Vnitřní předpisy Univerzity Pardubice

Vnitřní předpisy Univerzity Pardubice

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle § 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 20. prosince 2016 pod čj. MSMT-38440/2016 Statut Univerzity Pardubice.

..........................................

Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxxx ředitelka odboru vysokých škol

STATUT UNIVERZITY PARDUBICE

ZE DNE 20. PROSINCE 2016

Akademický senát Univerzity Pardubice

se podle § 9 odst. 1 písm. b) a § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů,

usnesl na tomto Statutu Univerzity Pardubice:

ČÁST PRVNÍ

Úvodní ustanovení

Článek 1 Základní ustanovení

(1) V souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) je Statut Univerzity Pardubice (dále jen

„statut“) základním právním dokumentem Univerzity Pardubice jako veřejné vysoké školy univerzitního typu. Univerzita Pardubice je vymezena těmito základními pojmy:

Název: Univerzita Pardubice (ve zkratce „UPa“)

Sídlo: Xxxxxxxxxx 00, 000 00 Xxxxxxxxx

Založení: 27. 6. 1950 vládním nařízením, o některých změnách v organizaci vysokých škol, č. 81/1950 Sb., jako Vysoká škola chemická v Pardubicích.

Historické změny názvů: 27. 11. 1953 vládním nařízením, o změnách v organizaci vysokých škol, č. 98/1953 Sb., na Vysoká škola chemicko-technologická v Pardubicích, 16. 2. 1994 zákonem, o změně názvu Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích, č. 46/1994 Sb., na Univerzita Pardubice.

Právní předchůdce: Univerzita Pardubice podle zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb.

IČO: 00216 275

DIČ: CZ00216275

(2) Překlad názvu do anglického jazyka zní University of Pardubice.

(3) Používání jména Univerzity Pardubice (dále jen „univerzita“), popřípadě z něho odvozené tvary slov, součástmi univerzity neuvedenými ve statutu, a to jak v názvu těchto součástí, tak v názvu pořádaných akcí, je možné pouze po písemném povolení rektora univerzity (dále jen „rektor“).

Článek 2

Zaměření a dlouhodobá orientace

(1) Vzdělávací a vědecká, výzkumná, vývojová a inovační, umělecká a další tvůrčí činnost na univerzitě, která navazuje na dlouhodobou tradici a odráží vývojové trendy, zahrnuje obory:

a) společenskovědní, zejména historické, filozofické, sociologické, filologické a pedagogické,

b) přírodovědné, zaměřené na chemii, mikrobiologii, biochemii, matematiku, fyziku,

c) ekonomické a správní, orientované zejména do oblasti veřejné správy,

d) technické a technologické, zaměřené na oblast chemie, dopravy a spojů, informatiky, elektrotechniky, materiálového inženýrství,

e) zdravotnické, zaměřené zejména na ošetřovatelství a další nelékařské obory,

f) umělecké, zaměřené v rámci výtvarných umění na restaurování a konzervaci děl,

g) související hraniční a interdisciplinární obory.

Článek 3

Činnosti a podpora činností

(1) Vzdělávání se uskutečňuje

a) v akreditovaných studijních programech (dále jen „studijní program“),

b) v programech celoživotního vzdělávání.

(2) Vědecká, výzkumná, vývojová a inovační, umělecká a další tvůrčí činnost (dále jen „tvůrčí činnost“) se uskutečňuje v rozsahu od činností badatelských až po činnosti vývojové, a to ve vazbě na potřeby praxe. Univerzita jakožto výzkumná organizace vykonává činnosti podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.

(3) Doplňkové činnosti ve smyslu § 20 odst. 2 zákona se uskutečňují v návaznosti na činnosti podle odstavce 1 a 2.

(4) Pro podporu činností podle odstavce 1 a 2 a pro podporu harmonického rozvoje osobnosti studenta a celé akademické obce vytváří univerzita podmínky zejména prostřednictvím činností a služeb

a) informačních, zabezpečováním přístupu ke knihovním a časopiseckým fondům a k elektronickým a jiným informacím,

b) sportovních, tělovýchovných a kulturních, organizovaných jako dobrovolné, eventuálně u studentů jako volitelné v rámci studijních programů,

c) sociálních v rozsahu možností univerzity, zejména ubytování a stravování studentů.

(5) Univerzita dále

a) vytváří podmínky a podporuje spolupráci na mezinárodní vysokoškolské úrovni, účast v nadnárodních vysokoškolských institucích, mobilitu studentů,

b) organizuje další činnosti pro rozvoj a posilování vztahů, zejména mezi vysokými školami a dalšími vzdělávacími a vědeckými institucemi, absolventy univerzity, orgány státní správy a samosprávy a dále aktivity naplňující poslání, které pro univerzitu vyplývá z § 1 zákona a z tradic univerzity.

Článek 4

Studijní programy a obory habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem

(1) Studijní programy se na univerzitě tvoří a uskutečňují na fakultách. Jejich seznam je zveřejněn ve veřejné části internetových stránek univerzity s náležitostmi uvedenými v § 21 odst. 1 písm. h) zákona, včetně odpovídajících studijních plánů.

(2) Garanta studijního programu jmenuje a odvolává děkan fakulty, na které je studijní program uskutečňován nebo převážně uskutečňován v souladu s § 44 zákona.

(3) Seznam oborů, ve kterých je univerzita oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, je zveřejněn ve veřejné části internetových stránek univerzity.

(4) Na uskutečňování studijních programů se mohou podílet pracoviště univerzity účelově zřízené pro vzdělávací a tvůrčí činnost a pro poskytování informačních služeb nebo převod technologií, a další právnické osoby, které mají sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie, nebo které byly zřízeny nebo založeny podle práva některého členského státu Evropské unie, zabývající se vzdělávací a tvůrčí činností.

(5) Ve veřejné části internetových stránek univerzity se zveřejňují informace o omezení nebo odnětí institucionální akreditace, o omezení nebo zániku oprávnění uskutečňovat studijní program, o omezení nebo odnětí akreditace studijních programů a o pozastavení nebo odnětí akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem.

Článek 5

Vnitřní předpisy a vnitřní normy Univerzity Pardubice

(1) Mimo vnitřních předpisů uvedených v § 17 odst. 1 zákona jsou dalšími vnitřními předpisy univerzity, které podléhají registraci Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“):

a) Pravidla hospodaření Univerzity Pardubice,

b) Pravidla pro vkládání peněžitých a nepeněžitých vkladů do právnických osob Univerzitou Pardubice,

c) Řád celoživotního vzdělávání Univerzity Pardubice,

d) Pravidla pro habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem na Univerzitě Pardubice.

(2) Vnitřní předpisy univerzity jsou zveřejněny ve veřejné části internetových stránek univerzity včetně údajů o době jejich platnosti a účinnosti.

(3) Vnitřními normami univerzity, které nepodléhají registraci ministerstvem, jsou vedle vnitřních předpisů fakult podle § 33 zákona, směrnice, příkazy, opatření a oznámení, vydávané univerzitou nebo fakultami, řády účelových zařízení univerzity, případně řády dalších součástí univerzity.

ČÁST DRUHÁ

Přijímání ke studiu ve studijních programech, poplatky spojené se studiem

a studentská rada

Článek 6 Přijímání ke studiu

(1) Uchazeči o studium na univerzitě jsou přijímáni ke studiu v určitém studijním programu na základě přijímacího řízení. Přijímání ke studiu ve studijním programu probíhá na příslušné fakultě.

(2) Přijímací řízení je vyhlašováno ve veřejné části internetových stránek v souladu se zákonem vnitřní normou příslušné fakulty, která obsahuje zejména:

a) lhůtu pro podávání přihlášek, způsob jejich podávání listinnou nebo elektronickou podobou a náležitosti, včetně výše poplatku za úkony spojené s přijímacím řízením (§ 58 odst. 1 zákona), symboly pro úhradu, číslo bankovního účtu a formu úhrady,

b) podmínky přijetí stanovené podle § 49 odst. 1 a 3 zákona a termín a způsob ověřování jejich splnění, zejména formu přijímacího řízení, specifikaci předmětů a podmínek přijímacího řízení, závazné termíny a místo konání přijímacích zkoušek, způsob hodnocení výsledků přijímací zkoušky,

c) požadavky na zdravotní způsobilost ke studiu příslušného studijního programu, je-li podmínkou přijeti ke studiu zdravotní způsobilost uchazeče,

d) odlišné podmínky pro přijetí uchazečů v souladu s § 49 odst. 3 zákona, jsou-li stanoveny,

e) nejvyšší možný počet studentů přijímaných ke studiu v příslušném studijním programu, formu a rámcový obsah přijímací zkoušky, je-li požadována a kritéria pro její vyhodnocení, pravidla pro možné prominutí přijímací zkoušky,

f) způsob posuzování omluv nepřítomnosti při přijímací zkoušce, případně možnost konat přijímací zkoušku v náhradním termínu.

(3) Přijímací řízení je zahájeno doručením přihlášky ke studiu s náležitostmi podle § 50 zákona fakultě, která uskutečňuje daný studijní program. Nemá-li přihláška předepsané náležitosti nebo trpí jinými vadami, vrátí ji příslušné studijní oddělení uchazeči k opravě a doplnění. Pokud uchazeč ve stanoveném termínu neodstraní podstatné vady přihlášky, nesplnil podmínku pro přijetí a přijímací řízení bude zastaveno.

(4) Neuhradí-li uchazeč způsobem uvedeným v tomto statutu a ve stanoveném termínu poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením podle § 58 odst. 1 zákona, nesplnil podmínku pro přijetí ke studiu a přijímací řízení

bude zastaveno.

(5) K účasti na přijímací zkoušce je uchazeč vyzván písemnou nebo elektronickou formou. Nedostaví-li se bez předchozí omluvy nebo není-li omluva přijata, nesplnil uchazeč podmínky pro přijetí ke studiu.

(6) Rozhodnutí musí být vydáno nejpozději do 30 dnů od ověření podmínek pro přijetí ke studiu podle § 50 odst. 4 zákona.

(7) Odvolacím správním orgánem je rektor. Při přezkoumání rozhodnutí o přijetí rektor přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, vnitřními předpisy univerzity a fakulty a s podmínkami přijetí ke studiu.

(8) Univerzita doručuje písemnosti uchazečům o studium sama nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Je-li rozhodnutím vyhověno žádosti uchazeče o přijetí ke studiu, je možno rozhodnutí uchazeči doručit prostřednictvím elektronického informačního systému univerzity v případě, že uchazeč s tímto způsobem doručení předem na přihlášce souhlasil; za den doručení a oznámení rozhodnutí se v takovém případě považuje první den následující po zpřístupnění rozhodnutí v elektronickém informačním systému univerzity uchazeči.

Článek 7 Přijímací zkouška

(1) Přijímací zkouška může být písemná, ústní nebo kombinovaná, to znamená, že má část písemnou a ústní. Pokud se přijímací zkouška skládá z více částí, nemusí proběhnout v jednom termínu. Nevyhovující výsledek přijímací zkoušky nebo jedné z části kombinované přijímací zkoušky je nesplněním podmínek pro přijetí ke studiu. Před přijímací zkouškou a na požádání i v jejím průběhu musí uchazeč prokázat svou totožnost platným osobním průkazem.

(2) Pokud písemná přijímací zkouška pro příbuzné studijní programy uskutečňované na některé fakultě, ověřuje podmínky pro přijetí ze stejného předmětu, může děkan rozhodnout o tom, že uchazeč přihlášený k přijímacímu řízení ke studiu těchto programů skládá tuto zkoušku jen jednou. Výsledek zkoušky je platný pro všechny v rozhodnutí uvedené studijní programy.

(3) Přijímací zkouška může být uchazeči prominuta v návaznosti na výsledky předchozího studia nebo prokázané jiné studijní aktivity. O prominutí rozhoduje na základě předem zveřejněných podmínek děkan.

Článek 8 Zápis do studia

(1) Uchazeč je povinen provést zápis osobně nebo určí zástupce, který se prokáže úředně ověřenou plnou mocí, v termínu stanoveném příslušnou fakultou. Nemůže-li se v určeném termínu dostavit, musí se předem nebo v mimořádném případě do pěti dnů po určeném termínu zápisu písemně omluvit.

(2) Jestliže byla omluva uznána, je stanoven náhradní termín nebo náhradní forma zápisu. O uznání omluvy, stanovení náhradního termínu nebo formě zápisu rozhoduje děkan.

(3) Právo na zápis zaniká uchazeči přijatému ke studiu v případě, že se nedostavil ve stanoveném termínu bez omluvy k zápisu, nebo jeho omluva nebyla uznána.

(4) Po zápisu je student imatrikulován při akademickém obřadu, při kterém skládá předepsaný slib.

Článek 9 Podmínky studia cizinců

(1) Uchazeči o studium na univerzitě se státním občanstvím jiným než České republiky (dále jen „cizinci") jsou přijímáni ke studiu v českém jazyce za podmínek shodných s ostatními uchazeči, pokud

a) jim bylo dosažené vzdělání uznáno za vzdělání požadované zákonem pro přijetí do daného typu studijního programu,

b) vyhověli podmínkám přijímacího řízení stanoveným pro ostatní uchazeče,

c) nejpozději ke dni zápisu prokázali jazykovou způsobilost pro studium ve studijním programu v českém jazyce.

(2) Při přijímání cizinců ke studiu v rámci mezinárodních smluv a dohod, kterými je Česká republika vázána,

se podmínky odstavce 1 uplatňují přiměřeně, tj. je možná úprava termínu přijímacího řízení a individuální posouzení dosaženého vzdělání uchazeče, případně se přijímací zkouška nevyžaduje.

(3) Bližší podmínky pro přijetí ke studiu v cizím jazyce a podmínky jejich studia stanoví směrnice vydaná fakultou, která příslušný studijní program uskutečňuje.

Článek 10

Poplatky za úkony spojené s přijímacím řízením

(1) Poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením ke studiu v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu činí 500,- Kč. Poplatek je příjmem univerzity.

(2) Poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením je nevratný. Uchazeč o studium (dále jen „uchazeč“) jej hradí poštovní poukázkou typu A, bankovním převodem na účet univerzity nebo platební kartou, Uchazeč je při úhradě poplatku za úkony povinen uvést variabilní a specifický symbol platby. Úhradu poplatku za úkony provede uchazeč nejpozději ve lhůtě pro podávání přihlášek.

Článek 11 Poplatky za studium

(1) Poplatek za studium, který stanoví univerzita studentovi podle § 58 odst. 3 zákona, studuje-li student v bakalářském nebo magisterském studijním programu, činí za každých dalších započatých šest měsíců studia 15 000,- Kč. Výše poplatků za studium pro příští akademický rok se stanoví a zveřejní nejpozději poslední den lhůty stanovené pro podávání přihlášek ke studiu ve veřejné části internetových stránek univerzity.

(2) Rozhodnutí o vyměření poplatku za studium (dále jen „rozhodnutí“) vydává děkan do 30 dnů ode dne zjištění skutečnosti, že studentovi vznikla povinnost platit poplatek za studium. Xxxxxxxx za studium je splatný prvním dnem po uplynutí 90 dnů od vydání rozhodnutí.

(3) Na postup při rozhodování o vyměření poplatku za studium se vztahuje § 68 zákona.

(4) Student může do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, podat odvolání proti rozhodnutí prostřednictvím podatelny univerzity. Odvolacím správním orgánem je rektor.

(5) K odvolání je student povinen přiložit důkazy, které prokazují důvody uváděné v odvolání proti rozhodnutí.

(6) Poplatek za studium hradí student poštovní poukázkou typu A, bankovním převodem na účet univerzity nebo platební kartou. Student je při úhradě poplatku za studium povinen uvést variabilní a specifický symbol platby. Symboly pro úhradu poplatku za studium jsou uvedeny v rozhodnutí o vyměření poplatku za studium.

(7) Neuhrazení poplatku za studium v termínu splatnosti je porušením povinností studenta podle § 63 odst. 3 písm. a) zákona a na návrh děkana, může být zahájeno disciplinární řízení.

(8) Poplatek za úkony spojené s přijetím přihlášky ke státní rigorózní zkoušce a s konáním této zkoušky činí dvojnásobek základu.

(9) Výši úplaty za používání zařízení a informační technologie potřebné pro přípravu ke státní rigorózní zkoušce podle § 46 odst. 5 zákona stanoví fakulta, která státní rigorózní zkoušku uskutečňuje.

(10) Výši úplaty za studium v programech celoživotního vzdělávání podle § 60 zákona stanoví vnitřní předpis univerzity. Vzdělávání v programu celoživotního vzdělávání nezakládá jeho účastníkům právní postavení studenta podle zákona.

Článek 12

Poplatky za studium v cizím jazyce

(1) Poplatek za studium ve studijním programu v cizím jazyce podle § 58 odst. 4 zákona se stanoví takto:

a) pro studenty zapsané do studia ve studijním programu v cizím jazyce, s výjimkou studentů, kteří své studium plně hradí, činí poplatek za každý započatý akademický rok studia v bakalářském a magisterském studijním programu 10 000,- Kč a v doktorském studijním programu 0,- Kč,

b) pro studenty zapsané do studia ve studijním programu v cizím jazyce, kteří své studium plně hradí, se poplatek za každý započatý akademický rok studia určí podle vzorce: základní normativ × koeficient ekonomické náročnosti studijního programu + částka na úhradu dalších nákladů spojených se studiem

v cizím jazyce, která je stanovena v odstavci 1.

(2) Studuje-li student v bakalářském nebo magisterském studijním programu v cizím jazyce déle než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok, považuje se vždy za studenta, který své studium v cizím jazyce plně hradí.

(3) Poplatek za studium v cizím jazyce hradí student bankovním převodem nebo platební kartou na účet univerzity. Xxxxxxxx za studium v cizím jazyce je splatný nejpozději v den zápisu do studia, v dalších letech studia pak nejpozději v den začátku akademického roku.

(4) Výše poplatků za studium v cizím jazyce, bankovní spojení, identifikační údaje pro platbu a forma úhrady pro příští akademický rok se zveřejní ve veřejně přístupné části internetových stránek univerzity před termínem pro podávání přihlášek ke studiu.

Článek 13 Doklady o studiu

(1) Doklady o studiu jsou na univerzitě jednotné. Závazný vzor dokladů o studiu podle § 57 zákona stanoví směrnice univerzity.

(2) Za vydání dokladů podle § 57 odst. 1 písm. d) a e) zákona a náhradních dokladů, které jsou stanoveny zákonem, a dalších zákonem nespecifikovaných dokumentů se požaduje úhrada. Výše úhrady stanoví směrnice univerzity.

Článek 14

Řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce

(1) Součástí podkladů pro rozhodnutí v řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce je stanovisko přezkumné komise, kterou jmenuje rektor ad hoc ke každému řízení v souladu s podmínkami uvedenými v zákoně.

(2) Děkan fakulty, na které byla státní zkouška nebo její součást, nebo obhajoba disertační práce vykonávána, je oprávněn navrhnout rektorovi 1/3 členů přezkumné komise v souladu s § 47c zákona.

Článek 15 Studentská rada

(1) Studentská rada univerzity (dále jen „SRUPa“) jedná za studentskou část akademické obce univerzity s orgány univerzity nebo s orgány fakult.

(2) Řádnými členy SRUPa jsou zejména členové studentské komory Akademického senátu univerzity, členové studentských komor akademických senátů fakult, delegát ve Studentské komoře Rady vysokých škol a jeho náhradník, zástupce studentů v Radě pro vnitřní hodnocení.

(3) Funkční období jednotlivých členů SRUPa trvá po dobu členství v orgánech uvedených v odstavci 2.

(4) Zasedání SRUPa svolává její předseda. Na žádost rektora je předseda SRUPa povinen svolat mimořádné zasedání SRUPa. Volbu předsedy a způsob jednání SRUPa upraví její jednací řád.

ČÁST TŘETÍ

Orgány univerzity

Článek 16

(1) Orgány univerzity jsou orgány vymezené v § 7 zákona. Články 17 až 22 doplňují jejich působnost v rámci univerzity.

Článek 17 Akademický senát

(1) Počet členů Akademického senátu univerzity (dále jen „senát“), způsob jejich volby, důvody a den zániku členství v senátu a délku funkčního období senátu stanoví Volební řád Akademického senátu Univerzity Pardubice.

(2) Způsob volby předsedy senátu, orgány senátu a jejich ustavování stanoví Jednací řád Akademického senátu Univerzity Pardubice.

(3) Člen senátu, který byl zvolen jako student a v průběhu volebního období řádně ukončil bakalářský studijní program a podal si přihlášku ke studiu na téže fakultě do navazujícího magisterského studijního programu nebo řádně ukončil magisterský studijní program a podal si přihlášku ke studiu na téže fakultě do doktorského studijního programu, zůstává členem senátu až do pravomocného rozhodnutí o nepřijetí uchazeče ke studiu. Kopii přihlášky ke studiu je nutné doručit předsednictvu senátu nejpozději v den řádného ukončení studia.

(4) Senát má právo na materiální a administrativní zabezpečení své činnosti a na veškeré informace potřebné pro svoji činnost. Požadavky senátu na informace uplatňuje předseda senátu vůči rektorovi. Činnost senátu materiálně a administrativně zabezpečuje rektorát.

(5) Předseda senátu svolává minimálně jedenkrát ročně shromáždění akademické obce univerzity. Předseda senátu je povinen svolat shromáždění akademické obce univerzity na žádost rektora nebo na žádost více než 15 % členů akademické obce univerzity.

(6) Předseda senátu je povinen zajistit postoupení návrhů, u nichž se ze zákona po jejich schválení senátem vyžaduje schválení správní radou univerzity v souladu s čl. 21 odst. 3, správní radě univerzity.

Článek 18 Rektor

(1) Způsob přijetí usnesení o návrhu kandidáta na funkci rektora, případně návrh na odvolání rektora z funkce je dán Jednacím řádem Akademického senátu Univerzity Pardubice.

(2) Pravomoci a odpovědnost rektora stanovené v § 10 zákona a dalšími zvláštními právními předpisy se doplňují takto:

a) rektor stanoví počet a kompetence prorektorů,

b) rektor vydává rozhodnutí o tom, který z prorektorů je oprávněn jej zastupovat v plném rozsahu,

c) vydává pokyny o svém zastupování v jednotlivých případech,

d) rektor jmenuje členy Kolegia rektora univerzity (dále jen „kolegium“), které je jeho poradním orgánem. Členem kolegia je i jeden zástupce studentů. Rektor může přizvat další osoby, jichž se projednávané věci týkají,

e) rektor svolává Rozšířené vedení univerzity (dále jen „rozšířené vedení“), které je jeho poradním orgánem a je tvořeno členy vedení univerzity a děkany fakult univerzity,

f) rektor svolává Vedení univerzity (dále jen „vedení“), které je jeho operativním poradním orgánem.

Článek 19 Vědecká rada

(1) Předsedou vědecké rady univerzity (dále jen „vědecká rada“) je rektor, který jmenuje a odvolává ostatní členy vědecké rady.

(2) Členství ve vědecké radě zaniká

a) odvoláním člena po předchozím souhlasu senátu,

b) úmrtím nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého nebo nezvěstného.

Článek 20

Rada pro vnitřní hodnocení

(1) Předsedou rady pro vnitřní hodnocení univerzity (dále jen „rada pro vnitřní hodnocení“) je rektor. Místopředsedu rady pro vnitřní hodnocení jmenuje rektor z akademických pracovníků univerzity, kteří jsou profesory nebo docenty.

(2) Rada pro vnitřní hodnocení má devět členů, způsob jednání a další pravidla její činnosti stanoví Jednací řád rady pro vnitřní hodnocení.

(3) Pravomoci a působnost podle § 12a zákona se v souladu s § 12 odst. 3 a § 12a odst. 4 písm. e) zákona doplňují takto:

a) schvaluje studijní programy předložené rektorem na návrh vědecké nebo umělecké rady příslušné fakulty;

b) schvaluje záměr předložit žádost o akreditaci, rozšíření akreditace nebo prodloužení doby platnosti akreditace studijních programů předložený rektorem na návrh vědecké nebo umělecké rady příslušné fakulty;

c) schvaluje záměr předložit žádost o akreditaci habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem předložený rektorem na návrh vědecké nebo umělecké rady příslušné fakulty;

d) schvaluje záměr předložit žádost o institucionální akreditaci pro oblast nebo oblasti vzdělávání a o rozšíření institucionální akreditace pro další oblast nebo oblasti vzdělávání;

e) schvaluje záměr vzdát se institucionální akreditace, záměr zrušit studijní program a záměr vzdát se akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem.

Článek 21 Správní rada

(1) Správní rada univerzity (dále jen „správní rada“) má dvanáct členů.

(2) Tajemníka správní rady jmenuje a odvolává rektor po vyjádření předsedy správní rady.

(3) Dnem postoupení dle § 14 odst. 5 zákona se rozumí potvrzené doručení tajemníkovi správní rady prostřednictvím elektronického informačního systému univerzity.

Článek 22 Kvestor

(1) Kvestora jmenuje rektor na základě výběrového řízení.

(2) Působnost, pravomoci a odpovědnost kvestora při zastupování univerzity stanoví rektor opatřením.

(3) Kvestor je oprávněn pozastavit rozhodnutí součástí univerzity týkající se hospodaření a nakládání s majetkem, která jsou v rozporu se zájmy univerzity, až do konečného rozhodnutí rektora.

(4) Pro zajištění koordinovaného postupu fakult a v oblasti hospodaření spolupracuje kvestor s tajemníky fakult a metodicky je řídí.

ČÁST ČTVRTÁ

Součásti univerzity

Článek 23 Fakulty

(1) Univerzita má sedm fakult s následujícími názvy:

a) Dopravní fakulta Xxxx Xxxxxxx (ve zkratce „DFJP“),

b) Fakulta ekonomicko-správní (ve zkratce „FES“),

c) Fakulta filozofická (ve zkratce „FF“),

d) Fakulta chemicko-technologická (ve zkratce „FChT“),

e) Fakulta restaurování (ve zkratce „FR“),

f) Fakulta zdravotnických studií (ve zkratce „FZS“),

g) Fakulta elektrotechniky a informatiky (ve zkratce „FEI“). Překlad názvů fakult do anglického jazyka zní:

a) Faculty of Transport Engineering,

b) Faculty of Economics and Administration,

c) Faculty of Arts and Philosophy,

d) Faculty of Chemical Technology,

e) Faculty of Restoration,

f) Faculty of Health Studies,

g) Faculty of Electrical Engineering and Informatics.

(2) Orgány fakult mají oprávnění vykonávat práva podle § 24 odst. 2 zákona v plném rozsahu v souladu s vnitřními předpisy univerzity.

(3) Fakulty mají dále právo nakládat s nehmotným a s hmotným movitým majetkem univerzity, který využívají ke své činnosti a podpoře těchto činností.

(4) Děkan má právo rozhodovat nebo jednat jménem univerzity o spolupráci na vzdělávací a tvůrčí činnosti týkající se fakulty s jinými právnickými osobami, které se zabývají činností obsahově související se studijními programy uskutečňovanými fakultou.

(5) O pracovněprávních vztazích akademických pracovníků, kteří svou pedagogickou činnost vykonávají na více součástech univerzity, rozhoduje děkan té fakulty, kde má akademický pracovník stanoven největší rozsah pracovní doby.

(6) Spory mezi fakultou a ostatními součástmi univerzity o výkon povinností a přiznaných práv rozhoduje rektor.

(7) Je-li student zvolený do akademického senátu fakulty v průběhu svého funkčního období bezprostředně přijat do jiného, navazujícího studijního programu nebo doktorského studijního programu, platí pro členství v akademickém senátu fakulty ustanovení čl. 17 odst. 3 obdobně.

(8) Tajemník fakulty je podřízen děkanovi; ve věcech hospodaření fakulty je metodicky řízen kvestorem.

(9) Za stav a činnost fakulty odpovídá děkan rektorovi.

Článek 24

Pracoviště pro vzdělávací a tvůrčí činnost a pro poskytování informačních služeb nebo převod technologií

(1) Pracovišti univerzity účelově zřízenými pro vzdělávací a tvůrčí činnost a pro poskytování informačních služeb nebo převod technologií jsou:

a) Centrum informačních technologií a služeb (ve zkratce ,,CITS“),

b) Centrum transferu technologií a znalostí (ve zkratce ,,CTTZ“),

c) Jazykové centrum (ve zkratce „JC“),

d) Katedra tělovýchovy a sportu (ve zkratce „KTS“),

e) Univerzitní ekologické centrum (ve zkratce „UEC“),

f) Zkušební laboratoř AL DFJP (ve zkratce „ZLALDFJP“).

(2) Pracoviště uvedená v odstavci 1 zabezpečují zejména tyto činnosti:

a) CITS zabezpečuje informační a knihovnické služby v souladu s knihovním řádem, implementaci a správu informačních systémů, správu jednotné telefonní a datové sítě a serverů univerzity, nákup a údržbu výpočetní a audiovizuální techniky včetně programového vybavení a poskytuje související služby; v čele stojí ředitel podřízený jednomu z prorektorů,

b) CTTZ zabezpečuje agendu spojenou s uplatněním a ochranou průmyslového vlastnictví univerzity, zajišťuje komercializaci výsledků vědy a výzkumu na univerzitě, vyhledává a koordinuje spolupráci mezi pracovišti univerzity a průmyslovou sférou; v čele stojí ředitel podřízený jednomu z prorektorů,

c) JC je účelové pracoviště s celouniverzitní působností pro základní výuku a studium cizích jazyků; v čele stojí vedoucí podřízený jednomu z prorektorů,

d) KTS je katedrou s celouniverzitní působností, která mimo výuky odpovídá za využití sportovních zařízení univerzity; v čele stojí vedoucí podřízený jednomu z prorektorů,

e) UEC je účelové zařízení s celouniverzitní působností pro výuku a studium ekologické problematiky; v čele stojí vedoucí podřízený děkanovi FChT, činnost UEC se řídí statutem fakulty.

f) ZLALDFJP je účelové pracoviště určené pro provádění akreditovaných zkoušek v oblasti dopravy; v čele stojí vedoucí podřízený děkanovi DFJP, činnost ZLALDFJP se řídí statutem fakulty.

(3) Na vzdělávací a tvůrčí činnosti univerzity a jejích součástí se mohou podílet zřízená společná pracoviště součástí univerzity s jinými právnickými osobami (dále jen „společné pracoviště“). Smlouvu o zřízení společného pracoviště uzavírá jménem univerzity rektor po schválení v senátu. Začlenění do organizačního uspořádání součásti univerzity stanoví statut fakulty. Podíl společného pracoviště na vzdělávací a tvůrčí činnosti univerzity stanoví smlouva. Společná pracoviště se mohou podílet na doplňkové činnosti univerzity a jejích součástí.

(4) Za stav a činnost společného pracoviště odpovídá rektorovi děkan fakulty, na které je společné pracoviště zřízeno.

Článek 25

Účelová zařízení zajišťující ubytovací, stravovací a provozní služby na univerzitě

(1) Účelovým zařízením pro ubytování a stravování zejména studentů a zaměstnanců univerzity je Správa kolejí a menzy (ve zkratce „SKM“). V čele SKM stojí ředitel, který je podřízen kvestorovi.

(2) Dalšími účelovými zařízeními univerzity jsou

a) Vydavatelství a polygrafické středisko (ve zkratce „VPS“),

b) Technický odbor (ve zkratce „TO“).

(3) Pracoviště uvedená v odstavci 2 zabezpečují tyto činnosti:

a) VPS zajišťuje koordinaci a řízení vydavatelských činností souvisejících s přípravou, tvorbou, zveřejněním a distribucí dokumentů vznikajících na univerzitě v tištěné i elektronické formě; v čele stojí vedoucí, který je podřízen kvestorovi,

b) TO zajišťuje správu a údržbu budov, majetku a pozemků, investiční činnost, realizaci staveb, evidenci budov a staveb, zabezpečení a ostrahu majetku, řízení energetiky a dopravy; v čele stojí vedoucí, který je podřízen kvestorovi.

Článek 26

Útvary zajišťující administrativní, správní, hospodářskou a kontrolní činnost na univerzitě

(1) Rektorát je útvarem pro administrativní, správní a hospodářské zabezpečení činnosti univerzity. Metodicky usměrňuje tyto činnosti na ostatních součástech univerzity a jejich organizačních útvarech.

(2) Strukturu rektorátu a podřízenost oddělení a referátů stanoví organizační řád univerzity.

(3) Součástí rektorátu je referát auditu, kontroly a vyřizování stížností podléhající rektorovi. Postavení tohoto referátu v rámci univerzity je nezávislé.

ČÁST PÁTÁ

Pravidla hospodaření

Článek 27 Hospodaření univerzity

(1) Hospodaření univerzity se řídí zákonem, pravidly pro poskytování příspěvku a dotací zveřejněných

ministerstvem, a dále zvláštními právními předpisy a vnitřními předpisy a normami univerzity.

(2) Univerzita hospodaří podle rozpočtu příjmů a výdajů, který se podle schválených pravidel sestavuje na období jednoho kalendářního roku. Rozpočet univerzity nesmí být sestavován jako deficitní. Pravidla konstrukce rozpočtu předkládá rektor k projednání senátu a správní radě před vlastním projednáváním rozpočtu. V případě, že senát neschválí návrh rozpočtu předložený rektorem, je rektor povinen předložit do 30 dnů nový návrh. Do schválení rozpočtu senátem a správní radou je postupováno v souladu s původním návrhem rozpočtu, včetně návrhů na příděl neinvestičních prostředků fakultám a dalším součástem univerzity, sníženým o 10 %. Z investičních prostředků budou po tuto dobu financovány pouze již schválené akce.

(3) Podle schváleného rozpočtu univerzity obdrží fakulty a další součásti univerzity limit finančních prostředků na daný kalendářní rok.

(4) Univerzita se ve své činnosti řídí Pravidly hospodaření Univerzity Pardubice. Způsob a postupy účtování jsou stanoveny zvláštními právními předpisy a vnitřními předpisy a normami univerzity.

Článek 28

Hospodaření fakult a ostatních součástí univerzity

(1) Fakulty, účelová zařízení a další útvary hospodaří samostatně s přidělenými prostředky v souladu se zákonem, dalšími zvláštními právními předpisy a vnitřními předpisy a normami univerzity.

(2) Fakulty nakládají samostatně s přidělenými finančními prostředky, včetně mzdových, podle vlastního rozpočtu schváleného akademickým senátem fakulty.

(3) Součásti univerzity uvedené v čl. 25 odst. 1 písm. a) a b) a v čl. 26 nakládají samostatně s přidělenými finančními prostředky, včetně mzdových, a s prostředky získanými vlastní činností, podle vlastního rozpočtu schváleného vedením.

(4) Jednotlivá oddělení a referáty rektorátu hospodaří s přidělenými prostředky, s výjimkou mzdových, a s prostředky získanými vlastní činností.

(5) Kontrola hospodaření fakult a účelových zařízení je prováděna minimálně s roční periodou a za její zajištění je odpovědný kvestor. Mimořádnou kontrolu hospodaření součástí univerzity referátem interního auditu, kontroly a vyřizování stížností může nařídit rektor podle potřeby.

ČÁST ŠESTÁ

Zajišťování a hodnocení kvality činností univerzity a jejích součástí

Článek 29 Zajišťování kvality

(1) Kvalita vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností je zajišťována v souladu s Pravidly systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činnosti Univerzity Pardubice (ve zkratce „Pravidla zajišťování a hodnocení kvality“), které jsou vnitřním předpisem univerzity.

Článek 30 Hodnocení kvality

(1) Univerzita uskutečňuje hodnocení vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností v souladu s § 77a zákona jako vnitřní a vnější.

(2) Vnitřní hodnocení se provádí v souladu se zavedenými Pravidly zajišťování a hodnocení kvality.

(3) Vnější hodnocení provádí:

a) Národní akreditační úřad,

b) další externí subjekty.

ČÁST SEDMÁ

Akademičtí pracovníci

Článek 31

Postavení akademického pracovníka

(1) Akademičtí pracovníci vykonávají v pracovním poměru jak pedagogickou, tak tvůrčí činnost. Tyto činnosti musí být vykonávány prokazatelně v delším časovém období, nemusí být vykonávány souběžně, ani rozsahem a úrovní srovnatelné. K charakteristickým činnostem akademického pracovníka patří zejména

a) v oblasti pedagogické činnosti zpravidla:

1. přímá účast na uskutečňování studijních programů formami vymezenými ve Studijním a zkušebním řádu zejména přednáškami, semináři a cvičeními, zkouškami a konzultacemi,

2. působením ve funkci vedoucích bakalářských a diplomových prací, ve zkušebních a předmětových komisích,

3. vykonáváním funkce školitele v doktorských studijních programech a oponenta disertačních prací,

4. účastí na vytváření studijních programů a členství v oborových radách doktorských studijních programů,

5. přípravou nově zaváděných nebo modernizovaných předmětů,

6. přípravou studijních podkladů a materiálů,

b) v oblasti tvůrčí činnosti zpravidla:

1. působení ve funkci řešitele nebo spoluřešitele vypsaných programů a projektů, podle zvláštních právních předpisů,

2. aktivní působení v řešitelských týmech programů a projektů, podle zvláštních právních předpisů nebo při zajišťování činností univerzity na základě smluvních vztahů,

3. účast na návrhu a realizaci významných inženýrských děl,

4. oponentní činnost v habilitačních řízeních a řízeních ke jmenování profesorem,

5. publikační nebo prezentační činnost.

(2) Rozsah a úroveň vykonávání činností podle odstavce 1 se posuzuje komplexně z hlediska obsahového a časového rozsahu a délky působení a je vyjádřena pracovním zařazením „akademický pracovník“.

(3) Časově omezená absence některé z činností uvedených v odstavci 1 není pro postavení akademického pracovníka rozhodující a neznamená změnu pracovněprávního vztahu.

(4) O uznání postavení akademického pracovníka na fakultě rozhoduje příslušný děkan, v ostatních případech rektor.

Článek 32 Tvůrčí volno

(1) O poskytnutí tvůrčího volna akademickým pracovníkům fakulty rozhoduje děkan. O poskytnutí tvůrčího volna akademickým pracovníkům na pracovištích univerzity účelově zřízenými pro vzdělávací a tvůrčí činnost rozhoduje rektor. Pokud žádost zamítne, uvede okolnosti, které vedly k zamítnutí žádosti.

(2) Výsledky, kterých akademický pracovník dosáhl v době tvůrčího volna, jsou součástí hodnocení akademického pracovníka.

Článek 33

Členství v akademických senátech, vědeckých nebo uměleckých radách a dalších orgánech

(1) Činnost akademických pracovníků a studentů v orgánech a grémiích vymezených zákonem a dalšími zvláštními právními předpisy vztahujícími se k poslání vysokých škol je zejména členství:

a) v senátu a v akademických senátech fakult,

b) v radě pro vnitřní hodnocení,

c) ve vědecké radě, ve vědeckých nebo uměleckých radách fakult a ve vědeckých radách nebo uměleckých radách jiných vysokých škol a fakult,

d) v Národním akreditačním úřadě a jeho pracovních komisích,

e) v orgánech reprezentace vysokých škol podle § 92 zákona,

f) v dalších grémiích.

(2) Členství v orgánech a grémiích uvedených v odstavci 1 je významnou součástí jejich pracovních práv a povinností, které vyplývají z postavení člena akademické obce. Vedoucí zaměstnanci na všech úrovních řízení jsou povinni vytvořit podmínky pro účast zaměstnanců a studentů na jednáních, a tyto činnosti promítnout do hodnocení akademických pracovníků.

Článek 34

Poplatky za úkony spojené s habilitačním řízením nebo s řízením ke jmenování profesorem.

(1) Poplatek za úkony spojené s habilitačním řízením činí 6 000 Kč.

(2) Poplatek za úkony spojené s řízením ke jmenování profesorem činí 8 000 Kč.

Článek 35

Mimořádný, hostující a emeritní profesor

(1) Postavení mimořádného profesora upravuje § 70 odst. 2 zákona.

(2) Významnému zahraničnímu odborníkovi, který je přijat na univerzitě

a) s vymezením činností odpovídajících činnostem profesora nebo docenta,

b) na dobu nejméně jednoho semestru nebo s působením delším, ale na dobu určitou,

může být na základě rozhodnutí rektora, zpravidla na návrh vědecké nebo umělecké rady fakulty, přiznáno postavení „hostujícího profesora“.

(3) Profesorovi, který se významným způsobem zasloužil o rozvoj univerzity a je bývalým členem akademické obce univerzity, může být na základě návrhu vědecké nebo umělecké rady fakulty, po projednání ve vědecké radě univerzity přiznáno rozhodnutím rektora postavení „emeritního profesora“. Toto postavení nezakládá pracovně-právní vztah s univerzitou.

(4) Hostující a emeritní profesor není členem akademické obce univerzity.

Článek 36

Řízení o vyslovení neplatnosti jmenování docentem.

(1) Součástí podkladů pro rozhodnutí v řízení o vyslovení neplatnosti jmenování docentem je stanovisko přezkumné komise, kterou jmenuje rektor ad hoc ke každému řízení v souladu s podmínkami uvedenými v zákoně.

(2) Děkan fakulty, na které bylo konáno habilitační řízení, je oprávněn navrhnout rektorovi 1/3 členů přezkumné komise v souladu s § 74a odst. 6 zákona.

ČÁST OSMÁ

Informační systém

Článek 37

Složky informačního systému

(1) Informační systém univerzity je funkční celek zabezpečující informace pro vzdělávací a tvůrčí činnosti na univerzitě, pro administrativní a technickohospodářské činnosti spojené s řízením univerzity a jejích součástí, pro doplňkové činnosti a také pro státní správu, komerční oblast a veřejnost.

(2) Informační systém zajišťuje a zahrnuje

a) přístup zaměstnanců a studentů k dostupným informacím zajišťujících vzdělávací a tvůrčí činnost na srovnatelné světové úrovni, zejména prostřednictvím knihoven, studoven, lokálních a globálních informačních sítí,

b) poskytování garantovaných informací vymezených zákony,

c) sběr, zpracování, uchování a zpřístupňování informací nutných pro zabezpečení řídící, hospodářské a administrativní funkce univerzity a jejích součástí,

d) poskytování informací o univerzitě tak, aby byly přístupné veřejnosti, zejména prostřednictvím Internetu.

(3) Za strategii, koncepci a obecná pravidla užívání informačního systému odpovídá jeden z prorektorů.

(4) V rámci komunikace na počítačové síti univerzity jsou všechny součásti a jejich pracoviště povinny dodržovat standardy a bezpečnostní opatření vyhlášená směrnicí univerzity.

(5) Vedoucí zaměstnanci na všech úrovních ručí za aktuálnost a správnost zveřejňovaných informací a legálnost používání programových produktů.

ČÁST DEVÁTÁ

Akademické symboly a ocenění

Článek 38

Akademičtí funkcionáři, insignie a obřady

(1) Vnějším výrazem akademických tradic, práv a svobod na univerzitě a jejích fakultách jsou akademičtí funkcionáři, akademické insignie a akademické obřady.

(2) Akademickými funkcionáři univerzity jsou rektor, prorektoři, děkani, proděkani, a po dobu akademického obřadu promotor.

(3) Akademickými insigniemi univerzity a jejích fakult jsou řetězy, žezla a taláry.

(4) Akademickými obřady jsou zejména inaugurace rektora nebo instalace děkana, imatrikulace, bakalářská sponze, promoce, udělení čestného doktorátu, slavnostní zasedání vědecké rady, slavnostní shromáždění akademické obce, slavnostní ukončení studia v rámci programu celoživotního vzdělávání.

(5) O změně nebo o návrhu nových insignií rozhoduje rektor po schválení senátem.

(6) Obsah a průběh akademických obřadů navrhuje v duchu univerzitních tradic příslušný prorektor nebo proděkan a schvaluje rektor nebo děkan.

Článek 39

Akademické insignie a jejich používání

(1) Žezlo univerzity, řetěz a talár rektora jsou symboly univerzity a jejich užití je spojeno s funkcí rektora.

(2) Žezlo fakulty, řetěz a talár děkana jsou symboly fakulty a jejich užití je spojeno s funkcí děkana.

(3) Řetěz a talár prorektora, řetěz a talár proděkana nebo talár promotora jsou symboly funkce prorektora nebo proděkana nebo promotora.

(4) Xxxxxx jsou symbolem funkce člena vědecké rady a člena vědeckých rad fakult nebo uměleckých rad fakult a předsedy senátu a předsedů senátů fakult.

(5) Talár kvestora a taláry tajemníků fakult jsou symboly jejich úřadů.

(6) Doktorský talár a řetěz se propůjčuje v průběhu obřadu osobě, které se uděluje čestná hodnost „doctor honoris causa“ (ve zkratce „Dr. h. c.“).

Článek 40 Čestná hodnost Dr. h. c.

(1) V duchu univerzitních tradic uděluje univerzita čestnou hodnost „doctor honoris causa“ významným

domácím a zahraničním osobnostem, které výrazně přispěly k rozvoji oblastí tvořících zaměření a dlouhodobou orientaci univerzity (čl. 2).

(2) O udělení čestné hodnosti rozhoduje vědecká rada. Návrhy předkládají

a) rektor,

b) vědecké nebo umělecké rady fakult prostřednictvím děkana,

c) členové vědecké rady.

(3) S udělením čestné hodnosti musí navržená osobnost vyslovit souhlas. O souhlas žádá po předběžném schválení vědeckou radou rektor.

(4) Čestná hodnost se uděluje při akademickém obřadu.

Článek 41 Medaile a ocenění

(1) Jménem univerzity uděluje rektor medaile a ocenění jako uznání zejména za

a) zásluhy o rozvoj univerzity, o její postavení a prestiž v České republice i zahraničí,

b) významné působení na univerzitě,

c) zásluhy o rozvoj vysokého školství a vzdělávání,

d) činnosti v oblastech vztahujících se k zaměření univerzity.

(2) Udělují se tyto medaile univerzity:

a) Medaile za zásluhy o Univerzitu Pardubice,

b) Pamětní medaile Univerzity Pardubice.

Pravidla pro udělování těchto medailí jsou stanoveny směrnicí univerzity.

(3) Jako ocenění mimořádných výsledků studenta během jeho studia na univerzitě uděluje rektor Studentskou cenu rektora Univerzity Pardubice. Pravidla pro udělování této ceny jsou dána směrnicí univerzity.

ČÁST DESÁTÁ

Přechodná a závěrečná ustanovení

(1) Zrušuje se Statut Univerzity Pardubice registrovaný ministerstvem dne 6. března 2006 pod čj. 5792/2006- 30, ve znění pozdějších registrovaných změn.

(2) Tento statut byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, Akademickým senátem Univerzity Pardubice dne 29. listopadu 2016.

(3) Tento statut nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace ministerstvem.

(4) Tento statut nabývá účinnosti dnem registrace ministerstvem.

xxxx. Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxx, XXx., v. r. rektor