Dohoda o splnění dluhů ve splátkách

Dohoda o splnění dluhů ve splátkách

V případech, kdy je člen SVJ sice ochoten dlužnou částku uhradit, není toho však dočasně schopen, může být namís- to soudního vymáhání dluhu (k tomu viz dále) výhodnější uzavřít dohodu o splnění dluhu ve splátkách. Je však vhodné, aby bližší podmínky pro uzavírání dohod o splát- kách výborem SVJ blíže upravovaly jeho stanovy. Při exi- stenci takové úpravy nevzniknou pochybnosti, zda např. některému ze členů SVJ není poskytována nepřiměřená výhoda a podobně.

Dohodou o splnění dluhu ve splátkách je dlužníkovi posky- tována možnost, aby namísto jednorázové úhrady dluhu ten- to plnil dílčími platbami po delší dobu. Z v praxi vznikají- cích problémů lze jen doporučit, aby tato dohoda současně výslovně stanovila tzv. propadnutí dobrodiní splátek, resp. možnost sesplatnění celého závazku. Takové ujednání umož- ňuje, aby SVJ v případě, že dlužník některou z dlužných splátek neuhradí, po něm bez dalšího vymáhalo celou dluž- nou částku, přestože její část měl dlužník platit teprve v budoucnu. Právní podklad takové dohody vyplývá z ust.

§ 565 občanského zákoníku, který stanoví, že jde-li o plně- ní ve splátkách, může věřitel žádat o zaplacení celé pohle- dávky pro nesplnění některé splátky, jen bylo-li to dohod- nuto nebo v rozhodnutí určeno. Toto právo však může věřitel použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

Sesplatnění všech splátek má tu výhodu, že jej dlužník obvy- kle vnímá jako sankci za nesplnění své povinnosti a vyna- kládá tedy větší úsilí ke splnění svého závazku. Má však i odvrácenou stranu – dojde-li ke sesplatnění celého závaz- ku, běží od tohoto okamžiku i promlčecí doba tohoto závaz- ku. Pokud není příslušné řízení k vymožení dluhu zahájeno v promlčecí lhůtě, může se dlužník vznesením námitky pro- mlčení splnění povinnosti svůj celý dluh (a tedy nejen jed- nu splátku, s níž se původně dostal do prodlení) splatit vyhnout.

Splnění povinnosti k jednotlivým splátkám může být v doho- dě o splátkách zajištěno např. i smluvní pokutou – v tako-

vém případě dostane-li se dlužník s úhradou do prodlení, je

– vedle nadále existující povinnosti k úhradě splátky a povin- nosti k úhradě úroků z prodlení – povinen uhradit smluvní pokutu např. ve výši 500 Kč a podobně.

Dohoda o splátkách by měla současně upravit otázku, jaký vliv má povolení splátek na povinnost dlužníka platit úroky z prodlení. Lze sjednat jak to, že dlužník nebude (pokud řád- ně a včas uhradí všechny splátky) povinen platit úroky z pro- dlení, lze však sjednat i to, že je povinen uhradit úroky z pro- dlení v zákonem stanovené výši.

Započtení pohledávek

Pokud má například vlastník jednotky přeplatek z vyúčto- vání záloh a naopak SVJ dluží mimořádný příspěvek do fon- du oprav či náhradu škody způsobené na společných částech domu, může SVJ pomýšlet na započtení. Započtení je upra- veno občanským zákoníkem a jedná se o formu bezhoto- vostního vyrovnání vzájemných pohledávek věřitele a dlužníka.

SVJ může přistoupit k jednostrannému zápočtu v situaci, kdy proti sobě existují dvě protisměrné pohledávky – jednak pohledávka společenství vůči vlastníkovi jednotky, jednak nárok vlastníka vůči společenství na úhradu přeplatku z vyú- čtování – a jsou splněny další zákonem stanovené předpo- klady pro započtení. Pohledávky musí být stejného druhu, zde jsou oba uvedené nároky peněžitými pohledávkami, pohledávky jsou splatné. Konečně to, zda v daném případě došlo k platnému zápočtu, bude závislé na náležitostech pro- jevu vůle společenství, kterým zápočet provedlo, tedy na tom, zda dopis provádějící zápočet obsahuje formální nále- žitosti, především zda jej podepsala osoba k tomu oprávně- ná (např. statutární orgán společenství), zda tento dopis dostatečně určitě identifikuje obě započtené pohledávky a podobně. Kromě toho je jednostranný zápočet možný pou- ze tehdy, pokud to neodporuje dohodě stran. V daném pří- padě je tak třeba prostudovat zejména stanovy společenství, které – byť nejsou striktně vzato „dohodou“ – představují

možný zdroj takového omezení. Pokud ve stanovách nemož- nost jednostranného zápočtu stanovena není, stanovy zápo- čtu nebrání.

Uznání dluhu

Uznání dluhu je zajišťovací prostředek, který slouží k posí- lení postavení SVJ jako věřitele vůči dlužníkovi, i když k samotné úhradě dluhu nedochází. Jedná se nicméně o prak- tický instrument, který má své opodstatnění. Písemným pro- hlášením vlastníka jednotky, že uznává povinnost zaplatit svůj dluh vůči SVJ co do důvodu a výše, totiž dochází k přerušení běhu promlčecí doby, přičemž počne běžet nová promlčecí doba – teď již desetiletá. SVJ tak má mož- nost po delší dobu uplatnit svůj nárok na zaplacení pohle- dávky vůči svému členovi u soudu, což lze využít k jednání o mimosoudním vyrovnání.

b) Notářský (exekutorský) zápis se svolením k vykonatelnosti

Notářský (exekutorský) zápis je listina, která umožňuje přímo požádat exekutora o exekuci na majetek dlužní- ka. Jedná se tedy o exekuční titul, kterým jinak v případě pohledávek SVJ za vlastníky jednotek bývají obvykle pra- vomocné a vykonatelné platební rozkazy či rozsudky. Odpa- dá tedy fáze soudního řízení s dlužníkem, čímž dochází k úspoře času i prostředků.

V notářském (exekutorském) zápisu, který je oprávněn sepsat notář (exekutor) na základě ust. § 71a a násl. notářského řádu (zákon č. 358/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), resp. ust § 77 a násl. exekučního řádu (zákon č. 120/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů), se člen SVJ zaváže, že ve sta- novené lhůtě svůj dluh vůči SVJ řádně splní a současně dá svolení k přímé vykonatelnosti (exekuci) zápisu pro případ, že ke splnění dluhu nedojde.