NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1149

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1149

ze dne 7. července 2021,

kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost

EVROPSKÝ PaRLaMENT a Rada EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 82 odst. 1, článek 84 a čl. 87 odst. 2 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1), po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2), vzhledem k těmto důvodům:

(1) Zatímco národní bezpečnost zůstává výhradně v pravomoci členských států, její zajištění vyžaduje spolupráci a koordinaci na úrovni Unie. Cíle Unie, jímž je zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva v souladu s čl. 67 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), by mělo být dosahováno mimo jiné prostřednictvím opatření pro předcházení trestné činnosti a boj proti ní a rovněž prostřednictvím opatření pro koordinaci a spolupráci mezi donucovacími a jinými vnitrostátními orgány členských států, včetně koordinace a spolupráce s příslušnými agenturami Unie a dalšími příslušnými subjekty Unie a s příslušnými třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, jakož i za pomoci soukromého sektoru a občanské společnosti.

(2) Komise, Rada Evropské unie a Evropský parlament definovaly pro období od roku 2015 do roku 2020 společné priority stanovené v Evropském programu pro bezpečnost z dubna 2015, které byly znovu potvrzeny Radou v obnovené strategii vnitřní bezpečnosti z června 2015 a Evropským parlamentem v jeho usnesení z července 2015, totiž o předcházení terorismu, radikalizaci, závažné a organizované trestné činnosti a kyberkriminalitě a boj proti nim. Tyto společné priority byly znovu potvrzeny na období od roku 2020 do roku 2025 ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 24. července 2020 o strategii bezpečnostní unie EU.

(3) V Římském prohlášení podepsaném dne 25. března 2017 vrcholní představitelé 27 členských států, Evropská rada, Evropský parlament a Evropská komise potvrdili své odhodlání usilovat o bezpečnou a chráněnou Evropu a vybudovat Unii, v níž se všichni občané cítí bezpečně a mohou se volně pohybovat, kde jsou bezpečné vnější hranice a kde existuje účinná, odpovědná a udržitelná migrační politika, která respektuje mezinárodní normy, jakož i Evropu odhodlanou bojovat proti terorismu a organizované trestné činnosti.

(4) Evropská rada dne 15. prosince 2016 vyzvala k dalšímu zlepšování interoperability informačních systémů a databází. dne 23. června 2017 zdůraznila Evropská rada potřebu zlepšovat interoperabilitu databází a dne

12. prosince 2017 předložila Komise návrh nařízení, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU (policejní a justiční spolupráce, azyl a migrace).

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 189.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne

14. června 2021 (Úř. věst. C 268, 6.7.2021, s. 1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 5. července 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(5) S cílem zachovat schengenské acquis a přispět k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v Unii jsou členské státy ode dne

6. dubna 2017 povinny provádět v příslušných databázích systematické kontroly občanů Unie, kteří překračují vnější hranice Unie. Kromě toho Komise vydala pro členské státy doporučení, jak lépe využívat policejní kontroly a přeshraniční spolupráci. Klíčovými zásadami, kterými se řídí opatření Unie a členských států vedoucí k rozvoji účinné a skutečné bezpečnostní unie, by měly být solidarita mezi členskými státy, jasné rozdělení úkolů, dodržování základních práv a svobod a právního státu, zvýšené zaměření na globální perspektivu a na nezbytný soulad s vnějším rozměrem bezpečnosti.

(6) V zájmu dosažení tohoto cíle by měla být na úrovni Unie přijata opatření na ochranu osob, veřejných prostor a kritické infrastruktury proti hrozbám, jež mají stále více nadnárodní charakter, a na podporu činností prováděných příslušnými orgány členských států. Terorismus, závažná a organizovaná trestná činnost, trestné činy páchané přemísťujícími se zločineckými skupinami, obchod s drogami a se zbraněmi, korupce, praní peněz, kyberkriminalita, pohlavní vykořisťování, včetně pohlavního vykořisťování dětí, hybridní hrozby, jakož i chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozby a obchodování s lidmi představují i nadále výzvu pro vnitřní bezpečnost Unie. Vnitřní bezpečnost je sdíleným úsilím, na němž by se měly společně podílet orgány Unie, příslušné agentury Unie a členské státy.

(7) V zájmu přispění k rozvoji a provádění účinné a skutečné bezpečnostní unie, jejímž cílem je zajistit vysokou úroveň vnitřní bezpečnosti v celé Unii, by měl být zřízen a spravován Fond pro vnitřní bezpečnost (dále jen „fond“), který by členským státům poskytoval přiměřenou finanční podporu Unie.

(8) Financování z rozpočtu Unie by se mělo zaměřit na akce, u nichž může intervence Unie přinést větší přidanou hodnotu ve srovnání s opatřeními na úrovni samotných členských států. V souladu s článkem 84 a čl. 87 odst. 2 Smlouvy o fungování EU by fond měl podporovat pobídková a podpůrná opatření pro činnost členských států v oblasti předcházení trestné činnosti, společné odborné přípravy zaměstnanců, policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, do níž jsou zapojeny příslušné orgány členských států a agentury Unie, týkající se zejména výměny informací, intenzivnější operativní spolupráce a podpory nezbytného úsilí o posílení schopností pro předcházení terorismu a závažné a organizované trestné činnosti a boj proti nim. Z fondu by rovněž měla být podporována odborná příprava příslušného personálu a odborníků v souladu s obecnými zásadami evropského systému vzdělávání a výcviku v oblasti prosazování práva. Fond by neměl podporovat provozní náklady a činnosti související se základními funkcemi členských států, pokud jde o udržování práva a pořádku a o ochranu vnitřní a národní bezpečnosti, jak je uvedeno v článku 72 Smlouvy o fungování EU.

(9) Při provádění tohoto fondu by měly být plně dodržovány hodnoty Unie zakotvené v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), práva a zásady zakotvené v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a mezinárodní závazky Unie týkající se lidských práv. Fond by měl být prováděn zcela v souladu se základními právy, jako jsou právo na lidskou důstojnost, právo na život, zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, právo na ochranu osobních údajů, práva dítěte a právo na účinnou právní ochranu, jakož i se zásadou zákazu diskriminace.

(10) V souladu s článkem 3 Smlouvy o EU by měl fond podporovat činnosti, které zajišťují ochranu dětí před násilím, zneužíváním, vykořisťováním a zanedbáváním. Fond by měl rovněž podporovat ochranu dětských svědků a obětí a pomoc pro ně, a to zejména pokud jde o děti bez doprovodu a děti, které se jiným způsobem ocitnou v situaci, kdy potřebují poručenství.

(11) V souladu se společnými prioritami stanovenými na úrovni Unie za účelem zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v Unii by měl fond podporovat opatření zaměřená na řešení hlavních bezpečnostních hrozeb, a zejména na předcházení terorismu a radikalizaci, závažné a organizované trestné činnosti a kyberkriminalitě a boj proti nim, jakož i na poskytování pomoci a ochrany obětem trestné činnosti. Fond by měl zajistit, aby Unie a členské státy byly dobře vybaveny také pro řešení vyvíjejících se a nově vznikajících hrozeb, jako je nelegální obchod, probíhající mimo jiné po internetu, a také hybridní hrozby a chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozby, aby se vytvořila skutečná bezpečnostní unie. O to by se mělo usilovat prostřednictvím finanční pomoci na podporu lepší výměny informací, na zvýšení operativní spolupráce a na zlepšení vnitrostátních a kolektivních kapacit.

(12) Finanční pomoc poskytovaná prostřednictvím fondu by měla podporovat zejména výměnu informací, policejní spolupráci, justiční spolupráci v trestních věcech a prevenci v oblastech závažné a organizované trestné činnosti, nedovoleného obchodu se zbraněmi, korupce, praní peněz, obchodování s drogami, trestné činnosti proti životnímu prostředí, terorismu, obchodování s lidmi, vykořisťování uprchlíků a nelegálních migrantů, závažného pracovního

vykořisťování, pohlavního vykořisťování a zneužívání, mimo jiné i dětí a žen, šíření snímků znázorňujících zneužívání dětí a dětské pornografie a kyberkriminality. Fond by měl rovněž podporovat ochranu osob, veřejných prostor a kritické infrastruktury před událostmi souvisejícími s bezpečností a přípravu a účinné řízení rizik souvisejících s bezpečností a řešení krizí souvisejících s bezpečností, a to i prostřednictvím společné odborné přípravy, vypracování společných politik, jako jsou strategie, politické cykly, programy a akční plány, jakož i právních předpisů a praktické spolupráce.

(13) Fond by měl poskytovat finanční podporu k řešení vznikajících obtíží, které představuje v posledních letech podstatný nárůst určité trestné činnosti páchané prostřednictvím internetu, jako jsou platební podvody, pohlavní vykořisťování dětí a obchod se zbraněmi.

(14) Fond by měl navazovat na výsledky a investice svých předchůdců: programu Předcházení trestné činnosti a boj proti ní (ISEC), programu Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků a jiných rizik spojených s bezpečností (CIPS) na období 2007–2013 a nástroje pro policejní spolupráci, předcházení trestné činnosti, boj proti trestné činnosti a řešení krizí, který je součástí Fondu pro vnitřní bezpečnost pro období 2014–2020, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014 (3). Oblast působnosti fondu by rovněž měla umožňovat zohlednění nového vývoje.

(15) Je nutné zajistit co největší dopad financování Unie tím, že budou uvolněny a shromážděny veřejné a soukromé finanční zdroje a bude docíleno jejich pákového účinku. Fond by měl v souvislosti se svým cílem podporovat a prosazovat aktivní a smysluplné zapojení občanské společnosti, včetně nevládních organizací, a evropského průmyslového odvětví do rozvoje a provádění bezpečnostní politiky, případně se zapojením dalších příslušných aktérů, subjektů Unie, agentur Unie a mezinárodních organizací. Mělo by se nicméně zajistit, aby podpora z fondu nebyla využita k přenesení zákonných či veřejnoprávních povinností na soukromé subjekty.

(16) Přeshraniční povaha terorismu a závažné a organizované trestné činnosti vyžaduje koordinovanou reakci a spolupráci v rámci členských států i mezi nimi a s příslušnými institucemi a jinými subjekty Unie. Všechny příslušné orgány členských států, včetně specializovaných donucovacích orgánů, mohou mít informace cenné pro účinný boj proti terorismu a závažné a organizované trestné činnosti. Pro urychlení výměny informací a zlepšení kvality sdílených informací je zásadní budovat vzájemnou důvěru. Měly by být prozkoumány a posouzeny nové přístupy ke spolupráci a výměně informací, včetně ve vztahu k analýze hrozeb, s přihlédnutím ke stávajícím strukturám v rámci Unie i mimo něj, jako je Zpravodajské a informační centrum EU (INTCEN), Evropské centrum pro boj proti terorismu (ECTC) při Europolu, protiteroristický koordinátor EU a protiteroristická skupina. Fond by měl podporovat příslušné orgány členských států odpovědné za prevenci, odhalování a vyšetřování trestných činů uvedených v článku 87 Smlouvy o fungování EU, pokud jejich činnost spadá do oblasti působnosti fondu. Všechny činnosti, na něž byly poskytnuty finanční prostředky z tohoto fondu, by měly plně respektovat právní postavení jednotlivých příslušných orgánů a evropských struktur a požadované zásady vlastnictví informací.

(17) S cílem využít poznatků a odborných znalostí decentralizovaných agentur s pravomocemi v oblasti spolupráce a vzdělávání a výcviku v oblasti prosazování práva, drog a drogové závislosti, základních práv, justice a rozsáhlých informačních systémů by Komise měla zapojit příslušné decentralizované agentury do činnosti Výboru pro fondy v oblasti vnitřních věcí, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1148 (4), zejména na začátku a v polovině programového období. Ve vhodných případech by Komise rovněž měla mít možnost zapojit příslušné decentralizované agentury do monitorování a hodnocení, zejména s cílem zajistit, aby akce podporované tímto fondem byly v souladu s příslušným acquis Unie a schválenými prioritami Unie.

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí a zrušuje ozhodnutí Rady 2007/125/SVV (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 93).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1148 ze dne 7. července 2021, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (viz strana 48 v tomto čísle Úředního věstníku).

(18) V rámci komplexní drogové strategie Unie zastávající vyvážený přístup, který je založen na souběžném snižování nabídky a poptávky, by finanční pomoc poskytovaná v rámci fondu měla sloužit na podporu veškerých opatření zaměřených na předcházení obchodu s drogami a boj proti němu pomocí snižování nabídky i poptávky, zejména opatření zaměřených na výrobu, zhotovování, extrahování, prodej, přepravu, dovoz nebo vývoz nelegálních drog, jakož i jejich držení a nabývání s cílem zapojit se do činností spojených s obchodem s drogami. Fond by měl pokrývat také aspekty drogové politiky týkající se prevence. Za účelem dosažení dalších synergií a souladu v oblasti související s drogami by měly být do fondu začleněny ty prvky cílů souvisejících s drogami, které byly v období 2014–2020 zahrnuté v programu Spravedlnost.

(19) aby bylo zajištěno, že fond účinně přispěje k vyšší úrovni vnitřní bezpečnosti v celé Unii, a tím i k rozvoji skutečné bezpečnostní unie, měl by být využíván tak, aby opatřením členských států poskytoval co největší unijní přidanou hodnotu.

(20) Fond by měl podporovat investice do vybavení, dopravních prostředků a zařízení pouze tehdy, pokud přinášejí jasnou unijní přidanou hodnotu a pokud jsou nezbytné pro dosažení cílů fondu. Takové investice by mohly zahrnovat investice do vybavení potřebného pro forenzní vědu, skryté sledování, detekci výbušnin a drog a jakýkoli jiný specializovaný účel v rámci cílů fondu. Z fondu by neměly být financovány investice, které mají čistě vnitrostátní význam a jsou potřebné pro každodenní práci příslušných orgánů, například uniformy, automobily, autobusy, skútry, policejní stanice, nespecializovaná školicí střediska a kancelářské vybavení.

(21) V zájmu solidarity s Unií a v duchu sdílené odpovědnosti za bezpečnost v ní by v případech, kdy jsou zjištěny nedostatky či rizika, zejména v důsledku schengenského hodnocení, měly dotčené členské státy tyto nedostatky náležitě řešit za pomocí zdrojů v rámci svého programu na provádění doporučení přijatých podle nařízení Rady (EU) č. 1053/2013 (5).

(22) V zájmu přispění k dosažení cíle politiky fondu by členské státy měly zajistit, aby se priority jejich programů zaměřovaly na všechny specifické cíle fondu, aby byly zvolené priority v souladu s prováděcími opatřeními stanovenými v příloze II a aby přidělování zdrojů na jednotlivé cíle bylo přiměřené výzvám a potřebám a aby zajišťovalo splnění cíle politiky.

(23) V souladu se zásadou efektivnosti je třeba usilovat o synergie a soulad s jinými fondy Unie a zabránit překrývání akcí.

(24) Za účelem maximalizace účinnosti při dosahování cílů politiky, využití úspor z rozsahu a zamezení překrývání akcí by Fond měl být konzistentní s ostatními finančními programy Unie v oblasti bezpečnosti a doplňovat je. Zejména by měla být zajištěna synergie s azylovým, migračním a integračním fondem, Fondem pro integrovanou správu hranic sestávajícím z Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, zřízeného nařízením (EU) 2021/1148 (dále jen „nástroj pro správu hranic a víza“), a z Nástroje pro vybavení pro celní kontroly, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1077 (6), jakož i s ostatními fondy politiky soudržnosti, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (7),‌

(5) Nařízení Rady (EU) č. 1053/2013 ze dne 7. října 2013 o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis a o zrušení rozhodnutí výkonného výboru ze dne 16. září 1998, kterým se zřizuje Stálý výbor pro hodnocení a provádění Schengenu (Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 27).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1077 ze dne 24. června 2021, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz (Úř. věst. L 234, 2.7.2021, s. 1).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

částí programu Horizont Evropa, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (8), věnovanou výzkumu v oblasti bezpečnosti, programem Práva a hodnoty, zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/692 (9), programem Spravedlnost, zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/693 (10), programem digitální Evropa, zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 (11), a Programem InvestEU, zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (12). O synergie by se mělo usilovat zejména v oblasti bezpečnosti infrastruktury a veřejných prostor, kybernetické bezpečnosti, ochrany obětí a prevence radikalizace.‌‌‌

(25) V zájmu posílení doplňkovosti mezi fondem a Nástrojem pro správu hranic a víza víceúčelové vybavení a systémy informačních a komunikačních technologií (IKT), jejichž primární použití je v souladu s tímto nařízením, mělo být rovněž možné používat k dosahování cílů Nástroje pro správu hranic a víza.

(26) Opatření ve třetích zemích a ve vztahu k nim podporovaná z fondu by měla být prováděna v synergii a souladu s ostatními akcemi mimo Unii, které jsou podporovány z nástrojů Unie, a měla by je doplňovat. Při provádění těchto akcí by se mělo zejména dbát na plný soulad se zásadami a obecnými cíli vnější činnosti, zahraniční politiky a politiky Unie v oblasti rozvojové pomoci, jež se k dané zemi či regionu váží. Pokud jde o jeho vnější rozměr, měl by fond posílit spolupráci se třetími zeměmi v oblastech, které jsou relevantní z hlediska vnitřní bezpečnosti Unie. V této souvislosti by se finanční prostředky z tematického nástroje měly použít na podporu akcí ve třetích zemích nebo ve vztahu k nim v rámci cílů fondu, zejména s cílem přispět k potírání a předcházení trestné činnosti, včetně obchodu s drogami a obchodování s lidmi, a k boji proti přeshraničním zločineckým sítím převaděčů.

(27) Při provádění tematického nástroje by Komise měla zajistit, aby finanční prostředky řešily výzvy a potřeby související s plněním cílů fondu.

(28) Financování z rozpočtu Unie by se mělo zaměřit na akce, kde může intervence Unie přinést přidanou hodnotu ve srovnání s akcemi na úrovni samotných členských států. Bezpečnost má ze své podstaty přeshraniční rozměr, a proto je zapotřebí silné a koordinované reakce Unie. Finanční podpora poskytovaná v rámci tohoto nařízení by měla přispět zejména k posilování vnitrostátních a unijních kapacit v oblasti bezpečnosti.

(29) Lze mít za to, že členský stát nedodržuje příslušné acquis Unie, pokud jde o využívání provozní podpory z fondu, jestliže neplní své povinnosti stanovené Smlouvami v oblasti bezpečnosti, jestliže existuje zjevné riziko závažného porušení hodnot Unie členským státem při provádění acquis týkajícího se bezpečnosti nebo jestliže hodnotící zpráva v rámci schengenského hodnotícího a monitorovacího mechanismu stanoveného v nařízení (EU) č. 1053/2013 zjistí nedostatky v příslušné oblasti.

(30) Fond by měl řešit potřebu zvýšené flexibility a zjednodušení a současně splňovat požadavky na předvídatelnost a zajišťovat spravedlivé a transparentní rozdělování zdrojů s cílem splnit cíle stanovené v tomto nařízení. Provádění fondu by se mělo řídit zásadami efektivnosti, účinnosti, významu, soudržnosti, unijní přidané hodnoty a kvality výdajů. Fond by měl být dále prováděn uživatelsky co nejvstřícnějším způsobem.

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).

(9) Nařízení Evropského palamentu a Rady (EU) 2021/692 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program Občané, rovnost, práva a hodnoty a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 a nařízení Rady (EU) č. 390/2014 (Úř. věst. L 156, 5.5.2021, s. 1).

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/693 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program Spravedlnost a zrušuje nařízení (EU) č. 1382/2013 (Úř. věst. L 156, 5.5.2021, s. 21).

(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1).

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a kterým se mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).

(31) aby se optimalizovala přidaná hodnota investic, které jsou zcela nebo zčásti financovány z rozpočtu Unie, je třeba usilovat o synergie zejména mezi fondem a jinými programy Unie, včetně programů v rámci sdíleného řízení. V zájmu maximalizace této synergie by měly být zajištěny klíčové podpůrné mechanismy, včetně kumulativního financování určité akce z fondu a z jiného programu Unie. Toto kumulativní financování by nemělo překročit celkové způsobilé náklady na danou akci. Za tímto účelem by toto nařízení mělo stanovit vhodná pravidla, zejména pokud jde o možnost vykázat tytéž náklady nebo výdaje v rámci fondu i jiného programu Unie na poměrném základě.

(32) Při propagaci akcí podporovaných fondem by příjemci finančních prostředků Unie měli poskytovat informace v jazyku či jazycích cílové skupiny. aby byla zajištěna viditelnost financování Unií, měli by příjemci finančních prostředků Unie při komunikaci o akci uvést původ těchto prostředků. Za tímto účelem by příjemci měli zajistit, aby veškeré komunikační materiály určené médiím a široké veřejnosti zobrazovaly znak Unie a výslovně uváděly finanční podporu Unie.

(33) Komise by měla mít možnost využívat finanční zdroje z fondu na podporu osvědčených postupů a výměny informací, pokud jde o provádění fondu.

(34) Komise by měla včas zveřejňovat informace o podpoře poskytované z tematického nástroje v rámci přímého nebo nepřímého řízení a tyto informace v případě potřeby aktualizovat. Údaje by mělo být možné třídit podle specifického cíle, názvu příjemce, částky, v jejíž výši byl přijat právní závazek, a povahy a účelu daného opatření.

(35) Toto nařízení by mělo stanovit výchozí částky pro programy členských států vypočítané na základě kritérií stanovených v příloze I.

(36) Výchozí částky pro programy členských států by měly tvořit základ dlouhodobých investic členských států do bezpečnosti. aby se zohlednily změny ve vnitřních a vnějších bezpečnostních hrozbách nebo ve výchozí situaci, měla by být členským státům v polovině období programového období přidělena dodatečná částka na základě statistických údajů v souladu s přílohou I při zohlednění stav provádění jejich programu.

(37) Jelikož se výzvy v oblasti bezpečnosti neustále vyvíjejí, je nutné přizpůsobit přidělování finančních prostředků změnám ve vnitřních a vnějších bezpečnostních hrozbách a financování směrovat na priority s nejvyšší unijní přidanou hodnotou. Za účelem reakce na naléhavé potřeby a změny politik a priorit Unie a za účelem nasměrování financování k akcím s vysokou unijní přidanou hodnotou by měla být část finančních prostředků prostřednictvím tematického nástroje pravidelně přidělována na specifické akce, akce Unie a mimořádnou pomoc.

(38) Členské státy by měly být prostřednictvím vyššího příspěvku Unie podporovány v tom, aby část svých finančních prostředků přidělených na jejich program použily pro financování akcí uvedených v příloze IV, zejména z důvodu jejich významné unijní přidané hodnoty nebo proto, že jsou pro Unii velmi důležité.

(39) Část dostupných zdrojů z fondu by mohla být přidělena programům členských států na provádění specifických akcí, jež od členských států vyžadují spolupráci, nebo na provádění specifických akcí v případě, kdy nový vývoj v Unii vyžaduje, aby byly jednomu nebo více členským státům poskytnuty dodatečné finanční prostředky. Tyto specifické akce by měla stanovit Komise ve svých pracovních programech.

(40) Fond by měl přispívat k podpoře provozních nákladů souvisejících s vnitřní bezpečností, aby členským státům umožnil udržovat si kapacity, které jsou nezbytné pro Unii jako celek. Tato podpora by měla spočívat v plné náhradě zvláštních nákladů, jež souvisejí s cíli fondu, a měla by být nedílnou součástí programů členských států.

(41) S cílem doplnit provádění cíle politiky fondu na vnitrostátní úrovni prostřednictvím programů členských států by měl fond rovněž poskytovat podporu pro akce na úrovni Unie. Tyto akce by měly sloužit k obecným strategickým účelům v působnosti intervence fondu v souvislosti s analýzou politiky a inovacemi, vzájemným učením a partnerstvími na nadnárodní úrovni a se zkoušením nových iniciativ a akcí na úrovni celé Unie nebo mezi určitými členskými státy. Fond by měl podporovat úsilí členských států, a to i na místní úrovni, o výměnu osvědčených postupů a podporu společné odborné přípravy, včetně zvyšování povědomí pracovníků donucovacích orgánů o radikalizaci a všech formách diskriminace, které by mohly vést k násilí, jako je antisemitismus, protiromské smýšlení a další formy rasismu. Za tímto účelem by mohly být financovány specializované výměnné programy určené pro služebně mladší personál donucovacích orgánů.

(42) aby se posílila schopnost Unie okamžitě reagovat na události související s bezpečností nebo na nově se objevující hrozby pro Unii, mělo by být možné poskytnout mimořádnou pomoc v souladu s rámcem stanoveným v tomto nařízení. Tato pomoc by neměla být poskytována na podporu opatření pouze pro nepředvídané události nebo výlučných dlouhodobých opatření či na řešení situací, kde je nutnost jednat důsledkem selhání na straně příslušných orgánů, pokud jde o odpovídající plánování a reakci.

(43) V zájmu zajištění nezbytné flexibility opatření a reakce na vznikající potřeby by mělo být umožněno, aby byly decentralizovaným agenturám poskytnuty vhodné dodatečné finanční prostředky pro provádění určitých mimořádných úkolů. V případech, kdy je úkol, který je třeba provést, natolik naléhavý, že by nebylo možné dokončit změny jejich rozpočtů včas, by měly být decentralizované agentury způsobilé stát se příjemci mimořádné pomoci, a to i ve formě grantů, je-li to v souladu s prioritami a iniciativami identifikovanými na úrovni Unie jejími orgány.

(44) Vzhledem k nadnárodní povaze akcí Unie a v zájmu podpory koordinovaných postupů určených k naplnění cíle zajistit nejvyšší úroveň bezpečnosti v Unii by měly být také decentralizované agentury výjimečně způsobilé jako příjemci akcí Unie, a to i ve formě grantů, pokud pomáhají při provádění činností Unie spadajících do jejich pravomoci a nejsou-li tyto činnosti pokryty příspěvkem Unie do rozpočtu těchto decentralizovaných agentur prostřednictvím ročního rozpočtu. Tato podpora by měla být v souladu s prioritami a iniciativami stanovenými na úrovni Unie jejími orgány k zajištění unijní přidané hodnoty.

(45) Cíl politiky fondu by měl být rovněž sledován prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci oken politiky Programu InvestEU, zavedeného nařízením (EU) 2021/523. Finanční podpora by měla být využívána k tomu, aby přiměřeným způsobem řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a neměla by zdvojovat ani vytlačovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. akce by měly mít jasnou unijní přidanou hodnotu.

(46) Operace kombinování zdrojů jsou dobrovolné povahy a jsou operacemi podporovanými z rozpočtu Unie, jež kombinují nevratné, vratné nebo obojí formy podpory z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od podpůrných, rozvojových nebo jiných veřejných finančních institucí, jakož i od soukromých finančních institucí a soukromých investorů.

(47) Toto nařízení stanoví pro fond finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Xxxx představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne

16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů (13).

(13) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.

(48) Na fond se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (14) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(49) Za účelem provádění akcí ve sdíleném řízení by měl být fond součástí soudržného rámce, který tvoří toto nařízení, finanční nařízení a nařízení (EU) 2021/1060.

(50) Nařízení (EU) 2021/1060 zavádí rámec pro činnost Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu plus, Fondu soudržnosti, Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu, Fondu pro spravedlivou transformaci, azylového, migračního a integračního fondu, Fondu pro vnitřní bezpečnost a Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, který je součástí Fondu pro integrovanou správu hranic, a stanoví zejména pravidla týkající se programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontroly fondů Unie prováděných ve sdíleném řízení. Kromě toho je nezbytné v tomto nařízení upřesnit cíle fondu a stanovit zvláštní ustanovení pro akce, které lze v jeho rámci financovat.

(51) Plán předběžného financování pro fond je stanoven v článku 90 nařízení (EU) 2021/1060 a specifická míra předběžného financování je stanovena v tomto nařízení. Kromě toho je v zájmu zajištění možnosti rychle reagovat na mimořádné situace vhodné stanovit specifickou míru předběžného financování pro mimořádnou pomoc. Plán předběžného financování by měl zajistit, aby členské státy měly k dispozici prostředky pro poskytování podpory příjemcům hned od začátku provádění svých programů.

(52) druhy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a riziku nesouladu. Při této volbě by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(53) Pro co nejlepší využití zásady jediného auditu je vhodné stanovit zvláštní pravidla pro kontrolu a audit projektů, v nichž jsou příjemcem mezinárodní organizace, jejichž systémy vnitřní kontroly získaly pozitivní hodnocení Komise. U těchto projektů by řídící orgány měly mít možnost své řídicí kontroly omezit za předpokladu, že příjemce včas poskytne veškeré nezbytné údaje a informace o pokroku projektu a způsobilosti souvisejících výdajů. Navíc pokud je projekt prováděný touto mezinárodní organizací součástí auditního vzorku, měl by mít auditní orgán možnost vykonávat svou činnost v souladu se zásadami mezinárodního standardu pro související služby (ISRS) 4400 – dohodnutými postupy v souvislosti s finančními informacemi.

(54) V souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant jsou však způsobilé pro financování z prostředků Unie pouze v řádně odůvodněných výjimečných případech. S cílem zabránit jakémukoli přerušení podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, by mělo být možné stanovit, po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027, že od

1. ledna 2021 jsou za způsobilé považovány i náklady vzniklé v souvislosti s již zahájenými akcemi podporovanými podle tohoto nařízení v přímém řízení, i tehdy, pokud vznikly ještě před podáním žádosti o grant nebo žádosti o pomoc.

(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(55) V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (15) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (16), (Euratom, ES) č. 2185/96 (17) a (EU) 2017/1939 (18) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLaF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením Rady (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (19).‌‌

V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLaFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie. Při ochraně finančních zájmů Unie by měly členské státy plně spolupracovat a poskytovat orgánům, institucím a jiným subjektům Unie veškerou nezbytnou součinnost.

(56) Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(57) Podle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (20) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích nebo územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů fondu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.

(58) Podle článku 349 Smlouvy o fungování EU a v souladu se sdělením Komise ze dne 24. října 2017 nazvaného

„Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“, které Rada schválila ve svých závěrech ze dne 12. dubna 2018, by příslušné členské státy měly zajistit, aby jejich programy řešily specifické výzvy, jimž čelí nejvzdálenější regiony. Fond by měl tyto členské státy podpořit odpovídajícími zdroji, aby mohly nejvzdálenějším regionům případně poskytovat pomoc.

(59) Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (21) by měl být fond hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má fond účinky v praxi. aby bylo možné výsledky dosažené fondem měřit, je třeba stanovit ukazatele a související cíle pro každý specifický cíl fondu. Mezi těmito ukazateli by měly být ukazatele kvalitativní i kvantitativní povahy.

(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLaF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(16) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(17) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(18) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(20) Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(21) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(60) Prostřednictvím ukazatelů a finančních zpráv by měla Komise a členské státy monitorovat provádění fondu v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) 2021/1060 a tohoto nařízení. Počínaje rokem 2023 by členské státy měly Komisi předkládat výroční zprávy o výkonnosti za poslední účetní období. Zprávy by měly obsahovat informace o pokroku dosaženém při provádění programů členských států. Členské státy by měly Komisi rovněž předložit shrnutí těchto zpráv. Komise by měla tato shrnutí přeložit do všech úředních jazyků Unie a zveřejnit je na svých internetových stránkách spolu s odkazy na internetové stránky členských států podle nařízení (EU) 2021/1060.

(61) S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu, přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (22), a na cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj by akce podle tohoto nařízení měly přispívat k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % celkového objemu výdajů víceletého finančního rámce na začleňování cílů v oblasti klimatu, a k naplnění ambice, aby se na výdaje v oblasti biologické rozmanitosti věnovalo 7,5 % rozpočtu v roce 2024 a 10 % rozpočtu v letech 2026 a 2027, přičemž je třeba zohledňovat, jak se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají. Fond by měl podporovat činnosti, které respektují klimatické a environmentální normy a priority Unie a významně nepoškozují environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (23).‌

(62) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 (24) a jakýkoli akt použitelný na programové období 2014–2020 by se měly i nadále vztahovat na programy a projekty podporované z nástroje pro policejní spolupráci, předcházení trestné činnosti, boj proti trestné činnosti a řešení krizí, který je součástí Fondu pro vnitřní bezpečnost, během programového období 2014–2020. Jelikož prováděcí období nařízení (EU) č. 514/2014 přesáhne do programového období, na něž se vztahuje toto nařízení, a aby se zajistila kontinuita provádění některých projektů schválených podle uvedeného nařízení, měla by být zavedena ustanovení o jednotlivých fázích projektů. Každá jednotlivá fáze projektu by měla být prováděna v souladu s pravidly programového období, v jehož rámci jsou na ni poskytovány finanční prostředky.

(63) Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(64) Za účelem doplnění a změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o akce způsobilé k vyšší míře spolufinancování stanovené v příloze IV, provozní podporu podle přílohy VII a další rozvoj rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(22) Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 ze dne 16. dubna 2014 o obecných ustanoveních týkajících se azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 112).

(65) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (25). Při přijímání prováděcích aktů, jež členským státům ukládají společné povinnosti, zejména povinnost poskytovat informace Komisi, by se měl použít přezkumný postup a pro přijímání prováděcích aktů týkajících se podrobných opatření pro poskytování informací Komisi v rámci programování a podávání zpráv, by se měl vzhledem k jejich čistě technické povaze použít poradní postup. Je-li to nezbytné v závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se povahy a účelu mimořádné pomoci stanovené v tomto nařízení, měla by Komise přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty týkající se přijímání rozhodnutí o poskytnutí takové pomoci.

(66) V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(67) V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, oznámilo Irsko své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.

(68) Je vhodné uvést dobu použitelnosti tohoto nařízení do souladu s dobou použitelnosti nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (26).

(69) Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,

PŘIJaLY TOTO NaŘÍZENÍ:

KaPITOLa I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1. Tímto nařízením se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost (dále jen „fond“) na dobu trvání víceletého finančního rámce na období 2021–2027.

2. Toto nařízení stanoví:

a) cíl politiky fondu;

b) specifické cíle fondu a opatření k jejich provádění;

c) rozpočet na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027;

d) formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

(25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(26) Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11).

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) „operací kombinování zdrojů“ akce podporovaná z rozpočtu Unie, a to i v rámci nástroje kombinování zdrojů ve smyslu čl. 2 bodu 6 finančního nařízení, jež kombinují nevratné formy podpory nebo finanční nástroje či rozpočtové záruky z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových nebo jiných veřejných finančních institucí, jakož i od soukromých finančních institucí a soukromých investorů;

2) „příslušnými orgány“ orgány členských států odpovědné za předcházení trestným činům, jejich odhalování a objasňování, jak je uvedeno v čl. 87 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, včetně policie, celních orgánů a dalších specializovaných donucovacích orgánů;

3) „předcházením“ ve vztahu k trestné činnosti veškerá opatření, která mají snižovat trestnou činnost a pocit nejistoty občanů nebo k tomuto snižování přispět, jak uvádí čl. 2 odst. 2 rozhodnutí Rady 2009/902/SVV (27);

4) „kritickou infrastrukturou“ prostředky, sítě, systémy nebo jejich části, které mají zásadní význam pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí, zdraví, bezpečnosti, ekonomického nebo sociálního blahobytu občanů a jejichž narušení nebo zničení by mělo pro členský stát nebo Unii závažný dopad v důsledku selhání těchto funkcí;

5) „kyberkriminalitou“ buď trestné činy, jejichž spáchání nutně zahrnuje systémy informačních a komunikačních technologií (IKT) buď jako nástroje pro spáchání trestné činnosti, nebo jako primární cíle této trestné činnosti (trestné činy závislé na kybernetických prostředcích), anebo tradiční trestné činy, jejichž rozsah nebo dosah může být umocněn používáním počítačů, počítačových sítí a jiných systémů IKT (trestné činy páchané kybernetickými prostředky);

6) „operativní akcí politického cyklu EU/EMPaCT“ akce prováděná v rámci politického cyklu EU pro boj proti organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti prostřednictvím evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPaCT), jejímž cílem je bojovat proti nejvýznamnějším závažným hrozbám a hrozbám spojeným s organizovanou trestnou činností v Unii prostřednictvím podpory spolupráce mezi členskými státy, orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a v relevantních případech třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi;

7) „výměnou informací“ bezpečné shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýza a předávání informací relevantních pro orgány uvedené v článku 87 Smlouvy o fungování EU a pro Europol a jiné příslušné agentury Unie při předcházení trestným činům, jejich odhalování, vyšetřování a stíhání, zejména pokud jde o přeshraniční, závažnou a organizovanou trestnou činnost a terorismus, jakož i bezpečný přístup k těmto informacím;

8) „organizovanou trestnou činností“ trestné jednání související s účastí na zločinném spolčení, jak je vymezeno v čl. 1 bodě 1 rámcového rozhodnutí Rady 2008/841/SVV (28);

9) „připraveností“ jakékoliv opatření zvlášť zaměřené na prevenci nebo omezení rizik spojených s možnými teroristickými útoky a jinými událostmi souvisejícími s bezpečností v oblasti působnosti tohoto nařízení;

10) „schengenským hodnotícím a monitorovacím mechanismem“ hodnotící a monitorovací mechanismus stanovený v nařízení (EU) č. 1053/2013;

11) „terorismem“ úmyslná jednání a trestné činy uvedené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 (29);

12) „mimořádnou situací“ jakákoliv událost související s bezpečností nebo novou hrozbou či nově zjištěným slabým místem v oblasti působnosti tohoto nařízení, jež má nebo může mít významný negativní dopad na bezpečnost občanů, veřejné prostory nebo kritickou infrastrukturu v jednom či více členských státech;

(27) Rozhodnutí Rady 2009/902/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o zřízení Evropské sítě pro předcházení trestné činnosti (EUCPN) a o zrušení rozhodnutí 2001/427/SVV (Úř. věst. L 321, 8.12.2009, s. 44).

(28) Rámcové rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ze dne 24. října 2008 o boji proti organizované trestné činnosti (Úř. věst. L 300, 11.11.2008, s. 42).

(29) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6).

13) „penězi sloužícími jako návnada“ skutečná hotovost předložená během trestního vyšetřování jako důkaz likvidity a solventnosti podezřelým nebo jakýmkoli jiným osobám, které mají informace o dostupnosti či dodání nebo které vystupují jako prostředníci, aby bylo možné provést fiktivní nákup, jehož cílem je zatknout podezřelé osoby, identifikovat nelegální výrobní místa či jinak rozbít organizovanou zločineckou skupinu;

14) „radikalizací“ postupný a složitý proces, který vede k násilnému extremismu a terorismu, v němž jednotlivec nebo skupina jednotlivců přijímá radikální ideologii nebo přesvědčení, které akceptuje, využívá nebo připouští násilí včetně teroristických činů s cílem dosáhnout konkrétního politického, náboženského nebo ideologického cíle;

15) „specifickými akcemi“ nadnárodní nebo vnitrostátní projekty, které přinášejí unijní přidanou hodnotu v souladu s cíli fondu a na něž jeden, několik nebo všechny členské státy mohou obdržet dodatečný příděl do svých programů;

16) „provozní podporou“ část prostředků přidělených členskému státu, kterou lze použít jako podporu pro veřejné orgány plnící úkoly a poskytující služby, které pro Unii představují veřejnou službu, pokud přispívají k zajištění vysoké míry bezpečnosti v Unii;

17) „akcemi Unie“ nadnárodní projekty nebo projekty, na kterých má Unie zvláštní zájem a které jsou prováděny v souladu s cíli fondu.

Článek 3

Cíle fondu

1. Cílem politiky fondu je přispívat k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v Unii, zejména předcházením terorismu a radikalizaci, závažné a organizované trestné činnosti a kyberkriminalitě a bojem proti nim, a to poskytováním pomoci a ochrany obětem trestných činů, jakož i přípravou na události, rizika a krize související s bezpečností, ochranou proti nim a jejich účinným řízením a řešením v oblasti působnosti tohoto nařízení.

2. V rámci cíle politiky stanoveného v odstavci 1 fond přispívá k dosahování těchto specifických cílů:

a) zlepšit a usnadnit výměnu informací mezi příslušnými orgány a relevantními institucemi a jinými subjekty Unie a uvnitř těchto orgánů, institucí a subjektů a tam, kde je to relevantní, i se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi;

b) zlepšit a zintenzivnit přeshraniční spolupráci, včetně společných operací, mezi příslušnými orgány v souvislosti s terorismem a závažnou a organizovanou trestnou činností s přeshraničním rozměrem a

c) podpořit posilování kapacit členských států v oblasti předcházení trestné činnosti, terorismu a radikalizaci a boje proti nim, jakož i řízení a řešení událostí, rizik a krizí souvisejících s bezpečností, a to i prostřednictvím intenzivnější spolupráce mezi veřejnými orgány, příslušnými institucemi a jinými subjekty Unie, občanskou společností a soukromými partnery v různých členských státech.

3. V rámci specifických cílů stanovených v odstavci 2 se fond provádí prostřednictvím prováděcích opatření uvedených v příloze II.

Článek 4

Dodržování základních práv

akce financované v rámci fondu musí být prováděny v plném souladu se základními právy a s ohledem na lidskou důstojnost. Tyto akce musí být zejména v souladu s Listinou, s právem Unie v oblasti ochrany údajů a s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP). Zvláštní pozornost při provádění akcí v rámci fondu věnují členské státy pokud možno zejména pomoci zranitelným osobám, zejména dětem a nezletilým osobám bez doprovodu, a jejich ochraně.

Článek 5

Rozsah podpory

1. Z fondu jsou v rámci jeho cílů a v souladu s prováděcími opatřeními uvedenými v příloze II podporovány zejména akce jako ty, které jsou uvedeny v příloze III.

2. Z fondu lze za účelem dosažení jeho cílů v souladu s článkem 19 ve vhodných případech, v souladu s prioritami Unie a s výhradou vhodných záruk podporovat akce uvedené v příloze III a prováděné ve třetích zemích a ve vztahu k nim.

3. Pokud jde o akce ve třetích zemích a ve vztahu k nim, Komise a členské státy společně s Evropskou službou pro vnější činnost zajistí v souladu se svými pravomocemi koordinaci s příslušnými politikami, strategiemi a nástroji Unie. Zejména zajistí, aby akce ve třetích zemích a ve vztahu k nim:

a) byly prováděny v synergii a v souladu s ostatními akcemi mimo Unii, které jsou podporovány prostřednictvím jiných nástrojů Unie;

b) byly v souladu s vnější politikou Unie, respektovaly zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a byly v souladu se strategickými programovými dokumenty pro danou oblast či zemi;

c) zaměřovaly se na opatření, která nejsou orientována na rozvoj, a

d) sloužily zájmům vnitřních politik Unie a byly v souladu s činnostmi prováděnými v Unii.

4. Vybavení a systémy IKT financované z fondu mohou být používány pro doplňkovou oblast, na niž se vztahuje nařízení (EU) 2021/1148. Toto vybavení a systémy IKT zůstanou dostupné a použitelné pro plnění cílů fondu.

Používání zařízení v doplňkových oblasti uvedené v prvním pododstavci nesmí přesáhnout 30 % celkové doby používání tohoto vybavení.

Systémy IKT používané v doplňkové oblasti uvedené v prvním pododstavci poskytují údaje a služby pro předcházení trestným činů a jejich odhalování a vyšetřování.

Členské státy ve svých výročních zprávách o výkonnosti informují Komisi o každém takovém dodatečném použití a o místě použití vybavení a systémů IKT.

5. Způsobilé nejsou tyto akce:

a) akce omezené na zachování veřejného pořádku na vnitrostátní úrovni;

b) akce s vojenským nebo obranným účelem;

c) vybavení, jehož primárním účelem je celní kontrola;

d) donucovací vybavení včetně zbraní, střeliva, výbušnin a obušků, ledaže je toto vybavení určeno k výcviku;

e) odměny informátorům a peníze sloužící jako návnada mimo rámec operativní akce politického cyklu EU/EMPaCT.

Odchylně od prvního pododstavce lze akce uvedené v prvním pododstavci písm. a) považovat za způsobilé v případě, že nastane mimořádná situace.

KaPITOLa II

FINANČNÍ A PROVÁDĚCÍ RÁMEC

ODDÍL 1

Společná ustanovení

Článek 6

Obecné zásady

1. Podpora poskytovaná z fondu doplňuje celostátní, regionální a místní intervenci a zaměřuje se na přinášení unijní přidané hodnoty k dosažení cílů fondu.

2. Komise a členské státy zajistí, aby podpora poskytovaná z fondu a členskými státy byla v souladu s relevantními akcemi, politikami a prioritami Unie a doplňovala podporu poskytovanou v rámci jiných nástrojů Unie.

3. Fond se provádí ve sdíleném, přímém nebo nepřímém řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a), b) a c) finančního nařízení.

Článek 7

Rozpočet

1. Finanční krytí pro provádění fondu na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 1 931 000 000 EUR v běžných cenách.

2. Finanční krytí se použije takto:

a) částka 1 352 000 000 EUR se přidělí na programy členských států;

b) částka 579 000 000 EUR se přidělí na tematický nástroj uvedený v článku 8.

3. až 0,84 % finančního krytí přidělí na technickou pomoc z podnětu Komise uvedenou v článku 35 nařízení (EU)

2021/1060 za účelem provádění fondu.

4. V souladu s článkem 26 nařízení (EU) 2021/1060 může být do fondu v přímém nebo nepřímém řízení na žádost některého členského státu převedeno až 5 % původního přídělu tohoto členského státu z kteréhokoli z fondů, na které se vztahuje uvedené nařízení, ve sdíleném řízení. Komise tyto zdroje vynakládá buď přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

Článek 8

Obecná ustanovení o provádění tematického nástroje

1. Částka uvedená v čl. 7 odst. 2 písm. b) se přidělí pružně prostřednictvím tematického nástroje, přičemž se použije sdílené, přímé nebo nepřímé řízení podle toho, jak je stanoveno v pracovních programech.

Finanční prostředky z tematického nástroje se použijí na tyto jeho složky:

a) specifické akce;

b) akce Unie a

c) mimořádnou pomoc.

Z částky uvedené v čl. 7 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení je rovněž podporována technická pomoc z podnětu Komise uvedená v článku 35 nařízení (EU) 2021/1060.

2. Finanční prostředky z tematického nástroje jsou určeny na priority s vysokou unijní přidanou hodnotou nebo k reakci na naléhavé potřeby v souladu se schválenými prioritami Unie, které byly zohledněny v příloze II. Finanční prostředky z tematického nástroje se použijí na podporu akcí ve třetích zemích nebo ve vztahu k nim v rámci cílů fondu, zejména s cílem přispět k potírání a předcházení trestné činnosti, včetně obchodu s drogami a obchodování s lidmi, a k boji proti přeshraničním zločineckým sítím převaděčů.

Rozdělení zdrojů tematického nástroje mezi jednotlivé priority je co nejvíce přiměřené výzvám a potřebám, aby bylo možné dosáhnout cílů fondu

3. Komise spolupracuje s organizacemi občanské společnosti a relevantními sítěmi, zejména za účelem přípravy a hodnocení pracovních programů pro akce Unie, které jsou financovány z fondu.

4. Pokud jsou členským státům poskytnuty finanční prostředky z tematického nástroje v přímém nebo nepřímém řízení, zajistí Komise, aby nebyly vybrány projekty, na něž se vztahuje její odůvodněné stanovisko vydané v řízení o nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, které zpochybňuje legalitu a správnost výdajů nebo provádění těchto projektů.

5. Pro účely článku 23 a čl. 24 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1060, pokud jsou finanční prostředky z tematického nástroje používány ve sdíleném řízení, zajistí dotčený členský stát, aby se na plánované akce nevztahovalo odůvodněné stanovisko Komise vydané v řízení o nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, které zpochybňuje legalitu a správnost výdajů nebo provádění akcí, a Komise posoudí, zda tomu tak je.

6. Komise stanoví celkovou částku, jež má být pro tematický nástroj uvolněna z prostředků přidělených v rozpočtu Unie na daný rok.

7. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme pro tematický nástroj rozhodnutí o financování podle článku 110 finančního nařízení, přičemž definuje cíle a akce, které budou podporovány, a určí částky pro jeho jednotlivé složky uvedené v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku. V rozhodnutích o financování se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů. Rozhodnutí o financování mohou být roční nebo víceletá a mohou se vztahovat na jednu nebo více složek tematického nástroje uvedených v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 33 odst. 3 tohoto nařízení.

8. Po přijetí rozhodnutí o financování uvedeného v odstavci 7 může Komise provést odpovídající změny v programech členských států.

ODDÍL 2

Podpora a provádění ve sdíleném řízení

Článek 9

Oblast působnosti

1. Tento oddíl se vztahuje na částku uvedenou v čl. 7 odst. 2 písm. a) a na dodatečné zdroje, které mají být vynakládány ve sdíleném řízení v souladu s rozhodnutím o financování týkajícím se tematického nástroje podle článku 8.

2. Podpora podle tohoto oddílu se provádí ve sdíleném řízení v souladu s článkem 63 finančního nařízení a s nařízením (EU) 2021/1060.

Článek 10

Rozpočtové zdroje

1. Částka uvedená v čl. 7 odst. 2 písm. a) se přidělí na programy členských států orientačně takto:

a) 1 127 000 000 EUR v souladu s přílohou I;

b) 225 000 000 EUR na úpravu přídělů na programy členských států podle čl. 14 odst. 1.

2. Pokud není částka uvedená v odst. 1 písm. b) tohoto článku přidělena v plné výši, může být zbývající částka přidána k částce uvedené v čl. 7 odst. 2 písm. b).

Článek 11

Předběžné financování

1. V souladu s čl. 90 odst. 4 nařízení (EU) 2021/1060 se předběžné financování z fondu vyplácí v ročních splátkách před 1. červencem každého roku, s výhradou dostupnosti finančních prostředků, takto:

a) 2021: 4 %;

b) 2022: 3 %;

c) 2023: 5 %;

d) 2024: 5 %;

e) 2025: 5 %;

f) 2026: 5 %.

2. Pokud je program členského státu přijat po 1. červenci 2021, vyplatí se dřívější splátky v roce jeho přijetí.

Článek 12

Míry spolufinancování

1. Příspěvek z rozpočtu Unie nepřesáhne 75 % celkových způsobilých výdajů na daný projekt.

2. Příspěvek z rozpočtu Unie lze zvýšit na 90 % celkových způsobilých výdajů v případě projektů prováděných v rámci specifických akcí.

3. Příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 90 % celkových způsobilých výdajů v případě akcí uvedených v příloze IV.

4. Příspěvek z rozpočtu Unie lze zvýšit na 100 % celkových způsobilých výdajů v případě provozní podpory.

5. Příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 100 % celkových způsobilých výdajů v případě mimořádné pomoci podle článku 25.

6. Příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 100 % celkových způsobilých výdajů v případě technické pomoci z podnětu členských států v souladu s omezeními stanovenými v čl. 36 odst. 5 bodě vi) nařízení (EU) 2021/1060.

7. Míra spolufinancování a maximální výše podpory z fondu pro druhy akcí financovaných z příspěvku uvedeného v odstavcích 1 až 5 se stanoví v rozhodnutí Komise o schválení programu členského státu.

8. V rozhodnutí Komise o schválení programu členského státu se pro každý druh akce stanoví, zda se míra spolufinancování použije na:

a) celkový příspěvek včetně příspěvků z veřejných a soukromých zdrojů, nebo

b) pouze příspěvek z veřejných zdrojů.

Článek 13

Programy členských států

1. Každý členský stát zajistí, aby priority vymezené v jeho programu odpovídaly prioritám Unie v oblasti bezpečnosti, reagovaly na výzvy Unie v této oblasti a byly plně v souladu s příslušným acquis Unie a se schválenými prioritami Unie. Členské státy při vymezování priorit svých programů zajistí, aby v nich byla náležitě zohledněna prováděcí opatření uvedená v příloze II.

Komise program členského státu posoudí v souladu s článkem 23 nařízení (EU) 2021/1060.

2. Pro účely odstavce 1, a aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, přidělí každý členský stát:

a) nejméně 10 % zdrojů přidělených podle čl. 10 odst. 1 na specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. a) a

b) nejméně 10 % zdrojů přidělených podle čl. 10 odst. 1 na specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. b).

3. Členský stát může přidělit méně než minimální podíly uvedené v odstavci 2 pouze tehdy, pokud ve svém programu podrobné vysvětlí, proč by přidělení zdrojů pod touto úrovní neohrozilo dosažení daného cíle.

4. Komise zajistí, aby byly při vypracovávání programů členských států v rané fázi a včas zohledněny poznatky a odborné znalosti příslušných decentralizovaných agentur.

5. V zájmu zamezení překrývání činností členské státy konzultují s příslušnými institucemi a jinými subjekty Unie návrh svých opatření, zejména při provádění operativních akcí politického cyklu EU/EMPaCT nebo opatření koordinovaných společnou pracovní skupinou pro kyberkriminalitu (Joint Cybercrime action Taskforce, J-CaT), jakož i návrh činností v oblasti odborné přípravy.

6. Komise může příslušné decentralizované agentury ve vhodných případech zapojit do úkolů týkajících se monitorování a hodnocení podle oddílu 5, zejména s cílem zajistit, aby akce prováděné s podporou fondu byly v souladu s příslušným acquis Unie a schválenými prioritami Unie.

7. Na pořízení vybavení, dopravních prostředků nebo na výstavbu zařízení důležitých pro bezpečnost může být použito maximálně 35 % finančních prostředků přidělených na program členského státu. Tento strop smí být překročen pouze v řádně odůvodněných případech.

8. Členské státy se svých programech přednostně zaměří na:

a) schválené priority Unie a acquis v oblasti bezpečnosti, zejména účinnou výměnu relevantních a přesných informací a provádění jednotlivých součástí rámce pro interoperabilitu informačních systémů EU;

b) doporučení s finančními důsledky učiněná v rámci nařízení (EU) č. 1053/2013 a spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení;

c) nedostatky týkající se jednotlivých zemí s finančními důsledky, které byly identifikovány v rámci posouzení potřeb, jako zejména v doporučeních evropského semestru v oblasti korupce.

9. V případě potřeby se daný program členského státu změní v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2021/1060, aby zohlednil doporučení podle odst. 8 písm. b) tohoto článku.

10. Členské státy ve svých programech provádějí zejména akce uvedené v příloze IV. S cílem řešit nepředvídané nebo nové okolnosti nebo zajistit účinné provádění financování je Komisi v souladu s článkem 32 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy IV.

11. Kdykoli se členský stát rozhodne pro provádění projektu s podporou fondu společně se třetí zemí, ve třetí zemi nebo ve vztahu k ní, konzultuje tuto skutečnost s Komisí před schválením projektu.

12. Programování podle čl. 22 odst. 5 nařízení (EU) 2021/1060 vychází z typů intervencí uvedených v tabulce 2 přílohy VI tohoto nařízení a zahrnuje orientační rozdělení programovaných zdrojů podle typu intervence v rámci každého specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení.

Článek 14

Přezkum v polovině období

1. V roce 2024 přidělí Komise programům dotčených členských států dodatečnou částku uvedenou v čl. 10 odst. 1 písm. b) v souladu s kritérii uvedenými v prvním pododstavci bodě 2 přílohy I. Toto financování se použije se od

1. ledna 2025.

2. Pokud není nejméně 10 % původního přídělu na program uvedeného v čl. 10 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení pokryto žádostmi o platby podanými v souladu s článkem 91 nařízení (EU) 2021/1060, není dotčený členský stát způsobilý získat dodatečný příděl pro svůj program uvedený v čl. 10 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení.

3. Při přidělování prostředků z tematického nástroje uvedeného v článku 8 tohoto nařízení Komise od 1. ledna 2025 zohlední pokrok členských států při dosahování milníků výkonnostního rámce podle článku 16 nařízení (EU) 2021/1060 a zjištěné nedostatky v provádění.

Článek 15

Specifické akce

1. Členský stát může získat finanční prostředky na specifické akce navíc ke svému přídělu vypočtenému v souladu s čl. 10 odst. 1, jsou-li tyto finanční prostředky následně takto označeny v jeho programu a jsou použity jako příspěvek k provádění cílů fondu, včetně krytí nově vznikajících hrozeb.

2. Financování specifických akcí se nepoužije pro jiné akce v daném programu členského státu s výjimkou řádně odůvodněných případů a na základě změny programu členského státu schválené Komisí.

Článek 16

Provozní podpora

1. Členský stát může využít až 20 % částky přidělené na svůj program v rámci fondu na financování provozní podpory pro veřejné orgány odpovědné za plnění úkolů a poskytování služeb, které pro Unii představují veřejnou službu.

2. Členský stát při využívání provozní podpory dodržuje acquis Unie v oblasti bezpečnosti.

3. Členský stát vysvětlí ve svém programu a ve výročních zprávách o výkonnosti uvedených v článku 30, jak využití provozní podpory přispívá k dosažení cílů fondu. Před schválením programu členského státu posoudí Komise výchozí

situaci v členských státech, které vyjádřily svůj záměr využít provozní podporu, přičemž zohlední informace poskytnuté těmito členskými státy a veškerá doporučení z mechanismů pro hodnocení a kontrolu kvality, jako jsou například schengenský hodnotící a monitorovací mechanismus nebo jiné případné mechanismy pro hodnocení a kontrolu kvality.

4. Provozní podpora se soustředí na akce, kterých se týkají výdaje stanovené v příloze VII.

5. S cílem řešit nepředvídané nebo nové okolnosti nebo zajistit účinné provádění financování je Komisi v souladu s článkem 32 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy VII, pokud jde o výdaje, jež jsou způsobilé pro provozní podporu.

Článek 17

Řídicí kontroly a audity projektů prováděných mezinárodními organizacemi

1. Tento článek se použije na mezinárodní organizace nebo jejich agentury uvedené v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) bodě ii) finančního nařízení, jejichž systémy, pravidla a postupy byly Komisí podle čl. 154 odst. 4 a 7 uvedeného nařízení posouzeny kladně za účelem nepřímého provádění grantů financovaných z rozpočtu Unie (dále jen „mezinárodní organizace“).

2. aniž jsou dotčeny čl. 83 první pododstavec písm. a) nařízení (EU) 2021/1060 a článek 129 finančního nařízení, je-li

mezinárodní organizace příjemcem ve smyslu čl. 2 bodu 9 nařízení (EU) 2021/1060, není řídící orgán povinen provádět řídicí kontroly uvedené v čl. 74 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) nařízení (EU) 2021/1060, pokud mezinárodní organizace předloží řídícímu orgánu dokumenty uvedené v čl. 155 odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) finančního nařízení.

3. aniž je dotčen čl. 155 odst. 1 první pododstavec písm. c) finančního nařízení, v prohlášení řídícího subjektu, které

má mezinárodní organizace předložit, musí být potvrzeno, že projekt je v souladu s platnými právními předpisy a s podmínkami podpory projektu.

4. Kromě toho, mají-li být uhrazeny náklady podle čl. 53 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) nařízení (EU) 2021/1060, v prohlášení řídícího subjektu, které má mezinárodní organizace předložit, musí být potvrzeno, že:

a) byly ověřeny faktury a doklady o jejich platbě příjemcem;

b) byly ověřeny účetní záznamy nebo účetní kódy vedené příjemcem pro operace spojené s výdaji vykázanými řídícímu orgánu.

5. Mají-li být uhrazeny náklady podle čl. 48 odst. 1 písm. b), c) nebo d) nařízení (EU) 2021/1060, v prohlášení řídícího subjektu, které má mezinárodní organizace předložit, musí být potvrzeno, že byly splněny podmínky pro úhradu výdajů.

6. doklady uvedené v čl. 155 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a c) finančního nařízení se poskytují řídícímu orgánu

spolu s každou žádostí o platbu podanou příjemcem.

7. Příjemce předkládá řídícímu orgánu každoročně do 15. října účetní závěrku. K ní musí být připojen výrok nezávislého auditního subjektu vypracovaný v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy. Tento výrok musí uvádět, zda zavedené kontrolní systémy řádně fungují a jsou nákladově efektivní a zda jsou uskutečněné operace legální a správné. Musí rovněž uvádět, zda auditní činnost nezpochybňuje tvrzení obsažená v prohlášeních řídícího subjektu předložených mezinárodní organizací, včetně informací o podezřeních z podvodu. Musí poskytovat jistotu, že výdaje uvedené v žádostech o platbu, které mezinárodní organizace podala řídícímu orgánu, jsou legální a správné.

8. aniž jsou dotčeny stávající možnosti provádění dalších auditů podle článku 127 finančního nařízení, řídící orgán

vypracuje prohlášení řídícího subjektu uvedené v čl. 74 odst. 1 prvním pododstavci písm. f) nařízení (EU) 2021/1060. Řídící orgán tak učiní na základě dokumentů poskytnutých mezinárodní organizací podle odstavců 2 až 5 a 7 tohoto článku, místo aby se spoléhal na řídicí kontroly podle čl. 74 odst. 1 uvedeného nařízení.

9. dokument, který stanoví podmínky podpory podle čl. 73 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1060, musí obsahovat

požadavky stanovené v tomto článku.

10. Odstavec 2 se nepoužije a řídící orgán je tak povinen provést řidicí kontroly, pokud:

a) tento řídící orgán zjistí zvláštní riziko nesrovnalosti nebo náznak podvodu v souvislosti s projektem zahájeným nebo prováděným mezinárodní organizací;

b) mezinárodní organizace nepředloží uvedenému řídícímu orgánu dokumenty uvedené v odstavcích 2 až 5 a 7; nebo

c) dokumenty uvedené v odstavcích 2 až 5 a 7, které předložila mezinárodní organizace, jsou neúplné.

11. Je-li projekt, jehož příjemcem ve smyslu čl. 2 bodu 9 nařízení (EU) 2021/1060 je mezinárodní organizace, součástí vzorku podle článku 79 uvedeného nařízení, může auditní orgán vykonávat svou činnost na základě dílčího vzorku operací, jež souvisejí s tímto projektem. Jsou-li v dílčím vzorku zjištěny chyby, může auditní orgán případně požádat auditora mezinárodní organizace, aby posoudil celý rozsah a celkové množství chyb v daném projektu.

ODDÍL 3

Podpora a provádění v přímém nebo nepřímém řízení

Článek 18

Oblast působnosti

Komise provádí podporu podle tohoto oddílu buď přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce.

Článek 19

Způsobilé subjekty

1. Pro financování Unií jsou způsobilé tyto subjekty:

a) právní subjekty usazené v:

i) členském státě nebo zámořské zemi nebo území s ním spojenými;

ii) třetí zemi uvedené v pracovním programu za podmínek stanovených v odstavci 3;

b) právní subjekty založené podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace relevantní pro účely fondu.

2. Pro financování Unií nejsou způsobilé fyzické osoby.

3. Subjekty uvedené v odst. 1 písm. a) bodě ii) se účastní jako součást konsorcia, jež je tvořeno alespoň dvěma nezávislými subjekty, z nichž alespoň jeden je usazen v členském státě.

Subjekty účastnící se jako součást konsorcia podle prvního pododstavce tohoto odstavce zajistí, aby akce, jichž se účastní, byly v souladu se zásadami zakotvenými v Listině a aby přispívaly k dosahování cílů fondu.

Článek 20

Akce Unie

1. Z podnětu Komise může být fond použit k financování akcí Unie, jež se týkají jeho cílů.

2. akce Unie mohou poskytovat financování kteroukoli z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou

grantů, cen a zadávání veřejných zakázek. Mohou rovněž poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.

3. Ve výjimečných případech mohou být pro financování v rámci akcí Unie způsobilé rovněž decentralizované agentury, pokud pomáhají při provádění akcí Unie spadajících do jejich pravomoci a pokud se na tyto akce nevztahuje příspěvek Unie do rozpočtu těchto decentralizovaných agentur prostřednictvím ročního rozpočtu.

4. Xxxxxx prováděné v přímém řízení se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

5. Členy hodnotící komise, která posuzuje návrhy, uvedené v článku 150 finančního nařízení, mohou být externí odborníci.

6. Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a považují se za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použije se čl. 37 odst. 7 nařízení (EU) 2021/695.

Článek 21

Operace kombinování zdrojů

Operace kombinování zdrojů v rámci fondu se provádějí v souladu s nařízením (EU) 2021/523 a hlavou X finančního nařízení.

Článek 22

Technická pomoc z podnětu Komise

V souladu s článkem 35 nařízení (EU) 2021/1060 lze z fondu podpořit technickou pomoc prováděnou z podnětu nebo jménem Komise financováním ve výši 100 %.

Článek 23

Audity

audity použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty, včetně osob nebo subjektů, jež nebyly pověřeny orgány, institucemi ani jinými subjekty Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.

Článek 24

Informování, komunikace a publicita

1. Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné, smysluplné a přiměřené cílené informace různým cílovým skupinám, včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti. Zajistí se viditelnost financování z prostředků Unie a poskytnou se informace, s výjimkou řádně odůvodněných případů, kdy veřejné zobrazení těchto informací není možné

nebo vhodné nebo kdy je poskytování takových informací omezeno zákonem, zejména z důvodu bezpečnosti, veřejného pořádku, trestního vyšetřování nebo ochrany osobních údajů. aby byla zajištěna viditelnost financování z prostředků Unie, uvedou příjemci finančních prostředků Unie při veřejné komunikaci o dané akci původ těchto prostředků a rovněž zobrazí znak Unie.

2. S cílem informovat co nejširší veřejnost Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se fondu, akcí uskutečněných v jeho rámci a dosažených výsledků.

Finanční zdroje přidělené na fond rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli fondu.

3. Komise zveřejní pracovní programy týkající se tematického nástroje uvedeného v článku 8. V případě podpory poskytované v přímém a nepřímém řízení zveřejní Komise informace uvedené v čl. 38 odst. 2 finančního nařízení na veřejně přístupných internetových stránkách a tyto informace pravidelně aktualizuje. Tyto informace se zveřejní v otevřeném strojově čitelném formátu, který umožňuje třídění, vyhledávání, extrahování a srovnávání údajů.

ODDÍL 4

Podpora a provádění ve sdíleném, přímém nebo nepřímém řízení

Článek 25

Mimořádná pomoc

1. Fond poskytuje finanční pomoc na řešení naléhavých a konkrétních potřeb v případě řádně odůvodněných mimořádných situací.

V reakci na takovou řádně odůvodněnou mimořádnou situaci může Komise poskytnout mimořádnou pomoc v mezích dostupných zdrojů.

2. Mimořádná pomoc může mít podobu grantů přidělených přímo decentralizovaným agenturám.

3. Mimořádná pomoc může být na programy členských států přidělena navíc k přídělu podle čl. 10 odst. 1 za předpokladu, že je následně v daném programu členského státu jako taková označena. Toto financování se nepoužije pro jiné akce v daném programu členského státu s výjimkou řádně odůvodněných případů a na základě změny programu členského státu schváleného Komisí. Předběžné financování mimořádné pomoci může s výhradou dostupnosti finančních prostředků činit 95 % příspěvku Unie.

4. Xxxxxx prováděné v rámci přímého řízení se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

5. Je-li to nezbytné v zájmu provádění akce, může se mimořádná pomoc vztahovat na výdaje vzniklé přede dnem podání žádosti o grant nebo žádosti o pomoc v souvislosti s uvedenou akci, nikoli však před 1. lednem 2021.

6. V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech a s cílem zajistit včasnou dostupnost zdrojů pro mimořádnou pomoc může Komise samostatně přijmout rozhodnutí o financování mimořádné pomoci podle článku 110 finančního nařízení prostřednictvím okamžitě použitelného prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se přijme postupem podle čl. 33 odst. 4. Uvedený akt zůstává v platnosti po dobu nejvýše 18 měsíců.

Článek 26

Kumulativní a alternativní financování

1. Na akci, na niž byl získán příspěvek v rámci fondu, lze rovněž získat příspěvek z jiného programu Unie, včetně fondů ve sdíleném řízení, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na takový další příspěvek na akci se použijí pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na akci. Podporu z jednotlivých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

2. V souladu s čl. 73 odst. 4 nařízení (EU) 2021/1060 mohou akce, které obdržely značku „pečeť excelence“ podle čl. 2 bodu 45 uvedeného nařízení obdržet podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo Evropského sociálního fondu plus. aby akce mohly obdržet značku „pečeť excelence“, musí splňovat všechny tyto podmínky:

a) byly posouzeny v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto fondu;

b) splňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v dané výzvě k podávání návrhů a

c) nemohou být financovány v rámci dané výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení.

ODDÍL 5

Monitorování, podávání zpráv a hodnocení

Pododdíl 1

Společná ustanovení

Článek 27

Monitorování a podávání zpráv

1. Komise na základě své povinnosti podávat zprávy podle čl. 41 odst. 3 prvního pododstavce písm. h) bodu iii) finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu a Radě informace o hlavních ukazatelích výkonnosti uvedených v příloze V tohoto nařízení.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 32 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha V za účelem provedení nezbytných úprav hlavních ukazatelů výkonnosti uvedených v příloze V.

3. Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku při plnění specifických cílů fondu, které jsou stanoveny v čl. 3 odst. 2, jsou uvedeny v příloze VIII. Pro ukazatele výstupů se výchozí hodnota stanoví na nulu. Milníky stanovené pro rok 2024 a cíle stanovené pro rok 2029 jsou kumulativní.

4. Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie, a je-li to vhodné, i pro členské státy stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.

5. Pro zajištění účinného posouzení pokroku fondu dosaženého při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 32 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha VIII co do revize nebo doplnění ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení mimo jiné informací o projektech, které mají poskytovat členské státy. Jakékoli změny přílohy VIII se použijí pouze na projekty vybrané po jejich vstupu v platnost.

Článek 28

Podávání zpráv o tematickém nástroji

Komise podá zprávu o využívání a rozdělení tematického nástroje uvedeného v článku 8 mezi jeho složky, včetně podpory poskytované na akce ve třetích zemích nebo ve vztahu k nim v rámci akcí Unie. Pokud Evropský parlament na základě informací, které mu byly předloženy, vydá doporučení k akcím, které mají být podporovány v rámci tematického nástroje, Komise se vynasnaží tato doporučení zohlednit.

Článek 29

Hodnocení

1. Komise provede do 31. prosince 2024 hodnocení tohoto nařízení v polovině období. Vedle posouzení prvků podle čl. 45 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 se v hodnocení v polovině období posoudí:

a) účinnost fondu, včetně pokroku dosaženého při plnění jeho cílů, s přihlédnutím ke všem příslušným již dostupným informacím, zejména k výročním zprávám o výkonnosti uvedeným v článku 30 a k ukazatelům výstupů a výsledků stanoveným v příloze VIII;

b) účinnost využívání zdrojů přidělených fondu a účinnost řídicích a kontrolních opatření zavedených k jeho provádění;

c) pokračující význam a vhodnost prováděcích opatření uvedených v příloze II;

d) koordinace, soulad a doplňkovost akcí podporovaných v rámci fondu a podpory poskytované z jiných fondů Unie;

e) unijní přidaná hodnota u akcí prováděných v rámci fondu.

Toto hodnocení v polovině období zohlední výsledky zpětného hodnocení účinků Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014–2020.

2. Vedle prvků podle čl. 45 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1060 zpětné hodnocení rovněž zahrne prvky uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Kromě toho se vyhodnotí dopad fondu.

3. Hodnocení v polovině období a zpětné hodnocení se provádějí včas tak, aby mohla přispět do rozhodovacího procesu, včetně případné změny tohoto nařízení.

4. Komise zajistí, aby hodnocení neobsahovala informace, jejichž šíření by mohlo ohrozit bezpečnostní operace.

5. Při hodnocení v polovině období a zpětném hodnocení Komise věnuje zvláštní pozornost hodnocení akcí prováděných se třetími zeměmi, ve třetích zemích nebo ve vztahu k nim v souladu s čl. 13 odst. 11 a článkem 19.

Pododdíl 2

Pravidla pro sdílené řízení

Článek 30

Výroční zprávy o výkonnosti

1. do 15. února 2023 a do 15. února každého následujícího roku až do roku 2031 včetně předloží členské státy Komisi

výroční zprávu o výkonnosti podle čl. 41 odst. 6 nařízení (EU) 2021/1060.

Vykazované období zahrnuje poslední účetní období ve smyslu čl. 2 bodu 29 nařízení (EU) 2021/1060 předcházející roku, v němž je předkládána zpráva. Zpráva předložená dne 15. února 2023 zahrne období od 1. ledna 2021.

2. Výroční zprávy o výkonnosti obsahují zejména informace o:

a) pokroku při provádění programu členského státu a dosahování milníků a cílů v něm stanovených, přičemž se zohlední nejnovější údaje požadované podle článku 42 nařízení (EU) 2021/1060;

b) veškerých otázkách, které ovlivňují výkonnost programu členského státu, a opatřeních přijatých k jejich řešení, včetně informací o veškerých odůvodněných stanoviscích vydaných Komisí v řízeních o nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU v souvislosti s prováděním fondu;

c) doplňkovosti akcí podporovaných v rámci fondu a podpory poskytované z jiných fondů Unie, zejména akcí prováděných ve třetích zemích nebo ve vztahu k nim;

d) přispění programu členského státu k provádění příslušného acquis Unie a akčních plánů;

e) provádění činností v oblasti komunikace a zviditelnění;

f) plnění příslušných základních podmínek a jejich uplatňování v průběhu celého programového období, zejména dodržování základních práv;

g) provádění projektů ve třetí zemi nebo ve vztahu k ní.

Výroční zpráva o výkonnosti obsahuje souhrn zahrnující všechny body uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce. Komise zajistí, aby souhrny poskytnuté členskými státy byly přeloženy do všech úředních jazyků Unie a zveřejněny.

3. Komise může k výročním zprávám o výkonnosti vznést připomínky do dvou měsíců ode dne jejich obdržení. Pokud je Komise nevznese v této lhůtě, považuje se zpráva za schválenou.

4. Komise poskytne na svých internetových stránkách odkazy na internetové stránky uvedené v čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060.

5. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku přijme Komise prováděcí akt, kterým se stanoví šablona výroční zprávy o výkonnosti. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 33 odst. 2.

Článek 31

Monitorování a podávání zpráv ve sdíleném řízení

1. Při monitorování a podávání zpráv v souladu s hlavou IV nařízení (EU) 2021/1060 se používají příslušné kódy typů intervencí, jež jsou stanoveny v příloze VI tohoto nařízení. S cílem řešit nepředvídané nebo nové okolnosti a zajistit účinné provádění financování je Komisi v souladu s článkem 32 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy VI.

2. Ukazatele uvedené v příloze VIII tohoto nařízení se použijí v souladu s čl. 16 odst. 1 a s články 22 a 42 nařízení (EU) 2021/1060.

XxXXXXXx XXX

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 32

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 13 odst. 10, čl. 16 odst. 5, čl. 27 odst. 2 a 5 a čl. 31 odst. 1 je svěřena Komisi do 31. prosince 2027.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 13 odst. 10, čl. 16 odst. 5, čl. 27 odst. 2 a 5 a čl. 31 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 13 odst. 10, čl. 16 odst. 5, čl. 27 odst. 2 a 5 nebo čl. 31 odst. 1 vstoupí

v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy xxx byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Xxxxxx o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 33

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen Výbor pro fondy v oblasti vnitřních věcí (dále jen „výbor“), zřízený článkem 32 nařízení (EU) 2021/1148. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Jestliže výbor nevysloví žádné stanovisko, Komise nepřijme návrh prováděcího aktu a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

4. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Článek 34

Přechodná ustanovení

1. Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna akcí zahájených podle nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce (ISF Policie), který je součástí Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014-2020, zřízeného nařízením (EU) č. 513/2014. Nařízení (EU) č. 513/2014 se použije na tyto akce až do jejich ukončení.

2. Finanční krytí fondu může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi fondem a opatřeními přijatými podle ISF Policie.

3. V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení, v důsledku opožděného vstupu tohoto nařízení v platnost a v zájmu zajištění kontinuity lze po omezenou dobu považovat náklady vzniklé v souvislosti se zahájenými akcemi podporovanými podle tohoto nařízení v přímém řízení za způsobilé od 1. ledna 2021 i tehdy, pokud vznikly před podáním žádosti o grant nebo žádosti o pomoc.

4. Členské státy mohou po 1. lednu 2021 pokračovat v podpoře projektu vybraného a zahájeného na základě nařízení (EU) č. 513/2014 v souladu s nařízením (EU) č. 514/2014, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) projekt má dvě fáze identifikovatelné z finančního hlediska se samostatnými auditními stopami;

b) celkové náklady projektu překračují částku 500 000 EUR;

c) platby provedené odpovědným orgánem ve prospěch příjemců za první fázi projektu se zahrnou do žádostí o platbu předložených Komisi podle nařízení (EU) č. 514/2014 a výdaje na druhou fázi projektu se zahrnou do žádostí o platbu podle nařízení (EU) 2021/1060;

d) druhá fáze projektu je v souladu s platnými právními předpisy a je způsobilá pro podporu z fondu podle tohoto nařízení a nařízení (EU) 2021/1060;

e) členský stát se zaváže dokončit projekt, zajistit jeho funkčnost a podat o něm zprávu ve výroční zprávě o výkonnosti předložené do 15. února 2024.

Na druhou fázi projektu podle prvního pododstavce tohoto odstavce se použijí ustanovení tohoto nařízení a nařízení (EU) 2021/1060.

Tento odstavec se vztahuje pouze na projekty, které byly vybrány ve sdíleném řízení podle nařízení (EU) č. 514/2014.

Článek 35

Vstup v platnost a použitelnost Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

Ve Štrasburku dne 7. července 2021.

Za Evropský parlament předseda

d. X. XxXXXXX

Xx Xxxx předseda

a. LOGaR

PŘÍLOHA I

KRITÉRIA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ NA PROGRAMY ČLENSKÝCH STÁTŮ

Rozpočtové zdroje uvedené v článku 10 jsou na programy členských států přiděleno takto:

1) na začátku programového období je každému členskému státu přidělena jednorázová pevně stanovená částka ve výši 8 000 000 EUR;

2) zbývající rozpočtové zdroje uvedené v článku 10 se rozdělí podle těchto kritérií:

a) 45 % těchto zbývajících rozpočtových zdrojů se přiděluje nepřímo úměrně hrubému domácímu produktu každého členského státu (standard kupní síly na obyvatele);

b) 40 % těchto zbývajících rozpočtových zdrojů se přiděluje přímo úměrně velikosti populace každého členského státu;

c) 15 % těchto zbývajících rozpočtových zdrojů se přiděluje přímo úměrně rozloze každého členského státu.

Počáteční příděl zbývajících rozpočtových zdrojů uvedených v bodě 2 prvního odstavce se provede na základě ročních statistických údajů vypracovaných Komisí (Eurostatem) za rok 2019. Pro účely přezkumu v polovině období jsou referenční hodnoty založeny na ročních statistických údajích vypracovaných Komisí (Eurostatem) za rok 2023. Pokud členský stát neposkytl Komisi (Eurostatu) údaje za daný rok, může Komise namísto toho použít pro daný členský stát nejnovější dostupné statistické údaje za rok předcházející dotčenému roku.

PŘÍLOHA II

PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ

1. Fond přispěje k naplňování specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení tím, že se zaměří na následující prováděcí opatření:

a) zajištění jednotného uplatňování acquis Unie v oblasti bezpečnosti podporou výměny příslušných informací, například pomocí systému Prüm, směrnice EU o jmenné evidenci cestujících a SIS II, a to i prováděním doporučení z mechanismů pro hodnocení a kontrolu kvality, jako jsou schengenský hodnotící a monitorovací mechanismus nebo další mechanismy pro hodnocení a kontrolu kvality;

b) zřízení, úprava a správa decentralizovaných a bezpečnostních informačních systémů EU, včetně zajištění jejich interoperability, a vývoj vhodných nástrojů pro řešení zjištěných nedostatků;

c) zvýšení aktivního využívání decentralizovaných a bezpečnostních informačních systémů EU při zajištění toho, aby do nich byly vkládány vysoce kvalitní údaje, a

d) podpora relevantních vnitrostátních opatření, včetně vzájemného propojení vnitrostátních databází důležitých pro bezpečnost a jejich propojení s databázemi Unie, pokud je to stanoveno v příslušných právních základech a je-li to relevantní pro provádění specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a).

2. Fond přispěje k naplňování specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. b) tím, že se zaměří na následující prováděcí opatření:

a) zvýšení počtu operací vymáhání práva zahrnujících dva nebo více členských států, včetně tam, kde je to vhodné, operací zahrnujících jiné relevantní subjekty, zejména usnadněním a zlepšením využívání společných vyšetřovacích týmů, společných hlídek, pronásledování, utajeného sledování a jiných mechanismů pro operativní spolupráci v kontextu politického cyklu EU/EMPaCT, přičemž zvláštní důraz se klade na přeshraniční operace;

b) zlepšení koordinace a posílení spolupráce příslušných orgánů uvnitř členských států i mezi nimi a koordinace a spolupráce s dalšími relevantními subjekty, například prostřednictvím sítí specializovaných národních jednotek, sítí a struktur spolupráce Unie a středisek Unie;

c) zlepšení meziagenturní spolupráce na úrovni Unie mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a příslušnými institucemi a jinými subjekty Unie, jakož i spolupráce na vnitrostátní úrovni mezi příslušnými orgány v každém členském státě.

3. Fond přispěje k naplňování specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. c) tím, že se zaměří na následující prováděcí opatření:

a) zintenzivnění odborné přípravy, cvičení a vzájemného učení, specializovaných výměnných programů a sdílení osvědčených postupů uvnitř příslušných orgánů členských států i mezi nimi, a to i na místní úrovni, jakož i se třetími zeměmi a jinými relevantními subjekty;

b) využití synergií sdružováním zdrojů a poznatků a sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy a dalšími příslušnými subjekty včetně občanské společnosti, například vytvořením společných center excelence, rozvojem společných posouzení rizik nebo pomocí společných center operativní podpory pro společně prováděné operace;

c) podpora a rozvoj opatření, záruk, mechanismů a osvědčených postupů pro včasnou identifikaci svědků, oznamovatelů a obětí trestné činnosti, včetně obětí terorismu, a na jejich ochranu a podporu a rozvoj partnerství mezi veřejnými orgány a jinými relevantními subjekty za tímto účelem;

d) pořizování příslušného vybavení a zřízení nebo modernizace specializovaných vzdělávacích zařízení a další základní infrastruktury důležité pro bezpečnost za účelem zvýšení připravenosti a odolnosti, informovanosti veřejnosti a schopností přiměřené reakce na bezpečnostní hrozby;

e) ochrana kritické infrastruktury před událostí souvisejících s bezpečností pomocí odhalování, vyhodnocování a odstraňování zranitelných míst.

PŘÍLOHA III

ROZSAH PODPORY

Z fondu mohou být v rámci jeho cílů podporovány mimo jiné tyto druhy akcí:

a) zřízení, úprava a správa systémů IKT přispívajících k dosažení cílů tohoto nařízení, odborná příprava týkající se používání těchto systémů a testování a zlepšování prvků interoperability těchto systémů a kvality jejich údajů;

b) monitorování provádění práva Unie a plnění cílů politiky Unie v členských státech v oblasti bezpečnostních informačních systémů, včetně ochrany údajů, soukromí a bezpečnosti údajů;

c) operativní akce politického cyklu EU/EMPaCT;

d) akce podporující účinnou a koordinovanou reakci na krize, která propojí stávající kapacity v rámci jednotlivých odvětví, odborná střediska a informační střediska pro různé situace, jež se týkají mimo jiné zdraví, civilní ochrany, terorismu a kyberkriminality;

e) akce, které rozvíjejí inovativní metody nebo využívají nové technologie s potenciálem jejich převedení do ostatních členských států, zejména projekty zaměřené na testování a validaci výsledků výzkumu v oblasti bezpečnosti financované Unií;

f) akce, které zvyšují odolnost vůči nově vznikajícím hrozbám, včetně nezákonného obchodování prostřednictvím online kanálů, hybridních hrozeb, nepřátelského využívání bezpilotních vzdušných prostředků a chemických, biologických, radiologických a jaderných hrozeb;

g) poskytování podpory tematickým sítím specializovaných národních jednotek a národním kontaktním místům nebo jejich tematicky průřezovým sítím v zájmu zlepšení vzájemné důvěry, výměny a šíření know-how, informací, zkušeností a osvědčených postupů, slučování zdrojů a odborných znalostí ve společných centrech excelence;

h) vzdělávání a odborná příprava zaměstnanců a odborníků příslušných donucovacích a soudních orgánů a správních agentur s přihlédnutím k operativním potřebám a analýzám rizik, ve spolupráci s CEPOLem a případně s Evropskou sítí pro justiční vzdělávání, mimo jiné vzdělávání a odborné přípravy týkající se politik v oblasti prevence se zvláštním důrazem na základní práva a nediskriminaci;

i) spolupráce se soukromým sektorem, například v boji proti kyberkriminalitě, za účelem vybudování důvěry a zlepšení koordinace, plánování pro nepředvídané události a za účelem výměny a šíření informací a osvědčených postupů mezi veřejnými a soukromými subjekty podílejícími se mimo jiné na ochraně veřejných prostor a kritické infrastruktury;

j) akce zaměřené na posílení komunit v zájmu rozvíjení lokálních přístupů a politiky prevence a akce pro zvyšování povědomí a informování zúčastněných stran a široké veřejnosti o bezpečnostních politikách Unie;

k) financování vybavení, dopravních prostředků, komunikačních systémů a zařízení důležitých pro bezpečnost;

l) financování nákladů na zaměstnance podílející se na akcích, které jsou financovány z fondu, nebo na akcích, které vyžadují zapojení zaměstnanců z technických nebo bezpečnostních důvodů.

PŘÍLOHA IV

AKCE UVEDENÉ V ČL. 12 ODST. 3 A ČL. 13 ODST. 10

1) Projekty, jejichž cílem je předcházet radikalizaci a bojovat proti ní

2) Projekty, jejichž cílem je zlepšit interoperabilitu informačních systémů EU a vnitrostátních systémů IKT, pokud jsou stanoveny právními předpisy Unie nebo členských států.

3) Projekty, jejichž cílem je bojovat proti nejzávažnějším hrozbám, které představuje závažná a organizovaná trestná činnost, v rámci operativních akcí politického cyklu EU/EMPaCT.

4) Projekty, jejichž cílem je předcházet kyberkriminalitě, zejména pohlavnímu vykořisťování dětí na internetu, a trestné činnosti, kde je internet hlavní platformou pro shromažďování důkazů, a bojovat proti ní.

5) Projekty, jejichž cílem je zlepšit bezpečnost a odolnost kritické infrastruktury.

PŘÍLOHA V

HLAVNÍ UKAZATELE VÝKONNOSTI UVEDENÉ V ČL. 27 ODST. 1

Specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. a)

1. Počet systémů IKT, které se staly interoperabilními v členských státech/s unijními a decentralizovanými bezpečnostními informačními systémy/s mezinárodními databázemi

2. Počet správních jednotek, které zavedly nové nebo upravily stávající mechanismy/postupy/nástroje/pokyny pro výměnu informací s dalšími členskými státy/institucemi nebo jinými subjekty Unie/třetími zeměmi/mezinárodními organizacemi

3. Počet účastníků, kteří považují danou odbornou přípravu za užitečnou pro svou práci

4. Počet účastníků, kteří tři měsíce po skončení odborné přípravy uvedou, že využívají dovednosti a kompetence získané během ní

Specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. b)

5. Odhadovaná hodnota majetku zmrazeného v rámci přeshraničních operací

6. Množství nelegálních drog zabavených v rámci přeshraničních operací podle druhu produktu (1)

7. Množství zbraní zabavených v rámci přeshraničních operací podle druhu zbraní (2)

8. Počet správních jednotek, které zřídily/upravily stávající mechanismy/postupy/nástroje/pokyny pro spolupráci s dalšími členskými státy/institucemi nebo jinými subjekty Unie/třetími zeměmi/mezinárodními organizacemi

9. Počet příslušníků personálu zapojených do přeshraničních operací

10. Počet zohledněných doporučení vydaných v rámci schengenského hodnocení

Specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. c)

11. Počet iniciativ, které byly vyvinuty/rozšířeny s cílem předcházet radikalizaci

12. Počet iniciativ, které byly vyvinuty/rozšířeny s cílem chránit/podporovat svědky a oznamovatele

13. Počet kritických infrastruktur/veřejných míst s novým/upraveným vybavením na ochranu proti rizikům souvisejícím s bezpečností

14. Počet účastníků, kteří považují danou odbornou přípravu za užitečnou pro svou práci

15. Počet účastníků, kteří tři měsíce po skončení odborné přípravy uvedou, že využívají dovednosti a kompetence získané během ní

(1) Rozdělení druhů drog (podle kategorií používaných ve zprávách o nedovolených drogách: Zpráva o drogovém trhu EU, evropská zpráva o problematice drog a statistický bulletin EMCdda):

— konopí,

— opioidy, včetně heroinu,

— kokain,

— syntetické drogy, včetně stimulujících látek na bázi amfetaminu (včetně amfetaminu a metamfetaminu) a MdMa,

— nové psychoaktivní látky,

— jiné nedovolené drogy.

(2) Rozdělení druhů zbraní (na základě stávajících právních předpisů, konkrétně směrnice Rady 91/477/EHS ze dne 18. června 1991 o kontrole nabývání a držení zbraní. Navrhované kategorie jsou zjednodušeny ve srovnání s kategoriemi uvedenými v příloze I směrnice 91/477/EHS a v souladu s kategoriemi v Schengenském informačním systému, který používají vnitrostátní orgány):

— válečné zbraně: samočinné palné zbraně a „těžké“ střelné zbraně (protitankové střely, odpalovací zařízení pro rakety, minomety atd.),

— jiné krátké palné zbraně: revolvery a pistole (včetně salutních a akustických zbraní),

— jiné dlouhé palné zbraně: pušky a brokovnice (včetně salutních a akustických zbraní).

PŘÍLOHA VI

TYPY INTERVENCÍ

TaBULKa 1: KÓdY PRO dIMENZI „OBLaST INTERVENCE“

001.	TER – Boj proti financování terorismu
002.	TER – Předcházení radikalizaci a boj proti ní
003.	TER – Ochrana a odolnost veřejných prostor a jiných měkkých cílů
004.	TER – Ochrana a odolnost kritické infrastruktury
005.	TER – Chemická, biologická, radioaktivní a jaderná rizika
006.	TER – Výbušniny
007.	TER – Řešení krizí
008.	TER – Jiné
009.	OC – Korupce
010.	OC – Hospodářská a finanční trestná činnost
011.	OC – Praní výnosů z trestné činnosti
012.	OC – drogy
013.	OC – Obchodování s palnými zbraněmi
014.	OC – Obchodování s kulturními statky
015.	OC – Obchodováním s lidmi
016.	OC – Převaděčství
017.	OC – Trestné činy proti životnímu prostředí
018.	OC – Organizovaná majetková trestná činnost
019.	OC – Jiné
020.	CC – Kyberkriminalita – jiné
021.	CC – Kyberkriminalita – prevence
022.	CC – Kyberkriminalita – usnadňování vyšetřování
023.	CC – Kyberkriminalita – pomoc obětem
024.	CC – Pohlavní vykořisťování dětí – prevence
025.	CC – Pohlavní vykořisťování dětí – usnadňování vyšetřování
026.	CC – Pohlavní vykořisťování dětí – pomoc obětem
027.	CC – Pohlavní vykořisťování dětí, včetně šíření snímků zobrazujících zneužívání dětí a dětské pornografie
028.	CC – Jiné
029.	GEN – Výměna informací
030.	GEN – Policejní nebo meziagenturní spolupráce (celníci, pohraniční stráž, zpravodajské služby)
031.	GEN – Forenzní vědy
032.	GEN – Podpora obětí

033.	GEN – Provozní podpora
034.	Ta – Technická pomoc – informování a komunikace
035.	Ta – Technická pomoc – příprava, provádění, sledování a kontrola
036.	Ta – Technická pomoc – hodnocení a studie, shromažďování údajů
037.	Ta – Technická pomoc – budování kapacit

TaBULKa 2: KÓdY PRO dIMENZI „dRUH aKCE“

001.	Systémy IKT, interoperabilita, kvalita údajů (s výjimkou vybavení)
002.	Sítě, centra excelence, struktury spolupráce, společné akce a operace
003.	Společné vyšetřovací týmy (SVT) nebo jiné společné operace
004.	dočasná přidělování nebo vysílání odborníků
005.	Odborná příprava
006.	Výměna osvědčených postupů, workshopy, konference, akce, osvětové kampaně, komunikační činnosti
007.	Studie, pilotní projekty, posouzení rizik
008.	Vybavení
009.	dopravní prostředky
010.	Budovy, zařízení
011.	Vysílání nebo jiné kroky navazující na výzkumné projekty

TaBULKa 3: KÓdY PRO dIMENZI „PROVÁdĚNÍ“

001.	akce, na které se vztahuje čl. 12 odst. 1
002.	Specifické akce
003.	akce uvedené v příloze IV
004.	Provozní podpora
005.	Mimořádná pomoc uvedená v článku 25

TaBULKa 4: KÓdY PRO dIMENZI „KONKRÉTNÍ TÉMaTa“

001.	Spolupráce se třetími zeměmi
002.	akce ve třetích zemích
003.	Provádění doporučení vydaných v rámci schengenského hodnocení v oblasti policejní spolupráce
004.	Nic z výše uvedeného

PŘÍLOHA VII

VÝDAJE ZPŮSOBILÉ K PROVOZNÍ PODPOŘE

1. V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. a) provozní podpora v rámci programů členských států pokrývá:

a) údržbu a helpdesk pro unijní a případně vnitrostátní bezpečnostní systémy IKT, které přispívají k dosažení cílů tohoto nařízení,

b) náklady na zaměstnance, kteří přispívají k dosažení cílů tohoto nařízení.

2. V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. b) provozní podpora v rámci programů členských států pokrývá:

a) údržbu technického vybavení nebo dopravních prostředků, které se používají v oblasti předcházení závažné organizované trestné činnosti s přeshraničním rozměrem, jejího odhalování a vyšetřování,

b) náklady na zaměstnance, kteří přispívají k dosažení cílů tohoto nařízení.

3. V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. c) provozní podpora v rámci programů členských států pokrývá:

a) údržbu technického vybavení nebo dopravních prostředků, které se používají v oblasti předcházení závažné organizované trestné činnosti s přeshraničním rozměrem, jejího odhalování a vyšetřování,

b) náklady na zaměstnance, kteří přispívají k dosažení cílů tohoto nařízení.

4. Výdaje na akce, které nejsou způsobilé podle čl. 5 odst. 5, z provozní podpory kryty nejsou.

PŘÍLOHA VIII

UKAZATELE VÝSTUPŮ A VÝSLEDKŮ UVEDENÉ V ČL. 27 ODST. 3

Specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. a)

Ukazatele výstupů

1. Počet účastníků odborné přípravy

2. Počet zasedání/seminářů/studijních návštěv pro odborníky

3. Počet zavedených/upravených/spravovaných systémů IKT

4. Počet zakoupených položek vybavení

Ukazatele výsledků

5. Počet systémů IKT, které se staly interoperabilními v členských státech/s unijními a decentralizovanými bezpečnostními informačními systémy/s mezinárodními databázemi

6. Počet správních jednotek, které zavedly nové nebo upravily stávající mechanismy/postupy/nástroje/pokyny pro výměnu informací s dalšími členskými státy/institucemi nebo jinými subjekty Unie/třetími zeměmi/mezinárodními organizacemi

7. Počet účastníků, kteří považují danou odbornou přípravu za užitečnou pro svou práci

8. Počet účastníků, kteří tři měsíce po skončení odborné přípravy uvedou, že využívají dovednosti a kompetence získané během ní

Specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. b)

Ukazatele výstupů

1. Počet přeshraničních operací, zvlášť uvádějící

1.1. počet společných vyšetřovacích týmů

1.2. počet operativních akcí politického cyklu EU/EMPaCT

2. Počet zasedání/seminářů/studijních návštěv/společných cvičení pro odborníky

3. Počet zakoupených položek vybavení

4. Počet dopravních prostředků zakoupených pro přeshraniční operace

Ukazatele výsledků

5. Odhadovaná hodnota majetku zmrazeného v rámci přeshraničních operací

6. Množství nelegálních drog zabavených v rámci přeshraničních operací podle druhu produktu (1)

(1) Rozdělení druhů drog (podle kategorií používaných ve zprávách o nedovolených drogách: Zpráva o drogovém trhu EU, evropská zpráva o problematice drog a statistický bulletin EMCdda):

— konopí,

— opioidy, včetně heroinu,

— kokain,

— syntetické drogy, včetně stimulujících látek na bázi amfetaminu (včetně amfetaminu a metamfetaminu) a MdMa,

— nové psychoaktivní látky,

— jiné nedovolené drogy.

7. Množství zbraní zabavených v rámci přeshraničních operací podle druhu zbraní (2)

8. Počet správních jednotek, které zřídily/upravily stávající mechanismy/postupy/nástroje/pokyny pro spolupráci s dalšími členskými státy/institucemi nebo jinými subjekty Unie/třetími zeměmi/mezinárodními organizacemi

9. Počet příslušníků personálu zapojených do přeshraničních operací

10. Počet doporučení vydaných v rámci schengenského hodnocení

Specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. c)

Ukazatele výstupů

1. Počet účastníků odborné přípravy

2. Počet výměnných programů/seminářů/studijních návštěv

3. Počet zakoupených položek vybavení

4. Počet zakoupených dopravních prostředků

5. Počet vybudovaných/nakoupených/modernizovaných položek infrastruktury/bezpečnostních zařízení/nástrojů/ mechanismů

6. Počet projektů zaměřených na předcházení trestné činnosti

7. Počet projektů zaměřených na pomoc obětem trestných činů

8. Počet obětí trestné činnosti, kterým byla poskytnuta pomoc

Ukazatele výsledků

9. Počet iniciativ, které byly vyvinuty/rozšířeny s cílem předcházet radikalizaci

10. Počet iniciativ, které byly vyvinuty/rozšířeny s cílem chránit/podporovat svědky a oznamovatele

11. Počet kritických infrastruktur/veřejných míst s novým/upraveným vybavením na ochranu proti rizikům souvisejícím s bezpečností

12. Počet účastníků, kteří považují danou odbornou přípravu za užitečnou pro svou práci

13. Počet účastníků, kteří tři měsíce po skončení odborné přípravy uvedou, že využívají dovednosti a kompetence získané během ní

(2) Rozdělení druhů zbraní (na základě stávajících právních předpisů, konkrétně směrnice Rady 91/477/EHS ze dne 18. června 1991 o kontrole nabývání a držení zbraní. Navrhované kategorie jsou zjednodušeny ve srovnání s kategoriemi uvedenými v příloze I směrnice 91/477/EHS a v souladu s kategoriemi v Schengenském informačním systému, který používají vnitrostátní orgány):

— válečné zbraně: samočinné palné zbraně a „těžké“ střelné zbraně (protitankové střely, odpalovací zařízení pro rakety, minomety atd.),

— jiné krátké palné zbraně: revolvery a pistole (včetně salutních a akustických zbraní),

— jiné dlouhé palné zbraně: pušky a brokovnice (včetně salutních a akustických zbraní).