HLAVA 2 – VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

2.1 Stanovení pravomoci

2.1.1 Smluvní státy musí v souladu s ustanoveními tohoto předpisu nebo příslušným přímo použitelným předpisem EU pro území, nad kterými mají pravomoc, určit ty části vzdušného prostoru a letišť, kde budou poskytovány letové provozní služby. Musí potom zařídit, aby takové služby, pokud jsou zřízeny, byly poskytovány v souladu s uvedenými předpisy, ledaže by stát delegoval vzájemnou dohodou na jiný stát odpovědnost za zřízení a poskytování letových provozních služeb v letových informačních oblastech, řízených oblastech nebo řízených okrscích, nacházejících se nad územím svého státu.

Poznámka: Jestliže stát deleguje jinému státu odpovědnost za poskytování letových provozních služeb nad svým územím, činí tak bez omezování své státní svrchovanosti.

Podobně odpovědnost státu poskytujícího letové provozní služby se omezuje na technická a provozní hlediska a nesahá dále než k bezpečnosti a urychlení provozu letadel, používajících dotyčný vzdušný prostor. Kromě toho poskytující stát při poskytování letových provozních služeb na území delegujícího státu, tak činí v souladu s jeho požadavky a očekává, že budou zřízena taková zařízení a služby, pro použití poskytujícího státu tak, jak jsou vzájemně podle potřeby dohodnuty. Dále se očekává, že delegující stát nebude rušit nebo měnit taková zařízení a služby bez předchozí konzultace s poskytujícím státem. Oba, jak delegující, tak i poskytující stát mohou kdykoliv mezi sebou dohodu ukončit.

2.1.2 Ty části vzdušného prostoru nad volným mořem nebo ve vzdušném prostoru nestanovené svrchovanosti, kde budou letové provozní služby poskytovány, musí být stanoveny na základě oblastních navigačních dohod. Smluvní stát, který přijal odpovědnost za poskytování letových provozních služeb v takových částech vzdušného prostoru, musí pak zařídit, aby byly takové služby zřízeny a poskytovány v souladu s ustanoveními tohoto předpisu.

Poznámka 1: Fráze ”Oblastní navigační dohody” se týkají dohod schválených Radou ICAO, obvykle na doporučení oblastních letových navigačních konferencí.

Poznámka 2: Rada při schvalování návrhu tohoto předpisu oznámila, že smluvní stát, přijímající odpovědnost za poskytování letových provozních služeb nad volným mořem nebo ve vzdušném prostoru nestanovené svrchovanosti, smí používat standardy a doporučené postupy způsobem shodným s tím, který přijal ve vzdušném prostoru pod jeho pravomocí.

2.1.3 Jakmile bylo rozhodnuto, že letové provozní služby budou poskytovány, musí dotyčné státy určit orgán, který bude odpovědný za poskytování takových služeb.

Poznámka 1: Orgánem odpovědným za zřízení a poskytování daných služeb může být stát nebo vhodný subjekt.

Poznámka 2: Situace, které vzniknou s ohledem na zřízení a poskytování letových provozních služeb, buď pro část, nebo pro celý mezinárodní let, jsou:

Situace 1: Trať nebo část tratě ležící ve výsostném vzdušném prostoru státu, který zřizuje a poskytuje vlastní letové služby.

Situace 2: Trať nebo část tratě ležící ve výsostném vzdušném prostoru státu, který vzájemnou dohodou delegoval odpovědnost za zřízení a poskytování letových provozních služeb jinému státu.

Situace 3: Část tratě ležící ve vzdušném prostoru nad volným mořem nebo ve vzdušném prostoru nestanovené svrchovanosti, pro níž stát přijal odpovědnost za zřízení a poskytování letových provozních služeb.

Stát, který označí orgán odpovědný za zřízení a poskytování letových provozních služeb, je pro účely tohoto předpisu:

v Situaci 1: stát mající odpovědnost za příslušnou část vzdušného prostoru,

v Situaci 2: stát, na nějž byla delegována odpovědnost za zřízení a poskytování letových provozních služeb,

v Situaci 3: stát, který přijal odpovědnost za zřízení a poskytování letových provozních služeb.

2.1.4 Informace o tom, kde jsou letové provozní služby zřízeny, musí být v nezbytném rozsahu publikovány, aby se umožnilo využívání takových služeb.

2.2 Úkoly letových provozních služeb

Úkolem letových provozních služeb musí být:

a) zabraňovat srážkám letadel;

b) zabraňovat srážkám letadel na provozní ploše a s překážkami na této ploše;

c) udržovat rychlý a spořádaný tok letového

provozu;

d) poskytovat rady a informace užitečné

k bezpečnému a účinnému provádění letů;

e) vyrozumívat příslušné organizace a orgány o letadlech, po nichž se má pátrat nebo kterým se má poskytnout záchranná služba, a v případě potřeby spolupracovat s těmito orgány.

2.3 Rozdělení letových provozních

služeb

Letové provozní služby zahrnují tři služby označované:

2.3.1 Služba řízení letového provozu

k plnění úkolů a), b) a c) ust. 2.2 se dělí na:

a) Oblastní službu řízení pro poskytování služby řízení letového provozu řízeným letům, s výjimkou těch jejich částí uvedených níže v b) a c) ust. 2.3.1, k plnění úkolů a) a c) ust. 2.2;

b) Přibližovací službu řízení pro poskytování služby řízení letového provozu těm částem řízených letů, souvisejících s příletem na letiště nebo odletem z něho, k plnění úkolů a) a c) ust. 2.2;

c) Letištní službu řízení pro poskytování služby řízení letového provozu letištnímu provozu, s výjimkou těch částí letů shora uvedených v b) ust. 2.3.1, k plnění úkolů a), b) a c) ust. 2.2.

2.3.2 Letová informační služba k plnění

úkolu d) ust. 2.2.

2.3.3 Pohotovostní služba k plnění úkolu

e) ust. 2.2.

2.4 Stanovení potřeby letových

provozních služeb

2.4.1 Potřeba poskytování letových

provozních služeb se musí stanovit se zřetelem k:

a) druhům letového provozu;

b) hustotě letového provozu;

c) meteorologickým podmínkám;

d) takovým ostatním faktorům, které mohou být důležité.

Poznámka: Vlivem množství podílejících se prvků, nebylo možné zpracovat konkrétní údaje ke stanovení potřeby letových provozních služeb v daném prostoru nebo v daném místě.

Například:

a) Kombinace různých druhů letového provozu s letadly různých rychlostí (konvenčních, proudových atd.) může vyvolat potřebu poskytování letových provozních služeb, zatímco relativně vyšší hustota jednoho druhu nikoliv;

b) Meteorologické podmínky mohou mít značný vliv na prostory, kde je trvale vyšší hustota letového

12.10.2017

provozu (např. pravidelný provoz), zatímco podobné nebo horší meteorologické podmínky mohou být poměrně méně důležité v prostorech, kde by byl letový provoz za takových podmínek přerušen (např. místní lety VFR );

c) Rozsáhlé vodní plochy, hornaté, neobydlené nebo pouštní oblasti mohou vyžadovat poskytování letových provozních služeb, i když četnost letů je neobyčejně malá.

2.4.2 Povinnost vybavení letadla palubním protisrážkovým systémem (ACAS) v daném prostoru nesmí být hlediskem určujícím potřebu poskytování letových provozních služeb v tomto prostoru.

2.5 Označování částí vzdušného prostoru a řízených letišť, kde se poskytují letové provozní služby

2.5.1 Jestliže bylo rozhodnuto, že v určitých prostorech nebo na určitých letištích budou poskytovány letové provozní služby, pak tyto části vzdušného prostoru nebo tato letiště musí být označeny ve vztahu k letovým provozním službám, které mají být poskytovány.

2.5.2 Označení určitých částí vzdušného prostoru nebo určitých letišť musí být následující:

2.5.2.1 Letové informační oblasti

Ty části vzdušného prostoru, o nichž bylo rozhodnuto, že v nich bude poskytována letová informační služba a pohotovostní služba, se musí označit jako letové informační oblasti.

2.5.2.2 Řízené oblasti a řízené okrsky

2.5.2.2.1 Ty části vzdušného prostoru, o nichž bylo rozhodnuto, že v nich bude poskytována služba řízení letového provozu letům IFR, musí být označeny jako řízené oblasti nebo řízené okrsky.

Poznámka: Rozdíl mezi řízenými oblastmi a řízenými okrsky je uveden v ust. 2.10.

2.5.2.2.1.1 Ty části vzdušného prostoru, o nichž bylo rozhodnuto, že služba řízení letového provozu bude poskytována také letům VFR, musí být označeny jako třídy vzdušného prostoru B, C nebo D.

2.5.2.2.2 Kde jsou v letové informační oblasti zřízeny řízené oblasti a řízené okrsky, musí tvořit součást této letové informační oblasti.

2.5.2.3 Řízená letiště. Ta letiště, o nichž bylo rozhodnuto, že budou poskytovat letištnímu provozu službu řízení letového provozu, musí být označena jako řízená letiště.

EU:

2.6 Klasifikace vzdušných prostorů

2.6.1

Členské státy musí označovat

vzdušné prostory v souladu s následující klasifikací

vzdušných prostorů a v souladu s Doplňkem 4 tohoto předpisu.

proveditelné. Třída E se nesmí používat pro řízené

okrsky.

Třída A

Jsou povoleny jen lety IFR. Všem letům se poskytuje služba řízení letového provozu a zajišťují se mezi nimi rozstupy.

EU:

Pro všechny lety se vyžaduje stálé hlasové spojení letadlo–země. Všechny lety podléhají letovému povolení.

Pro lety IFR se vyžaduje stálé hlasové spojení letadlo–země. Pro všechny lety se uplatňuje omezení rychlosti na 250 kt IAS ve výšce pod 3 050 m (10 000 ft) nad střední hladinou moře, s výjimkou povolení vydaného příslušným úřadem pro druhy letadel, které z technických nebo bezpečnostních důvodů nemohou takové rychlosti dosáhnout. Všechny lety IFR podléhají letovému povolení.

Třída B

Jsou povoleny lety IFR a VFR. Všem letům se poskytuje služba řízení letového provozu a zajišťují se mezi nimi rozstupy.

EU:

Pro všechny lety se vyžaduje stálé hlasové spojení letadlo–země. Všechny lety podléhají letovému povolení.

Třída C

Jsou povoleny lety IFR a lety VFR. Všem letům se poskytuje služba řízení letového provozu a letům IFR se zajišťují rozstupy vůči jiným letům IFR a letům VFR. Letům VFR se zajišťují rozstupy od letů IFR a poskytují se jim informace o provozu týkající se jiných letů VFR.

EU:

Na vyžádání se poskytují rady k vyhnutí se provozu.

Pro všechny lety se vyžaduje stálé hlasové spojení

letadlo–země. Pro lety VFR se uplatňuje omezení

rychlosti na 250 kt indikované rychlosti letu (IAS) ve výšce pod 3 050 m (10 000 ft) nad střední hladinou moře, s výjimkou povolení vydaného příslušným úřadem pro druhy letadel, které z technických nebo bezpečnostních důvodů nemohou takové rychlosti

dosáhnout. Všechny lety podléhají letovému povolení.

Třída D

Jsou povoleny lety IFR a VFR. Všem letům se poskytuje služba řízení letového provozu, při čemž letům IFR se zajišťují rozstupy vůči jiným letům IFR a poskytují se jim informace o provozu týkající se letů VFR. Letům VFR se poskytují informace o provozu týkající se všech ostatních letů.

Na vyžádání se poskytují rady k vyhnutí se provozu. Pro všechny lety se vyžaduje stálé hlasové spojení letadlo–země a uplatňuje se omezení rychlosti na 250 kt IAS ve výšce pod 3 050 m (10 000 ft) nad střední hladinou moře, s výjimkou povolení vydaného příslušným úřadem pro druhy letadel, které z technických nebo bezpečnostních důvodů nemohou takové rychlosti dosáhnout. Všechny lety podléhají letovému povolení.

EU:

Třída F

Jsou povoleny lety IFR a VFR. Všem letům IFR se poskytuje letová poradní služba a všem letům se na vyžádání poskytuje letová informační služba.

Poznámka: Kde je zavedena letová poradní služba, uvažuje se zpravidla jako přechodné opatření pouze do doby, než bude nahrazena řízením letového provozu (viz také Předpis L 4444, Hlava 9).

EU:

Pro lety IFR, kterým je poskytována poradní služba, se vyžaduje stálé hlasové spojení letadlo–země a všechny lety IFR musí být schopny navázat hlasové spojení letadlo–země. Pro všechny lety se uplatňuje omezení rychlosti na 250 kt IAS ve výšce pod 3 050 m (10 000 ft) nad střední hladinou moře, s výjimkou povolení vydaného příslušným úřadem pro druhy letadel, které z technických nebo bezpečnostních důvodů nemohou takové rychlosti dosáhnout. Letové povolení se nevyžaduje.

Zavedení třídy F musí být považováno za dočasné opatření do doby, než může být nahrazena jinou klasifikací.

Třída G

Jsou povoleny lety IFR a VFR a všem letům se

na vyžádání poskytuje letová informační služba.

EU:

Všechny lety IFR musí být schopny navázat hlasové spojení letadlo–země. Pro všechny lety se uplatňuje omezení rychlosti na 250 kt IAS ve výšce pod 3 050 m (10 000 ft) nad střední hladinou moře, s výjimkou povolení vydaného příslušným úřadem pro druhy letadel, které z technických nebo bezpečnostních důvodů nemohou takové rychlosti dosáhnout. Letové povolení se nevyžaduje.

EU:

2.6.2

Státy si musí zvolit ty třídy vzdušného

prostoru, které vyhovují jejich potřebám. S výjimkou toho, že veškerý vzdušný prostor nad FL 195 musí být klasifikován jako vzdušný prostor třídy C.

Třída E

Jsou povoleny lety IFR a lety VFR. Letům IFR se poskytuje služba řízení letového provozu a zajišťují se jim rozstupy vůči jiným letům IFR. Všem letům se poskytují informace o provozu, pokud je to

2.6.3 Požadavky na lety prováděné v jednotlivých třídách vzdušného prostoru musí být v souladu s tabulkou uvedenou v Doplňku 4 tohoto předpisu.

Poznámka: Tam, kde vzdušné prostory letových provozních služeb spolu sousedí vertikálně, tj. jsou jeden nad druhým, musí lety prováděné ve společné

hladině vyhovovat požadavkům méně omezující třídy vzdušného prostoru. Při používání těchto kriterií tudíž musí být vzdušný prostor třídy B považován za méně omezující než vzdušný prostor třídy A, vzdušný prostor třídy C za méně omezující než vzdušný prostor třídy B atd.

EU:

2.7.2 Provoz s navigací založenou na výkonnosti by měl být zaveden, jakmile to bude možné.

2.7.3 Stanovená navigační specifikace musí být přiměřená úrovni spojení, navigace a poskytovaných letových provozních služeb v daném vzdušném prostoru.

Poznámka 1: Použitelný návod k navigaci založené na výkonnosti a související implementaci je publikován v Performance-Based Navigation Manual (ICAO Doc 9613).

ČR:

Poznámka 2: V ČR se používají specifikace B- RNAV (základní RNAV) a P-RNAV (přesná RNAV). Požadavky na B-RNAV jsou shodné s požadavky na RNAV 5. Požadavky na specifikaci P-RNAV jsou z hlediska přesnosti stejné jako na RNAV 1, ale specifikace RNAV 1 neumožňuje pro prostorovou navigaci používat systémy založené na VOR/DME.

2.6.3.1

Požadavky na spojení a činnost

odpovídačů SSR

a) Oblast s povinným rádiovým spojením (RMZ)

1) U letů VFR prováděných v částech vzdušného prostoru tříd E, F nebo G a u letů IFR prováděných v částech vzdušného prostoru třídy F nebo G označených příslušným úřadem za oblast s povinným rádiovým spojením (RMZ) je třeba nepřetržitě sledovat

hlasovou komunikaci a v případě potřeby obousměrné spojení

letadlo–země

musí

navázat

na příslušném

komunikačním kmitočtu, pokud poskytovatel letových navigačních služeb nestanoví pro daný konkrétní vzdušný prostor jinak.

2) Před vstupem do oblasti s povinným rádiovým spojením musí pilot na příslušném komunikačním kmitočtu provést počáteční volání obsahující označení volané stanice, volací znak, druh letadla, polohu, hladinu, letový záměr a další informace předepsané příslušným úřadem.

b) Oblast s povinným odpovídačem (TMZ)

1) Letadla musí být pro všechny lety prováděné ve vzdušném prostoru označeném příslušným úřadem za oblast s povinným odpovídačem (TMZ) vybavena odpovídači SSR schopnými provozu v módech A a C nebo v módu S a tyto odpovídaje používat, pokud poskytovatel letových navigačních služeb nestanoví pro daný konkrétní vzdušný prostor jinak.

c) Vzdušné prostory označené za oblast s povinným rádiovým spojením nebo oblast s povinným odpovídačem musí být řádně vyznačeny v leteckých informačních příručkách.

ICAO:

2.8 Provoz s komunikací založenou na

výkonnosti (PBC)

2.8.1

Při použití komunikace založené na

výkonnosti (PBC) musí být specifikace RCP předepsány státy. Pokud je to možné, musí být specifikace RCP předepsány na základě oblastních navigačních dohod.

Poznámka: V předepsané specifikaci RCP se mohou uplatnit omezení v důsledku omezení komunikační infrastruktury nebo zvláštních požadavků na komunikační funkce.

2.8.2

Předepsaná specifikace RCP musí být

vhodná pro letové provozní služby poskytované ve vzdušném prostoru, jehož se to týká.

Poznámka: Informace o pojetí a poradenském materiálu implementace komunikace a přehledu založených na výkonnosti (PBCS) jsou obsaženy v ICAO Doc „Performance-based Communication and Surveillance (PBCS) Manual“ (ICAO Doc 9869).

2.9 Provoz s přehledem založeným na

výkonnosti (PBS)

2.9.1

Při použití přehledu založeného na

výkonnosti (PBS), musí být specifikace RSP předepsány státy. Pokud je to možné, musí být specifikace RSP předepsány na základě oblastních navigačních dohod.

Poznámka: V předepsané specifikaci RSP se mohou uplatnit omezení v důsledku omezení přehledové infrastruktury nebo zvláštních požadavků na přehledové funkce.

2.9.2

Předepsaná specifikace RSP musí být

vhodná pro letové provozní služby poskytované ve vzdušném prostoru, jehož se to týká.

2.9.3 Byly-li pro přehled založený na výkonnosti předepsány státy specifikace RSP, stanoviště ATS musí být vybavena zařízeními

2.7 Provoz s navigací založenou na výkonnosti (PBN)

2.7.1 Při použití navigace založené na výkonnosti musí být navigační specifikace předepsány státy. Navigační specifikace, jsou-li použity pro určité prostory, tratě nebo tratě ATS, musí být předepisovány na základě oblastních navigačních dohod. Při určování navigační specifikace mohou být uplatněna omezení v důsledku mezí navigační infrastruktury nebo určitých požadavků na funkčnost navigace.

schopným výkonu v souladu s předepsanou(nými) specifikací(cemi) RSP.

v jejích horizontálních hranicích s výjimkou, kdy je

omezena horní letovou informační oblastí.

2.10 Zřizování a označování stanovišť

poskytujících letové provozní služby

Letové provozní služby musí být poskytovány

stanovišti, která se zřizují a označují takto:

2.10.1 Letová informační střediska musí být zřízena k poskytování letové informační služby a pohotovostní služby v letových informačních oblastech, pokud odpovědnost za poskytování těchto služeb v letové informační oblasti není určena stanovišti letových provozních služeb, které je přiměřeně vybaveno zabezpečovací leteckou technikou, aby mohlo takovou odpovědnost převzít.

Poznámka: Tím se nevylučuje možnost delegovat poskytování některých prvků letové informační služby jiným stanovištím.

2.10.2 Stanoviště řízení letového provozu musí být zřízena k poskytování služby řízení letového provozu, letové informační služby a pohotovostní služby v řízených oblastech, řízených okrscích a na řízených letištích.

Poznámka: Služby, které mají poskytovat různá stanoviště řízení letového provozu, jsou uvedeny v ust. 3.2.

2.11 Specifikace letových informačních oblastí, řízených oblastí a řízených okrsků

2.11.1 Vymezení hranic vzdušného prostoru, v nichž se mají poskytovat letové provozní služby, by se mělo vztahovat k uspořádání tratí a potřebě účinného poskytování služby spíše než ke státní hranici.

Poznámka 1: Jestliže se tím usnadní poskytování letové provozní služby, je vhodné, aby se sousední státy dohodly na vymezení hranic vzdušného prostoru bez ohledu na průběh státních hranic (viz ust. 2.1.1). Tak např. dohody, dovolující vymezovat hranice vzdušných prostorů přímkami, budou nejvýhodnější tam, kde stanoviště letových provozních služeb používají počítačové zpracování dat.

Poznámka 2: Kde je vzdušný prostor vymezen průběhem státních hranic, je nutné stanovit vzájemně dohodnuté body předání.

2.11.2 Letové informační oblasti

2.11.2.1 Letové informační oblasti se musí vymezit tak, aby pokryly celé uspořádání letových tratí těchto letových informačních oblastí.

2.11.2.2 Letová informační oblast musí

zahrnovat celý vzdušný prostor ležící

2.11.2.3 Kde je letová informační oblast omezena horní letovou informační oblastí, musí její spodní hranice tvořit horní hranici letové informační oblasti pod ní a musí být shodná s cestovní hladinou VFR, uvedenou v tabulkách Dodatku 3 Předpisu L 2.

Poznámka: V případech, kde je zřízena horní letová informační oblast, nemusí být v ní používané postupy totožné s postupy používanými v letové informační oblasti ležící pod ní.

2.11.3 Řízené oblasti

2.11.3.1 Řízené oblasti, včetně letových cest a koncových řízených oblastí musí být vymezeny tak, aby obsáhly dostatečný vzdušný prostor pro dráhy těch letů IFR nebo jejich částí, kde je požadováno poskytování letových provozních služeb, s přihlédnutím k vlastnostem obvykle používaných navigačních prostředků v dané oblasti.

Poznámka: V řízené oblasti jiné, než tvořené soustavou letových cest se může zřídit soustava stálých tratí k usnadnění poskytování služby řízení letového provozu.

2.11.3.2 Spodní hranice řízené oblasti musí být stanovena ve výšce nejméně 200 m (700 ft) nad zemí nebo vodou.

Poznámka: To však neznamená, že spodní hranice musí být v dané řízené oblasti stanovena jednotně (viz obrázek A-5, Air Traffic Services Planning Manual (ICAO Doc 9426), Part I, Section 2, Chapter 3).

2.11.3.2.1 Spodní hranice řízené oblasti by se měla stanovit, je-li to proveditelné a žádoucí, ve větší výšce než je minimum, které je předepsáno v ust. 2.11.3.2, k umožnění větší volnosti letů VFR pod řízenou oblastí.

2.11.3.2.2 Jestliže je spodní hranice řízené oblasti ve výšce větší než 900 m MSL (3000 ft), měla by být shodná s cestovní hladinou VFR uvedenou v tabulce hladin Dodatku 3 Předpisu L 2.

Poznámka: Stanovená cestovní hladina VFR musí být taková, aby důsledkem očekávaných změn místního atmosférického tlaku nebylo snížení této hranice pod výšku 200 m (700 ft) nad zemí nebo vodou.

2.11.3.3 Horní hranice řízené oblasti se musí

stanovit, jestliže:

a) se nad touto hranicí nebude poskytovat služba

řízení letového provozu; nebo

b) nad řízenou oblastí je ustanovena horní řízená oblast. V takovém případě musí horní hranice zároveň tvořit spodní hranici horní řízené oblasti.

Jestliže je taková hranice stanovena, musí být shodná s cestovní hladinou VFR uvedenou v tabulce hladin Dodatku 3 Předpisu L 2.

2.11.4 Letové informační oblasti nebo řízené oblasti v horním vzdušném prostoru

Kde je žádoucí omezit počet letových informačních oblastí nebo řízených oblastí, přes něž musí prolétávat letadla ve vysokých hladinách, měla by být letová informační oblast nebo řízená oblast podle vhodnosti vymezena tak, aby zahrnovala horní vzdušný prostor nad horizontálními hranicemi více letových informačních oblastí nebo řízených oblastí.

2.11.5 Řízené okrsky

2.11.5.1 Horizontální hranice řízených okrsků musí zahrnovat nejméně ty části vzdušného prostoru, které nejsou uvnitř řízených oblastí a které obsahují dráhy letů IFR přilétávajících a odlétávajících z letišť, která se mají užívat za meteorologických podmínek podle přístrojů.

Poznámka: Letadla, která vyčkávají v blízkosti letišť, se považují za přilétávající letadla.

2.11.5.2 Horizontální hranice řízeného okrsku musí sahat do vzdálenosti nejméně 9,3 km (5 NM) od středu letiště nebo dotyčných letišť ve směrech, z nichž se mohou provádět přiblížení.

Poznámka: Řízený okrsek může zahrnovat dvě i více letišť, která jsou blízko sebe.

2.11.5.3 Jestliže je řízený okrsek situován uvnitř horizontálních hranic řízené oblasti, musí sahat ve vertikálním směru od povrchu země nejméně po spodní hranici řízené oblasti.

Poznámka: Je-li to žádoucí, smí se stanovit horní hranice řízeného okrsku výše, než je spodní hranice řízené oblasti, která jej překrývá.

2.11.5.4 Jestliže je řízený okrsek umístěn mimo horizontální hranice řízené oblasti, měly by se stanovit jeho horní hranice.

2.11.5.5 Jestliže je nutné stanovit horní hranici řízeného okrsku v hladině vyšší než je spodní hranice řízené oblasti stanovené nad ním, nebo je-li řízený okrsek umístěn vně horizontálních hranic řízené oblasti, jeho horní hranice by měla být stanovena v hladině, která je snadno zjistitelná pro piloty. Kde je tato hranice nad 900 m (3000 ft) MSL, měla by být shodná s VFR cestovní hladinou uvedenou v tabulkách Dodatku 3 Předpisu L 2.

Poznámka: Toto znamená, že jestliže se použije vybraná cestovní hladina VFR, musí být taková, aby očekávané změny místního atmosférického tlaku neměly za následek snížení této hranice pod výšku 200 m (700 ft) nad zemí nebo vodou.

2.12 Označování stanovišť letových provozních služeb a vzdušných prostorů

2.12.1 Oblastní středisko řízení nebo letové informační středisko by se mělo označit názvem nejbližšího města nebo zeměpisného místa.

2.12.2 Letištní řídící věž nebo přibližovací stanoviště řízení by se měly označit názvem letiště, na kterém jsou umístěny.

2.12.3 Řízený okrsek, řízená oblast a letová informační oblast by se měly označovat názvem stanoviště, pod jehož pravomoc takový vzdušný prostor spadá.

2.13 Zřizování a označování tratí ATS

2.13.1 Jsou-li zřízeny tratě ATS, musí být pro každou trať ATS zajištěn ochranný vzdušný prostor a bezpečný rozstup mezi sousedními tratěmi ATS.

2.13.2 Kde je to opodstatněné hustotou, složitostí nebo povahou provozu, měly by být zřízeny zvláštní tratě pro lety v nízkých hladinách, včetně tratí pro vrtulníky, provozované z a na vrtulníkové plošiny na volném moři. Při schvalování horizontálních rozstupů mezi takovými tratěmi, by se měly brát v úvahu způsoby navigace a navigační vybavení vrtulníků.

2.13.3 ATS tratě musí být označeny.

2.13.4 Označení pro jiné tratě ATS, než jsou standardní odletové a příletové tratě, se musí vybírat podle zásad uvedených v Doplňku 1.

2.13.5 Standardní odletové a příletové tratě a postupy s nimi spojené se musí označit podle zásad uvedených v Doplňku 3.

Poznámka 1: Pokyny týkající se zřizování tratí ATS obsahuje Air Traffic Services Planning Manual (ICAO Doc 9426).

Poznámka 2: Pokyny týkající se zřizování tratí ATS určených VOR obsahuje Dodatek A.

Poznámka 3: Rozstupy mezi paralelními tratěmi nebo mezi středy paralelních tratí ATS, založené na navigaci založené na výkonnosti, budou záviset na příslušné požadované navigační specifikaci.

2.14 Zřizování bodů přechodu

2.14.1 Body přechodu by se měly zřizovat na úsecích tratí ATS vymezených vzhledem k VKV všesměrovým radiovým majákům tam, kde to přispěje k přesné navigaci na úsecích tratí. Zřizování bodu přechodu by se mělo omezovat na úseky tratí 110 km (60 NM) nebo více s výjimkou, kde složitost tratí letových provozních služeb, hustota navigačních zařízení nebo jiné technické a provozní důvody opodstatňují zřizování bodu přechodu na kratších úsecích tratí.

2.14.2 Pokud není stanoveno jinak, s ohledem na výkonnost navigačních zařízení nebo z důvodu ochrany kmitočtu, by bod přechodu na úseku trati měl být zřizován uprostřed mezi dvěma navigačními zařízeními v případě přímého úseku tratě, nebo jako průsečík radiálů v případě úseku trati, která mění směr mezi zařízeními.

Poznámka: Pokyny pro zřizování bodů přechodu obsahuje Dodatek A.

2.15 Zřizování a označování význačných bodů

2.15.1 Význačné body se musí zřizovat k vymezení tratí ATS nebo postupu přístrojového přiblížení a/nebo ve vztahu k požadavkům letových provozních služeb na získání informací o průběhu letu letadla

2.15.2 Význačné body musí být označeny

názvem.

2.15.3 Význačné body se musí zřizovat a označovat v souladu se zásadami stanovenými v Doplňku 2.

2.16 Zřizování a označování

standardních tratí pro pojíždění letadel

2.16.1 Na letištích, kde je to nezbytné, by měly být zřizovány standardní tratě pro pojíždění letadel mezi drahami, odbavovacími plochami a prostory pro údržbu letadel. Takové tratě by měly být přímé, jednoduché, a kde je to proveditelné, projektovány tak, aby zamezily provozním konfliktům.

2.16.2 Označení standardních tratí pro pojíždění letadel, pokud jsou zřízeny, by se měla výrazně lišit od označení drah a tratí ATS.

2.17 Koordinace mezi provozovatelem a letovými provozními službami

2.17.1 Stanoviště letových provozních služeb musí při plnění svých úkolů zohlednit požadavky provozovatelů, které vyplývají z jejich povinností stanovených Předpisem L 6 nebo přímo použitelným právním předpisem EU pro oblast provozu letadel. Požadují-li to provozovatelé nebo jejich určení zástupci, musí se jim zpřístupnit informace, které jim umožní plnit jejich povinnosti.

2.17.2 Požaduje-li tak provozovatel, je-li to proveditelné, musí se jemu nebo jeho stanovenému zástupci neprodleně předávat zprávy (včetně hlášení poloh) přijaté stanovišti letových provozních služeb, které se týkají provozu letadel. Pro tento provoz je provozovatelem zřízena služba operačního dozoru, aby tyto byly neprodleně k dispozici provozovateli nebo jeho stanovenému zástupci v souladu s místními postupy.

Poznámka: Pro letadla, která jsou předmětem nezákonného vměšování – viz ust. 2.23.3.

2.18 Koordinace mezi vojenskými stanovišti a letovými provozními službami

2.18.1 Orgány letových provozních služeb musí zavést a udržovat těsnou spolupráci s vojenskými stanovišti odpovědnými za činnosti, které mohou mít vliv na provádění letů civilních letadel.

2.18.2 Koordinace činností, kde je možnost nebezpečí pro lety civilních letadel, musí být prováděna v souladu s ust. 2.18 tohoto předpisu.

2.18.3 Mezi stanovišti letových provozních služeb a příslušnými vojenskými stanovišti musí být provedena opatření, dovolující okamžitou výměnu informací důležitých pro bezpečné a účinné řízení letů civilních letadel.

2.18.3.1 Stanoviště letových provozních služeb musí pravidelně nebo na vyžádání předávat příslušným vojenským stanovištím údaje o letech civilních letadel v souladu s místně dohodnutými postupy. K vyloučení nebo omezení potřeby zakročování, označí úřady letových provozních služeb prostory nebo tratě, kde pro všechny lety platí požadavky Předpisu L 2, týkající se letových plánů, obousměrného spojení a hlášení poloh, aby zajistily na příslušných stanovištích letových provozních služeb dostupnost všech souvisejících údajů, zejména k usnadnění identifikace civilního letadla.

Poznámka: Pro letadla, která jsou předmětem nezákonného vměšování – viz ust. 2.24.3. a 2.25.1.3 tohoto předpisu.

2.18.3.2 Zvláštní postupy musí být stanoveny tak, aby zajistily že:

a) stanoviště letových provozních služeb jsou uvědomena, jestliže vojenské stanoviště zjistí, že letadlo, které je, nebo může být civilním letadlem, se přibližuje nebo již vlétlo do prostoru, kde by mohlo být nezbytné proti němu zakročit;

b) bylo vyvinuto veškeré úsilí zjistit totožnost letadla a poskytnout mu navigační vedení, aby nebylo nutno zakročit.

2.19 Koordinace pro činnosti, kde je možnost nebezpečí pro lety civilních letadel

2.19.1 Opatření pro činnosti s možným nebezpečím pro lety civilních letadel, ať nad územím státu nebo nad volným mořem, musí být koordinovány s příslušným úřadem letových provozních služeb. Koordinace musí být provedena dostatečně včas, aby dovolila včasné vydání informací o těchto činnostech v souladu s ustanoveními Předpisu L 10066.

2.19.1.1 Počáteční koordinace by se měla uskutečnit prostřednictvím úřadu ATS odpovědného za vzdušný prostor státu, v němž se organizace nachází, jestliže příslušný úřad ATC není úřadem státu, kde se nachází organizace plánující činnost.

2.19.2 Cílem koordinace musí být dosažení nejvýhodnějších opatření, která vyloučí nebezpečí pro civilní letadla a sníží na minimum narušování normálního provozu těchto letadel.

2.19.2.1 Při určování těchto opatření by mělo

být bráno v úvahu následující:

a) místa nebo prostory, časy a doba trvání činnosti by měly být voleny tak, aby se vyloučilo uzavření nebo přesměrování tratí ATS, blokování nejekonomičtějších hladin nebo zpoždění pravidelného provozu letadel, pokud neexistuje jiná volba;

b) velikost vzdušného prostoru určeného pro provádění těchto činností by měla být co nejmenší;

c) mezi příslušným úřadem ATS nebo stanovištěm letových provozních služeb a organizací nebo stanovištěm provádějícím tuto činnost by mělo být přímé spojení pro případ, že nouze civilního letadla nebo jiné nenadálé okolnosti vyžadují přerušit tyto činnosti.

prostoru vyhrazeného pro vojenské nebo jiné speciální činnosti. Tyto postupy by měly umožňovat všem uživatelům vzdušného prostoru bezpečný vstup do těchto vyhrazených vzdušných prostorů.

2.20 Letecká data

ICAO:

musí být používány během přenosu a/nebo uložení

leteckých dat a souborů digitálních dat.

Poznámka: Podrobné specifikace týkající se technik detekce chyb digitálních dat jsou uvedeny v Předpisu L 10066.

Techniky detekce chyb digitálních dat

2.20.2

vztahujících se k letovým provozním službám, musí být v souladu s klasifikací přesnosti a integrity požadované ke splnění potřeb konečných uživatelů leteckých dat.

Poznámka: Specifikace týkající se klasifikace přesnosti a integrity leteckých dat vztahujících se k letovým provozním službám jsou uvedeny v Předpisu L 10066, Doplněk 1.

Stanovení a hlášení leteckých dat,

2.20.1

ICAO:

2.19.3 Příslušný úřad ATS musí zajistit, aby bylo co nejdříve

bezpečnostních rizik

provedeno posouzení činností potenciálně

nebezpečných pro civilní letadla a zavedena vhodná

opatření ke zmírnění rizik.

Poznámka 1: Tato opatření ke zmírnění rizik mohou zahrnovat mimo jiné omezení vzdušného prostoru nebo dočasné zrušení stanovených tratí ATS nebo jejich částí.

Poznámka 2: Pokyny k řízení bezpečnostních rizik jsou uvedeny v Safety Management Manual (SMM) (Doc 9859).

2.19.3.1

Státy musí zavést postupy, které

umožní organizaci nebo jednotce provádějící nebo identifikující činnosti potenciálně nebezpečné pro civilní letadla podílet se na posouzení bezpečnostního rizika, aby se usnadnilo zvážení všech relevantních faktorů důležitých z hlediska bezpečnosti.

Poznámka: Pokyny týkající se procesů společného rozhodování (CDM) při posuzování bezpečnostních rizik a jejich vyhlašování prostřednictvím NOTAM, které by mohly zahrnovat vojenské úřady, jsou uvedeny v Manual Concerning Safety Measures Relating to Military Activities Potentially Hazardous to Civil Aircraft Operations (Doc 9554).

2.21 Koordinace mezi úřady

meteorologických a letových provozních služeb

2.21.1 Za účelem zajištění nejčerstvějších meteorologických informací pro letový provoz musí být podle potřeby uzavřeny dohody mezi meteorologickým úřadem a úřadem letových provozních služeb, na základě kterých personál letových provozních služeb:

a) kromě využívání indikačních zařízení hlásí další meteorologické jevy, které byly dohodnuty, pokud jím byly pozorovány, nebo byly hlášeny z letadel;

2.19.4 Příslušný úřad ATS musí odpovídat za vydání pokynů k rozšíření informací o těchto činnostech.

2.19.5 Jestliže se činnosti, které by mohly být nebezpečné pro lety civilních letadel, provádějí pravidelně nebo trvale, měly by být v případě potřeby ustavovány zvláštní komise, k zajištění dostatečné koordinace požadavků všech zúčastněných stran.

2.19.6 Musí být učiněna adekvátní opatření, aby bylo zabráněno nepříznivému vlivu záření laserových paprsků na letový provoz.

Poznámka 1: Metodické pokyny týkající se nebezpečných vlivů laserových zářičů na provoz letadel jsou obsaženy v Manual on Laser Emitters and Flight Safety (Doc 9815).

Poznámka 2: Viz také Předpis L 14 – Letiště, Hlava 5.

2.19.7 K zajištění vyšší kapacity vzdušného prostoru a ke zvýšení účinnosti a flexibility provozu letadel by členské státy měly zavést postupy, které budou zajišťovat pružné využívání vzdušného

b) hlásí co nejdříve příslušné meteorologické služebně meteorologické jevy provozního významu, pokud jím byly pozorovány, nebo byly hlášeny z letadel, a které nejsou uvedeny v letištní meteorologické zprávě;

c) hlásí co nejdříve příslušné meteorologické služebně případné informace týkající se přederupční vulkanické činnosti, vulkanických erupcí a oblaku vulkanického popelu. Navíc oblastní střediska řízení a letová informační střediska musí ohlásit tyto informace příslušné meteorologické výstražné službě a poradenským centrům pro vulkanický popel (VAAC).

Poznámka 1: Centra VAAC jsou stanovena oblastní navigační dohodou v souladu s Předpisem L 3, Hlava 3, ust. 3.5.1.

Poznámka 2: Viz ust. 4.2.3 týkající se přenosu mimořádných hlášení z letadel.

2.21.2 Oblastní střediska řízení, letová informační střediska a příslušné meteorologické výstražné služby musí udržovat úzkou koordinaci z důvodů zajištění souladu informací o vulkanickém

popelu, které jsou uváděny ve zprávách NOTAM

a SIGMET.

2.22 Koordinace mezi leteckými informačními službami a úřady letových provozních služeb

2.22.1 Aby bylo zajištěno, že stanoviště leteckých informačních služeb obdrží informace, které jim umožní poskytovat nejčerstvější předletové informace a vyhovět požadavkům na letové informace, musí být mezi leteckými informačními službami a úřady letových provozních služeb uzavřena dohoda, podle níž musí pracovníci letových provozních služeb s minimálním zpožděním hlásit odpovědnému stanovišti letecké informační služby:

a) informace o podmínkách na letišti;

b) provozní stav přidružených zařízení, služeb a navigačních prostředků v jejich prostoru odpovědnosti;

c) výskyt sopečné činnosti pozorované personálem ATS nebo hlášené z letadla; a

d) jakékoliv jiné informace, o kterých se

předpokládá, že mají provozní význam.

2.22.2 Před zavedením změn systému letecké navigace musí být službami odpovědnými za hlášení takových změn brán v úvahu čas, který je potřebný pro leteckou informační službu pro přípravu, vyhotovení a vydání příslušného materiálu pro distribuci. Pro zajištění časové přípravy k vydání informací pro leteckou informační službu je proto mezi těmito službami nutná těsná spolupráce.

ICAO:

2.22.3

Zvláště důležité jsou změny leteckých

informací, které ovlivňují mapy a/nebo systémy navigace založené na počítačích, které vyžadují, aby byly publikovány AIRAC systémem, tak jak je stanoveno v Předpisu L 15, Hlava 6. Při předkládání výchozích informací/údajů musí být odpovědnými letovými provozními službami respektována předem stanovená mezinárodně schválená účinnost dat AIRAC.

2.22.4

Letové provozní služby, odpovědné za

poskytování výchozích leteckých informací/údajů leteckým informačním službám, musí vzít v úvahu požadavky na přesnost a integritu požadované ke splnění potřeb konečných uživatelů leteckých dat.

Poznámka 1: Specifikace týkající se klasifikace přesnosti a integrity leteckých dat vztahujících se k letovým provozním službám jsou uvedeny v Předpisu L 10066, Doplněk 1.

Poznámka 2: Specifikace pro vydání NOTAM, SNOWTAM a ASHTAM jsou obsaženy v Předpisu L 15, Hlava 6.

Poznámka 3: Zprávy o sopečné činnosti obsahují informace podrobně uvedené v Předpisu L 3, Hlava 4.

Poznámka 4: AIRAC informace je distribuována leteckou informační službou s předstihem nejméně 42 dní před daty účinnosti AIRAC, s cílem doručit je příjemcům s předstihem nejméně 28 dní před datem účinnosti.

Poznámka 5: ICAO dokument

„Aeronautical

Information Services Manual“ (ICAO Doc 8126, Chapter 2, 2.6) obsahuje časový rozvrh předem stanovených mezinárodně dohodnutých společných dat účinnosti AIRAC, v intervalech 28 dní, včetně 8. listopadu 2018.

2.23 Minimální letové výšky

Minimální letové výšky musí být stanoveny a vyhlášeny každým smluvním státem pro každou trať ATS a řízenou oblast nad jeho územím. Stanovené minimální letové výšky musí zajišťovat minimální bezpečnou výšku nad rozhodující překážkou v příslušných prostorech.

ICAO:

Poznámka: Požadavky na publikování minimálních letových výšek státy a kritéria, podle kterých byly tyto výšky stanoveny, jsou obsaženy v Předpisu L 10066, Doplněk 2. Podrobná kriteria pro vzdálenosti od překážek jsou obsažena v dokumentu ICAO

„Procedures for Air Navigation Services – Aircraft Operations“ (ICAO Doc 8168), Volume II.

2.24 Služba letadlům v nouzi

2.24.1 Letadlu, o kterém je známo nebo se předpokládá, že je v nouzi, včetně letadla, které je předmětem protiprávního činu, musí být věnována co největší pozornost, pomoc a priorita před ostatními letadly, jak to okolnosti vyžadují.

Poznámka: Letadlo vybavené příslušnou schopností datového spojení a/nebo odpovídačem SSR může pro označení stavu nouze využít toto zařízení následovně:

a) v modu A – kód 7700; nebo

b) v modu A – kód 7500, jako speciální označení, že letadlo je předmětem protiprávního činu; a/nebo

c) aktivovat příslušnou schopnost ADS-B nebo ADS-C k vyjádření nouze a/nebo pilnosti; a/nebo

d) vyslat příslušnou nouzovou zprávu prostřednictvím CPDLC.

2.24.1.1 Během spojení mezi stanovišti ATS a letadlem v případě nouze by měly být dodržovány zásady lidských činitelů (Human Factors principles).

Poznámka: Návod k dodržování zásad lidských činitelů lze získat v publikaci Human Factors Training Manual (ICAO Doc 9683).

2.24.2 Jestliže je známo nebo se předpokládá, že letadlo se stalo předmětem protiprávního činu, musí stanoviště letových provozních služeb pohotově odpovídat na žádosti z letadla. Musí se pokračovat ve vysílání informací,

které se týkají bezpečného provedení letu a musí být přijata opatření pro urychlení všech fází letu a zejména bezpečného přistání letadla.

2.24.3 Jestliže je známo nebo se předpokládá, že letadlo se stalo předmětem nezákonného vměšování, stanoviště letových provozních služeb musí, v souladu s místními schválenými postupy, informovat neprodleně příslušný úřad určený státem a musí si vyměnit nezbytné informace s leteckým provozovatelem nebo jím stanoveným zástupcem.

Poznámka 1: Zbloudilé nebo neidentifikované letadlo může být pokládáno za předmět nezákonného vměšování, viz ust. 2.25.1.3.

Poznámka 2: Postupy pro zacházení se zbloudilým nebo neidentifikovaným letadlem jsou obsaženy v ust. 2.25.1.

Poznámka 3: Předpis L 4444, Hlava 15, ust. 15.1.3 obsahuje podrobnější postupy vztahující se k nezákonnému vměšování.

2.25 Zvláštní případy za letu

2.25.1 Bloudící nebo neidentifikované letadlo

Poznámka 1: Výrazy „bloudící letadlo“ a „neidentifikované letadlo“ mají v tomto ustanovení tyto významy:

Bloudící letadlo. Letadlo, které se význačně odchýlilo od zamýšlené trati nebo které hlásí, že nezná svou polohu.

Neidentifikované letadlo. Letadlo, které bylo zpozorováno nebo došlo hlášení, že letí v daném prostoru, ale jehož totožnost nebyla získána.

Poznámka 2: Letadlo může být současně považováno jedním stanovištěm za „bloudící letadlo“ a jiným stanovištěm za „neidentifikované letadlo“.

Poznámka 3: Bloudící nebo neidentifikované letadlo může být pokládáno za letadlo, které je předmětem nezákonného vměšování.

2.25.1.1 Jakmile je stanovišti letových provozních služeb známo, že letadlo bloudí, musí provést všechna potřebná opatření popsaná v ust. 2.25.1.1.1 a 2.25.1.1.2, aby pomohlo letadlu a poskytlo ochranu jeho letu.

Poznámka: Navigační pomoc poskytovaná stanovištěm letových provozních služeb je zvlášť důležitá, jestliže je stanovišti známo, že letadlo bloudí nebo že zabloudí do prostoru, kde může dojít k zakročování nebo k jakémukoliv jinému ohrožení jeho bezpečnosti.

2.25.1.1.1 Není-li poloha letadla známa,

stanoviště letových provozních služeb musí:

a) pokusit se navázat obousměrné spojení

s letadlem, pokud takové spojení již neexistuje;

b) použít všech dosažitelných prostředků k určení

polohy letadla;

c) informovat stanoviště ATS, do jejichž prostoru odpovědnosti letadlo zabloudilo nebo může zabloudit, přičemž musí být brány v úvahu všechny činitele, které by za daných podmínek mohly ovlivnit navigační vedení letadla;

d) informovat v souladu s místními dohodnutými postupy příslušná vojenská stanoviště a poskytnout jim příslušný letový plán a další údaje o bloudícím letadle;

e) vyžadovat od stanovišť uvedených pod c) a d) a od jiných letadel za letu veškerou pomoc při navazování spojení s letadlem a stanovení jeho polohy.

Poznámka: Postupy podle d) a e) platí také pro stanoviště ATS, která byla informována podle c).

2.25.1.1.2 Když je poloha letadla zjištěna, musí stanoviště letových provozních služeb:

a) oznámit letadlu jeho polohu a instrukce pro opravu letu.

EU:

Toto oznámení musí být učiněno neprodleně, jestliže je stanovišti ATS známo, že může dojít k zakročování nebo k jinému ohrožení bezpečnosti letadla; a

b) v případě potřeby předat jiným stanovištím ATS a příslušným vojenským stanovištím nezbytné informace týkající se bloudícího letadla a o všech letadlu poskytnutých radách.

2.25.1.2 Jakmile je stanovišti letových provozních služeb známo, že v jeho prostoru je neidentifikované letadlo, musí usilovat o zjištění jeho totožnosti, jestliže je to nutné pro poskytování letových provozních služeb nebo je tak požadováno příslušným vojenským stanovištěm v souladu s místními dohodnutými postupy. Proto musí stanoviště letových provozních služeb provést ta z následujících opatření, která jsou přiměřená daným okolnostem:

a) pokusit se navázat obousměrné spojení

s letadlem;

b) informovat se u ostatních stanovišť letových provozních služeb v letové informační oblasti a vyžadovat jejich pomoc při navazování obousměrného spojení s letadlem;

c) informovat se u stanovišť letových provozních služeb sousedních letových informačních oblastí, zda mají informace o letu, a vyžadovat jejich pomoc při navazování obousměrného spojení s letadlem;

d) pokusit se získat informace od ostatních letadel v daném prostoru.

2.25.1.2.1 Stanoviště letových provozních služeb musí informovat, je-li to nezbytné, příslušné vojenské stanoviště ihned, jakmile zjistí totožnost letadla.

2.25.1.3 Pokud stanoviště letových provozních služeb vyhodnotí, že bloudící nebo neidentifikované letadlo může být předmětem nezákonného vměšování, musí v souladu s místními schválenými postupy neprodleně informovat příslušný úřad určený státem.

2.25.2 Zakročování proti civilním letadlům

2.25.2.1 Jakmile se stanoviště letových provozních služeb dozví, že v prostoru jeho odpovědnosti je zakročováno proti letadlu, musí provést ta z následujících opatření, která jsou přiměřená daným okolnostem:

a) pokusit se navázat obousměrné spojení s letadlem, proti němuž je zakročováno, pomocí jakýchkoli dostupných prostředků, včetně nouzového radiového kmitočtu 121,5 MHz, pokud takové spojení není již navázáno;

b) informovat pilota letadla, proti němuž je zakročováno, o zakročování;

c) navázat spojení se stanovištěm řídícím zakročování, které udržuje obousměrné spojení se zakročujícím letadlem, a poskytnout mu dostupné informace týkající se letadla, proti němuž je zakročováno;

d) je-li to nezbytné, předávat zprávy mezi zakročujícím letadlem nebo stanovištěm řídícím zakročování a letadlem, proti němuž je zakročováno;

e) v těsné spolupráci se stanovištěm řídícím zakročování, přijmout nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti letadla, proti němuž je zakročováno;

f) informovat stanoviště ATS sousedních letových informačních oblastí, jestliže se jeví, že letadlo zabloudilo z těchto letových informačních oblastí.

2.25.2.2 Jakmile se stanoviště letových provozních služeb dozví, že je zakročováno proti letadlu vně prostoru jeho odpovědnosti, musí provést ta z uvedených opatření, která jsou přiměřená daným okolnostem:

a) informovat stanoviště ATS, v jehož prostoru odpovědnosti dochází k zakročování. Poskytnout mu dostupné informace, které mohou pomoci určit jeho totožnost, a požádat jej o provedení opatření podle ust. 2.25.2.1;

b) předávat zprávy mezi letadlem, proti němuž je zakročováno, a příslušným stanovištěm ATS, stanovištěm řídícím zakročování nebo zakročujícím letadlem.

2.26 Čas v letových provozních službách

2.26.1 Stanoviště letových provozních služeb musí používat Světový koordinovaný čas (UTC)

a vyjadřovat jej v hodinách a minutách, a je-li to požadováno, i v sekundách dne o 24 hodinách, začínajícího o půlnoci.

2.26.2 Stanoviště letových provozních služeb musí být vybavena hodinami ukazujícími čas v hodinách, minutách a sekundách, jasně viditelnými z každého pracoviště na stanovišti.

2.26.3 Hodiny a jiná zařízení zaznamenávající čas na stanovišti letových provozních služeb se musí kontrolovat, jak je nezbytné k zajištění jejich přesnosti v toleranci plus nebo mínus 30 sekund (UTC). Kdykoli je stanovištěm řízení letového provozu využíván datový spoj pro komunikaci, musí být hodiny a další časová záznamová zařízení kontrolována podle potřeby, aby byla zajištěna přesnost času v rozmezí 1 sekundy UTC.

2.26.4 Přesný čas musí být získáván ze stanice standardního časového normálu, nebo jestliže to není možné, pak z jiného stanoviště, které získalo přesný čas z takové časové stanice.

EU:

2.26.5

Letištní řídící věže musí, před

pojížděním letadla ke vzletu, předat pilotovi přesný čas, pokud nejsou učiněna jiná opatření k získání času z jiných zdrojů. Stanoviště letových provozních služeb musí kromě toho poskytnout letadlu přesný čas na vyžádání. Kontroly času se musí provádět alespoň k nejbližší minutě.

2.27 Stanovení požadavků na vybavení letadel a činnost odpovídačů hlásících tlakovou výšku

Státy musí stanovit požadavky na vybavení letadel odpovídači hlásícími tlakovou výšku a na jejich činnost ve vymezených částech vzdušného prostoru.

Poznámka: Toto opatření je určeno ke zlepšení účinnosti letových provozních služeb a rovněž palubních protisrážkových systémů.

ICAO:

2.28 Řízení únavy

Poznámka: Poradenský materiál pro tvorbu a implementaci předpisů týkajících se řízení únavy je uveden v ICAO dokumentu „Manual for Oversight of Fatigue Management Approaches“ (ICAO Doc 9966).

2.28.1

Státy musí vytvořit předpisy pro řízení

únavy při poskytování služeb řízení letového provozu. Tyto předpisy musí být založeny na vědeckých principech, znalostech a provozních zkušenostech s cílem zajistit, že řídící letového provozu vykonávají své úkoly s odpovídající úrovní bdělosti. Za tímto účelem musí státy stanovit:

a) předpisy, které předepisují omezení plánování služeb v souladu s Doplňkem 5 tohoto předpisu; a

b) předpisy vztahující se k systému řízení rizik spojených s únavou (FRMS), pokud schválí poskytovatelům letových provozních služeb

b) schválit FRMS, v souladu s dokumentovaným procesem, který zajišťuje úroveň bezpečnosti přijatelnou pro stát.

Poznámka: Ustanovení o ochraně informací vztahujících se k bezpečnosti, která podporují nepřetržitou dostupnost informací požadovaných k FRMS, jsou uvedena v Předpise L 19.

využívání FRMS v souladu s Doplňkem 6 tohoto

předpisu.

2.28.2 Státy musí vyžadovat, aby poskytovatel letových provozních služeb za účelem řízení bezpečnostních rizik spojených s únavou zavedl jedno z následujícího:

a) rozvrhy služeb řídících letového provozu přiměřené poskytované službě (službám) a v souladu s normativními omezeními stanovenými státem v souladu s ust. 2.28.1 a); nebo

b) FRMS, v souladu s platnými předpisy státu v souladu s ust. 2.28.1 b), pro poskytování veškerých služeb řízení letového provozu; nebo

c) FRMS, v souladu s platnými předpisy státu v souladu s ust. 2.28.1 b), pro určitou část služeb řízení letového provozu ve spojení s rozvrhy služeb a v souladu s normativními omezeními stanovenými státem v souladu s ust. 2.28.1 a) pro zbývající část služeb řízení letového provozu.

2.28.3 Pokud poskytovatel letových provozních služeb splňuje normativní omezení pro všechny jeho poskytované služby řízení letového provozu nebo jejich část v souladu s ust. 2.28.2 a), stát:

a) musí požadovat důkaz, že omezení nebyla překročena a že požadavky pro dobu mimo službu byly splněny;

b) musí požadovat, aby poskytovatel letových provozních služeb obeznámil svůj personál se zásadami řízení únavy a s jeho politikou týkající se řízení únavy;

c) musí stanovit postup umožňující odchylky od normativních omezení, s cílem řešit veškerá další rizika spojená s náhlými, nepředvídatelnými provozními okolnostmi; a

d) může schválit odchylky od těchto předpisů za použití stanoveného postupu, s cílem řešit strategické provozní potřeby za výjimečných okolností, na základě toho, že poskytovatel letových provozních služeb prokáže, že jakékoli související riziko je zvládnuto na rovnocenné úrovni bezpečnosti nebo lepší, než jaké bylo dosaženo prostřednictvím normativních předpisů týkajících se řízení únavy.

Poznámka: Vyhověním normativním omezením není poskytovatel letových provozních služeb zbaven odpovědnosti řídit svá rizika, včetně rizik spojených s únavou, za pomoci svého SMS v souladu s ustanoveními Předpisu L 19.

2.28.4 Pokud poskytovatel letových provozních služeb zavádí FRMS, aby řídil bezpečnostní rizika spojená s únavou v souvislosti s poskytováním části nebo všech služeb řízení letového provozu v souladu s ust. 2.28.2 b), stát musí:

a) vyžadovat, aby poskytovatel letových provozních služeb měl nastaveny postupy k začlenění funkcí FRMS do ostatních funkcí řízení bezpečnosti; a

2.29 Řízení bezpečnosti

ICAO:

Poznámka: Předpis L19 obsahuje ustanovení o řízení bezpečnosti pro poskytovatele ATS. Další poradenský materiál je uveden v dokumentu „Safety Management Manual“ (SMM) (Doc 9859) a související postupy jsou uvedeny v Předpisu L 4444.

2.29.1

bezpečnosti

Jakékoli význačné změny týkající se

systémů

ATS,

včetně

zavádění

snížených minim rozstupů nebo nového postupu, musí být zaváděny pouze až potom, co bylo provedeno posouzení bezpečnostních rizik, které prokázalo, že bude dodržena přijatelná úroveň bezpečnosti, a kdy tyto změny byly konzultovány s uživateli. Když je to vhodné, odpovědný úřad musí zajistit, aby bylo učiněno přiměřené opatření k monitorování změny po jejím zavedení, aby se ověřilo, že stanovená úroveň bezpečnosti je trvale dodržována.

Poznámka: Jestliže vzhledem k povaze změny nemůže být přijatelná úroveň bezpečnosti vyjádřena kvantitativně, posouzení bezpečnostních rizik se může opírat o provozní posouzení.

2.30 Jednotné referenční systémy

2.30.1 Horizontální referenční systém

2.30.1.1 V letectví musí být jako horizontální referenční systém používán světový geodetický systém – 1984 (WGS-84). Uváděné letecké zeměpisné souřadnice (označující zeměpisnou šířku a délku) musí být vyjádřeny v geodetickém referenčním systému WGS-84.

Poznámka: Návod na používání WGS-84 je uveden ve World Geodetic System – 1984 (WGS-84) Manual (ICAO Doc 9674).

2.30.2 Vertikální referenční systém

2.30.2.1 V letectví musí být jako vertikální referenční systém používána střední hladina moře (MSL), která udává vztah výšky měřené podél svislice (výšky nad mořem) k povrchu známému jako geoid.

Poznámka: Geoid co nejtěsněji nahrazuje střední hladinu moře MSL. Je definován jako ekvipotenciální plocha gravitačního pole Země, která je shodná s nenarušenou střední hladinou moře procházející spojitě kontinenty.

2.30.3 Časový referenční systém

2.30.3.1 V letectví musí být jako časový referenční systém používán gregoriánský kalendář a světový koordinovaný čas (UTC).

Státy musí zajistit, aby byla zavedena služba návrhu postupů letu podle přístrojů v souladu s Doplňkem 7.

Služba návrhu postupů letu podle

ICAO:

2.34 přístrojů

nebo nebezpečné prostory musí mít co nejmenší rozměry a musí mít co nejjednodušší geometrické tvary pro usnadnění orientace všech dotčených subjektů. Horizontální hranice těchto prostorů musí být vymezena názvy míst, které jsou uvedeny v letecké mapě ICAO 1 : 500 000 nebo vyjádřeny zeměpisnými souřadnicemi s přesností na jednu vteřinu. Totéž platí pro případy, kdy jsou vyhlašovány jednotlivé zákazy nebo omezení letového provozu nebo výstrahy na činnost nebezpečnou pro letový provoz.

Vyhlašované zakázané, omezené

2.33.5

označení určitého prostoru nesmí znovu použít nejméně po dobu jednoho roku od zrušení tohoto prostoru, ke kterému se vztahuje.

Pro vyloučení omylů se číselné

2.33.4

používat ve všech dalších oznámeních týkajících se

příslušného prostoru.

2.33.3 Označení se skládá ze skupiny písmen a čísel:

a) první dvě písmena příslušné směrovací značky místa, přidělené státu nebo území, který tento prostor vyhlásil; pro Českou republiku je to LK;

b) písmene P pro zakázaný, písmene R pro omezený a písmene D pro nebezpečný prostor; a

c) čísla, které se na území dotčeného státu nebo území neopakuje.

Poznámka: Písmena označující stát jsou uvedena v dokumentu ICAO Location Indicators (Doc 7910).

Takto přidělené označení se musí

2.33.2

Poznámka: Viz Předpis L 10066, Doplněk 2, ENR 5.1.

2.30.3.2 Používání jiného časového referenčního systému musí být uvedeno v AIP GEN 2.1.2.

2.31 Jazykové znalosti

2.31.1 Poskytovatel letových provozních služeb musí zajistit, aby řídící letového provozu hovořili a rozuměli jazyku (jazykům) používanému (používaným) při radiotelefonním spojení, uvedeným v Předpisu L 1.

2.31.2 Anglický jazyk musí být používán při spojení mezi stanovišti řízení letového provozu, vyjma případů, kdy je vedena ve vzájemně dohodnutých jazycích.

2.32 Opatření pro řešení nenadálých

situací

Odpovědné úřady letových provozních služeb musí vytvořit a vyhlásit plány pro řešení nenadálých situací pro případ narušení nebo možného narušení letových provozních služeb a souvisejících podpůrných služeb ve vzdušném prostoru, ve kterém jsou odpovědny za poskytování takových služeb. Tyto plány řešení nenadálých situací musí být vytvářeny podle potřeby s podporou ICAO a v úzké spolupráci s úřady ATS odpovědnými za poskytování služeb v přilehlých částech vzdušného prostoru a s uživateli vzdušných prostorů, jichž se to týká.

Poznámka 1: Metodické pokyny týkající se tvorby, vyhlášení a realizace plánů pro nenadálé situace jsou uvedeny v Dodatku C.

Poznámka 2: Plány pro nenadálé situace mohou obsahovat přechodné odchylky od schválených regionálních navigačních plánů; takové odchylky jsou v případě potřeby schvalovány jménem Rady prezidentem Rady ICAO.

ICAO:

2.33 Označování

a

vymezování

zakázaných, omezených a nebezpečných prostorů

2.33.1

Každý státem vyhlášený zakázaný,

omezený nebo nebezpečný prostor musí být označen

a úplné informace o něm musí být zveřejněny.

ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO

Document Metadata

Table of Contents

HLAVA 2 – VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Document Metadata