Soubor

Soubor

pojistných podmínek

pro pojištění podnikatelů k účtu eKonto

Všeobecné pojistné podmínky

Všeobecné pojistné podmínky – obecná část – UCZ/14

Všeobecné pojistné podmínky pojištění majetku pro případ poškození nebo zničení živelní událostí – zvláštní část

– UCZ/Živ/14

Všeobecné pojistné podmínky pojištění majetku pro případ odcizení – zvláštní část – UCZ/Odc/14 Doplňkové pojistné podmínky k pojištění majetku pro případ odcizení – LIM/14

Všeobecné pojistné podmínky pro případ poškození nebo zničení skel – zvláštní část – UCZ/Skl/14 Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku pro případ přerušení provozu následkem věcné škody

– zvláštní část – UCZ/PP/14

Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti – zvláštní část – UCZ/Odp/14

EU 8642/1/E

Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti podnikatele a právnické osoby – UCZ/Odp-P/14 Všeobecné pojistné podmínky pro úrazové pojištění – zvláštní část UCZ/U/14

Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění denních dávek v pracovní neschopnosti– zvláštní část – UCZ/DDPN/14G Doplňkové pojistné podmínky pro připojištění invalidity třetího stupně následkem úrazu – UCZ/U/I/14

Všeobecné pojistné podmínky

– obecná část – UCZ/14

UCZ/14

Obsah

1. Úvodní ustanovení

2. Všeobecná ustanovení

3. Vymezení pojmů

4. Pojistná smlouva, doba trvání pojištění, pojistné období, předběžné pojištění

5. Pojistné

6. Zánik pojištění

7. Povinnosti pojistníka, pojištěného a oprávněné osoby

8. Následky porušení povinností

9. Pojistné plnění

10. Postup při rozdílných názorech

11. Doručování

12. Postoupení pohledávky

13. Informační povinnost

14. Účinnost

Článek 1

Úvodní ustanovení

Soukromé pojištění, které UNIQA pojišťovna, a.s. (dále jen „pojistitel“) uzavírá se zájemcem o pojištění, se řídí právním řádem České republiky. Platí pro ně zákon o pojišťovnictví a příslušná ustanovení občanského zákoníku, tyto všeobecné pojistné podmínky (dále jen „VPP“), zvláštní část VPP, doplňkové pojistné podmínky (dále jen „DPP“) a pojistná smlouva (VPP, zvláštní část VPP, DPP a pojistná smlouva společně dále také jen „Smluvní dokumenty“ či jednotlivě také „Smluvní dokument“). V případě, že některý z výše uvedených Smluvních dokumentů obsahuje v souladu se zákonem odchylnou úpravu, platí toto pořadí speciality úprav: 1) pojistná smlouva, 2) DPP, 3) zvláštní část VPP, 4) VPP.

Článek 2

Všeobecná ustanovení

2.1. Na základě uzavřené pojistné smlouvy se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi v případě vzniku pojistné události poskytnout mu nebo třetí osobě (oprávněná osoba) ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

2.2. Pro právní jednání, týkající se vzniku, změny a zániku pojištění, je třeba písemné formy. Veškeré změny musí být provedeny písemně, jinak jsou považovány za neplatné. Za písemnou formu se považuje výhradně podepsaný dokument v papírové podobě. Pro oznámení události, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění a s ní související komunikaci se však písemná forma považuje za zachovanou i při komunikaci prostřednictvím telefonického hovoru s call centrem pojistitele, zprávy sms, či emailu.

Článek 3

Vymezení pojmů

Pro účely pojištění se rozumí

a) nahodilou skutečností skutečnost, která je možná a u které není jisté, zda v době trvání soukromého pojištění vůbec nastane, nebo není známa doba jejího vzniku,

b) pojistnou událostí nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění,

c) pojistnou dobou doba, na kterou bylo soukromé pojištění sjednáno,

d) zájemcem osoba, která má zájem o uzavření pojistné smlouvy s po- jistitelem,

e) účastníkem soukromého pojištění pojistitel a pojistník jakožto smluvní strany a dále pojištěný a každá další osoba, které ze soukromého pojištění vzniklo právo nebo povinnost,

f) pojistitelem právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zvláštního zákona,

g) pojistníkem osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu,

h) pojištěným osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se soukromé pojištění vztahuje,

i) oprávněnou osobou osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění,

j) obmyšleným osoba určená pojistníkem v pojistné smlouvě, které vznikne právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného,

k) skupinovým pojištěním soukromé pojištění, které se vztahuje na skupinu pojištěných blíže vymezených v pojistné smlouvě, jejichž totožnost v době uzavření této smlouvy není obvykle známa,

l) pojistným nebezpečím možná příčina vzniku pojistné události,

m) pojistným rizikem míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím,

n) pojistným zájmem oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné události,

o) pojistnou hodnotou nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat,

p) pojistným úplata za soukromé pojištění,

r) běžným pojistným pojistné stanovené za pojistné období,

s) pojistným obdobím časové období dohodnuté v pojistné smlouvě, za které se platí pojistné,

t) jednorázovým pojistným pojistné stanovené na celou dobu, na kterou bylo soukromé pojištění sjednáno,

u) škodnou událostí skutečnost, ze které vznikla škoda a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění,

v) časovou cenou cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí; stanoví se z nové ceny věci, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo k zhodnocení věci, k němuž došlo její opravou, modernizací nebo jiným způsobem,

w) novou cenou cena, za kterou lze v daném místě a v daném čase věc stejnou nebo srovnatelnou znovu pořídit jako věc stejnou nebo novou, stejného druhu a účelu,

x) odkupným část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku soukromého pojištění,

y) čekací dobou doba, po kterou nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění z událostí, které by jinak byly pojistnými událostmi,

z) pojištěním škodovým soukromé pojištění, jehož účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události,

ž) pojištěním obnosovým soukromé pojištění, jehož účelem je získání obnosu, tj. dohodnuté finanční částky v důsledku pojistné události ve výši, která je nezávislá na vzniku nebo rozsahu škody,

aa) nabídkou jakýkoli návrh na uzavření pojistné smlouvy, obsahuje-li podstatné náležitosti smlouvy,

ab) měsícem období 30ti kalendářních dní,

ac) sazebníkem poplatků seznam úhrad za služby poskytované pojistitelem ve verzi platné v době sjednání pojistné smlouvy, který je zpřístupněn na webových stránkách pojistitele.

Článek 4

Pojistná smlouva, doba trvání pojištění, pojistné období, předběžné pojištění

4.1. Není-li ujednáno jinak, návrh na uzavření a změnu pojistné smlouvy předkládá navrhovatel pojistiteli. Součástí návrhu jsou písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění, které je navrhovatel povinen pravdivě a úplně zodpovědět.

4.2. Pojistitel na základě návrhu rozhodne do 2 měsíců od jeho převzetí o jeho přijetí či nepřijetí. Okamžikem přijetí návrhu je pojistná smlouva uzavřena. Jako písemné potvrzení o uzavření pojistné smlouvy vydá pojistitel pojistníkovi pojistku, v níž je uveden den uzavření pojistné smlouvy.

4.3. Obsahuje-li přijetí návrhu pojistitelem jakékoliv dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny proti původnímu návrhu, považuje se takové jednání za nový návrh. Nevyjádří-li druhá strana s novým návrhem pojistitele souhlas ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy jí byl doručen, nebo neuhradí-li v této lhůtě pojistné, jeho splátku či jejich doplatek stanovený pojistitelem, považuje se návrh za odmítnutý.

4.4. Pojistná doba je sjednaná doba trvání pojištění. Pokud je pojistná doba sjednaná na dobu 1 roku a není ujednáno jinak, prodlužuje se vždy automaticky o další rok, pokud některá ze smluvních stran smlouvu nevypoví nejméně 6 týdnů před uplynutím pojistné doby.

4.5. Není-li ujednáno jinak, pojištění začíná v 0.00 hod. dne sjednaného jako počátek pojištění a končí v 0.00 hod. dne sjednaného jako konec pojištění. Pojištění nelze přerušit, není-li ujednáno jinak.

4.6. Pokud pojistná doba činí alespoň 1 rok, je pojistným obdobím 12 měsíců.

4.7. Je-li tak ujednáno, poskytuje pojistitel od data uvedeného v návrhu jako počátek pojištění do okamžiku rozhodnutí o návrhu předběžné pojištění. Rozsah předběžného pojištění určuje pojistitel.

4.8. Předběžné pojištění končí dnem uzavření pojistné smlouvy, automatickým uplynutím 2 měsíců od data převzetí návrhu pojistitelem nebo dnem uvedeným v písemném odmítnutí pojistitele navrhovateli. Datum zániku předběžného pojištění v písemném odmítnutí musí být stanoveno pojistitelem tak, aby od data vyhotovení písemného odmítnutí do data zániku uplynulo alespoň 10 dní.

4.9. Pojistitel má právo na pojistné za dobu předběžného pojištění.

4.10. Dojde-li v době předběžného pojištění k pojistné události, má pojistitel právo na pojistné za celé pojistné období nebo na jednorázové pojistné.

4.11. V případě, že je návrh pojistitelem přijat, poskytuje pojistitel plný rozsah pojištění od počátku, který je uveden v návrhu.

Článek 5

Pojistné

5.1. Pojistné je úplatou za poskytování pojištění. Výše pojistného se určuje na základě sazeb stanovených pojistitelem pro jednotlivé druhy pojištění podle zásad pojistné matematiky.

5.2. Pojistné se stanoví buď pro celou sjednanou dobu pojištění (jednorázové pojistné) nebo pro pojistné období (běžné pojistné). V pojistné smlouvě lze v rámci pojistného období dohodnout splátky

pojistného a termíny jeho splatnosti. Jsou-li sjednány splátky pojistného, účtuje pojistitel přirážky odpovídající příslušnému področnímu placení.

5.3. Pojistné za první pojistné období či jeho splátku nebo jednorázové pojistné (první pojistné) je nutno uhradit do 14 dnů od data uzavření pojistné smlouvy, není-li ujednáno jinak. Totéž platí pro změnu pojistné smlouvy. Pojistné za další pojistná období je splatné vždy k výročnímu dni počátku pojištění, není-li ujednáno jinak.

5.4. Není-li pojistné či jeho splátka uhrazena ve stanoveném termínu, má pojistitel právo požadovat úhradu upomínacích nákladů dle sazebníku poplatků a úroky z prodlení, jejichž výši stanoví právní předpis. Za datum úhrady pojistného či jeho splátky se pokládá den, kdy jsou připsány na účet pojistitele nebo jím hotovostně inkasovány.

5.5. Pojistitel je oprávněn upravit u škodového pojištění výši běžného pojistného pro další pojistné období. Pojistitel sdělí nově stanovenou výši pojistného pojistníkovi nejpozději ve lhůtě 2 měsíců před splatností pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit. Pokud pojistník se změnou výše pojistného nesouhlasí, musí svůj nesouhlas uplatnit do 1 měsíce ode dne, kdy se o navrhované změně výše pojistného dozvěděl. Pojištění pak zanikne uplynutím pojistného období, na které bylo pojistné zaplaceno. Podmínky pro úpravu výše pojistného stanoví zvláštní část VPP.

5.6. Mimo pojistné může pojistitel účtovat pojistníkovi rovněž jednorázově poplatky dle sazebníku poplatků.

5.7. Pojistitel má právo odečíst od pojistného plnění splatné pohledávky pojistného nebo jiné pohledávky z pojištění, pokud se nejedná o pojistné plnění z povinného pojištění.

Článek 6

Zánik pojištění

6.1. Nezaplacením pojistného

6.1.1. Pojištění zaniká marným uplynutím lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho splátky, doručené pojistníkovi. Lhůta k zaplacení je 45 kalendářních dní, nebylo-li dohodnuto jinak a počíná běžet ode dne odeslání upomínky.

6.2. Výpovědí

6.2.1. Je-li pojištění ujednáno s běžným pojistným zaniká výpovědí pojistitele nebo pojistníka ke konci pojistného období; výpověď musí být doručena alespoň 6 týdnů před dnem, ve kterém uplyne pojistné období, jinak zaniká pojištění ke konci následujícího pojistného období.

6.2.2. Pojistitel nebo pojistník mohou pojištění vypovědět do 2 měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy. Výpovědní doba činí osm dní, přičemž počíná běžet dnem doručení výpovědi. Uplynutím výpovědní doby pojištění zaniká.

6.2.3. Pojistitel nebo pojistník mohou pojištění vypovědět do 3 měsíců ode dne doručení oznámení vzniku pojistné události. Dnem doručení výpovědi počíná běžet výpovědní doba 1 měsíce, jejímž uplynutím pojištění zaniká. Pojištění skončí dnem, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem doručení výpovědi.

6.2.4. Pojistitel nemůže podle odstavců 6.2.1. a 6.2.3. vypovědět životní pojištění. Povinná pojištění může vypovědět jen tehdy, pokud to zákon připouští.

6.3. Odstoupením

6.3.1. Je-li pojistník spotřebitelem nebo pojistná smlouva uzavřena formou obchodu na dálku je pojistník oprávněn od pojistné smlouvy odstoupit ve lhůtě 14 dnů ode dne jejího uzavření. Jedná- li se o pojištění spadající do odvětví životních pojištění činí tato lhůta 30 dní. Vzorový formulář pro odstoupení je zpřístupněn na webových stránkách pojistitele.

6.3.2. Zodpoví-li zájemce při uzavírání pojistné smlouvy či pojistník při změně pojistné smlouvy úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění, má pojistitel právo od pojistné smlouvy odstoupit, jestliže při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů by pojistnou smlouvu neuzavřel. Toto právo může pojistitel uplatnit do 2 měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil nebo musel zjistit. To platí i v případě změny pojistné smlouvy.

6.3.3. Odstoupením od pojistné smlouvy se smlouva od počátku ruší. Pojistitel je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě do 30 dnů ode dne odstoupení od pojistné smlouvy, vrátit zaplacené pojistné, od kterého se odečte to, co již z pojištění plnil. V případě odstoupení pojistitele se od zaplaceného pojistného odečítají i náklady spojené se vznikem a správou pojištění. Pojistník, pojištěný nebo jiná osoba je ve stejné lhůtě jako pojistitel povinen pojistiteli vrátit částku vyplaceného pojistného plnění, která přesahuje výši zaplaceného pojistného.

6.3.4. Pojistitel může podle odstavců 6.3.1. a 6.3.2. odstoupit od pojistné smlouvy povinného pojištění jen tehdy, pokud to zákon připouští.

6.4. Odmítnutím pojistného plnění

6.4.1. Pojistitel plnění může z pojistné smlouvy odmítnout, jestliže

a) příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednávání pojištění nebo jeho změně v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů, a jestliže by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel nebo ji uzavřel za jiných podmínek nebo

b) oprávněná osoba uvede při uplatňování práva na plnění z pojištění vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčí.

6.4.2. Dnem doručení oznámení o odmítnutí pojistného plnění pojištění zanikne.

6.5. Další důvody zániku

6.5.1. Pojištění zaniká dnem, kdy zaniklo pojistné riziko nebo pojištěná věc nebo jiná majetková hodnota, nebo dnem, kdy došlo ke smrti pojištěné fyzické osoby nebo zániku pojištěné právnické osoby bez právního nástupce, není-li dohodnuto jinak. Při změně vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojištěného majetku zanikne pojištění dnem písemného oznámení této změny a prokázání této skutečnosti pojistiteli.

6.5.2. Pojištění zanikne ke dni zániku pojistného zájmu, zanikne-li za trvání pojištění; pojistitel má však právo na pojistné až do doby, kdy se o zániku pojistného zájmu dozvěděl.

6.5.3. Pojištění zaniká rovněž dnem uvedeným v písemné dohodě pojistitele s pojistníkem nebo uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno.

Článek 7

Povinnosti pojistitele, pojistníka, pojištěného a oprávněné osoby

7.1. V případě pojištění cizího pojistného nebezpečí je pojistník povinen seznámit třetí osobu s obsahem pojistné smlouvy.

7.2. Právo na pojistné plnění může pojistník uplatnit pouze tehdy, jestliže prokáže, že třetí osobu s obsahem smlouvy seznámil a že ta, vědoma si, že právo na pojistné plnění nenabude, souhlasí, aby pojistník pojistné plnění přijal.

7.3. Zemře-li nebo zanikne-li bez právního nástupce pojistník, který sjednal pojištění cizího pojistného rizika, vstupuje pojištěný do soukromého pojištění namísto pojistníka, a to dnem, kdy pojistník zemřel nebo zanikl bez právního nástupce, oznámí-li však pojistiteli v písemné formě do třiceti dnů ode dne pojistníkovy smrti, nebo ode dne jeho zániku, že na trvání pojištění nemá zájem, zaniká pojištění dnem smrti, nebo dnem zániku pojistníka.

7.4. Ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu nebo má právní zájem na pojistném plnění, může pojišťovně oznámit událost, se kterou spojuje požadavek na pojistné plnění.

Ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, je povinen bez zbyteč- ného odkladu pojistiteli oznámit, že nastala pojistná událost, podat pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků této události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění, jakož i předložit k tomu potřebné doklady a postupovat dohodnutým způsobem. Není-li současně pojistníkem nebo pojištěným, ma- jí tyto povinnosti i pojistník a pojištěný. Stejné oznámení může učinit jakákoliv osoba, která má na pojistném plnění právní zájem. V případě pojistné události hlášené prostřednictvím telefonického hovoru s call centrem pojistitele, je pojistitel oprávněn požadovat údaje týkající se pojistné události rovněž v písemné formě. Oprávněná osoba je povinna v případě vznesení toho požadavku pojistiteli vyhovět.

7.5. Ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, je povinen umožnit pojistiteli nebo jím pověřeným osobám šetření o příčinách vzniklé škody, o okolnostech rozhodných pro posouzení nároku na pojistné plnění a jeho výši, včetně provedení místního šetření škodné události a jeho zdokumentování. Oprávněná osoba je zejména povinna umožnit pojistiteli prohlédnout poškozenou věc, případné odebrání vzorků této věci nebo její znalecké zkoumání, včet- ně zabezpečovacích zařízení, a zajistit důkazy o vzniku škody a jejím rozsahu; Ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, si je vědom toho, že je pojistitel v rámci šetření škody oprávněn ověřovat u třetích osob pravdivost a úplnost jím sdělených údajů, předložených dokladů a věcí.

7.6. Pojistník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli změnu nebo zánik pojistného nebezpečí. V případě pojištění cizího pojistného nebezpečí má tuto povinnost pojištěný.

7.7. Jestliže se v pojistné době pojistné riziko podstatně sníží, je pojistitel povinen úměrně tomuto snížení snížit pojistné, a to s účinností ode dne, kdy se o snížení pojistného rizika dozvěděl.

7.8. Jestliže se v době trvání pojištění pojistné riziko podstatně zvýší tak, že pokud by pojistné riziko ve zvýšeném rozsahu existovalo již při uzavírání pojistné smlouvy, pojistitel by smlouvu uzavřel za jiných podmínek, má pojistitel právo navrhnout novou výši pojistného do 1 měsíce ode dne, kdy mu byla změna oznámena. Pojistník je povinen se k tomuto návrhu vyjádřit do 1 měsíce ode dne jeho doručení, nebylo-li dohodnuto jinak.

7.9. Jestliže tento nový návrh není přijat nebo nově určené pojistné zaplaceno do 1 měsíce ode dne doručení návrhu, nebylo-li dohodnuto jinak, má pojistitel právo pojištění vypovědět s osmidenní výpovědní dobou. Neučiní-li tak pojistitel do dvou měsíců ode dne, kdy obdržel nesouhlas s návrhem, nebo kdy marně uplynula doba k vyjádření pojistníka podle odstavce 7.8., zanikne jeho právo vypovědět pojištění.

7.10. Jestliže by pojistitel vzhledem k podmínkám platným v době uzavření smlouvy smlouvu neuzavřel, existovalo-li by pojistné riziko ve zvýšeném rozsahu již při uzavírání smlouvy, má právo pojištění vypovědět s osmidenní výpovědní dobou. Neučiní-li tak pojistitel do jednoho měsíce ode dne, kdy mu změna byla oznámena, zanikne jeho právo vypovědět pojištění.

7.11. Pro pojištění osob pro případ nemoci se odstavce 7.7. až 7.10. nepoužijí. Pro pojištění osob pro jiné případy se ustanovení o změně pojistného rizika nepoužijí, mění-li se pojistné riziko v průběhu doby trvání pojištění; nebyla-li tato změna promítnuta ve výpočtu pojistného, vzniká pojistníkovi nebo pojištěnému povinnost bezodkladně oznámit pojistiteli zvýšení pojistného rizika.

7.12. Pojistník je povinen neprodleně oznámit pojistiteli veškeré změny údajů uvedených v pojistné smlouvě, které nastanou během pojistné doby, zejm. jakoukoli změnu v subjektu (pojistník/pojištěný). Změna v subjektu se považuje za podstatné zvýšení pojistného rizika v souladu s odstavcem

7.8. těchto VPP.

Článek 8

Následky porušení povinností

8.1. Porušil-li pojistník nebo pojištěný při sjednávání pojištění, v průběhu pojištění nebo při změně pojistné smlouvy některou z povinností uvedených v právních předpisech nebo v pojistné smlouvě a bylo-li v důsledku toho stanoveno nižší pojistné, může pojistitel pojistné plnění přiměřeně snížit.

8.2. Pokud mělo porušení povinností pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby, která má na pojistné plnění právo, podstatný vliv na vznik pojistné

události, její průběh, na zvětšení rozsahu jejích následků nebo na zjištění či určení výše pojistného plnění, má pojistitel právo snížit pojistné plnění úměrně k tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah pojistitelovy povinnosti plnit.

Obsahovalo-li oznámení o pojistné události vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené podstatné údaje týkající se rozsahu oznámené události, anebo zamlčí-li se v něm vědomě údaje týkající se této události, má pojistitel právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na šetření skutečností, o nichž mu byly tyto údaje sděleny nebo zamlčeny. V případě, že nebyla splněna povinnost oznámit zvýšení pojistného rizika a pojistitel na základě svého zjištění pojistnou smlouvu vypověděl, náleží mu pojistné až do konce pojistného období, ve kterém došlo k zániku soukromého pojištění.

8.3. Pojistitel není povinen plnit až do okamžiku, kdy ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, nesplní povinnost uvedenou v článku 7 odstavci 7.5.

Článek 9

Pojistné plnění

9.1. Pojistné plnění je splatné do 15 dnů po skončení šetření pojistitelem. Povinnosti a práva pojistitele v souvislosti s šetřením dále upravuje občanský zákoník.

9.2. Pojistné plnění se poskytuje v penězích.

Článek 10

Postup při rozdílných názorech

10.1. Při neshodě o výši pojistného plnění stanoveném pojistitelem lze dohodnout řízení znalců.

10.2. Každá smluvní strana určí vždy na vlastní náklady po jednom znalci a písemně o něm informuje druhou stranu. Nejmenuje-li jedna smluvní strana písemně znalce během 2 týdnů od okamžiku, kdy se obě strany dohodnou na zavedení řízení, platí tato skutečnost jako uznání názoru druhé strany.

10.3. Znalci nesmí mít k žádné ze smluvních stran závazky. Námitku proti osobě znalce lze vznést před zahájením jeho činnosti.

10.4. Znalecký posudek zpracovaný znalci obou stran bude předán pojistiteli i pojistníkovi a oprávněné osobě.

10.5. Oba určení znalci se dohodnou na osobě třetího znalce jako předse- dy, který má rozhodující hlas v případě neshody; ten své rozhodnutí předá oběma smluvním stranám.

10.6. Náklady na činnost předsedy řízení hradí obě smluvní strany rovným dílem.

Článek 11

Doručování

11.1. Písemnosti doručuje pojistitel na adresu v České republice prostřednictvím pošty jako obyčejné či doporučené zásilky, případně jiným vhodným způsobem, není-li dohodnuto jinak.

11.2. Není-li adresát doporučené zásilky zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručí se jiné dospělé osobě bydlící v témže bytě nebo v témže domě, působící v témže místě podnikání anebo zaměstnané na témže pracovišti, je-li ochotna obstarat odevzdání písemnosti. Není- li možno ani takto doručit, písemnost se uloží u pošty, jež adresáta vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku, došlá zásilka odeslaná prostřednictvím poštovní služby se považuje za doručenou třetí pracovní den po odeslání, respektive patnáctý pracovní den v případě odeslání do zahraničí. Totéž platí, pokud se adresát v místě doručení nezdržuje, aniž o tom včas informoval pojistitele.

Článek 12

Postoupení pohledávky

Pojistník/pojištěný/oprávněná osoba je oprávněn postoupit své pohledávky za pojistitelem na třetí osobu či osoby pouze za podmínky, že pojistitel předem písemně udělí souhlas s postoupením pohledávky.

Článek 13

Informační povinnost

13.1. Dohled v pojišťovnictví vykonává Česká národní banka, Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1 (dále jen „ČNB“).

13.2. Případné stížnosti pojistníka, pojištěného nebo oprávněné osoby lze zasílat útvaru stížností pojistitele na adrese uvedené v záhlaví těchto VPP nebo také ČNB.

13.3. Pro případné soudní řešení sporů s pojistitelem je příslušný Obvodní soud pro Prahu 6, ul. 28. Pluku 1533/296, 100 83 Praha 10.

Článek 14

Účinnost

Tyto VPP nabývají účinnosti 1.1.2014.

Všeobecné pojistné podmínky

pojištění majetku pro případ poškození nebo zničení živelní událostí

- zvláštní část

UCZ/Živ/14

Obsah:

Úvodní ustanovení

Rozsah pojištění, pojistná nebezpečí – článek 1 Základní živelní nebezpečí – článek 2

Pojištění pro případ vichřice – článek 3 Pojištění pro případ krupobití – článek 4

Pojištění pro případ sesuvu půdy, zřícení skal nebo zeminy – článek 5 Pojištění pro případ pádu stromů, stožárů a jiných předmětů – článek 6 Pojištění pro případ laviny, tíhy sněhu a námrazy – článek 7 Katastrofická pojistná nebezpečí – článek 8

Pojištění pro případ poškození věci vodou z vodovodního zařízení – článek 9 Předmět pojištění – článek 10

Pojištěné náklady – článek 11 Zachraňovací náklady – článek 12 Výluky z pojištění – článek 13

Pojistná hodnota, pojistná částka – článek 14

Podpojištění, pojištění na první riziko, zlomkové pojištění – článek 15 Místo pojištění – článek 16

Výpočet pojistného – článek 17

Pojistné plnění, limity pojistného plnění – článek 18 Znovunalezené věci – článek 19

Spoluúčast – článek 20

Povinnosti pojistníka/pojištěného/oprávněné osoby – článek 21 Úprava výše pojistného – článek 22

Výklad pojmů – článek 23 Účinnost – článek 24

Úvodní ustanovení

Pojištění je upraveno touto zvláštní částí pojistných podmínek, Všeobecnými pojistnými podmínkami – obecná část – UCZ/14, které spolu tvoří nedílnou součást. Toto pojištění se sjednává jako pojištění škodové.

Článek 1

Rozsah pojištění, pojistná nebezpečí

1. Základní živelní pojištění se sjednává pro případ poškození nebo zničení pojištěné věci požárem, úderem blesku, výbuchem nebo nárazem nebo zřícením osádkou obsazeného letícího tělesa, jeho částí nebo jeho nákladem a dále rázovou vlnou, kouřem a nárazem silničního vozidla.

2. K základnímu živelnímu pojištění je možno sjednat připojištění ostatních živelních nebezpečí, a to pro případ poškození nebo zničení pojištěné věci:

a) vichřicí;

b) krupobitím;

c) sesuvem půdy, zřícením skal a zeminy;

d) pádem stromů, stožárů a jiných předmětů;

e) lavinou, tíhou sněhu nebo námrazy;

f) záplavou, povodní, zemětřesením a výbuchem sopky (dále jen katastrofická pojistná nebezpečí).

3. Pojištění je dále možno sjednat pro případ poškození nebo zničení pojištěné věci vodou z vodovodního zařízení.

4. Právo na pojistné plnění vzniká i v případě, kdy byla pojištěná věc poškozena nebo zničena v přímé souvislosti s pojistnou událostí uvedenouv odst. 1. až

3. tohoto článku.

5. Pojištění se vztahuje na jednotlivá nebezpečí popř. skupiny nebezpečí, jejichž pojištění je v pojistné smlouvě výslovně sjednáno.

Článek 2

Základní živelní pojištění

1. Pojištěnému vznikne právo na pojistné plnění, jestliže škoda na pojištěné věci byla způsobena :

a) - požárem;

- přímým úderem blesku;

- bezprostředním vlivem atmosférické elektřiny (nepřímým bleskem) nebo prokazatelnou napěťovou špičkou v elektrorozvodné nebo komunikační síti, pouze však na pevně zabudovaných elektrických a elektronických zařízeních, strojích a přístrojích, které slouží provozu pojištěné budovy

- výbuchem;

- nárazem nebo zřícením osádkou obsazeného letícího tělesa, jeho částí nebo jeho nákladem.

b) - rázovou vlnou, šířící se vzduchem, způsobenou letem nadzvukového letadla v důsledku překonání rychlosti zvuku;

- kouřem, který náhle unikl v důsledku poruchy ze zařízení, nacházejících se v místě pojištění nebo kouřem v důsledku požáru nebo výbuchu v sousedních budovách, prostorách nebo na sousedních pozemcích. Vyloučeny jsou škody vzniklé dlouhodobým působením kouře;

- škody na pojištěné věci způsobené nárazem silničního vozidla. Vyloučeny jsou škody způsobené vozidly, které provozuje pojištěný, uživatel budovy nebo jejich zaměstnanci. Pokud může být náhrada škody požadována z jiného pojištění, není pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění.

2. Pojištěny nejsou škody způsobené:

a) ožehnutím, jehož příčinou nebyl požár, výbuch nebo úder blesku;

b) vystavením užitkovému ohni nebo teplu;

c) cílenou explozí při demoličních pracích apod.;

d) explozí ve spalovacím prostoru spalovacích motorů;

e) tlakem plynů ve spínacích částech elektrických spínačů.

Článek 3

Připojištění pro případ vichřice

1. Pojištěnému vznikne právo na pojistné plnění, jestliže škoda na pojištěné věci byla způsobena:

a) bezprostředním působením vichřice na pojištěnou věc;

b) vržením předmětu na pojištěnou věc vichřicí;

c) v příčinné souvislosti s tím, že vichřice poškodila části staveb

d) náhlým vniknutím atmosférických srážek do budovy stavebními netěsnostmi;

e) v důsledku zamrznutí funkčních dešťových svodů umístěných na obvodovém plášti budovy

f) rozpínavostí ledu a prosakováním tajícího ledu nebo sněhu.

Pojištěny nejsou škody způsobené:

- zatečením neuzavřenými stavebními otvory (jako např. okna, dveře);

- vlhkostí, plísní a houbami;

- v důsledku zchátralých, shnilých nebo jinak poškozených střešních konstrukcí a stavebních součástí budovy, jakož i v souvislosti s neúplnou nebo provizorně provedenou střešní krytinou (např. lepenka, folie apod.).

U budov ve stavbě/rekonstrukci je toto pojištění účinné od okamžiku, kdy je zcela dokončena střecha a veškeré venkovní otvory, např. okna a dveře jsou zcela zaskleny resp. uzavřeny např. bedněním. Dojde-li na budovách ve stavbě/rekonstrukci k jejich poškození nebo zničení, poskytne pojistitel pojistné plnění pouze tehdy, pokud poškození nebo zničení nebylo způsobeno nesprávným technologickým postupem při výstav-bě/rekonstrukci nebo vadným provedením stavebních prací.

Po pojistné události je pojištěný povinen neprodleně učinit opatření, aby ke stejné škodě nemohlo dojít.

2. Pojištěnému vznikne právo na pojistné plnění, jestliže byla škoda způsobena ptactvem, hlodavci a hmyzem na zateplených fasádách.

Zateplenou fasádou se rozumí vnější tepelně izolační kompozitní systém s tepelnou izolací z minerální vlny nebo pěnového polystyrenu opatřený konečnou povrchovou úpravou omítkou nebo omítkou s nástřikem. Pojistitel uhradí škody na vnější zateplené fasádě způsobené destruktivní činností ptactvem, hlodavci a hmyzem. Na následné škody spojené s tímto pojistným nebezpečím se pojištění nevztahuje.

Článek 4

Připojištění pro případ krupobití

1. Pojištěnému vznikne právo na pojistné plnění, jestliže škoda byla způsobena přímým působením krupobití na pojištěnou věc.

2. Pojištěny nejsou škody způsobené:

- vniknutím atmosférických srážek nebo nečistot do budovy, pokud k němu nedošlo vlivem poškození stavebních součástí následkem krupobití;

Článek 5

Připojištění pro případ sesuvu půdy, zřícení skal nebo zeminy

1. Pojištěnému vznikne právo na pojistné plnění tehdy, jestliže příčinou škody byl bezprostřední sesuv půdy, zřícení skal nebo zeminy na pojištěnou věc.

2. Pojištěny nejsou škody způsobené:

- v důsledku lidské činnosti, včetně škod způsobených průmyslovou činností a to i tehdy, pokud došlo k sesuvu půdy;

- přírodními vlivy, jejichž příčinou byla destrukce dutin v zemské kůře.

Článek 6

Připojištění pro případ pádu stromů, stožárů a jiných předmětů

1. Pojištěnému vznikne právo na pojistné plnění, jestliže dojde k poškození nebo zničení pojištěné věci pádem stromů, stožárů a jiných předmětů na tuto věc.

2. Pojištěny nejsou škody způsobené:

- pádem předmětu, který je součástí téže pojištěné věci nebo téhož souboru pojištěných věcí.

Článek 7

Připojištění pro případ laviny, tíhy sněhu a námrazy

1. Pojištěnému vznikne právo na pojistné plnění, jestliže ke vzniku škody na pojištěné věci dojde pádem sněhové nebo ledové vrstvy z přírodních svahů nebo bezprostředním působením tíhy sněhu nebo námrazy (ledové vrstvy).

2. Pojištěny nejsou škody způsobené:

- na budovách, kde byla pevnost konstrukce před pojistnou událostí zeslabena korozí, erozí, dřevokazným hmyzem, houbou apod.

Článek 8

Připojištění katastrofických pojistných nebezpečí

1. Pojištění živelních nebezpečí uvedených v odst. 2 tohoto článku za- číná po uplynutí 28 kalendářních dnů (čekací doba) od data pře- vzetí návrhu na pojištění, není-li v pojistné smlouvě ujednáno ji- nak. Při změně pojistné částky v průběhu pojistné doby platí pro pojištěná ne- bezpečí výše uvedená čekací doba pouze pro částku, o kterou byla původní sjednaná částka (limit pojistného plnění navýšena. V pojistné smlouvě sjednaná pojistná částka (limit pojistného plnění) je maximálním plněním pro jednu a všechny pojistné události v jednom kalendářním roce.

2. Pojištěnému vznikne právo na pojistné plnění tehdy, jestliže pojištěná věc byla poškozena nebo zničena působením :

a) povodně nebo záplavy;

b) zemětřesení, výbuchu sopky.

Z pojistných nebezpečí uvedených v tomto odstavci jsou pojištěna pouze ta, která jsou uvedena v pojistné smlouvě.

3. Pojištěny nejsou škody způsobené:

a) povodní nebo záplavou, pokud je tato živelní událost na základě místních poměrů v daném místě pojištění předvídatelná; za předvídatelnou živelní událost se považuje povodeň nebo záplava, ke kterým statisticky dochází častěji než jednou za deset let ;

b) působením spodní vody.

4. Pojistník je povinen zajistit v místě pojištění provedení níže uvedených opatření:

a) zabezpečit plnou průtočnost (uvolnění) odváděcího potrubí kanalizace;

b) v prostorách budov, které leží pod úrovní přízemního podlaží, uložit pojištěné věcí minimálně 12 cm nad úrovní podlahy podzemního podlaží.

Článek 9

Připojištění pro případ poškození věci vodou z vodovodního zařízení

1. Pojištěnému vznikne právo na pojistné plnění, jestliže pojištěná věc byla poškozena nebo zničena působením vody z vodovodního zařízení v místě pojištění.

2. Vodou z vodovodních zařízení se rozumí voda a vodní pára nebo jiná tekutina unikající z vodovodního zařízení nebo jeho příslušenství v důsledku náhlé poruchy nebo zamrznutím.

Vodovodním zařízením se rozumí:

a) přívodní a odpadní vodovodní potrubí, včetně armatur a sanitárních zařízení;

b) horkovodní nebo parní topení, klimatizační zařízení, tepelná čerpadla nebo solární systémy;

c) sprinklerová a obdobná zařízení.

3. Pojištění se vztahuje i na poškození vodovodního zařízení uvnitř budovy v důsledku jeho prasknutí způsobeného zamrznutím.

Náklady škody se zatažením či výměnou poškozeného potrubí jsou však omezeny nejvýše na 2 m její délky. Je-li nezbytné při škodě zatáhnout či vyměnit potrubí o délce větší než 2 m, pak i ostatní související náklady s odstraněním této škody jsou uhrazeny podílově v poměru pojištěné délky potrubí k délce skutečné. To platí, není-li ujednáno v pojistné smlouvě jinak.

4. Pojištěny nejsou škody způsobené:

a) pronikáním spodní vody a jejími důsledky (vlhkost, plísně apod.);

b) vodou ze sprinklerových a postřikových hasicích zařízení při jejich funkční aktivaci;

c) vodou z otevřených kohoutů a ventilů a vodou při mytí a sprchování.

5. Pojištěný je povinen :

a) pravidelně kontrolovat a udržovat vodovodní zařízení v bezvadném stavu;

b) v prostorách budovy, které leží pod úrovní přízemního podlaží, zajistit uložení pojištěných věcí minimálně 12 cm nad úrovní podzemního podlaží;

c) v chladném období zabezpečit dostatečné vytápění budovy;

d) v případě hrozícího vzniku škody provést opatření k zamezení škody (uzavřít přívod vody, vypustit vodu z vodovodního zařízení apod.)

Článek 10 Předmět pojištění

1. Předmětem pojištění jsou hmotné nemovité a movité věci. Pojištění může být sjednáno pro jednotlivé ve smlouvě vyjmenované věci nebo jako pojištění souboru věcí. Soubor věcí je tvořen věcmi stejné / obdobné povahy / charakteru či účelu. Není-li uvedeno jinak, patří do souboru všechny věci dané povahy / charakteru či účelu v době pojistné události. Je-li sjednáno pojištění souboru, vztahuje se pojištění i na věci, které se staly součástí pojištěného souboru po uzavření pojistné smlouvy, aniž tím je však jakkoli dotčena oznamovací či jiná povinnost pojistníka/pojištěného vyplývající z platných právních předpisů, pojistné smlouvy či pojistných podmínek. Věci, které přestaly být součástí pojištěného souboru, pojištěny nejsou.

2. Za hmotné nemovité věci se považují stavby (budovy a ostatní stavby) včetně jejich stavebních součástí a příslušenství. Podmínkou pro pojištění ostatních staveb a také stavebních součástí a příslušenství je, že je pojistník prokazatelně zahrnul do pojištění v rámci sjednané pojistné částky.

Za hmotné nemovité věci se nepovažují podzemní stavby se samostatným účelovým určením.

3. Pokud není ujednáno jinak, pojištění se nevztahuje na :

a) cennosti včetně jejich sbírek;

b) nosiče dat a záznamů výrobní a provozní dokumentace;

c) výstavní modely, vzory, prototypy, exponáty a na výrobní zařízení nepoužitelná pro standardní produkci;

d) motorová vozidla, přívěsy, návěsy a tažné stroje, kterým jsou přidělovány SPZ, s výjimkou, jsou-li vedeny jako zásoby;

e) hrací, peněžní a obdobné automaty včetně jejich obsahu;

f) věci zvláštní hodnoty (za věci zvláštní hodnoty se považují věci historické, starožitné nebo umělecké hodnoty, včetně jejich sbírek);

g) budovy, které nejsou provozně využívány k danému účelu a věci uložené v těchto budovách.

4. Pokud je tak v pojistné smlouvě výslovně ujednáno, vztahuje se pojištění rovněž na :

a) věci osobní potřeby zaměstnanců, které se obvykle nosí do zaměstnání;

b) věci, které byly zaměstnancem do místa pojištění přineseny v souvislosti s výkonem povolání, na žádost nebo se souhlasem zaměstnavatele. Pojištění se nevztahuje na peníze v hotovosti, cenné papíry a motorová vozidla zaměstnanců, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak.

Toto pojištění se sjednává vždy na první riziko pro pojistná nebezpečí uvedená v pojistné smlouvě.

5. Pojištění se nevztahuje na :

a) vodstvo, půdu a pozemky;

b) vrtné věže včetně příslušenství;

c) zařízení atomových elektráren a zařízení na přípravu jaderného paliva pro tyto elektrárny, včetně příslušenství;.

d) rostliny, keře a stromy, není-li ujednáno jinak;

e) podzemní stavby se samostatným účelovým určením.

Článek 11 Pojištěné náklady

1. Dojde-li k poškození nebo zničení pojištěné věci nahodilou událostí podléhající pojistnému plnění, a je-li tak ve smlouvě výslovně ujednáno, uhradí pojistitel veškeré práce související s opravou k obnovení původního stavu před vznikem škody. Tyto náklady se netýkají vlastní opravy či pořízení pojištěné věci.

Jsou to zejména náklady na:

a) čištění pojištěné věci t.j. náklady na odklizovací a čistící práce;

b) odstraňování trosek t.j. odklízení zničených částí pojištěné věci.

c) vyklizení místa pojištění, včetně stržení stojících částí, odvoz suti a jiných zbytků k nejbližšímu složišti a za jejich uložení nebo zničení;

d) stavební úpravy a na demontáž nebo opětovnou montáž ostatních nepoško- zených pojištěných věcí, provedené v souvislosti s novým pořízením nebo opravou věcí poškozených nebo zničených při pojistné události;

e) na obnovení výrobní a provozní dokumentace, pokud bude provedeno do dvou let po pojistné události; jinak pojistitel poskytne plnění pouze ve výši odpovídající pořizovací ceně materiálu;

Pojištění se nevztahuje na:

- náklady na dekontaminaci zeminy a vody.

2. Pojistitel uhradí jen účelné, přiměřené a hospodárně vynaložené náklady obvyklé v místě vzniku pojistné události.

3. Pojištění nákladů specifikovaných v tomto článku pojistných podmínek se sjednává na jednotlivé položky či jejich kombinaci, a to vždy na první riziko pro pojistná nebezpečí uvedená v pojistné smlouvě.

Článek 12 Zachraňovací náklady

Pojistitel uhradí u všech možných případů pojistných událostí vyjmenovaných v článku 1 tyto zachraňovací náklady :

a) účelně vynaložené náklady na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události nebo zmírnění následků již nastalé pojistné události;

b) vynaložené náklady z důvodů hygienických, ekologických či bezpečnostních při odklízení poškozeného pojištěného majetku nebo jeho zbytků.

Úhrada vynaložených zachraňovacích nákladů podle písmen a) a b) tohoto článku se omezuje do výše 5 % ze sjednané pojistné částky. Úhrada zachraňovacích nákladů, které byly vynaloženy na záchranu života a zdraví se omezuje do výše 30% ze sjednané pojistné částky nebo limitu plnění.

Zachraňovací náklady, které oprávněná osoba vynaložila na základě písemného souhlasu pojistitele, uhradí pojistitel bez omezení.

Článek 13

Výluky z pojištění

Tento seznam výluk není úplný a výluky, omezení pojistného plnění se vyskytují i na jiných místech v pojistných podmínkách a pojistné smlouvě.

Pokud není ujednáno jinak, pojištění se bez ohledu na spolupůsobící příčiny nevztahuje na:

a) škody vzniklé v důsledku války, invaze, činnosti zahraničního nepřítele, válečného stavu, válečných resp. vojenských akcí (bez ohledu na to, zda byla vyhlášena válka či nikoliv), občanské války, povstání, vzpoury, vzbouření, srocení, stávky, výluky, občanských nepokojů, odboje, vojenské či uzurpované moci, stanného práva, výjimečného stavu, jednání skupiny osob se zlým úmyslem, činu lidí jednajících pro politickou organizaci nebo ve spojení s ní, spiknutí, zabavení pro vojenské účely, zničení nebo poškození z pokynu vlády působící de jure nebo de facto anebo jiného veřejného orgánu;

b) škody vzniklé v důsledku trvalého nebo dočasného vyvlastnění vyplývajícího z konfiskace, zabavení nebo jiných nároků vznesených ze strany orgánů veřejné správy;

c) škody jadernou energií nebo radioaktivitou jakéhokoliv druhu;

d) škody vzniklé v důsledku úmyslu nebo hrubé nedbalosti pojištěného, jeho zástupce, osoby kterou pojištěný pověřil péčí o pojištěné věci, nebo ostrahou místa pojištění, osoby pojištěnému blízké nebo osoby žijící ve společné domácnosti s pojištěným; v případě, že pojištěným je právnická osoba, za zástupce pojištěného jsou považováni členové statutárních orgánů, prokuristé a jednatelé;

e) odpovědnost, újmu, škodu ani na jakékoliv výdaje přímo nebo nepřímo způsobené, vyplývající nebo vzniklé v souvislosti s jakýmkoli teroristickým činem, bez ohledu na skutečnost, že na této události nebo na jakékoli části takové újmy, škody nebo výdaje mohla mít podíl i jiná příčina; pro účely této výluky se terorismem rozumí násilný čin nebo čin nebezpečný z hlediska lidského života, hmotného nebo nehmotného majetku nebo infrastruktury s úmyslem nebo účinkem ovlivnění vlády nebo vyvolání strachu ve veřejnosti nebo v její části.

Článek 14

Pojistná hodnota, pojistná částka

1. Pojistná částka vyjadřuje pojistnou hodnotu a je nejvyšší hranicí plnění pojistitele.

Pojistná částka se stanoví pro jednotlivé položky věcí movitých a hmotných nemovitých a pojištěných nákladů. Pojistnou částku stanoví vždy na vlastní odpovědnost pojistník.

2. Pojištění lze sjednat na :

a) novou cenu, tj. částku, za kterou lze v daném místě a v daném čase

věc stejnou nebo srovnatelnou znovu pořídit jako věc stejnou nebo novou stejného druhu nebo účelu;

b) časovou cenu, tj. cenu, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí; stanoví se z nové ceny věci, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo k zhodnocení věci, k němuž došlo její opravou, modernizací nebo jiným způsobem;

c) obecnou cenu, tj. cenu trvale znehodnocené věci či věci nepoužitelné obecně nebo v provozu pojištěného, pokud není dále uvedeno jinak; obecná cena je cena věci nebo budovy nebo použitého materiálu v místě obvyklá, za kterou by je pojistník/pojištěný prodal.

3. Pojištění budov, výrobních a provozních zařízení a věcí zaměstnanců se sjednává buď na novou, časovou nebo obecnou cenu.

4. Pojištění zásob, kterými jsou:

a) zboží, které pojištěný vyrábí, včetně nedokončených výrobků;

b) zboží, se kterým pojištěný obchoduje;

c) suroviny;

d) přírodní produkty se sjednává na novou cenu, která je omezena dosažitelnou prodejní cenou v okamžiku pojistné události.

5. Pojistnou hodnotou cenných papírů přijatých k burzovnímu obchodu je jejich kurs uveřejněný v kursovním lístku burzy cenných papírů v den vzniku pojistné události.

Pojistnou hodnotou ostatních cenných papírů je jejich tržní hodnota, pojistnou hodnotou disponibilních dokladů (vkladních knížek apod.) je hodnota jejich aktiv.

6. Pojištění vzorů, modelů, prototypů, exponátů a výrobních zařízení nepoužitelných pro standardní produkci lze sjednat na časovou nebo obecnou cenu.

7. Pojistnou hodnotou uměleckých předmětů a starožitností je obecná cena, tj. jejich cena obvyklá v místě a čase vzniku pojistné události.

Článek 15

Podpojištění, pojištění na první riziko, zlomkové pojištění

1. Je-li v době vzniku pojistné události pojistná částka jednotlivé položky nižší než její pojistná hodnota, poskytne pojistitel pojistné plnění, které je k výši škody ve stejném poměru, jako je pojistná částka k pojistné hodnotě.

2. Pojištění na první riziko je možné sjednat pro :

- položky pojištěných nákladů;

- jiné položky uvedené v pojistné smlouvě.

Pojistná částka pro jednotlivé položky je horní hranicí plnění pojistitele pro plnění ze všech pojistných událostí v průběhu jednoho pojistného období.

V pojistné smlouvě musí být výslovně uvedeno, že se jedná o pojištění prvního rizika. Ustanovení odst. 1. tohoto článku se v tomto případě nepoužije.

Došlo-li v průběhu jednoho pojistného období v důsledku pojistného plnění ke snížení pojistné částky sjednané na první riziko, může si pojistník tuto pojistnou částku do její původní výše opět obnovit doplacením pojistného.

3. Je-li v pojistné smlouvě ujednáno, že se pojištění vztahuje pouze na část hodnoty pojištěného majetku (zlomkové pojištění), stanoví se na návrh pojistníka v pojistné smlouvě limity pojistného plnění pro jednotlivé pojištěné věci nebo jiné majetkové hodnoty a pojistná nebezpečí.

Článek 16 Místo pojištění

1. Místem pojištění je místo uvedené v pojistné smlouvě.

2. Pokud je sjednáno v pojistné smlouvě více míst pojištění, vztahuje se pojištění na všechna tato místa pojištění.

3. Pojištění se vztahuje též na věci, které byly z důvodu bezprostředně hrozící nebo již nastalé pojistné události přemístěny z místa pojištění.

4. Pojištění se vztahuje na pojistné události, které nastanou na území České republiky, není-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

Článek 17

Výpočet pojistného

1. Pojistné je stanoveno sazbou z pojistných částek nebo limitů plnění pro jednotlivé pojištěné položky. Výši sazby pojistného stanoví pojis-titel.

2. Vyúčtování pojistného je součástí pojistné smlouvy.

Článek 18

Pojistné plnění, limity pojistného plnění

1. Pojistnou událostí je nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění.

2. Byla-li pojištěná věc poškozena nebo zničena, vzniká oprávněné osobě právo, pokud není dále nebo v pojistné smlouvě stanoveno jinak, aby jí pojistitel vyplatil :

a) při pojištění na novou cenu částku za opravu poškozené věci nebo částku za pořízení nové věci stejné nebo srovnatelné, stejného druhu a účelu v době bezprostředně před pojistnou událostí, sníženou o cenu využitelných zbytků;

b) při pojištění na časovou cenu částku za opravu poškozené věci nebo částku za pořízení nové věci stejné nebo srovnatelné, stejného druhu a účelu, v poměru časové ceny k nové ceně věci, tj. s přihlédnutím ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení či zhodnocení, ke kterému došlo opravou, modernizací nebo jiným způsobem v době bezprostředně před pojistnou událostí a sníženou o cenu využitelných zbytků;

c) při pojištění na obecnou cenu částku, za kterou lze stejnou nebo srovnatelnou věc v daném místě a v daném čase koupit.

3. Pokud je však věc pojištěna na novou cenu, poskytne pojistitel plnění

přesahující časovou cenu pouze za předpokladu, že pojištěný do tří let od pojistné události provede opravu či nové pořízení věci movité stejného druhu a kvality v místě pojištění, resp. nové pořízení věci nemovité i na jiném místě v České republice, není-li na stávajícím místě proveditelné.

4. K úhradě pojistné události poskytne pojistitel pojistné plnění maximálně do výše :

a) pojistné částky stanovené pro příslušnou položku za každou pojistnou událost;

b) limitu pojistného plnění, sjednaného pro konkrétní danou pojištěnou položku, přičemž tento limit je maximální hranicí plnění pojistitele z jedné a všech pojistných událostí v pojistném období.

5. V případě, kdy míra opotřebení nebo jiného znehodnocení části nebo celku jednotlivé položky předmětu pojištění přesahuje v době vzniku pojistné události 70 % nové ceny, poskytne pojistitel pojistné plnění pouze v časové ceně.

6. Zbytky poškozené nebo zničené věci zůstávají ve vlastnictví pojistníka/ pojištěného a jejich hodnota se odečítá od pojistného plnění.

7. V případě poškození nebo zničení kouřem pojistitel uhradí maximálně 50% z pojistné částky sjednané pro poškozený či zničený předmět pojištění, nejvýše však 10 mil.Kč, není-li ve smlouvě ujednáno jinak.

8. V případě pojistné události způsobené vichřicí nebo krupobitím na pojištěných věcech uložených mimo budovy pojistitel uhradí za všechny pojistné události nastalé v průběhu jednoho pojistného roku maximálně 10% z pojistné částky sjednané pro předmět pojištění, nejvýše však 5 mil. Kč, není-li ve smlouvě ujednáno jinak.

9. V případě pojistné události způsobené zpětným vystoupáním z kanalizace pojistitel uhradí za všechny pojistné události nastalé v průběhu jednoho pojistného roku maximálně 1% z pojistné částky sjednané pro předmět pojištění, nejvýše však 100.000,- Kč, není-li ve smlouvě uvedeno jinak. Spoluúčast u těchto škod činí 10% z pojistného plnění, minimálně 2.000,- Kč, není-li ve smlouvě ujednáno jinak.

10. V případě pojistné události způsobené atmosférickými srážkami pojistitel uhradí za všechny pojistné události nastalé v průběhu jednoho pojistného roku maximálně 70.000,- Kč, není-li ve smlouvě uvedeno jinak. Spoluúčast u těchto škod činí 10% z pojistného plnění, minimálně 2.000,- Kč, není-li ve smlouvě ujednáno jinak.

11. V případě pojistné události na zateplených fasádách způsobené ptactvem, hlodavci a hmyzem pojistitel uhradí za všechny pojistné události nastalé v průběhu jednoho pojistného roku maximálně 30.000,- Kč, není-li ve smlouvě uvedeno jinak.

Spoluúčast u těchto škod činí 10% z pojistného plnění, minimálně 2.000,- Kč, není-li ve smlouvě ujednáno jinak.

12. V případě pojistné události způsobené bezprostředním vlivem atmosférické elektřiny (nepřímým bleskem) nebo prokazatelnou napěťovou špičkou v elektrorozvodné nebo komunikační síti pojistitel uhradí za všechny pojistné události nastalé v průběhu jednoho pojistného roku maximálně 50.000,- Kč, není-li ve smlouvě uvedeno jinak. Spoluúčast u těchto škod činí 10% z pojistného plnění, minimálně 2.000,- Kč, není-li ve smlouvě ujednáno jinak.

Článek 19 Znovunalezené věci

1. Vlastnické právo k nalezenému pojištěnému majetku ztracenému v příčinné souvislosti s pojistnou událostí nepřechází na pojistitele.

2. Pojistník/pojištěný/oprávněná osoba je povinna neprodleně oznámit pojistiteli nález pojištěných věcí a dále tyto věci

a) převzít,

b) vrátit pojistiteli vyplacené pojistné plnění po odečtení přiměřených nákladů, které musela vynaložit na opravu závad vzniklých v době, kdy byla zbavena možnosti s majetkem nakládat,

c) vyčkat s opravou nalezených věcí na pokyn pojistitele, pokud není potřeba z bezpečnostních, hygienických, ekologických nebo jiných závažných důvodů s opravou nebo s odstraněním zbytků začít dříve.

Článek 20 Spoluúčast

1. V pojistné smlouvě může být ujednáno, že oprávněná osoba se podílí na pojistném plnění z každé pojistné události pevně stanovenou částkou (dále jen spoluúčast).

2. Spoluúčast sjednaná ve smlouvě se odečítá od pojistného plnění.

3. V pojistné smlouvě lze sjednat jiné formy spoluúčasti pro jednotlivé pojištěné položky.

Článek 21

Povinnosti pojistníka/pojištěného/oprávněné osoby

1. Vedle povinností stanovených v obecné části pojistných podmínek jsou povinni :

a) dodržovat veškeré všeobecně závazné předpisy včetně bezpečnostních předpisů uvedených v doplňkových pojistných podmínkách a další povinnosti, které byly stanoveny v pojistné smlouvě;

b) neprodleně oznámit pojistiteli změnu způsobu nebo druhu podnikatelské činnosti;

c) vést samostatný seznam pojištěných věcí uvedených v článku 10 odst. 4. písm. a) a f) těchto pojistných podmínek a tento seznam uložit tak, aby v případě pojistné události nemohl být zničen, poškozen nebo ztracen společně s jinými věcmi;

d) oznámit pojistiteli, že uzavřeli další pojištění stejných položek na stejné nebezpe- čí u jiného pojistitele, a sdělit jeho obchodní název a výši pojistné částky.

2. Dále jsou povinni dbát, aby pojistná událost nenastala a provádět přiměřená opatření k jejímu odvrácení nebo ke zmírnění následků škody, která již nastala, a podle možnosti si k tomu vyžádat pokyny pojistitele a řídit se jimi.

3. V případě vzniku pojistné události jsou povinni :

a) neprodleně oznámit policii vznik pojistné události, která nastala za okolností nasvědčujících spáchání trestného činu;

b) neměnit bez souhlasu pojistitele stav vzniklý pojistnou událostí, pokud

to není nutné k odvrácení nebo zmírnění následků škody nebo v rozporu s obecným zájmem;

c) předložit pojistiteli do 15 dnů seznam poškozených, zničených a ztracených věcí;.

d) na požádání pojistitele předložit zejména účetnictví účetní jednotky a kopie daňových potvrzení k jednotlivým druhům daní dle právních předpisů České republiky případně cizího státu; v rámci šetření pojistitele jsou povinni rovněž strpět případné ověřování pravdivosti a úplnosti sdělených údajů, předložených dokladů a věcí prováděných u třetích osob;

4. Pokud v souvislosti s pojistnou událostí dojde ke ztrátě cenných papírů, cenných listin nebo jiných disponibilních dokladů, je pojištěný povinen neprodleně zahájit jejich umořovací řízení.

Článek 22

Úprava výše pojistného

Čl. 5, odst. 5.5. VPP UCZ/14 se doplňuje tak, že pojistitel je oprávněn upravit výši pojistného v případech:

- kdy dojde ke změně právních předpisů majících vliv na plnění pojistitele nebo na jeho odvodové povinnosti vůči státu či jeho organizačním složkám nebo

- kdy z pohledu pojistné matematiky dojde z jiných důvodů k ohrožení splnitelnosti závazků pojistitele nebo

- kdy dojde k růstu indexů vývoje cen pojištěných věcí, případně cen prací na jejich reprodukci, jež zveřejňuje Český statistický úřad, pokud za sledované období tento růst činí více než 5%.

Článek 23 Výklad pojmů

1. Za budovy se považují stavby spojené se zemí pevnými základem, které jsou převážně uzavřeny obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi a které jsou určeny k tomu, aby chránily lidi, zvířata nebo věci před působením vnějších vlivů.

2. Za cennosti se považují tuzemské a zahraniční bankovky a mince, drahé kovy, drahokamy, perly a předměty z nich vyrobené, vkladní a šekové knížky, platební karty, cenné papíry a ceniny, za které jsou považovány i prostředky jež mají hodnotu, ze které bude moci být po vydání do užívání čerpáno, jako jsou například poukázky nahrazující peníze, poštovní známky, dálniční nálepky, kolky, telefonní kupony, stravenky do provozoven veřejného stravování, jízdenky a obdobné prostředky.

3. Ostatní stavby jsou veškeré stavby, které nejsou budovami. Jedná se zpravidla o stavby nezastřešené nebo neuzavřené obvodovými zdmi a střešními konstrukcemi (např. oplocení, studny, septiky, zpevněné plochy).

4. Za povodeň se považuje zaplavení pozemku v místě pojištění a jeho bezprostředním okolí vystoupáním stojatého nebo tekoucího povrchového vodstva z břehů.

5. Za požár se považuje oheň, který vznikl nebo se vlastní silou rozšířil mimo určené ohniště. Za škodu způsobenou požárem se nepovažuje zkrat elektrického vedení, i když je provázen světelným projevem a působením tepla, pokud se plamen vzniklý zkratem dále nerozšířil.

6. Příslušenstvím stavby/budovy je vše co k ní patří, ale není její součástí. Jedná se o věci určené k trvalému užívání se stavbou/budovou, které jsou k ní odmontovatelně připojeny. Jedná se např. o antény, EZS, EPS apod.

7. Za úder blesku se považuje bezprostřední přechod blesku s destrukčními účinky na pojištěnou věc. Za škodu způsobenou bezprostředně úderem blesku se nepovažuje škoda vzniklá v průběhu bouře na elektrických nebo elektronických zařízeních přepětím.

8. Za sesuv půdy, zřícení skal a zeminy se rozumí pohyb hornin z vyšších úrovní svahu do nižších, ke kterým dojde v důsledku ztráty stability svahu působením přírodních sil nebo lidské činnosti. Sesuvem půdy není klesání zemského povrchu do středu Země, ať již v důsledku přírodních sil či lidské činnosti, které je považováno za pokles půdy.

9. Spodní vodou se rozumí taková koncentrace vody v půdě, že dojde k prosakování této vody do nemovitosti pod úrovní okolního terénu.

10. Za stavbu se považují veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání.

11. Stavebními součástmi je vše, co ke stavbě/budově podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Jedná se např. o okna, dveře, vodoinstalace, okapy, výtahy atd.)

12. Za vichřici se považuje proudění vzduchu dosahující v místě pojištění rychlosti minimálně 75 km za hodinu. Nemůže-li být rychlost proudění vzduchu zjištěna, poskytne pojistitel pojistné plnění za škodu způsobenou vichřicí, pokud pojištěný prokáže, že pohyb vzduchu v okolí místa pojištění způsobil škody na budovách nebo na věcech stejně odolných v bezvadném stavu.

13. Za výbuch se považuje náhlý projev roztažnosti plynů nebo par navenek. Výbuchem tlakové nádoby trvale naplněné stlačenou párou nebo plynem se rozumí narušení její stěny v takovém rozsahu, že dojde k náhlému vyrovnání tlaku uvnitř a vně nádoby. Pojištění se však nevztahuje na škody způsobené podtlakem.

14. Za výbuch sopky se považuje náhlé uvolnění tlaku způsobený porušením zemské vrstvy spojené s vyléváním lávy, uvolňováním popela nebo jiných materiálů a plynů.

15. Záplavou se rozumí dočasné vytvoření vodní hladiny na pozemku v místě pojištění a jeho bezprostředním okolí vlivem atmosférických srážek.

16. Za zemětřesení jsou považovány přírodními vlivy způsobené otřesy zemského povrchu, vyvolané geofyzikálními procesy v zemském nitru. Zemětřesení platí za prokázané, pokud pojištěný předloží důkaz o tom, že v místě pojištění zemětřesení dosáhlo minimálně 6. stupně makroseizmické stupnice EMS-98.

Článek 24 Účinnost

Tyto Všeobecné pojistné podmínky nabývají účinnosti dnem 1.1.2014.

Všeobecné pojistné podmínky

pojištění majetku pro případ odcizení

- zvláštní část

UCZ/Odc/14

Obsah:

Úvodní ustanovení

Rozsah pojištění, pojistná nebezpečí – článek 1 Předmět pojištění – článek 2

Pojištěné náklady – článek 3 Zachraňovací náklady – článek 4 Výluky z pojištění – článek 5

Pojistná hodnota, pojistná částka – článek 6

Podpojištění, pojištění na první riziko, zlomkové pojištění – článek 7 Místo pojištění – článek 8

Výpočet pojistného – článek 9

Pojistné plnění, limity pojistného plnění – článek 10 Znovunalezené věci – článek 11

Spoluúčast – článek 12

Povinnosti pojistníka/pojištěného/oprávněné osoby – článek 13 Úprava výše pojistného – článek 14

Výklad pojmů – článek 15 Účinnost – článek 16

Pojištění je upraveno touto zvláštní částí pojistných podmínek, Všeobecnými pojistnými podmínkami – obecná část – UCZ/14, které spolu tvoří nedílnou součást. Toto pojištění se sjednává jako pojištění škodové.

Článek 1

Rozsah pojištění, pojistná nebezpečí

1. Pojištění se sjednává pro případy, kdy na pojištěné věci došlo ke škodě:

a) krádeží vloupáním;

b) loupežným přepadením;

c) loupežným přepadením při přepravě pojištěných věcí (kromě zásob a zboží) pojištěným nebo jeho zaměstnancem (dále jen „posel“);

d) vandalismem.

Pojištění vandalismu, uvedené pod písm. d) tohoto odstavce, je vázáno na sjednání pojištění dle písm. a) tohoto odstavce. Toto pojištění se sjednává vždy na první riziko.

2. Právo na pojistné plnění vzniká i v případě, kdy byla pojiště- ná věc poškozena, zničena nebo odcizena v přímé souvislosti s po- jistnou událostí uvedenou v odst. 1. písm. a) až c) tohoto článku.

3. Pojištění jednotlivých nebezpečí musí být ve smlouvě výslovně ujednáno.

4. Právo na pojistné plnění dle odst. 1., písm. a) tohoto článku vzniká pouze tehdy, pokud byly pojištěné věci uloženy v uzamčeném prostoru budovy, stavby nebo místnosti v místě pojištění. Pro věci, které pro svou rozměrnost či hmotnost nemohly být uloženy v uzamčeném prostoru budovy, stavby nebo místnosti, vzniká právo na plnění i tehdy, pokud došlo ke krádeži vloupáním na oploceném prostranství v místě pojištění. Pro cennosti vzniká právo na plnění, pokud byly umístěny v uzamčeném prostoru v místě pojištění a dále uzamčeny v pevných schránkách nebo trezorech.

Je-li ve smlouvě výslovně ujednáno pojištění stavebních součástí, jsou pojiště- ny i škody na vnějších stavebních součástech a příslušenství pojištěných bu- dov a staveb, způsobené jejich krádeží, poškozením či zničením při pokusu o jejich odcizení. Při jejich odcizení musí pachatel násilím překonat jejich pevné připevnění. Pojištění se vztahuje i na prostředky sloužící k zabezpečení po- žární ochrany pojištěných staveb (např. hasící přístroje, hadice, proudnice). Podmínkou plnění pojistitele je šetření škody Policií ČR.

5. Právo na pojistné plnění dle odst. 1., písm. b) tohoto článku vzniká pouze tehdy, pokud byla loupež spáchána v místě pojištění.

6. Právo na pojistné plnění dle odst. 1., písm. c) tohoto článku vzni- ká pouze tehdy, pokud byl posel během přepravy o pojištěné věci oloupen. Počátek přepravy je okamžik převzetí pojištěné věci k bez- prostředně navazující přepravě, která musí být prováděna nejkrat- ší bezpečnou trasou a končí předáním přepravované věci v místě určení. Právo na pojistné plnění vzniká i v případě, pokud k odcizení či ztrátě došlo při dopravní nebo jiné nehodě, při níž byl posel zbaven možnosti přepravované věci opatrovat (nikoliv v příčinné souvislosti s požitím alkoholu, drogy či zneužití léků). Pojištění se vztahuje i na pří- pady, kdy bylo bezprostředně před nebo po přepravě zásilky proti poslu použito násilí nebo hrozba bezprostředního násilí.

Právo na pojistné plnění nevzniká, pokud byla přeprava prováděna na zákla- dě přepravních smluv.

7. Právo na plnění dle odst. 1., písm. d) tohoto článku vzniká, pokud došlo k úmyslnému poškození nebo zničení předmětu pojištění v místě pojištění. Podmínkou plnění pojistitele je šetření škody Policií ČR. Pojištění se sjednává na první riziko. Škody způsobené nástřikem nebo nánosem barev či chemikálií jsou vždy omezeny limitem sjednaným v pojistné smlouvě.

Článek 2 Předmět pojištění

1. Předmětem pojištění jsou hmotné nemovité a movité věci. Pojištění může být sjednáno pro jednotlivé ve smlouvě vyjmenované věci nebo jako pojištění souboru věcí. Soubor věcí je tvořen věcmi stejné/obdobné povahy/charak- teru či účelu. Není-li uvedeno jinak, patří do souboru všechny věci dané povahy/charakteru či účelu v době pojistné události. Je-li sjednáno pojištění souboru, vztahuje se pojištění i na věci, které se staly součástí pojištěného

souboru po uzavření pojistné smlouvy, aniž tím je však jakkoli dotčena ozna- movací či jiná povinnost pojistníka/pojištěného vyplývající z platných práv- ních předpisů, pojistné smlouvy či pojistných podmínek. Věci, které přestaly být součástí pojištěného souboru, pojištěny nejsou.

2. Za hmotné nemovité věci se považují stavby (budovy a ostatní stavby) včetně jejich stavebních součástí a příslušenství. Podmínkou pro pojištění ostatních staveb a také stavebních součástí a příslušenství je, že je pojistník prokazatel- ně zahrnul do pojištění v rámci sjednané pojistné částky.

Za hmotné nemovité věci se nepovažují podzemní stavby se samostatným účelovým určením.

3. Pokud je tak v pojistné smlouvě výslovně ujednáno, vztahuje se po- jištění rovněž na :

a) věci osobní potřeby zaměstnanců, které se obvykle nosí do zaměstnání;

b) věci, které byly zaměstnancem do místa pojištění přineseny v souvislosti s výko- nem povolání, na žádost nebo se souhlasem zaměstnavatele.

Pojištění se nevztahuje na peníze v hotovosti, cenné papíry a motorová vozi- dla zaměstnanců, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak.

Toto pojištění se sjednává vždy na první riziko pro pojistná nebezpečí uvede- ná v pojistné smlouvě.

4. Pokud není ujednáno jinak, pojištění se nevztahuje na :

a) cennosti, včetně jejich sbírek;

b) nosiče dat a záznamů výrobní a provozní dokumentace;

c) výstavní modely, vzory, prototypy, exponáty a na výrobní zařízení nepoužitelná pro standardní produkci;

d) motorová vozidla, přívěsy, návěsy a tažné stroje vč. součástí a pří- slušenství, kterým jsou přidělovány SPZ resp. RZ, s výjimkou, jsou-li vedeny jako zásoby;

e) hrací, peněžní a obdobné automaty včetně jejich obsahu;

f) věci zvláštní hodnoty (za věci zvláštní hodnoty se považují věci historické, starožitné nebo umělecké hodnoty, včetně jejich sbí- rek);

g) stavební součásti a příslušenství budov;

h) poškození nebo zničení uzamčených kontrolních a registračních pokladen v důsledku krádeže vloupáním.

5. Pojištění se nevztahuje na :

a) na věci uložené v budově ve stavbě (nově zahajovaná stavba či rekon- strukce), v budově, která není provozně využívána k danému účelu a na stavební součásti těchto budov.

b) vodstvo, půdu a pozemky;

c) rostliny, keře a stromy, není-li ujednáno jinak;

d) vrtné věže včetně příslušenství;

e) zařízení atomových elektráren a zařízení na přípravu jaderného pa- liva pro tyto elektrárny, včetně příslušenství,

f) skleněné výplně a plasty, jež nahrazují sklo, včetně na nich nalepe- ných snímačů zabezpečovacích zařízení, nalepených fólií, nápisů, maleb a jiné výzdoby,

g) historické nebo památkově chráněné objekty,

h) podzemní stavby se samostatným účelovým určením.

Článek 3 Pojištěné náklady

1. Pokud je v pojistné smlouvě ujednáno pojištění dle článku 1, odst.1, písm. a), b), d) těchto pojistných podmínek je možno dále sjednat pojištění :

a) nákladů na výměnu zámků vnějších dveří budovy v místě pojištění, pokud došlo ke ztrátě klíče v důsledku pojistné události, nebo činu mimo místo pojištění podle článku 1, odst. 1., písm. a) až c) těchto pojistných podmínek; toto ujednání se nevztahuje na dveře od trezorových místností;

b) pojištění nákladů vzniklých ztrátou klíčů od trezorových místností, více- stěnných ocelových skříní s minimální hmotností 300 kg, nebo zazděných ocelových skříní s vísestěnnými dveřmi v místě pojištění; jedná se o náklady na výměnu zámků, pořízení nových klíčů, stejně jako o nezbytné násilné ote- vření, a na pořízení nových schránek nebo uzavření těchto přístupů.

2. Pojistitel uhradí jen účelné, přiměřené a hospodárně vynaložené náklady obvyklé v místě vzniku pojistné události.

3. Pojištění nákladů specifikovaných v tomto článku se sjednává na jednotlivé položky či jejich kombinaci, a to vždy na první riziko pro pojistná nebezpečí uvedená v pojistné smlouvě.

Článek 4 Zachraňovací náklady

Pojistitel uhradí tyto zachraňovací náklady :

a) účelně vynaložené náklady na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojist- né události nebo zmírnění následků již nastalé pojistné události;

b) vynaložené náklady z důvodů hygienických, ekologických či bezpeč- nostních při odklízení poškozeného pojištěného majetku nebo jeho zbytků.

Úhrada vynaložených zachraňovacích nákladů podle písmen a) a b) tohoto článku se omezuje do výše 5 % ze sjednané pojistné částky. Úhrada zachraňovacích nákladů, které byly vynaloženy na záchranu života a zdraví se omezuje do výše 30% ze sjednané pojistné částky nebo limitu pojistného plnění.

Zachraňovací náklady, které oprávněná osoba vynaložila na základě písemného souhlasu pojistitele, uhradí pojistitel bez omezení.

Článek 5

Výluky z pojištění

Tento seznam výluk není úplný a výluky, omezení pojistného plnění se vyskytují i na jiných místech v pojistných podmínkách a pojistné smlou- vě.

Pokud není ujednáno jinak, pojištění se bez ohledu na spolupůsobící příčiny nevztahuje na:

a) škody vzniklé v důsledku války, invaze, činnosti zahraničního nepří- tele, válečného stavu, válečných resp. vojenských akcí (bez ohledu na to, zda byla vyhlášena válka či nikoliv), občanské války, povstání, vzpoury, vzbouření, srocení, stávky, výluky, občanských nepokojů, odboje, vojenské či uzurpované moci, stanného práva, výjimečného stavu, jednání skupiny osob se zlým úmyslem, činu lidí jednajících pro politickou organizaci nebo ve spojení s ní, spiknutí, zabavení pro vojenské účely, zničení nebo poškození z pokynu vlády působící de jure nebo de facto anebo jiného veřejného orgánu;

b) škody vzniklé v důsledku trvalého nebo dočasného vyvlastnění vy- plývajícího z konfiskace, zabavení nebo jiných nároků vznesených ze strany orgánů veřejné správy;

c) škody jadernou energií nebo radioaktivitou jakéhokoliv druhu;

d) škody vzniklé v důsledku úmyslu nebo hrubé nedbalosti pojištěného, jeho zástupce, jeho zaměstnance, osoby, kterou pojištěný pověřil péčí o pojištěné věci nebo ostrahou místa pojištění, osoby pojištěnému blízké nebo osoby žijící ve společné domácnosti s pojištěným; v pří- padě, že pojištěným je právnická osoba, za zástupce pojištěného jsou považováni členové statutárních orgánů, prokuristé a jednatelé;

e) odpovědnost, újmu, škodu ani na jakékoliv výdaje přímo nebo ne- přímo způsobené, vyplývající nebo vzniklé v souvislosti s jakýmkoli teroristickým činem, bez ohledu na skutečnost, že na této události nebo na jakékoli části takové újmy, škody nebo výdaje mohla mít po- díl i jiná příčina; pro účely této výluky se terorismem rozumí násilný čin nebo čin nebezpečný z hlediska lidského života, hmotného nebo nehmotného majetku nebo infrastruktury s úmyslem nebo účinkem ovlivnění vlády nebo vyvolání strachu ve veřejnosti nebo v její části.

Článek 6

Pojistná hodnota, pojistná částka

1. Pojistná částka vyjadřuje pojistnou hodnotu a je nejvyšší hranicí plnění pojistite- le. Pojistná částka se stanoví pro jednotlivé položky věcí movitých a hmotných nemovitých (pokud jde o pojištěné náklady). Pojistnou částku stanoví vždy na vlastní odpovědnost pojistník.

2. Pojištění lze sjednat na :

a) novou cenu, tj. částku, za kterou lze v daném místě a v daném čase věc stej- nou nebo srovnatelnou znovu pořídit jako věc stejnou nebo novou stejného druhu nebo účelu;

b) časovou cenu, tj. tj. cenu, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí; stanoví se z nové ceny věci, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo k zhodnocení věci, k němuž došlo její opravou, modernizací nebo jiným způsobem;

c) obecnou cenu, tj. cenu trvale znehodnocené věci či věci nepoužitelné obecně nebo v provozu pojištěného, pokud není dále uvedeno jinak;

obecná cena je cena věci v místě obvyklá, za kterou by je pojistník/pojištěný prodal.

3. Pojištění výrobních a provozních zařízení a věcí zaměstnanců se sjednává na novou, časovou nebo obecnou cenu.

4. Pojištění zásob, kterými jsou:

a) zboží, které pojištěný vyrábí, včetně nedokončených výrobků;

b) zboží, se kterým pojištěný obchoduje;

c) suroviny;

d) přírodní produkty se sjednává na novou cenu, která je omezena dosažitelnou prodejní cenou v okamžiku pojistné události.

5. Pojistnou hodnotou cenných papírů přijatých k burzovnímu obcho- du je jejich kurs uveřejněný v kursovním lístku burzy cenných papírů v den vzniku pojistné události. Pojistnou hodnotou ostatních cenných papírů je jejich tržní hodnota, pojistnou hodnotou disponibilních dokladů (vklad- ních knížek apod.) je hodnota jejich aktiv.

6. Pojištění vzorů, modelů, prototypů, exponátů a výrobních zařízení nepouži- telných pro standardní produkci lze sjednat na časovou nebo obecnou cenu.

7. Pojistnou hodnotou uměleckých předmětů a starožitností je obecná cena, tj. jejich cena obvyklá v místě a čase vzniku pojistné události.

Článek 7

Podpojištění, pojištění na první riziko, zlomkové pojištění

1. Je-li v době vzniku pojistné události pojistná částka jednotlivé položky nižší než její pojistná hodnota, poskytne pojistitel pojistné plnění, které je k výši škody ve stejném poměru, jako je pojistná částka k pojistné hodnotě.

2. Pojištění na první riziko je možné sjednat pro jednotlivé položky uvedené v po- jistné smlouvě.

Pojistná částka pro jednotlivé položky je horní hranicí plnění po- jistitele pro plnění ze všech pojistných událostí v průběhu jednoho pojistného období. V pojistné smlouvě musí být výslovně uvedeno, že se jedná o pojištění prvního rizika.

Ustanovení odstavce 1. tohoto článku se v tomto případě nepoužije.

Došlo-li v průběhu jednoho pojistného období v důsledku pojistného plnění ke snížení pojistné částky sjednané na první riziko, může si pojist- ník tuto pojistnou částku do její původní výše opět obnovit doplacením pojistného.

3. Je-li v pojistné smlouvě ujednáno, že se pojištění vztahuje pouze na část hod- noty pojištěného majetku (zlomkové pojištění), stanoví se na návrh pojistníka v pojistné smlouvě limity pojistného plnění pro jednotlivé pojištěné věci nebo jiné majetkové hodnoty a pojistná nebezpečí.

Článek 8 Místo pojištění

1. Místem pojištění je místo uvedené v pojistné smlouvě.

2. Pokud je sjednáno v pojistné smlouvě více míst pojištění, vztahuje se pojištění na všechna tato místa pojištění.

3. Pojištění se vztahuje též na věci, které byly z důvodu bezprostředně hrozící nebo již nastalé pojistné události přemístěny z místa pojištění.

4. Pojištění se vztahuje na pojistné události, které nastanou na území České republky, není-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

Článek 9

Výpočet pojistného

1. Pojistné je stanoveno sazbou z pojistných částek nebo limitů plnění pro jednotli- vé pojištěné položky.Výši sazby pojistného stanoví pojistitel.

2. Vyúčtování pojistného je součástí pojistné smlouvy.

Článek 10

Pojistné plnění, limity pojistného plnění

1. Pojistnou událostí je nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvo- lává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění.

2. Byla-li pojištěná věc odcizena, poškozena nebo zničena, vzniká oprávněné osobě právo, pokud není dále nebo v pojistné smlouvě stanoveno jinak, aby jí pojistitel vyplatil :

a) při pojištění na novou cenu částku za opravu poškozené věci nebo částku za pořízení nové věci stejné nebo srovnatelné, stejného druhu a účelu v době bezprostředně před pojistnou událostí, sníženou o cenu využitelných zbytků;

b) při pojištění na časovou cenu částku za opravu poškozené věci nebo částku za pořízení nové věci stejné nebo srovnatelné, stejného druhu a účelu, v poměru časové ceny k nové ceně věci, tj. s přihlédnutím ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení či zhodnocení, ke kterému došlo opravou, modernizací nebo jiným způsobem v době bezprostředně před pojistnou událostí a sníže- nou o cenu využitelných zbytků;

c) při pojištění na obecnou cenu částku, za kterou lze stejnou nebo srovnatelnou věc v daném místě a v daném čase koupit.

3. Pojištěná věc musí být zabezpečena způsobem uvedeným v Doplň-kových pojistných podmínkách pro toto pojištění. Není-li tomu tak, plní pojistitel pouze do výše limitů odpovídajích způsobu zabezpečení v době pojistné události, pokud tak Dopňkové pojistné podmínky pro toto pojištění stanoví.

4. Pokud je však věc pojištěna na novou cenu, poskytne pojistitel plnění přesahující časovou cenu pouze za předpokladu, že pojištěný do tří let od pojistné události provede opravu či nové pořízení věci movité stejného druhu a kvality v místě pojištění, resp. nové pořízení věci nemovité i na jiném místě v České republice, není-li na stávajícím místě proveditelné.

5. K úhradě pojistné události poskytne pojistitel pojistné plnění maxi- málně do výše :

a) pojistné částky stanovené pro příslušnou položku za každou pojistnou udá- lost;

b) limitu pojistného plnění, sjednaného pro konkrétní danou pojištěnou polož- ku, přičemž tento limit je maximální hranicí plnění pojistitele z jedné a všech pojistných událostí v pojistném období.

6. V případě, kdy míra opotřebení nebo jiného znehodnocení části nebo celku jednotlivé položky předmětu pojištění přesahuje v době vzniku pojistné udá- losti 70 % nové ceny, poskytne pojistitel pojistné plnění pouze v časové ceně.

7. Zbytky poškozené nebo zničené věci zůstávají ve vlastnictví pojistníka/pojiště- ného a jejich hodnota se odečítá od pojistného plnění.

Článek 11 Znovunalezené věci

1. Vlastnické právo k nalezenému pojištěnému majetku ztracenému v příčinné souvislosti s pojistnou událostí nepřechází na pojistitele.

2. Pojistník/pojištěný/oprávněná osoba je povinna neprodleně oznámit pojisti- teli nález pojištěných věcí a dále tyto věci

a) převzít,

b) vrátit pojistiteli vyplacené pojistné plnění po odečtení přiměřených nákladů, které musela vynaložit na opravu závad vzniklých v době, kdy byla zbavena možnosti s majetkem nakládat,

c) vyčkat s opravou nalezených věcí na pokyn pojistitele, pokud není potře- ba z bezpečnostních, hygienických, ekologických nebo jiných závažných důvodů s opravou nebo s odstraněním zbytků začít dříve.

Článek 12 Spoluúčast

1. V pojistné smlouvě může být ujednáno, že oprávněná osoba se podílí na pojistném plnění z každé pojistné události pevně stanovenou částkou (dále jen spoluúčast).

2. Spoluúčast sjednaná ve smlouvě se odečítá od pojistného plnění.

3. V pojistné smlouvě lze sjednat jiné formy spoluúčasti pro jednotlivé pojištěné položky.

Článek 13

Povinnosti pojistníka/pojištěného/oprávněné osoby

1. Jsou povinni zabezpečit pojištěné věci podle jejich charakteru a hodnoty tak, aby jejich způsob zabezpečení odpovídal předepsanému způsobu uvedenému v Doplňkových pojistných podmínkách pro toto pojištění.

2. Vedle povinností stanovených v obecné části pojistných podmínek jsou po- vinni:

a) dodržovat veškeré všeobecně závazné předpisy včetně bezpečnostních

předpisů uvedených v doplňkových pojistných podmínkách a další povinnos- ti, které byly stanoveny v pojistné smlouvě;

b) neprodleně oznámit pojistiteli změnu způsobu nebo druhu podnikatelské činnosti;

c) vést samostatný seznam pojištěných věcí uvedených v článku 2 odst. 4. písm.

a) a f) těchto pojistných podmínek a tento seznam uložit tak, aby v případě pojistné události nemohl být zničen, poškozen nebo ztracen společně s jinými věcmi;

d) oznámit pojistiteli, že uzavřeli další pojištění stejných položek na stejné nebez- pečí u jiného pojistitele, a sdělit jeho obchodní název a výši pojistné částky.

3. Dále jsou povinni dbát, aby pojistná událost nenastala a provádět přiměřená opatření k jejímu odvrácení nebo ke zmírnění následků škody,

která již nastala, a podle možnosti si k tomu vyžádat pokyny pojistitele a řídit se jimi.

4. V případě vzniku pojistné události jsou povinni:

a) neprodleně oznámit policii vznik pojistné události, která nastala za okolností nasvědčujících spáchání trestného činu;

b) neměnit bez souhlasu pojistitele stav vzniklý pojistnou událostí, pokud to není nutné k odvrácení nebo zmírnění následků škody nebo v rozporu s obecným zájmem;

c) předložit pojistiteli do 15 dnů seznam poškozených, zničených a ztracených věcí;

d) na požádání pojistitele předložit zejména účetnictví účetní jednotky a kopie daňových tvrzení k jednotlivým druhům daní dle právních předpisů České republiky případně cizího státu; v rámci šetření pojistitele jsou povinni rovněž strpět případné ověřování pravdivosti a úplnosti sdělených údajů, předlože- ných dokladů a věcí prováděných u třetích osob;

5. Pokud v souvislosti s pojistnou událostí dojde ke ztrátě cenných papírů, cenných listin nebo jiných disponibilních dokladů, je pojištěný povinen ne- prodleně zahájit jejich umořovací řízení.

Článek 14

Úprava výše pojistného

Čl. 5, odst. 5.5. VPP UCZ/14 se doplňuje tak, že pojistitel je oprávněn upravit výši pojistného v případech:

- kdy dojde ke změně právních předpisů majících vliv na plnění pojistitele nebo na jeho odvodové povinnosti vůči státu či jeho organizačním složkám nebo

- kdy z pohledu pojistné matematiky dojde z jiných důvodů k ohrožení splnitelnosti závazků pojistitele nebo

- kdy dojde k růstu indexů vývoje cen pojištěných věcí, případně cen prací na jejich reprodukci, jež zveřejňuje Český statistický úřad, pokud za sledované období tento růst činí více než 5%.

Článek 15 Výklad pojmů

1. Za budovy se považují stavby spojené se zemí pevnými základem, které jsou převážně uzavřeny obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi a které jsou určeny k tomu, aby chránily lidi, zvířata nebo věci před působením vnějších vlivů.

2. Cennostmi se rozumí tuzemské a zahraniční bankovky a mince, drahé kovy, drahokamy a perly a předměty z nich vyrobené, vkladní a šekové knížky, pla- tební karty, cenné papíry a ceniny, za které jsou považovány i prostředky, jež mají hodnotu, ze které bude moci být po vydání do užívání čerpáno, jako jsou například poukázky nahrazující peníze, poštovní známky, dálniční nálepky, kolky, telefonní a ostatní karty, telefonní kupony, stravenky do provozoven veřejného stravování, jízdenky a obdobné prostředky

Doplňkové pojistné podmínky

k pojištění majetku pro případ odcizení

LIM/14

3. Krádeží vloupáním se rozumí proniknutí pachatele do uzamčeného pro-

storu v místě pojištění tak, že s použitím síly prokazatelně překonal jistící překážky, chránící věc před odcizením a zmocnil se pojištěné věci některým dále uvedeným způsobem:

a) vtlačením nebo vylomením dveří, oken nebo jiných částí budovy a/nebo do uzamčeného místa pojištění se dostal tak, že je otevřel nástroji, které nejsou určeny k jeho řádnému otevírání;

b) místo pojištění otevřel klíčem, který prokazatelně nabyl vloupáním do jiných míst, než je místo pojištění nebo loupeží;

c) do pevné schránky, jejíž obsah je pojištěn, se dostal nebo ji prokazatelně otevřel s použitím jiného technického prostředku než klíče nebo prokazatelně překonal překážku vytvořenou specifickými vlastnostmi schránky a jejíž zdo- lání vyžadovalo mimořádnou fyzickou nebo technickou zdatnost.

Za krádež vloupáním se nepovažuje přivlastnění si pojištěné věci, její části ne- bo příslušenství v případech, kdy ke vniknutí do uzamčeného místa pojištění došlo nezjištěným způsobem (např. beze stop násilí, použitím shodného klíče apod.)

4. Loupežným přepadením se rozumí:

a) přivlastnění si pojištěné věci tak, že xxxxxxxx použil proti pojištěnému, jeho zástupci, jeho zaměstnanci nebo jiné osobě pověřené pojištěným prokázané násilí předcházející zmocnění se pojištěné věci;

b) využití náhlé fyzické nebo psychické tísně pojištěného, jeho zástupce nebo zaměstnance, ke které došlo úrazem (nikoliv v příčinné souvislosti s požitím alkoholu, drogy či zneužití léků).

5. Movitou věcí se rozumí taková věc, která nemá charakter budovy nebo stavby.

6. Pevnou schránkou se rozumí ocelová schránka uzamčená zámkem s cy- lindrickou vložkou nebo dozickým zámkem, která je uložena a uzamčena v těžkém kusu nábytku, jakož i kontrolní a registrační pokladny. Podmínka uložení v těžkém kusu nábytku pro kontrolní a registrační pokladny neplatí.

7. Poškozením věci se rozumí takový rozsah snížení funkčnosti nebo estetické- ho dojmu, kdy náklad na uvedení do původního stavu nepřesahuje časovou hodnotu věci v době těsně před pojistnou událostí.

8. Prokazatelně - musí být jednoznačně, na základě zjištěných stop prokázána činnost pachatele.

9. Příslušenstvím stavby/budovy je vše co k ní patří, ale není její součástí. Jedná se o věci určené k trvalému užívání se stavbou/budovou, které jsou k ní odmontovatelně připojeny. Jedná se např. o antény, EZS, EPS apod.

10. Sbírkou se rozumí množina předmětům (známek a mincí), která je ve své celistvosti významná pro historii nebo umění. Sbírka musí mít odborně odpo- vídající způsob uložení, popisy a administrativní evidenci.

11. Za stavbu se považují veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání.

12. Uzamčeným prostorem se rozumí stavba, budova nebo místnost v místě pojištění, jejíž veškeré vstupy a technické otvory jsou řádně uzavřeny a uzamčeny způsobem uvedeným v Doplňkových pojistných podmínkách pro toto pojištění.

13. Vandalismem se rozumí úmyslné poškození nebo zničení pojištěného před- mětu v místě pojištění jinou než oprávněnou osobou nebo pojistníkem nebo pojištěným, osobou těmto osobám blízkou nebo jinou osobou z podnětu těchto osob.

14. Zničením věci se rozumí takový rozsah poškození, kdy uvedení do původní- ho stavu by již převýšilo časovou hodnotu věci v době těsně před pojistnou událostí.

Článek 16 Účinnost

Tyto Všeobecné pojistné podmínky nabývají účinnosti dnem 1.1.2014.

Pojištění podle Všeobecných pojistných podmínek – zvláštní část – UCZ/Odc/14 je dále upraveno těmito doplňkovými pojistnými podmínkami, které spolu tvoří nedílnou součást. Pojištěné věci musí být v době pojistné události zabezpečeny či uloženy způsobem uvedeným níže. Na tento způsob se váží limity pojistného plnění (rovněž níže), které jsou maximální hranicí plnění pojistitele.

Článek 1

Krádež vloupáním z uzamčeného prostoru

Kapitola I.

Pojištěné věci s vyloučením cenností

Pro předepsaný způsob zabezpečení “A-G” uzamčeného prostoru v běžném konstrukčním provedení zdí a stropů (např. plná, děrovaná nebo voštinová cihla o min. tl. 10 cm, betonové nebo železobetono- vé konstrukce o min. tl. 70 mm nebo jejich ekvivalentní materiály z pohledu mechanické odolnosti proti krádeží vloupáním) platí limity pojistného plnění I.

Pro uzamčený prostor v jiném provedení (např. lehké montované stavby, stánky, kiosky, obytné buňky) platí limity pojistného plnění II.

Předepsaný způsob zabezpečení a limity pojistného plnění: A I – do 75.000,- Kč II – do 30.000,- Kč

dveře

- všechny vchodové dveře musí být typu 1 a řádně uzamčeny min. jedním zadlabacím zámkem s cylindrickou vložkou a kováním (nedemontovatelným z venkovní strany) nebo musí být řádně uzamčeny min. jedním zadlabacím do- zickým zámkem, dále tyto dveře musí být zabezpečeny proti vysazení ze závěsů

- pokud jsou vchodové dveře dvoukřídlé, pak musí být zabezpečeny proti vy- háčkování (např. na pevné neotvíratelné straně křídla zástrčemi, které jsou zajištěny zámkem nebo šroubem, ocelovými čepy zakotvenými do zárubně) a vysazení

okna a ostatní vstupy

- všechna okna (včetně střešních, vikýřových apod.) musí být řádně uzavřena z vnitřního prostoru uzavíracím mechanismem, s nímž nelze manipulovat z venkovní strany

- ostatní vstupy a technické otvory s plochou větší než 300 cm2 musí být řád- ně uzavřeny z vnitřního prostoru uzavíracím mechanismem, s nímž nelze manipulovat z venkovní strany, nebo zneprůchodněny bezpečnostní mříží

B I – do 250.000,- Kč II – do 50.000,- Kč

dveře

- všechny vchodové dveře musí být typu 2 a řádně uzamčeny min. jedním

bezpečnostním uzamykacím systémem v BT 3 dle požadavků normy ČSN P ENV 1627 nebo bezpečnostní třídě RC 3 dle požadavků normy ČSN EN 1627 nebo dvěma samostatnými zadlabacími zámky s bezpečnostní cylin- drickou vložkou a bezpečnostním kováním v BT 2 nebo RC 2 dle požadavků výše uvedených norem nebo uzamčeny jiným ekvivalentním uzamykacím zařízením z pohledu mechanické odolnosti proti krádeži vloupáním;

- pokud jsou vchodové dveře dvoukřídlé, pak musí být zabezpečeny způso- xxx dle písm. A)

okna a ostatní vstupy

- musí být zabezpečeny způsobem dle písm. A)

C I – do 800.000,- Kč II – do 100.000,- Kč

dveře

- všechny vchodové dveře jako celek (tzn. dveřní křídlo, zámky, zárubně a způsob jejich montáže) musí být bezpečnostního typu, respektive jako celek musí splňovat min. BT 2 dle požadavků normy ČSN P ENV 1627 nebo bezpečnostní třídu RC 2 dle požadavků normy ČSN EN 1627; jejích ekvi- valentem jsou vchodové dveře vyrobené z masivního dřeva o celk. min. tl. 40 mm, které musí být z vnitřní strany po celé ploše dostatečně zpevněné plechem o min. tl. 0,7 mm nebo vnitřními ocelovými výztuhami o stejné tloušťce nebo zabezpečené instalací bezpečnostní mříže, přičemž dále musí být zabezpečeny proti vysazení ze závěsů a proti roztažení zárubní (vyzděním, vybetonováním apod.) a řádně uzamčeny min. jedním bezpeč- nostním uzamykacím systémem v BT 2 nebo RC 2 a druhým samostatným zadlabacím nebo přídavným bezpečnostním zámkem v BT 2 nebo RC 2 dle požadavků výše uvedených norem, nebo musí být uzamčeny jiným ekviva- lentním uzamykacím zařízením minimálně ve dvou bodech (dvoubodovým rozvorovým bezpečnostním zámkem, dveřní dvoustrannou závorou apod.) z pohledu mechanické odolnosti proti krádeži vloupáním

- pokud jsou vchodové dveře dvoukřídlé, pak musí být zabezpečeny dle písm. B) a dále musí být zabezpečeny proti vyražení (jednou příčnou závo- rou, rozvorovým systémem apod.)

okna a ostatní vstupy

- musí být zabezpečeny způsobem dle písm. B) a dále všechna okna, pro- sklené dveře, ostatní prosklené plochy o velikosti nad 300 cm2, které jsou

svou spodní hranou do výše 3 m nad okolním terénem nebo nad snadno přístupnou přiléhající konstrukcí, musí být vyrobeny z bezpečnostního skla nebo zabezpečeny bezpečnostní mříží nebo bezpečnostní folií nebo bezpečnostní roletou nebo chráněny PZTS/EZS definovanou ve způsobu zabezpečení dle písm. D)

D I – do 2.500.000,- Kč II – do 300.000,- Kč

dveře

- všechny vchodové dveře jako celek (tzn. dveřní křídlo, zámky, zárubně a způsob jejich montáže) musí být bezpečnostního typu, respektive jako celek musí splňovat BT 3 dle požadavků normy ČSN P ENV 1627 nebo bezpeč- nostní třídu RC 3 dle požadavků normy ČSN EN 1627; jejím ekvivalentem jsou vchodové dveře vyrobené z masivního dřeva o celk. min. tl. 40 mm, které musí být z vnitřní strany po celé ploše dostatečně zpevněné plechem o min. tl. 3 mm nebo vnitřními ocelovými výztuhami o stejné tloušťce nebo zabezpečené instalací bezpečnostní mříže, přičemž dále musí být zabezpečeny proti vysazení ze závěsů a proti roztažení zárubní (vyzděním, vybetonováním apod.) a řádně uzamčeny min. jedním bezpečnostním uza- mykacím systémem v BT 3 nebo RC 3 a druhým samostatným zadlabávacím nebo přídavným bezpečnostním zámkem v BT 3 nebo RC 3 dle požadavků výše uvedených norem, nebo musí být uzamčeny jiným ekvivalentním uza- mykacím zařízením minimálně ve třech bodech (tříbodovým rozvorovým bezpečnostním zámkem, dveřní dvoustrannou závorou apod.) z pohledu mechanické odolnosti proti krádeži vloupáním

okna a ostatní vstupy

- musí být zabezpečeny způsobem dle písm. C)

PZTS/EZS

- uzamčený prostor musí být dále chráněn řádně instalovanou PZTS/EZS uve- denou v době pojistné události do stavu střežení s napojením na zvukové a světelné signalizační zařízení umístěné vně uzamčeného prostoru a součas- ně na funkční a zapnutý mobilní telefon osoby (pověřené pojištěným), která ho musí mít trvale u sebe pro bezodkladné přivolání Policie ČR; PZTS/EZS musí splňovat kritéria minimálně 2. stupně zabezpečení podle ČSN EN 50131-1 ed. 2

E I – do 5.000.000,- Kč II – do 500.000,- Kč

dveře

- musí být zabezpečeny způsobem dle písm. D)

okna a ostatní vstupy

- musí být zabezpečeny způsobem dle písm. D)

PZTS/EZS

- uzamčený prostor musí být chráněn řádně instalovanou PZTS/EZS uvede- nou v době pojistné události do stavu střežení s napojením na PPC/PCO nebo do místa trvalé fyzické ostrahy tvořené alespoň jednou osobou se stanovištěm (vrátnicí) v místě pojištění; PZTS/EZS musí splňovat kritéria min. 2. stupně zabezpečení podle ČSN EN 50131-1 ed. 2

tísňový hlásič/tlačítko

- místo pojištění musí být vybaveno v době pojistné události skrytým funkč- ním tísňovým hlásičem/tlačítkem pro případ přepadení s vyvedením popla- chového signálu na PPC/PCO nebo do místa trvalé funkční fyzické ostrahy nebo k osobě, která v případě poplachu bezodkladně přivolá pomoc (Policii ČR apod.); tísňový hlásič/tlačítko musí být funkční i při vypnuté PZTS/EZS

F I – do 10.000.000,- Kč II – do 1.000.000,- Kč

dveře, okna a ostatní vstupy

- musí být zabezpečeny způsobem dle písm. E) a dále proti otevření kliky zvenku přes navrtanou díru v rámu

tísňový hlásič/tlačítko

- musí být zabezpečeny způsobem dle písm. E)

PZTS/EZS

- uzamčený prostor musí být dále chráněn řádně instalovanou PZTS/ EZS

uvedenou v době pojistné události do stavu střežení s vyvedením poplacho- vého signálu na PPC/PCO nebo do místa trvalé fyzické ostrahy tvořené ale- spoň dvěma osobami se stanovištěm v místě pojištění (na vrátnici apod.), které musí být standardně vyzbrojeni a vystrojeni dle výkladu pojmu (který je uveden na konci těchto podmínek), přičemž jedna z nich musí být dále ozbrojena krátkou palnou zbraní nebo doprovázena služebním psem

- PZTS/EZS musí splňovat kritéria minimálně 3. stupně zabezpečení podle ČSN EN 50131-1 ed. 2

G I – nad 10.000.000,- Kč II – nad 1.000.000,- Kč

- podmínky pojištění a zabezpečení individuálně sjednává centrála pojistitele

Kapitola II.

Cennosti

Pro cennosti uložené v uzamčeném trezoru nebo pevné schránce umís- těné v uzamčeném prostoru běžného provedení platí limity pojistného plnění uvedené v následující tabulce. Pro uzamčený prostor v jiném provedení nelze pojištění cenností sjednat.

Tabulka limitů pojistného plnění (v tis.Kč)

Uložení cenností	Zabezpečení místa pojištění způsobem dle kapitoly I.
	A	B	C	D	E	F
Pevná schránka	5	8	10	15	15	15
Trezor BT 0 nebo nezjištěné konstrukce	20	30	50	80	200	500
trezor BT I – velmi lehký	30	80	150	300	450	900
trezor BT II – lehký	50	100	200	400	800	2000
trezor BT III – střední	100	300	500	800	2000	5000
trezor BT IV – těžký	200	500	900	1500	5000	10000

- bezpečnostní třída trezoru (BT) stanovená podle ČSN EN 1143-1

- všechny trezory o nižší hmotnosti než 500 kg musí být připevněny ke stěně nebo podlaze způsobem znemožňujícím jejich odnesení bez předchozího otevření trezoru

- klíče od trezoru nesmí být v mimopracovní době uloženy v místě pojištění a nesmí k nim mít přístup fyzická ostraha

- schránky hracích a obdobných automatů nejsou považovány za pevné schránky. Za pojistnou událost na peněžní hotovosti v těchto automatech poskytne pojistitel plnění do výše maximálně 3.000,- Kč pro jeden automat

- jiný způsob zabezpečení a vyšší limity pojistného plnění individuálně sjed- nává centrála pojistitele formou odchylného ujednání do pojistné smlouvy

- odchylný způsob zabezpečení a vyšší pojistné částky sjednává centrála pojistitele

Kapitola III.

Věci zvláštní hodnoty

Pro věci zvláštní hodnoty uložené v uzamčeném prostoru běžného pro- vedení platí níže uvedené limity pojistného plnění.

Limity pojistného plnění při zabezpečení místa pojištění způsobem dle kapitoly I.

C - do 50.000,- Kč D - do 300.000,- Kč

E - do 1.000.000,- Kč F - do 4.000.000,- Kč

Podmínky pojištění v uzamčeném prostoru jiného provedení nebo vyšší pojistné částky sjednává centrála pojistitele.

Článek 2

Krádež vloupáním z uzamčeného oploceného prostranství

Pojištěné věci s vyloučením cenností a věcí zvláštní hodnoty

Pro předepsaný způsob zabezpečení “H – M” oploceného prostranství platí uvedené limity pojistného plnění.

Pouze věci, jež pro svou rozměrnost nelze ukládat do uzamčeného prostoru – např. stavební materiály (viz. VPP)

Předepsaný způsob zabezpečení a limity pojistného plnění: H - do 50.000,- Kč

- předmět pojištění musí být uložen na místě pojištění ohraniče- ném funkčním oplocením. Vrata musí být uzamčena dozickým zám- kem nebo dvěma visacími zámky s tloušťkou třmenu min. průměru 8 mm. Prvky, jež oka zámku spojuje a uzamyká k sobě, musí mít minimálně stej- ný průřez, jako oko zámku. Vrata minimálně stejně vysoká jako oplocení musí být zajištěna proti vysazení z pantů a rovněž opatřena vrcholovou ochranou

I - do 300.000,- Kč

- předmět pojištění musí být uložen na místě pojištění ohraničeném funkčním oplocením a v horní části opatřena vrcholovou ochranou. Vrata musí být uzamčena dozickým zámkem nebo dvěma bezpečnostními visacími zámky s

profilovanou cylindrickou vložkou a tloušťkou třmenu min. průměru 8 mm. Prvky, jež oka zámku spojuje a uzamyká k sobě, musí mít minimálně stejný průřez, jako oko zámku. Vrata o stejné výšce jako oplocení musí být zajištěna proti vysazení z pantů

J - do 1.000.000,- Kč

- zajištěno způsobem “I”

- místo pojištění musí být v mimopracovní době střeženo minimálně jedno- člennou fyzickou ostrahou

K - do 2.000.000,- Kč

- zajištěno způsobem “I”

- místo pojištění musí být v mimopracovní době střeženo minimálně jedno- člennou funkční fyzickou ostrahou dále ozbrojenou krátkou palnou zbraní nebo doprovázenou služebním psem nebo dvoučlennou fyzickou ostrahou

L - do 3.000.000,- Kč

- zajištěno způsobem “I”

- místo pojištění musí být v mimopracovní době střeženo dvoučlennou funkč- ní fyzickou ostrahou ozbrojenou krátkou palnou zbraní nebo doprovázenou služebním psem

- celý oplocený prostor musí být dále chráněn řádně instalovanou PZTS/EZS uvedenou v době pojistné události do stavu střežení s napojením do místa fyzické ostrahy (vrátnice apod.) splňující min. 2 stupeň zabezpečení podle ČSN EN 50131-1 ed. 2

M - nad 3.000.000,- Kč

Podmínky pojištění a zabezpečení individuálně sjednává centrála pojistitele formou odchylného ujednání.

Článek 3

Loupežné přepadení

Kapitola I.

Loupežné přepadení při přepravě cenností

Pro loupežné přepadení při přepravě cenností platí limity pojistného plnění podle způsobu zabezpečení “N – T”

Předepsaný způsob zabezpečení a limity pojistného plnění: N - do 50.000,- Kč

- přeprava jednou pověřenou osobou

- cennosti uloženy v pevné, řádně uzavřené kabele nebo kufříku

O - do 200.000,- Kč

- přeprava jednou pověřenou osobou vybavenou obranným prostředkem (el. paralyzérem, pepřovým sprejem apod.)

- cennosti uloženy v pevné, řádně uzavřené kabele nebo kufříku

P - do 500.000,- Kč

- přeprava dvěma pověřenými osobami vybavenými obranným prostředkem (el.paralyzérem, xxxxxxxx sprejem apod.)

- cennosti uloženy v pevné, řádně uzavřené kabele nebo kufříku

R - do 1.000.000,- Kč

- přeprava dvěma pověřenými osobami vybavenými obranným prostředkem (el. paralyzérem, xxxxxxxx sprejem apod.)

- cennosti uloženy v uzamčeném bezpečnostním kufříku nebo bezpečnostní ledvince

S - do 2.000.000,- Kč

- přeprava v osobním automobilu dvěma pověřenými osobami (mimo řidiče), z nichž alespoň jedna musí být ozbrojena krátkou palnou zbraní

- cennosti musí být uloženy v uzamčeném bezpečnostním kufříku

T - nad 2.000.000,- Kč

Způsob zabezpečení a vyšší limity plnění individuálně sjednává centrála pojistitele formou odchylného ujednání.

Kapitola II.

Loupežné přepadení při přepravě movitých věcí s vyloučením zásob, zboží a cenností

Pro loupežné přepadení při přepravě movitých věcí platí limity pojist- ného plnění podle způsobu zabezpečení “U – V”

Předepsaný způsob zabezpečení a limity pojistného plnění: U - do 200.000,- Kč

- přeprava jednou pověřenou osobou

- vozidlo nesmí být po dobu přepravy bez dozoru

V - nad 200.000,- Kč

Způsob zabezpečení a vyšší limity plnění individuálně sjednává centrála pojistitele formou odchylného ujednání.

Kapitola III.

Loupežné přepadení v místě pojištění

Pro pojištěné věci (vč. věcí zvláštní hodnoty) s vyloučením cenností není stanoven zvláštní limit pojistného plnění.

Pro cennosti uložené v uzamčených trezorech nebo pevných schrán- kách (popřípadě ve schránkách hracích a obdobných automatů) platí stejné limity plnění jako pro krádež vloupáním.

Limity jsou uvedeny v Článku 1, kapitole II těchto doplňkových pojist- ných podmínek

Pro cennosti uložené mimo uvedené uzamčené trezory a pevné schrán- ky platí limity pojistného plnění podle způsobu zabezpečení “X – Y”

Předepsaný způsob zabezpečení a limity pojistného plnění: X - do 50.000,- Kč

- cennosti uložené v uzamčené kontrolní či registrační pokladně

Y - do 20.000,- Kč

- cennosti uložené jinak.

Výklad pojmů:

Funkční oplocení – se rozumí oplocení, které má ve všech místech min. výšku 180 cm s maximálními velikostmi ocelových ok 6 x 6 cm a případnou vrcholovou ochranou dle požadavku těchto doplňkových pojistných podmínek. Pevné opo- ry oplocení musí být pevně ukotvené/zabetonované do země, jejich ukotvení a samotná montáž musí zabraňovat volnému vstupu a překonání (podlezení, podkopání, prolezení, prolomení) bez použití speciálního nářadí (pákové nůžky, pilka na železo, rozbrušovací pila apod.) a současně hrubého násilí.

Vrcholová ochrana funkčního oplocení – jedná se o ochranu na vrcholu zdi či plotu. Mezi takovou ochranu patří konstrukce z ostnatých drátů, kon- strukce z tzv. žiletkového drátu, hroty na vrcholu plotu a zdí.

Vrata – vrata musí vykazovat min. stejné parametry jako funkční oplocení z pohledu mechanické odolnosti proti krádeží vloupáním.

Přilehlé konstrukce – přilehlými konstrukcemi se rozumí venkovní schodiště, lešení, přístavky, pavlače, balkóny, střechy stavebně přilehlých objektů apod.

Vchodové dveře typu 1 – dveřní křídlo musí být v dobrém technickém stavu, vyrobené ze dřeva (např. plné jednokřídlé o tloušťce min. 40 mm, může být i voštinové), plastu (např. vícekomorové dveře typu EURO), kovu (např. plechu o min. tl. 0,7 mm osazené v pevném rámu s jekly a dostatečně tuhé proti ohybu hrubým násilím) s celkovou prosklenou plochou do 1050 cm2 nebo v jejich kombinaci z pohledu použitého materiálu a provedení. Zárubeň dveří musí být dřevěná, plastová nebo kovová v dobrém technickém stavu, pevně spojená s ostěním a nadpražím.

Vchodové dveře typu 2 – musí splňovat stejné parametry jako vcho- dové dveře typu 1, ale pokud jejich prosklené plochy mají celkovou plo- chu větší než 1050 cm2, pak musí být zabezpečené bezpečnostním sklem nebo bezpečnostní fólií nebo bezpečnostní mříží (viz. výklad pojmů) a současně musí být dveřní křídlo zabezpečené proti vysazení.

Bezpečnostní cylindrická vložka – je bezpečnostní cylindrická vložka za- dlabávacího zámku, která musí splňovat danou bezpečnostní třídu uvedenou u konkrétního limitu pojistného plnění dle požadavků normy ČSN P ENV 1627 nebo dle ČSN EN 1627.

Dozický zámek – je zadlabávací zámek, jehož uzamykací mechanismus je tvo- řen min. čtyřmi stavítky, která jsou ovládána jednostranným ozubeným klíčem.

Bezpečnostní uzamykací systém – je komplet, který se skládá ze tří prvků: zadlabávacího (stavebního) zámku, bezpečnostní cylindrické vložky a kování (bezpečnostního štítu), které jako jednotlivé prvky musí splňovat danou bez- pečnostní třídu uvedenou u konkrétního limitu pojistného plnění dle požadavků normy ČSN P ENV 1627 nebo ČSN EN 1627.

Jiné uzamykací zařízení – mající osvědčení podle ČSN P ENV 1627 nebo ČSN EN 1627 minimálně 3. bezpečnostní třídy.

Bezpečnostní kování – bezpečnostním kováním se rozumí kování, které splňu- je bezpečnostní třídu uvedenou u konkrétního limitu pojistného

plnění dle požadavků normy ČSN P ENV nebo dle ČSN EN 1627 (zejména chrání bezpečnostní cylindrickou vložku proti rozlomení a nesmí být

demontovatelné z vnější strany).

Přídavný bezpečnostní zámek – je další zámek, kterým jsou vchodové dveře uzavřeny, a který splňuje bezpečnostní třídu uvedenou u konkrétního limitu pojistného plnění dle požadavků normy ČSN P ENV nebo dle ČSN EN 1627.

Dvoubodový rozvorový zámek – je zámek, který splňuje bezpečnost- ní třídu 3 dle ČSN P ENV nebo bezpečnostní třídu RC 3 dle ČSN EN 1627. Má především zvýšenou odolnost proti vyhmatání, rozlomení, vytržení a odvrtání. Tento zámek má zajistit dveřní křídlo rozvorami do dvou stran.

Tříbodový rozvorový zámek – je zámek, který splňuje bezpečnostní třídu 3 dle ČSN P ENV nebo bezpečnostní třídu RC 3 dle ČSN EN 1627. Má především zvýšenou odolnost proti vyhmatání, rozlomení, vytržení a odvrtání. Tento zámek má zajistit dveřní křídlo rozvorami do tří stran.

Bezpečnostní dveřní dvoustranná závora – jedná se o bezpečnostní závoru, která splňuje bezpečnostní třídu 3 dle ČSN P ENV 1627 nebo bezpečnostní třídu RC 3 dle ČSN EN 1627. Především chrání dveřní křídlo před otevřením násilným vyražením.

Bezpečnostní mříž – je mříž, která splňuje bezpečnostní třídu 2 dle ČSN P ENV nebo bezpečnostní třídu RC 2 dle ČSN EN 1627, nebo taková mříž, která je vyrobena z ocelových prvků (prutů) o min. průřezu 0,8 cm2. Oka mříže nesmí mít větší rozměr než 20 x 15 cm a musí být spojeny svařenci. Mříž musí být z vnější strany nerozebíratelná (ukotvená, zazděna do zdi apod.) nebo uzamčena min. dvěma bezpečnostními visacími zámky v bezpečnostní třídě 2.

Bezpečnostní fólie – je fólie, která musí splňovat min. třídu odolnosti P2A dle požadavků normy ČSN EN 356, a která musí být řádně nalepená na vnitřní straně skla dle návodu výrobce.

Bezpečnostní sklo – se rozumí zasklení sklem, které splňuje třídu odolnosti P2A dle požadavků normy ČSN EN 356 nebo bezpečnostní třídu RC2 dle ČSN EN 1627.

Bezpečnostní roleta – se rozumí roleta, která splňuje požadavky min. v bez- pečnostní třídě 2 dle ČSN P ENV 1627 nebo bezpečnostní třídu RC 2 dle ČSN EN 1627, nebo taková roleta, kterou lze z venkovní strany demontovat pouze hrubým násilím (kladivem, sekáčkem, pilkou na železo apod.).

Zábrana proti vysazení a vyražení – se rozumí zábrana, která zabraňuje nadzvednutí dveřního křídla a jeho vysazení ze závěsů a dále vyražení dveřního křídla na straně závěsů.

Zabezpečení zárubní proti roztažení – se rozumí opatření znemožňující násilné zvětšení vzdáleností mezi závěsovou a zámkovou stojkou (stranou) zárubně.

Zabezpečení proti vyháčkování – se rozumí zařízení zabraňující odjištění zástrčí pevné poloviny dvoukřídlých dveří jejich uzamčením, přišroubováním nebo překrytím apod.

Uzavřená kabela nebo kufřík – musí být opatřena min. jedním uzávěrem nebo zámkem a nesmí být zhotoven z látky, silonu a obdobných měkkých materiálů.

Bezpečnostní kufřík – speciálně určený pro přepravu peněz a cenností, vyba- vený zvukovým, kouřovým, paralyzujícím nebo obdobným zařízením, které se uve- de v činnost při násilné manipulaci nebo při vytržení/odjištění spouštěcího zařízení.

Bezpečnostní ledvinka – je zamykatelná bezpečnostní ledvinka. Přední, zadní a boční části musí být vyztužené odolnou a lehkou ocelovou sítí, zabraňující proříznutí, opasek musí být zesílený ocelovým lankem, odolný proti přeseknutí. Osoba přepravující cennosti ji musí mít řádně upnutou kolem pasu s úložným prostorem na straně břicha.

PZTS/EZS – poplachovým zabezpečovacím a tísňovým systémem se rozumí systém (dříve „elektronická zabezpečovací signalizace“) s prostorovou ochranou a plášťovou min. na všech vchodových dveří místa pojištění, který jako celek musí splňovat min. 2 stupeň zabezpečení (pokud není uvedeno jinak) dle normy ČSN EN 50131-1 ed. 2, přičemž ho musí mít doložen certifikátem vydaným cer- tifikačním orgánem akreditovaným ČIA. Projekt a montáž musí být provedeny dle ČSN EN 50131-1 ed. 2 a ČSN CLC/TS 50131-7 v posledních platných zněních a firmou, která má k těmto činnostem příslušná oprávnění. Provoz, údržba, kontrola a revize PZTS musí být v souladu s návodem k obsluze a k údržbě: pokud není stanoveno četněji, musí být min. jednou za rok prove- dena prokazatelným způsobem komplexní kontrola PZTS vč. jeho funkč- ní zkoušky výrobcem nebo jím pověřenou servisní organizací. Rozmístění a kombinace čidel PZTS musí být provedeny tak, aby spolehlivě registro- valy osobu, která jakýmkoliv způsobem vnikla do zabezpečeného prostoru nebo jej narušila. V případě napadení místa pojištění nebo PZTS musí být prokazatelně vyvolán poplach. Instalace EZS do 31.12.2000 musí splňovat min. kategorii 3 dle normy ČSN 334590 – Zařízení elektrické zabezpečovací signali- zace a dále podle ČSN a právních předpisů souvisejících s citovanou ČSN, která je ale již neplatná.

PPC/PCO – je nepřetržitě (trvale) obsluhované zařízení na dohledovém praco- višti, které pomocí linek telekomunikační sítě, rádiové sítě, GSM či ISDN přijímá hlášení od PZTS/EZS o narušení zabezpečených prostor, dále zobrazuje, vyhod- nocuje a archivuje poplachové informace. PPC/PCO musí být trvale provozováno Policií ČR nebo koncesovanou soukromou bezpečnostní službou, mající pro tuto činnost oprávnění, která zajišťuje zásah v místě střeženého objektu (místa po- jištění) pověřenou osobou/osobami do 15 minut od vyhlášení poplachu. Doba překročení kontrolních zpráv mezi PZTS/EZS a PPC/PCO nesmí překročit 5 minut. Případné překročení této doby musí být kvalifikováno jako ztráta spojení mezi ni- mi. Toto dohledové pracoviště se v technických předpisech může objevovat pod pojmy PPC (Poplachové přijímací centrum) a ARC (Alarm Receiving Centre).

SBS – soukromá bezpečnostní služba, mající pro tuto činnost platné oprávnění dle platné legislativy ČR.

UCZ/Skl/14

Tísňový hlásič/tlačítko – skrytý spínač (funkčně nezávislý na aktivaci PZTS/ EZS), kterým lze v případě ohrožení přivolat pomoc (Policii ČR, Městskou policii, fyzickou ostrahu, zásahovou skupinu SBS apod.).

Fyzická ostraha – fyzickou ostrahou se rozumí osoba starší 18 let, která musí být psychicky a fyzicky zdatná, trestně bezúhonná a odborně připravena pro vykonávání této činnosti, přičemž nesmí být pod vlivem alkoholu a jiných psy- chotropních látek. Fyzická ostraha musí být vybavena ochranným prostředkem (pepřovým sprejem, obuškem nebo tonfou) a spolehlivou spojovací techni- kou (mobilním telefonem, radiostanicí – vysílačkou apod.) pro bezodkladné přivolání pomoci (Policie ČR, PPC/PCO apod.). V případě, že se jedná o více členů fyzické ostrahy, pak všichni musí být vybaveni radiostanicí – vysílačkou pro vzájemné dorozumívání. Ostraha musí vykonávat nepravidelně pochůzky v místě pojištění nejméně 1 x za 120 minut, o kterých musí být prokazatelným způsobem vedeny záznamy (např. zápisem do knihy pochůzek nebo použitím systému čipových bodů).

Krátká palná zbraň – krátkou palnou zbraní se rozumí krátká kulová zbraň kategorie A dle § 4 nebo kategorie B dle § 5 zákona č.119/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů (zákon o střelných zbraních a střelivu).

Služební pes – služebním psem se rozumí pes, který je určený a vycvičený ke strážení a ochranné službě. Služební pes musí absolvovat příslušné

zkoušky v rozsahu Zkoušky základního minima (ZMT) dle Zkušebního řádu Speciálního kynologického svazu „TART“ (xxxx://xxx.xxxxxxxxx. cz) nebo jiné zkoušky v obdobném doložitelném rozsahu. O vykonávání těchto zkoušek musí být vedena písemná evidence formou zápisu do výkonnostní knížky psa.

U mechanických prvků zabezpečení uvedených výše je požadováno, aby jejich bez- pečnostní úroveň/třída byla ověřena certifikátem shody, vydaným certifikačním orgánem akreditovaným Českým institutem pro akreditaci (dále jen „ČIA“) nebo obdobným zahraničním certifikačním orgánem a na základě zkoušek provedených akreditovanou zkušební laboratoří. Bezpečnostní úroveň výrobku je dána zařaze- ním do příslušné bezpečnostní třídy podle ČSN P ENV 1627 nebo ČSN EN 1627. Na základě ustanovení příslušných norem a certifikačních pravidel musí být cer- tifikované výrobky označovány certifikačními štítky a značkami, které poskytují údaje o jejich bezpečnostní třídě, technických parametrech a příslušné doku- mentaci nebo je jejich bezpečnostní třída doložena

příslušným certifikátem.

Seznam citovaných norem:

ČSN EN 1143-1 Bezpečnostní úschovné objekty – Požadavky, klasifikace

a metody zkoušení odolnosti proti vloupání – Část 1: Skříňové trezory, trezorové dveře a komorové trezory

ČSN ENV 1303 Stavební kování – Cylindrické vložky pro zámky –

Požadavky a zkoušení

ČSN EN 356 Sklo ve stavebnictví – Zkoušení a klasifikace odolnosti proti ručně vedenému útoku

ČSN P ENV 1627 Okna, dveře, uzávěry – Odolnost proti násilnému vnik- nutí – Požadavky a klasifikace

ČSN EN 1627 Dveře, okna, lehké obvodové pláště, mříže a oke-

nice – Odolnost proti vloupání – Požadavky a kla- sifikace

ČSN EN 50131-1 ed.2 Poplachové systémy – Poplachové zabezpečovací

a tísňové systémy – Část 1: Systémové požadavky

ČSN CLC/TS 50131-7 Poplachové systémy – Poplachové zabezpečovací

a tísňové systémy – Část 7: Pokyny pro aplikace ČSN 334590 – Zařízení elektrické zabezpečovací signalizace

Tyto doplňkové pojistné podmínky nabývají účinnosti dnem 1.1.2014.

Všeobecné pojistné podmínky

pojištění majetku pro případ poškození nebo zničení skel

- zvláštní část

Obsah:

Úvodní ustanovení

Rozsah pojištění, pojistná nebezpečí – článek 1 Předmět pojištění – článek 2

Výluky z pojištění – článek 3

Pojistná hodnota, pojistná částka – článek 4 Výpočet pojistného – článek 5

Pojistné plnění – článek 6 Zachraňovací náklady – článek 7 Místo pojištění – článek 8

Podpojištění, pojištění na první riziko – článek 9

Spoluúčast – článek 10

Povinnosti pojistníka/pojištěného/oprávněné osoby – článek 11 Úprava výše pojistného – článek 12

Účinnost – článek 13

Úvodní ustanovení

Pojištění je upraveno touto zvláštní částí pojistných podmínek, Všeobecnými pojistnými podmínkami - obecná část - UCZ/14, které spolu tvoří nedílnou součást.

Toto pojištění se sjednává jako pojištění škodové.

Článek 1

Rozsah pojištění, pojistná nebezpečí

Pojištění se sjednává pro případ rozbití skla jakoukoli nahodilou událostí, která není dále nebo v pojistné smlouvě vyloučena.

Za rozbití se považuje i takové poškození skla, které ohrožuje bezpečnost osob a je nutná jeho výměna.

Článek 2

Předmět pojištění

1. Pojištění se vztahuje na pevně osazená skla (okna, výlohy, vstupní dveře) a na skleněné výplně movitého charakteru uvnitř budovy (pulty, vitríny, obložení stěn, stropů, podhledů apod.) specifikovaná v pojistné smlouvě nebo soubor těchto skel. Pojištění se vztahuje i na nalepené snímače zabezpečovacích zaří- zení, nalepené fólie, nápisy, malby a jiné výzdoby, jsou-li součástí pojištěného skla a pokud byly poškozeny nebo zničeny v přímé souvislosti s poškozením či zničením skla. Za sklo se považují i plasty, jež sklo nahrazují.

2. Pokud je tak v pojistné smlouvě výslovně ujednáno, pojištění se vztahuje i na skleněné předměty umístěné vně budovy jako např. reklamní tabule a firemní štíty včetně jejich elektrické instalace a nosné konstrukce a dále na fasádní obložení vnějších stěn budov, na skleníky a vnější vitríny.

3. Je-li sjednáno pojištění souboru skel, pojištění se vztahuje i na skla, která se stala součástí pojištěného souboru. Na skla, která přestala být součástí pojištěného souboru se pojištění nevztahuje.

Článek 3

Výluky z pojištění

Tento seznam výluk není úplný a výluky, omezení pojistného plnění se vyskytují i na jiných místech v pojistných podmínkách a pojistné smlouvě.

1. Pojištění se nevztahuje na :

a) škody vzniklé při přepravě, zasklívání, demontáži nebo montáži;

b) škody způsobené běžným opotřebením, erozí, vrypy či oprýskáním;

c) škody na sklech umělecké nebo starožitné hodnoty, stejně jako škody na umělecké nebo starožitné hodnotě nápisů, výzdob a zpracování;

d) skla budov, které nejsou provozně využívány k danému účelu.

2. Pokud není ujednáno jinak, pojištění se bez ohledu na spolupůso- bící příčiny nevztahuje na :

a) škody vzniklé v důsledku války, invaze, činnosti zahraničního nepří- tele, válečného stavu, válečných resp. vojenských akcí (bez ohledu na to, zda byla vyhlášena válka či nikoliv), občanské války, povstání, vzpoury, vzbouření, srocení, stávky, výluky, občanských nepokojů, odboje, vojenské či uzurpované moci, stanného práva, výjimečného stavu, jednání skupiny osob se zlým úmyslem, činu lidí jednajících pro politickou organizaci nebo ve spojení s ní, spiknutí, zabavení pro vojenské účely, zničení nebo poškození z pokynu vlády vlády působící de jure nebo de facto anebo jiného veřejného orgánu;

b) škody vzniklé v důsledku trvalého nebo dočasného vyvlastnění vy- plývajícího z konfiskace, zabavení nebo jiných nároků vznesených ze strany orgánů veřejné správy;

c) škody jadernou energií nebo radioaktivitou jakéhokoliv druhu;

d) škody vzniklé v důsledku úmyslu nebo hrubé nedbalosti pojištěné- ho , jeho zástupce, osoby kterou pojištěný pověřil péčí o pojištěné věci, nebo ostrahou místa pojištění, osoby pojištěnému blízké nebo osoby žijící ve společné domácnosti s pojištěným. V případě, že pojištěným je právnická osoba, za zástupce pojištěného jsou považováni členové statutárních orgánů, prokuristé a jednatelé;

e) odpovědnost, škodu ani na jakékoliv výdaje přímo nebo ne- přímo způsobené, vyplývající nebo vzniklé v souvislosti s jakýmkoli teroristickým činem, bez ohledu na skutečnost, že na této události nebo na jakékoli části takové škody nebo výdaje mohla mít podíl i jiná příčina. Pro účely této výluky se terorismem rozumí násilný čin nebo čin nebezpečný z hlediska lidského života, hmotného nebo nehmotného majetku nebo infrastruktury s úmyslem nebo účinkem ovlivnění vlády nebo vyvolání strachu ve veřejnosti nebo v její části.

Článek 4

Pojistná hodnota, pojistná částka

1. Pojistná částka vyjadřuje pojistnou hodnotu a je nejvyšší hranicí plnění pojistitele.

2. Pojistnou hodnotou skel je jejich nová cena, včetně nákladů na zasklení.

3. Pojistnou částku stanoví vždy na vlastní odpovědnost pojistník.

Článek 5

Výpočet pojistného

1. Pojistné je stanoveno sazbou z pojistných částek nebo limitů plnění pro jednotlivé pojištěné položky. Výši sazby pojistného stanoví pojistitel.

2. Vyúčtování pojistného je součástí pojistné smlouvy.

Článek 6 Pojistné plnění

1. Pojistnou událostí je jakákoliv nahodilá a nepředvídaná věcná škoda na pojištěné věci, se kterou je podle těchto pojistných podmínek spojena povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění.

2. Oprávněná osoba má právo, aby jí pojistitel vyplatil částku za opravu po- škozené věci nebo částku za pořízení nové věci stejné nebo srovnatelné, stejného druhu a účelu v době bezprostředně před pojistnou událostí.

3. Oprávněná osoba má právo rovněž na úhradu nákladů na odklizení poškozené nebo zničené věci, nouzového zasklení nebo zabednění, maxi- málně však do výše ceny předmětu pojištění.

4. Zbytky poškozené nebo zničené věci zůstávají ve vlastnictví pojistníka/ pojištěného a jejich hodnota se odečítá od pojistného plnění.

Článek 7 Zachraňovací náklady

Pojistitel uhradí tyto zachraňovací náklady :

a) účelně vynaložené náklady na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události nebo zmírnění následků již nastalé pojistné události;

b) vynaložené náklady z důvodů hygienických, ekologických či bezpečnost- ních při odklízení poškozeného pojištěného majetku nebo jeho zbytků. Úhrada vynaložených zachraňovacích nákladů podle písmen a) a b) toho- to článku se omezuje do výše 5 % ze sjednané pojistné částky.

Úhrada zachraňovacích nákladů, které byly vynaloženy na záchra- nu života a zdraví se omezuje do výše 30% sjednané pojistné částky nebo limitu pojistného plnění. Zachraňovací náklady, které opráv- něná osoba vynaložila na základě písemného souhlasu pojistitele, uhradí pojistitel bez omezení.

Článek 8

Místo pojištění

1. Místem pojištění je místo uvedené v pojistné smlouvě.

2. Pokud je sjednáno v pojistné smlouvě více míst pojištění, vztahuje se po- jištění na všechna tato místa pojištění.

3. Pojištění se vztahuje na pojistné události, které nastanou na území České republiky, není-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

Článek 9

Podpojištění, pojištění na první riziko

1. Je-li v době vzniku pojistné události pojistná částka jednotlivé položky nižší než její pojistná hodnota, poskytne pojistitel pojistné plnění, které je k výši škody ve stejném poměru, jako pojistná částka k pojistné hodnotě.

2. Pojištění lze sjednat i na první riziko. V tomto případě je pojistná částka pro jednotlivé položky horní hranicí plnění pojistitele pro plnění ze všech pojistných událostí v průběhu jednoho pojistného období. V pojistné smlouvě musí být výslovně uvedeno, že se jed- ná o pojištění prvního rizika.

Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se v tomto případě nepoužije.

3. Došlo-li v průběhu jednoho pojistného období v důsledku pojistného plně- ní ke snížení pojistné částky sjednané na první riziko, může si pojistník tuto pojistnou částku do její původní výše opět obnovit doplacením pojistného.

Článek 10 Spoluúčast

1. V pojistné smlouvě může být ujednáno, že oprávněná osoba se podílí na pojistném plnění z každé pojistné události pevně stanovenou částkou (dále jen spoluúčast).

2. Spoluúčast sjednaná ve smlouvě se odečítá od pojistného plnění.

3. V pojistné smlouvě lze sjednat jiné formy spoluúčasti pro jednotlivé pojiš- těné položky.

Článek 11

Povinnosti pojistníka/ pojištěného/ oprávněné osoby

1. Vedle povinností stanovených v obecné části pojistných podmínek jsou povinni:

a) dodržovat veškeré všeobecně závazné předpisy včetně bezpečnostních předpisů uvedených v doplňkových pojistných podmínkách a další povin- nosti, které byly stanoveny v pojistné smlouvě;

b) oznámit pojistiteli, že uzavřel další pojištění stejných položek na stejné nebez- pečí u jiného pojistitele, a sdělit jeho obchodní název a výši pojistné částky.

2. Dále jsou povinni dbát, aby pojistná událost nenastala a provádět přimě- řená opatření k jejímu odvrácení nebo ke zmírnění následků škody, která již nastala, a podle možnosti si k tomu vyžádat pokyny pojistitele a řídit se jimi.

3. V případě vzniku pojistné události jsou povinni:

a) neprodleně oznámit policii vznik pojistné události, která nastala za okol- ností nasvědčujících spáchání trestného činu;

b) neměnit bez souhlasu pojistitele stav vzniklý pojistnou událostí, pokud to není nutné k odvrácení nebo zmírnění následků škody nebo v rozporu s obecným zájmem;

c) předložit pojistiteli do 15 dnů od nahlášení škody seznam poškozených, zničených a ztracených věcí.

Článek 12

Úprava výše pojistného

Čl. 5, odst. 5.5. VPP UCZ/14 se doplňuje tak, že pojistitel je oprávněn upravit výši pojistného v případech:

- kdy dojde ke změně právních předpisů majících vliv na plnění pojistitele nebo na jeho odvodové povinnosti vůči státu či jeho organizačním složkám nebo

- kdy z pohledu pojistné matematiky dojde z jiných důvodů k ohro- žení splnitelnosti závazků pojistitele nebo

- kdy dojde k růstu indexů vývoje cen pojištěných věcí, případně cen prací na jejich reprodukci, jež zveřejňuje Český statistický úřad, pokud za sledované období tento růst činí více než 5%.

Článek 13 Účinnost

Tyto Všeobecné pojistné podmínky nabývají účinnosti dnem 1.1.2014.

UCZ/PP/14

Všeobecné pojistné podmínky

pro pojištění majetku pro případ přerušení provozu následkem věcné škody

– zvláštní část

Obsah:

Úvodní ustanovení

Rozsah pojištění, pojistná nebezpečí - článek 1 Předmět pojištění - článek 2

Škoda vzniklá přerušením provozu - článek 3 Výluky z pojištění - článek 4

Náklady na zmírnění škody - článek 5 Místo pojištění - článek 6

Doba ručení - článek 7

Pojistná hodnoty, oceňovací období - článek 8 Pojistná částka - článek 9

Podpojištění - článek 10

Výpočet pojistného, dodatečné ručení - článek 11 Placení pojistného - článek 12

Pojistné plnění - článek 13 Spoluúčast - článek 14

Povinnosti pojištěného a oprávněné osoby - článek 15 Práva pojistitele - článek 16

Účinnost - článek 17

Úvodní ustanovení

Pojištění je upraveno touto zvláštní částí pojistných podmínek, Všeobecnými po- jistnými podmínkami – obecná část – UCZ/14, které spolu tvoří nedílnou součást. Toto pojištění se sjednává jako pojištění škodové.

Článek 1

Rozsah pojištění, pojistná nebezpečí

1. Pojištění je možno sjednat pro případ přerušení provozu z důvodu věcných škod uvedených v odst. 2. a 3. tohoto článku.

2. Za věcnou škodu ve smyslu těchto pojistných podmínek se považuje zničení, poškození nebo ztráta věci, sloužící provozu pojištěného v důsledku těchto nebezpečí:

a) požáru, výbuchu, úderu blesku, nárazu nebo zřícení osádkou obsazeného letícího tělesa, jeho části nebo jeho nákladu („základní živelní pojištění“);

b) vichřice;

c) krupobití;

d) sesuvu půdy, zřícení skal a zeminy;

e) pádu stromů, stožárů a jiných předmětů;

f) tíhy sněhu nebo námrazy;

g) povodně, záplavy a zemětřesení (dále jen katastrofická pojistná nebezpečí);

h) vody z vodovodního zařízení;

i) krádeže vloupáním nebo loupeže.

3. Pojistitel poskytne pojistné plnění také tehdy, jestliže k věcné škodě došlo v důsledku hašení, stržení či odklízení nebo v příčinné souvislosti s pojistnou událostí uvedenou odst. 2. tohoto článku.

4. Pojištění se vztahuje na přerušení provozu v důsledku jednotlivého nebezpečí popř. skupiny nebezpečí, jež jsou v pojistné smlouvě výslovně sjednány. Definice jednotlivých nebezpečí, jakož i případy, na něž se pojištění nevztahuje, jsou uvedeny v článcích 2 – 9 a v člán- ku 23 Všeobecných pojistných podmínek pojištění majetku pro případ poškození nebo zničení živelní událostí – zvláštní část – UCZ/Živ/14 a článku 1 Všeobecných pojistných podmí- nek pojištění majetku pro případ odcizení – zvláštní část – UCZ/ Odc/14.

5. Za věci sloužící provozu pojištěného se považují věci nemovité a movité, které jsou ve vlastnictví pojištěného.

Movité věci ve vlastnictví cizích osob se za věci sloužící provozu považují za předpokladu, že tyto věci pojištěný oprávněně převzal a je-li tak v pojistné smlouvě ujednáno.

6. Pokud není v pojistné smlouvě ujednáno jinak, nepovažují se za věci sloužící provozu pojištěného:

a) cennosti, včetně jejich sbírek;

b) nosiče dat a záznamů, výrobní a provozní dokumentace;

c) výstavní modely, vzory, prototypy, exponáty a výrobní zařízení nepo- užitelná pro standardní produkci;

d) hrací, peněžní a obdobné automaty i s obsahem, kromě peněz.

7. Za věci sloužící provozu ve smyslu těchto pojistných podmínek se nepovažují:

a) věci zvláštní hodnoty (za věci zvláštní hodnoty se považují věci histo- rické, starožitné nebo umělecké hodnoty, včetně jejich sbírek);

b) vozidla, přívěsy, návěsy a tažné stroje podléhající povolovacímu říze- ní pro provoz na komunikacích ve smyslu zákona o technických pod- mínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích;

c) budovy, které v době vzniku pojistné události byly ve stavu, kdy je nebylo možno provozně využít k danému účelu, nebo na této budově jsou prováděny stavební úpravy a dále na věci v takové budově ulože- né;

d) vodstvo, půda a pole;

e) zvířata;

f) vrtné věže včetně příslušenství;

g) zařízení atomových elektráren a zařízení na přípravu jaderného pa- liva pro tyto elektrárny, včetně příslušenství.

Článek 2 Předmět pojištění

Předmětem pojištění je přerušení provozu v důsledku věcné škody ve znění článku 1 odst. 1. těchto pojistných podmínek v místě pojištění

uvedeném v pojistné smlouvě.

Článek 3

Škoda vzniklá přerušením provozu

1. Škodou vzniklou z přerušení provozu v důsledku věcné škody se rozumí ušlý provozní zisk a vynaložené dále trvající stálé provozní náklady v pojištěném ob- chodním závodě (dále jen provozní zisk a stálé náklady).

2. Stálé náklady budou uhrazeny pouze tehdy, pokud je jejich další vynakládání z právního hlediska nutné nebo hospodářsky zdůvodnitelné, a pokud by bez přerušení provozu byly realizovány.

Pojistitel uzná další vynakládání nájemného a poplatků za pronájem jakožto ekonomicky zdůvodnitelné, jestliže dané platby byly skutečně odvedeny pro- najímateli.

Vyplácení mezd a platů zaměstnanců, stejně tak i provize a ostatní odměny smluvních zástupců, uzná pojistitel jakožto ekonomicky zdůvodnitelné, jestli- že to je nutné k zachování budoucího provozu obchodního závodu.

3. Nenahrazují se odpisy, které by se byly uskutečnily v době přerušení provozu na zařízeních zničených věcnou škodou, které budou nahra- zeny novými zařízeními.

4. Při zjištění škody z přerušení provozu je třeba zohlednit všechny okolnosti, které by příznivě nebo nepříznivě ovlivnily chod a výsledky hospodaření během oceňovacího období, kdyby k přerušení provozu nedošlo.

5. Ekonomické výhody, které vzniknou během doby ručení (viz článek 7 těchto pojistných podmínek) jako následek přerušení provozu a rovněž ty, které vyplynou po skončení přerušení provozu, se odpovídajícím způsobem zapo- čítají do výše pojistného plnění.

6. Provozní zisk dle odst. 1. tohoto článku je zisk z obratu vyráběného nebo obchodovaného zboží, popřípadě zisk z poskytovaných služeb. Nezahrnují se zisky, které nesouvisejí s výrobním, obchodním nebo průmyslovým provo- zem, např. z finančních operací, obchodů s nemovitostmi.

7. Pojištění se nevztahuje na škody vzniklé přerušením provozu způso- bené:

a) úředně nařízenými opatřeními omezujícími obnovu a provoz ob- chodního závodu;

b) tím, že pojištěný nezajistí včas obnovu nebo opětné pořízení zniče- ných, poškozených nebo ztracených věcí, např. z důvodu nedostatku finančních prostředků.

8. Mezi stálé náklady dle odst. 1. tohoto článku nepatří náklady, které již při při přerušení provozu nenabíhají :

a) náklady na suroviny, pomocné a provozní materiály a náklady za odebrané zboží či služby, pokud se nejedná o náklady vynaložené k udržování provozu nebo o nezbytné poplatky za odběr energie;

b) daň z přidané hodnoty, spotřební daně, vývozní cla;

c) přepravné a jiné poplatky za přepravu, pokud je není nutné hradit s ohledem na přetrvávající smluvní závazky, bez ohledu na obrat zboží;

d) pojistné závislé na obratu, licenční a vynálezecké poplatky závislé na obratu;

e) náklady, které nesouvisejí s vlastní podnikatelskou činností, např. s kapitálovými obchody nebo obchody s nemovitostmi;

f) majetkové sankce (pokuty, penále), které je pojištěný povinen uhra- dit v důsledku neplnění nebo porušení svých závazků.

Článek 4

Výluky z pojištění

Pokud není ujednáno jinak, pojištění se bez ohledu na spolupůsobící příčiny nevztahuje na:

a) škody vzniklé v důsledku války, invaze, činnosti zahraničního nepří- tele, válečného stavu, válečných resp. vojenských akcí (bez ohledu na to, zda byla vyhlášena válka či nikoliv), občanské války, povstání, vzpoury, vzbouření, srocení, stávky, výluky, občanských nepokojů, odboje, vojenské či uzurpované moci, stanného práva, výjimečného stavu, jednání skupiny osob se zlým úmyslem, činu lidí jednajících pro politickou organizaci nebo ve spojení s ní, spiknutí, zabavení pro vojenské účely, zničení nebo poškození z pokynu vlády působící de jure nebo de facto anebo jiného veřejného orgánu;

b) škody vzniklé v důsledku trvalého nebo dočasného vyvlastnění vy- plývajícího z konfiskace, zabavení nebo jiných nároků vznesených ze strany orgánů veřejné správy;

c) škody jadernou energií nebo radioaktivitou jakéhokoliv druhu;

d) škody vzniklé v důsledku úmyslu nebo hrubé nedbalosti pojištěné- ho, jeho zástupce, osoby kterou pojištěný pověřil péčí o pojištěné věci, nebo ostrahou místa pojištění, osoby pojištěnému blízké nebo osoby žijící ve společné domácnosti s pojištěným; v případě, že pojiš- těným je právnická osoba, za zástupce pojištěného jsou považováni členové statutárních orgánů, prokuristé a jednatelé;

e) odpovědnost, újmu a na jakékoliv výdaje přímo nebo nepřímo způ- sobené, vyplývající nebo vzniklé v souvislosti s jakýmkoli teroristic-

kým činem, bez ohledu na skutečnost, že na této události nebo na jakékoli části takové újmy nebo výdaje mohla mít podíl i jiná příčina. Pro účely této výluky se terorismem rozumí násilný čin nebo čin nebezpečný z hlediska lidského života, hmotného nebo nehmotného majetku nebo infrastruktury s úmyslem nebo účinkem ovlivnění vlády nebo vyvolání strachu ve veřejnosti nebo v její části.

Článek 5

Náklady na zmírnění škody

1. Náklady, účelně vynaložené pojištěným k odvrácení bezprostředně hrozící pojistné události nebo ke zmírnění následků pojistné události z přerušení provozu (dále jen náklady) hradí pojistitel:

a) pokud snižují rozsah povinnosti pojistitele plnit;

b) pokud je pojištěný podle okolností mohl považovat za potřebné, ale pro jejich naléhavost si nemohl předem vyžádat souhlas pojistitele. V takovém případě musí být pojistitel neprodleně informován o realizovaných opatřeních.

2. Pojistitel kromě důvodů stanovených zákonem nehradí náklady po- kud:

a) po jejich vynaložení vznikne pojištěnému užitek přesahující provozní zisk a stálé náklady, a to především po uplynutí doby ručení;

b) spolu s pojistným plněním přesahují stanovenou pojistnou částku, resp. sjednaná maximální odškodnění s výjimkou případu, kdy byly vynaloženy na pokyn pojistitele.

3. Náklady na zásah hasičů nebo jiných osob, které jsou povinny za- sáhnout ve veřejném zájmu pojistitel nehradí, pokud zasahují ve veřejném zájmu.

4. Pokud je pojištěný v době vzniku pojistné události podpojištěn ve smyslu článku 10 těchto pojistných podmínek, sníží pojistitel ná- hradu nákladů na zmírnění škod ve stejném poměru jako pojistné plnění. To platí rovněž pro náklady uvedené v odst. 1. tohoto článku pojistných podmínek, vynaložené na pokyn nebo se souhlasem po- jistitele.

Článek 6 Místo pojištění

1. Místem pojištění je budova, prostory nebo pozemek uvedený v pojistné smlouvě.

2. Pokud je sjednáno v pojistné smlouvě více míst pojištění, vztahuje se pojištění na všechna tato místa pojištění.

3. Pokud je v pojistné smlouvě ujednáno, vztahuje se pojištění také na přerušení provozu v případě, že věcná škoda vznikla na věcech, které se za účelem opravy nebo údržby nacházejí mimo místo pojištění, avšak na území České republiky.

Článek 7 Doba ručení

1. Doba ručení je v pojistné smlouvě sjednané období, do jehož kon- ce pojistitel ručí za škodu vzniklou z přerušení provozu. Pokud škoda z přerušení provozu skončí dříve než sjednaná doba ručení (viz odst. 3. toho- to článku), ručí pojistitel za škodu z přerušení provozu jen do okamžiku, od kterého již škoda z přerušení provozu nevzniká.

2. Počátek doby ručení vzniká dnem vzniku věcné škody způsobené pojistným nebezpečím, jehož pojištění je v pojistné smlouvě sjednáno.

3. Doba ručení činí 12 měsíců. Pokud je tak v pojistné smlouvě ujednáno, může být doba ručení pro mzdy, platy a provize stanovena také na 6 nebo 9 měsíců. Základem pro výpočet je roční pojistná částka.

Stejně tak může být pro jednotlivé nebo všechny položky sjednána doba ruče- ní na 15, 18, 21 nebo 24 měsíců. V těchto případech je základem pro výpočet pojistného dvojnásobek roční pojistné částky.

Článek 8

Pojistná hodnota, oceňovací období

1. Pojistnou hodnotou v případě pojistné události se rozumí provozní zisk a stálé náklady, které by pojištěný v oceňovacím období vytvořil ze své podnikatel- ské činnosti, kdyby k přerušení provozu nedošlo.

2. Oceňovací období je časové rozmezí, na které se v případě pojistné události vztahuje ohodnocení pojištěného provozního zisku a stálých nákladů ob- chodního závodu.

Oceňovací období je jednotné pro všechny položky a činí 12 měsíců. Pokud je pro jednu nebo více položek sjednána doba ručení delší než 12 měsíců, činí oceňovací období pro všechny položky 24 měsíců. Oceňovací období končí okamžikem, od kterého již škoda z přerušení provozu nevzni- ká, nejpozději však uplynutím doby ručení.

Článek 9 Pojistná částka

1. Pojistná částka vyjadřuje pojistnou hodnotu a je nejvyšší hranicí pojistného plnění pojistitele.

2. Pojistná částka může být rozčleněna do několika položek, specifikovaných v pojistné smlouvě s různou dobou ručení. Položky se stejnou dobou ručení jsou považovány za jednu položku.

3. Pojistnou částku stanoví vždy na vlastní odpovědnost pojistník.

Článek 10 Podpojištění

Je-li v době vzniku pojistné události pojistná částka jednotlivé položky (včetně sjednaného dodatečného ručení) nižší než její pojistná hodnota, poskytne pojisti- tel pojistné plnění, které je k výši škody ve stejném poměru, jako je pojistná částka (včetně sjednaného dodatečného ručení) k pojistné hodnotě.

Článek 11

Výpočet pojistného, dodatečné ručení

1. Pojistné je stanoveno pevnou finanční částkou nebo sazbou z pojistné částky pro jednotlivé položky.

2. Pojistitel ručí nad sjednanou výši pojistné částky každé položky až do výše sjednaného procentního navýšení pojistné částky (dále jen „dodatečné ruče- ní“).

To neplatí při sjednaném limitu odškodnění a u pojistných částek na první riziko.

3. Pojistné období musí odpovídat obchodnímu roku pojištěného. Obchodním rokem se rozumí účetní období, pokud není v pojistné smlouvě ujednáno jinak. Pojištěný je povinen ohlásit nejpozději 6 měsíců po uplynutí pojistného období, jaký provozní zisk a jaké stálé náklady v uplynulém obchodním roce vykázal. Pokud je sjednaná doba ručení delší než 12 měsíců, musí pojištěný ohlásit dosažený provozní zisk a stálé náklady za posledních 24 měsíců, které skončily ke konci uplynulého obchodního roku.

4. Pojistné za uplynulý obchodní rok se vyúčtuje na základě částky nahlášené dle odst. 3. tohoto článku. V případě, kdy nahlášená částka byla:

a) nižší než pojistná částka uplynulého obchodního roku, bude pojistné zapla- cené z přesahující částky navráceno až do výše jedné třetiny zaplaceného pojistného,

b) vyšší než pojistná částka uplynulého obchodního roku, bude pojistné za chybějící částku doplaceno až do výše sjednaného dodatečného ručení.

5. Není-li uvedená částka dle odst. 3. tohoto článku nahlášena do 6 měsíců po uplynutí obchodního roku, bude za uplynulý obchodní rok doplaceno pojistné za sjednané dodatečné ručení, resp. za dodatečné ručení vyplývající z průměrné roční pojistné částky dle odst. 8. tohoto článku.

6. Nahlašovaná částka,navrácení a doplatek pojistného se určují pro každou položku pojistné částky zvlášť.

7. Prokáže-li se v případě vzniku pojistné události, že částka ohlášena dle odst.

3. tohoto článku za účelem vyúčtování uplynulého pojistného období byla pro určitou položku nižší než pojistná hodnota této položky v uplynulém pojistném období, vypočtené pojistné plnění se snižuje v poměru, v jakém je pojistné skutečně zaplacené (tj. i po vyúčtování pojistného dle odst. 4.) k pojistnému, které by pojištěný musel zaplatit z pojistné hodnoty. Ustanovení tohoto odstavce neplatí, pokud pojištěný prokáže, že k nespráv- nému ohlášení pojistné částky jednotlivé položky došlo bez jeho zavinění. V případě sjednání doby ručení delší než 12 měsíců a kratší než 24 měsíců se pojistná hodnota vztahuje k období 24 měsíců, které končí s koncem uplynu- lého obchodního roku.

8. Došlo-li v průběhu uplynulého pojistného období z jakéhokoliv důvodu ke změně pojistné částky, pak se za pojistnou částku ve smyslu odst. 4. a 7. tohoto článku považuje průměrná roční částka, která se stanoví z příslušných částek s přihlédnutím k délce období, v nichž platily.

Článek 12

Placení pojistného

1. Od doby trvání pojištění v délce 10 měsíců bude účtováno plné roční pojistné.

2. V případě vyúčtování pojistného za uplynulý obchodní rok:

a) pojistitel vrátí přeplatek pojistného dle článku 11 odst. 4. písm. a) do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo hlášení doručeno,

b) je pojištěný povinen zaplatit dlužné pojistné dle článku 11 odst. 4. písm. b), resp. odst. 5. do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo vyúčtování doručeno.

Článek 13 Pojistné plnění

1. Pojistnou událostí je jakákoliv nahodilá a nepředvídaná škoda, se kterou je podle těchto pojistných podmínek spojena povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění.

2. V případě vzniku pojistné události pojistitel poskytne pojistné plnění za škodu vzniklou přerušením provozu dle článku 3 a náklady dle článku 5.

3. Pokud byly ujednány i další pojistné částky dle článku 10 odst. 2., poskytne pojistitel pojistné plnění maximálně do výše těchto sjednaných částek.

4. K úhradě všech pojistných událostí nastalých během pojistného období po- skytne pojistitel plnění maximálně do výše:

a) pojistné částky stanovené pro příslušnou položku a období;

b) limitu pojistného sjednaného pro konkrétní danou pojištěnou položku v po- jistné smlouvě.

Při vzniku pojistné události se sníží pojistná částka pro příslušnou položku a období o výši vyplaceného plnění. Výše pojistné částky může být na návrh pojistníka a proti doplacení pojistného upravena.

Článek 14 Spoluúčast

1. V pojistné smlouvě může být dohodnuto, že se pojištěný podílí na pojistném plnění pevně stanovenou částkou (dále jen spoluúčast).

Spoluúčast sjednaná v pojistné smlouvě se odečítá od celkového pojistného plnění a nákladů ve smyslu článku 5 těchto pojistných podmínek.

2. V pojistné smlouvě může být dohodnut časový úsek, jenž označuje délku trvání škody z přerušení provozu (dále jen časová spoluúčast), za který pojistitel neposkytne pojistné plnění. Počátek časové spoluúčasti je shodný s počátkem doby ručení.

Článek 15

Povinnosti pojištěného a oprávněné osoby

1. Článek 7 VPP UCZ/14 se doplňuje tak, že pojistník je dále povinen:

a) dodržovat veškeré všeobecně závazné předpisy včetně bezpečnostních před- pisů uvedených v doplňkových pojistných podmínkách a další povinnosti, které byly stanoveny v pojistné smlouvě;

b) vést průkazné účetnictví;

c) zajistit, aby inventury, bilance a výsledky hospodaření obchodního zá- vodu za poslední tři účetní roky byly uloženy tak, aby v případě vzni- ku pojistné události nemohly být zničeny, poškozeny nebo ztraceny v souvislosti s věcnou škodou, tj. zajistit trvalost účetních záznamů;

d) neprodleně oznámit pojistiteli změnu způsobu nebo druhu podnikatelské činnosti;

e) oznámit pojistiteli, že uzavřel další pojištění stejných položek na stejné ne- bezpečí nebo riziko u jiného pojistitele, a sdělit jeho obchodní název a výši pojistné částky;

f) neprodleně nahradit stávající zámek zámkem stejného druhu a kvali- ty, pokud v případě sjednání pojištění přerušení provozu v důsledku krádeže vloupáním a loupeže dojde ke ztrátě klíče od vstupních dve- ří do místa pojištění nebo od skříňky, kde jsou pojištěné věci uloženy v souladu se sjednanými bezpečnostními opatřeními.

2. Pojištěný je dále povinen dbát, aby pojistná událost nenastala a provádět při- měřená opatření k jejímu odvrácení nebo ke zmírnění následků škody, která již nastala, vyžádat si k tomu pokyny pojistitele a postupovat v souladu s nimi. Pokud si pojištěný pro naléhavost opatření nemohl vyžádat souhlas pojisti- tele předem, musí ho neprodleně informovat o provedených opetřeních.

3. V případě vzniku pojistné události je pojištěný či každý, kdo se pokládá za oprávněnou osobu nebo má právní zájem na pojistném plnění povinen:

a) neprodleně oznámit vznik pojistné události pojistiteli;

b) neprodleně oznámit policii vznik pojistné události, která nastala za okolností nasvědčujících spáchání trestného činu;

c) neměnit bez souhlasu pojistitele stav vzniklý pojistnou událostí, pokud to není nutné k odvrácení nebo zmírnění následků škody nebo v rozporu s obecným zájmem;

d) umožnit pojistiteli nebo osobám jím pověřeným, veškerá šetření potřebná pro posouzení nároku na pojistné plnění a jeho výši a předložit k tomu potřebné podklady a informace.

Jedná se především o inventární knihy, účetní závěrky, bilance, výkazy zisků a ztrát, daňové doklady a všechny ostatní doklady vázané k činnosti obchod- ního závodu v běžném obchodním roce a dále za tři předchozí roky.

Článek 16

Práva pojistitele

Pojistitel je oprávněn pojistné plnění snížit úměrně závažnosti porušení povinnosti pojištěného uvedených v článku 15 těchto pojistných podmí- nek, pokud toto porušení:

a) mělo podstatný vliv na vznik nebo zvětšení následků pojistné udá- losti,

b) znemožnilo předložení důkazů o tom, že ke vzniku škody došlo po- jistnou událostí ve smyslu ujednání těchto pojistných podmínek.

Článek 17 Účinnost

Tyto Všeobecné pojistné podmínky nabývají účinnosti dnem 01.01.2014.

UCZ/Odp/14

Všeobecné pojistné podmínky

pro pojištění odpovědnosti

- zvláštní část -

Obsah

1. Úvodní ustanovení

2. Škodná událost, pojistná událost, pojistné riziko, pojistné nebezpečí

3. Územní platnost pojištění

4. Plnění pojistitele, náklady právní ochrany, zachraňovací náklady

5. Spoluúčast

6. Přechod práva na pojistitele

7. Povinnosti pojistníka, pojištěného a pojistitele

8. Obecné výluky z pojištění

9. Pojistné

10. Výkladová ustanovení

11. Závěrečná ustanovení (účinnost pojistných podmínek)

Článek 1

Úvodní ustanovení

Pojištění je upraveno touto zvláštní částí všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti (dále jen „UCZ/Odp/14“), Všeobecnými pojistnými pod- mínkami – obecná část – UCZ/14 (dále jen „VPP UCZ/14“), doplňkovými po- jistnými podmínkami pro jednotlivé druhy pojištění odpovědnosti a pojistnou smlouvou, které spolu tvoří nedílnou součást. Toto pojištění se sjednává jako pojištění škodové.

Článek 2

Škodná událost, pojistná událost, pojistné riziko, pojistné nebez-pečí

1. Škodnou událostí je skutečnost, ze které vznikla škoda a při ublížení na zdraví a při usmrcení též újma, která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění a která je blíže specifikována v doplňkových pojistných podmínkách nebo v pojistné smlouvě.

2. Pojistnou událostí je vznik povinnosti pojistitele nahradit vzniklou škodu a při ublížení na zdraví a při usmrcení též újmu. Pokud o náhradě této škody nebo újmy rozhoduje oprávněný orgán, platí, že pojistná událost nastala teprve dnem, kdy rozhodnutí tohoto orgánu nabylo právní moci.

3. Pojistným rizikem je míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události v souvislosti s činností pojištěného a je blíže specifikováno v doplňkových pojistných podmínkách nebo v pojistné smlouvě.

4. Pojistným nebezpečím je možná příčina vzniku pojistné události.

V doplňkových pojistných podmínkách pro jednotlivé druhy pojištění jsou definována základní pojistná nebezpečí (základní pojištění) a další pojistná nebezpečí a rizika (dodatková pojištění)

Článek 3

Územní platnost pojištění

Není-li v doplňkových pojistných podmínkách nebo v pojistné smlouvě ujedná- no jinak, platí, že pojištění se sjednává s územní platností Česká republika. Právo na pojistné plnění vzniká za předpokladu, že škodná událost (příčina vzniku škody nebo při ublížení na zdraví a při usmrcení též újmy) i škoda a při ublížení na zdraví a při usmrcení též újma samotná vznikly na tomto území.

Článek 4

Plnění pojistitele, náklady právní ochrany, zachraňovací náklady

1. Pojistné plnění se stanoví jako náhrada škody nebo při ublížení na zdraví a při usmrcení též újmy, za kterou pojištěný odpovídá podle obecně

závazných právních předpisů. Plnění pojistitel poskytne v rozsahu právních předpisů, které upravují náhradu škody nebo újmy, a za podmínek stanovených všeobecnými a doplňkovými pojistnými podmínkami a pojistnou smlouvou.

2. Pojistitel poskytne pojistné plnění v tuzemské měně, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak.

3. Horní hranicí pojistného plnění je limit pojistného plnění, který se ujed- nává v pojistné smlouvě na návrh pojistníka.

4. V pojistné smlouvě mohou být v rámci limitu pojistného plnění stano- veny pro sjednaná pojistná nebezpečí sublimity pojistného plnění. Plnění z jedné škodné události, které je poskytováno z důvodu pojistného nebezpečí omezeného sublimitem pojistného plnění, nesmí přesáhnout tento sublimit. To platí i pro plnění z tzv. sériové škodné události. Sub- limit pojistného plnění se vždy sjednává v rámci sjednaného limitu pojist- ného plnění, a to v nižší nebo stejné výši.

5. Není-li v doplňkových pojistných podmínkách nebo v pojistné smlouvě ujednáno jinak, celkové plnění z jedné škodné události nesmí přesáhnout limit, sublimit pojistného plnění stanovený v pojistné smlouvě. To platí i pro součet všech plnění ze sériové škodné události. Pro vznik sériové škodné události je rozhodující vznik první události v sérii.

6. Není-li v doplňkových pojistných podmínkách nebo v pojistné smlouvě ujednáno jinak, plnění vyplacená pojistitelem ze všech škodných událostí vzniklých v průběhu jednoho pojistného roku (případně v průběhu platnosti pojištění sjednaného na kratší období) nesmí přesáhnout dvojnásobek limitu, sublimitů pojistného plnění pro sjednaná pojistná nebezpečí.

7. Jestliže skutečnosti rozhodné pro plnění pojistitele (škodná událost, vznik škody nebo újmy, případně uplatnění nároku na náhradu škody nebo újmy) spadají do různých pojistných roků, jsou pro plnění z pojištění rozhodující parametry pojištění platné v době vzniku škody nebo újmy (limit, sublimit pojistného plnění, spoluúčast, územní platnost).

8. Pojistitel za pojištěného rovněž uhradí částku, kterou je pojištěný povinen uhradit:

a) pojistiteli v případě přechodu práva poškozeného na pojištěného z důvodu pojistitelem poskytnutého pojistného plnění nebo vynaložených zachraňovacích nákladů,

b) v důsledku vypořádání škůdců podle jejich účasti na způsobení vzniklé škody nebo újmy,

c) v případě postihu, tj. uplatnění práva na úhradu toho, co byl povi-nen hradit poškozenému ten, kdo byl povinen k úhradě škody nebo újmy, která vznikla zaviněním pojištěného, to vše za předpokladu, že z povin- nosti pojištěného hradit škodu a při ublížení na zdraví a při usmrcení též újmu, ke které se tyto částky vážou, vznikl nárok na pojistné plnění podle všeobecných a doplňkových pojistných podmínek a pojistné smlouvy.

9. Náklady právní ochrany

Pojistitel uhradí v rámci stanoveného limitu pojistného plnění za pojiš- těného náklady:

a) řízení o náhradě škody nebo újmy před příslušným orgánem, pokud toto řízení bylo nutné ke zjištění odpovědnosti pojištěného nebo výše náhrady škody nebo při ublížení na zdraví a při usmrcení též újmy, a náklady právního zastoupení pojištěného v tomto řízení, a to ve všech stupních;

b) na obhajobu v trestním řízení (tj. v přípravném řízení i v řízení před soudem ve všech stupních) vedeném proti pojištěnému v souvislosti se škodnou událostí;

c) na právní zastoupení při mimosoudním projednávání nároku na náhradu škody nebo újmy, které vznikly poškozenému, pokud se k tomu pojistitel písemně zavázal.

Náklady právního zastoupení a obhajoby podle tohoto odstavce, které přesahují mimosmluvní odměnu advokáta v České republice stanovenou příslušnými právními předpisy, pojistitel uhradí pouze v případě, že se k tomu písemně zavázal.

Podmínkou pro úhradu nákladů uvedených v tomto odstavci je splnění po- vinností pojištěného uložených mu v čl. 7 odst. 1 těchto pojistných pod- mínek.

Pojistitel nehradí náklady podle tohoto odstavce, jestliže byl pojištěný v souvislosti se škodnou událostí uznán vinným úmysl- ným trestným činem. Pokud již pojistitel tyto náklady uhradil, má proti pojištěnému právo na vrácení vyplacené částky.

10. Pojistitel uhradí tyto zachraňovací náklady:

a) účelně vynaložené náklady na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící po- jistné události nebo zmírnění následků již nastalé pojistné události;

b) vynaložené náklady z důvodů hygienických, ekologických či bezpečnostních při odklízení poškozeného pojištěného majetku nebo jeho zbytků. Úhrada zachraňovacích nákladů, které byly vynaloženy na záchra- nu života a zdraví, se omezuje do výše 30 % ze sjednaného limitu pojistného plnění. Úhrada ostatních vynaložených zachraňovacích nákladů podle písm. a), b) tohoto odstavce se omezuje do výše 5 % ze sjednaného limitu nebo sublimitu pojistného plnění sjed- naného pro pojistné nebezpečí, kterého se zachraňovací náklady týkají. Zachraňovací náklady, které pojistník, pojištěný vynaložil na základě písemného souhlasu pojistitele, uhradí pojistitel bez omezení.

Článek 5 Spoluúčast

Pojištěný se podílí na plnění z každé škodné události částkou sjednanou v pojistné smlouvě jako spoluúčast. Na plnění ze sériové škodné události se pojištěný podílí spoluúčastí jen jednou bez ohledu na počet událostí v sérii.

Je-li v rámci jedné škodné události plněno z více pojistných nebezpečí, podílí se pojištěný na plnění ze škodné události nejvyšší sjednanou spoluúčastí.

Článek 6

Přechod práva na pojistitele

1. Vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo újmy nebo jiné obdobné právo, přechází výplatou plnění z pojištění tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených na pojistitele, a to až do výše částek, které pojistitel z pojištění oprávněné osobě vyplatil.

2. Na pojistitele nepřecházejí práva uvedená v odstavci 1 tohoto článku proti osobám, které s oprávněnou osobou, pojištěným nebo osobou, která vynaložila zachraňovací náklady, žijí ve společné domácnosti nebo které jsou na ni odkázány výživou. To však ne- platí, jestliže tyto osoby způsobily pojistnou událost úmyslně.

3. Vzdal-li se pojištěný nebo osoba, která vynaložila zachraňovací náklady, svého práva na náhradu škody nebo újmy nebo jiného obdobného práva nebo toto právo včas neuplatnil anebo jinak zmařil přechod svých nároků na pojistitele, má pojistitel právo postihu. Projeví-li se následky takovéhoto jednání až po výplatě pojistného plnění, má pojistitel právo na vrácení vyplaceného pojist- ného plnění až do výše částek, které by jinak mohl získat.

4. Jestliže pojištěný nebo ten, koho pojištěný ke své činnosti použil, způsobil škodu svým jednáním, které bylo ovlivněno požitím alkoholu nebo požitím návykové látky nebo přípravku takovou látku obsahujícího, má pojistitel proti němu právo na náhradu toho, co za něho plnil.

5. Má-li pojištěný vůči oprávněné osobě nebo jiné osobě právo na vrácení vyplacené částky nebo snížení důchodu nebo na zastavení jeho výplaty, přechází toto právo na pojistitele, pokud za pojištěného tuto částku uhradil nebo za něj vyplácí důchod.

6. Na pojistitele přechází právo na úhradu nákladů řízení o náhradě škody nebo újmy, které pojištěnému bylo přiznáno proti odpůrci, pokud je pojis- titel za něj zaplatil.

7. Pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu pojistiteli oznámit, že nastaly okolnosti odůvodňující práva uvedená v odstavcích 5 a 6 tohoto článku a odevzdat mu doklady potřebné k uplatnění těchto práv.

Článek 7

Povinnosti pojistníka, pojištěného a pojistitele

1. Pojistník, pojištěný je kromě povinností stanovených ve VPP UCZ/14 po- vinen:

a) oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu všechny změny ve skuteč- nostech, které uvedl při sjednávání pojištění a které nastaly v době trvání pojištění (včetně zvýšení či rozšíření pojistného rizika). Za změnu pojistného rizika se považuje i změna základny pro výpočet pojist- ného, která je uvedena v pojistné smlouvě (např. výše ročních příjmů pojištěného, počet lůžek, stravovacích míst, žáků, zaměstnanců);

b) umožnit pojistiteli provést kontrolu podkladů potřebných pro výpočet pojistného a umožnit prohlídku věcí, s nimiž pojištění souvisí, pokud si pojistitel takovou prohlídku vyžádá;

c) bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli, že má sjednané další pojištění proti témuž pojištěnému riziku pro stejné pojistné období; sdělit jméno pojistitele a výši limitu, sublimitů pojistného plnění;

d) dbát, aby škodná událost nenastala, především nesmí porušovat po- vinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které jsou mu právními předpisy uloženy nebo které vzal na sebe pojistnou smlouvou, ani strpět jejich porušování osobami, které jsou pro něho činné;

e) oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu, že nastala škodná událost a že proti němu poškozený uplatnil právo na náhradu škody nebo újmy, kterou má uhradit pojistitel, a vyjádřit se k požadované náhradě a její výši; postupovat podle pokynů pojistitele a pojistitele pověřit, aby za

něj škodnou událost projednal. Tato povinnost se vztahuje i na případy, kdy poškozený uplatňuje náhradu škody nebo újmy u soudu nebo jiného příslušného orgánu;

f) neprodleně informovat pojistitele o tom, že proti pojištěnému nebo tomu, koho pojištěný ke své činnosti použil, bylo zahájeno trestní řízení v souvislosti se vzniklou škodou nebo újmou, sdělit jméno zvoleného ob- hájce a informovat o průběhu a výsledku tohoto řízení;

g) oznámit neprodleně orgánům činným v trestním řízení škodu nebo újmu, jež vznikla za okolností vzbuzujících podezření z trestného činu či pokusu o něj;

h) učinit opatření, aby nedošlo k promlčení nebo zániku práva na náhradu škody nebo újmy nebo jiného obdobného práva, které podle obecně závazných právních předpisů přechází na pojistitele;

i) učinit opatření, aby škoda nebo újma vzniklá škodnou událostí nebo v souvislosti s ní byla co nejmenší; vyčkat s opravou věci poškozené škodnou událostí nebo odstraňováním zbytků takto zničené nebo poš- kozené věci na písemný pokyn pojistitele, a to nejdéle do doby 30 dnů od nahlášení škodné události, pokud z bezpečnostních, hygienických nebo jiných vážných důvodů není nutno s opravou nebo odstraňováním zbytků začít neprodleně;

j) zabezpečit vůči jinému práva, která předcházejí na pojistitele, zejm. právo na náhradu škody nebo újmy způsobené škodnou událostí, jakož i právo na postih a vypořádání;

k) nesmí zcela ani zčásti uznat nebo uspokojit jakýkoliv nárok z titulu odpovědnosti bez předchozího souhlasu pojistitele, stejně tak uzavřít dohodu o narovnání nebo umožnit uznání dluhu, s výjimkou nároku na náhradu škody na věcech, která nepřesahuje výši spoluúčasti; dále se nesmí zavázat k úhradě promlčené pohledávky nebo ji uhradit, uzavřít soudní smír, zapříčinit vydání rozsudku pro uznání nebo zmeškání; proti rozhodnutím příslušných orgánů, které se týkají náhrady škody nebo újmy, je povinen se včas odvolat nebo podat odpor, pokud v odvolací lhůtě neobdrží jiný pokyn od pojistitele. Dále se nesmí zavázat k prodloužení promlčecí lhůty bez souhlasu pojistitele;

l) plnit další povinnosti, které byly ujednány v pojistné smlouvě.

2. Porušil-li pojistník nebo pojištěný povinnosti uvedené v odstavci 1 to- hoto článku, má pojistitel právo pojistné plnění přiměřeně snížit podle závažnosti tohoto porušení.

3. Mělo-li porušení povinností stanovených v odstavci 1 tohoto člán-ku pod- statný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo na zvětšení rozsahu jejích následků, nebo ztížilo-li zjištění právního důvodu plnění či šetření rozsahu škody nebo újmy, nebo zmařilo-li možnost pojistitele s úspěchem uplatnit práva, která na něj přecházejí, je pojistitel oprávněn plnění z po- jistné smlouvy snížit podle toho, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit.

4. Bylo-li v důsledku porušení povinnosti pojistníka nebo pojištěného při jed- nání o uzavření smlouvy nebo o její změně ujednáno nižší pojistné, má po- jistitel právo pojistné plnění snížit o takovou část, jaký je poměr pojistného, které obdržel, k pojistnému, které měl obdržet.

5. Jestliže pojistitel požadoval vypořádání nároků poškozeného na náhradu škody nebo újmy uznáním závazku nebo narovnáním, k tomu však pro ne- souhlas pojištěného nedošlo, může pojistitel pojištěnému odmítnout další úhradu nákladů, s výjimkou nákladů obhajoby, jakož i plnění toho, oč se povinnost pojistitele plnit v důsledku tohoto jednání pojištěného zvýšila.

6. Pojistitel je povinen:

a) po skončení šetření nutného ke zjištění existence a rozsahu povinnosti plnit sdělit jeho výsledky osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění; na žádost této osoby pojistitel písemně zdůvodní výši pojistného plnění, popř. důvod zamítnutí;

b) do 15 dnů ode dne skončení šetření poskytnout pojistné plnění, není-li v doplňkových pojistných podmínkách nebo v pojistné smlouvě ujednáno jinak;

c) vrátit pojistníkovi, pojištěnému na jejich žádost doklady, které pojistiteli zaslali nebo předali.

Článek 8

Obecné výluky z pojištění

1. Kromě výluk uvedených ve VPP UCZ/14, doplňkových pojistných podmínkách nebo v pojistné smlouvě se pojištění odpovědnosti dále nevztahuje na povinnost nahradit škodu a při ublížení na zdraví a při usmrcení též újmu:

a) způsobenou úmyslně, ze svévole, lstí, škodolibostí;

b) v případě odpovědnosti převzaté nad rámec stanovený právními předpisy nebo převzaté ve smlouvě;

c) vzniklou porušením práv duševního vlastnictví;

d) způsobenou neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou poskytnutou osobou, která se hlásí k odbornému výkonu;

e) způsobenou provozem dopravního prostředku v rozsahu, v jakém vznikl nárok na plnění z příslušného právního předpisu;

f) způsobenou činnostmi, u kterých český právní předpis ukládá povinnost uzavřít povinné pojištění;

g) v rozsahu, v jakém vznikl nárok na plnění z příslušného právního předpisu

při pracovním úrazu a nemoci z povolání;

h) způsobené formaldehydem, azbestem a účinky atomové (jaderné) en- ergie, jaderným zářením, radioaktivní kontaminací; vyvolané válečnými událostmi, teroristickými činy, stávkami, jinými ozbrojenými konflikty a vnitrostátními nepokoji, jakož i s tím spojenými vojenskými, policejními a úředními opatřeními;

i) související s účinky elektromagnetického pole;

j) způsobenou šířením poplašné zprávy;

k) která se projevuje genetickými změnami organismu nebo která je způsobena geneticky modifikovanými organismy nebo toxickými plísněmi;

l) vzniklou při profesionální sportovní činnosti aktivním účastníkům or- ganizované soutěže;

m) vzniklou na vadném výrobku dodaném pojištěným;

n) způsobenou na věcech dodaných pojištěným nebo na věcech, na nichž

pojištěný prováděl objednanou činnost, jestliže ke škodě došlo proto, že dodané věci byly vadné nebo objednaná činnost byla vadně pro- vedena (pojištěný nedodržel předepsaný nebo běžně používaný postup, resp. návod k používání zařízení, stroje, věci).

2. Není-li v doplňkových pojistných podmínkách nebo v pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojištění odpovědnosti se dále nevztahuje na povinnost nahradit škodu a při ublížení na zdraví a při usmrcení též újmu:

a) způsobenou na věcech, které pojištěný převzal ke zpracování, opravě, úpravě, prodeji, úschově nebo z jiného obdobného důvodu za účelem pro- vedení objednané činnosti;

b) způsobenou leteckým provozem, leteckým zařízením včetně jeho mo- delů nebo plavidlem;

c) vzniklou na movitých věcech, které pojištěný oprávněně užívá;

d) vzniklou na životním prostředí;

e) spočívající v ekologické újmě;

f) způsobenou provozováním zařízení k čištění vody, k čištění odpadních vod, k nakládání s odpady a k zneškodňování odpadů;

g) porušením právní povinnosti pojištěným v době před uzavřením pojištění;

h) z přepravních a zasílatelských smluv; na věcech, které pojištěný přepravuje dopravním prostředkem ve vlastní režii mimo rámec přeprav- ních smluv;

i) z projektové a inženýrské činnosti, z činnosti geologického průzkumu a zeměměřičství;

j) sesedáním a sesouváním půdy, poddolováním, erozí, vibracemi, průmyslovým odstřelem a pozvolným vnikáním vlhka;

k) na loukách, stromech, zahradních, polních a lesních kulturách, kterou způsobila při pastvě zvířata, jejichž chovatelem je pojištěný, a škodu nebo újmu způsobenou divokou zvěří;

l) jinak než ublížením na zdraví a usmrcením, poškozením, zničením nebo pohřešováním věcí;

m) vzniklou v rámci pracovněprávních vztahů (odpovědnost za- městnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci a naopak);

n) vzniklou zavlečením, rozšířením, přenosem nakažlivé choroby lidí, zvířat nebo rostlin;

o) způsobenou přenosem viru HIV.

3. Pojištění se nevztahuje na povinnost pojištěného nahradit:

a) nemajetkovou újmu způsobenou z hrubé nedbalosti porušením důležité právní povinnosti nebo pohnutky zvlášť zavrženíhodné;

b) nemajetkovou újmu, která byla ujednána nebo která vznikla jinak než při ublížení na zdraví nebo usmrcením.

4. Pojištění se nevztahuje na povinnost pojištěného nahradit škodu a při ublížení na zdraví a při usmrcení též újmu způsobenou osobám příbuzným či subjektům majetkově propojeným, a to:

a) svému manželu, registrovanému partnerovi, příbuzným v řadě přímé, osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti, společníkům obchod- ních korporací nebo manželům, registrovaným partnerům či příbuzným v řadě přímé těchto společníků nebo osobám, které žijí se společníkem ve společné domácnosti;

b) podnikatelskému subjektu, ve kterém má pojištěný, jeho manžel, registro- vaný partner, příbuzný v řadě přímé nebo osoba, která žije s pojištěným ve společné domácnosti, majetkový podíl, a to v rozsahu odpovídajícímu poměru podílů jeho samého nebo těchto osob k základnímu kapitálu společnosti.

5. Pojištění se nevztahuje na povinnost pojištěného nahradit škodu a při ublížení na zdraví a při usmrcení též újmu způsobenou osobám pojištěným v rámci téže pojistné smlouvy (křížová odpovědnost).

6. Z pojištění nevzniká nárok na plnění:

a) za pojištěnému uložené nebo proti němu uplatňované pokuty, penále

či jiné platby, které mají represivní, exemplární nebo preventivní charakter;

b) za platby náležející v rámci práv z vadného plnění, odpovědnosti za prodlení a práv z bezdůvodného obohacení;

c) za ztráty, náklady nebo jiná vydání vzniklá jiným v souvislosti se stažením výrobku z trhu;

d) v případě práva na náhradu škody nebo újmy přisouzené soudy USA nebo Xxxxxx.

7. Je-li v pojistné smlouvě pojištěno některé pojistné nebezpečí uve- dené v odstavcích 1 až 6 tohoto článku, platí i pro toto pojištění, že se nevztahuje na odpovědnost za škodu nebo újmu způsobenou os- tatními pojistnými nebezpečími vyloučenými v odstavcích 1 až 6 to- hoto článku. V pojistné smlouvě lze ujednat, že se pojištění nevztahuje i na odpovědnost za škodu nebo újmu vzniklou jinak než způsoby uve- denými v odstavcích 1 až 6 tohoto článku.

Článek 9 Pojistné

Podmínky pro úpravu výše pojistného

Článek 5 odst. 5.5. VPP UCZ/14 se doplňuje tak, že pojistitel je oprávněn upravit výši pojistného v případech:

a) kdy dojde ke změně právních předpisů majících vliv na plnění pojistitele nebo na jeho odvodové povinnosti vůči státu či jeho organizačním složkám nebo

b) kdy z pohledu pojistné matematiky dojde z jiných důvodů k ohrožení splnitelnosti závazků pojistitele nebo

c) kdy dojde k růstu indexů vývoje cen pojištěných věcí, případně cen prací na jejich reprodukci, jež zveřejňuje Český statistický úřad, pokud za sledované období tento růst činí vice než 5%.

Článek 10

Výkladová ustanovení

1. Ekologickou újmou se rozumí nepříznivá měřitelná změna přírod-ního zdroje nebo měřitelné zhoršení jeho funkcí, která se může projevit přímo nebo nepřímo

a) na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin nebo přírodních stanovištích;

b) na podzemních nebo povrchových vodách včetně přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod;

c) na půdě jejím znečištěním.

2. Pohřešováním věci se rozumí stav, kdy pojištěný, příp. poškozený ne- závisle na své vůli pozbyl možnost s věcí nebo s částí věci nakládat, neví, kde se věc nachází, popřípadě zda věc ještě vůbec existuje (včetně ztráty a odcizení věci). Platí rovněž pro pohřešování části věci.

3. Poškozením věci se rozumí změna stavu věci, kterou je možno objektivně odstranit opravou, nebo taková změna stavu věci, kterou objektivně není možné odstranit opravou, přesto je však věc použitelná k původnímu účelu.

4. Profesionální sportovní činností se rozumí sportovní činnost prováděná za úplatu, včetně přípravy k této činnosti.

5. Sériovou škodnou událostí se rozumí více časově spolu souvisejících událostí, které vyplývají ze stejného zdroje, příčiny, události, okolnosti, závady či jiného nebezpečí. Takové události se považují za jednu škodnou událost.

6. Sesedáním půdy se rozumí klesání zemského povrhu směrem do centra Země v důsledku působení přírodních sil nebo lidské činnosti.

7. Sesouváním půdy se rozumí její posun po zemském povrchu způsobený geologickými nebo atmosférickými podmínkami.

8. Šířením poplašných zpráv se rozumí znepokojení alespoň části obyva- telstva nějakého místa tím, že někdo rozšiřuje poplašnou zprávu, která je nepravdivá.

9. Škodou vzniklou jinak než ublížením na zdraví a usmrcením, poškozením, zničením nebo pohřešováním věcí se rozumí finanční škoda, tj. škoda, která nespočívá v újmě při ublížení na zdraví a při usmrcení nebo ve škodě na věci.

10. Škodou a při ublížení na zdraví a při usmrcení též újmou způsobenou úmyslně se rozumí škoda nebo újma způsobená úmyslným konáním či opomenutím, které lze přičíst pojištěnému, jeho statutárnímu zástupci nebo kompetentnímu řídícímu pracovníkovi, nebo jednáním, o kterém tyto osoby věděly. Při dodávkách věcí nebo prací je škoda nebo újma způsobená úmyslně také tehdy, když tyto osoby o závadách věcí nebo služeb věděly. O škodu nebo újmu způsobenou úmyslně jde také v případě, že pojištěný, jeho statutární zástupce nebo kompetentní řídící pracovník nebo fyzická nebo právnická osoba činná pro pojištěného, zaměstnanec nebo pomocník úmyslně nedodrželi právní předpisy a závazné normy pro výrobu, prodej a distribuci výrobků, nebo úmyslně nedodrželi instrukce a pokyny dané pojištěným, jeho statutárním zástupcem nebo kompetentním řídícím pra- covníkem.

11. Užíváním věci se rozumí stav, kdy pojištěný má věc movitou či budovu nebo pozemek po právu ve své moci a je oprávněn využívat její užitné vlast- nosti.

12. Věcí se rozumí hmotná věc, tedy ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu.

13. Výrobkem se rozumí jakákoliv movitá věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k uvedení na trh za účelem prodeje, nájmu nebo jiného použití. Za škodu způsobenou vadou výrobku se považuje i škoda vzniklá vadou vykonané práce po jejím předání.

Dodávkou výrobku se rozumí skutečné předání výrobku po-jištěným jinému, a to bez ohledu na právní důvod. Dodávka je uskutečněna v okamžiku, kdy pojištěný ztrácí reálnou možnost disponovat výrobkem, tedy možnost mít vliv na výrobek a jeho použití. Předáním vykonané práce je její dokončení a skutečné převzetí ze strany objednatele nebo ji- ného oprávněného subjektu.

14. Výrobek je vadný, není-li tak bezpečný, jak to od něho lze rozumně očekávat se zřetelem ke všem okolnostem, zejména ke způsobu, jakým je výrobek na trh uveden nebo nabízen, k předpokládanému účelu, jemuž má výrobek sloužit, jakož i s přihlédnutím k době, kdy byl výrobek uveden na trh, a dále nesplňuje-li další podmínky bezvadného výrobku.

15. Zničením věci se rozumí změna stavu věci, kterou objektivně není možné odstranit opravou, a proto věc již nelze dále používat k původnímu účelu.

16. Životním prostředím se rozumí vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývo- je. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie.

Článek 11

Závěrečná ustanovení

Tyto pojistné podmínky nabývají účinnosti dnem 1.1.2014.

Doplňkové pojistné podmínky

pro pojištění odpovědnosti podnikatele a právnické osoby

UCZ/Odp-P/14

Obsah

1. Úvodní ustanovení

2. Škodná událost, pojistné riziko

3. Základní pojistná nebezpečí (základní pojištění)

4. Další pojistná nebezpečí a rizika (dodatková pojištění)

5. Územní platnost pojištění

6. Speciální výluky z pojištění

7. Výkladová ustanovení

8. Závěrečná ustanovení (účinnost pojistných podmínek)

Článek 1

Úvodní ustanovení

Pojištění je upraveno Všeobecnými pojistnými podmínkami – obecná část – UCZ/14 (dále jen „VPP UCZ/14“), Všeobecnými pojistnými pod- mínkami pro pojištění odpovědnosti – zvláštní část - UCZ/Odp/14 (dále jen „UCZ/Odp/14“), těmito Doplňkovými pojistnými podmínkami pro pojištění odpovědnosti podnikatele a právnické osoby UCZ/Odp-P/14 (dále též „UCZ/Odp-P/14“) a pojistnou smlouvou, které spolu tvoří nedíl- nou součást. Toto pojištění se sjednává jako pojištění škodové.

Článek 2

Škodná událost, pojistné riziko

Pojištění odpovědnosti se vztahuje na právním předpisem stanovenou povin- nost pojištěného (fyzické osoby podnikající a právnické osoby podnikající i ostatní) uhradit škodu a při ublížení na zdraví a při usmrcení též újmu vzniklou událostí, která by mohla být důvodem vzniku práva na plnění pojistitele /příčina vzniku škody nebo újmy/ (škodná událost) a která nastala v době trvání pojištění na území vymezeném v pojistné smlouvě v souvislosti s oprávněně vykonávanými činnostmi blíže vymezenými v pojistné smlouvě (pojistné riziko). Předpokladem vzniku práva na pojistné plnění je zároveň skutečnost, že i škoda nebo újma nastala v době trvání pojištění na území vymezeném v pojistné smlouvě. V pojistné smlouvě mohou být ujednány i jiné předpoklady vzniku práva na pojistné plnění.

Článek 3

Základní pojistná nebezpečí (základní pojištění)

1. Pojištěný má právo, aby za něj pojistitel uhradil v rozsahu a ve výši určené právním předpisem:

a) újmu vzniklou jiné osobě při ublížení na zdraví a při usmrcení (včetně újmy nemajetkové);

b) škodu vzniklou jiné osobě poškozením, zničením a pohřešováním věci;

c) jinou škodu vyplývající z újmy při ublížení na zdraví a při usmrcení a ze škody na věci podle písm. a) a b) tohoto odstavce (následná finanční škoda).

2. Dále má pojištěný právo, aby za něj pojistitel uhradil

a) náklady nutné k právní ochraně pojištěného proti uplatněnému nároku na náhradu škody nebo při ublížení na zdraví a při usmrcení též újmy v rozsahu uvedeném v článku 4 odstavci 9 UCZ/Odp/14;

b) zachraňovací náklady ve smyslu článku 4 odstavce 10 UCZ/Odp/14.

3. Pojištění odpovědnosti se vztahuje i na náhradu nákladů vynaložených zdravotní pojišťovnou na zdravotní péči ve prospěch třetí oso- by v důsledku nedbalostního protiprávního jednání pojištěného v těch případech, kdy z povinnosti nahradit újmu při ublížení na zdraví a při usmrcení, ke které se tyto náklady vážou, vznikl nárok na plnění z pojištění, anebo v případech, kdy vznikl nárok na plnění za pracovní úraz nebo nemoc z povolání u zaměstnavatele třetí osoby.

4. Pojištění se současně vztahuje i na náhradu nákladů vynaložených zdravotní pojišťovnou na zdravotní péči ve prospěch pracovníka pojištěného v důsledku nedbalostního protiprávního jednání pojištěného. Pojištění se vztahuje pouze na případy, kdy z povinnosti uhradit újmu při ublížení na zdraví a při usmrcení při pracovním úrazu nebo nemoci z po- volání, ke kterým se náklady na zdravotní péči vážou, vznikl nárok na plnění z příslušného právního předpisu České republiky při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

5. Pojištění odpovědnosti se vztahuje i na úhradu regresní náhrady orgánu nemocenského pojištění, která vznikla v důsledku protiprávního jednání pojištěného zjištěného soudem nebo správním úřadem a došlo ke skutečnostem rozhodným pro vznik nároku na dávku nemocenského pojištění (dle § 126 záko- na č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění), kdy z povin- nosti nahradit újmu při ublížení na zdraví a při usmrcení, se kterou tato dávka souvisí, vznikl nárok na plnění z pojištění sjednaného pojistnou smlouvou.

6. Pojištění odpovědnosti se dále vztahuje i na povinnost pojištěného nahradit škodu a při ublížení na zdraví a při usmrcení též újmu, za kterou odpovídá z titulu vlastnictví a oprávněného užívání (nájmu) budovy nebo pozemku sloužících k výkonu činnosti pojištěného.

7. Pojištění odpovědnosti se dále vztahuje i na povinnost pojištěného nahradit škodu a při ublížení na zdraví a při usmrcení též újmu, která je způsobena provozem vozidla nad rámec povinného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a provozem vozidla jako pracovního stroje.

8. Pojištění odpovědnosti se dále vztahuje i na povinnost pojištěného nahra- dit škodu, která je způsobena na věcech vnesených a odložených třetích osob.

9. Pojištění odpovědnosti se dále vztahuje i na povinnost pojištěného nahradit škodu a při ublížení na zdraví a při usmrcení též újmu, která je způsobena učni, žáku, studentu při praktickém vyučování u pojištěného.

Článek 4

Další pojistná nebezpečí a rizika – dodatková pojištění

Pokud je to v pojistné smlouvě výslovně ujednáno, pojištění odpovědnosti se kromě základních pojistných nebezpečí definovaných v článku 3 těchto pojist- ných podmínek vztahuje na níže uvedená pojistná nebezpečí a rizika.

Výše sjednaného sublimitu pojistného plnění, spoluúčasti a územní platnost pro dodatkové pojištění jsou uvedeny v pojistné smlouvě.

1. Odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku (VV)

Odchylně od článku 6 odstavce 1 těchto pojistných podmínek se ujednává se, že se pojištění vztahuje i na povinnost pojištěného nahradit škodu a při ublížení na zdraví a při usmrcení též újmu způsobenou vadou výrobku po jeho dodávce nebo vadou vykonané práce po jejím předání (dále jen

„vadou výrobku, vadný výrobek“). Za škodu nebo újmu způsobenou vadou výrobku se tedy považuje i škoda nebo újma vzniklá vadou vykonané práce po jejím předání.

Dodávkou výrobku se rozumí skutečné předání výrobku pojištěným jinému, a to bez ohledu na právní důvod. Dodávka je uskutečněna v okamžiku, kdy pojištěný ztrácí reálnou možnost disponovat výrobkem, tedy možnost mít vliv na výrobek a jeho použití. Předáním vykonané práce je její dokončení a skutečné převzetí ze strany objednatele nebo ji- ného oprávněného subjektu.

Nárok na pojistné plnění vznikne pouze tehdy, pokud byla v době účinnosti pojištění uskutečněna dodávka vadného výrobku, resp. byla předána vykonaná práce, zároveň vznikla škoda nebo újma a pokud byla škodná událost oznámena pojistiteli nejpozději do dvou let od ukončení pojištění. Pro činnosti ve stavebnictví (provádění staveb, jejich změn a odstraňování, přípravné práce pro stavby, zednictví) se odchylně od článku 8 odstavce 2 písm. j) UCZ/Odp/14 pojištění automaticky vztahuje i na povinnost nah- radit škodu nebo újmu způsobenou sesedáním a sesouváním půdy, jakož i poddolováním a vibracemi.

Pojištění v rozsahu tohoto ujednání se však nevztahuje na povinnost pojištěného nahradit škodu nebo při ublížení na zdraví a při usmrcení též újmu:

- způsobenou výrobkem, který pojištěný získal způsobem, který mu brání v souladu s právními předpisy uplatňovat právo na postih vůči jinému odpovědnému subjektu;

- způsobenou výrobkem, který je z technického hlediska bez vady, ale

nedosahuje avizovaných funkčních parametrů;

- vzniklou proto, že parametry, kvalita, provedení nebo funkce výrob- ku byly pojištěným na žádost poškozeného změněny, nebo vzniklou pro- to, že výrobek byl na žádost poškozeného pojištěným instalován do jiných podmínek, než pro které je určen;

- způsobenou výrobkem, který nebyl dostatečně testován podle uznávaných pravidel vědy a techniky nebo jiného uznaného způsobu;

- způsobenou závadou výrobku, event. jiným nedostatkem, který byl pojištěným předem avizován;

- způsobenou při projekci, konstrukci a stavbě letadla nebo dodávkou součástek nebo jiných výrobků, které jsou s vědomím pojištěného in- stalovány v letadlech.

Z pojištění v rozsahu tohoto ujednání nevzniká nárok na plnění za ztráty, náklady nebo jiná vydání vzniklá v souvislosti se stažením výrobku z trhu, stejně tak za finanční škodu způsobenou vadou výrobku.

Pojištění v rozsahu tohoto dodatkového pojištění se sjednává se stej- nými parametry pojištění (sublimitem pojistného plnění, spoluúčastí a územní platností), které jsou sjednány pro základní pojištění, není-li v po- jistné smlouvě ujednáno jinak.

2. Odpovědnost za škodu na věcech movitých užívaných (02) Odchylně od článku 8 odstavce 2 písm. c) UCZ/Odp/14 se ujednává, že se pojištění vztahuje i na povinnost pojištěného nahradit škodu na věcech mo- vitých, které pojištěný užívá na základě smlouvy.

Pojištění se však nevztahuje na letadla, motorová plavidla, motorová vo- zidla a na škody na nich, na škody vzniklé jakýmkoliv opotřebením věci, na škody vzniklé nadměrným mechanickým zatížením a na škody vzniklé chybnou obsluhou nebo hrubou nedbalostí pojištěného nebo toho, koho pojištěný ke své činnosti použil. Pojištění se nevztahuje na škody vzniklé pohřešováním věci.

3. Odpovědnost za škodu na věcech převzatých (03)

Odchylně od článku 8 odstavce 2 písm. a) UCZ/Odp/14 se ujednává, že se pojištění vztahuje i na povinnost pojištěného nahradit škodu na věcech, které pojištěný převzal nebo má u sebe ke zpracování, opravě, úpravě, prodeji nebo z jiného obdobného důvodu za účelem objednané činnosti. Pojištění se však nevztahuje na škody vzniklé pohřešováním věci.

4. Odpovědnost za finanční škodu (04)

Odchylně od článku 8 odstavce 2 písm. l) UCZ/Odp/14 se ujednává, že se pojištění vztahuje i na povinnost pojištěného nahradit škodu vzniklou třetí osobě jinak než ublížením na zdraví a usmrcením, poškozením, zničením nebo pohřešováním věcí (finanční škoda). Škodnou událostí se

rozumí porušení povinnosti stanovené právním předpisem, které spočívá v určitém jednání nebo opomenutí, anebo vznik okolnosti, se kterou je spo- jen vznik odpovědnosti, ke kterému došlo na území vymezeném v pojistné smlouvě (včetně vzniklých ekonomických účinků) v době trvání pojištění. Předpokladem pro poskytnutí pojistného plnění je skutečnost, že i škoda nastala v době trvání pojištění na území vymezeném v pojistné smlouvě a škodná událost byla pojistiteli oznámena nejpozději dva roky po ukončení pojištění. Bylo-li příčinou vzniku škody jakékoliv opomenutí, považuje se toto porušení povinnosti v případě pochyb za vzniklé okamžikem, kdy by zmeškané jednání muselo být nejpozději uskutečněno, aby se zabránilo vzniku finanční škody.

Pojištění se však nevztahuje na povinnost pojištěného nahradit finanční škodu:

- způsobenou pojištěným jako členem představenstva či dozorčí rady nebo jako jednatelem či prokuristou jakékoliv obchodní korporace;

- vzniklou prodlením se splněním smluvní povinnosti či jejím ne- splněním;

- nedodržením smluvně stanovených nákladů a rozpočtů;

- spočívající ve schodku na finančních hodnotách, jejichž správou byl pojištěný pověřen;

- vzniklou při obchodování s cennými papíry, penězi, úvěry, pojištěním, leasingem a pozemky, jakož i v souvislosti s platebním stykem všeho druhu;

- vzniklou v souvislosti s činnostmi:

- poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály

- poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a po- sudků

- projektová a inženýrská činnost ve výstavbě

- projektování elektrických zařízení

- projektování pozemkových úprav

- příprava a vypracovávání technických návrhů, grafické a kresličské práce

- výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo spo- lečenských věd

- testování, měření, analýzy a kontroly

- služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy.

Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojištění se dále nevztahuje na povinnost pojištěného nahradit finanční škodu způsobenou vadou výrobku, pokud tato škoda vznikla v důsledku montáže, umístění nebo položení dodaných vadných výrobků, v důsledku smísení, spojení nebo zpracování s vadným výrobkem vyrobeným pojištěným anebo související s vyrobením výrobku vadným strojem dodaným pojištěným.

5. Odpovědnost za škodu na věcech převzatých k úschově (07) Odchylně od článku 8 odstavce 2 písm. a) UCZ/Odp/14 se ujednává, že se pojištění vztahuje i na povinnost pojištěného nahradit škodu na věcech, které pojištěný převzal proti potvrzení výlučně k úschově. Pojištění se však nevztahuje na motorová vozidla, motorová plavidla, letadla, klenoty, peníze a jiné cennosti. Za cennost se však nikdy nepovažují oděvy.

Nárok na pojistné plnění však vznikne pouze za předpokladu, že věci převzaté proti potvrzení, s výjimkou šály, šátku, čepice, klobouku a rukavic, jsou tímto potvrzením jednotlivě určeny, uloženy ve vymezeném prostoru pod stálým dozorem pojištěného s tím, že do tohoto prostoru smí vstupovat pouze pojištěný.

Není-li ujednáno jinak, je v pojistné smlouvě uveden sublimit pojistného plnění na jeden šatní (úschovní) lístek a sublimit pojistného plnění denní.

6. Odpovědnost za škodu na motorových vozidlech převzatých k os- traze (08)

Odchylně od článku 8 odstavce 2 písm. a) UCZ/Odp/14 se ujednává, že se pojištění vztahuje i na povinnost pojištěného nahradit škodu na motorových vozidlech, které pojištěný převzal proti potvrzení výlučně k ostraze.

Nárok na pojistné plnění vznikne pouze za předpokladu, že motorová vo- zidla byla odstavena na místě pod stálým dozorem pojištěného.

Pojištění se však nevztahuje na škody vzniklé pohřešováním části moto- rového vozidla, jeho příslušenství, obsahu nebo nákladu.

7. Odpovědnost za škodu vzniklou narušením životního prostředí (09)

Odchylně od článku 8 odstavce 2 písm. d) UCZ/Odp/14 se pojištění vztahuje rovněž na povinnost pojištěného uhradit finanční škodu vzniklou narušením životního prostředí, zejména na půdách a vodách, která spočívá v přiměřených nákladech na provedení sanačních a jiných souvise- jících opatření k zamezení, odstranění, neutralizování jakéhokoliv úni- ku, výtoku, šíření nebo vypouštění nebezpečné chemické látky nebo přípravku.

Narušením životního prostředí se rozumí negativní ovlivnění vlastností složek životního prostředí nad míru stanovenou právními předpisy, došlo-li k němu v souvislosti s činností pojištěného uvedenou v pojistné smlouvě a na území vymezeném v pojistné smlouvě v důsledku jednotlivé, náhlé a nepředvídatelné události, která se odlišuje od řádného bezporuchového provozu, chodu zařízení nebo stroje (dále jen poruchová událost, zároveň též škodná událost).

Předpokladem pro poskytnutí pojistného plnění je skutečnost, že v době trvání pojištění došlo k poruchové události a vznikla škoda a zároveň je-li narušení životního prostředí zjištěno v této době nebo nejpozději do dvou let od zániku pojistné smlouvy.

Narušení více složek životního prostředí v důsledku jediné poruchové události se považuje za jednu škodnou událost. Z pojištění však nevzniká právo na pojistné plnění v případě zjištění narušení životního prostředí v důsledku více poruchových událostí, které jsou z hlediska jejich účinku stejného druhu (jako znečišťování nebo odpařování), přičemž by k narušení životního prostředí nedošlo, nastala-li by pouze jednotlivá poruchová událost takového druhu.

Pojištěný je povinen odborně udržovat nebo nechat udržovat zařízení či stroje, které ohrožují životní prostředí. Nestanoví-li právní či provozní předpisy kratší intervaly, musí být tato zařízení či stroje alespoň každých pět let přezkoumány odbornou revizní firmou. Tato lhůta počíná běžet bez ohledu na počátek pojištění uvedením zařízení do provozu nebo termínem poslední revize. Nedodrží-li pojištěný tyto povinnosti, je pojistitel oprávněn pojistné plnění úměrně snížit.

Pojištění v rozsahu tohoto dodatkového pojištění se však nevztahuje na narušení životního prostředí v důsledku poruchy jakýchkoliv zařízení k čištění odpadních vod a zpracování odpadů, čističek vod, jakož i na jakékoliv skladování nebezpečných odpadů (tj. jejich dočasné uložení na místech k tomu určených po dobu nezbytně nutnou) a skládky odpadů všeho druhu (tj. jejich trvalé uložení za účelem zneškodnění).

Toto pojištění není pojištěním dle zákona č. 59/2006 Sb. (zákon o prevenci závažných havárií), ani pojištěním dle zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, pokud má pojištěný povinnost takovéto pojištění uzavřít.

8. Odpovědnost za finanční škodu způsobenou vadou výrobku - vzniklou v důsledku montáže, umístění nebo položení dodaných vadných výrobků (10)

Odchylně od článku 4 odstavce 4 těchto pojistných podmínek se pojištění sjednává i pro případ finanční škody nastalé v důsledku montáže, umístění nebo položení vadných výrobků vyrobených pojištěným. Právo na plnění vzniká pouze za předpokladu, že vadný výrobek lze demontovat, odstranit nebo sejmout a že je to ekonomicky účelné.

Finanční škodou se rozumí škoda vzniklá jinak než ublížením na zdraví a usmrcením, poškozením, zničením nebo pohřešováním věci. Pojišťovna z tohoto pojištění poskytne výlučně náhradu finančních škod v podobě nákladů na demontáž, odstranění nebo sejmutí vadných výrobků a nákladů na montáž, umístění nebo položení výrobků bezvadných náhradou za vadné, ovšem pouze za předpokladu, že tyto náklady byly poškozeným skutečně vynaloženy.

Pojišťovna poskytne plnění pouze v případě, že příčina škody spočívá ve vadném výrobku. Pojištění se nevztahuje na případy, kdy příčinou vzniku škody byla vadná montáž.

Pojištění se nevztahuje na náhradu přepravních nákladů vzniklých no- vou dodávkou bezvadných výrobků včetně případných dalších souvise- jících dodatečných nákladů.

Pojištění se dále nevztahuje na povinnost uhradit škodu vzniklou v důsledku montáže, umístění nebo položení dodaných vadných výrobků do letadel nebo plavidel.

Pojištění se též nevztahuje na případy, kdy vadnost dodaných vadných výrobků byla zjištěna při výstupní kontrole u pojištěného, anebo při této výstupní kontrole zjištěna být mohla, pokud by tato kontrola byla řádně provedena.

Pojišťovna dále nehradí újmu vzniklou poškozenému tím, že musel pojiště- nému zaplatit za dodávku vadných výrobků.

Nárok na pojistné plnění vznikne pouze tehdy, pokud byla dodávka vad- ného výrobku uskutečněna v době účinnosti pojištění a pokud byla škodná událost oznámena pojistiteli nejpozději do dvou let od ukončení pojištění.

9. Odpovědnost za škodu na věcech zaměstnanců (11)

Odchylně od článku 8 odstavce 2 písm. m) UCZ/Odp/14 se ujednává, že se pojištění vztahuje i na odpovědnost zaměstnavatele za škodu vzniklou na věcech, které zaměstnanec pojištěného odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají.

Není-li ujednáno jinak, je v pojistné smlouvě uveden sublimit pojistného plnění na jednoho zaměstnance a na všechny škodné události nastalé v jed- nom dni.

10. Náhrada nákladů pojistitele pojištění odpovědnosti z provozu vozid- la uplatněná formou postihu vůči pojištěnému jako zaměstnavateli řidiče vozidla (12)

Odchylně od článku 8 odstavce 2 písm. l) a článku 8 odstavce 2 písm. m) UCZ/Odp/14 se ujednává, že se pojištění vztahuje i na náhradu nákladů, které vynaložil za pojištěného provozovatele pojištěného vozidla, kterým byla škoda způsobena, pojistitel z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v důsledku pro- tiprávního jednání řidiče – zaměstnance pojištěného (dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).

Toto pojištění se však vztahuje pouze na případy, kdy nárok na náhradu vynaložených nákladů z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikl na základě § 2927 občanského zákoníku (povinnost nahradit škodu způsobenou provozem dopravních prostředků) a § 10 odst. 1 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. (porušení základní povinnosti týkající se provozu na pozemních komunikacích, pokud toto porušení bylo v příčinné souvis- losti se vznikem škody, kterou je pojištěný povinen nahradit) a § 10 odst. 2 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. (řízení vozidla osobou, která při řízení vozidla byla pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo).

Předpokladem plnění pojistitele je vydání pravomocného rozhodnutí soudu o nároku na uplatnění postihu vůči pojištěnému.

11. Odpovědnost za finanční škodu výboru společenství vlastníků by- tových jednotek (14)

Odchylně od článku 8 odstavce 2 písm. l) UCZ/Odp/14 se ujednává, že se pojištění vztahuje na povinnost uhradit finanční škodu způsobenou členem výboru společenství vlastníků bytových jednotek, resp. vlastníkem bytové jednotky, kterého v případě, že není zvolen výbor, shromáždění pověří výko- nem funkce člena výboru - tzv. pověřený vlastník (dále jen „pojištěný“), pokud škoda vznikla v důsledku porušení povinností vyplývajících z funkce pojištěného.

Škodnou událostí se rozumí porušení povinnosti stanovené právním předpisem, které spočívá v určitém jednání nebo opomenutí, ke kterému

došlo na území České republiky (včetně vzniklých ekonomických účinků) v době trvání pojištění. Bylo-li příčinou vzniku škody jakékoliv opome- nutí, považuje se toto porušení povinnosti v případě pochyb za vzniklé okamžikem, kdy by zmeškané jednání muselo být nejpozději uskutečněno, aby se zabránilo vzniku finanční škody.

Předpokladem poskytnutí plnění při škodě způsobené členem výboru společenství vlastníků bytových jednotek je skutečnost, že v době trvání pojištění bylo pojištěnému poprvé doručeno písemné uplatnění nároku poškozeného na náhradu škody. Toto pojištění se však nevztahuje na případy, kdy k porušení povinností došlo přede dnem, kdy pojištění vstoupilo v platnost.

Kromě výluk z pojištění uvedených v článku 8 UCZ/Odp/14 a v těchto doplňkových pojistných podmínkách se dále ujednává, že se pojištění dále nevztahuje na povinnost člena výboru společenství vlastníků bytových jed- notek uhradit škody, které vyplývají:

- ze skutečnosti, že pojištěný získá osobní prospěch nebo výhodu nebo přijme odměnu, na kterou nemá právní nárok;

- z trestného činu, z jakéhokoliv podvodného jednání nebo úmyslného zneužití pravomoci;

- ze schodku na finančních hodnotách, jejichž správou byl pojištěný pověřen;

- přímo nebo nepřímo z ublížení na zdraví nebo usmrcení nebo poškození, zničení nebo pohřešování věci;

- z porušení povinností členů představenstva, dozorčí rady nebo jiných statutárních orgánů, výkonných ředitelů či kterýchkoliv jiných manažerů obchodní korporace odlišné od pojistníka;

- z uplatnění nároku vůči pojištěnému kterýmkoliv jiným pojištěným nebo kterýmkoliv společníkem pojistníka za účelem dosažení jakékoliv neoprávněné výhody z titulu tohoto pojištění;

- jakéhokoliv soudního sporu dosud projednávaného v den vzniku této pojistné smlouvy nebo předcházejícího tomuto dni, nebo ze skutečností uváděných v dosud probíhajícím nebo předcházejícím již skončeném soud- ním sporu;

- ze skutečností, situací, okolností nebo událostí, o nichž pojištěný v době uzavření pojistné smlouvy věděl nebo mohl vědět či přiměřeně předpokládat, že by mohly vést ke vzniku škody.

12. Odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné služby (15) Odchylně od článku 8 odstavce 1 písm. f) UCZ/Odp/14 se ujednává, že se pojištění vztahuje i na povinnost uhradit škodu a při ublížení na zdraví a při usmrcení též újmu způsobenou při výkonu veřejné služby osobou v hmotné nouzi a uchazečem o zaměstnání vedeném v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce ČR, se kterými má pojištěný uzavřenou smlouvu o výkonu veřejné služby, a to ve smyslu zák. č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Ujednává se, že spolupojištěná osoba, se kterou má pojištěný uzavřenou smlouvu o výkonu veřejné služby, má právo, aby za ni pojistitel zaplatil z jedné škodné nebo sériové škodné události částku uvedenou ve smlouvě jako sublimit pojistného plnění, přičemž plnění vyplacená za všechny škodné události všech pojištěných osob, se kterými má pojištěný uzavřenou smlouvu o výkonu veřejné služby, nastalé v průběhu pojistného roku, nesmí přesáhnout dvojnásobek uvedené částky.

Dále se ujednává, že pojištění se sjednává též pro případ, kdy je pojištěný povinen uhradit škodu a při ublížení na zdraví a při usmrcení též újmu vzniklou osobě vykonávající veřejnou službu na základě smlouvy o vý- konu veřejné služby.

Odchylně od článku 8 odstavce 5 UCZ/Odp/14 se ujednává, že v rozsahu pojištěných nebezpečí sjednaných tímto ujednáním je pojištěna i povinnost pojištěného nahradit škodu nebo újmu způsobenou osobám pojištěným v rámci téže pojistné smlouvy (křížová odpovědnost).

13. Odpovědnost za finanční škodu způsobenou vadou výrobku - jeho smísením, spojením nebo zpracováním s vadným výrobkem vyrob- eným pojištěným (16)

Odchylně od článku 4 odstavce 4 těchto pojistných podmínek se pojištění sjednává i pro případ finanční škody nastalé v důsledku toho, že věc vzniklá spojením, smísením nebo zpracováním s vadným výrobkem vy- robeným pojištěným anebo vzniklá v důsledku dalšího zpracování a opra- cování tohoto vadného výrobku je vadná. Právo na plnění vzniká pouze za předpokladu, že oddělení vadného výrobku od vyrobené vadné věci není možné nebo ekonomicky účelné.

Finanční škodou se rozumí škoda vzniklá jinak než ublížením na zdraví a usmrcením, poškozením, zničením nebo pohřešováním věci. Pojistitel z tohoto pojištění poskytne výlučně náhradu těchto finančních škod:

a) v případě, že nelze vyrobenou vadnou věc již žádným způsobem realizovat, a to ať s úpravami nebo bez úprav, a je tudíž nutné provést její likvidaci, hradí pojistitel

- náklady na provedení likvidace vyrobené vadné věci,

- ušlý zisk toho, kdo prováděl spojování, mísení nebo zpracování, anebo kdo dodaný vadný výrobek dále zpracovával a opracovával,

b) v případě, že není nutné provést likvidaci vyrobené vadné věci a je možno ji bez dalších úprav prodat se slevou, hradí pojistitel

- rozdíl předpokládané ceny bezvadného výrobku a realizované ceny,

c) v případě, že není nutné provést likvidaci vyrobené vadné věci, ale je třeba provést určité úpravy, aby mohla být prodána se slevou, hradí pojistitel

- náklady na tyto úpravy,

- rozdíl předpokládané ceny bezvadného výrobku a realizované ceny.

Pojištění se však nevztahuje na případy, kdy vadnost dodaných vadných výrobků byla zjištěna při výstupní kontrole u pojištěného, anebo při této výstupní kontrole zjištěna být mohla, pokud by tato kontrola byla řádně provedena.

Pojistitel dále nehradí újmu vzniklou poškozenému tím, že musel pojiště- nému zaplatit za dodávku vadných výrobků.

Nárok na pojistné plnění vznikne pouze tehdy, pokud byla dodávka vad- ného výrobku uskutečněna v době účinnosti pojištění a pokud byla škodná událost oznámena pojistiteli nejpozději do dvou let od ukončení pojištění.

14. Odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci ro- zhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (18) Odchylně od 8 odstavce 2 písm. l) UCZ/Odp/14 se ujednává, že se pojištění vz- tahuje ina povinnost pojištěného nahradit škodu vzniklou třetí osobě jinak než ublížením na zdraví a usmrcením, poškozením, zničením nebo pohřešováním věci, pokud byla tato škoda způsobena při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů. Předpokladem vzniku práva na plnění z pojištění v rozsahu tohoto ujed- nání je, že škodná událost nastala v době trvání pojištění v souvislosti s pojištěnou činností nebo vztahy z této činnosti vyplývajícími. Předpokladem pro poskytnutí pojistného plnění je skutečnost, že i škoda nastala v době trvání pojištění na území vymezeném v pojistné smlouvě a škodná událost byla pojistiteli oznámena nejpozději dva roky po ukončení pojištění. Bylo-li příčinou vzniku škody jakékoliv opomenutí, považuje se toto porušení po- vinnosti v případě pochyb za vzniklé okamžikem, kdy by zmeškané jednání muselo být nejpozději uskutečněno, aby se zabránilo vzniku finanční škody. Pojištění se však nevztahuje na povinnost pojištěného uhradit:

- škodu vzniklou prodlením se splněním smluvní povinnosti;

- schodek na finančních hodnotách, jejichž správou byl pojištěný pově- řen;

- škodu vzniklou při obchodování s cennými papíry;

- škodu způsobenou pojištěným jako členem představenstva či dozorčí rady jakékoliv obchodní korporace.

15. Odpovědnost zastupitelů (19)

Pojištění v rozsahu tohoto ujednání se sjednává pro případ právním předpisem stanovené povinnosti pojištěného starosty, místostarosty, člena rady nebo člena zastupitelstva pojištěného územního samo- správného celku (obec, město, kraj) uhradit škodu vzniklou územně sa- mosprávnému celku (pojistníkovi) při výkonu veřejné funkce nebo v přímé souvislosti s ní.

Škodnou událostí se rozumí porušení povinnosti pojištěného, ke kterému došlo po dni, který předchází účinnosti tohoto dodatkového pojištění, do zániku pojištění. Předpokladem pro poskytnutí pojistného plnění je skutečnost, že i škoda nastala v době trvání pojištění na území vyme- zeném v pojistné smlouvě a škodná událost byla pojistiteli oznámena nejpozději dva roky po ukončení pojištění.

Odchylně od článku 8 odstavce 5 UCZ/Odp/14 se ujednává, že v rozsahu pojištěných nebezpečí sjednaných tímto ujednáním je spolupojištěna i po- vinnost náhrady škody způsobené vzájemně mezi pojištěným a pojistníkem (křížová odpovědnost).

Pojištění se však nevztahuje na povinnost pojištěného uhradit:

- škodu vzniklou schodkem na svěřených hodnotách, které je pojištěný povinen vyúčtovat;

- škodu vzniklou v souvislosti s výkonem podnikatelské nebo jiné výdělečné činnosti;

- škodu vzniklou při obchodování s cennými papíry.

Odchylně od článku 8 odstavce 2 písm. c) UCZ/Odp/14 se ujed- nává, že pojištění se vztahuje na povinnost pojištěného uhradit škodu na movitých věcech svěřených nebo užívaných k výkonu práce, pokud došlo k jejich poškození nebo zničení, s výjimkou škod způsobených zanedbáním předepsané obsluhy a údržby.

Plnění vyplacená z jedné a ze všech škodných, resp. sériových škodných událostí nastalých v průběhu jednoho pojistného roku nesmí přesáhnout sublimit pojistného plnění pro toto pojištění, který byl v pojistné smlouvě stanoven pro pojistný rok, ve kterém nastala škoda. Plnění vyplacená ze všech škodných událostí týkajících se všech, kteří jsou pojištěni jednou po- jistnou smlouvou, nastalých v průběhu jednoho pojistného roku, nesmí přesáhnout sublimit pojistného plnění sjednaný v pojistné smlouvě. Je- li současně uplatněn nárok více pojištěných a limit pojistného plnění nepostačuje, odškodní pojišťovna nároky poškozených poměrně.

Pokud je uplatněn nárok na plnění z pojištění z jedné škodné události více pojištěnými, odečítá se spoluúčast pouze jednou. V takovém případě se spoluúčast mezi pojištěné rovnoměrně rozdělí.

Pro povinnost uhradit škodu vzniklou v souvislosti s dotacemi z Evropské Unie včetně zpracování žádostí o dotace a granty a organizování veřejných za- kázek je v rámci sjednaného sublimitu plnění sjednán limit plnění 500.000 Kč.

Článek 5 Územní platnost

1. Pokud není v pojistné smlouvě ujednáno jinak, platí, že pojištění se sjed- nává s územní platností Česká republika. Právo na pojistné plnění vzniká za předpokladu, že škodná událost (příčina vzniku škody nebo újmy) i škoda a při ublížení na zdraví a při usmrcení též újma samotná vznikla na tomto území.

2. V pojistné smlouvě lze, a to jak pro základní pojištění, tak pro vybraná dodatková pojištění, odchylně ujednat územní platnost takto:

Územní platnost Evropa

Odchylně od článku 5 odstavce 1 těchto pojistných podmínek se ujednává, že se pojištění vztahuje i na škodné události a škody, které nastaly na území Evropy v geografickém smyslu (mimo Island, Grónsko, Špicberky, Kanárské ostrovy, Ma- deiru, Kypr, Azory, jakož i asijské území Turecka a bývalého SSSR).

Pojištění se však nevztahuje na odpovědnost organizačních složek (poboček) pojištěného, jež mají registrované sídlo v zahraničí.

Povinnost pojistitele plnit však nevznikne, nebude-li v důsledku zása- hu státní moci, pojištěného nebo třetích osob možno škodnou událost šetřit a likvidovat, jakož i plnit ostatní povinnosti pojistitele.

Územní platnost celý svět, s výjimkou USA, Kanady a Austrálie

Odchylně od článku 5 odstavce 1 těchto pojistných podmínek se ujednává, že se pojištění vztahuje i na škodné události a škody, které nastaly na území celého světa, s výjimkou USA, Kanady, Austrálie a území podléhajících jurisdikci těchto států.

Pojištění se však nevztahuje na odpovědnost organizačních složek (poboček) pojištěného, jež mají registrované sídlo v zahraničí.

Povinnost pojistitele plnit však nevznikne, nebude-li v důsledku zása- hu státní moci, pojištěného nebo třetích osob možno škodnou událost šetřit a likvidovat, jakož i plnit ostatní povinnosti pojistitele.

3. V individuálních případech a za podmínek stanovených v pojistné smlouvě lze pojištění sjednat s územní platností celý svět včetně USA, Kanady a Austrálie.

Článek 6

Speciální výluky z pojištění

1. Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojištění se kromě výluk uve- dených ve VPP UCZ/14, v UCZ/Odp/14 a v těchto doplňkových pojistných podmínkách u dodatkových pojištění nebo v pojistné smlouvě dále nevztahuje na povinnost nahradit škodu a při ublížení na zdraví a při usmrcení též újmu způsobenou:

- vadou výrobku nebo vadou vykonané práce po jejich předání.

2. Je-li v pojistné smlouvě pojištěno některé pojistné nebezpečí uvedené v článku 8 UCZ/Odp/14 nebo v článku 6 odstavci 1 těchto pojistných pod- mínek, platí i pro toto pojištění, že se nevztahuje na odpovědnost za škodu

UCZ/U/14

nebo újmu způsobenou ostatními pojistnými nebezpečími vyloučenými v článku 8 UCZ/Odp/14 nebo v článku 6 odstavci 1 těchto pojistných podmínek. V pojistné smlouvě lze ujednat, že se pojištění nevztahuje i na odpovědnost za škodu nebo újmu vzniklou jinak než způsobem uvedeným v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 7

Výkladová ustanovení

1. Následnou finanční škodou se rozumí jiná škoda vyplývající z újmy při ublížení na zdraví a při usmrcení a ze škody na věci ve smyslu článku 3 odstavce 1 těchto pojistných podmínek.

2. Za dostatečné testování výrobku podle uznávaných pravidel vědy a techniky nebo jiným uznaným způsobem se pro účely pojištění považuje povinné testování výrobku v souladu s právním řádem České republiky nebo právním řádem jiného státu, pokud se územní platnost pojištění vztahuje i na jeho území.

Článek 8

Závěrečná ustanovení

Tyto doplňkové pojistné podmínky nabývají účinnosti dnem 1.1.2014.

Všeobecné pojistné podmínky

pro úrazové pojištění

- zvláštní část

Úvodní ustanovení

Pojištění je upraveno touto zvláštní částí všeobecných pojistných podmínek a Všeobecnými pojistnými podmínkami – obecná část – UCZ/14 pro pojistné smlouvy uzavřené 1.1.2014 a později nebo Všeobecnými pojistnými podmínkami

– obecná část – UCZ/05 pro pojistné smlouvy uzavřené nejpozději do 31.12.2013.

Článek 1

Základní ustanovení

1. Pojištění se vztahuje na pojistné události, které nastanou v době trvání pojištění na celém světě, není-li ve smlouvě dohodnuto jinak.

2. Pokud je přijetí návrhu závislé na poskytnutí výpisů ze zdravotní do- kumentace nebo na výsledku zdravotní prohlídky, náklady s tím spojené nese navrhovatel.

3. Dovršením věku 75 let pojištění zaniká.

4. Osoby představující pro pojistitele zvýšené pojistné riziko mohou být pojištěny za zvláštních podmínek.

5. Pro sjednané úrazové pojištění se za dítě považuje dítě do věku 18 let, respektive do věku 26 let, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání. Ukončí-li dítě soustavnou přípravu na budoucí povolání nebo dosáhne-li věku 26 let, za- niká úrazové pojištění dítěte v nejbližší výroční den pojištění. Za seniora se pro sjednané úrazové pojištění považuje osoba ve věku 70 let a více.

Článek 2

Předmět a rozsah pojištění, pojistné nebezpečí, škodná a pojistná událost

1. Pojištění se sjednává pro případ úrazu pojištěné osoby.

2. Pojistným nebezpečím je možná příčina úrazového děje, v jehož důsledku dojde k poškození zdraví nebo smrti pojištěného.

3. Škodnou událostí je úraz pojištěného. Škodná událost se stává pojist- nou událostí v okamžiku, kdy pojistitel může z doložených podkladů jednoznačně určit, že pojištěné osobě vznikl nárok na pojistné plnění. Šetření škodné události pojistitel zahájí ihned po doručení vyplněného oznámení o škodě včetně přiložené lékařské zprávy; pro šetření ve věci nároků z pojištění trvalých následků úrazu je rozhodující předání písemného rozhodnutí lékaře pojistiteli o jejich existenci.

4. Úrazové pojištění může být sjednáno pro:

a) případ trvalého tělesného poškození pojištěného následkem úrazu (dále jen

„trvalé následky“), které se sjednává jako pojištění obnosové;

b) případ smrti pojištěného následkem úrazu (dále jen „smrt úrazem“), které se sjednává jako pojištění obnosové;

c) dobu léčení úrazu (dále jen „denní odškodné“), které se sjednává jako pojištění obnosové;

d) dobu hospitalizace v důsledku úrazu (dále jen „nemocniční odškodné“), které se sjednává jako pojištění obnosové;

e) případ vzniku nákladů spojených s úrazem (dále jen „úrazové náklady“), které se sjednává jako pojištění škodové;

f) případ vzniku zlomenin v důsledku úrazu (dále jen „zlomeniny“), které se sjednává jako pojištění obnosové;

g) případ vzniku popálenin v důsledku úrazu (dále jen „popáleniny“), které se sjednává jako pojištění obnosové;

h) případ kosmetické operace v důsledku úrazu (dále jen „kosmetické oper- ace“), které se sjednává jako pojištění škodové;

i) případ hospitalizace v důsledku úrazu (dále jen „nemocniční paušál“), které se sjednává jako pojištění obnosové.

5. Rozsah pojištění je určen v pojistné smlouvě.

Článek 3 Pojistné

1. Výše pojistného se stanoví zejména s ohledem na vykonávané zaměstnání, zájmovou a sportovní činnost, jakož i s ohledem na zdravotní stav a věk pojištěného. Výši pojistného dále ovlivňuje rozsah pojistné ochrany, výše pojistných částek a doba trvání pojištění. Pojistné se na základě změny výše uvedených skutečností, s výjimkou změn týkajících se věku a zdravotního stavu, upravuje i během trvání pojistné smlouvy.

2. Dle povolání (profese) a zájmové či sportovní činnosti se pojištění zařazují do rizikových skupin. Popis rizikových skupin je pojištěnému k dispozici na webových stránkách pojistitele, konečné rozhodnutí o zařazení pojištěného do rizikové sku- piny je plně v kompetenci pojistitele.

3. Určuje-li se výše pojistného s přihlédnutím k věku pojištěného, pak se věk stanoví jako rozdíl mezi kalendářním rokem vstupu do pojištění a ka- lendářním rokem narození pojištěného.

Článek 4

Změny pojištění

1. Při provádění změny pojistné smlouvy na žádost pojistníka, stanoví pojistitel počátek její platnosti k datu nejbližší splatnosti pojistného, není-li dohod- nuto jinak.

2. Pokud vznikne při změně zaměstnání nebo zájmové činnosti pojištěného nárok na nižší pojistné, sníží pojistitel toto pojistné od okamžiku doručení oznámení o změně pojistiteli.

3. Pokud vznikne při změně zaměstnání nebo zájmové činnosti pojištěného pojis- titeli nárok na vyšší pojistné, vzniká pojistiteli právo do 1 měsíce ode dne, kdy se dozvěděl o zvýšení pojistného rizika, navrhrnout změnu pojistné smlouvy ode dne, kdy se pojistné riziko zvýšilo.

Článek 5

Zánik pojištění

Kromě případů uvedených v obecné části VPP UCZ/14, příp. UCZ/05, pojištění zaniká:

1. marným uplynutím lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení po- jistného nebo jeho splátky, doručené pojistníkovi. Lhůta k zaplacení je 45 kalendářních dní, nebylo-li dohodnuto jinak a počíná běžet ode dne odeslání upomínky. Není-li však uhrazeno v uvedené lhůtě první pojistné, pojištění zaniká ke dni jeho počátku;

2. v důsledku odvolání souhlasu pojistníka nebo pojištěného ke zpracování údajů o svém zdravotním stavu, který pojistiteli dal ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů. Pojištění zanikne dnem, ve kterém pojistitel obdrží písemné oznámení pojistníka nebo pojištěného o odvolání souhla- su.

Článek 6 Úraz

1. Úrazem se pro účely tohoto pojištění rozumí neočekávané a náhlé působení vnějších sil nebo vlastní tělesné síly nezávisle na vůli pojištěného, ke kterému došlo během trvání pojištění a kterým bylo pojištěnému způsobeno poškození zdraví nebo smrt. Za úraz se též považuje stav, kdy v důsledku zvýšené svalové síly vyvinuté na končetiny nebo páteř dojde k vymknutí kloubu nebo k přetržení nebo natržení svalů, šlach, vazů nebo pouzder.

2. Za úraz se považují i následující události nezávislé na vůli pojištěného:

a) smrt utonutím;

b) tělesná poškození způsobená popálením, opařením, působením úderu blesku, elektrickým proudem, plyny nebo parami, požitím jedovatých nebo leptavých látek, vyjma případů, kdy jejich působení probíhá postupně a dlouhodobě;

c) nákaza tetanem nebo vzteklinou při úrazu.

3. Za úraz se považuje pouze takové poškození páteře vč. výhřezů (hernií) plo- tének, ke kterému došlo přímým mechanickým působením na páteř a nejed- ná-li se pouze o zhoršení projevu nemoci, která již existovala před úrazem. Poruchy hybnosti páteře v důsledku obvykle vykonávaných pohybů nebo zvedání břemene nejsou považovány za úraz.

4. Břišní nebo tříselná kýla jakéhokoliv druhu se považuje za úraz pouze tehdy, pokud byla způsobena přímým mechanickým působením zvenčí a nebyla-li dispozičně podmíněna.

5. Za úraz se nepovažují

a) psychické nebo duševní nemoci (chorobné stavy), i když k nim došlo v důsledku tělesného poškození nebo v důsledku psychického trau- matu;

b) nemoci vč. infekčních onemocnění, srdeční infarkt a mozková mrt- vice, i když nastaly jako následek úrazu;

c) sociální nebo psychická nepohoda, i když vznikla jako následek úrazu;

d) xxxxxxxxxx, pokus o ni, ani úmyslné sebepoškození nebo způsobení úrazu jinou osobou z podnětu pojištěného.

Článek 7

Plnění z úrazového pojištění

X. Xxxxxx následky úrazu

1. Pokud bylo v pojistné smlouvě sjednáno pojištění trvalých následků úrazu a tento úraz zanechá trvalé následky, tj. omezení funkce tělesných orgánů nebo jejich ztrátu, vzniká pojištěnému nárok na pojistné plnění. Rozsah trvalých následků určuje lékař pojistitele v procentech dle příslušné oceňovací tabulky platné v době uzavření pojistné smlouvy, se kterou je pojistitel povinen pojištěného seznámit. Jestliže však pojištěný v důsledku úrazu během jednoho roku od vzniku úrazu zemře, nárok na pojistné plnění za trvalé následky nevzniká.

2. Pokud stanoví příslušná oceňovací tabulka procentuální rozpětí, určí po- jistitel výši plnění tak, aby v rámci daného rozpětí odpovídalo rozsahu a povaze tělesného poškození vzniklého následkem úrazu. Pokud rozsah trvalých následků podle příslušné oceňovací tabulky není možné stanovit, je rozhodující, do jaké míry je z lékařského hlediska ovlivněna tělesná funkce poškozeného orgánu.

3. Zemře-li pojištěný během jednoho roku po úrazu z jiné příčiny, která ne- souvisí s úrazem, vyplatí pojistitel pojistné plnění podle stupně trvalých následků, který je možno určit na základě naposledy vystavených lékařských nálezů.

4. V důsledku jedné pojistné události je pojistitel povinen plnit nejvýše do 100% sjednané pojistné částky, resp. jejího násobku dle odst. 5 tohoto článku pro případ trvalých následků, a to i v případě, kdy součet procent pro jednotlivé trvalé následky hranici 100% překročí.

5. Pokud je v pojistné smlouvě sjednáno progresivní plnění PROG4 za trvalé následky úrazu, stanoví se výše plnění podle jejich rozsahu stanoveném v procentech dle příslušné oceňovací tabulky takto:

Rozsah trvalých následků úrazu v % Výpočet pojistného plnění

do 25% včetně z 1x pojistné částky

nad 25% do 50% včetně z 2x pojistné částky

nad 50% do 75% včetně z 3x pojistné částky

nad 75% do 100% včetně z 4x pojistné částky

Pokud je v pojistné smlouvě sjednáno progresivní plnění PROG6 za trvalé násled- ky úrazu, stanoví se výše plnění podle jejich rozsahu stanoveném v procentech dle příslušné oceňovací tabulky takto:

Rozsah trvalých následků úrazu v % Výpočet pojistného plnění

do 25% včetně z 1x pojistné částky

nad 25% do 50% včetně z 2x pojistné částky

nad 50% do 75% včetně z 3x pojistné částky

nad 75% do 95% včetně z 4x pojistné částky

nad 95% do 100% včetně z 6x pojistné částky

6. V prvním roce po úrazu poskytne pojistitel plnění pouze v tom případě, lze-li z lékařského hlediska jednoznačně stanovit konečný rozsah trvalých následků úrazu.

7. Pokud procento trvalých následků není možno jednoznačně určit jeden rok od data úrazu, je oprávněn jak pojistitel, tak pojištěný nechat rozsah trvalých následků každoročně po dobu čtyř let ode dne úrazu prověřit lékařem.

8. Při určení procenta trvalých následků se odečítá procento předchozích trvalých následků, které měl pojištěný ještě před úrazem. Předchozí následky se stanoví podle příslušné oceňovací tabulky pro určování rozsahu trvalých následků.

9. Pokud je v pojistné smlouvě sjednána procentuální výše hodnocení trvalých následků úrazu, od které poskytne pojistitel pojistné plnění, má pojištěný nárok na pojistné plnění pouze tehdy, když celkové hodnocení trvalých následků dosáhne alespoň tuto sjednanou procentuální výši. Tato procen- tuální výše platí samostatně pro každou pojistnou událost.

B. Smrt úrazem

1. Pokud bylo ve smlouvě sjednáno pojištění pro případ smrti úrazem a pojištěný zemře na následky úrazu, nejpozději však do tří let ode dne úrazu, vyplatí pojistitel pojistnou částku pro případ smrti úrazem sjednanou v pojistné smlouvě k datu úrazu.

2. Pojistné plnění v důsledku smrti úrazem se snižuje o plnění, které

bylo již vyplaceno pojištěnému za trvalé následky tohoto úrazu. Pokud již bylo pojistitelem vyplaceno vyšší pojistné plnění za trvalé násled- ky tohoto úrazu, než je pojistná částka sjednaná pro případ smrti úrazem, nemá pojistitel právo požadovat vrácení rozdílu těchto dvou plnění.

3. Plnění je poskytnuto tomu, kdo je v pojistné smlouvě určen jako obmyšlená osoba nebo obmyšleným osobám v uvedeném podílu. Není-li uvedena obmyšlená osoba nebo nenabyla-li práva na plnění, je pojistné plnění vy- placeno osobám určeným dle § 2831 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

4. Pojistné plnění se zvyšuje na 2x sjednané pojistné částky, pokud je smrt pojištěného bezprostředně zapříčiněna úrazem způsobeným dopravní neh- odou. Dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, např. havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu.

C. Přiměřená doba léčení úrazu - denní odškodné

1. Denním odškodným se rozumí v pojistné smlouvě sjednaná částka, která se vyplácí za přiměřenou dobu léčení úrazu.

2. Přiměřená doba léčení úrazu je uvedena v příslušné oceňovací tabulce platné v době uzavření pojistné smlouvy, se kterou je pojistitel povinen pojištěného seznámit. Přiměřenou dobu léčení stanoví pojistitel na základě diagnózy uvedené ošetřujícím odborným lékařem v dokumentaci, kterou přeloží pojištěný k prokázání svého nároku.

3. V případě komplikací při léčení může uznat lékař pojistitele prodloužení přiměřené doby léčení max. o 20%.

4. Pokud je v pojistné smlouvě sjednáno denní odškodné, vzniká nárok na výpla- tu pojistného plnění až ode dne, který je uveden v pojistné smlouvě jako den počátku plnění denního odškodného. Pokud je v pojistné smlouvě sjednáno denní odškodné zpětně, vzniká nárok na výplatu pojistného plnění již od 1. dne léčení, a to pokud přiměřená doba léčení úrazu dosáhne minimálně počtu dnů uvedeného v pojistné smlouvě.

5. Pokud je v pojistné smlouvě sjednáno progresivní plnění za denní odškodné, stanoví se výše plnění načítaně v závislosti na délce doby přiměřené doby léčení násobené příslušným přepočtovým koeficientem D takto:

Přiměřená doba léčení Přepočtový koeficient D Přepočtový koeficient N

od 1. dne do 120. dne včetně	1	2
od 121. dne do 240. dne včetně	2	3
od 241. dne do 365. dne včetně	3	4

V případě, kdy si léčení úrazu do 24 hodin od okamžiku úrazu vyžádá hospita- lizaci dle bodu D2) tohoto článku, použije se po dobu hospitalizace (den, kdy byl pojištěný přijat k hospitalizaci a den, kdy byl z tohoto ošetření propuštěn, se sčítají a považují za jeden den hospitalizace) násobení přepočtovým koefici- entem N, pro ostatní dny léčení násobení přepočtovým koeficientem D. Pokud bude délka hospitalizace neúměrně delší než je pro daný úraz obvyklé, určí výši plnění lékař pojistitele.

6. Denní odškodné v důsledku jednoho úrazu se vyplácí max. za 365 dnů nezbytného léčení v období dvou let od vzniku úrazu. Na případné další léčení se nebere zřetel.

7. Utrpí-li pojištěný v době léčení úrazu, za který je pojistitel povinen vyplatit pojistné plnění další úraz, vzniká nárok na výplatu denního odškodného pouze jednou.

8. Pokud je léčení úrazu prodlouženo v důsledku předchozích úrazů či již dříve diagnostikovaných onemocnění, vyplatí pojistitel pojistné plnění za přiměřenou dobu léčení podle diagnózy úrazu v souladu s příslušnou oceňovací tabulkou - viz odst. 2 tohoto článku.

D. Nemocniční odškodné – hospitalizace následkem úrazu

1. Nemocničním odškodným se rozumí v pojistné smlouvě sjednaná částka za den hospitalizace pojištěného v nemocnici v důsledku úrazu.

2. Hospitalizací se rozumí z lékařského hlediska nezbytné poskytnutí nemoc- niční lůžkové péče, která trvá minimálně 24 hodin a kdy musí být ošetření a léčení provedeno v lůžkové části nemocnice.

3. Nemocniční odškodné se plní za každý den hospitalizace v důsledku léčení úrazu s tím, že se den, kdy byl pojištěný přijat k hospitalizaci a den, kdy byl z tohoto ošetření propuštěn, sčítají a považují za jeden den hospitalizace. Pojistné plnění se vyplácí po předložení lékařského potvrzení o době trvání a termínu hospitalizace, nejdéle však za 365 dnů v průběhu dvou let od data úrazu.

4. Pojistné plnění se neposkytuje za pobyt v léčebných, pečovatelských či kosmetických ústavech, v léčebnách pro dlouhodobě a chronicky nemocné, v ozdravovnách a zotavovnách, v lázeňských zařízeních, v rehabilitačních zařízeních, v dietetických zařízeních, v domovech důchodců apod.

E. Úrazové náklady

1. Pokud jsou v pojistné smlouvě sjednány úrazové náklady, hradí pojisti- tel pojištěnému níže uvedené náklady spojené s úrazem až do výše sjed- nané pojistné částky po dobu dvou let ode dne úrazu za předpokladu, že není poskytnuta úhrada nákladů ze zdravotního či jiného pojištění.

2. Pojistitel hradí tyto dle lékařského hlediska nezbytně nutné náklady:

a) náklady léčení, které byly nezbytně vynaloženy na odstranění následků úrazu a nehrazené ze zdravotního či jiného pojištění. Patří k nim první pořízení umělých končetinanáhradyzubů,jakožinákladynajinépotřebnéprvnípořízenínáhraddle lékařského předpisu. Regulační poplatky, náklady na opravu nebo znovupořízení náhrady zubů, umělých končetin nebo jiných pomůcek nejsou hrazeny. Za nezbytné náklady spojené s léčením úrazu se nepovažuje např. pobyt v lázních, ozdravovnách, léčebných a pečovatelských ústa- vech, v léčebnách dlouhodobě nemocných, domovech důchodců apod.;

b) náklady na lékařsky doporučenou dopravu z místa úrazu, který pojištěný utrpěl, event. z nemocnice, do které byl pojištěný po úraze dopraven

- do místa jeho trvalého bydliště v ČR nebo

- do nemocnice, která je místu bydliště nejblíže;

v případě smrti v důsledku úrazu budou uhrazeny též náklady na přepravu ostatků pojištěného do místa bydliště;

c) náklady na záchranu pojištěného, který se ocitl v důsledku úrazu ve stavu nouze a musel být vyproštěn; pojistitel hradí rovněž náklady na vyproštění pojištěného v případě smrti následkem úrazu; do pojistné- ho plnění se zahrnují i doložené náklady na pátrání po pojištěném a jeho dopravu na nejbližší sjízdnou silnici.

3. Pojistitel uhradí účelně vynaložené zachraňovací náklady na odvrá- cení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události nebo zmírnění následků již nastalé pojistné události. Úhrada zachraňovacích nákladů, které byly vynaloženy na záchranu života nebo zdraví, se omezuje výší sjednané pojistné částky. Úhrada ostatních vynaložených zachraňovacích nákladů se omezuje výší 5% ze sjednané pojistné částky. Zachraňovací náklady, které pojistník vynaložil na základě písemného souhlasu pojistitele, uhradí pojistitel bez omezení.

X. Xxxxxxxxx

1. Pokud bylo ve smlouvě sjednáno pojištění zlomenin a pojištěný následkem úrazu utrpí zlomeninu ve smyslu tohoto článku, vyplatí pojistitel pojistnou částku sjednanou v pojistné smlouvě k datu úrazu.

2. Zlomeninou se rozumí traumatická zlomenina kosti (porušení celistvosti kosti) vzniklá následkem úrazu a nezávisle na jiných příčinách, a to bez ohledu na to, zda zanechá trvalé následky nebo nikoli.

3. Pojistnou událostí není zlomenina vzniklá jako následek nebo v souvislosti s následujícími okolnostmi:

a) vrozené vady a stavy z nich vyplývající;

b) jakákoli nemoc nebo postupně působící přirozená příčina;

c) patologická zlomenina tj. zlomenina vzniklá v místě, ve kterém předchozí nemoc způsobila oslabení (prořídnutí) nebo jinou změnu kostí včetně zlo- menin zaviněných osteoporózou;

d) stresová (únavová) zlomenina tj. porušení celistvosti kosti vzniklé opak- ovaným přetížením.

4. Jestliže způsobí úraz více zlomenin, vzniká pojištěnému nárok na pojistné plnění pouze za jednu zlomeninu.

X. Xxxxxxxxxx

1. Pokud bylo ve smlouvě sjednáno pojištění popálenin a pojištěný následkem úrazu utrpí popáleninu ve smyslu tohoto článku, vyplatí pojistitel pojistnou částku sjednanou v pojistné smlouvě k datu úrazu.

2. Popáleninou se rozumí částečná či úplná destrukce kůže popř. i hlubších tkání, vzniklá působením nadprahové hodnoty tepelné energie na lidský organismus, a to úrazovým dějem.

3. Pojistnou událostí není popálenina

2

a) I. stupně

2

b) II. stupně menší než 100 cm

c) III. stupně menší než 100 cm

4. Jestliže způsobí úraz více nezávislých popálenin, vzniká pojištěnému nárok na pojistné plnění pouze za jednu popáleninu.

X. Xxxxxxxxxx operace

1. Pokud bylo ve smlouvě sjednáno pojištění kosmetických operací a pojištěný ji podstoupí, nejpozději však do tří let ode dne úrazu, uhradí pojistitel ty náklady na zákrok a klinické léčení včetně léků, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, a to až do výše pojistné částky sjednané v pojistné smlouvě.

2. Nárok na plnění za kosmetickou operaci, která řeší následky pojištěného úrazu, vznikne, jestliže je po úrazu povrch těla poškozen nebo deformován takovým způsobem, že by po skončení léčení vzhled pojištěného trvale utrpěl, zejména se jedná o následky popálenin, poleptání apod. a současně k tomuto zákroku dojde na doporučení odborného lékaře.

3. Pojistné plnění se proplácí na základě kopie doporučení lékaře k zákroku a originálů dokladů o úhradě operace, klinického léčení, předepsaných léků, kopie hospitalizační zprávy nebo operačního protokolu a předpisu na léky.

I. Nemocniční paušál

1. Nemocničním paušálem se rozumí v pojistné smlouvě sjednaná částka za hospitalizaci pojištěného v nemocnici v důsledku úrazu.

2. Hospitalizací se rozumí z lékařského hlediska nezbytné poskytnutí nemocniční lůžkové péče, která trvá minimálně 24 hodin a kdy musí být ošetření a léčení provedeno v lůžkové části nemocnice.

3. Nemocniční paušál se plní za hospitalizaci v důsledku léčení úrazu, která trv- ala nepřetržitě alespoň počet dnů stanovený v pojistné smlouvě s tím, že se den, kdy byl pojištěný přijat k hospitalizaci a den, kdy byl z tohoto ošetření propuštěn, sčítají a považují za jeden den hospitalizace. Jednorázové po- jistné plnění ve výši sjednané pojistné částky se vyplácí nejdéle do dvou let od data úrazu.

4. Pojištěný má nárok na pojistné plnění pouze jednou v souvislosti s jednou pojistnou událostí.

5. Pojistné plnění se neposkytuje za pobyt v léčebných, pečovatelských či kosmetických ústavech, v léčebnách pro dlouhodobě a chronicky nemocné, v ozdravovnách a zotavovnách, v lázeňských zařízeních, v rehabilitačních zařízeních, v dietetických zařízeních, v domovech důchodců apod.

Článek 8

Práva a povinnosti pojistitele, pojistníka a pojištěného

Kromě povinností stanovených ve Všeobecných pojistných podmínkách - obecná část - UCZ/14 jsou stanovena tato další práva a povinnosti:

1. Pojistitel je oprávněn zjišťovat a přezkoumávat zdravotní stav pojištěného.

Zjišťování zdravotního stavu se provádí zejména na základě zpráv a zdra- votnické dokumentace vyžádaných pojistitelem pověřeným zdravotnickým zařízením od ošetřujících lékařů, a v případě potřeby i prohlídkou nebo vyšetřením provedeným zdravotnickým zařízením nebo místním šetřením pojistitele s možností zadokumentování pomocí audiovizuální techniky. I v případě smrti pojištěného je pojistitel oprávněn vyžadovat lékařské zprávy potřebné k šetření.

2. Pojištěný je povinen zmocnit pojistitele k jednání s ošetřujícími lékaři a zdra- votnickými zařízeními a zprostit je mlčenlivosti. Souhlas se zjišťováním a přezkoumáváním svého zdravotního stavu dává pojištěný zejména podpisem smlouvy, na jejímž základě vzniká pojištění, a také podpisem na příslušném tis- kopisu, kterým škodu oznamuje.

3. Pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu vyhledat po úrazu lékařské ošetření, léčit se podle pokynů lékaře a vyžaduje-li to pojistitel, dát se na jeho náklady vyšetřit lékařem, kterého pojistitel určí.

4. Pojištěný je povinen nejpozději do 10 dnů písemně nahlásit úraz. Výjimky jsou možné pouze v případě, kdy vzhledem k zdravotnímu stavu nebylo možné tuto zprávu odeslat.

5. Xxxxx po obdržení formuláře oznámení o škodné události je pojištěný povinen podrobně a pravdivě ho vyplnit a zaslat pojistiteli. Po ukončení léčení je dále povinen nechat vyplnit příslušnou lékařskou zprávu, přiložit případné další související zprávy a podklady a zaslat neprodleně pojistiteli.

6. Pokud je pojištěno nemocniční odškodné nebo nemocniční paušál, musí pojištěný zaslat ihned po propuštění z nemocnice doklad o hospitalizaci s uvedením jména, rodného čísla, data přijetí a propuštění, jakož i diagnózy.

7. Pokud jsou pojištěny úrazové náklady, musí pojištěný pojistiteli zaslat originály účtů s uvedením, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn, a zda již u ní uplatnil své nároky. Dále je pojištěný povinen uvést i pojištění u dalších pojišťoven.

8. Pojistitel je povinen v případě pojistné události poskytnout pojistné plnění v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou. Výši plnění stanoví pojistitel dle zásad uvedených v Čl. 7 a příslušných oceňovacích tabulek platných v době uzavření pojistné smlouvy.

9. V případě rozdílných názorů je pojištěný povinen nechat se vyšetřit znalci nebo jimi určenými lékaři a podrobit se takovým opatřením, která znalci pokládají za nutné.

10. Pojistník/pojištěný je dále povinen:

a) odpovědět pravdivě a úplně na všechny písemné dotazy pojistitele, týkající se sjednávaného pojištění;

b) nahlásit pojistiteli neprodleně změny oproti údajům, uvedeným v Návrhu na uzavření pojistné smlouvy, např. změnu jména či příjmení, bydliště, změnu zaměstnání či podnikatelské činnosti a zájmové čin- nosti;

c) plnit další specifické povinnosti vyplývající z pojištění, které byly smluvně ujednány v pojistné smlouvě.

Článek 9 Výluky

1. Z pojištění jsou, pokud není v pojistné smlouvě uvedeno jinak, vyloučeny úrazy, které vznikly:

a) při použití prostředků k létání (paragliding, balónové létání, letecké sporty, atd.), parašutismu a bungee jumpingu;

b) při horolezeckém sportu;

c) při aktivní účasti na motoristických závodech či exhibicích a s tím souvisejících tréninkových jízdách;

d) při aktivní účasti na celostátních nebo mezinárodních závodech v lyžování, skocích na lyžích, závodech na snowbordech, bobech, skibobech a saních, jakož i při účasti na trénincích pro tyto závody.

2. Pojištění se nevztahuje na úrazy, které vznikly:

a) v souvislosti s jednáním, pro které byl pojištěný uznán vinným úmyslným trestným činem, nebo při kterém si úmyslně poškodil zdraví;

b) pojištěnému při řízení motorového vozidla bez toho, že by vlastnil příslušné platné řidičské oprávnění;

c) válečnými událostmi, teroristickými činy, stávkami nebo jinými oz- brojenými konflikty;

d) při vnitřních nepokojích, pokud se jich pojištěný zúčastnil na straně organizátora;

e) jakýmkoliv působením nukleárních, chemických nebo biologic- kých zbraní;

f) přímo či nepřímo působením jaderné energie nebo vlivem ioni- zovaného záření;

g) tělesným poškozením při léčebných opatřeních a zákrocích, které pojištěný provede nebo nechá provést na svém těle, pokud důvodem těchto zákroků nebyla pojistná událost.

Článek 10

Snížení pojistného plnění

1. Pojistitel může snížit pojistné plnění až na jednu polovinu, došlo-li k úrazu následkem požití alkoholu nebo požitím návykových látek nebo přípravků obsahujících návykové látky pojištěným.

2. Pojistitel má právo snížit pojistné plnění:

a) ovlivnily-li následky úrazů nebo onemocnění existující již před úrazem vznik úrazu, následky úrazu nebo délku léčení, a to v poměru, v jakém je negativní působení nemocí a tělesných poškození k následkům úra- zu;

b) došlo-li k úrazu pojištěného s následkem smrti v souvislosti s úmysl- ným jednáním, jímž jinému způsobil těžkou újmu na zdraví nebo smrt;

c) došlo-li k úrazu pojištěného pobírajícího invalidní důchod pro in- validitu třetího stupně nebo starobní důchod nebo pojištěného, který byl nebo se v průběhu pojištění stal nezaměstnaným, sníží pojistitel pojistné plnění z denního odškodného na maximál-

ně 100,-Kč/den. Za nezaměstnaného ve smyslu těchto VPP se pokládá osoba, která je registrována v ČR na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání nebo osoba bez zdanitelných příjmů (tzv. OBZP).

d) jestliže měl být pojištěný v době úrazu zařazen vzhledem k vykonávanému povolání do vyšší rizikové skupiny nebo provo- zoval sport, který neuvedl při sjednání smlouvy a kvůli kterému by byl zařazen do vyšší rizikové skupiny. Pojistitel sníží plnění (s výjimkou pojistného plnění za smrt úrazem) v poměru výše po- jistného, které bylo placeno, ke správné výši pojistného.

3. Pojistitel má právo snížit pojistné plnění pro nesplnění povinností pojistníka, resp. pojištěného zejména v těchto případech:

a) pojištěný nevyhledal neodkladně lékařské ošetření;

b) pojištěný nedodržel léčebný režim;

c) pojištěný nepodstoupil vyšetření smluvním lékařem pojistitele;

d) pojištěný porušil povinnost včasného nahlášení pojistné události.

4. Způsobila-li pojištěnému smrt osoba, která je podezřelá ze spáchání úmyslného trestného činu s následkem smrti pojištěného a která podle smlouvy má nárok na plnění v případě smrti pojištěného, pak pojistitel vyplatí pojistné plnění až po nabytí právní moci osvobozu- jícího rozsudku. V opačném případě nárok na pojistné plnění této osobě nevzniká.

5. Pojistitel není povinen poskytnout pojistné plnění, a to ani z předběžného pojištění, za škodné události, k nimž dojde před za- placením první splátky běžného pojistného za první pojistné ob- dobí nebo jednorázového pojistného v plné výši a které by jinak

byly pojistnými událostmi. Toto ustanovení se obdobně použije při zvýšení pojistných částek nebo rozšíření pojištění o doplňková pojištění.

Článek 11 Předběžné pojištění

1. Pojistitel poskytuje dle čl. 4, odst. 4.7 až 4.11. VPP UCZ/14 předběžné pojištění.

2. Pro předběžné pojištění, pokud není v pojistné smlouvě sjednáno jinak, platí následující omezení výše pojistného plnění:

- z pojištění trvalých následků úrazu i z pojištění smrti úrazem činí pojistné plnění maximálně 600.000,-Kč,

- z pojištění denního odškodného i z pojištění nemocničního odškodného činí pojistné plnění maximálně 500,-Kč/den,

a to i pro případ, kdy má pojištěný nárok na pojistné plnění z předběžného pojištění u více podaných návrhů na pojištění.

3. Pojistitel předběžné pojištění neposkytne, pokud navrhovatel – pojištěný již v minulosti nebyl pojišťovnou provozující pojišťovací činnost na území České republiky přijat do pojištění nebo mu bylo úrazové pojištění vypovězeno nebo mu bylo od tohoto pojištění odstoupeno.

Článek 12

Závěrečná ustanovení

Tyto všeobecné pojistné podmínky nabývají účinnosti dnem 01.01.2014.

Všeobecné pojistné podmínky

pro pojištění denních dávek v pracovní neschopnosti

– zvláštní část

UCZ/DDPN/14G

Úvodní ustanovení

Pojištění je upraveno touto zvláštní částí pojistných podmínek a Vše-obecnými pojistnými podmínkami – obecná část – UCZ/14 pro pojistné smlouvy uzavřené 1.1.2014 a později nebo Všeobecnými pojistnými podmínkami – obecná část – UCZ/05 pro pojistné smlouvy uzavřené nejpozději do 31.12.2013. Toto pojištění lze sjednat jako pojištění obnosové nebo pojištění škodové.

Článek 1

Všeobecná ustanovení

1. Pojistná ochrana platí na území České republiky, není-li ujednáno jinak.

2. Pojištěný musí mít trvalé bydliště v České republice, není-li dohodnuto jinak.

3. Je-li přijetí návrhu závislé na poskytnutí výpisů ze zdravotní dokumentace nebo na výsledku lékařské prohlídky, náklady s tím spojené nese navrho- vatel.

4. Pojistit lze osoby ve věku od 18 let.

5. Pojištění lze sjednat pro fyzické osoby, které mají ve smyslu zákona o dani z příjmu příjem ze závislé činnosti a funkční požitky („zaměstnan- ci“), a dále pro osoby, které mají pravidelný příjem z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti („osoby samostatně výdělečně činné“).

Článek 2

Předmět a rozsah pojištění, pojistné nebezpečí

1. Pojištění se sjednává pro pojistné nebezpečí vzniku nahodilé skutečnosti, související se zdravotním stavem fyzické osoby, na jejíž zdraví se toto po- jištění vztahuje (dále jen „pojištěný“) a které může být příčinou pojistné události definované v těchto pojistných podmínkách.

2. Je-li pojištění sjednáno jako škodové, je v případě pojistné události pojisti- tel povinen poskytnout náhradu škody způsobenou snížením nebo ztrátou příjmu pojištěného v důsledku pracovní neschopnosti, a to výplatou denní dávky od určeného dne pracovní neschopnosti po uplynutí karenční lhů- ty. Výše denní dávky je v pojistné smlouvě stanovena pojistnou částkou. Pojistitel je povinen poskytnout náhradu škody jen ve výši prokázané skutečné ztráty příjmu pojištěného, a to ve výši pojistitelné denní dávky ve smyslu těchto pojistných podmínek (pojistitelná denní dávka).

3. Je-li pojištění sjednáno jako obnosové, je v případě pojistné události pojis- titel povinen vyplatit od určeného dne pracovní neschopnosti po uplynutí karenční lhůty denní dávku při pracovní neschopnosti, a to v rozsahu vy- mezeném pojistnou smlouvou.

4. Podmínky přijetí do pojištění určuje pojistitel.

Článek 3

Stanovení pojistného

1. Pojistné stanoví pojistitel zejména s ohledem na sjednanou výši denní dáv- ky a příslušnou sazbu (danou vstupním věkem, sjednanou karenční lhůtou a způsobem výdělečné činnosti) a na zdravotní stav pojištěného, jakož i s ohledem na vykonávanou pracovní, zájmovou a sportovní činnost.

2. Určuje-li pojistitel výši pojistného s přihlédnutím k věku pojištěného, pak se vstupní věk pojištěného vypočte jako rozdíl mezi kalendářním rokem počátku pojištění a kalendářním rokem narození pojištěného.

3. V rámci procesu přijetí do pojištění je pojistitel oprávněn zvýšit pojistné

nebo upravit navrhovanou výši denní dávky nebo dohodnout zvláštní podmínky pojištění u osob, které jsou vystaveny zvýšenému pojistnému riziku.

Článek 4

Pojistná událost a pojistné plnění

1. Pojistnou událostí je pracovní neschopnost pojištěného, při které dochází ke ztrátě příjmu pojištěného ze zaměstnání či výdělečné činnosti a která nastala v době trvání pojištění.

2. Škodná událost se stává pojistnou událostí v okamžiku, kdy pojistitel může z předložených dokladů jednoznačně určit, že pojištěné osobě vznikl nárok na pojistné plnění.

3. Pracovní neschopnost pojištěný dokládá vystaveným potvrzením - do- kladem o pracovní neschopnosti vystaveným příslušným zdravotnickým zařízením (ošetřujícím lékařem) a dalšími k likvidaci potřebnými doklady.

4. Pojistitel je oprávněn posoudit opodstatněnost pracovní neschop- nosti prostřednictvím jím určeného zdravotnického zařízení, případ- ně lékařem určeným pojistitelem. Toto posouzení je prováděno zejmé- na na základě předložené zdravotní dokumentace a/nebo návazně na revizní lékařské vyšetření provedené lékařem určeným pojistitelem.

5. Pokud pojistná událost končí dnem, který stanoví lékař určený pojistite- lem (neopodstatněnost trvání pracovní neschopnosti), končí tímto dnem i povinnost pojistitele poskytnout plnění, tj. vyplácet denní dávku.

6. Pojistitel poskytne pojistné plnění až po předložení veškerých dokla- dů. Nebylo-li ujednáno jinak, případné náklady spojené s vystavením požadovaných dokladů hradí pojištěný. Doklady vystavené manželem, manželkou, rodičem, dítětem či jinou, pojištěnému blízkou či příbuznou osobou, pojistitel neuznává.

7. Pojistné plnění pojistitel poskytne za kalendářní dny pracovní neschopnosti.

8. Pojistitel vyplatí pojistné plnění maximálně za 365 dnů pracovní neschopnosti v časovém intervalu tří let.

9. Pojistnou událostí se pro toto pojištění rozumí i změna diag- nózy. Trvá-li pracovní neschopnost pro další, jinou diagnózu (za před- pokladu ukončení léčení kvůli diagnóze, pro kterou byla původně pra- covní neschopnost vystavena), dnem změny diagnózy počíná nová po- jistná událost (plnění se poskytne po uplynutí nové karenční lhůty).

10. Je-li pracovní neschopnost vystavena pro souběh více diagnóz, jedná se o jednu pojistnou událost.

11. Při pojistné události, kdy pracovní neschopnost přesahuje okam- žik zániku pojištění, náleží pojistné plnění pouze za období do zániku pojištění.

12. Dojde-li k pojistné události mimo území České republiky, plní pojistitel pouze za dobu z lékařského hlediska nezbytně nutné hospitalizace, vznikne-li nárok podle ostatních ustanovení těchto pojistných podmínek (např. pokud je vystavena pracovní neschopnost i zpětně).

13. Pojistitel může snížit pojistné plnění až o jednu polovinu, do- šlo-li k pojistné události následkem požití alkoholu nebo po- žitím návykové látky nebo přípravku takovou látku obsa- hujícím pojištěným. To neplatí, pokud uvedené látky obsaho- valy léky, které pojištěný užil způsobem předepsaným lé- kařem, a nebyl-li lékařem nebo výrobcem upozorněn, že v době aplikace těchto léků nelze vykonávat činnost, v jejímž dů- sledku došlo k pojistné události.

Článek 5

Čekací doba a předběžné pojištění

1. Nárok na pojistné plnění z uzavřené pojistné smlouvy vzniká až po uplynutí čekací doby. Čekací doba začíná běžet od počátku pojištění a činí 3 měsíce, není-li ujednáno jinak.

2. Pro pojistné události, které vzniknou během čekací doby, náleží pojistné plnění pouze za období po uplynutí čekací doby.

3. Čekací doba se nevztahuje na pojistnou událost vzniklou:

a) následkem úrazu, ke kterému došlo v době trvání pojištění

b) vyjmenovaným akutním infekčním onemocnění – zarděnky, spalničky, plané neštovice, neštovice, spála, záškrt, černý kašel, příušnice, spinální dětská obrna, meningitida, úplavice, paratyfus, skvrnitý tyfus, tyfus, cholera, febris recurrens (návratná horečka), malárie, sněť slezinná, růže, žlutá zimnice, mor, tularémie a psitakóza.

4. Při změně pojistné smlouvy z důvodu navýšení sjednané denní dávky se na navýšenou část vztahuje opětovně čekací doba uvedená v bodě 1 tohoto článku.

5. Pokud není po sepsání a podepsání návrhu na uzavření smlouvy pojistníkem/pojištěným pojistná smlouva uzavřena, poskytuje pojistitel předběžné pojištění dle čl. 4, odst. 4.7. až 4.11. VPP UCZ/14, příp. UCZ/05. V době předběžného pojištění běží čekací doba od počátku pojištění uvedeného v návrhu. Pro výpočet pojistného plnění z předběžného pojištění z pojištění denních dávek při pracovní neschopnosti se použije pojistná částka sjednaná v návrhu na uzavření smlouvy, maximálně však 300 Kč/den.

6. Pojistitel předběžné pojištění neposkytne, pokud navrhovatel - pojištěný již v minulosti nebyl pojišťovnou provozující pojišťovací činnost na území České republiky přijat do pojištění nebo mu bylo pojištění denních dávek v pracovní neschopnosti vypovězeno nebo mu bylo od tohoto pojištění odstoupeno.

Článek 6 Pojistná částka

1. V případě obnosového pojištění je pojistnou částkou výše denní dávky stanovená v pojistné smlouvě.

2. V případě škodového pojištění se výše pojistné částky stanoví z dosaženého čistého příjmu pojištěného za poslední zdaňovací období před vznikem, případně změnou pojištění. Pojistitel je oprávněn při uzavření pojištění i při likvidaci pojistných událostí zkoumat výši příjmu pojištěného.

3. V případě škodového pojištění za každý den pracovní neschopnosti, za který pojištěnému vzniká právo na pojistné plnění, plní pojistitel výši sjednané denní dávky, nejvýše však do výše pojistitelné denní dávky.

4. Pojistitelnou denní xxxxxx se rozumí skutečná ztráta na výdělku pojiště- ného připadající na jeden kalendářní den. Ztráta se vypočítá ze součtu čistých příjmů pojištěného za posledních 12 měsíců, resp. za poslední účetní rok před vznikem pojištění nebo pojistné události sníženého o nároky náležející pojištěnému z důvodu pracovní neschopnosti. Jedná se např. o dávky sociálního pojištění, platby od zaměstnavatele nebo od všech pojistitelů, odškodnění pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání, apod.

5. Přesáhne-li v případě škodového pojištění pojistná částka pojisti- telnou denní dávku, je pojistitel oprávněn pojistnou částku upra- vit (snížit) dle skutečných poměrů.

Článek 7 Výluky

1. Pojistitel neposkytne pojistné plnění za škodné události, které vznikly:

a) v souvislosti s jednáním, pro které byl pojištěný uznán vinným úmyslným trestným činem, nebo při kterém si úmyslně poškodil zdraví;

b) v souvislosti s válečnými událostmi, teroristickými činy, stávkami nebo jinými ozbrojenými konflikty;

c) při vnitřních nepokojích, pokud se jich pojištěný účastnil na stra- ně organizátora;

d) jakýmkoliv působením nukleárních, chemických nebo biologic- kých zbraní;

e) přímo či nepřímo působením jaderné energie nebo vlivem ionizo- vaného záření;

f) poškozením zdraví při léčebných opatřeních a zákrocích, které pojištěný provede nebo si nechá provést na svém těle;

g) při profesionálním provozování sportu;

h) při používání diagnostických a léčebných metod, které nejsou všeobecné vědecky uznávány;

i) pro léčení v důsledku psychiatrického nebo psychologického nále- zu, poruchy duševní a poruchy chování;

j) z důvodu léčení alkoholismu nebo toxikomanie;

k) z důvodu léčebné péče v souvislosti s kosmetickými úkony, které nejsou z lékařského hlediska nezbytné a neslouží-li tyto zákroky k odstranění následků úrazu;

l) v souvislosti s léčením v léčebnách dlouhodobě nemocných či hospitalizací pouze s potřebou pečovatelské a opatrovnické péče, s pobytem v lázeňských zařízeních či sanatoriích a v rehabilitač- ních zařízeních, s pracovní neschopností vystavenou z důvodu doprovodu či ošetřování osoby blízké;

m) pro pracovní neschopnost vystavenou v souvislosti s normálním, abnormálním a předčasným porodem, rizikovým těhotenstvím, potratem, léčením neplodnosti vč. umělého oplodnění, při těho- tenských vyšetřeních a onemocněních souvisejících s těhotenstvím (gestózy);

n) v souvislosti s úrazem, který pojištěný utrpěl při řízení motorové- ho vozidla bez platného řidičského oprávnění.

Tento seznam výluk není úplný a výluky, omezení pojistného plnění se

mohou vyskytovat i na jiných místech v pojistných podmínkách a pojist- né smlouvě.

2. Pojistiteli dále nevzniká povinnost poskytnout pojistné plnění:

a) za dobu pracovní neschopnosti pojištěného do data oznáme- ní škodné události (s výjimkou případů uvedených v čl. 10.6.);

b) za dobu pracovní neschopnosti počínaje dnem, kdy pojištěný od- mítl lékařské vyšetření lékařem, kterého pojistitel určil, nebo se k tomuto vyšetření bez předchozí omluvy a uvedení důvodu nedo- stavil nebo se nenechal lékařem vyšetřit;

c) za dobu pracovní neschopnosti počínaje dnem, kdy pojistitel nebo příslušný orgán státní správy zjistil porušení léčebného režimu po- jištěným, zvláště pak pokud se prokázalo, že pojištěný v době pracov- ní neschopnosti vykonává zaměstnání či jinou výdělečnou činnost (i činnost řídící nebo kontrolní) či nedodržuje léčebný režim;

d) za dobu pracovní neschopnosti počínaje dnem, kdy pojistitel zjistil, že se pojištěný v době pracovní neschopnosti nezdržuje v místě určeném lékařem na potvrzení o pracovní neschopnosti;

e) za dobu pracovní neschopnosti v souvislosti s léčením nemocí či úrazů, které pojistitel uvedl ve svém výslovném prohlášení (např. formou výluky v pojistce či ve smluvním ujednání).

f) Pojistitel není povinen poskytnout pojistné plnění, a to ani z před- běžného pojištění, za škodné události, k nimž dojde před zaplacením první splátky běžného pojistného za první pojistné období nebo jednorázového pojistného v plné výši a které by jinak byly pojistnými událostmi. Toto ustanovení se obdobně použije při zvýšení pojist- ných částek nebo rozšíření pojištění o doplňková pojištění.

Článek 8 Zánik pojištění

Kromě případů uvedených v obecné části VPP UCZ/14, příp. UCZ/05, pojištění zaniká:

1. Marným uplynutím lhůty stanovené pojistitelem v upomín- ce k zaplacení pojistného nebo jeho splátky, doručené pojistníko-

vi. Lhůta k zaplacení je 45 kalendářních dní, nebylo-li dohodnuto jinak a počíná běžet ode dne odeslání upomínky. Není-li však uhrazeno v uvedené lhůtě první pojistné, pojištění zaniká ke dni jeho počátku.

2. K 1. dni v měsíci následujícím po datu, ve kterém došlo k zániku příjmu pojištěného z výkonu povolání nebo výdělečné činnosti, na jejímž základě bylo, nebo aktuálně je, pojištění sjednáno.

3. Uplynutím pojistného období, ve kterém vzniká pojištěnému nárok na starobní důchod dle platných předpisů, nejpozději však dosažením 65 let věku pojištěného, není-li ujednáno jinak.

4. K 1. dni v měsíci následujícím po datu přiznání invalidního důchodu na zákla- dě pravomocného rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení.

5. K 1. dni v měsíci následujícím po datu, ve kterém pojištěný přestane vyko- návat zaměstnání nebo výdělečnou činnost uvedenou na návrhu pojištění. Při změně zaměstnání nebo podnikání, případně změně způsobu výdělečné činnosti, může pojistník požádat o pokračování pojištění. Pojištění může pokračovat pouze na základě písemného souhlasu pojistitele.

6. Smrtí pojistníka, neprojeví-li pojištěná osoba zájem o pokračování pojištění.

7. Změní-li pojištěný v době trvání pojištění trvalé bydliště mimo území České republiky.

Článek 9 Změny pojištění

1. Účastníci se mohou dohodnout na změně pojištění. Všechny navrhované změny mohou být provedeny pouze na základě písemné žádosti pojist- níka, případně pojistníka i pojištěného. Pojistitel akceptuje navrhované změny písemným potvrzením.

2. Vznikne-li při změně zaměstnání či výdělečné činnosti nebo zájmové činnosti pojištěného nárok na nižší pojistné, sníží pojistitel pojistné k datu nejbližší splatnosti následující po datu, kdy se o takové změně dověděl.

3. Je-li v případě škodového pojištění denní dávka na základě skutečností zjištěných při likvidaci škodné události přizpůsobena (snížena) podle sku- tečných poměrů a pojistné plnění poskytováno v této výši, upraví pojistitel pojistné k datu nejbližší splatnosti pojistného, nebylo-li ujednáno jinak.

4. Změny pojištění jsou platné ode dne stanoveného pojistitelem v jeho písemném vyjádření.

Článek 10

Práva a povinnosti účastníků pojištění

Kromě povinností stanovených ve Všeobecných pojistných podmínkách - obecná část - UCZ/14, příp. UCZ/05 jsou pro pojistníka a pojištěného stanovena tato další práva a povinnosti:

1. Nahlásit pojistiteli neprodleně veškeré změny oproti údajům uvedeným v návrhu na uzavření pojistné smlouvy, např. změnu jména, bydliště, za- městnání či výdělečné činnosti, zájmové či sportovní činnosti, zdravotního stavu, apod. V případě poklesu příjmů oproti příjmům, na základě kterých bylo pojištění sjednáno, v posledních 12 měsících o více jak 20 %, oznámit tuto skutečnost pojistiteli.

2. Pojištěný je povinen léčit se podle pokynů lékaře, dodržovat léčebný režim a vyloučit veškerá jednání, která brání uzdravení a vyžaduje-li to pojistitel, dát se na jeho náklady vyšetřit pojistitelem určeným lékařem.

3. Požaduje-li pojištěný kontrolní vyšetření, je povinen nést náklady spojené s tímto vyšetřením. Pokud na základě kontrolního vyšetření pojistitel poskyt- ne další pojistné plnění, náklady na kontrolní vyšetření pojištěnému uhradí.

4. Pojistitel je oprávněn zjišťovat a přezkoumávat zdravotní stav pojištěného. Zjišťování zdravotního stavu se provádí zejména na základě zpráv a zdra- votnické dokumentace vyžádaných pojistitelem pověřeným zdravotnickým zařízením od ošetřujících lékařů, a v případě potřeby i prohlídkou nebo vyšet- řením provedeným zdravotnickým zařízením nebo místním šetřením pojistitele s možností zadokumentování pomocí audiovizuální techniky. I v případě smrti

pojištěného je pojistitel oprávněn vyžadovat lékařské zprávy potřebné k šetření.

5. Při pojistné události v případě škodového pojištění musí pojištěný doložit výši čistého příjmu, a to způsobem určeným pojistitelem. Dále je na výzvu pojistitele pojištěný povinen předložit další požadované doklady (např. doklad o plnění od jiných pojistitelů, zaměstnavatele, nemocen- ského či důchodového pojištění apod.).

6. Pojištěný je povinen do konce karenční lhůty od počátku trvání pra- covní neschopnosti oznámit škodnou událost. Je-li oznámení škodné události provedeno až po uplynutí karenční lhůty, pak se za první den pracovní neschopnosti považuje ve smyslu těchto podmínek den, kdy bylo ohlášení pojistiteli prokazatelně doručeno, přičemž karenční lhůta se v tomto případě znovu neuplatňuje. Výjimku z této povinnosti pojištěného tvoří pouze případy, kdy vzhledem ke zdravotnímu stavu nebylo možno škodnou událost oznámit.

7. Při pracovní neschopnosti delší než tři týdny je pojištěný povinen v pravidelných 14-ti denních intervalech předkládat pojistiteli lé- kařem potvrzený příslušný tiskopis o trvání pracovní neschopnos- ti, a to počínaje dnem uznání práce neschopného, pokud pojistitel nestanoví jinak.

8. Pojištěný je povinen zdržovat se v době pracovní neschopnosti, kromě odůvodněných případů (např. hospitalizace či za výslovného souhlasu svého ošetřujícího lékaře), v místě určeném lékařem na potvrzení o pracovní neschopnosti, a to na území ČR, nedohodne-li se s pojistitelem jinak.

9. Pojištěný je povinen dostavit se ve stanoveném termínu k lékařskému vy- šetření k pojistitelem určenému lékaři a nechat se vyšetřit.

10. Pojistitel je oprávněn kontrolovat plnění povinností pojistníka i pojištěného a při porušení povinností je oprávněn snížit pojistné plnění.

Článek 11 Výklad pojmů

1. Pracovní neschopností se rozumí stav, kdy pojištěný nemůže z lékař- ského rozhodnutí pro nemoc nebo úraz žádným způsobem vykoná-

vat a ani nevykonává své zaměstnání či výdělečnou činnost (uvedené v návrhu na pojištění), vč. řídící a kontrolní činnosti, a to ani po omezenou část dne.

2. Nemocí se rozumí podle všeobecně uznávaného stavu lékařských věd anomální tělesný nebo duševní stav.

3. Hospitalizací se rozumí pobyt pojištěného v nemocnici, jestliže jeho ošet- ření musí být podle obecně uznávaného stavu lékařské vědy provedeno v nemocnici na lůžkové části vzhledem k závažnosti nemoci či úrazu nebo vzhledem k charakteru prováděného ošetření.

4. Léčebnou péčí se rozumí lékařské ošetření, které se podle obecně uzná- vaného stavu lékařské vědy jeví vhodným k obnovení zdraví, ke zlepšení zdravotního stavu nebo k zamezení jeho zhoršení.

5. Karenční lhůtou se rozumí v pojistné smlouvě sjednané období započí- távané od vzniku pojistné události, za které pojistitel neposkytuje plnění.

6. Úrazem se pro účely tohoto pojištění rozumí neočekávané a náhlé půso- bení vnějších sil nebo vlastní tělesné síly nezávisle na vůli pojištěného, ke kterému došlo během trvání pojištění a kterým bylo pojištěnému způsobe- no poškození zdraví.

7. Za úraz se považuje pouze takové poškození páteře, vč. hernií (výhřezů) meziobratlových plotének, ke kterému došlo přímým mechanickým působením na páteř a nejedná-li se pouze o zhor- šení projevu nemoci, která již existovala před úrazem. Poruchy hybnosti páteře v důsledku obvykle vykonávaných pohybů nebo zvedání břemene nejsou považovány za úraz.

8. Břišní nebo tříselná kýla jakéhokoliv druhu se považuje za úraz pouze tehdy, byla-li způsobena přímým mechanickým působením zvenčí a nebyla-li dispozičně podmíněna.

Článek 12

Závěrečná ustanovení

Tyto všeobecné pojistné podmínky nabývají účinnosti dnem 1. 5. 2014.

Doplňkové pojistné podmínky

pro pojištění invalidity třetího stupně následkem úrazu

UCZ/U/I/14

Úvodní ustanovení

Pojištění je upraveno těmito doplňkovými pojistnými podmínkami, zvláštní částí všeobecných pojistných podmínek UCZ/U/14 a Všeobec-nými pojistnými podmínkami – obecná část – UCZ/14 pro pojistné smlou-vy uzavřené 1.1.2014 a později nebo Všeobecnými pojistnými podmínkami – obecná část – UCZ/05 pro pojistné smlouvy uzavřené nejpozději do 31.12.2013. Toto pojištění se sjednává jako pojištění obnosové.

Článek 1

Obecná ustanovení

1.1. Pro účely těchto doplňkových pojistných podmínek níže uvedené pojmy znamenají:

a) O invaliditu 3. stupně se jedná, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu výlučně v důsledku úrazu nastane pokles pracovní schopnosti nejméně o 70 %.

b) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěného vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem.

c) Xxxxxxxx pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěného před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu výlučně v důsledku úrazu. Při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěného doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěný na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěného na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával.

1.2. Pojištění invalidity třetího stupně následkem úrazu (dále jen „pojištění“) zaniká pojistnou událostí podle článku 2 těchto doplňkových pojistných podmínek. Pojištění dále zaniká zánikem úrazového pojištění podle obecné části všeobecných pojistných podmínek UCZ/14, nejpozději však ke konci pojistného období, ve kterém pojištěný dosáhl věku 65 let.

1.3. Změny připojištění na základě žádosti pojistníka/pojištěného jsou platné ode dne stanoveného pojistitelem v jeho písemném vyjádření.

Článek 2 Pojistná událost

2.1. Pojistná událost vzniká dnem přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (dále jen „důchodu 3. stupně“) výlučně v důsledku úrazu pojištěného, kterým se rozumí den uvedený ve výroku rozhodnutí oprávněného orgánu jako den, od něhož se přiznává invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně musí být přiznán pojištěnému nejdéle do konce pojistného období, ve kterém pojištěný dosáhl věku 65 let.

2.2. Z pojištění invalidity třetího stupně následkem úrazu vyplatí pojistitel pojistné plnění, pokud v době trvání pojištění byl pojištěnému přiznán a pojištěný pobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně podle platných předpisů o sociálním zabezpečení.

2.3. Úraz musí splňovat požadavky uvedené ve všeobecných nebo doplňkových pojistných podmínkách pojistitele pro úrazové pojištění a musí k němu dojít nejdříve po sjednaném počátku pojištění.

2.4. Přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně výlučně v důsledku úrazu pojištěný prokazuje předložením pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. Za další nezbytné podklady k prokázání nároku se považují zejména ty podklady, z nichž vyplývá důvod pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

2.5. Na žádost pojistitele je pojištěný povinen předložit další podklady, které jsou nezbytné pro šetření pojistné události. V případě pochybností je pojištěný povinen zmocnit pojistitele k tomu, aby byl oprávněn si vyžádat od příslušné správy sociálního zabezpečení nezbytné informace. V případě, že pojištěný nedodá nezbytné informace a požadované doklady nebo odmítne zmocnit pojistitele, je pojistitel oprávněn likvidaci odložit.

2.6. Pojištěný je povinen podrobit se na vyžádání pojistitele a na jeho náklady lékařskému vyšetření lékařem pověřeným pojistitelem.

2.7. Pojištěný je povinen neprodleně informovat pojistitele o případném odnětí nebo změně přiznaného stupně invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

2.8. Pojistitel si vyhrazuje právo vypovědět pojištění v případě, že se změní podmínky sociálního zabezpečení pro při-znávání invalidních důchodů, a to ke dni, od kterého vstoupí tyto podmínky v účinnost.

2.9. Za pojistnou událost se nepovažuje přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně z důvodu úrazu pojištěného včetně jeho důsledků, který vznikl před počátkem/změnou pojištění a pro nějž byl pojištěný před počátkem/změnou pojištění léčen či lékařsky sledován nebo byly v tomto období přítomny či diag-nostikovány jejich příznaky.

2.10. Za pojistnou událost se rovněž nepovažuje, je-li invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně přiznán pojištěnému v důsledku úrazu vzniklého následkem:

a) pokusu o sebevraždu před uplynutím 3 let od sjednaného počátku/změny pojištění nebo od obnovení pojistné smlouvy;

b) přímé nebo nepřímé souvislosti s nukleární katastrofou;

c) přímé nebo nepřímé souvislosti s bojovými akcemi nebo válečnými událostmi všeho druhu;

d) účasti na vzpouře, povstání nebo jiných hromadných násilných nepokojích;

e) aktivní účasti na závodech či exhibicích nebo s nimi bezprostředně souvisejících tréninkových jízdách v motorových vozidlech, v motorových plavidlech a letadlech;

f) letecké přepravy, při které byl pojištěný členem leteckého

personálu dopravce na palubě havarovaného letadla;

g) úmyslného jednání pojištěného nebo jiné osoby z podnětu pojištěného;

h) požitím alkoholu nebo návykové látky nebo přípravku takovou látku obsahující.

Článek 3

Pojistné plnění v případě přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně následkem úrazu

3.1. V případě pojistné události vzniká nárok na výplatu pojistného plnění ode dne nejbližší splatnosti pojistného po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, a to vždy za jeden rok pojištění.

3.2. Pojistné plnění se vyplácí pojištěnému ve formě ročního důchodu (dále jen důchod) dle ujednání v pojistné smlouvě. Pojistné plnění se vyplácí ve výši dohodnuté v pojistné smlouvě. Pokud je roční důchod vyšší než 60 000 Kč, může být na žádost pojištěného důchod vyplácen měsíčně. V případě smrti pojištěného před splatností ročního důchodu nárok na pojistné plnění nevzniká.

3.3. Pojištěný je povinen v průběhu pojistného plnění prokázat, že je mu i nadále invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně vyplácen, a to předložením potvrzení příslušného orgánu o pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně

vždy k výročnímu dni uplynutí ročního období pobírání důchodu. Prokáže-li pojištěný, že je mu invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně i nadále vyplácen, pojistitel prodlouží vyplácení důchodu o další rok. V případě, že je pojištěnému invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně vyplácen nepřetržitě 5 let, nemusí pojistitel každoroční prokazování pobírání invalidního důchodu již požadovat.

3.4. Odebráním invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pojištěnému vyplácení důchodu končí, a to k nejbližšímu výročnímu dni ročního vyplácení důchodu po odebrání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

3.5. Nesplněním povinnosti pojištěného podle bodu 3.3. tohoto článku pojistitel důchod za další rok pojištění nevyplatí, popřípadě vyplacení až do splnění povinnosti pozastaví.

3.6. Při splnění povinnosti pojištěného podle bodu 3.3. tohoto článku pojistitel důchod vyplatí do uplynutí posledního dne měsíce, ve kterém uplynula původně sjednaná doba pojištění, nejdéle však do konce pojistného období, ve kterém se pojištěný dožije 65 let.

Článek 4

Závěrečná ustanovení

4.1. Tyto doplňkové pojistné podmínky nabývají účinnosti dnem 01.01.2014.