SMĚRNICE RADY (EU) 2022/2523

I

(Legislativní akty)

SMĚRNICE

SMĚRNICE RADY (EU) 2022/2523

ze dne 14. prosince 2022

o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin v Unii

Rada EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 115 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) V posledních letech přijala Unie přelomová opatření na posílení boje proti agresivnímu daňovému plánování na vnitřním trhu. Směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem stanovily pravidla proti erozi základu daně na vnitřním trhu a přesouvání zisku mimo vnitřní trh. Tato pravidla převedla do práva Unie doporučení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECd) v rámci iniciativy proti erozi základu daně a přesouvání zisku s cílem zajistit, aby zisky nadnárodních podniků byly zdaněny tam, kde je vykonávána ekonomická činnost generující zisk a kde je vytvářena hodnota.

(2) V rámci pokračujícího úsilí o ukončení daňových praktik nadnárodních podniků, které jim umožňují přesouvat zisky do jurisdikcí, kde nepodléhají žádnému nebo jen velmi nízkému zdanění, OECd dále rozvinula soubor mezinárodních daňových pravidel s cílem zajistit, aby nadnárodní podniky platily spravedlivý podíl daní bez ohledu na to, kde působí. Cílem této významné reformy je zastavit soutěž týkající se sazeb daní z příjmů právnických osob tím, že bude zavedena globální minimální úroveň zdanění. Odstraněním podstatné části výhod přesunu zisků do jurisdikcí s nulovým nebo velmi nízkým zdaněním zajistí reforma zavádějící globální minimální daň rovné podmínky pro podniky po celém světě a umožní jurisdikcím lépe chránit jejich základy daně.

(1) Úř. věst. C 290, 29.7.2022, s. 52.

(2) Stanovisko ze dne 19. května 2022 (dosud nezveřejněno v Úředním věstníku).

(3) Tento politický cíl se promítl do dokumentu s názvem daňové výzvy vyplývající z digitalizace ekonomiky - globální

modelová pravidla proti erozi základu daně (druhý pilíř) (dále jen „modelová pravidla OECd“) schváleného

14. prosince 2021 tzv. inkluzivním rámcem OECd/G20 pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku, k nimž se členské státy zavázaly. Ve zprávě Evropské radě týkající se daňových otázek, kterou Rada schválila dne

7. prosince 2021, Rada zopakovala, že výrazně podporuje reformu zavádějící globální minimální daň, a zavázala se k rychlému provedení této reformy prostřednictvím práva Unie. V této souvislosti je nezbytné, aby členské státy svůj závazek dosáhnout globální minimální úrovně zdanění účinně splnily.

(4) V Unii s úzce integrovanými ekonomikami je zásadní, aby byla reforma zavádějící globální minimální daň provedena dostatečně jednotným a koordinovaným způsobem. Vzhledem k rozsahu, podrobnostem a technickým aspektům těchto nových mezinárodních daňových pravidel by roztříštěnosti vnitřního trhu při jejich provádění zabránil pouze společný unijní rámec. Společný unijní rámec, který by byl v souladu se základními svobodami zaručenými Smlouvou o fungování Evropské unie, by navíc daňovým poplatníkům při provádění těchto pravidel poskytl právní jistotu.

(5) K vytvoření účinného a jednotného rámce pro globální minimální úroveň zdanění na úrovni Unie je nezbytné stanovit pravidla. Tento rámec vytváří systém dvou vzájemně propojených pravidel, společně označovaných rovněž jako pravidla GloBE, jejichž prostřednictvím by měla být vybírána dodatečná daň, zvaná dorovnávací daň, vždy když bude efektivní daňová sazba nadnárodního podniku v dané jurisdikci nižší než 15 %. V takovém případě by se jurisdikce měla považovat za jurisdikci s nízkým zdaněním. Tato dvě provázaná pravidla se nazývají pravidlo pro zahrnutí příjmů a pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk. V rámci tohoto systému by měl mít mateřský subjekt nadnárodního podniku nacházející se v členském státě povinnost uplatňovat pravidlo pro zahrnutí příjmů na svůj podíl dorovnávací daně vztahující se k jakémukoli nízce zdaněnému subjektu skupiny bez ohledu na to, zda se tento subjekt nachází v Unii, nebo mimo ni. Pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk by mělo fungovat jako pojistka k pravidlu pro zahrnutí příjmů tím, že umožní přerozdělit zbytkovou částku dorovnávací daně v případech, kdy by mateřské subjekty nemohly vybrat celou částku dorovnávací daně týkající se nízce zdaněných subjektů na základě uplatnění pravidla pro zahrnutí příjmů.

(6) Je nezbytné provést modelová pravidla OECd dohodnutá členskými státy tak, aby zůstala co nejblíže celosvětové dohodě, aby se zajistilo, že pravidla, která členské státy provedou podle této směrnice, budou kvalifikovaná ve smyslu modelových pravidel OECd. Tato směrnice se věrně řídí obsahem a strukturou modelových pravidel OECd. aby byl zajištěn xxxxxx s primárním právem Unie, konkrétněji se zásadou svobody usazování, měla by se pravidla této směrnice vztahovat na subjekty, které jsou rezidenty členského státu, jakož i na nerezidentní subjekty mateřského subjektu nacházejícího se v tomto členském státě. Tato směrnice by se rovněž měla vztahovat na velké čistě vnitrostátní skupiny. Právní rámec by tedy byl navržen tak, aby se zabránilo jakémukoli riziku diskriminace mezi přeshraničními a vnitrostátními situacemi. dorovnávací dani by podléhaly všechny subjekty nacházející se v členském státě s nízkým zdaněním, včetně mateřského subjektu uplatňujícího pravidlo pro zahrnutí příjmů. Stejně tak by dorovnávací dani podléhaly členské subjekty téhož mateřského subjektu, které se nacházejí v jiném členském státě s nízkým zdaněním.

(7) I když je nezbytné zabránit praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, je třeba vyhnout se nepříznivým dopadům na menší nadnárodní podniky na vnitřním trhu. Z tohoto důvodu by se tato směrnice měla vztahovat pouze na subjekty nacházející se v Unii, které jsou členy nadnárodních skupin podniků nebo velkých vnitrostátních skupin, které dosahují roční prahové hodnoty konsolidovaných výnosů ve výši alespoň 750 000 000 EUR. Tato prahová hodnota by byla v souladu s prahovou hodnotou stávajících mezinárodních daňových pravidel, jako jsou pravidla pro podávání zpráv podle jednotlivých zemí zavedená do směrnice 2011/16/EU (3) směrnicí Rady (EU) 2016/881 (4). Subjekty spadající do působnosti této směrnice se označují jako „členské subjekty“. Některé subjekty by měly být z působnosti této směrnice vyloučeny na základě svého zvláštního účelu a statusu. Vyloučenými subjekty by měly být subjekty, které obvykle nevykonávají obchodní nebo podnikatelskou činnost a vykonávají činnosti v obecném zájmu, jako jsou poskytování veřejné zdravotní péče a vzdělávání nebo výstavba veřejné infrastruktury, a které z těchto důvodů nemusí v členském státě, v němž se nacházejí, podléhat dani. Je proto nezbytné vyjmout z oblasti působnosti této směrnice vládní subjekty, mezinárodní organizace, penzijní fondy a neziskové organizace, včetně organizací sloužících účelům jako je veřejné zdraví. Neziskové organizace by mohly rovněž zahrnovat zdravotní pojišťovny, které neusilují o jiné zisky než ve prospěch veřejné zdravotní péče ani takové zisky nevytvářejí. Investiční fondy a subjekty investování do nemovitostí by měly být z působnosti této směrnice rovněž vyloučeny, pokud jsou na vrcholu vlastnického řetězce, jelikož dosažené příjmy těchto subjektů jsou daněny na úrovni jejich vlastníků.‌

(3) Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).

(4) Směrnice Rady (EU) 2016/881 ze dne 25. května 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 146, 3.6.2016, s. 8).

(8) Ústředním prvkem systému je nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, který přímo nebo nepřímo vlastní kontrolní podíl ve všech ostatních členských subjektech nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny. Vzhledem k tomu, že se po nejvyšším mateřském subjektu obvykle požaduje konsolidace finančních výkazů všech subjektů nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, nebo pokud tomu tak není, bylo by to požadováno podle přijatelného účetního standardu, má tento subjekt zásadní informace a měl by nejlepší předpoklady k tomu, aby zajistil, že zdanění skupiny v jednotlivých jurisdikcích bude v souladu s dohodnutou minimální daňovou sazbou. Nachází-li se nejvyšší mateřský subjekt v Unii, měla by mu být podle této směrnice uložena primární povinnost uplatňovat pravidlo pro zahrnutí příjmů na jeho přidělitelný podíl dorovnávací daně ve vztahu ke všem nízce zdaněným členským subjektům nadnárodní skupiny podniků bez ohledu na to, zda se nacházejí v Unii, nebo mimo ni. Nejvyšší mateřský subjekt velké vnitrostátní skupiny by měl ve vztahu ke svým nízce zdaněným členským subjektům uplatňovat pravidlo pro zahrnutí příjmů na celou částku dorovnávací daně.

(9) Za určitých okolností by se tato povinnost uplatňovat pravidlo pro zahrnutí příjmů měla přesunout na nižší úroveň na jiné členské subjekty nadnárodní skupiny podniků nacházející se v Unii. Zaprvé, pokud je nejvyšší mateřský subjekt vyloučeným subjektem nebo pokud se nachází v jurisdikci třetí země, která nezavedla modelová pravidla OECd nebo rovnocenná pravidla, a tudíž neuplatňuje kvalifikované pravidlo pro zahrnutí příjmů, měly by mít podle této směrnice střední mateřské subjekty umístěné ve vlastnickém řetězci pod nejvyšším mateřským subjektem a nacházející se v Unii povinnost uplatňovat pravidlo pro zahrnutí příjmů na svůj přidělitelný podíl dorovnávací daně. Pokud však střední mateřský subjekt, který je povinen pravidlo pro zahrnutí příjmů uplatňovat, vlastní kontrolní podíl v jiném středním mateřském subjektu, měl by pravidlo pro zahrnutí příjmů uplatnit prvně uvedený střední mateřský subjekt.

(10) Zadruhé, bez ohledu na to, zda se nejvyšší mateřský subjekt nachází v jurisdikci uplatňující kvalifikované pravidlo pro zahrnutí příjmů, měly by mít podle této směrnice částečně vlastněné mateřské subjekty nacházející se v Unii, které jsou z více než 20 % vlastněny držiteli podílů mimo skupinu, povinnost uplatňovat pravidlo pro zahrnutí příjmů na svůj přidělitelný podíl dorovnávací daně. Takové částečně vlastněné mateřské subjekty by však neměly uplatňovat pravidlo pro zahrnutí příjmů, pokud jsou zcela vlastněny jiným částečně vlastněným mateřským subjektem, který je povinen pravidlo pro zahrnutí příjmů uplatňovat. Zatřetí, pokud je nejvyšší mateřský subjekt vyloučeným subjektem nebo pokud se nachází v jurisdikci neuplatňující kvalifikované pravidlo pro zahrnutí příjmů, měly by členské subjekty skupiny uplatňovat pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk na zbytkovou částku dorovnávací daně, na kterou se nevztahuje pravidlo pro zahrnutí příjmů, v poměru dle přidělovacího vzorce založeného na počtu jejich zaměstnanců a hmotných aktivech. Začtvrté, pokud se nejvyšší mateřský subjekt nachází v jurisdikci třetí země uplatňující kvalifikované pravidlo pro zahrnutí příjmů, měly by členské subjekty nadnárodní skupiny podniků uplatňovat pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk na členské subjekty nacházející se v této jurisdikci třetí země v případech, kdy je tato jurisdikce třetí země jurisdikcí s nízkým zdaněním na základě efektivní daňové sazby všech členských subjektů v této jurisdikci, včetně nejvyššího mateřského subjektu.

(11) V souladu s politickými cíli reformy zavádějící globální minimální daň, pokud jde o spravedlivou daňovou soutěž mezi jurisdikcemi, by měl výpočet efektivní daňové sazby probíhat na úrovni jurisdikce. Pro účely výpočtu efektivní daňové sazby by tato směrnice měla stanovit společný soubor zvláštních pravidel pro výpočet základu daně, označovaného jako kvalifikovaný příjem nebo ztráta, a pro zaplacené daně, označované jako zahrnuté daně. Výchozím bodem by měly být finanční výkazy používané pro účely konsolidace, které by poté měly být předmětem řady úprav, včetně zohlednění časového rozlišení, aby se zabránilo jakémukoli narušení mezi jurisdikcemi. Kromě toho by měly být kvalifikovaný příjem nebo ztráta a zahrnuté daně určitých subjektů přiděleny jiným relevantním subjektům v rámci nadnárodní skupiny podniků, aby se zajistila neutralita v daňovém zacházení s kvalifikovaným příjmem nebo ztrátou, které mohou být předmětem zahrnutých daní v několika jurisdikcích, a to buď z důvodu povahy těchto subjektů (například průtokové subjekty, hybridní subjekty nebo stálé provozovny), nebo kvůli zvláštnímu daňovému zacházení s příjmy ( například platba dividend nebo režim daně z příjmů ovládaných zahraničních společností). Pokud jde o zahrnuté daně, tato směrnice by měla být vykládána s ohledem na jakékoli další pokyny poskytnuté OECd, které by členské státy měly zohledňovat tak, aby bylo zajištěno jednotné určení zahrnutých daní ve všech členských státech a jurisdikcích třetích zemí.

(12) Efektivní daňová sazba nadnárodní skupiny podniků v každé jurisdikci, v níž tato skupina vykonává činnost, nebo velké vnitrostátní skupiny by měla být porovnána s dohodnutou minimální daňovou sazbou ve výši 15 %, podle čehož se určí, zda by nadnárodní skupina podniků nebo velká vnitrostátní skupina měly mít povinnost platit dorovnávací daň, a tudíž použít pravidlo pro zahrnutí příjmů nebo pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk. Minimální daňová sazba ve výši 15 % schválená inkluzivním rámcem OECd/G20 pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku odráží rovnováhu mezi sazbami daně z příjmů právnických osob po celém světě. V případech, kdy je efektivní daňová sazba nadnárodní skupiny podniků v dané jurisdikci pod minimální daňovou sazbou, měla by být dorovnávací daň rozdělena subjektům v nadnárodní skupině podniků, které jsou povinny odvést tuto daň v souladu s uplatněním pravidla pro zahrnutí příjmů a pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk, aby byla dodržena globálně dohodnutá minimální efektivní sazba ve výši 15 %. V případech, kdy je efektivní daňová sazba velké vnitrostátní skupiny pod minimální daňovou sazbou, měl by nejvyšší mateřský subjekt velké vnitrostátní skupiny použít ve vztahu ke svým nízce zdaněným členským subjektům pravidlo pro zahrnutí příjmů, aby se zajistilo, že tato skupina bude povinna odvést daň ve výši efektivní minimální daňové sazby 15 %.

(13) aby mohly členským státům plynout výnosy z dorovnávací daně vybrané od nízce zdaněných členských subjektů, které se nacházejí na jejich území, měly by mít možnost rozhodnout se pro uplatňování systému kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně. Pokud se členské státy rozhodnou uplatňovat kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň, aby měly daňové orgány jiných členských států a jurisdikce třetích zemí, jakož i nadnárodní skupiny podniků dostatečnou jistotu, pokud jde o použitelnost kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně na nízce zdaněné členské subjekty v daném členském státě, měly by to oznámit Komisi. Členské subjekty nadnárodní skupiny podniků, které se nacházejí v členském státě, který se rozhodl zavést ve svém vlastním vnitrostátním daňovém systému takovýto systém, by měly dorovnávací daň platit tomuto členskému státu. Tento systém by měl zajistit, aby minimální efektivní zdanění kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členských subjektů byly vypočteny stejným způsobem, jakým se provádí výpočet dorovnávací daně v souladu s touto směrnicí.

(14) aby byl zajištěn přiměřený přístup, měla by tato směrnice zohlednit některé konkrétní situace, v nichž jsou snížena rizika eroze základu daně a přesouvání zisku. Tato směrnice by proto měla obsahovat vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty založené na nákladech spojených se zaměstnanci a na hodnotě hmotných aktiv v dané jurisdikci. Toto vyloučení by do určité míry umožnilo řešit situace, kdy nadnárodní skupina podniků nebo velká vnitrostátní skupina vykonává ekonomické činnosti, které vyžadují fyzickou přítomnost v jurisdikci s nízkým zdaněním, neboť v takovém případě by se praktikám eroze základu daně a přesouvání zisku pravděpodobně nedařilo. Měl by být rovněž zvážen zvláštní případ nadnárodních skupin podniků, které se nacházejí v počáteční fázi své mezinárodní činnosti, aby tyto skupiny využívající nízkého zdanění ve své domácí jurisdikci, v níž převážně působí, nebyly odrazovány od rozvoje přeshraniční činnosti. Nízce zdaněné vnitrostátní činnosti těchto nadnárodních skupin podniků by proto měly být z uplatňování pravidel vyloučeny na přechodné období pěti let a za předpokladu, že daná nadnárodní skupina podniků nemá členské subjekty ve více než šesti jurisdikcích. aby se zajistilo rovné zacházení pro velké vnitrostátní skupiny, měly by být příjmy z jejich činností rovněž vyloučeny na přechodné období pěti let.

(15) S cílem řešit zvláštní situaci v členských státech, v nichž má sídlo velmi málo skupin a v nichž se nachází tak nízký počet členských subjektů, že by bylo nepřiměřené požadovat od správců daně v těchto členských státech okamžité uplatňování pravidla pro zahrnutí příjmů a pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk, a vzhledem ke statusu společného přístupu pravidel GloBE by bylo dále vhodné umožnit těmto členským státům, aby se rozhodly pravidlo pro zahrnutí příjmů a pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk po omezenou dobu neuplatňovat. Členské státy, které se takto rozhodly, by to měly oznámit Komisi do konce lhůty pro provedení této směrnice.

(16) Členské státy, které se rozhodnou pravidlo pro zahrnutí příjmů a pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk dočasně neuplatňovat, by měly tuto směrnici ve svém vnitrostátním právu provést způsobem, kterým se zajistí řádné fungování systému globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin v Unii. To se týká zejména povinnosti vnitrostátních členských subjektů v těchto členských státech poskytnout informace členským subjektům v jiných členských státech a jurisdikcích třetích zemích, tak aby jiné členské státy a jurisdikce třetích zemí mohly pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk uplatnit. administrativní zátěž pro správce daně členských států, které se takto rozhodly, by měla být omezena na nejnižší možnou míru při zachování účinného uplatňování této směrnice v celé Unii. Tyto členské státy by proto rovněž měly mít možnost zahájit diskusi s Komisí a požádat o její poradenství a pomoc za účelem nalezení společného pojetí praktických podmínek provedení této směrnice ve vnitrostátním právu.

(17) Odvětví lodní dopravy tradičně podléhá v členských státech vzhledem ke své velmi nestabilní povaze a dlouhému

hospodářskému cyklu alternativním nebo doplňkovým daňovým režimům. aby logika této politiky nebyla

podkopána a aby členské státy mohly i nadále uplatňovat v souvislosti s odvětvím lodní dopravy zvláštní daňové zacházení v souladu s mezinárodní praxí a pravidly státní podpory, měly by být příjmy z lodní dopravy z tohoto systému vyloučeny.

(18) V zájmu dosažení rovnováhy mezi cíli reformy zavádějící globální minimální daň a administrativní zátěží pro správce daně a daňové poplatníky by tato směrnice měla stanovit vyloučení de minimis pro nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s průměrnými výnosy nižšími než 10 000 000 EUR a průměrným kvalifikovaným příjmem nebo ztrátou nižší než 1 000 000 EUR v určité jurisdikci. Tyto nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny by neměly platit dorovnávací daň, ani když je jejich efektivní daňová sazba v dané jurisdikci nižší než minimální daňová sazba.

(19) Uplatňování pravidel této směrnice na nadnárodní skupiny podniků a velké vnitrostátní skupiny, které spadají do její působnosti poprvé, by mohlo vést k narušením vyplývajícím z existence daňových atributů, včetně ztrát z předchozích účetních období, nebo z časového rozlišení, a tedy vyžadovat přechodná pravidla k odstranění těchto narušení. V zájmu hladkého přechodu na nový daňový systém by se rovněž mělo uplatnit postupné snižování sazeb pro vyňaté částky mezd a hmotných aktiv v průběhu deseti let.

(20) Vzhledem k tomu, že nadnárodní skupiny podniků a velké vnitrostátní skupiny by měly platit daň v minimální výši v dané jurisdikci a v daném účetním období, měl by cíl dorovnávací daně spočívat výlučně v zajištění toho, aby zisky těchto skupin v daném účetním období podléhaly dani při minimální efektivní daňové sazbě. Z tohoto důvodu by pravidla týkající se dorovnávací daně neměla fungovat jako daň uvalovaná přímo na příjem určitého subjektu, ale namísto toho by se měla uplatnit na nadměrný zisk v souladu se standardizovaným základem a zvláštním mechanismem výpočtu daně, aby bylo možné identifikovat v rámci dotčených skupin nízce zdaněný příjem a uložit dorovnávací daň, která by efektivní daňovou sazbu určité skupiny u tohoto příjmu přivedla na dohodnutou minimální úroveň daně. Koncepce pravidla pro zahrnutí příjmů a pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk jakožto dorovnávacích daní však dotyčné jurisdikci nebrání v tom, aby uvedená pravidla uplatňovala v rámci systému daně z příjmu právnických osob podle svých vnitrostátních právních předpisů.

(21) Jak vyplývá z politické dohody dosažené na mezinárodní úrovni, měly by být v pravidlech GloBE zohledněny ty systémy daně z rozděleného zisku, které byly v platnosti ke dni 1. července 2021 nebo dříve, což je datum prvního prohlášení inkluzivního rámce OECd/G20 pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku nazvaného „Prohlášení o dvoupilířovém řešení výzev v oblasti zdanění vyplývajících z digitalizace ekonomiky“, v němž bylo dohodnuto zvláštní zacházení se způsobilými systémy daně z rozděleného zisku. To by nemělo bránit tomu, aby byly v určité jurisdikci provedeny změny systému daně z rozděleného zisku, které jsou v souladu s jeho stávající koncepcí.

(22) Pro účinné uplatňování systému je zásadní, aby byly postupy koordinovány na úrovni skupiny. Bude nezbytné provozovat systém zajišťující plynulý tok informací v rámci nadnárodní skupiny podniků a směrem ke správcům daně, pod které členské subjekty spadají. Primární odpovědnost za podání informačního přehledu k dorovnávací dani by měl nést sám členský subjekt. Této odpovědnosti se však lze zprostit v případě, že nadnárodní skupina podniků k podání informačního přehledu k dorovnávací dani určila jiný subjekt. Může to být buď místní subjekt, nebo subjekt z jiné jurisdikce, která má uzavřenu dohodu mezi příslušnými orgány s členským státem členského subjektu. Informace podané v rámci informačního přehledu k dorovnávací dani by měly správcům daně, pod které členské subjekty spadají, umožnit posoudit správnost daňového závazku členského subjektu, pokud jde o dorovnávací daň nebo případně kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň, a to za použití vnitrostátních postupů, včetně podávání vnitrostátních daňových přiznání. Užitečným zdrojem ilustrace a výkladu v tomto ohledu budou další pokyny, které mají být vypracovány v prováděcím rámci pravidel GloBE OECd, a členské státy by se mohly rozhodnout promítnout tyto pokyny do vnitrostátního práva. Vzhledem k úpravám nutným ke splnění stanovených podmínek, které provedení této směrnice vyžaduje, by skupinám, které spadají do působnosti této směrnice poprvé, měla být poskytnuta lhůta 18 měsíců na splnění požadavků na poskytnutí informací.

(23) Vzhledem k přínosům transparentnosti v oblasti daní je povzbuzující, že daňovým orgánům ve všech zúčastněných jurisdikcích bude předloženo značné množství informací. Nadnárodní skupiny podniků spadající do působnosti této směrnice by měly mít povinnost poskytovat komplexní a podrobné informace o svých ziscích a efektivní daňové sazbě ve všech jurisdikcích, v nichž se nacházejí jejich členské subjekty. Lze očekávat, že takto rozsáhlé podávání zpráv transparentnost zvýší.

(24) Při provádění této směrnice by členské státy používat modelová pravidla OECd a vysvětlivky a příklady obsažené v dokumentu daňové výzvy vyplývající z digitalizace ekonomiky – komentář ke globálním modelovým pravidlům

proti erozi základu daně (druhý pilíř) vydaném inkluzivním rámcem

OECd

pro řešení eroze základu daně

a přesouvání zisku, jakož i prováděcí rámec pravidel GloBE včetně jeho pravidel „bezpečných přístavů“, jako zdroj ilustrace nebo výkladu s cílem zajistit jednotnost při uplatňování ve všech členských státech, a to v rozsahu, v jakém jsou tyto zdroje v souladu s touto směrnicí a s právem Unie. Tato pravidla „bezpečných přístavů“ by měla být relevantní pro nadnárodní skupiny podniků i pro velké vnitrostátní skupiny.

(25) Účinnost a spravedlnost reformy zavádějící globální minimální daň do značné míry závisí na jejím celosvětovém provádění. aby bylo zajištěno řádné vymáhání pravidel podle této směrnice, měly by členské státy uplatňovat přiměřené sankce, zejména vůči subjektům, které neplní své povinnosti podávat informační přehled k dorovnávací dani a platit svůj podíl dorovnávací daně. Při stanovování těchto sankcí by členské státy měly vzít v úvahu zejména nutnost řešit riziko, že určitá nadnárodní skupina podniků nevykáže informace nezbytné pro uplatnění pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk. Za účelem řešení tohoto rizika by členské státy měly stanovit odrazující sankce.

(26) Zásadní význam bude rovněž mít, aby všichni významní obchodní partneři Unie uplatňovali buď kvalifikované pravidlo pro zahrnutí příjmů, nebo rovnocenný soubor pravidel pro minimální zdanění. Pokud jde o otázku, zda je pravidlo pro zahrnutí příjmů zavedené jurisdikcí třetí země, která dodržuje globální dohodu, kvalifikovaným pravidlem pro zahrnutí příjmů ve smyslu globální dohody, je vhodné odkázat na posouzení, které má být provedeno na úrovni OECd. Kromě toho je na podporu právní jistoty a účinnosti pravidel pro globální minimální daň důležité dále vymezit podmínky, za nichž lze pravidlům uplatňovaným v jurisdikci třetí země, která neprovede pravidla této globální dohody, přiznat rovnocennost s kvalifikovaným pravidlem pro zahrnutí příjmů. Cílem posouzení rovnocennosti je především vyjasnit a vymezit uplatňování této směrnice ze strany členských států, zejména pokud jde o pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk. Za tímto účelem by tato směrnice měla stanovit, že

poté, co

OECd

provede posouzení, vypracuje Komise posouzení kritérií rovnocennosti na základě určitých

specifických parametrů. Určení jurisdikcí třetích zemí, které uplatňují právní rámce považované za rovnocenné kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů, by mělo přímo vyplývat z objektivních kritérií stanovených v této směrnici a mělo by se důsledně řídit posouzením OECd. V tomto specifickém kontextu je proto vhodné stanovit možnost přijetí aktu v přenesené pravomoci. S ohledem na rozhodovací proces určený pro daňovou oblast by přijetí aktu v přenesené pravomoci v takto specifickém kontextu zejména nemělo být považováno za precedent pro jiné legislativní nástroje přijímané zvláštním legislativním postupem.

(27) Je nezbytné zajistit jednotné uplatňování pravidel stanovených v této směrnici ve vztahu k jakékoli jurisdikci třetí země, která neprovádí pravidla globální dohody a které není přiznána rovnocennost jejích vnitrostátních pravidel s kvalifikovaným pravidlem pro zahrnutí příjmů. V této souvislosti je nezbytné vypracovat společnou metodiku pro přidělování částek, které by byly podle pravidel globální dohody považovány za zahrnuté daně, subjektům v rámci nadnárodní skupiny podniků, které by v souladu s pravidly této směrnice podléhaly dorovnávací dani. Za tímto účelem by se členské státy při přidělování těchto zahrnutých daní měly řídit pokyny k prováděcímu rámci pravidel GloBE OECd.

(28) Za účelem doplnění některých prvků této směrnice, které nejsou podstatné, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie akty, jimiž se na základě posouzení Komise určí jurisdikce s vnitrostátním právním rámcem, který lze považovat za rovnocenný kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (5).

(29) Vzhledem k tomu, že tato směrnice vstoupí v platnost v roce 2022 a lhůta pro provedení členskými státy byla stanovena nejpozději na 31. prosince 2023, bude Unie jednat v souladu s harmonogramem stanoveným v prohlášení o dvoupilířovém řešení výzev v oblasti zdanění vyplývajících z digitalizace ekonomiky schváleném inkluzivním rámcem OECd/G20 pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku dne 8. října 2021 (dále jen

„prohlášení inkluzivního rámce OECd/G20 pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku z října 2021“), podle něhož má být druhý pilíř proveden v právu v roce 2022, aby nabyl účinku v roce 2023, přičemž pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk by nabylo účinku v roce 2024.

(30) Pravidla této směrnice týkající se uplatňování pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk by se měla použít od roku 2024, aby jurisdikce třetích zemí mohly v první fázi provádění modelových pravidel OECd uplatňovat pravidlo pro zahrnutí příjmů.

(5) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(31) Prohlášení inkluzivního rámce OECd/G20 pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku z října 2021 stanoví dvoupilířové řešení. Podrobný prováděcí plán uvedený v jeho příloze stanoví harmonogram provádění každého pilíře. Vzhledem k tomu, že cílem této směrnice je provádění druhého pilíře, zatímco práce na prvním pilíři čekají na dokončení, je třeba zajistit, aby byl rovněž proveden první pilíř. Za tímto účelem tato směrnice obsahuje ustanovení, které Komisi ukládá povinnost vypracovat zprávu o pokroku dosaženém v inkluzivním rámci OECd/G20 pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku. Uznává se, že pokud to bude Komise považovat za vhodné, může členským státům předložit ke zvážení legislativní návrh na řešení výzev v oblasti zdanění vyplývajících z digitalizace ekonomiky.

(32) Před koncem každého pololetí počínaje 1. červencem 2022 by Rada měla posoudit situaci, pokud jde o provádění prvního pilíře prohlášení inkluzivního rámce OECd/G20 pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku z října 2021.

(33) Jelikož cíle této směrnice, totiž vytvoření společného rámce pro globální minimální úroveň zdanění v Unii na základě společného přístupu obsaženého v modelových pravidlech OECd, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států jednajících samostatně, neboť nezávislá činnost členských států by dále mohla vést k roztříštěnosti vnitřního trhu, a zároveň je zásadní přijmout řešení, která budou fungovat pro vnitřní trh jako celek, ale spíše jej lze z důvodu rozsahu reformy zavádějící globální minimální daň lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(34) V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (6) byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který předložil formální připomínky dne 10. února 2022. Na zpracovávání osobních údajů prováděné v rámci této směrnice se vztahuje právo na ochranu osobních údajů podle článku 8 Listiny základních práv Evropské unie, jakož i nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 (7),‌

PŘIJaLa TUTO SMĚRNICI:

KaPITOLa I

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1. Tato směrnice stanoví společná opatření pro minimální efektivní zdanění nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin v podobě:

a) pravidla pro zahrnutí příjmů, podle něhož mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny vypočítává a hradí svůj přidělitelný podíl dorovnávací daně ve vztahu k nízce zdaněným členským subjektům dané skupiny; a

b) pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk, podle něhož má členský subjekt nadnárodní skupiny podniků dodatečný hotovostní daňový náklad, který se rovná jeho podílu dorovnávací daně, která nebyla vyměřena podle pravidla pro zahrnutí příjmů, ve vztahu k nízce zdaněným členským subjektům dané skupiny.

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

2. Členské státy se mohou rozhodnout uplatňovat kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň, na jejímž základě se vypočítává a hradí dorovnávací daň z nadměrného zisku všech nízce zdaněných členských subjektů, jež se nacházejí v jejich jurisdikci, podle této směrnice.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Tato směrnice se vztahuje na členské subjekty nacházející se v členském státě, které jsou členy nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s ročními výnosy ve výši 750 000 000 EUR nebo více, včetně výnosů vyloučených subjektů uvedených v odstavci 3, v konsolidované účetní závěrce nejvyššího mateřského subjektu nejméně ve dvou ze čtyř účetních období bezprostředně předcházejících rozhodnému účetnímu období.

2. Je-li jedno nebo více ze čtyř účetních období uvedených v odstavci 1 delší nebo kratší než 12 měsíců, upraví se prahová hodnota výnosů uvedená v daném odstavci poměrně pro každé z těchto účetních období.

3. Tato směrnice se nevztahuje na tyto subjekty (dále jen „vyloučené subjekty“):

a) vládní subjekt, mezinárodní organizace, nezisková organizace, penzijní fond, investiční fond, který je nejvyšším mateřským subjektem, nebo subjekt investování do nemovitostí, který je nejvyšším mateřským subjektem;

b) subjekt, v němž alespoň 95 % hodnoty vlastní jeden nebo více subjektů uvedených v písmenu a), a to přímo nebo prostřednictvím jednoho nebo několika vyloučených subjektů, s výjimkou subjektů penzijních služeb, a který:

i) působí výhradně nebo téměř výhradně za účelem držení aktiv nebo investování finančních prostředků ve prospěch subjektu nebo subjektů uvedených v písmenu a), nebo

ii) vykonává výhradně činnosti, které doplňují činnosti vykonávané subjektem nebo subjekty uvedenými v písmenu a);

c) subjekt, v němž alespoň 85 % hodnoty vlastní, přímo nebo prostřednictvím jednoho či více vyloučených subjektů, jeden nebo více subjektů uvedených v písmenu a), s výjimkou subjektů penzijních služeb, za předpokladu, že v podstatě veškerý jeho příjem pochází z dividend nebo kapitálových zisků či ztrát, které jsou vyloučeny z výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty v souladu s čl. 16 odst. 2 písm. b) a c).

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce se může podávající členský subjekt v souladu s čl. 45 odst. 1 rozhodnout, že nebude se subjektem uvedeným v písmenech b) a c) uvedeného pododstavce zacházet jako s vyloučeným subjektem.

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1) „subjektem“ jakékoli právní uspořádání, které sestavuje samostatné finanční výkazy, nebo jakákoli právnická osoba;

2) „členským subjektem“:

a) jakýkoli subjekt, který je součástí nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, a

b) jakákoli stálá provozovna hlavního subjektu, který je součástí nadnárodní skupiny podniků podle písmene a);

3) „skupinou“:

a) soubor subjektů, které jsou spojeny prostřednictvím vlastnictví nebo kontroly dle vymezení v přijatelném účetním standardu pro sestavení konsolidované účetní závěrky nejvyšším mateřským subjektem, včetně veškerých subjektů, které byly případně vyloučeny z konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu pouze z důvodu malé velikosti, významnosti nebo na základě toho, že jsou určeny k prodeji, nebo

b) subjekt, který má jednu nebo více stálých provozoven, pokud není součástí jiné skupiny ve smyslu písmene a);

4) „nadnárodní skupinou podniků“ jakákoli skupina, která zahrnuje alespoň jeden subjekt nebo stálou provozovnu, které se nenacházejí v jurisdikci nejvyššího mateřského subjektu;

5) „velkou vnitrostátní skupinou“ jakákoli skupina, jejíž veškeré členské subjekty se nacházejí ve stejném členském státě;

6) „konsolidovanou účetní závěrkou“:

a) účetní závěrka sestavená subjektem v souladu s přijatelným účetním standardem, v níž jsou aktiva, pasiva, příjmy, náklady a peněžní toky tohoto subjektu a všech subjektů, v nichž má tento subjekt kontrolní podíl, vykázány tak, jako by je vykazovala jediná hospodářská jednotka;

b) u skupin vymezených v bodě 3 písm. b) účetní závěrka sestavená subjektem v souladu s přijatelným účetním standardem;

c) účetní závěrka nejvyššího mateřského subjektu, která není sestavena v souladu s přijatelným účetním standardem a která byla dodatečně upravena tak, aby se zabránilo jakémukoli podstatnému narušení hospodářské soutěže; a

d) nesestavuje-li nejvyšší mateřský subjekt účetní závěrku podle písmen a), b) nebo c), pak se konsolidovanou účetní závěrkou rozumí účetní závěrka, která by byla sestavena, pokud by byl nejvyšší mateřský subjekt povinen takovou účetní závěrku sestavit v souladu s:

i) přijatelným účetním standardem, nebo

ii) jiným účetním standardem a za předpokladu, že tato účetní závěrka byla upravena tak, aby se zabránilo jakémukoli podstatnému narušení hospodářské soutěže;

7) „účetním obdobím“ účetní období, ve vztahu k němuž nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny sestavuje svoji konsolidovanou účetní závěrku, nebo pokud nejvyšší mateřský subjekt konsolidovanou účetní závěrku nesestavuje, kalendářní rok;

8) „podávajícím členským subjektem“ subjekt podávající informační přehled k dorovnávací dani v souladu s článkem 44;

9) „vládním subjektem“ subjekt, který splňuje všechna tato kritéria:

a) je součástí vlády nebo je zcela ve vlastnictví vlády, včetně jakéhokoli dílčího územního celku nebo jeho místního orgánu;

b) nevykonává obchodní nebo podnikatelskou činnost a jeho hlavním účelem je:

i) výkon vládní funkce, nebo

ii) správa nebo investování aktiv dané vlády nebo jurisdikce prostřednictvím provádění a držení investic, správy aktiv a souvisejících investičních činností pro aktiva dané vlády nebo jurisdikce;

c) odpovídá vládě za své celkové výsledky a každoročně podává vládě zprávy, a

d) v případě zrušení jsou jeho aktiva převedena na uvedenou vládu, a pokud vyplácí čistý zisk, je tento vyplacen výhradně uvedené vládě a žádná jeho část neplyne ve prospěch jakékoli soukromé osoby;

10) „mezinárodní organizací“ jakákoli mezivládní organizace, včetně nadnárodní organizace, nebo jí zcela vlastněná agentura či její zařízení, jež splňuje všechna tato kritéria:

a) skládá se především z vlád;

b) má s jurisdikcí, v níž je usazena, uzavřenu platnou dohodu o sídle nebo obdobnou dohodu, například ujednání, která opravňují kanceláře nebo provozovny dotyčné organizace v dané jurisdikci k výsadám a imunitám, a

c) právní předpisy nebo její statutární dokumenty brání tomu, aby její příjmy plynuly ve prospěch soukromých osob;

11) „neziskovou organizací“ subjekt, který splňuje všechna tato kritéria:

a) je zřízen a provozován v jurisdikci, kde se nachází jeho sídlo:

i) výlučně k náboženským, dobročinným, vědeckým, uměleckým, kulturním, sportovním, vzdělávacím nebo jiným podobným účelům, nebo

ii) jako profesní organizace, zájmové sdružení, obchodní komora, odborová organizace, zemědělská nebo zahradnická organizace, občanský spolek nebo organizace působící výhradně za účelem podpory sociální péče;

b) v podstatě veškerý příjem z činností uvedených v písmeni a) je v jurisdikci, kde se nachází jeho sídlo, osvobozen od daně z příjmu;

c) nemá žádné akcionáře ani členy s vlastnickými nebo majetkovými účastmi na jeho příjmech nebo aktivech;

d) příjmy nebo aktiva subjektu nesmí být rozděleny soukromé osobě či nedobročinnému subjektu ani použity ve prospěch takovýchto osob, ledaže se tak děje:

i) v rámci výkonu dobročinných činností subjektu;

ii) jako platba přiměřené odměny za poskytnuté služby nebo za užívání majetku nebo kapitálu, nebo

iii) jako platba představující reálnou tržní hodnotu majetku, který si subjekt zakoupil, a

e) po ukončení, likvidaci nebo zrušení subjektu musí být veškerá jeho aktiva rozdělena nebo vrácena neziskové organizaci nebo vládě (včetně jakéhokoli vládního subjektu) v jurisdikci sídla subjektu, nebo jakémukoli jejímu dílčímu územnímu celku;

f) neprovozuje obchodní či podnikatelskou činnost, která přímo nesouvisí s účely, pro které byla založena;

12) „průtokovým subjektem“ subjekt, pokud je daňově transparentní ve vztahu ke svým příjmům, výdajům, ziskům nebo ztrátám v jurisdikci, v níž byl založen, ledaže je daňovým rezidentem v jiné jurisdikci, v níž jeho příjmy nebo zisky podléhají zahrnuté dani.

Za průtokový subjekt se považuje:

a) daňově transparentní subjekt ve vztahu ke svým příjmům, výdajům, ziskům nebo ztrátám, pokud je daňově transparentní v jurisdikci, v níž se nachází jeho vlastník;

b) reverzní hybridní subjekt ve vztahu ke svým příjmům, výdajům, ziskům nebo ztrátám, pokud není daňově transparentní v jurisdikci, v níž se nachází jeho vlastník.

Pro účely této definice se daňově transparentním subjektem rozumí subjekt, s jehož příjmy, výdaji, zisky nebo ztrátami je podle právních předpisů jurisdikce nakládáno stejným způsobem, jako kdyby vznikly přímému vlastníkovi tohoto subjektu v poměru k jeho podílu v tomto subjektu.

S vlastnickým podílem v subjektu nebo stálé provozovně, které jsou členským subjektem, se zachází tak, jako by byl držen prostřednictvím daňově transparentní struktury, pokud je tento vlastnický podíl držen nepřímo prostřednictvím řetězce daňově transparentních subjektů.

S členským subjektem, který není daňovým rezidentem a nepodléhá zahrnuté dani ani kvalifikované vnitrostátní dorovnávací dani na základě místa vedení, místa založení nebo podobných kritérií, se zachází jako s průtokovým subjektem a daňově transparentním subjektem ve vztahu k jeho příjmům, výdajům, ziskům nebo ztrátám, pokud:

a) se jeho vlastníci nacházejí v jurisdikci, která se subjektem zachází jako s daňově transparentním subjektem;

b) nemá místo podnikání v jurisdikci, v níž byl založen, a

c) příjmy, výdaje, zisky nebo ztráty nelze přiřadit stálé provozovně;

13) „stálou provozovnou“:

a) místo podnikání nebo předpokládané místo podnikání nacházející se v jurisdikci, kde je s nimi zacházeno jako se stálými provozovnami v souladu s použitelnou smlouvou týkající se daní, za předpokladu, že tato jurisdikce zdaňuje příjmy, které jim lze přiřadit, v souladu s ustanovením, jež je obdobné článku 7 modelové úmluvy OECd o daních z příjmu a majetku, v platném znění;

b) neexistuje-li použitelná smlouva týkající se daní, místo podnikání nebo předpokládané místo podnikání nacházející se v jurisdikci, která zdaňuje příjmy, jež lze přiřadit těmto místům podnikání, v čisté výši podobným způsobem, jakým zdaňuje své vlastní daňové rezidenty;

c) nemá-li jurisdikce žádný systém daně z příjmu právnických osob, místo podnikání nebo předpokládané místo podnikání nacházející se v této jurisdikci, s nimiž by bylo zacházeno jako se stálými provozovnami v souladu s modelovou smlouvou OECd o daních z příjmu a majetku, v platném znění, za předpokladu, že by tato jurisdikce měla právo zdanit příjmy, které by bylo možné těmto místům podnikání přiřadit, v souladu s článkem 7 uvedené smlouvy, nebo

d) místo podnikání nebo předpokládané místo podnikání neuvedená v písmenech a) až c), jejichž prostřednictvím je provozována činnost mimo jurisdikci, v níž se nachází subjekt, pokud tato jurisdikce příjmy, jež lze této činnosti přiřadit, osvobozuje od daně;

14) „nejvyšším mateřským subjektem“:

a) subjekt, který přímo či nepřímo vlastní kontrolní podíl v jakémkoli jiném subjektu a který není přímo ani nepřímo vlastněn jiným subjektem s kontrolním podílem v tomto subjektu, nebo

b) hlavní subjekt skupiny ve smyslu bodu 3 písm. b);

15) „minimální daňovou sazbou“ patnáct procent (15 %);

16) „dorovnávací daní“ dorovnávací daň vypočítaná pro určitou jurisdikci nebo členský subjekt podle článku 27;

17) „režimem daně z příjmů ovládaných zahraničních společností“ soubor daňových pravidel jiných, než je kvalifikované pravidlo pro zahrnutí příjmů, podle nichž se u přímého nebo nepřímého společníka zahraničního subjektu nebo u hlavního subjektu stálé provozovny daní jeho podíl na části či celém příjmu tohoto zahraničního členského subjektu, a to bez ohledu na to, zda je tento příjem společníkovi vyplacen;

18) „kvalifikovaným pravidlem pro zahrnutí příjmů“ soubor pravidel, který je zaveden ve vnitrostátním právu určité jurisdikce, pokud tato jurisdikce neposkytuje v souvislosti s uvedenými pravidly žádné výhody, a který je:

a) rovnocenný pravidlům stanoveným v této směrnici, nebo v případě jurisdikcí třetích zemí v dokumentu nazvaném daňové výzvy vyplývající z digitalizace ekonomiky – globální modelová pravidla proti globální erozi základu daně (druhý pilíř) (dále jen „modelová pravidla OECd“), podle kterých mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny vypočítává a hradí svůj přidělitelný podíl dorovnávací daně ve vztahu k nízce zdaněným členským subjektům této skupiny;

b) uplatňován způsobem, jenž je v souladu s pravidly stanovenými touto směrnicí, nebo v případě jurisdikcí třetích zemí s modelovými pravidly OECd;

19) „nízce zdaněným členským subjektem“:

a) členský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, který se nachází v jurisdikci s nízkým zdaněním, nebo

b) členský subjekt bez státní příslušnosti, který má v účetním období kvalifikovaný příjem a efektivní daňovou sazbu nižší, než je minimální daňová sazba;

20) „středním mateřským subjektem“ členský subjekt, který přímo či nepřímo vlastní vlastnický podíl v jiném členském subjektu z téže nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny a který není považován za nejvyšší mateřský subjekt, částečně vlastněný mateřský subjekt, stálou provozovnu nebo investiční subjekt;

21) „kontrolním podílem“ vlastnický podíl v subjektu, na jehož základě je po držiteli podílu vyžadováno nebo by bylo vyžadováno, aby konsolidoval aktiva, pasiva, příjmy, náklady a peněžní toky subjektu po jednotlivých řádcích v souladu s přijatelným účetním standardem, má se za to, že kontrolní podíly ve stálých provozovnách drží jejich hlavní subjekt;

22) „částečně vlastněným mateřským subjektem“ členský subjekt, který přímo nebo nepřímo vlastní vlastnický podíl v jiném členském subjektu téže nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny a pro nějž vlastnické podíly na jeho zisku z více než 20 % drží přímo nebo nepřímo jedna nebo několik osob, jež nejsou členskými subjekty této nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, a nelze ho považovat za nejvyšší mateřský subjekt, stálou provozovnu nebo investiční subjekt;

23) „vlastnickým podílem“ jakýkoli kapitálový podíl, který přináší práva na zisk, kapitál nebo rezervní fondy subjektu nebo stálé provozovny;

24) „mateřským subjektem“ nejvyšší mateřský subjekt, který není vyloučeným subjektem, střední mateřský subjektem, nebo částečně vlastněný mateřský subjekt;

25) „přijatelným účetním standardem“ mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS nebo IFRS ve znění přijatém Unií podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (8)) a obecně uznávané účetní zásady austrálie, Brazílie, Čínské lidové republiky, členských států Evropské unie, členských států Evropského hospodářského prostoru, Hongkongu (Čína), Indické republiky, Japonska, Kanady, Korejské republiky, Mexika, Nového Zélandu, Ruska, Singapuru, Spojeného království, Spojených států amerických a Švýcarska;

26) „schváleným účetním standardem“ ve vztahu k subjektu soubor obecně přijatelných účetních zásad povolených oprávněným účetním orgánem v jurisdikci, v níž se tento subjekt nachází. Pro účely této definice se oprávněným účetním orgánem rozumí orgán, který má v dané jurisdikci pravomoc předepisovat, stanovovat nebo přijímat účetní standardy pro účely účetního výkaznictví;

27) „podstatným narušením hospodářské soutěže“, pokud jde o použití zvláštní zásady nebo postupu podle souboru obecně přijatelných účetních zásad, použití takové zásady nebo postupu, které vede k celkové změně příjmů nebo výdajů o více než 75 000 000 EUR za účetní období v porovnání s částkou, která by byla stanovena uplatněním odpovídající zásady nebo postupu podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS nebo IFRS ve znění přijatém Unií podle nařízení (ES) č. 1606/2002);

28) „kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daní“ dorovnávací daň, která je zavedena ve vnitrostátních právních předpisech určité jurisdikce, pokud tato jurisdikce neposkytuje v souvislosti s uvedenými pravidly žádné výhody, a která:

a) upravuje stanovení nadměrných zisků členských subjektů nacházejících se v této jurisdikci v souladu s pravidly stanovenými v této směrnici, nebo v případě jurisdikcí třetích zemí s modelovými pravidly OECd a použití minimální daňové sazby na tyto nadměrné zisky v dané jurisdikci a v členských subjektech v souladu s pravidly stanovenými v této směrnici, nebo v případě jurisdikcí třetích zemí s modelovými pravidly OECd a

b) je uplatňována způsobem, který je v souladu s pravidly stanovenými touto směrnicí, nebo v případě jurisdikcí třetích zemí s modelovými pravidly OECd;

29) „čistou účetní hodnotou hmotných aktiv“ průměr počáteční a konečné hodnoty hmotných aktiv po zohlednění kumulovaných odpisů, vyčerpání a znehodnocení, jak jsou zaznamenány v účetní závěrce;

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1)

30) „investičním subjektem“:

a) investiční fond nebo subjekt investování do nemovitostí;

b) subjekt, který je alespoň z 95 % vlastněn subjektem uvedeným v písmenu a) přímo nebo prostřednictvím řetězce takových subjektů a který provozuje svou činnost výhradně nebo téměř výhradně za účelem držení aktiv nebo investování finančních prostředků v jejich prospěch, nebo

c) subjekt, který je alespoň z 85 % své hodnoty vlastněn subjektem uvedeným v písmenu a) za předpokladu, že v podstatě veškerý jeho příjem pochází z dividend nebo kapitálových zisků či ztrát, které jsou vyloučeny z výpočtu kvalifikovaného příjmu či ztrát pro účely této směrnice;

31) „investičním fondem“ subjekt nebo uspořádání, které splňují všechny tyto podmínky:

a) jejich účelem je sdružovat finanční nebo nefinanční aktiva od řady investorů, z nichž někteří nejsou propojeni;

b) investují v souladu se stanovenou investiční politikou;

c) umožňují investorům snížit transakční, výzkumné a analytické náklady nebo kolektivně rozložit riziko;

d) jsou primárně určeny k vytváření příjmů nebo zisků z investic nebo k ochraně před konkrétní či obecnou událostí nebo výsledkem;

e) jejich investoři mají právo na návratnost z aktiv fondu nebo na příjmy získané z těchto aktiv, a to na základě svého vkladu;

f) investiční fond nebo jeho správa podléhají v jurisdikci, v níž byly zřízeny nebo ve které jsou spravovány, regulačnímu režimu pro investiční fondy, včetně náležitých předpisů v oblasti boje proti praní peněz a ochrany investorů, a

g) jsou spravovány odborníky v oblasti správy investičních fondů jménem investorů;

32) „subjektem investování do nemovitostí“ subjekt s velkým množstvím investorů, který má v držení převážně nemovitý majetek a podléhá jediné úrovni zdanění, přičemž je daněn přímo tento subjekt, nebo jeho podílníci, s nejvýše jedním rokem odkladu;

33) „penzijním fondem“:

a) subjekt, který byl založen a je provozován v jurisdikci výhradně nebo téměř výhradně za účelem správy nebo poskytování důchodových dávek a doplňkových nebo doprovodných dávek fyzickým osobám, přičemž:

i) tento subjekt je jako takový regulován uvedenou jurisdikcí nebo jedním z jejích dílčích územních celků nebo místních orgánů, nebo

ii) uvedené dávky jsou zajištěny nebo jinak chráněny vnitrostátními předpisy a jsou financovány souborem aktiv držených prostřednictvím svěřenského ujednání nebo svěřenským správcem s cílem zajistit splnění odpovídajících důchodových závazků v případě insolvence nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin;

b) subjekt penzijních služeb;

34) „subjektem penzijních služeb“ subjekt, který je zřízen a provozován výhradně nebo téměř výhradně za účelem investování finančních prostředků ve prospěch subjektů uvedených v bodě 33 písm. a) nebo za účelem provádění činností, které jsou doplňkové k regulovaným činnostem uvedeným v bodě 33 písm. a), pokud je subjekt penzijních služeb součástí téže skupiny jako subjekty provádějící tyto regulované činnosti;

35) „jurisdikcí s nízkým zdaněním“ ve vztahu k nadnárodní skupině podniků nebo velké vnitrostátní skupině v kterémkoli účetním období členský stát nebo jurisdikce třetí země, v níž má nadnárodní skupina podniků nebo velká vnitrostátní skupina kvalifikovaný příjem a podléhá efektivní daňové sazbě nižší, než je minimální daňová sazba;

36) „kvalifikovaným příjmem nebo ztrátou“ čistý účetní příjem nebo ztráta členského subjektu upravené v souladu s pravidly stanovenými v kapitolách III, VI a VII;

37) „nekvalifikovanou vratnou imputační daní“ jakákoli jiná daň než kvalifikovaná imputační daň vzniklá členskému subjektu nebo jím zaplacená, která:

a) je vratná skutečnému majiteli dividendy vyplácené takovým členským subjektem v souvislosti s touto dividendou nebo je započitatelná skutečným majitelem proti daňovému závazku, který se nevztahuje k této dividendě, nebo

b) je vratná vyplácející společnosti po vyplacení dividendy akcionáři.

Pro účely této definice se „kvalifikovanou imputační daní“ rozumí zahrnutá daň vzniklá členskému subjektu, včetně stálé provozovny, nebo jím zaplacená, která je vratná nebo započitatelná ve prospěch skutečného majitele dividendy vyplácené členským subjektem nebo, v případě zahrnuté daně vzniklé stálé provozovně nebo jí zaplacené, dividendy vyplácené hlavním subjektem, pokud je vratka splatná nebo pokud je poskytnut zápočet:

a) jinou jurisdikcí než tou, která zahrnuté daně uložila;

b) skutečnému majiteli dividendy, jež podléhá dani v nominální sazbě stejné jako minimální daňová sazba uplatňovaná na dividendy obdržené podle vnitrostátního práva jurisdikce, která členskému subjektu uložila zahrnuté daně, nebo vyšší;

c) fyzické osobě, která je skutečným majitelem dividendy a je daňovým rezidentem v jurisdikci, jež členskému subjektu uložila zahrnuté daně, a která podléhá dani v nominální sazbě stejné nebo vyšší než standardní daňová sazba uplatňovaná na běžné příjmy, nebo

d) vládnímu subjektu, mezinárodní organizaci, neziskové organizaci, která je daňovým rezidentem, penzijnímu fondu, který je daňovým rezidentem, investičnímu subjektu, který je daňovým rezidentem a který není součástí nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, nebo životní pojišťovně, která je daňovým rezidentem, pokud je dividenda získána v souvislosti s činnostmi penzijního fondu, který je daňovým rezidentem, a pokud podléhá dani podobně jako dividenda obdržená penzijním fondem.

Pro účely písmene d):

i) nezisková organizace nebo penzijní fond jsou v určité jurisdikci rezidentem, pokud jsou v ní zřízeny a spravovány;

ii) investiční subjekt je v určité jurisdikci rezidentem, pokud je v ní zřízen a regulován;

iii) životní pojišťovna je rezidentem v jurisdikci, v níž se nachází;

38) „kvalifikovaným vratným daňovým zápočtem“:

a) vratný daňový zápočet, jenž musí být vyplacen v hotovosti nebo v peněžním ekvivalentu členskému subjektu do čtyř let ode dne, kdy členskému subjektu vzniklo na obdržení takového zápočtu právo podle právních předpisů jurisdikce, která zápočet poskytuje, nebo

b) je-li daňový zápočet vratný částečně, část vratného daňového zápočtu, která je splatná v hotovosti nebo peněžním ekvivalentu členskému subjektu do čtyř let ode dne, kdy členskému subjektu vzniklo na obdržení části vratného daňového zápočtu právo.

Kvalifikovaný vratný daňový zápočet nezahrnuje žádnou částku započitatelné nebo vratné daně na základě kvalifikované imputační daně nebo nekvalifikované vratné imputační daně;

39) „nekvalifikovaným vratným daňovým zápočtem“ daňový zápočet, který není kvalifikovaným vratným daňovým zápočtem, ale je zcela nebo zčásti vratný;

40) „hlavním subjektem“ subjekt, který do své účetní závěrky zahrnuje čistý účetní příjem nebo ztrátu stálé provozovny;

41) „vlastnickým členským subjektem“ členský subjekt, který přímo či nepřímo vlastní vlastnický podíl v jiném členském subjektu téže nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny;

42) „způsobilým systémem daně z rozděleného zisku“ systém daně z příjmu právnických osob, který:

a) ukládá daň z příjmu na zisky pouze tehdy, jsou-li tyto zisky skutečně rozděleny společníkům nebo jsou-li považovány za rozdělené společníkům nebo vzniknou-li společnosti určité náklady, které se nevztahují k obchodní činnosti;

b) ukládá daň v sazbě, která se rovná minimální daňové sazbě nebo ji převyšuje, a

c) byl v platnosti dne 1. července 2021 nebo dříve;

43) „kvalifikovaným pravidlem pro nedostatečně zdaněný zisk“ soubor pravidel, který je zaveden ve vnitrostátních právních předpisech určité jurisdikce, pokud tato jurisdikce neposkytuje v souvislosti s uvedenými pravidly žádné výhody, a který:

a) je rovnocenný pravidlům stanoveným v této směrnici, nebo v případě jurisdikcí třetích zemí modelovým pravidlům OECd, podle kterých jurisdikce vybírá svůj přidělitelný podíl dorovnávací daně nadnárodní skupiny podniků, která nebyla vyměřena podle pravidla pro zahrnutí příjmů, ve vztahu k nízce zdaněným členským subjektům uvedené nadnárodní skupiny podniků;

b) je uplatňován způsobem, který je v souladu s pravidly stanovenými touto směrnicí, nebo v případě jurisdikcí třetích zemí s modelovými pravidly OECd;

44) „určeným podávajícím subjektem“ členský subjekt, který není nejvyšším mateřským subjektem a který byl jmenován nadnárodní skupinou podniků nebo velkou vnitrostátní skupinou, aby jejich jménem plnil povinnosti podávat informační přehled uložené článkem 44.

Článek 4

Místo, kde se nachází členský subjekt

1. Pro účely této směrnice se místo, kde se nachází subjekt, který není průtokovým subjektem, určí jako jurisdikce, v níž je subjekt považován za daňového rezidenta na základě místa vedení, místa založení nebo podobných kritérií.

Nelze-li na základě prvního pododstavce určit místo, kde se subjekt, který není průtokovým subjektem, nachází, má se za to, že se nachází v jurisdikci, v níž byl založen.

2. Průtokový subjekt se považuje za subjekt bez státní příslušnosti, ledaže by byl nejvyšším mateřským subjektem nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny nebo by byl povinen uplatňovat pravidlo pro zahrnutí příjmů v souladu s články 5, 6, 7 a 8, přičemž v takovém případě se má za to, že se nachází v jurisdikci, v níž byl založen.

3. Místo, kde se nachází stálá provozovna ve smyslu čl. 3 bodu 13 písm. a), se určí jako jurisdikce, v níž je s ní zacházeno jako se stálou provozovnou a v níž podléhá dani podle použitelné smlouvy týkající se daní.

Místo, kde se nachází stálá provozovna ve smyslu čl. 3 bodu 13 písm. b), se určí jako jurisdikce, v níž na základě své podnikatelské přítomnosti podléhá stálá provozovna zdanění na čistém základě.

Místo, kde se nachází stálá provozovna ve smyslu čl. 3 bodu 13 písm. c), se určí jako jurisdikce, v níž je stálá provozovna umístěna.

Má se za to, že stálá provozovna ve smyslu čl. 3 bodu 13 písm. d) je bez státní příslušnosti.

4. Pokud se členský subjekt nachází ve dvou jurisdikcích a tyto jurisdikce mají uzavřenu použitelnou smlouvu týkající se daní, má se za to, že se tento členský subjekt nachází v jurisdikci, v níž je podle takové smlouvy pokládán za daňového rezidenta.

Pokud použitelná smlouva týkající se daní vyžaduje, aby příslušné orgány dosáhly vzájemné dohody o tom, kde je členský subjekt daňovým rezidentem, a žádné dohody nebylo dosaženo, použije se odstavec 5.

Pokud podle použitelné smlouvy týkající se daní neexistuje žádná úleva týkající se dvojího zdanění, protože členský subjekt je daňovým rezidentem v obou smluvních stranách této smlouvy týkající se daní, použije se odstavec 5.

5. Pokud se členský subjekt nachází ve dvou jurisdikcích a tyto jurisdikce nemají uzavřenu použitelnou smlouvu týkající se daní, má se za to, že tento členský subjekt se nachází v té jurisdikci, která za dané účetní období vyměřila vyšší částku zahrnutých daní.

Pro účely výpočtu částky zahrnutých daní podle prvního pododstavce se nezohlední částka daně zaplacená v souladu s režimem daně z příjmů ovládaných zahraničních společností.

Je-li částka zahrnutých daní splatných v obou jurisdikcích stejná nebo nulová, má se za to, že se členský subjekt nachází v jurisdikci, v níž má vyšší částku vyloučení příjmů na základě ekonomické podstaty vypočítanou na úrovni subjektu v souladu s článkem 28.

Je-li částka vyloučení příjmů na základě ekonomické podstaty v obou jurisdikcích stejná nebo nulová, má se za to, že členský subjekt je bez státní příslušnosti, ledaže by byl nejvyšším mateřským subjektem, přičemž v takovém případě se má za to, že se nachází v jurisdikci, v níž byl založen.

6. Pokud se v důsledku použití odstavců 4 a 5 mateřský subjekt nachází v jurisdikci, v níž nepodléhá kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů, má se za to, že podléhá kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů druhé jurisdikce, pokud použitelná smlouva týkající se daní použití takového pravidla nezakazuje.

7. Změní-li členský subjekt v průběhu účetního období místo, kde se nachází, pak se má za to, že se nachází v jurisdikci, která byla podle tohoto článku považována za místo, kde se nachází, na začátku uvedeného účetního období.

KaPITOLa II

PRAVIDLO PRO ZAHRNUTÍ PŘÍJMŮ A PRAVIDLO PRO NEDOSTATEČNĚ ZDANĚNÝ ZISK

Článek 5

Nejvyšší mateřský subjekt v Unii

1. Členské státy zajistí, aby nejvyšší mateřský subjekt, jenž je členským subjektem nacházejícím se v členském státě, podléhal za dané účetní období ve vztahu ke svým nízce zdaněným členským subjektům, které se nacházejí v jiné jurisdikci nebo které jsou bez státní příslušnosti, dorovnávací dani („dorovnávací daň podle pravidla pro zahrnutí příjmů“).

2. Pokud se členský subjekt, jenž je nejvyšším mateřským subjektem nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, nachází v členském státě, který je jurisdikcí s nízkým zdaněním, zajistí členské státy, aby uvedený subjekt podléhal za dané účetní období dorovnávací dani podle pravidla pro zahrnutí příjmů ve vztahu k sobě a všem nízce zdaněným členským subjektům dané skupiny nacházejícím se v tomtéž členském státě.

Článek 6

Střední mateřský subjekt v Unii

1. Členské státy zajistí, aby střední mateřský subjekt nacházející se v členském státě a držený nejvyšším mateřským subjektem, který se nachází v jurisdikci třetí země, podléhal za dané účetní období ve vztahu ke svým nízce zdaněným členským subjektům, které se nacházejí v jiné jurisdikci nebo které jsou bez státní příslušnosti, dorovnávací dani podle pravidla pro zahrnutí příjmů.

2. Pokud se střední mateřský subjekt nachází v členském státě, který je jurisdikcí s nízkým zdaněním, a je držen nejvyšším mateřským subjektem, který se nachází v jurisdikci třetí země, zajistí členské státy, aby uvedený střední mateřský subjekt podléhal za dané účetní období dorovnávací dani podle pravidla pro zahrnutí příjmů ve vztahu k sobě a svým nízce zdaněným členským subjektům nacházejícím se v tomtéž členském státě.

3. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí v případě, že:

a) nejvyšší mateřský subjekt podléhá za dané účetní období kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů, nebo

b) jiný střední mateřský subjekt se nachází v jurisdikci, v níž podléhá za dané účetní období kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů, a přímo či nepřímo vlastní kontrolní podíl ve středním mateřském subjektu.

Článek 7

Střední mateřský subjekt nacházející se v Unii a držený vyloučeným nejvyšším mateřským subjektem

1. Členské státy zajistí, aby střední mateřský subjekt nacházející se v členském státě a držený nejvyšším mateřským subjektem, jenž je vyloučeným subjektem, podléhal za dané účetní období ve vztahu ke svým nízce zdaněným členským subjektům, které se nacházejí v jiné jurisdikci nebo které jsou bez státní příslušnosti, dorovnávací dani podle pravidla pro zahrnutí příjmů.

2. Pokud se střední mateřský subjekt nachází v členském státě, který je jurisdikcí s nízkým zdaněním, a je držen nejvyšším mateřským subjektem, jenž je vyloučeným subjektem, zajistí členské státy, aby uvedený střední mateřský subjekt a všechny nízce zdaněné členské subjekty dané skupiny nacházející se v tomtéž členském státě za dané účetní období podléhaly dorovnávací dani podle pravidla pro zahrnutí příjmů.

3. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, pokud se jiný střední mateřský subjekt nachází v jurisdikci, v níž za dané účetní období podléhá kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů, a přímo či nepřímo vlastní kontrolní podíl ve středním mateřském subjektu uvedeném v odstavcích 1 a 2.

Článek 8

Částečně vlastněný mateřský subjekt v Unii

1. Členské státy zajistí, aby částečně vlastněný mateřský subjekt, který se nachází v členském státě, podléhal za dané účetní období ve vztahu ke svým nízce zdaněným členským subjektům, které se nacházejí v jiné jurisdikci nebo které jsou bez státní příslušnosti, dorovnávací dani podle pravidla pro zahrnutí příjmů.

2. Pokud se částečně vlastněný mateřský subjekt nachází v členském státě, který je jurisdikcí s nízkým zdaněním, zajistí členské státy, aby uvedený částečně vlastněný subjekt podléhal za dané účetní období dorovnávací dani podle pravidla pro zahrnutí příjmů ve vztahu k sobě a svým nízce zdaněným členským subjektům nacházejícím se v tomtéž členském státě.

3. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, pokud jsou všechny vlastnické podíly částečně vlastněného mateřského subjektu přímo či nepřímo drženy jiným částečně vlastněným mateřským subjektem, který podléhá za dané účetní období kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů.

Článek 9

Přidělení dorovnávací daně podle pravidla pro zahrnutí příjmů

1. dorovnávací daň podle pravidla pro zahrnutí příjmů splatná mateřským subjektem ve vztahu k nízce zdaněnému

členskému subjektu podle čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 1, čl. 7 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 se rovná dorovnávací dani nízce zdaněného členského subjektu, která se vypočítá podle článku 27, vynásobené přidělitelným podílem mateřského subjektu na takové dorovnávací dani za dané účetní období.

2. Přidělitelný podíl mateřského subjektu na dorovnávací dani ve vztahu k nízce zdaněnému členskému subjektu je dán poměrem vlastnického podílu mateřského subjektu na kvalifikovaném příjmu nízce zdaněného členského subjektu. Tento poměr se rovná kvalifikovanému příjmu nízce zdaněného členského subjektu za dané účetní období sníženému o částku tohoto příjmu přiřaditelnou vlastnickým podílům drženým jinými vlastníky a vydělenému kvalifikovaným příjmem nízce zdaněného členského subjektu za dané účetní období.

Částka kvalifikovaného příjmu přiřaditelná vlastnickým podílům v nízce zdaněném členském subjektu drženým jinými vlastníky je částka, která by byla považována za přidělitelnou těmto vlastníkům podle zásad přijatelného účetního standardu použitého v konsolidované účetní závěrce nejvyššího mateřského subjektu, pokud by se čistý příjem nízce zdaněného členského subjektu rovnal jeho kvalifikovanému příjmu a:

a) pokud by mateřský subjekt sestavil konsolidovanou účetní závěrku v souladu s tímto účetním standardem (hypotetická konsolidovaná účetní závěrka);

b) pokud by mateřský subjekt v nízce zdaněném členském subjektu vlastnil kontrolní podíl, takže by v hypotetické konsolidované účetní závěrce byly veškeré příjmy a náklady nízce zdaněného členského subjektu konsolidovány po jednotlivých řádcích s výnosy a náklady mateřského subjektu;

c) pokud by veškerý kvalifikovaný příjem nízce zdaněného členského subjektu byl přiřaditelný transakcím s osobami, které nejsou subjekty skupiny, a

d) pokud by všechny vlastnické podíly, které nejsou přímo ani nepřímo drženy xxxxxxxxx subjektem, byly v držení jiných osob než subjektů skupiny.

3. Vedle částky přidělené mateřskému subjektu v souladu s odstavcem 1 tohoto článku zahrnuje dorovnávací daň podle pravidla pro zahrnutí příjmů splatná mateřským subjektem podle čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 za dané účetní období v souladu s článkem 27:

a) celou částku dorovnávací daně vypočítanou pro tento mateřský subjekt; a

b) částku dorovnávací daně vypočítanou pro jeho nízce zdaněné subjekty nacházející se v témže členském státě vynásobenou přidělitelným podílem mateřského subjektu na takové dorovnávací dani za dané účetní období.

Článek 10

Mechanismus kompenzace pravidla pro zahrnutí příjmů

Pokud mateřský subjekt nacházející se v členském státě drží vlastnický podíl v nízce zdaněném členském subjektu nepřímo prostřednictvím středního mateřského subjektu nebo částečně vlastněného mateřského subjektu, který pro dané účetní období podléhá kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů, sníží se dorovnávací daň splatná podle článků 5 až 8 o částku, která se rovná části přidělitelného podílu prvně uvedeného mateřského subjektu na dorovnávací dani, jež je splatná středním mateřským subjektem nebo částečně vlastněným mateřským subjektem.

Článek 11

Rozhodnutí uplatnit kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň

1. Členské státy se mohou rozhodnout uplatňovat kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň.

Pokud se členský stát, v němž se nacházejí členské subjekty nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, rozhodne uplatňovat kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň, podléhají této vnitrostátní dorovnávací dani za dané účetní období všechny nízce zdaněné členské subjekty této nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny v tomto členském státě.

V rámci kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně mohou být vnitrostátní nadměrné zisky nízce zdaněných členských subjektů vypočítány na základě přijatelného účetního standardu nebo schváleného účetního standardu povoleného oprávněným účetním orgánem a upraveny tak, aby nedocházelo k podstatnému narušení hospodářské soutěže, a nikoli na základě účetního standardu používaného v konsolidované účetní závěrce.

2. Pokud se mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny nachází v členském státě a jeho přímo či nepřímo držené členské subjekty nacházející se buď v tomto členském státě, nebo v jiné jurisdikci podléhají v uvedených jurisdikcích za dané účetní období kvalifikované vnitrostátní dorovnávací dani, sníží se částka jakékoli dorovnávací daně vypočítané podle článku 27 a splatné tímto mateřským subjektem v souladu s články 5 až 8 případně až na nulovou výši o částku kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně splatné buď uvedeným mateřským subjektem, nebo uvedenými členskými subjekty.

Bez ohledu na první pododstavec platí, že pokud byla kvalifikovaná vnitrostátní dorovnávací daň za určité účetní období vypočítána v souladu s přijatelným účetním standardem nejvyššího mateřského subjektu nebo s mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS nebo IFRS ve znění přijatém Unií podle nařízení (ES) č. 1606/2002), nevypočítá se ve vztahu k členským subjektům uvedené nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny nacházejícím se v uvedeném členském státě za dané účetní období žádná dorovnávací daň v souladu s článkem 27. Tímto pododstavcem není dotčen výpočet jakékoli dodatečné dorovnávací daně podle článku 29 v případě, že členský stát neuplatní kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň k výběru jakékoli dodatečné dorovnávací daně vyplývající z článku 29.

3. Pokud není částka kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně za určité účetní období zaplacena během čtyř účetních období následujících po účetním období, v němž byla splatná, přičte se částka nezaplacené kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně k dorovnávací dani pro jurisdikci vypočtené podle čl. 27 odst. 3 a nemůže ji již vybrat členský stát, který učinil rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku.

4. Členské státy, které se rozhodnou uplatňovat kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň, oznámí své rozhodnutí Komisi do čtyř měsíců od přijetí vnitrostátních právních a správních předpisů, jimiž se kvalifikovaná vnitrostátní dorovnávací daň zavádí. Toto rozhodnutí je platné po dobu tří let a během této doby je nelze zrušit. Na konci každého tříletého období se rozhodnutí automaticky prodlužuje, pokud je členský stát nezruší. Zrušení rozhodnutí se oznámí Komisi nejpozději čtyři měsíce před koncem daného tříletého období.

Článek 12

Uplatňování pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk v nadnárodní skupině podniků

1. Pokud se nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nachází v jurisdikci třetí země, která neuplatňuje kvalifikované pravidlo pro zahrnutí příjmů, nebo pokud je nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků vyloučeným subjektem, zajistí členské státy, aby členské subjekty nacházející se v Unii podléhaly v členském státě, v němž se nacházejí, úpravě, jež se rovná částce dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk přidělené tomuto členskému státu za dané účetní období v souladu s článkem 14.

Za tímto účelem může mít taková úprava podobu buď dorovnávací daně splatné uvedenými členskými subjekty, nebo odepření odpočtu ze zdanitelných příjmů uvedených členských subjektů, které vede k částce daňového závazku nezbytného k výběru částky dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk přidělené uvedenému členskému státu.

2. Pokud členský stát uplatní úpravu podle odstavce 1 tohoto článku v podobě odepření odpočtu ze zdanitelných příjmů, použije se tato úprava v co největší možné míře ve vztahu ke zdaňovacímu období, v němž končí účetní období, za které byla částka dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk vypočtena a přidělena členskému státu v souladu s článkem 14.

Jakákoli částka dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk, která zůstává splatná za určité účetní období v důsledku uplatnění odepření odpočtu ze zdanitelných příjmů za dané účetní období, se v nezbytném rozsahu převede do dalšího období a za každé následující účetní období podléhá úpravě podle odstavce 1 až do úplného zaplacení částky dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk přidělené uvedenému členskému státu za dané účetní období.

3. Tento článek se nevztahuje na členské subjekty, které jsou investičními subjekty.

Článek 13

Uplatňování pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk v jurisdikci nejvyššího mateřského subjektu

1. Pokud se nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nachází v jurisdikci třetí země s nízkým zdaněním, zajistí členské státy, aby členské subjekty nacházející se v Unii podléhaly v členském státě, v němž se nacházejí, úpravě, jež se rovná částce dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk přidělené tomuto členskému státu za dané účetní období v souladu s článkem 14.

Za tímto účelem může mít taková úprava podobu buď dorovnávací daně splatné uvedenými členskými subjekty, nebo odepření odpočtu ze zdanitelných příjmů uvedených členských subjektů, které vede k částce daňového závazku nezbytného k výběru částky dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk přidělené uvedenému členskému státu.

První pododstavec se nepoužije, pokud se na nejvyšší mateřský subjekt v jurisdikci třetí země s nízkým zdaněním vztahuje kvalifikované pravidlo pro zahrnutí příjmů ve vztahu k němu a jeho nízce zdaněným členským subjektům nacházejícím se v této jurisdikci.

2. Pokud členský stát uplatní úpravu podle odstavce 1 tohoto článku v podobě odepření odpočtu ze zdanitelných příjmů, použije se tato úprava v co největší možné míře ve vztahu ke zdaňovacímu období, v němž končí účetní období, ve kterém byla částka dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk vypočtena a přidělena členskému státu v souladu s článkem 14.

Jakákoli částka dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk, která zůstává splatná za určité účetní období v důsledku odepření odpočtu ze zdanitelných příjmů za dané účetní období, se v nezbytném rozsahu převede do dalšího období a za každé následující účetní období podléhá úpravě podle odstavce 1 až do úplného zaplacení částky dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk přidělené uvedenému členskému státu za dané účetní období.

3. Tento článek se nevztahuje na členské subjekty, které jsou investičními subjekty.

Článek 14

Výpočet a přidělení částky dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk

1. Částka dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk přidělená členskému státu se vypočítá vynásobením celkové dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk stanovené podle odstavce 2 procentním podílem podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk pro daný členský stát stanoveným podle odstavce 5.

2. Celková dorovnávací daň podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk za dané účetní období se rovná součtu dorovnávacích daní vypočítaných pro každý nízce zdaněný členský subjekt nadnárodní skupiny podniků za dané účetní období v souladu s článkem 27 s výhradou úprav stanovených v odstavcích 3 a 4 tohoto článku.

3. dorovnávací daň podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk nízce zdaněného členského subjektu se rovná nule,

pokud jsou v daném účetním období všechny vlastnické podíly nejvyššího mateřského subjektu v takovém nízce zdaněném členském subjektu drženy přímo nebo nepřímo jedním nebo více mateřskými subjekty, které jsou povinny uplatnit vůči uvedenému nízce zdaněnému členskému subjektu za dané účetní období kvalifikované pravidlo pro zahrnutí příjmů.

4. Pokud se nepoužije odstavec 3, dorovnávací daň podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk nízce zdaněného členského subjektu se sníží o přidělitelný podíl mateřského subjektu na dorovnávací dani tohoto nízce zdaněného členského subjektu, která je vyměřena podle kvalifikovaného pravidla pro zahrnutí příjmů.

5. Procentní podíl členského státu podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk se pro každé účetní období a každou nadnárodní skupinu podniků vypočítá podle následujícího vzorce:

počet zaměstnanců ve všech jurisdikcích uplatňujících pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk

celková hodnota hmotných aktiv ve všech jurisdikcích uplatňujících pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk

50%x          počet zaměstnanců v členském státě         + 50%x          celková hodnota hmotných aktiv v členském státě      

kde:

a) počtem zaměstnanců v členském státě je celkový počet zaměstnanců všech členských subjektů nadnárodní skupiny podniků, které se nacházejí v tomto členském státě;

b) počtem zaměstnanců ve všech jurisdikcích, uplatňujících pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk je celkový počet zaměstnanců všech členských subjektů nadnárodní skupiny podniků, které se nacházejí v jurisdikci, která má pro dané účetní období zavedeno kvalifikované pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk;

c) celkovou hodnotou hmotných aktiv v členském státě je součet čisté účetní hodnoty hmotných aktiv všech členských subjektů nadnárodní skupiny podniků, které se nacházejí v daném členském státě;

d) celkovou hodnotou hmotných aktiv ve všech jurisdikcích uplatňujících pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk je součet čisté účetní hodnoty hmotných aktiv všech členských subjektů nadnárodní skupiny podniků, které se nacházejí v jurisdikci, která má pro dané účetní období zavedeno kvalifikované pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk.

6. Počtem zaměstnanců je počet zaměstnanců v přepočtu na plné pracovní úvazky všech členských subjektů nacházejících se v příslušné jurisdikci, včetně nezávislých dodavatelů za předpokladu, že se podílejí na běžných provozních činnostech členského subjektu.

Hmotná aktiva zahrnují hmotná aktiva všech členských subjektů, které se nacházejí v příslušné jurisdikci, avšak nezahrnují hotovost nebo peněžní ekvivalenty ani nehmotná nebo finanční aktiva.

7. Zaměstnanci, jejichž mzdové náklady jsou zahrnuty v samostatných finančních výkazech stálé provozovny podle čl. 18 odst. 1 s úpravami podle čl. 18 odst. 2, se přiřazují jurisdikci, v níž se nachází stálá provozovna.

Hmotná aktiva zahrnutá do samostatných finančních výkazů stálé provozovny podle čl. 18 odst. 1 s úpravami podle čl. 18 odst. 2 se přiřazují jurisdikci, v níž se nachází stálá provozovna.

Počet zaměstnanců a hmotná aktiva přiřazená jurisdikci stálé provozovny se nezohledňují v počtu zaměstnanců a hmotných aktivech v jurisdikci hlavního subjektu.

Počet zaměstnanců a čistá účetní hodnota hmotných aktiv držených investičním subjektem jsou z prvků vzorce uvedeného v odstavci 5 vyloučeny.

Počet zaměstnanců a čistá účetní hodnota hmotných aktiv průtokového subjektu jsou z prvků vzorce uvedeného v odstavci 5 vyloučeny, pokud nejsou přiřazeny stálé provozovně, nebo neexistuje-li stálá provozovna, členským subjektům, které se nacházejí v jurisdikci, v níž byl průtokový subjekt založen.

8. Odchylně od odstavce 5 se procentní podíl určité jurisdikce podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk pro určitou nadnárodní skupinu podniků považuje v daném účetním období za nulový, pokud částka dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk přiřazená této jurisdikci v předchozím účetním období nevedla k tomu, že členské subjekty této nadnárodní skupiny podniků nacházející se v uvedené jurisdikci mají dodatečný hotovostní daňový náklad, který se celkově rovná částce dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk za uvedené předchozí účetní období přidělené uvedené jurisdikci.

Počet zaměstnanců a čistá účetní hodnota hmotných aktiv členských subjektů nadnárodní skupiny podniků, které se nacházejí v jurisdikci s nulovým procentním podílem podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk za dané účetní období, jsou vyloučeny z prvků vzorce pro přidělení celkové dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk této nadnárodní skupině podniků za dané účetní období.

9. Odstavec 8 se pro dané účetní období nepoužije, pokud všechny jurisdikce s kvalifikovaným pravidlem pro nedostatečně zdaněný zisk platným pro dané účetní období mají pro nadnárodní skupinu podniků za dané účetní období nulový procentní podíl podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk.

XxXXXXXx XXX

VÝPOČET KVALIFIKOVANÉHO PŘÍJMU NEBO ZTRÁTY

Článek 15

Stanovení kvalifikovaného příjmu nebo ztráty

1. Kvalifikovaný příjem nebo ztráta členského subjektu se vypočítají promítnutím úprav uvedených v článcích 16 až 19 do čistého účetního příjmu nebo ztráty členského subjektu za účetní období před konsolidačními úpravami za účelem eliminace transakcí uvnitř skupiny, jak je stanoveno v účetním standardu použitém při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu.

2. Není-li určení čistého účetního příjmu nebo ztráty členského subjektu na základě přijatelného účetního standardu nebo schváleného účetního standardu použitého při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu rozumně proveditelné, mohou být čistý účetní příjem nebo ztráta členského subjektu za účetní období určeny za použití jiného přijatelného účetního standardu nebo schváleného účetního standardu za předpokladu, že:

a) finanční výkazy členského subjektu jsou vedeny na základě uvedeného účetního standardu;

b) informace obsažené ve finančních výkazech jsou spolehlivé, a

c) trvalé rozdíly přesahující částku 1 000 000 EUR, které vyplývají z použití určité zásady nebo standardu, které se liší od účetního standardu použitého při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu, a jejich uplatnění na položky příjmů, nákladů nebo transakcí, se upraví tak, aby odpovídaly postupu požadovanému pro tuto položku v účetním standardu použitém při sestavování konsolidované účetní závěrky.

3. Pokud nejvyšší mateřský subjekt nesestavuje konsolidovanou účetní závěrku v souladu s přijatelným účetním standardem podle čl. 3 bodu 6 písm. c), upraví se konsolidovaná účetní závěrka nejvyššího mateřského subjektu tak, aby nedošlo k podstatnému narušení hospodářské soutěže.

4. Pokud nejvyšší mateřský subjekt nesestavuje konsolidovanou účetní závěrku podle čl. 3 bodu 6 písm. a), b) a c), považuje se za konsolidovanou účetní závěrku nejvyššího mateřského subjektu podle čl. 3 bodu 6 písm. d) taková účetní závěrka, která by byla sestavena, kdyby byl nejvyšší mateřský subjekt povinen sestavovat tuto konsolidovanou účetní závěrku v souladu s:

a) přijatelným účetním standardem nebo

b) schváleným účetním standardem za předpokladu, že tato konsolidovaná účetní závěrka je upravena tak, aby se zabránilo jakémukoli podstatnému narušení hospodářské soutěže.

5. Uplatňuje-li členský stát nebo jurisdikce třetí země kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň, mohou být čistý účetní příjem nebo ztráta členských subjektů, které se nacházejí v uvedeném členském státě nebo jurisdikci třetí země, stanoveny v souladu s přijatelným účetním standardem nebo schváleným účetním standardem, který se liší od účetního standardu použitého při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu, pokud jsou tento čistý účetní příjem nebo ztráta upraveny tak, aby se zabránilo jakémukoli podstatnému narušení hospodářské soutěže.

6. Pokud použití zvláštní zásady nebo postupu podle souboru obecně uznávaných účetních zásad vede k podstatnému narušení hospodářské soutěže, upraví se účetní zpracování jakékoli položky nebo transakce, na které se tato zásada nebo postup vztahuje, tak, aby bylo v souladu s postupem požadovaným pro danou položku nebo transakci podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS nebo IFRS ve znění přijatém Unií podle nařízení (ES) č. 1606/2002).

Článek 16

Úpravy za účelem stanovení kvalifikovaného příjmu nebo ztráty

1. Pro účely tohoto článku se rozumí:

a) „čistým daňovým nákladem“ čistá částka těchto položek:

i) zahrnuté daně vykázané jako náklad a veškeré stávající a odložené zahrnuté daně, které jsou součástí nákladů na daň z příjmů, včetně zahrnutých daní z příjmů, které jsou vyloučeny z výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty;

ii) odložené daňové pohledávky přiřaditelné ztrátě za účetní období;

iii) kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně vykázané jako náklad;

iv) daně vzniklé na základě pravidel této směrnice, nebo v případě jurisdikcí třetích zemí na základě modelových pravidel OECd, vykázané jako náklad, a

v) nekvalifikované vratné imputační daně vykázané jako náklad;

b) „vyloučenou dividendou“ dividendy nebo jiné formy rozdělení zisku přijaté nebo vykázané v souvislosti s vlastnickým podílem, s výjimkou dividendy nebo jiné formy rozdělení zisku, které byly přijaty nebo vykázány v souvislosti s:

i) vlastnickým podílem:

— který daná skupina drží v určitém subjektu a z něhož plynou práva na méně než 10 % zisku, kapitálu nebo rezervních fondů nebo hlasovacích práv uvedeného subjektu ke dni rozdělení zisku nebo prodeje („portfoliový podíl“) a

— který je ekonomicky vlastněn členským subjektem, který dostává nebo jemuž vznikají dividendy nebo jiné formy rozdělení zisku po dobu kratší než jeden rok ke dni rozdělení zisku;

ii) vlastnickým podílem v investičním subjektu, který podléhá rozhodnutí podle článku 43;

c) „vyloučeným kapitálovým ziskem nebo ztrátou“ výnos, zisk nebo ztráta zahrnuté v čistém účetním příjmu nebo ztrátě členského subjektu vyplývající ze:

i) zisků a ztrát vyplývajících ze změn reálné hodnoty vlastnického podílu, s výjimkou portfoliových podílů;

ii) zisků nebo ztrát ze zcizení vlastnického podílu, který je zahrnut na základě ekvivalenční metody účetnictví, a

iii) zisků a ztrát souvisejících se zcizením vlastnického podílu, s výjimkou zcizení portfoliových podílů;

d) „zahrnutým ziskem nebo ztrátou vyplývajícím z metody přecenění“ čistý zisk nebo ztráta, zvýšené nebo snížené o související zahrnuté daně za účetní období, vyplývající z použití účetní metody nebo praxe, které v případě veškerého majetku, budov a zařízení:

i) pravidelně upravují účetní hodnotu takového majetku, budov a zařízení na jeho reálnou hodnotu;

ii) zaznamenávají změny hodnoty v rámci ostatního úplného výsledku hospodaření a

iii) následně nevykazují vzniklý zisk nebo ztrátu v ostatním úplném výsledku hospodaření prostřednictvím zisku a ztráty;

e) „asymetrickým kurzovým ziskem nebo ztrátou“ kurzový zisk nebo ztráta subjektu, jejichž účetní a daňové funkční měny se liší, které jsou:

i) zahrnuty do výpočtu zdanitelného příjmu nebo ztráty členského subjektu a které lze přičíst kolísání směnného kurzu mezi účetní funkční měnou a daňovou funkční měnou členského subjektu;

ii) zahrnuty do výpočtu čistého účetního příjmu nebo ztráty členského subjektu a které lze přičíst kolísání směnného kurzu mezi účetní funkční měnou a daňovou funkční měnou členského subjektu;

iii) zahrnuty do výpočtu čistého účetního příjmu nebo ztráty členského subjektu a které lze přičíst kolísání směnného kurzu mezi třetí cizí měnou a účetní funkční měnou členského subjektu a

iv) přičitatelné kolísání směnného kurzu mezi třetí cizí měnou a daňovou funkční měnou členského subjektu, bez ohledu na to, zda je tento kurzový zisk nebo ztráta zahrnut do zdanitelného příjmu.

daňová funkční měna je funkční měna používaná k určení zdanitelného příjmu nebo ztráty členského subjektu pro zahrnutou daň v jurisdikci, v níž se nachází. Účetní funkční měna je funkční měna používaná k určení čistého účetního příjmu nebo ztráty členského subjektu. Třetí cizí měna je měna, která není daňovou funkční měnou ani účetní funkční měnou členského subjektu;

f) „zásadně nepřípustnými náklady“:

i) náklady vzniklé členskému subjektu v souvislosti s nezákonnými platbami včetně úplatků a nezákonných provizí a

ii) náklady vzniklé členskému subjektu v souvislosti s pokutami a sankcemi, které dosahují nebo přesahují hodnotu 50 000 EUR nebo rovnocennou částku ve funkční měně, v níž se vypočítává čistý účetní zisk nebo ztráta členského subjektu;

g) „chybami z předchozího období a změnami účetních zásad“ změna počátečního stavu vlastního kapitálu členského subjektu na začátku účetního období, kterou lze přičíst:

i) opravě chyby ve stanovení čistého účetního příjmu nebo ztráty v předchozím účetním období, která ovlivnila příjmy nebo náklady, jež lze zahrnout do výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty v předchozím účetním období, s výjimkou případů, kdy tato oprava chyby vedla k podstatnému snížení závazku ze zahrnutých daní podle článku 25, a

ii) změně účetních zásad nebo pravidel, která ovlivnila příjmy nebo náklady zahrnuté do výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty;

h) „vzniklými penzijními náklady“ rozdíl mezi částkou nákladů na důchodové závazky zahrnutou do čistého účetního příjmu nebo ztráty a částkou příspěvku do penzijního fondu za dané účetní období.

2. aby se určil kvalifikovaný příjem nebo ztráta, upraví se čistý účetní příjem nebo ztráta členského subjektu o částku

těchto položek:

a) čisté daňové náklady;

b) vyloučené dividendy;

c) vyloučené kapitálové zisky nebo ztráty;

d) zahrnuté zisky nebo ztráty vyplývající z metody přecenění;

e) zisky nebo ztráty související se zcizením aktiv a pasiv vyloučené podle článku 35;

f) asymetrické kurzové zisky nebo ztráty;

g) zásadně nepřípustné náklady;

h) chyby z předchozího období a změny účetních zásad a

i) vzniklé penzijní náklady.

3. Podávající členský subjekt se může rozhodnout, že členský subjekt smí částkou, která je povolena jako odpočet při výpočtu jeho zdanitelného příjmu v místě, kde se nachází, nahradit částku zaúčtovanou v jeho finančních výkazech jako náklady nebo výdaje takového členského subjektu, které byly kompenzovány na základě akcií.

Nebyla-li možnost využití akciových opcí uplatněna, částka nákladů nebo výdajů na kompenzaci na základě akcií, která byla odečtena od čistého účetního příjmu nebo ztráty členského subjektu za účelem výpočtu jeho kvalifikovaného příjmu nebo ztráty za všechna předchozí účetní období, se zahrne v účetním období, v němž platnost této možnosti vypršela.

Pokud část nákladů nebo výdajů na kompenzace na základě akcií byla vykázána ve finančních výkazech členského subjektu v účetních obdobích předcházejících účetnímu období, v němž bylo rozhodnutí učiněno, zahrne se do výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členského subjektu za dané účetní období částka rovnající se rozdílu mezi celkovou částkou nákladů nebo výdajů na kompenzace na základě akcií, která byla odečtena za účelem výpočtu jeho kvalifikovaného příjmu nebo ztráty v těchto předchozích účetních obdobích, a celkovou částkou nákladů nebo výdajů na kompenzace na základě akcií, která by byla odečtena pro účely výpočtu jeho kvalifikovaného příjmu nebo ztráty v těchto předchozích účetních obdobích, pokud by v těchto účetních obdobích bylo uvedené rozhodnutí učiněno.

Rozhodnutí se činí v souladu s čl. 45 odst. 1 a vztahuje se shodně na všechny členské subjekty nacházející se ve stejné jurisdikci pro období, v němž bylo rozhodnutí učiněno, a pro všechna následující účetní období.

V účetním období, v němž je rozhodnutí zrušeno, se do výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členského subjektu zahrne částka neuhrazených nákladů nebo výdajů na kompenzace na základě akcií odečtená v návaznosti na uvedené rozhodnutí, která přesahuje vzniklé účetní náklady.

4. Jakákoli transakce mezi členskými subjekty nacházejícími se v různých jurisdikcích, která není zaznamenána ve stejné výši na finančních účtech obou členských subjektů nebo která není v souladu se zásadou obvyklých tržních podmínek, se upraví tak, aby byla ve stejné výši a byla v souladu se zásadou obvyklých tržních podmínek.

Ztráta z prodeje nebo jiného převodu aktiva mezi dvěma členskými subjekty nacházejícími se ve stejné jurisdikci, která není zaznamenána v souladu se zásadou obvyklých tržních podmínek, se upraví na základě zásady obvyklých tržních podmínek, pokud je uvedená ztráta zahrnuta do výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty.

Pro účely tohoto odstavce se zásadou obvyklých tržních podmínek rozumí zásada, podle níž musí být transakce mezi členskými subjekty zaznamenávány podle podmínek, které by byly dosaženy při srovnatelných transakcích a za srovnatelných okolností mezi nezávislými podniky.

5. Kvalifikované vratné daňové zápočty podle čl. 3 bodu 38 se při výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členského subjektu považují za příjem. Nekvalifikované vratné daňové zápočty se při výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členského subjektu nepovažují za příjem.

6. Podávající členský subjekt se může rozhodnout, že zisky a ztráty z aktiv a pasiv vykazovaných v konsolidované účetní závěrce za účetní období v reálné hodnotě nebo podle pravidel pro snížení hodnoty mohou být pro účely výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty stanoveny na základě realizačního principu.

Zisky nebo ztráty, které vyplývají z účtování aktiva nebo pasiva v reálné hodnotě nebo podle pravidel pro snížení hodnoty, jsou z výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členského subjektu podle prvního pododstavce vyloučeny.

Účetní hodnotou aktiva nebo pasiva pro účely stanovení zisku nebo ztráty podle prvního pododstavce je účetní hodnota v době, kdy bylo aktivum pořízeno nebo vzniklo pasivum, nebo hodnota k prvnímu dni účetního období, v němž bylo dané rozhodnutí učiněno, podle toho, co nastane později.

Rozhodnutí se činí v souladu s čl. 45 odst. 1 a vztahuje se na všechny členské subjekty, které se nacházejí v jurisdikci, ve vztahu k níž je rozhodnutí učiněno, pokud se podávající členský subjekt nerozhodne omezit rozhodnutí pouze na hmotná aktiva členských subjektů nebo na investiční subjekty.

V účetním období, v němž je rozhodnutí zrušeno, se při výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členských subjektů částka rovnající se rozdílu mezi reálnou a účetní hodnotou aktiva nebo pasiva k prvnímu dni účetního období, v němž bylo rozhodnutí zrušeno, určená na základě uvedeného rozhodnutí, buď přičte, pokud reálná hodnota převyšuje účetní hodnotu, nebo odečte, pokud účetní hodnota převyšuje reálnou hodnotu.

7. Podávající členský subjekt se může rozhodnout, že kvalifikovaný příjem nebo ztráta členského subjektu nacházejícího se v určité jurisdikci, které vyplývají ze zcizení místních hmotných aktiv nacházejících se v této jurisdikci tímto členským subjektem ve prospěch jiných třetích osob, než jsou členové skupiny, v daném účetním období, budou upraveny podle tohoto odstavce. Pro účely tohoto odstavce se místními hmotnými aktivy rozumí nemovitý majetek nacházející se ve stejné jurisdikci jako členský subjekt.

Čistý zisk plynoucí ze zcizení místních hmotných aktiv podle prvního pododstavce v účetním období, v němž bylo rozhodnutí učiněno, se započte proti případné čisté ztrátě členského subjektu nacházejícího se v uvedené jurisdikci vyplývající ze zcizení místních hmotných aktiv podle prvního pododstavce v účetním období, v němž bylo rozhodnutí učiněno, a ve čtyřech účetních obdobích předcházejících tomuto účetnímu období („pětileté období“). Čistý zisk se nejprve započte proti případné čisté ztrátě, která vznikla v prvním účetním období pětiletého období. Veškerá zbytková částka čistého zisku se převádí do dalšího období a započte se proti případným čistým ztrátám, které vznikly v následujících účetních obdobích pětiletého období.

Zbytková částka čistého zisku, která zůstane po uplatnění druhého pododstavce, se pro účely výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty každého členského subjektu nacházejícího se v této jurisdikci, který dosáhl čistého zisku ze zcizení místních hmotných aktiv podle prvního pododstavce v účetním období, v němž bylo rozhodnutí učiněno, rovnoměrně rozloží na celé pětileté období. Zbytková částka čistého zisku přiřazená členskému subjektu je úměrná čistému zisku tohoto členského subjektu vydělenému čistým ziskem všech členských subjektů.

Pokud žádný z členských subjektů v určité jurisdikci nedosáhl čistého zisku ze zcizení místních hmotných aktiv podle prvního pododstavce v účetním období, v němž bylo rozhodnutí učiněno, rozdělí se zbytková částka čistého zisku uvedená ve třetím pododstavci rovnoměrně mezi všechny členské subjekty v této jurisdikci a rovnoměrně se rozloží na celé pětileté období pro účely výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty každého z těchto členských subjektů.

Veškeré úpravy podle tohoto odstavce pro účetní období předcházející účetnímu období, v němž je rozhodnutí učiněno, podléhají úpravám v souladu s čl. 29 odst. 1. Toto rozhodnutí se činí každoročně v souladu s čl. 45 odst. 2.

8. Jakékoli náklady související s ujednáním o financování, kdy jeden nebo více členských subjektů poskytují úvěr jednomu nebo více dalším členským subjektům téže skupiny, nebo do nich jinak investují („ujednání o financování uvnitř skupiny“), se při výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členského subjektu neberou v úvahu, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) členský subjekt se nachází v jurisdikci s nízkým zdaněním nebo v jurisdikci, ve které by platilo nízké zdanění, pokud by náklady členskému subjektu nevznikly;

b) lze důvodně předpokládat, že po očekávanou dobu trvání ujednání o financování uvnitř skupiny bude toto ujednání o financování uvnitř skupiny zvyšovat částku nákladů zohledněných při výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty uvedeného členského subjektu, aniž by to vedlo k odpovídajícímu zvýšení zdanitelného příjmu členského subjektu, který úvěr poskytuje („protistrana“);

c) protistrana se nachází v jurisdikci, která není jurisdikcí s nízkým zdaněním, nebo v jurisdikci, ve které by neplatilo nízké zdanění, pokud by příjmy související s danými náklady protistraně nevznikly.

9. Nejvyšší mateřský subjekt se může rozhodnout, že použije postup účetní konsolidace k eliminaci příjmů, nákladů, zisků a ztrát z transakcí mezi členskými subjekty nacházejícími se ve stejné jurisdikci a zahrnutými do skupiny daňové konsolidace pro účely výpočtu čistého kvalifikovaného příjmu nebo ztráty těchto členských subjektů.

Toto rozhodnutí se činí v souladu s čl. 45 odst. 1.

V účetním období, v němž je rozhodnutí učiněno nebo zrušeno, se provedou příslušné úpravy tak, aby položky kvalifikovaného příjmu nebo ztráty nebyly v důsledku takového rozhodnutí nebo jeho zrušení zohledněny více než jednou nebo opomenuty.

10. Pojišťovna vyloučí z výpočtu svého kvalifikovaného příjmu nebo ztráty jakoukoli částku účtovanou pojistníkům za daně zaplacené pojišťovnou v souvislosti s výnosy pojistníků. Pojišťovna zahrne do výpočtu svého kvalifikovaného příjmu nebo ztráty veškeré výnosy pojistníků, které nejsou zohledněny v jejím čistém účetním příjmu nebo ztrátě v rozsahu, v jakém se odpovídající zvýšení nebo snížení závazků vůči pojistníkům odráží v jejím čistém účetním příjmu nebo ztrátě.

11. Jakákoli částka, která je vykázána jako snížení vlastního kapitálu členského subjektu a je výsledkem rozdělení zisku, které bylo nebo má být uskutečněno v souvislosti s nástrojem vydaným tímto členským subjektem v souladu s obezřetnostními regulačními požadavky („vedlejší kapitál tier 1“), se při výpočtu jeho kvalifikovaného přijmu nebo ztráty považuje za náklad.

Částka, která je vykázána jako zvýšení vlastního kapitálu členského subjektu a která je výsledkem rozdělení zisku, která byla nebo má být přijata v souvislosti s vedlejším kapitálem tier 1 drženým členským subjektem, se zahrne do výpočtu jeho kvalifikovaného příjmu nebo ztráty.

Článek 17

Vyloučení příjmů z mezinárodní lodní dopravy

1. Pro účely tohoto článku se rozumí:

a) „příjmy z mezinárodní lodní dopravy“ čistý příjem získaný členským subjektem z následujících činností, pokud přeprava není prováděna po vnitrozemských vodních cestách ve stejné jurisdikci:

i) mezinárodní lodní přeprava cestujících nebo nákladu, bez ohledu na to, zda je členský subjekt vlastníkem lodi, pronajímá si ji nebo ji má k dispozici jinak;

ii) mezinárodní lodní přeprava cestujících nebo nákladu na základě dohod o pronájmu lodního prostoru;

iii) pronájem lodi, jež má být používána pro mezinárodní přepravu cestujících nebo nákladu formou pronájmu s plnou výbavou a posádkou;

iv) pronájem lodi používané pro mezinárodní přepravu cestujících nebo nákladu jinému členskému subjektu formou pronájmu bez posádky;

v) účast ve společném fondu, společném podniku nebo mezinárodní provozní agentuře pro mezinárodní lodní přepravu cestujících nebo nákladu a

vi) prodej lodi užívané k mezinárodní přepravě cestujících nebo nákladu za předpokladu, že loď byla členským subjektem držena pro použití po dobu nejméně jednoho roku;

b) „kvalifikovaným vedlejším příjmem z mezinárodní lodní dopravy“ čistý příjem získaný členským subjektem z níže uvedených činností, pokud jsou tyto činnosti vykonávány především v souvislosti s mezinárodní lodní přepravou cestujících nebo nákladu:

i) pronájem lodi bez posádky jinému podniku lodní dopravy, který není členským subjektem, za předpokladu, že doba pronájmu nepřesáhne tři roky

ii) prodej přepravních dokladů vydaných jinými podniky lodní dopravy pro vnitrostátní úsek mezinárodní plavby;

iii) pronájem a krátkodobé skladování kontejnerů nebo poplatky za zadržení v případě pozdního vrácení kontejnerů;

iv) poskytování služeb inženýrů, pracovníků údržby, pracovníků manipulujících s nákladem, zaměstnanců stravovacích služeb a zaměstnanců zákaznických služeb ostatním podnikům lodní dopravy a

v) příjmy z investiční činnosti, přičemž investiční činnost, ze které příjem plyne, je prováděna jako nedílná součást výkonu činnosti provozování lodí v mezinárodní dopravě.

2. Příjem z mezinárodní lodní dopravy a kvalifikovaný vedlejší příjem z mezinárodní lodní dopravy členského subjektu jsou vyloučeny z výpočtu jeho kvalifikovaného příjmu nebo ztráty, pokud tento členský subjekt prokáže, že strategické nebo obchodní řízení všech dotčených lodí je skutečně prováděno z jurisdikce, v níž se členský subjekt nachází.

3. Pokud je při výpočtu příjmu z mezinárodní lodní dopravy a kvalifikovaného vedlejšího příjmu z mezinárodní lodní dopravy výsledkem ztráta, je tato ztráta vyloučena z výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty tohoto členského subjektu.

4. Souhrnný kvalifikovaný vedlejší příjem z mezinárodní lodní dopravy všech členských subjektů, které se nacházejí v určité jurisdikci, nesmí překročit 50 % příjmů uvedených členských subjektů z mezinárodní lodní dopravy.

5. Náklady vzniklé členskému subjektu, které jsou přímo přiřaditelné jeho činnostem v mezinárodní lodní dopravě uvedeným v odst. 1 písm. a) a kvalifikovaným vedlejším činnostem v mezinárodní lodní dopravě uvedeným v odst. 1 písm. b), se pro účely výpočtu čistého příjmu z mezinárodní lodní dopravy a čistého kvalifikovaného vedlejšího příjmu z mezinárodní lodní dopravy členského subjektu přiřadí k těmto činnostem.

Náklady vzniklé členskému subjektu, které nepřímo vyplývají z jeho činností v mezinárodní lodní dopravě a z kvalifikovaných vedlejších činností v mezinárodní lodní dopravě, se pro účely výpočtu příjmu z mezinárodní lodní dopravy a kvalifikovaného vedlejšího příjmu z mezinárodní lodní dopravy členského subjektu odečtou od výnosů členského subjektu z těchto činností na základě jeho výnosů z těchto činností v poměru k jeho celkovým výnosům.

6. Při výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členského subjektu jsou vyloučeny veškeré přímé a nepřímé náklady přiřazené k jeho příjmu z mezinárodní lodní dopravy a kvalifikovanému vedlejšímu příjmu z mezinárodní lodní dopravy v souladu s odstavcem 5.

Článek 18

Přidělení kvalifikovaného příjmu nebo ztráty mezi hlavní subjekt a stálou provozovnu

1. Je-li členský subjekt stálou provozovnou ve smyslu čl. 3 bodu 13 písm. a), b) nebo c), je jeho čistým účetním příjmem nebo ztrátou čistý příjem nebo ztráta vykázané v samostatných finančních výkazech stálé provozovny.

Nesestavuje-li stálá provozovna samostatné finanční výkazy, za její čistý účetní příjem nebo ztrátu se považuje částka, která by byla zohledněna v jejích samostatných finančních výkazech, kdyby byly sestaveny samostatně a v souladu s účetním standardem použitým při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu.

2. Je-li členský subjekt stálou provozovnou ve smyslu čl. 3 bodu 13 písm. a) nebo b), upraví se jeho čistý účetní příjem nebo ztráta tak, aby odrážely pouze částky a položky příjmů a nákladů, které mu lze přiřadit v souladu s použitelnou smlouvou týkající se daní nebo vnitrostátním právem jurisdikce, v níž se nachází, bez ohledu na výši příjmů podléhajících dani a výši daňově uznatelných nákladů v této jurisdikci.

Je-li členský subjekt stálou provozovnou ve smyslu čl. 3 bodu 13 písm. c), upraví se jeho čistý účetní příjem nebo ztráta tak, aby odrážely pouze částky a položky příjmů a nákladů, které mu lze přiřadit v souladu s článkem 7 modelové úmluvy OECd o daních z příjmu a majetku, v platném znění.

3. Je-li členský subjekt stálou provozovnou ve smyslu čl. 3 bodu 13 písm. d), jeho čistý účetní příjem nebo ztráta se vypočítá na základě částek a položek příjmů, které jsou vyňaty ze zdanění v jurisdikci, v níž se nachází hlavní subjekt, a které lze přiřadit k operacím prováděným mimo tuto jurisdikci, a částek a položek nákladů, které nejsou odečteny pro daňové účely v jurisdikci, kde se nachází hlavní subjekt, a které lze přiřadit k těmto operacím.

4. S výjimkou ustanovení odstavce 5 se čistý účetní příjem nebo ztráta stálé provozovny nezohledňují při stanovení kvalifikovaného příjmu nebo ztráty hlavního subjektu.

5. S kvalifikovanou ztrátou stálé provozovny se zachází jako s nákladem hlavního subjektu pro účely výpočtu jeho kvalifikovaného příjmu nebo ztráty v rozsahu, v jakém je ztráta stálé provozovny při výpočtu vnitrostátního zdanitelného příjmu tohoto hlavního subjektu považována za náklad a není započtena oproti položce vnitrostátního zdanitelného příjmu, která podléhá dani podle právních předpisů jak jurisdikce hlavního subjektu, tak jurisdikce stálé provozovny.

S kvalifikovaným příjmem, který následně získá stálá provozovna, se zachází jako s kvalifikovaným příjmem hlavního subjektu až do výše kvalifikované ztráty, se kterou se dříve podle prvního pododstavce zacházelo jako s nákladem hlavního subjektu.

Článek 19

Přidělení kvalifikovaného příjmu nebo ztráty průtokového subjektu

1. Čistý účetní příjem nebo ztráta členského subjektu, který je průtokovým subjektem, se sníží o částku, kterou lze přidělit jeho vlastníkům, kteří nejsou subjekty skupiny a kteří drží svůj vlastnický podíl v tomto průtokovém subjektu přímo nebo prostřednictvím řetězce daňově transparentních subjektů, s výjimkou případů, kdy:

a) průtokový subjekt je nejvyšším mateřským subjektem nebo

b) průtokový subjekt je držen nejvyšším mateřským subjektem uvedeným v písmenu a) přímo nebo prostřednictvím řetězce daňově transparentních subjektů.

2. Čistý účetní příjem nebo ztráta členského subjektu, který je průtokovým subjektem, se sníží o čistý účetní příjem nebo ztrátu, které jsou přiděleny jinému členskému subjektu.

3. Pokud průtokový subjekt zcela nebo částečně vykonává činnost prostřednictvím stálé provozovny, jeho čistý účetní příjem nebo ztráta, které zbydou po uplatnění odstavce 1 tohoto článku, se přidělí této stálé provozovně v souladu s článkem 18.

4. Není-li daňově transparentní subjekt nejvyšším mateřským subjektem, přidělí se čistý účetní příjem nebo ztráta průtokového subjektu, které zbydou po uplatnění odstavců 1 a 3, jeho vlastnickým členským subjektům v poměru podle jejich vlastnických podílů v tomto průtokovém subjektu.

5. Je-li průtokový subjekt daňově transparentním subjektem, jenž je nejvyšším mateřským subjektem nebo reverzním hybridním subjektem, přidělí se čistý účetní příjem nebo ztráta průtokového subjektu, které zbydou po uplatnění odstavců 1 a 3, danému nejvyššímu mateřskému subjektu nebo reverznímu hybridnímu subjektu.

6. Odstavce 3, 4 a 5 se použijí samostatně na každý vlastnický podíl v průtokovém subjektu.

KaPITOLa IV

VÝPOČET UPRAVENÝCH ZAHRNUTÝCH DANÍ

Článek 20

Zahrnuté daně

1. Mezi zahrnuté daně členského subjektu patří:

a) daně vykázané ve finančních výkazech členského subjektu na základě jeho příjmů nebo zisků, případně jeho podílu na příjmech nebo zisku členského subjektu, v němž drží vlastnický podíl;

b) daně z rozděleného zisku a zisku považovaného za rozdělený a náklady, které se nevztahují k obchodní činnosti, uložené v rámci způsobilého systému daně z rozděleného zisku;

c) daně uložené místo obecně použitelné daně z příjmu právnických osob a

d) daně vybírané s odkazem na nerozdělený zisk a vlastní kapitál společností, včetně daní z více složek založených na příjmech a vlastním kapitálu.

2. Mezi zahrnuté daně členského subjektu nepatří:

a) dorovnávací daň vzniklá mateřskému subjektu podle kvalifikovaného pravidla pro zahrnutí příjmů;

b) dorovnávací daň vzniklá členskému subjektu v režimu kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně;

c) daně, které je možné přičíst úpravě provedené členským subjektem v důsledku uplatnění kvalifikovaného pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk;

d) nekvalifikovaná vratná imputační daň a

e) daně zaplacené pojišťovnou v souvislosti s výnosy pojistníků.

3. Zahrnuté daně z jakéhokoli čistého zisku nebo ztráty vyplývajících ze zcizení místních hmotných aktiv podle čl. 16 odst. 7 prvního pododstavce v účetním období, ve kterém je učiněno rozhodnutí zmíněné v uvedeném pododstavci, jsou vyloučeny z výpočtu zahrnutých daní.

Článek 21

Upravené zahrnuté daně

1. Upravené zahrnuté daně členského subjektu za účetní období se určí tak, že se součet stávajících daňových nákladů vykázaných do jeho čistého účetního příjmu nebo ztráty ve vztahu k zahrnutým daním za dané účetní období upraví:

a) o čistou částku položek připočítávaných k zahrnutým daním a odečítaných od zahrnutých daní za dané účetní období podle odstavců 2 a 3;

b) o celkovou částku úpravy odložené daně podle článku 22 a

c) jakékoli zvýšení nebo snížení zahrnutých daní vykázané do vlastního kapitálu nebo ostatního úplného výsledku hospodaření v souvislosti s částkami zahrnutými do výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty, které budou předmětem daně podle místních daňových předpisů.

2. Položky připočítávané k zahrnutým daním členského subjektu za dané účetní období zahrnují:

a) jakoukoli částku zahrnutých daní vykázaných ve finančních výkazech jako náklad do zisku před zdaněním;

b) jakoukoli částku odložené daňové pohledávky vzniklé z kvalifikované ztráty, která byla použita podle čl. 23 odst. 2;

c) jakoukoli částku zahrnutých daní související s nejistou daňovou pozicí dříve vyloučenou podle odst. 3 písm. d), která je v daném účetní období zaplacena, a

d) jakoukoli částku zápočtu nebo náhrady související s kvalifikovaným vratným daňovým zápočtem, která vznikla jako snížení stávajícího daňového nákladu.

3. Xxxxxxx odečítané od zahrnutých daní členského subjektu za dané účetní období zahrnují:

a) částku stávajících daňových nákladů v souvislosti s příjmy vyloučenými z výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty podle kapitoly III;

b) jakoukoli částku zápočtu nebo náhrady související s nekvalifikovaným vratným daňovým zápočtem, která nebyla vykázána jako snížení stávajícího daňového nákladu;

c) jakoukoli částku zahrnutých daní vrácenou nebo započtenou členskému subjektu, se kterou se ve finančních výkazech nezacházelo jako s úpravou stávajících daňových nákladů, s výjimkou případů, kdy se vztahuje ke kvalifikovanému vratnému daňovému zápočtu;

d) částku stávajících daňových nákladů, která souvisí s nejistou daňovou pozicí, a

e) jakoukoli částku stávajících daňových nákladů, u které se neočekává, že bude uhrazena do tří let od konce účetního období.

4. Je-li částka zahrnuté daně popsána v odstavcích 1 až 3 ve více než jednom písmenu, zohlední se pro účely výpočtu upravených zahrnutých daní pouze jednou.

5. Pokud v účetním období neexistuje v určité jurisdikci čistý kvalifikovaný příjem a výše upravených zahrnutých daní pro tuto jurisdikci je záporná a nižší než částka rovnající se čisté kvalifikované ztrátě vynásobené minimální daňovou sazbou („očekávané upravené zahrnuté daně“), považuje se částka rovnající se rozdílu mezi částkou upravených zahrnutých daní a částkou očekávaných upravených zahrnutých daní za dodatečnou dorovnávací daň za uvedené účetní období. Částka dodatečné dorovnávací daně se přidělí jednotlivým členským subjektům v dané jurisdikci v souladu s čl. 29 odst. 3.

Článek 22

Celková částka úpravy odložené daně

1. Pro účely tohoto článku se rozumí:

a) „nepovoleným výdajem příštích období“:

i) jakýkoli pohyb odloženého daňového nákladu vykázaného ve finančních výkazech členského subjektu, který souvisí s nejistou daňovou pozicí, a

ii) jakýkoli pohyb odloženého daňového nákladu vykázaného ve finančních výkazech členského subjektu, který souvisí s rozdělením zisku členského subjektu;

b) „nenárokovaným výdajem příštích období“ jakékoli zvýšení odloženého daňového závazku vykázaného ve finančních výkazech členského subjektu za účetní období, u něhož se neočekává, že bude uhrazen ve lhůtě stanovené v odstavci 7 tohoto článku, a který se podávající členský subjekt každoročně rozhodne v souladu s čl. 45 odst. 2 nezahrnout do celkové částky úpravy odložené daně za toto účetní období.

2. Nepřesahuje-li daňová sazba uplatňovaná pro účely výpočtu odloženého daňového nákladu minimální daňovou sazbu, celková částka úpravy odložené daně, která má být připočtena k upraveným zahrnutým daním členského subjektu za dané účetní období podle čl. 21 odst. 1 písm. b), je odložený daňový náklad vykázaný v jeho finančních výkazech ve vztahu k zahrnutým daním, s výhradou úprav podle odstavců 3 až 6 tohoto článku.

Přesahuje-li daňová sazba uplatňovaná pro účely výpočtu odloženého daňového nákladu minimální daňovou sazbu, celková částka úpravy odložené daně, která má být připočtena k upraveným zahrnutým daním členského subjektu za dané účetní období podle čl. 21 odst. 1 písm. b), je odložený daňový náklad vykázaný v jeho finančních výkazech ve vztahu k zahrnutým daním přepočítaný podle minimální daňové sazby, s výhradou úprav podle odstavců 3 až 6 tohoto článku.

3. Celková částka úpravy odložené daně se zvýší o:

a) jakoukoli částku nepovoleného výdaje příštích období nebo nenárokovaného výdaje příštích období uhrazené v průběhu daného účetního období a

b) jakoukoli částku opětovně zachyceného odloženého daňového závazku stanoveného v předchozím účetním období, která byla uhrazena v průběhu daného účetního období.

4. Pokud za dané účetní období nebyla ve finančních výkazech vykázána odložená daňová pohledávka ze ztráty, protože nejsou splněna kritéria pro uznání, celková částka úpravy odložené daně se sníží o částku, o kterou by se snížila celková částka úpravy odložené daně, pokud by odložená daňová pohledávka ze ztráty za účetní období byla vykázána.

5. Celková částka úpravy odložené daně nezahrnuje:

a) částku odložených daňových nákladů související s položkami vyloučenými z výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty podle kapitoly III;

b) částku odložených daňových nákladů související s nepovolenými a nenárokovanými výdaji příštích období;

c) dopad úpravy ocenění nebo úpravy účetního uznání související s odloženou daňovou pohledávkou;

d) částku odložených daňových nákladů vyplývající z přepočtu související se změnou použitelné vnitrostátní daňové sazby a

e) částku odložených nákladů související s tvorbou a použitím daňových zápočtů.

6. Pokud byla odložená daňová pohledávka, kterou lze přiřadit kvalifikované ztrátě členského subjektu, vykázána v účetním období na základě nižší sazby, než je minimální daňová sazba, může být ve stejném účetním období přepočítána podle minimální daňové sazby, je-li daňový poplatník schopen prokázat, že odloženou daňovou pohledávku lze přiřadit kvalifikované ztrátě.

Je-li postupem podle prvního pododstavce odložená daňová pohledávka zvýšena, celková částka úpravy o odložené daně se odpovídajícím způsobem sníží.

7. Odložený daňový závazek, který není vypořádaný a jehož částka není uhrazena během pěti následujících účetních období, bude opětovně zachycen v rozsahu, v jakém byl zohledněn v celkové částce úpravy odložené daně členského subjektu.

Částka opětovně zachyceného odloženého daňového závazku stanovená pro stávající účetní období se považuje za snížení zahrnutých daní v pátém účetním období předcházejícím stávajícímu účetnímu období a efektivní daňová sazba a dorovnávací daň za toto účetní období se přepočítají v souladu s čl. 29 odst. 1. Opětovně zachyceným odloženým daňovým závazkem za stávající účetní období je částka zvýšení v kategorii odloženého daňového závazku, která byla zahrnuta do celkové částky úpravy odložené daně v pátém účetním období předcházejícím stávajícímu účetnímu období a která nebyla vypořádána do konce posledního dne stávajícího účetního období.

8. Odchylně od odstavce 7 platí, že pokud odložený daňový závazek představuje výjimku z opětovného zachycení časově rozlišených položek, jeho opětovné zachycení se neprovádí ani když není vypořádán nebo uhrazen během pěti následujících let. Výjimka z opětovného zachycení časově rozlišených položek odpovídá částce vzniklých daňových nákladů, které lze přiřadit změnám souvisejících odložených daňových závazků, pokud jde o tyto položky:

a) opravné položky hmotných aktiv;

b) náklady na získání povolení nebo obdobného opatření od vládních institucí k používání nemovitého majetku nebo využívání přírodních zdrojů, které zahrnuje významné investice do hmotných aktiv;

c) náklady na výzkum a vývoj;

d) náklady na vyřazení z provozu a sanaci;

e) účtování reálné hodnoty nerealizovaných čistých zisků;

f) čisté kurzové zisky;

g) pojistné rezervy a odložené pořizovací náklady pojistných smluv;

h) zisky z prodeje hmotného majetku nacházejícího se ve stejné jurisdikci jako členský subjekt, které jsou reinvestovány do hmotného majetku v téže jurisdikci, a

i) dodatečné částky vzniklé v důsledku změn účetních zásad ve vztahu k položkám uvedeným v písmenech a) až h).

Článek 23

Rozhodnutí ohledně kvalifikované ztráty

1. Odchylně od článku 22 může podávající členský subjekt učinit pro určitou jurisdikci rozhodnutí ohledně kvalifikované ztráty, podle něhož se pro každé účetní období, v němž v dané jurisdikci existuje čistá kvalifikovaná ztráta, stanoví odložená daňová pohledávka z kvalifikované ztráty. Za tímto účelem se odložená daňová pohledávka z kvalifikované ztráty rovná čisté kvalifikované ztrátě za účetní období pro danou jurisdikci vynásobené minimální daňovou sazbou.

Rozhodnutí ohledně kvalifikované ztráty nelze učinit pro jurisdikci se způsobilým systémem daně z rozděleného zisku podle článku 40.

2. Odložená daňová pohledávka z kvalifikované ztráty stanovená podle odstavce 1 se použije v jakémkoli následujícím účetním období, v němž pro danou jurisdikci existuje čistý kvalifikovaný příjem, ve výši rovnající se čistému kvalifikovanému příjmu vynásobenému minimální daňovou sazbou, nebo dostupné částce odložené daňové pohledávky z kvalifikované ztráty, je-li tato částka nižší.

3. Odložená daňová pohledávka z kvalifikované ztráty stanovená podle odstavce 1 se sníží o částku, která se použije pro dané účetní období, a zůstatek se převede do následujících účetních období.

4. V případě zrušení rozhodnutí ohledně kvalifikované ztráty se jakákoli zbývající odložená daňová pohledávka z kvalifikované ztráty stanovená podle odstavce 1 sníží na nulu k prvnímu dni prvního účetního období, ve kterém již rozhodnutí ohledně kvalifikované ztráty neplatí.

5. Rozhodnutí ohledně kvalifikované ztráty se podává spolu s prvním informačním přehledem uvedeným v článku 44 k dorovnávací dani nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, který zahrnuje jurisdikci, pro kterou se rozhodnutí provádí.

6. Pokud rozhodnutí ohledně kvalifikované ztráty podle tohoto článku učiní průtokový subjekt, který je nejvyšším mateřským subjektem nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, vypočte se odložená daňová pohledávka z kvalifikované ztráty podle kvalifikované ztráty průtokového subjektu po snížení podle čl. 38 odst. 3.

Článek 24

Zvláštní přidělení zahrnutých daní, které vznikly některým druhům členských subjektů

1. Stálé provozovně se přidělí částka zahrnutých daní, které jsou zahrnuty do finančních výkazů členského subjektu a týkají se kvalifikovaného příjmu nebo ztráty této stálé provozovny.

2. Vlastnickému členskému subjektu se přidělí částka zahrnutých daní, které jsou zahrnuty do finančních výkazů daňově transparentního subjektu a týkají se kvalifikovaného příjmu nebo ztráty přidělených danému vlastnickému členskému subjektu v souladu s čl. 19 odst. 4.

3. Členskému subjektu se přidělí částka zahrnutých daní, které jsou zahrnuty do finančních výkazů jeho přímých nebo nepřímých vlastnických členských subjektů v rámci režimu daně z příjmů ovládaných zahraničních společností, podle jejich podílu na příjmech dané ovládané zahraniční společnosti.

4. Členskému subjektu, který je hybridním subjektem, se přidělí částka zahrnutých daní, které jsou zahrnuty do finančních výkazů jeho vlastnického členského subjektu a týkají se kvalifikovaného příjmu hybridního subjektu.

„Hybridním subjektem“ se rozumí subjekt, s nímž se pro účely daně z příjmu zachází jako se samostatnou osobou v jurisdikci, v níž se nachází, ale jako s daňově transparentním subjektem v jurisdikci, v níž se nachází jeho vlastník.

5. Členskému subjektu, který v průběhu daného účetního období provedl rozdělení zisku, se přidělí částka zahrnutých daní vykázaných ve finančních výkazech jeho přímých vlastnických členských subjektů ve vztahu k tomuto rozdělení.

6. Členský subjekt, kterému byly přiděleny zahrnuté daně podle odstavců 3 a 4 v souvislosti s pasivními příjmy, zahrne tyto zahrnuté daně do svých upravených zahrnutých daní v částce rovnající se zahrnutým daním přiděleným v souvislosti s těmito pasivními příjmy.

Odchylně od prvního pododstavce zahrne členský subjekt uvedený v prvním pododstavci do svých upravených zahrnutých daní částku, která je výsledkem vynásobení procentní sazby dorovnávací daně pro danou jurisdikci částkou pasivních příjmů tohoto členského subjektu zahrnutých do režimu daně z příjmu ovládaných zahraničních společností nebo pravidla daňové transparentnosti, je-li tento výsledek nižší než částka určená podle prvního pododstavce. Pro účely tohoto pododstavce se procentní sazba dorovnávací daně pro danou jurisdikci určí bez ohledu na zahrnuté daně, které ve vztahu k těmto pasivním příjmům vznikly vlastnickému členskému subjektu.

Zahrnuté daně vlastnického členského subjektu vzniklé v souvislosti s takovými pasivními příjmy, které zbydou po uplatnění tohoto odstavce, se nepřidělují podle odstavců 3 a 4.

Pro účely tohoto odstavce se „pasivními příjmy“ rozumí následující příjmové položky zahrnuté do kvalifikovaného příjmu v rozsahu, v jakém vlastnický členský subjekt podléhal dani v režimu daně z příjmů ovládaných zahraničních společností nebo v důsledku vlastnického podílu v hybridním subjektu:

a) dividenda nebo ekvivalenty dividend;

b) úrok nebo ekvivalenty úroků;

c) nájemné;

d) licenční poplatky;

e) anuita nebo

f) čisté zisky z majetku, který vytváří příjem popsaný v písmenech a) až e).

7. Pokud se s kvalifikovaným příjmem stálé provozovny zachází jako s kvalifikovaným příjmem hlavního subjektu v souladu s čl. 18 odst. 5, veškeré zahrnuté daně vznikající v jurisdikci, v níž se stálá provozovna nachází, a související s tímto příjmem se považují za zahrnuté daně hlavního subjektu ve výši nepřesahující daný příjem vynásobený nejvyšší sazbou daně z běžných příjmů v jurisdikci, v níž se nachází hlavní subjekt.

Článek 25

Úpravy po podání informačního přehledu a změny daňových sazeb

1. Pokud členský subjekt zaznamená úpravu svých zahrnutých daní za předchozí účetní období ve svých finančních výkazech, považuje se taková úprava za úpravu zahrnutých daní v účetním období, v němž je úprava provedena, ledaže se úprava vztahuje k účetnímu období, ve kterém došlo v dané jurisdikci ke snížení zahrnutých daní.

dojde-li k snížení zahrnutých daní, které byly zahrnuty do upravených zahrnutých daní členského subjektu za předchozí účetní období, efektivní daňová sazba a dorovnávací daň za toto účetní období se přepočítají v souladu s čl. 29 odst. 1, přičemž jsou upravené zahrnuté daně sníženy o částku snížení zahrnutých daní. Kvalifikovaný příjem za dané účetní období a jakákoli předchozí účetní období se odpovídajícím způsobem upraví.

Podávající členský subjekt se může každoročně rozhodnout v souladu s čl. 45 odst. 2, že nepodstatné snížení zahrnutých daní bude považovat za úpravu zahrnutých daní v účetním období, v němž se úprava provádí. Nepodstatným snížením zahrnutých daní je úhrnné snížení upravených zahrnutých daní stanovených pro danou jurisdikci za dané účetní období o méně než 1 000 000 EUR.

2. Pokud je použitelná vnitrostátní daňová sazba snížena pod minimální daňovou sazbu a následkem tohoto snížení vznikají odložené daňové náklady, zachází se s částkou výsledných odložených daňových nákladů jako s úpravou závazku členského subjektu z titulu zahrnutých daní, které jsou zohledněny podle článku 21 za předchozí účetní období.

3. Pokud byly odložené daňové náklady zohledněny při sazbě nižší, než je minimální daňová sazba, a použitelná daňová sazba se později zvýší, částka odložených daňových nákladů, která z takového zvýšení vyplývá, se po zaplacení považuje za úpravu závazku členského subjektu z titulu zahrnutých daní uplatňovaných za předchozí účetní období v souladu s článkem 21.

Úprava podle prvního pododstavce nesmí překročit částku rovnající se odloženým daňovým nákladům přepočítaným podle minimální daňové sazby.

4. Není-li více než 1 000 000 EUR z částky vzniklé členskému subjektu jako stávající daňové náklady a zahrnuté do upravených zahrnutých daní za určité účetní období uhrazeno do tří let po skončení daného účetního období, efektivní daňová sazba a dorovnávací daň za účetní období, ve kterém byla nezaplacená částka uplatněna jako zahrnutá daň, se přepočítají v souladu s čl. 29 odst. 1, přičemž se tato nezaplacená částka vyloučí z upravených zahrnutých daní.

KaPITOLa V

VÝPOČET EFEKTIVNÍ DAŇOVÉ SAZBY A DOROVNÁVACÍ DANĚ

Článek 26

Stanovení efektivní daňové sazby

1. Efektivní daňová sazba nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny se vypočítá pro každé účetní období a pro každou jurisdikci za předpokladu, že existuje čistý kvalifikovaný příjem v dané jurisdikci, podle tohoto vzorce:

¼

Efektivní daňová sazba upravené zahrnuté daně členských subjektů v jurisdikci

čistý kvalifikovaný příjem členských subjektů v jurisdikci

kde upravenými zahrnutými daněmi členských subjektů je součet upravených zahrnutých daní všech členských subjektů, které se nacházejí v jurisdikci, určených v souladu s kapitolou IV.

2. Čistý kvalifikovaný příjem nebo ztráta členských subjektů v dané jurisdikci za účetní období se určí podle tohoto vzorce:

Čistý kvalifikovaný příjem nebo ztráta ¼ kvalifikovaný příjem členských subjektů – kvalifikované ztráty členských subjektů

kde:

a) kvalifikovaným příjmem členských subjektů je případná kladná hodnota součtu kvalifikovaných příjmů všech členských subjektů, které se nacházejí v jurisdikci, určených v souladu s kapitolou III;

b) kvalifikovanými ztrátami členských subjektů je součet kvalifikovaných ztrát všech členských subjektů, které se nacházejí v jurisdikci, určených v souladu s kapitolou III.

3. Z výpočtu efektivní daňové sazby v souladu s odstavcem 1 a z výpočtu čistého kvalifikovaného příjmu v souladu s odstavcem 2 jsou vyloučeny upravené zahrnuté daně a kvalifikovaný příjem nebo ztráta členských subjektů, které jsou investičními subjekty.

4. Efektivní daňová sazba každého členského subjektu bez státní příslušnosti se za každé účetní období vypočítá odděleně od efektivní daňové sazby všech ostatních členských subjektů.

Článek 27

Výpočet dorovnávací daně

1. Pokud je efektivní daňová sazba jurisdikce, v níž se nacházejí členské subjekty, nižší než minimální daňová sazba pro dané účetní období, vypočítá nadnárodní skupina podniků nebo velká vnitrostátní skupina dorovnávací daň zvlášť pro každý ze svých členských subjektů, jehož kvalifikovaný příjem je zahrnut do výpočtu čistého kvalifikovaného příjmu dané jurisdikce. dorovnávací daň se vypočítá na úrovni příslušné jurisdikce.

2. Procentní sazbou dorovnávací daně pro určitou jurisdikci za dané účetní období je případná kladná hodnota rozdílu v procentních bodech vypočtená podle tohoto vzorce:

Procentní sazba dorovnávací daně ¼ minimální daňová sazba – efektivní daňová sazba

kde efektivní daňovou sazbou je sazba vypočtená v souladu s článkem 26.

3. dorovnávací daní pro danou jurisdikci za dané účetní období je případná kladná hodnota vypočtená podle tohoto

vzorce:

Dorovnávací daň pro jurisdikci = (procentní sazba dorovnávací daně x nadměrný zisk) + dodatečná dorovnávací daň – vnitrostátní dorovnávací daň

kde:

a) dodatečnou dorovnávací daní je částka daně stanovená v souladu s článkem 29 za dané účetní období;

b) vnitrostátní dorovnávací daní je částka daně za dané účetní období stanovená v souladu s článkem 11 nebo podle kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně jurisdikce třetí země.

4. Nadměrným ziskem pro danou jurisdikci za dané účetní období uvedeným v odstavci 3 je případná kladná hodnota vypočtená podle tohoto vzorce:

Nadměrný zisk = čistý kvalifikovaný příjem – vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty

kde:

a) čistým kvalifikovaným příjmem je příjem určený v souladu s čl. 26 odst. 2 pro danou jurisdikci;

b) vyloučením příjmu na základě ekonomické podstaty je částka určená v souladu s článkem 28 pro danou jurisdikci.

5. dorovnávací daň členského subjektu za stávající účetní období se vypočítá podle tohoto vzorce:

Dorovnávací daň členského subjektu = dorovnávací daň pro jurisdikci x    kvalifikovaný příjem členského subjektu  

celkový kvalifikovaný příjem všech členských subjektů

kde:

a) kvalifikovaným příjmem členského subjektu pro jurisdikci za účetní období je příjem určený v souladu s kapitolou III;

b) celkovým kvalifikovaným příjmem všech členských subjektů pro jurisdikci za účetní období je součet kvalifikovaných příjmů všech členských subjektů nacházejících se v dané jurisdikci za účetní období.

6. Je-li dorovnávací daň pro danou jurisdikci výsledkem přepočtu podle čl. 29 odst. 1 a v dané jurisdikci není za účetní období vykázán čistý kvalifikovaný příjem, přidělí se dorovnávací daň každému členskému subjektu na základě vzorce uvedeného v odstavci 5 tohoto článku, a to podle kvalifikovaných příjmů členských subjektů v účetních obdobích, pro která jsou provedeny přepočty podle čl. 29 odst. 1.

7. dorovnávací daň každého členského subjektu bez státní příslušnosti se za každé účetní období vypočítá odděleně

od dorovnávací daně všech ostatních členských subjektů.

Článek 28

Vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty

1. Pro účely tohoto článku se rozumí:

a) „způsobilými zaměstnanci“ zaměstnanci členského subjektu zaměstnaní na plný nebo částečný úvazek a nezávislí dodavatelé, kteří se účastní běžných provozních činností nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny pod vedením a kontrolou této nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny;

b) „způsobilými mzdovými náklady“ výdaje na náhrady zaměstnancům, včetně platů, mezd a jiných výdajů, které zaměstnanci přinášejí přímý a samostatný osobní prospěch, jako jsou příspěvky na zdravotní a důchodové pojištění, daně z příjmu a ze zaměstnání a příspěvky zaměstnavatele na sociální zabezpečení;

c) „způsobilými hmotnými aktivy“:

i) pozemky, budovy a zařízení nacházející se v dané jurisdikci;

ii) přírodní zdroje nacházející se v dané jurisdikci;

iii) užívací právo nájemce k hmotným aktivům nacházejícím se v dané jurisdikci a

iv) povolení nebo obdobné opatření od vládních institucí k používání nemovitého majetku nebo využívání přírodních zdrojů, které zahrnuje významné investice do hmotných aktiv.

2. Pokud se podávající členský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny nerozhodne v souladu s čl. 45 odst. 2 neuplatňovat za účetní období vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty, čistý kvalifikovaný příjem pro jurisdikci se pro účely výpočtu dorovnávací daně sníží o částku, která se rovná součtu vyňaté částky mzdových nákladů uvedené v odstavci 3 tohoto článku a vyňaté částky hmotných aktiv uvedené v odstavci 4 tohoto článku pro každý členský subjekt, který se nachází v dané jurisdikci.

3. Vyňatá částka mzdových nákladů členského subjektu nacházejícího se v jurisdikci se rovná 5 % jeho způsobilých mzdových nákladů způsobilých zaměstnanců, kteří vykonávají činnost pro nadnárodní skupinu podniků nebo velkou vnitrostátní skupinu v této jurisdikci, s výjimkou způsobilých mzdových nákladů, které jsou:

a) kapitalizovány a zahrnuty do účetní hodnoty způsobilých hmotných aktiv;

b) přiřaditelné příjmům, které jsou vyloučeny v souladu s článkem 17.

4. Vyňatá částka hmotných aktiv členského subjektu nacházejícího se v jurisdikci se rovná 5 % účetní hodnoty způsobilých hmotných aktiv nacházejících se v dané jurisdikci, s výjimkou:

a) účetní hodnoty majetku, včetně pozemků a budov, který je držen za účelem prodeje, pronájmu nebo investice;

b) účetní hodnoty hmotných aktiv použitých k získání příjmů, které jsou vyloučeny v souladu s článkem 17.

5. Pro účely odstavce 4 se účetní hodnotou způsobilých hmotných aktiv rozumí průměr účetních hodnot způsobilých hmotných aktiv na začátku a na konci účetního období, jak jsou vykázány pro účely sestavení konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu, snížený o kumulované odpisy, amortizaci a vyčerpání a zvýšený o jakoukoli částku přiřaditelnou kapitalizaci mzdových nákladů.

6. Pro účely odstavců 3 a 4 jsou způsobilými mzdovými náklady a způsobilými hmotnými aktivy členského subjektu, který je stálou provozovnou, náklady a aktiva zahrnuté do samostatných finančních výkazů tohoto subjektu v souladu s čl. 18 odst. 1 a 2 za předpokladu, že se tyto způsobilé mzdové náklady a tato způsobilá hmotná aktiva nacházejí ve stejné jurisdikci jako stálá provozovna.

Pro účely způsobilých mzdových nákladů a způsobilých aktiv hlavního subjektu se nepřihlíží ke způsobilým mzdovým nákladům a způsobilým hmotným aktivům stálé provozovny.

Pokud byl příjem stálé provozovny zcela nebo zčásti vyloučen podle čl. 19 odst. 1 a čl. 38 odst. 5, způsobilé mzdové náklady a způsobilá hmotná aktiva takové stálé provozovny jsou ve stejném poměru vyloučeny z výpočtů podle tohoto článku týkajících se nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny.

7. Způsobilé mzdové náklady způsobilých zaměstnanců vyplacené průtokovým subjektem a způsobilá hmotná aktiva vlastněná průtokovým subjektem, které nejsou přiděleny podle odstavce 6, se přidělí :

a) vlastnickým členským subjektům průtokového subjektu v poměru k částce, která jim byla přidělena podle čl. 19 odst. 4, pokud se způsobilí zaměstnanci a způsobilá hmotná aktiva nacházejí v jurisdikci vlastnických členských subjektů, a

b) průtokovému subjektu, pokud je nejvyšším mateřským subjektem, snížené v poměru k příjmům vyloučeným z výpočtu kvalifikovaného příjmu průtokového subjektu podle čl. 38 odst. 1 a 2 za předpokladu, že se způsobilí zaměstnanci a způsobilá hmotná aktiva nacházejí v jurisdikci, ve které se nachází průtokový subjekt.

Všechny ostatní způsobilé mzdové náklady a způsobilá hmotná aktiva průtokového subjektu jsou z výpočtu vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny vyloučeny.

8. Vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty každého členského subjektu bez státní příslušnosti se za každé účetní období vypočítá odděleně od vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty všech ostatních členských subjektů.

9. Vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty vypočtené podle tohoto článku nezahrnuje vyňatou částku mzdových nákladů ani vyňatou částku hmotných aktiv členských subjektů, které jsou investičními subjekty v dané jurisdikci.

Článek 29

Dodatečná dorovnávací daň

1. Pokud podle čl. 11 odst. 3, čl. 16 odst. 7, čl. 22 odst. 6, čl. 25 odst. 1 a 4 a čl. 40 odst. 5 úprava zahrnutých daní nebo kvalifikovaného příjmu nebo ztráty vede k přepočtu efektivní daňové sazby a dorovnávací daně nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny za předchozí účetní období, přepočítá se efektivní daňová sazba a dorovnávací daň v souladu s pravidly stanovenými v článcích 26, 27 a 28. Každá částka přírůstkové dorovnávací daně vyplývající z takového přepočtu se považuje za dodatečnou dorovnávací daň pro účely čl. 27 odst. 3 za účetní období, v němž se provádí přepočet.

2. Pokud pro danou jurisdikci za účetní období existuje dodatečná dorovnávací daň, avšak neexistuje čistý kvalifikovaný příjem, kvalifikovaným příjmem každého z členských subjektů, které se nacházejí v dané jurisdikci, je částka rovnající se dorovnávací dani přidělené těmto členským subjektům podle čl. 27 odst. 5 a 6 a vydělené minimální daňovou sazbou.

3. Existuje-li splatná dodatečná dorovnávací daň podle čl. 21 odst. 5, kvalifikovaným příjmem každého členského subjektu, který se nachází v dané jurisdikci, je částka rovnající se dorovnávací dani přidělené tomuto členskému subjektu a vydělené minimální daňovou sazbou. Přidělení se provede poměrným dílem pro každý členský subjekt na základě tohoto vzorce:

(Kvalifikovaný příjem nebo ztráta x minimální daňová sazba)– upravené zahrnuté daně

dodatečná dorovnávací daň se přidělí pouze členským subjektům, které vykážou částku upravené zahrnuté daně, která je nižší než nula a nižší než kvalifikovaný příjem nebo ztráta těchto členských subjektů po jejich vynásobení minimální daňovou sazbou.

4. Pokud je členskému subjektu přidělena dodatečná dorovnávací daň v souladu s tímto článkem a čl. 27 odst. 5 a 6, považuje se pro účely kapitoly II tento členský subjekt za nízce zdaněný členský subjekt.

Článek 30

Vyloučení de minimis

1. Odchylně od článků 26 až 29 a článku 31 se podávající členský subjekt může rozhodnout, že se splatná dorovnávací daň za členské subjekty nacházející se v určité jurisdikci za účetní období rovná nule, pokud v tomto účetním období:

a) průměrný kvalifikovaný výnos všech členských subjektů, které se nacházejí v této jurisdikci, je nižší než 10 000 000 EUR a

b) průměrný kvalifikovaný příjem nebo ztráta všech členských subjektů v dané jurisdikci představují ztrátu nebo jsou nižší než 1 000 000 EUR.

Toto rozhodnutí se činí každoročně v souladu s čl. 45 odst. 2.

2. Průměrným kvalifikovaným výnosem nebo průměrným kvalifikovaným příjmem nebo ztrátou podle odstavce 1 je průměr kvalifikovaných výnosů nebo kvalifikovaných příjmů nebo ztrát členských subjektů, které se nacházejí v dané jurisdikci, za dané účetní období a dvě předchozí účetní období.

Pokud se v prvním nebo druhém předchozím účetním období, nebo v obou, v dané jurisdikci nenacházejí žádné členské subjekty s kvalifikovaným výnosem nebo kvalifikovanou ztrátou, vyloučí se takové účetní období z výpočtu průměrného kvalifikovaného výnosu nebo průměrného kvalifikovaného příjmu nebo ztráty pro danou jurisdikci.

3. Kvalifikovaným výnosem členských subjektů nacházejících se v určité jurisdikci za určité účetní období je součet veškerých výnosů členských subjektů, které se nacházejí v této jurisdikci, snížených nebo zvýšených o úpravu provedenou v souladu s kapitolou III.

4. Kvalifikovaným příjmem nebo ztrátou členských subjektů nacházejících se v určité jurisdikci za určité účetní období je čistý kvalifikovaný příjem nebo ztráta této jurisdikce vypočtené v souladu s čl. 26 odst. 2.

5. Vyloučení de minimis uvedené v odstavcích 1 až 4 se nevztahuje na členské subjekty bez státní příslušnosti a investiční subjekty. Výnosy a kvalifikovaný příjem nebo ztráta těchto subjektů jsou z výpočtu vyloučení de minimis vyloučeny.

Článek 31

Členské subjekty v menšinovém vlastnictví

1. Pro účely tohoto článku se rozumí:

a) „členským subjektem v menšinovém vlastnictví“ členský subjekt, v němž má nejvyšší mateřský subjekt přímý nebo nepřímý vlastnický podíl ve výši 30 % nebo méně;

b) „mateřským subjektem v menšinovém vlastnictví“ členský subjekt v menšinovém vlastnictví, který přímo či nepřímo drží kontrolní podíly jiného členského subjektu v menšinovém vlastnictví, s výjimkou případů, kdy kontrolní podíly prvně uvedeného subjektu přímo či nepřímo drží jiný členský subjekt v menšinovém vlastnictví;

c) „podskupinou v menšinovém vlastnictví“ mateřský subjekt v menšinovém vlastnictví a jeho dceřiné podniky v menšinovém vlastnictví a

d) „dceřiným podnikem v menšinovém vlastnictví“ členský subjekt v menšinovém vlastnictví, jehož kontrolní podíly přímo či nepřímo drží mateřský subjekt v menšinovém vlastnictví.

2. Výpočet efektivní daňové sazby a dorovnávací daně pro určitou jurisdikci v souladu s kapitolami III až VII ve vztahu k členům podskupiny v menšinovém vlastnictví se použije, jako by každá podskupina v menšinovém vlastnictví byla samostatnou nadnárodní skupinou podniků nebo velkou vnitrostátní skupinou.

Upravené zahrnuté daně a kvalifikovaný příjem nebo ztráta členů podskupiny v menšinovém vlastnictví jsou vyloučeny z určení zbytkové částky efektivní daňové sazby nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny vypočtené v souladu s čl. 26 odst. 1 a z čistého kvalifikovaného příjmu vypočteného v souladu s čl. 26 odst. 2.

3. Efektivní daňová sazba a dorovnávací daň členského subjektu v menšinovém vlastnictví, který není členem podskupiny v menšinovém vlastnictví, se vypočítá individuálně pro daný subjekt v souladu s kapitolami III až VII.

Upravené zahrnuté daně a kvalifikovaný příjem nebo ztráta členského subjektu v menšinovém vlastnictví jsou vyloučeny z určení zbytkové částky efektivní daňové sazby nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny vypočtené v souladu s čl. 26 odst. 1 a z čistého kvalifikovaného příjmu vypočteného v souladu s čl. 26 odst. 2.

Tento odstavec se nevztahuje na členský subjekt v menšinovém vlastnictví, který je investičním subjektem.

Článek 32

Bezpečné přístavy

Odchylně od článků 26 až 31 členské státy zajistí, aby se v případě, že se tak podávající členský subjekt rozhodne, dorovnávací daň splatná skupinou v určité jurisdikci považovala v daném účetním období za nulovou, jestliže efektivní úroveň zdanění členských subjektů, které se nacházejí v této jurisdikci, splňuje podmínky kvalifikované mezinárodní dohody o bezpečných přístavech.

Pro účely prvního pododstavce se „kvalifikovanou mezinárodní dohodou o bezpečných přístavech rozumí mezinárodní soubor pravidel a podmínek, s nímž všechny členské státy souhlasily a který skupinám spadajícím do působnosti této směrnice poskytuje možnost zvolit si pro určitou jurisdikci jeden nebo více bezpečných přístavů.

KaPITOLa VI

ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO RESTRUKTURALIZACI A HOLDINGOVÉ STRUKTURY SPOLEČNOSTÍ

Článek 33

Použití prahové hodnoty konsolidovaných výnosů na fúze a rozdělení skupiny

1. Pro účely tohoto článku se rozumí:

a) „fúzí“ jakékoli uspořádání, při němž:

i) se všechny nebo v podstatě všechny subjekty skupiny ze dvou nebo více samostatných skupin ocitnou pod společnou kontrolou tak, že tvoří subjekty kombinované skupiny, nebo

ii) se subjekt, který není členem žádné skupiny, ocitne pod společnou kontrolou s jiným subjektem nebo skupinou tak, že tvoří subjekty kombinované skupiny;

b) „rozdělením“ jakékoli uspořádání, při němž jsou subjekty jedné skupiny rozděleny do dvou nebo více různých skupin, které již nejsou konsolidovány stejným nejvyšším mateřským subjektem.

2. Pokud se v kterémkoli z posledních čtyř po sobě jdoucích účetních období bezprostředně předcházejících rozhodnému účetnímu období spojí v rámci fúze dvě nebo více skupin do jediné skupiny, má se za to, že prahové hodnoty konsolidovaných výnosů nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny uvedené v článku 2 je pro každé účetní období před fúzí dosaženo, pokud součet výnosů zahrnutých do každé z jejich konsolidovaných účetních závěrek za dané účetní období činí 750 000 000 EUR nebo více.

3. Pokud se v rozhodném účetním období spojí v rámci fúze subjekt, který není členem skupiny („cílový subjekt“), se subjektem nebo skupinou („nabývající subjekt“) a cílový subjekt nebo nabývající subjekt nesestavily v žádném z posledních čtyř po sobě jdoucích účetních období bezprostředně předcházejících rozhodnému účetnímu období konsolidovanou účetní závěrku, má se za to, že prahové hodnoty konsolidovaných výnosů nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny je pro dané účetní období dosaženo, pokud součet výnosů zahrnutých do každé z jejich účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek za dané účetní období činí 750 000 000 EUR nebo více.

4. Pokud dojde k rozdělení jedné nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny v působnosti této směrnice na dvě nebo více skupin (každá z nich jako „rozdělená skupina“), má se za to, že prahové hodnoty konsolidovaných výnosů rozdělené skupiny je dosaženo:

a) pokud jde o první rozhodné účetní období končící po rozdělení, jestliže má rozdělená skupina v daném účetním období roční výnosy ve výši 750 000 000 EUR nebo více;

b) pokud jde o druhé až čtvrté rozhodné účetní období končící po rozdělení, jestliže má rozdělená skupina alespoň ve dvou z těchto účetních období roční výnosy ve výši 750 000 000 EUR nebo více.

Článek 34

Členské subjekty vstupující do nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny a z nich vystupující

1. Pokud se subjekt („cílový subjekt“) během účetního období („akviziční rok“) stane nebo přestane být členským subjektem nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny v důsledku převodu přímých nebo nepřímých vlastnických podílů v něm nebo se stane nejvyšším mateřským subjektem nové skupiny, považuje se pro účely této směrnice za člena nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny za předpokladu, že část jeho aktiv, pasiv, příjmů, nákladů a peněžních toků je zahrnuta po jednotlivých řádcích do konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu v akvizičním roce.

Efektivní daňová sazba a dorovnávací daň cílového subjektu se vypočítají v souladu s odstavci 2 až 8.

2. V akvizičním roce zohlední nadnárodní skupina podniků nebo velká vnitrostátní skupina pouze čistý účetní příjem nebo ztrátu a upravené zahrnuté daně cílového subjektu, které jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu pro účely této směrnice.

3. V akvizičním roce nabytí a v každém následujícím účetním období jsou kvalifikovaný příjem nebo ztráta a upravené zahrnuté daně cílového subjektu založeny na historické účetní hodnotě jeho aktiv a pasiv.

4. V akvizičním roce nabytí se při výpočtu způsobilých mzdových nákladů cílového subjektu podle čl. 28 odst. 3 zohlední pouze náklady, které jsou vykázány v konsolidované účetní závěrce nejvyššího mateřského subjektu.

5. Výpočet účetní hodnoty způsobilých hmotných aktiv cílového subjektu podle čl. 28 odst. 4 se případně upraví úměrně době, po kterou byl cílový subjekt během akvizičního roku členem nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny.

6. S výjimkou odložené daňové pohledávky z kvalifikované ztráty podle článku 23 zohlední nabývající nadnárodní skupina podniků nebo velká vnitrostátní skupina odložené daňové pohledávky a odložené daňové závazky cílového subjektu převáděné mezi nadnárodními skupinami podniků nebo velkými vnitrostátními skupinami stejným způsobem a ve stejném rozsahu, jako kdyby nabývající nadnárodní skupina podniků nebo velká vnitrostátní skupina ovládala cílový subjekt v okamžiku, kdy takové pohledávky a závazky vznikly.

7. S odloženými daňovými závazky cílového subjektu, které byly dříve zahrnuty do jeho celkové částky úpravy odložené daně, se zachází pro účely čl. 22 odst. 7 jako s vypořádanými zcizující nadnárodní skupinou podniků nebo velkou vnitrostátní skupinou a jako s podcházejícími od nabývající nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny v akvizičním roce, s výjimkou toho, že v tomto případě má jakékoli následné snížení zahrnutých daní podle čl. 22 odst. 7 účinky v roce, v němž je částka opětovně zachycena.

8. Je-li cílový subjekt během akvizičního roku nabytí mateřským subjektem a subjektem ve dvou nebo více nadnárodních skupinách podniků nebo velkých vnitrostátních skupinách, použije pravidlo pro zahrnutí příjmů na své přidělitelné podíly dorovnávací daně nízce zdaněných členských subjektů samostatně pro každou z nadnárodních skupin podniků nebo velkých vnitrostátních skupin.

9. Odchylně od odstavců 1 až 8 se nabytí nebo zcizení kontrolního podílu v cílovém subjektu považují za nabytí nebo zcizení aktiv a pasiv, jestliže jurisdikce, v níž se cílový subjekt nachází, nebo v případě daňově transparentního subjektu jurisdikce, v níž se nacházejí aktiva, zachází s nabytím nebo zcizením tohoto kontrolního podílu stejným nebo podobným způsobem jako s nabytím nebo zcizením aktiv a pasiv a ukládá prodávajícímu zahrnutou daň na základě rozdílu mezi daňovým základem a protiplněním zaplaceným výměnou za kontrolní podíl nebo reálnou hodnotou aktiv a pasiv.

Článek 35

Převod aktiv a pasiv

1. Pro účely tohoto článku se rozumí:

a) „reorganizací“ přeměna nebo převod aktiv a pasiv jako například v případě fúze, rozdělení, likvidace nebo podobné operace, pokud:

i) protihodnotou za převod jsou zcela nebo z významné části podíly na vlastním kapitálu vydané nabývajícím členským subjektem nebo osobou s ním spojenou nebo v případě likvidace podíly na vlastním kapitálu cílového subjektu, nebo není-li poskytnuta žádná protihodnota, pokud by vydání podílů na vlastním kapitálu nemělo žádný ekonomický význam;

ii) zisk nebo ztráta zcizujícího členského subjektu z těchto aktiv nepodléhají zcela ani zčásti dani a

iii) daňové právní předpisy jurisdikce, v níž se nachází nabývající členský subjekt, vyžadují, aby nabývající členský subjekt vypočítal zdanitelný příjem po zcizení nebo nabytí za použití základu daně zcizujícího členského subjektu z těchto aktiv, s úpravou s ohledem na jakýkoli nekvalifikovaný zisk nebo ztrátu ze zcizení nebo nabytí;

b) „nekvalifikovaným ziskem nebo ztrátou“ zisk nebo ztráta zcizujícího členského subjektu, které vznikají v souvislosti s reorganizací a podléhají dani v místě, kde se nachází zcizující členský subjekt, nebo účetní zisk nebo ztráta, které vznikají v souvislosti s reorganizací, podle toho, která hodnota je nižší.

2. Členský subjekt, který zcizí aktiva a pasiva (dále jen „zcizující členský subjekt“), zahrne zisk nebo ztrátu vyplývající z takového zcizení do výpočtu svého kvalifikovaného příjmu nebo ztráty.

Členský subjekt, který nabývá aktiva a pasiva (dále jen „nabývající členský subjekt“), určí svůj kvalifikovaný příjem nebo ztrátu na základě své účetní hodnoty nabytých aktiv a pasiv stanovené podle účetního standardu použitého při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu.

3. Odchylně od odstavce 2, je-li zcizení nebo nabytí aktiv a pasiv provedeno v souvislosti s reorganizací:

a) zcizující členský subjekt vyloučí z výpočtu svého kvalifikovaného příjmu nebo ztráty jakýkoli zisk nebo ztrátu plynoucí z takového zcizení a

b) nabývající členský subjekt určí svůj kvalifikovaný příjem nebo ztrátu na základě účetní hodnoty nabytých aktiv a pasiv zcizujícího členského subjektu při zcizení.

4. Odchylně od odstavců 2 a 3 je-li zcizení aktiv a pasiv provedeno v rámci reorganizace, která má pro zcizující členský subjekt za následek nekvalifikovaný zisk nebo ztrátu:

a) zcizující členský subjekt zahrne zisk nebo ztrátu ze zcizení do výpočtu svého kvalifikovaného příjmu nebo ztráty v rozsahu nekvalifikovaného zisku nebo ztráty a

b) nabývající členský subjekt určí svůj kvalifikovaný příjem nebo ztrátu po nabytí na základě účetní hodnoty nabytých aktiv a pasiv zcizujícího členského subjektu při zcizení, s úpravou v souladu s místními daňovými předpisy nabývajícího členského subjektu za účelem zohlednění nekvalifikovaného zisku nebo ztráty.

5. Podávající členský subjekt se může rozhodnout, že v případech, kdy je členský subjekt pro daňové účely v jurisdikci, v níž se nachází, povinen nebo oprávněn upravit základ svých aktiv a výši svých pasiv na reálnou hodnotu, může tento členský subjekt:

a) zahrnout do výpočtu svého kvalifikovaného příjmu nebo ztráty částku zisku nebo ztráty ve vztahu ke každému ze svých aktiv a pasiv, která se:

i) rovná rozdílu mezi účetní hodnotou aktiva nebo pasiva pro účely účetního výkaznictví bezprostředně před datem události, která vedla k úpravě daně (dále jen „rozhodná událost“), a reálnou hodnotou aktiva nebo pasiva bezprostředně po rozhodné události a

ii) sníží (nebo zvýší) o případný nekvalifikovaný zisk nebo ztrátu vzniklé v souvislosti s rozhodnou událostí;

b) použít reálnou hodnotu aktiva nebo pasiva pro účely účetního výkaznictví bezprostředně po rozhodné události k výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty v účetních obdobích končících po rozhodné události; a

c) zahrnout celkovou čistou výši částek stanovených v písmeni a) do kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členského subjektu jedním z těchto způsobů:

i) celková čistá výše těchto částek se zahrne v účetním období, v němž nastala rozhodná událost, nebo

ii) jedna pětina čisté výše těchto částek se zahrne v účetním období, v němž nastala rozhodná událost, a v každém z bezprostředně následujících čtyř účetních období, ledaže členský subjekt v některém z účetních období uvedeného časového horizontu nadnárodní skupinu podniků nebo velkou vnitrostátní skupinu opustí, přičemž v tomto případě se v daném účetním období zahrne celá zbývající částka.

Článek 36

Společné podniky

1. Pro účely tohoto článku se rozumí:

a) „společným podnikem“ subjekt, jehož finanční výsledky jsou vykázány ekvivalenční metodou v konsolidované účetní závěrce nejvyššího mateřského subjektu, za předpokladu, že nejvyšší mateřský subjekt v něm drží přímo či nepřímo alespoň 50% vlastnický podíl.

Společný podnik nezahrnuje:

i) nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, který musí uplatňovat pravidlo pro zahrnutí příjmů;

ii) vyloučený subjekt ve smyslu čl. 2 odst. 3;

iii) subjekt, jehož vlastnické podíly držené nadnárodní skupinou podniků nebo velkou vnitrostátní skupinou jsou drženy přímo prostřednictvím vyloučeného subjektu uvedeného v čl. 2 odst. 3 a jenž splňuje jednu z následujících podmínek:

— působí výhradně nebo téměř výhradně za účelem držení aktiv nebo investování finančních prostředků ve prospěch svých investorů;

— provádí činnosti, které jsou doplňkové k činnostem prováděným vyloučeným subjektem, nebo

— v podstatě veškeré jeho příjmy jsou vyloučeny z výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty v souladu s čl. 16 odst. 2 písm. b) a c);

iv) subjekt v držení nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny tvořené výhradně vyloučenými subjekty nebo

v) přidruženou osobu společného podniku;

b) „přidruženou osobou společného podniku“:

i) subjekt, jehož aktiva, pasiva, příjmy, náklady a peněžní toky jsou konsolidovány společným podnikem podle přijatelného účetního standardu nebo by byly konsolidovány, pokud by společný podnik byl povinen tato aktiva, pasiva, příjmy, náklady a peněžní toky konsolidovat na základě přijatelného účetního standardu, nebo

ii) stálá provozovna, jejíž hlavní subjekt je společným podnikem nebo je subjektem podle bodu i). V těchto případech se se stálou provozovnou zachází jako se samostatnou přidruženou osobu společného podniku.

2. Mateřský subjekt, který drží přímo či nepřímo vlastnický podíl ve společném podniku nebo v přidružené osobě společného podniku, uplatní pravidlo pro zahrnutí příjmů ve vztahu ke svému přidělitelnému podílu na dorovnávací dani tohoto společného podniku nebo této přidružené osoby společného podniku v souladu s články 5 až 10.

3. dorovnávací daň společného podniku a jeho přidružených osob (společně jako „skupina společných podniků“) se

vypočte v souladu s kapitolami III až VII, jako kdyby se jednalo o členské subjekty samostatné nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny a jako kdyby byl společný podnik nejvyšším mateřským subjektem dané skupiny.

4. dorovnávací daň splatná skupinou společných podniků se sníží o přidělitelný podíl každého mateřského subjektu

na dorovnávací dani podle odstavce 2 každého člena skupiny společných podniků podle odstavce 3. Případná zbývající částka dorovnávací daně se připočte k celkové částce dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk v souladu s čl. 14 odst. 2.

Pro účely tohoto odstavce se „dorovnávací daní splatnou skupinou společných podniků“ rozumí přidělitelný podíl mateřského subjektu na dorovnávací dani skupiny společných podniků.

Článek 37

Nadnárodní skupiny podniků s více mateřskými subjekty

1. Pro účely tohoto článku se rozumí:

a) „nadnárodní skupinou podniků nebo velkou vnitrostátní skupinou s více mateřskými subjekty“ dvě nebo více skupin, jejichž nejvyšší mateřské subjekty uzavřou ujednání o vytvoření svázané struktury nebo uspořádání s dvojí kótací, které zahrnuje alespoň jeden subjekt nebo stálou provozovnu kombinované skupiny nacházející se v jiné jurisdikci, než ve kterých se nacházejí ostatní subjekty této kombinované skupiny;

b) „svázanou strukturou“ ujednání mezi dvěma nebo více nejvyššími mateřskými subjekty samostatných skupin, v jehož rámci:

i) alespoň 50 % vlastnických podílů v nejvyšších mateřských subjektech samostatných skupin je kótováno za jedinou cenu (jsou-li kótovány) a je z důvodu formy vlastnictví, omezení převodu nebo jiných podmínek vzájemně propojeno a nemůže být samostatně převedeno ani obchodováno a

ii) jeden z nejvyšších mateřských subjektů sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, v níž jsou aktiva, pasiva, příjmy, náklady a peněžní toky všech subjektů dotčených skupin vykázány společně jako aktiva, pasiva, příjmy, náklady a peněžní toky jediné hospodářské jednotky a jež podle regulačního režimu podléhá požadavku na externí audit;

c) „uspořádáním s dvojí kótací“ ujednání mezi dvěma nebo více nejvyššími mateřskými subjekty samostatných skupin, v jehož rámci:

i) se nejvyšší mateřské subjekty dohodnou, že svou obchodní činnost spojí pouze na základě smlouvy,

ii) podle smluvních ujednání budou nejvyšší mateřské podniky provádět rozdělení zisku související s dividendami a likvidací svým společníkům na základě pevného poměru;

iii) jsou činnosti nejvyšších mateřských subjektů řízeny jako činnosti jediné hospodářské jednotky na základě smluvních ujednání, přičemž je zachována jejich samostatná právní subjektivita ;

iv) jsou vlastnické podíly nejvyšších mateřských subjektů, které jsou předmětem dohody, kótovány, obchodovány nebo převáděny nezávisle na různých kapitálových trzích a

v) nejvyšší mateřské subjekty sestavují konsolidovanou účetní závěrku, v níž jsou aktiva, pasiva, příjmy, náklady a peněžní toky subjektů ve všech skupinách vykázány společně jako aktiva, pasiva, příjmy, náklady a peněžní toky jediné hospodářské jednotky a jež podle regulačního režimu podléhá požadavku na externí audit.

2. Pokud jsou subjekty a členské subjekty dvou nebo více skupin součástí nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s více mateřskými subjekty, považují se subjekty a členské subjekty každé skupiny za členy jedné nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s více mateřskými subjekty.

Subjekt, který není vyloučeným subjektem uvedeným v čl. 2 odst. 3, se považuje za členský subjekt, pokud je konsolidován po jednotlivých řádcích nadnárodní skupinou podniků nebo velkou vnitrostátní skupinou s více mateřskými subjekty, nebo pokud jsou jeho kontrolní podíly drženy subjekty nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s více mateřskými subjekty.

3. Konsolidovanou účetní závěrkou nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s více mateřskými subjekty je kombinovaná konsolidovaná účetní závěrka, která je uvedena v definici svázané struktury nebo uspořádání s dvojí kótací v odstavci 1, sestavená na základě přijatelného účetního standardu, který se považuje za účetní standard nejvyššího mateřského subjektu.

4. Nejvyšší mateřské subjekty jednotlivých skupin, které tvoří nadnárodní skupinu podniků nebo velkou vnitrostátní skupinu s více mateřskými subjekty, jsou nejvyššími mateřskými subjekty nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s více mateřskými subjekty.

Při uplatňování této směrnice ve vztahu k nadnárodní skupině podniků nebo velké vnitrostátní skupině s více mateřskými subjekty se podle potřeby veškeré odkazy na nejvyšší mateřský subjekt použijí, jako by se jednalo o odkazy na více nejvyšších mateřských subjektů.

5. Mateřské subjekty nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s více mateřskými subjekty nacházející se v členském státě, včetně každého nejvyššího mateřského subjektu, uplatní pravidlo pro zahrnutí příjmů v souladu s články 5 až 10 ve vtahu ke svému přidělitelnému podílu na dorovnávací dani nízce zdaněných členských subjektů.

6. Členské subjekty nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s více mateřskými subjekty nacházející se v členském státě uplatní pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk v souladu s články 12, 13 a 14, přičemž zohlední dorovnávací daň každého nízce zdaněného členského subjektu, který je členem této nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s více mateřskými subjekty.

7. Nejvyšší mateřské subjekty nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s více mateřskými subjekty musí předkládat informační přehled k dorovnávací dani v souladu s článkem 44, pokud nejmenují jediný určený podávající subjekt ve smyslu čl. 44 odst. 3 písm. b). Tento přehled zahrnuje informace o každé ze skupin, které tvoří nadnárodní skupinu podniků nebo velkou vnitrostátní skupinu s více mateřskými subjekty.

KaPITOLa VII

REŽIMY DAŇOVÉ NEUTRALITY A DANĚ Z ROZDĚLNÉHO ZISKU

Článek 38

Nejvyšší mateřský subjekt, který je průtokovým subjektem

1. Kvalifikovaný příjem průtokového subjektu, který je nejvyšším mateřským subjektem, se pro účetní období sníží o částku kvalifikovaného příjmu, kterou lze přiřadit držiteli vlastnického podílu („držitel podílu“) v průtokovém subjektu za předpokladu, že:

a) držitel podílu podléhá dani z těchto příjmů za zdaňovací období, které končí do dvanácti měsíců od konce daného účetního období, při nominální sazbě, která se rovná minimální daňové sazbě nebo ji přesahuje, nebo

b) lze rozumně očekávat, že úhrnná částka upravených zahrnutých daní nejvyššího mateřského subjektu a daní uhrazených držitelem podílu z tohoto příjmu do dvanácti měsíců od konce daného účetního období odpovídá částce rovnající se součinu daného příjmu a minimální daňové sazby nebo tuto částku přesahuje.

2. Kvalifikovaný příjem průtokového subjektu, který je nejvyšším mateřským subjektem, se pro účetní období rovněž sníží o částku kvalifikovaného příjmu přidělenou držiteli podílu v průtokovém subjektu za předpokladu, že držitelem podílu je:

a) fyzická osoba, která je daňovým rezidentem v jurisdikci, v níž se nachází nejvyšší mateřský subjekt, a která drží vlastnické podíly představující právo na nejvýše 5 % ze zisků a aktiv nejvyššího mateřského subjektu, nebo

b) vládní subjekt, mezinárodní organizace, nezisková organizace nebo penzijní fond, které jsou daňovým rezidentem v jurisdikci, v níž se nachází nejvyšší mateřský subjekt, a které drží vlastnické podíly představující právo na nejvýše 5 % ze zisků a aktiv nejvyššího mateřského subjektu.

3. Kvalifikovaná ztráta průtokového subjektu, který je nejvyšším mateřským subjektem, se pro účetní období sníží o částku kvalifikované ztráty, kterou lze přiřadit držiteli podílu v průtokovém subjektu.

První pododstavec se nepoužije v rozsahu, v jakém držitel podílu není oprávněn tuto ztrátu použít pro výpočet svého zdanitelného příjmu.

4. Zahrnuté daně průtokového subjektu, který je nejvyšším mateřským subjektem, se sníží úměrně k částce kvalifikovaného příjmu snížené v souladu s odstavci 1 a 2.

5. Odstavce 1 až 4 se použijí na stálou provozovnu, jejímž prostřednictvím průtokový subjekt, který je nejvyšším mateřským subjektem, zcela nebo částečně vykonává svou činnost nebo jejímž prostřednictvím je zcela nebo částečně vykonávána činnost daňově transparentního subjektu, pokud je vlastnický podíl nejvyššího mateřského subjektu v tomto daňově transparentním subjektu držen přímo nebo prostřednictvím řetězce daňově transparentních subjektů.

Článek 39

Nejvyšší mateřský subjekt podléhající režimu odčitatelných dividend

1. Pro účely tohoto článku se rozumí:

a) „režimem odčitatelných dividend“ daňový režim, který uplatňuje jedinou úroveň zdanění příjmů vlastníků subjektu tak, že od příjmů subjektu odečte zisk rozdělený vlastníkům nebo jej z příjmů subjektu vyloučí nebo že osvobodí družstvo od daně;

b) „odčitatelnou dividendou“ ve vztahu k členskému subjektu, na který se vztahuje režim odčitatelných dividend:

i) rozdělení zisku držiteli vlastnického podílu v členském subjektu, kterou lze odečíst od zdanitelného příjmu členského subjektu podle práva jurisdikce, v níž se subjekt nachází, nebo

ii) dividenda členovi družstva a

c) „družstvem“ subjekt, který uvádí na trh nebo pořizuje zboží nebo služby kolektivně jménem svých členů a podléhá daňovému režimu v jurisdikci, v níž se nachází, který zajišťuje daňovou neutralitu ve vztahu ke zboží nebo službám, které členové prostřednictvím družstva prodávají nebo pořizují.

2. Nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny podléhající režimu odčitatelných dividend sníží pro účetní období svůj kvalifikovaný příjem případně až na nulovou výši o částku, která je rozdělována jako odčitatelná dividenda do dvanácti měsíců od konce účetního období, za předpokladu, že:

a) dividenda podléhá zdanění u příjemce za zdaňovací období, které končí do dvanácti měsíců od konce účetního období, při nominální sazbě, která se rovná minimální daňové sazbě nebo ji přesahuje, nebo

b) lze rozumně očekávat, že úhrnná částka upravených zahrnutých daní a daní nejvyššího mateřského subjektu uhrazených příjemcem z takové dividendy odpovídá částce rovnající se součinu daného příjmu a minimální daňové sazby nebo tuto částku přesahuje.

3. Nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny podléhající režimu odčitatelných dividend také pro účetní období sníží svůj kvalifikovaný příjem případně až na nulovou výši o částku, kterou rozděluje jako odčitatelnou dividendu do dvanácti měsíců od konce účetního období, za předpokladu, že příjemcem je:

a) fyzická osoba a obdržená dividenda je dividendou od zásobovacího družstva;

b) fyzická osoba, která je daňovým rezidentem ve stejné jurisdikci, v níž se nachází nejvyšší mateřský subjekt, a která drží vlastnické podíly představující právo na nejvýše 5 % ze zisků a aktiv nejvyššího mateřského subjektu, nebo

c) vládní subjekt, mezinárodní organizace, nezisková organizace nebo jiný penzijní fond než subjekt penzijních služeb, které jsou daňovým rezidentem v jurisdikci, v níž se nachází nejvyšší mateřský subjekt.

4. Výše zahrnutých daní nejvyššího mateřského subjektu kromě daní, u nichž byl povolen odpočet dividend, se sníží úměrně k částce kvalifikovaného příjmu snížené v souladu s odstavci 2 a 3.

5. Pokud nejvyšší mateřský subjekt drží přímo nebo prostřednictvím řetězce členských subjektů, které podléhají režimu odčitatelných dividend, vlastnický podíl v jiném takovém členském subjektu, použijí se odstavce 2, 3 a 4 na jakýkoli jiný členský subjekt nacházející se v jurisdikci nejvyššího mateřského subjektu, který podléhá režimu odčitatelných dividend, a to v rozsahu, v jakém je jeho kvalifikovaný příjem nejvyšším mateřským subjektem dále rozdělen příjemcům, kteří splňují požadavky stanovené v odstavcích 2 a 3.

6. Pro účely odstavce 2 se dividenda rozdělovaná zásobovacím družstvem považuje za dividendu podléhající dani u příjemce, pokud tato dividenda snižuje odčitatelné výdaje nebo náklady v rámci výpočtu zdanitelného příjmu nebo ztráty příjemce.

Článek 40

Způsobilý systém daně z rozděleného zisku

1. Podávající členský subjekt se může rozhodnout, že u sebe nebo jiného členského subjektu podléhajícího způsobilému systému daně z rozděleného zisku zahrne částku určenou jako daň ze zisku považovaného za rozdělený v souladu s odstavcem 2 do upravených zahrnutých daní tohoto členského subjektu za dané účetní období.

Toto rozhodnutí se činí každoročně v souladu s čl. 45 odst. 2 a vztahuje se na všechny členské subjekty, které se nacházejí v určité jurisdikci.

2. Částka daně ze zisku považovaného za rozdělený se rovná nižší z těchto částek:

a) částka upravených zahrnutých daní nezbytná ke zvýšení efektivní daňové sazby vypočtené v souladu s čl. 27 odst. 2 pro jurisdikci v daném účetním období na minimální daňovou sazbu nebo

b) částka daně, která by byla splatná, pokud by členské subjekty nacházející se v jurisdikci rozdělily veškerý svůj příjem podléhající způsobilému systému daně z rozděleného zisku během daného účetního období.

3. V případě rozhodnutí podle odstavce 1 se pro každé účetní období, ve kterém se toto rozhodnutí uplatní, zřídí účet pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený. Částka daně ze zisku považovaného za rozdělený stanovená v souladu s odstavcem 2 v dané jurisdikci se připíše na účet pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený za účetní období, ve kterém byl účet zřízen.

Na konci každého následujícího účetního období se zůstatky na účtech pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený zřízených v předchozích účetních obdobích chronologicky snižují případně až na nulovou výši o daně zaplacené členskými subjekty v daném účetním období ve vztahu ke skutečnému rozdělení nebo tomu, které je za rozdělení považováno.

Případná zbytková částka na účtech pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený zbývající po uplatnění druhého pododstavce se sníží případně až na nulovou výši o částku rovnající se součinu čisté kvalifikované ztráty za danou jurisdikci a minimální daňové sazby.

4. Případná zbytková částka součinu čisté kvalifikované ztráty a minimální daňové sazby, která za danou jurisdikci zbývá po uplatnění odst. 3 třetího pododstavce, se převede do následujících účetních období a snižuje případnou zbytkovou částku na účtech pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený zbývající po uplatnění odstavce 3.

5. Případný zůstatek na účtu pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený k poslednímu dni čtvrtého účetního období po účetním období, ve kterém byl tento účet zřízen, se použije ke snížení upravených zahrnutých daní stanovených dříve za dané účetní období. Efektivní daňová sazba a dorovnávací daň za dané účetní období se náležitě přepočítá v souladu s čl. 29 odst. 1.

6. daně, které jsou zaplaceny během účetního období v souvislosti se skutečným rozdělením nebo tím, které je za

rozdělení považováno, se nezahrnují do upravených zahrnutých daní v rozsahu, v jakém snižují částku na účtu pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený v souladu s odstavci 3 a 4.

7. Pokud členský subjekt, na nějž se vztahuje rozhodnutí podle odstavce 1, opustí nadnárodní skupinu podniků nebo velkou vnitrostátní skupinu nebo pokud jsou v podstatě všechna jeho aktiva převedena na osobu, která není členským subjektem téže nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny nacházejícím se ve stejné jurisdikci, bude jakýkoli zůstatek na účtech pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený v předchozích účetních obdobích, v nichž byl takový účet zřízen, použit ke snížení upravených zahrnutých daní pro každé z těchto účetních období v souladu s čl. 29 odst. 1.

Případná dodatečná splatná částka dorovnávací daně se vynásobí následujícím poměrem pro účely stanovení dodatečné dorovnávací daně splatné v příslušné jurisdikci:

kvalifikovaný příjem členského subjektu čistý kvalifikovaný příjem v jurisdikci

kde:

a) kvalifikovaný příjem členského subjektu se určí v souladu s kapitolou III pro každé účetní období, ve kterém na účtech pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený v dané jurisdikci vznikne zůstatek, a

b) čistý kvalifikovaný příjem v jurisdikci se určí v souladu s čl. 26 odst. 2 pro každé účetní období, ve kterém na účtech pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený v dané jurisdikci vznikne zůstatek.

Článek 41

Stanovení efektivní daňové sazby a dorovnávací daně investičního subjektu

1. Je-li členský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny investičním subjektem, který není daňově transparentním subjektem a který neučinil rozhodnutí podle článků 42 a 43, vypočítá se efektivní daňová sazba tohoto investičního subjektu odděleně od efektivní daňové sazby pro jurisdikci, v níž se nachází.

2. Efektivní daňová sazba investičního subjektu uvedeného v odstavci 1 se rovná podílu jeho upravených zahrnutých daní a částky rovnající se přidělitelnému podílu nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny na kvalifikovaném příjmu nebo ztrátě tohoto investičního subjektu.

Pokud se v určité jurisdikci nachází více než jeden investiční subjekt, vypočítá se jejich efektivní daňová sazba tak, že se sloučí jejich upravené zahrnuté daně, jakož i přidělitelný podíl nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny na jejich kvalifikovaném příjmu nebo ztrátě.

3. Upravené zahrnuté daně investičního subjektu uvedeného v odstavci 1 tvoří upravené zahrnuté daně, které lze přiřadit přidělitelnému podílu nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny na kvalifikovaném příjmu investičního subjektu, a zahrnuté daně přidělené investičnímu subjektu v souladu s článkem 24. Upravené zahrnuté daně investičního subjektu nezahrnují žádné zahrnuté daně vzniklé investičnímu subjektu, které jsou přiřaditelné příjmům, jež nejsou součástí přidělitelného podílu nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny na příjmech investičního subjektu.

4. dorovnávací daň investičního subjektu uvedeného v odstavci 1 je částka rovnající se součinu procentní sazby

dorovnávací daně investičního subjektu a částky rovnající se rozdílu mezi přidělitelným podílem nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny na kvalifikovaném příjmu investičního subjektu a částkou vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty vypočtenou pro investiční subjekt.

Procentní sazba dorovnávací daně investičního subjektu se rovná kladnému rozdílu mezi minimální daňovou sazbou a efektivní daňovou sazbou tohoto investičního subjektu.

Pokud se v určité jurisdikci nachází více než jeden investiční subjekt, vypočítá se jejich efektivní daňová sazba tak, že se sloučí částky jejich vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty, jakož i přidělitelný podíl nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny na jejich kvalifikovaném příjmu nebo ztrátě.

Vyloučení příjmu investičního subjektu na základě ekonomické podstaty se určí v souladu s čl. 28 odst. 1 až 7. Způsobilé mzdové náklady způsobilých zaměstnanců a způsobilá hmotná aktiva, které se pro takový investiční subjekt zohlední, se sníží v poměru k přidělitelnému podílu nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny na kvalifikovaném příjmu investičního subjektu vydělenému celkovým kvalifikovaným příjmem takového investičního subjektu.

5. Pro účely tohoto článku se přidělitelný podíl nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny na kvalifikovaném příjmu nebo ztrátě investičního subjektu stanoví v souladu s článkem 9 s přihlédnutím pouze k podílům, které nejsou předmětem rozhodnutí v souladu s články 42 nebo 43.

Článek 42

Rozhodnutí zacházet s investičním subjektem jako s daňově transparentním subjektem

1. Pro účely tohoto článku se „pojišťovacím investičním subjektem“ rozumí subjekt, který by byl považován za investiční fond ve smyslu čl. 3 bodu 31 nebo za subjekt investování do nemovitostí ve smyslu čl. 3 bodu 32, pokud by nebyl založen v souvislosti se závazky vyplývajícími z pojistné smlouvy nebo smlouvy o anuitě, a pokud by nebyl zcela vlastněn subjektem, který podléhá regulaci v jurisdikci, v níž se nachází, jako pojišťovna.

2. Podávající členský subjekt se může rozhodnout, že členský subjekt, který je investičním subjektem nebo pojišťovacím investičním subjektem, bude považován za daňově transparentní subjekt, pokud vlastnický členský subjekt podléhá v jurisdikci, v níž se nachází, dani na základě reálné tržní hodnoty nebo podobného režimu založeného na ročních změnách reálné hodnoty jeho vlastnických podílů v tomto subjektu a daňová sazba použitelná na takový příjem vlastnického členského subjektu se rovná minimální daňové sazbě nebo ji přesahuje.

3. Má se za to, že členský subjekt, který nepřímo vlastní vlastnický podíl v investičním subjektu nebo pojišťovacím investičním subjektu prostřednictvím přímého vlastnického podílu v jiném investičním subjektu nebo pojišťovacím investičním subjektu, podléhá dani na základě reálné tržní hodnoty nebo podobného režimu ve vztahu ke svému nepřímému vlastnickému podílu v prvně uvedeném subjektu nebo pojišťovacím investičním subjektu, pokud podléhá dani na základě reálné tržní hodnoty nebo podobného režimu ve vztahu ke svému přímému vlastnickému podílu v druhém uvedeném subjektu nebo pojišťovacím investičním subjektu.

4. Rozhodnutí podle odstavce 2 tohoto článku se činí v souladu s čl. 45 odst. 1.

V případě zrušení rozhodnutí se jakýkoli zisk nebo ztráta ze zcizení aktiva nebo pasiva drženého investičním subjektem nebo pojišťovacím investičním subjektem určí na základě reálné tržní hodnoty aktiva nebo pasiva k prvnímu dni roku, kdy ke zrušení rozhodnutí dojde.

Článek 43

Rozhodnutí použít metodu zdanitelného rozdělení zisku

1. Podávající členský subjekt se může rozhodnout, že vlastnický členský subjekt investičního subjektu použije ve vztahu ke svému vlastnickému podílu v investičním subjektu metodu zdanitelného rozdělení zisku za předpokladu, že vlastnický členský subjekt není investičním subjektem a lze rozumně předpokládat, že bude podléhat dani z rozděleného zisku vypláceného investičním subjektem při daňové sazbě, která se rovná minimální daňové sazbě nebo ji převyšuje.

2. V rámci metody zdanitelného rozdělení zisku se rozdělený zisk a zisk považovaný za rozdělený z kvalifikovaného příjmu investičního subjektu zahrnou do kvalifikovaného příjmu vlastnického členského subjektu, který rozdělení zisku obdržel, nejedná-li se o investiční subjekt.

Částka zahrnutých daní vzniklých investičnímu subjektu, která je započitatelná proti daňovému závazku vlastnického členského subjektu vyplývajícímu z rozdělení zisku ze strany investičního subjektu, se zahrne do kvalifikovaného příjmu a upravených zahrnutých daní vlastnického členského subjektu, který rozdělený zisk obdržel.

Podíl vlastnického členského subjektu na nerozděleném čistém kvalifikovaném příjmu investičního subjektu uvedeném v odstavci 3, který vznikl ve třetím roce předcházejícím danému účetnímu období („rozhodný rok“), se považuje za kvalifikovaný příjem tohoto investičního subjektu za dané účetní období. Částka rovnající se součinu tohoto kvalifikovaného příjmu a minimální daňové sazby se pro účely kapitoly II považuje za dorovnávací daň nízce zdaněného členského subjektu za dané účetní období.

Kvalifikovaný příjem nebo ztráta investičního subjektu a upravené zahrnuté daně přiřaditelné tomuto příjmu za dané účetní období jsou vyloučeny z výpočtu efektivní daňové sazby v souladu s kapitolou V a s čl. 41 odst. 1 až 4 s výjimkou částky zahrnutých daní podle druhého pododstavce tohoto odstavce.

3. Nerozděleným čistým kvalifikovaným příjmem investičního subjektu za rozhodný rok je částka kvalifikovaného příjmu tohoto investičního subjektu za rozhodný rok snížená případně až na nulovou výši o:

a) zahrnuté daně investičního subjektu;

b) zisk rozdělený a zisk považovaný za rozdělený společníkům, kteří nejsou investičními subjekty, v období začínajícím prvním dnem třetího roku předcházejícího účetnímu období a končícím posledním dnem vykazovaného účetního období, v němž byl vlastnický podíl držen („rozhodné období“);

c) kvalifikované ztráty vzniklé v rozhodném období a

d) jakoukoli zbytkovou částku kvalifikovaných ztrát, o kterou zatím nebyl snížen nerozdělený čistý kvalifikovaný příjem investičního subjektu za předchozí rozhodný rok, tak zvaný převod investičních ztrát do následujícího období.

Nerozdělený čistý kvalifikovaný příjem investičního subjektu se nesnižuje o rozdělený zisk nebo zisk považovaný za rozdělený, o který již byl snížen nerozdělený čistý kvalifikovaný příjem tohoto investičního subjektu za předchozí rozhodný rok při použití prvního pododstavce písm. b).

Nerozdělený čistý kvalifikovaný příjem investičního subjektu se nesnižuje o částku kvalifikovaných ztrát, o kterou již byl snížen nerozdělený čistý kvalifikovaný příjem tohoto investičního subjektu za předchozí rozhodný rok při použití prvního pododstavce písm. c).

4. Pro účely tohoto článku dochází k tomu, že je zisk považován za rozdělený, v okamžiku, kdy je přímý nebo nepřímý vlastnický podíl v investičním subjektu převeden na subjekt, který nepatří do nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, a rovná se podílu na nerozděleném čistém kvalifikovaném příjmu, který lze přiřadit tomuto vlastnickému podílu v den převodu a je stanoven bez ohledu na to, že je zisk považován za rozdělený.

5. Rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku se činí v souladu s čl. 45 odst. 1.

V případě zrušení rozhodnutí se podíl vlastnického členského subjektu na nerozděleném čistém kvalifikovaném příjmu investičního subjektu za rozhodný rok na konci účetního období předcházejícího účetnímu období, kdy je zrušení provedeno, považuje za kvalifikovaný příjem investičního subjektu za dané účetní období. Částka rovnající se součinu takového kvalifikovaného příjmu a minimální daňové sazby se pro účely kapitoly II považuje za dorovnávací daň nízce zdaněného členského subjektu za dané účetní období.

KaPITOLa VIII

ADMINISTRATIVNÍ USTANOVENÍ

Článek 44

Povinnosti týkající se podávání informačního přehledu

1. Pro účely tohoto článku se rozumí:

a) „určeným místním subjektem“ členský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, který se nachází v členském státě a byl jmenován ostatními členskými subjekty nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny nacházejícími se ve stejném členském státě k tomu, aby jejich jménem podal informační přehled k dorovnávací dani nebo oznámení v souladu s tímto článkem;

b) „kvalifikovanou dohodou příslušných orgánů“ dvoustranná nebo mnohostranná dohoda nebo ujednání mezi dvěma nebo více příslušnými orgány, která stanoví automatickou výměnu ročních informačních přehledů k dorovnávací dani.

2. Členský subjekt, který se nachází v členském státě, podá informační přehled k dorovnávací dani svému správci daně v souladu s odstavcem 5.

Tento přehled může jménem členského subjektu podat určený místní subjekt.

3. Odchylně od odstavce 2 nemá členský subjekt povinnost podat svému správci daně informační přehled k dorovnávací dani, pokud tento přehled již byl v souladu s požadavky stanovenými v odstavci 5 podán:

a) nejvyšším mateřským podnikem nacházejícím se v jurisdikci, která pro vykazované účetní období uzavřela kvalifikovanou dohodu příslušných orgánů s členským státem, v němž se členský subjekt nachází, nebo

b) určeným podávajícím subjektem nacházejícím se v jurisdikci, která pro vykazované účetní období uzavřela kvalifikovanou dohodu příslušných orgánů s členským státem, v němž se členský subjekt nachází.

4. Použije-li se odstavec 3, oznámí členský subjekt nacházející se v členském státě nebo určený místní subjekt jeho jménem správci daně totožnost subjektu, který podává informační přehled k dorovnávací dani, jakož i jurisdikci, v níž se subjekt nachází.

5. Informační přehled k dorovnávací dani se podává ve standardní šabloně a obsahuje tyto informace týkající se nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny:

a) identifikaci členských subjektů, včetně jejich případných daňových identifikačních čísel, jurisdikce, v níž se nacházejí, a jejich statusu podle pravidel této směrnice;

b) informace o obecné korporátní struktuře nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, včetně kontrolních podílů v členských subjektech držených ostatními členskými subjekty;

c) informace, které jsou nezbytné pro výpočet:

i) efektivní daňové sazby pro každou jurisdikci a dorovnávací daně každého členského subjektu;

ii) dorovnávací daně člena skupiny společných podniků;

iii) přidělení dorovnávací daně podle pravidla pro zahrnutí příjmů a částky dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk jednotlivým jurisdikcím a

d) dokumentaci dokládající rozhodnutí učiněná v souladu s touto směrnicí.

6. Odchylně od odstavce 5, pokud se členský subjekt nachází v členském státě a nejvyšší mateřský subjekt v jurisdikci třetí země, která uplatňuje pravidla považovaná podle článku 52 za rovnocenná pravidlům této směrnice, podá členský subjekt nebo určený místní subjekt informační přehled k dorovnávací dani obsahující tyto informace:

a) veškeré informace nezbytné pro uplatnění článku 8, včetně:

i) identifikace všech členských subjektů, v nichž částečně vlastněný mateřský subjekt nacházející se v členském státě drží přímo či nepřímo kdykoli během účetního období vlastnický podíl, a struktury těchto vlastnických podílů;

ii) veškerých informací nezbytných pro výpočet efektivní daňové sazby pro jurisdikce, v nichž částečně vlastněný mateřský subjekt nacházející se v členském státě drží vlastnické podíly v členských subjektech uvedených v bodě i), a splatné dorovnávací daně a

iii) veškerých informací, které jsou pro tento účel důležité v souladu s články 9, 10, nebo 11;

b) veškeré informace nezbytné pro uplatnění článku 13, včetně:

i) identifikace všech členských subjektů, které se nacházejí v jurisdikci nejvyššího mateřského subjektu, a struktury takových vlastnických podílů;

ii) veškerých informací nezbytných pro výpočet efektivní daňové sazby v jurisdikci nejvyššího mateřského subjektu a jeho splatné dorovnávací daně a

iii) veškerých informací nezbytných pro přidělení takové dorovnávací daně na základě přidělovacího vzorce podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk stanoveného v článku 14;

c) veškeré informace nezbytné pro uplatnění kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně kterýmkoli členským státem, který se v souladu s článkem 11 rozhodl takovou dorovnávací daň uplatňovat.

7. Informační přehled k dorovnávací dani uvedený v odstavcích 5 a 6 a veškerá související oznámení se podávají správci daně členského státu, ve kterém se členský subjekt nachází, nejpozději do patnácti měsíců od posledního dne vykazovaného účetního období.

Článek 45

Rozhodnutí

1. Rozhodnutí uvedená v čl. 2 odst. 3 druhém pododstavci, čl. 16 odst. 3, 6 a 9 a článcích 42 a 43 jsou platná po dobu pěti let počínaje rokem, v němž je rozhodnutí učiněno. Rozhodnutí se automaticky obnovuje, pokud jej podávající členský subjekt na konci pětiletého období nezruší. Zrušení rozhodnutí je platné po dobu pěti let počínaje koncem roku, v němž ke zrušení došlo.

2. Rozhodnutí uvedená v čl. 16 odst. 7, čl. 22 odst. 1 písm. b), čl. 25 odst. 1, čl. 28 odst. 2, čl. 30 odst. 1 a čl. 40 odst. 1 jsou platná po dobu jednoho roku. Rozhodnutí se automaticky obnovuje, pokud jej podávající členský subjekt na konci roku nezruší.

3. Rozhodnutí uvedená v čl. 2 odst. 3 druhém pododstavci, čl. 16 odst. 3, 6, 7 a 9, čl. 22 odst. 1 písm. b), čl. 25 odst. 1, čl. 28 odst. 2, čl. 30 odst. 1, čl. 40 odst. 1 a článcích 42 a 43 se činí u správce daně členského státu, ve kterém se nachází podávající členský subjekt.

Článek 46

Sankce

Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice, včetně těch, jež se týkají povinnosti členského subjektu podat a uhradit svůj podíl dorovnávací daně nebo mít dodatečný hotovostní daňový náklad, a přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

KaPITOLa IX

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 47

Daňové zacházení s odloženými daňovými pohledávkami, odloženými daňovými závazky a převáděnými aktivy v přechodném období

1. Pro účely tohoto článku se „přechodným obdobím“ pro určitou jurisdikci rozumí první účetní období, ve kterém nadnárodní skupina podniků nebo velká vnitrostátní skupina spadá ve vztahu k dané jurisdikci do oblasti působnosti této směrnice.

2. Při určování efektivní daňové sazby pro určitou jurisdikci v přechodném období a pro každé následující účetní období vezme nadnárodní skupina podniků nebo velká vnitrostátní skupina v úvahu veškeré odložené daňové pohledávky a odložené daňové závazky zohledněné nebo vykázané ve finančních výkazech všech členských subjektů v dané jurisdikci za přechodné období.

Odložené daňové pohledávky a odložené daňové závazky se zohlední při minimální daňové sazbě nebo použitelné vnitrostátní daňové sazbě podle toho, která z nich je nižší. Odložená daňová pohledávka, která byla vykázána při daňové sazbě nižší, než je minimální daňová sazba, však může být zohledněna při minimální daňové sazbě, pokud je daňový poplatník schopen prokázat, že odložená daňová pohledávka je přiřaditelná kvalifikované ztrátě.

K dopadu úpravy ocenění nebo úpravy účetního vykázání v souvislosti s odloženou daňovou pohledávkou se nepřihlíží.

3. Odložené daňové pohledávky vyplývající z položek vyloučených z výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty v souladu s kapitolou III se z výpočtu uvedeného v odstavci 2 vyloučí, pokud tyto odložené daňové pohledávky vznikly v rámci transakce, která se uskutečnila po 30. listopadu 2021.

4. V případě převodu aktiv mezi členskými subjekty po 30. listopadu 2021 a před začátkem přechodného období je základ nabytých aktiv s výjimkou zásob založen na účetní hodnotě převáděných aktiv zcizujícího členského subjektu při zcizení, přičemž na tomto základě se určí odložené daňové pohledávky a odložené daňové závazky.

Článek 48

Přechodná úleva pro vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty

1. Pro účely čl. 28 odst. 3 se hodnota 5 % pro každé účetní období začínající od 31. prosince následujících kalendářních let nahrazuje hodnotami stanovenými v této tabulce:

2023	10 %
2024	9,8 %
2025	9,6 %
2026	9,4 %
2027	9,2 %
2028	9,0 %
2029	8,2 %
2030	7,4 %
2031	6,6 %
2032	5,8 %

2. Pro účely čl. 28 odst. 4 se hodnota 5 % pro každé účetní období začínající od 31. prosince následujících kalendářních let nahrazuje hodnotami stanovenými v této tabulce:

2023	8 %
2024	7,8 %
2025	7,6 %
2026	7,4 %
2027	7,2 %
2028	7,0 %
2029	6,6 %
2030	6,2 %
2031	5,8 %
2032	5,4 %

Článek 49

Počáteční fáze vyloučení nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin z pravidla pro zahrnutí příjmů a pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk

1. dorovnávací daň splatná nejvyšším mateřským subjektem nacházejícím se v členském státě v souladu s čl. 5 odst. 2

nebo středním mateřským subjektem nacházejícím se v členském státě v souladu s čl. 7 odst. 2, pokud je nejvyšší mateřský subjekt vyloučeným subjektem, se sníží na nulu:

a) v prvních pěti letech počáteční fáze mezinárodní činnosti nadnárodní skupiny podniků bez ohledu na požadavky stanovené v kapitole V;

b) v prvních pěti letech počínaje prvním dnem účetního období, v němž velká vnitrostátní skupina poprvé spadá do oblasti působnosti této směrnice.

2. Pokud se nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nachází v jurisdikci třetí země, sníží se dorovnávací daň splatná členským subjektem nacházejícím se v členském státě v souladu s čl. 14 odst. 2 v prvních pěti letech počáteční fáze mezinárodní činnosti této nadnárodní skupiny podniků na nulu bez ohledu na požadavky stanovené v kapitole V.

3. Má se za to, že nadnárodní skupina podniků je v počáteční fázi své mezinárodní činnosti, pokud v daném účetním období:

a) má členské subjekty v nejvýše šesti jurisdikcích a

b) součet čisté účetní hodnoty hmotných aktiv všech členských subjektů nadnárodní skupiny podniků nacházejících se ve všech jurisdikcích s výjimkou referenční jurisdikce nepřesahuje 50 000 000 EUR.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) se „referenční jurisdikcí“ rozumí jurisdikce, v níž mají členské subjekty nadnárodní skupiny podniků nejvyšší součet celkové hodnoty hmotných aktiv v účetním období, v němž nadnárodní skupina podniků poprvé spadá do oblasti působnosti této směrnice. Celkovou hodnotou hmotných aktiv v jurisdikci se rozumí součet čisté účetní hodnoty veškerých hmotných aktiv všech členských subjektů nadnárodní skupiny podniků, které se nacházejí v dané jurisdikci.

4. Pětileté období uvedené v odst. 1 písm. a) a odstavci 2 začíná běžet od začátku účetního období, v němž nadnárodní skupina podniků poprvé spadá do oblasti působnosti této směrnice.

Pro nadnárodní skupiny podniků, které v okamžiku vstupu této směrnice v platnost spadají do oblasti její působnosti, začíná pětileté období uvedené v odst. 1 písm. a) dnem 31. prosince 2023.

Pro nadnárodní skupiny podniků, které v okamžiku vstupu této směrnice v platnost spadají do oblasti její působnosti, začíná pětileté období uvedené v odstavci 2 dne 31. prosince 2024.

Pro velké vnitrostátní skupiny, které v okamžiku vstupu této směrnice v platnost spadají do oblasti její působnosti, začíná pětileté období uvedené v odst. 1 písm. b) dne 31. prosince 2023.

5. Určený podávající subjekt uvedený v článku 44 informuje správce daně členského státu, v němž se nachází, o zahájení počáteční fáze mezinárodní činnosti nadnárodní skupiny podniků.

Článek 50

Rozhodnutí odložit uplatňování pravidla pro zahrnutí příjmů a pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk

1. Odchylně od článků 5 až 14 se mohou členské státy, v nichž se nenachází více než dvanáct nejvyšších mateřských subjektů skupin, které spadají do působnosti této směrnice, rozhodnout neuplatňovat pravidlo pro zahrnutí příjmů a pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk po šest po sobě jdoucích účetních období začínajících od 31. prosince 2023. Členské státy, které se takto rozhodnou, oznámí tuto skutečnost Komisi do 31. prosince 2023.

2. Pokud se nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nachází v členském státě, který učinil rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku, členské státy jiné než ten, v němž se tento nejvyšší mateřský subjekt nachází, zajistí, aby se na členské subjekty této nadnárodní skupiny podniků v členském státě, v němž se nacházejí, vztahovala v souladu s článkem 14 částka dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk přidělená tomuto členskému státu pro účetní období začínající od 31. prosince 2023.

Nejvyšší mateřský subjekt podle prvního pododstavce jmenuje určený podávající subjekt v členském státě jiném, než je členský stát, v němž se nejvyšší mateřský subjekt nachází, nebo jestliže nadnárodní skupina podniků nemá členský subjekt v jiném členském státě, jmenuje určený podávající subjekt v jurisdikci třetí země, která pro vykazované účetní období uzavřela kvalifikovanou dohodu příslušných orgánů s členským státem, v němž se nejvyšší mateřský subjekt nachází.

V takovém případě určený podávající subjekt podá informační přehled k dorovnávací dani v souladu s požadavky čl. 44 odst. 5. Členské subjekty, jež se nacházejí v členském státě, který učinil rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku, poskytnou určenému podávajícímu subjektu informace nezbytné pro dosažení souladu s čl. 44 odst. 5 a jsou osvobozeny od povinnosti podávat informační přehled podle čl. 44 odst. 2.

3. Procentní podíl podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk stanovený pro členský stát, který učinil rozhodnutí podle odstavce 1, se pro dané účetní období považuje za nulový.

Článek 51

Přechodná úleva pro povinnost podávat informační přehled

Bez ohledu na čl. 44 odst. 7 se informační přehled k dorovnávací dani a oznámení podle článku 44 podávají správci daně členských států nejpozději osmnáct měsíců od posledního dne vykazovaného účetního období, které je přechodným obdobím uvedeným v článku 47.

KaPITOLa X

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 52

Posouzení rovnocennosti

1. Právní rámec zavedený ve vnitrostátním právu jurisdikce třetí země se považuje za rovnocenný kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů stanovenému v kapitole II a nepovažuje se za režim daně z příjmů ovládaných zahraničních společností, pokud splňuje tyto podmínky:

a) prosazuje soubor pravidel, podle nichž mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků vypočítává a hradí svůj přidělitelný podíl dorovnávací daně ve vztahu k nízce zdaněným členským subjektům nadnárodní skupiny podniků;

b) stanoví minimální efektivní daňovou sazbu ve výši alespoň 15 %, pod jejíž úrovní je členský subjekt považován za nízce zdaněný subjekt;

c) pro účely výpočtu minimální efektivní daňové sazby umožňuje slučování příjmů pouze subjektů nacházejících se ve stejné jurisdikci a

d) pro účely výpočtu dorovnávací daně podle rovnocenného kvalifikovaného pravidla pro zahrnutí příjmů stanoví úlevu pro jakoukoli dorovnávací daň, která byla zaplacena v členském státě při uplatnění kvalifikovaného pravidla pro zahrnutí příjmů, a pro jakoukoli kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň stanovenou v této směrnici.

2. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 53 s cílem určit seznam jurisdikcí třetích zemí, jež ve svém vnitrostátním právu zavedly právní rámec, který je v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 1 tohoto článku považován za rovnocenný kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů, a uvedený seznam aktualizovat v návaznosti na následné posouzení právního rámce zavedeného jurisdikcí třetí země v jejím vnitrostátním právu.

Článek 53

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené článku 52 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne

23. prosince 2022.

3. Rada může přenesení pravomoci uvedené v článku 52 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí Radě.

6. akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 52 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Rada

nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jí byl tento akt oznámen, nebo pokud Rada před uplynutím této lhůty informuje Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 54

Informování Evropského parlamentu

Evropský parlament je informován o přijetí aktů v přenesené pravomoci Komisí, o námitkách k nim vyslovených a o zrušení přenesení pravomoci Radou.

Článek 55

Dvoustranná dohoda o zjednodušených oznamovacích povinnostech

Unie může uzavírat dohody s jurisdikcemi třetích zemí, jejichž právní rámce jsou v souladu s článkem 52 považovány za rovnocenné kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů, za účelem vytvoření rámce pro zjednodušení postupů oznamování stanovených v čl. 44 odst. 6.

Článek 56

Provedení ve vnitrostátním právu

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2023. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů.

Tyto předpisy použijí ve vztahu k účetním obdobím začínajícím od 31. prosince 2023.

Předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 12, 13 a 14, s výjimkou ujednání stanoveného v čl. 50 odst. 2, se však použijí ve vztahu k účetním obdobím začínajícím od 31. prosince 2024.

Uvedené předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 57

Přezkum provádění prvního pilíře ze strany Komise

Komise do 30. června 2023 předloží Radě zprávu, v níž posoudí situaci, pokud jde o provádění prvního pilíře prohlášení o dvoupilířovém řešení pro řešení výzev v oblasti zdanění vyplývajících z digitalizace ekonomiky, které bylo dohodnuto inkluzivním rámcem OECd/G20 pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku dne 8. října 2021, a případně, pokud nebude řešení prvního pilíře provedeno, předloží legislativní návrh k řešení těchto výzev v oblasti zdanění.

Článek 58

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 14. prosince 2022.

Článek 59

Určení

Za Xxxx xředseda

X. XXX