STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI

STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI

I. Základní ustanovení

§ 1 Obchodní firma a sídlo

1. Obchodní firma: Elektroporcelán Louny a.s.

2. Sídlo společnosti: Louny, Postoloprtská 2951, PSČ 440 15.

3. IČ: 49902521

§ 2 Právní forma

Akciová společnost.

§ 3 Předmět podnikání a činnosti

Předmětem podnikání společnosti je:

• Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona

• Opravy ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů

• Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení

• Zámečnictví, nástrojařství

• Obráběčství

• Distribuce plynu

• Distribuce elektřiny

§ 4 Doba trvání společnosti

Společnost je založena na dobu neurčitou.

II. Základní kapitál

§ 5 Základní kapitál

1. Základní kapitál společnosti je souhrnem všech vkladů akcionářů a činí 200 661 000,- Kč (slovy: dvěstěmilionů šestsetšedesátjeden tisíc korun českých).

2. Předmětem vkladu do společnosti je věc, kterou se akcionář nebo budoucí akcionář zavazuje vložit do společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení účasti v ní (dále jen "vkladová povinnost"). Vkladovou povinnost lze splnit splacením v penězích (dále jen "peněžitý vklad") nebo vnesením jiné penězi ocenitelné věci (dále jen "nepeněžitý vklad").

3. Společnost může na základě rozhodnutí valné hromady zvýšit základní kapitál za podmínek a způsobem stanoveným v ust. § 474 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích – dále jen "ZOK").

4. Společnost může na základě rozhodnutí valné hromady snížit svůj základní kapitál za podmínek a způsobem stanoveným v ust. § 516 a násl. ZOK.

III. Cenné papíry emitované společností

§ 6 Akcie

1. Základní kapitál je rozdělen na 200 661 ks kmenových akcií na jméno o jmenovité hodnotě jedné xxxxx0000 Kč (slovy jeden tisíc korun českých).

2. Akcie mají listinou podobu a jsou vyhotoveny s náležitostmi stanovenými v zákoně. Musí obsahovat číselné označení a musí být podepsány členem nebo členy představenstva způsobem stanoveným pro zastupování společnosti. Emisní kurs se rovná jmenovité hodnotě. Všechny akcie společnosti jsou kmenové a nejsou s nimi spojena žádná zvláštní práva. Akcie nejsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu (dále jen "evropský regulovaný trh").

3. Akcie na jméno je neomezeně převoditelná. Listinná akcie na jméno je převoditelná rubopisem a smlouvou k okamžiku jejího předání.

4. Je-li akcie ve spoluvlastnictví více osob, jsou spoluvlastníci společným akcionářem a akcie spravuje vůči společnosti jen správce společné věci (akcií).

5. Zemře-li akcionář, je oprávněn vykonávat práva s akcií spojená dědic, nestanoví-li zákon něco jiného. Je-li více dědiců a nedohodnou-li se dědicové v době řízení o dědictví na výkonu práv spojených s akciemi, které jsou předmětem pozůstalosti, a není-li ustanoven správce této části pozůstalosti, ustanoví takového správce soud, který projednává pozůstalost, na návrh společnosti nebo některého z dědiců. Správce pozůstalosti je oprávněn vykonávat všechna práva spojená s akciemi.

6. Společnost může na základě rozhodnutí valné hromady vyzvat akcionáře, aby jí předložili ve lhůtě jí určené akcie k výměně nebo vyznačení nových údajů na akcii, došlo-li ke změně údajů dosud na akciích uvedených. Ust. § 537 až 541 ZOK se v tomto případě použijí obdobně.

7. Akcionář může požádat společnost o výměnu akcie, je-li poškozena tak, že některé údaje na ní uvedené nejsou čitelné, a o pravosti této akcie není pochyb. Společnost vymění akcii bez zbytečného odkladu po jejím předložení. Vrácenou akcii společnost zničí a na nové akcii uvede, že jde o stejnopis zničené akcie.

8. Společnost je oprávněna vydat akcie jako hromadné listiny nahrazující jednotlivé akcie stejného druhu a stejné jmenovité hodnoty jednoho vlastníka (dále jen ”hromadná akcie”). Byla-li hromadná akcie vydána, obsahuje náležitosti, které zákon stanoví pro jednotlivé akcie včetně čísla a také údaj o tom, kolik akcií a jakého druhu nahrazuje. Práva z hromadné akcie nelze dělit na podíly, nestanoví-li zákon jinak.

9. Akcionář má právo na výměnu hromadné akcie za jednotlivé akcie nebo jiné hromadné akcie, požádá-li o to písemně představenstvo společnosti. Představenstvo je povinno písemně vyzvat akcionáře k výměně akcií do 30 pracovních dnů ode dne, kdy je společnosti doručena žádost o výměnu. Ve výzvě představenstvo stanoví lhůtu k výměně akcií, která nesmí být kratší 15 pracovních dnů od odeslání výzvy. Nepředloží-li akcionář ve stanovené lhůtě hromadnou akcii k výměně, jeho právo na danou výměnu zaniká; tím není dotčeno jeho právo požádat o výměnu znova.

10. Náklady na výměnu nese akcionář. Hromadnou akcii vzatou z oběhu představenstvo znehodnotí a sepíše o tom písemný záznam.

11. Společnost vede seznam akcionářů, do nějž se zapisuje označení druhu a formy akcie, její jmenovitá hodnota, jméno a bydliště nebo sídlo akcionáře, jeho elektronická adresa, sdělí-li ji společnosti, a dále číslo bankovního účtu vedeného u osoby oprávněné poskytovat služby ve státě, jenž je plnoprávným členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, označení akcie a změny zapisovaných údajů, popřípadě i jiné údaje, stanoví-li tak zákon. Do seznamu akcionářů se zapisuje také oddělení nebo převod samostatně převoditelného práva.

12. Má se za to, že ve vztahu ke společnosti je akcionářem ten, kdo je zapsán v seznamu akcionářů. Společnost zapíše nového vlastníka do seznamu akcionářů bez zbytečného odkladu poté, co jí bude změna osoby akcionáře prokázána. V případě, že akcionář způsobil, že není zapsán v seznamu akcionářů nebo že zápis neodpovídá skutečnosti, nemůže se domáhat neplatnosti

usnesení valné hromady proto, že mu společnost na základě této skutečnosti neumožnila účast na valné hromadě nebo výkon hlasovacího práva.

§ 7 Vkladová povinnost

1. Akcionář splatí emisní kurs jím upsaných akcií v době určené v těchto stanovách nebo v rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu, nejpozději však do 1 roku od účinnosti zvýšení základního kapitálu.

2. Akcionář, který je v prodlení se splacením emisního kursu, uhradí společnosti úrok z prodlení z dlužné částky ve výši dvojnásobku sazby úroku z prodlení stanovené zákonem.

3. Je-li akcionář s plněním vkladové povinnosti nebo její části v prodlení, vyzve jej představenstvo, aby ji splnil v dodatečné lhůtě patnácti dnů ode dne doručení výzvy. Představenstvo po marném uplynutí lhůty podle předchozí věty vyloučí ze společnosti prodlévajícího akcionáře pro akcie, ohledně nichž nesplnil vkladovou povinnost, a vyzve jej, aby v přiměřené lhůtě odevzdal zatímní list, byl-li vydán. To neplatí, přijme-li představenstvo jiné opatření. Nebyl-li vydán zatímní list, přechází marným uplynutím dodatečné lhůty nesplacená akcie na společnost. Vyloučený akcionář ručí za splacení emisního kursu jím upsaných akcií.

4. Pokud vyloučený akcionář v určené lhůtě zatímní list, byl-li vydán, neodevzdá, prohlásí představenstvo tento zatímní list za neplatný a oznámí to písemně akcionáři. Toto rozhodnutí představenstvo oznámí akcionářům způsobem stanoveným ZOK a stanovami pro svolání valné hromady a zároveň je zveřejní. Společnost vydá akcie tomu, kdo byl schválen valnou hromadou, splatí-li emisní kurs, jinak o jmenovitou nebo účetní hodnotu zatímního listu nebo nesplacené akcie sníží základní kapitál.

5. Plnění, které společnost získá prodejem vrácených akcií, je plněním za plnění poskytnuté vyloučeným akcionářem na splacení emisního kursu a společnost mu ho bez zbytečného odkladu vyplatí. Společnost si na toto plnění započte pohledávky, které má za vyloučeným akcionářem z důvodu porušení jeho povinností. Společnost si může započíst účelně vynaložené náklady, které vznikly v souvislosti s prohlášením zatímního listu za neplatný; výši započtené částky akcionáři prokáže.

§ 8 Zatímní listy

1. Práva a povinnosti spojená s nesplacenou akcií mohou být spojena se zatímním listem.

2. Zatímní list je cenný papír na řad, který obsahuje

a) označení „zatímní list“,

b) jednoznačnou identifikaci společnosti,

c) jednoznačnou identifikaci vlastníka zatímního listu,

d) jmenovitou hodnotu tvořenou součtem jmenovitých hodnot nesplacených akcií,

e) počet akcií, které zatímní list nahrazuje, jejich formu nebo údaj, že nahrazuje zaknihované akcie, popřípadě i určení jejich druhu,

f) splacenou a nesplacenou část emisního kursu akcií a lhůty pro jeho splácení a

g) podpis člena nebo členů představenstva učiněný způsobem stanoveným pro zastupování společnosti. Podpis může být nahrazen jeho otiskem, pokud jsou na listině současně použity ochranné prvky proti jejímu padělání nebo pozměnění.

3. Převodce ručí společnosti za dluhy, které byly se zatímním listem na nabyvatele převedeny.

IV. Práva a povinnosti akcionářů

§ 9 Práva akcionářů

1. Každý akcionář vykonává práva plynoucí z jeho účasti na společnosti v rozsahu stanoveném zákonem a těmito stanovami.

2. Akcionáři vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni. Každý akcionář je oprávněn se účastnit valné hromady a hlasovat na ní.

3. Každý akcionář je oprávněn požadovat a obdržet na valné hromadě vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti nebo jí ovládaných osob, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro výkon jeho akcionářských práv na ní. Žádost může být podána písemně. Poskytnutí vysvětlení, případně podmínky jeho odmítnutí se řídí ust. § 358 až 360 ZOK.

4. Každý akcionář je oprávněn uplatňovat k záležitostem zařazeným na pořad jednání valné hromady návrhy a protinávrhy, a to za podmínek stanovených v ust. § 361 až 364 ZOK a těmito stanovami.

5. Akcionář má právo během trvání společnosti na podíl na zisku, který valná hromada schválila k rozdělení mezi akcionáře. Podíl na zisku se určí vždy poměrem akcionářova podílu k základnímu kapitálu. Podíl na zisku se vyplácí v penězích; výplata nepeněžitého podílu na zisku (částečná nebo úplná) je však možná, určí-li tak valná hromada a souhlasí-li s tím akcionář, kterému má být nepeněžitý podíl na zisku vyplacen. Společnost vyplatí podíl na zisku v penězích, jakož i jiná peněžitá plnění ve prospěch vlastníka listinné akcie na jméno, na své náklady a nebezpečí pouze bezhotovostním převodem na účet akcionáře uvedený v seznamu akcionářů, nestanoví-li zákon jinak. Společnost nesmí rozdělit zisk ani jiné vlastní zdroje v případech stanovených zákonem (zejm. v ust. § 40 a 350 ZOK).

6. Společnost může na základě rozhodnutí představenstva vyplatit zálohu na výplatu podílu na ziku. Tuto zálohu lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že společnost má dostatek prostředků na rozdělení zisku. Výše zálohy nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období, nerozděleného zisku z minulých let a ostatních fondů ze zisku snížený o neuhrazenou ztrátu z minulých let a povinný příděl do rezervního fondu. K výplatě zálohy nelze použít rezervních fondů, které jsou vytvořeny k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, jež jsou účelově vázány a jejichž účel není společnost oprávněna měnit.

7. Podíl na zisku se nevrací, ledaže akcionář, kterému byl vyplacen, věděl nebo měl vědět, že při vyplacení byly porušeny podmínky stanovené v ZOK. V pochybnostech se dobrá víra předpokládá. Tím však není dotčena povinnost vrátit zálohu podle odst. 6. tohoto článku, nebude-li poskytnuta v souladu se ZOK a těmito stanovami. V takovém případě je akcionář zálohu povinen vrátit do jednoho měsíce ode dne, kdy mu společnost zašle výzvu k vrácení zálohy s odůvodněním, proč povinnost vrátit zálohu nebo její část vznikla.

8. Nárok akcionáře na vrácení splaceného vkladu je ze zákona vyloučen po dobu trvání akciové společnosti i po jejím zrušení. Vkladové povinnosti nemůže být akcionář zproštěn, ledaže se jedná o snížení základního kapitálu.

9. Akcionář má přednostní právo upsat část nových akcií společnosti upisovaných ke zvýšení základního kapitálu v rozsahu jeho podílu na základním kapitálu společnosti, má-li být jejich emisní kurz splácen v penězích. Rozhodnout o omezení či vyloučení přednostního práva je oprávněna pouze valná hromada za podmínek stanovených v ust. § 488 ZOK.

10. Akcionář nebo akcionáři společnosti uvedení v ust. § 365 odst. 1 až 3 ZOK (dále jen "kvalifikovaní akcionáři") požívají zvláštních práv stanovených ZOK. Zejména mohou požádat představenstvo, aby svolalo k projednání jimi navržených záležitostí valnou hromadu. V žádosti uvedou návrh usnesení k navrženým záležitostem nebo je odůvodní. K této žádosti svolá představenstvo valnou hromadu. Způsob svolání této valné hromady, podmínky a další náležitosti svolání jsou upraveny v ust. § 367 odst. 1 ZOK.

§ 10 Povinnosti akcionářů

1. Každý akcionář je povinen splácet řádně a včas emisní kurs upsaných akcií.

2. Akcionář je povinen se vůči společnosti chovat čestně a zachovávat její vnitřní řád včetně těchto stanov. Akcionář je povinen zejména hájit zájmy společnosti a její dobré jméno, ctít povinnost mlčenlivosti o všech skutečnostech, které souvisejí s činností společnosti nebo jejími obchodními partnery a které jsou předmětem obchodního tajemství společnosti nebo o skutečnostech, jejichž zveřejnění by mohlo společnosti přivodit újmu nebo jde o důvěrnou informaci. Při poskytnutí takových informací akcionářům na valné hromadě je představenstvo, popř. dozorčí rada povinna je upozornit na jejich charakter.

V. Vnitřní struktura a orgány společnosti

§ 11

1. Vnitřní struktura společnosti je dualistická.

2. Orgány společnosti jsou:

a) valná hromada,

b) představenstvo,

c) dozorčí rada.

§ 12 Valná hromada

1. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Skládá se ze všech na ní přítomných akcionářů, jedná a rozhoduje ve všech věcech, které jí náleží do výlučné působnosti podle zákona anebo podle těchto stanov.

2. Do výlučné působnosti valné hromady náleží:

a) rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu pověřeným představenstvem nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností;

b) rozhodování o změně výše základního kapitálu a o pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu;

c) rozhodování o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu;

d) rozhodování o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů;

e) volba a odvolávání členů představenstva a náhradníků členů představenstva včetně stanovení jejich pořadí;

f) volba a odvolání členů dozorčí rady a náhradníků členů dozorčí rady včetně stanovení jejich pořadí;

g) schválení řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky a v případech, kdy její vyhotovení stanoví právní předpis, i mezitímní účetní závěrky;

h) rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty;

i) rozhodování o podání žádosti k přijetí účastnických cenných papírů společnosti k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo o vyřazení těchto cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu;

j) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, jmenování a odvolání likvidátora, včetně určení výše jeho odměny, schválení návrhu rozdělení likvidačního zůstatku;

k) rozhodnutí o fúzi, převodu obchodního jmění na jednoho akcionáře nebo rozdělení, o změně právní formy nebo o přeshraničním přemístění sídla podle zák. č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev;

l) schválení převodu, pachtu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti;

m) rozhodnutí o převzetí účinků jednání učiněných za společnost před jejím vznikem;

n) schválení smlouvy o tichém společenství, včetně schválení jejích změn a jejího zrušení;

o) schvalování smluv o výkonu funkce včetně odměňování členů představenstva a dozorčí rady společnosti (§ 59 ZOK);

p) udělení souhlasu k poskytnutí jiných plnění ve prospěch členů představenstva a dozorčí rady společnosti (§ 61 odst. 1 ZOK) po vyjádření dozorčí rady, případně k poskytnutí mzdy a jiných plnění osobám uvedeným v ust. § 61 odst. 3 ZOK;

q) schvalování smluv o vypořádání vzniklé újmy podle ust. § 53 odst. 3 ZOK;

r) rozhodnutí o zákazu uzavření smluv podle ust. § 55 a 56 odst. 1 ZOK;

s) rozhodnutí o zákazu konkurence podle ust. § 442 odst. 1 ZOK a o rozšíření zákazu konkurence podle ust. § 442 odst. 3 ZOK;

t) schválení uzavření smluv dle ust. § 255 ZOK, vyžaduje-li to zákon;

u) rozhodování o zřízení dalších fondů vytvářených společností, jejichž vytvoření neukládá zákon; to neplatí, jde-li o fond tvořený akcionáři jejich dalšími vklady mimo základní kapitál;

v) schvalování pokynů a zásad, kterými se řídí představenstvo a dozorčí rada společnosti;

w) schvalování pokynů týkajících se obchodního vedení, je-li o to valná hromada požádána podle ust. § 51 odst. 2 ZOK;

x) schválení zprávy o podnikatelské činnosti společnosti, o stavu jejího majetku a o finanční a obchodní situaci předkládané představenstvem;

y) rozhodování o dalších otázkách, které ZOK, jiný právní předpis nebo tyto stanovy zahrnují do působnosti valné hromady.

3. Valná hromada si nemůže vyhradit k rozhodování záležitosti, které do její působnosti nesvěřuje ZOK nebo tyto stanovy.

§ 13 Svolávání valné hromady

1. Valné hromady mají právo se účastnit všichni akcionáři. Jednání valné hromady se zúčastňují

členové představenstva a dozorčí rady.

2. Valná hromada se uskutečňuje jako řádná valná hromada nebo náhradní.

3. Valná hromada se koná nejméně jednou ročně nejpozději do konce šestého měsíce po uplynutí účetního období a na pořadu jednání této valné hromady je zejména schválení řádné účetní závěrky a způsobu rozdělení zisku nebo úhrady ztráty.

4. Valnou hromadu svolává představenstvo, v případech stanovených zákonem jeho člen, dozorčí rada nebo její člen.

5. Svolavatel je povinen uveřejnit pozvánku na internetových stránkách společnosti. Svolavatel současně zašle pozvánku všem akcionářům doporučeně prostřednictvím držitele poštovní licence na adresu sídla nebo bydliště uvedenou v seznamu akcionářů. Sdělí-li však akcionář společnosti svou elektronickou adresu, zasílá se pozvánka pouze elektronicky na tuto adresu, dokud akcionář neoznámí jinou elektronickou adresu. Elektronická adresa akcionáře se poznamená do seznamu akcionářů vedeném společností.

6. Lhůty ke svolání činí:

a) nejméně 30 dní před konáním valné hromady, není-li dále uvedeno jinak,

b) nejméně 15 dní před konáním náhradní valné hromady,

c) nejméně 15 dní před konáním valné hromady svolané na žádost kvalifikovaného akcionáře.

7. Pozvánka na valnou hromadu musí obsahovat alespoň náležitosti uvedené v ust. § 407 ZOK.

8. Odvolání nebo odložení konání valné hromady oznámí společnost způsobem stanoveným pro svolání valné hromady, a to alespoň jeden týden před původně oznámeným datem jejího konání, jinak je společnost povinna uhradit akcionářům, kteří se na valnou hromadu dostavili podle původní pozvánky, s tím spojené účelně vynaložené náklady. Při určení nového data konání valné hromady musí být dodrženy lhůty dle odst. 6. tohoto článku. Odvolání nebo odložení konání valné hromady svolané z podnětu kvalifikovaných akcionářů podle odst. 9. tohoto článku je možné, jen souhlasí-li s tím tito akcionáři.

9. Kvalifikovaný akcionář či akcionáři společnosti, mohou požádat představenstvo, aby svolalo k projednání jimi navržených záležitostí valnou hromadu. V žádosti vždy uvedou návrh usnesení k navrženým záležitostem nebo je odůvodní.

10. Představenstvo, příp. jeho člen, je povinno svolat valnou hromadu dle předchozího odstavce tak, aby se konala do 40 dnů ode dne, kdy mu došla žádost o její svolání.

11. Valná hromada je usnášeníschopná, pokud jsou přítomni akcionáři vlastnící akcie, jejichž jmenovitá hodnota nebo počet přesahuje 30 % základního kapitálu společnosti.

12. Přítomní akcionáři se zapisují do listiny přítomných, jejíž náležitosti stanoví ust. § 413 odst. 1 ZOK a k níž se přiloží i plné moci zástupců akcionářů. Osoby zastupující akcionáře - právnické osoby, jsou povinny předložit výpis z obchodního rejstříku ne starší tří měsíců, příp. jiný listinný doklad osvědčující oprávnění zastupovat akcionáře.

13. Plná moc k zastupování musí být písemná, přičemž podpis akcionáře na ní musí být úředně ověřen. Z plné moci musí vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo více valných hromadách. Plná moc udělená pro určitou valnou hromadu platí vždy i pro náhradní valnou hromadu nebo valnou hromadu, která se koná z důvodu přeložení původní valné hromady. Plná moc musí být odevzdána při prezenci.

14. V případě, že není valná hromada schopna se usnášet, svolá představenstvo, je-li to stále potřebné, do 15 dnů náhradní valnou hromadu tak, aby se konala do 6 týdnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada.

15. Náhradní valná hromada musí mít nezměněný pořad jednání a je schopna usnášení bez ohledu na ustanovení odstavce 11. tohoto článku.

16. Rozhodným dnem k účasti na valné hromadě je vždy třetí den předcházející konání valné hromady

17. Valná hromada se může konat i bez splnění požadavků ZOK a těchto stanov na její svolání, souhlasí-li s tím všichni akcionáři.

§ 14 Jednací řád valné hromady

1. Valná hromada zvolí předsedu, zapisovatele, ověřovatele zápisu a osobu nebo osoby pověřené sčítáním hlasů.

2. Do doby zvolení předsedy valné hromady řídí valnou hromadu svolavatel nebo jím určená osoba. Totéž platí, pokud předseda valné hromady nebyl zvolen. Nebude-li zvolen zapisovatel, ověřovatel zápisu nebo osoba pověřená sčítáním hlasů, určí je svolavatel valné hromady.

3. Valná hromada může rozhodnout, že předsedou valné hromady a ověřovatelem zápisu bude jedna osoba. Valná hromada může rozhodnout, že předseda valné hromady provádí rovněž sčítání hlasů, neohrozí-li to řádný průběh valné hromady. Od okamžiku volby předsedy valné hromady řídí jednání tento zvolený předseda, přičemž prvními návrhy, které přednese, je

a) volba zapisovatele a

b) volba ověřovatele zápisu a osoby nebo osob pověřených sčítáním hlasů.

Návrh podle písm. b) však předseda valné hromady nepřednese, jestliže navrhne, že bude současně zastávat funkci ověřovatele zápisu a sčítat hlasy.

4. Jednání valné hromady se řídí pořadem jednání uvedeným v pozvánce na valnou hromadu.

5. Záležitosti, které nebyly zařazeny na pořad jednání valné hromady, lze na jejím jednání projednat a rozhodnout jen tehdy, projeví-li s tím souhlas všichni akcionáři společnosti.

6. Valná hromada může rozhodnout, že některé ze záležitostí zařazených na pořad valné hromady se přeloží na příští valnou hromadu, nebo že nebudou projednány. To neplatí, koná-li se valná hromada na žádost kvalifikovaného akcionáře, ledaže s tím tento akcionář souhlasí.

7. O procedurálních otázkách při jednání valné hromady, pokud nejsou přímo určeny jednacím

řádem, rozhoduje předseda valné hromady.

§ 15 Hlasování

1. Při posuzování způsobilosti valné hromady činit rozhodnutí a při hlasování na valné hromadě se nepřihlíží k akciím nebo vydaným zatímním listům, s nimiž není spojeno hlasovací právo, nebo pokud nelze hlasovací právo, které je s nimi spojeno, vykonávat. To neplatí, nabydou-li tyto akcie dočasně hlasovacího práva.

2. Akcionář nemůže vykonat hlasovací právo:

a) spojené se zatímním listem, pokud je v prodlení se splněním vkladové povinnosti, a to v rozsahu prodlení;

b) pokud valná hromada rozhoduje o:

▪ jeho nepeněžitém vkladu,

▪ tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce;

c) v jiných zákonem stanovených případech.

3. Hlasovací právo je spojeno s akcií. S každou akcií o jmenovité hodnotě 1000 Kč je spojen jeden hlas.

4. Akcionář může vykonat své hlasovací právo i prostřednictvím zástupce na základě písemné plné moci, podpis na plné moci musí být úředně ověřen.

5. V průběhu jednání valné hromady se hlasuje zdvižením ruky.

6. Hlasuje se v pořadí pro, proti a zdržel se, vždy k jednotlivým bodům pořadu jednání samostatně.

7. Hlasování lístky se uskuteční na žádost akcionáře, souhlasí-li s tím valná hromada prostou většinou přítomných hlasů akcionářů. Ani hlasování lístky však není tajné.

8. Valná hromada hlasuje nejprve o návrhu představenstva, příp. svolavatele valné hromady. V případě jeho neschválení je postupně hlasováno o protinávrzích v pořadí tak, jak byly vzneseny. Hlasování je ukončeno v okamžiku schválení návrhu představenstva, příp. svolavatele, nebo kteréhokoliv z protinávrhů.

9. Připouští se rozhodování mimo valnou hromadu v písemné formě nebo s využitím technických prostředků (per rollam). V takovém případě jsou rozhodnutí přijímána postupem stanoveným v ust. § 418 až 420 ZOK. Za hlasování na valné hromadě s využitím technických prostředků se považuje i korespondenční hlasování.

10. Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud ZOK nebo jiný právní předpis nevyžadují kvalifikovanou většinu hlasů. V těchto stanovách se žádná zvláštní úprava kvalifikované většiny nepřijímá, v plném rozsahu platí ustanovení ZOK, zákona č. 125/2008 Sb. a dalších právních předpisů.

11. O průběhu valné hromady se pořizuje zápis, který musí splňovat náležitosti stanovené ust. § 423 ZOK a musí být podepsán zapisovatelem, předsedou valné hromady nebo svolavatelem a ověřovatelem nebo ověřovateli, byli-li zvoleni. Zapisovatel vyhotoví zápis z jednání valné hromady do 15 dnů od jejího ukončení. Zápis se v téže lhůtě uveřejní na internetových stránkách společnosti

§ 16 Výkon práv valné hromady jediným akcionářem

Má-li společnost pouze jednoho akcionáře, nekoná se valná hromada a působnost valné hromady vykonává tento akcionář.

§ 17 Představenstvo

1. Představenstvo je statutárním orgánem společnosti, jenž řídí činnost společnosti a zastupuje ji. Představenstvu přísluší obchodní vedení společnosti.

2. Představenstvo má pět členů. Funkční období jednotlivých členů představenstva je desetileté.

3. Členy představenstva volí valná hromada. Valná hromada může zvolit i náhradníky členů představenstva, kteří budou nastupovat na uvolněná místa členů představenstva v pořadí, které valná hromada určí, jinak v pořadí, v jakém byli zvoleni. Každý člen představenstva může být volen opakovaně.

4. Valná hromada může člena představenstva kdykoliv odvolat. Člen představenstva může ze své funkce odstoupit; nesmí tak však učinit v době, která je pro společnost nevhodná. Odstoupení z funkce je člen představenstva povinen oznámit představenstvu společnosti nebo valné hromadě. Funkce v případě odstoupení končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li představenstvo nebo valná hromada, bylo-li odstoupení doručeno jí, na žádost odstupujícího jiný okamžik zániku funkce. Vykonává-li působnost valné hromady jediný akcionář a odstoupení bylo doručeno jemu, skončí funkce uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení oznámení o odstoupení z funkce jedinému akcionáři, neujednají-li jiný okamžik zániku funkce.

5. Představenstvo je oprávněno, neklesne-li počet jeho členů pod polovinu, jmenovat náhradní členy představenstva do příštího zasedání valné hromady. Konáním nejbližšího zasedání valné hromady společnosti končí funkční období náhradního člena představenstva; tím však není dotčeno oprávnění valné hromady tohoto náhradního člena zvolit za člena řádného.

6. Ustanovení odst. 5. tohoto článku se nepoužije, jestliže na uvolněné místo člena představenstva nastoupí náhradník člena představenstva zvolený valnou hromadou.

7. Členové představenstva volí ze svého středu předsedu a místopředsedu.

8. Rozsah pravomocí představenstva je dán občanským zákoníkem, ZOK, dalšími právními předpisy a těmito stanovami.

§ 18 Práva a povinnosti představenstva

1. Při realizaci svého postavení ve společnosti představenstvo zejména:

a) svolává valnou hromadu a vykonává její usnesení;

b) zajišťuje obchodní vedení společnosti a zajišťuje provozní záležitosti společnosti;

c) zabezpečuje řádné vedení účetnictví společnosti, předkládá valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou nebo konsolidovanou účetní závěrku a v případech, kdy její vyhotovení stanoví právní předpis, i mezitímní účetní závěrku, a v souladu s těmito stanovami návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty společnosti;

d) zpracovává a předkládá valné hromadě zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku a o finanční a obchodní situaci, která je součástí výroční zprávy zpracované podle zákona o účetnictví;

e) uveřejňuje účetní závěrku podle písm. c) tohoto článku nebo hlavní údaje z ní určené těmito stanovami způsobem stanoveným zákonem a těmito stanovami pro svolání valné hromady alespoň 30 dnů přede dnem jejího konání s uvedením doby a místa, kde je účetní závěrka k nahlédnutí. Společně s účetní závěrkou uveřejní představenstvo stejným způsobem také zprávu podle písm. d). Uveřejní-li společnost účetní závěrku a zprávu podle písm. d) tohoto článku na svých internetových stránkách alespoň po dobu 30 dnů přede dnem konání valné hromady a do doby 30 dní po schválení nebo neschválení účetní závěrky, není třeba je zveřejňovat způsobem stanoveným pro uveřejnění pozvánky na valnou hromadu;

f) řídí se zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou;

g) předkládá návrh na zvýšení nebo snížení základního kapitálu společnosti na způsob krytí ztrát společnosti, na rozdělení zisku, na stanovení výše a způsobu vyplacení podílu na zisku, na schválení systému odměňování členů představenstva a dozorčí rady;

h) rozhoduje o výplatě zálohy na výplatu podílu na zisku;

i) schvaluje finanční a souhrnné plány společnosti, organizační řád společnosti, podpisový řád, pracovní řád a zásady vnitropodnikového řízení společnosti;

j) vyhotovuje zprávu o vztazích;

k) zabezpečuje uložení schválené účetní závěrky spolu se zprávou auditora, je-li vyhotovena, a zprávy o vztazích, jakož i dalších listin stanovených zákonem do sbírky listin;

l) rozhoduje o všech otázkách, které nejsou těmito stanovami nebo zákonem svěřeny do působnosti valné hromady či jiného orgánu společnosti;

m) vykonává i další práva a plní i jiné povinnosti vyplývající z těchto stanov a právních předpisů.

2. Omezení práva představenstva jednat jménem společnosti dle těchto stanov nebo rozhodnutí valné hromady není účinné vůči třetím osobám (§ 47 ZOK).

3. Představenstvo svolá valnou hromadu bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že celková ztráta společnosti na základě jakékoliv účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti předpokládat, nebo z jiného vážného důvodu, a navrhne valné hromadě zrušení společnosti nebo přijetí jiného vhodného opatření.

§ 19 Povinnosti a práva členů představenstva

1. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí (péčí řádného hospodáře). Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu společnosti; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou. Členové představenstva jsou rovněž povinni zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu.

2. Při posouzení, zda člen představenstva jednal s péčí řádného hospodáře, se vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, byla-li by v postavení člena obdobného orgánu obchodní společnosti. Je-li v řízení před soudem posuzováno, zda člen

představenstva jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno tento člen, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat.

3. Člen představenstva, který porušil povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, vydá společnosti prospěch, který v souvislosti s takovým svým jednáním získal. Není-li vydání prospěchu možné, nahradí ho společnosti v penězích. K právním jednáním společnosti omezujícím odpovědnost člena představenstva se nepřihlíží.

4. Pro vydání prospěchu získaného ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i případného jiného prospěchu, který člen představenstva obdržel od společnosti, platí v případě rozhodnutí o úpadku společnosti ust. § 62 a 68 ZOK.

5. Vznikla-li porušením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře společnosti újma, může ji společnost vypořádat podle smlouvy uzavřené se členem představenstva; pro účinnost smlouvy se vyžaduje souhlas valné hromady přijatý alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů všech akcionářů.

6. Představenstvo společnosti může požádat valnou hromadu o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení; tím není dotčena jeho povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Stanoví-li tak zákon, může žádost podle první věty podat i člen představenstva.

7. Nenahradil-li člen představenstva škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli společnosti za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na společnosti nemůže domoci.

§ 20 Zasedání představenstva

1. Zasedání představenstva svolává a řídí předseda představenstva. V případě jeho nepřítomnosti

řídí zasedání místopředseda představenstva, jinak nejstarší člen představenstva.

2. Zasedání se konají v sídle společnosti, nebo na jiném vhodném místě, po předchozí dohodě všech členů představenstva. Zasedání se svolává písemně a pozvánka musí obsahovat místo a termín konání a jeho program, musí být doručena osobně, e-mailem, doporučeně prostřednictvím držitele poštovní licence nebo faxem, nejméně tři dni před zasedáním. V mimořádných případech může být zasedání svoláno i jiným vhodným způsobem.

3. Představenstvo je usnášeníschopné, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů

představenstva. V případě rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy představenstva.

4. K přijetí usnesení představenstva je v každém případě třeba souhlasu většiny všech členů

představenstva.

5. O průběhu zasedání představenstva a o jeho rozhodnutích se pořizují zápisy podepsané předsedajícím a zapisovatelem. V zápisu z jednání představenstva musí být jmenovitě uvedeni členové představenstva, kteří hlasovali proti jednotlivým rozhodnutím představenstva nebo se zdrželi hlasování. U neuvedených členů se má za to, že hlasovali pro přijetí rozhodnutí.

6. Připouští se písemné hlasování členů představenstva a hlasování členů představenstva mimo zasedání představenstva (per rollam). Souhlasí-li s tím všichni členové představenstva, může takto hlasovat celé představenstvo nebo jen ti jeho členové, kteří nejsou na zasedání představenstva přítomni. Hlasující se pak považují za přítomné. Většina se počítá z celkového počtu hlasů příslušející všem členům představenstva. Rozhodnutí učiněné mimo zasedání musí být uvedeno v zápise nejbližšího zasedání představenstva, včetně podkladů zachycující průběh hlasování. Souhlas s hlasováním mimo zasedání lze písemně udělit pro celé funkční období s tím, že je možné jej kdykoli odvolat. V konkrétních případech pak postačí, že je souhlas udělen ústně. Návrh na přijetí usnesení mimo zasedání předkládá předseda představenstva s tím, že určí lhůtu pro hlasování a způsob hlasování. O hlasování mimo zasedání pak předseda představenstva pořídí záznam a o jeho výsledku vyrozumí ostatní členy představenstva.

§ 21 Dozorčí rada

1. Dozorčí rada společnosti má jednoho člena. Funkční období člena dozorčí rady je desetileté.

2. První členy dozorčí rady zvolili zakladatelé. Další členové dozorčí rady jsou voleni a odvoláváni valnou hromadou.

3. Každý člen dozorčí rady může být volen opakovaně. Člen dozorčí rady může ze své funkce odstoupit. Odstoupení z funkce je člen dozorčí rady povinen oznámit valné hromadě. Ve zbytku platí pro odstoupení člena dozorčí rady ust. § 17 odst. 4. těchto stanov přiměřeně.

4. Člen dozorčí rady nesmí být zároveň členem představenstva, prokuristou nebo osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat jménem společnosti.

5. Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a na činnost společnosti. Dozorčí rada je oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti a kontrolovat, zda jsou účetní zápisy vedeny řádně a v souladu se skutečností a zda se podnikatelská a jiná činnost společnosti děje v souladu s právními předpisy, těmito stanovami a pokyny valné hromady.

6. Dozorčí rada přezkoumává řádnou, mimořádnou nebo konsolidovanou účetní závěrku a v případech, kdy její vyhotovení stanoví právní předpis, i mezitímní účetní závěrku, a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty a předkládá svá vyjádření valné hromadě.

7. Rozhodnutí dozorčí rady se pořizuje písemně a podepisuje je člen dozorčí rady.

§ 22 Působnost dozorčí rady

1. Dozorčí rada má dle ust. § 370 ZOK povinnost přezkoumat výkon působnosti představenstva v záležitostech určených v žádosti kvalifikovaného akcionáře nebo akcionářů. Žádost kvalifikovaného akcionáře nebo akcionářů musí mít písemnou formu a musí z ní být patrné, kdo ji podává, čeho se domáhá a musí být podepsána (podpis nemusí být úředně ověřen). Dozorčí rada přezkoumá výkon působnosti představenstva bez zbytečného odkladu a nejpozději do dvou měsíců ode dne doručení žádosti písemně informuje kvalifikovaného akcionáře (kvalifikované akcionáře) o výsledcích provedeného přezkumu.

2. Dozorčí rada může na vymezenou dobu pozastavit členu představenstva, který jí oznámil podle ust. § 54 odst. 1 ZOK hrozící střet zájmů, výkon jeho funkce.

3. Obdrží-li dozorčí rada informaci od člena orgánu společnosti podle ust. § 55 odst. 1 nebo § 56 odst. 1 ZOK o uzavření smluv tam uvedených, podá valné hromadě o těchto informacích zprávu. Není-li uzavření takové smlouvy v zájmu společnosti, může dozorčí rada její uzavření zakázat.

4. Ustanovení odst. 2. a 3. tohoto článku se nepoužijí na smlouvy uzavírané v rámci běžného obchodního styku.

5. Do působnosti dozorčí rady náležejí další záležitosti stanovené právními předpisy s těmito stanovami.

VI. Jednání za společnost

§ 23 Jednání a podepisování za společnost

1. Za společnost jedná:

a) samostatně předseda představenstva nebo pověřený člen představenstva

b) společně místopředseda představenstva a jeden člen představenstva s výjimkou následujících právních jednání:

▪ právní jednání, z nichž vyplývá jakýkoli závazek společnosti přesahující částku 1.000.000,- Kč v jedné obchodní záležitosti, nebo vztahující se k jedné osobě, nebo skupině vzájemně propojených osob,

▪ darovací a obdobné smlouvy,

▪ právní jednání, jejichž účinky jsou delší než 12 měsíců.

2. Podepisování za společnost se děje tak, že k napsané nebo vytištěné obchodní firmě společnosti připojí svůj vlastnoruční podpis s uvedením jména a funkce samostatně předseda představenstva nebo pověřený člen představenstva anebo místopředseda představenstva společně s dalším členem představenstva.

VII. Hospodaření společnosti

§ 24 Účetní období

Účetní období je totožné s kalendářním rokem počínajícím 1. 1. a končícím 31. 12.

§ 25 Odpovědnost majetková, úhrada ztráty

1. Akciová společnost odpovídá za své dluhy celým majetkem.

2. Akcionář neručí za dluhy společnosti a společnost neručí za dluhy akcionářů, pokud by výslovně takovou záruku nepřevzala.

§ 26 Rozdělení zisku

1. Společnost hradí své potřeby a dluhy z příjmů získaných podnikatelskou činností a z dalších zdrojů.

2. Akcionář má právo na podíl na zisku společnosti, který valná hromada podle hospodářského výsledku schválila k rozdělení. Podíl akcionáře na zisku společnosti se stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené valnou hromadou a určuje se poměrem jmenovité hodnoty jeho akcií k jmenovité hodnotě akcií všech akcionářů.

3. Rozdělení zisku schvaluje valná hromada na návrh představenstva, přičemž může být zvoleno i více způsobů rozdělení zisku. Podíl na zisku může být vyplacen (částečně nebo zcela) i nepeněžitým plněním, rozhodne-li tak valná hromada a souhlasí-li s tím akcionář, kterému má být nepeněžitý podíl vyplacen.

§ 27 Rezervní fond

1. Společnost může vytvořit rezervní fond, rozhodne-li tak valná hromada. Usnesení valné hromady v takovém případě stanoví i pravidla hospodaření s prostředky ve fondu.

2. O výplatě prostředků z rezervního fondu rozhoduje valná hromada.

VIII. Zrušení a likvidace společnosti

§ 28 Zrušení a zánik společnosti

1. O zrušení společnosti rozhoduje valná hromada.

2. Pro zrušení a zánik společnost platí ust. § 168 až 173 občanského zákoníku a ust. § 93 ZOK, není-li zákonem stanoveno jinak.

3. Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku.

§ 29 Likvidace společnosti

1. Při likvidaci bude postupováno dle ust. § 169 až 172 občanského zákoníku a ust. § 93, 94 a

§ 549 až 551 ZOK.

2. Funkci likvidátora plní fyzická osoba, kterou na návrh představenstva jmenuje valná hromada. Likvidátor jmenovaný valnou hromadou může být valnou hromadou odvolán a nahrazen jiným likvidátorem.

IX. Změna stanov

§ 30 Postup při změně a doplnění stanov

1. O změně těchto stanov rozhoduje valná hromada.

2. O změně stanov rozhoduje valná hromada kvalifikovanou většinou, obsaženou v ust. § 416 odst. 1 ZOK.

3. Ke změně stanov může dojít též na základě jiných právních skutečností než rozhodnutí valné hromady.

4. Jestliže dojde ke změně obsahu těchto stanov, vyhotoví představenstvo společnosti bez zbytečného odkladu poté, co se kterýkoli člen představenstva o takovéto změně dozví, jejich úplné znění.

5. Změna stanov nabývá účinnosti dnem rozhodnutí valné hromady, není-li v rozhodnutí stanoven pozdější okamžik nabytí účinnosti, s výjimkou rozhodnutí o štěpení akcií či spojení více akcií do jedné, o změně formy nebo druhu akcií, anebo o omezení převoditelnosti akcií na jméno nebo zaknihovaných akcií či její změně, a dalších změn stanov, o kterých zákon stanoví, že nabývají účinnosti ke dni zápisu těchto změn do obchodního rejstříku.

X. Závěrečná ustanovení

§ 31

1. Společnost je českou právnickou osobou založenou podle obchodního zákoníku (zák. č. 513/1991 Sb.). Vnitřní právní poměry společnosti se řídí českými právními předpisy, zejména XXX, kterému se společnost podřizuje jako celku.

2. Toto znění stanov nabývá účinnosti dnem jeho schválení valnou hromadou společnosti.

3. Toto znění stanov bylo schváleno valnou hromadou společnosti dne 26. června 2014.