude řídit obdobnými pravidly, ať už ji bude školská právnická osoba uzavírat s obcí nebo svazkem obcí (na tomto místě bude dále řeč obecně o „půjčiteli“).

Protože školská právnická osoba nemůže existovat bez předmětu činnosti, musí v daném případě vzniknout až ke dni, kdy také zahájí činnost školy, tedy ke dni účinnosti změny v zápisu školy ve školském rejstříku (1. ledna 2020). Aby mohla školská právnická osoba majetek využívat již v okamžiku svého vzniku, je potřeba uzavřít smlouvy o nájmu nebo výpůjčce nejpozději v tento den.

Teoreticky je možné, aby ředitel školské právnické osoby jako její statutární orgán podepsal smlouvy o nájmu nebo výpůjčce až 1. ledna 2020 a smlouvy v tentýž den nabyly účinnosti. Zároveň je však nutné pamatovat na povinnost předložit orgánu, který vede rejstřík škol a školských zařízení, doklad osvědčující vlastnické nebo užívací právo školské právnické osoby k prostorám, kde bude uskutečňováno vzdělávání (jedná se o náležitost žádosti
o změnu v údaji podle § 144 odst. 1 písm. b) stanovenou v § 147 odst. 1 písm. g) a § 147 odst. 2 školského zákona). Doklad (smlouva o nájmu nebo výpůjčce) musí být předložen „nejpozději do dne zahájení činnosti školy“, což je v daném případě 1. leden 2020.

Je proto z praktických důvodů namístě zvážit využití možnosti jednat jménem školské právnické osoby ještě před jejím vznikem.

Činit právní jednání jménem ještě neexistujícího subjektu umožňuje na základě odkazu v § 124 odst. 4 školského zákona § 127 občanského zákoníku. Právní předpisy nestanovují, kdo je oprávněn tak činit, a proto bude nezbytné, aby příslušný orgán svazku obcí (zřizovatele) výslovně určil konkrétní fyzickou osobu nebo fyzické osoby, které budou jménem dosud neexistující školské právnické osoby jednat. V praxi bude pravděpodobně tímto úkolem pověřen budoucí ředitel školské právnické osoby, pokud již byl v rámci konkursního řízení vybrán. Osoba pověřená jednáním jménem školské právnické osoby, popřípadě jiná osoba určená svazkem obcí vede (náležitě podložený) seznam jednání učiněných jménem školské právnické osoby před jejím vznikem.

K tomu, aby mohla být školská právnická osoba po svém vzniku vázána právními jednáními učiněnými jejím jménem před jejím vznikem, je nutné, aby její statutární orgán následně tato právní jednání převzal. Platí, že školská právnická osoba je od počátku vázána těmi právními jednáními, které její statutární orgán převezme do 3 měsíců od jejího vzniku
(§ 127 občanského zákoníku). Orgánem příslušným ke schválení právních jednání učiněných jménem školské právnické osoby zřizované svazkem obcí před jejím vznikem je ředitel
(srov. obecný § 131 odst. 1 školského zákona).

7. Financování činnosti školské právnické osoby

V souladu s § 180 odst. 1 školského zákona obec stejně jako svazek obcí zajišťuje výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizuje,
s výjimkou výdajů hrazených z finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 161 odst. 3 a 4, § 161a odst. 2, § 161b odst. 2, § 161c odst. 6 školského zákona
a z jiných zdrojů (blíže viz část první body 6 a 7 tohoto materiálu).

7.1. Zdroje úhrady výdajů na činnost školské právnické osoby a svazku obcí

Školský zákon stanovuje tyto základní zdroje příjmů právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení:

• Finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu podle § 160 až 162 školského zákona (praxí označované jako „přímé náklady na vzdělávání“), § 163 školského zákona, popřípadě též ve výzvách podle obecného § 14 a násl. zákona č. 218/2000 Sb. Finanční prostředky přijaté od zřizovatele. Vzhledem k obecné povinnosti svazku obcí zajišťovat výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, je zřejmé, že právě prostředky od svazku obcí jakožto zřizovatele budou podstatným zdrojem úhrady nákladů školské právnické osoby i s ohledem na to, že nezanedbatelným zdrojem příjmů zřizovatele je také dotace na částečnou úhradu provozních výdajů právnické osoby vykonávající činnost školy zřizované svazkem obcí poskytovaná z rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa (blíže viz část první bod 8). Školský zákon sice v právní úpravě školské právnické osoby nezavádí zvláštní pojem jako „příspěvek na provoz“ ve smyslu zákona č. 250/2000 Sb., v zásadě však v § 133 odst. 1 písm. d) obsahuje obdobný institut.

• Prostředky z jiných zdrojů. V praxi se může jednat o finanční prostředky přijaté
  ve formě úplaty za vzdělávání (tam, kde to § 123 školského zákona umožňuje), příjmy z doplňkové činnosti školské právnické osoby apod. V některých případech (pokud školská právnická osoba poskytuje pouze bezúplatné vzdělávání) může tato množina zůstat prázdná.

• Dotace na úhradu výdajů, kterou jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů – v současné době jsou finanční prostředky z „EU projektů“ prakticky neodmyslitelnou součástí financování škol a školských zařízení. S ohledem na to, že jedním z impulsů pro posílení meziobecní spolupráce v oblasti školství je právě efektivnější čerpání těchto finančních prostředků, nelze tento zdroj opominout. Důrazně však doporučujeme nepodcenit skutečnost, že zákon č. 218/2000 Sb. v současné době neumožňuje provést změnu v osobě příjemce dotace ze státního rozpočtu (včetně programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie) ze zrušované příspěvkové organizace
  na nově vznikající školskou právnickou osobu (byť dojde ke smluvnímu převodu činnosti školy a přechodu pracovněprávních vztahů zaměstnanců). Blíže viz bod 8.

Rámcový popis zdrojů financování činnosti školské právnické osoby bude také náležitostí její zřizovací listiny ve smyslu § 125 odst. 3 písm. f) školského zákona.

K plnění úkolů podle § 180 odst. 1 školského zákona musí svazek obcí disponovat dostatečnými zdroji. Fakticky nezbytným zdrojem budou příspěvky členských obcí. Stanovení zdrojů příjmů svazku obcí je povinnou náležitostí stanov svazku (§ 50 odst. 2 písm. e) obecního zřízení). Jak již bylo uvedeno výše, stanovy jsou součástí smlouvy
o vytvoření svazku obcí, a obce se tedy přímo ve stanovách zavazují k podílu na financování činnosti svazku obcí.

Podpůrně se v § 180 odst. 1 školského zákona stanovuje vyčíslení podílu obce podle počtu žáků školy s místem trvalého pobytu na území dané obce. Dohoda obcí však může být odlišná a vzhledem k nezbytnosti vymezit zdroje příjmů svazku obcí v jeho stanovách je praktické se ve stanovách podíly obcí zabývat. Nemusí se tak stát přímo stanovením konkrétní výše finančních prostředků, postačí jednoznačný způsob výpočtu podílu, popřípadě může být učiněn i pouhý odkaz na § 180 odst. 1 školského zákona.

7.2. Rozpočet školské právnické osoby

Hospodaření školské právnické osoby zřizované svazkem obcí se řídí jejím rozpočtem, který schvaluje zřizovatel (§ 129 odst. 2 písm. a) a § 134 odst. 1 školského zákona).
Je vhodné, aby rozpočet školské právnické osoby schválil svazek obcí ještě před jejím vznikem v návaznosti na vlastní rozpočet podle § 4 zákona č. 250/2000 Sb.

7.3. Některé otázky účetnictví školské právnické osoby

Školská právnická osoba je v souladu s § 139 odst. 1 školského zákona zařazena v rámci účetních jednotek mezi jiné právnické osoby, jejichž hlavní činností není podnikání. Školská právnická osoba vede účetnictví podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. Směrná účtová osnova je stanovena vyhláškou č. 504/2002 Sb. jen v rozsahu účtových skupin.

Školská právnická osoba není povinna zpracovávat mezitímní účetní závěrku
a předávat účetní výkazy a finanční údaje podle vyhlášky č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění pozdějších předpisů. Výjimku tvoří školské právnické osoby, na které se po splnění podmínek pro zahrnutí do dílčího konsolidačního celku státu dobrovolný svazek obcí stanovených vyhláškou č. 312/2014 Sb., o podmínkách sestavení účetních výkazů za Českou republiku (konsolidační vyhláška státu), ve znění pozdějších předpisů, vztahuje povinnost zpracování a předání Pomocného konsolidačního přehledu (viz níže). Povinně sestavuje školská právnická osoba řádnou účetní závěrku, kterou tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha.

Při vzniku školské právnické osoby budou významné především tato účetní
a hospodářská jednání:

• Otevření účetních knih, sestavení zahajovací rozvahy a vedení účetnictví v souladu
  se zákonem č. 563/1991 Sb. a vyhláškou č. 504/2002 Sb. a Českými účetními standardy
  pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. (viz níže)

• Zřízení bankovního účtu.

• Vydání vnitřních účetních předpisů.

Vykazování údajů o aktivech v rozvaze není oproti postupům stanoveným vyhláškou
č. 410/2009 Sb. založeno na principu vykazování údajů v brutto a netto hodnotě upravené
o korekci. Xxxxxxx aktiv v rozvaze se uvádějí v hodnotě neupravené o opravné položky
a oprávky. Opravné položky a oprávky k příslušným aktivům se uvedou v aktivech rozvahy
v záporných hodnotách. Hodnoty položek rozvahy se vykazují podle konečných zůstatků zjištěných na jednotlivých syntetických účtech směrné účtové osnovy. Položky rozvahy
v nulové výši za minulé účetní období i za běžné účetní období se neuvádějí.

Ve výkazu zisku a ztráty se uvádějí k rozvahovému dni konečné zůstatky syntetických účtů nákladů a výnosů, rozdělené na hlavní činnost a hospodářskou (doplňkovou) činnost. Výsledek hospodaření před zdaněním a výsledek hospodaření po zdanění se uvede samostatně za hlavní činnost a samostatně za hospodářskou (doplňkovou) činnost. Za účetní jednotku jako celek se dílčí výsledky hospodaření sumarizují. Ve výkazu zisku a ztráty se informace
za minulé účetní období neuvádějí a rovněž se neuvádějí ani položky, které nabývají nulové výše.

Příloha se sestavuje popisným způsobem nebo ve formě tabulek. Účelem přílohy
je podat doplňující informace k údajům vykázaným v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty
a dále informace stanovené zákonem o účetnictví a vyhláškou č. 504/2002 Sb., kterými jsou
např. informace o zřizovatelích, o vkladech do vlastního jmění, o použitých účetních zásadách a metodách a odchylkách od těchto metod s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky,
na finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky apod. Součástí přílohy však mohou být i další informace podle rozhodnutí účetní jednotky a podle zvláštních právních předpisů.

Účetní závěrka školské právnické osoby nepodléhá oproti účetním závěrkám sestavovaným příspěvkovými organizacemi schválení ze strany zřizovatele na základě vyhlášky č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek.

Účtový rozvrh

• Účtový rozvrh sestavuje školská právnická osoba na základě směrné účtové osnovy stanovené vyhláškou č. 504/2002 Sb. V účtovém rozvrhu je školská právnická osoba povinna vycházet z označení a uspořádání účtových skupin směrné účtové osnovy. Směrná účtová skupina je členěna pouze na účtové skupiny. Školská právnická osoba při sestavení účtového rozvrhu přihlédne k podrobnějšímu členění účtových skupin
  na jednotlivé položky stanovené vyhláškou č. 504/2002 Sb. dle obsahu položek jednotlivých výkazů, které jsou součástí účetní závěrky. Účtový rozvrh školské právnické osoby musí být členěn na jednotlivé syntetické účty. S ohledem na níže uvedenou povinnost sestavování Pomocného konsolidačního přehledu se doporučuje stanovit náplň syntetických účtů obdobně, jak je stanoveno ve vyhlášce č. 410/2009 Sb.

• V rámci syntetických účtů mohou školské právnické osoby vytvářet účty analytické. Doporučené rozdělení syntetických účtů na analytické účty uvádí České účetní standardy
  č. 401 až 414². Na rozvahových účtech účtové skupiny 90 až 96 zachycuje školská právnická osoba vlastní jmění, fondy, oceňovací rozdíly, rezervy, výsledek hospodaření
  a dále také závěrkové operace. Skutečnosti, které nejsou zahnuty v hlavní knize
  a v knihách analytických účtů, sledují školské právnické osoby na podrozvahových účtech účtových skupin 97 až 99.

Dlouhodobý majetek

• Na majetkových účtech eviduje školská právnická osoba pouze majetek, který má v trvalé dispozici, tedy vlastní majetek.

• Dlouhodobý hmotný majetek se oceňuje podle § 25 a 27 zákona č. 563/1991 Sb. a § 32
  a 33 vyhlášky č. 504/2002 Sb. pořizovací cenou, reprodukční pořizovací cenou, vlastními náklady, reálnou hodnotou.

• Pokud nestanoví vyhláška č. 504/2002 Sb. jinak, stanovení výše ocenění pro zařazení majetku do jednotlivých majetkových položek je v příslušnosti každé účetní jednotky.
  Je však doporučeno, aby školská právnická osoba zvážila možnost stanovení výše ocenění pro zařazení majetku shodně s oceněním stanoveným vyhláškou č. 410/2009 Sb. Jelikož
  je jako drobný dlouhodobý majetek klasifikován majetek, který byl pořízen nejpozději
  31. 12. 2002, nebude školská právnická osoba o žádném drobném majetku účtovat.
  V případě technického zhodnocení se ocenění dlouhodobého majetku zvyšuje o výdaje
  na technické zhodnocení za podmínky, že výdaje přesáhnou částku stanovenou zákonem
  o daních z příjmů. V opačném případě se výdaje účtují do nákladů.

• Dlouhodobý majetek se odpisuje dle podle § 28 zákona o účetnictví a § 38 vyhlášky
  č. 504/2002 Sb. Odpisování je upraveno v Českém účetním standardu č. 409 „Dlouhodobý majetek“. O odpisech účtuje školská právnická osoba nejpozději k rozvahovému dni, přičemž sazby odpisů stanoví účetní jednotka sama, např. stanovením předpokládané doby používání majetku nebo výkonovým způsobem. Účetní odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

Opravné položky, rezervy

• Podle § 37 a § 40 vyhlášky č. 504/2002 Sb. účtují školské právnické osoby pouze o těch rezervách a opravných položkách k pohledávkám, u kterých jsou tvorba a použití stanoveny zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů,
  ve znění pozdějších předpisů (tzv. daňové rezervy), a současně souvisí s činností školské právnické osoby podléhající dani z příjmu dle zákona o daních z příjmů. Účetní opravné položky a rezervy školské právnické osoby netvoří.

Vlastní jmění a fondy

• O vlastním jmění se účtuje na účtech účtové skupiny 90. Jedná se zejména o operace týkající se účtování o dotacích nebo finančních darech určených na pořízení dlouhodobého majetku, bezúplatných převodů majetku, převodu výsledku hospodaření nebo zdrojů fondů.

• Tvorba a čerpání fondů je stanovena školským zákonem a vyhláškou č. 114/2002 Sb.,
  o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů. Účty účtové skupiny 91, na kterých se v souvislosti s fondy účtuje, nemohou vykazovat aktivní zůstatek.

Opravy minulých období

• Pro zaúčtování oprav minulých období není zvolena hranice významnosti, jako je tomu
  v případě vybraných účetních jednotek na základě vyhlášky č. 410/2009 Sb., ani specifický účet. Opravy nákladů a výnosů minulých účetních období se zachycují na účtech nákladů a výnosů, kterých se týkají.

Časové rozlišení

• Časové rozlišení nákladů a výnosů probíhá dle § 17 a § 25 vyhlášky č. 504/2002 Sb. Časově se nerozlišují pokuty, penále, manka a škody.

Inventarizace majetku a závazků

• Při inventarizaci majetku a závazků postupuje školská právnická osoba dle zákona
  č. 563/1991 Sb. Vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků, ve znění pozdějších předpisů, se na školské právnické osoby nevztahuje. Případné zjištěné inventarizační rozdíly se účtují dle ČÚS č. 403, až na výjimky, do nákladů nebo
  do výnosů. V případě inventarizačních rozdílů (úbytků) zjištěných u zásob se způsob zaúčtování posuzuje porovnáním výše úbytku s normami stanovenými školskou právnickou osobou.

7.4 Konsolidace

Školská právnická osoba, která v souladu s § 9 odst. 5 vyhlášky č. 312/2014 Sb., splní hranice významnosti pro zahrnutí do dílčího konsolidačního celku státu dobrovolný svazek obcí³, zpracovává a předává dle vyhlášky č. 383/2009 Sb. do centrálního systému účetních informací státu (dále jen „CSÚIS“) Pomocný konsolidační přehled. Ostatní účetní výkazy školská právnická osoba do systému CSÚIS nepředává.

Struktura Pomocného konsolidačního přehledu vychází z vyhlášky č. 410/2009 Sb. Jelikož se obsahové vymezení náplně položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty podle vyhlášky
č. 504/2002 Sb. liší od vymezení položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty podle vyhlášky
č. 410/2009 Sb. a tedy i od položek Pomocného konsolidačního přehledu, byl v rámci Konsolidačního manuálu sestaven převodový můstek, jehož účelem je zajistit sjednocené vykazování pro účely konsolidace. Převodový můstek položek rozvahy a výkazu zisku
a ztráty je uveden v Příloze č. 12 Konsolidačního manuálu.

Jelikož vyhláška č. 504/2002 Sb. umožňuje nastavení syntetických účtů dle potřeb účetní jednotky, je vhodné s ohledem na nutné zpracování Pomocného konsolidačního přehledu zvážit u dotčených účetních jednotek stanovení náplní jednotlivých syntetických účtů v maximální možné míře s přihlédnutím k členění dle vyhlášky č. 410/2009 Sb., čímž bude předem zajištěno naplnění Pomocného konsolidačního přehledu v odpovídající struktuře.

8. Účetní, ekonomické a správní souvislosti zrušení příspěvkové organizace

Dosud byla zcela ponechána stranou otázka úkonů, které bude muset provést dosavadní příspěvková organizace vykonávající činnost základní školy či mateřské školy zřizované obcí v souvislosti s jejím případným zrušením. Jedná se především o následující kroky:

• (Mimořádná) inventarizace majetku a závazků. Příspěvková organizace zjistí skutečný stav majetku a závazků, vypořádá případné zjištěné inventarizační rozdíly.
  Poté příspěvková organizace převede veškerý majetek a závazky na zřizovatele – obec. Rozvaha příspěvkové organizace po uplatnění výše uvedených postupů by neměla obsahovat zůstatky, tzn. Úhrn aktiv a Úhrn pasiv by měl být roven 0. V případě zlepšeného hospodářského výsledku může rozvaha obsahovat hospodářský výsledek, v případě daňové povinnosti i závazek vůči finančnímu úřadu ve výši daně z příjmů.

• Zpracování účetní závěrky příspěvkové organizace a předání účetních výkazů se řídí zákonem č. 563/1991 Sb., vyhláškou č. 410/2009 Sb. a vyhláškou č. 383/2009 Sb. V případě, že organizace bude zrušena v průběhu běžného účetního období, sestaví mimořádnou účetní závěrku ke dni zrušení a účetní výkazy, na kterých bude vyznačeno,
  že jde o závěrku zrušené organizace, předloží spolu s komentářem k jednotlivým účtům převáděným na zřizovatele či nástupnickou organizaci Ministerstvu financí v nejbližším stanoveném termínu platném pro účetní výkazy příspěvkových organizací postupem stanoveným vyhláškou č. 383/2009 Sb.

• Finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem v souladu s vyhláškou
  č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání),
  ve znění pozdějších předpisů, a podmínkami stanovenými v rozhodnutí o poskytnutí dotace. K vypořádání finančních vztahů s rozpočty územních samosprávných celků
  viz § 20 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb.

• Výplata platů a úhrada souvisejících odvodů za měsíc prosinec. Tento krok se doporučuje provést ještě před zánikem příspěvkové organizace proto, že příspěvková organizace musí k datu svého zániku (např. 31. prosince 2019) provést vypořádání finančních prostředků se státním rozpočtem a územními samosprávnými celky, tedy
  i dotací, které jsou jí poskytovány na platy a související náklady podle § 160 odst. 1 písm. c) školského zákona. Finanční prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na platy v daném kalendářním roce, které však bývají za měsíc prosinec použity v souladu s účelovým určením zpravidla až v lednu následujícího roku, zde nebude možné automaticky převést na nově vznikající školskou právnickou osobu. Je proto vhodné, aby zřizovatel zanikající příspěvkové organizace rozhodl o jejím zániku ke dni, do kterého budou vypořádány všechny závazky organizace (zejména z oblasti pracovně-právní
  a z přijatých dotací).

• Vypořádání dalších závazků a pohledávek s výjimkou těch, u nichž se předpokládá přechod na zřizovatele nebo které přejdou na školskou právnickou osobu spolu s činností školy (viz výše k pracovněprávním vztahům).

• Převedení zůstatků peněžních fondů na zřizovatele. Prostředky peněžních fondů příspěvkové organizace (FKSP, investiční, rezervní a fond odměn) zřizované obcí nelze převést na školskou právnickou osobu zřizovanou svazkem obcí. Doporučuje
  se proto peněžní fondy vyčerpat. Za tímto účelem může zřizovatel v průběhu kalendářního roku upravit rozpočet organizace a stanovit příspěvek zřizovatele tak, aby organizace byla nucena fondy zapojit a do konce kalendářního roku je vyčerpat.

• Pokud příspěvková organizace tyto prostředky do doby svého zrušení nevyčerpá, přejdou dnem jejího zániku na obec ve smyslu § 27 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb. Převod finančních prostředků pocházejících z fondů zrušené organizace do fondů školské právnické osoby je možný pouze na základě dohody svazku obcí a obce, v níž se obec zaváže, že prostředky, které z fondů organizace do svého rozpočtu obdrží, poskytne formou účelové dotace do svazku obcí. Pokud tyto prostředky budou dále svazkem obcí poskytnuty do rozpočtu školské právnické osoby nad rámec běžných výdajů na provoz
  (což by mělo zajistit účelové určení dotace ze strany obce), mohly by být ze zlepšeného hospodářského výsledku po případném zdanění rozděleny do fondů školské právnické osoby. V případě fondu kulturních a sociálních potřeb by se pak jednalo o další příjem fondu tvořený peněžními a jinými dary určenými do fondu, a to v souladu s § 2 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 114/2002 Sb.

• Zrušení bankovních účtů – zůstatky budou převedeny na zřizovatele.

Vzhledem k tomu, že v tomto transformačním procesu doje ke zrušení (a zániku) stávající příspěvkové organizace zřizované obcí a vzniku nové školské právnické osoby jiného zřizovatele (svazku obcí), nelze v souladu s § 14 a následujícími zákona
č. 218/2000 Sb. provést změnu v osobě příjemce dotace ze státního rozpočtu (včetně programů a projektů spolufinancovaných s EU) – v současné době se jedná například
o tzv. šablony z OP VVV. Příspěvková organizace tak musí společně se svým zřizovatelem v dostatečném časovém předstihu před účinností „transformace“ komunikovat s řídicím orgánem daného programu a včas a řádně tyto projekty ukončit a finančně vypořádat.

Je-li příspěvková organizace zapsána v obchodním rejstříku, podá rejstříkovému soudu návrh na výmaz z obchodního rejstříku. Zatímco návrh na zápis příspěvkové organizace podává zřizovatel podle § 27 odst. 10 zákona č. 250/2000 Sb., legitimace k podání návrhu na výmaz se řídí § 47 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. Nezbytnou přílohou návrhu na výmaz bude kromě jiného rozhodnutí zřizovatele o zrušení příspěvkové organizace. Za řízení o výmazu zahájené
na návrh příspěvkové organizace se nevybírá soudní poplatek (srov. poznámku 4 k položce 11 přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).

Také obec - zřizovatel příspěvkové organizace musí učinit některá administrativní opatření. Na tomto místě lze zdůraznit povinnost oznámit zrušení příspěvkové organizace Ústřednímu věstníku České republiky. V § 27 odst. 8 zákona č. 250/2000 Sb. se stanovuje lhůta do 15 dnů od zrušení příspěvkové organizace (tzn. v daném případě do 15. ledna 2020).

9. Stanovení školského obvodu mateřské nebo základní školy zřizované svazkem obcí

V souladu s § 178 odst. 2 písm. c) a § 179 odst. 3 školského zákona jsou v případě zřízení mateřské nebo základní školy svazkem obcí členské obce povinny stanovit obecně závaznými vyhláškami příslušné části školského obvodu mateřské nebo základní školy. Bližší podrobnosti o stanovení školského obvodu upravuje část první bod 3.4 tohoto materiálu. Dále lze odkázat také na Právní výklady MŠMT č. 1/2005 (xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxxxx/xxxxxx-xxxxxxx-0-0000).

Školský obvod mateřské nebo základní školy zřizované svazkem obcí tudíž není vymezen přímo zákonem, ale záleží na jednotlivých členských obcích svazku, jakou část svého území do školského obvodu zahrnou. Protože rozsah školského obvodu přímo určuje množinu dětí přednostně přijímaných podle § 34 odst. 3 školského zákona nebo žáků plnících povinnou školní docházku s právem na přednostní přijetí do dané základní školy
(§ 36 odst. 7 školského zákona) a ta zase souvisí s kapacitou školy, je vhodné, aby případná omezení rozsahu školského obvodu byla obcemi dojednána již v dohodě o vytvoření svazku obcí. V nejjednodušších případech bude školský obvod zahrnovat celá území členských obcí. Některé obce však mohou také zřizovat další mateřské nebo základní školy, jejichž činnost nebude vytvořením svazku obcí dotčena, a zde pak bude docházet k rozdělení území obce mezi více školských obvodů.

Zákon svěřuje stanovení jednotlivých částí školského obvodu členským obcím, z čehož lze dovodit následující:

• Jednotlivá část školského obvodu nesmí přesahovat území dané obce (jinak by obecně závazná vyhláška byla v rozporu s územním rozsahem samostatné působnosti obce).

• Zákon připouští, aby školský obvod vznikal postupně, jak budou obecně závazné vyhlášky členských obcí nabývat účinnosti. Je však žádoucí, aby z důvodu právní jistoty obyvatel členských obcí, nabyly všechny vyhlášky účinnosti dnem zahájení činnosti mateřské nebo základní školy zřizované svazkem obcí. Účinnost obecně závazné vyhlášky členské obce však není podmíněna účinností vyhlášek ostatních obcí.

10. Rejstřík škol a školských zařízení

Jak již bylo uvedeno výše, převedení činnosti již existující mateřské nebo základní školy ze zřizovatelské působnosti obce (v právní formě příspěvkové organizace)
do zřizovatelské působnosti svazku obcí (v právní formě školské právnické osoby)
je z hlediska zápisu této mateřské nebo základní školy v rejstříku škol a školských zařízení pouze změnou v již zapsaných údajích, neboť daná mateřská nebo základní škola jako činnost pokračuje dále, mění se pouze právní a organizační uspořádání.

Konkrétně tedy v tomto případě dochází ke změně v údajích uvedených v § 144
odst. 1 písm. c) a d), popřípadě také i) školského zákona, tedy údajích týkajících se právnické osoby vykonávající činnost školy a údajích týkajících se jejího zřizovatele (pokud nedochází v konkrétním případě ke změně i v jiných skutečnostech, například místu, na kterém
se uskutečňuje vzdělávání), popřípadě také osoby ředitele školy, pokud bude na základě konkursního řízení vyhlášeného svazkem obcí vybrána jiná osoba na toto vedoucí pracovní místo.

V souladu s § 149 odst. 2 školského zákona se žádost o zápis změny v údajích uvedených v § 144 odst. 1 písm. b) a c), popřípadě i) školského zákona podává orgánu, který vede rejstřík škol a školských zařízení (v případě základní školy Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, v případě mateřské školy krajskému úřadu), do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. V tomto případě tedy není nezbytné žádat o zápis zamýšlených změn s předstihem jednoho školního roku (do 30. září předcházejícího školního roku). Lze však důrazně doporučit, aby žádost byla podána co nejdříve, neboť poté, co bude rozhodnuto o zápisu změny v údajích v rejstříku škol a školských zařízení, je nezbytné následně rozhodnout také o zápisu vznikající školské právnické osoby do rejstříku školských právnických osob. I toto řízení musí být pravomocně ukončeno před zamýšleným vznikem nové školské právnické osoby, tedy před 1. lednem 2020. Z tohoto důvodu je doporučený termín podání žádosti stanoven na 15. září 2019 – viz přílohy k tomuto materiálu).

V souladu s § 147 odst. 3 školského zákona obsahuje žádost o zápis změny v rejstříku údaje a doklady, které se přímo týkají příslušné změny. V tomto případě se bude jednat zejména o doklady, jejichž doporučené vzory jsou uvedeny v přílohách k tomuto materiálu, doklady a údaje týkající se případné nové osoby ředitele školy apod.

V souladu s § 149 odst. 3 školského zákona je orgán, který vede rejstřík škol
a školských zařízení (v případě základní školy Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, v případě mateřské školy krajský úřad) povinen rozhodnout o zápisu změny v těchto údajích do 30 dnů od doručení žádosti a vydat o tom správní rozhodnutí.

Účastníkem řízení o zápisu změny jsou v tomto případě oba zřizovatelé (tedy obec
i svazek obcí) a příspěvková organizace dosud vykonávající činnost mateřské nebo základní školy.

Vzhledem k tomu, že činnost mateřské nebo základní školy bude nově vykonávat školská právnická osoba zřízená svazkem obcí, je nezbytné provést také zápis této právnické osoby do rejstříku školských právnických osob vedeného Ministerstvem školství, mládeže
a tělovýchovy, na základě kterého dojde ke vzniku nové školské právnické osoby s účinností od l. ledna 2020.

V souladu s § 157 odst. 1 školského zákona se žádost o zápis školské právnické osoby do rejstříku školských právnických osob podává zároveň se žádostí o zápis změny v rejstříku škol a školských zařízení.

Vzor žádosti o zápis změny v rejstříku škol a školských zařízení je zveřejněn
na adrese xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxx/xxxxxxx/xxxxxxx_xxxxxxxxxx/XXXxxxxxxxxxxxx.xxx.

K podání žádosti o zápis do rejstříku školských právnických osob není stanoven předepsaný formulář, a její obsah proto vychází z ustanovení § 37 odst. 2 a § 45 odst. 1 a 2 správního řádu. Přílohami žádosti budou především listiny dokládající skutečnosti podle § 154 odst. 1 školského zákona (jedná se opět zejména o doklady, jejichž doporučené vzory jsou uvedeny v přílohách k tomuto materiálu, a jmenovací „dekret“ ředitele školské právnické osoby).

11. Zrušení školy zřizované svazkem obcí nebo převedení její činnosti zpět
do zřizovatelské působnosti obce

Na tomto místě je nezbytné zdůraznit, že jak již napovídá samotný pojem „dobrovolný svazek obcí“, je skutečně svobodným a dobrovolným rozhodnutím dotčených obcí v samostatné působnosti spojit své síly a založit svazek obcí za účelem zřizování školy
či školského zařízení. Pokud se následně v průběhu činnosti školy nebo školského zařízení zřizovaného svazkem obcí ukáže tato organizační forma nadále nevyhovující (například v důsledku změny v demografickém vývoji dotčených obcí), je samozřejmě možné ji zrušit
či změnit.

V úvahu přichází podle konkrétních okolností několik možností:

• Vystoupení jedné ze členských obcí ze svazku obcí - v souladu s § 50 odst. 2 písm. h) obecního zřízení je jednou z povinných náležitostí stanov svazku obcí (které jsou přílohou smlouvy o vytvoření svazku obcí), vymezení podmínek přistoupení ke svazku obcí
  a vystoupení z něj, včetně vypořádání majetkového podílu. Doporučuje se, aby byla tato část stanov zpracována velmi pečlivě, zejména s ohledem na kontinuitu působení školské právnické osoby a účetní hledisko vypořádání majetkového podílu. V tomto případě tedy může svazek obcí existovat i nadále (pokud po vystoupení jedné z obcí ze svazku obcí v něm zůstanou i nadále alespoň dvě obce), a i nadále bude zřizovatelem školské právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, pokud se zbývající členské obce nedohodnou jinak.

• Zrušení školské právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení bez náhrady – v souladu s demografickým vývojem v dotčených obcích může dojít k nadbytečnosti existující školy nebo školského zařízení, jejíž činnost vykonává školská právnická osoba zřizovaná svazkem obcí. V tomto případě tedy může svazek obcí
  (jeho nejvyšší orgán určený stanovami) rozhodnout v souladu s § 126 odst. 3 písm. a)
  a § 129 odst. 1 písm. c) školského zákona o zrušení školské právnické osoby jako celku
  a tím i všech škol a školských zařízení, jejichž činnost tato právnická osoba vykonává.
  Je na místě zdůraznit, že svazek obcí musí při tomto svém rozhodnutí zohlednit kritéria stanovená v § 177 odst. 2 školského zákona.

• Zrušení školy nebo školského zařízení jako jedné z hlavních činností školské právnické osoby zřizované svazkem obcí – v tomto případě bude školská právnická osoba existovat dále, neboť i po zrušení jedné ze škol či školských zařízení, jejichž činnost vykonává, bude pokračovat ve výkonu činnosti ostatních škol a školských zařízení, které jsou předmětem hlavní činnosti školské právnické osoby (například školská právnická osoba vykonává činnost mateřské školy, základní školy, školní družiny a školní jídelny; s ohledem na demografický vývoj v dotčených obcích se mateřská škola stane nadbytečnou). V tomto případě tedy svazek obcí (jeho nejvyšší orgán určený stanovami) rozhodne „pouze“ o změně zřizovací listiny školské právnické osoby v souladu s § 129
  odst. 1 písm. b) školského zákona.

• Převedení činnosti školy nebo školského zařízení zpět do zřizovatelské působnosti jedné ze členských obcí svazku obcí – jedná se v zásadě o opačný proces než popsaný v celé části čtvrté tohoto materiálu. Na konci tohoto procesu bude nadále pokračovat činnost dané školy nebo školského zařízení, ovšem s jiným zřizovatelem (jednou z obcí namísto svazku obcí), přičemž je na rozhodnutí obce, zda bude zachována právní forma školské právnické osoby či bude opět zvolena tradiční forma příspěvkové organizace.

PŘÍLOHY

Účelem příloh je ozřejmit postup

• vytvoření svazku obcí,

• zřízení školské právnické osoby svazkem obcí,

• předání činnosti mateřské školy nebo základní školy vykonávané příspěvkovou organizací zřízené jednou z členských obcí a převzetí této činnosti školskou právnickou osobou zřízenou svazkem obcí,

• otevření účetnictví nově vzniklé školské právnické osoby.

Přílohy obsahují příklady nejdůležitějších dokumentů souvisejících s uvedenými procesy, přičemž na každý dokument odkazuje níže uvedený nástin harmonogramu procesů.
Pro názornost vychází harmonogram z jednoduchého příkladu popsaného v části čtvrté tohoto materiálu a jsou v něm použita konkrétní data s předpokládaným vznikem školské právnické osoby a předáním a převzetím činnosti mateřské nebo základní školy k 1. lednu 2020.

Jedná se skutečně o přehled základních právních jednání v procesu nezbytných, harmonogram se nezabývá například řešením dotačních vztahů v případě dotací z Evropských strukturálních a investičních fondů. Stejně tak harmonogram nepopisuje průběžné informování obyvatel dotčených obcí o připravovaných změnách a jejich důsledcích.

Příklad harmonogramu převodu činnosti mateřské nebo základní školy podle části druhé

2. 3. 2019 PRÁVNÍ JEDNÁNÍ	Obce A a B zahájí jednání o vytvoření dobrovolného svazku obcí za účelem zajišťování podmínek plnění povinné školní docházky podle § 178 odst. 1 školského zákona a zajišťování podmínek pro předškolní vzdělávání podle § 179 odst. 2 školského zákona
PODMÍNKY	Základem pro vedení jednání může být například usnesení zastupitelstev obcí, jimiž budou starostové nebo zaměstnanci obecních úřadů pověřeni k jednání, informování zastupitelstva/rady obce o průběhu jednání a předložení návrhu smlouvy zastupitelstvu ke schválení.
DOKUMENTY	Příklad usnesení zastupitelstva je uveden v příloze č. 1.
1. 5. 2019 PRÁVNÍ JEDNÁNÍ	Schválení návrhu smlouvy o vytvoření svazku obcí zastupitelstvy obcí A a B.
PODMÍNKY	Tento krok předpokládá, že v předchozích jednáních bude mezi zmocněnci obou obcí dosaženo shody, z níž vzejde hlasovatelný návrh smlouvy o vytvoření svazku obcí. V úvahu však připadá i odlišný postup, kdy zastupitelstvo obce A schválí návrh smlouvy a obec jej zašle obci B k dalšímu postupu. Pro zjednodušení je schválení smluv oběma zastupitelstvy uvedeno k témuž datu, není to však nezbytnou podmínkou. Samozřejmě v úvahu připadá i situace, kdy svazek obcí již právně existuje, dosud však předmětem jeho činnosti nebyla oblast školství, V takovém případě dojde pouze ke změně smlouvy o vytvoření svazku obcí a odpovídající změně stanov (které jsou její povinnou přílohou).
DOKUMENTY	Příklad smlouvy je uveden v příloze č. 2. Nezbytnou náležitostí smlouvy je označení smluvních stran (obce A a B), předmět smlouvy (strany se dohodly na vytvoření určitého svazku obcí za určitým účelem), odkaz na Stanovy jako přílohu a nedílnou součást smlouvy, závěrečná klauzule týkající se účinnosti smlouvy. Doporučenou náležitostí je závazek členských obcí převést činnosti konkrétních škol a školských zařízení (v daném případě obec A bude převádět základní školu nebo mateřskou školu) na školskou právnickou osobu, kterou zřídí svazek obcí, ujednání o rozsahu území obcí, které budou členské obce oprávněny zahrnout do školského obvodu mateřské nebo základní školy (v příkladu je řešeno odkazem na přílohu č. 2 smlouvy), zmocnění konkrétní fyzické osoby k podání návrhu na zápis svazku obcí v rejstříku svazků obcí vedeném příslušným krajským úřadem. Součástí smlouvy jsou také 2 přílohy. Povinnou přílohou smlouvy jsou Stanovy svazku obcí, které musejí obsahovat náležitosti podle § 50 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb.: název a sídlo členů svazku obcí, název a sídlo svazku obcí a předmět jeho činnosti, orgány svazku obcí, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob jejich rozhodování, majetek členů svazku obcí, který vkládají do svazku obcí; v příkladu se počítá se vkladem budovy základní školy či mateřské školy a souvisejícího majetku k 1. 1. 2020; zároveň musejí být svazku vymezena dostatečně široká užívací práva k vloženému majetku, aby byl svazek oprávněn majetek následně zapůjčit školské právnické osobě, zdroje příjmů svazku obcí, práva a povinnosti členů svazku obcí, způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku obcí, podmínky přistoupení ke svazku obcí a vystoupení z něj, včetně vypořádání majetkového podílu, obsah a rozsah kontroly svazku obcí obcemi, které svazek obcí vytvořily, určení, kdo jsou první členové statutárního orgánu. Doporučenou přílohou je vymezení území, které budou jednotlivé členské obce oprávněny zahrnout do školského obvodu mateřské nebo základní školy zřizované svazkem obcí.
2. 5. 2019 PRÁVNÍ JEDNÁNÍ	Podpis smlouvy o vytvoření svazku obcí.
PODMÍNKY	Podmínkou platnosti smlouvy je její stvrzení smluvními stranami. Smluvní strany k tomu zmocní konkrétní fyzické osoby usnesením zastupitelstva obce, kterým bude schválen návrh smlouvy. Smlouva nemusí být podepsána zástupci obou stran současně. Účinná však v daném příkladu bude teprve okamžikem, kdy bude stvrzena posledním chybějícím podpisem. K účinkům smlouvy, resp. Stanov svazku obcí nutno připomenout, že pokud bude obec A vkládat do svazku obcí majetek (například budovu školy), který je používán v činnosti školy, kterou zřizuje, musí být účinnost vkladu ve Stanovách svazku obcí odložena na 1. 1. 2020, kdy má teprve dojít k přechodu činnosti školy. Do té doby musí majetkové poměry zůstat beze změny.
30. 5. 2019 PRÁVNÍ JEDNÁNÍ	Zápis do rejstříku svazků obcí a vznik svazku obcí.
PODMÍNKY	Návrh na zápis svazku obcí do rejstříku svazků obcí podává osoba zmocněná členskými obcemi ve smlouvě o vytvoření svazku obcí krajskému úřadu příslušnému podle sídla svazku obcí (je vhodné tak učinit bez odkladu po podpisu smlouvy o vytvoření svazku). Návrh musí obsahovat náležitosti podle § 37 odst. 2 a § 45 odst. 1 a 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. K návrhu nutno přiložit smlouvu o vytvoření svazku obcí včetně příloh a usnesení zastupitelstev obcí o schválení smlouvy. Svazek obcí vznikne dnem zápisu v rejstříku.
14. 6. 2019 PRÁVNÍ JEDNÁNÍ	Uzavření smlouvy mezi obcí A a svazkem obcí o převodu činnosti základní školy nebo mateřské školy z příspěvkové organizace zřizované obcí A na školskou právnickou osobu, kterou zřídí svazek obcí.
PODMÍNKY	Svazek obcí dohodne s obcí A převod činnosti základní školy nebo mateřské školy s účinností k 1. 1. 2020. K souvisejícímu přechodu pracovněprávních vztahů k témuž datu sice dochází přímo ze zákona, je však vhodné jej také zmínit v dohodě. K platnosti smlouvy je nutné její předchozí schválení zastupitelstvem obce A a Stanovami určeným orgánem svazku obcí. Pokud bude smlouvou převedena veškerá činnost příspěvkové organizace, přičemž organizace bude určena ke zrušení, je usnesení zastupitelstva obce, kterým se schvaluje smlouva, vhodné doplnit již také o usnesení o zrušení příspěvkové organizace (k 31. 12. 2019).
DOKUMENTY	Příklad dohody je uveden v příloze č. 3 Nezbytnou náležitostí dohody jsou: označení smluvních stran – obce A a svazku obcí, vymezení předmětu dohody – převod činnosti konkrétní školy (je vhodné označit ji uvedením druhu školy, resortním identifikátorem (IZO) a identifikací příspěvkové organizace obce, která vykonává činnost školy), vymezení odpovídajících práv a povinností smluvních stran, rozsah převodu činnosti školy (zda se převádí v dosavadním rozsahu nebo zda dojde v souvislosti s převodem ke změnám v kapacitě, odloučených pracovištích atd.), podmínky přechodu pracovněprávních vztahů, použije se odkaz na § 338 odst. 2 zákoníku práce, datum převodu činnosti a přechodu pracovněprávních vztahů (1. 1. 2020), procesní náležitosti podmínky podání společného návrhu na zápis změn v rejstříku škol a školských zařízení (je nezbytné podat návrh současně s návrhem svazku obcí na zápis školské právnické osoby do rejstříku školských právnických osob), podmínky faktického předání činnosti a pracovněprávních vztahů.
31. 6. 2019 PRÁVNÍ JEDNÁNÍ	Vydání zřizovací listiny školské právnické osoby.
PODMÍNKY	Zřizovací listinu školské právnické osoby vydá svazek obcí s dostatečným předstihem před očekávaným datem vzniku právnické osoby (1. 1. 2020). Orgán svazku příslušný ke schválení zřizovací listiny a k jejímu podpisu určují Stanovy svazku. Ke vzniku školské právnické osoby ovšem nedochází vydáním zřizovací listiny, ale zápisem do rejstříku školských právnických osob.
DOKUMENTY	Příklad zřizovací listiny je uveden v příloze č. 4. Povinné náležitosti zřizovací listiny jsou podle § 125 odst. 3 školského zákona tyto: název a sídlo školské právnické osoby, identifikace zřizovatele, označení statutárního orgánu a způsob, jakým vystupuje jménem školské právnické osoby, druhy škol a druhy a typy školských zařízení, jejichž činnost školská právnická osoba vykonává, předmět, podmínky a rozsah doplňkové činnosti, je-li doplňková činnost této školské právnické osobě povolena, vymezení způsobu majetkového zajištění činnosti školské právnické osoby, vymezení doby, na kterou je školská právnická osoba zřízena.
1. 7. 2019 PRÁVNÍ JEDNÁNÍ	Vyhlášení konkursu na ředitele školské právnické osoby. Jmenování členů konkursní komise.
PODMÍNKY	Podmínkou vyhlášení konkursu je vydání zřizovací listiny školské právnické osoby.
DOKUMENTY	Náležitosti vyhlášení konkursu jsou podle § 3 vyhlášky č. 54/2005 Sb. tyto: název funkce a název školské právnické osoby, předpoklady pro výkon dané funkce, název a adresa zřizovatele, na kterou se doručují přihlášky, obsahové náležitosti přihlášky a termín jejího podání (například do 30. 8. 2019).
2. 9. 2019 PRÁVNÍ JEDNÁNÍ	Odeslání pozvánek ke konkursu na ředitele školské právnické osoby.
PODMÍNKY	Podle § 4 odst. 5 vyhlášky č. 54/2005 Sb. se pozvánky ke konkursu posílají uchazečům doporučenou zásilkou s dodejkou nejpozději 14 dní přede dnem konání konkursu.
15. 9. 2019 PRÁVNÍ JEDNÁNÍ	Podání žádosti o změny v zápisu základní školy nebo mateřské školy v rejstříku škol a školských zařízení a žádosti o zápis školské právnické osoby do rejstříku školských právnických osob.
PODMÍNKY	Žádost o zápis změny v těchto údajích: týká se vždy údajů podle § 144 odst. 1 písm. b) a c), popřípadě také i) školského zákona, podávají ji společně obec A a svazek obcí, navrhované datum změny bude 1. 1. 2020. Žádost o zápis školské právnické osoby do rejstříku školských právnických osob: jedná se o návrh na zahájení řízení podle § 157 odst. 1 a 3 školského zákona, podává ji svazek obcí jednající za školskou právnickou osobu, která dosud nevznikla, navrhované datum zápisu bude 1. 1. 2020. Obě žádosti musejí být podány současně (srov. § 157 odst. 1 školského zákona).
DOKUMENTY	Vzor žádosti o zápis změny v rejstříku škol a školských zařízení je zveřejněn na adrese xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxx/xxxxxxx/xxxxxxx_xxxxxxxxxx/XXXxxxxxxxxxxxx.xxx. K podání žádosti o zápis do rejstříku školských právnických osob není stanoven předepsaný formulář, a její obsah proto vychází z ustanovení § 37 odst. 2 a § 45 odst. 1 a 2 zákona č. 500/2004 Sb. Přílohami žádosti budou především listiny dokládající skutečnosti podle § 154 odst. 1 školského zákona (zřizovací listina a jmenovací „dekret“ ředitele školské právnické osoby – lze doložit následně, neboť v době podání žádosti dosud nebude konkursní řízení ukončeno).
30. 9. 2019 PRÁVNÍ JEDNÁNÍ	Odvolání dosavadního ředitele příspěvkové organizace z vedoucího pracovního místa ředitele k  31. 12. 2019.
PODMÍNKY	K odvolání ředitele dojde z důvodů organizačních změn spočívajících v převedení činnosti základní školy nebo mateřské školy na školskou právnickou osobu jiného zřizovatele a souvisejícího zrušení příspěvkové organizace obce, tedy z důvodu uvedeného v § 166 odst. 4 písm. d) školského zákona. Účinky odvolání se stanoví na 31. 12. 2019.
30. 9. 2019 PRÁVNÍ JEDNÁNÍ	Konkurs na funkci ředitele školské právnické osoby.
27. 10. 2019 PRÁVNÍ JEDNÁNÍ	Jmenování ředitele školské právnické osoby (s účinky k 1. 1. 2020). V souladu s § 166 odst. 2 školského zákona je ředitel školské právnické osoby zřizované svazkem obcí jmenován na vedoucí pracovní místo na základě zřizovatelem vyhlášeného konkursního řízení.
30. 10. 2019 PRÁVNÍ JEDNÁNÍ	Uzavření smlouvy o výpůjčce budovy školy a souvisejícího majetku mezi svazkem obcí a školskou právnickou osobou.
PODMÍNKY	Smlouva o výpůjčce je smluvní typ upravený v § 2193 až § 2200 občanského zákoníku. Předpokladem uzavření smlouvy v daném případě je, že do svazku obcí byl obcí, která dosud zřizuje základní školu nebo mateřskou školu, vložen předmětný majetek. Pokud nedošlo ke vkladu majetku, bude na místě svazku obcí jako půjčitel vystupovat obec. Smlouvu uzavírá svazek obcí se školskou právnickou osobou, která ještě nevznikla, a jejímž jménem proto jedná osoba k tomu určená svazkem obcí (jde o postup upravený v § 127 občanského zákoníku). Osobou jednající jménem ještě neexistující školské právnické osoby může být například její budoucí a v tomto okamžiku již jmenovaný (byť dosud „neúčinně“) ředitel. Předmětem smlouvy je dispozice s majetkem, který bude do svazku vložen s účinností teprve k 1. 1. 2020. Smlouva tudíž musí být uzavírána s odkládací podmínkou – právní účinky výpůjčky musí být podmíněny účinností vkladu majetku do svazku obcí.
DOKUMENTY	Příklad smlouvy je uveden v příloze č. 5. Nezbytnou náležitostí smlouvy je: označení smluvních stran - svazek obcí, školská právnická osoba (zvláštní pozornost je nutné věnovat uvedení osoby jednající za školskou právnickou osobu a odkazu na § 127 občanského zákoníku) vymezení předmětu výpůjčky – přesné označení majetku, práva a povinnosti smluvních stran (srov. § 2194 až § 2200 občanského zákoníku), stanovená doba vypůjčení majetku.
30. 11. 2019 PRÁVNÍ JEDNÁNÍ	Vydání obecně závazných vyhlášek obcí o stanovení školského obvodu mateřské nebo základní školy zřizované svazkem obcí
PODMÍNKY	Stanovit příslušné části školského obvodu ukládá obcím § 178 odst. 2 písm. c) školského zákona. Každá obec tak musí učinit pro své území obecně závaznou vyhláškou. Vychází při tom z podmínek sjednaných již ve smlouvě o vytvoření svazku obcí. Není nutné, aby obě vyhlášky byly vydány současně. Je však žádoucí, aby obě nabyly účinnosti k 1. 1. 2020, neboť na základě nich již budou probíhat zápisy k povinné školní docházce v souladu s § 36 odst. 4 školského zákona a zápisy k předškolnímu vzdělávání podle § 34 školského zákona.
DOKUMENTY	Příklad obecně závazné vyhlášky je uveden v příloze č. 6. Příklad je převzat ze stránek Ministerstva vnitra, kde jsou mimo jiné zveřejněny vzory obecně závazných vyhlášek obcí v oblasti školství, na jejichž přípravě spolupracovalo MV s MŠMT. xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxx/xxxxx-xxxxxxxx-xxxxxxxx-xxxx.xxxx
31. 12. 2019 PRÁVNÍ SKUTEČNOST	Zánik příspěvkové organizace, která dosud vykonávala činnost základní školy nebo mateřské školy.
PODMÍNKY	K zániku příspěvkové organizace dojde, pokud zřizovatel rozhodl o jejím zrušení k tomuto dni (viz výše usnesení zastupitelstva obce ke smlouvě o převodu činnosti školy). Příspěvková organizace však ještě celý tento den existuje a zaniká přesně na přelomu roku. Je nutné zajistit bezprostřední návaznost činnosti příspěvkové organizace a školské právnické osoby zřizované svazkem obcí. Pokud obec nerozhodla o zrušení příspěvkové organizace jako celku, ale pouze o zúžení předmětu její činnosti, je tento den pouze posledním dnem, kdy organizace vykonává činnost základní školy nebo mateřské školy a je zaměstnavatelem zaměstnanců zařazených v základní škole nebo mateřské škole.
1. 1. 2020 PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI	Účinnost zápisu do rejstříku školských právnických osob = Vznik školské právnické osoby. Účinnost zápisu změny v údajích o základní škole nebo mateřské škole v rejstříku škol a školských zařízení. Převzetí činnosti základní školy nebo mateřské školy školskou právnickou osobou. Vstup školské právnické osoby jako zaměstnavatele do pracovněprávních vztahů zaměstnanců v základní škole nebo mateřské škole. Přechod majetku užívaného příspěvkovou organizací na obec. Účinnost vkladů majetku obce do svazku obcí. Účinnost smlouvy o výpůjčce majetku mezi svazkem obcí a školskou právnickou osobou.
PODMÍNKY	Ke vzniku školské právnické osoby dojde prvním okamžikem roku 2020. K témuž okamžiku přechází na školskou právnickou osobu činnost základní školy nebo mateřské školy a nabývají účinnosti právní jednání týkající se materiálního a personálního zajištění této činnosti. Nejvíce právních jednání najednou se dotkne majetku, který k témuž okamžiku přechází: z dispozice příspěvkové organizace do dispozice obce; srov. § 27 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb.) - automatický přechod majetku užívaného příspěvkovou organizací do dispozice obce nastane pouze v případě zrušení příspěvkové organizace. Pokud by příspěvková organizace nebyla rušena, musí dojít k přechodu majetku zpět do dispozice obce na základě samostatného rozhodnutí zřizovatele. z dispozice obce jako vklad do dispozice svazku obcí. z dispozice svazku obcí jako výpůjčka do dispozice školské právnické osoby.
30. 1. 2020 PRÁVNÍ JEDNÁNÍ	Schválení právních jednání učiněných jménem školské právnické osoby před jejím vznikem.
PODMÍNKY	Schválení právních jednání učiněných jménem školské právnické osoby před jejím vznikem je podmínkou jejich platnosti. Schválit právních jednání přísluší řediteli školské právnické osoby. Nejzazší lhůta pro schválení jednání je 3 měsíce od vzniku školské právnické osoby, tedy do 31. 3. 2020.

Následují příklady dokumentů, na které odkazuje výše uvedený harmonogram:

1. Usnesení zastupitelstva obce o záměru vytvořit dobrovolný svazek obcí

2. Smlouva o vytvoření dobrovolného svazku obcí; přílohou ke smlouvě jsou Stanovy dobrovolného svazku obcí

3. Smlouva o převodu činnosti a o přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů

4. Zřizovací listina školské právnické osoby

5. Smlouva o výpůjčce uzavřená mezi dobrovolným svazkem obcí a školskou právnickou osobou

6. Obecně závazná vyhláška obce, kterou se stanoví příslušná část školského obvodu základní školy zřizované svazkem obcí

7. Organizační schéma svazkového školství

1. Usnesení zastupitelstva obce o záměru zřídit dobrovolný svazek obcí

USNESENÍ

z ……. zasedání zastupitelstva obce ……………………………………..,

konaného …………………. (uvede se datum)

USNESENÍ č. …………………

Zastupitelstvo obce ………………………………..

I. s c h v a l u j e

přistoupení obce k jednání o uzavření smlouvy o zřízení dobrovolného svazku obcí
(dále se specifikuje dobrovolný svazek obcí, zejména stanovením účelu, k němuž má být vytvořen).

II. u k l á d á

…………………………. (uvede se osoba oprávněná zastupovat obec navenek – zpravidla starosta) účastnit se jednání o uzavření smlouvy o zřízení dobrovolného svazku obcí.

2. Smlouva o zřízení dobrovolného svazku obcí

Smlouva o zřízení dobrovolného svazku obcí

……………………………

1. Obec ……………………………………………... (uvede se název, sídlo, IČO)

zastoupená……………………………………….. (uvede se jméno a příjmení a funkce)

2. Obec …………………………………………….. (uvede se název, sídlo, IČO)

zastoupená………………………………………. (uvede se jméno a příjmení a funkce)

3. … (uvedou se případně další obce s potřebnými údaji)

uzavírají podle § 49 a následujících zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení),
ve znění pozdějších předpisů, tuto:

smlouvu

o zřízení dobrovolného svazku obcí (dále jen „Svazek“)

za účelem plnění úkolů v oblasti školství, zejména zajišťování podmínek povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na území členských obcí a dětí umístěných na jejich území ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, které se nevzdělávají ve školách zřízených při těchto školských zařízeních. (V případě převodu činnosti mateřské školy nebo školského zařízení se článek přiměřeně upraví.)

Čl. I

Stanovy Svazku jsou uvedeny v příloze č. 1, která je nedílnou součástí této smlouvy,
a stanovují podrobnosti ve smyslu § 50 odst. 2 obecního zřízení.

Čl. II

1. Za účelem, k němuž by vytvořen, zřídí Svazek k 1. lednu 2020 školskou právnickou osobu, na kterou se níže uvedené obce zavazují k témuž dni převést činnosti jimi zřízených škol a školských zařízení, a to:

a) Obec ………… převede činnost … uvede se druh školy a druh nebo typ školského

zařízení …………………………… , IZO...;

b) Obec ………… převede činnost … uvede se druh školy a druh nebo typ školského

zařízení ……………………………..., IZO....;

c) Obec …..………

2. Členské obce Svazku budou oprávněny vymezit v souladu s § 178 odst. 2 písm. c) a § 179 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném
a jiném vzdělávání (školský zákon), příslušné části školského obvodu základní školy (mateřské školy) zřizované svazkem obcí v rozsahu území podle přílohy č. 2, která je nedílnou součástí této smlouvy.

Čl. III

1. Návrh na zápis Svazku do rejstříku svazků obcí vedeného u Krajského úřadu ……………………………………………….. bude podán do………………… (doporučuje se uvést kratší termín, aby k zápisu Svazku do rejstříku došlo co nejdříve;
je nutné vytvořit dostatečný časový prostor před koncem kalendářního roku, na jehož přelomu bude docházet ke vzniku školské právnické osoby)

2. K podání tohoto návrhu smluvní strany zmocňují (pana/paní) …………………,
nar. ………………….., bytem……………………………

3. Prvními členy statutárního orgánu/prvním předsedou Svazku obcí jsou/je … (jméno/a příjmení, trvalé bydliště, datum narození). Ustavení a složení dalších orgánů Svazků obcí upravují stanovy.

4. Svazek vzniká dnem zápisu do rejstříku svazků obcí vedeného Krajským úřadem …………. .

Čl. IV

1. K účinnosti této smlouvy je nezbytný podpis všech smluvních stran. Tato smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu poslední smluvní stranou.

2. Xxxxxxx se vyhotovuje v …… vyhotoveních, z toho každá obec obdrží …… vyhotovení. (Případně se upraví uložení dalšího/dalších vyhotovení u dobrovolného svazku obcí,
resp. v jeho sídle.)

3. Smluvní strany prohlašují, že text smlouvy byl schválen jejich zastupitelstvy a vyjadřuje vůli smluvních stran, což níže stvrzují podpisy oprávněných osob.

V…………….. dne…………….

(podpisy oprávněných osob)

…………………………………… ……………………………………

Příloha č. 1 ke smlouvě ……uvede se označení smlouvy

STANOVY

………………………………………………

ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ

Čl. I
Základní ustanovení

1. Dobrovolný svazek obcí s názvem …………………………………….. (dále jen „Svazek“) byl založen ve smyslu § 49 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. (Smlouva se označí, alespoň uvedením data uzavření
a uvedením smluvních stran.)

2. Svazek bude zapsán v rejstříku dobrovolných svazků obcí, který vede Krajský úřad ……….

Čl. II
Vymezení Svazku

1. Název Svazku: …………………………………..

Sídlo Svazku: …………………………………..

2. Předmětem činnosti Svazku je spolupráce jeho členů v oblasti školství, tedy zajišťování výchovy, vzdělávání a školských služeb. Tato spolupráce se uskutečňuje zejména vytvořením školské právnické osoby, která bude vykonávat činnost ……………………………….. (vymezí se druhy škol a druhy nebo typy školských zařízení).

3. Svazek se zakládá na dobu (neurčitou / určitou; u svazků zřizovaných na dobu určitou se tato doba vymezí).

ČÁST DRUHÁ
ČLENSTVÍ VE SVAZKU OBCÍ

Čl. III
Členové Svazku

1. Členy Svazku jsou : (uvedou se jednotlivé obce, vč. IČO)

a)  …………………………………………………….

b)  …………………………………………………….

c)  ……………………………………………………..

2. Členy Svazku se mohou stát i další obce. (Upraví se způsob přistoupení, který je věcí předchozí dohody obcí a poté nejvyššího orgánu Svazku. Může být zvolen mechanismus žádosti a rozhodnutí Svazku o přijetí, mechanismus dohody s přistupující obcí atd.)

Čl. IV
Práva a povinnosti členů Svazku

1. Členové Svazku mají tato základní práva:

a) účastnit se na uskutečňování cílů Svazku v oblasti školství, tj. zabezpečovat výchovu, vzdělávání a školské služby v oblastech definovaných smlouvou o vytvoření Svazku,

b) v rámci činnosti Svazku uskutečňovat své záměry a naplňovat své zájmy, neodporují-li záměrům a zájmům Svazku,

c) navrhovat konkrétní akce a aktivity Svazku,

d) podílet se na majetkovém prospěchu /zisku/ vyplývajícím z členství ve Svazku,
a to podle pravidel upravených usnesením …………………….. (uvede se označení nejvyššího orgánu Svazku).

2. Členové Svazku mají tyto základní povinnosti:

a) aktivně se podílet na činnosti Svazku, umožnit činnost Svazku v souladu s účelem, k němuž byl vytvořen, a usneseními a rozhodnutími orgánů Svazku vydanými v mezích jejich působnosti.

b) složit vstupní vklad ve výši (upraví se způsob určení výše, např. i ve vazbě na počet obyvatel té které obce, a termín splatnosti) a platit pravidelné roční příspěvky,

c) podílet se na financování činnosti Svazku včetně úhrady případné finanční ztráty hospodaření Svazku,

e) (…)

Čl. V
Zánik členství

1. Se zánikem Svazku zanikne i členství v něm.

2. Za trvání Svazku členství zanikne

a) vystoupením člena ze Svazku,

b) vyloučením člena ze Svazku,

c) zánikem člena Svazku.

3. Člen může ze Svazku vystoupit, pokud se na tom usnese jeho zastupitelstvo (zastupitelstvo obce). Úmysl vystoupit ze Svazku oznámí člen (vhodné je upravit podmínku doručení oznámení s dostatečným předstihem i s ohledem na činnost, pro kterou byl zřízen (dokončení školního roku), aby mohl být zánik členství po technické stránce realizován k – z praktického hlediska doporučenému – datu 31. 12. nebo 30. 6.; dále se uvede, komu se oznámení doručuje).

4. Člen Svazku může být rozhodnutím …………………….. (uvede se orgán Svazku)
ze Svazku vyloučen. [Dále se vymezí důvody vyloučení, upraví se způsob vyloučení (případně včetně opravné – „odvolací“ – procedury) a okamžik zániku členství vyloučeného člena. Poznámky k vymezení důvodů vyloučení: 1) Přípustná je i forma demonstrativního výčtu; demonstrativnost je – zejména z hlediska zmenšení rizika jejího zneužití – vhodnější vyjádřit dosazením neurčitého pojmu (např. „jiné zvláště závažné porušení smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí nebo stanov“) do posledního bodu výčtu než uvedením výčtu výrazem „zejména“, „například“ nebo podobným. 2)
Ke zvážení se předkládá upravit, kdy je důvodem vyloučení prodlení s úhradou členského příspěvku.]

5. Zaniklo-li členství jinak než zánikem člena, má člen právo na majetkové vypořádání.

ČÁST TŘETÍ
ORGÁNY SVAZKU OBCÍ

Čl. VI
Orgány Svazku obcí

Orgány Svazku obcí jsou: [Platná právní úprava nestanoví konkrétní podobu organizační struktury Svazku obcí; účelné je rozlišit alespoň orgán nejvyšší, statutární a kontrolní (označení je věcí konkrétního svazku obcí, nejvyšší orgán se může označovat
např. jako členská schůze, statutární např. jako předseda nebo předsednictvo, kontrolní např. jako kontrolní nebo revizní komise.)]

a) ………………………………………,

b)(…)

Čl. VII
(Uvede se označení nejvyššího orgánu)

(…)

Čl. VIII
(Uvede se označení statutárního orgánu)

(…)

Čl. IX
(Uvede se označení kontrolního orgánu)

(…)

[U jednotlivých orgánů, tj. v článcích VII až IX, je nutné upravit

- způsob, jakým jsou orgány ustavovány do funkce (volba, jmenování, počet delegátů
za členské obce v kolegiálních orgánech) a na jaké funkční období,

- působnost, přičemž jednomu z orgánů je vhodné svěřit zbytkové pravomoci (tzn. všechny záležitosti, které se mohou v budoucnu vyskytnout a které nebudou jednoznačně zařaditelné
pod obecněji vyjádřené záležitosti svěřené jednotlivým orgánům),

- způsob jednání statutárního orgánu Svazku (včetně způsobu podepisování, jehož součástí
je i funkce podpisující osoby),

- pokud nejde o orgán operativní, periodicitu řádných jednání a podmínky konání mimořádných jednání,

- způsob rozhodování orgánu, a pokud jde o orgán kolegiální, vyrozumění o jednání
a podmínky a způsob usnášení (např. i kvalifikovaná většina potřebná k přijetí usnesení
o konkrétně vymezených závažnějších otázkách).]

ČÁST ČTVRTÁ
MAJETEK A HOSPODAŘENÍ SVAZKU

Čl. X
Majetek členů Svazku vložený do Svazku

1. Členové vkládají do Svazku tento majetek:

(…)

(přesně se identifikuje, která obec a jaký majetek vkládá). Majetek zůstává ve vlastnictví obce, která jej do Svazku vložila. Svazek může s vloženým majetkem nakládat v souladu s majetkovými právy, která na něj členská obec přenesla. (Dále se přesně vymezí, jaká práva k vloženému majetku se na Svazek přenášejí.)

2. Členové Svazku mohou i během svého členství vkládat svůj majetek do Svazku
na základě změny těchto stanov.

Čl. XI
Financování Svazku

Zdroje financování Svazku tvoří: (např. členské příspěvky, výnosy z obhospodařování majetku, dotace z veřejných rozpočtů, dary, případně i úvěry a jiné finanční výpomoci).

Čl. XII
Použití zisku, úhrada ztráty z činnosti Svazku

[V rámci způsobů úhrady ztráty se upraví také způsob, jakým se podílejí na úhradě ztráty členové, není-li možno uhradit ztrátu jiným způsobem.]

Čl. XIII
Majetkové vypořádání při zániku členství ve Svazku vystoupením nebo vyloučením

Vystoupí-li obec ze Svazku, nebo bude-li z něho vyloučena, bude majetkový podíl obce
ve Svazku vypořádán následovně: [Upraví se způsob vypořádání, přičemž se doporučuje brát ohled na povahu majetku (věci movité, nemovitosti, majetková práva), intenzitu jeho faktického vztahu k vystupující obci, formu vypořádání (naturální, peněžní, vztah mezi nimi), způsob ocenění (účetní hodnota, znalecký posudek).]

ČÁST PÁTÁ
KONTROLA ČINNOSTI SVAZKU

Čl. XIV
Obsah a rozsah kontroly Svazku

1. Kontrolu činnosti Svazku vykonávají členové; při tom mají tato oprávnění: (upraví se obsah a rozsah kontroly).

2. Kontrolu činnosti Svazku vykonává také ……………………… (uvede se označení kontrolního orgánu) podle čl. IX (článek IX obsahuje mimo jiné výčet kontrolních pravomocí tohoto orgánu; ustanovení tohoto bodu se tudíž formuluje jen pro přehlednost, neboli má povahu vnitřního odkazu).

ČÁST ŠESTÁ
ZŘÍZENÍ, VZNIK, ZRUŠENÍ A ZÁNIK SVAZKU

Čl. XV
Zřízení Svazku

Svazek se zřizuje smlouvou, jejíž přílohou jsou tyto stanovy.

Čl. XVI
Vznik Svazku

Svazek vzniká zápisem do rejstříku svazků obcí vedeného u Krajského úřadu ………………………… Podání návrhu na zápis Svazku do tohoto rejstříku upravuje smlouva, jejíž přílohou jsou tyto stanovy.

Čl. XVII
Zrušení a zánik Svazku

1. Zániku Svazku zásadně předchází jeho zrušení.

2. Svazek může být zrušen usnesením (uvede se nejvyšší orgán Svazku). (Dále se upraví způsob usnesení; má-li se o zrušení rozhodovat kvalifikovanou většinou, předepisuje se tato na tomto místě, nebo, je-li součástí článku upravujícího postavení nejvyššího orgánu Svazku výčet případů, jejichž rozhodování vyžaduje kvalifikovanou většinu, pak v tomto výčtu. Upraví se také oznámení zrušení Svazku registru příslušného krajského úřadu.)

Čl. XVIII
Likvidace

1. Po zrušení Svazku se vyžaduje jeho likvidace, ledaže celé jmění Svazku nabývá právní nástupce.

2. Při zrušení Svazku s likvidací povolá členská schůze likvidátora. Odměnu likvidátora a způsob její výplaty určuje členská schůze.

3. Případný likvidační zůstatek bude po vypořádání všech závazků Svazku převeden na členy Svazku poměrně dle počtu obyvatel.

Čl. XIX
Zánik Svazku

Zánik Svazku nastává výmazem Svazku z rejstříku dobrovolných svazků obcí vedeného Krajským úřadem …………………………….

ČÁST SEDMÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Čl. XX
Doplňování a změna stanov

1. Doplňky a změny stanov mohou být učiněny pouze písemnou dohodou všech členských obcí. Doplňky a změny se evidují pořadovými čísly a tvoří nedílnou součást stanov.

2. Neprodleně po přijetí doplňku nebo změny stanov podle odstavce 1 zašle ……………………… (uvede se označení statutárního orgánu) aktualizované znění stanov příslušnému krajskému úřadu vedoucímu rejstřík svazků obcí a také všem členům Svazku.

……………………………

Platné znění stanov by mělo být podepsáno k tomu odpovědným orgánem Svazku
(resp. za tento orgán fyzickou osobou).

3. Smlouva o převodu činnosti a o přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů

Smluvní strany:

obec ………………………………………..,

Sídlo: …………………………………………..

IČO: …………………………………………..

Zastoupená: …………………………………………..

(dále jen „obec“)

a

dobrovolný svazek obcí ……………………………………………….

Sídlo: …………………………………………..

IČO: …………………………………………..

Zastoupený: …………………………………………..

(dále jen „Svazek“)

uzavírají v souladu s ustanovením § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, a na základě usnesení zastupitelstva obce č. ……………………….. ze dne …… a usnesení ……………………………….. (uvede se označení nejvyššího orgánu Svazku)
č. ……………………….. ze dne …….. tuto

smlouvu o převodu činnosti

a přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů

Čl. I
Předmět smlouvy, práva a povinnosti smluvních stran

1. Smluvní strany se dohodly, že s účinností ke dni 1. ledna 2020 převedou činnosti

a) základní školy (mateřské školy) zapsané v rejstříku škol a školských zařízení pod IZO.....

b) ... (případné další činnosti),

z (název příspěvkové organizace), se sídlem ... , zřízené obcí na školskou právnickou osobu, kterou zřídí Svazek. S převáděnými činnostmi přejdou také práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů ve smyslu § 338 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

3. Smluvní strany se zavazují za účelem převodu činností podle bodu 1 požádat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) (popřípadě také příslušný krajský úřad) o zápis změny v údajích o těchto činnostech uvedených v rejstříku škol a školských zařízení podle § 144 odst. 1 písm. b) a c), popřípadě také i) zákona
č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Současně požádá Svazek ministerstvo o zápis školské právnické osoby do rejstříku školských právnických osob s účinností k 1. lednu 2020.

Čl. II
Přechod pracovněprávních vztahů

1. Obec poskytne nejpozději ... Svazku seznam zaměstnanců (název příspěvkové organizace), jejichž pracovněprávní vztahy budou přecházet na nově zřizovanou školskou právnickou osobu. Na základě seznamu bude vypracován protokol o předání
a převzetí pracovněprávních vztahů, který podepisují smluvní strany a předávající
a přejímající zaměstnavatel.

2. (Název příspěvkové organizace) předá do …(uvede se konkrétní datum před zánikem příspěvkové organizace)… školské právnické osobě (resp. osobě, která bude jednat jménem založené školské právnické osoby před jejím vznikem) osobní spisy, evidenční listy důchodového zabezpečení a údaje o zůstatcích nevyčerpané dovolené zaměstnanců protokolem.

Čl. III
Závěrečná ustanovení

1. Změny, úpravy a doplňky smlouvy jsou možné pouze dohodou obou smluvních stran formou písemného dodatku.

2. Smlouva nabývá platnosti a účinnosti podpisem oprávněných zástupců smluvních stran.

3. Smlouva se vyhotovuje v …… vyhotoveních, z toho obec obdrží ...... vyhotovení
a svazek obcí obdrží …… vyhotovení.

4. Smluvní strany prohlašují, že smlouva byla sepsána podle jejich pravé a svobodné vůle, a že souhlasí s celým jejím obsahem. Svá prohlášení stvrzují níže podpisy svých oprávněných zástupců.

V ……………………. dne ……………… V ………………… dne ………………

………………………….. ………………………….

Za obec Za Svazek

4. Zřizovací listina školské právnické osoby

DOBROVOLNÝ SVAZEK OBCÍ …………..

Zřizovací  listina

Dobrovolný svazek obcí …………….…….  se sídlem ...., IČO....

podle § 124 odst. 2 písm. a) a § 125 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšší odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, v souladu s bodem ...... usnesení č. …. (uvede se označení  příslušného orgánu Dobrovolného svazku obcí) …ze dne …… a  na základě dohody s obcí ………………..o převodu činnosti a přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů ze dne ……… zřizuje

školskou právnickou osobu

(uvede se její NÁZEV, který musí být v souladu s § 8a školského zákona), se sídlem....
(dále jen „školská právnická osoba“).

Čl. I

Předmět činnosti školské právnické osoby

1. Školská právnická osoba v hlavní činnosti vykonává činnost: …Uvedou se všechny druhy škol a druhy nebo typy školských zařízení, jejichž činnost bude ŠPO vykonávat, např.

a) základní školy,

b) ...  (zařízení školního stravování – školní jídelny, školského zařízení pro zájmové vzdělávání – školní družiny...).

2. Školská právnická osoba je oprávněna v souladu s § 135 školského zákona vedle své hlavní činnosti provozovat doplňkovou činnost v tomto rozsahu: (Např.:

a) pořádání vzdělávacích kurzů a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti,

b) pronájem a půjčování věcí movitých,

c) pronájem nebytových prostor,

d) kopírovací práce,

e) organizování veřejných akcí sportovně-kulturního charakteru.)

Čl. II

Statutární orgán

1. Statutárním orgánem školské právnické osoby je ředitel. Ředitel jedná jménem školské právnické osoby a je oprávněn ji zastupovat ve všech záležitostech, které se školské právnické osoby týkají.

2. Ředitel se podepisuje za školskou právnickou osobu tak, že k natištěnému nebo jinak napsanému názvu školské právnické osoby  připojí svůj podpis.

3. Ředitel školské právnické osoby je do funkce jmenován zřizovatelem v souladu s § 166 odst. 2 školského zákona.

4. V konkrétních záležitostech může ředitel školské právnické osoby zplnomocnit k jednání další osoby.

Čl. III

Hospodaření a způsob majetkového zajištění činnosti školské právnické osoby

1. Školská právnická osoba bude užívat k výkonu své činnosti majetek vlastní, vypůjčený
nebo pronajatý od  zřizovatele či od jiné právnické osoby nebo fyzické osoby.        

2. Školská právnická osoba hospodaří s finančními prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu podle § 160 odst. 1 písm. c) školského zákona, s finančními prostředky získanými z dotací z veřejných prostředků, s finančními prostředky poskytnutými jinými  právnickými nebo fyzickými osobami, rovněž také s finančními prostředky získanými vlastní činností.

Čl. IV

Vznik školské právnické osoby a  vymezení doby zřízení

1. Školská právnická osoba vzniká dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob.

2. Školská právnická osoba se zřizuje na dobu neurčitou.

Čl. V

Účinnost zřizovací listiny a závěrečné ustanovení

1. Tato zřizovací listina nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020. (Jako den vzniku ŠPO
se uvede datum, které bude totožné s prvním dnem poskytování výchovy a vzdělávání
ve škole nebo školském zařízení uvedené v hlavním předmětu činnosti ŠPO, doporučuje
se uvést první den kalendářního roku.)

2. Tato zřizovací listina je vyhotovena v  … stejnopisech, z nichž každý má platnost originálu. Po 1 vyhotovení obdrží školská právnická osoba a obce sdružené ve Svazku obcí …………  a  2 vyhotovení  zřizovatel.

V ……….….. dne …………2019.

                                                                  ….………………………………….

        podepíš-e/-í zástupc-e/-i Dobrovolného svazku obcí

      k tomu oprávněn-ý/-í dle stanov Dobrovolného svazku obcí

5. Smlouva o výpůjčce uzavřená mezi dobrovolným svazkem obcí a školskou právnickou osobou

Smlouva o výpůjčce

(Název svazku obcí)

se sídlem: ……………………..

IČO: …………………..

zastoupený: ……………………….

na straně první jako půjčitel

a

(Název školské právnické osoby)

se sídlem: ………….

IČO: …………………..

zastoupená: ……………, který jejím jménem jedná podle § 124 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů,

na straně druhé jako vypůjčitel

uzavírají v souladu s § 2193 a násl. občanského zákoníku t u t o

Smlouvu o výpůjčce

Čl. I
Předmět a účel výpůjčky

1. Půjčitel přenechává vypůjčiteli k bezplatnému užívání tyto nemovitosti:

a) …………………………………………………………,

b) …………………………………………………………,

c) ………………………………………………………….

Půjčitel prohlašuje, že uvedené nemovitosti jsou majetkem (název a IČO obce, která
je vlastní) a půjčitel je oprávněn s nimi nakládat v souladu s platným zněním Stanov (název) ze dne ...

2. Nemovitosti se přenechávají do užívání včetně veškerých součástí a příslušenství
(v případě, že nemovitost bude mít součásti nebo příslušenství, měly by být
tyto specifikovány v příloze smlouvy).

3. Půjčitel dále přenechává vypůjčiteli do výpůjčky movitý majetek v celkové účetní hodnotě ………………… Kč.

(Movitý majetek je třeba vymezit ve smlouvě nebo v příloze.)

4. Vypůjčitel věci podle odstavců 1 a 3 ke smluvenému bezplatnému užívání za dále dohodnutých podmínek přijímá a zavazuje se využívat jich v souladu s touto smlouvou
k činnosti, kterou je oprávněn vykonávat v souladu se svojí zřizovací listinou ze dne ....

4. O předání a převzetí shora uvedených nemovitostí a movitých věcí bude mezi půjčitelem a vypůjčitelem sepsán předávací protokol (strany dále zváží – kromě obecných požadavků určitosti – další náležitosti protokolu, např. záznamy stavu měřidel).

Čl. II
Doba trvání výpůjčky

1. Výpůjčka nemovitostí se sjednává na dobu neurčitou (lze stanovit i na dobu existence školské právnické osoby – vypůjčitele).

2. Výpůjčku lze ukončit:

1. výpovědí kterékoliv smluvní strany [vymezí se důvod (např. z jakéhokoli důvodu
   či bez udání důvodů) a způsob podání výpovědi (výpověď musí být písemná a musí být doručena druhé smluvní straně) a délka a počátek výpovědní lhůty];

2. (…) (Vymezí se další důvody, např. ukončením činnosti školské právnické osoby Svazku obcí.

3. Půjčitel může požadovat vrácení nemovitosti nebo movité věci, jestliže ji vypůjčitel neužívá řádně nebo jestliže ji užívá v rozporu s účelem uvedeným v čl. I odst. 4
této smlouvy.

Čl. III
Práva a povinnosti vypůjčitele

1. Povinností vypůjčitele je:

a) užívat předmět výpůjčky s péčí řádného hospodáře;

b) užívat předmět výpůjčky v rozsahu a k účelu dohodnutému v této smlouvě;

c) dodržovat bezpečnostní předpisy, předpisy požární, hygienické, bezpečnosti práce
a jiné související předpisy, které se vztahují k předmětu výpůjčky.

2. Vypůjčitel je povinen chránit předmět výpůjčky před poškozením, ztrátou nebo zničením.

3. Běžnou údržbu a běžné opravy předmětu výpůjčky zajišťuje vypůjčitel.

4. Vypůjčitel je povinen zapůjčenou nemovitost a movitou věc vrátit, jakmile ji nepotřebuje, nejpozději však do konce stanovené doby zapůjčení.

5. [Doporučuje se vymezit oprávnění vypůjčitele k dispozici s majetkem; např. v případě stavebních či jiných úprav, užívání jinými osobami (buď úplatně, nebo bezúplatně, může být také stanoveno, že je zapotřebí písemného souhlasu půjčitele).]

Čl. IV
Práva a povinnosti půjčitele

1. Půjčitel je povinen udržovat nemovitosti ve stavu způsobilém k řádnému užívání;
čl. III odst. 3 tím není dotčen.

2. (…)

(Lze uvážit, zda v článcích III a IV upravit též povinnosti v oblasti pojištění, včetně otázky,
kdo ponese náklady, požární ochrany, elektroinstalace a jednání vůči příslušným orgánům z pozice nositele těchto povinností.)

Čl. V

Závěrečná ustanovení

1. Smluvní strany prohlašují, že smlouva byla sepsána podle jejich pravé a svobodné vůle, a že souhlasí s celým obsahem smlouvy.

2. Změny a doplňky smlouvy jsou možné na základě odsouhlasení obou smluvních stran pouze formou písemného dodatku.

3. Ve věcech touto smlouvou neupravených se řídí vzájemná práva a povinnosti smluvních stran příslušnými ustanoveními občanského zákoníku a ostatními obecně závaznými právními předpisy.

4. Xxxxxxx nabývá platnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami.

5. Xxxxxxx se vyhotovuje v  …. vyhotoveních, z toho půjčitel obdrží …. Vyhotovení
a vypůjčitel obdrží …. vyhotovení.

6. Uzavření a obsah této smlouvy byl schválen ……………………. (uvede se označení nejvyššího orgánu dobrovolného svazku obcí) usnesením č. …. ze dne …………..

7. Po zápisu do rejstříku školských právnických osob tuto smlouvu schválí ředitel nově zřízené školské právnické osoby.

V …………. dne ………………. V …………. dne ……………….

…………………… …………………….

Za půjčitele: Za vypůjčitele:

6. Obecně závazná vyhláška obce, kterou se stanoví příslušná část školského obvodu základní školy zřizované svazkem obcí

Obecně závazná vyhláška obce,

kterou se stanoví příslušná část školského obvodu základní školy/mateřské školy

Zastupitelstvo obce …………………… se na svém …….. zasedání konaném dne …………………… usneslo pod bodem programu č. ……… vydat podle § 178 odst. 2 písm. c) a § 179 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, vyšším odborném
a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a § 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku:

Čl. 1
Stanovení školských obvodů

VARIANTA 1: Území obce …………….. tvoří část školského obvodu (označí
se právnická osoba vykonávající činnost základní školy nebo mateřské školy) zřízené dobrovolným svazkem obcí ……………..

VARIANTA 2: Část území obce …………….. sestávající z (následuje označení, které části obce, ulice, čísla popisná apod. – dle místních podmínek – spadají do školského obvodu) tvoří část školského obvodu …………….. zřízené dobrovolným svazkem obcí ……………..

Čl. 2
Zrušovací ustanovení

Zrušuje se obecně závazná vyhláška č. ………… o ……………………….. (tento článek vyhláška bude obsahovat pouze v případě, že nahrazuje dosavadní vyhlášku obce).

Čl. 3
Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna ………

……………………………………… ……………………………………

starosta  místostarosta

Vyvěšeno na úřední desce dne: ………………

Sejmuto z úřední desky dne : ………………

 7
. Organizační schéma svazkového školství

Otevření účetnictví nově vzniklé školské právnické osoby

Zatímco příspěvkové organizace, jejichž činnost bude sloučena do nové právní formy školské právnické osoby, jsou zřízeny obcí, zřizovatelem nově vzniklé školské právnické osoby se stane dobrovolný svazek obcí. Jelikož při takovéto změně právní formy dochází
ke změně zřizovatele, nepřebírá školská právnická osoba žádné zůstatky účtů po zrušených příspěvkových organizací. Mezi příspěvkovými organizacemi a školskými právnickými osobami tak nelze z pohledu účetnictví dodržet bilanční kontinuitu a současně ani použít převodový můstek pro přímý převod zůstatků jednotlivých účtů.

Tato skutečnost bude mít zásadní vliv také na způsob převodu majetku, který školská právnická osoba může od zřizovatele dostat do dispozice poskytnutím práva užívání
na základě smlouvy o nájmu nebo smlouvy o výpůjčce. Školská právnická osoba může nabýt majetek také darováním nebo nákupem od obcí (tzn. od zřizovatele zaniklých příspěvkových organizací, na kterého převedly příspěvkové organizace k okamžiku zániku svůj majetek), případně rovněž smlouvou o výpůjčce nebo smlouvou o nájmu uzavřenou mezi školskou právnickou osobou a obcí. Počáteční stav na majetkových účtech tak bude odpovídat pouze ocenění majetku, který školská právnická osoba dostala do trvalé dispozice darováním
k okamžiku vzniku školské právnické osoby.

1. Na základě směrné účtové osnovy sestaví školská právnická osoba účtový rozvrh.

2. Školská právnická osoba k okamžiku vzniku nebo zřízení sestaví zahajovací rozvahu. Naplnění počátečních stavů účtuje školská právnická osoba v souvztažnosti s příslušným účtem účtové skupiny 96 – Závěrkové operace (počáteční účet rozvážný). V rámci počátečních stavů vykáže školská právnická osoba případný majetek, který jí byl svěřen
do trvalé dispozice (stav dlouhodobého majetku se uvede jako počáteční zůstatek účtové skupiny 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek, 02 - Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný nebo 03 - Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný). O majetku poskytnutém do užívání na základě nájemní smlouvy nebo smlouvy o výpůjčce školská právnická osoba v rozvaze neúčtuje. Předpis nájemného z titulu užívání majetku na základě nájemní smlouvy zaúčtuje školská právnická osoba už jako účetní případ daného období na stranu MD příslušného účtu účtové skupiny 51 – Služby se souvztažným zápisem na stranu D příslušného účtu účtové skupiny 32 – Závazky. Majetek užívaný na základě smlouvy o výpůjčce užívá školská právnická osoba bezplatně.

3. Jestliže na nově vzniklou školskou právnickou osobu přechází v mezích zákoníku práce práva povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů a s tím související doposud nevypořádané závazky, zachytí školská právnická osoba tyto závazky v zahajovací rozvaze. Stav závazků z pracovněprávních vztahů uvede školská právnická osoba jako počáteční stav účtové skupiny 33 - Zúčtování se zaměstnanci a institucemi.

4. Rozdíl mezi součtem počátečních stavů na straně aktiv a součtem počátečních stavů
na straně pasiv uvede školská právnická osoba jako počáteční stav účtové skupiny
90 - Vlastní jmění.

5. K okamžiku vzniku zajistí školská právnická osoba zřízení bankovních účtů.

6. Pravidla a postupy pro vedení účetnictví, inventarizaci a oběh dokladů upraví školská právnická osoba ve vnitřních předpisech.

7. Pro jednotlivé položky dlouhodobého nehmotného a dlouhodobého hmotného majetku stanoví školská právnická osoba odpisový plán. Při sestavení odpisového plánu pro dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek si sama účetní jednotka stanoví sazbu účetních odpisů. Odpisy budou zaúčtovány na stranu MD příslušného účtu účtové skupiny 55 - Odpisy, prodaný majetek, tvorba rezerv a opravných položek se souvztažným zápisem na stranu D příslušných účtů účtových skupin 07 - Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku
a 08 - Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku. Výše odpisů se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. V případě nedostatečného krytí fondu reprodukce investičního majetku bude účetní jednotka v běžném období účtovat na stranu MD příslušného účtu účtové skupiny
91 - Fondy se souvztažným zápisem na stranu D příslušného účtu účtové skupiny 55 - Odpisy, prodaný majetek, tvorba rezerv a opravných položek. Nekryté zdroje fondu vzniklé
v minulém účetním období by účetní jednotka zaúčtovala na stranu D příslušného účtu účtové skupiny účtové skupiny 64 - Ostatní výnosy.

8. O dlouhodobém majetku nabytém bezúplatně v průběhu účetního období účtuje školská právnická osoba na příslušných účtech účtové skupiny 01 – Dlouhodobý nehmotný majetek, 02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný nebo 03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný se souvztažným zápisem na stranu D příslušného účtu účtové třídy 9
v případě, že školské právnické osobě nevznikají další výdaje spojené s pořízením.
V opačném případě účtuje školská právnická osoba o pořízení majetku včetně výdajů souvisejících s pořízením na příslušných účtech účtové skupiny 04 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek (na účty 01, 02 nebo 03 se majetek, s jehož pořízením vznikají další výdaje, převede v okamžiku jeho uvedení do stavu způsobilého
k užívání).

9. O předpisu dotací poskytnutých zřizovatelem na provoz bude školská právnická osoba účtovat na stranu MD příslušného účtu účtové skupiny 34 – Zúčtování daní, dotací a ostatní zúčtování se souvztažným zápisem na stranu D příslušného účtu účtové skupiny
69 – Provozní dotace. Přepis dotace se účtuje v okamžiku přijetí prostředků. Samotné přijetí prostředků zaúčtuje školská právnická osoba na stranu MD příslušného účtu účtové skupiny 22 – Účty v bankách se souvztažným zápisem na stranu D příslušného účtu účtové skupiny 34. Prostřednictvím účtů účtové skupiny 34 vypořádá školská právnická osoba případnou vratku nedočerpaných prostředků.

10. O předpisu dotací poskytnutých zřizovatelem na pořízení dlouhodobého majetku bude školská právnická osoba účtovat na stranu MD příslušného účtu účtové skupiny
34 – Zúčtování daní, dotací a ostatní zúčtování se souvztažným zápisem na stranu D příslušného účtu účtové skupiny 90. Pro účtování o přijetí prostředků a vypořádání nedočerpaných prostředků bude postupováno obdobně jako v případě provozních dotací.

1 xxxxx://xxx.xxxx.xx/xx/xxxxxxx-xxxxxx/xxxxxx-xxxxxxxx/xxxxxx-xxxxx-x-xxxx/xxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxx-x-xxxxxxxxxx-xxxx/0000/xxxxxxxxx-x-xxxx-xxxxxx-xxxxxxxxxx-xxxxx-00000

2 č. 401 Účty a zásady účtování na účtech

č. 402 Otevírání a uzavírání účetních knih

č. 403 Inventarizační rozdíly

č. 404 Kursové rozdíly

č. 405 Deriváty

č. 406 Operace s cennými papíry a podíly

č. 407 Opravné položky k pohledávkám a rezervy

č. 408 Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé úvěry

č. 409 Dlouhodobý majetek

č. 410 Zásoby

č. 411 Zúčtovací vztahy

č. 412 Náklady a výnosy

č. 413 Vlastní zdroje a dlouhodobé závazky

č. 414 Přechod z jednoduchého účetnictví na účetnictví

3 Součástí dílčího konsolidačního celku státu dobrovolný svazek obcí je účetní jednotka, která není vybranou účetní jednotkou, pokud je povinna sestavit konsolidovanou účetní závěrku podle zákona o účetnictví nebo pokud za účetní období, za které sestavuje účetní závěrku, splnila alespoň jedno z těchto kritérií:

a) výše netto aktiv vykázaných v účetní závěrce více než 100 000 000 Kč,

b) výše cizích zdrojů vykázaných v účetní závěrce více než 100 000 000 Kč,

c) celkové náklady, dělené počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobené dvanácti, více než 100 000 000 Kč,

d) celkové výnosy, dělené počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobené dvanácti, více než 100 000 000 Kč.

Pokud ŠPO v účetním období splňuje podmínky významnosti pro zahrnutí do konsolidačního celku státu podle § 9 odst. 5 vyhlášky č. 312/2014 Sb., platí, že splňuje tyto podmínky i tři po sobě následující účetní období.

75