stanovy akciové společnosti
stanovy akciové společnosti
J&T ARCH CONVERTIBLE SICAV, a.s.
v úplném znění ke dni 14. dubna 2022
I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
1. Obchodní firma a sídlo
Obchodní firma společnosti zní: J&T ARCH CONVERTIBLE SICAV, a.s. (dále jen
„společnost”).
1.1. Sídlem společnosti je Praha.
2. Internetové stránky společnosti
2.1. Na adrese xxx.xxxx.xx jsou umístěny internetové stránky společnosti, kde jsou uveřejňovány oznámení a další údaje, které stanoví obecně závazné právní předpisy.
3. Vznik a trvání společnosti
3.1. Obchodní společnost vznikla dnem zápisu do obchodního rejstříku.
3.2. Společnost byla založena na dobu neurčitou.
4. Předmět podnikání
4.1. Předmětem podnikání společnosti je činnost investičního fondu kvalifikovaných investorů ve smyslu ust. § 95 odst. 1 písm. a) zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZISIF”).
5. Další skutečnosti
5.1. Společnost zvolila dualistický systém vnitřní struktury.
5.2. Společnost se řídí ustanoveními zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„ZOK“), a ustanoveními zvláštních právních předpisů upravujících činnost investičních společností a investičních fondů, zejména ZISIF.
5.3. Společnost je investičním fondem kvalifikovaných investorů ve smyslu ust. § 95 ZISIF, který má jednočlenný statutární orgán – představenstvo, jímž je právnická osoba oprávněná vykonávat tuto činnost.
5.4. Společnost je akciovou společností s proměnným základním kapitálem, která vydává jednak zakladatelské akcie, které představují zapisovaný základní kapitál a s nimiž není spojeno právo na jejich odkoupení na účet společnosti, a jednak investiční akcie. S investičními akciemi je spojeno právo akcionáře na jejich odkoupení na účet společnosti, resp. příslušného podfondu, a to v rozsahu, způsobem a za plnění ve výši dle těchto stanov, statutu společnosti a statutu příslušného podfondu. Společnost odpovídá za porušení svých závazků (tím se nerozumí závazky alokované k jednotlivým podfondům) celým svým majetkem. Akcionář neručí za závazky společnosti.
II. ZÁKLADNÍ KAPITÁL
6. Zapisovaný základní kapitál
6.1. Základní kapitál společnosti se rovná jejímu fondovému kapitálu. Do obchodního rejstříku se jako základní kapitál zapisuje částka vložená úpisem zakladatelských akcií, tj. zapisovaný základní kapitál.
6.2. Zapisovaný základní kapitál společnosti činí 100 000,- Kč (jedno sto tisíc korun českých).
6.3. Zapisovaný základní kapitál je rozdělen na 100 000 (jedno sto tisíc) kusů zakladatelských akcií představujících stejný podíl na zapisovaném základním kapitálu, se kterými nejsou spojena žádná zvláštní práva nebo povinnosti.
7. Zakladatelské akcie
7.1. Všechny zakladatelské akcie jsou kusové akcie, které nemají jmenovitou hodnotu.
7.2. Všechny zakladatelské akcie společnosti jsou vydány jako cenné papíry na řad, tj. ve formě akcií na jméno.
7.3. Zakladatelské akcie jsou vydány jako zaknihované cenné papíry.
7.4. Zakladatelské akcie nejsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu ani na jiném veřejném trhu.
7.5. Zakladatelské akcie jsou vedeny v evidenci investičních nástrojů vedené podle ZOK, resp. zákona č. 256/2004 Sb., zákon o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPKT”).
7.6. Se zakladatelskými akciemi:
(a) je spojeno hlasovací právo a právo akcionáře podílet se na řízení společnosti, a to v rozsahu a způsobem dle obecně závazných právních předpisů a těchto stanov; s každou zakladatelskou akcií je spojen jeden hlas;
(b) je spojeno právo akcionáře podílet se na zisku a na likvidačním zůstatku společnosti při jejím zrušení s likvidací, přičemž vlastníkům zakladatelských akcií vzniká právo na podíl na zisku a na likvidačním zůstatku pouze z hospodaření společnosti s majetkem, který nepochází z investiční činnosti společnosti, a to podle pravidel stanovených v těchto stanovách; majetek zařazený do podfondu je vždy majetkem pocházejícím z investiční činnosti společnosti;
7.7. Zakladatelské akcie společnosti obsahují údaje dle § 259 a násl. ZOK a § 158 odst. 4 ZISIF.
8. Převoditelnost zakladatelských akcií
8.1. Převod
8.1.1. Převoditelnost zakladatelských akcií je podmíněna souhlasem představenstva, s výjimkou uvedenou níže. Představenstvo je povinno udělit souhlas s převodem, pokud (a) akcionář vlastnící zakladatelské akcie o souhlas požádá písemně, (b) v žádosti řádně identifikuje osobu nabyvatele a přesné označení akcií a počet akcií, které má převádějící akcionář vlastnící zakladatelské akcie v úmyslu převést, a (c) nabyvatel zakladatelských akcií splňuje veškeré požadavky kladené na osobu akcionáře vlastnící zakladatelské akcie společnosti jako fondu kvalifikovaných investorů, obecně závaznými právními předpisy, těmito stanovami a statutem, a to bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti akcionáře. Souhlas s převodem zakladatelských akcií mezi stávajícími akcionáři vlastnícími zakladatelské akcie není vyžadován.
8.2. Předkupní právo
8.2.1. Hodlá-li některý z akcionářů převést své zakladatelské akcie na nového nabyvatele (nikoliv pokud se jedná o převod mezi stávajícími akcionáři), mají ostatní akcionáři vlastnící zakladatelské akcie k těmto zakladatelským akciím po dobu 6 (šesti) měsíců ode dne, kdy jim tato skutečnost bude oznámena, předkupní právo.
8.2.2. Převádějící akcionář oznámí záměr převést své zakladatelské akcie představenstvu společnosti, které písemně do 10 (deseti) dnů od doručení oznámení toto sdělí ostatním vlastníkům zakladatelských akcií, a to v písemné formě zaslané na adresu uvedenou v seznamu akcionářů. Záměr musí obsahovat alespoň (a) identifikaci osoby nabyvatele, (b) přesné označení akcií a počet akcií, které má převádějící akcionář vlastnící zakladatelské akcie v úmyslu převést a (c) protihodnotu za kterou má k převodu dojít. Vlastníci zakladatelských akcií mají právo vykoupit zakladatelské akcie poměrně podle velikosti
svých podílů.
8.2.3. Předkupní právo mají vlastníci zakladatelských akcií i v případě, že některý z vlastníků zakladatelských akcií převádí zakladatelské akcie bezúplatně; v takovém případě mají vlastníci zakladatelských akcií právo zakladatelské akcie vykoupit za obvyklou cenu. To platí i v jiných případech zákonného předkupního práva.
8.3. Přechod
8.3.1. Smrtí nebo zánikem akcionáře vlastnícího zakladatelské akcie přechází jeho akcie na dědice nebo právního nástupce.
8.4. Společná ustanovení k převoditelnosti zakladatelských akcií
8.4.1. Ustanovení tohoto článku stanov o omezení převoditelnosti akcií a předkupním právu se nevztahují na:
(a) převody zakladatelských akcií, na základě kterých bude některý z akcionářů uplatňovat opční práva na zakladatelské akcie společnosti sjednané ve zvláštní smlouvě mezi akcionáři vlastnícími zakladatelské akcie;
(b) převody zakladatelských akcií související s využitím práva akcionáře prodat zakladatelské akcie třetí osobě spolu se zakladatelskými akciemi jiného akcionáře (tzv. tag-along rights) sjednané ve zvláštní smlouvě mezi akcionáři vlastnícími zakladatelské akcie;
(c) jiné převody zakladatelských akcií uskutečněné v souladu se zvláštní smlouvou mezi akcionáři vlastnícími zakladatelské akcie, schválenou valnou hromadou společnosti.
Pro vyloučení pochybností se výslovně stanoví, že pro takové převody se nevyžaduje souhlas představenstva a převoditelnost zakladatelských akcií nebude omezena.
9. Zvýšení a snížení zapisovaného základního kapitálu
9.1. Při zvýšení a/nebo snížení zapisovaného základního kapitálu se použijí ustanovení ZOK
o zvýšení a/nebo snížení základního kapitálu. Snížení zapisovaného základního kapitálu vzetím akcií z oběhu na základě losování se nepřipouští.
9.2. V případě dalšího úpisu se zakladatelskými akciemi rozumí jak zakladatelské akcie emitované při založení společnosti, tak i následně upsané zakladatelské akcie, bez ohledu na to, zda nově emitované akcie upsala jiná osoba než vlastník dosavadních zakladatelských akcií, pokud tak učinila v souladu s obecně závaznými právními předpisy a těmito stanovami.
9.3. Zapisovaný základní kapitál lze zvýšit upsáním nových zakladatelských akcií a/nebo z vlastních zdrojů společnosti.
9.4. Každý vlastník zakladatelských akcií má přednostní právo upsat část nových zakladatelských akcií v rozsahu jeho podílu. Každý vlastník zakladatelských akcií má přednostní právo na upsání i těch zakladatelských akcií, které neupsal jiný akcionář.
9.5. Zvýšení zapisovaného základního kapitálu nepeněžitými vklady je přípustné. Pro ocenění nepeněžitých vkladů platí příslušná ustanovení ZOK.
9.6. Plnění vkladové povinnosti po částech za podmínek ust. § 275 ZISIF je při zvýšení zapisovaného základního kapitálu přípustné.
9.7. Představenstvo společnosti je na základě pověření valné hromady v souladu s ust. § 511 ZOK oprávněno rozhodnout o zvýšení zapisovaného základního kapitálu upisováním nových zakladatelských akcií, podmíněným zvýšením zapisovaného základního kapitálu nebo z vlastních zdrojů společnosti s výjimkou nerozděleného zisku, nejvýše však o 1/2 (jednu polovinu) dosavadní výše zapisovaného základního kapitálu v době, kdy ho valná hromada zvýšením základního kapitálu pověřila. ---------------------------------------------------
III. INVESTIČNÍ KAPITÁL
10. Vytváření podfondů
10.1. Společnost může vytvářet podfondy ve smyslu § 165 a násl. ZISIF. Podfond je účetně a majetkově oddělená část jmění společnosti. K podfondu vydává společnost pouze investiční akcie.
10.2. Každý podfond může mít vlastní investiční strategii. Je-li investiční strategie podfondu vymezena odlišně od investiční strategie společnosti, je vždy uvedena ve statutu příslušného podfondu.
10.3. Jednotlivé podfondy se označují názvem, který musí obsahovat příznačný prvek obchodní firmy společnosti, slovo „podfond“, popřípadě jiné vyjádření jeho vlastnosti podfondu, a prvek, který jej odlišuje od jiných podfondů společnosti.
10.4. O vytvoření nového podfondu rozhodne představenstvo společnosti. Představenstvo připraví statut podfondu, jehož součástí bude investiční strategie podfondu a zajistí zápis údajů o podfondu do seznamu vedeného Českou národní bankou (dále jen „ČNB“) bez zbytečného odkladu po rozhodnutí o vytvoření podfondu.
10.5. Ke splnění či uspokojení pohledávky věřitele nebo akcionáře za společností vzniklé v souvislosti s vytvořením podfondu, plněním jeho investiční strategie nebo jeho zrušením lze použít pouze majetek v tomto podfondu.
11. Investiční akcie
11.1. Substrát investičních akcií
11.1.1. Akcie, které nejsou zakladatelskými akciemi, jsou investiční akcie. Společnost jako investiční fond s proměnným základním kapitálem vydává investiční akcie. Vytváří-li společnost podfondy, vydává investiční akcie k jednotlivým podfondům. Jestliže společnost nevytváří podfondy, vydává investiční akcie ke společnosti jako takové.
11.1.2. Investiční akcie stejného druhu představují stejné podíly na fondovém kapitálu příslušného podfondu, resp. investiční části společnosti, nevyplývá-li ze zákona nebo těchto stanov něco jiného. Fondovým kapitálem investiční části společnosti se rozumí hodnota majetku z investiční činnosti společnosti snížená o hodnotu dluhů z investiční činnosti společnosti.
11.1.3. S investičními akciemi:
(a) je spojeno právo na podíl na zisku a likvidačním zůstatku k příslušnému fondovému kapitálu, přičemž:
(i) s investičními akciemi, které byly vydány ke konkrétnímu podfondu společnosti, je výše podílu na zisku určena z hospodaření pouze příslušného podfondu;
(ii) výše podílu na likvidačním zůstatku při zániku určitého podfondu s likvidací je určena z hodnoty pouze příslušného podfondu;
není-li v těchto stanovách uvedeno jinak;
(b) je spojeno právo na jejich odkoupení na žádost jejich vlastníka, přičemž:
(i) s investičními akciemi, které byly vydány ke konkrétnímu podfondu společnosti, spojeno právo na jejich odkoupení na žádost jejich vlastníka na účet tohoto konkrétního podfondu;
(ii) investiční akcie odkoupením zanikají;
(c) je spojeno právo účasti na valné hromadě, včetně práva požádat o slovo, klást dotazy a požadovat vysvětlení, ovšem není s nimi spojeno hlasovací právo ani právo akcionáře vlastnícího investiční akcie podílet se na řízení společnosti, nestanoví-li obecně závazné právní předpisy nebo tyto stanovy jinak. Akcionáři vlastnící investiční akcie nemají právo účastnit se valné hromady v případech, kdy nejsou na pořad jednání valné hromady zařazeny záležitosti, ve vztahu k nimž jsou tito akcionáři oprávněni hlasovat, avšak mohou kdykoliv mimo valnou hromadu žádat
představenstvo o sdělení, zda a kdy se konala valná hromada společnosti, na jejíž pořad byly zařazeny záležitosti, ve vztahu k nimž nejsou akcionáři vlastnící investiční akcie oprávněni hlasovat, jaký byl její program, a požadovat vysvětlení záležitostí zařazených na program jednání valné hromady, které se z výše uvedených důvodů neúčastnili, ve stejném rozsahu, jako by je obdrželi na valné hromadě. Toto vysvětlení jim bude poskytnuto představenstvem bez zbytečného odkladu po obdržení jejich žádosti.
Obsah jednotlivých práv popsaných v odst. 11.1.3 spojených s investičními akciemi, je stanoven odlišně pro jednotlivé druhy investičních akcií (druhy investičních akcií jsou vymezeny v odst. 11.2.6 těchto stanov);
11.2. Forma a druh investičních akcií
11.2.1. Investiční akcie jsou kusové akcie bez jmenovité hodnoty.
11.2.2. Všechny investiční akcie společnosti jsou vydány jako cenné papíry na řad, tj. ve formě akcií na jméno.
11.2.3. Investiční akcie jsou vydány jako zaknihované cenné papíry.
11.2.4. Investiční akcie mohou být přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu. Investiční akcie odkoupením společností zanikají.
11.2.5. Společnost může vydávat více druhů investičních akcií ke každému z podfondů společnosti. Veškeré investiční akcie každého podfondu jsou vydávány jako speciální druh akcie (nikoliv jako základní akcie) se kterým jsou spojena specifická práva a povinnosti, jak jsou určeny v těchto stanovách, platném statutu společnosti a statutu příslušného podfondu.
11.2.6. Společnost zpravidla k jednotlivým podfondům vydává následující druhy investičních akcií, a to buď ke společnosti jako takové, nebo ke každému z podfondů společnosti, vytváří-li je společnost:
a) Investiční akcie označované jako „Investiční akcie CZK“ (investiční akcie v měně CZK), které jsou spojeny s právem na podíl na zisku, právem na podíl na likvidačním zůstatku a s právem na odkoupení za aktuální hodnotu určenou k odkupu, a to vše podle poměru a ve výši určené výpočtem uvedeným ve statutu pro tento druh investiční akcie.
b) Investiční akcie označované jako „Investiční akcie EUR“ (investiční akcie v měně EUR), které jsou spojeny s právem na podíl na zisku, právem na podíl na likvidačním zůstatku a s právem na odkoupení za aktuální hodnotu určenou k odkupu, a to vše podle poměru a ve výši určené výpočtem uvedeným ve statutu pro tento druh investiční akcie.
11.2.7. Společnost je oprávněna k jednotlivým podfondům vydat i jen některé z výše uvedených druhů investičních akcií nebo i žádné z výše uvedených druhů.
11.2.8. Investiční akcie jsou vedeny v evidenci investičních nástrojů vedené podle ZPKT, která nahrazuje ve smyslu § 264 ZOK seznam akcionářů. Do příslušné evidence se zapisují veškeré údaje požadované právními předpisy, zejména údaje uvedené v ust. § 264 ZOK. Investiční akcie obsahují údaje dle § 259 a násl. ZOK a § 158 odst. 4 a § 167 ZISIF a tyto údaje jsou ve smyslu ust. § 260 odst. 2 ZOK zjistitelné z evidence investičních nástrojů.
11.2.9. Práva spojená s investičními akciemi lze vykonávat ode dne, kdy byly tyto investiční akcie vydány.
12. Vydávání investičních akcií
12.1. Úpis investičních akcií
12.1.1. Společnost vydává investiční akcie za účelem shromáždění peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí.
12.1.2. Investiční akcie se upisují na základě veřejné výzvy k jejich úpisu. Ve výzvě společnost uvede vždy i lhůtu k úpisu investičních akcií, podmínky pro jejich úpis a skutečnost, zda se jedná o úpis investičních akcií vydávaných ke společnosti jako takové, nebo k určitému podfondu. K úpisu investičních akcií dochází na základě smlouvy o úpisu nebo smlouvy o
vkladu v případě nepeněžitého vkladu uzavřené mezi kvalifikovaným investorem nabývajícím investiční akcie (dále také jen „smlouva o úpisu“) a společností.
12.1.3. Společnost je oprávněna rozhodnout, se kterými zájemci uzavře smlouvu o úpisu (ať již s ohledem na investiční strategii, zájem o udržení stability a důvěryhodnosti či z jiných důvodů). Na uzavření smlouvy o úpisu není právní nárok a společnost není povinna smlouvu o úpisu se zájemcem uzavřít, a to i bez uvedení důvodu.
12.1.4. Společnost vydává investiční akcie za aktuální hodnotu investiční akcie vyhlášenou vždy zpětně pro období, v němž se nachází tzv. rozhodný den, tj. (i) den připsání peněžních prostředků poukázaných investorem na účet společnosti nebo konkrétního podfondu společnosti, vedený u depozitáře nebo (ii) den, ve kterém bude převedeno vlastnické právo k nepeněžitému vkladu na společnost, resp. konkrétní podfond společnosti. Investiční akcie nelze vydat, dokud (i) nebudou peněžní prostředky připsány na uvedený bankovní účet společnosti nebo konkrétního podfondu nebo (ii) předmět nepeněžitého vkladu nepřejde do vlastnictví společnosti, resp. konkrétního podfondu.
12.1.5. Společnost je oprávněna při vydání investičních akcií účtovat přirážku (poplatek) ve výši stanovené statutem společnosti nebo konkrétního podfondu.
12.1.6. Společnost může nejdéle 3 (tři) měsíce ode dne, kdy bude zahájeno vydávání investičních akcií, vydávat investiční akcie za částku uvedenou ve statutu (navýšenou o případnou přirážku).
12.1.7. Počet investičních akcií vydaných investorovi odpovídá podílu částky připsané na základě platby investora na účet společnosti, resp. konkrétního podfondu a aktuální hodnoty daného druhu investiční akcie (navýšenou o případnou přirážku dle statutu) platné pro rozhodný den. V případě nepeněžitého vkladu pak počet investičních akcií vydaných investorovi odpovídá podílu částky ocenění nepeněžitého vkladu vloženého do společnosti, resp. konkrétního podfondu, a aktuální hodnoty daného druhu investiční akcie (navýšenou o případnou přirážku dle statutu) platné pro rozhodný den. Takto vypočtený počet investičních akcií se zaokrouhluje na celá čísla směrem dolů; případný rozdíl mezi uhrazenou částkou nebo částkou, na kterou byl nepeněžitý vklad oceněn, a částkou odpovídající hodnotě vydaných investičních akcií je příjmem společnosti nebo příslušného podfondu. Aktuální hodnota investiční akcie se zaokrouhluje na čtyři desetinná místa.
12.2. Lhůty a limity
12.2.1. Společnost vydá investorovi investiční akcie ve lhůtě stanovené statutem, běžící zpravidla od vyhlášení aktuální hodnoty investiční akcie pro období, v němž došlo (i) k připsání peněžních prostředků investora na účet společnosti, resp. podfondu, nebo (ii) k převodu vlastnického práva k nepeněžitému vkladu na společnost, resp. konkrétní podfond. Investiční akcie budou investorovi vydány připsáním na jeho majetkový účet vlastníka, který je veden v evidenci investičních nástrojů dle ZPKT.
13. Převoditelnost investičních akcií
13.1. Investiční akcie vydané jako zaknihované cenné papíry jsou převoditelné smlouvou a registrací převodu v evidenci investičních nástrojů.
13.2. Převoditelnost investičních akcií není podmíněna souhlasem představenstva. Nabyvatel investičních akcií musí splňovat veškeré požadavky kladené na osobu vlastníka investičních akcií společnosti jako fondu kvalifikovaných investorů, obecně závaznými právními předpisy, těmito stanovami a statutem. Souhlas s převodem investičních akcií mezi
stávajícími akcionáři není vyžadován. Převod zaknihované investiční akcie je vůči společnosti účinný, bude-li jí prokázána změna osoby vlastníka investiční akcie, zejména výpisem z účtu vlastníka.
13.3. Smrtí nebo zánikem akcionáře přechází jeho akcie na dědice nebo právního nástupce. V případě přechodu vlastnického práva k akciím je jeho nabyvatel povinen bez zbytečného odkladu informovat administrátora o předmětné změně vlastníka.
13.4. V případě přechodu vlastnického práva k investičním akciím je jejich nabyvatel povinen bez zbytečného odkladu informovat společnost o předmětné změně vlastníka.
13.5. Nabyvatel investičních akcií od stávajícího akcionáře přistupuje k těmto stanovám a souhlasí s jednotlivými právy a povinnostmi akcionáře vztahujícími se k investičním akciím. Společnost je oprávněna požádat akcionáře o dodatečný písemný souhlas s výše uvedeným. Neučiní-li tak akcionář, nebude mít možnost vykonávat akcionářská práva, a to až do doby udělení dodatečného písemného souhlasu.
14. Odkupování investičních akcií
14.1. Odkupování investičních akcií
14.1.1. Odkupování investičních akcií probíhá na základě žádosti o odkoupení investičních akcií, kterou akcionář předkládá administrátorovi.
14.1.2. Žádost o odkup investičních akcií může akcionář předložit kdykoliv.
14.1.3. Společnost odkupuje investiční akcie za aktuální hodnotu investiční akcie určenou pro jejich odkupování a vyhlášenou pro období, v němž od podání žádosti akcionáře o odkup uplynou doby stanovené statutem. Aktuální hodnota investiční akcie určená pro jejich odkupování je závislá mimo jiné na parametrech uvedených v odst. 14.2.2 těchto stanov a společnost je oprávněna upravit nebo změnit aktuální hodnotu investičních akcií určenou pro jejich odkupování v závislosti na těchto parametrech. Společnost je oprávněna při odkupu investičních akcií účtovat srážku ve výši stanovené statutem.
14.1.4. Po dobu, po kterou společnost vydává investiční akcie za hodnotu uvedenou ve statutu, provádí odkup investičních akcií za tutéž hodnotu, za jakou provádí jejich vydávání (sníženou o případnou srážku).
14.1.5. Společnost odkupuje investiční akcie za doby stanovené statutem, běžící zpravidla od doručení žádosti akcionáře o odkup, není-li ve statutu společnosti nebo statutu příslušného podfondu uvedeno jinak. V rámci odkupu investičních akcií dojde k jejich odepsání z akcionářova majetkového účtu vlastníka, který je veden v evidenci investičních nástrojů dle ZPKT. Konkrétní podmínky postupu při odkupu investičních akcií v rámci evidence investičních nástrojů dle ZPKT stanoví statut.
14.1.6. Minimální hodnota jednotlivého odkupu investičních akcií musí v přepočtu odpovídat částce uvedené v konkrétním statutu. Výše hodnoty všech investičních akcií ve vlastnictví jednoho akcionáře po provedení odkupu (počítáno kumulativně, tj. pro společnost a všechny podfondy společnosti dohromady), nesmí klesnout pod limit uvedený v odst. 12.2.2. Pokud by k tomu došlo, je společnost oprávněna odkoupit všechny zbývající investiční akcie ve vlastnictví daného akcionáře.
14.1.7. Jsou-li odkupovány investiční akcie vydané ke konkrétnímu podfondu společnosti, výplata části majetku konkrétního podfondu, odpovídající hodnotě odkoupených investičních akcií vydaných k tomuto podfondu, je splatná ve lhůtě uvedené ve statutu konkrétního podfondu, a to bezhotovostním převodem na účet akcionáře uvedený ve smlouvě o úpisu, případně na účet akcionáře, uvedený v žádosti o odkoupení investičních akcií. Současně s uvedenou výplatou společnost zajistí odepsání investičních akcií z akcionářova majetkového účtu vlastníka, který je veden v evidenci investičních nástrojů dle ZPKT.
14.2. Výpočet hodnoty při odkupování investičních akcií
14.2.1. Při odkupu investičních akcií má akcionář právo na:
(a) peněžní plnění určené z aktuální hodnoty dle odst. 14.1.3 a
(b) případně další nepeněžní plnění;
přičemž hodnoty peněžního i nepeněžního plnění bude určena v souladu s těmito stanovami a statutem společnosti a statutem příslušného podfondu.
14.2.2. Peněžní plnění dle odst. 14.2.1 písm. (a) a nepeněžní plnění dle odst. 14.2.1 písm. (b) je vypočteno vždy pro příslušný odkup investiční akcie a jeho výše může záviset na výši fondového kapitálu, měně příslušného druhu investiční akcie, aktuální situaci na kapitálových trzích, celkovému rozsahu požadovaných odkupů všech akcionářů, jakož i dalších parametrech, kdy tato výše nemusí odpovídat hodnotě původní investici při vydávání příslušné investiční akcie, hodnotě aktuálních či historických převodů (nákupů a prodejů) daného druhu investičních akcií, hodnotě určené jakýmkoliv znalcem, hodnotě jakýchkoliv předchozích odkupů investičních akcií stejného druhu ani jiným hodnotám.
14.2.3. Rozdělení plnění při odkupu investičních akcií na peněžní a nepeněžní dle odst. 14.2.1 je stanoveno zejména z důvodu ochrany investice jednotlivých akcionářů v případech, kdy dochází k rozsáhlejšímu stahování investic akcionářů (ohrožujícímu množství žádostí o odkup investičních akcií definovaný ve statutu) a to zejména z důvodu davového chování na trhu nebo trzích.
15. Rozpětí investičního kapitálu
15.1. Je stanoveno následující rozpětí fondového kapitálu, ve kterém společnost vydává a odkupuje investiční akcie:
(a) dolní hranice rozpětí činí 30 000 000,- CZK (třicet milionů korun českých);
(b) horní hranice rozpětí činí 10.000.000.000,- CZK (deset miliard korun českých).
Pro případ, že bude dosaženo dolní či horní hranice rozpětí základního kapitálu, přijme představenstvo bez zbytečného odkladu účinné opatření ke zjednání nápravy, nebo rozhodne o zrušení společnosti. Účinným opatřením může být rozhodnutí o pozastavení vydávání a odkupování investičních akcií.
15.2. Vydávání a odkupování investičních akcií může být pozastaveno, jak pro společnost jako takovou, tak i jen pro některý z podfondů společnosti, je-li to nezbytné z důvodu ochrany práv nebo právem chráněných zájmů akcionářů, např. při prudkém pohybu hodnoty aktiv tvořících podstatnou část majetku společnosti, resp. jejího podfondu, jako i v případě uvedeném v odst. 15.1.
15.3. Vydávání a odkupování investičních akcií se pozastavuje na základě rozhodnutí vydaného představenstvem k okamžiku uvedenému v zápisu o rozhodnutí představenstva. Zákaz vydávání a odkupování investičních akcií se vztahuje i na investiční akcie, o jejichž vydání nebo odkoupení investor požádal před pozastavením vydávání nebo odkupování investičních akcií, nedošlo-li u nich ještě k vyplacení protiplnění za odkoupení, nebo během doby, na kterou bylo vydávání nebo odkupování investičních akcií pozastaveno.
15.4. Dobu, na kterou lze vydávání nebo odkupování investičních akcií pozastavit, stanoví statut.
A) HOSPODAŘENÍ S MAJETKEM
16. Základní zásady
16.1. Obhospodařovatelem společnosti je jiná právnická osoba ve smyslu ust. § 9 odst. 2 ZISIF, která pro společnost vykonává činnosti dle ust. § 5 ZISIF.
16.2. Administrátorem společnosti se rozumí osoba, která pro společnost vykonává činnosti dle ust. § 38 ZISIF.
16.3. Společnost účetně a majetkově odděluje majetek a dluhy ze své investiční činnosti, resp. investiční činnosti jednotlivých podfondů od svého ostatního jmění, resp. jmění ostatních podfondů.
16.4. Za majetek společnosti z investiční činnosti, resp. investiční činnosti jednotlivých podfondů,
se považují zejména aktiva, která jsou kryta závazky z titulu úpisu investičních akcií společnost, resp. investičních akcií jednotlivých podfondů. Za ostatní jmění společnosti se považují zejména peněžní prostředky získané při úpisu zakladatelských akcií.
16.5. K uspokojení pohledávky věřitele nebo akcionáře za společností, která vznikla v souvislosti s její investiční činností, resp. investiční činnosti podfondu, lze použít pouze majetek z této investiční činnosti. Majetek z investiční činnosti společnosti, resp. investiční činnosti podfondu nelze použít ke splnění dluhu, který není dluhem z její investiční činnosti, resp. investiční činnosti daného podfondu.
17. Účetní období a účetní závěrka
17.1. Účetním obdobím společnosti je kalendářní rok. Evidence a účetnictví společnosti se vedou způsobem odpovídajícím příslušným obecně závazným právním předpisům. Za řádné vedení účetnictví odpovídá představenstvo.
17.2. Představenstvo zajistí vypracování řádné účetní závěrky do 4 (čtyř) měsíců od skončení příslušného účetního období tak, aby v zákonem stanovené lhůtě účetní závěrka mohla být také schválena valnou hromadou.
17.3. Řádnou účetní závěrku spolu s návrhem na rozdělení zisku společnosti, případně na krytí ztráty, a zprávou o řádné účetní závěrce představenstvo předkládá dozorčí radě a valné hromadě ke schválení a zveřejňuje v souladu s příslušnými právními předpisy.
17.4. Valná hromada společnosti schvaluje účetní závěrku a hospodářský výsledek společnosti. Valná hromada schvaluje také výsledek hospodaření jednotlivých podfondů a rozhoduje o rozdělení zisku, resp. o úhradě ztráty, z hospodaření jednotlivých podfondů, a to pro každý podfond samostatně.
18. Podíl na zisku, úhrada ztráty a podíl na likvidačním zůstatku
18.1. Zisk
18.1.1. S investiční akcií vydanou ke společnosti, resp. k jednotlivému podfondu společnosti, je spojeno právo na podíl na zisku pouze z hospodaření společnosti, resp. tohoto podfondu, který valná hromada schválila k rozdělení.
18.1.2. Zisk připadající na investiční akcie společnosti, resp. konkrétního podfondu, se rozdělí na jednotlivé druhy investičních akcií společnosti, resp. konkrétního podfondu, způsobem uvedeným ve statutu.
18.1.3. Se zakladatelskou akcií je spojeno právo na podíl na zisku, který valná hromada schválila k rozdělení, jen z hospodaření společnosti nesouvisejícím s její investiční činností, bez zahrnutí výsledku hospodaření jednotlivých podfondů.
18.1.4. Při výpočtu čistého zisku společnosti se nepřihlíží k výsledkům hospodaření jednotlivých podfondů, tj. zisk, resp. ztráta jednotlivých podfondů není do zisku společnosti započítávána.
18.1.5. Čistý zisk z hospodaření společnosti nesouvisejícím s její investiční činností, tj. zisk zbylý po odvodech daní, poplatků, popřípadě jiných plnění obdobné povahy, se použije dle rozhodnutí valné hromady, a pokud valná hromada nestanoví jinak, v tomto pořadí:
(a) k přídělům do účetních fondů společnosti, jsou-li zřízeny;
(b) k jiným účelům dříve stanoveným valnou hromadou;
(c) k výplatě podílu na zisku představenstvu a členům dozorčí rady;
(d) k výplatě podílu na zisku akcionářům vlastnícím zakladatelské akcie.
18.1.6. Čistý zisk jednotlivých podfondů, vytváří-li je společnost, resp. čistý zisk společnosti z investiční činnosti společnosti, tj. zisk zbylý po odvodech daní, poplatků, popřípadě jiných plnění obdobné povahy, se použije dle rozhodnutí valné hromady, a pokud valná hromada nestanoví jinak, v tomto pořadí:
(a) k přídělům do účetních fondů podfondu, resp. účetních fondů vztahujících se k hospodaření s majetkem z investiční činnosti, jsou-li zřízeny;
(b) k jiným účelům stanoveným dříve valnou hromadou;
(c) k výplatě podílu na zisku představenstvu a členům dozorčí rady;
(d) k výplatě podílu na zisku akcionářům vlastnícím investiční akcie dle 18.1.2.
18.1.7. Společnost nevytváří rezervní fond, pokud to nevyžadují kogentní ustanovení právních předpisů.
18.1.8. Podíl na zisku společnosti, resp. podíl na zisku každého jednotlivého podfondu, se určuje k datu výplaty tohoto podílu na zisku, stanovenému pro tento účel valnou hromadou.
18.1.9. Podíl na zisku je vyplácen společností na její náklady a nebezpečí v penězích pouze bankovním převodem na účet akcionáře, který je pro tento účel uveden v seznamu akcionářů, příp. ve smlouvě o úpisu, resp. v evidenci investičních nástrojů dle ZPKT. Podíl na zisku je splatný do 3 (tří) měsíců ode dne, kdy bylo přijato usnesení valné hromady o rozdělení zisku. O vyplacení podílu na zisku rozhoduje představenstvo.
18.2. Ztráta
18.2.1. Ztráta společnosti se nejprve hradí z disponibilních zdrojů společnosti. Pokud je jejich výše nedostatečná, navrhne představenstvo valné hromadě alternativní opatření. Tato opatření mohou zahrnovat opatření stanovená příslušnými právními předpisy, zejména návrh na snížení základního kapitálu společnosti nebo zrušení společnosti s likvidací.
18.2.2. Ztráta jednotlivého podfondu společnosti se nejprve hradí z disponibilních zdrojů tohoto podfondu. Pokud je jejich výše nedostatečná, navrhne představenstvo valné hromadě alternativní opatření. Ke krytí ztráty podfondu je možné použít výhradně majetek příslušného podfondu.
18.3. Likvidační zůstatek
18.3.1. Při zrušení společnosti s likvidací mají akcionáři, kteří vlastní zakladatelské akcie, právo na podíl na likvidačním zůstatku společnosti. Zaniká-li s likvidací společnost, zanikají také všechny jí vytvořené podfondy s likvidací. Likvidační zůstatek je však v takovém případě vypočítáván samostatně pro společnost a pro každý podfond. Do likvidačního zůstatku společnosti není započten majetek a dluhy jednotlivých podfondů. Právo na podíl na likvidačním zůstatku jednotlivého podfondu mají pouze akcionáři, kteří vlastní investiční akcie tohoto konkrétního podfondu. Při zrušení společnosti s likvidací mají akcionáři, kteří vlastní zakladatelské akcie, právo na podíl na likvidačním zůstatku společnosti. Jejich právo na likvidační zůstatek se v takovém případě vztahuje pouze na likvidační zůstatek, který se nevztahuje k investiční činnosti.
18.3.2. Zrušen s likvidací může být také každý jednotlivý podfond společnosti, aniž by současně muselo dojít ke zrušení s likvidací ostatních podfondů společnosti či společnosti samotné.
18.3.3. O zrušení společnosti s likvidací, o zrušení jednotlivého podfondu s likvidací, jakož i o schválení návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku rozhoduje valná hromada.
18.3.4. Podíl na likvidačním zůstatku vztahujícím se k investiční činnosti společnosti připadající na investiční akcie se rozdělí na jednotlivé druhy investičních akcií podle pravidel stanovených pro rozdělení zisku, uvedených v těchto stanovách a statutu.
19. Pravidla a lhůty pro oceňování majetku a dluhů
19.1.1. Majetek a dluhy z investiční činnosti společnosti, resp. pro každý jednotlivý podfond, se oceňují odděleně od ostatního jmění společnosti. v souladu s obecně závaznými předpisy zejména zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů ZISIF a mezinárodními účetními standardy upravenými právem Evropské unie. Majetek a dluhy společnosti, resp. pro každý jednotlivý podfond, se oceňují nejméně jednou za rok k poslednímu dni kalendářního roku.
19.1.2. Reálná hodnota nemovitých věcí včetně jejich součástí a příslušenství, reálná hodnota podílů na nemovitostních a jiných společnostech, jakož i reálná hodnota movitých věcí včetně jejich součástí a příslušenství v majetku společnosti je stanovována minimálně jednou ročně, a to
buď znaleckým posudkem, nebo za podmínek dle § 194 a § 195 ZISIF kvalifikovaným odhadem zajišťujícím přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě. Ocenění ostatního majetku a dluhů provádí administrátor, příp. jím pověřené osoby. V případě náhlé změny okolností ovlivňující cenu aktiv zajistí společnost bez zbytečného odkladu poté, co se o takovýchto okolnostech dozví, nové ocenění reflektující aktuální okolnosti ovlivňující cenu majetku (dále jen „mimořádné ocenění“). Na základě mimořádného ocenění společnost zajistí rovněž „mimořádné stanovení aktuální hodnoty investiční akcie“, kterou spolu s datem mimořádného ocenění bezodkladně zpřístupní všem dotčeným akcionářům.
19.1.3. Při přepočtu hodnoty aktiv vedených v cizí měně se použije kurz devizového trhu vyhlášený ČNB a platný v den, ke kterému se přepočet provádí. Předchozí věta se na pasiva vedená v cizí měně aplikuje obdobně, dochází-li k přepočtu hodnoty daných pasiv.
20. Určení hodnoty investičních akcií
20.1. Aktuální hodnota investiční akcie společnosti, resp. každého podfondu společnosti, se určí na základě investičního fondového kapitálu společnosti, resp. příslušného podfondu, připadajícího na jednotlivé druhy investičních akcií podle poměru určeného výpočtem uvedeným ve statutu, přičemž se při výpočtu zohlední časové rozložení nákladů, zejména nákladů souvisejících s obhospodařováním a prováděním administrace.
20.2. Aktuální hodnota investiční akcie je zaokrouhlena na čtyři desetinná místa a vypočte se bez sestavení účetní závěrky.
20.3. Aktuální hodnota investiční akcie se určí nejméně jednou za rok, a to vždy zpětně k poslednímu dni příslušného kalendářního roku. Aktuální hodnota investiční akcie je vyhlašována vždy nejpozději do 120. (jedno sto dvacátého) kalendářního dne následujícího po posledním dni období, pro které je určena. Statut může stanovit častější určování aktuální hodnoty investiční akcie.
20.4. Nejdéle 3 (tři) měsíce ode dne, kdy bude zahájeno vydávání investičních akcií, odpovídá aktuální hodnota investiční akcie částce uvedené v příslušném statutu.
20.5. Aktuální hodnota investiční akcie určená pro jejich odkupování je závislá mimo jiné na parametrech uvedených v odst. 14.2.2 těchto stanov a společnost je oprávněna upravit nebo změnit aktuální hodnotu investičních akcií určenou pro jejich odkupování v závislosti na těchto parametrech.
21. Úplata a náklady za obhospodařování a administraci
21.1. Úplata
21.1.1. Úplata za obhospodařování a administraci společnosti může být určena:
(b) jako určitý počet procent z průměrné hodnoty fondového kapitálu společnosti a/nebo jednotlivých podfondů společnosti za účetní období nebo jeho část; nebo
(c) jako určitý počet procent z výsledku hospodaření společnosti a/nebo jednotlivých podfondů společnosti před zdaněním; nebo
(e) jako kombinace způsobů uvedených výše pod písm. (a) až (d).
21.1.3. O volbě způsobu určení úplaty za obhospodařování a administraci dle odst. 21.1.1 a 21.1.2 těchto stanov rozhoduje valná hromada pro společnost jako takovou a pro každý jednotlivý podfond.
21.1.4. Úplata za obhospodařování a administraci vztahující se ke konkrétnímu podfondu bude
účtována přímo k tíži tohoto podfondu.
21.1.5. Celkovou výši úplaty za obhospodařování společnosti a provádění její administrace tvoří součet úplat za obhospodařování a administraci vypočtených pro společnost jako takovou a pro každý jednotlivý podfond a jde k tíži jmění vzniklého z investiční činnosti.
21.2. Náklady
21.2.1. Náklady, které mohou vznikat v souvislosti s obhospodařováním a administrací společnosti a jednotlivých podfondů, jsou zejména:
(a) náklady na založení společnosti a zahájení její činnosti, náklady na právní služby, včetně služeb notáře, náklady licenčního a registrační řízení u ČNB, náklady na zápis společnosti do obchodního rejstříku apod.;
(b) náklady na vytvoření podfondu, zejm. náklady na právní služby, registrační řízení u ČNB apod. a náklady na nabízení investic do jednotlivých podfondů;
(c) poplatky a náklady, které mohou vzniknout v souvislosti s pořízením, správou a likvidací majetku jednotlivého podfondu (zejména náklady na analýzy, studie, due diligence, audit, znalecký posudek, zprostředkovatelské poplatky a prémie apod.);
(d) veškeré daně, které mohou být splatné z majetku společnosti, výnosů a nákladů k tíži jednotlivého podfondu;
(e) poplatky za zprostředkování makléřských služeb, úplata depozitáři společnosti, bankovní a jiné poplatky vzniklé jednotlivému podfondu v souvislosti s obchodními transakcemi, včetně poplatků ve vztahu k úvěrům a půjčkám čerpaným podfondem;
(f) poplatky a náklady související se znaleckým oceněním majetku společnosti a podfondu;
(g) poplatky a náklady spojené s činností prodejců a jiných dodavatelů služeb podfondu, včetně nákladů na účetní, právní a jiné expertní či konzultační služby;
(h) náklady vzniklé v souvislosti se zveřejněním a poskytováním informací pro akcionáře, zejm. náklady na tisk a distribuci výroční zprávy, zpráv pro orgány dohledu a veřejné správy, propagační materiály podfondu, náklady na inzerci apod.;
(i) náklady vzniklé v souvislosti se soudními a správními řízeními;
(j) náklady vzniklé v souvislosti s obhospodařováním majetku jednotlivých podfondů, administrací, provozem a řízením společnosti, náklady spojené s vedením seznamu akcionářů, náklady na překlady, náklady na pojištění majetku, náklady na nástroje ke snížení rizik apod.;
(k) náklady spojené s vlastnictvím, provozem, výstavbou nemovitostí apod., jakož i jiného majetku podfondu;
(l) úroky z úvěrů a zápůjček přijatých v souvislosti s obhospodařováním majetku společnosti a úroky z dluhopisů vydaných společností;
(m) náklady na mzdy a odměny členům orgánů společnosti;
(n) všechny mimořádné a jednorázové výdaje společnosti, které mohou nastat v souvislosti s provozem společnosti a existencí podfondů.
(o) náklady spojené s běžným provozem podfondu;
(p) úplata za úschovu a/nebo správu cenných papírů anebo správu zaknihovaných cenných papírů v majetku podfondu;
(q) náklady na emise dluhopisů a jiných cenných papírů či zaknihovaných cenných papírů a náklady související.
21.2.2. Další náklady a poplatky specifické pro jednotlivý podfond jsou uvedeny v jeho statutu.
21.2.3. Veškeré náklady a poplatky související výlučně se správou majetku konkrétního podfondu se hradí z majetku tohoto podfondu. Veškeré poplatky a náklady, které nelze přímo přiřadit k určitému podfondu, budou rozděleny mezi společnost a jednotlivé podfondy v poměru určeném ve statutu společnosti.
B) ORGÁNY
22. Orgány Společnosti
22.1. Orgány společnosti jsou:
(a) valná hromada;
(b) představenstvo; a
(c) dozorčí rada.
23. Valná hromada
23.1. Postavení a působnost valné hromady
23.1.1. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Každý akcionář, který vlastní zakladatelské akcie, i každý investor, který vlastní investiční akcie, má právo účastnit se valné hromady, požadovat a obdržet vysvětlení týkající se společnosti, jí ovládaných osob, nebo jednotlivého podfondu, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo na výkon akcionářských práv na ní, a uplatňovat návrhy a protinávrhy. S investičními akciemi však není spojeno hlasovací právo ani právo investora podílet se na řízení společnosti.
23.1.2. Právo účastnit se valné hromady mají akcionáři zapsaní v evidenci investičních nástrojů, která nahrazuje seznam akcionářů. Dnem rozhodným k účasti na valné hromadě je vždy 7. (sedmý) den předcházející dni konání valné hromady. Akcionáři vlastnící investiční akcie nemají právo účastnit se valné hromady v případech, kdy nejsou na pořad jednání valné hromady zařazeny záležitosti, ve vztahu k nimž jsou tito akcionáři oprávněni hlasovat, mohou však kdykoliv mimo valnou hromadu požadovat vysvětlení záležitostí zařazených na pořad jednání valné hromady, které se z výše uvedených důvodů neúčastnili, ve stejném rozsahu, jako by je obdrželi na valné hromadě.
23.1.3. Do působnosti valné hromady, nevylučuje-li to ZISIF, náleží:
(a) rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení zapisovaného základního kapitálu rozhodnutím představenstva podle § 511 ZOK nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností;
(b) rozhodování o změně výše zapisovaného základního kapitálu a o pověření představenstva podle § 511 ZOK či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu zakladatelských akcií;
(c) volba a odvolání členů představenstva, nejde-li o volbu prvních členů představenstva;
(d) volba a odvolání členů dozorčí rady, nejde-li o volbu prvních členů dozorčí rady;
(e) schválení řádné nebo mimořádné účetní závěrky a v případech, kdy její vyhotovení stanoví jiný právní předpis, i mezitímní účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů či o úhradě ztráty;
(f) schválení změny výše nebo způsobu určení úplaty za obhospodařování a administraci dle odst. 21.1.1 těchto stanov;
(g) schválení smlouvy o výkonu funkce členů představenstva;
(h) schválení smluv o výkonu funkce členů dozorčí rady a jiných orgánů určených stanovami;
(i) schválení poskytnutí jiného plnění ve prospěch osoby, která je členem orgánu společnosti, než na které plyne právo z právního předpisu, ze schválené smlouvy o výkonu funkce nebo z vnitřního předpisu společnosti schváleného valnou hromadou;
(j) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací;
(k) rozhodnutí o zrušení podfondu společnosti s likvidací;
(l) rozhodnutí o jmenování likvidátora, resp. o podání žádosti o jmenování likvidátora ČNB, jmenuje-li dle zákona likvidátora ČNB;
(m) schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a návrhu rozdělení likvidačního zůstatku;
(n) rozhodnutí o přeměně společnosti;
(o) rozhodnutí o převzetí účinků jednání učiněných za společnost před jejím vznikem;
(p) rozhodování o udělení souhlasu s poskytnutím příplatku mimo zapisovaný základní kapitál společnosti jejími akcionáři, kteří vlastní zakladatelské akcie a o jeho vrácení;
(q) rozhodování o určení auditora pro účetní závěrku, konsolidovanou účetní závěrku a výroční zprávu;
(r) rozhodování o vyčlenění majetku a dluhů z investiční činnosti společnosti do jednoho či více podfondů;
(s) schvalování podání žádosti o vyškrtnutí ze seznamu investičních fondů s právní osobností vedeného ČNB podle § 597 ZISIF;
(t) schvalování převodu obhospodařování společnosti na jiného obhospodařovatele, nejedná-li se o nucený převod obhospodařování společnosti podle § 542 ZISIF;
(u) rozhodnutí o dalších otázkách, které zákon o obchodních korporacích, zákon
o investičních společnostech a investičních fondech či jiný obecně závazný právní předpis nebo stanovy svěřují do působnosti valné hromady.
23.1.4. Valná hromada si nemůže vyhradit k rozhodování záležitosti, které jí nesvěřuje zákon nebo tyto stanovy.
23.2. Svolávání valné hromady
23.2.1. Valnou hromadu svolává alespoň jednou za účetní období představenstvo společnosti, a to nejpozději do 6 (šesti) měsíců po skončení účetního období. Představenstvo svolá valnou hromadu též vždy, uzná-li to za nutné v zájmu společnosti nebo vyžaduje-li to právní předpis nebo tyto stanovy (s tím, že kromě jiných případů je nutné valnou hromadu svolat bez zbytečného odkladu poté, co se zjistí, že celková ztráta společnosti na základě účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního zapisovaného kapitálu).
23.2.2. Představenstvo svolá valnou hromadu také v dalších případech stanovených zákonem. V případě svolání valné hromady na žádost tzv. kvalifikovaných akcionářů ve smyslu § 365 ZOK se přihlíží pouze k žádostem kvalifikovaných akcionářů, kteří vlastní zakladatelské akcie nebo k žádostem kvalifikovaných akcionářů, kteří vlastní investiční akcie, pokud by při projednání jimi navržených záležitostí měli tito akcionáři hlasovací právo.
23.2.3. V případě, že představenstvo valnou hromadu nesvolá tehdy, vyžaduje-li to ZOK nebo tyto stanovy, nebo nemá-li společnost představenstvo, svolá valnou hromadu dozorčí rada. Dozorčí rada může valnou hromadu svolat také tehdy, vyžadují-li to zájmy společnosti. Dozorčí rada zároveň navrhne potřebná opatření. Pokud dozorčí rada nepřijme rozhodnutí o svolání valné hromady v přiměřené lhůtě, může ji svolat kterýkoliv člen dozorčí rady.
23.2.4. Valná hromada se svolává písemnou pozvánkou, která se uveřejní na internetových stránkách společnosti a současně se zašle nejméně 30 (třicet) dnů před datem jejího konání akcionářům na adresu jejich sídla nebo bydliště uvedenou v evidenci investičních nástrojů, která nahrazuje seznam akcionářů, případně na jejich e-mailové adresy, pokud je akcionáři společnosti sdělí. Zaslání pozvánky akcionáři na adresu jeho sídla nebo bydliště může být nahrazeno osobním předáním pozvánky nebo zasláním e-mailu na e-mailovou adresu akcionáře, kterou akcionář pro tyto účely společnosti sdělil. Pozvánka na valnou hromadu obsahuje:
(a) firmu a sídlo společnosti,
(b) místo, datum a hodinu konání valné hromady,
(c) označení, zda se svolává řádná nebo náhradní valná hromada,
(d) pořad valné hromady, včetně uvedení osoby, je-li navrhována jako člen voleného orgánu společnosti,
(e) rozhodný den k účasti na valné hromadě, pokud byl určen, a vysvětlení jeho významu pro hlasování na valné hromadě,
(f) návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění,
(g) lhůtu pro doručení vyjádření akcionáře k pořadu valné hromady, je-li umožněno korespondenční hlasování, která nesmí být kratší než 15 (patnáct) dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení pozvánky akcionáři,
(h) popřípadě další náležitosti stanovené ZOK či těmito stanovami.
23.2.5. Valná hromada se může konat i bez splnění požadavků ZOK nebo těchto stanov na svolání valné hromady v případě, že s tím souhlasí všichni akcionáři oprávněni hlasovat na dané valné hromadě, a to zejména vzdá-li se člen valné hromady práva na včasné a řádné svolání valné hromady. Souhlas akcionáře musí být učiněn v písemné formě anebo jiným obdobným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o jeho totožnosti.
23.2.6. Jestliže má být na pořadu jednání valné hromady změna stanov společnosti, musí pozvánka obsahovat alespoň stručný a výstižný popis a odůvodnění navrhovaných změn a akcionáři musí být v pozvánce upozorněni na to, že úplný návrh změny stanov představenstvo uveřejní spolu s pozvánkou na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti a společnost umožní každému akcionáři, aby ve lhůtě uvedené v pozvánce nahlédl v sídle společnosti zdarma do návrhu změny stanov dle § 407 odst. 3 zákona o obchodních korporacích. Záležitosti, které nebyly zařazeny na pořad jednání valné hromady, lze na jejím jednání projednat nebo rozhodnout jen tehdy, projeví-li s tím souhlas všichni akcionáři oprávněni hlasovat k dané záležitosti.
23.3. Zasedání a rozhodování valné hromady
23.3.1. Akcionáři se zúčastňují valné hromady osobně anebo v zastoupení na základě plné moci. Plná moc pro zastupování na valné hromadě musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách. Podpis akcionáře na plné moci musí být úředně ověřen.
23.3.2. Akcionáři přítomní na valné hromadě se zapisují do listiny přítomných akcionářů.
23.3.3. Se zakladatelskými akciemi je spojeno hlasovací právo vždy, nestanoví-li právní předpisy jinak. S investičními akciemi hlasovací právo spojeno není, nestanoví-li právní předpisy nebo tyto stanovy jinak. Hlasovací práva spojená s akciemi společnosti lze omezit pouze způsobem uvedeným v příslušných právních předpisech nebo v těchto stanovách. Kromě případů stanovených v příslušných právních předpisech a těchto stanovách, nemůže akcionář vykonávat hlasovací právo také v případech uvedených v ustanovení § 426 ZOK.-
23.3.4. Hlasování se děje aklamací. Hlasuje se nejdříve o návrhu představenstva, poté pokud tento návrh není schválen o návrhu dozorčí rady a v případě, že ani tento návrh není schválen, hlasuje se o dalších návrzích k projednávanému bodu v tom pořadí, jak byly předloženy. Jakmile je předložený návrh schválen, o dalších návrzích k tomuto bodu se již nehlasuje. ---
23.3.5. Akcionáři, kteří vlastní zakladatelské akcie, a akcionáři, kteří vlastní investiční akcie v případech, kdy je s nimi spojeno hlasovací právo, mohou rozhodovat také mimo valnou hromadu (tj. per rollam), ve smyslu a za podmínek stanovených § 418 a násl. ZOK, a to rovněž i s využitím technických prostředků (včetně korespondenčního hlasování ve smyslu
§ 398 odst. 4 ZOK ve spojení s § 167 odst. 4 ZOK) a za splnění podmínek určených představenstvem. V případě účasti na valné hromadě s využitím technických prostředků musí být využity takové prostředky komunikace, které umožní společnosti ověřit totožnost osoby oprávněné vykonávat hlasovací práva a určit akcie, s nimiž je spojeno vykonávané hlasovací právo, jinak se k hlasům odevzdaným takovým způsobem ani k účasti takto hlasujících akcionářů nepřihlíží. Jako technický prostředek komunikace lze využít videokonferenci umožňující identifikaci osob účastnících se takto valné hromady. V případě, že se některý z akcionářů účastní valné hromady s využitím prostředků komunikace na dálku, uvede se tento údaj do listiny přítomných na valné hromadě. Akcionář, který se zúčastní valné hromady s využitím technických prostředků, zašle o tom společnosti bez zbytečného odkladu po konání valné hromady jím podepsané písemné potvrzení, které se stane nedílnou součástí listiny přítomných na valné hromadě. V případě, že je o rozhodnutí valné hromady zapotřebí vyhotovit veřejnou listinu, řídí se pravidla využití technických prostředků zákonem č. 358/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (notářský řád).
23.3.6. Valná hromada je schopna se usnášet, pokud jsou přítomni akcionáři vlastnící více než 50 %
(padesát procent) akcií, s nimiž je spojeno hlasovací právo. Při posuzování schopnosti valné hromady se usnášet se nepřihlíží k akciím, s nimiž není spojeno hlasovací právo, nebo pokud nelze hlasovací právo podle zákona nebo těchto stanov vykonávat; to neplatí, nabydou-li tyto dočasně hlasovacího práva. Není-li valná hromada schopná usnášet se, svolá představenstvo náhradní valnou hromadu za podmínek uvedených v odst. 23.2.7 výše. Náhradní valná hromada je schopná usnášet se bez ohledu na počet přítomných akcionářů. -
23.3.7. Pokud tyto stanovy nebo příslušný zákon nevyžadují vyšší většinu, rozhoduje valná hromada nadpoloviční většinou hlasů akcionářů (počítáno pouze s hlasy, se kterými je na dané valné hromadě spojeno hlasovací právo), přítomných na valné hromadě.
23.3.8. V případě, kdy valná hromada hlasuje o:
(a) změně práv spojených s určitým druhem investičních akcií;
(b) změně druhu nebo formy investičních akcií;
(c) další záležitosti, pro které ZOK vyžaduje hlasování podle druhu akcií v souladu s ust.
§ 417 ZOK;
hlasují současně akcionáři, kteří vlastní investiční akcie a akcionáři kteří vlastní zakladatelské akcie. V takovém případě je s investičními akciemi spojeno hlasovací právo, přičemž s každou investiční akcií je spojen jeden hlas. Takováto valná hromada rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů všech akcionářů vlastnících zakladatelské akcie, a nadpoloviční většinou hlasů přítomných akcionářů vlastnící investiční akcie dle druhu akcií (nadpoloviční většina se počítá pro každý druh investičních akcií zvlášť), pokud ZOK nebo tyto stanovy nevyžadují většinu jinou.
23.3.9. Představenstvo zabezpečuje vyhotovení zápisu o valné hromadě do 15 dnů ode dne jejího ukončení. Zápis o valné hromadě obsahuje náležitosti a přílohy stanovené ZOK. Kterýkoliv akcionář společnosti může požádat představenstvo o vydání kopie zápisu nebo jeho části.
24. Představenstvo
24.1. Postavení a působnost představenstva
24.1.1. Představenstvo je statutárním orgánem společnosti, kterému přísluší obchodní vedení společnosti a zastupuje společnost. Představenstvo určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti. Představenstvo má jediného člena a tím je právnická osoba oprávněná obhospodařovat společnost jako investiční fond a provádět jeho administraci.
24.1.2. Do působnosti představenstva náleží:
(a) řídit činnost společnosti a zabezpečovat její obchodní vedení;
(b) v případech stanovených ZOK nebo těmito stanovami svolává valnou hromadu
společnosti a předkládá jí k projednání a schválení záležitosti náležející do její působnosti;
(c) provádět usnesení přijatá valnou hromadou;
(d) zabezpečovat řádné vedení účetnictví společnosti;
(e) předkládat valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou a popřípadě i mezitímní účetní závěrku společnosti a návrh na rozdělení zisku nebo úhrady ztrát;
(f) předkládat valné hromadě návrhy na určení auditora k ověření účetní uzávěrky;
(g) uveřejňovat účetní závěrku společnosti a zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku;
(h) svolávat valnou hromadu;
(i) vyhotovovat nejméně jednou za rok pro valnou hromadu zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a stavu jejího majetku;
(j) předkládat valné hromadě návrhy na určení auditora k ověření účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky;
(k) měnit stanovy společnosti v souladu s odst. 28.4. níže;
(l) schvalovat změny statutu společnosti;
(m) rozhodovat o dalších záležitostech společnosti, které mu zákon, stanovy nebo jiné vnitřní předpisy vydané v souladu s těmito stanovami svěřují do působnosti.
Do působnosti představenstva náleží jakákoliv věc týkající se společnosti, pokud není ZOK nebo těmito stanovami svěřena do působnosti jiného orgánu společnosti. Představenstvo při své činnosti dodržuje obecně závazné právní předpisy, tyto stanovy, zásady a pokyny valné hromady; ustanovení § 435 odst. 3 ZOK tím není dotčeno.
24.1.3. Členovi představenstva společnosti náleží odměna, která je v souladu s ustanovením § 276 odst. 2 písm. a) ZISIF určena ve smlouvě o výkonu funkce uzavřené mezi společností a členem představenstva.
24.1.4. V souladu s ustanovením § 276 odst. 2 písm. b) ZISIF náleží členu představenstva společnosti náhrada výdajů, které vynaloží při zařizování záležitostí společnosti a které může rozumně pokládat za potřebné, a to v rozsahu a způsobem, ve výši a za podmínek uvedených ve smlouvě o výkonu funkce.
24.1.5. Povinnost uveřejnit informace stanovené ust. § 436 ZOK splní představenstvo zpřístupněním informací v sídle společnosti a zároveň poskytnutím informací elektronicky na žádost akcionáře.
24.2. Funkční období člena představenstva
24.2.1. Funkční období člena představenstva činí 10 (deset) let. Opětovná volba člena představenstva je možná.
24.2.2. Přestane-li člen představenstva splňovat podmínky stanovené právními předpisy pro výkon své funkce, je orgán, který jej do funkce zvolil, povinen do 3 (tří) měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozví, zvolit nového člena představenstva.
24.2.3. Člen představenstva může ze své funkce odstoupit. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který jej zvolil. Valná hromada je povinna projednat odstoupení bez zbytečného odkladu, nejpozději však na nejbližším zasedání poté, co bylo odstoupení společnosti doručeno. Funkce člena představenstva zaniká také, je-li za něj zvolen nový člen.
24.2.4. Skončí-li výkon funkce člena představenstva odvoláním z funkce, je společnost povinna uhradit mu odstupné ve výši a za podmínek dohodnutých ve smlouvě o výkonu jeho funkce.
24.3. Výkon funkce člena představenstva
24.3.1. Právnická osoba, která je členem představenstva, zmocní fyzickou osobu, aby ji jako člena představenstva a tím i společnost samostatně zastupovala (dále jen „pověřený zmocněnec“). Pověřeným zmocněncem může být pouze člen statutárního orgánu právnické osoby, která je členem představenstva. Pověřených zmocněnců může být i více, připouští-li to právní
předpis. Každý pověřený zmocněnec jedná samostatně.
24.3.2. Přijetí pověření pověřeným zmocněncem je závazkem osobní povahy. Pověřený zmocněnec musí splňovat podmínky uvedené v ustanovení §§ 515 a 516 ZISIF a podmínky stanovené dalšími právními předpisy pro členství ve statutárním orgánu a výkon funkce vedoucí osoby investičního fondu. Přestane-li pověřený zmocněnec splňovat tyto podmínky, je člen představenstva povinen do 1 (jednoho) měsíce ode dne, kdy se o této skutečnosti dozví, ustanovit jiného pověřeného zmocněnce, který všechny podmínky splňuje.
24.3.3. Představenstvo i pověřený zmocněnec jsou povinni vykonávat svou působnost řádně a obezřetně s náležitou odbornou péčí v rozsahu povinností dle ZISIF, jakož i s péčí řádného hospodáře v rozsahu povinností dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) a ZOK.
24.3.4. Představenstvo i pověřený zmocněnec jsou rovněž povinni zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo způsobit škodu společnosti nebo kterékoli její ovládající, ovládané či propojené osobě. Tato povinnost trvá i po skončení výkonu funkce.
24.3.5. Vztah mezi společností a členem představenstva, včetně odměňování, se řídí smlouvou
o výkonu funkce podle § 59 a násl. ZOK a § 276 ZISIF. Tato smlouva musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou.
24.3.6. Člen představenstva odpovídá společnosti za škodu, kterou jí způsobí porušením povinností při výkonu své funkce, a to za podmínek a v rozsahu stanoveném příslušnými právními předpisy.
25. Dozorčí rada
25.1. Postavení a působnost dozorčí rady
25.1.1. Dozorčí rada dohlíží na řádný výkon obchodního vedení a činnost společnosti, jakož i provádí další činnosti stanovené obecně závaznými právními předpisy.
25.1.2. Dozorčí rada přezkoumává řádnou, mimořádnou a konsolidovanou a popřípadě i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo na úhradu ztráty a předkládá valné hromadě své vyjádření.
25.1.3. Dozorčí rada předkládá valné hromadě návrhy na určení auditora k ověření účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky, příp. k přezkoumání dalších zpráv vypracovávaných emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, o nichž to stanoví obecně závazný právní předpis, svěřuje-li jí tuto působnost obecně závazný právní předpis
25.1.4. Vztah mezi společností a členem dozorčí rady, včetně odměňování, se řídí smlouvou
o výkonu funkce podle § 59 a násl. ZOK. Tato smlouva musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou.
25.2. Složení dozorčí rady
25.2.1. Dozorčí rada má 1 (jednoho) člena, kterého volí a odvolává valná hromada. Funkční období člena dozorčí rady činí 5 (pět) let, přičemž valná hromada může odvolat člena dozorčí rady z jeho funkce dříve. Opakovaná volba člena dozorčí rady je možná.
25.2.2. Členem dozorčí rady může být fyzická i právnická osoba. Člen dozorčí rady musí splňovat podmínky stanovené dalšími právními předpisy pro členství v orgánu společnosti. Přestane- li člen dozorčí rady splňovat podmínky stanovené pro výkon funkce obecně závaznými právními předpisy, jeho funkce tím zaniká.
25.2.3. Člen dozorčí rady může ze své funkce odstoupit. Odstupující člen dozorčí rady oznámí své odstoupení orgánu, který jej do funkce zvolil. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který jej zvolil, neschválí-li orgán na žádost odstupujícího jiný okamžik zániku funkce. Valná hromada je povinna projednat odstoupení bez zbytečného odkladu, nejpozději však na nejbližším zasedání poté, co bylo odstoupení
společnosti doručeno. Neuskuteční-li se zasedání do 1 (jednoho) měsíce od doručení tohoto oznámení, funkce zaniká marným uplynutím této lhůty. Funkce člena dozorčí rady zaniká také, je-li za něj zvolen nový člen.
25.2.4. Člen dozorčí rady jako její jediný člen současně vykonává funkci předsedy dozorčí rady. Člen dozorčí rady zastupuje společnost v řízeních před soudy a jinými orgány, vedených proti členovi představenstva.
25.3. Zasedání dozorčí rady
25.3.1. Dozorčí rada zasedá zpravidla dvakrát za rok.
25.3.2. Dozorčí rada činí rozhodnutí v písemné formě jeho uvedením v podepsaném zápisu dozorčí rady.
25.4. Povinnosti členů dozorčí rady
25.4.1. Závazek k výkonu funkce člena dozorčí rady je závazkem osobní povahy. Člen dozorčí rady je povinen vykonávat svou funkci řádně a obezřetně s náležitou odbornou péčí v rozsahu povinností dle ZISIF, jakož i s péčí řádného hospodáře v rozsahu povinností dle OZ a ZOK.
25.4.2. Člen dozorčí rady je rovněž povinen zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo způsobit škodu společnosti nebo kterékoli její ovládající, ovládané či propojené osobě. Tato povinnost trvá i po skončení výkonu funkce. Tím nejsou nijak dotčena oprávnění člena dozorčí rady vyplývající z kontrolní působnosti tohoto orgánu společnosti.
25.4.3. Člen dozorčí rady je povinen respektovat omezení týkající se zákazu konkurence, která pro ně vyplývají z příslušných právních předpisů.
C) ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
26. Zastupování společnosti
26.1. Při podepisování za společnost pověřený zmocněnec či více pověřených zmocněnců člena představenstva připojí k obchodní firmě společnosti svůj podpis a označení své funkce.
27. Obchodní tajemství
27.1. Akcionáři, kteří vlastní zakladatelské akcie, akcionáři, kteří vlastní investiční akcie, představenstvo, členové dozorčí rady společnosti a další členové jejích orgánů nesmí porušit nebo ohrozit obchodní tajemství, které tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí s obchodním závodem a u nichž společnost zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení. Stejně tak tyto osoby nesmí jinak vědomě poškozovat zájmy společnosti. Předmět obchodního tajemství určuje představenstvo, zejména s ohledem na povinnost mlčenlivosti.
28. Postup při změně stanov
28.1. O změně stanov rozhoduje valná hromada na návrh představenstva nebo na základě návrhů a protinávrhů akcionářů účastnících se valné hromady, nebo na návrh dozorčí rady, pokud valnou hromadu svolává dozorčí rada, a navrhuje potřebná opatření.
28.2. O změně stanov, nejedná-li se o změnu stanov, o které rozhoduje v souladu s těmito stanovami nebo platnými předpisy dozorčí rada nebo představenstvo, rozhoduje valná hromada společnosti v souladu s těmito stanovami a ZOK. Stanovy nabývají platnosti a účinnosti dnem jejich schválení valnou hromadou s výjimkou případů, kdy z rozhodnutí valné hromady vyplývá, že stanovy nabývají platnosti a účinnosti pozdějším dnem. Ta ustanovení stanov, kde zápis do obchodního rejstříku má konstitutivní charakter, nabývají účinnosti dnem zápisu do obchodního rejstříku.
28.3. Představenstvo rozhodne o změně stanov tehdy, jde-li o změnu v důsledku zvýšení
zapisovaného základního kapitálu společnosti, ke kterému bylo pověřeno představenstvo.
28.4. Představenstvo rozhodne v souladu s § 277 odst. 2 ZISIF o změně stanov:
(a) jde-li o změnu přímo vyvolanou změnou právní úpravy,
(b) v důsledku opravy písemných a tiskových chyb, a
(c) v případě úpravy, která logicky vyplývá z obsahu stanov.
28.5. V případě, že má být změnou stanov nepříznivě zasahováno do práv akcionářů, je potřeba k takové změně souhlas všech akcionářů, do jejichž práv se zasahuje.
29. Statut investičního fondu
29.1. Podrobnosti o činnosti společnosti jako investičního fondu, resp. o činnosti příslušného podfondu, upravuje platný statut společnosti, resp. statut příslušného podfondu. Nemá-li určitý podfond aktuálně platný statut, použije se statut společnosti.
29.2. K rozhodování o změnách statutu společnosti, resp. jednotlivých podfondů je v souladu se ZISIF a v souladu s těmito stanovami příslušné představenstvo společnosti. Podrobnosti o činnosti společnosti jako investičního fondu, upravuje platný statut společnosti.
29.3. Při změně statutu musí být dodržen postup stanovený pro jeho změnu v příslušném statutu, jinak je změna příslušného statutu neplatná.
30. Zrušení a zánik společnosti
30.1. Společnost lze zrušit způsoby stanovenými v právních předpisech.
30.2. Způsob provedení likvidace společnosti při jejím zrušení s likvidací se řídí OZ, ZOK, ZISIF a zvláštními právními předpisy upravujícími činnost investičních společností a investičních fondů. Likvidátor je jmenován a odvoláván v souladu s příslušnými právními předpisy.
31. Výkladová ustanovení
31.1. Používají-li tyto stanovy slovo „akcionář“ bez uvedení, jaké akcie vlastní, má se tím na mysli jak akcionář, který vlastní zakladatelské akcie, tak akcionář, který vlastní investiční akcie, není-li uvedeno jinak.
31.2. Používají-li tyto stanovy slova „seznam akcionářů“, má se tím ve vztahu k zaknihovaným akciím na mysli výpis z evidence investičních nástrojů vedené dle ZPKT, který seznam akcionářů nahrazuje.
31.3. Hovoří-li tyto stanovy o dni připsání peněžní částky na účet společnosti nebo akcionáře, má se za to, že při splnění závazku zápočtem na splatné závazky dle ust. § 1982 a násl. OZ, resp. ust. § 21 odst. 3 ZOK, je tímto dnem den účinnosti smlouvy o započtení vzájemných pohledávek.
31.4. Právní vztahy vyplývající z těchto stanov, vzájemné vztahy mezi akcionáři související s účastí ve společnosti, jakož i ostatní právní vztahy uvnitř společnosti se řídí ve věcech, které neupravují tyto stanovy, obecně závaznými právními předpisy České republiky, zejména ustanoveními ZOK, ZISIF a OZ.
31.5. V případě, že se některé ustanovení stanov, ať již vzhledem k platnému právnímu řádu nebo vzhledem k jeho změnám, ukáže neplatným, neúčinným nebo sporným, anebo některé ustanovení chybí, zůstávají ostatní ustanovení stanov touto skutečností nedotčena. Namísto dotčeného ustanovení nastupuje buď příslušné ustanovení právní normy, která je svou povahou a účelem nejbližší zamýšlenému účelu stanov, nebo není-li takového ustanovení právního předpisu, způsob řešení, který je v obchodním styku obvyklý.
32. Ustanovení při založení společnosti
32.1. Údaje o osobách a funkcích
32.1.1. Zakladatel společnosti je společnost J&T PRIVATE EQUITY GROUP LIMITED se sídlem Klimentos, 41 – 43, KLIMENTOS TOWER, 1. poschodí, byt / kancelář 18, 1061,
Nikósie, Kyperská republika, Registrační číslo: HE 327810 (dále jen „jediný zakladatel“).
32.1.2. Jako představenstvo společnosti určuje jediný zakladatel: J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s., IČO: 476 72 684, se sídlem Xxxxxxxxxx 000/000x, 000 00 Xxxxx 0, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, sp. zn. B 5850.
32.1.3. Jako člena dozorčí rady společnosti určuje jediný zakladatel: Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxx, nar. 21. května 1982, bydliště Točitá 1414/54, 1400 Praha 4.
32.1.4. Jako správce vkladu společnosti určuje jediný zakladatel: J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s., IČO: 476 72 684, se sídlem Xxxxxxxxxx 000/000x, 000 00 Xxxxx 0, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, sp. zn. B 5850.
32.2. Údaje o úpisu zakladatelských akcií
32.2.1. Jediný zakladatel upisuje 100 000 (jedno sto tisíc) kusů kusových zakladatelských akcií bez jmenovité hodnoty znějících na jméno, a to za emisní kurs, který činí 1,- Kč (jedna koruna česká) každá.
32.2.2. Emisní kurs všech upsaných zakladatelských akcií bude splacen peněžitým vkladem zakladatelů, z toho 100 % (jedno sto procent) účetní hodnoty upsaných zakladatelských akcií ve lhůtě do 90 (devadesáti) dnů od založení společnosti bezhotovostním převodem na zvláštní účet k tomuto účelu zřízený správcem vkladu u společnosti J&T BANKA, a.s.
32.2.3. K okamžiku vzniku společnosti, tj. ke dni jejího zápisu do obchodního rejstříku, musí být splaceno 100 % (jedno sto procent) zapisovaného základního kapitálu.
32.3. Přibližná výše nákladů souvisejících se založením společnosti
32.3.1. Přibližná výše nákladů, které v souvislosti se založením společnosti vzniknou, činí 100 000,- Kč (jedno sto tisíc korun českých).
32.4. Vypuštění některých ustanovení stanov
32.4.1. Ustanovení čl. 32 těchto stanov budou v souladu s ust. § 250 odst. 4 ZOK ze stanov vypuštěna ke dni splnění poslední z následujících podmínek:
(a) dojde ke vzniku společnosti, tj. zápisu společnosti do obchodního rejstříku;
(b) dojde k úplnému splnění vkladové povinnosti.
J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s.,
jediný člen představenstva a obhospodařovatel J&T CONVERTIBLE SICAV, a.s.