ŘÁD BURZOVNÍHO ROZHODČÍHO SOUDU PŘI BURZE CENNÝCH PAPÍRŮ PRAHA, A.S.
ŘÁD BURZOVNÍHO ROZHODČÍHO SOUDU PŘI BURZE CENNÝCH PAPÍRŮ PRAHA, A.S.
ŘÁD BURZOVNÍHO ROZHODČÍHO SOUDU PŘI BURZE CENNÝCH PAPÍRŮ PRAHA, A.S.
vydaný na základě § 54 odst. 3 z. č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu a § 13 odst. 2 z. č.
216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů
OBSAH
D. PŘÍPRAVA PROJEDNÁNÍ SPORU 6
ČÁST III. DALŠÍ ČINNOST BRS 17
ČÁST IV. VZOROVÉ ROZHODČÍ DOLOŽKY 18
ČÁST V. ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ 18
ČÁST I.
ŘÍZENÍ
A. OBECNÁ USTANOVENÍ Článek 1
1) Ve věci samé se rozhoduje rozhodčím nálezem a v ostatních případech usnesením.
2) Jednotlivá usnesení v téže věci jsou číslována vzestupně arabskými číslicemi.
Místo konání rozhodčího řízení
Nedohodnou-li se strany jinak, je místem konání rozhodčího řízení a vydání rozhodčího nálezu Česká republika.
1) Pravidelným místem konání ústních jednání je sídlo Burzovního rozhodčího soudu při Burze cenných papírů Praha (dále jen „BRS“). Na základě dohody stran lze se souhlasem rozhodčího senátu konat ústní jednání na jiném místě.
2) O konání ústních jednání mimo sídlo burzy informuje rozhodčí senát tajemníka.
Předkládání písemností
1) Veškeré písemnosti týkající se zahájení a konání rozhodčího řízení musí být předloženy v listinné podobě a zároveň elektronicky.
2) Písemnosti podle odst. 1) předkládané v listinné podobě musí být předloženy v takovém počtu, aby každý účastník a všichni členové rozhodčího senátu měli po jednom vyhotovení a kancelář měla rovněž jedno vyhotovení.
3) Písemnosti podle odst. 1) předkládané elektronicky se dodávají ve formátu PDF na trvalém paměťovém nosiči dat, zpravidla na přenosném USB Flash Disku. V případě výrazně velkých paměťových nároků je možno po dohodě s tajemníkem použít i jiný nosič, jako např. přenosný velkokapacitní disk.
4) Písemnosti, s výjimkou písemných důkazů, se předkládají v jazyce, v němž je vedeno rozhodčí řízení.
5) Rozhodčí senát může určit pravidla pro předkládání písemnosti odlišná od pravidel uvedených
v odst. 1) až 4) tohoto článku.
1) Rozhodčí řízení je dle dohody stran vedeno v českém nebo anglickém jazyce. Se souhlasem stran může rozhodčí senát rozhodnout o tom, že rozhodčí řízení bude vedeno v jiném jazyce, pokud se strany dohodnou na placení nákladů na překlady a tlumočení, a pokud za tím účelem strany složí BRS potřebnou zálohu.
2) V případě, že se strany nedohodnou na jazyce, v němž má být rozhodčí řízení vedeno, rozhodne rozhodčí senát, zda řízení bude vedeno v českém či anglickém jazyce, přičemž vezme v úvahu všechny okolnosti včetně jazyka, v němž byla (či údajně měla být) uzavřena smlouva, z níž vznikl spor, který má být v rozhodčím řízení řešen.
3) Jestliže je rozhodčí řízení vedeno v českém jazyce, jsou bez dalšího akceptovány podklady i ústní vyjádření ve slovenském jazyce.
Základ pro řešení sporů
1) Rozhodčí řízení bude vedeno podle Řádu BRS.
2) Rozhodci postupují v řízení způsobem, který považují za vhodný tak, aby při zachování rovného postavení stran a při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práv všem stranám byl bez zbytečných formalit zjištěn skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu. Rozhodci jsou i bez návrhu stran oprávněni rozhodovat o vedení řízení distančními prostředky (online).
3) Rozhodci mohou spor rozhodnout i podle zásad spravedlnosti, avšak jen tehdy, jestliže k tomu
strany rozhodce výslovně pověřily.
4) BRS a rozhodci vyvinou přiměřené úsilí k tomu, aby byly rozhodčí nálezy vydané v řízení podle Řádu BRS právně vykonatelné.
1) Písemnosti se v souladu s Článkem 4 doručují v listinné podobě a zároveň elektronicky.
2) Před ustavením rozhodčího senátu doručují strany písemnosti ve sporu k rukám tajemníka, který je rozesílá ostatním stranám a rozhodcům. Jakmile se strany dozví o ustavení rozhodčího senátu, doručují písemnosti přímo druhé straně, rozhodcům a BRS.
3) Kopie veškerých sdělení rozhodčího senátu stranám musí být zaslány na BRS.
4) Doručuje se zvolenému zplnomocněnému zástupci účastníka na jím oznámenou adresu. Není-li takový zástupce, doručuje se účastníkovi na adresu uvedenou účastníkem a není-li taková, pak na poslední známou adresu účastníka.
5) Žaloby, žalobní odpovědi, rozhodčí nálezy a usnesení v listinné podobě se zasílají doporučeným dopisem s potvrzením o doručení.
6) Ostatní písemnosti v listinné podobě se mohou zasílat doporučeným nebo obyčejným dopisem a oznámení a předvolání k ústnímu jednání také elektronickou poštou s následným potvrzením doporučeným dopisem ve lhůtě 3 dnů.
7) Kterákoli z výše uvedených písemností může být doručena rovněž osobně nebo prostřednictvím kurýrní služby s potvrzením o doručení.
8) Všechna doručení jsou platná, byla-li učiněna podle odst. 1) až 7), a to i tehdy, jestliže adresát písemnost odepřel převzít nebo přes oznámení poštovního úřadu nevyzvedl. Stačí však, bylo-li doručeno podle procesního práva státu místa doručení.
9) Jestliže strana po zahájení rozhodčího řízení změnila adresu, aniž to oznámila BRS, je doručení platně provedeno odesláním písemností způsobem uvedeným v odst. 1) až 6) na její poslední známou adresu.
10) Jestliže se nepodařilo doručit na poslední známou adresu účastníka, který nezvolil ani právního zástupce, ani zmocněnce k přijímání písemností, může mu předseda BRS jmenovat opatrovníka k přijímání písemností. Den doručení opatrovníku je považován za den doručení účastníku řízení.
11) Žádost o doručování prostřednictvím dožádaného cizího soudu nebo orgánu nebo jiné žádosti o poskytnutí právní pomoci prostřednictvím takového soudu nebo orgánu patří do působnosti předsedy BRS.
12) Rozhodčí senát může určit pravidla pro doručování písemnosti odlišná od pravidel uvedených
v odst. 1) až 11) tohoto článku.
Projednání sporu může být na žádost strany nebo z podnětu rozhodčího senátu z vážného důvodu na určitou dobu přerušeno. Usnesení o přerušení vydává předseda rozhodčího senátu, a nebyl-li rozhodčí senát ještě ustaven, předsednictvo. Jestliže nedojde do jednoho měsíce po uplynutí doby, na kterou bylo řízení přerušeno, k jejímu prodloužení z podnětu stran nebo rozhodčího senátu, bude v řízení pokračováno.
Jestliže se účastník nemohl z vážných důvodů zúčastnit řízení zcela nebo zčásti nebo nevykonal bez své viny některý úkon potřebný k uplatnění svého práva, až do vyhlášení rozhodčího nálezu, anebo nebyl-li vyhlášen až do jeho vyhotovení, učiní rozhodčí senát, nebo nebyl-li ještě ustaven, předsednictvo, k návrhu tohoto účastníka přiměřená opatření, aby účastník mohl to, co zameškal, vykonat dodatečně.
Zajištění důkazů a předběžná opatření
1) Po podané žalobě, avšak před ustavením rozhodčího senátu, může předsednictvo v naléhavých případech na žádost obou stran nebo i jedné z nich zajistit důkaz a k tomu účelu může ustanovit jednoho nebo i více odborníků anebo učinit jiné vhodné opatření.
2) Po ustavení rozhodčího senátu rozhoduje o zajištění důkazů rozhodčí senát. Na zajištění důkazu rozhodčím senátem se přiměřeně použije odst. 1) tohoto článku.
3) Ukáže-li se v průběhu rozhodčího řízení nebo i před jeho zahájením, že by mohl být ohrožen výkon rozhodčího nálezu, může kterákoli strana požádat příslušný soud o nařízení předběžného opatření. O podání takové žádosti musí strana uvědomit BRS.
1) O provedení úkonů, které by BRS mohl provést jen s obtížemi nebo se zvýšenými, neúčelnými náklady, může BRS požádat obecný soud nebo se souhlasem účastníků jiný rozhodčí soud (dožádání) nebo příslušný státní orgán.
2) BRS činí dožádání dopisem, v němž se uvedou spisové údaje, jejichž znalost je nutná k řádnému provedení úkonu, a to zejména tehdy, je-li o provedení úkonu dožádáno několik soudů nebo orgánů. Je-li třeba, připojí BRS spisy a poukáže na ty jejich části, kde jsou potřebné údaje obsaženy. V dožádání se též uvede, zda a který zástupce účastníků má být o úkonu dožádaného soudu nebo orgánu vyrozuměn.
3) Dožádání má být vyhověno s největším urychlením, zejména v případech, kdy je u BRS
stanoveno další jednání.
1) Účastníky a zároveň stranami rozhodčího řízení jsou žalobce a žalovaný.
2) Vedlejší účastenství v řízení se nepřipouští, ledaže se strany se souhlasem rozhodčího senátu
dohodnou jinak.
C. ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ Článek 13
Podání žaloby
Rozhodčí řízení se zahajuje doručením žaloby BRS.
1) Žaloba musí obsahovat:
a) označení BRS,
b) označení žalobce, jeho adresu a další údaje pro účely doručování,
c) označení žalovaného, jeho adresu a další údaje pro účely doručování,
d) nárok, kterého se žalobce domáhá,
e) podpis žalobce nebo jeho zástupce a datum,
f) poukaz na založení pravomoci (příslušnosti), zejména pak odkaz na rozhodčí smlouvu či doložku,
g) uvedení skutkových a právních okolností, na kterých žalobce zakládá své žalobní nároky, a
poukaz na důkazní prostředky, jimiž lze tyto okolnosti prokázat,
h) návrh jazyka, v němž má být vedeno rozhodčí řízení,
i) hodnotu předmětu sporu,
j) návrh počtu rozhodců a způsobu jejich výběru,
k) jméno, příjmení a kontaktní údaje rozhodce, kterého nominuje žalobce, nebo žádost, aby
rozhodce byl nominován předsednictvem BRS.
2) Žádost, aby byl rozhodce nominován předsednictvem BRS, může být součástí žaloby, nebo může být obsažena v samostatném dokumentu předloženém současně se žalobou.
3) Text žaloby budiž členěn do arabskými čísly průběžně číslovaných odstavců, písemné důkazy budiž označovány v souladu s Článkem 38 odst. 7). To platí obdobně i pro další podání žalobce ve věci samé.
Hodnota předmětu sporu
1) Žalobce je povinen uvést v žalobě hodnotu předmětu sporu také v případech, kdy jeho nárok nebo
část nároku má nepeněžní povahu.
2) Hodnota předmětu sporu se určuje zejména
a) vymáhanou částkou v žalobách o peněžité plnění,
b) hodnotou vymáhaného majetku v žalobách o jeho vydání,
c) hodnotou předmětu právních vztahů v okamžiku podání žaloby v žalobách určovacích nebo v
žalobách o změnu právních vztahů,
d) na základě údajů, které jsou k dispozici, o materiálních zájmech žalobce v případech žalob o
určité konání nebo nekonání.
3) V žalobách sestávajících z několika nároků musí být částka každého nároku stanovena samostatně, hodnota předmětu sporu se stanoví součtem všech nároků.
4) Jestliže žalobce nestanovil hodnotu předmětu sporu, nebo jestliže ji stanovil nesprávně, určí BRS z vlastního podnětu nebo na žádost žalovaného hodnotu předmětu sporu na základě údajů, které jsou k dispozici.
Poplatek a záloha na náklady právního zastupování žalovaného
1) Podmínkou pro projednání žaloby je zaplacení poplatku za rozhodčí řízení podle Xxxxxxxx o
nákladech rozhodčího řízení.
2) Rozhodčí senát je oprávněn na návrh žalovaného rozhodnout o povinnosti žalobce složit zálohu na náhradu nákladů na právní zastoupení žalovaného. Rozhodne-li o záloze, je její zaplacení podmínkou pro projednání žaloby.
3) BRS vyzve žalobce k zaplacení poplatku v závislosti na hodnotě předmětu sporu podle Xxxxxx 15 i k zaplacení zálohy podle odst. 2) tohoto článku, bylo-li o ní rozhodnuto.
4) Výzvu žalobci podává tajemník.
5) Lhůta ve výzvě žalobci k zaplacení zálohy na náklady právního zastoupení nesmí být kratší než 30
dní. V případě nezaplacení zálohy ve stanovené lhůtě je řízení zastaveno.
1) Jestliže tajemník zjistí, že žaloba neobsahuje náležitosti uvedené v Článku 14, vyzve žalobce, aby odstranil zjištěné vady, přičemž, pokud jde o náležitosti uvedené v Článku 14 odst. 1), nesmí lhůta k odstranění vady být delší, než jeden měsíc ode dne, kdy byla žalobci zmíněná výzva tajemníka doručena. Budou-li tyto vady odstraněny ve stanovené lhůtě, platí za den podání žaloby den uvedený v Článku 13. Do odstranění zjištěných vad se žaloba neprojednává.
2) V případech, kdy žalobce bez ohledu na výzvu k odstranění zjištěných vad trvá na projednání sporu,
bude se v řízení pokračovat, jestliže to povaha vady žaloby připouští, jinak bude řízení zastaveno.
D. PŘÍPRAVA PROJEDNÁNÍ SPORU Článek 18
Odpověď na žalobu
1) Má-li tajemník za to, že žaloba může být předmětem řízení podle tohoto Řádu BRS, uvědomí o jejím
podání žalovaného a zašle mu kopii žaloby včetně příloh, jakož i seznam rozhodců a Řád BRS.
2) Současně tajemník vyzve žalovaného, aby během jednoho měsíce od doručení žaloby předložil
odpověď na žalobu. Na žádost žalovaného může být tato lhůta prodloužena.
3) Žalobní odpověď musí obsahovat:
a) označení BRS,
b) označení žalobce, jeho adresu a další údaje pro účely doručování,
c) označení žalovaného, jeho adresu a další údaje pro účely doručování,
d) vyjádření k žalobnímu nároku,
e) podpis žalovaného nebo jeho zástupce a datum,
f) vyjádření k poukazu žalobce na založení pravomoci (příslušnosti),
g) uvedení skutkových a právních okolností, na kterých žalovaný zakládá své vyjádření k
žalobnímu nároku, a poukaz na důkazní prostředky, jimiž lze tyto okolnosti prokázat,
h) vyjádření k návrhu jazyka, v němž má být vedeno rozhodčí řízení,
i) vyjádření k hodnotě předmětu sporu,
j) vyjádření k počtu rozhodců a způsobu jejich výběru ve světle návrhu žalobce,
k) jméno a příjmení rozhodce, kterého nominuje žalovaný, nebo žádost, aby rozhodce byl
nominován předsednictvem BRS.
4) Žádost, aby byl rozhodce nominován předsednictvem BRS, může být součástí odpovědi na žalobu, nebo může být obsažena v samostatném dokumentu předloženém současně s odpovědí na žalobu.
5) Text žalobní odpovědi budiž členěn do arabskými čísly průběžně číslovaných odstavců, písemné důkazy budiž označovány v souladu s Článkem 38 odst. 7). To platí obdobně i pro další podání žalovaného ve věci samé.
6) Žalovaný musí v odpovědi uplatnit veškeré případné protinároky (vzájemné žaloby), přičemž musí
uvést:
a) označení skutkových a právních okolností, na nichž zakládá své protinároky a poukaz na
důkazní prostředky, jimiž hodlá tyto protinároky prokázat,
b) hodnotu těchto protinároků, je-li to možné.
7) Ustanovení odst. 6) se přiměřeně použijí na uplatnění protinároku žalovaného formou námitky
započtení, vyplývá-li uplatněný protinárok z jiného právního vztahu než nárok uplatněný žalobou.
8) Pokud žalovaný žalobní odpověď nedoručí nebo ta neobsahuje všechny body podle odst. 3), postupuje se v souladu s tímto Řádem.
Odstranění vad odpovědi na žalobu
1) Jestliže tajemník zjistí, že odpověď na žalobu neobsahuje náležitosti uvedené v Článku 18, vyzve žalovaného, aby odstranil zjištěné vady, přičemž, pokud jde o náležitosti uvedené v Článku 18 odst. 3), nesmí lhůta k odstranění vad být delší než jeden měsíc ode dne, kdy byla žalovanému zmíněná výzva tajemníka doručena. Budou-li tyto vady odstraněny ve stanovené lhůtě, platí za den podání odpovědi na žalobu den, kdy byla odpověď na žalobu poprvé doručena BRS.
3) Jestliže odpověď na žalobu obsahuje vady týkající se vymezení protinároků žalovaného podle Xxxxxx 18 odst. 6), tyto protinároky do odstranění zjištěných vad nebudou projednávány. V případech, kdy žalovaný bez ohledu na výzvu k odstranění zjištěných vad trvá na projednání protinároků, bude se v řízení o protinárocích pokračovat, jestliže to povaha vady odpovědi na žalobu připouští, jinak bude řízení o protinárocích zastaveno.
Rozhodci a jejich odměna
1) Předsedou rozhodčího senátu nebo jediným rozhodcem může být pouze rozhodce zapsaný v seznamu rozhodců BRS vedeném BRS. Rozhodcem – členem rozhodčího senátu nevykonávajícím funkci předsedy může být i osoba nezapsaná v seznamu rozhodců, pokud předsednictvo BRS rozhodne o jejím jmenování.
2) Pokud se strany nedohodly jinak, rozhoduje spory s hodnotou předmětu sporu nepřesahující 10.000.000,- Kč jediný rozhodce a spory s hodnotou předmětu sporu přesahující 10.000.000,- Kč rozhodčí senát složený ze tří rozhodců. Hodnotou předmětu sporu se rozumí součet hodnoty všech nároků a protinároků uplatněných v řízení.
3) Ustavení rozhodčího senátu nebo volba či nominování jediného rozhodce se provádí podle Xxxxxx 21 Řádu BRS. Pokud ze smyslu jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, ustanovení týkající se rozhodčího senátu se vztahují i na jediného rozhodce.
4) Pravidla pro odměňování rozhodců v rámci rozhodčího řízení i při výkonu vedlejší činnosti BRS stanoví Sazebník odměn rozhodců.
Ustavení rozhodčího senátu a volba nebo nominování jediného rozhodce
1) Předseda rozhodčího senátu, rozhodce nominovaný podle Xxxxxx 14 a 18 stranou nebo předsednictvem nebo jediný rozhodce (dále též jen „rozhodci“ nebo „rozhodce“) ve lhůtě 14 dní od informování ze strany BRS o nominování nebo zvolení rozhodcem písemně
a) přijme nominaci rozhodcem bez výhrad,
b) přijme nominaci rozhodcem s uvedením okolností, které mohou zavdat k pochybnostem o jeho či její nestrannosti či nezávislosti; nebo
c) odmítne nominaci rozhodcem.
2) Při posuzování okolností, které mohou zavdat k pochybnostem o nestrannosti či nezávislosti rozhodce, postupuje rozhodce v souladu s IBA Guidelines on Conflicts of Interests in International Arbitration („IBA Guidelines“).
3) Pokud rozhodce přijme nominaci, musí tak učinit písemně ve formě předepsané BRS.
4) Tajemník bez zbytečného odkladu doručí vyjádření rozhodce k jeho nominaci podle odst. 1) až 3) tohoto článku stranám sporu.
5) O jmenování nominovaného rozhodce do funkce rozhoduje předsednictvo BRS.
6) Pokud rozhodce odmítne nominaci rozhodcem nebo se nevyjádří ve stanovené lhůtě, nebo pokud předsednictvo BRS odmítne rozhodce jmenovat, je na jeho místo nominován či zvolen nový rozhodce stejným postupem jako původní rozhodce.
7) V případě marného uplynutí lhůty pro odmítnutí podle Xxxxxx 22 vyzve tajemník rozhodce nominované stranami, aby ve lhůtě 14 dní zvolili ze seznamu rozhodců předsedu rozhodčího senátu
a informovali o tom BRS.
8) Vystupuje-li ve sporu více žalobců nebo více žalovaných, je každá ze sporných stran povinna
nominovat bez ohledu na počet žalobců či žalovaných po jednom rozhodci.
9) Jestliže ve lhůtě stanovené tímto Řádem strany nenominují rozhodce, nebo rozhodci nezvolí předsedu rozhodčího senátu, určí rozhodce nebo předsedu rozhodčího senátu předsednictvo ze seznamu rozhodců BRS.
10) Jediný rozhodce se volí dohodou stran. Nedojde-li k dohodě ani ve lhůtě 14 dnů ode dne kdy byla žalobci doručena odpověď na žalobu, nebo kdy došlo k marnému uplynutí lhůty k jejímu předložení, je jmenován předsednictvem. Ustanovení Řádu BRS dotýkající se předsedy senátu se vztahují i na jediného rozhodce.
11) Dokud není ustaven rozhodčí senát, nebo jediný rozhodce, je předsednictvo oprávněno vykonávat všechny jemu svěřené úkony, pokud nejsou svěřeny tajemníkovi, s výjimkou rozhodování o pravomoci podle Článku 28 odst. 1).
Článek 22 Odmítnutí rozhodce
1) Každá ze stran je oprávněna odmítnout rozhodce nebo předsedu rozhodčího senátu, jestliže má důvodnou pochybnost o jejich nezávislosti nebo nestrannosti.
2) Odmítnutí rozhodce musí být provedeno písemně ve lhůtě 14 dnů od doručení prohlášení o akceptaci nominace podle Xxxxxx 21 odst. 4). Jestliže k odmítnutí dojde později, lze mu vyhovět jenom v tom případě, kdy se důvod, který vedl k opožděnému odmítnutí, zakládá na okolnostech, které příslušný rozhodce neuvedl v prohlášení o akceptaci dle Článku 21 odst. 1) až 3).
3) O odmítnutí rozhodce je neprodleně informována druhá strana sporu a ostatní členové rozhodčího senátu. Odmítanému rozhodci, druhé straně a ostatním členům rozhodčího senátu je ponechána lhůta 14 dní na jejich vyjádření.
4) O odmítnutí rozhodce rozhoduje předsednictvo ve lhůtě 14 dní od obdržení vyjádření odmítaného rozhodce, druhé strany sporu a ostatních členů rozhodčího senátu, nebo od marného uplynutí lhůt pro tato vyjádření. Předsednictvo při rozhodování o odmítnutí rozhodce přihlédne, kromě jiného, k IBA Guidelines.
5) Bude-li odmítnutí vyhověno, bude nový rozhodce zvolen nebo nominován postupem podle tohoto
Řádu BRS.
6) Odmítnutí rozhodce nemá dopad na platnost jeho úkonů, které do té doby v řízení učinil.
Vzdání se funkce rozhodce
1) Rozhodce se může své funkce písemně vzdát.
2) Vzdání se funkce rozhodce nemá dopad na platnost jeho úkonů, které do té doby v řízení učinil.
1) V případě, že se rozhodce, předseda rozhodčího senátu nebo nový rozhodce nemohou dlouhodobě účastnit nebo se opakovaně neúčastní projednávání věci, může kterákoliv ze stran, nebo jiný člen rozhodčího senátu, navrhnout jeho odvolání.
2) Při rozhodování o návrhu na odvolání se postupuje obdobně jako v odst. 3) až 6) Článku 22.
Jestliže je rozhodce úspěšně odmítnut, odvolán, anebo se vzdá své funkce, je nový rozhodce na jeho
místo nominován či zvolen stejným postupem jako původní rozhodce, ve lhůtě stanovené tajemníkem,
nerozhodne-li předsednictvo podle Xxxxxx 26.
Rozhodnutí BRS o nahrazení původního rozhodce
Jestliže rozhodce nominovaný či zvolený postupem podle Xxxxxx 21 odst. 6) nebo Článku 25 odmítne nominaci, nevyjádří se ke své nominaci ve stanovené lhůtě, předsednictvo ho odmítne jmenovat, je úspěšně odmítnut, odvolán, anebo se vzdá se své funkce může předsednictvo BRS podle vlastního uvážení rozhodnout, že nový rozhodce bude jmenován předsednictvem BRS.
Nové projednání sporu
Rozhodčí senát může s přihlédnutím k návrhům stran znovu projednat otázky, které již byly projednány na předchozích jednáních ve věci konaných do okamžiku změny obsazení rozhodčího senátu podle Xxxxxx 22-26.
Rozhodování o pravomoci a příslušnosti
1) O pravomoci a příslušnosti rozhoduje vždy příslušný rozhodčí senát, bez ohledu na to, zda se bude rozhodovat o pravomoci a příslušnosti s ohledem na námitku strany nebo s ohledem na pochybnosti rozhodců či tajemníka.
2) Rozhodčí senát zastaví řízení usnesením, dojde-li k názoru, že není dána jeho pravomoc k projednávání a rozhodování věci. Usnesením zamítne námitku nepříslušnosti, jestliže dojde k názoru, že je příslušný spor projednat.
3) Před rozhodnutím může rozhodčí senát nařídit ústní jednání.
4) Námitku nedostatku pravomoci, zakládající se na neexistenci, neplatnosti nebo zániku rozhodčí smlouvy, nejde-li o neplatnost z důvodu, že ve věci nebylo možno rozhodčí smlouvu uzavřít, může strana vznést nejpozději při prvním úkonu v řízení týkajícím se věci samé. Úkony učiněné v souvislosti s ustanoveními Článku 30 se považují za úkony v řízení týkající se věci samé.
1) Rozhodčí senát prověří do dvou měsíců od svého ustavení stav přípravy sporu k projednání a neshledá-li to zjevně nadbytečným s ohledem na povahu a složitost sporu, učiní doplňující opatření k přípravě sporu, zejména připraví a po projednání se stranami stanoví v Referenční listině:
a) seznam stran, jejich zástupců a jejich adres pro doručování,
b) časový harmonogram projednávání sporu,
c) seznam relevantních (i) nesporných otázek, a (ii) sporných otázek, které budou v řízení řešeny včetně skutkových otázek, ohledně nichž bude vedeno dokazování,
d) místo konání ústního jednání, pokud je odlišné od sídla BRS,
e) jazyk rozhodčího řízení,
f) rozhodné právo, případně pověření rozhodnout spor podle zásad spravedlnosti.
2) V Referenční listině mohou též být stanovena podrobnější procesní pravidla a lhůty pro vedení daného sporu, včetně lhůt pro předkládání skutkových tvrzení, důkazů a právní argumentace, pokud se na tom strany dohodnou nebo pokud to rozhodčí senát považuje za vhodné a pokud taková procesní pravidla neodporují tomuto Řádu BRS.
3) Referenční listinu podepíší zástupci stran. V případě nepodepsání jednou nebo oběma stranami schválí rozhodčí senát Referenční listinu usnesením.
4) Po podepsání Referenční listiny nebo po jejím schválení rozhodčím senátem nejsou strany oprávněny vznášet nové nároky a doplňovat další sporné body. Změny Referenční listiny jsou možné pouze po předchozím schválení rozhodčím senátem po zhodnocení jejich povahy, stavu řízení a ostatních relevantních skutečností.
V rámci přípravy sporu k projednání si rozhodčí senát může vyžádat od stran písemná stanoviska, důkazy a další doplňující písemnosti a stanovit k tomu přiměřené lhůty. Může též nařídit jedno či více přípravných jednání, která se mohou konat i prostřednictvím telekomunikačních prostředků.
Předvolání k ústnímu jednání
1) O čase a místě ústního jednání vyrozumí BRS strany předvoláním, které jim bude zasláno s takovým časovým předstihem, aby každá ze stran měla k dispozici lhůtu alespoň 21 (dvacet jedna) dní na přípravu jednání a na cestu k ústnímu jednání. Předvolání se nevyžaduje, koná-li se ústní jednání v čase a místě stanoveném v Referenční listině, byla-li tato stranám doručena ve lhůtě 21 (dvacet jedna) dní před konáním ústního jednání.
2) Se souhlasem všech účastníků řízení může být lhůta uvedená v odstavci 1 kratší.
E. PROJEDNÁNÍ SPORU Článek 32
1) Spor se projednává v neveřejném zasedání. Se souhlasem rozhodčího senátu a stran mohou být jednání přítomny osoby, které nejsou účastníky řízení.
2) Strany se účastní ústního jednání osobně nebo prostřednictvím svých zástupců.
3) Ústní jednání může být před jeho zahájením z vážných důvodů odročeno na návrh strany nebo z podnětu rozhodčího senátu. Žádost o odročení jednání musí být podána bezodkladně poté, co se strana dozví o existenci takového vážného důvodu.
4) Jestliže byl termín ústního jednání stanoven na základě dohody stran v Referenční listině anebo dle Článku 31 odst. 2), nemůže být důvodem pro odročení jednání nepřítomnost stran či jejich právních zástupců v místě jednání ve stanoveném čase, ani časový konflikt právních zástupců stran, ledaže s odročením z těchto důvodů souhlasili všichni účastníci řízení.
5) O odročení jednání rozhoduje vždy příslušný rozhodčí senát.
6) Jestliže se nedostaví strana, která byla řádně informována o čase a místě ústního jednání, nebrání její nepřítomnost projednání sporu. V případě mimořádných okolností může rozhodčí senát akceptovat zmeškání účasti na ústním jednání a na základě odůvodněné žádosti strany nařídit nové ústní jednání.
7) Každá ze stran může prohlásit, že souhlasí s tím, aby se ústní jednání konalo v její nepřítomnosti.
Rozhodování na základě písemných podkladů
Strany se mohou dohodnout, aby rozhodčí senát rozhodl spor bez ústního jednání pouze na základě písemností. Rozhodčí senát může však nařídit ústní jednání, jestliže se předložené písemnosti ukážou nedostačující pro rozhodnutí ve věci samé.
1) Žalovaný je oprávněn uplatnit své protinároky v rámci žalobní odpovědi. Později může žalovaný
uplatnit své protinároky pouze se souhlasem druhé strany sporu.
2) Na vzájemnou žalobu se přiměřeně vztahují tytéž požadavky jako na žalobu hlavní podle Xxxxxx
Spojení rozhodčích řízení
1) BRS může na žádost strany spojit dvě či více rozhodčích řízení zahájených podle Řádu BRS do jednoho rozhodčího řízení, jestliže:
a) strany souhlasily se spojením, nebo
b) všechny nároky v předmětných rozhodčích řízeních byly uplatněny na základě jedné rozhodčí
smlouvy, nebo
c) jsou nároky v předmětných rozhodčích řízeních uplatněny na základě více než jedné rozhodčí smlouvy, rozhodčí řízení jsou vedena mezi stejnými stranami, spory v rozhodčích řízeních vznikly v souvislosti se stejným právním vztahem a rozhodčí smlouvy jsou slučitelné.
2) Při rozhodování o spojení rozhodčích řízení může vzít BRS v potaz jakékoliv okolnosti, které považuje za rozhodné, včetně toho, zda byli jeden či více rozhodců jmenováni ve více než jednom z těchto rozhodčích řízení, a pokud ano, zda byly jmenovány tytéž či rozdílné osoby.
3) Jsou-li spojována rozhodčí řízení, budou spojena do rozhodčího řízení, které bylo zahájeno jako první, ledaže bylo všemi stranami dohodnuto jinak.
1) Rozhodci usilují o smír mezi stranami. Rozhodčí senát je podle okolností případu oprávněn vyzvat v každém stadiu strany k uzavření smíru a uvést návrhy, doporučení a podněty, které podle jeho názoru mohou přispět k jeho uzavření.
2) Na návrh stran může být smír vydán ve formě nálezu, je-li to vůle obou stran a je-li zaplacen příslušný poplatek.
Zápis o ústním jednání
1) Během ústního jednání ve věci se pořizuje audiozáznam, který je přílohou spisu.
2) O ústním jednání ve sporu se vede stručný zápis v jazyce řízení, který musí obsahovat tyto údaje:
a) označení BRS,
b) číslo sporu,
c) místo a datum zasedání,
d) označení sporných stran a jejich zástupců,
e) údaj o účasti stran,
f) jména rozhodců, svědků, odborníků, tlumočníků a ostatních účastníků ústního jednání,
g) stručný, ale výstižný popis průběhu jednání,
h) požadavky stran a obsah jiných důležitých prohlášení,
i) uvedení důvodu pro odročení ústního jednání,
j) podpisy rozhodců.
3) Xxxxxxx se kopie stručného zápisu zašle po skončení jednání.
4) Strany jsou oprávněny seznámit se s obsahem zápisu a spolupodepsat jej. Na žádost strany mohou
být usnesením rozhodčího senátu provedeny v zápise změny nebo doplňky.
5) Rozhodčí senát může z vlastní iniciativy nebo na žádost jedné ze stran rozhodnout, že namísto stručného zápisu dle odst. 2) tohoto článku bude po ústním jednání vyhotoven doslovný přepis na základě audiozáznamu dle odst. 1) tohoto článku. Na doslovný přepis se přiměřeně použijí ustanovení tohoto článku upravující stručný zápis z jednání.
6) V případě, že rozhodčí senát rozhodne o vyhotovení doslovného přepisu, složí strany BRS zálohu na zvýšené náklady řízení určenou rozhodčím senátem.
Důkazy
1) Strany jsou povinny dokázat okolnosti, na které se odvolávají jako na základ svých nároků nebo námitek včetně otázek odborné povahy a otázek obsahu cizího práva. Rozhodčí senát si může vyžádat, aby strany poskytly další důkazy. Může také podle svého uvážení stanovit provedení odborného posudku a může si vyžádat i předložení důkazů třetími osobami.
2) Veškeré písemné důkazy musí být předloženy v listinné podobě a zároveň elektronicky. Písemné důkazy předkládané v listinné podobě musí být předloženy v takovém počtu, aby každý účastník a všichni členové rozhodčího senátu měli po jednom vyhotovení a kancelář měla rovněž jedno vyhotovení.
3) Písemné důkazy předkládané elektronicky se dodávají ve formátu PDF na trvalém paměťovém nosiči dat, zpravidla na přenosném USB Flash Disku. V případě výrazně velkých paměťových nároků je možno po dohodě s tajemníkem použít i jiný nosič, jako např. přenosný velkokapacitní disk.
4) Strana může předložit písemné důkazy v originále nebo v kopii. Pokud strana předloží pouze kopii důkazu, je rozhodčí senát oprávněn vyžádat si originál.
5) Veškeré písemné důkazy, které jsou v jiném jazyce než v jazyce řízení, musí být předloženy společně s překladem do jazyka řízení. Jsou-li jiné navrhované důkazy v jiném jazyce než jazyce řízení a je-li to nutné pro provedení důkazu, který rozhodčí senát připustil, je rozhodčí senát oprávněn vyžádat si překlad těchto důkazů. Důkaz přeloží do jazyka řízení strana, která ho předkládá.
6) Rozhodčí senát může určit pravidla odlišná od pravidel uvedených v odst. 2) až 5) tohoto článku.
7) Strana předkládající písemné důkazy tyto průběžně čísluje arabskými čísly, přičemž důkazy strany
žalující jsou před číslicí vždy označeny písmenem C a důkazy strany žalované písmenem R.
8) Důkazy se provádějí v rozsahu a způsobem stanoveným rozhodčím senátem. Usnesením rozhodčího senátu může být provedení důkazů svěřeno jednomu z rozhodců.
9) Rozhodčí senát je oprávněn rozhodnout o okamžiku, do kterého lze uvádět nové skutečnosti a navrhovat nové důkazy. Po uplynutí stanovené lhůty rozhodčí senát nemusí přihlédnout k novým skutečnostem či nově navrženým důkazům.
Hodnocení důkazů provádí rozhodčí senát podle vlastního uvážení.
1) Důkazem je také výslech svědka.
2) Rozhodčí senát připustí podle svého uvážení svědky, které navrhnou strany. Účast svědka zajišťuje strana, která navrhla výslech tohoto svědka. Rozhodčí senát však může vyslýchat svědky, odborníky a strany, jen když se k němu dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď.
3) Na začátku výslechu zjistí rozhodčí senát totožnost svědka a okolnosti, které mohou mít vliv na jeho věrohodnost. Svědek musí být poučen o tom, že bude slyšen jako svědek v rozhodčím řízení a že vypovídá dobrovolně, a pokud bude svědčit, je povinen vypovídat pravdivě.
4) O způsobu výslechu svědka rozhoduje předseda rozhodčího senátu. Nerozhodne-li jinak, vyslýchají svědka strany, a to v následujícím pořadí: Jako první strana, která ho navrhla a poté druhá strana. Členové senátu jsou následně oprávněni klást doplňující dotazy, považují-li to za vhodné a účelné.
5) Rozhodčí senát může rozhodnout o tom, že kromě výslechu svědka bude předloženo i písemné prohlášení svědka.
1) Je-li to nutné pro projednání sporu, je předseda rozhodčího senátu povinen přibrat soudního tlumočníka.
2) S výjimkou případů, kdy je rozhodčí řízení vedeno v jazyce určeném dohodou stran sporu, je předseda rozhodčího senátu povinen přibrat soudního tlumočníka vždy, pokud je to nezbytné k zajištění rovného postavení stran v rozhodčím řízení.
1) Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, může rozhodčí senát dle svého uvážení vyzvat stranu, aby doložila písemný odborný posudek nebo ustanovit odborníka, který písemný odborný posudek vypracuje. Odborník musí být poučen obdobně jako svědek. Výslech odborníka je možný pouze v případě, že se k výslechu dobrovolně dostaví a poskytne výpověď.
2) Rozhodčí senát musí seznámit strany s obsahem posudku.
3) Rozhodčí senát může uložit stranám, aby něco vykonaly nebo snášely, je-li to k vypracování
odborného posudku třeba.
Odmítnutí odborníka a tlumočníka
1) Každá ze stran je oprávněna odmítnout odborníka nebo tlumočníka jmenovaného rozhodčím senátem, jestliže má důvodnou pochybnost o jejich nezávislosti nebo nestrannosti.
2) Odmítnutí odborníka nebo tlumočníka musí být provedeno písemně ve lhůtě 14 dnů ode dne kdy se strana dozvěděla o jmenování odborníka nebo tlumočníka. Jestliže k odmítnutí dojde později, lze mu vyhovět jenom v tom případě, kdy se důvod, který vedl k opožděnému odmítnutí, zakládá na okolnostech, které straně nebyly známy v době, kdy se dozvěděla o jmenování odborníka nebo tlumočníka.
3) O odmítnutí odborníka nebo tlumočníka je neprodleně informován odmítaný odborník nebo tlumočník a druhá strana sporu. Odmítanému odborníkovi nebo tlumočníkovi a druhé straně sporu je ponechána lhůta 14 dní na jejich vyjádření.
4) O odmítnutí odborníka nebo tlumočníka rozhoduje rozhodčí senát ve lhůtě 14 dní od obdržení vyjádření odmítaného odborníka nebo tlumočníka a druhé strany sporu, nebo od marného uplynutí lhůt pro tato vyjádření.
Skončení projednání sporu
O skončení projednání sporu rozhoduje rozhodčí senát. Po skončení projednání sporu rozhodčí senát nemusí přihlédnout k dalším podáním, předkládaným důkazům ani nově tvrzeným skutečnostem.
Rozhodčí řízení skončí vydáním rozhodčího nálezu nebo vydáním usnesení o zastavení řízení.
1) Po skončení projednání sporu přistoupí rozhodčí senát k vydání rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález se vydává v případech, kdy se rozhoduje ve věci samé nebo ukládá povinnost nahradit náklady řízení, včetně případů, kdy se vydává nález na základě žádosti stran, aby rozhodčí nález byl vydán podle smíru jimi uzavřeného a případů, kdy z projevů strany vyplývá, že netrvá na žalobním nároku, aniž výslovně vzala žalobu zpět.
2) Jestliže se ve výroku rozhodčího nálezu ukládá povinnost k nějakému plnění, určí rozhodčí senát zároveň lhůtu pro toto plnění.
3) Je-li dostatečně vyjasněna jenom část projednávaného předmětu sporu, může rozhodčí senát prohlásit řízení za skončené jen co do této části a rozhodnout částečným rozhodčím nálezem s tím, že v ostatních částech bude pokračováno v řízení a o nich rozhodnuto.
4) Je-li sporným nárok jak co do důvodu, tak co do výše, může rozhodčí senát projednat a rozhodnout o nároku nejprve co do důvodu, a to mezitímním rozhodčím nálezem, a teprve poté, je-li to třeba, pokračovat v řízení o výši nároku a o tom rozhodnout.
5) Ustanovení o rozhodčím nálezu platí přiměřeně i pro částečný a mezitímní rozhodčí nález.
1) Rozhodčí nález obsahuje zejména tyto údaje:
a) název BRS,
b) místo a datum vydání nálezu,
c) jména a příjmení rozhodců,
d) označení stran a dalších účastníků sporu,
e) rozhodnutí o žalobních nárocích, o poplatcích a o nákladech sporu,
f) předmět sporu a krátké vylíčení skutkových a právních okolností sporu,
g) odůvodnění rozhodnutí s výjimkou uvedenou v odst. 2), s vyjádřením ke všem sporným
otázkám podle Referenční listiny
h) podpisy většiny rozhodců, nebo jediného rozhodce.
2) Strany se mohou až do prohlášení projednávání sporu za skončené dohodnout na tom, že není třeba odůvodnění rozhodčího nálezu. Takovou dohodu mohou uzavřít též shodným prohlášením do zápisu o ústním jednání před rozhodčím senátem (jediným rozhodcem).
3) Rozhodčí nález spolupodepisuje předseda BRS a tajemník, tím také ověřují podpisy rozhodců.
Vypracování návrhu rozhodčího nálezu
1) Rozhodčí senát vypracuje návrh rozhodčího nálezu a zašle jej BRS k případným poznámkám.
3) Nezávislost rozhodců při rozhodování není postupem podle tohoto článku dotčena.
Hlasování o rozhodčím nálezu
1) Rozhodčí senát se usnáší o rozhodčím nálezu neveřejným hlasováním většinou hlasů.
2) Hlasování lze nahradit formou písemné či elektronické (zpravidla emailové) výměny vyjádření souhlasů většiny členů rozhodčího senátu s návrhem znění rozhodčího nálezu.
1) Písemné vyhotovení rozhodčího nálezu se doručí stranám.
2) Rozhodčí senát může rozhodnout, že písemný rozhodčí nález bude zároveň vyhlášen ústně za přítomnosti obou stran.
3) Do odeslání písemného vyhotovení rozhodčího nálezu nebo do ústního vyhlášení může rozhodčí senát rozhodnout o obnovení projednávání sporu, včetně případného nařízení nového ústního jednání či jiných procesních kroků, bude-li to dle názoru rozhodčího senátu potřebné k rozhodnutí sporu.
4) Obvyklá lhůta pro vydání rozhodčího nálezu je 6 měsíců a začíná běžet dnem podepsání Referenční listiny nebo jejího schválení rozhodčím senátem nebo, pokud rozhodčí senát shledá vyhotovení Referenční listiny zjevně nadbytečným s ohledem na povahu a složitost sporu, dnem ustavení rozhodčího senátu. Předsednictvo může tuto lhůtu prodloužit na základě odůvodněné žádosti rozhodčího senátu.
5) Písemné vyhotovení rozhodčího nálezu musí být vždy doručeno stranám a po doručení opatřeno doložkou o právní moci, kterou vyznačuje na žádost stran tajemník.
Doplnění a oprava rozhodčího nálezu
1) Na návrh strany podaný do 30 dnů od doručení rozhodčího nálezu stranám rozhodčí senát vydá
rozhodnutí o tomto návrhu, a to:
a) doplňující rozhodčí nález v případě, že rozhodčí nález neobsahuje rozhodnutí ohledně všech sporných nároků stran uvedených v Referenční listině nebo, není-li vyhotovována, uplatněných v podáních a přednesech stran;
b) doplňující rozhodčí nález v případě, že rozhodčí senát nerozhodl o některé jiné části předmětu
řízení, zejména o nákladech řízení; nebo
c) usnesení, kterým návrh zamítne.
2) Obvyklá lhůta pro rozhodnutí o návrhu na vydání doplňujícího nálezu je 1 měsíc a začíná běžet dnem doručení návrhu na vydání doplňujícího nálezu rozhodčímu senátu. Předsednictvo může tuto lhůtu prodloužit na základě odůvodněné žádosti rozhodčího senátu.
3) Chyby v psaní nebo počtech a jiné zřejmé nesprávnosti, které se vyskytnou v rozhodčím nálezu,
opraví rozhodčí senát kdykoli na návrh kterékoli ze stran nebo z vlastního podnětu.
4) Obvyklá lhůta pro rozhodnutí o návrhu na opravu nálezu je 2 týdny a začíná běžet dnem doručení návrhu na opravu nálezu rozhodčímu senátu. Předsednictvo může tuto lhůtu opakovaně prodloužit na základě odůvodněné žádosti rozhodčího senátu.
5) Doplnění a oprava nálezu podle odst. 1) a 3) musí být usnesena, podepsána a doručena jako rozhodčí nález.
6) Doplňující nález nebo opravné usnesení ohledně rozhodčího nálezu je neoddělitelnou součástí doplněného nebo opraveného nálezu. Strany nejsou povinny k placení jakýchkoli nákladů spojených s doplněním nebo s opravou rozhodčího nálezu.
Splnění rozhodčího nálezu
Rozhodčí nález je konečný a závazný. Strany jsou povinny splnit všechny povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Nestane-li se tak, podléhá rozhodčí nález výkonu rozhodnutí.
Zastavení řízení bez vydání nálezu
1) Jestliže se ve sporu nevydává rozhodčí nález podle Xxxxxx 45, skončí se řízení vydáním usnesení.
2) Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména v případě, kdy
a) žaloba byla vzata zpět žalobcem,
b) nebyl, a to ani v dodatečné přiměřené lhůtě, řádně zaplacen poplatek za rozhodčí řízení podle Článku 16 odst. 1) tohoto Řádu nebo záloha na náklady právního zastoupení žalovaného podle Článku 16 odst. 2) tohoto Řádu,
c) strany uzavřely smír potvrzený rozhodčím senátem bez vydání nálezu ve smyslu ustanovení
d) není-li dána pravomoc (příslušnost).
4) Pro vydání a doručování usnesení rozhodčího senátu, kterým se řízení zastavuje, platí přiměřeně ustanovení Článků 45 až 50. Jestliže rozhodčí senát nebyl ještě ustaven, vydá usnesení o zastavení řízení předsednictvo.
Společná ustanovení
1) Nestanoví-li Řád BRS nebo zákon jinou lhůtu k provedení úkonu, určí ji, jestliže je to třeba, předseda rozhodčího senátu. Lhůtu, kterou určil, může předseda rozhodčího senátu též prodloužit.
2) Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty.
3) Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
4) Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u BRS nebo podání odevzdáno orgánu,
který má povinnost je doručit.
5) Předseda rozhodčího senátu promine na základě návrhu zmeškání lhůty, jestliže účastník nebo jeho zástupce ji zmeškal z omluvitelného důvodu, a byl proto vyloučen z úkonu, který mu přísluší. Návrh je třeba podat do jednoho týdne po odpadnutí překážky a je s ním třeba spojit i zmeškaný úkon.
6) Všechna vyhotovení rozhodnutí, jejichž opisy musí být pořízeny, a všechny další písemnosti včetně
pokynů, které musí být ve stanovené lhůtě provedeny, označí tajemník BRS datem, kdy došla do
kanceláře BRS a kdy byla vypravena.
ČÁST II. SMÍRČÍ ŘÍZENÍ
BRS je oprávněn vydat pravidla smírčího řízení.
ČÁST III.
DALŠÍ ČINNOST BRS
Činnost BRS jako ustanovitele (Appointing Authority)
1) BRS může vykonávat činnost ustanovitele (Appointing Authority), jestliže se tak dohodnou smluvní
strany.
2) Jestliže BRS obdrží žádost o vykonávání činnosti ustanovitele (Appointing Authority), tajemník projedná tuto žádost se stranami a předloží předsednictvu žádost k ustanovení.
3) Předsednictvo BRS ustanovuje zejména specialisty, experty, odborníky.
4) Ustanovením se rozumí zejména jmenování, pověření, stanovení, určení koho čím, do funkce, určení času, stanovení místa, doby, lhůty apod.
Administrativní podpora rozhodčím řízením ad hoc
1) BRS může též poskytovat administrativní podporu rozhodčím řízením ad hoc, a to v případech, kdy
strany sporu v rozhodčí smlouvě sjednaly, že
a) daný spor má být rozhodnut podle tohoto Řádu, a
b) nejedná se o spor uvedený v § 54 zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu.
Nejsou-li splněny podmínky uvedené v předcházející větě, BRS poskytování administrativní podpory rozhodčímu řízení ad hoc odmítne. O poskytnutí a odmítnutí administrativní podpory rozhoduje tajemník BRS.
2) Administrativní podporou podle odst. 1) se rozumí zejména jmenování, odvolání a odmítnutí rozhodců, dále vedení spisu, provádění doručování, poskytnutí jednacích prostor a dalšího technického zabezpečení průběhu sporu obdobně, jako by se jednalo o spor rozhodovaný BRS.
3) V případech, kdy tento Řád stanovuje, že v rozhodčím řízení rozhoduje BRS nebo jeho orgány, v ad hoc řízení rozhoduje výlučně rozhodčí senát, nebo jeho předseda, případně jediný rozhodce. Toto ustanovení se nevztahuje na případy uvedené v odst. 2).
Publikace rozhodnutí
1) Se souhlasem stran řízení může BRS publikovat rozhodčí nálezy a jiná rozhodnutí vydaná v řízení vedeném podle Řádu BRS.
2) Strany můžou požadovat, aby jednotlivá rozhodnutí, k jejichž zveřejnění byl udělen souhlas, byla
anonymizována. BRS požadavku stran na anonymizaci rozhodnutí vždy v plném rozsahu vyhoví.
3) BRS publikovaná rozhodnutí rovněž anonymizuje v rozsahu nezbytném pro dodržování předpisů o ochraně osobních údajů.
Poplatky za vedlejší činnost BRS
Výše poplatků za vedlejší činnost BRS je upravena v Pravidlech o nákladech rozhodčího řízení.
ČÁST IV.
VZOROVÉ ROZHODČÍ DOLOŽKY
Vzorová doložka pro rozhodčí řízení podle Řádu
„Všechny spory vznikající z této smlouvy nebo v souvislosti s ní (včetně otázek jejího vzniku, zániku či platnosti) budou rozhodovány s konečnou platností jedním nebo třemi rozhodci podle Řádu a Statutu Burzovního rozhodčího soudu při Burze cenných papírů Praha, a.s. (BRS). Místem rozhodčího řízení bude Praha, jazykem rozhodčího řízení bude čeština.“
ČÁST V.
ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
1) Tento Řád BRS je schválen v české a anglické jazykové verzi.
2) Obě jazykové verze mají platnost originálu.
3) Obě jazykové verze jsou publikovány v Obchodním věstníku.
Spory zahájené do schválení tohoto Řádu se řídí podle dosavadních předpisů BRS.
Platnost ustanovení o řízení
Ustanovení tohoto Řádu BRS o řízení před rozhodčím senátem platí přiměřeně i pro úkony prováděné jediným rozhodcem, předsednictvem, předsedou nebo tajemníkem, pokud z tohoto Řádu BRS nevyplývá něco jiného.
1) Toto aktuální znění Řádu BRS bylo přijato na zasedání předsednictva BRS, konaném dne 14. září 2020 a nabývá účinnosti dne 1. 11. 2020. Tento Řád BRS bude uveřejněn předsednictvem bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku.
2) K publikaci v Obchodním věstníku došlo dne 26. 10. 2020.
3) Tímto Řádem BRS se ruší Řád Burzovního rozhodčího soudu uveřejněný v Obchodním věstníku dne 25. 7. 2012.