G YMNÁ ZI UM VIN C EN C E M A KO V S KÉ HO
G YMNÁ ZI UM VIN C EN C E M A KO V S KÉ HO
SE SPORTOVNÍMI TŘÍDAMI NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ
Xxxxxxx Xxxxx 000, 000 00 Xxxx Xxxxx na Moravě
ŠKOLNÍ ŘÁD
Úvodní ustanovení
Školní řád vychází ze zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a z vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů. Součástí tohoto školního řádu jsou v souladu s § 30 školského zákona pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (klasifikační řád).
Preambule JSME LIDÉ
• chováme se slušně a ohleduplně ke svému okolí
• zdravíme všechny dospělé osoby v budově školy
• pomáháme mladším a slabším
• vážíme si práce druhých
MÁME ÚCTU K MAJETKU
• neničíme majetek svůj ani druhých
• přezouváme se, abychom si udrželi pěkné a čisté prostředí
• hlásíme ztráty a nálezy v kanceláři školy
DODRŽUJEME PRAVIDLA
• každou absenci omlouváme stanoveným způsobem
• do školy a na každou vyučovací hodinu chodíme včas
• v budově školy a ve školní jídelně respektujeme i pokyny pedagogů základní školy a zaměstnanců školní jídelny
• po vyučování si po sobě uklidíme pracovní místo
• pokud něco neopatrností poškodíme, čestně to oznámíme a snažíme se věc napravit
• udržujeme pořádek v šatně
PODLE NAŠEHO VYSTUPOVÁNÍ HODNOTÍ VEŘEJNOST NEJEN KAŽDÉHO ŽÁKA, ALE VŠECHNY SPOLUŽÁKY A CELOU ŠKOLU!
ČÁST PRVNÍ
Práva žáků:
1. Každý žák má právo na vzdělávání podle platné legislativy.
2. Každý žák má právo účastnit se vyučování podle rozvrhu hodin a být informován o případných změnách v organizaci studia.
3. Každý žák má právo být seznámen na začátku každého školního roku s obsahem a cíli jednotlivých předmětů, s požadovanými učebními pomůckami, způsobem výuky a klasifikace.
4. Každý žák má právo získat další informace o chodu školy, především prostřednictvím třídního profesora, poté zástupce ředitele a ředitele.
5. Každý žák má právo využít studentský parlament k řešení problémů, vyjádření názorů a připomínek. Vzešlé připomínky, na základě zasedání studentského parlamentu, budou předány v písemné formě.
6. Za svůj názor je každý žák odpovědný s přihlédnutím ke svému věku a své právní odpovědnosti.
7. Každý žák má právo zúčastnit se nabízených školních i mimoškolních akcí. V případě neúčasti ze zdravotních nebo finančních důvodů má právo na zajištění náhradní výuky.
8. Každý žák má právo, aby mu udělená pochvala byla zapsána do pedagogické dokumentace.
9. Každý žák má právo na zajištění pocitu bezpečí, úcty a rovnosti ze strany spolužáků, pedagogických a nepedagogických pracovníků.
10. Každý žák má právo prokazovat se průkazem žáka školy a využívat výhod z toho plynoucích.
Povinnosti žáků:
1. Povinností žáka je docházet do školy pravidelně a včas (nejméně 5 minut před zahájením výuky) podle stanoveného rozvrhu hodin a zúčastňovat se vyučování všem povinným, volitelným a nepovinným vyučovacím předmětům, které si zvolil. Vždy se zvoněním, které zahajuje vyučovací hodinu, je žák na svém místě ve třídě a má připraveny pomůcky na výuku.
2. Povinností žáka je sledovat změny v rozvrhu na následující den a být připraven na výuku dle avizovaných změn. Změny jsou vyvěšeny na nástěnce v budově školy a přístupné na webových stránkách školy a po přihlášení v elektronické klasifikaci. V rozvrhu může dojít k posunu začátku vyučování či dřívějšímu ukončení v důsledku odpadlých hodin.
3. Každý žák si plní své studijní povinnosti a dodržuje pravidla slušného chování.
4. Chrání své zdraví a zdraví jiných, dbá na čistotu a pořádek a pomáhá při udržování pořádku ve škole a v jejím okolí.
5. Aktivně vystupuje proti všem projevům agrese a šikany, zjištěné projevy těchto jevů neprodleně hlásí a pomáhá je řešit.
6. Žák je ve škole vhodně, čistě a bez výstředností oblečen a upraven.
7. Žák šetří školní zařízení, chrání je před poškozením a hospodárně zachází s učebnicemi a školními pomůckami svými i svých spolužáků.
8. Žák dodržuje vyučovací dobu, rozsah přestávek a plní všechny pokyny obsažené ve školním řádu.
9. Nedostaví-li se vyučující do 10 minut po začátku vyučovací hodiny, oznámí žákovská služba tuto skutečnost neprodleně řediteli školy či jeho zástupcům, případně na sekretariát.
Docházka do školy:
1. Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z nepředvídaného důvodu, je zákonný zástupce žáka povinen bez zbytečného odkladu oznámit nejpozději do 3 dnů třídnímu učiteli (event. telefonicky či elektronicky na sekretariát školy) důvod nepřítomnosti. Při návratu do vyučování je žák povinen předložit třídnímu učiteli omluvenku podepsanou zákonným zástupcem žáka, zletilý žák si omluvenku podepisuje sám. Nebude-li absence omluvena do 3 dnů po nástupu žáka do školy, bude považována za neomluvenou. Omluvenky jsou vedeny na omluvném listu. V případě jeho ztráty si žák vyzvedne v kanceláři školy nový za poplatek.
2. Je-li absence žáka známa dopředu, oznámí zákonní zástupci žáka třídnímu učiteli na omluvence datum a hodinu nepřítomnosti žáka ve výuce. Předem známou kontrolu u lékaře je žák povinen uskutečnit v době mimo vyučování – pokud toto nelze splnit z provozních důvodů lékařského zařízení, může žák opustit vyučování pouze na dobu nezbytně nutnou. O uvolnění žáka z vyučování do délky 2 dnů rozhoduje třídní učitel, při delší předpokládané absenci rozhoduje ředitel školy na základě písemné žádosti. Škola nedoporučuje uvolňování žáků v průběhu klasifikačního období. Plánované, déle trvající absence musí žák oznámit třídnímu učiteli nejméně měsíc předem.
3. Odchod k lékaři je žák povinen předem projednat s třídním učitelem. Pokud není třídní učitel k dosažení, obrátí se žák na jeho zástupce, popř. na vyučujícího následující hodiny, zástupce ředitele školy nebo na ředitele školy. Během výuky nesmí žák opustit budovu školy bez povolení jednoho z výše jmenovaných zaměstnanců školy, nezletilí žáci opouštějí školu pouze v doprovodu osoby starší 18ti let, resp. mohou být propuštěni na základě písemné žádosti zákonného zástupce.
4. Při náhlé nevolnosti uvědomí učitel vedení školy a kancelář, která v případě nutnosti zajistí lékařské ošetření. V případě nezletilého žáka uvědomí zákonného zástupce a dohodne s ním způsob předání žáka.
5. Nepřítomnost žáka ve vyučování omlouvá třídní učitel jen ze závažných důvodů (nemoc, mimořádná událost v rodině, dopravní důvody apod.) a to po zvážení všech okolností. Při jedné neomluvené hodině bude žákovi udělena důtka třídního učitele. Při dvou neomluvených hodinách bude žákovi udělena důtka ředitele školy. Při třech a čtyřech neomluvených hodinách bude snížena známka z chování na stupeň uspokojivé, při pěti a více neomluvených hodinách bude snížena známka z chování na stupeň neuspokojivé a může být důvodem pro vyloučení žáka vyššího gymnázia
ze studia. Pozdní příchody z důvodu subjektivního opoždění (např. zaspání) jsou tolerovány pouze třikrát za pololetí. Každý takový následný pozdní příchod je sankcionován jako neomluvená hodina.
6. Ve výjimečných a odůvodněných případech může škola požadovat doložení nepřítomnosti žáka z důvodů nemoci, a to ošetřujícím lékařem žáka.
7. Zásady týkající se docházky do školy platí i pro veškeré akce pořádané školou (návštěva divadla, kina, sportovní akce a jiné).
8. Během dopoledního a odpoledního vyučování (včetně přestávek) žák neopouští budovu školy. Zletilí žáci školy mají možnost vzdálit se z budovy školy ve volných hodinách na vlastní nebezpečí.
9. Žáci mají možnost využít v době přerušení výuky studovnu školy.
10. Jestliže se žák neúčastní vyučování po dobu jednoho týdne a škole nebyl oznámen důvod nepřítomnosti, vyzve ředitel školy písemně zletilého žáka, a je-li nezletilý, zákonného zástupce žáka, aby neprodleně doložil důvod nepřítomnosti, zároveň upozorní žáka, že jinak bude posuzován, jako by studia zanechal. Jestliže do deseti dnů od doručení výzvy žák do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, posuzuje se, jako by studia zanechal prvním dnem neomluvené neúčasti a tímto dnem přestává být žákem školy.
11. Ředitel školy uvolní žáka z výuky předmětu tělesná výchova na základě písemné žádosti. Žádost pro nezletilého žáka podává zákonný zástupce, zletilý žák ji podává sám. K žádosti musí být přiloženo písemné doporučení praktického nebo odborného lékaře. Pokud ředitel školy žádosti vyhoví, žák není z tělesné výchovy hodnocen. Žák, který necvičí v hodině tělesné výchovy, se řídí pokyny učitele.
12. V období školního vyučování, kdy je již ukončena výuka v posledním ročníku vzdělávání, již žák tohoto ročníku školu do vydání maturitního vysvědčení nenavštěvuje (kromě harmonogramu maturitních zkoušek), pokud nekoná ředitelem školy stanovené aktivity.
Žákům je zakázáno:
1. Napovídat při zkoušení, opisovat při písemných zkouškách a používat nepovolené pomůcky.
2. Manipulovat v průběhu vyučování s mobilním telefonem a rušit jeho vyzváněním vyučování.
3. Vzdálit se při vyučování a školních akcích bez souhlasu vyučujícího z určeného místa.
4. Kouřit v prostorách školy včetně jejího bezprostředního okolí a při všech akcích organizovaných školou.
5. Přinášet do školy a na akce organizované školou věci nebezpečné pro život a zdraví (zejména zbraně) a předměty, které by mohly rozptylovat pozornost ostatních žáků při vyučování.
6. Používat v komunikaci hrubé a vulgární výrazy.
7. Otevírat okna o přestávkách, vyklánět se z nich a sedat na ně.
Řád vyučovacího dne
1. Školní budova se otevírá v 6.00 hodin, uzavírá se v 17.00 hodin. Vchod pro žáky je pouze šatnou.
2. Vyučovací doba – rozpis vyučovacích hodin:
Vyučovací hodina | Od | – | Do |
1. | 7.35 | – | 8.20 |
2. | 8.25 | – | 9.10 |
3. | 9.30 | – | 10.15 |
4. | 10.25 | – | 11.10 |
5. | 11.15 | – | 12.00 |
6. | 12.10 | – | 12.55 |
7. | 13.00 | – | 13.45 |
8. | 13.50 | – | 14.35 |
9. | 14.40 | – | 15.25 |
10. | 15.30 | – | 16.15 |
3. Ve volných hodinách během vyučování a po jeho ukončení, kdy není dovoleno prodlévat v učebnách s výjimkou doučování a kroužků, mohou žáci využít studovny, která je pro žáky přístupná v době od 6.00 do 16.45 hodin.
4. V každé vyučovací hodině zodpovídá žák za pořádek ve své lavici. Ve školních lavicích nesmějí být po ukončení vyučování zanechané žádné školní potřeby (atlasy, sešity apod.) nebo části oděvů. Po ukončení vyučování žáci ve třídě zvednou židličky na lavice a služba zavře okna, smaže tabuli a zhasne světla.
5. Do školní tělocvičny nesmějí žáci vstupovat bez vyučujícího a v hodinách tělesné výchovy musí cvičit v úboru, který stanoví vyučující.
6. Žáci, kteří mají vyučování v odborné učebně nebo v laboratoři, vyčkají v klidu na chodbě před učebnou příchodu vyučujícího.
7. Provoz laboratoří, odborných učeben, tělocvičen a hřiště a studovny se řídí zvláštním provozním řádem.
8. Žákům není dovoleno vstupovat bez vyzvání do sborovny, ředitelny a kabinetů. Úřední hodiny jsou uvedeny na dveřích sekretariátu školy.
Společná ustanovení
1. Žák obdrží na začátku studia průkaz žáka školy, kterým prokazuje příslušnost ke škole. Průkaz je platný po dobu studia na škole. V případě předčasného ukončení studia je povinností žáka průkaz vrátit na sekretariát školy. V případě jeho ztráty je nové vydání průkazu zpoplatněno.
2. Žák obdrží na začátku studia čip pro vstup do školy (proti vratné záloze 100 Kč). Povinností žáka je každý den přítomnosti ve škole provést evidenci přítomnosti přiložením tohoto čipu ke snímači u bočního vchodu (vstup šatnou) při příchodu do školy a odchodu ze školy.
3. Žák obdrží na začátku studia přístupové údaje do elektronické klasifikace. Povinností žáka je tyto údaje udržovat v tajnosti. Žák nese plnou zodpovědnost za škody způsobené zneužitím jeho účtu. Rodiče žáka obdrží přihlašovací údaje do elektronické klasifikace do jednoho měsíce od zahájení studia žáka na škole.
4. Žák je povinen na začátku školního roku oznámit třídnímu učiteli adresu svého bydliště, popřípadě přechodného ubytování, adresu svých rodičů nebo jiných osob, které zajišťují jeho výživu. Každou změnu je povinen žák oznámit nejdéle do 3 dnů.
5. Onemocní-li žák nebo některá z osob, s nimiž bydlí nebo je v trvalém styku přenosnou nemocí, oznámí to žák (nebo jeho zákonný zástupce) ihned prostřednictvím třídního učitele řediteli školy.
6. Žákům je zakázáno hrát o peníze a cenné věci, navštěvovat zábavní místnosti a kulturní podniky, které jsou označeny jako nepřípustné mladistvým do určitého věku.
7. Žákům se doporučuje nenosit u sebe větší obnosy peněz, cenné předměty a šperky. V nutném případě je odevzdají do úschovy třídnímu učiteli nebo v kanceláři školy.
8. Mobilní telefony a notebooky se pokládají za soukromý majetek, který je pod stálým dohledem vlastníka. Z tohoto důvodu škola neodpovídá za ztrátu či poškození mobilního telefonu či notebooku. Pravidla pro používání vlastních notebooků jsou vymezena řádem učebny IVT.
9. Ve školní jídelně je žák povinen chovat se ukázněně a dodržovat řád školní jídelny.
10. Na začátku školního roku přidělí třídní učitel každému žáku šatní skříňku. O skříňku se žák řádně stará, na konci školního roku ji předá vyklizenou a odemčenou v nepoškozeném stavu. V případě cizího poškození nahlásí tuto skutečnost neprodleně třídnímu učiteli. Polepování a popisování skříněk není dovoleno. V šatnách se žáci zbytečně nezdržují, dbají pokynů učitelů. Každý žák má od své šatní skříňky vlastní klíč. Žáci sami dbají o uzamčení své šatní skříňky.
11. V budově školy se žáci přezouvají. Jako přezůvky nepoužívají sportovní obuv a boty určené pro venkovní nošení.
12. Při zjištění svévolného poškození školního majetku (lavice, židle, šatní skříňky aj.) žák uhradí vzniklou škodu v plné výši.
13. Pedagog je ze zákona povinen ohlásit orgánu činnému v trestním řízení nebo Odboru sociálních věcí a zdravotnictví při MěÚ:
• záškoláctví při překročení dvou neomluvených dnů
• držení, distribuci nebo zneužívání návykových látek
• projevy šikanování, rasismu, intolerance, xenofobie
• podezření z týrání svěřené osoby
14. V budově školy mohou žáky navštívit pouze jejich rodinní příslušníci, a to jen ze závažných důvodů. Všechny návštěvy se musí nahlásit v kanceláři školy.
15. Veškerá ustanovení školního řádu jsou závazná i pro akce pořádané školou (návštěva divadla, kina, školní akademie, sportovní akce, atd.)
DODATEK KE ŠKOLNÍMU ŘÁDU PRO SPORTOVNÍ OBORY GYMNÁZIA
1. Žáci oboru 79-41-K/413 a 79-41-K/41 jsou povinni doložit potvrzení o činnosti ve sportovním oddíle vždy k pololetnímu vysvědčení.
2. Žáci oboru 79-41-K/420 a 79-42-K/41 jsou povinni se řádně zúčastňovat všech tréninkových jednotek dle učebního plánu. Tréninkový proces je součástí povinné školní docházky.
3. Nemůže-li se žák tréninku zúčastnit a je-li absence předem známa, je žák povinen tuto skutečnost nahlásit svému trenérovi a třídnímu učiteli nejméně jeden den předem.
4. Nastane-li absence na tréninku ze zdravotních či jiných důvodů, které však nebrání účasti ve výuce, je žák povinen nahlásit svou přítomnost ve škole třídnímu učiteli, event. učiteli tělesné výchovy či jiného předmětu probíhající výuky (žák bude přítomen ve výuce či ve studovně).
5. Nepřítomnost žáka v tréninkové jednotce omlouvá trenér jen ze závažných důvodů (nemoc, událost v rodině, dopravní důvody). Žák je povinen osobně či telefonicky nejpozději před zahájením tréninku vysvětlit trenérovi svou nepřítomnost.
6. Postih za neomluvenou neúčast na tréninku (2 tréninkové jednotky):
• 1 trénink: důtka třídního učitele
• 2 tréninky: důtka ředitele školy
• 3 a 4 tréninky: snížená známka z chování na stupeň uspokojivé
• 5 a více tréninků: snížená známka z chování na stupeň neuspokojivé a může být důvodem pro vyloučení žáka gymnázia ze studia
7. Pro žáky oboru 79-41-K/420, 79-42-K/41 a 79-41-K/413, 79-41-K/41 je dále školní řád závazný v plném rozsahu.
ČÁST DRUHÁ
Zásady pro hodnocení a klasifikaci žáků – vnitřní předpis
Účelem hodnocení a klasifikace je přispívat k odpovědnému vztahu žáků ke studiu a ke škole. Při hodnocení a klasifikaci žáků je třeba ověřovat v souladu s učebními osnovami, standardy gymnaziálního vzdělání a v souladu se školním řádem stupeň osvojení předepsaného učiva, stupeň zvládnutí požadovaných dovedností.
Pro potřeby tohoto materiálu se rozumí klasifikačním obdobím každé (tedy prvé a druhé) pololetí školního roku.
Čl. 1
Stupně prospěchu
§ 1
STUPNĚ PROSPĚCHU A CELKOVÝ PROSPĚCH
Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:
• 1 – výborný
• 2 – chvalitebný
• 3 – dobrý
• 4 – dostatečný
• 5 – nedostatečný
Doporučené požadavky pro udělení klasifikačního stupně:
Stupeň l (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešeni teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolu, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. v uplatňování osvojených poznatků a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšleni je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. v ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. v kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činnosti je málo pohotový a má větší nedostatky. v uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využíváni poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. v logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. v kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. v uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele, úrovní svých znalostí není schopen navazovat na výklad nové látky. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. v ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.
Čl. 2
Celkový prospěch
a) Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí vyjadřují výsledky klasifikace v povinných vyučovacích předmětech a hodnocení chování; nezahrnuje klasifikaci v nepovinných předmětech.
b) Žák je na konci prvního a druhého pololetí hodnocen takto:
• prospěl s vyznamenáním
• prospěl
• neprospěl
Žák prospěl s vyznamenáním, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch horší než chvalitebný, průměrný prospěch z vyučovacích předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré.
Žák prospěl, nemá-li v žádném vyučovacím předmětu prospěch nedostatečný.
Žák neprospěl, má-li z některého vyučovacího předmětu prospěch nedostatečný.
c) Do vyššího ročníku postupuje žák, který při celkové klasifikaci na konci druhého pololetí nebo po opravných zkouškách dosáhl alespoň stupně hodnocení prospěl.
d) Neprospěl-li žák z některého povinného předmětu ani u opravné zkoušky, může ředitel školy na žádost žáka nebo zákonného zástupce u nezletilého žáka povolit opakování ročníku. Na žádost zákonného zástupce žáka, který plní základní školní docházku, nebo po dohodě s ním může podle §39 odst. 2 školského zákona převést neúspěšného žáka do odpovídajícího ročníku spádové ZŠ, popř. jiné ZŠ, kterou zvolil zákonný zástupce, a to se souhlasem ředitele této školy.
§ 2
ZÁSADY KLASIFIKACE
a) Stupeň prospěchu za dané klasifikační období určí vyučující, který vyučuje příslušnému předmětu. V případě, že předmětu vyučují dva učitelé, určí stupeň prospěchu po vzájemné dohodě.
b) Datum ukončení klasifikačního období stanoví ředitel školy na jeho počátku.
c) Při stanovení stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí celkový přístup žáka k práci v daném předmětu během celého klasifikačního období. Stupeň prospěchu musí vycházet z dílčích klasifikačních podkladů získaných v průběhu celého klasifikačního období a musí být v souladu s pravidly a podmínkami klasifikace, které vyučující stanovil na počátku klasifikačního období a žákům prokazatelně sdělil. Stupeň prospěchu však nemusí vycházet z aritmetického průměru dílčích hodnocení a klasifikačních podkladů v daném období.
d) Vyučující může žáka hodnotit i na základě bodového systému, který schválil ředitel školy. Na konci klasifikačního období a ve čtvrtletí je bodování převedeno na klasifikační stupeň podle §1 čl. 1 odst. a).
e) Při celkové klasifikaci je přihlíženo k individuálním zvláštnostem a specifickým potřebám žáka.
f) Žák má právo na podrobné seznámení s tím, jak byl stupeň prospěchu, kterým je hodnocen, stanoven. Stejné právo mají také zákonní zástupci nezletilých žáků a rodiče zletilých žáků nebo osoby, které plní vůči zletilým žákům vyživovací povinnost.
§ 3
POCHYBNOSTI O SPRÁVNOSTI HODNOCENÍ
a) Jestliže má zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti
o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení (výpisu z třídního výkazu), požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení; je-li vyučujícím v daném předmětu ředitel školy, může požádat odbor školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu kraje Vysočina.
b) Ředitel střední školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení a klasifikace.
c) Komise žáka přezkouší nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka.
d) Výsledek přezkoušení je konečný. Ředitel školy ho oznámí neprodleně zletilému žáku nebo zákonnému zástupci nezletilého žáka.
e) O přezkoušení žáka se pořizuje protokol, který třídní učitel zařadí k dokumentaci žáka.
f) Přezkoušet žáka nelze, byl-li žák v klasifikačním období z vyučovacího předmětu, jehož klasifikace je napadána, již komisionálně zkoušen.
Čl. 1
§ 4
ZÍSKÁVÁNÍ PODKLADŮ PRO HODNOCENÍ A KLASIFIKACI
a) Evidence klasifikace je vedena pouze v elektronické podobě.
b) Příslušný vyučující odpovídá za průběžnou evidenci známek a aktualizaci zápisu známek vždy k 15. a poslednímu dni v měsíci. Zapsány budou všechny známky udělené v příslušné 14ti denní periodě.
c) Pro typ známky si vyučující individuálně stanoví spektrum využití váhy známek (maximální rozpětí 1–M, váha 1–10).
d) V zápisu klasifikace bude povinně rozlišena písemná (P) a ústní (U) forma zkoušení. Toto označení může být dále slovně rozlišeno (např. P – test, U – orientační aj.).
e) Obecné principy:
Žáci jsou vyučujícími jednotlivých předmětů na začátku klasifikačního období prokazatelně seznámeni s pravidly a podmínkami klasifikace.
Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:
• soustavným sledováním výkonů a připravenosti žáka na vyučování
• analýzou výsledků činnosti žáka, konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáka s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami
• rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka
f) Mezi podklady pro hodnocení a závěrečnou klasifikaci patří zejména různé formy dílčí klasifikace (písemné práce, domácí úkoly, ústní zkoušení, projekty, týmová práce atd.), které postihují rovnoměrně znalostní i dovednostní složku edukace, a míru aktivního přístupu žáka k výuce během celého klasifikačního období.
g) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace bez zbytečného prodlení a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů a výtvorů.
Čl. 2
Dílčí klasifikace
a) Získávání dílčích klasifikačních podkladů v jednotlivých předmětech je rovnoměrně rozloženo do celého klasifikačního období. Tím se předchází nadměrné kumulaci získávání klasifikačních podkladů na konci období.
b) Pro předměty, ve kterých se během školního roku probírá více tematických celků, mohou předmětové komise určit „rozsah minimálního učiva“ pro každý tematický celek. Žák musí ovládat toto učivo teoreticky a samostatně řešit typové příklady za každý tematický celek, aby mohl být hodnocen lépe než stupněm „nedostatečný“. Rozsah „minimálního učiva“ a vzorové příklady předloží vedoucí předmětové komise řediteli školy, vyučující v dané třídě musí tímto materiálem a jeho návaznosti na klasifikaci prokazatelně seznámit žáky na začátku školního roku.
c) O termínu kontrolních písemných prací (čtvrtletních, pololetních apod.) a písemných zkoušek, které trvají více než 35 minut nebo zahrnují látku týkající se rozsáhlého tematického celku, musí být žáci informováni nejméně s týdenním předstihem. O této skutečnosti je proveden záznam formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat pouze jednu zkoušku tohoto druhu. Přednost mají čtvrtletní a pololetní práce z jazyků a matematiky. Pololetní práce lze zadat pouze z učiva probraného v aktuálním pololetí.
d) Orientační písemné zkoušky pro celou třídu (celou skupinu) se smí psát ve dni, kdy žáci píší písemné práce uvedené v odstavci c), pouze v rozsahu přípravy z minulé hodiny na stávající. Tyto písemné zkoušky jsou časově omezeny 15 minutami.
e) Formy dílčí klasifikace, které nelze uchovat v čase (tzn. ústní zkoušení, praktické zkoušky, sportovní výkony v tělesné výchově, určité druhy týmové práce apod.) musí být realizovány zásadně před kolektivem třídy. Žák má právo na okamžité sdělení výsledku klasifikace a jeho zdůvodnění.
f) Výsledky hodnocení prací, které lze uchovat v čase (tzn. písemné práce, grafické práce, projekty, …) jsou žákovi sděleny nejpozději do 14 dnů nebo v předem stanoveném termínu. V tomto termínu má žák právo opravené práce vidět a požadovat zdůvodnění klasifikace a vysvětlení případných nedostatků.
g) Čtvrtletní a pololetní práce jsou uschovány po celé klasifikační období včetně doby, po kterou se může žák či zákonní zástupci nezletilého žáka odvolat proti hodnocení (tj. do 3 dnů od vydání vysvědčení).
h) V případě nepřítomnosti žáka ve škole v době, kdy jsou ověřovány znalosti, schopnosti a dovednosti, je plně na rozhodnutí učitele, zda mu poskytne náhradní termín.
i) Pokud žák neodevzdá zadanou práci v určeném termínu, je hodnocena nedostatečně.
j) Pokud se prokáže, že odevzdaná práce nebo její část je plagiátem, je hodnocena nedostatečně a vyučující navrhne žákovi kázeňské opatření podle školního řádu.
Čl. 3
Četnost a formy klasifikace
a) Žák má právo na přiměřený počet dílčích klasifikačních podkladů v závislosti na týdenní hodinové dotaci příslušného předmětu. Počet podkladů potřebných ke klasifikaci je na rozhodnutí učitele, musí však být získány vzhledem k časovému rozmezí a obsahu učiva jednotlivých klasifikačních celků (čtvrtletí) rovnoměrně.
b) Poměr mezi formami dílčích klasifikací je závislý na povaze předmětu, nesmí však být využita pouze jedna forma klasifikace (písemná, nebo ústní).
c) Ústním zkoušením se rozumí jakákoliv forma ústního projevu ohodnocená známkou.
§ 5
DALŠÍ PRAVIDLA KLASIFIKACE
a) Žák má právo na to, aby nebyl hodnocen bezprostředně po svém návratu do školy, předcházela-li mu nepřítomnost delší než jeden týden za předpokladu, že se na začátku hodiny řádně omluví a v případě, že s dílčí klasifikací nebyl seznámen již před počátkem nepřítomnosti.
b) Mezi 1. a 2. pololetím jsou stanoveny klasifikační prázdniny. Začínají dnem po klasifikační poradě a končí pololetními prázdninami. V tomto období neprobíhá žádné zkoušení ohodnocené známkou. Dodržení klasifikačních prázdnin u žáků s ISP je vždy v kompetenci příslušného vyučujícího.
c) V případě ukládání látky k samostatnému nastudování jsou žáci předem seznámeni, jakým způsobem má být osvojena, jakou formou a v jakém rozsahu bude ověřována; přitom může být použit tento postup pouze jako doplňková forma výuky i klasifikace. Žáci mají právo na individuální konzultaci před termínem případného ověřování takto zadaného tématu.
d) Hrozí-li žákovi v závěru klasifikačního období hodnocení stupněm nedostatečný, zajistí vyučující daného předmětu včasné sdělení rodičům o špatném prospěchu. Pokud se žák nevyhýbá klasifikaci a navštěvuje výuku, musí být toto hodnocení podloženo nejméně dvojí klasifikací, z toho alespoň jedna v termínu dva měsíce před závěrem klasifikačního období.
e) Žákovi s absencí vyšší než 30 % včetně ze závažných důvodů může být na návrh vyučujícího daného předmětu prodlouženo klasifikační období a může mu být
předepsána komisionální zkouška. O jejím uložení rozhodne ředitel školy na návrh vyučujícího (event. TU) po zvážení následujících kritérií:
• dosavadní výsledky v daném předmětu
• zda žák neabsolvoval kontrolní písemné práce předepsané v bodě b)
• jakou má žák na konci klasifikačního období v daném předmětu absenci
f) Žákovi s absencí vyšší než 30 %, který se vyhýbá možnosti ohodnocení svých znalostí (časté, opakované krátkodobé absence) bude povinně uloženo doplnění klasifikačních podkladů formou komisionální zkoušky. O jejím uložení rozhodne vyučující daného předmětu.
g) Žák má právo, aby při dílčí klasifikaci i celkovém hodnocení byla zohledněna doporučení a omezení stanovená pedagogicko-psychologickou poradnou, odborným lékařem či specializovaným odborným pracovištěm. Tuto skutečnost musí doložit bezprostředně po jejím vzniku v písemné podobě třídnímu učiteli, případně dalším vyučujícím. Pokud není v písemném doporučení nebo omezení stanovena doba jeho trvání, považuje se za platné nejdéle 4 roky studia.
§ 6
INDIVIDUÁLNÍ STUDIJNÍ PLÁN
Ředitel školy může ze závažných důvodů povolit vzdělávání podle individuálního studijního plánu (ISP).
Ve výjimečných případech může ředitel školy povolit rozklad ročníku. V případě rozložení studia zajišťuje výuku žáka v 1. a 2. pololetí příslušného ročníku stejný vyučující, při změně ročníku zajišťují výuku vyučující příslušného ročníku.
ISP se schvaluje na celý školní rok. V případě neplnění podmínek ISP či špatného prospěchu žáka však může být ISP v průběhu školního roku žákovi odebrán.
Žádost
Písemnou žádost podává zákonný zástupce nezletilého žáka nebo zletilý žák nejpozději do termínu stanoveného ředitelem školy v aktuálním školním roce. Přílohou žádosti je tréninkový plán s udáním dne a hodiny konání tréninku a plán soustředění na příslušný školní rok. Za žáky sportovních odvětví lyžování a biatlonu odevzdají třídním učitelům přílohu trenéři.
Žák odevzdá žádost třídnímu učiteli a ten ji po kontrole všech náležitostí předá řediteli školy. Rozhodnutí o schválení ISP obdrží zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka písemně nejpozději do konce měsíce září příslušného školního roku. Informace pro vyučující je k dispozici na intranetu.
Režim školní docházky a tréninků
Žák, kterému byl ISP ředitelem školy schválen, je uvolněn z výuky po dobu tréninků a soustředění. Pokud se žák nemůže tréninku účastnit, dochází do výuky dle rozvrhu.
Žáci s rozloženým studiem nejsou povinni účastnit se výuky podle platného rozvrhu, v době jejich nepřítomnosti ve výuce za ně zodpovídá trenér či zákonný zástupce.
Žáci s ISP uděleném z důvodů zdravotních vedou evidenci absencí na omluvném listu.
Žáci sportovních odvětví lyžování a biatlonu jsou zařazeni do tréninkových skupin trenérů gymnázia. Tréninky probíhají v dopoledních i odpoledních hodinách dle předem stanoveného rozvrhu. Trenér přejímá za žáka v době tréninku (počínaje opuštěním školní budovy) plnou zodpovědnost. Žák je povinen omluvit svoji nepřítomnost na tréninku trenérovi a třídnímu učiteli v den nepřítomnosti. Absenci ve škole omlouvá dle školního řádu.
Žáci ostatních sportovních odvětví se účastní tréninků dle vlastního tréninkového plánu (viz příloha žádosti o ISP), v době jejich nepřítomnosti ve výuce za ně zodpovídá trenér či zákonný zástupce.
Žáci oboru sportovního zaměření jsou povinni vést tréninkový deník a předložit ho na požádání třídnímu učiteli ke kontrole. Rovněž jsou povinni doložit třídnímu učiteli ke konci pololetí přehled svých sportovních výsledků. Ty mohou být zohledněny při rozhodování o schválení či trvání ISP v následujícím období (pololetí, školním roce).
Konzultace a doplňování učiva
Do 15. září příslušného školního roku zadá vyučující žákům s ISP písemně požadavky na čtvrtletní obsahové výstupy v rámci daného předmětu. U žáků s rozloženým studiem či nepravidelnou školní docházkou (z důvodů tréninku či zdravotních důvodů) stanoví vyučující daného předmětu kromě požadavků učiva rovněž počet předpokládaných známek a formu zkoušení.
Žák má nárok na konzultace (nikoliv průběžné doučování) s příslušnými vyučujícími k zadanému učivu cca 3x za čtvrtletí. U žáků s rozloženým studiem či nepravidelnou školní docházkou (z důvodů tréninku či zdravotních důvodů) závisí počet konzultací na dohodě vyučujícího a žáka.
Žák je povinen vést čtvrtletně přehled konzultací (formulář obdrží od třídního učitele na začátku školního roku).
Dle možností absolvují žáci konzultace hromadně, a to v době mimo svoji řádnou výuku.
V případě plánované absence ve škole (např. z důvodu soustředění) si žák předem zajistí informace o probíraném učivu.
Žáci sportovních odvětví lyžování a biatlonu mají dle dohody s trenéry v průběhu soustředění denně vyhrazeny alespoň dvě hodiny na studium.
Klasifikace
Žákům s ISP je automaticky umožněno odložení klasifikace v souladu s platnými předpisy. Postup při doplnění klasifikace viz §7 čl. 3 c), d).
Čtvrtletní obsahové výstupy v rámci daného předmětu budou rovněž čtvrtletně klasifikovány. Žák je povinen dodržovat následující čtvrtletní klasifikační výstupy:
• 1. čtvrtletí – prosinec včetně
• 2. čtvrtletí – březen včetně
• 3. čtvrtletí – květen včetně
• 4. čtvrtletí – 15. září včetně Rozložený ročník:
• 1., 3. čtvrtletí – leden včetně
• 2., 4. čtvrtletí – červen včetně
O nedodržení plánovaných čtvrtletních klasifikačních výstupů informuje příslušný vyučující zástupce ředitele.
V případě nevyhovujícího termínu konzultace či přezkoušení je žák povinen řádně se vyučujícímu omluvit a dojednat náhradní termín.
Klasifikace mimo výuku je uvedena v Protokolu o dodatečném přezkoušení. Ten je žák povinen předložit při zkoušení příslušnému vyučujícímu. Známky z předmětů jsou průběžně zapisovány do jednoho Protokolu. Protokol s uzavřenou klasifikací za příslušné klasifikační období odevzdá žák třídnímu učiteli a ten jej předá zástupci ředitele.
Čl. 1
§ 7
NEKLASIFIKOVÁNÍ ŽÁKA
Důvody pro neklasifikování žáka
a) Žák není v řádném termínu klasifikován, nesplní-li podmínky klasifikace stanovené vyučujícím na počátku klasifikačního období. Pokud učitel nechce žáka podle §7 čl. 1 odst. a) z důvodu nesplnění podmínek klasifikovat, projedná svůj postup v dostatečném předstihu před jednáním pedagogické rady se zástupcem ředitele pro výuku.
Čl. 2
Celkový prospěch při neklasifikování žáka
a) Nelze-li žáka hodnotit z daného předmětu na konci 1. pololetí, hodnocení se odloží nejpozději do konce března.
b) Nelze-li žáka hodnotit z daného předmětu na konci 2. xxxxxxxx, určí ředitel pro jeho hodnocení náhradní termín v posledním týdnu měsíce srpna. Tento termín je možné prodloužit z vážných důvodů do konce září. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.
Čl. 3
Doplnění podkladů pro klasifikaci
a) Doplnění podkladů pro klasifikaci může být realizováno formou komisionální zkoušky nebo individuálním dodatečným přezkoušením žáka.
b) Forma komisionální zkoušky může být využita v případě absence vyšší než 30 %. Příslušný vyučující oznámí žákovi rozsah zadaného učiva a formu zkoušky. Její výsledek se pak zahrne do celkové klasifikace společně s ostatními klasifikačními podklady. V závislosti na výši absence může být její výsledek i hodnocením za celé pololetí.
c) Rozhodnutí o konání komisionální zkoušky oznámí vyučující nejpozději 14 dní před uzavřením klasifikace v daném pololetí žákům a zástupci ředitele, který zajistí časový harmonogram a složení zkušebních komisí komisionálních zkoušek.
S výjimkou závažných zdravotních důvodů proběhnou komisionální zkoušky vždy nejpozději do konce příslušného pololetí.
d) Dodatečné doplnění klasifikace, nerozhodne-li ředitel školy jinak, zajistí vyučující předmětu. Toto hodnocení se pak zahrne do celkové klasifikace společně s ostatními klasifikačními podklady. Zápis o tomto přezkoušení realizovaném mimo výuku zapíše příslušný vyučující do Protokolu o dodatečném přezkoušení. Zkoušející rovněž zapíše do protokolu výslednou známku za pololetí. Žák je povinen protokol při přezkoušení předložit a po uzavření všech dodatečných zkoušek odevzdat třídnímu učiteli.
e) Žáci s individuálním studijním plánem vykonají dodatečné přezkoušení dle písemného časového plánu. Za jeho zpracování odpovídá třídní učitel. Xxxxxx s ISP je umožněno prodloužení klasifikačního období, a to do 31. 3. za 1. pololetí a do 30. 9. za 2. pololetí příslušného školního roku.
f) Po uzavření všech dodatečných zkoušek zajistí třídní učitel vytisknutí vysvědčení a jeho předání. Protokol založí třídní učitel do třídního výkazu jako přílohu dokumentace žáka.
Čl. 1
§ 8
KOMISIONÁLNÍ ZKOUŠKY
Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:
a) Koná-li rozdílovou zkoušku.
b) Požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o přezkoušení a shledá- li ředitel školy důvod k přezkoušení opodstatněným (pochybení vyučujícího v klasifikaci).
c) Koná-li opravnou zkoušku.
d) Je-li tato forma zkoušky nezbytná pro doplnění dílčích klasifikačních podkladů (platí i pro žáky s ISP).
e) Je-li žák osvobozen od povinnosti docházet do školy.
Čl. 2
a) Komisionální zkoušku uvedenou v § 8 čl. 1 písmena b) a c) může žák konat v jednom dni nejvýše jednu.
b) O zkoušce zkoušející sepíše protokol a předá ho třídnímu učiteli; ten zajistí tisk a předání vysvědčení. Protokol o zkoušce založí třídní učitel do třídního výkazu.
Čl. 3
Komise pro komisionální zkoušky a její činnost:
a) Komise je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušejícím je učitel vyučující žáka danému vyučovacímu předmětu a přísedícím je učitel, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět.
b) Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise odbor školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu kraje Vysočina.
c) Členy komise jmenuje ředitel školy nebo jeho zástupce.
d) Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky. Rozhodnutí o klasifikaci je konečné v případech uvedených v § 8 čl. 1 písmena b) a c).
§ 9
OPRAVNÉ ZKOUŠKY
a) Žák, jehož prospěch je na konci druhého pololetí nedostatečný nejvýše ze dvou povinných předmětů, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku.
b) Opravná zkouška je komisionální.
c) Opravnou zkoušku tvoří část ústní a písemná (ta je přikládána k protokolu).
d) Dle výsledků ústní a písemné části rozhodne zkušební komise o tom, zda žák při zkoušce prospěl (stupeň dostatečný), či neprospěl (stupeň nedostatečný).
e) Pokud žák v 1. pololetí prospěl, koná se opravná zkouška v rozsahu učiva za
2. pololetí. Pokud žák v 1. pololetí neprospěl či nebyl hodnocen, koná se opravná zkouška v rozsahu učiva za 1. a 2. pololetí.
f) Výsledná známka opravné zkoušky je hodnocením žáka za celé klasifikační období (příslušná pololetí).
g) Xxxxxx xxxxxxx ředitel školy na poslední srpnový týden.
h) Pokud se žák nemůže z vážných důvodů dostavit k opravné zkoušce ve stanoveném termínu, lze povolit vykonání opravné zkoušky nejpozději do konce září (pro žáka plnícího povinnou školní docházku, do té doby navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník).
i) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání bez omluvy nedostaví, neprospěl.
§ 10
PŘERUŠENÍ A OPAKOVÁNÍ STUDIA
a) Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku, na základě jeho žádosti nebo žádosti zákonného zástupce u nezletilého žáka přerušit vzdělávání, a to
na dobu nejvýše dvou let. Po uplynutí doby přerušení vzdělávání žák pokračuje v tom ročníku, ve kterém bylo vzdělávání přerušeno, popř. se souhlasem ředitele ve vyšším ročníku, prokáže-li u rozdílových zkoušek odpovídající znalosti. Nebrání-li tomu závažné důvody, ukončí ředitel přerušení vzdělávání i před uplynutím doby přerušení.
b) Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a který na konci
2. pololetí neprospěl (viz § 1 čl. 2 odst. d) nebo nemohl být hodnocen (viz § 2 čl. 2 odst. b), na základě jeho žádosti nebo žádosti zákonného zástupce u nezletilého žáka povolit opakování ročníku po posouzení dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti; žák, který plní povinnou školní docházku, v těchto případech opakuje ročník vždy, neuplatní-li se ustanovení §1 čl. 2 odst. d).
§ 11
UKONČENÍ STUDIA Z PROSPĚCHOVÝCH DŮVODŮ
a) Jestliže je žák na konci školního roku hodnocen ze tří nebo více povinných předmětů stupněm nedostatečný nebo je tímto stupněm hodnocen po opravných zkouškách byť z jediného předmětu, může ředitel povolit opakování ročníku na základě písemné žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka (viz též § 1 čl. 2 odst. d). v případě zamítnutí žádosti žák studium na škole skončí.
b) Žák plnící povinnou školní docházku opakuje v těchto případech ročník vždy (blíže viz § 1 čl. 2 odst. d).
Čl. 1
§ 12
VÝCHOVNÁ OPATŘENÍ A HODNOCENÍ CHOVÁNÍ
a) Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a opatření k posílení kázně žáků.
b) Všechna výchovná opatření jsou evidována v dokumentaci žáka. Za evidenci odpovídá třídní učitel.
Čl. 2
Pravidla hodnocení chování
Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování školního řádu během klasifikačního období.
Čl. 3
Kritéria pro jednotlivé stupně hodnocení chování
Chování žáka je hodnoceno těmito stupni:
• 1 – velmi dobré
• 2 – uspokojivé
• 3 – neuspokojivé
Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák uvědoměle dodržuje pravidla občanského soužití a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je vždy přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
Stupeň 2 (uspokojivé)
Chování žáka je v rozporu s pravidly občanského soužití a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustil závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školního řádu nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
Stupeň 3 (neuspokojivé)
Chování žáka je v rozporu s pravidly občanského soužití a s ustanoveními školního řádu. Žák se opakovaně dopustil závažného přestupku proti pravidlům občanského soužití nebo školního řádu nebo se dopustil mimořádně závažného přestupku a nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
Čl. 4
a) Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo po dohodě s ředitelem školy důtku třídního učitele, v případě závažnějšího provinění udělí důtku ředitel školy. Výchovná opatření podmíněného vyloučení ze studia a vyloučení ze studia mohou být udělena až po projednání v pedagogické radě školy. Kázeňská opatření se žákovi udělují před spolužáky ve třídě, provede se o nich zápis v třídním výkaze a o důtkách a vyloučení ze studia jsou písemně informováni zákonní zástupci žáka. Za jeden přestupek se uděluje studentovi pouze jedno opatření k posílení kázně.
b) Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří vyučují, a s ostatními učiteli. Rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Při klasifikaci chování žáka se přihlédne k uděleným výchovným opatřením a k účinku těchto opatření. Škola hodnotí a klasifikuje žáky především za jejich chování ve škole, ale ve vážných případech lze v souladu se školním řádem přihlédnout i k chování mimo školu.
c) Ředitel školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností daných školským zákonem nebo školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo vyloučení žáka ze školy. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností, může ředitel školy rozhodnout o jeho vyloučení.
d) Xxxxx slovní a fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy a spolužákům, podvádění a požití návykových látek (alkohol, tabák, drogy, …) ve škole a na akcích pořádaných školou se vždy považují za závažná úmyslná porušení povinností.
§ 13
KLASIFIKACE A HODNOCENÍ ŽÁKŮ S VÝVOJOVÝMI PORUCHAMI A ŽÁKŮ, KTEŘÍ POCHÁZEJÍ Z CIZÍCH ZEMÍ
Čl. 1
Žáci s vývojovými poruchami
a) U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Vyučující respektují doporučení psychologických a speciálních vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků. Volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů pro klasifikaci.
b) Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají jeho schopnostem a na něž nemá porucha negativní vliv.
c) Vyučující kladou důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony.
Čl. 2
Žáci pocházející z cizích zemí
U žáka, který pochází z cizí země, se přihlíží při dílčí klasifikaci a celkovém hodnocení zejména na míru kulturní odlišnosti, na aktivní znalost českého jazyka a dobu, kterou dosud absolvoval ve výchovně-vzdělávacím systému České republiky.
§ 14
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
a) S řádem školy seznamuje prokazatelným způsobem žáky a jejich zákonné zástupce třídní učitel, žáci jsou povinni dodržovat všechna ustanovení.
b) Školní řád je zveřejněn na webových stránkách školy, je dostupný v kanceláři školy, sborovně a studovně.
c) Vedení školy si vyhrazuje právo upravovat školní řád při vzniku nových skutečností, které tento řád neřeší, a novou verzi uvést v platnost okamžitě po jejím schválení Radou školy.
d) O všech změnách musí být bezodkladně informováni všichni učitelé, žáci a zákonní zástupci nezletilých žáků.
ČÁST TŘETÍ
Ustanovení pro mimovýukové aktivity
a) Součástí výuky jsou kromě klasického vyučování mimovýukové aktivity jako sportovní kurzy, exkurze a akce preventivního či osvětového zaměření (přednášky, koncerty aj.).
b) Pokud jsou tyto aktivity zařazeny do rozvrhu místo řádné výuky, jsou pro žáka povinné.
ČÁST ČTVRTÁ
Návykové látky
Všem osobám je v prostorách školy zakázáno užívat návykové látky1, ve škole s nimi manipulovat2 a současně není z důvodů ochrany zdraví a bezpečnosti osob mladších 18ti let dovoleno do školy vstupovat pod jejich vlivem. To neplatí pro případy, kdy osoba užívá návykové látky v rámci léčebného procesu, který jí byl stanoven zdravotnickým zařízením.
Požívání návykových látek osobami mladšími 18 let je v České republice považováno za nebezpečné, nemravné a zahálčivé chování. Každý, kdo se ho dopouští, má nárok na pomoc orgánů sociálně právní ochrany.
a) V případě, kdy se škola o takovém chování dozví, bude tuto skutečnost hlásit rodičům nebo zákonnému zástupci (§ 7, odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně).
b) V případě, že se škola o takovém chování dozví, je nucena splnit zákonnou ohlašovací povinnost vůči orgánům sociálně-právní ochrany (§ 10, odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně).
c) V případě, že se škola hodnověrným způsobem dozví, že někdo připravuje nebo páchá trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 a 188 trestního zákona, je povinna v takovém případě na základě ustanovení § 167 tr. zák. takový trestný čin překazit a učiní tak v každém případě včasným oznámením věci policejnímu orgánu.
d) V případě výskytu látky, u níž je podezření, že se jedná o omamnou nebo psychotropní látku3, v prostorách školy nebo v případě přechovávání nebo šíření4 takové látky žákem bude škola postupovat stejně.
Školní řád nabývá platnosti dne 12. října 2011.
PaedDr. Xxxxx Xxxxxx v. r.
ředitel školy
1 § 89 odst. 10 z. č. 140/1961 Sb., trestní zákon – návykovou látkou se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování
2 manipulací pro účely školního řádu se rozumí přinášení, nabízení, zprostředkování, prodej, opatření, přechovávání
3 nebo přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed
4 § 188a z. č. 140/1961 Sb., trestní zákon