Vymezení pojmů

VI.

Část platného znění zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

__________________________________________________________________________

* * *

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) myslivostí soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví,

b) zvěří obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů uvedených v písmenech c) a d),

a) myslivostí cílevědomá a regulovaná činnost vlastníků, nájemců, pachtýřů, mysliveckých spolků a jiných osob vykonávaná v souladu se zemědělským a lesnickým hospodařením, prováděná v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako přírodnímu bohatství, jejím životním podmínkám a dále vůči dalším stanoveným živočichům jako součásti ekosystému, která je vykonávána ve veřejném zájmu ve prospěch celé společnosti k ochraně a rozvoji přírody a směřuje k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví,

b) zvěří přírodní bohatství představované volně žijícími jedinci těchto živočišných druhů: xxxxx skvrnitý (Dama dama), jelen evropský (Cervus elaphus), jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus), jezevec lesní (Meles meles), kamzík horský (Rupicapra rupicapra), koza bezoárová (Capra aegagrus), králík divoký (Oryctolagus cuniculus), kuna lesní (Martes martes), kuna skalní (Martes foina), liška obecná (Vulpes vulpes), muflon (Ovis musimon), prase divoké (Sus scrofa), sika Dybowského (Cervus nippon dybowskii), sika japonský (Cervus nippon nippon), srnec obecný (Capreolus capreolus), tchoř tmavý (Mustela putorius), zajíc polní (Lepus europaeus), bažant královský (Syrmaticus reevesii), bažant obecný (Phasianus colchicus), xxxxxxxx zahradní (Streptopelia decaocto), holub hřivnáč (Columba palumbus), husa běločelá (Anser albifrons), husa polní (Anser fabalis), husa velká (Anser anser), kachna divoká (Anas platyrhynchos), krocan divoký (Meleagris gallopavo), lyska černá (Fulica atra), orebice horská (Alectoris graeca), perlička obecná (Numida meleagris), xxxxx chocholačka (Aythya fuligula), xxxxx velký (Aythya ferina), xxxxxx obecná (Pica pica), xxxxxx obecný (Sturnus vulgaris), vrána obecná (Corvus corone),

c) druhy zvěře, které nelze lovit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce,3 nebo druhy zvěře, které jsou zvláště chráněnými živočichy podle zvláštních právních předpisů4 a nebyla-li k jejich lovu povolena výjimka podle těchto předpisů:

– savci: bobr evropský (Castor fiber), kočka divoká (Felis silvestris), los evropský (Alces alces), medvěd hnědý (Ursus arctos), rys ostrovid (Lynx lynx), tchoř stepní (Mustela eversmannii), vlk euroasijský (Canis lupus), vydra říční (Lutra lutra),

– ptáci: čírka modrá (Anas querquedula), čírka obecná (Anas crecca), havran polní (Corvus frugilegus), holub doupňák (Columba oenas), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), káně lesní (Buteo buteo), káně rousná (Buteo lagopus), kopřivka obecná (Anas strepera), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), koroptev polní (Perdix perdix), krahujec obecný (Accipiter nisus), krkavec velký (Corvus corax), křepelka polní (Coturnix coturnix), lžičák pestrý (Anas clypeata), moták pochop (Circus aeruginosus), poštolka obecná (Falco tinnunculus), racek chechtavý (Larus ridibundus), raroh velký (Falco cherrug), sluka lesní (Scolopax rusticola), sojka obecná (Garrulus glandarius), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Lyrurus tetrix), volavka popelavá (Ardea cinerea), výr velký (Bubo bubo),

d) druhy zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem:

– savci: xxxxx skvrnitý (Dama dama), jelen evropský (Cervus elaphus), jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus), jezevec lesní (Meles meles), kamzík horský (Rupicapra rupicapra), koza bezoárová (Capra aegagrus), králík divoký (Oryctolagus cuniculus), kuna lesní (Martes martes), kuna skalní (Martes foina), liška obecná (Vulpes vulpes), muflon (Ovis musimon), prase divoké (Sus scrofa), sika Dybowského (Cervus nippon dybowskii), sika japonský (Cervus nippon nippon), srnec obecný (Capreolus capreolus), tchoř tmavý (Mustela putorius) a zajíc polní (Lepus europaeus),

– ptáci: bažant královský (Syrmaticus reevesii), bažant obecný (Phasianus colchicus), xxxxxxxx zahradní (Streptopelia decaocto), holub hřivnáč (Columba palumbus), husa běločelá (Anser albifrons), husa polní (Anser fabalis), husa velká (Anser anser), kachna divoká (Anas platyrhynchos), krocan divoký (Meleagris gallopavo), lyska černá (Fulica atra), orebice horská (Alectoris graeca), perlička obecná (Numida meleagris), xxxxx chocholačka (Aythya fuligula), xxxxx velký (Aythya ferina), xxxxxx obecná (Pica pica), xxxxxx obecný (Sturnus vulgaris), vrána obecná (Corvus corone),

e)c) nehonebními pozemky pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území, dále pozemky zastavěné, sady oplocené sady, zahrady a školky řádně ohrazené oplocené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře^1), 2), obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, veřejná a neveřejná pohřebiště a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti,

f)d) honebními pozemky všechny pozemky v písmenu e) neuvedené,

g)e) souvislými honebními pozemky takové honební pozemky, jestliže se lze dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího pozemku; úzké pozemkové pruhy nepřerušují tuto souvislost, leží-li však ve směru podélném, nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými; za takové pruhy se nepovažují dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnými plochami,

h)f) právem myslivosti souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků,

i)g) honitbou soubor souvislých honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků vymezený v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, v němž lze provádět právo myslivosti podle tohoto zákona,

j)h) oborou druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným oploceným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z obory nemůže volně vybíhat,

k)i) bažantnicí část honitby, v níž jsou vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů; vyhláška stanoví způsob posouzení těchto podmínek a postup, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice,

l)j) jakostní třídou honitby stupeň její úživnosti; vychází z přírodních podmínek v honitbě a stanovuje ji orgán státní správy myslivosti ve spolupráci s orgány státní správy lesů, zemědělství a ochrany přírody, a to vždy, když dojde ke změně podmínek úživnosti v honitbě,

m)k)j) držitelem honitby osoba, které byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti honitba uznána,

n)l)k) uživatelem honitby držitel honitby, pokud honitbu využívá sám, nebo osoba, které držitel honitby honitbu pronajal,

o)m)l) za vlastníka honebního pozemku se pro účely tohoto zákona považuje i právnická osoba, která byla k výkonu vlastnických práv státu a jiných majetkových práv státu na pozemcích ve vlastnictví státu zřízena nebo založena,

p)n)m) živočichem vyžadujícím regulaci živočich, jehož druh je vymezen prováděcím právním předpisem.,

n) pověřenou osobou k posouzení stavu lesa podle § 36 odst. 1 organizační složka státu pověřená Ministerstvem zemědělství,

o) odloučeným honebním pozemkem pozemek, který netvoří honitbu, nelze jej přičlenit k honitbě podle tohoto zákona a který, a to i ve spojení s dalšími souvislými honebními pozemky, nesplňuje podmínky pro uznání honitby,

p) vzděláváním v myslivosti zkoušky z myslivosti, zkoušky pro myslivecké hospodáře a vyšší odborné myslivecké zkoušky,

q) mysliveckým rokem období od 1. dubna do 31. března roku následujícího.

* * *

§ 3

Zásady chovu

(1) K zachování všech druhů zvěře v přírodě činí orgány státní správy myslivosti potřebná opatření. Přitom se poskytuje podpora a ochrana geograficky původním druhům zvěře. Chovem zvěře se rozumějí odborné zásahy sledující určité vymezené biologické cíle, zachování rovnováhy mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím, udržování přírodní kvality genofondu zvěře, cílené zvyšování chovné kvality zvěře a úprava stavů zvěře na optimální stav.

(2) Držitel honitby a v případě jejího pronájmu nájemce honitby (dále jen „uživatel honitby“) je povinen zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby. Minimálním stavem zvěře je stav, při kterém není druh ohrožen na existenci a jeho populační hustota zabezpečuje biologickou reprodukci druhu. Normovaným stavem je nejvýše přípustný jarní stav, který odpovídá kvalitě životního prostředí zvěře a úživnosti honitby; uvádí v rámci jakostní třídy honitby i požadovaný poměr pohlaví a věkovou skladbu zvěře a koeficient očekávané produkce.

(2) Držitel honitby a v případě jejího pronájmu nájemce honitby (dále jen „uživatel honitby“) je povinen zajišťovat v honitbě chov zvěře tak, aby početní stav druhu zvěře neklesl pod minimální stav, který je určen v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby a zároveň tak, aby nedocházelo k nadměrnému poškozování lesních ekosystémů zvěří, přičemž zároveň dbá o zachování a podporu ostatních druhů zvěře v souladu s odstavcem 1.

(3) Minimálním stavem zvěře je stav, při kterém není druh ohrožen na existenci a jeho populační hustota zabezpečuje biologickou reprodukci druhu. Minimální stav siky japonského a siky Dybowského lze stanovit pouze v honitbách, které jsou oborami.

(3)(4) Normované Minimální stavy zvěře se uvádí i pro oblasti chovu zvěře, které vymezuje na návrh jednoho nebo více držitelů honiteb rozhodnutím orgán státní správy myslivosti. Oblastí chovu zvěře je souvislé území tvořené souborem honiteb s přibližně stejnými vhodnými přírodními podmínkami pro zvěř a určené k chovu určitého druhu zvěře spárkaté, s výjimkou zvěře srnčí, sičí, jelence a prasete divokého, nebo jeho místní populace nebo poddruhu či geografické rasy, případně pro vzácné druhy zvěře (tetřev, tetřívek, jeřábek) nebo ohrožené druhy zvěře. U honitby určené pro chov uvedených druhů spárkaté zvěře musí celá její výměra být v oblasti tohoto chovu. Vytvoření oblasti chovu nesmí vést ke zvýšení ekologické zátěže dotčeného území.

(4)(5) Vyhláška stanoví způsob stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře, zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd.

(5) Vyhláška stanoví podklady pro stanovení minimálního stavu druhu zvěře v honitbě a způsob stanovení minimálního stavu druhu zvěře v honitbě, poměr pohlaví a koeficient očekávané produkce pro jednotlivé druhy zvěře.

§ 4

Omezení směřující k zachování druhu zvěře

(1) Orgán státní správy myslivosti může z důvodu obecného zájmu omezit v některých honitbách obvyklý způsob jejich mysliveckého užívání, stanovit jeho podmínky nebo vydat pokyny pro myslivecké hospodaření v takových honitbách.

(1) Ministerstvo zemědělství, na území národních parků Ministerstvo životního prostředí, může v zájmu zachování nebo ochrany některého druhu zvěře, v zájmu regulace živočichů vyžadujících regulaci nebo v zájmu zachování příznivého zdravotního stavu zvěře rozhodnout o opatřeních odchylných od ustanovení části druhé, třetí a páté tohoto zákona nebo o stanovení povinnosti lovu druhu zvěře, a to včetně rozsahu a podmínek jeho provedení. Tato opatření může Ministerstvo zemědělství, na území národních parků Ministerstvo životního prostředí, uložit též opatřením obecné povahy.

(2) Opatření podle odstavce 1 nelze vydat, jestliže by práva nebo povinnosti v něm stanovené vyplývaly z mimořádného veterinárního opatření podle jiného právního předpisu⁴³⁾43). Je-li po vydání opatření podle odstavce 1 vydáno mimořádné veterinární opatření podle jiného právního předpisu⁴³⁾, opatření podle odstavce 1 se neuplatní v rozsahu upraveném mimořádným veterinárním opatřením.

(3) Uživateli honitby, vlastníku honebních pozemků nebo hospodařícímu subjektu lze poskytnout v případě opatření podle odstavce 1 náhradu nákladů a ztrát vzniklých v přímé souvislosti s prováděním opatření. Výši, rozsah a podmínky poskytnutí náhrady, má-li být poskytnuta, stanoví Ministerstvo zemědělství, na území národních parků Ministerstvo životního prostředí, v rozhodnutí nebo v opatření obecné povahy podle odstavce 1.

(4) Náhrada podle odstavce 3 se poskytuje ze státního rozpočtu a o jejím poskytnutí rozhoduje orgán státní správy myslivosti, který opatření podle odstavce 1 vydal. Žádost o poskytnutí náhrady může být podána nejdříve první den následující po ukončení opatření a nejpozději ve lhůtě 6 měsíců ode dne ukončení opatření. V opačném případě nárok na poskytnutí náhrady zaniká. Obsahové náležitosti žádosti a postup při uplatňování náhrady stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.

(2)(5) Dovoz a vývoz živé zvěře i jejích vývojových stadií lze provádět jen se souhlasem orgánu státní správy myslivosti, a to za podmínek v něm stanovených․ K dovozu a vypouštění nepůvodních druhů³⁷⁾ živočichů za účelem mysliveckého hospodaření je nutné také povolení orgánu ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny³⁸⁾ a dodržení veterinárních předpisů⁵⁾. V souhlasu k dovozu a vypouštění nepůvodního druhu živočicha stanoví orgán státní správy myslivosti podmínky pro myslivecké hospodaření s tímto druhem.

* * *

§ 7

Chov zvěře v zajetí

(1) Chov zvěře v zajetí je možný jen se souhlasem orgánu státní správy myslivosti. K žádosti o udělení souhlasu předkládá žadatel vyjádření veterinárních orgánů⁵⁾ a orgánů na ochranu zvířat proti týrání⁷⁾ krajské veterinární správy nebo Ministerstva obrany v rámci jeho působnosti ve věcech týkajících se veterinární péče a ochrany zvířat proti týrání^5),7) k navrhovaným podmínkám držení a chovu. Souhlasu není třeba, jde-li o chov zvěře v zoologické zahradě zřízené obcí nebo krajem nebo jde-li o držení a chov loveckých dravců. Za chov zvěře v zajetí se nepovažuje krotký chov nebo polodivoký chov zvěře prováděný pro účely zazvěřování honiteb, péče o zraněnou zvěř prováděná uživatelem honitby po nezbytnou dobu, záchranné chovy a stanice potřebné péče o zraněné živočichy zřizované podle předpisů o ochraně přírody záchrannými stanicemi⁸⁾. Záchranné chovy zvláště chráněných živočichů a péče o zraněné živočichy zvláště nechráněné, pokud jsou zvěří, lze však provádět jen v zařízeních schválených také orgánem státní správy myslivosti. Vypouštění jedinců z těchto zařízení do honitby lze provádět jen po projednání s orgánem státní správy myslivosti a s vědomím držitele a uživatele honitby.

(2) Pokud uživatel honitby požádá o informaci, jaké druhy živočichů v jeho honitbě byly vypuštěny, je záchranná stanice povinna takovou informaci sdělit.

(2)(3) K dočasnému držení lišky obecné v zajetí pro účely výcviku psů loveckých plemen je třeba souhlasu orgánu státní správy myslivosti a orgánu na ochranu zvířat proti týrání, které mohou stanovit podmínky pro výkon této činnosti.

* * *

§ 9

Omezení a zákazy dané v zájmu ochrany

(1) Je zakázáno plašit zvěř jakýmkoliv způsobem, s výjimkou opatření k zabránění škodám působeným zvěří a dovolených způsobů lovu. Dále je zakázáno rušit zvěř při hnízdění a kladení mláďat a provádět další činnosti záporně působící na život zvěře jako volně žijících živočichů, pokud nejde o činnosti při obhospodařování pozemků nebo o činnosti při návštěvách honiteb jako součástí krajiny.

(2) Rovněž je zakázáno poškozovat nebo ničit slaniska, napajedla, zařízení pro přikrmování, pozorování a lov zvěře a další myslivecká zařízení. K jejich vybudování a umístění je nutný předchozí souhlas vlastníka honebního pozemku. Nedá-li žádný z vlastníků honebních pozemků v honitbě tento souhlas, rozhodne o umístění slaniska, napajedla nebo zařízení pro přikrmování zvěře orgán státní správy myslivosti. Ustanovení zvláštních právních předpisů⁹⁾ tím nejsou dotčena.

(3) Na žádost uživatele honitby může orgán státní správy myslivosti, zejména v době hnízdění, kladení a odchovu mláďat nebo provádění lovů, nařídit přiměřené omezení nebo i zákaz vstupu do honitby nebo jejích částí, omezení jízdy koňmi a tažnými psy a omezení jiných sportovních nebo zájmových činností. Uvedená opatření se nevztahují na hospodářskou činnost vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků.

(4) Držitel honitby, která je oborou, rozhoduje o zpřístupnění a znepřístupnění obory veřejnosti. Pokud oboru její držitel veřejnosti nezpřístupní, není obora veřejnosti přístupná. Držitel nebo uživatel obory oboru zpřístupní uveřejněním návštěvního řádu na vstupech do obory, ve kterém upraví podmínku vstupu zejména s ohledem na ochranu životního prostředí a životní pohodu chované zvěře. Vstup do obory nesmí být omezen nebo znemožněn z vůle jejího držitele minimálně v období stanoveném vyhláškou.

(5) Projeví-li vlastník stavby nebo pozemku, který se nachází uvnitř obory, vůli zpřístupnit jím vlastněnou stavbu nebo pozemek veřejnosti, je držitel honitby, která je oborou, povinen této vůli vyhovět a uvedenou stavbu nebo pozemek zpřístupnit veřejnosti. Povinnost zpřístupnit oboru, popřípadě její část, je dána rovněž tehdy, vyplývá-li tato povinnost z jiného právního předpisu, z rozhodnutí orgánu veřejné moci nebo z právního jednání, kterým je držitel honitby, která je oborou, vázán. Držitel honitby je povinen umožnit vstup do obory složkám integrovaného záchranného systému, orgánům veřejné moci při výkonu své působnosti a dalším osobám, které jsou oprávněny vstoupit na pozemky tvořící oboru podle jiného právního předpisu.

(4)(6) Orgán státní správy myslivosti spolupracuje s dalšími orgány státní správy, jimž jsou právnické i fyzické osoby povinny oznamovat konání hromadných akcí v přírodě¹⁰⁾, a sděluje těmto orgánům požadavky potřebné k ochraně zvěře a jejích životních podmínek.

* * *

§ 11

Povinnosti a oprávnění uživatelů honiteb

(1) V zájmu ochrany zvěře jsou uživatelé polních honiteb povinni pečovat o zakládání remízků a jiných vhodných úkrytů zakládat remízky a pečovat o ně a o jiné vhodné úkryty pro zvěř a uživatelé lesních honiteb o zakládání políček zakládat a pečovat o políčka pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to vlastník, popřípadě uživatel honebních pozemků na jejich žádost písemně povolí; vlastník, popřípadě nájemce lesních pozemků může tuto činnost povolit jen při dodržení předpisů o lesích¹²⁾ právních předpisů¹²⁾12).

(2) Uživatelé honiteb jsou povinni provést po oznámení vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků podle § 10 odst. 3 písm. a) potřebná opatření k záchraně zvěře.

(3) Uživatelé honiteb jsou povinni provádět v době nouze dostupná a přiměřená opatření k záchraně zvěře, zejména ve spojitosti se záplavami, povodněmi, lesními požáry a extrémně vysokou sněhovou pokrývkou.

(4) Uživatel honitby je povinen provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla a v době nouze zvěř, řádně přikrmovat. Počty a objemy těchto zařízení se uvádějí v plánu mysliveckého hospodaření a v ročním statistickém výkazu o honitbě.

(5) Zjistí-li orgán státní správy myslivosti, že zvěř, trpí hladem, a nezjedná-li uživatel honitby po výzvě orgánu státní správy myslivosti okamžitou nápravu, rozhodne tento orgán o krmení zvěře na náklad uživatele. Odvolání podané proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek¹³⁾.

(6)(4) Uživatelé honiteb jsou povinni s vlastníky, popřípadě nájemci honebních pozemků, kteří na těchto pozemcích hospodaří a nejsou členy honebního společenstva, projednat alespoň 7 dnů předem konání činností, které mohou omezit obhospodařování těchto pozemků.

(7)(5) Uživatel honitby je v rámci mysliveckého hospodaření oprávněn usmrcovat živočichy vyžadující regulaci.

* * *

§ 12

Ustanovení myslivecké stráže

(1) Uživatel honitby je povinen pro každých započatých 500 ha honitby navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení jedné myslivecké stráže. Návrh na ustanovení myslivecké stráže se předkládá do 30 dnů od uzavření smlouvy o nájmu honitby anebo do 30 dnů ode dne, kdy byl uživatel honitby vyrozuměn orgánem státní správy myslivosti o zrušení ustanovení myslivecké stráže; v případě užívání honitby na vlastní účet se návrh předkládá do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby.

(1) V honitbě musí být ustanovena 1 myslivecká stráž na každých započatých 500 ha výměry honebních pozemků tvořících honitbu, a to až do dosažení výměry honebních pozemků tvořících honitbu 2 000 ha. Nad tuto výměru honebních pozemků tvořících honitbu musí být ustanovena 1 stráž na každých započatých 1000 ha výměry honebních pozemků tvořících honitbu. Návrh na ustanovení myslivecké stráže musí být předložen orgánu státní správy myslivosti ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci o uznání honitby, nebo ve lhůtě 30 dnů ode dne zániku ustanovení myslivecké stráže. Návrh na ustanovení myslivecké stráže je oprávněn předložit držitel honitby s tím, že alespoň 1 myslivecká stráž v honitbě musí být ustanovena na návrh uživatele honitby. Nevyužije-li držitel honitby svého práva předložit návrh na ustanovení myslivecké stráže, nebo jde-li o mysliveckou stráž ustanovovanou na návrh uživatele honitby, je povinností uživatele honitby předložit návrh na ustanovení myslivecké stráže ve lhůtě 60 dnů ode dne nabytí právní moci o uznání honitby, nebo ve lhůtě 60 dnů ode dne zániku ustanovení myslivecké stráže.

(2) Mysliveckou stráž ustanovuje orgán státní správy myslivosti na období 10 let; opakované ustanovení je možné. Návrh musí obsahovat písemný souhlas osoby navrhované na ustanovení mysliveckou stráží. Nesplní-li uživatel honitby povinnost podle odstavce 1, může ustanovit mysliveckou stráž orgán státní správy myslivosti a vyrozumí o tom uživatele honitby.

(3) Mysliveckou stráží může být ustanovena fyzická osoba, která

a) je starší 21 let,

b) má bydliště na území České republiky,

c) je bezúhonná,

d) má způsobilost k právním úkonům,

e) je fyzicky a zdravotně způsobilá pro výkon funkce myslivecké stráže,

f) prokázala znalost práv a povinností myslivecké stráže podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů úspěšným složením testu v Informačním systému evidence myslivosti,

g) složila slib tohoto znění: „Slibuji, že jako myslivecká stráž budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochrany myslivosti, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející myslivecké stráži.“,

h) má platný lovecký lístek a platný zbrojní průkaz a je pojištěna (§ 48),

i) vyslovila s ustanovením do funkce písemný souhlas.

(4) Za bezúhonného se podle tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo uznán vinným ze spáchání přestupku na úseku myslivosti14 nebo komu byla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona.

(5) K posouzení bezúhonnosti osoby požádá orgán státní správy myslivosti o vydání opisu výpisu z evidence Rejstříku trestů¹⁵⁾. Při posuzování bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního zákona¹⁶⁾. Žádost o vydání opisu výpisu z evidence Rejstříku trestů a opis výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Orgán státní správy myslivosti před ustanovením prověří znalosti navrhované osoby podle odstavce 3 písm. f) a přijme její slib podle odstavce 3 písm. g). Ustanovení mysliveckou stráží provede vydáním služebního odznaku se státním znakem a průkazu myslivecké stráže, ve kterém uvede dobu jeho platnosti a obvod působnosti. Obvod působnosti myslivecké stráže je vymezován honitbou (honitbami).

(7) Myslivecká stráž je povinna oznámit orgánu, který ji ustanovil, každou změnu podmínek uvedených v odstavci 3, a to do 30 dnů od vzniku této změny.

(8) Vyhláška stanoví vzor služebního odznaku se státním znakem, vzor průkazu myslivecké stráže a podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce myslivecké stráže a o jejich ověřování. Vyhláška dále stanoví časový rozsah a technické podrobnosti při skládání testu k ověření práv a povinností myslivecké stráže, podmínky pro úspěšné složení testu, obsahové náležitosti testu a podmínky pro opravný pokus.

* * *

§ 14

Oprávnění myslivecké stráže

(1) Myslivecká stráž je oprávněna

a) požadovat od osob, které jsou v honitbě se střelnou zbraní nebo s jinou loveckou výzbrojí, předložení zbrojního průkazu, průkazu zbraně, loveckého lístku, povolenky k lovu a potvrzení o povinném pojištění, popřípadě jiného průkazu, jímž lze prokázat jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého nebo přechodného pobytu, a jde-li o osoby nacházející se v honitbě s lukem určeným k loveckým účelům, rovněž doklad o složení zkoušky z lovu lukem a označení šípů,

b) zastavit a prohlížet v honitbě a na účelových komunikacích¹⁷⁾ v honitbě dopravní prostředky včetně přepravovaných zavazadel, je-li důvodné podezření, že přepravují nebo obsahují neoprávněně nabytou zvěř, a za tím účelem požadovat předložení dokladu o nabytí zvěře,

c) zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě se zakázanou loveckou výzbrojí anebo se střelnou zbraní, pokud nejde o osobu oprávněnou podle zvláštních právních předpisů držet střelnou zbraň i na honebních pozemcích, a neprodleně přivolat orgán Policie České republiky (dále jen „policie“),

d) odejmout osobám uvedeným v písmenech b) a c) střelnou zbraň, luk určený k loveckým účelům nebo zakázanou loveckou výzbroj, chycenou, ulovenou nebo přepravovanou zvěř, popřípadě i loveckého psa a fretku a vykázat je z honitby; o odnětí věci sepsat úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata, vystavit potvrzení o odnětí věci a odňatou střelnou zbraň, luk určený k loveckým účelům nebo zakázanou loveckou výzbroj odevzdat neprodleně orgánu policie; osoby uvedené v písmenech a) až d) jsou povinny výzvám či úkonům v nich uvedeným vyhovět, popřípadě jich uposlechnout,

e) usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební; usmrcovat kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení,

f) usmrcovat živočichy vyžadující regulaci,

g) usmrcovat po předchozím oznámení místně příslušnému obecnímu úřadu zdivočelá hospodářská zvířata a dále volně se pohybující označená zvířata z farmových chovů zvěře ve vzdálenosti větší než 200 m od nehonebního pozemku, na němž je farmový chov provozován,

h) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů policie, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky,

i) projednat přestupky podle tohoto zákona příkazem na místě,

j) vstupovat na pozemky v honitbě v rozsahu nezbytně nutném k výkonu funkce.

(2) Myslivecká stráž, která usmrtila psa nebo kočku, zdivočelé hospodářské zvíře nebo označené zvíře z farmového chovu zvěře, je povinna o tom neprodleně informovat jeho vlastníka, pokud je známý, a sdělit mu místo usmrcení zvířete a popřípadě jej na toto místo doprovodit.

(3) Prohlídka dopravních prostředků a zavazadel podle odstavce 1 nesmí sledovat jiný zájem než zjištění, zda v těchto prostředcích a zavazadlech není neoprávněně nabytá zvěř.

* * *

§ 17

Obecné zásady pro tvorby honiteb

(1) Myslivost lze provozovat jen v rámci uznané honitby.

(2) Honitba je tvořena souvislými honebními pozemky. Orgán státní správy myslivosti z důvodů bezpečnostních nebo vojenských nebo zájmu vlastníka prohlásí za nehonební pozemky i jiné pozemky než pozemky uvedené v § 2 písm. e)písm. c), a to buď z vlastního podnětu nebo na návrh vlastníka. Orgán státní správy myslivosti, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, vloží stejnopis rozhodnutí o prohlášení pozemku za nehonební do Informačního systému evidence myslivosti ve lhůtě 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

(3) Pomine-li důvod, pro který byl pozemek prohlášen za nehonební, prohlásí orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka pozemku nebo z vlastního podnětu a za souhlasu vlastníka pozemku tento pozemek za honební. Dnem právní moci rozhodnutí o prohlášení pozemku za honební stává se tento pozemek součástí honitby, na jejímž území leží nebo se kterou má nejdelší společnou hranici. Orgán státní správy myslivosti, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, vloží stejnopis rozhodnutí o prohlášení pozemku za honební do Informačního systému evidence myslivosti ve lhůtě 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

(4) Při tvorbě honiteb se nepřihlíží k hranicím katastrálních území, územních obvodů obcí nebo krajů. Hranice honiteb se mají, pokud je to možné, krýt s hranicemi přírodními v terénu zřetelnými (například vodoteče, cesty, silnice).

(5) Honební pozemky tvořící honitbu musí spolu souviset. I pozemky jinak vyhovující pojmu souvislosti však nelze začlenit do jedné honitby, pokud tvoří překážku pohybu zvěře nebo jsou pro ni nebezpečím, například dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnou plochou.

(6) Při tvorbě honiteb se musí přihlížet k jejich tvaru. Nelze vytvořit ani uznat honitbu, která má tvar úzkého pozemkového pruhu v nejširším místě širokém jen 500 m, i když by dosahovala stanovené minimální výměry. Toto ustanovení se netýká okrajových částí honitby (výběžků). Stejně je nutno bránit vzniku hranice honitby, kterou by tvořilo rozhraní zemědělských a lesních pozemků. Za tím účelem se při tvorbě honiteb provádí vyrovnání hranic honiteb výměnou honebních pozemků nebo jejich přičleněním.

(7) Minimální výměra honitby se stanoví pro oboru 50 ha, pro ostatní honitby 500 ha.

(7) Minimální výměra honitby se stanoví

a) 50 ha, jde-li o oboru,

b) 500 ha, jde-li o honitbu vlastní nebo společenstevní uznávanou v hranicích již stávající honitby, která byla z více jak 80 % uznána na honebních pozemcích, k nimž výkon vlastnického práva státu a jiných majetkových práv státu vykonává Ministerstvo obrany nebo právnická osoba jím zřízená nebo založená, a

c) 250 ha, jde-li o ostatní honitby.

§ 18

Uznání honitby

(1) Návrh na uznání honitby podává vlastník honebních pozemků nebo přípravný výbor honebního společenstva (§ 19 odst. 4) orgánu státní správy myslivosti. Splňuje-li návrh podmínky stanovené v § 17 tohoto zákona, musí orgán státní správy myslivosti vydat rozhodnutí o uznání honitby. Je-li součástí návrhu splňujícího podmínky stanovené v § 17 honební pozemek tvořící již uznanou honitbu, orgán státní správy myslivosti v rozhodnutí o uznání honitby rozhodne i o změně honitby, kterou honební pozemek tvoří, a to v rozsahu návrhu na uznání honitby. Den vykonatelnosti rozhodnutí o změně již uznané honitby nesmí předcházet dni vykonatelnosti rozhodnutí o uznání honitby.

(2) Návrh na uznání vlastní honitby může podat vlastník souvislých honebních pozemků, které splňují podmínky uvedené v § 17. Splnění podmínek uvedených v § 17 nebrání skutečnost, že honební pozemek ve vlastnictví navrhovatele nebo jeho člena uvedený v návrhu na uznání honitby tvoří již uznanou honitbu.

(3) Vlastník honebních pozemků může spolu s dalšími vlastníky honebních pozemků vytvořit honební společenstvo, které pak může při splnění podmínek uvedených v § 17 podat návrh na uznání společenstevní honitby.

(4) Navrhovatel může požádat, aby k honebním pozemkům dosahujícím minimální výměry byly přičleněny další souvislé honební pozemky jiných vlastníků, a to s uvedením důvodů tohoto přičlenění. Pokud se o přičlenění s těmito vlastníky dohodl, přiloží tuto dohodu k návrhu. Jestliže se navrhovatelé budoucích sousedních honiteb dohodnou o vzájemné výměně honebních pozemků, která co do jejich výměry nemusí být stejná, předloží tuto dohodu k návrhům. Pokud provádí přičlenění orgán státní správy z vlastního podnětu, může se tak stát jen se souhlasem držitele honitby. Celkový rozsah výměn a přičlenění, které se provádějí k vyrovnání hranic, nesmí být vyšší než 10 % výměry vlastních honebních pozemků navrhovatele honitby.

(5) K návrhu na uznání obory se přikládá studie o vhodnosti přírodních a jiných podmínek pro intenzivní chov daného druhu zvěře, projekt chovu a výstavby potřebných zařízení a vyjádření veterinárních orgánů⁵⁾ a orgánů na ochranu zvířat proti týrání⁷⁾ krajské veterinární správy nebo Ministerstva obrany v rámci jeho působnosti ve věcech týkajících se veterinární péče a ochrany zvířat proti týrání^5),7) k navrhovaným podmínkám chovu. Totéž platí o návrhu na uznání honitby nebo její změny, žádá-li se současně nebo dodatečně, aby v jejím obvodu vznikla bažantnice.

(6) K návrhu na uznání honitby navrhovatel přikládá jím zpracované údaje o vlastnictví honebních pozemků včetně mapového zákresu hranic honitby na mapě zajišťující přesné odlišení hranic honiteb a návrh plánovaných druhů zvěře a jejich minimálních a normovaných stavů minimálně jednoho plánovaného druhu zvěře a jeho minimálního stavu.

* * *

§ 21

Valná hromada honebního společenstva

(1) Do působnosti valné hromady náleží

a) volba a odvolání honebního starosty, který je zároveň předsedou honebního výboru, honebního místostarosty a dalších členů honebního výboru,

b) schvalovat návrhy honebního starosty nebo honebního výboru o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku,

c) rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby,

d) rozhodnutí o změně stanov,

e) rozhodnutí o přijetí vlastníka honebních pozemků přičleněných k honitbě za člena honebního společenstva,

e) schvalovat účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích,

f) rozhodnutí o dalších otázkách, stanoví-li tak tento zákon nebo vyhradí-li si to valná hromada.

(2) Valná hromada může přenést působnost podle odstavce 1 písm. c) na honební výbor.

§ 22

Jednání valné hromady

(1) Valnou hromadu svolává honební starosta zpravidla alespoň jednou ročně. V případě nečinnosti honebního starosty může valnou hromadu svolat honební místostarosta. Člen nebo členové honebního společenstva, jejichž hlasy činí alespoň 10 % všech hlasů, mohou požádat honebního starostu o svolání valné hromady k projednání navržených záležitostí. Honební starosta je povinen do 30 dnů od doručení této žádosti valnou hromadu svolat; pokud tuto valnou hromadu nesvolá, má právo valnou hromadu svolat člen nebo členové honebního společenstva, kteří podali žádost podle předchozí věty.

(2) Honební starosta je povinen vyrozumět všechny členy honebního společenstva o konání valné hromady s uvedením místa, data, hodiny a pořadu jednání. Způsob vyrozumění může upřesnit valná hromada honebního společenstva. Svolatel je povinen zaslat každému členovi pozvánku na valnou hromadu nejpozději 15 dní přede dnem jejího konání na adresu uvedenou v seznamu členů, nestanoví-li stanovy honebního společenstva jinak. Pozvánka musí obsahovat údaj o místě, datu, čase konání valné hromady a její program. Návrh na uzavření, změnu nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby a návrh o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku musí být k nahlédnutí u honebního starosty nejpozději 15 dní před konáním valné hromady. Součástí oznámení o konání valné hromady musí být také jakýkoliv návrh závazků, které mohou významným způsobem ovlivnit hospodaření honebního společenstva. Projednat záležitost, která nebyla uvedena v pozvánce na valnou hromadu, lze pouze se souhlasem všech přítomných členů honebního společenstva.

(3) Hlasovací právo na valné hromadě přísluší pouze členům honebního společenstva. Na rozhodování se členové honebního společenstva podílejí podle výměry honebních pozemků, které vlastní a které tvoří společenstevní honitbu. Za každý, i započatý hektar metr čtvereční výměry honebního pozemku, který v honitbě vlastní, přísluší členovi honebního společenstva jeden hlas.

(4) Valná hromada je schopná se usnášet, pokud jsou přítomni členové nebo jejich zástupci, kteří mají alespoň polovinu hlasů. Nesejde-li se potřebný počet hlasů po uplynutí jedné hodiny od stanoveného počátku valné hromady, může se valná hromada platně usnášet za jakéhokoliv počtu hlasů přítomných členů.

(5) Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných členů. K rozhodnutí podle § 21 odst. 1 písm. b), c) a d) nebo § 21 odst. 2 se vyžaduje souhlas tří čtvrtin hlasů přítomných členů. Stanovy mohou určit vyšší počet hlasů potřebných k rozhodnutí.

(6) O rozhodnutích valné hromady musí být pořízen zápis obsahující průběh jednání. Zápis podepíší honební starosta a valnou hromadou zvolený zapisovatel. Každý člen honebního společenstva může, na své náklady, požádat o vydání kopie zápisu nebo jeho části. Honební společenstvo musí uchovávat zápisy po celou dobu jeho existence.

(7) Členové honebního společenstva mohou přijímat rozhodnutí i mimo valnou hromadu. V takovém případě osoba, která je jinak oprávněna svolat valnou hromadu, předloží návrh rozhodnutí členům k vyjádření s oznámením lhůty, ve které mají učinit písemné vyjádření. Nevyjádří-li se člen ve lhůtě, platí, že souhlasí. Xxxxx, která předložila návrh rozhodnutí, pak oznámí výsledky hlasování jednotlivým členům. Většina se počítá z celkového počtu hlasů příslušejících všem členům.

(8) Považuje-li člen honebního společenstva rozhodnutí valné hromady rozhodnutí orgánu honebního společenstva za nezákonné nebo odporující stanovám, může se do 15 dnů ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do 3 měsíců od konání valné hromady 1 roku ode dne přijetí rozhodnutí, domáhat, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí valné hromady rozhodnutí orgánu honebního společenstva, jinak jeho právo zaniká; toto platí obdobně i pro rozhodnutí přijaté podle odstavce 7.

* * *

§ 26

Členství v honebním společenstvu

(1) Převede-li člen honebního společenstva vlastnické právo k honebním pozemkům, které jsou součástí společenstevní honitby, jeho členství v honebním společenstvu zaniká; nabyvatel těchto pozemků se stává členem honebního společenstva, pokud do 30 dnů ode dne vzniku jeho vlastnického práva neoznámí písemně honebnímu společenstvu, že s členstvím nesouhlasí.

(1) Podá-li vlastník honebního pozemku tvořícího honitbu přihlášku k členství v honebním společenstvu, které je držitelem této honitby, stává se vlastník honebního pozemku členem honebního společenstva k 1. lednu následujícího kalendářního roku po podání přihlášky.

(2) Členství v honebním společenstvu zaniká v případě, že správní úřad k tomu oprávněný podle tohoto zákona prohlásil pozemky ve vlastnictví člena honebního společenstva za nehonební. Členství v honebním společenstvu zaniká i tehdy, jestliže člen honebního společenstva nevlastní žádný honební pozemek tvořící honitbu.

(3) Člen honebního společenstva může ukončit své členství na základě písemného oznámení; členství zaniká posledním dnem kalendářního roku, ve kterém bylo oznámení učiněno.

(4) Osoba, jejíž členství v honebním společenstvu zaniklo, má nárok na vypořádací podíl. Výši tohoto podílu nebo způsob jeho výpočtu určí stanovy.

(5) Spoluvlastníci honebních pozemků, které jsou součástí společenstevní honitby, se musí dohodnout, kdo z nich bude vykonávat práva člena honebního společenstva, nebo mohou určit společného zmocněnce.

(6) Vlastníci honebních pozemků, které orgán státní správy myslivosti přičlenil do společenstevní honitby, se stávají řádnými členy honebního společenstva, pokud do 30 dnů od doručení vyrozumění o přičlenění oznámí písemně honebnímu společenstvu, že trvají na členství.

§ 27

Majetek honebního společenstva

(1) Honební společenstvo odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Členové honebního společenstva ručí za závazky honebního společenstva.

(2) Příjmem honebního společenstva mohou být

a) příjem z využití společenstevní honitby na vlastní účet,

b) příjmy z nájmu společenstevní honitby,

c) dary a dědictví,

d) půjčky a úvěry a úroky z vkladů,

e) jiné příjmy, stanoví-li tak zvláštní zákon.

(3) Honební společenstvo vede účetnictví podle zvláštního zákona²¹⁾.

(4) Honební společenstvo je povinno uveřejnit ve sbírce listin rejstříku honebních společenstev účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích s přehledem o příjmech a výdajích nejdéle 12 měsíců od konce příslušného účetního období.

§ 28

Rejstřík honebních společenstev

(1) Rejstřík honebních společenstev vedený orgánem státní správy myslivosti je veřejný seznam, do kterého se zapisují nebo vyznačují zákonem stanovené údaje týkající se honebních společenstev. Jeho součástí je sbírka listin obsahující stanovy.

(2) Rejstřík honebních společenstev je každému přístupný. Každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si na své náklady kopie a výpisy. Na požádání vydá orgán státní správy myslivosti úřední potvrzení o zápisu nebo o tom, že zápis není proveden.

(3) Do rejstříku honebních společenstev se zapisují tyto údaje:

a) název a sídlo honebního společenstva s uvedením dne a čísla registrace,

b) zánik honebního společenstva s uvedením dne a právního důvodu výmazu,

c) identifikační číslo osoby honebního společenstva,

d) jméno, příjmení, datum narození a adresa místa trvalého pobytu honebního starosty, honebního místostarosty a dalších členů honebního výboru,

e) identifikace honebních pozemků tvořících společenstevní honitbu, a to slovním popisem hranice honitby,

f) zrušení honebního společenstva,

g) vstup do likvidace včetně jména, příjmení a adresy místa trvalého pobytu likvidátora,

h) zahájení insolvenčního řízení, prohlášení konkursu, jméno, příjmení (obchodní firma) a sídlo insolvenčního správce.

(4) Do rejstříku honebních společenstev se zapíše také změna nebo zánik skutečností podle odstavce 3. Honební společenstvo je povinno oznámit orgánu státní správy myslivosti změnu zapisovaných skutečností ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.

(5) Identifikační číslo osoby přiděluje honebnímu společenstvu orgán státní správy myslivosti; identifikační číslo osoby poskytne orgánu státní správy myslivosti správce základního registru osob^21a).

(6) Orgán státní správy myslivosti vede rejstřík honebních společenstev prostřednictvím Informačního systému evidence myslivosti.

HLAVA III

UZNÁNÍ HONITBY A JEJÍ ZMĚNY

§ 29

Řízení o uznání honitby

(1) K řízení a k vydání rozhodnutí o uznání honitby je příslušný orgán státní správy myslivosti, v jehož územním obvodě leží honební pozemky navrhované honitby. Jestliže honební pozemky leží v obvodech více těchto orgánů, je příslušný orgán, v jehož obvodě leží největší část honebních pozemků.

(2) Pokud držitel honitby nezačne ve lhůtě 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby užívat honitbu sám nebo ji nepronajme, orgán státní správy myslivosti honební pozemky přičlení k jiné honitbě nebo rozděleně k několika honitbám a rozhodnutí o uznání původní honitby zruší.

(3) V rozhodnutí o uznání honitby se uvede její název, její držitel, výměra honebních pozemků v členění podle druhů kultur, popis hranic, vyznačení obvodu honitby, výčet a výměry honebních pozemků přičleněných s uvedením jejich vlastníků a důvodů přičlenění, jakostní třídy honitby pro jednotlivé druhy zvěře navržené držitelem honitby a jejich minimální a normované stavy a minimální stav pro jednotlivé druhy zvěře navržené držitelem honitby.

(4) Do nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby užívá honitbu její dosavadní uživatel. V rozhodnutí o uznání honitby nelze vyloučit odkladný účinek odvolání¹³⁾.

§ 30

Přičlenění

(1) Honební pozemky, které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu, přičlení orgán státní správy myslivosti zpravidla k honitbě, která má s těmito honebními pozemky nejdelší společnou hranici a zásady řádného mysliveckého hospodaření nevyžadují jejich jiné přičlenění.

(2) Vlastníkům honebních pozemků, které orgán státní správy myslivosti přičlenil podle odstavce 1, náleží od držitele honitby náhrada; jde-li o společenstevní honitbu, je náhradu povinno platit honební společenstvo. Nedohodnou-li se zúčastněné osoby o výši náhrady, určí náhradu orgán státní správy myslivosti a přihlédne přitom k velikosti přičleněných honebních pozemků a k předpokládanému výnosu z výkonu práva myslivosti na těchto pozemcích. Náhrada je splatná do 31. března běžného roku zpětně. Náhrada však nenáleží, pokud honební pozemky byly přičleněny ke společenstevní honitbě a jejich vlastník se stal členem honebního společenstva.

(2) Vlastníkům honebních pozemků, nejde-li o držitele honitby nebo člena honebního společenstva, které je držitelem honitby, náleží od držitele honitby náhrada.

(3) Nedohodne-li se držitel honitby a vlastník honebních pozemků na výši náhrady podle odstavce 2, je držitel honitby povinen každý rok hradit vlastníkovi náhradu ve výši stanovené Ministerstvem zemědělství, a to nejpozději do 31. března za předchozí kalendářní rok.

(4) Ministerstvo zemědělství stanoví každoročně výši náhrady uveřejněním v Informačním systému evidence myslivosti. Výše náhrady vychází z průměru nájemného ve všech pronajatých honitbách s výjimkou obor na území České republiky vztaženého na 1 ha honebních pozemků.

§ 31

Změna a zánik honiteb

(1) Vyžadují-li to zásady řádného mysliveckého hospodaření, může orgán státní správy myslivosti povolit změnu honitby vyrovnáváním hranic nebo výměnou honebních pozemků (dále jen „změna honitby“). Při změně honitby se nepřihlíží k územním hranicím obcí, okresů nebo krajů a výměry směňovaných pozemků nemusí být stejné.

(2) Návrh na změnu honitby podávají držitelé dotčených honiteb společně, a to orgánu státní správy myslivosti, do jehož územního obvodu zasahují dotčené honební pozemky největší částí. Nedohodnou-li se vlastníci dotčených honiteb na předložení společného návrhu na změnu honitby, může návrh podat kterýkoliv z nich. Jde-li o společenstevní honitbu, podá návrh honební společenstvo.

(3) Změnu honitby podle odstavců 1 a 2 orgán státní správy myslivosti nepovolí, pokud by vedla ke změně celkové výměry alespoň jedné z dotčených honiteb o více než 10 %. V důsledku změny honitby může klesnout její výměra i pod tímto zákonem stanovenou minimální výměru. Rozhodnutím o změně honitby nezaniká nájem honitby, je-li sjednán.

(4) Změnu honitby vyplývající ze změn vlastnictví honebních pozemků, o kterou požádá vlastník honebních pozemků, provede orgán státní správy myslivosti vždy k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž vlastník o úpravu požádal.

(4) Podá-li vlastník honebních pozemků návrh na změnu honitby, orgán státní správy myslivosti změnu honitby provede k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž vlastník změnu honitby navrhl. Podmínkou pro změnu honitby je, že

a) držitel honitby, jejíž součástí se mají honební pozemky stát, s tím vysloví souhlas, a

b) honební pozemky s honitbou souvisí, netvoří překážku pohybu zvěře nebo nejsou pro zvěř nebezpečím.

Rozhodnout o změně honitby ve vztahu ke konkrétním honebním pozemkům lze nejvýše jednou za 10 let.

(5) Orgán státní správy myslivosti může na návrh držitele honitby, orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesa v odůvodněných případech rozhodnout o změně minimálních nebo normovaných stavů zvěře pro danou honitbu.

(6) Honitba zaniká

a) zrušením, sloučením nebo rozdělením honitby na žádost jejich držitelů a nabytím právní moci nových rozhodnutí o uznání honitby,

b) zrušením honebního společenstva,

c) poklesne-li výměra honitby pod minimální výměru v důsledku změny vlastnického práva k honebním pozemkům, zaniká honitba k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž k poklesu došlo,

d) prohlásí-li orgán státní správy myslivosti v honitbě více než 10 % pozemků pod stanovenou minimální výměru za nehonební, zaniká honitba k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž k prohlášení došlo,

e) rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti, není-li ohrazení oplocení obory funkční a nezjedná-li držitel honitby v přiměřené lhůtě stanovené orgánem státní správy myslivosti nápravu.

(7) Honitba dále zaniká, zemřel-li držitel honitby, nebo pozbyl-li držitel honitby vlastnické právo k honebním pozemkům tvořícím honitbu, v důsledku čehož výměra souvislých honebních pozemků tvořících honitbu ve vlastnictví držitele honitby poklesne pod minimální výměru honitby vlastní, a současně nenastala změna držitele honitby podle tohoto zákona. V takovém případě honitba zaniká k 31. prosinci roku následujícího po dni, kdy držitel honitby zemřel, nebo kdy držitel honitby pozbyl vlastnické právo k honebním pozemkům.

§ 31a

Změna držitele honitby

(1) Pozbyde-li držitel honitby vlastnické právo k honebním pozemkům tvořícím honitbu vlastní, v důsledku čehož výměra souvislých honebních pozemků tvořících honitbu v jeho vlastnictví poklesne pod minimální výměru honitby vlastní, držitelem honitby se stává osoba, jíž svědčí vlastnické právo k souvislým honebním pozemkům tvořícím honitbu o výměře přesahující minimální výměru honitby vlastní. Je-li takových osob více, držitelem honitby se stává osoba, které svědčí vlastnické právo k souvislým honebním pozemkům tvořícím honitbu o největší výměře, popř. osoba, na které se písemně dohodly osoby, kterým svědčí vlastnické právo k souvislým honebním pozemkům tvořícím honitbu o výměře přesahující minimální výměru honitby vlastní.

(2) Xxxxx, která se stala držitelem honitby podle odstavce 1, je povinna o této skutečnosti vyrozumět orgán státní správy myslivosti. Do doby splnění této povinnosti se má za to, že ke změně držitele honitby nedošlo.

(3) Při úmrtí držitele honitby se postupuje obdobně podle odstavců 1 a 2.

HLAVA IV

VYUŽITÍ HONITEB

§ 32

Rozhodnutí držitele honitby o způsobu jejího využití

(1) Držitel honitby může honitbu využívat sám nebo ji může pronajmout.

(2) Pokud honební společenstvo užívá honitbu na vlastní účet, je povinno přednostně před dalšími osobami umožnit účast na užívání honitby svým členům. K této přednosti je povinno přihlížet i při rozhodnutí o pronájmu honitby.

(3) Pronajmout lze honitbu jen

a) české fyzické osobě, která má platný český lovecký lístek,

b) mysliveckému sdružení vzniklému podle předpisů o sdružování občanů6 za účelem nájmu honitby, jehož nejméně 3 členové splňují podmínku uvedenou v písmenu a),

c) české právnické osobě, která na pozemcích v těchto honitbách zemědělsky nebo lesnicky hospodaří nebo která má myslivost uvedenu v předmětu své činnosti a jejíž statutární orgán nebo alespoň jeden jeho člen nebo odpovědný zástupce splňuje podmínku uvedenou v písmenu a).

(4) Právnické osoby, které hospodaří s majetkem státu nebo majetek státu spravují, mohou pronajímat honitbu jen po provedení výběrového řízení. Výběrovým řízením se pro účely tohoto zákona rozumí právní úkony držitele honitby směřující ke vzniku smlouvy o nájmu honitby:

a) sdělení držitele honitby o podmínkách nájmu honitby, všem zájemcům o nájem honitby,

b) sdělení rozhodnutí všem zájemcům o tom, který ze zájemců prokázal nejlepší záměr, mysliveckou odbornost, praxi a důvěryhodnost,

c) sdělení všem zájemcům o výši ceny, za kterou je honitba vybranému zájemci pronajímána,

d) sdělení plného obsahu uzavřené smlouvy s vybraným nájemcem všem zájemcům.

V případě umístění dvou nebo více zájemců z řad mysliveckých spolků se sídlem v místě honitby na prvém místě rozhodne o nájemci větší počet členů mysliveckého spolku. V případě umístění více jiných zájemců na prvém místě rozhodne o vybraném nájemci los.

(5) Osoby uvedené v odstavci 4 jsou povinny ve výběrovém řízení na pronájem honitby zohlednit v rámci hodnocení záměru kromě jiných skutečností souvisejících se zamýšleným způsobem výkonu práva myslivosti v honitbě a výší nájemného, jde-li o myslivecký spolek, také

a) datum vzniku mysliveckého spolku,

b) počet členů, kteří jsou držiteli loveckého lístku,

c) vzdálenost sídla od honitby,

d) počet členů s bydlištěm v místě honitby, a

e) pedagogickou a osvětovou činnost ve vztahu k myslivosti.

Osoba uvedená v odstavci 4 nezohlední výše uvedená kritéria ve výběrovém řízení u mysliveckého spolku, který je nájemcem honitby, jejímž držitelem je osoba oprávněná nakládat s majetkem státu.

(5)(6) Honitbu nelze rozdělit na části a v nich přenechat někomu provozování myslivosti; rovněž nelze přenechat lov zvěře za úplatu, pokud se nejedná o poplatkový odstřel s doprovodem. V honitbách, jejichž držitelem je právnická osoba založená Ministerstvem obrany, je poplatkový lov možný pouze s doprovodem.

(6)(7) Pokud je honitba pronajata mysliveckému sdružení, je toto myslivecké sdružení povinno upřednostnit přihlášky členství podané vlastníky, popřípadě nájemci honebních pozemků této honitby.

§ 33

Smlouva o nájmu honitby

(1) Smlouva o nájmu honitby musí být uzavřena písemně na dobu 10 let. Držitel honitby je povinen do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy zaslat jedno její vyhotovení orgánu státní správy myslivosti.

(1) Nájem honitby lze ujednat pouze na dobu určitou

a) 10 let, nebo

b) 5 až 10 let, jde-li o honitbu, jejímž držitelem je osoba oprávněná nakládat s majetkem státu.

(2) Držitel honitby je povinen do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy zaslat jedno její vyhotovení orgánu státní správy myslivosti, a to včetně údaje o výši nájemného. Orgán státní správy myslivosti bez zbytečného odkladu po obdržení smlouvy o nájmu honitby vloží údaj o výši nájemného do Informačního systému evidence myslivosti.

(2)(3) Nájemné z honitby se stanoví dohodou smluvních stran, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3)(4) Pokud v případech stávající honitby na honebních pozemcích státu uplatní dosavadní nájemce zájem o opětovné uzavření nájemní smlouvy na další období, bude s ním jednáno o uzavření smlouvy podle podmínek stanovených pro výběrové řízení jako s prvním. Toto právo nevzniká, jestliže se držitel rozhodne užívat honitbu na vlastní náklad nebo pokud nájemce v průběhu uplynulé doby nájmu porušil nájemní smlouvu nebo mu byla orgánem státní správy myslivosti uložena pokuta podle zákona o myslivosti.

(4)(5) Pokud nájemci honiteb na honebních pozemcích ve vlastnictví státu provedou opatření na ochranu proti škodám působeným zvěří po předchozím souhlasu zástupce právnické osoby, která hospodaří s majetkem státu nebo majetek státu spravuje, přijme se toto plnění jako naturální plnění na nájem ve výši ceny takového opatření v místě honitby obvyklé.

(5)(6) Při zániku smlouvy o nájmu honitby se mezi stranami vyrovná rozdíl v hodnotě mysliveckých zařízení existujících při vzniku a zániku smlouvy, pokud se nedohodnou strany jinak.

(6)(7) Smlouva o nájmu honitby zaniká zejména

a) uplynutím doby,

b) zánikem honitby,

c) zánikem nebo smrtí nájemce honitby,

d) přestane-li nájemce splňovat podmínku uvedenou v § 32 odst. 3,

e) dohodou,

f) výpovědí s 18měsíční výpovědní lhůtou po změně držitele honitby v případě, že nový držitel honitby ji bude využívat na vlastní účet,

g) výpovědí pronajímatele nebo nájemce pro nedodržení podmínek smlouvy o nájmu,

h) rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti v případech, kdy porušením smlouvy nájemcem dojde k vážnému ohrožení životního prostředí anebo poklesu počtu zvěře v honitbě pod stanovené minimální stavy.

(7)(8) Přejde-li vlastnické právo k honebním pozemkům v honitbě, která je pronajata, vstupuje nový vlastník do smlouvy o nájmu honitby na místo vlastníka dosavadního. Dojde-li ke změně pronajaté honitby podle § 31 odst. 4, upraví se stávající nájemní smlouva k datu provedené změny.

(8)(9) Držitel honitby je povinen oznámit písemně orgánu státní správy myslivosti zánik smlouvy o nájmu honitby v případech uvedených v odstavci 7 písm. a) až g), a to do 15 dnů ode dne, kdy k takové skutečnosti došlo.

(9)(10) Není-li tímto zákonem nebo smlouvou o nájmu stanoveno jinak, řídí se právní vztahy ze smlouvy o nájmu honitby ustanoveními občanského zákoníku o nájmu. Pronájem části honitby nebo podnájem honitby nebo její části je zakázán.

§ 34

Evidence využití honiteb

(1) Orgán státní správy myslivosti vede evidenci honiteb v územním obvodu své působnosti a evidenci jejich využití na základě vydaných rozhodnutí nebo jiných úkonů a skutečností.

(2) V rámci evidence využití honiteb jsou vedeny evidence mysliveckých hospodářů a mysliveckých stráží s jejich osobními údaji, s daty jmenování, odvolání a vydání průkazů, jakož i evidence loveckých psů používaných pro honitbu.

§ 34

Evidence honiteb a jejich využití

(1) Orgán státní správy myslivosti vede evidenci honiteb a jejich využití v územním obvodu své působnosti na základě vydaných rozhodnutí nebo jiných úkonů a skutečností prostřednictvím Informačního systému evidence myslivosti.

(2) Za účelem vedení evidence honiteb a jejich využití vkládají orgány státní správy myslivosti do Informačního systému evidence myslivosti rozhodnutí o uznání honitby, o její změně a o jejím zrušení, rozhodnutí o vymezení oblasti chovu, rozhodnutí o přičlenění honebních pozemků, rozhodnutí o změně minimálních stavů zvěře pro danou honitbu a údaj o tom, že honitba zanikla z důvodů uvedených v § 31 odst. 6, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí nebo ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy se o zániku honitby z důvodů uvedených v § 31 odst. 6 orgán státní správy myslivosti dozvěděl.

(3) Do evidence honiteb a jejich využití se zapisují údaje o držitelích a uživatelích honiteb, mysliveckých hospodářích a mysliveckých strážích. Rozsah evidovaných údajů stanoví vyhláška.

(4) Uživatel honitby je povinen ve lhůtě 30 dnů ode dne pronajmutí honitby vložit do Informačního systému evidence myslivosti kontaktní údaje na svou osobu a neprodleně vložit jejich změnu; kontaktními údaji se pro tyto účely rozumí telefonní číslo pro veřejnou mobilní síť a adresa elektronické pošty. Využívá-li držitel honitbu sám, je držitel honitby povinen vložit kontaktní údaje podle věty první ve lhůtě 30 dnů ode dne uznání honitby, nebo ode dne zániku nájmu honitby.

(5) Je-li honitba pronajata, je držitel honitby povinen vložit kontaktní údaj na svou osobu do Informačního systému evidence myslivosti ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy je honitba pronajata; kontaktním údajem se pro tyto účely rozumí adresa elektronické pošty.

ČÁST PÁTÁ

MYSLIVECKÉ HOSPODAŘENÍ A LOV

HLAVA I

MYSLIVECKÝ HOSPODÁŘ

§ 35

(1) Uživatel honitby je povinen navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení mysliveckého hospodáře. Předpokladem pro zastávání této funkce je, že navržená osoba

a) má způsobilost k právním úkonům,

b) je starší 21 let,

c) je bezúhonná (§ 12 odst. 4); k uloženým pokutám za přestupky na úseku myslivosti¹⁴⁾ a k pokutám za přestupky uložené podle tohoto zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2 roky,

d) má bydliště na území České republiky,

e) má platný lovecký lístek po dobu minimálně 5 let,

f) má platný zbrojní průkaz skupiny C,

g) je pojištěna (§ 48), a

h) složila zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které je myslivost vyučovacím předmětem, nebo úspěšně ukončila studia na střední odborné škole nebo vyšší odborné škole, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, nebo složila vyšší odbornou mysliveckou zkoušku anebo složila zkoušku pro myslivecké hospodáře; potvrzení o složení zkoušky vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou.

h) složila zkoušku pro myslivecké hospodáře.

(2) Orgán státní správy myslivosti, který rozhoduje o ustanovení mysliveckého hospodáře, si k ověření bezúhonnosti podle odstavce 1 písm. c) vyžádá podle zvláštního právního předpisu¹⁵⁾ opis výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání opisu výpisu z evidence Rejstříku trestů a opis výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ke splnění podmínky bezúhonnosti je také třeba předložení čestného prohlášení, jímž fyzická osoba prokáže, že na úseku myslivosti jí nebyla pravomocně uloženy nebyly pravomocně uloženy správní tresty za spáchání přestupku podle zákona o přestupcích¹⁴⁾, ani jí nebyla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona. K uloženým správním trestům za přestupky na úseku myslivosti¹⁴⁾ a k pokutám za přestupky uložené podle tohoto zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2 roky.

(3) Navrhnout ustanovení mysliveckého hospodáře je uživatel honitby povinen do 15 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby, po uzavření smlouvy o nájmu honitby nebo po nabytí právní moci, rozhodnutí o odvolání, popřípadě po zániku funkce dosavadního mysliveckého hospodáře, jakož i po doručení rozhodnutí, jímž bylo odmítnuto jmenovat mysliveckým hospodářem navrženou osobu.

(4) Myslivecký hospodář je při své činnosti oprávněn

a) vypracovat a spolu se zástupcem uživatele honitby podepisovat úkony týkající se mysliveckého hospodaření, například návrh plánu mysliveckého hospodaření a statistický výkaz o stavu honitby,

b) zastupovat uživatele honitby při jednání týkajícím se mysliveckého hospodaření,

c) kontrolovat ulovenou zvěř a její označení, být předem zpraven o provádění dohledávky poraněné zvěře, která přeběhla nebo přeletěla ze sousední honitby,

d) požadovat předložení loveckého lístku a potvrzení o povinném pojištění od osob, které loví v honitbě zvěř; při zjištění neplatnosti loveckého lístku nebo nepředložení potvrzení o povinném pojištění vyzvat lovce, aby honitbu opustil, a případ oznámit orgánu státní správy myslivosti; uvedené osoby jsou povinny předložit požadované doklady, popřípadě honitbu opustit,

e) usmrcovat toulavé psy a kočky, živočichy vyžadující regulaci, zdivočelá domácí zvířata a volně se pohybující zvířata z farmových chovů zvěře podle § 14 odst. 1 písm. e) a g),

f) vést společné lovy, požadovat předložení dokladů loveckých psů, zastavit provádění společného lovu, nejsou-li splněny podmínky pro něj stanovené, nebo není-li dbáno bezpečnostních pravidel při použití loveckých zbraní.

(5) Myslivecký hospodář je při své činnosti povinen

a) prokázat se průkazem mysliveckého hospodáře,

b) zabezpečovat plnění povinností spojených s chovem a lovem zvěře,

c) navrhovat uživateli honitby opatření k řádnému mysliveckému hospodaření v honitbě; odpovídá mu za toto hospodaření,

d) vést záznamy o hospodaření v honitbě, zejména o ulovené zvěři, jejím prodeji a ostatních dispozicích s ní, a připravovat statistická hlášení pro orgány státní správy myslivosti,

e) evidovat vydané povolenky k lovu, v honitbě používané lovecké psy (s rozdělením na psy započítané do minimálního předepsaného počtu pro honitbu a na psy ostatní), vést další předepsané evidence,

f) nejpozději následující den po skončení honu zajistit provedení společné dohledávky s použitím loveckých psů,

g) vyloučit z účasti na honu střelce, honce i další osoby, které jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných toxických látek, osoby mladší 15 let a osoby, které hrubým způsobem porušily bezpečnostní pravidla; uvedené osoby jsou povinny místo honu opustit,

g) vyloučit z účasti na společném lovu střelce, honce i další osoby, které jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných toxických látek, osoby mladší 15 let, osoby, které hrubým způsobem porušily bezpečnostní pravidla, a osoby, které nenosí viditelně prvek z reflexního materiálu s výjimkou sokolníků a všech účastníků společných lovů, kde je prováděn lov s pomocí loveckého dravce; uvedené osoby jsou povinny místo společného lovu opustit,

h) provádět a zajišťovat opatření na ochranu zvěře,

i) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitby a orgánu státní správy myslivosti, který jej ustanovil,

j) zabezpečit průkaz mysliveckého hospodáře proti zneužití, ztrátě a odcizení; případné takové skutečnosti neprodleně oznámit orgánu státní správy myslivosti, který mu průkaz vydal.,

k) do 30 dnů ode dne svého ustanovení vložit do Informačního systému evidence myslivosti kontaktní údaj na svou osobu a neprodleně vkládat jeho změnu; kontaktním údajem se pro tyto účely rozumí telefonní číslo pro veřejnou mobilní síť.

(6) Myslivecký hospodář může v odůvodněných případech na dočasnou dobu pro některý úkon přenést své povinnosti a oprávnění s výjimkou oprávnění podle odstavce 34 písm. e) na osobu, která drží lovecký lístek nejméně předchozích 5 let.

(7) Mysliveckého hospodáře ustanovuje a odvolává orgán státní správy myslivosti na návrh uživatele honitby. Pro ustanovování a odvolávání platí obdobně ustanovení § 12 odst. 3 a § 13. Orgán státní správy myslivosti zruší ustanovení mysliveckým hospodářem na návrh uživatele honitby i v těch případech, kdy myslivecký hospodář neporušil při výkonu svých povinností tento zákon.

(8) Vyhláška stanoví vzor průkazu mysliveckého hospodáře, dále způsob provádění zkoušek pro myslivecké hospodáře, a které myslivecké organizace a školy, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny organizací těchto zkoušek.

HLAVA II

PLÁN MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ

§ 36

Vypracování plánu

(1) Uživatel honitby je povinen každoročně provést v termínu stanoveném orgánem státní správy myslivosti [§ 59 odst. 2 písm. c)] sčítání zvěře v honitbě a do 5 dnů výsledek písemně oznámit příslušnému orgánu státní správy myslivosti (§ 60). Držitel honitby a držitelé sousedních honiteb mají právo účastnit se svým zástupcem sčítání a vyjádřit se orgánu státní správy myslivosti k jeho výsledkům. Pokud některý držitel honitby nesouhlasí s výsledkem provedeného sčítání a oznámí to písemně orgánu státní správy myslivosti nejpozději do 1 týdne ode dne provedeného sčítání, nařídí tento orgán nové konečné sčítání.

(2) Uživatel honitby je povinen vypracovat každoročně plán mysliveckého hospodaření v honitbě (dále jen „plán“). Při vypracování plánu vychází z posouzení celkového stavu ekosystému, výsledku porovnání kontrolních a srovnávacích ploch a výše škod způsobených v uplynulém období zvěří na lesních a zemědělských porostech, z výsledků sčítání zvěře, ze stanovených minimálních a normovaných stavů zvěře, poměrů pohlaví a koeficientů očekávané produkce, jakož i ze záměrů, které byly uvedeny v návrhu na uznání honitby. V části týkající se mysliveckého hospodaření se uvádí i zamýšlené zazvěřování, výstavba mysliveckých zařízení, opatření v péči o zvěř a při ochraně a zlepšování životních podmínek zvěře. Jestliže je honitba v oblasti chovu zvěře, vychází plán ze závěrů a doporučení orgánu státní správy myslivosti, který vymezil příslušnou oblast chovu zvěře.

(3) Vypracovaný plán předloží uživatel honitby držiteli honitby k vyjádření. Jestliže se držitel honitby do 15 dnů od doručení plánu k němu nevyjádří, má se za to, že s ním souhlasí. Pokud po vyjádření držitele honitby nedojde mezi ním a uživatelem honitby k dohodě o plánu, určí jej na návrh některého z nich orgán státní správy myslivosti rozhodnutím. Odsouhlasený, popřípadě dohodnutý plán je uživatel honitby povinen zaslat orgánu státní správy myslivosti.

(4) Orgán státní správy myslivosti je oprávněn kontrolovat plnění plánů zaslaných mu podle odstavce 2 nebo 3 a změněných plánů podle § 37. Za tím účelem, není-li dohodnuto jinak, mu uživatel honitby předkládá měsíční písemná hlášení o plnění plánu, a to do pátého dne měsíce následujícího po měsíci, v němž k lovu došlo.

(5) V honitbách, kde pro některé druhy spárkaté zvěře nejsou stanoveny minimální a normované stavy, lze po vyjádření orgánu státní správy myslivosti u těchto druhů zvěře lovit samičí zvěř a samčí zvěř do stáří 2 let ve stanovené době lovu bez omezení a bez vypracování a projednání plánu.

(6) Vyhláška stanoví podmínky, vzor a bližší pokyny vypracování plánu.

§ 36

Plán mysliveckého hospodaření v honitbě

(1) Uživatel honitby je povinen v každém mysliveckém roce vypracovat plán mysliveckého hospodaření v honitbě (dále jen „plán") a vložit jej do Informačního systému evidence myslivosti ve lhůtě stanovené vyhláškou. Jestliže se k vloženému plánu držitel honitby nevyjádří do 15 dnů ode dne jeho vložení do Informačního systému evidence myslivosti, platí, že s ním souhlasí. Vyjádří-li držitel honitby s plánem nesouhlas, je uživatel honitby oprávněn vložit upravený plán ve lhůtě 15 dnů ode dne vyjádření nesouhlasu držitele honitby s vloženým plánem. Neodsouhlasí-li držitel honitby upravený plán v této patnáctidenní lhůtě, nebo uživatel honitby nevloží v této patnáctidenní lhůtě upravený plán, stanoví plán orgán státní správy myslivosti z moci úřední rozhodnutím. Odvolání proti rozhodnutí o stanovení plánu nemá odkladný účinek. Orgán státní správy myslivosti, který rozhodnutí v prvním stupni vydal, vloží plán do Informačního systému evidence myslivosti ve lhůtě 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o stanovení plánu.

(2) Podkladem pro vypracování plánu je posouzení celkového stavu ekosystému v honitbě, posouzení stavu lesa prováděného pověřenou osobou ve vymezeném území, minimální výše lovu druhů spárkaté zvěře, výsledek porovnání kontrolních a srovnávacích ploch, výše škod způsobených v uplynulém období zvěří na lesních porostech a zemědělských pozemcích a plodinách, záměr uvedený v návrhu na uznání honitby a dále jsou podkladem plánu stanovené minimální stavy druhů zvěře včetně poměru pohlaví a koeficientu očekávané produkce.

(3) Plán obsahuje

a) plán chovu druhů zvěře, pro které byly v honitbě stanoveny minimální stavy,

b) plán lovu druhů zvěře, pro které byly v honitbě stanoveny minimální stavy, a druhů zvěře spárkaté, které se v honitbě vyskytují,

c) plánované vypouštění zvěře do honitby

d) počet společných lovů a jejich termíny, jsou-li známy, a

e) údaj o druhu a počtu usmrcených živočichů za předchozí myslivecký rok.

(4) Plán lovu je uživatel honitby, nejde-li o oboru, povinen vypracovat tak, aby

a) početní stav druhu zvěře neklesl pod minimální stav, je-li pro daný druh stanoven,

b) les nebyl v honitbě poškozen nad stupeň poškození stanovený vyhláškou,

c) celkový lov druhů spárkaté zvěře v plánu lovu nebyl nižší než minimální výše lovu druhů spárkaté zvěře v honitbě a celkový lov prasete divokého v honitbě nebyl nižší než minimální výše lovu prasete divokého v honitbě, a

d) minimální výše lovu druhů spárkaté zvěře v honitbě byla rozložena mezi jednotlivé druhy zvěře spárkaté s výjimkou prasete divokého způsobem stanoveným vyhláškou.

(5) Jde-li o honitbu, která je oborou, uživatel honitby je povinen vypracovat plán lovu tak, aby početní stavy druhů zvěře, pro které byly stanoveny minimální stavy, neklesly pod minimální stav.

(6) Orgán státní správy myslivosti je povinen kontrolovat plnění plánu včetně změněných plánů podle § 37.

(7) Není-li v honitbě pro konkrétní druh zvěře spárkaté stanoven minimální stav, lze u tohoto druhu zvěře lovit bez omezení ve stanovené době lovu samčí zvěř do 2 let věku a samičí zvěř. Siku japonského, siku Dybowského a prase divoké, není-li pro prase divoké v honitbě stanoven minimální stav, lze lovit ve stanovené době bez omezení.

(8) Posouzením stavu lesa prováděným pověřenou osobou podle odstavce 2 se rozumí zjištění míry poškození lesních ekosystémů zvěří pomocí vyhláškou stanovených ukazatelů na vymezených územích. Pověřená osoba posuzuje stav lesa v intervalu a způsobem stanoveným vyhláškou. Výsledky posouzení stavu lesa uveřejňuje pověřená osoba způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(9) Ministerstvo zemědělství každý rok nejpozději k 31. březnu uveřejňuje v Informačním systému evidence myslivosti výčet vymezených území včetně údaje o honitbách, které tvoří jednotlivá vymezená území. Součástí uveřejnění výčtu vymezených území je rovněž údaj o minimální výši lovu druhů spárkaté zvěře s výjimkou prasete divokého ve vymezeném území v následujícím mysliveckém roce, a to v počtu kusů na 1 000 ha výměry honebních pozemků. Minimální výše lovu druhů spárkaté zvěře v honitbě se stanoví přepočtem podle výměry honebních pozemků tvořících honitbu.

(10) Ministerstvo zemědělství zveřejňuje a aktualizuje v Informačním systému evidence myslivosti metodiku obsahující postup při stanovení minimální výše lovu druhů spárkaté zvěře ve vymezeném území.

(11) Xxxxxxxx xxxxxxx

a) způsob rozložení minimální výše lovu druhů spárkaté zvěře v honitbě mezi jednotlivé druhy zvěře podle odstavce 4 písm. d),

b) lhůtu pro vložení plánu do Informačního systému evidence myslivosti,

c) obsahové náležitosti jednotlivých částí plánu a způsob jeho vypracování,

d) rozložení minimální výše lovu druhů spárkaté zvěře v honitbě mezi jednotlivé druhy zvěře spárkaté s výjimkou prasete divokého,

e) způsob odvození minimální výše lovu prasete divokého v honitbě,

f) stupně poškození lesa a způsob stanovení stupňů poškození lesa,

g) stupeň poškození, nad který nesmí být les zvěří poškozován,

h) způsob stanovení minimálního lovu prasete divokého v honitbě.

§ 36a

Lov osobami hospodařícími na honebních pozemcích

(1) Uživatel honitby je povinen umožnit osobě zemědělsky nebo lesnicky hospodařící na honebním pozemku, který tvoří honitbu, (dále jen „hospodařící osoba“) lov prasete divokého, siky japonského, siky Dybowského a u ostatních druhů zvěře spárkaté mláďat a samic v honitbě, pokud o to hospodařící osoba požádá, a to na období mysliveckého roku, ve kterém hospodařící osoba požádala o umožnění lovu. Hospodařící osoba je v takovém případě oprávněna lovit na honebních pozemcích, na kterých hospodaří, a to bez omezení počtu ulovených kusů. Je-li však v honitbě stanoven pro prase divoké nebo jiný druh zvěře spárkaté minimální stav, je hospodařící osoba oprávněna lovit samčí zvěř do 2 let věku a samičí zvěř, a to až do splnění plánu lovu.

(2) Za účelem umožnění lovu podle odstavce 1 je uživatel honitby povinen vydat hospodařící osobě povolenku k lovu v rozsahu podle odstavce 1, nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy o umožnění lovu požádal. Hospodařící osoba má nárok na vydání 1 povolenky k lovu za každých započatých 30 ha výměry souvislých honebních pozemků tvořících honitbu, na kterých hospodaří.

(3) Hospodařící osoba může projevit vůli, aby povolenka k lovu byla vydána osobě blízké, zaměstnanci nebo vlastníkovi honebního pozemku tvořícího honitbu. V takovém případě je uživatel honitby povinen vydat povolenku k lovu osobě určené hospodařící osobou.

(4) Uplatní-li hospodařící osoba své právo uvedené v odstavci 1, zaniká jí tím nárok na náhradu škody způsobené zvěří na jí obhospodařovaných pozemcích v mysliveckém roce, ve kterém své právo podle odstavce 1 uplatnila.

(5) Hospodařící osoba odpovídá za škodu, kterou způsobí při provádění lovu, nebo za škodu způsobenou při provádění lovu osobami, kterým byla vydána povolenka k lovu na její návrh podle odstavce 3.

(6) Hospodařící osoba nebo osoba, které byla podle odstavce 3 vydána povolenka k lovu na její návrh, je při výkonu práva podle odstavce 1 povinna se řídit písemnými pravidly výkonu práva myslivosti v honitbě stanovenými uživatelem honitby. Tato pravidla musí hospodařící osobě umožňovat lov podle odstavce 1 a nesmí hospodařící osobu znevýhodňovat vůči dalším lovícím osobám v honitbě. Poruší-li hospodařící osoba nebo osoba jí pověřená pravidla výkonu práva myslivosti v honitbě závažným způsobem, ztrácí hospodařící osoba právo provádění lovu podle odstavce 1 v období následujících 3 mysliveckých let.

(7) Hospodařící osoba nebo osoba, které byla podle odstavce 3 vydána povolenka k lovu na její návrh, je povinna poskytnout součinnost uživateli honitby za účelem splnění povinnosti podle § 49 odst. 2. Ulovený kus zvěře hospodařící osobou nebo osobou, které byla podle odstavce 3 vydána povolenka k lovu na její návrh, náleží uživateli honitby. Plomby k označení zvěře vydá hospodařící osobě nebo osobě, které byla podle odstavce 3 vydána povolenka k lovu na její návrh, uživatel honitby.

(8) Lov podle odstavce 1 se umožňuje hospodařícím osobám, které hospodaří na souvislých honebních pozemcích tvořících honitbu o minimální výměře 30 ha, nebo hospodařící osobě, na které se písemně dohodnou alespoň dvě hospodařící osoby, které obhospodařují souvislé honební pozemky tvořící honitbu o minimální výměře 30 ha.

(9) Honebními pozemky, na kterých hospodařící osoba hospodaří, se rozumí pro účely odstavců 1, 2 a 9 v případě zemědělské půdy půdní bloky podle jiného právního předpisu⁴⁴⁾44) obhospodařované hospodařící osobou. V takovém případě se výměrou půdního bloku rozumí výměra honebních pozemků tvořících honitbu, ze kterých je půdní blok složen.

(10) Ustanovení § 36a se nevztahuje na honitby, jejichž držitelem je právnická osoba založená Ministerstvem obrany a na honitby, které jsou oborami.

§ 37

Změny a plnění plánu

Za změny plánu se považují samostatná rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o snížení stavů zvěře v honitbě nebo zrušení chovu některého druhu zvěře v honitbě a o povolení lovu zvěře v době hájení. Na plnění plánu se započítává zvěř získaná lovem na nehonebních pozemcích, při dohledávce zvěře a nalezená zvěř uhynulá.

§ 38

Myslivecká evidence a statistika

(1) Uživatel honitby je povinen vést záznamy o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní a podávat hlášení orgánu státní správy myslivosti pro statistické účely. Vedení myslivecké evidence a statistiky o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní je součástí rezortního statistického zjišťování²²⁾.

(2) Pověřené obecní úřady v přenesené působnosti dále zpracovávají statistická hlášení o myslivosti za honitby ve své územní působnosti.

§ 37

Změny plánu a jeho plnění

(1) Za změny plánu se považují rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o snížení stavů zvěře v honitbě nebo zrušení chovu některého druhu zvěře v honitbě a o povolení lovu zvěře v době hájení.

(2) Uživatel a držitel honitby se mohou dohodnout na navýšení plánu lovu. Pro dohodu uživatele a držitele honitby o navýšení plánu lovu se použije ustanovení § 36 odst. 1 obdobně. Dohoda o navýšení plánu lovu se považuje za změnu plánu.

(3) Uživatel honitby je povinen plán lovu splnit. Plán se považuje za splněný, když celkový počet ulovených kusů jednotlivých druhů spárkaté zvěře dosáhne alespoň 90 % stanoveného počtu v plánu lovu, přičemž každý druh spárkaté zvěře se posuzuje samostatně, a současně celkový počet ulovených kusů zvěře spárkaté nebude nižší než minimální výše lovu druhů spárkaté zvěře v honitbě a minimální výše lovu prasete divokého v honitbě.

(4) V případě prasete divokého je Ministerstvo zemědělství oprávněno pro následující myslivecký rok stanovit nejpozději 31. března procentní podíl z minimálního lovu prasete divokého v honitbě, který je uživatel povinen splnit. Stanovení procenta podle věty předcházející se provádí zveřejněním v Informačním systému evidence myslivosti a je vztažené na všechny honitby ve správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

(5) Na plnění plánu se započítává zvěř získaná lovem v honitbě a na nehonebních pozemcích, při dohledávce zvěře a nalezená uhynulá zvěř. Na plnění plánu se započítává zvěř evidovaná podle § 49 odst. 2.

(6) Orgán státní správy myslivosti je povinen vložit do Informačního systému evidence myslivosti změnu plánu lovu ve lhůtě do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, v jehož důsledku ke změně plánu lovu došlo.

§ 38

Informační systém evidence myslivosti

(1) Informační systém evidence myslivosti je veřejně přístupným informačním systémem veřejné správy, pokud není dále stanoveno jinak, jehož správcem je Ministerstvo zemědělství. Informační systém evidence myslivosti obsahuje

a) evidenci honiteb a jejich využití včetně kontaktních údajů uživatelů honiteb,

b) rejstřík honebních společenstev,

c) myslivecké plánování,

d) vzdělávání v myslivosti,

e) evidenci ulovené nebo nalezené uhynulé zvěře,

f) evidenci vydaných a odebraných loveckých lístků,

g) evidenci škod způsobených zvěří,

h) evidenci plomb,

i) výši náhrady vlastníkům honebních pozemků a

j) testy k prokázání znalostí práv a povinností osob, které mají být ustanoveny mysliveckou stráží.

(2) Neveřejnou část Informačního systému evidence myslivosti tvoří

a) evidence vydaných a odebraných loveckých lístků,

b) osobní údaje fyzických osob v rozsahu data narození a místa trvalého pobytu, nejde‑li o rejstřík honebních společenstev,

c) kontaktní údaje na osoby mysliveckých hospodářů,

d) kontaktní údaje na držitele honitby, je-li honitba pronajata,

e) číselné označení dosud nepoužitých plomb,

f) držitelem honitby neodsouhlasené návrhy plánů nebo dohod na zvýšení plánu lovu,

g) správní rozhodnutí vkládaná do Informačního systému evidence myslivosti podle § 34 odst. 2,

h) evidence uchazečů o složení zkoušky z myslivosti, zkoušky pro myslivecké hospodáře nebo vyšší odborné myslivecké zkoušky, evidence osob skládajících zkoušku z myslivosti, zkoušku pro myslivecké hospodáře nebo vyšší odbornou mysliveckou zkoušku,

i) evidence výsledků zkoušek z myslivosti, zkoušek pro myslivecké hospodáře a výsledků vyšší odborné myslivecké zkoušky,

j) evidence osob skládajících testy k prokázání znalosti práv a povinností osoby, která má být ustanovena mysliveckou stráží, a evidence výsledků těchto zkoušek,

k) výše nájemného v pronajatých honitbách a

l) údaj o poloze ulovené nebo nalezené uhynulé zvěře v evidenci.

(3) Přístupové údaje do Informačního systému evidence myslivosti přiděluje a zneplatňuje Ministerstvo zemědělství. Držitelům honiteb, uživatelům honiteb, osobám pověřeným lovem a mysliveckým hospodářům přiděluje přístupové oprávnění do Informačního systému evidence myslivosti obecní úřad obce s rozšířenou působností. Přidělené přístupové oprávnění odebírá obecní úřad obce s rozšířenou působností, který přístupové oprávnění přidělil. Osobám, které Ministerstvo zemědělství pověřilo pořádáním zkoušek z myslivosti nebo zkoušek pro myslivecké hospodáře, přiděluje a odebírá přístupové oprávnění do Informačního systému evidence myslivosti Ministerstvo zemědělství.

(4) Ministerstvo zemědělství má přístup ke všem údajům v Informačním systému evidence myslivosti. Ministerstvo zemědělství z Informačního systému evidence myslivosti poskytuje Českému statistickému úřadu agregované údaje za Českou republiku a kraje.

(5) Policie České republiky, Vojenská policie, Státní veterinární správa a Vojenský veterinární ústav mají přístup ke všem údajům v Informačním systému evidence myslivosti, které se týkají výkonu jejich pravomocí stanovených jinými právními předpisy.

(6) Státní veterinární správa a Vojenský veterinární ústav jsou oprávněny v Informačním systému evidence myslivosti vykonávat veškeré činnosti, které se týkají výkonu jejich pravomocí stanovených jinými právními předpisy.

(7)  Orgán státní správy myslivosti má přístup do evidence vydaných a odebraných loveckých lístků, do evidence výsledků zkoušek z myslivosti, do evidence výsledků zkoušek pro myslivecké hospodáře, do testů k ověření práv a povinností myslivecké stráže a ke všem údajům v Informačním systému evidence myslivosti, které se týkají honiteb v jeho správním obvodu.

§ 38a

Přístupové údaje do Informačního systému evidence myslivosti

(1) Do Informačního systému evidence myslivosti se přistupuje s využitím přístupových údajů datové schránky, občanského průkazu s elektronickým čipem nebo s pomocí přidělených přístupových údajů.

(2) Přidělením přístupových údajů do Informačního systému evidence myslivosti se rozumí zpracování žádosti oprávněného žadatele o vygenerování přístupových údajů do Informačního systému evidence myslivosti obecním úřadem obce s rozšířenou působností, vygenerování přístupových údajů Ministerstvem zemědělství a jejich předání oprávněnému žadateli na telefonní číslo veřejné mobilní sítě a adresu elektronické pošty.

(3) Žádost o přidělení přístupových údajů do Informačního systému evidence myslivosti lze učinit písemně, ústně nebo prostřednictvím datové schránky. Žádost musí obsahovat jméno a příjmení, datum narození, adresu místa pobytu telefonní číslo pro veřejnou mobilní síť a adresu elektronické pošty fyzické osoby, které mají být přístupové údaje přiděleny, nebo název, sídlo, identifikační číslo, telefonní číslo pro veřejnou mobilní síť a adresu elektronické pošty právnické osoby, které mají být přístupové údaje přiděleny. Nedílnou součástí žádosti je také sdělení požadovaného přístupového oprávnění. Ze žádosti musí být dále patrné, že se jedná o žádost o vygenerování přístupových údajů do Informačního systému evidence myslivosti. Obsahuje-li žádost veškeré náležitosti a je-li podána oprávněným žadatelem, obecní úřad obce s rozšířenou působností žádost zpracuje.

(4) Při zneplatnění přístupových údajů se postupuje přiměřeně podle odstavců 2 a 3.

(5) Při postupu podle § 38a se správní řád nepoužije.

§ 38b

Přístupová oprávnění do Informačního systému evidence myslivosti

(1) Přístupové oprávnění držitel honitby, uživatel honitby a myslivecký hospodář je neoddělitelně spjato s příslušnou honitbou.

(2) Přístupové oprávnění

a) držitel honitby lze přidělit nejvýše dvěma fyzickým osobám k tomu zmocněným držitelem honitby,

b) uživatel honitby lze přidělit nejvýše jedné fyzické osobě k tomu zmocněné uživatelem honitby a dále mysliveckému hospodáři,

c) myslivecký hospodář lze přidělit pouze fyzické osobě ustanovené do funkce mysliveckého hospodáře a dále nejvýše jedné fyzické osobě k tomu zmocněné mysliveckým hospodářem, která musí být držitelem loveckého lístku nepřetržitě předchozích 5 let,

d) osoba pověřená lovem lze přidělit nejvýše dvěma fyzickým osobám k tomu zmocněným osobou, která byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti pověřena lovem zvěře nebo usmrcováním živočichů na nehonebním pozemku nebo na odloučeném honebním pozemku,

e) pořadatel zkoušek z myslivosti lze přidělit nejvýše dvěma fyzickým osobám k tomu zmocněným osobou, kterou Ministerstvo zemědělství pověřilo pořádáním zkoušek z myslivosti,

f) pořadatel zkoušek pro myslivecké hospodáře lze přidělit nejvýše dvěma fyzickým osobám k tomu zmocněným osobou, kterou Ministerstvo zemědělství pověřilo pořádáním zkoušek pro myslivecké hospodáře.

(3) Osoba s přístupovým oprávněním

a) držitel honitby má přístup ke všem údajům v Informačním systému evidence myslivosti, které se týkají honitby, jejíhož držitele zastupuje,

b) uživatel honitby má přístup ke všem údajům v Informačním systému evidence myslivosti, které se týkají honitby, jejíhož uživatele zastupuje,

c) myslivecký hospodář má přístup ke všem údajům v Informačním systému evidence myslivosti, které se týkají honitby, pro kterou byla ustanovena mysliveckým hospodářem, nebo honitby, jejíhož mysliveckého hospodáře zastupuje,

d) osoba pověřená lovem má přístup ke všem údajům v Informačním systému evidence myslivosti, které se týkají povoleného lovu nebo usmrcování živočichů na nehonebním pozemku nebo na odloučeném honebním pozemku,

e) pořadatel zkoušek z myslivosti má přístup ke všem údajům v Informačním systému evidence myslivosti, které se týkají zkoušek z myslivosti, včetně údajů o uchazečích o jejich složení, a dále má přístup do evidence výsledků zkoušek pro myslivecké hospodáře a evidence výsledků vyšších odborných mysliveckých zkoušek,

f) pořadatel zkoušek pro myslivecké hospodáře má přístup ke všem údajům v Informačním systému evidence myslivosti, které se týkají zkoušek pro myslivecké hospodáře, včetně údajů o uchazečích o jejich složení, a dále má přístup do evidence výsledků zkoušek z myslivosti a evidence výsledků vyšších odborných mysliveckých zkoušek.

(4) Obecní úřad s rozšířenou působností odebere přístupové oprávnění

a) držitel honitby, jestliže osoba přestane být v důsledku zániku nebo změny honitby jejím držitelem, neprodleně poté, co se o změně nebo zániku honitby dozvěděl; obdobně postupuje obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě zániku zmocnění fyzické osoby zmocněné držitelem honitby podle odstavce 2,

b) uživatel honitby, jestliže osoba přestane být uživatelem honitby, neprodleně poté, kdy se o této skutečnosti dozvěděl; obdobně postupuje obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě zániku zmocnění fyzické osoby zmocněné uživatelem honitby podle odstavce 2,

c) myslivecký hospodář neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení ustanovení mysliveckého hospodáře; obdobně postupuje obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě zániku zmocnění fyzické osoby zmocněné mysliveckým hospodářem podle odstavce 2,

d) osoba pověřená lovem neprodleně poté, co bylo osobě zrušeno pověření lovu na nehonebním pozemku nebo na odloučeném honebním pozemku; obdobně postupuje obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě zániku zmocnění fyzické osoby zmocněné osobou pověřenou lovem podle odstavce 2.

(5) Ministerstvo zemědělství odebere přístupové oprávnění pořadatel zkoušek z myslivosti neprodleně poté, co bylo osobě odebráno pověření k pořádání zkoušek z myslivosti; obdobně postupuje Ministerstvo zemědělství v případě zániku zmocnění fyzické osoby zmocněné osobou pověřenou pořádáním zkoušek z myslivosti podle odstavce 2.

(6) Ministerstvo zemědělství odebere přístupové oprávnění pořadatel zkoušek pro myslivecké hospodáře neprodleně poté, co bylo osobě odebráno pověření k pořádání zkoušek pro myslivecké hospodáře; obdobně postupuje Ministerstvo zemědělství v případě zániku zmocnění fyzické osoby zmocněné osobou pověřenou pořádáním zkoušek pro myslivecké hospodáře podle odstavce 2.

(7) Vyhláška stanoví technické náležitosti přidělování a zneplatňování přístupových údajů do Informačního systému evidence myslivosti, technické náležitosti přidělování a odebírání oprávnění v Informačním systému evidence myslivosti, rozsah zveřejňovaných údajů v evidenci honiteb a jejich využití a dále stanoví technické náležitosti do této evidence vkládaných a v této evidenci vedených údajů.

(8) Při postupu podle § 38b se správní řád nepoužije.

HLAVA III

POVOLENÍ LOVU VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH

§ 39

Snížení stavů zvěře a zrušení jejího chovu

Vyžaduje-li zájem vlastníka, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, orgán státní správy myslivosti povolí, popřípadě uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Nelze-li škody působené zvěří snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, uloží orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka, popřípadě nájemce honebního pozemku nebo na návrh orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesa snížení stavu zvěře až na minimální stav, popřípadě zruší chov druhu zvěře, který škody působí.

§ 39

Snížení stavů zvěře a zrušení jejího chovu

(1) Vyžaduje-li zájem vlastníka, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, nebo je-li les v honitbě poškozován zvěří nad stupeň poškození zvěří stanovený vyhláškou, orgán státní správy myslivosti na žádost uživatele honitby povolí, nebo z moci úřední uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře, a to v rozsahu stanoveném vyhláškou. Nelze-li škody působené zvěří snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, uloží orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka, popřípadě nájemce honebního pozemku nebo na návrh orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesa snížení stavu zvěře až na minimální stav, popřípadě zruší chov druhu zvěře, který škody působí.

(2) Nejde-li snížení početního stavu některého druhu spárkaté zvěře dosáhnout postupem podle odstavce 1 nebo je-li třeba z důvodu zájmu vlastníka, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájmu zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody nebo zájmu mysliveckého hospodaření dosáhnout požadovaného poměru pohlaví mezi samci a samicemi u spárkaté zvěře, může orgán státní správy myslivosti rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy zakázat nebo omezit lov samců druhu spárkaté zvěře starších 2 let.

(3) Orgán státní správy myslivosti může v rozhodnutí podle odstavce 1 stanovit podmínky lovu.

(4) Odvolání proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 1 nebo 2 nemá odkladný účinek.

(5) Opatření obecné povahy podle odstavce 2 nabývá účinnosti dnem jeho vyvěšení na úřední desce orgánu státní správy myslivosti, který opatření obecné povahy vydal. Opatření obecné povahy se zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká.

(6) Ustanovení § 172 odst. 5 správního řádu se v případě vydávání opatření obecné povahy podle odstavce 2 nepoužije.

(7) Hrozí-li vážná újma veřejnému zájmu, lze opatření obecné povahy podle odstavce 2 vydat bez řízení o návrhu opatření obecné povahy.

(8) V případě změny nebo zrušení opatření obecné povahy se použijí odstavce 4 až 6 obdobně.

(9) K posouzení toho, zda je les v honitbě poškozován zvěří nad stupeň poškození stanovený vyhláškou podle odstavce 1, si může orgán státní správy myslivosti vyžádat odborné posouzení držitele licence pro výkon funkce odborného lesního hospodáře⁴⁵⁾45), znalecké kanceláře nebo znaleckého ústavu pro obor lesnictví. Odborné posouzení musí být provedeno podle metodiky Ministerstva zemědělství zveřejněné v Informačním systému evidence myslivosti.

(10) Vyhláška stanoví způsob odvození a rozsah úpravy stavu zvěře podle odstavců 1 a 2.

* * *

§ 40

Povolení lovu mimo dobu lovu

(1) Vyskytne-li se potřeba lovu některého druhu zvěře, která není hájena podle § 2 písm. c), mimo dobu jejího lovu pro účely vědecké, povolí mimo dobu jejího lovu, může povolit takový lov orgán státní správy myslivosti. Pokud mezi žadatelem a uživatelem honitby nedojde k dohodě, může být v povolení rozhodnuto i o způsobu lovu, náhradách a podobně. Stejně se postupuje při povolení odchytu zvěře, lovu poraněné zvěře a lovu zvěře pro účely výcviku a zkoušek loveckých psů a loveckých dravců.

(2) Mimo dobu lovu lze ulovit jedince druhu zvěře, který

a) je zraněný způsobem vyvolávajícím utrpení a je patrné, že nedojde k jeho uzdravení, nebo

b) vykazuje jiné zjevné projevy nemoci, která vyvolává utrpení, a je patrné, že nedojde k jeho uzdravení.

(3) Při ulovení jedince podle odstavce 2, je uživatel honitby povinen do 12 hodin od ulovení zaevidovat ulovený kus v Informačním systému evidence myslivosti. Na zaevidování uloveného kusu se přiměřeně použije ustanovení § 49. Uživatel honitby je povinen umožnit orgánu státní správy myslivosti kontrolu uloveného jedince nejpozději první pracovní den po ulovení. V případě pochybností může orgán státní správy myslivosti nařídit na náklad uživatele honitby provedení veterinárního vyšetření veterinárním lékařem, který o prohlídce provede záznam.

§ 41

Povolení lovu zvěře a usmrcování jiných
živočichů na nehonebních pozemcích

(1) Vznikne-li potřeba jednorázově omezit nebo trvale regulovat stavy některého druhu zvěře, popřípadě i jiných živočichů na nehonebních pozemcích, povolí lov zvěře nebo usmrcování jiných živočichů na těchto pozemcích na žádost jejich vlastníků, popřípadě nájemců nebo z vlastního podnětu orgán státní správy myslivosti. Povolit lze lov i mimo dobu lovu. Provedením lovu nebo usmrcením orgán státní správy myslivosti pověří uživatele honitby, v jejímž obvodu jsou nehonební pozemky, popřípadě uživatele nejbližší honitby, kterému také patří ulovená zvěř; v katastrálních územích, v nichž není žádný honební pozemek, pověří osoby, které mají platné lovecké lístky; ulovená zvěř nebo jiný usmrcený živočich patří těmto osobám, není-li jejich držení upraveno zákonem o ochraně přírody a krajiny nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě. Orgán státní správy myslivosti v pověření stanoví podmínky pro provedení lovu nebo usmrcení, zejména určí denní dobu, zásady vzájemné koordinace postupu osob nebo omezení vstupu na veřejná a neveřejná pohřebiště nebo do chatových a zahrádkářských osad. Pokud se jedná o nehonební pozemky prohlášené orgánem státní správy myslivosti z důvodů bezpečnostních nebo vojenských (§ 17 odst. 2), provádí lov na těchto pozemcích organizace v oboru působnosti Ministerstva obrany.

(2) Neprovádí-li uživatel honitby, popřípadě uživatel nejbližší honitby, nebo osoba pověřená podle odstavce 1 lov nebo usmrcování v souladu s uděleným pověřením, pověří orgán státní správy myslivosti prováděním lovu nebo usmrcováním jiného uživatele honitby nebo jinou osobu, která má lovecký lístek. Pro pověření platí odstavec 1 věta čtvrtá obdobně.

(3) Pověřené osoby a osoby určené příslušným uživatelem honitby jsou oprávněny vstupovat s loveckou zbraní, loveckým psem, popřípadě loveckým dravcem na nehonební pozemky, a to po předchozím souhlasu vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemků.

§ 41

Lov zvěře a regulace živočichů na nehonebních pozemcích

(1) Orgán státní správy myslivosti může v odůvodněných případech povolit lov zvěře nebo usmrcení živočichů vyžadujících regulaci na nehonebních pozemcích buď na žádost vlastníka nehonebního pozemku, popřípadě jejich nájemce nebo pachtýře, nebo z moci úřední. Při zrušení platnosti povolení se postupuje obdobně podle věty první. Nelze rozhodnout o povolení lovu na nehonebním pozemku, který byl orgánem státní správy myslivosti prohlášen za nehonební podle tohoto zákona z důvodu smýšlení, přesvědčení nebo náboženského vyznání jeho vlastníka, jestliže vlastníkem uvedené důvody ze své podstaty vylučují výkon práva myslivosti na daném pozemku.

(2) Lovem nebo usmrcením podle odstavce 1 mohou být pověřeny právnické osoby, kterým může být pronajata honitba podle tohoto zákona, nebo držitelé loveckého lístku. Obsahuje-li žádost návrh na pověření konkrétní osoby nebo osob, je orgán státní správy myslivosti tímto návrhem vázán. Na pozemcích určených pro obranu státu mohou být pověřeny pouze právnické osoby založené Ministerstvem obrany.

(3) V rozhodnutí podle odstavce 1 stanoví orgán státní správy myslivosti podmínky, za kterých je možné lov nebo usmrcení provést. Ustanovení tohoto zákona o době lovu a o zakázaných způsobech lovu uvedených v § 45 odst. 1 písm. f), g), h), l), p) a q) se nepoužije.

(4) Po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 1 může orgán státní správy myslivosti v odůvodněných případech rozhodnout o pověření jiné osoby, změně stanovených podmínek nebo o odebrání pověření, a to na žádost vlastníka nehonebního pozemku, popřípadě jejich nájemce nebo pachtýře, nebo z moci úřední. Pro pověření jiné osoby platí odstavec 2.

(5) Ulovená zvěř nebo usmrcený živočich vyžadující regulaci náleží osobě, která provedla lov nebo živočicha vyžadujícího regulaci usmrtila, není-li jejich držení upraveno zákonem o ochraně přírody a krajiny nebo rozhodnutím, popřípadě opatřením obecné povahy, vydaným na jeho základě.

(6) Pověřené osoby jsou oprávněny vstupovat s loveckou zbraní, lukem, loveckým psem, popřípadě loveckým dravcem na nehonební pozemky stanovené v rozhodnutí podle odstavce 1, a to po předchozím souhlasu vlastníka pozemku, popřípadě jeho nájemce nebo pachtýře. Při lovu zvěře nebo usmrcování živočichů vyžadujících regulaci na nehonebních pozemcích lze použít luk za podmínek stanovených tímto zákonem.

(7) Osoba pověřená lovem nebo usmrcováním živočichů je povinna elektronicky zaevidovat každý ulovený nebo nalezený uhynulý kus zvěře elektronicky v evidenci ulovené nebo nalezené uhynulé zvěře. Při zaevidování uloveného nebo nalezeného uhynulého kusu zvěře se použije § 49 obdobně včetně lhůt pro zaevidování. Pro účely zaevidování uloveného kusu zvěře se na pověřenou osobu hledí jako na uživatele honitby a mysliveckého hospodáře.

(8) V případě usmrcování živočichů vyžadujících regulaci je pověřená osoba povinna každoročně do 30. dubna vložit do Informačního systému evidence myslivosti údaj o celkovém počtu usmrcených jedinců druhu živočicha vyžadujícího regulaci za období od 1. dubna předcházejícího kalendářního roku do 31. března a další údaje o usmrcených živočiších vyžadujících regulaci stanovené vyhláškou. Má-li být osobě zrušeno pověření k lovu nebo usmrcování živočichů, je tato osoba povinna vložit údaje uvedené v předchozí větě nejpozději ke dni zrušení pověření.

§ 41a

Lov na odloučeném honebním pozemku

(1) Orgán státní správy myslivosti může v odůvodněných případech povolit lov zvěře nebo usmrcování živočichů vyžadujících regulaci na odloučeném honebním pozemku buď na žádost vlastníka honebního pozemku, popřípadě jeho nájemce nebo pachtýře, nebo z moci úřední. Obdobně se postupuje při zrušení povolení lovu nebo usmrcení.

(2) Lov nebo usmrcení na odloučeném honebním pozemku mohou provádět pouze osoby pověřené orgánem státní správy myslivosti v rozhodnutí o povolení lovu. Lovem nebo usmrcením podle odstavce 1 mohou být pověřeny právnické osoby, kterým může být pronajata honitba podle tohoto zákona, nebo držitelé loveckého lístku. Obsahuje-li žádost návrh na pověření konkrétní osoby nebo osob, je orgán státní správy myslivosti tímto návrhem vázán. Na pozemcích určených pro obranu státu mohou být pověřeny pouze právnické osoby založené Ministerstvem obrany.

(3) Pověřené osoby jsou oprávněny vstupovat s loveckou zbraní, lukem, loveckým psem, popřípadě loveckým dravcem na odloučený honební pozemek po předchozím souhlasu jeho vlastníka, nájemce nebo pachtýře. Ulovená zvěř náleží pověřené osobě.

(4) Orgán státní správy myslivosti může v rozhodnutí o povolení lovu nebo usmrcení na odloučeném honebním pozemku rozhodnout o stanovení podmínek pro provedení lovu nebo usmrcení. Při změně okolností pro stanovení podmínek lze na žádost pověřené osoby nebo z moci úřední rozhodnout o změně stanovených podmínek. V rámci stanovení podmínek lovu lze rozhodnout o povolení výjimky z některého ze zakázaných způsobů lovu uvedeného v § 45 odst. 1 písm. f), l), p) a q).

(5) Osoba pověřená lovem nebo usmrcováním je povinna elektronicky zaevidovat každý ulovený nebo nalezený uhynulý kus zvěře v evidenci ulovené nebo nalezené uhynulé zvěře. Při zaevidování uloveného kusu zvěře se použije § 49 obdobně včetně lhůt pro zaevidování. Za účelem zaevidování uloveného kusu zvěře se na pověřenou osobu hledí jako na uživatele honitby a mysliveckého hospodáře.

(6) V případě usmrcování živočichů vyžadujících regulaci je pověřená osoba povinna každoročně do 30. dubna vložit do Informačního systému evidence myslivosti údaj o celkovém počtu usmrcených jedinců druhu živočicha vyžadujícího regulaci za období od 1. dubna předcházejícího kalendářního roku do 31. března a další údaje o usmrcených živočiších vyžadujících regulaci stanovené vyhláškou. Má-li být osobě zrušeno pověření k lovu nebo k usmrcování živočichů, je tato osoba povinna vložit údaje uvedené v předchozí větě nejpozději ke dni zrušení pověření.

* * *

§ 42

Doba lovu a podmínky lovu

(1) Lovit lze jen zvěř, která není hájena podle § 2 písm. c), a to ve stanovené době lovu. Pokud orgán ochrany přírody stanoví opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence³⁹⁾ nebo povolí usmrcení jiného živočicha, který není zvěří, může usmrcení živočichů, kteří nejsou zvěří, v rámci těchto opatření nebo povolení provést za stanovených podmínek osoba oprávněná podle tohoto zákona.

(1)  Jedince druhu zvěře lze lovit jen ve stanovené době lovu.

(2) Pokud orgán ochrany přírody a krajiny stanoví opatření k regulaci nebo povolí usmrcení nebo odchyt

a) jedince živočišného druhu, který není zvěří, zařazeného mezi ptáky nebo savce, nebo

b) křížence³⁹⁾,

může na základě tohoto povolení nebo na základě stanoveného opatření k regulaci provést usmrcení nebo odchyt v honitbě pouze uživatel honitby a na nehonebním nebo odloučeném honebním pozemku pouze osoba pověřená lovem na nehonebním nebo na odloučeném honebním pozemku, a to v rozsahu a za podmínek stanovených orgánem ochrany přírody a krajiny.

(3) Jestliže uživatel honitby, osoba pověřená lovem na nehonebním pozemku nebo osoba pověřená lovem na odloučeném pozemku

a) písemně oznámí v řízení vedeném podle zákona o ochraně přírody a krajiny orgánu ochrany přírody a krajiny, že usmrcení nebo odchyt podle odstavce 2 neprovede, nebo

b) neprovede usmrcení nebo odchyt podle odstavce 2 v přiměřené lhůtě stanovené orgánem ochrany přírody a krajiny,

je orgán ochrany přírody a krajiny oprávněn určit, že usmrcení nebo odchyt může provést držitel loveckého lístku nebo právnická osoba prostřednictvím držitele loveckého lístku.

(4) Postup podle odstavců 2 a 3 se nepoužije v případě

a) odchytu živočicha za účelem jeho značení nebo pro účely vědeckého výzkumu, nebo

b) usmrcení nebo odchytu živočicha podle veterinárního zákona nebo podle zákona o rostlinolékařské péči.

(5) Není-li držení usmrceného živočicha upraveno zákonem o ochraně přírody a krajiny nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě a lze-li usmrceného živočicha zužitkovat, náleží osobě, které jej usmrtila. V ostatních případech usmrceného živočicha odstraní v souladu s právními předpisy osoba, která jej usmrtila. Náklady na likvidaci usmrceného živočicha hradí orgán ochrany přírody, který o jeho usmrcení rozhodl.

(2)(6) Vyhláška stanoví dobu lovu jednotlivých druhů zvěře a bližší podmínky provádění lovu.

* * *

§ 44

Používání loveckých psů a loveckých dravců

(1) Uživatel honitby je povinen držet a v honitbě používat lovecké psy. Uživatel honitby je povinen v honitbě při výkonu práva myslivosti používat lovecké psy. Loveckým psem se rozumí pes loveckého plemene uznaného Mezinárodní kynologickou federací zapsaného v plemenné knize členského státu Mezinárodní kynologické federace (FCI) s průkazem původu, který složil příslušnou zkoušku z výkonu. Potvrzení o složené zkoušce vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou.

(2) Loveckým dravcem se rozumí dravec chovaný k sokolnickému využití; nemusí jít o druh zvěře uvedený v § 2 písm. c), sokol chovaný k sokolnickému využití nebo sova chovaná k sokolnickému využití. Použití loveckých dravců v sokolnictví povoluje orgán státní správy myslivosti. Držení a chov loveckého dravce jsou možné jen s povolením podle předpisů o ochraně přírody²³⁾ a za podmínek v povolení uvedených. Držitel loveckého dravce musí mít složeny sokolnické zkoušky a být členem sokolnické organizace⁶⁾.

(3) Vyhláška stanoví bližší pokyny o používání loveckých dravců a o používání loveckých psů, o jejich počtu stanoveném pro jednotlivé druhy honiteb a společné lovy, dále způsob provádění zkoušek psů z výkonu a sokolnických zkoušek, a které myslivecké organizace⁶⁾ a školy, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny organizací těchto zkoušek.

§ 44a

Používání luku

Vyhláška stanoví bližší pokyny o používání luku při lovu zvěře, způsob provádění zkoušek z lovu lukem, a které myslivecké organizace a školy, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny organizací těchto zkoušek, jakož i to, které mezinárodní nebo zahraniční zkoušky z lovu lukem jsou platné na území České republiky, a způsob evidence dokladů o jejich složení.

HLAVA V

ZAKÁZANÉ ZPŮSOBY LOVU

§ 45

(1) Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání. Zakazuje se

a) chytat zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček a nášlapných pastí a pomocí háčků,

b) lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem,

c) lovit zvěř do sítí, pokud nejde o její odchyt za účelem zazvěřování nebo u zvěře pernaté o ornitologický výzkum,

d) lovit zvěř pernatou na výrovkách, lovit zvěř s pomocí s využitím živých živočichů jako návnad a lovit zvěř pernatou s výjimkou čeledi krkavcovitých na výrovkách s využitím živých živočichů jako návnad,

e) nahánět zvěř srnčí pomocí ohařů, ostatní zvěř spárkatou s pomocí psů v kohoutku vyšších než 55 cm,

f) lovit sluku vyháněním pomocí psa a plašením s honci,

g)e) lovit zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo omráčit, zdrojů umělého osvětlení, zrcadel, zařízení pro osvětlení terče, zaměřovače zbraní konstruovaného na principu noktovizorů, a reprodukční soustavy s hlasy zvěře, výbušnin,

f) lovit zvěř s pomocí zdrojů umělého osvětlení, zrcadel, zařízení pro osvětlení terče, hledí pro střelbu v noci s elektronickým zařízením na zvětšení nebo konverzi obrazu; to neplatí pro lišku obecnou, kunu skalní, jezevce lesního, zajíce polního, králíka divokého a pro zvěř spárkatou s výjimkou kamzíka horského a losa evropského,

h)g) lovit zvěř s pomocí mechanismů pohybujících se, které se pohybují po zemi, nad zemí nebo po vodě, pokud nejde o loď plovoucí rychlostí menší než 5 km/hod.,

i)h) střílet zvěř jinou zbraní než loveckou (dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo kombinovanou, určenou k loveckým účelům, nebo lukem určeným k loveckým účelům),

j)i) střílet zvěř zakázanými zbraněmi, jejich doplňky a střelivem²⁴⁾,

k)j) střílet zvěř srnčí jinou zbraní než kulovnicí s loveckou zbraní s kulovým nábojem s energií ve 100 m nižší než 1000 J (joulů) a ostatní zvěř spárkatou loveckou zbraní s kulovým nábojem s energií nižší než 1500 J nebo střílet zvěř lukem o nátahové síle nižší než 220 N; to neplatí při dostřelené ráně provedené vhodnou krátkou zbraní, lovu selete a lončáka prasete divokého, které lze při nadháňce, naháňce nebo nátlačce společném lovu střílet i brokovnicí s jednotnou střelou, a dále při lovu zvěře, kterou lze v odchytovém zařízení střílet i vhodnou krátkou zbraní,

l)k) střílet zvěř z poloautomatických nebo automatických zbraní se zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje,

m)l) lovitstřílet zvěř kromě prasat divokých, samic a mláďat ostatních druhů spárkaté zvěře, jezevců lesních, zajíců polních, králíků divokých, kun skalních a lišek obecných za noci, tj. hodinu po západu slunce až do hodiny před východem slunce; lovit střílet prase divoké, samice a mláďata ostatních druhů spárkaté zvěře, jezevce lesního, zajíce polního, králíka divokého, kunu skalní a lišku obecnou v noci bez použití vhodné pozorovací a střelecké optiky,

n)m) lovit zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců a slanisk,

o)n) dávat do krmiva lákací a narkotizační prostředky, pokud to není prováděno za účelem odchytu,

p)o) střílet zvěř na hnízdech a vystřelovat hnízda,

r)p) lovit zvěř na honebních pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň zemědělských plodin, a na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků,

s)p) lovit zvěř na čekané ve vzdálenosti do 200100 m od hranic sousední honitby, nedohodnou-li se uživatelé sousedních honiteb jinak, lovit bažanty ve vzdálenosti do 200100 m od sousední bažantnice a v těchto vzdálenostech přikrmovat zvěř, umísťovat myslivecká zařízení a provádět lov z mysliveckých a jiných zařízení,

t)q) střílet spárkatou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních a v přezimovacích objektech, s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí,

u)r) lovit na společném lovu zvěř spárkatou kromě laní a kolouchů xxxxxx xxxxxxxxxx a xxxxxx xxxx, muflonek a muflončat, selete a lončáka prasete divokého; tento zákaz se netýká lovu v oborách,

v)q) střílet palnou zbraní zajíce polního, bažanta obecného, orebici horskou, perličku obecnou, kachnu divokou, poláka velkého, poláka chocholačku, lysku černou, husu velkou, husu běločelou a husu polní jinak než loveckou zbraní brokovou na společných lovech za účasti minimálně 3 střelců a stanoveného počtu loveckých psů,

w)r) používat olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva na mokřadech.,

s) střílet zvěř šípy, které nejsou nesmazatelně a čitelně označeny číslem loveckého lístku lovce na těle šípu maximálně 5 cm od hrotu, střílet zvěř lukem jinými šípy než s loveckým hrotem, a to buď mechanickými nebo fixními; tupé lovecké hroty mohou být použity pouze k lovu jiné než spárkaté zvěře.

(2) V rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o povolení, popřípadě uložení úpravy stavu zvěře v honitbě nebo o zrušení chovu určitého druhu zvěře může být uvedeno, že při této úpravě stavu zvěře neplatí některé zakázané způsoby lovu uvedené v odstavci 1 písm. g), jde-li o lov v noci, a dále v odstavci 1 písm. m), t) a u).

(2) Oznámí-li uživatel honitby orgánu státní správy myslivosti úmysl využít některý ze zakázaných způsobů lovu uvedených v odstavci 1 písm. f), l) a jde-li o bažanta obecného v bažantnici a zajíce polního v odstavci 1 písm. q) a současně nesdělí-li orgán státní správy myslivosti uživateli honitby ve lhůtě 30 dnů ode dne obdržení oznámení, že s úmyslem nesouhlasí, je uživatel honitby oprávněn při lovu využít zakázané způsoby lovu uvedené v oznámení. O výjimce ze zakázaných způsobů lovu uvedených ve větě první lze rozhodnout i v rozhodnutí o povolení nebo uložení úpravy stavu zvěře.

(3) Zákazy nebo omezení lovu stanovené zvláštními právními předpisy zůstávají nedotčeny²⁵⁾.

(4) Použít vhodnou krátkou zbraň podle odstavce 1 písm. j) může osoba, která je oprávněna lovit zvěř a která je současně podle zákona o zbraních oprávněna krátkou zbraň nosit.

HLAVA VI

POVOLENKA K LOVU, LOVECKÝ LÍSTEK A POVINNÉ POJIŠTĚNÍ

§ 46

Povolenka k lovu

(1) Kdo loví zvěř nebo usmrcuje jiného živočicha, musí mít u sebe lovecký lístek, povolenku k lovu a potvrzení o povinném pojištění; při lovu nebo usmrcování se zbraní též zbrojní průkaz a průkaz zbraně a při lovu nebo usmrcování s loveckým dravcem jeho evidenční kartu. Při lovu lukem je lovící osoba povinna mít u sebe povolenku k lovu, v níž je vyznačeno povolení lovu lukem, lovecký lístek, doklad o povinném pojištění a doklad o složení zkoušky z lovu lukem. Tyto průkazy je povinen ten, kdo loví zvěř, předložit na požádání orgánu policie, orgánu státní správy myslivosti, mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži příslušné honitby.

(2) Povolenky k lovu vydává a podepisuje uživatel honitby na tiskopisech, které k tomuto účelu pořídil. Pro osoby lovící na společném lovu může povolenku k lovu nahradit seznam osob, které se jej účastní, (hromadná povolenka k lovu). Uživatel honitby je povinen evidenci vydaných povolenek včetně jejich vzorů archivovat nejméně 3 roky od skončení jejich platnosti.

(3) Uživatel honitby může povolenku k lovu vydat také k usmrcování živočichů vyžadujících regulaci a umožnit celoroční usmrcování těchto živočichů i jiným osobám oprávněným podle tohoto zákona než myslivecké stráži a mysliveckému hospodáři.

§ 47

Lovecký lístek

(1) Lovecké lístky vydává orgán státní správy myslivosti, v jehož obvodu má žadatel trvalý pobyt. Cizincům a českým občanům, kteří nemají trvalý pobyt v České republice, vydává lovecký lístek orgán státní správy myslivosti, v jehož obvodu se zdržují.

(2) Druhy loveckých lístků jsou:

a) lovecký lístek pro české občany,

b) lovecký lístek pro žáky a posluchače odborných škol, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem,

c) lovecký lístek pro cizince.

(3)(2) Lovecký lístek lze vydat jen tomu, kdo prokáže, že

a) je starší 16 let,

b) má způsobilost k právním úkonům,

c) složil zkoušku z myslivosti nebo zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které se vyučuje myslivost, nebo je žákem, posluchačem nebo absolventem střední nebo vyšší odborné školy, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem; u cizince se za průkaz o složení zkoušky z myslivosti považuje platný doklad opravňující k lovu vystavený v cizině; potvrzení o vykonané zkoušce z myslivosti vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou,

c) složil zkoušku z myslivosti podle tohoto zákona, nebo předložil platnou veřejnou listinu nebo její obdobu opravňující k lovu v cizím státě; předloží-li osoba platnou veřejnou listinu nebo její obdobu opravňující k lovu v cizím státě, lze jí vydat lovecký lístek pouze na dobu určitou, a to maximálně na dobu 5 let,

d) je bezúhonný (§ 12 odst. 4),

e) je pojištěn (§ 48).

(3) Lovecké lístky se vydávají na dobu neurčitou a na dobu určitou. Na dobu neurčitou lze vydat lovecký lístek pouze občanům České republiky a občanům členského státu Evropské unie, kterým byl povolen trvalý pobyt na území České republiky. Žákům a studentům odborných škol, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, je možné vydat lovecký lístek na dobu určitou, a to na školní rok, aniž by bylo vyžadováno složení zkoušky z myslivosti, nebo předložení platné veřejné listiny nebo její obdoby opravňující k lovu v cizím státě.

(4) Orgán státní správy myslivosti, který vydává lovecké lístky, si k ověření bezúhonnosti podle odstavce 2 písm. d) vyžádá podle zvláštního právního předpisu¹⁵⁾ výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ke splnění podmínky bezúhonnosti je také třeba předložení čestného prohlášení, jímž fyzická osoba prokáže, že na úseku myslivosti jí nebyla pravomocně uloženy nebyly pravomocně uloženy správní tresty za spáchání přestupku podle zákona o přestupcích¹⁴⁾, ani jí nebyla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona. K uloženým správním trestům za přestupky na úseku myslivosti¹⁴⁾ a k pokutám za přestupky uložené podle tohoto zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2 roky. U cizince, který nemá pobyt na území České republiky a žádá o vydání loveckého lístku na dobu kratší než 30 dnů, lze výpis z evidence Rejstříku trestů¹⁵⁾ nahradit platným loveckým lístkem ze země jeho pobytu.

(5) Orgán státní správy myslivosti odebere nejdéle na dobu 5 let lovecký lístek, zjistí-li dodatečně takovou okolnost, pro kterou by vydání xxxxxxxxx lístku muselo být odepřeno, nebo vznikla-li taková okolnost po jeho vydání. Orgán státní správy myslivosti může vydání loveckého lístku odepřít, bylo-li proti žadateli zahájeno soudní řízení pro trestný čin nebo správní řízení k uložení pokuty podle § 64.

(6) Orgán státní správy myslivosti vede evidenci jím vydaných a odebraných loveckých lístků prostřednictvím Informačního systému evidence myslivosti.

(7) Při zničení, ztrátě nebo odcizení xxxxxxxxx lístku nebo při změně osobních údajů držitele loveckého lístku orgán státní správy myslivosti na základě žádosti držitele loveckého lístku vydá duplikát xxxxxxxxx lístku. Duplikát nelze vydat, jestliže držitel loveckého lístku nesplňuje podmínky pro vydání loveckého lístku podle tohoto zákona.

(6)(8) Vyhláška stanoví podrobnosti vydávání a odebírání loveckých lístků, podrobnosti evidence vydaných a odebraných loveckých lístků a postup při evidování loveckých lístků, evidence vydaných a odebraných loveckých lístků, povinné náležitosti povolenky k lovu, vzor loveckého lístku a doby platnosti loveckých lístků vydávaných na dobu určitou a dále obsah zkoušek z myslivosti a způsob jejich provádění, a které myslivecké organizace⁶⁾ a školy, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny organizací zkoušek z myslivosti.

㤠47a

Zkouška z myslivosti

(1) Zkouška z myslivosti může být pořádána pouze osobou k tomu pověřenou Ministerstvem zemědělství. Ministerstvo zemědělství může pověřit pořádáním zkoušek z myslivosti pouze osobu splňující odborné a technické předpoklady.

(2) Přestane-li osoba pověřená pořádáním zkoušek z myslivosti splňovat odborné a technické předpoklady, Ministerstvo zemědělství této osobě pověření odebere. Ministerstvo zemědělství může odebrat pověření v případě, kdy byl v souvislosti s pořádáním zkoušky z myslivosti nebo v souvislosti se zajištěním teoretické a odborné přípravy porušen právní předpis anebo pověřená osoba porušila povinnost pro ni vyplývající z tohoto zákona. Ministerstvo dále odebere pověření k pořádání zkoušek z myslivosti na žádost pověřené osoby. Bylo-li osobě odebráno pověření z důvodu porušení právního předpisu v souvislosti s pořádáním zkoušky z myslivosti nebo z důvodu porušení povinnosti vyplývající pro pověřenou osobu z tohoto zákona, může být osoba znovu pověřena pořádáním zkoušek z myslivosti po uplynutí 3 let ode dne odebrání pověření.

(3) Ministerstvo zemědělství vede v Informačním systému evidence myslivosti evidenci osob pověřených pořádáním zkoušek z myslivosti a osob, kterým bylo pověření odebráno.

(4) Uchazeč o složení zkoušky z myslivosti je povinen absolvovat teoretickou a odbornou přípravu. Teoretickou a odbornou přípravu zajišťuje osoba pověřená k pořádání zkoušek z myslivosti. Neabsolvuje-li uchazeč teoretickou a odbornou přípravu, nemůže být připuštěn ke zkoušce z myslivosti.

(5) Osoba pověřená k pořádání zkoušek z myslivosti je povinna vložit údaj o místě, datu a čase konání zkoušky z myslivosti, o složení zkušební komise a o uchazečích skládajících zkoušku do Infomačního systému evidence myslivosti alespoň 15 dnů přede dnem jejího konání. Zkoušku je možné konat pouze za účasti minimálního počtu uchazečů stanoveného vyhláškou.

(6) Zkouška z myslivosti se skládá před zkušební komisí. V případě úspěšného složení zkoušky vydá její pořadatel potvrzení, které je veřejnou listinou. Členové zkušební komise musí splňovat odborné předpoklady stanovené vyhláškou.

(7) Neuspěje-li uchazeč při skládání zkoušky, je možné ji opakovat nejvýše jednou, a to nejdříve po uplynutí 30 dnů ode dne zkoušky, nejdéle však ve lhůtě 6 měsíců ode dne konání zkoušky. Neuspěje-li uchazeč ani při skládání opravné zkoušky, nebo marně uplyne lhůta pro složení opravné zkoušky, může být uchazeč ke zkoušce připuštěn pouze po opakovaném absolvování teoretické a odborné přípravy u pověřeného subjektu.

(8) Osoba pověřená pořádáním zkoušek z myslivosti vede v Informačním systému evidence myslivosti evidenci uchazečů o složení zkoušky z myslivosti a evidenci výsledků zkoušek uchazečů o složení zkoušky z myslivosti. Za tím účelem je osoba pověřená pořádáním zkoušek z myslivosti povinna vložit do Informačního systému evidence myslivosti údaje a jejich změny v rozsahu stanoveném vyhláškou.

(9) Za účelem splnění povinnosti podle odstavce 8 je osoba pověřená pořádáním zkoušek z myslivosti povinna vložit údaje o uchazeči o složení zkoušky z myslivosti do Informačního systému evidence myslivosti ve lhůtě 7 dnů ode dne zaevidování uchazeče. Výsledky zkoušky je povinna pověřená osoba vložit do Informačního systému evidence myslivosti ve lhůtě 7 dnů ode dne konání zkoušky.

(10) Informační systém evidence myslivosti vymaže osobu z evidence uchazečů o složení zkoušky z myslivosti po marném uplynutí lhůty pro složení opravné zkoušky, po vložení údaje o úspěšném složení zkoušky, nebo po neúspěšném složení opravné zkoušky.

(11) U osob, které

a) na vysoké škole vyučující předmět myslivost složily zkoušku z tohoto předmětu, nebo

b) absolvovaly povinný předmět myslivost na střední škole nebo vyšší odborné škole, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem,

se má za to, že složily zkoušku z myslivosti.

(12) Xxxxxxxx xxxxxxx

a) odborné a technické předpoklady, které jsou předpokladem pověření pořádáním zkoušek z myslivosti,

b) rozsah údajů vedených v evidenci osob pověřených k pořádání zkoušek z myslivosti,

c) technické podrobnosti skládání zkoušky z myslivosti,

d) jednotlivé části zkoušky z myslivosti a jejich časový rozsah, postup při jejich skládání, obsahové náležitosti jednotlivých částí zkoušky z myslivosti a kritéria pro úspěšné složení zkoušky z myslivosti i jednotlivých částí zkoušky,

e) složení zkušební komise u zkoušky z myslivosti a rozsah údajů o složení zkušební komise v Informačním systému evidence myslivosti,

f) odborné předpoklady pro jednotlivé členy zkušební komise u zkoušky z myslivosti,

g) obsah a minimální délku teoretické a odborné přípravy na zkoušku z myslivosti,

h) rozsah evidovaných údajů o uchazečích o složení zkoušky z myslivosti v Informačním systému evidence myslivosti a rozsah údajů o osobách skládajících zkoušku z myslivosti v Informačním systému evidence myslivosti,

i) rozsah údajů evidovaných v evidenci výsledků zkoušek z myslivosti,

j) minimální počet uchazečů nezbytných pro konání zkoušky.

§ 47b

Zkouška pro myslivecké hospodáře

(1) Zkouška pro myslivecké hospodáře může být pořádána pouze osobou k tomu pověřenou Ministerstvem zemědělství. Ministerstvo zemědělství může pověřit pořádáním zkoušek pro myslivecké hospodáře pouze osobu splňující odborné a technické předpoklady.

(2) Přestane-li osoba pověřená pořádáním zkoušek pro myslivecké hospodáře splňovat odborné a technické předpoklady, Ministerstvo zemědělství této osobě pověření odebere. Ministerstvo zemědělství může odebrat pověření v případě, kdy byl při pořádání zkoušky pro myslivecké hospodáře porušen právní předpis nebo pověřená osoba porušila povinnost pro ni vyplývající z tohoto zákona. Ministerstvo zemědělství dále odebere pověření k pořádání zkoušek pro myslivecké hospodáře na žádost pověřené osoby. Bylo-li osobě odebráno pověření z důvodu porušení právního předpisu v souvislosti s pořádáním zkoušky pro myslivecké hospodáře nebo z důvodu porušení povinnosti vyplývající pro pověřenou osobu z tohoto zákona, může být osoba znovu pověřena pořádáním zkoušek pro myslivecké hospodáře po uplynutí 3 let ode dne odebrání pověření.

(3) Ministerstvo zemědělství vede v Informačním systému evidence myslivosti evidenci osob pověřených pořádáním zkoušek pro myslivecké hospodáře a osob, kterým bylo pověření odebráno. Ministerstvo zemědělství dále v Informačním systému evidence myslivosti vede seznam otázek, ze kterých se generuje test podle odstavce 6, a průběžně jej aktualizuje.

(4) Uchazeč o složení zkoušky pro myslivecké hospodáře je povinen absolvovat teoretickou a odbornou přípravu. Teoretickou a odbornou přípravu zajišťuje osoba pověřená k pořádání zkoušek pro myslivecké hospodáře. Neabsolvuje-li uchazeč teoretickou a odbornou přípravu, nemůže být připuštěn ke zkoušce pro myslivecké hospodáře. Aby mohla být osoba připuštěna ke zkoušce, musí složit zkoušku z myslivosti.

(5) Osoba pověřená k pořádání zkoušek pro myslivecké hospodáře je povinna vložit údaj o místě, datu a čase konání zkoušky pro myslivecké hospodáře, o složení zkušební komise a o uchazečích skládajících zkoušku do Infomačního systému evidence myslivosti alespoň 15 dnů přede dnem jejího konání. Zkoušku je možné konat pouze za účasti minimálního počtu uchazečů stanoveného vyhláškou.

(6) Zkouška pro myslivecké hospodáře se skládá před zkušební komisí. V případě úspěšného složení zkoušky vydá její pořadatel potvrzení, které je veřejnou listinou. Členové zkušební komise musí splňovat odborné předpoklady stanovené vyhláškou.

(7) Neuspěje-li uchazeč při skládání zkoušky, je možné ji opakovat nejvýše jednou, a to nejdříve po uplynutí 30 dnů ode dne zkoušky, nejdéle však ve lhůtě 6 měsíců ode dne konání zkoušky. Neuspěje-li uchazeč ani při skládání opravné zkoušky, nebo marně uplyne lhůta pro složení opravné zkoušky, může být ke zkoušce připuštěn pouze po opakovaném absolvování teoretické a odborné přípravy u pověřeného subjektu.

(8) Osoba pověřená pořádáním zkoušek pro myslivecké hospodáře vede v Informačním systému evidence myslivosti evidenci uchazečů o složení zkoušky pro myslivecké hospodáře a evidenci výsledků zkoušek pro myslivecké hospodáře. Za tím účelem je osoba pověřená pořádáním zkoušek pro myslivecké hospodáře povinna vložit do Informačního systému evidence myslivosti údaje a jejich změny v rozsahu stanoveném vyhláškou.

(9) Za účelem splnění povinnosti podle odstavce 8 je osoba pověřená pořádáním zkoušek pro myslivecké hospodáře povinna vložit údaje o uchazečích o složení zkoušky pro myslivecké hospodáře do Informačního systému evidence myslivosti ve lhůtě 7 dnů ode dne zaevidování uchazeče. Výsledky zkoušky je povinna pověřená osoba vložit do Informačního systému evidence myslivosti ve lhůtě 7 dnů ode dne konání zkoušky.

(10) Informační systém evidence myslivosti vymaže osobu z evidence uchazečů o složení zkoušky pro myslivecké hospodáře po marném uplynutí lhůty pro složení opravné zkoušky, po vložení údaje o úspěšném složení zkoušky nebo po neúspěšném složení opravné zkoušky.

(11) U osob, které

a) získaly vysokoškolské vzdělání v bakalářském nebo magisterském studijním programu na vysoké škole v oboru zaměřeném na zemědělství, lesnictví nebo myslivost a během studia absolvovaly zkoušku z předmětu myslivost, nebo

b) absolvovaly studium na střední škole nebo vyšší odborné škole ve studijním oboru zaměřeném na zemědělství, lesnictví, nebo myslivost, kde je myslivost povinným předmětem,

se má za to, že složily zkoušku pro myslivecké hospodáře.

(12) Xxxxxxxx xxxxxxx

a) odborné a technické předpoklady, které jsou předpokladem pověření pořádáním zkoušek pro myslivecké hospodáře,

b) rozsah údajů vedených v evidenci osob pověřených k pořádání zkoušek pro myslivecké hospodáře,

c) technické podrobnosti skládání zkoušky pro myslivecké hospodáře,

d) jednotlivé části zkoušky pro myslivecké hospodáře a jejich časový rozsah, postup při jejich skládání, obsahové náležitosti jednotlivých částí zkoušky pro myslivecké hospodáře a kritéria pro úspěšné složení zkoušky pro myslivecké hospodáře i jednotlivých částí zkoušky,

e) složení zkušební komise u zkoušky pro myslivecké hospodáře a rozsah údajů o složení zkušební komise v Informačním systému evidence myslivosti,

f) odborné předpoklady pro jednotlivé členy zkušební komise u zkoušky pro myslivecké hospodáře,

g) obsah a minimální délku teoretické a odborné přípravy na zkoušku pro myslivecké hospodáře,

h) rozsah evidovaných údajů o uchazečích o složení zkoušky pro myslivecké hospodáře v Informačním systému evidence myslivosti, rozsah údajů o osobách skládajících zkoušku pro myslivecké hospodáře v Informačním systému evidence myslivosti a rozsah údajů evidovaných v evidenci výsledků zkoušek pro myslivecké hospodáře,

i) minimální počet uchazečů nezbytných pro konání zkoušky.

§ 47c

Vyšší odborná myslivecká zkouška

(1) Vyšší odbornou mysliveckou zkoušku pořádá Ministerstvo zemědělství. Podmínkou pro připuštění k vyšší odborné myslivecké zkoušce je složení zkoušky pro myslivecké hospodáře a držení loveckého lístku po dobu nejméně 5 let.

(2) Ministerstvo zemědělství je povinno vložit údaj o místě, datu a čase konání vyšší odborné myslivecké zkoušky, o složení zkušební komise a o uchazečích skládajících zkoušku do Infomačního systému evidence myslivosti alespoň 15 dnů přede dnem jejího konání. Zkoušku je možné konat pouze za účasti minimálního počtu uchazečů stanoveného vyhláškou.

(3) Vyšší odborná myslivecká zkouška se skládá před zkušební komisí. V případě úspěšného složení zkoušky vydá její pořadatel potvrzení, které je veřejnou listinou. Členové zkušební komise musí splňovat odborné předpoklady stanovené vyhláškou.

(4) Neuspěje-li uchazeč při skládání zkoušky, je možné ji opakovat nejvýše jednou, a to nejdříve po uplynutí 30 dnů ode dne zkoušky, nejdéle však ve lhůtě 6 měsíců ode dne konání zkoušky. Neuspěje-li uchazeč při opravné zkoušce nebo marně uplyne lhůta pro složení opravné zkoušky, může být uchazeč připuštěn ke zkoušce nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne neúspěšného složení opravné zkoušky, nebo ode dne marného uplynutí lhůty pro složení opravné zkoušky.

(5) Ministerstvo zemědělství v Informačním systému evidence myslivosti vede evidenci uchazečů o složení vyšší odborné myslivecké zkoušky a evidenci výsledků vyšších odborných mysliveckých zkoušek. Za tím účelem je Ministerstvo zemědělství povinno vložit údaje o uchazeči o složení vyšší odborné myslivecké zkoušky do Informačního systému evidence myslivosti ve lhůtě 7 dnů ode dne jeho zaevidování. Výsledky zkoušky je Ministerstvo zemědělství povinno vložit do Informačního systému evidence myslivosti ve lhůtě 7 dnů ode dne konání zkoušky.

(6) Informační systém evidence myslivosti vymaže osobu z evidence uchazečů o složení vyšší odborné myslivecké zkoušky po marném uplynutí 1 roku ode dne marného uplynutí lhůty pro složení opravné zkoušky, po vložení údaje o úspěšném složení zkoušky nebo po uplynutí 1 roku ode dne neúspěšného složení opravné zkoušky.

(7) U osob, které

a) získaly vysokoškolské vzdělání se zaměřením na myslivost na vysoké škole vyučující předmět myslivost a během studia složily zkoušku z tohoto předmětu, nebo

b) absolvovaly studium na střední škole zakončené maturitní zkouškou z předmětu myslivost,

se má za to, že složily vyšší odbornou mysliveckou zkoušku.

(9) Xxxxxxxx xxxxxxx

a) technické podrobnosti skládání vyšší odborné myslivecké zkoušky,

b) jednotlivé části vyšší odborné myslivecké zkoušky a jejich časový rozsah, postup při jejich skládání, obsahové náležitosti jednotlivých částí vyšší odborné myslivecké zkoušky a kritéria pro úspěšné složení vyšší odborné myslivecké zkoušky i jednotlivých částí zkoušky,

c) složení zkušební komise u vyšší odborné myslivecké zkoušky a rozsah údajů o složení zkušební komise v Informačním systému evidence myslivosti,

d) odborné předpoklady pro jednotlivé členy zkušební komise u vyšší odborné myslivecké zkoušky,

e) rozsah evidovaných údajů o uchazečích o složení vyšší odborné myslivecké zkoušky v Informačním systému evidence myslivosti, rozsah údajů o osobách skládajících vyšší odbornou mysliveckou zkoušku a rozsah údajů evidovaných v evidenci výsledků vyšších odborných mysliveckých zkoušek,

f) minimální počet uchazečů nezbytných pro konání zkoušky.

* * *

§ 49

Způsob kontroly ulovené zvěře

Způsob kontroly a evidence ulovené nebo nalezené uhynulé zvěře

(1) Každý kus ulovené nebo nalezené zužitkovatelné zvěře spárkaté musí být ihned po ulovení, nalezení nebo po provedené dohledávce označen nesnímatelnou plombou; zúčtovatelné plomby vydává uživatelům honiteb orgán státní správy myslivosti. U ostatní zvěře ulovené na společných lovech musí být při přepravě více než 10 kusů vystaven uživatelem honitby lístek o původu zvěře; to platí i u zvěře dohledané po provedení společného lovu.

(2) Vyhláška stanoví druhy plomb, lístků o původu zvěře, způsoby jejich výdeje, evidence, připevňování, snímání a podobně.

(2) Uživatel honitby je povinen každý kus ulovené nebo nalezené uhynulé spárkaté zvěře elektronicky zaevidovat v evidenci ulovené nebo nalezené uhynulé zvěře podle § 38 odst. 1. V případě ostatních druhů zvěře je uživatel honitby povinen zaevidovat v evidenci ulovené nebo nalezené uhynulé zvěře podle § 38 odst. 1 každý kus ulovené nebo nalezené zvěře do konce mysliveckého roku, ve kterém byl kus uloven nebo nalezen.

(3) Ulovený nebo nalezený uhynulý kus spárkaté zvěře se považuje za zaevidovaný, jestliže záznam v evidenci ulovené nebo nalezené uhynulé spárkaté zvěře

a) obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 4,

b) obsahuje údaje a digitální fotografie v něm obsažené odpovídají skutečnosti a

c) byl potvrzen uživatelem honitby nebo mysliveckým hospodářem ve lhůtě 48 hodin od ulovení nebo nalezení kusu spárkaté zvěře.

(4) Záznam v evidenci ulovené nebo nalezené uhynulé spárkaté zvěře obsahuje

a) digitální fotografie uloveného nebo nalezeného uhynulého kusu zvěře,

b) údaj o poloze uloveného nebo nalezeného uhynulého kusu zvěře,

c) datum a čas ulovení nebo nalezení uhynulého kusu zvěře,

d) číselné označení plomby, kterou byl kus zvěř označen podle odstavce 1,

e) druh, pohlaví a odhad věku uloveného nebo nalezeného uhynulého kusu zvěře, a

f) údaj o tom, zda byl kus zvěře nalezen nebo uloven.

(5) Záznam vkládá do evidence ulovené nebo nalezené uhynulé zvěře uživatel honitby prostřednictvím mysliveckého hospodáře nebo fyzické osoby, které bylo v Informačním systému evidence myslivosti pro tento účel přiděleno uživatelem honitby přístupové oprávnění lovec. Přístupové oprávnění lovec je spjato s konkrétní honitbou a odebírá ho uživatel honitby.

(6) Při evidenci ostatních druhů zvěře se postupuje přiměřeně podle odstavců 3 a 5. Lhůta podle odstavce 3 písm. c) se nepoužije. Záznam v evidenci ulovené nebo nalezené uhynulé zvěře, jde-li o ostatní druhy zvěře, obsahuje

a) druh zvěře,

b) počet ulovených nebo nalezených uhynulých kusů zvěře, je-li záznam vložen pro více kusů současně,

c) datum a čas, popř. časové období, ulovení nebo nalezení uhynulého kusu zvěře, a

d) údaj o tom, zda byl kus zvěře uloven nebo nalezen.

(7) Byl-li kus zvěře uloven odchytem, záznam obsahuje kromě obsahových náležitostí uvedených v odstavci 4 písm. b) až f), jde-li o zvěř spárkatou, nebo v odstavci 6, jde-li o ostatní druhy zvěře, rovněž souhlas orgánu státní správy myslivosti s vypuštěním kusu zvěře do honitby nebo rozhodnutí o povolení vývozu kusu zvěře.

(8) Vyhláška stanoví technické parametry plomb a jejich číselné označení, postup při jejich výdeji, podrobnosti jejich evidence, připevňování, snímání a obdobných úkonů, vzor lístků o původu zvěře a postup při jejich výdeji. Vyhláška dále stanoví postup při evidování ulovené nebo nalezené uhynulé zvěře a podrobnosti k obsahovým náležitostem záznamu podle odstavců 4 a 6.

* * *

§ 54

Neuhrazované škody způsobené zvěří

(1) Nehradí se škody způsobené zvěří na pozemcích nehonebních, na vinné révě neošetřené proti škodám působeným zvěří, na neoplocených květinových školkách nebo zahradách ovocných a zelinářských, na stromořadích a mechanicky nechráněných stromořadích a mechanicky neochráněných stromech jednotlivě rostoucích, jakož i na vysokocenných plodinách. O tom, která plodina je vysokocenná, rozhoduje v pochybnostech orgán státní správy myslivosti. Nehradí se rovněž škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách nesklizených v agrotechnických lhůtách a dále škody na zemědělských plodinách uskladněných na honebních pozemcích, pokud osoba, která plodiny uskladnila, neprovedla zároveň opatření za účelem účinné ochrany proti škodám působeným zvěří.

(2) Nehradí se rovněž škody na lesních porostech chráněných oplocením proti škodám působeným zvěří, na jedincích poškozených jen na postranních výhonech a v lesních kulturách, ve kterých došlo okusem, vytloukáním nebo vyrýváním stromků ke každoročnímu poškození méně než 1 % jedinců, a to po celou dobu do zajištění lesního porostu, přičemž poškození jedinci musí být rovnoměrně rozmístěni po ploše.

(2) V lesních porostech se nehradí škody

a) na jedincích poškozených jen na postranních výhonech,

b) na uměle založených kulturách, ve kterých došlo okusem, vytloukáním nebo vyrýváním stromků ke každoročnímu poškození méně než 1 % jedinců, a to po celou dobu do zajištění lesního porostu, přičemž poškození jedinci musí být rovnoměrně rozmístěni po ploše,

c) na přirozené obnově za podmínky, že počet nepoškozených jedinců rovnoměrně rozmístěných na ploše je vyšší než minimální počet jedinců při umělé obnově lesa podle jiného právního předpisu⁴⁶⁾46).

(3) Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát²⁷⁾.

§ 55

Uplatnění nároků

(1) Nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit

a) u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 60 dnů ode dne, kdy škoda vznikla,

b) u škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 60 dnů od uplynutí uvedeného období.

(2) Poškozený je povinen oznámit uživateli honitby vznik škody na polních plodinách nejpozději 7 dnů přede dnem zahájení sklizně. Jestliže poškozený neoznámí uživateli honitby v této lhůtě nárok na náhradu škody způsobené zvěří na polních plodinách, tento nárok zaniká.

(2)(3) Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni.

(3)(4) Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu.

(4)(5) Nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 až 34. Spory z dohody uzavřené podle odstavce 34 rozhoduje soud.

(6) Uživatel honitby má povinnost společně s poškozeným škodu zdokumentovat a sepsat zápis o škodě. Neposkytne-li uživatel honitby potřebnou součinnost ke zdokumentování a sepsání zápisu, má se za to, že souhlasí se stavem věcí uvedeným v oznámení.

§ 55a

Evidence škod

(1) Pokud poškozený uplatní u uživatele honitby nárok na náhradu škody způsobené zvěří, musí být škoda zaevidována uživatelem honitby podle § 38 odst. 1 písm. f) ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření písemné dohody o náhradě škody, nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o náhradě škody.

(2) Nejde-li o případy uvedené v odstavci 1, škodu způsobenou zvěří zaeviduje v Informačním systému evidence myslivosti poškozený ve lhůtě 14 dnů ode dne sepsání zápisu o škodě podle § 55 odst. 6.

(3) Obsahuje-li zápis o škodě rozporná tvrzení poškozeného a uživatele honitby o vzniklé škodě způsobené zvěří, orgán státní správy myslivosti provede kontrolu vzniklé škody na místě a záznam o vzniklé škodě v Informačním systému evidence myslivosti upraví dle zjištěného skutečného stavu a do záznamu vloží protokol o provedené kontrole. Orgán státní správy myslivosti neprovede kontrolu vzniklé škody na místě, jestliže poškozený vloží do záznamu o vzniklé škodě znalecký posudek obsahující údaj o druhu a rozsahu škody způsobené zvěří.

(4) Je-li škoda způsobená zvěří zaevidována v Informačním systému evidence myslivosti, je povinnost podle odstavce 1 splněna vložením dohody nebo rozsudku soudu do záznamu o vzniklé škodě.

(5) Škoda je zaevidována v Informačním systému evidence myslivosti vytvořením záznamu o vzniklé škodě se všemi obsahovými náležitostmi.

(6) Vyhláška stanoví postup při evidování škod způsobených zvěří, rozsah evidovaných údajů o vzniklé škodě a obsahové náležitosti záznamů o vzniklé škodě.

* * *

ČÁST SEDMÁ

STÁTNÍ SPRÁVA MYSLIVOSTI

HLAVA I

ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY MYSLIVOSTI A JEJICH PŮSOBNOST

§ 57

Orgány státní správy myslivosti

(1) Ústředním orgánem státní správy myslivosti v České republice, s výjimkou území národních parků, je Ministerstvo zemědělství. Na území národních parků je ústředním orgánem státní správy Ministerstvo životního prostředí.

(2) Na území krajů je orgánem státní správy myslivosti krajský úřad v přenesené působnosti.

(3) Na území hlavního města Prahy je orgánem státní správy myslivosti Magistrát hlavního města Prahy. Přenesená působnost, která je tímto zákonem svěřena obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, může být statutem hlavního města Prahy svěřena městským částem.

(4) Na území obcí je orgánem státní správy obecní úřad obce s rozšířenou působností.

(5) Na pozemcích určených pro obranu státu vykonává působnost krajů v přenesené působnosti a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností Ministerstvo zemědělství. V národních parcích vykonávají správy národních parků působnost, která je svěřena obcím; působnost krajů vykonává Ministerstvo životního prostředí.

(6) Ministr zemědělství zřizuje Mysliveckou radu jako svůj poradní sbor složený zejména ze zástupců jiných správních úřadů, celostátně působících mysliveckých organizací⁶⁾, zemědělských a lesnických organizací, vysokých škol a výzkumných ústavů s činností na úseku myslivosti.

(7) Orgány státní správy myslivosti jsou při výkonu své působnosti oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostí.

(8) Obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajské úřady vykonávají správní činnosti na úseku myslivosti prostřednictvím alespoň 1 zaměstnance, který splňuje kvalifikační požadavky podle tohoto zákona a současně nevykonává správní činnosti na jiném úseku; zaměstnanec musí splňovat také požadavky podle jiného právního předpisu⁴⁷⁾47).

(9) Kvalifikační požadavky splňuje fyzická osoba, která má

a) vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo bakalářském studijním programu ve studijním oboru lesnického, mysliveckého, zemědělského nebo veterinárního směru, nebo

b) alespoň 5 let praxe s vykonáváním správních činností na úseku myslivosti.

(10) Zaměstnanec obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo kraje splňující kvalifikační požadavky podle tohoto zákona, ale nesplňující požadavky podle jiného právního předpisu⁴⁷⁾, může vykonávat správní činnosti na úseku myslivosti, pokud je zajištěno, že bude do doby splnění uvedených požadavků vykonávat tuto činnost pod odborným vedením zaměstnance splňujícího kvalifikační požadavky podle tohoto zákona a požadavky podle jiného právního předpisu⁴⁷⁾, maximálně však po dobu 18 měsíců.

§ 58

Působnost Ministerstva zemědělství

(1) Ministerstvo zemědělství rozhoduje ve věcech

a) opatření k zachování druhů zvěře (§ 3 odst. 1),

b) opatření v zájmu zachování nebo ochrany některého druhu zvěře, v zájmu regulace živočichů vyžadujících regulaci nebo v zájmu zachování příznivého zdravotního stavu zvěře (§ 4 odst. 1),

b)c) dovozu, vývozu a vypouštění druhů zvěře (§ 4 odst. 2),

d) zákazu nebo omezení lovu samců druhu spárkaté zvěře starších 2 let (§ 39 odst. 2),

c)e) myslivosti týkajících se organizací v oboru působnosti Ministerstva obrany,

d)f) uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru (§ 61 odst. 3).

(2) Ministerstvo zemědělství dále

a) řídí výkon státní správy myslivosti,

b) organizuje a řídí myslivecký výzkum a podílí se na vzdělávání v myslivosti,

c) vypracovává koncepce rozvoje myslivosti,

d) účastní se na mezinárodní spolupráci, programech a projektech,

e) dbá na zachování druhů zvěře (§ 3 odst. 1),

f) ustavuje ústřední hodnotitelskou komisi trofejí (§ 6 odst. 2),

g) pověřuje některou mysliveckou organizaci6 vedením evidence význačných trofejí (§ 6 odst. 2),

h) pověřuje právnické osoby prováděním zkoušek pro myslivecké hospodáře (§ 35 odst. 7),

h) pověřuje a odebírá pověření k pořádání zkoušek z myslivosti a zkoušek pro myslivecké hospodáře,

i) pověřuje organizační složku státu k posouzení stavu lesa podle § 36 odst. 1,

i)j) pověřuje právnické osoby prováděním sokolnických zkoušek, zkoušek a zkoušek psů z výkonu (§ 44 odst. 3) a zkoušek z myslivosti (§ 47 odst. 5),

j)k) pověřuje celostátně působící myslivecké organizace⁶⁾ pořádáním celostátních a mezinárodních mysliveckých výstav nebo jinými vybranými úkoly na úseku myslivosti,

k)l) spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti,

l)m) zabezpečuje provádění vyšších odborných mysliveckých zkoušek (§ 58 odst. 3),

m) pořádá vyšší odborné myslivecké zkoušky,

m)n) podporuje vybrané činnosti myslivosti poskytováním služeb nebo finančních příspěvků, zejména v oblastech výchovy a vzdělávání, podpory ohrožených a vzácných druhů zvěře, vyhodnocení chovu zvěře a chovatelských přehlídek, osvěty a propagace myslivosti, zlepšování životního prostředí zvěře, myslivecké kynologie, sokolnictví a chovu dravců, využití dravců v ochraně rostlin, preventivních veterinárních opatření a zdolávání nákaz v chovech zvěře,

n)o) zpracovává statistická hlášení o myslivosti.,

p) spravuje Informační systém evidence myslivosti,

q) přiděluje a zneplatňuje přístupové údaje do Informačního systému evidence myslivosti,

r) každoročně stanoví výši náhrady (§ 30),

s) v Informačním systému evidence myslivosti vede a aktualizuje otázky pro testy k prokázání znalostí práv a povinností osob, které mají být ustanoveny mysliveckou stráží,

t) přiděluje a odebírá v Informačním systému evidence myslivosti přístupové oprávnění pořadatel zkoušek z myslivosti a pořadatel zkoušek pro myslivecké hospodáře.

(3) Obsahem vyšších odborných mysliveckých zkoušek je ověření znalostí myslivosti a obecně závazných právních předpisů o myslivosti a předpisů souvisejících. Tyto zkoušky neskládají absolventi střední nebo vyšší odborné školy, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, nebo osoby, které složily zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které se vyučuje myslivost. Bližší podrobnosti o obsahu a rozsahu vyšších odborných mysliveckých zkoušek, včetně způsobu jejich provádění, stanoví vyhláška.

§ 59

Působnost krajů

(1) Kraj v přenesené působnosti rozhoduje ve věcech

a) souhlasu s chovem zvěře v zajetí (§ 7 odst. 1),

b) omezení obvyklého způsobu hospodaření v některých honitbách (§ 4 odst. 1),

c) vymezení oblastí pro chov zvěře (§ 3 odst. 34),

d) prohlášení dalších pozemků za nehonební (§ 17 odst. 2),

e) zákazu nebo omezení lovu samců druhu spárkaté zvěře starších 2 let (§ 39 odst. 2) ve svém správním obvodu,

e)f) povolení použití dravců jako loveckých (§ 44 odst. 2),

f)g) uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru (§ 61 odst. 3),

g)h) poskytování finančních příspěvků (§ 62 odst. 1).

(2) Kraj v přenesené působnosti

a) vede agendu týkající se oblastí pro chov zvěře (§ 3 odst. 34),

b) organizuje chovatelské přehlídky v oblastech pro chov zvěře (§ 6 odst. 1),

c) určuje termíny sčítání zvěře (§ 36 odst. 1),

d) zpracovává statistická hlášení o myslivosti (§ 38),

e)c) podílí se na vzdělávání v myslivosti a mysliveckém výzkumu,

f)d) spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti, a ostatní veřejností,

g)e) provádí kontrolu dodržování podmínek poskytování finančních příspěvků (§ 62 odst. 1).,

f) vkládá stejnopis rozhodnutí o prohlášení pozemku za nehonební do Informačního systému evidence myslivosti (§ 17 odst. 2).

(3) Krajský úřad je dotčeným orgánem podle zákona o ochraně přírody a krajiny

a) při vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se povoluje rozšíření nepůvodního druhu nebo křížence zvláště chráněného druhu do xxxxxxx⁰⁰⁾,

b) při vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se stanoví opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence zvláště chráněného druhu⁴¹⁾, a

c) při vydávání opatření obecné povahy, kterým se stanoví opatření k regulaci značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu⁴²⁾.

§ 60

Působnost obcí

Ve věcech neuvedených v § 57 až 59 vykonávají státní správu na úseku myslivosti obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

HLAVA II

DOZOR V MYSLIVOSTI

§ 61

(1) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí dozírají v rámci svých působností stanovených zvláštním právním přxxxxxxx⁰⁰⁾, jak orgány státní správy myslivosti, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení a dodržují rozhodnutí vydaná na jejich základě.

(2) Kraje Ministerstvo zemědělství, kraje a obce v přenesené působnosti dozírají na dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení. Soustavně dozírají, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí, zda uživatelé honiteb myslivecky hospodaří v souladu s tímto zákonem, provádějí ochranu myslivosti a dodržují zásady chovu zvěře.

(3) Orgány státní správy myslivosti Ministerstvo zemědělství, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností ukládají rozhodnutím opatření k odstranění zjištěných nedostatků a opatření ke zlepšení; jsou oprávněny v případě nutnosti rozhodnout o omezení užívání honitby do doby odstranění nedostatků nebo jejich příčin.

(4) Odborní zaměstnanci orgánů státní správy myslivosti jsou oprávněni nosit při výkonu své funkce služební stejnokroj.

(5) Pověření zaměstnanci orgánu státní správy myslivosti se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole. Vzor průkazu stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.

(5)(6) Vyhláška stanoví podrobnosti o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů státní správy myslivosti a o jejich označení.

HLAVA III

PODPORA MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ A SPOLKOVÉ MYSLIVOSTI

§ 62

(1) Stát podporuje vybrané činnosti mysliveckého hospodaření uvedené v této části zákona poskytováním služeb nebo finančních příspěvků. Finanční příspěvky mohou být poskytnuty na veškeré činnosti vykonávané podle tohoto zákona, zejména na

a) zlepšování životního prostředí zvěře,

b) podporu ohrožených druhů zvěře,

c) oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy,

d) chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců,

e) použití dravců v ochraně rostlin,

f) preventivní veterinárně léčebné akce a zdolávání nákaz v chovech zvěře,

g) ozeleňování krajiny včetně oplocování dřevin,

h) chovatelské přehlídky a myslivecké výstavy, propagaci a osvětu myslivosti,

i) zařízení pro selektivní lov a odchyt dalších živočichů vyžadujících regulaci.,

j) činnosti a vybavení pro zpracování ulovené zvěře.

(2) Služby mohou být poskytnuty zejména prostřednictvím

a) poskytování konzultačních a poradenských služeb a zvyšování odborné úrovně vlastníků, nájemců, pachtýřů honebních a nehonebních pozemků a také zvyšování odborné úrovně mysliveckých hospodářů a uživatelů honiteb,

b) zabezpečení hodnocení stavu poškození lesa zvěří ve vazbě na stav populací zvěře,

c) zpracování studií a programů pro státní správu myslivosti, vlastníky, uživatele honiteb ke zvyšování diverzity a úživnosti prostředí,

d) poradenské činnosti v souvislosti výskytu nemocí zvěře a realizací postupů správné praxe v rámci nastavených opatření,

e) poradenské činnosti v oblasti redukce škod zvěří na zemědělských pozemcích a lesních porostech a v oblasti managementu druhů zvěře a dalších živočichů,

f) stanovení početnosti zvěře a jiných živočichů a vypracování managementových plánů honiteb v určených lokalitách,

g) zpracování informačních a tiskových zpráv a zajištění osvětové činnosti v oblasti myslivosti.

(2)(3) Pravidla poskytování finančních příspěvků se stanoví v rámci pravidel podpory hospodaření v lesích³⁰⁾, a pravidel používání prostředků z Fondu životního prostředí³¹⁾. Na poskytnutí finančního příspěvku nebo služby není právní nárok. Byl-li finanční příspěvek poskytnut na základě nepravdivých nebo nesprávných údajů nebo nebyl-li použit na účel, na který byl poskytnut, je příjemce povinen jej v plné výši vrátit. Při poskytování finančních příspěvků podle odstavce 1 se přiměřeně použijí ustanovení rozpočtových pravidel o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu.

(3)(4) Finanční příspěvek lze poskytnout z Fondu životního prostředí³¹⁾, nebyl-li na stejný účel poskytnut podle tohoto zákona.

(4)(5) Finanční příspěvek podle tohoto zákona nelze poskytnout, pokud byla na stejný účel poskytnuta podpora z veřejných zdrojů nebo z fondů Evropské unie.

(5)(6) Stát podporuje spolkovou myslivost nepřímo tím, že ve výběrovém řízení na nájemce honiteb na pozemcích státu mají přednost myslivecké spolky, jejichž sídlo je v místě honiteb, pokud neprojevil zájem o opětovné uzavření nájemní smlouvy dosavadní nájemce podle § 33 odst. 3. V případě, že se do výběrového řízení přihlásí více mysliveckých spolků, postupuje se podle § 32 odst. 4 tohoto zákona.

ČÁST OSMÁ

PŘESTUPKY

§ 63

Přestupky fyzických osob

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 9 odst. 1 nebo 3 anebo v § 10 odst. 2 nebo 3 nebo nesplní opatření uložené podle § 61 odst. 3, nebo

b) v rozporu s § 48a neoprávněně loví zvěř nebo nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 5 odst. 2 § 5 odst. 1 nebo 2, § 7 odst. 1, § 9 odst. 2, § 10 odst. 1 nebo v § 14 odst. 1 písm. a) až d), § 14 odst. 1 písm. a) až d) nebo v § 36a odst. 4.,

c) poruší povinnost stanovenou v opatření podle § 4 odst. 1.

(2) Fyzická osoba se jako držitel loveckého lístku dopustí přestupku tím, že poruší některé pravidlo lovu podle § 41 až 45 nebo § 49 odst. 1.

(3) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), nebo

b) 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c) nebo odstavce 2.

(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 lze uložit zákaz činnosti do 2 let; při uloženém zákazu činnosti za přestupek podle odstavce 2 se odebere lovecký lístek.

(5) Přestupky podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 2 se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.

(6) Přestupek, který se zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů a který byl projednán mysliveckou stráží podle § 14 odst. 1 písm. i), zapíše do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů orgán státní správy myslivosti, který mysliveckou stráž ustanovil; myslivecká stráž sdělí orgánu státní správy myslivosti údaje pro provedení zápisu do pěti dnů ode dne uložení pokuty.

§ 64

Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 5 odst. 2, § 7 odst. 1 nebo 2 § 7 odst. 1 až 3, § 9 odst. 1 nebo 2, § 10, § 27 odst. 4 nebo v § 32 odst. 3, 4 nebo 5 anebo nesplní opatření uložené podle § 61 odst. 3.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 4 odst. 2 § 4 odst. 4, § 5 odst. 1, § 51 odst. 2 nebo 3 nebo v § 61 odst. 3.

(3) Uživatel honitby se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 11 odst. 1, 2, 4 nebo 6 nebo 4, § 36 odst. 1 nebo v § 44 odst. 1 nebo 2 anebo uvede nepravdivé údaje o honitbě a zvěři v ní,

b) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 4 odst. 1 nebo v § 43 odst. 1 nebo v § 49 odst. 2,

c) nesplní nebo poruší některou z povinností nedodrží povinnost zachovat minimální stavy zvěře stanovenou v § 3 odst. 2, nesplní nebo poruší některou z povinností stanovených v § 4 odst. 1, § 11 odst. 3, § 41 až 43, § 45, § 49 odst. 1 nebo v § 51 odst. 1,

d) nesplní lov celkového počtu kusů jednotlivého druhu spárkaté zvěře podle plánu mysliveckého hospodaření, pokud tím dochází k překročení normovaného stavu tohoto druhu zvěře, nebo

d) v rámci plánu lovu uloví nižší počet jedinců druhu zvěře spárkaté, než činí minimální výše lovu druhů zvěře spárkaté v honitbě, nebo v rámci plánu lovu uloví nižší počet jedinců prasete divokého v honitbě, než činí minimální výše lovu prasete divokého v honitbě,

e) nesplní některou z povinností stanovenou v § 11 odst. 5 nebo v § 36 odst. 2 a 3.,

f) nesplní některou z povinností stanovenou v § 36 odst. 1, 4 nebo 5,

g) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou rozhodnutím v § 39 odst. 1 nebo rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy v § 39 odst. 2, nebo

h) nesplní plán lovu, jestliže byl plán lovu v průběhu mysliveckého roku změněn rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti podle § 39.

(4) Osoba pověřená lovem na nehonebním pozemku nebo na odloučeném honebním pozemku se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností stanovených v § 41 nebo § 41a.

(4) (5) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a),

b) 40 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo odstavce 3 písm. b), odstavce 3 písm. b) a f) nebo odstavce 4,

c) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 3 písm. c) až a e).

(6) Za přestupek podle odstavce 3 písm. d) nebo h) se uloží pokuta ve výši od 50 000 Kč do 200 000 Kč.

(7) Za přestupek podle odstavce 3 písm. g) se uloží pokuta ve výši od 10 000 Kč do 40 000 Kč.

§ 64a

Společná ustanovení k přestupkům

(1) Je-li přestupek podle tohoto zákona spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do výše dvojnásobku horní hranice sazeb uvedených v § 63 odst. 3 nebo v § 64 odst. 45. Je-li přestupek podle § 64 odst. 3 písm. g) spáchán opakovaně, uloží se pokuta ve výši od 50 000 do 200 000 Kč. Je-li přestupek podle § 64 odst. 3 písm. d) spáchán opakovaně, uloží se pokuta ve výši od 200 000 Kč do 500 000 Kč. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců nebo 5 let, jedná-li se o přestupek podle § 64 odst. 3 písm. g).

(2) Přestupky podle tohoto zákona projednává orgán státní správy myslivosti.

(3) Výnosy z pokut uložených mysliveckou stráží za přestupky podle § 63 jsou příjmem příslušné obce s rozšířenou působností. Výnosy z pokut uložených za přestupky podle § 64 jsou příjmem Státního fondu životního prostředí³¹⁾.

(4) Uživatel honitby neodpovídá za přestupek podle tohoto zákona, jestliže prokáže, že k přestupku došlo v důsledku jednání osoby hospodařící na honebních pozemcích, vlastníka honebních pozemků nebo jimi určené osoby při provádění lovu podle § 36a a tohoto zákona.

* * *

§ 66

Vztah k předpisům o ochraně přírody

Orgány státní správy myslivosti vydávají rozhodnutí, jimiž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny podle § 3 odst. 1 a 2, § 4 odst. 1 a 2§ 4 odst. 5, § 5 odst. 1 písm. d), § 5 odst. 2, § 7, § 9 odst. 3 a 4, § 36 odst. 1, § 39, 40, § 41 odst. 1 a § 44 odst. 2, jen po dohodě s orgány ochrany přírody³⁴⁾, pokud zvláštní právní předpisy o ochraně přírody a krajiny nestanoví jinak.

* * *

§ 68

Zmocňovací ustanovení

Ministerstvo zemědělství vydá vyhlášku k provedení § 2 písm. k) a p), § 3 odst. 4j) a m), § 3 odst. 5, § 4 odst. 4, § 9 odst. 4, § 12 odst. 8, § 35 odst. 7, § 36 odst. 6, § 42 odst. 2 § 34 odst. 3, § 35 odst. 8, § 36 odst. 1, 4, 8 a 11, § 38b odst. 7, § 39 odst. 10, § 42 odst. 6, § 44 odst. 3, § 47 odst. 5, § 49 odst. 2 § 44a, § 47 odst. 8, § 47a odst. 12, § 47b odst. 12, § 47c odst. 9, § 49 odst. 8, § 55a odst. 6, § 58 odst. 3 a § 61 odst. 5 a 6.

* * *

Část platného znění zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

__________________________________________________________________________

* * *

§ 28

Inventarizace lesů

(1) Inventarizace lesů je zjišťování skutečného stavu lesů na území státu.

(2) Provedení inventarizace lesů vyhlašuje vláda nařízením, ve kterém určí rozsah a způsob inventarizace lesů.

(3) Náklady inventarizace lesů hradí stát.

(4) Vlastník lesa je povinen strpět provádění potřebných úkonů spojených s inventarizací lesů a poskytovat nezbytné údaje orgánům státní správy lesů.

§ 28

Inventarizace lesů

(1) Inventarizace lesů je průběžné zjišťování skutečného stavu lesů na území státu pověřenou osobou.

(2) Pověřenou osobou ve smyslu odstavce 1 se rozumí právnická osoba nebo organizační složka státu pověřená ministerstvem.

(3) Náklady inventarizace lesů hradí stát.

(4) Vlastník lesa je povinen strpět provádění potřebných úkonů spojených s inventarizací lesů a poskytovat nezbytné údaje orgánům státní správy lesů a pověřené osobě provádějící inventarizaci lesů.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah, postupy při inventarizaci lesů, zjišťované údaje a způsob a rozsah jejich uveřejnění.

* * *

§ 49

Ministerstvo

(1) Ministerstvo je ústředním orgánem státní správy lesů.

(2) Ministerstvo rozhoduje

a) o uložení opatření v případě mimořádných okolností, pokud přesahují obvod územní působnosti kraje (§ 32 odst. 2),

b) o ukládání pokut tomu, kdo nesplní povinnosti uložené rozhodnutím ústředního orgánu státní správy lesů,

c) o zařazení lesů do kategorie lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení a o vyřazení lesů z těchto kategorií (§ 7 odst. 2, § 8 odst. 3) ve vojenských lesích,

d) o námitkách proti oznámení o neschválení plánu (§ 27 odst. 3),

e) o odchylných opatřeních v případech mimořádných situací (§ 51a) a

f) o povolení výjimky z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesa a zalesňování (§ 29 odst. 4).

(3) Ministerstvo

a) řídí výkon státní správy lesů, včetně vojenských lesů,

b) vydává souhlas k nakládání se státními lesy (§ 4 odst. 2),

c) uplatňuje stanovisko k územnímu rozvojovému plánu a k zásadám územního rozvoje,

d) vydává souhlas k návrhům na stanovení dobývacích prostorů, jimiž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa, a určuje způsob jejich rekultivace (§ 14 odst. 2),

e) vyhlašuje každoročně průměrné ceny dřeva na odvozním místě pro určení výše poplatku podle přílohy k tomuto zákonu,

f) zadává a schvaluje oblastní plány rozvoje lesů (§ 23 odst. 1),

g) pověřuje právnickou osobu nebo organizační složku státu prováděním inventarizace lesů (§ 28),

g) h) rozhoduje o pověření osoby podle § 28a odst. 1 a o zrušení pověření pověřené osoby podle § 28b odst. 1,

h) i) podílí se spolu s Ministerstvem životního prostředí na shromažďování informací o invazních nepůvodních druzích dřevin a hodnocení jejich dopadů na stav a vývoj lesních ekosystémů,

i) j) je dotčeným orgánem při vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se stanoví opatření k odstranění invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, jehož zavlečení, vysazení anebo výskyt byl včas zjištěn, podle zákona o ochraně přírody a krajiny⁴⁵⁾,

j) k) povoluje výjimku z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesa a zalesňování (§ 29 odst. 3),

k) l) ustanovuje lesní stráž a zrušuje ustanovení lesní stráže (§ 38),

l) m) rozhoduje ve sporech o místní příslušnost krajských úřadů,

m) n) vykonává dozor, jak orgány státní správy, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě (§ 51 odst. 1),

n) o) rozhoduje o poskytnutí služeb, pokud přesahují obvod územní působnosti kraje (§ 46 odst. 4),

o) p) vykonává dozor, jak orgány státní správy, fyzické a právnické osoby ve vojenských lesích v působnosti Ministerstva obrany dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě (§ 51 odst. 1),

p) q) rozhoduje ve sporech o místní příslušnost orgánů státní správy lesů, pokud je jedním z účastníků Vojenský lesní úřad,

q) r) vykonává funkci odvolacího orgánu proti rozhodnutím vydaným Vojenským lesním úřadem,

r) s) vydává opatření obecné povahy o výjimce z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesa a zalesňování (§ 29 odst. 4),

s) t) vydává opatření obecné povahy o uložení opatření v případech mimořádných okolností, pokud přesahují obvod územní působnosti kraje (§ 32 odst. 4), a

t) u) poskytuje České inspekci životního prostředí pro výkon její dozorové činnosti data schválených plánů a osnov v elektronické podobě.

(2) V lesích národních parků a jejich ochranných pásmech vykonává působnost krajského úřadu a ministerstva Ministerstvo životního prostředí.

* * *

Část platného znění zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

__________________________________________________________________________

* * *

§ 14

Ochrana volně žijících zvířat

(1) Je zakázáno odchytávat nebo usmrcovat volně žijící zvíře

a) pomocí oka, tlučky, sítě, smyčky, pytláckého oka, harpuny nebo čelisťových pastí anebo pomocí obdobně zkonstruovaného zařízení,

b) pomocí jedovatých návnad a jedů v jakýchkoliv formách včetně plynování a vykuřování, nejde-li o případ podle odstavce 4,

c) do jestřábích košů a pomocí lepu,

d) pomocí výbušnin,

e) pomocí luků a samostřílů, nejde-li o výkon práva upravený jinými právními předpisy^2a),

f) pomocí elektrického proudu, nejde-li o výkon práva upravený zvláštními právními předpisy^2a),

g) pomocí poloautomatické nebo automatické zbraně se zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje, nejedná-li se o případ podle § 5 odst. 2 písm. c),

h) pomocí zbraně s hledím pro střelbu v noci, s elektronickým hledím apod.,

i) pomocí letadla nebo motorového vozidla,

j) pomocí zvuku magnetofonu nebo podobného zařízení, mimo zařízení používaných v souladu se zvláštními právními předpisy^2a),

k) pomocí zrcadla nebo jiného oslňujícího zařízení,

l) pomocí zdroje umělého osvětlení a zařízení pro osvětlení terčů,

m) pomocí formalínových nebo lepících pastí,

n) pomocí zvířat použitých jako živá návnada, nebo nástraha, nejde-li o lov podle zvláštních předpisů^1g).

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. k) a l) se nevztahuje na lov nebo usmrcování ryb podle zákona o rybářství⁴⁾.

(3) Ustanovení odstavce 1 písm. h), k) a l) se nevztahuje na případy, kdy orgán státní správy myslivosti rozhodne o povolení, popřípadě o uložení úpravy stavu zvěře podle zákona o myslivosti4a), a je zabezpečeno, že účinek opatření se bude vztahovat cíleně na vyjmenovaný druh zvěře a nezpůsobí utrpení jiným zvířatům.

(3) Ustanovení odstavce 1 písm. e), h), k) a l) se nevztahuje za podmínek stanovených v jiném právním předpise^4a)4a) na výkon práva myslivosti podle jiného právního předpisu^4b).

(4) Ustanovení odstavce 1 písm. f), j), k) a l) a zákaz odchytu pomocí sítí a smyček se nevztahuje na provádění opatření k regulaci nepůvodního druhu zvířete a opatření k odstranění, izolaci nebo regulaci invazního nepůvodního druhu zvířete, který byl zařazen na unijní seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Evropskou unii²⁴⁾ stanovených podle jiného právního předpisu4c, pokud je přitom zabezpečeno, že účinek opatření se bude vztahovat cíleně na stanovený druh zvířete a nezpůsobí utrpení jiným zvířatům.

(5) Deratizace, odchyt a usmrcování volně žijících zvířat patřících mezi škodlivé organismy se řídí tímto zákonem a zvláštními právními předpisy^{2),2c),2e),2f)}.

(6) Provozovatel odchytových zařízení je musí provozovat tak, aby odchycená zvířata nebyla týrána.

(7) Zákaz odchytu do sítí se nevztahuje na odchyt savců nebo ptáků za účelem zazvěřování honiteb^4b), za účelem jejich návratu do přirozeného prostředí, ptáků a netopýrů za účelem výzkumu, na odchyt zvířete drženého v zajetí anebo na odchyt toulavého nebo opuštěného zvířete. Zákaz se nevztahuje na odchyt ryb v rybářských revírech, který provádí uživatel revíru. Pro účely ornitologického výzkumu dále neplatí zákaz odchytu ptáků do sítí za použití zvuku magnetofonu nebo podobného zařízení a za použití zdroje umělého osvětlení. Zákaz odchytu do sítí a smyček se nevztahuje na odchyt handicapovaných zvířat za účelem jejich přijetí do záchranné stanice. Ustanovení odstavce 1 písm. a), pokud jde o sítě, a písm. f), j) a l), pokud jde o zdroj umělého osvětlení, se nevztahují na odchyt volně žijících zvířat s jejich zpětným vypuštěním do volné přírody prováděný za účelem určení druhu, pohlaví, stáří a získání biometrických údajů v rámci sledování stavu volně žijících zvířat.

(8) Zakazuje se odchyt jedinců druhů původních volně žijících na území České republiky pro chov ve farmovém chovu, zájmovém chovu nebo chovu, jehož cílem je domestikace, včetně drezúry; to neplatí pro odchyt a chov loveckých dravců provedený v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny a zákonem o obchodování s ohroženými druhy4c, jakož pro odlov generačních ryb pro potřeby umělého výtěru.

(9) Pro ochranu letišť, městských aglomerací nebo jiných objektů je povoleno použít loveckých dravců, je-li to v souladu se zvláštním právním předpisem^1e),2e).

(10) Úpravou ochrany volně žijících zvířat podle tohoto zákona nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy na úseku ochrany přírody a krajiny^2e).

* * *

Část platného znění zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

__________________________________________________________________________

* * *

Položka 13

a) Vydání loveckého lístku s platností nejdéle

- na 1 den Kč 30

- na 5 dní Kč 50

- na 30 dní Kč 70

- na 6 měsíců Kč 100

- na 12 měsíců Kč150

- na 12 měsíců pro žáky a posluchače odborných škol

a pro osoby, které zajišťují myslivost v rámci svého

povolání nebo funkce Kč 75

a) Vydání loveckého lístku

1. s dobou platnosti 1 měsíc Kč 200

2. s dobou platnosti 1 rok Kč 1 000

3. s dobou platnosti 5 let Kč 3 000

4. pro žáky a studenty odborných škol, na kterých je myslivost

studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem,

s dobou platnosti na školní rok Kč 200

b) Vydání loveckého lístku na dobu neurčitou Kč 1 000 Kč 3 000

c) Zápis honebního společenstva do Rejstříku honebních společenstev Kč 500 Kč 1 000

d) Změna v zápisu do Rejstříku honebních společenstev Kč 200 Kč 400

e) Vydání duplikátu loveckého lístku

1. z důvodu jeho ztráty nebo poškození Kč 500

2. v ostatních případech Kč 200

Předmětem poplatku není

Změna v zápisu do Rejstříku honebních společenstev uvedená pod písmenem d) této položky, jde-li o zrušení zápisu.

Poznámka

Poplatek podle písmene a) šesté odrážky se vybírá, vydává-li se lovecký lístek žákům nebo posluchačům odborných škol, na kterých je myslivost povinným vyučovacím předmětem a myslivcům z povolání, mají-li v pracovní náplni aktivní provádění myslivosti, mysliveckým hospodářům a osobám ustanoveným jako myslivecká stráž. Tyto osoby se prokáží správnímu úřadu potvrzením školy o studiu nebo potvrzením o výkonu povolání anebo funkce na území České republiky.

* * *

43)⁴³⁾Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

12)¹²⁾Například zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.

44)⁴⁴⁾ Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

45)⁴⁵⁾Hlava šestá zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

46)⁴⁶⁾Vyhláška č. 456/2021 Sb., o podrobnostech přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnostech o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa, ve znění pozdějších předpisů.

47)⁴⁷⁾Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

4a)^4a) § 39 a § 45 zákona č. 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

43